Situace ve věcech drog v České republice v roce obsah. n S novými syntetickými drogami má v ČR zkušenost necelých 5 % mladých

NÁRODNĺ

ZAOSTŘENO NA DROGY 6

MONITOROVACĺ STŘEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI

Situace ve věcech drog v České republice v roce 2010 Souhrn výroční zprávy

o bs ah 1 PROTIDROGOVÁ POLITIKA A JEJÍ KONTEXT 1/1 Národní strategie protidrogové politiky 1/2 Změny právních předpisů 1/3 Iniciativy odborné a občanské veřejnosti 1/4 Financování protidrogové politiky

2 UŽÍVÁNÍ DROG A JEHO DŮSLEDKY 2/1 Užívání drog v obecné populaci 2/2 Problémové užívání drog 2/3 Infekce spojené s užíváním drog a drogová úmrtí

3 PREVENCE, LÉČBA A HARM REDUCTION 3/1 Prevence 3/2 Léčba a resocializace 3/3 Harm reduction

4 TRESTNĚPRÁVNÍ DATA 4/1 Primární a sekundární drogová kriminalita 4/2 Drogy ve vězení a péče o vězněné uživatele drog 4/3 Dostupnost drog, nabídka a spotřeba drog

Listopad - prosinec 2011

Hlavní trendy v roce 2010 n Vláda schválila novou Národní strategii protidrogové politiky na

n S novými syntetickými drogami má v ČR zkušenost necelých 5 % mla-

období 2010–2018, která bude implementována prostřednictvím tříletých akčních plánů. n Od 1. ledna 2010 je účinný nový trestní zákoník, který přinesl podstatné změny v právní úpravě primárních drogových trestných činů. n Výdaje z veřejných rozpočtů na protidrogovou politiku dosáhly v roce 2010 celkové částky 627,4 mil. Kč. Ze státního rozpočtu bylo vydáno 371,6 mil. Kč, kraje a obce přispěly částkou 193,7 a 62,1 mil. Kč. n Užívání nelegálních drog v obecné populaci je na stabilní úrovni. Nejčastěji užívanými nelegálními drogami v populaci jsou konopné látky a extáze, které někdy užilo 23–34 %, resp. 4-10 % dospělých osob. Užití konopných látek v posledním roce uvedlo 10–15 % respondentů, užití jiných nelegálních drog méně než 4 % dotázaných dospělých. Nejvíce zkušeností mají především mladí muži.

dých dospělých ve věku 15–34 let; obdobný výsledek přinesla i evropská studie Eurobarometr mezi mladými Čechy ve věku 15–24 let (4 %). n Vůbec poprvé byla provedena reprezentativní studie zaměřená na užívání drog ve vězeňské populaci. Osoby nastupující do věznic mají výrazně vyšší zkušenosti s užíváním drog než obecná populace – týká se to především užívání heroinu, pervitinu a kokainu. Odhadem desetina až čtvrtina vězňů (2–5 tis. osob) vykazuje při nástupu do věznice znaky aktuálního problémového užívání opiátů nebo pervitinu včetně aktuální injekční aplikace, což je 20–50krát vyšší prevalence než v populaci ČR celkem. n Meziročně roste střední odhad počtu problémových uživatelů drog v ČR – za r. 2010 dosáhl hodnoty 39,2 tis. osob. Nárůst je daný zvýšením počtu uživatelů pervitinu (28,2 tis.), odhadovaný počet uživatelů

ZAOSTŘENO NA DROGY 6/2011 (ročník devátý) Vydává Úřad vlády ČR Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti nábřeží E. Beneše 4 118 01 Praha 1 tel. 296 153 222 www.drogy-info.cz str. 1

opiátů se v r. 2010 naopak snížil (11,0 tis.). Dále se zvýšil rovněž počet injekčních uživatelů drog (na cca 37,2 tis.). n Situace ve výskytu infekcí mezi injekčními uživateli drog je příznivá. Promořenost injekčních uživatelů drog HIV je stále pod 1 %. Počet nově hlášených případů virové hepatitidy typu B a C mezi injekčními uživateli drog dlouhodobě klesá. V posledních třech letech je patrný nárůst počtu provedených testů na infekční choroby mezi uživateli drog v kontaktu s nízkoprahovými službami. n Došlo k nárůstu počtu smrtelných předávkování nelegálními drogami, bylo zaznamenáno celkem 55 případů. Vzrostl zejména počet smrtelných předávkování těkavými látkami, počet předávkování opiáty/opioidy a pervitinem zůstal prakticky na stejné úrovni. Poprvé byly hlášeny případy předávkování, u kterých byl nalezen syntetický opioid fentanyl. n Roste počet nehod pod vlivem nealkoholových drog i počet osob při nich zemřelých. Naopak počet a podíl nehod zaviněných pod vlivem alkoholu i počet osob usmrcených při těchto nehodách klesá. n V r. 2010 došlo ke snížení uživatelů nelegálních drog léčených v psychiatrických lůžkových zařízeních i v psychiatrických ambulancích. n Dlouhodobě roste počet klientů kontaktních center a terénních programů i celkový počet kontaktů těchto zařízení s uživateli drog. V r. 2010 nadále vzrostl počet stříkaček distribuovaných ve výměnných programech. n Zvýšil se počet registrovaných zdravotnických zařízení poskytujících substituční léčbu a také počet registrovaných pacientů v substituční léčbě, a to jak ve specializovaných centrech, tak

i v ordinacích ostatních lékařů předepisujících přípravky s obsahem buprenorfinu. n Poprvé za r. 2010 byl proveden sběr údajů o detoxifikaci v lůžkových zdravotnických zařízeních – bylo zjištěno, že v ČR probíhá detoxifikace v celkem 28 lůžkových zařízeních, bylo hlášeno celkem 6650 pacientů, z toho 3091 uživatelů nelegálních drog a 3558 uživatelů alkoholu. n Žadatelům o léčbu v souvislosti s užíváním drog registrovaným napříč typy služeb dlouhodobě dominují uživatelé stimulancií (62,9 %), druhou nejčetnější skupinu tvoří uživatelé opiátů (23,1 %) a dále uživatelé konopných látek. Průměrný věk žadatelů o léčbu roste a v r. 2010 dosáhl 27,3 let. Ženy tvoří stabilně třetinu žadatelů o léčbu. n Počet osob stíhaných za drogové trestné činy dlouhodobě roste; roste také podíl osob stíhaných za držení drogy pro vlastní potřebu. Pod vlivem návykové látky bylo v r. 2010 spácháno celkem 19,6 tis. z celkového počtu 117,7 tis. (16,6 %) trestných činů, z nich 17,3 tis. (14,7 %) pod vlivem alkoholu a 2,3 tis. (1,9 %) pod vlivem nealkoholových drog. n Nejvíce dostupnými drogami jsou marihuana a pervitin. Zvyšuje se obliba a dostupnost kokainu. Ceny a čistota drog jsou dlouhodobě stabilní. n Od r. 2010 je v ČR patrný zvýšený výskyt nových syntetických drog. Jednalo se o látky, které mají podobné účinky jako tradiční drogy, ale toho času nebyly na seznamu zakázaných OPL a vymykaly se tak mezinárodnímu i národnímu systému kontroly nelegálních drog (od dubna 2011 na seznamu zakázaných OPL jsou). Šlo především o syntetické kanabinoidy a deriváty katinonu, zejména mefedron.

1 PROTIDROGOVÁ POLITIKA A JEJÍ KONTEXT 1/1 Národní strategie protidrogové politiky V r. 2010 byla vládou schválena nová Národní strategie protidrogové politiky na období 2010–2018. Strategie byla navržena s účinností na 9 let a definuje 4 obecné cíle. Těm odpovídají 4 pilíře protidrogové politiky – prevence, léčba a sociální rehabilitace, snižování rizik, snižování dostupnosti drog, které doplňují 3 podpůrné oblasti – koordinace a financování, monitoring, výzkum, evaluace a mezinárodní spolupráce. Konkrétní postupy a aktivity v protidrogové politice na kratší časové období jsou definovány v akčních plánech. V období platnosti strategie budou sestaveny 3 akční plány, každý na období 3 let. Akční plán na období 2010–2012 definuje čtyři priority: n Realizace intervencí zaměřených na snížení vysoké míry užívání zejména konopných a dalších legálních i nelegálních drog. n Zaměření se na vysokou míru problémového užívání opiátů a pervitinu formulací a aplikací programů specifických pro tuto cílovou skupinu.

