SLOVA REKTORA. Roční zhodnocení výsledků a činnosti Jihočeské univerzity

1

3 4 7 8 10 11 12 13 16 16 17 17 18 19 21 22 23 23 23 24 25 25 26 27 28 29 29 29 30 32 32 33 33 34

Úvodní slovo SLOVA REKTORA – Roční zhodnocení výsledků a činnosti Jihočeské univerzity Smlouva o spolupráci mezi JU a Universität Passau podepsána Rozpočet JU na rok 2005 schválen Výzkumné záměry – mimořádný úspěch JU Na téma Výzkumné záměry - prorektor JU pro vědu a výzkum prof. J. Zrzavý Centrum biologických technologií ÚFB se rozrostlo RNDr. D. Štys, CSc. – článek k otevření vědeckotechnického parku České Budějovice jsou městem univerzitním JU a Jihočeský kraj – shodný zájem na rozvoji školství na jihu Čech O studium na JU je i letos velký zájem Den otevřených dveří Ministryně zdravotnictví ocenila proděkanku ZSF V. Tóthovou Cena Antonína Gindelyho na Historickém ústavu JU Doc. Dr. phil. Hildegard Boková zemřela Univerzita třetího věku je na Jihočeské univerzitě aktivní Z třetího zasedání Vědecké rady Jihočeské univerzity Byli jmenováni noví docenti JU Prof. Dr. Hendrik Küpper z Konstanz nově jmenovaným hostujícím profesorem JU Cena rektora za prestižní vědeckou publikaci Prof. J. Zrzavý předsedou OK RVV pro vědy živé přírody Nový Volební a jednací řád Akademického senátu JU Setkání rektorů Jihočeské univerzity OTÁZKY PRO… prorektora pro zahraniční vztahy JU prof. V. Papouška Výzkumný záměr Historického ústavu JU Cizí jazyky pro evropský a mezinárodní obchod, nový obor na PF JU Nový výukový program z katedry hudební výchovy na PF JU Nové studijní obory na ZF JU ABSOLVENTI JU, O KTERÝCH SE VÍ… Ředitel Rybářství Třeboň a.s., Ing. Jan Hůda O dislokovaném pracovišti katedry cestovního ruchu je rozhodnuto Úspěch na celostátní studentské vědecké konferenci Historie 2004 Rozhovor s držitelkou Ceny J. Šusty a oceněnou ve Studentské vědecké konferenci Historie 2004 V Braunschweigu máme „svého“ pana profesora 6. pracovní setkání katedry germanistiky PF s partnery z Braunschweigu

35 36 36 37 38 38 39 42 42 43 44 45 45 46 48 50 52 53 54 54 55 55 56 58 59 60

V. Papoušek: Existencialisté / Existenciální fenomény v české próze 20. století Kniha z autorské dílny prof. J. Zrzavého nominována na cenu Magnesia Litera Světový rok fyziky 2005 byl zahájen v Paříži Z druhého mezinárodního TAT sympozia ve Vídni Vědecké konference a setkání na katedře geografie PF v roce 2004 a akce na rok 2005 Stalo se… „Frankofonie a jazyková rozmanitost“ Od Pražského hradu po Egypt / Archeobotanika na JU Pozvání na konferenci Pedagogické fakulty JU Uruguayský školský systém Program „Filosofie pro děti“ na TF – nová příležitost pro studenty JU Nabídka jazykového centra JU se rozšířila Evropské informační centrum JU informuje Velikonoční večer – nová tradice JU O vodníkovi / Jak jsme se o něm ve škole neučili Stipendijní program Německé spolkové nadace pro životní prostředí Nové IT aplikace a služby na JU Dialog teologů a přírodovědců – 2. konference v Českých Budějovicích Prevence úrazů a řešení problematiky na ZSF JU Na stáži v holandském Groningenu Odborné stáže ve Francii – jak na to? Botanický underground se sešel Výzva z Chemnitz Mobility studentů – „Dobrovolníkem v Zambii“ Komise J. W. Fulbrighta nabízí Možnosti česko-americké spolupráce v rámci mezivládní dohody o VTS Plánované konference na JU

5

ÚVODNÍ SLOVO Vážení čtenáři, úspěchem v loňském kole soutěže o výzkumné záměry postoupila Jihočeská univerzita o další krůček blíže k neformálně stanovené kategorii tzv. „výzkumných univerzit“, jako ojedinělý zástupce nových, regionálních vysokých škol, spolu s kamennými univerzitami a technikami. Je to významné a velmi zavazujíci, již také proto, že nejde o hodnotu trvalou, ale takovou, kterou je nutné stále novými výsledky potvrzovat.

I přes trvající populační pokles maturantů se počet došlých přihlášek ke studiu na JU pro nadcházející akademický rok 2005/06 oproti loňskému roku mírně zvýšil. Možná i proto, že se nabídka studijních oborů stále rozšiřuje. Jihočeská univerzita posiluje spolupráci s partnerskými univerzitami a zrevidovala také řadu stávajících meziuniverzitních smluv v rámci programu Socrates/Erasmus i mimo něj tak, aby byly funkční. Ze strany některých studentů a pedagogů je o výjezdy do zahraničí zájem, svědčí o tom zaslané příspěvky jak z pobytů, tak s užitečnými informacemi o možnostech studia v zahraničí. Že je znalost cizího jazyka v dnešní době naprosto nezbytná, potvrzuje také úspěšný manažer, absolvent Zemědělské fakulty Ing. Jan Hůda v rubrice Absolventi JU, o kterých se ví...

Evropská unie velkoryse podpořila rekonstrukci objektu laboratoří a skleníkové haly Centra biologických technologií Ústavu fyzikální biologie JU v Nových Hradech. Objekty budou sloužit k budování a rozšiřování infrastruktury zaměřené na vědu a výzkum, k podpoře inovací v příhraničním česko - rakousko - bavorském prostoru. Umožní využívat moderní biologické technologie při rozvoji malého a středního podnikání. Také touto investicí se Jihočeská univerzita hlásí k inovačním trendům vyspělého světa.

Záležitostí zásadního významu pro Jihočeskou univerzitu v příštím roce bude mimo jiné pořádání světového kongresu Společnosti pro vědu a umění (SVU). Jako potvrzení kvalit univerzity to v březnu rozhodla Valná hromada SVU na Floridě.

Stávajících pět fakult Jihočeské univerzity by mělo být v dohledné době posíleno o dvě nové – filozofickou a ekonomickou. Krom toho, že byly v uplynulém roce nastartovány přípravné kroky k postupné realizaci tohoto záměru, bylo také s definitivní platností rozhodnuto o dalším nerozvíjení malé katedry cestovního ruchu ZF JU v Táboře. Filozofií vedení univerzity je netříštit pedagogický a vědecký potenciál mimo České Budějovice. Síla univerzity tkví v její koncentraci tam, kde má vybudované optimální a přirozené zázemí.

Jistý posun ve vztazích nastal mezi Jihočeskou univerzitou a Statutárním městem České Budějovice a rovněž Jihočeským krajem. Také o dalších událostech, akcích a plánech se dočtete v tomto čísle Jihočeské univerzity. A protože uplynul rok od nástupu nového vedení JU, nechybí ani zhodnocení uplynulého období, tak jak jej vidí a hodnotí rektor Jihočeské univerzity prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc. Mgr. Hana Bumbová

3/

SLOVA REKTORA Roční zhodnocení výsledků a činnosti Jihočeské univerzity 1. března 2004 začal ve funkci nového rektora Jihočeské univerzity působit prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc. V prvních SLOVECH REKTORA v květnu loňského roku, po seznámení se s jednotlivými součástmi JU sdělil, jak vidí Jihočeskou univerzitu, jakým směrem by se podle jeho názoru měla ubírat a jakou by, v optimálním případě, měla být. Naznačil priority a směry jejího vývoje. Po roce intenzivní práce na všech součástech univerzity nastala příležitost k hodnocení uplynulého období. Základem položených otázek jsou nejvíce, případně nejkritičtěji akcentovaná témata rozhovoru s rektorem JU V. Bůžkem, publikovaném v Jihočeské univerzitě 1/2004.

je směřováno do praxe. A je to tak dobře. Lze tedy říci, že tři výzkumné záměry (ze ZSF, TF a PF), které neuspěly, jsou právě tímto případem? Rozhodně. To jsou prakticky zaměřené obory, kde se v zásadě jedná o aplikovaný výzkum, anebo jsou to obory, které na naší univerzitě nemají vybudovanou delší tradici, vědecké týmy a podobně. V těchto případech je potřeba jít nejprve cestou grantů, vytvořit pracovní týmy, a teprve pak, v dalších kolech, žádat o výzkumné záměry. „Jihočeská univerzita má špatnou kvalifikační strukturu, máme přestárlý pedagogický sbor, chybí nám střední generace profesorů a docentů“... i toto jsou Vaše slova pronesená na začátku Vašeho funkčního období, změnilo se již něco v této oblasti?

„Aby univerzita mohla být výzkumnou, musí být odpovídajícím způsobem poměřována...“ pro začátek hodnocení výsledků uplynulé třetiny Vašeho prvního funkčního období je toto téma více než aktuální – koncem ledna t. r. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR potvrdilo, že šest z devíti podaných výzkumných záměrů (VZ) Jihočeské univerzity bude státem financovaných.

Kvalifikační struktura na Jihočeské univerzitě se bohužel příliš rychle nemění. Rok je krátká doba na to, abychom byli schopni říci, že se změnila podstatněji, samozřejmě bych rád řekl že ano, ale nemám v ruce přesná čísla, kterými bych to mohl doložit. Jsem rád, že jsem si našel čas na to, abych navštívil některé katedry na řadě součástí univerzity. Na mnoha katedrách je řada mladých asistentů, pedagogů, kteří mají hodnosti Ph.D., což je dnes nezbytný předpoklad pro to, aby mohli působit na univerzitě. Probíhá řada habilitačních a profesorských řízení. Věřme, že až tuto záležitost budeme poměřovat například za rok, že budeme mít k dispozici přesnější čísla, abychom mohli říci, nakolik se kvalifikační struktura univerzity odrazila od dna. Toto je záležitost zásadní; obory můžeme akreditovat tehdy, máme-li profesory a docenty.

Záměrem mým i celého vedení Jihočeské univerzity je, aby se univerzita profilovala jako univerzita výzkumná. Úspěchem v soutěži o výzkumné záměry jsme se k tomu přiblížili. Je již dobře známou skutečností, že z devíti podaných jich JU získala šest (více viz Výzkumné záměry – mimořádný úspěch Jihočeské univerzity). Rozumím tomu tak, že v oborech, které výzkumný záměr získaly, je univerzita na takové úrovni, že jí stát dal za státní prostředky zakázku, kterou ve stanoveném horizontu 5-7 let převezme. Těší mne to o to víc, že se tak stalo v náročné konkurenci a že z hlediska úspěšnosti škol co do počtu podaných a přijatých VZ jsme se po VŠCHT a Masarykově univerzitě umístili na třetím místě. To je jeden důležitý krůček k výzkumnosti univerzity. Samozřejmě jsou ještě i další kritéria, která by bylo třeba naplnit. Má-li být univerzita výzkumnou, musí ji opouštět určité množství absolventů magisterských a doktorských studií, musí do ní přicházet určitý poměr tzv. vědeckých peněz, ať již třeba na aplikovaný základní výzkum. To jsou cíle, k nimž máme velmi dobře nakročeno. Samozřejmě, některé součásti univerzity jsou spíše prakticky zaměřeny, v tom nevidím překážku, naopak. I výzkumná univerzita potřebuje mít některé součásti, které vychovávají především absolventy bakalářského studia, které

Je ustavena Akreditační komise Jihočeské univerzity, jejíž vznik jste inicioval. Jak hodnotíte její první kroky? Nově ustavenou Akreditační komisi JU má na starost pan prorektor Brandl. Její první kroky jsou v zásadě spíše seznamovací, aby si vymezila styl práce. Já od této komise očekávám, a již jsem se na to téma v komisi vyjádřil, následující: akreditační komise by měla dohlížet, aby se na univerzitě, pokud to není nezbytně nutné, nepřekrývaly stejné programy a odbory. Měla by doladit kvalitu předkládaných akreditačních materiálů pro Akreditační komisi ČR, protože materiály přicházející z jednotlivých fakult a

4/

ústavů univerzity vidí řadu věcí svou optikou pohledu, a naše komise by proto měla tyto dokumenty sladit s optikou univerzitní. Komise by se měla také rozhlédnout po příležitostech na trhu práce pro naše absolventy, abychom věděli, co z hlediska vysokoškolské kvalifikace v našem regionu chybí, a abychom si také ujasnili, zda chybějící žádané obory v budoucnu můžeme nabídnout či nikoli. Dnes například víme, že chybí technická inteligence, stavaři a strojaři, ale tyto obory rozvíjet nebudeme, protože k tomu nemáme vybudované zázemí. Také již víme, že některé obory velmi potřebné na trhu práce rozvíjet můžeme, jsou to například ekonomické obory, informatika, praktická matematika a některé další.

velmi vstřícně, chci ocenit jednání, které vedlo vedení Pedagogické fakulty pro to, aby získalo habilitovaného anglistu. To vše jsou záležitosti zásadního významu, protože všichni víme, jak velká je dnes po angličtině poptávka. Nedokážu si představit moderní univerzitu, a Jihočeská univerzita takovou je, která nemá kvalitní katedru angličtiny s dobrou kvalifikační strukturou, s vědeckou prací a podobně. Jak se vyvíjí situace ohledně dvoustupňového modelu vzdělávání budoucích pedagogů? Těší mne, že model přípravy učitelů se v celé republice diskutuje tak, že by mělo jít o studium dvoustupňové. Znamenalo by to, že na uzavřené bakalářské naváže magisterské studium. Velmi zevrubně jsme o této problematice hovořili na ČKR v Plzni s rektory, kteří mají ve svém svazku pedagogické fakulty. Shodli jsme se, že bychom dávali přednost odbornému bakalářskému studiu. Budu-li hovořit o svém oboru – bakalář historik může po ukončení bakalářského studia odejít například do archivu, muzea a podobně. Na to by navazovaly různé typy magisterského studia, například učitelství dějepisu pro základní nebo střední školy, a tam by měly být zastoupeny pedagogiky, psychologie, metodiky, didaktiky, tedy to, co profiluje vzdělání směrem k učitelství. Pokud by se student nechtěl po ukončení bakalářského studia věnovat učitelství a chtěl by se zabývat například vědou, mohl by pokračovat v navazujícím odborném studiu. Nejdůležitější je, aby byl nový model prostupný a flexibilní.

Před rokem jste také řekl, že univerzita nemá příliš dobrou vnitřní strukturu jednotlivých součástí, a proto není pro veřejnost ani potenciální studenty čitelná. Optimalizace struktury Jihočeské univerzity je věcí zásadního významu pro nás, pro veřejnost, pro naše budoucí zákazníky – maturanty a maturantky. Vedení univerzity se strategickými koncepčními kroky zabývalo hlavně na podzim minulého roku. Ve stávajícím funkčním období jsme se rozhodli udělat dva zásadní kroky rozšířit Historický ústav Jihočeské univerzity tak, aby mohl být základem pro předpokládaný vznik budoucí Filozofické fakulty JU. Hotový akreditační materiál jsme postoupili (v dubnu) k posouzení Akreditační komisi ČR. Neméně závažným druhým krokem je plánované zřízení ekonomického ústavu či Ekonomické fakulty JU, přípravné kroky jsou také nastartovány. Jsem potěšen, že paní děkanka prof. Hrabánková přijala proděkana pro ekonomické obory, který nyní mapuje dosavadní stav ekonomických studií na fakultě. Poté by měl, po diskuzi s konkrétními pracovníky, navrhnout patřičná řešení, která budou směřovat buď k vytvoření ústavu nebo samostatné fakulty tak, aby ve stanoveném horizontu 1 – 2 let mohla tato nová součást univerzity postupně vzniknout.

Centrem vědy jsou na Jihočeské univerzitě také vysokoškolské ústavy, jak hodnotíte jejich činnost? Součástí univerzity jsou vysokoškolské ústavy, k nimž se chováme v zásadě jako k malým fakultám, jejich ředitelé mají řadu kompetencí děkanů. Co se týká Ústavu fyzikální biologie v Nových Hradech, to je ústav, který je „výkladní skříní“ do podnikatelské sféry mezi univerzitou a regionem. Velmi mne těší, že se koncem března podařilo slavnostně otevřít Centrum biologických technologií, jakýsi podnikatelský inkubátor. S velkorysou finanční podporou Evropské unie v rámci programu přeshraniční spolupráce Phare Česká republika – Rakousko se v krátké době podařilo rekonstruovat objekty laboratoří a skleníkové haly Centra biologických technologií, které se stanou základem výzkumu, vývoje a vzdělávání v oboru biologických technologií na úrovni srovnatelné s výzkumnými centry v ostatních zemích Evropské unie. Těší mne to o to víc, že Centrum biologických technologií bude sloužit k podpoře inovací v příhraničním česko-rakousko-bavorském prostoru. Tím umožní

Na Pedagogické fakultě JU jste určité katedry podrobil kritice, což někde pomohlo ke vzniku nové kvality... Ano, k některým katedrám Pedagogické fakulty jsem se vyjádřil kriticky. Jsem rád, že katedra anglistiky poté začala o problematice diskutovat. Já jsem tuto katedru koncem minulého roku navštívil, se všemi jsem chtěl hovořit a vysvětlit, jaké jsou priority, co to znamená publikovat v relevantních časopisech, co znamená kvalifikační růst vysokoškolského učitele a podobně. Vedení fakulty se k problematice anglistiky postavilo

5/

využívat moderní biologické technologie při rozvoji malého a středního podnikání. Soudím, že právě tímto směrem vede cesta k propojení vědeckého výzkumu univerzity a praktických potřeb přeshraniční podnikatelské praxe, kterému naše univerzita zůstávala vzhledem ke svému převládajícímu zaměření na základní výzkum hodně dlužna. (více viz článek Centrum biologických technologií ÚFB se rozrostlo) Podobné aktivity, které směřují ke zřízení podnikatelského inkubátoru se postupně chystají také v Českých Budějovicích. Tomuto snažení vyjadřuji jednoznačnou podporu. Při této příležitosti bych rád poděkoval mému předchůdci, prof. Ing. Františku Střelečkovi, CSc., za to, že v době zrodu tohoto výjimečného projektu neváhal vzít na sebe případné riziko neúspěchu a tento, dnes velmi příznivě hodnocený projekt, maximálně podpořil. Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech je pracoviště, kterého si také velmi vážím, je to pracoviště svým způsobem unikátní, které nemá v České republice obdobu. Zaměřuje se především na to, co bytostně patří do jižních Čech - na ryby, vodu a rybníky. Od 1. března 2005 má VÚRH nového ředitele, stal se jím doc. Ing. Otomar Linhart, DrSc. Jak jsem již zmiňoval, Historický ústav Jihočeské univerzity bude tvořit základ předpokládané budoucí Filozofické fakulty JU. Kromě stávajících programů historie, archivnictví, kulturní historie a bakalářské archeologie nyní připravujeme, ve spolupráci s Biologickou fakultou JU, k akreditaci navazující environmentální archeologii, je to velké specifikum.

Stávající provoz budovy není příliš rentabilní, pedagogové do Tábora musí dojíždět, není tam dobře vybudované studentské zázemí a podobně. To jsou záležitosti akademické obci dávno známé, to rozhodnutí muselo padnout. Budovu v Táboře neopouštíme hned, stávající studenti tam dokončí své studium, studenti prvních ročníků již budou studovat v Českých Budějovicích. Z Vašich slov je zřejmé, nepředpokládá další rozvoj Budějovice...

že univerzita mimo České

Já mohu mluvit za své funkční období, máme před sebou ještě dvě třetiny. Nedomnívám se, že by univerzita měla expandovat do měst a městeček, to univerzitu oslabuje a také její provoz je neekonomický. Síla univerzity je, jak často říkám, v koncentraci mozků, které musí být pokud možno na jenom místě, v jednom centru, kde je pro to přirozené intelektuální zázemí, kde jsou knihovny, ubytování pro studenty a podobně. Štěpit univerzitu mimo České Budějovice tak, jak se nám snažili namluvit někteří málo informovaní novináři, je nesmysl, a na to já nechci přistoupit. Jak hodnotíte spolupráci univerzity se Statutárním městem České Budějovice a s Jihočeským krajem? Co se týká koncepce univerzity a jejího směřování, za to jsem jako rektor zodpovědný a to ve spolupráci s vedením univerzity a akademickým senátem mohu ovlivnit. Spolupráci s městem a krajem až tak ovlivnit nemohu. Nestěžuji si, ani zásadně nechválím. Došlo, a to chci ocenit, k posunu ve vztazích mezi Jihočeskou univerzitou a Statutárním městem České Budějovice, 7. března 2005 byla podepsána „Smlouva o vzájemné spolupráci“. Parafovaná smlouva mimo jiné deklaruje zájem spolupracovat v oblastech propagace, při rozvoji vztahů s partnerskými zahraničními městy Statutárního města České Budějovice a Jihočeské univerzity, jako jsou například Linec, Pasov, Nitra a další města. Spolupráce bude vyvíjena také v rámci činnosti Evropského informačního centra Jihočeské univerzity. Obě instituce si vymění propagační materiály, které budou sloužit k oboustranné prezentaci v tuzemsku i v zahraničí. Jihočeská univerzita mj. umožní městu pronájem multimediální auly Jihočeské univerzity, poskytne také informace týkající se budování optické přenosové trasy (v této oblasti bude posouzena i eventuální budoucí možná spolupráce). Město se také zavázalo, že na příjezdových komunikacích do Českých Budějovice bude označení „univerzitní město“ a podobně. Co se týče kraje, kraj nás nezřizuje ani neřídí (stejně jako město), přesto se stále domnívám, že

Vedení Jihočeské univerzity po dohodě s vedením Zemědělské fakulty JU koncem února t. r. rozhodlo dále nerozvíjet katedru cestovního ruchu v Táboře. V horizontu 1 – 2 let by měla vzniknout ekonomická fakulta; jak se tato dvě rozhodnutí doplňují? Táborská katedra cestovního ruchu – to byl problém, který se na univerzitě diskutoval několik let a stále bez výsledku. Univerzita skutečně chce vybudovat ekonomickou fakultu, to je koncepční rozhodnutí jak vedení univerzity, tak Zemědělské fakulty JU, a proto je třeba, aby kapacity odborných ekonomických kateder byly soustředěny do kampusu ve Čtyřech Dvorech. To je jeden z nejpodstatnějších důvodů, proč tu malou katedru cestovního ruchu chceme přesunout do Českých Budějovic. Zde by se měla spojit (po vyjádření akademického senátu fakulty) s katedrou obchodu a vytvořit jednu silnou katedru obchodu. To je autonomní rozhodnutí plně svéprávné univerzity, která by se neměla ohlížet na zájmy různých politických a lobbistických skupin.

6/

by Jihočeský kraj měl jednoznačně říci, co na trhu práce z hlediska vysokoškolských profesí chybí a dotazovat se, zda chybějící obory můžeme zajistit. Pokud některé obory zajistit nedokážeme, pak by tu měl být vytvořen prostor pro další vzdělavatelské subjekty, soukromé nebo státní školy. Považuji ale za naprosto zbytečné, aby zde vznikaly další soukromé vysoké školy, které nabízejí podobné programy, jako dlouhodobě nabízíme my. Tím se připravujeme o lidské zdroje a k ničemu pozitivnímu to nevede.

Smlouva o spolupráci

mezi Jihočeskou univerzitou a Universität Passau podepsána 13. dubna 2005 byla na Univerzitě v Pasově (Universität Passau) podepsána „Smlouva o spolupráci mezi Jihočeskou univerzitou a Universität Passau.“ Významný dokument podepsali oba rektoři partnerských vysokých škol, za JU prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., za pasovskou univerzitu Prof. Dr. Walter Schweitzer.

Jak Vy sám hodnotíte uplynulý rok?

Podepsání smlouvy je výsledkem listopadového jednání (2004) s pasovskou reprezentací na Jihočeské univerzitě. Již tehdy se oba rektoři shodli na vymezení vědních oblastí, ve kterých by mohla v následujících letech probíhat konkrétní vědecká a pedagogická spolupráce. Z jednání vyplynulo, a je také zakotveno v nově parafované smlouvě, že si jsou obě univerzity vědomy důležitosti mezinárodní spolupráce a kvality ve vzdělávání a výzkumu. Smlouvu uzavírají s cílem prohloubení vědecké spolupráce. Spolupráce by měla spočívat především v oblastech výměnných studijních programů pro studenty, ve výměně pedagogů za účelem výzkumu, měla by být rozvíjena přednášková a pedagogická činnost Pozornost bude věnována zejména konkrétním oblastem, jakými jsou: • spolupráce ve studijní oblasti široce zaměřené kultury (Kulturwissenschaft) a ekonomických věd (Wirtschaftswissenschaften) • výuka českého jazyka a literatury, letní jazyková škola českého jazyka v Českých Budějovicích • ekonomická problematika cestovního ruchu v příhraničních oblastech • psychologie a pedagogika s výrazným zaměřením na učitelství • teologie • matematika a informatika

Výsledky naší práce a snažení by spíše měli hodnotit jiní..., budu hovořit jen za sebe. V zásadě jsem s výsledky, které se za uplynulý rok podařily, spokojen. Za každou cenu jsem se chtěl vyhnout tomu, abych se denně utápěl v každodenních malichernostech, aby můj čas požíral každodenní provoz. Tyto záležitosti řeší pracovníci rektorátu, které bych tímto chtěl ocenit a pochválit. Já se díky tomu mohu starat o koncepční věci. Samozřejmě že musíme pracovat v určitých prioritách, protože kdybychom si těch kroků – úkolů dali moc, mohlo by se stát, že by se nepodařilo nic. Pro rok 2005 máme kroky dva, o nichž jsem již hovořil, filozofickou fakultu a vytvoření cesty ke vzniku fakulty ekonomické. Podaří-li se nám toto naplnit, pak si můžeme vytýčit další postupný krok na další období.

.

Je zřejmý posun v hodnocení Jihočeské univerzity v kontextu ostatních univerzit? Ano, velmi. Zásadně k tomu přispěly úspěšné výzkumné záměry, protože jsme se díky tomu dostali v některých oborech mezi přední domácí univerzity. Když se podíváme na některé statistiky, přehledy a měření z Ministerstva školství nebo z Rady vysokých škol, ukazuje se, že v řadě parametrů, které se měří či zohledňují, se Jihočeská univerzita dostává mezi předních 6 - 8 veřejnoprávních univerzit. Pokud bych měl něco kritizovat, tak v porovnání s ostatními univerzitami se přece jen málo hýbe již zmiňovaná kvalifikační struktura (noví docenti a profesoři), tady musíme velmi přidat. Nicméně, univerzita je dobře nastartovaná, je to kvalitní univerzita, a já chci, aby byla ještě kvalitnější, aby se její studenti dobře uplatňovali nejen na domácím, ale i na trhu práce sjednocené Evropy. Chci, abychom se v budoucnu mohli poměřovat s výsledky vědy a vzdělávání v kontextu ostatních vysokých škol nejenom v rámci Evropy.

Obě partnerské instituce si také mimo jiné budou vyměňovat publikace a spolupracovat v oblasti výzkumných projektů. Smlouva je uzavřena na pět let. Rektor Jihočeské univerzity prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., sdělil po podpisu smlouvy následující: „Pasovská univerzita je nám velmi blízká, je to univerzita mimořádně zajímavá, nacházející se v nádherném kampusu, který se neustále rozrůstá. Je to univerzita o trochu menší než naše, studuje na ní kolem 8000 studentů a její fakulty jsou nám svým zaměřením hodně blízké (má fakulty teologickou, právnickou, ekonomickou, filozofickou a fakultu matematiky a informatiky). Její největší fakultou je fakulta filozofická. Pasovská univerzita má i mimořádné knihovny. Pasov je také partnerským městem Statutárního města České Budějovice - vedení Jihočeské univerzity považuje rozvíjení vztahů s touto univerzitou za výjimečnou výzvu pro rozvoj bilaterální spolupráce, tuto spolupráci budeme intenzivně podporovat a upevňovat.“ -hb-

-hb-

7/

Rozpočet JU na rok 2005 schválen Akademický senát JU schválil dne 8. března 2005 rozdělení dotací mezi jednotlivé součásti JU na rok 2005. Tím je dán základní rámec rozpočtu JU pro tento rok.

mají svůj podíl na rozdělení této dotace vedle fakult také všechny tři vysokoškolské ústavy – své první studenty má již i VÚRH ve Vodňanech. Po vyčlenění částky určené na financování provozu rektorátu a aktivit celouniverzitního charakteru zajišťovaných centrálně je výsledek rozdělení dotace uveden v tabulce. Významný podíl na celkovém rozpočtu JU má institucionální a účelová podpora výzkumu a vývoje poskytovaná státním rozpočtem podle zákona 130/2002 Sb. Základním zdrojem financování výzkumné činnosti JU jsou prostředky určené na řešení výzkumných záměrů. JU prošla v roce 2004 velmi úspěšně hodnocením návrhů výzkumných záměrů pro další pěti až sedmileté období a výsledkem toho je, že od roku 2005 řešeno na JU šest nových záměrů, jejichž financování letos podporuje MŠMT částkou 101,8 mil. Kč. Dalším dotačním titulem je podpora specifického výzkumu na VŠ. Objem této dotace závisí jak na aktivitách univerzity v oblasti výzkumu a vývoje, tj. na objemu prostředků získaných na řešení projektů výzkumu a vývoje a výzkumných záměrů v minulém roce a na poskytnutí informací o výsledcích vědy, tak na kvalifikační struktuře akademických pracovníků a na struktuře studentů, resp. absolventů. V tomto roce činí podpora specifického výzkumu na JU téměř 34 mil. Kč. Stejně jako dotace na vzdělávací činnost je i institucionální podpora specifického výzkumu rozdělována podle stejných pravidel, jaká používá MŠMT. Výsledek rozdělení - po vyčlenění částek na zajištění celouniverzitních aktivit v oblasti výzkumu a vývoje, z nichž je třeba zmínit zejména prostředky Grantové agentury JU a prostředky na

Rozhodující objem prostředků na zajištění provozu získává JU z MŠMT. Podle Pravidel MŠMT pro poskytování dotací veřejným vysokým školám podle zákona č.111/1998 Sb. každoročně aktualizovaných a pozměňovaných je to zejména dotace na studijní programy a s nimi spojenou tvůrčí činnost (zjednodušeně nazývaná dotací na vzdělávací činnost), dotace na stipendia studentů v doktorských studijních programech, dotace na projekty v rámci Rozvojových programů a FRVŠ a dotace na podporu projektů mezinárodní spolupráce. Objem dotace na vzdělávací činnost pro rok 2005 je již tradičně generován počtem studentů, ekonomickou náročností jednotlivých studijních programů; limitován je celkovým rozsahem disponibilních prostředků MŠMT vyčleněných na tento dotační titul a pro každou veřejnou vysokou školu také stanovenou horní hranicí financovatelného nárůstu počtu studentů. Nově se do rozdělování prostředků zapojuje také počet absolventů všech studijních programů. JU má letos na zajištění svých vzdělávacích a tvůrčích aktivit k dispozici částku 427,5 mil. Kč, což je o téměř 19 % více, než v roce 2004. Počet studentů, který je rozhodujícím ukazatelem pro určení této částky, vzrostl o 12 % (údaje vycházejí ze stavů k 31. 10. obou let). V rámci JU je již od roku 2001 rozdělována dotace na vzdělávací činnost podle stejné metody, kterou používá MŠMT. Vychází se tedy z údajů o počtech studentů a struktury studijních programů jednotlivých součástí JU. V tomto roce poprvé

8/

zajištění přístupu k bibliografickým vědeckým databázím - je uveden v přehledu na této straně. Samostatnou kapitolou je od roku 2005 oblast dotací na ubytování a stravování studentů. MŠMT vydalo nová pravidla pro poskytování těchto dotací veřejným vysokým školám, která zakotvují nový systém financování této oblasti. Pro první tři čtvrtletí roku je zachován stávající způsob poskytování dotací na provoz kolejí a menz, počínaje čtvrtým čtvrtletím však dochází k zásadní změně financování, a to zavedením dotací na ubytovací stipendia, tedy přímé dotační podpory studentů vyplácené prostřednictvím jednotlivých vysokých škol. JU obdržela na první část roku 2005 dotace na provoz kolejí ve výši 17,8 mil. Kč, částka dotací na stipendia zatím známa není. Bude stanovena na základě počtu studentů splňujících kritéria určená v pravidlech MŠMT. Celkový obraz příjmové stránky rozpočtu JU dotvářejí očekávané či již přiznané dotace vesměs účelově určené na řešení konkrétních projektů, resp. na krytí určeného okruhu nákladů. Jsou to zejména: - prostředky na realizaci projektů Rozvojových proramů MŠMT v rozsahu téměř 27 mil. Kč, - prostředky na stipendia studentů doktorských studijních programů, které by měly dosáhnout výše cca 18 mil. Kč, - prostředky na řešení projektů Fondu rozvoje vysokých škol v objemu necelých 8 mil. Kč, - prostředky na dofinancování mobilit studentů a učitelů v rámci programu Socrates II - Erasmus v očekávané výši 11 mil. Kč. V oblasti podpory výzkumu a vývoje jsou to pak především prostředky na řešení grantů GA ČR (dosud schváleno 20 mil. Kč) či projektů podporovaných Národní agenturou zemědělského výzkumu (10 mil. Kč). Posledním zmiňovaným, avšak nezanedbatelným zdrojem rozpočtu JU jsou vlastní tržby plynoucí jednotlivým součástem JU z jejich

činnosti: fakultám a ústavům např. z přijímacího řízení, ze služeb pro studenty, z doplňkové činnosti, kolejím a menzám JU z ubytování a stravování. Vlastním zdrojem financování investičních potřeb nekrytých dotacemi státního rozpočtu zůstává i přes poněkud omezené možnosti tvorby fond reprodukce investičního majetku. Při předpokládaném objemu vlastních provozních i investičních zdrojů 140 mil. Kč tak bude mít JU v roce 2005 pro zajištění všech svých aktivit k dispozici více než 800 mil. Kč. Ing. Hana Kropáčková kvestorka Jihočeské univerzity

9/

Výzkumné záměry

– mimořádný úspěch Jihočeské univerzity Podle úspěšnosti získaných výzkumných záměrů (VZ) na následující 5-7leté období se Jihočeská univerzita počátkem tohoto roku zařadila na třetí místo v republice. Z podaných devíti výzkumných záměrů, které odrážely základní badatelský profil jednotlivých součástí univerzity, jich šest získalo státní podporu (67% úspěšnost), z toho 1x v kategorii A (tj. 100% přiznané výkumné dotace), a 5x v kategorii B (tj. 90% přiznané výzkumné dotace). Jihočeská univerzita z celkové částky 2,4 miliardy Kč získala 4%, což představuje cca 115 milionů korun (to je zhruba o polovinu více než v roce předchozím). Tentokrát - poprvé v historii - přidělovala vláda finance na výzkumnou a vědeckou činnost vysokých škol podle kvality předložených projektů – výzkumných záměrů. Ministerstvo školství nyní zvolilo revoluční postup: zatímco dosud měl nárok na státní dotaci prakticky každý, kdo si podal i jakkoli formální návrh „výzkumu“, tentokrát proběhlo skutečné hodnocení předložených projektů experty. Odborníci vyzvaní ministerstvem školství známkovali předložené výzkumné záměry vysokých škol na čtyřstupňové škále. Pouze projekty se známkou A a B získaly nárok na státní podporu. Na výzkum v roce 2005 získaly vysoké školy celkem 2,4 miliardy korun, tj. o 55% více než v roce předchozím. V celorepublikovém měřítku se zásluhou zvoleného mechanismu zvýšila podpora zdravotnickému výzkumu o dvě třetiny, o třetinu si polepšili technici a společenští vědci. Finance na vědu a výzkum tvoří desetinu celkového rozpočtu vysokých škol.

