SNÍŽENÍ CEN internetového připojení INFORMACE Z RADNICE

březen 2012

Cena 6,00 Kč

INFORMACE Z RADNICE

Dne 17.2.2012 přijal starosta města Mgr. Pavel Mráček místní mladé sportovce, kteří byli oceněni v anketě Nejlepší sportovec Jindřichohradecka za rok 2011. Juraj Hasík se umístil na 2. místě s týmem TAEKWON – DO a Anna Bednářová na 5. místě v jednotlivcích v plavání. Juraj Hasík s týmem získal 1. místo na mistrovství světa v Koreji ve speciálních technikách a ve sportovním boji a 3. místo na mistrovství světa v silovém přerážení a v technických sestavách. Anna Bednářová získala 1. místo na letním mistrovství ČR – 100 m motýlek. Rozhovor s těmito sportovci přineseme v příštím čísle Suchdolského zpravodaje.

SNÍŽENÍ CEN internetového připojení Rada města Suchdol nad Lužnicí rozhodla o snížení měsíčních poplatků za připojení domácností k Internetu prostřednictvím městské sítě. Uživatelé v panelových domech a s vlastním bezdrátovým zařízením budou nově platit částku 250,- Kč/měs vč. příslušné sazby DPH (dosud Kč 298,- vč. DPH), uživatelé s bezdrátovým zařízením zapůjčeným od města 295,- Kč/měs vč. příslušné sazby DPH (dosud Kč 345,- vč. DPH). Snížené tarify mohou využít všechny domácnosti, které prodlouží s Městem Suchdol smluvní úvazek na 24 měsíců.

Jak postupovat: − pokud máte zájem o prodloužení smlouvy a snížení ceny od 1.4.2012 – kontaktujte p. Kreníkovou na MěÚ, která připraví dodatek ke smlouvě k podpisu, I. patro., kancelář č. 11, telefon 384 382 159 − pokud potřebujete bližší informace, kontaktujte p. Křížovou na tel. 720 595 830 nebo mailem na [email protected]. Na nepřijaté hovory mimo pracovní dobu bude voláno zpět následující pracovní den

Rada města schválila: — návrh změn cen za užívání městské internetové sítě (podrobné info na jiném místě zpravodaje) — záměr pronájmu nebytových prostor v kulturním domě v Suchdole n. L. Minimální nájemné je určeno ve výši 150 000 Kč/rok. U plátců DPH bude uplatněna příslušná sazba DPH. — předkládá zastupitelstvu města návrh na ukončení privatizace městských bytů k datu 31.3.2012. — ceny za samovýrobu dřeva v městských lesích, a to: 3 − klest z těžby a hroubí z prořezávek – 1 Kč/m 3 − probírková hmota jehličnatá – 50 Kč/m 3 − probírková hmota listnatá – 100 Kč/m 3 − souše jehličnaté a listnaté – 300 Kč/m Ceny jsou platné od 1.2.2012 — návrh splátkového kalendáře od spol. Citymeter s.r.o. na neuhrazené nájemné — volební řád pro volbu nové školské rady při základní škole — výmaz z rejstříku škol a školských zařízení u MŠ Klikov, MŠ Tušť a jídelny v MŠ Klikov — jmenování komise vč. náhradníků pro otevírání, posouzení a hodnocení nabídek na výběr dodavatele akce zatrubnění „suchdolského potoka“, komise bude fungovat ve složení: − Mgr. Pavel Mráček − Jan Kronika − Zdeněk Fical − Karel Máčala − Jiří Grauer – firma GPL – Invest s.r.o. České Budějovice — osazení dopravní značky IP 13b s dodatkovou tabulkou E 13 na parkovišti u základní školy — parkování v pracovní dny na parkovací hodiny v čase od 6.00 do 16.00 maximálně 1 hodinu

Dále Město Suchdol n. Luž. upozorňuje na nekorektní jednání některých podomních prodejců internetového připojení, kteří v odpoledních hodinách opakovaně obtěžují domácnosti a nabízejí možnost připojení k internetu. Upozorňujeme, že se nejedná o připojení prostřednictvím Města Suchdol n. Luž. Dle dostupných informací tito prodejci uvádějí občanům mylné a zavádějící informace, jako např.: „V tomto domě již žádný uživatel nevyužívá připojení od Města Suchdol n. Luž., vy jste poslední a musíte se přepojit na jiného operátora“. Dále přesvědčují občany k okamžitému podpisu smlouvy, která je ale ve skutečnosti pro občana nevýhodná. V případě, že se dostanete do této situace, určitě nepodepisujte žádné dokumenty bez pečlivého obeznámení se všemi podrobnostmi, kontaktujte buď p. Křížovou (tel. 720 595 830) nebo p. Kreníkovou (tel. 384 382 159) na městském úřadě a poraďte se, zda je nabízená nabídka skutečně výhodná.

2

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ

Podrobněji o rozpočtu na rok 2012 V lednovém čísle Suchdolského zpravodaje jste byli seznámeni v několika málo číslech se schváleným rozpočtem na rok 2012. Nyní bych vás ráda seznámila s rozpočtem trochu podrobněji. Příjmy z daňových výnosů, správních a místních poplatků představují částku 31.211,3 tis. Kč, jedná se v podstatě o stejnou výši jako v loňském roce a tyto příjmy jsou hlavním zdrojem příjmů města. Nedaňové příjmy zahrnují především příjmy z vlastní činnosti města, tj. příjmy z pronájmů nebytových prostor, pronájmy pozemků, pronájem vodovodního řadu, likvidace komunálního odpadu zajišťována pro podnikatelské subjekty, příjmy z recyklace, příjmy z těžby dřeva, úhrady nájmů z městských bytů a záloh na služby, apod. – částka 12.253 tis. Kč je v porovnání s rokem 2011 téměř ve stejné výši. Dotace přidělené na výkon státní správy představuje částku 1.879,6 tis. Kč a na školství 492,9 tis. Kč. V porovnání s rokem 2011 je tato dotace na výkon státní správy nižší o 298,3 tis. Kč, dotace pro školství ve stejné výši. Investiční příjmy, tj. prodeje pozemků, bytů, případně nemovitostí a hmotného majetku, jsou rozpočtovány ve výši 3.875 tis. Kč. Jedná se především o příjmy z dokončovací fáze privatizace bytů Na Huti 1.500 tis. Kč a z prodeje pozemku Na Pražské. Běžné výdaje, tj. opravy, údržby, revize, energie, mzdy, kancelářské potřeby, nákupy drobného hmotného majetku apod., představují částku 43.734,2 tis. Kč. Investiční výdaje v částce 5.787 tis. Kč zahrnují výdaje na nákup pozemků, projektové dokumentace, nákup přístrojů pro vybavení ČOV, zateplení sportovního objektu a rekonstrukce sociálního zařízení, nové vybudování veřejného osvětlení, dokončení a doinvestování směrného územního plánu. Ještě vám pro vaši přehlednost předkládám některé jednotlivé kapitoly ve výdajové části: hasiči – 1.553 tis. Kč, zastupitelé – 1.575,5 tis. Kč, vnitřní správa – 8.893,3 tis. Kč, místní hospodářství – 3.293,5 tis. Kč, komunikace – 1.400 tis. Kč, kanalizace – 702 tis. Kč. Ráda bych také uvedla částku 2.198,9 tis. Kč, kterou město doplácí na likvidaci komunálního odpadu, a finanční prostředky ve výši cca 535 tis. Kč, které poskytuje pro zájmové a sportovní oddíly. Snažila jsem se vás v několika málo číslech seznámit s rozpočtem schváleným zastupitelstvem města na rok 2012. V případě nejasností nebo potřeby podrobnějšího vysvětlení vaše dotazy ráda zodpovím osobně v kanceláři. A. Cepáková, pověřena vedením ekonomického odboru města