Posílení protidrogové politiky v oblasti legálních drog (alkoholu a tabáku), zejména v oblasti koncepčních a koordinačních mechanizmů a léčebných opatření. K této prioritě byla v akčním plánu nově vytvořena samostatná oblast Alkohol a tabák. n Rozvíjení a zefektivnění celkových legislativních, finančních a koordinačních mechanizmů protidrogové politiky. n

1/2 Změny právních předpisů Od 1. ledna 2010 je účinný nový trestní zákoník, který přinesl podstatné změny v právní úpravě primárních drogových trestných činů. Nová právní úprava částečně diferencuje drogy podle zdravotních a společenských rizik, když rozlišuje konopné a ostatní drogy u pěstování konopí pro vlastní potřebu a jeho držení pro vlastní potřebu. U ostatních způsobů nedovoleného nakládání s drogami již nový trestní zákoník (nTZ) mezi jednotlivými druhy drog nerozlišuje. Kromě zmíněné diferenciace drog trestní zákoník zavedl též novou


privilegovanou (mírněji trestnou) skutkovou podstatu trestného činu nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku (§ 285 citovaného zákona). V r. 2010 byl v důsledku nárůstu nabídky nových syntetických drog (tj. nových látek, které toho času nebyly obsaženy v seznamech mezinárodních úmluv týkajících se nedovoleného nakládání s omamnými a psychotropními látkami) zákonem z 6. dubna 2011 č. 106/2011 Sb. novelizován zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách. Dosavadní přílohy zákona o návykových látkách, které obsahují omamné a psychotropní látky, byly rozšířeny o 33 látek, především nových syntetických drog.

1/3 Iniciativy odborné a občanské veřejnosti V r. 2010 a v prvním pololetí 2011 probíhaly diskuze a iniciativy na téma léčebného využití konopí, kterých se účastnila jak občanská a odborná veřejnost, tak politici a zástupci státní správy. V dubnu 2010 se v Poslanecké sněmovně konal seminář nazvaný Perspektivy léčby konopím: Zdraví, legislativa, politika. V návaznosti na uvedený seminář byla odborníky, pacienty a občanskou společností v srpnu 2011 iniciována petice Léčebné konopí za legislativní změny, které by pacientům v České republice zpřístupnily léčbu konopím a umožnily jeho výzkum. V září 2011 byla pod sekretariátem Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky pod záštitou předsedy vlády ČR a předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ustavena odborná pracovní skupina, jejímž úkolem je do konce r. 2011 předložit návrh legislativních změn tak, aby bylo v ČR možno využívat konopí a konopné látky pro léčebné účely.

TABULKA 1: Výdaje na protidrogovou politiku ze státního rozpočtu a z územních rozpočtů v letech 2006–2010

(v tis. Kč) Snižování poptávky*

Snižování nabídky**

Rok

Státní rozpočet

Rozpočty krajů

Rozpočty obcí

Celkem

Státní rozpočet

2006 2007 2008 2009 2010

192 170 206 135 219 794 220 687 222 244

94 917 128 358 162 878 172 631 193 710

48 141 62 278 62 479 59 476 62 055

335 228 396 771 445 151 452 794 478 009

171 221 160 791 152 142 154 718 149 367

Celkem

506 449 557 562 597 293 607 512 627 376

Pozn.: * v r. 2006 se jedná o výdaje RVKPP, MZ, MPSV, MŠMT a MO, od r. 2007 také část výdajů MS; ** v r. 2006 se jedná o výdaje na činnost NPC, GŘC a z rozpočtu MS, od r. 2007 jsou výdaje MS rozděleny podle jejich typu do snižování poptávky i snižování nabídky.

TABULKA 2: Výdaje ze státního rozpočtu na protidrogovou politiku podle rezortů v letech

2006–2010 (v tis. Kč) 2006

2007

2008

2009

2010

RVKPP MŠMT MO MPSV MZ MS GŘC NPC

108 788 10 809 4 875 49 698 18 000 41 251 23 488 106 482

104 442 12 557 3 595 57 013 22 241 12 610 26 725 127 743

99 979 12 447 5 276 79 472 18 874 7 385 10 656 137 846

97 476 11 263 4 280 86 785 15 057 10 817 3 180 146 548

85 504 14 967 4 384 91 743 21 462 7 081 2 100 144 370

Celkem

363 391

366 926

371 935

375 406

371 611

Zdroj


1/4 Financování protidrogové politiky Výdaje z veřejných rozpočtů na protidrogovou politiku dosáhly v roce 2010 celkové částky 627,4 mil. Kč. Ze státního rozpočtu bylo na protidrogovou politiku vydáno 371,6 mil. Kč. Kraje přispěly částkou 193,7 a obce 62,1 mil. Kč. Oproti r. 2009 došlo k nominálnímu nárůstu souhrnných výdajů na všech třech úrovních, a to o 3,3 %. Při posuzování změn je však třeba vzít v úvahu nárůst počtu rozpočtových zdrojů, ve kterých se daří výdaje na protidrogovou politiku identifikovat. Přehled výdajů na protidrogovou politiku ze státního rozpočtu a místních rozpočtů uvádí tabulka 1. Pokud jde o výdaje jednotlivých zdrojů státního rozpočtu na protidrogovou politiku, k nejvýznamnějšímu poklesu došlo zejména v případě Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky a Ministerstva spravedlnosti. Vyšší prostředky na protidrogovou politiku naopak v r. 2010 vydalo Ministerstvo zdravotnictví (poprvé vykázalo finance na podporu výzkumu v oblasti drog) a Ministerstvo práce a sociálních věcí. Přehled výdajů jednotlivých rezortů uvádí tabulka 2. Na krajské úrovni došlo souhrnně k výraznému meziročnímu nárůstu výdajů – ten se týkal zejména Karlovarského, Zlínského a Moravskoslezského kraje. Více než třetina výdajů z krajů je však určena na financování záchytných stanic a ošetřování intoxikovaných osob. V souhrnu došlo k mírnému nárůstu výdajů obcí. Z celkové částky 627,4 mil. Kč vyčleněných na protidrogovou politiku bylo 166,2 mil. Kč (26,5 %) určeno na služby harm reduction, 108,9 mil. Kč (17,4 %) na léčbu, 62,3 mil. Kč (9,9 %) na primární prevenci a 31,3 mil. Kč (5,0 %) na následnou péči. Záchytné stanice financované výhradně z krajských rozpočtů stály 87,2 mil. Kč (13,9 %) a 149,4 mil. Kč (23,8 %) bylo určeno na prosazování práva.

V r. 2010 se poprvé podařilo získat údaje o nákladech zdravotních pojišťoven na léčbu uživatelů drog za roky 2007–2009 z tzv. systému zdravotních účtů. Na léčbu poruch spojených s užíváním nealkoholových drog (dg. F11–F19) byly na základě dat vykázaných pojišťovnami odhadnuty roční náklady ve výši 336 mil. Kč v r. 2007, 395 mil. Kč v r. 2008 a 448 mil. v r. 2009. Největší podíl na celkových nákladech pojišťoven v r. 2009 měla podle odhadů ve sledovaném období lůžková zdravotnická zařízení, a to 73 % (z toho nemocnice 30 % a psychiatrické léčebny 39 %) – v těchto nákladech jsou obsaženy jak náklady na lůžkovou péči, tak i na ambulantní, lékárenskou a další péči poskytovanou v lůžkových zařízeních. Samostatná ambulantní zařízení se na celkových nákladech pojišťoven na léčbu uživatelů drog podílela 7 %, z toho ordinace specialistů (převážně psychiatrické ambulance) 3 %, a dále lékárny necelými 14 %.

