Sociálně demografická analýza okresu Jeseník

Projekt „Podpora realizace komunitního plánování sociálních služeb v Olomouckém kraji“ Tato akce je spolufinancována Evropským sociálním fondem,Ministerstvem pro místní rozvoj a Olomouckým krajem

Sociálně demografická analýza okresu Jeseník

Zpracovali: Bc. Jiří Kovalčík Petr Laštovica

1. Cíl sociálně demografické analýzy Sociálně demografická analýza je zpracována pro Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu Jeseník a pro řídící skupinu a pracovní skupiny v rámci komunitního plánování v okrese Jeseník. Je součástí první fáze komunitního plánování sociálních služeb a klade si za cíl přehledně zpracovat demografické údaje o území okresu Jeseník a trendy sociálního vývoje, které z nich vyplývají. Okres Jeseník je používán jako územně-správní pojem a odpovídá území, kterému je Jeseník městem s rozšířenou působností.

2

Obsah 2. Historie Jesenicka................................................................................................................. 6 2.1 Nejstarší historie............................................................................................................ 6 2.2 Čarodějnické procesy a rozvoj města............................................................................. 6 2.3 Za 2. světové války......................................................................................................... 8 2.4 Po 2. světové válce ......................................................................................................... 9 3. Obyvatelstvo ....................................................................................................................... 10 3.1 Vývoj počtu obyvatel ................................................................................................... 10 3.2 Prognóza vývoje obyvatelstva...................................................................................... 11 3.3 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku...................................................................... 12 3.4 Rodinný stav obyvatelstva ........................................................................................... 13 3.5 Národnostní složení a státní občanství ......................................................................... 14 3.6 Náboženské vyznání obyvatelstva................................................................................ 15 3.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva ............................................................................ 16 3.8 Mikroregion Javornicko ............................................................................................... 16 a) Bernartice .................................................................................................................... 16 b) Bílá Voda .................................................................................................................... 18 c) Javorník ....................................................................................................................... 19 d) Uhelná ......................................................................................................................... 21 e) Vlčice .......................................................................................................................... 22 3.9 Mikroregion Jesenicko ................................................................................................. 24 a) Bělá pod Pradědem ..................................................................................................... 24 b) Česká Ves.................................................................................................................... 25 c) Jeseník ......................................................................................................................... 27 d) Lipová-lázně ............................................................................................................... 29 e) Ostružná ...................................................................................................................... 31 3.10 Mikroregion Zlatohorsko ........................................................................................... 32 a) Hradec-Nová Ves ........................................................................................................ 32 b) Mikulovice .................................................................................................................. 34 c) Písečná......................................................................................................................... 37 d) Supíkovice................................................................................................................... 38 e) Velké Kunětice............................................................................................................ 40 f) Zlaté Hory.................................................................................................................... 41 3

3.11 Mikroregion Žulovsko................................................................................................ 43 a) Černá Voda.................................................................................................................. 43 b) Kobylá nad Vidnávkou ............................................................................................... 45 c) Skorošice ..................................................................................................................... 46 d) Stará Červená Voda .................................................................................................... 48 e) Vápenná....................................................................................................................... 50 f) Velká Kraš ................................................................................................................... 51 g) Vidnava ....................................................................................................................... 53 h) Žulová ......................................................................................................................... 55 4. Ekonomická aktivita, nezaměstnanost a sociální zabezpečení....................................... 57 4.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity........................................... 57 4.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku ................................................................... 58 4.3 Ekonomicky aktivní podle odvětví .............................................................................. 58 4.4 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání ..................................................... 59 4.5 Vyjížďka za prací a do škol.......................................................................................... 60 4.6 Trh práce ...................................................................................................................... 61 4.7 Aktivní politika zaměstnanosti..................................................................................... 62 4.8 Struktura nezaměstnanosti............................................................................................ 63 4.9 Sociální zabezpečení .................................................................................................... 64 4.9.1 Dávky sociální péče................................................................................................ 64 4.9.2 Státní sociální podpora ........................................................................................... 65 5. Kriminalita.......................................................................................................................... 66 5.1 Trestná činnost a přestupky.......................................................................................... 66 a) Trestná činnost ............................................................................................................ 66 b) Přestupky..................................................................................................................... 68 5.2 Občané ve výkonu trestu a vazby................................................................................. 68 5.3 Kriminalita dětí a mladistvých ..................................................................................... 68 5.4 Sociálně-právní ochrana dětí ........................................................................................ 70 6. Domácnosti, domovní a bytový fond ................................................................................ 73 6.1 Vývoj počtu a struktury domácností ............................................................................ 73 6.2 Cenzové domácnosti .................................................................................................... 74 6.3 Vybavení domácností ................................................................................................... 76 6.4 Domovní fond .............................................................................................................. 76 6.5 Bytový fond.................................................................................................................. 78 4

7. Doprava ............................................................................................................................... 80 7.1 Oblastní autobusová doprava ....................................................................................... 80 7.2 Oblastní sezónní autobusová doprava .......................................................................... 80 7.3 Oblastní železniční doprava ......................................................................................... 80 8. Sociální služby .................................................................................................................... 81 8.1 Základní charakteristika sociálních služeb v ČR ......................................................... 81 8.2 Typologie sociálních služeb ......................................................................................... 82 8.3 Legislativa pro oblast sociálních služeb....................................................................... 83 8.4 Popis a charakteristika sociálních služeb v okrese Jeseník .......................................... 84 8.4.1 Sociální služby pro seniory .................................................................................... 84 8.4.2 Sociální služby pro zdravotně postižené ................................................................ 85 8.4.3 Sociální služby pro sociálně vyloučené ................................................................. 85 8.4.4 Sociální služby pro matky s dětmi ......................................................................... 85 9. Shrnutí................................................................................................................................. 86 9.1 Pracovní skupina senioři .............................................................................................. 86 9.2 Pracovní skupina zdravotně postižení a zdravotně znevýhodnění ............................... 87 9.3 Pracovní skupina sociálně vyloučení a ohrožení sociálním vyloučením ..................... 88 10. Zdroje ................................................................................................................................ 90 11. Přílohy ............................................................................................................................... 91

5

2. Historie Jesenicka 2.1 Nejstarší historie Město nazývané Jeseník leží na soutoku horských říček Staříče a Bělé, kudy procházejí i cesty, které jej spojují přes Ramzovské a Červenohorské sedlo s okolním světem. Soutok obou těchto řek tu vytvořil rozlehlá štěrkoviště, jež přiměla první zdejší osadníky kolem r. 1260, aby začali městu říkat Frývaldov (frei vom Walde). Zprvu tu vznikla ves a krátce potom i město, uváděné poprvé r. 1267. Už kolem r. 1290 bylo střediskem vikbildu, správního okrsku 10 vsí, v nichž městský fojt vykonával hrdelní právo. Počátkem 14. století město velice trpělo nájezdy loupeživých rytířů a právě z té doby (1326) se datují důležité zmínky o hamrech v blízkosti města, jichž bylo 13. Lze se domnívat, že šlo o výrobu železa dobré jakosti a počátkem 15. století s poklesem těžby rudy zanikly i hamry včetně hornických vsí a železo se kulo jen na dvou místech. Nový rozmach těžby nejen železné rudy, nýbrž i zlata a stříbra vynesl městu r.1506 horní statut a stalo se dokonce majetkem evropsky známé podnikatelské firmy Fuggerů z Augšpurku. Ta, když rudné bohatství vytěžila, prodala město i s okolními vesnicemi r. 1547 zpět biskupství vratislavskému. V Jeseníku sídlil vrchnostenský úředník, spravující do r. 1848 oblast od Mikulovic až po Ramzovou a Filipovice. Vidina horního podnikání se ještě v 16. století rozplynula a město se chopilo skromnějšího, ale trvalejšího zdroje výživy – plátenictví. Zejména předměstí Svoboda bylo zabydleno přadláky a pláteníky, kteří hotové výrobky vyváželi do celé Evropy i nově objevených zámořských osad. Řemeslnický ráz města potvrzují i četné cechovní řády, udělené městu na rozhraní 16. a 17. století.

2.2 Čarodějnické procesy a rozvoj města Třicetiletá válka ukázala městu svou zlou tvář ve zvlášť hrůzné podobě. Zde totiž začala v r. 1622 série čarodějnických procesů, která si v městě a okolí vyžádala stovky obětí. Jen v Jeseníku se ví o 102 osobách, upálených na popravišti blízko cesty vedoucí do lázní. Obecný rozvrat, vnesený do všech oblastí života dlouhou válkou, jen pomalu ustupoval poklidnému rytmu řemeslnické práce ve městě. Rozdělením Slezska r. 1742 bylo místní plátenictví těžce postiženo ztrátou vývozu přes Vratislav a trvalo dlouho, než našlo náhradu na Balkáně. Obchodních cest přes Vídeň využil r. 1822 místní podnikatel Adolf Rayman, který získal u vídeňského bankovního domu Regenhart velký úvěr a založil v Jeseníku manufakturu, jež si výrobou jemného prádla vydobyla dobré jméno v Evropě i zámoří.

6

Spojená firma Regenhart – Rayman postupně pohltila menší konkurenty ve městě a zavedením strojového předení a tkaní i novými metodami chemického bělení v něm získala monopolní postavení. Druhou význačnou osobností, která na sklonku feudálního období vtiskla městu svůj punc, byl Vincenc Priessnitz (1799–1851), který svou vodoléčbou získal v celé Evropě i v Americe nevídanou popularitu. Do Gräfenberku nad Jeseníkem, kde zbudoval řadu lázeňských objektů, přitahoval především šlechtice, kteří přinášeli místnímu obyvatelstvu nejen vítaný příjem, nýbrž i mnohá prospěšná kulturní zařízení. Roku 1850 se Jeseník stal sídlem okresního hejtmanství, spravujícího oblast od Zlatohorska po Javornicko. Koncentrace průmyslové výroby stále více přitahovala vesnické obyvatelstvo a přetvářela je v městský proletariát. Ten se vlivem sociálně demokratických snah začal organizovaně bránit stupňovanému vykořisťování v Raymannových podnicích a několika menších

továrnách,

k nimž

přibyly r. 1890

i rukavičkárna B. Blühdorna,

zaměstnávající na 400 osob. S významem města rostl i počet jeho obyvatel. Jestliže zde v r.1836 žilo 2 518 osob, pak se tento počet do r.1869 zdvojnásobil na 5 242 obyvatel. Roku 1921 čítalo město 6 722 lidí a roku 1930 tu bylo napočítáno 8 261 obyvatel. Ustavičný růst počtu obyvatel vyžadoval řadu nových zařízení, jež ve městě citelně chyběla. Přičiněním ženského podpůrného spolku byla r.1890 zbudována nemocnice, rozšířená r.1928 o nový trakt. Nutný byl i nový vodovod (1876), když staré dřevěné vedení, instalované r.1840 z iniciativy lázeňského hosta barona Wesselényiho, se opotřebovalo. Neobyčejným dobrodiním pro město bylo železniční spojení na Hanušovice a Glucholazy, dokončené r. 1888. Malé nádraží brzy nevyhovovalo velkému provozu a bylo r. 1912 rozšířeno do nynější podoby. Vlakovým spojením podstatně zesílil turistický ruch, cílevědomě pěstovaný od r. 1881 Moravskoslezským sudetským horským spolkem (MSSGV). Od značení turistických tras, vydávání map a vlastního časopisu „Altvater“ přecházel postupně spolek i k náročnějším činnostem – stavbám horských chat či rozhleden. Přičiněním frývaldovské sekce byla takto v roce 1899 postavena na vrcholu Zlatého chlumu (875 m) nad městem 26 m vysoká kamenná rozhledna, která dostala název Freiwaldauer Warte. Nedostatečně bylo odedávna postaráno o školství. Více než pětitisícové město dostalo chlapeckou školu (dnešní gymnázium) až r. 1872, r. 1887 byla doplněna dívčí školou (dnes ZŠ Komenského). Nedostatek školních místností neodstranila ani obecná (1881) a měšťanská škola (1888) řádu Voršilek, které tu vybudovaly velký školní komplex s obchodní a rodinnou školou (1902). Teprve r. 1913 vzniklo v Jeseníku reformní reálné gymnázium, umístěné nouzově v chlapecké obecné škole. 7

Výchovou učňovského dorostu se od r. 1883 obírala pokračovací škola. Za první republiky českým dětem poskytovala vzdělání skromně zařízená menšinová škola.

2.3 Za 2. světové války Přepad Polska a jeho porážka poskytly Německu nejen bohaté zásoby surovin, nýbrž i množství laciných pracovních sil, které byly posílány i na Jesenicko. A tak už v listopadu 1939 přišlo do kaolinových dolů ve Vidnavě 60 zajatých Poláků. Se stejnou rychlostí se na Jesenicko dostali francouzští a angličtí zajatci po pádu Francie už v červenci 1940, kdy 35 Francouzů začalo pracovat na lesní správě v Dolním Domašově a v tutéž dobu byli přidělováni četným zemědělcům na výpomoc ve žních. Největším zajateckým táborem na Jesenicku se stal bývalý teologický seminář ve Vidnavě, kde bylo umístěno koncem září 1940 asi 600 francouzských důstojníků a 100 obyčejných vojáků.Ve velmi krátké době byly vystavěny tábory v Domašově (Thomasdorf), Adolfovicích (Adelsdorf), Nýznerově (Niesnersberg), a v Račím údolí (Krebsgrundtall), takže brzy v nich mohlo být ubytováno na 550 zajatců. Další příliv zajatců pro německou výrobu přineslo napadení Sovětského svazu německými fašisty v červnu 1941. Počáteční úspěchy útočníka, spojené se značnými územními zisky, mu umožnily zmocnit se většího počtu zajatců. V říjnu 1941 bylo 250 sovětských zajatců přesunuto do táborů v Domašově a na Rejvízu, ač kapacita táborů byla daleko menší. Podle neúplných statistik bylo na území Jesenicka zřízeno na 40 táborů, schopných pojmout na 3 000 zajatců. Podle týchž ne zcela spolehlivých údajů prošlo jimi za celou válku asi 6 000 zajatců, a to asi 2 500 sovětských občanů, 2 000 Angličanů, 1 000 Francouzů a 500 Poláků. Do tohoto počtu nejsou zahrnuty polští a východní dělníci, ubytování často mimo tábory, kterých mohlo být na 4 000, takže přibližný počet zajatců a dělníků, nahnaných nacistickým režimem na Jesenicko, se blížil k 10 000 lidí. K nejžádostivějším uchazečům o tyto pracovní síly patřilo komorní ředitelství v Javorníku (Jauernig). Ostatní zajatci robotovali v sedmi kamenolomech a kamenických dílnách, mezi jinými též v Baťově lomu ve Staré Červené Vodě, ve 4 továrnách, na 2 pilách a zbytek v zemědělství. Zásadní obrat v dějinách světové války, který začal porážkou německé armády u Stalingradu v únoru 1943, se brzy projevil i v zázemí „třetí říše“. Zmatek, který se začal projevovat na všech úsecích hospodářství a veřejné správy, zasáhl i zajatecké tábory. Po četných sabotážích, provedených zajatci a cizími dělníky, se nacistické úřady rozhodly co nejčastěji zajatce přemisťovat. Postihlo to i sovětské zajatce, kteří byli v létě 1943 převezeni

8

na práci do hornoslezských dolů. Na jejich místa přišli ještě zesláblejší rudoarmějci z Tádžikistánu, Kirgizie, Turkménie, Uzbekistánu, Krymu a Kubáně, k nimž se nacisté z rasistických předsudků chovali ještě hůře než k Rusům. Proto se noví osazenci táborů hned po příchodu pokoušeli uniknout, zejména z Rejvízu, kde se jim dařilo nejhůře.

2.4 Po 2. světové válce Konečně počátkem května 1945 osvobodila Rudá armáda Jesenicko dvěma proudy, a to přes Rejvíz a Otmuchov. Fašismus, který zaplavil tento kraj před sedmi lety, byl odtud vyhnán.Osvobození Jesenicka a Jeseníku Rudou armádou se stalo mezníkem v dějinách tohoto kraje, protože bylo počátkem zásadních sociálních, politických i národnostních změn, jimiž byla započata jeho mírová výstavba, trvající už 35. let. K nejzásadnějším změnám patřil odsun drtivé většiny německých obyvatel a dosídlení pohraničí obyvateli Československa z vnitrozemí. To znamenalo zejména úbytek kvalifikované pracovní síly a poznamenalo region na mnoho dalších let. V letech 1946 až 1949 zuřila v Řecku občanská válka, jenž donutila tisíce Řeků k emigraci. Díky snaze Červeného kříže shromáždit rodiny roztroušené po celé Evropě dohromady vznikla v na Jesenicku poměrně silná řecká komunita. Po uklidnění politické situace se jich část vrátila do své rodné země, ale mnoho z nich zde našlo svůj domov. Z pohledu správního uspořádání byl po 2. světové válce nejdůležitější rok 1960, kdy se okres Jeseník spojil s okresem Šumperk. Ve stejném období docházelo ke slučování obcí, ke kterému docházelo v období komunismu na základě příkazu z centra. Proto se po roce 1989 mnoho obcí okresu opět osamostatnilo a v roce 1997 byl obnoven také okres Jeseník. To ovšem trvalo jen do roku 2002, kdy byl zrušen okresní úřad a Jeseník se stal městem s rozšířenou působností jako součást Olomouckého kraje.

