Slovinský premiér Janez Janša s místopředskyní Evropské komise Margot Wallstöm zahajují půlroční předsednictví Slovinska v Radě EU

INZERCE

ČSOB Pojišťovna vstoupila do nového roku s vyšším ratingem Standard & Poor‘s znovu zvýšil rating ČSOB Pojišťovny, nyní již na APrezentace str. 16 www.csobpoj.cz

číslo 1 / 2008

Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004

ročník 5

Malá země v čele EU

SLOVO

cena 15 Kč

Evropanka, str. 5 Monika Pajerová Předsedkyně občanského sdružení Ano pro Evropu v celostránkovém rozhovoru pro Evropské noviny hovoří o našich zkušenostech z fungování v evropských strukturách a vyvrací výtky euroskeptiků.

Franc But, velvyslanec Slovinska v ČR Slovinsko jako první z nových členských států převzalo před pár týdny předsednictví v Radě EU. To pro nás znamená zvláštní ocenění, zároveň ovšem i velký závazek. Slovinsko už na konci roku 2006 představilo společně s Německem a Portugalskem obecné priority 18-ti měsíčního předsednictví, které byly východiskem i pro přípravu našeho vlastního 6-ti měsíčního programu. Slovinské předsednictví bude v řadě oblastí jednoduše pokračovat v práci, kterou jsme převzali po Portugalcích a Němcích. Slovinsko si přeje, aby v době jeho předsednictví ratifikovala významná část členských zemí „Lisabonskou smlouvu“. Očekáváme také

Slovinský premiér Janez Janša s místopředskyní Evropské komise Margot Wallstöm zahajují půlroční předsednictví Slovinska v Radě EU.

foto: archiv Evropské komise

Evropské peníze na čističky: komu a kolik? PRAHA - Byla to událost konce roku 2007. Evropská komisařka pro regionální rozvoj Danuta Hübner a český ministr životního prostředí Martin Bursík podepsali čtyři dny před Štědrým dnem v Bruselu Operační program Životního prostředí. Po několika letech sporů tak ze zasedání Rady ministrů životního prostředí Evropské unie vzešel dokument, který odblokoval problém s čerpáním evropských peněz pro vodohospodářské stavby, především čistírny odpadních vod. Česko tak může získat od Evropské unie 4,9 miliardy eur, tedy asi 130 miliard korun. S vyjednanými pravidly však bude mít problém řada měst, která s penězi počítala.

plodnou diskusi o výsledcích uplatňování „Lisabonské strategie“, s jejíž pomocí by se měla EU stát nejrozvinutější a konkurenceschopnou světovou ekonomikou. Pro dosažení tohoto cíle navrhneme několik změn, kterými se však nezmění základní vytyčený směr, protože důležitější je,

„Operační program Životní prostředí je historická a v budoucnosti těžko opakovatelná příležitost pro investice do infrastruktury, která zásadně vylepší stav životního prostředí v České republice. Je to program tématicky široký, tomu odpovídá i jeho velikost - jde o druhý největší Operační program pro Českou republi-

ku. Právě proto, že obsahuje řadu zapeklitých témat, vedla k jeho podepsání složitá cesta. Operační program Životní prostředí obdržel od Evropské komise jako poslední připomínky, přesto se ho podařilo schválit ještě tento rok,“ komentoval podepsání dokumentu Martin Bursík.

Narazil tak na problémy, které provázel prakticky celý loňský rok. A nejen ten. Ještě na začátku roku 2007 se zdálo, že se spor mezi Evropskou komisí a státem brzy vyřeší, události z jara však situaci vyhrotily – Komise sdělila, že dosavadní ústupky považuje za nedostatečné.

aby se Strategie rychleji uskutečňovala v praxi. Hodně očekáváme od dalšího hledání kompromisního řešení ekologicko-energetického

Evropa, str. 8 a 9 Jak se stávkuje Zahraniční zpravodajové Evropských novin zjišťovali, jak se v evropských zemích stávkuje, co je hlavním důvodem stávek a zda se jejich pomocí dá dostáhnout vyhlašovaných požadavků. Podívejte se s námi do Španělska, Itálie, Velké Británie, Německa a Francie.

(pokračování na straně 3)

Evropské horizonty Zdeňka Velíška

balíčku,

kde však budou definitivní rozhodnutí přijata v roce 2009, tedy v době

Mezi podpisem a ratifikací

českého předsednictví. Specificky slovinskou prioritou je také mezikulturní dialog, který zapadá do evropského roku mezikulturního dialogu. Nepochybně nejtěžší práce však na slovinské předsednictví čeká v oblasti další stabilizace Západního Balkánu. Věříme, že pouze „evropská perspektiva“, která se nakonec projeví v integraci celého regionu do EU, může definitivně stabilizovat nejen tuto oblast, ale také EU a Evropu jako celek. V tomto ohledu hodláme pokračovat ve vyjednávání s Chorvatskem, rádi bychom zahájili vyjednávání s FYR Makedonií, co nejdříve bychom chtěli podepsat „Asociační a stabilizační dohodu se Srbskem“ a navrhnout nejlepší a co možná nejjednotnější rozhodnutí ve věci budoucího statutu Kosova. Naši mladou zemi, která se úspěšně a rychle hospodářsky rozvíjí, čeká hodně práce. Tato práce však pro nás znamená velkou výzvu. Věříme, že jsme se dobře připravili a že dokážeme vynaložit hodně energie, proto na příštích 6 měsíců hledíme s optimizmem.

Nejenom česká historie, také historie našeho kontinentu má své osmičkové roky: 1648, 1848, 1918, 1938, 1948, 1968. (Ten poslední - se studentskými bouřemi proti společenskému systému - má ovšem pro Francii, Německo a tím i pro evropskou moderní historii jinou symboliku, než má pražské jaro a jeho násilné potlačení pro nás). Jinak ale jsou ty ostatní osmičkové roky totožné s našimi. Není to výmluvné svědectví o naší evropské identitě?

Rok 2008 může být dalším předělovým rokem pro evropské národy. Během něho má sedmadvacet členských států a evropský parlament ratifikovat novou, tzv. Lisabonskou smlouvu. Byla koncipována tak, aby - krom Irska - vysloveně nevyžadovala schválení referendem, které by mohlo - stejně jako v případě tzv. evropské ústavy - skončit v některých zemích nezdarem a znovu pohřbít naděje na dosažení plné životaschopnosti Unie a její potřebné váhy na mezinárodní scéně.

Obojí budou evropské národy v tomto století bez jakékoli pochyby potřebovat. Pro svou bezpečnost, pro uhájení své civilizace i svých ekonomik ve světě, v němž už se věci neodvíjejí od osvobozujícího mezníku, kterým byl pád železné opony, ale od pozdějších událostí a fenoménů (11.září; válka v Iráku a destabilizace celé oblasti daleko už přesahující region Blízkého východu; masová migrace; perspektiva mnohonásobné převahy asijských obrů a vzkříšení velmocenské role Ruska v souvislosti se situací na poli energetických surovin; a patrně i důsledky klimatické změny). Evropa postrádající uvnitř svých hranic soudržnost a v mezinárodní aréně váhu bude mít tváří v tvář tomu všemu potíže. A její slabost způsobí potíže i celému západnímu světu. Přesto se nedá říci, že odhodlání vyzbrojit EU pro všechna zmíněná i dosud netušená rizika, už převládlo a že ratifikace lisabonské

smlouvy je jistá. Naopak. Objevují se první signály plánů na zmaření ratifikace. Například francouzská levice - neschopná na domácí politické scéně sjednotit se na čemkoli, čím by dokázala čelit politice Nicolase Sarkozyho - na sebe upozorňuje aspoň záměrem vyvolat nezdar při hlasování o lisabonské smlouvě na společném zasedání Národního shromáždění a senátu. Část socialistů chce zasedání bojkotovat, část hlasovat proti smlouvě, část pro ni. Ani v České republice není zajištěno, že proces ratifikace bude ukončen tak, jak se s tím v Unii počítá, tedy letos. Není ani jisté, zda si to všichni vládní politici přejí. Sarkozy si možná doma s kverulanty poradí. A v druhém pololetí předsedá Evropské unii. Osmičkový rok se tedy může vyvíjet všelijak. Jak se zapíše do evropských a našich dějin, to v každém případě ovlivní i Česká republika. Máme na co myslet, o co se starat.

INZERCE

ROČNÍ PŘEDPLATNÉ POUZE 180,- Kč SNADNO A RYCHLE NA WWW.EV.CZ NEBO

www.evropskenoviny.cz

2

Eurocentra informují Možnosti čerpání dotací na čističky odpadních vod ČR se přesto podařilo vyjednat tři přechodná období. Jedním z nich je přechodné období do 31. prosince 2010 na implementaci směrnice 91/ 271/EEC o čištění městských odpadních vod (ČOV) požadované z důvodu značné finanční náročnosti realizace požadavků na výstavbu či modernizaci čistíren odpadních vod a způsob čištění městských odpadních vod u obcí kategorie 2000 – 10 000 EO (ekvivalentních obyvatel). Hlavním přínosem vyjednání tohoto přechodného období je časové rozložení předpokládaných vysokých nákladů na realizaci povinností uložených příslušnou směrnicí, které zároveň zmírní růst cen vodného a stočného. Navíc lze pro realizaci příslušných projektů využít finanční prostředky ze strukturálních fondů. Dle kategorie příjemce jsou možným finančním zdrojem hned dva dotační programy, Program rozvoje venkova (určen pro obce do 2 000 E O ) a Operační program Životní prostředí (nad 2 000 E O). Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova není financován ze strukturálních fondů ale z Evropského zemědělského fondu rozvoje venkova, který je součástí Společné zemědělské politiky a se strukturálními fondy je provázán a do značné míry je doplňuje. Program rozvoje venkova má v ČR v gesci ministerstvo zemědělství, které některé své kompetence přenáší na Státní zemědělský intervenční fond, který má detašované územní odbory v 7 regionech (více na www.szif.cz). Program rozvoje venkova je určen především na podporu zemědělské činnosti a zlepšování životního prostředí a krajiny na venkově, ale Osa III je určena na podporu „Kvality života ve venkovských oblastech“, tj. mimo jiné také na podporu obnovy a rozvoje vesnic, občanské vybavenosti a služeb. Pro venkov je charakteristická rozdílná úroveň vybavenosti, rozsahu a dostupnosti základní infrastruktury. Na veřejný vodovod je napojeno cca 81 % obcí do 2000 obyvatel, a na veřejnou kanalizaci je napojeno pouze 66 % těchto obcí do 2000 obyvatel na kanalizaci s čistírnou odpadních vod přitom pouze asi jen 26 %. Tento neblahý stav má pomoci řešit právě Program rozvoje venkova, ze kterého jsou podpořeny investice do základní vodohospodářské infrastruktury obcí – což jsou také čističky odpadních vod – ve zmíněné Ose III. Příjem žádostí do opatření III. 2.1 Obnova a rozvoj vesnic, o kterém se zmiňujeme, je stanoven na říjen roku 2008 a probíhá vždy na územních odborech Státního intervenčního zemědělského fondu. Příjem žádostí průměrně trvá 3 – 4 týdny, což je příliš krátká doba na kvalitní přípravu projektu. Proto je harmonogram příjmu žádostí zveřejněn již nyní, aby měli potenciální předkladatelé dostatek času na přípravu projektu. Harmonogram je zveřejněn také na stránkách ministerstva zemědělství www.mze.cz v sekci podpora z EU – EAFRD – Program rozvoje venkova. Operační program Životní prostředí Na rozdíl od PRV jsou v OP ŽP podporovány projekty na výstavbu, rekonstrukci a intenzifikaci čistíren odpadních vod v obcích nad 2000 obyvatel, ale i na projekty pro menší obce, které se nacházejí v územích vyžadujících zvláštní ochranu. Ministerstvo životního prostředí ČR a Státní fond životního prostředí ČR vyhlásily dne 21. prosince 2007 třetí výzvu podávání žádostí o podporu z Operačního programu Životní prostředí. V OP ŽP lze od 3. března 2008 do 30. dubna 2008 podávat žádosti o podporu v prioritní ose 1 - vodohospodářská infrastruktura, konkrétně na snížení znečištění z komunálních zdrojů a zlepšení jakosti pitné vody . Typy podporovaných projektů: · výstavba, rekonstrukce a intenzifikace centrálních čistíren odpadních vod · výstavba, rekonstrukce a dostavby stokových systémů sloužících veřejné potřebě · výstavba, rekonstrukce a intenzifikace úpraven vody, zdrojů pitné vody, přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody. Od 3. března 2008 do 19. prosince 2008 lze podávat žádosti o podporu tzv. velkých projektů (nad 25 mil. eur) v prioritní ose 1 - vodohospodářská infrastruktura, konkrétně na snížení znečištění z komunálních zdrojů a zlepšení jakosti pitné vody . Typy podporovaných projektů: · výstavba, rekonstrukce a intenzifikace centrálních čistíren odpadních vod · výstavba, rekonstrukce a dostavby stokových systémů sloužících veřejné potřebě · výstavba, rekonstrukce a intenzifikace úpraven vody, zdrojů pitné vody, přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody. Platby příjemcům pomoci budou probíhat formou ex-post plateb (zpětné proplacení příjemcem již uskutečněných výdajů), přípustná je rovněž forma ex-ante plateb (formou zálohy poskytnuté příjemci ze státního rozpočtu). Prostředky podpory pocházejí z Fondu soudržnosti a z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Podrobnosti jsou k dispozici na webu Operačního programu Životní prostředí (www.opzp.cz) v sekci Aktuální nabídka podpory.

ČESKÁ REPUBLIKA A EVROPSKÁ UNIE

EN č. 1 / 2008

Odstartovala první fáze ekologické daňové reformy Pojmy jako trvale udržitelný rozvoj a ekologická daň jsou v poslední době hodně aktuální nejen v Evropě, ale po celém světě. Evropská unie ukládá všem členským zemím povinnost provést některá ekologická opatření. Cílem je snížení spotřeby energie a znečišťování životního prostředí v celé Evropě. V zemích, kde je již ekologická daňová reforma úplně nebo z části zavedena (severské země, Velká Británie, Německo, Rakousko a další), jsou opatření prováděna postupně a to hlavně z důvodu ochrany podnikatelské sféry. Doposud tak platí celá řada úlev hlavně pro velké podniky. I v České republice má být tento proces postupný. Reforma má mít tři části, z nichž první byla uvedena v platnost k 1. 1. tohoto roku. Další fáze ekologické reformy bude zřejmě uskutečněna v roce 2010 a bude ji tvořit další zdanění energií a ekologická opatření v dopravě. Od prvního ledna tak lidé platí víc za energie, při jejichž vzniku je poškozováno životní prostředí. Naopak zelenou v podobě „srovnání cen“ do-

staly čisté zdroje. Obnovitelné zdroje a zemní plyn pro vytápění domácností jsou od 1. ledna od spotřební daně osvobozeny a stejně tak i elektřina sloužící pro pohon veřejné dopravy. Další ekologická paliva - biomasa, dřevěné palety a brikety zároveň přecházejí do snížené devítiprocentní sazby DPH. Další změnou, kterou přinesl nový rok, je přimíchávání biosložky do benzínu. Do nafty biolíh výrobci přidávali už od září. Stejně jako v jiných zemích EU budou i u nás ekologickou daňovou reformu provázet další opatření přispívající k trvale udržitelnému rozvoji. S prvním přišlo ministerstvo životního prostředí už 9. ledna, kdy schválilo novelu zákona o silniční dani, která zvýhodňuje auta s nižšími emisemi a alternativním pohonem. „Je to silný ekonomický impuls k postupné obměně vozového parku za novější automobily s nižšími emisemi a alternativním pohonem. Pomůže to také snižovat prachové emise v českém ovzduší i emise skleníkového CO2,“ uvítal rozhodnutí vlády ministr životního prostředí Martin Bursík.

Komise vyšetřuje dopravce na Znojemsku Evropská komise zahajuje vyšetřování týkající se smluv uzavřených s autobusovými dopravci v Jihomoravském kraji. Důvodem je stížnost podaná Komisi, podle níž vyrovnávací platby za veřejnou autobusovou dopravu obsahují státní podporu. Jedná se o smlouvy o veřejné službě k zajištění autobusové dopravy na Znojemsku v Jihomoravském kraji. Platby vyplácené dopravcům na provozování ztrátových linek mohou být jako státní podpora přiměřené a slučovat se se společným trhem. Jeden z dopravců, který si nepřál být jmenován, vyjádřil názor, že obavy z šetření nemá. Loni byl podle něj příspěvek veřejným dopravcům na kilometr v Jihomoravském kraji druhý nejnižší po Pardubickém kraji. K vyrovnávacím platbám u veřejných služeb existují kritéria

vzniklá rozsudkem Evropského soudního dvora v německé kauze Altmark z roku 1994. Platby musí být mimo jiné jasně stanoveny předem a poskytovat přiměřený zisk, aby podniku neposkytly hospodářskou výhodu proti jeho konkurentům. Otázkou je, zda samotné udělení zakázky na dopravu nepovažuje konkurence za udělení hospodářské výhody. Nejmenovaný dopravce vyjádřil domněnku, že jde o společnost, která dříve na Znojemsku provozovala většinu linek a konkurenci se snaží potlačit také právními prostředky. Komise zahájením vyšetřování dává zúčastněným stranám možnost vyjádřit připomínky. Poté bude moci stanovit, zda je podpora slučitelná s pravidly Smlouvy o Evropském společenství. Tomáš Fridrich

ilustrační foto Jako dosud pouze majitelům elektromobilů, tak nyní odpadá povinnost platit silniční daň i majitelům vozidel na hybridní pohon, aut na LPG, zemní plyn

a vysokoprocentní směsi biopaliv. Nižší daň pak budou platit majitelé novějších aut, která splňují přísnější emisní normy. Filip Appl

Madeta se dohodla se zemědělci Madeta, největší mlékárna v České republice, se v pátek 18. ledna dohodla se zemědělci z družstva Jih na ceně mléka. Pro leden cenu jednoho litru stanovili na 10,30 Kč, což je o pětadvacet haléřů více než v prosinci. „Chceme, aby Mlékařské a hospodářské družstvo Jih mělo širší vyjednávací pozici se svou členskou základnou a mléko neodklánělo k jiným odběratelům v zahraničí,“ komentoval šéf Madety Milan Teplý. Jednání mezi Madetou a zemědělci trvalo dlouho. Mlékaři hrozili tím, že svou veškerou produkci budou posílat do Bavorska, kde jim platí více peněz. Madeta reagovala rychle. Prohlášením, že uzavře provozy v krajském městě a Strakonicích.

„Rušení pracovních míst by byl pro Strakonice problém,“ prohlásil tehdy starosta Strakonic Pavel Vondrys. Na základě nových dohod chce vedení Madety své rozhodnutí ještě přehodnotit. Jednání ještě neskončila, další mají proběhnout v únoru. Vyřešit se má například to, zda Madeta farmářům zaručí minimální cenu za mléko pro další období. (stf)

Unie chce vrátit peníze z Phare Evropská komise požaduje vrácení 330 milionů korun. Jde o prostředky z fondu Phare, které Česká republika získala v roce 1994 na rozvoj malého a středního podnikání. Zhruba 200 milionů mělo být využito nehospodárně. Celkově bylo poskytnuto ČR 430 milionů korun. O zbylých sto milionech rozhodne Komise později. Zneužití prostředků se mělo odehrát v letech 2003 až 2005. Tehdy měl náměstek ministra pro místní rozvoj Petr Forman s pomocí svého poradce Radima Špačka vyvést z Nadace pro rozvoj regionů celkem 229 milionů korun.. Forman v roce 2003 navrhl likvidaci této nadace. Na konci roku 2005 v této věci zahájila vyšetřování policie. Komise se začala o využívání peněz z fondu Phare zajímat po tom, co ji české orgány dotazovaly kvůli stíhání Formana, Špačka a dalších obviněných.