2 UŽÍVÁNÍ DROG A JEHO DŮSLEDKY 2/1 Užívání drog v obecné populaci V r. 2010 proběhla dvě nezávislá šetření na reprezentativním vzorku populace ČR - Výzkum názorů a postojů občanů ČR k problematice zdravotnictví a zdravého způsobu života realizovaného agenturou INRES–SONES a studie Vybrané aspekty drogové problematiky z pohledu občanů realizovaná Institutem pro kriminologii a sociální prevenci (IKSP) ve spolupráci s agenturou Factum Invenio. Obě šetření se do velké míry shodují ve zjištěných mírách prevalence užívání nelegálních drog. Z výzkumů v posledních třech letech se ukazuje, že zkušenosti s užitím nelegálních drog jsou v obecné populaci stabilní. Nejčastěji užívanými nelegálními drogami v dospělé populaci

GRAF 1: Srovnání míry prevalence užití nelegálních drog ve vybraných studiích v letech 2008–2010, pro

věkovou skupinu 15–64 let (v %) 40,0 30,0 20,0 10,0 0

LTP

LYP

LMP

Celopopulační studie 2008 (N = 4200) 34,3

15,2

Extáze

9,6

Pervitin

4,3

Kokain

2,0

Konopné látky

LTP

LYP

LMP

Výzkum občanů 2009 (N =1486)

8,5

27,6

11,1

3,6

1,2

4,6

1,7

0,7

2,5

0,7

0,4

1,5

0,4

LTP

LYP

LMP

Výzkum občanů 2010 (N =1487)

4,1

30,5

10,4

1,4

0,1

4,0

0,2

0,0

1,4

0,1

0,9

LTP

LYP

LMP

Vybrané aspekty drogové probl. 2010 (N =1749)

4,2

23,4

9,7

4,5

0,7

0,1

7,2

2,2

0,7

0,3

0,0

3,4

0,9

0,2

0,3

0,1

1,6

0,4

0,2

Pozn.: LTP – celoživotní prevalence užití, LYP – prevalence užití v posledních 12 měsících, LMP – prevalence užití v posledních 30 dnech.


jsou konopné látky (23–34 %) a extáze (4-10 %). Užití konopných látek v posledním roce uvedlo 10–15 % respondentů, užití jiných nelegálních drog méně než 4 % dotázaných dospělých (graf 1). V posledním měsíci uvádí užití nelegálních drog mimo konopné látky méně než 1 % respondentů. Mladí dospělí ve věku 15–34 let vykazují vyšší míry užívání – přibližně pětina má zkušenosti s konopnými látkami v posledním roce. Na jaře 2011 realizovalo NMS ve spolupráci s agenturou Median dotazníkový průzkum na reprezentativním vzorku uživatelů internetu na téma užívání nových syntetických drog a tržní zvyklosti týkající se nových syntetických drog (NSD), tzv. legal highs – blíže viz rámeček. S novými syntetickými drogami má podle studie v ČR zkušenost 4,5 % mladých dospělých ve věku

15–34 let (6 % mužů a 3 % žen); obdobný výsledek přinesla i evropská studie Eurobarometr mezi mladými Čechy ve věku 15–24 let (4 %). ČR se v r. 2010 již po páté zúčastnila studie HBSC zaměřené na zdraví, životní styl a chování k vlastnímu zdraví mezi dětmi ve věku 11, 13 a 15 let. Součástí studie bylo také mapování zkušeností s užíváním alkoholu, tabáku a konopných látek u skupiny dětí ve věku 15 let. Výsledky ukazují aktuálně rostoucí zkušenosti s konopnými látkami (graf 2). Studie Tanec a drogy 2010 již po čtvrté zkoumala rozsah užívání legálních i nelegálních drog v prostředí noční zábavy. Oproti minulým letům byl nově zařazen rovněž modul zkoumající užívání nových syntetických drog a zkušenosti s jejich nákupem.

GRAF 2: Vývoj prevalencí užití konopných drog ve výzkumech HBSC v letech 2002, 2006 a 2010 v populaci

15letých (v %) 40 30 20 10 0

Celkem

Chlapci

Dívky

Celkem

Celoživotní prevence

Chlapci

Dívky

Celkem

Prevelace v posledních 12 měsících

Chlapci

Dívky

Prevelace v posledních 30 dnech

2002

30,5

34,6

26,7

26,9

30,9

23,2

2006

24,8

27,3

22,3

19,2

20,3

18,2

2010

30,5

31,3

29,8

21,5

21,4

21,6

10,9

12,1

9,7

GRAF 3: Celoživotní prevalence užití vybraných návykových látek mezi účastníky tanečních akcí v letech 2000,

2003, 2007 a 2010 (v %) 100 80 60 40 20 0 Alkohol

Konopné látky

Extáze

Kokain

Pervitin

LSD

Lysohl.

Heroin

GHB

Poppers

2000

86,6

82,6

53,6

18,7

33,4

49,0

37,8

9,1

9,8

10,8

2003

97,9

91,9

66,9

20,1

44,6

45,2

43,0

6,1

6,7

35,1

2007

96,8

91,2

69,0

30,9

47,6

43,0

47,6

6,4

6,2

44,9

2010

99,1

94,9

70,2

47,2

47,4

47,6

51,2

6,8

6,4

41,8


Nejčastěji užívanou nelegální drogou je stále marihuana následovaná extází a halucinogenními houbami. Srovnání s předchozími lety potvrzuje rostoucí prevalenci užívání kokainu. Dalšími poměrně četně užívaným látkami byly pervitin, LSD a poppers (graf 3). Mefedron užilo někdy v životě 3,8 % respondentů, další nové syntetické drogy vyzkoušel menší podíl vzorku.

2/2 Problémové užívání drog Problémové užívání drog zahrnuje podle definice Evropského monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti injekční užívání drog a/nebo dlouhodobé či pravidelné užívání opiátů a/nebo drog amfetaminového typu a/nebo kokainu. V ČR není do prováděných odhadů dosud zahrnováno užívání kokainu, jehož výskyt zůstává dlouhodobě na velmi nízké úrovni. Ze skupiny amfetaminů je z obdobných důvodů odhadován

Nové syntetické drogy V roce 2010 bylo možné sledovat zvýšený výskyt látek označovaných jako nové drogy, nové syntetické drogy, designer drugs nebo legal highs (dále jen NSD). Jsou to syntetické látky, které mají podobné účinky jako tradiční drogy (pervitin, marihuana, extáze, halucinogeny aj.), toho času však nebyly uvedeny v seznamu zakázaných OPL a vymykaly se tak systému kontroly drog. Jde zejména o syntetické kanabinoidy, katinony, fenetylaminy, piperaziny a rostlinné extrakty se zvýšeným obsahem účinné látky (např. Salvinorinu A). NSD kupovaly a užívaly převážně osoby ve věku 15–35 let, především experimentátoři. Motivací pro nákup byla snadná dostupnost, nízká cena, legálnost a tím případně i domnělá bezpečnost látek. Jak vyplývá z dotazníkového šetření mezi 151 uživateli NSD, celkem třetina respondentů užila mefedron či jiný katinon, přibližně 10–15 % udalo užití rostlinných přípravků se syntetickými kanabinoidy. Ostatní uváděli vedle řady různých chemických či komerčních názvů drog užití látek, které byly označovány jako „podobné“ tradičním drogám. Prodej NSD probíhal typicky prostřednictvím internetových obchodů (e-shopů). V průběhu května a června 2011 bylo identifikováno 21 internetových obchodů nabízejících NSD v češtině nebo s českou doménou. Od konce r. 2010 do dubna 2011 došlo k rozmachu prodeje NSD také v kamenných obchodech, které byly často propojeny s e-shopy. K prodeji v kamenných obchodech docházelo hlavně ve větších městech nebo v příhraničních městech s Polskem, odkud se obchodní aktivity spojené s NSD přelily v důsledku potlačení prodeje NSD na polské straně. Prodejci vydávali NSD za sběratelské a dárkové předměty, aby se vyhnuli zákonu. Typickým představitelem kamenných obchodů byla síť prodejen s názvem „Amsterdam shop“. Bylo zjištěno, že do dubna 2011 se maloobchodní prodejny s NSD vyskytovaly prakticky ve všech krajích ČR s výjimkou krajů Jihočeského, Plzeňského a Zlínského v celkem 24 městech, především v krajích Moravskoslezském, Pardubickém a Karlovarském. Celkový uváděný počet mohl dosáhnout až 40 prodejen v celé ČR. V dubnu došlo k rozšíření seznamu zakázaných látek i o většinu NSD, které byly v nabídce obchodníků. Následkem této zákonné změny ukončily vesměs prodejny svou činnost. V srpnu 2011 byly v ČR v cíleném průzkumu hlášeny již jen 3 možné prodejny nabízející NSD „pod pultem“.