9

3. Obyvatelstvo Obyvatelstvo je soubor všech lidí obývajících určité území, resp. město. Statistické údaje o obyvatelstvu jsou jedním z nejdůležitějších demografických ukazatelů, který má výpovědní hodnotu nejen o současné situaci, ale může zároveň zachytit obecné trendy budoucího vývoje.

3.1 Vývoj počtu obyvatel K 31. 12. 2004 v okrese Jeseník žilo celkem 42 014 obyvatel, z toho 20 765 mužů a 21 249 žen. Vývoj počtu obyvatel okresu Jeseník má již delší dobu klesající tendenci (viz graf č.1). Od roku 1990 do roku 2004 se počet obyvatel snížil o dvě procenta. Je však potřeba vidět, že tento pokles zapříčinil zejména odchod lidí v produktivním věku a to i z řad čerstvých absolventů škol. Klesající tendence počtu obyvatel je zapříčiněna několika faktory. Prvním a jedním z nejdůležitějších je vysoká nezaměstnanost, která se odráží v odchodu obyvatel do vnitrozemí, kde je jejich šance na získání zaměstnání podstatně větší (viz graf č. 2). Dalším faktorem je obecný demografický vývoj společnosti, kdy se zmenšuje počet narozených dětí, lidí v produktivním věku a zároveň se zvyšuje počet obyvatel v poproduktivním věku. Mezi další faktory lze zařadit špatnou dopravní dostupnost zejména v souvislosti s izolovaností regionu, nízké mzdy a další. Graf č. 1: Vývoj počtu obyvatel okresu Jeseník 43200

Počet obyvatel celkem

43000 42800 42600 42400 42200 42000 41800 41600 41400

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Počet obyvatel celkem 42893 42635 42809 42874 42945 42862 42821 42784 42753 42677 42597 42399 42251 42148 42014

Rok

zdroj: ČSÚ

10

Graf č. 2: Vývoj vybraných ukazatelů v okrese Jeseník v letech 1990-2004 700 600 500 400 300 200 100 0 -100 -200

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Přírůstek stěhováním

-49

-48

7

-24

-11

-102

-36

-31

-4

-31

-1

16

-93

Celkový přírůstek

29

86

174

65

71

-83

-41

-37

-31

-76

-80

-36

-148 -103 -134

-73

-117

Zemřelí

482

442

397

437

392

395

407

406

420

432

464

435

433

405

402

Narození

560

576

564

526

474

414

402

400

393

387

385

383

378

375

385

Rok

zdroj: ČSÚ

3.2 Prognóza vývoje obyvatelstva Vzhledem k předpokládanému demografickému vývoji obyvatelstva lze očekávat, že bude vzrůstat počet obyvatel ve věku 65 a více let. Problematika stárnutí obyvatelstva je dnes již brána velmi vážně a svědčí o tom i vytvoření materiálu Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003-20071. Ve spojitosti s nárůstem počtu obyvatel starších 65 let se předpokládá snižování počtu absolventů základních škol (viz graf č. 3).

1

Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003-2007. [online], poslední revize 6.5.2005, c2006, [cit. 6. 3. 2006]. Dostupné z:

11

Graf č. 3: Přibližný počet absolventů základních školách a penzistů v letech 2003 - 2010 3000

2500

Počet

2000

1500

1000

500

0

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Přibližný počet absolventů ZŠ

169

182

153

173

134

119

113

106

Přibližný počet penzistů

1521

1632

1758

1894

2045

2209

2378

2526

Rok

zdroj: ČSÚ

3.3 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku Z celkového počtu obyvatel okresu Jeseník je 21 249 žen, tj. 50,6 %. Na tisíc mužů připadá v průměru 1023 žen. Vyšší podíl žen v populaci souvisí s věkovou strukturou. Podíl žen je vyšší tam, kde je v průměru starší obyvatelstvo. Vychází to ze skutečností, že se muži dožívají nižšího věku než ženy.

12

Tabulka č. 1: Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a 5letých věkových skupin Celkem 0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85-89 90-94 95 a více nezjištěno Obyvatelstvo celkem

1 951 2 513 3 032 3 047 3 719 3 626 2 697 2 776 2 906 3 454 3 527 2 401 1 864 1 566 1 345 1 102 549 243 86 4 5 42 413

Muži

Ženy

1 028 1 247 1 584 1 593 1 959 1 876 1 458 1 388 1 469 1 709 1 819 1 132 862 680 537 359 173 49 22 1 2 20 947

923 1 266 1 448 1 454 1 760 1 750 1 239 1 388 1 437 1 745 1 708 1 269 1 002 886 808 743 376 194 64 3 3 21 466

zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Převaha mužské populace je vždy v nižších věkových skupinách. Mezi obyvatelstvem okresu Jeseník ve věku do 14 let chlapci převažovali nad dívkami s výjimkou věku 5-9 let. Dále pak převažují muži nad ženami ve všech pětiletých věkových skupinách do 44 let s výjimkou věku 30-34 let (viz tab. č. 1). Výraznější početní převaha žen nad muži začíná ve vyšších věkových kategoriích.

3.4 Rodinný stav obyvatelstva Struktura obyvatel podle rodinného stavu doznala v posledních letech značných proměn. Z demografické údajů lze vyčíst, že všeobecně klesá sňatečnost, věk snoubenců se zvyšuje a roste i počet tzv. faktických manželství, ve kterých lidé žijí rodinným životem bez formálního uzavření sňatku. Z tabulky č. 2 lze vyčíst, že na Jesenicku je podstatně více svobodných mužů než žen. Naopak ženy mají značnou převahu v kategorii ovdovělí.

13

Tabulka č. 2: Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu Rodinný stav

Počet obyvatel celkem

svobodní

ženatí/ vdané

rozvedení

ovdovělí

nezjištěno

Muži

20 947

9 525

9 281

1 566

462

113

Ženy

21 466

7 619

9 285

1 876

2 588

98

Celkem

42 413

17 144

18 566

3 442

3 050

211

zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Při posuzování sňatečnosti v okrese Jeseník lze říct, že má již od roku 1991 klesající tendenci. Můžeme to přisoudit zejména obecně nízké tendenci k vstupu do manželství. Naopak rozvodovost má i přes nevyrovnanost křivky stoupající tendenci. Stejný vývoj lze u sňatečnosti a rozvodovosti sledovat i v celorepublikovém měřítku. Graf č. 4: Sňatečnost v okrese Jeseník v letech 1991 až 2004 350 300 250 200 150 100 50 0 Snatečnost

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 309 280 287 222 206 212 203 209 198 190 183 192 189 183

Rozvodovost 107 100

84

123 154 115 166 132

94

153 110 139 174 150

Rok

zdroj: ČSÚ

3.5 Národnostní složení a státní občanství Sčítání lidu je jediná možná událost, kdy lze zjišťovat národnost. Přesto je potřeba zdůraznit, že přihlášení se k určité národnosti záleží na vlastním přesvědčení. Národnostní složení místních populací je významnější v regionech, které s sebou svou polohou a dalšími podmínkami nesou různorodost stávající populace.

14

V okrese Jeseník nejvíce obyvatel uvádělo českou, moravskou a slezskou národnost. Jednalo se o 89 % všech obyvatel. Následují obyvatelé, kteří se hlásí ke slovenské národnosti a představují 5 % podíl. Dalšími národnostními skupinami v okrese Jeseník jsou Němci (1,6 %) a Romové (0,6 %). U zbývajících obyvatel byla uvedena jiná národnost nebo se k žádné národnosti nepřihlásili. Tabulka č. 3: Rozdělení obyvatelstva podle národnosti v roce 2001 v okrese Jeseník česká moravská slezská slovenská romská německá ostatní nezjištěno Obyvatelstvo celkem

celkem 36 299 1 341 100 2 101 248 692 762 774 42 413

v% 85,6 3,2 0,2 5,0 0,6 1,6 1,8 1,8 100,0

zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 2001

3.6 Náboženské vyznání obyvatelstva Při sčítání v roce 1991 se zjišťovalo náboženské vyznání obyvatelstva poprvé od roku 1950. Tato otázka byla nepovinná. Při SLDB v roce 2001 byly tyto údaje zjišťovány podruhé. Tabulka č. 4: Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání v roce 2001

Obyvatelstvo celkem Věřící z toho církev římskokatolická církev českosl. husitská českobratrská církev evangel. pravoslavná církev Nábož. společn. Svědk. Jehovovi Bez vyznání Nezjištěné vyznání

Počet

v%

42 413 12 281 10 303 167 476 139 108 26 689

100,0 29,0 24,3 0,4 1,1 3,3 0,3 62,9

3443

8,1

zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Z celkového počtu obyvatel 42 413 okresu Jeseník se k náboženskému vyznání přihlásilo 12 281, tj. 29,0 % obyvatel. Bez vyznání bylo sečteno 26 689, tj. 62,9 % obyvatel, a zbytek 3 443 osob, což představuje 8,1 %, údaj o vyznání nevyplnil.

15

3.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva Při sčítání se zároveň zjišťují údaje o vzdělanosti populace, protože se jedná o charakteristiku obyvatelstva, která se nezíská jinak než sčítáním. Školní vzdělání je sledováno u obyvatelstva staršího 15 let. V roce 2001 bylo nejvíce obyvatel okresu Jeseník s vyučením a se středním odborným vzděláním bez maturity (podíl 41,1 % z celkového počtu obyvatel starších 15 let). Následovali obyvatelé s základním a neukončeným vzděláním (představovali 26,9 % z celkového počtu). Třetím nejčastějším typem nejvyššího dosaženého vzdělání bylo úplné střední vzdělání s maturitou, které v roce 2001 mělo 20,8 % obyvatel okresu Jeseník starších 15 let. Vysokoškolské vzdělání mělo 5,8 % obyvatel. Tabulka č. 5: Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího dokončeného vzdělání

Obyvatelstvo 15leté a starší bez vzdělání základní vč. neukončeného v tom vyučení a stř. odborné bez mat. podle úplné střední s maturitou stupně vyšší odborné a nástavbové vzdělání vysokoškolské nezjištěné vzdělání

Počet

v%

34 917 362 9 390 14 334 7 279 1 060 2 016 476

100,0 1,0 26,9 41,1 20,8 3,0 5,8 1,4


3.8 Mikroregion Javornicko a) Bernartice Název obce je pravděpodobně odvozen od osobního jména zakladatele, čemuž odpovídá původní německý název obce Barzdorf. V roce 1850 byly k Bernarticím připojeny další obce, které byly původně samostatné. Jednalo se o Bukovou a Horní Heřmanice. Území obce se rozkládá ve Vidnavské nížině v nadmořské výšce kolem 250 metrů. V obci je mateřská a základní škola. Je zde také odborné učiliště. V Bernarticích je provozována knihovna, sportovní a dětské hřiště, dvě tělocvičny a tři obchody s potravinami. Obec pracuje na plánu rozvoje obce.

16

Graf č. 5: Vývoj počtu obyvatel v letech 1990 až 2005 960

Počet obyvatel

940 920 900 880 860 840 820 Bernartice

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 907

872

883

901

907

913

913

919

928

933

948

922

925

913

Rok

zdroj: ČSÚ Graf č. 6: Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání v letech 1995 až 2004 Počet uchazečů o zaměstnání

160 140 120 100 80 60 40 20 0 Počet uchazečů o zaměstnání

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 43

46

58

80

94

93 Rok

zdroj: ČSÚ

17

106

110

119

150

929

940

Graf č. 7: Věková struktura obyvatel v letech 1994 a 2004 100%

10,0%

12,1%

90% 80% Hodnota (%)

70%

celkem 65 a více let

60% 66,7%

50%

70,8%

celkem 15-64 let

40%

celkem 0 - 14 let

30% 20% 10%

21,2%

19,2%

1994

2004

0% Rok

zdroj: ČSÚ

b) Bílá Voda Obec Bílá Voda se nachází v severozápadní části okresu. Území obce se skládá z katastrálních území Bílá Voda a Kameničky. Po roce 1948 docházelo k celostátnímu násilnému rušení klášterů a v roce 1950 sem byly přesunuty řádové sestry z mnoha míst a konventů. V rozsáhlém komplexu budov se tak na dlouhou dobu usídlili zástupci různých církevních řádů, jejichž přítomnost ovlivnila ve všech směrech nejnovější historii Bílé Vody. Graf č. 8: Vývoj počtu obyvatel v letech 1990 až 2005 600

Počet obyvatel

500 400 300 200 100 0 Bílá Voda

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 567

506

481

361

340

347

329

355

376

Rok

zdroj: ČSÚ

18

361

356

326

343

302

289

287

Graf č. 9: Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání v letech 1995 až 2004 Počet uchazečů o zaměstnání

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Počet uchazečů o zaměstnání

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 9

18

8

19

15

19

29

26

35

41

Rok

zdroj: ČSÚ Graf č. 10: Věková struktura obyvatel v letech 1994 a 2004 100% 12,1%

90% 80%

43,5%

Hodnota (%)

70% 60%

61,3%

50% 40% 30%

celkem 65 a více let celkem 15-64 let celkem 0 - 14 let

47,4%

20% 26,6%

10% 0%

9,1% 1994

2004 Rok

zdroj: ČSÚ

c) Javorník Javorník se původně jmenoval Jauernig a jeho území bylo děleno na město Javorník a ves se stejným názvem. V roce 1960 byly k městu připojeny dříve samostatné obce Travná a Zálesí. O sedmnáct let později byly k obci připojeny lokality Bílý Potok a Horní Hoštice. Mezi léty 1985 až 1990 byly součástí Javorníku také obce Uhelná a Vlčice. Javorník leží na pomezí Rychlebských hor a Vidnavské nížiny. Městské jádro leží podél potoka Javorník a nad městem se tyčí zámek Jánský Vrch.

19

Město Javorník je zřizovatelem dvou mateřských a jedné základní školy. Funguje zde zdravotní středisko, ordinují zde dva praktičtí lékaři a občanům je k dispozici lékárna. Pro volný čas mohou obyvatele využít kino, divadlo, knihovnu, dětské a sportovní hřiště a tělocvičnu. Ve městě je provozováno osm obchodů s potravinami. Javorník pracuje na plánu rozvoje. Graf č. 11: Vývoj počtu obyvatel v letech 1990 až 2005 4100 3900 Počet obyvatel

3700 3500 3300 3100 2900 2700 2500

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Javorník 3960 3017 3000 3009 2979 2956 2947 2923 2913 2891 2886 2964 2956 2967 2970 2989

Rok

zdroj: ČSÚ

Graf č. 12: Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání v letech 1995 až 2004

Počet uchazečů o zaměstnání

350 300 250 200 150 100 50 0 Počet uchazečů o zaměstnání

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 97

91

101

158

249

254

Rok

zdroj: ČSÚ

20

250

263

273

322

Graf č. 13: Věková struktura obyvatel v letech 1994 a 2004 100% 13,2%

90%

13,7%

80% Hodnota (%)

70%


60% 66,9%

50%

celkem 15-64 let

70,9%

40%

celkem 0 - 14 let

30% 20% 10%

19,9%

15,4%

1994

2004

0% Rok

zdroj: ČSÚ

d) Uhelná Obec Uhelná získala svoje jméno díky dnes již neexistující těžbě hnědého uhlí a ignitu. Samotná obec se skládá z několika katastrálních území. V roce 1950 byly k Uhelné připojeny Nové Vilémovice. Dále je součástí obce Horní a Dolní Fořt. Obec Uhelná leží na pomezí Rychlebských hor a Vidnavské nížiny mezi Javorníkem a Žulovou. Graf č. 14: Vývoj počtu obyvatel v letech 1991 až 2005 600

Počet obyvatel

580 560 540 520 500 480 460 Uhelná

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 550

557

554

576

584

575

562

556

Rok

zdroj: ČSÚ

21

566

588

551

532

532

519

505



1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 31

29

45

48

49

41

47

58

61

69

Rok

zdroj: ČSÚ Graf č. 16: Věková struktura obyvatel v letech 1994 a 2004 100% 90%

12,7%

14,1%

80% Hodnota (%)

70% 60% 50%

celkem 65 a více let 64,6%

71,1%

40%

celkem 15-64 let celkem 0 - 14 let

30% 20% 10%

22,7%

14,8%

0% 1994

2004 Rok

zdroj: ČSÚ

e) Vlčice Obec Vlčice byla v roce 1985 poměrně nelogicky připojena ke vzdálenému Javorníku. To bylo napraveno v roce 1990, kdy se Vlčice staly samostatnou obci. Vlčice se dělí na několik částí: Vlčice, Bergov, Dolní Les a Vojtovice. Obec se nachází ve střední části východního Javornicka.

