SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 2011 KARLOVARSKÝ KRAJ ANALÝZA VÝSLEDKŮ

LIDÉ A SPOLEČNOST PEOPLE AND SOCIETY Ročník/Volume 2013 SLDB 2011

Karlovy Vary, 30. září 2013

Census 2011

Karlovy Vary, 30 September 2013

Kód publikace/Publication code: a-414135-13

Č. j./Ref. no.: 14/2013 - 7501

SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 2011 KARLOVARSKÝ KRAJ ANALÝZA VÝSLEDKŮ POPULATION AND HOUSING CENSUS 2011 KARLOVARSKÝ REGION ANALYSIS OF THE RESULTS

Zpracoval:

Krajská správa Českého statistického úřadu v Karlových Varech, oddělení informačních služeb

Prepared by:

Regional Office of the Czech Statistical Office in Karlovy Vary, Information Services Unit

Vedoucí oddělení / Head of Unit:

Ing. Jaroslava Šenitková

Informační služby / Information Services:

tel.: +420 353 114 511, e-mail: [email protected] Kontaktní zaměstnanec / Contact person: Ing. Martina Soukupová, e-mail: [email protected]

Český statistický úřad, Karlovy Vary Czech Statistical Office, Karlovy Vary

Zajímají Vás nejnovější údaje o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další? Najdete je na stránkách ČSÚ na Internetu: www.czso.cz Are you interested in the latest data on inflation, GDP, population, average wages and the like? If the answer is YES, do not hesitate to visit us at: www.czso.cz

Údaje o Karlovarském kraji naleznete také na Internetu: www.kvary.czso.cz Data on the Karlovarský Region are published on websites: www.kvary.czso.cz

ISBN 978-80-250-2361-7 © Český statistický úřad, 2013 © Czech Statistical Office, 2013

2

Sčítání lidu, domů a bytů 2011 - Karlovarský kraj - analýza výsledků

PŘEDMLUVA Sčítání lidu, domů a bytů k 26. březnu 2011 se uskutečnilo na celém území České republiky podle zákona č. 296/2009 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011. Údaje byly zjišťovány podle stavu k rozhodnému okamžiku, kterým byla půlnoc z 25. na 26. března 2011. Sčítání organizoval, řídil a koordinoval Český statistický úřad, který zabezpečoval přípravu a provedení sčítání, a následně zpracování jeho výsledků. Při přípravě a provedení sčítání ČSÚ úzce spolupracoval s ústředními správními úřady (Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem zahraničních věcí, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním), obcemi a zejména se smluvně zajištěnými dodavateli služeb, neboť převážná část prací souvisejících se sčítáním byla nově zabezpečována dodavatelsky. Sčítání v jednotlivých sčítacích obvodech zajišťovali sčítací komisaři. Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 v České republice respektovalo z hlediska obsahu a použité metodiky Doporučení Komise evropských statistiků (CES) ke sčítání okolo roku 2010. Splnilo rovněž požadavky Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 ze dne 9. července 2008, o sčítání lidu, domů a bytů, které ukládalo členským státům EU povinnost provést sčítání v jednotném referenčním roce 2011 a poskytnout údaje ze sčítání ve stanoveném rozsahu, metodickém vymezení, termínu a předepsané formě. Obsah sčítání (soubor zjišťovaných údajů) byl stanoven zákonem č. 296/2009 Sb. Všechny osoby měly povinnost poskytnout údaje zjišťované sčítáním v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem. Tradičně byla použita metoda sebesčítání, kdy obyvatelé sami vyplňovali sčítací formuláře. Za nezletilou osobu nebo za osobu, která nebyla způsobilá k právním úkonům, poskytl údaje její zákonný zástupce nebo opatrovník, příp. jiná osoba odpovědná za výchovu. Údaje o domu poskytl jeho vlastník nebo správce domu. Údaje o bytu poskytl jeho uživatel, v případě neobydleného bytu vlastník nebo správce domu, popřípadě bytu. Ve stanovených případech (neobydlený dům nebo byt, dlouhodobá nepřítomnost povinné osoby apod.) vyplnil údaje o domě nebo bytě do formuláře sčítací komisař v rozsahu informací, které bylo možno zjistit při distribuci formulářů. Sčítání se vztahovalo na každou fyzickou osobu, která měla v rozhodný okamžik trvalý nebo povolený přechodný pobyt na území České republiky, i na každou další fyzickou osobu, která byla na území České republiky v rozhodný okamžik přítomna, na každý dům, i neobydlený, a na každý byt, i neobydlený. Kromě údajů získaných od obyvatel prostřednictvím sčítacích formulářů (tradiční census) byly při sčítání poprvé využity ve větší míře také administrativní zdroje dat – Registr sčítacích obvodů a budov a Informační systém evidence obyvatel. Využití údajů z již existujících informačních systémů veřejné správy pro předvyplnění sčítacích formulářů, zpracování a případné doplnění dat ze sčítání, stanovil rovněž zákon č. 296/2009 Sb. Všechny údaje ze SLDB 2011 byly zpracovány podle územního a správního členění státu platného v České republice k 26. březnu 2011. Definitivní výsledky sčítání včetně všech vydaných publikací v elektronické podobě jsou postupně zveřejňovány na internetových stránkách www.scitani.cz. Po zveřejnění datových souborů přistupujeme k analýze dat. Snahou autorů této publikace je předložit uživatelům především analýzu výsledků sčítání v celém kraji, s přihlédnutím k rozdílnostem ve vývoji jeho jednotlivých regionů. Do publikace nebylo možno vložit celé bohatství dat v nejmenších územních detailech. Na základě přání uživatelů však můžeme zpracovat jakákoliv třídění a výběry z datových bází, pochopitelně při přísném zachování principu ochrany individuálních údajů. Obdobné publikace s obsahově sjednocenou analytickou i tabulkovou částí jsou vydávány za všechny kraje České republiky. Věříme, že tyto publikace napomohou k uspokojení rostoucí poptávky po regionálních datech a zároveň budou inspirací odborné i laické veřejnosti pro zvýšení zájmu o využití statistických údajů ve své činnosti. Český statistický úřad děkuje všem spolupracujícím úřadům, institucím a organizacím, které se podílely na přípravě a provedení sčítání. Především však děkuje občanům České republiky a všem, kteří se sčítání lidu, domů a bytů 2011 zúčastnili.


3

Reprodukce výňatků z této publikace lze pořizovat, pokud je uveden jejich zdroj, s výjimkou reprodukce pro komerční účely. Citace mohou být zveřejněny jen s uvedením zdroje „Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Karlovarský kraj - analýza výsledků“ a původu statistických dat v ní otištěných. Publishing extracts from this book is possible, except for commercial purposes, on condition that a reference to their sources is made. Quotations may only be published, if the source „Population and Housing Census 2011 - Karlovarský Region - Analysis of the results“ and the origin of statistics contained in it are given.

Použité značky: čárka (-) v tabulce na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval, tečka (.) na místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý, křížek (x) značí, že zápis není možný z logických důvodů, nula (0) se v tabulce používá pro označení číselných údajů menších než polovina zvolené měřicí jednotky. Výpočty v tabulkách jsou prováděny z nezaokrouhlených údajů (včetně součtů). Publikované údaje jsou definitivní.

The following symbols have been used throughout: The symbol of dash (-) in place of a figure indicates that the phenomenon did not occur. The symbol of dot (.) shows that the figure is not available or cannot be relied on. The symbol of small cross (x) shows that the figure is not applicable. The symbol of (0) used in table designates figures smaller than a half of the unit of measure chosen. The calculations in the tables are performed using unrounded figures (including the sums). The data given in the book are final results.

4


PREFACE The Population and Housing Census carried out on 26 March 2011 was realized on the whole territory of the Czech Republic in compliance with Act No. 296/2009 Coll., concerning the Population and Housing Census in 2011. The data were surveyed in accordance of the state at the decisive moment, i.e. at the midnight from Friday March 25 to Saturday March 26, 2011. The Census was organized, managed and co-ordinated by the Czech Statistical Office, which was responsible for the preparation and the respective realization of the Census as well as for processing of the results. During the preparation and the realization of the Census the Czech Statistical Office closely cooperated with Central Administrative Authorities (Ministry of Defense, Ministry of Justice, Ministry of Interior, Ministry of Foreign Affairs, Czech Office for Surveying, Mapping and Cadastre), with municipal authorities and particularly with contractual partners, because the major part of the census activities was newly performed contractually. In enumeration districts the Census was carried out by enumerators. The Population and Housing Census in 2011 in the Czech Republic followed the Recommendations of the Conference of European Statisticians (CES) for the 2010 Censuses of population and housing with respect to content and methodology. The Census complied with requirements of Regulation of the European Parliament and of the Council on population and housing censuses No. 763/2008 of 9 July 2008, concerning the Population and Housing Census in 2011, which obliged the European Union member states to realize the Census within the reference year 2011 and provide the Census data in the given scope, methodological specification, time and required form. The Census content (data surveyed) was defined by Act No. 296/2009 Coll.. All persons were bound to provide data required by the Census in the scope and the way set by this Act. The traditional self-census method was used, i.e. inhabitants filled in the census forms on their own. The data for minor person or person legally incapable were provided by their legal representative or their custodian or other person entrusted with custody. The data on a building were provided by its owner or administrator. The data on a dwelling were provided by its user, in case of a vacant dwelling by owner or administrator of the building or the dwelling. In the set cases (vacant building or dwelling, obliged person was absented over a long period, and the like) the enumerator filled the data on building or dwelling to the census form in the scope of informations, which was possible to find out during the distribution of forms. The Census related to any natural person having permanent residence or permission for temporary residence in the territory of the Czech Republic at the decisive moment, any other natural person being found in the territory of the Czech Republic at the decisive moment, whatever house, even vacant and whatever dwelling, even vacant. Besides data obtained from the Census forms filled by inhabitants (traditional census) were for the first time used administrative sources of data – Register of Enumeration Districts and Buildings and Central Population Register. The use of register records for pre-filling of the Census forms, processing and potential completion of the data was defined by Act No. 296/2009 Coll. All data from The Population and Housing Census in 2011 were processed by the territorial and administrative structure of the country valid in the Czech Republic on 26 March 2011. The definitive Census results including all the published electronic publications are available on the web pages www.scitani.cz. At the time when the results are published, we are starting to analyse the data. The aim of this publication is to submit the analysis of the Census results in the region, considering differences in development of its subregions. Analogic publications containing unified analytical texts and tabelations are published for all regions of the Czech Republic.


5

OBSAH Předmluva ................................................................................................................................................... 3 1. Shrnutí..................................................................................................................................................... 9 2. Sídelní struktura a způsob bydlení...........................................................................................................14 2.1. Sídelní struktura ...............................................................................................................................14 2.2. Druh pobytu......................................................................................................................................17 2.3. Způsob bydlení.................................................................................................................................17 3. Obyvatelstvo...........................................................................................................................................19 3.1. Věková struktura...............................................................................................................................19 3.2. Rodinný stav.....................................................................................................................................22 3.3. Plodnost žen.....................................................................................................................................23 3.4. Cizinci, státní občanství ....................................................................................................................25 3.5. Národnost, mateřský jazyk................................................................................................................27 3.6. Místo narození..................................................................................................................................28 3.7. Vztah k náboženské víře...................................................................................................................28 3.8. Vzdělanostní struktura obyvatelstva..................................................................................................30 4. Ekonomická aktivita obyvatelstva ............................................................................................................34 4.1. Zaměstnaní, nezaměstnaní, ekonomicky neaktivní............................................................................34 4.2. Ekonomicky aktivní podle věku a vzdělání ........................................................................................37 4.3. Zaměstnaní podle odvětví.................................................................................................................39 4.4. Zaměstnaní podle postavení v zaměstnání a hlavních tříd zaměstnání..............................................42 4.5. Ekonomická aktivita žen ...................................................................................................................44 5. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a do škol ..........................................................................................46 5.1. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání...................................................................................................46 5.2. Vyjížďka a dojížďka do škol ..............................................................................................................50 5.3. Úhrnná bilance dojížďky do zaměstnání a do škol.............................................................................52 6. Domácnosti.............................................................................................................................................53 6.1. Struktura domácností........................................................................................................................53 6.2. Rodinné domácnosti .........................................................................................................................55 6.3. Nerodinné domácnosti......................................................................................................................58 7. Domy a byty............................................................................................................................................62 7.1. Charakteristika domovního fondu......................................................................................................62 7.2. Charakteristika bytového fondu.........................................................................................................66 7.3. Úroveň bydlení .................................................................................................................................73 8. Vývoj v letech 1970–2011 .......................................................................................................................76 Metodické vysvětlivky .................................................................................................................................82 Tabulková příloha .......................................................................................................................................90 1. Mezikrajské srovnání .........................................................................................................................90 2. Srovnání okresů Karlovarského kraje ...............................................................................................100 3. Srovnání vybraných měst Karlovarského kraje .................................................................................106 Správní obvody obcí s rozšířenou působností a kraje ČR – mapa .................................................................8 Geografická mapa Karlovarského kraje.......................................................................................................13 Správní obvody obcí s rozšířenou působností a města Karlovarského kraje – mapa....................................13

6


CONTENTS Preface.........................................................................................................................................................3 1. Summary ..................................................................................................................................................9 2. Settlement structure and housing arrangements......................................................................................14 2.1. Settlement structure ........................................................................................................................14 2.2. Type of residence............................................................................................................................17 2.3. Housing arrangements ....................................................................................................................17 3. Population...............................................................................................................................................19 3.1. Age structure...................................................................................................................................19 3.2. Marital status...................................................................................................................................22 3.3. Fertility ............................................................................................................................................23 3.4. Foreign citizens, citizenship.............................................................................................................25 3.5. Ethnicity, mother language ..............................................................................................................27 3.6. Place of birth...................................................................................................................................28 3.7. Religious belief................................................................................................................................28 3.8. Education structure of population ....................................................................................................30 4. Economic activity of population ...............................................................................................................34 4.1. Employed, unemployed, not economically active .............................................................................34 4.2. Economically active by age and education.......................................................................................37 4.3. Employed by industry (branch of economic activity).........................................................................39 4.4. Employed by status in employment and occupation.........................................................................42 4.5. Economic activity of females ...........................................................................................................44 5. Commuting to work and school ...............................................................................................................46 5.1. Commuting to work .........................................................................................................................46 5.2. Commuting to school.......................................................................................................................50 5.3. The aggregate balance of commuting to work and school................................................................52 6. Households.............................................................................................................................................53 6.1. Household structure ........................................................................................................................53 6.2. Family households ..........................................................................................................................55 6.3. Non-family households....................................................................................................................58 7. Buildings and dwellings ...........................................................................................................................62 7.1. Housing stock .................................................................................................................................62 7.2. Dwelling stock .................................................................................................................................66 7.3. Housing quality ...............................................................................................................................73 8. Development in the period 1970–2011 ....................................................................................................76 Methodological notes ..................................................................................................................................82 Annex .........................................................................................................................................................90 1. Regional comparison .........................................................................................................................90 2. Comparison of districts of the Karlovarský Region ............................................................................100 3. Comparison of selected towns of the Karlovarský Region .................................................................106 Administrative districts of municipalities with extended powers and regions of the CR – map.........................8 Geographical map of the Karlovarský Region..............................................................................................13 Administrative districts of municipalities with extended powers and towns of the Karlovarský Region – map.................................................................................................................13


7

8


1. Shrnutí Z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v Karlovarském kraji v březnu 2011, které uvádíme v této analytické publikaci, vyplývají některé zásadní skutečnosti, které chceme prezentovat v tomto úvodním shrnutí. •

Karlovarský kraj měl ke dni sčítání 132 obcí s 518 částmi a od roku 1970 klesl počet obcí o 40, hustota zalidnění kraje činila 89,2 osoby/km2.

•

Ve městech kraje žilo k datu sčítání 82,9 % všech obyvatel, ve třech největších městech kraje hustota 2 zalidnění dosahovala 585,3 osoby/km .

•

Vývojovým trendem migrace byl přesun obyvatelstva mezi velkými městy a jejich zázemím, počet obyvatel kraje klesal.

•

Ke dni sčítání žilo v kraji trvale 303 609 obyvatel, obvyklý pobyt zde deklarovalo 295 595 obyvatel.

•

Podle velikostních skupin obcí, jak v kraji, tak v České republice byl největší podíl obcí od 200 do 499 obyvatel.

•

V rámci České republiky zaujímal Karlovarský kraj 1. místo v podílu osob bydlících v objektech mimo bytový fond (rekreační chaty, nouzová obydlí, mobilní obydlí apod.).

•

Populace kraje výrazně stárne, přesto v kraji žil k datu sčítání druhý nejvyšší podíl (po Hlavním městě Praze) osob v produktivním věku.

•

V kraji žilo více osob v poproduktivním věku, než dětí do 14 let.

•

V kraji převažovala populace žen, a to především vlivem vysokého počtu žen v poproduktivním věku.

•

V průběhu sledovaných posledních dvaceti let byl v Karlovarském kraji zaznamenán výrazný nárůst svobodných či rozvedených osob, naopak podíl obyvatel žijících v manželském svazku klesal.

•

Při mezikrajském srovnání dosahoval podíl svobodných osob v kraji druhé nejvyšší hodnoty po Hlavním městě Praze, podíl rozvedených osob byl dokonce nejvyšší v celé České republice. Naopak podíl ženatých mužů či vdaných žen byl k datu sčítání nejnižší v celé ČR.

•

V Karlovarském kraji žil druhý nejvyšší podíl cizinců po Hlavním městě Praze. Tito cizinci jsou více než ze 4/5 v produktivním věku.

•

Karlovarský kraj měl druhý nejnižší podíl věřících v ČR po Ústeckém kraji, a to 12,8 % obyvatel.

•

Kraj vykazoval nejvyšší podíl obyvatel se základním či neukončeným vzděláním v ČR a naopak nejnižší podíl maturantů a vysokoškoláků.

•

Ekonomická aktivita obyvatel kraje klesala, zvyšoval se podíl nepracujících důchodců, přesto podíl pracujících důchodců dosahoval druhé nejvyšší hodnoty ze všech krajů ČR po Hlavním městě Praze.

•

Z úhrnu ekonomicky aktivního obyvatelstva bylo ke dni sčítání 12,0 % osob nezaměstnaných.

•

Největší ekonomickou aktivitu v kraji vykazovali středoškoláci včetně vyučených bez maturity.

•

Karlovarský kraj se umístil na 2. místě (po Ústeckém kraji) s nejvyšším podílem nezaměstnaných osob hledajících první zaměstnání.

•

Nejvíce zaměstnaných osob v Karlovarském kraji bylo zjištěno v průmyslu (24,8 %).

•

Při celorepublikovém srovnání zaujímal Karlovarský kraj k datu sčítání 1. místo v podílu zaměstnaných v odvětví ubytování, stravování a pohostinství a zdravotní a sociální péče.

•

Podle hlavních tříd zaměstnání pracoval nejvyšší podíl obyvatel kraje z republikového pohledu jako pracovníci ve službách a prodeji.

•

Do zahraničí vyjíždělo z kraje pracovat 1 976 osob, což představuje druhý nejvyšší podíl (po Hlavním městě Praze) v rámci celé ČR.

•

Karlovarský kraj se zařadil na 1. místo ze všech krajů ČR v podílu vyjíždějících do zaměstnání ve věku 15–24 let a zároveň na poslední místo v podílu vyjíždějících do zaměstnání ve věku 25–29 let.

•

V České republice vykazoval Karlovarský kraj nejvyšší podíl obyvatel vyjíždějících do zaměstnání za odvětvím zdravotní a sociální péče.

•

•

V kraji vzrostl počet hospodařících domácností, a to převážně vlivem růstu počtu domácností jednotlivců, nejvíce domácností jednotlivců přitom žilo v okresních metropolích. Karlovarský kraj Sčítání lidu, domů a bytů 2011 - Karlovarský kraj - analýza výsledků

9

vykazoval největší podíl domácností jednotlivců ve věku 40–64 let v rámci celé České republiky. •

Ženy tvořily ke dni sčítání 53,6 % domácností jednotlivců v kraji.

•

V Karlovarském kraji bylo 45,7 % domácností jednotlivců ekonomicky neaktivních.

•

Domovní fond kraje vzrostl za posledních 40 let o 11,7 %, přesto v mezikrajském srovnání měl Karlovarský kraj podle výsledků sčítání druhý nejstarší fond v ČR po Ústeckém kraji.

•

Podíl obydlených domů s byty ve vlastnictví obce nebo státu se v průběhu let snižoval, přesto v mezikrajském srovnání zaujmul Karlovarský kraj druhé místo s vysokým podílem těchto domů (po Hlavním městě Praze).

•

V průběhu sledovaných let výrazně rostl podíl obydlených domů s byty ve spoluvlastnictví vlastníků bytů, Karlovarský kraj zaujal první místo v podílu těchto bytů v mezikrajském srovnání.

•

Vývoj bytového fondu zaznamenal v průběhu sledovaných let neustálý nárůst, od roku 1980 narostl o 22 623 bytů, tj. o 20,1 % a to především nárůstem počtu bytů v rodinných domech. Byty v rodinných domech se zvětšily.

•

Karlovarský kraj vykázal druhý nejvyšší podíl obydlených bytů v bytových domech a naopak druhý nejnižší podíl bytů v rodinných domech ze všech krajů ČR.

•

Karlovarský kraj byl jediným krajem České republiky, kde podíl obydlených bytů v rodinných domech nedosahoval ke dni sčítání 50 % ani v jednom ze svých okresů.