B - Trvale udržitelné způsoby zemědělského hospodaření v podhorských a horských oblastech zaměřené na vytváření souladu mezi jejich produkčním a mimoprodukčním uplatněním Řešitel: prof. Ing. Jan Frelich, CSc., Zemědělská fakulta B - Fyzikální biologie - nové přístupy v biologickém výzkumu Řešitel: doc. RNDr. František Vácha, Ph.D., Ústav fyzikální biologie B - Biologické, enviromentální a chovatelské aspekty v rybářství Řešitel: doc. Ing. Otomar Linhart, DrSc., Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický

• Podány byly také tyto tři výzkumné záměry: Emoční a motivační faktory ovlivňující učení a vyučování - Pedagogická fakulta JU Současná teologie, její souvislosti a vzájemný vztah s jinými oblastmi vědy a praxe - Teologická fakulta JU Implementace lidských práv v sociální práci a sociálních službách v České republiceZdravotně sociální fakulta JU

• Úspěšní řešitelé Jihočeské univerzity: A - Společnost českých zemí v raném novověku - struktury, individua, vztahy, instituce moci Řešitel: prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., Historický ústav

Pořadí škol podle toho, kolik jejich výzkumných záměrů uspělo (do 6. místa, zdroj tabulky: Respekt 52/53 - 2004): Vysoká škola chemicko-technologická, Praha 86% Masarykova univerzita, Brno 69% Jihočeská univerzita, České Budějovice 67% Univerzita Karlova, Praha 63% České vysoké učení technické, Praha 50% Univerzita Pardubice 50%

B - Ekologické, evoluční a experimentálně biologické přístupy ke studiu vzniku a významu biodiverzity Řešitelka: doc. Ing. Hana Šantrůčková, CSc., Biologická fakulta B - Dějiny novější české literatury v nadnárodních kontextech Řešitel: prof. PaedDr. Vladimír Papoušek, CSc., Katedra bohemistiky PF

-hb-

10/

Na téma Výzkumné

záměry na Jihočeské univerzitě se

vyjadřuje prorektor pro vědu a výzkum JU prof. RNDr. Jan Zrzavý, CSc. „O mimořádném, nečekaném a doufejme, že i zaslouženém úspěchu Jihočeské univerzity v loňském kole soutěže o výzkumné záměry (VZ) se řeklo a napsalo všechno, co se říci a napsat mohlo. V této fázi je asi nejdůležitější uvědomit si, že nejde o odměnu za předchozí výkony, ale o závazek do budoucna. I proto, že loni poprvé byla uspokojena slabá polovina uchazečů a že způsob výběru VZ i konkrétní výsledky vyvolaly nečekané mediální běsnění, lze očekávat, že ti úspěšní budou pod mnohem bedlivějším dohledem těch neúspěšných, než tomu bylo v minulosti, kdy neúspěšný nebyl nikdo.

Pozitivní stránkou celé věci není z hlediska rozvoje univerzity jen to, že institucionální dotace pro oblast výzkumu a vývoje (VaV) vzrostla přibližně dvojnásobně a že rozdělení VZ potvrdilo naši představu o distribuci výzkumných a vývojových aktivit na JU, ale především to, že se JU postupně ocitá v (zatím?) neformální kategorii „výzkumných univerzit“ – spolu s velkými kamennými univerzitami a technikami – jako celkem ojedinělý zástupce nových, regionálních škol. Tato kategorie samozřejmě není stabilní: nejde o trvalé připnutí metálu univerzitě na hruď, jde o to, jak se dnes české univerzity z hlediska výzkumu a vývoje jeví. Za pár let se mohou jevit jinak. To, zda zůstaneme v elitní skupině nebo zda se budeme postupně propadat (nebo zda se součástí elitní skupiny toliko přechodně jevíme), bude záležet především na těch týmech JU, které se řešiteli nových VZ staly. V této souvislosti

je třeba upozornit na dvě okolnosti, které náš budoucí výsledek mohou ovlivnit. Neexistuje žádný výsledek, který není uveden v Rejstříku informací o výsledcích (RIV), což je součást státního informačního systému. U každé položky uvedené v RIVu je třeba explicitně uvést, z jakých zdrojů byla financován, tedy číslo VZ (a to i v oborech, kde tato zvyklost není běžně rozšířená). Zákon o podpoře výzkumu a vývoje jasně praví, že za úspěšně ukončený může být považován pouze takový VZ či grant, který dosáhl nějakého výsledku financovaného pouze a výhradně z tohoto zdroje – jinými slovy, výsledek ověnčený mnoha čísly různých VZ a grantů nebude počítán ani jednomu z nich. I když někteří poskytovatelé (třeba GAČR) tvrdí, že jim křížové financování nevadí, zákon tuto benevolenci zjevně neumožňuje, a vedoucím týmů začleněných do řešení VZ tedy nezbude než nějak koordinovat, který výsledek bude formálně přiřknut kterému konkrétnímu projektu. Navíc je velmi pravděpodobné, že v dohledné době bude dokončena metodika hodnocení VaV, na níž v současné době pracuje Rada pro výzkum a vývoj. Už dnes je téměř jisté, že váha takových kategorií výzkumných výsledků, jako jsou „články v recenzovaných neimpaktovaných časopisech“, „odborné knihy“, „články ve sborníku“ a „výzkumné zprávy“ bude v hodnocení minimalizována (v případě výzkumných zpráv zřejmě až k nule, aspoň v akademické sféře). Financování VaV přechází do režimu velmi tvrdé konkurence a posun tímto směrem patrně čeká i ty resorty, které zatím financují tradičně rovnostářským způsobem. Důvod je jasný: je jím tristní stav českého VaV, vyplývající z první (byť zatím velmi hrubé) fáze hodnocení jeho výsledků za léta 1999-2003 (viz http://www.vyzkum.cz/ FrontClanek.aspx?idsekce=12448): 852 institucí si rozebralo více než 25 miliard korun na různé výzkumné projekty a záměry, přičemž 37 % institucí (a skoro 15 % vynaložených prostředků) skončilo bez jakéhokoli výsledku a pouze 14 % institucí (55 % prostředků) přináší zaznamenatelné výsledky. Můžeme tedy očekávat, že nás čeká mnohem náročnější evaluace, než je ta, kterou už léta provádíme na JU. Už dnes je ale naší povinností upozornit, že celé kategorie výsledků, které na některých součástech JU dokonce převládají, zřejmě už brzy přestanou generovat finanční prostředky na výzkum a vývoj z veřejných zdrojů. A – což je z hlediska našich nových VZ zásadní – nebudou se počítat ani jako doklady úspěšného řešení výzkumného záměru.“

11/

prof. RNDr. Jan Zrzavý, CSc. prorektor pro vědu a výzkum JU

Centrum biologických technologií ÚFB JU se za přispění EU rozrostlo Za reprezentativní a početné účasti zástupců společenského, politického a veřejného života včetně zahraničních hostů byl 30. března 2005 v areálu zámku Akademie věd ČR v Nových Hradech slavnostně otevřen rekonstruovaný objekt laboratoří a skleníkové haly Centra biologických technologií Ústavu fyzikální biologie Jihočeské univerzity. Projekt byl realizován za přispění prostředků Evropské unie z Programu přeshraniční spolupráce Phare CBC 2001 ve výši 1,36 milionu euro (43,1 milionu Kč), což představovalo 62 % z celkových nákladů na realizaci stavby a vybavení. Zbývající náklady byly uhrazeny Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích a z části z dotace Státního fondu životního prostředí. Zadávací dokumentace na tuto stavbu byla zpracována v roce 2002. V květnu 2003 proběhlo výběrové řízení podle pravidel Phare na zhotovitele stavby, které vyhrála akciová společnost Metrostav. V říjnu stejného roku byla zahájena samotná realizace stavby, která byla dokončena v prosinci 2004. Cílem projektu bylo vybudování centra pro výzkum, vývoj a vzdělávání v oboru biologických technologií na úrovni srovnatelné s výzkumnými centry v ostatních členských státech Evropské unie. Projekt byl zaměřen na podporu inovací a spolupráci vědeckovýzkumných institucí na obou stranách hranice a vytváření předpokladů pro růst hospodářské dynamiky příhraničí. Vznik regionálního centra, kde se budou koncentrovat vyspělé technologie, přispěje k prosazování inovačních přístupů a využívání moderních technologií v malých a středních podnicích v příhraniční oblasti. Budování a rozšiřování infrastruktury zaměřené na vědu a výzkum, rozšíření nabídky vzdělávání zaměřeného na získání kvalifikace s možností přeshraničního uplatnění, aktivní spolupráce vědy s hospodářskou sférou – všechny tyto aspekty naplňují cíle integračního procesu České republiky do Evropské unie. Cílem programu PHARE, který dobíhá ještě po vstupu České republiky do Evropské unie, je pomoc České republice v rychlé adaptaci v Evropské unii. Od roku 1990 bylo z programu PHARE schváleno celkem 1.070,4 milionu euro (34,3 miliardy Kč) finančních prostředků pro realizaci projektů v České republice. Od roku 2000 v rámci programu ISPA, z něhož jsou financovány projekty ze sektoru dopravy a životního prostředí, bylo schváleno dalších 350 milionů euro (11,2 miliardy Kč) a v rámci

programu SAPARD, z něhož jsou financovány projekty ze sektoru zemědělství a rozvoje venkova bylo schváleno dalších 70 milionů euro (2,2 miliardy Kč). V roce 2002, v rámci programu Solidárního fondu Evropské unie bylo schváleno dalších 129 milionů EURO (přes 4,1 miliardy Kč) na pomoc České republice na odstranění škod po povodních. Celková výše finanční pomoci Evropské unie pro Českou republiku je do dnešního dne ve výši 1.619,4 milionu euro (51,8 miliardy Kč).

Slavnostní otevření Centra biologických technologií - zleva Ing. J. Zezula, manažer CCR, technik p. Červený, tvůrce řídícího software pro biotechnologii a solární technologii, Ing. J. Vačkář, náměstek ministra pro místní rozvoj, rektor JU prof. V. Bůžek, hejtman JK RNDr. J. Zahradník, Ing. J. Durdis, ředitel CCR a Ing. Z. Frinta, zástupce EU v ČR foto ČTK

Při slavnostním zahájení provozu rektor Jihočeské univerzity prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., ocenil význam této realizace jak pro Jihočeskou univerzitu, tak v rámci českorakousko-bavorských vztahů a spolupráce. Všem, kteří se na realizaci tohoto špičkového projektu podíleli, vyjádřil upřímné poděkování: „Rád bych u příležitosti slavnostního otevření Centra biologických technologií Ústavu fyzikální biologie Jihočeské univerzity na zámku v Nových Hradech uvedl alespoň tři skutečnosti, které v tento okamžik považuji za důležité: „Díky obětavé práci pana ředitele RNDr. Dalibora Štyse, CSc., a jeho vědeckého a organizačního týmu se do překrásné empírové rezidence Buqoyů po mnoha desetiletích opět vrátily obory přírodních věd, které se tu pěstovaly bez ohledu na platnost zemských a jiných hranic zásluhou Jiřího Buquoye už počátkem 19. století. Především s velkorysou finanční podporou Evropské unie v rámci programu přeshraniční spolupráce Phare Česká republika – Rakousko se tu v krátké době podařilo rekonstruovat objekty laboratoří a skleníkové haly Centra biologických

12/

technologií, které se stanou přirozeným základem výzkumu, vývoje a vzdělávání v oboru biologických technologií na úrovni srovnatelné s výzkumnými centry v ostatních zemích Evropské unie. Tato skutečnost mne těší o to víc, že Centrum biologických technologií bude sloužit k podpoře inovací v příhraničním česko-rakousko-bavorském prostoru. Tím umožní využívat moderní biologické technologie při rozvoji malého a středního podnikání. Soudím, že právě tímto směrem vede cesta k propojení vědeckého výzkumu univerzity a praktických potřeb přeshraniční podnikatelské praxe, kterému naše vysoké učení zůstávalo vzhledem ke svému převládajícímu zaměření na základní výzkum hodně dlužno. Jelikož se podobné aktivity, které směřují ke zřízení podnikatelského inkubátoru, postupně chystají také v Českých Budějovicích, rád bych obdobnému snažení vyjádřil jménem univerzity jednoznačnou podporu. S potěšením konstatuji, že Centrum biologických technologií a Ústav fyzikální biologie Jihočeské univerzity dokázaly propojit výzkum a jeho praktický přenos do praxe také se vzděláváním odborníků prozatím v doktorských programech. Soudím, že brzy dozraje doba, kdy akademické vedení univerzity a kolegium ředitele ÚFB se budou muset vážně zamýšlet nad otázkou, zda právě v Nových Hradech nevzniká přirozené vědecké i technologické zázemí k soustředění šíře pojatých fyzikálních či biofyzikálních oborů Jihočeské univerzity. Kladná odpověď na tuto řečnickou otázku nepochybně prospěje žádoucí optimalizaci struktury naší almae matris, která představuje jeden z hlavních bodů programu současného akademického vedení. Mé upřímné poděkování patří všem jednotlivcům, kolektivům i firmám, které se podílely na zdárném dokončení tohoto díla. Zvlášť upřímně děkuji řediteli Ústavu fyzikální biologie RNDr. Daliboru Štysovi, CSc., investičnímu odboru rektorátu, Akademii věd ČR a Metrostavu. Centru biologických technologií pak přeji hodně síly a zdaru v započatém úsilí, které přispívá k prohloubení dobrého jména Jihočeské univerzity v očích veřejnosti!“ -hb-

RNDr. D. Štys, CSc.:

„Na výchovu kvalitního vědce je z objektivních, sociálních a fyziologických, důvodů jednoduše ve 25 letech pozdě“ Článek k otevření vědeckotechnického parku a vzdělávacího centra „Nové Hrady - Centrum biologických technologií“ Plánování náplně projektu „Centra biologických technologií“ proběhlo někdy před pěti lety. Během doby jeho schvalování a výstavby jsme oba hlavní prvky jeho náplně, tj. vzdělávání a přenos technologií z akademického výzkumu do praxe, rozvíjeli a zkoušeli. V tomto článku bych chtěl shrnout naše východiska z té doby, co se změnilo a jak budeme tyto cíle realizovat. „Celkový postoj společnosti k přírodním vědám se hluboce mění. Uznává se jejich obecná důležitost i jejich prospěšnost pro národní hospodářství evropských států. Současná věda zásadně přispívá k základnímu poznání a otevírá zcela nové a velmi rychle použitelné technické aplikace přírodních věd“ píše se v analýze kterou pro Akademii věd České republiky vypracovali profesoři Koutecký a Velický. A navrhují: Tato zcela nová situace vyžaduje hlubokou změnu v zaměření a struktuře vysokých škol. Paralelně ke klasickým fakultám je třeba zřizovat univerzitní ústavy, výzkumná centra, po případě „Graduierte Kollegien“, doktorská studia zaměřená na vybrané špičkové doktorandy.“

Skleníková hala Centra biologických technologií zvenku foto ČTK

Před sedmi lety, když jsme vytvářeli prostředí na Nových Hradech, jsme byli pod silným vlivem tohoto německého modelu. Koneckonců našimi hlavními poradci byli lidé z univerzit v Mnichově a Řezně. První dva roky provozu „Graduate college“ celkem jasně ukázaly jeho slabiny, které ostatně dnes potvrzují i němečtí kolegové. Dnes je zcela zřejmé, že soustředění jen na doktorská studia se neosvědčilo, koneckonců si jeho nedostatků jsou vědomi už i jeho zakladatelé. Co si mohou dovolit Němci s obrovskou

13/

základnou studentů v níž skupiny specialistů jsou pořád relativně veliké, to si jistě nemohou dovolit malé národy jako Skandinávci, Izraelci nebo, například, Češi. Abych byl konkrétní, jako problémy se projevilo například toto: 1) Úroveň studentů, kteří vstupují do interdisciplinárního doktorského studia, je velmi různá a různě zaměřená. Sjednocování by znamenalo více-méně úplně nové, nejméně tříleté studium. A to je nereálné například proto, že by se tím zcela vyřadil původní smysl doktorského studia kterým je vlastní vědecká práce. Nebo proto, že by se na studenty vytvářel neúnosný sociální tlak v době kdy vstupují do trvalých osobních vztahů a někdy i zakládají rodiny. A podobně. 2) Specificky problémem biofyziky je to, že studiu biologie a biochemie se stále více potlačuje výuka fyziky a tyto obory se tak metodicky oddělují od fyziky a chemie. Ale vím, že analogické problémy jsou i v jiných disciplínách. 3) A takto by se dalo pokračovat. Obecně platí, že hodně by pomohlo, kdyby studenti po ukončení vysoké školy měli v přírodovědných disciplínách, matematice a angličtině alespoň takové znalosti jako se požadují u gymnazijní maturity. Což nemají. Bez toho se v přírodovědném výzkumu těžko pohneme. Naštěstí jsme se na začátku úplně neodřízli od komunikace se středoškoláky – totiž chci říci, že nám byl výše popsaný stav věcí od začátku celkem znám. Na výchovu kvalitního vědce je z objektivních, sociálních a fyziologických, důvodů jednoduše ve 24 – 25 letech pozdě. Navíc současný stav vysokého školství, kdy je nastoupen všeobecný trend masovosti, mnohé talenty spolehlivě potlačuje. Kdo z nás si nevzpomíná na kolegy, kteří byli ve svém oboru vynikající a přitom na některých přednáškách se projevili jako naprosto nemožní jedinci na hranici debility. Pokud je v kroužku 20 studentů, extrémní jedinci si najdou své místo a bývají nakonec velmi dobře hodnoceni. Pokud je zkouška pořádána pro 300 studentů formou počítačového testu, jednostranné talenty spolehlivě propadnou a to hned v prvních ročnících. Ale právě o ně ve vědě často jde. Při našich letních školách jsme se přesvědčili, že velmi kvalitní přírodovědci se projeví už na středních školách. Pokud jsou včas podchyceni, mohou být ku prospěchu vědecké práce už na konci bakalářského studia a to nikoli jen při řešení nějakých banálních problémů ale třeba v proteinové krystalografii, spektroskopii jedné částice nebo v počítačové biochemii. Cesta k těmto lidem vede přes učitele přírodních

věd na středních školách, letní školy pro středoškoláky a podobné aktivity a přes kursy v prvních ročnících studia. Proto například slavný Weizmannův institut v Rehovotu, který jinak pořádá jenom doktorské vzdělávání, založil pobočku pro vzdělávání středoškolských učitelů. Tento Davidsonův institut je považován za velmi významný a v současné době jej vede bývalý ředitel Weizmanova institutu prof. Harari. Ve skandinávských zemích se zas středoškoláci v 16 letech rozdělí na přírodovědnou a humanitní větev, přírodovědná trvá pět let a na vysoké školy nastupují již poloviční bakaláři s širokým základem.

Vedoucí skleníkové haly P. Kohout

foto ČTK

Hodně nám pomohla komunikace s aplikovaným výzkumem. V žádném případě není pravda, že vede k zániku základního výzkumu. Naše fyzikálně-biologická zkušenost je úplně opačná. Jestli máme nějaké ceněné výsledky, ať už kvůli vlastnímu nebo cizímu hodnocení nebo proto, že se je podařilo prosadit do prestižního časopisu Science, ve všech případech jsou tak nebo onak založeny na nových technikách měření které vznikly aplikovaným výzkumem. V akademickém světě rychlých grantů, krátkých pracovních úvazků a permanentních politických her není v na dokončení experimentů dost času. Tak se skutečně systematická a komplexní znalostní základna udržuje jinde – ve firmách, které vyrábějí přístroje pro různé zákazníky, ve farmaceutických společnostech, které musí dosáhnout velmi vysoké reprodukovatelnosti než mohou uvést nový lék na trh a podobně. Právě technici jsou si nebezpečí, které přináší absence kvalitní fyzikální teorie vědomi mnohem lépe než třeba biologové. Pokud současné trendy budou pokračovat, bude se teoretická základna vytvářet úplně jinde než je dnes institucionalizováno, totiž na technických univerzitních pracovištích a v praxi. Způsoby jak plnit funkce „Centra biologických technologií“ bylo tedy třeba proti původnímu záměru dost významně modifikovat.

14/

V oblasti vzdělávání proto budeme: 1) Vyhledávat, podporovat a dále vzdělávat kvalitní středoškolské učitele přírodních věd, s jejich pomocí oslovovat přírodovědné talenty, 2) Organizovat studium už od bakalářské úrovně tak, aby bylo slučitelné s vlastní vědeckou prací přednášejících i studentů a aby studentům umožňovalo soustředění na obor, například organizací přednášek a cvičení do turnusových kursů, 3) Využívat studentů všech stupňů k experimentální nebo teoretické práci a jejím prostřednictvím k získání dalšího financování a snížení nároků na jednotlivé vědce, 4) Organizovat programy celoživotního vzdělávání navazující na akreditované studijní programy tak, aby si odborníci z praxe mohli doplňovat vzdělání.

Scientific Talents“, a od kanceláře Akademie věd v rámci projektu „Otevřená věda“, další podobné projekty připravujeme nebo jsme je již podali. Pro splnění úkolu přenosu technologií z akademické sféry do praxe jsme připravili celý systém služeb shrnutý v následující tabulce. Také pro zajištění těchto služeb se snažíme získat financování z různých projektových zdrojů, zejména z programu Prosperita z programu strukturálních fondů Evropské unie, ale přinejmenším odborná část je už dnes zajištěna v rámci výzkumného záměru „Fyzikální biologie – nové metody biologického výzkumu“. Dnes skončila etapa budování infrastruktury a začíná etapa provozování centra. Vzhledem k tomu, že jsme po posledních pět let na jeho realizaci intenzivně připravovali, věříme, že je budeme plnit na nejvyšší dosažitelné úrovni. RNDr. Dalibor Štys, CSc., ředitel Ústavu fyzikální biologie JU, pracovník sektoru fyzikální biologie Ústavu ekologie krajiny AV ČR

Pro tyto aktivity již máme přislíbenou významnou finanční podporu od Evropské komise v rámci projektu „Scouting for European

P�ehled služeb podle jednotlivých oblastí 1) Technické 2) Právní konzultace konzultace (UFB JU) (studie, manuály, zprost�edkování partner�) - p�ístrojové - zakládání a technologie - optika financování start-up firem v oboru

- bioinformatika

- ve�ejné zakázky

- �asová biotechnologie

- pracovní právo

- �istý prostor

- ochrana intelektuálního vlastnictví

- elektrochemické - etc. senzory - solární technologie - etc. 5) Zast�ešující konzulta�ní �innosti - vyhledávání firem pro inkubaci - vyhledávání technologií pro inkubaci - atd.

3) Financování firem

4) Marketing a vzd�lávání

- venture kapitál (Studie, manuál vypracované renomovanou firmou se zkušeností z globálních start-up) - financování z �eských projekt� (UFB JU)

- mezinárodní marketing (Studie, manuál vypracované renomovanou firmou se zkušeností z globálních start-up) - národní marketing (Studie, manuál vypracované nap�. Hospodá�skou komorou)

- mezinárodní projekty (Studie, manuál vypracovaná renomovanou firmou se zkušeností z globálních start-up) - bankovní kapitál (Studie, manuál vypracovaná renomovanou firmou se zkušeností z globálních start-up) - etc.

- technologické vzd�lávání (ÚFB JU)

15/

- manažerské vzd�lávání (Studie, manuál vypracovaná renomovanou firmou se zkušeností z globálních start-up) - etc.

České Budějovice

oboustranné prezentaci v tuzemsku i v zahraničí. Jihočeská univerzita mj. umožní městu pronájem multimediální auly Jihočeské univerzity a také poskytne informace týkající se budování optické přenosové trasy (v této oblasti bude posouzena i případná budoucí možná spolupráce). Statutární město se zavázalo informovat vedení univerzity o případném prodeji objektů v majetku města, které by mohly pokrýt kapacitní potřeby rozrůstající se univerzity. Statutární město rovněž zajistí, aby byl na hlavních příjezdových komunikacích do města instalován nový informační systém s označením „ČESKÉ BUDĚJOVICE - UNIVERZITNÍ MĚSTO“. -hb-

jsou městem

UNIVERZITNÍM

JIHOČESKÁ UNIVERZITA A JIHOČESKÝ KRAJ 7. března byla v obřadní síni českobudějovické radnice podepsána „Smlouva o vzájemné spolupráci mezi Jihočeskou univerzitou a Statutárním městem České Budějovice.“ Za přítomnosti členů vedení obou institucí ji podepsali rektor Jihočeské univerzity prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., a primátor Statutárního města České Budějovice doc. RNDr. Miroslav Tetter, CSc. Na oboustranném zájmu prohloubit kontakty a partnerství se vedení obou institucí dohodla na pracovní schůzce na radnici v polovině prosince minulého roku.

Primátor Č. Budějovic M. Tetter a rektor JU V. Bůžek při podpisu smlouvy 7. 3. 2005 v obřadní síni radnice foto -hb-

Parafovaná smlouva mimo jiné deklaruje zájem spolupracovat v oblastech vzájemné propagace, při rozvoji konkrétních vztahů s partnerskými zahraničními městy Statutárního města České Budějovice a Jihočeské univerzity, jako jsou například Linec, Pasov, Nitra a další města. Spolupráce bude rozvíjena také v rámci činnosti Evropského informačního centra Jihočeské univerzity. Obě instituce si vymění propagační materiály, které budou sloužit k

shodný zájem na optimálním rozvoji školství na jihu Čech 3. března 2005 se na Jihočeské univerzitě uskutečnilo první oficiální setkání rektora JU prof. PhDr. Václava Bůžka, CSc., se zástupkyní Jihočeského kraje - členkou Rady JK Ing. Bc. Marií Hrdinovou, zodpovědnou za oblast školství, mládeže, sportu a zaměstnanosti. Rektor informoval o stávající struktuře Jihočeské univerzity, charakterizoval optimalizační kroky, které jsou od března minulého roku nastartovány a jejichž předpokládaným výsledkem by měl být postupný vznik dvou nových fakult – filozofické a ekonomické. Rektora JU prof. V. Bůžka stabilně zajímá, které obory a profese jsou z hlediska zaměstnanosti, ekonomiky a perspektivy kraje žádané, jinými slovy jakými studijními obory může Jihočeská univerzita kraji v tomto ohledu vyjít vstříc. Současně také upozornil, že pro rozvoj některých oborů s ohledem na stávající zaměření univerzity nemá Jihočeská univerzita možnosti (např. stavebnictví, strojírenství). Zástupci obou institucí se shodli, že pravidelná informativní pracovní setkávání budou pro obě strany důležitá a chtějí v nich pokračovat. „Máme na zřeteli optimální rozvoj kraje, chceme podporovat jeho dobré jméno, prosperitu a podnikatelské i kulturní klima.“, řekl rektor JU prof. Václav Bůžek. „I když Jihočeský kraj univerzitu nezřizuje ani neřídí, snažíme se o dobré partnerské vztahy v rámci celého regionu. V tomto kraji působíme a chceme jej také dobře reprezentovat. To se nám nyní daří, jak také potvrdil zatím poslední úspěch Jihočeské univerzity v oblasti výzkumných záměrů, jejichž kvalita byla hodnocena jako třetí nejlepší v ČR.“, doplnil rektor JU prof. Bůžek. -hb-

16/

O studium na Jihočeské univerzitě je i letos velký zájem O studium na Jihočeské univerzitě je stále velký zájem. Dokládá to jak aktuálně zpracovaný počet přijatých přihlášek ke studiu na JU pro akademický rok 2005/06 (viz tabulka), tak informace ze „Dne otevřených dveří“, který se konal 21. ledna tohoto roku na všech pracovištích Jihočeské univerzity. Počet přihlášek na jednotlivé součásti Jihočeské univerzity k 1. 4. 2005:

Fakulta nebo sou�ást BF PF TF ZSF ZF HÚ JU celkem

Po�et P o�et P�edp. p�ihl. p�ihlášek po�et v roce 1. 4. 2005 p�ijatých 2004 195 607 618 4 614 1 013 4 466 245 552 573 2 339 420 2 539 700 2 449 2 396 222 70 237 10 783

10 829

2 643

Den otevřených dveří Den otevřených dveří na Jihočeské univerzitě se 21. ledna 2005 setkal tradičně s velkým zájmem z řad středoškoláků, případných budoucích posluchačů této veřejnoprávní vysoké školy, tak široké veřejnosti. Na základě statistik z jednotlivých součástí navštívilo v uvedený den Jihočeskou univerzitu téměř 3 500 návštěvníků. Podle připraveného programu na pěti fakultách a Historickém ústavu se zájemci seznámili s nabídkou studijních oborů, získali informace o podmínkách studia a požadavcích k přijímacím zkouškám, prohlíželi si jednotlivá, i specializovaná pracoviště, učebny a laboratoře. Na Biologické fakultě sledovali promítání unikátních filmů s biologickou tématikou, případně besedovali se stávajícími studenty této fakulty. Díky úzké spolupráci univerzity s ústavy Akademie věd České republiky, jejichž některá pracoviště sídlí přímo v univerzitním areálu, si zájemci mohli prohlédnout také Ústav molekulární biologie rostlin, Parazitologický, Entomologický ústav AV ČR a pracoviště elektronového mikroskopu.

