spracovala Lívia Keseličková Sociální pojištění, Zdravotní pojištění, Dávky státní sociální podpory, Dávky pomoci v hmotnej nouzi, Dávky sociální péče Sociální pojištění Pojistné je příjmem státního rozpočtu a je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb., v platném znění. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je určeno k úhradě výdajů: • na dávky nemocenského pojištění, kterými jsou nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství, • na dávky důchodového pojištění, kterými jsou důchody starobní, plný a částečný invalidní, vdovský, vdovecký a sirotčí • na hmotné zabezpečení poskytované uchazečům o zaměstnání a další výdaje související se zabezpečováním práva na práci • na správní výdaje České správy sociálního zabezpečení a úřadů práce • příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Poplatníky pojistného jsou: • organizace, (tj. právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají více než 25 zaměstnanců); • malé organizace (tj. právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň 1 zaměstnance a nejsou organizacemi); • zaměstnanci, pokud jsou účastni nemocenského pojištění podle zákona č. 54/1956 Sb., v platném znění • osoby samostatně výdělečně činné, které jsou povinny platit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pokud jsou účastné důchodového pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění. Pojistné na nemocenské pojištění jsou osoby samostatně výdělečně činné povinny platit, pokud se dobrovolně k tomuto pojištění přihlásí. • osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění, které jsou za dobu dobrovolné účasti na důchodovém pojištění povinny platit pojistné na důchodové pojištění (§ 6 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění). Orgány sociálního zabezpečení Sociální zabezpečení provádějí orgány sociálního zabezpečení, kterými jsou: • Ministerstvo práce a sociálních věcí, • Česká správa sociálního zabezpečení, • okresní správy sociálního zabezpečení, • Ministerstvo obrany (pokud jde o vojáky z povolání), • Ministerstvo vnitra (pokud jde o příslušníky Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR a příslušníků ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb), • Ministerstvo spravedlnosti (pokud jde o příslušníky Vězeňské služby ČR). Od vstupu naší země mezi členské státy EU/l.5.2004/ je také ČR povinna řídit se pravidly evropských právních předpisů o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Jedná se o: - Nařízení Rady 1408/71 - Prováděcí Nařízení Rady 574/72 - Nařízení Rady 859/03
1
- Rozhodnutí Administrativní komise - Rozhodnutí Evropského soudního dvora Citované evropské předpisy mají nadnárodní platnost - vyšší právní sílu, než právní předpisy té,které jednotlivé země EU. Smyslem těchto nařízení je zachovat pojištěnci jednoho státu nárok na dávky vyplývající z jeho pojištění i v ostatních členských státech EU a zamezit dvojímu pojištění. Pro posouzení účasti na pojištění té,které země (EU) je skutečnost, kde tyto osoby mají těžiště svých zájmů tzn., kde bydlí a pracují, statut trvalého pobytu v těchto případech pozbývá velké důležitosti. Až na výjimky je osoba přicházející z jednoho členského státu EU do druhého pojištěncem toho státu, ve kterém vykonává výdělečnou činnost (je zaměstnána, pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná). V souladu s citovanými předpisy jednotlivé země vydávají pro prokázání určitého nároku z jejich veřejného pojištění tiskopisy řady E....