•

V kraji bylo zjištěno 15 688 neobydlených bytů, z nichž k rekreaci bylo využíváno 10,5 %.

•

Za posledních 20 let došlo ke změně poměru obydlených bytů podle právního důvodu užívání bytu, docházelo k přechodu od bytů nájemních k bytům v osobním vlastnictví.

•

V mezikrajském srovnání se Karlovarský kraj umístil na 1. místě v podílu obydlených bytů ve spoluvlastnictví vlastníků bytů (40,5 %), přičemž hodnota tohoto ukazatele byla v porovnání s celorepublikovým průměrem vyšší o 18,4 procentního bodu.

•

Při pohledu na obydlené byty podle právního důvodu užívání vykazoval Karlovarský kraj nejvyšší podíl bytů v osobním vlastnictví (35,0 %). Tato hodnota byla oproti republikovému průměru vyšší o 14,9 procentního bodu.

•

Technická vybavenost bytů v kraji rostla.

•

Druhý nejvyšší podíl bytů ze všech krajů ČR byl připojen na kanalizační síť (88,8 %) po Hlavním městě Praze (95,6 %).

•

Druhý nejvyšší podíl bytů ze všech krajů ČR byl vybaven vlastním splachovacím záchodem (99,1 %) po Hlavním městě Praze (99,5 %).

•

Podle způsobu vytápění převažovalo u všech domů ústřední topení. Plynem topilo v době sčítání 41,4 % rodinných domů.

•

Karlovarský kraj vykazoval nejvyšší podíl bytů se sníženou kvalitou ze všech krajů ČR.

•

Karlovarský kraj zaujmul druhé místo po Hlavním městě Praze (0,79 osoby) s počtem osob na 1 obytnou místnost s 8 m2 a více (0,77 osoby).

•

Karlovarský kraj vykázal druhou největší obytnou plochu v m2 na 1 osobu, a to jak v rodinných domech (38,0 m2), tak v bytových domech (30,5 m2). Vyšší hodnotu těchto ukazatelů vykazovalo pouze Hlavní město Praha.

•

V kraji byla nejčetnější velikost bytu od 40,0 m do 49,9 m , v mezikrajském srovnání byly byty v Karlovarském kraji třetí nejmenší.

•

Průměrně 2,4 osoby žilo v obydlených bytech Karlovarského kraje.

•

Zhruba polovina bytových domácností v kraji byla k datu sčítání vybavena osobním počítačem. Přestože většina domácností vybavených osobním počítačem v Karlovarském kraji byla připojena na internet, v celorepublikovém srovnání byl podíl těchto domácností nejnižší v celé ČR.

10

2

2


1. Summary The results of the 2011 Population and Housing Census conducted in Karlovarský region, presented in this analytical publication, imply a number of fundamental findings introduced in this opening summary. •

There are 132 municipalities in Karlovarský region, consisting of 518 parts of municipalities. Number of municipalities has decreased by 40 since 1970. Population density of the region is 89.2 inhabitants per sq. km.

•

Urban population adds up to 82.9. % of the region’s population, population density in the biggest three towns reaches 585.3 inhabitants per sq. km.

•

The progress of migration is represented by transfer of people among large towns and their suburbs, whereas the region’s population has been decreasing.

•

On the Census day 303 609 permanent residents lived in the region and 295 595 inhabitants declared the region to be their place of usual residence. Most municipalities of the region, and the Czech Republic as well, fall into the 200 to 499 inhabitants municipality size group. Within the Czech Republic Karlovarský region ranks first in the share of people living in other housing units that are not part of dwelling stock (emergency shelters, mobile homes, recreational houses or cottages etc. ). The region’s population has been aging markedly. However, the share of people in productive age is the second highest in the Czech Republic (behind The Capital of Prague). There are more people in the post-productive age than there are children under 15 years the region.

• • • • •

The woman population is predominant in the region, mostly due to the higher share of women in postproductive age.

•

During the last two decades a significant growth of never married and divorced people has been observed, on the other hand share of married persons has decreased.

•

Comparing the regions nationwide, the share of never married persons is second only to The Capital of Prague while the share of divorced people is actually the highest in the Czech Republic. On the contrary, the share of married men or women is the lowest in the Czech Republic.

•

Karlovarský region ranks second behind The Capital of Prague in the number of resident foreigners. Over 4/5 of these foreign citizens are in productive age. Karlovarský region has the second lowest rate of people with religious belief in the Czech Republic, 12.8 % of its population. The region shows the highest share of population with lower secondary or primary education while it ranks last in the share of population with upper secondary and tertiary education. Economic activity of the region’s population has been decreasing, while the share of non-working pensioners is on increase. In spite of that the ratio of working pensioners is the highest of all regions in the Czech Republic, with the exception of The Capital of Prague.

• • • •

On the Census day 12.0 % of all economically active people were unemployed.

•

The highest economical activity in the region vocational education.

•

Karlovarský region ranks second (behind Ustecký region) in the share of unemployed persons seeking their first work.

• •

Most people employed in Karlovarský region are engaged in the industry (24.8 %). Karlovarský region ranks first nationwide in the share of people employed in accommodation and food service activities and human health and social work activities. With regard to main groups of occupation, the region has the highest share of sales and services workers in the Czech Republic. There are 1 976 residents of the region commuting to work abroad, the second highest rate in the Czech Republic (behind The Capital of Prague). Karlovarský region ranks first among all regions in the Czech Republic in the share of people commuting to work aged 15 – 24 years and, at the same time, last in the share of people commuting to work aged 25 – 29 years. Karlovarský region shows the highest share of people commuting to work employed in human health and social work activities in the Czech Republic.

• • • •

is shown by persons with lower secondary, incl.


11

•

• •

Across the region, number of housekeeping households has been growing, mostly due to growth of number of one-person households. Most one-person households are concentrated in the district capitals. Karlovarský region has the highest share of one-person households in the age group of 40 – 64 years in the Czech Republic. Women constituted 53.6 % of one-person households in the region. In Karlovarský region 45.7 % of one-person households are constituted by not economically active persons.

•

The housing stock of the region has grown by 11.7 % in the last 40 years. Nevertheless, compared to the other regions of the Czech Republic, it is the second oldest one only to Ustecký region.

•

The share of occupied buildings owned by the the local or central authority has been decreasing over the years. However, compared to the other regions of the Czech Republic, Karlovarský region shows the second highest share of these buildings (behind The Capital of Prague).

•

Throughout the years of monitoring, the share of occupied buildings with co-operatively owned dwellings has been growing considerably. In a region-to-region comparison Karlovarský region has the highest proportion of this type of dwellings.

•

The dwelling stock has been increasing steadily (throughout the years monitored). Since 1980 it has grown by 22 623 dwellings, i.e. by 20.1 %, mostly due to construction of family houses. Also, dwellings in family houses grow bigger.

•

Of all the Czech Republic regions, Karlovarský region has the second highest share of occupied dwellings in apartment buildings while it has the second lowest share of dwellings in family houses. Karlovarský region is the only region in the Czech Republic, where the rate of occupied dwellings in family houses is lower than 50 % in all its districts. There are 15 688 unoccupied dwellings in the region, of which 10.5 % are reserved for seasonal or recereational use. During the last 20 years a change of dwelling tenure status has occurred, i.e. transition from rental to private ownership. In region-to–region comparison, Karlovarský region ranks first in the rate of co-operatively owned dwellings (40.5 %), this figure is 18.4 % higher than the national average. Considering tenure status of occupied dwellings, Karlovarský region has the highest rate of dwellings in private ownership (35 %). This figure is 14.9 % higher than the national average.

• • • • • • • • • • •

Technical facilities of dwellings in the region have been improving. In the region 88.8 % of dwellings have a public sewage disposal, the second highest rate in the Czech Republic behind The Capital of Prague (95.6 %). In the region 99.1 % of dwellings have their own flush toilet, the second highest rate in the Czech Republic behind The Capital of Prague (99.5 %). With regard to type of heating, central heating is the most common mode in all buildings. Gas heating is employed in 41.4 % of family houses. Karlovarský region has the highest rate of lower quality dwellings of all the Czech Republic regions. Karlovarský region is second to The Capital of Prague (0.79 persons) in number of persons per one room sized 8 square metres or more (0.77 persons).

•

Karlovarský region has the second highest useful floor space per person, both in family houses (38.0 sq. m) and in apartment buildings (30.5 sq. m). Only The Capital of Prague shows higher values of these characteristics.

•

The most frequent size of a dwelling in the region is between 40.0 sq. m and 49.9 sq. m, in a region-toregion comparison, dwellings in Karlovarský region are of the third lowest size.

•

On average, 2.4 persons fall per one occupied dwelling of Karlovarský region.

•

About a half of households in the region is equipped by a personal computer. Although most of these households are connected to the internet. Compared nationalwide, this rate is the lowest in the Czech Republic.

12



13

2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2.1. Sídelní struktura Karlovarský kraj má 132 obcí s 518 částmi.

Ke sčítání roku 2011 měl Karlovarský kraj celkem 132 obcí s 518 částmi. Oproti sčítání roku 2001 došlo ke změně pouze u částí obcí, a to k nárůstu o 5 částí obcí. Od roku 2001 vzrostl počet měst o 9 na celkový počet 37 a žije zde 82,9 % obyvatel kraje. V obcích s rozšířenou působností žije přes polovinu obyvatelstva kraje.

Tab. 2.1.1 Základní ukazatele sídelní struktury podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností Počet

Na 1 obec připadá obcí

obyvatel Kraj celkem v tom správní obvod ORP:

14

295 595

Hustota obyvatel (osoby/km2)

rozloha (km 2)

obyvatel

Podíl obyvatel žijících (%)

částí obcí

ve městech

v obci s rozšířenou působností

celkem

z toho měst

132

37

89,2

25,1

2 239

3,9

82,9

52,3 74,4

Aš

16 994

5

2

118,2

28,8

3 399

4,4

86,7

Cheb

49 743

21

5

100,1

23,7

2 369

5,0

88,3

65,1

Karlovy Vary

86 294

40

8

72,1

29,9

2 157

4,5

81,5

56,4

Kraslice

13 155

8

4

49,7

33,1

1 644

3,6

88,6

50,9

Mariánské Lázně

23 451

14

3

57,9

28,9

1 675

4,0

73,9

55,0

Ostrov

29 152

14

6

91,5

22,7

2 082

3,9

83,8

61,3

Sokolov

76 806

30

9

157,0

16,3

2 560

2,5

81,6

30,4


Hustota zalidnění kraje Hustota zalidnění činila v roce 2011 v Karlovarském kraji 89,2 osoby/km2. činí 89,2 osoby/km2. Při pohledu na jednotlivé správní obvody ORP vidíme, že nejhustěji je zalidněn SO ORP Sokolov (157,0) a naopak nejméně je zalidněn SO ORP Kraslice (49,7).

Nejvíce obcí je ve Při pohledu na sídelní strukturu podle velikostních skupin obcí docházíme velikostní skupině k závěru, že největší četnost zjišťujeme u obcí od 200 do 499 obyvatel, ale od 200 do 499 obyvatel. největší rozlohu zaujímá 30 obcí s počtem obyvatel mezi 1 000–4 999.

Tab. 2.1.2 Sídelní struktura podle velikostních skupin obcí k 26. 3. 2011 Počet obcí Kraj celkem

Rozloha obcí (km 2)

Podíl (%)

132

100,0

3 315

do 199

17

12,9

201

200 - 499

44

33,3

748

500 - 999

29

22,0

874

1 000 - 4 999

30

22,7

5 000 - 19 999

9

20 000 - 49 999 50 000 a více

Počet obyvatel

Podíl (%) 100,0

Hustota obyvatel (osoby/km2)

Podíl (%)

295 595

100,0

89,2

6,1

2 360

0,8

11,7

22,6

15 495

5,2

20,7

26,4

19 753

6,7

22,6

922

27,8

64 298

21,8

69,7

6,8

392

11,8

89 302

30,2

227,9

3

2,3

178

5,4

104 387

35,3

585,3

-

x

-

x

-

x

x

v tom obce s počtem obyvatel:

Ve třech největších městech kraje dosahuje hustota zalidnění 2 585,3 osoby/km .

Karlovarský kraj má absolutně nejvíce obyvatel soustředěno ve třech okresních metropolích (35,3 %) a hustota zalidnění v těchto městech dosahuje hodnoty 2 585,3 osoby/km . Naopak v 17 nejmenších obcích kraje činí podíl obyvatelstva 2 pouze 0,8 % a zalidnění 11,7 osoby/km .


15

Graf 2.1 Velikostní struktura částí obcí struktura podle počtu částí obcí 9,1%

struktura podle počtu obyvatel počet obyvatel:

10,2%

6,0%

do 10 10 - 49

14,3%

50 - 99 31,9%

100 - 199

7,5% 7,9% 3,0% 2,1% 1,6% 0,1%

200 - 499 500 - 999

12,0% 16,6%

Ve městech žije 82,9 % obyvatel kraje.

16

77,9%

1 000 a více

Karlovarský kraj je po Hlavním městě Praze jediným krajem, kde převládá městské obyvatelstvo. Nejvyšší koncentrace městského obyvatelstva je zaznamenána v SO ORP Kraslice (88,6 %), naopak nejnižší v SO ORP Mariánské Lázně (73,9 %).


2.2. Druh pobytu Obvykle i trvale žije v kraji 277 057 obyvatel.

V Karlovarském kraji žije obvykle i trvale celkem 277 057 obyvatel. Porovnáním počtu osob s trvalým a obvyklým pobytem v kraji zjišťujeme, že více než 8 tis. obyvatel s trvalým pobytem v kraji nežije. Krajské město tak například u obvyklého pobytu nedosahuje hranice 50 000 obyvatel, i když u pobytu trvalého tuto hranici přesahuje.

Tab. 2.2.1 Obvykle a trvale bydlící obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí Osoby s obvyklým pobytem celkem Kraj celkem

v tom s pobytem (%) obvyklým i trvalým

295 595

Osoby s trvalým pobytem celkem

jen obvyklým

93,7

6,3

Rozdíl mezi počtem osob s obvyklým a trvalým pobytem

v tom s pobytem (%) trvalým i obvyklým

303 609

91,3

jen trvalým

celkem

8,7

%

-8 014

-2,6

v tom obce s počtem obyvatel: do 199

2 360

92,1

7,9

2 458

88,4

11,6

-98

-4,0

200 - 499

15 495

93,3

6,7

13 668

89,3

10,7

1 827

13,4

500 - 999

19 753

92,3

7,7

21 885

89,5

10,5

-2 132

-9,7

1 000 - 4 999

64 298

94,1

5,9

62 748

90,4

9,6

1 550

2,5

5 000 - 19 999

89 302

92,1

7,9

94 724

91,8

8,2

-5 422

-5,7

20 000 - 49 999

104 387

95,3

4,7

57 334

93,0

7,0

47 053

82,1

-

x

x

50 792

90,9

9,1

x

x

50 000 a více

Jak v kraji, tak v ČR je Díváme-li se na následující graf, kde je porovnání sídelní struktury obcí největší podíl obcí Karlovarského kraje a České republiky vidíme, že ve velikostní struktuře obcí od 200 do 499 obyvatel. podíly za kraj korespondují s podíly za republiku. Podle počtu obyvatel žije jejich největší podíl (35,3 %) v Karlovarském kraji ve městech s 20 000 až 49 999 obyvateli, ale v ČR (24,3 %) to je v obcích od 1 000 do 4 999 obyvatel. Graf 2.2 Sídelní struktura obcí Karlovarského kraje a České republiky (bez Hl. m. Prahy) 40 35

podíl (%)

30 25 20 15 10 5 0 do 199

200 - 499

500 - 999

1 000 - 4 999

5 000 19 999

20 000 49 999

50 000 a více

obce podle počtu obyvatel obce v kraji

obyvatelstvo v kraji

obce v ČR

obyvatelstvo v ČR

2.3. Způsob bydlení V bytových domech žijí téměř 2/3 osob.

Z celkového počtu 292 523 osob bydlících v domech jich téměř dvě třetiny bydlí v bytových domech. V rodinných domech žije 32,0 % osob. V ostatních budovách bydlí 4,1 % osob, a z toho téměř polovina v budovách provozních. Mimo bytový fond bydlí 2 816 osob, a to převážně (78,6 %) v rekreačních objektech.


17

Tab. 2.3.1 Obyvatelstvo podle způsobu bydlení v tom

Celkem Bydlící osoby v domech

v bytech

292 523

v zařízeních

jinde

284 281

6 838

1 404 50

v tom: rodinné domy

93 589

93 369

170

bytové domy

186 960

186 508

373

79

11 974

4 404

6 295

1 275

4 083

970

2 965

148

2 002

466

1 520

16

105

-

103

2

56

29

26

1

dětské domovy

124

-

69

55

domovy důchodců

788

59

683

46

penziony pro důchodce

444

357

71

16

ústavy sociální péče pro postižené

530

25

493

12

34

34

-

-

nemocnice, léčebná zařízení, lázeňské ústavy

562

58

463

41

zařízení pro krátkodobé ubytování

534

275

203

56

53

8

45

-

1 486

-

1 485

1

5 256

3 093

1 134

1 029

2 816

x

192

2 624

ostatní budovy v tom: ubytovací zařízení v tom: ubytovny a svobodárny studentské koleje domovy mládeže, internáty

kláštery a konventy

azylová zařízení věznice, vazební věznice provozní budovy1) Bydlící osoby v objektech mimo bytový fond z toho:

1)

rekreační chata, chalupa

2 212

x

x

2 212

nouzové obydlí, přístřeší

373

x

x

373

mobilní (pohyblivé) obydlí

39

x

x

39

provozní budovy s byty, správní úřady (ohlašovny pobytu) a jiné budovy nesloužící k bydlení

Bezdomovci se sčítali poprvé.

Ve sčítání 2011 poprvé v historii jsme se snažili zmapovat život lidí bez domova. Zaměřili jsme se na ty, kteří využívají služeb sociálních zařízení a jsou ochotni komunikovat a nabízenou pomoc přijmout. Sčítalo se v azylových domech, domech na půli cesty, noclehárnách a v nízkoprahových denních centrech.

V kraji bylo sečteno 256 bezdomovců.

V Karlovarském kraji bylo sečteno 256 bezdomovců, z toho bylo 77,3 % mužů. Podle rodinného stavu jich bylo nejvíce svobodných (49 %) a rozvedených (40 %). Celkem 92,2 % jich bylo v produktivním věku. Dětí bezdomovců bylo sečteno 8.

Tab. 2.3.2 Bezdomovci podle pohlaví, věku a rodinného stavu v tom (%) Celkem

Bezdomovci

muži

256

v tom věková skupina (%) ženy

77,3

0 - 14

15 - 64

22,7

3,1

92,2

65 a více vč. nezjištěno 4,7

v tom podle rodinného stavu: svobodní, svobodné ženatí, vdané rozvedení, rozvedené ovdovělí, ovdovělé

18

126

80,2

19,8

6,3

92,9

0,8

19

57,9

42,1

x

84,2

15,8

103

80,6

19,4

x

94,2

5,8

8

37,5

62,5

x

75,0

25,0


3. Obyvatelstvo 3.1. Věková struktura V Karlovarském kraji žije 45 513 obyvatel ve věku 35–44 let.

Nejsilnější skupinu obyvatel Karlovarského kraje tvoří lidé ve věkové skupině 35–44 roků (15,4 %), následuje skupina ve věku 55–64 roků (15,1 %). Nízká porodnost a prodlužující se věk obyvatelstva zapřičiňují stárnutí populace kraje, kdy podíl osob starších 64 let činí o 1,2 procentního bodu více než je tomu u dětí do 14 let. Při pohledu na věkovou strukturu a velikostní skupiny obcí zjišťujeme, že nejvíce dětí do 14 let (15,7 %) žije v obcích od 500 do 999 obyvatel, naopak nejméně v okresních metropolích (13,4 %). Opačný je poměr osob starších 65 let, kterých žije nejvíce právě ve třech největších městech kraje, a to v Karlových Varech, Chebu a Sokolově (16,8 %).

Tab. 3.1.1 Obyvatelstvo podle věku a velikostních skupin obcí v tom ve věku (%) Obyvatelstvo celkem Kraj celkem v tom obce s počtem obyvatel: do 199

0-4

5 - 14

15 - 24

25 - 34

35 - 44

45 - 54

55 - 64

65 - 74

75 a více vč. nezjištěno

295 595

5,4

8,9

12,3

13,8

15,4

13,5

15,1

9,1

6,4

2 360

5,4

9,7

11,9

13,5

15,1

15,3

15,8

8,6

4,7

200 - 499

15 495

5,6

9,6

12,2

13,5

15,9

14,5

16,1

7,9

4,7

500 - 999

19 753

5,9

9,8

12,0

12,9

16,3

13,4

16,1

8,3

5,4

1 000 - 4 999

64 298

5,8

9,6

13,0

13,3

15,6

13,4

14,7

8,8

5,7

5 000 - 19 999

89 302

5,3

8,6

12,5

14,5

15,2

13,2

14,9

9,3

6,4

20 000 - 49 999

104 387

5,1

8,3

11,7

13,8

15,2

13,7

15,3

9,5

7,3

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

50 000 a více

Index stáří dosahuje hodnoty 105,6 %.