22

Graf č. 17: Vývoj počtu obyvatel v letech 1991 až 2005 470 465

Počet obyvatel

460 455 450 445 440 435 430 425 420 Vlčice

1991

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

450

458

467

447

438

449

448

438

439

446

462

454

458

464

Rok



1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 23

28

37

46

48

46 Rok

zdroj: ČSÚ

23

55

57

59

67

458


9,2%

90%

13,8%

80% Hodnota (%)

70%


60% 67,5%

50%

65,7%

40%


30% 20% 10%

15,4%

20,5%

1994

2004

0% Rok

zdroj: ČSÚ

3.9 Mikroregion Jesenicko a) Bělá pod Pradědem Obec Bělá pod Pradědem vznikla v roce 1964 spojením Adolfovic se sousedním Domašovem. Nachází se podél řeky Bělé jižně od Jeseníka směrem na Červenohorské sedlo. V současné době se obec skládá z Adolfovic, Domašova, Bělé a Filipovic. Obec je zřizovatelem mateřské a základní školy. Občané mohou navštěvovat místní knihovnu, sportovní hřiště a tělocvičnu. V obci jsou provozovány čtyři obchody s potravinami. Graf č. 20: Vývoj počtu obyvatel v letech 1990 až 2005 1840 1820 Počet obyvatel

1800 1780 1760 1740 1720 1700 1680 1660

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Bělá pod Pradědem 1726 1715 1734 1747 1775 1782 1793 1774 1763 1755 1735 1785 1802 1820 1819 1814 Rok

zdroj: ČSÚ

24



1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 56

34

63

82

89

94

123

138

135

160

Rok


10,6%

11,4%

80% Hodnota (%)

70% 60% 50%


74,1%

40%


30% 20% 10%

20,2%

14,5%

1994

2004

0% Rok

zdroj: ČSÚ

b) Česká Ves Česká Ves byla založena jako samostatná obec a její součástí byla také část území, která je nyní součásti Lázní Jeseník. V roce 1976 byla Česká Ves spojena s Jeseníkem a samostatnosti se dočkala až v roce 1990. Nachází se v údolí řeky Bělé a sousedí přímo s městem Jeseník. Obcí vede silniční i železniční spojení do Mikulovic a dále do Polska. V obci se nachází dvě mateřské školy a jedna škola základní. Ordinují zde dva praktičtí a dva odborní lékaři. Dále se zde nachází knihovna, dvě sportovní hřiště, koupaliště a 25

tělocvična. Občanům je k dispozici pět obchodů s potravinami. Česká Ves v současnosti vytváří plán rozvoje obce a pro lepší informovanost svých občanů vydává zpravodaj a využívá místního rozhlasu. Graf č. 23: Vývoj počtu obyvatel v letech 1991 až 2005 2600 2550 Počet obyvatel

2500 2450 2400 2350 2300 2250 2200 2150

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Česká Ves 2296 2345 2346 2365 2382 2395 2439 2457 2515 2503 2504 2516 2554 2568 2566

Rok


250 200 150 100 50 0 Počet uchazečů o zaměstnání

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 64

59

90

105

143

142

Rok

zdroj: ČSÚ

26

145

168

192

192


8,3%

9,7%

90% 80% Hodnota (%)

70% 60%

69,0%

74,2%

50% 40%

celkem 65 a více let celkem 15-64 let celkem 0 - 14 let

30% 20% 10%

22,7%

16,1%

0% 1994

2004 Rok

zdroj: ČSÚ

c) Jeseník Město Jeseník se skládá z několika částí. Jedná se o Jeseník, Bukovice, Lázně-Jeseník a Dětřichov. Po krátkou dobu byla součástí Jeseníku i Česká Ves. Město je již od dávné historie centrem zdejší oblasti a tomu odpovídá i nejvyšší počet obyvatel. Jeseník leží v hluboké kotlině na soutoku řek Bělé a Staříče. Sousedí s hřebeny Hrubého Jeseníku, ale leží také na hranici Rychlebských Hor. Ve městě je celkem pět mateřských a tři základní školy. Dále zde sídlí dvě odborná učiliště, čtyři střední a jedna vysoká škola. Zdravotní středisko a nemocnice, šest praktických a 8 odborných lékařů zajišťují lékařskou péči. Ve městě jsou tři lékárny. Pro volný čas je možné využít kino, divadlo, knihovnu, pět sportovních, čtyři dětské hřiště a tělocvična. Město provozuje koupaliště. Celkem patnáct obchodů se věnuje prodeji potravin a další obchody se specializují na jiné zboží jako drogerie, obuv apod. Město Jeseník má vypracován plán rozvoje a pro informovanost občanu využívá zpravodaj.

27

Graf č. 26: Vývoj počtu obyvatel v letech 1990 až 2005 16000 15500 Počet obyvatel

15000 14500 14000 13500 13000 12500 12000

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Jeseník 15358 13112 13130 13231 13280 13271 13172 13136 13057 12944 12862 12617 12517 12457 12431 12377

Rok


1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 Počet uchazečů o zaměstnání

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 390

317

412

521

523

584

Rok

zdroj: ČSÚ

28

682

802

849

858

Graf č. 28: Věková struktura obyvatel v letech 1994 a 2004 100% 90%

9,9%

12,5%

80% Hodnota (%)

70% 60% 50%


73,4%

40%


30% 20% 10%

20,4%

14,1%

0% 1994

2004 Rok

zdroj: ČSÚ

d) Lipová-lázně Obec Lipová-lázně se původně skládala ze dvou samostatných částí, a to Horní a Dolní Lipové. K jejich sloučení došlo až v roce 1960. Součástí obce je osada Bobrovník. Obec leží v jihozápadní části okresu Jeseník v podhůří Hrubého Jeseníku. Obec se rozprostírá na obou březích Staříče a její území lze charakterizovat jako převážně hornaté. Obec je zřizovatelem dvou mateřských a jedné základní školy a nachází se zde odborné učiliště. V Lipové-lázních funguje zdravotní středisko a ordinuje zde praktický lékař. Pro využití volného času je k dispozici knihovna, sportovní a dětské hřiště a tělocvična. V obci je provozováno šest obchodů s potravinami. Obec má vypracován plán rozvoje a pro informovanost občanů využívá zpravodaj a místní rozhlas.

29


Počet obyvatel

2580 2560 2540 2520 2500 2480 2460 2440 2420

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Lipová-lázně 2531 2506 2513 2522 2527 2497 2495 2488 2519 2544 2551 2564 2563 2590 2601 2594

Rok



1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 87

69

95

108

144

138

Rok

zdroj: ČSÚ

30

156

167

198

189


10,5%

11,7%

90% 80% Hodnota (%)

70%


60% 67,8%

50%

celkem 15-64 let

73,5%

40%

celkem 0 - 14 let

30% 20% 10%

20,5%

16,0%

1994

2004

0% Rok

zdroj: ČSÚ

e) Ostružná Obec Ostružná se nachází v jižní části okresu Jeseník na hranicích s okresem Šumperk. Součástí obce je také osada Petříkov, která je navštěvována zejména turisty. V roce 1960 byla k Ostružné připojena sousední Ramzová, ale později byla opět oddělena. V letech 1975 až 1990 byla Ostružná připojena k Branné. V obci je jeden obchod s potravinami. Ostružná má vypracován plán rozvoje obce. Graf č. 32: Vývoj počtu obyvatel v letech 1991 až 2005 170

Počet obyvatel

160 150 140 130 120 110 100 Ostružná

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 125

124

138

142

142

142

143

156

Rok

zdroj: ČSÚ

31

154

156

156

157

156

158

162


12 10 8 6 4 2 0

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 4

Počet uchazečů o zaměstnání

2

7

11

6

11

9

11

6

9

Rok


14,1%

18,4%

80% Hodnota (%)

70%


60% 50%

65,5%

celkem 15-64 let 68,3%

40%

celkem 0 - 14 let

30% 20% 10%

20,4%

13,3%

0% 1994

2004 Rok

zdroj: ČSÚ

3.10 Mikroregion Zlatohorsko a) Hradec-Nová Ves Hradec vznikl jako samostatná obec a až po roce 1848 k němu byla připojena Nová Ves. V roce 1976 byly obě osady připojeny k Mikulovicím, ale v roce 1990 se opět osamostatnily a v současnosti používají oficiální název Hradec – Nová Ves. Obě části obce

32

leží v údolí řeky Bělé. Prochází tudy železniční i autobusová doprava. V obci je obecní knihovna a dva obchody s potravinami. Obec má plán rozvoje a vydává informační zpravodaj. Graf č. 35: Vývoj počtu obyvatel v letech 1991 až 2005 350 340 330 Počet obyvatel

320 310 300 290 280 270 260 250

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Hradec-Nová Ves

285

282

292

310

311

321

336

335

331

315

305

300

302

Rok



1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 13

17

15

19

12

12 Rok

zdroj: ČSÚ

33

16

19

15

21

304

291


13,8%

17,1%

80% Hodnota (%)

70%


60% 50%

69,8%

65,8%

40%


30% 20% 10%

17,1%

16,4%

1994

2004

0% Rok

zdroj: ČSÚ

b) Mikulovice Mikulovice patřily v období po roce 1918 i se svou částí Bukovcem k největším obcím na Jesenicku. V roce 1960 k nim byly připojeny Kolnovice a Široký Brod. Mikulovice leží u státní hranice s Polskem a v roce 1959 v rámci zkrácení hranic bylo území obce mírně upraveno. V letech 1976 až 1990 byl součástí obce také Hradec – Nová Ves. Obec leží na obou březích řeky Bělé, která dále odtéká na území Polska. V Mikulovicích je hraniční přechod do Polska a prochází tudy také železniční trať spojující Jeseník s Krnovem. Obec je zřizovatelem dvou mateřských a jedné základní školy. V Mikulovicích se nachází zdravotní středisko, ordinují zde jeden praktický a dva odborní lékaři a je zde provozována lékárna. Pro volný čas mohou obyvatele využít divadla, dvou knihoven, tří sportovních a dvou dětských hřišť a tělocvičny. V obci jsou provozovány čtyři obchody s potravinami. Mikulovice mají vypracován plán rozvoje obce a pro informovanost svých občanů využívají webové stránky obce.

34


Počet obyvatel

3000 2900 2800 2700 2600 2500

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Mikulovice 3060 2699 2701 2706 2706 2695 2702 2693 2696 2716 2718 2790 2762 2750 2733 2720

Rok

zdroj: ČSÚ

35



1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

97

72

97

160

192

170

169

209

202

237

Rok


12,7%

90% 80%

Hodnota (%)

70% 60% 68,9%

70,6%

50%

celkem 0 - 14 let

40% 30% 20% 10%

celkem 65 a více let celkem 15-64 let

20,7%

16,7%

1994

2004

0% Rok

zdroj: ČSÚ

36

c) Písečná Písečná nese svůj název až od roku 1948. Do té doby měla původní německý název Sandhübel (písečný kopec). K obci byly v roce 1924 připojeny Studený Zejf a Chebzí. Písečná se nachází v údolí řeky Bělé severovýchodně od Jeseníku a část obce leží při hranicích Rychlebských hor. Písečná je zřizovatelem mateřské a základní školy. V obci je zdravotní středisko a ordinují zde dva praktičtí a jeden odborný lékař. Pro využití volného času je v obci k dispozici knihovna, dvě sportovní hřiště, koupaliště a tělocvična. Obec má vypracován plán rozvoje a pro informovanost svých občanů využívá sms infokanál, e-mail a zpravodaj. Graf č. 41: Vývoj počtu obyvatel v letech 1990 až 2005 1120

Počet obyvatel

1100 1080 1060 1040 1020 1000 980

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Písečná 1112 1055 1035 1032 1046 1053 1068 1061 1052 1053 1060 1068 1070 1063 1062 1058

Rok

zdroj: ČSÚ

37



1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 45

44

53

59

68

70

60

82

83

80

Rok


10,8%

90% 80%

Hodnota (%)

70% celkem 65 a více let

60% 70,7%

73,3%

50%


40% 30% 20% 10%

19,4%

15,9%

1994

2004

0% Rok

zdroj: ČSÚ

d) Supíkovice Obec Supíkovice s osadou Lomy se staly základem obce, ke které byly v letech 1976 až 1990 připojeny Velké Kunětice s osadami Strachovičky a Františkov. Supíkovice leží

38

podél komunikace spojující Písečnou a Velké Kunětice. Supíkovice leží na pomezí Rychlebských hor a Bělské pahorkatiny. Supíkovice jsou zřizovateli mateřské a základní školy. V obci se nachází tři sportovní a jedno dětské hřiště a jedna tělocvična. Čtyři prodejny se věnují prodeji potravin. Obec má vypracován plán rozvoje. Graf č. 44: Vývoj počtu obyvatel v letech 1990 až 2005 1400 1300 Počet obyvatel

1200 1100 1000 900 800 700 600 500

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Supíkovice 1326 690

690

692

691

693

699

691

700

671

657

669

684

693

696

Rok



1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 39

28

37

46

43

47 Rok

zdroj: ČSÚ

39

52

60

72

74

711

Graf č. 46: Věková struktura obyvatel v letech 1994 a 2004 100% 12,9%

14,9%

90% 80% Hodnota (%)

70%


60% 64,3%

50%

celkem 15-64 let

70,9%

40%

celkem 0 - 14 let

30% 20% 10%

20,8%

16,2%

1994

2004

0% Rok

zdroj: ČSÚ

e) Velké Kunětice Obec Velká Kunětice byla společně s jejími součástmi, tedy osadami Strachovičky, Výhled a Františkov, připojena v roce 1976 k Supíkovicím. V roce 1990 však opět získali samostatnost. Velké Kunětice se nacházejí severně od Jeseníku a leží u hranice s Polskem. Z osad, které patřily k Velkým Kuněticím, jsou v současnosti obydleny jen Strachovičky. Obec provozuje mateřskou školu a knihovnu. Dále se zde nacházejí dvě sportovní hřiště a tři obchody s potravinami. Obec má vypracován rozvojový plán. Graf č. 47: Vývoj počtu obyvatel v letech 1991 až 2005 680 660 Počet obyvatel

640 620 600 580 560 540 520

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Velké Kunětice 576

591

593

601

605

615

626

634

Rok

zdroj: ČSÚ

40

640

662

653

646

635

629

628

Graf č. 48: Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání v letech 1995 až 2004 100 Počet uchazečů o zaměstnání


1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 36

42

53

57

55

66

74

69

81

88

Rok


10,5%

10,7%

80% Hodnota (%)

70%


60% 50%

70,5%

70,2%

40%


30% 20% 10%

19,0%

19,1%

1994

2004

0% Rok

zdroj: ČSÚ

f) Zlaté Hory Zlaté Hory jsou jedním z mála měst okresu Jeseník a jedním ze dvou měst s pověřeným městským úřadem. Historie města je velmi bohatá a souvisí zejména s těžbou a v nejnovější historii také s lázeňstvím a turistikou. K městu byly v roce 1960 připojeny Horní a Dolní Údolí a o čtyři roky později také Rejvíz a Ondřejovice. Město Zlaté Hory leží v severovýchodní části okresu Jeseník u hranice s Polskem a prochází jim významná

41

komunikace, která spojuje Jeseník s Krnovem. V okolí obce je významné poutní místo Maria Hilfe. Město provozuje dvě mateřské a jednu základní školu. Dále se zde nachází zdravotní středisko a čtyři praktičtí a jeden odborný lékař. Občané mohou využít služeb lékárny, kina a knihovny. V městě jsou tři sportovní a jedno dětské hřiště a tělocvična. Obchodů s potravinami je celkem devět. Město vydává zpravodaj a provozuje bezdrátový rozhlas. Na základě žádosti rozesílá sms a emailové zprávy. Graf č. 50: Vývoj počtu obyvatel v letech 1990 až 2005 4800

Počet obyvatel

4700 4600 4500 4400 4300 4200

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Zlaté Hory 4695 4574 4667 4666 4657 4641 4615 4602 4593 4558 4547 4491 4461 4446 4393 4382

Rok


600 500 400 300 200 100 0 Počet uchazečů o zaměstnání

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 248

216

226

301

409

455

Rok

zdroj: ČSÚ 42

442

452

489

481


9,7%

11,5%

80% Hodnota (%)

70% 60%


72,7%

50% 40%


30% 20% 10%

21,7%

15,8%

1994

2004

0% Rok

zdroj: ČSÚ

3.11 Mikroregion Žulovsko a) Černá Voda K obci Černá Voda patřily také osady Roklina a Nový a Starý Kaltenštějn, jehož část byla součástí Vápenné. Obě osady byly později přejmenovány na Nové a Staré Podhradí. Černá Voda s osadami leží na východním okrají Žulovské pahorkatiny v těsné blízkosti Vápenné a Žulové. V obci se nachází mateřská a základní škola. Dále je zde obecní knihovna, sportovní a dvě dětská hřiště a tělocvična. V obci jsou celkem čtyři obchody s potravinami. Obec má vypracován plán rozvoje a pro informovanost občanů využívá obecního rozhlasu a místního zpravodaje.

