Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku a designu a bydlení
Skladebný sektorový nábytek Bakalářská práce
Příloha: Doplňující obrázky a texty
2007/08
Ondřej Gerbrich
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Skladebný sektorový nábytek“ zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s vyhláškou rektora MZLU o archivech elektronické podoby závěrečných prací. Ondřej Gerbrich V Brně dne 25.06.08
........................................................ podpis studenta
Poděkování: Děkuji vedoucímu práce arch. Františkovi Vránovi za jeho způsob vedení, věcné připomínky a návrhy při řešení mé bakalářské práce. Také chci poděkovat všem těm, díky jejichž pomoci jsem mohl tuto práci napsat.
ABSTRAKT Jméno: Ondřej Gerbrich Název bakalářské práce: Skladebný sektorový nábytek Bakalářská práce je zaměřena na návrh nového konceptu sektorového nábytku pro dnešní trh i blízkou budoucnost. První část práce je věnována charakteristice sektorového nábytku, historickému i dnešnímu vývoji sektorového nábytku. Důležitou kapitolou první části jsou významné faktory ovlivňující tvorbu a výrobu sektorového nábytku, jako jsou například funkce, materiál, požadavky hromadné výroby, ergonomie a také prodej. Druhou částí bakalářské práce je vlastní filozoficko-teoretická úvaha o sektorovém nábytku a nárocích kladených na něj dnes a v blízké budoucnosti. Součástí úvahy je i návrh možného řešení některých problematických nároků na tento nábytek, jako je vedení kabeláže od elektrospotřebičů, řešení úložných prostor nebo umístění elektrospotřebičů, například televize. Klíčová slova: Sektorový nábytek, variabilita, skladebnost, úvaha
Name: Ondřej Gerbrich Title of the bachelor work: Structural sectional furniture My bachelor work is specialized in a design of a new concept of unit furniture for the nowadays market and also for the near future. The first part of my work is about a character of the sectional furniture, its history and current developement. An important chapter of the first part is about the known factors influencing creation and production of the unit furniture such as function, material, mass production needs, ergonomy and sell as well. Aim of the second part is a philosophical-teoretical consideration about the sectional furniture and its requirements now and in the near future. A proposal for a possible solution of some problematical needs for this furniture such as guiding a cableway from the electrical appliances, a question of storage space and placing the electrical appliances, eg. television, is also a part of this essay. Keywords: sectional (unit) furniture, variability, structurality, consideration
OBSAH 1. Úvod.............................................................................................................................. 7 1.1 Cíl práce: ............................................................................................................. 7 1.2 Metodika práce .................................................................................................... 7 2. Charakteristika sektorového nábytku............................................................................ 9 2.1 Nábytkové stavebnice předmětové...................................................................... 9 2.2 Nábytkové stavebnice dílcové........................................................................... 10 3. Historie sektorového nábytku ..................................................................................... 12 3.1 Komplety a vznik přistavovacího nábytku........................................................ 13 3.2 Sektorový nábytek řady H................................................................................. 14 3.3 Sektorový nábytek řady E ................................................................................. 15 3.4 Vývoj sektorového nábytku po roce 1948......................................................... 16 4. Prodejní politika Spojených ÚP závodů za „první republiky“ ................................... 20 5. Současný sektorový nábytek....................................................................................... 22 5.1 Úzké řady .......................................................................................................... 22 5.2 Střední řady ....................................................................................................... 24 5.3 Široké řady ........................................................................................................ 25 6. Dnešní prodej sektorového nábytku............................................................................ 29 6.1 Velkoobchodní prodej ....................................................................................... 29 6.2 Prodej výrobcem................................................................................................ 30 7. Významné faktory ovlivňující tvorbu sektorového nábytku ...................................... 31 7.1 Materiály ........................................................................................................... 31 7.2 Konstrukce úložného nábytku ........................................................................... 34 7.3 Úložné prostory ................................................................................................. 37 7.4 Hromadná výroba a dnešní technologie ............................................................ 39 7.5 Vliv elektroniky na sektorový nábytek ............................................................. 40 7.6 Požadavky na bezpečnost výrobku.................................................................... 44 7.7 Požadavky na hygienu výrobku ........................................................................ 44 7.8 Životnost nábytku.............................................................................................. 45 7.9 Módnost a modernost ........................................................................................ 45 7.10 Související normy se skříňovým nábytkem .................................................... 46
8. Vývoj sektorového nábytku v současnosti a blízké budoucnosti................................ 47 8.1 Historický vývoj a dnešní tendence................................................................... 47 8.2 Návrh nové skladebné sektorové řady............................................................... 47 8.3 Funkčnost skladebného sektorového nábytku................................................... 48 8.4 Elektronika ........................................................................................................ 49 8.5 Konstrukční materiál pro novou koncepci nábytku .......................................... 52 8.6 Vzhled nábytku.................................................................................................. 53 9. Závěr ........................................................................................................................... 55 Résumé............................................................................................................................ 56 Seznam použité literatury ............................................................................................... 57 Seznam obrázků .............................................................................................................. 59 Příloha
1. ÚVOD Skříňový nábytek hraje v životě člověka důležitou roli: vytváří podstatnou měrou obytné prostředí, ve kterém žije a které používá v každodenním životě doma i v práci. Dobře navržený skříňový nábytek člověku pomáhá při práci (prací se rozumí jakákoli činnost spojená s užíváním skříňového nábytku) a udržování pořádku jednoduchým racionalizovaným ukládáním jednotlivých věcí a dobrou funkčností. Požadavky kladené na skříňový nábytek se liší prostředím, ve kterém má být umístěn, i individualitou jednotlivce, který má své potřeby, vkus i možnosti. Proto je nutné, aby sektorový nábytek splňoval velkou škálu požadavků, vyhovoval velkému počtu spotřebitelů a měl tak širokou možnost uplatnění. Sektorový nábytek, který bude dokonale funkční, esteticky hodnotný a kvalitní a bude umožňovat do jisté míry i úpravy funkčnosti a vzhledu, příp. doplnění o nové kusy nábytku ze stejné sektorové řady i po několika letech, by měl uživateli dlouho vydržet, aniž by bylo potřebné ho vyměňovat za nábytek nový, a to i při změněných potřebách bydlení. Tím se stává nábytek jakýmsi živým organismem v bytě, kdy se přizpůsobuje potřebám svých uživatelů a vyvíjí se spolu s nimi a se změnou jejich potřeb v čase. To by pak mohlo mít kladný dopad i v oblasti ekologie a zatížení Země snížením spotřeby materiálů a energií, které by byly na výrobu nového nábytku potřebné, a snížením produkce odpadů a potřebou likvidovat již vyřazený nábytek.
1.1 Cíl práce: Cílem práce je nová koncepce sektorového nábytku, která řeší některé dnešní i možné budoucí problémy a možnosti spojené se sektorovým nábytkem a bydlením. Tato nová koncepce by mněla být navržena především s ohledem na dlouhou dobu užívání z ekologických důvodů. Dále by měla být vhodná pro bytové i nebytové prostory, aby tak vyhovovala širokému použití při dlouhodobém užití.
1.2 Metodika práce Jelikož tato práce je zaměřena na sektorový nábytek a návrh nové koncepce skladebného sektorového nábytku, bylo nutné nejprve objasnit a vymezit samotný pojem „sektorový nábytek“, čemuž je věnována kapitola 2 – Charakteristika sektorového nábytku. Tato kapitola vychází z informací uvedených v odborné publikaci Výroba nábytku tvorba a konstrukce. Aby byl splněn hlavní cíl práce, bylo nejdříve nutné shrnout historický vývoj a pro hlubší pochopení ještě okolnosti jeho vzniku i způsobu prodeje, který byl pro počáteční úspěšnost tohoto nábytku důležitým faktorem. Dalším krokem bylo popsat současný sektorový nábytek a jeho způsob prodeje, jelikož ze zjištěných skutečností vyplynula důležitost provázání výroby sektorového nábytku s prodejem, kterou jsem nemohl opomenout při navrhování nové koncepce sektorového nábytku. 7
V kapitole 7 – Významné faktory ovlivňující tvorbu sektorového nábytku jsem se snažil obsáhnout základní průřez vlivů, které by návrhář (designér) měl brát v potaz a které jsem při tvorbě nové koncepce nechtěl opomenout (Úloha a odpovědnost návrháře, Materiály, Požadavky hromadné výroby, Hygiena a bezpečnost Móda, Vlivy elektroniky, …). Zabýval jsem se jednotlivými vlivy spíše po teoretické stránce, některé praktické příklady jsou uvedeny v příloze. Veškeré informace použité k výše zmíněným kapitolám jsem čerpal z historických i současných odborných knih a časopisů zabývajících se touto problematikou, historických nákresů nábytku, z muzejní výstavy, z tuzemských i zahraničních internetových stránek, z propagačních materiálů internetových obchodů a katalogů výrobců a z informací získaných studiem na MZLU v Brně. Nejvýznamnější část bakalářské práce tvoří diskuse, která obsahuje mé vlastní úvahy, které mnohdy vycházejí z předchozích kapitol a na ně také odkazují, jindy se dotýkají problematik obecně známých (úbytek surovin na Zemi, ekologie, zdravé životní prostředí, …). Při návrhu řešení vycházím pouze ze svých vlastních úvah o možném budoucím vývoji sektorového nábytku, zakládajících se na zjištěných skutečnostech a dnešních možnostech. V průběhu řešení jsem dospěl k závěru, že návrh nové koncepce by nebyl přínosem této práce, a proto jsem se hlouběji nezaobíral problematikou konstrukce ani problematikou využití dnešní technologie výroby, jelikož tyto složky jsou závislé na konkrétní koncepci sektorového nábytku, pouze jsem je shrnul v podkapitolách 7.2 – Konstrukce úložného nábytku a 7.4 – Hromadná výroba a dnešní technologie. U jednotlivých myšlenek a pro názornou ukázku jsem se snažil uvést co nejvhodnější příklady a vyobrazení. U myšlenek v diskusi jsem použil vlastní vizualizace. Z důvodu rozsahu uvádím v práci jen ty obrázky, které považuji za nejdůležitější, další obrázky a fotky sektorového nábytku, které považuji za přínosné, jsou uvedeny v příloze. V příloze jsou také uvedeny některé praktické příklady k podkapitolám 7.1 – Materiály, 7.2 – Konstrukce úložného nábytku a 7.3 – Úložné prostory. Část přílohy jsem věnoval úvaze o vnímání dnešní ceny nábytku a smýšlen zákazníků – toto vnímání ceny je běžnou součástí veškerého nakupování. Domnívám se, že tato tendence zasahuje nepříznivě i do výroby nábytku. Tyto úvahy však už nejsou cílem mé práce a jsou uvedeny nad její rámec.
8
2. CHARAKTERISTIKA SEKTOROVÉHO NÁBYTKU Sektorový nábytek je především skříňový nábytek pro ukládání věcí. Byl vytvořen z důvodů účelových, tedy praktických. Přivodil však zcela nové podmínky pro řešení tvaru a zejména pro řešení úprav bytového interiéru. Určujícím zájmem byla potřeba vytvořit kapacitu úložných prostorů pro různé účely, v různých podmínkách, a to tak, aby interiér jako prostředí uspokojoval i zájmy estetické. To je nutno mít na zřeteli i dnes, abychom mohli v průběhu času sledovat, zda důvody, které daly už v třicátých létech minulého století tomuto systému vzniknout, trvají dodnes, nebo zda ztrácejí svůj význam.1 Za základní myšlenku skladebného sektorového nábytku můžeme pokládat možnost jednotlivé kusy nábytku skládat do větších celků. Při změně funkce nebo potřeb následně tuto sestavu přeskupit, doplnit o další funkční sekce, nebo odebrat sekce, které již nevyhovují z hlediska užívání. Základem takového nábytku je modulový systém dílců sloužící ke standardizaci výrobků a jeho sestavování do různých nábytkových předmětů, které se mohou díky modulovému systému lepe přistavovat vedle sebe i řadit na sebe bez ztráty uceleného dojmu. Sektorový nábytek je výsledkem účelnosti, funkčnosti, estetiky dané dobou vzniku a racionalizace organizace práce a výroby. To znamená, že se v průběhu konstrukce vzhled, ergonomie i funkčnost může měnit v závislosti na vývoji výrobní technologie a módních trendech daných dobou, nebo na změně v uspokojování nových potřeb. Hlavní cílovou skupinou je široká veřejnost. Podle základní konstrukce, která ovlivňuje výslednou možnost použití, množství celkových variant a organizaci výroby i prodeje můžeme sektorový nábytek rozdělit do dvou skupin: • nábytkové stavebnice předmětové, • nábytkové stavebnice dílcové.
2.1 Nábytkové stavebnice předmětové Základem tohoto sektorového nábytku je nábytkový předmět (police, skříň, TV stůl, regál), který je navržen tak, aby s ostatními nábytkovými předměty mohl různou kombinací vytvořit různé sestavy, které si zákazník vybírá a sestavuje z nabízených nábytkových předmětů podle svých požadavků na funkčnost a estetiku. Na dnešním trhu je tento typ sektorového nábytku velmi rozšířen. Výrobci i prodejci jej nabízejí v mnoha různých řadách lišících se skladbou, designem i materiálem. Většina nábytkových předmětů tohoto systému je dodávána ve složeném nerozebíratelném stavu. Větší a objemnější předměty – šatní skříně nebo skříně velkých dimenzí – jsou dodávány v rozloženém stavu. Zákazník si skříň složí sám, nebo mu montáž provádí specializovaná firma. 1
Halabala, J., 1975. Výroba nábytku tvorba a konstrukce. Praha, Nakladatelství SNTL, 320 s.
9
Řazením a nastavováním vzniká sestava složená z jednotlivých nábytkových předmětů, které mohou svoji funkci splňovat i samostatně bez začlenění do větších celků.
Obr. 1: Stavebnicový nábytek Idol, dětský pokoj
2.2 Nábytkové stavebnice dílcové Hlavním principem jsou jednotlivé řady dílců, které jsou proporčně a konstrukčně navzájem přizpůsobeny tak, že je lze sestavovat a smontovat do jednotlivých nábytkových předmětů, příp. do celých sestav. Základem je dílec, který sám o sobě, bez spojení s dalšími dílci, nemůže splňovat užitnou funkci. Tato konstrukce má oproti nábytkové stavebnici předmětové výhodu v odstranění zdvojení stěn, které vzniká přistavováním jednotlivých korpusů nábytku, což má výhodu i po ekonomické stránce, neboť se sníží spotřeba materiálu. Další ekonomickou výhodou jsou i lepší předpoklady tohoto nábytku pro hromadnou výrobu a vhodnost zavedení do výrobních linek. Odpadá zde i konečná montáž, která je prováděna u zákazníka, což se odráží v potřebě menších skladovacích ploch výrobce a většího využití dopravních prostředků. Nábytkové stavebnice dílcové poskytují větší počet variant než předmětové, a to tím, že umožňují členění jednotlivých funkčních sekcí do větší výšky. Sekce mohou být otevřené, prosklené či uzavřené plnými dveřmi. Je možno kombinovat i větší počet barevných dezénů konstrukčního materiálu. Nevýhodou je však velká náročnost na rozměrovou přesnost jednotlivých dílců a především na velkou přesnost vzhledem ke konstrukčním spojům a montáži, kterou provádí výrobce přímo u zákazníka, nebo zprostředkovává montážní firma.