Právě soustředění největšího počtu osob starších 65 let do největších měst kraje popisuje i ukazatel indexu stáří. Index stáří definujeme jako poměr počtu osob starších 65 let a dětí ve věku 0–14 let. Pokud index stáří přesahuje hodnotu 100 %, znamená to, že je více osob v poproduktivním věku než dětí. Celkově za kraj index stáří dosahuje hodnoty 105,6 % a podtrhuje stav stárnutí populace Karlovarského kraje.

Tab. 3.1.2 Obyvatelstvo podle pohlaví a věku, index stáří a průměrný věk podle velikostních skupin obcí Obyvatelstvo celkem Kraj celkem v tom obce s počtem obyvatel: do 199

Z celku podle věku (%) 0 - 14

Průměrný věk Index stáří

65 a 1) více

15 - 64

muži

ženy

295 595

50,8

1 032

14,3

70,2

15,5

105,6

39,5

42,4

2 360

49,8

992

15,0

71,6

13,4

84,8

40,0

40,5

200 - 499

15 495

48,7

951

15,3

72,1

12,6

79,9

39,0

40,8

500 - 999

19 753

49,4

976

15,6

70,8

13,6

84,6

39,2

41,1

1 000 - 4 999

64 298

50,7

1 027

15,4

70,1

14,5

91,2

38,8

41,2

5 000 - 19 999

89 302

50,2

1 009

13,9

70,3

15,7

110,0

39,3

42,6

20 000 - 49 999

104 387

51,9

1 080

13,4

69,7

16,9

121,6

40,3

43,4

-

-

-

-

-

-

x

x

x

50 000 a více 1)

Počet žen na 1 000 mužů

z toho ženy (%)

vč. nezjištěného věku


19

Graf 3.1 Věkové složení obyvatelstva podle pohlaví a rodinného stavu věk 95+

MUŽI

ŽENY

90 85 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

3 000

2 500

2 000

1 500

1 000

500

0

0

500

ovdovělí

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

počet obyvatel

počet obyvatel rozvedení

ženatí, vdané

svobodní

Průměrný věk žen je vyšší o 2,9 roku.

Ženy dosahují průměrného věku 42,4 roku, což je o 2,9 roku více než muži. Tak jak se starší populace soustřeďuje do velkých měst, tak s touto skutečností roste i průměrný věk obyvatel. V krajských metropolích zaznamenáváme rozdíl mezi průměrným věkem žen a mužů dokonce 3,1 roku.

Existují rozdíly v průměrném věku jednotlivých SO ORP.

Když porovnáme průměrný věk obyvatel podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP), zjistíme, že nejvyšší průměrný věk vykazují obyvatelé SO ORP Mariánské Lázně (42,5 roku) a SO ORP Karlovy Vary (42,3 roku), naopak nejmladší jsou lidé žijící v SO ORP Aš (39,9 roku).

20


V kraji převažuje populace žen, a to vlivem žen v poproduktivním věku.

Přestože v Karlovarském kraji žije více žen než mužů, tak v produktivním věku je mužů o 2 306 (tj. o 2,2 %) více než žen. Také dětská populace do 14 let je ve větší míře pohlaví mužského (více o 6,0 %). Naopak žen je více v poproduktivním věku, a to dokonce o 8 160 (tj. o 30,2 %). Při srovnání mužů a žen od narození do 64 let je na tom mužská populace lépe o 2,9 %. Z toho vyplývá, že právě počet žen v poproduktivním věku zvyšuje celkový počet žen v kraji.

Tab. 3.1.3 Obyvatelstvo podle pohlaví, hlavních věkových skupin a velikostních skupin obcí v tom podle věku (%) Muži

Kraj celkem v tom obce s počtem obyvatel:

0 - 14

v tom podle věku (%)


15 - 64

Ženy

0 - 14


15 - 64

145 483

14,9

72,1

13,0

150 112

13,6

68,3

18,0

do 199

1 185

14,3

73,8

11,8

1 175

15,7

69,3

15,0

200 - 499

7 943

15,5

73,5

11,0

7 552

15,1

70,6

14,3

500 - 999

9 995

16,4

71,7

11,9

9 758

14,8

69,8

15,4

1 000 - 4 999

31 715

16,1

71,7

12,2

32 583

14,7

68,5

16,8

5 000 - 19 999

44 458

14,4

72,7

12,9

44 844

13,5

68,0

18,5

20 000 - 49 999

50 187

14,2

71,7

14,1

54 200

12,7

67,9

19,4

-

-

-

-

-

-

-

-

50 000 a více

V okresních metropolích žije o 4 013 žen více než mužů.

Vyšší průměrný věk, kterého dosahují ženy a skutečnost, že je obyvatelstvo v poproduktivním věku nejvíce soustředěno ve třech největších městech kraje zapříčinily, že v těchto městech žije více o 3 443 žen ve věku 65 a více let než mužů stejného věku. To znamená, že na 100 mužů ve věku nad 65 let připadá téměř 150 žen.


21

Nejvyšší podíl dětí do 14 let žije v SO ORP Aš.

Jak lze vysledovat z kartogramu výše, nejvyšší podíl dětí do 14 let v Karlovarském kraji žije v SO ORP Aš (16,0 %). Nejnižší podíl těchto dětí je zaznamenán v SO ORP Karlovy Vary (13,3 %) a v SO ORP Mariánské Lázně (13,4 %).

3.2. Rodinný stav V manželství žilo 45,8 % mužů a 43,6 % žen.

Vlivem stárnutí populace a nových trendů v žití mladých lidí, kdy upřednostňují život single nebo ve svazcích bez oddání, dochází ke snižování počtu ženatých mužů a vdaných žen. V manželství žilo k datu sčítání 45,8 % mužů a 43,6 % žen. Zvláště výrazně se projevuje nový náhled na život u lidí ve věku 25–34 let, kdy jich je nejvíce svobodných. Je to způsobeno nejen životní filozofií, ale také možností dalšího studia a důležitým faktorem je i vysoká nezaměstnanost. S rostoucím věkem ubývá svobodných a přibývá rozvedených.

Tab. 3.2.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví, rodinného stavu a věku Muži Celkem

z toho podle rodinného stavu (%) svobodní

ženatí

rozvedení

ovdovělí

Ženy

z toho podle rodinného stavu (%) svobodné

vdané

rozvedené

ovdovělé

123 791

36,8

45,8

14,0

2,9

129 645

26,2

43,6

16,7

13,1

15 - 19

8 943

99,6

0,2

0,0

0,0

8 262

99,5

0,4

0,1

-

20 - 24

10 052

97,0

2,4

0,3

0,0

9 110

91,7

7,2

0,8

-

25 - 29

9 663

83,7

13,5

2,3

0,0

8 908

68,2

26,3

5,0

0,2

30 - 34

11 289

59,8

32,5

7,2

0,1

11 047

41,0

46,8

11,6

0,4

35 - 39

12 592

35,9

49,1

14,7

0,1

12 400

21,6

56,0

21,3

0,9

40 - 49

20 962

18,6

56,1

24,4

0,5

19 892

8,7

58,8

29,9

2,5

50 - 59

20 803

9,8

63,1

24,8

1,9

21 192

4,4

62,0

25,7

7,7

60 - 69

17 604

4,7

71,7

17,7

5,7

20 134

3,0

56,6

19,1

21,0

70 a více let

11 118

2,4

69,5

8,9

18,8

18 047

2,1

28,4

11,1

58,0

z toho ve věku:

22


Podíl svobodných mužů je nejvyšší v obcích s 5 000–19 999 obyvateli.

Nejvyšší podíl svobodných mužů žije v obcích s 5 000–19 999 obyvateli (47,6 %), svobodných žen v obcích od 200 do 499 obyvatel (38,2 %). Ženatí muži se vyskytují nejvíce v okresních metropolích (39,8 %), vdané ženy pak v obcích od 500 do 999 obyvatel (42,2 %). Rozvedení muži jsou nejvíce zastoupeni v nejmenších obcích (14,1 %) a rozvedené ženy naopak v největších městech kraje (16,5 %). Podíl ovdovělých mužů i žen je zastoupen ve všech velikostních skupinách obcí velmi podobným podílem. Graf 3.2 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví, rodinného stavu a velikostních skupin obcí (ze zjištěných hodnot)

100

podíl obyvatel (%)

90 80 70 60

ŽENY

MUŽI

50 40 30 20

20 000 49 999

5 000 19 999

1 000 4 999

500 999

200 499

do 199

20 000 49 999

5 000 19 999

500 999

do 199

200 499

0

1 000 4 999

10

obce podle počtu obyvatel

obce podle počtu obyvatel svobodní 15+

ženatí, vdané

rozvedení

ovdovělí

3.3. Plodnost žen V Karlovarském kraji připadá v průměru na jednu ženu 1,6 dítěte.

Jelikož v Karlovarském kraji převládají ženy ve vyšších věkových skupinách, odráží se tato skutečnost i v počtu jim narozených dětí. Starší ročníky žen (50leté a starší) porodily více než 2 děti, naopak mladší ročníky (20–34 let) porodily pouze 1 dítě. Největší četností jsou 2 děti na jednu ženu (38,5 %).

Tab. 3.3.1 Ženy ve věku 15 a více let podle počtu živě narozených dětí a věku Ženy ve věku 15 a více let Celkem z toho ve věku:

v tom s počtem všech živě narozených dětí (%) 0

1

2

129 645

19,1

38,5

15 - 19

8 262

74,6

2,4

0,4

20 - 24

9 110

71,5

14,2

3,6

25 - 29

8 908

47,3

29,1

13,2

30 - 34

11 047

20,9

34,2

32,8

35 - 39

12 400

9,5

28,7

40 - 44

10 000

6,9

24,6

45 - 49

9 892

6,3

50 - 59

21 192

60 - 69 70 a více let

12,4

nezjištěno

4,8

5,0

0,0

x

22,6

42

0,7

0,1

9,9

265

2,4

1,0

7,0

725

5,4

1,9

4,7

1 310

45,3

10,1

3,0

3,4

1 693

48,8

12,6

4,7

2,4

1 862

21,6

50,4

14,8

4,6

2,3

1 923

5,6

16,3

51,6

18,2

6,1

2,3

2 058

20 134

4,7

16,3

51,5

18,9

6,7

1,9

2 106

18 047

4,7

19,1

43,6

19,5

10,8

2,2

2 210

Nejvíce dětí rodily ročníky 1921 a starší.

20,2

4 a více

3

Počet živě narozených dětí na 1 000 žen 1 647

Nejvyšší počet živě narozených dětí na 1 000 žen je patrný u žen ve věku mezi 40–49 roky. U svobodných žen se tento ukazatel posunul do věkové kategorie 35–44 let. U vdaných, rozvedených a ovdovělých žen se s přibývajícím věkem počet živě narozených dětí zvyšuje.


23

Graf 3.3 Počet dětí na 1 000 žen podle rodinného stavu a věku žen 2 200

živě narozené děti na 1 000 žen

2 000 1 800 1 600

svobodné vdané rozvedené ovdovělé

1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 15 - 19

20 - 29

30 - 39

40 - 49

50 - 59 věk žen

60 - 69

70 - 79

80 - 89

90 a více

Tab. 3.3.2 Ženy ve věku 15 a více let podle počtu živě narozených dětí a nejvyššího ukončeného vzdělání Ženy ve věku 15 a více let Celkem v tom vzdělání: základní vzdělání vč. neukončeného

nezjištěno

Počet živě narozených dětí na 1 000 žen

v tom s počtem všech živě narozených dětí (%) 0

1

2

4 a více

3

129 645

19,1

20,2

38,5

12,4

4,8

5,0

1 647

33 643

21,5

14,2

31,7

17,6

10,4

4,6

1 877

střední vzdělání vč. vyučení (bez maturity)

36 934

11,3

22,0

46,4

14,9

3,9

1,7

1 791

úplné střední vzdělání s maturitou a vyšší odborné vč. nástavbového

40 309

22,8

24,0

42,3

8,2

1,3

1,4

1 407

8 557

28,8

23,8

39,1

6,5

0,8

0,9

1 265

vysokoškolské bez vzdělání

1 277

35,5

10,8

19,0

11,9

17,1

5,6

1 860

nezjištěno

8 925

14,3

16,4

16,4

7,0

5,1

40,7

1 613

Téměř 29 % vysokoškolaček je bezdětných.

Všeobecný trend zvyšování úrovně vzdělanosti se promítl i do oblasti rozložení počtu dětí podle vzdělání matky. Jak můžeme vidět, tak s rostoucím stupněm vzdělání se snižuje počet živě narozených dětí. Matky se základním vzděláním porodily 1,9 dítěte a vysokoškolačky pouze 1,3 dítěte.

Věřící ženy rodí více dětí.

Vezmeme-li v úvahu náboženské vyznání žen a jeho vliv na počet dětí, vidíme, že počet dětí na 1 000 žen je u věřících (1 810) stále vyšší než u žen bez vyznání (1 526).

24


Tab. 3.3.3 Ženy ve věku 15 a více let podle počtu živě narozených dětí, náboženské víry a věku v tom s počtem všech živě narozených dětí (%)

Ženy ve věku 15 a více let

0

2

1

4 a více

3

nezjištěno

Počet živě narozených dětí na 1 000 žen

Věřící Celkem z toho ve věku:

20 020

15,4

19,8

15 - 29

2 280

71,4

14,7

6,2

1,1

0,6

5,8

354

30 - 49

4 792

14,4

27,0

41,9

11,2

4,3

1,2

1 662

12 912

5,9

18,0

47,8

19,2

8,2

0,9

2 110

3,6

2,2

1 526

50 a více let

41,6

15,2

6,4

1,6

1 810

Bez náboženské víry Celkem z toho ve věku:

49 559

23,1

20,5

39,3

11,4

15 - 29

11 750

73,4

14,4

5,1

0,8

0,2

6,1

295

30 - 49

18 692

10,7

28,3

47,1

10,4

2,8

0,7

1 673

50 a více let

18 981

4,2

16,6

52,9

19,0

6,5

0,8

2 106

3.4. Cizinci, státní občanství Na území kraje žilo 93,1 % českých státních příslušníků.

Na území kraje žilo v době sčítání 93,1 % českých státních příslušníků. Z ostatních zemí jsou nejpočetněji zastoupeni ze zemí Asie – občané Vietnamu (2,0 %), následují evropské země mimo EU – občané Ruska a Ukrajiny, nakonec ze zemí EU – občané Německa a Slovenska.


25

Podíl cizinců činí 5,6 %. Podíl cizinců na počtu obyvatel Karlovarského kraje činil 5,6 %, což je druhý nejvyšší podíl v rámci České republiky po Hlavním městě Praze. Nejvíce se na tomto vysokém počtu cizinců podílely SO ORP Cheb (8,0 %), SO ORP Aš (7,3 %) a SO ORP Karlovy Vary (7,0 %). Nejméně jsou cizinci zastoupeni v SO ORP Sokolov (2,6 %).

Tab. 3.4.1 Obyvatelstvo podle pohlaví, věku a státního občanství v tom (%)

v tom věková skupina (%)

Celkem muži Obyvatelstvo

ženy

0 - 14

15 - 64


295 595

49,2

50,8

14,3

70,2

15,5

275 139

48,7

51,3

14,4

69,4

16,1

4 274

64,5

35,5

5,0

82,8

12,2

157

56,1

43,9

5,1

79,0

15,9

41

87,8

12,2

2,4

87,8

9,8

1 847

79,3

20,7

1,6

80,5

17,9

z toho podle státního občanství: Česká republika jiné země EU z toho: Bulharsko Itálie Německo Nizozemsko

84

61,9

38,1

1,2

84,5

14,3

Polsko

214

44,9

55,1

2,3

86,9

10,7

Rumunsko

187

58,3

41,7

11,2

76,5

12,3

1 543

50,9

49,1

8,9

86,2

4,9

5 394

47,0

53,0

11,5

82,8

5,7 5,4

Slovensko evropské země mimo EU z toho: Bělorusko

130

33,8

66,2

8,5

86,2

Chorvatsko

84

60,7

39,3

17,9

72,6

9,5

Moldavská republika

81

45,7

54,3

7,4

87,7

4,9

Rusko

2 615

46,3

53,7

13,3

78,4

8,3

Ukrajina

2 278

46,4

53,6

9,0

88,4

2,6

země Afriky

68

85,3

14,7

-

100,0

-

země Severní Ameriky

54

66,7

33,3

7,4

77,8

14,8

46

69,6

30,4

6,5

78,3

15,2

Kanada

8

50,0

50,0

12,5

75,0

12,5

země Asie

6 780

56,7

43,3

15,0

83,2

1,8

z toho: Spojené státy

z toho: Kazachstán

167

49,1

50,9

12,6

81,4

6,0

Mongolsko

140

37,9

62,1

18,6

78,6

2,9

6 067

57,6

42,4

15,3

83,2

1,5

778

55,8

44,2

21,3

55,9

22,8

Vietnam dvojí občanství z toho: ČR a SR bez státního občanství nezjištěno

166

48,8

51,2

13,3

53,6

33,1

77

58,4

41,6

14,3

79,2

6,5

3 001

56,1

43,9

14,3

72,1

13,6

Cizinců je více než 4/5 Cizí státní příslušníci se stěhují do Karlovarského kraje převážně za prací, v produktivním věku. v produktivním věku jich je více než čtyři pětiny. Rozdíly nacházíme u jednotlivých pohlaví, kdy mužů je více Němců, Vietnamců a Slováků, naopak žen je více Rusek a Ukrajinek, což souvisí zvláště s pracovními příležitostmi.

26


3.5. Národnost, mateřský jazyk Národnost byl dobrovolný údaj.

Ve sčítání 2011 byl údaj o národnosti dobrovolný a každý mohl tento ukazatel vyplnit podle svého rozhodnutí, včetně uvedení dvou národností nebo neuvedení žádné.

Tab. 3.5.1 Obyvatelstvo podle pohlaví, věku a národnosti v tom (%)



ženy

0 - 14

15 - 64


295 595

49,2

50,8

14,3

70,2

15,5

211 320

48,3

51,7

13,4

69,7

16,9

v tom: osoby hlásící se k jedné národnosti z toho národnost: česká

190 285

48,3

51,7

14,1

70,0

15,9

moravská

341

66,9

33,1

2,3

56,0

41,6

slovenská

7 217

45,9

54,1

1,7

62,8

35,5

253

30,0

70,0

1,6

72,3

26,1

4 431

45,3

54,7

2,3

54,5

43,2

romská

213

53,1

46,9

12,2

80,3

7,5

bulharská

148

51,4

48,6

3,4

71,6

25,0

maďarská

763

47,3

52,7

0,8

57,7

41,5

polská německá

mongolská

116

35,3

64,7

19,0

79,3

1,7

ruská

1 112

39,3

60,7

13,0

77,3

9,6

ukrajinská

1 376

42,1

57,9

9,4

83,6

6,9

vietnamská

3 597

56,7

43,3

16,9

81,7

1,4

2 498

49,9

50,1

12,1

59,1

28,8

81 777

51,6

48,4

16,7

71,7

11,6

osoby hlásící se ke dvěma národnostem národnost neuvedena

V kraji žije 64,4 % Čechů.

Z celkového počtu obyvatel kraje se jich přihlásilo k české národnosti 64,4 %. Další nejpočetnější skupinou jsou Slováci (2,4 %). Svobodnou vůli k neuvedení národnosti využilo 27,7 % občanů.

Čeština je mateřským jazykem 83,3 % obyvatel kraje.

Mateřský jazyk byl ve sčítání definován jako jazyk, kterým se sčítanou osobou v jejím dětství hovořila matka nebo osoby, které sčítanou osobu vychovávaly. Češtinu jako mateřský jazyk uvedlo 83,3 % obyvatel kraje a slovenštinu 2,0 %.

Tab. 3.5.2 Obyvatelstvo podle pohlaví, věku a mateřského jazyka v tom (%)



ženy

0 - 14

15 - 64


295 595

49,2

50,8

14,3

70,2

15,5

263 674

48,9

51,1

14,2

70,5

15,3

246 336

49,1

50,9

14,8

71,1

14,1

5 843

42,8

57,2

1,6

49,8

48,6

255

37,3

62,7

1,2

70,2

28,6

v tom: osoby s jedním mateřským jazykem z toho: český slovenský polský německý

2 619

39,8

60,2

0,6

31,3

68,0

romský

275

52,4

47,6

13,1

74,5

12,4

bulharský

118

58,5

41,5

3,4

66,9

29,7

maďarský

702

40,9

59,1

0,7

46,6

52,7 2,8

mongolský

106

35,8

64,2

17,0

80,2

ruský

1 628

40,4

59,6

10,8

80,5

8,7

ukrajinský

1 278

40,6

59,4

7,0

85,1

7,9

3 486

55,8

44,2

12,5

85,9

1,7

osoby se dvěma mateřskými jazyky

vietnamský

12 268

47,2

52,8

9,2

60,1

30,7

nezjištěno

19 653

55,1

44,9

18,8

71,7

9,5


27

3.6. Místo narození V obci svého rodiště žije 44,1 % obyvatel.

Již potřetí od poválečné doby byl při sčítání lidu zjišťován údaj o místě narození sčítané osoby, a to podle bydliště matky v době narození sčítané osoby, ne podle místa narození jako takového. V České republice se narodilo 88,1 % obyvatel Karlovarského kraje. Celkem 44,1 % obyvatel se narodilo v obci bydliště. Téměř čtvrtina obyvatel se narodila v jiném kraji České republiky, než k datu sčítání bydlela. S rostoucím věkem se snižuje podíl osob žijících v obci svého rodiště. Při srovnání jednotlivých správních obvodů obcí s rozšířenou působností zjišťujeme, že největší podíl rodáků žije v SO ORP Aš (44,0 %).

