Situace na trhu práce prognóza makroekonomického vývoje v ČR a kurzový závazek ČNB Tomáš Holub
ředitel sekce měnové Setkání bankovní rady ČNB se zástupci OS ČMKOS 5. prosince 2016
Obsah prezentace
• Aktuální ekonomický vývoj a situace na trhu práce • Makroekonomická prognóza ČNB • Opuštění kurzového závazku ČNB: kdy a jak?
2
Aktuální ekonomický vývoj a situace na trhu práce
3
Vývoj inflace Celková a měnověpolitická inflace (mzr. v %) 4
Struktura celkové inflace (příspěvky v p.b.)
2
3 1 2 0
1 0
-1 1/15
-1 1/12
1/13
1/14
1/15
Spotřebitelské ceny Měnověpolitická inflace
1/16
4 7 10 1/16 4 7 10 Nepřímé daně v neregulovaných cenách Ceny pohonných hmot (PH) Ceny potravin (včetně alkoholických nápojů a tabáku) Regulované ceny Korigovaná inflace bez PH a potravin Meziroční růst spotřebitelských cen (v %)
• Inflace je nadále nízká, postupně však odeznívá vliv nákladových protiinflačních faktorů pocházejících převážně ze zahraničí. • Celková inflace se tak ve třetím čtvrtletí 2016 v souladu s očekáváním mírně zvýšila na 0,5 %. V říjnu pak inflace dále vzrostla na 0,8 %. • Došlo k odeznění poklesu cen potravin a zmírnění propadu cen pohonných hmot. • Jádrová inflace je stabilně kladná. 4
Růst HDP Struktura meziročního růstu HDP (příspěvky v p.b. k mzr. změně v %)
Podíly odvětví na růstu HPH (příspěvky v p.b. k mzr. změně v %) 6
6 5 4 3 2 1 0 -1 -2 -3 -4
4 2 0 -2 I/12 I/12
I/13
Výdaje neziskových institucí Spotřeba vlády Čistý vývoz Hrubý domácí produkt
•
I/14
I/15
I/16
Změna stavu zásob Tvorba hrubého fixního kapitálu Spotřeba domácností
Poptávková strana: Růst HDP je tažen spotřebou a čistými exporty. − V roce 2016 je zaznamenáván dočasný pokles tvorby hrubého fixního kapitálu (pokles vládních i podnikových investic financovaných z EU fondů) − Předběžný odhad růstu HDP za 3Q: 1,9 %
•
I/13
I/14
I/15
I/16
Ostatní průmysl
Obchod a ostatní služby
Peněžnictví a podn. služby
Stavebnictví
Zemědělství, lesnictví a rybolov
Zpracovatelský průmysl
Nabídková strana: K růstu HPH od roku 2014 přispívala nejvíce odvětví průmyslu a služeb. − Oživení bylo ze začátku taženo exportně orientovanými průmyslnými sektory, nyní má růst mnohem širší základnu − Negativní je vývoj ve stavebnictví 5
Investice podnikové sféry Investice nefinančních podniků (v mld. Kč, běžné ceny)
Rozklad meziročního růstu investic nefinančních podniků (mzr. v %)
800
8
700
7 6
600
5
500
4
400
3 2
300
1
200
0
100
-1
0 2008
-2 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Investice spolufinancované fondy EU Investice plně z vlastních zdrojů
2015
2010
2011 2012 2013 2014 Investice spolufinancované fondy EU Investice plně z vlastních zdrojů
2015
• Investicím nefinančních podniků dominují investice financované plně z vlastních zdrojů, zvýšil se však podíl investic spolufinancovaných z fondů EU. • Meziroční růst investic nefinančních podniků byl v roce 2015 převážně tažen investicemi spolufinancovanými z EU fondů.