TABULKA 3: Střední hodnoty prevalenčních odhadů problémového užívání drog provedených multiplikační

metodou za použití dat z nízkoprahových programů v letech 2002–2010 Problémoví uživatelé drog celkem Rok

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Počet

Na 1 000 os. 15–64 let

35 100 29 000 30 000 31 800 30 200 30 900 32 500 37 400 39 200

4,89 4,02 4,14 4,37 4,13 4,20 4,39 5,04 5,30

Problémoví uživatelé pervitinu

Problémoví uživatelé opiátů/opioidů Uživatelé Uživatelé heroinu Subutexu® n.a. n.a. n.a. n.a. 6 200 5 750 6 400 7 100 6 000

n.a. n.a. n.a. n.a. 4 300 4 250 4 900 5 100 5 000

Celkem

Celkem na 1 000 os. 15–64 let

Počet

13 300 10 200 9 700 11 300 10 500 10 000 11 300 12 100 11 000

1,85 1,41 1,34 1,55 1,44 1,36 1,52 1,63 1,48

21 800 18 800 20 300 20 500 19 700 20 900 21 200 25 300 28 200

Na 1 000 os. 15–64 let 3,04 2,61 2,80 2,82 2,69 2,84 2,87 3,40 3,81

Injekční uživatelé drog Počet

Na 1 000 os. 15–64 let

31 700 27 800 27 000 29 800 29 000 29 500 31 200 35 300 37 200

4,41 3,86 3,73 4,10 3,97 4,01 4,21 4,75 5,03


pouze počet uživatelů pervitinu (metamfetaminu). Mezi opiáty typicky užívanými v ČR patří především heroin a Subutex®. V roce 2010 mírně vzrostl odhadovaný počet problémových uživatelů drog. Střední hodnota odhadu využívajícího dat o klientech z nízkoprahových programů dosáhla 39,2 tis. osob. Na nárůstu se podílejí především uživatelé pervitinu (28,2 tis.), v případě uživatelů opiátů došlo naopak k poklesu (11,0 tis.). Zvýšil se také odhadovaný počet injekčních uživatelů drog, a to na cca 37,2 tis (tabulka 3). Kraji s nejvyšším počtem problémových uživatelů drog a zároveň s nejvyšším počtem uživatelů opiátů jsou tradičně Praha a Ústecký kraj. Zejména v Praze, ale i v dalších českých krajích je rozšířeno injekční užívání Subutexu®. Běžné je také současné užívání pervitinu a opiátů.

2/3 Infekce spojené s užíváním drog a drogová úmrtí V r. 2010 přetrvávala relativně příznivá situace ve výskytu infekcí mezi (injekčními) uživateli drog – promořenost HIV je stále pod 1 %. Nově bylo identifikováno 7 HIV pozitivních osob, u kterých mohlo dojít k nákaze injekčním užíváním drog. K 31. 12. 2010 bylo v ČR evidováno celkem 1522 HIV pozitivních osob s trvalým pobytem na území ČR, z toho 70 osob injekčních uživatelů drog (IUD) a 27 dalších osob ve smíšené kategorii zahrnující injekční užívání drog a homo/bisexuální pohlavní styk (celkem 6,4 %). Injekční aplikace drog nadále zůstává výrazně minoritním způsobem nákazy virem HIV v ČR (tabulka 4). V posledních letech rovněž klesá počet nově hlášených případů VHC u injekčních uživatelů drog, u VHB došlo v r. 2010 k mírnému meziročnímu nárůstu případů. Prevalence VHC mezi uživateli drog se v závislosti na charakteristikách a výběrových kritériích vyšetřovaného vzorku pohybuje od přibližně 20 % v nízkoprahových programech do 40 % ve věznicích a až 70 % u uživatelů drog v substituční léčbě. Tyto výsledky je však třeba hodnotit

Intenzivní formy užívání dalších drog V roce 2010 byla provedena extrapolace dat o míře prevalence opakovaného aktuálního užití drog (užití alespoň jednou týdně v posledním měsíci) z Celopopulační studie užívání návykových látek v ČR v r. 2008 na celou populaci ve věku 15–64 let. Podle výsledků bylo v r. 2008 v ČR přibližně 360 tis. pravidelných uživatelů konopných látek, 37 tisíc uživatelů pervitinu, 36 tisíc uživatelů extáze a 31 tisíc uživatelů halucinogenních hub. Nejvyššího počtu přitom dosahují uživatelé sedativ, kterých je v populaci pravděpodobně zhruba 990 tisíc. Ze studie validizace škály intenzivního užívání konopných látek (CAST, cannabis abuse screening test) vyplynulo, že pro 71,2 % uživatelů konopných drog představuje užívání relativně malé riziko. Naopak 9,5 % uživatelů (12,2 % mužů a 5,0 % žen) se užíváním konopných drog vystavuje značnému riziku a bylo by tedy vhodné, aby jim byla poskytnuta odborná intervence. Extrapoluje-li se tento podíl na celou populaci ČR, znamená to cca 1,0–1,5 % dospělé populace, tj. 75–110 tis. uživatelů konopných látek ve vysokém riziku. Nejvyšší podíl uživatelů konopných látek, kteří jsou vystaveni značnému riziku, přitom vykazuje věková skupina 35–44 let. Pokud jde o užívání alkoholu, odhadovaný počet osob ve věku 18–64 let užívajících alkohol rizikově či škodlivě se v ČR pohybuje v intervalu od 990 tis. až 1,4 mil. (z toho 800 tis. až 1 mil. mužů a 220–320 tis. žen). Počet osob ve značném riziku závislosti nebo závislých na alkoholu se odhaduje na 50–150 tis. osob (z toho 40–135 tis. mužů a 7–10 tis. žen).

TABULKA 4: Počet nově zjištěných případů HIV v ČR do roku 2010 podle jednotlivých let a způsobu přenosu Způsob přenosu (riziková skupina)

1985–2004

2005 2006

2007 2008 2009

2010

Celkem Počet

%

Homo/bisexuální styk Heterosexuální styk IUD IUD a homo/bisexuální styk Ostatní Nezjištěno

387 239 33 11 37 29

52 29 4 1 0 4

54 26 4 1 0 6

72 28 12 5 0 4

88 45 8 4 0 3

103 43 4 3 0 3

125 37 5 2 0 11

881 447 70 27 37 60

57,9 29,4 4,6 1,8 2,4 3,9

Celkem

736

90

91

121

148

156

180

1 522

100,0


TABULKA 5: Výsledky testování IUD – žadatelů o léčbu na HIV, VHA, VHB a VHC podle jejich vlastních výpovědí

v r. 2003–2010 HIV Rok

VHA

VHB

VHC

Celkem Pozitivní Celkem Pozitivní Celkem Pozitivní Celkem Pozitivní testováno v% testováno v% testováno v% testováno v% 2 471 2 483 2 253 2 196 1 905 2 332 2 558 2 865

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

0,8 0,4 0,2 0,5 0,3 0,6 0,5 0,6

2 132 2 059 1 931 1 997 1 774 2 271 2 307 2 515

7,1 5,5 4,5 3,3 3,3 8,4 6,1 5,8

opatrně z důvodu pravděpodobného zatížení výběrovou chybou. Data o testování na infekční choroby u žadatelů o léčbu v souvislosti s užíváním drog indikují stabilní a v posledních letech spíš klesající výskyt infekcí mezi uživateli drog (tabulka 5). Jedná se o informace od samotných klientů případně o údaje z jejich dokumentace. Také v r. 2010 přetrvával zvyšující se výskyt syfilis u injekčních uživatelů drog. Od r 2006 je patrný nárůst syfilis, jak v celkovém počtu případů, tak i u IUD (graf 4). Data o výskytu rizikového chování u hlášených případů pohlavních nemocí ukazují na poměrně vysoký současný výskyt prostituce a injekčního užívání drog. V letech 2000–2010 bylo injekční užívání drog zjištěno u celkem 20,0 % případů syfilis u komerčních sexuálních