10
Obr. 2: Sektorový nábytek dílcový
11
3. HISTORIE SEKTOROVÉHO NÁBYTKU Chceme-li poznat alespoň ve stručnosti historii sektorového nábytku a jeho účelu, nemůžeme ji chápat jen jako prostý historický vývoj od samostatně stojících skříní přes výrobu souprav až po ucelenou skladbu skříňového nábytku, kterou lze bez větších komplikací přeskupovat a kombinovat vzájemně mezi sebou dle požadované užitnosti bez ztráty účelnosti či narušení estetičnosti. Než sektorový nábytek mohl vyrůst až ve svůj fenomén, předcházelo mnoho událostí, bez kterých by nikdy neměl takový úspěch, a je dobré je pro celkovou představu vzniku a smyslu zmínit. Jednou z nejdůležitějších historických změn, které později umožnily výrobu sektorového nábytku, byl přechod z manufakturní výroby na strojní průmyslovou výrobu, umožňující přesnou, rychlou a sériovou výrobu a možnost ji opakovat, což se stalo základem výroby sektorového nábytku. Další příčinou bylo používání nových materiálů: dýhy, arodýhy nebo velkoplošných materiálů – laťovky či dřevotřískových desek. Silnou příčinou byla i samotná doba, kde sílily myšlenky funkcionalismu, které tlačily na zlepšení podmínek bydlení široké vrstvy obyvatel. Zájem trhu se přeorientovává z menší bohaté vrstvy lidí na širokou veřejnost. Důraz funkcionalismu byl kladen na standardizaci, funkčnost, účelnost, levnost, efektivní výrobu a prodej, ale i na prostou krásu předmětů a doplňků bytového zařízení. Standardizace v nábytkářství znamenala vynalezení modulového systému dílců, z nichž lze sestavovat různé nábytkové předměty, na rozdíl od dosavadní výroby individuálních nábytkových kusů. Souvisela též s racionalizací výroby a organizace práce.2 Rozvoji těchto myšlenek pomohly v ČSR a zejména ve Spojených UP závodech dva muži: vrchní ředitel Vladimír Mareček, který byl vynikajícím ekonomem a jehož působení se dotýkalo standardizace nábytku pro sériovou výrobu, a arch. Jindřich Halabala, vedoucí ateliérů Spojených UP závodů od roku 1930, který odpovídal za skladbu výrobního sortimentu, chápal důležitost propagace výrobku jako jeho nedílnou součást a zavedl vysokou úroveň prodeje nábytku v podnikových prodejnách UP. Prodej byl zaměřen i na vzdělávání samotných zákazníků v oblasti zdravého a příjemného bydlení. Dle pamětníků a vzpomínek rodiny právě spolupráce Jindřicha Halabaly a Vladimíra Marečka, dvou mimořádně schopných tvůrčích osobností, určovala směr, kterým se UP závody ubíraly. Jejich společným zájmem bylo dosáhnout v sériové produkci nábytku za předpokladu vysoké kvality výrobků a maximální efektivity práce co největší samostatnosti v dodávkách dřev, polotovarů dílů a doplňků i samostatnosti v oblasti odbytu.3
2 3
Karasová, 2001. Dějiny nábytkového umění IV. Praha, Nakladatelství Argo, 321 s. Chatrný, J. a kolektiv, 2003. Jindřich Halabala a Spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně. Brno, Vydavatelství ERA 134 s.
12
3.1 Komplety a vznik přistavovacího nábytku Výroba kompletů byla zaměřena pro vyšší a střední vrstvy společnosti. Smysl kompletů bylo zařízení jednotlivých pokojů, které měly specifické funkce jako byly dámské a pánské pokoje, kuřárny, jídelny či pracovny. Podle účelu daného pokoje bylo pak možno zakoupit přímo komplet pro danou místnost určený. Komplety nebyly vytvořeny se zřetelem na funkčnost a potřeby bydlících s možností dalšího přistavení jiného kusu nábytku, jejich účel byl hlavně reprezentativní jakožto doklad úrovně majitele.
Obr. 3: Návrh ložnicového kompletu
Sektorový nábytek vznikl v té době, kdy se pro zařizování bytů vyráběly a prodávaly převážně nedílné „komplety“ pro úzce vymezené účely. Největším nedostatkem nábytkových kompletů bylo, že se vyráběly a dodávaly v takových sestavách, které vznikly pro zcela jiné společenské i prostorové podmínky, a proto nemohly vyhovovat v podmínkách podstatně jiných. Jedním z praktických nedostatků bylo, že sestavy nebylo možno účelově pozměnit a doplnit dalším skříňovým nábytkem, aniž by došlo k takovému nahromadění, které znehodnocovalo estetický účin třeba i výtvarně hodnotných jednotlivých předmětů. Výsledný celek byl po takovém nahromadění chaotický a provozně nepraktický. Nedostatek nebyl vždy jen v nedostatcích jednotlivých předmětů, ale vznikl teprve z nutnosti řadit k sobě dodatečně věci, které pro řazení přizpůsobeny nebyly. Jestliže pak stěsnání skříněk vedle sebe nebylo možno vyloučit, protože potřeba úložných prostorů byla naléhavá, pak zbývala jen druhá cesta, upravit skříňky tak, aby je bylo možno řadit těsně k sobě, aniž vznikl neorganický shluk.
13
Řada dílčích skříněk měla tedy vytvořit nový celek, anebo velký celek měl být složen z několika oddělitelných částí, tedy sekcí.4 Výsledkem výše zmíněných myšlenek byla nejprve jedna skříňka používaná jako knihovnička nebo pro ukládání skla, která mohla stát samostatně, nebo ji bylo možno i těsně přistavit. Dalším vývojovým stupněm byl sekretář, který byl navržen jako samostatně stojící kus s možností přistavení. Tyto dva přistavovací kusy se později staly základem vývoje sektorového nábytku a podkladem pro sektorovou řadu H.
Obr. 4: Jan Vaněk (zakladatel Spojených UP závodů): sestavovací nábytek 1926
3.2 Sektorový nábytek řady H Za druhý vývojový stupeň stavebnicového nábytku možno považovat řadu skříněk vyráběných Spojenými UP závody v roce 1928 až 1935 a propagovaných pod označením H jako nábytek sestavovací, později jako nábytek sektorový. Výchozími články této řady byla knihovnička a sekretář arch. Jana Vaňka. Oba typy přizpůsobil později arch. Ivan Kadlčík tak, aby měla zcela nepochybný stavebnicový charakter. Další stavebnicové elementy této řady vznikaly postupně kolektivní spoluprací J. Halabaly, A. Hadače a V. Marečka, který působil zejména na to, aby typy byly vhodné pro hromadnou průmyslovou výrobu a tedy pro masové uplatnění.5 Na konci sedmileté výroby této řady H, po průběžných úpravách a vylepšeních, se daly jednotlivé skříně přistavovat nejen do šířky, ale i do výšky, což umožňovalo mnohem víc variací a stalo se dalším posunem ve vývoji sektorového nábytku. Boky skříněk a horní plochy byly vyrobeny z mořeného pololeštěného dubu a spojeny na pokos. Plochy byly proto hladké bez zřejmých stop po spojení. Dveře osazené na polodrážku byly dýhovány ořechem ve vodorovném směru a leštěny. Přední hrany korpusu byly tedy z části viditelné a tvořily rámování ploch.6
4 5 6
Halabala, J., 1975. Výroba nábytku tvorba a konstrukce. Praha, Nakladatelství SNTL, 320 s. Tamtéž Tamtéž.
14
Tato konstrukce umožňovala bez problémů použít jednotlivé skříňky jako samostatně stojící kusy nábytku. Poskládáním do většího celku ještě nepůsobily tak monolitně jako následující řady.
Obr. 5: Skříňový nábytek řady H, židle s dvojitým pružením H-79, pohovka Modela, stolek H-109 a květinový stojan Dobová propagační fotografie
3.3 Sektorový nábytek řady E Za další stupeň sektorového nábytku možno považovat sektorovou řadu E, která vznikla ve Spojených UP závodech asi v roce 1935. Od řady H se lišila v několika směrech velmi podstatně: Boky jednotlivých skříněk nebyly povrchově opracovány jako plochy viditelné, protože se předpokládalo, že se skříňky budou řadit těsně vedle sebe. Avšak vyráběly se samostatně krycí desky, které se připevňovaly samostatně na prvou a poslední boční stěnu celé sestavy. Toto řešení bylo sice výhodné u vícečlánkových sestav, avšak nebylo výhodné tam, kde musela být bočními stěnami opatřena pouze jediná skříňka. Místo horní půdy měly skříňky pouze dvě úzké lišty, takže byly nahoře otevřené. Otvor byl zakryt dnem horní skříňky, nebo samostatnou deskou, jestliže skříňka nahoře nebyla. Dveře se osazovaly tak, že překrývaly všechny obvodové hrany korpusu.7 Pro odlehčení bylo možno použít kovové nohy, jinak se používal samostatný sokl, který nebyl součástí jednotlivých skříněk, ale vyráběl se nejlépe pro celou sestavu z jednoho kusu. Tak byla zajištěna návaznost jednotlivých částí i na nerovné ploše, ale snížila se jednoduchost variability v případě, že již stojící sestava měla být změněna. Dalším vylepšením bylo i několik typizovaných lišt, které se daly uplatnit přímo při montáži. 7
Halabala, J., 1975. Výroba nábytku tvorba a konstrukce. Praha, Nakladatelství SNTL, 320 s.
15
Základem této řady byl větší počet skříněk, jejichž prostor byl dělen posuvnými skly, plnými dveřmi nebo zásuvkami. V soustavě mohly být i šatníky nebo pohovka, což rozšiřovalo možnost použití. Naposledy byla tato řada vystavena v roce 1947 na výstavě v Domě umění v Brně.
Obr. 6: Sestava nábytku sektorové řady E
3.4 Vývoj sektorového nábytku po roce 1948 Usnesením vlády ze dne 13.4.1948 bylo mimo jiné uloženo ministru techniky, aby dal vypracovat typové plány obytných staveb a normalizovaného bytového zařízení. Ještě téhož roku je komisí sestavenou pro normalizované bytové zařízení přepracována výrobní dokumentace znárodněných Spojených UP závodů, a tak zejména z poslední sektorové řady E vznikají nové řady S (Standard) s moduly šířek 60, 120, 180 cm a SK (Standard kuchyňský), které se vyráběly ve dřevozpracujících podnicích v prvé pětiletce. V roce 1954 vzniká nejpočetnější vyráběná univerzální řada sektorového nábytku s označením U, která je v průběhu 40 let výroby upravována. Roku 1957 vzniká odlehčená sektorová řada U-100, dále pak stojí za zmínku sektorová řada U 500 upravená svými proporcemi i malým obytným prostorům tehdejší bytové výstavby.
16
Obr. 7: Sektorový nábytek řady U-1 – návrh prof. ak. arch. J. Halabala a kol.
Progresivní montovatelný dílcový sektor M-100 navržený v roce 1959 přinesl nový způsob montáže, která byla prováděna až u zákazníka v interiéru z jednotlivých konstrukčních dílů.
Obr. 8: Sestava z dílcové sektorové řady M-100
Centrální plánování a výrobu nábytku mělo na starost Generální ředitelství nábytkářského průmyslu se sídlem v Brně, které sdružovalo velké dřevařské podniky jako Interiér Praha, Jitona Soběslav, UP Bučovice, UP Rousínov, TON Bystřice pod 17
Hostýnem. Pod touto organizací byl založen pro řízený vývoj nábytku Ústav vývoje nábytkářského průmyslu, o jehož založení se velkou měrou zasloužil prof. akad. arch. Jindřich Halabala. Tento ústav si kladl za cíl navázat na úroveň nábytku první republiky, proto zde kromě již výše zmíněných sektorových řad byl navrhován i standardní nábytek, který měl být vyráběn pro potřeby trhu, na kterém zcela chyběl, a určovat další vývoj. To však bylo v rozporu s tehdejší uniformitou a totalitní mocí. Vývojové oddělení tak mělo pro další vývoj nábytku „svázané ruce“ a omezilo svoji činnost na úpravu a vývoj sektorových řad. Zpřístupněné trhy Sovětského svazu, ČSR a jiných socialistických a kapitalistických zemí, na kterých byl nábytek nedostatkovým zbožím, byl ochoten odebírat jakékoli množství kusů nábytku v jakékoli kvalitě, což bylo důvodem, proč byla výroba nábytku podřízena masové výrobě omezující jeho další vývoj. Dalším negativním vlivem této masové výroby byl i celkový pokles kvality. Tím se původní záměr po funkčním, levném a kvalitním nábytku pro zdravé bydlení ztrácí a vrací se do doby kompletů, které jsou normou společnosti, a zákazník se této normě podřizuje – v době kompletů to bylo z důvodů vlastní reprezentace ve společnosti, v době socialismu proto, že neměl jinou volbu.
Obr. 9: Systém Tekton, výroba Hikor Písek-1988
18
Obr. 10: Propagace sektorové řady U-550, časopis Domov č. 2-1977
19
4. PRODEJNÍ POLITIKA SPOJENÝCH ÚP ZÁVODŮ ZA „PRVNÍ REPUBLIKY“ Úspěch Spojených UP závodů nespočíval jen v kvalitních a funkčních výrobcích a organizaci výroby, stejnou měrou se na úspěchu podílela obchodní strategie, která byla ve své podstatě v tehdejší době nadčasová. Dnešní velkoobchodní prodej je s tehdejší obchodní strategií téměř totožný. Spolu se sektorovým skříňovým nábytkem UP závody navrhovaly a vyráběly velké množství doplňkového nábytku (křesla, pohovky, stoly), které byly navrhovány tak, aby doplňovaly skříňový nábytek. Ve výsledku pak tvořil interiér vybavený tímto nábytkem ucelené a příjemné prostředí, které bylo podřízeno funkčnosti a užívání bydlících, nikoli jako ukázka společenské reprezentace. Prodejny Spojených UP závodů byly zařizovány tak, že vystavený nábytek tvořil jednotlivé funkční pokoje, které byly odděleny demontovatelnými stěnami. Každý pokoj byl vybaven tak, aby vypadal jako už zabydlený pokoj, z kterého jako by právě uživatel na malou chvíli odešel. Ve skříni visely šaty, postele byly ustlány a na nočním stolku svítila lampička, na stole ležela rozečtená kniha a odložené brýle, nechyběly záclony, závěsy, koberce. Kuchyňský nábytek (tehdejší „kredenz“) byl zcela vybaven hrnci, talíři i příbory. Nakupující měl pocit, že si nemůže koupit pouze vybrané kusy nebo sestavu nábytku, ale veškeré vybavení celého pokoje, které spolu s nábytkem působí jako neoddělitelné komponenty velké skládačky, která je uceleným obrazem funkčnosti a krásy. Spojené UP závody měly sepsány smlouvy s kvalitními výrobci koberců, záclon, kuchyňského i jiného vybavení, které ve svých prodejnách prodávaly. To neslo další zisky z prodeje a zákazník tak mohl v jedné prodejně nakoupit téměř veškeré bytové zařízení pod jednou střechou, což je v dnešních dobách běžnou výsadou velkoobchodů. Prodejci dbali na spokojenost zákazníka, protože dobře věděli, že spokojený zákazník se rád vrátí a doporučí firmu dalším. Pro focení propagačních fotografií měly Spojené UP závody v Brně na Josefské 14 ateliér, kde se fotily firemní výrobky a tvořily reklamní materiály. Zásadou reklamy nebylo upoutat na výrobky pozornost za každou cenu, ale zároveň zákazníka informovat a poučit o správné úrovni bydlení. Celková prodejní strategie UP závodů neměla na trhu s bytovým zařízením konkurenci a ostatní firmy se jí musely rychle přizpůsobovat. Také úroveň způsobu prodeje v prodejnách UP závodů byla v tehdejší době na vrcholu. Firma měla při tvorbě nábytku tyto hlavní cíle: krásný kvalitní a levný nábytek pro širokou veřejnost, funkční a zdravé bydlení.
20
Obr. 11: Ivan Kadlčík, reklama – inzertní stránka v dobovém tisku (1929)
21
5. SOUČASNÝ SEKTOROVÝ NÁBYTEK Na současném trhu se vyrábí nepřeberné množství rozličného sektorového nábytku co do velikosti používaných modulů, designérského provedení, materiálů i zaměření jednotlivých sektorových řad (obývací pokoje, ložnice, kanceláře, předsíně, příp. s širokým použitím). Z tohoto důvodu není vůbec snadné, ba ani možné dnešní sektorový nábytek popsat a rozdělit tak, aby byly jasně rozčleněny do určitých skupin všechny nabízené sektorové řady. Jakékoli rozdělení v dnešní době je proto nutno brát s rezervou. Podle velikosti jednotlivých řad (programů) můžeme současný sektorový nábytek rozdělit do tří skupin: • úzké řady, • střední řady, • široké řady. Pro lepší představu jsem se snažil ke každé skupině vybrat jako příklad takovou sektorovou řadu, která danou sektorovou skupinu co možná nejlépe reprezentuje.