6
Bariéry růstu v průmyslu (v %) 100
80
60
40
20
0 1/12
1/13
1/14
1/15
1/16
Nedostatečná poptávka
Nedostatek zaměstnanců
Nedostatek materiálu/zařízení
Finanční problémy
Ostatní
Nejsou
• Vliv nedostatečné poptávky jako bariéry růstu průmyslové produkce dále klesá. • Vzrostl naopak význam nedostatku zaměstnanců. 7
Trh práce Vývoj mezd (mzr., v %)
Ukazatele nezaměstnanosti (v %, sezonně očištěné údaje) 6
8 4
7 2
6 5
0
4
-2
3
-4
I/12
I/13
I/14
I/15
Obecná míra nezaměstnanosti Podíl nezaměstnaných osob
I/16
I/12
I/13
I/14
I/15
I/16
Nominální mzdy v podnikatelské sféře Nominální mzdy v nepodnikatelské sféře
• Ekonomický růst má nadále silný vliv na trh práce. • Míra nezaměstnanosti dále znatelně poklesla. Přiblížila se tak své odhadované rovnovážné míře. Zároveň je jedna z nejnižších v EU. • Sezónně očištěný podíl nezaměstnaných osob se v říjnu snížil na 5,2 %. • Nominální mzdy v podnikatelském i nepodnikatelském sektoru rostou zvýšeným tempem poblíž 4 %. 8
Situace na trhu práce a jádrová inflace Beveridgeova křivka (počty v tisících, sezonně očištěné údaje, u korigované inflace mzr. v %)
• Situace na trhu práce přispívá ke stabilizaci jádrové inflace lehce nad 1 % i v podmínkách nadále klesajících výrobních cen v eurozóně. 9
Úvěry domácnostem (roční míry růstu a mzr. v %)
(roční míra růstu v %, příspěvky v p.b.)
10
9 8
8
7 6
6 5
4
4 3
2
2 0 1/12
1/13
1/14
1/15
1/16
Úvěry domácnostem celkem Úvěry na bydlení (hypoteční úvěry a úvěry ze stavebního spoření) Spotřebitelské úvěry Hypoteční úvěry
1 0 1/15
3
5
7
9 11 1/16 3 5 Ostatní úvěry Úvěry na bydlení Spotřebitelské úvěry Úvěry domácnostem celkem
7
• Růst úvěrů domácnostem zrychluje. • Rozhodující příspěvek k růstu úvěrů domácnostem mají úvěry na bydlení. Poptávka po těchto úvěrech je ovlivňována nízkými úrokovými sazbami, pokračujícím růstem cen nemovitostí a příznivým sentimentem domácností. • Tempo růstu hypoték se pohybuje v letošním roce lehce nad 8 %, což je doprovázeno oživením růstu úvěrů ze stavebního spoření. 10 • Spotřebitelské úvěry výrazně zrychlují svůj růst.
9
Makroekonomická prognóza ČNB
11
Předpoklady o zahraničním vývoji
• Tempo růstu zahraniční ekonomické aktivity v příštím roce zpomalí v důsledku dopadů budoucího brexitu na ekonomický sentiment. • Pokles PPI, odrážející zejména nízké ceny komodit, odezní počátkem roku 2017. • Výhled tržních sazeb 3M EURIBOR odráží nadále uvolněnou měnovou politiku ECB a na celém horizontu prognózy se nachází v záporných hodnotách. 12
Fiskální výhled Saldo vládního sektoru
Reálná spotřeba vlády s.a (mzr. v %)
2,5
3,0 v % HDP (ESA 2010)
Strukturální saldo (ESCB)
2,4
2,0
2,0
2,2
2,0
1,1
1,0
0,4 0,3
0,0 -0,3
-1,0 -2,0 -3,0 -4,0
-0,7
-0,6-0,4
-0,3 -0,6
0,0 -0,3
2015
2016
2017
-1,2 -1,9-2,0
-1,9
-3,9
-5,0 2012
2013
2014
2018
• Pokračující pokles deficitu vládních financí vyústí v roce 2018 do přebytkového hospodaření vládního sektoru, totéž platí i pro strukturální saldo. • Příznivě bude působit pokračující ekonomický růst i pokles nákladů na dluhovou službu, kontrolní hlášení DPH, EET, zvýšení spotřební daně na cigarety atd.. Opačný vliv bude mít v r. 2017 přesun stravovacích služeb do snížené sazby DPH, zvýšení daňového zvýhodnění na dítě, důchodů i běžných výdajů vlády. • V roce 2016 se reálná spotřeba vlády zvýší o 2,4 % a jen o něco pomaleji poroste také v následujících dvou letech. 13
Fiskální impuls 2015
2016
2017
2018
skut.
progn.
progn.
progn.
0,8
-0,7
0,2
0,0
spotřebu domácností
0,2
0,0
0,0
-0,1
soukromé investice
0,1
-0,1
-0,1
0,0
vládní investice domácí
0,1
0,0
0,1
0,0
vládní investice z fondů EU
0,4
-0,6
0,2
0,1
Fiskální impulz z toho dopad skrze:
• Fiskální impulz bude v roce 2016 zřetelně záporný zejména v důsledku propadu vládních investic spolufinancovaných z fondů EU. • V příštím roce bude lehce kladný díky postupnému oživení vládních investic.