Přestupková řízení Komise k projednávání přestupků města Suchdol nad Lužnicí vyřizuje přestupky svého spádového území a dále přestupky občanů, jejichž obec uzavřela s naším městem veřejnoprávní smlouvu. Během uplynulého roku 2011 obdržela komise celkem 53 oznámení podaných občany, nebo postoupených PČR OO Suchdol nad Lužnicí a orgány působícími v trestním řízení. Počet spáchaných přestupků oproti minulým rokům zaznamenává bohužel mírný vzestup. Pro zajímavost uvádíme výčet spáchaných přestupků podle jednotlivých paragrafů z. č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů: − § 30 odst. 1 písm. a)

(přestupek na úseku ochrany před alkoholismem a jinými . . . . 1 toxikomaniemi)

− § 46 odst. 2

(porušení obecně závazné vyhlášky) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5

− § 47 odst. 1 písm. b)

(porušení nočního klidu) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3

− § 47 odst. 1 písm. g)

(poškození veřejně prospěšného zařízení) . . . . . . . . . . . . . . . . . 1

− § 49 odst. 1 písm. a)

(urážka na cti, vydání v posměch) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8

− § 49 odst. 1 písm. c)

(úmyslné narušení občanského soužití vyhrožováním. . . . . . . 24 újmou na zdraví, drobným ublížením na zdraví, nepravdivým obviněním z přestupku, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním)

− § 50 odst. 1 písm. a)

(úmyslné způsobení škody na cizím majetku krádeží,. . . . . . . . 8 zpronevěrou či poškozením věci z takového majetku nebo se o takové jednání přestupce pokusí)

− § 50 odst. 1 písm. b)

(úmyslné neoprávněné užívání cizího majetku . . . . . . . . . . . . . 3 nebo přisvojení si cizí věci nálezem nebo jinak bez přivolení oprávněné osoby) Za komisi k projednávání přestupků Marcela Pultrová

březen 2012 Město Suchdol nad Lužnicí ve spolupráci se Sborem dobrovolných hasičů v Suchdole nad Lužnicí provede

v pátek a v sobotu 30.3.–31.3.2012

sběr železného šrotu v Suchdole nad Lužnicí a místních částech Lednice a bojlery ne, karosérie aut po dohodě

SDĚLENÍ Dle sdělení Firmy AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. J. Hradec, která provozuje sběrný dvůr na odpady v Suchdole n. L., NELZE PŘIJÍMAT do velkoobjemového odpadu ve sběrném dvoře sádrokartonové desky. Podle zákona o odpadech a katalogu odpadů jde o stavební odpad, který se v tomto sběrném dvoře nepřímá. Stavební odpad musí být uložen na řízenou skládku. Nejbližší skládka tohoto odpadu je skládka Růžov firmy Marius Pedersen a.s. v Borovanech. Tel. 387 982 821.

POZVÁNKY za kulturou Město Suchdol nad Lužnicí zve na

VELIKONOČNÍ ZÁBAVU v sobotu 7. dubna 2012

od 19.00 hodin do Restaurace U PÁVKŮ Hraje FRANCIS. Vstupné 60 Kč Předprodej vstupenek v Městské knihovně

RODIČE S DĚTMI DO DIVADLA Město Suchdol nad Lužnicí připravuje na neděli

25. března 2012 od 15.00 hodin v kině loutkové představení pohádky

MÍŠŮV NOVÝ ZUB S pohádkou se představí loutkový soubor Střípek z Chlumu u Třeboně Vstupné 30 Kč

březen 2012

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ

t 16. pátek

Program kina na měsíc březen t 2. pátek

19.30 hod.

129 min.

SHERLOCK HOLMES: HRA STÍNŮ

t 9. pátek

17.00 hod.

100 min.

Diváci se vrací do nádherné krajiny Antarktidy ve formátu 3D. Mumble, mistr stepu, má problém, protože jeho drobounký synek Erik je choreo-fobní a tanec ho nebaví. Chtěl by se naučit lítat! Česká verze, brýle. Mládeži přístupno. Vstupné 130,- Kč

t 14. středa

18.00 hod.

126 min.

HUGO A JEHO VELKÝ OBJEV 3D Hugo je neobyčejný kluk, který po otcově smrti žije na pařížském vlakovém nádraží u strýce alkoholika, jenž tu pracuje jako seřizovač nádražních hodin. Hugo hledá klíč k rozluštění své životní záhady. Hrají: Asa Butterfield, Jude Law, Baron Cohen. České titulky, brýle. Mládeži přístupno. Vstupné 130,- Kč

t 7. středa

19.30 hod.

17.00 hod.

110 min.

MUPETI

HAPPY FEET 2 3D

Sherlock Holmes jako nejslavnější detektiv na světě vyšetřuje další kriminální případy a záhady jako je např. vražda rakouského korunního prince. Hrají: Robert Downey Jr., Jude Law, Jared Hartus. České titulky. Mládeži přístupno. Vstupné 80,- Kč

3

83 min.

SOUKROMÝ VESMÍR Dokument. Dějiny jedné rodiny zaznamenala Helena Třeštíková ve svém zatím nejdelším časosběrném projektu. Soukromý vesmír natáčela 37 let a zachytila tak v ohromující šíři život členů obyčejné české rodiny od 70. let až do současnosti. Mládeži přístupno. Vstupné 80,- Kč

Ropný magnát se chystá srovnat se zemí Mupetí divadlo a těžit ropu, kterou pod ním našel. Mupeti chtějí zorganizovat největší mupetí maratón v dějinách a získat tak peníze na záchranu divadla. Česká verze. Mládeži přístupno. Vstupné 70,- Kč

t 23. pátek

19.30 hod.

150 min.

VÁLEČNÝ KŮŇ Působivý příběh mladého chlapce jménem Albert a jeho milovaného koně Joeyho se odehrává na samém počátku první světové války. Hrají: Emily Watson, David Thewlis, Peter Mullan. České titulky. Mládeži do 12 let nepřístupno. Vstupné 70,- Kč

t 28. středa

19.30 hod.

115 min.

SIGNÁL Signál vtipně a překvapivě rozehrává oblíbenou komediální zápletku o malém chytrém podrazu, který sází na lidskou chamtivost a touhu přechytračit sousedy. Hrají: Vojtěch Dyk, Kryštof Hádek, Bolek Polívka, Karel Roden, Jiří Menzel a další. Mládeži přístupno. Vstupné 90,- Kč

t 30. pátek

19.30 hod.

105 min.