Zdravotní pojištění Veřejné zdravotní pojištění (zdravotní pojištění) je druh zákonného pojištění, na jehož základě je hrazena zdravotní péče. U zdravotního pojištění platí zásada, že v každém okamžiku musí být za každého pojištěnce někdo plátcem pojistného § 8 zákona č. 48/1997 Sb.. Pojištěnec má právo zvolit si zdravotní pojišťovnu a může provést její změnu jednou za 12 kalendářních měsíců, ovšem vždy jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí (§ 11 zákona č. 48/1997 Sb.). Změní-li zaměstnaný pojištěnec zdravotní pojišťovnu, je povinen to do osmi dnů oznámit svému zaměstnavateli a zaměstnavatel je podle zákona povinen mu přijetí oznámení písemně potvrdit. Osoby které mohou být zdravotně pojištěny podle zák. 48/1997 Sb. v platném znění Pouze osoby které mají trvalý pobyt na území České republiky nebo osoby které nemají trvalý pobyt na území České republiky, ovšem za podmínky, že jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo na území České republiky. Není li osobou uváděná v předchozích dvou bodech, může uzavřít tzv. Smluvní pojištění,a to je oprávněna s ní uzavřít ze zákona jen jediná zdravotní pojišťovna kterou je - Všeobecná zdravotní pojišťovna. Za podmínek uvedených v zák.č.48/1997 Sb., v platném znění má pojištěnec tyhle práva a povinnosti: Práva: • právo na zdravotní péči bez přímé úhrady, ale jenom v rozsahu a za podmínek stanoveních tímto zákonem. Lékař ani jiný odborný pracovník ve zdravotnictví ani zdravotnické zařízení nesmějí za hrazenou zdravotní péči nebo v souvislosti s poskytnutím této péče přijmout od pojištěnce žádnou úhradu. • právo na výběr lékaře či jiného odborného pracovníka ve zdravotnictví a zdravotnického zařízení, s výjimkou závodní zdravotní služby, kteří jsou ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně. Toto právo se může uplatnit jednou za tři měsíce. • právo si vybrat pro všechny druhy péče i nesmluvní zdravotnické zařízení. V takovém případě si však veškerou zdravotní péči, včetně léků a souvisejících vyšetření (s výjimkou nutné a neodkladné péče) hradío osoba sama ze svých prostředků. • právo podílet se na kontrole poskytnuté zdravotní péče hrazené zdravotním pojištěním a to tak, že na základě písemného vyžádání je zdravotní pojišťovna povinna poskytnou 1x ročně písemné údaje o zdravotní péči uhrazené za období posledních 12 měsíců.
2
Povinnosti: • sdělit v den nástupu do zaměstnání svému zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn resp.změnu zdravotní pojišťovny; • hradit zdravotní pojišťovně příslušné pojistné; • dodržovat oznamovací povinnost vůči své zdravotní pojišťovně ve stanovených lhůtách, které jsou obecně 8 dnů, pouze u oznámení změny příjmení, jména, trvalého pobytu, nebo rodného čísla je lhůta 30 dnů, osoba samostatně výdělečně činná (podnikatel) je povinna při změně zdravotní pojišťovny předložit nově zvolené zdravotní pojišťovně doklad o výši záloh na pojistné vypočtených z vyměřovacího základu, • vrátit do 8 dnů zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při změně zdravotní pojišťovny, či dlouhodobém pobytu v zahraničí nebo při zániku zdravotního pojištění podle §3 odst. 2 písm. b), c). (tj. kdy osoba bez trvalého pobytu přestala být zaměstnancem nebo při ukončení trvalého pobytu). Zdravotní pojištění cizinců Pro osoby, které nejsou účastníky veřejného zdravotního pojištění (dle zákona č. 48/1997 Sb. v platném znění), Všeobecná zdravotní pojišťovna připravila dva produkty určené pro zabezpečení zdravotní péče v České republice. Jedná se o Zdravotní pojištění cizinců pro případ komplexní péče a Zdravotní pojištění cizinců pro případ neodkladné péče. Oba pojistné produkty splňují podmínky zákona o pobytu cizinců na území České republiky a jejich součástí je i aktivní asistenční služba. Liší se od sebe zejména rozsahem hrazené zdravotní péče.. Podmínkou pro sjednání pojistné smlouvy je zdravotní stav, který se ověřuje vstupní lékařskou prohlídkou u určeného smluvního lékaře. Pojištění nabývá účinnosti po uzavření pojistné smlouvy vždy k prvnímu dni v měsíci a sjednává se na celé měsíce. Minimální doba pojištění je šest měsíců. Pojištění je vhodné pro osoby zdržující se v České republice dlouhodobě.
Dávky státní sociální podpory Podávání žádostí o dávky Žádosti o poskytování dávek SSP vyřizují kontaktní místa příslušných úřadů práce (v Praze úřady městských částí) podle místa trvalého pobytu osoby, která má na dávku nárok, tj. oprávněné osoby. Žádosti o dávky se podávají na tiskopisech předepsaných MPSV. Adresu kontaktního místa SSP naleznete na http://portal.mpsv.cz/ssp/local. Formuláře žádostí naleznete na http://forms.mpsv.cz/sspforms/ nebo na http://portal.mpsv.cz/ssp/elforms. Odvolacími orgány jsou krajské úřady a Magistrát hl. m. Prahy.