5.1 Úzké řady Skládají se z řady nábytku, ve které je každý nábytkový předmět jen v jedné variantě lišící se typem dveří (plné/prosklené), nebo typem úložných prostor (police/regál), avšak členění korpusu zůstává stejné. Hloubka nábytku se nabízí jen v jedné velikosti. Zákazník si u těchto řad vybírá pouze z několika základních druhů dezénů materiálu a typ otvírání dveří (levé/pravé). Ze všech sektorových řad mají nejmenší možný počet kombinací vzhledem k obsahu celé řady. Svou funkčností se většina současných nabízených úzkých řad podobá spíše nábytku přistavovacímu, kdy jednotlivé kusy jsou uzpůsobeny tak, by je bylo možné dobře přistavovat, avšak stavět na sebe lze pouze ojedinělé kusy z celé řady. To ovšem vzhledem k množství výrobců a jejich programů není pravidlem. Jsou i úzké sektorové řady, které jsou založeny na sestavování jednotlivých menších nábytkových kusů ve větší celky řazením i nastavováním. Použití je většinou účelově zaměřené na obývací nebo jiné prostory. Jako příklad jsem vybral úzkou sektorovou řadu Foscari od výrobce Bog Fran určenou pro vybavování obývacích pokojů a jídelen. Tato řada je vyrobena z laminované dřevotřískové desky v dezénu dub a skládá se z 25 nábytkových segmentů.
22
Obr. 12: Sektorová řada Foscari, soubor segmentů
Obr. 13: Interiér sestavený z řady Foscari
23
5.2 Střední řady Skládají se (podobně jako úzké řady) z řady nábytku, avšak každý nábytkový předmět má různý počet možných variant lišících se vnitřním členěním úložného prostoru. Zákazník si pak vybere ze základní řady typ nábytku a ze souboru tohoto konkrétního nábytku vyhovující variantu. Vzhledem k velikosti celého souboru střední sektorové řady není možno v jednom zařizovaném prostoru použít všechny nábytkové předměty. To je předpokladem k tomu, aby se z jednotlivých kusů vytvořily vhodnou kombinací různé sestavy lišící se po stránce estetické i po stránce funkční. Celková skladebnost záleží na výrobci a jeho výrobním programu. Na současném trhu je středních řad méně než řad úzkých. Při doplňkovém prodeji specifických nábytkových výrobků (kancelářské stoly, PC-stoly, věšáky) mají tyto řady široké možnosti uplatnění. Za příklad střední sektorové řady jsem si vybral řadu Trend firmy Monarc s. r. o. Její nábytek se vyrábí ve dvou variantách, které se navzájem liší provedením čelních ploch: ve variantě TREND jsou čelní plochy vyrobeny z laminované dřevotřísky olepené dokola ABS hranou, ve variantě TREND PLUS jsou čelní plochy vyrobeny z MDF desky ozdobně frézované a zalisované fólií. Sektorová řada Trend obsahuje skříně, regály, komody, psací stoly, televizní stolky, závěsné skříně a jejich různé varianty. Má také široký sortiment nábytkových doplňků, např. poličky a prvky pro předsíň a ložnice. V konečném důsledku se tedy tato řada může použít pro vybavení obývacích pokojů, pracoven, předsíní, dětských a studentských pokojů, ložnic i kanceláří. Zákazníkovi je na internetovém obchodě při objednávání sektorové řady Trend nabízeno: • Jednotlivé prvky sestavy • Hloubky (u některých typů) • Orientace závěsů dvířek: pravá/levá • Orientace zakončovacích rožků podle čelního pohledu: pravý/levý • Dezén korpusu a dvířek (cca 30 dezénů) • Dezén skla: čiré/kouřové • Typ dvířek: lamino/prolis • Typ věšáku • Typ úchytky • Případné atypy včetně popisu a nákresu (výrobu atypů nutno konzultovat s výrobcem) • Ostatní nábytek: židle, stoly, PC-stoly, konferenční stoly, lavice, postele, matrace, rošty, sedací soupravy a kuchyňské linky
24
Obr. 14: Sestava z sektorové řady Trend
5.3 Široké řady Na rozdíl od předcházejících dvou sektorových řad, kde základem je určitá vlastní řada nábytku, která je více méně modulově propracovaná, se u širokých sektorových řad opakuje jeden rozměr, základní modul. Velikost nábytkových předmětů je pak násobkem základního modulu jak na výšku a šířku, tak i na hloubku. Proto do jisté míry taková sektorová řada může působit poněkud monotónním dojmem, avšak zákazníkovi nabízí největší počet možných variant jak velkým obsahem jednotlivých nábytkových předmětů, tak i vlastní dobrou skladebností. Zákazník si pak vybírá ze základní velikosti korpusu, která je zvyšována o jednotku základního modulu. Dalším krokem je zvolení vnitřního členění vybraného korpusu, které je zpravidla velmi obsáhlé a nabízí velký výběr. Svou velikostí je hlavním výrobním programem podniku a dále se rozvíjí a upravuje dle trendů a nových potřeb zákazníka, funkcí, materiálů i nových výrobních technologií. Jako příklad široké sektorové řady jsem vybral program Montana stejnojmenné dánské firmy. Jedná se o velmi propracovanou širokou řadu, která může svou funkčností dobře plnit své účely v domácím prostředí, v kanceláří, v knihovnách, na úřadech i ve školách. Lidé chtějí svobodu ve vyjádření jejich kreativity osobní volbou. Abychom tomu vyšli vstříc, je Montana navržená tak, aby Vám umožnila sestavit si svůj vlastní systém neomezeným počtem způsobů. Montana chce zlepšit kvalitu života doma i v práci každému z vás – je založena na přísných požadavcích na funkčnost, estetiku, životní prostředí, ekonomiku a etiku.8 Základním kamenem sektorové řady Montana je míra 5,7 cm, která je označována jako „hvězdná jednotka“. Je základní mírou rastrového systému sektorové řady. 8
Peter J. Lassen, Montana philosophy, [online] citováno 13. května 2008 Dostupné na World Wide Web:
.
25
S touto jednotkou a jejími násobky se pak můžeme setkat u přepážek, příček, sekcí, mezistěnách, policích, regálech, římsách, stojanech, podstavcích, přihrádkách, roštech i zásuvkách.
Obr. 15: Montana, rastrový systém
Obr. 16: Montana, hloubkové moduly
Rozpětí řady Montana zahrnuje 223 příkladů nábytkových výrobků, které si zákazník přizpůsobuje k vlastním potřebám výběrem vhodného materiálu (cca 50 možných dezénů a barev) a přídavných komponentů.
Obr. 17: Montana, možnost členění základního korpusu
Základní a policové výrobky je možné doplnit přídavnými doplňky: policemi, dvířky, zásuvkami, mezipatrem, mezistěnou, osvětlením, nábytkovými kolečky a jinými doplňky zvyšujícími užitnou i estetickou různorodost. Výrobky mohou být postaveny na podstavec, sokl či lištu, příp. se závěsnými „podporami“ pověšeny na zeď. Na hlavních stránkách firmy Montana
je volně ke stažení program, ve kterém jednoduchým způsobem nakreslíme základní půdorys místnosti, zadáme rozměry stěn a zvolíme jejich barvu či strukturu, umístíme okna a dveře, popřípadě schodiště. Takto navrženou místnost pak můžeme vybavovat veškerým nábytkem Montana. 26
Program umožňuje u každého korpusu zvolit: • členění úložného prostoru (skříňka, police, zásuvky a jejich kombinace) • hloubku korpusu • barvu korpusu • barvu čelních ploch (dvířek, zásuvek) • barvu zad • v případě prosklených dveří dezén skla • vnitřní vybavení (nábytková kolečka, pořadače, zámek aj.) Výstupem tohoto programu je 3D-vizualizace sestavená zákazníkem s přehledem zvolených kusů nábytku a jejich úpravou a vybavením. To může sloužit jako podklad pro objednávku.
Obr. 18: Montana, výstupní vizualizace prodejního programu
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Montana již několik let aktivně pracuje v oblasti životního prostředí. Kvůli ohledu na přírodu, zaměstnance, uživatele a budoucnost je samozřejmostí, že si vždy musíme být vědomi dopadu na životní prostředí a proto pracovat s jakýmkoliv možným vztahem k životnímu prostředí. Na jaře 2007 jsme dosáhli mezníku v enviromentální práci, když jsme změnili výrobu z kyselinotvrdnoucích laků na laky na vodní bázi. Tyto nové laky nesnižují životnost a není žádný rozdíl ani v počtu barev montanské palety (42 barev).
27
Laky na vodní bázi fakticky nevypouštějí žádné výpary VOC – těkavých organických sloučenin, a absolutně žádný formaldehyd, což znamená revoluční zlepšení ovzduší v interiéru, když používáte Montanu doma nebo v práci. Stejně tak jako emise uhlíku porušuje i VOC ozonovou vrstvu, a díky snížení emisí VOC ze 100 tun na 5 se Montana podílí na snahách zmírnit globální oteplování. 12. března 2004 bylo Ekologické oddělení a Audit scheme v Montaně oceněno podle standardů certifikátu ISO 14001.9 ZDRAVÍ A BEZPEČNOST PRÁCE Co se týče zdraví, má Montana v úmyslu pokračovat ve svém skvělém rekordním výsledku nulových průmyslových nehod za poslední roky. Pracujeme na udržení osvědčeného systému zdraví a bezpečnosti v práci a zároveň pokračujeme ve zlepšování potřeb, řešení a naléhavosti příležitostí v pracovním prostředí. Montana podporuje dobré zvyky/morálku a vytvořila politiku „předcházení“ v oblasti alkoholu, kouření, stravování a cvičení. V přidělování práce pamatuje Montana na své zaměstnance a jejich potřeby individuálně. Proto byla stanovena jiná/oddělená politika/zacházení pro mladé, těhotné nebo seniory a pro pracovníky, kteří jsou nějakým způsobem handicapovaní, a těchto metod se držíme.10 Vnitropodniková a venkovní politika, velmi dobře propracovaná sektorová řada i způsob prodeje, které Montana propaguje, napomáhá dobrému jménu i prodeji tohoto sektorového nábytku. Tuto skutečnost potvrzuje i fakt, že Montana má své dealery ve 24 zemích světa (Německo, Rusko, Austrálie, Japonsko, USA, …).
Obr. 19: Montana
9
10
Anonym, Environment, [online] citováno 13. května 2008. Dostupné na World Wide Web: . Tamtéž
28
6. DNEŠNÍ PRODEJ SEKTOROVÉHO NÁBYTKU Dnešní výroba sektorového nábytku a nábytku obecně není v podstatě ničím omezována. Hlavním faktorem, který ovlivňuje výrobu, se stala ekonomická stránka, která se snaží o co nejlevnější produkci nábytku tak, jak ji podporují i velkoobchody předhánějící se ve slevách. Tento trend má za následek nízkou kvalitu nábytku, který se tak stává konzumním zbožím. Dnešní způsob prodeje sektorového nábytku na trhu můžeme teoreticky rozdělit do dvou základních skupin: • velkoobchodní prodej, • prodej výrobcem.
6.1 Velkoobchodní prodej Zpravidla jsou zde nabízeny úzké řady sektorového nábytku s menší možností je doplňovat dalšími kusy nábytku z jiných řad bez narušení celkového vzhledu. Tyto řady se na trhu vyskytují hojně. Prodávají se ve velkoobchodních řetězcích a ve všech prodejnách s nábytkem a navzájem se liší designérským provedením a zdobnými prvky (kovové lišty, kování, druh skla, kombinace materiálu, profilovaná dvířka, …). Jsou uzpůsobeny tak, aby si zákazník mohl vybírat z velkého množství provedení jednotlivých programů (sektorových řad). Každý program pak obsahuje různě velkou řadu vlastních kusů nábytku v daném provedení v několika nabízených dezénech. Cílem je zajistit – při standardní užitnosti – odlišnost mezi jednotlivými programy.
Obr. 20: Slevy reklamních materiálů lákající k nakupování
29
Výhodou velkoobchodního prodeje je velký výběr z nabízených produktů souvisejících s bydlením. Nakupující má možnost vybírat nejen z nábytku skříňového, ale i sedacího, ložnicového, kuchyňského a obývacího, včetně bytových doplňků. To je pro zákazníka lákavé, jelikož vše, co potřebuje a je spojeno se zařizováním interiéru, zde najde, i když v menším množství než v jednotlivých specializovaných obchodech. Další výhodou velkoobchodního prodeje je masová reklama v televizi, rozhlase i na plakátech, které lákají na nejlevnější ceny a slevy výrobků, na což dnešní zákazník hodně dá.
6.2 Prodej výrobcem Na dnešním trhu je možné nalézt i kvalitní výrobce nábytku, kteří mají snahu své výrobky nabízet na vlastních internetových stránkách, nebo ve firemních prodejnách. Takový výrobce dbá na kvalitu svých výrobků, jelikož spokojenost spotřebitelů a dobrá pověst mu přináší nové zákazníky, ale není to vždy pravidlem. Prodej ve vlastní režii též snižuje celkovou cenu výrobku, která není navýšena o další obchodní marži. Tím se výrobce může cenově přiblížit velkoobchodním řetězcům a udržet si své místo na trhu. Velmi záleží na firemní politice a výrobním programu každého výrobce. Většina výrobců preferuje výrobu z laminovaných konstrukčních desek, ale najdou se i výrobci vyrábějící z dýhovaných dřevotřískových desek i z masivních materiálů. Sjednocujícím faktorem je však v prodeji individuálnější přístup, kdy se výrobce snaží zákazníkovi vyjít vstříc. Zákazník ovlivňuje více celkový vzhled objednaného nábytku. Vybírá si zpravidla z většího výběru dezénů, může si zvolit odlišný dezén korpusu a dvířek či typ úchytky, je zde i možnost individuální výroby atypických kusů po osobní konzultaci s výrobcem.
Obr. 21: Sektorový nábytek firmy Hülsta
30
7. VÝZNAMNÉ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ TVORBU SEKTOROVÉHO NÁBYTKU
7.1 Materiály Před výběrem vhodného materiálu pro konkrétní výrobek je dobré si uvědomit širší vztahy mezi materiálem, výrobkem i výrobou samotnou. Materiál, ze kterého je zhotoven jakýkoliv předmět, je dalším důležitým činitelem, jenž spolu s technologií ovlivňuje tvorbu nábytku, jeho kvalitu a tvar. Každý materiál má určité fyzické, chemické, estetické, popř. jiné vlastnosti, které určují jeho druh a odlišují jej od materiálů jiných. V souhrnu těchto vlastností hodnotíme některé jako dobré, některé jako špatné a některé jako nevýznamné. Hodnocení může mít však platnost relativní a nikoli absolutní, podle toho, k čemu má být materiálu použito nebo jakou funkci má plnit. Táž vlastnost daného materiálu může být u některého výrobku nebo některé jeho součásti velmi cenná a žádoucí a u jiného nevýznamná nebo nežádoucí. Při hodnocení vlastností materiálů nutno proto vycházet z jistých dílčích hledisek důležitých pro konkrétní použití, nebo pro určitý způsob zpracování. Tentýž materiál pro nějaký konkrétní účel hodnotí však jinak technik a technolog, jinak výtvarník a jinak ekonom. Z hlediska těchto zájmů sleduje se potom: • materiál jako činitel technický, • materiál jako činitel estetický, • materiál jako činitel ekonomický.11 Materiál jako činitel technický Každý předmět musí mít jistou míru odolnosti proti destrukci a opotřebení. Stupeň této odolnosti závisí mimo jiné na použitých materiálech. Hlavním faktorem ovlivňujícím výběr materiálu po stránce technické jsou jeho fyzikální, mechanické, popřípadě chemické vlastnosti a jejich jednotlivé vztahy k danému výrobku a jeho odolnosti. Materiál jako činitel estetický Každý materiál má svou přirozenou strukturu a barvu povrchu. Tyto vlastnosti můžeme v průběhu výroby do jisté míry upravovat a měnit v závislosti na použité technologii, a tím vytvářet různé možnosti ztvárnění. Volba materiálu je počátečním krokem při navrhování a promítá se v konečné estetice výrobku, proto musí být dobře zvážena. Materiál jako činitel ekonomický Podstatnou položkou při tvorbě ceny výrobku jsou vstupní materiály a tato cena má velkou váhu i při jejich výběru. Neměl by však být přitom upřednostňován materiál, který by mohl snížit kvalitu výrobku a jeho trvanlivost – u výrobků s předpokládanou dlouhou dobou užívání je nutné používat materiálů kvalitních i v případě, že výrobek bude dražší. 11
Halabala, J., 1975. Výroba nábytku tvorba a konstrukce. Praha, Nakladatelství SNTL, 320 s.