43


650 640 630 620 610 600 590 580 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Černá Voda 613 640

627 616 630 628 635

619 615 627 645 661

643 630 636 625

Rok



1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 26

22

42

51

64

63 Rok

zdroj: ČSÚ

44

67

69

74

81


14,6%

16,3%

80% Hodnota (%)

70%


60% 50%

celkem 15-64 let

67,9%

66,7%

40%

celkem 0 - 14 let

30% 20% 10%

17,0%

17,5%

1994

2004

0% Rok

zdroj: ČSÚ

b) Kobylá nad Vidnávkou Historie obce Kobylá nad Vidnávkou je poměrně krátká. Vznikla v roce 1995 oddělením od Žulové na základě místního referenda. Graf č. 56: Vývoj počtu obyvatel v letech 2001 až 2005 510 505 500 Počet obyvatel

495 490 485 480 475 470 465 460 Kobylá nad Vidnavkou

2001

2002

2003

2004

2005

506

500

504

490

477

Rok

zdroj: ČSÚ

45



1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 74

59

94

47

62

62

64

67

55

62

Rok


22,9%

80% 70%


60% 50%

celkem 15-64 let 61,4%

40%

celkem 0 - 14 let

30% 20% 10%

15,7%

0% 2004 Rok

zdroj: ČSÚ

c) Skorošice Dříve se Skorošice rozdělovali na Horní a Dolní. Jejich součástí byly také osady Sedm Lánů a Kamenné. V roce 1949 byly ke Skorošicím připojeny Petrovice a v roce 1960 Tomíkovice. Později byl připojen ještě Nýznerov. V roce 1976 byly Skorošice administrativně spojeny s Žulovou, ale v roce 1990 se obec opět osamostatnila, ale tentokrát bez Tomíkovic. Skorošice leží na pomezí Rychlebských hor a Žulovské pahorkatiny. Některé části obce se nachází v nižších polohách na jihozápad od Žulové. 46

Skorošice jsou zřizovateli mateřské a základní školy. V obci je sportovní a dětské hřiště a také tělocvična. Jsou zde provozovány celkem čtyři obchody s potravinami. Obec má vypracován plán rozvoje a pro informovanost občanů využívá místní rozhlas.


Počet obyvatel

830 820 810 800 790 780 770 760 750 740

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Skorošice 812

830

839

836

836

834

827

821

822

820

788

790

787

783

778

Rok


120 100 80 60 40 20 0 Počet uchazečů o zaměstnání

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 32

30

39

51

49

62 Rok

zdroj: ČSÚ

47

64

75

84

100


10,6%

90%

13,4%

80% Hodnota (%)

70%


60%

68,2%

50%

celkem 15-64 let

72,6%

40%

celkem 0 - 14 let

30% 20% 21,2%

10%

14,0%

0% 1994

2004 Rok

zdroj: ČSÚ

d) Stará Červená Voda Po roce 1848 se Červená Voda skládala z několika částí. Šlo o Starou, Novou a Dolní Červenou Vodu a tři osady, a to Vidnavské Fojtství, Novou Malou Kraší a Stachlovice, které byly v roce 1924 připojeny k Vidnavě. V současné době se za součást obce považuje území Staré a Nové Červené Vody. Obec leží na pomezí Vidnavské nížiny, Rychlebských hor a Sokolského hřbetu. Graf č. 62: Vývoj počtu obyvatel v letech 1990 až 2005 710 700 Počet obyvatel

690 680 670 660 650 640 630 620

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Stará Červená Voda 699

689

686

699

692

682

675

677

679

Rok

zdroj: ČSÚ

48

675

663

650

669

669

657

662



1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 37

29

40

46

57

61

58

69

67

Rok


13,5%

90% 80%

Hodnota (%)

70% celkem 65 a více let

60% 68,2% 70,1%

50%

celkem 0 - 14 let

40% 30% 20% 10%

celkem 15-64 let

22,3%

16,4%

0% 1994

2004 Rok

zdroj: ČSÚ

49

91

e) Vápenná Obec Vápenná s osadou Polka prošla v průběhu let značným správním vývojem. Součástí obce byly po určitou dobu také osada Starý Kaltenštějn a část osady Nýznerov. Vápenná leží v kotlině, která se nachází severně od sedla Na Pomezí a to v těsné blízkosti hřebenu Rychlebských hor. Do katastru ovšem zasahují také Hornolipovská hornatina, Sokolský hřbet a Žulovská pahorkatina. Obcí prochází železnice i silniční komunikace z Lipové-lázní do Javorníka. Vápenná je zřizovatelem mateřské a základní školy. V obci je zdravotní středisko a ordinuje zde praktický lékař. Pro využití volného času je v obci k dispozici knihovna, sportovní a dětské hřiště a tělocvična. V obci je pět obchodů s potravinami. Obec má vypracován plán rozvoje. Graf č. 65: Vývoj počtu obyvatel v letech 1990 až 2005 1400

Počet obyvatel

1350 1300 1250 1200 1150

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Vápenná 1343 1343 1359 1362 1375 1382 1368 1352 1334 1325 1309 1288 1285 1271 1268 1266

Rok

zdroj: ČSÚ

50



1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 60

61

72

78

105

95

121

130

161

147

Rok


9,8%

10,3%

80% Hodnota (%)

70% 60%


73,5%

50% 40%


30% 20% 10%

20,7%

16,2%

1994

2004

0% Rok

zdroj: ČSÚ

f) Velká Kraš Velká Kraš se skládá z několik částí. Rozeznávány jsou zejména Velká, Malá a Fojtova Kraš a Hukovice. V letech 1976 až 1990 byla Velká Kraš dočasně připojena k Vidnavě. Území obce leží v okolí říčky Vidnávky. Obcí prochází kromě silnice na Žulovou, Vidnavu a Horní Heřmanice a železniční trať mezi Lipovou-lázněmi a Javorníkem. Z nádraží vede také železniční odbočka do Vidnavy.

51

V obci je zřízena mateřská škola, ordinuje zde praktický lékař a je v ní zřízena knihovna. Dále zde funguje sportovní hřiště, koupaliště a tělocvična. V obci je pět obchodů s potravinami. Graf č. 68: Vývoj počtu obyvatel v letech 1991 až 2005 920 900

Počet obyvatel

880 860 840 820 800 780 760 740 720

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Velká Kraš 791

807

809

837

852

868

878

869

895

899

899

886

892

891

Rok



1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 54

63

73

82

95

100 Rok

zdroj: ČSÚ

52

97

103

127

159

882


11,7%

14,0%

80% Hodnota (%)

70% 60% 50%


68,0%

40%


30% 20% 10%

21,1%

18,0%

1994

2004

0% Rok

zdroj: ČSÚ

g) Vidnava Vidnava se původně skládala z vlastního města a Horního a Dolního předměstí. V roce 1924 došlo k připojení Vidnavského Fojtství, osady Nová Malá Kraš a Stachlovic, které původně patřily k Staré Červené Vodě. V roce 1959 pak došlo k úpravě státních hranic, jejímž důsledkem bylo připojení celé obce Krasow, původně Schubertovy Kraše. V roce 1960 došlo ještě k připojení Fojtovy Kraše a v roce 1976 i zbytku Velké Kraše. To však trvalo jen do roku 1990. Vidnava se nachází v okolí řeky Vidnávky na hranicích s Polskem. Hraničí také s Rychlebskými horami a z velké části leží ve Vidnavské nížině. Vidnava je zřizovatelem mateřské a základní školy a funguje zde jedno učiliště. V obci se nachází zdravotní středisko, ordinují zde jeden praktický a tři odborní lékaři a je zde provozována lékárna. Pro volný čas mohou občané využít služeb kina, knihovny, sportovního a dětského hřiště a tělocvičny. V obci fungují čtyři obchody s potravinami. Vidnava má zpracován plán rozvoje obce a Plán regenerace městské památkové zóny Vidnava. Pro informovanost občanů je využíván Vidnavský zpravodaj.

53


Počet obyvatel

2350 2150 1950 1750 1550 1350 1150

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Vidnava 2343 1501 1494 1487 1458 1422 1441 1430 1426 1413 1410 1427 1440 1425 1402 1398

Rok



1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 94

81

145

110

157

150

Rok

zdroj: ČSÚ

54

160

172

185

195


11,5%

12,9%

80% Hodnota (%)

70% 60% 50%


71,1%

40%


30% 20% 10%

21,0%

16,0%

1994

2004

0% Rok

zdroj: ČSÚ

h) Žulová Žulová se skládala ve své historii také z osady Starost a části osady Nýznerov. V roce 1976 byla k Žulové připojeny obce Tomíkovice a Kobylá nad Vidnávkou, která se ale v roce 1995 stala opět samostatnou obcí. Dočasně byly k Žulové připojeny také Skorošice. Žulová leží na soutoku Vidnávky a Stříbrného potoka uprostřed Žulovské pahorkatiny. Obcí prochází silniční i železniční spojení z Lipové-lázní do Javorníka.


2400 2200 2000 1800 1600 1400 1200 1000

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Žulová 2653 1831 1815 1805 1768 1750 1770 1805 1836 1849 1861 1353 1350 1332 1322 1321

Rok

zdroj: ČSÚ

55



1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 82

90

134

94

128

126

127

125

131

Rok


10,3%

12,8%

80%

Hodnota (%)

70% 60% 50%

68,9%

73,9%

40%

celkem 0 - 14 let

30% 20% 10%

celkem 65 a více let celkem 15-64 let

18,3%

15,8%

1994

2004

0% Rok

zdroj: ČSÚ

56

139

4. Ekonomická zabezpečení

aktivita,

nezaměstnanost

a

sociální

4.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity Z celkového počtu 42 413, kteří v době sčítání lidu v roce 2001 měli trvalé bydliště v okrese Jeseník, bylo 21 765 ekonomicky aktivních, což představuje 51,3 %. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem byl celkový počet ekonomicky aktivních obyvatel na srovnatelné úrovni. Většinu ekonomicky aktivních tvořili zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev. 85,6 % ze všech ekonomicky aktivních

obyvatel

představovala

v okrese

Jeseník

skupina

zaměstnaných.

Oproti

celorepublikovému průměru, který měl hodnotu 90,7 %, byl podíl ekonomicky aktivních obyvatel nižší. Nižší byl zároveň také počet i podíl pracujících důchodců, kteří v okrese Jeseník představovali 1,9 % z ekonomicky aktivních. V celorepublikovém průměru se jednalo o 3,4 % z ekonomicky aktivních obyvatel. Tabulka č. 6: Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v roce 2001

Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní celkem zaměstnaní z pracující důchodci v tom toho ženy na mateřské dovolené nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní celkem nepracující důchodci z toho žáci, studenti, učni Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou

Okres Jeseník

ČR

42 413 21 765 18 640 421 405 3 125 20 321 8 617 7 976 327

10 230 060 5 253 400 4 766 463 180 146 81 666 486 937 4 894 465 2 244 482 1 770 062 82 159

Okres Jeseník v % 100,0 51,3 85,6 1,9 1,9 14,4 47,9 42,4 39,3 0,8

ČR v % 100,0 51,4 90,7 3,4 1,6 9,3 47,8 45,9 36,2 0,8

zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva byl srovnatelný s celorepublikovým průměrem. V okrese Jeseník to bylo 47,9 %, celorepublikový podíl byl 48,6 %. Nepracující důchodci jsou nejpočetnější skupinou ekonomicky neaktivních obyvatel. V roce 2001 tvořili 42,4 % všeho neaktivního obyvatelstva. Při srovnání s celorepublikovým podílem 45,9 % je jejich počet mírně nižší. Následujícím typem ekonomicky neaktivních obyvatel byli studenti včetně žáků základních škol, kterých bylo v okrese Jeseník 39,3 %. V porovnání s republikovým průměrem (36,2 %) byl tento

podíl mírně vyšší. Osob s nezjištěnou

ekonomickou aktivitou bylo 0,8 %, což je zanedbatelné.

57

4.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku Při posuzování ekonomicky aktivního obyvatelstva podle pohlaví a věku docházíme ve srovnání s celorepublikovým poměrem k zajímavým rozdílům. V podílu mužů a žen z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel se zásadní rozdíly neukazují. Pokud posuzujeme ekonomicky aktivní obyvatele podle věku, ukazuje se, že v okrese Jeseník je větší procento ekonomicky aktivních v rozmezí 15 – 29 let (29,3 % v okrese Jeseník proti 28,1 % v ČR) a v rozmezí 40 – 49 let (27,3 % proti 25,8 %). Naopak nižší je podíl ekonomicky aktivních obyvatel ve věku 30 – 39 let (23,2 % v okrese Jeseník proti 23,8 % v ČR), ve věku 50 – 59 let (18,6 % proti 19,4 %) a 60 a více let (1,5 % proti 2,8 %). Tabulka č. 7: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věku a pohlaví v roce 2001 Celkem

EAO celkem: v tom 15-29 ve 30-39 věku(v 40-49 %): 50-59 60 a více nezjištěno

okres Jeseník 100,0 29,3 23,2 27,3 18,6 1,5 0,0

Muži ČR

okres Jeseník 100,0 30,3 19,0 25,0 20,1 1,8 0,0

100,0 28,1 23,8 25,8 19,4 2,8 0,0

Ženy ČR 100,0 28,8 23,4 24,1 20,4 3,3 0,0

okres Jeseník 100,0 28,1 23,6 30,0 17,2 1,1 0,0

ČR 100,0 27,3 24,2 28,0 18,3 2,2 0,0

zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Pokud posuzujeme ekonomicky aktivní obyvatele podle věkových skupin a pohlaví, pak se u mužů výrazně liší podíl ekonomicky aktivních obyvatel v rozmezí 15 – 29 let (30,3 % v okrese Jeseník proti 28,8 % v ČR) a ve věku 30 – 39 let (19,0 % proti 23,4 %), tedy u mladších věkových skupin. U žen se ve všech věkových skupinách podíly pohybují v odchylce přibližně jednoho procenta od celorepublikového průměru.

4.3 Ekonomicky aktivní podle odvětví Okres Jeseník lze z pohledu struktury ekonomicky aktivních obyvatel označit za převážně průmyslový region s vyšším zastoupením zemědělství a stavebnictví. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem je i tak množství ekonomicky aktivních obyvatel nižší (25,2 % v okrese Jeseník proti 29,0 % v ČR). Značné množství lidí je zaměstnáno také ve službách včetně školství, zdravotnictví a podobně.