Tab. 3.6.1 Obyvatelstvo podle pohlaví, věku a podle bydliště matky v době narození v tom (%) Celkem Obyvatelstvo

muži

v tom věková skupina (%) ženy

0 - 14

15 - 64


295 595

49,2

50,8

14,3

70,2

15,5

260 389

49,3

50,7

15,8

71,0

13,2 2,1

v tom: narození v České republice z toho: v obci bydliště

114 832

51,7

48,3

28,6

69,3

v jiné obci okresu

40 740

48,0

52,0

11,3

85,7

3,0

v jiném okrese kraje

15 434

46,4

53,6

9,2

87,7

3,1

v jiném kraji narození v zahraničí z toho ve Slovenské republice nezjištěno

64 437

46,2

53,8

2,1

57,7

40,2

33 313

48,5

51,5

2,5

65,0

32,5

12 306

43,9

56,1

0,8

55,6

43,6

1 893

53,1

46,9

6,9

49,9

43,2

3.7. Vztah k náboženské víře Náboženská víra byl dobrovolný údaj.

28

Ve sčítání 2011 byl údaj o náboženské víře dobrovolný a každý mohl tento ukazatel vyplnit podle svého rozhodnutí nebo neuvést žádný údaj.


Tab. 3.7.1 Obyvatelstvo podle pohlaví, věku a náboženské víry v tom (%)


Celkem muži Obyvatelstvo z toho podle náboženské víry: věřící - nehlásící se k žádné církvi ani náboženské společnosti věřící - hlásící se k církvi, náboženské společnosti

ženy

0 - 14

15 - 64


295 595

49,2

50,8

14,3

70,2

15,5

16 825

44,9

55,1

6,1

71,0

23,0

21 107

43,3

56,7

7,1

51,7

41,3

z toho: Bratrská jednota baptistů

412

43,0

57,0

10,4

71,1

18,4

Církev československá husitská

457

40,9

59,1

4,4

38,5

57,1 44,9

Církev řeckokatolická Církev římskokatolická Českobratrská církev evangelická Náboženská společnost Svědkové Jehovovi Pravoslavná církev v českých zemích

301

40,5

59,5

6,6

48,5

11 666

41,4

58,6

5,9

43,3

50,8

1 163

40,8

59,2

6,0

49,8

44,2

655

38,9

61,1

9,3

69,3

21,4

895

42,0

58,0

12,0

65,4

22,7

bez náboženské víry

117 494

50,5

49,5

15,0

74,8

10,2

neuvedeno

140 136

49,6

50,4

15,7

69,1

15,2

Karlovarský kraj má druhý nejnižší podíl věřících v ČR, a to 12,8 % obyvatel.

Karlovarský kraj patří mezi kraje s nejmenším podílem věřících obyvatel. Jenom 12,8 % obyvatel se přihlásilo k náboženskému vyznání. Celkem 39,7 % obyvatel uvedlo, že jsou bez náboženské víry a 47,4 % obyvatel využilo svobodné vůle tento údaj neuvést. U obyvatel v poproduktivním věku je podíl věřících vyšší.


29

Tab. 3.7.2 Obyvatelstvo podle pohlaví, náboženské víry a velikostních skupin obcí Bez náboženské víry

Věřící celkem počet Kraj celkem v tom obce s počtem obyvatel:

37 932

do 199 200 - 499

muži %

počet

12,8

ženy %

16 687

počet

44,0

počet

%

21 245

56,0

Neuvedeno

%

117 494

počet

39,8

%

140 136

47,4

240

10,2

126

52,5

114

47,5

961

40,7

1 158

49,1

1 697

11,0

750

44,2

947

55,8

5 975

38,6

7 823

50,5

500 - 999

2 282

11,6

1 003

44,0

1 279

56,0

8 155

41,3

9 313

47,2

1 000 - 4 999

7 688

12,0

3 436

44,7

4 252

55,3

25 434

39,6

31 167

48,5

5 000 - 19 999

11 833

13,3

5 300

44,8

6 533

55,2

35 639

39,9

41 818

46,8

20 000 - 49 999

14 192

13,6

6 072

42,8

8 120

57,2

41 330

39,6

48 857

46,8

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

50 000 a více

Graf 3.4 Obyvatelstvo podle náboženské víry a velikostních skupin obcí 100

podíl obyvatel (%)

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 do 199

200 - 499

500 - 999

1 000 - 4 999

obce podle počtu obyvatel věřící, hlásící se k církvi, náboženské společnosti bez náboženské víry

Věřících žen je více než věřících mužů.

5 000 19 999

20 000 49 999

věřící, nehlásící se k církvi, náboženské společnosti neuvedeno

Při porovnání religiozity podle velikostního rozdělení obcí neexistují veliké rozdíly. Podílem nejvíce věřících obyvatel žije v největších obcích kraje, naopak nejméně v nejmenších. Podle pohlaví je více věřících mezi ženami.

3.8. Vzdělanostní struktura obyvatelstva Vzdělanost obyvatel kraje roste.

Významnou charakteristikou, zjišťovanou při sčítání lidu, je dosažené vzdělání osob starších 15 let. Růst vzdělanosti je dobře patrný při rozdělení obyvatel do věkových skupin. Největší počet obyvatel se základním vzděláním je u osob starších 70 let, nebereme-li v úvahu věkovou skupinu 15–19 let. Na tuto skupinu má značný vliv nízký věk osob, u kterých zatím nemohlo dojít k dosažení zamýšleného vzdělání.

V kraji převládají středoškoláci bez maturity.

Nejpočetnější skupinu obyvatel Karlovarského kraje tvoří lidé se vzděláním učňovským a středním bez maturity (34,3 %). Maturantů bylo v kraji sečteno 27,7 %, a to nejvíce ve věkové skupině 30–39 let, celkově převažují ve skupině maturantů ženy.

30


Tab. 3.8.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví, věku a nejvyššího ukončeného vzdělání Celkem Obyvatelstvo ve věku 15 a více let v tom podle nejvyššího ukončeného vzdělání:

z toho ženy (%)

Z celku podle věku (%) 15 - 19

20 - 29

30 - 39

40 - 49

50 - 59

60 - 69

70 a více

253 436

51,2

6,8

14,9

18,7

16,1

16,6

14,9

11,5

56 826

59,2

21,6

11,0

10,1

8,3

14,4

14,7

19,6

základní vč. neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední s maturitou a vyšší odborné vč. nástavbového

86 947

42,5

1,4

11,8

20,8

18,6

19,9

17,0

10,4

70 282

57,4

1,2

20,8

21,9

18,2

14,8

14,7

8,3

vysokoškolské

17 700

48,3

x

16,2

20,9

21,4

18,6

14,3

8,6

bakalářské

3 274

56,3

x

49,6

30,1

13,4

4,3

1,4

1,1

magisterské

14 010

47,0

x

8,8

18,7

23,6

21,8

17,2

9,9

416

31,0

x

2,9

21,9

12,7

22,1

18,0

21,6

v tom:

doktorské bez vzdělání nezjištěno

2 152

59,3

3,4

14,8

16,4

14,6

17,3

12,4

19,0

19 529

45,7

14,6

17,4

20,4

15,7

12,4

7,7

6,5

90

100

Graf 3.5 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání (ze zjištěných hodnot) celkem

muži

ženy 0

10

20

30

40

50

60

70

80

podíl ( % ) základní vč. neukončeného a bez vzdělání střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední s maturitou a vyšší odborné vč. nástavbového vysokoškolské

V kraji je 7,0 % vysokoškoláků.

Vysokoškoláků je v kraji pouze 7,0 %, ale pozitivem je vysoký podíl bakalářů ve věku 20–39 let (79,7 %), toto studium upřednostňuje více žen. Magisterského a doktorského vzdělání dosáhlo více mužů, a to ve věku 40–59 let.

Nejvyšší podíl vysokoškoláků žije v SO ORP Karlovy Vary.

V SO ORP Karlovy Vary žije nejnižší podíl obyvatel se základním vzděláním (19,2 %) a zároveň nejvyšší podíl obyvatel se vzděláním vysokoškolským (9,3 %). Vysoký podíl vysokoškoláků vykazuje také SO ORP Mariánské Lázně (8,8 %).


31

Maturantů a vysokoškoláků žije nejvíce v okresních metropolích.

Zohledníme-li velikostní skupiny obcí, pak nejvíce obyvatel se základním a neukončeným vzděláním žije v obcích od 1 000 do 4 999 obyvatel. Podíl středoškoláků bez maturity je největší v obcích od 200 do 499 obyvatel. Maturantů a vysokoškoláků je nejvíce soustředěno ve třech okresních metropolích kraje. V těchto správních a administrativních centrech je pro tyto skupiny obyvatel větší možnost uplatnění na trhu práce.

Tab. 3.8.2 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání a velikostních skupin obcí v tom podle nejvyššího ukončeného vzdělání (%) základní vč. neukončeného

střední vč. vyučení (bez maturity)

úplné střední s maturitou a vyšší odborné vč. nástavbového

253 436

22,4

34,3

27,7

7,0

0,8

7,7

Obyvatelstvo ve věku 15 a více let

Kraj celkem v tom obce s počtem obyvatel: do 199

nezjištěno

2 005

25,6

37,7

24,3

5,7

1,3

5,4

200 - 499

13 126

25,0

38,2

22,4

4,8

1,7

7,9

500 - 999

16 665

24,7

37,9

24,4

6,2

0,9

5,8

1 000 - 4 999

54 390

26,5

37,3

23,2

4,9

1,5

6,8

5 000 - 19 999

76 862

23,0

35,5

28,1

6,2

0,6

6,5

20 000 - 49 999

90 388

18,7

30,2

31,6

9,4

0,5

9,6

-

-

-

-

-

-

-

50 000 a více

32

bez vzdělání

vysokoškolské


Graf 3.6 Podíl obyvatel s ukončeným vysokoškolským vzděláním podle pohlaví a věku (ze zjištěných hodnot) 18 16

muži

podíl (%)

14

ženy

12 10 8 6 4 2 0

20 - 24

25 - 29

Nejnižší podíl vysokoškoláků ze všech krajů ČR (7 %).

30 - 34

35 - 39

40 - 44

45 - 49

50 - 54 věk

55 - 59

60 - 64

65 - 69

70 - 74

75 - 79

80 a více

Podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel kraje činil 7,0 %, což je nejnižší podíl v rámci celé České republiky a ve srovnání s republikovým průměrem je nižší o 5,5 procentního bodu. Nejvíce vysokoškolsky vzdělaných obyvatel žije v Hlavním městě Praze, což je o 16,6 procentního bodu více než v Karlovarském kraji.


33

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4.1. Zaměstnaní, nezaměstnaní, ekonomicky neaktivní Ekonomicky aktivní v kraji činili 139 871 osob.

Počet ekonomicky aktivních obyvatel v Karlovarském kraji činil při sčítání v roce 2011 celkem 139 871 osob, z toho bylo 46,6 % žen. Z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel jich bylo 97,9 % v produktivním věku. Ke dni sčítání pracovalo celkem 5,5 % důchodců a žen důchodkyň pracovalo o 1,4 procentního bodu více než mužů důchodců.

Graf 4.1 Struktura obyvatel podle stupně ekonomické aktivity Karlovarský kraj

Česká republika 5,5%

8,3%

13,9%

12,9% 41,6% 8,6%

1,7%

1,7% 21,2%

43,9%

8,2%

22,1% zaměstnaní 4,8% nezaměstnaní nepracující důchodci ostatní s vlastním zdrojem obživy děti předškol. věku, osoby v domácnosti a ost. závislé osoby žáci, studenti a učni nezjištěná ekonomická aktivita

5,7%

Nezaměstnanost dosáhla 12,0 %.

Z úhrnu ekonomicky aktivního obyvatelstva bylo ke dni sčítání 12,0 % osob nezaměstnaných. Nezaměstnaných mužů bylo o 0,3 procentního bodu více než žen.

Tab. 4.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a ekonomické aktivity Celkem Ekonomicky aktivní

v tom muži

z toho ve věku 15 - 64 let ženy

celkem

muži

ženy

139 871

74 648

65 223

136 899

72 957

63 942

zaměstnaní

88,0

87,9

88,2

87,8

87,6

88,0

z toho (%): zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní, pomáhající

90,9

93,8

87,5

92,7

95,7

89,2

5,5

4,8

6,2

3,6

2,8

4,5

v tom (%):

pracující důchodci ženy na mateřské dovolené nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní

2,1

x

4,4

2,1

x

4,5

12,0

12,1

11,8

12,2

12,4

12,0

131 319

56 985

74 334

48 559

19 614

28 945

47,8

v tom (%): nepracující důchodci

42,0

52,3

46,5

42,9

48,9

ostatní s vlastním zdrojem obživy osoby v domácnosti, děti předškolního věku a ostatní závislé osoby

3,7

1,5

5,5

10,0

4,1

13,9

19,3

22,6

16,8

10,6

12,4

9,4

žáci, studenti a učni

29,1

34,0

25,4

33,0

40,6

27,8

24 405

13 850

10 555

22 022

12 322

9 700

Nezjištěná ekonomická aktivita

Ekonomicky neaktivní v kraji činili 131 319 osob.

34

Celkový počet ekonomicky neaktivního obyvatelstva činil 131 319 osob, z toho bylo 56,6 % žen. Největší podíl tvoří nepracující důchodci (47,8 %). Vliv na velikost tohoto ukazatele má zejména stárnutí populace a také zvyšující se nezaměstnanost. Někteří ekonomicky aktivní věkem blízko důchodovému věku volí při ztrátě zaměstnání řešení, kterým je odchod do předčasného důchodu.


Tab. 4.1.2 Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí a ekonomické aktivity v tom obce s počtem obyvatel Kraj celkem

Ekonomicky aktivní

do 199

200 - 499

500 - 999

1 000 4 999

5 000 19 999

20 000 49 999

50 000 a více

139 871

1 166

7 474

9 662

30 377

42 047

49 145

-

zaměstnaní

88,0

84,0

86,6

88,4

86,9

88,9

88,2

-

z toho (%): zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní, pomáhající

90,9

93,3

91,7

91,8

91,9

90,7

89,9

-

v tom (%):

pracující důchodci

5,5

4,3

4,9

4,6

4,5

5,4

6,4

-

ženy na mateřské dovolené

2,1

1,2

2,0

2,2

2,1

2,1

2,1

-

nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní

12,0

16,0

13,4

11,6

13,1

11,1

11,8

-

131 319

1 032

6 724

8 802

28 968

40 773

45 020

-

47,8

46,0

45,9

46,1

46,3

47,0

50,2

-

3,7

4,9

4,1

4,2

3,9

3,6

3,6

-

v tom (%): nepracující důchodci ostatní s vlastním zdrojem obživy osoby v domácnosti, děti předškolního věku a ostatní závislé osoby

19,3

17,9

19,2

19,2

19,4

21,6

17,3

-

žáci, studenti a učni

29,1

31,1

30,8

30,5

30,4

27,9

28,9

-

24 405

162

1 297

1 289

4 953

6 482

10 222

-

Nezjištěná ekonomická aktivita

V okresních metropolích je nejvyšší ekonomická aktivita obyvatel.

Pokud se díváme na ekonomickou aktivitu obyvatel podle velikostních skupin obcí, zjišťujeme, že největší podíl zaměstnaných je v obcích s počtem obyvatel 20 000–49 999, což jsou okresní města Karlovy Vary, Cheb a Sokolov. V těchto městech pracuje také nejvíce důchodců, což je dáno větším množstvím pracovních příležitostí. Naproti tomu nezaměstnanost je nejvyšší v obcích nejmenších (do 199 obyvatel).

Nejvíce pracujících důchodců žije v SO ORP Mariánské Lázně.

Při zkoumání ekonomické aktivity ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností zjišťujeme, že nejvyšší podíl zaměstnaných se nachází v SO ORP Mariánské Lázně, v SO ORP Aš a také v SO ORP Karlovy Vary. Ve všech SO ORP kraje okolo 90 % zaměstnaných osob tvoří zaměstnanci, zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné, či pomáhající. Zajímavé je zjištění, že v SO ORP Mariánské Lázně žije zdaleka nejvyšší podíl pracujících důchodců (6,8 %).

Graf 4.2 Ekonomická aktivita podle pohlaví a věku (ze zjištěných hodnot) 1 000 ekonomicky aktivní na 1 000 obyvatel

900

muži

800

ženy

700 600 500 400 300 200 100 0 15 - 19

20 - 24

25 - 29

30 - 34

35 - 39

40 - 44

45 - 49

50 - 54

55 - 59

60 - 64

65 - 69 70 a více

věk


35

36


Výrazné stárnutí populace v největších městech kraje.

Také ekonomicky neaktivní obyvatelé žijí v převážné míře v největších městech kraje, kde se projevuje velmi výrazně stárnutí populace a počet nepracujících důchodců dosáhl již přes 50 %.

4.2. Ekonomicky aktivní podle věku a vzdělání Nejvíce ekonomicky aktivních je ve věku 35–39 let...

V roce 2011 jsme zaznamenali nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel ve věku 35–39 let a v této věkové skupině bylo také nejvíce zaměstnaných (14,8 %) a nejvíce žen zaměstnaných (14,8 %) i nezaměstnaných (13,2 %).

Tab. 4.2.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a věku v tom Celkem

Ekonomicky aktivní

v tom

muži

zaměstnaní

nezaměstnaní

nezaměstnané

57 516

7 707

74 648

1,9

2,0

1,4

6,6

1,8

1,4

4,9

8,3

8,5

7,4

17,1

8,0

7,4

12,8

20 - 24

9 064

zaměstnané

139 871

v tom ve věku (%): 15 - 19

65 584

v tom

ženy 65 223

25 - 29

9,8

10,0

9,6

12,7

9,6

9,5

10,5

30 - 34

12,1

12,3

12,4

11,3

12,0

11,8

12,8

35 - 39

14,4

14,2

14,8

10,0

14,6

14,8

13,2

40 - 44

12,2

11,6

12,1

8,5

12,8

13,1

11,1

45 - 49

12,2

11,5

11,9

8,6

13,0

13,2

11,1

50 - 54

11,5

10,6

10,7

10,0

12,6

12,6

12,7

55 - 59

10,9

11,5

11,4

11,7

10,3

10,3

10,1

60 - 64

4,4

5,5

5,8

3,3

3,3

3,6

0,7

65 - 69

1,3

1,3

1,5

x

1,2

1,3

x

70 a více let

0,7

0,8

0,9

x

0,7

0,8

x

nezjištěno

0,1

0,2

0,2

0,3

0,1

0,1

0,1

…mladí ve věku 15–19 let dávají přednost dalšímu vzdělávání.

Naopak nejméně ekonomicky aktivních se nalézá ve věku 15–19 let (1,9 %), protože děti dávají přednost dalšímu studiu, jelikož pracovních příležitostí pro lidi pouze se základním vzděláním je minimum a se vzrůstajícím vzděláním rostou šance v uplatnění na trhu práce. Ve věkové skupině 65 a více let se nachází 2,0 % ekonomicky aktivních, což jsou převážně osoby v důchodovém věku, které stále pracují, ale důchod ještě nepobírají.

Graf 4.3 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a věku 16,0 muži

14,0

ženy

v procentech

12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 15 - 19

20 - 24

25 - 29

30 - 34

35 - 39

40 - 44

45 - 49

50 - 54

55 - 59

60 - 64

65 a více

věk


37

Tab. 4.2.2 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání v tom Celkem

Z celku

muži

ženy

139 871

74 648

základní vč. neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity)

13,6

úplné střední (s maturitou)

zaměstnaní

nezaměstnaní

celkem

muži

ženy

65 223

123 100

65 584

57 516

16 771

9 064

7 707

12,7

14,6

10,9

10,0

12,0

33,0

32,1

34,0

40,3

46,8

32,9

40,3

47,1

32,5

40,4

44,1

36,1

30,7

26,7

35,2

32,2

28,1

36,9

19,4

16,8

22,5

nástavbové studium

3,0

2,0

4,2

3,3

2,1

4,5

1,3

1,1

1,5

vyšší odborné vzdělání

1,3

0,9

1,6

1,4

1,0

1,8

0,4

0,4

0,5

vysokoškolské

9,8

9,6

10,1

10,8

10,5

11,1

2,7

2,8

2,6

Ekonomicky aktivní

celkem

muži

ženy

v tom podle vzdělání (%):

bez vzdělání

0,4

0,4

0,4

0,3

0,3

0,3

1,2

1,4

1,1

nezjištěno

0,9

0,9

1,0

0,9

0,9

0,9

1,5

1,4

1,7

Nejvíce ekonomicky aktivních je středoškoláků vč. vyučených bez maturity.

Dosažením lepšího přístupu ke vzdělání, jak širokým výběrem škol, tak možností podání více přihlášek ke studiu, dochází logicky k růstu vzdělanosti u ekonomicky aktivního obyvatelstva. Nejvyšší podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva podle vzdělání je u středního vč. vyučení bez maturity (40,3 %) a u maturitních oborů (33,7 %). U nezaměstnaných převažuje stejná skupina bez maturity (40,4 %) a za ní následuje skupina se základním vzděláním vč. neukončeného (33,0 %).