Prorektor pro pedagogickou činnnost Jihočeské univerzity prof. RNDr. Zdeněk Brandl, CSc., o této akci říká: „Pořádání Dne otevřených dveří se už stalo běžným na většině škol všech stupňů. Vysoké školy nemohou být výjimkou. Možnost navštívit svoji budoucí školu a na místě se seznámit s podmínkami a prostředím uchazečům o studium pomáhá vybrat si nejen školu pro další roky studia, ale leckdy si upřesnit i své představy o budoucí profesi. O řadě profesí, kromě profese učitele základní či střední školy a někdy profese rodičů, mají dnešní mladí lidé představy jen mlhavé nebo zprostředkované. Proto se na Jihočeské univerzitě snažíme podat návštěvníkům našeho Dne otevřených dveří - a vedle budoucích studentů jsou to také jejich rodiče a středoškolští učitelé - nejen přesné informace o podmínkách a průběhu přijímacího řízení, ale snažíme se je informovat o podobě studia v daném studijním oboru a zejména o profesním uplatnění absolventů. Uchazeče o studium samozřejmě nejvíce zajímají okolnosti přijímacího řízení a jejich vyhlídky na přijetí ke studiu, ale jejich rozhodnutí pro určitý obor a konec konců i pro samotné studium právě u nás, na Jihočeské univerzitě, značně závisí na co nejúplnější představě o budoucím pracovním uplatnění v oboru. Jsou proto důležité i informace o tom, jak si vedou naši dřívější absolventi. Den otevřených dveří je tedy významnou akcí pro celou Jihočeskou univerzitu a poděkování vedení univerzity patří všem, kteří k jeho zdaru přispěli, ať to byli učitelé, pracovníci studijních oddělení či naši studenti, kteří přišli sami informovat své budoucí kolegy o životě na univerzitě. Konečně i počet návštěvníků svědčí o tom, že práce spojená s přípravou této akce má svůj smysl.“

Jaký byl zájem o jednotlivé studijní obory

Na Pedagogické fakultě věnovali zájemci největší pozornost studiu českého jazyka, anglického jazyka a němčiny, zájem byl také o učitelství pro 1. stupeň ZŠ. Podle proděkana pro studijní a pedagogickou činnost Teologické fakulty Dr. Šrajera mírně převažovaly dotazy na studium oborů Humanistika, Pedagogika volného času a Sociální a charitativní práce. Na Biologické fakultě se rovněž zajímali, jaké jsou požadavky k přijímacím zkouškám a jaké možnosti nabízí univerzita při výuce jazyků. Zdravotně sociální fakulta registrovala největší zájem o obory Všeobecná sestra, Ochrana veřejného zdraví a o obor Psychosociální péče o postižené děti, dospělé a staré osoby.

17/

V současné době studuje na Jihočeské univerzitě v bakalářských, magisterských

a doktorských studijních programech více než 8 500 studentů. Pro akademický rok 2004/05 bylo na Jihočeskou univerzitu podáno 10 783 přihlášek (tj. 4x více než umožňuje kapacita), pro rok 2005/06 celkem 10 829. Ve stávajícím akademickém roce studuje v prvních ročnících 2 484 nových studentů. Uzávěrka pro podání přihlášek ke studiu na Jihočeské univerzitě (fakulty Biologická, Pedagogická, Teologická, Zemědělská, Zdravotně sociální, Historický ústav a Ústav fyzikální biologie v Nových Hradech) byla 15. března t. r. Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech bude přijímat pouze absolventy vysokých škol k doktorskému studijnímu oboru Rybářství. -hb-

Ministryně zdravotnictví ocenila proděkanku

ZSF JU Valérii Tóthovou Mezi odborníky, které v závěru roku 2004 ocenila ministryně zdravotnictví Milada Emmerová za mimořádný přínos pro rozvoj zdravotnictví, byla i PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., - proděkanka Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity. Byla oceněna za „Významný přínos v oblasti ošetřovatelství především za výrazný osobní podíl na rozvoji bakalářských a magisterských vzdělávacích programů v souladu s požadavky Evropské unie.“ „Ocenění beru jako poctu pro celou fakultu a katedru ošetřovatelství, neboť naše fakulta je ve vzdělávání zdravotních sester v současné době dále než jiné fakulty. V ak. roce 2003/04 promovaly první absolventky v kvalifikačním bakalářském studijním oboru Všeobecná sestra studijního programu ošetřovatelství, který je plně kompatibilní se studijními programy běžnými ve státech Evropské unie. Zahájili jsme výuku i v navazujícím magisterském programu ošetřovatelství. V naší republice je to první magisterský studijní program ošetřovatelství, který kromě čtyř povinných modulů nabízí studentům tři povinně volitelné moduly, tj. interní ošetřovatelství, chirurgické ošetřovatelství a pediatrické ošetřovatelství, které pak podle vlastního výběru studenta určuje jeho zaměření. Srovnáme-li to s dalšími fakultami, třeba i s fakultami Karlovy univerzity, dovoluji si konstatovat, že na naší fakultě probíhá mnohem progresivnější rozvoj ošetřovatelství, neboť na některých fakultách Karlovy univerzity ve výuce

v kvalifikačním bakalářském studijním programu jsou jen na začátku a na některých se teprve buď připravují na zahájení výuky nebo ještě pouze připravují materiály k akreditaci.“, uvedla proděkanka V. Tóthová. Vysokoškolské vzdělávání sester na Jihočeské univerzitě odpovídá požadavkům Evropské unie, takže jeho absolventi mají otevřené dveře nejen v České republice, ale prakticky ve všech vyspělých evropských zemích. Tomu odpovídá i zájem o studium na zdravotně sociální fakultě, která je dnes jednou z nejprogresivněji rostoucích fakult na univerzitě. Zásadní podíl na zavedení moderního ošetřovatelství na fakultě má právě proděkanka Valérie Tóthová, která ho prosazuje i v několika pracovních skupinách na ministerstvu. Mezi jinými se podílela na zpracování materiálů nového zákona pro vzdělávání nelékařských profesí a koncepce rozvoje výzkumu ošetřovatelství: „Naše studentky měly i dříve, když se učily jen na středních zdravotnických školách, dobré teoretické vědomosti. Byly však zaměřeny spíše na vykonávání péče naordinované lékaři, zatímco sestry ve vyspělých státech se už před třiceti lety vrátily zpět k člověku, tj. k realizaci holistického přístupu v péči o člověka – je důležité si uvědomit, že v době nemoci nemá člověk pouze somatické problémy, ale i psychické a sociální a jejich řešení vyžaduje aktivní přístup sestry.“ Ačkoli podle zkušeností proděkanky nyní nastupující generace sester již vyspělý ošetřovatelský svět postupně dohání a s novým zákonem budou mít sestry vyšší pravomoce, resp. větší pole působnosti, které souvisí s transformací ošetřovatelské péče – další, podstatné změny nás teprve ještě čekají: „Hlavní činností sestry nemá být pouze ošetřování nemocného člověka. Důležitou roli by sestry měly sehrát i v komunitní péči, jednak v práci se zdravou populací – zdravého člověka by měly vést ke zdravému životnímu stylu tak, aby zůstal dlouho zdravý – a jednak i v zajištění domácí péče – lidé by měli zůstat na nemocničním lůžku pouze na nejnutnější dobu, dovolí-li to jejich zdravotní stav, měli by být ošetřováni v domácím prostředí. K tomu je ovšem nutné u nás ještě vypracovat vlastní systém komunitní péče.“, doplnila oceněná proděkanka ZSF JU V. Tóthová. -hb-

18/

Cena Antonína Gindelyho

(Mitteleuropa-Anton-Gindely-Preis 2004/2005) na Historickém ústavu Jihočeské univerzity PhDr. Josef Grulich, Ph.D., z Historického ústavu Jihočeské univerzity, se stal jedním z nositelů prestižní rakouské státní ceny Antonína Gindelyho, která byla udělena za mezinárodní výzkumný projekt „Sociální struktury v Čechách, 16. - 19. století“ („Soziale Strukturen in Böhmen, 16.-19. Jahrhundert“). Slavnostní předání ceny se uskutečnilo 24. ledna 2005 v prostorách Institut für Donauraum und Mitteleuropa Wien, záštitu nad ním převzalo spolkové Ministerstvo pro vzdělání, vědu a kulturu.

Brodu a podobně. Každý ve zvolené oblasti sledoval sociální a hospodářský vývoj od konce 16. do počátku 19. století, tedy proměny sociální a hospodářské struktury v závislosti na vnějších podmínkách - politických, hospodářských, sociálních, kulturních i náboženských. Tyto výzkumy nebyly omezené jen na srovnání mezi jednotlivými oblastmi Čech, porovnávali jsme je s výsledky výzkumu v sousedních oblastech – Rakousku, Bavorsku, německém Polabí a jinde.

Jak jste dostal k účasti na oceněném mezinárodním projektu, jde o téma, jímž jste se již předtím zabýval?

Výzkum probíhal od roku 1992 ve třech etapách. První z nich byla záležitostí vídeňské univerzity a několika odborných pracovišť v Čechách. Druhá etapa (1995 – 96) se uskutečnila s finanční podporou AKTION Česká republika - Rakousko. Nejvýznamnější fáze výzkumu však probíhala v letech 1997-1999 pod záštitou Volkswagen-Stiftung. Zde byla kromě české a rakouské strany do další vzájemné spolupráce zapojena také německá (Collegium Carolinum München, Max-Planck-Institut für Geschichte Göttingen) a britská strana (Cambridge Groupe for the History of Population and Social Structure, Faculty of Economics and Politics - University of Cambridge). V rámci této poslední fáze výzkumu se spolupráce dostala do vrcholného stadia. Byly prováděny výzkumy ve všech archivech, účastnili jsme se studijních pobytů v Německu, Rakousku a Velké Británii. I když byl projekt oficiálně završen v roce 1999, výstupy probíhaly až do roku 2002, kdy byl k problematice hospodářských a sociálních dějin vydán velký sborník. Nyní je připraven již druhý obsáhlý sborník výstupů, který vydá Collegium Carolinum München.

Získání Gindelyho ceny je završením mé dlouhodobé vědecké práce, jejíž začátky sahají k roku 1992, kdy jsem byl na Jihočeské univerzitě studentem a poté diplomantem pana profesora Václava Bůžka. Díky němu jsem byl přizván na sympozium do Krems an der Donau, které se zabývalo problematikou výzkumu rodinných forem na východě a západě Evropy. Dá se říci, že účast na tomto sympoziu odstartovala moji účast v projektu „Soziale Strukturen Böhmen, 16.-19. Jahrhundert“- „Sociální struktury v Čechách, 16.19. století“. Byl to jeden z prvních velkých projektů, který zde byl, dlouhodobě a s dobrými výsledky, za účasti rakouské strany po revoluci realizován. Iniciátorem zmíněného projektu se stal „Institut für Wirtschafts- und Sozialgeschichte der Universität Wien“ v čele s Prof. Michaelem Mitterlauerem, který byl však pracovně vytížen, a tak koordinátorem celého projektu se nakonec stal Prof. Dr. Markus Cerman. Řídil spolupráci mezi víděňskou univerzitou, Státním ústředním archivem (dnes Národním archivem) v Praze a některými vysokými školami, také naší Jihočeskou univerzitou, konkrétně Historickým ústavem. Zpočátku jsme spolupracovali také s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Trvalá kooperace byla navázána s Filozofickou fakultou UK – tehdejším ředitelem Ústavu českých dějin prof. Eduardem Maurem, který garantoval realizaci projektu na české straně. Čím se jednotliví badatelé zabývali? Každý účastník projektu si reprezentativním způsobem zvolil „své“ panství, určité teritorium. Já jsem se zabýval oblastí chýnovského panství, ostatní projevili zájem o frýdlantské panství, oblast Rychnova nad Kněžnou, Poděbrad, Vyššího

Měly výzkumné horizont?

práce

stanovený

časový

Jak bádání na projektu vypadalo v praxi? Od začátku jsme se snažili, aby byl tento projekt svým způsobem výjimečným. Jedním ze záměrů byl nejenom výzkum rodinných sociálních a ekonomických forem různých regionů, ale také snaha uplatnit kvantitativní metody v české historiografii, což bylo něco, co se zde dosud moc nedařilo. A zde bych se chtěl vrátit na začátek naší práce v roce 1992. Pomalu k nám začaly pronikat počítače, s nimiž měli například v sousedním Rakousku oproti nám velké zkušenosti. S historikem si obvykle počítače, matematiku ani podobné vědy nespojujeme. Postupně jsem ale zjistil, že práce s počítačem je pro mou profesi nutností. Než jsme přistoupili k vlastním výzkumům pramenné

19/

základny, musel jsem absolovat zahraniční školení, v němčině jsem se učil jak zacházet s počítačem, jak provádět kvantitativní analýzy. I když to bylo složité období, dnes vím, že bez těchto znalostí bych se rozhodně neobešel. Poté jsem vytvářeli databanku, do počítače přepisovali prameny, vytvářeli programy. Co jsme tímto vyhodnocováním sledovali? Kladli jsme si otázku uplatňování takzvaných ekotypů, tedy do jaké míry může život člověka v určité době souviset s vnějším prostředím. Při vybírání zkoumaných regionů byl kladen důraz na to, aby byl každý region odlišný z hlediska socioekonomické charakteristiky. Nebyla tedy snaha, aby se všichni dopracovali ke stejným výsledkům, ale na základě kvantitativních ukazatelů jsme sledovali rozdíly. Já jsem se zabýval oblastí chýnovského panství - regionem s převažující zemědělskou produkcí, zatímco ostatní analyzovali situaci na panství Poděbrady, v oblasti úrodného Polabí nebo kolem Vyššího Brodu, kde byly shledávány vzájemné souvislosti s vývojem na české straně Šumavy a v oblastech sousedních Horních Rakous a Bavorska. Stejným způsobem byly určité analogie hledány u frýdlantského panství a oblasti sousedního Slezska i nedaleké Lužice. Při koncipování projektu jsme se snažili o výběr takových pramenů, jejichž obsah bylo možné přepsat do počítače a následně vyhodnotit s pomocí kvantitativních metod. Ve třetí fázi jsme prostřednictvím odborné literatury prováděli srovnání i se situací na území Anglie a Francie. Snažili jsme se doložit skutečnost, že ve stejném období se hospodářský a společenský vývoj evropských regionů mohl ubírat rozdílnými směry. A když se zde jedná o pobělohorské období, šlo také o vyvrácení představ o druhém nevolnictví, které bylo vnímáno jako období neskonalého útlaku poddaného obyvatelstva. Na základě námi prováděných výzkumů v rámci životního cyklu se ukázalo, že z pohledu marxistické historiografie sice panovala doba temna, ale ve skutečnosti se život venkovského a městského obyvatelstva odbýval ve zcela normálním rytmu, jako kdekoliv jinde v Evropě. Snažili jsme se změnit stávající pohled na toto období zkreslené optikou komunistické historiografie.

je to ústav se širším zaměřením, než napovídá název, zabývá se i oblastí Ukrajiny, Polska, Pobaltí a také například oblastí zemí bývalé Jugoslávie. Z tohoto hlediska je překročen rámec pohledu bývalé rakousko-uherské monarchie. Ačkoli je tato cena obvykle udělována kolektivním mezinárodním projektům, za své výzkumy ji v minulosti získali čeští historikové Josef Polišenský a Otto Urban. Rád bych uvedl jména všech řešitelů našeho oceněného projektu, jsou jimi: Prof. Dr. Markus Cerman, Dr. Dana Štefanová, Dr. Hermann Zeitlhofer (Institut für Wirtschafts- und Sozialgeschichte der Universität Wien), Prof. Dr. Eduard Maur, PhDr. Alice Velková, Ph.D. (FF UK Praha), PhDr. Josef Grulich, Ph.D. (HÚ JU České Budějovice), PhDr. Lenka Matušíková, PhDr. Alena Pazderová (Národní archiv Praha), Dr. Robert Luft (Collegium Carolinum, München), Sheilagh Ogilvie (Faculty of Economics and Politics, University of Cambridge). Letos byly navíc oceněny i dva další mezinárodní výzkumné projekty. Pokud má čtenář zájem dozvědět se podrobněji o projektu „Sociální struktury v Čechách v 16. - 19. století“, jaký titul má hledat? Markus Cerman – Hermann Zeitlhofer (Hg.), Soziale Strukturen in Böhmen. Ein regionaler Vergleich von Wirtschaft und Gesellschaft in Gutsherrschaften, 16.-19. Jahrhundert, Wien – München 2002. -hb-

Jaké projekty mají šanci Gindelyho cenu získat, komu je určena? Gindelyho cena je nazvána podle českého historika a prvního ředitele Národního archivu v Praze. Je vyhlašována každoročně a jejím prostřednictvím jsou oceňovány projekty za vědeckou spolupráci mezi Rakouskem a zeměmi střední a východní Evropy. Jde o projekty, které umožňují výzkumy v bývalých postkomunistických zemích. Cenu uděluje „Institut für Donauraum und Mitteleuropa“ – Institut pro podunajský prostor a střední Evropu,

20/

Doc. Dr. phil. Hildegard Boková zemřela S hlubokou bolestí a zármutkem přijala akademická obec Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích smutnou zprávu o úmrtí paní doc. Dr. phil. Hildegard Bokové, vedoucí katedry germanistiky Pedagogické fakulty. Svou rodinu, své posluchačky a posluchače německého jazyka, své kolegyně a kolegy opustila náhle ve čtvrtek 10. března 2005, kdy ve věku nedožitých 64 let podlehla v zápase s nemocí. Akademická obec ztrácí odchodem Hildegard Bokové mimořádnou osobnost vynikajících vědeckých, pedagogických a morálních kvalit. Svůj život spojila s katedrou germanistiky, kterou společně se svým manželem budovala od roku 1972, kdy přišla do Českých Budějovic. Vedoucí této katedry se mohla stát až po dvaceti letech. Pracovišti s převahou mladých vysokoškolských učitelů vtiskla řád, jasný badatelský i pedagogický půdorys a zapojila ho do mezinárodní vědecké spolupráce s předními univerzitami v Německu a Rakousku. Moudrým slovům své oblíbené vysokoškolské učitelky s úctou naslouchaly celé generace učitelů německého jazyka, jimž předávala zvláště poznatky z historické gramatiky a lexikologie. Systematickým výzkumem jazyka německy psaných písemností ze 14. až 16. století dosáhla zaslouženého vědeckého uznání mezi jazykovědci ve střední Evropě. Knihy, sborníky i vědecké studie, v nichž Hildegard Boková zveřejňovala výsledky svých jazykovědných výzkumů, vycházely v prestižních nakladatelstvích zvláště v německy mluvících zemích. Pravidelná pozvání k účasti na mezinárodních kongresech o dějinách německého jazyka i členství v renomovaných učených společnostech a redakčních radách potvrzují vědecký respekt, který Hildegard Boková měla – a díky svému dílu a svým žákům navždy bude mít – ve vědecké obci germanistů. Odchodem Hildegard Bokové ztrácí akademická obec Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích laskavou a skromnou kolegyni, která milovala hudbu, dokázala nezištně poradit, podat pomocnou ruku, probouzet radost z maličkostí a všech krásných věcí tohoto světa. Čest Vaší památce, paní docentko! prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc. rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

21/

Univerzita třetího věku

je na JU aktivní Asociace univerzit třetího věku České republiky iniciovala projekt „Infrastruktura U3V“ na podporu vzdělávání na vysokých školách. 15 milionů korun z Národního programu přípravy na stárnutí populace v České republice získalo 17 vysokých škol, včetně Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Z podnětu Asociace U3V a díky společnému postupu vysokých škol při zpracovávání projektu na podporu rozvoje infrastruktury univerzit třetího věku se podařilo získat 15 milionů korun. Na projektu participovalo 17 vysokých škol v České republice, zastoupeny byly Karlova univerzita Praha, Masarykova univerzita Brno, Palackého univerzita Olomouc, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzita Hradec Králové, Česká zemědělská univerzita v Ostravě, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Slezská univerzita v Opavě, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, České vysoké učení v Praze, Vysoké učení technické Brno, Vysoká škola ekonomická Praha a Vysoká škola chemicko - technologická v Praze. Řešitelé a akademičtí pracovníci vysokých škol, kteří přijali pozvání do Českých Budějovic, aby ve dnech 18. a 19. ledna 2005 prezentovali projekty svých vysokých škol (internetové studovny U3V), shodně dokládali, že vlivné učební prostředí přináší do vzdělávání seniorů nové impulsy. Otevírá nové možnosti jako komunikaci, zpracování informací, umožňuje vybraným skupinám seniorů interaktivní dialog, zapojení do projektových programů a aktivit a vstup do evropské informační a komunikační sítě LiLL (Learning i Later Life). Skutečnost, že jsou univerzity třetího věku spjaty s vysokými školami, nastolují otázky zasahující do oblasti kvality a úrovně vzdělávání. „Domnívám se, že Asociace univerzit třetího věku vstoupila do období, ve kterém by mohlo být řešeno několik klíčových problémů seniorského vzdělávání, a to v obecné rovině i s přihlédnutím ke specifickým podmínkám České republiky. Myslím, že disponujeme dostatečným potenciálem k tomu, abychom ze svého středu (případně i s přizváním externích odborníků) sestavili pracovní skupiny, které by se na profesionální úrovni zabývaly problematikou univerzit třetího věku, akreditacemi, přenositelností kurzů mezi univerzitami i možnostmi mezinárodní spolupráce.“, sdělil

v závěru svého vystoupení na zasedání Valného shromáždění Asociace U3V 2005 prof. Ing. Petr Vavřín, DrSc.

Doc. J. Šemberová představuje novou počítačovou učebnu pro seniory foto Vl. Johanus

Projekt internetové studovny univerzity třetího věku na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích představila doc. PhDr. Jana Šemberová, CSc. Univerzita třetího věku k Jihočeské univerzitě bytostně náleží. Vznikla krátce po jejím ustavení, otevřela vzdělávání dospělým (generaci 50+) a seniorům. Nabídla jim vzdělávací program a vyzvala je k aktivnímu spolupodílení se na něm. Otevřela se městu, regionu (regionální U3V v Písku), vstoupila do evropské informační a komunikační sítě LiLL. Národní i evropské projektové aktivity univerzity třetího věku (NROS 2004, Sokrates – Grundtvig 2000 – 2005, Phare CBC 2004 i připravovaný INTERRAG 2005) to jasně dokládají. Nově vybudovaná internetová studovna U3V koncepci i Centrum celoživotního vzdělávání o nabídku jeho programů značně obohatí. V akademickém roce 2005/06 uvítá v nových vzdělávacích programech nové učící se skupiny seniorů.

22/

-hb(ve spolupráci s doc. PhDr. Janou Šemberovou, CSc.)

Z TŘETÍHO ZASEDÁNÍ VĚDECKÉ RADY JIHOČESKÉ UNIVERZITY Na třetím zasedání Vědecké rady Jihočeské univerzity 17. února 2005 byly předány diplomy třem nově jmenovaným docentům Jihočeské univerzity, diplom nově jmenovanému hostujícímu profesorovi JU z Německa a dva autoři získali Cenu rektora za nejlepší vědeckou publikaci.

• •

(1993-2003) vedoucí vědecký pracovník Sektoru autotrofních mikroorganismů MBÚ AV ČR v Třeboni (od 2003) vědecký pracovník JU v Českých Budějovicích (od 2000)

Doc. RNDr. Jiří Masojídek, CSc., ÚFB JU a MBÚ AV ČR v Třeboni

Byli jmenováni noví docenti JU • Doc. PhDr. Tomáš Jiránek, Ph.D., katedra historických věd, Fakulta humanitních studií, Univerzita Pardubice Doc. PhDR. Tomáš Jiránek, Ph.D., byl se účinností od 1. prosince 2004 jmenován docentem pro obor „České dějiny“ a obhájil habilitační práci na téma „Projevy hospodářského nacionalismu v obchodních a živnostenských komorách v českých zemích 1850-1918“. • narozen v r. 1965 v Pardubicích • absolvoval Filozofickou fakultu UK • doktorské studium v Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK • katedra společenských věd Vysoké školy chemickotechnologické v Pardubicích, asistent • katedra společenských věd Fakulty územní správy VŠCHT v Pardubicích • Ústav cizích jazyků (Ústav jazyků a humanitních studií VŠCHT v Pardubicích (od roku 1994 Univerzity Pardubice) – odborný asistent • katedra historických věd Fakulty humanitních studií Univerzity Pardubice (od roku 2001) Odborné zaměření : Hospodářské dějiny českých zemí v 19. a 20. století Dějiny československé armády 1918-1945 • Doc. RNDr. Josef Komenda, CSc., ÚFB JU a MBÚ AV ČR v Třeboni Doc. RNDr. Josef Komenda, CSc., byl s účinností od 1. ledna 2005 jmenován docentem pro obor „Molekulární a buněčná biologie a genetika” a obhájil habilitační práci na téma „Biogenesis and structural dynamics of the Photosystem II complex“. • narozen v r. 1964 v Benešově • absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK (1987) • aspirantura MBÚ v Třeboni (1993) • odborný pracovník VŠ Sektoru autotrofních mikroorganismů MBÚ AV ČR v Třeboni (1993-1994) • vědecký pracovník Sektoru autotrofních mikroorganismů MBÚ AV ČR v Třeboni

Doc. RNDr. Jiří Masojídek, CSc., byl s účinností od 1. ledna 2005 jmenován docentem pro obor „Molekulární a buněčná biologie a genetika” a obhájil habilitační práci na téma „Response of the Photosynthetic Apparatus to Environmental Constraints: The Photosystems II Complex as a Regulation Valve“. • narozen v r. 1952 • absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK (1977) • aspirantura Mikrobiologický ústav AV ČR Praha • samostatný vědecký pracovník, Laboratoř fotosyntézy MBÚ AV ČR v Třeboni (19841991) • vědecký pracovník, Laboratoř fotosyntézy MBÚ AV ČR v Třeboni (od 1991) • zástupce ředitele a vedoucí Laboratoře biotechnologií ÚFB JU (od 2001) Vědecká orientace: fotosyntéza, struktura a funkce fotosyntetických membrán, fotosystém II, nepříznivé vlivy prostředí, fotosyntetické biotechnologie, biosenzory pro detekci polutantů, fotoinhibice/ fotoadaptace, fytoplankton, biochemické a biofyzikální metody

Prof. Dr. Hendrik Küpper z Univerzity v Konstanz je nově jmenovaným hostujícím profesorem Jihočeské univerzity

Vědecká rada Biologické fakulty Jihočeské univerzity na svém zasedání 14. října 2004 schválila a doporučila rektorovi Jihočeské univerzity, aby Prof. Dr. Hendrika Küppera jmenoval hostujícím profesorem na JU s působností v kurzu „In situ and vivo analysis of plant physiology and biochemistry“. Rektor univerzity prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., jmenoval Prof. Küppera hostujícím profesorem s účinností od 1. ledna 2005. Prof. Küpper je mladším profesorem na Univerzitě Konstanz a má dlouhodobé úzké vztahy k jihočeským biologickým pracovištím,

23/

na oddělení Mikrobiologického ústavu AV ČR v Třeboni vypracoval pod vedením Dr. Ivana Šetlíka, člena Učené společnosti AV ČR, část doktorské práce. Publikoval 19 vědeckých prací, většinou ve vysoce impaktovaných časopisech (1x Science), přednesl 11 konferenčních sdělení a je spoluautorem tří knih. Významná je jeho šíře, která zahrnuje mj. polarografické, spektrální metody včetně roentgenové oblasti, dvourozměrnou kinetickou fluorescenční mikroskopii, in situ hybridizaci a řadu dalších.

Prof. H. Küpper je nově jmenovaným hostujícím profesorem JU, napravo prorektor pro vědu a výzkum JU prof. J Zrzavý foto -hb-

Cena rektora Jihočeské univerzity za prestižní vědeckou publikaci předána PhDr. Martinu Horynovi a PhDr. Pavlu Královi, Ph.D.

Základní poslání Ceny rektora Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích za prestižní vědeckou publikaci vychází ze snahy o veřejné oceňování vynikajících výsledků vědecké, výzkumné a další tvůrčí činnosti akademických a vědeckých pracovníků JU, které jsou srovnatelné s mezinárodním standardem jednotlivých vědních oborů pěstovaných na Jihočeské univerzitě. Ocenění se uděluje vynikajícím vědeckým publikacím, které zvyšují vědeckou prestiž Jihočeské univerzity v domácích a zvláště zahraničních vědeckých kruzích. Cena rektora za prestižní vědeckou publikaci byla 17. února udělena PhDr. Martinu Horynovi z Pedagogické fakulty JU a PhDr. Pavlu Královi, Ph.D., z Historického ústavu JU.

• PhDr. Martin Horyna: Wenceslai Philomathis Musicorum libri quattuor Kniha je kritickou edicí latinsky psaného díla předního českého humanisty Václava Philomathesa Čtyři knihy o hudbě. Toto dílo se nalézá v podnětném sousedství tvorby Jana Blahoslava a bylo jednou z nejoblíbenějších i nejrozšířenějších hudebních učebnic 1. poloviny 16. století as následně ovlivnilo celou řadu hudebních pedagogů i skladatelů, a to nejen v českém prostředí, ale i v Německu. Kniha Martiny Horyny zahrnuje původní studii o Philomathesově díle, opřenou z podstatné části o zahraniční teoretickou a historickou literaturu; hlavní částí je edice, obsahující latinský text, jeho převod do češtiny a zejména původní notový materiál a jeho transpozici do současných notačních systémů. Také edice je bohatě komentována poznámkami, odkazy na literaturu předmětu a získává charakter práce zasazující konkrétní text do širokých kulturních souvislostí. Nezanedbatelnou součástí knihy jsou poznámky analyzující hudební styl a zároveň sloužící k možnému provedení skladby.

• PhDr. Pavel Král, Ph.D.: Smrt a pohřby české šlechty na počátku novověku Základní kostru práce tvoří chronologický princip sledování smrti, jehož středu stojí příslušník nobility. V prvé řadě jde o zachycení toho, jak šlechtic jako člen raněnovověké společnosti vnímal smrt v průběhu svého života. Pozornost se zaměřila na teologické a laické chápání smrti v raném novověku, na rozmanité a nejednotné představy o záhrobním světě, na dobový model přípravy na smrt včetně testamentární praxe a na ideální a každodenní průběh poledních okamžiků života urozenců. V následujících částech je sledován průběh a symbolický význam pohřebních obřadů okolo mrtvého těla, a to opět v chronologickém pořadí. Výklad se věnuje šlechtickým pohřebním rituálům od úpravy mrtvého těla, přes organizaci funerální slavnosti až k pohřebnímu průvodu a hostině. V neposlední řadě se pozornost zaměřila na pohřebiště urozených počátkem novověku, tedy na místa, kde ona posloupnost funerálních obřadů končila v vrcholila. Jedním z důležitých vytýčených cílů předkládané práce bylo pracovat s co nejširší škálou historických pramenů, které umožňují sledovat jednotlivé aspekty z různých úhlů pohledu. V prvé řadě vždy, když to dochování pramenné základny dovolilo, byla

24/

snaha konfrontovat písemnosti normativního řádu (náboženské, společenské, rodinné) s prameny, které do dějepisného diskurzu vnášely osobní prožeitek. Mezi základní prameny normativního charakteru náležely teologicko-mravokárné příručky a právní spisy. Značná pozornost byla věnována šlechtickým testamentům, které svou podstatou stojí blízko pramenům osobní povahy. Z tradičních ego-pramenů byly nejvíce využívány deníky a vydaná i v rozličných šlechtických archivech uložená osobní korespondence. Stanou pozornosti v neposlední řadě nezůstaly ani ikonografické a hmotné prameny. Těžiště práce leží v předbělohorském období vývoje českého státu s časovým přesahem k roku 1650. V této době prošla česká společnost značnými politickými, náboženskými, sociálními, hospodářskými i kulturními proměnami. Záměrně byl překročen mezník roku 1620, který je mnohými historiky zdůrazňován jako důležitý předěl v českých dějinách raného novověku. Zvolená dlouhá epocha si činí nárok zachytit některé změny, ke kterým ve vnímání smrti a pohřebních rituálů ve šlechtickém prostředí došlo. Na základě jejich popisu a interpretace bylo možné naplnit jeden z hlavních cílů předkládané práce, a to potvrzení pracovní hypotézy, že na počátku 17. století byly sledované myšlenkové přístupy a životní rituály ovlivněny změnou duchovního klimatu, která se časově téměř kryla s mezníky politických dějin země. -hb(s použitím materiálů VR JU)

Prof. RNDr. Jan Zrzavý, CSc., byl zvolen předsedou OK RVV pro vědy živé přírody Prorektor JU pro vědu a výzkum prof. RNDr. Jan Zrzavý, CSc., byl na 201. zasedání Rady pro výzkum a vývoj 11. 3. 2005 zvolen předsedou Odborné komise Rady pro výzkum a vývoj pro vědy živé přírody. Rada pro výzkum a vývoj je odborným a poradním orgánem vlády České republiky pro oblast výzkumu a vývoje. Rada zřizuje jako své poradní orgány odborné komise, které v rámci své působnosti připravují návrhy dlouhodobých základních směrů a proporcí rozvoje výzkumu a vývoje České republiky a z odborného hlediska se vyjadřují k materiálům připravovaným Radou. Podle zákona č. 130/2002 Sb. byly pro jednotlivé směry VaV zřízeny tyto odborné komise: - Odborná komise pro vědy neživé přírody a inženýrství - Odborná komise pro vědy živé přírody - Odborná komise pro společenské a humanitní vědy

Nový Volební a jednací řád Akademického senátu JU Akademický senát Jihočeské univerzity schválil v prosinci 2004 nové znění Volebního a jednacího řádu, který po legislativním „vyčištění“ a registraci na ministerstvu v únoru vstoupil v platnost. O novele předpisu se začalo mluvit vzápětí po posledních volbách do senátu v souvislosti s nejasnostmi, které se objevily. Senát tehdy ustanovil komisi vedenou Zdeňkem Bezecným, ve které měla každá senátní delegace (fakulta + mimofakultní akad. obec) svého zástupce. Komise sbírala podněty, ale čas šel a naše volební období končí. Hlavní část práce na obnově předpisu proběhla tedy na podzim, aby podle něj mohly proběhnout nové volby. Přípravná komise (ve složení Bezecný, Doskočil, Koutecký, Křišťan – podzimní práce se pro zaneprázdnění neúčastnili zástupci PF a ZF) připravila návrhy změn, po připomínkovém řízení je senát projednal a po vypořádání připomínek schválil. Podnětů ke změnám bylo několik, především „dědictví“ Miroslava Novotného, který předsedal poslední volební komisi a poukázal na nedostatky stávajícího předpisu. Dále nápady vzešlé od členů senátu a dalším zdrojem byly pak volební

25/

a jednací řády jiných vysokých škol, které jsme prostudovali, něčím se inspirovali a pak opisovali, případně modifikovali. Co nového je ve VJŘ? Především je upřesněna volební procedura, nový předpis zavádí pojem hlavní volební komise a dílčí volební komise (působí na fakultách, resp. ústavech), upřesňuje jejich činnosti a řešení případných nesrovnalostí, upřesňuje možnost kandidatury do senátu v případě kandidátů příslušných k více fakultám (resp. součástem), zavádí minimální počet získaných hlasů pro možnost být náhradníkem, zavádí pojem doplňovacích voleb. Zavádí se možnost odvolání předsedy akademického senátu, stanovuje se procedura odvolání „nefunkčního“ člena senátu. Zavádí se, byť „kostrbatým“ způsobem možnost, jak student může zůstat členem senátu když ukončí jeden studijní program (bakalářský či magisterský) a pokračuje na téže součásti v programu na něj navazujícím (magisterském či doktorském). Dosud mu v daném případě mandát „propadl“, což je při obecně zaváděné strukturalizaci studia škoda. Předpis dále nově popisuje jednací proceduru, která byla při jednáních víceméně dodržována, aniž by byla písemně zachycena. Novinkou jsou pak některé lhůty pro projednávání konkrétních dokumentů. Týká se vnitřních předpisů JU, vnitřních předpisů součástí a dlouhodobého záměru univerzity. U těchto materiálů je stanovena doba předložení 3 týdny před zasedáním senátu, přičemž členové senátu mohou navrhovat pozměňovací návrhy písemně týden před zasedáním, na kterém se pak už o jiných pozměňovacích návrzích jednat nebude. Smyslem tohoto ustanovení je možnost solidnějších konzultací k případným změnám v nejdůležitějších materiálech, než jak tomu může být v případě okamžitých nápadů v někdy pracovně zjitřené atmosféře několikahodinového jednání... Volební a jednací řád zaznamenává možnost elektronickéko korespondenčního hlasování, což jsme už v praxi stejně prováděli. Jaké návrhy se do předpisu nakonec nedostaly? Byl předložen návrh na změnu složení delegací ze současného konstantního stavu (3 učitelé + 2 studenti na fakultu, resp. ústavy) na zastoupení poměrné (počet zástupců dle velikosti součásti); dále změna funkčního období ze dvou let na tři roky a přesnější rozdělení zástupců mimofakultní akademické obce, v současné době tří ústavů které společně zastupují 3 učitelé a 2 studenti zůstává princip „oni se nějak dohodnou“. Tyto návrhy (jistě představující také smysluplnou alternativu) schváleny nebyly, přičemž jejich zastánci i odpůrci pocházeli z různých součástí, takže bylo patrné, že senát pracoval opravdu jako

celouniverzitní grémium. Závěrečná poznámka – když jsem pročítal volební a jednací řády senátů jiných univerzit, uvědomil jsem si jak velkou „moc“ mají u nás studenti. Není to tak běžné a v současném předpisu zůstalo vše zachováno. Na naší univerzitě volí studenti i učitelé dohromady studentské i učitelské zástupce, studentů je pochopitelně mnohem více, mohou tedy výrazně ovlivnit zastoupení učitelů; na řadě univerzit volí učitelé učitele a studenti studenty. Na naší univerzitě se hlasuje po „komorách“, to znamená nedostane-li návrh nadpoloviční počet hlasů od studentů, učitelé mohou hlasovat už jen formálně... Studenti mohou tedy věci zablokovat, mohou zablokovat celé jednání senátu, stačí když jich nepřijde na zasedání v současných podmínkách aspoň 7. Přesto, že jsme na tuto skutečnost v uplynulém období trochu doplatili, ponechali jsme uvedené principy nedotčené, jen bych se přimlouval, aby při přemýšlení o kandidátech pro následující volební období byly vzaty v úvahu. Dr. Ing. Alois Křišťan, Th.D. předseda Akademického senátu JU

Setkání rektorů Jihočeské univerzity U příležitosti 70. narozenin prvního rektora Jihočeské univerzity doc. PhDr. Jiřího Divíška, CSc., se na rektorátu JU setkali dne 19. dubna 2005 všichni dosavadní rektoři Jihočeské univerzity, jak dokládá aktuální fotografie.