ŽELEZNÁ LADY Neuvěřitelně poutavý životopisný film o nejvýznamnější političce 20. století Margaret Thatcherové, která se jako první žena stala premiérkou Velké Británie a Severního Irska. Hrají : Meryl Streep, Jim Broadbent, Richard E. Grant. České titulky. Mládeži do 12 let nepřístupno. Vstupné 80,- Kč

POZVÁNKA velikonoční dílna pro děti Zelený čtvrtek 5. dubna ve 14 hodin

POZVÁNKA Klub aktivního stáří v Suchdole nad Lužnicí zve všechny milovníky lidové hudby na neděli 18. března 2012 od 14.00 hodin do Restaurace U Pávků. Hrát a zpívat bude sólista Budvarky Pavel Heidinger. Vstupné 60 Kč

Ve čtvrtek 5. dubna zveme děti ve 14 hodin na faru na pečení velikonočních bochánků a zdobení velikonočních svíček. Pan farář pak při mši svaté v 18.30 požehná toto velkopáteční pečivo. Bochánky neboli jidášky bývají tradičním pečivem na Velký pátek, který je postním dnem, a pro mnohé lidi jsou jidáše jediným jídlem v tento den. Za farnost zve Iva Hojková

4

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ

Vzpomínka na uplynulou rybářskou sezonu

INFORMACE V pondělí 26. března 2012 bude v Městské knihovně v Suchdole nad Lužnicí

zahájen nový kurz k získání řidičského oprávnění Přihlášky v městské knihovně /přístavba místní základní školy/ Informace na tel. čísle 384 781 299

březen 2012

RWE poradci pro občany Suchdola nad Lužnicí RWE zákaznické centrum v Č. Budějovicích oznamuje občanům Suchdola nad Lužnicí, že je možné řešit požadavky telefonicky přímo s poradci zákaznického centra v Č. Budějovicích. Petr PETR – 724 587 132 Zdena Smetanová – 739 537 060

Základní organizace chovatelů v Suchdole nad Lužnicí informuje Chtěli bychom touto formou informovat občany, že tak jako předcházející roky, tak i v tomto roce budeme provádět

V loňském roce byl mezi úspěšnými rybáři také "odchovanec" naší MO ČRS v Suchdole nad Lužnicí, Tadeáš BŘEZINA, žák ZŠ v Suchdole nad Lužnicí. Ulovil candáta 53 cm, 1,52 kg. Ryba byla ulovena na revíru Lužnice 10B – Majdalenská pískovna. Doba zdolávání 10 minut. Blahopřejeme.

JARNÍ TRHY Místo konání zůstává stejné, termíny jsou ve dnech

22. dubna, 6. května a 13. května 2012 Je zde možné nakoupit sazenice a i zvířata drobných chovů. Začátek je vždy od 8.00 hodin, a to do vyprodání nebo do 10.00 – 11.00 hodin podle zájmu občanů.

BLAHOPŘEJEME

ČSŽ informuje

¢

MDŽ

¢

MAŠKARNÍ KARNEVAL PRO DĚTI

¢

VELIKONOČNÍ PRODEJNÍ VÝSTAVA

V únoru oslavil 70. narozeniny pan Karel Zemánek. Gratulujeme!

Minulý měsíc oslavil své 85. narozeniny pan František Florián. Gratulujeme!

ČSŽ pořádá v sobotu 10. března od 14 hodin SETKÁNÍ S BÝVALÝMI ČLENKAMI ČSŽ setkání se koná v hasičárně hudba – vystoupení – občerstvení zajištěno Uvítáme všechny bývalé členky ČSŽ i ty, které nemáme na seznamu.

dne 24.3. od 14 hodin pořádáme DĚTSKÝ KARNEVAL PRO DĚTI v hasičárně Zveme všechny dětičky v krásných kostýmech i bez. Připraveny jsou soutěže,tombola,občerstvení i hudba. Vyhodnocení masek Vstup pro děti 5,-Kč a dospělé 10,-Kč

Ve dnech 27. a 28. a 29. 3. se těšte na VELIKONOČNÍ PRODEJNÍ VÝSTAVU u PÁVKŮ 27.3. - úterý - od 16 - 19 hod.: příjem všech věcí k výstavě i prodeji 28.3. - středa - od 9 - 17 hod.:VÝSTAVA S PRODEJEM 29.3. - čtvrtek - od 9 - 16 hod.: VÝSTAVA S PRODEJEM 29.3. - čtvrtek - od 16 - 17 hod.: likvidace zboží Poplatek: při samostatném prodeji 100 Kč/stůl ostatní 10 % z prodaného připadne ČSŽ Uvítáme všechny co doma “NĚCO” vyrábí. Na všechny se těší pořádající Český svaz žen v Suchdole n. L. s předsedkyní V. Kryšpínovou

březen 2012

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ

Úspěšné vystoupení žáků ZŠ Suchdol nad Lužnicí Po vítězství v okrskovém kole florbalového turnaje Orion Florbal Cup 2011/2012 postoupili žáci 6. a 7. roč. naší školy do okresního kola tohoto turnaje v Jindřichově Hradci, kde ve stejném složení (T. Březina, T. Struska, D. Čáp, J. Zeman, D. a K. Trmalovi, M. Svoboda, V. Kubal, M. Sviták, D. Kreim a M. Šroub) vybojovali 3. místo. Postup v turnaji: Suchdol – 5. ZŠ JH 1:1 Suchdol – 2. ZŠ Třeboň 1:2 Suchdol – ZŠ Strmilov 0:0 Suchdol – ZŠ Dačice K. 1:1 (branky: K. Trmal, Březina, Svoboda) Ve stejném turnaji (OFC) hráli rovněž žáci 8. a 9. roč. okrskové kolo v Třeboni 26.1.2012 ve složení: Michal Struska, Tomáš Potěšil, Jan Metelec, Petr Šlápota, Martin Bubal, Jakub Hás, Václav Bednář, Václav Kanděra a Pavel Wipplinger.

ZÁPIS DO 1. TŘÍD

5

Ve středu 8. února se uskutečnil na naší škole zápis do 1. tříd. K zápisu přišlo celkem 44 dětí, zapsáno k základnímu vzdělávání od 1. 9. 2012 bylo 37 dětí. Ve školním roce 2012 / 2013 budou pro prvňáčky otevřeny dvě první třídy. Velmi si vážíme důvěry rodičů, kteří přišli své děti zapsat do naší školy, a věříme, že první školní rok přinese Vašim dětem i Vám radost a spokojenost. Rodičům zbývajících dětí byla doporučena návštěva pedagogicko – psychologické poradny, kde jim odborníci pomohou v rozhodování, zda je jejich dítě zralé pro nástup do základní školy či nikoli. Rodiče žádající o odklad školní docházky si rozhodnutí o odkladu vyzvednou v ředitelně školy nejpozději do 31. 5. 2012. Žádosti bude vyhověno pouze v případě, že rodiče žádost doloží doporučujícím posouzením pedagogicko – psychologické poradny a odborného lékaře nebo klinického psychologa. Mgr. Alena Ficalová

Postup v turnaji: Suchdol – 2. ZŠ Třeboň 0:2 Gymn. Tř. – Suchdol 0:6 Suchdol – 1. ZŠ Třeboň 3:2 (branky: Hás 5, Wipplinger 2, Struska 2) Jedna prohra a dvě vítězství znamenaly celkové 2. místo v turnaji, ale bez postupu. Obě družstva předvedla pěkný a obětavý výkon a vzorně reprezentovala ZŠ Suchdol nad Luž. F. Maxa

VODÁCI INFORMUJÍ … Tradiční Odemykání řeky Lužnice se bude konat 31. března 2012 v 10.00 hodin u mostu na Klikov