Z celkové částky obdržela sto milionů jako odměnu holandská poradenská společnost CVP. Zbytek peněz měl být využit na podporu podnikání prostřednictvím Nadace pro rozvoj regionů a jejích čtyř dceřinných firem. Ty byly při likvidaci nadace prodány do soukromých rukou. Celkově tvořily náklady na správu dotací zhruba polovinu z 430 milionů korun, kterou měly malé a střední firmy obdržet například ve formě půjček.

foto: archiv Ministerstvo pro místní rozvoj se koncem minulého roku snažilo navrhnout, že chybějící prostředky dodá stát a projekt bude znovu nastartován, Komise to ale

v dopise pro ministerstvo financí zamítla. Následovat teď budou jednání, ze kterých vyplyne, kolik peněz bude ČR Komisi vracet. Tomáš Fridrich

3

TÉMA MĚSÍCE

EN č. 1 / 2008

Evropské peníze na čističky: komu a kolik? (pokračování ze strany 1) „Po pečlivém zvážení jsme dospěli k závěru, že navržená opatření neodrážejí porozumění smlouvě o financování vodohospodářských projektů z kohezního fondu,“ napsal tehdy generální ředitel Evropské komise pro regionální rozvoj Dirk Ahner ministru Bursíkovi. BRUSELU VADILY SMLOUVY Brusel měl několik výhrad, dosavadní řízení považoval za neprůhledná, vadily mu smlouvy, které města a obce uzavřely s vodohospodářskými firmami. Chvíli to tak vypadalo, že dotace na vodohospodářské projekty vůbec nepřijdou. Do roku 2010 přitom musí mít každá obec, kde žije přes dva tisíce obyvatel, vlastní čistírnu. Hrozbě, že peníze nepřijdou, se bránili nejen někteří členové vlády, ale také tuzemští hejtmani - tvrdili, že v zemi se neděje nic, co by nemělo obdobu v jiných státech Evropy. „Český vodohospodářský model se nijak nevymyká z evropských standardů,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Josef Pavel. „Podobný systém vlastnictví a provozování vodohospodářských zařízení má například Francie.“ Konečný Operační program Životního prostředí se tak musel stát velkým kompromisem. Peníze na investice do čističek a

úpraven vody uvolnila dohoda o omezení délky smluv. Republika přistoupila na to, že se změní dohody, které přesahují rok 2022. To se týká desítek měst. Původně měla města z Unie získat například na výstavbu čističky až pětaosmdesát procent finančních prostředků. Dnes na to dosáhnou jen vybraná sídla. Podle ministerstva životního prostředí budou muset některá velká města upravit své smlouvy se soukromými vodohospodářskými společnostmi (viz příspěvek Martina Bursíka v tomto čísle EN ). HAZARD S FINANCEMI I DŮVĚROU LIDÍ Někteří politici konečné podmínky kritizují. Například Ivo Bárkovi, předsedovi výboru pro regionální územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu České republiky, se nelíbí, že tak zcela zmizela podpora na řadu projektů, na které se města a obce dlouho připravovaly. „Strategickým cílem je zlepšení vodohospodářské infrastruktury jak ve směru zásobování pitnou vodou, tak v čištění městských odpadních vod. V praxi ale je z podpory projektu na vodovodní přivaděč vyloučeno takové město či obec, které současně neřeší kanalizaci. To tedy znamená, že ten, kdo v minulém období

ilustrační foto: Miloš Kolesár soustředil svoje úsilí na postupné řešení celé vodohospodářské problematiky na odkanalizování a teď se chce soustředit na zbývající vodu, je fakticky za svoji činnost diskvalifikován. To je diskriminující,“ poznamenal Bárek.

Nová pravidla podle něj hazardují s veřejnými financemi i důvěrou lidí. „Starostové a zastupitelé obecně, v minulých letech rozhodovali o rozvoji měst a obcí, o investicích, smlouvách a podobně s jistou vizí i rizikem. Tady se

podařilo postavit čističku, poté prodloužit kanalizaci, dále byl v plánu vodovod a dnes už ta logika bere za své. Zastupitelstva se stanovisky ministerstev schvalovala nájemní a provozní smlouvy, které měly být zárukou evropských

dotací. Ostatně takhle přece fungovaly předvstupní fondy a dnes je všechno úplně jinak,“ doplnil Bárek.

Jan Štifter

ZAOSTŘENO NA TÉMA MĚSÍCE

Podmínky jsou, záleží na obcích a městech

Martin Bursík, ministr životního prostředí

MŽP zajistilo takové podmínky, aby se závazky v oblasti čištění odpadních vod a odkanalizování vůči EU podařilo v termínu dokonce roku 2010 splnit. Po letech neplodných sporů a dohadování se konečně týmu vyjednavačů MŽP podařilo dohodnout s Evropskou komisí podmínky, které otevřely možnost dotací na budování čistíren odpadních vod pro obce nad 2000 obyvatel i pro menší obce z evropských zdrojů, konkrétně z Operačního programu Životní prostředí. Celkově jsou v tomto dotačním programu připraveny prostředky pro vybudování čističek a kanalizačních sítí ve výši téměř 40 miliard korun, což s jistotou pokrývá potře-

by pro splnění celkového závazku. Žadatelé přitom budou moci na konkrétní projekty získat dotaci v celkové výši až 85 % z oprávněných nákladů na projekt. Malé obce mohou žádat také o podporu z Programu rozvoje venkova. Není to ale samozřejmost. Zejména některá velká města budou muset upravit své smlouvy se soukromými vodohospodářskými společnostmi, které jsou až příliš často jednostranně výhodné pro firmy a nevýhodné pro občany a veřejnou správu. To je samozřejmě na nich, my jsme připraveni jim poskytnout právní pomoc a radu.

Třináct miliard stále chybí

Oldřich Vlasák, poslanec Evropského parlamentu, předseda Svazu měst a obcí ČR

Podle posledních informací se ukazuje, že je třeba postavit a vylepšit čističky ve 187 a kanalizaci u 218 aglomerací (obcí nad 2000 ekvivalentních obyvatel). Bohužel ve 134 obcích nejsou v současné době zajištěny ani projekty na tyto akce. Na základě provedené analýzy bylo zjištěno, že k splnění těchto podmínek je potřeba investice v rozsahu 50 miliard korun. Z důvodů velmi slabé komunikace Ministerstva životního prostředí ČR se žadateli (obce a města) došlo k nekoordinovanému vyjednávání s Evropskou komisí o využití prostředků z Operačního programu Životní prostředí, který je druhým nejbohatším programem s 18,4 % ze 740 mld Kč celkové alokace pro ČR. Další negativní zprávou je, že prostředky vyčleněné ve státním rozpočtu

jsou prozatím nedostatečné. Stát chce přispět pouze 12 %, z evropských zdrojů se uvažuje o objemu ve výši 40% a samotní investoři by měli zajistit zhruba 20 procent z celkových nákladů. Z toho vyplývá, že 28%, tj. 13 miliard korun je stále ještě nezajištěno. Veškeré tyto informace signalizují, že splnění směrnice o čištění městských odpadních vod je vážně ohroženo a že bez aktivního přístupu vlády ČR a ministerstva životního prostředí se tento problém nevyřeší. Navíc před koncem roku 2007 dojednané podmínky přijatelnosti pro využití strukturálních fondů Evropské unie neumožňují využití těchto prostředků pro velké vodárenské projekty. To v konečném důsledku bude znamenat výrazné zdražení vody nejen v těchto aglomeracích.

POHLED ZA HRANICE

SLOVENSKO

Spláchneme miliardy do kanála? V odvádzaní a čistení komunálnych odpadových vôd dosahuje Slovenská republika (SR) len 65% priemeru starej európskej pätnástky. Vstupom do Európskej únie sme sa zaviazali dobudovať kanalizačné systémy tak, aby vyhovovali európskym smerniciam. Vzhľadom na finančnú náročnosť celého projektu SR vyjednala prechodné obdobia do roku 2010 a 2015 – v závislosti od počtu oby-

vateľov v dotknutej aglomerácii. Celý proces bude náročný a to najmä finančne. Z odborného odhadu vyplýva, že treba zabezpečiť 60 mld. Sk, z toho dve tretiny už do roku 2010, zvyšných 20 miliárd do roku 2015. Slovensko ešte ako pristupujúca krajina využilo predvstupové fondy a teraz sú v kurze prostriedky zo štrukturálnych fondov. V novom programovacom období

2007-2013 v rámci Operačného programu Životné prostredie je pre oblasť komunálnych odpadových vôd vyčlenená čiastka 501 mil. eur. I keď posledná situačná správa o zneškodňovaní komunálnych odpadových vôd a čistiarenských kalov, ktorú SR zaslala Európskej komisii (EK) v roku 2005 signalizuje, že bude obtiažne dosiahnuť súlad v plnení záväzkov k stanoveným termínom,

rezort životného prostredia chce využiť všetky dostupné možnosti na ich zabezpečenie. Ak by sa to nepodarilo, hrozili by SR sankcie zo strany EÚ, pričom minimálna paušálna pokuta pre Slovensko je 725 000 eur a výška denného penále sa môže pohybovať od 870 až do 52 200 eur. Vrásky na čele vládnym politikom v súčasnosti pridala situácia okolo čerpania prostriedkov

z predvstupového fondu ISPA a štrukturálnych fondov. EK totiž preveruje a hodnotí situáciu v dvoch vodárenských spoločnostiach po vstupe strategického investora. Už od januára 2006 kritizuje najmä neúmernú dĺžku kontraktov, výpočet prenájmu a upozorňuje na rozpor so záväzkami vyplývajúcimi z finančného memoranda. Ak sa nepodarí slovenskej vláde vzniknutý konflikt

urovnať, môže sa stať, že poskytnuté granty na štyri projekty bude EK žiadať späť. To by neznamenalo len stratu 2,3 mld. Sk, ale ohrozilo by to ďalšie investície oboch spoločností. Tie sú potrebné práve pre splnenie záväzkov Slovenska voči EÚ. V programovom období 2007- 2013 majú dotknuté firmy naplánované projekty vo výške 7, 68 mld. Sk. Alžbeta Havrillová

4

TÉMA MĚSÍCE/PREZENTACE

EN č. 1 / 2008

Pardubice mají zřejmě šanci na více peněz z EU na čističku než Hradec Králové Čistírny odpadních vod v Pardubicích, Hradci Králové a přilehlých obcích, spadající pod Vodovody a kanalizace a. s., procházejí v mnoha případech rozsáhlými rekonstrukcemi. Náklady na ně však často překračují možnosti provozovatele čistíren a ti se tak snaží získat peníze z různých dalších zdrojů, jako je stát, kraj a v neposlední řadě samozřejmě i Evropská unie. Nejvýraznějším faktem, který kritizovala Evropská komise, je spojování vodárenských podniků se silnými soukromníky. To je i případ VAK Hradec Králové. Ten v roce

2005 uzavřel smlouvu s Královéhradeckou provozní, která je členem světové skupiny Veolia. Spolupráce má trvat třicet let. Že by toto partnerství mělo vliv na rozhodo-

vání Evropské komise o udělení dotace, ale odmítá technicko-provozní náměstek VAK Hradec Králové Pavel Loskot. „Poprvé jsme žádali o dotaci z Operačního programu Životní prostředí 2007 – 2013 Evropskou komisi už v roce 2005 a v roce 2007 jsme naši žádost aktualizovali. Zatím nám však nepřišlo žádné rozhodnutí, ale ani kritika od Evropské komise či státu. Čekat však nepřestáváme, naopak - v brz-

ké době chceme ke stávající žádosti připojit i žádost o dotaci na rekonstrukci čistírny v Novém Bydžově.“ Nový Bydžov by se tak po Chlumci nad Cidlinou měl stát dalším městem s moderní, požadavkům odpovídající, čistírnou. I Pardubický VAK čelil před několika lety rozhodnutí, zda přizvat strategického partnera. Zájem měly dvě firmy – Veolia, která má v dnešní době s přehledem větši-

nový podíl v českém vodárenství a rakouská Energie AG. Akcionáři však spojení odmítli, přičemž jedním z důvodů byl i strach ze ztráty evropských dotací. Až 85 procent finančních prostředků na intenzifikaci pardubické čistírny chce totiž VAK získat právě z Operačního programu Životní prostředí 20072013, který kvůli kritice schválila Evropská komise až v prosinci loňského roku.

Čistírny v Holicích a v Přelouči, které také musely být kvůli směrnicím intenzifikovány, zase obdržely na projekt Labe-Loučná dotace z tzv. „Fondu soudržnosti“, fondu zaměřeného na životní prostředí hlavně z hlediska měst a obcí. Rekonstrukce, která zvýší v Holicích kapacitu ze 4 500 na 8 500 a v Opatovicích z 1350 na 3700 ekvivalentních obyvatel, má být dokončena nejpozději v prosinci roku 2009. Filip Appl

Na Vysočině zbývá dořešit 22 ze 40 aglomerací Podle Směrnice Rady 91/271/ EHS o čištění městských odpadních vod jsou všechny obce, jejichž současně zastavěné území je zdrojem znečištění o velikosti nad 2000 ekvivalentních obyvatel, povinny nejpozději do konce roku 2010 zajistit odkanalizování a čištění jejich odpadních vod. Tato povinnost byla zanesena i do vodního zákona. Podle dostupných informací zatím aglomerace nad 2000 EO na Vysočině nemají s plněním této povinnosti problémy. Některé aglomerace již kanalizace a ČOV vybudovaly, některé je právě budují a některé se projekčně připravují a usilují o získání finančních prostředků tak, aby tuto povinnosti do konce roku 2010 splnily. Z původních 40 aglomerací v kraji Vysočina, na které se vztahovala povinnost

zrekonstruovat či vybudovat kanalizace a čistírny odpadních vod do konce roku 2010, se v současné době jedná již jen o 22 aglomerace, které nejsou dosud vyřešeny. Jelikož se jedná o velmi nákladné investice celkově za několik miliard korun, snaží se investoři, kterými jsou města nebo často svazky obcí, získat finanční prostředky z různých finančních zdrojů, zejména však z fondů EU. Někteří investoři využili již předvstupních fondů EU k získání finančních prostředků, např. na akce „Intenzifikace a rekonstrukce ČOV a kanalizační sítě Jihlava“ za cca 400 mil. Kč, „Rekonstrukce stokové sítě Žďár nad Sázavou“ za cca 200 mil. Kč nebo nadregionální projekt „Ochrana vod povodí řeky Dyje – I. etapa“ za 1,4 mld. Kč řešící 10 aglomerací v

kraji Vysočina (Náměšť nad Oslavou, Jemnice, Jaroměřice nad Rokytnou, Třebíč, Moravské Budějovice, Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě) a v kraji Jihomoravském (Blansko, Boskovice, Šlapanicko). Jiné aglomerace netrpělivě očekávaly vyhlášení výzev k přijímání žádostí do Operačního programu Životní prostředí. Kraj Vysočina taktéž nezahálí a finančně podporuje jednak projektové dokumentace a následně i samotné realizace staveb. V kraji Vysočina se připravují akce např. pokračování II. a III. etapy „Ochrany vod povodí řeky Dyje“ nebo „Rekonstrukce ČOV Pelhřimov“. Hlavním cílem plnění závazku je snížení znečištění v tocích, které je způsobeno stávajícím stylem vypouštění odpadních vod. Dojde

Areál nově vybudované čistírny odpadních vod v Náměšti nad Oslavou. Čistírna je zabudována do skalního masivu. foto: EN ke zlepšení úrovně čištění na čistírnách odpadních vod a následnému snížení míry znečištění vypouštěných odpadních vod, ke

Veletrhy GO a REGIONTOUR 2008, které proběhly ve dnech 10. – 13. ledna, ukázaly velký zájem veřejnosti o současné trendy v cestovním ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR každoročně nad těmito veletrhy přebírá záštitu a je odborným garantem ve spolupráci s Veletrhy Brno. Cenu MMR v rámci soutěže Grand Prix Regiontour 2008 získala „Pelhřimovská vstupenka“ s výhodnými slevami pro turisty. jímavosti a motivaci k návštěvě města, neboť nabízí zpřístupnění všech turistických cílů Pelhřimova se slevou a využití slevy na jídlo,“ vysvětlil náměstek Jiří Vačkář. Platnost „Pelhřimovské vstupenky“ je celý kalendářní rok – návštěvník ji může využít při opakované návštěvě města a je k ní tedy takto i motivován. V průběhu veletrhu byly také uděleny ceny v dalších přidružených soutěžích pro mladé odborníky, kterými byly 6. ročník soutěže mladých odborníků v cestovním ruchu TOP GUIDE junior 2008, 11. ročník soutěže o královnu regionů České republiky a Slovenské republiky REGION REGINA 2008 a 14. ročník soutěže talentů v oblasti cestovního ruchu PROFI GO 2008, jejímž cílem je umožnit mladým lidem do třiceti let lépe se uplatnit v cestovním ruchu. Prezentační stánek ministerstva pro místní rozvoj (MMR) byl součástí expozice agentury CzechTourism, která je příspěvkovou organizací MMR.

1. náměstek ministra pro místní rozvoj Jiří Vačkář (druhý zprava) s hejtmany moravských krajů při slavnostním společném otevření expozic těchto regionů na letošním veletrhu REGIONTOUR. foto: Miloš Spáčil Návštěvníci z řad odborné i laické veřejnosti si zde mohli vyžádat odborné konzultace v rámci kompetencí resortu, materiály či videokazety s prezentacemi jednotlivých regionů ČR. Rovněž byla pro zájemce k dispozici publikace MMR „České lázně a lázeňství“, která informuje o pobytových lázeňských místech a jejich využití pro relaxaci, rehabilitaci či léčebné pobyty. S velkým zájmem návštěvníků se setkal i učební materiál z projektu Informace v cestovním ruchu s názvem „Internetový prodej“, týkající se převážně globálních distribučních systémů a internetových rezervačních systémů.

zaci a tím snížení množství nečištěných odpadních vod, které jsou vypouštěny přímo do toků. Ondřej Štekl

Semináře k programu přeshraniční spolupráce

GO a REGIONTOUR 2008 úspěšně ukončeny

Významnou akcí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) byl galavečer veletrhů GO a REGIONTOUR 2008, kde 1. náměstek ministra pro místní rozvoj Jiří Vačkář přednesl uvítací projev a předal ceny v rámci 5. ročníku soutěže Grand Prix Regiontour 2008. Jedná se o ocenění za nejlepší turistickou nabídku v České republice v rámci mezinárodních veletrhů cestovního ruchu GO a REGIONTOUR. Cílem soutěže je iniciovat tvorbu turistických produktů v regionech ČR a zvyšovat atraktivitu regionů pro české i zahraniční turisty. Na základě rozhodnutí hodnotitelské komise složené ze zástupců Ministerstva pro místní rozvoj ČR, agentury CzechTourism, Komise cestovního ruchu při Asociaci krajů ČR, Asociace českých cestovních kanceláří a agentur a Asociace cestovních kanceláří ČR byla první cena udělena produktu „Pelhřimovská vstupenka“. „Tento produkt si zaslouží ocenění především díky své orientaci na místní za-

zlepšení stávajících sběrných systémů zabraňujících kontaminaci podzemních vod, zvýšení počtu připojených obyvatel na kanali-

V rámci doprovodného programu veletrhu proběhla v pátek 11. ledna 2008 odborná konference na téma „Rozvoj kongresové a incentivní turistiky v regionech České republiky“ organizovaná agenturou CzechTourism, na které vystoupili s odbornými příspěvky 1. náměstek ministra pro místní rozvoj Jiří Vačkář, pracovníci Odboru cestovního ruchu MMR ČR a agentury CzechTourism. Na semináři o venkovské turistice vystoupil zástupce ministerstva s příspěvkem o možnostech podpory cestovního ruchu ze strukturálních fondů EU v letech 2007–2013. (mmr)

Slavnostní vyhlášení programu přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007–2013 proběhlo 24. ledna v německém Řezně. V Řezně (Regensburg) byl slavnostně vyhlášen program přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007–2013. Za bavorskou stranu, která je Řídícím orgánem programu, byla přítomna ministryně hospodářství, infrastruktury, dopravy a technologie Emilia Müller. Za českou stranu, která je Národním orgánem programu, se zúčastnil první náměstek ministra pro místní rozvoj Jiří Vačkář. Cílem nového programu je rozvoj česko-bavorského příhraničí jako společného životního, přírodního a hospodářského prostoru, posílení konkurenceschopnosti oblasti a celkové zlepšení udržitelnosti životních podmínek pro její obyvatele. Celkově je na program alokováno cca 115 milionů eur, z toho pro českou stranu 55 milionů eur z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Vyhlášení programu přeshraniční spolupráce je určeno také žadatelům o dotaci. Specializované semináře zaměřené na tuto problematiku pak Minis-

terstvo pro místní rozvoj ČR uspořádá: · 31. ledna 2008 v Klatovech, · 6. února 2008 v Chebu, · 12. února 2008 v Č. Krumlově. Bude na nich informovat o možnostech podpory, doporučených postupech při zpracování žádosti a představí příslušná kontaktní místa pro nové programové období. Projekty, které žádají o dotaci z programu, musí mít významný pozitivní dopad pro české a bavorské příhraničí a zahrnovat minimálně jednoho bavorského a jednoho českého partnera. Partneři ze svých řad jmenují tzv. vedoucího partnera, který zodpovídá za projekt jako celek. Projekt také musí splňovat minimálně dvě ze čtyř kritérií spolupráce. Kritéria jsou: společná příprava, společná realizace, společné financování a společný personál. K dotační oblasti programu patří z české strany kraje Karlovarský, Plzeňský, Jihočeský. Slavnostnímu vyhlášení programu předcházelo, rovněž v Řezně, ustavující zasedání Monitorovacího výboru programu přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007–2013. (mmr)

