SITUAČNÍ ZPRÁVA 2011

CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY

SITUAČNÍ ZPRÁVA 2011 AKTUALIZACE ÚDAJŮ K PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ MĚSTA ŠUMPERKA

___________________________________________________________________________

ZADAVATEL:

MĚSTO ŠUMPERK

ZPRACOVAL:

EKOTOXA s.r.o.

AUTORSKÝ KOLEKTIV:

Mgr. Pavla Škarková Gabriela Hřivnáčová

LISTOPAD 2011

EKOTOXA s.r.o., se sídlem: Kosmákova 2195/28, 615 00 Brno, Židenice Korespondenční adresa a pracoviště: EKOTOXA s.r.o., Otická 37, 746 01 Opava tel. 558 900 010 ; fax 558 900 011; e-mail: [email protected]

EKOTOXA s.r.o.

Situační zpráva PZKO města Šumperka, rok 2011

OBSAH 1. 2. 2.1 3. 3.1 3.2 3.3 3.4 4. 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.5.1 4.5.2 4.5.3 4.5.4 4.6 5. 5.1 5.2 5.3 6. 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.5.1 6.5.2 7. 8. 9.

ÚVOD ..................................................................................................................................................... 8 STANOVENÍ OBLASTÍ SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ ............................................ 9 GRAFICKÉ VYHODNOCENÍ OBLASTÍ SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ V SO ORP Š UMPERK ............. 12 DRUH POSOUZENÍ KVALITY OVZDUŠÍ – IMISNÍ ČÁST....................................................... 15 MONITORING SUSPENDOVANÝCH ČÁSTIC FRAKCE PM10 ........................................................................ 16 MONITORING NO2 .................................................................................................................................. 18 MONITORING SO2................................................................................................................................... 19 MONITORING O3 ..................................................................................................................................... 20 PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ – EMISNÍ ČÁST...................................................................... 22 ZDROJE KATEGORIE REZZO 1 ............................................................................................................... 25 ZDROJE IPPC.......................................................................................................................................... 30 ZDROJE KATEGORIE REZZO 2 ............................................................................................................... 31 ZDROJE KATEGORIE REZZO 3 ............................................................................................................... 38 ZDROJE KATEGORIE REZZO 4 ............................................................................................................... 42 Intenzita dopravy v roce 2010 a porovnání s lety 2000 a 2005 ............................................................ 42 Podrobné sčítání dopravy v roce 2010 v Šumperku.............................................................................. 47 Emise vybraných látek z dopravy v Šumperku....................................................................................... 48 Resuspendované částice z dopravy........................................................................................................ 49 EMISNÍ SITUACE V ŠUMPERKU ............................................................................................................... 51 VYHODNOCENÍ SITUACE A PROGNÓZA DO BUDOUCNA .................................................. 54 IMISE ...................................................................................................................................................... 54 EMISE ..................................................................................................................................................... 54 ZPRÁVA O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ ČR – 2009 .......................................................................................... 56 ZHODNOCENÍ PROVEDENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ PZKO ŠUMPERK ..................... 58 ZDROJE REZZO 1 .................................................................................................................................. 58 ZDROJE REZZO 2 .................................................................................................................................. 61 ZDROJE REZZO 3 .................................................................................................................................. 64 ZDROJE REZZO 4 .................................................................................................................................. 66 OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ SEKUNDÁRNÍ PRAŠNOSTI ..................................................................................... 67 Čištění komunikací a použití posypového materiálu ............................................................................. 67 Protierozní opatření .............................................................................................................................. 67 NOVĚ VYBUDOVANÉ ZDROJE EMISÍ ........................................................................................ 68 ZÁVĚR ................................................................................................................................................. 69 POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE ............................................................................................ 71

3

EKOTOXA s.r.o.


SEZNAM TABULEK TABULKA Č. 1. VYMEZENÍ OZKO (V % ÚZEMÍ) ZA ROKY 2004 AŽ 2009. ........................................... 10 TABULKA Č. 2. KARTA STANICE MSMUA – ŠUMPERK MÚ. .................................................................. 15 TABULKA Č. 3. VÝŠE MĚSÍČNÍCH KONCENTRACÍ PM10 NA STANICI MSMUA V ROCE 2005 AŽ 2010 (µG/M3). ......................................................................................................................... 16 TABULKA Č. 4. IMISNÍ LIMITY PRO OCHRANU ZDRAVÍ LIDÍ (NV Č. 597/2006 SB.).......................... 16 TABULKA Č. 5. POČTY PŘEKROČENÍ 24HOD LIMITU (LV) KONCENTRACEMI PM10 NA STANICI MSMUA VE SLEDOVANÝCH LETECH 2005 AŽ 2010. ................................................... 16 TABULKA Č. 6. VÝŠE KONCENTRACÍ NO2 NA STANICI MSMUA V ROCE 2005 AŽ 2010 (µG/M3). . 18 TABULKA Č. 7. IMISNÍ LIMITY PRO OCHRANU ZDRAVÍ LIDÍ (NV Č. 597/2006 SB.).......................... 18 TABULKA Č. 8. MEZE TOLERANCE (NV Č. 597/2006 SB.) (µG/M3). ........................................................ 18 TABULKA Č. 9. VÝŠE KONCENTRACÍ SO2 NA STANICI MSMUA V ROCE 2005 AŽ 2010 (µG/M3). .. 19 TABULKA Č. 10. IMISNÍ LIMITY PRO OCHRANU ZDRAVÍ LIDÍ (NV Č. 597/2006 SB.).......................... 19 TABULKA Č. 11. IMISNÍ LIMITY PRO OCHRANU EKOSYSTÉMŮ A VEGETACE (NV Č. 597/2006 SB.). ................................................................................................................................................. 19 TABULKA Č. 12. VÝŠE KONCENTRACÍ O3 NA STANICI MSMUA V ROCE 2005 AŽ 2010 (µG/M3). .... 20 TABULKA Č. 13. CÍLOVÝ IMISNÍ LIMIT PRO OCHRANU ZDRAVÍ LIDÍ (NV Č. 597/2006 SB.). ........... 20 TABULKA Č. 14. DLOUHODOBÝ IMISNÍ LIMIT PRO OCHRANU ZDRAVÍ LIDÍ (NV Č. 597/2006 SB.). ................................................................................................................................................. 20 TABULKA Č. 15. CÍLOVÝ IMISNÍ LIMIT PRO OCHRANU VEGETACE (NV Č. 597/2006 SB.). .............. 21 TABULKA Č. 16. DLOUHODOBÝ IMISNÍ CÍL PRO OCHRANU VEGETACE (NV Č. 597/2006 SB.)....... 21 TABULKA Č. 17. VÝVOJ EMISÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO VYBRANÉ ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY ZE STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ REZZO1-3 V LETECH 1994, 1998, 2003 AŽ 2009 (T/ROK) (WWW.CHMI.CZ). ................................................................................................. 22 TABULKA Č. 18. EMISE VYBRANÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK U JEDNOTLIVÝCH OKRESŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE V ROCE 2009, REZZO 1-3 (T/ROK) (WWW.CHMI.CZ). ..... 23 TABULKA Č. 19. EMISE VE MĚSTĚ ŠUMPERKU PRO VYBRANÉ ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY (REZZO 1-4, ROK 2009) (T/ROK)............................................................................................................... 23 TABULKA Č. 20. ZDROJE KATEGORIE REZZO 1 NA ÚZEMÍ ŠUMPERKA (2009). ................................. 25 TABULKA Č. 21. EMISE ZÁKLADNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZE ZDROJŮ REZZO 1 V ROCE 2009 (T/ROK). ................................................................................................................................. 25 TABULKA Č. 22. EMISE TZL ZA ROKY 2003 AŽ 2009, REZZO 1 (T/ROK). ............................................... 26 TABULKA Č. 23. EMISE OXIDŮ DUSÍKU ZA ROKY 2003 AŽ 2009, REZZO 1 (T/ROK). ......................... 27 TABULKA Č. 24. EMISE OXIDU SIŘIČITÉHO ZA ROKY 2003 AŽ 2009, REZZO 1 (T/ROK). .................. 28 TABULKA Č. 25. EMISE OXIDU UHELNATÉHO ZA ROKY 2003 AŽ 2009, REZZO 1 (T/ROK). ............. 29 TABULKA Č. 26. EMISE ORGANICKÝCH LÁTEK ZA ROKY 2003 AŽ 2009, REZZO 1 (T/ROK). ........... 29 TABULKA Č. 27. EMISE TETRACHLORETHYLENU ZA ROKY 2003 AŽ 2009, REZZO 1 (T/ROK)........ 30 TABULKA Č. 28. PROVOZOVATELÉ ZDROJŮ KATEGORIE REZZO 2 V ŠUMPERKU (2009). .............. 31 TABULKA Č. 29. EMISE ZÁKLADNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZE ZDROJŮ REZZO 2 V LETECH 2003 AŽ 2009 (T/ROK). ......................................................................................................... 32 TABULKA Č. 30. PRVNÍCH DESET EMITENTŮ TZL V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2009 (T/ROK). 33 TABULKA Č. 31. PRVNÍCH DESET EMITENTŮ SO2 V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2009 (T/ROK). 34 TABULKA Č. 32. PRVNÍCH DESET EMITENTŮ NOX V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2009 (T/ROK).35 TABULKA Č. 33. PRVNÍCH DESET EMITENTŮ CO V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2009 (T/ROK). . 36 TABULKA Č. 34. PRVNÍCH DESET EMITENTŮ ORGANICKÝCH LÁTEK V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2009 (T/ROK).......................................................................................................... 37 TABULKA Č. 35. VÝVOJ SPOTŘEBY JEDNOTLIVÝCH PALIV V ŠUMPERKU V LETECH 2001-2009 (T/ROK, PRO ZEMNÍ PLYN V TIS.M3/ROK) (ČHMÚ). .................................................... 38 TABULKA Č. 36. PRŮMĚRNÁ VÝHŘEVNOST PALIVA (KOEFICIENTY VÝHŘEVNOSTI PRO JEDNOTLIVÉ KRAJE) (GJ/T). ............................................................................................. 38 TABULKA Č. 37. TEPELNÝ OBSAH V PALIVU V ŠUMPERKU V LETECH 2001-2009 (GJ/ROK, %). .... 39 TABULKA Č. 38. VÝVOJ EMISÍ ZE ZDROJŮ REZZO 3 VE MĚSTĚ ŠUMPERKU V LETECH 2001 - 2009 (T/ROK) (ČHMÚ)................................................................................................................... 41 TABULKA Č. 39. SČÍTÁNÍ VOZIDEL V ŠUMPERKU V LETECH 2000, 2005 A 2010 (CELOROČNÍ PRŮMĚRNÁ INTENZITA VŠECH VOZIDEL - POČET VOZIDEL / 24 HODIN) (ŘSD).43 TABULKA Č. 40. SČÍTÁNÍ VOZIDEL V ŠUMPERKU V ROCE 2010 (CELOROČNÍ PRŮMĚRNÁ INTENZITA - POČET VOZIDEL V JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍCH/ 24 HODIN) (ŘSD)....................................................................................................................................... 43

4

EKOTOXA s.r.o.


TABULKA Č. 41. SČÍTÁNÍ VOZIDEL V ŠUMPERKU V ROCE 2010 (POČET VOZIDEL/24 HODIN), (ŘSD, CITYPLAN) ................................................................................................................. 47 TABULKA Č. 42. EMISE VYBRANÝCH LÁTEK Z DOPRAVY V ŠUMPERKU V ROCE 2010.................. 48 TABULKA Č. 43. EMISE VYBRANÝCH LÁTEK Z DOPRAVY V ŠUMPERKU V ROCE 2000, 2005 A 2010......................................................................................................................................... 48 TABULKA Č. 44. RESUSPENZE TUHÝCH ČÁSTIC VLIVEM DOPRAVY V ŠUMPERKU (DLE METODIKY Z ROKU 2003).................................................................................................. 50 TABULKA Č. 45. RESUSPENZE PM VLIVEM DOPRAVY V ŠUMPERKU (DLE METODIKY Z ROKU 2011)........................................................................................................................................ 50 TABULKA Č. 46. SEZNAM „TOP 10“ PROVOZOVATELŮ HLAVNÍCH ZDROJŮ EMISÍ TZL V ŠUMPERKU V ROCE 2009 (T/ROK, %).......................................................................... 51 TABULKA Č. 47. SEZNAM „TOP 10“ PROVOZOVATELŮ HLAVNÍCH ZDROJŮ EMISÍ NOX V ŠUMPERKU V ROCE 2009 (T/ROK, %).......................................................................... 52 TABULKA Č. 48. POROVNÁNÍ EMISÍ TZL A NOX U JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ REZZO V LETECH 2003 AŽ 2009, MĚSTO ŠUMPERK. ..................................................................................... 55 TABULKA Č. 49. EMISE ZÁKLADNÍCH SLEDOVANÝCH LÁTEK VE MĚSTĚ ŠUMPERKU V LETECH 2003 AŽ 2009 V T/ROK, SOUHRNNĚ REZZO 1 AŽ 4....................................................... 70

SEZNAM GRAFŮ GRAF Č. 1. GRAF Č. 2. GRAF Č. 3. GRAF Č. 4. GRAF Č. 5. GRAF Č. 6. GRAF Č. 7. GRAF Č. 8. GRAF Č. 9. GRAF Č. 10. GRAF Č. 11. GRAF Č. 12. GRAF Č. 13. GRAF Č. 14. GRAF Č. 15. GRAF Č. 16. GRAF Č. 17. GRAF Č. 18. GRAF Č. 19. GRAF Č. 20. GRAF Č. 21. GRAF Č. 22.

MEZIROČNÍ SROVNÁNÍ PLOCHY OZKO V OBVODU STAVEBNÍHO ÚŘADU ŠUMPERK (V % ÚZEMÍ)...................................................................................................... 11 PRŮBĚH KONCENTRACÍ PM10 V ROCE 2005 AŽ 2010 V ŠUMPERKU........................ 17 PRŮBĚH MĚSÍČNÍCH KONCENTRACÍ NO2 V ROCE 2005 AŽ 2010 V ŠUMPERKU. . 19 PRŮBĚH MĚSÍČNÍCH KONCENTRACÍ SO2 V ROCE 2005 AŽ 2010 V ŠUMPERKU... 20 PRŮBĚH MĚSÍČNÍCH KONCENTRACÍ O3 V ROCE 2005 AŽ 2010 V ŠUMPERKU. .... 21 VÝVOJ EMISÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO VYBRANÉ ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY ZE STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ REZZO1-3 V LETECH 1994, 1998, 2003 AŽ 2009 (T/ROK) (WWW.CHMI.CZ). ................................................................................................. 22 POMĚR EMISÍ JEDNOTLIVÝCH TYPŮ ZDROJŮ REZZO 1-4 V OLOMOUCKÉM KRAJI V ROCE 2009 (WWW.CHMI.CZ)............................................................................. 23 POMĚR EMISÍ Z JEDNOTLIVÝCH TYPŮ ZDROJŮ VE MĚSTĚ ŠUMPERKU PRO ROK 2009 (T/ROK). ........................................................................................................................ 24 EMISE ZÁKLADNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZE ZDROJŮ REZZO 1 V LETECH 2003 AŽ 2009 (T/ROK). ......................................................................................................... 26 HLAVNÍ PRODUCENTI TUHÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK V KATEGORII REZZO 1 V ROCE 2009 (%). ................................................................................................................. 27 HLAVNÍ PRODUCENTI OXIDŮ DUSÍKU V KATEGORII REZZO 1 V ROCE 2009 (%). ................................................................................................................................................. 28 POROVNÁNÍ EMISÍ ZÁKLADNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZE ZDROJŮ REZZO 2 V LETECH 2003 AŽ 2009 (T/ROK). ..................................................................................... 33 PODÍL JEDNOTLIVÝCH TYPŮ VYTÁPĚNÍ V DOMÁCNOSTECH V ŠUMPERKU V ROCE 2009. ........................................................................................................................ 38 TEPELNÝ OBSAH V PALIVU V ŠUMPERKU V LETECH 2005 AŽ 2009 (PROCENTUÁLNÍ PODÍL)................................................................................................... 39 TEPELNÝ OBSAH V PALIVU V ŠUMPERKU V LETECH 2001 AŽ 2009...................... 40 EMISE ZE ZDROJŮ REZZO 3, V LETECH 2001 – 2009.................................................... 41 CELOROČNÍ INTENZITA VŠECH VOZIDEL NA JEDNOTLIVÝCH ÚSECÍCH V LETECH 2000, 2005 A 2010 (ŘSD). ................................................................................. 44 PROCENTUÁLNÍ ROZDÍL V INTENZITĚ VŠECH VOZIDEL V LETECH 2005 A 2010 (ŘSD)....................................................................................................................................... 44 CELOROČNÍ INTENZITA OSOBNÍCH VOZIDEL NA JEDNOTLIVÝCH ÚSECÍCH V LETECH 2000, 2005 A 2010 (ŘSD). ................................................................................. 45 PROCENTUÁLNÍ ROZDÍL V INTENZITĚ OSOBNÍCH VOZIDEL V LETECH 2010 A 2005......................................................................................................................................... 45 CELOROČNÍ INTENZITA TĚŽKÝCH VOZIDEL NA JEDNOTLIVÝCH ÚSECÍCH V LETECH 2000, 2005 A 2010 (ŘSD). ................................................................................. 46 PROCENTUÁLNÍ ROZDÍL V INTENZITĚ TĚŽKÝCH VOZIDEL V LETECH 2010 A 2005......................................................................................................................................... 46

5

EKOTOXA s.r.o. GRAF Č. 23. GRAF Č. 24. GRAF Č. 25. GRAF Č. 26. GRAF Č. 27.

Situační zpráva PZKO města Šumperka, rok 2011 PODÍL ZDROJŮ KATEGORIÍ REZZO 1-4 NA CELKOVÝCH EMISÍCH TZL V ŠUMPERKU, ROK 2009 (%)............................................................................................. 51 PODÍL NEJVĚTŠÍCH EMITENTŮ TZL V ŠUMPERKU, ROK 2009 (%).......................... 52 PODÍL ZDROJŮ KATEGORIÍ REZZO 1-4 NA CELKOVÝCH EMISÍCH NOX V ŠUMPERKU, ROK 2009 (%)................................................................................................. 53 PODÍL NEJVĚTŠÍCH EMITENTŮ NOX V ŠUMPERKU, ROK 2009 (%). ........................ 53 VÝVOJ EMISÍ VYBRANÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZE STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ REZZO 1-3. ............................................................................................................ 55

SEZNAM OBRÁZKŮ OBRÁZEK Č. 1. SDĚLENÍ MŽP- VYMEZENÍ OBLASTÍ OZKO, ZÓNA OLOMOUCKÝ KRAJ. ................ 9 OBRÁZEK Č. 2. OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKA PM10), SO ORP ŠUMPERK, 2006, GRID 1KM2..................................................................................... 12 OBRÁZEK Č. 3. OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ, SO ORP ŠUMPERK, 2007, GRID 1KM2. ...................................................................................................................................... 13 OBRÁZEK Č. 4. OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKA PM10), SO ORP ŠUMPERK, 2008, GRID 1KM2..................................................................................... 13 OBRÁZEK Č. 5. OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKA PM10), SO ORP ŠUMPERK, 2009, GRID 1KM2..................................................................................... 14 OBRÁZEK Č. 6. ZDROJE EMISÍ REZZO 1 A VYBRANÉ ZDROJE REZZO 2 V ŠUMPERKU V ROCE 2009......................................................................................................................................... 24

6

EKOTOXA s.r.o.


SEZNAM ZKRATEK AOT40 BRO CUTR CZT ČHMÚ ČIŽP ČOV ČR d IL DREV EIA EMS HUTR IČ, IČO IHd IHr IL/LV IPPC KÚ LTO „M“ MT MÚ MŽP NV OL OZKO OZV PB PZKO REZZO REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 r IL ŘSD SO ORP ZP

Expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 μg·m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 μg·m-3, v období 8-20 hod. SEČ. Vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. Biologicky rozložitelný odpad Černé uhlí tříděné Centrální zásobování teplem Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí Čistírna odpadních vod Česká republika 24hodinový imisní limit Dřevo Environmental Impact Assesment (Posuzování vlivu na životní prostředí) Environmentální systém řízení Hnědé uhlí tříděné Identifikační číslo organizace Imisní limit, doba průměrování- 24 hod Imisní limit, doba průměrování – 1rok Limitní hodnota / limit value Integrovaná prevence a omezování znečištění Krajský úřad Lehký topný olej Motocykly Mez tolerance / margin of tolerance Městský úřad Ministerstvo životního prostředí Nařízení vlády Olomoucký Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Obecně závazná vyhláška Propan butan Program ke zlepšení kvality ovzduší Registr zdrojů znečišťování ovzduší Zvláště velké a velké zdroje emisí Střední zdroje emisí Malé zdroje emisí Mobilní zdroje roční imisní limit Ředitelství silnic a dálnic Správní obvod obce s rozšířenou působností Zemní plyn

SEZNAM LÁTEK B(a)P, B_A_P B_B_F B_K_F CO HCB I_123CD_P NH3 NOx NO2 O3 OL

benzo(a)pyren benzo(b)fluoranten benzo(k)fluoranten oxid uhelnatý hexachlorbeznzen indeno(1,2,3-cd)pyren amoniak oxidy dusíku oxid dusičitý ozon organické látky

PAU PCB PCDD/F PM10 SO2 TK TZL VOC

7

polycyklické aromatické uhlovodíky polychlorované bifenyly polychlorované dibenzodioxiny/dibenzofurany suspendované částice velikostní frakce menší než 10 m oxid siřičitý těžké kovy tuhé znečišťující látky těkavé organické látky

EKOTOXA s.r.o.