Občanské sdružení Klidný domov informuje Mezi řadou informací a dotazů ze strany naší veřejnosti se vyskytl i takový, a to ve dvou případech, což předkládáme k posouzení patřičným orgánům našeho města. Hodně se teď mluví o dlužnících, věřitelích a exekucích. Stávající zákony jsou doslova zrůdné a likvidační pro naprosto zanedbatelné částky, lumpové, kteří dluží statisíce a miliony, jsou stále nepostižitelní. Otázka tedy zní: „Jak se s tímto problémem vyrovnává město Suchdol nad Lužnicí?“ Nejde nám ani tak o informaci, kterých se dluhy vůči městu týkají. Pokud mají na zaplacení a neplatí, mělo by se to rozhodně změnit. Tato věc se týká všech občanů našeho města, i když údajně naše zákony nedovolí zveřejnit jména dlužníků, tato jsou veřejnosti známa, protože v naší společnosti se nic neutají. Možná, že by stálo za zvážení informovat naše občany např. o celkové částce dluhů i o jednotlivých položkách jedinců a jak si tito se splácením počínají. Mezi dlužníky jsou i takoví, jejichž majetek daleko převyšuje takzv. standard živobytí a zde by měl být nastaven poněkud tvrdší postup, případně i exekuce. Tolik k této problematice. Děkujeme tímto i za další názory a informace ze strany našich občanů, což je rozhodně důkaz důvěry. Chtěli bychom dále poděkovat personálu provozovny Cinema, která nám jako Občanskému sdružení vždy vyšla vstříc po stránce pořádání našich akcí. Jsou to akce i pro další zájmové organizace, jako jsou např. chovatelé a zahrádkáři, dále pak akce pro děti a mládež, soukromé oslavy, dny vepřových hodů a další. U naší veřejnosti je to hodnoceno velmi kladně a přejeme personálu Cinemy další úspěchy v této činnosti. Takže snad už jen na závěr. Občanské sdružení Klidný domov si vzalo za své předávat vaše poznatky na patřičná místa. Dále doporučujeme sledovat i naší vývěsní skříňku u městského úřadu, kde se budou objevovat zajímavosti, ke kterým se často naše veřejnost vůbec nedostane. Tato informovanost je nutná pro celkový názor na současnost, ale i na budoucnost, která rozhodně nevypadá růžově. Není to katastrofický scénář, je to bohužel skutečnost. Za Občanské sdružení – Klidný domov jednatel Zdeněk Mrázek

6

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ

březen 2012

PAMĚTI HELENY SASSMANNOVÉ (1922–2008) 1. ČÁST (připravil Daniel Veith) Moje prababička Helena Sassmannová, rozená Trsková (1922–2008) psala „paměti“ okolo roku 2000, tedy ve svých osmdesáti letech. Pustila se do toho vždy v zimě, protože přes léto byla jejím větším koníčkem zahrada. Narodila se ve Dvorech nad Lužnicí (tehdy se ves jmenovala ještě „Německé“) v čp. 7 (říká se tam u „Pavlišů“). V roce 1944 se vdala do Hořejšího Suchdola za Ludvíka Sassmanna z čp. 72, kde také bydlela až do smrti. Protože celý život žila tady a vlastně moc nikudy nejezdila, její dětské vzpomínky jsou zaměřené na Dvory a ty pozdější pak na Suchdol (tu a tam jsou zmíněny také Lutová, Stráž, Rapšach, Spáleniště, Najdorf, Halámky, Nová Ves, Hrdlořezy, Trpnouz, Bor, Kojákovice, Třeboň, Nová Hlína, ale i Budějovice, Vídeň...). Psala o tom, co se odehrávalo kolem ní, ale také o tom, co slyšela vyprávět příbuzné nebo sousedy. To nejstarší měla od své babičky „Káči Pavlišů“ (lépe Kateřiny Trskové). Ta se narodila v roce 1862, takže se skrze ni ve vzpomínkách dostáváme dozadu do předminulého století. Prababička ráda své zápisky, které měla po několika sešitech, předčítala svým návštěvám, to každý musel vydržet vyposlechnout aspoň jednu její „povídku“ nebo „humoresku“, jak říkala. Ovšem pro rozsah není možné všechny přetisknout do zpravodaje. Vybral jsem proto aspoň ty části, o kterých si myslím, že by mohly najít čtenáře. Pamětníky a místní patrioty ale prosím o shovívavost, že ne vše je přesné a spolehlivé, na věci lze mít jiný pohled, ale takové už paměti jsou. Daniel Veith Pamatuji si na svou babičku Kateřinu již od nejútlejšího věku. Mám stále před očima obrázek, jak sedí u kamen v proutěném křesle, vyloženém ovčí kůží a modlí se růženec. To je má nejstarší vzpomínka, kdy jsem se naučila modlit. A modlitba mě provázela celým mým životem. Kdo by nás děti naučil modlit se Otčenáš a Zdrávas Maria? Večer, když maminka a starší sestra obstarávaly zvířata, tatínek četl denní tisk, ale také se několikrát s námi dětmi modlil. Nebyla bych večer usnula, abych se s babičkou nerozloučila, nedala jí pusu a neřekla „dobrou noc“. Také se někdy stalo, že jsem byla ospalá a zapomněla. Svlečená, jen v košilce, vylezla jsem z postele, přeběhla chodbu („konk“) a již jsem byla u ní. Teprve teď jsem se rozloučila a spokojená šla spát. U ní jsem nikdy nespala, to rodiče nedovolili. Když po půldruhém roce po mne se narodil bratr Sláva, vzala si maminka pro nás dva chůvu. Tehdy u nás sloužila dívka ze Spáleniště, doma měla sestru, která právě dokončila školní docházku. Tak jí mamince nabídla za chůvu. Jak u nás byla dlouho, to si již nepamatuji.

Já si však oblíbila babičku, jen u ní jsem byla nejšťastnější. Moje babička, nyní výměnkářka, bývala velká robustní hostinská. Při hospodářství měli obchod se zbožím („kvelb“) a hostinec, který dobře prosperoval. Na velké zahradě byl kulečník, který poskytoval zábavu hlavně chlapcům. V šenku vyhrával nový gramofon, prvý v celém okolí. Muži se skoro každý večer scházeli na sklenici piva. Na velké zahradě pod letitými kaštany se pořádaly v létě „výlety“, kde se na parketu při dechovce tancovalo. Ovšem u některých chlapů s vypitým alkoholem rostla i chuť prát se. Tehdy si babička vždy dovedla udělat pořádek. Několikrát mi vyprávěla, že do hospody zavítal zdejší mládenec, délesloužící kaprál. S vypitým alkoholem vzrůstala jeho agresivita a začal se se zdejšími chlapci prát. Babička tuto scénu pozorovala, a když na její upozornění nereagoval, vzala ho za límec a vzadu za opasek a otevřeným oknem vyhodila kaprála ze „šenku“ na zahradu, až měl plný kalhoty. Dlouhý čas se v hospodě neukázal. Stačila mu připomínka ostatních chlapců: „Kaprále, Pavlišku na tebe!“ Babička ať šla kam, všade mě brávala s sebou. Na nákup, k sousedům. Těm z každého bochníku chleba, když jej načínala, vždy ukrojila větší „skrojek“ a nesly jsme ho vedle do chalupy, kde bydleli staří chudičký lidé. Stará pani byla nemocná, stále na lůžku. Stále slyším její slova, jak říkala jejímu dědečkovi: „Matěj, to nám uvaříš chlebovou polívku.“ Jako tříletá jsem jela s babičkou do „Hlinný“ (Nové Hlíny), měla tam provdanou dceru Marínu. Poprvé jsem jela vlakem, ačkoliv jsem vlak znala, však jezdil blízko našeho stavení několikrát denně. Přece to byla pro mě veliká událost. Když jsme přijeli do Třeboně na zastávku, museli jsme dále pěšky. V Hlinný teta Melicharů právě vyndávala z pece chléb. Její o málo mladší dcerka, nežli jsem byla já, prostírala na bochníky utěrky a nutila mě, abych si na ně sedla, že jsou ještě teplý. Ještě několikrát jsem u Melicharů s babičkou byla. Když mi bylo jedenáct let, babička zemřela. Do Hlinný jsem jezdila sama a velice ráda. U Melicharů bývalo vždy hodně veselo, samý smích, samá legrace. Při odchodu mě doprovázel strýc na železniční zastávku. Vždy jsme zašli do města do Třeboně, kde mi strýc koupil balíček zákusků, abych nepřijela domů s prázdnou.