31
7.1.1 Konstrukční materiály pro výrobu sektorového nábytku V této kapitole obecně popisuji velkoplošné materiály, které se pro výrobu sektorového nábytku používají – výpis těchto materiálů uvádím v příloze. Hlavním cílem bylo zmínit některé nové materiály, které se pro výrobu nábytku zatím používají v ojedinělých případech, ale jejichž použití, příp. použití materiálů podobných vlastností, v blízké budoucnosti předpokládám i při výrobě sektorového a velkosériového nábytku. Velkoplošné materiály dělíme na: • aglomerované • překližované 7.1.2 Aglomerované materiály Pod pojmem aglomerované materiály rozumíme výrobky z dřevních anebo jiných lignocelulosových částic, získaných dezagregací rostlinného materiálu a jejich rekonstrukcí na plochu nebo na tvarové výrobky. Aglomerované materiály překonávají do značné míry nevýhody dřeva – heterogenitu, anizotropii, rozměrovou nestálost, přičemž uchovávají většinu vlastností dřeva. Aglomerované materiály se dělí na třískové a vláknité desky, které mají celou řadu předností: • • • • • • • • •
velkoplošnost, izotropnost a homogenní strukturu bez přírodních vad, široký sortiment (hustota, tloušťka, pevnost, speciální povrchové úpravy), příznivé mechanické vlastnosti vzhledem k hustotě, nízkou tepelnou vodivost, dobré akustické vlastnosti, možnost lepení a spojování klasickými spojovacími prostředky, vhodnost pro různé povrchové úpravy, nízké nároky na kvalitu vstupní suroviny.12
Příloha: Text strana: 4. 7.1.3 Překližované materiály Překližované desky definujeme jako desky vyrobené slepením dvou nebo více elementů (dýh, laťovkového středu a jiného materiálu), jejichž tloušťka je menší než jejich šířka nebo délka. Překližované desky dělíme na: • překližky – přeližované desky ze dvou nebo více vrstev loupaných nebo krájených dýh, slepených a slisovaných kolmo ke směru vláken, • laťovky – překližované desky vyrobené oboustranným překlížením laťovkového středu dýhami lepenými kolmo ke směru dřevních vláken.13 Příloha: Text strana: 5.
12 13
Hrázský J., Král P., 2007. Kompozitní materiály na bázi dřeva, Část 1: Aglomerované materiály. Trávník, A., 2003. Výroba dřevěného nábytku, část I.
32
7.1.4 Nové materiály Vysokotlaké dekorativní lamináty – HPL firmy Oberflex Mají velmi rozsáhlé využití, především na základě různých druhů dřevin, povrchů, kolekcí, textur, formátů a v neposlední řadě také odolnosti. Povrch Oberflex je vytvořen tak, že je na dýhu nalisována melaminová pryskyřice. Lamináty Oberflex jsou nabízeny v 5 různých površích lišících se vzhledem.14
Obr. 22: Struktura HPL-laminátů firmy Oberflex
Birdwing-Starlight Materiál vyrobený z termoplastických hmot, který se vyznačuje velmi dobrými zvukově-izolačními, tepelnými a elastickými vlastnostmi. Má nízkou hmotnost, je odolný proti vlhkosti a tepelně zpracovatelný. Nabízí výběr z mnoha barev a provedení. Možnost použití: bytové a kancelářské zařízení, nábytek, posuvné dveře, dělicí stěny, fasády, vybavení divadelních jevišť, zařízení televizních studií, vnitřní a veletržní výstavba.
Obr. 23: Skříňka z materiálu Birdwing-Starlight 14
Anonym,Laminát (HPL) [online] citováno 13. května 2008. Dostupné na World Wide Web: <www.oberflex.cz />.
33
Corian® Originální povrchový materiál, jehož výhradním výrobcem je americká firma DuPont. Byl vynalezen v polovině šedesátých let a dnes je využíván v celé řadě oborů. Používá se v domácnostech, v komerčních interiérech, vyrábí se z něho nábytek a díky svým výjimečným vlastnostem také slouží ke speciálním aplikacím. Jako neporézní materiál, při jehož spojování nevznikají spáry, vytváří dokonale hladkou pracovní plochu, do které špína ani bakterie neproniknou. Případné škrábance a vrypy lze snadno a bez následků odstranit. Jde o atraktivní, stálobarevný materiál s velmi dlouhou životností. Na tento materiál se vztahuje 10letá záruka firmy DuPont. Jeho mimořádná životnost, snadná údržba a snadnost drobných oprav znamenají v konečném důsledku úsporu finančních prostředků.
Obr. 24: Materiál Corian®
7.2 Konstrukce úložného nábytku Při navrhování každého nábytkového výrobku je velmi důležitá konstrukce, která vyplývá z provedení výrobku, použitých materiálů, dostupné technologie podniku, požadavků na hromadnou výrobu, jednoduchost montáže i na kvalitu. Navržení dobrého konstrukčního řešení zkracuje čas výroby a zvyšuje kvalitu výrobku. V kapitole je popsáno základní rozdělení konstrukce korpusů a úloha některých částí korpusu. Jednotlivé příklady s vyobrazením nejpoužívanějších konstrukcí jsou v příloze. Pro vytvoření korpusů musí být plochy v rozích navzájem spojeny. To může být na tupo, na pokos, nebo u masivních materiálů na ozuby. Základní konstrukci korpusů nábytku můžeme rozdělovat na: • nedemontovatelnou, • demontovatelnou. 34
7.2.1 Nedemontovatelné konstrukce Jsou to takové konstrukce, které po složení v hotový výrobek neumožňují opětovné rozložení na jednotlivé konstrukční části (pera, kolíky, folding-systém). Příloha: Text strana: 6-7. 7.2.2 Demontovatelné konstrukce Demontovatelné konstrukce umožňují v případě potřeby výrobek bez poškození rozložit na jednotlivé konstrukční části. Aby se velké skříně mohly účelně balit, transportovat a montovat, jsou jejich jednotlivé dílce spojovány demontovatelně. K tomu je k dispozici celá řada demontovatelného spojovacího kování, které samostatně nebo v kombinaci s kolíky drží pohromadě části korpusů bez lepidla, mechanicky. Rozlišují se v podstatě jednodílné spojovací šrouby, šrouby s příčnými (válcovými) maticemi, trapézové spoje a excentrická kování.15 Příloha: Text strana: 8. Záda Záda musí u skříňového nábytku splňovat dvě úlohy. Mají uzavírat skříň na zadní straně a zajišťovat skříňový korpus v pravém úhlu, aby byla zaručena dobrá funkce dveří a klopen.16 Příloha: Obrázek 14, strana: 9 Uzavírání skříní Prostor skříně je přístupný teprve po částečném nebo úplném odstranění jedné z ohraničujících stěn. Nejčastěji je to stěna přední, ale může to být i stěna boční nebo horní. Způsobů uzavírání skříňového prostoru je několik a každý z nich může mít další alternativy. Volba způsobu uzavírání závisí především na účelu skříně a na výtvarném zájmu. Těmto zájmům je podřízena i volba konstrukčních materiálů a konstrukční koncepce.17 Příloha: Obrázek 15, strana: 10 Závěsy Závěsy jsou technickým zařízením, které jako mezičlánky spojují dveře s korpusem skříně, popřípadě dvě jiné součásti nějakého předmětu tak, že je možné částečné otáčení zpravidla na vertikální nebo horizontální ose. Závěsy musí trvale zachovat potřebný vztah jedné k druhé části. Pro zachování tohoto vztahu jsou důležité především tyto předpoklady: • odolnost závěsu proti ulomení, vyhnutí a mechanickému opotřebení, • pevnost materiálu, na který je závěs upevněn (rostlé dřevo, laťovka, třísková deska a podobně),
15
16 17
Wolfgang, N., 2003. Konstrukce nábytku Nábytek a zabudované skříně. Praha, Nakladatelství Grada Publishing, 400 s. Tamtéž Halabala, J., 1975. Výroba nábytku tvorba a konstrukce. Praha, Nakladatelství SNTL, 320 s.
35
• vhodnost a kvalita prostředků, kterými je závěs připevněn (šrouby, vruty, hřebíky, trny, závlačky, lepení), • kvalita práce spojená s upevněním závěsu. U většiny druhů je závěs zároveň jedním z prvků estetického ztvárnění. Závěsy na nábytkovém předmětu nepředstavují však jenom svou vlastností technickou a estetickou hodnotu, ale svou kvalitou zvyšují nebo snižují užitnou hodnotu celého výrobku.18 V dnešní době existuje nepřeberné množství nejrůznějšího nábytkového kování. Každý výrobce kování používá pro upevnění jiné rozteče otvorů a nabízí své výrobky v různých provedeních i povrchových úpravách. Proto považuji za zbytečné je v této práci víc rozepisovat nebo uvádět jednotlivé typy kování. V tomto ohledu je mnohem jednodušší a užitečnější vyhledat příslušný katalog od výrobce. 7.2.3 Vnitřní vybavení skříní – drátěné programy Dnešní drátěné programy našly široké použití především u kuchyňského nábytku, kde jsou hojně používány – jednak pro vnější ukládání věcí, hlavně však jako vnitřní vybavení kuchyňských skříní. Jejich výhody jsou nesporné: jsou hygienické a snadno čistitelné, umožňují využití i špatně dostupných míst, dovolují obsah skříňky teleskopicky vysunout celý ven, do horních kuchyňských skříněk jsou nabízeny jako vnitřní vybavení sklopné police, kdy můžeme úložné police sklopit, tím snížit jejich výšku, přiblížit je uživateli a tak mu umožnit jednodušší manipulaci s uloženými předměty… Pro tyto a jiné výhody mají v dnešní době velký úspěch a jejich použití se rozšiřuje i u ostatního úložného nábytku (sklopné tyče, výsuvné drátěné koše a police, výsuvné botníky, prádelní koše, koše na čisticí prostředky, věšák na příslušenství k vysavači…).
Obr. 25 Ukázka drátěného programu
18
Halabala, J., 1975. Výroba nábytku tvorba a konstrukce. Praha, Nakladatelství SNTL, 320 s.
36
7.3 Úložné prostory Úložný nábytek, jak už z názvu vyplývá, slouží pro ukládání předmětů. Od toho se odvíjí velikost úložných prostorů v nábytku a tím i velikost nábytku jako takového, způsob uložení i uzavírání nábytku a další požadavky, které mají vliv na celkovou funkčnost, vzhled i velikost ukládacího nábytku. U skladebného sektorového nábytku, aby byl co nejfunkčnější při širokém použití, jsou na ukládání předmětů kladeny zvlášť vysoké požadavky. Proto je dobré pochopit vztahy mezi ukládanými předměty a úložným prostorem. Racionální provoz domácnosti a vytváření žitého prostoru přímo závisí na vyřešení ukládání předmětů. Zvyšování životní úrovně je spojeno s růstem množství předmětů osobní potřeby, a ty je nezbytné umístit v bytě. Bytový prostor je však limitován a ani v budoucnosti nelze počítat s narůstáním plošných výměr. Především z důvodů úspory prostoru je ukládání předmětů v bytě prvořadým problémem.19 Při řešení problematiky úložných prostorů je nutné odpovědět na otázky: • • • • •
správného dimenzování a stanovení objemů úložných prostorů, účelného ukládání a pořádku v bytě, pohody při ukládání a odkládání, změny vnitřního vybavení, situování úložných prostorů v bytě.
7.3.1 Dimenzování a stanovení objemů úložných prostorů Při určování rozměrů a objemů funkčních celků úložného nábytku budeme vycházet nejprve z rozměrů jednotlivých ukládaných předmětů a z prostoru nezbytně potřebného při ukládání, vyjímání i manipulaci s předměty. Tento rozměr nezbytně funkčního prostoru je základní jednotkou měření objemů úložných prostorů. Násobení počtu ukládaných předmětů (s přidáním počtu odpovídajících manipulačních rozměrů) stanovíme funkční celek (botník, šatník, knihovnu apod.). Funkční rozměr základní jednotky ukládaného předmětu je objektivně měřitelný. Množství předmětů, které potřebujeme ukládat, je zjistitelné individuálně. Pro hromadnou bytovou výstavbu a hromadnou výrobu tohoto zařízení nezbývá než stanovit předpokládané potřeby. Dimenzování úložných prostorů by mělo odpovídat skutečným potřebám uživatelů bytu a určité rezervě předpokládaných potřeb přírůstku objemů v budoucím vývoji.20 Příloha: Obrázek 16 a17, strana: 11-12 7.3.2 Účelné ukládání a pořádek v bytě Pořádek je organizace, a teprve je-li promyšlená, je pořádek snadno udržitelný.21
19 20 21
Dlabal, S., Kittrichová, E., 1977. Nábytek,člověk bydlení. Úbok Praha. 178 s. Tamtéž Chatrný, J. a kolektiv, 2003. Jindřich Halabala a Spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně. Brno, Vydavatelství ERA 134 s.
37
Pro účelnost ukládání i pro udržení pořádku je potřeba navrhnout úložné prostory tak, aby byly jednoduše přístupné a umožňovaly jednoduché ukládání i vyjímání věcí. Samotné uložení věcí musí být přehledné. Tyto vlastnosti si musí úložný nábytek zachovat i při změně potřeby ukládaných věcí v průběhu užívání, z čehož vyplývá potřeba změny v členění úložných prostor v čase. 7.3.3 Pohoda při ukládání a odkládání Úložný nábytek slouží k ukládání a odkládání předmětů. Oproti ostatním nábytkovým druhům, kde je výchozím podkladem pro stanovení rozměrů antropometrická skutečnost, jsou základní rozměry určovány především ukládanými předměty. Současně jsou rozměry bytových zařízení sloužící k ukládání a odkládání ovlivňovány rozměry lidského těla. Podle námahy, kterou ukládání vyžaduje, byla stanovena tři pásma dosahů. Stanovení těchto pásem bylo provedeno z optimálních dosahů žen, které jsou fyzickým růstem v průměru nižší než muži. Ukládání a odkládání je současně ovlivněno hledisky orientace zrakem. I zde byla základem výška horizontu ženské populace. Pásma dosahů byla stanovena na: • pasáž dosažitelnou bez ohnutí nebo pokleknutí a bez pomoci vystoupení na plochu umístěnou výše, než je podlaha, • pasáž snadno dosažitelných míst bez ohnutí nebo pokleknutí, • pasáž dosažitelnou pouze při postavení na plochy situované výše, než je podlaha.22
Obr. 26: Studie výškového rozdělení úložných prostorů. Vztah antropometrických rozměrů, výškových rozměrů prostorů v závislosti s vhodným ukládáním předmětů.
22
Dlabal, S., Kittrichová, E., 1977. Nábytek,člověk bydlení. Úbok Praha. 178 s.