1. ÚVOD Tato zpráva představuje šestou aktualizaci „Programu ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka“ (Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka a Integrovaný program snižování emisí města Šumperka – analytická i návrhová část), který byl zpracován v roce 2005. Obdobně jako v předcházejících letech je i letos uvedený Program aktualizován o nejnovější dostupné informace: 1. Zhodnocení emisních dat za rok 2009 (zejména tuhých znečišťujících látek a dalších sledovaných látek), jejich porovnání s předchozími roky, očekávaný další vývoj apod. 2. Zhodnocení imisních dat za rok 2010 ze stanice Šumperk MÚ, a to zejména imisní koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 a dále změny ve vymezení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro tuto látku. 3. Grafické vyhodnocení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v ORP Šumperk (rok 2009). 4. Zhodnocení provedení navržených opatření uvedených v Programu ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka, zejména u nejvýznamnějších zdrojů REZZO 1 a 2, významné nově vybudované zdroje emisí. 5. Sčítání dopravy v roce 2010 (vyhodnocení). Jako hlavní datové podklady byly použity:  Data imisního monitoringu v Šumperku v letech 2005 až 2010 (ČHMÚ);  Data o množství emitovaných látek z databáze REZZO 2009 (ČHMÚ);  Program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka, 2005 a jeho aktualizace.

8

EKOTOXA s.r.o.


2. STANOVENÍ OBLASTÍ SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší se podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění vymezují jako území v rámci zóny nebo aglomerace, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek. Jako nejmenší územní jednotky, pro kterou jsou OZKO vymezeny, byla zvolena území stavebních úřadů. Obrázek č. 1. Sdělení MŽP- Vymezení oblastí OZKO, zóna Olomoucký kraj. na základě dat 2004

území s překročením LV území s překročením LV+MT

6,5% 3,4%

na základě dat 2006 území s překročením LV území s překročením LV+MT

na základě dat 2005


49,1% 0%

na základě dat 2007 48,3% 0%


9

14,7% 0%

EKOTOXA s.r.o.




V následující tabulce je patrné, jak velká je plocha (v %) v rámci Stavebního úřadu Šumperk (srovnání let 2004 až 2009), na které dochází k překračování 24hod. imisního limitu pro PM10 (d IL), popř. ročního imisního limitu (r IL). Tabulka č. 1.

Vymezení OZKO (v % území) za roky 2004 až 2009.

(Věstník MŽP 12/2005: Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2004, Věstník MŽP 03/2007: Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2005, Věstník MŽP 04/2008: Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2006, Věstník MŽP 02/2009: Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2007) Věstník MŽP 04/2010: Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2008 Věstník MŽP 04/2011: Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2009)

2004 2005

PM10 (d IL) 7,9 30,2

PM10 (r IL) 0,4

2006 2007 2008 2009

20,6 3,2 23,5

-

Stavební úřad Šumperk

V roce 2009 došlo k překročení 24hod. imisního limitu pro PM10 na 23,5% území v rámci Stavebního úřadu Šumperk.

10

EKOTOXA s.r.o.


Graf č. 1. Meziroční srovnání plochy OZKO v obvodu Stavebního úřadu Šumperk (v % území). 35

plocha OZKO (%)

30 25 20 15 10 5 0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Od roku 2004 již nedochází k překročení ročního imisního limitu pro NO2, který je 40 μg/m3. Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v % území Stavebního úřadu Šumperk) v roce 2009 bylo 2,1% stejně jako v roce 2008, v roce 2007 bylo 3% a v roce 2006 4,7%. Cílový imisní limit pro ochranu zdraví lidí pro B(a)P je 1 ng/m3 (doba průměrování 1 rok). V roce 2005 ani 2004 k překročení nedošlo.

11

EKOTOXA s.r.o.

2.1


Grafické vyhodnocení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v SO ORP Šumperk

V následujících mapách jsou znázorněny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v SO ORP Šumperk v letech 2006 až 2009. Jedná se o území, kde došlo k překročení imisního limitu pro ochranu zdraví lidí. Vysvětlivky k OZKO: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) + území s překročením cílových limitů Mapy jsou konstruovány ve čtvercové síti 1x1 km. Jestliže je překročen imisní limit nebo imisní limit včetně meze tolerance, potom je čtverec barevně označený, jinak je prázdný. Imisní limity pro ochranu zdraví lidí OZKO (území s překročením imisního limitu): Překročení imisního limitu, případně zvýšeného o mez tolerance (SO2, CO, PM10, Pb; s mezí tolerance MT – NO2, benzen) překročení LV+MT (imisního limitu zvýšeného o mez tolerance) překročení LV (imisního limitu) Zdroj informací: ČHMÚ Obrázek č. 2. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (znečišťující látka PM10), SO ORP Šumperk, 2006, grid 1km2.

Zdroj dat: ČHMÚ

12

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, SO ORP Šumperk, 2007, grid 1km2.

Zdroj dat: ČHMÚ Obrázek č. 4. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (znečišťující látka PM10), SO ORP Šumperk, 2008, grid 1km2.

Zdroj dat: ČHMÚ

13

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 5. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (znečišťující látka PM10), SO ORP Šumperk, 2009, grid 1km2.

14

EKOTOXA s.r.o.


3. DRUH POSOUZENÍ KVALITY OVZDUŠÍ – IMISNÍ ČÁST Od roku 2005 měří na území Šumperka jedna stanice s automatizovaným měřícím programem, MSMUA – Šumperk MÚ. Výsledky měření této stanice jsou obsahem následujících podkapitol. V této zprávě jsou použita data za rok 2005 až 2010 (validovaná data ČHMÚ) a jsou uvedeny aktuální imisní limity podle Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tabulka č. 2.

Karta stanice MSMUA – Šumperk MÚ. Základní údaje

Kód lokality: Název: Stát: Vlastník: Kraj: Okres: Obec (ZÚJ): EOI - typ stanice: EOI - typ zóny: EOI - charakteristika zóny: EOI B/R - podkategorie: EOI - zkratka:

Zeměpisné souřadnice: Nadmořská výška: Terén: Krajina: Reprezentativnost:

MSMU Šumperk MÚ Česká republika Město Šumperk Olomoucký Šumperk Šumperk Klasifikace pozaďová městská obytná B/U/R Adresa lokality (nepovinné) Jesenická 31 787 93 Šumperk Správce lokality, adresa Ekovia Tel: 251626815 Ing. Jiří Zavázal Fax: Všerubská 202 E-mail: [email protected] 15500 Praha 5 Lokalizace 49° 57' 48.00" sš ; 16° 58' 6.96" vd 335 m Doplňující údaje dno otevřeného, provětrávaného údolí vícepodlaž. zástavba (sídliště z posled. desetil.) střední měřítko (100 - 500 m) Umístění

Na dvoře MÚ. Kód MSMUK Datum vzniku: 01.01.2005

Seznam měřicích programů: Typ Kombinované měření Vznik a zánik měřicího místa Datum zániku: Měřicí zařízení umístěno v (kryt)

B-kontejner (klimatizovaný)

15

EKOTOXA s.r.o.


Měření Lab = laboratoř, Dod = dodavatel dat, Příst = přístroj, A = autorizace, R = data dostupná v reálném čase, Par = paralelní měření, Ak = akreditováno Datum Datum Lab Dod Příst Veličina Metoda Jednotka A R Par Ak Interval zahájení ukončení UVFL [UV1 1 0 SO2 [oxid siřičitý] µg/m3 Ano Ne 0 Ne 30min 01.01.2005 fluorescence] CHLM 1 1 0 NO2 [oxid dusičitý] µg/m3 Ano Ne 0 Ne 30min 01.01.2005 [chemiluminiscence] UVABS [UV1 1 0 O3 [ozon] µg/m3 Ano Ne 0 Ne 30min 01.01.2005 absorpce] RADIO [radiometrie PM10 [Suspendované 1 1 0 - absorpce beta µg/m3 Ano Ne 0 Ne 1d 01.01.2007 částice frakce PM10] záření] RADIO [radiometrie PM10 [Suspendované 1 1 0 µg/m3 Ano Ne 0 Ne 30min 01.01.2005 31.12.2006 - absorpce beta částice frakce PM10] záření]

3.1

Monitoring suspendovaných částic frakce PM10

Naměřené hodnoty frakce PM10 na stanici MSMUA v letech 2005 až 2010 jsou uvedeny v následující tabulce (roční průměr a průměrné měsíční koncentrace). Tabulka č. 3. 2010 (µg/m3). Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Výše měsíčních koncentrací PM10 na stanici MSMUA v roce 2005 až RP

1

2

3

4

5

40,2 29,0 35,4 36,7 36,6 33,9

48,6 42,9 49,0 40,4 55,7 62,2

62,1 43,3 34,8 40,2 44,5 45,1

65,3 26,4 33,1 29,2 35,4 36,6

68,4 16,3 31,6 28,4 43,7 26,4

53,8 34,9 34,7 25,6 24,6

6

7

8

9

10

11

12

23,1 34,2 27,2 25,0 26,3

27,0 24,0 35,4 19,2 24,6 26,0

24,5 18,0 36,3 36,1 18,5 22,9

35,7 25,0 27,8 38,8 58,3 22,3

16,0 30,9 34,7 54,7 31,7 28,1

19,3 32,2 37,7 58,6 36,2 29,3

22,0 35,2 36,2 33,2 52,4

Tabulka č. 4. Imisní limity pro ochranu zdraví lidí (NV č. 597/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Znečišťující látka PM10 PM10

Doba průměrování 24 hodin 1 rok

Hodnota imisního limitu (přípustná četnost překročení) 50 µg/m3 (max. 35x/rok) 40 µg/m3 ( - )

Tabulka č. 5. Počty překročení 24hod limitu (LV) koncentracemi PM10 na stanici MSMUA ve sledovaných letech 2005 až 2010. rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Počet překročení 24hod limitu (LV) 104 25 27 70 66 49

Ze srovnání v předchozí tabulce vyplývá častější výskyt vysokých hodnot průměrných denních koncentrací v letech 2008 a 2009. V roce 2010 počet překročení 24hod limitu klesl, nicméně je stále vyšší než povoluje NV č. 597/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Především v období od září do prosince 2008 je zřejmý rozdíl oproti rokům 2005 až 2007, jak 16

EKOTOXA s.r.o.


ukazují následující grafy. V roce 2010 se vyskytují nejvyšší koncentrace v lednu a únoru a pak v prosinci. Graf č. 2. Průběh koncentrací PM10 v roce 2005 až 2010 v Šumperku. a) měsíčních 80 70 60

µg/m 3

50 40 30 20 10 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

měsíce 2005 2009

2006 2010

2007 IHr (PM10)

2008 IHd (PM10)

b) denních 150 125

µg/m

3

100 75 50 25 0

leden - prosinec 2005

2006

2007

2008

2009

2010

IHr (PM10)

IHd (PM10)

Koncentrace PM10 jsou nejvyšší v zimním období, během kterého jsou nepříznivé meteorologické podmínky rozptylu četnější, déletrvající a plošně rozsáhlejší. Do ovzduší je 17

EKOTOXA s.r.o.


emitováno více škodlivin než během období letního. Během zimních období lze tedy očekávat i překročení imisních limitů. 3.2

Monitoring NO2

Výše naměřených koncentrací NO2 v roce 2005 až 2010 jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 6. Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Výše koncentrací NO2 na stanici MSMUA v roce 2005 až 2010 (µg/m3). RP 34,2 33,2 30,6 24,6 20,5 19,9

1

2

3

4

5

21,5 64,0 35,6 47,3 35,3 34,7

39,6 57,3 43,6 44,1 23,3 32,0

37,9 48,7 42,0 34,6 18,8 21,8

30,8 30,3 31,6 27,0 20,2 16,0

26,5 23,8 13,9 12,8

6

7

8

9

10

11

12

11,6 13,0 19,1 10,6 12,1 10,4

18,9

11,2 19,4 12,5 12,2 10,3

27,1 20,1 21,8 11,7 20,1 14,4

53,1 34,8 32,5 23,1 21,9 18,8

65,3 36,9 41,9 27,3 24,9 19,4

49,7 37,9 37,2 25,9 26,3 32,5

18,4 10,4 14,6 13,3

Tabulka č. 7. Imisní limity pro ochranu zdraví lidí (NV č. 597/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Znečišťující látka

Doba průměrování

oxid dusičitý oxid dusičitý

1 hodina 1 rok

Tabulka č. 8. (µg/m3).

Hodnota imisního limitu (přípustná četnost překročení) 200 µg/m3 (max. 18x/rok) 40 µg/m3 ( - )

Meze tolerance (NV č. 597/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů)

Znečišťující látka oxid dusičitý oxid dusičitý

Doba průměrování 1 hodina 1 rok

2006 40 8

2007 30 6

2008 20 4

2009 10 2

Obdobně jako v předchozích letech, tak i v roce 2010, nedošlo u oxidu dusičitého na stanici MSMUA k překročení imisních limitů. Maximální 1hod koncentrace v roce 2010 byla 83,5 µg/m3. V průběhu sledovaných let 2005 až 2010 průměrná roční koncentrace NO2 stále klesá. Jak je vidět také z následujícího grafu, jsou hodnoty za rok 2010 velice nízké v průběhu celého roku. Naměřené imisní koncentrace NO2 se pohybují pod hranicí imisních limitů, jejich koncentrace se však může lokálně lišit. V okolí hlavních komunikací (I/11 a II/446) jsou imisní koncentrace NO2 pravděpodobně vyšší.

18

EKOTOXA s.r.o.

Graf č. 3.


Průběh měsíčních koncentrací NO2 v roce 2005 až 2010 v Šumperku.

70 60

µg/m 3

50 40 30 20 10 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

měsíce 2005 2008 IHr (NO2)

3.3

2006 2009

2007 2010

Monitoring SO2

Roční průměr a měsíční průměrné hodnoty koncentrací SO2 za rok 2005 až 2010 jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 9. Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Výše koncentrací SO2 na stanici MSMUA v roce 2005 až 2010 (µg/m3).

RP

1

2

3

4

11,5 11,7 10,6 13,1 10,3 10,2

11,6 27,1 10,8 16,4 26,9 19,9

16,3 17,9 12,1 14,1 19,1 17,7

14,8 22,9 12,0 11,6 15,4 10,9

10,3 12,4 10,1 9,9 11,6 5,5

5

6

7

8

9

10

11

12

7,3 8,6 11,4 5,1 8,2

6,7 7,7 9,0 11,7 4,4 5,5

6,7 4,9 8,1 12,2 2,8 4,3

10,0 6,3 9,3 13,1 4,2 5,1

9,9 6,7 10,9 13,5 7,3 9,2

14,6 9,2 14,0 15,1 9,7 9,2

18,5 9,6 12,8 17,2 11,4 15,8

8,0 9,1 4,3 8,6

Tabulka č. 10. Imisní limity pro ochranu zdraví lidí (NV č. 597/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Znečišťující látka oxid siřičitý oxid siřičitý

Doba průměrování 1 hodina 24 hodin

Hodnota imisního limitu (přípustná četnost překročení) 350 µg/m3 (max. 24x/rok) 125 µg/m3 (max. 3x/rok)

Tabulka č. 11. Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace (NV č. 597/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Znečišťující látka oxid siřičitý oxid siřičitý

Doba průměrování 1 rok zimní období (1. října - 31. března)

Hodnota imisního limitu 20 µg/m3 20 µg/m3

U oxidu siřičitého na stanici MSMUA zatím nedošlo po dobu jeho sledování k překročení žádného z imisních limitů a významnější zhoršení situace se nedá očekávat ani do budoucna. Maximální 1hod koncentrace v roce 2010 byla 51,0 µg/m3 a maximální 24hod koncentrace byla 35,3 µg/m3. V roce 2010 je dosaženo nejnižší průměrné roční koncentrace ve srovnání všech hodnocených let.

19

EKOTOXA s.r.o.

Graf č. 4.


Průběh měsíčních koncentrací SO2 v roce 2005 až 2010 v Šumperku.

30 25

µg/m 3

20 15 10 5 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

měsíce 2005

3.4

2006

2007

2008

2009

2010

Monitoring O3

V následující tabulce jsou uvedeny průměrné měsíční koncentrace ozonu a roční průměr za roky 2005 až 2010. Tabulka č. 12.

Výše koncentrací O3 na stanici MSMUA v roce 2005 až 2010 (µg/m3).

Rok RP 1 2 3 4 5 6 7 2005 36,0 10,1 10,4 36,2 58,1 58,8 54,2 2006 37,6 21,1 31,6 43,8 58,5 70,0 60,3 2007 25,1 18,2 17,5 26,0 32,6 34,9 33,7 34,8 2008 29,6 13,1 12,6 17,0 30,4 57,7 50,5 2009 43,2 16,4 25,1 31,8 42,9 63,9 62,0 60,2 1) 2010 41,4 32,9 43,8 54,1 49,1 56,8 60,5 1) Pro nedostatek naměřených hodnot nelze stanovit měsíční průměr.

8

9

10

11

12

45,4 35,3 33,8 34,1 68,5 46,4

40,5 27,8 22,7

27,6 19,5 16,7

21,5 12,3 12,3 19,5

56,8 39,0

31,8 29,6

20,1 15,6 15,3 19,6 27,3 24,5

22,5

Tabulka č. 13. Cílový imisní limit pro ochranu zdraví lidí (NV č. 597/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Cílový imisní limit (přípustná četnost překročení) 120 µg/m3 1) troposférický ozon max. denní 8h průměr (max. 25 dní/rok, zprůměrováno za 3 roky) 2) 1) Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin; 2) Cílový imisní limit nesmí být překročen ve více než 25 dnech za kalendářní rok, zprůměrováno za tři kalendářní roky. Znečišťující látka

Doba průměrování

Tabulka č. 14. Dlouhodobý imisní limit pro ochranu zdraví lidí (NV č. 597/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Znečišťující látka troposférický ozon

Doba průměrování max. denní 8h klouzavý průměr 20

Cílový imisní limit 120 µg/m3

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 15. Cílový imisní limit pro ochranu vegetace (NV č. 597/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Znečišťující látka troposférický ozon

Doba průměrování AOT40 1)

Cílový imisní limit 18000 µg/m3/h zprůměrovaná za 5 let 1) Pro účely tohoto nařízení AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 µg/m3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 µg/m3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 8:00 a 20:00 SEČ, vypočtený z hodinových hodnot v letním období (1. května – 31. července).

Tabulka č. 16. Dlouhodobý imisní cíl pro ochranu vegetace (NV č. 597/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Účel vyhlášení Doba průměrování Cílový imisní limit ochrana vegetace AOT40 1) 6000 µg/m3/h 1) Pro účely tohoto nařízení AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 µg/m3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 µg/m3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 08:00 a 20:00 SEČ, vypočtený z hodinových hodnot v letním období (1. května - 31. července); zprůměrováno za jeden kalendářní rok.

V roce 2010 nedošlo k překročení 8hod imisního limitu pro ochranu zdraví lidí, hodnota AOT40 dosáhla hodnoty 1731,9 µg/m3/h (zdroj: ČHMÚ). Průběh průměrných měsíčních koncentrací O3 v jednotlivých letech ukazuje následující graf. V porovnání všech hodnocených let patří dosažené imisní koncentrace O3 v průběhu let 2009 a 2010 mezi ty nejvyšší. Graf č. 5.

Průběh měsíčních koncentrací O3 v roce 2005 až 2010 v Šumperku.

80 70

µg/m 3

60 50 40 30 20 10 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

měsíce 2005 2009

2006 2010

2007

21

2008

11

12

EKOTOXA s.r.o.


4. PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ – EMISNÍ ČÁST V rámci Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO) jsou zdroje emisí členěny do jednotlivých kategorií podle míry svého vlivu na kvalitu ovzduší. Stacionární zdroje znečišťování ovzduší REZZO 1 zvláště velké a velké zdroje, spalování s tepelným výkonem nad 5 MW a zvlášť významné technologie REZZO 2 střední zdroje, spalování s výkonem 0,2–5 MW a významné technologie REZZO 3 malé zdroje, spalování s výkonem do 0,2 MW, lokální vytápění, méně významné technologie Mobilní zdroje znečišťování ovzduší REZZO 4 doprava Pro bilancování emisí byla brána jako základní informace data z databáze REZZO 1-3 za rok 2009, a v případě emisí REZZO 4 byly použity informace z aktuálního sčítání dopravy, které proběhlo v minulém roce 2010 (ŘSD). Tabulka č. 17. Vývoj emisí Olomouckého kraje pro vybrané znečišťující látky ze stacionárních zdrojů REZZO1-3 v letech 1994, 1998, 2003 až 2009 (t/rok) (www.chmi.cz). Rok 1994 1998 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

TZL 17338,3 3468,2 2688,6 2512,8 1728,4 1575,3 1769,9 1937,2 1547,6

SO2 29817,3 13133,4 6277,3 7150,2 7121,4 5917,3 5079,5 4316,1 4539,4

NOx 6765,2 4510,7 4132,7 4049,4 4001,0 3722,9 3499,9 3508,9 3014,7

CO 32586,4 13502,8 6855,3 7191,0 5972,9 6316,9 6078,2 5848,2 5477,7

VOC

7919,8 1744,2 6952,2 6789,5 6519,5 6375,8

Graf č. 6. Vývoj emisí Olomouckého kraje pro vybrané znečišťující látky ze stacionárních zdrojů REZZO1-3 v letech 1994, 1998, 2003 až 2009 (t/rok) (www.chmi.cz).

Výše emisí (t/rok)

Emise ze stacionárních zdrojů REZZO 1-3 (OL kraj - 1994, 1998, 2003 až 2009) 35000

1994

30000

1998 2003

25000

2004 2005

20000

2006 15000

2007 2008

10000

2009

5000 0 TZL

SO2

NOx

CO

VOC

Znečišťující látka

Situaci v rozložení podílů emisí z jednotlivých zdrojů REZZO 1-4 v Olomouckém kraji v roce 2009 ilustruje graf č. 7. Zastoupení jednotlivých zdrojů REZZO na znečištění ovzduší 22

EKOTOXA s.r.o.


emisemi tuhých znečišťujících látek, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a oxidu siřičitého zůstává v doposud hodnocených letech 2003 až 2009 stejné, tzn. na emisích TZL, NOx a CO se nejvíce podílí mobilní zdroje REZZO 4, na emisích SO2 zdroje kategorie REZZO 1. Graf č. 7. Poměr emisí jednotlivých typů zdrojů REZZO 1-4 v Olomouckém kraji v roce 2009 (www.chmi.cz). Emise ze zdrojů REZZO 1-4 (OL kraj 2009) 100%

REZZO IV REZZO III

80%

REZZO II REZZO I

(%)

60% 40% 20% 0% TZL

SO2

NOx

CO

VOC


Jednotlivé okresy se na celkových emisích znečišťujících látek Olomouckého kraje v roce 2009 podílejí obdobnou měrou jako v letech předchozích. Největším producentem TZL oproti předchozím rokům, kdy vedl okres Šumperk, vykazuje okres Olomouc. V produkci CO je okres Šumperk druhým největším (po okrese Přerov). Také v produkci VOC zaujímá druhé místo. Co se týká emisí SO2 a NOx nejvyšší hodnoty evidují okresy Přerov a Olomouc, okres Šumperk je v této charakteristice třetí. Tabulka č. 18. Emise vybraných znečišťujících látek u Olomouckého kraje v roce 2009, REZZO 1-3 (t/rok) (www.chmi.cz). Okres Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumpe rk

TZL 132,2 351,9 188,7 281,0 340,8

SO2 148,1 1168,1 309,7 2268,1 645,4

NOx 59,5 677,2 182,8 1773,2 322,0

jednotlivých CO 352,2 1168,6 466,5 2086,8 1403,6

okresů VOC 108,3 509,0 167,1 326,2 361,2

Srovnání množství emitovaných látek ve městě Šumperku v rámci jednotlivých kategorií REZZO je provedeno v následující tabulce č. 19. Hodnoty emisí v kategorii REZZO 4 jsou použity aktuálně vypočtené dle sčítání dopravy v roce 2010 (viz. kapitola 4.5 Zdroje kategorie REZZO 4). Tabulka č. 19. Emise ve městě Šumperku pro vybrané znečišťující látky (REZZO 1-4, rok 2009) (t/rok). TZL SO2 REZZO 1 0,8 0,1 REZZO 2 2,0 1,2 REZZO 3 7,2 14,0 REZZO 4 3,0 0,8 celkem 12,9 16,1 Pozn. údaje o emisích CO a OL z REZZO4 nejsou k dispozici

23

NOx 9,1 14,9 8,0 70,2 102,2

CO 0,8 5,8 42,7

OL 28,7 7,7 8,6

49,2

45,0

EKOTOXA s.r.o.

Graf č. 8. (t/rok).


Poměr emisí z jednotlivých typů zdrojů ve městě Šumperku pro rok 2009

Emise ze zdrojů REZZO 1-4 (Šumperk 2009) 100%

REZZO 4 REZZO 3

(%)

80%

REZZO 2 REZZO 1

60% 40% 20% 0%

TZL

SO2

NOx


Přepočtením emisí z dopravy na základě nového sčítání z roku 2010 (viz. kap. 4.5) došlo ke změně v procentuálním zastoupení jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích ve městě. V předchozích letech platilo, že největším emitentem TZL je doprava (REZZO 4). Nyní prvenství zaujímají zdroje kategorie REZZO 3. Co se týká emisí SO2, tady jsou stále největšími emitenty malé zdroje (REZZO 3). Nejvyšší emise NOx produkují jako v předchozích letech mobilní zdroje (REZZO 4), ale jejich podíl klesl ze 79,5 % na 69%. Obrázek č. 6. Zdroje emisí REZZO 1 a vybrané zdroje REZZO 2 v Šumperku v roce 2009.

24

EKOTOXA s.r.o.

4.1


Zdroje kategorie REZZO 1

Aktuální seznam zdrojů spadajících do kategorie REZZO 1 je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 20. ICO 60778997 18600247 25965611 64076377 25860038 25350129 25350129 25350129 25350129

Zdroje kategorie REZZO 1 na území Šumperka (2009).

ICZ OKEC 37 292300 32 266500 45 524000 81 930100 16 352000 50 403010 42 403010 55 403010 56 403010

NAZEV ABA ŠUMPERK, společnost s ručením omezeným - kotelna,lakovna Cembrit CZ, a.s. provozovna Šumperk – kotelna, lakovna ENIGEN, s.r.o. - kotelna v areálu Šumperské nemocnice Irma Šopíková - chemická čistírna Pars nova a.s. – kotelna, lakovna SATEZA a.s. - kotelna K12 SATEZA a.s. - kotelna K2 SATEZA a.s. - kotelna K8 SATEZA a.s. - kotelna K9

V této studii jsou zpracovávána data o znečištění ovzduší, která poskytuje ČHMÚ. Ze srovnání s údaji evidovanými na Krajském úřadě v Olomouci vyplývá, že výše emisí je v obou evidencích shodná, avšak liší se v zařazení zdrojů do kategorií REZZO 1 a REZZO 2 v případě, že daná společnost provozuje více zdrojů. Jedná se o zdroje společností Pars nova a.s., Cembrit CZ, a.s. a ENIGEN, s.r.o. Zde je uvedeno zařazení zdrojů dle Krajského úřadu v Olomouci, které je použito i v následujícím vyhodnocení: Pars nova a.s. REZZO 1: Kotelna, Lakovna REZZO 2: Tryskací box Cembrit CZ, a.s. REZZO 1: Kotelna, Lakovna REZZO 2: Vytápění výrobní haly, Ruční stříkací kabina, ČS PHM, Technologický ohřev GOGAS ENIGEN, s.r.o. REZZO 1: BK – 4 – parní kotel, BK – 6 – parní kotel, KDVE 250 – teplovodní kotel, KDVE 160 – teplovodní kotel, KDVE 250 – teplovodní kotel REZZO 2: 2 kogenerační jednotky - TEDOM CENTO T 160 – od 27.1.2009 v trvalém provozu

Porovnání emisní situace v kategorii REZZO 1 v roce 2009 s předcházejícími roky V následující tabulce jsou u jednotlivých zdrojů REZZO 1 uvedena množství emisí znečišťujících látek v roce 2009. Tabulka č. 21. (t/rok).

Emise základních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO 1 v roce 2009

NAZEV Pars nova a.s. Cembrit CZ, a.s. ABA ŠUMPERK, společnost s ručením omezeným ENIGEN, s.r.o. - kotelna v areálu Šumperské nemocnice SATEZA a.s. - kotelna K12 SATEZA a.s. - kotelna K8 SATEZA a.s. - kotelna K9 SATEZA a.s. - kotelna K2 Celkem * údaj Pars nova a.s.

25

TZL 0,321 0,340 0,027

SO2 0,021* 0,010 0,001

NOx 2,738 1,189 0,292

CO 0,358 0,269 0,024

OL 16,373 4,276 7,803

0,029 0,014 0,019 0,016 0,011 0,777

0,014 0,006 0,010 0,008 0,042 0,112

1,905 0,484 1,159 0,866 0,483 9,116

0,007 0,005 0,001 0,084 0,011 0,759

0,095 0,044 0,062 0,052 0,034 28,739

EKOTOXA s.r.o.


Hlavní změny, které je možno zjistit při porovnání údajů za roky 2003 až 2009: Složení zdrojů REZZO 1 v roce 2009 je stejné jako v předcházejícím roce, žádný zdroj nepřibyl ani nebyl zrušen. Množství emisí všech sledovaných látek kromě SO2 oproti předchozímu roku kleslo. Tuto charakteristiku podporují hodnoty emisí u společností Pars nova a.s. a ABA ŠUMPERK, s.r.o. Vyšší celkové emise SO2 jsou způsobeny emisemi ze zdroje kotelna K2 společnosti SATEZA a.s. U společnosti Cembrit CZ, a.s. narostly emise CO. Naopak emise CO a NOx klesly u zdrojů společnosti ENIGEN, s.r.o. Zásadní změny v měřených hodnotách emisí tohoto zdroje jsou způsobeny tím, že dvě kogenerační jednotky společnosti ENIGEN, s.r.o., které byly v únoru 2008 uvedeny do zkušebního provozu, jsou již v roce 2009 zařazeny mezi zdroje kategorie REZZO 2. Největší pokles vyjádřený v absolutních rozdílech je zřejmý z následujícího grafu, a to pro látky NOx a OL. Graf č. 9. Emise základních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO 1 v letech 2003 až 2009 (t/rok). Emise REZZO 1 v Šumperku, porovnání let 2003 až 2009 2003


50

2004 2005

40

2006 2007

30

2008 2009

20 10 0 TZL

SO2

NOx

CO

OL


4.1.1.1 Emise tuhých znečišťujících látek Tabulka č. 22. NÁZEV Cembrit CZ, a.s. Pars nova a.s. ENIGEN, s.r.o. ABA ŠUMPERK SATEZA a.s. - K8 SATEZA a.s. - K9 SATEZA a.s. - K12 SATEZA a.s. - K2 Celkem

Emise TZL za roky 2003 až 2009, REZZO 1 (t/rok). 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 Celkem (%) Celkem (%) Celkem (%) Celkem Celkem Celkem Celkem 0,340 43,8 0,427 39,7 0,244 27,4 0,131 0,046 0,022 0,023 0,321 41,3 0,513 47,7 0,460 51,7 0,386 0,801 0,900 0,757 0,029 3,7 0,023 2,1 0,026 2,9 0,029 0,028 0,027 0,031 0,027 3,5 0,050 4,7 0,095 10,7 0,035 0,002 0,002 0,002 0,019 2,4 0,021 2,0 0,020 2,2 0,023 0,024 0,025 0,026 0,016 2,1 0,017 1,6 0,017 1,9 0,019 0,020 0,021 0,023 0,014 1,8 0,013 1,2 0,014 1,6 0,015 0,017 0,017 0,017 0,011 1,4 0,011 1,0 0,014 1,6 0,015 0,016 0,017 0,019 0,777 100,0 1,075 100,0 0,890 100,0 0,659 0,968 1,049 0,911

V roce 2009 je již největším emitentem TZL na rozdíl od předchozích let, kdy byly na prvním místě zdroje společnosti Pars nova a.s., společnost Cembrit CZ, a.s. Tyto dva zdroje 26

EKOTOXA s.r.o.


představují dohromady 85% z celkových emisí TZL v této kategorii. Emise z ostatních zdrojů se pohybují v hodnotách o řád nižších. V následujícím grafu jsou zobrazeny podíly jednotlivých hlavních emitentů REZZO 1 pro tuhé znečišťující látky. Graf č. 10. 2009 (%).

Hlavní producenti tuhých znečišťujících látek v kategorii REZZO 1 v roce Tuhé znečišťující látky, 2009 Pars nova a.s. 41%

SATEZA a.s. (K8, K9, K12, K2) 8%

ABA ŠUMPERK 3%

ENIGEN s.r.o. 4%

Cembrit CZ, a.s. 44%

4.1.1.2 Emise oxidů dusíku Tabulka č. 23. NÁZEV

Pars nova a.s. ENIGEN, s.r.o. Cembrit CZ, a.s. SATEZA a.s. - K8 SATEZA a.s. - K9 SATEZA a.s. - K12 SATEZA a.s. - K2 ABA ŠUMPERK Celkem

Emise oxidů dusíku za roky 2003 až 2009, REZZO 1 (t/rok). 2009 Celkem (%)

2008 Celkem (%)

2007 Celkem (%)

2,738 30,0 3,969 23,8 3,963 1,905 20,9 5,437 32,6 4,360 1,189 13,0 1,419 8,5 1,550 1,159 12,7 1,644 9,9 1,690 0,866 9,5 1,805 10,8 1,820 0,484 5,3 1,001 6,0 0,950 0,483 5,3 1,063 6,4 2,090 0,292 3,2 0,343 2,1 0,307 9,116 100,0 16,681 100,0 16,730

2006 2005 2004 2003 Celkem Celkem Celkem Celkem 4,200 4,66 4,48 6,06 4,700 4,637 2,636 4,897 1,711 3,012 1,692 1,743 2,010 2,16 1,98 1,96 2,340 2,19 1,96 1,75 1,890 1,52 1,6 1,45 1,440 1,18 1,05 1,05 0,330 0,223 0,381 0,389

23,7 26,1 9,3 10,1 10,9 5,7 12,5 1,8 100,0 20,012 21,302 17,919

21,25

Celkové emise NOx ze zdrojů této kategorie ve městě Šumperku za rok 2009 jsou mnohem nižší než v předchozích letech. Pokles zaznamenáváme u všech zdrojů, nejmarkantnější je však u zdrojů společnosti ENIGEN, s.r.o. V lednu 2009 byly v kotelně ENIGEN, s.r.o. uvedeny do trvalého provozu dvě kogenerační jednotky, které jsou zařazeny do emisní kategorie REZZO 2. Nejvýznamnějším emitentem NOx je Pars nova a.s. Spolu s emisemi ENIGEN, s.r.o. představují polovinu z celkových emisí NOx v rámci REZZO 1. Dále uvedený graf zobrazuje podíly jednotlivých zdrojů REZZO 1 na emisích NOx.

27

EKOTOXA s.r.o.

Graf č. 11.


Hlavní producenti oxidů dusíku v kategorii REZZO 1 v roce 2009 (%). Oxidy dusíku, 2009 ENIGEN s.r.o. 21%

Pars nova a.s. 31%

SATEZA a.s. K9 9%

ABA ŠUMPERK 3%

SATEZA a.s.K12 5%

SATEZA a.s. K2 5%

SATEZA a.s. K8 13%

Cembrit CZ, a.s. 13%

4.1.1.3 Emise ostatních znečišťujících látek Tabulka č. 24. NÁZEV

SATEZA a.s. - K2 Pars nova a.s. ENIGEN, s.r.o. Cembrit CZ, a.s. SATEZA a.s. - K8 SATEZA a.s. - K9 SATEZA a.s. - K12 ABA ŠUMPERK Celkem

Emise oxidu siřičitého za roky 2003 až 2009, REZZO 1 (t/rok). 2009 Celkem (%)

0,042 0,021 0,014 0,010 0,010 0,008 0,006 0,001 0,112

37,5 18,8 12,5 8,9 8,9 7,1 5,4 0,9 100,0

2008 Celkem (%)

2007 2006 2005 2004 2003 Celkem (%) Celkem Celkem Celkem Celkem

0,006 8,3 0,020 27,5 0,011 14,7 0,010 13,8 0,010 13,8 0,008 11,0 0,007 9,6 0,001 1,4 0,073 100,0

0,007 0,020 0,012 0,011 0,010 0,008 0,007 0,001 0,076

9,2 26,4 16,3 13,9 13,2 10,6 9,2 1,2 100,0

0,008 0,021 0,014 0,011 0,012 0,009 0,007 0,001 0,128

0,008 0,023 0,013 0,017 0,011 0,010 0,008 0,001 0,355

0,008 0,022 0,013 0,011 0,012 0,010 0,008 0,001 0,404

0,009 0,030 0,015 0,011 0,013 0,011 0,008 0,001 0,575

Na rozdíl od emisí NOx je množství emisí SO2 za rok 2009 vyšší než v předchozích dvou letech, což je způsobeno hodnotami na zdroji SATEZA a.s. - K2. Hodnoty emisí ostatních zdrojů REZZO 1 se meziročně nezměnily. Podíl emisí z REZZO 1 na celkových emisích SO2 ze všech zdrojů je však zanedbatelný.

28

EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 25.


Emise oxidu uhelnatého za roky 2003 až 2009, REZZO 1 (t/rok).

2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 Celkem (%) Celkem (%) Celkem (%) Celkem Celkem Celkem Celkem Pars nova a.s. 0,358 47,2 0,662 22,9 0,661 56,3 0,700 0,777 0,746 0,999 Cembrit CZ, a.s. 0,269 35,4 0,053 1,8 0,056 4,8 0,057 0,263 0,070 0,068 SATEZA a.s. - K9 0,084 11,1 0,001 0,0 0,002 0,1 0,005 0,015 0,014 0,024 ABA ŠUMPERK 0,024 3,2 0,028 1,0 0,025 2,1 0,027 0,037 0,031 0,003 SATEZA a.s. - K2 0,011 1,4 0,010 0,3 0,014 1,2 0,030 0,027 0,002 0,054 ENIGEN, s.r.o. 0,007 0,9 2,063 71,3 0,347 29,6 0,394 0,379 0,439 0,417 SATEZA a.s. - K12 0,005 0,7 0,077 2,7 0,060 5,1 0,422 0,046 0,003 0,045 SATEZA a.s. - K8 0,001 0,1 0,001 0,0 0,009 0,8 0,030 0,027 0,049 0,026 Celkem 0,759 100,0 2,895 100,0 1,173 100,0 1,740 1,636 1,406 1,699 NÁZEV

Obdobně jako pro emise SO2, také pro emise CO platí, že podíl ze zdrojů REZZO 1 je na souhrnné hodnotě emisí ze všech kategorií REZZO nepatrný. Na rozdíl od minulého roku jsou emise společnosti ENIGEN, s.r.o. jedny z nejnižších. Tato změna je způsobena uvedením do trvalého provozu dvou kogeneračních jednotek, které byly zařazeny do emisní kategorie REZZO 2. Největší podíl na emisích ze zdrojů v kategorii REZZO 1 mají zdroje společností Pars nova a.s. a Cembrit CZ, a.s., které dohromady produkovaly 83% z celkového množství emisí v této kategorii. Emise CO z ostatních zdrojů této skupiny jsou mnohem nižší. Tabulka č. 26.

Emise organických látek za roky 2003 až 2009, REZZO 1 (t/rok).

2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 Celkem (%) Celkem (%) Celkem (%) Celkem Celkem Celkem Celkem Pars nova a.s. 16,373 57,0 25,284 56,3 34,406 63,8 25,110 19,855 19,949 18,199 ABA ŠUMPERK 7,803 27,2 12,189 27,2 14,552 27,0 8,392 0,007 0,003 0,003 Cembrit CZ, a.s. 4,276 14,9 7,112 15,8 4,758 8,8 2,953 5,146 0,072 0,074 ENIGEN, s.r.o. 0,095 0,3 0,094# 0,2 0,031 0,1 0,034 0,034 0,088 0,040 SATEZA a.s. - K8 0,062 0,2 0,063 0,1 0,064 0,1 0,073 0,076 0,079 0,085 SATEZA a.s. - K9 0,052 0,2 0,053 0,1 0,054 0,1 0,061 0,065 0,067 0,074 SATEZA a.s. - K12 0,044 0,2 0,043 0,1 0,044 0,1 0,049 0,053 0,054 0,055 SATEZA a.s. - K2 0,034 0,1 0,038 0,1 0,044 0,1 0,049 0,053 0,055 0,059 Celkem 28,739 100,0 44,876 100,0 53,953 100,0 36,802 25,388 20,467 18,704 # Informace z KÚ. V databázi ČHMÚ za rok 2008 se jako zdroj organických látek společnost ENIGEN, s.r.o. nevyskytuje. NÁZEV

Emise organických látek z kategorie REZZO 1 představují nejvýznamnější část na emisích ze zdrojů REZZO 1-3. Podstatnou část těchto emisí (těkavé organické látky) produkují lakovny, především zdroj společnosti Pars nova a.s. a dále pak zdroje společností ABA ŠUMPERK, společnost s ručením omezeným a Cembrit CZ, a.s. Od roku 2007 výše emisí největších zdrojů poklesla, a tak i celkové emise OL v kategorii REZZO 1 za město v posledních letech významně klesají.