Z vyprávění mé babičky Za mládí mé babičky se žilo na venkově těžko zvláště chudému lidu. Tenkráte bylo snad v každé chalupě hodně dětí. Aby snadněji uživili větší rodinu, jezdili si do Vídně pro „vídeňské děti“ („vídeňátka“). To byly děti ponejvíce služek, které z venkova přijížděly do služby. Tato mladá nezkušená děvčata málokdy unikla nástrahám velkoměsta, a protože se pak nesměla vrátit domů k rodičům, dávaly se

nemanželské děti do venkovských rodin na výchovu. Tak kde se u nás narodilo dítě, hned si z Vídně vzali stejně staré a za obdržené peníze vychovali obě. U nás na Německém žili ňácí Novákovi, kteří měli na chalupě deset dětí a na výměnku dalších devět. Tenkráte děti neměly velké nároky. Ráno se uvařil velký hrnec bramboračky nebo zelňačky a hrnec brambor a bylo jídlo na celý den. Chleba bylo poskromnu. Někde se před dětmi chleba zamykal. Děti tyto žily na venkově, sice na zdravém vzduchu, ale ve skromných podmínkách, až do šesti let. Pak se vracely zpět do Vídně ke svým matkám, které je umisťovaly u svých příbuzných nebo do sociálních ústavů. Co bylo pro děti nejtěžší: že a do šesti vyrůstaly v českých rodinách. Teď se vracely do cizího prostředí, kde nerozuměly ani slovo cizí řeči a k matce, kterou viděly poprvé v životě. Tenkráte má babička prožila nejtěžší úsek svého života, když musela odevzdati dívenku, kterou si velmi oblíbila. Zařekla se, že si již nikdy v životě nevezme vídeňské dítě do výchovy. Tenkráte to udělala proto, že měla již své čtyři děti odrostlé a poslední Růženka si s již dospělými sourozenci nerozuměla, a tak si také přivezla z Vídně čtrnáctidenní Kačenku.

Příběh sestry mé babičky z Lutové V Lutové se narodily a své mládí žily dvě sestry, Kateřina (moje babička) a Růženka, v rodině sedláka a starosty. Když dospívaly, rády se chodily koupati do nedalekého rybníka za vesnicí, vždy k večeru do sluncem vyhřáté vody. Jednou se Kačence nechtělo, Růženka se však nechtěla připravit o příjemnou koupel a šla sama. Rybník byl z větší strany obrostlý stromy. Nevšímla si, že v nedalekém lesíku je u stromu uvázán kůň a jezdec sedí vedle. Přiběhla, honem se svlíkla a hup, již byla ve vodě. Příjemný navečer, vyhřátá voda, zapadající slunce vyvolalo krásnou náladu a dívka začala ve vodě dovádět. Plavala přes rybník, potápěla se. Netušila, že mladík, sedící nedaleko, ji pozoruje. Zprvu se bál, že se může utopit a byl připraven kdykoliv zasáhnout. Když však poznal, že dívka je dobrá plavkyně, klidně se díval na její dovádění. Asi po půl hodině vylezla z vody, oblékla se a s písničkou na rtech běžela k domovu. Po jejím odchodu zvedl se i jezdec, sedl na koně a odklusal. Byl to majitel zámku ve Stráži, baron Adolf von Leonhardi. Nedávno zámek koupil a obýval ho se svou matkou, vdovou. Mladá dívka netušila, že tato příhoda se jí stane osudnou. Nevěděla, jak velice zaujala mladého barona. Nejdříve se snažil na tuto episodu zapomenout. Jeho myšlenky se však znovu a znovu vracely. V nejbližší době se slavily v Lutové dožínky a s nimi i tradiční pouť. Celou náves zaplnily stánky se zbožím, vesele se vyhrávalo u kolotoče, houpačky byly obleženy mládeží. Pojednou se objevil i baron. Připokračování na str. 7

březen 2012

PAMĚTI HELENY SASSMANNOVÉ pokračování ze str. 6 jel na koni, kterého uvázal u stromu nedaleko hostince a sám se vmísil mezi mládež. Naše děvčata si právě prohlížela stánek, kde byla samá perníková srdce s různými žertovnými nápisy, když se jim za zády ozval hlas: „Tak dívenky, které se Vám líbí?“ Růženka se překvapeně ohlédla. „Baron von Leonhardi, k Vašim službám“, představil se mladý muž. Moje babička mi několikrát vyprávěla, že baron jim chtěl koupit celý stánek, všechna srdce. Tím začal příběh této velké lásky. Mladý baron musel hodně bojovat, než jeho matka svolila této známosti. Konečně byla Růženka poslána na čtyři roky do Paříže učit se jazyky a společenskému chování. Když pak přišel čas svatby, jak napsala Emma Destinnová v románu Ve stínu modré růže, „na hlavě nevěsty se skvěl věnec nevinnosti“. Měli dvě dcery, Zlatu a Ludviku. První v sedmnácti letech spadla z koně a zabila se, druhá odešla do kláštera. Hraběnka Růžena Leonhardi zemřela v osmačtyřiceti letech (1903). Její manžel celé tři dny do jejího pohřbu seděl u její rakve. Zámek později koupila zpěvačka Ema Destinnová. Když dnes zavítáte do Stráže, blízko za branou hřbitova uvidíte neudržovaný hrob, památník velké lásky. Zastavte se a v tichu zavzpomínejte.

Teta Albína Po první světové válce se v Americe osidlovaly velké prostory panenské půdy. Kdo chtěl pracovat, dostal od státu příděl půdy do vlastnictví. I když je tento světadíl za mořem, nezabránilo to lidem, zvláště z chudších vrstev, aby využili této vzácné nabídky. Nebylo tu snad vesnice, odkud by neodjelo několik lidí do Ameriky, za moře. Z našich suchdolských sousedů odjela dvě děvčata Klabečků a dcerka Janochů. Tenkráte cesta trvala dlouho, nejprve sraz v Praze, pak vlakem k nalodění a cesta po moři. Odvážní lidé, kteří podstoupili hodně strastí, než dosáhli cíle. Z vyprávění starých lidí vím, že dcerka Janochů, ač neznala slůvko cizí řeči, se dopracovala až do rozhlasu, kde se stala hlasatelkou. A nebyl to jediný případ, před kterým je třeba smeknout. Nyní budu vyprávět příběh mé tety Albíny. Jako mladé děvče se seznámila se synkem Flašků ze Tří Facek. Rodiče ovšem jejich známosti nepřáli, ale mladí se scházeli tajně. Když se rodiče dozvěděli o jejich schůzkách, byl křik a pláč. Nechtělo poslechnout děvče, nechtěli povolit rodiče. Najednou se chlapec ztratil, žádný ze sousedů, snad ani jeho rodiče nevěděli, kam chlapec zmizel. Za nějaký čas dostalo děvče dopis: „Jsem v Americe u strýce. Posílám Ti vyplacený lodní lístek. Přijeď za mnou.“ Ovšem rodiče nechtěli děvče pustit a trvalo dlouho, než povolili. Babička mi vždy s pláčem vyprávěla, jak doprovázela Albínku do