58

Graf č. 77: Ekonomicky aktivní obyvatele podle odvětví v okrese Jeseník a v ČR 100% 90%

ostatní a nezjištěno 23,4%

23,6% školství, zdravot., veter. a soc. činn. veřejná správa, obrana, soc. zabez. doprava, pošty a telekomunikace obchod,opravy motor. vozidel stavebnictví

80% 70%

12,4%

10,9%

60%

6,1% 6,7%

50%

7,8% 4,6% 7,3%

10,6%

40%

12,4%

8,7%

25,2%

29,0%

6,9%

4,4%

Okres Jeseník

ČR

30% 20%

průmysl

10% 0%

zemědělství,lesnictví, rybolov


4.4 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání Při posuzování ekonomicky aktivních obyvatel podle postavení dojdeme k závěru, že většina z nich vystupuje v pracovně-právních vztazích jako zaměstnanec. V roce 2001 se jednalo o 78 % ze všech ekonomicky aktivních obyvatel. Přibližně deset procent obyvatel se živilo jako samostatně činní. V tomto postavení v zaměstnání byli častěji muži (13,5 % mužů a 6,2 % žen). Přibližně 3,5 % ekonomicky aktivních obyvatel působilo v roli zaměstnavatele a i v tomto postavení v zaměstnání byli častěji muži (4,4 % mužů a 2,3 % žen). Tabulka č. 8: Ekonomicky aktivní podle postavení v roce 2001 Celkem Počet v% Ekonomicky aktivní celkem 21 765 100,0 zaměstnavatelé 752 3,5 zaměstnanci 16 972 78,0 v tom podle samostatně činní 2 216 10,2 postačlenové družstev 33 0,2 vení v ostatní a zaměstnezjištěné 1 792 8,2 nání postavení v zaměstnání zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 2001

59

v zaměstnání a pohlaví v okrese Jeseník Muži Počet v% 11 967 100,0 531 4,4 8 939 74,7 1 613 13,5 21 0,2 863

7,2

Ženy Počet 9 798 221 8 033 603 12

v% 100,0 2,3 82,0 6,2 0,1

929

9,5

4.5 Vyjížďka za prací a do škol Součástí sčítání jsou také okolnosti související s vyjížďkou či docházkou osob do zaměstnání a škol. Za osoby vyjíždějící za prací a za studiem jsou označeny osoby, jejichž současné místo pracoviště nebo školy bylo v jiném domě než měly trvalý pobyt. Tabulka č. 9: Vyjíždějící do zaměstnání a škol v roce 2001 v okrese Jeseník a v ČR Okres Okres ČR Jeseník ČR v % Jeseník v% Celkový počet ekon. aktivních obyvatel 21 765 5 253 400 100,0 100,0 Vyjíždějící do zaměstnání 16 370 4 287 908 75,2 81,6 v rámci obce 8 225 2 039 504 50,2 47,6 v rámci okresu 5 798 1 066 899 35,4 24,9 z toho v rámci kraje 318 690 002 1,9 16,1 do jiného kraje 1 454 320 827 8,9 7,5 nezjištěno 575 170 676 3,6 4,0 Vyjíždějící do zam. denně mimo obec 5 602 1 434 336 34,2 33,5 žáci, studenti, učni 7 976 1 770 062 100,0 100,0 z toho žáci vyjíždějící denně mimo obec 1 825 458 918 22,9 25,9 zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Ze základních údajů lze vyčíst, že v okrese Jeseník má 75,2 % ekonomicky aktivních osob pracoviště mimo své bydliště. Z těchto obyvatel 50,2 % navštěvuje pracoviště, které se nachází přímo v obci. Dalších 35,4 % osob má pracoviště na území okresu Jeseník. Následují osoby pracující v jiném kraji (8,9 %) a obyvatelé pracující v rámci kraje (1,9 %). U 4 % obyvatel vyjíždějících do zaměstnání nebylo zjištěno místo vyjížďky. Při porovnání s republikovým průměrem lze poukázat zejména na

podstatně vyšší vyjížďku za prací

v rámci okresu. Toto lze předpokládat zejména vzhledem ke geografické charakteristice okresu a k rozmístění zaměstnavatelů v rámci okresu a jejich lokalizace do několika center. Velmi nízká je vyjížďka za zaměstnáním v rámci kraje. Je to způsobeno zejména tomu, že okres Jeseník sousedí pouze s jedním okresem v rámci Olomouckého kraje a dopravní dostupnost je druhým silně omezujícím faktorem. Z celkového počtu lidí vyjíždějících za prací jich v roce 2001 vyjíždělo za prací 34,2 % denně. Žáci vyjíždějící denně mimo obec tvořili z celkového počtu 22,9 %. Ve srovnání s republikovým průměrem je tento podíl o tři procenta nižší, což lze přičíst zejména tomu, že více obcí okresu má svou vlastní základní školu.

60

4.6 Trh práce Pracovní síla v okrese Jeseník má ve srovnání s celorepublikovým průměrem mírně nižší kvalifikaci. Lze to dát zejména do souvislosti s nízkou průměrnou mzdou a částečně také s tím, že je zájem o lidi s vyšší kvalifikací, ale není ochota je dostatečně zaplatit. Zejména z těchto důvodů se mnoho ekonomicky aktivních obyvatel s vyšší kvalifikací stěhuje za prací do větších měst, kde je jejich uplatnění podstatně větší. Zároveň je potřeba zmínit, že mnoho lidí s trvalým pobytem v okrese Jeseník za prací vyjíždí za hranice okresu i kraje. Okres Jeseník je zároveň místem s vysokou mírou nezaměstnanosti a nabídka pracovních míst může těžko konkurovat větším městům. Navíc volná místa jsou zpravidla pro uchazeče s nižší kvalifikací. V průběhu let se zvyšuje počet cizinců, kteří se zapojují na místní trh práce. Jedná se o obyvatele z členských států EU, ale i mimo ni. Pro trh práce po roce 1989 byl v první fázi typický odliv pracovních sil do vnitrozemí. Některé obce tímto způsobem přišli až o třicet procent obyvatel. Míra evidované nezaměstnanosti se i přes postupně snižující se hodnoty vysoce překračuje celorepublikový průměr. V některých měsících loňského roku byla nezaměstnanost v okrese Jeseník třetí nejvyšší v ČR. Graf č. 78: Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Jeseník a v ČR v roce 1996 a 2005 25 Hodnota (%)

20 15 10 5 0

ČR 1996

lede břez dub květ červ červ srpe listo pros únor září říjen n en en en en ene n pad inec 3,1 3,1

3

2,8 2,7 2,7

3

3,1 3,2 3,2 3,3 3,5

7 okres Jeseník 1996 7,2 7,4 7,4 6,6 5,5 5,4 5,3 5,3 5,3 5,3 6 9,8 9,6 9,4 8,9 8,6 8,6 8,8 8,9 8,8 8,5 8,4 8,9 ČR 2005 okres Jeseník 2005 19,5 19,5 19,3 17,5 15,8 15 14,6 14,3 14,6 14,7 15,3 16,9 Rok

zdroj: Statistický zpravodaj úřadu práce v Jeseníku, Prosinec 2005

61

Vysoká míra nezaměstnanosti souvisí s několika závažnými skutečnostmi. Jedná se především o: • růst počtu uchazečů, • vysoký počet dlouhodobě (nad 12 měsíců) evidovaných uchazečů, • špatná uplatnitelnost uchazečů starších 50 let, • pracovní místa, na která jsou vyžadováni uchazeči s nízkou kvalifikací (či bez kvalifikace), nejsou dostatečně finančně ohodnocená a neodpovídají pracovním podmínkám, a proto se uchazečům nevyplatí pracovat, • bude docházet k postupnému zvyšování podílu občanů v poproduktivním věku, což povede ve střednědobém horizontu k nižší nabídce místních pracovních sil, čímž se změní věková struktura uchazečů o zaměstnání.

Počet uchazčů o zaměstnání

Graf č. 79: Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání v okrese Jeseník 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

31.12. 31.12. 31.12. 31.12. 31.12. 31.12. 31.12. 31.12. 31.12. 31.12. 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 1 741 1 547 2 036 2 379 2 856 2 961 3 173 3 501 3 753 4 012 Rok

zdroj: ČSÚ Z grafu lze celkem jasně určit, že celkový počet uchazečů se v průběhu let neustále zvyšoval a to poměrně rychlým tempem. Pokud bychom jej srovnali s vývojem nezaměstnanosti v okrese Jeseník, tak se vývoj obou křivek bude velmi podobat.

4.7 Aktivní politika zaměstnanosti V okrese Jeseník bylo v roce 2005 vytvořeno 296 společensky účelných pracovních míst, z čehož 34 míst bylo určeno osobám s jiným zdravotním postižením, jedno místo pro OZP - osobu zdravotně znevýhodněnou a čtyři místa pro OZP - osoby částečně invalidní.

62

Tabulka č. 10: Přehled vybraných kategorií umístěných uchazečů o zaměstnání v roce 2005 2005 VPP 133 SÚPM vyhrazení 249 SÚPM zřízení zaměstnavatelem 24 SÚPM samostatně výdělečně činní 23 CHPD 16 CHPM 1 rekvalifikace 181 PP 8 PZ 0 zdroj: Statistický zpravodaj úřadu práce v Jeseníku, Prosinec 2005 a Prosinec 2004

4.8 Struktura nezaměstnanosti Pokud posuzujeme uchazeče o zaměstnání podle nejvyššího dosaženého vzdělání, pak nejvíce jich je se základním vzděláním a bez vzdělání (32,6 %) a s vyučením (50,2 %).U středoškolského (úplné středoškolské vzdělání, úplné středoškolské odborné) je podíl 15 % ze všech uchazečů. U vyššího odborného a u bakalářského se podíl z celkového počtu uchazečů pohybuje v desetinách procent. U vysokoškolského se podíl uchazečů o zaměstnání pohybuje na úrovni 1,7 % z celkového počtu. Při rozdělení uchazečů o zaměstnání podle délky evidence u úřadu práce, pak dojdeme k závěru, že nejvíce uchazečů o zaměstnání je v evidenci do 6 měsíců (v prosinci 2005 celkem 1700, což představuje 46,5 % uchazečů), na druhém místě jsou uchazeči vedení déle než 12 měsíců (1417, což odpovídá 38,8 %) a zbytek jsou uchazeči vedení od šesti do dvanácti měsíců (536, což představuje 14,7 %). Průměrná délka evidence představuje 590 dní. Pokud uchazeče o zaměstnání v okrese Jeseník dělíme podle věku, můžeme ze získaných ukazatelů vyčíst, že osoby do 25 let představují přibližně 15 % z celkového počtu nezaměstnaných. Počet nezaměstnaných v rozmezí od 25 do 49 let odpovídá podílu 57,4 %. Počet uchazečů o zaměstnání nad 50 let odpovídá podílu 39,5 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Při srovnání podle pohlaví lze říct, že u mužů je podstatně vyšší počet uchazečů o zaměstnání ve věku od 25 do 49 let. U žen je podstatně více uchazeček o zaměstnání v rozmezí let od 20 do 24 let a 50 a více let.

63

Graf č. 80: Počet uchazečů o zaměstnání podle věku a pohlaví v okrese Jeseník v prosinci 2005 100% 90% 80%

25,4% 39,5%

29,6%

70% 50+

60%

25-49

50% 40%

57,4%

63,1%

52,2%

20-24 15-19

30% 20% 10% 0%

10,9% 4,0%

8,2% 3,3%

celkem

ženy

13,5% 4,7% muži

zdroj: Statistický zpravodaj úřadu práce v Jeseníku, Prosinec 2005

4.9 Sociální zabezpečení Sociální zabezpečení je systém, který tvoří tři podsystémy. Prvním je sociální pojištění, druhým státní sociální podpora a třetím sociální pomoc. Pro potřeby této práce se následující kapitoly zaměřili na dávky sociální péče a na státní sociální podporu.

4.9.1 Dávky sociální péče V roce 2005 bylo v okrese Jeseník celkem 7 538 příjemců sociálních dávek (vyjma státní sociální podpory). Celkový objem vyplacených finančních prostředků na sociální dávky pak dosáhl v roce 2005 částky 89 881 tisíc Kč. Nejvyšší počet příjemců sociálních dávek byl z řad uchazečů o zaměstnání, čemuž odpovídá i největší množství vyplacených finančních prostředků.

64

Tabulka č. 11: Dávky sociální péče v okrese Jeseník v roce 2005 Příspěvek Počet Vyplaceno v tisk. příjemců Kč - při péči o sobu blízkou 290 11 991 - na zakoupení, zvláštní úpravu a celk. opravu mot. 24 1 504 vozidla - úpravu bytu 4 192 - na opatření zvláštní pomůcky 51 1 292 - na individuální dopravu 9 54 - na provoz motorového vozidla 431 2 867 - na zvýšené náklady s používáním ort. a kompenzač. 1 891 3 940 pom. - na provoz telefonní stanice 8 17 - sociální hospitalizace 0 0 - na užívání bezbariérového bytu a garáže 6 26 - uchazeči o zaměstnání 3 228 38 574 - rodiny s dětmi 1 299 28 672 - na výživu dítěte 297 752 Celkem 7 538 89 881 zdroj: OSV MěÚ Zlaté Hory, OSVZ MěÚ Jeseník, OSV MěÚ Javorník

4.9.2 Státní sociální podpora V roce 2005 bylo vyplaceno celkem 174 899 dávek stání sociální podpory. Celková vyplacená částka dosáhla výše 172 499 602 Kč. Nejčastější dávkou byl přídavek na dítě, který byl vplacen v celkem počtu 108 123 dávek. Průměrná výše dávky však je nejnižší. V objemu vyplacených peněz se na druhé místo řadí rodičovský příspěvek. V počtu vyplacených dávek je na druhém místě sociální příplatek. Tabulka č. 12: Dávky státní sociální podpory v okrese Jeseník v roce 2005 DÁVKA

POČET VYPLACENO Průměrná DÁVEK CELKEM výše dávky Přídavek na dítě 108 123 60 210 361 557 Sociální příplatek 27 272 32 938 714 1 208 Rodičovský příspěvek 14 587 51 847 535 3 555 Příspěvek na bydlení 22 727 17 757 790 781 Dávky pěstounské péče 1 394 4 286 572 3 075 příspěvek na potřeby dítěte 780 3 250 232 odměna pěstouna 608 985 260 v tom příspěvek při převzetí dítěte 6 51 080 příspěvek na motorové vozidlo 0 0 Porodné 391 3 433 630 8 782 Pohřebné 405 2 025 000 5 000 CELKEM 174 899 172 499 602 zdroj: Oddělení státní sociální podpory, Úřad práce Jeseník

65

5. Kriminalita Území okresu Jeseník koresponduje se správním členěním policejního správního členění a tomu odpovídá i počet jednotlivých služeben Policie ČR v okrese. Městská policie je zřízena pouze v Jeseníku.

5.1 Trestná činnost a přestupky Území okresu Jeseník je poměrně rozsáhle a jednotlivé obce jsou rozmístěny po území celého okresu. Proto jsou předpoklady pro páchání trestných činů a přestupků menší než na území s vysokou koncentrací obyvatel jako je například Praha.

a) Trestná činnost Celkový počet trestných činů se v letech 1999 až 2004 snížil, a to téměř o 18 % (z 1075 v roce 1999 na 883 v roce 2004) . Přesto lze z tabulky č. 11 vyčíst, že počet trestných činů se v okrese Jeseník až do roku 2001 zvyšoval (v roce 2001 bylo v okrese Jeseník spácháno celkem 1 247 trestných činů). Pokud sledujeme strukturu trestné činnosti, pak nejvíce trestných činů připadá na majetkovou trestnou činnost (v roce 2004 šlo o 46,5 % z celkového počtu). Tento druh trestné činnosti je nejčetnější v celém sledovaném období. Následuje hospodářská (13 % v roce 2004) a násilná trestná činnost (11,2 % z celkového počtu v roce 2004). Objasněnost trestné činnosti se v letech 1999 až 2004 zvýšila, ale i u ní lze sledovat nevyrovnanou křivku vývoje. V roce 1999 objasněnost dosahovala 59,3 % a zvyšovala se až do roku 2001, kdy dosáhla 62,8 %. Poté se přes mírný pokles dostala na svou nejvyšší hodnotu 65,6 % v roce 2003. V roce 2004 dosáhla 63,1 %. Pokud porovnáme objasněnost trestné činnosti v roce 2004 s jinými okresy, pak je její hodnota v okrese Jeseník vyšší. V okrese Šumperk dosahuje 60,5 % a v okrese Olomouc dokonce jen 42,8 %2. Dalším ukazatelem, který charakterizuje trestnou činnost, je zatíženost území kriminalitou na 10 000 obyvatel. V ní se okres Jeseník v roce 2004 v rámci Olomouckého kraje umístil na třetím místě. Dosáhl hodnoty 206,9 trestného činu na 10 000 obyvatel. Nižší zatíženost kriminalitou je u okresů Šumperk a Prostějov. Naopak vyšší je v okresech Olomouc a Přerov.

2

zdroj: Poláček, M.: Strategie prevence kriminality Olomouckého kraje na období 2006-2010.

66

Tabulka č. 13: Struktura trestné činnosti v okrese Jeseník v letech 1999 až 2004 Celkový nápad trestné činnosti násilná vražda z loupež toho úmyslné ublížení na zdraví mravnostní majetková krádeže vloupáním vl. obchody a výkl. skříně vl. rest., jídelny z vl. do bytů a toho rod. domů vl. do chat vl. do ostatních z objektů toho z toho krádeže prosté krádeže kapesní krádeže motorových z vozidel toho krádeže věcí z automobilů krádeže jízdních kol ohrožení mravní výchovy dětí a mládeže kriminalita spojená s drogami požáry a výbuchy TČ na úseku dopravy interetnické problémy hospodářská Objasněná trestná činnost

1999 1075 127 0

10 647 249

0

0

0

97 637

2000 1151 124 0 4

2001 1247 146 2 6

2002 1124 97 1 4

2003 970 92 0 7

2004 883 99 1 11

73

69

47

41

42

8 716 261

29 709 289

7 624 290

7 450 179

6 411 190

23

15

22

9

7

7

15

22

12

8

34

32

49

29

23

52

49

51

18

35

121

152

127

100

102

307

334

286

225

188

6

4

10

9

4

27

18

23

23

11

74

81

87

68

33

74

81

87

19

15

8

3

4

6

8

3

9

8

22

9

4 27 0 124 688

5 38 2 107 783

1 40 4 118 675

0 24 6 146 636

0 21 4 115 558

zdroj: Poláček, M.: Strategie prevence kriminality Olomouckého kraje na období 2006-2010. Při srovnání struktury trestné činnosti v okrese Jeseník s okresy Olomouc a Šumperk v roce 2004 můžeme zjistit, že se podstatně liší. Pro všechny tři okresy je stejné, že největší podíl trestné činnosti připadá na majetkovou trestnou činnost, ale okres Jeseník dosahuje podílu 46,5 %, zatímco okres Šumperk 50,1 % a okres Olomouc dokonce 64,7 %. Okres Jeseník naopak převyšuje okres Olomouc v podílu hospodářské (13 % v okrese Jeseník proti 9,8% v okrese Olomouc) a násilné trestné činnosti (11,2 % proti 9,4 %).