29

EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 27. NÁZEV


Emise tetrachlorethylenu za roky 2003 až 2009, REZZO 1 (t/rok). 2009 Celkem (%)

2008 Celkem (%)

2007 Celkem (%)

2006 2005 2004 2003 Celkem Celkem Celkem Celkem

Irma Šopíkováchemická čistírna 0,248 100,0 0,300 100,0 0,315 98,7 0,225 0,183 # * * Pars nova a.s. 0,004 1,3 0,001 Celkem 0,248 100,0 0,300 100,0 0,319 100,0 0,226 0,183 # V daném roce nebyly emise tetrachlorethylenu v REZZO uvedeny. * Zdroj Odmašťování v PCE provozovatele Pars nova a.s. byl ke dni 31.10.2007 zrušen.

0,188 0,022 0,21

2,278 0,015 2,293

V rámci REZZO 1 je od roku 2008 v Šumperku evidován pouze jeden zdroj tetrachlorethylenu, a to provozovna Irma Šopíková - chemická čistírna, kde v posledních třech letech hodnoty emisí mírně poklesly. 4.2

Zdroje IPPC

V září 2011 nebyl za ohlašovací rok 2010 v Integrovaném registru znečišťování životního prostředí, který spravuje MŽP, evidován žádný zdroj ze Šumperka. (http://www.irz.cz/)

30

EKOTOXA s.r.o.

4.3



V Šumperku v roce 2009 bylo 76 provozovatelů zdrojů emisí kategorie REZZO 2, z nichž každý může provozovat více zdrojů současně (přehled provozovatelů zdrojů viz. následující tabulka). Tabulka č. 28. IČO 40764176 48392952 44012373 27563936 25895443 25386131 41695721 60193328 18600247 63993201 60193531 00001350 45244782 70994226 69797111 45192057 25875906 25391941 75004011 41031024 25965611 25569341 26836980 00150584 70885940 48171565 28187083 25024906 60470291 00032433 64955309 47821736 25860101 75151502 47683554 45799920 26834073 00020478 27802183 49589679 60792809 00025283 48038687 47987545 00351504

Provozovatelé zdrojů kategorie REZZO 2 v Šumperku (2009).

NÁZEV AGIP Česká Republika, s.r.o. AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s.r.o. AHOLD Czech Republic, a.s. ANODUS CZ, s.r.o. Auto Kubíček s.r.o. AZ-CAR, a.s. BASALTEX a.s. BENZINA, s.r.o. Cembrit CZ, a.s. CeramTec Czech Republic, s.r.o. ČEPRO, a.s. Československá obchodní banka a.s. Česká spořitelna, a.s. České dráhy, a.s. ČR-Úřad pro zastup.státu ve věcech majetkových ČSAD Ostrava a.s. Divadlo Šumperk, s.r.o. DOLS-výroba dveří, oken, listovních schránek a.s. Domov důchodců Šumperk, p.o. EKOZIS spol. s r.o. ENIGEN, s.r.o. EPCOS s.r.o. EVJÁK, s.r.o. FORTEX - AGS, a.s. Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje HEDVA, a.s. IMMOTELL a.s. INTER-SPRÁVA BUDOV s.r.o. ISS Facility Services s.r.o. JEDNOTA, spotřební družstvo Zábřeh Jiří Komárek - ČS PHM Temenice Jiří Urbánek KOVEX tech. s.r.o. Krajské ředitelství policie Severomoravského kraje Lékařský dům Šumperk s.r.o. LUKOIL Czech Republic s.r.o. Metra Šumperk s.r.o. Ministerstvo zemědělství ČR, Agentura pro zemědělství a venkov Šumperk Moravské krematorium s.r.o. Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Šumperk Obchodní korzo a.s. Okresní soud v Šumperku OMV Česká republika, s.r.o. OSAPO v.o.s. P&L, spol. s r.o. 31

EKOTOXA s.r.o. IČO 26830493 25860038 25352911 46967851 64610276 65138163 25782983 25819178 47821515 27116191 25350129 26784602 15890554 47976519 14451107 60838744 00851167 00852384 00851213 25859617 47674911 27786781 25858653 00562599 25381539 00843113 60339381 00852295 00852317 25827707 25137026


NÁZEV PalivaEnergo s.r.o. Pars nova a.s. PEKAŘSTVÍ POD POŠTOU s.r.o. PENAM a.s. Pivovar HOLBA, a.s. Podniky města Šumperka a.s. Pramet Tools, s.r.o. PRO LEN s.r.o. Roman Hloušek RWE Interní služby, s.r.o. SATEZA a.s. SERGE FASHION E.K.J. s.r.o. Shell Czech Republic a.s. SHM, s.r.o. SOŠ železniční, stavební a památkové péče a SOU Šumperk STRABAG a.s. o.z. Ostrava Střední odborná škola a SOU Šumperk Střední odborná škola Šumperk Střední zdravotnická škola Šumperk SUMTEX CZ s.r.o. Šumperská provozní vodohospodářská společnost a.s. Šumperské sportovní areály s.r.o. Urdiamant, s.r.o. Úřad práce v Šumperku VENA TRADE s.r.o. VOŠ a SPŠ Šumperk Základní škola Šumperk, Vrchlického 22 Základní škola Šumperk, Dr. E. Beneše 1 Základní škola Šumperk, 8. května ZŠ pro žáky se specifickými poruchami učení a MŠ Šumperk ZAPA beton a.s.

Tabulka č. 29. Emise základních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO 2 v letech 2003 až 2009 (t/rok). Šumpe rk TZL SO2 NOx CO OL 2003 2,980 7,727 22,268 31,808 17,641 2004 2,384 6,776 20,484 23,341 16,007 2005 2,184 6,971 19,331 17,764 16,330 2006 2,938 6,299 17,902 14,679 7,938 2007 2,284 3,694 18,450 8,172 5,511 2008 2,068 3,064 18,356 6,009 7,324 2009 1,960 1,214 14,889 5,775 7,698 Pozn. Změna ve výši emisí organických látek od roku 2006 je dána tím, že zdroj lakovna provozovatele ABA ŠUMPERK, společnost s ručením omezeným je zařazen v REZZO 1, zatímco v předcházejících letech byl uváděn v REZZO 2.

Výše emisí v rámci REZZO 2 jsou až na emise organických látek v roce 2009 nejnižší v rámci hodnocené časové řady. Nejvýraznější pokles je z předchozí tabulky patrný u SO2 a NOx. Mírně také klesly emise TZL a CO, naopak emise OL mírně stouply.

32

EKOTOXA s.r.o.


Graf č. 12. Porovnání emisí základních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO 2 v letech 2003 až 2009 (t/rok). Emise zdrojů REZZO 2 v Šumperku, porovnání let 2003 až 2009 2003


35

2004

30

2005

25

2006

20

2007

15

2008 2009

10 5 0 TZL

SO2

NOx

CO

OL


Následně je uvedena pro každou základní látku v kategorii REZZO 2 v Šumperku tabulka největších znečišťovatelů. Tabulka č. 30.

Prvních deset emitentů TZL v kategorii REZZO 2 v roce 2009 (t/rok).

Provozovna Pars nova a.s. Moravské krematorium s.r.o. Pramet Tools, s.r.o. CeramTec Czech Republic, s.r.o. CeramTec Czech Republic, s.r.o. JEDNOTA, spotřební družstvo Zábřeh P&L, spol. s r.o. EPCOS s.r.o.

Název zdroje Tryskací box Krematorium Šumperk Broušení VBD Mokré broušení - sk.strojů č.2

2009 celkem % 0,495 25,3

2008

2007

2006

2005

2004

2003

0,417

0,399

0,358

0*

0*

0*

0,394 0,042

0,335 0,193

17,1 9,8

0,290 0,107

0,366 0,102

0,321 0,058

0,418 0,042

0,447 0,006

0,149

7,6

0,071

0,072

0,072 0,029* 0,029*

0,029*

0,116

5,9

0,085

0,086

0,086

0,029*

0,097 0,088

4,9 4,5

0,158 0,425

0,074 0,048* 0,327 0,445

0,102 0,458

0,103 0,361

0,111 1,528

0,086

4,4

0,133

0,145

0,146

0,045

0,044

0,065

3,3

0,065 0,072* 0,014* 0,020* 0,006*

0,007*

0,025 1,649 1,960

1,3 84,1 100,0

+

+

1,907 2,384

2,526 2,980

Mokré broušení - sk.strojů č.1 Kotelna Obchodní dům, Šumperk Kotelna Uničovská Výroba pozistorů-pec EISENMANN D26 Odsavače olej. mlhy

CeramTec Czech Republic, s.r.o. CeramTec Czech Zařízení na výrobu Republic, s.r.o. keramických výrobků Celkem TOP 10 Celkem zdroje REZZO 2

0,146

0,029 0,029*

0,025 0,027* 0,008* 0,008* 1,776 1,823 2,346 1,764 2,068 2,284 2,938 2,184

Pozn. Kotelna P&L, spol. s r.o. v roce 2009 ukončila provoz, emise pouze za období 1.1.2009 – 30.4.2009 * zdroj nebyl v daném roce zahrnut do TOP10 + zdroj nebyl v daném roce v REZZO specifikován

Nejvýznamnějšími emitenty v rámci kategorie REZZO 2 byly v roce 2009 stejně jako v předchozích letech zdroje společností Pars nova a.s. a Moravské krematorium s.r.o. Kotelna společnosti P&L, spol. s r.o., která v roce 2008 ještě produkovala 20% veškerých emisí kategorie REZZO 2, je nyní až sedmá v pořadí. V roce 2009 kotelna ukončila provoz, emise jsou pouze za období 1.1.2009 – 30.4.2009. K 31.8.2009 byla realizována plynofikace kotelny Obchodního domu, který provozuje JEDNOTA, spotřební družstvo Zábřeh. Celkově množství emisí TZL v REZZO 2 mírně kleslo. Podíl TOP10 na celkových emisích REZZO 2 se v průběhu hodnocených let téměř nemění, pohybuje se kolem 80 %. 33

EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 31.


Prvních deset emitentů SO2 v kategorii REZZO 2 v roce 2009 (t/rok).

Provozovna

Název zdroje

P&L, spol. s r.o. JEDNOTA, spotřební družstvo Zábřeh Šumperská provozní vodohospodářská společnost a.s. Moravské krematorium s.r.o. CeramTec Czech Republic, s.r.o. SATEZA a.s. Cembrit CZ, a.s.

Kotelna Uničovská Kotelna Obchodní dům, Šumperk Kotelna ČOV Šumperk

SATEZA a.s. EPCOS s.r.o. PENAM a.s. Pramet Tools, s.r.o. SATEZA a.s. SATEZA a.s. SATEZA a.s.

2009 celkem % 0,445 36,7

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2,138

1,646

2,239

2,305

1,442

1,898

0,356

29,3

0,571

0,76

0,895

1,138

1,117

1,097

0,205

16,9

0,176

0,153

0,093

0,07

0,072

0,09

0,107

8,8

0,093

0,117

0,166

0,244

0,259

0,277

0,008 0,007

0,7 0,6

0,012 0,008

0,016 0,008

0,119 0,002*

0,115 0,008

0,005 0,005

0,4 0,4

0,007 0,005

0,007 0,005*

0,006 0,003*

+

0,005*

0,005* 0,006*

0,004

0,3

0,003*

0,006*

0,006

0,006

0,006* 0,005*

0,004

0,3

0,003*

0,004*

0,003*

0,006

0,005*

0,004 0,004

0,3 0,3

0,004 0,004

0,003* 0,005*

0,004* 0,004*

0,004* 0,005*

0,004* 0,005* 0,004* 0,005*

0,004 0,3 0,004 0,3 1,146 94,4 1,214 100,0

0,003* 0,005 3,027 3,064

0,004* 0,005* 3,625 3,694

0,003* 0,004* 6,223 6,299

0,006 0,005* 6,896 6,971

0,006* 0,006* 0,005* 0,007* 6,665 7,6 6,776 7,727

Krematorium Šumperk Zařízení na výrobu keramických výrobků Kotelna K3 Anglická Technologický ohřev GOGAS Kotelna K13 Hybešova Plynová kotelna centrální Pekařské pece Centrální plynová kotelna Kotelna K10 Evaldova Kotelna K11 Vrchlického Kotelna K4 Finská

Celkem TOP 10 Celkem zdroje REZZO 2

0,115* 0,052* 0,009* 0,009 +

Pozn. Šest zdrojů na 9 až 10. místě se stejnou hodnotou – počítáno do TOP10 jen 2krát Kotelna P&L, spol. s r.o. v roce 2009 ukončila provoz, emise pouze za období 1.1.2009 – 30.4.2009 * zdroj nebyl v daném roce zahrnut do TOP10 + zdroj nebyl v daném roce v REZZO specifikován

V roce 2009 opět klesly emise SO2, a to o více jak polovinu oproti stavu v roce 2008. Přispěla k tomu především plynofikace kotelny společnosti P&L, spol. s r.o. Přesto se stále tento zdroj drží na prvním místě v rámci kategorie REZZO 2. Dalšími zdroji, které tvoří hlavní podíl TOP10, jsou JEDNOTA s.d. Zábřeh (v roce 2009 proběhla plynofikace), Šumperská provozní vodohospodářská společnost a.s. a Moravské krematorium s.r.o. Některé kotelny, které byly dříve významnými emitenty, se po plynofikaci už v TOP10 nevyskytují. TOP 10 tvoří dlouhodobě téměř veškeré emise REZZO 2.

34

+

+

EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 32. Provozovna ENIGEN, s.r.o. Moravské krematorium s.r.o. Cembrit CZ, a.s.


Prvních deset emitentů NOx v kategorii REZZO 2 v roce 2009 (t/rok). Název zdroje Kogenerační jednotka TEDOM CENTO T 160 (č. zdroje 006) Krematorium Šumperk

SATEZA a.s. PENAM a.s.

Technologický ohřev GOGAS Kogenerační jednotka TEDOM CENTO T 160 (č. zdroje 007) Kotelna K3 Anglická Pekařské pece

Metra Šumperk s.r.o. Pramet Tools s.r.o. Šumperk SATEZA a.s.

Plynová kotelna Centrální plynová kotelna Kotelna K10 Evaldova

SATEZA a.s.

Kotelna K13 Hybešova

ENIGEN, s.r.o.


2009 celkem %

2008

2007

2006

2005

2004

2003

0,768

5,2

0,697

4,7

0,603

0,762

0,768

1,006

1,067

1,141

0,670

4,5

1,456

1,399

1,242

+

+

+

0,670 0,607

4,5 4,1

1,084

1,163 0,352*

0,910

0,931

0,988

0,612 0,640

o

0,610 0,575 0,692 0,238 0,314* 0,527*

0,679 0,368*

0,691 0,423*

0,586 0,581

3,9 3,9

0,543

3,6 0,526*

0,493 0,496*

+

+

+

0,496

3,3

0,758 0,685o

0,709

0,689

0,753

3,1 0,521* 0,520 0,717 0,706 40,9 7,987 7,807 7,312 7,095 100,0 18,356 18,450 17,902 19,331

0,702 7,654 20,484

0,772 8,382 22,268

0,852

o

0,468 6,086 14,889

* zdroj nebyl v daném roce zahrnut do TOP10 + zdroj nebyl v daném roce v REZZO specifikován o hodnota podle informace MÚ

Celkové emise NOx za kategorii REZZO 2 klesly oproti roku 2008 o 20%. Největším emitentem NOx v minulých letech byl zdroj společnosti Cembrit CZ, a.s., avšak v roce 2009 emise klesly na poloviční hodnotu. Nově jsou zde zařazeny dva zdroje společnosti ENIGEN, s.r.o. Na rozdíl od ostatních hodnocených látek, kde TOP10 tvoří až 90%, je zastoupení TOP10 u NOx na celkových emisích REZZO 2 pouze 41%. Nejvíce emisí NOx je produkováno z dopravy, tzn. REZZO 4. REZZO 1 až 3 tvoří dohromady 31% celkových emisí ve městě.

35

EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 33. Provozovna EPCOS s.r.o.


Prvních deset emitentů CO v kategorii REZZO 2 v roce 2009 (t/rok).

Název zdroje Technologie pecí na výrobu magn. měkkých feritů ENIGEN, s.r.o. Kogenerační jednotka TEDOM CENTO T 160 (č. zdroje 006) ENIGEN, s.r.o. Kogenerační jednotka TEDOM CENTO T 160 (č. zdroje 007) Moravské krematorium Krematorium Šumperk s.r.o. Šumperská provozní Kotelna ČOV Šumperk vodohospodářská společnost a.s. JEDNOTA, spotřební Kotelna Obchodní dům, družstvo Zábřeh Šumperk EPCOS s.r.o. Výroba pozistorů-pec EISENMANN D26 Cembrit CZ, a.s. Technologický ohřev GOGAS SATEZA a.s. Kotelna K7 Šumavská SOŠ a SOU Šumperk - Kotelna gen. Krátkého učiliště Celkem TOP 10 Celkem zdroje REZZO 2

2009 celkem %

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2,539x

2,394

3,613 o

3,318

5,406

4,813

1,313

22,7

0,880

15,2

0,708

12,3

0,562

9,7

0,487

0,615

0,246

0,121

0,128

0,137

0,482

8,3

0,412

0,361

0,201

0,847

0,876

1,054

0,381

6,6

0,489

0,441

0,524

0,666

0,650

0,643

0,285

4,9

0,078

0,085*

0,086*

0,086

0,027*

+

0,165 0,093

2,9 1,6

0,243 0,200

0,233 0,219

0,207 0,081*

+

+

+

0,002*

0,002*

0,201*

0,090 4,959 5,775

1,6 85,9 100,0

0,032* 0,067* 5,066 7,094 6,009 8,172

0,022* 13,139 14,679

0,084 16,395 17,764

0,036* 21,992 23,341

0,0288* 30,276 31,808

* zdroj nebyl v daném roce zahrnut do TOP10 + zdroj nebyl v daném roce v REZZO specifikován o hodnota podle informace MÚ x podle evidence MÚ: 2,542 t/rok

Emise CO ze zdrojů REZZO 2 ve sledovaném období stále klesají, i když v posledních dvou letech jsou na podobné úrovni. Z nich TOP10 tvoří 86%. Nejvýznamnějším emitentem v této kategorii je dlouhodobě zdroj společnosti EPCOS s.r.o. Složení zdrojů v TOP10 zůstává prakticky stejné, v roce 2009 se v této skupině vyskytují dva nové zdroje společnosti ENIGEN, s.r.o. Emise z kategorií REZZO 1 až 3 v roce 2009 byly 49,2 t/rok, přičemž 42,7 t/rok produkují zdroje REZZO 3.

36

EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 34. 2009 (t/rok). Provozovna FORTEX - AGS, a.s. VENA TRADE s.r.o. JEDNOTA, spotřební družstvo Zábřeh EPCOS s.r.o.


Prvních deset emitentů organických látek v kategorii REZZO 2 v roce Název zdroje Stříkací a sušící kabinanová lakovna Čerpací stanice - benzín

2008

2007

2006

2005

2004

2003

1,133

14,7

1,467

0,508

1,032

+

+

+

0,575

7,5

0,207

0,339

0,143

+

+

+

0,456

5,9

0,728

0,768

0,918

1,169

1,133

1,138

0,429

5,6

0,071*

0,075* 0,075* 0,069*

+

+

0,355

4,6

0,409x

0,000*

+

+

+

0,325

4,2

0,998x

0,568

0,649 0,331 o

0,024*

+

0,302

3,9

0,364

0,438

0,450

0,630

+

+

0,264

3,4

+

+

+

+

+

+

0,258

3,4

0,397

0,312 0,371*

0,396

0,831

0,871

0,255

3,3

+

+

+

+

+

+

0,255 4,352 7,698

3,3 56,5 100,0

+

+

+

+

+

+

5,208 7,324

3,844 5,511

Kotelna Obchodní dům, Šumperk

EPCOS s.r.o.

výroba pozistorů - pec EISENMANN D 26 Čerpací stanice JET Šumperk-benzin Povlakování toroidních jader Ekra,Isimat,Mikrotronik

EPCOS s.r.o.

pec EISENMANN D 19

EPCOS s.r.o. EPCOS s.r.o.

Technologie pecí na výrobu magn. měkkých feritů pec EISENMANN D 23

EPCOS s.r.o.

Aichelin D 14

LUKOIL Czech Republic s.r.o. EPCOS s.r.o.