Graf 4.4 Vzdělanostní struktura ekonomicky aktivních podle postavení v zaměstnání (ze zjištěných hodnot) celkem

zaměstnanci

zaměstnavatelé

osoby pracující na vlastní účet

členové produkčních družstev

pomáhající rodinní příslušníci 0

10

20

30

40

50

60

70

80

podíl (%) základní vč. neukončeného a bez vzdělání střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední s maturitou a vyšší odborné vč. nástavbového vysokoškolské

38


90

100

4.3. Zaměstnaní podle odvětví Nejvíce zaměstnaných Tradičním odvětvím Karlovarského kraje byl a je průmysl, který zaměstnává bylo v průmyslu 24,8 %. nejvíce lidí. V roce 2011 bylo v průmyslu zaměstnáno celkem 24,8 % zaměstnaných osob. Zaměstnaných žen pracovalo v průmyslu 19,4 %. Celkově na druhém místě se umístilo odvětví obchodu, oprav a údržby motorových vozidel s 9,6 % zaměstnaných, ale z pohledu zaměstnaných žen druhé místo dosáhlo další tradiční odvětví kraje, a to lázeňství, zdravotnictví a sociální péče (12,5 %).

Tab. 4.3.1 Zaměstnaní podle věku a odvětví ekonomické činnosti v tom ve věku Celkem Zaměstnaní

123 100

15 - 29

30 - 39

40 - 49

50 - 59

60 - 64

22 569

33 166

30 885

27 675

5 869

65 a více 2 767

nezjištěný věk 169

v tom podle odvětví ekonomické činnosti (%): zemědělství, lesnictví, rybářství průmysl celkem

2,1

1,4

1,8

2,1

2,7

3,2

2,6

1,2

24,8

22,0

25,4

26,5

26,8

21,5

11,9

8,9

z toho zpracovatelský průmysl

19,9

19,5

21,3

20,2

20,1

15,4

9,6

6,5

stavebnictví velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel

6,1

4,8

6,6

6,6

6,4

6,3

4,0

4,7

9,6

10,9

10,8

9,4

8,3

6,0

6,4

13,0

doprava a skladování

5,2

3,8

5,6

5,9

5,4

5,0

2,2

2,4

ubytování, stravování a pohostinství

5,9

7,9

6,6

5,3

4,8

4,2

3,2

5,9

informační a komunikační činnosti

1,1

1,9

1,2

0,8

0,7

0,6

0,7

0,6

peněžnictví a pojišťovnictví

1,5

1,9

1,5

1,5

1,3

1,0

1,3

0,6

činnosti v oblasti nemovitostí

0,7

0,5

0,7

0,8

0,8

1,0

1,6

0,6

profesní, vědecké a technické činnosti veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení

2,4

2,5

2,4

2,2

2,2

3,3

6,3

1,2

6,7

6,9

7,5

7,2

5,8

4,9

2,1

3,6

vzdělávání

5,2

2,6

3,9

6,5

6,6

7,2

9,7

4,7

zdravotní a sociální péče

7,3

5,8

6,7

7,3

8,7

9,1

10,2

3,0

kulturní, zábavní a rekreační činnosti

1,5

2,1

1,8

1,3

1,1

1,4

2,7

1,2

jiné činnosti

4,4

4,6

4,2

4,2

4,4

5,3

6,0

3,6

15,3

20,4

13,4

12,5

14,1

20,1

29,3

45,0

nezjištěno

Tradiční odvětví kraje zaměstnávají nejvíce lidí ve starším věku.

Z pohledu věkové struktury zaměstnává průmysl jako tradiční odvětví největší podíl pracovníků ve starším věku 50–59 let, u žen 40–49 let. Naopak v odvětví obchodu pracují převážně mladší lidé ve věku 15–39 let. Při pohledu na lázeňství, zdravotnictví a sociální péči vyvstává skutečnost, že toto tradiční odvětví zaměstnává převážně pracovníky v nejvyšší věkové skupině 65 a více let a u žen ve skupině 60–64 let, podobná situace je zachycena i ve školství.

Nejvyšší zaměstnanost se soustřeďuje do největších měst.

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo zaměstnané v průmyslu se nejvíce soustřeďuje v organizacích sídlících v obcích s počtem obyvatel od 1 000 do 4 999. Naproti tomu zaměstnaní v obchodu, službách, veřejné správě, školství a zdravotnictví směřují do větších center regionu.


39

Tab. 4.3.2 Zaměstnaní podle velikostních skupin obcí a odvětví ekonomické činnosti Kraj celkem Zaměstnaní

123 100

v tom obce s počtem obyvatel do 199 979

200 - 499 500 - 999 6 472

8 542

1 000 4999

5 000 19 999

20 000 49 999

50 000 a více

26 395

37 363

43 349

-

z toho podle odvětví ekonomické činnosti (%): zemědělství, lesnictví, rybářství

2,1

5,7

7,0

6,2

3,1

1,1

0,7

-

24,8

23,8

25,1

25,9

30,8

28,5

17,8

-

stavebnictví velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel

6,1

7,5

7,5

6,8

6,8

5,1

6,2

-

9,6

6,7

8,2

8,5

8,0

8,7

11,7

-


5,2

5,8

6,2

5,5

5,0

4,5

5,7

-

ubytování, stravování a pohostinství

5,9

7,2

4,9

5,7

4,7

6,6

6,3

-

vzdělávání

5,2

3,3

4,2

4,2

4,8

5,2

5,8

-

průmysl

Vysoký podíl osob zaměstnaných v ubytování, stravování a pohostinství v SO ORP Mariánské Lázně (14,5 %).

40

Při pohledu na ekonomickou aktivitu z hlediska odvětví zaměstnaných ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností vidíme, že nejvyšší podíl zaměstnaných v zemědělství, lesnictví a rybářství je v SO ORP Mariánské Lázně, kde je také velmi vysoký podíl osob zaměstnaných v ubytování, stravování a pohostinství. Nejvyšší podíl zaměstnaných v průmyslu je v SO ORP Kraslice. V odvětví zdravotnictví a sociální péče pracuje nejvyšší podíl zaměstnaných v SO ORP Ostrov.



41

4.4. Zaměstnaní podle postavení v zaměstnání a hlavních tříd zaměstnání Nejvíce lidí pracuje jako zaměstnanci.

Na celkové zaměstnanosti v Karlovarském kraji se podílí ženy 46,7 %. Nejvíce lidí pracuje v pracovním a služebním poměru, a to téměř 77 % ze všech zaměstnaných, u žen tento ukazatel dosahuje téměř 81 %.

Tab. 4.4.1 Zaměstnaní podle pohlaví a postavení v zaměstnání v tom

Celkem Zaměstnaní

muži

Struktura zaměstnaných (%) ženy

celkem

muži

ženy

123 100

65 584

57 516

100,0

100,0

100,0

94 730

48 180

46 550

77,0

73,5

80,9

4 392

3 085

1 307

3,6

4,7

2,3


14 861

10 118

4 743

12,1

15,4

8,2


67

33

34

0,1

0,1

0,1

v tom podle postavení v zaměstnání: zaměstnanci zaměstnavatelé

pomáhající rodinní příslušníci nezjištěno

Nejvíce zaměstnanců je ve věku 35–44 let.

42

647

220

427

0,5

0,3

0,7

8 403

3 948

4 455

6,8

6,0

7,7

Při porovnání jednotlivých společenských skupin ekonomicky aktivních osob docházíme k závěru, že u převažujícího postavení skupiny zaměstnanců největší podíly zaujímají osoby ve věku 35–44 let, což platí i pro druhou nejpočetnější skupinu, kterou jsou podnikatelé. Skupina zaměstnavatelů se pohybuje nejvýrazněji v intervalu 45–54 let.


Tab. 4.4.2 Zaměstnaní podle postavení v zaměstnání a věku z toho podle postavení v zaměstnání Celkem

Zaměstnaní

zaměstnanci

123 100

zaměstnavatelé

94 730

4 392

pomáhající rodinní příslušníci


osoby pracující na vlastní účet 14 861

67

647 15,9

v tom ve věku (%): 15 - 24

8,8

8,5

2,0

5,2

4,5

25 - 34

21,7

23,1

10,0

18,0

9,0

17,3

35 - 44

27,3

27,6

28,6

29,8

28,4

24,6

45 - 54

24,1

24,3

30,4

25,7

29,9

20,7

55 - 59

10,9

10,9

15,1

10,6

11,9

9,9

60 - 64

4,8

4,1

8,6

6,4

6,0

4,8

65 - 69

1,4

1,0

3,8

2,6

7,5

3,7

70 a více

0,8

0,4

1,3

1,6

3,0

2,8

nezjištěno

0,1

0,1

0,2

0,2

-

0,3

Graf 4.5 Osoby samostatně výdělečně činné podle odvětví ekonomické činnosti (ze zjištěných hodnot) 10,5% 2,8% 2,1% 1,1% 0,2%

zemědělství, lesnictví, rybářství průmysl celkem stavebnictví velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba mot.voz. doprava a skladování ubytování, stravování a pohostinství informační a komunikační činnosti peněžnictví a pojišťovnictví činnosti v oblasti nemovitostí profesní, vědecké a technické činnosti veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení vzdělávání zdravotní a sociální péče kulturní, zábavní a rekreační činnosti jiné činnosti

4,4% 11,5%

8,4% 20,5%

2,2% 5,3% 2,6% 5,4% 3,2%

19,7%

Tab. 4.4.3 Zaměstnaní podle velikostních skupin obcí a postavení v zaměstnání Kraj celkem Zaměstnaní

v tom obce s počtem obyvatel do 199

200 - 499 500 - 999

1 000 4 999

5 000 19 999

20 000 49 999

50 000 a více

123 100

979

6 472

8 542

26 395

37 363

43 349

-

77,0

72,9

75,0

75,2

78,4

78,5

75,4

-

3,6

5,1

3,3

4,2

2,9

3,2

4,2

-


12,1

14,3

13,2

13,2

10,8

11,3

13,1

-


0,1

0,3

0,0

0,2

0,1

0,0

0,0

-

pomáhající rodinní příslušníci

0,5

0,6

0,6

0,6

0,5

0,5

0,6

-

z toho podle postavení v zaměstnání (%): zaměstnanci zaměstnavatelé

Nejvyšší podíl podnikatelů v obcích do 199 obyvatel.

Při pohledu na zaměstnané a jejich postavení v zaměstnání podle velikostních skupin obcí zjišťujeme, že zaměstnanci jsou téměř rovnoměrně zastoupeni ve všech velikostních skupinách obcí, nejmenší podíl je v obcích do 199 obyvatel. Podíl zaměstnavatelů a podnikatelů je naopak nejvyšší v obcích do 199 obyvatel.


43

Tab. 4.4.4 Podnikatelé podle nejvyššího ukončeného vzdělání a věku v tom podle vzdělání (%) základní vč. neukončeného

střední vč. vyučení bez maturity

úplné střední s maturitou

nástavbové studium

vyšší odborné vzdělání

vysokoškolské

bez vzdělání

nezjištěno

19 900

8,0

40,1

31,7

3,2

1,4

14,5

0,2

0,9

Celkem

Počet podnikatelů1) v tom: zaměstnavatelé

4 460

4,9

26,4

34,3

3,3

2,4

27,7

0,1

0,9

15 440

8,9

44,1

30,9

3,1

1,1

10,7

0,2

0,9

15 - 29

2 136

14,9

31,9

37,7

2,4

1,9

9,5

0,4

1,3

30 - 39

5 091

8,7

45,4

31,8

2,5

1,5

9,0

0,2

0,9

40 - 49

5 538

7,2

41,0

33,4

2,4

1,3

13,7

0,1

0,9

50 - 59

4 916

6,7

43,5

26,8

3,2

1,1

17,8

0,2

0,6

60 - 69

1 890

4,7

27,6

32,8

7,0

1,6

25,7

0,1

0,6

70 a více

294

3,1

17,3

27,6

9,2

2,7

38,1

0,3

1,7

nezjištěno

35

25,7

28,6

28,6

5,7

-

8,6

-

2,9

osoby pracující na vlastní účet v tom ve věku:

1)

včetně nezaměstnaných

Podnikatelé mají převážně střední vzdělání bez maturity.

Z celkového počtu 19 900 podnikatelů v Karlovarském kraji jich má převážná část (40,1 %) střední vzdělání bez maturity a jsou to hlavně osoby pracující na vlastní účet. U zaměstnavatelů převládá vzdělání střední s maturitou a vysokoškolské. Nejvyšší podíl podnikatelů (27,8 %) je ve věku 40–49 let. U mladých podnikatelů do 29 let převládají maturanti a u podnikatelů nad 70 let vysokoškoláci.

4.5. Ekonomická aktivita žen Ekonomicky aktivních žen bylo 65 223.

Ekonomicky aktivních žen bylo v Karlovarském kraji ke dni sčítání celkem 65 223, z toho 11,8 % nezaměstnaných. Podle postavení v zaměstnání převažují zaměstnankyně (80,9 %), u všech kategorií převažují ženy se dvěma dětmi. Průměrný počet dětí je nejvyšší u ekonomicky neaktivních žen, což jsou převážně důchodkyně a tyto starší věkové ročníky rodily ještě více dětí než přivádí na svět současná populace žen. Graf 4.6 Zastoupení žen podle hlavních tříd zaměstnání

zákonodárci a řídící pracovníci specialisté techničtí a odborní pracovníci úředníci pracovníci ve službách a prodeji kvalifikovaní prac. v zem., les. a ryb. řemeslníci a opraváři obsluha strojů a zařízení, montéři pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 0

44

10

20

30

40

50 60 podíl žen (%)

70


80

90

100

Tab. 4.5.1 Ženy ve věku 15 a více let podle ekonomické aktivity, postavení v zaměstnání a počtu živě narozených dětí v tom Ekonomicky aktivní zaměstnané celkem

Ženy ve věku 15 a více let

z toho postavení v zaměstnání zaměstnankyně

zaměstnavatelky


nezaměstnané

Ekonomicky Nezjištěná neaktivní ekonomická celkem aktivita

65 223

57 516

46 550

1 307

4 743

7 707

53 867

10 555

0

20,9

20,4

21,1

10,8

17,7

24,5

18,0

13,8

1

24,1

24,5

24,1

26,0

25,8

21,3

16,0

17,9

2

40,6

41,9

42,2

50,6

44,7

30,7

39,5

20,5

3 a více

12,7

11,7

11,6

11,6

10,5

20,0

23,2

13,9

1,7

1,5

1,1

1,0

1,4

3,5

3,4

33,9

1,50

1,49

1,47

1,66

1,51

1,60

1,82

1,68

v tom s počtem živě narozených dětí (%):

nezjištěno Průměrný počet dětí

Graf 4.7 Ekonomická aktivita žen podle věku ženy a počtu živě narozených dětí (ze zjištěných hodnot) 100 ekonomická aktivita (%)

90

1 dítě

2 děti

3 a více dětí

80 70 60 50 40 30 20 10 0 celkem

15 - 24

25 - 29

30 - 34

35 - 44

45 a více

věk ženy


45

5. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a do škol 5.1. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání Dojížďka se sleduje od roku 1961.

Již od roku 1961 je zjišťování údajů o dojížďce do zaměstnání a do škol součástí sčítání lidu. V této publikaci je sledována jak dojížďka uvnitř obce, tak i v rámci okresu, dále mezi okresy kraje a vyjížďka z kraje, případně i do zahraničí.

Tab. 5.1.1 Základní ukazatele dojížďky do zaměstnání podle okresů Vyjíždějící z obce celkem Kraj celkem

v tom

denně

Podíl vyjíždějících denně (%)

muži

ženy

29 517

16 419

13 098

23 990

81,3

7 826

4 336

3 490

6 070

Dojíždějící do obce celkem

v tom

denně

muži

ženy

25 818

13 758

12 060

22 266

77,6

6 441

3 303

3 138

5 457

v tom okresy: Cheb Karlovy Vary

10 362

5 831

4 531

8 425

81,3

11 409

5 732

5 677

9 901

Sokolov

11 329

6 252

5 077

9 495

83,8

7 968

4 723

3 245

6 908

Denně vyjíždí z domova Z celkového počtu zaměstnaných má místo svého pracoviště mimo obec svého za prací 23 990 osob. obvyklého pobytu 29 517 osob, z těchto vyjíždějících celkem 81,3 % osob vyjíždí denně. Nejvíce lidí vyjíždí za prací ze Sokolovska, což je dáno hlavně vysokou nezaměstnaností a malým počtem pracovních příležitostí.

Nejvíce lidí dojíždí do karlovarského okresu.

46

Z celkového počtu 25 818 dojíždějících osob připadá 44,2 % na dojíždějící do okresu Karlovy Vary, kde se nachází nejen krajská metropole, ale také více pracovních příležitostí.


Graf 5.0 Struktura vyjížďky do zaměstnání podle typu vyjížďky Karlovarský kraj 7,0%

Česká republika

4,1%

v rámci obce

11,5%

38,2%

12,1%

1,8%

do jiné obce okresu 12,3%

44,9%

do jiného okresu kraje do jiného kraje 28,9%

do zahraničí

39,2%

Tab. 5.1.2 Dojížďka do zaměstnání podle typu podle okresů v tom (%) Vyjíždějící z obce Kraj celkem

do jiné obce okresu

29 517

63,4

do jiného okresu kraje

v tom (%)

do jiného kraje

do zahraničí

18,6

11,3

6,7

Dojíždějící do obce

z jiné obce okresu

z jiného okresu kraje

z jiného kraje

25 818

72,5

21,3

6,2 10,1

v tom okresy: Cheb

7 826

63,6

8,2

16,1

12,1

6 441

77,3

12,6

Karlovy Vary

10 362

69,9

11,6

13,4

5,1

11 409

63,5

29,5

7,1

Sokolov

11 329

57,4

32,2

6,0

4,4

7 968

81,6

16,5

1,9


47

Do zahraničí vyjíždí pracovat 1 976 osob.

Z porovnání vyjížďky a dojížďky do zaměstnání zjišťujeme, že největší podíly přesunů jsou v rámci jednoho okresu. Pokud se podíváme na přesuny lidí mezi okresy Karlovarského kraje, pohybujeme se kolem 20 %. Z Karlovarského kraje do jiných krajů vyjíždí 3 331 osob a naopak do kraje dojíždí za prací 1 608 osob, vyjížďka je vyšší o 1 723 osob. Za prací do zahraničí vyjíždí z kraje celkem 1 976 osob.

Tab. 5.1.3 Vyjíždějící do zaměstnání podle velikostních skupin obcí v tom obce s počtem obyvatel

Kraj celkem Vyjíždějící do zaměstnání z obce bydliště

do 199

29 517

361

200 - 499

500 - 999

2 445

3 123

1 000 - 4 999 8 558

5 000 - 19 999

20 000 - 49 999

8 790

6 240

50 000 a více -

z nich vyjíždí (%): do jiné obce okresu

63,4

77,0

76,2

76,8

71,3

58,2

47,4

-


18,6

10,2

12,0

8,7

14,8

22,7

26,1

-

11,3

8,6

7,4

9,6

9,5

11,7

15,7

-

41,7

63,9

66,9

62,7

57,2

40,2

25,3

-

81,3

86,7

86,7

86,1

83,5

79,7

75,5

-

do jiného kraje Podíl vyjíždějících zaměstnaných osob z obce bydliště (%)1) Podíl vyjíždějících denně z úhrnu vyjíždějících (%) 1)

ze zaměstnaných se zjištěným místem pracoviště

vyjíždějící z obce na 100 zaměstnaných osob bydlících v obci

S rostoucím počtem obyvatel nepřímo úměrně klesá podíl vyjíždějících z obce za prací.

80

Při pohledu na vyjíždějící do zaměstnání podle velikostních skupin obcí zjišťujeme, že s rostoucím počtem obyvatel téměř ve všech skupinách nepřímo úměrně klesá podíl vyjíždějících z obce za prací. Zatímco z okresních metropolí vyjíždělo 25,3 % osob, z obcí do 199 obyvatel 63,9 % osob. Celkový průměr vyjíždějících z obce v Karlovarském kraji činil 41,7 % osob. Denně vyjíždějící pak tvořili 81,3 % všech vyjíždějících z obce bydliště a i jejich poměr se lišil podle velikosti obce, ze které vyjížděli. Nejmenší podíl osob vyjížděl ze tří největších měst kraje a nejvíce lidí za prací denně vyjíždělo ze skupin obcí do 199 obyvatel a od 200 do 499 obyvatel. Graf 5.1 Vyjížďka do zaměstnání z obcí podle pohlaví a okresů (ze zjištěných hodnot)

70

celkem

muži

ženy

60 50 40 30 20 10 0

Cheb

Karlovy Vary

Sokolov

Tab. 5.1.4 Vyjíždějící do zaměstnání podle pohlaví, věku a podle okresů Vyjíždějící z obce Kraj celkem v tom okresy: Cheb

48

v tom (%) muži

z toho ve věku (%)

ženy

15 - 24

25 - 29

30 - 39

40 - 49

50 - 59

60 a více

29 517

55,6

44,4

8,9

12,1

30,9

25,4

18,7

3,9 4,4

7 826

55,4

44,6

8,8

12,2

30,2

25,6

18,7

Karlovy Vary

10 362

56,3

43,7

8,4

11,9

30,8

24,4

19,8

4,8

Sokolov

11 329

55,2

44,8

9,3

12,3

31,5

26,3

17,8

2,9


Do zaměstnání vyjíždí nejvíce osoby ve věku 30–39 let.

Do zaměstnání vyjíždějí převážně muži (55,6 %). Celkově vyjíždí za prací nejvíce osoby ve věku 30–39 let (9 118 osob) a s klesajícím i s narůstajícím věkem se tento ukazatel snižuje.