67

Tabulka č. 14: Struktura vybrané trestné činnosti v okrese Jeseník, Šumperk a Olomouc v roce 2004 okres Jeseník okres Olomouc okres Šumperk počet v% počet v% počet v% hospodářská 115 13,0 673 9,8 312 15,1 násilná 99 11,2 645 9,4 257 12,4 mravnostní 6 0,7 44 0,6 11 0,5 majetkové 411 46,5 4438 64,7 1038 50,1 ostatní 252 28,5 1057 15,4 455 21,9 celkem 883 100,0 6857 100,0 2073 100,0 zdroj: Poláček, M.: Strategie prevence kriminality Olomouckého kraje na období 2006-2010.

b) Přestupky Správní odbor Městského úřadu v roce 2005 zaznamenal celkem 578 přestupků, z čehož 34 bylo spácháno mladistvými a dětmi (to představuje 5,9 %). Nejčastějšími byly přestupky proti občanskému soužití (31,3 %). Následovaly přestupky projednané podle zvláštních právních předpisů (28,2 %) a přestupky proti majetku (23,9 %). Tabulka č. 15: Přestupky řešené Správním odborem MěÚ Jeseník v roce 2005 do 18 let nad 18 let Přestupky proti veřejnému pořádku 4 30 Přestupky proti občanskému soužití 14 167 Přestupky proti majetku 16 122 Přestupky projednané podle zvláštních právních předpisů 0 163 Ostatní 0 62 Celkem 34 544 zdroj: Správní odbor MěÚ Jeseník

celkem 34 181 138 163 62 578

5.2 Občané ve výkonu trestu a vazby V roce 2004 bylo propuštěno z výkonu trestu odnětí svobody celkem 61 osob s trvalým pobytem v okrese Jeseník, z čehož s 21 z nich se pracovalo již v průběhu odnětí svobody osob. V roce 2005 to bylo 84 osob, z čehož s 19 z nich se pracovalo již v průběhu odnětí svobody. K 1.7.2006 bylo ve výkonu trestu odnětí svobody celkem 84 osob s trvalým pobytem v okrese Jeseník3.

5.3 Kriminalita dětí a mladistvých Dětmi označujeme osoby 15leté a mladší, mladiství jsou osobami mezi 15. až 18. rokem života. Děti a mladiství spáchali v roce 2004 na území okresu Jeseník celkem 94 trestných činů (viz tab. č. 14). To představuje 10,6 % z celkového počtu trestných činů spáchaných na území okresu Jeseník (přibližně 2,7 % byla spáchána dětmi a přibližně 7,9 % 3

konzultace se sociálním kurátorem, zaměstnancem MěÚ Jeseník

68

mladistvými). Přestupky dětí a mladistvých činí v okrese Jeseník malou část všech spáchaných přestupků, tedy přibližně 5,88 %. Tabulka č. 16: Kriminalita dětí a mladistvých v letech 2003 až 2005 Trestná činnost mladistvých Přestupky mladistvých a dětí Trestná činnost do 15 let

celkem 70 34 24

zdroj: odbor sociálních věcí a zdravotnictví, MěÚ Jeseník V období let 2003 až 2005 se na území okresu Jeseník počet případů trestné činnosti řešené sociálním kurátorem pro mládež

neustále snižoval. Počet případů v roce 2005

nedosahuje ani poloviční hodnoty roku 2003. Počet přestupků měl ve sledovaném období nevyrovnaný vývoj. Počet výchovných problémů se také postupně snižoval. U ostatních typů případů řešených sociálním kurátorem jsou hodnoty velmi nízké4. Celkově se počet případů řešených kurátorem pro mládež ve sledovaném období snížil. Mění se ovšem struktura případů, což naopak zvyšuje důležitost role sociálního kurátora pro mládež. Tabulka č. 17: Případy řešené kurátorem pro mládež v letech 2003 až 2005 2003 124 16 65 2 2 5

Trestná činnost Přestupky Výchovné problémy Dohledy Návrhy na předběžné opatření Návrh na ústavní výchovu

2004 107 9 57 1 2 2

2005 59 18 40 2 0 2

zdroj: oddělení sociálně právní ochrany dětí, MěÚ Jeseník Pokud posuzujeme klienty sociálního kurátora pro mládež podle rodinného zázemí, pak zjistíme, že v celém sledovaném období jsou v čele klienti z úplných rodin. I v tomto ukazateli je vývoj nevyrovnaný. Počet klientů se pohybuje v rozmezí od přibližně 19 % až do přibližně 33 %. Přesto v celém sledovaném období je na druhém místě. V kategorii ostatní jsou zahrnuty klienti z nových rodin, rodin s druhem (družkou) a ústavní výchova5.

4

Roční výkaz o výkonu sociálně právní ochrany dětí a službách sociální péče pro rodiny s nezaopatřenými dětmi za rok 2003, 2004, 2005, Oddělení sociálně právní ochrany dětí, Odbor sociálních věci a zdravotnictví MěÚ Jeseník 5 tamtéž

69

Tabulka č. 18: Rodinné zázemí klientů kurátora pro mládež v letech 2003 až 2005 v % Úplná rodina Neúplná rodina Ostatní

2003 47,6 % 30,0 % 22,4%

2004 53,0 % 18,9 % 28,1 %

2005 38,2 % 33,3 % 28,5 %

zdroj: oddělení sociálně právní ochrany dětí, MěÚ Jeseník

5.4 Sociálně-právní ochrana dětí Oddělení sociálně právní ochran děti má své kompetence v oblasti dětí a mladistvých, a to zejména v oblasti kriminality, náhradní rodinné péče, sledování výchovy a výkonu dohledu apod. Tabulka č. 19: Umísťování dětí a mladistvých do náhradní rodinné, ochranné a ústavní výchovy v letech 2003 až 2005 2003

Ve sledovaném roce bylo umístěno na základě rozhodnutí do

péče budoucích osvojitelů péče jiných občanů než rodičů ústavní výchovy ochranné výchovy péče budoucích pěstounů péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc osvojení Děti s nařízenou ústavní výchovou a uloženou ochranou výchovou, které nebyly umístěny do ústavní péče

2004 z toho celkem do 15 roků

2005 z toho celkem do 15 roků

celkem

z toho do 15 roků

2

2

0

0

0

0

10

9

4

3

1

0

16 0

15 0

8 0

7 0

8 0

5 0

1

1

1

1

1

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

1

1

1

0

0

0

0

zdroj: oddělení sociálně právní ochrany dětí, MěÚ Jeseník Z tabulky č. 18 vyplývá, že nejčastějšími případy řešenými oddělením sociálně právní ochrany dětí byly návštěvy sociálních pracovníků vykonané v rodině. U tohoto ukazatele lze sledovat mírný pokles počtu případů, pohybuje se ovšem v řádu několika procent. Druhými nejčastějšími případy bylo ustanovení orgánu sociálně právní ochrany mládeže opatrovníkem. I zde můžeme sledovat mírný pokles (750 případů v roce 2005 proti 943 případů v roce 2003), ale vývoj je u tohoto ukazatele nevyrovnaný. Počet soudních jednání, ve kterých sociální

70

pracovníci zastupovali nezletilé děti, se v průběhu let 2003 až 2005 pohyboval zhruba na stejné úrovni. Jen v roce 2004 můžeme sledovat mírný nárůst počtu případů. Poměrně časté bylo ve sledovaném období jednání u jiných institucí, ve kterých sociální pracovníci zastupovali nezletilé dítě. Tabulka č. 20: Vybrané evidenční údaje oddělení sociálně právní ochrany děti v letech 2003 až 2005 Počet Počet Počet případů případů případů k 31.12. k 31.12. k 31.12. 2003 2004 2005 omezení rodičovské zodpovědnosti 0 0 1 zbavení rodičovské zodpovědnosti 2 2 0 napomenutí 6 0 0 dohled 5 0 7 nařízení ústavní výchovy 17 2 3 Podané zrušení ústavní výchovy 0 3 4 návrhy stanovení výživného na dítě svěřené do 8 3 0 (podněty) pěstounské péče soudu na výkon rozhodnutí o povinnosti poskytovat 1 1 0 výživné, přešel-li nárok na výživné na stát vydání předběžného opatření podle §76a 5 11 9 OSŘ celkem z toho soudem vyhověno 5 10 9 soudem zamítnuto 0 1 0 Podané zanedbání povinné výživy (§213 TZ) 0 0 0 podněty ohrožení mravní výchovy mládeže (§217 8 0 0 (oznámení) TZ) policii na ublížení na zdraví (§221 TZ) 0 0 0 Orgán sociálně právní ochrany ustanoven opatrovníkem z toho majetkovým opatrovníkem Orgán sociálně právní ochrany ustanoven poručníkem podle §79 odst.3 ZR Orgán sociálně právní ochrany ustanoven opatrovníkem podle §45 odst.2 TŘ Přijetí souhlasu rodičů k osvojení Počet soudních jednání, ve kterých sociální pracovníci zastupovali nezletilé děti Jednání u jiných institucí, ve kterých sociální pracovníci zastupovali nezletilé dítě Vykonané návštěvy sociálních pracovníků v rodině

943

686

750

1

1

0

0

1

0

0

0

2

1

1

0

173

196

177

12

21

23

1145

1056

1071

zdroj: oddělení sociálně právní ochrany dětí, MěÚ Jeseník Do kompetencí oddělení sociálně právní ochrany dětí patří také sledování výchovy a výkonu dohledu. V letech 2003 až 2005 šlo nejčastěji o sledování výchovy a výkonu dohledu

71

v ústavní a ochranné výchově. Počet klientů se mírně snížil, ale počet návštěv se ve sledovaném období zvyšoval (109 návštěv v roce 2005 proti 72 návštěvám v roce 2003). Dalším častým případem byl dohled nad výchovou, u kterých je nařízený dohled soudem (107 návštěv v roce 2005 proti 33 návštěvám v roce 2003). Tabulka č. 21: Sledování výchovy a výkonu dohledu v letech 2003 až 2005 2003

V ústavní a ochranné výchově Ve výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody O něž ve věznici pečuje odsouzená žena V péči jiných fyzických osob než rodičů Nad soudem výchovou, u obcí, kterých je krajským nařízený úřadem dohled

2004

2005

Počet návštěv

Počet dětí k 31.12.

Počet návštěv


Počet návštěv


72

63

94

52

109

53

0

0

0

0

0

2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

43

19

33

46

55

48

107

45

90

43

0

0

0

0

zdroj: oddělení sociálně právní ochrany dětí, MěÚ Jeseník

72

6. Domácnosti, domovní a bytový fond 6.1 Vývoj počtu a struktury domácností Při sčítáních lidu, domů a bytů jsou získány a zpracovány charakteristiky 3 kategorií domácností. Jedná se o domácnosti bytové, které jsou definovány jako domácnosti, kdy všechny osoby trvale bydlící v bytě tvoří bytovou domácnost. Dalším pojmem jsou domácnosti hospodařící. Jde o domácnosti zahrnující osoby, které prohlásily, že společně hospodaří a tvoří hospodařící domácnost. Poslední kategorií jsou domácnosti cenzové, tedy rodinné či nerodinné jednotky konstruované podle zápisu vztahů v bytových, respektive hospodařících domácnostech. Pokud srovnáváme základní údaje o domácnostech v ČR a okrese Jeseník, tak se v zásadní míře neliší. Lze však říct, že podíl bytových domácností s dvěma a více cenzovými domácnostmi je mírně nižší než celorepublikový průměr. Tabulka č. 22: Základní údaje o domácnostech v ČR a v okrese Jeseník Domácnosti celkem

3 827 678 3 505 383 322 295 4 216 085 4 162 795 53 290 4 270 717 2 333 592

okres Jeseník 14 530 13 075 1 455 16 436 16 152 284 16 726 9 596

100,0 91,6 8,4 100,0 98,7 1,3 100,0 54,6

okres Jeseník 100,0 90,0 10,0 100,0 98,3 1,7 100,0 57,4

1 090 770

4 851

25,5

29,0

576 421

2 332

13,5

13,9

343 405

1 418

8,0

8,5

84 528

244

2,0

1,5

1 276 176

4554

29,9

27,2

ČR Bytové domácnosti celkem s 1 CD v tom: s 2 a více CD Hospodařící domácnosti celkem s 1 CD v tom: s 2 a více CD Cenzové domácnosti celkem úplné rodiny z toho se závislými dětmi neúplné rodiny v tom: z toho se závislými dětmi nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců

Struktura domácnosti v% ČR

zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Z následujícího grafu lze velice dobře vyčíst, že v okrese Olomouc je podstatně více bytových domácností s 1 členem. V okrese Jeseník naopak převládá počet bytových domácností s více členy, a to ve všech kategoriích. Důvody jsou zejména ekonomického charakteru, protože vzhledem k nízkým průměrným příjmům je těžké financovat domácnost 73

v menším počtu členů. Zároveň tento ukazatel koresponduje s bytovým fondem, protože v okrese Jeseník výrazně převládají byty s dvěma a třemi obytnými místnostmi. Graf č. 81: Podíl bytových domácností podle počtu členů na celkovém počtu bytových domácností v % v okrese Jeseník a okrese Olomouc 100% 11,7

8,1

90% 20,8

80% 22,5 70%

19,7

60% 19,8 50%

40%

26,7 25,0

Podíl bytových domácností s5 Podíl bytových domácností se 4 členy Podíl bytových domácností se 3 členy Podíl bytových domácností se 2 členy Podíl bytových domácností s 1 členem

30%

20%

10%

21,1

24,7

0% Jeseník

Olomouc


6.2 Cenzové domácnosti Rozdíl proti celorepublikovému průměru nalezneme v podílu úplných rodin a to i v ukazateli, který vypovídá o podílu úplných rodin se závislými dětmi. O několik procent nižší je proti celorepublikovému průměru počet lidí v domácnostech jedinců. To lze přičíst pravděpodobně ekonomickým důvodům. Závěrem je potřeba zmínit, že i z celorepublikového hlediska patří počet neúplných rodin k trvale rostoucím ukazatelům a v okrese Jeseník je podíl neúplných rodin o něco vyšší než je celorepublikový průměr.

74

Graf č. 82: Srovnání struktury domácností v okrese Jeseník a ČR 100% 90%

27,2%

29,9% 80% 70%

2,0%

60%

13,5%

1,5% 13,9%

50% 40% 30%

54,6%

57,4%

ČR

okres Jeseník

domácnosti jednotlivců nerodinné domácnosti neúplné rodiny úplné rodiny

20% 10% 0%

zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Ve srovnání struktury rodinných domácností podle počtu závislých dětí v okrese Jeseník a v okrese Olomouc se ukazuje, že počet domácností s jedním dítětem je v okrese Jeseník o něco vyšší. Mírně vyšší je i podíl rodin s 2 a více závislými dětmi. Výrazně vyšší je pak počet rodinných domácností s 3 a více závislými dětmi. Lze tak říci, že v okrese Jeseník je obecně vyšší počet rodinných domácností, které pečují o závislé děti. Graf č. 83: Podíl rodinných domácností podle počtu závislých dětí v okrese Jeseník a v okrese Olomouc na rodinných domácnostech celkem v % 30,0 25,0

24,8

Hodnota (%)

25,0

22,0

21,8

20,0 Jeseník

15,0

Olomouc

10,0 5,5 3,7

5,0 0,0

Podíl rodin s 1 závislým dítětem

Podíl rodin se 2 závislými dětmi

Podíl rodin se 3 a více závislými dětmi

Jeseník

25,0

22,0

5,5

Olomouc

24,8

21,8

3,7


75

6.3 Vybavení domácností Z následujícího grafu je jasné, že ve všech ukazatelích vybavení bytových domácností okres Jeseník zaostává za okresem Olomouc. Největší rozdíl lze najít ve vybavenosti telefonem, kde rozdíl dosahuje téměř deset procent. Dalším zásadně rozdílným ukazatelem je počet domácností vybavených vlastním rekreačním objektem, kde v okrese Olomouc dosahuje téměř dvojnásobného podílu než v okrese Jeseník.

Tyto rozdíly lze zdůvodnit

zejména vyšší kupní silou obyvatel okresu Olomouc a nižším zájmem obyvatel okresu o rekreační objekty, které vyplívá z příznivých podmínek k rekreaci v místě bydliště. Graf č. 84: Vybavení bytových domácností v okrese Jeseník a okrese Olomouc v roce 2001 80,0 70,0

Hodnota (%)

60,0 50,0 Jeseník Olomouc

40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 osobní automobil

telefonem

počítač

počítač s připojením na internet

vlastním rekreační objekt

Jeseník

46,1

65,8

11,1

4,4

5,7

Olomouc

45,6

75,6

16,8

6,8

10,1


6.4 Domovní fond Podle výsledků SLDB 2001 bylo v okrese Jeseník sečteno 8 613 domů určených k bydlení a z toho 7 524 jich bylo trvale obydlených. Obecně lze domovní fond okresu charakterizovat jako typ s převážně rodinnými domy. Je jich celkem 6 342. Jedná se o více než 84 % trvale obydlených domů. Naopak bytové domy jsou se svým počtem 941 hluboko za rodinnými domy. Jedná se o přibližně 12,5 % trvale obydlených domů. Na ostatní domy pak připadá 3,2 %, což představuje 241 trvale obydlených domů.

