Sociodemografická analýza

Sociodemografická analýza

Správní obvod obce s rozšířenou působností Tábor

Leden 2011

Tento projekt je plně podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

Obsah 1 2

3

4

5

6 7

Úvod ................................................................................................................................................ 3 Základní popis území ....................................................................................................................... 4 2.1 Správní obvod obce s rozšířenou působností Tábor ............................................................... 4 2.2 Geografické vymezení území................................................................................................... 8 2.3 Základní geografické údaje...................................................................................................... 9 2.4 Základní popis území v rámci 7 správních obvodů.................................................................. 9 2.4.1 Bechyně ......................................................................................................................... 10 2.4.2 Mladá Vožice ................................................................................................................. 14 2.4.3 Sezimovo Ústí ................................................................................................................ 18 2.4.4 Malšice........................................................................................................................... 20 2.4.5 Jistebnice ....................................................................................................................... 22 2.4.6 Chotoviny....................................................................................................................... 24 2.4.7 Chýnov........................................................................................................................... 26 Demografická analýza ................................................................................................................... 30 3.1 Základní demografické údaje na území správního obvodu ORP Tábor................................. 30 3.2 Pohyb obyvatelstva ............................................................................................................... 33 3.3 Demografický vývoj – vývojové trendy, projekce budoucího vývoje .................................... 33 3.4 Vzdělanost ............................................................................................................................. 36 3.5 Demografické údaje v rámci 7 správních obvodů ................................................................. 39 3.5.1 Bechyně ......................................................................................................................... 39 3.5.2 Mladá Vožice ................................................................................................................. 42 3.5.3 Sezimovo Ústí ................................................................................................................ 46 3.5.4 Malšice........................................................................................................................... 49 3.5.5 Jistebnice ....................................................................................................................... 52 3.5.6 Chotoviny....................................................................................................................... 54 3.5.7 Chýnov........................................................................................................................... 56 Ekonomická aktivita a trh práce .................................................................................................... 60 4.1 Ekonomická aktivita .............................................................................................................. 60 4.2 Nezaměstnanost.................................................................................................................... 62 4.3 Sociální aspekty zaměstnanosti............................................................................................. 66 4.4 Hlavní zaměstnavatelé na území ORP Tábor......................................................................... 71 4.5 Dojížďky za prací.................................................................................................................... 74 4.6 Průměrné mzdy ..................................................................................................................... 75 Sociálně patologické jevy, kriminalita ........................................................................................... 76 5.1 Kriminalita na území ORP Tábor............................................................................................ 76 5.2 Probační a mediační služba na území ORP Tábor ................................................................. 77 5.3 Přestupky............................................................................................................................... 79 5.4 Kriminalita dětí a mladistvých ............................................................................................... 80 5.5 Ostatní sociálně patologické jevy .......................................................................................... 81 5.6 Městská policie na území ORP Tábor .................................................................................... 84 Použité prameny a zdroje dat ....................................................................................................... 88 Seznam tabulek, obrázků, grafů .................................................................................................... 89

Tento projekt je plně podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 2

1 Ú vo d Sociodemografická analýza spolu s dotazníkovým šetřením pro plánování sociálních služeb slouží jako orientační a informační materiál o území, populaci a aktuální sociální situaci na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Tábor (SO ORP Tábor), s výjimkou samotného města vč. příměstských částí. Hlavním cílem sociodemografické analýzy je zachycení geografického a demografického vývoje na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Tábor, příp. srovnání jednotlivých aspektů se situací v Jihočeském kraji, resp. v České republice. Sociodemografická analýza na území správního obvodu ORP Tábor byla vytvořena na základě sběru dostupných dat (získání již zpracovaných studií a dokumentů za dané území, statistická data) a jejich následného zpracování. Data se vztahují jednak k území správního obvodu ORP Tábor jako celku, jednak k 7 vymezeným správním obvodům, které takto vytvořila koordinátorka projektu pro potřeby zpracování sociodemografické analýzy a dotazníkového šetření: Bechyně, Mladá Vožice, Sezimovo Ústí, Malšice, Jistebnice, Chotoviny, Chýnov. 7 správních obvodů pokrývá celé území správního obvodu obce s rozšířenou působností Tábor kromě samotného města Tábor vč. příměstských částí. Obsahem následující práce jsou základní statisticky zjistitelná data geografických, demografických a sociologických ukazatelů, která jsou základním východiskem pro aktualizaci komunitního plánu sociálních služeb na daném území a odůvodněním a oporou pro další výzkumy. Předkládaná data jsou často výstupem expertíz Českého statistického úřadu, Úřadu práce a dalších institucí – znění původních textů je ponecháno, pokud splňuje cíle této analýzy a soustředí se na popis základních demografických trendů, které se přímo týkají i rozvoje sociálních služeb. Popis použitých odborných termínů se v uvedené práci neuvádí, neboť se předpokládá, že se získanými informacemi budou pracovat odborníci z oblasti poskytování sociálních služeb. Ačkoli byla při zpracování analýzy použita aktuálně dostupná data, je nutné mít na zřeteli, že všechny sociální jevy se neustále mění a jejich evidence se liší v závislosti na způsobu a četnosti sběru dat (některé sociální události nejsou statisticky bohužel vůbec evidovány).


2 Základní popis území 2.1 Správní obvod obce s rozšířenou působností Tábor Správní obvody obcí s rozšířenou působností jsou vymezeny vyhláškou ministerstva vnitra 388/2002 Sb. výčtem obcí, které do nich spadají. Zpravidla tvoří správní obvod rozšířené působnosti část okresu, ale v některých případech je totožný s územím okresu. Obce s rozšířenou působností představují nový typ obcí vykonávajících státní správu v přenesené působnosti. Jsou obcemi s nejširším rozsahem výkonu státní správy v přenesené působnosti. Do roku 2006 některé správní obvody obcí s rozšířenou působností zasahovaly v rámci samosprávného kraje do více okresů. Podle vyhlášky 513/2006 Sb., která nabyla účinnosti 1. ledna 2007, se hranice okresů změnily tak, že již správní obvod žádné obce s rozšířenou působností nezasahuje mimo vlastní okres. Celkem bylo v Jihočeském kraji k 1. 1. 2003 zřízeno 17 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 37 správních obvodů obcí s pověřeným úřadem. 17 správních obvodů obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji: Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany V tabulce 1 je uveden seznam všech obcí ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Tábor, pro něž je Městský úřad Tábor pověřeným úřadem a obcí s rozšířenou působností. Pro potřeby zpracování sociodemografické analýzy jsou obce rozděleny do 7 správních obvodů: Bechyně, Mladá Vožice, Sezimovo Ústí, Malšice, Jistebnice, Chotoviny a Chýnov.


Tabulka 1. Obce ve správním obvodu ORP Tábor Bechyně Bechyně Březnice Čenkov u B.

Mladá Vožice Běleč Hlasivo Mladá Vožice

Černýšovice Dobronice u B.

Nová Ves u M.V. Oldřichov

Sezimovo Ústí Košice Planá n. Lužnicí Sezimovo Ústí Skrýchov u Malšic Ústrašice

Malšice Bečice Dražičky Libějice

Jistebnice Jistebnice Alenina Lhota Božejovice

Chotoviny Borotín Chotoviny Jedlany

Chýnov Bradáčov Dolní Hořice Chýnov

Cunkov Drahnětice

Slapsko

Bezděčín

Čenkov

Hůrka

Radětice Rataje Sudoměřice u B. Záhoří

Smilovy Hory Šebířov Vilice Zhoř u M.V.

Borek Doubí Doudov Lhota Samoty

Dobřejice Hnojná Lhotka Třebelice Maršov

Chlum Javoří Jezviny Křivošín

Košín Nemyšl Sudoměřice u T. Balkova Lhota Beranova Lhota Broučkova Lhota Boratkov Červené Záhoří Dědice

Nová ves u Ch. Radenín

Zhoř u Tábora Želeč

Lom Malšice Radimovice u Ž. Slapy

Haškovcova Lhota Hodětín

Pojbuky Řemíčov

Hodonice

Bechyňská Smoleč

Bendovo Záhoří

Strkov

Nové Lány

Makov

Dědičky

Babčice Bítov Blatnice Dlouhá Lhota Dobronice u Ch.

Bežerovice

Blanice

Staré Lány

Nehonín

Hatov

Dolní Světlá

Blatec

Buková

Všechlapy

Orlov

Hejlov

Domamyšl

Hutě

Bzová

Opařany

Ostrý

Hájek

Hvožďany

Dolní Kouty

Řepeč

Ounuz

Kozín

Elbančice

Dražice

Padařov

Nová Ves

Františkov

Drhovice

Podol

Hoštice Chomoutova Lhota Jeníčkova Lhota Kamenná Lhota

Senožaty

Hlasívko

Hájky

Pohoří

Libenice

Hroby

Horní Kouty

Hodušín

Smrkov

Liderovice

Chabrovice

Horní Střítež

Kášovice

Stružinec

Moraveč

Chotčiny

Hrnčíře

Křída

Svoříš

Nasavrky

Choustník

Chocov

Meziříčí

Třemešná

Nový Kostelec

Chrbonín

Javor

Nové Dvory

Vlásenice

Paseka

Kajetín

Janov

Obora

Zbelítov

Pejšova Lhota

Kladruby

Krchová Lomná

Olší

Zvěstonín

Pikov

Kloužovice

Křtěnovice

Oltyně

Nadějkov

Polánka

Kozmice

Křekovice

Podboří

Bezděkov

Prudice

Krátošice

Křekovická Lhota

Skrýchov u Op.

Brtec

Krtov

Kříženec

Slavňovice

Číčovice

Předbojov Radimovice u Táb.

Leština

Stádlec

Hronova Vesec

Radkov

Lejčkov

Lhýšov

Staré Sedlo

Chlístov

Rzavá

Malešín

Malý Ježov

Kaliště

Řevnov

Mlýny

Moraveč

Křenovy Dvory

Sedlečko

Nové Dvory

Hodkov Hubov

Turovec Vodice Zadní Střítež

Hartvíkov Horní Hořice Horní Světlá

Lažany


Mutice

Modlíkov

Svrabov

Nuzbely

Noskov

Mozolov

Sychrov

Oblajovice

Obrátice

Nepřejov

Úlehle

Osikovec

Pavlov

Petříkovice

Úraz

Pojbuky

Popovice

Pohořelice

Vrážná

Pořín

Radostice

Plechov

Záhoříčko

Prasetín

Radvánov

Starcova Lhota

Předboř

Rešovice

Šichova Vesec

Psáry

Řemičov

Vratišov

Radostovice

Skrýšov

Skropytce

Staniměřice

Svatá Anna

Stará Vožice

Terezín

Stojslavice

Tříklasovice

Temešvár

Velmovice

Ústějov

Vlčeves

Velký Ježov

Zadní Lomná

Vitanovice

Záhostice

Vosná Vrcholtovice Vyšetice Zahrádka Zářičí u Ml. Vožice Ratibořské Hory Dolní Hrachovice Pohnánec Pohnání Rodná Blanička Dub Horní Hrachovice Malenín Mostek Nahořany Podolí Ratibořice Vřesce


Obrázek 1. Administrativní mapa správního obvodu ORP Tábor

Na obrázku 1 je uvedeno administrativní rozložení správního obvodu obce s rozšířenou působností Tábor, které zahrnuje celkem 4 správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem: Bechyně, Mladá Vožice, Sezimovo Ústí a Tábor. Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem Tábor se dále dělí na menší správní obvody: Tábor, Malšice, Chotoviny, Chýnov a Jistebnice.


2.2 Geografické vymezení území Obrázek 2. Geografická mapa správního obvodu ORP Tábor

Z obrázku 2 je patrné geografické vymezení území správního obvodu obce s rozšířenou působností Tábor. Je zde přehledně znázorněn podíl lesních porostů, vodních ploch, příp. bažin a rašelinišť na celém území. Rovněž je zde uvedeno dopravní pokrytí mezi jednotlivými obcemi.


2.3 Základní geografické údaje Tabulka 2. Vybrané geografické údaje území SO ORP Tábor k 1. 1. 2010

Správní obvod ORP

Tábor

Rozloha v km2

1002

Počet obyvatel Počet obyvatel sídla ORP Hustota osídlení na km2 Počet obcí z toho: se statutem města

80 782 35 484 81 79 6

Správní obvod obce s rozšířenou působností Tábor leží v severovýchodním koutu Jihočeského kraje, kde sousedí se Středočeským krajem a krajem Vysočina. Na jihu vtéká na území obvodu směrem k Táboru řeka Lužnice, do jejíhož údolí se značně členité území svažuje. Řeka se pak hlubokým údolím vrací obloukem k Vltavě. Rozlohou 1 002 km2 tvoří SO ORP Tábor 10 % plochy kraje a je druhým největším jihočeským obvodem. Na celkové výměře se z 60 % podílí zemědělská půda, z ní jsou tři čtvrtiny orné půdy. Podíl zemědělské půdy ve venkovském prostoru je o 12,9 procentního bodu vyšší než v městském. Z dopravního hlediska tvoří SO ORP Tábor významný uzel, kde se kříží severojižním směrem vedoucí železnice a komunikace z Prahy do Českých Budějovic a na jih do Rakouska s koridorem spojujícím Brno s Plzeňskem a hraničními přechody do Německa. Hlavním centrem SO ORP Tábor je město Tábor, známé jako středisko husitského hnutí v 15. století. Středověké centrum města bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Technickou zajímavostí je rybník Jordán s moderním závěsným mostem, který je nejstarší údolní přehradou v České republice (vznikl v roce 1492), elektrifikovaná železnice Tábor – Bechyně s unikátním mostem přes Lužnici a řetězový most ve Stádlci (přestěhovaný z Podolí na Vltavě). V regionu rovněž najdeme Chýnovské jeskyně, Kozí Hrádek či zříceninu hradu Choustník.

2.4 Základní popis území v rámci 7 správních obvodů Z hlediska účelnosti sociodemografické analýzy byl popis území ORP Tábor rozpracován na základě geografických údajů v rámci 7 území správních obvodů. Údaje podávají základní přehled o vymezeném území, geografické poloze, rozloze a dostupnosti území, přírodních podmínkách, centrech, občanské vybavenosti atp.


2.4.1 Bechyně Území správního obvodu obce s pověřeným obecním úřadem (SO OPOÚ) Bechyně se nachází v severní části Jihočeského kraje, které hraničí na jihozápadě a západě se SO ORP Týn nad Vltavou, na severozápadě se SO ORP Milevsko, na severu a severovýchodě se SO OPOÚ Tábor a na východě se SO ORP Soběslav. Celková rozloha území činí 132,32 km2 (tj. 13,2 % z celkové rozlohy SO ORP Tábor). Tabulka 3. Katastrální výměra jednotlivých obcí obvodu Bechyně

Obec Bechyně Březnice Černýšovice Dobronice u Bechyně Haškovcova Lhota Hodětín Hodonice Radětice Rataje Sudoměřice u Bechyně Záhoří Celkem

Katastrální výměra v km2 21,22 6,89 10,13 8,30 3,03 18,90 9,47 14,71 10,77 24,88 4,02 132,32

Ve správním obvodu se nachází celkem jedenáct obcí: Bechyně, Březnice, Černýšovice, Dobronice u Bechyně, Haškovcova Lhota, Hodětín, Hodonice, Radětice, Rataje, Sudoměřice u Bechyně a Záhoří. Statut města má pouze jedno sídlo, a to Bechyně, která je přirozeným centrem zájmového území, neboť ve značné míře plní pracovní a obslužnou funkci pro okolní obce. Z hlediska přírodních poměrů je správní obvod Bechyně mírně zvlněnou hornatinou s nadmořskými výškami okolo 400 m. Jde tedy o území rozkládající se na jihozápadě Středočeské pahorkatiny. Celá oblast přináleží k povodí Lužnice, resp. Vltavy. Hlavní osu oblasti tvoří říční toky Lužnice a Smutné. Samotné město Tábor (36 000 obyvatel) je vzdáleno od Bechyně 25 km. V rámci Jihočeského kraje již excentricita není tak absolutní, poněvadž jádrová oblast v okolí Českých Budějovic je vzdálena 45 km jižně od Bechyně. Navíc reliéf zájmového území netvoří přirozené překážky ve spojení s hospodářským a sídelním těžištěm kraje, pro což hovoří jistá návaznost zemědělské výroby, hospodářských podniků i koncentrace služeb. Z hlediska polohy je zapotřebí taktéž připomenout


zhruba 12 km jižně vzdálené město Týn nad Vltavou s 8 500 obyvateli, které díky své poloze zmenšuje excentricitu bechyňského správního obvodu. Území správního obvodu Bechyně je díky své poloze a díky příhodným podmínkám vhodné k zemědělskému využití, důležitá je také jeho průmyslová minulost. Zemědělská půda tvoří téměř 53 % z celkové rozlohy. Podíl vodních ploch na celkové rozloze je zanedbatelný, míra zalesnění překračuje celorepublikový průměr 33 % o takřka 4 %. Dopravní spojení s okolními regiony je umožněno díky železnici č. 202 (Tábor – Bechyně) a několika málo silnicím 2. třídy, které spojují některé obce zájmové oblasti s okolními většími sídly (Tábor, Soběslav, Týn nad Vltavou). Velkým handicapem správního obvodu Bechyně je neexistence silnic 1. třídy či rychlostní silnice nebo dálnice. Samotné město Bechyně je přirozeným centrem oblasti také z pozice města s lázeňským statusem. Občanská vybavenost správního obvodu Bechyně Občanská vybavenost správního obvodu se soustředí v samotném městě Bechyně. Pro využití volného času je v Bechyni k dispozici koupaliště, sportovní hřiště, stadion a další sportoviště. Dále bychom v obci našli knihovnu, kino, kostel a hřbitov. V obci Bechyně má ordinaci několik praktických lékařů a několik stomatologů. Kromě toho je zde umístěn i domov s pečovatelskou službou a domov pro seniory. Z další občanské vybavenosti je zde rovněž poštovní úřad. Bechyně jsou jedním ze známých lázeňských středisek na jihu ČR. Instituce, které se nachází v obci Sudoměřice u Bechyně: knihovna, kostel, hřbitov, mateřská škola, základní škola (1. – 9. ročník), hřiště, tělocvična, obecní úřad. V obci Dobronice u Bechyně se nachází knihovna, kostel, hřiště a obecní úřad. V obci Radětice najdeme knihovnu, hřiště a obecní úřad. Na obci je vedena kronika. Obecní úřad vydává zpravodaj – informační občasník obecního úřadu. V obci Březnice se nachází hřiště a obecní úřad. V obci Hodonice bylo navíc vybudováno koupaliště. V obci Černýšovice a Hodětín se nachází knihovna, hřiště a obecní úřad. Z občanské vybavenosti v obcích Haškovcova Lhota a Záhoří lze jmenovat pouze knihovnu a obecní úřad. V obci Rataje se nachází knihovna, kulturní sál, hřiště a obecní úřad.


Bechyně Město Bechyně leží v průměrné výšce 406 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 2127 ha, z toho orná půda zabírá 43 procent. Kolem jedné třetiny výměry je obec zalesněná. Vzhledem ke geografické poloze bychom nalezli v obci velmi málo ploch s travním porostem. Bechyně se rozkládá asi 25 kilometrů jihozápadně od Tábora. Bechyně se dále dělí na tři části, konkrétně to jsou: Bechyně, Hvožďany a Senožaty. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1323. Březnice Obec Březnice se rozkládá asi 22 kilometrů jihozápadně od Tábora. Pro využití volného času je v obci k dispozici sportovní hřiště. Dále bychom zde našli knihovnu a poštovní úřad. Obec leží v průměrné výšce 424 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 691 ha, z toho orná půda zabírá 59 %, lesy zabírají pouze kolem jedné desetiny katastru obce. Menší část plochy obce zabírají také louky (méně než jednu třetinu). První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1293. Černýšovice Obec Černýšovice se rozkládá asi patnáct kilometrů jihozápadně od Tábora. V obci žije 70 obyvatel. Černýšovice se dále dělí na dvě části, Černýšovice a Hutě. Obec Černýšovice leží v průměrné výšce 431 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 1013 ha, z toho 40 % orné půdy. Lesy zabírají cca jednu polovinu katastrálního výměru obce. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1390. Dobronice u Bechyně Obec Dobronice u Bechyně se rozkládá asi patnáct kilometrů jihozápadně od Tábora a nachází se v průměrné výšce 440 metrů nad mořem. Dobronicemi protéká řeka Lužnice a Dobronický potok, který se do Lužnice vlévá. Celková katastrální plocha obce je 899 ha, z toho orná půda zabírá pouze 14 %. Dvě třetiny katastru obce jsou pokryty lesem. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1220. Haškovcova Lhota Obec Haškovcova Lhota se rozkládá asi 19 kilometrů jihozápadně od Tábora a leží v průměrné výšce 417 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 303 ha, z toho orná půda zabírá 62 %. Lesy


zabírají pouze kolem jedné desetiny katastru obce. Menší část plochy obce zabírají také louky (méně než jednu třetinu). První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1511. Hodětín Obec Hodětín se rozkládá asi 22 kilometrů jižně od Tábora. Hodětín se dále dělí na tři části: Blatec, Hodětín a Novou Ves. Obec leží v průměrné výšce 455 m n. mořem. Celková katastrální plocha obce je 1896 ha, z toho orná půda zabírá pouze 24 %. Více než polovina výměry obce je porostlá lesem. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1521. Hodonice Obec Hodonice se rozkládá asi 22 kilometrů jihozápadně od Tábora a leží v průměrné výšce 420 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 948 ha, z toho orná půda zabírá pouze 28 %. Přibližně jedna třetina výměry obce je zalesněná. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1268. Radětice Obec Radětice se rozkládá přibližně 22 kilometrů jihozápadně od Tábora. Protéká zde říčka Smutná. Obec leží v průměrné výšce 421 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 1471 ha, z toho orná půda zabírá pouze 37 %. Lesy zabírají asi jednu polovinu katastrálního výměru obce. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1291. Rataje Obec Rataje se rozkládá asi osmnáct kilometrů jihozápadně od Tábora. Protéká zde říčka Smutná. Rataje se dále dělí na dvě části: Kozín a Rataje. Obec leží v průměrné výšce 405 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 1077 ha, z toho orná půda zabírá 47 %. Zhruba jedna třetina výměry obce je zalesněná. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Sudoměřice u Bechyně Obec Sudoměřice u Bechyně se rozkládá asi 18 kilometrů jihozápadně od Tábora. Sudoměřice u Bechyně se dále dělí na tři části: Bechyňská Smoleč, Bežerovice a Sudoměřice u Bechyně. Obec leží v průměrné výšce 439 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 2489 ha, z toho orná půda zabírá pouze 24 %. Více než polovina výměry obce je porostlá lesem. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352.


Záhoří Obec Záhoří se rozkládá asi 24 kilometrů jihozápadně od Tábora a leží v průměrné výšce 438 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 401 ha, z toho orná půda zabírá 62 %. Pětina katastru obce je osázena lesním porostem. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1379.

2.4.2 Mladá Vožice Území správního obvodu Mladá Vožice tvoří na západě od severu k jihu se táhnoucí Miličínské pohoří a na východě Holé vrchy. Severní část uzavírá Velký Blaník a jih je uzavřen Výlevy a Pohnáním. Na severu je nejvyšším vrchem Velký Blaník (638 m), na jihu zase Stojslavická Hůrka (686 m) a Vršce (694 m). V Miličínském pohoří je to Kalvárie (696 m) a nejvyšší vrch celého kraje Mezivratka (712 m). Uprostřed této krajiny se nachází bývalé Vožické hradiště, zvané Hrad (505 m). Středem krajiny od jihu k severu protéká říčka Blanice, vlévající se u Českého Šternberka do Sázavy. V regionu je na 50 větších rybníků. Mohutná lesnatá pásma se táhnou na východě od Blaníka k Chýnovu a na západě od Neustupova až k Miličínu. Město Mladá Vožice a Mladovožicko vůbec bylo až do roku 1945 zcela zemědělskou oblastí. Teprve po osvobození nastala přeměna celé oblasti v průmyslově zemědělskou. Do roku 1947 byla Mladá Vožice soudním okresem v politickém okrese Tábor. Okres měl dvě města, Mladou Vožici a Miličín a 1 městys Kamberk. Podle národnosti náležel k nejryzejším českým regionům. Od počátku 1949, po změně politického a státního zřízení, přešla Mladá Vožice do nově zřízeného okresu Votice v Pražském kraji. Po územní reorganizaci v roce 1960 připadla Mladá Vožice k okresu Tábor v Jihočeském kraji. Rozloha jednotlivých obcí správního obvodu Mladá Vožice je uvedena v tabulce 4. Tabulka 4. Katastrální výměra jednotlivých obcí obvodu Mladá Vožice

Obec Běleč Hlasivo Mladá Vožice Nová Ves u Mladé Vožice Oldřichov Pojbuky Řemíčov Slapsko

Katastrální výměra v km2 12,22 12,28 31,57 11,74 13,11 7,37 4,32 9,09


Smilovy Hory Šebířov Vilice Zhoř u Mladé Vožice Dolní Hrachovice Pohnánec Pohnání Ratibořské Hory Rodná Celkem

20,80 23,21 11,77 3,17 4,47 2,46 3,59 21,28 9,14 201,59

Občanská vybavenost správního obvodu Mladá Vožice Občanská vybavenost v oblasti obchodní a instituční sítě se soustředí zejména ve městě Mladá Vožice, kde se nachází mateřská a základní škola (1. – 9. ročník), dva domy s pečovatelskou službou, domov-penzion pro důchodce, hřiště, tělocvična, stadion, ordinace praktického lékaře pro dospělé a děti a dorost, ordinace gynekologa a stomatologa, detašované pracoviště záchranné služby a městský úřad. Další obcí, která soustředí více institucí, jež slouží občanům, jsou Ratibořské Hory. Nachází se zde mateřská a základní škola (1. – 9. ročník), hřiště, tělocvična, samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé a stomatologa a detašované pracoviště praktického lékaře pro děti a dorost a obecní úřad. V menších obcích, jako je Běleč , Hlasivo, Řemíčov, Slapsko, Vilice či Zhoř u Mladé Vožice se nachází hříště a obecní úřad. V obci Oldřichov a Smilovy Hory slouží občanům hřiště, tělocvična a obecní úřad. V obci Pojbuky se nachází koupaliště, hřiště a obecní úřad. V obci Pohnání se nachází koupaliště a obecní úřad. V malých obcích jako je Šebířov, Dolní Hrachovice, Pohnánec, Nová Ves u Mladé Vožice a Rodná se nachází pouze obecní úřad. Běleč Obec Běleč leží v severovýchodní části okresu Tábor v mladovožické pahorkatině. Nadmořská výška obce je 455 m, výměra katastru 1 222 ha, 182 obyvatel. Obec se skládá ze čtyř sídel - Běleč, Bzová, Elbančice a Šelmberk. Poblíž Bělče jsou rybníky Bažantnice, Nadoborný a Obora, protéká jimi Bělečský potok. Tento projekt je plně podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 15

Hlasivo Hlasivo je poprvé písemně připomínáno již v roce 1315. Obec se skládá z následujících částí: Hlasivo, Hlasívko, Rašovice, Temešvár. Mladá Vožice Město Mladá Vožice se nachází asi 20 km severovýchodně od Tábora. Leží na křižovatce cest do Tábora, Pacova, Vlašimi a Votic (dále do Prahy). Svým okolím, horskou polohou a zejména i svým "Hradem", návrším, na němž v dobách dřívějších stával skutečný hrad jako sídlo královského statku a zemská pevnost, připomíná Mladá Vožice alpské sídlo arcibiskupské. Město vzniklo jako podhradí na svahu návrší již na počátku vlády Karla IV. Nová Ves u Mladé Vožice První písemná zmínka o obci pochází z roku 1257. Obec se skládá z následujících částí: Nová Ves u Mladé Vožice, Horní Střítež, Křtěnovice, Mutice. Oldřichov První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Pojbuky První písemná zmínka o obci pochází z roku 1382. Obec se skládá z následujících částí: Pojbuky, Blatnice, Dolní Světlá, Zadní Lomná. Řemíčov První písemná zmínka o obci pochází z roku 1456. Obec se skládá z následujících částí: Řemíčov a Buková. Slapsko Obec Slapsko leží v severní části okresu Tábor a rozprostírá se na ploše o celkové rozloze 909 ha v nadmořské výšce kolem 465 m. Obec Slapsko se skládá ze sedmi vesnic: Javor, Leština, Moraveč, Slapsko, Slupy, Vitanovice a Zahrádka. První zmínka o Slapsku je z roku 1405. Smilovy Hory První písemná zmínka o obci pochází z roku 1334. Název obce se dokládá z dobových kronik od rytíře Smila z rodu Vítkovců, který obec založil. V pozdějších archivních fondech se uvádí, že poddanská obec sloužila jako odkladiště nemanželských potomků tohoto rodu, neboť jméno rytířovo sledovalo jeho slovutnost, tedy smilnění, a to až do pozdního věku.


Obec se skládá z následujících částí: Smilovy Hory, Františkov, Malý Ježov, Obrátice, Radostovice, Stojslavice, Velký Ježov. Šebířov Obcí protéká řeka Blanice. První zmínky o osadě Šebířov nalezneme v historických pramenech z roku 1318, kde se uvádí, že zde byla tvrz, rodinné sídlo Šebířovských z Šebířova, jedné z nejstarších a nejvzácnějších vladyckých rodin v Čechách. Obec se skládá z následujících částí: Šebířov, Křekovice, Křekovická Lhota, Kříženec, Lhýsov, Popovice, Skrýšov, Vosná, Vrcholtovice, Vyšetice, Zářičí u Mladé Vožice. Vilice Obec se nachází v nadmořské výšce 519 m. Správní oblast obce k sobě přiřazuje i malé obce Zátiší, Hrnčíře, Kříženec a přilehlou chatovou oblast. Z Vilic je autobusové spojení do Mladé Vožice, autobusová linka jezdí po trase Hrnčíře - Vilice - Bzová - Běleč - Mladá Vožice. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1377. Zhoř u Mladé Vožice Obec Zhoř u Mladé Vožice se rozkládá asi 24 kilometrů severovýchodně od Tábora a leží v průměrné výšce 466 metrů nad mořem. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1357. Celková katastrální plocha obce je 317 ha, z toho orná půda zabírá 65 %. Lesy zabírají pouze kolem jedné desetiny katastru obce. Ratibořské Hory Obec Ratibořské Hory leží 9 kilometrů severovýchodně od Tábora směrem na Kutnou Horu. Obec se skládá z pěti částí: Ratibořských Hor, Vřesec, Dubu, Podolí a Ratibořic. Právě zde začíná Českomoravská vrchovina s výskytem nerostů a rud, obsahujících stříbro. Dolní Hrachovice První písemná zmínka pochází z roku 1550. Obec se skládá z následujících částí: Dolní Hrachovice, Holní Hrachovice, Mostek. Pohnánec První písemná zmínka o obci pochází z roku 1369. Pohnání První písemná zmínka pochází z roku 1360. Rodná První písemná zmínka pochází z roku 1394. Obec se skládá z těchto částí: Rodná, Blanička, Nahořany.


2.4.3 Sezimovo Ústí Území obvodu Sezimovo Ústí se nachází v severní části Jihočeského kraje. Obvod Sezimovo Ústí hraničí na severu s územím obce Tábor, na východ s územím obvodu Chýnov, na jihu s územím obce s rozšířenou působností Soběslav, na západě s územním obvodem Malšice. V obvodu je celkem sedm obcí: Košice, Planá n. Lužnicí, Sezimovo Ústí, Skrýchov u Malšic, Ústrašice, Zhoř u Tábora a Želeč. Statutem město disponuje pouze Planá nad Lužnicí a Sezimovo Ústí. Celý územní obvod Sezimovo Ústí je dostupný autobusy městské hromadné dopravy nebo linkovou autobusovou dopravou. Autobusovou dopravu zajišťuje převážně společnost Comett plus, spol. s.r.o. Rozloha jednotlivých obcí územního obvodu Sezimovo Ústí je uvedena v následující tabulce. Tabulka 5. Katastrální výměra jednotlivých obcí obvodu Sezimovo Ústí

Obec Košice Planá nad Lužnicí Sezimovo Ústí Skrýchov u Malšic Ústrašice Zhoř u Tábora Želeč Celkem


Občanská vybavenost správního obvodu Sezimovo Ústí V obci Košice se nachází mateřská a základní škola (1. – 5. ročník), detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé. V rámci volného času mohou obyvatelé využít hřiště a tělocvičnu. Obec má samostatný obecní úřad, poštu. Ve městě Planá nad Lužnicí se nachází mateřská a základní škola (1. – 9. ročník), samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé, samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, samostatné ordinace stomatologa, detašované pracoviště gynekologa. Dále se zde nachází koupaliště, hříště, tělocvičny, stadion, městský úřad, pošta, dům s pečovatelskou službou. Ve městě Sezimovo Ústí se nachází mateřské, základní školy (1. – 5. ročník, 1. – 9. ročník), střední odborné učiliště, střední odborná škola, základní umělecká škola, samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé, samostatné ordinace stomatologa, ordinace specialisty. Dále se zde nachází bazén, hříště, tělocvičny, stadion, městský úřad, pošta, dům s pečovatelskou službou. Tento projekt je plně podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 18

V obci Skrýchov u Malšic a Ústrašice se nachází pouze hřiště a obecní úřad. V obci Zhoř u Tábora se nachází detašované pracoviště praktického lékaře pro dospělé, hřiště a obecní úřad. V obci Želeč u Tábora se nachází mateřská a základní škola (1. – 5. ročník), detašované pracoviště praktického lékaře pro děti a dorost, hříště, koupaliště a obecní úřad. Košice První zmínka o obci Košice pochází z roku 1404. Obec tvoří 3 části: Košice, Borek, Doubí. Sezimovo Ústí Město ležící při ústí Kozího potoka na pravém břehu Lužnice mezi Planou nad Lužnicí a Táborem. První zmínka o sídle pochází z roku 1262, tehdy se ještě jmenovalo jednoduše Ústí. Později bylo dáváno do souvislosti se Sezimou z mocného šlechtického rodu Vítkovců, a proto bylo nazýváno Sezimovým Ústím. Za husitských válek bylo město místními husity opuštěno a zcela vypáleno (1420), obnoveno bylo v roce 1828. V blízkosti města se nachází zřícenina Kozího hrádku, přímo v centru pak areál Benešovy vily - letního sídla druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Město tvoří dvě městské části: Sezimovo Ústí 1 a Sezimovo Ústí 2. Sezimovo Ústí 2 vzniklo zásluhou podnikatelských aktivit Jana Antonína Bati. Tento podnikatel si v blízkosti města v důsledku začátku druhé světové války vybral obecní pozemky pro stavbu závodu (původně plánoval umístnit nový závod na Slovensku). Pro své dělníky zde vybudoval takřka nové město. V roce 1939 započala výstavba závodu MAS (Moravské akciové strojírny), nyní Kovosvitu a. s., v jehož sousedství současně vyrostlo moderní sídliště pro zaměstnance, charakterem velmi podobné zástavbě ve Zlíně - tzv. Baťovské domky. U závodu byla také založena v roce 1939 soukromá Baťova škola práce (později Vyšší odborná škola, Střední škola, Centrum odborné přípravy). Skrýchov u Malšic Obec se skládá se dvou vesnic – Skrýchov a Dudov. Obec Skrýchov vznikla v roce 1558 a obec Dudov datuje vznik v roce 1367. Ústrašice Ústrašice, kdysi též Oustrašice, leží přibližně devět kilometrů jižně od Tábora v nadmořské výšce 405 m. Poprvé je obec připomínána v roce 1405. Zhoř u Tábora Obec Zhoř u Tábora leží na spojnici Plané nad Lužnicí a Lomu u Tábora, přibližně 3,5 km od Plané nad Lužnicí. První zmínka o obci je z roku 1390.


Želeč První písemná zmínka o obci pochází z roku 1397. Obec Želeč sestává ze dvou částí: Želeč a Bezděčín.

2.4.4 Malšice Územní obvod Malšice se nachází v severní části Jihočeského kraje. Obvod Malšice hraničí na severu s územím obvodu Jistebnice, na východě s územím města Tábor a územním obvodem Sezimovo Ústí, na jihu s územím obvodu Bechyně, na západě s územním obvodem Milevsko. Územní obvod Malšice se skládá z osmi obcí: Bečice, Dražičky, Libějice, Lom, Radimovice u Želče, Slapy, Opařany, Řepeč a jednoho městyse Malšice. Územní obvod Malšice je dostupný linkovými autobusy a železniční tratí č. 202 Tábor – Bechyně. Rozloha jednotlivých obcí v územním obvodu Malšice je uvedena v tabulce 6. Tabulka 6. Katastrální výměra jednotlivých obcí obvodu Malšice

Obec Bečice Dražičky Libějice Lom Malšice Radimovice u Želče Slapy Opařany Řepeč Celkem

Katastrální výměra v km2 3,24 5,13 2,95 3,82 38,6 4,47 6,32 31,43 12,78 108,74

Občanská vybavenost správního obvodu Malšice V obci Bečice se nachází obecní úřad a hřiště. V obci Dražice a Libějice se nachází obecní úřad. V obci Lom se nachází obecní úřad a hřiště. V městysi Malšice se nachází městys, samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé, detašované pracoviště lékaře pro děti a dorost, stomatologa, gynekologa, koupaliště, hřiště, tělocvična, mateřská a základní škola (1. – 9. ročník). V obci Radimovice u Želče se nachází obecní úřad, hřiště a tělocvična. V obci Slapy se nachází obecní úřad, mateřská a základní škola (1. – 5. ročník), hřiště, tělocvična. Tento projekt je plně podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 20

V obci Opařany se nachází obecní úřad, mateřská a základní škola (1. – 9. ročník), odborná léčebna, samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé a stomatologa, detašované pracoviště praktického lékaře pro děti a dorost, gynekologa, hřiště a tělocvičny. V obci Řepeč se nachází obecní úřad a hříště. Bečice Obec Bečice se nachází v Jihočeském kraji v okrese Tábor, první písemná zpráva pochází z r. 1283. Obec se nachází v nadmořské výšce 432 m. V letech 1959 -1990 byla obec vedena jako část obce Malšice. Od roku 1990 byl zřízen samostatný obecní úřad. Zdravotní středisko, lékárna, pošta, nákupní středisko, základní škola a mateřská školka je v obci Malšice ve vzdálenosti 3 km. V blízkosti obce je zřícenina hradu Příběnice a poslední empírový řetězový most v Evropě, původně byl přes Vltavu v Podolsku. Dražičky První písemná zmínka o obci pochází z roku 1379. V obci se nachází zámek z počátku 17. století, kaplička se zvonicí na návsi, bývalý špejchar a stará hasičská zbrojnice. Na jihozápadě od obce lze najít mohylník - archeologické naleziště. Libějice Vesnice Libějice (původním názvem Libějovice) má hluboké historické kořeny. Vesnice je raně středověkého původu, první písemná zpráva o obci pochází z roku 1379 (podle tzv. urbáře Rožmberského z roku 1379). Obec Libějice se nachází cca 7 km jižně od města Tábor v nadmořské výšce 490 m. n. m., rozloha katastrálního území obce činí 295 ha. Na okraji katastru obce Libějice je železniční zastávka elektrické dráhy Tábor – Bechyně, která nese název Libějice. Tato trať je v provozu od roku 1903 a byla první železniční dráhou ve střední Evropě, která byla od počátku stavěna i provozována jako elektrická. Autorem projektu dráhy je významný český technik, průmyslník a vynálezce František Křižík. Lom První písemná zmínka o obci pochází z roku 1347. Malšice První zmínka o obci pochází z roku 1279. Obec se nachází 8 km od Tábora a 15 km od Bechyně. V roce 1868 byly Malšice městysem; od 27. června 2008 jsou jím opět. Obec má dobré autobusové i vlakové spojení, je zde (a také v obcích Čenkov, Třebelice a Všechlapy) železniční zastávka na elektrické dráze Tábor – Bechyně, známé první elektrifikované železniční trati v Česku z roku 1903. V sezóně zde zastavuje zvláštní historický vlak z Křižíkovy éry. Tento projekt je plně podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 21

Radimovice u Želče První písemná zmínka o obci pochází z roku 1307. Slapy První písemná zmínka o obci pochází z roku 1379. Opařany Obec přísluší do povodí Lužnice. Dále katastrem obce protékají řeka Smutná a Oltyňský potok, které se vlévají do řeky Lužnice. V obci Opařany se nacházejí také dva rybníky. První písemná zmínka o Opařanech se datuje r. 1268, kdy tvrz Opařany spolu s pivovarem koupil Přemysl Otakar II. Obec Opařany se prvotně skládala ze dvou vsí: Opařany a Opařanky. V husitské době náležely Opařany přechodně k Táboru, pak Janu z Rožmberka a Matěji z Dubče. Po roce 1437 zůstali městu Táboru až do roku 1547. Období třicetileté války se na obci i jejím nejbližším okolí negativně podepsalo úbytkem osídlení a zpustnutím pozemků a budov. Po krátkém vlastnictví Františky Zlatové začátkem 18. století koupila statek a dva poplužní dvory s příslušnými pozemky Jezuitská kolej v Praze. Po zrušení řádu v roce 1773 připadl majetek studijnímu fondu a byl posléze zakoupen knížecím rodem Baarů, od něhož tzv. zámek a dvůr v roce 1887 získal Zemský výbor království českého. Jezuité zde v roce 1727 vystavěli svou rezidenci a později i kostel sv. Františka Xaverského, který stavěl Kilián Ignác Dientzenhofer, jako kopii kostela v pražském Klementinu. Po zrušení řádu jezuitů tu byla v roce 1785 založena fara. Jezuitská rezidence měla zřejmě řadu uplatnění. Podle různých pramenů sloužila jako středisko pro výchovu kazatelů a misionářů. V roce 1877 rozhodl Zemský výbor království českého o využití objektu ke zřízení ústavu pro choromyslné, v roce 1923 bylo zařízení přeměněno na Zemský ústav pro slabomyslné děti. Řepeč První písemná zmínka o obci pochází z roku 1283.

2.4.5 Jistebnice Obvod Jistebnice hraničí na severu se Středočeským krajem, na východ s územím obvodu Chotoviny, na jihu s územním obvodem Malšice, na západě s územním obvodem Milevsko. Územní obvod Jistebnice se skládá ze dvou obcí: Jistebnice a Nadějkov. Jistebnice se nachází v jižních Čechách 15 km severozápadně od města Tábora. Obec je situována do nádherného údolí, kterým protéká potok Cedron. Jistebnicko se rozprostírá v kopcovité krajině s mnoha rybníky, krásnými lesy a loukami.


Nadějkov (540 m n.m.) leží na hranici Jihočeského a Středočeského kraje, nejbližšími městy jsou Tábor (20 km) a Milevsko (13 km), obec Nadějkov má 17 osad (Bezděkov, Brtec, Číčovice, Hronova Vesec, Hubov, Chlistov - 685 m n.m., Kaliště - 642 m, Křenovy Dvory, Modlíkov, Mozolov, Nepřejov, Petříkovice, Pohořelice, Starcova Lhota, Šichova Vesec, Větrov a Vratišov - 486 m u říčky Smutné). Územní obvod Jistebnice je dostupné linkovými autobusy. Z obce Nadějkov jezdí linkové autobusy do Tábora, Milevska, přes Sedlec-Prčice do Příbrami, Chyšek. Rozloha územního obvodu Jistebnice je uvedena v následující tabulce. Tabulka 7. Katastrální výměra jednotlivých obcí obvodu Jistebnice

Obec Jistebnice Nadějkov Celkem

Katastrální výměra v km2 57,94 24,09 82,03

Občanská vybavenost správního obvodu Jistebnice V obci Jistebnice se nachází dům s pečovatelskou službou, samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé, detašované pracoviště praktického lékaře pro děti a dorost, samostatná ordinace stomatologa, detašované pracoviště gynekologa. Dále se zde nachází tělocvičny, hřiště a obecní úřad. V obci Nadějkov se nachází pošta, mateřská a základní škola (1. - 5. ročník), detašované pracoviště praktického lékaře pro dospělé a pro děti a dorost a stomatologa, hřiště, tělocvična, obecní úřad. Jistebnice Jistebnice se připomíná jako trhová ves již v roce 1262, kdy byla v držení pánů z Rožmberka. V 15. století v době husitských bouří odešlo mnoho jistebnických občanů do nově založeného Tábora, jehož spoluzakladatelem byl husitský hejtman Petr Hromádka z Jistebnice. Z této doby pochází slavný Jistebnický kancionál s prvním záznamem husitského chorálu Kdož sú boží bojovníci. Originál kancionálu, který byl nalezen na faře v r. 1872 Leopoldem Katzem, je uložen ve sbírkách Národního muzea v Praze, kopie v Pamětní síni Richarda Laudy v Jistebnici. Severně od Jistebnice se rozkládá Přírodní park Jistebnická vrchovina, jehož součástí je i Javorová skála, nejvyšší bod Táborska - 722,6 m n. m. Jistebnicí protéká potok s biblickým názvem Cedron, vtéká do říčky Smutné a s ní pokračuje až do Lužnice u Bechyně. V okolí Jistebnice jsou četné rybníky. Nadějkov První písemná zpráva o Nadějkově se objevuje v první polovině 14. století, kdy Ahník z Nadějkova svědčil v soudním sporu. Další zpráva z roku 1416 se týká majetku Jindřicha z Nadějkova, purkrabího Tento projekt je plně podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 23

na Příběničkách a v Příbrami. V místech dnešního zámku tehdy stávala kamenná tvrz, obehnaná vodními příkopy.