Uprostřed doc. PhDr. Jiří Divíšek, CSc., první rektor Jihočeské univerzity, nalevo druhý rektor JU prof. Ing. František Střeleček, CSc., a vpravo současný rektor JU prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc. foto D. Grubhofferová

26/

Jubilantovi srdečně blahopřejeme.

OTÁZKY PRO...

prorektora pro zahraniční vztahy JU prof. PaedDr. Vladimíra Papouška, CSc. V polovině března t. r. jste na Floridě informoval o stavu příprav plánovaného světového kongresu Společnosti pro vědu a umění (SVU), který by se měl uskutečnit poslední červnový týden roku 2006 v Českých Budějovicích péčí Jihočeské univerzity. Valná hromada SVU stav příprav zhodnotila velmi pozitivně a rozhodla, že se kongres v Českých Budějovicích opravdu uskuteční. O jakou akci půjde, komu bude určena? Široká prezentace výsledků vědy a umění členů Společnosti pro vědu a umění i nečlenů z řad odborné veřejnosti, kteří mají zájem o spolupráci – takový je, stručně řečeno, smysl této prestižní mezinárodní akce. Pokusíme se na univerzitě vytvořit optimální podmínky pro diskuze profesionálů v přírodovědných a humanitních sekcích, jejichž zaměření by mělo pokrýt velmi široké spektrum oborů. Má osobní zkušenost z těchto kongresů je velmi příjemná, je to akce, která má charakter odborný a současně významně společenský, je to prostor pro setkávání a navazování kontaktů. Tento efekt považuji možná za největší pozitivum kongresu. Jaká je spojitost SVU s českým prostředím? Společnost pro vědy a umění vznikla v USA v roce 1957 jako nezisková organizace, sdružující české umělce a vědce, kteří museli pobývat v exilu. Mezi předsedy SVU patřil například významný matematik Hlavatý nebo světově uznávaný literární historik René Wellek. Tato organizace byla od svého založení úspěšná a rychle si vybudovala mezinárodní kredit. Po roce 1989 začala navazovat kontakty s českým prostředím, s českými vědci a umělci, a díky tomu se po dlouhé době v posledních letech kongres koná v Čechách. Jsem přesvědčen, že pro Jihočeskou univerzitu půjde o záležitost zásadního významu, po takových městech jako je Brno, Praha, Plzeň a Olomouc bylo nyní rozhodnuto o pořádání akce v Českých Budějovicích. I vzhledem k tomu, že mezi výše jmenovanými univerzitními městy jsme nejmenší, je to pro nás prestižní záležitost a hodláme se jí ujmout velmi zodpovědně. Konkrétní program akce budeme připravovat v dubnu a květnu t. r., programovým ředitelem kongresu je doc. PaedDr. Michal Bauer, Ph.D. z katedry bohemistiky PF JU. S jakými osobnostmi bychom se tedy v červnu příštího roku mohli setkat?

Rozhodně s odborníky z USA, ti na kongres jezdí pravidelně, ale také s odborníky z Austrálie, Nového Zélandu i Jižní Ameriky, tam jsou také členové SVU. Chceme rovněž oslovit nejbližší evropský region - Německo a Rakousko. Již mám příslib účasti řady významných osobností, přijede například prof. Peter Zajac z univerzity v Berlíně nebo slovenský historik Slavomír Michálek. Počítáme se sekcemi lingvistickými, literárními, obecně kulturními a řadou dalších. Budeme usilovat o to, aby byly bohatě zastoupeny také přírodovědné sekce, ostatně prezident SVU Dr. M. Rechcígl je svým původním vzděláním biochemik, takže se dá očekávat, že zejména tyto obory bude chtít mít významně zastoupeny. Velmi pěkně hovořil o naší Biologické fakultě - zná její výsledky a těší se, že se řada jejích odborníků kongresu také zúčastní. Na Floridě jste také představil výzkumný záměr katedry bohemistiky „Dějiny novější české literatury v nadnárodních kontextech“, jehož jste řešitelem. S jakým ohlasem se tato prezentace setkala? Projekt „Dějiny novější české literatury v nadnárodních kontextech“, který jsem představil, se setkal s velkým pochopením a s povděkem, že se píší nové dějiny literatury. Pokoušíme se o nový metodologický koncept literatury, který je postaven na zkoumání nikoli tradičních kánonů, ale spíše na analýze textů a dobové řeči a dá se říci paradigmat – modelů, které se z literárních diskurzů v té které době ustavují. Náš koncept je v zásadě zcela inovativní, jiný než předchozí. Zda se nám podaří obhájit naše postupy, které budou jiné než předchozí, bude muset následně posoudit veřejnost a odborná komunita. Nicméně řada odborníků, kteří tam byli, velmi dobře slyšela na to, že nepůjdeme cestou národních dějin literatury, nepůjdeme cestou potvrzování českého kánonu, ale naopak – že se budeme doptávat na to, jak tento kánon vznikal a jak vztahovat českou literaturu k okolnímu světu. Komparativní prvek by měl být v našem konceptu velmi silný, protože se domníváme, že projekt českých literárních dějin uzavřený pouze v našem prostředí a v našem jazyce není úplný. Snažíme se náš koncept rozšířit na kontexty evropské a mimoevropské, protože i tam někde vztahy k české literatuře jsou. Kromě kolegů z USA se náš projekt líbil také literárním historikům ze Slovenska. Ostatně, na tomto projektu budeme spolupracovat právě s prof. Peterem Zajacem, který je na Humboldtově univerzitě v Berlíně a zároveň členem Slovenské akademie věd. Vzhledem k tomu, že řeší podobnou problematiku ve vztahu k slovenským dějinám literatury, vzájemnou spolupráci hodláme více propojit. -hb-

27/

Výzkumný záměr Historického ústavu JU Na konci roku 2004 oznámilo Ministerstvo školství, tělovýchovy a mládeže dlouho čekávané výsledky hodnocení výzkumných záměrů pro jednotlivá vědecká pracoviště v České republice. Historický ústav Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích byl se svým výzkumným záměrem Společnost českých zemí v raném novověku – struktury, individua, vztahy, instituce moci, jehož odpovědným řešitelem je prof. Václav Bůžek, zařazen do nejlépe hodnocené kategorie A, čímž si zajistil institucionální podporu pro následujících pět let.

Badatelské zaměření Historického ústavu JU na období raného novověku je dlouhodobé. V letech 1999-2004 se ústav při řešení výzkumného záměru Šlechta v dějinách novověku 16.-19. století zaměřil hlavně na elity společnosti. Vědecká koncepce výzkumného záměru na léta 20052009 přináší podstatné rozšíření strukturálního záběru na celou společnost českých zemí v raném novověku, a to v chronologickém rozpětí mezi léty 1500 až 1800 s dílčími přesahy na obě strany. V nejobecnějším pohledu bude těžiště záměru, jenž má charakter základního výzkumu v oboru historických věd, spočívat v postižení rozmanitých projevů identity jednotlivých struktur společnosti raného novověku, v nichž se zrcadlí sociální statut, vztah k moci, hospodářský půdorys, prožívání víry, projevy životního stylu a formy institucionalizované i ryze neformální komunikace, a to v dynamických proměnách epochy dlouhého trvání a v kontextu probíhajících civilizačních procesů, jež budou tvořit pomyslný rámec výzkumu. Vnímání a sebereflexe kolektivní mentality jednotlivých struktur však nebude jediným teoretickým východiskem výzkumu. Strukturální pohled na společnost raného novověku se bude prolínat s přístupy historické antropologie. Toto propojení přístupů odpovídá současnému teoretickému směřování historické vědy v Evropě i v USA. Uplatněním

obou teoretických východisek se do středu pozornosti dostane rovněž člověk, jenž je vnímán jako součást struktury. Právě chování a jednání konkrétních jedinců ve společenských strukturách umožní badatelům proniknout nejen k poznání jejich neopakovatelného myšlenkového světa, ale odhalí sítě vztahů mezi jedincem a strukturami. To ovšem bude vyžadovat prozopograficky náročný výzkum kariér, jež mohou tvořit základní klíč k reflexi a sebereflexi sociálního postavení jedince ve struktuře celku, protože právě v nich se vyjevují dobově podmíněné hodnoty myšlenkového světa individua a mentality sociálních struktur. Strukturální spektrum vědeckého záběru ovšem současně umožňuje konstrukci obrazu toho druhého. Reflexi genderových rolí lze v pojetí výzkumného záměru považovat za samozřejmou. Hlavním výstupem výzkumného záměru by měla být moderně pojatá vědecká syntéza dějin společnosti českých zemí raného novověku s výraznými srovnávacími přesahy do společnosti dalších zemí habsburské monarchie, jejíž dějinný kontext lze považovat za půdorys vědeckého směřování celého týmu. Naznačená syntéza dějin společnosti českých zemí v raném novověku však nebude jediným výstupem vědeckého záměru. Naplnění cílů výzkumného záměru si vyžádá systematickou analytickou práci heuristickou i interpretační, která vyústí v dílčí analytické výstupy. Jejich neodmyslitelnou součástí se stane zpřístupňování pramenů v kritických edicích, a to v rámci ediční řady Historického ústavu JU Prameny k českým dějinám 16.-18. století (Documenta res gestas Bohemicas saeculorum XVI.-XVIII. illustrantia). Modelový přístup k řešení řady otázek zvláště v pohledu na duchovenstvo, měšťany, venkovany a okrajové vrstvy společnosti si kromě analýzy písemností centrálních institucí (pro období po 1620 zvláště ve vídeňských archivech) vyžádá sondy do fondů a sbírek regionálního původu. Důraz bude kladen i na moderně pojímaný regionalismus, který se považuje region za půdorys, na němž lze ověřovat teoretické a metodologické konstrukce. Řešitelský tým, který se skládá celkem z 22 pracovníků, bude pracovat v samostatných modulech. Pět z nich – s pracovními názvy „císařský dvůr“, „šlechta“, „duchovenstvo“, „města“ a „venkov“ – přibližně odpovídá jednotlivým strukturám společnosti. Další dva moduly – „historiografie“ a „edice“ – pak mají za úkol podporovat koncepci výzkumného záměru z hlediska dějin zkoumaného tématu a zpřístupňování pramenů. Přesto bádání nezůstane uzavřeno uvnitř modulů; výzkumný záměr naopak počítá s tím, že množství naznačených témat bude nutné zkoumat napříč jednotlivými sociálními skupinami. PhDr. Pavel Král, Ph.D., Historický ústav JU

28/

Nový výukový program z katedry

„Cizí jazyky pro evropský a mezinárodní obchod“

hudební výchovy na AMOSu

- nový bakalářský studijní obor na PF JU Od příštího akademického roku bude na Pedagogické fakultě JU otevřen nový bakalářský studijní obor Cizí jazyky pro evropský a mezinárodní obchod (CJEMO), který byl připraven vyučujícími Katedry romanistiky PF JU v rámci Transformačních a rozvojových projektů MŠMT. Ke studiu je zatím možno se přihlásit ve dvou modulech Francouzský jazyk pro evropský a mezinárodní obchod (FJEMO) a Španělský jazyk pro evropský a mezinárodní obchod (SJEMO), do budoucna je však počítáno s rozšířením této nabídky o další jazykové mutace (angličtina/ italština/ němčina/ ruština). Nový studijní obor umožní získat studentům především odborné jazykové kompetence v oblasti aplikované jazykovědy (francouzština nebo španělština jako hlavní jazyk – podle zvoleného modulu, angličtina jako druhý jazyk – společná pro oba moduly a třetí cizí jazyk) a základní odborné znalosti práva a sociální geografie tak, aby byli schopni na odpovídající úrovni komunikovat ve třech jazycích v oblasti evropského a mezinárodního obchodu. V rámci studia bude studentům umožněno realizovat studijní pobyty v zahraničí – Francie nebo Španělsko – podle příslušného jazykového zaměření. Tyto pobyty budou realizovány z prostředků programu Socrates – Erasmus. Studentům jazykového modulu Francouzský jazyk pro evropský a mezinárodní obchod je rovněž nabídnuta možnost absolvování obou semestrů 3. ročníku na partnerské univerzitě „Université de Bretagne-Sud“ v Lorientu a získání tzv. „dvojího diplomu“ (diplomu domovské a zahraniční univerzity). I tento pobyt je financován z prostředků programu Socrates - Erasmus. Pro modul Španělský jazyk pro evropský a mezinárodní obchod je možnost „dvojího diplomu“ v současné době předmětem jednání s partnerskou univerzitou ve Vigu. Nedílnou součástí studijního oboru CJEMO je u každého z jazykových modulů ve 3. ročníku povinná šestitýdenní praxe v tuzemských či zahraničních podnicích, resp. úřadech státní správy všech stupňů. Bližší informace o studijním oboru CJEMO, studijní plány obou modulů a přesné podmínky přijímacího řízení lze nalézt na webových stánkách Pedagogické fakulty JU (www.pf.jcu.cz). Mgr. Jana Pešková Katedra romanistiky, PF JU

V polovině února přibyl do výukových programů umístěných v systému AMOS další přírůstek. Dva učitelé Pedagogické fakulty, Mgr. Tomáš Vránek a PhDr. Martin Horyna, zpřístupnili na webových stránkách výsledek svého více než ročního úsilí – multimediální učebnici základů vokálního a instrumentálního kontrapunktu. S poměrně náročnou látkou různých polyfonních kompozičních technik se mohli studenti dosud seznámit buď jen z přenášek bez zázemí ve skriptech, nebo z úplných textů určených profesionálním skladatelům, z učebnic, jejichž koncepce i obsah se výrazně míjely s tím, co by měl student oboru hudební výchova zvládnout. Aktuální multimediální učebnice, jejíž uvedení na síť podpořil grant FRVŠ, je svým obsahem těmto požadavkům přizpůsobena. Autoři měli zvláště na mysli rozvoj hudební tvořivosti. O tom, zda tento záměr najde širší odezvu v řadách studentů, bude vypovídat nejen počitadlo přístupů, ale zejména zpětná vazba formou e-mailových adres obou pedagogů. Katedra hudební výchovy nakoupila i multilicence špičkového notačního softwaru Finale 2004 a Capella a hodlá je instalovat na počítačích, ke kterým budou mít přístup i studenti, aby si mohli své vlastní tvořivé pokusy bezprostředně ověřovat v nejrůznějších zvukových variantách. Multimediální učebnice základů kontrapunktu se stala závazným učebním textem na katedře hudební výchovy PF JU od letního semestru 2005. Mgr. Tomáš Vránek Katedra hudební výchovy, PF JU

Nové studijní obory na ZF JU Pro akad. rok 2005/06 nabízí Zemědělská fakulta JU tyto nové studijní programy, obory a formy studia: - v bakalářském studijním programu B 4103 Zootechnika, obor Rybářství (PS, 3), - v bakalářském studijním programu B 6208 Ekonomika a management, obor Obchodní podnikání (KS, 3), Obchodní podnikání specializace cestovní ruch (KS, 3), Obchodní podnikání specializace družstevnictví (KS, 3). Nově pro absolventy z jiných vysokých škol ekonomického zaměření otevírá Zemědělská fakulta JU navazující magisterský program N 6208 Ekonomika a management, studijní obor Účetnictví a finanční řízení podniku (PS, KS, 2).

29/

ABSOLVENTI JU, O KTERÝCH SE VÍ… Ředitel Rybářství Třeboň a.s., Ing. Jan Hůda V roce 1996 vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Českých Budějovicích (dnes Zemědělská fakulta JU), obor rybářství. Ing. Hůda je ředitelem akciové společnosti, která je největším rybářstvím jak v ČR, tak v rámci celé Evropy. Společnost hospodaří na 7 440 ha rybníků s roční produkcí kolem 2 900 tun ryb. Firma je významným exportérem ryb do řady států Evropy. Ing. Hůda za své mimořádné manažerské schopnosti pravidelně získává prestižní ocenění. V rámci „Českých 100 nejlepších“ převzal na pražském Hradě čtyřikrát titul pro rybářství. „Jeho“ firma patří k nejlepším v republice v kategorii zemědělská výroba, potravinářský průmysl a lesnictví. Získal čestný titul „Finalista manažera roku“, který uděluje národní hodnotitelská komise. Podle dostupných informací Vás rybářský obor (a vše co s rybami souvisí) zajímal již v mládí, byla cesta ke studiu na Střední rybářské škole ve Vodňanech a následně na Zemědělské fakultě v Českých Budějovicích přímočará a jasně naplánovaná? Ryby mne od nejútlejšího dětství opravdu zajímaly, vlastně celá příroda, mimo ryb i myslivost a lesnictví. Vždycky jsem chtěl být rybářem... Podařilo se mi dostat se na rybářskou školu ve Vodňanech, a když jsem viděl s jakými výsledky ve škole se někteří moji spolužáci hlásili na vysokou, rozhodl jsem se, že se na ni také přihlásím. Vyšlo to a jsem přesvědčen, že jsem udělal dobře. S jakými pocity vzpomínáte na zdejší univerzitní studium, bylo to inspirativní prostředí, které Vás do budoucna ovlivnilo? Jaké jste měl pedagogy? Na vysokoškolské studium vzpomínám rád, dokonce jsem ho ukončil s červeným diplomem. Diplomovou práci jsem dělal na Výzkumném ústavu rybářském. Moje dobré vzpomínky na studium souvisí i s tím, že jsem prošel celou zootechniku, mám z ní všechny zkoušky, teprve ke konci jsem dělal zkoušky rybářské a nakonec, asi po deseti letech, jsem se dostal v roce 1985 do Brna na postgraduál. Už na zemědělce jsem si uvědomoval, jak je třeba genetika nebo chov jednotlivých hospodářských zvířat daleko proti tomu, kde se nacházel chov kapra. Tyto poznatky mi pomohly a rozšířily obzor v zemědělství. To říkám zcela upřímně. Co se týká vzpomínání na pedagogy, nerad bych při tom na někoho zapomněl... pokud mám jmenovat, vzpomenu například na profesora Vejsadu, matematika, byl přísný, i při zkouškách, ale spravedlivý, a z jeho

projevu a výuky vyzařovalo nadšení a zápal pro věc... Českobudějovická vysoká byla a je opravdu dobrá, to říkám zcela vážně. Více než patnáct let jste ředitelem, jste špičkovým manažerem, pravidelně jste ve své profesi oceňován prestižními cenami. Nakolik je pro Vás v této pozici důležité ještě studovat (na ZF JU v doktorském studiu, pozn. red.) a dále se zdokonalovat? Lze optimálně spojit studium s Vaším pracovním nasazením? Ideálně spojit to moc nejde, dobře je to možné jen v odborných předmětech. Co mě opravdu pálí, to je studium jazyka - angličtina. Používal jsem ji tak, jak jsem se ji kdysi naučil, a tak jak jsem ji za těch 15 let při služebních cestách do zahraničí pochytil, ale teď se hlavně musím učit gramatiku, kterou jsem zapomněl, a to mi zabírá spoustu času. Na nějakém dlouhodobějším intenzivním, třeba pobytovém kurzu jsem také nebyl, a tak mám s učením jazyka problém. Učit se rybářské předměty a vše co souvisí s mou odborností je fajn. Za těch 15 let jsem ale hodně odbornosti ztratil, oproti době kdy jsem pracoval například jako vedoucí rybí líhně, a tak si tyto odborné vědomosti nyní doplňuji - pro moji práci je to potřebné. Nyní také vnímám rozdíly v přístupu ke studiu, když jsem studoval před desítkami let, leccos jsme taky „hodili za hlavu“, ale dnes, když mě docenti a profesoři znají, nedovedu si představit, že bych přišel nepřipraven. Pročítám si veškerou doporučenou literaturu, nechci nechat nic náhodě. Další obrovskou výhodou mého současného doktorského studia je i to, že se potkávám s dalšími lidmi, znovu se začínám o obor zajímat i z jiných hledisek… Jednoznačně vím, že když něco řídíte, musíte danému oboru stoprocentně rozumět. Řada poznatků je dnes také mnohem dál než za mých studií. Mám ještě jednu novou zkušenost - osobně se také setkávám se studenty 4. a 5. ročníků jako pedagog, docent Hartvich mi nabídnul externě vyučovat na Zemědělské fakultě a je to příjemné. Rád studentům předávám vlastní zkušenost a praktické poznatky. Vaše firma ovládla České rybářství Mariánské Lázně, vstoupili jste do několika subjektů na Slovensku, máte kontrolu nad Rybářstvím Hluboká a Rybářstvím Tábor, máte specializované firmy na zpracování a obchod s živými rybami, to je především velká zodpovědnost, velký objem práce, velké množství podřízených pracovníků..., jak lze to vše propojit, zachovat si při tom integritu osobnosti, studovat, vyučovat..., uděláte

30/

si také čas na rodinu, na své koníčky a zájmy? Čas si udělám vždycky. V první řadě na myslivost, rád také jezdím na kole... Je třeba udržovat si život pestrý a já sám považuji za špatného pracovníka takového, který je v zaměstnání 12 hodin denně. Člověk, zejména v řídící funkci, musí umět rozdělit pravomoci mezi své podřízené, musí důvěřovat, kontrolovat a být důsledný. Obklopil jsem se lidmi, kterým jsem dal co největší zodpovědnost, každý by měl být také plně nahraditelný. To je asi klíč k tomu, abych si udělal čas i na něco jiného kromě zaměstnání. Život přece není jen práce, stálé „honění“ a kontrolování podřízených pracovníků.

Ing. Jan Hůda

foto archiv Rybářství, a.s.

Vaše slova svědčí o tom, že jste moderním manažerem. Poslední roky, kdy jsem ve vrcholných funkcích, jsem si uvědomil, jak je důležité umět registrovat okolnosti a pokud je potřeba, sám se také změnit... Je to mezi jiným i o schopnosti rozvržení práce a předání zodpovědnosti. Na něco z té teorie, kterou důsledně uplatňuji, jsem si přišel sám, něco jsem si o tom přečetl, rád okoukávám věci z jiných podniků, kde se daří. Rád se také ptám starších lidí na jejich zkušenosti. Ve vztahu s podřízenými zaměstnanci je také dobré pokusit se vžít se do jejich pocitů, pátrat po příčině, proč se například obávají zeptat se nebo ozvat, když se jim třeba něco nelíbí..., nelze si také dovolit ztratit jejich důvěru tím, že sám nebudu upřímný a nebudu jednat na rovinu. Lidé musí mít z vlastní práce radost. Dvakrát po sobě jsem získal ve volbách na místo předsedy Rybářského sdružení ČR přes 80% hlasů již v prvním kole voleb, což zřejmě svědčí o tom, že mi lidé důvěřují. A když vám lidé důvěřují, když se vás nebojí, obvykle vám řeknou pravdu. Musí přesně vědět, co od vás mohou čekat, na druhé straně musí být člověk také přiměřeně přísný. Spokojenost musí fungovat v trojúhelníku majitel – ředitel – podřízení. To platí na všech místech. Ctím být přirozeně skromným, respektovat odkud jsem přišel. Spolupracovníci musí sami vědět

kam až mohou zajít, musí mít etické chování a vystupovat v zájmech firmy. Dnes mne především na lidech v práci zajímá jaký je to člověk a jestli má o práci zájem, všechno ostatní se dá vždycky dohnat. Pokud byste měl poradit mladým lidem, kteří chtějí být také úspěšnými ve svém oboru – jaké „poselství“ či know-how by od Vás zaznělo? Kdo chce být úspěšný, musí brát svoji práci zodpovědně. Může si kolikrát myslet, že něco ze studia nepotřebuje, tak to ošidí, ale čas mu může ukázat, že se spletl... Některým lidem jde víc škola, někteří jsou zase víc praktičtí. Ale k tomu, aby člověk ve svém oboru vyniknul, musí spojit několik věcí - musí mít zájem, musí mít vědomosti a musí nasbírat praktické zkušenosti. A tak radím, aby se každý vždycky ptal a přemýšlel, proč se to či ono dělá právě tak, aby se snažil pochopit stávající systém, jeho výhody a nevýhody. Také považuji za celkem nešťastné, když absolventi vyjdou ze školy, jsou nabití poznatky a mají tendenci podceňovat stávající pracovní postupy. Ti lidé z praxe se snaží být také dobří, a tak varuji před tímto podceňováním. Současně se přimlouvám za to, aby mladí lidé bez praxe nezastávali okamžitě řídící funkce. Jak vysoko je na Vašem hodnotovém žebříčku ocenění „Českých 100 nejlepších“, které pravidelně získáváte, a jehož cílem je podle oborových kategorií nalézt, vybrat a ocenit firmy, podniky a společnosti, které dosahují vynikajících nebo mimořádných výsledků? Je to příjemné, zvlášť když si uvědomíme, že v republice je 120 rybářských podniků a my jsme toto prestižní ocenění získali již několikrát. Vzhledem k tomu, že žádný z těch 120ti rybářských podniků toto ocenění nedostal ani jednou, máme z něj upřímnou radost. No a když jsem se stal „Finalistou manažera roku“ (2004), kde je soustředěna řada specializací, například na mléko, maso, lesnictví, a dostal jsem se mezi čtyři nejlepší v republice, z toho mám také velkou radost. Sám jsem se nikam nehlásil, byl jsem vytipován, vyplňoval obsažný dotazník, podrobil se přísným kritériím národní hodnotitelské komise... Je to vysoce prestižní ocenění a já si ho velmi vážím. A otázka na závěr. Chodíte na ryby? Na ryby chodím moc rád, ale od té doby co jsem se oženil, mám také dva již dospělé a samostatné syny, a přibylo mi hodně práce..., zkrátka všechno se nedá časově zastat tak jak by si člověk přál. Takže na ryby si vyrazím tak třikrát čtyřikrát do roka a je to moc fajn. Jinak se ale naplno věnuji myslivosti a přírodě. -hb-

31/

O dislokovaném pracovišti katedry cestovního ruchu Zemědělské fakulty které se nachází v Táboře,

JE ROZHODNUTO Vedení Jihočeské univerzity se koncem února 2005 po dohodě s vedením Zemědělské fakulty JU rozhodlo dále nerozvíjet katedru cestovního ruchu Zemědělské fakulty JU na dislokovaném pracovišti v Táboře. Z hlediska dalšího rozvoje Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích je provořadým zájmem soustředění vědecké a pedagogické kapacity ekonomických oborů do univerzitního kampusu v Českých Budějovicích ve Čtyřech Dvorech tak, aby mohlo dojít k postupnému vybudování Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity. Do zřízení uvažované Ekonomické fakulty JU bude univerzita budovu v Táboře využívat. Následně by mělo dojít k předpokládanému spojení českobudějovické katedry obchodu a táborské katedry cestovního ruchu do jednoho pracoviště, které bude umístěno v českobudějovickém univerzitním kampusu. Tato katedra bude i nadále garantovat výuku v akreditovaném studijním oboru Obchodní podnikání i ve specializaci cestovní ruch, které vedení univerzity považuje i nadále za velmi perspektivní. -hb-

Úspěch

českobudějovických posluchaček na Celostátní studentské vědecké konferenci Historie 2004 Ve dnech 6. a 7. prosince 2004 se na půdě katedry historie Pedagogické fakulty Masarykovy university v Brně uskutečnil již desátý ročník soutěžního setkání mladých adeptů historického řemesla. K pravidelným účastníkům těchto celostátních přehlídek patří od samého počátku rovněž českobudějovičtí mladí historikové, kteří se stejně jako v předchozích devíti ročnících opět výrazně prosadili v silné konkurenci dvaceti mladých historiček a historiků z jedenácti historických pracovišť devíti českých a moravských vysokých škol. Mladé českobudějovické historiky ve velké zasedací místnosti rektorátu hostitelské university tentokrát poprvé zastupovaly výhradně dívky - studentky 5. ročníku aprobace angličtina - dějepis Jana Mrázková (ze semináře Josefa Grulicha) a Jana Brčáková (ze semináře Miroslava Novotného). Odborná porota složená ze zástupců zúčastněných pracovišť na svém závěrečném zasedání vybrala dvanáct nejlepších prací, které budou publikovány v již tradičně vydávaném konferenčním sborníku. Z pohledu zúčastněných pracovišť si nejlépe vedly oba ústavy brněnské filosofické fakulty a českobudějovický historický ústav, jejichž posluchači se do vybrané dvanáctky prosadili bez výjimky, po jednom zastoupení zde pak měly i katedry z Liberce, Olomouce, Ostravy, Pardubic, Prahy a z brněnské pedagogické fakulty. Verdikt porotců však určil nejen dvanáct nejlepších soutěžních příspěvků, ale stanovil i jejich pořadí a ani zde se českobudějovické historičky neztratily. Jana Brčáková, která v Brně představila práci „Žádný učený z nebe nespadl.“ Český učitelský ústav v Českých Budějovicích v letech 1905-1920 se umístila celkově na pátém místě. Ještě úspěšnější byla Jana Mrázková, jejíž práci Věc veřejná nebo soukromá? Vliv rodiny a „přátel“ na volbu životního partnera (Panství Třeboň na konci 18. a počátkem 19. století) porota zařadila na třetí místo. Součástí závěrečného ceremoniálu bylo rovněž udělení Ceny Josefa Šusty pro nejlepší z předložených soutěžních studentských prací. Cenu pro rok 2004 získala podle rozhodnutí odborné komise Historického klubu 1872 - Sdružení historiků České republiky Jana Mrázková, která se tak v dosavadní pětileté historii udělování této ceny stala celkově již třetím českobudějovickým držitelem tohoto ocenění. PhDr. Miroslav Novotný, CSc., Historický ústav JU

32/

A jaké jsou Vaše plány do budoucna?