2 504 2 581 2 332 2 290 2 004 2 463 2 553 2 837

11,2 9,9 10,1 10,0 8,4 8,9 8,3 8,1

2 884 2 913 2 577 2 497 2 168 2 636 2 852 3 189

31,5 33,6 35,0 32,6 31,0 32,0 29,8 30,4

pracovníků a u 17,9 % IUD (především se jednalo o ženy) byla současně zjištěna prostituce. V letech 1997–2010 bylo evidováno 151 případů tuberkulózy (TBC) u uživatelů drog (131 mužů, 21 žen). Z celkového počtu hlášení TBC u uživatelů (nealkoholových) drog bylo 96 % případů tuberkulózy dýchacího ústrojí. Zatímco výskyt TBC v populaci klesá a stejně tomu tak je i u uživatelů alkoholu, u uživatelů nealkoholových drog má výskyt TBC mírně vzrůstající tendenci. V roce 2010 došlo k dalšímu nárůstu počtu smrtelných předávkování nelegálními drogami a těkavými látkami identifikovaných na odděleních soudního lékařství na celkem 55 případů. Meziročně vzrostl zejména počet smrtelných předávkování těkavými

1400

140

1200

120

1000

100

800

80

600

60

400

40

200

20

0

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Syfilis celkem

967

1 376

976

976

849

684

502

822

850

997

1 022

Kapavka celkem

888

880

911

911

1 030

947

1 082 1 149

816

724

756

Syfilis u IUD

49

62

247

247

26

40

20

44

51

103

113

Kapavka u IUD

14

18

23

23

11

8

9

13

10

7

10

Počet případů u IUD

Počet případů celkem

GRAF 4: Hlášená incidence syfilis a kapavky celkem a u injekčních uživatelů drog v ČR v letech 2000–2010

0


Při srovnání s počtem předávkování hlášených v Informačním systému Zemřelí (obecný registr mortality v ČR) lze dlouhodobě pozorovat podobné trendy ve výskytu smrtelných předávkování – souhrn dat na základě různých selekčních kritérií ukazuje, že počet smrtelných předávkování nelegálními drogami a těkavými látkami je v ČR v posledních 2 letech mezi 30 a 70 případy ročně. Výskyt smrtelných předávkování alkoholem (etanolem) je na základě analogických selekčních kritérií přibližně desetinásobný. Podle evidence dopravní policie klesl v r. 2010 počet a podíl nehod zaviněných pod vlivem alkoholu i počet usmrcených osob při těchto nehodách – tento příznivý trend potvrzují data

látkami na dvojnásobek (16 případů). Počet případů smrtelných předávkování opiáty/opioidy a pervitinem zůstal prakticky na stejné úrovni (19, resp. 18 případů), ale vůbec poprvé v ČR byla hlášena 2 smrtelná předávkování, u kterých byl nalezen syntetický opiát fentanyl. Jeden případ předávkování nastal po užití extáze (MDMA) a další předávkování způsobil derivát amfetaminu 4-MTA, který se vyskytuje jako náhražka extáze. Kokain nebyl v r. 2010 u žádného případu smrtelného předávkování detekován – graf 5. V r. 2010 byl patrný další nárůst nepřímých drogových úmrtí (tj. úmrtí z jiných příčin než předávkování, zejména v důsledku nehod a sebevražd) s nálezem pervitinu, naopak k poklesu došlo u THC.

GRAF 5: Smrtelná předávkování benzodiazepiny, nelegálními drogami a těkavými látkami v letech 1998–2010

identifikovaná na odděleních soudního lékařství 100

90

80

70

60

50

40

30

20

10

0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Benzodiazepiny

41

56

65

66

50

91

94

56

50

58

77

74

49

Nelegální drogy a těkavé látky celkem

61

79

81

84

44

55

57

62

42

40

44

49

55

15

14

22

20

18

14

14

10

8

16

– z toho těkavé látky – z toho opiáty/opoidy

40

45

47

56

21

21

19

24

10

14

15

20

189

– z toho amfetaminy (pervitin)

21

34

31

5

8

9

16

14

12

11

19

18

18

– z toho kokain

0

0

0

0

0

0

1

1

1

1

0

0

0

– z toho syntetické (taneční) drogy

0

0

0

0

0

1

0

2

0

0

0

3

2

– z toho halucinogeny

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

– z toho konopné látky

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

– z toho blíže neurčeno

0

0

1

8

1

2

1

3

5

0

0

0

0

Pozn.: Těkavé látky jsou samostatně sledovány od r. 2001. Od r. 2002 jsou data z oddělení soudních lékařství k dispozici v elektronické databázové formě.


z pitev zemřelých při dopravních nehodách vyšetřovaných na odděleních soudního lékařství. Naopak roste počet nehod pod vlivem nealkoholových drog i počet osob při nich zemřelých; srovnání s daty ze soudních lékařství však ukazuje, že počet udávaný policií je podhodnocen.

3 PREVENCE, LÉČBA A HARM REDUCTION 3/1 Prevence V r. 2010 došlo ke změně dotačního řízení MŠMT z hlediska termínů a překryvu témat s dalšími rezorty. Důraz byl kladen na vyvážení přerozdělení finančních prostředků ze státního rozpočtu mezi poskytovateli služeb. Jako hlavní kritérium byla

posuzována kvalita služeb, a to na základě certifikace odborné způsobilosti. V přidělování dotací byla výrazně posílena role krajů, a to prostřednictvím nově zřízeného Výboru krajských školních koordinátorů prevence. V rámci projektu EU-Dap 2 vznikl tým certifikovaných trenérů, kteří se podílí na šíření metodiky programu Unplugged jakožto efektivního nástroje ovlivnění míry kouření, častého kouření, opilosti a užívání konopných látek mezi žáky 6. tříd. V roce 2010 byla spuštěna internetová e-learningová aplikace určená pro rodiče Prevention-Smart Parents, která obsahuje důležité informace a tipy z oblasti užívání návykových látek a jejich prevence. Na VII. ročníku konference Primární prevence rizikového chování byla v r. 2010 mj. prezentována monografie Primární prevence rizikového chování ve školství, která představuje základní koncepty primární prevence rizikového chování uplatňované v ČR.

TABULKA 6: Léčebné programy poskytující služby uživatelům drog v ČR v roce 2010 Celkem1 Typ programu

Ambulantní zdravotnická zařízení oboru psychiatrie Ambulantní (nezdravotnické) programy provozované NNO Denní stacionáře Registrovaná zdravotnická zařízení poskytující substituční léčbu Záchytné stanice Detoxifikační jednotky v lůžkových zdravotnických zařízeních Psychiatrické léčebny pro dospělé Psychiatrická oddělení nemocnic Dětské psychiatrické léčebny Ostatní lůžková zařízení s psychiatrickým oddělením Terapeutické komunity Specializovaná oddělení pro děti ohrožené drogovou závislostí v pobytových zařízeních speciálního školství Programy následné péče Detoxifikační jednotky ve věznicích Substituční léčba ve věznicích Oddělení pro diferencovaný výkon trestu (dobrovolná léčba) Oddělení pro výkon ochranné protitoxikomanické léčby ve věznicích Bezdrogové zóny ve věznicích Programy NNO ve věznicích

Počet zařízení / programů

Kapacita (míst, lůžek)

Využití (počet osob)

453 13 5 1 45 16 16 6(28 7) 17 31 3 3 15–20

10 157 163 3 9 058 (1 354 4) 1 374 3 260 3 126 160 5

40 198 2

5

68

137

25–30 5 8 7 3 33 8 15/32 9

127 5

987 5

n.a. n.a. 300 109 2 075 -

686 67 437 128 3 443 707 10

1 813 5 40 2 113 30 487 6 650 2 10 835 2 4 024 2 33 2 469 2 408 5

Pozn.: 1U některých služeb se jedná o celkovou kapacitu a celkový počet uživatelů všech návykových látek včetně alkoholu. 2Jedná se o počet pacientů se zákl. dg. F10–F19 léčených ve sledovaném roce. 3Počet všech psychiatrických lůžek. 4Počet lůžek na pracovištích pro léčbu AT pacientů. 5Údaje z programů podpořených v r. 2010 v dotačním řízení RVKPP (13 ambulantních programů,10 terapeutických komunit, 16 programů následné péče celkem, z nich 13 programů intenzivní následné péče poskytujících chráněné bydlení). 6Počet detoxifikačních jednotek s vyčleněnými lůžky. 7Celkový počet lůžkových zařízení poskytujících detoxifikaci AT pacientům včetně 12 zařízení poskytujících detoxifikaci na různých odděleních bez vyčleněných lůžek. 8Bezdrogové zóny nejsou v zásadě léčebným programem, spíše zajišťují bezpečné a motivující prostředí pro odsouzené připravené abstinovat, nicméně 4 z bezdrogových zón jsou s terapeutickým programem. Počet programů/počet věznic ve kterých působily. 10Počet návštěv ve věznicích.