EN č. 1 / 2008

5

EVROPANKA

„Klaus se stal směšnou regionální figurou svými názory na Evropu,“

říká v rozhovoru pro Evropské noviny Monika Pajerová Představu Evropy jako harmonicky sdíleného prostoru založeného na tradici skandinávského syndikalismu, francouzské solidarity a německé racionality předestírá v rozhovoru pro Evropské noviny Monika Pajerová, bývalá mluvčí studentského stávkového výboru (1989), poté kulturní atašé na českém velvyslanectví v Paříži, administrátorka kulturního výboru rady Evropy ve Štrasburku, včetně dalších aktivit a významných postů, jež byly vždy spojené s Evropu či přímo s Evropskou unií. Přednášíte také na vysoké škole evropskou integraci, byla jste moderátorkou pořadu o Evropské unii, jste předsedkyní občanského sdružení Ano pro Evropu. V čem je pro vás EU tak inspirativní a proč ANO pro Evropu? V roce 2002, když jsme s přáteli zakládali sdružení na podporu vstupu ČR do EU, byla společnost rozdělena zhruba na půl. Lidé si stěžovali, že mají málo informací, nebyli si jistí, zda máme v EU opravdu své místo. Myslím si, že země střední velikosti, jako je Česká republika, obklopená často rozpínavými sousedy, navíc s pohnutou historií let 1938, 1948 nebo 1968 (abych jmenovala jen některá dramata minulého století), potřebuje nutně patřit do širšího kulturního a civilizačního rámce, v němž může rozvíjet svůj potenciál lépe, než nějaký ostrov v izolaci. Navíc se domnívám, že přes všechny starosti a problémy, které v EU máme, je Evropa stále nejpříjemnějším místem k životu na této planetě a jsem ráda, že naše členství přineslo České republice hospodářský i kulturní rozkvět, v který jsem doufala. Skutečně, řada obav euroskeptiků se nepotvrdila. Mohli bychom zmínit alespoň ty zásadní? Obavy euroskeptiků se nepotvrdily, protože byly iracionální, často přímo klamavé. Pánové Klaus a Zahradil nás strašili tím, že ztratíme svou národní identitu, že se zhorší životní úroveň obyvatel, že o nás budou rozhodovat jiní. Teď tuto nesmyslnou tezi vytahují v souvislosti s přijetím eura a s reformní Lisabonskou smlouvou. Myslím si, že jim bude věřit už jen malé procento lidí, protože každý soudný člověk kolem sebe vidí opak toho, co nám před pěti lety eurofobové malovali na zeď. Jak se bráníte proti nařčení, že Evropa je příliš kontrolovaná a regulovaná, nasáklá sociálním demokratismem? Každé společenství potřebuje svá pravidla, aby mohlo fungovat; tedy i společenství dnes již 27 států Evropy. Nicméně stále platí starý příměr, že pro instituce EU pracuje méně byrokratů, než například pro radnici města Paříže. Všechna pravidla, směrnice, regulace a doporučení jsou výsledkem dlouhého vyjednávání mezi jednotlivými státy a často představují zlatou střední cestu mezi extrémními návrhy, výhodnými pouze pro některé státy. To, že evropský sociální model je založen na tradici skandinávského syndikalismu, francouzské solidarity a německé racionality, je určitě dobře. Nemůže se pak stát, že se propadnete až na dno společnosti. Je tady sociální síť, která vás zachytí, je tu společný pocit odpovědnosti i za nemocné, staré, postižené nebo jinak marginalizované lidi. Pokud toto je cena za menší hospodářský růst, než má uštvané Japonsko, je to cena pro mě přiměřená. Kritizována byla zejména evropská ústava, ale i nedávno podepsaná reformní Lisabonská smlouva – jeví se jako výhodné pouze pro tzv. silné státy (resp. pro Německo). Nakolik jsou podle vás tato tvrzení oprávněná a co vy osobně považujete za největší nedostatky – a to jak z hlediska fungování EU, tak i s ohledem na postavení členských států v EU? Pro malé a střední státy je jediná možnost, jak spravedlivě uplatňovat svoje nároky a požadavky – pokud sedí okolo jednoho stolu s těmi velkými, kteří byli dříve zvyklí o nich rozhodovat. Třeba se neshodneme, někdy se pohádáme, ale od stolu se odchází až tehdy, když je dosaženo kompromisu, přijatelného pro všechny. Tak to bylo i s reformní Lisabonskou smlouvou – je to velmi slušný rámec pro to, aby země jako ta naše mohla následovat vzoru Irska, Portugalska nebo Finska – ti všichni na členství v EU jednoznačně vydělali. Životní úrovní, rozhledem, kontakty i rozvojem národní kultury a tradic.

A jak byste shrnula dosavadní působení Česka v Evropské unii? Myslím si, že stále ještě nevyužíváme velkého potenciálu, který nám prostor Evropské unie nabízí. Nevyužíváme všech možností financování, nepíšeme dostatečně zajímavé projekty, nejsme iniciátory spolupráce s kolegy z EU, spíše se jakoby vezeme ve vlaku, do kterého nás někdo pozval. Příležitostně si rádi zaremcáme na to, či ono, ale sami ruku k dílu pro ostatní moc nepřiložíme. Naše zahraniční politika nemluví jedním hlasem a jednoznačně nám škodí současný prezident Klaus, který se stal směšnou regionální figurou svými názory na Evropu, lidská práva, ekologii či neziskový sektor. Dozrál už čas na předsednictví Česka v roce 2009, a co by mělo přinést? Předsednictví ČR v EU je pro nás obrovskou výzvou, asi největší od roku 1989. Neříkám zatím, že ji zvládneme, ale měli bychom... Jde o to, dokázat nejen našim kolegům, ale také sami sobě, že jsme schopni se náročného úkolu ujmout, že jsme konstruktivní a tvořiví. A především to, že se jenom nevezeme, ale že také šlapeme. Většinu témat pochopitelně dědíme, některá jsou naše a jsou určitě zajímavá. Je to vynikající příležitost ke spolupráci mezi státní správou, soukromým sektorem a neziskovým a nevládním sektorem. Je to úkol pro celou společnost a já se na něj těším. Co je nutné do té doby ještě stihnout, jak se připravit? Je potřeba ujasnit si priority – říká se, že více než tři priority znamená fakticky žádnou prioritu. Důležité je připravit lidi – na mnoha resortech sedí lidé nekompetentní v angličtině a francouzštině, zvyklí provádět pouze standardní úkony, přitom každé předsednictví přináší často překvapení a nečekané situace. Zdokonalit spolupráci v „trojce“ – Francouzi před námi a Švédi po nás jsou velmi zdatnými kolegy, musíme být schopni s nimi důstojně držet krok a třeba si také nechat poradit. To my příliš neumíme, rádi propadáme velikášství a pak zase malomyslnosti… Působíte především jako vysokoškolská učitelka, aktivně jste se podílela také na zrodu nových politických stran. Máte pocit, že není v Čechách vyvážený politický prostor? Jaká strana tu podle vašeho soudu chybí? Myslím, že v naší zemi máme přibližně srovnatelné politické strany se zeměmi západní Evropy. Trochu mi tady chybí strana liberální, proevropská, odvážná a moderní – ale Zelení toto místo, myslím, částečně vyplňují. Byla bych také ráda, kdyby se modernizovala sociální demokracie, protože s reformami bude přibývat lidí, kteří budou sociálně slabší a budou potřebovat zastání. Nerada bych viděla, pokud by ho hledali u komunistů. Velice by se mi líbilo, pokud by do politiky přišli noví lidé z občanského nevládního prostředí, nejen muži, ale také ženy – bylo by to logické vyústění polistopadového vývoje, protože na některé věci máme nevyhnutelně jiné názory a navzájem se vhodně doplňujeme. Pomohla by změna volebního systému? Jsem proti většinovému volebnímu systému. Myslím si, že naše společnost je naštěstí příliš různorodá a rozvrstvená na to, aby se její názory vešly do programu jen dvou antagonistických politických stran. Naše tradice je přece konzervativní i sociálně demokratická, ale také křesťansko-demokratická a liberální už od časů první republiky a spatřuji v tom příležitost pro to, aby si každý našel právě ten myšlenkový směr, který mu vyhovuje.

PhDr. Monika Pajerová (1966) vystudovala FF UK v Praze, působila (mimo jiné) jako kulturní atašé na českém velvyslanectví v Paříži, jako administrátorka kulturního výboru rady Evropy ve Štrasburku. V současné době přednáší evropskou integraci a pracuje jako předsedkyně občanského sdružení ANO pro Evropu.

Jak chápala demokracii vaše strana, navazovala na nějaké hodnoty, tradice? Všiml jsem si velkého apelu na politickou kulturu. Jak se vám jeví ta současná? Politická kultura je u nás doslova nechutná. Politické strany se často chovají jako zaměstnavatelské firmy pro své členy, zasloužilí straníci jsou přezíraví a rozpínaví, na hlas voličů příliš nehledí. Proto jsem vítala občanské iniciativy Děkujeme, odejděte, Impuls 99 nebo ČT věc veřejná, protože to byly pokusy otevřít zablokovanou politickou scénu u nás. Zřejmě se to však nevyřeší založením nové strany, protože ta se rychle přizpůsobí pravidlům parlamentních mazáků. Spíše věřím na příliv mladých lidí a generační obměnu podle témat – řada lidí se hlásí ke spolupráci evropské, řada se angažuje v ekologii nebo teď v mírovém protiradarovém hnutí. To má logiku – nejít do politiky jen tak za funkcí, ale s tématem, s programem, protože chci něco prosadit a udělat pro ostatní. Je u nás podle vašeho soudu reálný koncept přímé demokracie? Myslím, že v mnoha případech by prvky přímé demokracie pomohly odstranit znechucení z naší politické situace. Lidé by měli mít právo vyjádřit se k tomu, zda chtějí na svém území radarovou základnu, ale také k tomu, zda chtějí, aby jim za domem vedla dálnice. Jsme v Evropě, referenda zde fungují velmi dobře, například v Irsku – upevňují pocit lidí, že mohou mluvit do veřejných věcí a brání tak všeobecné lhostejnosti a naštvanosti, která se z bezmoci lidí šíří u nás. Problém budoucnosti politických stran je patrný všude na světě, nicméně nikde zřejmě nemají tak velký manévrovací prostor pro to, aby se jejich představitelé mohli chovat jinak před volbami a jinak po v volbách. Co si o tom myslíte, dalo by se mluvit o dalším českém specifiku? Politické strany si mohou dovolit jen tolik, kolik jim my občané dovolíme – tedy my jednotlivě, my sdružení v občanských skupinách a iniciativách, my co píšeme do

médií, my co nejsme líní jít demonstrovat proti nacistům. Teprve se to učíme a politici toho využívají. Čím šikovnější a dospělejší my občané budeme, tím více nás budou politici muset brát na vědomí i v období, kdy se právě nekonají nějaké volby. Která země Evropy je pro vás svým zaměřením a politickým uspořádáním nejbližší? Evropa je dnes tak propojeným prostorem, že moje oblíbená Francie je dnes daleko více podobná jiným zemím, než třeba před pár lety, když jsem tam žila, a naopak, jistý životní styl je nám Evropanům společný, a proto je skoro jedno, jestli jsem s manželem v jeho rodném Irsku nebo s dcerou ve Francii, kde studuje. Upřímně řečeno, nejspokojenější jsem teď, kdy mám základní stanoviště doma, v Praze, a odtud vyrážím do různých koutů Evropy. Protože doma je prostě doma, je to ten nepopsatelný pocit, že někam patříte – a o ten pocit bych nerada přišla. A na závěr - jaká je vaše představa o Evropě? Budoucí Evropu si představuji jako zajímavé, moderní společenství zemí, každá je trochu jiná, ale navzájem se respektují. Sdílejí přitom zájem o kulturní hodnoty a tradice, před jednostrannou honbou za výkonem dávají přednost kvalitě života, cítí solidaritu se slabými a potřebnými, snaží se chránit životní prostředí pro naše děti a vnuky. Evropa by neměla být pevností, ale volným prostorem, který se chová přátelsky k sousedům i k nově příchozím. Mám poměrně optimistickou představu o tom, že mým dvěma dětem se bude dobře žít, ať už budou v Evropě kdekoliv studovat nebo pracovat – a věřím, že se vždycky budou rády vracet domů.

S Monikou Pajerovou hovořil Vlastimil Růžička

6 Měsíc v Evropské unii Obchodování se „zelenou“ energií Němci, Španělé a výrobci „zelené“ energie kritizují Evropskou komisi kvůli plánu na obchodování s certifikáty o původu energie z obnovitelných zdrojů. Návrh podle nich ohrozí podporu v jednotlivých členských zemích, oslabí důvěru investorů a přibrzdí růst v oblasti obnovitelných zdrojů. Obchodování s certifikáty o původu zelené energie z obnovitelných zdrojů se stane ústředním prvkem strategie Komise na dosažení celoevropského cíle vyrábět do roku 2020 pětinu energie z obnovitelných zdrojů. Členské státy podle návrhu mají být zodpovědné za vydávání „záruk původu” výrobcům tepla a elektřiny, které mezi sebou budou moci členské státy a firmy obchodovat. Předsednická trojka se radila Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti, se ve Štrasburku setkal s ostatními zástupci předsednické trojky s francouzským ministrem pro evropské záležitosti Jeanem-Pierrem Jouyetem a švédským ministrem pro evropské záležitosti Håkanem Jonssonem. Francie převezme předsednictví od Slovinska v druhé polovině letošního roku. Od 1. ledna 2009 se pak žezla ujme Česká republika a ta jej v polovině roku 2009 předá Švédsku. Období českého předsednictví bude specifické: pokud ratifikace Lisabonské smlouvy proběhne letos, bude Česko hledat nový „modus operandi“ předsednictví, protože část agendy rotujícího předsednictví přejde do pravomocí nově jmenovaného stálého předsedy Rady EU. Podle Vondry bude důležitá flexibilita ČR. Nezávislost Kosova se blíží Jihosrbská provincie Kosovo chce během několika týdnů vyhlásit nezávislost. Kosovo je od vojenského zásahu v roce 1999 pod správou OSN. Plán na vyhlášení samostatnosti podporují Spojené státy a většina zemí Evropské unie, na půdě OSN ovšem narazil na odpor ze strany Ruska a několika evropských zemí (nejsilněji se ozývá Kypr, k táboru odpůrců patří ale i Slovensko), které se obávají, že vyhlášení samostatnosti v Kosovu může podnítit separatistické tendence na jejich území. Srbský premiér Vojislav Koštunica dal Evropské unii ultimátum: pokud jednostrannou nezávislost Kosova podpoří, bude se muset rozloučit s těsnějšími vztahy se Srbskem. Srbsko a EU loni v listopadu 2007 podepsalo Stabilizační a asociační dohodu, která je prvním krokem na cestě členství v EU.

Nová velvyslankyně v Bruselu Milena Vicenová se ujala funkce velvyslankyně České republiky při Evropské unii. Nahradila Jana Kohouta, který na tomto postu působil od roku 2004. Původně měl skončit až letos v květnu, česká vláda se ale rozhodla Kohouta vyměnit dřív, aby měl jeho nástupce „dost času na přípravu půlročního předsednictví v EU“. Vicenová působila v týmu pro vyjednávání předvstupního programu pro zemědělství SAPARD, v první vládě Mirka Topolánka stála v čele ministerstva zemědělství a poté působila jako generální sekretářka v týmu pro vyjednání Národního strategického referenčního rámce a operačních programů. Byla zodpovědná za vyjednání regionálních operačních programů, OP Praha Konkurenceschopnost, OP Technická pomoc a Integrovaný operační program. Jan Kohout nyní působí ve funkci náměstka ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga. Turecko má k EU blíž i dál zároveň Evropská unie uzavřela další dvě kapitoly přístupových rozhovorů s Tureckem, týkající se transevropských sítí (TEN) a ochrany spotřebitele a zdraví. Atmosféra v Bruselu byla ale koncem roku napjatá poté, co ministři zahraničních věcí EU přijali na žádost Francie dokument, který odkazuje na uskutečnění „mezivládní konference“ s Tureckem místo obvyklé „konference o přistoupení“. Turecký ministr zahraničních věcí a hlavní vyjednavač členství v EU Ali Babacan dal najevo, že vnímá tuto konferenci jako „konferenci o přistoupení“. Průzkum veřejného mínění Eurobarometr ukázal, že turecká podpora členství v EU stále klesá. Další omezení pro evropské kuřáky Francie, Německo a Portugalsko omezily kouření na veřejných prostranstvích. Francouzští restauratéři získali navrch 11 měsíců, během kterých mají svá zařízení přizpůsobit novým pravidlům. V Německu začal zákon platit od prvního ledna pouze v osmi spolkových zemích. V Portugalsku není zákaz tak striktní jako v prvních dvou zemích, protože v barech o výměře menší než sto metrů čtverečních se bude moci kouřit i nadále. Podobný zákaz již dnes platí v Británii, Belgii, Irsku, Itálii a ve Španělsku a v minulém roce bylo zakázáno kouření v barech a restauracích Litvy. Slepice roztáhnou křídla Evropská komise chce zakázat chov nosných slepic v těsných klecích po roce 2012. Ochránci zvířat jsou nadšeni – upozorňují například na rostoucí poptávku po bio vejcích, ale chovatelé se obávají následného zdražení ceny vajec. Rozhodnutí je podloženo studií, kterou vypracoval Evropský úřad pro bezpečnost potravin. Podle ní chov slepic v malých klecích zvyšuje riziko onemocnění, zlomenin, podivných způsobů chování a úmrtnosti. Ve volném výběhu dnes žije dvanáct procent slepic, což je o devět procent více než v roce 1990. V těsných klecích však stále přežívá asi tři sta milionů ptáků.

EVROPSKÁ UNIE

EN č. 1 / 2008

Stejná pravidla pro spotřebitelské úvěry v EU Evropský parlament podpořil směrnici o spotřebitelských úvěrech. Nová legislativa umožní Evropanům získat spotřebitelský úvěr v jakémkoli členském státě a současně zabezpečit vysoký stupeň ochrany spotřebitele proti nekalým praktikám poskytovatelů. Směrnice se bude vztahovat pouze na spotřebitelské úvěry do 75 000 eur a nebude zahrnovat hypoteční úvěry ani půjčky na koupi pozemků. První návrh předložila Evropská komise na podzim roku 2002. Po zveřejnění textu v Úředním věstníku EU budou mít členské státy dva roky na její převedení do národní legislativy. Nejkontroverznějším bodem návrhu byl způsob výpočtu náhrady za předčasné splacení úvěru. Nakonec se Parlament s Radou dohodl na tom, že spotřebitelé budou moci předčasně splatit úvěr a věřitel bude mít zároveň právo na odškodnění případných spravedlivých a objektivně odůvodněných nákladů spojených s předčasným splacením úvěru. Směrnice stanoví pravidla pro výpočet odškodnění, která může věřitel v těchto případech žádat po spotřebiteli, a uvádí jeho maximální výši.

