Slovníček rumunsko-český Rumunská výslovnost: ă – zastřeně, podobně jako anglický neurčitý člen c – č před e, i; k jinde cea, cio, ciu – ča, čo, ču e – na začátku slova obvykle je, jinak většinou e g – dž pře e, i; g jinde gea – dža gh – g h – na konci slov podobné českému ch ch – k i – i v sousedství souhlásek, j v sousedství souhlásek, na konci slov se někdy nečte î, â – temná hrdelná hláska blízká ruskému tvrdému y j–ž ş–š Ń-c
1. nápisy AtenŃie! Pericol! BarbaŃi Birou de schimb Caldă / Rece Cale ferată Depozitul de bagaje de mînă Deschis / Inchis
Nebezpečí! Muži Směnárna Teplá / Studená Železnice Úschovna zavazadel
Duş Femei Intrarea oprită Sala de aşteptare Sosiri /Plecari StaŃie de taxiuri Tichete
Sprcha Dámy Vstup zakázán Čekárna Příjezdy / Odjezdy Stanoviště taxíků Místenky
Vă rog, daŃi mi… ajutaŃi-mă… spuneŃi-ne… arătaŃi-ne… aduceŃi mi…
Prosím vás, dejte mi… pomozte mi… řekněte mi… ukažte nám… přineste mi…
Otevřeno / Zavřeno
2. společenský styk Bună ziua Bună seara Noroc / Salut La revedere Noapte bună
Dobrý den Dobrý večer Nazdar / Ahoj Nashledanou Dobrou noc
Domnule / Doamnă
Pane/Paní (oslovení) IncetaŃi. LăsaŃi-mă. Děkuji (vám) LăsaŃi-mă in pace. Děkuji ti PlecaŃi. Děkuji mnohokrát ScuzaŃi. ScuzaŃi-mă, nu sînt Prosím de vină.
(Vă) mulŃumesc IŃi mulŃumesc MulŃumesc foarte mult Pentru puŃin
1
Nechte toho. Nechte mě. Dejte mi pokoj. Odejděte. Promiňte. Promiňte, nemohu za to.
Numele meu este… Ce mai faceŃi? MuŃumesc, bine. Dar dumneavoastră? Imi merge prost. Cu bine. Drum bun.
Mé jméno je… Jak se máte? Děkuji dobře, a vy?
Pe aici, vă rog. Pot intra? Să bem. GustaŃi vinul acesta. Cum vă place? ExcepŃional. E timpul de plecare. AşteptaŃi o clipă.
Tudy, prosím. Mohu dále? Napijme se. Ochutnejte tohle víno. Jak vám chutná? Je výtečné. Je čas jít. Počkejte chvíli.
Mám se špatně. Mějte se dobře. Šťastnou cestu.
Da. Bine. Excelent. Perfect. AveŃi dreptate. E o idee bună.
Ano. Dobře. Výborně. Máte pravdu. To je dobrý nápad.
Nu. Cred că nu. Refuz. Nu vreau. Nu pot. Nu stiu.
Ne. Myslím, že ne. Odmítám to. Nechci. Nemohu. Nevím.
Poate. Probabil. Eventual. Din păcate. (E) păcat. Vă promit.
Snad, asi. Pravděpodobně. Případně. Bohužel. To je škoda. Slibuji vám to.
Am greşit drumul. direcŃia. Nu-i posibil. Ce mă sfatuiŃi? După părerea mea…
Spletl jsem si cestu. směr. To není možné. Co mi radíte? Podle mého názoru…
Ce? Ce este asta? Ce doriŃi? Ce căutaŃi? Ce pot să fac pentru dumneavoastră? Cum? Cum se spune…? Cum se scrie? Cum e posibil? Cine? Cine este?
Co? Co je to? Co si přejete? Co hledáte? Co pro vás mohu udělat? Jak? Jak se řekne…? Jak se to píše? Jak je to možné? Kdo? Kdo to je?