ROZHOVOR

s držitelkou Ceny Josefa Šusty pro rok 2004 a třetí nejlepší oceněnou ve Studentské vědecké konferenci Historie 2004 Janou Mrázkovou V prosinci minulého roku jste se zúčastnila celostátního kola Studentské vědecké konference Historie 2004 a umístila jste se na třetím místě. Jaká vládla na konferenci atmosféra? Rozhodně jsem necítila mezi studenty rivalitu. Účelem konference nebylo pouze vyhodnotit předložené studie, ale především informovat o práci mladých historiků, kteří se snaží přispět k rozvoji historické vědy v Čechách. Konference se zúčastnilo více než dvacet studentů a musím přiznat, že kvalita jednotlivých prací se velmi lišila. Nejlepší práce budou vydány ve sborníku, takže se s nimi bude moci seznámit i širší veřejnost, v čemž vidím největší přínos konference. Historický ústav vyslal do soutěže dva studenty – mimo mě ještě Janu Brčákovou, která se umístila na pátém místě, takže to byl pro nás obě velký úspěch. Zároveň jste získala Cenu Josefa Šusty. Jste první ženou, která zmíněnou cenu obdržela. Co to pro Vás znamená? Šustova cena se uděluje nejpřínosnější práci mladého historika, takže si ocenění velmi vážím a musím přiznat, že možná více než umístění na vědecké konferenci. Obě ceny se od sebe liší z hlediska posouzení komise. Na vědecké konferenci jsou práce hodnoceny podle ústní prezentace studentů a s písemnou podobou se seznámí jen část odborné komise. Naproti tomu Šustovu cenu udělují členové Sdružení historiků ČR na základě prostudování všech prací, což znamená, že se všichni členové seznámí s písemnou formou a jsou podle mého názoru lépe informováni. O to víc mě těší, že má práce zaujala. A že jsem první žena, která cenu získala? Myslím, že to takto hodnotit nelze. Samozřejmě mě potěšilo, že jsem mezi ženami první. Nejsem ale zastáncem dělení lidstva na dvě poloviny. Proč podle Vašeho názoru zaujala právě Vaše práce? Myslím, že práce zaujala hlavně díky tomu, že jsem se nebála pramene, který nebyl doposud historiky dostatečně využit. Jedná se o svatební smlouvy venkovského obyvatelstva z přelomu 18. a 19. století. Historikové většinou analyzují chování spojené se vstupem do manželství na základě matrik nebo jiných evidenčních pramenů, ve kterých se jednotlivé osudy lidí ztrácí. Chtěla jsem proto ukázat jiný způsob, jak k danému tématu přistoupit.

Po ukončení studia bych chtěla pokračovat ve zmíněném tématu a prostudovat další prameny, které by přinesly odpovědi na otázky, které zůstanou v diplomové práci nezodpovězeny. Chtěla bych propojit svatební smlouvy s testamenty a získat více informací o jednotlivých lidech. A ve vzdálenější budoucnosti bych chtěla se svými poznatky seznámit širší veřejnost. (rozhovor vedl Mgr. Zdeněk Bezecný, Ph.D., Historický ústav JU)

V Braunschweigu máme

„svého“ pana profesora bezmála už 20 let

Kontakt katedry germanistiky Pedagogické fakulty v Českých Budějovicích s vysokou školou Technische Universität Carolo-Wilhelmina v německém Braunschweigu je možné datovat rokem 1985. Rokem, v němž se potkali dva odborníci v oboru medievistiky, pan profesor dr. Václav Bok, CSc. s panem profesorem phil. Dr. Hansem Joachimem Behrem. Výsledkem společných setkání vědců stejné specializace byl kromě jiného i habilitační spis profesora Behra (Mnichov 1989), který přinesl nové odborné poznatky v pohledu na stav německé literatury v Čechách 13. století. Prvotní, úzce vědecká spolupráce přerostla – jakoby samozřejmostí – postupem času v přátelství obou institucí. V létech 1996-97 se tak studentům i pracovníkům katedry germanistiky otevřely nové možnosti profesní realizace a vědeckého růstu v jejich oboru v podobě semestrálních studentských pobytů na Univerzitě v Braunschweigu a výměnných přednáškových stáží akademických pracovníků. Milou a zároveň velmi přínosnou a obohacující tradicí se staly několikadenní semináře, uskutečňující se vždy střídavě v šumavském Tejmlově a dolnosaském Braunschweigu (1998, 2000, 2002, 2003, 2004), na nichž se našim studentům i pedagogům dostává v podstatě jedinečné možnosti vzájemné výměny názorů a zkušeností, možnosti konfrontace jejich práce s činností na zahraniční vysokoškolské půdě. Na těchto setkáních jsou prezentovány české a německé projekty (především diplomové a disertační práce), oboustranně podněcován zájem o vědeckou práci, získávány nové impulzy. Studenti se učí obhajovat své myšlenky a prosazovat svá stanoviska a názory, věcně diskutovat, klást i zodpovídat otázky. A právě při těchto příležitostech sehrává po

33/

léta nezastupitelnou roli (ve spolupráci s manželi Bokovými) pan profesor Behr jako pozorný a vnímavý posluchač, ochotný a trpělivý rádce s přátelským, chápavým přístupem nevylučujícím upřímně míněnou kritičnost renomovaného vědce. Zatím poslední setkání s profesorem Behrem, jeho studenty a univerzitními kolegy se uskutečnilo v listopadu 2004 v Braunschweigu. I tentokrát pomáhal při řešení našich úkolů, sdělil mnoho důležitých postřehů a připomínek a povzbudil do další studijní a vědecké činnosti. Věnoval nám mnoho ze svého volného času, byl nám průvodcem městem, univerzitní knihovnou a muzeem Tilla Eulenspiegela v Schöppenstedtu. Měli jsme také příležitost účastnit se jeho seminářů historického vývoje jazyka a vidět tak další způsoby práce se studenty. Pro budějovické pedagogy zorganizoval pan profesor besedu s dalšími kolegy z Braunschweigu, kteří se s nimi podělili o první zkušenosti při reorganizaci studia na bakalářský a magisterský stupeň. Profesor Behr dnes působí jako proděkan univerzity v oddělení Fachbereich 9 – Geistesund Erziehungswissenschaften (před časem vykonával funkci děkana). Vedle své rozsáhlé badatelské činnosti v oboru medievistiky a pedagogických aktivit spojených s přípravou mladých německých odborníků předává jako školitel (a zároveň jako zasvěcený znalec enšpíglovské tématiky) zkušenosti naší kolegyni, doktorandce Janě Brckové, pracující v současné době na disertaci zabývající se recepcí knihy o Enšpíglovi v Čechách v 16. století. Panu profesoru Behrovi proto za vše vyjadřujeme svůj obdiv a srdečný dík. Za katedru germanistiky PF JU Mgr. Hana Jílková, Ph.D.

6. pracovní setkání katedry germanistiky PF s partnery z Universität Carolo-Wilhelmina zu Braunschweig Počátkem listopadu 2004 se uskutečnila německá část pravidelných pracovních seminářů, které se již od roku 1998 střídavě konají na univerzitě v německém Brunšviku a v bývalém rekreačním zařízení JU na Tejmlově. Pravidelná setkávání mají význam nejen pro pracovníky katedry, kteří si vyměňují své odborné zkušenosti s brunšvickými kolegy, nýbrž především pro studenty germanistiky ve vyšších ročnících a diplomaty. Čeští a němečtí studenti mají v seminářích zajímavou možnost přednést referáty o tématech svých diplomových prací a konfrontovat výsledky svého bádání v kritické diskusi. Té se účastní také docenti a profesoři partnerského institutu.

Účastníci listopadového pracovního setkání v Brunšviku foto R. Doležalová

Spektrum témat loňského setkání bylo široké. Diskutovalo se o problémech z oblasti starší i nové německy psané literatury, lexikologie, jakož i německých dějin. Součástí pobytu bývá exkurze, tematicky související s aktuálním programem. Tentokrát provedl profesor Behr účastníky Muzeem Tilla Enšpígla v Schöppenstedtu. O rozvoj spolupráce se na německé straně velkou měrou podílí Prof. Dr. Hans-Joachim Behr, který spolu s prof. PhDr. Václavem Bokem, CSc., stál u zrodu tohoto partnerství. Profesor Behr se zasloužil o další rozměr této kooperace, která spočívá ve vedení disertační práce a v odborné podpoře studentů na stipendijních pobytech. Semestrální stáž na univerzitě v Brunšviku absolvovalo od roku 1996 již šestnáct studentů germanistiky, z nichž si ji několik na vlastní náklady prodloužilo. Mgr. Romana Doležalová, Mgr. Zdeněk Pecka, Katedra germanistiky PF JU

34/

Vladimír Papoušek:

Existencialisté / Existenciální fenomény v české próze dvacátého století Začátkem roku 2005 se na knižním trhu z produkce nakladatelství Torst objevila nová publikace pedagoga Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích profesora PaedDr. Vladimíra Papouška, CSc., prorektora pro zahraniční vztahy. Titul knihy nese název „Existencialisté / Existenciální fenomény v české próze dvacátého století.“ Kniha byla vydána za finanční podpory Grantové agentury České republiky. Kniha literárního historika Vladimíra Papouška se zabývá existenciálními fenomény v české próze dvacátého století, které autor zasazuje do kontextu literatury evropské. Ukazuje, jak se utvářel a měnil obraz lidského existování v literárních textech, jak souvisel s proměnami dějin i s dobovými proměnami „řeči“ o existenci. Autorovi nejde o to, aby některé spisovatele, jejichž díla sleduje, označil nálepkou „existencialista“, ale o to, aby ukázal, jak často je takové označení pouze zvykové nebo dokonce zavádějící. V knize – doplněné bohatou obrazovou přílohou, soupisem literatury a jmenným rejstříkem – se setkáváme s díly Bohuslava Březovského, Jana Čepa, Jana Hanče, Jaroslava Havlíčka, Egona Hostovského, Josefa Jedličky, Jiřího Koláře, Dušana Paly, Milady Součkové, Zdeňka Urbánka, Jiřího Valji, Richarda Weinera a dalších autorů. Časová linie knihy se odvíjí od výkladu literatury přelomu 19. a 20. století, pokračuje analýzou děl autorů spojovaných s expresionismem, sleduje prózu mezi světovými válkami, ve čtyřicátých letech, a zabývá se rovněž prózami napsanými v padesátých a šedesátých letech. Vladimír Papoušek (nar. 1957 v Českých Budějovicích) studoval na PF v Českých Budějovicích, disertační a habilitační práci obhajoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V současné době působí jako profesor dějin české literatury na katedře bohemistiky na Jihočeské univerzitě; zabývá se českou prózou dvacátého století a metodologií literárních dějin. Pobýval také řadu měsíců na zahraničních univerzitách, především na Columbia University v New Yorku, kde v letech 1994 a 1996 působil. Dosud vydal knihy: Egon Hostovský, 1996, Česká literatura v Chicagu. Literární tvorba Čechoameričanů v letech 1880-1939, 2001, Trojí samota ve velké zemi. Česká literatura v americkém exilu v letech 1938-1968, 2001

a Horizonty. Život a dílo Zdeňka Němečka, 2002. Publikoval řadu studií v časopisech Česká literatura, Estetika a Tvar; některé stati byly publikovány rovněž ve Velké Britániii a USA. Věnuje se i činnosti překladatelské (eseje René Welleka, s J. Johanisovou). O nové knize řekli a napsali: „Kniha Vladimíra Papouška Existencialisté je knihou zralou, z níž je zřejmá autorova dobrá znalost literárního tématu a dostupných faktů. Pozitivum vidím i v Papouškově schopnosti zvažovat nejen český literární kontext. Důležitý je například jeho pohled do oblasti anglosaské, která v souvislosti s existencialismem nebyla příliš zvažována. Kniha se mi velmi líbí, je knihou sebevědomou, nikoli však nabubřelou.“ parafráze slov prof. Jiřího Trávníčka z FF UK v pořadu ČT 2 Knižní svět „Profesor dějin české literatury na katedře bohemistiky Jihočeské univerzity Vladimír Papoušek se ve své páté, dosud suverénně nejobjemnější knize poprvé odklonil od tematiky českých autorů, kteří od konce 19. století tvořili v americkém exilu; ostatně v letech 1994 a 1996 Papoušek hostoval na Columbia University v New Yorku a k tematice mohl získávat prameny. V Existencialistech nepodává, jak by mohl název napovídat, analýzu té české prózy minulého století, která by příkladně ilustrovala filozofický pojem existencialismus. Papouškův přístup je otevřenější, prodírá se díly, v nichž se bolavě řeší „lidské existování v konkrétním historickém čase“. V dobových myšlenkových souvislostech tak přibližuje tvorbu kupříkladu Jana Čepa, Jana Hanče, Jaroslava Havlíčka, Egona Hostovského (jeho monografii vydal v roce 1996), Josefa Jedličky, Jiřího Koláře, Milady Součkové či Richarda Weinera.“ Josef Chuchma, MF Dnes „Názvem Existencialisté se autor nové knihy z Torstu, Vladimír Papoušek, hlásí ke spisu Expresionisté, v němž kdysi Jindřich Chalupecký odhalil zvláštní spojitost mezi literáty pokládanými do té doby za výstřední osamělce (Weiner, Deml, Hašek, Klíma). Podle Papouška jsou oba pojmy spřízněné jistou nejasností, ale také podobností nálad, které v různých dobách označovaly. O čistou filozofii v knize moc nejde, spíš o existencialistickou imaginaci – charakteristické literární obrazy, situace, subjekty. Jádrem jsou kapitoly o zrodu a proměnách existencialismu v českých zemích, zejména o nepříliš šťastné generaci, jež začínala publikovat za protektorátu a tipec jí zatnul nástup komunistů. Pozoruhodná je rovněž závěrečná pasáž o doznívání existencialismu v české kultuře šedesátých let.“ Viktor Šlajchrt, Respekt

35/

Kniha z autorské dílny prof. Jana Zrzavého nominována na cenu

Magnesia Litera

Na výroční cenu Magnesia Litera v kategorii „Naučná literatura“ byla nominována kniha „Jak se dělá evoluce“, jejímiž autory jsou Jan Zrzavý, David Storch a Stanislav Mihulka (nakladatelství Paseka). Výsledky prvního kola hlasování, v němž odborné poroty vybíraly vždy tři nejlepší tituly v sedmi kategoriích, oznámilo občanské sdružení Litera koncem března. Vítězové jednotlivých kategorií a absolutní vítěz budou vyhlášeni koncem dubna v Městské knihovně v Praze. Posláním výročních cen Magnesia Litera (letos se koná 4. ročník) je podpora a popularizace kvalitních původních českých i překladových knih. Více v příštím čísle Jihočeské univerzity. -hb-

Světový rok fyziky 2005

byl zahájen v Paříži

Rok 2005 byl vyhlášen Valným shromážděním OSN jako Světový rok fyziky. Nepochybně se tak nestalo náhodou, ale stalo se tak proto, že na odpovědných místech si plně uvědomují význam vědy pro lidstvo a její nezastupitelné místo v rozvoji civilizace. Dokladem toho byl už rok 2000, který byl vyhlášen Světovým rokem matematiky. K zahájení Světového roku fyziky proběhla v Paříži konference ve dnech 13.-15. ledna 2005, kde byly presentovány pouze zvané přednášky nositelů Nobelových cen a proběhla společenská setkání účastníků s kulturním programem. Za Českou republiku se konference zúčastnili 3 členové předsednictva Jednoty českých matematiků a fyziků (JČMF) a deset studentů vybraných podle předchozích úspěchů ve fyzikálních soutěžích pořádaných JČMF. Fyzika jako základní přírodní věda si podobné ocenění jistě zasloužila. Vždyť představuje úvahy s nejvyšším stupněm abstrakce a zasahuje do mnoha oborů (techniky, chemie, biologie, medicíny a pod.), prostřednictvím technických vymožeností usnadňuje život každému z nás a v lékařských aplikacích zachraňuje mnohým lidem i zdraví.

Symbolicky byl zvolen právě rok 2005, neboť v tomto roce uplyne 100 let od některých významných fyzikálních objevů zejména v oborech teorie relativity, kvantové mechaniky a statistické fyziky, například objev fotonu spadá do všech těchto oborů. Přelom 19. a 20. století byl velmi bohatý na převratné objevy nejen ve fyzice a od r.1901 se udělují Nobelovy ceny. Vyhlášením Světového roku fyziky je v globálním měřítku zdůrazněn význam přírodních věd v historickém vývoji. Je to velká příležitost k přiblížení vědy širším vrstvám a k posílení pozice přírodovědců v jejich dlouholetém boji s okultisty a šarlatány těšícími se u laické veřejnosti tradičně vyšší popularitě. Veřejnost má často raději záhady a tajemno s nimi spojené a po seriózním vědeckém vysvětlení ani netouží. Málo kdo je totiž ochoten věnovat čas a úsilí k zvládnutí alespoň základů přírodních věd, raději sleduje show předváděnou šarlatány. Velmi nás mrzí, že neznalost přírodních věd a zejména matematiky se stává trendem dnešní doby, hvězdy show-businessu se jí chlubí v zájmu vyšší popularity a dokonce bývá někdy používána i ve volebních kampaních. Mezery například v gramatice, jazykové výbavě či historii by asi málokdo přiznával tak ochotně. To je ale nebezpečné právě tím, že zmíněné skupiny jsou pro mnoho lidí vzorem, zejména pro mladou generaci a proto je úkolem zejména pracovníků univerzit i ostatních škol, akademie věd a vědeckých společností bojovat proti tomuto trendu. Jednota českých matematiků a fyziků se hodlá zapojit řadou připravovaných akcí. Světovému roku fyziky bude věnována 15. konference českých a slovenských fyziků, budou pořádány různé semináře a setkání, vyjde poštovní známka a navazují se styky s českým rozhlasem a televizí, aby do programu byly v tomto roce více zařazovány pořady s fyzikální tématikou. V neposlední řadě JČMF plánuje spolupráci s Národním technickým muzeem při pořádání tématické výstavy a vydává se několik populárně vědeckých publikací. Bylo by žádoucí, aby se učitelé všech typů škol připojili k těmto snahám, uvedli informaci v co možná nejširší známost a aby zvláště učitelé fyziky projevili iniciativu při hledání nových možností, jak podchytit zájem o přírodní vědy u mladé generace. Možná se i ostatní vědy časem dočkají podobného zviditelnění.

36/

doc. Ing. Martin Libra, CSc., Katedra zemědělské techniky ZF JU předseda komise JČMF na propagaci fyziky

„TIERE ALS THERAPIE – THEORIE UND PRAXIS“ ve Vídni Druhé mezinárodní TAT Symposium pořádané sdružením Tiere als Therapie (TAT) se uskutečnilo 1. a 2. 10. 2004 v prostoru Veterinární univerzity ve Vídni. Sdružení TAT je jednou z vedoucích organizací v oblasti zvířaty podporovaných terapií1 v Rakousku. Vedle pořádání mezinárodních symposií zaměřených na výměnu zkušeností v oblasti zvířaty podporovaných terapií zavedl TAT pod záštitou Veterinární univerzity ve Vídni speciální vzdělávací kurz „Tirgestützte Therapie und tiergestützte Fördermaβnahme“. Z důvodu efektivnějšího prosazování zvířaty podporovaných terapií mezi plnohodnotně uznávané metody a sjednocení podmínek jejich praktikování (zejména v oblasti přípravy na práci s klientem) se zrodila myšlenka založení mezinárodní zastřešující organizace pro oblast zvířaty podporovaných terapií. Součástí symposia byla zakládající schůze této nově vzniklé European Society for Animal Assisted Therapie – ESAAT (Evropská asociace AAT2), která se stala první evropskou zastřešující organizací v oblasti zvířaty podporované terapie. Asociace bude mimo jiné garantem standardů pro přípravu a zkoušení týmů (zvíře a jeho majitel), které zvířaty podporované terapie praktikují. Dalším cílem asociace bude vytvoření nové profese na poli zvířaty podporované terapie, která bude mezinárodně uznávána. Společnou odborně podloženou cestou bude snazší přesvědčit odborníky v jednotlivých zemích o významu zvířaty podporovaných terapií. Zástupci nově vzniklé evropské asociace byli přijati starostou Vídně na vídeňské radnici. Úvodní slovo pronesl a konferenci zahájil profesor Josef Leibetseder, předseda sdružení TAT a předešlý rektor Veterinární univerzity. První den konference byly prezentovány především projekty a koncepty realizované v oblasti zvířaty podporované terapie a poznatky z oblasti zvířaty podporované pedagogiky. Jedním z úvodních příspěvků byl projekt „Nasazení rehabilitačních psů“ do jejichž skupiny se v Rakousku řadí psi servisní, signální a slepečtí. Z příspěvku vyplynulo, že je v Rakousku užívána odlišná terminologie než v ČR. Pojem rehabilitační pes odpovídá našemu pojmu servisní pes a pojem servisní pes odpovídá českému asistenční pes. Pojmy signální a slepecký pes jsou v obou zemích užívány ve stejném významu. V následujícím projektu se autoři zaměřili na využití zvířaty podporované terapie v domovech důchodců a v pečovatelských domech. Velmi revoluční projekt prezentovala diplomovaná

psycholožka T. Bockelmann v oblasti postupu léčby kynofobie. Shodou okolností ve večerních hodinách vysílala rakouská televize reportáž o této metodice, kde psycholožka podrobně metodiku představila široké veřejnosti. Součástí vysílání byly kasuistiky dvou klientů. Zvířaty podporovaná pedagogika byla prezentována jako součást práce s dětmi a mladými lidmi, a to především ve školských a výchovných zařízeních. V závěru prvního dne Symposia se uskutečnilo založení Evropské asociace AAT – viz výše. Druhý den konference byl uveden prezentací základního historického vysvětlení vztahu člověka a psa. Navazující příspěvek podrobně a zároveň prakticky seznamoval účastníky s komunikací mezi člověkem a psem. Závěrečné penzum příspěvků bylo věnováno konkrétnímu nasazení terapeutických psů v oblasti ergoterapie, fysioterapie a logopedie. Přínosem naší účasti na symposiu bylo především zajištění členství Canisterapeutické asociace v nově vzniklé Evropské asociaci AAT, a to jako zakládajícího člena organizace. Dalším velmi významným přínosem bylo setkání s kolegy ze zahraničí, kteří se věnují problematice zvířaty podporovaných terapií a vzájemná výměna zkušeností. V neposlední řadě jsme načerpaly nové odborné poznatky z oblasti, získaly sborník a zahraniční odbornou literaturu a inspiraci pro praktickou práci s klientem. Mgr. Věra Kalinová, Jaroslava Eisertová, Program Canisterapie na ZSF JU (Footnotes) Tiergestützte Therapie znamená „zvířaty podporované terapie“, v ČR se používá obsahově shodný termín zooterapie. 2 AAT je všeobecně užívanou zkratkou pro „Animal Assisted Therapy“ (zvířaty podporovaná, asistovaná terapie). 1

37/

VĚDECKÉ KONFERENCE

a setkání na katedře geografie PF v roce 2004 a plánované akce na rok 2005 V loňském roce katedra geografie PF JU zorganizovala několik významných akcí. První z nich byla odborná přednáška prof. Jurczeka, vedoucího katedry geografie na Technické univerzitě v Chemnitz, který v rámci své návštěvy na JU díky svým profesním geografickým zájmům navštívil naší katedru. Ve svém referátu se věnoval vzniku a dalšímu vývoji euroregionů ve střední Evropě a uváděl konkrétní příklady možné spolupráce na česko-sasském pomezí. Po přednášce, určené nejen našim studentům geografie, ale i odborné veřejnosti, následovalo neformální setkání pana profesora s pracovníky naší katedry, na němž se diskutovalo zejména o postavení geografie ve výuce a o geografickém vzdělávání u nás a v Německu. Další přínosnou akcí pro naše pracoviště byla prezentace informačních služeb Českého statistického úřadu, krajské reprezentace v Českých Budějovicích. Pracovníci oddělení informačních služeb ČSÚ seznámili posluchače se svou činností, se statistickými databázemi, s regionálními statistickými publikacemi a s výsledky ze Sčítání 2001 pro Jihočeský kraj. Ze závěrečné diskuse vyplynuly podněty k další spolupráci na poli statistických zjišťování využitelných v geografickém výzkumu a cenné osobní kontakty mezi poskytovateli a uživateli statických dat v našem regionu. Ve dnech 11. a 12. listopadu 2004 proběhla v Akademickém a univerzitním centru v Nových Hradech mezinárodní konference „Trh práce a migrace / Česko v kontextu evropské integrace“, kterou pořádala katedra geografie PF JU ve spolupráci s dalšími geografickými pracovišti v Česku, která jsou řešiteli projektu financovaného Grantovou agenturou České republiky č. 205/02/ 0321, sledující trh práce a migraci v pohraničních a i přeshraničních oblastech. Konference se zúčastnili se svými příspěvky nejen významní čeští geografové (prof. Hampl, UK Praha) a odborníci na problematiku migrace a trhu práce (doc. Čermák, doc. Drbohlav, oba UK Praha), ale i vědci ze zahraničí, dr. Hönekopp z Norimberka, doc. Jordan z Vídně, dr. Kollár z Bratislavy, dr. Hars z Budapešti a odborníci z praxe, Ing. Loukota, ředitel úřadu práce v Č. Budějovicích a Ing. Štangl, starosta města Nové Hrady. Velice početná byla skupina mladých vědců, doktorandů z pracovišť řešících zmiňovaný grantový projekt. Přednesené referáty umožnily sledovat řešenou problematiku migrace a trhu práce z mnoha úhlů pohledu, z hlediska teoretického a metodologického přístupu k analýzám dat ve vztahu k organizaci sociogeografických

komplexů, z hlediska individuálních národních či středoevropských přístupů k řešení migrace v Německu, Rakousku, Maďarsku, na Slovensku a v Česku, konkrétně např. ve vztahu k dopravní dostupnosti, regionálním rozdílům, vývoji v období transformace určitého území. Velice zajímavá diskuse pak probíhala na téma evropské integrace, přeshraniční spolupráce v euroregionech, pendlerství a Češi v zahraničí a naopak cizinci v Česku. Proběhlá konference byla důstojným zakončením a úspěšným prezentováním výsledků a závěrů grantového projektu. Navíc se uskutečnila v prostředí, které svým charakterem vystihovalo grantový záměr, tedy v pohraniční, z pohledu geografa značně periferní oblasti, jež se též potýká s problémy trhu práce, zmiňovanými na konferenci. Na závěr již připojuji jen stručnou informaci o akci, která se uskuteční ve dnech 25. až 27. dubna 2005. Katedra geografie PF JU, Česká asociace geomorfologů a Česká geografická společnost – jihočeská pobočka pořádají v Akademickém a univerzitním centru v Nových Hradech geomorfologický seminář „Stav geomorfologických výzkumů v roce 2005“. Veškeré informace o této akci jsou, pro případné zájemce, k dispozici na www stránkách naší katedry. Mgr. Karolína Mičková Katedra geografie PF JU

Stalo se…

„Frankofonie a jazyková rozmanitost“ Ve dnech 21. - 23. března se v Českých Budějovicích konalo mezinárodní kolokvium „Frankofonie a jazyková rozmanitost“. Bylo příležitostí k setkání zhruba třiceti evropských odborníků (z Belgie, Bulharska, České republiky, Francie, Maďarska, Polska a Rumunska), z oblasti lingvistiky, literatury a frankofonní civilizace. Hlavními organizátory kolokvia byla Francouzská aliance jižní Čechy České Budějovice a pedagogové Katedry romanistiky Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity. Akce byla pořádána za finanční podpory Univerzitní agentury pro frankofonii (L´Agence universitaire de la francophonie). Slavnostního zahájení mezinárodní akce se účastnil také rektor JU prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., který vyjádřil srdečné poděkování také Velvyslanectví Francouzské republiky, které rozvoj romanistiky na Jihočeské univerzitě podporuje . -hb-

38/

Od Pražského hradu po Egypt:

Archeobotanika na Jihočeské univerzitě Ještě před pár lety byla specializace archeobotanika v České republice málo známým pojmem. Dnes se jedná o dynamicky se rozvíjející se obor, využívající, jak název napovídá, zajímavého překryvu tradičních vědeckých disciplín, archeologie a botaniky. Na Biologické fakultě JU, jmenovitě na katedře botaniky, se tento obor pěstuje již zhruba osm let, avšak až v roce 2002 byla formálně založeno specializované pracoviště, nesoucí jméno Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie (LAPE). Laboratoř získala pro léta 2005 až 2011 podporu společného Výzkumného záměru Biologické fakulty JU, má tedy dobré podmínky pro rozvoj.

historické lokalitě. K analýze rostlinných makrozbytků ještě řadíme antrakologii a xylotomii, studující v prvním případě uhlíky a druhém nespálená dřeva z archeologických souborů. Tento materiál dává cenné informace o surovinové základně sídliště, konstrukčních detailech staveb. Uhlíky mohou být i svědectvím o pravěkých pohřebních zvycích. Uhlíky z prehistorických kremací jsou totiž poměrně běžnou činností. Druhová struktura dřev vypovídá nejen o palivové základně kremací, ale i o kulturním vztahu pravěkého člověka k různým druhům dřev. Antrakologii a xylotomii se věnuje Jan Novák a autor tohoto článku.

Co je archeobotanika? Archeobotanice se v ČR věnuje několik jednotlivců z několika různých ústavů. Naše jihočeská laboratoř je fakticky jediným pracovištěm v naší republice, které má archeobotaniku přímo v názvu. Nejbližší podobné pracoviště bychom našli až na univerzitě v bavorském Řezně a v polském Krakově. Archeobotanika má dnes významný mezinárodní časopis (Vegetation History and Archaeobotany) a mezinárodní kongresy, jejichž tradici pomáhali v roce 19681969 založit čeští a slovenští odborníci, po sovětské okupaci bohužel odsunutí do pozadí. Tehdy se oboru říkalo paleoetnobotanika. V současné době se archeobotanika těší značné popularitě u nás i ve světě a to nejenom pro možnost identifikovat historii a prehistorii nejrůznějších užitkových rostlin, léčivek a plevelů a společenstev, aktraktivitu nabízí i informace, usnadňující návrat k tradiční výživě a vztahu k rostlinám v dnešním přetechnizovaném světě. Jak archeobotanika svoje poznatky získává? Z archeologických výzkumů pochází spousta zajímavého botanického materiálu, ať už to jsou zuhelnatělé obilky pšenice pravěkého stáří nebo dokonalé exempláře chmele nebo léčivek z odpadních jímek a studní středověkého i raně novověkého stáří. Nejstarší nálezy, kterými v LAPE disponujeme, lze datovat do let 5500 př.n.l., tedy do počátku středoevropského neolitu. Jaké druhy analýz se v laboratoři provádějí. Královskou disciplínou archeobotaniky je analýza rostlinných makrozbytků. V LAPE ji provádějí Veronika Komárková a Jitka Šafránková. Tato metoda identifikuje soubory semen užitkových, ale i planě rostoucích rostlin. Na základě druhové skladby nálezových souborů se provádí detailní rekonstrukce výživy, přírodního prostředí, ale i specifických řemeslných činností v konkrétní

K. Nováková při odběru pyloanalytických vzorků ze studny římské v Hostivici u Prahy foto J. Beneš

Další důležitou metodou je analýza pylu. Pyl se v přírodě ukládá do sedimentačních areálů, například do slepých ramen řek, je obsažen v rašeliništích, ale i v různých typech archeologických vrstev. Ze vzorků uloženin se pyl separuje složitou cestou chemicky a pod mikroskopem se analyzuje. Na základě statistických metod lze rekonstruovat stav tehdejšího prostředí, tentokrát na daleko větší ploše. Stáří uloženiny může být přitom značné. V laboratoři máme i vzorky, které přežily poslední chladné výkyvy doby ledové a jejichž stáří se měří v desítkách tisíc let. Zajímavé pracoviště budují dendrochronologové Alžběta Čejková a Tomáš Kolář. Díky grantu FRVŠ zakoupili měřící zařízení rakouské výroby. Hned v prvních dvou letech provozu vytvořili kvalitní diplomové práce, týkající se využití dřeva v historických stavebních konstrukcích na Šumavě a dendrochronologie smrku v téže oblasti. Principem této metody je možnost datovat velmi přesně dřevo pomocí letokruhů. Některé specifické metody se v naší laboratoři dosud vyvíjejí. Rozpracovaná je disertace, týkající se možností analýzy rostlinných fytolitů

39/

z neolitických nalezišť nejen u nás, ale i ve vzdáleném Turecku (Jana Kailová-Janáková). Ve spolupráci s algology (Jan Kaštovský, Klára Kaštovská) již řadu let používáme rozborů mikroskopických diatomů (křemičité schránky zvláštní skupiny řas), které umožňují určit charakter a kvalitu vody ve vhodných typech archeologických objektů, kterými mohou být zaniklé vodovody a vodoteče, cisterny nebo i příkopy hradů a tvrzí. Vedle archeobotanických metod poskytujeme i prostor pro archeozoologii, která se zabývá studiem zvířecích kostí na archeologických nalezištích (Lenka Kovačiková) a paleoentomologii, tj. studiem hmyzu z historických a pravěkých objektů (Aleš Bezděk).