Nárok na dávky má občan, pokud on a s ním posuzovaní členové domácnosti mají trvalý pobyt na území České republiky. U cizince se za trvalý pobyt na území České republiky považuje pobyt po uplynutí 365 dní ode dne hlášení k pobytu. Do této doby se nezapočítává období, kdy je osoba žadatelem o azyl. Nárok na výplatu dávek zaniká uplynutím 3 měsíců ode dne, za který dávky náleží. U dávek jednorázových zaniká nárok uplynutím 1 roku ode dne, za který dávka náleží. Příjmy rozhodné pro nárok na dávky státní sociální podpory zahrnují především příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a dále dávky
3
nemocenského a důchodového zabezpečení a podporu v nezaměstnanosti vč. obdobných příjmů z ciziny. Do rozhodného příjmu se započítávají tzv. čisté příjmy. Rodinou se pro účely státní sociální podpory rozumí soužití rodičů a nezaopatřených dětí ve společné domácnosti. Za nezaopatřené dítě je považováno dítě do skončení povinné školní docházky a dále, pokud se buď připravuje na budoucí povolání, nebo je zdravotně postižené, nejdéle však do 26 let. Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona se poskytují následující dávky: • přídavek na dítě • rodičovský příspěvek • sociální příplatek • příspěvek na bydlení • příspěvek na školní pomůcky • porodné • pohřebné • dávky pěstounské péče
Přídavek na dítě Nárok na přídavek mají rodiny s příjmem do čtyřnásobku částky svého životního minima. Přídavek na dítě je základní dlouhodobou dávkou poskytovanou rodinám s dětmi. Je poskytován ve třech úrovních, které závisí na příjmu rodiny zjišťovaném za předchozí kalendářní rok. Jeho výše za kalendářní měsíc je stanovena násobkem částky životního minima dítěte.
Rodičovský příspěvek Rodičovský příspěvek náleží ve výši odpovídající 40 % průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře, od 1. ledna 2007 je to 7582 Kč měsíčně. Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, jestliže po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě do 4 let věku nebo do 7 let, je-li dítě dlouhodobě zdravotně postižené. Podmínkou je, že dítě mladší 3 let nenavštěvuje jesle nebo jiné zařízení pro děti předškolního věku déle než 5 kalendářních dnů v kalendářním měsíci. Dítě, které dovršilo 3 roky věku, může pravidelně navštěvovat mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně. Příjmy rodiče nejsou sledovány. Rodič může při nároku na výplatu rodičovského příspěvku zlepšovat sociální situaci rodiny výdělečnou činností, ale musí v této době zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou.
Sociální příplatek Cílem této dávky je pomáhat rodinám s nízkými příjmy krýt náklady spojené se zabezpečováním jejich potřeb. Nárok na sociální příplatek je vázán na péči o nezaopatřené dítě a na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v předchozím kalendářním čtvrtletí musí být nižší než 2,20násobek životního minima rodiny. Se zvyšujícím se příjmem rodiny se příplatek postupně snižuje.
Příspěvek na bydlení Touto dávkou stát přispívá na náklady na bydlení rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy, bez ohledu na to, zda jde o byt obecní, družstevní, v soukromém vlastnictví nebo bydlení ve vlastním domě. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník či nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem. 4
Příspěvek na školní pomůcky Dávka je určena ke krytí mimořádných výdajů rodin s dětmi, které začínají plnit povinnou školní docházku. Výše příspěvku na školní pomůcky činí 1000 Kč. Nárok na tuto jednorázovou dávku vzniká k 1. červnu dítěti nastupujícímu do první třídy, pokud bylo přihlášeno k zápisu k povinné školní docházce a má nárok na přídavek na dítě za měsíc květen.
Porodné Touto dávkou se matce jednorázově přispívá na náklady, související s narozením dítěte. Jestliže žena, která dítě porodila, zemřela a porodné jí nebo jiné osobě nebylo vyplaceno, má na něj nárok otec dítěte. Nárok na porodné má rovněž osoba, která převzala dítě mladší jednoho roku do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Výše pohřebného je stanovena pevnou částkou 5000 Kč. Na pohřebné má nárok osoba, jež vypravila pohřeb osobě, která měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR, nebo byl-li pohřeb vypraven v ČR.