2009 celkem %


+

5,876 14,366 11,544 7,938 16,33 13,997

pozn. dva zdroje na 10. místě se stejnou hodnotou – počítáno do TOP10 jen 1krát * zdroj nebyl v daném roce zahrnut do TOP10 + zdroj nebyl v daném roce v REZZO specifikován o hodnota podle informace MÚ x podle evidence MÚ: EPCOS s.r.o. - Povlakování toroidních jader 0,875 t/rok, LUKOIL Czech Republic s.r.o. Čerpací stanice JET Šumperk-benzin 0,418 t/rok

Největším emitentem v této kategorii je stále zdroj Stříkací a sušící kabina – nová lakovna společnosti FORTEX-AGS, a.s., jehož emise jsou dlouhodobě nejvyšší. V hodnoceném roce vzrostly emise ze zdroje společnosti VENA TRADE s.r.o. Opačnou změnu vidíme u kotelny Obchodního domu, který provozuje JEDNOTA, spotřební družstvo Zábřeh, kde byla realizována plynofikace. V rámci TOP10 mají své zastoupení zdroje společnosti EPCOS s.r.o., které celkově představují 24% z emisí REZZO 2. Množství celkových emisí organických látek v kategorii REZZO 2 v roce 2009 mírně stouplo, podíl TOP10 však klesl na 56,5%.

37

EKOTOXA s.r.o.

4.4



Tato kapitola obsahuje tabulky a grafy k REZZO 3, aktualizované o data za rok 2009. V průběhu doposud hodnocených let 2001 až 2009 se v rámci města Šumperka procentuální zastoupení počtu domácností využívajících určitý typ vytápění nezměnilo, jak ukazuje následující graf. Graf č. 13.

Podíl jednotlivých typů vytápění v domácnostech v Šumperku v roce 2009. Vytápění domácností v Šumperku v roce 2009 Zemní plyn 38,09%

CZT 52,40%

Propan butan 0,03%

Dřevo 0,48%

Uhlí 3,33%

Elektrické vytápění 5,67%

Tabulka č. 35. Vývoj spotřeby jednotlivých paliv v Šumperku v letech 2001-2009 (t/rok, pro zemní plyn v tis.m3/rok) (ČHMÚ). Rok

HUTR

CUTR

KOKS

DREV

LTO

PB

ZP

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

274 330 511 938 885

224 102 127 71 53

307 445 401 99 83

274 287 320 292 223

0 0 0 0 0

3 3 3 3 2

5364 5629 6324 5836 5224

812 781 847 847

54 42 35 33

50 57 38 31

202 191 189 193

0 0 0 0

2 2 2 2

4760 4562 4541 4612

Pro porovnání jednotlivých paliv je spotřeba přepočítána na tepelný obsah použitého paliva. K přepočtu jsou používány koeficienty výhřevnosti, které byly poskytnuty Českým hydrometeorologickým ústavem. Podle aktualizované metodiky provádění emisní bilance malých zdrojů byla průměrná výhřevnost dřeva zvýšena na hodnotu 14,6 MJ/kg. Tabulka č. 36. kraje) (GJ/t).

Průměrná výhřevnost paliva (koeficienty výhřevnosti pro jednotlivé

Oblast Hl.m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský+Karlovarský Ústecký+Liberecký Královéhradecký+Pardubický Vysočina+Jihomoravský+Zlínský Olomoucký+Moravskoslezský

HUTR 19,02 18,3 18,34 17,48 18,41 18,18 18,79 17,84

CUTR 23,35 23,87 25,96 28,28 29,91 29,02 30,4 30,3 38

KOKS 27,81 27,83 27,79 27,82 27,81 27,8 27,83 27,71

DREV 14,6 14,6 14,6 14,6 14,6 14,6 14,6 14,6

LTO 42,3 42,3 42,3 42,3 42,3 42,3 42,3 42,3

PB 46 46 46 46 46 46 46 46

ZP 34,06 34,06 34,06 34,06 34,06 34,06 34,06 34,06

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 37. Jednotka

(GJ/rok)

(%)

Graf č. 14. podíl).

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Tepelný obsah v palivu v Šumperku v letech 2001-2009 (GJ/rok, %). HUTR 4889 5893 9123 16726 15784 14493 13933 15108 15104 2,4 2,7 3,7 7,5 7,9 8,0 8,0 8,7 8,5

CUTR 6786 3085 3849 2161 1613 1637 1285 1062 1005 3,3 1,4 1,6 1,0 0,8 0,9 0,7 0,6 0,6

KOKS 8509 12344 11104 2755 2288 1377 1592 1045 856 4,1 5,7 4,6 1,2 1,1 0,8 0,9 0,6 0,5

DREV 3461 3632 4053 3692 2826 2559 2418 2395 2822 1,7 1,7 1,7 1,6 1,4 1,4 1,4 1,4 1,6

LTO 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

PB 117 122 136 124 105 95 91 90 91 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1

Tepelný obsah v palivu v Šumperku v letech 2005 až 2009 (procentuální

Tepelný obsah v palivu pro vytápění domácností, Šumperk 2005


ZP 88,7%

PB 0,1%

DREV 1,4%

KOKS 1,1%

CUTR 0,8%

ZP 88,9%

HUTR 7,9%

PB 0,1%


DREV 1,4%

KOKS 0,8%

CUTR 0,9%

DREV 1,4%

KOKS 0,9%

CUTR 0,7%

HUTR 8,0%


ZP 88,9%

PB 0,1%

ZP 182687 191719 215398 198769 177920 162124 155371 154656 157101 88,5 88,4 88,4 88,6 88,7 88,9 88,9 88,7 88,8

ZP 88,7%

PB 0,1%

HUTR 8,0%

39

DREV 1,4%

KOKS 0,6%

CUTR 0,6%

HUTR 8,7%

EKOTOXA s.r.o.


Tepelný obsah v palivu pro vytápění domácností, Šumperk 2009 ZP 88,8%

PB 0,1%

Graf č. 15.

DREV 1,6%

CUTR 0,6%

KOKS 0,5%

HUTR 8,5%

Tepelný obsah v palivu v Šumperku v letech 2001 až 2009. GJ/rok 20000

15000

10000

5000

HUTR

0

CUTR

2001 2002

GJ/rok

ZP

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 rok

250000 200000 150000 100000 50000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

rok

40

PB

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 38. Vývoj emisí ze zdrojů REZZO 3 ve městě Šumperku v letech 2001 2009 (t/rok) (ČHMÚ). Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

TZL 9,4 10,9 12,0 11,4 7,9 7,5 7,0 7,3 7,2

SO2 8,5 9,8 10,8 16,8 15,0 13,8 12,7 13,2 14,0

NOx 11,0 11,7 13,4 13,3 11,9 10,8 10,4 7,9 8,0

CO 38,2 41,6 49,1 52,0 47,8 43,0 41,3 43,0 42,7

VOC 9,0 9,8 11,5 12,1 9,6 8,6 8,3 8,6 8,6

Vývoj emisí jednotlivých znečišťujících látek v kategorii REZZO 3 ve městě Šumperku ve sledovaných letech 2001 až 2009 je znázorněn v následujícím grafu č. 16. Z grafu vidíme, že pokles emisí hodnocených látek se zastavil a v posledních letech jsou jejich úrovně spíše stabilní, což odpovídá vývoji ve spotřebě paliva. Graf č. 16.

Emise ze zdrojů REZZO 3, v letech 2001 – 2009. Výše emisí znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů REZZO 3 v Šumperku v letech 2001-2009


2001 60

2002

50

2003 2004

40

2005 2006

30

2007 20

2008 2009

10 0 TZL

SO2

NOx

CO


41

OL

EKOTOXA s.r.o.

4.5 4.5.1


Zdroje kategorie REZZO 4 Intenzita dopravy v roce 2010 a porovnání s lety 2000 a 2005

Celostátní sčítání intenzity dopravy je prováděno v pětiletých cyklech, v současné době jsou již k dispozici data získaná během sčítání v roce 2010 (www.rsd.cz). Na následujícím obrázku jsou vyobrazeny jednotlivé sčítací úseky pro město Šumperk. Obrázek č. 1: Úseky pro sčítání dopravy ve městě Šumperku (ŘSD).

42

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 39. Sčítání vozidel v Šumperku v letech 2000, 2005 a 2010 (celoroční průměrná intenzita všech vozidel - počet vozidel / 24 hodin) (ŘSD). Číslo silnice 11 11 11 446 446 446 446 446 36916 36916 36916 3703 44636 11

Sčítací úsek 7-0583 7-0584 7-0586 7-2010 7-2011 7-2012 7-2017 7-2021 7-5136 7-5137 7-5140 7-5271 7-5301 7-5893

2000 13378 9907 7126 4846 3781 9930 5046 5247 3449 7744 3449 4684 1414 13298

2005 15298 11795 8219 5920 4441 9529 7349 5422 4237 8522 4237 5482 1521 13738

2010 14659 10438 8041 5964 3664 9477 7190 3686 7345 4390 3051 1635 12829

Při sčítání v roce 2010 byly sloučeny úseky 7-5136 (silnice č. 36916 v místě křižovatky s ulicí Langrovou) a 7-5140 (od konce zástavby po zaústění do silnice č. 369 v Rudě nad Moravou). Nyní jsou uvedeny souhrnně pod číslem 7-5140. Jedná se spíše o formální změnu, protože v letech 2000 i 2005 vykazovaly oba zmíněné úseky stejné hodnoty intenzity dopravy. Při porovnání dopravní situace v Šumperku v letech 2005 a 2010 lze konstatovat zlepšení stavu, tedy snížení celkové intenzity projíždějících vozidel. Nejvýraznější je pokles v případě nákladních vozidel, kde jej pozorujeme na všech sledovaných úsecích. Tento pokles ovšem souvisí se změnou metodiky sčítání. V roce 2010 se totiž nákladní vozidla s přívěsy a tahače s návěsy počítaly pouze jako jediné vozidlo, v roce 2005 byly ještě počítány jako vozidla dvě. Z tohoto důvodu nelze srovnání intenzit těžkých vozidel v letech 2005 a 2010 považovat za relevantní. Tabulka č. 40. Sčítání vozidel v Šumperku v roce 2010 (celoroční průměrná intenzita počet vozidel v jednotlivých kategoriích/ 24 hodin) (ŘSD). Číslo silnice 11

Sčítací úsek 7-0583

T

O

M

S

Začátek úseku

1999

12524

136

14659 Šumperk - z.z.

11 11 446 446 446 446 446 36916 36916 3703 44636 11

7-0584 7-0586 7-2010 7-2011 7-2012 7-2017 7-2021 7-5137 7-5140 7-5271 7-5301 7-5893

1605 1444 666 364 962 712 394 482 342 424 213 1905

8715 6512 5238 3247 8437 6376 3261 6763 3965 2603 1389 10780

118 85 60 53 78 102 31 100 83 24 33 144

10438 8041 5964 3664 9477 7190 3686 7345 4390 3051 1635 12829

Konec úseku vyús. 36916 a 3703 - ul. Žerotínovy vyús. 44638 do Hraběšic Šumperk - k.z. Šumperk - z.z. x s 11 x s MK - ul. Čs. armády zaús. MK - ul. Uničovská Šumperk - k.z. x s MK - ul. Langrova Šumperk - k.z. Šumperk - k.z. x s 446 u Šumperka x s 446 - ul. Lidická

x s 446 - ul. Lidická vyús. 44638 do Hraběšic vyús. 44631 do Mladoňova zaús. MK - ul. Uničovská x s 11 Šumperk - z.z. x s MK - ul. Čs. armády vyús. z 11 v Šumperku x s MK - ul. Langrova vyús. z 11 v Šumperku Šumperk - z.z. vyús. 36916 a 3703 - ul. Žerotínovy Pozn.: T = těžká vozidla, O = osobní vozidla, M = motocykly, S = všechna vozidla, z.z. = začátek zástavby, k.z. = konec zástavby, x = křižovatka

43

EKOTOXA s.r.o.


a) Celoroční průměrná intenzita všech vozidel Graf č. 17. Celoroční intenzita všech vozidel na jednotlivých úsecích v letech 2000, 2005 a 2010 (ŘSD).

Graf č. 18. Procentuální rozdíl v intenzitě všech vozidel v letech 2005 a 2010 (ŘSD).

Pro porovnání jsou dále zvlášť uvedeny intenzity osobních a těžkých vozidel:

44

EKOTOXA s.r.o.


b) Celoroční průměrná intenzita osobních vozidel Graf č. 19. Celoroční intenzita osobních vozidel na jednotlivých úsecích v letech 2000, 2005 a 2010 (ŘSD).

Graf č. 20. Procentuální rozdíl v intenzitě osobních vozidel v letech 2010 a 2005.

Na grafech vidíme, že k největšímu nárůstu u osobních vozidel došlo na úseku 7-5301 (nárůst o 16 %). Výrazné jsou ovšem poklesy intenzity dopravy, zejména na úsecích 7-5271 a 72021, kdy činí 42 a 33%.

45

EKOTOXA s.r.o.


c) Celoroční průměrná intenzita těžkých vozidel Graf č. 21. Celoroční intenzita těžkých vozidel na jednotlivých úsecích v letech 2000, 2005 a 2010 (ŘSD).

Graf č. 22. Procentuální rozdíl v intenzitě těžkých vozidel v letech 2010 a 2005.

Jak již bylo komentováno (viz. str. 43), výrazný pokles intenzity těžkých vozidel souvisí se změnou metodiky sčítání v roce 2010.

46

EKOTOXA s.r.o.

4.5.2


Podrobné sčítání dopravy v roce 2010 v Šumperku

V roce 2010 proběhl v Šumperku komplexní dopravní průzkum (City Plan, 2010), jehož výsledky sloužily ke kalibraci modelu dopravy v programu WINAUTO. Použity byly následující typy dat: a) data ze smyčkových detektorů (jsou nainstalovány na pěti křižovatkách, jeden detektor byl v době měření mimo provoz) b) sčítání pomocí radarových sčítačů (tři profily na hlavních příjezdových trasách) c) dopravní průzkum profilový (ruční zápis, sledování intenzit v jednotlivých směrech na 12 sčítacích profilech) d) dopravní průzkum křižovatkový (ruční zápis na osmi křižovatkách). Některé sčítací profily lze ztotožnit s jednotlivými úseky, pro které jsou známy výsledky sčítání ŘSD, viz následující tabulka. Tabulka č. 41. CityPlan)

Sčítání vozidel v Šumperku v roce 2010 (počet vozidel/24 hodin), (ŘSD,

Číslo silnice

Sčítací úsek

2010 ŘSD

2010 City Plan

11

7-0583

14659

13199 (P1)

11522 (P15)

11

7-0584

10438

10444 (K1)

12048 (k2)

11

7-0586

8041

8914 (P3)

446

2010

5964

5756 (P2)

446

2011

3664

3871 (k2)

446

2012

9477

9994 (K2)

446

2017

7190

446

2021

3686

3949 (P8)

36916

5137

7345

7380 (k1)

36916

5140

4390

4268 (k5)

3703

5271

3051

3699 (P4)

44636

5301

1635

13946 (k1)

10193 (k2) nesledováno 7464 (k3)

7811 (k3)

7876 (k4)

4418 (k1) nesledováno

11 5893 12829 12761 (K3) 14220 (k1) 10870 (k2) Pozn.: P1 = číslo sčítacího profilu, K1 = číslo křížovatky (smyčkový detektor), k1 = číslo křižovatky (ruční zápis)

Vidíme, že na úsecích, které odpovídají sčítacím místům, byly intenzity dopravy zjištěné ŘSD a City Plan víceméně srovnatelné. Některým úsekům ŘSD odpovídá více sčítacích bodů, proto je v tabulce uvedeno více údajů. Z detailního průzkumu vyplynulo, že na hlavních tazích sledovaných ŘSD byla zjištěna přibližně stejná intenzita vozidel, základní silniční síť ŘSD je ovšem ochuzena o další významné komunikace (např. silnice Zábřežská, J. z Poděbrad, Šumavská, Husitská, K.H. Máchy, Jeremenkova), kterými denně projíždí 5000 vozidel a více. Pro následující výpočty ovšem byla použita pouze data ŘSD, která jsou centrálně validována a lze je použít pro meziroční srovnání.

47

EKOTOXA s.r.o.

4.5.3


Emise vybraných látek z dopravy v Šumperku

Emise z dopravy pro rok 2010 byly stejně jako pro rok 2005 počítány zvlášť pro automobily osobní – s benzínovým a dieslovým motorem, dále pro nákladní lehké a nákladní těžké automobily. Pro stanovení podílu vozidel s benzínovým a dieslovým pohonem bylo využito databáze Centrálního registru vozidel (Ročenka dopravy 2010), stejného zdroje bylo využito pro stanovení podílů věkových kategorií vozidel registrovaných v ČR roce 2010. Na základě tohoto podílu byly určeny počty vozidel spadajících do jednotlivých emisních kategorií EURO. Pro výpočet emisních faktorů byl použit program MEFA verze 02 (http://www.mzp.cz/cz/vypocet_emisnich_faktoru). Zohledněn byl i „průběh“ jednotlivých věkových kategorií vozidel (novější automobily s účinnějšími katalyzátory jezdí častěji a urazí celkově větší vzdálenosti než nejstarší evidovaná vozidla bez katalyzátoru). Dále bylo pro výpočet emisí využito sčítání vozidel v roce 2010 (ŘSD). Pro prachové částice byl proveden výpočet jak pro celkovou prašnost PM, tak i pro částice o velikostní frakci menší než 10 m – PM10. Výsledky výpočtů jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 42.

Emise vybraných látek z dopravy v Šumperku v roce 2010.

(g/rok) (t/rok) B(a)P NOX PM PM10 SO2 os_benzín 1,64 37,30 0,02 0,02 0,30 os_diesel 0,25 4,94 0,54 0,52 0,11 N_l 0,07 4,17 0,34 0,33 0,06 N_t 0,68 23,80 2,11 1,98 0,32 Celkem 2,64 70,22 3,01 2,85 0,79 os = osobní, N_l = nákladní lehké (užitečná hmotnost do 3,5t), , N_t = nákladní těžké (užitečná hmotnost nad 3,5t)

Hodnoty uvedené v tabulce se týkají pouze látek vznikajících přímo v důsledku spalování paliva v motoru vozidla, tedy částic, které jsou přímo emitovány z výfuků. Porovnání vypočtených emisních hodnot v roce 2000, 2005 a 2010 je uvedeno v následující tabulce. Tabulka č. 43. Rok 2000 2005 2010

Emise vybraných látek z dopravy v Šumperku v roce 2000, 2005 a 2010. (g/rok) B(a)P 3,05 3,67 2,64

(t/rok) NOX 114,38 166,83 70,22

PM 6,36 10,61 3,01

PM10 6,04 10,03 2,85

SO2 0,83 1,10 0,79

Výrazný pokles množství emisí všech sledovaných látek v roce 2010 je způsoben současně několika faktory. 1. Pokles intenzity dopravy v roce 2010 Na většině sčítacích úseků byl pozorován pokles intenzity dopravy. Ve vztahu ke množství emisí hraje významnou roli zejména pokles evidovaných projíždějících těžkých nákladních vozidel, který byl pozorován na všech stanovištích a dosahoval až 50 %. Těžká nákladní vozidla mají nejvyšší emisní faktory a jejich počet tedy významně ovlivňuje celkové množství emisí i při relativně nižších průjezdech ve srovnání s osobními vozidly. Jak již bylo komentováno v předchozí kapitole (viz. str. 43), k poklesu počtu projíždějících těžkých vozidel došlo mj. i vlivem změny metodiky sčítání ŘSD. V roce 2010 se nákladní vozidla 48

EKOTOXA s.r.o.


s přívěsy a tahače s návěsy počítaly pouze jako jediné vozidlo, v roce 2005 byly ještě počítány jako vozidla dvě. 2. Nižší emisní faktory pro rok 2010 Při výpočtu emisních faktorů byla brána v potaz i věková struktura vozového parku a s tím související hodnoty emisí jednotlivých kategorií EURO. V roce 2005 již byl zahájen prodej vozidel splňujících normu EURO4, od roku 2010 (resp. září 2009) pak EURO5. Zároveň stále klesá podíl vozidel bez katalyzátoru, jejichž emise jsou velmi vysoké. Např. emisní faktor pro PM10 pro nákladní těžké vozidlo jedoucí rychlostí 50 km/h bez katalyzátoru je 2,67 g/km. Splňuje-li vozidlo normu EURO4, jeho emisní faktor je již pouhých 0,066 g/km. Změna emisních faktorů odráží reálný možný pokles emisí v souvislosti s modernizací vozového parku, ovšem pokles intenzity průjezdu nákladních vozidel v důsledku změny metodiky neodráží skutečnost, srovnání emisí za uvedené roky je tedy velmi zavádějící. 4.5.4

Resuspendované částice z dopravy

Hodnocení resuspenze v roce 2005 bylo provedeno na základě metodiky US EPA AP-42 (EPA 2003). Tato metodika byla průběžně aktualizována, nyní je (konkrétně pro emise vzniklé zvířením prachu na zpevněných silnicích –Paved roads) platná verze z ledna 2011 (AP 42, Fifth Edition, Volume I, Chapter 13: Miscellaneous Sources). Na základě této verze byla zpracována Metodika výpočtu environmentálních přínosů projektů zaměřených na snížení resuspenze tuhých znečišťujících látek do ovzduší vlivem dopravy (SFŽP, 2011). Pro výpočet reemise v Šumperku bylo použito obou metodik. První z důvodu možnosti porovnání hodnot za roky 2005 a 2010 (v nové metodice došlo ke změně koeficientů vstupujících do výpočtů a výsledky metody z roku 2003 a 2011 jsou tedy odlišné a nesrovnatelné). Druhá, aktuální metoda výpočtu, byla použita pro představu o hodnotách reemise dle nejnovějších poznatků. a) Výpočet dle metodiky z roku 2003 V následující tabulce je uvedeno množství resuspendovaných částic zjištěné výpočtem dle metodiky US EPA AP-42 (2003), tedy stejným postupem jako v Programu ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka v roce 2005. Předem je nutno upozornit, že se jedná o velmi hrubý odhad, na skutečnou výši emisí má vliv celá řada nekvantifikovatelných faktorů (např. počasí, vstupy z okolí silnic, z polí, chodníků, vnos zeminy na pneumatikách zemědělské a stavební techniky, stavební činnost, apod.). Reemise zjištěné uvedenými výpočty jsou pro srovnávané roky 2005 a 2010 prakticky stejné (vzhledem k celkové nejistotě výpočtu).