Výše jakéhokoli odškodnění nicméně nesmí přesáhnout úroky, které by klient zaplatil při dodržení stanovené délky půjčky. Nová směrnice bude harmonizovat smlouvy o spotřebitelských úvěrech v řadě dalších oblastí: spotřebitelé budou mít právo na standardní informace, které jim umožní vybrat si nejvýhodnější spotřebitelský úvěr v jakémkoli členském státě. Budou stanovena pravidla pro jednodušší výpočet celkových nákladů půjček nabízených jednotlivými banka-

mi, finančními institucemi a zprostředkovateli. Spotřebitelé budou mít také možnost využívat bankovních produktů, které nejsou dostupné v jejich zemích původu. Také banky budou mít větší možnost nabízet své produkty evropským občanům. V celé EU budou také standardizovány definice, které budou používány např. jako základ pro výpočet roční úrokové sazby. Týká se to hlavně pojmů jako je „úvěrová smlouva“, „překročení“, „možnost přečerpání“, „celkové náklady úvěru pro spotřebitele“ či „celková částka splatná spotřebitelem“. Nová směrnice se bude vztahovat na půjčky od 200 do 75 tisíc eur se splatností delší než jeden měsíc. Na úvěry nižší a vyšší by se měly i nadále vztahovat vnitrostátní předpisy. Text se také netýká hypoték, půjček na nákup pozemků, úvěrových smluv, kde je úvěr poskytnut bez úroků,

a platební karty. V celé Evropské unii bude platit právo na odstoupení od smlouvy do 14 kalendářních dnů, u vázaných úvěrů může být tato lhůta zkrácena na 3 dny. Jednou z priorit textu je ochrana spotřebitele před nadměrnou zadlužeností. Informace poskytované věřitelem proto musí umožnit spotřebiteli, aby přijal odpovědné rozhodnutí. Věřitel bude rovněž povinen posoudit před podpisem smlouvy úvěruschopnost spotřebitele. Ke splnění této podmínky budou k dispozici databáze, k nimž budou mít přístup věřitelé ze všech členských států. Trh se spotřebitelskými úvěry dosahuje přibližně 800 miliard eur ročně a s novými pravidly se rozvine jejich přeshraniční poskytování. V současné době představují přeshraniční půjčky pouze 1 % celkového objemu v EU.

Vinařská reforma Čechům pomůže Ministři zemědělství EU se dohodli na reformě vinařství. Původní návrh Komise se hodně změnil – Itálie a Francie prosadily menší rozsah klučení vinic, Češi získají v rámci reformy téměř dvojnásobek prostředků proti původnímu návrhu. Víno se bude dál smět doslazovat sacharózou a moštem. Ministři se dohodli na rozpočtech pro jednotlivé země sedmadvacítky tak, aby zohlednili potřeby reforem v každém státě. Spadá sem restrukturalizace vinic, modernizace výrobních postupů, krizové řízení nebo podpora ekologického zemědělství. Z návrhu naopak vypadla povinnost věnovat část rozpočtu na propagaci vín v třetích zemích. Česko vyjednalo téměř dvojnásobný rozpočet, než byl v původním návrhu EK – Rada EU schválila pro ČR 3 miliony eur.

Schválená reforma počítá s likvidací 175 tisíc hektarů vinic – Komise chtěla původně vyklučit 400 tisíc hektarů. Schéma se bude uplatňovat v tříletém období, v němž bude úroveň vypláceného odškodného postupně klesat. Členské státy budou moci klučení zastavit v případě, že by zasahovalo více než 8% vinic v regionu. Česká republika podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče vinice rušit nebude, spíš jich přibude. Klíčem české reformy bude

restrukturalizace, až skončí, liberalizují se práva na výsadbu, což by mohlo zvýšit produkci. K nejdůležitějším postupům bude dál patřit ochrana zeměpisného označení a označení původu. Navyšování podílu alkoholu doslazováním bude mírně omezeno (o půl procenta), zůstává ale povoleno. Proti původnímu zákazu doslazování se postavily Česko, Německo, Rakousko, Slovensko a Maďarsko. Většinou nekvalitní přebytky, které vinaři nejsou schopni prodat, mohou být vydestilovány pro průmyslové účely. Tato praxe by měla během čtyř let zaniknout. Destilaci vinné drti bude poté moci

nařídit členský stát, nebude ale v EU povinná. Podle eurokomisařky pro zemědělství Marianne Fischer-Boel dospěla Unie k vyvážené dohodě a může se tak soustředit na soutěž s konkurencí a získat zpět svůj podíl na světovém trhu s vínem.

Stránku připravila: Eva Kunertová, Brusel

CO NA TO EUROPOSLANCI

Libor Rouček, poslanec EP za ČSSD

Reforma trhu s vínem byla v Evropské unii dlouho na spadnutí. Hlavním jejím důvodem byla rostoucí nadprodukce a zvyšující se množství dovozů z neevropských zemí. Cílem reformy tak je snížení produkce, zvýšení kvality a posílení konkurenceschopnosti evropských vín. Také čeští a moravští vinaři se pochopitelně zajímali o dopady této reformy na svoji práci. Obávali se zejména hrozícího zákazu doslazování řepným cukrem, což by vedlo k výraznému zdražení a tím snížení konkurenceschopnosti našich vín na evropském trhu.

Kompromis, který se nakonec v evropských institucích podařilo vyjednat, používání řepného cukru povoluje. Bylo také zachováno tradiční české označování vín. Reforma tak české a moravské vinaře v žádném případě neohrozí. Naopak jim pomůže díky spravedlivějšímu systému rozdělování evropských peněz získat z Bruselu více dotací. I to přispěje k dalšímu rozvoji vinařství v naší republice. Jsem velmi rád, že se nám v Evropském parlamentu opět podařilo obhájit zájmy České republiky a jejích občanů, v tomto případě vinařů.

Jan Březina, poslanec EP za KDU - ČSL

Reforma společné organizace trhu s vínem dlouho vyznívala jako konflikt evropského Jihu a Severu. Byli jsme svědky toho, jak vinařsky silné státy jižní Evropy zuby nehty brání svou nadprodukci, která přitom nízkými cenami v důsledku nadměrných dotací vytlačuje z trhu kvalitní vína z jiných členských států. Některé státy kromě toho trvaly na zachování štědrých dotací na mošt, zatímco doslazování cukrem používané po staletí ve střední Evropě mělo být zakázáno. S tím jsme jako Česká republika nemohli souhlasit a taky jsme to dávali hlasitě najevo. Určitý zlom ve vývoji projednávání reformy znamenal postoj Evropského parlamentu, který se k vinařské reformě postavil odpovědně, vnesl do ní prvek

rovného a spravedlivého zacházení a má tak lví podíl na tom, že konečný výsledek odpovídá našim představám. Podařilo se nám totiž prosadit prakticky vše, o co jsme usilovali. Zůstane zachována možnost doslazování vína cukrem, což zvýší konkurenceschopnosti našich vinařů. Navýšení národní finanční obálky pro české a moravské vinaře na dvojnásobek představuje spravedlivější rozdělení finančních prostředků mezi členské státy a usnadní restrukturalizaci vinařství. V neposlední řadě pak zmizí nesmyslná povinnost přispívat na propagaci vína ve třetích zemích, když víno prakticky nevyvážíme, ale naopak dovážíme. Můžeme zkrátka konstatovat, že reforma trhu s vínem z našeho pohledu dopadla úspěšně.

7

ČESKÁ REPUBLIKA/PREZENTACE

EN č. 1 / 2008

Ministr Gandalovič proti navrhovaným diskriminačním opatřením Debata k tzv. Health Checku, tedy prověrce funkčnosti Společné zemědělské politiky (SZP), pokračuje. Na lednovém jednání Rady ministrů zemědělství a rybolovu ministři prezentovali priority jednotlivých členských zemí. Pro Českou republiku jsou zásadní nástroje snížení výdajů na Společnou zemědělskou politiku, snížení objemu přímých plateb a režim SAPS. Zachování systému SAPS (Single Area Payment Scheme, zjednodušený systém přímých podpor) pro nové členské státy až do roku 2013 je podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče pozitivní, je ale potřeba v dalším období řešit specifický přístup k tzv. citlivým sektorům (jedná se o sektory, které jsou v jednotlivých členských státech EU tradiční a nezastupitelné. V ČR jde o pěstování lnu, chmele, produkci škrobu a chov skotu). Česká republika vítá také snížení objemu přímých plateb ve prospěch rozvoje venkova. Je ale nutné zajistit, aby přesouvané částky byly v jednotlivých státech srovnatelné a nedošlo tak k narušení konkurenceschopnosti. Současný systém vede k tomu, že v zemích s většími podniky je převáděno do rozvoje venkova větší množství prostředků než v zemích s malými podniky. Měla by proto být odstraněna výjimka pro farmy do 5 000 eur/rok a tím by došlo k rovnoměrnému převodu ve všech státech EU.

„Navrhuji zavést modulaci, tedy převod finančních prostředků z přímých plateb do rozvoje venkova, pro všechny podniky bez ohledu na jejich velikost, to znamená odstranit hranici pěti tisíc eur. Modulace podle návrhu komise by se dotkla více než poloviny českých farem. V našich podmínkách pětitisícový strop odpovídá farmě obhospodařující asi osmnáct hektarů,“ vysvětlil Gandalovič. Zásadní jsou pro ČR návrhy nástrojů na snížení objemu výdajů na Společnou zemědělskou politiku. Opakovaně deklarujeme, že opatření redukující přímé platby jen na bázi velikosti farmy jsou pro Českou republiku nepřijatelná. „V České republice by přímé platby byly sníženy o zhruba čtrnáct procent, což je nejvíc ze všech členských států. Opatření by dopadlo na 2014 současných podniků, které obhospodařují téměř sedmdesát sedm procent země-

dělské půdy,“ uvedl 1. náměstek ministra Ivo Hlaváč. „Došlo by k diskriminaci podniků, které by jinak na trhu obstály,“ dodal. UNIE ZPŘESŇUJE PODMÍNKY PŘÍMÝCH PODPOR V RÁMCI SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY Nová pravidla a režimy přímých podpor v rámci Společné zemědělské politiky a politiky rozvoje venkova byla dalším předmětem rozpravy na Radě ministrů zemědělství a rybolovu v Bruselu. Z pohledu nových členských států EU se jako zásadní jeví upřesnění požadavků na realizaci cross-compliance a právní úpravy přímých plateb. Pozitivní je z našeho pohledu zvýšení pravidla de minimis v případě méně závažných porušení zásad cross-compliance na částku 100 eur, a to především z hlediska snižování administrativní zátěže. „Vzhledem k tomu, že celou řadu předmětných nástrojů je třeba zavést urychleně, optimálně už v roce 2008, byl schválen kompromisní návrh. Podle něj budou podmínky cross compliance aplikovány postupně. První část v

roce 2009 a většina zásad včetně těch, které se týkají welfare zvířat a veřejného zdraví až v roce 2011,“ řekl ministr zemědělství Petr Gandalovič. „Ochota schválit tento návrh ale byla podmíněna příslibem Komise pokračovat v debatě ohledně náběhu cross compliance a některých dalších nedořešených otázek ještě jednou v rámci tak zvaného Health Checku, tedy prověrky funkčnosti Společné zemědělské politiky,“ upřesnil 1. náměstek ministra Ivo Hlaváč. Cross compliance podmiňuje čerpání dotací přiznaných v rámci SZP dodržováním sady unijních právních předpisů zaměřených hlavně na ekologii, nezávadnost potravin, správné zacházení s hospodářskými zvířaty a rostlinolékařství. Státy EU 15 aplikovaly cross compliance v tříletém přechodném období, kdy už přijímaly přímé platby v jejich plné výši. V případě nových členských států ale návrh předpokládal aplikaci cross compliance ještě v době používání režimu SAPS a v době, kdy by nedostávaly přímé platby v plné výši. Evropská legislativa byla dosud nastavena tak, že nové člen-

Petr Gandalovič: „Navrhuji zavést převod finančních prostředků z přímých plateb do rozvoje venkova pro všechny podniky bez ohledu na jejich velikost.“ foto: archiv ské státy, které vstoupily do EU v roce 2004 a zároveň aplikují systém jednotné platby na plochu SAPS, by měly zavést kontrolu zákonných požadavků na hospodaření v roce 2009. Česká republika společně s dalšími členskými státy dlouhodobě zastávala pozici, že by nové členské státy měly plně aplikovat cross compliance až od okamžiku, kdy budou mít nárok na čerpání 100 % přímých plateb, tedy od roku 2013. Nicméně v rámci přijatelného konsenzu

a v souznění s ostatními novými členskými státy skupiny V4 jsme byli ochotni daný kompromis přijmout a ke všemu se vrátit v rámci Health Checku. „Dojde-li k porušení podmínek cross-compliance a sankce nepřevýší sto eur, nebudou už vyžadovány následné kontroly, pouze doložení nápravy,“ uvedl ministr Gandalovič.

(mze)

III. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE Do nového roku 2008 vstoupila společnost Regionservis III.setkáním starostů/starostek a místostarostů/místostarostek Olomouckého kraje. Původně přihlášený nízký počet zastupitelů se rozšířil na konečných 90 účastníků, z nichž naprostá většina setrvala až do posledních chvil. Setkání se zaměřením na rozvoj obcí kraje, aktuality a příležitosti obcí do roku 2013, posílení příjmů samospráv, dotace, ekologii a informační systémy bylo rozděleno do dvou odborných a jednoho komerčního panelu. Ředitel programu Regionservis Lukáš Tesař v úvodu krátce představil pořádající společnost, zdůraznil potřebu jednoty a soudržnosti samospráv a s přáním dobrého roku pozval účastníky na akce konané v roce 2008.

GENERÁLNÍ PARTNER

V I. odborném panelu – Rozvoj obcí kraje, regionální operační programy a finanční plánování – vystoupila JUDr. Zdeňka Šrámková, vedoucí odboru územního pracoviště Olomouc Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava. Informovala o harmonogramu vyhlašování výzev na podávání žádostí a opakovaně doporučila a zdůraznila základní zásady pro zpracování: cílevědomý a kvalitní projekt, směřující k prosperitě – zvýšení cestovního ruchu, snížení nezaměstnanosti. Nutnost zajištění odborníků pro přípravu projektu, nastavení reálných hodnot, potřebu stálé konzultace, správnou strategii pro dosažení cíle. Obchodní a marketingový ředitel EU centrum Jakub Zahrádka poskytl konkrétní návody, jak získat a využít dotaci, a s využitím šestileté zkušenosti firmy

OFICIÁLNÍ PARTNER

také varoval před častými chybami a omyly. Zdůraznil počáteční stanovení priorit, vyhodnocení nákladů, 5 fází přípravy, varoval před podceněním kvality závěrečné zprávy a celkovým vyhodnocením (vracení dotace není výjimečným zjevem). Ve II. odborném panelu, týkajícím se reálných cest posílení financí obcí, vystoupil Ing. Luděk Tesař, ekonom s mnohaletými zkušenostmi ze státní správy. Věnoval se aktuálním otázkám financování obcí v období 20082009 a jeho veskrze praktický vstup upozorňoval zastupitele na všechny souvislosti a možnosti pro obce, zatím ovlivněné faktem, že finanční prostředky jsou především v rukou státní správy (na rozdíl od samospráv, které mají naopak kompetence). Rozebral novelu RUD pro rok 2008, kterou se posilují pozice krajů, nikoli obcí, zdůraznil význam měkkých projektů, které mají vysokou šanci na úspěšnost, a hovořil rovněž o významu úvěrů, které i do budoucna budou řešit financování. Úspěšná obec bude ta, která má jasno v cílech a prioritách (tj. má plán, jedná rychle a dobře ví, co si může dovolit). Ing. Tesař informoval o možnosti připojit podpis pod petici Stop dotacím z centra, zelenou samosprávám a zdůraznil, že jedinou silou, schopnou ovlivnit přerozdělování, jsou starostové obcí. V závěru setkání hovořil Ing. Ivo Kropáček na téma novely zákona a budoucnosti odpadového hospodářství.

HLAVNÍ PARTNEŘI

(využití autovraků, 50% využití komunálních odpadů, odpadní oleje, baterie a akumulátory, integrované systémy odpadového hospodářství – zde doporučil spojování sil mezi obcemi či mikroregiony, skládkování biologicky rozlišitelných komunálních odpadů). Generálním partnerem III. ročníku setkání starostů a místostarostů Olomouckého kraje byla firma AVE CZ ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ s.r.o., jejíž zástupce Ing. Luboš Kačírek představil jak činnost firmy, tak programy, jimiž reaguje na municipální požadavky (např. sběrné dvory). Představitelé hlavních partnerů (Jiří ANTOŠ, ředitel společnosti TR ANTOŠ s.r.o., Karel BEROUNSKÝ, obchodní ředitel společnosti OCÉ Česká republika) měli rovněž možnost představit své firmy a je-

jich možnosti využitelné pro města a obce. Závěrečným zlatým hřebem pak bylo losování cen poskytnutých hlavními partnery a Regionservisem z Fondu na podporu rozvoje obcí a měst, za které budou výherci beze vší pochyby ve svých domovských obcích pochváleni. Firma OCÉ-Česká republika opět věnovala kvalitní tiskárny (a jednu ze starostek-výherkyň tak zcela vyvedla z míry), EU centrum věnovalo zdarma zpracování dvou žádostí o dotace z EU, ELSTAV lighting poskytl poukaz na nákup prvků veřejného osvětlení a TR ANTOŠ poukaz na slevu na lanové prvky. Losovalo se i o pozornosti oficiálního partnera, firmy MICROSOFT či o lístky na ples starostů a starostek, který se bude konat 1. února v Praze. Všechny příspěvky je možné nalézt na

www.regionservis.cz.

DLOUHODOBÝ PARTNER

8

EVROPA

EN č. 1 / 2008

V Česku jsou v pohotovosti hlavně zdravotníci Když se nám něco nelíbí, jdeme hromadně do stávky. A jako masa vždycky něco vyjednáme. Tím se řídí zaměstnanci mladoboleslavské Škodovky, ale také učitelé nebo lékaři. Ti všichni se v loňském roce rozhodli pro stávku. Co všechny případy spojovalo? Peníze. Například Škoda auto se nedokázala domluvit se zaměstnanci na růstu mezd. Stávka, kterou pozdější analýza označila za nezákonnou, přinesla ovoce – třináct procent k platu. Časté jsou také stávky ve zdravotnictví. Například v lednu 2006 vyhlásili stávkovou pohotovost praktičtí lékaři, pediatři a ambulantní specialisté, na tři hodiny byly zavřené také lékárny. Hned v únoru zdravotníci

demonstrovali v Praze, v květnu zorganizovali Týden zdravotnického neklidu. Neklidný byl i rok 2007. Vedle zdravotníků o sobě dávali vědět učitelé, například v prosinci se jejich stávky zúčastnilo sedm

tisíc z téměř jedenácti tisíc škol, celkem sto třicet tisíc učitelů. Co stávkující skupiny ještě spojuje? Odbory. Počet odborářů přitom v České republice klesá. A jejich síla slábne. Jen v loňském roce se to ukázalo hned několikrát. Když například odboráři vyšli v létě do ulic kvůli reformě veřejných financí, jejich řady byly menší, než se původně očekávalo. „Občas mi připadá, že odbory hlasitě vystupují jen proto, aby na sebe strhly pozornost. Chtějí prosadit něco, co by podkopalo

půdu současným tendencím, ženou se za úspěchem, který by jim mohl navrátit upadající prestiž,“ říká poslanec za ODS Daniel Petruška. V odborech se sdružuje přibližně osm set tisíc lidí, ještě v polovině devadesátých let se však počet členů pohyboval kolem dvou milionů. „Odbory slábnou, jen se s tím nechtějí smířit,“ soudí Petruška. Podle odborářů už jejich řady neřídnou tak jako dříve. Ani tak jim ale současná situace příliš nevyhovuje. „Souvisí to s odcho-

dy lidí do důchodu. Věkově starší opouštějí pracovní pozice a pokud se na jejich místo dostane někdo mladý, s členstvím v odborech většinou příliš nespěchá, nemá s tím zkušenost,“ vysvětluje Vladimír Kubinec z Českomoravské konfederace odborových svazů. Někteří zaměstnanci podle něj do svazů nevstupují, protože sázejí na vyjednávání podmínek v kolektivních smlouvách, kde odboráři domluví výhody i pro ně. „To je vypočítavé, i proto, že takhle nemusí platit členské pří-

spěvky,“ tvrdí Kubinec s tím, že část lidí není v odborech ze strachu před ztrátou pracovního místa – členství v odborech se podle něj nenosí zvlášť ve vedoucích funkcích. Nejnověji uvažují o stávce odboráři ze zdravotnictví a sociální péče. Důvodem jsou spory s ministerstvem zdravotnictví o úpravu pracovní doby a řešení přesčasů. Dalšími protesty hrozí i jiná zdravotnická zařízení z dalších důvodů a o stávce přemýšlejí také například řidiči autobusů ze severní Moravy. Jan Štifter

tido popular) tehdy chystala rozsáhlé změny v zákoníku práce, které měly omezit některá práva pracujících. Co se demonstrací a politických protestů týče, Španělé patří k nejangažovanějším národům v Evropě. Zdá se, že po omezování za frankistické diktatury jsou si Španělé dobře vědomi svého práva otevřeně se vyjádřit k tomu, co je pálí, a na rozdíl od nás demonstrují mnohem častěji a mnohem mohutněji. Protesty Španělů proti válce v Iráku patřily v Evropě k těm, o nichž bylo nejvíce slyšet. Když se před několika lety připravoval zákon o manželství gayů a lesbiček, konaly se mohutné demonstrace

jak příznivců, tak odpůrců tohoto zákona. Zatím poslední masové shromáždění se konalo v závěru loňského roku. Stála za ním církev, tradičně blízký spojenec Lidové strany. Asi 200 000 lidí se sešlo na Kolumbově náměstí (Plaza Colón) v Madridu, aby demonstrovalo „za rodinné hodnoty“. Není však pochyb o tom, že šlo o veřejné vystoupení církve proti levicové vládě Luise Zapatera. Ve Španělsku tak začíná předvolební klání. Parlamentní volby jsou vypsány na 9. března. Síly lidovců a socialistů jsou zatím vyrovnané, opozice přitvrdila.