9


3/2 Léčba a resocializace Přehled počtu jednotlivých typů programů vč. jejich kapacity a využití uvádí tabulka 6. V síti léčebných zařízení významně vzrostl počet psychiatrických ambulancí, které vykazují data o pacientech léčených v oblasti závislostí (z 298 na 453 zařízení). Nejedná se ovšem pouze o ordinace specializované na léčbu závislostí (tzv. AT ordinace), ale hlášení se týká všech ordinací oboru psychiatrie, které vykázaly léčbu alespoň jednoho pacienta. I přes nárůst počtu hlásících ambulancí klesl v r. 2010 počet ambulantně léčených AT pacientů, na což měl vliv především pokles pacientů užívajících nelegální drogy (bez alkoholu a tabáku), meziročně se snížil jejich počet o více než 7 %. Zvýšil se také počet registrovaných zdravotnických zařízení poskytujících substituční léčbu a také počet registrovaných pacientů v substituční léčbě, a to jak ve specializovaných centrech, tak i v ordinacích ostatních lékařů předepisujících přípravky s obsahem buprenorfinu (Subutex® a Suboxone®), léčba těmito preparáty však stále není v plném rozsahu evidována v Registru substituční léčby. Pro substituční léčbu závislosti na opiátech byl v r. 2010 v ČR k dispozici metadon a dále přípravky Subutex® a Suboxone®, během r. 2011 byly uvedeny na trh další 2 preparáty (Buprenorphine Alkaloid® a Ravata®). Novinkou v substituční léčbě je stanovení částečné úhrady preparátu Suboxone® 8 mg ze zdravotního pojištění, v praxi však k úhradě nedochází z důvodu nastavení podmínek. Do Národního Registru uživatelů lékařsky indikovaných

substitučních látek (NRULISL) nahlásilo údaje o pacientech 45 zařízení z celkového počtu 96 registrovaných. Jak ale vyplynulo z průzkumu realizovaného NMS, pouze 71 % lékařů poskytujících substituci je registrováno, přičemž aktivně hlásí pacienty pouze třetina z nich. V roce 2010 bylo v NRULISL evidováno 2113 léčených osob, což znamená oproti předchozímu roku nárůst o 37 % (565 osob). Vůbec poprvé jsou za r. 2010 dostupná data o detoxifikaci v lůžkových zdravotnických zařízeních. Během roku 2010 podstoupilo detoxifikaci celkem 6650 pacientů, z toho 3091 pacientů od nelegálních drog a 3558 od alkoholu. Vůbec poprvé od roku 2002 došlo ke snížení počtu hospitalizací pro poruchy způsobené kombinací látek (F19). Další změna byla zaznamenána v případě hospitalizací pro poruchy způsobené užíváním stimulancií vyjma kokainu (F15). Počet těchto hospitalizací od roku 2007 mírně klesal, v roce 2010 však došlo k meziročnímu nárůstu. Následná péče je v ČR zajišťována prostřednictvím ambulantních doléčovacích programů, jejichž součástí mohou být programy chráněného bydlení a chráněné pracovní programy (chráněná dílna, chráněné zaměstnání a podporované zaměstnání). V ČR funguje přibližně 30 programů následné péče o uživatele drog. V Registru poskytovatelů sociálních služeb MPSV se k září 2011 nacházelo 34 programů následné péče, jejichž cílovou skupinou jsou osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách. V Registru žádostí o léčbu spojenou s užíváním drog, který vede

GRAF 6: Počet všech žadatelů o léčbu podle užívané drogy v letech 2003–2010 6 000

5 000

4 000

3 000

2 000

1 000

0 Pervitin Opiáty Konopné látky Těkavé látky Extáze Kokain LSD Ostatní Celkem

2003 4 490 2 133 1 403 226 50 22 15 183 8 522

2004 4 790 2 169 2 462 221 37 18 19 129 8 845

2005 4 855 2 058 1 238 183 23 15 10 152 8 534

2006 4 889 2 126 1 044 124 12 12 4 155 8 366

2007 5 177 1 961 1 083 94 11 22 7 132 8 487

2008 4 925 2 063 1 053 62 14 24 6 132 8 279

2009 5 209 2 053 1 121 47 8 38 6 281 8 763

2010 5 632 2 084 1 050 46 7 23 3 160 6 005


hygienická služba, bylo v r. 2010 hlášeno celkem 9005 osob, tj. o zhruba 300 osob více než v r. 2009. Z toho 4362 osob požádalo o léčbu poprvé, což je téměř stejný počet prvožadatelů jako v r. 2009. V porovnání s předchozími lety se obrací trend a počty žadatelů o léčbu mírně rostou a dostávají se tak na úroveň let 2004 a 2005. Ženy tvoří stabilně přibližně třetinu žadatelů o léčbu. Žadatelům o léčbu dominují uživatelé stimulancií, a to jak u všech žadatelů (62,9 %), tak i mezi prvožadateli (67,5%), zejména se jednalo o pervitin (62,5 %, resp. 67,2 %). Druhou nejpočetnější skupinu mezi všemi žadateli tvoří uživatelé opiátů (23,1 %) a mezi prvožadateli uživatelé konopných látek (15,9 %). Trendy ve vývoji počtu žadatelů o léčbu podle užívané drogy uvádí graf 6.

rodinní příslušníci a přátelé. Odhaduje se, že v kontaktu s těmito zařízeními a programy je až 70 % problémových uživatelů drog, v Praze až 80 %. V r. 2010 dosáhl počet uživatelů drog v kontaktu s nízkoprahovými programy 32,4 tis. osob, což představuje nejvyšší meziroční nárůst od roku 2003. Největší podíl tvoří uživatelé pervitinu. Přehled o klientech nízkoprahových harm reduction programech uvádí tabulka 7. Nejvyužívanější službou v nízkoprahových programech byla výměna a distribuce injekčního náčiní a parafernálií. V roce 2010 došlo k poklesu počtu realizovaných výkonů výměn, počet vyměněných stříkaček a jehel se však dále zvýšil. Kromě injekčního náčiní a parafernálií distribuovalo celkem 30 programů také želatinové kapsle určené k perorální aplikaci drogy jako alternativy injekčního užívání. V posledních třech letech byl dále zaznamenán nárůst počtu výkonů v rámci hygienického servisu, individuálního poradenství a krizové intervence (tabulka 8). Jinou velmi často využívanou službou je provádění testů na vybrané infekce. Dostupnost této služby v posledních 3 letech roste a zvyšuje se i počet provedených testů.