Unde? Unde este…? Unde mergeŃi? Pe unde se merge…? De unde sînteŃi? De unde veniŃi? Cît? Cît costă? Cît timp? La ce ora? Cînd? Pină cînd? uneori/niciodată
Kde? Kde je…? Kam jdete? Kudy se jde…? Odkud jste? Odkud přicházíte? Kolik? Kolik to stojí? Jak dlouho? V kolik hodin? Kdy? Dokdy? někdy/nikdy
VorbiŃi româneşte? InŃeleg nemŃeşte. Ştiu puŃin englezeşte. Nu ştiu româneşte. InŃelegeŃi? Mă inŃelegeŃi? InŃeleg puŃin. Nu înŃeleg.
Mluvíte rumunsky? Rozumím německy. Umím trochu angl. Neumím rumunsky. Rozumíte? Rozumíte mi? Rozumím trochu. Nerozumím.
engleza ceha germana româna a citi a vorbi repede rar
angličtina čeština němčina rumunština číst mluvit rychle pomalu
2
PuteŃi să repetaŃi? VorbiŃi mai rar, vă rog. Cum se spune româneşte?
Můžete to opakovat? Mluvte pomaleji, prosím. Jak se to řekne rumunsky.
a scrie a înŃelege a spune cuvînt
psát rozumět říci slovo
FumaŃi? Nu, mulŃumesc, nu fumez. AveŃi chibrituri?
Kouříte? Ne, děkuji, nekouřím. Máte zápalky?
Cehia – ceh România – român Ńara Sînt ceh.
Čechy - Čech Rumunsko - Rumun země Jsem Čech.
12
3. číslovky, dny, barvy,… unu (ž. una) doi (ž. doua) trei patru cinci şase şapte opt nouă zece unsprezece
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
doisprezece (ž. douasprezece) treisprezece patrusprezece cincisprezece [činsprezeče] şaisprezece şaptesprezece optsprezece nouăsprezece douăzeci
16 17 18 19 20
zece douăzeci treizeci patruzeci cincizeci [činzeči] şaizeci şaptezeci optzeci [obzeči] nouăzeci
10 20 30 40 50 60 70 80 90
o sută două sute trei sute patru sute cinci sute şase sute şapte sute opt sute nouă sute
100 200 300 400 500 600 700 800 900
o mie două mii trei mii cinci sute şaizeci şi opt
1000 2000 3568
un milion două milioane un miliard două miliarde
milión 2 milióny miliarda 2 milliardy
(o) jumătate o treime un sfert
1/2 1/3 1/4
(pentru) a treia oară potřetí Sînt pentru treia oară Jsem v Rumunsku în România. potřetí.
3
13 14 15
luni marŃi miercuri joi vineri sîmbătă duminică acum două zile peste trei zile cîteva zile
pondělí úterý středa čtvrtek pátek sobota neděle před dvěma dny za tři dny několik dní
dimineata amiaza după-amiaza seara noaptea ieri astăzi mîine vară vara
ráno, dopoledne poledne odpoledne večer noc včera dnes zítra léto v létě
alb roşu albastru galben
bílý červený modrý žlutý
negru roz verde gri
černý růžový zelený šedý
Je krásně. Je teplo. Je slunce. Nebe je bez mráčku. Dělá se hezky. Prší. Je průtrž mračen. Přestalo pršet. Sněží. Je mlha. Je bláto. mrak
E urît. E rece. E frig. E înnorat. E vînt. Vine furtuna. A fulgerat. E furtuna. Am degerat. Care este timpul probabil de mîine?
Je ošklivo. Je chladno. Je zima. Je zataženo. Je vítr. Přijde bouřka. Už se zablesklo. Bouří. Jsem zmrzlý. Jaká je předpověď na zítřek?