Pokud jsou použity i dostatečně demonstrativní prostředky, bývají aspoň z části vyslyšeny některé požadavky. Podle nálady ve společnosti to vypadá, že Italové se stávkami hned tak nepřestanou. Momentálně visí ve vzduchu stávka státních úředníků, kterým nebyly koncem roku prodlouženy pracovní smlouvy. Většina pracovních smluv je na dobu určitou, které končí s koncem roku. Výjimkou nejsou ani výpovědi před Vánocemi a dovolenou. Zaměstnavatel tak není nucen proplácet dovolenou a také další výhody, které jsou například v České republice běžné. Tento problém však souvisí i se

špatnou legislativou v rámci trhu práce. Zaměstnanci supermarketů zase upozorňují na fakt, že jejich plat i přes rostoucí inflaci zůstává po několik let stejný. Spokojení jsou asi pouze politici. Ti nestávkují a platy si zvyšují pořád. Je to běh na dlouhou trať, který ne vždy dojde ke kýženému výsledku, ale stojí za to se aspoň pokusit. S četností, s jakou se stávky opakují, mám zato, že v postatě nic moc neřeší. Poukazují spíše na nespokojenost zaměstnanců a náladu ve společnosti, a ta opravdu není zrovna nejlepší.

Španělé raději demonstrují Zákonná úprava stávkování ve Španělsku nemá dlouhou historii. Poprvé bylo právo na stávku upraveno královským zákonným dekretem o pracovních vztazích 17/1977, tedy až dva roky po smrti generála Franka. Za Frankovy diktatury byly veškeré veřejné projevy omezeny nebo přímo zakázány včetně stávkování a shromažďování na veřejných prostorech. V současnosti není právo na stávku upraveno žádným speciálním zákonem, protože dnes platná španělská ústava ve svém článku 28. 2. výslovně zmiňuje právo na stávku mezi taxativně vyjmenovanými základními lidskými právy. Nicméně v praktické realizaci bylo potřeba podmínky stávkování nějakým způsobem upravit, takže jako precedens pro případné soudní spory platí některá rozhodnutí španělského ústavního

soudu z roku 1981. Je například zakázáno stávkovat bez předběžného ohlášení stávky policejním úřadům. Prostávkované dny v té které zemi jsou jedním z ukazatelů, k nimž Evropská komise přihlíží, když posuzuje úroveň sociálního dialogu jako odrazu kvality života pracujících. I z tohoto důvodu byla na univerzitě v Oviedu zpracovaná podrobná studie zahrnující vývoj stávkového hnutí ve Špa-

nělsku od smrti generála Franka a pádu diktatury v roce 1975 do roku 2005. Ze studie jednoznačně vyplývá, že počet stávek, počet prostávkovaných dní a počet pracujících, kteří se stávky aktivně zúčastňují, každým rokem klesá. Strmý pád stávkového hnutí nastal zejména na konci 80. a trvá až do současnosti. Po vstupu Španělska do EU v roce 1986 totiž nastal obrovský ekonomický rozmach ve všech odvětvích hospodářství, který s menšími výkyvy trvá dodnes, zejména ve stavebnictví. Podařilo se překonat i vysokou nezaměstnanost, která na konci 80. let činila až 22%. Nezaměstnanost v současnosti není vysoká a v některých

odvětvích je naopak nouze o pracovní síly, které jsou pak doplňovány z řad početných imigrantů. Statistické ukazatele ve zmíněné studii přesvědčivě dokazují, že se snižováním nezaměstnanosti se snižuje i počet a masovost stávek. Zatímco v letech 1986–1990 se konalo 1 176 lokálních stávek, v letech 2001–2005 jich bylo 693. Nejčastěji se stávkuje v průmyslu, kupodivu méně ve stavebnictví a sektor služeb stávkami téměř není poznamenán. K velké generální stávce došlo naposledy v červnu 2002. Zúčastnily se jí téměř 4 miliony pracujících. Tato stávka však byla motivována spíše politicky než sociálně. Vláda pravicové Lidové strany (Par-

Anna Tkáčová

„Sciopero“ k Itálii prostě patří Slovo „sciopero“ v překladu stávka, patří mezi ta, která si cizinec v Itálii lehce zapamatuje. Důvod je prostý, stávkuje se všude a prakticky pořád. Stávkují zaměstnanci železnic, popeláři, řidiči kamionů i státní uředníci. Zatím poslední velkou stávku uspořadali kamionisté počatkem prosince 2007. Na čtyři dny byla v Itálii zastavena veškerá kamionová doprava. Čerpacím stanicím začal docházet benzín a z pultů zmizela zelenina i ryby. Řidiči kamionů požadovali snížení přepravní daně a zvýšení dotací. Italská vláda vše přislíbila, ale to ještě neznamená, že své sliby splní. Pokud se tak nestane, kamionisté chtějí stávku zopakovat. Kamionová doprava zajišťuje v Itálii 84% přepravy zboží a pouze 1,43% připadá na levnější železniční dopravu. Z letmého pohledu se může zdát, že by bylo výhodnější využívat ekologičtější vlakovou dopravu, ale to má také jeden háček. Železničáři v Itálii stávkují i několikrát do měsíce, a tak dodavatelé nemají jistotu, že zboží přepravené vlakem dorazí ke spotřebiteli v termínu, s čímž souvisí penále a další problémy. Stávky vlaků a věřejných dopravních prostředků

jsou v Itálii tak běžnou záležitostí, že při žádosti o místo je rozhodující, zda máte vlastné vůz. Spoléhat se na místní dopravu je celkem nemožné. Světově asi nejproslulejší jsou stávky popelářů v okolí Neapole.

Problém s odpadem se tu řeší již čtrnáct let. Chybějí skládky a třídění odpadu. Po stávce popelářů jsou ulice přeplněné igelitovými taškami a vším, co lidé odhodí. Situace je naprosto neúnosná, ale opakuje se v pravidelných inter-

valech již po několik let. Zdá se, že stávky nic moc nevyřeší. V podstatě slouží spíše novinářům jako témata k reportážím. Na problém se upozorní, ale funkcionáři, kteří ho mají vyřešit, jej využívají spíš jako politickou kampaň. Navzájem se osočují a dohadují, do čí kompetencí daná věc spadá. Stávky tak asi nejvíce zatěžují řadové občany, kteří jsou nuceni brodit se odpadky, do práce jezdí vlastním vozem a kupují předražené výrobky kvůli neekonomickému způsobu dopravy. Stávky však mají svůj smysl, je to jediný způsob jak dát vědět veřejnosti, že něco není v pořádku.

Zuzana Larišová

Stávky v Británii omezuje zákon, nezmění to ani nová charta EU Stávky zaměstnanců ve Velké Británii nemají na tamější ekonomiku tak zničující efekt jako například ve Francii, přesto se však vláda snaží legislativně omezit jejich konání. Jedná se zvláště o takzvané Právo na stávku, které je v Británii omezené od osmdesátých let. V Británii smějí zaměstnanci stávkovat pouze potud, pokud stávku schválí většina členů odborového svazu v tajném hlasování. Solidární stávky s jinými podniky jsou zakázány. Ostrovní zákonodárství se tak dostalo do kolize s Chartou základních práv, která je součástí reformní smlouvy Evropské unie, jež byla schválena 30. listopadu 2007. Podle článku 28 totiž zaměstnanci mají právo v případě střetů zájmů kolektivně na obranu svých zájmů vystupo-

vat, a to i stávkou. Premiér Gordon Brown ještě před jejím podpisem potvrdil své odhodlání hájit britské zájmy i za cenu veta nové smlouvy. „Pokud nedosáhneme těchto požadavků, nebudeme samozřejmě moci přijmout novou smlouvu, a já si myslím, že to lidé v Evropě dobře vědí.“

Předseda Komise José Manuel Barroso na oplátku britského premiéra ujistil, že „výjimky, za které Británie tak tvrdě bojovala, zůstanou v textu zachovány.“ Londýn se nebude muset na úrovni EU řídit rozhodnutími v oblasti vnitra a justice a také, že Británie nebude vázaná dlouho diskutovanou Chartou základních práv, která má být součástí reformní smlouvy. Zatím posledním protestem proti politice britské vlády byla stávka zaměstnanců britské Královské pošty v říjnu minulého roku. Přerušení práce asi 130 000 poštovních odborářů

způsobilo v zemi kolaps poštovního systému. V některých částech Británie nedostali lidé či firmy poštu déle než týden, protože během několika pracovních dnů mezi stávkami se nepodařilo ji distribuovat. Dave Ward z poštovních odborů obvinil manažery pošty z otrockých pracovních podmínek zaměstnanců. „Aby stihli v pracovní době udělat to, co mají, poštovní zaměstnanci nosí více pošty než by měli, neberou si volno a používají k rozvážení pošty vlastní auta,“ řekl Ward. Pro metropoli Londýn je zase doslova šokem již téměř pravi-

delné stávkování tamních zaměstnanců metra. Již tak přetíženou dopravu nečinnost metra doslova ochromí, mnozí lidé raději zůstávají doma, než aby jeli zcela plnými autobusy několik hodin do práce po beznadějně ucpaných silnicích. Poslední dvoudenní stávka se uskutečnila během loňského října. „Je to naprosto neomluvitelná stávka, obyvatelům Londýna způsobuje ohromné problémy a poškozuje obchodní život města,“ řekl premiér Gordon Brown. Další komplikaci pro své spoluobčany připravili jednodenní stávkou zaměstnanci veřejné

správy 31. ledna 2007, tedy v poslední den, který je v Británii oficiálně vyhrazen pro podání daňového přiznání. Podat daňové přiznání se tak nepovedlo půl milionu občanů. V březnu 2006 se zase konala největší stávka komunálních úřadů kvůli konfliktu s vládou ohledně starobních důchodů. Do ulic britských měst vyšlo na milion a půl demonstrantů, kterým se nelíbilo zrušení tzv. pětaosmdesátiletého pravidla. Každý státní zaměstnanec podle něj měl právo po dosažení šedesáti let na plnou penzi. Jedinou podmínkou bylo 25 let práce. Petr Pohorský

9

EVROPA

EN č. 1 / 2008

Stále více německých firem migruje na východ Stále více firem alespoň část produkce přesouvá do zahraničí. Ve většině případů do střední a východní Evropy. Jak se často opakuje v německých médiích, je to hlavně z ekonomických důvodů. Mzda a výrobní náklady jsou v těchto zemích nižší než v Německu a firmy mají většinou v prvních letech daňové úlevy. To se samozřejmě nelíbí německým pracujícím, kteří mají strach o svoji budoucnost. Pracovních míst ubývá, mzda stagnuje. Pracovní podmínky se zhoršují. Také důvěra německých podniků v ekonomiku je slabší, než se předpokládalo. Ukázaly to předběžné závěry loňského prosincového šetření, které provedl institut Ifo. Index podnikatelského klimatu se tak dostal nejníže od ledna 2006 a činí 103 body, zatímco v lis-

topadu hodnota indexu byla 104,2 bodu. Nejnovější výsledek nesplnil ani odhady analytiků. Ti v anketě agentury Reuters předpokládali, že index klesne pouze na 103,8 bodu. Za horším výsledkem stojí hlavně slabší hodnocení současných podmí-

nek pro podnikání, což pro další vývoj ekonomiky není dobrá zpráva. Dalším problémem je stagnující mzda a to již skoro 10 let. I když se podíváme na německé prosperující firmy, žádné zvýšení mezd není na obzoru. A nejen to. Kráceny anebo úplně zrušeny jsou dávky, které byly v Německu běžné. Tak jako 13. výplata, tzv.: „vánoční mzda“ anebo 14. výplata: „peníze na dovolenou či odpočinek“. Když si k tomu ještě představíme mzdovou stagnaci trvající již od roku 1998 a odbourávání pracovních míst tím, že firmy přesouvají své produkce do zahraničí, je si-

tuace opravdu vážná. V letošním roce jsou ale odbory připraveny vymoci zvýšení mezd, a to i za podpory stávek. Osmiprocentní zvýšení mezd chtějí odboráři pro pracující v státním sektoru, také v průmyslu požadují odbory zvýšení o 8%. Až sedmiprocentní zvýšení požadují i chemická odvětví. Za zvýšení mzdy se postavil ve svém rozhovoru pro německou televizní stanici ARD i německý vicekancléř Frank-Walter Steinmeier, politik SPD. Ten chce zavést jednotnou minimální mzdu ve výši 7,50 €. Proti tomu jsou členové CSU, kteří jednotnou minimální mzdu zavést nechtějí.

V České republice v poslední době došlo ke spojení největšího výrobce surovin pro bionaftu v zemi, společnosti Setuzy, s německou firmou Campa. Transakci potvrdil ve svém rozhovoru 6. prosince 2007 šéf Setuzy Martin Procházka. „Zároveň naše druhá firma Spolchemie získala za deset milionů eur čtvrtinový podíl v Campě,“ dodal Procházka, jenž je současně i ředitelem chemičky Spolchemie. Její majoritní majitel ViaChem vlastní také druhou půlku Setuzy. Od propojení si obě strany slibují posílení pozic v Česku i Německu. Spojí pod jednu střechu ná-

kup surovin, výrobu biosložky i odbyt. Nejnovější zprávy o investicích z Německa jsou ze 14. ledna 2008 a sice, že automobilka Volkswagen (VW) uvažuje o výstavbě nového závodu v Čechách. Konkrétně se mluví o Vrchlabí. A s odvoláním na informace pocházející z kruhů blízkých vedení koncernu VW to ve svém článku napsal německý odborný časopis Auto, Motor a Sport. Ve Vrchlabí se mají vyrábět auta s názvem Up. Má se jednat o vozy nejnižší kategorie a není vyloučeno, že se tyto vozy budou vyrábět pod značkou Škoda. Jana Lochmanová

Modernizace trhu práce: jaké budou následky? Od 80. let minulého století se pracovní podmínky ve Francii razantně změnily. Úrazy, tisíce nemocí z povolání a čtyři zveřejněné případy úmrtí z důvodu přepracování, taková je bilance jen za loňský rok. Trh práce vyžaduje velké změny. Ve státních sektorech panuje napětí stejně jako mezi důchodci a studenty. Francii nemine další vlna stávkování. Francouzi si dnes váží každého zaměstnání a snaží se odolávat nátlakům vedoucím ke ztrátě práce. Nejkritičtější situace je bezpochyby ve stavebním, sklářském, chemickém, a potravinářském průmyslu. Dělníci pracují v podmínkách ohrožujících zdraví a bezpečnost (zima, fyzická námaha, úrazy, přepracování). Ani situace v dopravě a ve školství nevypadá slibně kvůli rostoucímu násilí. Nezastupitelnou roli při sjednávání pracovních podmínek mají odbory, které existují ve Francii od roku 1880. I když jich dnes není mnoho, jsou velice aktivní. Pokud je jejich vyjednávání bez výsledku, stávka je na obzoru. Vstoupit do odborů může každý zaměstnanec, členství přijde na deset eur měsíčně. V podniku s více jak padesáti zaměstnanci je zaručena ochrana před propuštěním. V menších

podnicích se členství nemusí zaměstnavateli líbit. To je také důvod, proč je v odborech jen 8% zaměstnanců, ve srovnání například se severními státy (až 90% zaměstnanců). Dalšími důvody jsou nepřehlednost ve vnitřní organizační struktuře nebo nedůvěra. Mezi nejvlivnější odbory v zemi patří CGT a CFDT, které si přejí do budoucna vylepšit podmínky a postavení odborů ve francouzské společnosti. Stávky patří k typickému revolučnímu chování Francie, které se dochovalo z minulosti. Každý má právo stávkovat a organizovat stávku, pokud existuje patřičný důvod. Mezi nejvíce obávané „stávkaře“ patří studenti. Nemají povinnost chodit do zaměstnání, tudíž si můžou dovolit manifestaci. Že je není lehké zastavit, dokládají masové manifestace z roku 2006. Důvodem byla pracovní

smlouva pro mládež do 26 let, CPE (Contrat première embauche), uzavíraná při prvním pracovním poměru. Zkušební doba dvou let CPE se stala Francii osudnou a kvůli ní se shromáždilo kolem tří milionů osob (dle zdrojů CGT). A jaké byly následky? Uzavřené školy, nefungující dopravní systém a neprůjezdné silnice. Poslední manifestace proběhla v říjnu loňského roku a motivem bylo posunutí věkové hranice odchodu do důchodu bez rozdílu pro všechny, včetně zaměstnanců dopravního systému SNCF a RATP. Ti nesouhlasili s posunem z 60 na 65 let a trvali na dodržení podmínek zakotvených v pracovní smlouvě. Den bez dopravy představuje ztrátu 200 milionů eur. „Máme dost stávkování, stojí to peníze, čas a energii,“ ozývali se lidé postižení stávkami. Napětí vzniká i ve zdravotnictví kvůli nezaplaceným přesčasovým hodinám za poslední čtyři roky (23 milionů hodin). Roselyne Bachelot, ministryně zdravotnictví, dodává: „Pokud vyjednávání dopadne dobře a společně s odbory najdeme rychlou dohodu, tyto ho-

foto: Daniel Maunoury diny by mohly být proplaceny v březnu nebo v dubnu.“ Aktuální téma, které Francouzům nedá spát, je projekt „Modernizace pracovního trhu“. Cílem projektu je snížit nezaměstnanost, zajistit dynamický trh práce, boj proti nelegálnímu zaměstnání, zjedno-

dušení administrativy, zvýšení kontrol dodržování řádných pracovních podmínek. Kromě toho by se v příštích dnech měly definitivně dohodnout délka pracovní doby, způsoby ukončení pracovního poměru, zkušební doba, nové způsoby uzavření pracovní-

ho poměru i otázky přesčasových hodin. Zda se ale zástupci odborů s vládou domluví, není ještě jasné. Každopádně koncem měsíce má proběhnout další jednotná stávka pracovníků veřejného sektoru. Ilona Mádrová

MÉDIA

Evropská unie chce volně šířené televize na satelitu Veřejnoprávní televize nemají kódovat vysílání vlastních pořadů přes družici BRUSEL/PAŘÍŽ – Časté stěhování obyvatel Evropské unie a zastaralé řešení televizních práv pro vysílání přes satelit donutily Evropskou unii k radikálnímu řešení. Evropský parlament připravuje návrh zákona, který by veřejnoprávním a státním televizím přikázal vysílat z družice nekódovaně, tedy pro všechny majitele satelitních přijímačů bez nutnosti používat dekódovací karty od provozovatelů placených satelitních služeb. NEKÓDUJE JENOM ČT 24 Na nejnovější iniciativu europoslanců upozornila jako první francouzská média, z nichž čerpá oborový server Satelli-Line. Podle něj by jednotlivé národní televize veřejné služby, jako je například Česká televize, měly přes satelit vysílat nekódovaně alespoň pořady vlastní výroby. U přebíraných pořadů a sportovních přenosů, pro než televize nakupují práva v zahraničí, a ta se obvykle vztahují jen pro území státu, kde stanice vysílá, by zůstal satelitní signál zakódovaný a přijímat by ho moh-

li pouze diváci s příslušnými kartami a pouze na území dané země. Nápad Evropského parlamentu může značně narušit plány největšího evropského satelitního operátora SES Astra, který žije především z poplatků televizních stanic za prostor na satelitních transpondérech a za kódování jejich signálu. Některé veřejnoprávní kanály, jako třeba česká zpravodajská stanice ČT 24, však nekódovaně vysílají už dnes. Z programů České televize však jde o výjimku, protože ČT 24 vysílá pouze zpravodajství a publicistiku vlastní výro-

by. Naopak kanály ČT 1, ČT 2 a ČT 4 Sport na satelitu kódují. KDO ZAPLATÍ ODKÓDOVÁVÁNÍ? Pokud by Česká televize musela u těchto tří stanic odkódovávat vysílání v časech, kdy zařazuje pořady vlastní výroby, paradoxně by se jí tento krok ještě prodražil. Těžko si totiž představit, že by náklady spojené s přerušováním kódování dobrovolně hradily společnosti, které pro ČT zajišťují distribuci signálu všech čtyř stanic přes satelit. Na druhou stranu by se tím alespoň částečně vyřešil problém s příjmem českých televizních programů mimo území České republiky. Legálně se tak zatím může dít pouze na půdě českých zastupitelských úřadů. „Stále více obyvatel EU mění své bydliště a v zahraničí pak často

nemají možnost přijímat televizní stanice ze svého domova, protože ty jsou kódované,“ cituje web Satelli-Line z návrhu Evropského parlamentu. Některé země, jako třeba Polsko nebo Rumunsko, vysílají prostřednictvím satelitu volně šířené televizní programy pro krajany v zahraničí. Polská veřejnoprávní stanice TVP takto provozuje kanál TV Polonia, americká společnost CME, která v České republice vlastní televizi Nova, Galaxii sport a filmový kanál Nova Cinema zase šíří rumunský satelitní program Pro TV International (dostupný je také českým divákům v placené satelitní službě Digi TV). ODVÁŽNÝ PLÁN Německé veřejnoprávní televize ARD a ZDF, jejich lokální verze a také veřejnoprávní sta-

nice jednotlivých spolkových zemí vysílají na satelitu nekódovaně už nyní a nehodlají na tom do budoucna nic měnit. Ke změně názoru je nepřesvědčila ani snaha společnosti SES Astra vytvořit v Evropě kódovanou satelitní službu pro samostatně vysílané satelitní programy, jejichž příjem by sice nebyl nijak zvlášť zpoplatněn, divák by si ale musel pořídit konkrétní satelitní přijímač s dekódovací kartou od této společnosti. Projekt s názvem Doplhin však zatím naráží na odpor a postavil se proti němu i německý kartelový úřad. Rakouské a švýcarské veřejnoprávní televize na rozdíl od německých svoje vysílání na satelitu kódují. Oproti tomu britská BBC šíří svoje programy přes družici volně, protože však využívá satelit, který nemá dobrou pozici pro příjem ve střední

a východní Evropě, například v České republice je naladí jen diváci se satelitními anténami o průměru okolo jednoho metru a více. Evropský parlament chce docílit stavu, kdy všechny národní veřejnoprávní a státní televize budou vysílat na jednotné satelitní pozici a budou zachytitelné v libovolné části Evropské unie na nejjednodušší satelitní anténu o průměru 33 až 50 centimetrů.