3/3 Harm reduction Síť služeb v oblasti snižování rizik užívání drog sestávala v r. 2010 z 96 kontaktních center a terénních programů. Jejich cílovou skupinou jsou problémoví uživatelé drog, experimentátoři, jejich

TABULKA 7: Klienti českých nízkoprahových programů v letech 2002–2010 Ukazatel

2002

92 Počet nízkoprahových programů n.a. Počet uživatelů drog 19 000 – z toho injekčních uživatelů 12 900 – z toho uživatelů pervitinu 8 000 – z toho uživatelů opiátů/opioidů n.a. – z toho uživatelů heroinu n.a. – z toho uživatelů Subutexu® – z toho uživatelů konopných látek 3 400 n.a. – z toho uživatelů těkavých látek 22,0 Průměrný věk uživatelů drog (roky)

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

93 25 200 16 700 11 300 6 100 n.a. n.a. 5 500 705 23,2

92 24 200 16 200 12 200 6 000 n.a. n.a. 4 100 560 23,4

92 27 800 17 900 12 300 6 800 n.a. n.a. 3 600 470 25,0

90 25 900 18 300 12 100 6 900 4 000 2 900 2 700 450 25,3

109 27 200 20 900 14 600 7 300 4 100 3 200 2 000 390 26,1

100 28 300 22 300 14 900 8 300 4 600 3 700 1 700 300 26,4

95 30 000 23 700 16 000 8 900 4 950 3 950 2 200 250 27,4

96 32 374 24 500 17 500 8 100 4 200 3 900 1 908 324 27,0

TABULKA 8: Klienti českých nízkoprahových programů v letech 2002–2010 Ukazatel Výměna injekčního náčiní Potravinový servis Hygienický servis Individuální poradenství Zdravotní ošetření Krizová intervence Skupinové poradenství Počet kontaktů celkem

2004 139 800 94 700 34 500 27 300 13 500 3 000 1 800 317 900

2005

2006

2007

2008

2009

249 000 191 000 215 800 217 200 237 800 99 500 97 600 94 100 87 800 108 800 40 900 41 100 40 000 34 800 44 300 25 800 21 900 24 100 21 000 27 800 12 500 10 500 9 400 7 700 10 200 2 500 1 800 1 600 1 100 1 600 1 500 1 500 1 000 1 100 1 300 403 900 322 900 338 100 329 500 365 600

2010 234 900 107 700 56 300 37 600 9 700 2 400 1 300 396 800


4 TRESTNĚPRÁVNÍ DATA 4/1 Primární a sekundární drogová kriminalita V roce 2010 bylo pro drogové trestné činy stíháno přibližně 2,4 až 2,5 tis. osob, obžalováno bylo necelých 2,2 tis. osob, což odpovídá dlouhodobému podílu 90 % stíhaných. Soudy vynesly v r. 2010 rozsudek nad necelým 1,7 tis. osob. Z hlediska pohlaví pachatelů drogové trestné činnosti tvořily ženy 15 %. Nejvyšší podíl trestných činů (cca 80 %) byl spojen s výrobou, pašováním a prodejem drog. Drogová kriminalita přitom nejčastěji souvisela s pervitinem (55–70 % v závislosti na zdroji dat) a konopnými látkami. Mezi kraje s nejvyšším výskytem drogové trestné činnosti v přepočtu na 100 tis. obyvatel patřily v roce 2010 Praha, Středočeský, Karlovarský a Ústecký kraj. V dlouhodobém horizontu roste celkový počet osob stíhaných za drogové trestné činy. V roce 2010 pokračoval nárůst podílu osob stíhaných za držení drogy a naopak klesal podíl osob stíhaných za šíření toxikomanie. Z hlediska jednotlivých drog se dlouhodobě zvyšuje podíl trestných činů nedovoleného nakládání s pervitinem. V případě extáze a heroinu dochází od roku 2008 k poklesu. Počet případů nedovoleného nakládání s kokainem roste, stále se však jedná o relativně nízký absolutní počet. Trend počtu a podílu pachatelů vybraných drogových trestných činů znázorňuje graf 7. Za drogové trestné činy uložil soud v roce 2010 podmíněný trest odnětí svobody 1003 osobám (61 %). K nepodmíněnému trestu bylo odsouzeno 509 osob (31 %). Délka trvání nepodmíněných trestů se nejčastěji pohybovala v rozpětí od 1 do 4 let. Nejvyšší podíl přitom jednoznačně tvořila odsouzení za trestné činy spojené s výrobou a pašováním drog.

Ochranné léčení protitoxikomanické bylo v roce 2010 uloženo celkem 116 osobám, ve 48 případech se jednalo o osoby, které spáchaly drogovou trestnou činnost. Protialkoholní léčbu uložil soud 162 osobám. V roce 2010 bylo objasněno celkem 19,6 tis. trestných činů spáchaných pod vlivem návykové látky (tj. 16,6 % ze všech objasněných trestných činů), z toho 17,3 tis. (14,7 %) pod vlivem alkoholu a 2,3 tis. (1,9 %) pod vlivem nealkoholových drog. V obou skupinách se nejčastěji jednalo o trestné činy ohrožování pod vlivem návykové látky a opilství. Mezi dalšími trestnými činy spáchanými pod vlivem alkoholu byly opilství, silniční dopravní nehody z důvodu nedbalosti, úmyslné ublížení na zdraví, výtržnictví, poškozování cizí věci a nebezpečné vyhrožování. V případě trestných činů spáchaných pod vlivem nelegálních drog se jednalo o opilství, maření výkonu úředního rozhodnutí, různé druhy krádeží nebo krádeží vloupáním a nedovolená výroba OPL. Přestupky držení drogy nebo pěstování rostliny obsahující OPL v malém množství pro vlastní potřebu byly v r. 2010 předmětem řešení příslušných obecních úřadů v 1021 případech. Nejčastěji šlo o držení drogy (94 %), pouze malá část přestupků se týkala pěstování rostlin obsahujících OPL (6 %).

4/2 Drogy ve vězení a péče o vězněné uživatele drog V roce 2010 spravovala Vězeňská služba ČR celkem 36 zařízení pro výkon vazby a trestu odnětí svobody. K 31.12.2010 evidovala celkem 21 900 osob, z toho 19 449 odsouzených a 2 443 vazebně stíhaných osob. V detenčním ústavu bylo umístěno 8 osob. Nejvíce osob vykonávalo trest ve věznici s ostrahou.

GRAF 7: Celkový počet stíhaných osob a množství a podíly osob stíhaných za držení/pěstování pro vlastní

potřebu (§ 187a sTZ/§ 284 a § 285 nTZ) a za šíření toxikomanie (§ 188a sTZ/§287 nTZ) v letech 1999–2010 2 500

15 %

2 000

12 %

1 500

9%

1 000

6%

500

3%

0 Počet DTČ celkem § 187a sTZ, § 284 a § 285 nTZ § 188a sTZ, § 287 nTZ Podíl držení/pěstování pro sebe Podíl šíření toxikomanie

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

0%

1 753 1 815 1 952 2 204 2 295 2 149 2 209 2 344 2 023 2 296 2 415 2 437 98

139

166

178

232

173

184

240

250

278

302

348

177

186

181

149

110

64

53

49

32

28

17

8

5,6 % 7,7 % 8,5 % 8,1 % 10,1 % 8,1 % 8,3 % 10,2 % 12,4 % 12,1 % 12,5 % 14,3 % 10,1 % 10,2 % 9,3 % 6,8 % 4,8 % 3,0 % 2,4 % 2,1 % 1,6 % 1,2 % 0,7 % 0,3 %


Podle výsledků dotazníkové studie realizované NMS ve spolupráci s VS ČR uvedlo celkem 52,2 % z 1668 respondentů zkušenost s nějakou nelegální drogou v průběhu svého života. V posledních 12 měsících užilo nelegální drogu 22,0 % a v posledních 30 dnech 8,5 % dotázaných respondentů. Vězeňská populace vykazuje ve srovnání s obecnou populací výrazně vyšší celoživotní prevalenci užívání heroinu, pervitinu a kokainu. Užití drogy během pobytu ve vězení udalo 26,2 % dotázaných. Nejčastěji šlo o konopné látky (14,5 %), alkohol (14,3 %), pervitin (12,5 %) a tlumivé léky bez předpisu (11,6 %). Celkem 8,4 % respondentů uvedlo injekční aplikaci drogy v průběhu některého z pobytů ve vězení. Sdílení jehel či stříkaček ve vězení udalo 6,6 % respondentů. Na základě výsledků studie lze odhadnout, že desetina až čtvrtina vězňů vykazuje při nástupu do VTOS znaky aktuálního problémového užívání drog (absolutně tedy 2–5 tisíc osob). To je přibližně 20–50krát vyšší prevalence, než je prevalence problémových uživatelů drog v obecné populaci (přibližně 0,5 %). Ovšem přibližně jen čtvrtina osob, které lze při nástupu do VTOS označit za problémové uživatele drog, je ve věznicích zařazena na specializovaná nebo jiná odborná oddělení jako bezdrogové zóny. Pro uživatele drog jsou ve věznicích k dispozici poradny drogové prevence (36 věznic), detoxifikace (5 věznic), bezdrogové zóny (33 věznic), specializovaná léčebná oddělení (10 věznic), substituční léčba (8 věznic) a programy neziskových organizací (32 věznic). Drogové služby ve věznicích zajišťovalo v roce 2010 celkem 15 neziskových organizací, z toho 6 subjektů sdružených v sekci Drogové služby ve věznicích A.N.O. vykazuje intenzivnější činnost.