Pohřebné Výše pohřebného je stanovena pevnou částkou 5000 Kč. Na pohřebné má nárok osoba, jež vypravila pohřeb osobě, která měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR, nebo byl-li pohřeb vypraven v ČR.
Dávky pěstounské péče Těmito dávkami se přispívá na potřeby spojené s péčí o dítě, o které se rodiče nemohou nebo nechtějí starat a které je svěřené do pěstounské péče. S výjimkou sociálního příplatku může pěstounovi a dítěti svěřenému do pěstounské péče vzniknout nárok i na další dávky státní sociální podpory, např. na přídavek na dítě, rodičovský příspěvek apod.
Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Nárok na dávku má dítě svěřené do pěstounské péče a po jejím skončení (po 18. roce věku) nejdéle do 26 let, zůstane-li dítě nezaopatřené a ve společné domácnosti s bývalým pěstounem. Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte činí 2,3 násobek životního minima dítěte, v případě zdravotního postižení se příspěvek zvyšuje.
Dávky pomoci v hmotné nouzi Co je to hmotná nouze a kdo je v hmotné nouzi? • Zákon o pomoci v hmotné nouzi stanovuje situace spojené s nedostatečným zabezpečením základní obživy, bydlení a mimořádnými událostmi, tyto situace nazývá hmotnou nouzí. • Jde v zásadě o situace, kdy osoba/společně posuzované osoby nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb. Současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit. • Zákon o pomoci v hmotné nouzi zároveň napomáhá řešení některých nárazových životních situací, které nelze vyřešit jinak, než okamžitou pomocí. • Důležité je, že každá osoba má nárok na poskytnutí základních informací, které vedou nejenom k řešení její situace hmotné nouze, ale i k předcházení jejího vzniku. Dávkami pomoci v hmotné nouzi jsou: • příspěvek na živobytí 5
• •
doplatek na bydlení mimořádná okamžitá pomoc
Oprávněná osoba Na příspěvek na živobytí a na doplatek na bydlení má nárok při splnění podmínek stanovených v zákoně o pomoci v hmotné nouzi: • osoba, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu • osoba, které byl udělen azyl nebo doplňková ochrana • cizinec bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tato práva zaručuje mezinárodní smlouva (Evropská sociální charta) • občan členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu po dobu delší než 3 měsíce • občan členského státu EU, kterému nárok na sociální výhody vyplývá z přímo použitelného předpisu Evropských společenství a jeho rodinný příslušník (např. Nařízení Rady EHS) • rodinný příslušník občana členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu po dobu delší než 3 měsíce • cizinec, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu EU a bylo mu uděleno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky • rodinný příslušník cizince uvedeného v předchozí odrážce, kterému bylo uděleno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky. Okruh oprávněných osob pro mimořádnou okamžitou pomoci je širší, kromě osob uvedených v předchozím textu (oprávněné osoby pro příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení) jsou oprávněnými osobami při splnění podmínek rovněž osoby pobývající na území České republiky na základě zákona o pobytu cizinců. V odůvodněných případech – je-li osoba vážně ohrožena na zdraví – může jí být mimořádná okamžitá pomoc poskytnuta, i když pobývá na území České republiky v rozporu se zákonem o pobytu cizinců. O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je pověřené obecní úřady. Na území vojenských újezdů rozhodují o dávkách a vyplácejí je újezdní úřady vojenských újezdů. Mimořádnou okamžitou pomoc osobám ohroženým sociálním vyloučením poskytují obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Odvolacím orgánem jsou krajské úřady. Výše uvedené úřady jsou označovány pojmem orgány pomoci v hmotné nouzi.
Příspěvek na živobytí Příspěvek na živobytí je základní dávka pomoci v hmotné nouzi, která řeší nedostatečný příjem osoby/společně posuzovaných osob. Okruh společně posuzovaných osob je dán zákonem o životním a existenčním minimu.Do okruhu společně posuzovaných osob nepatří osoba, která nastoupila výkon trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby (a výkon trestu nebo vazby trval celý kalendářní měsíc), osoba, která je umístěna k celoročnímu pobytu v ústavu sociální péče nebo obdobném zařízení apod. Nárok na příspěvek na živobytí má osoba v hmotné nouzi, pokud její příjem/příjem společně posuzovaných osob nedosahuje částky živobytí. Výše příspěvku na živobytí se stanoví jako rozdíl mezi živobytím osoby/společně posuzovaných osob a příjmem osoby/společně posuzovaných osob, který je snížený o přiměřené náklady na bydlení.