Graf 5.2 Vyjíždějící z obce do zaměstnání podle věku a typu vyjížďky (ze zjištěných hodnot) do jiné obce okresu do jiného okresu kraje do jiného kraje do zahraničí 0

10

20

30

40

15 - 24

50 podíl (%)

25 - 29

60

30 - 39

70

40 - 49

80

90

100

50 a více

Tab. 5.1.5 Vyjížďka do zaměstnání podle nejvyššího ukončeného vzdělání podle okresů Vyjíždějící z obce


z toho nejvyšší ukončené vzdělání (%) celkem

Kraj celkem

29 517

z toho nejvyšší ukončené vzdělání (%)

základní a bez vzdělání


úplné střední s maturitou a vyšší odborné1)

vysokoškolské

6,8

34,5

43,5

14,9

celkem

základní a bez vzdělání


úplné střední s maturitou a vyšší odborné1)

vysokoškolské

7,0

34,3

44,3

14,2

25 818

v tom okresy: Cheb

1)

7 826

7,2

34,0

43,2

15,3

6 441

8,3

35,6

42,6

13,3

Karlovy Vary

10 362

5,8

31,3

44,1

18,5

11 409

6,4

30,8

46,7

15,8

Sokolov

11 329

7,5

37,7

43,3

11,4

7 968

6,7

38,2

42,2

12,7

vč. nástavbového

Saldo dojížďky je záporné.

V porovnání celkové vyjížďky a dojížďky za kraj je saldo dojížďky záporné (-3 699 osob), což představuje vyšší vyjížďku do zaměstnání. Pouze v okrese Karlovy Vary je celkové saldo kladné (+1 047 osob). Při pohledu na vyjížďku podle nejvyššího ukončeného vzdělání je saldo dojížďky u všech položek záporné, kromě prvních tří stupňů vzdělání v okrese Karlovy Vary. To znamená, že jedině více vysokoškoláků za prací z okresu Karlovy Vary vyjíždí než jich za prací do okresu přijíždí.

Tab. 5.1.6 Vyjíždějící do zaměstnání podle odvětví podle okresů z toho odvětví (%) Vyjíždějící z obce

Kraj celkem v tom okresy: Cheb

29 517

zemědělství, lesnictví, rybářství 1,8

průmysl

31,1

stavebnictví

obchod a opravy motorových vozidel


5,1

9,6

6,6

vzdělávání

4,8

zdravotní a sociální péče 8,8

7 826

2,4

25,8

4,4

8,7

7,8

5,0

9,6

Karlovy Vary

10 362

2,2

27,0

5,7

10,2

6,2

5,4

9,8

Sokolov

11 329

1,0

38,6

5,1

9,6

6,3

4,0

7,3

Za prací do odvětví Jelikož je Karlovarský kraj krajem průmyslovým, do zaměstnání v průmyslu průmyslu vyjíždí 31,1 % vyjíždí 9 190 osob (31,1 %), a to převážně v nejvíce průmyslovém okrese lidí. Sokolov. Dalším významným odvětvím je obchod, kam vyjíždí 2 830 osob (9,6 %), zvláště v okrese Karlovy Vary. Karlovarský kraj je znám také svým lázeňstvím a zdravotní péčí, za tímto odvětvím vyjíždí 2 599 osob (8,8 %), a to hlavně na Chebsku a Karlovarsku.


49

5.2. Vyjížďka a dojížďka do škol Za vzděláním vyjíždí z místa bydliště 10 838 osob.

Počet vyjíždějících žáků, studentů a učňů z obcí kraje dosáhl k datu sčítání 10 838 osob. Jelikož zaznamenáváme pokles žáků základních škol a zároveň růst počtu středoškoláků a vysokoškoláků, odráží se tato skutečnost na poměru vyjíždějících. Významným se jeví vysoký podíl vyjíždějících za vzděláním do jiného kraje a do zahraničí (3 944 osob).

Tab. 5.2.1 Dojížďka do škol podle typu podle okresů Vyjíždějící z obce


v tom (%) do jiné obce okresu

celkem

Kraj celkem


v tom (%) do jiného kraje a do zahraničí

celkem

z jiné obce okresu

z jiného okresu kraje

z jiného kraje

10 838

47,0

16,7

36,4

7 607

66,9

23,7

9,4

Cheb

2 818

43,8

11,7

44,5

1 913

64,5

15,3

20,2

Karlovy Vary

4 251

52,1

7,8

40,1

3 697

59,9

31,9

8,2

Sokolov

3 769

43,6

30,3

26,1

1 997

82,2

16,7

1,1

v tom okresy:

Do škol v kraji dojíždělo 7 607 osob.

50

Do škol v Karlovarském kraji dojíždělo v roce 2011 celkem 7 607 žáků, studentů a učňů. Saldo dojížďky dosáhlo -3 231 osob. Jelikož v kraji není mnoho vysokých škol, což má značný vliv na dojížďku do kraje z jiných krajů, dojíždí takto pouze 713 osob.


v rámci obce bydliště

muži


muži

do jiného okresu a do zahraničí

Graf 5.6 Vyjíždějící do škol podle pohlaví, typu vyjížďky a času stráveného dojížďkou (ze zjištěných hodnot)

muži

ženy

ženy

ženy 0

10

20

30

40

do 14 minut

50 podíl (%)

15 - 29 minut

60

70

30 - 59 minut

80

90

100

60 a více minut

Tab. 5.2.2 Vyjíždějící do škol podle pohlaví podle okresů Podíl vyjíždějících do škol z obce bydliště z úhrnu studujících (%)1) celkem Kraj celkem

muži

Podíl vyjíždějících denně z úhrnu vyjíždějících do školy z obce (%)

Denně vyjíždějící do školy z obce bydliště

ženy

celkem

muži

ženy

48,8

47,3

50,3

7 227

3 588

Cheb

42,5

41,3

43,7

1 655

Karlovy Vary

50,7

49,1

52,4

2 820

Sokolov

52,6

51,0

54,1

2 752

1 350

celkem

muži

ženy

3 639

66,7

68,5

64,9

818

837

58,7

59,7

57,8

1 420

1 400

66,3

68,7

64,1

1 402

73,0

75,0

71,2

v tom okresy:

1)

se zjištěným místem školy

Intenzita vyjížďky dosáhla 48,8 %.

Intenzitu vyjížďky představuje podíl žáků, studentů a učňů vyjíždějících z obce bydliště na celkovém počtu bydlících studujících. V roce 2011 v kraji vyjíždělo z obce bydliště 48,8 % všech studentů, žáků a učňů. Nejvyšší intenzita vyjížďky byla zaznamenána na Sokolovsku a nejnižší na Chebsku. Při porovnání intenzity vyjížďky mezi muži a ženami zjišťujeme, že ženy vyjížděly více.

Denně vyjíždělo 66,7 % studujících.

Denně vyjíždějící žáci, studenti a učni se podílí na celkové vyjížďce 66,7 %, nejvíce v okrese Sokolov, kde denně vyjíždějící do škol tvořili 73,0 % osob. Rozdíl mezi muži a ženami dosáhl 3,6 procentního bodu ve prospěch mužů.

Tab. 5.2.3 Vyjíždějící do škol podle velikostních skupin obcí Kraj celkem Vyjíždějící do škol z obce bydliště


200 - 499

500 - 999

1 000 - 4 999

5 000 - 19 999

20 000 - 49 999

50 000 a více

10 838

176

1 045

1 296

2 980

2 998

2 343

-


47,0

67,0

72,8

68,8

58,7

39,1

16,9

-


16,7

9,7

12,3

9,0

15,7

20,0

20,3

-

33,9

21,6

13,7

21,2

24,6

37,8

57,9

-

48,8

97,8

92,9

83,0

59,9

43,8

31,3

-

66,7

79,5

84,4

80,1

73,0

61,8

48,6

-

z nich vyjíždí (%):

do jiného kraje Podíl vyjíždějících do škol z obce bydliště z úhrnu studujících (%)1) Podíl vyjíždějících denně z úhrnu vyjíždějících z obce (%) 1)

se zjištěným místem školy


51

Z obce bydliště do škol Z celkového počtu 40 215 žáků, studentů a učňů Karlovarského kraje jich vyjíždí 48,8 % vyjíždí z obce bydliště do škol celkem 48,8 % a z těchto studujících jich denně studujících. vyjíždí 36,8 %. Jelikož nejmenší obce většinou nejsou vybaveny základní či jinou školou, odvíjí se od této skutečnosti i vyjížďka do škol, která je tím vyšší, čím je menší velikostní skupina obcí. V kraji je kolem 5 % ekonomicky aktivních studentů.

Z celkového počtu studentů kraje jich 4,8 % pracuje (1 945 osob). Nejvyšší podíl ekonomicky aktivních studentů, žáků a učňů je ve skupině obcí od 10 000 do 19 999 obyvatel, a to 5,7 % (441 studujících). Ve třech největších městech kraje pracovalo 667 studujících (4,9 % studujících celkem).

5.3. Úhrnná bilance dojížďky do zaměstnání a do škol Nejvíce osob vyjíždí z okresu Sokolov.

Z celkového počtu 40 355 osob vyjíždějících z okresů kraje jich 73,1 % vyjíždí za prací a 26,9 % do škol. Naopak do okresů kraje dojíždí celkem 33 425 osob, a v tom 77,2 % do zaměstnání a 22,8 % do škol. Nejvyšší celková vyjížďka je zaznamenána v okrese Sokolov a nejvyšší dojížďka v okrese Karlovy Vary.

Tab. 5.3.1 Počet vyjíždějících, dojíždějících a saldo dojižďky podle okresů Vyjíždějící z obce do zaměstnání Kraj celkem v tom okresy: Cheb

10 838

celkem 40 355

do zaměstnání 25 818

do škol 7 607

Saldo dojížďky

celkem

do zaměstnání

33 425

-3 699

do škol

celkem

-3 231

-6 930 -2 290

7 826

2 818

10 644

6 441

1 913

8 354

-1 385

-905

Karlovy Vary

10 362

4 251

14 613

11 409

3 697

15 106

1 047

-554

493

Sokolov

11 329

3 769

15 098

7 968

1 997

9 965

-3 361

-1 772

-5 133

Saldo dojížďky je záporné.

52

29 517

do škol


Celkové saldo dojížďky je záporné (-6 930 osob), což představuje vyšší vyjížďku proti dojížďce. Tato tendence je vidět u všech okresů kraje, výjimku tvoří pouze okres Karlovy Vary u dojížďky do zaměstnání, která je vyšší než vyjížďka.


6. Domácnosti 6.1. Struktura domácností Základem je hospodařící domácnost.

Jedním ze základních výsledků sčítání lidu, domů a bytů jsou údaje o počtu a struktuře domácností, které není možno jiným způsobem zjistit. Jsou získány a zpracovány charakteristiky 2 kategorií domácností, a to bytových (soubor osob bydlících v jednom bytě) a hospodařících (soubor společně hospodařících osob v jednom bytě). V naší analýze se zaměříme na hospodařící domácnosti, kde jsme schopni podle příbuzenského nebo jiného vztahu jednotlivých osob určit rodinné a nerodinné domácnosti a domácnosti jednotlivců. Graf 6.1 Struktura hospodařících domácností Karlovarský kraj

Česká republika

5,4%

4,9%

30,7%

32,5%

47,9%

50,0%

1,1%

1,6% 13,0%

12,7% rodinné HD s jednou rodinou - úplnou rodinné HD tvořené více rodinami nerodinné domácnosti vícečlenné

rodinné HD s jednou rodinou - neúplnou nerodinné domácnosti - jednotlivci

pozn: HD = hospodařící domácnosti

Hospodařících domácností bylo sečteno 128 904.

Hospodařících domácností bylo v Karlovarském kraji sečteno 128 904, z toho bylo 58,6 % domácností rodinných. Nerodinné domácnosti tvořily převážně domácnosti jednotlivců (85,0 %).

Tab. 6.1.1 Základní údaje o hospodařících domácnostech v tom Hospodařící domácnosti celkem

Počet domácností Počet domácností (%) Počet členů domácností Průměrný počet členů

V nejmenších obcích je nejvyšší podíl vícečetných domácností.

rodinné domácnosti

nerodinné domácnosti

v tom tvořené celkem

1 rodinou

2 rodinami

v tom 3 a více rodinami

celkem

domácnosti jednotlivců

vícečlenné nerodinné domácnosti 8 032

128 904

75 527

73 917

1 598

12

53 377

45 345

100,0

58,6

97,9

2,1

0,0

41,4

85,0

15,0

288 535

109 558

105 495

4 015

48

29 041

20 981

8 060

2,24

1,45

1,43

2,51

4,00

0,54

0,46

1,00

Při pohledu na hospodařící domácnosti podle počtu členů zjišťujeme, že v kraji převládají jednočlenné domácnosti (35,2 %) a nejvíce se jich nachází ve třech největších městech kraje – v Karlových Varech, Chebu a Sokolově. Domácnosti s 5 a více členy jsou situovány nejčastěji do nejmenších obcí kraje.


53

Tab. 6.1.2 Hospodařící domácnosti podle velikostních skupin obcí a počtu členů v tom obce s počtem obyvatel Kraj celkem Hospodařící domácnosti

do 199

200 - 499

500 - 999

1 000 4 999

5 000 19 999

20 000 49 999

50 000 a více

128 904

966

6 198

7 965

26 974

38 678

48 123

-

1

35,2

30,3

30,3

29,9

32,2

35,6

38,1

-

2

30,7

30,8

28,6

28,5

30,0

31,2

31,5

-

3

17,2

17,3

18,3

18,9

17,9

17,3

16,2

-

4

12,0

13,3

14,8

15,4

13,9

11,4

10,3

-

4,9

8,3

8,0

7,2

5,9

4,5

3,9

-

v tom podle počtu členů (%):

5 a více

Nejvíce domácností jednotlivců je v okresních metropolích.

Podle velikostních skupin obcí jsou největším podílem zastoupeny rodinné domácnosti u obcí od 500 do 999 obyvatel, domácnosti jednotlivců převládají v okresních metropolích. Vícečlenné nerodinné domácnosti se vyskytují podobným podílem u nejmenších a zároveň u největších obcí kraje.

Tab. 6.1.3 Hospodařící domácnosti podle velikostních skupin obcí a typu domácnosti v tom obce s počtem obyvatel Celkem

Hospodařící domácnosti v tom (%):

do 199

200 - 499

500 - 999

1 000 4 999

5 000 19 999

20 000 49 999

128 904

966

6 198

7 965

26 974

38 678

48 123

-

rodinné domácnosti

58,6

62,5

63,6

64,8

62,2

58,5

54,9

-

domácnosti jednotlivců

35,2

30,3

30,3

29,9

32,2

35,6

38,1

-

6,2

7,1

6,1

5,2

5,6

5,9

7,0

-

vícečlenné nerodinné domácnosti

podíl domácností (%)

Graf 6.2 Hospodařící domácnosti bydlící v bytech podle typu domácnosti a podle právního důvodu užívání bytu (ze zjištěných hodnot) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1 úplná rodina (73,9 tis.)

1 neúplná rodina (18,8 tis.)

rodinné HD tvořené 2 a více rodinami (1,6 tis.)

vícečlenné nerodinné domácnosti (8,0 tis.)

rodinné HD tvořené 1 rodinou

ve vlastním domě

54

50 000 a více

v osobním vlastnictví

domácnosti jednotlivců (45,3 tis.)

nerodinné HD

nájemní

družstevní

jiné bezplatné užívání bytu


6.2. Rodinné domácnosti Rodinných domácností Rodinné domácnosti jsou vytvářeny na základě příbuzenských vztahů v rámci bylo sečteno 75 527. jedné hospodařící domácnosti. V Karlovarském kraji bylo sečteno celkem 75 527 rodinných domácností. Při pohledu na rodinné domácnosti ve struktuře velikostních skupin obcí zjišťujeme, že nejmenší podíl úplných rodin se závislými dětmi žije v okresních metropolích, kde zároveň žije nejvíce úplných rodin bez závislých dětí a neúplných rodin se závislými dětmi.

Tab. 6.2.1 Rodinné domácnosti podle velikostních skupin obcí a podle typu domácnosti Kraj celkem Rodinné domácnosti


200 - 499

500 - 999

1 000 4 999

5 000 19 999

20 000 49 999

50 000 a více

75 527

604

3 944

5 165

16 766

22 615

26 433

-

tvořené 1 rodinou

73 917

576

3 809

4 999

16 352

22 196

25 985

-

úplné rodiny

55 093

444

2 977

3 957

12 474

16 447

18 794

-

se závislými dětmi

38,3

38,7

39,2

41,1

39,9

38,1

36,5

-

bez závislých dětí

61,7

61,3

60,8

58,9

60,1

61,9

63,5

-

18 824

132

832

1 042

3 878

5 749

7 191

-


56,2

52,3

49,4

52,9

56,2

56,2

57,4

-


43,8

47,7

50,6

47,1

43,8

43,8

42,6

-

tvořené 2 a více rodinami

1 610

28

135

166

414

419

448

-

v tom:

v tom (%):

neúplné rodiny v tom (%):

Graf 6.3 Struktura rodinných domácností Česká republika

Karlovarský kraj

2,5%

2,1% 14,0%

10,9% 45,0%

45,2% 9,9%

10,9%

31,4%

27,9% 1 RD* - úplná bez závislých dětí 1 RD - neúplná se závislými dětmi

1 RD - úplná se závislými dětmi domácnosti tvořené 2 a více rodinami

1 RD - neúplná bez závislých děti

pozn.: RD = rodinná domácnost

V kraji žije 64,3 % rodinných domácností ve vlastním bytě či domě.

Absolutní většina rodinných domácností žije ve standardních typech bytů. Byty se sníženou kvalitou obývají častěji neúplné rodiny. Podle právního důvodu užívání bytu převažují v Karlovarském kraji byty v osobním vlastnictví a byty ve vlastním domě. Tyto dva druhy bytů převládají u úplných rodin a zvláště u rodin bez závislých dětí. Naopak u neúplných rodin převládají byty v osobním vlastnictví a byty nájemní. Rodinné domácnosti tvořené dvěma a více rodinami žijí převážně ve vlastním domě.


55

Tab. 6.2.2 Rodinné domácnosti bydlící v bytech podle typu domácnosti a podle typu bytu, právního důvodu užívání a velikosti bytu v tom hospodařící domácnosti tvořené 1 rodinou Celkem

úplné rodiny celkem

Rodinné domácnosti bydlící v bytech

neúplné rodiny

s počtem závislých dětí 0

1

2 a více

celkem

2 a více rodinami

s počtem závislých dětí 0

1

2 a více

74 708

54 528

33 603

11 238

9 687

18 578

8 160

7 756

2 662

1 602

94,3

96,2

96,1

94,9

97,8

88,4

90,4

85,2

91,8

98,1

4,0

2,8

2,8

3,7

1,6

7,8

6,4

9,9

5,6

1,2

ve vlastním domě

29,2

32,1

31,9

30,3

35,0

18,5

22,9

14,3

17,6

53,3


35,1

35,9

37,7

34,6

31,4

33,8

36,7

32,2

29,9

21,3

1,5

1,6

1,6

1,6

1,9

1,2

1,2

1,2

1,3

1,2

22,9

20,8

19,7

22,0

23,5

29,6

25,2

31,5

37,4

17,2

4,6

4,6

4,3

5,2

5,0

4,6

4,4

4,8

4,7

3,4

1

2,6

2,2

2,3

2,0

1,8

4,0

3,8

4,5

3,3

1,9

2

9,5

8,2

9,1

8,0

5,5

13,6

12,1

15,0

13,6

4,9

3

29,7

29,7

31,6

28,0

25,2

30,6

31,8

29,9

29,3

20,9

4

29,2

31,2

30,8

31,0

32,7

23,7

25,5

21,0

26,0

27,0

5 a více

21,9

23,8

21,3

24,5

31,6

14,5

16,0

12,1

17,1

41,7

z toho podle typu bytu (%): byty standardní byty se sníženou kvalitou z toho podle právního důvodu užívání bytu (%):

jiné bezplatné užívání bytu nájemní družstevní z toho podle počtu obytných místností bytu (%):

V čele dvou třetin rodinných domácností je ekonomicky aktivní osoba.

Osoba v čele domácnosti je ekonomicky aktivní celkem u 66,4 % domácností tvořených jednou rodinou. Tento podíl je přitom o něco vyšší u domácností tvořených úplnou rodinou než u domácností tvořených rodinou neúplnou. Vyšší ekonomickou aktivitu vykazují rodiny se závislými dětmi, a to jak u úplných, tak i u neúplných rodin.

Tab. 6.2.3 Domácnosti tvořené 1 rodinou podle typu rodiny a ekonomické aktivity osoby v čele domácnosti v tom úplné rodiny Celkem celkem

Domácnosti tvořené 1 rodinou v tom ekonomická aktivita osoby v čele domácnosti (%): ekonomicky aktivní

neúplné rodiny

v tom bez závislých dětí

v tom se závislými dětmi

celkem



73 917

55 093

34 015

21 078

18 824

8 252

10 572

66,4

67,7

52,1

92,9

62,4

48,3

73,5

91,9

93,5

92,6

94,3

86,6

88,6

85,6

8,1

6,5

7,4

5,7

13,4

11,4

14,4

27,8

28,0

43,4

3,1

27,1

43,9

13,9

5,9

4,3

4,4

4,0

10,5

7,8

12,6

v tom: zaměstnaná nezaměstnaná ekonomicky neaktivní ekonomická aktivita nezjištěna

Vysoká nezaměstnanost v neúplných rodinách se závislými dětmi.