Velmi intenzívně se v LAPE zabýváme problematikou Pražského hradu, kde spolupracujeme se stejnojmenným oddělením Archeologického ústavu AV ČR Praha, ale také se Správou Pražského hradu. Pro „hradní“ archeology jsme dosud prováděli především analýzu rostlinných makrozbytků z terénních výzkumů, které na Pražském hradě stále probíhají. Mediálně nejvděčnější spoluprací je náš podíl na revizním výzkumu hrobek českých knížat a králů. První velkou akci již připravujeme k publikaci. Je jí analýza a interpretace biologického materiálu z hrobky sv. Ludmily, v běhu je výzkum materiálu z hrobky knížete Boleslava II. a dalších panovníků, včetně materiálů z pohřbu Karla IV. a dalších panovníků.

Výzkumné projekty LAPE Na jakých výzkumných úkolech kolektiv LAPE pracuje? Je jich už poměrně dost. Mezi nejzajímavější, ale také časově nejnáročnější akce patří náš podíl na výzkumu unikátních pravěkých studní z Hostivice u pražského Ruzyňského letiště. Zde se podařilo v roce 2002-2003 prozkoumat devět studní s trvale zamokřenou organickou výplní, pocházejících z doby římské až raného středověku (3. - 7. století našeho letopočtu). Nálezy rostlinných makrozbytků z těchto objektů se již počítají v desetitisících. Jedná o téměř dvě stě různých rostlinných druhů, skrývajících jak početné užitkové druhy, tak druhy z blízkosti lidských sídlišť, lesů, luk a polních plevelů. Výzkum hostivických studní stále pokračuje, publikaci výsledků předpokládáme v letech 20062007, první ucelenou informaci jsme podali vloni na kongresu v katalánské Gironě. Zajímavý je projekt pro Archeologické centrum Olomouc, které má na starosti archeologický výzkum před výstavbou dálnice D47 z Lipníka nad Bečvou do Ostravy. Zde se podařilo vytvořit na základě pylových analýz (Kateřina Nováková, Jan Novák) základ pro rekonstrukci vývoje krajiny Moravské brány od poslední doby ledové do současnosti. Je nutné připomenout, že jde o vůbec první takovouto rekonstrukci, v nížině Moravské brány se dosud vhodný sediment nenalezl. Publikační výstup předpokládáme v tomto roce. Publikací na mezinárodním poli jsme několik projektů již zdárně ukončili. Přední místo zde patří archeobotanice hlavního města Prahy, jmenovitě příkopů pražského staroměstského opevnění, nacházejících se (kde jinde?) než pod slavnou třídou Na příkopě. Výzkum realizovaný v letech 1999-2002 ve spolupráci s Muzeem hlavního města Prahy v souvislosti s budováním moderní kolektorové sítě přinesl nejen poznatky o výživě a překvapivě slušné hygieně pražského středověkého prostředí, ale i přesné rekonstrukce a charakter vodního prostředí předsunutého odvodňovacího příkopu.

Vzácný nález pepře černého ze středověké studny, Staré Město pražské, Malé náměstí foto V. Komárková

Potěšilo nás, že se o naši práci začali před několika lety zajímat i pracovníci Českého egyptologického ústavu FF UK Praha. Během minulého roku jsme vedli konzultace o možné spolupráci na jejich výzkumném záměru. Jelikož byl úspěšný, připravuje se dohoda o vědecké spolupráci mezi oběma univerzitami v letech 2005-2011. Cílem je podpořit egyptologické bádání přírodovědným směrem, tj. zaměřit některé sledované tématické okruhy plochy české koncese v egyptském Abusíru na otázky rekonstrukce okolní krajiny, vývoj vegetace přilehlého aluvia Nilu, ale i na specifické otázky identifikace biologického materiálu přímo z pohřebních a sídlištních struktur zkoumaných nálezových celků. Plánovaný environmentální výzkum archeologických památek a jejich krajinného rámce v Abúsíru bude podpořen zřízením polní paleoekologické laboratoře v roce 2006, kdy by do Egypta měla z Budějovic odcestovat větší skupina našich analytiků. Co budeme v Egyptě konkrétně zkoumat? Jistě to budou objekty, většinou hrobky z plochy české koncese v Abusíru. Hlavním studijním objektem však bude útvar, pro který se vžilo označení abusírský rybník. Budeme zde provádět sondáže, odběry vzorků a jejich vyhodnocování. Egyptology zvláště zajímá otázka vývoje kvality vody v nádrži, která snad od určité doby sloužila

40/

jako nástupiště pro pohřební obřady, které se v západní části dnešního Abusíru za Staré říše konaly. Očekává se, že výzkum přispěje k výzkumu historie krajiny nilského aluvia, která právě v době Staré říše procházela dramatickými změnami. Sbírka a genofond staré DNA Archeobotanickým výzkumem se naše skupina zabývá již asi osm let. Za tu dobu jsme shromáždili tisíce cenných archeobotanických nálezů. Jak už z rozměrů semen rostlin vyplývá, jejich uskladnění je nenáročné na prostor, náročný je však způsob utřídění k dalšímu použití, které je důležité nejen pro účely výuky, ale i dalšího biologického výzkumu. V současné době se zabýváme přípravou projektu jejich podrobné databáze a dalšího badatelského využití a to i v rámci celoevropské informační sítě, která se utěšeně rozvíjí. Naše rozrůstající se archeobotanická sbírka zahrnuje materiál z desítek nalezišť pravěkého až raně novověkého stáří z celé republiky a každým rokem nabude o další slušnou porci nových nálezů To je jistě dobrý základ pro další práci s archeobotanickým materiálem, který slouží jak pro výuku botaniky i environmentální archeologie, ale i pro další, nově vyvíjené analýzy, probíhající již v jiných laboratořích a to především na molekulární úrovni. Vždyť disponujeme nálezy dnes již velmi málo se vyskytujících druhů plevelů, především však archaických typů pšenic, ječmenů a dalších užitkových rostlin i rostlin, které se v dnešní kultuře vyskytují již vzácně. V loňském roce jsme byli vyzváni ke spolupráci jako poskytovatelé vzorků pro velký projekt Domestication of Europe, organizovaný univerzitami v Sheffieldu, Cambridgi a Manchesteru jako velký projekt Evropské unie.

V tomto projektu jsme získali pozici regionálního poskytovatele vzorků pro analýzy staré DNA. V praxi to znamená, že z vybraných vzorků pravěkého obilí budou kolegové v Británii izolovat a interpretovat zbylé úseky nositele dědičné informace a tím přispívat k poznání počátků evropského zemědělství. Naším dlouhodobý cílem je, aby se tyto analýzy částečně prováděli v některé z nových specializovaných laboratoří, které v Českých Budějovicích již fungují nebo teprve vzniknou. Na závěr zbývá dodat, že nás těší, že můžeme být u počátků studia archeologie na Historickém ústavu JU. Už tento rok se budeme podílet na výuce nových archeologických bakalářů. Již druhý rok pracujeme na přípravě nové magisterské specializace environmentální archeologie, která bude budějovickou univerzitu výrazně odlišovat od jiných škol archeologie v ČR. Tento typ studia nabídne jak příležitost absolventům studia bakalářské biologie, tak absolventům bakalářské archeologie. Oba rozdílné studijní systémy recipročně zahrnou doplňkové kurzy do základů druhého oboru. Přiblížíme se modelu studia ve Francii nebo v Británii, kde je možné na jedné straně získat vzdělání jak v historické, tak v exaktní větvi archeologie. Nová kombinace umožní také biologům nabýt solidní znalosti archeologie, tedy i schopnost zasadit výsledky biologických analýz do archeologických souvislostí. Jsme rádi, že k tomu můžeme v naší laboratoři přispět. PhDr. Jaromír Beneš vedoucí LAPE, Biologická fakulta JU Archeobotanická laboratoř sídlí v přízemí budovy B Biologické fakulty. Bližší informace naleznete na webových stránkách LAPE (http://lape.bf.jcu.cz/ nebo přes stránku katedry botaniky BF JU.

41/

POZVÁNÍ NA KONFERENCI

PEDAGOGICKÉ FAKULTY

Rok 2005 vyhlásila Rada Evropy za „Evropský rok občanství prostřednictvím vzdělávání“. Cílem je poukázat na mnohé rozměry demokratického občanství v současné Evropě. Pregnantně formulovaný záměr Rady Evropy, který klade mnohé otázky z oblasti obecného vnímání současné politiky, participace občanů, či vyjmenovává neuralgické body současné diskuse nad otázkou vztahu občan – demokracie, ale i pozitivně představuje program jak napomoci uvedení dobrých principů demokratického občanství v život, se stal výzvou pro Katedru společenských věd Pedagogické fakulty vyučující předmět občanská výchova. Na katedře samotné existuje Kontaktní místo Informačního střediska Rady Evropy v Praze a bylo tedy přirozenou součástí práce pedagogů katedry, využít nabídky pražského zastoupení Rady Evropy a zorganizovat celostátní konferenci o tématu roku Rady Evropy a pokusit se s kolegy z celé republiky zamyslet se nad palčivými problémy výchovy k občanství, jimž se ve své výuce na katedře společenských věd věnujeme. Konference se pod názvem „Výzvy dneška pro výchovu k občanství – multikultura, tolerance, média“ uskuteční v Českých Budějovicích ve dnech 4. a 5. května letošního roku. Zahájena bude krajským hejtmanem panem RNDr. Janem Zahradníkem, který též převzal nad konferencí záštitu. V úvodní den vystoupí mimo jiné PhDr. Dana Beková, ředitelka Informační kanceláře Rady Evropy v Praze, pan Herman Sturwoold, ředitel pražské UNHCR, dále JUDr. Jiří Pehe, ředitel New York University v Praze, který přednese příspěvek „Role občanské společnosti ve výchově k občanství“, pan PhDr. Peter Weiss z Ekonomické univerzity v Bratislavě s příspěvkem „Evropské občanství v kontextu Smlouvy o Ústavě pro Evropu“, doc. Jan Liďák, vedoucí katedry politologie, rovněž z Ekonomické univerzity z Bratislavy, který pohovoří o Evropeizaci evropských muslimů. S příspěvkem „Výchova k multikulturní toleranci“ vystoupí Ing. Alena Kroupová, vedoucí Střediska pro výchovu k lidským právům Karlovy univerzity v Praze. Druhý den konference, 5. května, bude probíhat paralelní jednání v sekcích - v sekci média a v sekci multikultura, kdy se k výše zmíněným odborníkům připojí pan doc. PhDr. Jan Jirák z Fakulty sociálních věd UK, PhDr. Jaromír Volek, Ph.D., z brněnské Fakulty sociálních studií, a další.

Pokud máte zájem zúčastnit se konference, přihlaste se prosím na katedře společenských věd PF JU nejlépe mailem na [email protected]. Pro informaci uvádíme, že konference se koná v sále zastupitelstva Jihočeského kraje v Českých Budějovicích. Mgr. Salim Murad Katedra společenských věd PF JU

URUGUAYSKÝ ŠKOLSKÝ SYSTÉM 5. 4. 2005 proběhla na PF JU přednáška věnovaná uruguayskému školskému systému. Zorganizovala ji katedra romanistiky PF JU ve spolupráci s jihočeskou pobočkou Latinskoamerické společnosti (LAS). Přednášející Katarína Michalová nejprve poutavou formou přiblížila posluchačům historické a společenské okolnosti vzniku a zavádění školského systému v této latinskoamerické zemi s 97% gramotností. Dále vysvětlila podstatu systému (univerzálnost výuky, povinnou bezplatnou školní docházku, existenci církevních i necírkevních škol, důraz na svobodný rozvoj osobnosti žáka a jeho kreativitu, atd.). Vysvětlila jednotlivé stupně vzdělávání a představila José Pedra Varelu (18451879), zakladatele tohoto systému. K.Michalová vycházela z vlastních zkušeností získaných na základě několikaletého pobytu v této jihoamerické zemi a svou přednášku obohatila o řadu osobních postřehů i několikami ukázkami (vysvědčeními, školní uniformou, sešity). Posluchači tak měli možnost poznat život další země hispánského světa. V sérii podobných akcí budeme pokračovat i v zimním semestru příštího akademického roku.

42/

PhDr. Helena Zbudilová, Ph.D. Katedra romanistiky PF JU

Program „Filosofie pro děti“

na Teologické fakultě - nová příležitost pro studenty JU V č. 1/2004 Jihočeské univerzity Slávka Jindrová v dialogu s prof. Michelem Sassevillem čtenářům představili projekt Filosofie pro děti. Společně se zamýšleli nad některými otázkami, které přinesl druhý ročník semináře „Prevence násilí metodou filosofie pro děti“, který se uskutečnil v Nových Hradech. V závěru článku byla jen drobná zmínka o tom, že program bude pokračovat i v roce 2005, nicméně objem aktivit se utěšeně rozrůstá a jejich nabídka se již neomezuje pouze na studenty, kteří se nacházejí „přímo u zdroje“ – na Teologické fakultě. Proto chci využít další příležitosti informovat o něm co nejširší akademickou obec. Jak a proč se Filosofie pro děti zrodila? Snad jste se již někdy setkali se studenty, kteří výuce vytýkali, že je málo interaktivní (nedává příležitost k dialogu) a zůstává ne nepodobná středověkým přednáškám. Nebo s vyučujícím, který si posteskl, že – ať se snaží studenty do výuky „vtáhnout“ sebevíc – disputace se ne a nedaří. Otázky jakoby se míjely cílem a odpovědi často jen tak klouzají po povrchu. Málokdo se ohlíží na již vyřčené a (pokud vůbec) snaží se přijít především s tou svojí „troškou do mlýna“. Jen nemnozí dbají na solidní logickou stavbu argumentů... Pokud se někdo domnívá, že se jedná o jev specificky středoevropský či východoevropský, nemusí propadat sebetrýznící skepsi. Již v šedesátých letech minulého století se právě s těmito zcela konkrétními a praktickými problémy potýkal Matthew Lipman, profesor logiky na státní univerzitě v Montclair. Příležitostí k (často bouřlivým) debatám se studenty v té době bylo jistě dost a dost, prof. Lipmana přesto zaráželo, jak málo studentů dokáže argumentovat skutečně správně logicky. To jej přivedlo k otázce, jak docílit toho, aby se tento neutěšený stav změnil k lepšímu. Odpověď byla nasnadě: má-li být kvalitního uvažování schopen dospělý člověk, je třeba věnovat se již dětem. Postupem doby prof. Lipman spolu se svými kolegy vypracoval komplexní kurikulum pro děti od předškolního věku až po dospělé. Kromě logiky jeho náplň tvoří etika, estetika, gnoseologie, ontologie, ale také ekologie a další aktuální otázky jako fungování společnosti a práva, nejnověji pak problematika sexuální výchovy a prevence násilí zpracovaná již zmíněným prof. Sassevillem a jeho kolegy z univerzity v Laval (Québec, Kanada). Za 35 let existence si program vydobyl celosvětový ohlas včetně

pravidelných mezinárodních konferencí ICPIC (International Council of Philosophical Inquiry with Children), oficiální podpory UNESCO a publikací na renomovaných univerzitách (Harvard, Cambridge). Důvod je jednoduchý: Filosofie pro děti funguje! Co je a co není Filosofie pro děti? Stručně řečeno, jedná se o program, který chce dětem (a stejně tak učitelům) pomoci rozvíjet samostatné a kritické myšlení. Od jiných programů, které si kladou obdobný cíl, jej však odlišuje snaha skloubit myšlení kritické s myšlením tvořivým a současně angažovaným (nelhostejným k diskutovanému problému a respektujícím ostatní účastníky diskuse). Děti se učí nejen správně logicky uvažovat, tvořit dobře formulované otázky a solidně podložené argumenty, ale také respektovat ostatní i to, že samostatné uvažování nevylučuje spoluprácí. Nejde o soutěž, kdo koho svými argumenty porazí, kdo má pravdu a kdo nikoli, ale o společné hledání. Nejedná se o přednášky dějin filosofie, ale o praxi filosofické reflexe vlastního každodenního života. Právě proto, že prostředkem je zde filosofické zkoumání, děti se učí vnímat svět kolem sebe jako nesamozřejmý a plný otazníků. Svůj život nevidí jako nezměnitelnou danost, ale jako pomyslnou množinu otázek, na které lze hledat odpovědi (aplikace nejen pro oblast sociální pedagogiky je jistě nasnadě). FPD na Teologické fakultě JU Díky podpoře děkana TF, sponzorů i MŠMT, v návaznosti na aktivity již zmíněných iniciátorů tohoto projektu (S. Jindrové a prof. Sassevilla) a mých kolegů (PhDr. Ludmily Muchové, Ph.D. a Mgr. Ivy Čejkové) se letos v květnu uskuteční již třetí ročník semináře „Prevence násilí metodou Filosofie pro děti“. Poprvé bude seminář vedený prof. Sassevillem realizován také pro studenty Pedagogické fakulty. V následujícím akademickém roce pak hodláme zahájit pravidelný program přednášek a praktických cvičení pro nové zájemce. Inspirací pro jejich přípravu bude intenzivní studijní pobyt koordinátora projektu PaedDr. Petra Baumana na univerzitě v Montclair. Velmi mne těší, že se tento program – zejména díky obětavému zapojení studentů TF a kolegyně, L. Muchové – z akademické půdy pozvolna dostává také do praxe základních škol i nízkoprahových center pracujících se sociálně znevýhodněnými dětmi a mládeží (nově jsme

43/

navázali spolupráci např. s Milíčovým domem v Jaroměři). Psát o programu, jehož podstatu člověk plně chápe teprve prostřednictvím vlastní praxe, je samozřejmě velmi obtížné. Nicméně jsem přesvědčen, že příležitost informovat čtenáře JU o realizaci Filosofie pro děti na TF i dalších fakultách se ještě naskytne. Další informace o Filosofii pro děti se lze dozvědět na internetových stránkách Institutu pro rozvoj filosofie pro děti: http://www.montclair.edu/ iapc/, na www.p4c.net apod. Za kolektiv vyučujících a studentů TF PaedDr. Petr Bauman

Nabídka Jazykového centra JU

se rozšířila

Ve spolupráci s organizací City and Guilds Pitman Qualifications v Londýně se Jazykové centrum Jihočeské univerzity stalo v prosinci 2004 akreditovaným centrem pro provádění britských zkoušek ESOL s mezinárodní platností. City and Guilds Pitman Qualifications je britskou neziskovou organizací, která vznikla na základě královské charty a patří mezi jednu z největších a nejvýznamnějších institucí zabývajících se poskytováním certifikací v oblasti odborného vzdělávání ve Velké Británii. Tam působí již více než 160 let a v britském vzdělávacím systému hraje zásadní roli, neboť organizuje přes 50 % britských národních vzdělávacích programů. Mezinárodně funguje prostřednictvím svých 9 000 akreditovaných center. Svou činnost v České republice vyvíjí za podpory Britské rady. Certifikáty z anglického jazyka ESOL a SESOL byly vytvořeny v souladu se Společným evropským referenčním rámcem pro jazyky stanoveným Radou Evropy, který definuje jazykové úrovně od A1 až po C2 a jehož cílem je alespoň rámcově definovat a sjednotit požadavky na jazykovou vybavenost. Zkoušky jsou určené vysokoškolským studentům, středoškolským studentům, kteří se chtějí ucházet o studium na českých i zahraničních vysokých školách i žákům vyšších ročníků základních škol. Dále jsou vhodné pro každého, kdo chce či potřebuje prokázat znalost anglického jazyka a zajistit si tak přístup k lepším pracovním příležitostem jak u českých, tak u mezinárodních společností. Zkoušky je možné kategorizovat podle několika hledisek, záleží samozřejmě na tom, jaké jsou možnosti a motivace potenciálních zájemců, k jakému účelu a v jakém prostředí budou znalost

angličtiny potřebovat apod. Zkoušky je možné vykonat pouze písemnou formou – ESOL (English for Speakers of Other Languages), nebo i ústně – SESOL (Spoken English for Speakers of Other Languages). Každý zmíněný typ zkoušky existuje v několika úrovních podle náročnosti a v neposlední řadě je možné si vybrat, zda složit zkoušku z obecného jazyka nebo si zvolit některý z nabízených typů odborných zkoušek – Spoken English Test for Business, English for Business Communication, English for Office Skills. Obsahově zkoušky testují všechny jazykové dovednosti, což znamená Listening, Reading, Writing, English usage, ústní zkoušky navíc Speaking. Během zkoušky je možné používat výkladový slovník. Jazykové centrum uvažuje o postupném otevření přípravných kurzů na nejžádanější typy zkoušek v návaznosti na proškolení pracovníků, na vybavení Centra potřebnými materiály a na jeho kapacitní možnosti. Kurzy pro univerzitní studenty budou zdarma, cena zkoušky se bude pohybovat kolem 2000 Kč. Některé zkoušky bude možné uznávat jako ekvivalentní k povinným jazykovým zkouškám v závěru studijních programů.Všechny zkouškové materiály se posílají k vyhodnocení do Velké Británie, odkud také úspěšní uchazeči obdrží certifikát ESOL. V letním semestru akademického roku 2004 – 2005 bude otevřen třísemestrální kurz pro studenty 4. ročníku jazyka 2. Kurz bude uznán jako ekvivalent povinně volitelného jazyka ve 4. a 5. ročníku a bude zaměřen na zkoušku Intermediate.

Všechny nové informace o přípravných kurzech bude možné najít na webových stránkách Centra, registrace na kurzy bude probíhat na sekretariátu Centra, v budově děkanátu ZF. Bližší informace je možné získat u garanta programu Mgr. Vlčkové, budova děkanátu ZF, č. 212, e-mail [email protected]. Ke stávajícím přpravným kurzům na Cambridgeské zkoušky a zkoušky Sprachdiplom tak přibydou přípravné kurzy na zcela nový

44/

typ zkoušek. Jazykové centrum se také snaží rozšířit možnosti pro samostudium, v počítačové laboratoři byl instalován první přípravný materiál na Cambridgeské zkoušky na CD- ROMU. Jedná se o praktické ukázky testů pro nejžádanější typ zkoušky First Certificate in English. Studenti tak budou mít možnost sami si ověřit svou stávající znalost před výběrem příslušného kurzu. Doprovodné učebnice k programu s klíčem je možné si půjčit v knihovně ZF, počítačovou laboratoř je možné využívat, pokud tam neběží regulérní výuka. Cílem Jazykového centra je postupně rozšiřovat nabídku pro studenty, kteří si uvědomují nutnost jazykové vybavenosti v dnešní době a chtějí se jazyk skutečně naučit. Především na aktivním využití nabízených možností je založen systém vysokoškolské výuky, který na rozdíl od střední školy nenutí prostřednictvím každodenního testování k pravidelné přípravě, tak důležité pro zvládnutí jazyka. Vysoká škola již mnohem víc počítá s aktivní spoluúčastí a motivací studenta. Ti, kteří se chtějí jazyk skutečně naučit, si svoji cestu v nabízených možnostech určitě najdou. Mgr. Eva Krejčová Jazykové centrum JU

EVROPSKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM

JIHOČESKÉ UNIVERZITY

Do Evropského informačního centra Jihočeské univerzity přichází stále více studentů JU. Nachází zde pomoc při hledání materiálů týkajících se problematiky Evropské unie. Poznatky mohou využívat mj. při zpracování seminárních nebo diplomových prací. Od ledna 2005 pořádá EIC JU i cyklus hodnotných přednášek (studenti JU mají vstup zdarma). S velkým zájmem se setkaly přednášky „Drogy v České republice“ (lektor PhDr. Ladislav Czémy z Karlovy Univerzity), „Bosenská mise očima vojenského kaplana“ (beseda s kapitánem Mgr. Jiřím Blažkem, vojenským kaplanem 15. záchranné brigády v Bechyni), „Jak vytvářet pozitivní vztahy v pracovním kolektivu“ (lektor Mgr. Milan Habrda, etoped ze Střediska výchovné péče v Č. Budějovicích) a seminář „Právní postih mladistvých, soudy pro mladistvé“ (lektor JUDr. Miroslav Mitlöhner, vedoucí Katedry sociální práce a sociální politiky Pedagogické fakulty v Hradci Králové). V dubnu přednášel psycholog PhDr. Pavel Beňo (Praha) přednášet o šikaně na pracovišti. Goethe-Zentrum EIC JU otevřeno 1. března 2005 bylo pod hlavičkou EIC JU slavnostně otevřeno Goethe-Zentrum. Bude se zabývat podporou výuky německého jazyka.

Z plánovaných činností: - knihovnická činnost (poradenství, odborná i neodborná literatura, DVD, audio, video, přístup na internet, aktuální tisk, metodická literatura) - kulturní programy (hudební večery, literární večery, besedy nad aktuálními tématy, výstavy, výměnné programy, soutěže, diskusní večery s rodilými mluvčími) - jazyková oblast (poradenství k mezinárodním jazykovým zkouškám, poradenství pro studenty a pedagogy v oblasti metodiky výuky NJ), specializované odborné jazykové i metodické semináře. Britské centrum EIC JU Britské centrum zaznamenalo vysoký nárůst klientely. V únoru 2005 zde bylo zaregistrováno již 947 členů. Zvyšuje se poptávka po mezinárodních anglických zkouškách a zároveň je velký zájem o jazykové kurzy, které se zaměřují na přípravu na PET a FCE. V příštím roce zvažujeme otevření dalšího přípravného jazykového kurzu CAE. 3. května se v Britském centru uskuteční beseda s welšským spisovatelem M. Stephenem. Všechny anglické kluby a semináře jsou pro studenty JU zdarma. PhDr. Ivana Šamalíková, vedoucí EIC JU

Velikonoční večer

- nová tradice Jihočeské univerzity Dne 30. 3. 2005 uspořádala Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích ve spolupráci se stavební společností Českobudějovické pozemní stavby ve své historii první Velikonoční večer. O slavnostní náladu v českobudějovické Katedrále sv. Mikuláše se zasloužil Jihočeský smyčcový orchestr pod vedením koncertního mistra Daniely Puchtové a Jihočeský vysokoškolský sbor vedený docentem Jiřím Fuchsem. Hosty Velikonočního večera JU uvítal prorektor JU prof. PaedDr. Vladimír Papoušek, CSc. V průběhu slavnostního večera promluvili rektor Jihočeské univerzity prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., a za Českobudějovické pozemní stavby, spol. s r. o., vedoucí marketingu Mgr. Jan Zeman. Velikonoční slovo pronesl děkan Teologické fakulty Jihočeské univerzity Dr. Jiří Kašný, Th.D. Na následujícím společenském setkání v prostorách Teologické fakulty JU přítomní znovu ocenili vynikající výkony zpěváků a hudebníků, přičemž se shodli na tom, že úspěšnost podobných setkání dává předpoklad k nové tradici – vedle Adventního večera by tak Jihočeská univerzita pravidelně pořádala i Velikonoční večer. Je dobré, když naše univerzita vytváří prostor pro vzájemné setkávání s českobudějovickou veřejností právě ve dnech, kdy si připomínáme svou duchovní identitu. Jindra Dvořáková, rektorát JU

45/

O vodníkovi

jak jsme se o něm ve škole neučili Známe ho všichni již od dětství. Je menší ohnuté postavy, třebaže s rysy stárnoucího muže. Jeho modrofialová pleť má výrazný nazelenalý nádech, nápadně kulaté oči žhnou žlutozeleným či zarudlým bělmem. Hlava je kryta žlutými vlasy. Kulaté dlaně s krátkými prsty končí paličkovitě rozšířenými konečky posledních článků, které jsou překryty klenutými nehty ve tvaru sklíček od hodin. Objevuje se poblíž mlýnů, mlýnských náhonů a stavidel. Sedá na bobku a prozpěvuje rytmické melodie. Většinou jde o muže, podstatně méně časté ženské postavy se objevují spíše v moderně laděných příbězích. Inspirace umělců – básníků a malířů – je založena na lidovém vyprávění o vodníkovi přenášeném ve slovanských krajích Čech, Polska a Ukrajiny z generace na generaci. Vyprávěním nabývá vodník demonologických prvků jako je život pod vodou, neobyčejná moc a síla daná spojením s vodou či změny podoby. Objevuje se však řada dějových prvků, které odpovídají reálným jevům venkovského života kolem vody. Tak jako vytvářejí jednotlivé popisné a dějové prvky reálný dojem, i pro popisovanou postavu může existovat podklad vycházející ze života. Může být odpozorován, vyprávěn a převyprávěn, doplňován, dokreslen vlastní úvahou a nedokonalou vzpomínkou, zveličován, zobecněn. Co je na vodníkově postavě pravděpodobné? Existuje nějaký podklad, který by mohl přijatelně vysvětlit některé z jejích charakteristických rysů?

zarudnutí průsvitných spojivek v očních důlcích, zdůrazňuje nápadné zbarvení rtů a ušních lalůčků a koneckonců i pleti na obličeji a na kůži celého těla anebo nehtových lůžek. Nedostatečné okysličení kostěných částí konečných článků prstů mění jejich tvar do podoby paliček. Od cyanotického obličeje se nápadně odráží žlutavé zbarvení vlasů s nízkým obsahem barviva. Nedostatečná dodávka kyslíku tkáním vede k únavnosti takového jedince, omezuje jeho celkovou aktivitu. Dítě začíná později chodit, málo se pohybuje, zadýchává se, často posedává a vyhledává úlevnou polohu na bobku. Žlutozelený odstín pleti a sklér bývá zesílen jako projev žloutenky vzniklé na podkladě vrozené neprůchodnosti žlučových cest. Nahrbená postava může být zdůrazněna anomálií páteře s deformací obratlových těl. I další možné anomálie, například Downova choroba spojená s chromozomálním postižením, se mohou vyskytnout společně s Fallotovou tetralogií a dále zvýraznit zevní projevy deformovaného těla. Jako pravděpodobný předobraz fenotypu vodníka vychází tedy jedinec s vrozenými malformacemi s Fallotovou tetralogií, v kombinaci případně s atrézií žlučových cest, s chromozomální aberací typu trisomie 21 (Downovou chorobou) anebo i s dalšími vrozenými anomáliemi, například páteře. Jak uváděnou možnost podporují medicínská pozorování?