6
Doplatek na bydlení Doplatek na bydlení je dávka pomoci v hmotné nouzi, která společně s vlastními příjmy občana a příspěvkem na bydlení ze systému státní sociální podpory pomáhá uhradit odůvodněné náklady na bydlení. Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávku energií) zůstala osobě/společně posuzovaným osobám částka živobytí. Nárok na doplatek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který užívá byt, a jehož příjem/příjem společně posuzovaných osob je po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení nižší než částka jeho živobytí/částka živobytí společně posuzovaných osob. Okruh společně posuzovaných osob pro účely doplatku na bydlení je stejný jako pro účel příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory. Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí a nárok na příspěvek na bydlení ze systému státní sociální podpory. Doplatek na bydlení lze přiznat (s přihlédnutím k celkovým sociálním a majetkovým poměrům), i osobě, které příspěvek na živobytí nebyl přiznán, protože její příjem/příjem společně posuzovaných osob přesáhl částku živobytí osoby/společně posuzovaných osob, ale nepřesáhl 1,3násobek této částky. Nárok na doplatek na bydlení nevznikne, pokud osoba bez vážného důvodu odmítne možnost levnějšího přiměřeného bydlení nabídnutou nebo zprostředkovanou obcí, v níž má trvalý pobyt. Toto neplatí pro osoby starší 65 let a poživatele starobního důchodu.
Mimořádná okamžitá pomoc Prostřednictvím mimořádné okamžité pomoci může být poskytnuta pomoc v situacích nepříznivého a mimořádného charakteru, kdy není osoba v hmotné nouzi, ale je jí vhodné bezprostředně poskytnout pomoc. Zákon o pomoci v hmotné nouzi stanoví několik situací, v nichž lze tuto dávku pomoci v hmotné nouzi poskytnout. První situací je ta, kdy osoba sice neplní podmínky hmotné nouze, ale kvůli nedostatku finančních prostředků jí hrozí vážná újma na zdraví. Dávka doplní příjem osoby do existenčního minima (v případě nezaopatřeného dítěte do životního minima). Druhá situace, v níž lze poskytnout mimořádnou okamžitou pomoc, je spojena s vážnou mimořádnou událostí. Takovou událostí je např. živelní pohroma (povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení apod.), požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie. Při rozhodování o výši mimořádné okamžité pomoci se přihlíží k majetkovým poměrům a příjmové situaci osoby; maximální výše dávky činí 15násobek částky životního minima jednotlivce. Třetí situace, v níž lze poskytnout mimořádnou okamžitou pomoc, je situace, kdy osoba není v hmotné nouzi, ale nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky: a. k úhradě nezbytného jednorázového výdaje, spojeného zejména se zaplacením správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, s úhradou jízdného v případě ztráty peněžních prostředků, a v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu; výše dávky se stanoví s ohledem na konkrétní výdaj b. na úhradu nákladů spojených s pořízením nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby a na základní vybavení domácnosti a odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte; výše dávky se stanoví až do výše konkrétního nákladu, ale součet poskytnutých dávek nesmí překročit v kalendářním roce 10násobek částky životního minima jednotlivce. Poslední situace se týká osob, které nesplňují podmínky hmotné nouze, ale které nemohou v daném čase, s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek finančních prostředků
7
úspěšně řešit svoji situaci a jsou ohroženy sociálním vyloučením. Jde zejména o osobu, která je: a. je propuštěna z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, nebo b. je po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěna ze zdravotnického zařízení, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti, nebo c. je propuštěna ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech, nebo d. nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že je osobou bez přístřeší, nebo e. je osobou, jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby. V tomto případě lze poskytnout dávku ve výši 1 000 Kč. Součet dávek poskytnutých v kalendářním roce nesmí přesáhnout 4násobek částky životního minima jednotlivce. Tuto dávku poskytuje obecní úřad obce s rozšířenou působností!