38
7.3.4 Změna vnitřního vybavení Bydlení je proces který se neustále vyvíjí, proto se musí určitým způsobem vyvíjet, lépe řečeno přizpůsobovat i nábytek, zejména jeho úložné prostory. Předmětné prostředí prochází vývojem. Do domácnosti přicházejí předměty, které byly v době stavby neznámé. Dnešní nově stavěné byty a dimenzované úložné prostory budou sloužit v konstelacích, které se budou od dneška lišit. Proto je žádoucí, aby vnitřní objemy úložných prostorů byly variabilní, aby poskytovaly možnost zaměnitelnosti vnitřního vybavení a umožňovaly doplňování dalším úložným zařízením. Při stanovení potřeb objemů úložných prostorů je potřebné vycházet z počtu všech členů domácnosti.23 7.3.5 Situování úložných prostorů v bytě Má-li návrhář navrhnout takový nábytek, který má být účelný a dokonale užitný nejen po stránce ukládání věcí, ale taktéž po stránce situování nábytkového předmětu či celé sektorové sestavy v bytě, musí při návrhu vycházet z určitých předpokladů, které vycházejí z velikosti bytu a využití prostoru tak, aby nevznikal po umístění nábytku špatně využitelný prostor a aby nábytek byl v interiéru vhodně umístěn – tak, aby nebránil užívání ostatních předmětů v místnosti (otvírání dveří, přístup k oknům, k topení). Kromě vztahu „člověk a nábytek“ si tedy musíme všímat i vztahů dalších, jako „nábytek a prostor“, a především vztahu „člověk – prostor – nábytek“. Nábytek je podřízen jak potřebám člověka, tak prostoru, který nemůže ovládat tak, aby v něm už nebylo pro člověka místo. Musí se přizpůsobovat potřebám člověka i prostoru natolik, aby usnadnil plynulý chod domácnosti, její dobrý provoz.24 Je-li sektorový nábytek modulově dobře řešen a obsahuje-li celková sektorová řada dostatek nábytkových segmentů, dá se pomocí různých skříňových elementů sestavit zařízení do každé místnosti bytu a vytvořit prostor i s velmi náročnými estetickými i funkčními požadavky, aniž by nábytek zabíral nevhodně místo, nebo bránil v bytě jiným předmětům v užívání.
7.4 Hromadná výroba a dnešní technologie Návrh a výroba sektorového nábytku je úzce spjata s hromadnou výrobou. Už na začátku vzniku sektorového nábytku stála jako hlavní podmínka návrhu i jeho vývoje hromadná výroba, která umožnila vyrábět kvalitní, funkční a hezký nábytek za nízkou cenu. U dnešního navrhování sektorového nábytku hraje faktor hromadné výroby ještě důležitější úlohu, protože dnešní výrobní technologie a strojní vybavení umožňují již takovou automatizovanou výrobu, kdy je velmi nízká spotřeba lidské práce a dá se zvýšit efektivnost využití strojů. Pro efektivní využití dnešních technologií a strojních zařízení je důležitá úspora času při výrobě. Zdroje úspor nejsou jen v oblasti výroby, ale jsou dány už samotným 23 24
Dlabal, S., Kittrichová, E., 1977. Nábytek,člověk bydlení. Úbok Praha. 178 s. Tamtéž
39
návrhem sektorového nábytku a jeho konstrukce. Efektivnost výroby tedy závisí jak na způsobu řešení navrženého projektu, tak i na strojním vybavení daného podniku a jeho výrobních technologiích. Proto je důležité poznat potřeby a nároky hromadné výroby i možnosti strojních technologií, aby tak byla uplatněna efektivní výroba. To ovšem znamená, že pro efektivnost je třeba navrhovat nový výrobní program už od počátku se zřetelem na možnosti daného podniku a jeho technologie. Při uplatňování hromadné výroby je dobré, když návrh dovoluje používat co nejvíce stejných pracovních operací při obrábění více druhů dílců. Úsporou je dále hromadná výroba dílců, které jsou shodné pro různé nábytkové výrobky. Pro dobré uplatnění hromadné výroby napomáhá typizace, kterou se upravují vztahy mezi výrobkem a jeho výrobou tak, aby byla co nejefektivnější. Typizace jako záměrná činnost vyvolaná ekonomickými zájmy je spjata s rozvojem hromadné výroby. Typičnost a typ jsou však průvodním jevem v rozvoji společnosti i v předprůmyslové minulosti. Jakmile si člověk vytvořil potřebnou věc a nebo upravil své prostředí, vytvořil si vzor – prototyp. Podle něho zhotovoval týž předmět znovu, jestliže prvý byl už opotřebován a nebo potřeboval-li další. Když se předmět osvědčil, vyráběli ho i lidé ostatní. Na základě zkušeností byl však každý další výrobek upravován k vyšší dokonalosti. Ze starého vzoru bylo převzato to, co na něm bylo dobré, a zlepšeno to, co dobré nebylo. Byl to neustálý proces zdokonalování. Tempo tohoto procesu záviselo na tom, jak člověk zdokonaloval svoji dovednost, jak si dovedl zlepšit svoje nástroje, jak objevoval lepší vlastnosti různých materiálů, a v neposlední řadě na tom, jaké měl materiálové a hospodářské podmínky. Opakovatelnost, i když neměla charakter hromadné výroby, vytvářela však i tak ekonomicky příznivější podmínky už tím, že zdokonalovala pracovní návyky, vedla k zvýšení zručnosti, k odstranění zbytečných úkonů, k hospodárnému využívání materiálů a zhodnocení jejich technických a estetických vlastností. Typizace je činnost v přípravě výroby směřující k tomu, aby volbou nebo úpravou předmětu, který se má ve větším počtu vyrábět, byly vytvořeny nejlepší předpoklady pro hromadnou výrobu.25
7.5 Vliv elektroniky na sektorový nábytek Dnešní nové potřeby jsou spojeny především s vymoženostmi současné doby, které nám buď usnadňují každodenní život, nebo nám zvyšují komfort a zprostředkovávají zábavu. Hlavně se jedná o elektroniku jako LCD televize, plazmové televize, projektory, DVD rekordéry, HiFi věže a audio systémy, domácí kina, satelitní technika, reproduktory, PlayStationy a osobní počítače, které účely a vlastnosti předcházející elektroniky mnohdy spojují v jednom výrobku s všestranným použitím, nebo slouží k propojení elektroniky pro podporu a zlepšení jejich funkcí. Také nezapomínejme, že osobní počítače se staly v dnešní době hlavním informačním a komunikačním zdrojem, ve velké míře i hlavním pracovním nástrojem. 25
Halabala, J., 1975. Výroba nábytku tvorba a konstrukce. Praha, Nakladatelství SNTL, 320 s.
40
Ve vývoji elektroniky došlo od 90. let 20. století po současnost k progresivnímu vývoji, jedná se o jedno z nejrychleji se vyvíjejících odvětví i dnes. V dnešní době je velká snaha o zapojení elektroniky do řízení a chodu celé domácnosti, nejedná se pouze o počítače, ale je snaha zapojit i robotické pomocníky. Proto předpokládám, že v blízké budoucnosti bude mít elektronika na vývoj nábytku větší vliv a její propojení s nábytkem bude těsnější. 7.5.1 Robotické vysavače Na českém trhu je k zakoupení už řada robotických vysavačů, jejichž cena se pohybuje v rozmezí od 5 500 do 45 000 Kč. Jelikož se jedná o již běžně dostupný produkt na tuzemském trhu, měli by výrobci nábytku na tuto skutečnost reagovat i při výrobě sektorového nábytku. Automatický vysavač Roomba 560 Co je Roomba? Vysavač Roomba je automatizované – robotizované zařízení pro úklid podlah. Tento vysavač nemusíte ani tahat, ani strkat, dokonce za ním ani nemusíte chodit. Přístroj pomocí proudu vzduchu a rotujících kartáčů účinně čistí běžné domácí podlahové krytiny – tvrdé dřevo, linoleum, dlažbu a koberce. Roomba je inteligentní a výkonný robotický vysavač. Je vybaven unikátním systémem roborické inteligence AWAREIM, který za použití desítek senzorů monitoruje okolí vysavače Roomba a přizpůsobuje jeho chování až 67krát za sekundu, aby vysavač uklízel efektivně, inteligentně a bezpečně. Parametry: • • • • • • • • • •
3 hodiny nabíjení 2 virtuální zdi detekce nečistot program Spot samonabíjecí základna hlasová instruktáž nový úklidový systém série 5xx nárazníky se zpomaleným dotekem jednorázově uklidí až 4 místnosti technologie maják (podrží vysavač v jedné místnosti, dokud neuklidí, a pak jej pustí do další místnosti) • programovatelný úklid přímo na vysavači • hmotnost: 5,56 kg • rozměry (průměr × výška): 340 mm × 70 mm 26
26
Anonym, Automatický vysavač Roomba 560 [online] citováno 13. května 2008. Dostupné na World Wide Web: <www.domaci-elektro.cz/d-automaticky-vysavac-roomba-560>.
41
Obr. 27: Robotizovaný vysavač Roomba 560
7.5.2 Elektronický papír Je snahou vytvořit elektronický displej s vlastnostmi dnešního papíru (tenkost, lehkost, ohebnost a hlavně přepisovatelnost) při velmi malé náročnosti na elektrickou energii. Vývojem elektrického papíru se zabývá několik firem, například: E Ink, Philips nebo Xerox. Tuto novou technologii zde uvádím z důvodu možnosti použití elektronického papíru v budoucnosti i v nábytkářství, tyto teoretické myšlenky dále popisuju v diskuzi (kapitola 8.4.2. Možnosti použití elektronického papíru) FUJITSU Fujitsu se zabývá technologií elektronického papíru – ohebného a lehkého plastového displeje připomínajícího plastovou fólii. Důležité je, že tyto displeje pro udržení obrazu nevyžadují žádné podsvícení ani stálý přísun elektrického proudu. Prototypy od Fujitsu byly prvně představeny již před dvěma lety na konferenci Fujitsu Forum v Tokiu, přičemž firma na stejné akci letos představila také pokročilejší vzorky. Osmi a dvanáctipalcový (20,3 cm, resp. 30,5 cm) displej zvládnou zobrazení
Obr. 28: Elektronický papír firmy Fujitsu
42
maximálně 4096 barev v rozlišení až 768 × 1024 pixelů. Kompletní obnova (refresh) obrázku s 8 barvami trvá asi 2 sekundy, vykreslení 4096 barevného obrázku přibližně 10 sekund.27 7.5.3 Kabeláž Použití velkého množství domácí elektroniky a vestavěného osvětlení přináší pro vývoj nábytku zásadní problém týkající se vedení kabeláže. Dnešní kabeláž od spotřební elektroniky je vedena přímo otvory v zadních nebo bočních stěnách nábytku za zadní stěny, kde je vedena k napájení nebo k propojení do jiných míst v místnosti. To způsobuje nutnost odsadit nábytek od stěny, pak se za ním ale hromadí prach a vzniká neorganizovaný shluk kabelů. V dnešní době je snaha veškerou elektroniku soustředit do jednoho kusu nábytku (TV stolky, TV panely), kde pak následně vznikají velké shluky nejrůznějších kabelů. Také je potřeba od elektroniky rozvádět nejrůznější propojovací kabely do jiných částí pokoje či nábytkové stěny. Dobrým příkladem je domácí kino či Hi-Fi věže s potřebou různého rozmístění reproduktorů v místnosti. Počet kabelů, které mohou vést z jednotlivých spotřebičů, závisí na konkrétních výrobcích. Pro představu jsem vybral fotografii vývodů televizního přijímače a hudebního mikrosystému, u kterých se domnívám, že jsou v domácnostech standardem. Není jednotná ani poloha samotných vývodů, které každý výrobce situuje jinak. Z níže uvedené fotografie je patrná možnost připojení velkého množství různých kabelů. Při tak velké potřebě propojovacích kabelů se nelze vyhnout nepřehlednému shlukování.
Obr. 30: Mikrosystém Jamo a zadní strana mikrosystému s vývody
27
Khudhur P., Začne elektronický papír konečně vydělávat?[online] citováno 13. května 2008. Dostupné na World Wide Web: .
43
7.6 Požadavky na bezpečnost výrobku Výrobce má povinnost uvádět na trh výrobky, které jsou bezpečné po jejich uživatele. V případě úrazu je výrobek posuzován z hlediska zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákonu o bezpečnosti výrobků), který má zajistit, aby z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví byly na trh uváděny výrobky tyto požadavky splňující. U nábytku může jít zejména o tato nebezpečí: • Převržení nábytku. Toto nebezpečí je vzhledem k nábytku a bezpečnosti prioritní. Lze řešit stabilitou výrobku samotným návrhem proporcí nábytku tak, aby se těžiště nábytku při používání nemohlo dostat do polohy, ve které by došlo k převržení. Je nutno brát v potaz i situace, ve kterých bude nábytek jednostranně zatížen větším břemenem, než na jaké byl dimenzován (například dítětem snažícím se po nábytku vylézt.) V případě, že samotná stabilita nábytku nevyhovuje, je nutné nábytek zajistit proti převržení připevněním ke stabilní konstrukci, jakou je například stěna budovy. • Poranění o ostré hrany nábytku. Veškeré hrany nábytku by měly být sraženy, nebo zakulaceny tak, aby nemohlo dojít k tržným ani řezným zraněním. • Vysunutí polic. V některých případech může dojít při manipulaci s uloženými věcmi k vysunutí police a jejímu následném pádu. Proto je nutné police zabezpečit proti vysunutí. Jsou zmíněny hlavní možnosti nebezpečí úrazu, další nebezpečí mohou vyplývat ze samotné konstrukce, použitých materiálů, kování, způsobů používání i určení nábytku. Za případné zranění výrobkem nese odpovědnost konstruktér, proto je dobré obzvláště při návrhu nových výrobků myslet na jejich bezpečnost, která je svým způsobem součástí funkčnosti. Příloha: Obrázek 18, strana: 13
7.7 Požadavky na hygienu výrobku Máme-li na mysli hygienu, je nutné se na nábytek dívat ze dvou pohledů: • Nábytek má být hygienicky nezávadný sám o sobě. To je dáno zvolením všech použitých materiálů na výrobu nábytku, jakož i lepidel a nátěrových hmot. To je zaručeno od výrobce ke každému materiálu či použitým věcem při výrobě technickými listy, ze kterých při výběru mezi jednotlivými materiály můžeme zjistit také míru jejich vhodnosti použití, způsoby opracování daných materiálů a další jejich vlastnosti. • Nábytek má být snadno čistitelný. Tento nárok se požaduje zejména na povrch nábytkových výrobků, které musí být lehce čistitelné, do jisté míry i omyvatelné, což zvyšuje nároky na jejich povrch v odolnosti proti vodě a chemickým prostředkům. To více či méně opět umožňují zvolené materiály a typ povrchové úpravy. Při návrhu nábytku by mělo být bráno v potaz, že některé plochy nábytku budou vzhledem k provozu i čištění zatě44
žovány víc a některé prakticky vůbec. Na to je třeba myslet při volbě materiálů i konečných úprav na jednotlivých plochách. Tak se může zvýšit celková odolnost a doba užitnosti a snížit náklady na výrobu, například při vhodně zvolených povrchových úpravách u dýhovaného nábytku. Má-li nábytek usnadňovat vykonávání úklidových prací, musí být řešen tak, aby plochy, které mají být čištěny, byly dobře přístupné (situování výšky polic, horních ploch skříní a skříněk i dostatečná výška podnoží).