4. Počasí E frumos. E cald E soare. Cerul e fără nori. Se face frumos. Plouă. E o rupere de nori. Nu mai plouă. Ninge. E ceaŃă. E noroi. nor 5. Cestování Vă place să călătoriŃi? Cestujete rád? Pîna acum am fost în Byl jsem už v… Mergem la munte. Pojedeme na hory. la mare. k moři. PlecaŃi cu trenul? Pejedete vlakem? PlecaŃi cu avionul? Letíte? Plec cu maşina. Pojedu autem. Unde este depozitul Kde je úschovna de bagaje? zavazadel? Cît se plăteşte de Kolik se platí za kus? bucată? acte
doklady
Vreau să merg la… Chci jet do … Ce distanŃa e pîna la... Jak je daleko do… Unde duce şoseaua Kam vede tahle aceasta? silnice? Mai e mult pîna acolo? Je to ještě daleko? E la doi kilometri de aici. Je to odtud 2 km. E aproape/departe Je to blízko/daleko Unde ne găsim acum? Kde jsme teď. autostopul autostop Unde mergeŃi? Kam jedete? AŃi vrea să mă luaŃi Vzal byste mě cu dumneavoastra s sebou do…? pînă la…?
4
Iată paşaportul meu. Tady je můj pas. punct de frontieră hraniční přechod
MulŃumesc că m-aŃi dus.
Děkuji za svezení.
Mergem spre nord. Cum ajungem în vale? ScuzaŃi-ma domnule, unde e… MergeŃi pe prima stradă la dreapta. la stînga. Unde se află gara? La ce oră pleacă primul tren de dimineaŃa spre…? Unde se vînd bilete de tren? Vă rog, un bilet pîna la… Cît costa suplimentul de viteză? De la ce linie pleacă trenul în direcŃia …? Am pierdut trenul. Cînd pleacă următorul tren spre…? Locul acesta e liber? E ocupat. Biletele, vă rog. Cînd ajungem la…? Trenul pleacă la ora douăzeci treizeci. Unde opreşte autobuzul spre…?
Jedeme k severu. Jak se dostanu do údolí? Promiňte pane, kde je… Jděte první ulící doprava. doleva. Kde je tu nádraží? Kdy jede první ranní vlak do…?
est vest nord sud
východ západ sever jih
cîrciumă, birt hotel restaurant, braserie piaŃa, tîrg hală magazin poşta Kde se prodávají spital jízdenky? stradă Prosím jednu bulevard, cale jízdenku do… piaŃa Kolik stojí parc rychlíkový příplatek? în centru Z které koleje călătorie odjíždí vlak do…? a merge Ujel mi vlak. a sosi Kdy jede příští vlak staŃie do…? casă de bilete Je tohle místo volné? mersul trenurilor Je obsazené. tren Jízdenky prosím. accelerat, rapid Kdy budeme v…? cale ferată Vlak odjíždí ve Cît e ceasul? dvacet třicet. E două şi douăzeci. Kde staví autobus maşină, automobil do…? autobuz
hospoda hotel restaurace trh tržnice prodejna pošta nemocnice ulice třída náměstí park v centru cesta jet přijet stanice výdej jízdenek jízdní řád vlak rychlík železnice Kolik je hodin? Je ¼ na 3 a 5 minut. auto autobus
munte creasta muntelui deal lanŃ muntos vîrf peştera stîncă vale altitudine pas saua
hora hřeben kopec pohoří vrchol jeskyně skála údolí nadmořská výška průsmyk sedlo
animal insectă peşte pasăre oaia arbore, copac molid pin pădure
zvíře hmyz ryba pták ovce strom smrk borovice les
pîrîu
potok
5
cheile poiana luncă
soutěska paseka, mýtina louka
cabană canton casă casă de vînătoare refugiu stîna manastire biserică castel băi
chata hájovna dům lovecká bouda útulna salaš klášter kostel hrad lázně
soare răsăritul soarelui
slunce východ slunce
teren pentru camping a campa sac de dormit cort a monta cortul lanternă harta
tábořiště tábořit spacák stan postavit stan baterka mapa
rîu lac cascadă baraj izvor mare
řeka jezero vodopád přehrada pramen moře
drum potecă şosea markaj cruce cimitir oraş sat punct pod
cesta, silnice stezka, pěšina silnice značení kříž hřbitov město ves bod most
lemne căzănel spirt foc vatră chibrituri/brichetă apă de băut, potabilă
dříví kotlík líh oheň ohniště zápalky/zapalovač voda pitná
plăcut, amabil prudent, precaut modest vesel rău curios
milý opatrný skromný veselý zlý zvědavý
6. Rodina, povahové vlastnosti familie mamă tată frate soră fiu fiică copil fată băiat soŃ soŃie
rodina matka otec bratr sestra syn dcera dítě dívka hoch manžel manželka
SînteŃi căsătorit(-ă)? Jste ženatý (vdaná)? AveŃi copii? Máte děti? Avem un băiat şi Máme syna a dceru. o fata.