Dávky sociální péče Dávky sociální péče jsou cílenou sociální pomocí. O udělení dávek a jejich výši rozhoduje místně příslušný obecní (městský) úřad. Dávky sociální péče mohou být až na výjimky poskytovány pouze cizincům s trvalým pobytem a občanům České republiky. Jedná se o dávky nenárokové a lze o ně žádat na referátu sociálních věcí příslušného úřadu, který o jejich přiznání rozhoduje. Podmínka trvalého pobytu se nevyžaduje v následujících případech: • stanoví-li jinak mezinárodní smlouva. Touto mezinárodní smlouvou je v současné době Evropská sociální charta; trvalý pobyt tak není vyžadován v případě státních příslušníků smluvních stran Evropské sociální charty (tj. státních příslušníků států EU a dále Chorvatska, Islandu, Norska, Makedonie a Turecka) za předpokladu, že legálně bydlí nebo řádně pracují na území ČR. • v případě osob krytých přímo aplikovatelným předpisem ES – (zpravidla se jedná o občany členských států, kteří jsou zaměstnáni, případně jinak výdělečně činní na území ČR a jejich rodinné příslušníky bez ohledu na občanství; např. Nařízení 1612/68 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství). • v případě občanů EU a jejich rodinných příslušníků (kteří nejsou krytí přímo aplikovatelným předpisem ES); zpravidla se jedná o osoby, které nevykonávají žádnou výdělečnou činnost. Tyto osoby mají nárok na dávky, pokud jsou hlášeny na území ČR k pobytu po dobu delší než 3 měsíce. Žadatelům o azyl se dávky sociální péče neposkytují (v rámci azylové procedury hradí stát náklady na výživu, ošacení i zdravotní péči)! Ale dle zákona č.325/1999 Sb., v platném znění, se žadatelům o azyl, kteří pobývají po dobu azylového řízení v soukromí, poskytuje finanční příspěvek až do výše životního minima po dobu max.3 měsíce. Pro žádost o tento příspěvek je třeba vyplnit speciální formulář v pobytovém zařízení MV podle místa pobytu žadatele o azyl v soukromí. V případě opakované žádosti o azyl se ale finanční příspěvek neposkytuje! Dávky sociální péče se poskytují podle: • zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti • zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení • zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení • vyhlášky MPSV č. 182/1991 Sb.
Dávky z důvodu sociální potřebnosti Dávky určené k zabezpečení základních životních potřeb jsou poskytovány v případě, že čisté peněžní příjmy občana, resp. domácnosti (společně posuzovaných osob) nedosahují životního
8
minima a není možné je zvýšit vzhledem k věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním. Doplňují nedostatečný příjem domácnosti zpravidla do výše jejího životního minima, Dávky poskytují pověřené obecní úřady podle zákona o sociální potřebnosti na základě písemné žádosti o jejich přiznání. Občan s nedostatečnými příjmy musí doložit potřebné doklady nejen o všech příjmech, ale i o úhradě nákladů na bydlení apod.
Dávky sociální péče pro rodiny a děti Žádost o dávky sociální péče pro rodiny a děti se podávají u příslušného obecního úřadu.
Příspěvek na výživu dítěte Peněžitá dávka, na kterou má nárok nezaopatřené dítě, které se považuje za sociálně potřebné, vůči němuž povinná osoba nežijící s dítětem v domácnosti neplní vyživovací povinnost, stanovenou jí rozhodnutím soudu. Pokud by příspěvek na výživu v peněžité formě nebyl využíván ve prospěch dítěte, poskytne se ve věcné formě. Dávka se poskytuje se výši stanoveného výživného, Dávka se poskytuje opakovaně měsíčně po dobu plnění podmínek nároku. (Rozhoduje obecní úřad s rozšířenou působností.