2.4.6 Chotoviny Územní obvod Chotoviny zahrnuje celkem 6 obcí: Borotín, Chotoviny, Jedlany, Košín, Nemyšl a Sudoměřice u Tábora. Vzhledem k výhodné poloze oblasti (sjezd z dálnice D3, železnice Tábor-Praha a pozemkům, které jsou v územním plánu Chotovin vyčleněny pro průmyslovou zónu) existují předpoklady pro rozvoj podnikatelské činnosti a tím i rozvoj celé oblasti. Obec Chotoviny má velice výhodnou dopravní návaznost na hlavní silniční tah na trase Tábor – Praha a železniční spojení na trase Praha – Tábor – Vídeň (první vlak projížděl Chotovinami již v roce 1871. Rozloha jednotlivých obcí v územním obvodu Chotoviny je uvedena v tabulce 8. Tabulka 8. Katastrální výměra jednotlivých obcí obvodu Chotoviny

Obec Borotín Chotoviny Jedlany Košín Nemyšl Sudoměřice u Tábora Celkem

Katastrální výměra v km2 26,26 31,38 4,19 1,92 14,20 3,42 81,37

Občanská vybavenost správního obvodu Chotoviny V městysi Borotín se nachází obecní úřad, pošta, ordinace praktického lékaře, stomatologa, hřiště, mateřská a základní škola. V obci Chotoviny se nachází obecní úřad, ordinace dětské, praktické a zubní lékařky, základní a mateřská škola, hřiště. V obci Jedlany se nachází obecní úřad, hřiště. V obci Košín se nachází obecní úřad, koupaliště. V obci Nemyšl se nachází obecní úřad. V obci Sudoměřice u Tábora se nachází obecní úřad, ordinace praktického lékaře, poštovní úřad, hřiště. Tento projekt je plně podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 24

Borotín Obec Borotín se rozkládá asi jedenáct kilometrů severně od Tábora. Na území této obce, jež se honosí titulem městys, žije trvale zhruba 530 obyvatel. Borotín se dále dělí na jedenáct části: Boratkov, Borotín, Hatov, Chomoutova Lhota, Kamenná Lhota, Libenice, Nový Kostelec, Pejšova Lhota, Pikov, Předbojov a Sychrov. Městys Borotín leží v průměrné výšce 520 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 2626 ha, z toho orná půda zabírá 41 procent. Obec je cca z jedné třetiny zalesněná. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1356. Chotoviny Obec Chotoviny najdete v jižních Čechách, 10 km severně od historického města Tábora. Tvoří ji 12 osad - Beranova Lhota, Broučkova Lhota, Červené Záhoří, Chotoviny, Jeníčkova Lhota, Liderovice, Moraveč u Chotovin, Polánka, Rzavá, Řevnov, Sedlečko a Vrážná. V současné době zde žije asi 1 700 obyvatel. K nejvýznamnějším památkám obce patří kostel sv. Petra a Pavla, zámek rodiny Nádherných s parkem a kostel Sboru církve československé husitské. Ke sportovnímu vyžití slouží sportovní hala, kuželník, fotbalové hřiště a antukový tenisový kurt. Malebná krajina v okolí obce láká k vycházkám i projížďkám na kole. K největším společensko-kulturním akcím pořádaným v obci patří zejména zahrádkářská výstava (květen), chotovinská pouť (červen) a Chotovinské slavnosti (srpen). První písemná zmínka o obci pochází z roku 1266. Jedlany První písemná zmínka o obci pochází z roku 1369. Poblíž Jedlan je místo Beránek, kde se konala kázání Mistra Jana Husa v 15. století. V roce 1603 byly Jedlany poprvé připojeny k obci Chotoviny a posléze byly zle dotčeny 30-ti letou válkou. Na jejím konci zůstal pouze jeden selský grunt a tři osídlené chalupy, ostatní byly pusté. Od roku 1869 do 1890 se staly Jedlany osadou obce Chotoviny. V roce 1900 byly osamostatněny a takhle samotné vydržely až do roku 1975. V těchto letech došlo v obci k největšímu rozmachu, který však byl zastaven v roce 1976 nuceným připojením Jedlan k obci Chotoviny. V souvislosti s tímto došlo k zastavení rozmachu v obci, které trvalo až do roku 1990. Na základě referenda se občané Jedlan opět oddělili od Chotovin. Vesnička Jedlany leží v průměrné výšce 486 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 419 ha, z toho orná půda zabírá 59 procent. Pětina katastru obce je osázena lesním porostem.


Košín Obec Košín se rozkládá asi pět kilometrů severně od Tábora. Obec Košín leží v průměrné výšce 460 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 192 ha, z toho orná půda zabírá 54 procent. Lesy zabírají pouze kolem jedné desetiny katastru obce. První zmínka o obci pochází z roku 1379. Nemyšl Obec Nemyšl se rozkládá asi třináct kilometrů severně od Tábora. Nemyšl se dále dělí na osm části: Dědice, Dědičky, Hoštice, Nemyšl, Prudice, Úlehle, Úraz a Záhoříčko. Obec Nemyšl leží v průměrné výšce 505 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 1420 ha, z toho orná půda zabírá 52 procent. Jedna třetina výměry obce je zalesněná. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1373. Sudoměřice u Tábora Obec Sudoměřice u Tábora leží v průměrné nadmořské výšce 525 m. Sudoměřice jsou vstupní branou do jihočeského kraje na trase Praha - České Budějovice - Vídeň. Rozkládají se po obou stranách silnice pro mezinárodní provoz E 55. Obec je rozložena z větší části v dolině obklopené rozsáhlými lesy zvanými Černé a Lipiny, patří z menší části soukromým vlastníkům a z větší dědicům po panu Burešovi a hraběti Deymovi. Je zde velký rybník, zvaný Černý. Na jihovýchodní straně dominuje vesnici veliký kopec „Židovák“. Výměra katastru obce je 342 ha, z toho přibližně 212 ha zemědělské půdy, 79 ha lesní pozemků a 13 ha vodní plochy. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318.

2.4.7 Chýnov V chýnovském obvodu se nachází celkem 8 obcí: Bradáčov, Dolní Hořice, Chýnov, Nová Ves u Chýnova, Radenín, Turovec, Vodice, Zadní Střítež. Statutem město disponuje pouze Chýnov. Dominantou územní oblasti Chýnovska je Chýnovská jeskyně, která se nachází v katastrálním území obce Dolní Hořice asi 3 km severovýchodně od Chýnova. Jeskyně byla objevena roku 1863 při práci v lomu. Roku 1868 se po úpravách stala první turisticky zpřístupněnou jeskyní na území České republiky. Dodnes jsou zachována původní kamenná schodiště a prohlídka jeskyně je malou romantickou exkurzí do historie. Celková délka jeskynního systému je více než 1 200 m. Labyrintem


chodeb protéká podzemní tok s pitnou vodou. Jeskyně je národní přírodní památkou. Chýnovská jeskyně je největší známé přezimoviště netopýra řasnatého v České republice. Územní obvod Chýnov je dostupný linkovými autobusy a protíná ho také železniční trať Tábor – Jihlava. Město Chýnov leží na hlavní silniční trase Tábor – Brno. Rozloha jednotlivých obcí správního obvodu Chýnov je uvedena v tabulce 9. Tabulka 9. Katastrální výměra jednotlivých obcí obvodu Chýnov

Obec Bradáčov Dolní Hořice Chýnov Nová Ves u Chýnova Radenín Turovec Vodice Zadní Střítež Celkem

Katastrální výměra v km2 2,38 39,34 30,51 6,62 26,91 13,25 15,22 4,98 139,21

Občanská vybavenost správního obvodu Chýnov Občanská vybavenost v oblasti obchodní sítě je zejména přímo v Chýnově na velmi dobré úrovni a vzhledem k tomu, že vzdálenost z ostatních místních částí není velká, jejich obyvatelé chodí nebo jezdí na nákupy a za službami do Chýnova. Jsou zde i velkoprodejny stavebnin, hutního a nerezového materiálu a zemědělských potřeb. Z institucí, které slouží občanům a nacházejí se na území města, je mateřská škola, základní škola, zdravotní středisko a lékárna, městský úřad s matrikou a stavebním úřadem, městská knihovna, česká pošta, domov pro seniory, turistická noclehárna a sbor dobrovolných hasičů. V oblasti služeb města je to Místní hospodářství a Chýnovská majetková s.r.o., které jsou pod jeho správou. Pro sportovní vyžití byl v Chýnově na předměstí vybudován nový sportovní areál s restaurací, tenisovými kurty, hřištěm pro plážový volejbal, vodní nádrží a zázemím. Dále byl rozšířen areál fotbalového oddílu o druhé travnaté hřiště, nové šatny a zpevněnou víceúčelovou plochu. V menších obcích jako je Nová Ves u Chýnova, Turovec, Dolní Hořice či Radenín mají obyvatelé k dispozici veřejnou knihovnu, koupaliště, hřiště. V okolí obce Dolní Hořice a na Radenínsku se nachází kostel a hřbitov. Nová Ves u Chýnova má navíc k dispozici mateřskou školu. V obci Bradáčov a Zadní Střítež se nachází hřiště a obední úřad. V obci Vodice se nachází knihovna a obecní úřad. Tento projekt je plně podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 27

Bradáčov Obec Bradáčov se rozkládá asi devatenáct kilometrů severovýchodně od Tábora a leží v nadmořské výšce 664 m. Dělí se na 2 místní části: Bradáčov a Horní Světlá. Celková katastrání plocha obce je 238 ha. Lesy zabírají pouze kolem jedné desetiny katastru obce. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1393. Dolní Hořice Obec Dolní Hořice se rozkládá asi patnáct kilometrů východně od Tábora a leží v průměrné výšce 554 m. n. m. Obec se dále dělí na dvanáct části, konkrétně to jsou: Dolní Hořice, Hartvíkov, Horní Hořice, Chotčiny, Kladruby, Lejčkov, Mašovice, Nové Dvory, Oblajovice, Pořín, Prasetín a Radostovice. Celková katastrání plocha obce je 3934 ha, z toho orná půda zabírá 45 %. Jedna třetina výměry obce je zalesněná. Pro využití volného času je v obci k dispozici koupaliště. Dále bychom v obci našli knihovnu, kostel a hřbitov. Na severním okraji obce se nachází archeologické naleziště. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1403. Chýnov Město Chýnov je jedním z nejstarších měst Táborska, podle Kosmovy Kroniky založeno již roku 981. Město leží 10 km východně od Tábora v nadmořské výšce 488 m. Mezi turistické zajímavosti patří barokní Kostel Nejsvětější Trojice, který je spravován Římskokatolickou barokní v Chýnově, a Bílkův dům. Bílkův dům postavený roku 1898 je první architektonickou realizací slavného chýnovského rodáka Františka Bílka (1872 - 1941). Sochy tohoto umělce jsou umístěny i na místním hřbitově. Město Chýnov sestává z 5 místních částí: Chýnov, Záhostice, Kloužovice, Velmovice a Dobronice u Chýnova. Nová Ves u Chýnova Obec Nová Ves u Chýnova se rozkládá asi deset kilometrů východně od Tábora a leží v průměrné výšce 425 m. n. m. Celková katastrání plocha obce je 662 ha, z toho orná půda zabírá 53 %. Pětina katastru obce je osázena lesním porostem. Nová Ves a Turovec leží na přibližně 8 km2 velkém ložisku tzv. permského pískovce. Podobná hornina se nikde poblíž nenachází. Většina starších stavení i sakrálních památek v okolí (např. část kostela v Chýnově) je postavena právě z tohoto materiálu. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1379. Radenín Obec se nachází ve východní části okresu Tábor nedaleko od města Chýnov v průměrné výšce 503 m. n. m. Je zde rozmanitá krajina na pokraji začínající českomoravské vrchoviny. Radenín se dále dělí na


sedm části: Bítov, Hroby, Kozmice, Lažany, Nuzbely, Radenín a Terezín. Celková katastrání plocha obce je 2691 ha, z toho orná půda zabírá pouze 38 %. Asi jedna třetina katastru obce je porostlá lesem. Dominantou obce Radenín je radenínský zámek (v dnešní době dětský domov) a kostel sv. Markéty. Zajímavý je i židovský hřbitov na návrší nad Radenínem. V části obce Hroby je to gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie a hrobský zámek. V Radeníně se nachází pošta, obecní úřad, prodejna smíšeného zboží, knihovna, dětský domov se zvláštní školou internátní. Drobná provozovna svou podnikatelskou činností zajišťuje 11 služeb. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1300. Turovec První písemný doklad o Turovci, obci ležící 4 km jihovýchodně od Chýnova, pochází z roku 1318. Obec leží v nadmořské výšce 418 m. Celková katastrání plocha obce je 1325 ha, z toho orná půda zabírá 15 %. Zajímavostí obce je Kaple svatého Jana Nepomuckého na návsi obce, národní přírodní památka Luční či přes 400 let starý „Kepkův dub“. Vodice Obec Vodice se rozkládá asi 21 kilometrů východně od Tábora a leží v průměrné výšce 601 m. n. m. Vodice se dále dělí na 6 částí: Babčice, Domamyšl, Hájek, Malešín, Osikovec a Vodice. Celková katastrání plocha obce je 1522 ha, z toho orná půda zabírá 44 %. Asi jedna třetina katastru obce je porostlá lesem. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1432. Zadní Střítež Obec Zadní Střítež se rozkládá 23 kilometrů severovýchodně od Tábora v průměrné výšce 606 m. n. m. Celková katastrání plocha obce je 498 ha, z toho orná půda zabírá 45 %. Pětina katastru obce je osázena lesním porostem. Značnou část katastrální výměry tvoří trvalé travní porosty. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1381.


3 Demografická analýza 3.1 Základní demografické údaje na území správního obvodu ORP Tábor Tabulka 10. Vybrané demografické ukazatele ve SO ORP Tábor ve srovnání s Jihočeským krajem k 31. 12. 2009

Správní obvod, kraj Počet obcí Počet částí obcí Výměra v ha Počet obyvatel Hustota obyvatelstva na 1 km2 Počet obcí s počtem obyvatel do 199 Počet obcí s počtem obyvatel 200 - 999 Počet obcí s počtem obyvatel 1000 a více Počet obcí se statusem města Počet obyvatel ve městech Podíl městského obyvatelstva v % Průměrný věk obyvatelstva

Tábor 79 289 100 192 80 782 80,6 45 24 10 6 56 991 70,5 41,4

Jihočeský kraj 623 1980 1 005 680 637 643 63,4 238 285 100 53 411 465 64,5 40,7

V 79 obcích území ORP Tábor žije celkem více než 80 tis. obyvatel. Hustota 81 obyvatel na km2 je druhá nejvyšší v kraji po Českobudějovicku (tabulka 10) a o 29 % vyšší než průměr kraje. V obvodu je 6 měst, ve kterých žije více jak 70 % obyvatel správního obvodu. Přirozeným centrem správního obvodu je městská aglomerace Tábor – Sezimovo Ústí – Planá s téměř 47 tis. obyvateli. Průměrným věkem 39,9 roku a indexem stáří 100,3 se řadí mezi obvody se starším obyvatelstvem. Vzhledem k tomu byl zaznamenán proti roku 1991 úbytek obyvatelstva přirozenou měnou a jen malý přírůstek stěhováním. Podíl obyvatel žijících ve venkovském prostoru se v jednotlivých správních obvodech s rozšířenou působností Tábor pohybuje od 86,7 % v Kaplici do 97,1 % ve Strakonicích. V tomto správním obvodě je ale zaznamenán nejnižší průměrný počet obyvatel žijící v obci venkovského prostoru (284) a mají rovněž nejmenší rozlohu (7,7 km2). Nejvyšší průměrný počet obyvatel obce žije ve venkovském prostoru správního obvodu Český Krumlov (848), největší průměrná rozloha obce je ve správním obvodu Kaplice (33,1 km2). Poměr mezi největší a nejmenší průměrnou hodnotou zaznamenanou u obcí venkovského prostoru je u počtu obyvatel 3,0 a u rozlohy 4,3. Strukturu osídlení venkovského prostoru ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností lze porovnávat ze dvou hledisek, a to podle hustoty zalidnění nebo podle velikosti obce. Více než 90 %


obcí venkovského prostoru ve SO ORP Tábor má k 31. 12. 2008 hustotu zalidnění méně než 60 osob/km2, hustotu zalidnění od 60 do 149 osob/km2 má 7,1 % obcí a pouze 2,7 % obcí má hustotu vyšší. Tabulka 11. Počet obyvatel ve správních obvodech ORP Jihočeského kraje v roce 2009

Kraj, ORP Kraj celkem

Stav na počátku období 1. ledna 2009

Střední stav 1. července 2009

celkem muži

celkem muži

ženy

Stav na konci období 31. prosince 2009 ženy

celkem muži

ženy

636 328 313 867 322 461 637 015 314 310 322 705 637 643 314 543 323 100

v tom ORP: Blatná

13 913

6 901

13 979

6 952

13 987

6 943

7 044

153 269

74 898

78 371 153 831

75 136

78 695 154 323

75 332

78 991

Český Krumlov

41 762

20 908

20 854

41 841

20 944

20 897

41 894

20 969

20 925

Dačice

19 985

9 969

10 016

19 912

9 926

9 986

19 870

9 921

9 949

Jindřichův Hradec

47 934

23 655

24 279

47 872

23 614

24 258

48 017

23 724

24 293

Kaplice

19 754

9 949

9 805

19 775

9 974

9 801

19 741

9 959

9 782

Milevsko

18 822

9 256

9 566

18 818

9 272

9 546

18 830

9 275

9 555

Písek

51 728

25 347

26 381

51 718

25 355

26 363

51 760

25 391

26 369

Prachatice

33 795

16 868

16 927

33 813

16 905

16 908

33 830

16 907

16 923

Soběslav

22 155

10 942

11 213

22 235

10 984

11 251

22 233

10 966

11 267

Strakonice

45 446

22 497

22 949

45 360

22 453

22 907

45 197

22 355

22 842

Tábor

80 623

39 554

41 069

80 695

39 612

41 083

80 782

39 641

41 141

Trhové Sviny

18 148

9 087

9 061

18 169

9 121

9 048

18 244

9 159

9 085

Třeboň

25 379

12 481

12 898

25 395

12 494

12 901

25 378

12 489

12 889

Týn nad Vltavou

14 167

7 018

7 149

14 151

7 012

7 139

14 114

6 989

7 125

Vimperk

17 753

8 796

8 957

17 752

8 796

8 956

17 721

8 764

8 957

Vodňany

11 695

5 741

5 954

11 699

5 760

5 939

11 722

5 759

5 963

České Budějovice

7 012

7 027

Tabulka 12. Stav obyvatel v SO ORP v Jihočeském kraji k 31. 12. 2008

Správní obvod ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice

Stav obyvatel k 31.12. 13 913 153 269

Celkový přírůstek obyvatelstva na 1000 obyv. střed. stavu 10,9 7,2

Přirozený přírůstek obyvatelstva na 1000 obyv. střed. stavu 0,2 2,3

Přírůstek stěhováním na 1000 obyv. střed. stavu 10,7 4,9

41 762

5,2

3,5

1,8

19 985

-0,9

0,7

-1,6


Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

47 934

12,1

2,1

10,0

19 754 18 822 51 728 33 795 22 155 45 446 80 623 18 148 25 379 14 167

1,9 -2,0 5,4 -0,5 2,3 2,7 1,8 8,3 1,9 5,7

4,4 -0,4 0,0 1,7 -1,2 0,4 1,0 -0,2 -1,0 1,7

-2,5 -1,5 5,3 -2,3 3,5 2,4 0,8 8,5 2,9 4,0

17 753 11 695

5,4 7,9

-0,6 0,6

5,9 7,3

Z tabulky 12 je patrné, že v SO ORP Tábor je přirozený přírůstek i přírůstek stěhováním podprůměrný oproti ostatním ORP v Jihočeském kraji. Nadprůměrný celkový přírůstek obyvatel k 31. 12. 2008 v rámci SO ORP v Jihočeském kraji vykazuje SO ORP Blatná a Jindřichův Hradec, hodnotu celkového přírůstku zde zvyšuje zejména přírůstek stěhováním. Naopak nejnižší celkový přírůstek byl zaznamenán v SO ORP Milevsko a Prachatice. Tabulka 13. Celkový přírůstek obyvatelstva podle správních obvodů ORP v Jihočeském kraji

Celkový přírůstek obyvatelstva Správní obvod ORP Jihočeský Kraj Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

2003 444 -20 230 43 -33 58 81 -67 15 85 -13 63 -183 163 -110 105 -18 45

2004 171 -49 238 71 -55 67 132 -31 50 25 -10 -127 -124 70 -115 5 26 -2

2005 2 054 13 1 104 256 -58 58 308 -61 67 -39 28 19 -60 113 94 130 -19 101

2006 2 240 70 1 111 178 -39 -75 115 -54 192 -15 59 211 96 109 -1 117 -46 212

2007 3 258 106 1 690 203 -36 -1 57 -74 102 41 16 312 249 201 93 42 20 237

2008 3 064 152 1 098 218 -18 575 37 -37 277 -17 50 123 141 150 48 80 95 92


V tabulce 13 je přehledně uveden vývoj hodnot celkového přírůstku obyvatel podle SO ORP v Jihočeském kraji. Z uvedených dat je patrné, že celkový přírůstek obyvatelstva v ORP Tábor od roku 2003 vzrostl o 324 obyvatel. Nejvyšší rozdíl v hodnotách celkového přírůstku obyvatel mezi lety 2003 – 2008 (nárůst o 868 obyvatel) byl zaznamenán v SO ORP České Budějovice, naopak výrazný celkový pokles obyvatelstva (pokles počtu obyvatel o 102) byl zaznamenán v SO ORP Prachatice.

3.2 Pohyb obyvatelstva Pohyb obyvatelstva je ukazatel vyjadřující změny v počtu obyvatelstva v daném regionu. Skládá se z přirozeného a mechanického pohybu1. Od 70. let minulého století v důsledku prenatálních opatření (prodloužení mateřské dovolené, zpřísnění možnosti interrupce, podpora státu, atd. došlo v celém tehdejším Československu k oživení populačního růstu. Natalita dosahovala téměř 20 ‰, což při stabilizované mortalitě (11 – 12 ‰) znamená přirozený přírůstek 7 – 9 ‰. Tento demografický nárůst trval celá 80. léta a počátkem 90. let začal stagnovat. V demografickém chování obyvatel se odrazily politické, ekonomické i společenské změny po roce 1989. Míra mortality sice zůstala na stejné úrovni, avšak porodnost v důsledku možnosti rozšířeného vzdělávání, cestování, budování profesní kariéry, ekonomických potíží mladých lidí (tedy příčiny pro pozdější zakládání rodiny) klesala. Tento trend byl zaznamenán ve všech regionech České republiky.

3.3 Demografický vývoj – vývojové trendy, projekce budoucího vývoje Hlavní demografické trendy Mezi hlavní demografické trendy v posledních desetiletích patří zejména stárnutí populace a celková změna v rozložení věkové struktury populace. Na urychlení procesu populačního stárnutí se v Jihočeském kraji podílí i přechod 50-ti až 60-ti letých obyvatel do poproduktivního věku, vzhledem k tomu, že právě tato věková kategorie obyvatel představuje silnou početní skupinu v celkovém rozložení věkové struktury populace v kraji. Tato silná věková skupina je důsledkem vyšší porodnosti v poválečném období.

1

Přirozený pohyb obyvatelstva se skládá ze dvou protikladných jevů – porodnosti (natality) a úmrtnosti (mortality). Jejich výsledkem je přirozený přírůstek nebo úbytek. Mechanický pohyb (migrace) je tvořen přistěhovalectvím (imigrací) a vystěhovalectvím (emigrací). Výsledkem je poté saldo migrace (kladné či záporné). Celkový přírůstek (či úbytek) je součtem přirozeného přírůstku a salda migrace. Tento projekt je plně podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 33

Velmi významně se ve věkové struktuře obyvatelstva projevil prudký růst intenzity porodnosti v první polovině 70. let. Porodnost byla výrazně podpořena vládními prorodinnými opatřeními (prodloužení mateřské dovolené, zvýšení přídavků na děti, snížení hranice pro odchod do důchodu v závislosti na počtu dětí aj.). Současná generace Jihočechů ve věku 30 až 35 let je tak ve srovnání s ostatními věkovými kategoriemi nejpočetnější. Významný pokles porodnosti nastal v souvislosti se společensko-ekonomickými změnami v naší zemi po roce 1989, kdy se zcela změnil životní styl mladé generace. Přestože se do plodného věku dostaly populačně silné ročníky žen s datem narození v sedmdesátých letech, porodnost se stále udržuje na nízké úrovni. Mladí lidé nacházejí jiné směry seberealizace a zakládání rodiny odkládají. Věková kategorie 7 – 12 letých dětí je v jižních Čechách jedna z nejméně zastoupených (mimo věkové kategorie 65 a více).

Projekce budoucího populačního vývoje v ČR Prognóza obyvatelstva České republiky do roku 2030 vychází z projekce obyvatelstva zpracované Českým statistickým úřadem v roce 2003 pouze na úrovni republiky. Základními výsledky projekce jsou snížení početní velikosti obyvatelstva České republiky a jeho výrazné demografické stárnutí. Prognóza přepokládá zvyšování počtu obyvatelstva v příštích cca 10 letech (vyšší počty narozených zásluhou populačně silných ročníků ze 70. let 20. století, aktivní zahraniční migrace), v dalších letech pak (i přes stále kladné migrační saldo) postupný úbytek populace České republiky. V roce 2030 by se tak měl snížit počet obyvatel České republiky ve srovnání se současným stavem o více než 1 %. Vycházejme tedy z předpokladu, že v horizontu projekce (r. 2030) by měla mít Česká republika přibližně 10 103 000 obyvatel. Ve srovnání s aktuálními současnými údaji (k 1. 1. 2005 dosahoval počet obyvatel České republiky 10 220 577) se jedná o pokles obyvatelstva o 1,2 %. Projekce předpokládá během celého období nepříznivý vývoj přirozenou měnou. Nejprve by měl pokračovat trend posledních dvou až tří let, kdy se velmi mírně zvyšují počty dětí narozených zásluhou populačně silných ročníků ze 70. let. Přibližně po r. 2012 až 2015 však pravděpodobně nastane další pokles v počtu narozených dětí, který by měl pokračovat až do konce prognózovaného období. Zahraniční migrace by měla být během celého období z pohledu České republiky aktivní. Výsledkem těchto procesů bude nejprve zvyšující se počet obyvatel naší země díky zahraniční migraci (k roku 2015 by měl dosáhnout 10 302 tis. obyv., tj. o 0,8 % více ve srovnání s r. 2005), posléze však nastane pokles, který se v závěru období ještě prohloubí.


Projekce obyvatelstva předpokládá pokles podílu dětí v populaci, bude se snižovat i zastoupení osob ve věkové skupině 15-64 let, přičemž obyvatelstvo nad 65 let bude výrazně přibývat (v jeho rámci nejvíce osoby nad 80 let). Obyvatelstvo starší 65 let tvoří v současnosti jednu sedminu všech obyvatel, do roku 2050 by se podle střední varianty jeho podíl přiblížil až k jedné třetině. Rostoucí počty

obyvatel ve

vyšším

a vysokém

věku tak

budou znamenat silné

ekonomické

zatížení obyvatelstva v produktivním věku. Vzroste i průměrný věk v populaci, do roku 2050 zhruba o 10 let, tj. na hodnotu 48-50 let.

Projekce budoucího populačního v Jihočeském kraji Dosavadní vývoj obyvatelstva přirozenou měnou i aktuální věková struktura v Jihočeském kraji napovídá, že počet obyvatel by měl zde spíše klesat. Relativně příznivá poloha v rámci České republiky a tím i částečná migrační atraktivita by však měla tento pokles vyrovnat, takže celkový počet obyvatel v tomto kraji by se měl jen velmi mírně snížit. Prognóza vývoje počtu obyvatelstva do r. 2025 v rámci jednotlivých krajů je uvedena v tabulce 14. Tabulka 14. Prognóza vývoje počtu obyvatelstva podle krajů do r. 2025

Kraj, ČR Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Česká republika

2001

1.1.2005

1 169 106 1 170 571 1 122 473 1 144 071 625 267 625 712 550 688 549 618 304 343 304 588 820 219 822 133 428 184 427 563 550 724 547 296 508 281 505 285 512 143 510 114 1 134 786 1 130 240 643 817 639 423 595 010 590 706 1 265 019 1 253 257 10 230 060 10 220 577

2010 2015 Absolutní počet obyvatel 1 180 000 1 185 000 1 185 000 1 213 000 631 000 633 000 559 000 564 000 306 000 306 000 835 000 842 000 431 000 432 000 545 000 542 000 503 000 500 000 509 000 506 000 1 133 000 1 133 000 638 000 636 000 588 000 585 000 1 240 000 1 225 000 10 283 000 10 302 000

2020

2025

1 190 000 1 187 000 1 230 000 1 225 000 631 000 628 000 560 000 550 000 305 000 303 000 838 000 830 000 430 000 427 000 540 000 536 000 498 000 492 000 503 000 500 000 1 131 000 1 128 000 634 000 631 000 582 000 578 000 1 212 000 1 202 000 10 284 000 10 217 000

Projekce budoucího populačního vývoje na regionální úrovni Ke změnám v rozmístění obyvatelstva by mělo samozřejmě dojít i na nižších stupních. Lze však stěží odhadovat trendy, k jakým bude docházet na lokálních úrovních. Obecně můžeme konstatovat, že by se obyvatelstvo mělo čím dál více koncentrovat spíše v těch městech, které mohou nabídnout dostatek pracovních příležitostí a cenově dostupné bydlení, popř. v menších obcích v blízkosti velkých


měst nebo alespoň dobře dopravně dostupné. Rozdíly v zalidněnosti jednotlivých území by se měly v čase spíše prohlubovat.

3.4 Vzdělanost Tak jako v celém Jihočeském kraji, resp. České republice, doznala úroveň vzdělanosti populace sledovaného území v posledních dvou dekádách značných změn. Díky trendům ve společnosti, kdy se na vzdělání klade mnohem větší důraz než před patnácti lety a více, se stále zvyšuje podíl osob s vyšším vzděláním na úkor těch, kteří dosáhli pouze základního vzdělání, případně středního vzdělání bez maturity. Lze konstatovat, že populace je vzdělanější než dříve.2 Vzhledem k tomu, že tyto údaje jsou zjišťovány převážně při Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB), je nutno se opřít o poněkud starší data, konkrétně z roku 2001. Bližší informace ke vzdělanosti obyvatel jsou uvedeny v rámci jednotlivých správních obvodů v kapitole 3.4. Na území ORP Tábor se nachází celkem 49 školských zařízení – mateřských a základních škol, ve kterých se vzdělává 8 444 žáků v celkem 404 třídách. Jak je patrné z tabulky 15, na území ORP Tábor mimo samotné město Tábor působí 24 mateřských škol, 22 základních škol 1. stupně a 15 základních škol 2. stupně. Tabulka 15. Počet žáků na území ORP Tábor k 1. 9. 2010 Škola, školské zařízení ORP Tábor Mateřská škola Jahůdka Bechyně, Na Libuši 859 Na Libuši 920 Mateřská škola Chotoviny Mateřská škola Chýnov Mateřská škola Nová Ves u Chýnova Mateřská škola Mladá Vožice Mateřská škola Planá nad Lužnicí Mateřská škola Radimovice u Želče Mateřská škola Zahrádka, Kaplického 1037,Sez.Ústí Mateřská škola Sezimovo Ústí, Lipová Mateřská škola Stádlec Mateřská škola Tábor, Kollárova 2497 A. Kančeva Vančurova Mateřská škola Tábor, Sokolovská 2417

MŠ třídy žáci 4 3 3 4 1 5 9 1 4 4 1 4 4 3 6

ZŠ I.st třídy

žáci

ZŠ II.st. třídy žáci

107 78 78 106 28 115 170 24 109 110 26 110 100 67 141

2

Roste podíl jedinců s maturitou (jak odborného zaměření, tak i s všeobecným vzděláním) a vysokoškoláků či osob s vyšším odborným vzděláním. Tento projekt je plně podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 36

Petrohradská 2393 Základní škola Bechyně, Libušina Základní škola Bechyně, Školní Základní škola a Mateřská škola Borotín Základní škola a Mateřská škola Dražice Základní škola Chotoviny Základní škola a Mateřská škola Choustník Základní škola Chýnov Základní škola a Mateřská škola Jistebnice Základní škola a Mateřská škola Košice Základní škola a Mateřská škola Malšice Základní škola Mladá Vožice Základní škola a Mateřská škola Nadějkov Základní škola a Mateřská škola Opařany Základní škola Planá nad Lužnicí Základní škola Ratibořské Hory Základní škola a Mat. škola Sezimovo Ústí, 9.května Základní škola Sezimovo Ústí, Školní náměstí Základní škola Sezimovo Ústí, Švehlova Základní škola a Mateřská škola Slapy Základní škola Stádlec Základní škola a Mateřská škola Sudoměřice u Bechyně Základní škola a Mateřská škola Tábor, Helsinská Základní škola a Mateřská škola Tábor, Husova Základní škola a Mat. škola Tábor, Mikuláše z Husi MŠ Dlouhá MŠ Čelkovice Základní škola Tábor, Zborovská Základní škola a Mateřská škola Tábor-Čekanice MŠ Zahradní 156 MŠ Blanická 2705 Základní škola a Mateřská škola Tábor-Měšice Základní škola a Mateřská škola Želeč Hlavatce Celkem

4

108

2 2

48 47

2

32

3 1 3

66 24 79

1 2

24 55

1 3

22 84

2

38

1 8 4

25 219 98

2 1

55 28

1 5 2 2 1 109

24 100 56 55 21 2677

5 6 3 3 5 5 10 5 2 5 10 2 5 7 2 7 8 8 2 1 2 13 16 10

115 122 53 55 107 70 209 97 20 87 190 20 93 161 27 155 162 152 33 10 39 268 339 193

14 5

321 99

5 4

90 52

170

3339

6 4 4

104 79 54

4 4 8 4

53 57 151 88

4 8

63 165

4 7 4 6 6

88 140 36 141 118

4 9 14 11

34 201 317 209

14

330

125

2428

Jedním z ukazatelů úrovně vzdělání na daném území je i počet zdravotně postižených dětí a mladistvých, které jsou integrovány do vzdělávacího systému. Údaje o počtu integrovaných žáků podle druhu zdravotního postižení na území ORP Tábor eviduje Pedagogicko psychologická poradna v Táboře. Z tabulky 16 je patrné, že celkový počet zdravotně postižených žáků na území ORP Tábor v roce 2010 je 117, přičemž mezi nejčastější postižení patří vývojové poruchy učení (celkem 64 žáků), vady řeči (16 žáků), mentální postižení (12 žáků).


Tabulka 16. Individuálně integrovaní žáci podle druhu zdravotního postižení za rok 2010

Počet z toho celkem dívky

Mentální postižení z toho středně postižení z toho těžce postižení Sluchově postižení z toho těžce postižení Zrakově postižení z toho těžce postižení S vadami řeči z toho těžce postižení Tělesně postižení z toho těžce postižení S více vadami z toho hluchoslepí S vývojovými poruchami učení S vývojovými poruchami chování Autisté Celkem

12 4 0 8 5 3 3 16 0 6 2 2 0 64

8 2 0 3 1 1 1 6 0 3 1 1 0 23

4 2 117

0 0 45

vyžadující zvýšené výdaje 1. stupeň z toho 2. stupeň z toho celkem dívky celkem dívky 9 6 3 2 4 2 0 0 0 0 0 0 8 3 0 0 5 1 0 0 2 0 1 1 2 0 1 1 12 3 4 3 0 0 0 0 2 0 4 3 0 0 2 1 1 0 1 1 0 0 0 0 26 9 38 14 2 1 63

0 0 21

2 1 54

0 0 24

Graf 1. Individuálně integrovaní žáci podle druhu zdravotního postižení


3.5 Demografické údaje v rámci 7 správních obvodů 3.5.1 Bechyně Vývoj počtu obyvatel, hustota zalidnění Počet obyvatel správního obvodu Bechyně k 31. 12. 2008 činil 7 379. Většina obyvatel zájmového území je soustředěna do města Bechyně, konkrétně se jedná o 5 541 obyvatel. To znamená, že míra urbanizace dosahuje v zájmové oblasti hodnoty 75,1 %.3 Druhým největším sídlem jsou Sudoměřice u Bechyně, kde ke zmíněnému datu žilo 679 obyvatel. Počet obyvatel v ostatních obcích udává tabulka 17. Ve sledovaném území je sedm obcí ve velikostní skupině do 199 obyvatel, tři obce ve skupině 200 – 999 obyvatel a jediná obec s více než 1 000 obyvatel. Vývoj počtu obyvatel v zájmovém území lze označit za sestupný, pokud srovnáme údaje za posledních zhruba dvacet let. Tabulka 17. Počet obyvatel jednotlivých obcí obvodu Bechyně


Počet obyvatel k 31. 12. 1991 6 169 196 92 116 86 119 112 269 218 661 76 8 114

k 31. 12. 1998 6 102 215 65 87 91 80 113 258 197 628 67 7 903

k 31. 12. 2008 5 541 180 71 105 70 87 165 220 202 679 59 7 379

Z uvedených dat vyplývá, že se počet obyvatel v obvodu Bechyně za posledních zhruba dvacet let snížil o 735 lidí. Totožný trend lze vypozorovat i v rámci vyšších hierarchických úrovní, vyjma celého Jihočeského kraje, kde celkový přírůstek byl kladný. Důvodem tohoto dlouhodobějšího úbytku je jak nízká natalita, tak i záporné saldo migrace.

3

Při komparaci tohoto demografického ukazatele s vyššími hierarchickými úrovněmi (územními celky) zjistíme, že obdobné hodnoty dosahuje pouze Česká republika jako celek: 75,5 %. Míra urbanizace v Jihočeském kraji činí 64,8 %, v bývalém okrese Tábor 69,0 % a v SO ORP Tábor 70,7 %. Tento projekt je plně podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 39

Tabulka 18. Počet obyvatel ve správním obvodu Bechyně a na vyšších hierarchických úrovních

Území Jihočeský kraj bývalý okres Tábor SO ORP Tábor Bechyňsko

Počet obyvatel k 31. 12. 1991 633 675 105 785 82 076 8 114

k 31. 12. 1998 626 244 103 150 81 197 7 903

k 31. 12. 2008 636 188 102 838 80 623 7 379

Celková rozloha správního obvodu Bechyně činí 132,34 km2. Hustota zalidnění tak činí 55,8 obyv./ km2, což je podprůměrná hodnota v porovnání se všemi ostatními vyššími hierarchickými stupni. Tabulka 19. Hustota zalidnění v obvodu Bechyně a ve vyšších hierarchických úrovních

Území Česká republika Jihočeský kraj Bývalý okres Tábor SO ORP Tábor Obvod Bechyně

Hustota zalidnění (obyv./ km2) 130,3 62,2 77,1 80,5 55,8

Tak jako v jiných osídlených oblastech je většina obyvatelstva soustředěna do „sídelního“ města. Nejvyšší hodnoty proto dosahuje samozřejmě město Bechyně, ve kterém je soustředěna naprostá většina populace správního obvodu (75 %). Z tabulky je pak patrné značně nerovnoměrné rozmístění obyvatelstva, kdy naprostá většina žije v katastrálním území obce Bechyně a všechny obce, kromě Bechyně, mají hustotu zalidnění silně podprůměrnou. Pokud by do konečné hodnoty tohoto demografického ukazatele nebyla zahrnuta populace města Bechyně, průměrná hustota zalidnění námi zkoumaného regionu by vykazovala pouhých 16,5 obyv./km2. Tabulka 20. Hustota zalidnění v jednotlivých obcích obvodu Bechyně

Obec Bechyně Březnice Černýšovice Dobronice u Bechyně Haškovcova Lhota Hodětín Hodonice Radětice Rataje Sudoměřice u Bechyně Záhoří

Hustota zalidnění (obyv./ km2) 290,7 28,4 9,1 14,0 28,4 6,3 11,8 18,3 20,2 26,6 18,9


Vývoj počtu a struktury obyvatelstva – struktura dle věku a pohlaví Průměrný věk obyvatel bechyňského správního obvodu dosahuje hodnoty 41,5 let a v Jihočeském kraji tak dosahuje slabšího podprůměru. Také ve srovnání s Českou republikou je zkoumaný region slabě podprůměrný. Věkové složení obyvatelstva se mění s velikostní skupinou obce. Nejnižších hodnot průměrného věku dosahují obce Březnice, Haškovcova Lhota a Bechyně, naopak největší průměrný je v Černýšovicích, Záhoří a Hodětíně. Tabulka 21. Věková struktura obyvatelstva v obvodu Bechyně v letech 2001 a 2008

Obec

2001 0 - 14

Bechyně Březnice Černýšovice Dobronice u Bechyně Haškovcova Lhota Hodětín Hodonice Radětice Rataje Sudoměřice u Bechyně Záhoří Celkem

15 - 59

2008 60 a více

0 - 14

15 - 59

60 a více

1 022 48 4 11

3 798 126 50 59

1 111 51 32 32

750 23 2 4

3 866 125 43 75

925 32 26 26

Průměrný věk 39,5 38,6 53,2 48,0

11

57

15

5

54

11

38,9

8 22 31 21 87

57 66 154 122 412

24 41 60 57 117

7 32 23 16 96

54 108 163 146 493

26 25 34 40 90

46,7 41,7 40,2 41,5 40,4

4 1 269

42 4 943

17 1 557

4 962

39 5 166

16 1 251

47,7 41,5

Pohyb obyvatelstva V zájmovém území se za rok 2008 snížil počet obyvatel o 14 lidí. Přirozený přírůstek je celkově záporný a pouze ve třech případech lze hovořit o přírůstku (Haškovcova Lhota, Hodětín a Hodonice). Ve všech ostatních obcích je přírůstek nulový nebo záporný. Tabulka 22. Celkový pohyb obyvatelstva v jednotlivých obcích obvodu Bechyně v roce 2008

Název obce

Narození

Zemřelí

Bechyně Březnice Černýšovice Dobronice u Bechyně

51 0 0 0

55 2 0 2

Přirozený přírůstek -4 -2 0 -2

Přistěhov alí 124 3 3 11

Vystěh ovalí 134 6 1 7

Saldo migrace -10 -3 2 4

Přírůstek/ úbytek celkem -14 -5 2 2


Haškovcova Lhota Hodětín Hodonice Radětice Rataje Sudoměřice u Bechyně Záhoří Celkem

1

0

1

1

3

-2

-1

1 4 0 1 7

0 2 2 3 8

1 2 -2 -2 -1

0 11 9 6 28

2 9 7 6 26

-2 2 2 0 2

-1 4 0 -2 1

0 65

0 74

0 -9

0 196

0 201

0 -5

0 -14

Vzdělanost Maturanti a vysokoškoláci jsou nejvíce zastoupeni ve větších obcích regionu, přičemž zcela dominantní podíl v jejich rozmístění (hlavně vysokoškolsky vzdělaných jedinců) má město Bechyně, kde nacházejí adekvátní uplatnění. Vzhledem k současným společenským trendům a možnostem je nasnadě, že zastoupení této vzdělanostní skupiny bude v celkové skladbě obyvatelstva výrazně posilovat. Co se týče vysokoškolského vzdělání, je nutno konstatovat, že zájmové území mírně zaostává za celorepublikovým průměrem (8,9 %), v krajském srovnání (7,8 %) má bezmála identickou hodnotu. Tabulka 23. Vzdělanostní struktura obyvatelstva v obvodu Bechyně v roce 2001

Kategorie vzdělání Děti do 15 let Bez vzdělání Základní vč. neukončeného Střední odborné bez maturity Úplné střední s maturitou (střední odborné s maturitou + střední všeobecné s maturitou) Vyšší odborné a nástavbové Vysokoškolské Nezjištěno Celkem

Absolutní počet 1 269 20 1 546 2 364 1 780

Podíl v populaci v % 16,3 0,3 19,9 30,4 22,9

226 497 67 7 769

2,9 6,4 0,9 100,0

3.5.2 Mladá Vožice Vývoj počtu obyvatel, hustota zalidnění Počet obyvatel obvodu Mladá Vožice k 31. 12. 2009 činil 5 943. Většina obyvatel území žije v obci Mladá Vožice, konkrétně se jedná o 2 727 obyvatel. Druhou obcí s nejvyšším počtem obyvatel jsou Ratibořské Hory, kde žije 750 obyvatel.


Tabulka 24. Počet obyvatel jednotlivých obcí obvodu Mladá Vožice

Obec 4

k 31. 12. 1991 Běleč Hlasivo Mladá Vožice Nová Ves u Mladé Vožice Oldřichov Pojbuky Řemíčov Slapsko Smilovy Hory Šebířov Vilice Zhoř u Mladé Vožice Dolní Hrachovice Pohnánec Pohnání Ratibořské Hory Rodná Celkem

3 269 195 253 159 157 545 448 207 90

753

Počet obyvatel k 31. 12. 1992 k 31. 12. 1999 182 168 202 185 2 756 2 746 190 167

k 31. 12. 2009 180 175 2 727 177

238 155 97 159 534 433 211 90 149 68 88 755 127 6 434

226 115 74 158 372 356 172 95 141 58 79 750 88 5 943

245 138 92 139 468 426 189 85 142 60 89 776 112 6 227

Z uvedených dat (tabulka 24) vyplývá, že se počet obyvatel v obvodu Mladá Vožice za posledních dvacet let snížil o 491 obyvatel. K nejvyššímu poklesu počtu obyvatel došlo mezi lety 1992 - 2009 v obcích Smilovy Hory (- 162 obyvatel) a Šebířov (- 77 obyvatel), k nárůstu počtu obyvatel došlo pouze v obci Zhoř u Mladé Vožice. Celková rozloha správního obvodu Mladá Vožice činí 201,59 km2. Hustota zalidnění je tak 29,82 obyv./ km2, což je podprůměrná hodnota v porovnání se všemi ostatními vyššími hierarchickými stupni.

Tabulka 25. Hustota zalidnění v obvodu Mladá Vožice a ve vyšších hierarchických úrovních

Území Česká republika Jihočeský kraj Bývalý okres Tábor SO ORP Tábor Obvod Mladá Vožice


4

U některých obcí máme k dispozici údaje o počtu obyvatel z roku 1991, u některých obcí pochází údaje až z roku 1992, proto bylo nutné uvést v souhrnné tabulce obě možnosti. Tento projekt je plně podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 43

Tabulka 26. Hustota zalidnění v jednotlivých obcích obvodu Mladá Vožice

Hustota zalidnění (obyv./ km2) 14,6 14,5 86,4 15,4 18,6 15,9 17,8 16,4 19,5 16,5 14,7 30,0 32,7 24,0 21,2 34,2 10,4

Obec Běleč Hlasivo Mladá Vožice Nová Ves u Mladé Vožice Oldřichov Pojbuky Řemíčov Slapsko Smilovy Hory Šebířov Vilice Zhoř u Mladé Vožice Dolní Hrachovice Pohnánec Pohnání Ratibořské Hory Rodná

Průměrná hustota zalidnění územního obvodu Mladá Vožice je ve srovnání s vyššími správními celky podprůměrná. Z jednotlivých obcí se výrazně odlišuje pouze průměrná hustota zalidnění obce Mladá Vožice, která činí 86,4 obyv./ km2.