56

Nezaměstnaná osoba je v čele 8,1 % rodinných domácností v kraji. Nejvyšší nezaměstnanost (14,4 %) vykazují neúplné rodiny se závislými dětmi, kdy trh práce bývá vůči těmto rodinám diskriminující.


Tab. 6.2.4 Domácnosti tvořené 1 úplnou rodinou - manželské páry a faktická manželství bydlící v bytech podle právního důvodu užívání bytu a ekonomické aktivity osoby v čele domácnosti z toho podle právního důvodu užívání bytu (%) Celkem

Domácnosti tvořené 1 úplnou rodinou manželské páry a faktická manželství bydlící v bytech

jiné bezplatné užívání

ve vlastním domě


54 379

32,1

35,9

1,6

20,8

4,6

34 524

34,3

35,2

1,4

20,0

5,1

nájemní

družstevní

v tom podle ekonomické aktivity osoby v čele domácnosti: zaměstnaní v tom podle postavení v zaměstnání: zaměstnanci

25 380

30,9

37,6

1,4

20,9

5,7

zaměstnavatelé

1 975

56,2

21,9

1,4

12,5

2,0


5 556

42,2

29,9

1,6

18,1

3,4

ostatní vč. nezjištěno

1 613

34,0

32,1

0,9

22,3

4,5

nezaměstnaní ekonomicky neaktivní ekonomická aktivita nezjištěna

Zaměstnanci tvoří 73,5 % domácností s 1 úplnou rodinou.

2 358

23,9

28,5

1,7

36,3

3,8

15 184

30,2

40,2

2,3

19,3

3,8

2 313

21,3

25,8

0,8

26,4

3,0

Při zkoumání manželských párů a faktických manželství (které tvoří 1 úplnou rodinu) podle ekonomické aktivity osoby v čele domácnosti zjišťujeme, že v 63,5 % těchto domácností stojí v čele zaměstnaná osoba a podle postavení v zaměstnání jsou to převážně zaměstnanci (73,5 %). Pokud se na tyto domácnosti díváme z hlediska právního užívání bytu, převažují byty v osobním vlastnictví. U skupin zaměstnavatelů a osob pracujících na vlastní účet převažují byty ve vlastních domech.

Tab. 6.2.5 Domácnosti tvořené 1 úplnou rodinou - faktická manželství podle věku ženy, počtu závislých dětí a rodinného stavu partnerů Celkem počet Faktická manželství

z toho podle věku ženy (%) %

15 - 24

25 - 34

8 044

100,0

9,8

34,6


4 196

52,2

12,7

1 dítě

2 396

29,8

8,0

2 děti

1 205

15,0

247

35 - 39

40 - 49

50 a více

15,5

17,9

22,2

24,2

6,0

16,9

40,2

46,5

20,3

21,3

3,9

4,6

45,7

33,4

15,8

0,5

3,1

1,2

42,9

42,5

13,0

0,4

3 221

40,0

8,7

57,4

21,8

9,8

2,3

31

0,4

9,7

38,7

29,0

16,1

6,5

1 027

12,8

3,8

27,4

21,7

27,4

19,8 25,9

v tom podle počtu závislých dětí:

3 a více dětí z toho podle rodinného stavu: muž i žena svobodní muž svobodný, žena vdaná muž svobodný, žena rozvedená nebo ovdovělá muž ženatý, žena svobodná muž ženatý, žena vdaná muž ženatý, žena rozvedená nebo ovdovělá muž rozvedený nebo ovdovělý, žena svobodná muž rozvedený nebo ovdovělý, žena vdaná muž i žena rozvedení nebo ovdovělí

54

0,7

-

22,2

18,5

33,3

431

5,4

-

9,3

15,5

30,4

44,8

75

0,9

-

5,3

10,7

32,0

52,0

837

10,4

0,1

14,2

24,5

38,1

23,1

66

0,8

-

13,6

10,6

28,8

47,0

2 300

28,6

-

2,2

7,7

29,3

60,8


57

Faktických manželství je v kraji 14,6 %.

Faktickým manželstvím se rozumí vztah druha a družky. Z celkového počtu 55 093 úplných rodin tvořených 1 rodinou (kam se vztah druha a družky také počítá) máme v kraji ke dni sčítání v roce 2011 celkem 8 044 faktických manželství, což činí 14,6 %. Největší podíl zaujímají bezdětná faktická manželství (52,2 %) a pokud se týká věku ženy, pak se jedná o ženy starší padesáti let.

Převažují svobodní – 40,0 %.

Podle rodinného stavu převažují muž i žena svobodní (40,0 %), u žen ve věku převážně 25–34 let. Další velkou skupinou jsou muž i žena rozvedení nebo ovdovělí (28,6 %) a ženy převládajícího věku nad 50 let.

Graf 6.4 Struktura domácností tvořených 1 rodinou podle počtu závislých dětí neúplné rodiny

úplné rodiny 15,1%

2,6%

12,0%

2,4% 43,8%

bez závislých dětí 1 závislé dítě 2 závislé děti

61,7%

3 a více závislých dětí

20,6%

41,8%

Tab. 6.2.6 Domácnosti tvořené 1 neúplnou rodinou podle počtu závislých dětí a ekonomické aktivity osoby v čele domácnosti V čele muž

v tom s počtem závislých dětí

v tom s počtem závislých dětí

0

1

3 568

1 734

1 451

383

2 066

865

946

1 435

611

129

47


367

150

178

39

642

215

338

89


135

57

51

27

635

234

308

93

Neúplné rodiny v tom podle ekonomické aktivity osoby v čele domácnosti: zaměstnaní

2 a více

V čele žena

0

1

2 a více

15 256

6 518

6 424

2 314

255

8 117

2 666

4 026

1 425

650

174

6 673

2 172

3 298

1 203

67

15

167

45

82

40

v tom podle postavení v zaměstnání: zaměstnanci zaměstnavatelé

nezaměstnaní

282

112

127

43

1 289

342

681

266

ekonomicky neaktivní

776

591

158

27

4 317

3 030

860

427

ekonomická aktivita nezjištěna

444

166

220

58

1 533

480

857

196

Převládají neúplné rodiny bez závislých dětí.

V čele neúplných rodin stojí převážně ženy (81,0 %), převládají rodiny bez závislých dětí a to bez ohledu na to, zda je v čele rodiny žena či muž. Podle ekonomické aktivity osoby v čele domácnosti je nejvíce zastoupena kategorie zaměstnanců. Další velkou skupinou jsou ekonomicky neaktivní, a to u mužů v čele domácnosti činí 21,7 % a u žen 28,3 %.

6.3. Nerodinné domácnosti Nerodinných domácností je 41,4 %.

58

Mezi nerodinné domácnosti patří domácnosti jednotlivců a vícečlenné nerodinné domácnosti, které se skládají ze dvou a více osob příbuzných i nepříbuzných, společně hospodařících, ale netvořících rodinnou domácnost. Z celkového počtu hospodařících domácností činí podíl nerodinných domácností 41,4 %.


Graf 6.5 Struktura nerodinných domácností podle typu hospodařící domácnosti

Česká republika

Karlovarský kraj

12,0%

14,2%

1,1%

domácnosti jednotlivců - mužů

0,9% 39,4%

38,9%

domácnosti jednotlivců - žen domácnosti prarodičů s vnoučaty ostatní nerodinné domácnosti 47,9%

45,6%

Tab. 6.3.1 Nerodinné domácnosti podle velikostních skupin obcí a typu domácnosti Kraj celkem Nerodinné domácnosti


200 - 499

500 - 999

1 000 4 999

5 000 19 999

20 000 49 999

50 000 a více

53 377

362

2 254

2 800

10 208

16 063

21 690

-

45 345

293

1 876

2 384

8 698

13 776

18 318

-

v tom: domácnosti jednotlivců z toho ženy (%) vícečlenné nerodinné domácnosti z toho domácnosti prarodičů s vnoučaty (%)

Čím větší obce, tím větší podíl domácností jednotlivců.

53,6

43,0

43,4

45,4

51,8

55,4

55,4

-

8 032

69

378

416

1 510

2 287

3 372

-

5,9

11,6

6,9

9,1

5,8

6,6

4,9

-

Podíl domácností jednotlivců a z toho žen roste se zvětšující se velikostní skupinou obce (kromě okresních metropolí). Opačný trend vykazují vícečlenné nerodinné domácnosti. Nejvyšší podíl domácností jednotlivců (85,8 %) je zaznamenán v obcích od 5 000 do 19 999 obyvatel. Graf 6.6 Domácnosti jednotlivců podle pohlaví a věku

muži

ženy

0

2

4 15 - 29 let

6

8 30 - 39 let

10

12 14 domácnosti (tis.)

40 - 59 let

60 a více let

16

18

20

22

24

26

věk nezjištěn


59

Tab. 6.3.2 Domácnosti jednotlivců podle pohlaví, rodinného stavu, ekonomické aktivity a věku Muži celkem Domácnosti jednotlivců

z toho rodinný stav (%) svobodní

21 025

ženatí

41,3

15,3

Ženy celkem

rozvedení

ovdovělí

33,2

9,6

24 320

z toho rodinný stav (%) svobodné 20,4

vdané

rozvedené ovdovělé

10,5

28,7

40,1

11,6

v tom podle ekonomické aktivity: zaměstnaní

10 628

47,9

14,0

35,6

2,5

7 602

37,4

13,3

37,6

nezaměstnaní

1 755

56,6

8,4

33,2

1,6

996

42,8

14,0

35,9

7,3

nepracující důchodci ostatní ekonomicky neaktivní

4 837

12,9

18,4

36,3

32,3

13 269

4,1

6,9

24,4

64,5

580

80,0

6,2

12,1

1,4

666

67,4

16,7

11,0

4,8

nezjištěno

3 225

46,7

20,0

24,8

5,1

1 787

39,5

21,0

25,4

11,9

do 29 let

3 067

93,4

3,8

2,2

0,1

2 457

89,9

6,7

3,0

0,1

30 - 49 let

7 742

52,4

14,7

32,1

0,3

3 878

41,5

19,2

37,0

2,1

50 - 64 let

6 062

19,3

19,7

53,6

7,1

6 694

7,5

16,8

50,0

25,5

65 - 74 let

2 223

9,2

22,2

40,1

28,2

5 361

4,2

6,7

26,7

62,3

75 let a více

1 551

4,8

16,2

18,0

60,9

5 596

2,4

2,8

12,4

82,3

380

83,2

3,9

3,2

0,5

334

88,0

3,0

1,5

2,4

v tom podle věku:

nezjištěný věk

Ženy tvoří 53,6 % domácností jednotlivců.

Z celkového počtu domácností jednotlivců tvoří domácnosti žen 53,6 %. Podle rodinného stavu je nejvíce svobodných mužů (41,3 %) a ovdovělých žen (40,1 %). Při pohledu na ekonomickou aktivitu převažují zaměstnaní muži ve věku 30–49 let, u žen jsou to nepracující důchodkyně ve věku 50–64 let.

Tab. 6.3.3 Domácnosti jednotlivců bydlící v bytech podle právního důvodu užívání bytu a podle ekonomické aktivity a postavení v zaměstnání obyvatel bytu Bydlící samostatně v bytě Domácnosti jednotlivců

z toho podle právního důvodu užívání bytu (%) ve vlastním domě


nájemní

družstevní

Bydlící v bytě s dalšími HD

37 986

11,8

36,7

28,0

4,0

6 066

15 115

12,0

38,9

27,6

5,0

2 600

v tom ekonomická aktivita: zaměstnaní v tom podle postavení v zaměstnání: zaměstnanci zaměstnavatelé

10,1

41,0

28,5

5,3

1 880

562

28,3

29,2

20,3

2,5

94

pracující na vlastní účet

1 860

18,9

33,2

23,9

4,0

383


1 112

11,6

31,9

27,7

4,6

243

nezaměstnaní ekonomicky neaktivní nezjištěná ekonomická aktivita

V kraji je 45,7 % domácností jednotlivců ekonomicky neaktivních.

60

11 581

2 159

9,3

29,6

33,0

4,2

486

17 378

13,0

39,6

29,7

3,6

1 656

3 334

5,9

15,9

17,6

2,1

1 324

Z celkového počtu 37 986 domácností jednotlivců jich je 45,7 % ekonomicky neaktivních a bydlí převážně v bytech v osobním vlastnictví (39,6 %). Celkem 16,0 % domácností jednotlivců bydlí v bytě s dalšími hospodařícími domácnostmi.


Tab. 6.3.4 Vícečlenné nerodinné domácnosti podle počtu členů a počtu ekonomicky aktivních osob Průměrný počet členů domácnosti

v tom s počtem členů (%) Celkem 2 Vícečlenné nerodinné domácnosti

3

4

5 a více

celkem

z toho s vlastním příjmem

8 032

68,5

18,3

7,4

5,8

2,60

1,25

0

2 897

73,6

15,7

6,2

4,5

2,50

0,62

1

2 806

72,7

17,9

6,3

3,1

2,44

1,27

2

1 955

67,9

19,9

7,1

5,1

2,54

1,78

3

261

x

47,1

26,1

26,8

4,13

2,63

4 a více

113

x

x

28,3

71,7

6,67

4,18

v tom s počtem ekonomicky aktivních osob:

Průměrný počet členů vícečlenných nerodinných domácností činí 2,60.

Z celkového počtu hospodařících domácností činí podíl vícečlenných nerodinných domácností celkem 6,2 %. U vícečlenných nerodinných domácností převládají domácnosti se 2 členy (68,5 %). Průměrný počet členů domácností činí 2,60 a z toho skoro polovina má vlastní příjem.

Většina domácností vybavených osobním počítačem je připojena na internet.

Zhruba polovina bytových domácností v kraji je vybavena osobním počítačem. Nejvyšší podíl domácností vybavených osobním počítačem byl v SO ORP Sokolov (52,2 %), nejnižší naopak v SO ORP Aš (46,5 %). Ve všech správních obvodech obcí s rozšířenou působností v kraji přitom bylo více než 90 % domácností s osobním počítačem připojeno na internet.


61

7. Domy a byty 7.1. Charakteristika domovního fondu V kraji bylo sečteno 44 979 domů.

V době sčítání bylo sečteno na území kraje 44 979 domů sloužících nebo určených k bydlení, obydlených domů z toho bylo 88,6 %. Z celkového počtu obydlených domů jich bylo 73,0 % v rodinných domech a 23,6 % v bytových domech. Podle velikostních skupin obcí se nejvíce rodinných domů nachází v obcích s 1 000 až 4 999 obyvateli, kde tvoří 79,9 % celkového počtu domů. Nejméně jich je v obcích do 199 obyvatel, kde ale tvoří 92,3 % všech domů. Bytové domy převládají ve třech největších městech kraje.

Tab. 7.1.1 Domovní fond podle velikostních skupin obcí v tom obydlené Domy celkem celkem


neobydlené

v tom rodinné domy počet

%

bytové domy počet

celkem

ostatní budovy

%

počet

%

%

44 979

39 845

29 092

100,0

9 417

100,0

1 336

100,0

5 134

100,0

881

689

636

2,2

31

0,3

22

1,6

192

3,7

200 - 499

4 959

4 021

3 689

12,7

218

2,3

114

8,5

938

18,3

500 - 999

5 844

4 990

4 449

15,3

392

4,2

149

11,2

854

16,6

1 000 - 4 999

12 586

11 007

8 791

30,2

1 926

20,5

290

21,7

1 579

30,8

5 000 - 19 999

11 039

10 087

6 819

23,4

2 899

30,8

369

27,6

952

18,5

20 000 - 49 999

9 670

9 051

4 708

16,2

3 951

42,0

392

29,3

619

12,1

-

-

-

x

-

x

-

x

-

x

do 199

50 000 a více

Graf 7.1 Obydlené rodinné domy a osoby bydlící v rodinných domech podle velikostních skupin obcí 100 90 80 podíl (%)

70 60 50 40 30 20 10 0 do 199

200 - 499

500 - 999

1 000 - 4 999

5 000 19 999

20 000 49 999

obce podle počtu obyvatel podíl rodinných domů z celkového počtu obydlených domů

Neobydlených domů bylo 11,4 %.

62

podíl osob bydlících v rodinných domech z celkového počtu bydlících obyvatel

Neobydlených domů bylo zjištěno 5 134, což představuje 11,4 % z celkového domovního fondu. Nejvíce neobydlených domů se nacházelo v obcích s 1 000 až 4 999 obyvateli.


Graf 7.2 Podíl neobydlených domů s byty sloužících k rekreaci z celkového počtu neobydlených domů podle velikostních skupin obcí 39,3


do 199

46,1

200 - 499 32,6

500 - 999 29,0

1 000 - 4 999 19,5

5 000 - 19 999 4,1

20 000 - 49 999 0

10

20

30

40 podíl (%)

50

60

70

80

Tab. 7.1.2 Neobydlené domy s byty podle druhu a podle důvodu neobydlenosti v tom

Celkem počet Neobydlené domy s byty

rodinné domy %

5 086

počet

100,0

bytové domy

%

4 661

počet

ostatní budovy

%

počet

%

100,0

199

100,0

226

100,0 2,7

z toho z důvodu: změna uživatele

166

3,3

157

3,4

3

1,5

6

slouží k rekreaci

1 446

28,4

1 446

31,0

-

-

-

-

přestavba domu

298

5,9

273

5,9

18

9,0

7

3,1

dosud neobydlen po kolaudaci

35

0,7

31

0,7

3

1,5

1

0,4

pozůstalostní nebo soudní řízení

52

1,0

51

1,1

-

-

1

0,4

411

8,1

373

8,0

26

13,1

12

5,3

2 458

48,3

2 150

46,1

134

67,3

174

77,0

nezpůsobilý k bydlení jiný důvod

K rekreaci je využíváno Nejčastějším důvodem neobydlenosti domů je užívání domu jako objektu 28,4 % neobydlených rekreace (28,4 %). Mezi další důvody patří nezpůsobilost k bydlení a přestavba domů. domu. Vysoký údaj u jiného důvodu je způsoben započtením nezjištěných důvodů. Tab. 7.1.3 Obydlené domy s byty podle stáří a druhu domu z toho domy podle období výstavby nebo rekonstrukce Celkem

1919 a dříve

1920 - 1945

1946 - 1960

1961 - 1970

1971 - 1980

1981 - 1990

1991 - 2000

2001 - 2011

Průměrné stáří domů v letech

Obydlené domy s byty

39 789

7 290

9 743

3 021

2 740

3 491

3 443

4 178

4 368

58,6

Obydlené domy s byty (%)

100,0

18,3

24,5

7,6

6,9

8,8

8,7

10,5

11,0

x 58,1

v tom: rodinné domy

29 092

5 398

8 258

1 331

940

2 289

2 660

3 586

3 887

rodinné domy (%)

100,0

18,6

28,4

4,6

3,2

7,9

9,1

12,3

13,4

x

bytové domy

9 417

1 681

1 376

1 632

1 760

1 148

730

479

397

59,7

bytové domy (%)

100,0

17,9

14,6

17,3

18,7

12,2

7,8

5,1

4,2

x

ostatní budovy

1 280

211

109

58

40

54

53

113

84

61,7

ostatní budovy (%)

100,0

16,5

8,5

4,5

3,1

4,2

4,1

8,8

6,6

x


63

64


Průměrné stáří domů v kraji je 58,6 roku.

V Karlovarském kraji je nejvíce domů z období výstavby mezi roky 1920–1945, a to převážně rodinných domů. Bytových domů bylo postaveno nejvíce v období mezi roky 1961–1970, kdy zaznamenáváme hlavně rozvoj výstavby panelových domů. Průměrné stáří domů je v kraji 58,6 roku. Při zkoumání průměrného stáří domů v jednotlivých správních obvodech obcí s rozšířenou působností zjišťujeme, že nejstarší domy se nacházejí v SO ORP Kraslice (68,4 roku), nejmladší pak v SO ORP Cheb (54,8 roku) a SO ORP Sokolov (54,9 roku), což zřejmě souvisí s rozsáhlou výstavbou panelových sídlišť v sedmdesátých letech v těchto dvou správních obvodech.

Tab. 7.1.4 Obydlené domy s byty podle druhu domu, stáří a vlastníka domu Z celku podíl domů podle období výstavby nebo rekonstrukce (%)

z toho Celkem

rodinné domy

39 789

29 092

9 417

18,3

24,5

23,3

8,7

10,5

11,0

3,8

28 781

26 838

1 698

19,5

28,6

15,7

9,0

12,6

13,4

1,3

1 834

352

1 234

27,3

17,1

35,9

5,9

8,9

3,9

0,9

bytové družstvo

552

11

538

1,4

1,6

44,4

40,9

5,4

5,8

0,4

jiná právnická osoba spoluvlastnictví vlastníků bytů

673

241

234

24,4

16,3

30,9

7,7

10,1

9,5

1,0

5 882

1 024

4 839

13,6

15,3

55,3

6,7

3,6

4,4

1,1

kombinace vlastníků

634

131

492

13,9

17,5

42,3

9,0

6,2

10,3

0,9

1 433

495

382

8,5

5,0

8,0

1,3

2,9

0,3

74,0

Obydlené domy s byty

bytové domy

1919 a dříve

1920 - 1945

1946 - 1980

1981 - 1990

1991 - 2000

2001 - 2011

nezjištěno

v tom podle vlastníka domu: fyzická osoba obec, stát

nezjištěno

Graf 7.3 Obydlené domy podle vlastnictví Karlovarský kraj

Česká republika

14,8%

4,7% 1,4% 1,7% 1,6%

72,2%

7,6% 83,3%

3,6%

fyzická osoba obec, stát jiná právnická osoba nezjištěno

Fyzické osoby vlastní 72,3 % domů.