Jan Potůček Autor je redaktorem týdeníku Reflex

10

EKONOMIKA

EN č. 1 / 2008

Krátce z ekonomiky Unie chce propagovat biopotraviny Euro platí už i na Kypru a Maltě Eurozóna dnes má už 15 členů. Přijetí dalších dvou malých zemí – Kypru a Mlaty (kromě Lucemburska a Slovinska) do eurozóny rozpoutalo diskuse o nutnosti změny rozhodovacího mechanismu v Evropské centrální bance. V současném systému totiž mají teoreticky šéfové centrálních bank Malty a Německa stejné slovo. Dalším problémem je velikost celého rozhodovacího orgánu ECB - narostl na 21: 6 zástupců ECB a 15 guvernérů národních centrálních bank. Je tedy pravděpodobné, že přijetí dalších členů vyústí v systém, ve kterém budou mít menší země rotující hlasovací práva. ČR má schválen 21 z 16 operačních programů Evropská komise schválila dalších šest operačních programů České republiky na období 2007-2013. Jedná se o dva tématické operační programy – OP Životní prostředí a Integrovaný operační program a čtyři programy spadající pod Cíl 3 regionální politiky EU Evropská územní spolupráce. Celkem tak byl dosud schválen 21 ze 26 operačních programů (započítány i dva síťové operační programy), které jsou financovány ze strukturálních fondů v rámci regionální politiky EU. Stížnost na Microsoft Norská softwarová společnost Opera, známá pro svůj stejnojmenný internetový prohlížeč, podala Evropské komisi stížnost na Microsoft pro narušení hospodářské soutěže. Měl se ho dopustit provázáním prohlížeče Internet Explorer s operačním systémem Windows. Loni v říjnu Microsoft souhlasil, že svůj operační systém Windows bude prodávat odděleně od multimediálního přehrávače Media Player, který byl původně součástí systému. Provázání obou produktů představovalo podle konkurentů Microsoftu nekalé jednání. Evropská komise jim dala za pravdu. Opera nyní Komisi vyzvala, aby podobně jako v případě Media Playeru postupovala v případě prohlížeče Internet Explorer. Stížnost podpořil také Evropský výbor pro interoperabilní systémy. (eku)

Zájem spotřebitelů o ekologicky vyráběné produkty se rychle zvyšuje a tento trend bude rozhodně pokračovat i nadále. Očekávaná zvyšující se poptávka však letos nebude souviset pouze se stoupající životní úrovní českých obyvatel, kteří si tak mohou dovolit dát peníze za kvalitnější, ale dražší biovýrobky, ale také díky informační kampani, kterou plánuje Evropská unie a Státní zemědělský intervenční fond (www.szif.cz). Už v polovině loňského roku Evropská komise schvalovala finance na program „Propagace ekologického zemědělství a jeho produktů“ v jednotlivých členských zemích. Česká republika a konkrétně právě SZIF získal pro rok 2008 - 2010 na propagaci bioproduktů a ekologického zemědělství 430 000 eur ( zhruba 12,4 milionů korun). Program Státního zemědělského intervenčního fondu byl jedním z 23 schválených z celkem 56 navrhovaných z celé Evropské unie. Propagační aktivity budou zahrnovat reklamu v tisku, billboardy, www stránky, infocentrum, soutěže, roadshow po obchodních centrech spojenou s ochutnávkami a další aktivity. Celý program bude stát víc než 860 tisíc eur a startovat má v březnu tohoto roku. „Jsem rád, že se v Bruselu podařilo usilovnou prací a jednáním nad připomínkami Evropské komise tento projekt prosadit a bioprodukty tak budou zase více vidět,“ řekl Tomáš Révész, ředitel SZIF.

Že jsou bioprodukty záležitostí budoucnosti, je stále zřejmější. Vždyť trh s nimi ročně vzroste v Evropě v průměru až o 15 procent. A Česko není výjimkou. K letošnímu roku dochází u mnoha českých obchodníků k podstatnému rozšíření sortimentu biovýrobků. Tedy nejen potravin, ale také spoustě dalších výrobků spotřebního zboží, jako je například spodní prádlo z biobavlny či biokosmetika. Přesto však, jak vyplývá z průzkumu ekologické organizace Hnutí Duha, je stále mnoho podniků, které biovýrobky nevyrábějí a ani neplánují vyrábět. Jedním z problémů je také fakt, že některé potřebné suroviny se dovážejí pouze ze zahraničí. Obchodníci argumentují tím, že tuzemští ekologičtí zemědělci i zpracovatelé stále nemají dostatečné kapacity a prostředky na jejich produkci. Podle Hnutí Duha nese odpovědnost i stát, jehož podpora biovýrobků je zatím nedostatečná. Přesto ekofarem přibývá. Jejich počet v Česku je nyní již téměř

1300, což je zhruba o třetinu více ve srovnání s koncem roku 2006, kdy jich bylo jen něco málo přes 900. Podíl půdy, na které hospodaří ekologičtí zemědělci, tak loni

přesáhl sedm procent z celkového výměru zemědělské půdy v ČR, což je v rámci EU nadprůměrný výsledek. Filip Appl

zvýšení mezd zdravotních sester o více než čtvrtinu v příštích třech letech. Svým postojem proti sobě popudil evropské odborové organizace. Růst mezd a s tím spojené riziko roztočení inflační spirály nutí ECB udržovat úrokové míry na úrovní pěti procent a brání jejímu snižování. Nárůst inflace v ČR na konci roku je podle analytiků dočasný výkyv. Odhad růstu

mezd ve firmách na letošní rok je kolem osmi procent. V případě, že tento růst bude pro Českou národní banku znamenat příliš velké inflační riziko, bude postupovat podobně jako ECB a ponechá vysokou úroveň úrokových sazeb nebo je zvýší. Tím by došlo k omezení inflace, ale možná také hospodářského růstu v důsledku dražších úvěrů. Tomáš Fridrich

ny. Proti tomu se snaží bojovat některé centrální banky, jež do světové ekonomiky „pumpují“ peníze, aby tak slevnily půjčky a nastartovaly ekonomický růst. Nebezpečí pro hospodářský růst EU však spočívá daleko blíže a to ve Velké Británii. Země eurozóny zde totiž vyvážejí více než do USA. Libra klesla od listopadu vůči euru téměř o devět procent

a její další pokles představuje jedno z rizik pro růst celé EU. Hrozící inflace je připisována také na vrub čínskému juanu, který je podle mnohých názorů uměle podhodnocen, což Číně poskytuje obchodní výhodu. Růst eurozóny se na tento rok předpokládá nižší o necelé jedno procento proti loňsku. Tomáš Fridrich

Prosincová inflace polekala odbory Zaměstnanci se letos těší na necelý osmiprocentní nárůst mezd. Jejich nadšení ale nejspíš zklame inflace, která v prosinci meziročně stoupla o 5,4 procenta. Nejvíce se na zdražování podílely potraviny a pohonné hmoty. Kvůli inflaci reálné mzdy letos porostou nejméně za posledních několik let. Přitom očekávání byla taková, že se inflace na konci roku ustálí a poroste více v lednu. Poža-

davky zaměstnaneckých odborů se v důsledku vyššího zdražování zvyšují a mohou tak přispět k dalšímu zvyšování inflace. Nejhlasitěji se zatím ozývají zaměstnanci ze státní a rozpočtové sféry. Firmy často nemohou požadavkům odborů vzdorovat. K růstu mezd jsou tlačeny také nízkou nezaměstnaností. Sehnat kvalifikovanou pracovní sílu pro ně představuje problém. Situace se bude

nejspíše dále zhoršovat, protože učňovské školství registruje stálý pokles počtu uchazečů o jeho obory a zahraniční pracovní síla není schopna vzniklou mezeru dostatečně zaplnit. Růst mzdových nákladů firem by mohl být nebezpečím pro hospodářský růst, protože firmám snižuje zisky, což mimo jiné snižuje i jejich konkurenceschopnost na zahraničních trzích. Tu ohrožu-

je i sílící koruna, která posiluje k dolaru stejně jako euro. Evropská centrální banka (ECB) se snaží krotit inflaci zvyšováním úrokových sazeb za poslední dva roky. Prosincová úroveň inflace eurozóny byla na úrovni 3,1 procenta. Prezident ECB Jean-Claude Trichet před zvyšováním mezd varuje, v prosinci kritizoval zavedení německých minimálních mezd pro zaměstnance pošt a finské

Evropským tygrem je Litva Evropská ekonomika zrychlila ve třetím kvartále loňského roku svůj růst. Eurozóna meziročně vzrostla o 2,7 procenta, celá Evropská unie o tři desetiny procenta více. Nové členské státy tak stále zůstávají „evropskými tygry“. Litva je opět na špici jako jediná s dvouciferným růstem HDP ve výši 11,6 procenta. Česká repub-

lika je čtvrtá za Slovenskem (9,4) a Slovinskem (6,3). V ostatních průzkumech si evropská ekonomika také vede dobře. Měsíčně aktualizovaný indikátor důvěry v ekonomiku ESI (Economy Sentiment Index) se snaží zachytit změny nálad společnosti. Činí tak prostřednictvím dotazníků, které předkládá firmám a spotřebitelům. Od roku 2005 index

v průměru EU roste, mezi zeměmi ale existují podstatné rozdíly. Nejvíce v prosinci minulého roku vzrostl v Polsku, ve Francii naopak klesl. Při rozlišení odvětví největší nárůst zaznamenalo stavebnictví. Ostatní indikátory dávají očekávání za pravdu. Nezaměstnanost je na úrovni okolo sedmi procent, v ČR 4,8 procenta. Ana-

lytiky naopak znepokojuje silné euro ve spojení s hrozící inflací. Ta by mohla zpomalit ekonomický růst. Silná měna zase ohrožuje vývozní možnosti firem. Zraky se nyní upírají na USA, nad kterými visí hrozba recese způsobená letní úvěrovou krizí. Pokud by se tak stalo, může s sebou stáhnout velké asijské ekonomiky, jež jsou s USA silně ekonomicky propoje-

KOMENTÁŘ

Zajímavý přelom roku a vyhlídky do budoucna Rok 2007 byl v České republice z pohledu integračního procesu Evropské unie završen významným symbolickým krokem, majícím rovněž velmi hmatatelné a praktické dopady a následky – vstupem do schengenského prostoru, v jehož rámci jsou pro běžný přechod řádně se chovajících jednotlivců i zástupců nejrůznějších společností a komunit odstraněny vnitřní hranice mezi těmi státy, které se na pravidlech schengenského prostoru v jeho více než 20-ti leté genezi usnesly. Naše země navíc disponuje pouze vnitřními hranicemi Spo-

lečenství a na rozdíl od Polska, Slovenska či Maďarska a dalších nemá za primární povinnost hájit onu hranici vnější. Symbióza symboliky a praktičnosti se projevuje zejména v tom, že hranice mezi členskými státy začínají tímto představovat zase o něco menší bariéru pohybu mezi nimi a stávají se zase o něco více pouhými formálními liniemi tyto státy oddělující. Závěr roku přinesl rovněž uzavření další etapy dlouhotrvajícího úsilí o nalezení vhodného institucionálního rámce a rozhodovacího procesu EU za podmí-

nek stále narůstajícího počtu jejích členů. Momentální završení se nazývá Reformní, či Lisabonská smlouva; o jejím trvání mohou svědčit slova řady politiků v den jejího podpisu, že totiž karavana hledající optimální podobu základní smlouvy u EU nepřestává – i přes zahájený ratifikační proces Lisabonské smlouvy – kráčet dál. Dál pochopitelně kráčí i karavana vývoje celé EU a Českou republiku v ní čekají v roce 2008 zřejmě dvě z klíčových výzev. Tou první je fakt, že po zahřívacím, spíše přípravném kole roku 2007, se

právě letos pro nás naplno spustí možnost využívání fondů EU, řízených prostřednictvím 24 Operačních programů v míře doposud v našich končinách nevídané a s pravděpodobností hraničící s jistotou limitované koncem stávajícího programovacího období v roce 2013, resp. 2015. Druhá výzva pak spočívá v potřebě završení přípravných prací pro české předsednictví Radě EU v prvním pololetí roku 2009 – tedy zcela určitě doposud největší jednorázovou, ale dostatečně dlouhou příležitost, jak na sebe jako člena EU upozornit (mož-

nost upozornění však může být jak pozitivní, tak v případě nezvládnutí předsednické procedury i opačná) a tím si získat i odpovídající reputaci. Téhož úkolu se právě v těchto dnech s typickou nenápadnou spolehlivostí zhošťuje jako první z nedávných nováčků Slovinsko a my bychom měli být jeho bedlivým pozorovatelem. Karavana vývoje EU v případě pokroku v měnové integraci (tedy úkolu, které ono Slovinsko se ctí splnilo již před rokem) bude u nás zřejmě letos spíše odstavena na vedlejší kolej, soudíc

alespoň podle přístupu, který lze vypozorovat u klíčových politických aktérů v této věci. Chtělo by se dodat – bohužel… - a popřát si, aby se i v roce 2008 viditelně potvrdila užitečnost našeho členství v EU.

Petr Zahradník, ekonom

11

PUBLICISTIKA

EN č. 1 / 2008

Evropský manažer

Oldřich Špůrek: Investice na východě jsou sice populární, ale nesmírně náročné Nový ředitel českého zastoupení společnosti Meinl European Land hovoří nejen o investicích na Východě, ale také v České republice, kde je trh poměrně stabilizovaný. Firma, která vlastní více než 160 komerčních nemovitostí ve střední Evropě, má ambice postavit v osmi zemích včetně Česka 43 projekty v celkové hodnotě 3,739 miliardy eur (asi 97 mld. korun). Zastupujete společnost s velkým kapitálem a velkými ambicemi. Většinu své profesní kariéry se věnujete komerčním nemovitostem. Mohl byste říci, v čem je vaše stávající pozice jiná? Především v mojí přímé odpovědností za prorůstový potenciál společnosti. Druhou nejvýraznější změnou je fakt, že mám ze své pozice možnost zásadním způsobem ovlivňovat koncepce jednotlivých projektů. Cítíte větší odpovědnost? Jednoznačně. Vůči zaměstnavateli a nyní také v mnohem větší míře vůči zaměstnancům. Komerčních nemovitostí určených pro provoz hypermarketů a supermarketů je u nás podle mínění některých architektů více než dost, zahlcují města a ničí kvalitní architekturu. Jak se vyrovnáváte s těmito názory? Domnívám se, že je to především záležitost obcí, přesněji toho, jak se v rámci územních plánů v ypořádají s umístěním podobných staveb. Hypermarkety ze své podstaty mají čistě „funkční“ architekturu a logicky podle toho v ypadají. Podle mého názoru „box“ hypermarketu do centra města nepatří a to nejen z hlediska architektury nebo doprav y. Umístění těchto staveb na okraji obce s dobrou dopravní dostupností a s návazností na další infrastrukturu služeb nebo obchodů je mnohem lepším řešením. Oproti tomu supermarket je určen pro každodenní nákupy a nakupující chtějí mít svůj supermarket co nejblíže. Dá se očekávat, že se supermarkety budou i nadále přibližovat zákazníkům a že provozovatelé supermarketů budou nabízet jejich další formáty. Na druhou stranu zaznamenáváme také stále více snah o v ýstavbu multifunkčních projektů v centrech měst, namátkově můžeme jmenovat Most, Jihlavu, Liberec a samozřejmě Prahu. Tyto projekty mají šanci být architektonicky zajímavější a vracet zákazníky do center měst díky zábavě, restauracím a kavárnám. Projekty tohoto typu do města naopak patří a pak už jde o kvalitu architektonického zpracování. Navíc platí, že nákupní zv yklosti lidí se v čase mění a investoři se jim sv ými projekty přizpůsobují. Jak vlastně probíhají taková vyjednávání s městem. Jaká jsou nejčastější omezení? Troufám si tvrdit, že v každém městě, městské části či obci jinak. Univerzální recept neexistuje, vždy se prosazuje konkrétní projekt se specifickými vliv y či důsledky pro okolí. Z

mého pohledu je k líčová poctivá a kvalitní př íprava a pak hodiny prezentací a v ysvětlování. Rostoucí počet nákupních center má bezesporu vliv i na jejich návštěvnost. Obchodníci si stěžují, že nevydělávají tolik peněz co dříve a své aktivity ruší, někteří dokonce odmítají platit nájem. Případy řeší Hospodářská komora ČR . Jak vyhodnocuje tento stav investor? Z hlediska penetrace nákupními centry se ČR ještě stále řadí mezi země s nižší úrovní než je průměr EU. To představuje určitý potenciál. V řadě měst je však už takové konkurenční prostředí, že při vyhodnocení dané lokality narazíte na hranice koupěschopnosti v daném místě a také na problém se zajištěním optimálního mixu nájemců. Tyto ukazatele jsou jedněmi, nikoli však jedinými, které jako budoucí investor pečlivě zvažujete. Jako příklad lokality, kde je prostor pro další nákupní centra již zcela vyčerpán, bych uvedl Liberec. Neúspěšnost některých projektů ale může mít různé důvody. Od nevhodného mixu, přes horší dopravní dostupnost, předimenzování projektu nákupního centra až po špatné načasování. Vztah mezi pronajímatelem a nájemcem je však v každém případě komerční dohodou a případné změny musí řešit obě strany.

chodní centra konvertovaná do bytových projektů. Uvažujete také o nich? Ano, samozřejmě. Vzhledem ke struktuře části našeho portfolia – kromě jiného také o lokální sídlištní obchodní domy – je re-development na částečně rezidenční projekt často zajímavou alternativou. Daná lokalita se oživí, na noc se nevyprazdňuje a místu se vrací rezidenční charakter. Zvažujeme záměr například v Brně. Jaká je podle vás (obecně) budoucnost nákupních center? Myslím si, že budeme stále chodit nakupovat do nákupních center. Některá centra ještě více budou dále expandovat, jiná menší a lokální vzniknou. Kultura víkendových nákupů zatím stále převažuje a vzhledem k týdenní zaneprázdněnosti bude i nadále pro spoustu lidí jedinou alternativou. Pokud investoři nákupních center dokáží zákazníkům nabídnout další příležitosti, jak je udržet, nemám o osud nákupních center vážnější obavy. Ovlivní to nějak způsob prodeje a chování zákazníků? Určitě. Dopad hypermarketů a nákupních center na strukturu retailu byl značný. V mnoha lokalitách je však vidět, že si běžné „uliční“ obchody opět pomalu dobývají svoje postavení. Budoucností bude určitá symbióza mezi velkými nákupními centry a klasickými obchody „za rohem“. Kromě zvyšující se dynamiky obratů v klasických obchodech i nákupních centrech, je třeba

Ing. Oldřich Špůrek (1972) – je absolventem ČVUT Praha, fakulty strojního inženýrství. V letech 1995 až 1999 zastával různé funkce ve společnosti Expandia Holding. V letech 1999 až 2006 pracoval jako vedoucí oddělení asset managementu a associate partner společnosti Cushman & Wakefield. zmínit také růst internetového prodeje. Pro nejbližší dobu ale očekávám, že internetové obchody zůstanou doplňkovým kanálem pro specifické druhy zboží. Připravil: V lastimil Růžička INZERCE

Nicméně vaše aktivity směřují spíše na Východ. Hodláte zde investovat přes 3,7 miliardy eur. Mohli bychom říci, které země jsou z vašeho pohledu zajímavé a proč? Investice na Východ jsou nesmírně populární, ale zároveň nesmírně náročné. Vyhodnotili jsme v minulosti východoevropský trh jako další směr naší expanze a v tuto chvíli zvažujeme další kroky. Skupina je přítomna v Rusku, Rumunsku, Turecku a zvažuje další lokality. Mohli bychom srovnat výnosnost (yield) zde v České republice a ve státech východní a střední Evropy? Yield v některých v ýchodoevropských zemích stále ještě odpovídá dvouciferným číslům. Je však v ykoupen mnohem většími riziky, často nedořešenými, netransparentními vlastnickými vztahy k pozemkům a někdy také nestabilní politickou situací.