Vývoj počtu a struktury obyvatelstva – struktura dle věku a pohlaví Největší počet obyvatelstva je zastoupen ve věkové kategorii 15 – 64 let, přičemž je zde zastoupen větší počet mužů než žen. Naopak ve věkové kategorii 65 a více let je zastoupen větší podíl žen než mužů. Podobný trend zastoupení lze vykázat v rámci celého SO ORP Tábor. Tabulka 27. Počet obyvatel – struktura dle věku a pohlaví k 1. 1. 2009

Název obce

Počet obyvatel Celkem 0 - 14

15 - 64

65 a více

Celkem Muži Ženy Celkem Muži SO ORP Tábor celkem

Ženy

Celkem Muži Ženy

80 623 11 280 5 825 5 455 56 431 28 519 27 912 12 912 5 210 7 702

Běleč

182

29

13

16

129

71

58

24

12

12

Hlasivo

171

22

9

13

114

57

57

35

15

20

Mladá Vožice

2 722

410

199

211

1 909

974

935

403

160

243

Nová Ves u Mladé Vožice

182

24

13

11

121

69

52

37

14

23

Oldřichov

232

46

28

18

154

79

75

32

14

18

Pojbuky

114

7

5

2

85

43

42

22

8

14

Řemíčov

74

3

1

2

50

29

21

21

9

12


Slapsko

156

29

12

17

100

47

53

27

13

14

Smilovy Hory

389

36

18

18

260

134

126

93

40

53

Šebířov

364

50

27

23

242

130

112

72

34

38

Vilice

173

12

8

4

132

73

59

29

8

21

89

13

5

8

64

32

32

12

5

7

142

25

15

10

100

53

47

17

6

11

Pohnánec

59

7

4

3

38

20

18

14

6

8

Pohnání

74

10

5

5

52

31

21

12

3

9

739

108

56

52

522

262

260

109

49

60

88

8

3

5

59

35

24

21

11

10

5 950

839

421

418

4 131

2 139

1 992

980

407

573

Zhoř u Mladé Vožice Dolní Hrachovice

Ratibořské Hory Rodná Celkem

Pohyb obyvatelstva V zájmovém území se za rok 2009 snížil počet obyvatel o 14 lidí. Přirozený přírůstek je celkově záporný a pouze ve dvou případech lze hovořit o přírůstku (Mladá Vožice, Dolní Hrachovice). Ve všech ostatních obcích je přírůstek nulový nebo záporný. Tabulka 28. Celkový pohyb obyvatelstva v jednotlivých obcích obvodu Mladá Vožice v roce 2009

Název obce

Narození Zemřelí

Přistěhovalí Vystěhovalí Přirozený Saldo Přírůstek/ přírůstek migrace úbytek celkem

Běleč

-

-

1

3

-

-2

-2

Hlasivo

2

2

5

1

-

4

4

Mladá Vožice

37

30

43

45

7

-2

5


4

9

9

9

-5

-

-5

Oldřichov

2

4

6

10

-2

-4

-6

Pojbuky

-

2

3

-

-2

3

1

Řemíčov

1

3

4

2

-2

2

-

Slapsko

-

-

5

3

-

2

2

Smilovy Hory

2

12

5

12

-10

-7

-17

Šebířov

-

4

4

8

-4

-4

-8

Vilice

1

3

3

2

-2

1

-1

Zhoř u Mladé Vožice

-

-

6

-

-

6

6

Dolní Hrachovice

1

-

2

4

1

-2

-1

Pohnánec

-

1

-

-

-1

-

-1

Pohnání

1

1

-

2

-

-2

-2

Ratibořské Hory

8

8

19

8

-

11

11

Rodná

-

-

2

2

-

-

-

59

79

117

111

-20

6

-14

Celkem


Vzdělanost Tabulka 29. Vzdělanostní struktura obyvatelstva v obvodu Mladá Vožice v roce 2001

Kategorie vzdělání Děti do 15 let Bez vzdělání Základní vč. neukončeného Střední odborné bez maturity Úplné střední s maturitou Vyšší odborné a nástavbové Vysokoškolské Nezjištěno Celkem

Absolutní počet 997 14 1 610 2 258 966 78 170 46 6 139

Podíl v populaci v % 16,24 0,23 26,23 36,78 15,74 1,27 2,77 0,74 100,0

Dle údajů uvedených v tabulce 29 je ve sledovaném území nejčastěji zahrnut typ vzdělání střední odborné bez maturity. Vzhledem k současným společenským trendům lze předpokládat, že se za posledních 10 let zvýšilo zastoupení vyšších kategorií vzdělání, což by se mělo objevit v aktualizovaných statistických údajích (SLDB 2011).

3.5.3 Sezimovo Ústí Vývoj počtu obyvatel, hustota zalidnění Počet obyvatel správního obvodu Sezimovo Ústí k 31. 12. 2009 činil 13 238. Většina obyvatel území žije v Sezimově Ústí, konkrétně se jedná o 7 333 obyvatel. Druhým největším sídlem je Planá nad Lužnicí zde ke zmíněnému datu žilo 3 666 obyvatel. Tabulka 30. Počet obyvatel jednotlivých obcí obvodu Sezimovo Ústí


Počet obyvatel k 31. 12. 19915 k 31. 12. 1992 699 2 905 7 420 105 205 166 832 12 056 276

k 31. 12. 1999 704 2 988 7 472 118 206 154 757 12 399

k 31. 12. 2009 723 3 666 7 333 130 304 159 923 13 238

Z uvedených dat vyplývá, že se počet obyvatel v obvodu Sezimovo Ústí za posledních zhruba dvacet let zvýšil o 906 lidí. Největší nárůst počtu obyvatel byl zaznamenán v obci Planá nad Lužnicí.


Celková rozloha obvodu Sezimovo Ústí činí 78,67 km2. Hustota zalidnění tak činí 168,3 obyv./ km2, což je nadprůměrná hodnota v porovnání se všemi ostatními vyššími hierarchickými stupni. Tabulka 31. Hustota zalidnění v obvodu Sezimovo Ústí a ve vyšších hierarchických úrovních

Území Česká republika Jihočeský kraj Bývalý okres Tábor SO ORP Tábor Obvod Sezimovo Ústí


Tabulka 32. Hustota zalidnění v jednotlivých obcích obvodu Sezimovo Ústí

Obec Košice Planá nad Lužnicí Sezimovo Ústí Skrýchov u Malšic Ústrašice Zhoř u Tábora Želeč

Hustota zalidnění (obyv./ km2) 51,7 171,1 863,7 18,5 41 34,4 58,1

Průměrná hustota zalidnění územního obvodu Sezimovo Ústí je nadprůměrná dle vyšších správních celků, nadprůměrnou hodnotu zvyšuje hustota zalidnění města Planá nad Lužnicí a Sezimovo Ústí.

Vývoj počtu a struktury obyvatelstva – struktura dle věku a pohlaví Dle údajů z tabulky 33 lze zjistit, že největší počet obyvatelstva je zastoupeno ve věkovém rozhraní 15 – 64 let a více je v této věkové kategorii zastoupeno mužské pohlaví. V rámci celého SO ORP Tábor je stejný trend zastoupení. Z věkové kategorie obyvatelstva 65 a více let je patrno, že ženské pohlaví je zastoupeno častěji než mužské.

5


Tabulka 33. Počet obyvatel – struktura dle věku a pohlaví k 1. 1. 2009

Název obce 0 - 14 Celkem Muži Ženy

Počet obyvatel 15 - 64 Celkem Muži

Ženy

65 a více Celkem Muži Ženy

80 623

11 280

5 825

5 455

56 431

28 519

27 912

12 912

5 210

7 702

722 3 544

104 560

56 282

48 278

501 2 545

264 1 273

237 1 272

117 439

48 165

69 274

7 338 128

982 21

512 16

470 5

4 669 91

2 345 51

2 324 40

1 687 16

719 6

968 10

286 164 918 13 100

45 28 179 1 919

29 11 90 996

16 17 89 923

204 112 655 8 777

96 57 352 4 438

108 55 303 4 339

37 24 84 2 404

16 9 33 996

21 15 51 1 408

Celkem SO ORP Tábor celkem Košice Planá nad Lužnicí Sezimovo Ústí Skrýchov u Malšic Ústrašice Zhoř u Tábora Želeč Celkem SO Sezimovo Ústí

Pohyb obyvatelstva Tabulka 34. Celkový pohyb obyvatelstva v jednotlivých obcích obvodu Sezimovo Ústí v roce 2009

Název obce Košice Planá nad Lužnicí Sezimovo Ústí Skrýchov u Malšic Ústrašice Zhoř u Tábora Želeč u Tábora Celkem

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

5 36

Přirozený přírůstek 5 11

20 67

Saldo migrace -4 111

Přírůstek/ úbytek 1 122

10 47

16 178

71

71

0

140

148

-8

-8

2

2

0

6

4

2

2

7 1

3 1

4 0

21 1

7 6

14 -5

18 -5

14

6

8

27

30

-3

5

152

124

28

389

282

107

135

V zájmovém území se za rok 2009 zvýšil počet obyvatel o 163 lidí. Přirozený přírůstek je celkově kladný. Nejvyšší celkový přírůstek obyvatel byl zaznamenán v obci Planá nad Lužnicí.


Vzdělanost Tabulka 35. Vzdělanostní struktura obyvatelstva v obvodu Sezimovo Ústí v roce 2001

Kategorie Děti do 15 let Bez vzdělání Základní vč. neukončeného Střední odborné bez maturity Úplné střední s maturitou Vyšší odborné a nástavbové Vysokoškolské Nezjištěno Celkem

Absolutní počet 1 855 12 1 996 4 395 2 919 394 824 96 12 491

Podíl v populaci 14,9 0,0 16,0 35,2 23,4 3,1 6,6 0,8 100,0

Vzdělání střední odborné bez maturity je v obou hlavních obcí územního obvodu Sezimovo Ústí zastoupeno nejčastěji. Vzhledem k současným společenským trendům a možnostem je nasnadě, že zastoupení maturantů a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel bude v celkové skladbě obyvatelstva výrazně posilovat. Co se týče vysokoškolského vzdělání, je nutno konstatovat, že územní obvod Sezimovo Ústí zaostává za celorepublikovým průměrem (8,9 %) a i v krajském srovnání (7,8 %).

3.5.4 Malšice Vývoj počtu obyvatel, hustota zalidnění Počet obyvatel obvodu Malšice k 31. 12. 2009 činil 4 814. Většina obyvatel území žije v Malšicích a Opařanech, konkrétně se jedná o 3 231 obyvatel. Tabulka 36. Počet obyvatel jednotlivých obcí obvodu Malšice


Počet obyvatel k 31. 12. 1991 66 76 103 145 1 981 318 399 1 416 234 4 738

k 31. 12. 1999 67 75 97 137 1 758 310 386 1 402 219 4 451

k 31. 12. 2009 69 129 130 145 1 837 375 485 1 394 250 4 814

Z uvedených dat vyplývá, že se počet obyvatel v obvodu Malšice za posledních zhruba dvacet let zvýšil o 76 obyvatel. K největšímu nárůstu počtu obyvatel došlo v obcích Slapy, Radimovice u Želče a Dražičky. K nejvyššímu poklesu počtu obyvatel došlo v obci Malšice. Tento projekt je plně podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 49

Celková rozloha obvodu Malšice činí 108,74 km2. Hustota zalidnění tak činí 44,3 obyv./ km2. Tabulka 37. Hustota zalidnění v obvodu Malšice a ve vyšších hierarchických úrovních


Území Česká republika Jihočeský kraj Bývalý okres Tábor SO ORP Tábor Obvod Malšice

Tabulka 38. Hustota zalidnění v jednotlivých obcích obvodu Malšice

Hustota zalidnění (obyv./ km2) 21,3 25,1 44,1 38 47,6 83,9 76,7 44,4 19,6

Obec Bečice Dražičky Libějice Lom Malšice Radimovice u Želče Slapy Opařany Řepeč

Průměrná hustota zalidnění územního obvodu Malšice je pod průměrem vyšších správních celků. Z obcí mají vyšší hustotu zalidnění pouze Radimovice u Želče a Slapy.

Vývoj počtu a struktury obyvatelstva – struktura dle věku a pohlaví Dle údajů uvedených v tabulce 39 je patrné, že největší počet obyvatelstva je zastoupeno ve věkovém rozhraní 15 – 64 let a více je v této věkové kategorii zastoupeno mužské pohlaví. V rámci celého SO ORP Tábor je stejný trend zastoupení. Z věkové kategorie obyvatelstva 65 a více let je patrné, že ženské pohlaví je zastoupeno častěji než mužské. Tabulka 39. Počet obyvatelstva – struktura dle věku a pohlaví k 1. 1. 2009

Název obce

SO ORP Tábor celkem Bečice Dražičky Libějice Lom Malšice Opařany

Počet obyvatel Celkem 0 - 14 Celkem

Muži

80 623

11 280

76 118 108 149 1 799 1 380

5 25 15 22 243 205

Ženy

15 - 64 Celkem Muži

Ženy

65 a více Celkem Muži

Ženy

5 825

5 455

56 431

28 519

27 912

12 912

5 210

7 702

3 12 10 11 119 124

2 13 5 11 124 81

51 75 74 94 1 244 980

30 36 44 46 643 499

21 39 30 48 601 481

20 18 19 33 312 195

9 6 8 15 129 73

11 12 11 18 183 122


Radimovice u Želče Řepeč Slapy Celkem

375

63

30

33

272

140

132

40

16

24

254 482 4 741

43 83 704

23 43 375

20 40 329

172 347 3 309

86 117 1 695

86 176 1 614

39 52 728

21 24 301

18 28 427

Pohyb obyvatelstva Tabulka 40. Celkový pohyb obyvatelstva v jednotlivých obcích obvodu Malšice v roce 2009

Název obce

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

4 3 1 2 15 3

Přirozený přírůstek -2 2 0 -1 0 1

Bečice Dražičky Libějice Lom Malšice Radiomovice u Želče Slapy Opařany Řepeč Celkem

2 5 1 1 15 4 4 19 2 53

6 0 7 5 35 7

Saldo migrace -5 9 -5 -3 37 -1

Přírůstek celkem -7 11 -5 -4 37 0

1 9 2 2 73 6

3 13 7 51

1 6 -5 2

15 35 5 148

13 27 4 104

2 8 1 44

3 14 -4 46

V zájmovém území se za rok 2009 zvýšil počet obyvatel o 46 lidí. Přirozený přírůstek je celkově kladný. Nejvyšší přírůstek obyvatel byl zaznamenán v obcích Malšice a Dražičky.

Vzdělanost Tabulka 41. Vzdělanostní struktura obyvatelstva v obvodu Malšice v roce 2001


Absolutní počet 724 5 926 1 666 839 98 198 22 4 478

Podíl v populaci 16,2 0,1 20,7 37,2 18,7 2,2 4,4 0,5 100,0

Vzdělání střední odborné bez maturity je v územním obvodu Malšice zastoupeno nejčastěji. Vzhledem k současným společenským trendům a možnostem je nasnadě, že zastoupení maturantů a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel bude v celkové skladbě obyvatelstva výrazně posilovat. Co se týče vysokoškolského vzdělání, je nutno konstatovat, že územní obvod Malšice zaostává za celorepublikovým průměrem (8,9 %) a i v krajském srovnání (7,8 %). Tento projekt je plně podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 51

3.5.5 Jistebnice Vývoj počtu obyvatel, hustota zalidnění Počet obyvatel obvodu Jistebnice k 31. 12. 2009 činil 2 790. Většina obyvatel území žije v Jistebnici, konkrétně se jedná o 2 046 obyvatel. Tabulka 42. Počet obyvatel jednotlivých obcí obvodu Jistebnice


Počet obyvatel k 31. 12. 1991 2 151 795 2 946

k 31. 12. 1999 2 115 731 2 846

k 31. 12. 2009 2 046 744 2 790

Z uvedených dat vyplývá, že se počet obyvatel v obvodu Jistebnice za posledních zhruba dvacet let snížil o 156 obyvatel. Celková rozloha obvodu Jistebnice činí 82,03 km2. Hustota zalidnění tak činí 34 obyv./ km2, což je podprůměrná hodnota v porovnání se všemi ostatními vyššími hierarchickými stupni. Tabulka 43. Hustota zalidnění v obvodu Jistebnice a ve vyšších hierarchických úrovních

Území Česká republika Jihočeský kraj Bývalý okres Tábor SO ORP Tábor Obvod Jistebnice


Tabulka 44. Hustota zalidnění v jednotlivých obcích obvodu Jistebnice

Obec Jistebnice Nadějkov

Hustota zalidnění (obyv./ km2) 35,3 30,1

Vývoj počtu a struktury obyvatelstva – struktura dle věku a pohlaví Z údajů uvedených v tabulce 45 je patrné, že největší počet obyvatelstva je zastoupeno ve věkovém rozhraní 15 – 64 let a více je v této věkové kategorii zastoupeno mužské pohlaví. V rámci celého SO ORP Tábor je stejný trend zastoupení. Z věkové kategorie obyvatelstva 65 a více let je patrné, že ženské pohlaví je zastoupeno častěji než mužské.



Název obce

Počet obyvatel Celkem 0 - 14 15 - 64 65 a více Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy 80 623 11 280 5 825 5 455 56 431 28 519 27 912 12 912 5 210 7 702

SO ORP Tábor celkem Jistebnice Nadějkov Celkem

2 017 739 2 756

299 90 389

149 43 192

150 47 197

1 353 537 1 890

701 294 995

652 243 895

365 112 477

137 39 176

228 73 301

Pohyb obyvatelstva Tabulka 46. Celkový pohyb obyvatelstva v jednotlivých obcích obvodu Jistebnice v roce 2009

Název obce

Narození

Zemřelí

Jistebnice Nadějkov Celkem

30 11 41

26 10 36

Přirozený přírůstek 4 1 5

Přistěhovalí

Vystěhovalí

41 15 56

16 11 27

Saldo migrace 25 4 29

Přírůstek celkem 29 5 34

V zájmovém území se za rok 2009 zvýšil počet obyvatel o 34 lidí. Přirozený přírůstek je celkově kladný.

Vzdělanost Tabulka 47. Vzdělanostní struktura obyvatelstva v obvodu Jistebnice v roce 2001


Absolutní počet 481 3 683 944 473 55 122 20 2 781


Vzdělání střední odborné bez maturity je v obou hlavních obcí územního obvodu Jistebnice zastoupeno nejčastěji. Vzhledem k současným společenským trendům a možnostem je nasnadě, že zastoupení maturantů a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel bude v celkové skladbě obyvatelstva výrazně posilovat. Co se týče vysokoškolského vzdělání, je nutno konstatovat, že územní obvod Jistebnice zaostává za celorepublikovým průměrem (8,9 %) a i v krajském srovnání (7,8 %).


3.5.6 Chotoviny Vývoj počtu obyvatel, hustota zalidnění Počet obyvatel obvodu Chotoviny k 31. 12. 2009 činil 3 028. Většina obyvatel území žije v obci Chotoviny, konkrétně se jedná o 1 721 obyvatel. Druhou obcí s nejvyšším počtem obyvatel je Borotín, kde bylo ke stejnému datu zaznamenáno 591 obyvatel. Tabulka 48. Počet obyvatel jednotlivých obcí obvodu Chotoviny


k 31. 12. 1991 536 1 506 77 67 349 296 2 831

Počet obyvatel k 31. 12. 1999 507 1 529 58 55 278 284 2 711

k 31. 12. 2009 591 1 721 63 62 294 297 3 028

Z uvedených dat vyplývá, že se počet obyvatel v obvodu Chotoviny za posledních dvacet let zvýšil celkem o 197 obyvatel. K největšímu nárůstu počtu obyvatel došlo v obci Chotoviny, naopak nejvyšší úbytek počtu obyvatel byl zaznamenán v obci Nemyšl. Celková rozloha správního obvodu Chotoviny činí 81,37 km2. Hustota zalidnění tak činí 35,3 obyv./ km2, což je podprůměrná hodnota v porovnání se všemi ostatními vyššími hierarchickými stupni. Tabulka 49. Hustota zalidnění v obvodu Chotoviny a ve vyšších hierarchických úrovních

Území Česká republika Jihočeský kraj Bývalý okres Tábor SO ORP Tábor Obvod Chotoviny


Tabulka 50. Hustota zalidnění v jednotlivých obcích obvodu Chotoviny

Obec Borotín Chotoviny Jedlany Košín Nemyšl Sudoměřice u Tábora

Hustota zalidnění (obyv./ km2) 20,3 52,8 14,3 29,7 20,2 82,2


Z údajů uvedených v tabulce 50 je patrné, že z jednotlivých obcí území správního obvodu Chotoviny má nejvyšší průměrnou hustotu zalidnění obec Sudoměřice u Tábora.

Vývoj počtu a struktury obyvatelstva – struktura dle věku a pohlaví Dle následující tabulky lze zjistit, že největší počet obyvatelstva je zastoupeno ve věkovém rozhraní 15 – 64 let a zároveň je v této věkové kategorii zastoupen větší počet mužů než žen. V rámci celého SO ORP Tábor je stejný trend zastoupení. Z věkového zastoupení obyvatelstva v rozmezí let 65 a více je patrné, že ženské pohlaví je zastoupeno častěji než mužské pohlaví. Tabulka 51. Počet obyvatelstva – struktura dle věku a pohlaví k 1. 1. 2009

Název obce


15 - 64

65 a více

Celkem Muži Ženy Celkem Muži SO ORP Tábor celkem Borotín

Ženy

Celkem Muži Ženy

80 623 11 280 5 825 5 455 56 431 28 519 27 912 12 912 5 210 7 702 577

100

46

54

380

202

178

97

41

56

1696

285

149

136

1151

600

551

260

107

153

Jedlany

60

7

4

3

39

22

17

14

4

10

Košín

61

9

2

7

47

24

23

5

2

3

286

53

25

28

197

101

96

36

14

22

293 2 973

42 496

21 247

21 249

209 2 023

105 1 054

104 969

42 454

20 188

22 266

Chotoviny

Nemyšl Sudoměřice u Tábora Celkem obvod Chotoviny


Název obce

Narození Zemřelí


Borotín

11

10

18

5

1

13

14

Chotoviny

17

22

60

30

-5

30

25

Jedlany

2

-

2

1

2

1

3

Košín

1

-

1

1

1

-

1

Nemyšl

6

1

8

5

5

3

8

5 42

4 37

4 93

1 43

1 5

3 50

4 55

Sudoměřice u Tábora Celkem

Jak vyplývá z tabulky, v zájmovém území se za rok 2009 zvýšil počet obyvatel o 55 lidí. Přirozený přírůstek je celkově kladný. Nejvyšší přírůstek obyvatel byl zaznamenán v obci Chotoviny, nejnižší v obci Košín.


Vzdělanost Tabulka 53. Vzdělanostní struktura obyvatelstva v obvodu Chotoviny v roce 2001


Absolutní počet 399 9 654 982 478 42 131 25 2 720


V územním obvodu Chotoviny je nejvíce zastoupen typ vzdělání střední odborné bez maturity. Nicméně je vhodné konstatovat, že vzhledem k současným společenským trendům zastoupení maturantů a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel výrazně posiluje.

3.5.7 Chýnov Vývoj počtu obyvatel, hustota zalidnění Počet obyvatel obvodu Chýnov k 31. 12. 2009 činil 4 347. Většina obyvatel území žije v Chýnově, konkrétně se jedná o 2 299 obyvatel. Druhou obcí s nejvyšším počtem obyvatel jsou Dolní Hořice, kde žije 825 obyvatel. Tabulka 54. Počet obyvatel jednotlivých obcí obvodu Chýnov


k 31. 12. 1991 92 881 2 048 436 505 199 (k 31.12.1994) 263 68 4 492

Počet obyvatel k 31. 12. 1999 82 809 2 040 234 505 201 204 47 4 122

k 31. 12. 2009 56 825 2 299 281 438 230 185 33 4 347

Z uvedených dat vyplývá, že se počet obyvatel ve správním obvodu Chýnov za posledních dvacet let snížil o 145 obyvatel. K největšímu úbytku počtu obyvatel došlo v obcích Nová Ves u Chýnova, Vodice a Radenín. Naopak nárůst počtu obyvatel zaznamenalo zejména město Chýnov.


Celková rozloha správního obvodu Chýnov činí 139,21 km2. Hustota zalidnění tak činí 31,1 obyv./ km2, což je podprůměrná hodnota v porovnání se všemi ostatními vyššími hierarchickými stupni. Tabulka 55. Hustota zalidnění v obvodu Chýnov a ve vyšších hierarchických úrovních


Území Česká republika Jihočeský kraj Bývalý okres Tábor SO ORP Tábor Obvod Chýnov

Tabulka 56. Hustota zalidnění v jednotlivých obcích obvodu Chýnov

Hustota zalidnění (obyv./ km2) 26,1 20,4 74,0 41,2 18,5 17,1 12,2 5,6

Obec Bradáčov Dolní Hořice Chýnov Nová Ves u Chýnova Radenín Turovec Vodice Zadní Střítež

Z údajů uvedených v tabulce 56 je patrné, že z jednotlivých obcí území správního obvodu Chýnov má nejvyšší průměrnou hustotu zalidnění město Chýnov.

Vývoj počtu a struktury obyvatelstva – struktura dle věku a pohlaví Jak je patrné z tabulky 57, největší počet obyvatel ve sledovaném území je ve věkové kategorii 15 – 64 let. V této věkové kategorii je zastoupen o něco větší počet mužů než žen. V rámci celého SO ORP Tábor je stejný trend zastoupení. Z věkové kategorie 65 a víc let je patrné, že zahrnuje větší počet žen než mužů, což rovněž odpovídá celorepublikovému trendu. Tabulka 57. Počet obyvatelstva – struktura dle věku a pohlaví k 1. 1. 2009

Název obce


15 - 64

65 a více

Celkem Muži Ženy Celkem Muži SO ORP Tábor celkem Bradáčov Dolní Hořice Chýnov

Ženy

Celkem Muži Ženy

80 623 11 280 5 825 5 455 56 431 28 519 27 912 12 912 5 210 7 702 58

3

2

1

26

13

13

29

11

18

812

116

67

49

543

296

247

153

60

93

2 289

382

194

188

1 553

756

797

354

139

215


Nová Ves u Chýnova

270

37

20

17

199

101

98

34

11

23

Radenín

492

64

37

27

336

180

156

92

36

56

Turovec

231

33

16

17

166

84

82

32

9

23

Vodice

180

12

8

4

107

58

49

61

26

35

Zadní Střítež Celkem obvod Chýnov

32

-

-

-

24

10

14

8

2

6

4 364

647

344

303

2 954

1 498

1 456

763

294

469

Pohyb obyvatelstva Tabulka 58. Celkový pohyb obyvatelstva v jednotlivých obcích obvodu Chýnov v roce 2009

Název obce

Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přirozený přírůstek

Bradáčov

Saldo Přírůstek/ migrace úbytek celkem

1

2

-

1

-1

-1

-2

Dolní Hořice

11

9

21

10

2

11

13

Chýnov

26

29

58

45

-3

13

10


8

1

5

1

7

4

11

Radenín

7

9

21

8

-2

13

11

Turovec

1

3

3

2

-2

1

-1

Vodice

1

1

6

1

-

5

5

Zadní Střítež

-

-

2

1

-

1

1

55

54

116

69

1

47

48

Celkem obvod Chýnov

Jak vyplývá z tabulky 58, v zájmovém území se za rok 2009 zvýšil počet obyvatel o 48 lidí. Přirozený přírůstek je celkově kladný. Nejvyšší přirozený přírůstek byl zaznamenán v obci Dolní Hořice, Nová Ves u Chýnova a Radenín, naopak k úbytku počtu obyvatelstva došlo v obci Bradáčov a Turovec.

Vzdělanost Tabulka 59. Vzdělanostní struktura obyvatelstva v obvodu Chýnov v roce 2001


Absolutní počet 626 6 1 023 1 496 687 90 170 31 4 129



Nejčastěji je ve sledovaném území zahrnut typ vzdělání střední odborné bez maturity, základní a úplné střední s maturitou. Vzhledem k současným společenským trendům lze předpokládat, že se za posledních 10 let zvýšilo zastoupení vyšších kategorií vzdělání. Údaje budou aktualizovány v rámci SDLB v roce 2011.


4 Ekonomická aktivita a trh práce 4.1 Ekonomická aktivita Vývoj počtu obyvatel jednotlivých věkových skupin se plně promítá i do míry ekonomické aktivity. Tato je podílem ekonomicky aktivních osob (zaměstnaných i nezaměstnaných) na celkovém počtu obyvatel hodnocené skupiny. Podíl ekonomicky aktivních osob na celé populaci byl v roce 2008 v zájmovém území 70,36 %, což je nepatrně nižší podíl než v celé ČR či jiných hierarchických úrovních. Tabulka 60. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva na území ORP Tábor a ve vyšších hierarchických úrovních v letech 2001 a 2008 (v %)

Území Česká republika Jihočeský kraj bývalý okres Tábor SO ORP Tábor

2001 72,32 71,89 70,32 71,46

2008 71,20 71,06 70,28 70,36

Z dlouhodobého hlediska se počet ekonomicky aktivních osob neustále snižuje, což je způsobeno především demografickým vývojem, větším podílem osob studujících na středních a vysokých školách, většími možnostmi získávání zkušeností v zahraničí před nástupem do zaměstnání a v neposlední řadě také snížením podílu pracujících důchodců. Současnou situaci ekonomicky aktivního obyvatelstva na daném území přibližují i statistické údaje o počtu pracovních neschopností a počtu důchodců, evidovaných Českou správou sociálního zabezpečení, OSSZ Tábor. Je nutné ovšem připomenout, že údaje jsou zpracovávány souhrnně za celé území okresu Tábor. Vzhledem k této skutečnosti nelze získat data za jednotlivé správní obvody ORP Tábor. Z údajů v tabulce 61 je patrné, že se počet ukončených případů pracovní neschopnosti v roce 2010 snížil celkem o 2 131 případů. Tabulka 61. Počet ukončených případů pracovní neschopnosti v letech 2009 a 2010

2009 leden únor březen duben květen červen červenec

2010 1598 1844 1889 1351 1218 1244 951

rozdíl 2010-2009 1255 1321 1436 1274 1248 1168 863

-343 -523 -453 -77 30 -76 -88


srpen září říjen listopad prosinec celkem

958 973 1199 1425 1475 16 125

971 970 1310 1118 1060 13 994

13 -3 111 -307 -415 -2 131

V tabulce 62 je uvedeno srovnání počtu prostonaných dnů v letech 2009 a 2010. Z údajů je patrné velice výrazné snížení celkového počtu prostonaných dnů v roce 2010 (o 114 079 dnů). Ke snížení došlo ve všech měsících roku 2010 kromě měsíce října. Snížení počtu ukončených případů pracovní neschopnosti i počtu prostonaných dnů je důsledkem legislativních změn, které se týkají výpočtu výše nemocenské. Tabulka 62. Srovnání počtu prostonaných dnů v letech 2009 a 2010

2009 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem

2010 78259 72972 92105 72176 68371 66914 50726 56645 50807 55057 62063 54101 780 196

rozdíl 2010-2009 64726 51769 64787 60965 61232 56636 49572 56134 44273 58212 52762 45049 666 117

-13533 -21203 -27318 -11211 -7139 -10278 -1154 -511 -6534 3155 -9301 -9052 -114 079

V tabulce 63 je uvedeno srovnání celkového počtu důchodců v letech 2009 a 2010. Z údajů je patrné, že se počet osob, které pobírají dávky starobního důchodu, zvýšil o 1121 osob. Naopak došlo ke snížení počtu osob, které pobírají invalidní důchod (o 770 osob) a vdovský/vdovecký důchod (o 131 osob). Celkově se v roce 2010 snížil počet sepsaných žádostí o důchod o 712 žádostí. Tabulka 63. Počet důchodců v letech 2009 a 2010

2009 Starobní důchody Invalidní důchody

muži 6854 2549

ženy 8403 2318

2010 celkem 15257 4867

muži 7500 2120

ženy 8878 1977

celkem 16378 4097


Vdovské a vdovecké důchody Sirotčí důchody Počet sepsaných žádostí o důchod Počet dobrovolně pojištěných osob

939

6157

7096 410 2768 389

862

6103

6965 415 2056 427

4.2 Nezaměstnanost Registrovaná míra nezaměstnanosti (10,05 % k 31. 12. 2010) je v kraji pátá nejnižší, počet uchazečů o zaměstnání evidovaných déle než 12 měsíců nedosahuje 20 %. Aktuální míra nezaměstnanosti, evidovaná Úřadem práce v Táboře v rámci území okresu Tábor, je uvedena v tabulce 64. Jedná se o míru nezaměstnanosti v jednotlivých mikroregionech okresu Tábor (mimo území Veselska a Soběslavska). Tabulka 64. Míra nezaměstnanosti za období leden 2011

Mikroregion Bechyňsko Chýnovsko Jistebnicko Mladovožicko Táborsko

% 11,08 10,30 12,78 9,25 10,29

Obrázek 3. Kartogram: Míra nezaměstnanosti v % ve správních obvodech ORP v Jihočeském kraji za rok 2008


Tabulka 65. Míra nezaměstnanosti v % ve správních obvodech ORP v Jihočeském kraji za rok 2008

Správní obvod ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

Míra registrované nezaměstnanosti 6,6 4,0 8,3 7,0 4,5 7,2 6,9 5,4 5,8 6,4 6,4 5,5 4,4 4,2 5,2 4,8 8,0

Počet ekonom. subjektů celkem na 1000 obyvatel 205 263 250 189 215 215 232 239 247 212 228 253 205 220 211 255 235

Z tabulky 65 je patrné, že míra nezaměstnanosti v ORP Tábor byla v roce 2008 pátá nejnižší v celém Jihočeském kraji. Tabulka 66. Míra nezaměstnanosti v % ve správních obvodech ORP v Jihočeském kraji (vývoj mezi lety 2002 – 2008)

Míra nezaměstnanosti v % Správní obvod ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

2002 7,9 4,3 11,0 10,9 5,5 10,4 8,2 7,7 7,4 6,9 6,7 5,5 6,5 5,6 5,9 7,3 7,6

2003 8,2 4,5 11,1 11,3 6,2 10,6 9,2 8,0 7,3 7,6 7,7 6,2 5,4 5,9 6,0 6,7 8,5

2004 8,6 4,3 10,9 11,6 7,1 10,7 9,1 8,4 8,3 7,8 7,8 6,3 6,0 7,1 7,4 7,3 9,0

2005 8,9 4,9 11,2 12,1 7,8 10,5 9,5 8,6 7,7 7,5 7,5 6,5 6,5 7,0 6,8 5,7 9,6

2006 8,0 4,4 9,7 10,0 6,0 8,5 7,9 7,2 6,6 6,8 6,7 6,1 5,2 5,5 6,3 5,5 8,6

2007 6,4 3,8 8,0 7,4 4,7 6,2 6,8 5,3 4,9 5,6 5,7 4,9 4,2 4,3 4,7 4,6 7,6

2008 6,6 4,0 8,3 7,0 4,5 7,2 6,9 5,4 5,8 6,4 6,4 5,5 4,4 4,2 5,2 4,8 8,0


Průměrná míra nezaměstnanosti v letech 2002 až 2008 byla v ORP Tábor 5,9 %. Vývoj míry nezaměstnanosti spolu s přehledem dostupných volných míst v letech 2008 - 2010 ve všech obcích SO ORP Tábor přehledně ukazuje tabulka 67.6 Tabulka 67. Míra nezaměstnanosti v obcích ORP v letech 2008 - 2010

EAO Balkova Lhota Bečice Bechyně Běleč Borotín Bradáčov Březnice Černýšovice Dlouhá Lhota Dobronice u Bechyně Dolní Hořice Dolní Hrachovice Dražice Dražičky Drhovice Haškovcova Lhota Hlasivo Hodětín Hodonice Chotoviny Choustník Chrbonín

61 29 3 055 86 201 20 92 34 85 43 406 74 349 29 101 41 72 47 54 795 251 76

Dosažitelní uchazeči celkem7 2008 2009 2010 4 5 5 0 2 5 197 277 294 2 9 6 15 35 43 0 1 0 4 7 12 3 4 6 5 10 7 5 8 4 27 43 47 3 4 2 22 39 41 2 6 5 8 10 15 2 7 5 6 13 8 3 1 1 8 6 13 29 53 73 7 16 23 3 6 4

Míra nezaměstnanosti (%) Volná místa 2008 2009 2010 2008 2009 6,60 8,20 8,20 0 0 0,00 6,90 17,20 0 0 6,40 9,10 9,60 1 3 2,30 10,50 7,00 0 0 7,50 17,40 21,40 6 0 0,00 5,00 0,00 0 0 4,30 7,60 13,00 0 0 8,80 11,80 17,60 0 0 5,90 11,80 8,20 0 0 11,60 18,60 9,30 0 0 6,70 10,60 11,60 6 1 4,10 5,40 2,70 0 0 6,30 11,20 11,70 1 0 6,90 20,70 17,20 0 0 7,90 9,90 14,90 0 0 4,90 17,10 12,20 0 0 8,30 18,10 11,10 0 0 6,40 2,10 2,10 0 0 14,80 11,10 24,10 0 0 3,60 6,70 9,20 10 1 2,80 6,40 9,20 0 0 3,90 7,90 5,30 0 0

2010 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0

6

Metodická poznámka: Podle oficiální metodiky se míra registrované nezaměstnanosti na úrovni ČR, krajů a okresů počítá na základě výsledků výběrového šetření pracovních sil. Míra nezaměstnanosti v obcích, mikroregionech, ORP a POU se z důvodu nedostupnosti dat o zaměstnaných na úrovni těchto územních celků počítá na základě ekonomicky aktivního obyvatelstva (EAO). 7 Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy, nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené.


Chýnov Jedlany Jistebnice Košice Košín Krátošice Krtov Libějice Lom Malšice Meziříčí Mladá Vožice Mlýny Nadějkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Ml. Vožice Oldřichov Opařany Planá nad Lužnicí Pohnánec Pohnání Pojbuky Psárov Radenín Radětice Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Radkov Rataje Ratibořské Hory Rodná Řemíčov Řepeč Sezimovo Ústí Skopytce Skrýchov u Malšic Slapsko Slapy Smilovy Hory

963 32 948 367 33 63 71 51 68 854 69 1 400 70 367 16 132 113 78 121 700 1 632 30 42 64 69 209 127 30 169 80 97 401 49 34 118 3 734 69 55 52 229 211

33 0 48 22 4 1 2 0 5 36 3 47 4 26 3 5 6 7 7 28 80 1 0 6 7 13 11 2 3 4 10 15 1 1 3 157 3 2 2 4 7

76 1 97 21 2 9 2 1 9 77 6 96 4 56 0 17 5 8 10 59 148 2 3 8 8 20 11 1 18 9 9 33 2 3 12 314 7 4 10 14 21

89 0 111 37 4 9 3 4 10 86 5 109 10 45 2 19 8 8 12 66 173 5 1 10 5 28 15 4 19 10 9 44 6 3 12 282 11 3 6 15 20

3,40 0,00 5,10 6,00 12,10 1,60 2,80 0,00 7,40 4,20 4,30 3,40 5,70 7,10 18,80 3,80 5,30 9,00 5,80 4,00 4,90 3,30 0,00 9,40 10,10 6,20 8,70 6,70 1,80 5,00 10,30 3,70 2,00 2,90 2,50 4,20 4,30 3,60 3,80 1,70 3,30

7,90 3,10 10,20 5,70 6,10 14,30 2,80 2,00 13,20 9,00 8,70 6,90 5,70 15,30 0,00 12,90 4,40 10,30 8,30 8,40 9,10 6,70 7,10 12,50 11,60 9,60 8,70 3,30 10,70 11,30 9,30 8,20 4,10 8,80 10,20 8,40 10,10 7,30 19,20 6,10 10,00

9,20 0,00 11,70 10,10 12,10 14,30 4,20 7,80 14,70 10,10 7,20 7,80 14,30 12,30 12,50 14,40 7,10 10,30 9,90 9,40 10,60 16,70 2,40 15,60 7,20 13,40 11,80 13,30 11,20 12,50 9,30 11,00 12,20 8,80 10,20 7,60 15,90 5,50 11,50 6,60 9,50

0 0 3 3 0 0 0 0 0 3 0 11 0 0 0 0 1 0 0 11 53 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 2 0 0 0 11 0 0 0 3 0

0 0 0 1 0 0 0 0 0 3 0 2 0 3 0 0 0 0 0 3 15 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 0 0 0 3 0

0 0 3 1 0 0 0 0 0 2 0 1 0 3 0 0 0 0 0 0 24 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 2 0


Stádlec Sudoměřice u Bechyně Sudoměřice u Tábora Svrabov Šebířov Turovec Ústrašice Vilice Vlčeves Vodice Zadní Střítež Záhoří Zhoř u Mladé Vožice Zhoř u Tábora Želeč

294 318 140 27 184 121 111 91 44 87 16 28 46 78 405

13 22 8 1 10 0 9 2 1 3 3 3 2 5 19

32 27 12 1 21 6 13 13 2 8 1 2 5 10 42

29 4,40 25 6,90 16 5,70 3 3,70 19 5,40 6 0,00 15 8,10 16 2,20 0 2,30 9 3,40 1 18,80 4 10,70 8 4,30 14 6,40 40 4,70

10,90 8,50 8,60 3,70 11,40 5,00 11,70 14,30 4,50 9,20 6,30 7,10 10,90 12,80 10,40

9,90 7,90 11,40 11,10 10,30 5,00 13,50 17,60 0,00 10,30 6,30 14,30 17,40 17,90 9,90

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 0 0 1

2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

2 1 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 1 0

4.3 Sociální aspekty zaměstnanosti Vzhledem ke skutečnosti, že sociální aspekty zaměstnanosti se vykazují na základě aspektů nezaměstnanosti, jež mají větší vypovídající hodnotu, byly při zpracování následujících dat použity příslušné dílčí údaje o nezaměstnanosti evidované Úřadem práce v Táboře. Mezi sociální skupiny, které jsou nejčastěji ohroženi nezaměstnaností v rámci sledovaného území ORP Tábor, patří: absolventi škol a mladiství, osoby se zdravotním postižením, dlouhodobě evidovaní uchazeči, osoby ve věkových kategoriích 30 – 34 let, 50 – 54 let a 55 – 59 let, 60+. Bližší informace jsou uvedeny v tabulce 68 a 69. Veškeré informace o stavu nezaměstnanosti na území ORP Tábor jsou evidovány Úřadem práce v Táboře. Statistiky průměrného měsíčního počtu uchazečů o zaměstnání obecně a dle věkové struktury jsou zaznamenávány v rámci 7 správních území: Táborsko, Bechyňsko, Chýnovsko, Jistebnicko, Mladovožicko, Veselsko a Soběslavsko (+ ostatní). Vzhledem k potřebám sociodemografické analýzy ORP Tábor neuvádíme údaje za Veselsko a Soběslavsko. Jak je patrné z tabulky 68, nejvíce ohroženou skupinou nezaměstnaných jsou rizikové skupiny (RIZIK), osoby se zdravotním postižením (OZP) a invalidní osoby (Inv). Nejvyšší počet uchazečů o zaměstnání ve všech sledovaných skupinách je na Táborsku, nejnižší počet uchazečů pochází z Jistebnicka.


Tabulka 68. Průměrný měsíční počet uchazečů obecně za rok 2010

Název

Uchazeči celkem (UC) Uchazeči ženy (UZ) Táborsko 2942 1454 Bechyňsko 375 200 Chýnovsko 176 90 Jistebnicko 140 75 Mladovožicko 220 100

OZP OZP 420 218 65 31 21 9 18 10 41 17

Inv Inv 161 78 27 12 10 4 6 2 16 7

UVOL UVOL 32 32 4 4 3 3 1 1 4 4

RIZIK RIZIK 463 457 59 59 32 32 25 25 39 39

ZPV ZPV 6 2 1 1 0 0 0 0 1 0

Dle údajů v tabulce 69 jsou nezaměstnaností nejvíce ohroženy věkové skupiny mladých do 24 let a dále věkové kategorie 30 – 34 let, 50 – 54 let a 55 – 59 let. Tabulka 69. Průměrný měsíční počet uchazečů dle věkové struktury za rok 2010

Název

-19

MLA

20-24

25-29

30-34

Táborsko

11 0 56 13 6 7 3 7 1 15 5

24 14

402 186

335 150

3 1 0 0 1 0 3 2

55 26 26 11 20 9 35 13

43 21 25 14 18 9 27 17

Bechyňsko Chýnovsko Jistebnicko Mladovožicko

4044 296 149

45-49

50-54

376 216

3539 345 195

60+

363 186

5559 361 146

280 145

43 30 25 17 18 11 21 13

41 22 20 10 23 14 21 13

29 22 17 8 11 5 31 16

49 26 13 9 16 12 18 11

48 30 21 10 15 10 18 10

46 20 17 5 10 4 25 7

7 0 5 0 5 1 9 0

74 4

Situace skupin ohrožených nezaměstnaností na trhu práce Následující informace, evidované Úřadem práce v Táboře (Analýza trhu práce okresu Tábor za rok 2009), uvádějí situaci na poli nezaměstnanosti na území okresu Tábor za rok 2009. Absolventi škol a mladiství Nejvyšší podíl absolventů tvoří studenti zemědělských oborů v zastoupení maturitního vzdělání i vzdělání s výučním listem. Svůj podíl v této skupině mají i absolventi oborů vysokých škol a VOŠ. Důvody, které ovlivňují vyšší počet těchto absolventů, jsou především v postupném ubývání zemědělských podniků a v přechodu na soukromou formu podnikání, kde výnosy z těchto aktivit neumožňují větší zaměstnanost.