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ Hrdlořez k vlaku. V ranci zavázanou peřinu, dva kufry a pro slzy neviděly na cestu. Věděli, že se vidí naposled, na žádné shledání tehdy nebylo pomyšlení. Pak již nezbylo než jen čekání na zprávu. Jako první přišla svatební fotografie. Strýc chlapce, který byl již v Americe delší dobu a domohl se slušného postavení, se mladé dvojice ujal. Vystrojil jim svatbu, kde byl se svou ženou za svědky. Také tito mladí dostali od státu příděl půdy, kde si postavili dům. Později babička dostávala dopisy a fotografie dětí, jak jim přibývaly: dvě děvčata a jeden chlapec. Tetě ovšem tamější podnebí nesvědčilo, a tak ve dvaačtyřiceti letech umírá. Po její smrti se musel ujmout hospodářství chlapec, otec přestal mít zájem o všechno. Stal se zádumčivým samotářem. Tu noc, co Albína zemřela, vyprávěla babička, že její duše přiletěla oznámit odchod z tohoto světa tím, že v noci se třikrát prudce otevřely dveře.

Pouť do Mariazell Každoroční velkou událostí byly poutě. Nejbližší navštěvovaná byla Panna Maria Chlumecká. To bylo poutní místo vzdálené jen pár kilometrů od rodiště mé babičky. Vzdálenější byla Panna Maria Dobrovodská. Obě tato poutní místa mají krásné kostely. Největší touhou tehdy snad každého křesťana bylo vykonat alespoň jednou či dvakrát pouť do vzdálené Mariazell. Tenkráte za Rakouska-Uherska nebyly žádné hranice, žádné shánění cestovního pasu, jeden velký stát a cestování svobodné. Ovšem podniknout pouť tak vzdálenou bylo velmi náročné na fyzický stav každého člověka. Vždy se našlo dostatek nadšenců, aby se pouť mohla uskutečnit. Ráno po mši svaté se vyšlo. Hlavní osobou celého procesí byl dobrý zpěvák a modlič, předříkávač („forpetr“), po kterém ostatní lidé zpívali a modlili se. Trasa této pouti byla rozdělena takto: Tři dny tam, tři dny zpátky a jeden den na poutním místě. Každý poutník si nesl na zádech potraviny na celou cestu v ruksaku. Nocovalo se pod širým nebem, někde u lesa, kde byla možnost nasbírat si dříví na oheň, uvařit si čaj i polévku bramboračku. Brambory si s sebou nenesli, ty dostali od sedláků ve vesnicích, kterými procházeli. Cesta za zpěvu poutních písní, modlitby růžence a při chvílích povídání každému příjemně ubíhala, a tak se přibližovali k vytouženému cíli. Příchod byl již předem písemně ohlášen, a tak procesí bylo přivítáno rakouskou dechovou hudbou a písní „Tisíckrát pozdravujeme Tebe“, pak následovala mše svatá a po ní zasloužený odpočinek. Po tolika ušlých kilometrech se i mladí rádi posadili, natož ti starší. Ovšem jíti na pouť znamenalo si vykonat svatou zpověď, dáti duši do pořádku. Zpovídalo kněží, i Češi, ačkoliv toto poutní místo bylo ryze německé. Každý poutník se chtěl domů vrátit s duší čistou, naplněnou požehnáním a silou pro další život. Rychle uběhl den určený pro návštěvu, bylo nutné pomýšlet na zpáteční cestu.

7 Těžko, přetěžko se loučili poutníci a nestyděli se za slzy, které se při loučení objevily. Cesta domů byla stejně těžká, ale doma se již na poutníky těšili jejich blízcí. Každý dostal obrázek, pozdrav to od Panny Marie z Mariazell.

Láska ke škole Můj zájem o školu začal velmi záhy, již ve třech létech. Měla jsem totiž o deset let starší sestru a ta toho o škole tolik navyprávěla! A já, jakmile jsem se dostala k její školní brašně, velice pozorně jsem si prohlížela její knížky. Jak ta škola musí být krásná, pomyslela jsem si. V mé dětské hlavičce uzrál plán, že se tam musím podívat. Jak naši na mě trochu pozapomněli, utíkala jsem jim do školy. Naše obec byla velmi rozsáhlá, do školy to byly 3 km. Obcí procházela trať a vlaky jezdily často za sebou. Přes tuto trať ale vedla cesta do školy. Rodiče měli o mě strach, aby mě vlak nezajel. Při cestě do školy stál „strážní domek“ a paní, která tam bydlela, jakmile mě viděla, že zase běžím do školy, na mě zavolala, abych jí zašla navštívit, a ta mě pozdržela, než naši pro mě přišli. Konečně našim došla trpělivost. Když nepomohly domluvy, uřízl si otec březovou metličku a řekl: „Když to nejde po dobrým, musí se na to jít jinak,“ a šel pro mě. Pamatuji, že jenom v letních šatičkách, bosa, jsem utíkala domů. Ještě druhý den jsem si prohlížela účinky, které zanechala ta krutá metlička na mých nožkách. Tak skončila má velká láska ke škole. Musela jsem si ještě tři roky počkat, než jsem tu vytouženou školu mohla navštěvovat.

Lužnice „Tam tichou nad Lužnicí, v tom kraji mileném...,“ zpívali jsme jako děti při hodině zpěvu trojhlasně. V minulosti, kdy louky kolem řeky byly obhospodařovány soukromými zemědělci, vypadala řeka překrásně. Dvakrát ročně pečlivě posečené louky, břehy udržované majiteli, to nebylo vidět suchých stromů ani větví napadaných do proudu řeky. Začátkem léta se slavily letnice, kdy obyčejně po tři dny prší, a to tak vydatně, že se Lužnice vylila ze břehu. Kdo si do té doby nepospíšil se senosečí, dokázala mu řeka odnést všechny kopy skoro usušeného sena. Na to však byli hospodáři předem upozorněni, z Rakouska přišlo hlášení: „Jde velká voda“. Kdo si trochu pospíšil, stačil ještě kopy vyvézt. Louky kolem řeky byly krásné, vytvořené samotnou přírodou, s tůněmi, na jejichž hladině se skvěly bílé růžice leknínů. Po usušení otav se do čtrnácti dnů louky opět zazelenaly šťavnatou trávou a to nastal čas pastvy. Ačkoli louky byly vzdáleny přes kilometr, zvláště starší krávy nezapomněly cestu od předešlého roku a pěkně za sebou nesvázané šly po silnici na denní pastvu. Tehdy ještě auta ani nejezdila. Auto měl u nás v Německém jenom obchodník „Cukr“. Tak se ani nestalo, že by stádo bylo postrašeno. A když už se auto něpokračování na str. 8