49

EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 44. z roku 2003).


Resuspenze tuhých částic vlivem dopravy v Šumperku (dle metodiky t/rok 2005

léto zima celkem

PM 37,8 64,2 102,0

2010 PM10 4,4 10,6 15,0

PM 38,0 63,3 101,3

PM10 4,6 10,6 15,2

b) Výpočet dle metodiky SFŽP z roku 2011 Byly počítány hodnoty jak pro situaci bez úklidu, tak pro situaci se stávajícím úklidem. Podle Harmonogramů jarní, letní, podzimní čistoty (Evják s.r.o.) a Plánu zimní údržby (Podniky města Šumperka a.s.) byly stanoveny následující údaje. Pro potřeby výpočtu byl stanoven počet čištění v letním období (1.5. - 30.10.) 9x (1 jarní čištění + 5-6 letních čištění + 2 podzimní čištění), v zimním období (1.11. - 30.4.) 2x (podzimní čištění). Čištění silnic probíhá podle sdělení p. Kalbáče (Evják s.r.o.) velkým samosběrným vozem (čištění celého jízdního pruhu). Metodika počítá pouze s celkovou prašností (PM), nejsou zde tedy uvedeny hodnoty pro PM10 jako v předchozí kapitole. Tabulka č. 45. 2011).

Resuspenze PM vlivem dopravy v Šumperku (dle metodiky z roku t/rok

léto zima celkem

Bez úklidu 69,36 157,61 226,97

S úklide m 57,84 151,74 209,58

Nevýhodou použité metodiky je, že nepočítá se zimním posypem, každý úklid komunikace je tedy bonifikován stejně (nezávisle na tom, zda se jedná o úklid v jarním období, kdy je odstraněn zbytek posypového materiálu, či běžný úklid v letním období). Po dosazení hodnot charakterizujících úklid v Šumperku tudíž nedošlo k významnému snížení celkové vypočtené reemise, k tomu by podle výpočtu došlo až při vyšší četnosti úklidu. Rozdíl hodnot ve srovnání s výpočtem podle metodiky z roku 2003 je dán odlišnými doporučenými koeficienty. Jedná se cca o dvojnásobné hodnoty, což vzhledem k charakteru celkové nejistoty výpočtu nepředstavuje zásadní rozdíl.

50

EKOTOXA s.r.o.

4.6


Emisní situace v Šumperku

Tuhé znečišťující látky Po aktualizovaných výpočtech hodnot REZZO 4 na základě sčítání dopravy ŘSD v roce 2010 (viz. str. 43) došlo ke snížení podílu této emisní kategorie na celkových emisích TZL. Hlavním emitentem TZL se stávají zdroje kategorie REZZO 3, které představují více než 55%ní podíl na celkových emisích TZL ve městě. V následující tabulce je uvedeno deset nejvýznamnějších producentů emisí TZL v Šumperku v roce 2009. Situace je znázorněna také v grafech. Tabulka č. 46. Seznam „TOP 10“ provozovatelů hlavních zdrojů emisí TZL v Šumperku v roce 2009 (t/rok, %). název

zdroj

REZZO 3 REZZO 4 (stav 2010) Pars nova a.s. Cembrit CZ, a.s. Moravské krematorium s.r.o. Pars nova a.s.

Tryskací box kotelna, lakovna Krematorium Šumperk kotelna, lakovna, odmašťování v PCE Pramet Tools, s.r.o. Broušení VBD CeramTec Czech Republic, s.r.o. Mokré broušení - sk.strojů č.2 CeramTec Czech Republic, s.r.o. Mokré broušení - sk.strojů č.1 JEDNOTA, spotřební družstvo Zábřeh Kotelna Obchodní dům, Šumperk celkem TOP10 Ostatní zdroje z REZZO 1 Ostatní zdroje z REZZO 2 Celkem všechny zdroje

t/rok

%

REZZO

7,155 3,007 0,495 0,340 0,335

55,5 23,3 3,8 2,6 2,6

3 4 2 1 2

0,321 0,193 0,149 0,116 0,097

2,5 1,5 1,2 0,9 0,8

1 2 2 2 2

12,208

94,6

0,116 0,575 12,899

0,9 4,5 100

Graf č. 23. Podíl zdrojů kategorií REZZO 1-4 na celkových emisích TZL v Šumperku, rok 2009 (%). TZL 2009 REZZO 1 6,0%

REZZO 4 23,3%

REZZO 3 55,5%

51

REZZO 2 15,2%

EKOTOXA s.r.o.

Graf č. 24.


Podíl největších emitentů TZL v Šumperku, rok 2009 (%). TZL 2009 Pars nova a.s. Moravské (R1) krematorium s.r.o. 2,5% (R2) Pramet Tools, 2,6% s.r.o. 1,5% Cembrit CZ, a.s. (R1) 2,6%

Ostatní zdroje 8,2%

Pars nova a.s. (R2) 3,8%

REZZO 4 23,3%

REZZO 3 55,5%

Emise oxidů dusíku Také u emisí NOx dochází přepočtem emisí REZZO 4 k zásadnímu snížení jejich hodnot. Stále však zde platí, že doprava je největším emitentem NOx, její podíl představuje 69%. V následující tabulce je uvedeno deset nejvýznamnějších producentů emisí oxidů dusíku v Šumperku v roce 2009. Situace je znázorněna také v grafech. Tabulka č. 47. Seznam „TOP 10“ provozovatelů hlavních zdrojů emisí NOx v Šumperku v roce 2009 (t/rok, %). název REZZO 4 (stav 2010) REZZO 3 Pars nova a.s. ENIGEN, s.r.o. - kotelna v areálu Šumperské nemocnice Cembrit CZ, a.s.kotelna, lakovna SATEZA a.s. SATEZA a.s. ENIGEN, s.r.o.

t/rok 70,224 7,957 2,738

% 68,7 7,8 2,7

1,905 1,189 1,159 0,866

1,9 1,2 1,1 0,8

1 1 1 1

0,768 0,697 0,670

0,8 0,7 0,7

2 2 2

0,670 celkem TOP10 88,172 Ostatní zdroje z REZZO 1 1,259 Ostatní zdroje z REZZO 2 12,754 Celkem všechny zdroje 102,185 pozn. dva zdroje na 10. místě se stejnou hodnotou – počítáno do TOP10 jen 1krát

0,7 86,3 1,2 12,5 100

2

Moravské krematorium s.r.o. Cembrit CZ, a.s. ENIGEN, s.r.o.

zdroj

kotelna, lakovna, odmašťování v PCE kotelna, lakovna Kotelna K8 Kotelna K9 Kogenerační jednotka TEDOM CENTO T 160 (č. zdroje 006) Krematorium Šumperk Technologický ohřev GOGAS Kogenerační jednotka TEDOM CENTO T 160 (č. zdroje 007)

52

REZZO 4 3 1

EKOTOXA s.r.o.


Graf č. 25. Podíl zdrojů kategorií REZZO 1-4 na celkových emisích NOx v Šumperku, rok 2009 (%). NOx 2009

REZZO 1 8,9%

REZZO 2 14,6%

REZZO 3 7,8%

REZZO 4 68,7%

Graf č. 26.

Podíl největších emitentů NOx v Šumperku, rok 2009 (%). NOx 2009

SATEZA a.s. K8 (R1) 1,1%

ENIGEN s.r.o. kogen. jedn. (R2) 0,8%

SATEZA a.s. K9 (R1) 0,8%

Ostatní zdroje 15,1%

Cembrit CZ, a.s. (R1) 1,2% ENIGEN s.r.o. (R1) 1,9% Pars nova a.s. (R1) 2,7% REZZO 3 7,8%

REZZO 4 68,7%

53

EKOTOXA s.r.o.


5. VYHODNOCENÍ SITUACE A PROGNÓZA DO BUDOUCNA 5.1

Imise

Imisní koncentrace na území města Šumperka jsou sledovány automatizovaným měřícím programem na stanici MSMUA – Šumperk MÚ. Měření bylo zahájeno v roce 2005, tzn. k dispozici jsou data za roky 2005 až 2010. Podrobnější hodnocení je možné až na základě dlouhodobějšího měření. K překračování imisních limitů pro NO2 v posledních letech nedochází. Roční průměrná imisní koncentrace NO2 v hodnocených letech stále klesá a za rok 2010 dosáhla hodnoty 19,9 µg/m3, což je o 14,3 µg/m3 méně, než na začátku měření v roce 2005. Imisní koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 zaznamenaly pokles v roce 2006 na hodnotu 29,0 µg/m3 z 40,2 µg/m3 v roce 2005. Od roku 2007 dosahují roční průměrné koncentrace přibližně stejné výše kolem 35 µg/m3. V roce 2010 koncentrace PM10 na stanici MSMUA překročily 24hod limit (LV) 49krát, což je o 20 překročení méně než v předchozích dvou letech 2008 a 2009. Překračování imisních limitů lze očekávat během zimních období, kdy jsou nepříznivé meteorologické podmínky rozptylu četnější. Dlouhodobým cílem je snižování koncentrací polétavého prachu. Vývoj je obtížně předvídatelný, bude jej ovlivňovat rychlost realizace jednotlivých opatření, ceny paliv apod. 5.2

Emise

Emisní situace v Šumperku byla hodnocena pro rok 2009, a to na základě těchto podkladů:  

Pro zdroje REZZO 1-3 byly použity údaje ČHMÚ z databáze REZZO pro rok 2009. Pro mobilní zdroje REZZO 4 jsou použita aktuální data zjištěná na podkladě výsledků sčítání dopravy v roce 2010.

Z provedené analýzy lze učinit následující závěry: V Šumperku bylo v roce 2009 evidováno 9 provozovatelů v kategorii zdrojů REZZO 1, 76 provozovatelů středních zdrojů REZZO 2 (z nichž každý může provozovat více zdrojů současně) a souhrnně emise z malých zdrojů REZZO 3. Z aktuální analýzy emisí z dopravy zjišťujeme, že jejich podíl na celkových emisích TZL a NOx je mnohem nižší, než bylo počítáno v předchozích letech (viz. str. 43). Na celkových emisích TZL se z více jak padesáti procent podílí zdroje kategorie REZZO 3. Podíl mobilních zdrojů je 23%. Celková výše emisí TZL ze všech zdrojů je 12,9 t/rok oproti dříve počítaným okolo 21 t/rok. V případě produkce emisí NOx jsou mobilní zdroje (REZZO 4) se svým podílem 69% největším emitentem. Rovněž zde je aktuálně počítáno s mnohem nižšími emisemi z dopravy než v předchozích analýzách, takže celkové emise NOx dosahují hodnoty 102,2 t/rok. Emise ze zdrojů obou kategorií REZZO 1 a 2 jsou v roce 2009 mnohem nižší než předchozích letech. Společně vyprodukovaly 24 t za rok 2009 oproti stavu 35 t za rok 2008. Z celkové bilance roku 2009 představují tyto dvě kategorie 23,5% podíl. 54

EKOTOXA s.r.o.


Graf č. 27. Vývoj emisí vybraných znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů REZZO 1-3. MĚSTO ŠUMPERK

OLOMOUCKÝ KRAJ t/rok

t/rok

TZL

100

TZL

8000

NOx

SO2 NOx VOC

75

7000

SO2

6000

CO VOC

CO

5000 4000

50

3000 2000

25

1000

CO VOC

0

NOx

2003 2004

2006

2007

SO2

2003 2004

SO2

2005

VOC CO

0

TZL

2008

2009

NOx

2005

2006

2007

TZL

2008

2009

Tabulka č. 48. Porovnání emisí TZL a NOx u jednotlivých kategorií REZZO v letech 2003 až 2009, město Šumperk. TZL (PM10) – t/rok 2005 2006 2007 REZZO 1 1,0 0,7 0,9 REZZO 2 2,2 2,9 2,3 REZZO 3 7,9 7,5 7,0 REZZO 4* 10,6 10,6 10,6 Celkem 21,7 21,7 20,8 NOx – t/rok 2003 2004 2005 2006 2007 REZZO 1 21,3 17,9 21,3 20 16,7 REZZO 2 22,3 20,5 19,3 17,9 18,5 REZZO 3 13,4 13,3 11,9 10,8 10,4 REZZO 4* 114,4 166,8 166,8 166,8 166,8 Celkem 171,3 218,7 219,4 215,6 212,4 *Pozn.: Emise z dopravy jsou za roky 2000, 2005 a 2010 2003 0,9 3,0 12,0 6,4 22,3

2004 1,0 2,4 11,4 10,6 25,4

55

2008 1,1 2,1 7,3 10,6 21,1

2009 0,8 2,0 7,2 3,0 12,9

2008 16,7 18,4 7,9 166,8 209,7

2009 9,1 14,9 8,0 70,2 102,2

EKOTOXA s.r.o.

5.3


Zpráva o životním prostředí ČR – 2009

Zde uvádíme výtah ze Zprávy o životním prostředí ČR 2009, vydané MŽP ČR: Emise okyselujících látek (NOx, SO2, NH3) Hlavními zdroji emisí okyselujících látek (na základě dat z roku 2008) je veřejná energetika (přes 33 %), zpracování mrvy (přes 28 %) a doprava (přes 12 %). Vývoj emisí okyselujících látek lze spojovat s vývojem ekonomiky a průmyslové výroby. Emise okyselujících látek do ovzduší stále klesají. Největší pokles byl zaznamenán v 90. letech. V letech 1990 - 2009 došlo ke snížení emisí okyselujících látek o více než 80 %. Rychlost poklesu se na začátku 21. století zpomalila a produkce emisí klesala jen mírně, v posledních dvou letech v souvislosti s ekonomickou krizí je pokles emisí opět výraznější. Pokles emisí v letech 2000–2009 činil 14 %. V souvislosti s poměrně výrazným růstem ekonomiky v tomto období, lze i tento trend vnímat pozitivně. Podíl jednotlivých látek na celkové sumě okyselujících látek se vyrovnává, SO2 a NOx mají téměř stejný podíl (35,8 % a 35,6 %). Hodnoty emisí okyselujících látek jsou pod úrovněmi národních emisních stropů stanovených pro rok 2010 a lze předpokládat jejich dodržení. Oproti roku 2008 došlo k poklesu emisí okyselujících látek o cca 3,6 %. K meziročnímu poklesu nejvíce přispěl NH3 a NOx, a to téměř 1,8 % a 1,5 %. Pokles emisí okyselujících látek je výsledkem poklesu výroby elektrické energie v uhelných elektrárnách, poklesu průmyslové produkce a pokračující obnovy vozového parku. rok emise okyselujících látek (kt.rok-1 v ekvivalentu okyselení)

1990

2000

2008

2009

78,97

18,02

15,99

15,41

Emise prekurzorů ozonu (VOC, NOx, CO, CH4) Hlavními zdroji emisí prekurzorů ozonu na základě dat z roku 2008 je doprava, která produkuje 29 % všech emisí prekurzorů ozonu, veřejná energetika produkuje 22 % emisí prekurzorů ozonu. Třetím a čtvrtým největším zdrojem jsou služby, domácnosti a zemědělství (17 %) a použití rozpouštědel (16 %). Oproti roku 2000 nedošlo ve struktuře zdrojů k žádné významné změně. V letech 1990–2009 došlo ke snížení emisí prekurzorů přízemního ozonu o téměř 58 %. Rychlost poklesu se po roce 2000 zpomalila; výraznější pokles byl v důsledku zpomalení hospodářského růstu zaznamenán opět v posledních dvou letech. Pokles emisí za období 2000–2009 je téměř 17 %. Hodnoty emisí prekurzorů ozonu pro rok 2009, pro které jsou stanoveny národní emisní stropy (VOC a NOx), jsou pod úrovní stanoveného národního emisního stropu. Emise prekurzorů ozonu dosáhly v roce 2009 úrovně 528 kt.rok-1 v potenciálu tvorby přízemního ozonu. Oproti roku 2008 (545 kt.rok-1) došlo k poklesu o více než 3 %. Na poklesu se nejvíce podílely emise NOx, a to 2,5 %. CO se na poklesu podílel 0,5 %. Snížení emisí NOx a CO souvisí s pokračujícím poklesem výroby elektrické energie v uhelných elektrárnách a útlumem průmyslové výroby.

56

EKOTOXA s.r.o.


Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic (NOx, SO2, NH3, PM10) Primární částice PM10 představují částice emitované přímo ze zdroje. Prekurzory sekundárních částic jsou znečišťující látky, ze kterých mohou tyto částice vznikat v atmosféře (NOx, SO2 a NH3). Emise primárních částic PM10 přispívají k celkové tvorbě částic cca 9 %. Emise PM10 lze hodnotit pouze za období 2003–2009. Pokles jejich produkce za toto období je 19 %, meziroční pokles činí 7 %. Prekurzory sekundárních částic přispívají k tvorbě částic 91 % (NOx – 56 %, SO2 – 23 %, NH3 – 12 %). V letech 2000–2009 došlo ke snížení jejich emisí o 15 % (z 431 na 366 kt.rok-1 v potenciálu tvorby částic). Po období mírného poklesu emisí po roce 2000 byly v letech 2008 a 2009 zaznamenány meziroční výraznější poklesy. V roce 2009 dosáhly emise prekurzorů sekundárních částic hodnoty 366 kt.rok-1 v potenciálu tvorby částic. V porovnání s rokem 2008 byl zaznamenán pokles o 3,6 %. K tomuto poklesu přispěly nejvíce NOx, a to 2,6 %. Celkové emise částic, tj. primárních částic a prekurzorů sekundárních částic, mezi lety 2003– 2009 poklesly o téměř 15 % (z 467 na 399 kt.rok-1 v potenciálu tvorby částic). Meziročně celkové emise poklesly o 4 %. Hodnoty celkových emisí prekurzorů sekundárních částic pro rok 2009 jsou pod úrovní stanoveného stropu. Překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví V 90. letech 20. století došlo v ČR k zásadnímu poklesu emisí všech základních znečišťujících látek a následně k poklesu znečištění ovzduší. Přes pokračující pokles emisí od roku 2000 koncentrace znečišťujících látek v ovzduší neklesají. V roce 2009 byl patrný vzestup znečištění ovzduší SO2, PM10 a NO2. Imisní limity pro PM10 byly v roce 2009 překročeny na více měřicích stanicích než v roce 2008. Opakovaně dochází k překročení imisního limitu pro NO2 na dopravně zatížených lokalitách. Řada měst a obcí byla vyhodnocena, stejně jako v roce 2008, jako území s překročeným cílovým imisním limitem pro benzo(a)pyren (BaP). Imisní limity pro benzen a SO2 a cílové imisní limity pro arsen byly překročeny lokálně. Koncentrace přízemního ozonu v roce 2009 v porovnání s předchozími lety poklesly. Podíl území, na kterém nebyl cílový imisní limit překročen, stoupl z 6,2 % plochy území ČR (za období 2006–2008) na téměř 53 % plochy (období 2007–2009). Překročení zbývajících imisních limitů (pro olovo a oxid uhelnatý) a cílových imisních limitů (pro nikl) nebylo, podobně jako v předchozích letech, zaznamenáno. Překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace Cílový imisní limit pro přízemní ozon (expoziční index AOT40, průměr za 5 let) je od roku 2003 pravidelně překračován na více než 60 % měřicích venkovských a předměstských stanic, které jsou pro výpočet tohoto ukazatele určeny. Meziroční změny expozičního indexu AOT40 jsou ovlivněny jednak velikostí emisí prekurzorů ozonu, především ale meteorologickými parametry. Nejvyšších hodnot bylo během období 2005–2009 dosaženo v roce 2006 (hodnotíme-li samotný rok), kdy byly dlouhodobě měřeny vysoké teploty, vysoké hodnoty slunečního záření a nízké srážkové úhrny. Oproti předchozímu hodnocenému období 2004–2008 došlo k mírnému poklesu hodnoty expozičního indexu na 75 % venkovských a předměstských lokalit. Nicméně, z celkového počtu 36 stanic došlo podle hodnocení pro rok 2009 (průměr 2005–2009) na 22 z nich (61 %) k překročení cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu vegetace.