Dále se v evidenci nejčastěji objevují absolventi strojírenských oborů, což souvisí se současnou situací na trhu práce obecně, kdy se hospodářská a ekonomická krize projevila především ve strojírenských oborech a oborech s návazností na tento sektor. Mladí lidé proto mají menší šanci se v oboru uplatnit, přičemž velkou nevýhodou je právě absence praxe. Situace v elektro oborech je velmi podobná, absolventů v evidenci je přibližně stejné množství jako ve strojírenství. Kromě krize je důvodem zvýšený zájem i nabídka oborů v předchozích letech. Trh práce ovšem požaduje praktické dovednosti, což čerství absolventi bez praxe nemohou splňovat a přitom požadavky na odborné dovednosti je často možno získat právě pouze praxí. Poslední nejpočetnější skupinou jsou absolventi gastronomických oborů, kde převládá především obor kuchař-číšník. V této oblasti se projevil úbytek pracovních míst i ten fakt, že absolventi přicházejí na trh práce s jinými představami, než je vlastní realita v podobě nabídky finančního ohodnocení, pracovního prostředí a pracovní doby. Relativně dobře se daří zaměstnat absolventy ve dřevozpracujícím průmyslu a ve zdravotnických oborech. Graf 2. Podíl absolventů na trhu práce v evidenci ÚP v Táboře

Podíl uchazečů - absolventů v % v evidenci ÚP v Táboře od roku 1997 35,00

30,00

25,00

%

20,00

15,00

10,00

5,00

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

19 97

0,00


Osoby se zdravotním postižením Zdravotní stav této skupiny uchazečů je bariérou v uplatnitelnosti na trhu práce obzvláště v regionu s vysokým zastoupením průmyslové výroby. Trendem je pomalý postupný nárůst evidovaných uchazečů se ZP neovlivněný sezónními výkyvy. Počet volných míst určených pro tuto specifickou skupinu nezaměstnaných poklesl stejně jako celková nabídka volných míst. Graf 3. Podíl osob se zdravotním postižením na trhu práce v evidenci ÚP v Táboře

20 09

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

23,0 22,0 21,0 20,0 19,0 18,0 17,0 16,0 15,0 14,0 13,0 12,0 11,0 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 19 97

%

Podíl uchazečů - osob zdravotně postižených v % v evidenci ÚP v Táboře od roku 1997

K udržení stávající zaměstnanosti osob se ZP nepochybně přispívá finanční podpora státu. Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením dle §78 zákona o zaměstnanosti byl v roce 2009 poskytnut celkem 24 zaměstnavatelům, kteří zaměstnávali více než 50 % osob se zdravotním postižením (v roce 2008 16 zaměstnavatelům). Příspěvky byly vyplaceny v celkové výši 27 486 tis. Kč, což je o 4 679 tis. Kč více než v loňském roce. Dlouhodobě evidovaní uchazeči Skupinu tvoří uchazeči evidovaní déle než 5 měsíců (do roku 2008 tuto skupinu tvořili uchazeči s evidencí nad 6 měsíců). Průměrný podíl dlouhodobě evidovaných uchazečů v roce 2009 činí 43,1 %, což představuje v průměru 1842 dlouhodobě nezaměstnaných (v roce 2008 činil 39,1 % a tedy 969 dlouhodobě nezaměstnaných). Podíl dlouhodobě nezaměstnaných se v posledních letech pohybuje okolo hodnoty 40 % z celkové nezaměstnanosti, ve druhé polovině roku se tento podíl pohyboval


okolo 50 %. Důvody dlouhodobé nezaměstnanosti spočívají v nesouladu mezi charakterem pracovního místa a kvalifikačními a dovednostními předpoklady lidských zdrojů prohlubovaným speciálními požadavky zaměstnavatelů. Dlouhodobou nezaměstnanost registrujeme ve zvýšené míře u osob s nižší kvalifikací. Graf 4. Vývoj počtu dlouhodobě nezaměstnaných a volných míst

Podíl dlouhodobě evidovaných uchazečů v Táboře od roku 1997 v % 60,00

50,00

%

40,00

30,00

20,00

10,00

05 I.Q .0 6 III .Q .0 I.Q 6 .2 00 III .Q 7 20 0 I.Q 7 .2 00 III .Q 8 20 0 I.Q 8 20 0 III .Q 9 20 09

04

05

.Q III

I.Q

.Q

III

03 20 04 I.Q

02

03

.Q III

I.Q

01

02

.Q III

I.Q

00

01

.Q III

I.Q

99

00

.Q III

I.Q

98

99

.Q III

I.Q

98

.Q III

97 .Q

I.Q

III

I.Q

97

0,00

Fyzické osoby starší 50 let Od roku 2004 dochází k pozvolnému absolutnímu nárůstu osob starších 50 let. Oproti roku 2008 došlo k nárůstu v průměru o 435 osob. V průměru bylo z celkového počtu uchazečů v roce 2009 v evidenci ÚP 27,4 % osob starších 50 let. Více než polovinu těchto osob (53,2 %) tvoří osoby starší 55 let. Důvodem nezaměstnanosti této věkové skupiny je zejména ztráta zaměstnání v období, kdy ještě nesplňují podmínky pro přiznání starobního důchodu, ale většina zaměstnavatelů o ně nemá zájem z důvodů nízké přizpůsobivosti změnám na trhu práce – počítačová gramotnost a jazykové vybavení. Početnost této věkové skupiny uchazečů souvisí též s prodlužující se věkovou hranicí pro odchod do starobního důchodu.


Graf 5. Podíl osob starších 50 let na trhu práce

Podíl osob starších 50 let v evidenci ÚP v Táboře od roku 1997 v % 35,0

30,0

25,0

%

20,0

15,0

10,0

5,0

1. čt vr tle tí 3. 19 čt vr tle 97 tí 1. 19 čt vr tle 97 tí 3. 19 čt vr tle 98 tí 1. 19 čt vr tle 98 tí 3. 19 čt vr tle 99 tí 1. 19 čt vr tle 99 tí 3. 20 čt vr tle 00 tí 1. 20 čt vr tle 00 tí 3. 20 čt vr tle 01 tí 1. 20 čt vr tle 01 tí 3. 20 čt vr tle 02 tí 1. 20 čt vr tle 02 tí 3. 20 čt vr tle 03 tí 1. 20 čt vr tle 03 tí 3. 20 čt vr tle 04 tí 1. 20 čt vr tle 04 tí 3. 20 čt vr tle 05 tí 1. 20 čt vr tle 05 tí 3. 20 čt vr tle 06 t í2 1. čt 00 vr 6 le t 3. í2 čt 00 vr 7 tle tí 1. 20 čt vr tle 07 tí 3. 20 čt vr tle 08 tí 1. 20 čt vr tle 08 tí 3. 20 čt vr tle 09 tí 20 09

0,0

4.4 Hlavní zaměstnavatelé na území ORP Tábor Území ORP Tábor je průmyslově-zemědělský region, v němž je soustředěno velké množství významných podniků a společností. Současná situace na trhu práce (za rok 2009) ve všech sledovaných správních obvodech je zaznamenána v následujícím přehledu.

Bechyňsko Bechyňsko je průmyslově-zemědělský mikroregion. Prosperita technicko-zemědělského mikroregionu Bechyňsko byla narušena zrušením vojenského letiště a poté zrušením textilního závodu s rozhodujícím vlivem na trh práce v regionu. Ke zlepšení situace v zaměstnanosti přispěla výstavba nového komplexu třech lázeňských pavilonů. LAUFEN CZ s.r.o. – původně Jihočeská keramika a.s., společnost se zahraniční účastí (Španělsko) se zabývá výrobou sanitární keramiky. Provoz je zajištěn nepřetržitý. PANSTVÍ BECHYNĚ a.s. – firma se věnuje lesnictví, truhlářství, zemědělské prvovýrobě, ubytovacím službám, pilařské výrobě, provozování golfu, pořádání kulturních akcí, výuce jezdectví a pohostinské činnosti. Součástí firmy je Zámek Bechyně, Hotel Panská, Pila Malšice a Golfové hřiště Černice. Část produkce firmy má sezónní charakter.


Lázně Bechyně s.r.o. – podnik se zabývá poskytováním diagnostické léčebné péče a lázeňskými službami. Provoz je směnný. MICRO-EPSILON Czech Republic spol. s r.o. – společnost se zabývá výrobou senzorů a senzorových systémů. Družstvo AGRA Březnice – zabývá se zemědělskou výrobou.

Chýnovsko Centrem tohoto mikroregionu je druhé, ve smyslu období svého založení, nejmladší město táborského regionu Chýnov. Díky své poloze nemají obyvatelé velké problémy s dojížděním za prací do města Tábor, mohou využívat jak autobusovou, tak železniční dopravu. Chýnovem prochází také hlavní silniční trasa ve směru Tábor – Pelhřimov a Brno. Jedná se o zemědělskou oblast. Kolovrat, ČM spol. s r.o. – podnik se zabývá výrobou a prodejem potahových a dekoračních tkanin. Provoz je zajištěn třísměnný. HORA s.r.o. – společnost se sídlem v Táboře, která má v Chýnově 1 a v Mladé Vožici 2 provozovny, se zabývá stavební činností, truhlářstvím, zámečnictvím, provozováním čerpacích stanic s palivy a mazivy, silniční nákladní dopravou, pilařskou výrobou a impregnací dřeva. Zemědělské družstvo Dolní Hořice – hlavní činností je zemědělská výroba. HASS HROBY s.r.o. – zabývá se maloobchodem, velkoobchodem, pronájmem atd.

Jistebnicko Centrem tohoto regionu jsou obce Jistebnice a Nadějkov. Oblast je výrazně zemědělsky orientovaná, stále zde přetrvává nedostatek průmyslové výroby a pracovních příležitostí. Vyšší nezaměstnanost je ovlivněna i obtížnou dopravní situací. Lidé zde žijící se musí spoléhat pouze na autobusovou dopravu. Z některých částí je nemožné dojíždět na směnný provoz. Omezené pracovní možnosti se nacházejí především v transformovaném zemědělském podniku nebo v lesním hospodářství. GS Technik spol. s r.o. – firma vyrábí nerezový nábytek. ZD Skalka – družstvo se věnuje zemědělské výrobě, hlavně pěstování obilovin, výrobě mléka a masa a chovatelství.

Mladovožicko Oblast byla až do roku 1945 zcela zemědělskou oblastí. Nyní je oblastí průmyslově-zemědělskou. Míra nezaměstnanosti nedosahuje vysokých hodnot. Obyvatelé regionu se při dojíždění do


zaměstnání spoléhají pouze na autobusovou dopravu s možností dojíždění do Tábora. Mohou pracovat i v sousedním pelhřimovském okrese. TESLA MLADÁ VOŽICE a.s. – podnik se zahraniční účastí (Lucemburské království) se zabývá výrobou rozhlasových a televizních vysílačů. Jedná se o směnný provoz. KOH–I–NOOR Mladá Vožice a.s. – podnik se zabývá výrobou aerosolových ventilů, mechanických rozprašovačů a drobných výlisků z plastů. Provoz je zajišťován na směny. IDSC s.r.o. - firma se zabývá výrobou plastových výrobků určených pro zdravotnický a kosmetický průmysl. Zemědělské družstvo Pojbuky, Agrospol Mladá Vožice a.s., AGRINO s.r. o. se sídlem v Oldřichově se zabývají zemědělskou výrobou kombinovanou se živočišnou.

Táborsko Jedná se o zemědělsko-průmyslový mikroregion, průmysl však převažuje. V tomto směru je významná aglomerace Tábor – Sezimovo Ústí – Planá nad Lužnicí. Zde je soustředěna většina podniků, které podstatným způsobem ovlivňují zaměstnanost nejen celé aglomerace. Aglomerace je propojena nejen stavebně, ale i městskou hromadnou dopravou, čímž je zajištěna mobilita pracovních sil vzhledem k vícesměnnému provozu. Významní zaměstnavatelé na Táborsku s výjimkou města Tábor a příměstských částí: Sezimovo Ústí KOVOSVIT MAS, a.s. – podnik se věnuje vývoji, výrobě a prodeji obráběcích strojů a slévárenství. HOCHTIEF VSB a.s. – podnik se zabývá výstavbou pozemních a inženýrských staveb. Planá nad Lužnicí SILON a.s. – společnost se zahraniční účastí (SRN) se zabývá výrobou a prodejem polyesterové střiže a roun a výrobků z plastů a kompaundu. Maso Planá, a.s. – podnik se zabývá potravinářskou výrobou, řeznictvím a uzenářstvím, hostinskou a obchodní činností. K1.1.2010 došlo ke sloučení Maso Planá, a.s. a Kostelecké uzeniny a.s. Společnost ponese název Kostelecké uzeniny a.s. ELK a.s. – společnost se zahraniční účastí (Rakousko) se zabývá dřevovýrobou a stavební činností. K 1. 1. 2010 došlo k organizačním změnám. Společnost byla rozdělena na Window Star s.r.o. a ELK a.s., s


MADETA a.s. – závod Planá nad Lužnicí, která se stala jediným výrobcem jihočeského másla díky nové máslárně za 40 mil. Kč. Jedná se o směnný provoz.

Chotovinsko Latop s. r. o. – výroba pelet, kotle na pelety STN-ESOX, spol. s r. o. – prodej a servis nákladních automobilů a návěsů AKSAMITE spol. s r. o. – výroba a prodej nábytku

Malšicko BRIKLIS, spol. s r. o. Malšice – výroba hydraulických briketovacích lisů Zeelandia spol. s r. o. – výroba přípravků pro gastronomii (pšeničné pečivo, cereální směsi, cukrářské směsi, ovocné náplně, šlehačky, polevy, těstoviny, koření,…) Dolter spol. s r. o. – stavební práce

4.5 Dojížďky za prací V rámci statistického šetření SLDB 2001 bylo zjištěno (viz tabulka 70), že v ORP Tábor vyjíždí za prací 17 121 obyvatel. Z toho v rámci okresu Tábor jich vyjíždí nejvíce, tj. 8 128 obyvatel, druhým nejvyšším údajem je počet obyvatel pracujících v rámci obce. Denně se musí do práce mimo obec dopravovat celkem 8 717 obyvatel a denně do škol se z ORP Tábor vypravuje 2 784 žáků. Tabulka 70. Statistika počtu vyjíždějících do zaměstnání a do škol

Název

Bechyně Mladá Vožice Sezimovo Ústí Malšice Jistebnice Chotoviny Chýnov Celkem

Vyjíždějící do v rámci zaměstnání obce

z toho v rámci v rámci okresu kraje

258 280

Vyjíždějící do zam. denně mimo obec 1 116 1 358

Žáci vyjíždějící denně mimo obec 434 497

3 299 2 630

1 579 974

782 1 229

461 38

5 531

1 791

3 056

154

302

3 036

740

1 870 1 053 1 109 1 629 17 121

538 323 259 515 5 979

1 031 450 682 898 8 128

114 111 17 34 929

100 95 85 121 1 241

1 083 530 680 914 8 717

353 148 239 373 2 784

v rámci jiného kraje


4.6 Průměrné mzdy Vzhledem k nedostupnosti údajů, které by uváděly průměrné mzdy zaměstnanců na hierarchicky nižších správních úrovních (ORP), jsou v tabulce 71 uvedeny údaje v rámci celého Jihočeského kraje. Z údajů je patrný vývoj hrubé měsíční mzdy zaměstnanců podle odvětví v letech 2005 – 2008: celková průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců vzrostla v letech 2005 – 2008 o 3 348 Kč. Nejvyšší hrubá měsíční mzda je zaznamenána v odvětvích výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, informační a komunikační činnosti a peněžnictví a pojišťovnictví. Nejvyšší nárůst průměrné hrubé měsíční mzdy v letech 2005 – 2008 byl zaznamenán v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (nárůst o 7 704 Kč), naopak nejnižší nárůst v odvětví ubytování, stravování a pohostinství (o 1 435 Kč). Tabulka 71. Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců v Jihočeském kraji dle odvětví

Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců podle odvětví CZ-NACE*) v Jihočeském kraji v Kč, na fyzické osoby 2005 2006 2007 Celkem 16 289 17 232 18 431 z toho: Zemědělství, lesnictví a rybářství 13 413 14 401 15 904 Těžba a dobývání 19 914 20 671 21 371 Zpracovatelský průmysl 16 484 17 313 18 579 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a 26 338 29 708 32 274 klimatizovaného vzduchu Zásobování vodou; činnosti související s odpadními 16 640 17 263 18 715 vodami, odpady a sanacemi Stavebnictví 15 900 16 974 18 061 Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motor. 14 179 15 098 16 454 vozidel Doprava a skladování 15 773 16 055 17 188 Ubytování, stravování a pohostinství 9 037 9 586 10 058 Informační a komunikační činnosti 27 787 29 073 28 531 Peněžnictví a pojišťovnictví 26 431 28 857 28 522 Činnosti v oblasti nemovitostí 13 512 13 848 14 702 Profesní, vědecké a technické činnosti 18 690 19 412 20 519 Administrativní a podpůrné činnosti 9 672 10 509 11 486 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 20 981 21 807 23 120 Vzdělávání 16 683 17 479 18 562 Zdravotní a sociální péče 16 310 17 484 18 469 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 15 028 15 781 17 225 Ostatní činnosti 12 934 13 539 14 112 *) pracovištní metoda (včetně podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců)

2008 19 637 17 524 24 454 20 100 34 042 20 396 19 812 17 786 19 038 10 472 31 537 31 240 15 575 20 795 12 255 23 065 19 345 19 679 17 726 14 360


5 Sociálně patologické jevy, kriminalita 5.1 Kriminalita na území ORP Tábor Kriminalita je veškeré páchání přestupků nebo trestných činů v daném místě a čase. Základní údaje z oblasti kriminality na území ORP Tábor byly získány z evidence stavu kriminality Policie České republiky, územní odbor Tábor. Tabulka 72 dokládá vývoj kriminality v letech 2008 - 2010 v základních kategoriích: kriminalita násilná, majetková, mravnostní, hospodářská a toxi kriminalita. Vzhledem k tomu, že údaje za celý rok 2010 nejsou dosud zpracovány (přehled je pouze do 30. 11.), lze s přesností hodnotit vývoj kriminality pouze v letech 2008 a 2009. Z údajů v tabulce je patrné, že se celkový počet pachatelů za rok 2009 ve sledovaném území zvýšil oproti roku 2008 o 74 pachatelů, a to zejména ve věkové kategorii dospělých a nepatrně ve věkové kategorii 15 – 18 let, počet pachatelů ve věku do 15 let byl naopak výrazně snížen. Nejvíce případů bylo v letech 2008 i 2009 zaznamenáno v oblasti majetkové kriminality. V roce 2009 se v této kategorii počet případů nepatrně snížil (celkem o 32 případů), ale v roce 2010 bude celkový počet případů mnohem vyšší (k 30. 11. byl počet případů vyšší již o 64 případů). Objasněnost případů je v této kategorii velice nízká (okolo 30 %), vyšší objasněnost je zaznamenána zejména v rámci toxi kriminality a mravnostní kriminality (zde byla v roce 2008 objasněnost 100 %). Tabulka 72. Vývoj kriminality na území ORP Tábor v letech 2008, 2009 a 2010

2008

2009

do 30. 11. 2010

Nápad trestné činnosti - okres Tábor

1931

1849

1723

Nápad trestné činnosti - ORP Tábor (bez OOP Soběslav a Veselí nad Lužnicí)

1574

1535

1407

Objasněno okr. Tábor - počet případů objasněnost v %

1135 58,78

1121 60,62

892 51,75

ORP Tábor (bez OOP Soběslav a Veselí nad Lužnicí)

914

915

721

objasněnost v %

80,53

81,62

80,83

Počet pachatelů okr. Tábor ORP Tábor (bez OOP Soběslav a Veselí nad Lužnicí) z toho do 15 let z toho od 15 - 18 let dospělých

1017 814 37 37 740

1083 888 11 39 838

856 679 11 30 638


ORP Tábor (bez OOP Soběslav a Veselí nad Lužnicí) Násilná kriminalita počet případů objasněno objasněnost v %

123 91 73,98

112 94 83,93

81 60 74,07

Majetková kriminalita počet případů objasněno objasněnost v %

787 240 30,50

755 248 32,85

819 231 28,21

Mravnostní kriminalita počet případů objasněno objasněnost v %

6 6 100,00

10 7 70,00

12 12 100,00

Toxi kriminalita počet případů objasněno objasněnost v %

23 22 95,65

44 40 90,91

28 19 67,86

Hospodářská kriminalita počet případů objasněno objasněnost v %

261 136 52,11

173 123 71,10

114 75 65,79

5.2 Probační a mediační služba na území ORP Tábor Probační a mediační služba usiluje o zprostředkování účinného a společensky prospěšného řešení konfliktů spojených s trestnou činností a současně organizuje a zajišťuje efektivní a důstojný výkon alternativních trestů a opatření s důrazem na zájmy poškozených, ochranu komunity a prevenci kriminality. Mezi základní činnosti probační a mediační služby patří integrace pachatele (začlenění obviněného resp. pachatele do života společnosti bez dalšího porušování zákonů), participace poškozeného (zapojení poškozeného do procesu vlastního odškodnění, obnovení jeho pocitu bezpečí, integrity a důvěry ve spravedlnost) a ochrana společnosti.


Probační a mediační služba ČR – středisko Tábor (PMS Tábor) má působnost na území bývalého okresu Tábor, údaje těchto služeb jsou zpracovávány za celé území. Probační a mediační služba na území Táborska se především opírá o pomoc klientům při řešení dlouhodobě sociálně neuspokojivé situace, hledání bydlení a zaměstnání. Významným spolupracovníkem PMS Tábor na poli sociální pomoci jsou sociální kurátoři. Údaje PMS Tábor byly získány z Výroční zprávy 2008. Vzhledem ke skutečnosti, že se výroční zprávy od roku 2009 v rámci celé PMS ČR již nevypracovávají, aktuální data nejsou k dispozici.

Údaje PMS Tábor za rok 2008 PMS Tábor v roce 2008 evidovalo celkem 238 nových klientů. Z celkového počtu bylo 31 klientů zaevidováno v přípravném řízení a 207 klientů ve vykonávacím řízení. Největší podíl z případů evidovaných v rámci přípravného řízení tvoří zprostředkování řešení konfliktu, nejvíce uplatňována je především příprava podkladů pro uplatnění § 307 tr. řádu, zejména ve vstupu do trestních věcí mladistvých. V roce 2008 zprostředkovalo PMS čtyři mediace. Další agendou v přípravném řízení je probace, výkon dohledu v rámci náhrady vazby dohledem. V roce 2008 se jednalo o pět případů. V roce 2008 obdrželo středisko Tábor 46 usnesení o zahájení trestního stíhání mladistvých a nezletilých, z toho 11 případů bylo odloženo, zastaveno nebo postoupeno přestupkové komisi. PMS v roce 2008 vstupovala do 23 případů. PMS nadále udržuje dobrý kontakt s přestupkovými komisemi MěÚ Tábor a Sezimovo Ústí. PMS Tábor se přičinila na realizaci probačního programu Auritus, kterého se zúčastnilo 11 mladistvých, z toho 9 jich program řádně ukončilo. Středisko PMS, z důvodu velkého vytížení ve vykonávacím řízení, vstupuje u mladistvých pouze do těch případů, kde vidí možnost použití odklonů v trestním řízení. Tabulka 73. Počet případů evidovaných v rámci přípravného řízení

Celkem evidováno Přípravné řízení a řízení před soudem 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 72 196 205 234 232 171 233 238 7 37 48 46 64 29 47 31 Činnost ve vykonávacím řízení můžeme rozdělit do dvou oblastí. První souvisí převážně s výkonem dohledu probačního úředníka. Druhá oblast se týká výkonu trestu obecně prospěšné práce (OPP).


Tabulka 74. Počet případů evidovaných v rámci vykonávacího řízení

Celkem evidováno

Vykonávací řízení

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 72 196 205 234 232 171 233 238 65 159 157 188 168 142 186 207 Při posuzování dílčích typů případů bylo zjištěno, že se podíl ukládání trestu OPP zvýšil oproti roku o 19 případů a podíl probační činnosti výrazně stoupl o 25 případů. Obecně prospěšné práce tvoří shodně s předešlými roky nejvyšší podíl v evidenci střediska. V roce 2008 bylo z celkového počtu 238 zaevidovaných klientů 155 klientů zaevidováno v rámci trestu obecně prospěšné práce a 3 mladistvým klientům bylo uloženo trestní opatření OPP. Oproti roku 2007 došlo k navýšení klientů o 32 případů.

5.3 Přestupky Ze statistických údajů Městského úřadu Tábor, oddělení přestupků, je patrné, že předmětem evidence na území SO ORP Tábor jsou přestupky podle § 49 odst. 1 písm. a), c) a e) zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích v platném znění, které byly spáchány mezi osobami blízkými nebo osobami žijícími ve společné domácnosti. Z údajů je patrné, že celkový počet vyřizovaných přestupků se v roce 2010 výrazně navýšil oproti roku 2009. Největšího počtu přestupků se dopouští muži na ženách, nejčastější příčinou přestupků je fyzické napadení. Tabulka 75. Evidence přestupků v letech 2009, 2010

Název správního orgánu: Období: Celkový počet vyřizovaných přestupků Počet přestupků oznámených poškozenými Počet přestupků oznámených třetí osobou Počet přestupků oznámených orgánem policie Počet přestupků oznámených jiným orgánem Počet přestupků postoupených orgánu činnému v trestném řízení Celkový počet zahájených řízení a z toho Počet zastavených řízení Počet odsuzujících rozhodnutí - pravomocných Počet přestupků § 49/1 písm. c) Počet přestupků s verbálním napadením Počet přestupků s fyzickým napadením Počet přestupků mezi manželi Počet přestupků mezi bývalými manželi Počet přestupků mezi druhem a družkou Počet přestupků mezi bývalým druhem a družkou Počet přestupků jiné osoby blízké

Městský úřad Tábor 2009 2010 14 83 14 83 10 17 6 10 4 7 2 11 4 3 7 -

25 58 15 22 17 4 25


Počet přestupků poškozená žena Počet přestupků poškozený muž Počet přestupků poškozený rodič, prarodič Počet přestupků poškozené dítě, osoba zbavená způsobilosti Počet přestupků dítě v rodině Počet přestupků spáchaných ženou Počet přestupků spáchaných mužem

13 1 2 1 13

62 21 0 1 2 21 62

5.4 Kriminalita dětí a mladistvých Ze statistických výsledků šetření kriminality dětí a mladistvých v letech 2007, 2008 a 2009, evidovaných MěÚ Tábor, odborem sociálních věcí, je patrný nárůst všech řešených případů za jednotlivá sledovaná období. Údaje o rodinném zázemí klientů kurátora pro mládež dokládají, že děti a mladiství, kteří páchají trestnou činnost, pocházejí nejčastěji z úplných a neúplných rodin. Tabulka 76. Kriminalita dětí a mladistvých na území OS ORP Tábor v letech 2007 a 2008

2007 Celkem Trestná činnost Přestupky Výchovné problémy Dohledy Uložená výchovná opatření mladistvým Opatření uložená dětem mladším 15 let Návrh na předběžné opatření Návrh na ústavní výchovu

2008

z toho z mlatoho distdívek vých 6 61 x 37 13 114 0 0

z toho mlaCelkem z toho z toho distdívek dětí dívek vých 8 98 41 9 57 13 45 x x 45 27 184 86 21 98 0 3 1 1 2

z toho dívek 10 16 24 0

93 37 176 1

dětí 32 x 62 1

18

x

x

18

6

23

x

x

23

8

10

10

3

x

x

6

6

2

x

x

0

0

0

0

0

1

1

0

0

0

2

2

0

0

0

3

2

0

1

0

Tabulka 77. Rodinné zázemí klientů kurátora pro mládež v letech 2007 a 2008 2007 Úplná Neúplná Nová rodina rodina rodina Klienti kurátora pro mládež

57

43

22

2008 Rodina s Rodina s Ústavní Úplná Neúplná Nová Ústavní druhem Ostatní druhem Ostatní výchova rodina rodina rodina výchova (družkou) (družkou) 19

2

0

96

41

32

11

1


0

Tabulka 78. Kriminalita dětí a mladistvých na území OS ORP Tábor v roce 2009

2009 z toho

Celkem 100 55 213 13

dětí 42 x 99 9

z toho dívek 11 x 22 1

mladistvých 58 55 114 4


18

x

x

18

3

4

4

4

x

x

3

3

2

0

0

Návrh na ústavní výchovu

0

0

0

0

0

Návrh na ochrannou výchovu

0

0

0

0

0

Trestná činnost Přestupky Výchovné problémy Dohledy Uložená výchovná opatření mladistvým Opatření uložená dětem mladším 15 let Návrh na předběžné opatření

Tabulka 79. Rodinné zázemí klientů kurátora pro mládež v letech 2009

2009

Klienti kurátora pro mládež

Úplná rodina

Neúplná rodina

Nová rodina

68

64

48

Rodina s druhem Ostatní (družkou) 31

2

Ústavní výchova

0

5.5 Ostatní sociálně patologické jevy Mezi ostatní sociálně patologické jevy se řadí např. prostituce či toxikománie, drogová závislost. Na základě informací Policie České republiky, územní odbor Tábor, lze konstatovat, že ani v oblasti prostituce ani v oblasti toxikománie nedochází na sledovaném území ORP Tábor k žádnému rapidnímu nárůstu ani poklesu těchto patologických činností oproti jiným srovnatelným územím. Bližší informace ke stavu drogově závislých na území ORP Tábor, uvedené v tabulce 80 a 81, jsou evidovány organizací Auritus – centrum pro lidi ohrožené drogou. Je nutné ovšem připomenout, že uvedené údaje o počtu klientů a poskytnutých služeb za rok 2009 a 2010 zahrnují celé území ORP Tábor, včetně samotného města Tábor a příměstských částí. Pouze odhadem lze konstatovat, že v rámci sledovaného území ORP Tábor (7 správních obvodů) se jedná přibližně o 30 % ze všech evidovaných údajů, 70 % údajů připadá na město Tábor.


Z údajů v tabulce 80 je patrné, že se celkový počet klientů (uživatelů nealkoholových drog) v roce 2010 zvýšil o 22 klientů. Z celkového počtu 178 klientů tvoří většinu muži (66,3 %), průměrný věk klientů (28,6 let) se oproti roku 2009 téměř nezměnil. Nejvíce klientů je injekčními uživateli drog (64,6 %), nejčastěji užívanou drogou je pervitin (84 klientů). Služby využívají i osoby, které nejsou uživateli drog – v roce 2010 bylo evidováno 52 rodinných příslušníků či blízkých osob uživatelů.

Tabulka 80. Kontaktní a poradenské služby, terénní programy: počet klientů v roce 2009 a 2010

Počet klientů – uživatelů nealkoholových drog (počet jednotlivých uživatelů drog, kteří využili v daném období alespoň jednou služeb programu) – z toho mužů – z toho injekčních uživatelů drog – z toho se základní drogou heroin – z toho se základní drogou pervitin – z toho se základní drogou kokain/crack – z toho se základní drogou kanabinoidy – z toho se základní drogou extáze – z toho se základní drogou těkavé látky – z toho se základní látkou Subutex nelegálně – z toho se základní látkou Subutex legálně – z toho se základní látkou metadon nelegálně – z toho se základní látkou metadon legálně Průměrný věk klientů – uživatelů nealkoholových drog Počet klientů – uživatelů alkoholu Počet klientů – neuživatelů drog, kteří využili alespoň jednou služeb programu8

2009

2010

156

178

106 98 2 68 0 28 0 2 35 6 0 0 28,5

118 115 6 84 0 28 0 3 40 7 0 0 28,6 10

66

52

Tabulka 81 je přehledem počtu a typu poskytnutých služeb/ výkonů v roce 2009 a 2010. Z údajů je patrné, že se počet osob i počet výkonů v roce 2010 téměř ve všech typech poskytnutých služeb oproti roku 2009 zvýšil. K nepatrnému snížení počtu osob a výkonů došlo pouze v rámci poskytnutých zdravotních ošetření a v rámci vykonaných intervencí po telefonu/internetu.

8

Rodinní příslušníci, blízké osoby uživatelů.


Tabulka 81. Kontaktní a poradenské služby, terénní programy: počet služeb/výkonů v roce 2009 a 2010

Počet osob, Služba

které danou službu využily

Počet výkonů9 (v jednotkách uvedených v pravém sloupci)

2009

2010

2009

2010

156

178

3615

4218

Počet kontaktů

41 98 ××× 71 80 24

52 115 ××× 75 83 20

Individuální poradenství

124

178

41 914 33 939 908 2532 62 857/30 min

Skupinové poradenství

8

15

17

Krizová intervence Reference do K-center Reference do léčby Reference do programů substituce Asistenční služba Testy HIV Testy HCV Testy HBV Testy na syfilis Těhotenské testy Testy na přítomnost drog Intervence po telefonu, internetu První pomoc Jiné- pracovní programy Samospráva Kontaktní místnost

2 0 5 5 0 13 21 0 0 0 2 ××× 0 21 30 124

3 2 5 6 0 13 18 0 0 0 0 ××× 0 28 32 138

2 0 5 5 0 13 22 0 0 0 13 350 0 858 223 3125

52 1 192 36 601 928 2884 58 823/30 min 4/60 min 3 2 6 6 0 13 18 0 0 0 0 227 0 921 231 3383

Počet kontaktů Počet výměn Počet Počet využití sprchy, pračky Počet Počet ošetření Počet sezení/délka trvání jednoho Počet skupin/délka trvání jedné Počet intervencí Počet referencí Počet referencí Počet referencí Počet intervencí Počet provedených testů Počet provedených testů Počet provedených testů Počet provedených testů Počet provedených testů Počet provedených testů Počet intervencí Počet intervencí

Kontakt s uživateli nealkoholových drog – z toho prvních kontaktů Výměnný program – vydané injekční jehly Hygienický servis Potravinový servis Zdravotní ošetření

9

Tj. kolikrát byla daná služba poskytnuta (např. počet ošetření, počet individuálních sezení, skupin).


5.6 Městská policie na území ORP Tábor Městská policie na území ORP Tábor se v současné době nachází ve 2 městech: Bechyně a Sezimovo Ústí.

Městská policie Bechyně Základní statistické údaje evidované Městskou policií Bechyně za rok 2009 a 2010 jsou uvedené v tabulce 82. Z údajů je patrný výrazný nárůst celkového počtu přestupků projednaných v blokovém řízení za rok 2010 (o 141 přestupků), z nichž nejvíce bylo přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích (celkem 116 přestupků v roce 2010). Tabulka 82. Statistické údaje evidované Městskou policií Bechyně

2009

2010

Počet zaměstnanců obce zařazených do OP/MP celkem

2

2

z toho strážníků

2

2

z toho čekatelů

0

0

z toho ostatních zaměstnanců

0

0

Věková struktura čekatelů a strážníků

2

2

21-30

0

0

31-40

2

1

41-50

0

1

51-60

0

0

61 a více Nejvyšší dosažené vzdělání čekatelů a strážníků střední bez maturity střední s maturitou vyšší odborné

0 2 0 2 0

0 2 0 1 1

0 23

0 164

18 0

116 0

0 2 2 1

0 15 0 3

0 2

30 35

vysokoškolské Celkový počet přestupků projednaných v blokovém řízení z toho přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích (vyjma překročení nejvyšší dovolené rychlosti) z toho přestupků spáchaných překročením nejvyšší dovolené rychlosti z toho přestupků na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi z toho přestupků proti veřejnému pořádku z toho přestupků proti občanskému soužití z toho přestupků proti majetku z toho ostatních Celkový počet podezření ze spáchání přestupků oznámených přísl. orgánům


z toho přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích (vyjma překročení nejvyšší dovolené rychlosti) z toho přestupků spáchaných překročením nejvyšší dovolené rychlosti z toho přestupků na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi z toho přestupků proti veřejnému pořádku z toho přestupků proti občanskému soužití z toho přestupků proti majetku z toho přestupků na úseku střelných zbraní a střeliva

1 0

14 0

0 0 0 0 0

0 4 0 1 0

z toho ostatních Celkový počet podezření ze spáchání jiných správních deliktů oznámených přísl. orgánům z toho jiné správní delikty podle zákona o obcích z toho jiné správní delikty podle zákona o živnostenském podnikání z toho jiné správní delikty podle tabákového zákona z toho jiné správní delikty podle zákona o pozemních komunikacích

1

16

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

z toho ostatních Celkový počet důvodných podezření ze spáchání trestného činu oznámených Policii ČR

0

0

0

3

Počet fyzických útoků na strážníky Počet případů použití služební zbraně strážníkem z toho oprávněné

0 0 0

0 0 0

z toho neoprávněné Celková výše pokut uložených v blokovém řízení strážníky (Kč)

0 2 300 Kč

0 22 500

Finanční náklady na činnost obecní policie za kalendářní rok (Kč)

645 000 877 600

Městská policie Sezimovo Ústí Základní statistické údaje evidované Městskou policií Sezimovo Ústí za rok 2010 jsou uvedeny v tabulce 83. Z údajů je patrné, že v roce 2010 pracovalo v rámci Městské policie Sezimovo Ústí celkem 5 zaměstnanců – strážníků. Evidováno bylo celkem 218 přestupků projednaných v blokovém řízení a 86 podezření ze spáchání přestupků, přičemž se převážně jednalo o přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Tabulka 83. Statistické údaje evidované Městskou policií Sezimovo Ústí

2010 Počet zaměstnanců obce zařazených do OP/MP celkem

5


5

z toho čekatelů

0



0


5

21-30

1

31-40

3

41-50

0

51-60

1


0 5 0 4 0

vysokoškolské Celkový počet přestupků projednaných v blokovém řízení z toho přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích (vyjma překročení nejvyšší dovolené rychlosti) z toho přestupků spáchaných překročením nejvyšší dovolené rychlosti z toho přestupků na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi z toho přestupků proti veřejnému pořádku z toho přestupků proti občanskému soužití z toho přestupků proti majetku z toho ostatních Celkový počet podezření ze spáchání přestupků oznámených přísl. orgánům z toho přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích (vyjma překročení nejvyšší dovolené rychlosti) z toho přestupků spáchaných překročením nejvyšší dovolené rychlosti z toho přestupků na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi z toho přestupků proti veřejnému pořádku z toho přestupků proti občanskému soužití z toho přestupků proti majetku z toho přestupků na úseku střelných zbraní a střeliva

1 218

183 0 5 12 0 2 16 86

35 0 18 19 3 5 0


6

z toho ostatních

0

0 0 0 0 0


Celkový počet důvodných podezření ze spáchání trestného činu oznámených Policii ČR

6


0 0 0

z toho neoprávněné Celková výše pokut uložených v blokovém řízení strážníky (Kč) Finanční náklady na činnost obecní policie za kalendářní rok (Kč)

0 67 000 2 751 568


6 Použité prameny a zdroje dat Česká správa sociálního zabezpečení, OSSZ Tábor Český statistický úřad Český statistický úřad – České Budějovice Farní charita Tábor – Auritus – centrum pro lidi ohrožené drogou Městská policie Bechyně Městská policie Sezimovo Ústí Městský úřad Tábor, Kancelář starosty, odd. přestupků Městský úřad Tábor, Odbor sociálních věcí, statistika sociálně právní ochrany dětí Městský úřad Tábor, Odbor školství Ministerstvo práce a sociálních věcí Pedagogicko psychologická poradna, Tábor Policie ČR, územní odbor Tábor Postavení venkova v Jihočeském kraji, 2008 Probační a mediační služba České republiky, středisko Tábor Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2050. Demografie 2004, roč. 46, č. 2, str. 91-99 (Kretschmerová, T., Šimek, M.) Sčítání lidu, domů a bytů, 2001 Sociodemografická analýza mikroregionu Bechyně, 2009 Úřad práce v Táboře

Internetové zdroje: http://www.czso.cz http://www.kraj-jihocesky.cz http://www.risy.cz http://www.statnisprava.cz http://www.mpsv.cz Oficiální internetové stránky měst a obcí


7 Seznam tabulek, obrázků, grafů Tabulka 1. Obce ve správním obvodu ORP Tábor Tabulka 2. Vybrané geografické údaje území ORP Tábor k 1. 1. 2010 Tabulka 3. Katastrální výměra jednotlivých obcí obvodu Bechyně Tabulka 4. Katastrální výměra jednotlivých obcí obvodu Mladá Vožice Tabulka 5. Katastrální výměra jednotlivých obcí obvodu Sezimovo Ústí Tabulka 6. Katastrální výměra jednotlivých obcí obvodu Malšice Tabulka 7. Katastrální výměra jednotlivých obcí obvodu Jistebnice Tabulka 8. Katastrální výměra jednotlivých obcí obvodu Chotoviny Tabulka 9. Katastrální výměra jednotlivých obcí obvodu Chýnov Tabulka 10. Vybrané demografické ukazatele ve SO ORP Tábor ve srovnání s Jč krajem k 31. 12. 2009 Tabulka 11. Počet obyvatel ve správních obvodech ORP Jihočeského kraje v roce 2009 Tabulka 12. Stav obyvatel v ORP v Jihočeském kraji k 31. 12. 2008 Tabulka 13. Celkový přírůstek obyvatelstva podle správních obvodů ORP v Jihočeském kraji Tabulka 14. Prognóza vývoje počtu obyvatelstva podle krajů do r. 2025 Tabulka 15. Počet žáků na území ORP Tábor k 1. 9. 2010 Tabulka 16. Individuálně integrovaní žáci podle druhu zdravotního postižení za rok 2010 Tabulka 17. Počet obyvatel jednotlivých obcí obvodu Bechyně Tabulka 18. Počet obyvatel ve správním obvodu Bechyně a na vyšších hierarchických úrovních Tabulka 19. Hustota zalidnění v obvodu Bechyně a ve vyšších hierarchických úrovních Tabulka 20. Hustota zalidnění v jednotlivých obcích obvodu Bechyně Tabulka 21. Věková struktura obyvatelstva v obvodu Bechyně v letech 2001 a 2008 Tabulka 22. Celkový pohyb obyvatelstva v jednotlivých obcích obvodu Bechyně v roce 2008 Tabulka 23. Vzdělanostní struktura obyvatelstva v obvodu Bechyně v roce 2001 Tabulka 24. Počet obyvatel jednotlivých obcí obvodu Mladá Vožice Tabulka 25. Hustota zalidnění v obvodu Mladá Vožice a ve vyšších hierarchických úrovních Tabulka 26. Hustota zalidnění v jednotlivých obcích obvodu Mladá Vožice Tabulka 27. Počet obyvatel – struktura dle věku a pohlaví k 1. 1. 2009 Tabulka 28. Celkový pohyb obyvatelstva v jednotlivých obcích obvodu Mladá Vožice v roce 2009 Tabulka 29. Vzdělanostní struktura obyvatelstva v obvodu Mladá Vožice v roce 2001 Tabulka 30. Počet obyvatel jednotlivých obcí obvodu Sezimovo Ústí Tabulka 31. Hustota zalidnění v obvodu Sezimovo Ústí a ve vyšších hierarchických úrovních Tabulka 32. Hustota zalidnění v jednotlivých obcích obvodu Sezimovo Ústí


Tabulka 33. Počet obyvatel – struktura dle věku a pohlaví k 1. 1. 2009 Tabulka 34. Celkový pohyb obyvatelstva v jednotlivých obcích obvodu Sezimovo Ústí v roce 2009 Tabulka 35. Vzdělanostní struktura obyvatelstva v obvodu Sezimovo Ústí v roce 2001 Tabulka 36. Počet obyvatel jednotlivých obcí obvodu Malšice Tabulka 37. Hustota zalidnění v obvodu Malšice a ve vyšších hierarchických úrovních Tabulka 38. Hustota zalidnění v jednotlivých obcích obvodu Malšice Tabulka 39. Počet obyvatelstva – struktura dle věku a pohlaví k 1. 1. 2009 Tabulka 40. Celkový pohyb obyvatelstva v jednotlivých obcích obvodu Malšice v roce 2009 Tabulka 41. Vzdělanostní struktura obyvatelstva v obvodu Malšice v roce 2001 Tabulka 42. Počet obyvatel jednotlivých obcí obvodu Jistebnice Tabulka 43. Hustota zalidnění v obvodu Jistebnice a ve vyšších hierarchických úrovních Tabulka 44. Hustota zalidnění v jednotlivých obcích obvodu Jistebnice Tabulka 45. Počet obyvatel – struktura dle věku a pohlaví k 1. 1. 2009 Tabulka 46. Celkový pohyb obyvatelstva v jednotlivých obcích obvodu Jistebnice v roce 2009 Tabulka 47. Vzdělanostní struktura obyvatelstva v obvodu Jistebnice v roce 2001 Tabulka 48. Počet obyvatel jednotlivých obcí obvodu Chotoviny Tabulka 49. Hustota zalidnění v obvodu Chotoviny a ve vyšších hierarchických úrovních Tabulka 50. Hustota zalidnění v jednotlivých obcích obvodu Chotoviny Tabulka 51. Počet obyvatelstva – struktura dle věku a pohlaví k 1. 1. 2009 Tabulka 52. Celkový pohyb obyvatelstva v jednotlivých obcích obvodu Jistebnice v roce 2009 Tabulka 53. Vzdělanostní struktura obyvatelstva v obvodu Chotoviny v roce 2001 Tabulka 54. Počet obyvatel jednotlivých obcí obvodu Chýnov Tabulka 55. Hustota zalidnění v obvodu Chýnov a ve vyšších hierarchických úrovních Tabulka 56. Hustota zalidnění v jednotlivých obcích obvodu Chýnov Tabulka 57. Počet obyvatelstva – struktura dle věku a pohlaví k 1. 1. 2009 Tabulka 58. Celkový pohyb obyvatelstva v jednotlivých obcích obvodu Chýnov v roce 2009 Tabulka 59. Vzdělanostní struktura obyvatelstva v obvodu Chýnov v roce 2001 Tabulka 60. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva na území ORP Tábor a ve vyšších hierarchických úrovních v letech 2001 a 2008 (v %) Tabulka 61. Počet ukončených případů pracovní neschopnosti v letech 2009 a 2010 Tabulka 62. Srovnání počtu prostonaných dnů v letech 2009 a 2010 Tabulka 63. Počet důchodců v letech 2009 a 2010 Tabulka 64. Míra nezaměstnanosti za období leden 2011 Tabulka 65. Míra nezaměstnanosti v % ve správních obvodech ORP v Jihočeském kraji za rok 2008


Tabulka 66. Míra nezaměstnanosti v % ve správních obvodech ORP v Jč kraji (vývoj mezi 2002 – 2008) Tabulka 67. Míra nezaměstnanosti v obcích ORP v letech 2008 - 2010 Tabulka 68. Průměrný měsíční počet uchazečů obecně za rok 2010 Tabulka 69. Průměrný měsíční počet uchazečů dle věkové struktury za rok 2010 Tabulka 70. Statistika počtu vyjíždějících do zaměstnání a do škol Tabulka 71. Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců v Jihočeském kraji dle odvětví Tabulka 72. Vývoj kriminality na území ORP Tábor v letech 2008, 2009 a 2010 Tabulka 73. Počet případů evidovaných v rámci přípravného řízení Tabulka 74. Počet případů evidovaných v rámci vykonávacího řízení Tabulka 75. Evidence přestupků v letech 2009, 2010 Tabulka 76. Kriminalita dětí a mladistvých na území OS ORP Tábor v letech 2007 a 2008 Tabulka 77. Rodinné zázemí klientů kurátora pro mládež v letech 2007 a 2008 Tabulka 78. Kriminalita dětí a mladistvých na území OS ORP Tábor v roce 2009 Tabulka 79. Rodinné zázemí klientů kurátora pro mládež v letech 2009 Tabulka 80. Kontaktní a poradenské služby, terénní programy: počet klientů v roce 2009 a 2010 Tabulka 81. Kontaktní a poradenské služby, terénní programy: počet služeb/výkonů v roce 2009 a 10 Tabulka 82. Statistické údaje evidované Městskou policií Bechyně Tabulka 83. Statistické údaje evidované Městskou policií Sezimovo Ústí

Obrázek 1. Administrativní mapa správního obvodu ORP Tábor Obrázek 2. Geografická mapa správního obvodu ORP Tábor Obrázek 3. Kartogram: Míra nezaměstnanosti v % ve správních obvodech ORP v Jihočeském kraji za rok 2008

Graf 1. Individuálně integrovaní žáci podle druhu zdravotního postižení Graf 2. Podíl absolventů na trhu práce v evidenci ÚP v Táboře Graf 3. Podíl osob se zdravotním postižením na trhu práce v evidenci ÚP v Táboře Graf 4. Vývoj počtu dlouhodobě nezaměstnaných a volných míst Graf 5. Podíl osob starších 50 let na trhu práce


Sociodemografická analýza

Správní obvod obce s rozšířenou působností Tábor

Leden 2011

Tento projekt je plně podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

Obsah 1 2

3

4

5

6 7

Úvod ................................................................................................................................................ 3 Základní popis území ....................................................................................................................... 4 2.1 Správní obvod obce s rozšířenou působností Tábor ............................................................... 4 2.2 Geografické vymezení území................................................................................................... 8 2.3 Základní geografické údaje...................................................................................................... 9 2.4 Základní popis území v rámci 7 správních obvodů.................................................................. 9 2.4.1 Bechyně ......................................................................................................................... 10 2.4.2 Mladá Vožice ................................................................................................................. 14 2.4.3 Sezimovo Ústí ................................................................................................................ 18 2.4.4 Malšice........................................................................................................................... 20 2.4.5 Jistebnice ....................................................................................................................... 22 2.4.6 Chotoviny....................................................................................................................... 24 2.4.7 Chýnov........................................................................................................................... 26 Demografická analýza ................................................................................................................... 30 3.1 Základní demografické údaje na území správního obvodu ORP Tábor................................. 30 3.2 Pohyb obyvatelstva ............................................................................................................... 33 3.3 Demografický vývoj – vývojové trendy, projekce budoucího vývoje .................................... 33 3.4 Vzdělanost ............................................................................................................................. 36 3.5 Demografické údaje v rámci 7 správních obvodů ................................................................. 39 3.5.1 Bechyně ......................................................................................................................... 39 3.5.2 Mladá Vožice ................................................................................................................. 42 3.5.3 Sezimovo Ústí ................................................................................................................ 46 3.5.4 Malšice........................................................................................................................... 49 3.5.5 Jistebnice ....................................................................................................................... 52 3.5.6 Chotoviny....................................................................................................................... 54 3.5.7 Chýnov........................................................................................................................... 56 Ekonomická aktivita a trh práce .................................................................................................... 60 4.1 Ekonomická aktivita .............................................................................................................. 60 4.2 Nezaměstnanost.................................................................................................................... 62 4.3 Sociální aspekty zaměstnanosti............................................................................................. 66 4.4 Hlavní zaměstnavatelé na území ORP Tábor......................................................................... 71 4.5 Dojížďky za prací.................................................................................................................... 74 4.6 Průměrné mzdy ..................................................................................................................... 75 Sociálně patologické jevy, kriminalita ........................................................................................... 76 5.1 Kriminalita na území ORP Tábor............................................................................................ 76 5.2 Probační a mediační služba na území ORP Tábor ................................................................. 77 5.3 Přestupky............................................................................................................................... 79 5.4 Kriminalita dětí a mladistvých ............................................................................................... 80 5.5 Ostatní sociálně patologické jevy .......................................................................................... 81 5.6 Městská policie na území ORP Tábor .................................................................................... 84 Použité prameny a zdroje dat ....................................................................................................... 88 Seznam tabulek, obrázků, grafů .................................................................................................... 89


1 Ú vo d Sociodemografická analýza spolu s dotazníkovým šetřením pro plánování sociálních služeb slouží jako orientační a informační materiál o území, populaci a aktuální sociální situaci na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Tábor (SO ORP Tábor), s výjimkou samotného města vč. příměstských částí. Hlavním cílem sociodemografické analýzy je zachycení geografického a demografického vývoje na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Tábor, příp. srovnání jednotlivých aspektů se situací v Jihočeském kraji, resp. v České republice. Sociodemografická analýza na území správního obvodu ORP Tábor byla vytvořena na základě sběru dostupných dat (získání již zpracovaných studií a dokumentů za dané území, statistická data) a jejich následného zpracování. Data se vztahují jednak k území správního obvodu ORP Tábor jako celku, jednak k 7 vymezeným správním obvodům, které takto vytvořila koordinátorka projektu pro potřeby zpracování sociodemografické analýzy a dotazníkového šetření: Bechyně, Mladá Vožice, Sezimovo Ústí, Malšice, Jistebnice, Chotoviny, Chýnov. 7 správních obvodů pokrývá celé území správního obvodu obce s rozšířenou působností Tábor kromě samotného města Tábor vč. příměstských částí. Obsahem následující práce jsou základní statisticky zjistitelná data geografických, demografických a sociologických ukazatelů, která jsou základním východiskem pro aktualizaci komunitního plánu sociálních služeb na daném území a odůvodněním a oporou pro další výzkumy. Předkládaná data jsou často výstupem expertíz Českého statistického úřadu, Úřadu práce a dalších institucí – znění původních textů je ponecháno, pokud splňuje cíle této analýzy a soustředí se na popis základních demografických trendů, které se přímo týkají i rozvoje sociálních služeb. Popis použitých odborných termínů se v uvedené práci neuvádí, neboť se předpokládá, že se získanými informacemi budou pracovat odborníci z oblasti poskytování sociálních služeb. Ačkoli byla při zpracování analýzy použita aktuálně dostupná data, je nutné mít na zřeteli, že všechny sociální jevy se neustále mění a jejich evidence se liší v závislosti na způsobu a četnosti sběru dat (některé sociální události nejsou statisticky bohužel vůbec evidovány).