Komunikační a mediální agentura EURO P.R. s.r.o. hledá do svého týmu nové kolegy/kolegyně na pozici

ACCOUNT MANAGER Náplň práce

S ohledem na zvážení všech rizik zřejmě Turecko.

· · · · · · ·

Vraťme se ale ještě do Čech. Úspěšným formátem jsou zde také retail parky nebo ob-

Místo výkonu práce: Pardubice

Kterou z těchto zemí lze považovat za nejperspektivnější?

tvorba PR strategií v oblasti rozvoje interní a externí komunikace public/media relations komunikace a konzultace se stávající klientelou koordinace, organizace a produkce press meetingů aktivní spolupráce s médii, koncipování a zpracování podkladů pro média vytváření koncepce jednotlivých kampaní s cílem pozitivního mediálního efektu odborné/analytické zpracování a vyhodnocení podkladů/materiálů

Požadujeme · · · · · · ·

SS/VŠ vzdělání praxe v oblasti public relations komunikativní znalost AJ velmi dobré komunikační schopnosti aktivní přístup k řešení úkolů, smysl pro týmovou práci reprezentativní vystupování, kreativita, časová flexibilita znalost práce s PC minimálně WINDOWS/OFFICE

Kontakt Pokud Vás tato pozice zaujala a splňujete požadované předpoklady, kontaktujte nás s Vaším CV a motivačním dopisem na adrese [email protected] V předmětu e-mailu uveďte název pozice.

12

PUBLICISTIKA

EN č. 1 / 2008

Český trh s plynem a elektřinou už bez připomínek Evropská komise zastavila řízení proti České republice, vedené kvůli implementaci směrnic z roku 2003 na vytvoření společného evropského vnitřního trhu s plynem a elektřinou. Před dvěma lety rozeslala EK sedmnácti členským zemím Unie dopisy, upozorňující na nesoulad národních legislativ se zmíněnými směrnicemi. K osloveným patřily i liberální státy jako Velká Británie nebo Česko. K hlavním chybám podle Komise patřilo především

přetrvávání regulovaných cen, nedostatečný „unbundling“, nefungující volný výběr dodavatele energií, preferenční přístup k některým subjektům a nedostatečné informace o původu elektrické energie. Komisař pro energetiku Andris Piebalgs tehdy řekl: „Členské státy musejí rychle a úplně provést směrnice o plynu a elektrické energii, nejenom co do formy, ale i ve věci samé. Po důkladném zkoumání se Komise rozhodla, že

zahájí značný počet řízení pro nesplnění povinnosti vůči členským státům, které tato pravidla neaplikovaly včetně opatření nezbytných pro dosažení vyšší úrovně růstu a konkurenceschopnosti v Evropě.“ Evropská komise tlačí na uvolnění trhu s energiemi, které bude podle ní klíčové pro „snížení cen energie, zvýšení bezpečnosti zásobování a zesílení konkurenceschopnosti“. Konkrétní kroky, které měly vést k tomuto cíli, EU podnikla už v roce 2003, kdy

byly schváleny směrnice 2003/ 54/ES a 2003/55/ES stanovující podmínky pro fungování vnitřního trhu s elektřinou a plynem. Pojetí liberalizace se v jednotlivých zemích sedmadvacítky dost liší – k tradičním zastáncům volného trhu s energiemi patří např. Velká Británie, opačný postoj zastávají hlavně Španělé a Francouzi. V Česku neexistují a ani v roce 2006 neexistovala omezení pro nákup energetických firem ci-

zinci, funguje nezávislý regulační úřad a distribuce energií je oddělena od přepravy a výroby, přesto i sem přišel varovný dopis z Evropské komise: podle ní česká strana nevyhověla řadě ustanovení obou zmíněných směrnic, např. v oblasti „povinnosti veřejné a univerzální služby“, „unbundlingu“, přístupu třetích stran do soustavy v určitých přeshraničních propojovacích článcích nebo zveřejňování obchodních podmínek

pro uskladnění plynu. Ministerstvo průmyslu a obchodu zpracovalo pro EK odpověď s vysvětleními, která ale Komisi neuspokojila a své námitky až na několik výjimek zopakovala v prosinci 2006. Následoval další zdlouhavý proces vysvětlování s úspěšným koncem: v prosinci minulého roku došlo k zastavení vytýkacího řízení vůči České republice. Eva Kunertová

Chcete žádat o dotace z Evropské unie? Zkuste komunitární programy Při putování republikou zavítal veletrh komunitárních programů také do Pardubic. O jeho významu hovořil už samotný název: „Šance z Bruselu aneb jaké možnosti finanční podpory Vám nabízí Evropská komise?“ Veletrh si dal za úkol informovat zájemce, hlavně z řad ma-

lých a středních podniků, obcí a výzkumných ústavů, o možnostech čerpání financí z EU prostřednictvím tzv. komunitárních programů, tedy grantových programů s neinvestiční podporou. Ty mají za cíl podporovat spolupráci při řešení společných problémů mezi jednotlivými členskými státy EU.

Programy se zaměřují téměř na všechna společenská témata a jejich prostřednictvím lze dosáhnout ve výjimečných případech až stoprocentní finanční podpory pro svůj projekt. Na veletrhu vystoupili kromě krajských politiků – vicehejtmana Pardubického kraje Romana Línka či náměstka

hejtmana Královéhradeckého kraje Rostislava Všetečky, také zástupci těchto dvou krajů v Bruselu a především pak koordinátoři jednotlivých programů, do kterých je možné přihlašovat projekty a žádat tak o podporu z EU. „Je důležité, abychom se naučili orientovat v džungli evropských dotací a podpor. Tato akce je dalším kamínkem do mozaiky, která nám v tom pomáhá,“ řekl při svém úvodním slovu Rostislav Všetečka. A shodli se s ním i další přednášející, kteří postupně uvedli programy zaměřující se na vědu a výzkum, energetiku, zlepšení životního prostředí, boj proti diskriminaci, kulturu a další. „Zajímat se o komu-

nitární programy je důležité, protože v roce 2009 dojde k přehodnocení strukturální politiky EU a je možné, že to bude znamenat omezení přísunu financí ze strukturálních fondů. Proto je nutné zaměřit se i na komunitární programy. Podnikatelé se musí naučit s těmito programy co nejdříve pracovat, protože za tři roky už bude pozdě,“ řekl Tomáš Skuček z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, který na veletrhu představoval program Inteligentní energie pro Evropu. Součástí většiny přednášek byl také přehled základních podmínek, které musí splnit každý, kdo chce žádat o peníze pro svůj projekt. Tak například projekty lze do programů

přihlašovat pouze na základě výzev, které jsou zveřejňovány v průběhu roku na stránkách Evropské komise www. ec.europa.eu. Zdůrazňovanou nutností je také podávání návrhů v angličtině, vyžadována je mezinárodní spolupráce a také finanční spoluúčast předkladatelů projektu. Důležitou podmínkou také je, že projekty musí být víceleté. Více informací o komunitárních programech a možnostech jejich využití lze nalézt na stránkách ministerstva financí www.mfcr.cz – EU a zahraničí nebo v jakémkoliv Eurocentru.

Filip Appl INZERCE

HLEDÁME MAKLÉŘE Staňte se součástí realitních makléřů České spořitelny

Interkulturní Evropa Ve slovinské Lublani byl předsedou Evropské komise Josém Manuelem Barrosem a slovinským premiérem Janezem Jansou oficiálně zahájen Evropský rok mezikulturního dialogu (ERMD). Projekt tak navazuje na tradici diskuzí o důležitých tématech evropské politiky uskutečňovaných již od roku 1983. Rok 2006 byl vyhlášen rokem mobility, rok 2007 rokem rovných příležitostí pro všechny. Všechny tyto aktivity se ukázaly být účinným nástrojem ke zviditelnění důležitých otázek a k následnému podniknutí konkrétních kroků v praxi. Hlavními cíli ERMD 2008 je podpora mezikulturního dialogu mezi občany EU a podpora společnosti respektující kulturní rozdíly a založené na společných hodnotách. Za jednu z klíčových součástí projektu pak byla označena podpora dialogu mezi náboženstvími, zvláště mezi islámem a křesťanstvím. Zahájení ERMD 2008 předcházela 7. ledna v hlavním městě Slovinska

konference s názvem „Mezikulturní dialog jako základní hodnota EU,“ jíž se zúčastnili eurokomisaři Ján Figel‘ a Jánez Potočnik. „Mezikulturní dialog se v budoucnosti stane společným rysem i v dalších oblastech politiky, kterými se Evropská komise zabývá,“ řekl na konferenci Ján Figeľ. ERMD operuje s rozpočtem 10 milionů eur a tyto peníze se rozdělí mezi informační kampaň podporující cíle mezikulturního dialogu a pro realizaci projektů na evropské úrovni, aby se zvýšilo povědomí o této problematice mezi mladými lidmi. Jedná se např. o pořádání festivalů či sportovních akcí. Další finanční prostředky by měli jít na menší akce na národní úrovni. Každý členský stát realizuje jeden projekt. Česká republika si stanovila v rámci ERMD hned několik cílů. Tím hlavním je podílení se na dvou větších projektech, které jsou zveřejněny na oficiálních stránkách ERMD (www.interculturaldialogue2008.eu) a také realizování

vlastního projektu s názvem Together Across Cultures. S tím souvisí i vytvořená Národní strategie, v jejímž rámci bylo z evropských zdrojů finančně podpořeno 7 projektů nevládních organizací. Mezi ně spadá i několik kulturních akcí podporující multikulturní dialog, jako je například hudební festival, divadelní představení či hlasové workshopy. „Pouhá tolerance již totiž není dostačující. Musíme dát impuls pro skutečnou změnu ve společnosti a vytvořit tak interkulturní Evropu, kde bude docházet ke kulturním výměnám a interakcím na tvůrčí bázi a kde bude existovat všeobecný respekt vůči lidské důstojnosti,“ řekl začátkem prosince při informační akci k nastávajícímu evropskému roku Ján Figel‘. Celý program evropského roku bude zakončen mezikulturním fórem složeným z představitelů občanské společnosti, náboženských skupin a politiků. Filip Appl

Požadujeme: - spolehlivost - komunikativnost - kreativní myšlení - pracovní nasazení

Nabídky zasílejte na adresu: ZEUS, s. r. o., člen obchodní sítě Realitní společnosti České spořitelny, a. s., nábř. Závodu míru 2737, 53002 Pardubice nebo na e-mail [email protected]

13

SUMMARY

EN č. 1 / 2008

European money for sewage treatment plants: to whom and how much? PRAGUE – It was the event of the end of 2007. European Commissioner for Regional Policy Danuta Hübner and Czech Minister of Environment Martin Bursík signed the „Environment“ Operational Programme in Brussels four days before Christmas Eve. After several years of disputes the meeting of the EU Council of Environment Ministers produced a document, which unblocked the problem of drawing European money for water management constructions, mainly for sewage treatment plants. Thus, the Czech Republic can obtain 4.9 milliards EUR from the European Union, i.e. some 130 milliards CZK. However, many cities, which counted on the money, will have problems with the arranged rules. Brussels had several reservations during the negotiations, it considered the existing management as non-transparent, it minded agreements, which towns and villages made with water management companies. Therefore, it seemed for a while that grants for water management projects would not come at all. But by 2010 each municipality with more than 2,000 citizens must have its own sewage treatment plant. The threat that money might not come was kicked against not only by some government members, but also by do-

mestic hetmans – they claimed that nothing if going on in our country that would not happen in other European states. „Czech water management model does not defy European standards,“ said Hetman of Karlovy Vary region Josef Pavel. „For example France has a similar system of ownership and operation of water management facilities.“ Therefore, the final „Environment“ Operational Programme had to become a big compromise. Money for investments in sewage treatment plants and water

preparation plants was released by an agreement on a restriction of contract lengths. Our republic agreed that agreements exceeding 2022 will be changed. This concerns tens of towns. Initially, EU cities were to receive for example up to 85 percent of financial resources for a construction of sewage treatment plant. Today, only chosen municipalities can reach them. Minister of Environment Martin Bursík said to European Newspaper: „Mainly some large cities will have to adjust their contracts with private

photo: www.ekoeko.cz water management companies, which are too often very one-sidedly profitable for compa-

nies and disadvantageous for citizens and public service. It is naturally up to them, we are

ready to give them legal help and advice.“ Jan Štifter

Monika Pajerová: Europe as a modern partnership Monika Pajerová, was a spokeswoman of the Student Strike Board (1989), later a cultural attaché at the Czech Embassy in Paris, an administrator of the Directorate of Culture of the Council of Europe in Strasbourg, together with other activities and important posts, which were always connected with Europe or directly with the European Union. In her interview for European Newspaper, she outlined her image of Europe as a harmonically shared area based on the tradition of Scandinavian syndicalism, French solidarity and German rationality.

You also lecture European integration at university, moderated a programme about the European Union, and you are a chairwoman of the civic association ANO pro Evropu (YES for Europe). Why is EU so inspirative for you and why ANO pro Evropu? In 2002, when me and my friends founded an association supporting entry of the Czech Republic into EU, society was roughly divided in half. People complained they didn’t have enough information, were not sure if we really have our place in EU. I think that a medium-sized country like the Czech Republic, surrounded by often expansive neighbours, with an unsettled history of 1938, 1948 or 1968 (to name only some dramas of the last century), necessarily needs to belong to a wider cultural and civilization frame, in which it can develop its potential better than some island in isolation. On the top of it that despite all troubles and problems we have in EU, Europe is still the

most pleasant place for living on this planet and I am glad that out membership brought economic and also cultural prosperity I hoped for to the Czech Republic Indeed, many fears of Eurosceptics did not prove. Could we mention at least the most crucial ones? Fears of Eurosceptics did not prove true, because they were irrational and often even deceiving. Mr. Klaus and Mr. Zahradil frightened us that we would lose our national identity, that our standard of living would get worse, that others would be deciding on us. Today, they come with this absurd thesis in connection with the acceptance of Euro and reformatory Lisbon Agreement. I think that only a small percentage of people will believe them today, because every sensible man sees around himself an opposite to what Europhobes bamboozled five years ago.

How do you face accusations that Europe is too controlled and regulated and soaked with social democratism? Every partnership needs its rules to function properly, hence also the partnership of 27 European states today. Nevertheless, an old simile is still valid that less bureaucrats work for EU institutions than for example for the city hall in Paris. All rules, directives, regulations and recommendations are a result of long negotiations between individual states and often represent the golden mean among extreme proposals, favourable only to some states. The fact that the European social model is based on the tradition of Scandinavian syndicalism, French solidarity and German rationality is certainly good. Then, it cannot happen that somebody slumps to the bottom of society. There is a social net that would catch you, there is a common sense of responsibility also for ill, old, handicapped or other marginalized people. If this is the price for a smaller economic growth than in down and out Japan, then for me it is a reasonable price. Finally, what is your image of Europe? I imagine future Europe as an interesting and modern partnership of countries – each is slightly different, but they respect each other. At the same time, they share an interest in cultural values and

traditions, prefer a quality of life to one-sided pursuit of performance, feel solidarity with weak and needy people, try to protect environment for our children and grandchildren. Europe should not be a fortress, but a free area, which behaves in a friendly way to its neighbours and newcomers. I have a relatively optimistic vision that my two children will have a good life no matter where they study or work in Europe. And I believe they will always like coming back home. Vlastimil Růžička

WHAT DO EURO MEPs THINK?

Sewage treatment plants

Wine market reform The reform of a common organization of the wine market has looked like a conflict between European South and North for a long time. We witnessed strong wine-growing countries of southern Europe defend tooth and nail their overproduction, which due to excessive subsidies pushes by low prices high-quality wines from other member states out of the market. Besides, some states insisted on preserving generous subsidies for must, while sweetening by sugar, which has been used in central Europe for centuries, was to be banned. We, as the Czech Republic, could not agree with that and we showed it loud and clear.

Some twist in the development of discussions about the reform was marked by the attitude of the European Parliament, which faced the wine reform responsibly, introduced the element of equal and fair treatment and thus has the lion’s share on the fact that the final result corresponds to our ideas. That is, we succeeded in enforcing practically everything we struggled for. The possibility of sweetening with sugar will be preserved, which will increase the competitiveness of our wine-growers. The increase of the national financial envelope for Czech and Moravian wine-growers to double volume represents more fair

division of financial resources among member states and will make the restructuring of wine making easier. Last but not least, the senseless duty to contribute to promotion of wine in third countries, when we practically do not export wine but import it, will be cancelled. Simply, we can say that the reform of the wine market ended successfully from our point of view.

Jan Březina, Euro MEP

According to latest information it emerges that it is necessary to build and improve treatment plants in 187 and sewerage in 218 agglomerations (municipalities with more than 2,000 equivalent citizens). Unfortunately, currently in 134 municipalities there are not even obtained designs for these projects. Based on an analysis it was discovered that an investment reaching 50 milliard CZK is necessary for meeting these conditions. Due to a very poor communication between Czech Ministry of Environment and applicants (villages and towns), uncoordinated negotiations with the European Commission are taking place about using resources from the „Environment“ Operati-

onal Programme, which is the second richest programme with 18.4 percent from 740 milliards CZK allocated to the Czech Republic. Another bad news is that resources reserved in the state budget are insufficient for now. The state wants to contribute only by 12 percent, 40 percent from European resources are taken into account and investors should obtain some 20 percent of total expenses. This implies that 28 percent, i.e. 13 milliards CZK, is still not arranged. All this information signals that an accomplishment of a directive on municipal sewage treatment is seriously endangered and that without an active approach of Czech government and Ministry of Environment this

problem will not be solved. Moreover, conditions of acceptability for using EU structural funds settled before the end of 2007 do not allow the use of these resources for large water management projects. This, in the final consequence, will be represented by a considerable increase of water prices not only in these agglomerations.