Pokus o vysvětlení z medicínského pohledu:

Literární údaje: Mezi tisícem živě narozených se šest dětí rodí s vrozenou srdeční vadou. Více je chlapců, v poměru 1,04 až 1,6 k dívkám (1-3). Spojení kardiovaskulárních malformací s jinými anomáliemi je časté. Jde o 71,6 % všech vrozených vývojových vad (2). Poměr složitých malformací k izolovaným vozeným srdečním vadám je 2,5 : 1 (4). Mezi vrozenými srdečními vadami (tvoří 26% sdružených anomálií vedoucích k smrti) patří Fallotova tetralogie k nejčastějším (3). Až 22 % pacientů s Fallotovou tetralogií má další mimosrdeční malformace včetně chromozomálních syndromů jako je trisomie 21, která je podkladem Downovy choroby (5). Třicet procent těchto anomálií neslučitelných se životem tvoří anomálie trávicí trubice - nejčastěji atrézie tenkého střeva a žlučových cest (3). Dále se vyskytují spojení s vývojovými malformacemi sleziny: dvacet procent dětí s extrahepatickou atrézií žlučových cest má další vrozené malformace - dvě třetiny kardiovaskulární anomálie a jedna třetina anomálie sleziny – s výraznou převahou

Objektivním nálezem je obecně u vodníka jeho namodralá pleť. Obecně je známkou cyanózy – nedostatečného okysličování tkání krví, která obsahuje nízký objem kyslíku. Jednou z příčin této hypoxémie je omezené množství krve, která se plicním oběhem dostává k plicním sklípkům, kde hemoglobin červených krvinek váže kyslík z vdechnutého vzduchu. Taková situace vzniká například při vrozené překážce v odtoku krve z pravé srdeční komory do plicní tepny při její neprůchodnosti nebo zúžení. Často jde o součást vrozené srdeční vady známé pod tradičním názvem Fallotova tetralogie. Přetrvávající otvor mezi oběma komorami umožňuje neokysličené krvi vracející se z těla odtékat znovu do aorty a ke tkáním tělesných orgánů, aniž by se obohatila kyslíkem v plicích. Nedokonalé okysličení tkání s lividním zbarvením kůže a sliznic dalo takovým dětem hromadné pojmenování – modré děti. Nedostatek kyslíku v krvi podporuje tvorbu většího množství červených krvinek. Velké množství proudící krve – plethora – zdůrazňuje

46/

výskytu mnohočetných slezinek (polysplenie) nad nevytvořením sleziny (asplenií) (6). U lidí s dextrokardií, kteří mají srdce uložené v opačné - pravé - polovině hrudníku, je tomu naopak: v poměru 4:1 převažuje počet dětí bez sleziny (7). Znalost malformací sdružených s Fallotovou tetralogií má stálý význam, ku příkladu při úvahách o možnosti transplantace srdce či jiném chirurgickém léčebném postupu (8). Úmrtnost dětí s Fallotovou tetralogií a zvláště těch s dalšími přidruženými malformacemi, například s Downovým syndromem, je vysoká. Děti, které zemřely na vrozenou srdeční vadu, zemřely v 85,7 % v průběhu prvního roku života (9). Úmrtnost ve věku do 10 let je desateronásobná (44,1%) proti dětem bez vrozené srdeční vady, zvláště tehdy, je-li spojena s malformací trávicí trubice (10). S věkem klesá, ale řada jedinců se dožívá i dospěloého věku. Přežívání i neléčených nemocných po delší dobu závisí na morfologické závažnosti malformace a funkční adaptaci organismu. Charakteristická kombinace defektu komorového septa s extrahepatickou biliární atrézií - biliární dysgenezí - je nalézána u 2 % jedinců s mnohotnými vrozenými malformacemi (11). Ve více než 8 % se vyskytují další významné malformace. Je nutné připomenout možné kostovertebrální deformity s deformitou páteře (12). Vada vzniká chybným vývojem srdeční trubice v průběhu 4. až 6. týdne embryonálního, života, kdy probíhá překotný rozvoj různých struktur, systémů a orgánů. Noxa - běžné virové onemocnění či toxické poškození z prostředí včetně toxických látek jako alkohol, anebo i snaha o poškození úmyslné se snahou o přerušení těhotenství některým z prostředků lidového léčitelství ovlivní v té době vývoj několika orgánů. Čím více jsou propojeny malformace jednotlivých orgánů, tím výrazněji je deformována postava.

pomstít svou urážku po odchodu ženy usmrcením jejich dítěte. Ve Svátkově zkazce od Blatné urážku těhotnou ženou pomstí červenou skvrnou v barvě své vesty na prsou novorozence, která přetrvá po celý jeho další život až do jeho smrti – jak jinak – utopením (13). Podobně Urbanův historizující román se nevyhýbá pomstě pomyslné urážky a s ní spojeného boje o nevěstu (14). Hypotéza závěrem: Jak došlo ke spojení dítěte postiženého vrozenými malformacemi s vodou? Lze se domnívat, že přes mlýn. V průběhu dob byly vodní mlýny v hlubokých údolích řek svobodným povoláním, chráněným a uznávaným. Mezi čeládkou nechyběla děvečka. Lze si představit, že nežádoucí těhotenství svobodné dívky na mlýnské samotě bylo následováno pokusem o vypuzení plodu, například lektvary a odvary dostupného koření. Narodilo-li se poškozené dítě s cyanotickou a nazelenalou kůží, paličkami na konci prstů, bylo snadnější přičíst takovou bytost nadpřirozeným silám než přiznat se k rodičovství. Stačilo pár cestujících tovaryšů, kteří zprávu roznášeli po dalších mlýnicích - a zpráva o vodníkovi i s odpovídajícím popisem se rozšířila. Vyprávěčům mohla stačit jediná taková postava, aby se zpráva roznesla v průběhu generací široko daleko.

Lidský ráz vodníka: V mnoha ohledech jedná vodník jako lidská postava. Zájem o zpěv (což bývá například charakteristickým rysem jedinců s Downovým syndromem) i o dívky a jejich vábení dárky v podobě mašlí veselých barev jej dělá lidským. Lze jej přirovnat k zájmu obvyklému u sexuálně heterogenně cítícího muže. Zamilovaný vodník v Jiráskově Lucerně trpí láskou k Haničce stejně bolestně jako jiní čeští chasníci. I Voskovcova a Werichova postava Čochtana v jejich dramaturgické úpravě muzikálu Divotvorný hrnec nebo Urbanův hastrman jsou postavami s výrazně lidskými rysy chování. Mají i svou tragickou tvář. Topí lidi, zvláště děti. Čelakovského znárodnělá píseň „Za poledne rychlý klouček po hrázi si poskakoval“ líčí, jak vodník zlákal dítě do vody a připravil je o život. Vodník nesnáší posměch, s pomstou dokáže čekat. V Erbenově baladě neváhá

A ještě něco. K nejrychlejšímu růstu a k adaptaci novorozence na zevní prostředí a přizpůsobení funkce jeho orgánů požadavkům zevního prostředí dochází v průběhu novorozeneckého období. Během několika prvních týdnů života se mění vzhled každého

47/

dítěte. Vzhled dítěte s výše uvedenými vrozenými anomáliemi se mění výrazněji - ve smyslu patologického průběhu novorozenecké adaptace vyvolaného podloženými vadami. Nápadná změna fysiognomie se dostala i do lidového rčení: Pokud matka v průběhu šestinedělí opustí jen na okamžik své novorozeně, temné síly je vymění - za vodníka. prof. MUDr. Stanislav Tůma, CSc., Katedra radiologie a toxikologie ZSF JU Literatura: 1. 2.

3.

4.

5.

6.

7. 8.

9.

10.

11. 12.

13. 14.

Šamánek,M.: Boy:girl ratio in children born with different forms of cardiac malformation: a population-based study. Pediatr. Cardiol., 15, 1994, č.2, s.53-57 Adeyemo,A.A., Okolo,C.M., Omotade,O.O.: Major congenital malformations among pediatric admissions at University College Hospital, Ibadan, Nigeria. Ann. Trop. Paediatr., 14, 1994, č. 1, s.75-79 Akang,E.E., Osinusi,K.O., Pindiga,H.U., Okpala,J.U., Aghadiuno,P.U.: Congenital malformations: a review of 672 autiopsies in Ibadan, Nigeria. Paediatr. Pathol., 13, 1993, č.5, s.659-670 Lurie,I.W., Kappetein,A.P., Loffredo,C.A., Ferencz,C.: Non-vardiac malformations in individuals with outflow tract defects of the heart: the Baltimore-Washington Infant Study (1981-1989). Am. J. Med. Genet., 59, 1995, č.1, s.76-84 Voisin,M., Doan,B., Elboury,S., Messner,P., Chaptal,P.A., Grolleau,R., Astruc,J., Jean,R.: Extracardiac malfromations in tetralogy of Fallot. Arch. Mal. Coeaur Vaiss., 82, 1989, č.5, s.689-692 Silveira,T.R., Salzano,F.M., Hoeard,E.R., Mowat,A.P.: Congenital structural abnomalities in biliary atresia: evidence for etiopathogenic heterogeneity and therapeutic implications. Acta Paediatr. Scand., 80, 1991, č.12, s.1192-1199 Tůma,S.: Dextrokardie. Angiokardiografické nálezy u 70 dětí s vrozenou srdeční vadou. Nycomed Amersham. NUCLEUS HK, Hradec Králové 1999. ISBN 80-901753-8-4 Devine,W.A., Webber,S.A., Anderson,R.H.: Congenitally malformated hearts from a population of children undergoing cardiac transplantation: comments on sequential segmental analysis and dissection. Pediatr. Dev. Pathol., 3, 2000, č.2, s.140-154 Goetzová,J., Benešová,D.: Congenital heart diseases at autopsy of still-born and deceased children in the Central Bohemian Region. Cor Vasa 23, 1981, č.1, s.8-13 Frid,C., Drott,P., Lundell,B., Rasmussen,F., Anneren,G.: Mortality in Down´s syndrome in relation to congenital malformations. J. Intellect. Disabil. Res., 43, 1999, č. 3, s.234-241 Czeizel,A.: Biliary dysgenesis and congenital cardiovascular malformation association. Acta Paediatr. Hung., 28, 1987, č.1, s.63-80 Beitzke,A., Muller,W.D., Becker, H.: Deformities of the spine and ribs in embryologically related malformations of the heart with cyanosis. Röfo, 123, 1975, č.3, s.242-246 Josef Svátek: Vodník. In: Zlomky z české demonologie v zrcadle lidových skazek a pražských pověstí., s. 29-37, Havran, Praha 2001 Urban,M.: Hastrman. Zelený román. Argo 2001, ISBN 80-7203347-6

Stipendijní program

Německé spolkové nadace pro životní prostředí (DBU) Německá spolková nadace pro životní prostředí (Deutsche Bundesstiftung Umwelt, zkratka DBU) vypisuje třetím rokem ve spolupráci s Česko-německým fondem budoucnosti stipendia pro absolventy českých vysokých škol, zaměřených na studium různých oblastí ochrany a tvorby životního prostředí. Protože tato nabídka téměř uniká zájmu studentů, rozhodla jsem se, jako bývalá stipendistka DBU, poskytnout základní informace o tomto stipendiu a podělit se o své zkušenosti. 1. Co by mělo být tématem projektu? Projekt by se měl týkat zlepšení kvality životního prostředí v České republice nebo v Německu. V roce 2003 bylo podporováno 10 českých projektů, zabývajících se např. sledování rekultivovaných ploch po těžbě hnědého uhlí pomocí dálkového průzkumu Země nebo modely pro výpočet znečistění ovzduší. Přijaty byly ale i projekty s převažující biologickou tématikou např. měkkýši a jejich parazité jako indikátory kvality životního prostředí či enzymatické odbourávání toxinu sinic (mikrocystinu-LR) u ryb. Další příklady témat projektů naleznete na internetové adrese: www.dbu.de/stipendien/beispiele.php. 2. Kdo může o stipendium žádat? O stipendium můžete požádat do 3 let po ukončení bakalářského, magisterského nebo inženýrského studia. 3. Co musí obsahovat žádost o stipendium? Žádost o stipendium musí obsahovat kromě vyplněného formuláře, tyto podklady: 1. Návrh projektu 2. Strukturovaný životopis 3. Publikační činnost, výzkumné úkoly a projekty 4. Doklad o absolvování státní závěrečné zkoušky 5. Doporučení vedoucího diplomové práce (případně školitele) 6. Doklad o úrovni znalosti německého jazyka Na adrese http://www.fondbudoucnosti.cz/Frot Clanek.aspx?idsekce=5947 naleznete formulář a podrobnější informace k jednotlivým částem žádosti. 4. Musím mít již dopředu kontakt na místo stipendijního pobytu? Za velkou výhodu považuji, že DBU je podle tématu Vašeho přijatého projektu schopna najít vhodné místo pro jeho řešení. Pracoviště (tj. podnik, výzkumný ústav či univerzitu) si ale

48/

můžete určit i sami. Seznam nabídek stipendijních míst bude také umístěn na www.dbu.de/ stipendien. 5. Kde a dokdy žádat? Termín uzávěrky pro příjem žádostí je 15. 6. 2005. Výběr stipendistů organizuje Česko-německýho fond budoucnosti. Kontaktní osoba: Soňa Dederová, e-mail: [email protected]; Tel.: 2838 505 12,13,14; Fax: 2838 505 03. 6. Jak to bude probíhat po podání žádosti? Vybraní žadatelé budou v průběhu září 2005 písemně pozváni k závěrečnému pohovoru, který se bude konat v listopadu 2005 v Praze. Stipendisté pro rok 2006 budou vybráni komisí českých a německých odborníků. Vyžaduje se alespoň průměrná znalost německého jazyka a schopnost krátké prezentace projektu (10 - 15 minut) při pohovoru v němčině, případně angličtině. Poté jsou kladeny otázky týkající se předpokládané doby řešení projektu s odůvodněním, proč právě v Německu apod. Před začátkem stipendijního pobytu (přibližně březen - duben 2006) zajišťuje DBU vstupní informační seminář v Osnabrücku. Zde se dozvíte všechny organizační záležitosti (např. jak si založit účet v bance, či jak se chovat v případě nutnosti vyhledání zdravotní péče atd.). 7. Jak dobře musím umět něměcky? Požaduje se alespoň průměrná znalost němčiny. Já osobně jsem měla jen maturitní zkoušku z německého jazyka, z roku 1990. Zpočátku jsem rozumněla tak 60 % mluveného slova, ale nedokázala jsem plynule konverzovat. Navíc jsem se, téměř poprvé setkala s odbornou němčinou. S překladem mého projektu mi proto pomáhal pan doktor Jan Květ (Biologická fakulta JU v Českých Budějovicích), za což mu ještě jednou děkuji. Po nastoupení stipendijního pobytu do Ústavu hydrobiologie a rybářství v Berlíně (Institut für Hydrobiologie und Binnenfischerei) jsem odmítala, pro mě bezproblémovou, komunikaci v angličtině. Po několika týdnech jsem již mluvila docela plynule německy. V případě nutnosti je ale také možné ještě před nástupem stipendia, tak i v jeho době navštěvovat jazykové kurzy. Tyto výdaje DBU hradí!!! Navíc pokud budete pobývat na některé z německých univerzit, je možno navštěvovat jazykové kurzy i zdarma.

9. Jaká je výše stipendia? Výše stipendia činí 971 € měsíčně. Počítejte, že za ubytování vydáte cca. 150 - 300 € měsíčně (např.: podnájem pokoje se společným příslušenstvím v Berlíně: 280 € měsíčně, za kolej cca. 150 €), za jídlo kolem 200 €. V závislosti na místě pobytu je potřeba také počítat i s výdaji za městskou dopravu (např. v Berlíně cca. 70 € měsíčně). Výše stipendia je taková, že se nemusíte příliš omezovat ani ve svých touhách po návštěvě muzeí, galerií či prohlídce jiných kulturních památek. DBU hradí kromě měsíčního stipendia také náklady na pojištění, související s pobytem v SRN, dále dopravu do a z místa stipendijního pobytu. Další výhodou je, že v době pobírání stipendia, máte možnost bezplatné účasti na různých seminářích a konferencích DBU. Zde si můžete nejen prohloubit poznatky ze všech vědních oborů souvisejících s ochranou životního prostředí, ale i získat nové kontakty např. s ostatními stipendisty z Německa, ale i Polska, Ruska (Kaliningrad) a letos poprvé z Litvy, Lotyšska a Estonska. 10. Co musím vykázat po skončení stipendia? Výstupem je krátká závěrečná zpráva. V průběhu stipendia bývá setkání stipendistů, kde byste měli krátce prezentovat průběžné výsledky. Případné vědecké publikace jsou samozřejmě vítány, nejsou však podmínkou úspěšného uzavření stipendijního pobytu. DBU nabízí opravdu o něco víc než mnohé jiné stipendijní nadace a navíc záleží především na kvalitě Vámi napsaného projektu. Také vidíte, že tohle je konečně to pravé pro vaši zahraniční stáž? Neváhejte a nezapomeňte do 15. 6. 2005 podat svůj projekt!!! Přeji mnoho úspěchů!

8. Jak dlouhý může stipendijní pobyt být? Stipendijní program umožňuje 3 - 12-měsíční pobyty. Při pohovoru vám nabídnou maximálně 6 měsíční pobyt, který lze v průběhu stipendijního pobytu ještě prodloužit.

49/

RNDr. Irena Šetlíková, Ph.D. stipendistka DBU v roce 2004 Katedra ekologie ZF JU

NOVÉ IT APLIKACE A SLUŽBY NA JU Uživatelé na JU mají možnost se v poslední době stále více setkávat se situacemi, kdy mohou nebo dokonce musejí použít svou identifikační kartu. V tomto článku chceme přiblížit stav a záměry v oblasti zejména kartových aplikací na JU, zmíníme se ale i o novinách v celouniverzitní PC-lab Bobík. Kartový systém Kartový systém byl na JU plošně zaveden v roce 2003 a jeho cílem bylo a je vybavit každého studenta i zaměstnance (a případně i hosta pobývajícího na JU) čipovou identifikační kartou. Zavedení kartového systému bylo nezbytné pro další rozvoj aplikací, které čipové identifikační karty využívají. Nikoho zřejmě nepřekvapí, že kartový systém je poměrně komplikovaný informační systém, jehož složitost je dána nutností zajistit organizačně, právně i realizačně celý životní cyklus identifikační karty, a to v různých variantách. JU vydává na požádání a za výhodných podmínek studentům karty s licencí ISIC (mezinárodně uznávaný průkaz studenta) nebo karty s designem JU, a to ve variantách pro studenty, zaměstnance nebo hosty (nepersonifikované karty bez osobních údajů). Karty jsou nyní vydávány buďto prostřednictvím studijních oddělení jednotlivých fakult (pro studenty nastupujících prvních ročníků) nebo přímo v kartovém centru na pracovišti IPS CIT JU, v budově Auly JU, tel. 389032117. Vydání nové karty, její výměna nebo prodloužení karty studenta je realizováno prakticky na počkání, a to také díky tomu, že v rámci IPS je v provozu i hotovostní pokladna. Vývoj v oblasti čipových karet, stejně jako tlak zejména ze strany provozovatelů informačních služeb na rozšiřování funkčnosti a využitelnosti čipových karet, se projevuje stále silněji i v prostředí vysokých škol. Před spuštěním je pilotní projekt zavedení nového typu „Průkazu studenta VŠ“, který je postaven na moderních čipových technologiích splňujících náročné požadavky kladené na bezpečnost, rozšiřitelnost, kompatibilitu a v neposlední řadě také realizovatelnost (tj. mj. cenu vlastních médií i potřebných snímačů). Na nový typ čipových karet by postupně (v průběhu cca 5-6 let) mohly přecházet všechny vysoké školy. To by mělo vést k vytvoření bezpečnějšího informačního prostředí, ve kterém mohou být poskytovány služby napříč vysokými školami, takže např. uživatel z JU bude moci využít bezdrátového připojení na ČVUT v Praze nebo na univerzitě v Olomouci a naopak cizí uživatelé využít knihovní služby

informačního centra JU, a to pouze na základě platné standardizované čipové karty. Použité standardní technologie navíc poskytnou prostor a příležitost pro další poskytovatele služeb, kteří budou moci využít univerzitní čipové karty ve svých vlastních aplikacích (např. místo čipové karty Českých drah, místo čipové karty MHD, k ukládání elektronických certifikátů pro přístup k bankovnímu účtu apod.). Přechod na nový typ čipových karet bude vyžadovat přípravu a určité náklady ze strany JU a pravděpodobně se projeví rovněž ve zvýšených poplatcích studentů na vydání nové karty (nové technologie jsou dražší, než ty stávající), což se ale uživatelům bezpochyby vrátí v podobě podstatného zvýšení bezpečnosti karty a v podobě nových služeb, které karta umožní využívat. Univerzita bude muset navíc po přechodné období (než se obmění studenti na JU, tj. po dobu cca 5 let) zajistit použitelnost starých i nových karet, které pracují se zcela jinými technickými parametry. To představuje instalaci tzv. duálních snímačů ve všech místech, kde dochází k identifikaci uživatele pomocí čipové karty. V nově instalovaném identifikačním a přístupovém systému jsou již tyto duální snímače v provozu. Identifikační a přístupový systém Díky rozvojovému projektu MŠMT byl na sklonku minulého roku realizován identifikační a přístupový systém (IPS) JU. V současné době zahrnuje 68 pevných snímačů instalovaných k ochraně vstupů do budov či místností (v případě ZF i k řízení vjezdu na parkoviště) na všech fakultách a KAM JU a další externí snímače k PC. Nastavování snímačů a přenosy záznamů o poskytnutých či odmítnutých přístupech jsou řízeny pomocí cca 18 řídících modulů (specializovaných počítačů) rozmístěných v jednotlivých budovách JU a prostřednictvím univerzitní počítačové sítě ukládány na centrální server. O nastavování a povolování přístupů do jednotlivých budov či místností a na parkoviště se starají osoby pověřené pracovištěm, kterému dané prostory patří. Přehled o těchto osobách (lokálních správcích IPS) je uveden na webových stránkách JU. Požadavky na zřízení přístupu do nějaké chráněné části univerzity tedy musí směřovat přímo na dané lokální správce. IPS CIT pochopitelně zajišťuje správu celého systému a případné problémy řeší vždy ve spolupráci s lokálními správci. Přímo na pracoviště IPS (budova Auly JU, tel. 389032117) je nutno neprodleně hlásit např. ztrátu identifikační karty a žádat o její zablokování, které se v systému

50/

projeví během cca hodiny. Lokální správci IPS mají možnost nahlížet také do záznamů o poskytnutých přístupech do jimi spravovaných prostor a mohou tak pomoci při řešení problematických situací (krádeže, poškozování majetku) v rámci dané součásti JU. Nasazení IPS vede k lepší ochraně majetku a prostor ve vlastnictví JU před nepovolanými osobami. Např. zabezpečení vstupu do PC-lab Bobík znamenalo podstatný „úbytek“ cizích osob, které se pohybovaly v prostorách PC-lab. Své pozitivní zkušenosti jistě potvrdí i PF, která provozuje IPS již cca půl roku v budově katedry hudební výchovy Na sadech. CIT považuje IPS za jednu z důležitých součástí informačního prostředí na JU. Jeho nasazení vede ke zvýšení zabezpečení jak prostor a majetku JU, tak i bezpečnosti informačního prostředí Připravujeme např. aplikaci, která umožní využití PC na učebnách až po ověření u vstupu do místnosti nebo do budovy, kde se daná učebna nachází.(uživatel tedy bude muset nejprve použít snímač u dveří, aby byl schopen se přihlásit do počítačové sítě). Při plánování dalšího rozvoje IPS budeme vycházet z požadavků a potřeb jednotlivých součástí JU. S ohledem na komplexnost celého systému a použitých technologií bude i do budoucna nutné řídit rozšiřování IPS centrálně, při zajištění maximální efektivity vynaložených prostředků. V případě, že bude na základě požadavku některé součásti JU někde IPS nainstalován, měl by být pak také plnohodnotně používán. Systém pro správu a evidenci tisků a kopírování Z prostředků stejného rozvojového projektu MŠMT jako výše uvedený IPS byl financován i základ systému SmartQ pro správu a evidenci tisků a kopírování. Jde o centralizovaný systém, který umožňuje na připojených zařízeních evidovat a efektivně zpoplatňovat tisk a kopírování. Systém je řízen tiskovým serverem, který prostřednictvím počítačové sítě komunikuje s tzv. tiskovými centry (specializované počítače se snímačem čipových karet), jež ovládají jednotlivá připojená zařízení. Tiskové centrum pomocí čipové karty ověří uživatele a ve spolupráci s tiskovým serverem zajistí vytištění všech tiskových úloh, které daný uživatel předtím zadal k tisku nebo umožní kopírování až do výše vloženého kreditu, příp. i tisk a kopírování zdarma. Do systému SmartQ je v současné době připojeno celkem 8 kopírovacích strojů a 8 laserových tiskáren (z toho 2 barevné) rozmístěných na rektorátu (v PC-lab Bobík) a všech fakultách JU. Vkládání prostředků (kreditu) je možné provést na některém ze čtyř pokladních míst (jejich přehled, jakož i přehled zapojených

zařízení a další informace naleznete na webu JU). Systém SmartQ nahradil různorodé doposud používané systémy na zpoplatnění tisku a kopírování, které na JU fungovaly vždy v rámci jedné součásti nebo dokonce jednoho pracoviště. Systém SmartQ nyní umožňuje maximální prostupnost poskytovaných služeb v rámci univerzity. V praxi to znamená, že uživatel na některém pokladním místě vloží svůj kredit, na jiném místě (např. v PC-lab na fakultě) pošle k tisku vše, co potřebuje vytisknout a na dalším místě (např. v PC-lab Bobík) přijde k barevné či černobílé tiskárně a po přiložení své identifikační karty vytiskne své úlohy, které na něj čekají ve frontě na tiskovém serveru nebo použije kopírku. Platby uživatelů za zrealizované tisky a kopírování se přeúčtovávají v rámci univerzity těm součástem, které dané tiskárny a kopírky provozují. Systém umožňuje nastavit i různé ceny tisků a kopírování a dokonce spočítat cenu tisku i podle spotřebovaného toneru (což uživatelé oceňují zejména při barevném tisku). Z uvedeného vyplývá, že systém je poměrně složitý a ke své činnosti využívá další informační systémy (kartový systém, centrální adresář uživatelů na JU - LDAP). Právě synchronizace těchto informačních systémů způsobovala zvláště v prvních měsících provozu některým uživatelům určité problémy. Bylo třeba vyřešit i řadu organizačních a ekonomicko-účetních problémů (vkládání kreditů, organizace pokladen, přeúčtování tržeb za realizované služby, účtování DPH apod.). Na druhé straně, systém SmartQ poskytuje i řadu užitečných a potřebných informací, které by byly jinak obtížně zjistitelné, např. počty zrealizovaných kopií a vytištěných stran na jednotlivých zařízeních, jejich ceny, množství tisků a kopií za úplatu, evidence vloženého kreditu v jednotlivých pokladnách atd. Všechny tyto informace jsou nyní k dispozici v Manažerském informačním systému JU (MIS). Systém je spravován centrálně pracovištěm IPS CIT a je také průběžně rozšiřován o další zařízení, jejichž zapojení do systému SmartQ je hrazeno většinou z prostředků příslušné součásti JU (např. při zapojení pronajaté kopírky je její cena včetně tiskového centra zakalkulována do ceny kopie a pronájem je tak vlastně hrazen z tržeb). V poslední době se objevila cenově přijatelná varianta vkladů kreditů v hotovosti pomocí mincovních nebo bankovkových dobíjecích automatů, které by mohly rozšířit nebo i plně nahradit pokladní místa a zvýšit tak uživatelský komfort. Bude-li podpora ze strany fakult, může k instalaci těchto automatů dojít již v letošním roce. Kamerový systém Samotný přístupový systém (IPS) nemusí

51/

být pro ochranu majetku vždy dostačující. V kritických místech je proto v praxi doplňován i tzv. kamerovým systémem, který daná místa monitoruje, umožňuje jejich sledování v reálném čase a zaznamenává provoz za určité časové období (zpravidla v řádech dnů). Záznamy provozu mohou být dodatečně využity k řešení problémových situací. Výše uvedené parametry má kamerový systém, jehož základ byl na JU zprovozněn koncem roku 2004. Systém je plně digitální a v současné době zahrnuje kamerový server a celkem 10 kamer (z toho 1 venkovní), které monitorují exponovaná místa v různých částech JU. Kamerový server a ovládací programy jsou v současné konfiguraci schopny v rozumné kvalitě zaznamenávat a zpětně prohlížet provoz za posledních 6-7 dnů. Kamerový systém je centrálně spravován pracovištěm IPS CIT, přičemž k jednotlivým kamerám má on-line přístup rovněž správce sítě nebo jiná pověřená osoba na té součásti JU, kde jsou kamery instalovány. V případě potřeby je možné obrátit se písemně nebo e-mailem na IPS CIT a požádat o předání záznamů z vybrané kamery v určitém časovém úseku. V roce 2005 plánujeme v rámci rozvojového projektu MŠMT rozšíření kamerového systému o další server a cca 30 kamer, které by měly pokrýt nejkritičtější místa. Počet kamer naznačuje, že JU disponuje poměrně rozsáhlými prostory, které jsou bohužel čas od času vystaveny útokům vandalů či zlodějů, jak se mohli v lednu letošního roku přesvědčit např. uživatelé parkoviště u děkanátu ZF.

cena tisku (zahrnuje pochopitelně i papír) je pro uživatele přijatelná a v případě barevného tisku často i velmi příjemně překvapí. Od otevření PC-lab Bobík je zde v provozu také stolní skener s nástavcem na skenování pozitivních i negativních filmů. Skener byl v loňském roce doplněn o kvalitní program pro optické rozpoznávání písma (OCR) FineReader. V lednu 2005 byl instalován nový síťový skener, pomocí kterého mohou uživatelé skenovat velmi rychle a efektivně do formátu PDF. Tento skener je vybaven automatickým duplexním podavačem předloh, takže je možné bez velké námahy skenovat i oboustranné dokumenty. Samotné skenování probíhá bez použití PC a uživatel může výsledné soubory buďto uložit do sdílené složky v síti (jedna sdílená složka z PC02 v PC-lab Bobík je přednastavena) nebo si je nechat zaslat elektronickou poštou (velké soubory jsou v případě potřeby rozděleny na menší části). Skener je vybaven malou klávesnicí, která usnadňuje zadání požadovaných údajů (např. síťová složka, uživatelské jméno, heslo, e-mail). Návod k použití síťového skeneru lze nalézt na webu PC-lab Bobík (http://www.bobik.jcu.cz/ skener). RNDr. Josef Milota, Václav Kubák, Centrum informačních technologií JU

Nové služby v celouniverzitní PC-lab Bobík PC-lab Bobík je celouniverzitní počítačová studovna, která je dostupná uživatelům z JU 7 dnů v týdnu (kromě svátků) od 8 do 24 hodin. Byla zprovozněna již v roce 2001 a od svého otevření je bez nadsázky nejvyužívanější počítačovou studovnou na JU. Intenzivní používání instalovaných PC se bohužel začíná projevovat i v množících se poruchách (zejména pevných disků, DVD mechanik, větráčků, myší apod.), které se však zatím daří úspěšně odstraňovat. Za zveřejnění stojí některé nové služby, které jsou uživatelům dostupné v prostorách PC-lab Bobík. K původně provozované černobílé laserové tiskárně přibyla v minulém roce kvalitní barevná laserová tiskárna s možností oboustranného tisku a dále černobílá kopírka, kterou je možné použít také jako černobílou laserovou tiskárnu. Všechna uvedená zařízení jsou provozována v systému SmartQ, který zpoplatňuje černobílý tisk 1,50 Kč za černobílou stránku a barevný tisk podle pokrytí papíru tonerem s maximální cenou 31,50 Kč za stránku (v případě, že bude 100% pokryta barevným i černým tonerem, což v praxi nastane opravdu jen zřídka). Domníváme se, že výsledná

Ve dnech 20. a 21. května tohoto roku uspořádá Teologická fakulta JU 2. konferenci věnovanou dialogu přírodovědců a teologů. 1. konference se konala v roce 2001 a byla věnována úvahám o předpokladech a možných cílech tohoto dialogu. Letošní konference naváže na předchozí a bude se zabývat posouzením stavu uvedeného dialogu, některým jeho významným reprezentantům a institucím, které se jím zabývají a nebo jej podporují, a posléze vybraným aktuálním tématům. Jednotlivým přednáškám, jichž je přihlášeno 23 a které odezní v sobotu 21. května, budou v pátek 20. května odpoledne předcházet vstupní přednášky věnované tentokrát problematice historických změn v pojetích vědy, aktuálnosti tzv. přírodní filosofie a různým pojetím přirozené teologie. Páteční večerní diskuse se bude zabývat mj. možností rozšířit dialog teologů a přírodovědců na trialog, tj. přizvat k účasti i filosofy. Materiály konference budou dostupné ve formě sborníku – doufáme – v den jejího zahájení.