2 Základní popis území 2.1 Správní obvod obce s rozšířenou působností Tábor Správní obvody obcí s rozšířenou působností jsou vymezeny vyhláškou ministerstva vnitra 388/2002 Sb. výčtem obcí, které do nich spadají. Zpravidla tvoří správní obvod rozšířené působnosti část okresu, ale v některých případech je totožný s územím okresu. Obce s rozšířenou působností představují nový typ obcí vykonávajících státní správu v přenesené působnosti. Jsou obcemi s nejširším rozsahem výkonu státní správy v přenesené působnosti. Do roku 2006 některé správní obvody obcí s rozšířenou působností zasahovaly v rámci samosprávného kraje do více okresů. Podle vyhlášky 513/2006 Sb., která nabyla účinnosti 1. ledna 2007, se hranice okresů změnily tak, že již správní obvod žádné obce s rozšířenou působností nezasahuje mimo vlastní okres. Celkem bylo v Jihočeském kraji k 1. 1. 2003 zřízeno 17 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 37 správních obvodů obcí s pověřeným úřadem. 17 správních obvodů obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji: Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany V tabulce 1 je uveden seznam všech obcí ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Tábor, pro něž je Městský úřad Tábor pověřeným úřadem a obcí s rozšířenou působností. Pro potřeby zpracování sociodemografické analýzy jsou obce rozděleny do 7 správních obvodů: Bechyně, Mladá Vožice, Sezimovo Ústí, Malšice, Jistebnice, Chotoviny a Chýnov.


Tabulka 1. Obce ve správním obvodu ORP Tábor Bechyně Bechyně Březnice Čenkov u B.

Mladá Vožice Běleč Hlasivo Mladá Vožice

Černýšovice Dobronice u B.

Nová Ves u M.V. Oldřichov

Sezimovo Ústí Košice Planá n. Lužnicí Sezimovo Ústí Skrýchov u Malšic Ústrašice

Malšice Bečice Dražičky Libějice

Jistebnice Jistebnice Alenina Lhota Božejovice

Chotoviny Borotín Chotoviny Jedlany

Chýnov Bradáčov Dolní Hořice Chýnov

Cunkov Drahnětice

Slapsko

Bezděčín

Čenkov

Hůrka

Radětice Rataje Sudoměřice u B. Záhoří

Smilovy Hory Šebířov Vilice Zhoř u M.V.

Borek Doubí Doudov Lhota Samoty

Dobřejice Hnojná Lhotka Třebelice Maršov

Chlum Javoří Jezviny Křivošín

Košín Nemyšl Sudoměřice u T. Balkova Lhota Beranova Lhota Broučkova Lhota Boratkov Červené Záhoří Dědice

Nová ves u Ch. Radenín

Zhoř u Tábora Želeč

Lom Malšice Radimovice u Ž. Slapy

Haškovcova Lhota Hodětín

Pojbuky Řemíčov

Hodonice

Bechyňská Smoleč

Bendovo Záhoří

Strkov

Nové Lány

Makov

Dědičky

Babčice Bítov Blatnice Dlouhá Lhota Dobronice u Ch.

Bežerovice

Blanice

Staré Lány

Nehonín

Hatov

Dolní Světlá

Blatec

Buková

Všechlapy

Orlov

Hejlov

Domamyšl

Hutě

Bzová

Opařany

Ostrý

Hájek

Hvožďany

Dolní Kouty

Řepeč

Ounuz

Kozín

Elbančice

Dražice

Padařov

Nová Ves

Františkov

Drhovice

Podol

Hoštice Chomoutova Lhota Jeníčkova Lhota Kamenná Lhota

Senožaty

Hlasívko

Hájky

Pohoří

Libenice

Hroby

Horní Kouty

Hodušín

Smrkov

Liderovice

Chabrovice

Horní Střítež

Kášovice

Stružinec

Moraveč

Chotčiny

Hrnčíře

Křída

Svoříš

Nasavrky

Choustník

Chocov

Meziříčí

Třemešná

Nový Kostelec

Chrbonín

Javor

Nové Dvory

Vlásenice

Paseka

Kajetín

Janov

Obora

Zbelítov

Pejšova Lhota

Kladruby

Krchová Lomná

Olší

Zvěstonín

Pikov

Kloužovice

Křtěnovice

Oltyně

Nadějkov

Polánka

Kozmice

Křekovice

Podboří

Bezděkov

Prudice

Krátošice

Křekovická Lhota

Skrýchov u Op.

Brtec

Krtov

Kříženec

Slavňovice

Číčovice

Předbojov Radimovice u Táb.

Leština

Stádlec

Hronova Vesec

Radkov

Lejčkov

Lhýšov

Staré Sedlo

Chlístov

Rzavá

Malešín

Malý Ježov

Kaliště

Řevnov

Mlýny

Moraveč

Křenovy Dvory

Sedlečko

Nové Dvory

Hodkov Hubov

Turovec Vodice Zadní Střítež

Hartvíkov Horní Hořice Horní Světlá

Lažany


Mutice

Modlíkov

Svrabov

Nuzbely

Noskov

Mozolov

Sychrov

Oblajovice

Obrátice

Nepřejov

Úlehle

Osikovec

Pavlov

Petříkovice

Úraz

Pojbuky

Popovice

Pohořelice

Vrážná

Pořín

Radostice

Plechov

Záhoříčko

Prasetín

Radvánov

Starcova Lhota

Předboř

Rešovice

Šichova Vesec

Psáry

Řemičov

Vratišov

Radostovice

Skrýšov

Skropytce

Staniměřice

Svatá Anna

Stará Vožice

Terezín

Stojslavice

Tříklasovice

Temešvár

Velmovice

Ústějov

Vlčeves

Velký Ježov

Zadní Lomná

Vitanovice

Záhostice

Vosná Vrcholtovice Vyšetice Zahrádka Zářičí u Ml. Vožice Ratibořské Hory Dolní Hrachovice Pohnánec Pohnání Rodná Blanička Dub Horní Hrachovice Malenín Mostek Nahořany Podolí Ratibořice Vřesce


Obrázek 1. Administrativní mapa správního obvodu ORP Tábor

Na obrázku 1 je uvedeno administrativní rozložení správního obvodu obce s rozšířenou působností Tábor, které zahrnuje celkem 4 správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem: Bechyně, Mladá Vožice, Sezimovo Ústí a Tábor. Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem Tábor se dále dělí na menší správní obvody: Tábor, Malšice, Chotoviny, Chýnov a Jistebnice.


2.2 Geografické vymezení území Obrázek 2. Geografická mapa správního obvodu ORP Tábor

Z obrázku 2 je patrné geografické vymezení území správního obvodu obce s rozšířenou působností Tábor. Je zde přehledně znázorněn podíl lesních porostů, vodních ploch, příp. bažin a rašelinišť na celém území. Rovněž je zde uvedeno dopravní pokrytí mezi jednotlivými obcemi.


2.3 Základní geografické údaje Tabulka 2. Vybrané geografické údaje území SO ORP Tábor k 1. 1. 2010

Správní obvod ORP

Tábor

Rozloha v km2

1002

Počet obyvatel Počet obyvatel sídla ORP Hustota osídlení na km2 Počet obcí z toho: se statutem města

80 782 35 484 81 79 6

Správní obvod obce s rozšířenou působností Tábor leží v severovýchodním koutu Jihočeského kraje, kde sousedí se Středočeským krajem a krajem Vysočina. Na jihu vtéká na území obvodu směrem k Táboru řeka Lužnice, do jejíhož údolí se značně členité území svažuje. Řeka se pak hlubokým údolím vrací obloukem k Vltavě. Rozlohou 1 002 km2 tvoří SO ORP Tábor 10 % plochy kraje a je druhým největším jihočeským obvodem. Na celkové výměře se z 60 % podílí zemědělská půda, z ní jsou tři čtvrtiny orné půdy. Podíl zemědělské půdy ve venkovském prostoru je o 12,9 procentního bodu vyšší než v městském. Z dopravního hlediska tvoří SO ORP Tábor významný uzel, kde se kříží severojižním směrem vedoucí železnice a komunikace z Prahy do Českých Budějovic a na jih do Rakouska s koridorem spojujícím Brno s Plzeňskem a hraničními přechody do Německa. Hlavním centrem SO ORP Tábor je město Tábor, známé jako středisko husitského hnutí v 15. století. Středověké centrum města bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Technickou zajímavostí je rybník Jordán s moderním závěsným mostem, který je nejstarší údolní přehradou v České republice (vznikl v roce 1492), elektrifikovaná železnice Tábor – Bechyně s unikátním mostem přes Lužnici a řetězový most ve Stádlci (přestěhovaný z Podolí na Vltavě). V regionu rovněž najdeme Chýnovské jeskyně, Kozí Hrádek či zříceninu hradu Choustník.

2.4 Základní popis území v rámci 7 správních obvodů Z hlediska účelnosti sociodemografické analýzy byl popis území ORP Tábor rozpracován na základě geografických údajů v rámci 7 území správních obvodů. Údaje podávají základní přehled o vymezeném území, geografické poloze, rozloze a dostupnosti území, přírodních podmínkách, centrech, občanské vybavenosti atp.


2.4.1 Bechyně Území správního obvodu obce s pověřeným obecním úřadem (SO OPOÚ) Bechyně se nachází v severní části Jihočeského kraje, které hraničí na jihozápadě a západě se SO ORP Týn nad Vltavou, na severozápadě se SO ORP Milevsko, na severu a severovýchodě se SO OPOÚ Tábor a na východě se SO ORP Soběslav. Celková rozloha území činí 132,32 km2 (tj. 13,2 % z celkové rozlohy SO ORP Tábor). Tabulka 3. Katastrální výměra jednotlivých obcí obvodu Bechyně


Katastrální výměra v km2 21,22 6,89 10,13 8,30 3,03 18,90 9,47 14,71 10,77 24,88 4,02 132,32

Ve správním obvodu se nachází celkem jedenáct obcí: Bechyně, Březnice, Černýšovice, Dobronice u Bechyně, Haškovcova Lhota, Hodětín, Hodonice, Radětice, Rataje, Sudoměřice u Bechyně a Záhoří. Statut města má pouze jedno sídlo, a to Bechyně, která je přirozeným centrem zájmového území, neboť ve značné míře plní pracovní a obslužnou funkci pro okolní obce. Z hlediska přírodních poměrů je správní obvod Bechyně mírně zvlněnou hornatinou s nadmořskými výškami okolo 400 m. Jde tedy o území rozkládající se na jihozápadě Středočeské pahorkatiny. Celá oblast přináleží k povodí Lužnice, resp. Vltavy. Hlavní osu oblasti tvoří říční toky Lužnice a Smutné. Samotné město Tábor (36 000 obyvatel) je vzdáleno od Bechyně 25 km. V rámci Jihočeského kraje již excentricita není tak absolutní, poněvadž jádrová oblast v okolí Českých Budějovic je vzdálena 45 km jižně od Bechyně. Navíc reliéf zájmového území netvoří přirozené překážky ve spojení s hospodářským a sídelním těžištěm kraje, pro což hovoří jistá návaznost zemědělské výroby, hospodářských podniků i koncentrace služeb. Z hlediska polohy je zapotřebí taktéž připomenout


zhruba 12 km jižně vzdálené město Týn nad Vltavou s 8 500 obyvateli, které díky své poloze zmenšuje excentricitu bechyňského správního obvodu. Území správního obvodu Bechyně je díky své poloze a díky příhodným podmínkám vhodné k zemědělskému využití, důležitá je také jeho průmyslová minulost. Zemědělská půda tvoří téměř 53 % z celkové rozlohy. Podíl vodních ploch na celkové rozloze je zanedbatelný, míra zalesnění překračuje celorepublikový průměr 33 % o takřka 4 %. Dopravní spojení s okolními regiony je umožněno díky železnici č. 202 (Tábor – Bechyně) a několika málo silnicím 2. třídy, které spojují některé obce zájmové oblasti s okolními většími sídly (Tábor, Soběslav, Týn nad Vltavou). Velkým handicapem správního obvodu Bechyně je neexistence silnic 1. třídy či rychlostní silnice nebo dálnice. Samotné město Bechyně je přirozeným centrem oblasti také z pozice města s lázeňským statusem. Občanská vybavenost správního obvodu Bechyně Občanská vybavenost správního obvodu se soustředí v samotném městě Bechyně. Pro využití volného času je v Bechyni k dispozici koupaliště, sportovní hřiště, stadion a další sportoviště. Dále bychom v obci našli knihovnu, kino, kostel a hřbitov. V obci Bechyně má ordinaci několik praktických lékařů a několik stomatologů. Kromě toho je zde umístěn i domov s pečovatelskou službou a domov pro seniory. Z další občanské vybavenosti je zde rovněž poštovní úřad. Bechyně jsou jedním ze známých lázeňských středisek na jihu ČR. Instituce, které se nachází v obci Sudoměřice u Bechyně: knihovna, kostel, hřbitov, mateřská škola, základní škola (1. – 9. ročník), hřiště, tělocvična, obecní úřad. V obci Dobronice u Bechyně se nachází knihovna, kostel, hřiště a obecní úřad. V obci Radětice najdeme knihovnu, hřiště a obecní úřad. Na obci je vedena kronika. Obecní úřad vydává zpravodaj – informační občasník obecního úřadu. V obci Březnice se nachází hřiště a obecní úřad. V obci Hodonice bylo navíc vybudováno koupaliště. V obci Černýšovice a Hodětín se nachází knihovna, hřiště a obecní úřad. Z občanské vybavenosti v obcích Haškovcova Lhota a Záhoří lze jmenovat pouze knihovnu a obecní úřad. V obci Rataje se nachází knihovna, kulturní sál, hřiště a obecní úřad.


Bechyně Město Bechyně leží v průměrné výšce 406 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 2127 ha, z toho orná půda zabírá 43 procent. Kolem jedné třetiny výměry je obec zalesněná. Vzhledem ke geografické poloze bychom nalezli v obci velmi málo ploch s travním porostem. Bechyně se rozkládá asi 25 kilometrů jihozápadně od Tábora. Bechyně se dále dělí na tři části, konkrétně to jsou: Bechyně, Hvožďany a Senožaty. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1323. Březnice Obec Březnice se rozkládá asi 22 kilometrů jihozápadně od Tábora. Pro využití volného času je v obci k dispozici sportovní hřiště. Dále bychom zde našli knihovnu a poštovní úřad. Obec leží v průměrné výšce 424 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 691 ha, z toho orná půda zabírá 59 %, lesy zabírají pouze kolem jedné desetiny katastru obce. Menší část plochy obce zabírají také louky (méně než jednu třetinu). První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1293. Černýšovice Obec Černýšovice se rozkládá asi patnáct kilometrů jihozápadně od Tábora. V obci žije 70 obyvatel. Černýšovice se dále dělí na dvě části, Černýšovice a Hutě. Obec Černýšovice leží v průměrné výšce 431 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 1013 ha, z toho 40 % orné půdy. Lesy zabírají cca jednu polovinu katastrálního výměru obce. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1390. Dobronice u Bechyně Obec Dobronice u Bechyně se rozkládá asi patnáct kilometrů jihozápadně od Tábora a nachází se v průměrné výšce 440 metrů nad mořem. Dobronicemi protéká řeka Lužnice a Dobronický potok, který se do Lužnice vlévá. Celková katastrální plocha obce je 899 ha, z toho orná půda zabírá pouze 14 %. Dvě třetiny katastru obce jsou pokryty lesem. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1220. Haškovcova Lhota Obec Haškovcova Lhota se rozkládá asi 19 kilometrů jihozápadně od Tábora a leží v průměrné výšce 417 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 303 ha, z toho orná půda zabírá 62 %. Lesy


zabírají pouze kolem jedné desetiny katastru obce. Menší část plochy obce zabírají také louky (méně než jednu třetinu). První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1511. Hodětín Obec Hodětín se rozkládá asi 22 kilometrů jižně od Tábora. Hodětín se dále dělí na tři části: Blatec, Hodětín a Novou Ves. Obec leží v průměrné výšce 455 m n. mořem. Celková katastrální plocha obce je 1896 ha, z toho orná půda zabírá pouze 24 %. Více než polovina výměry obce je porostlá lesem. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1521. Hodonice Obec Hodonice se rozkládá asi 22 kilometrů jihozápadně od Tábora a leží v průměrné výšce 420 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 948 ha, z toho orná půda zabírá pouze 28 %. Přibližně jedna třetina výměry obce je zalesněná. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1268. Radětice Obec Radětice se rozkládá přibližně 22 kilometrů jihozápadně od Tábora. Protéká zde říčka Smutná. Obec leží v průměrné výšce 421 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 1471 ha, z toho orná půda zabírá pouze 37 %. Lesy zabírají asi jednu polovinu katastrálního výměru obce. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1291. Rataje Obec Rataje se rozkládá asi osmnáct kilometrů jihozápadně od Tábora. Protéká zde říčka Smutná. Rataje se dále dělí na dvě části: Kozín a Rataje. Obec leží v průměrné výšce 405 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 1077 ha, z toho orná půda zabírá 47 %. Zhruba jedna třetina výměry obce je zalesněná. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Sudoměřice u Bechyně Obec Sudoměřice u Bechyně se rozkládá asi 18 kilometrů jihozápadně od Tábora. Sudoměřice u Bechyně se dále dělí na tři části: Bechyňská Smoleč, Bežerovice a Sudoměřice u Bechyně. Obec leží v průměrné výšce 439 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 2489 ha, z toho orná půda zabírá pouze 24 %. Více než polovina výměry obce je porostlá lesem. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352.


Záhoří Obec Záhoří se rozkládá asi 24 kilometrů jihozápadně od Tábora a leží v průměrné výšce 438 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 401 ha, z toho orná půda zabírá 62 %. Pětina katastru obce je osázena lesním porostem. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1379.

2.4.2 Mladá Vožice Území správního obvodu Mladá Vožice tvoří na západě od severu k jihu se táhnoucí Miličínské pohoří a na východě Holé vrchy. Severní část uzavírá Velký Blaník a jih je uzavřen Výlevy a Pohnáním. Na severu je nejvyšším vrchem Velký Blaník (638 m), na jihu zase Stojslavická Hůrka (686 m) a Vršce (694 m). V Miličínském pohoří je to Kalvárie (696 m) a nejvyšší vrch celého kraje Mezivratka (712 m). Uprostřed této krajiny se nachází bývalé Vožické hradiště, zvané Hrad (505 m). Středem krajiny od jihu k severu protéká říčka Blanice, vlévající se u Českého Šternberka do Sázavy. V regionu je na 50 větších rybníků. Mohutná lesnatá pásma se táhnou na východě od Blaníka k Chýnovu a na západě od Neustupova až k Miličínu. Město Mladá Vožice a Mladovožicko vůbec bylo až do roku 1945 zcela zemědělskou oblastí. Teprve po osvobození nastala přeměna celé oblasti v průmyslově zemědělskou. Do roku 1947 byla Mladá Vožice soudním okresem v politickém okrese Tábor. Okres měl dvě města, Mladou Vožici a Miličín a 1 městys Kamberk. Podle národnosti náležel k nejryzejším českým regionům. Od počátku 1949, po změně politického a státního zřízení, přešla Mladá Vožice do nově zřízeného okresu Votice v Pražském kraji. Po územní reorganizaci v roce 1960 připadla Mladá Vožice k okresu Tábor v Jihočeském kraji. Rozloha jednotlivých obcí správního obvodu Mladá Vožice je uvedena v tabulce 4. Tabulka 4. Katastrální výměra jednotlivých obcí obvodu Mladá Vožice

Obec Běleč Hlasivo Mladá Vožice Nová Ves u Mladé Vožice Oldřichov Pojbuky Řemíčov Slapsko



Smilovy Hory Šebířov Vilice Zhoř u Mladé Vožice Dolní Hrachovice Pohnánec Pohnání Ratibořské Hory Rodná Celkem

20,80 23,21 11,77 3,17 4,47 2,46 3,59 21,28 9,14 201,59

Občanská vybavenost správního obvodu Mladá Vožice Občanská vybavenost v oblasti obchodní a instituční sítě se soustředí zejména ve městě Mladá Vožice, kde se nachází mateřská a základní škola (1. – 9. ročník), dva domy s pečovatelskou službou, domov-penzion pro důchodce, hřiště, tělocvična, stadion, ordinace praktického lékaře pro dospělé a děti a dorost, ordinace gynekologa a stomatologa, detašované pracoviště záchranné služby a městský úřad. Další obcí, která soustředí více institucí, jež slouží občanům, jsou Ratibořské Hory. Nachází se zde mateřská a základní škola (1. – 9. ročník), hřiště, tělocvična, samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé a stomatologa a detašované pracoviště praktického lékaře pro děti a dorost a obecní úřad. V menších obcích, jako je Běleč , Hlasivo, Řemíčov, Slapsko, Vilice či Zhoř u Mladé Vožice se nachází hříště a obecní úřad. V obci Oldřichov a Smilovy Hory slouží občanům hřiště, tělocvična a obecní úřad. V obci Pojbuky se nachází koupaliště, hřiště a obecní úřad. V obci Pohnání se nachází koupaliště a obecní úřad. V malých obcích jako je Šebířov, Dolní Hrachovice, Pohnánec, Nová Ves u Mladé Vožice a Rodná se nachází pouze obecní úřad. Běleč Obec Běleč leží v severovýchodní části okresu Tábor v mladovožické pahorkatině. Nadmořská výška obce je 455 m, výměra katastru 1 222 ha, 182 obyvatel. Obec se skládá ze čtyř sídel - Běleč, Bzová, Elbančice a Šelmberk. Poblíž Bělče jsou rybníky Bažantnice, Nadoborný a Obora, protéká jimi Bělečský potok. Tento projekt je plně podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 15

Hlasivo Hlasivo je poprvé písemně připomínáno již v roce 1315. Obec se skládá z následujících částí: Hlasivo, Hlasívko, Rašovice, Temešvár. Mladá Vožice Město Mladá Vožice se nachází asi 20 km severovýchodně od Tábora. Leží na křižovatce cest do Tábora, Pacova, Vlašimi a Votic (dále do Prahy). Svým okolím, horskou polohou a zejména i svým "Hradem", návrším, na němž v dobách dřívějších stával skutečný hrad jako sídlo královského statku a zemská pevnost, připomíná Mladá Vožice alpské sídlo arcibiskupské. Město vzniklo jako podhradí na svahu návrší již na počátku vlády Karla IV. Nová Ves u Mladé Vožice První písemná zmínka o obci pochází z roku 1257. Obec se skládá z následujících částí: Nová Ves u Mladé Vožice, Horní Střítež, Křtěnovice, Mutice. Oldřichov První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Pojbuky První písemná zmínka o obci pochází z roku 1382. Obec se skládá z následujících částí: Pojbuky, Blatnice, Dolní Světlá, Zadní Lomná. Řemíčov První písemná zmínka o obci pochází z roku 1456. Obec se skládá z následujících částí: Řemíčov a Buková. Slapsko Obec Slapsko leží v severní části okresu Tábor a rozprostírá se na ploše o celkové rozloze 909 ha v nadmořské výšce kolem 465 m. Obec Slapsko se skládá ze sedmi vesnic: Javor, Leština, Moraveč, Slapsko, Slupy, Vitanovice a Zahrádka. První zmínka o Slapsku je z roku 1405. Smilovy Hory První písemná zmínka o obci pochází z roku 1334. Název obce se dokládá z dobových kronik od rytíře Smila z rodu Vítkovců, který obec založil. V pozdějších archivních fondech se uvádí, že poddanská obec sloužila jako odkladiště nemanželských potomků tohoto rodu, neboť jméno rytířovo sledovalo jeho slovutnost, tedy smilnění, a to až do pozdního věku.


Obec se skládá z následujících částí: Smilovy Hory, Františkov, Malý Ježov, Obrátice, Radostovice, Stojslavice, Velký Ježov. Šebířov Obcí protéká řeka Blanice. První zmínky o osadě Šebířov nalezneme v historických pramenech z roku 1318, kde se uvádí, že zde byla tvrz, rodinné sídlo Šebířovských z Šebířova, jedné z nejstarších a nejvzácnějších vladyckých rodin v Čechách. Obec se skládá z následujících částí: Šebířov, Křekovice, Křekovická Lhota, Kříženec, Lhýsov, Popovice, Skrýšov, Vosná, Vrcholtovice, Vyšetice, Zářičí u Mladé Vožice. Vilice Obec se nachází v nadmořské výšce 519 m. Správní oblast obce k sobě přiřazuje i malé obce Zátiší, Hrnčíře, Kříženec a přilehlou chatovou oblast. Z Vilic je autobusové spojení do Mladé Vožice, autobusová linka jezdí po trase Hrnčíře - Vilice - Bzová - Běleč - Mladá Vožice. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1377. Zhoř u Mladé Vožice Obec Zhoř u Mladé Vožice se rozkládá asi 24 kilometrů severovýchodně od Tábora a leží v průměrné výšce 466 metrů nad mořem. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1357. Celková katastrální plocha obce je 317 ha, z toho orná půda zabírá 65 %. Lesy zabírají pouze kolem jedné desetiny katastru obce. Ratibořské Hory Obec Ratibořské Hory leží 9 kilometrů severovýchodně od Tábora směrem na Kutnou Horu. Obec se skládá z pěti částí: Ratibořských Hor, Vřesec, Dubu, Podolí a Ratibořic. Právě zde začíná Českomoravská vrchovina s výskytem nerostů a rud, obsahujících stříbro. Dolní Hrachovice První písemná zmínka pochází z roku 1550. Obec se skládá z následujících částí: Dolní Hrachovice, Holní Hrachovice, Mostek. Pohnánec První písemná zmínka o obci pochází z roku 1369. Pohnání První písemná zmínka pochází z roku 1360. Rodná První písemná zmínka pochází z roku 1394. Obec se skládá z těchto částí: Rodná, Blanička, Nahořany.


2.4.3 Sezimovo Ústí Území obvodu Sezimovo Ústí se nachází v severní části Jihočeského kraje. Obvod Sezimovo Ústí hraničí na severu s územím obce Tábor, na východ s územím obvodu Chýnov, na jihu s územím obce s rozšířenou působností Soběslav, na západě s územním obvodem Malšice. V obvodu je celkem sedm obcí: Košice, Planá n. Lužnicí, Sezimovo Ústí, Skrýchov u Malšic, Ústrašice, Zhoř u Tábora a Želeč. Statutem město disponuje pouze Planá nad Lužnicí a Sezimovo Ústí. Celý územní obvod Sezimovo Ústí je dostupný autobusy městské hromadné dopravy nebo linkovou autobusovou dopravou. Autobusovou dopravu zajišťuje převážně společnost Comett plus, spol. s.r.o. Rozloha jednotlivých obcí územního obvodu Sezimovo Ústí je uvedena v následující tabulce. Tabulka 5. Katastrální výměra jednotlivých obcí obvodu Sezimovo Ústí



Občanská vybavenost správního obvodu Sezimovo Ústí V obci Košice se nachází mateřská a základní škola (1. – 5. ročník), detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé. V rámci volného času mohou obyvatelé využít hřiště a tělocvičnu. Obec má samostatný obecní úřad, poštu. Ve městě Planá nad Lužnicí se nachází mateřská a základní škola (1. – 9. ročník), samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé, samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, samostatné ordinace stomatologa, detašované pracoviště gynekologa. Dále se zde nachází koupaliště, hříště, tělocvičny, stadion, městský úřad, pošta, dům s pečovatelskou službou. Ve městě Sezimovo Ústí se nachází mateřské, základní školy (1. – 5. ročník, 1. – 9. ročník), střední odborné učiliště, střední odborná škola, základní umělecká škola, samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé, samostatné ordinace stomatologa, ordinace specialisty. Dále se zde nachází bazén, hříště, tělocvičny, stadion, městský úřad, pošta, dům s pečovatelskou službou. Tento projekt je plně podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 18

V obci Skrýchov u Malšic a Ústrašice se nachází pouze hřiště a obecní úřad. V obci Zhoř u Tábora se nachází detašované pracoviště praktického lékaře pro dospělé, hřiště a obecní úřad. V obci Želeč u Tábora se nachází mateřská a základní škola (1. – 5. ročník), detašované pracoviště praktického lékaře pro děti a dorost, hříště, koupaliště a obecní úřad. Košice První zmínka o obci Košice pochází z roku 1404. Obec tvoří 3 části: Košice, Borek, Doubí. Sezimovo Ústí Město ležící při ústí Kozího potoka na pravém břehu Lužnice mezi Planou nad Lužnicí a Táborem. První zmínka o sídle pochází z roku 1262, tehdy se ještě jmenovalo jednoduše Ústí. Později bylo dáváno do souvislosti se Sezimou z mocného šlechtického rodu Vítkovců, a proto bylo nazýváno Sezimovým Ústím. Za husitských válek bylo město místními husity opuštěno a zcela vypáleno (1420), obnoveno bylo v roce 1828. V blízkosti města se nachází zřícenina Kozího hrádku, přímo v centru pak areál Benešovy vily - letního sídla druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Město tvoří dvě městské části: Sezimovo Ústí 1 a Sezimovo Ústí 2. Sezimovo Ústí 2 vzniklo zásluhou podnikatelských aktivit Jana Antonína Bati. Tento podnikatel si v blízkosti města v důsledku začátku druhé světové války vybral obecní pozemky pro stavbu závodu (původně plánoval umístnit nový závod na Slovensku). Pro své dělníky zde vybudoval takřka nové město. V roce 1939 započala výstavba závodu MAS (Moravské akciové strojírny), nyní Kovosvitu a. s., v jehož sousedství současně vyrostlo moderní sídliště pro zaměstnance, charakterem velmi podobné zástavbě ve Zlíně - tzv. Baťovské domky. U závodu byla také založena v roce 1939 soukromá Baťova škola práce (později Vyšší odborná škola, Střední škola, Centrum odborné přípravy). Skrýchov u Malšic Obec se skládá se dvou vesnic – Skrýchov a Dudov. Obec Skrýchov vznikla v roce 1558 a obec Dudov datuje vznik v roce 1367. Ústrašice Ústrašice, kdysi též Oustrašice, leží přibližně devět kilometrů jižně od Tábora v nadmořské výšce 405 m. Poprvé je obec připomínána v roce 1405. Zhoř u Tábora Obec Zhoř u Tábora leží na spojnici Plané nad Lužnicí a Lomu u Tábora, přibližně 3,5 km od Plané nad Lužnicí. První zmínka o obci je z roku 1390.


Želeč První písemná zmínka o obci pochází z roku 1397. Obec Želeč sestává ze dvou částí: Želeč a Bezděčín.

2.4.4 Malšice Územní obvod Malšice se nachází v severní části Jihočeského kraje. Obvod Malšice hraničí na severu s územím obvodu Jistebnice, na východě s územím města Tábor a územním obvodem Sezimovo Ústí, na jihu s územím obvodu Bechyně, na západě s územním obvodem Milevsko. Územní obvod Malšice se skládá z osmi obcí: Bečice, Dražičky, Libějice, Lom, Radimovice u Želče, Slapy, Opařany, Řepeč a jednoho městyse Malšice. Územní obvod Malšice je dostupný linkovými autobusy a železniční tratí č. 202 Tábor – Bechyně. Rozloha jednotlivých obcí v územním obvodu Malšice je uvedena v tabulce 6. Tabulka 6. Katastrální výměra jednotlivých obcí obvodu Malšice


Katastrální výměra v km2 3,24 5,13 2,95 3,82 38,6 4,47 6,32 31,43 12,78 108,74

Občanská vybavenost správního obvodu Malšice V obci Bečice se nachází obecní úřad a hřiště. V obci Dražice a Libějice se nachází obecní úřad. V obci Lom se nachází obecní úřad a hřiště. V městysi Malšice se nachází městys, samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé, detašované pracoviště lékaře pro děti a dorost, stomatologa, gynekologa, koupaliště, hřiště, tělocvična, mateřská a základní škola (1. – 9. ročník). V obci Radimovice u Želče se nachází obecní úřad, hřiště a tělocvična. V obci Slapy se nachází obecní úřad, mateřská a základní škola (1. – 5. ročník), hřiště, tělocvična. Tento projekt je plně podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 20

V obci Opařany se nachází obecní úřad, mateřská a základní škola (1. – 9. ročník), odborná léčebna, samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé a stomatologa, detašované pracoviště praktického lékaře pro děti a dorost, gynekologa, hřiště a tělocvičny. V obci Řepeč se nachází obecní úřad a hříště. Bečice Obec Bečice se nachází v Jihočeském kraji v okrese Tábor, první písemná zpráva pochází z r. 1283. Obec se nachází v nadmořské výšce 432 m. V letech 1959 -1990 byla obec vedena jako část obce Malšice. Od roku 1990 byl zřízen samostatný obecní úřad. Zdravotní středisko, lékárna, pošta, nákupní středisko, základní škola a mateřská školka je v obci Malšice ve vzdálenosti 3 km. V blízkosti obce je zřícenina hradu Příběnice a poslední empírový řetězový most v Evropě, původně byl přes Vltavu v Podolsku. Dražičky První písemná zmínka o obci pochází z roku 1379. V obci se nachází zámek z počátku 17. století, kaplička se zvonicí na návsi, bývalý špejchar a stará hasičská zbrojnice. Na jihozápadě od obce lze najít mohylník - archeologické naleziště. Libějice Vesnice Libějice (původním názvem Libějovice) má hluboké historické kořeny. Vesnice je raně středověkého původu, první písemná zpráva o obci pochází z roku 1379 (podle tzv. urbáře Rožmberského z roku 1379). Obec Libějice se nachází cca 7 km jižně od města Tábor v nadmořské výšce 490 m. n. m., rozloha katastrálního území obce činí 295 ha. Na okraji katastru obce Libějice je železniční zastávka elektrické dráhy Tábor – Bechyně, která nese název Libějice. Tato trať je v provozu od roku 1903 a byla první železniční dráhou ve střední Evropě, která byla od počátku stavěna i provozována jako elektrická. Autorem projektu dráhy je významný český technik, průmyslník a vynálezce František Křižík. Lom První písemná zmínka o obci pochází z roku 1347. Malšice První zmínka o obci pochází z roku 1279. Obec se nachází 8 km od Tábora a 15 km od Bechyně. V roce 1868 byly Malšice městysem; od 27. června 2008 jsou jím opět. Obec má dobré autobusové i vlakové spojení, je zde (a také v obcích Čenkov, Třebelice a Všechlapy) železniční zastávka na elektrické dráze Tábor – Bechyně, známé první elektrifikované železniční trati v Česku z roku 1903. V sezóně zde zastavuje zvláštní historický vlak z Křižíkovy éry. Tento projekt je plně podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 21

Radimovice u Želče První písemná zmínka o obci pochází z roku 1307. Slapy První písemná zmínka o obci pochází z roku 1379. Opařany Obec přísluší do povodí Lužnice. Dále katastrem obce protékají řeka Smutná a Oltyňský potok, které se vlévají do řeky Lužnice. V obci Opařany se nacházejí také dva rybníky. První písemná zmínka o Opařanech se datuje r. 1268, kdy tvrz Opařany spolu s pivovarem koupil Přemysl Otakar II. Obec Opařany se prvotně skládala ze dvou vsí: Opařany a Opařanky. V husitské době náležely Opařany přechodně k Táboru, pak Janu z Rožmberka a Matěji z Dubče. Po roce 1437 zůstali městu Táboru až do roku 1547. Období třicetileté války se na obci i jejím nejbližším okolí negativně podepsalo úbytkem osídlení a zpustnutím pozemků a budov. Po krátkém vlastnictví Františky Zlatové začátkem 18. století koupila statek a dva poplužní dvory s příslušnými pozemky Jezuitská kolej v Praze. Po zrušení řádu v roce 1773 připadl majetek studijnímu fondu a byl posléze zakoupen knížecím rodem Baarů, od něhož tzv. zámek a dvůr v roce 1887 získal Zemský výbor království českého. Jezuité zde v roce 1727 vystavěli svou rezidenci a později i kostel sv. Františka Xaverského, který stavěl Kilián Ignác Dientzenhofer, jako kopii kostela v pražském Klementinu. Po zrušení řádu jezuitů tu byla v roce 1785 založena fara. Jezuitská rezidence měla zřejmě řadu uplatnění. Podle různých pramenů sloužila jako středisko pro výchovu kazatelů a misionářů. V roce 1877 rozhodl Zemský výbor království českého o využití objektu ke zřízení ústavu pro choromyslné, v roce 1923 bylo zařízení přeměněno na Zemský ústav pro slabomyslné děti. Řepeč První písemná zmínka o obci pochází z roku 1283.

2.4.5 Jistebnice Obvod Jistebnice hraničí na severu se Středočeským krajem, na východ s územím obvodu Chotoviny, na jihu s územním obvodem Malšice, na západě s územním obvodem Milevsko. Územní obvod Jistebnice se skládá ze dvou obcí: Jistebnice a Nadějkov. Jistebnice se nachází v jižních Čechách 15 km severozápadně od města Tábora. Obec je situována do nádherného údolí, kterým protéká potok Cedron. Jistebnicko se rozprostírá v kopcovité krajině s mnoha rybníky, krásnými lesy a loukami.


Nadějkov (540 m n.m.) leží na hranici Jihočeského a Středočeského kraje, nejbližšími městy jsou Tábor (20 km) a Milevsko (13 km), obec Nadějkov má 17 osad (Bezděkov, Brtec, Číčovice, Hronova Vesec, Hubov, Chlistov - 685 m n.m., Kaliště - 642 m, Křenovy Dvory, Modlíkov, Mozolov, Nepřejov, Petříkovice, Pohořelice, Starcova Lhota, Šichova Vesec, Větrov a Vratišov - 486 m u říčky Smutné). Územní obvod Jistebnice je dostupné linkovými autobusy. Z obce Nadějkov jezdí linkové autobusy do Tábora, Milevska, přes Sedlec-Prčice do Příbrami, Chyšek. Rozloha územního obvodu Jistebnice je uvedena v následující tabulce. Tabulka 7. Katastrální výměra jednotlivých obcí obvodu Jistebnice


Katastrální výměra v km2 57,94 24,09 82,03

Občanská vybavenost správního obvodu Jistebnice V obci Jistebnice se nachází dům s pečovatelskou službou, samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé, detašované pracoviště praktického lékaře pro děti a dorost, samostatná ordinace stomatologa, detašované pracoviště gynekologa. Dále se zde nachází tělocvičny, hřiště a obecní úřad. V obci Nadějkov se nachází pošta, mateřská a základní škola (1. - 5. ročník), detašované pracoviště praktického lékaře pro dospělé a pro děti a dorost a stomatologa, hřiště, tělocvična, obecní úřad. Jistebnice Jistebnice se připomíná jako trhová ves již v roce 1262, kdy byla v držení pánů z Rožmberka. V 15. století v době husitských bouří odešlo mnoho jistebnických občanů do nově založeného Tábora, jehož spoluzakladatelem byl husitský hejtman Petr Hromádka z Jistebnice. Z této doby pochází slavný Jistebnický kancionál s prvním záznamem husitského chorálu Kdož sú boží bojovníci. Originál kancionálu, který byl nalezen na faře v r. 1872 Leopoldem Katzem, je uložen ve sbírkách Národního muzea v Praze, kopie v Pamětní síni Richarda Laudy v Jistebnici. Severně od Jistebnice se rozkládá Přírodní park Jistebnická vrchovina, jehož součástí je i Javorová skála, nejvyšší bod Táborska - 722,6 m n. m. Jistebnicí protéká potok s biblickým názvem Cedron, vtéká do říčky Smutné a s ní pokračuje až do Lužnice u Bechyně. V okolí Jistebnice jsou četné rybníky. Nadějkov První písemná zpráva o Nadějkově se objevuje v první polovině 14. století, kdy Ahník z Nadějkova svědčil v soudním sporu. Další zpráva z roku 1416 se týká majetku Jindřicha z Nadějkova, purkrabího Tento projekt je plně podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 23

na Příběničkách a v Příbrami. V místech dnešního zámku tehdy stávala kamenná tvrz, obehnaná vodními příkopy.