6
7. Části těla, zdraví pîntece cap spinare, spate talpă limbă genunchi os gleznă piele picior braŃ mîna muşchi spate durere febră doctor boală asigurare de boală
břicho hlava hřbet chodidlo jazyk koleno kost kotník kůže noha paže ruka sval záda
Cum vă merge? Jak se vám daří? O duc excepŃional. Daří se mi výtečně. Mă simt obosit(-ă). Cítím se unaven(-a). Mi-am scrîntit glezna. Vyvrtnul jsem si kotník. DuceŃi-vă după Dojděte pro lékaře. doctor. Unde e policlinica. Kde je zdravotní středisko. Cînd sînt orele de Kdy jsou ordinační consultaŃii? hodiny? Mă doare capul. Bolí mě hlava. în gît. v krku. Mă dor picioarele. nohy. Am diaree. Mám průjem. bolest DezbrăcaŃi-vă. Svlékněte se. horečka E grav rănit. Je těžce raněn. lékař E grav bolnav. Je těžce nemocen nemoc Trebuie dus la spital. Je nutno ho převézt nemocenské pojištění do nemocnice.
8. Ubytování Unde este un cămin studenŃesc pe aici? AveŃi o cameră de închiriat? Pot să văd camera?
Kde je tu studentská noclehárna? Máte pokoj k pronajmutí? Mohu se na ten pokoj podívat? S příslušenstvím? Je tam koupelna se sprchou a záchod.
adresă a locui casă bloc uşă sobă Cu dependinŃe? (cameră de) baie E o baie cu duş şi bucătărie un W.C. [ve če] frigider Baia e comună? Koupelna je společná? proprietar Se poate găti la Je možno si u vás cameră dumneavoastră. vařit. fereastră AveŃi un bungalov Máte volnou chatu? duş liber? masă Cît se plăteşte pe Kolik se platí za cadă (de baie) noapte? jednu noc? reşou Unde putem să ne Kde si můžeme intrare instalăm cortul. postavit stan? vilă Am vrea să rămînem Chtěli bychom tu closet, toaletă aici trei zile. zůstat tři dny. cazare
7
adresa bydlet dům dům (větší) dveře kamna koupelna kuchyně lednička majitel (domu) místnost okno sprcha stůl vana vařič vchod vila záchod nocleh
9. Jídlo, nákupy, restaurace a další služby ArătaŃi-ne, va rog, Ukažte nám prosím, unde se pot face kde se dá něco cumpărături. koupit. Aş dori să cumpar… Chtěl bych koupit… Aş vrea să cumpar… Rád bych si koupil… VindeŃi Prodáváte timbre pe ilustrate známky na pohledy pentru străinătate? do ciziny? Ńigări? cigarety? Cît cîntăreşte? Kolik to váží? CîntăraŃi-mi asta. Zvažte mi to. DaŃi mi… Dejte mi… AduceŃi ne… Přineste nám… AveŃi… Máte… Unde se vînd… Kde se prodávají… Cît costă? Kolik to stojí? Cît costa bucata? Zač je jeden kus? E ieftin. To je laciné. E prea scump. To je moc drahé. Asta-mi place. To se mi líbí. Iau asta. Vezmu si tohle.