4/3 Dostupnost drog, nabídka a spotřeba drog Pro rok 2010 nebyl realizován odhad spotřeby drog v ČR. K dispozici byla pouze data za r. 2008, podle kterých se v ČR spotřebovalo téměř 19 tun konopných drog, 4,7 mil. tablet extáze a 1 mil. kusů LSD. Do ČR bylo dovezeno 550 kg kokainu o průměrné čistotě 70 %, avšak ke konečnému uživateli se tato droga dostala v množství téměř 1 tuny o průměrné koncentraci 45 %. Odhadem byly vyrobeny 4,2 tuny pervitinu o průměrné čistotě 80 %. Při prodeji na ulici nebo při vývozu se však čistota snižuje na 70 %. Spotřeba pervitinu v ČR se odhadovala na 4,4 tuny. Heroin se do ČR dovezl v množství 330 kg o průměrné koncentraci 40 %, na trhu se však prodával v koncentraci cca 10 %. Jeho spotřeba v ČR činila 1,3 tuny. Většina vypěstované marihuany v r. 2010 byla určena pro domácí trh. Od r. 2005 dochází k nárůstu indoorového pěstování marihuany s vysokým obsahem THC (8–18 %). Většina odhalených pěstíren byla v r. 2010 provozována osobami vietnamské národnosti a velká část jejich produkce směřovala do zemí západní Evropy. Popsat struktury trhu s marihuanou v ČR bylo cílem studie Marihuanové trhy v České republice realizované Centrem adiktologie 1. LF UK v Praze za podpory NMS. Podle výsledků studie poklesla v poslední dekádě průměrná cena za 1g marihuany z 250 na 200 Kč, a to v důsledku rozmachu velkopěstíren organizovaných občany vietnamské národnosti a rozšíření domácího indoor pěstování, jehož přebytky směřují často na trh. Outdoor pěstování představuje podle respondentů rizika okradení a proto pěstitelé často přechází na pěstování indoor způsobem. Nejčastěji byl uváděn nákup marihuany na polo-otevřeném trhu, tj. přes známého. Řada intenzivních uživatelů nakupovala marihuanu ve větším množství a s minimální nebo žádnou marží ji dále rozdělovala mezi své kamarády a známé. Pervitin vyrábí tuzemští výrobci hlavně v malých domácích laboratořích. Výroba pervitinu se stále častěji přemisťuje z větších měst do více odlehlých míst (např. malé vesnice, rekreační chatové oblasti), aby se snížilo riziko prozrazení. Pervitin směřuje zejména na domácí trh, menší část produkce je určená pro vývoz do zahraničí. Pervitin se vyrábí téměř výhradně z léčiv obsahující pseudoefedrin (LOP), znovu se však objevuje efedrin jakožto prekurzor. LOP jsou vzhledem ke kontrolovanému vydávání v ČR dováženy hlavně z Polska, kde jsou nakupovány především v polských příhraničních lékárnách, ale také z Německa, Slovenska a Vietnamu. Poptávka po heroinu je na českém trhu saturována prostřednictvím menších zásilek do 10 kg, které jsou před samotným prodejem koncovým uživatelům ředěny, a to nejčastěji paracetamolem a kofeinem. Čistota pouličního heroinu se pohybuje v rozmezí 5–10 %. Extáze je dovážena hlavně z Nizozemska, Polska a ze Slovenska. Jedná se nejčastěji o individuální dovoz desítek až stovek tablet. V posledních letech se snižuje poptávka po tabletách extáze,


neboť dovážené tablety obsahují převážně mCPP a nikoliv MDMA a její deriváty. Cena tablet extáze se oproti minulému roku výrazně snížila. Z dostupných zdrojů vyplývá, že určité skupiny turistů navštěvují ČR (zejména Prahu) za účelem sexuálního a drogového vyžití. Téma drogového turizmu je svou povahou multioborové a jeho analýza je obtížná. Problematika drogového turizmu není výrazněji zachycována a analyzována. Na internetu se objevují informace popisující ČR jako místo se zvýšenou dostupností drog a sexuálních služeb. Lze předpokládat, že příslušníci této cílové skupiny, kteří přijedou do ČR na omezenou dobu, se do typických drogových služeb dostávají ve velmi omezené míře. Explicitně se však drogový turizmus neobjevuje v žádném z dostupných oficiálních zdrojů.

Zdroje informací Toto číslo bylo zpracováno na základě Výroční zprávy o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2010 [Mravčík, V., Pešek, R., Horáková, M., Nečas, V., Chomynová, P., K., Šťastná, L., Grolmusová, L., Kiššová, L., Sopko, B., V., Fidesová, H., Nechanská, B., Vopravil, Preslová, I., Doležalová, P., Koňák, T. (2011). Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2010. Praha: Úřad vlády České republiky. ISBN 978-80-7440-056-8]. Zdroje jednotlivých informací podle citačních standardů jsou uvedeny ve Výroční zprávě.


Oznámení NMS a užitečné odkazy n Veškeré

publikace vydané Národním monitorovacím střediskem pro drogy a drogové závislosti včetně všech čísel Zaostřeno na drogy jsou v elektronické podobě ke stažení na http://www.drogy-info.cz/index. php/publikace. Případné objednávky tištěných publikací zasílejte na email: [email protected]. n Mapa pomoci: http://www.drogy-info.cz/index.php/map/ – změny kontaktních údajů zasílejte na email: [email protected]. n Kalendář akcí: http://www.drogy-info.cz/index.php/calendar/ – informace o vzdělávacích akcích a seminářích v adiktologii nebo zajímavých pro obor adiktologie, které je možno v kalendáři zveřejnit, zasílejte na email: [email protected].

n Informace o celoživotním vzdělávání v oboru adiktologie jsou dostupné na http://www.adiktolog.cz/. n Aplikace UniData a PrevData k evidenci klientů a intervencí v drogových službách včetně uživatelské podpory:

http://www.drogovesluzby.cz/ n

Monitoring médií na drogy-info.cz:

http://www.drogy-info.cz/index.php/info/monitor n Internetová stránka Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost: http://www.emcdda.europa.eu/.

Zaostřeno na drogy Vydává n Úřad vlády České republiky nábřeží E. Beneše 4, 118 01 Praha 1 IČO 00006599 Adresa redakce n Vladislavova 4, Praha 1, tel. 296 153 222 Odpovědný redaktor n Mgr. Lucie Grolmusová Autoři tohoto čísla n Mgr. Kateřina Grohmannová, Mgr. Lucie Grolmusová, Mgr. Pavla Chomynová

Poděkování Velké poděkování za pomoc a spolupráci při tvorbě výroční zprávy patří všem spolupracovníkům, členům pracovních skupin, organizacím, institucím a orgánům, které poskytly potřebná data a přispěly k jejich interpretaci. Bez spolupráce s nimi by nevzniklo ani toto číslo Zaostřeno na drogy.

Toto číslo vyšlo 17. listopadu 2011. Vychází nejméně 6x ročně. Evidenční číslo Ministerstva kultury ČR: MK ČR E 14088. ISSN 1214 -1089 Neprodejné. Distribuci zajišťuje vydavatel. © Úřad vlády České republiky, 2011 Toto číslo Zaostřeno na drogy připravilo Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. Editoři tohoto čísla: MUDr. Viktor Mravčík, Mgr. Vlastimil Nečas


Situace ve věcech drog v České republice v roce obsah. n S novými syntetickými drogami má v ČR zkušenost necelých 5 % mladých

Recommend Documents