14
Prognóza celkové inflace (meziročně v %)
6
Horizont měnové politiky
5 4 3 Inflační cíl 2 1 0 -1 IV
I/15
II
III 90%
IV 70%
I/16
II
50%
III
IV
I/17
II
III
IV
I/18
II
30% interval spolehlivosti
• I přes svůj nárůst v posledních měsících (v říjnu na 0,8 %) se domácí inflace stále nachází výrazně pod cílem ČNB. • Inflace dále poroste a na horizontu měnové politiky mírně přesáhne 2% cíl. • K udržitelnému plnění cíle, které je podmínkou pro návrat do standardního režimu měnové politiky, tak dojde počínaje polovinou příštího roku. 15
Prognóza složek inflace Jádrová inflace a ceny potravin (mzr. v %)
Ceny pohonných hmot (mzr. v %)
4
18
60
3
12
40
6
20
0
0
2
1
0
-1
-6
-20
-12
-40
-18
I/12
I/13
I/14
I/15
Korigovaná inflace bez PH
I/16
I/17
I/18
Ceny potravin
-60
I/12
I/13
I/14
I/15
Ceny pohonných hmot
I/16
I/17
I/18
Cena ropy v CZK (pravá osa)
• Zrychlí všechny hlavní složky inflace. • Aktuálně již slábnoucí protiinflační působení dovozních cen, včetně cen ropy, odezní stejně jako jednorázové protiinflační faktory u cen potravin. • Rostoucí domácí ekonomika a zvyšující se mzdová dynamika budou i nadále působit na růst cenové hladiny. 16
Prognóza HDP (meziroční změny v %)
10
8
6
4
2
0
-2 IV
I/15
II
III 90%
IV 70%
I/16
II
50%
III
IV
I/17
II
III
IV
I/18
II
30% interval spolehlivosti
• Růst HDP letos zvolnil v důsledku poklesu vládních i podnikových investic spolufinancovaných z fondů EU. Ekonomiku naopak nadále podporují uvolněné domácí měnové podmínky, nízké ceny ropy a rostoucí zahraniční poptávka. • Za celý rok 2016 dosáhne jeho tempo 2,8 %; rychlý odhad pro 3. čtvrtletí ve výši 1,9 % je však pod prognózou. • V příštích dvou letech setrvá růst na obdobných tempech jako letos. 17
Prognóza složek HDP
• Růst spotřeby domácností se bude pohybovat kolem 3 %, zpomalení její meziroční dynamiky ve 2. čtvrtletí 2016 je zřejmě jednorázovým výkyvem. • Tvorba hrubého kapitálu se letos sníží zejména v souvislosti s poklesem investic spolufinancovaných z fondů EU, v dalších dvou letech stabilně poroste. • Vývoz poroste relativně stabilním tempem, dynamika dovozu v příštím roce 18 zrychlí v návaznosti na oživení domácí poptávky.
Prognóza trhu práce Průměrná nominální mzda (mzr. v %, podnikatelská sféra – s.o., nepodnikatelská sféra – sezonně neočištěno)
Zaměstnanost a nezaměstnanost (zaměstnanost mzr. v %; obecná míra nezaměstnanosti v %, s.o.) 3
9 8
2
6 4
7 2
6 0
1
5 4
0
3 I/12
I/13
I/14
I/15
I/16
I/17
Zaměstnanost Obecná míra nezaměstnanosti (pravá osa)
I/18
-2 -4 I/12
I/13
I/14
I/15
I/16
I/17
I/18
Nominální mzdy v podnikatelské sféře Nominální mzdy v nepodnikatelské sféře
• Celková zaměstnanost se bude dále zvyšovat, i když zpomalujícím tempem, protože její růst již bude narážet na přirozené bariéry na trhu práce (nedostatek volných pracovních sil). • Pokles míry nezaměstnanosti spolu s tím zvolní. • Růst mezd v podnikatelské i nepodnikatelské sféře dále zrychlí k hranici 5 %. 19
Opuštění kurzového závazku ČNB – kdy a jak?