57

EKOTOXA s.r.o.


6. ZHODNOCENÍ PROVEDENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ PZKO ŠUMPERK 6.1

Zdroje REZZO 1

Zde jsou uvedeny všechny zdroje spadající za rok 2009 do kategorie REZZO 1. Pars nova a.s. V roce 2006 došlo k rekonstrukci 2 stříkacích (lakovacích) kabin. V průběhu roku 2006 byly tyto kabiny provozovány ve zkušebním provozu. Od roku 2007 jsou stříkací kabiny v trvalém provozu. V roce 2007 se ukončilo používání PCE v odmašťovacím zařízení. V Pars nova a.s. se PCE již nepoužívá. U spalovacích zdrojů nelze očekávat zásadní zlepšení emisí. V provozu jsou tři kotle na zemní plyn s celoročním provozem s digitální regulací hořáků s analyzátorem spalin. Od ledna 2010 je v plném provozu nový lakovací box, kde se používají vodou ředitelné barvy a tím došlo ke snížení emisí. Rekonstrukce dalších stávajících lakoven je ve stadiu plánování, její zahájení závisí na finančních prostředcích, zatím k ní nedošlo. Ve firmě probíhá rozsáhlá akce zaměřená na úsporu energií. Termín dokončení realizace je 31.1.2012. Akce je zaměřená na zateplení budov, výměnu oken a světlíku, instalace rekuperací a využití odpadního tepla a instalaci turbíny. Z tohoto pohledu dojde ke snížení emisí u spalovacích zdrojů. Kontaktní údaje: Pars nova a.s., Žerotínova 1833/56, 787 01 Šumperk Libor Tisovský tel.: 583 365 520 (energetik), 583 365 531 (sekretariát) mobil: 733 335 392 e-mail: [email protected]

ENIGEN, s.r.o. (dříve MORAVIA ENERGO a.s a ENIAS a.s.), Kotelna v areálu nemocnice Šumperk a.s. K 1.9.2007 převzala provozování energetického hospodářství firma ENIGEN, s.r.o. V průběhu 1. pol. roku 2008 byly v kotelně instalovány dvě kogenerační jednotky, typ TEDOM Cento T160, o výkonu 160 kWe každá (02/2008 – vydáno povolení ke zkušebnímu provozu, 01/2009 – vydáno povolení k trvalému provozu). V lednu 2009 byly uvedeny do trvalého provozu obě kogenerační jednotky, které jsou evidovány jako zdroje kategorie REZZO 2. Dále byly v roce 2009 evidovány dva velké emisní zdroje (REZZO 1), a to parní kotelna (dva kotle BK4 a BK6) a teplovodní kotelna (dva kotle KDV250 a jeden kotel KDV160). Začátkem července 2010 byl uveden do zkušebního provozu nový plynový parní kotel LOOS INTERNATIONAL (typ UNIVERSAL UL-S o výkonu 3000 kg/h syté páry – jmenovitý tepelný výkon 1962 kW, kategorie zdroje - střední stacionární zdroj znečišťování ovzduší). Nový parní kotel nahradil dosavadní parní kotel BK 6 (výkon 6 t/hod. ). Autorizované měření emisí nového parního kotle LOOS bylo provedeno v září 2010. Měření prokázalo snížení emisí NOx o cca 35%. Měrná výrobní emise u původních kotlů BK se pohybovala kolem 1 300 mg/m3 spotřebovaného paliva (ZP), u kotle LOOS se tato hodnota pohybuje kolem 850 mg/m3 ZP. Emise CO jsou nulové. Na zdroji se zatím nepřipravují žádné další investiční akce. 58

EKOTOXA s.r.o.


Kontaktní údaje: ENIGEN, s.r.o., Na obvodu 1098/41, 703 00 Ostrava-Vítkovice Ing. Alexandr Wilczek, Ing. Dušan Richter – jednatel tel.: 724 252 866, e-mail: [email protected]

SATEZA a.s. Šumperk Pro rok 2009 SATEZA a.s. neplánovala žádnou realizaci emisních opatření na plynových kotelnách, které provozuje. V plánu zůstává rekonstrukce zdroje K2 – Temenická, Šumperk. Je zpracována projektová dokumentace, ze které je zřejmá nová technologie, včetně emisí. Stále platí, že je vše v kompetenci města Šumperka potažmo na Podnikách města Šumperka a.s. SATEZA a.s. neměla v plánu pro rok 2010 žádnou realizaci emisních opatření, které by zlepšily kvalitu ovzduší v Šumperku. Vzhledem k tomu, že průběžně dochází ke snížení spotřeby paliva (zemního plynu) a to z důvodu šetření energií ze strany konečných odběratelů, tak postupně dochází i ke snížení emisí. Od července 2011 jsou propojeny tepelné zdroje K1 – PRIEVIDZSKÁ a K2 – TEMENICKÁ. Tímto je zrušen tepelný zdroj K1 – PRIEVIDZSKÁ a funguje jen jako výměníková stanice. Tepelný zdroj K5 - POD SENOVOU je od srpna 2011 mimo provoz. Objekty napojené na tento tepelný zdroj jsou zásobovány energií z K4 – FINSKÁ. Tepelný zdroj K4 se propojí s K3 – ANGLICKÁ. Na K4 budou zrušeny dva plynové kotle o instalovaném výkonu á 600 kW z celkového počtu 5 a bude se maximálně využívat nakoupená tepelná energie z První bioplynové Šumperk, s.r.o. Pro rok 2012 není zatím v plánu žádná podobná úprava, která by snížila emise na dalších tepelných zdrojích. Společnost se zaměří na projektovou a přípravnou činnost, která povede ke snížení emisí v následujících letech. Kontaktní údaje: SATEZA a.s. Ing. Jan Semrád - vedoucí provozu výroby tepla e-mail: [email protected]

CEMBRIT CZ, a.s. – provozovna Šumperk, kotelna, lakovna V roce 2006 nebyl zařazen do cílů EMS žádný nový program na snížení emisí, jelikož podle provedených měření na výstupech emisních zdrojů splňuje firma CEMBRIT CZ, a.s. legislativní podmínky a hodnoty emisí jsou nízké. Zdroje jsou provozovány v souladu s legislativou, což potvrdila kontrola za strany ČIŽP, která proběhla v průběhu roku 2006 (14.18.8.2006). V roce 2007 nedošlo ke změně struktury emisních zdrojů. V rámci údržby zařízení byla provedena výměna jednoho odlučovače na sile cementu a jednoho odlučovače na sile mikrosiliky. Parametry zdrojů zůstávají stejné. Při pravidelné kontrole ze strany ČIŽP nebyly v provozu zdrojů znečištění ovzduší shledány závady. Firma i nadále množství emisí sleduje. V roce 2008 se struktura zdrojů emisí rozšířila o malý zdroj kyselinové hospodářství, který byl uveden do provozu v dubnu 2008. Hodnota emisí ze všech zdrojů zůstává podle provedených měření na stejné úrovni. V příštím období se plánuje výměna některých starších odlučovačů na silech mikrosiliky za modernější. Emisní limity a podmínky provozu zdrojů jsou dodržovány.

59

EKOTOXA s.r.o.


V roce 2009 zůstává struktura zdrojů znečištění ovzduší stejná jako v uplynulých letech. V souvislosti s omezením výroby se očekávají mírně nižší hodnoty emisí. V roce 2010 nedošlo v Cembrit a.s. ke změně struktury zdrojů znečištění ovzduší. Zdroje jsou provozovány v souladu s provozními řády a je na nich prováděno pravidelné měření emisí. Výsledky budou vyhodnoceny do pravidelného ročního hlášení správním orgánům. V roce 2011 nedošlo ke změně struktury provozovaných zdrojů znečištění ovzduší. Plánuje se úprava malého zdroje "řezárna" zejména ke zlepšení pracovního prostředí. Po jeho rekonstrukci dojde k nevýraznému snížení emisí TZL. Pozn. V roce 2004 - 2005 byla provedena investiční výstavba nové výrobní linky a barvící linky. Tím se zvýšilo množství emisí VOC. Kontaktní údaje: CEMBRIT CZ, a.s. Ing. Novotný Zdeněk - technický manažer tel.: 583 212 051, e-mail: [email protected]

ABA ŠUMPERK, společnost s ručením omezeným – kotelna, lakovna Společnost provozuje dva emisní zdroje - kotelnu a lakovnu. V lakovně byla nová stříkací kabina USB-8 osazena 24 ks kazetami s aktivním uhlím k záchytu emisí /cca.132 kg/. Aktivní uhlí se pravidelně regeneruje a mění. V roce 2009 nedošlo k žádné změně. 2010 – V plánu je rekonstrukce topného energetického systému. Na základě aktualizovaného plánu investic (září 2011) na příští rok dochází k přesunu rekonstrukce topného energetického systému na rok 2012. Kontaktní údaje: ABA ŠUMPERK, s.r.o. Ing. Jan Pomajbík – technický náměstek tel.: 583 302 520 e-mail: [email protected], [email protected], [email protected]

Irma Šopíková- chemická čistírna Provozovna emituje tetrachlorethylen. Provoz zůstává stejný, není potřeba rozšíření. O změně technologie čištění perchlor-ethylenem se neuvažuje. Emise by se neměly při použití dané technologie zvyšovat. Kontaktní údaje: Irma Šopíková- chemická čistírna , generála Svobody 10, 78701 Šumperk tel.: 583 213 405 – čistírna, 554219982 – kancelář, pí. Šopíková-vedoucí, e-mail: [email protected]

60

EKOTOXA s.r.o.

6.2


Zdroje REZZO 2

Zde jsou uvedeny zdroje z kategorie REZZO 2, které byly v minulých letech sledovány. Moravské krematorium s.r.o. - krematorium Šumperk V roce 2008 proběhla rekonstrukce a byl uveden do provozu nový řídící systém s moderní technologií. Kontaktní údaje: Moravské krematorium s.r.o. tel.: 583 212 760, 775 551 775 e-mail: [email protected] (Jaroslava Hromková – vedoucí krematoria), [email protected] (Pavel Bedáň – majitel krematoria)

DOLS – výroba Dveří, Oken, Listovních Schránek, a.s. V průběhu roku 2005 byl zrušen systém ústředního parního vytápění pomocí kotlů z roku 1962. Také bylo nahrazeno 9 ks plynových infrazářičů - INFRA 9B, 13ks teplovzdušných jednotek EOLO 20-30AE, 8 ks teplovodních kotlů THERM DUO, technologie - 1 ks tlakový hořák WEISHRUDT WG 2. Firma těmito opatřeními dosáhla v průběhu roku 2006 (od dubna) úspory plynu o 2000-3000 m3, emise byly sníženy o cca 50%. V roce 2007 a 2008 firma nerealizovala žádná opatření ke snížení emisí. V roce 2009 zůstal stav stejný, pouze došlo ke snížení spotřeby elektrické energie na noční osvětlení při využití LED diod. Od roku 2009 je společnost DOLS,a.s. držitelem certifikátu ISO 14001:2004. V roce 2010 byla uskutečněna výměna práškové lakovny (EIA proběhla), která je již v provozu, autorizace byla provedena. Fotovoltalická elektrárna na ul. Nemocniční byla vybudována (EIA požadována nebyla). Stávající svítidla jsou nahrazována novými. V plánu je obnovování strojního vybavení a nahrazení plynových kotlů za úspornější plynové turbokotle v kotelně v areálu podniku. V roce 2011 došlo ke zrušení průběžného traťového tryskače, což sníží celkový počet emisí. V plánu pro rok 2011 a 2012 je výměna zmiňované kotelny a oprava kanalizace. Kontaktní údaje: DOLS, a.s. p. Jan Dezort - mechanik závodu, Ing. Stanislav Zatloukal - ekonomicko-finanční ředitel tel.: 777785979, e-mail: [email protected]

Střední odborná škola železniční, stavební a památkové péče a Střední odborné učiliště V současné době vzhledem k častějšímu čištění a seřizování jednotlivých kotlů v kotelnách školy nejsou žádné měřené emisní limity překračovány. V minulosti byly u jedné z kotelen drobné problémy s emisním limitem pro NOx. V průběhu měsíce srpna a září 2009 došlo k servisním prohlídkám jednotlivých plynových spotřebičů, jedná se o spotřebiče malých zdrojů a také středního zdroje. U všech spotřebičů středního zdroje vykazovala jednotlivá měření střední hodnoty. Kontrola byla provedena ve smyslu paragrafu 3 vyhlášky č.85/1978 sbírky. Servis ukončen 4.9.2009

61

EKOTOXA s.r.o.


V roce 2010 nedošlo ke změnám v rámci opatření ke snížení emisí. Průběžně probíhá čištění a seřízení u všech spotřebičů tak, jak bylo v loňském roce nastaveno. Střední zdroj - kotelna K1 prochází v letošním roce od 07/2011 – 09/2011 výměnou primárního okruhu, kde jednotlivé zdroje (kotle) byly demontovány a nahrazeny novými kondenzačními kotli. Kotelna K1 s výkonem 378 kW byla ponížena na výkon 196 kW, čímž dojde k přesunu z kategorie „střední zdroj“ do kategorie „malý zdroj“. Kontaktní údaje: e-mail: [email protected] [email protected]

Pramet Tools, s.r.o. V roce 2005 bylo realizováno opatření - tzv. lisování 3D, které vedlo ke snížení relativního množství emisí TZL vzhledem k objemu výroby – viz tabulka. Poměr emisí TZL v kilogramech na produkci VBD (vyměnitelné břitové destičky) v tunách: rok 2004 2005 2006 2007 2008

poměr emise TZLv kg/produkce VBD v t 0,57 0,33 0,32 0,33 0,31

Poměrový ukazatel (poměr emisí TZL v kg / produkce VBD v t) má klesající trend. Odsávání od strojů v hale broušení VBD je řešeno samostatnými vzduchotechnickými větvemi, které jsou zakončeny filtry typu F4 –1200RD, F4 – 600RD a KF6/II-O/T60. Emisní limity pro kategorii zdrojů znečišťování ovzduší 2.7.Obrábění kovů (brusírny a obrobny) jsou pro všechny výstupy plněny. Výsledky měření emisí TZL se pohybují na 1–2% emisního limitu. 2010: Střední zdroj znečišťování ovzduší „Broušení VBD“ emituje do ovzduší tuhé znečišťující látky z operací upravujících rozměry výrobků na požadované hodnoty (broušení, rektifikace,…). Jednotlivé vzduchotechnické větve zdroje jsou osazeny filtry typu F41200RD, F4-600RD, KF6/II-O/T60 a KF8/II-O/T60. Jedná se o filtrační zařízení s regenerací filtračních prvků, což představuje nejlepší dostupnou techniku. Regenerace probíhá automaticky tlakovým vzduchem nebo mechanicky pomocí tlakové vody. V roce 2009 proběhlo periodické měření emisí TZL na všech výstupech ze zdroje znečišťování ovzduší. Výsledky měření se pohybují do 2% specifického emisního limitu pro kategorii 2.7 Obrábění kovů. V roce 2010 nedošlo ke změnám na předmětném zdroji znečišťování ovzduší. Na filtračních zařízeních probíhá pravidelně servis prováděný odbornou firmou. Kontaktní údaje: Pramet Tools, s.r.o. Ing.Pavla Skyvová, ekolog e-mail: [email protected]

62

EKOTOXA s.r.o.


SAN-JV s.r.o. – kotelna Šumperk Po proběhlé rekonstrukci a plynofikaci byla změněna kategorie na malé spalovací zdroje. JEDNOTA, spotřební družstvo Zábřeh – kotelna DOD Šumperk V roce 2009 byla kotelna plynofikována. P&L, spol. s r.o. (v roce 2007 - OLZ, a.s., předtím - Lesostavby Šumperk, a.s.)

V roce 2009 byl ukončen provoz kotelny na tuhá paliva a vytápění areálu bylo převedeno na zemní plyn. Společenství vlastníků jednotek domu – kotelna Zábřežská V roce 2007 byla kotelna plynofikována.

63

EKOTOXA s.r.o.

6.3


Zdroje REZZO 3

Realizace energeticky úsporných opatření na budovách v majetku města V posledních letech probíhá na budovách v majetku města zateplování, výměny oken a dveří a další rekonstrukce. Od 30.09.2008, kdy vypršela smlouva mezi společností Šumperská městská realitní a Městem Šumperk, je městský majetek ve správě Městského úřadu. Realizace těchto opatření spadá pod správu Majetkoprávního odboru a Odboru strategického rozvoje, ÚP a investic. Majetkoprávní odbor - oddělení správy majetku: V roce 2010 byla realizována celková rekonstrukce a zateplení objektu Zahradní 33, 35 a 37. Předmětný dům je napojen na CZT. Dále byla provedena výměna oken v jedné třídě ve Speciální MŠ, ZŠ a SŠ na Třebízského ulici č. 1. V roce 2011 bude provedeno: 1. Výměna oken a balkónových dveří – dům – Gagrinova 5 (ubytovna pro matky s dětmi – 14 bytů + společenské místnosti) a dům Gagrinova 11, 13 (dům s pečovatelskou službou pro seniory 19 a 18 bytů) Vytápění všech těchto 3 vchodů je řešeno elektrickými exoflexy – očekáváme výraznou úsporu na vytápění – výměna v současné době probíhá – bude dokončeno do 30.9.2011 2. Výměna oken v domě Denisova 2 – celkem 6 bytů – v každém bytě samostatné vytápění prostřednictvím plynových kotlů – provedeno v 07/2011 3. Výměna oken ve spisovně Městského úřadu Bří. Čapků 35A – samostatná plynová kotelna pro tento objekt – bude provedeno v 10/2011 4. Úřadovny Městského úřadu – Jesenická 31 – měla by být provedena úprava kotelny dle závěru energetického auditu – v současné době ve fázi příprav – zda bude provedeno do konce roku 2011 není zatím jasné Odbor strategického rozvoje, ÚP a investic: Akce Snižování energetické náročnosti ZŠ Dr.E.Beneše a ZŠ Šumavská byly v roce 2011 ukončeny. Jednalo se o komplexní zateplení obvodového pláště, výměnu oken a zateplení střechy objektů ZŠ. Dále v roce 2011 proběhlo zateplení budovy MŠ na ul. Vrchlického (zateplení pláště, výměna oken, zateplení střechy). Jsou zpracovány projektové dokumentace na snižování energetické náročnosti dalších objektů (ZŠ Vrchlického, MŠ Prievidzská, MŠ Temenická, MŠ Zahradní, MŠ Šumavská) a dále panelového domu ČSA 22. Realizace bude následovat v dalších letech v závislosti na dostupných finančních zdrojích. Kontaktní údaje: Ing. Lenka Salcburgerová, vedoucí oddělení správy majetku Městský úřad Šumperk, Majetkoprávní odbor tel: 583 388 411, mobil: 721 341 331 e-mail: [email protected] Ing. Irena Bittnerová, vedoucí odboru RUI Městký úřad Šumperk tel. 583 388 309, mobil: 721 346 605 e-mail: [email protected]

64

EKOTOXA s.r.o.


OZV města Šumperka č. 8/2009 O spalování rostlinných materiálů Obecně závazná vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.1.2010. Dnem účinnosti této vyhlášky se zrušuje Obecně závazná vyhláška města Šumperka č.2/2006, o spalování rostlinných materiálů, která byla schválena dne 15.6.2006 a nabyla účinnosti dnem 1. 9. 2006.