7.8 Životnost nábytku Nejvýznamnějším činitelem hospodárnosti výrobku je délka jeho služby. Otázka životnosti je neobyčejně významná nejen z hlediska každého, kdo nábytek kupuje, ale i z hlediska společenských ekonomických zájmů. Vědecký výzkum o životnosti nábytku u nás proveden ještě nebyl. Plánovatelé výrobních kapacit počítají však s obnovou nábytkového fondu po 30 letech. Jaké hospodářské důsledky vyplívají z toho, bude-li nábytek sloužit skutečně 30 let, anebo mohl-li by sloužit třeba 50 let, si uvědomíme po zjištění, že při životnosti 30 let musí být vyrobeno o 66 % nábytku více než při životnosti 50 let. Máme li na zřeteli především snahu šetřit dřevem, pak je zde v nábytkářském průmyslu rezerva největší. I když ani prvý, ani druhý odhad nelze bez složitého zkoumání považovat za jedině správný, je možno přiklonit se buď k jedné, nebo k druhé tendenci. Tendence ke kratší životnosti se smiřuje s nižší kvalitou. To však znamená větší potřebu práce a materiálů, protože náhradní nábytek bude nutno vyrobit dříve. Tendence k další životnosti předpokládá naopak zvýšení kvality a hájí tedy vyšší společenské zájmy.28
7.9 Módnost a modernost Při navrhování i v procesu vývoje nábytku jsou módnost a modernost důležité složky, které ovlivňují finální vzhled i funkčnost výrobku. V některých případech se dokonce stáváme obětí módnosti za cenu snížené funkčnosti výrobků. Módnost je dána společností a jejím momentálním pojetím krásy, estetičnosti i funkčnosti. Vychází z představ o dané věci. Záleží na druhu věci a jeho vztahu ke člověku. Čím se jedná o osobnější vztah mezi věcí a uživatelem, tím jsou na věc kladeny větší nároky vzhledem k módnosti. Módnost se může v některých odvětvích lidské činnosti měnit každý rok (oděvní průmysl), v jiných odvětvích se vyvíjí téměř zanedbatelně. Pojmy moderní a módní označují věci i myšlenky, které se v daném čase nebo období považují nebo propagují za nejnovější. Pojem moderní nepovažujeme za totožný s pojmem módní, protože to, co je nejnovější, nemusí být proto i nejlepší. Naproti tomu moderní věc zůstává tak dlouho moderní, dokud není překonána – i kdyby vznikla už před řadou let. Změny, které bychom kvalifikovali jako moderní, se týkají zpravidla obsahu a podstaty věci. Změny, které kvalifikujeme jako módní, se týkají zpravidla změn formy. Úsilí o modernizaci je úsilím 28
Halabala, J., 1975. Výroba nábytku tvorba a konstrukce. Praha, Nakladatelství SNTL, 320 s.
45
o taková zdokonalení, která přinášejí lidem objektivně prokazatelný prospěch. Jde zpravidla o to, aby věci dokonaleji sloužily, aby jejich obsluha a údržba byla snadná, aby měly větší technickou odolnost, neměly poruchovost, aby byly cenově dostupné co nejširšímu okruhu lidí a aby se ovšem i líbily. Móda si takové cíle neklade, i když se jim třeba nevyhýbá. Móda se spokojuje už jen tím, že věc pro jistou službu dostává po nějakém čase jinou tvář, jinou podobu, než jakou měla v bezprostředně předcházejícím roce, sezóně, nebo jistém období. Proti snaze, aby věc pro touž službu byla pro konzumenty k dispozici v různých zevních podobách, ať už souběžně nebo postupně, nelze mít námitky, protože to vyhovuje vžité potřebě a touze člověka po změnách.
7.10 Související normy se skříňovým nábytkem Jmenované normy se vztahují přímo k výrobě nábytku, a proto je dobré je v této práci zmínit. Nejedná se o kompletní výčet norem, které se vztahují k této problematice. Vybral jsem pouze takové normy, které by v případě konkrétního návrhu sektorové řady měly být brány v potaz, nebo by mohly přispět k řešení určitých problematických oblastí, které nejsou zahrnuty v této bakalářské práci. ČSN 91 0000
Nábytek – Názvosloví
ČSN 91 0001
Dřevěný nábytek – Technické požadavky
ČSN 91 0100
Nábytek – Bezpečnostní požadavky
ČSN 91 0102
Nábytek – Povrchová úprava dřevěného nábytku – Technické požadavky
ČSN 910213
Nábytek. Nábytek korpusový. Tyče. Metody zkoušení
ČSN 910214
Nábytek. Nábytek korpusový závěsný. Metoda zkoušení pevnosti
ČSN 910215
Nábytek. Metody zkoušení připevnění dveří s vertikální a horizontální osou otáčení
ČSN EN 15338
Nábytkové kování – Pevnost a trvanlivost výsuvných prvků a jejich komponent
ČSN EN 14072
Sklo v nábytku – Metody zkoušení
ČSN 91 0227
Nábytek. Zkoušení skříňového nábytku
ČSN 91 0270
Nábytek. Zkoušení povrchové úpravy nábytku. Základní a společná ustanovení
ČSN 91 0401
Nábytek. Skříňový nábytek. Technické požadavky
ČSN 91 0441
Nábytek školní. Skříně pro učební pomůcky. Funkční rozměry
ČSN 91 0453
Nábytek. Skříňový nábytek kancelářský. Základní rozměry
ČSN EN 14073-2
Kancelářský nábytek – Úložný nábytek – Část 2: Bezpečnostní požadavky
ČSN EN 14073-3
Kancelářský nábytek – Úložný nábytek – Část 3: Metody zkoušení pro stanovení stability a pevnosti konstrukce 46
8. VÝVOJ SEKTOROVÉHO NÁBYTKU V SOUČASNOSTI A BLÍZKÉ BUDOUCNOSTI Vývoj sektorového nábytku nelze s přesností určit. Na základě historických i dnešních vlivů a tendencí daných společností můžeme pouze teoreticky uvažovat, kam bude směřovat.
8.1 Historický vývoj a dnešní tendence Jako každé historické období, tak i dnešní doba přináší mnoho pozitivních i negativních změn. Dřívější historické doby se vyvíjely pomaleji. Pozvolna se měnily názory společnosti i technická úroveň. Se zvyšující se technickou úrovní zároveň rostla úroveň v mentální oblasti lidstva (nové názory, hlubší vědomosti). Počátkem 19. století a nástupem průmyslové revoluce začala strojní a technická úroveň prudce expandovat, urychlená dvěma světovými válkami se lidstvu vymkla z rukou a daleko přesáhla úroveň myšlení a vědomí samotného lidstva. I konec minulého a začátek 21. století je ve znamení nových objevů a možností, které věda přináší. Dopad veškerého průmyslu zaměřeného na masovou produkci konzumní společnosti (rozumím jí takovou společnost, která spotřebovává daleko víc výrobků, než sama potřebuje) je citelný. Kyselé deště, toxicita řek a půdy, smog ve městech, nadměrné skládky, ubývající zdroje či civilizační nemoci začínají být hlavním motorem a voláním po změně. Tím se vědomí lidí v 21. století začíná zvyšovat. Myšlenky a chování uvědomělých lidí přebírá široká veřejnost a mění je tak na zdravý životní styl. Zdravý životní styl je v dnešní době velmi diskutovaným tématem a začíná se promítat do všech oblastí lidské činnosti. Veřejnost začíná dávat přednost dražším kvalitnějším výrobkům vyrobeným šetrným způsobem k životnímu prostředí a s likvidací nezatěžující přírodu. Musíme si uvědomit, že největší dopad na životní prostředí má průmysl, a proto je nutné nejen zabývat se samotnou přírodou a její záchranou, ale zejména se zabývat a měnit ty vlivy lidské výroby a chování, které nejvíce přírodu devastují. Podle mého názoru průmysl a zdravé životní prostředí mohou jít v ruku v ruce v případě, že výrobky nebudou vyráběny jen pro zisk, ale s vyšším cílem a myšlenkami na trvalé hodnoty, zejména na ochranu životního prostředí či spokojenost zaměstnanců i zákazníků. V této oblasti udělala pokrok například dánská firma Montana (viz podkapitolu 5.3 – Široké řady).
8.2 Návrh nové skladebné sektorové řady Mým záměrem v této práci je navrhnout takový skladebný sektorový nábytek, který bude funkční a esteticky hodnotný po dlouhou dobu užívání, snad i pro více generací. Důvodem pro toto řešení je snížení rychlosti spotřeby nábytku, a tím i ušetření energie a zvláště materiálů, které jsou pro výrobu nového nábytku potřebné. Také by došlo ke 47
snížení produkovaného odpadu tím, že nábytek bude vyměňován za jiný po delší době užívání (podkapitola 7.8 – Životnost nábytku). Avšak po zjištěných skutečnostech vzhledem k již navrženým skladebným sektorovým řadám od historie po současnost jsem došel k názoru, že samotné téma sektorového nábytku je natolik vyčerpané, že snaha vymýšlet novou koncepci je takřka nemožné. Na dnešním trhu je k zakoupení nepřeberné množství nejrůznějších sektorových řad, proto návrh další řady by nebyl ani přínosem. Dalším důvodem nenavrhovat novou řadu skladebného sektorového nábytku je i ten, že pro návrh by bylo velmi těžké najít výrobce, který by měl zájem se tomuto projektu dlouhodobě věnovat a vyvíjet ho i z hlediska, že každý výrobce má jiné možnosti ve výrobě i jiné výrobní technologie, které nemusí být vhodné pro výrobu vzhledem k zadávanému projektu. Proto dále rozepisuji některé myšlenky, které mohou dnešní sektorový nábytek přiblížit již výše zmíněným cílům: dokonalá funkčnost, estetická hodnota, možnost funkčnost i vzhled částečně upravovat v čase dle potřeb uživatele a jeho vývoje, nebo mohou být zdrojem inspirace pro budoucí vývoj nábytku. Tyto myšlenky pak může použít ve své výrobě a při navrhování každý výrobce a přizpůsobit je svým potřebám i možnostem.
8.3 Funkčnost skladebného sektorového nábytku Aby mohl sektorový nábytek dobře plnit svoji funkci jak v bytových prostorech, tak i v kancelářích, školách, úřadech či bankách, tedy v nebytových prostorech, musí vyhovovat velkému počtu nároků a různorodých potřeb uživatelů. Tyto nároky a potřeby jsem rozdělil do dvou hlavních částí: • nároky kladené na dokonalou funkčnost v daném prostředí, • nároky na skladebnost a přizpůsobivost k prostoru, 8.3.1 Nároky kladené na dokonalou funkčnost v daném prostředí Sektorový nábytek musí plnit co nejlépe svoji funkčnost, a to jak v bytových prostorách, kde slouží pro ukládání oblečení, osobních věcí či elektroniky, tak i v ostatních (nebytových) prostorách pro ukládání kancelářských potřeb a pracovních předmětů. Je třeba mít při tom na zřeteli rozměry ukládaných věcí a vhodný způsob jejich uložení (viz podkapitolu 7.3 – Úložné prostory). Z tohoto hlediska předpokládám, že pokud mají sektorové řady splňovat funkčnost při širokém použití v bytových i nebytových prostorách, musí umožňovat: • dostatečné množství variant vnitřního členění úložného prostoru, který se dá rozdělovat jak horizontálně, tak i vertikálně, a rovněž jak na malé úložné prostory pro drobné předměty, tak i pro předměty objemné s velkými nároky na úložný prostor; • výběr více hloubkových modulů, aby si z nich zákazník mohl vybrat podle své potřeby vzhledem k funkci a také podle velikosti interiéru; hloubkové moduly stanovíme z velikosti ukládaných věcí (viz kapitolu 7.3. – Úložné prostory), což znamená, že při návrhu sektorové řady musíme nejprve stanovit jednotlivé oblasti použití (obývací stěny, knihovny, kanceláře, školní skříňky) a poté zjistit rozměry
48
předpokládaných ukládaných předmětů a stanovit s nadmírou potřebné rozměry jednotlivých hloubkových modulů; • širokou možnost vybavení (šatní tyče, věšáky, zásuvky, police, světla, zámky, …). Vzhledem k dlouhodobému užívání je také potřeba, aby se úložné prostory daly přizpůsobovat při změně ukládaných věcí a daly se tak využít stejně účelně jako při ukládání původních věcí. To se dle mého názoru dá zajistit drátěným programem pro vnitřní vybavení skříní. V budoucnosti očekávám, že se drátěný program bude využívat ještě ve větší míře ve veškerém úložném nábytku, kdy při změně ukládaných věcí se jednoduše původní drátěný systém vyjme bez vodících lišt, nastaví se požadovaná výška lišt a zasune se program jiný. 8.3.2 Nároky na skladebnost a přizpůsobivost k prostoru Tyto nároky a požadavky na sektorový nábytek blíže přibližuje podkapitola 7.3.5 – Situování úložných prostorů v bytě. Mým názorem je, že pokud bude mít nová sektorová řada dobře propracovaný modulový systém, který bude zákazníkovi poskytovat dostatečnou volnost ve volbě šířky, výšky i hloubky, pak taková sektorová řada je dostatečně vybavená, aby ji bylo možno použít v jakémkoli interiéru, a všude bude dobře plnit svoji funkčnost a zároveň dobře využívat prostoru. Ani i s dobrým modulovým systémem však nelze zabránit vznikání menších neupotřebitelných prostorů, zejména mezi sektorovou sestavou a stěnami místnosti. Proto by výrobce měl zajišťovat i doplňkovou výrobu například krycích lišt v daném dezénu, které by nevzhledné spáry zakryly a dotvářely by ucelený dojem nábytkové stěny a tak i zvyšovaly estetický vzhled. Z hlediska funkčnosti považuji dobře propracovanou širokou sektorovou řadu Montana (viz podkapitolu 5.3 – Široké řady), která disponuje propracovaným modulovým systémem, který umožňuje účelné využití prostoru, zajišťuje zákazníkovi požadovanou velikost ukládacího prostoru, a bohatou nabídkou vnitřního členění i vybavení, které si zákazník volí při koupi jednotlivých nábytkových předmětů.
8.4 Elektronika Musíme předpokládat, že trend používání elektroniky a robotických pomocníků bude sílit, a proto, aby nábytek mohl sloužit dlouhou dobu i při výměně elektroniky a zavádění elektroniky nové, musíme brát v potaz tuto skutečnost už při vývoji nábytku. Z tohoto hlediska by se měl interiér zařizovat a nábytek navrhovat tak, aby napomáhal práci domácích robotů. Aby se dala elektronika a domácí roboti v budoucnosti co nejefektivněji používat v domácnosti i ve veřejných a firemních budovách, budou muset výrobci elektroniky, architekti budov, výrobci nábytku i jiného domácího zařízení úzce spolupracovat. Základem se stane využití elektroniky a jejich možností. Požadavkům, které tato elektronika bude vyžadovat, se bude muset přizpůsobovat i vývoj ostatních odvětví. Příkladem může být právě použití domácích robotů, pro které budou upraveny komunikační cesty v bytě, nábytek a jednotlivé věci každodenní potřeby tak, aby nezpůsobovaly problémy pro uchopení nebo manipulaci s předměty ani nestěžovaly pohyb. 49
V budoucnosti předpokládám ještě hlubší propojení nábytku a elektroniky například použitím elektronického papíru, který je v dnešní době vyvíjen. V dnešním a budoucím vývoji skladebného sektorového nábytku vidím tři základní možnosti, vyplývající ze skutečností uvedených v části 7.5 – Vliv elektroniky na sektorový nábytek: • přizpůsobení nábytku pro lepší využití robotických vysavačů, • možnost použití elektronického papíru, • zlepšení vedení kabeláže systémem vnitřních lišt. 8.4.1 Přizpůsobení nábytku pro lepší využití robotických vysavačů Z tohoto hlediska je třeba navrhovat takový nábytek, který by umožnil čisticímu robotu dobrou a jednoduchou přístupnost a pohyb v místnosti. Při navrhování sestavy se musíme vyvarovat používání více hloubkových modulů, kdy by vznikaly nepřístupné rohy pro dnešní robotické vysavače, které jsou kruhového půdorysu. Použití podnoží může zvýšit dostupnost robotickým vysavačům i pod samotný nábytek a tím i čistotu na špatně dostupných místech. To je podmíněno samotnou výškou podnoží; ta by měla být samozřejmě vyšší než výška robotických vysavačů, která se pohybuje kolem 70 – 115 mm. Proto se domnívám, že v budoucnosti se bude dávat přednost sektorovému nábytku s podnoží, příp. nábytku zavěšenému na stěny. Řešením by mohly být i samostatně dodávané podnože, které by se u prodejce či výrobce zakupovaly podle druhu jednotlivých kusů a jejich hloubkových i šířkových modulů buď jednotlivě pod každou skříň nebo pod celou sestavu v jednom kuse tak jak byl vyráběn sokl u historické řady sektorového nábytku E. (kapitola historie nábitku) 8.4.2 Možnost použití elektronického papíru Předpokládám, že vývoj elektronického papíru bude v budoucnu na takové úrovni, že jel bude možno nalepovat přímo na plochy například dřevotřískových desek a použít je pak na přední plochy nábytku. K těmto závěrům jsem došel ze zjištěných informací a předpokladů výrobců a vývojářů elektronického papíru. Toto použití se bude dále odvíjet od ceny elektronického papíru a jeho velikosti. Jestliže bude papír dražší a jeho kvalita obrazu bude srovnatelná s dnešními obrazovkami televizních přijímačů, bude možnost v budoucnosti vyrábět k sektorovým řadám televizní přijímače, které budou buď součástí předních ploch nábytku, nebo budou zakupované zvlášť a bude možnost je dodat v rozměrech, úpravách a dezénu zakoupené sektorové řady tak, aby ze sestavy přijímač vzhledově nevyčníval ale tvořil s ní harmonický celek. Ještě více možností budou takové obrazovky nabízet, jestliže je půjde dotykově ovládat a propojovat například s počítačem. To by znamenalo možnost ovládat přes obrazovku nejen funkce počítače (například využívat možnosti internetu) a jiné přístroje napojené na počítač (termostat domácnosti, zabezpečovací zařízení a kamerový systém, …).