2.4.6 Chotoviny Územní obvod Chotoviny zahrnuje celkem 6 obcí: Borotín, Chotoviny, Jedlany, Košín, Nemyšl a Sudoměřice u Tábora. Vzhledem k výhodné poloze oblasti (sjezd z dálnice D3, železnice Tábor-Praha a pozemkům, které jsou v územním plánu Chotovin vyčleněny pro průmyslovou zónu) existují předpoklady pro rozvoj podnikatelské činnosti a tím i rozvoj celé oblasti. Obec Chotoviny má velice výhodnou dopravní návaznost na hlavní silniční tah na trase Tábor – Praha a železniční spojení na trase Praha – Tábor – Vídeň (první vlak projížděl Chotovinami již v roce 1871. Rozloha jednotlivých obcí v územním obvodu Chotoviny je uvedena v tabulce 8. Tabulka 8. Katastrální výměra jednotlivých obcí obvodu Chotoviny


Katastrální výměra v km2 26,26 31,38 4,19 1,92 14,20 3,42 81,37

Občanská vybavenost správního obvodu Chotoviny V městysi Borotín se nachází obecní úřad, pošta, ordinace praktického lékaře, stomatologa, hřiště, mateřská a základní škola. V obci Chotoviny se nachází obecní úřad, ordinace dětské, praktické a zubní lékařky, základní a mateřská škola, hřiště. V obci Jedlany se nachází obecní úřad, hřiště. V obci Košín se nachází obecní úřad, koupaliště. V obci Nemyšl se nachází obecní úřad. V obci Sudoměřice u Tábora se nachází obecní úřad, ordinace praktického lékaře, poštovní úřad, hřiště. Tento projekt je plně podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 24

Borotín Obec Borotín se rozkládá asi jedenáct kilometrů severně od Tábora. Na území této obce, jež se honosí titulem městys, žije trvale zhruba 530 obyvatel. Borotín se dále dělí na jedenáct části: Boratkov, Borotín, Hatov, Chomoutova Lhota, Kamenná Lhota, Libenice, Nový Kostelec, Pejšova Lhota, Pikov, Předbojov a Sychrov. Městys Borotín leží v průměrné výšce 520 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 2626 ha, z toho orná půda zabírá 41 procent. Obec je cca z jedné třetiny zalesněná. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1356. Chotoviny Obec Chotoviny najdete v jižních Čechách, 10 km severně od historického města Tábora. Tvoří ji 12 osad - Beranova Lhota, Broučkova Lhota, Červené Záhoří, Chotoviny, Jeníčkova Lhota, Liderovice, Moraveč u Chotovin, Polánka, Rzavá, Řevnov, Sedlečko a Vrážná. V současné době zde žije asi 1 700 obyvatel. K nejvýznamnějším památkám obce patří kostel sv. Petra a Pavla, zámek rodiny Nádherných s parkem a kostel Sboru církve československé husitské. Ke sportovnímu vyžití slouží sportovní hala, kuželník, fotbalové hřiště a antukový tenisový kurt. Malebná krajina v okolí obce láká k vycházkám i projížďkám na kole. K největším společensko-kulturním akcím pořádaným v obci patří zejména zahrádkářská výstava (květen), chotovinská pouť (červen) a Chotovinské slavnosti (srpen). První písemná zmínka o obci pochází z roku 1266. Jedlany První písemná zmínka o obci pochází z roku 1369. Poblíž Jedlan je místo Beránek, kde se konala kázání Mistra Jana Husa v 15. století. V roce 1603 byly Jedlany poprvé připojeny k obci Chotoviny a posléze byly zle dotčeny 30-ti letou válkou. Na jejím konci zůstal pouze jeden selský grunt a tři osídlené chalupy, ostatní byly pusté. Od roku 1869 do 1890 se staly Jedlany osadou obce Chotoviny. V roce 1900 byly osamostatněny a takhle samotné vydržely až do roku 1975. V těchto letech došlo v obci k největšímu rozmachu, který však byl zastaven v roce 1976 nuceným připojením Jedlan k obci Chotoviny. V souvislosti s tímto došlo k zastavení rozmachu v obci, které trvalo až do roku 1990. Na základě referenda se občané Jedlan opět oddělili od Chotovin. Vesnička Jedlany leží v průměrné výšce 486 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 419 ha, z toho orná půda zabírá 59 procent. Pětina katastru obce je osázena lesním porostem.


Košín Obec Košín se rozkládá asi pět kilometrů severně od Tábora. Obec Košín leží v průměrné výšce 460 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 192 ha, z toho orná půda zabírá 54 procent. Lesy zabírají pouze kolem jedné desetiny katastru obce. První zmínka o obci pochází z roku 1379. Nemyšl Obec Nemyšl se rozkládá asi třináct kilometrů severně od Tábora. Nemyšl se dále dělí na osm části: Dědice, Dědičky, Hoštice, Nemyšl, Prudice, Úlehle, Úraz a Záhoříčko. Obec Nemyšl leží v průměrné výšce 505 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 1420 ha, z toho orná půda zabírá 52 procent. Jedna třetina výměry obce je zalesněná. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1373. Sudoměřice u Tábora Obec Sudoměřice u Tábora leží v průměrné nadmořské výšce 525 m. Sudoměřice jsou vstupní branou do jihočeského kraje na trase Praha - České Budějovice - Vídeň. Rozkládají se po obou stranách silnice pro mezinárodní provoz E 55. Obec je rozložena z větší části v dolině obklopené rozsáhlými lesy zvanými Černé a Lipiny, patří z menší části soukromým vlastníkům a z větší dědicům po panu Burešovi a hraběti Deymovi. Je zde velký rybník, zvaný Černý. Na jihovýchodní straně dominuje vesnici veliký kopec „Židovák“. Výměra katastru obce je 342 ha, z toho přibližně 212 ha zemědělské půdy, 79 ha lesní pozemků a 13 ha vodní plochy. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318.

2.4.7 Chýnov V chýnovském obvodu se nachází celkem 8 obcí: Bradáčov, Dolní Hořice, Chýnov, Nová Ves u Chýnova, Radenín, Turovec, Vodice, Zadní Střítež. Statutem město disponuje pouze Chýnov. Dominantou územní oblasti Chýnovska je Chýnovská jeskyně, která se nachází v katastrálním území obce Dolní Hořice asi 3 km severovýchodně od Chýnova. Jeskyně byla objevena roku 1863 při práci v lomu. Roku 1868 se po úpravách stala první turisticky zpřístupněnou jeskyní na území České republiky. Dodnes jsou zachována původní kamenná schodiště a prohlídka jeskyně je malou romantickou exkurzí do historie. Celková délka jeskynního systému je více než 1 200 m. Labyrintem


chodeb protéká podzemní tok s pitnou vodou. Jeskyně je národní přírodní památkou. Chýnovská jeskyně je největší známé přezimoviště netopýra řasnatého v České republice. Územní obvod Chýnov je dostupný linkovými autobusy a protíná ho také železniční trať Tábor – Jihlava. Město Chýnov leží na hlavní silniční trase Tábor – Brno. Rozloha jednotlivých obcí správního obvodu Chýnov je uvedena v tabulce 9. Tabulka 9. Katastrální výměra jednotlivých obcí obvodu Chýnov


Katastrální výměra v km2 2,38 39,34 30,51 6,62 26,91 13,25 15,22 4,98 139,21

Občanská vybavenost správního obvodu Chýnov Občanská vybavenost v oblasti obchodní sítě je zejména přímo v Chýnově na velmi dobré úrovni a vzhledem k tomu, že vzdálenost z ostatních místních částí není velká, jejich obyvatelé chodí nebo jezdí na nákupy a za službami do Chýnova. Jsou zde i velkoprodejny stavebnin, hutního a nerezového materiálu a zemědělských potřeb. Z institucí, které slouží občanům a nacházejí se na území města, je mateřská škola, základní škola, zdravotní středisko a lékárna, městský úřad s matrikou a stavebním úřadem, městská knihovna, česká pošta, domov pro seniory, turistická noclehárna a sbor dobrovolných hasičů. V oblasti služeb města je to Místní hospodářství a Chýnovská majetková s.r.o., které jsou pod jeho správou. Pro sportovní vyžití byl v Chýnově na předměstí vybudován nový sportovní areál s restaurací, tenisovými kurty, hřištěm pro plážový volejbal, vodní nádrží a zázemím. Dále byl rozšířen areál fotbalového oddílu o druhé travnaté hřiště, nové šatny a zpevněnou víceúčelovou plochu. V menších obcích jako je Nová Ves u Chýnova, Turovec, Dolní Hořice či Radenín mají obyvatelé k dispozici veřejnou knihovnu, koupaliště, hřiště. V okolí obce Dolní Hořice a na Radenínsku se nachází kostel a hřbitov. Nová Ves u Chýnova má navíc k dispozici mateřskou školu. V obci Bradáčov a Zadní Střítež se nachází hřiště a obední úřad. V obci Vodice se nachází knihovna a obecní úřad. Tento projekt je plně podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 27

Bradáčov Obec Bradáčov se rozkládá asi devatenáct kilometrů severovýchodně od Tábora a leží v nadmořské výšce 664 m. Dělí se na 2 místní části: Bradáčov a Horní Světlá. Celková katastrání plocha obce je 238 ha. Lesy zabírají pouze kolem jedné desetiny katastru obce. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1393. Dolní Hořice Obec Dolní Hořice se rozkládá asi patnáct kilometrů východně od Tábora a leží v průměrné výšce 554 m. n. m. Obec se dále dělí na dvanáct části, konkrétně to jsou: Dolní Hořice, Hartvíkov, Horní Hořice, Chotčiny, Kladruby, Lejčkov, Mašovice, Nové Dvory, Oblajovice, Pořín, Prasetín a Radostovice. Celková katastrání plocha obce je 3934 ha, z toho orná půda zabírá 45 %. Jedna třetina výměry obce je zalesněná. Pro využití volného času je v obci k dispozici koupaliště. Dále bychom v obci našli knihovnu, kostel a hřbitov. Na severním okraji obce se nachází archeologické naleziště. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1403. Chýnov Město Chýnov je jedním z nejstarších měst Táborska, podle Kosmovy Kroniky založeno již roku 981. Město leží 10 km východně od Tábora v nadmořské výšce 488 m. Mezi turistické zajímavosti patří barokní Kostel Nejsvětější Trojice, který je spravován Římskokatolickou barokní v Chýnově, a Bílkův dům. Bílkův dům postavený roku 1898 je první architektonickou realizací slavného chýnovského rodáka Františka Bílka (1872 - 1941). Sochy tohoto umělce jsou umístěny i na místním hřbitově. Město Chýnov sestává z 5 místních částí: Chýnov, Záhostice, Kloužovice, Velmovice a Dobronice u Chýnova. Nová Ves u Chýnova Obec Nová Ves u Chýnova se rozkládá asi deset kilometrů východně od Tábora a leží v průměrné výšce 425 m. n. m. Celková katastrání plocha obce je 662 ha, z toho orná půda zabírá 53 %. Pětina katastru obce je osázena lesním porostem. Nová Ves a Turovec leží na přibližně 8 km2 velkém ložisku tzv. permského pískovce. Podobná hornina se nikde poblíž nenachází. Většina starších stavení i sakrálních památek v okolí (např. část kostela v Chýnově) je postavena právě z tohoto materiálu. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1379. Radenín Obec se nachází ve východní části okresu Tábor nedaleko od města Chýnov v průměrné výšce 503 m. n. m. Je zde rozmanitá krajina na pokraji začínající českomoravské vrchoviny. Radenín se dále dělí na


sedm části: Bítov, Hroby, Kozmice, Lažany, Nuzbely, Radenín a Terezín. Celková katastrání plocha obce je 2691 ha, z toho orná půda zabírá pouze 38 %. Asi jedna třetina katastru obce je porostlá lesem. Dominantou obce Radenín je radenínský zámek (v dnešní době dětský domov) a kostel sv. Markéty. Zajímavý je i židovský hřbitov na návrší nad Radenínem. V části obce Hroby je to gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie a hrobský zámek. V Radeníně se nachází pošta, obecní úřad, prodejna smíšeného zboží, knihovna, dětský domov se zvláštní školou internátní. Drobná provozovna svou podnikatelskou činností zajišťuje 11 služeb. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1300. Turovec První písemný doklad o Turovci, obci ležící 4 km jihovýchodně od Chýnova, pochází z roku 1318. Obec leží v nadmořské výšce 418 m. Celková katastrání plocha obce je 1325 ha, z toho orná půda zabírá 15 %. Zajímavostí obce je Kaple svatého Jana Nepomuckého na návsi obce, národní přírodní památka Luční či přes 400 let starý „Kepkův dub“. Vodice Obec Vodice se rozkládá asi 21 kilometrů východně od Tábora a leží v průměrné výšce 601 m. n. m. Vodice se dále dělí na 6 částí: Babčice, Domamyšl, Hájek, Malešín, Osikovec a Vodice. Celková katastrání plocha obce je 1522 ha, z toho orná půda zabírá 44 %. Asi jedna třetina katastru obce je porostlá lesem. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1432. Zadní Střítež Obec Zadní Střítež se rozkládá 23 kilometrů severovýchodně od Tábora v průměrné výšce 606 m. n. m. Celková katastrání plocha obce je 498 ha, z toho orná půda zabírá 45 %. Pětina katastru obce je osázena lesním porostem. Značnou část katastrální výměry tvoří trvalé travní porosty. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1381.


3 Demografická analýza 3.1 Základní demografické údaje na území správního obvodu ORP Tábor Tabulka 10. Vybrané demografické ukazatele ve SO ORP Tábor ve srovnání s Jihočeským krajem k 31. 12. 2009

Správní obvod, kraj Počet obcí Počet částí obcí Výměra v ha Počet obyvatel Hustota obyvatelstva na 1 km2 Počet obcí s počtem obyvatel do 199 Počet obcí s počtem obyvatel 200 - 999 Počet obcí s počtem obyvatel 1000 a více Počet obcí se statusem města Počet obyvatel ve městech Podíl městského obyvatelstva v % Průměrný věk obyvatelstva

Tábor 79 289 100 192 80 782 80,6 45 24 10 6 56 991 70,5 41,4

Jihočeský kraj 623 1980 1 005 680 637 643 63,4 238 285 100 53 411 465 64,5 40,7

V 79 obcích území ORP Tábor žije celkem více než 80 tis. obyvatel. Hustota 81 obyvatel na km2 je druhá nejvyšší v kraji po Českobudějovicku (tabulka 10) a o 29 % vyšší než průměr kraje. V obvodu je 6 měst, ve kterých žije více jak 70 % obyvatel správního obvodu. Přirozeným centrem správního obvodu je městská aglomerace Tábor – Sezimovo Ústí – Planá s téměř 47 tis. obyvateli. Průměrným věkem 39,9 roku a indexem stáří 100,3 se řadí mezi obvody se starším obyvatelstvem. Vzhledem k tomu byl zaznamenán proti roku 1991 úbytek obyvatelstva přirozenou měnou a jen malý přírůstek stěhováním. Podíl obyvatel žijících ve venkovském prostoru se v jednotlivých správních obvodech s rozšířenou působností Tábor pohybuje od 86,7 % v Kaplici do 97,1 % ve Strakonicích. V tomto správním obvodě je ale zaznamenán nejnižší průměrný počet obyvatel žijící v obci venkovského prostoru (284) a mají rovněž nejmenší rozlohu (7,7 km2). Nejvyšší průměrný počet obyvatel obce žije ve venkovském prostoru správního obvodu Český Krumlov (848), největší průměrná rozloha obce je ve správním obvodu Kaplice (33,1 km2). Poměr mezi největší a nejmenší průměrnou hodnotou zaznamenanou u obcí venkovského prostoru je u počtu obyvatel 3,0 a u rozlohy 4,3. Strukturu osídlení venkovského prostoru ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností lze porovnávat ze dvou hledisek, a to podle hustoty zalidnění nebo podle velikosti obce. Více než 90 %


obcí venkovského prostoru ve SO ORP Tábor má k 31. 12. 2008 hustotu zalidnění méně než 60 osob/km2, hustotu zalidnění od 60 do 149 osob/km2 má 7,1 % obcí a pouze 2,7 % obcí má hustotu vyšší. Tabulka 11. Počet obyvatel ve správních obvodech ORP Jihočeského kraje v roce 2009

Kraj, ORP Kraj celkem

Stav na počátku období 1. ledna 2009

Střední stav 1. července 2009

celkem muži

celkem muži

ženy

Stav na konci období 31. prosince 2009 ženy

celkem muži

ženy

636 328 313 867 322 461 637 015 314 310 322 705 637 643 314 543 323 100

v tom ORP: Blatná

13 913

6 901

13 979

6 952

13 987

6 943

7 044

153 269

74 898

78 371 153 831

75 136

78 695 154 323

75 332

78 991

Český Krumlov

41 762

20 908

20 854

41 841

20 944

20 897

41 894

20 969

20 925

Dačice

19 985

9 969

10 016

19 912

9 926

9 986

19 870

9 921

9 949

Jindřichův Hradec

47 934

23 655

24 279

47 872

23 614

24 258

48 017

23 724

24 293

Kaplice

19 754

9 949

9 805

19 775

9 974

9 801

19 741

9 959

9 782

Milevsko

18 822

9 256

9 566

18 818

9 272

9 546

18 830

9 275

9 555

Písek

51 728

25 347

26 381

51 718

25 355

26 363

51 760

25 391

26 369

Prachatice

33 795

16 868

16 927

33 813

16 905

16 908

33 830

16 907

16 923

Soběslav

22 155

10 942

11 213

22 235

10 984

11 251

22 233

10 966

11 267

Strakonice

45 446

22 497

22 949

45 360

22 453

22 907

45 197

22 355

22 842

Tábor

80 623

39 554

41 069

80 695

39 612

41 083

80 782

39 641

41 141

Trhové Sviny

18 148

9 087

9 061

18 169

9 121

9 048

18 244

9 159

9 085

Třeboň

25 379

12 481

12 898

25 395

12 494

12 901

25 378

12 489

12 889

Týn nad Vltavou

14 167

7 018

7 149

14 151

7 012

7 139

14 114

6 989

7 125

Vimperk

17 753

8 796

8 957

17 752

8 796

8 956

17 721

8 764

8 957

Vodňany

11 695

5 741

5 954

11 699

5 760

5 939

11 722

5 759

5 963

České Budějovice

7 012

7 027

Tabulka 12. Stav obyvatel v SO ORP v Jihočeském kraji k 31. 12. 2008

Správní obvod ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice

Stav obyvatel k 31.12. 13 913 153 269

Celkový přírůstek obyvatelstva na 1000 obyv. střed. stavu 10,9 7,2

Přirozený přírůstek obyvatelstva na 1000 obyv. střed. stavu 0,2 2,3

Přírůstek stěhováním na 1000 obyv. střed. stavu 10,7 4,9

41 762

5,2

3,5

1,8

19 985

-0,9

0,7

-1,6


Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

47 934

12,1

2,1

10,0

19 754 18 822 51 728 33 795 22 155 45 446 80 623 18 148 25 379 14 167

1,9 -2,0 5,4 -0,5 2,3 2,7 1,8 8,3 1,9 5,7

4,4 -0,4 0,0 1,7 -1,2 0,4 1,0 -0,2 -1,0 1,7

-2,5 -1,5 5,3 -2,3 3,5 2,4 0,8 8,5 2,9 4,0

17 753 11 695

5,4 7,9

-0,6 0,6

5,9 7,3

Z tabulky 12 je patrné, že v SO ORP Tábor je přirozený přírůstek i přírůstek stěhováním podprůměrný oproti ostatním ORP v Jihočeském kraji. Nadprůměrný celkový přírůstek obyvatel k 31. 12. 2008 v rámci SO ORP v Jihočeském kraji vykazuje SO ORP Blatná a Jindřichův Hradec, hodnotu celkového přírůstku zde zvyšuje zejména přírůstek stěhováním. Naopak nejnižší celkový přírůstek byl zaznamenán v SO ORP Milevsko a Prachatice. Tabulka 13. Celkový přírůstek obyvatelstva podle správních obvodů ORP v Jihočeském kraji

Celkový přírůstek obyvatelstva Správní obvod ORP Jihočeský Kraj Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

2003 444 -20 230 43 -33 58 81 -67 15 85 -13 63 -183 163 -110 105 -18 45

2004 171 -49 238 71 -55 67 132 -31 50 25 -10 -127 -124 70 -115 5 26 -2

2005 2 054 13 1 104 256 -58 58 308 -61 67 -39 28 19 -60 113 94 130 -19 101

2006 2 240 70 1 111 178 -39 -75 115 -54 192 -15 59 211 96 109 -1 117 -46 212

2007 3 258 106 1 690 203 -36 -1 57 -74 102 41 16 312 249 201 93 42 20 237

2008 3 064 152 1 098 218 -18 575 37 -37 277 -17 50 123 141 150 48 80 95 92


V tabulce 13 je přehledně uveden vývoj hodnot celkového přírůstku obyvatel podle SO ORP v Jihočeském kraji. Z uvedených dat je patrné, že celkový přírůstek obyvatelstva v ORP Tábor od roku 2003 vzrostl o 324 obyvatel. Nejvyšší rozdíl v hodnotách celkového přírůstku obyvatel mezi lety 2003 – 2008 (nárůst o 868 obyvatel) byl zaznamenán v SO ORP České Budějovice, naopak výrazný celkový pokles obyvatelstva (pokles počtu obyvatel o 102) byl zaznamenán v SO ORP Prachatice.

3.2 Pohyb obyvatelstva Pohyb obyvatelstva je ukazatel vyjadřující změny v počtu obyvatelstva v daném regionu. Skládá se z přirozeného a mechanického pohybu1. Od 70. let minulého století v důsledku prenatálních opatření (prodloužení mateřské dovolené, zpřísnění možnosti interrupce, podpora státu, atd. došlo v celém tehdejším Československu k oživení populačního růstu. Natalita dosahovala téměř 20 ‰, což při stabilizované mortalitě (11 – 12 ‰) znamená přirozený přírůstek 7 – 9 ‰. Tento demografický nárůst trval celá 80. léta a počátkem 90. let začal stagnovat. V demografickém chování obyvatel se odrazily politické, ekonomické i společenské změny po roce 1989. Míra mortality sice zůstala na stejné úrovni, avšak porodnost v důsledku možnosti rozšířeného vzdělávání, cestování, budování profesní kariéry, ekonomických potíží mladých lidí (tedy příčiny pro pozdější zakládání rodiny) klesala. Tento trend byl zaznamenán ve všech regionech České republiky.

3.3 Demografický vývoj – vývojové trendy, projekce budoucího vývoje Hlavní demografické trendy Mezi hlavní demografické trendy v posledních desetiletích patří zejména stárnutí populace a celková změna v rozložení věkové struktury populace. Na urychlení procesu populačního stárnutí se v Jihočeském kraji podílí i přechod 50-ti až 60-ti letých obyvatel do poproduktivního věku, vzhledem k tomu, že právě tato věková kategorie obyvatel představuje silnou početní skupinu v celkovém rozložení věkové struktury populace v kraji. Tato silná věková skupina je důsledkem vyšší porodnosti v poválečném období.

1

Přirozený pohyb obyvatelstva se skládá ze dvou protikladných jevů – porodnosti (natality) a úmrtnosti (mortality). Jejich výsledkem je přirozený přírůstek nebo úbytek. Mechanický pohyb (migrace) je tvořen přistěhovalectvím (imigrací) a vystěhovalectvím (emigrací). Výsledkem je poté saldo migrace (kladné či záporné). Celkový přírůstek (či úbytek) je součtem přirozeného přírůstku a salda migrace. Tento projekt je plně podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 33

Velmi významně se ve věkové struktuře obyvatelstva projevil prudký růst intenzity porodnosti v první polovině 70. let. Porodnost byla výrazně podpořena vládními prorodinnými opatřeními (prodloužení mateřské dovolené, zvýšení přídavků na děti, snížení hranice pro odchod do důchodu v závislosti na počtu dětí aj.). Současná generace Jihočechů ve věku 30 až 35 let je tak ve srovnání s ostatními věkovými kategoriemi nejpočetnější. Významný pokles porodnosti nastal v souvislosti se společensko-ekonomickými změnami v naší zemi po roce 1989, kdy se zcela změnil životní styl mladé generace. Přestože se do plodného věku dostaly populačně silné ročníky žen s datem narození v sedmdesátých letech, porodnost se stále udržuje na nízké úrovni. Mladí lidé nacházejí jiné směry seberealizace a zakládání rodiny odkládají. Věková kategorie 7 – 12 letých dětí je v jižních Čechách jedna z nejméně zastoupených (mimo věkové kategorie 65 a více).

Projekce budoucího populačního vývoje v ČR Prognóza obyvatelstva České republiky do roku 2030 vychází z projekce obyvatelstva zpracované Českým statistickým úřadem v roce 2003 pouze na úrovni republiky. Základními výsledky projekce jsou snížení početní velikosti obyvatelstva České republiky a jeho výrazné demografické stárnutí. Prognóza přepokládá zvyšování počtu obyvatelstva v příštích cca 10 letech (vyšší počty narozených zásluhou populačně silných ročníků ze 70. let 20. století, aktivní zahraniční migrace), v dalších letech pak (i přes stále kladné migrační saldo) postupný úbytek populace České republiky. V roce 2030 by se tak měl snížit počet obyvatel České republiky ve srovnání se současným stavem o více než 1 %. Vycházejme tedy z předpokladu, že v horizontu projekce (r. 2030) by měla mít Česká republika přibližně 10 103 000 obyvatel. Ve srovnání s aktuálními současnými údaji (k 1. 1. 2005 dosahoval počet obyvatel České republiky 10 220 577) se jedná o pokles obyvatelstva o 1,2 %. Projekce předpokládá během celého období nepříznivý vývoj přirozenou měnou. Nejprve by měl pokračovat trend posledních dvou až tří let, kdy se velmi mírně zvyšují počty dětí narozených zásluhou populačně silných ročníků ze 70. let. Přibližně po r. 2012 až 2015 však pravděpodobně nastane další pokles v počtu narozených dětí, který by měl pokračovat až do konce prognózovaného období. Zahraniční migrace by měla být během celého období z pohledu České republiky aktivní. Výsledkem těchto procesů bude nejprve zvyšující se počet obyvatel naší země díky zahraniční migraci (k roku 2015 by měl dosáhnout 10 302 tis. obyv., tj. o 0,8 % více ve srovnání s r. 2005), posléze však nastane pokles, který se v závěru období ještě prohloubí.


Projekce obyvatelstva předpokládá pokles podílu dětí v populaci, bude se snižovat i zastoupení osob ve věkové skupině 15-64 let, přičemž obyvatelstvo nad 65 let bude výrazně přibývat (v jeho rámci nejvíce osoby nad 80 let). Obyvatelstvo starší 65 let tvoří v současnosti jednu sedminu všech obyvatel, do roku 2050 by se podle střední varianty jeho podíl přiblížil až k jedné třetině. Rostoucí počty

obyvatel ve

vyšším

a vysokém

věku tak

budou znamenat silné

ekonomické

zatížení obyvatelstva v produktivním věku. Vzroste i průměrný věk v populaci, do roku 2050 zhruba o 10 let, tj. na hodnotu 48-50 let.

Projekce budoucího populačního v Jihočeském kraji Dosavadní vývoj obyvatelstva přirozenou měnou i aktuální věková struktura v Jihočeském kraji napovídá, že počet obyvatel by měl zde spíše klesat. Relativně příznivá poloha v rámci České republiky a tím i částečná migrační atraktivita by však měla tento pokles vyrovnat, takže celkový počet obyvatel v tomto kraji by se měl jen velmi mírně snížit. Prognóza vývoje počtu obyvatelstva do r. 2025 v rámci jednotlivých krajů je uvedena v tabulce 14. Tabulka 14. Prognóza vývoje počtu obyvatelstva podle krajů do r. 2025

Kraj, ČR Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Česká republika

2001

1.1.2005

1 169 106 1 170 571 1 122 473 1 144 071 625 267 625 712 550 688 549 618 304 343 304 588 820 219 822 133 428 184 427 563 550 724 547 296 508 281 505 285 512 143 510 114 1 134 786 1 130 240 643 817 639 423 595 010 590 706 1 265 019 1 253 257 10 230 060 10 220 577

2010 2015 Absolutní počet obyvatel 1 180 000 1 185 000 1 185 000 1 213 000 631 000 633 000 559 000 564 000 306 000 306 000 835 000 842 000 431 000 432 000 545 000 542 000 503 000 500 000 509 000 506 000 1 133 000 1 133 000 638 000 636 000 588 000 585 000 1 240 000 1 225 000 10 283 000 10 302 000

2020

2025

1 190 000 1 187 000 1 230 000 1 225 000 631 000 628 000 560 000 550 000 305 000 303 000 838 000 830 000 430 000 427 000 540 000 536 000 498 000 492 000 503 000 500 000 1 131 000 1 128 000 634 000 631 000 582 000 578 000 1 212 000 1 202 000 10 284 000 10 217 000

Projekce budoucího populačního vývoje na regionální úrovni Ke změnám v rozmístění obyvatelstva by mělo samozřejmě dojít i na nižších stupních. Lze však stěží odhadovat trendy, k jakým bude docházet na lokálních úrovních. Obecně můžeme konstatovat, že by se obyvatelstvo mělo čím dál více koncentrovat spíše v těch městech, které mohou nabídnout dostatek pracovních příležitostí a cenově dostupné bydlení, popř. v menších obcích v blízkosti velkých


měst nebo alespoň dobře dopravně dostupné. Rozdíly v zalidněnosti jednotlivých území by se měly v čase spíše prohlubovat.

3.4 Vzdělanost Tak jako v celém Jihočeském kraji, resp. České republice, doznala úroveň vzdělanosti populace sledovaného území v posledních dvou dekádách značných změn. Díky trendům ve společnosti, kdy se na vzdělání klade mnohem větší důraz než před patnácti lety a více, se stále zvyšuje podíl osob s vyšším vzděláním na úkor těch, kteří dosáhli pouze základního vzdělání, případně středního vzdělání bez maturity. Lze konstatovat, že populace je vzdělanější než dříve.2 Vzhledem k tomu, že tyto údaje jsou zjišťovány převážně při Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB), je nutno se opřít o poněkud starší data, konkrétně z roku 2001. Bližší informace ke vzdělanosti obyvatel jsou uvedeny v rámci jednotlivých správních obvodů v kapitole 3.4. Na území ORP Tábor se nachází celkem 49 školských zařízení – mateřských a základních škol, ve kterých se vzdělává 8 444 žáků v celkem 404 třídách. Jak je patrné z tabulky 15, na území ORP Tábor mimo samotné město Tábor působí 24 mateřských škol, 22 základních škol 1. stupně a 15 základních škol 2. stupně. Tabulka 15. Počet žáků na území ORP Tábor k 1. 9. 2010 Škola, školské zařízení ORP Tábor Mateřská škola Jahůdka Bechyně, Na Libuši 859 Na Libuši 920 Mateřská škola Chotoviny Mateřská škola Chýnov Mateřská škola Nová Ves u Chýnova Mateřská škola Mladá Vožice Mateřská škola Planá nad Lužnicí Mateřská škola Radimovice u Želče Mateřská škola Zahrádka, Kaplického 1037,Sez.Ústí Mateřská škola Sezimovo Ústí, Lipová Mateřská škola Stádlec Mateřská škola Tábor, Kollárova 2497 A. Kančeva Vančurova Mateřská škola Tábor, Sokolovská 2417

MŠ třídy žáci 4 3 3 4 1 5 9 1 4 4 1 4 4 3 6

ZŠ I.st třídy

žáci

ZŠ II.st. třídy žáci

107 78 78 106 28 115 170 24 109 110 26 110 100 67 141

2

Roste podíl jedinců s maturitou (jak odborného zaměření, tak i s všeobecným vzděláním) a vysokoškoláků či osob s vyšším odborným vzděláním. Tento projekt je plně podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 36

Petrohradská 2393 Základní škola Bechyně, Libušina Základní škola Bechyně, Školní Základní škola a Mateřská škola Borotín Základní škola a Mateřská škola Dražice Základní škola Chotoviny Základní škola a Mateřská škola Choustník Základní škola Chýnov Základní škola a Mateřská škola Jistebnice Základní škola a Mateřská škola Košice Základní škola a Mateřská škola Malšice Základní škola Mladá Vožice Základní škola a Mateřská škola Nadějkov Základní škola a Mateřská škola Opařany Základní škola Planá nad Lužnicí Základní škola Ratibořské Hory Základní škola a Mat. škola Sezimovo Ústí, 9.května Základní škola Sezimovo Ústí, Školní náměstí Základní škola Sezimovo Ústí, Švehlova Základní škola a Mateřská škola Slapy Základní škola Stádlec Základní škola a Mateřská škola Sudoměřice u Bechyně Základní škola a Mateřská škola Tábor, Helsinská Základní škola a Mateřská škola Tábor, Husova Základní škola a Mat. škola Tábor, Mikuláše z Husi MŠ Dlouhá MŠ Čelkovice Základní škola Tábor, Zborovská Základní škola a Mateřská škola Tábor-Čekanice MŠ Zahradní 156 MŠ Blanická 2705 Základní škola a Mateřská škola Tábor-Měšice Základní škola a Mateřská škola Želeč Hlavatce Celkem

4

108

2 2

48 47

2

32

3 1 3

66 24 79

1 2

24 55

1 3

22 84

2

38

1 8 4

25 219 98

2 1

55 28

1 5 2 2 1 109

24 100 56 55 21 2677

5 6 3 3 5 5 10 5 2 5 10 2 5 7 2 7 8 8 2 1 2 13 16 10

115 122 53 55 107 70 209 97 20 87 190 20 93 161 27 155 162 152 33 10 39 268 339 193

14 5

321 99

5 4

90 52

170

3339

6 4 4

104 79 54

4 4 8 4

53 57 151 88

4 8

63 165

4 7 4 6 6

88 140 36 141 118

4 9 14 11

34 201 317 209

14

330

125

2428

Jedním z ukazatelů úrovně vzdělání na daném území je i počet zdravotně postižených dětí a mladistvých, které jsou integrovány do vzdělávacího systému. Údaje o počtu integrovaných žáků podle druhu zdravotního postižení na území ORP Tábor eviduje Pedagogicko psychologická poradna v Táboře. Z tabulky 16 je patrné, že celkový počet zdravotně postižených žáků na území ORP Tábor v roce 2010 je 117, přičemž mezi nejčastější postižení patří vývojové poruchy učení (celkem 64 žáků), vady řeči (16 žáků), mentální postižení (12 žáků).


Tabulka 16. Individuálně integrovaní žáci podle druhu zdravotního postižení za rok 2010

Počet z toho celkem dívky

Mentální postižení z toho středně postižení z toho těžce postižení Sluchově postižení z toho těžce postižení Zrakově postižení z toho těžce postižení S vadami řeči z toho těžce postižení Tělesně postižení z toho těžce postižení S více vadami z toho hluchoslepí S vývojovými poruchami učení S vývojovými poruchami chování Autisté Celkem

12 4 0 8 5 3 3 16 0 6 2 2 0 64

8 2 0 3 1 1 1 6 0 3 1 1 0 23

4 2 117

0 0 45

vyžadující zvýšené výdaje 1. stupeň z toho 2. stupeň z toho celkem dívky celkem dívky 9 6 3 2 4 2 0 0 0 0 0 0 8 3 0 0 5 1 0 0 2 0 1 1 2 0 1 1 12 3 4 3 0 0 0 0 2 0 4 3 0 0 2 1 1 0 1 1 0 0 0 0 26 9 38 14 2 1 63

0 0 21

2 1 54

0 0 24

Graf 1. Individuálně integrovaní žáci podle druhu zdravotního postižení


3.5 Demografické údaje v rámci 7 správních obvodů 3.5.1 Bechyně Vývoj počtu obyvatel, hustota zalidnění Počet obyvatel správního obvodu Bechyně k 31. 12. 2008 činil 7 379. Většina obyvatel zájmového území je soustředěna do města Bechyně, konkrétně se jedná o 5 541 obyvatel. To znamená, že míra urbanizace dosahuje v zájmové oblasti hodnoty 75,1 %.3 Druhým největším sídlem jsou Sudoměřice u Bechyně, kde ke zmíněnému datu žilo 679 obyvatel. Počet obyvatel v ostatních obcích udává tabulka 17. Ve sledovaném území je sedm obcí ve velikostní skupině do 199 obyvatel, tři obce ve skupině 200 – 999 obyvatel a jediná obec s více než 1 000 obyvatel. Vývoj počtu obyvatel v zájmovém území lze označit za sestupný, pokud srovnáme údaje za posledních zhruba dvacet let. Tabulka 17. Počet obyvatel jednotlivých obcí obvodu Bechyně


Počet obyvatel k 31. 12. 1991 6 169 196 92 116 86 119 112 269 218 661 76 8 114

k 31. 12. 1998 6 102 215 65 87 91 80 113 258 197 628 67 7 903

k 31. 12. 2008 5 541 180 71 105 70 87 165 220 202 679 59 7 379

Z uvedených dat vyplývá, že se počet obyvatel v obvodu Bechyně za posledních zhruba dvacet let snížil o 735 lidí. Totožný trend lze vypozorovat i v rámci vyšších hierarchických úrovní, vyjma celého Jihočeského kraje, kde celkový přírůstek byl kladný. Důvodem tohoto dlouhodobějšího úbytku je jak nízká natalita, tak i záporné saldo migrace.

3

Při komparaci tohoto demografického ukazatele s vyššími hierarchickými úrovněmi (územními celky) zjistíme, že obdobné hodnoty dosahuje pouze Česká republika jako celek: 75,5 %. Míra urbanizace v Jihočeském kraji činí 64,8 %, v bývalém okrese Tábor 69,0 % a v SO ORP Tábor 70,7 %. Tento projekt je plně podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 39

Tabulka 18. Počet obyvatel ve správním obvodu Bechyně a na vyšších hierarchických úrovních

Území Jihočeský kraj bývalý okres Tábor SO ORP Tábor Bechyňsko

Počet obyvatel k 31. 12. 1991 633 675 105 785 82 076 8 114

k 31. 12. 1998 626 244 103 150 81 197 7 903

k 31. 12. 2008 636 188 102 838 80 623 7 379

Celková rozloha správního obvodu Bechyně činí 132,34 km2. Hustota zalidnění tak činí 55,8 obyv./ km2, což je podprůměrná hodnota v porovnání se všemi ostatními vyššími hierarchickými stupni. Tabulka 19. Hustota zalidnění v obvodu Bechyně a ve vyšších hierarchických úrovních

Území Česká republika Jihočeský kraj Bývalý okres Tábor SO ORP Tábor Obvod Bechyně


Tak jako v jiných osídlených oblastech je většina obyvatelstva soustředěna do „sídelního“ města. Nejvyšší hodnoty proto dosahuje samozřejmě město Bechyně, ve kterém je soustředěna naprostá většina populace správního obvodu (75 %). Z tabulky je pak patrné značně nerovnoměrné rozmístění obyvatelstva, kdy naprostá většina žije v katastrálním území obce Bechyně a všechny obce, kromě Bechyně, mají hustotu zalidnění silně podprůměrnou. Pokud by do konečné hodnoty tohoto demografického ukazatele nebyla zahrnuta populace města Bechyně, průměrná hustota zalidnění námi zkoumaného regionu by vykazovala pouhých 16,5 obyv./km2. Tabulka 20. Hustota zalidnění v jednotlivých obcích obvodu Bechyně

Obec Bechyně Březnice Černýšovice Dobronice u Bechyně Haškovcova Lhota Hodětín Hodonice Radětice Rataje Sudoměřice u Bechyně Záhoří

Hustota zalidnění (obyv./ km2) 290,7 28,4 9,1 14,0 28,4 6,3 11,8 18,3 20,2 26,6 18,9


Vývoj počtu a struktury obyvatelstva – struktura dle věku a pohlaví Průměrný věk obyvatel bechyňského správního obvodu dosahuje hodnoty 41,5 let a v Jihočeském kraji tak dosahuje slabšího podprůměru. Také ve srovnání s Českou republikou je zkoumaný region slabě podprůměrný. Věkové složení obyvatelstva se mění s velikostní skupinou obce. Nejnižších hodnot průměrného věku dosahují obce Březnice, Haškovcova Lhota a Bechyně, naopak největší průměrný je v Černýšovicích, Záhoří a Hodětíně. Tabulka 21. Věková struktura obyvatelstva v obvodu Bechyně v letech 2001 a 2008

Obec

2001 0 - 14

Bechyně Březnice Černýšovice Dobronice u Bechyně Haškovcova Lhota Hodětín Hodonice Radětice Rataje Sudoměřice u Bechyně Záhoří Celkem

15 - 59

2008 60 a více

0 - 14

15 - 59

60 a více

1 022 48 4 11

3 798 126 50 59

1 111 51 32 32

750 23 2 4

3 866 125 43 75

925 32 26 26

Průměrný věk 39,5 38,6 53,2 48,0

11

57

15

5

54

11

38,9

8 22 31 21 87

57 66 154 122 412

24 41 60 57 117

7 32 23 16 96

54 108 163 146 493

26 25 34 40 90

46,7 41,7 40,2 41,5 40,4

4 1 269

42 4 943

17 1 557

4 962

39 5 166

16 1 251

47,7 41,5

Pohyb obyvatelstva V zájmovém území se za rok 2008 snížil počet obyvatel o 14 lidí. Přirozený přírůstek je celkově záporný a pouze ve třech případech lze hovořit o přírůstku (Haškovcova Lhota, Hodětín a Hodonice). Ve všech ostatních obcích je přírůstek nulový nebo záporný. Tabulka 22. Celkový pohyb obyvatelstva v jednotlivých obcích obvodu Bechyně v roce 2008

Název obce

Narození

Zemřelí

Bechyně Březnice Černýšovice Dobronice u Bechyně

51 0 0 0

55 2 0 2

Přirozený přírůstek -4 -2 0 -2

Přistěhov alí 124 3 3 11

Vystěh ovalí 134 6 1 7

Saldo migrace -10 -3 2 4

Přírůstek/ úbytek celkem -14 -5 2 2


Haškovcova Lhota Hodětín Hodonice Radětice Rataje Sudoměřice u Bechyně Záhoří Celkem

1

0

1

1

3

-2

-1

1 4 0 1 7

0 2 2 3 8

1 2 -2 -2 -1

0 11 9 6 28

2 9 7 6 26

-2 2 2 0 2

-1 4 0 -2 1

0 65

0 74

0 -9

0 196

0 201

0 -5

0 -14

Vzdělanost Maturanti a vysokoškoláci jsou nejvíce zastoupeni ve větších obcích regionu, přičemž zcela dominantní podíl v jejich rozmístění (hlavně vysokoškolsky vzdělaných jedinců) má město Bechyně, kde nacházejí adekvátní uplatnění. Vzhledem k současným společenským trendům a možnostem je nasnadě, že zastoupení této vzdělanostní skupiny bude v celkové skladbě obyvatelstva výrazně posilovat. Co se týče vysokoškolského vzdělání, je nutno konstatovat, že zájmové území mírně zaostává za celorepublikovým průměrem (8,9 %), v krajském srovnání (7,8 %) má bezmála identickou hodnotu. Tabulka 23. Vzdělanostní struktura obyvatelstva v obvodu Bechyně v roce 2001

Kategorie vzdělání Děti do 15 let Bez vzdělání Základní vč. neukončeného Střední odborné bez maturity Úplné střední s maturitou (střední odborné s maturitou + střední všeobecné s maturitou) Vyšší odborné a nástavbové Vysokoškolské Nezjištěno Celkem

Absolutní počet 1 269 20 1 546 2 364 1 780

Podíl v populaci v % 16,3 0,3 19,9 30,4 22,9

226 497 67 7 769

2,9 6,4 0,9 100,0

3.5.2 Mladá Vožice Vývoj počtu obyvatel, hustota zalidnění Počet obyvatel obvodu Mladá Vožice k 31. 12. 2009 činil 5 943. Většina obyvatel území žije v obci Mladá Vožice, konkrétně se jedná o 2 727 obyvatel. Druhou obcí s nejvyšším počtem obyvatel jsou Ratibořské Hory, kde žije 750 obyvatel.


Tabulka 24. Počet obyvatel jednotlivých obcí obvodu Mladá Vožice

Obec 4

k 31. 12. 1991 Běleč Hlasivo Mladá Vožice Nová Ves u Mladé Vožice Oldřichov Pojbuky Řemíčov Slapsko Smilovy Hory Šebířov Vilice Zhoř u Mladé Vožice Dolní Hrachovice Pohnánec Pohnání Ratibořské Hory Rodná Celkem

3 269 195 253 159 157 545 448 207 90

753

Počet obyvatel k 31. 12. 1992 k 31. 12. 1999 182 168 202 185 2 756 2 746 190 167

k 31. 12. 2009 180 175 2 727 177

238 155 97 159 534 433 211 90 149 68 88 755 127 6 434

226 115 74 158 372 356 172 95 141 58 79 750 88 5 943

245 138 92 139 468 426 189 85 142 60 89 776 112 6 227

Z uvedených dat (tabulka 24) vyplývá, že se počet obyvatel v obvodu Mladá Vožice za posledních dvacet let snížil o 491 obyvatel. K nejvyššímu poklesu počtu obyvatel došlo mezi lety 1992 - 2009 v obcích Smilovy Hory (- 162 obyvatel) a Šebířov (- 77 obyvatel), k nárůstu počtu obyvatel došlo pouze v obci Zhoř u Mladé Vožice. Celková rozloha správního obvodu Mladá Vožice činí 201,59 km2. Hustota zalidnění je tak 29,82 obyv./ km2, což je podprůměrná hodnota v porovnání se všemi ostatními vyššími hierarchickými stupni.

Tabulka 25. Hustota zalidnění v obvodu Mladá Vožice a ve vyšších hierarchických úrovních

Území Česká republika Jihočeský kraj Bývalý okres Tábor SO ORP Tábor Obvod Mladá Vožice


4


Tabulka 26. Hustota zalidnění v jednotlivých obcích obvodu Mladá Vožice

Hustota zalidnění (obyv./ km2) 14,6 14,5 86,4 15,4 18,6 15,9 17,8 16,4 19,5 16,5 14,7 30,0 32,7 24,0 21,2 34,2 10,4

Obec Běleč Hlasivo Mladá Vožice Nová Ves u Mladé Vožice Oldřichov Pojbuky Řemíčov Slapsko Smilovy Hory Šebířov Vilice Zhoř u Mladé Vožice Dolní Hrachovice Pohnánec Pohnání Ratibořské Hory Rodná

Průměrná hustota zalidnění územního obvodu Mladá Vožice je ve srovnání s vyššími správními celky podprůměrná. Z jednotlivých obcí se výrazně odlišuje pouze průměrná hustota zalidnění obce Mladá Vožice, která činí 86,4 obyv./ km2.