Oldřich Vlasák, Euro MEP President of the Union of Towns and Municipalities of the Czech Republic

14

KULTURA

EN č. 1 / 2008

Tipy EN

Představujeme kulturní instituty zemí EU v Praze

Polský institut zve na Polsko-slovensko-české divadelní představení InterCity. Autor je Slovák žijící v Praze, scénografka je Maďarka, skladatel Čech, herci Slovák a Polák. Cesta labyrintem střední Evropy začíná náhodným setkáním ve vlaku. Od komediálních situací, které vznikají kvůli typickým problémům v dorozumívání Poláků a jejich jižních sousedů, se dostáváme k širokému spektru vzájemných komplexů, předsudků a provinění z posledního století. Díváme se sami na sebe cizíma očima, až dospíváme k názoru, že někdy nemá naše skvělé sebevědomí daleko k megalomanii. Jedná se o komedii, která však chvílemi chutná hořce. 28. ledna od 19.00 ve Švandově divadle na Smíchově - studio, Štefánikova 57, Praha 5 a 29. ledna od 19.00 v Divadle U Valšů, Karoliny Světlé 286/18, Praha 1.

Španělsko u nás

V Rakouském kulturním fóru můžete do konce ledna navštívit výstavu Ericha Eibla Čáry máry fuk - politické karikatury. Eibl nezobrazuje politiky agresivně. Spíše se snaží přimět lidi k úsměvu nad sebou samými, a tak k lepšímu sebepoznání. Po začátcích nezávislého karikaturisty pro různé vídeňské noviny autor pracoval v hospodářském magazínu Trend a v politickém týdeníku Profil. Od roku 1999 je ilustrátorem a karikaturistou ve svobodném povolání. Jungmannovo nám. 18, 1. patro. Maďarské kulturní středisko si přichystalo diskusi na téma komunistických převratů ve střední Evropě. Diskuse ze zúčastní Muriel Blaive z vídeňského Institutu Ludwiga Bolzmanna, Irena Irmanová z Historického ústavu AV ČR a Attila Simon z katedry historie Univerzity Jánose Selyeho v Komárně. Večer pod názvem Vítězné cesty je stejné porážce začíná 13. února v 18.00 ve Velkém sále MKS, Rytířská 25-27, Praha 1. Italský kulturní institut ve svém video-klubu promítne legendární film Boccaccio ‚70 z roku 1962. Soubor čtyř povídek zpracovaných čtyřmi italskými režiséry, kteří ve své době patřili k těm nejvýznamnějším reprezentantům oboru. Monicelli, Visconti, Fellini, De Sica. Společné téma představují zvyky, hranice a tabu v sexuálním chování člověka moderní společnosti. Co nás přiměje přemýšlet, kam až chceme či můžeme zajít? Jak silný je sexuální pud a kdy se ozvou morální sirény? Projekce s českými titulky. 30. ledna v 19.00 v promítacím sále v 1. patře, Šporkova 14, Praha 1. Skandinávský dům a České centrum Praha představují současnou bytovou architekturu z finské metropole. Výstava z produkce Muzea finské architektury v Helsinkách je sondou do současné finské rezidenční architektury, vyzdvihuje atraktivnost městského života a dokládá úzké propojení architektury a přírody. Výstava City Home probíhá do 8. února. Otevřeno v pracovní dny od 10 do 18 hodin. České centrum Praha, Rytířská 31, Praha 1. Goethe-Institut se rovněž věnuje architektuře, tentokrát na filmovém plátně. Škola managementu a designu v Zollvereinu je první novostavbou za posledních 50 let, která vznikla v bývalém černouhelném dolu Zollverein, a je zároveň první stavbou, kterou v Evropě navrhli slavní japonští architekti Kazuyo Sejima a Ryue Nishizawa. Škola v Zollvereinu je tajemnou krychlí, která zvenčí nedává tušit, co se děje uvnitř. Režisér Wim Wenders si ji vybral jako kulisu pro natáčení svého nejnovějšího filmu. Je založen na různých úhlech pohledu na tuto stavbu a na výpovědích lidí, kteří se s ní denně setkávají. Zároveň je uvedena v kontextu jako součást programu na oživení areálu Zollverein. Současně proběhne zahájení internetového projektu gaaleriie.net. 20.února v 18.00, 2. patro, Masarykovo nábřeží 32, Praha 1. Národní Galerie v Praze v lednu zahájila výstavu Auguste Rodin v Praze. Pražská výstava tohoto francouzského sochaře v roce 1902 měla klíčový význam pro formování české moderny. Rodinův příklad ovlivnil celou generaci domácích sochařů – Josefa Mařatku, Stanislava Suchardu, Bohumila Kafku a další. K Rodinovým inovacím patřila kresba aktu podle volně se pohybujícího modelu namísto tradičního strnulého pózování. Vystavené kresby českých sochařů dokládají, jak záhy si tuto metodu osvojili. Karikaturní cyklus Josefa Weniga pak poodhalí některé mimoumělecké aspekty Rodinovy pražské návštěvy. Výstava probíhá do 4. května. 3. patro Veletržního paláce, Dukelských hrdinů 47, Praha 7. Francouzský institut láká na Tvary a barvy z Paříže, výstavu dvou přítelkyň z Československa, které žijí a tvoří v Paříži. Dílo Terry Haass (nar. 1923) se řadí k poválečné avantgardě. Ve své tvorbě dospěla k oproštění výrazu od popisnosti, směřuje k dotyku řádu, esenci tvaru, světla a prostoru. Na výstavě GmP je reprezentována výběrem z grafické tvorby, jádro expozice tvoří početná kolekce koláží, zastoupeny jsou i její trojrozměrné objekty. Zuzana Hulka (nar. 1951) emigrovala do Francie v roce 1981. Je představitelkou lyrické abstrakce s výrazným koloristickým vyzněním a ve svých dílech zkoumá vztah barev a tvaru ve výstavbě malířského prostoru. Výstavu můžete navštívit do 27. února ve Francouzském institutu v Praze, Galerii města Plzně a ve Francouzské alianci v Plzni. Pavel Farkaš

Již více než rok funguje v Praze španělské kulturní a informační středisko známé pod názvem Instituto Cervantes. Je tu pro ty, kdo se zajímají o Španělsko a jeho kulturu nebo pro ty, kdo chtějí s rodilými mluvčími studovat tento ve světě velmi rozšířený jazyk. Za španělskou kulturou tak není nutné jezdit za hranice, španělská a hispanoamerická kultura přichází do Česka za námi. CO JEŠTĚ NEVÍTE O FLAMENKU?

o géniovi flamenkové hudby Camarónovi de la Isla.

Pro první čtvrtletí roku 2008 přichází Institut s bohatou nabídkou programů z nejrůznějších kulturních odvětví. Zájemci o flamenko se seznámí s uměleckým projevem, s nímž je Španělsko obvykle spojováno, v netradičním pojetí: prostřednictvím výstavy fotografií Gillese Larraína Flamenco, krajina duše, které autor vytěžil ze své cesty po Andalusii v 80. letech a za svého pobytu v New Yorku, kam nejvýznamnější umělci přijížděli vystupovat. Sociologický, historický i umělecký pohled na kulturní fenomén flamenka přiblíží jeden z nejvýznamnějších španělských „flamenkologů“ Félix Grande. V rámci cyklu se bude promítat životopisný film Jaime Chavarriho Camarón

POHLED DO BOLESTNÉ HISTORIE Po dlouhých letech národního usmiřování v podobě tlusté čáry za minulostí se Španělsko teprve v posledních letech začíná intenzivně vracet k letům španělské občanské války a následné diktatury generála Franka, aby toto historické období podrobně reflektovalo. Institut Cervantes přiblíží způsob přemítání o událostech nedávných španělských dějin prostřednictvím výstavy plakátů Plakáty z občanské války 1936–1939. V kinosále Institutu bude promítnuto několik pozoruhodných filmů s tematikou občanské války: Za dráty: Paměť hrůzy – Mauthausen, vyprávějící o osudu více než 5 000 republiká-

nů, kteří byli po pádu republiky vyhlazeni v tomto koncentračním táboře. Dále světoznámý anglický film Land and Freedom (Země a svoboda) a Poražený sen: dějiny exilu, film věnovaný několika konkrétním příběhům republikánských exulantů, jejichž zkušenost je zkušeností tisíců Španělů, kteří po nastolení diktatury museli uprchnout a začít žít za hranicemi své země. FILMY, KNIHY I ŠPANĚLSKÁ HUDBA Španělská a hispanoamerická kinematografie se české veřejnosti představí hned v několika projektech. Název prvního cyklu Cine en construcción (Film ve výstavbě) je odvozen od jedné filmové sekce mezinárodního filmového festivalu v San Sebastiánu. Jde o rozpracované filmy, které soutěží o možnost získat prostředky na své dokončení. Cyklus ukáže kvality hispanoamerické kinematografie, která má velký umělecký potenciál, ale potýká se s nedostatkem financí. Očekává se, že by mohla tvořit jakousi hráz agresivnímu proniká-

ní laciných amerických filmů do kin v Hispánské Americe. K vidění bude několik snímků (některé i za účasti režisérů), které ve zmíněné sekci filmového festivalu zvítězily. Na přelomu února a března proběhne v Praze a Brně již 3. ročník Festivalu španělských filmů. Diváci budou moci shlédnout filmy věhlasných režisérů jako Bigas Luna, Fernando Fernán-Gómez či David Trueba, které se v běžné distribuci zřejmě nikdy neobjeví. Za podpory Institutu Cervantes se budou španělské a hispanoamerické filmy promítat i na tradičním Febiofestu. Představí se nové překlady knih a také nové CD se španělskou hudbou, Tři kvarteta od skladatele Juana Crisóstoma de Arriagy v podání Stamicova kvarteta. Navštívit lze zavedenou a dobře vybavenou knihovnu Carlose Fuentese, pokračovat budou běžné i speciální kursy španělštiny. Za hispánskou kulturou opravdu nemusíte až do Španělska. Stačí přijít do Institutu Cervantes. Bližší informace na www.cervantes.cz. Anna Tkáčová

Rozkrojená pita skrývá štěstí na celý rok Tradičním krájením pity během druhé lednové soboty oslavil Klub přátel Řecka v Praze příchod nového roku a zároveň objevil vyvoleného, který bude po celý rok provázen štěstím v míře větší než obvyklé. Letos byli šťastlivci dokonce dva, pita byla totiž jak slaná, tak sladká. Vasilopita, nazvaná podle svátku svatého Vasila, se má krájet v předvečer Nového roku. Provází ji pověst o biskupu jménem Vasil (řecky Megas Vasilios) vzešlá z města Caesarie (řecky Kesaria) v Kapadokii v Malé Asii, které před více než 1500 lety napadl jistý vojevůdce s cílem obohatit se. Jenže město bylo chudé a nemělo jak dostát požadavkům dobyvatele. Ve snaze ochránit město před otevřeným bojem však občané shromáždili své klenoty, jež v truhlici voje-

vůdci donesli. „Jakmile se šperků dotknul, objevil se záhadný jezdec - údajně sv. Merkurius - obklopen anděly. Vojsko rozehnal a šperky zachránil,“ popisuje legendu předseda Klubu přátel Řecka Milan Konečný. „Před hodnostářem pak stál složitý úkol, jak bohatství vrátit zpět obyvatelstvu. Po modlitbě přišlo vnuknutí, myšlenka zapéci drahocennosti do chlebů a ty pak lidem rozdělit rovným dílem. A stal se zázrak: každý ve chlebu objevil svůj vlastní šperk!“

Řecké víno, muzika, povídání... a hlavně tradiční novoroční pita. Tak přivítali Řekové v Praze rok 2008.

Legenda má též jinou variantu o vybírání daní, ale také ta končí napečenými koláči s drahocennou věcí uvnitř. Dodnes se v řeckých vesnicích poslední večer v roce schází mládež, která až do poledne druhého dne tancuje, zpívá či hraje karty. „Je to období hojnosti, vedle ryb je obvyklé rožněné jehně, kůzle či vepřové maso, ale také sladký kruhovitý koláč kuluri nebo lukanika - voňavé, hodně kořeněné klobásky,“ rozplývá se Efthimios Papadopulos poté, co rozkrájel obě pity. Vzpomíná na novoroční koledování, skákání přes oheň a jiné obyčeje. Leckde se zvyky stále dodržují, za posledních několik dekád se

Řecko však také změnilo: „Když jsme byli malí, dárky se dávaly až na Nový rok. Dříve to také byly jen maličkosti - pomeranč nebo nějaké sladkosti. Nyní jsou dárky velkolepé, a také se dávají už o týden dříve, jako ve zbytku Evropy,“ shodují se přítomní Řekové. Připomínají, že vánoční stromeček za jejich mládí v pravoslavné kultuře místo nenašel, leč dnes již zdomácněl, stejně jako krocan, kterého převzali z tradice západní. Tuto poznámku už ale přehlušuje potlesk pro jednoho z nálezců zapečené mince, jež novému majiteli přináší štěstí. Místo zlatého kovu však v prstech drží... eurocent! Text a foto: Pavel Farkaš

Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, Kancelářská budova P - 8, čp. 80, 533 53 Pardubice - Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388 e-mail: [email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Redaktoři: Jan Štifter, Pavel Farkaš, Veronika Trestrová, Jan Řeháček, regionální a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Karel Nohava. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Jakub Hřib. Produkce: Leona Šolcová. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail: [email protected], IČ: 27482855 Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160 e-mail: [email protected], příjem reklamací: 800 800 890 Cena výtisku: 15,- Kč vč. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 5, číslo 1, vychází 25. 1. 2008 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

15

PREZENTACE/INZERCE

EN č. 1 / 2008

Lesní biotopy v soustavě Natura 2000 Jakýmsi přechodovým typem mezi vodními a lesními stanovišti jsou lužní lesy s olšemi, vrbami, jasany či topoly. Důležitým ekologickým faktorem jsou pro ně pravidelné záplavy způsobené povrchovou vodou nebo zamokření podzemní vodou. Na vyšších, relativně sušších polohách údolních niv s rychlým průběhem záplav a kratším zamokřením, bývají označovány jako tvrdé luhy, a to díky dominantnímu zastoupení dřevin s tvrdším dřevem (dub letní, jasan, jilm). V bylinném patře zjara výrazně kvetou sasanky, dymnivka, sněženka, orsej jarní nebo česnek medvědí. V nižších částech údolních niv, v záplavových územích větších řek a podél potoků a menších řek ve vyšších polohách jsou rozšířené porosty vrbin a topolů (měkký lužní les). Lužní lesy jsou ohrožené hlavně změnami vodního režimu (odvodňování, nesprávně prováděné revitalizace říčních systémů), výsadbou nepůvodních druhů topolů nebo přezvěřením. Rozsáhlé plochy zabírá tento typ biotopu například na jižní Moravě (EVL Soutok – Podluží, EVL Poodří), středním toku Labe (EVL Libické luhy) nebo v Litovelském Pomoraví (EVL Litovelské Pomoraví). Na strmých kamenitých svazích a v roklinách vystlaných balvany jsou rozšířené tzv. suťové lesy s porosty převážně javorů, jasanů a lip, bohatým keřovým patrem

a typicky nitrofilními a stínomilnými druhy bylin. Suťové lesy tvoří většinou jen maloplošné porosty. V rámci soustavy Natura 2000 jsou předmětem ochrany například v EVL Týřov – Oupořský potok (Křivoklátsko) či EVL Lovoš (blízko Lovosic). Bučiny jsou dalším typem lesního stanoviště, které požívá evropské

ochrany. Zejména v závislosti na úživnosti a hloubce půdy se bučiny dále dělí např. na květnaté, vápnomilné, acidofilní. Obecně jsou rozšířeny spíše v oblastech s mírnými a vlhkými zimami a nepříliš suchými léty, což poskytují hlavně příhraniční pohoří nebo pak vrchoviny ve vnitrozemí. Pro jejich zachová-

Lužní les.

JOUFSOFUPWÝ
EFOÎL

ní je důležitá zejména podpora přirozeného zmlazení, a tedy i udržování optimálních, oproti současnosti nižších stavů zvěře. Nádherné a velmi rozlehlé porosty bučin jsou např. v EVL Jizerskohorské bučiny (Liberecko). Především horské oblasti jsou místem přirozeného výskytu

smrčin. Oproti druhově sterilním, hospodářsky využívaným smrkovým monokulturám se tento typ biotopu vyznačuje různověkostí a patrovitostí porostů smrku ztepilého, přítomností listnáčů ve stromovém patře (javor klen, jeřáb) a obecně větší druhovou rozmanitostí. Péče spočívá v podpoře přiro-

zené obnovy s využitím místně původních semen či semenáčků, v udržování různověkých porostů nebo likvidaci lokálních ohnisek výskytu lýkožrouta. Rozsáhlé porosty smrčin jsou předmětem ochrany např. v EVL Praděd nebo EVL Krušnohorské plató. Jan Kvasnička, MŽP

archiv AOPK ČR

16

PREZENTACE/INZERCE

EN č. 1 / 2008

ČSOB Pojišťovna vstoupila do nového roku s vyšším ratingem Standard & Poor‘s znovu zvýšil rating ČSOB Pojišťovny, nyní již na APřední světová ratingová agentura Standard & Poor‘s Ratings Services (S&P) znovu zvýšila rating ČSOB Pojišťovny. Ve svém novém hodnocení jí přiznala dlouhodobý úvěrový rating (ICR) a rating finanční síly (FSR) na úrovni A- se stabilním výhledem, což je jeden z nejlepších výsledků, jaké kdy zaznamenala česká společnost. roveň zdůraznil, že pozitivní roli sehrály i zlepšující se hospodářské v ýsledky ČSOB Pojišťovny. Sama KBC Insurance N.V. má od S&P rating A A- se stabilním v ýhledem.

Generální ředitel ČSOB Pojišťovny Jeroen van Leeuwen: „Zvýšení ratingu je velkým úspěchem, který odráží další posílení strategického významu ČSOB Pojišťovny.“ foto: ČSOB Pojišťovna „Zvýšení ratingu je velkým úspěchem, který odráží další posílení strategického významu ČSOB Pojišťovny pro její mateřskou společnost, belgickou pojišťovnu KBC Insurance N.V., a čím dál vyšší integraci ČSOB Pojišťovny do Skupiny KBC,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČSOB Pojišťovny Jeroen van Leeuwen. Zá-

ČSOB Pojišťovna, která je čtvrtou největší pojišťovnou na domácím trhu, v ykazuje v posledních letech velmi dynamický růst, tempem nárůstu předepsaného pojistného v životním i neživotním pojištění předstihuje průměr trhu. Ve třetím čtvrtletí loňského roku činilo její celkové předepsané pojistné 6,617 miliardy korun, z čehož 3,858 miliardy korun připadalo na životní pojištění, kde se tržní podíl ČSOB Pojišťovny podle statistik České asociace pojišťoven zv ýšil již na 10,2 %, a 2,759 miliardy korun na neživotní pojištění, v němž tržní podíl ČSOB Pojišťovny stoupl na 4,7 %.

„Očekáváme, že ČSOB bude i nadále strategicky významnou investicí KBC, a nepředpokládáme proto, že by během následujícího ratingového období mělo dojít k nějaké změně hodnocení,“ uvedla analytička S&P Jelena Bjelanovic, která také zdůraznila dobrou kapitalizaci pozitivně ovlivňující rating ČSOB Pojišťovny.

Standard & Poor‘s pravidelně posuzuje finanční zdraví ČSOB Pojišťovny již od roku 2004. ČSOB Pojišťovna je při-

tom jedna z mála domácích pojišťoven, které procházejí plnohodnotným ratingovým procesem, nikoli pouze ratin-

gem na základě veřejně dostupných informací (tzv. pi rating) či ratingem v rámci celé finanční skupiny.

S&P agentura dále očekává, jak uvedla ve svém zdůvodnění v yššího ratingu, že ČSOB Pojišťovna: · bude i nadále vykazovat zlepšující se pojistně-technické výsledky, · bude i nadále vykazovat příznivé výsledky zisku před zdaněním s tím, že hodnota ROE před zdaněním (návratnost vlastního kapitálu) se bude pohybovat kolem 15 %, · bude udržovat svou kapitalizaci na současné dobré úrovni, · bude i nadále těžit ze své distribuční strategie opírající se mj. i o křížový prodej produktů v rámci Skupiny ČSOB.

ČSOB Pojišťovna je univerzální pojišťovna, která nabízí široké spektrum životních i neživotních pojištění občanům, malým a středním podnikatelům i největším korporacím. V současné době spravuje téměř milion pojistných smluv. Měřeno předepsaným pojistným je čtvrtou největší pojišťovnou na domácím trhu. Tři čtvrtiny jejích akcií vlastní belgická pojišťovna KBC Verzekeringen NV z nadnárodní skupiny KBC, 25 % drží Československá obchodní banka. foto: ČSOB Pojišťovna

…našlápnuté pojištění

Cestovní pojištění

www.csobpoj.cz Infolinka 800 100 777