76

Graf č. 85: Poměr mezi jednotlivými typy trvale obydlených domů v roce 2001 v okrese Jeseník

12,5%

3,2%

Rodinné domy Bytové domy Ostatní domy 84,3%

zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Průměrné stáří trvale obydlených domů v okrese Jeseník je 50,4 roku. Většina domů byla postavena v letech 1946 až 1980. Jedná se o 30,8 % ze všech trvale obydlených domů. Druhý největší počet trvale obydlených domů představují domy postavené v letech 1920 až 1945. Jedná se o 1 807 domů, což představuje přibližně 24 % trvale obydlených domů. Domy postavené do roku 1919 představují v okrese Jeseník nejmenší díl domovního fondu. Je to přibližně 20,1 % trvale obydlených domů, což představuje 1 514 trvale obydlených domů. Domy postavené mezi roky 1981 a 2001 představují druhý nejmenší podíl trvale obydlených domů. Jedná se o 1 766 domů, což je 23,5 % trvale obydlených domů. Je však nutné brát zřetel na to, že podle metodických dispozic posledního SLDB jsou mezi tyto domy započteny domy, které v tomto období prošly podstatnou rekonstrukcí. Graf č. 86: Poměr mezi trvale obydlenými domy roku výstavby v roce 2001 v okrese Jeseník

1,6%

20,1%

23,5%

24,0%

do 1919 1920-1945 1946-1980 1980-2001 nezjištěno

30,8%

zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 2001 K charakteristice bytových domů lze ještě dodat, že v roce 2001 měla velká většina trvale obydlených domů 1-2 podlaží. Jednalo se o plných 88,4 % z nich. Většina domů byla 77

vybavena vodovodem (85,1%) a ústředním topením (68,5 %). Značná část domů pak byla vybavena plynem (46,3 %) a přípojkou na kanalizační síť (25,8 %). Počet domů připojených na kanalizační síť by se měl vzhledem k probíhající rekonstrukci kanalizační sítě v Jeseníku a přilehlých obcích ještě zvýšit.

6.5 Bytový fond V okrese Jeseník bylo v roce 2001 celkem 16 164 bytů, z čehož bylo 14 530 trvale obydlených a 1 634 neobydlených. Ty byly zpravidla používány k rekreaci, k přechodnému bydlení nebo nebyly využívány z jiných důvodů. Většina obydlených bytů se nacházela v rodinných domech, což je dáno typem osídlení na Jesenicku. V roce 2001 to bylo 50,5 % všech obydlených bytů. Tabulka č. 23: Bytový fond okresu Jeseník v roce 2001 Byty celkem celkem 16 164

14 530

trvale obydlené v rodinných v bytových domech domech počet v % počet v % 6 7 338 50,5 47,5 906

v ostatních domech počet v % 286

2,0

celkem 1 634

neobydlené v trvale v neobydlených obydlených domech domech 509

1 125

zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Právní důvod užívání je velmi důležitou charakteristikou bytu. Z celkového počtu trvale obydlených bytů, tedy 14 530, byla velká většina bytů ve vlastním domě. Jednalo se o 5 975 bytů. Dále bylo 1 491 bytů v osobním vlastnictví, 3 982 nájemních a 1 394 bytů družstevních. Graf č. 87: Byty podle právního důvodu užívání v okrese Jeseník v roce 2001

11,6% ve vlastním domě

9,6%

41,1%

v osobním vlastnictví nájemní družstevní

27,4%

jiné a nezjištěno 10,3%

zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Z hlediska počtu obytných místností se v okrese Jeseník vyskytovaly nejvíce byty s třemi obytnými místnostmi, jednalo se o 5 589 bytů. V těsném závěsu byly byty se dvěma

78

obytnými místnostmi. Celkem jich bylo 4 030. Již méně bylo bytů s čtyřmi (1 976), pěti a více (1 451) a s jednou obytnou místností (1376). Graf č. 88: Byty podle počtu obytných místností v okrese Jeseník v roce 2001

10,0%

0,7%

9,5% 1 místnost

13,6% 27,7%

2 místnosti 3 místnosti 4 místnosti 5 a více místností nezjištěno

38,5%

zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Dalšími zajímavými ukazateli úrovně bydlení je průměrný počet osob na byt, který dosahoval hodnoty 2,86. Průměrný počet osob na obytnou místnost dosahoval hodnoty 0,99 a obytná plocha na osobu tvořila 18,8 m2. Průměrná obytná plocha na byt byla 54,3 m2 a průměrný počet osob na byt dosahoval hodnoty 2,92.

79

7. Doprava Doprava je zejména v rámci okresu Jeseník, který je typický rozmístěním jednotlivých měst a obcí po celém svém území, jedním ze zásadních faktorů. Dopravní dostupnost, která souvisí zejména s možnostmi vyjíždět za prací a za službami, je tudíž pro obyvatele okresu velmi důležitá. Jeseník je s vnitrozemím spojen silnicemi vedoucími Ramzovským a Červenohorským sedlem, což v zimním období působí nemalé obtíže.

7.1 Oblastní autobusová doprava Autobusové spojení zajišťuje společnost Connex Morava a.s. V pracovní dny autobusy jezdí zpravidla od šesté hodiny ranní do desáté hodiny večerní. Intervaly mezi jednotlivými spoji jsou v průměru asi hodinu a půl. Jedinými problematickými oblastmi, které se pro svoji odlehlost a malý počet obyvatel stávají pro dopravce nelukrativními, jsou Javornicko a Vidnavsko. Zvláště pak o víkendech a svátcích je úbytek autobusových spojů citelný i v jiných odlehlých menších obcích.

7.2 Oblastní sezónní autobusová doprava Sdružení Cestovního Ruchu Jeseníky a společnost Connex Morava a.s. připravily projekt „Cyklobusy Jeseníky“. Podobné projekty běží i v jiných regionech republiky a jsou turisty vyhledávány. Celkem tak v letošní letní sezóně budou v oblasti Jeseníků poprvé provozovány 4 cyklobusové linky, přičemž jedna z linek bude zajíždět až do polských Glucholaz a jedna vyjíždí už z Olomouce. Cyklobusy Jeseníky jezdí od 3.6. do 24.9.2006. Využít jejich služeb lze v červnu o víkendech, v červenci a srpnu denně. V měsíci září opět o víkendech. Přez zimu jezdí o v sobotu a neděli skibusy.

7.3 Oblastní železniční doprava Spojení s vnitrozemím je

přes Ramzovské sedlo a Polsko. Ramzová je nejvýše

položená železnice v České Republice. Jedná se o trať zprovozněnou v roce 1888 (stejně jako celý úsek Hanušovice Jeseník). Přes Polské město Glucholazy vlaky jezdí na Ostravu. Železniční trať na Javornicko se stala nezbytným doplněním dopravní obslužnosti zvláště o víkendech a svátcích, kdy je autobusová doprava nedostačující.

80

8. Sociální služby Sociální služby jsou jedna z dílčích oblastí sociální politiky. V současné době v ČR využívá sociální služby přibližně půl milionu obyvatel. Přibližně sto tisíc z nich by bylo bez možnosti využití těchto služeb vážně ohroženo na zdraví či na životě6. Pojem sociální služby se u nás v dnešním slova smyslu začal používat po roce 1989. Definice se odlišují podle toho, jaký akcent autor přikládá pojmu sociální služby. Nově jsou

sociální služby definovány v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních

službách, který nabývá účinnosti k 1.1.2007. V zákoně o sociálních službách jsou definovány takto: sociální službou se rozumí činnost nebo soubor činností podle tohoto zákona zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení.7 Podle Synovského definice se sociální služby soustřeďují na společný účel a poslání služeb. Sociální služby jsou mimořádně významnou částí aktivit státu, samosprávy a nestátních subjektů. … Sociální služby nejsou významné proto, že je potřebuje mnoho lidí, ale proto, že bez jejich působení by se nikoliv nevýznamná část občanů nemohla podílet na všech stránkách života společnosti, bylo by tak znemožněno uplatnění jejich lidských a občanských práv a docházelo by k jejich sociálnímu vyloučení.8 Podle Matouška, 2003 jsou sociální služby definovány jako: všechny služby, krátkodobé i dlouhodobě poskytované oprávněným uživatelům, jejichž cílem je zvýšení kvality klientova života, případně i ochrana zájmů společnosti.9

8.1 Základní charakteristika sociálních služeb v ČR Cílem sociálních služeb je primární podpora rozvoje klienta nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí a obnovení nebo zachování původního životního stylu. To představuje rozvíjení schopnosti uživatelů služeb, což by v optimálním případě mělo směřovat k vedení samostatného života a snížení sociálních a zdravotních rizik související se způsobem života uživatelů. Mezi základní činnosti při poskytování sociálních služeb patří pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování

6

Vláda: těžce nemocným příspěvek. Právo, 25.8.2005, s. 3. §3 zákona č. 106/2006 Sb., o sociálních službách 8 SYNOVSKÝ, P. a kol. Obce, města, regiony a sociální služby. Praha: Socioklub, 1997, s. 11. 9 MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce. Praha: Portál, 2003, ISBN 80-7178-549-0, s. 214. 7

81

nebo pomoc při zajištění bydlení, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Sociální služby dělíme podle formy na pobytové, ambulantní a terénní sociální služby. Pobytovými službami se rozumí služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb. Za ambulantními službami osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb a součástí služby není ubytování. Terénní služby se poskytují osobě v jejím přirozeném sociálním prostředí. Obce a kraje mají ve svých povinnostech zjišťovat rozsah potřeb v dané oblasti a podle toho vytvářet koncepce rozvoje sociálních služeb. Jsou také zadavatelé sociálních služeb. Zároveň jsou zřizovateli příspěvkových organizací kraje a obce, které poskytují sociální služby. Obce i kraje působí na poli sociálních služeb v přenesené i samostatné působnosti. Nestátní neziskové organizace a fyzické osoby jsou rovněž významnými poskytovateli sociálních služeb a často vyplňují oblast služeb, která není uspokojena jinými zařízeními pro jejich poskytování. Ministerstvo práce a sociálních věcí je v současné době zřizovatelem pěti speciálních ústavů sociální péče.

8.2 Typologie sociálních služeb Sociální služby dělíme na tří základní druhy. Jedná se o: •

služby sociální péče,

•

služby sociální prevence,

•

sociální poradenství.

Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. Jedná se o služby zajištění stravy, bydlení, základní hygieny, údržby domácnosti a kontaktu s okolím. K těmto službám patří osobní asistence, pečovatelská služba, tísňová péče, průvodcovské a předčitatelské služby, podpora samostatného bydlení, odlehčovací služby, centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem a chráněné bydlení.

82

Služby sociální prevence jsou poskytovány osobám, které jsou ohroženy sociálním vyloučením pro krizovou sociální situaci, životní návyky, způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné osoby. Pomoc překonat jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů je hlavním cílem služeb sociální prevence. Do oblasti služeb sociální prevence patří telefonická krizová pomoc, azylové domy, domy na půl cesty, kontaktní centra, krizová pomoc, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, noclehárny, služby následné péče, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, terapeutické komunity a terénní programy. Cílem sociálního poradenství je poskytování potřebných informací přispívajících k řešení situace osobám, které jsou v nepříznivé sociální situaci, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Řadí se sem základní sociální poradenství a odborné sociální poradenství. Zvláštním druhem sociálních služeb jsou pak sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče. Jedná se o pobytové sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče osobám, které již nevyžadují ústavní zdravotní péči, ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopny se obejít bez pomoci jiné fyzické osoby a nemohou být proto propuštěny ze zdravotnického zařízení ústavní péče do doby, než jim je zabezpečena pomoc osobou blízkou nebo jinou fyzickou osobou nebo zajištěno poskytování terénních nebo ambulantních sociálních služeb a nebo pobytových sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb.

8.3 Legislativa pro oblast sociálních služeb Sociální služby nemají jednotnou úpravu a jsou roztříštěny v jednotlivých právních normách. Právní úprava sociálních služeb je obsažena v následujících zákonech a vyhláškách.

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška MPSV č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška MPSV č.82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče ve znění pozdějších předpisů. 83

Vyhláška MPSV č.83/1993 Sb., o stravování v zařízeních sociální péče ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích ( obecní zřízení).

Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).

Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje.

Dalšími právními úpravami, které se dotýkají oblasti sociálních služeb jsou zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve

znění pozdějších předpisů, zákon č.

435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve zněních další předpisů apod. V roce 2006 byl schválen a publikován zákon o sociálních službách, který nabude účinnosti dnem 1. 1. 2007. Pro právní úpravu sociálních služeb i oblasti sociální péče bude mít tento zákon zásadní význam, protože ruší dvacet jedna právních předpisů, které se dotýkají nebo přímo týkají oblasti sociálních služeb. Je koncipován jako moderní právní norma, která chce sjednotit celou oblast sociálních služeb. Hlavní argumenty při prosazování zákona o sociálních službách jsou vyšší dostupnost, zvýšení efektivnosti, zlepšení kvality služeb a vyšší hospodárnost sytému poskytování sociálních služeb. Cílem zákona je především zjednodušit možnost lidí zůstat ve svém domovském prostředí, a to zejména možností získat ekonomické zázemí pro péči o blízké.

8.4 Popis a charakteristika sociálních služeb v okrese Jeseník Vybavenost okresu Jeseník sociálními službami je na dobré úrovni. Vzhledem k velikosti okresu Jeseník je rozsah poskytovaných služeb odpovídající, ale nemůže se srovnávat s rozsahem sociálních služeb v podstatně větších okresech. Na území okresu zajišťují sociální služby Olomoucký kraj, prostřednictvím příspěvkových organizací, města a obce také zpravidla zřizováním příspěvkových organizací, a nevládní neziskové organizace, jejichž role je právě na území okresu Jeseník nezastupitelná.

8.4.1 Sociální služby pro seniory Sociální služby pro seniory jsou svým rozsahem nejkomplexnější. Celkem šest zařízení poskytuje komplex rezidenčních služeb (dva domy pokojného stáří, jeden dům penzion pro důchodce a tři domovy důchodců). V jednom z domů pokojného stáří jsou vyčleněna lůžka pro respitní péči. Dále je zde sedm domů s pečovatelskou službou. V některých z nich jsou zajišťovány ošetřovatelská a pečovatelská služba externími subjekty. Dva subjekty poskytují terénní sociální služby a dva kluby důchodců a akademie třetího věku

84

zajišťují aktivizační služby a volnočasové aktivity. V okrese fungují dvě vývařovny obědů i dietní stravy, které seniorům zajišťují stravu nepřetržitě.

8.4.2 Sociální služby pro zdravotně postižené Sociální služby pro zdravotně postižené jsou jednou z oblasti poskytování služeb, které se věnuje řada subjektů. Pro mentálně postižené osoby je v okrese Jeseník ústav sociální péče pro mládež a denní stacionář. Pro zdravotně postižené působí na území okresu dvě organizace poskytující poradenství a jedna zajišťuje volnočasové aktivity. Dvě organizace se specializují na pomoc nevidomým a slabozrakým. Pro klienty s psychickým onemocněním působí čtyři zařízení poskytující komplex rezidenčních služeb včetně psychosociálních rehabilitací a poradenství. Jedna organizace zajišťuje ambulantní služby a poradenství. Jeden subjekt poskytuje poradenství a rehabilitační programy pro občany s roztroušenou sklerózou. Další organizace poskytují své služby více cílovým skupinám. Jedná se o klienty se zdravotním, mentálním nebo kombinovaným postižením. Tyto služby poskytují tři chráněné dílny, sociálně rehabilitační centrum a organizace poskytující poradenství pro rodiče a přátele postižených dětí. Dále jsou této cílové skupině poskytovány terénní sociální služby, pokud jim jejich stav dovoluje zůstat v domácím prostředí.

8.4.3 Sociální služby pro sociálně vyloučené Azylové služby zajišťuje v okrese Jeseník jeden subjekt, který provozuje ubytovnu pro muže a dům pro matky s dětmi v tísni. Stejný subjekt realizuje projekt na integraci lidí vracejících se z výkonu trestu odnětí svobody a provozuje denní centrum pro Romy. Jedna organizace se orientuje přímo na práci s Romy. Jeden subjekt se dále orientuje na klienty v rozmezí 15 až 26 let a pomáhá jim v integraci do běžného života formou domu na půl cesty a chráněného bydlení. Přímo v Jeseníku je nízkoprahový klub pro děti a mládež a centrum pro pomoc drogově závislým.