Peněžité a věcné dávky rodičům nezaopatřených dětí, těhotným ženám a nezaopatřeným dětem Peněžitá nebo věcná nenároková dávka poskytovaná k uhrazení jednorázových mimořádných výdajů rodiny, Posuzuje se příjmová situace rodičů nezaopatřených dětí, těhotných žen nebo nezaopatřených dětí v rodině, tj. zda z peněžních prostředků, které má rodina k dispozici, není možné uhradit jednorázové mimořádné výdaje, např. pobyt dítěte ve škole v přírodě, vybavení do školy, novou pračku apod. Peněžitou dávku lze poskytnout do výše 15 000 Kč. Věcnou dávku lze poskytnout do výše 8 000 Kč, ve výjimečných případech do výše 15 000 Kč. Dávka se poskytuje jednorázově. (Rozhoduje pověřený obecní úřad.)
Příspěvek při uzavření manželství Peněžitá nenároková dávka poskytovaná při uzavření manželství na hrazení výdajů spojených s vybavením domácnosti dítěte, které bylo v pěstounské péči. Dávku lze poskytnout do výše 10 000 Kč. Dávka se poskytuje jednorázově. (Rozhoduje obecní úřad s rozšířenou působností.)
Příspěvek na pořízení základního vybavení dítěte před jeho převzetím do pěstounské péče Peněžitá nenároková dávka poskytovaná občanům, kteří se ujali dítěte se souhlasem příslušných orgánů v době předcházející rozhodnutí soudu o svěření tohoto dítěte do jejich pěstounské péče, popř. do péče poručníka. Dávka se poskytuje jednorázově do výše 4 500 Kč u dítěte předškolního věku a do výše 6 000 Kč u ostatních dětí.
Příspěvek na úhradu za užívání bytu nezaopatřeného osiřelého dítěte Peněžitá nenároková dávka poskytovaná k úhradě za užívání bytu osiřelým nezaopatřeným dítětem. Podmínkou pro přiznání dávky je přechod nájmu bytu na nezaopatřené osiřelé dítě žijící v náhradní péči nebo zletilé nezaopatřené osiřelé dítě připravující se na povolání. Základní podmínkou je nepostačující vlastní příjem dítěte. Dávka se poskytuje ve výši úhrady za užívání bytu a služby s tím spojené. Dávka se poskytuje opakovaně po dobu plnění podmínek. (Rozhoduje obecní úřad s rozšířenou působností.)
9
Dávky sociální péče ve zvláštních případech Nenárokové dávky občanům, kteří potřebují zvláštní pomoc Peněžité a věcné dávky občanům, kteří se přechodně ocitli v mimořádně obtížných poměrech nebo v nich žijí, určené k překonání nepříznivých životních situací, zejména při získání zaměstnání, při zvyšování kultury bydlení, při péči o výchovu a vzdělání dětí, při využívání volného času a kulturním rozvoji. Výše dávky je závislá na posouzení správního orgánu. Jde o dávky jednorázové i měsíčně se opakující, za předpokladu splnění podmínek sociální potřebnosti. (Rozhoduje pověřený obecní úřad.) Peněžitá dávka občanům, kteří se přechodně ocitli v mimořádně obtížných poměrech z důvodů živelní pohromy nebo požáru, určená k okamžité pomoci k překonání následků těchto událostí. Výše dávky se poskytuje se zřetelem na majetkové poměry občana a jeho rodiny až do výše 30 000 Kč. Jde o dávku jednorázovou, která není vázána na sociální potřebnost. (Rozhoduje pověřený obecní úřad.)
Nenárokové dávky občanům společensky nepřizpůsobeným Peněžité a věcné dávky k zabezpečení jejich životních potřeb při splnění podmínky sociální potřebnosti, určené jako první pomoc občanům propuštěným z výkonu trestu odnětí svobody, občanům, proti nimž je vedeno trestní řízení, popřípadě jimž byl výkon trestu odnětí svobody odložen, občanům závislým na alkoholu a drogách, občanům žijícím nedůstojným způsobem života a občanům propuštěným ze školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. Dávka se poskytuje až do výše 1 000 Kč. (Rozhoduje obecní úřad s rozšířenou působností.) Bezúročné půjčky občanům, kteří jsou v nepříznivé životní situaci. Maximální výše půjčky činí 20 000 Kč. (Rozhoduje obecní úřad s rozšířenou působností.)
Nenárokové dávky občanům, jimž je poskytována sociální péče ve zdravotnickém zařízení Jednorázová a opakující se peněžitá dávka sociálně potřebným občanům, určená k úhradě základních osobních potřeb občana. 0 výši dávky rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností.
10