Vývoj počtu a struktury obyvatelstva – struktura dle věku a pohlaví Největší počet obyvatelstva je zastoupen ve věkové kategorii 15 – 64 let, přičemž je zde zastoupen větší počet mužů než žen. Naopak ve věkové kategorii 65 a více let je zastoupen větší podíl žen než mužů. Podobný trend zastoupení lze vykázat v rámci celého SO ORP Tábor. Tabulka 27. Počet obyvatel – struktura dle věku a pohlaví k 1. 1. 2009

Název obce


15 - 64

65 a více

Celkem Muži Ženy Celkem Muži SO ORP Tábor celkem

Ženy

Celkem Muži Ženy

80 623 11 280 5 825 5 455 56 431 28 519 27 912 12 912 5 210 7 702

Běleč

182

29

13

16

129

71

58

24

12

12

Hlasivo

171

22

9

13

114

57

57

35

15

20

Mladá Vožice

2 722

410

199

211

1 909

974

935

403

160

243


182

24

13

11

121

69

52

37

14

23

Oldřichov

232

46

28

18

154

79

75

32

14

18

Pojbuky

114

7

5

2

85

43

42

22

8

14

Řemíčov

74

3

1

2

50

29

21

21

9

12


Slapsko

156

29

12

17

100

47

53

27

13

14

Smilovy Hory

389

36

18

18

260

134

126

93

40

53

Šebířov

364

50

27

23

242

130

112

72

34

38

Vilice

173

12

8

4

132

73

59

29

8

21

89

13

5

8

64

32

32

12

5

7

142

25

15

10

100

53

47

17

6

11

Pohnánec

59

7

4

3

38

20

18

14

6

8

Pohnání

74

10

5

5

52

31

21

12

3

9

739

108

56

52

522

262

260

109

49

60

88

8

3

5

59

35

24

21

11

10

5 950

839

421

418

4 131

2 139

1 992

980

407

573

Zhoř u Mladé Vožice Dolní Hrachovice

Ratibořské Hory Rodná Celkem

Pohyb obyvatelstva V zájmovém území se za rok 2009 snížil počet obyvatel o 14 lidí. Přirozený přírůstek je celkově záporný a pouze ve dvou případech lze hovořit o přírůstku (Mladá Vožice, Dolní Hrachovice). Ve všech ostatních obcích je přírůstek nulový nebo záporný. Tabulka 28. Celkový pohyb obyvatelstva v jednotlivých obcích obvodu Mladá Vožice v roce 2009

Název obce

Narození Zemřelí


Běleč

-

-

1

3

-

-2

-2

Hlasivo

2

2

5

1

-

4

4

Mladá Vožice

37

30

43

45

7

-2

5


4

9

9

9

-5

-

-5

Oldřichov

2

4

6

10

-2

-4

-6

Pojbuky

-

2

3

-

-2

3

1

Řemíčov

1

3

4

2

-2

2

-

Slapsko

-

-

5

3

-

2

2

Smilovy Hory

2

12

5

12

-10

-7

-17

Šebířov

-

4

4

8

-4

-4

-8

Vilice

1

3

3

2

-2

1

-1

Zhoř u Mladé Vožice

-

-

6

-

-

6

6

Dolní Hrachovice

1

-

2

4

1

-2

-1

Pohnánec

-

1

-

-

-1

-

-1

Pohnání

1

1

-

2

-

-2

-2

Ratibořské Hory

8

8

19

8

-

11

11

Rodná

-

-

2

2

-

-

-

59

79

117

111

-20

6

-14

Celkem


Vzdělanost Tabulka 29. Vzdělanostní struktura obyvatelstva v obvodu Mladá Vožice v roce 2001


Absolutní počet 997 14 1 610 2 258 966 78 170 46 6 139


Dle údajů uvedených v tabulce 29 je ve sledovaném území nejčastěji zahrnut typ vzdělání střední odborné bez maturity. Vzhledem k současným společenským trendům lze předpokládat, že se za posledních 10 let zvýšilo zastoupení vyšších kategorií vzdělání, což by se mělo objevit v aktualizovaných statistických údajích (SLDB 2011).

3.5.3 Sezimovo Ústí Vývoj počtu obyvatel, hustota zalidnění Počet obyvatel správního obvodu Sezimovo Ústí k 31. 12. 2009 činil 13 238. Většina obyvatel území žije v Sezimově Ústí, konkrétně se jedná o 7 333 obyvatel. Druhým největším sídlem je Planá nad Lužnicí zde ke zmíněnému datu žilo 3 666 obyvatel. Tabulka 30. Počet obyvatel jednotlivých obcí obvodu Sezimovo Ústí


Počet obyvatel k 31. 12. 19915 k 31. 12. 1992 699 2 905 7 420 105 205 166 832 12 056 276

k 31. 12. 1999 704 2 988 7 472 118 206 154 757 12 399

k 31. 12. 2009 723 3 666 7 333 130 304 159 923 13 238

Z uvedených dat vyplývá, že se počet obyvatel v obvodu Sezimovo Ústí za posledních zhruba dvacet let zvýšil o 906 lidí. Největší nárůst počtu obyvatel byl zaznamenán v obci Planá nad Lužnicí.


Celková rozloha obvodu Sezimovo Ústí činí 78,67 km2. Hustota zalidnění tak činí 168,3 obyv./ km2, což je nadprůměrná hodnota v porovnání se všemi ostatními vyššími hierarchickými stupni. Tabulka 31. Hustota zalidnění v obvodu Sezimovo Ústí a ve vyšších hierarchických úrovních

Území Česká republika Jihočeský kraj Bývalý okres Tábor SO ORP Tábor Obvod Sezimovo Ústí


Tabulka 32. Hustota zalidnění v jednotlivých obcích obvodu Sezimovo Ústí

Obec Košice Planá nad Lužnicí Sezimovo Ústí Skrýchov u Malšic Ústrašice Zhoř u Tábora Želeč

Hustota zalidnění (obyv./ km2) 51,7 171,1 863,7 18,5 41 34,4 58,1

Průměrná hustota zalidnění územního obvodu Sezimovo Ústí je nadprůměrná dle vyšších správních celků, nadprůměrnou hodnotu zvyšuje hustota zalidnění města Planá nad Lužnicí a Sezimovo Ústí.

Vývoj počtu a struktury obyvatelstva – struktura dle věku a pohlaví Dle údajů z tabulky 33 lze zjistit, že největší počet obyvatelstva je zastoupeno ve věkovém rozhraní 15 – 64 let a více je v této věkové kategorii zastoupeno mužské pohlaví. V rámci celého SO ORP Tábor je stejný trend zastoupení. Z věkové kategorie obyvatelstva 65 a více let je patrno, že ženské pohlaví je zastoupeno častěji než mužské.

5



Název obce 0 - 14 Celkem Muži Ženy

Počet obyvatel 15 - 64 Celkem Muži

Ženy

65 a více Celkem Muži Ženy

80 623

11 280

5 825

5 455

56 431

28 519

27 912

12 912

5 210

7 702

722 3 544

104 560

56 282

48 278

501 2 545

264 1 273

237 1 272

117 439

48 165

69 274

7 338 128

982 21

512 16

470 5

4 669 91

2 345 51

2 324 40

1 687 16

719 6

968 10

286 164 918 13 100

45 28 179 1 919

29 11 90 996

16 17 89 923

204 112 655 8 777

96 57 352 4 438

108 55 303 4 339

37 24 84 2 404

16 9 33 996

21 15 51 1 408

Celkem SO ORP Tábor celkem Košice Planá nad Lužnicí Sezimovo Ústí Skrýchov u Malšic Ústrašice Zhoř u Tábora Želeč Celkem SO Sezimovo Ústí

Pohyb obyvatelstva Tabulka 34. Celkový pohyb obyvatelstva v jednotlivých obcích obvodu Sezimovo Ústí v roce 2009

Název obce Košice Planá nad Lužnicí Sezimovo Ústí Skrýchov u Malšic Ústrašice Zhoř u Tábora Želeč u Tábora Celkem

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

5 36

Přirozený přírůstek 5 11

20 67

Saldo migrace -4 111

Přírůstek/ úbytek 1 122

10 47

16 178

71

71

0

140

148

-8

-8

2

2

0

6

4

2

2

7 1

3 1

4 0

21 1

7 6

14 -5

18 -5

14

6

8

27

30

-3

5

152

124

28

389

282

107

135

V zájmovém území se za rok 2009 zvýšil počet obyvatel o 163 lidí. Přirozený přírůstek je celkově kladný. Nejvyšší celkový přírůstek obyvatel byl zaznamenán v obci Planá nad Lužnicí.


Vzdělanost Tabulka 35. Vzdělanostní struktura obyvatelstva v obvodu Sezimovo Ústí v roce 2001


Absolutní počet 1 855 12 1 996 4 395 2 919 394 824 96 12 491

Podíl v populaci 14,9 0,0 16,0 35,2 23,4 3,1 6,6 0,8 100,0

Vzdělání střední odborné bez maturity je v obou hlavních obcí územního obvodu Sezimovo Ústí zastoupeno nejčastěji. Vzhledem k současným společenským trendům a možnostem je nasnadě, že zastoupení maturantů a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel bude v celkové skladbě obyvatelstva výrazně posilovat. Co se týče vysokoškolského vzdělání, je nutno konstatovat, že územní obvod Sezimovo Ústí zaostává za celorepublikovým průměrem (8,9 %) a i v krajském srovnání (7,8 %).

3.5.4 Malšice Vývoj počtu obyvatel, hustota zalidnění Počet obyvatel obvodu Malšice k 31. 12. 2009 činil 4 814. Většina obyvatel území žije v Malšicích a Opařanech, konkrétně se jedná o 3 231 obyvatel. Tabulka 36. Počet obyvatel jednotlivých obcí obvodu Malšice


Počet obyvatel k 31. 12. 1991 66 76 103 145 1 981 318 399 1 416 234 4 738

k 31. 12. 1999 67 75 97 137 1 758 310 386 1 402 219 4 451

k 31. 12. 2009 69 129 130 145 1 837 375 485 1 394 250 4 814

Z uvedených dat vyplývá, že se počet obyvatel v obvodu Malšice za posledních zhruba dvacet let zvýšil o 76 obyvatel. K největšímu nárůstu počtu obyvatel došlo v obcích Slapy, Radimovice u Želče a Dražičky. K nejvyššímu poklesu počtu obyvatel došlo v obci Malšice. Tento projekt je plně podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 49

Celková rozloha obvodu Malšice činí 108,74 km2. Hustota zalidnění tak činí 44,3 obyv./ km2. Tabulka 37. Hustota zalidnění v obvodu Malšice a ve vyšších hierarchických úrovních


Území Česká republika Jihočeský kraj Bývalý okres Tábor SO ORP Tábor Obvod Malšice

Tabulka 38. Hustota zalidnění v jednotlivých obcích obvodu Malšice

Hustota zalidnění (obyv./ km2) 21,3 25,1 44,1 38 47,6 83,9 76,7 44,4 19,6

Obec Bečice Dražičky Libějice Lom Malšice Radimovice u Želče Slapy Opařany Řepeč

Průměrná hustota zalidnění územního obvodu Malšice je pod průměrem vyšších správních celků. Z obcí mají vyšší hustotu zalidnění pouze Radimovice u Želče a Slapy.

Vývoj počtu a struktury obyvatelstva – struktura dle věku a pohlaví Dle údajů uvedených v tabulce 39 je patrné, že největší počet obyvatelstva je zastoupeno ve věkovém rozhraní 15 – 64 let a více je v této věkové kategorii zastoupeno mužské pohlaví. V rámci celého SO ORP Tábor je stejný trend zastoupení. Z věkové kategorie obyvatelstva 65 a více let je patrné, že ženské pohlaví je zastoupeno častěji než mužské. Tabulka 39. Počet obyvatelstva – struktura dle věku a pohlaví k 1. 1. 2009

Název obce

SO ORP Tábor celkem Bečice Dražičky Libějice Lom Malšice Opařany

Počet obyvatel Celkem 0 - 14 Celkem

Muži

80 623

11 280

76 118 108 149 1 799 1 380

5 25 15 22 243 205

Ženy

15 - 64 Celkem Muži

Ženy

65 a více Celkem Muži

Ženy

5 825

5 455

56 431

28 519

27 912

12 912

5 210

7 702

3 12 10 11 119 124

2 13 5 11 124 81

51 75 74 94 1 244 980

30 36 44 46 643 499

21 39 30 48 601 481

20 18 19 33 312 195

9 6 8 15 129 73

11 12 11 18 183 122


Radimovice u Želče Řepeč Slapy Celkem

375

63

30

33

272

140

132

40

16

24

254 482 4 741

43 83 704

23 43 375

20 40 329

172 347 3 309

86 117 1 695

86 176 1 614

39 52 728

21 24 301

18 28 427

Pohyb obyvatelstva Tabulka 40. Celkový pohyb obyvatelstva v jednotlivých obcích obvodu Malšice v roce 2009

Název obce

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

4 3 1 2 15 3

Přirozený přírůstek -2 2 0 -1 0 1

Bečice Dražičky Libějice Lom Malšice Radiomovice u Želče Slapy Opařany Řepeč Celkem

2 5 1 1 15 4 4 19 2 53

6 0 7 5 35 7

Saldo migrace -5 9 -5 -3 37 -1

Přírůstek celkem -7 11 -5 -4 37 0

1 9 2 2 73 6

3 13 7 51

1 6 -5 2

15 35 5 148

13 27 4 104

2 8 1 44

3 14 -4 46

V zájmovém území se za rok 2009 zvýšil počet obyvatel o 46 lidí. Přirozený přírůstek je celkově kladný. Nejvyšší přírůstek obyvatel byl zaznamenán v obcích Malšice a Dražičky.

Vzdělanost Tabulka 41. Vzdělanostní struktura obyvatelstva v obvodu Malšice v roce 2001


Absolutní počet 724 5 926 1 666 839 98 198 22 4 478

Podíl v populaci 16,2 0,1 20,7 37,2 18,7 2,2 4,4 0,5 100,0

Vzdělání střední odborné bez maturity je v územním obvodu Malšice zastoupeno nejčastěji. Vzhledem k současným společenským trendům a možnostem je nasnadě, že zastoupení maturantů a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel bude v celkové skladbě obyvatelstva výrazně posilovat. Co se týče vysokoškolského vzdělání, je nutno konstatovat, že územní obvod Malšice zaostává za celorepublikovým průměrem (8,9 %) a i v krajském srovnání (7,8 %). Tento projekt je plně podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 51

3.5.5 Jistebnice Vývoj počtu obyvatel, hustota zalidnění Počet obyvatel obvodu Jistebnice k 31. 12. 2009 činil 2 790. Většina obyvatel území žije v Jistebnici, konkrétně se jedná o 2 046 obyvatel. Tabulka 42. Počet obyvatel jednotlivých obcí obvodu Jistebnice


Počet obyvatel k 31. 12. 1991 2 151 795 2 946

k 31. 12. 1999 2 115 731 2 846

k 31. 12. 2009 2 046 744 2 790

Z uvedených dat vyplývá, že se počet obyvatel v obvodu Jistebnice za posledních zhruba dvacet let snížil o 156 obyvatel. Celková rozloha obvodu Jistebnice činí 82,03 km2. Hustota zalidnění tak činí 34 obyv./ km2, což je podprůměrná hodnota v porovnání se všemi ostatními vyššími hierarchickými stupni. Tabulka 43. Hustota zalidnění v obvodu Jistebnice a ve vyšších hierarchických úrovních

Území Česká republika Jihočeský kraj Bývalý okres Tábor SO ORP Tábor Obvod Jistebnice


Tabulka 44. Hustota zalidnění v jednotlivých obcích obvodu Jistebnice

Obec Jistebnice Nadějkov

Hustota zalidnění (obyv./ km2) 35,3 30,1

Vývoj počtu a struktury obyvatelstva – struktura dle věku a pohlaví Z údajů uvedených v tabulce 45 je patrné, že největší počet obyvatelstva je zastoupeno ve věkovém rozhraní 15 – 64 let a více je v této věkové kategorii zastoupeno mužské pohlaví. V rámci celého SO ORP Tábor je stejný trend zastoupení. Z věkové kategorie obyvatelstva 65 a více let je patrné, že ženské pohlaví je zastoupeno častěji než mužské.



Název obce

Počet obyvatel Celkem 0 - 14 15 - 64 65 a více Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy 80 623 11 280 5 825 5 455 56 431 28 519 27 912 12 912 5 210 7 702

SO ORP Tábor celkem Jistebnice Nadějkov Celkem

2 017 739 2 756

299 90 389

149 43 192

150 47 197

1 353 537 1 890

701 294 995

652 243 895

365 112 477

137 39 176

228 73 301


Název obce

Narození

Zemřelí

Jistebnice Nadějkov Celkem

30 11 41

26 10 36

Přirozený přírůstek 4 1 5

Přistěhovalí

Vystěhovalí

41 15 56

16 11 27

Saldo migrace 25 4 29

Přírůstek celkem 29 5 34

V zájmovém území se za rok 2009 zvýšil počet obyvatel o 34 lidí. Přirozený přírůstek je celkově kladný.

Vzdělanost Tabulka 47. Vzdělanostní struktura obyvatelstva v obvodu Jistebnice v roce 2001


Absolutní počet 481 3 683 944 473 55 122 20 2 781


Vzdělání střední odborné bez maturity je v obou hlavních obcí územního obvodu Jistebnice zastoupeno nejčastěji. Vzhledem k současným společenským trendům a možnostem je nasnadě, že zastoupení maturantů a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel bude v celkové skladbě obyvatelstva výrazně posilovat. Co se týče vysokoškolského vzdělání, je nutno konstatovat, že územní obvod Jistebnice zaostává za celorepublikovým průměrem (8,9 %) a i v krajském srovnání (7,8 %).


3.5.6 Chotoviny Vývoj počtu obyvatel, hustota zalidnění Počet obyvatel obvodu Chotoviny k 31. 12. 2009 činil 3 028. Většina obyvatel území žije v obci Chotoviny, konkrétně se jedná o 1 721 obyvatel. Druhou obcí s nejvyšším počtem obyvatel je Borotín, kde bylo ke stejnému datu zaznamenáno 591 obyvatel. Tabulka 48. Počet obyvatel jednotlivých obcí obvodu Chotoviny


k 31. 12. 1991 536 1 506 77 67 349 296 2 831

Počet obyvatel k 31. 12. 1999 507 1 529 58 55 278 284 2 711

k 31. 12. 2009 591 1 721 63 62 294 297 3 028

Z uvedených dat vyplývá, že se počet obyvatel v obvodu Chotoviny za posledních dvacet let zvýšil celkem o 197 obyvatel. K největšímu nárůstu počtu obyvatel došlo v obci Chotoviny, naopak nejvyšší úbytek počtu obyvatel byl zaznamenán v obci Nemyšl. Celková rozloha správního obvodu Chotoviny činí 81,37 km2. Hustota zalidnění tak činí 35,3 obyv./ km2, což je podprůměrná hodnota v porovnání se všemi ostatními vyššími hierarchickými stupni. Tabulka 49. Hustota zalidnění v obvodu Chotoviny a ve vyšších hierarchických úrovních

Území Česká republika Jihočeský kraj Bývalý okres Tábor SO ORP Tábor Obvod Chotoviny


Tabulka 50. Hustota zalidnění v jednotlivých obcích obvodu Chotoviny

Obec Borotín Chotoviny Jedlany Košín Nemyšl Sudoměřice u Tábora

Hustota zalidnění (obyv./ km2) 20,3 52,8 14,3 29,7 20,2 82,2


Z údajů uvedených v tabulce 50 je patrné, že z jednotlivých obcí území správního obvodu Chotoviny má nejvyšší průměrnou hustotu zalidnění obec Sudoměřice u Tábora.

Vývoj počtu a struktury obyvatelstva – struktura dle věku a pohlaví Dle následující tabulky lze zjistit, že největší počet obyvatelstva je zastoupeno ve věkovém rozhraní 15 – 64 let a zároveň je v této věkové kategorii zastoupen větší počet mužů než žen. V rámci celého SO ORP Tábor je stejný trend zastoupení. Z věkového zastoupení obyvatelstva v rozmezí let 65 a více je patrné, že ženské pohlaví je zastoupeno častěji než mužské pohlaví. Tabulka 51. Počet obyvatelstva – struktura dle věku a pohlaví k 1. 1. 2009

Název obce


15 - 64

65 a více

Celkem Muži Ženy Celkem Muži SO ORP Tábor celkem Borotín

Ženy

Celkem Muži Ženy

80 623 11 280 5 825 5 455 56 431 28 519 27 912 12 912 5 210 7 702 577

100

46

54

380

202

178

97

41

56

1696

285

149

136

1151

600

551

260

107

153

Jedlany

60

7

4

3

39

22

17

14

4

10

Košín

61

9

2

7

47

24

23

5

2

3

286

53

25

28

197

101

96

36

14

22

293 2 973

42 496

21 247

21 249

209 2 023

105 1 054

104 969

42 454

20 188

22 266

Chotoviny

Nemyšl Sudoměřice u Tábora Celkem obvod Chotoviny


Název obce

Narození Zemřelí


Borotín

11

10

18

5

1

13

14

Chotoviny

17

22

60

30

-5

30

25

Jedlany

2

-

2

1

2

1

3

Košín

1

-

1

1

1

-

1

Nemyšl

6

1

8

5

5

3

8

5 42

4 37

4 93

1 43

1 5

3 50

4 55

Sudoměřice u Tábora Celkem

Jak vyplývá z tabulky, v zájmovém území se za rok 2009 zvýšil počet obyvatel o 55 lidí. Přirozený přírůstek je celkově kladný. Nejvyšší přírůstek obyvatel byl zaznamenán v obci Chotoviny, nejnižší v obci Košín.


Vzdělanost Tabulka 53. Vzdělanostní struktura obyvatelstva v obvodu Chotoviny v roce 2001


Absolutní počet 399 9 654 982 478 42 131 25 2 720


V územním obvodu Chotoviny je nejvíce zastoupen typ vzdělání střední odborné bez maturity. Nicméně je vhodné konstatovat, že vzhledem k současným společenským trendům zastoupení maturantů a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel výrazně posiluje.

3.5.7 Chýnov Vývoj počtu obyvatel, hustota zalidnění Počet obyvatel obvodu Chýnov k 31. 12. 2009 činil 4 347. Většina obyvatel území žije v Chýnově, konkrétně se jedná o 2 299 obyvatel. Druhou obcí s nejvyšším počtem obyvatel jsou Dolní Hořice, kde žije 825 obyvatel. Tabulka 54. Počet obyvatel jednotlivých obcí obvodu Chýnov


k 31. 12. 1991 92 881 2 048 436 505 199 (k 31.12.1994) 263 68 4 492

Počet obyvatel k 31. 12. 1999 82 809 2 040 234 505 201 204 47 4 122

k 31. 12. 2009 56 825 2 299 281 438 230 185 33 4 347

Z uvedených dat vyplývá, že se počet obyvatel ve správním obvodu Chýnov za posledních dvacet let snížil o 145 obyvatel. K největšímu úbytku počtu obyvatel došlo v obcích Nová Ves u Chýnova, Vodice a Radenín. Naopak nárůst počtu obyvatel zaznamenalo zejména město Chýnov.


Celková rozloha správního obvodu Chýnov činí 139,21 km2. Hustota zalidnění tak činí 31,1 obyv./ km2, což je podprůměrná hodnota v porovnání se všemi ostatními vyššími hierarchickými stupni. Tabulka 55. Hustota zalidnění v obvodu Chýnov a ve vyšších hierarchických úrovních


Území Česká republika Jihočeský kraj Bývalý okres Tábor SO ORP Tábor Obvod Chýnov

Tabulka 56. Hustota zalidnění v jednotlivých obcích obvodu Chýnov

Hustota zalidnění (obyv./ km2) 26,1 20,4 74,0 41,2 18,5 17,1 12,2 5,6

Obec Bradáčov Dolní Hořice Chýnov Nová Ves u Chýnova Radenín Turovec Vodice Zadní Střítež

Z údajů uvedených v tabulce 56 je patrné, že z jednotlivých obcí území správního obvodu Chýnov má nejvyšší průměrnou hustotu zalidnění město Chýnov.

Vývoj počtu a struktury obyvatelstva – struktura dle věku a pohlaví Jak je patrné z tabulky 57, největší počet obyvatel ve sledovaném území je ve věkové kategorii 15 – 64 let. V této věkové kategorii je zastoupen o něco větší počet mužů než žen. V rámci celého SO ORP Tábor je stejný trend zastoupení. Z věkové kategorie 65 a víc let je patrné, že zahrnuje větší počet žen než mužů, což rovněž odpovídá celorepublikovému trendu. Tabulka 57. Počet obyvatelstva – struktura dle věku a pohlaví k 1. 1. 2009

Název obce


15 - 64

65 a více

Celkem Muži Ženy Celkem Muži SO ORP Tábor celkem Bradáčov Dolní Hořice Chýnov

Ženy

Celkem Muži Ženy

80 623 11 280 5 825 5 455 56 431 28 519 27 912 12 912 5 210 7 702 58

3

2

1

26

13

13

29

11

18

812

116

67

49

543

296

247

153

60

93

2 289

382

194

188

1 553

756

797

354

139

215



270

37

20

17

199

101

98

34

11

23

Radenín

492

64

37

27

336

180

156

92

36

56

Turovec

231

33

16

17

166

84

82

32

9

23

Vodice

180

12

8

4

107

58

49

61

26

35

Zadní Střítež Celkem obvod Chýnov

32

-

-

-

24

10

14

8

2

6

4 364

647

344

303

2 954

1 498

1 456

763

294

469

Pohyb obyvatelstva Tabulka 58. Celkový pohyb obyvatelstva v jednotlivých obcích obvodu Chýnov v roce 2009

Název obce

Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přirozený přírůstek

Bradáčov

Saldo Přírůstek/ migrace úbytek celkem

1

2

-

1

-1

-1

-2

Dolní Hořice

11

9

21

10

2

11

13

Chýnov

26

29

58

45

-3

13

10


8

1

5

1

7

4

11

Radenín

7

9

21

8

-2

13

11

Turovec

1

3

3

2

-2

1

-1

Vodice

1

1

6

1

-

5

5

Zadní Střítež

-

-

2

1

-

1

1

55

54

116

69

1

47

48

Celkem obvod Chýnov

Jak vyplývá z tabulky 58, v zájmovém území se za rok 2009 zvýšil počet obyvatel o 48 lidí. Přirozený přírůstek je celkově kladný. Nejvyšší přirozený přírůstek byl zaznamenán v obci Dolní Hořice, Nová Ves u Chýnova a Radenín, naopak k úbytku počtu obyvatelstva došlo v obci Bradáčov a Turovec.

Vzdělanost Tabulka 59. Vzdělanostní struktura obyvatelstva v obvodu Chýnov v roce 2001


Absolutní počet 626 6 1 023 1 496 687 90 170 31 4 129



Nejčastěji je ve sledovaném území zahrnut typ vzdělání střední odborné bez maturity, základní a úplné střední s maturitou. Vzhledem k současným společenským trendům lze předpokládat, že se za posledních 10 let zvýšilo zastoupení vyšších kategorií vzdělání. Údaje budou aktualizovány v rámci SDLB v roce 2011.


4 Ekonomická aktivita a trh práce 4.1 Ekonomická aktivita Vývoj počtu obyvatel jednotlivých věkových skupin se plně promítá i do míry ekonomické aktivity. Tato je podílem ekonomicky aktivních osob (zaměstnaných i nezaměstnaných) na celkovém počtu obyvatel hodnocené skupiny. Podíl ekonomicky aktivních osob na celé populaci byl v roce 2008 v zájmovém území 70,36 %, což je nepatrně nižší podíl než v celé ČR či jiných hierarchických úrovních. Tabulka 60. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva na území ORP Tábor a ve vyšších hierarchických úrovních v letech 2001 a 2008 (v %)

Území Česká republika Jihočeský kraj bývalý okres Tábor SO ORP Tábor

2001 72,32 71,89 70,32 71,46

2008 71,20 71,06 70,28 70,36

Z dlouhodobého hlediska se počet ekonomicky aktivních osob neustále snižuje, což je způsobeno především demografickým vývojem, větším podílem osob studujících na středních a vysokých školách, většími možnostmi získávání zkušeností v zahraničí před nástupem do zaměstnání a v neposlední řadě také snížením podílu pracujících důchodců. Současnou situaci ekonomicky aktivního obyvatelstva na daném území přibližují i statistické údaje o počtu pracovních neschopností a počtu důchodců, evidovaných Českou správou sociálního zabezpečení, OSSZ Tábor. Je nutné ovšem připomenout, že údaje jsou zpracovávány souhrnně za celé území okresu Tábor. Vzhledem k této skutečnosti nelze získat data za jednotlivé správní obvody ORP Tábor. Z údajů v tabulce 61 je patrné, že se počet ukončených případů pracovní neschopnosti v roce 2010 snížil celkem o 2 131 případů. Tabulka 61. Počet ukončených případů pracovní neschopnosti v letech 2009 a 2010

2009 leden únor březen duben květen červen červenec

2010 1598 1844 1889 1351 1218 1244 951

rozdíl 2010-2009 1255 1321 1436 1274 1248 1168 863

-343 -523 -453 -77 30 -76 -88


srpen září říjen listopad prosinec celkem

958 973 1199 1425 1475 16 125

971 970 1310 1118 1060 13 994

13 -3 111 -307 -415 -2 131

V tabulce 62 je uvedeno srovnání počtu prostonaných dnů v letech 2009 a 2010. Z údajů je patrné velice výrazné snížení celkového počtu prostonaných dnů v roce 2010 (o 114 079 dnů). Ke snížení došlo ve všech měsících roku 2010 kromě měsíce října. Snížení počtu ukončených případů pracovní neschopnosti i počtu prostonaných dnů je důsledkem legislativních změn, které se týkají výpočtu výše nemocenské. Tabulka 62. Srovnání počtu prostonaných dnů v letech 2009 a 2010

2009 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem

2010 78259 72972 92105 72176 68371 66914 50726 56645 50807 55057 62063 54101 780 196

rozdíl 2010-2009 64726 51769 64787 60965 61232 56636 49572 56134 44273 58212 52762 45049 666 117

-13533 -21203 -27318 -11211 -7139 -10278 -1154 -511 -6534 3155 -9301 -9052 -114 079

V tabulce 63 je uvedeno srovnání celkového počtu důchodců v letech 2009 a 2010. Z údajů je patrné, že se počet osob, které pobírají dávky starobního důchodu, zvýšil o 1121 osob. Naopak došlo ke snížení počtu osob, které pobírají invalidní důchod (o 770 osob) a vdovský/vdovecký důchod (o 131 osob). Celkově se v roce 2010 snížil počet sepsaných žádostí o důchod o 712 žádostí. Tabulka 63. Počet důchodců v letech 2009 a 2010

2009 Starobní důchody Invalidní důchody

muži 6854 2549

ženy 8403 2318

2010 celkem 15257 4867

muži 7500 2120

ženy 8878 1977

celkem 16378 4097


Vdovské a vdovecké důchody Sirotčí důchody Počet sepsaných žádostí o důchod Počet dobrovolně pojištěných osob

939

6157

7096 410 2768 389

862

6103

6965 415 2056 427

4.2 Nezaměstnanost Registrovaná míra nezaměstnanosti (10,05 % k 31. 12. 2010) je v kraji pátá nejnižší, počet uchazečů o zaměstnání evidovaných déle než 12 měsíců nedosahuje 20 %. Aktuální míra nezaměstnanosti, evidovaná Úřadem práce v Táboře v rámci území okresu Tábor, je uvedena v tabulce 64. Jedná se o míru nezaměstnanosti v jednotlivých mikroregionech okresu Tábor (mimo území Veselska a Soběslavska). Tabulka 64. Míra nezaměstnanosti za období leden 2011

Mikroregion Bechyňsko Chýnovsko Jistebnicko Mladovožicko Táborsko

% 11,08 10,30 12,78 9,25 10,29

Obrázek 3. Kartogram: Míra nezaměstnanosti v % ve správních obvodech ORP v Jihočeském kraji za rok 2008


Tabulka 65. Míra nezaměstnanosti v % ve správních obvodech ORP v Jihočeském kraji za rok 2008

Správní obvod ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

Míra registrované nezaměstnanosti 6,6 4,0 8,3 7,0 4,5 7,2 6,9 5,4 5,8 6,4 6,4 5,5 4,4 4,2 5,2 4,8 8,0

Počet ekonom. subjektů celkem na 1000 obyvatel 205 263 250 189 215 215 232 239 247 212 228 253 205 220 211 255 235

Z tabulky 65 je patrné, že míra nezaměstnanosti v ORP Tábor byla v roce 2008 pátá nejnižší v celém Jihočeském kraji. Tabulka 66. Míra nezaměstnanosti v % ve správních obvodech ORP v Jihočeském kraji (vývoj mezi lety 2002 – 2008)

Míra nezaměstnanosti v % Správní obvod ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

2002 7,9 4,3 11,0 10,9 5,5 10,4 8,2 7,7 7,4 6,9 6,7 5,5 6,5 5,6 5,9 7,3 7,6

2003 8,2 4,5 11,1 11,3 6,2 10,6 9,2 8,0 7,3 7,6 7,7 6,2 5,4 5,9 6,0 6,7 8,5

2004 8,6 4,3 10,9 11,6 7,1 10,7 9,1 8,4 8,3 7,8 7,8 6,3 6,0 7,1 7,4 7,3 9,0

2005 8,9 4,9 11,2 12,1 7,8 10,5 9,5 8,6 7,7 7,5 7,5 6,5 6,5 7,0 6,8 5,7 9,6

2006 8,0 4,4 9,7 10,0 6,0 8,5 7,9 7,2 6,6 6,8 6,7 6,1 5,2 5,5 6,3 5,5 8,6

2007 6,4 3,8 8,0 7,4 4,7 6,2 6,8 5,3 4,9 5,6 5,7 4,9 4,2 4,3 4,7 4,6 7,6

2008 6,6 4,0 8,3 7,0 4,5 7,2 6,9 5,4 5,8 6,4 6,4 5,5 4,4 4,2 5,2 4,8 8,0


Průměrná míra nezaměstnanosti v letech 2002 až 2008 byla v ORP Tábor 5,9 %. Vývoj míry nezaměstnanosti spolu s přehledem dostupných volných míst v letech 2008 - 2010 ve všech obcích SO ORP Tábor přehledně ukazuje tabulka 67.6 Tabulka 67. Míra nezaměstnanosti v obcích ORP v letech 2008 - 2010

EAO Balkova Lhota Bečice Bechyně Běleč Borotín Bradáčov Březnice Černýšovice Dlouhá Lhota Dobronice u Bechyně Dolní Hořice Dolní Hrachovice Dražice Dražičky Drhovice Haškovcova Lhota Hlasivo Hodětín Hodonice Chotoviny Choustník Chrbonín

61 29 3 055 86 201 20 92 34 85 43 406 74 349 29 101 41 72 47 54 795 251 76

Dosažitelní uchazeči celkem7 2008 2009 2010 4 5 5 0 2 5 197 277 294 2 9 6 15 35 43 0 1 0 4 7 12 3 4 6 5 10 7 5 8 4 27 43 47 3 4 2 22 39 41 2 6 5 8 10 15 2 7 5 6 13 8 3 1 1 8 6 13 29 53 73 7 16 23 3 6 4

Míra nezaměstnanosti (%) Volná místa 2008 2009 2010 2008 2009 6,60 8,20 8,20 0 0 0,00 6,90 17,20 0 0 6,40 9,10 9,60 1 3 2,30 10,50 7,00 0 0 7,50 17,40 21,40 6 0 0,00 5,00 0,00 0 0 4,30 7,60 13,00 0 0 8,80 11,80 17,60 0 0 5,90 11,80 8,20 0 0 11,60 18,60 9,30 0 0 6,70 10,60 11,60 6 1 4,10 5,40 2,70 0 0 6,30 11,20 11,70 1 0 6,90 20,70 17,20 0 0 7,90 9,90 14,90 0 0 4,90 17,10 12,20 0 0 8,30 18,10 11,10 0 0 6,40 2,10 2,10 0 0 14,80 11,10 24,10 0 0 3,60 6,70 9,20 10 1 2,80 6,40 9,20 0 0 3,90 7,90 5,30 0 0

2010 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0

6

Metodická poznámka: Podle oficiální metodiky se míra registrované nezaměstnanosti na úrovni ČR, krajů a okresů počítá na základě výsledků výběrového šetření pracovních sil. Míra nezaměstnanosti v obcích, mikroregionech, ORP a POU se z důvodu nedostupnosti dat o zaměstnaných na úrovni těchto územních celků počítá na základě ekonomicky aktivního obyvatelstva (EAO). 7 Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy, nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené.


Chýnov Jedlany Jistebnice Košice Košín Krátošice Krtov Libějice Lom Malšice Meziříčí Mladá Vožice Mlýny Nadějkov Nasavrky Nemyšl Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Ml. Vožice Oldřichov Opařany Planá nad Lužnicí Pohnánec Pohnání Pojbuky Psárov Radenín Radětice Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Radkov Rataje Ratibořské Hory Rodná Řemíčov Řepeč Sezimovo Ústí Skopytce Skrýchov u Malšic Slapsko Slapy Smilovy Hory

963 32 948 367 33 63 71 51 68 854 69 1 400 70 367 16 132 113 78 121 700 1 632 30 42 64 69 209 127 30 169 80 97 401 49 34 118 3 734 69 55 52 229 211

33 0 48 22 4 1 2 0 5 36 3 47 4 26 3 5 6 7 7 28 80 1 0 6 7 13 11 2 3 4 10 15 1 1 3 157 3 2 2 4 7

76 1 97 21 2 9 2 1 9 77 6 96 4 56 0 17 5 8 10 59 148 2 3 8 8 20 11 1 18 9 9 33 2 3 12 314 7 4 10 14 21

89 0 111 37 4 9 3 4 10 86 5 109 10 45 2 19 8 8 12 66 173 5 1 10 5 28 15 4 19 10 9 44 6 3 12 282 11 3 6 15 20

3,40 0,00 5,10 6,00 12,10 1,60 2,80 0,00 7,40 4,20 4,30 3,40 5,70 7,10 18,80 3,80 5,30 9,00 5,80 4,00 4,90 3,30 0,00 9,40 10,10 6,20 8,70 6,70 1,80 5,00 10,30 3,70 2,00 2,90 2,50 4,20 4,30 3,60 3,80 1,70 3,30

7,90 3,10 10,20 5,70 6,10 14,30 2,80 2,00 13,20 9,00 8,70 6,90 5,70 15,30 0,00 12,90 4,40 10,30 8,30 8,40 9,10 6,70 7,10 12,50 11,60 9,60 8,70 3,30 10,70 11,30 9,30 8,20 4,10 8,80 10,20 8,40 10,10 7,30 19,20 6,10 10,00

9,20 0,00 11,70 10,10 12,10 14,30 4,20 7,80 14,70 10,10 7,20 7,80 14,30 12,30 12,50 14,40 7,10 10,30 9,90 9,40 10,60 16,70 2,40 15,60 7,20 13,40 11,80 13,30 11,20 12,50 9,30 11,00 12,20 8,80 10,20 7,60 15,90 5,50 11,50 6,60 9,50

0 0 3 3 0 0 0 0 0 3 0 11 0 0 0 0 1 0 0 11 53 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 2 0 0 0 11 0 0 0 3 0

0 0 0 1 0 0 0 0 0 3 0 2 0 3 0 0 0 0 0 3 15 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 0 0 0 3 0

0 0 3 1 0 0 0 0 0 2 0 1 0 3 0 0 0 0 0 0 24 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 2 0


Stádlec Sudoměřice u Bechyně Sudoměřice u Tábora Svrabov Šebířov Turovec Ústrašice Vilice Vlčeves Vodice Zadní Střítež Záhoří Zhoř u Mladé Vožice Zhoř u Tábora Želeč

294 318 140 27 184 121 111 91 44 87 16 28 46 78 405

13 22 8 1 10 0 9 2 1 3 3 3 2 5 19

32 27 12 1 21 6 13 13 2 8 1 2 5 10 42

29 4,40 25 6,90 16 5,70 3 3,70 19 5,40 6 0,00 15 8,10 16 2,20 0 2,30 9 3,40 1 18,80 4 10,70 8 4,30 14 6,40 40 4,70

10,90 8,50 8,60 3,70 11,40 5,00 11,70 14,30 4,50 9,20 6,30 7,10 10,90 12,80 10,40

9,90 7,90 11,40 11,10 10,30 5,00 13,50 17,60 0,00 10,30 6,30 14,30 17,40 17,90 9,90

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 0 0 1

2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

2 1 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 1 0

4.3 Sociální aspekty zaměstnanosti Vzhledem ke skutečnosti, že sociální aspekty zaměstnanosti se vykazují na základě aspektů nezaměstnanosti, jež mají větší vypovídající hodnotu, byly při zpracování následujících dat použity příslušné dílčí údaje o nezaměstnanosti evidované Úřadem práce v Táboře. Mezi sociální skupiny, které jsou nejčastěji ohroženi nezaměstnaností v rámci sledovaného území ORP Tábor, patří: absolventi škol a mladiství, osoby se zdravotním postižením, dlouhodobě evidovaní uchazeči, osoby ve věkových kategoriích 30 – 34 let, 50 – 54 let a 55 – 59 let, 60+. Bližší informace jsou uvedeny v tabulce 68 a 69. Veškeré informace o stavu nezaměstnanosti na území ORP Tábor jsou evidovány Úřadem práce v Táboře. Statistiky průměrného měsíčního počtu uchazečů o zaměstnání obecně a dle věkové struktury jsou zaznamenávány v rámci 7 správních území: Táborsko, Bechyňsko, Chýnovsko, Jistebnicko, Mladovožicko, Veselsko a Soběslavsko (+ ostatní). Vzhledem k potřebám sociodemografické analýzy ORP Tábor neuvádíme údaje za Veselsko a Soběslavsko. Jak je patrné z tabulky 68, nejvíce ohroženou skupinou nezaměstnaných jsou rizikové skupiny (RIZIK), osoby se zdravotním postižením (OZP) a invalidní osoby (Inv). Nejvyšší počet uchazečů o zaměstnání ve všech sledovaných skupinách je na Táborsku, nejnižší počet uchazečů pochází z Jistebnicka.


Tabulka 68. Průměrný měsíční počet uchazečů obecně za rok 2010

Název

Uchazeči celkem (UC) Uchazeči ženy (UZ) Táborsko 2942 1454 Bechyňsko 375 200 Chýnovsko 176 90 Jistebnicko 140 75 Mladovožicko 220 100

OZP OZP 420 218 65 31 21 9 18 10 41 17

Inv Inv 161 78 27 12 10 4 6 2 16 7

UVOL UVOL 32 32 4 4 3 3 1 1 4 4

RIZIK RIZIK 463 457 59 59 32 32 25 25 39 39

ZPV ZPV 6 2 1 1 0 0 0 0 1 0

Dle údajů v tabulce 69 jsou nezaměstnaností nejvíce ohroženy věkové skupiny mladých do 24 let a dále věkové kategorie 30 – 34 let, 50 – 54 let a 55 – 59 let. Tabulka 69. Průměrný měsíční počet uchazečů dle věkové struktury za rok 2010

Název

-19

MLA

20-24

25-29

30-34

Táborsko

11 0 56 13 6 7 3 7 1 15 5

24 14

402 186

335 150

3 1 0 0 1 0 3 2

55 26 26 11 20 9 35 13

43 21 25 14 18 9 27 17

Bechyňsko Chýnovsko Jistebnicko Mladovožicko

4044 296 149

45-49

50-54

376 216

3539 345 195

60+

363 186

5559 361 146

280 145

43 30 25 17 18 11 21 13

41 22 20 10 23 14 21 13

29 22 17 8 11 5 31 16

49 26 13 9 16 12 18 11

48 30 21 10 15 10 18 10

46 20 17 5 10 4 25 7

7 0 5 0 5 1 9 0

74 4

Situace skupin ohrožených nezaměstnaností na trhu práce Následující informace, evidované Úřadem práce v Táboře (Analýza trhu práce okresu Tábor za rok 2009), uvádějí situaci na poli nezaměstnanosti na území okresu Tábor za rok 2009. Absolventi škol a mladiství Nejvyšší podíl absolventů tvoří studenti zemědělských oborů v zastoupení maturitního vzdělání i vzdělání s výučním listem. Svůj podíl v této skupině mají i absolventi oborů vysokých škol a VOŠ. Důvody, které ovlivňují vyšší počet těchto absolventů, jsou především v postupném ubývání zemědělských podniků a v přechodu na soukromou formu podnikání, kde výnosy z těchto aktivit neumožňují větší zaměstnanost.