Shrnutí REZZO 1, 2, 3 Provedená opatření ke snížení emisí: Od ledna 2010 je v Pars nova a.s. v plném provozu nový lakovací box. Rekonstrukce dalších lakovacích boxů je plánována, ale zatím neproběhla. Ve společnosti probíhá rozsáhlá akce zaměřená na úsporu energií (zateplení budov, výměnu oken a světlíku, instalace rekuperací a využití odpadního tepla a instalaci turbíny). Z tohoto pohledu dojde ke snížení emisí u spalovacích zdrojů. V září 2010 bylo provedeno autorizované měření emisí nového parního kotle LOOS společnosti ENIGEN, s.r.o.. Měření prokázalo snížení emisí NOx o cca 35%. Měrná výrobní emise u původních kotlů BK se pohybovala kolem 1 300 mg/m3 spotřebovaného paliva ( ZP ), u kotle LOOS se tato hodnota pohybuje kolem 850 mg/m3 ZP. Emise CO jsou nulové. V roce 2011 proběhlo v SATEZA a.s. Šumperk propojení tepelných zdrojů K1 – PRIEVIDZSKÁ a K2 – TEMENICKÁ. Tímto je zrušen tepelný zdroj K1 a funguje jen jako výměníková stanice. A dále propojení tepelných zdrojů K3 – ANGLICKÁ, K4 – FINSKÁ a K5 POD SENOVOU, čímž je mimo provoz tepelný zdroj K5 a na K4 budou zrušeny dva plynové kotle o instalovaném výkonu á 600 kW z celkového počtu 5 a bude se maximálně využívat nakoupená tepelná energie z První bioplynové Šumperk, s.r.o. Od roku 2010 je v provozu nová prášková lakovna společnosti DOLS – výroba Dveří, Oken, Listovních Schránek, a.s. V roce 2011 došlo ke zrušení průběžného traťového tryskače, což sníží celkový počet emisí. Kotelna Střední odborné školy železniční, stavební a památkové péče a Střední odborné učiliště prochází rekonstrukcí, jednotlivé kotle byly nahrazeny novými kondenzačními kotli. Kotelna tak byla převedena z kategorie REZZO 2 do kategorie REZZO 3. V minulých letech proběhla plynofikace u těchto zdrojů: Kotelna Českých drah, a.s. Kotelna Obchodního domu v Šumperku (JEDNOTA, spotřební družstvo Zábřeh) Kotelna společnosti P&L, spol. s r.o. Kotelna na ulici Zábřežská (Společenství vlastníků jednotek domu) Výše uvedenými opatřeními je dosahováno úspory paliva a snížení množství vypouštěných emisí. V rámci procesu modernizace kotelen dochází k decentralizaci zdrojů, snižování výkonu spalovacích zařízení a přechodu středních i velkých zdrojů znečišťování do kategorie malých zdrojů pod 200 kW. Průběžně probíhá i realizace energetických opatření pro úspory tepla v budovách města i soukromých vlastníků, především zateplování budov, výměna oken a balkónových dveří. Zateplením objektů napojených na CZT dochází ke snížení spotřeby paliv a emisí v místě výroby tepla.

65

EKOTOXA s.r.o.

6.4


Zdroje REZZO 4

Připravované stavby: (zdroj: www.rsd.cz)

Stavba silnice I/44 Červenohorské sedlo – jih navazuje na dokončenou modernizaci úseku silnice I/44 na severní straně Červenohorského sedla, která byla uvedena do provozu v roce 2008. Předmětem tohoto projektu je modernizace části silnice I/44 v úseku Kouty nad Desnou– Červenohorské sedlo. Silnice I/44 propojuje nejdůležitější sídelní útvary Šumperska a Jesenicka a zajišťuje tak regionální dopravní vazby v ose sever–jih. Zároveň však zajišťuje i nadregionální dopravní vazby, tedy napojení okresů Šumperk a Jeseník na vnitrozemí a Polsko. Na stavbu je vydáno pravomocné územní rozhodnutí o umístění stavby. Nyní probíhá aktualizace dokumentace pro stavební povolení a zajištění podkladů pro stavební řízení. Předpokládané zahájení stavby je v dubnu 2012 a uvedení do provozu v říjnu 2013. (zdroj: www.dalnice-silnice.cz)

Stavba Postřelmov - Šumperk je projektována v kategorii S 24,5/100 a měří 4,7 km. 1. prosince 2009 MŽP vydalo na stavbu souhlasné stanovisko. Stavba navazuje na již provozovaný obchvat Postřelmova, provizorní napojení je využito jako větev MÚK Postřelmov (deltovitá). Následují estakáda přes železniční trať Zábřeh - Jeseník a řeku Moravu. Následně levostranným obloukem pokračuje kolem Sudkova. Překonává řeku Desnou. Za mostem přes Sudkovský potok je trasa navržena ve třech variantách, které se liší vzdáleností vedení od Dolních Studenek a umístěním MÚK Šumperk-jih (trubkovitá). Dvě varianty jsou vedeny po levém břehu řeky Desné, třetí je vedena převážně po pravém břehu řeky Desné. Stavba končí na MÚK Šumperk-jih s přivaděčem do Šumperka v prostoru obce Dolní Studénky. Stavba Šumperk - Petrov n. Des. je projektována v kategorii S 24,5/100 a měří 9,3 km. 1. prosince 2009 MŽP vydalo souhlasné stanovisko. Stavba začíná v místě budoucí MÚK Šumperk-jih s přivaděčem k Šumperku v prostoru obce Dolní Studénky. Umístění křižovatky je navrženo variatně. Od místa křížení silnice III/44436 Šumperk - Dolní Studénky je navržena jen jediná varianta. Dále pokračuje podél řeky Desné v blízkosti obce Dolní Studénky. Následuje MÚK Plechy se silnicí II/446 v prostoru mezi Šumperkem a Novým Malínem. Trasa vede po okraji Šumperka, kříží trať Olomouc Šumperk. Trasa silnice dále pokračuje v zářezu podél železniční trati Šumperk - Kouty n. Des. okolo Vikýřovic až k MÚK Rapotín se silnicí I/11, jižně od obce Petrova nad Desnou. Tato křižovatka je navržena variantně buď jako osmičkovitá nebo jako trubkovitá. Zde končí čtyřpruhové uspořádání dále pokračuje silnice v kategorii S 11,5/80. Stavba prochází přes Petrov, kříží řeky Mertu a Desnou a končí provizorním napojením na stávající silnici I/44 v blízkosti železniční zastávky Rapotín-zastávka. Elektrifikace železniční sítě (zdroj: www.moravia.cz, www.szdc.cz) V rámci Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje byly zařazeny mezi tratě, které by měly být elektrizovány, jednak tzv. ostatní celostátní tratě č.290, 291 a 292, ale i regionální trať č.293 - Šumperk – Kouty nad Desnou. Elektrizace železniční tratě č. 291 v úseku Zábřeh na Moravě – Šumperk byla ukončena 31. prosince 2009. Na elektrizaci železniční tratě č.293 (Železnice Desná) je zpracována Územně technická studie (2005). Trať vlastní Svazek obcí údolí Desné. Od 1. března 2005 je provozovatelem dráhy firma SART - stavby a rekonstrukce a.s. Na elektrizaci železniční tratě

66

EKOTOXA s.r.o.


č.290 je zpracována Technicko-ekonomická studie elektrizace trati Olomouc-UničovŠumperk (2006). Elektrizace trati má jednoznačně pozitivní dopad na životní prostředí, tj. odstranění uvolňování škodlivých emisí do ovzduší, snížení hlučnosti a prašnosti provozem elektrických souprav.

6.5 6.5.1

Opatření ke snížení sekundární prašnosti Čištění komunikací a použití posypového materiálu

Jedním ze zdrojů prachu v ovzduší jsou i sekundární emise pocházející ze silnic. Zdrojem prachu na silnicích je také posypový materiál. Množství tohoto materiálu závisí na způsobu údržby komunikací, na délce zimního období apod. Množství použitého posypového materiálu bylo v posledních letech následující:  Sezóna 2003/2004 – 672 tun drtě  Sezóna 2004/2005 – 772 tun drtě  Sezóna 2005/2006 – 812 tun drtě a 23 m3 kameniva Liapor  Sezóna 2006/2007 – 116 tun drtě a 66 tun soli  Sezóna 2007/2008 – 92 tun drtě a 184 tun soli  Sezóna 2008/2009 - 283 tun drtě a 320 tun soli  Sezóna 2009/2010 - 346 tun drtě, 291 tun soli  Sezóna 2010/2011 - 381 tun drtě, 296,5 tun soli Spotřeba posypového materiálu se meziročně mění, závisí především na průběhu zimního období. Kontaktní údaje: Podniky města Šumperka, a.s.

6.5.2

Protierozní opatření

V Operačním programu životní prostředí, prioritní osa č. 6, jsou podporována opatření, která by mimo jiné měla snížit riziko větrné eroze ze zemědělské půdy. Dotace na protierozní opatření je možno čerpat také z Programu rozvoje venkova.

67

EKOTOXA s.r.o.


7. NOVĚ VYBUDOVANÉ ZDROJE EMISÍ Dle sdělení Odboru životního prostředí Městského úřadu Šumperk nedošlo k výstavbě významných nových zdrojů emisí. Na základě poslední aktualizace platí: Pars nova a.s. Velký zdroj znečišťování ovzduší – nový lakovací box - je v plném provozu od ledna 2010 v Pars nova a.s. Technologie využívá vodou ředitelné barvy. V plánu zůstává rekonstrukce dalších lakovacích boxů, která nebyla zatím zahájena. Kontaktní údaje: Pars nova a.s., Žerotínova 1833/56, 787 01 Šumperk Libor Tisovský tel.: 583 365 520 (energetik) e-mail: [email protected]

První bioplynová Šumperk, s.r.o. Od ledna 2010 je bioplynová stanice v plném provozu. Povinnosti provozovatele zdroje znečišťování ovzduší během provozu jsou dány zákonnými normami Kontaktní údaje: Ing. Martin Poisl vedoucí střediska agroslužeb ÚSOVSKO a.s. Klopina 33, 789 73 Úsov tel.: 728 223 991 e-mail: [email protected] Pavel Spurný tel.: 602781282 e-mail: [email protected]

DOLS – výroba Dveří, Oken, Listovních Schránek, a.s. V roce 2010 byla uskutečněna výměna práškové lakovny. Lakovna je v plném provozu. Kontaktní údaje: DOLS, a.s. p. Jan Dezort - mechanik závodu tel.: 777785979, e-mail: [email protected]

68

EKOTOXA s.r.o.


8. ZÁVĚR Závěry Programu ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka a jeho aktualizací: 1. Imise: V roce 2009 v rámci Stavebního úřadu Šumperk představovalo území, kde bylo vyhlášeno OZKO, 23,5%. Jedná se o území, na kterém dochází k překračování 24hod. imisního limitu pro PM10. Oproti předcházejícím dvěma letům 2008 (OZKO 3,2%) a 2007 (OZKO nebyla vyhlášena) je rozsah vyhlášení obdobný rokům 2005 a 2006. Imisní koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 jsou v Šumperku monitorovány na stanici MSMUA. Průměrná roční koncentrace v roce 2005 byla 40 µg/m3, v roce 2006 poklesla na hodnotu 29 µg/m3 a v posledních letech od roku 2007 do 2010 dosahuje přibližně stejné výše okolo 35 µg/m3. Přípustná četnost překročení 24hod imisního limitu, který je 50 µg/m3, je dle NV č. 597/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 35krát za rok. V roce 2010 počet překročení 24hod limitu klesl na 49krát za rok, nicméně je stále vyšší než je povoleno. Od roku 2004 již nedochází k překročení ročního imisního limitu pro NO2, který je 40 µg/m3. Roční průměrná imisní koncentrace NO2 naměřená na stanici MSMUA v hodnocených letech stále klesá, za rok 2010 dosáhla hodnoty 19,9 µg/m3, což je o 14,3 µg/m3 méně, než na začátku měření v roce 2005. U oxidu siřičitého na stanici MSMUA zatím nedošlo po dobu jeho sledování k překročení žádného z imisních limitů a významnější zhoršení situace se nedá očekávat ani do budoucna. V roce 2010 nedošlo k překročení 8hod. imisního limitu pro ochranu zdraví lidí, hodnota AOT40 dosáhla hodnoty 1731,9 µg/m3/h. V porovnání let hodnocených od roku 2005 patří dosažené imisní koncentrace O3 v průběhu roku 2009 a 2010 mezi ty nejvyšší. Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v % území Stavebního úřadu Šumperk) bylo v roce 2009 stejně jako v roce 2008 2,1%, v roce 2007 bylo 3% a v roce 2006 4,7%. V roce 2005 ani 2004 k překročení nedošlo. 2. Emise: V rámci Olomouckého kraje v roce 2009 není již největším producentem TZL okres Šumperk, jak tomu bylo v předešlých letech, ale okres Olomouc. V produkci CO a VOC je okres Šumperk druhým největším. Co se týká emisí SO2 a NOx nejvyšší hodnoty evidují okresy Přerov a Olomouc, okres Šumperk je v této charakteristice třetí. V PZKO města Šumperka a jeho aktualizacích jsou hodnoceny emise od roku 2003 do 2009. V roce 2010 proběhlo pravidelné celostátní sčítání dopravy, na jehož podkladě byly nově modelovány emisní faktory a následně vypočteny hodnoty emisí vybraných látek pro město Šumperk. Tyto hodnoty byly použity do kalkulací celkových emisí za město v roce 2009. Nižší celkové emise oproti předešlým rokům jsou způsobeny právě nižšími emisemi z mobilních zdrojů, což je dáno poklesem intenzity dopravy (mj. také změnou metodiky ŘSD při sčítání těžkých vozidel – viz. str. 43), modernizací vozového parku (zvláště pak těžkých nákladních vozidel) a tím i nižšími emisními faktory. Tyto nové závěry se odráží hlavně na výši emisí NOx a TZL, které mobilní zdroje emitují především.

69

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 49. Emise základních sledovaných látek ve městě Šumperku v letech 2003 až 2009 v t/rok, souhrnně REZZO 1 až 4. rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

TZL 22,3 25,4 21,6 21,7 20,8 21,1 12,9

SO2 19,9 25,1 23,4 21,3 17,6 17,4 16,1

NOx 171,3 218,5 219,4 215,6 212,4 209,7 102,2

Podíl jednotlivých kategorií REZZO na celkových emisích dané látky:  Na základě aktuální analýzy emisí z dopravy zjišťujeme, že jejich podíl na celkových emisích TZL je mnohem nižší, než bylo počítáno v předchozích letech. Na celkových emisích TZL se z více jak padesáti procent podílí zdroje kategorie REZZO 3. Podíl mobilních zdrojů je 23%. Celková výše emisí TZL ze všech zdrojů je 12,9 t/rok oproti dříve počítaným okolo 21 t/rok. U emisí TZL, a to ze zdrojů REZZO 1 a REZZO 2, nedochází meziročně k výrazným změnám. REZZO 3 zaznamenaly pokles v roce 2005, odkdy jsou také prakticky stabilní.  V případě produkce emisí NOx jsou mobilní zdroje (REZZO 4) se svým podílem 69% jednoznačně největším emitentem, přestože i zde je aktuálně počítáno s mnohem nižšími emisemi z dopravy než v předchozích analýzách. Emise ze zdrojů obou kategorií REZZO 1 a 2 jsou v roce 2009 mnohem nižší než předchozích letech. Společně vyprodukovaly 24 t za rok 2009, oproti stavu 35 t za rok 2008. Z celkové bilance roku 2009 představují tyto dvě kategorie 23,5% podíl. Emise ze zdrojů kategorie REZZO 3 jsou v letech 2008 a 2009 na stejné úrovni.  Co se týká emisí SO2, tady jsou dlouhodobě největšími emitenty zdroje REZZO 3, tzn. malé zdroje s výkonem spalování do 0,2 MW a lokální vytápění. V Šumperku bylo v roce 2009 evidováno 9 provozovatelů v kategorii zdrojů REZZO 1, 76 provozovatelů středních zdrojů REZZO 2 a emise z malých zdrojů jsou souhrnně registrovány v REZZO 3. Na kvalitu ovzduší v Šumperku mají nejvýraznější vliv emise z malých zdrojů (REZZO 3) a doprava (REZZO 4). Celostátní sčítání intenzity dopravy je prováděno ŘSD v pětiletých cyklech, v současné době jsou již k dispozici data získaná během sčítání v roce 2010. 3. Realizace opatření v ochraně ovzduší se každoročně monitoruje u provozovatelů zdrojů znečištění ovzduší, které mohou mít hlavní vliv na jeho kvalitu (skupina zdrojů REZZO 1 a 2). 4. Významný podíl na emisích NOx a TZL (a tím pádem i na imisních koncentracích PM10) má doprava – zdroje kategorie REZZO 4. Spotřeba posypového materiálu k údržbě silnic v zimním období byla v letech 2006 až 2008 nižší, zatímco poslední tři zimní období 2009 až 2011 velmi vzrostla. S množstvím použitého posypového materiálu souvisí míra resuspenze (imisní koncentrace prachu frakce PM10). Ta je však zapříčiněna i jinými vnějšími okolnostmi (vlivy počasí). Pozn. Výhledové intenzity vozidel pro rok 2030 bude možné spočítat až na podkladě aktuálních výpočtových koeficientů, které v současné době ještě nemá ŘSD k dispozici.

70

EKOTOXA s.r.o.

9.


POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE

City Plan (2010): Aktualizace modelu dopravy města Šumperk – provedení sčítání dopravy v roce 2010. ČHMÚ: Data imisního monitoringu v Šumperku v roce 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010. ČHMÚ: Data o množství emitovaných látek z databáze REZZO 2005, 2006, 2007,2008, 2009. ČHMÚ, pobočka Ostrava (únor 2010): Hodnocení imisní situace v Olomouckém kraji pro potřeby Krajského regulačního řádu. Evják s.r.o. (2010): Harmonogram jarní čistoty, http://www.sumperk.cz/cs/komunalnisluzby/#sek22741 Evják s.r.o. (2010): Harmonogram letní čistoty, http://www.sumperk.cz/cs/komunalnisluzby/#sek22741 Evják s.r.o. (2010): Harmonogram podzimní čistoty, http://www.sumperk.cz/cs/komunalnisluzby/#sek22741 Hon, J., Frélich, Z., Tučková, M. (2006): Situační zpráva Aktualizace údajů PZKO města Šumperka. Výběr vhodných druhů zeleně odolnějších ke zhoršené kvalitě ovzduší. Ekotoxa Opava s.r.o., listopad 2006. Hon, J., Hřivnáčová, G., Frélich, Z., Chroust, P. (2007): Situační zpráva. Aktualizace údajů k Programu ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka. EKOTOXA s.r.o., listopad 2007. Hon, J., Hřivnáčová, G., Frélich, Z., Chroust, P. (2008): Situační zpráva. Aktualizace údajů k Programu ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka. EKOTOXA s.r.o., listopad 2008. Hon, J., Hřivnáčová, G. (2009): Situační zpráva. Aktualizace údajů k Programu ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka. EKOTOXA s.r.o., listopad 2009. Hon, J., Hřivnáčová, G. (2010): Situační zpráva. Aktualizace údajů k Programu ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka. EKOTOXA s.r.o., listopad 2010. Ministerstvo dopravy (2011): Ročenka dopravy 2010. MŽP (2006): Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., ze dne 12. prosince 2006 o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. MŽP (2007): Zpráva o životním prostředí České republiky 2005. MŽP (2008): Zpráva o životním prostředí ČR 2006.

71

EKOTOXA s.r.o.


MŽP (2009): Zpráva o životním prostředí ČR 2007. MŽP (2010): Zpráva o životním prostředí ČR 2008. MŽP (2011): Zpráva o životním prostředí ČR 2009. MŽP: MEFA v. 02 (http://www.mzp.cz/cz/vypocet_emisnich_faktoru) Podniky města Šumperka (2010): Plán zimní údržby místních komunikací na území města Šumperka pro zimní období 2010-2011. Quitt, E., (1971): Klimatické oblasti Československa. ŘSD: Sčítání dopravy(2000, 2005, 2010). SFŽP (2011): Metodika výpočtu envorinmentálních přínosů projektu zaměřených na snížení resuspenze tuhých znečišťujících látek do ovzduší vlivem dopravy Škarková, P., Fichnová, J., Hon, J., Frélich, Z., Tučková, M., Vránová, Z. (2005): Program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka, Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka, analytická část. Ekotoxa Opava s.r.o., červenec 2005. Škarková, P., Fichnová, J., Hon, J., Frélich, Z., Tučková, M., Vránová, Z. (2005): Program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka, Integrovaný program snižování emisí města Šumperka, analytická část. Ekotoxa Opava s.r.o., červenec 2005. Škarková, P., Fichnová, J., Hon, J., Frélich, Z., Tučková, M. (2005): Program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka, Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka, návrhová část. Ekotoxa Opava s.r.o., říjen 2005. Škarková, P., Fichnová, J., Hon, J., Frélich, Z., Tučková, M. (2005): Program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka, Integrovaný program snižování emisí města Šumperka, návrhová část. Ekotoxa Opava s.r.o., říjen 2005. Škarková, P., Fichnová, J., Hon, J., Frélich, Z., Tučková, M. (2005): Program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka, Souhrnný program opatření a projektů. Ekotoxa Opava s.r.o., říjen 2005. US EPA (2011): AP 42, Fifth Edition, Volume I, Chapter 13: Miscellaneous Sources, http://www.epa.gov/ttn/chief/ap42/ch13/ Věstník MŽP (12/2005): Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2004. Věstník MŽP (03/2007): Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2005. Věstník MŽP (04/2008): Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2006.

72

EKOTOXA s.r.o.


Věstník MŽP (02/2009): Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2007. Věstník MŽP (04/2010): Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2008. Věstník MŽP (04/2011): Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2009. Internetové zdroje: www.chmi.cz www.czso.cz www.dalnice-silnice.cz www.env.cz www.ippc.cz www.izdoprava.cz/ www.kr-olomoucky.cz www.moravia.cz www.rsd.cz www.sumperk.cz www.szdc.cz

73

SITUAČNÍ ZPRÁVA 2011

Recommend Documents