50
Jestliže elektronický papír bude levný – tak, jak to předpokládají výrobci – a jeho rozměry dostačující, mohl by být nalepován na veškeré viditelné plochy. To by následně znamenalo možnost měnit barvu, strukturu či ornamenty na nábytku kdykoli se uživateli zachce stisknutím tlačítka, nebo jiným nastavením. Tím ale předpokládám, že elektronický papír bude dostatečně odolný vůči mechanickému poškození a také bude vyřešeno napájení rozvodů elektronického papíru v nábytku.
Obr. 31: Bude v budoucnu možnost měnit vzhled nábytku díky elektronickému papíru?
8.4.3 Zlepšení vedení kabeláže systémem vnitřních lišt Řešení, které jsem si dovolil navrhnout, je čistě teoretické a vychází pouze z mých předpokladů, není řešeno z oblasti technologie výroby ani se nezabývá normami, které by se v případě realizace těchto myšlenek k této problematice vztahovaly. Za cíl si kladu: • zlepšení možností vedení kabelů do jiných částí sektorové sestavy, • možnost vedení vnitřním prostorem a tím přistavení nábytku až ke stěně (zamezení velké prašnosti do těžko přístupných míst ), • skrytí kabeláže. Řešením vyhovujícím těmto požadavkům by se mohl stát vnitřní rozvod pomocí plastových lišt. Kabely by byly vedeny ve dvou okruzích uvnitř lišty (menší lišta uvnitř větší). V prvním okruhu (menší lišta) by vedly kabely pro osvětlení a elektrické zařízení pevně spojené s konstrukcí skříně, druhý okruh by byl určen pro vedení prodlužek až ke spotřebiči a rozvodu ostatních propojujících kabelů. Tato varianta je možná a nejlépe proveditelná u širokých řad sektorového nábytku (kapitola 2), kde je velká propracovanost modulového systému, což zjednodušuje jak výrobní nároky, tak montáž vzhledem k typizaci vodicích lišt. Zákazník by si mohl při objednávce určit, ve kterých kusech nábytku rozvod chce, a v případě dodatečné potřeby zákazníka upravit již zakoupený nábytek by montáž vnitřního rozvodu prováděl výrobce, popřípadě pověřená montážní firma přímo u zákazníka. Nepoužívaný rozvod by se zaslepil na viditelných místech plastovými odnímatelnými kryty. Nábytek přímo určený k vybavení elektronikou (TV stolky, TV panely) by se opatřoval většími rozvody schopnými pojmout velké množství kabelů.
51
Obr. 32: Rozvod kabeláže elektroniky pomocí plastových lišt
8.5 Konstrukční materiál pro novou koncepci nábytku Při výrobě dnešního sektorového nábytku jsou preferovány velkoplošné aglomerované materiály, jako jsou laminované a dýhované dřevotřískové desky, příp. dřevovláknité desky pro výrobu předních ploch nábytku umožňující tvarové frézování. Tyto materiály jsou svými vlastnostmi (viz kapitolu 5.2. Konstrukční materiály pro výrobu sektorového nábytku) ekonomicky výhodné: nízká cena a možnosti použití efektivních technologií je předurčují pro hromadnou výrobu úložného nábytku, tedy i nábytku sektorového. Aglomerované materiály prošly v průběhu posledních let velkým vývojem. Především u laminovaných dřevotřískových desek se zlepšila kvalita povrchu jak v odolnosti, tak i v dekorativním vzhledu, kdy v některých případech již nejsme téměř schopni rozeznat, jedná-li se o laminát nebo o přírodní materiál, což zvyšuje estetickou hodnotu vyrobeného nábytku a stírá rozdíl mezi masivními, popřípadě dýhovanými materiály a materiály laminovanými. S dřevotřískovými a dřevovláknitými materiály souvisí také únik volného formaldehydu do obytného prostoru, jelikož močovino-formaldehydová lepidla se používají při jejich výrobě. Zejména z tohoto důvodu se dnes propaguje výroba z masivních dřevěných materiálů, což vzhledem k potřebám hromadné výroby, nízké ceny i potřebného množství samotného materiálu pro výrobu sektorového nábytku není vhodné hlavně z ekonomických, ale i praktických možností. Navíc předpokládám, že únik volného formaldehydu se zmenší s používáním kvalitnějších lepidel a zdokonalováním výrobních technologií dřevotřískových desek. Také se stále objevují a vyrábějí nové materiály. Některé materiály, které byly vytvořeny původně pro speciální účely použití, se pro své zajímavé vlastnosti začínají používat v širším měřítku a postupně prosakují do jiných odvětví výroby, příkladem může být „líná pěna“dnes používána v čalounictví, vyvinutá původně pro kosmonautiku.
52
Z hlediska výroby nábytku v budoucí době předpokládám, že stále bude pokračovat trend v používání aglomerovaných materiálů jak z hlediska výše uvedených vlastností a důvodů, tak i z hlediska poměrně nízkých nároků na vstupní suroviny. Dále předpokládám při výrobě sektorového nábytku použití i nových materiálů, které najdou své místo především pro výrobu předních ploch nábytku, nebo jako výplně rámových dveří. U nových materiálů bude ceněna především jejich dekorativní stránka, nové vlastnosti použití i technologie zpracování. K takovým materiálům podle mého názoru patří dnes například Birdwing-Starlight nebo Corian® (viz podkapitolu 7.1.4 – Nové materiály). Pro dražší sektorový nábytek se používají dýhované dřevotřískové desky, avšak nedostatek kvalitní dýhárenské suroviny nutí výrobce dýh zvyšovat výtěž a zmenšovat tloušťku dýh zvláště u exotických druhů dřev, což má za následek vyšší požadavky na zpracování takové dýhy. Řešením by se mohly stát například materiály s vlastnostmi vysokotlakých dekorativních laminátů firmy Oberflex, u nichž se estetický vzhled použité přírodní dýhy spojuje s odolným povrchem laminátů díky melaminové pryskyřici. Při výrobě nábytku by pak odpadla potřeba povrchového dokončování.
8.6 Vzhled nábytku 8.6.1 Estetická vhodnost do příslušného interiéru V domácím prostředí má nábytek především navozovat pohodlnou, klidnou a bezpečnou atmosféru, jakési „kouzlo domova“, zatímco v nebytových prostorách požadujeme, aby působil dojmem oficiálním a důstojným, tak jak je pro dané místo vhodné. To sektorové řady můžou zajistit především použitím vhodných materiálů a volbou dezénů i viditelného kování (madla, úchytky, kovové podnože, …). 8.6.2 Krása nábytku v čase V dnešní době značně ovlivňují prodej a spotřebu výrobků módní trendy. Lidé touží stále po nových věcech a chtějí se přizpůsobovat nejnovějším stylům, které dnešní společnost uznává, nebo se touží odlišit a ukázat svou jedinečnost. Nejlépe je to vidět na oděvním průmyslu, kde se módní trendy mění s každým ročním obdobím. Nábytek těmto změnám podléhá daleko pomaleji, ale pokud chceme vyrábět takový skladebný sektorový nábytek, u kterého předpokládáme dlouhou dobu užívání, musíme brát v potaz i módní trendy, ale hlavně samotný vývoj člověka. Každý člověk má jiné pojímání krásy, a také se v průběhu života vyvíjí, mění se nejen jeho potřeby a požadavky, ale i jeho vztahy a cítění krásy. Tomu má podléhat i vývoj prostředí, ve kterém žije, jelikož je naším odrazem. Tím pádem je potřeba měnit i vzhled nábytku tak, aby co nejvíce vyhovoval uživateli i po létech užívání. Myslím si, že skladebný sektorový nábytek má umožňovat určitým způsobem změnu předních ploch nábytku, která tak celkový dojem změní. To by mohlo být řešeno jednoduchou výměnou rámových výplní dveří, popřípadě možnosti výměny celých dveří, kterou by mohla provádět montážní firma, výměnu rámových výplňí by mohl zákazník provádět doma sám, například pomocí jednoduchého 53
druhu zacvakávacích plastových lišt. To by zákazníkovi umožňovalo nabídnout bohatý doplňkový prodej výplní (sklo, tapetované, laminované a dýhované materiály, možnost vlastního návrhu tapety, …) a tím jednoduchou změnu vzhledu. Také by bylo vhodné, kdyby zákazník měl možnost změnit v čase na nábytku i úchytky, které jsou pro celkový vzhled taktéž významné.
Obr. 33: Výměna rámových výplní dveří
54
9. ZÁVĚR Čtenář by měl být v oblasti rešerše seznámen s historií sektorového nábytku a jeho dnešní podobou i prodejem, a také se všemi důležitými faktory ovlivňující návrh nejen sektorového nábytku, jelikož některé faktory ovlivňují i jinou tvorbu nábytku, a měl by tak získat některé praktické vědomosti při navrhování. Ze zjištěných skutečností (od historického vývoje až po současný nabízený sektorový nábytek) jsem dospěl k závěru, že snažit se v dnešní době o návrh nové koncepce sektorového nábytku je prakticky nemožné, jelikož samotné téma „sektorový nábytek“ vzhledem k současnosti je už velmi vyčerpané. Právě proto hlavní přínos své bakalářské práce vidím ve stanovení některých současných problémů a možností, kterými se vývoj sektorového nábytku může zabývat a na které by se měli výrobci i prodejci zaměřit, aby se tak skladebný sektorový nábytek stal plně funkční a estetický při dlouhodobém užívání. Jde o robotizaci, použití elektronického papíru, vedení kabelů, možnost změny výplní dveří a jiné. Tyto zmiňované návrhy považuji za možný zdroj inspirace a informací pro řešení skutečných problémů v oblasti sektorového nábytku a jeho prodeje.
55
RÉSUMÉ Keywords: sectional furniture, progress, functionality, electronics and furniture History, contemporary sectional furniture and its sell and factors affecting designing of sectional furniture were described in this work. The essay disserts on present sectional furniture and its theoretical options of progress, farther it deals with changes which the sectional furniture may come through in the near future taking into account longer lifetime and facts resulting from nowadays requirements (bringing down of material consumption, energy, produced waste, …). Outcomes are philosophical-theoretical consideration about the sectional furniture and its progress in the near future which propose modifications and advancement of sectional furniture in the area of: • functionality, • electronics and its deeper interconnecting with designing furniture, • options of changing appearance of sectional furniture by exchanging the filling of framed doors, • using new materials.
Klíčová slova: Sektorový nábytek, vývoj, funkčnost, elektronika a nábytek V práci byla souhrnně popsána historie, současný sektorový nábytek a jeho prodej a faktory ovlivňující navrhování sektorového nábytku. Práce se zabývá současným sektorovým nábytkem a jeho teoretickými možnostmi vývoje, a dále úpravami, kterými může v blízké době projít, s ohledem na delší životnost, které vyplývají z ekologických požadavků dnešní doby (snížení spotřeby materiálu, energie, produkovaných odpadů, …). Výsledkem práce jsou teoreticko-filosofické úvahy o možnostech a budoucím vývoji sektorového nábytku, které navrhují úpravy a vývoj sektorového nábytku v oblasti: • funkčnosti, • elektroniky a jejího hlubšího propojení s navrhováním nábytku, • možnosti změny vzhledu sektorového nábytku výměnou rámových výplní dveří, • použití nových materiálů.
56
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Chatrný J. a kolektiv, 2008. Jan Vaněk 1891-1962 civilizované bydlení pro každého. Nakladatelství Graspo CZ, 182 Halabala, J., 1975. Výroba nábytku tvorba a konstrukce. Praha, Nakladatelství SNTL, 320 s. Dlabal, S., Kittrichová, E., 1977. Nábytek,člověk bydlení. Úbok Praha. 178 s. Brunecký, P., Švancara, F., 1995. Interiet- člověk a nábytek. ISBN 280 s. Karasová, 2001. Dějiny nábytkového umění IV. Praha, Nakladatelství Argo, 321 s. Chatrný, J. a kolektiv, 2003. Jindřich Halabala a Spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně. Brno, Vydavatelství ERA 134 s. Wolfgang, N., 2003. Konstrukce nábytku nábytek a zabudované skříně. Praha, Nakladatelství Grada Publishing, 400 s. Kulveit, J. 1966. Zařizujeme byt. Praha, Vydavatelství Reklamy obchodu, 149 s. Koula E. Jan, Koželka K., 1962. Dnešní byt. Bratislava, Nakladatelství technické literatury, 284 s. Kolektiv pracovníků VNP, 1974. 20 let práce práce vývoje nábytkářského průmyslu. Brno, Vydavatelství Tisk. Bárta J. a kolektiv, 1988. Obývací pokoj. Praha, Nakladatelství SNTL, 204 s. ČSN 91 0100: Nábytek Bezpečnostní požadavky, 2006 Horký I. a kolektiv, 1974. DOMOV 2, Praha, Nakladatelství SNTL Král, P., Hrázský, J., 2005. Kompozitní materiály na bázi dřeva Část 2: Dýhy a vrstvené masivní materiály. Nakladatelství ISBN. Hrázský, J., Král, P., 2007. Kompozitní materiály na bázi dřeva Část 1: Aglomerované materiály Nakladatelství ISBN. Trávník, A., 2003. Výroba dřevěného nábytku část I. nakladatelství ISBN Dlabal, S., Nábytkové umění Vybrané kapitoly z historie. Grada Publishing 306 s. Tuzemské odborné časopisy a propagační materiály Návštěva výstavy Jan Vaněk 1891-1962.
57
Elektronické prameny: . . <www.oberflex.cz />. . <www.domaci-elektro.cz/d-automaticky-vysavac-roomba-560>. . . . . . . . . . . .
58
SEZNAM OBRÁZKŮ 1. Stavebnicový nábytek Idol, dětský pokoj 2. Sektorový nábytek dílcový 3. Návrh ložnicového kompletu 4. Jan Vaněk (zakladatel Spojených UP závodů). sestavovací nábytek 1926 5. Skříňový nábytek řady H, židle s dvojitým pružením H-79, pohovka Modela, stolek H-109 a květinový stojan Dobová propagační fotografie 6. Sestava nábytku sektorové řady E 7. Sektorový nábytek řady U-1 – návrh prof. ak. arch. J. Halabala a kol. 8. Sestava z dílcové sektorové řady M-100 9. Systém Tekton, výroba Hikor Písek-1988 10. Propagace sektorové řady U-550, časopis Domov č. 2-1977 11. Ivan Kadlčík, reklama – inzertní stránka v dobovém tisku (1929) 12. Sektorová řada Foscari, soubor segmentů 13. Interiér sestavený z řady Foscari 14. Sestava z sektorové řady Trend 15. Montana, rastrový systém 16. Montana, hloubkové moduly 17. Montana, možnost členění základního korpusu 18. Montana, výstupní vizualizace prodejního programu 19. Montana 20. Slevy reklamních materiálů lákající k nakupování 21. Sektorový nábytek firmy hülsta 22. Struktura HPL-laminátů firmy Oberflex 23. Skříňka z materiálu Birdwing-Starlight 24. Materiál Corian® 25. Ukázka drátěného programu 26. Studie výškového rozdělení úložných prostorů. Vztah antropometrických rozměrů, výškových rozměrů prostorů v závislosti s vhodným ukládáním předmětů 27. Robotizovaný vysavač Roomba 560 28. Elektronický papír firmy Fujitsu 29. Elektrické vývody LCD televize Sony 30. Mikrosystém Jamo a zadní strana mikrosystému s vývody 31. Bude v budoucnu možnost měnit vzhled nábytku díky elektronickému papíru? 32. Rozvod kabeláže elektroniky pomocí plastových lišt 33. Výměna rámových výplní dveří
59
PŘÍLOHA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Obr.1: Interiér prodejních prostor obchodního paláce Spojených UP závodů v Bratislavě (1929) j i
Obr. 2: Ukaž, jak bydlíš! 1935 (reklama)
60
Obr. 3: Sektorová řada Monti, reklamní foto (kolem 1969)
Obr. 4: Sektorová řada Monti, reklamní foto (kolem 1969)
61
Obr. 7: Umístění obrazovky
Obr. 5: Skrytí obrazovky Obr. 8: Skrytí obrazovky za vertikálně posuvné dvířka
Obr. 6: Skrytí obrazovky za horizontálně posuvné dvířka
62
KONSTRUKČNÍ MATERIÁLY
Aglomerované materiály: Dýhované dřevotřískové desky Základem je dřevotřísková deska, na které je nalepená okrasná dýha z jedné nebo z obou stran.