20
Vývoj kurzu koruny a závazek ČNB Kurz CZK/EUR, kurzový závazek a intervence ČNB
• Počínaje červencem 2015 se kurz přimkl k hladině kurzového závazku. • Došlo tak ke spuštění automatických intervencí, a to od července 2015 do září 2016 v celkovém objemu cca 18 mld. EUR. • Devizové rezervy ČNB rostou i vlivem konverze fondů EU. 21
Poslední měnové zasedání a pozice ČNB • Prognóza ČNB předpokládá používání kurzu jako nástroje měnové politiky do poloviny roku 2017. • Bankovní rada na svém zasedání 3. listopadu vyhodnotila rizika prognózy inflace jako vyrovnaná. − nejistoty: rychlost obnovení růstu investic, vliv volebního cyklu na vládní výdaje, dopady výsledků referenda o brexitu, MP hlavních centrálních bank • Bankovní rada zopakovala, že ČNB neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. • Bankovní rada přitom i nadále vidí jako pravděpodobné ukončení závazku v polovině roku 2017. • Časování ukončení závazku bude záviset na ekonomickém vývoji (nemůže se však posunout před druhé čtvrtletí 2017). • Exit z kurzového závazku je podmíněn udržitelným plněním 2% inflačního cíle i po opuštění kurzového závazku, aby nebylo nutné zavádět nová nekonvenční opatření měnové politiky. 22
Časová osa
• Kurzový závazek bude v platnosti přinejmenším ještě cca 4 měsíce. Může to ale být i déle. • Prognóza ČNB předpokládá kvantitativní uvolňování ze strany ECB ve výši 80 mld. EUR měsíčně do března 2017 (jeho možné prodloužení či postupný útlum zapracuje ČNB do prognózy až poté, co ho ECB případně oznámí). 23
Podoba exitu • Podoba ukončení kurzového závazku bude záležet na aktuální situaci. • Preferovanou variantou je jednorázové ukončení. S ohledem na výše uvedené však nelze dopředu vyloučit ani variantu s mezikrokem. • Exit bude znamenat návrat k režimu řízeně plovoucího kurzu. • To znamená, že centrální banka bude připravena zasáhnout proti nadměrné volatilitě kurzu. • Exit bude transparentní. • Zvyšování úrokových sazeb bude pravděpodobně následovat až s časovým odstupem po exitu (určitě nepřijde před ním) a bude postupné.
24
Transparence exitu – co znamená? • Skutečnost, že exit nastane, nebude pro naprostou většinu firem i domácností překvapivá, ČNB ji dlouho dopředu komunikuje. • Vyjádření ČNB o pravděpodobném načasování exitu jsou transparentním sdělením, kdy by podle stávajících znalostí centrální banky a za podmínky naplnění předpokladů její stávající prognózy mohl exit nastat. • Záměrem ČNB rozhodně není trhy zmást a překvapit je dřívějším než očekávaným exitem (tyto úvahy jsou založeny na myšlence, že ČNB se bude snažit omezit nárůst své bilance, který je však nepodstatný ve srovnání s cíli měnové politiky). • Provedení exitu bude jasně oznámeno, jakmile nastane. ČNB nemůže z trhu „potichu vycouvat“; to při veřejně deklarovaném kurzovém závazku ani nejde. • ČNB dopředu jasně komunikuje, že je po exitu připravena vyhlazovat nadměrné výkyvy kurzu. 25
Kurzový vývoj po exitu – co zvážit?
Faktory možného posílení
• Mírně kladný úrokový diferenciál (pokud ČNB v mezidobí nezavede záporné sazby; každopádně ČNB bude po exitu měnit své sazby obezřetně). • Dozvuky kvantitativního uvolňování ECB. • Obnovení dlouhodobé konvergence a s tím i rovnovážného reálného posilování kurzu (ale podstatně pomalejšího než před krizí, dle ČNB kolem 1,5 % ročně).
Faktory proti posílení
• Kurz byl před zavedením závazku ČNB mírně nadhodnocený. • V mezidobí se oslabený kurz promítá do cen a dalších nominálních veličin. • Hedging exportérů před exitem a zavírání dlouhých korunových pozic finančními investory po exitu (hypotéza „chybějící protistrany“). • Případné intervence ČNB. 26
Shrnutí • I přes mírný růst se inflace nadále nachází výrazně pod cílem ČNB. • Inflace však dále poroste a na horizontu měnové politiky (tj. za 12-18 měsíců) mírně přesáhne 2% cíl. K udržitelnému plnění cíle dojde počínaje polovinou roku 2017. • Růst české ekonomiky zpomalil vlivem dočasného poklesu investic spolufinancovaných z fondů EU. Podporují ho naopak nadále uvolněné domácí měnové podmínky, nízké ceny ropy a rostoucí zahraniční poptávka. • Za rok 2016 ekonomická aktivita celkově vzroste o 2,8 %. V příštích dvou letech růst setrvá na obdobných tempech. • Pokračující ekonomický růst povede k dalšímu zvýšení dynamiky mezd při již jen lehce klesající míře nezaměstnanosti. • Rostoucí ekonomika a mzdy budou nadále působit na zvyšování domácích nákladů a návazně i spotřebitelských cen. • ČNB neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí 2017; pravděpodobně k tomu dojde v polovině roku 2017.
27
Děkuji za pozornost !
Tomáš Holub
[email protected]