Dialog teologů a přírodovědců

2. konference v Českých Budějovicích

52/

prof. RNDr. Karel Beneš, CSc. Katedra filosofie a religionistiky TF JU

Prevence úrazů a řešení problematiky

na Zdravotně sociální fakultě JU

Úraz je definován jako poškození zdraví, které vzniká většinou náhle, působením vnější síly, která přesahuje svoji intenzitou adaptační možnosti lidského organismu. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jsou úrazy považovány za závažný zdravotnický, humánní i ekonomický problém. WHO ve svém materiálu „Zdraví pro všechny v 21 století“ uvádí, že úrazy jsou v evropských zemích příčinou úmrtí více než 500 tis. osob ročně. Na základě těchto okolností se WHO věnuje otázkám snížení úrazovosti v Evropském regionu. Cílem programu je do roku 2020 redukovat počet poranění, invalidity a důsledků úrazů (zejména dopravních, pracovních, v domácnostech, při sportu, rekreaci) v daném regionu. Základem splnění této priority Světové zdravotnické organizace je zapojení všech složek společnosti do zabezpečení a realizace úrazové prevence. Rozdíly mezi jednotlivými státy jsou značné a jsou dány úrovní péče na poli úrazové prevence. Ve Švédsku, kde je prevence úrazů v popředí zájmu státu je úmrtnost pro úraz 50 % ve srovnání s ČR. Úrazy patří k nejzávažnějším příhodám trvale měnící zdravotní stav a sociální situaci početné části české populace. V České republice jsou úrazy nejčastější příčinou smrti dětí a mladých dospělých. Současná populační situace ovšem vyžaduje také orientaci do oblasti prevence úrazů seniorů. Základem prevence je surveillance v epidemiologii úrazů zahrnuje monitoring úmrtnosti na úrazy a otravy, nemocnost, invalidizace a výdaje spojené s řešením úrazu. Pomocí surveillance je možné identifikovat rizikové faktory, které způsobují vznik úrazu, nebo činí člověka zranitelnějším. Surveillance znamená především sběr dat na lokální nebo národní úrovni jejich zpracování. Aby bylo možné použít těchto údajů pro prevenci musí být identifikovány osoby a situace, které jsou rizikové, typy úrazů, které se dají očekávat a kde, kdy a za jakých podmínek vznikají. Pak je možno navrhovat intervenci, zavést ji do praxe a sledovat její účinnost. K systematičtějšímu sběru a hodnocení dat o úrazech dětí přispělo v roce 1997 založení Centra epidemiologie a prevence dětských úrazů v Praze (CEPDÚ). V rámci činnosti CEPDÚ jsou průběžně zpracovávány dostupné statistiky z nejrůznějších zdrojů. Vzhledem k neúplnosti dat z oficiálních statistik je nutné tato doplňovat epidemiologickými studiemi. Zdravotně sociální fakulta JU (ZSF JU) aktivně spolupracuje

s CEPDÚ a kromě této spolupráce jsou aktivity fakulty zaměřeny na sledování nejnovějších trendů v prevenci úrazů, zpracovávání epidemiologických studií a rozvoj aktivit v oblasti intervenční. V letech 2002 – 2004 byla ZSF JU realizována studie zaměřená na úrazy, které jsou 2. nejčastější příčinou smrtelných úrazů u nás - utonutí a téměř utonutí. V rámci studie by zmapován stav těchto úrazů na celém území ČR ve sledovaném období (2001 – 1. pol. 2004). Hlavní výsledky výzkumu shrnují specifika vzniku úrazu u jednotlivých věkových skupin, okolnosti vzniku úrazu, atd. V rámci projektu byl vytvořen software, který obsahuje veškerá sebraná data o utonulých a téměř utonulých osobách v ČR za sledované období. Demoverze programu bude během jara letošního roku zveřejněna na www.zcr.cz. V současné době je připravována publikace (Čapková, M., Velemínský,V., Zdravotně sociální problematika utonutí a zranění souvisejících s vodou), která je shrnujícím materiálem výsledků výzkumu. V roce 2005 získala ZSF JU grantovou podporu tříletého projektu zaměřeného na prevenci úrazů. V současné době tedy zahajuje při ZSF JU činnost Středisko prevence úrazů v Jihočeském kraji (SPÚJK), jehož hlavním cílem je zvýšení informovanosti o rizicích a prevenci vzniku úrazu a snížení úrazovosti v daném regionu. V počáteční fázi projektu se řešitelé zaměří především na monitoring úrazů, specifikaci nejrizikovějších skupin atd., dále bude středisko zajišťovat koordinaci, realizaci a objektivizaci preventivních programů s důrazem na prevenci úrazů v nejohroženějších věkových skupinách. Vyzýváme všechny zájemce o problematiku úrazové prevence k dobrovolné spolupráci se SPÚJK (kontakty: Mgr. M. Čapková, [email protected], Mgr. P. Zimmelová, [email protected], tel: 387 872 968). Mgr. Magdalena Čapková studentka doktorského studijního programu ZSF JU, Mgr. Petra Zimmelová Katedra klinických oborů ZSF JU, Mgr. Michaela Lavičková studentka doktorského studijního programu ZSF JU

53/

Na stáži v holandském

GRONINGENU

Na přelomu ledna a února 2005 se v holandském Groningenu již po osmé konal Intensive Programme (dále jen IP 2005) - Mezinárodní srovnávací modul v ošetřovatelství. Zúčastnili se ho studenti a učitelé z deseti zemí Evropy a USA. Českou republiku reprezentovali studenti a vyučující z Ostravské Univerzity, MÚ Brno a ZSF JU v Českých Budějovicích kateder ošetřovatelství. Tato zahraniční stáž je zaměřena především na získání teoretických poznatků aktivním způsobem výuky, která spočívá v intenzivní spolupráci ve skupinách prožitkovém učení. Když na celý průběh vzpomínáme musíme uznat, že byl spojen s poctivou prací a mnoha zážitky. Studenti ze všech zemí předem připravili prezentace zahrnující informace o historii své vlasti, zdravotním systému, edukaci zdravotních sester a možnost uplatnění sester ve společnosti. Protože jsme hrdé na svou zemi a univerzity kde studujeme, chtěly jsme je i my dobře reprezentovat. Na přípravě prezentace jsme spolupracovaly s ostravskými studentkami. Každá jsme do ní daly část sebe a tak nám byl velkou odměnou potlesk a úsměvy na rtech studentů i učitelů nejen z IP, ale i z tamní university, jež si nás přišli poslechnout a podpořit nás. Převážně v dopoledních hodinách byly po celou dobu pořádány společné přednášky. Mnohé z nás zaujaly svým obsahem nebo způsobem podání. Mezi nejpoutavější patřily: Multikulturní ošetřovatelství v Holandsku – péče o uprchlíky, EBP – praxe na základě důkazů, EBP – použití v praxi,výzkum v klinické praxi, Advanced Nurse Practicioner, Kvalita a Holandská asociace sester. V odpoledním čase následovala práce ve skupinách. Byla to zajímavá zkušenost. Studenti byly rozděleni po 3-4 se zastoupením různých národností. Každý kolektiv měl za úkol vytvořit práci na téma, které si sám vybral (např. Užití stříbra v péči o rány, Může být ošetřovatelství považováno za umění?,Vztah mezi láskou, péčí a intimitou a další). Tu pak na konci programu IP 2005 prezentovali a obhajovali před komisí. Že ale IP není jenom o práci, nás přesvědčovali studenti univerzity Groningen každý večer. Program, který pro účastníky kurzu předem připravili, nám dal šanci poznat zdejší kulturu a studentský život. Při těchto aktivitách jsme se mohli lépe poznat a to i s učiteli, kteří se těchto kulturních akcí také účastnili. Milým překvapením nám při tom bylo zjištění, jak vysoké procento mužů studuje ve zdravotnické oblasti se zaměřením na zdravotní sestru, management .

A co nám IP 2005 přineslo? Snad to, že těchto mimořádných 12 dní nám ukázalo trochu jiný způsob studia a kolegiální přístup učitelů ke svým žákům. Předvedlo nám, jak otevřeně se dá v hodinách komunikovat a co vše může student pro svou práci udělat. EBP, jež bylo hlavním tématem programu a také způsobem práce a myšlení při zpracovávání studentských prezentací, nás naučilo, jak u pacienta vzbudit pocit jistoty a důvěru při poskytování péče, díky čemuž jsme si uvědomily jak krásné povolání zdravotní sestry může být. Na závěr bychom chtěly poděkovat vedení ZSF JU v Českých Budějovicích a zahraničnímu oddělení za umožnění výjezdu. Každoročně poskytují možnost desítkám studentů uskutečnit své sny a zahraničních stáží se zúčastnit. Letos jsme se této šance chopily my. Příští rok tu budou další. Věříme, že se jako my vrátí plní nových informací, které jim pomohou nejen ve studiu, ale i v zaměstnání. Miroslava Košecová, Bohdana Resslová, studentky oboru všeobecná sestra ZSF JU

Odborné stáže ve Francii JAK NA TO ? V podvečer 8. 12. 2004 proběhlo na Zemědělské fakultě JU setkání studentů oboru Účetnictví a finanční řízení podniku, specializace pro hospodářské vztahy s frankofonními zeměmi (ÚFŘP-Fr). Studenti 5. ročníku seznámili svoje mladší kolegy se zkušenostmi a postřehy z letních odborných stáží ve Francii. Setkání se zúčastnil i hostující profesor Michel Toussaint z Université Lyon 2, garant předmětů Francouzský účetní systém, Finanční management a Management francouzských podniků, vyučovaných v rámci specializace. V úvodním slovu koordinátorka specializace Marie-Kirsty Hannebicque obecně popsala zásady a hlavní etapy hledání stáže: vlastní hledání (přes internetovské servery a kontakty starších kolegů), žádost o stáž (sepsání životopisu a motivačního dopisu), případný pohovor a vyjednávání podmínek (odměna, ubytování, příspěvky zaměstnavatele), uzavření smlouvy, vlastní průběh stáže a sepsání zprávy ze stáže („rapport de stage“ – v přibližném rozsahu i kvalitě bakalářské práce). Následovala prezentace Kristýny Labské, která představila vodárenskou společnost Générale des Eaux, člena skupiny Veolia Environment. Générale des Eaux je jedním z lídrů nejen evropského a francouzského, ale i českého vodárenského trhu (Pražské vodovody a

54/

kanalizace, 1. JVS, atd.). Během stáže pracovala Kristýna v oddělení nákupu na projektech optimalizace portfolia nakupovaných služeb a optimalizace systému pronajímání osobních vozidel. Další prezentovanou společností byla Eurovia, nejvýznamnější evropská skupina v oblasti silničních prací a přidružených aktivit. Eurovia je zároveň vlastníkem skupiny Stavby silnic a železnic působící v České republice. Během stáže v účetním oddělení ředitelství společnosti se student Jiří Doležal podílel zejména na pracích spojených s procesem konsolidace účetních výkazů skupiny k 30. červnu 2004 a komunikaci s českými dceřinými společnostmi. Oba studenti seznámili posluchače s profilem „svých“ společností, ze způsobem, jakým stáž našli, a s úkoly, které jim byly svěřeny. Na závěr každé z prezentací uvedli seznam postřehů, ze kterých lze vybrat : § Hledejte stáže přes starší kolegy, bývalé stážisty, je to velmi efektivní § Hledejte stáže u společností působících také v ČR § Hledejte stáže u společností, které mají zkušenost se zahraničními/českými stážisty § Stážista by měl být připraven přizpůsobit se různým situacím i prostředím § Užitečné je sestavení programu stáže i přidělených úkolů hned zpočátku § Velkým přínosem je práce v menším týmu, kde je možná úzká spolupráce § Práce pro nadnárodní skupinu má výhody v „záběru“ problémů, které mohou stážisté řešit § Důležitým aspektem je také komunikace se svým akademickým mentorem, který dohlíží jak na průběh stáže, tak na sepsání zprávy ze stáže.

foto archiv autora

Závěr setkání byl věnován diskuzi. Studenty zajímala hlavně „horká“ témata : jak dlouho trvá najít stáž, ubytování, výše stipendia Leonardo, plat. Všechny důležité informace, které během večera zazněly, jsou k dispozici na stránkách oboru ÚFŘP-Fr, www2.zf.jcu.cz/fr. Jiří Doležal, Zemědělská fakulta JU

Botanický underground se sešel

Ve dnech 15. až 17. dubna se na terénní stanici Botanického ústavu AVČR u obce Lužnice nedaleko Třeboně sešli již podruhé rhizologové, hlízozpytci a mykorrhizologové z celé republiky. V příjemném prostředí jihočeského statku se lehce navodila pracovní atmosféra a zejména studenti, kteří tvořili tři čtvrtiny zúčastněných, mohli představit své projekty a prodiskutovat s ostatními metodické problémy, na které při svém výzkumu narazili. Setkání se zúčastnilo 32 badatelů a studentů z těchto institucí: Botanický ústav AVČR (pracoviště Průhonice i Třeboň), Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Přírodovědecká fakulta Masarykovy Univerzity v Brně, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Agronomická fakulta České zemědělské univerzity v Praze a Biologická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Na organizaci setkání se podílela Biologická fakulta JU spolu s Botanickým ústavem AVČR. Podstatným přínosem celé akce je navázání kontaktů mezi pracovními skupinami, které se často znají jen prostřednictvím publikovaných článků. Účastníci se shodli, že podobné setkání by bylo užitečné pořádat každé dva až tři roky. RNDr. Marie Šmilauerová, Ph.D. Katedra botaniky, Biologická fakulta JU

Výzva z Chemnitz Ahoj, jsme studenti, kteří organizují divadelní workshop ve východoněmeckém městě Chemnitz. Od 24. července do 14. srpna se zde setká skupina čtrnácti mladých lidí z Německa a dalších evropských zemí, aby dali dohromady vlastní divadelní hru, která by odrážela jejich zážitky z interkulturní výměny. Projekt VIA IMPROVISIBILE je podpořena EU programem YOUTH FOR EUROPE a také Future-Capital-Projectem a je založen na východiscích socio-kulturního centra Kraftwerk e.V. VIA IMPROVISIBILE je nekomerční, nezávislý a ojedinělý projekt. Hledáme 14 motivovaných mladých lidí, kteří by chtěli strávit tři letní týdny hraním divadla v mezinárodní skupině. Projekt je otevřený všem členům EU mezi 18 – 26 lety, kteří se zajímají o divadlo a chtějí se podílet na úspěchu projektu. Účastnický poplatek je 80 €, a zahrnuje ubytování a náklady za stravu během celého pobytu. Nezahrnuje cestu do Chemnitz a výlety do okolí. Kontakt: www.via-improvisibile.de e-mail: [email protected]

55/

MOBILITY STUDENTŮ

„Dobrovolníkem v ZAMBII“ 29. června 2004 jsem odletěla spolu s další studentkou ZSF JU do Zambie. Pracovala jsem zde tři měsíce, a to v rámci programu mobilit studentů RP MŠMT. Starala jsem se o sirotky a děti z ulice. Zambie leží ve střední Africe. Je sedmkrát větší než Česká republika, ale počet obyvatel je přibližně stejný jako u nás. Některé zdroje tvrdí, že zhruba čtyři milióny lidí z tohoto počtu jsou HIV pozitivní či trpí AIDSem. Dále jeden milión z celkového počtu obyvatel jsou děti sirotci. Představy běžného středoevropana (za kterého se dovoluji počítat) o Africe jsou většinou zkreslené. V televizi a jiných médiích se dozvíte, že Afrika je rájem pro turisty, a peklem pro malé nahaté děti s hubenýma nohama, nafouklými bříšky a černýma velkýma očima. Realita je samozřejmě mnohem barevnější (a to vzhledem k barvě kůže Afričanů přímo doslovně). Ze začátku jsme byli ubytováni na české klinice v Lusace, v hlavním městě Zambie. Tuto kliniku provozuje Czech Aid, s.r.o. v čele s MUDr. Stanislavem Kusým. Pod jeho supervizí jsme absolvovali veškerý program našeho pobytu. Vysláni jsme byli Zdravotně sociální fakultou Jihočeské univerzity. Pobyt to byl finančně nákladný, takže jsme se na financování sami spolupodíleli. O tom, že jsme jako dobrovolníci žádný plat nedostávali, snad ani hovořit nemusím.

Starší děti se musejí často postarat o své mladší sourozence přes den samy foto J. Čapková

Prvních čtrnáct dní našeho pobytu bylo, co se týká pracovního nasazení, volnějších. Aklimatizovat jsem se ale ani moc nemusela. V Africe se mi hned od začátku líbilo. Prostě láska na první pohled. Všude spoustu usměvavých lidí a mnoho barev. Trhy, obchody, auta, děti v šátcích na máminých zádech, ulice plné lidí. A teplo (přes den kolem 25°C, v noci kolem 15°C, období africké zima). V lusacké klinice jsou tři lékařské ordinace (praktický lékař, dětský lékař, gynekologie), dále jednolůžkový pokoj pro pacienty, rehabilitace. Pracují zde čeští lékaři a zdravotní sestry v týmu se zambijským personálem. Klinika splňuje všechny standardy kvalitní zdravotnické péče. V Zambii neexistuje žádné zdravotní pojištění, z kterého by byla alespoň částečně hrazena zdravotnická péče. Lidé musí za ošetření platit. Czech Aid klinika zadarmo ošetřuje a léčí, ty, kteří by si to vzhledem k své chudobě dovolit nikdy nemohli. Zdravotníci jezdí ošetřovat například sirotky do blízkého dětského domova. V pravidelných intervalech také vyjíždějí i do vzdálených vesnických oblastí. V dodávkovém autě si s sebou vezou veškeré zařízení a materiál potřebný k nezbytným lékařským úkonům. Zdravotnickou péči poskytují také nejchudším lidem přímo ve městě, kde klinika sídlí. Takovým chudým městským čtvrtím se říká „kompaund“. V kompaundech jsou podmínky pro život opravdu špatné. Lidé žijí v malých domečcích, často bez oken. Domky jsou stlučené a sestavené z různého materiálu. Většinou nemají vodovod ani elektřinu. V jednom stavení bydlí až několik rodin najednou. V oblasti je vysoká nezaměstnanost, lidé trpí různými nemocemi (AIDS, cholera aj.). V takových podmínkách je každá sebemenší pomoc ceněná, o to víc, když je zdarma a odborná. Během prvních čtrnácti dnů jsme pomáhali na klinice i při výjezdech k chudým či sirotkům. Když jsem poprvé držela v ruce dítě, které bylo HIV pozitivní, bylo mi všelijak. Hlavně smutno. To dítě mělo tak hluboké a krásné oči a tak těžkou budoucnost. To dítě ani nevědělo, jaký osud ho čeká. Byl to dvouletý černý chlapec. Jmenoval se Jethro. Shodou okolností měl jméno, které se mi velice líbí. Také jsme se byli podívat v místní nemocnici. Prošli jsme oddělení, která byla určena pro nejchudší obyvatele. Tomu odpovídala úroveň vybavení oddělení. Vypadalo to tam spíše jako v nádražní hale plná lůžek než jako v nemocnice. Dále jsme se se zdravotními sestrami a lékařkou jeli podívat do sirotčince v Kasisi. Následujících čtrnáct dní jsme pak byli právě tam. V sirotčinci je kolem 220 dětí, kterým čeští zdravotníci poskytují bezplatnou lékařskou péči.

56/

Sirotčinec leží zhruba 30 kilometrů za Lusakou, kde je sídlo české kliniky. Vedou jej polské řádové sestry, kterým pomáhají místní Zambijky Na první místo v péči sestry staví lásku a vřelé přijetí každého dítěte. Všechny děti mají zajištěnu pravidelnou výživnou stravu, oblečení, zdravotní péči a ve školním věku docházku do školy. Je o ně velice dobře postaráno. Děti jsou rozděleny do malých skupin a starají se o ně stále stejné osoby, aby se tak atmosféra výchovy přiblížila co nejvíce rodinnému prostředí. Zhruba 50 dětí je HIV pozitivních. Mým úkolem bylo dopoledne pečovat zhruba o deset dětí do 4 měsíců věku. Byla to nádherná miminka. Bohužel, všechna byla HIV pozitivní. Odpoledne jsem trávila se skupinou starších dětí. Bylo jich zhruba 15 ve věku od 2 do 17 let. I tyto děti byly všechny HIV pozitivní. Zatímco dopoledne šlo z mé strany hlavně o hygienickou péči, krmení, přebalování, odpoledne se dostaly ke slovu pastelky, flétna, míč či učebnice. Ráno jsme ještě s jednou dobrovolnicí začínaly v 8 hod. a končily oficiálně kolem 17. hod. Bydlely jsme ale v areálu sirotčince, takže jsme byly s dětmi často až do večera. Práce to byla pěkná, avšak náročná. Po čtrnáctidenním pobytu a plném pracovním nasazení v sirotčinci jsem se cítila vyčerpaně. Přesto jsem odjížděla velice nerada a při loučení došlo i na slzy.

Skupina HIV pozitivních dětí ze sirotčince Kasisi se studentkou ZSF JU foto J. Čapková

Následující dva měsíce jsme trávily s kolegyní v Chingole. Tam jsme pracovaly s dětmi z ulice, s tzv. „street kids“. Chingola je město, které má kolem 150 000 obyvatel. Leží poblíž hranic s Kongem. V městě sídlí CCC organizace (Chingola Children Centre). Tato organizace má řádově deset členů, kteří se snaží pomáhat dětem ulice a dětem v obtížné životní situaci. CCC obstarává pro děti třikrát týdně teplé jídlo a pro ty nejchudší ještě oblečení a školní uniformu. Zdravotní prohlídky a nezbytnou lékařskou péči zajišťuje i zde organizace Czech Aid, s.r.o. Naším úkolem bylo pod záštitou CCC vytvářet a

uskutečňovat sociální a edukační programy pro děti. V pravidelných intervalech jsme využívali různých areálů a prostor, kde jsme se s dětmi setkávali. Denně za námi přicházelo přímo z ulice deset až padesát dětí. Všechny děti pocházeli z kompaundů, nejchudších čtvrtí. Část těchto dětí byly sirotci, o něž se starali příbuzní či známí zesnulých rodičů. Další část tvořily děti, které většinu dne trávily přímo na ulicích. Na ulici také přespávaly. Některé z těchto dětí byly také sirotci. Jiné rodiče měly, ale ti je nebyli schopni uživit. Další děti byly uprchlíky z Konga. V Kongu (narozdíl od Zambie) se na některých místech stále válčí. Dětem jsme se snažily vysvětlit a vštípit alespoň základní hygienická pravidla. Učily jsme je základům čtení, psaní, počítání. Probíraly jsme s nimi preventivní opatření proti různým nemocem, včetně AIDS. A samozřejmě jsme s nimi hrály spoustu her, kreslily, zpívaly a smály se. Dětem jsme byli k dispozici zhruba od 8 do 16ti hod. od pondělí do pátku. S sebou jsme si přivezli různé hry a didaktické pomůcky. Vzhledem k omezené váze zavazadla jsme ale většinu pomůcek vyráběli po večerech „na koleně“. Děti si velice oblíbily česká obrázková pexesa a puzzle. Velice rády používaly i pravítko, které obsahovalo šablony zvířat. Velkým hitem bylo v prvních dnech obyčejné ořezávátko. Některé děti jej viděly poprvé v životě. Shromáždily se kolem nás a posvátně hleděly na ty zvláštní barevné „krajky“, které z ořezávátka padaly. Občas se strhl boj o pastelky či tužky, protože část dětí neměla nikdy ani tyto pomůcky. Pokud bych měla shrnout celý náš pobyt v Zambii, považuji jej za velice úspěšný. Podařilo se nám navázat kontakt s dětmi ulice, přitáhnout je k nám a začít je učit a připravovat na úspěšnou integraci do společnosti. Samozřejmě se to nepodaří u všech dětí. Ale i přesto si myslím, že stojí za to, obětovat úsilí, čas i finance na takové dobrovolnické programy. Jedním z nejdůležitějších faktorů úspěchu je kontinuita tohoto projektu. V současné době je v Zambii již 3. skupina studentů a projekt je naplánován (při příznivých finančních podmínkách) minimálně na 5 let.

57/

Mgr. Jana Čapková, studentka ZSF JU v doktorském programu, obor Prevence, náprava a terapie zdravotní a sociální problematiky dětí a mládeže, Katedra supervize a odborné praxe

Komise J.W. Fulbrighta

v Praze

Komise J.W. Fulbrighta je česko-ame rická organizace založená na základě mezivládní dohody v roce 1991 za účelem podpory vzdělávacích a kulturních výměn mezi Českou republikou a Spojenými státy. Komise administruje stipendia vládního tzv. Fulbrightova programu a některé další stipendijní a grantové programy. Zároveň poskytuje bezplatné poradenství a informační služby všem zájemcům o studium a výzkum v USA, a to včetně informací o amerických standardizovaných jazykových a přijímacích testech jako je TOEFL, GMAT a GRE. Fulbrightova komise nabízí stipendia pro postgraduální studium a výzkum v USA Studentům a absolventům vysokých škol, kteří k 1. září 2005 získali již alespoň bakalářský titul, nabízí Komise J.W. Fulbrighta možnost vládního stipendia pro pokračování ve studiu nebo výzkumu ve Spojených státech amerických. Stipendium se uděluje na jeden školní rok a pokrývá školné do výše maximálně 18 tisíc dolarů, životní náklady, zdravotní pojištění a zpáteční letenku. Uchazeči musí odeslat on-line přihlášku a dodat další podklady pro výběrové řízení do uzávěrky 1. září 2005. „Každý rok Fulbrightovo stipendium podpoří 10 až 15 studentů, a vzhledem k tomu, že obvykle obdržíme přibližně 40 kvalitních přihlášek, má dobrý student značnou šanci na úspěch,“ říká ředitelka Fulbrightovy komise Hana Ripková. Cílem pobytu v USA může být absolvování celého studijního programu a získání titulu Master nebo Ph.D. na americké univerzitě (kategorie „degree“) nebo pouze jednoroční hostování (kategorie „non-degree“). Zájemce může rovněž zvolit kategorii „visiting research student“ určenou pro práci na samostatném výzkumném projektu, např. dizertační práci. V tomto případě musí mít žadatel pozvání z instituce v USA.

a tři doporučující dopisy. Pro výběr je rozhodující hlavně kvalita uchazeče a jeho přihlášky. Veškeré další informace včetně přihlášky a podrobného popisu programu najdete na www.fulbright.cz v sekci Fulbrightova stipendia. Fulbrightova komise vyhlašuje program cestovních grantů pro studium v USA Fulbrightova komise vyhlašuje výběrové řízení na udělení cestovních grantů pro studijní pobyty v USA v akademickém roce 2005-2006. Cestovní grant v podobě příspěvku na letenku v řádu tisíců korun je poskytován uchazečům, kteří budou ve Spojených státech studovat, provádět výzkum nebo přednášet po dobu delší než tři měsíce a a jejichž pobyt je hrazen z jiného finančního zdroje získaného kompetitivním způsobem, tedy nikoliv pouze vlastním financováním. Typickými příjemci grantu jsou studenti vyjíždějící na americké univerzity v rámci meziuniverzitních dohod. Počet a výše udělených grantů závisí na finančních možnostech Fulbrightova programu. Přihlášku do programu si zájemci mohou stáhnout z webovských stránek Fulbrightovy komise, konkrétně z adresy www.fulbright.cz/ fulbrightova-stipendia/cestovni-granty.shtml. K přihlášce je třeba doložit dokumenty potvrzující zajištění financování pobytu z jiného než vlastního zdroje, popis studijního nebo výzkumného projektu, dále strukturovaný životopis a minimálně jeden doporučující dopis, případně rovněž seznam publikací. Uzávěrka odevzdání přihlášek je 1. června 2005. Kontakt: Komise J. Williama Fulbrighta, Táboritská 23, 130 87 Praha 3, tel. 222 718 452, e-mail: [email protected].

Hlásit se mohou uchazeči o stipendium ve všech oborech s výjimkou klinické medicíny a MBA. Přednost mají zájemci, kteří v USA ještě dlouhodobě nestudovali. Základním předpokladem jsou výborné studijní výsledky během studia, české občanství a trvalý pobyt na území ČR. Uchazeč by měl mít v době uzávěrky již výsledky testů požadovaných americkými univerzitami (jazykovou zkoušku TOEFL s minimálním skóre 213, případně také test studijních předpokladů GRE). Kromě elektronické přihlášky patří mezi nejdůležitější požadované dokumenty kopie studijních výsledků

58/

• ochrana životního prostředí • standardizace • využívání přírodních zdrojů • doprava • vědní politika

Možnosti česko-americké spolupráce v rámci mezivládní dohody o VTS mezi ČR a USA Americké vědecké informační středisko, o.p.s. (AMVIS, o.p.s.) bylo založeno v roce 2002 jako nezisková a nevládní organizace. Úkolem AMVISu je poskytovaní informačních, poradenských a servisních služeb v oblasti mezinárodní spolupráce ve vědě a výzkumu, pomoc při hledání vhodných partnerů a finančních zdrojů a rozvíjení kontaktů mezi českými a americkými vědci a posílení spolupráce mezi národními a mezinárodními vládními i nevládními institucemi v oblasti vědy, výzkumu a komercionalizaci technologií. AMVIS se rovněž podílí na přípravě a pořádání odborných seminářů a konferencí. Služby AMVISu jsou určeny pro vysoké školy, univerzity, výzkumné instituce, státní i privátní sektor a jednotlivce, zabývající se vědou a výzkumem. Podpora společných česko - amerických projektů vychází z Dohody mezi vládou ČR a vládou USA o vědeckotechnické spolupráci, podepsané v roce 1998. Americké vědecké informační středisko, o.p.s. je na základě dohody s MŠMT ČR pověřeno shromažďováním žádostí o podporu bilaterální spolupráce, zabezpečováním jejich hodnocení a vypracováváním podkladů pro jednání Společné rady Dohody. Na základě posudků jednotlivých návrhů doporučí Společná rada projekty pro projednání v rámci veřejné soutěže vyhlašované každoročně MŠMT ČR pod názvem „Programy mezinárodní spolupráce“.

Finanční prostředky pro mezinárodní spolupráci slouží pouze k doplnění zdrojů, které již obě strany mají, a jsou určeny pro podporu vzájemné spolupráce. O finanční podporu se mohou ucházet všechny české výzkumné instituce, jak univerzitní a akademické, tak i rezortní a soukromé. MŠMT ČR budou doporučeny pouze projekty s ukončeným hodnotícím řízením a schválené Společnou radou pro vědeckotechnickou spolupráci ČR-USA. Kontakt: Americké vědecké informační středisko, o.p.s., Valdštejnská 20/161, 118 00 Praha 1, e-mail: [email protected]

Typy aktivit: • Společný výzkumný projekt (maximálně v délce 4 let) vypracovává český řešitel společně se svým americkým partnerem. • Společné vědecké konference, semináře, kurzy a workshopy se mohou konat v ČR nebo USA. Akce musí být přesně vymezené s účastí maximálně 10 vědců z každé strany. Jejich běžná doba trvání je 3 - 5 dní a mohou zahrnovat související návštěvy vědeckých pracovišť. Vědci z jiných zemí se mohou těchto akcí zúčastnit na své vlastní náklady, na základě pozvání organizátorů akce. Každá strana bude krýt základní výdaje na činnosti probíhající na vlastním území. Rozsah spolupráce v rámci Dohody o VTS mezi ČR a USA zahrnuje všechny oblasti vědy a techniky: • přírodní vědy a matematika • technické vědy • zdravotnictví a lékařské vědy • energetika • zemědělství

59/

KONFERENCE

„Konference o výchově a volném čase“

„Digitální zobrazování v biologii a medicíně 2005“ Termíny digitální zobrazování nebo digitalizace zaznívají stále častěji nejen na odborných akcích, ale i v tisku, televizi a ostatních médiích. Není pochyb o tom, že mohutný nástup těchto metod, související také s rozvojem výpočetní techniky, bude pokračovat i v dalších letech. Podle předních světových odborníků bude toto tisíciletí věkem obrazových informací a termín „digitální“ nás bude provázet na každém kroku. „Digitální“ techniky se stále více prosazují nejen v relativně nových oborech jako je například konfokální mikroskopie, ale také v oblastech, kde dříve suverénně kralovala klasická fotografie (makro- a mikrofotografie) a kinematografie. Chtěli bychom tyto trendy zachytit a sdělit si je navzájem v příjemném pracovním ovzduší. Dovolujeme si proto oznámit, že dne 12. května roku 2005 organizujeme již čtvrtou jednodenní konferenci na téma „DIGITÁLNÍ ZOBRAZOVÁNÍ V BIOLOGII A MEDICÍNĚ 2005“. Cílem konference je informovat naší biologickou i lékařskou veřejnost o současném stavu a budoucích trendech v tomto oboru a seznámit se s výsledky práce především domácích odborníků a institucí. Proto budeme v odborné části konference preferovat vystoupení předních specialistů na příslušné problematiky. Součástí akce bude i prezentace produktů a služeb v naší zemi působících firem využitelných v biologii i v medicíně. Hlavní doprovodnou akcí bude také výstava spojená se soutěží digitální (digitalizované) fotografie, kde akcentujeme nejen odbornou hodnotu vystavených děl, ale také jejich hodnotu estetickou. Předpokládáme velký zájem naší odborné veřejnosti (na poslední akci v roce 2002 bylo více než 100 účastníků). Pořadatel: Laboratoř digitálního zobrazování v entomologii (Entomologický ústav AV ČR), ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích (Biologická fakulta) Organizační výbor: doc. Dr. F. Weyda, CSc., J. Pflegerová Datum a místo konání: 12. května 2005 (10 – 18 hodin) Kongresová hala, Branišovská 31, České Budějovice, doc. Dr. František Weyda, CSc. Entomologický ústav AV ČR

Cílem červnové konference je navázání kontaktu zainteresovaných odborníků a otevření diskuse o místě pedagogiky volného času v rámci pedagogických oborů. K tomu samozřejmě patří řada praktických otázek týkajících se např. formy a úrovně profesní přípravy pracovníků ve volnočasové sféře, metod a cílů pedagogiky volného času, jak u mládeže, tak u dospělých atd. Konference je proto koncipována jako dvoudenní setkání, přičemž první den dopoledne by měl sloužit k ujasnění teoretického a historického základu, z něhož může další diskuse vycházet. Odpolední jednání v sekcích nabídne především prostor pro detailní diskusi účastníků, z níž by mohly vyjít podněty, o nichž se bude diskutovat druhý den dopoledne v plénu. Podněty projednané v plénu se mohou stát určitým ukazatelem vývoje do budoucna. Budou předneseny mj. tyto přednášky: • Význam volného času v měnící se společnosti • Vývoj, současný stav a výhled pedagogiky volného času v ČR Práce v sekcích: • Profesní příprava pracovníků ve volném čase • Vztah pedagogiky volného času k sociální pedagogice, sociální práci a k jiným příbuzným oborům • Působení mezi dětmi a mládeží ve volném čase • Výhledy pedagogiky volného času Termín konání: 2. - 3. června 2005 Pořadatel: Teologická fakuta JU, Kněžská 8, České Budějovice, přednáškový sál č. 3 (z materiálu TF JU)

Příprava učitelů a aktuální proměny v základním vzdělávání Před základními školami stojí velmi výrazná proměna. Začne být závazně uplatňován nový vzdělávací program – tzv. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. V jeho intencích musí být na každé škole vytvořen školní vzdělávací program. Nové nároky u některých učitelů vzbuzují obavy, u jiných naopak přesvědčení, že se konečně i legislativně otevírá prostor pro efektivní a potřebám dítěte i společnosti odpovídající vzdělávání. Vědecká konference „Příprava učitelů a aktuální proměny v základním vzdělávání“, kterou v září 2005 pořádá Katedra pedagogiky a psychologie Pedagogické fakulty JU chce úvahy nad těmito aktuálními otázkami posunout dál, v návaznosti na to, čím už se některá celostátní jednání zabývala.

60/