Obr. 7: Dýhované dřevotřískové desky
Laminované dřevotřískové desky Laminované dřevotřískové desky jsou tradiční velkoplošné desky s nalisovaným dekorativním papírem. Široká paleta dekorů a výběr z mnoha struktur povrchu nabízí využití v mnoha odvětvích nábytkářského průmyslu i inspiraci pro architekty a designéry. Laminované dřevotřískové desky jsou tak jedním ze základních materiálů pro vybavení interiérů. Obr. 8: Laminované dřevotřískové desky
MDF desky – středně zhuštěné dřevovláknité desky MDF desky jsou plnohodnotnou a multifunkční alternativou masivního dřeva a mají využití pro výrobu konstrukcí nábytku a vnitřního vybavení. Jsou vhodné pro povrchovou úpravu laminací, vysokotlakým laminátem, dýhováním, lakováním, frézováním v ploše i hraně. HDF desky – vysoce zhuštěné dřevovláknité desky Desky se využijí např. do zadních stěn nábytku, dělicích stěn, jsou vhodné pro výrobu lišt.29
29
Anonym, Laminované dřevotřískové desky.html Anonym, Laminát (HPL) [online] citováno 13. května 2008. Dostupné na World Wide Web: <www.kronospan.cz />.
63
Překližované materiály Překližovaná deska Deska se vzájemně slepenými vrstvami, přičemž směr vláken sousedních vrstev je na sebe kolmý. Ve všeobecnosti jsou vnější a vnitřní vrstvy na obou stranách vzhledem ke střední, případně středové vrstvě symetricky uspořádány. Překližka Překližovaná deska, jejíž všechny vrstvy sestávají z dýh uspořádaných rovnoběžně s rovinou desky. Oplášťovaná překližovaná deska Překližovaná deska upravená potahovou vrstvou nebo pláštěm (jednou nebo více vrstvami, případně filmy), např. impregnovaným materiálem, umělými látkami, pryskyřičnými filmy, kovy. Jádrová deska Překližovaná deska s jednou středovou vrstvou. Laťovka Jádrová deska se středovou vrstvou z latí o šířce 7 až 30 mm. Laťky mohou nebo nemusí být vzájemně slepeny. Dýhovka Jádrová deska, jejíž středová vrstva je vyrobena z dýh o tloušťce 7 mm. Tenčí dýhy jsou uloženy na hranách a všechny (nebo aspoň většina) jsou vzájemně slepeny. Třívrstvá masivní deska (biodeska) Materiál podobný laťovce, ve kterém jsou na místo tenkých dýh na lepeném laťovkovém středu aplikovány tenké „lamely“ (řezané dýhy) o tloušťce 5 až 8 mm a šířce 80 až 140 mm. Voštinová deska
Obr. 9: Třívrstvá masivní deska
Konstrukce desky je založena na dutém středu, přičemž okraje desky jsou ohraničeny rámem z masivního řeziva. Vnitřní prostor – dutý střed – je vyplněn voštinou, která se vyrábí z odpadu dřevovláknitých desek nařezaných na úzké pásky, nebo papírovou voštinou.30
30
Král P., Hrázský J.,2005. Kompozitní materiály na bázi dřeva Část 2: Dýhy a vrstvené masivní materiály. Nakladatelství ISBN.
64
KONSTRUKCE SKŘÍŇOVÉHO NÁBYTKU
Nedemontovatelná konstrukce Pera Rozlišuje se spojení drážkou a perem, vydrážkovanou profilovou spárou a vloženým perem. Cílem tohoto spojení je zvětšit lepenou plochu a zabránit tak deformacím.31
Obr. 10: Pera na tupo
Vložená pera Místo per vlastních, vyříznutých nebo vyfrézovaných přímo na spojovaných dílcích se mohou zhotovovat vložená pera z překližek, dřevovláknitých desek nebo z příčného dřeva. U rohů spojených pokosem musí být pera vložena co nejblíže k vnitřní hraně, aby mohlo být pero co nejširší. Pro spoje se prodávají různé druhy per. Jsou to lamely a plastová nebo úhlová pera. Lamely mají eliptický tvar, kterému odpovídá tvar drážky. Přednost tohoto spojení spočívá v tom, že boční plocha není frézována průběžně, ale pouze v místech lamel. Dílce se tímto spojením neoslabují, a lamely proto mohou být zapuštěny hlouběji než průběžná pera.
31
Obr. 11: Vložená pera
Wolfgang, N., 2003. Konstrukce nábytku nábytek a zabudované skříně. Praha, Nakladatelství Grada Publishing, 400 s.
65
Úhlová pera z překližky jsou používána pro pokosové rohové spoje. Předností těchto per je, že drážka probíhá paralelně s plochou dílce, a tím se snadno zhotovuje. Spoj je vhodný pro překližky a dřevotřískové desky. Plastová pera mají rýhování a děrování z důvodu zvětšení pevnosti lepení. Mají tloušťku pouze 2 mm. Drážky musí být řezány tenkými pilami. Plastová pera se vyrábějí rovná a s úhly 90° a 45° pro tupé spoje. Hodí se pro spoje masivního dřeva, překližek a dřevotřískových desek pro tenké dílce. U tlustějších desek mohou být osazena dvě pera nad sebou.32 Kolíky na tupo a na pokos Kolíky se zhotovují z hladkých nebo rýhovaných tyčí, vlepují se do vyvrtaných otvorů a používají se ke spojování jednotlivých dílců. Kolíkování je nejjednodušší a nejčastější způsob spojování, který se hodí pro masiv, překližky i dřevotřískové desky. Dřevo se tím místně zeslabuje válcovými otvory. Přesnou fixací kolíků a otvorů se spoje nechají snadno sestavovat. Kolíkování je vhodné pro automatizovanou výrobu spojů na dílcích a montáž korpusů. Ke kolíkování na pokos seříznutých rohových spojů se mohou použít buď rovné, nebo lepené úhlové kolíky. Rovné kolíky jsou vrtány kolmo k ploše pokosu, a aby se mohla délka kolíků co možná nejlépe využít, musí být kolík posunut co nejvíce k vnitřní hraně pokosu.33
Obr. 12: Kolíky na tupo a na pokos
32
Wolfgang, N., 2003. Konstrukce nábytku nábytek a zabudované skříně. Praha, Nakladatelství Grada Publishing, 400 s. 33 Tamtéž
66
Demontovatelné konstrukce Systém 32 (25) U systému 32 (25) jsou boky skříní použitelné jako systémové stěny. Jsou opatřeny vertikálními řadami otvorů, vyrobenými na speciálních strojích. Jednotlivé otvory s průměrem 5 mm mají odstup 32 nebo 25 mm a vzdálenost od přední hrany 37 mm. K těmto bokům mohou být připojena dna (půdy) různým kováním, jako např. trapézovým nebo excentrickým, jednostranně nebo oboustranně. U skříňových stěn se požaduje také spojení uprostřed pouze jednostranné. Spojení mohou být demontovatelná, což umožňuje individuální sestavu skříňové stěny. Další předností je, že se do tohoto systému mohou upevnit nosiče polic, dveřní závěsy, magnetické sklapky, dorazy dveří, výsuvy zásuvek, závěsy a nábytkové nůžky pro sklopné dveře. Tento systém je vhodný zvláště pro velké kompaktní skříně a skříňové stěny, které mají flexibilně utvářet průčelí.34
Obr. 13: Systém 32 (25)
34
Wolfgang, N., 2003. Konstrukce nábytku nábytek a zabudované skříně. Praha, Nakladatelství Grada Publishing, 400 s.
67
Způsoby osazení zad
Obr. 14: Způsoby osazení zad: 1. záda s boky vně v jedné rovině nalepená a přibitá; tloušťka zad je z boku viditelná, proto by měla být tato konstrukce použita jen u vestavěných skříní; 2. záda upevněná v polodrážce vrutem, záda jsou s bokem zalícovaná; 3. bok s polodrážkou přesahuje z důvodu snazšího upevnění sponek; 4. záda v polodrážce s velkým přesahem boků, aby bylo možné přizpůsobení stěně místnosti; 5. záda v drážce s možností dodatečného upevnění sponkami; 6. masivní záda v rámové a výplňové konstrukci.
68
Základní způsoby uzavírání skříní
Obr. 15: Základní způsoby uzavírání skříní
69
Obr. 16: Základní rozměry oblečení muže a ženy
70
Obr. 17: Základní rozměry některých předmětů
71
Obr. 18: Obrázkové znázornění možných nebezpečí a rizik
72
CENA NÁBYTKU Dříve se nábytek dědil z rodičů na potomky, některé kusy nábytku tak sloužily i řadu generací. Uživatelé se k nábytku chovali s úctou a respektem, také ho tak používali, jelikož si byli vědomi, kolik lidské práce je v daném kusu nábytku skryto. Tomu také odpovídala cena. V dnešní době se stává z nábytku konzumní zboží, které člověk vymění i několikrát za život, což veškerá dnešní masová spotřeba a prodejní politika (viz kapitola Dnešní prodej) podporuje.Tento způsob myšlení dnešní konzumní společnosti, která touží po neustálých změnách a nových věcech i zážitcích, jelikož tak chce naplnit mnohdy jinak prázdný život, má velký dopad na ekologické zatížení Země. Na rozdíl od historických dob se v té naší ztratilo pojetí ceny; v historických dobách byl jasný obchod „Já jsem vyrobil chleba, ty jsi vyrobil tento výrobek a já jsem ochoten vyměnit tolik za tolik.“ Člověk si tak snadno uvědomil cenu práce své i druhých, a buď byl, nebo nebyl ochoten obchodovat. V dnešní době strojů, které nám pomáhají, platebních karet a jiných bezhotovostních styků, které mají zjednodušovat náš život, se zcela ztrácí uvědomění vlastní ceny práce a práce druhých, proto nevnímáme cenu lidské práce ani ve výrobcích, které kupujeme ať už jde o cokoli. Důsledkem pak je, že se nám zdá vše drahé, a zaměřujeme se na slevy nebo levné věci. V ceně by měly být podle mne zahrnuty náklady na návrh výrobku a vývoj, spotřeba materiálů, energií a lidské práce, distribuce, marže výrobce a obchodní marže, a také reklama. Dle mého názoru by sleva v prvé řadě měla být poskytována na výrobek, který se špatně prodává, aby nedošlo zcela k finanční ztrátě a zaplatily se aspoň nejdůležitější výdaje spojené s výrobou. Výrobek po slevě již nemůže dosáhnout očekávaného zaplacení celého zmiňovaného řetězce, který se na jeho výrobě podílel, a dochází tak ke ztrátě, která je opětovně řešena použitím levnějších materiálů a úsporami projevujícími se na dlouhodobé životnosti či kvalitě výrobku. Když si zpětně uvědomíme, že sleva je snížená cena výrobku pod jeho skutečnou hodnotu, jakou výrobek má, je dnešní vyhledávání slev okrádáním, kdy se snažíme získat víc, než jsme ochotni za výrobek zaplatit. Avšak aby výrobci a obchodníci dostáli svých zisků, stala se sleva v dnešní době významným marketingovým nástrojem při prodeji, kdy je využívána jen jako lákadlo za účelem zvýšení prodeje, kdy cena výrobku je nejprve zvýšena i o slevu, která na výrobek bude později poskytnuta. Vyhledávání slev a nízkých cen se stalo v dnešní době chorobou lidstva, kterou se řídíme již podvědomě, a v mnoha případech si neuvědomujeme, že určitou věc jsme koupili jen z důvodu slevy, aniž by nám vyhovovla, aniž jsme ji potřebovali. Nepopírám vrstvy lidí, které jsou nuceny šetrně zacházet s finančními prostředky, avšak míra používání tohoto „způsobu nákupu“ je obrovská a můžeme mluvit až o postižení společnosti nízkými cenami. To si můžeme uvědomit prohlédnutím jakéhokoli prospektu obchodních domů lákajícího na slevy a nízké ceny. 73
Pokud však nedoceníme cizí práci a žádáme výhody při koupi, jak můžeme chtít, aby byla doceněna práce nás samotných? Má snad náš zaměstnavatel právo chtít slevy za naší práci, kterou odvedeme? A je v našich možnostech, abychom dokázali určovat, co je drahé? Jak můžeme vidět, kolik práce a úsilí daný výrobek obsahuje? Pravda je, že to vědět nemůžeme, pokud jsme ho sami nevyrobili. Pak tedy známý výrok „To je drahé!“ nemůže být pravdivý a mnohdy se za ním jen skrývá neochota zaplatit. Proto je důležité již nepodporovat prodejní politiku slevami a nízkou cenu, ale zaměřit se i při prodeji skladebného sektorového nábytku především na propagaci kvality, funkčnosti, spokojenosti zákazníka a nejlépe dbát na přiblížení celkové pracnosti a ceny výrobku zákazníkovi tak, aby si mohl lépe zákazník uvědomit skutečnou hodnotu tohoto výrobku a byl ochoten cenu zaplatit. Tímto by taková prodejní politika měla přispět k podpoře a tvorbě dobrého jména dané firmy a její značky, kdy bude považována za solidní a kvalitní firmu, která se nemusí snižovat k „slevové politice“ a k honbě na zákazníka. Proto ve své práci kladu tak velký důraz na samotný prodej, jelikož má na způsob vnímání výrobku na trhu a jeho úspěch zásadní význam, ať už jde o výrobek jakýkoli. Také si myslím, že výše zmíněné myšlenky by se měla dozvědět širší veřejnost, jelikož si sami mnohdy neuvědomujeme vlastní chování a jeho následky, pokud nám naše jednání někdo další neosvětlí. Teprve pak máme možnost kompetentně se rozhodovat jako „uvědomělý“ zákazník.
Obr. 19: Ukázka stylového sektorového nábytku
74
Obr. 20: Jak bude vypadat sektorový nábytek v budoucnosti?
75
SEZNAM OBRÁZKŮ 1. Interiér prodejních prostor obchodního paláce Spojených UP závodů v Bratislavě (1929) 2. Ukaž, jak bydlíš! 1935 (reklam) 3. Sektorová řada Monti, reklamní foto (kolem 1969) 4. Sektorová řada Monti, reklamní foto (kolem 1969) 5. Skrytí obrazovky 6. Skrytí obrazovky za horizontálně posuvné dvířka 7. Umístění obrazovky 8. Skrytí obrazovky za vertikálně posuvné dvířka 9. Třívrstvá masivní deska 10. Pero na tupo 11. Vložená pera 12. Kolíky na tupo a na pokos 13. Systém 32 (25) 14. Způsoby osazení zad 15. Základní způsoby uzavírání skříní 16. Základní rozměry oblečení muže a ženy 17. Základní rozměry některých předmětů 18. Obrázkové znázornění možných nebezpečí a rizik 19. Ukázka stylového sektorového nábytku 20. Jak bude vypadat sektorový nábytek v budoucnosti?
76