gram kilogram două sute de grame de brînză un sfert (jumătate) de kilogram de… un pachaŃel de… un litru de lapte doi litri de vin metru kilometru
gram kilogram dvacet deka sýra
alimentară articole fotografice băcănie brutărie, pîine cofetărie fructe – legume lăptărie, lapte magazin universal
potraviny fotografické potřeby smíšené zboží pekařství cukrárna ovoce – zelenina mlékárna obchodní dům
čtvrt (půl) kila… balíček… litr mléka dva litry vína metr kilometr
Mergem la restaurant. Jdeme do restaurace. E vreun restaurant Je tu poblíž nějaká bun prin apropiere? dobrá restaurace? prînzul – cina oběd – večeře Ce aŃi dori? Co si račte přát? Iau… Dám si… Am dori… Chtěli bychom… băuturi pití DaŃi-ne Dejte nám o sticlă de vin alb láhev bílého vína o bere blondă jedno světlé pivo neagră černé pivo specialitate locală zdejší specialita plata placení Ospătar, plata. Pane vrchní, platím.
ardei umpluŃi cu carne paprikové lusky plněné masem borş boršč găluste cu prune švestkové knedlíky ghiveci míchaná zelenina miel cu spanac jehněčí se špenátem musaca de cartofi zapékané bramborové plátky muşchi svíčková nisetru jeseter papricaş de pui kuře na paprice salată orientală míchaný salát supă de cartofi bramborová polévka pasăre drůbeží polévka zarzavat zeleninová polévka
legume – zarzavaturi cartofi ceapă usturoi morcov castravete
fructe banană lămîie struguri pară măr
zelenina brambory cibule česnek mrkev okurka
8
ovoce banán citrón hroznové víno hruška jablko
ardei roşie
paprika rajče
nucă
ořech
brutăria pîine colac corn baclava
produse lactate iaurt unt lapte brînza brînza moale de oaie de vacă parmezan rocfort cas cascaval telemea urdă
ştrudel cu mere de nuci ş. cu brînză de vacă
pekařství chléb koláč rohlík koláč z listového těsta s ořechy sušenky biskupský chlebíček koblihy sýrové koblihy pečivo z list. těsta velmi sladký zákusek z list. těsta, medu a ořechů jablkový závin ořechový závin tvarohový závin
smîntînă
mléčné výrobky jogurt máslo mléko sýr měkký sýr ovčí sýr tvaroh parmezán plísňový sýr měkký ovčí tvaroh ovčí sýr tvrdý slaný tvaroh druh tvarohu z ovčí syrovátky smetana
E lînă pură? Se poate călca (spăla)?
Je to čistá vlna? Může se žehlit (prát)?
bumbac mătase lînă
bavlna hedvábí vlna
banca biroul de schimb Unde pot schimba euro în lei? CîŃi lei primesc pentru un dolar?
banka směnárna Kde si mohu vyměnit eura za lei? Kolik lei je za jeden dolar?
poştă cutie de scrisori ilustrată, vedere timbru creion hartă
pošta poštovní schránka pohlednice známka tužka mapa
Kde pracujete?
a cînta chitară Cînt la chitară. şcoala student(ă)
zpívat kytara Hraju na kytaru. škola student(ka)
biscuiŃi chec gogoşi pananaşi pateu sarailie
10. Práce, zábava Unde lucraŃi?
Care este salariu mediu Jaká je u vás la dumneavoatra? průměrná mzda?
concediu muncă
dovolená práce
9
11. Důležitá slovesa a osobní zájmena sînt eşti e [je], este [jeste]
eram [jeram] eraŃi [jeraci] erau [jerau]
jsem jsi je jsme jste jsou byl jsem, byli jsme byli jste byli
pot vreau ştiu trebuie cred
mohu chci vím musím myslím
eu [jeu] el [jel]
ei [jej] am are avem aveŃi
10
já ty on my vy oni; její mám má máme máte