8

PAMĚTI HELENY SASSMANNOVÉ pokračování ze str. 7 kdy objevilo, šofér zastavil a počkal, až dobytek přejde. Nám, dětem, nastal krásný čas. Pasoucí dobytek nepotřeboval téměř žádný dozor. Páslo se všady, mezi pozemky se nedělaly hranice. Za námi dětmi, mnou a bratrem, přišli v neděli odpoledne k řece na pastvu spolužáci a kamarádi. Někdy nás tam bylo více než pasoucích se kusů. Na okolních stráních („zatorech“) se nasbíralo dříví, z pole se přinesly brambory a udělal se oheň. A bylo veselo, to bylo povídání. Až k večeru, kdy bylo třeba pomýšlet na návrat domů z pastvy, se všichni rozcházeli s příjemným pocitem pěkně prožitého nedělního odpoledne. Po kolektivizaci zemědělství změnil i tento kraj svou tvář. Těžké traktory zahrnuly vrchní úrodnou vrstvu do tůní, aby dosáhli roviny luk. Ubylo i hodně rybářů, kteří sedávali na břehu řeky se svými pruty, kteří čekali na svůj úlovek a pozorovali krásný kraj kolem Lužnice. Nesmím ani opomenout vážnou událost. Snad se stalo pravidlem, že každým rokem o svatodušních svátcích pršelo, a to aspoň tři dny. Takto i vždy po trvalém dešti se vylila Lužnice z břehu. I tenkrát přišla povodeň a dosti prudká. Můj otec vlastnil dva kusy luk, kde se sklízelo pět for sena. Ovšem koně museli odvážet seno po úzkém pruhu země mezi řekou a svahem („zatorem“). Řeka ale ten pruh („vejvoz“) protrhla a udělala si koryto mimo, takže naše dvě louky se octly na straně „Švarcbachu“ (Tuště). Odřízla čtyřem majitelům jejich louky, ze kterých se stal ostrov. Co dělat, můj otec začal jednat. Kolem řeky i tůní rostly velké vrby. Začal je tedy porážet a zavírat průrvu, kterou udělala řeka. Navážel velké kameny a veškerý materiál, „bouračky“, pýr. Břehy tak vyspravil, že byla řeka nucena vrátit se do původního koryta. O příští senoseči při odvozu sena se sice koně zastavili před opravenou cestou, ale po jejich uklidnění s nákladem přece přejeli. Ačkoliv jsme všichni s úzkostí přihlíželi, bylo vyhráno! Od svého otce jako mladé děvče jsem slýchávala. Jakmile Masaryk zavře oči, bude válka. A psal se rok 1938. Nad Evropou se začaly stahovat mraky. Ve vedlejším Německu se dostal k moci fašista Hitler. Fanatik, který brzy kolem sebe soustředil stejně smýšlející osoby. Heslem jeho bylo: „Říše je nám malá, potřebujeme kolonie!“ Tak jsme bydleli v Sudetech a značnou část polí i luk jsme měli v Čechách. Na polní práce jsme museli jezdit přes přejezd vždy s propustkou „grenzšajnem“. Na naší zahradě byla postavena finanční budka pro vojáky a celníky, kteří se každé čtyři hodiny měnili ve stráži. Černý potok, který okolo naší zahrady protékal, tvořil demarkační čáry mezi Sudety a Čechami. Naši měli na druhé straně dvě velké

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ louky u řeky Lužnice, takže o senoseči jsme vozili několik vysoce naložených „for“ sena přes hranice domů. Pro svoji potřebu jsme si došli do Suchdola koupit textil a balík vždy v seně schovali a převezli domů. Jednou jsme vyváželi polosuché kopy před hlášenou velkou vodou od Lužnice na dosušení. Na fůře jsme vezli také balíček. Ten otec shodil napřed a začal na něj házeti seno, protože právě přicházel pochůzkou finančník. Protože chtěl zkontrolovat fůru sena, kterou jsme přivezli, čekal, až celá fůra byla složena. Ovšem balík nebyl vdole [vespodu], ale pod kupkou sena. Přišel pozdě. Tenkráte jsme měli velké štěstí. V předešlých letech jsme si vždy na podzim zabíjeli čuníka ve váze něco přes 100 kg. V zimě pak ukrmenou jalovici a na jaře opět prase. Teď ve válce byl za zabití koncentrák. Protože otec byl vyučeným řezníkem a my všichni jsme si nedovedli představit nedělní oběd bez masa, nastalo těžké rozhodování. Okolo stodoly, kde se porážka prováděla, chodili vojáci, když se vyměňovali. Ráno k nám chodili finančníci na snídani. A když se vařila hovězí polévka, voněl celý barák. Konečně jsme se odhodlali. Počkali jsme, až se vyměnily stráže a vojáci se usadili v budce ke kartám. My jsme hlídali a otec provedl porážku bez jakéhokoliv hluku. Přes noc maso rozporcoval a naložil do velkého žberu. Maso na zimu bylo zaručeno. V roce 1944 jsem se vdávala. Měla jsem totiž známost s chlapcem z Čech. Když jsme již spolu chodili tři roky, začal můj otec naléhat, abychom se vzali. Zde se ale vyskytla překážka. Hranice. Bez souhlasu úřadu nemohla se dívka ze Sudet vdát do Čech. Museli jsme v doprovodu otce, který perfektně ovládal němčinu, dostavit se do Vídně, kde byla podána žádost o povolení svatby. Tak jsem poprvé a naposled navštívila Vídeň, kterou jsem znala z vyprávění mého otce. Pátého února se konala svatba. Auto měl jenom zdejší lékař a jedno staré auto autodopravce, který vozil jenom nejnutnější případy do nemocnice. My jako svatba selská, rozhodli jsme se pro tři kočáry, více se jich nedalo sehnat. Přestěhování z domova do Suchdola stalo se pro mě velkým mezníkem mého života. Tenkráte pátého dubna, za dva měsíce po svatbě, byl naložen nábytek, to jest kuchyň a ložniSportovní klub ve spolupráci s městem našim občanům a mládeži připravil ledovou plochu. Chtěl bych všem, co nám pomohli, poděkovat, nebyla to jednoduchá práce vzhledem k letošní arktické zimně. Doufám, že naše dobrá práce byla vidět a hlavně, že naše děti bruslí v Suchdole bezpečně. Za SK Suchdol nad Lužnicí Landa Stanislav

březen 2012 ce, tři peřiny a matrace na vlek. Nábytek vyráběl suchdolský podnik pana „Šerhakla“ podle mého návrhu. Za vozem přivázané dva volky a statná kráva. Na rozloučenou jsem neplakala. Měla jsem již plnou hlavu toho, jak si vše uspořádám. Jenom za čas mě sestra seznámila se situací po mém odjezdu. Když všichni ještě stáli a hleděli za mým odjezdem, řekla moje maminka: „Kdyby zde Helenka měla jiné prostředí, jistě by tak z domova neutíkala.“ A měla svatou pravdu. Zde v Suchdole (čp. 72) v novém domově mě přivítal vzorně připravený byt. Všade nová elektrika, která byla dosud jenom na „křtítě“ (štítě), vymalováno, důkladně vydrhnutá podlaha. Já začala rozestavovat nábytek a uspořádávat nový domov. Pak se život vrátil do všedních kolejí. Hned druhý den, protože bylo krásné počasí, jsme seli za humny mák. A pěkně veliký kus pole. Dávala jsem pozor, aby má práce se vyrovnala mojí tchýni. Manžel zatím připravoval pole na setí ovsa a sázení brambor. Válka ale neustávala, nesčetné utrpení lidí pokračovalo. Teprve po zapojení Ameriky do války a vytvoření druhé linie začal Hitler prohrávat. Z Východu ho vytlačovali Rusové, ze Západu spojenci. Ještě celý rok trval tento zápas, nežli skončilo toto děsné krveprolití. A nastalo jaro roku čtyřicátého pátého. Všichni nedočkavě čekali na konec války. Ačkoliv celých šest roků bylo vše na lístky, každý kousek látky byl vzácný, nelitovaly hospodyňky poslední ložní přikrývky. Roztrhly ji, modrý a červený díl obarvily a do večera byl ušit prapor. Všechny ulice, každý dům, všude visely prapory. Celé naše městečko a snad i celá republika byla jak rozkvetlá zahrada. Teď jsme pozorovali kolony ruských vojáků. U nás se také usadila skupina vojáků, kteří již potřebovali odpočinku. Večer si nanosili slámu do místností a na ní spali. Na dvoře měli polní kuchyň, kde vařili. Ráno jsme museli s nimi posnídat. Náš děda Matěj, který v Rusku prožil velkou část první světové války jako zajatec, byl ve svém živlu. Vyprávěl vojákům zážitky ze svého zajetí. Mně dosud utkvěla v paměti slova dopisu, který mi dal jeden mladý ruský voják k přečtení. Psalo ho děvče z Prahy a končil slovy: „Nezapomeň na Majku, Prahu a Československo!“