8.4.4 Sociální služby pro matky s dětmi V okrese funguje poradna pro rodinu, která poskytuje poradenství a pomoc široké veřejnosti. Dále je to mateřské centrum, které nabízí celou řadu volnočasových aktivit a provoz denního centra, kde se mohou scházet ženy na mateřské dovolené i se svými dětmi.

85

9. Shrnutí Na území okresu Jeseník žilo k 31. 12. 2003 celkem 42 148 obyvatel, což bylo o 2 439 obyvatel více než v roce 1970. Při srovnání let 1970 a 2003 však dojdeme k závěru, že se velmi radikálně změnilo věkové složení obyvatelstva. V roce 1970 dosahoval podíl dětí ve věku 0 až 14 let výše 25,9 % z celkového počtu obyvatel. Na konci roku 2003 tento podíl dosahoval již pouze 16,2 %. Opačný trend lze sledovat u obyvatel v produktivním věku. Zde se tento podíl zvýšil z 62 % z celkového podílu obyvatel v roce 1970 až na 66,8 % obyvatel v roce 2003. Na první pohled by se to dalo považovat za pozitivní, ovšem je potřeba zároveň zdůraznit, že podíl lidí v produktivním věku narostl zejména na úkor dětí ve věku 0 až 14 let, což lze sledovat nejen v celookresním měřítku, ale také ve většině obcí a měst okresu. Třetí složkou jsou obyvatelé starší šedesáti let včetně. Podíl se postupně zvyšuje, i když zde již není tento růst tak radikální. Liší se také v jednotlivých obcích okresu, ale obecně lze trend zvyšování počtu seniorů poměrně dobře vysledovat z vybraných ukazatelů. Ať už jde o předpokládaný vývoj počtu obyvatel nebo postupné zvyšování počtu osob pobírajících starobní důchod. Dalším obecným trendem je, že se rodí více dívek než-li chlapců. V mladších věkových skupinách lze sledovat převahu mužské populace poměrně jednoznačně. Je ovšem třeba zdůraznit, že s postupujícím věkem se podíl mužské populace snižuje a ve vyšších věkových skupinách je převaha ženské populace již vcelku jednoznačná. Dalším jednoznačným ukazatelem stárnutí obyvatelstva na Jesenicku je zvyšující se průměrný věk obyvatel. V roce 1996 byl průměrný věk obyvatel 35,9 let ( ženy 37,6 a muži 34,2 let). V roce 2003 se již průměrný věk obyvatel dostal na hodnotu 38,3 roků ( ženy 40 let a muži 36,6 roků). Přesto v krajském i celorepublikovém měřítku se míra stárnutí pohybuje na stejné úrovni.

9.1 Pracovní skupina senioři U seniorů je potřeba zdůraznit, že se jejich počet bude v průběhu let zvyšovat. Lze to dát do spojitosti zejména se zvyšujícím se věkem, který souvisí s poskytovanou zdravotní péčí i se zvyšujícím se životním standardem i v seniorském věku. Hned na úvod je potřeba zmínit, že se do budoucna s velkou pravděpodobností bude preferovat co nejdelší možné setrvání v domácím prostředí, kterému napomáhají zejména terénní sociální služby a péče blízkých osob.

86

Ze statistických údajů lze vyčíst zvyšující se počet seniorů zejména v kapitole 3, kde je prognóza předpokládaného vývoje populace v okrese Jeseník. Ovšem dají se zde vyčíst některé obecné trendy i ve snižování počtu obyvatel, které je způsobeno kromě snížené porodnosti také odlivem lidí v produktivním věku. To vede právě ke zvyšování průměrného věku a zvyšování podílu obyvatel v poproduktivním věku. Přínosné je také porovnání věkové struktury obyvatel v roce 1994 a 2004, které je u všech obcí okresu a které má svou výpovědní hodnotu. Důležité je pro seniory také vybavenost jednotlivých obcí, protože ta souvisí s nutností dojíždět za službami a přímo ovlivňuje potřeby obyvatel a jejich případnou závislost na dopravě. Pro ilustraci lze uvést, že v prvních devíti měsících roku bylo podáno celkem 76 žádostí o umístění do domovů důchodců (Kobylá nad Vidnávkou a Javorník) a 187 žádostí do domovu – penzionu pro důchodce (Jeseník). Je však potřeba zohlednit, že ne všichni žadatelé mají trvalý pobyt přímo v okrese Jeseník. V kapitole 8 je popsán současný stav služeb poskytovaných seniorům a to je také jedním z východisek, jak zjistit chybějící služby. Další oporou by měly být výstupy od doc. Loučkové, které by měly vyjádřit názory klientů na poskytované a chybějící služby. Zajímavé však mohou být také kapitoly týkající se domovního a bytového fondu, počty ekonomicky aktivních důchodců a struktury ekonomicky aktivního obyvatelstva, obsažené v kapitole 4. Významným informačním zdrojem by mohla být kapitola 3, která se zabývá obyvatelstvem a přináší některé zajímavé statistiky v souvislosti s věkovou skladbou obyvatelstva. V kapitole 6 je rozebrána podrobněji struktura domácností a rodin.

9.2 Pracovní skupina zdravotně postižení a zdravotně znevýhodnění Zdravotně postižení jsou společně se sociálně vyloučenými nejrůznorodější skupina klientů. Jedná se tedy i o komplex služeb, které jsou typologicky velmi široké. O okrese Jeseník se dá říci, že z pohledu sociálních služeb se zdravotně postiženými věnují zejména nevládní neziskové organizace. Pro zdravotně postižené by měl nový zákon o sociálních službách přinést nové možnosti, protože se dá předpokládat, že se stanou jednou z významných skupin, kterým budou sociální služby poskytovány. Ze statistického hlediska existuje velmi málo ukazatelů, které mají vypovídající hodnotu pro skupinu zdravotně postižených. Jedny z mála jsou počty držitelů mimořádných výhod na základě průkazu tělesně postižených. V okrese Jeseník je držitelů mimořádných výhod prvního stupně celkem 215 osob, druhého stupně 521 osob a třetího stupně 265 osob. To představuje poměrně velkou cílovou skupinu, u které se dá předpokládat poptávka po sociálních službách. Další zajímavou statistikou je počet lidí pobírajících invalidní a částečně

87

invalidních důchod. Na invalidní důchod mělo v měsíci červnu roku 2006 v okrese Jeseník nárok celkem 1101 osob (649 mužů a 452 žen) a částečně invalidní důchod pobíralo ve stejném období 551 osob (327 mužů a 224 žen). I v tomto případě lze předpokládat, že někteří z nich jsou nebo by se mohli stát uživateli sociálních služeb. Je potřeba zmínit, že kromě poskytovatelů sociálních služeb v okrese Jeseník (viz kapitola 8) bylo nabídnuto několika regionálními a nadregionálními organizacemi možnost poskytování specializovaných sociálních služeb pro nízký počet klientů.

9.3 Pracovní skupina sociálně vyloučení a ohrožení sociálním vyloučením Skupina sociálně vyloučených je stejně jako skupina zdravotně postižených vnitřně značně rozdílná. Zahrnuje celou šíři potencionálních i reálných klientů od oblasti národnostních menšin přes lidi bez přístřeší až po drogově závislé. Pro pracovní skupinu bude množství zdrojů pro přípravu opatření komunitního plánu poměrně široké. Oblasti sociálně vyloučených se z pohledu sociálních služeb v okrese Jeseník věnují pouze nevládní neziskové organizace. Jejich role je tudíž zejména v této oblasti nezastupitelná. Ze sociálně demografické analýzy lze využít zejména některé části kapitoly 3, která se zabývá obyvatelstvem a zaměřuje se na národnostní, náboženskou a vzdělanostní strukturu. V kapitole 4 je množství statistik, které souvisejí s možnostmi sociálně vyloučených a jejich zapojení na trh práce. Pátá kapitola se věnuje kriminalitě, a to u obyvatel starších 18 let, mladistvých i dětí včetně údajů sociálně právní ochrany dětí. V osmé kapitole jsou popsány sociální služby, které jsou v současnosti této cílové skupině nabízeny. Dalšími možnými zdroji budou výstupy z výzkumu doc. Loučkové a výzkum z oblasti středoškolských studentů a jejich zkušeností s drogami. Poměrně oprávněně lze tvrdit, že rozsah sociálních služeb, které se zaměřují na matky s dětmi, by mohl být podstatně širší. Z obecného hlediska lze konstatovat, že vzhledem ke stárnutí obyvatelstva je tato oblast s nejmenším potenciálem pro rozvoj. Přesto se vzhledem k mírně vzrůstající porodností dá tvrdit, že počet matek s dětmi v následujících letech poroste. Lze to dokumentovat i na počtu žen, kterým vznikl nárok na rodičovský příspěvek. V roce 2003 byl vyplácen 1152 ženám, v roce 2004 šlo o 64 žen, v roce 2005 byl nárok přiznán již 1318 žadatelům a k 31.6.2006 se jedná o 1235 úspěšných žádosti, takže se dá předpokládat, že v letošním roce bude tento počet ještě vyšší. Závěrem je potřeba říct, že matky s dětmi musíme rozdělit podle toho, zda se starají o děti v úplné či neúplné domácnosti. Od toho se také bude vyvíjet typ služeb, které budou vhodné v jednotlivých případech.

88

V rámci sociálně demografické analýzy se této problematiky dotýká ve třetí kapitole část věnovaná rodinnému stavu obyvatel a v šesté kapitole je rozebrána podrobněji struktura domácností a rodin. Za podklad by mohla sloužit část kapitoly 4, která se věnuje ekonomické aktivitě a nezaměstnanosti.

89

10. Zdroje KREBS, V. Sociální politika. Praha: ASPI Publishing, 2002, ISBN 80-86395-33-2. Leták komunitní plánování sociálních služeb. Materiál Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce. Praha: Portál, 2001, ISBN 80-7178-549-0. MATOUŠEK, O. Základy sociální práce. Praha: Portál, 2000, ISBN 80-7178-473-7. Poskytovatelé sociálních služeb na Jesenicku. Materiál vydaný Odborem sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu Jeseník. Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003-2007. [online]. c2005, poslední revize 6. 5. 2005 [cit. 6. 12. 2005]. Dostupné z: Poláček, M.: Strategie prevence kriminality Olomouckého kraje na období 2006-2010. PRŮŠA, L. Ekonomie sociálních služeb. Praha: ASPI, 2003, ISBN 80-86395-69-3. Síť vybraných zařízení sociální péče v České republice podle krajů za rok 2004. [online], poslední revize 19.1.2006, c2006, [cit. 19. 3. 2006]. Dostupné z: Slovníček pojmů. [online], poslední revize 29.6.2005, c2006, [cit. 6. 3. 2006]. Dostupné z: Sociálně demografická analýza Olomouckého kraje. Praha: Socioklub, 2002. SYNOVSKÝ, Petr a kol. Obce, města, regiony a sociální služby. Praha: Socioklub, 1997, ISBN 80-902260-1-9. Webové stránky Komunitního plánování sociálních služeb Jeseník. Dostupné z: Webové stránky města Jeseník, c2005. Dostupné z: <www.mujes.cz> Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

90

11. Přílohy Příloha č. 1: Seznam poskytovatelů sociálních služeb v okrese Jeseník Příloha č. 2: Podíl neúplných rodin z úhrnu domácností Příloha č. 3: Hustota zalidnění Příloha č. 4: Podíl nezaměstnaných obyvatel z ekonomicky aktivních celkem

91

Příloha č. 1: Seznam poskytovatelů sociálních služeb v okrese Jeseník 1) Olomoucký kraj (příspěvkové organizace) Typ zařízení Ústav sociální péče pro mládež Jeseník Domov důchodců Javorník

Typ poskytovaných služeb ústavní zařízení pro mentálně postižené děti a mládež komplex rezidenčních služeb

Domov důchodců Kobylá nad Vidnávkou

komplex rezidenčních služeb – ubytování, stravování, pomoc při samoobsluze, výchovné a vzdělávací a aktivizační služby

Středisko pečovatelské služby Jeseník

terénní sociální služby

Poradna pro rodinu Jeseník

psychologické, sociální a právní poradenství, krizová intervence a diagnostika

2) Obce a města Zřizovatel Město Jeseník

Město Zlaté Hory Obec Bělá pod Pradědem

Typ zařízení Domov – penzion pro důchodce Klub důchodců Akademie třetího věku Domov důchodců Klub důchodců

Typ poskytovaných služeb komplex rezidenčních služeb volnočasové aktivity aktivizační služby komplex rezidenčních služeb volnočasové aktivity, kulturní a společenské akce

3) Nevládní neziskové organizace Organizace Boétheia

Charita Javorník

Typ zařízení

Typ poskytovaných služeb Azylový dům Jeseník komplex služeb – ubytování, stravování, výchovné, vzdělávací a aktivizační služby, poradenství Ubytovna pro matky s komplex služeb – dětmi ubytování, stravování, výchovné, vzdělávací a aktivizační služby, poradenství Domov pokojného komplex rezidenčních stáří služeb – ubytování, sv. Františka stravování, pomoc při samoobsluze, výchovné,vzdělávací a aktivizační služby, apod.

Cílová skupina muži v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení matky s dětmi, ženy a dívky, které se ocitly v sociální nebo hmotné nouzi senioři

Domov pokojného stáří sv. Hedviky

Charitní ošetřovatelská a pečovatelská služba

Denní stacionář Šimon

komplex služeb zlepšující kvalitu života osob s kombinovaným postižením, respitní péče

Chráněné dílny

komplex služeb rozvíjejících sociálních a pracovních dovedností zdravotně postižených občanů příprava celodenní stravy pro ústavní zařízení a terénní služby

Charitní vývařovna AVE

Středisko Diakonie ČCE

komplex rezidenčních služeb – ubytování, stravování, pomoc při samoobsluze, výchovné,vzdělávací a aktivizační služby, apod. komplexní poskytování terénních sociálních služeb a zdravotní péče

Dům na půl cesty

komplex služeb s cílem pomoci mladým lidem v procesu zapojování do samostatného života včetně bydlení a stravování

senioři

geriatričtí a zdravotně postižení klienti žijící v domácnosti, jejichž zdravotní stav je stabilizovaný uživatelé s různým stupněm mentálního postižení i v kombinaci s další somatickou vadou od sedmi let zdravotně postižené osoby znevýhodněné na trhu práce uživatelé služeb DPS, uživatelé CHOPS, dietní strava pro osoby, které mají zdravotní potíže anebo nejsou schopni si zajistit stravování sami mládež 15 – 26 let, bez rodinného zázemí v nepříznivé sociální situaci a mládež s psychiatrickou diagnózou schizofrenie

Ester

Chráněné bydlení

komplex služeb s cílem pomoci mladým lidem, kteří jsou schopni vést částečně samostatný život

Dům Esterka

psychosociální rehabilitace s nepřetržitým provozem, výcvik k samostatnosti, podporované bydlení, rehabilitační farma psychosociálně rehabilitační program tréninkového charakteru a chráněné bydlení pro klienty psychiatrických léčeben pracovní rehabilitace

Dům TREND

Zahrada 2000

SALET

Delfín

Sdružení přátel integrace postižených dětí Roma Vidnava

Sociálně rehabilitační centrum Zahrada 2000

Informační centrum pro problematiku duševního zdraví a nemoci „NADĚJE“ Chráněná dílna

poradenství

komplex služeb rozvíjejících sociálních a pracovních dovedností zdravotně postižených občanů domácí ošetřovatelská péče

poradenská činnost, volnočasové aktivity, půjčovna odborné literatury komunitní centrum,

mládež 15 – 26 let, bez rodinného zázemí v nepříznivé sociální situaci a mládež s psychiatrickou diagnózou schizofrenie osoby s psychickým onemocněním

osoby s psychickým onemocněním

zdravotně postižené osoby, duševně nemocné osoby především s převahou psychotických onemocnění veřejnost

zdravotně postižení

občané starší 18-ti let věku, kteří vyžadují na doporučení lékaře tuto pomoc rodiče a přátelé postižených dětí

národnostní

Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých Centrum pro zdravotně postižené Olomouckého kraje Regionální sdružení zdravotně postižených ROSKA Jeseník

terénní práce sociálně a pracovně právní poradenství

menšiny nevidomí a slabozrací

sociálně právní poradenství

zdravotně postižené osoby

poradenství, pořádání kulturních a společenských akcí poradenská činnost a rehabilitační programy

zdravotně postižené osoby

TULIP

pracovní rehabilitace, poradenství, terapie

Za kopcem

volnočasové aktivity

Virtus

volnočasové aktivity

Darmoděj

poradenství, terapie

občané s roztroušenou sklerózou zdravotně postižené osoby, duševně nemocné osoby především s převahou psychotických onemocnění nevidomí, slabozrací a zdravotně postižení děti a mládež ohrožení sociálním vyloučením drogově závislí

Příloha č. 2: Podíl neúplných rodin z úhrnu domácností


Příloha č. 3: Hustota zalidnění


Příloha č. 4: Podíl nezaměstnaných obyvatel z ekonomicky aktivních celkem


Sociálně demografická analýza okresu Jeseník

Recommend Documents