Dále se v evidenci nejčastěji objevují absolventi strojírenských oborů, což souvisí se současnou situací na trhu práce obecně, kdy se hospodářská a ekonomická krize projevila především ve strojírenských oborech a oborech s návazností na tento sektor. Mladí lidé proto mají menší šanci se v oboru uplatnit, přičemž velkou nevýhodou je právě absence praxe. Situace v elektro oborech je velmi podobná, absolventů v evidenci je přibližně stejné množství jako ve strojírenství. Kromě krize je důvodem zvýšený zájem i nabídka oborů v předchozích letech. Trh práce ovšem požaduje praktické dovednosti, což čerství absolventi bez praxe nemohou splňovat a přitom požadavky na odborné dovednosti je často možno získat právě pouze praxí. Poslední nejpočetnější skupinou jsou absolventi gastronomických oborů, kde převládá především obor kuchař-číšník. V této oblasti se projevil úbytek pracovních míst i ten fakt, že absolventi přicházejí na trh práce s jinými představami, než je vlastní realita v podobě nabídky finančního ohodnocení, pracovního prostředí a pracovní doby. Relativně dobře se daří zaměstnat absolventy ve dřevozpracujícím průmyslu a ve zdravotnických oborech. Graf 2. Podíl absolventů na trhu práce v evidenci ÚP v Táboře

Podíl uchazečů - absolventů v % v evidenci ÚP v Táboře od roku 1997 35,00

30,00

25,00

%

20,00

15,00

10,00

5,00

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

19 97

0,00


Osoby se zdravotním postižením Zdravotní stav této skupiny uchazečů je bariérou v uplatnitelnosti na trhu práce obzvláště v regionu s vysokým zastoupením průmyslové výroby. Trendem je pomalý postupný nárůst evidovaných uchazečů se ZP neovlivněný sezónními výkyvy. Počet volných míst určených pro tuto specifickou skupinu nezaměstnaných poklesl stejně jako celková nabídka volných míst. Graf 3. Podíl osob se zdravotním postižením na trhu práce v evidenci ÚP v Táboře

20 09

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

23,0 22,0 21,0 20,0 19,0 18,0 17,0 16,0 15,0 14,0 13,0 12,0 11,0 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 19 97

%

Podíl uchazečů - osob zdravotně postižených v % v evidenci ÚP v Táboře od roku 1997

K udržení stávající zaměstnanosti osob se ZP nepochybně přispívá finanční podpora státu. Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením dle §78 zákona o zaměstnanosti byl v roce 2009 poskytnut celkem 24 zaměstnavatelům, kteří zaměstnávali více než 50 % osob se zdravotním postižením (v roce 2008 16 zaměstnavatelům). Příspěvky byly vyplaceny v celkové výši 27 486 tis. Kč, což je o 4 679 tis. Kč více než v loňském roce. Dlouhodobě evidovaní uchazeči Skupinu tvoří uchazeči evidovaní déle než 5 měsíců (do roku 2008 tuto skupinu tvořili uchazeči s evidencí nad 6 měsíců). Průměrný podíl dlouhodobě evidovaných uchazečů v roce 2009 činí 43,1 %, což představuje v průměru 1842 dlouhodobě nezaměstnaných (v roce 2008 činil 39,1 % a tedy 969 dlouhodobě nezaměstnaných). Podíl dlouhodobě nezaměstnaných se v posledních letech pohybuje okolo hodnoty 40 % z celkové nezaměstnanosti, ve druhé polovině roku se tento podíl pohyboval


okolo 50 %. Důvody dlouhodobé nezaměstnanosti spočívají v nesouladu mezi charakterem pracovního místa a kvalifikačními a dovednostními předpoklady lidských zdrojů prohlubovaným speciálními požadavky zaměstnavatelů. Dlouhodobou nezaměstnanost registrujeme ve zvýšené míře u osob s nižší kvalifikací. Graf 4. Vývoj počtu dlouhodobě nezaměstnaných a volných míst

Podíl dlouhodobě evidovaných uchazečů v Táboře od roku 1997 v % 60,00

50,00

%

40,00

30,00

20,00

10,00

05 I.Q .0 6 III .Q .0 I.Q 6 .2 00 III .Q 7 20 0 I.Q 7 .2 00 III .Q 8 20 0 I.Q 8 20 0 III .Q 9 20 09

04

05

.Q III

I.Q

.Q

III

03 20 04 I.Q

02

03

.Q III

I.Q

01

02

.Q III

I.Q

00

01

.Q III

I.Q

99

00

.Q III

I.Q

98

99

.Q III

I.Q

98

.Q III

97 .Q

I.Q

III

I.Q

97

0,00

Fyzické osoby starší 50 let Od roku 2004 dochází k pozvolnému absolutnímu nárůstu osob starších 50 let. Oproti roku 2008 došlo k nárůstu v průměru o 435 osob. V průměru bylo z celkového počtu uchazečů v roce 2009 v evidenci ÚP 27,4 % osob starších 50 let. Více než polovinu těchto osob (53,2 %) tvoří osoby starší 55 let. Důvodem nezaměstnanosti této věkové skupiny je zejména ztráta zaměstnání v období, kdy ještě nesplňují podmínky pro přiznání starobního důchodu, ale většina zaměstnavatelů o ně nemá zájem z důvodů nízké přizpůsobivosti změnám na trhu práce – počítačová gramotnost a jazykové vybavení. Početnost této věkové skupiny uchazečů souvisí též s prodlužující se věkovou hranicí pro odchod do starobního důchodu.


Graf 5. Podíl osob starších 50 let na trhu práce

Podíl osob starších 50 let v evidenci ÚP v Táboře od roku 1997 v % 35,0

30,0

25,0

%

20,0

15,0

10,0

5,0

1. čt vr tle tí 3. 19 čt vr tle 97 tí 1. 19 čt vr tle 97 tí 3. 19 čt vr tle 98 tí 1. 19 čt vr tle 98 tí 3. 19 čt vr tle 99 tí 1. 19 čt vr tle 99 tí 3. 20 čt vr tle 00 tí 1. 20 čt vr tle 00 tí 3. 20 čt vr tle 01 tí 1. 20 čt vr tle 01 tí 3. 20 čt vr tle 02 tí 1. 20 čt vr tle 02 tí 3. 20 čt vr tle 03 tí 1. 20 čt vr tle 03 tí 3. 20 čt vr tle 04 tí 1. 20 čt vr tle 04 tí 3. 20 čt vr tle 05 tí 1. 20 čt vr tle 05 tí 3. 20 čt vr tle 06 t í2 1. čt 00 vr 6 le t 3. í2 čt 00 vr 7 tle tí 1. 20 čt vr tle 07 tí 3. 20 čt vr tle 08 tí 1. 20 čt vr tle 08 tí 3. 20 čt vr tle 09 tí 20 09

0,0

4.4 Hlavní zaměstnavatelé na území ORP Tábor Území ORP Tábor je průmyslově-zemědělský region, v němž je soustředěno velké množství významných podniků a společností. Současná situace na trhu práce (za rok 2009) ve všech sledovaných správních obvodech je zaznamenána v následujícím přehledu.

Bechyňsko Bechyňsko je průmyslově-zemědělský mikroregion. Prosperita technicko-zemědělského mikroregionu Bechyňsko byla narušena zrušením vojenského letiště a poté zrušením textilního závodu s rozhodujícím vlivem na trh práce v regionu. Ke zlepšení situace v zaměstnanosti přispěla výstavba nového komplexu třech lázeňských pavilonů. LAUFEN CZ s.r.o. – původně Jihočeská keramika a.s., společnost se zahraniční účastí (Španělsko) se zabývá výrobou sanitární keramiky. Provoz je zajištěn nepřetržitý. PANSTVÍ BECHYNĚ a.s. – firma se věnuje lesnictví, truhlářství, zemědělské prvovýrobě, ubytovacím službám, pilařské výrobě, provozování golfu, pořádání kulturních akcí, výuce jezdectví a pohostinské činnosti. Součástí firmy je Zámek Bechyně, Hotel Panská, Pila Malšice a Golfové hřiště Černice. Část produkce firmy má sezónní charakter.


Lázně Bechyně s.r.o. – podnik se zabývá poskytováním diagnostické léčebné péče a lázeňskými službami. Provoz je směnný. MICRO-EPSILON Czech Republic spol. s r.o. – společnost se zabývá výrobou senzorů a senzorových systémů. Družstvo AGRA Březnice – zabývá se zemědělskou výrobou.

Chýnovsko Centrem tohoto mikroregionu je druhé, ve smyslu období svého založení, nejmladší město táborského regionu Chýnov. Díky své poloze nemají obyvatelé velké problémy s dojížděním za prací do města Tábor, mohou využívat jak autobusovou, tak železniční dopravu. Chýnovem prochází také hlavní silniční trasa ve směru Tábor – Pelhřimov a Brno. Jedná se o zemědělskou oblast. Kolovrat, ČM spol. s r.o. – podnik se zabývá výrobou a prodejem potahových a dekoračních tkanin. Provoz je zajištěn třísměnný. HORA s.r.o. – společnost se sídlem v Táboře, která má v Chýnově 1 a v Mladé Vožici 2 provozovny, se zabývá stavební činností, truhlářstvím, zámečnictvím, provozováním čerpacích stanic s palivy a mazivy, silniční nákladní dopravou, pilařskou výrobou a impregnací dřeva. Zemědělské družstvo Dolní Hořice – hlavní činností je zemědělská výroba. HASS HROBY s.r.o. – zabývá se maloobchodem, velkoobchodem, pronájmem atd.

Jistebnicko Centrem tohoto regionu jsou obce Jistebnice a Nadějkov. Oblast je výrazně zemědělsky orientovaná, stále zde přetrvává nedostatek průmyslové výroby a pracovních příležitostí. Vyšší nezaměstnanost je ovlivněna i obtížnou dopravní situací. Lidé zde žijící se musí spoléhat pouze na autobusovou dopravu. Z některých částí je nemožné dojíždět na směnný provoz. Omezené pracovní možnosti se nacházejí především v transformovaném zemědělském podniku nebo v lesním hospodářství. GS Technik spol. s r.o. – firma vyrábí nerezový nábytek. ZD Skalka – družstvo se věnuje zemědělské výrobě, hlavně pěstování obilovin, výrobě mléka a masa a chovatelství.

Mladovožicko Oblast byla až do roku 1945 zcela zemědělskou oblastí. Nyní je oblastí průmyslově-zemědělskou. Míra nezaměstnanosti nedosahuje vysokých hodnot. Obyvatelé regionu se při dojíždění do


zaměstnání spoléhají pouze na autobusovou dopravu s možností dojíždění do Tábora. Mohou pracovat i v sousedním pelhřimovském okrese. TESLA MLADÁ VOŽICE a.s. – podnik se zahraniční účastí (Lucemburské království) se zabývá výrobou rozhlasových a televizních vysílačů. Jedná se o směnný provoz. KOH–I–NOOR Mladá Vožice a.s. – podnik se zabývá výrobou aerosolových ventilů, mechanických rozprašovačů a drobných výlisků z plastů. Provoz je zajišťován na směny. IDSC s.r.o. - firma se zabývá výrobou plastových výrobků určených pro zdravotnický a kosmetický průmysl. Zemědělské družstvo Pojbuky, Agrospol Mladá Vožice a.s., AGRINO s.r. o. se sídlem v Oldřichově se zabývají zemědělskou výrobou kombinovanou se živočišnou.

Táborsko Jedná se o zemědělsko-průmyslový mikroregion, průmysl však převažuje. V tomto směru je významná aglomerace Tábor – Sezimovo Ústí – Planá nad Lužnicí. Zde je soustředěna většina podniků, které podstatným způsobem ovlivňují zaměstnanost nejen celé aglomerace. Aglomerace je propojena nejen stavebně, ale i městskou hromadnou dopravou, čímž je zajištěna mobilita pracovních sil vzhledem k vícesměnnému provozu. Významní zaměstnavatelé na Táborsku s výjimkou města Tábor a příměstských částí: Sezimovo Ústí KOVOSVIT MAS, a.s. – podnik se věnuje vývoji, výrobě a prodeji obráběcích strojů a slévárenství. HOCHTIEF VSB a.s. – podnik se zabývá výstavbou pozemních a inženýrských staveb. Planá nad Lužnicí SILON a.s. – společnost se zahraniční účastí (SRN) se zabývá výrobou a prodejem polyesterové střiže a roun a výrobků z plastů a kompaundu. Maso Planá, a.s. – podnik se zabývá potravinářskou výrobou, řeznictvím a uzenářstvím, hostinskou a obchodní činností. K1.1.2010 došlo ke sloučení Maso Planá, a.s. a Kostelecké uzeniny a.s. Společnost ponese název Kostelecké uzeniny a.s. ELK a.s. – společnost se zahraniční účastí (Rakousko) se zabývá dřevovýrobou a stavební činností. K 1. 1. 2010 došlo k organizačním změnám. Společnost byla rozdělena na Window Star s.r.o. a ELK a.s., s


MADETA a.s. – závod Planá nad Lužnicí, která se stala jediným výrobcem jihočeského másla díky nové máslárně za 40 mil. Kč. Jedná se o směnný provoz.

Chotovinsko Latop s. r. o. – výroba pelet, kotle na pelety STN-ESOX, spol. s r. o. – prodej a servis nákladních automobilů a návěsů AKSAMITE spol. s r. o. – výroba a prodej nábytku

Malšicko BRIKLIS, spol. s r. o. Malšice – výroba hydraulických briketovacích lisů Zeelandia spol. s r. o. – výroba přípravků pro gastronomii (pšeničné pečivo, cereální směsi, cukrářské směsi, ovocné náplně, šlehačky, polevy, těstoviny, koření,…) Dolter spol. s r. o. – stavební práce

4.5 Dojížďky za prací V rámci statistického šetření SLDB 2001 bylo zjištěno (viz tabulka 70), že v ORP Tábor vyjíždí za prací 17 121 obyvatel. Z toho v rámci okresu Tábor jich vyjíždí nejvíce, tj. 8 128 obyvatel, druhým nejvyšším údajem je počet obyvatel pracujících v rámci obce. Denně se musí do práce mimo obec dopravovat celkem 8 717 obyvatel a denně do škol se z ORP Tábor vypravuje 2 784 žáků. Tabulka 70. Statistika počtu vyjíždějících do zaměstnání a do škol

Název

Bechyně Mladá Vožice Sezimovo Ústí Malšice Jistebnice Chotoviny Chýnov Celkem

Vyjíždějící do v rámci zaměstnání obce

z toho v rámci v rámci okresu kraje

258 280

Vyjíždějící do zam. denně mimo obec 1 116 1 358

Žáci vyjíždějící denně mimo obec 434 497

3 299 2 630

1 579 974

782 1 229

461 38

5 531

1 791

3 056

154

302

3 036

740

1 870 1 053 1 109 1 629 17 121

538 323 259 515 5 979

1 031 450 682 898 8 128

114 111 17 34 929

100 95 85 121 1 241

1 083 530 680 914 8 717

353 148 239 373 2 784

v rámci jiného kraje


4.6 Průměrné mzdy Vzhledem k nedostupnosti údajů, které by uváděly průměrné mzdy zaměstnanců na hierarchicky nižších správních úrovních (ORP), jsou v tabulce 71 uvedeny údaje v rámci celého Jihočeského kraje. Z údajů je patrný vývoj hrubé měsíční mzdy zaměstnanců podle odvětví v letech 2005 – 2008: celková průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců vzrostla v letech 2005 – 2008 o 3 348 Kč. Nejvyšší hrubá měsíční mzda je zaznamenána v odvětvích výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, informační a komunikační činnosti a peněžnictví a pojišťovnictví. Nejvyšší nárůst průměrné hrubé měsíční mzdy v letech 2005 – 2008 byl zaznamenán v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (nárůst o 7 704 Kč), naopak nejnižší nárůst v odvětví ubytování, stravování a pohostinství (o 1 435 Kč). Tabulka 71. Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců v Jihočeském kraji dle odvětví

Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců podle odvětví CZ-NACE*) v Jihočeském kraji v Kč, na fyzické osoby 2005 2006 2007 Celkem 16 289 17 232 18 431 z toho: Zemědělství, lesnictví a rybářství 13 413 14 401 15 904 Těžba a dobývání 19 914 20 671 21 371 Zpracovatelský průmysl 16 484 17 313 18 579 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a 26 338 29 708 32 274 klimatizovaného vzduchu Zásobování vodou; činnosti související s odpadními 16 640 17 263 18 715 vodami, odpady a sanacemi Stavebnictví 15 900 16 974 18 061 Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motor. 14 179 15 098 16 454 vozidel Doprava a skladování 15 773 16 055 17 188 Ubytování, stravování a pohostinství 9 037 9 586 10 058 Informační a komunikační činnosti 27 787 29 073 28 531 Peněžnictví a pojišťovnictví 26 431 28 857 28 522 Činnosti v oblasti nemovitostí 13 512 13 848 14 702 Profesní, vědecké a technické činnosti 18 690 19 412 20 519 Administrativní a podpůrné činnosti 9 672 10 509 11 486 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 20 981 21 807 23 120 Vzdělávání 16 683 17 479 18 562 Zdravotní a sociální péče 16 310 17 484 18 469 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 15 028 15 781 17 225 Ostatní činnosti 12 934 13 539 14 112 *) pracovištní metoda (včetně podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců)

2008 19 637 17 524 24 454 20 100 34 042 20 396 19 812 17 786 19 038 10 472 31 537 31 240 15 575 20 795 12 255 23 065 19 345 19 679 17 726 14 360


5 Sociálně patologické jevy, kriminalita 5.1 Kriminalita na území ORP Tábor Kriminalita je veškeré páchání přestupků nebo trestných činů v daném místě a čase. Základní údaje z oblasti kriminality na území ORP Tábor byly získány z evidence stavu kriminality Policie České republiky, územní odbor Tábor. Tabulka 72 dokládá vývoj kriminality v letech 2008 - 2010 v základních kategoriích: kriminalita násilná, majetková, mravnostní, hospodářská a toxi kriminalita. Vzhledem k tomu, že údaje za celý rok 2010 nejsou dosud zpracovány (přehled je pouze do 30. 11.), lze s přesností hodnotit vývoj kriminality pouze v letech 2008 a 2009. Z údajů v tabulce je patrné, že se celkový počet pachatelů za rok 2009 ve sledovaném území zvýšil oproti roku 2008 o 74 pachatelů, a to zejména ve věkové kategorii dospělých a nepatrně ve věkové kategorii 15 – 18 let, počet pachatelů ve věku do 15 let byl naopak výrazně snížen. Nejvíce případů bylo v letech 2008 i 2009 zaznamenáno v oblasti majetkové kriminality. V roce 2009 se v této kategorii počet případů nepatrně snížil (celkem o 32 případů), ale v roce 2010 bude celkový počet případů mnohem vyšší (k 30. 11. byl počet případů vyšší již o 64 případů). Objasněnost případů je v této kategorii velice nízká (okolo 30 %), vyšší objasněnost je zaznamenána zejména v rámci toxi kriminality a mravnostní kriminality (zde byla v roce 2008 objasněnost 100 %). Tabulka 72. Vývoj kriminality na území ORP Tábor v letech 2008, 2009 a 2010

2008

2009

do 30. 11. 2010

Nápad trestné činnosti - okres Tábor

1931

1849

1723

Nápad trestné činnosti - ORP Tábor (bez OOP Soběslav a Veselí nad Lužnicí)

1574

1535

1407

Objasněno okr. Tábor - počet případů objasněnost v %

1135 58,78

1121 60,62

892 51,75

ORP Tábor (bez OOP Soběslav a Veselí nad Lužnicí)

914

915

721

objasněnost v %

80,53

81,62

80,83

Počet pachatelů okr. Tábor ORP Tábor (bez OOP Soběslav a Veselí nad Lužnicí) z toho do 15 let z toho od 15 - 18 let dospělých

1017 814 37 37 740

1083 888 11 39 838

856 679 11 30 638


ORP Tábor (bez OOP Soběslav a Veselí nad Lužnicí) Násilná kriminalita počet případů objasněno objasněnost v %

123 91 73,98

112 94 83,93

81 60 74,07

Majetková kriminalita počet případů objasněno objasněnost v %

787 240 30,50

755 248 32,85

819 231 28,21

Mravnostní kriminalita počet případů objasněno objasněnost v %

6 6 100,00

10 7 70,00

12 12 100,00

Toxi kriminalita počet případů objasněno objasněnost v %

23 22 95,65

44 40 90,91

28 19 67,86

Hospodářská kriminalita počet případů objasněno objasněnost v %

261 136 52,11

173 123 71,10

114 75 65,79

5.2 Probační a mediační služba na území ORP Tábor Probační a mediační služba usiluje o zprostředkování účinného a společensky prospěšného řešení konfliktů spojených s trestnou činností a současně organizuje a zajišťuje efektivní a důstojný výkon alternativních trestů a opatření s důrazem na zájmy poškozených, ochranu komunity a prevenci kriminality. Mezi základní činnosti probační a mediační služby patří integrace pachatele (začlenění obviněného resp. pachatele do života společnosti bez dalšího porušování zákonů), participace poškozeného (zapojení poškozeného do procesu vlastního odškodnění, obnovení jeho pocitu bezpečí, integrity a důvěry ve spravedlnost) a ochrana společnosti.


Probační a mediační služba ČR – středisko Tábor (PMS Tábor) má působnost na území bývalého okresu Tábor, údaje těchto služeb jsou zpracovávány za celé území. Probační a mediační služba na území Táborska se především opírá o pomoc klientům při řešení dlouhodobě sociálně neuspokojivé situace, hledání bydlení a zaměstnání. Významným spolupracovníkem PMS Tábor na poli sociální pomoci jsou sociální kurátoři. Údaje PMS Tábor byly získány z Výroční zprávy 2008. Vzhledem ke skutečnosti, že se výroční zprávy od roku 2009 v rámci celé PMS ČR již nevypracovávají, aktuální data nejsou k dispozici.

Údaje PMS Tábor za rok 2008 PMS Tábor v roce 2008 evidovalo celkem 238 nových klientů. Z celkového počtu bylo 31 klientů zaevidováno v přípravném řízení a 207 klientů ve vykonávacím řízení. Největší podíl z případů evidovaných v rámci přípravného řízení tvoří zprostředkování řešení konfliktu, nejvíce uplatňována je především příprava podkladů pro uplatnění § 307 tr. řádu, zejména ve vstupu do trestních věcí mladistvých. V roce 2008 zprostředkovalo PMS čtyři mediace. Další agendou v přípravném řízení je probace, výkon dohledu v rámci náhrady vazby dohledem. V roce 2008 se jednalo o pět případů. V roce 2008 obdrželo středisko Tábor 46 usnesení o zahájení trestního stíhání mladistvých a nezletilých, z toho 11 případů bylo odloženo, zastaveno nebo postoupeno přestupkové komisi. PMS v roce 2008 vstupovala do 23 případů. PMS nadále udržuje dobrý kontakt s přestupkovými komisemi MěÚ Tábor a Sezimovo Ústí. PMS Tábor se přičinila na realizaci probačního programu Auritus, kterého se zúčastnilo 11 mladistvých, z toho 9 jich program řádně ukončilo. Středisko PMS, z důvodu velkého vytížení ve vykonávacím řízení, vstupuje u mladistvých pouze do těch případů, kde vidí možnost použití odklonů v trestním řízení. Tabulka 73. Počet případů evidovaných v rámci přípravného řízení

Celkem evidováno Přípravné řízení a řízení před soudem 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 72 196 205 234 232 171 233 238 7 37 48 46 64 29 47 31 Činnost ve vykonávacím řízení můžeme rozdělit do dvou oblastí. První souvisí převážně s výkonem dohledu probačního úředníka. Druhá oblast se týká výkonu trestu obecně prospěšné práce (OPP).


Tabulka 74. Počet případů evidovaných v rámci vykonávacího řízení

Celkem evidováno

Vykonávací řízení

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 72 196 205 234 232 171 233 238 65 159 157 188 168 142 186 207 Při posuzování dílčích typů případů bylo zjištěno, že se podíl ukládání trestu OPP zvýšil oproti roku o 19 případů a podíl probační činnosti výrazně stoupl o 25 případů. Obecně prospěšné práce tvoří shodně s předešlými roky nejvyšší podíl v evidenci střediska. V roce 2008 bylo z celkového počtu 238 zaevidovaných klientů 155 klientů zaevidováno v rámci trestu obecně prospěšné práce a 3 mladistvým klientům bylo uloženo trestní opatření OPP. Oproti roku 2007 došlo k navýšení klientů o 32 případů.

5.3 Přestupky Ze statistických údajů Městského úřadu Tábor, oddělení přestupků, je patrné, že předmětem evidence na území SO ORP Tábor jsou přestupky podle § 49 odst. 1 písm. a), c) a e) zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích v platném znění, které byly spáchány mezi osobami blízkými nebo osobami žijícími ve společné domácnosti. Z údajů je patrné, že celkový počet vyřizovaných přestupků se v roce 2010 výrazně navýšil oproti roku 2009. Největšího počtu přestupků se dopouští muži na ženách, nejčastější příčinou přestupků je fyzické napadení. Tabulka 75. Evidence přestupků v letech 2009, 2010

Název správního orgánu: Období: Celkový počet vyřizovaných přestupků Počet přestupků oznámených poškozenými Počet přestupků oznámených třetí osobou Počet přestupků oznámených orgánem policie Počet přestupků oznámených jiným orgánem Počet přestupků postoupených orgánu činnému v trestném řízení Celkový počet zahájených řízení a z toho Počet zastavených řízení Počet odsuzujících rozhodnutí - pravomocných Počet přestupků § 49/1 písm. c) Počet přestupků s verbálním napadením Počet přestupků s fyzickým napadením Počet přestupků mezi manželi Počet přestupků mezi bývalými manželi Počet přestupků mezi druhem a družkou Počet přestupků mezi bývalým druhem a družkou Počet přestupků jiné osoby blízké

Městský úřad Tábor 2009 2010 14 83 14 83 10 17 6 10 4 7 2 11 4 3 7 -

25 58 15 22 17 4 25


Počet přestupků poškozená žena Počet přestupků poškozený muž Počet přestupků poškozený rodič, prarodič Počet přestupků poškozené dítě, osoba zbavená způsobilosti Počet přestupků dítě v rodině Počet přestupků spáchaných ženou Počet přestupků spáchaných mužem

13 1 2 1 13

62 21 0 1 2 21 62

5.4 Kriminalita dětí a mladistvých Ze statistických výsledků šetření kriminality dětí a mladistvých v letech 2007, 2008 a 2009, evidovaných MěÚ Tábor, odborem sociálních věcí, je patrný nárůst všech řešených případů za jednotlivá sledovaná období. Údaje o rodinném zázemí klientů kurátora pro mládež dokládají, že děti a mladiství, kteří páchají trestnou činnost, pocházejí nejčastěji z úplných a neúplných rodin. Tabulka 76. Kriminalita dětí a mladistvých na území OS ORP Tábor v letech 2007 a 2008

2007 Celkem Trestná činnost Přestupky Výchovné problémy Dohledy Uložená výchovná opatření mladistvým Opatření uložená dětem mladším 15 let Návrh na předběžné opatření Návrh na ústavní výchovu

2008

z toho z mlatoho distdívek vých 6 61 x 37 13 114 0 0

z toho mlaCelkem z toho z toho distdívek dětí dívek vých 8 98 41 9 57 13 45 x x 45 27 184 86 21 98 0 3 1 1 2


93 37 176 1

dětí 32 x 62 1

18

x

x

18

6

23

x

x

23

8

10

10

3

x

x

6

6

2

x

x

0

0

0

0

0

1

1

0

0

0

2

2

0

0

0

3

2

0

1

0

Tabulka 77. Rodinné zázemí klientů kurátora pro mládež v letech 2007 a 2008 2007 Úplná Neúplná Nová rodina rodina rodina Klienti kurátora pro mládež

57

43

22

2008 Rodina s Rodina s Ústavní Úplná Neúplná Nová Ústavní druhem Ostatní druhem Ostatní výchova rodina rodina rodina výchova (družkou) (družkou) 19

2

0

96

41

32

11

1


0

Tabulka 78. Kriminalita dětí a mladistvých na území OS ORP Tábor v roce 2009

2009 z toho

Celkem 100 55 213 13

dětí 42 x 99 9

z toho dívek 11 x 22 1

mladistvých 58 55 114 4


18

x

x

18

3

4

4

4

x

x

3

3

2

0

0

Návrh na ústavní výchovu

0

0

0

0

0

Návrh na ochrannou výchovu

0

0

0

0

0

Trestná činnost Přestupky Výchovné problémy Dohledy Uložená výchovná opatření mladistvým Opatření uložená dětem mladším 15 let Návrh na předběžné opatření

Tabulka 79. Rodinné zázemí klientů kurátora pro mládež v letech 2009

2009

Klienti kurátora pro mládež

Úplná rodina

Neúplná rodina

Nová rodina

68

64

48

Rodina s druhem Ostatní (družkou) 31

2

Ústavní výchova

0

5.5 Ostatní sociálně patologické jevy Mezi ostatní sociálně patologické jevy se řadí např. prostituce či toxikománie, drogová závislost. Na základě informací Policie České republiky, územní odbor Tábor, lze konstatovat, že ani v oblasti prostituce ani v oblasti toxikománie nedochází na sledovaném území ORP Tábor k žádnému rapidnímu nárůstu ani poklesu těchto patologických činností oproti jiným srovnatelným územím. Bližší informace ke stavu drogově závislých na území ORP Tábor, uvedené v tabulce 80 a 81, jsou evidovány organizací Auritus – centrum pro lidi ohrožené drogou. Je nutné ovšem připomenout, že uvedené údaje o počtu klientů a poskytnutých služeb za rok 2009 a 2010 zahrnují celé území ORP Tábor, včetně samotného města Tábor a příměstských částí. Pouze odhadem lze konstatovat, že v rámci sledovaného území ORP Tábor (7 správních obvodů) se jedná přibližně o 30 % ze všech evidovaných údajů, 70 % údajů připadá na město Tábor.


Z údajů v tabulce 80 je patrné, že se celkový počet klientů (uživatelů nealkoholových drog) v roce 2010 zvýšil o 22 klientů. Z celkového počtu 178 klientů tvoří většinu muži (66,3 %), průměrný věk klientů (28,6 let) se oproti roku 2009 téměř nezměnil. Nejvíce klientů je injekčními uživateli drog (64,6 %), nejčastěji užívanou drogou je pervitin (84 klientů). Služby využívají i osoby, které nejsou uživateli drog – v roce 2010 bylo evidováno 52 rodinných příslušníků či blízkých osob uživatelů.

Tabulka 80. Kontaktní a poradenské služby, terénní programy: počet klientů v roce 2009 a 2010

Počet klientů – uživatelů nealkoholových drog (počet jednotlivých uživatelů drog, kteří využili v daném období alespoň jednou služeb programu) – z toho mužů – z toho injekčních uživatelů drog – z toho se základní drogou heroin – z toho se základní drogou pervitin – z toho se základní drogou kokain/crack – z toho se základní drogou kanabinoidy – z toho se základní drogou extáze – z toho se základní drogou těkavé látky – z toho se základní látkou Subutex nelegálně – z toho se základní látkou Subutex legálně – z toho se základní látkou metadon nelegálně – z toho se základní látkou metadon legálně Průměrný věk klientů – uživatelů nealkoholových drog Počet klientů – uživatelů alkoholu Počet klientů – neuživatelů drog, kteří využili alespoň jednou služeb programu8

2009

2010

156

178

106 98 2 68 0 28 0 2 35 6 0 0 28,5

118 115 6 84 0 28 0 3 40 7 0 0 28,6 10

66

52

Tabulka 81 je přehledem počtu a typu poskytnutých služeb/ výkonů v roce 2009 a 2010. Z údajů je patrné, že se počet osob i počet výkonů v roce 2010 téměř ve všech typech poskytnutých služeb oproti roku 2009 zvýšil. K nepatrnému snížení počtu osob a výkonů došlo pouze v rámci poskytnutých zdravotních ošetření a v rámci vykonaných intervencí po telefonu/internetu.

8

Rodinní příslušníci, blízké osoby uživatelů.


Tabulka 81. Kontaktní a poradenské služby, terénní programy: počet služeb/výkonů v roce 2009 a 2010

Počet osob, Služba

které danou službu využily

Počet výkonů9 (v jednotkách uvedených v pravém sloupci)

2009

2010

2009

2010

156

178

3615

4218

Počet kontaktů

41 98 ××× 71 80 24

52 115 ××× 75 83 20

Individuální poradenství

124

178

41 914 33 939 908 2532 62 857/30 min

Skupinové poradenství

8

15

17

Krizová intervence Reference do K-center Reference do léčby Reference do programů substituce Asistenční služba Testy HIV Testy HCV Testy HBV Testy na syfilis Těhotenské testy Testy na přítomnost drog Intervence po telefonu, internetu První pomoc Jiné- pracovní programy Samospráva Kontaktní místnost

2 0 5 5 0 13 21 0 0 0 2 ××× 0 21 30 124

3 2 5 6 0 13 18 0 0 0 0 ××× 0 28 32 138

2 0 5 5 0 13 22 0 0 0 13 350 0 858 223 3125

52 1 192 36 601 928 2884 58 823/30 min 4/60 min 3 2 6 6 0 13 18 0 0 0 0 227 0 921 231 3383

Počet kontaktů Počet výměn Počet Počet využití sprchy, pračky Počet Počet ošetření Počet sezení/délka trvání jednoho Počet skupin/délka trvání jedné Počet intervencí Počet referencí Počet referencí Počet referencí Počet intervencí Počet provedených testů Počet provedených testů Počet provedených testů Počet provedených testů Počet provedených testů Počet provedených testů Počet intervencí Počet intervencí

Kontakt s uživateli nealkoholových drog – z toho prvních kontaktů Výměnný program – vydané injekční jehly Hygienický servis Potravinový servis Zdravotní ošetření

9

Tj. kolikrát byla daná služba poskytnuta (např. počet ošetření, počet individuálních sezení, skupin).


5.6 Městská policie na území ORP Tábor Městská policie na území ORP Tábor se v současné době nachází ve 2 městech: Bechyně a Sezimovo Ústí.

Městská policie Bechyně Základní statistické údaje evidované Městskou policií Bechyně za rok 2009 a 2010 jsou uvedené v tabulce 82. Z údajů je patrný výrazný nárůst celkového počtu přestupků projednaných v blokovém řízení za rok 2010 (o 141 přestupků), z nichž nejvíce bylo přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích (celkem 116 přestupků v roce 2010). Tabulka 82. Statistické údaje evidované Městskou policií Bechyně

2009

2010

Počet zaměstnanců obce zařazených do OP/MP celkem

2

2


2

2

z toho čekatelů

0

0


0

0


2

2

21-30

0

0

31-40

2

1

41-50

0

1

51-60

0

0


0 2 0 2 0

0 2 0 1 1

0 23

0 164

18 0

116 0

0 2 2 1

0 15 0 3

0 2

30 35

vysokoškolské Celkový počet přestupků projednaných v blokovém řízení z toho přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích (vyjma překročení nejvyšší dovolené rychlosti) z toho přestupků spáchaných překročením nejvyšší dovolené rychlosti z toho přestupků na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi z toho přestupků proti veřejnému pořádku z toho přestupků proti občanskému soužití z toho přestupků proti majetku z toho ostatních Celkový počet podezření ze spáchání přestupků oznámených přísl. orgánům


z toho přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích (vyjma překročení nejvyšší dovolené rychlosti) z toho přestupků spáchaných překročením nejvyšší dovolené rychlosti z toho přestupků na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi z toho přestupků proti veřejnému pořádku z toho přestupků proti občanskému soužití z toho přestupků proti majetku z toho přestupků na úseku střelných zbraní a střeliva

1 0

14 0

0 0 0 0 0

0 4 0 1 0


1

16

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

z toho ostatních Celkový počet důvodných podezření ze spáchání trestného činu oznámených Policii ČR

0

0

0

3


0 0 0

0 0 0

z toho neoprávněné Celková výše pokut uložených v blokovém řízení strážníky (Kč)

0 2 300 Kč

0 22 500

Finanční náklady na činnost obecní policie za kalendářní rok (Kč)

645 000 877 600

Městská policie Sezimovo Ústí Základní statistické údaje evidované Městskou policií Sezimovo Ústí za rok 2010 jsou uvedeny v tabulce 83. Z údajů je patrné, že v roce 2010 pracovalo v rámci Městské policie Sezimovo Ústí celkem 5 zaměstnanců – strážníků. Evidováno bylo celkem 218 přestupků projednaných v blokovém řízení a 86 podezření ze spáchání přestupků, přičemž se převážně jednalo o přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Tabulka 83. Statistické údaje evidované Městskou policií Sezimovo Ústí

2010 Počet zaměstnanců obce zařazených do OP/MP celkem

5


5

z toho čekatelů

0



0


5

21-30

1

31-40

3

41-50

0

51-60

1


0 5 0 4 0

vysokoškolské Celkový počet přestupků projednaných v blokovém řízení z toho přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích (vyjma překročení nejvyšší dovolené rychlosti) z toho přestupků spáchaných překročením nejvyšší dovolené rychlosti z toho přestupků na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi z toho přestupků proti veřejnému pořádku z toho přestupků proti občanskému soužití z toho přestupků proti majetku z toho ostatních Celkový počet podezření ze spáchání přestupků oznámených přísl. orgánům z toho přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích (vyjma překročení nejvyšší dovolené rychlosti) z toho přestupků spáchaných překročením nejvyšší dovolené rychlosti z toho přestupků na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi z toho přestupků proti veřejnému pořádku z toho přestupků proti občanskému soužití z toho přestupků proti majetku z toho přestupků na úseku střelných zbraní a střeliva

1 218

183 0 5 12 0 2 16 86

35 0 18 19 3 5 0


6

z toho ostatních

0

0 0 0 0 0


Celkový počet důvodných podezření ze spáchání trestného činu oznámených Policii ČR

6


0 0 0

z toho neoprávněné Celková výše pokut uložených v blokovém řízení strážníky (Kč) Finanční náklady na činnost obecní policie za kalendářní rok (Kč)

0 67 000 2 751 568


6 Použité prameny a zdroje dat Česká správa sociálního zabezpečení, OSSZ Tábor Český statistický úřad Český statistický úřad – České Budějovice Farní charita Tábor – Auritus – centrum pro lidi ohrožené drogou Městská policie Bechyně Městská policie Sezimovo Ústí Městský úřad Tábor, Kancelář starosty, odd. přestupků Městský úřad Tábor, Odbor sociálních věcí, statistika sociálně právní ochrany dětí Městský úřad Tábor, Odbor školství Ministerstvo práce a sociálních věcí Pedagogicko psychologická poradna, Tábor Policie ČR, územní odbor Tábor Postavení venkova v Jihočeském kraji, 2008 Probační a mediační služba České republiky, středisko Tábor Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2050. Demografie 2004, roč. 46, č. 2, str. 91-99 (Kretschmerová, T., Šimek, M.) Sčítání lidu, domů a bytů, 2001 Sociodemografická analýza mikroregionu Bechyně, 2009 Úřad práce v Táboře

Internetové zdroje: http://www.czso.cz http://www.kraj-jihocesky.cz http://www.risy.cz http://www.statnisprava.cz http://www.mpsv.cz Oficiální internetové stránky měst a obcí


7 Seznam tabulek, obrázků, grafů Tabulka 1. Obce ve správním obvodu ORP Tábor Tabulka 2. Vybrané geografické údaje území ORP Tábor k 1. 1. 2010 Tabulka 3. Katastrální výměra jednotlivých obcí obvodu Bechyně Tabulka 4. Katastrální výměra jednotlivých obcí obvodu Mladá Vožice Tabulka 5. Katastrální výměra jednotlivých obcí obvodu Sezimovo Ústí Tabulka 6. Katastrální výměra jednotlivých obcí obvodu Malšice Tabulka 7. Katastrální výměra jednotlivých obcí obvodu Jistebnice Tabulka 8. Katastrální výměra jednotlivých obcí obvodu Chotoviny Tabulka 9. Katastrální výměra jednotlivých obcí obvodu Chýnov Tabulka 10. Vybrané demografické ukazatele ve SO ORP Tábor ve srovnání s Jč krajem k 31. 12. 2009 Tabulka 11. Počet obyvatel ve správních obvodech ORP Jihočeského kraje v roce 2009 Tabulka 12. Stav obyvatel v ORP v Jihočeském kraji k 31. 12. 2008 Tabulka 13. Celkový přírůstek obyvatelstva podle správních obvodů ORP v Jihočeském kraji Tabulka 14. Prognóza vývoje počtu obyvatelstva podle krajů do r. 2025 Tabulka 15. Počet žáků na území ORP Tábor k 1. 9. 2010 Tabulka 16. Individuálně integrovaní žáci podle druhu zdravotního postižení za rok 2010 Tabulka 17. Počet obyvatel jednotlivých obcí obvodu Bechyně Tabulka 18. Počet obyvatel ve správním obvodu Bechyně a na vyšších hierarchických úrovních Tabulka 19. Hustota zalidnění v obvodu Bechyně a ve vyšších hierarchických úrovních Tabulka 20. Hustota zalidnění v jednotlivých obcích obvodu Bechyně Tabulka 21. Věková struktura obyvatelstva v obvodu Bechyně v letech 2001 a 2008 Tabulka 22. Celkový pohyb obyvatelstva v jednotlivých obcích obvodu Bechyně v roce 2008 Tabulka 23. Vzdělanostní struktura obyvatelstva v obvodu Bechyně v roce 2001 Tabulka 24. Počet obyvatel jednotlivých obcí obvodu Mladá Vožice Tabulka 25. Hustota zalidnění v obvodu Mladá Vožice a ve vyšších hierarchických úrovních Tabulka 26. Hustota zalidnění v jednotlivých obcích obvodu Mladá Vožice Tabulka 27. Počet obyvatel – struktura dle věku a pohlaví k 1. 1. 2009 Tabulka 28. Celkový pohyb obyvatelstva v jednotlivých obcích obvodu Mladá Vožice v roce 2009 Tabulka 29. Vzdělanostní struktura obyvatelstva v obvodu Mladá Vožice v roce 2001 Tabulka 30. Počet obyvatel jednotlivých obcí obvodu Sezimovo Ústí Tabulka 31. Hustota zalidnění v obvodu Sezimovo Ústí a ve vyšších hierarchických úrovních Tabulka 32. Hustota zalidnění v jednotlivých obcích obvodu Sezimovo Ústí


Tabulka 33. Počet obyvatel – struktura dle věku a pohlaví k 1. 1. 2009 Tabulka 34. Celkový pohyb obyvatelstva v jednotlivých obcích obvodu Sezimovo Ústí v roce 2009 Tabulka 35. Vzdělanostní struktura obyvatelstva v obvodu Sezimovo Ústí v roce 2001 Tabulka 36. Počet obyvatel jednotlivých obcí obvodu Malšice Tabulka 37. Hustota zalidnění v obvodu Malšice a ve vyšších hierarchických úrovních Tabulka 38. Hustota zalidnění v jednotlivých obcích obvodu Malšice Tabulka 39. Počet obyvatelstva – struktura dle věku a pohlaví k 1. 1. 2009 Tabulka 40. Celkový pohyb obyvatelstva v jednotlivých obcích obvodu Malšice v roce 2009 Tabulka 41. Vzdělanostní struktura obyvatelstva v obvodu Malšice v roce 2001 Tabulka 42. Počet obyvatel jednotlivých obcí obvodu Jistebnice Tabulka 43. Hustota zalidnění v obvodu Jistebnice a ve vyšších hierarchických úrovních Tabulka 44. Hustota zalidnění v jednotlivých obcích obvodu Jistebnice Tabulka 45. Počet obyvatel – struktura dle věku a pohlaví k 1. 1. 2009 Tabulka 46. Celkový pohyb obyvatelstva v jednotlivých obcích obvodu Jistebnice v roce 2009 Tabulka 47. Vzdělanostní struktura obyvatelstva v obvodu Jistebnice v roce 2001 Tabulka 48. Počet obyvatel jednotlivých obcí obvodu Chotoviny Tabulka 49. Hustota zalidnění v obvodu Chotoviny a ve vyšších hierarchických úrovních Tabulka 50. Hustota zalidnění v jednotlivých obcích obvodu Chotoviny Tabulka 51. Počet obyvatelstva – struktura dle věku a pohlaví k 1. 1. 2009 Tabulka 52. Celkový pohyb obyvatelstva v jednotlivých obcích obvodu Jistebnice v roce 2009 Tabulka 53. Vzdělanostní struktura obyvatelstva v obvodu Chotoviny v roce 2001 Tabulka 54. Počet obyvatel jednotlivých obcí obvodu Chýnov Tabulka 55. Hustota zalidnění v obvodu Chýnov a ve vyšších hierarchických úrovních Tabulka 56. Hustota zalidnění v jednotlivých obcích obvodu Chýnov Tabulka 57. Počet obyvatelstva – struktura dle věku a pohlaví k 1. 1. 2009 Tabulka 58. Celkový pohyb obyvatelstva v jednotlivých obcích obvodu Chýnov v roce 2009 Tabulka 59. Vzdělanostní struktura obyvatelstva v obvodu Chýnov v roce 2001 Tabulka 60. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva na území ORP Tábor a ve vyšších hierarchických úrovních v letech 2001 a 2008 (v %) Tabulka 61. Počet ukončených případů pracovní neschopnosti v letech 2009 a 2010 Tabulka 62. Srovnání počtu prostonaných dnů v letech 2009 a 2010 Tabulka 63. Počet důchodců v letech 2009 a 2010 Tabulka 64. Míra nezaměstnanosti za období leden 2011 Tabulka 65. Míra nezaměstnanosti v % ve správních obvodech ORP v Jihočeském kraji za rok 2008


Tabulka 66. Míra nezaměstnanosti v % ve správních obvodech ORP v Jč kraji (vývoj mezi 2002 – 2008) Tabulka 67. Míra nezaměstnanosti v obcích ORP v letech 2008 - 2010 Tabulka 68. Průměrný měsíční počet uchazečů obecně za rok 2010 Tabulka 69. Průměrný měsíční počet uchazečů dle věkové struktury za rok 2010 Tabulka 70. Statistika počtu vyjíždějících do zaměstnání a do škol Tabulka 71. Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců v Jihočeském kraji dle odvětví Tabulka 72. Vývoj kriminality na území ORP Tábor v letech 2008, 2009 a 2010 Tabulka 73. Počet případů evidovaných v rámci přípravného řízení Tabulka 74. Počet případů evidovaných v rámci vykonávacího řízení Tabulka 75. Evidence přestupků v letech 2009, 2010 Tabulka 76. Kriminalita dětí a mladistvých na území OS ORP Tábor v letech 2007 a 2008 Tabulka 77. Rodinné zázemí klientů kurátora pro mládež v letech 2007 a 2008 Tabulka 78. Kriminalita dětí a mladistvých na území OS ORP Tábor v roce 2009 Tabulka 79. Rodinné zázemí klientů kurátora pro mládež v letech 2009 Tabulka 80. Kontaktní a poradenské služby, terénní programy: počet klientů v roce 2009 a 2010 Tabulka 81. Kontaktní a poradenské služby, terénní programy: počet služeb/výkonů v roce 2009 a 10 Tabulka 82. Statistické údaje evidované Městskou policií Bechyně Tabulka 83. Statistické údaje evidované Městskou policií Sezimovo Ústí

Obrázek 1. Administrativní mapa správního obvodu ORP Tábor Obrázek 2. Geografická mapa správního obvodu ORP Tábor Obrázek 3. Kartogram: Míra nezaměstnanosti v % ve správních obvodech ORP v Jihočeském kraji za rok 2008

Graf 1. Individuálně integrovaní žáci podle druhu zdravotního postižení Graf 2. Podíl absolventů na trhu práce v evidenci ÚP v Táboře Graf 3. Podíl osob se zdravotním postižením na trhu práce v evidenci ÚP v Táboře Graf 4. Vývoj počtu dlouhodobě nezaměstnaných a volných míst Graf 5. Podíl osob starších 50 let na trhu práce


Sociodemografická analýza

Recommend Documents