březen 2012

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ

9

Fotbalový turnaj KOBLÍŽKEK - CUP

Vítězné družstvo Lomnice zleva: trenér Šedivý Pavel st., Vačkář Antonín, Šedivý Pavel ml., Soukup Vladimír, Dušák Vojtěch, Čáp Lukáš, Polák Michal, trenér Marsa Stanislav dole zleva: brankář Král Miroslav, Dušák Martin

Druhé místo Suchdol nahoře zleva: trenér Trmal Karel st., Havel Adam, ing. Josef Soudek, Dlouhá Jolana,Čáp David dole: Březina Tadeáš, Trmal Daniel, Zeman Jakub, Šantroch Martin, Trmal Karel ml. a brankář Durek Michal

MASOPUST V SUCHDOLE

Družstva podle pořadí: 1.TATRAN LOMNICE 2. SOKOL SUCHDOL 3. HRANIČÁŘ HORNÍ STROPNICE 4. SLOVAN BŘILICE “B” 5. SPARTAK KAPLICE 6. FK JINDŘICHŮV HRADEC 7. JISKRA CHLUM U TŘEBONĚ 8. SLOVAN BŘILICE “A”

28.1.2012

zleva: Trmal Daniel, Čáp David a pohár a ceny předával patron cupu ing. Josef Soudek

Fotbalová sezona – březen sobota 31.03. sobota 31.03.

10.00 15.00

Dorost I.A Muži A I.B

Suchdol / Horní Stropnice Suchdol A / Kunžak

10

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ

březen 2012

Úspěšný hokejbalový ples Vypadá to, že se hokejbalovému oddílu Suchdola podařilo navázat na úspěšnou tradici suchdolských plesů. Mám na mysli především vodácké plesy. Za myšlenkou uspořádat v Suchdole hokejbalový ples stáli především mladší členové hokejbalového oddílu. Těm nebyla lhostejná skutečnost, že je kulturní život v našem městě, co se týká plesů, žalostný. Proto byli přesvědčeni, že je s touto situací nutné něco udělat. I když jsme byli od záměru uskutečnit ples v kulturním domě odrazováni a ve vzduchu visela otázka, zda na ples nakonec nedoplatíme z vlastní kasy, výbor hokejbalového oddílu se rozhodl nápad podpořit a přípravy se daly do pohybu. Jednání o uspořádání akce v kulturním domě ovšem nebyla vůbec jednoduchá. Vše bylo komplikované především skutečností, že prostory diskotéky a toalet byly v pronájmu p. Obsta. Proto komunikace mezi hokejbalovým oddílem, městem a p. Obstem nebyla zpočátku zcela ideální. Ani sál a především předsálí nebylo zrovna v utěšeném stavu. Do poslední chvíle jsme ve spolupráci s městem a firmou p. Máčaly pracovali na tom, abychom pro ples vytvořili důstojné prostředí. Sál se podařilo také dostatečně vytopit, což mimochodem není vůbec laciná záležitost. A nic už tedy nebránilo v tom, aby se hosté plesu dobře bavili. Z účasti přes 430 návštěvníků jsme byli skutečně ohromeni. Vždyť naše původní odhady počítaly s účastí skoro poloviční. Tak vysoká návštěvnost a pozitivní ohlasy stály za nejistotu, problémy, čas a práci, kterou jsme do příprav plesu investovali. Myslím si, že kromě reprezentace na poli sportovním, dokázal hokejbalový oddíl úspěšně zviditelnit naše město i v rovině společenské. Co říci závěrem. Asi toto, když vše dobře dopadne, tak příští rok nashledanou na II. Hokejbalové plese. Byla by vážně škoda nechat tak krásný společenský sál ležet ladem. Na úplný závěr bych chtěl touto cestou poděkovat všem, kdo se o úspěšný průběh plesu zasloužili, dále návštěvníkům za vytvoření krásné atmosféry a samozřejmě všem sponzorům za přebohatou tombolu. Vaše názory a připomínky ohledně plesu můžete posílat na adresu: [email protected] Za oddíl hokejbalu Pavel Hadač

inzerce

březen 2012

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ

11

Stavební firma Jaroslav Ambrož – Elvomont Husova 120, 378 04 Chlum u Třeboně tel.+fax: 384 797 444, 602 429 404, www.elvomont.cz, e-mail: [email protected] Kancelář otevřena Po-Pá 7-11 a 12-15:30 hod. nebo dle dohody

CINEMA BAR 10.3. od 14.00 hodin

MAŠKARNÍ PRO DĚTI

− stavby rodinných domů "na klíč" − rekonstrukce domů, bytových jader, rozvodů (stoupačky) − drobné zednické a obkladačské práce, sádrokartony, opravy a zateplování fasád, komínů, domů − elektroinstalace,hromosvody a jejich revize − vodoinstalace, kanalizace, topenářství, montáž stěnového a podlahového topení − montáž slunečních termických kolektorů na ohřev vody a přitápění − malířské a natěračské práce − dodání a montáž plastových oken a garážových vrat − bazény, vodní nádrže, biotopy − doprava materiálů (sklápěč, hydraulická ruka)

bohatý program – hry, tanec – sladké odměny

od 21.00 hodin

MAŠKARNÍ PRO DOSPĚLÉ živá hudba – nejhezčí maska bude oceněna akce JÄGERMEISTER za 40 Kč

STROJNÍ OMÍTKY FASÁDY síld. 9. května 706 378 06 Suchdol nad Lužnicí tel. 724 203 723, e-mail: [email protected]

Autoškola Třeboň 7.3. 16:00

12

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ

březen 2012

Vydalo Město Suchdol n. Lužnicí. IČO: 247561. Registrováno pod číslem MK ČR E 11657. Vedoucí redakčního kolektivu R. Rohrbachová, e-mail:[email protected]. Vychází měsíčně č. 3, 29.2.2012. Uzávěrka každého čísla je 15. den v měsíci. Připadne-li 15. den na den pracovního klidu je uzávěrka poslední pracovní den předcházející dnu pracovního klidu. Sazba a tisk JAVA Třeboň. Počet výtisků 600 kusů. Anonymy nebudou otištěny a uveřejněné příspěvky redakce nevrací. Za obsah příspěvku ručí autor.