2,7% 1,8% 1,3% 1,2% 2,1%

spoluvlastnictví vlastníků bytů (jednotek) bytové družstvo kombinace vlastníků

Při pohledu na vlastníky domů zjišťujeme, že největší podíl domů (72,3 %) vlastní fyzické osoby. Další velkou skupinou je spoluvlastnictví vlastníků bytů (14,8 %). Stát a obce vlastní již jen 4,6 % domů. Fyzické osoby vlastní domy převážně z období výstavby 1920–1945, u ostatních vlastníků to jsou budovy z let 1946–1980.


65

Tab. 7.1.5 Obydlené domy podle materiálu nosných zdí a stáří domů a podle velikostních skupin obcí z toho podíl domů (%) podle Obydlené domy

materiálu nosných zdí

Průměrné stáří domů v letech

období výstavby nebo rekonstrukce

kámen, cihly, tvárnice

stěnové panely

1919 a dříve

1920 - 1970

1971 - 1980

1981 - 1990

1991 - 2000

2001 - 2011

rodinné domy

39 845

82,1

9,9

18,3

39,0

8,8

8,6

10,5

11,0

58,1

59,7

689

85,5

4,9

24,5

31,9

6,0

7,3

11,3

12,8

62,3

68,5

200 - 499

4 021

83,2

6,2

21,5

35,6

7,8

9,4

10,2

11,9

60,7

55,4

500 - 999

4 990

89,3

3,4

21,7

31,9

6,8

8,5

11,6

15,9

57,1

66,9

1 000 - 4 999

11 007

83,2

8,5

18,6

40,1

7,6

8,4

11,3

10,6

59,9

55,7

5 000 - 19 999

10 087

80,3

11,9

17,1

42,0

8,6

8,8

10,1

9,7

59,4

56,3

20 000 - 49 999

9 051

78,2

15,0

15,6

40,2

12,2

8,6

9,5

9,6

51,3

63,7

-

-

-

-

-

-

-

-

-

x

x

Kraj celkem v tom obce s počtem obyvatel: do 199

50 000 a více

Nosné zdi domů jsou převážně z kamene, cihel a tvárnic.

bytové domy

Nejčastěji používaným materiálem nosných zdí domů v Karlovarském kraji jsou kámen, cihly a tvárnice. Průměrné stáří rodinných domů je nižší proti bytovým domům o 1,6 roku. U průměrného stáří domů existují rozdíly mezi velikostními skupinami obcí, nejstarší rodinné i bytové domy jsou v nejmenších obcích kraje.

7.2. Charakteristika bytového fondu V kraji bylo 135 091 bytů.

V Karlovarském kraji bylo ke dni sčítání celkem 135 091 bytů, z toho jich bylo obydlených 88,4 %. Podle velikostních skupin obcí jsou byty v rodinných domech převážně v menších obcích a výstavba rodinných domů roste zvláště v obcích blízko velkých měst. Naopak byty v bytových domech se nachází hlavně ve velkých městech kraje, ale u této kategorie výstavby dochází k postupné redukci.

Tab. 7.2.1 Bytový fond podle velikostních skupin obcí v tom obydlené byty Byty celkem


z toho (%) celkem

135 091

z toho (%)

v rodinných domech

v bytových domech

119 403

28,1

70,3

celkem

Podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů (%)

v rodinných domech

v bytových domech

15 688

43,8

52,6

11,6

do 199

1 088

832

80,8

16,5

256

82,8

13,3

23,5

200 - 499

6 720

5 387

74,3

22,4

1 333

84,4

13,0

19,8

500 - 999

8 633

7 131

69,2

28,2

1 502

73,0

21,6

17,4

1 000 - 4 999

28 619

24 897

39,7

58,3

3 722

55,8

39,3

13,0

5 000 - 19 999

40 331

36 306

22,4

76,1

4 025

36,0

61,2

10,0

20 000 - 49 999

49 700

44 850

13,1

85,6

4 850

19,0

78,2

9,8

-

-

x

x

-

x

x

x

50 000 a více

66

neobydlené byty


Druhý nejnižší podíl obydlených bytů v rodinných domech (28,1 %).

Karlovarský kraj vykazuje druhý nejnižší podíl obydlených bytů v rodinných domech (28,1 %) po Hlavním městě Praze, ve srovnání s celorepublikovým průměrem je tento podíl nižší o 15,7 procentního bodu. Je také jediným krajem České republiky, kde podíl obydlených bytů v rodinných domech nedosahuje 50 % ani v jednom ze svých okresů.

Graf 7.4 Obydlené byty podle typu a velikostních skupin obcí (ze zjištěných hodnot)


standardní byty

byty se sníženou kvalitou

do 199 200 - 499 500 - 999 1 000 - 4 999 5 000 - 19 999 20 000 - 49 999 0

10

Neobydlených bytů bylo 11,6 %.

20

30

40

50 podíl (%)

60

70

80

90

100

Neobydlených bytů bylo zjištěno 15 688, což představuje 11,6 % z celkového bytového fondu. Největší podíly neobydlených bytů se nacházely v nejmenších obcích kraje. Při porovnání jednotlivých správních obvodů obcí s rozšířenou působností vykazuje největší podíl neobydlených bytů SO ORP Kraslice (15,3 %).


67

Tab. 7.2.2 Neobydlené byty podle druhu domu a důvodu neobydlenosti Z celku neobydlené byty v obydlených domech

v tom Celkem

počet Neobydlené byty

15 688

% 100,0

v obydlených domech

v neobydlených domech

počet

počet

9 519

% 100,0

6 169

% 100,0

rodinných počet 1 900

bytových

% 100,0

počet 7 288

% 100,0

z toho z důvodu: změna uživatele

592

3,8

370

3,9

222

3,6

25

1,3

339

4,7

slouží k rekreaci

1 645

10,5

190

2,0

1 455

23,6

52

2,7

138

1,9

přestavba bytu

793

5,1

437

4,6

356

5,8

98

5,2

339

4,7

dosud neobydlen po kolaudaci pozůstalostní nebo soudní řízení

131

0,8

89

0,9

42

0,7

12

0,6

76

1,0

128

0,8

78

0,8

50

0,8

13

0,7

65

0,9

nezpůsobilý k bydlení

822

5,2

265

2,8

557

9,0

33

1,7

231

3,2

8 575

54,7

5 897

61,9

2 678

43,4

1 214

63,9

4 455

61,1

jiný důvod

68


K rekreaci je využíváno Nejčastějšími důvody neobydlenosti bytů jsou užívání bytu jako objektu 10,5 % neobydlených rekreace (10,5 %). Mezi další důvody patří nezpůsobilost k bydlení a přestavba bytů. bytu. Vysoký údaj u jiného důvodu je způsoben započtením nezjištěných důvodů.

Tab. 7.2.3 Obydlené byty podle druhu domu a vlastnictví domu v tom

Celkem

Obydlené byty

v rodinných domech

v bytových domech

počet

počet

počet

%

%

119 403

100,0

33 519

100,0

83 906

%

v ostatních budovách počet

%

100,0

1 978

100,0

v tom podle vlastníka domu: fyzická osoba

39 293

32,9

30 881

92,1

8 102

9,7

310

15,7

obec, stát

12 310

10,3

408

1,2

11 266

13,4

636

32,2

bytové družstvo

7 946

6,7

13

0,0

7 930

9,5

3

0,2

jiná právnická osoba spoluvlastnictví vlastníků bytů

2 183

1,8

298

0,9

1 511

1,8

374

18,9

48 333

40,5

1 149

3,4

47 154

56,2

30

1,5

kombinace vlastníků

5 408

4,5

188

0,6

5 205

6,2

15

0,8

nezjištěno

3 930

3,3

582

1,7

2 738

3,3

610

30,8

Celkem 40,5 % bytů je ve spoluvlastnictví vlastníků.

Při pohledu na vlastníky bytů zjišťujeme, že největší podíl bytů (40,5 %) je ve spoluvlastnictví vlastníků bytů. Další velkou skupinou bytů (32,9 %) jsou byty ve vlastnictví fyzických osob. Stát a obce vlastní jen 10,3 % bytů.


69

Tab. 7.2.4 Obydlené byty podle druhu domu a právního důvodu užívání bytu v tom

Celkem

Obydlené byty v tom podle právního důvodu užívání bytu:

v rodinných domech počet

v bytových domech

počet

%

%

počet

119 403

100,0

33 519

100,0

v ostatních budovách

%

83 906

počet

%

100,0

1 978

100,0

ve vlastním domě

26 776

22,4

25 663

76,6

970

1,2

143

7,2


41 850

35,0

12

0,0

41 813

49,8

25

1,3

jiné bezplatné užívání nájemní družstevní jiný důvod užívání bytu nezjištěno

V soukromém vlastnictví je 57,4 % bytů.

2 130

1,8

1 831

5,5

277

0,3

22

1,1

29 431

24,6

1 893

5,6

26 574

31,7

964

48,7

5 112

4,3

5

0,0

5 105

6,1

2

0,1

1 759

1,5

485

1,4

1 213

1,4

61

3,1

12 345

10,3

3 630

10,8

7 954

9,5

761

38,5

Podle právního důvodu užívání bytu je v osobním vlastnictví (vč. bytů ve vlastním domě) celkem 57,4 % bytů, jedná se převážně o byty v rodinných a bytových domech. Další skupinou jsou byty nájemní, a ty jsou situovány hlavně v bytových domech a ostatních budovách.

Graf 7.5 Obydlené byty podle právního důvodu užívání bytu (ze zjištěných hodnot) 4,8% 1,6% ve vlastním domě

25,0% 10,2%

27,5%

1,2%

v osobním vlastnictví jiné bezplatné užívání

38,8%

24,3%

Česká Republika 3,7%

nájemní Karlovarský kraj družstevní

21,8%

2,0% jiný důvod 39,1%

Tab. 7.2.5 Obydlené byty podle stáří a druhu domu z toho v domech podle období výstavby nebo rekonstrukce Celkem

Obydlené byty Obydlené byty (%)

1919 a dříve

1920 - 1945

1946 - 1960

1961 - 1970

1971 - 1980

1981 - 1990

1991 - 2000

2001 - 2011

119 403

14 337

16 793

13 639

22 517

18 210

14 443

8 512

7 840

100,0

12,0

14,1

11,4

18,9

15,3

12,1

7,1

6,6

33 519

6 321

9 768

1 506

1 057

2 708

3 076

4 087

4 175

100,0

18,9

29,1

4,5

3,2

8,1

9,2

12,2

12,5

83 906

7 714

6 878

12 009

21 349

15 424

11 182

4 163

3 490

v tom: v rodinných domech v rodinných domech (%) v bytových domech

70

v bytových domech (%)

100,0

9,2

8,2

14,3

25,4

18,4

13,3

5,0

4,2


1 978

302

147

124

111

78

185

262

175

v ostatních budovách (%)

100,0

15,3

7,4

6,3

5,6

3,9

9,4

13,2

8,8


Roste počet bytů v rodinných domech.

Z tabulky Obydlené byty podle stáří a druhu domu je jasně vidět posun v koncepcích bytové výstavby. Nejstarší byty v kraji byly v rodinných domech, od šedesátých do osmdesátých let 20. století nastal boom výstavby panelových domů a od devadesátých let opět začíná rozvoj výstavby rodinných domů. Největší podíl bytů v rodinných domech byl postaven v letech 1920–1945, u bytů v bytových domech spadá nejrozsáhlejší výstavba mezi roky 1961–1970.

Tab. 7.2.6 Obydlené byty podle stáří a druhu domu a podle velikosti bytu z toho v domech podle období výstavby nebo rekonstrukce Celkem

1919 a dříve

1920 - 1945

1946 - 1960

1961 - 1970

1971 - 1980

1981 - 1990

1991 - 2000

2001 - 2011

Rodinné domy Obydlené byty z toho s počtem obytných místností s plochou 8 m2 a více (%):

33 519

6 321

9 768

1 506

1 057

2 708

3 076

4 087

4 175

1

1,7

2,4

1,7

2,5

1,1

1,3

1,8

1,5

1,2

2

4,6

6,4

4,8

6,1

3,5

4,6

3,3

4,0

3,0

3

16,6

19,7

20,5

26,7

23,0

15,2

12,2

11,5

8,3

32,3

4

25,8

27,6

29,1

31,3

5 a více

41,1

34,7

35,9

25,6 31,3 Bytové domy

83 906

7 714

6 878

Obydlené byty z toho s počtem obytných místností s plochou 8 m2 a více (%):

12 009

21 349

30,1

25,6

20,8

17,5

41,8

49,3

51,3

59,7

15 424

11 182

4 163

3 490

1

6,0

5,6

4,9

3,8

5,5

5,4

6,9

14,7

8,2

2

17,2

16,7

17,9

14,0

16,3

18,9

18,7

19,4

17,9

3

34,9

28,1

29,6

52,1

39,1

35,8

20,9

22,8

31,2

4

23,1

19,6

21,7

16,9

24,3

24,2

33,0

20,4

18,2

6,4

8,7

9,6

3,4

4,2

6,3

10,0

8,6

6,8

5 a více

Byty v rodinných domech se zvětšují.

Podle počtu obytných místností převládá téměř ve všech letech výstavby bytů v rodinných domech stavba 5 a více obytných místností, u bytů v bytových domech jsou to 3 obytné místnosti. Podle podílu jednotlivých velikostí bytů můžeme usuzovat na zlepšující se finanční situaci vlastníků.

Tab. 7.2.7 Obydlené byty podle velikosti bytu a velikostních skupin obcí z toho podíl bytů podle počtu obytných místností s plochou 8 m2 a více (%)

Obydlené byty 1 Kraj celkem

2

3

4

5 a více

119 403

4,9

13,6

29,4

23,7

16,2

v tom obce s počtem obyvatel: do 199

832

3,1

7,2

18,6

24,8

33,3

200 - 499

5 387

2,4

7,3

19,5

25,5

32,0

500 - 999

7 131

3,3

8,7

20,4

23,3

32,3

1 000 - 4 999

24 897

4,9

13,3

27,2

23,3

19,7

5 000 - 19 999

36 306

5,3

13,2

32,5

23,8

14,1

20 000 - 49 999

44 850

5,2

15,7

31,1

23,6

11,1

-

x

x

x

x

x

50 000 a více

V kraji převládají třípokojové byty.

Zohledňujeme-li vliv velikosti obce na velikost bytu, zjišťujeme, že čím je obec menší, tím je vyšší podíl větších bytů. Nejvyšší podíl bytů v kraji (29,4 %) je třípokojových.


71

Tab. 7.2.8 Obydlené byty podle technické vybavenosti, druhu domu a velikostních skupin obcí z toho podíl bytů podle technické vybavenosti (%)1) Obydlené byty

plyn zaveden do bytu

vodovod v bytě

přípoj na kanalizační síť

teplá voda

vlastní splachovací záchod

žumpa, jímka

vlastní koupelna, sprchový kout

Rodinné domy Kraj celkem v tom obce s počtem obyvatel: do 199

54,3

99,4

96,3

66,6

30,0

97,6

97,2

672

17,1

97,0

90,8

31,4

59,4

95,2

94,4

200 - 499

4 003

30,7

99,2

94,3

41,9

52,7

96,6

97,3

500 - 999

4 935

39,8

99,3

95,2

60,1

35,7

97,3

96,9

1 000 - 4 999

9 893

51,5

99,4

95,9

66,6

30,7

97,5

97,2

5 000 - 19 999

8 143

68,2

99,4

97,1

72,5

24,1

97,9

97,0

20 000 - 49 999

5 873

72,4

99,8

98,7

84,7

13,6

98,5

97,8

-

x

x

x

x

x

x

83 906

81,8

99,9

99,0

97,7

2,1

99,7

99,4

50 000 a více Kraj celkem v tom obce s počtem obyvatel: do 199

x Bytové domy

137

26,4

100,0

96,9

54,0

46,0

98,4

98,4

200 - 499

1 204

45,1

99,7

95,0

77,6

22,0

99,5

99,3

500 - 999

2 013

53,9

99,8

97,4

84,8

12,8

99,3

98,9

1 000 - 4 999

14 521

77,5

99,9

98,2

95,9

3,7

99,4

99,0

5 000 - 19 999

27 619

80,7

99,9

99,3

98,7

1,2

99,8

99,6

20 000 - 49 999

38 412

86,9

100,0

99,3

99,0

0,8

99,7

99,5

-

x

x

x

x

x

x

x

50 000 a více 1)

33 519

podíl z úhrnu obydlených bytů se zjištěným technickým vybavením

Technická vybavenost roste.

Technická vybavenost bytů v bytových domech je vyšší než bytů v rodinných domech, které jsou poměrně staršího data výstavby. Moderní výstavba, ať v malých obcích, či velkých městech je již na značně vysoké úrovni. Malé obce, většinou z důvodu vysokých finančních nákladů, pokulhávají pouze v zavedení plynu do bytu a připojení na kanalizační síť.

Tab. 7.2.9 Obydlené byty podle způsobu vytápění a druhu domu z toho podle způsobu vytápění (%) ústřední topení Celkem celkem

Obydlené byty

etážové topení

kamna

z toho

119 403

81,9

v rodinných domech

33 519

v bytových domech

83 906 1 978

kotelna mimo dům

kotelna v domě celkem

z toho na plyn

48,3

32,5

18,3

87,4

0,9

86,1

80,1

67,8

10,9

65,9

25,4

38,3

celkem

z toho na plyn

7,3

5,8

41,4

2,2

8,8

9,5

29,7

3,0

celkem

z toho na plyn

6,3

2,3

1,1

6,5

0,4

7,8

6,3

3,0

1,5

3,3

0,3

v tom:


Na plyn topí 41,4 % rodinných domů.

72

Podle způsobu vytápění převažuje u všech domů ústřední topení, u bytových domů je kotelna převážně mimo dům, naopak v rodinných domech je v domě. Na plyn topí 41,4 % rodinných domů.


7.3. Úroveň bydlení V kraji je 89,2 % standardních bytů.

Podle kvality bytu je v kraji kolem 90 % standardních bytů, ať už v rodinných či bytových domech. Z toho převažují byty s ústředním topením a úplným příslušenstvím (84,8 %).

Tab. 7.3.1 Obydlené byty podle druhu domu a podle typu (kvality) bytu v tom

Celkem počet

v rodinných domech

v bytových domech

%

počet

%

počet

%

v ostatních budovách počet

%

Obydlené byty z toho podle typu (kvality):

119 403

100,0

33 519

100,0

83 906

100,0

1 978

100,0

byty standardní celkem

106 472

89,2

29 868

89,1

75 404

89,9

1 200

60,7

v tom: s ústředním topením a úplným příslušenstvím

101 270

84,8

27 741

82,8

72 407

86,3

1 122

56,7

s ústředním topením a částečným příslušenstvím

1 107

0,9

524

1,6

563

0,7

20

1,0

bez ústředního topení a s úplným příslušenstvím

4 095

3,4

1 603

4,8

2 434

2,9

58

2,9

8 627

7,2

2 712

8,1

5 668

6,8

247

12,5

byty se sníženou kvalitou

Vyšší úroveň bydlení je Při zkoumání charakteristiky úrovně bydlení v obydlených bytech podle druhu v rodinných domech. domu zjišťujeme, že vyšší úroveň bydlení je v rodinných domech, kdy připadá na 1 byt více místností a větší obytná plocha, na 1 místnost méně osob a na 1 osobu větší obytná plocha.


73

Průměrně 2,4 osoby žijí V obydlených bytech žilo v Karlovarském kraji průměrně 2,4 osob, při pohledu v obydlených bytech na jednotlivé správní obvody obcí s rozšířenou působností zjišťujeme, že mezi kraje. jednotlivými SO ORP nejsou významné rozdíly.

Tab. 7.3.2 Charakteristiky úrovně bydlení v obydlených bytech podle druhu domu Obytné místnosti 8 m2 a více

Bydlící osoby v bytech celkem Obydlené byty celkem

na 1 byt

celkem

na 1 byt

Průměrný počet osob na 1 obytnou místnost

Obytná plocha (m2 )

Plocha bytů (tis. m2) celková

obytná

na 1 byt

na 1 osobu

284 281

2,38

368 027

3,51

0,77

8 217

6 290

62,4

32,6

v rodinných domech

93 369

2,79

135 291

4,49

0,71

3 236

2 418

84,6

38,0

v bytových domech

186 508

2,22

229 333

3,12

0,80

4 895

3 806

53,5

30,5

4 404

2,23

3 403

2,90

0,97

86

65

58,8

32,7

v tom:


Graf 7.6 Průměrná obytná plocha na 1 byt a na 1 osobu podle velikostních skupin obcí obce podle počtu obyvatel:

na 1 byt 79,8 77,6 65,4 60,2 58,9

80

70

60

50

40 2

plocha (m )

74

37,2

do 199 200 - 499 500 - 999 1 000 - 4 999 5 000 - 19 999 20 000 - 49 999

79,1

90

na 1 osobu

30

20

10

0

37,1 35,9 32,3 31,9 32,5

0

10

20

30

40

50

60 2

plocha (m )


70

80

90

2 Podle obytné plochy bytu jsou v kraji nejčetnější byty o rozloze 40,0–49,9 m , což platí převážně pro bytové domy. U rodinných domů převažují byty o rozloze 2 80,0–99,9 m . Nejvyšší podíl bytů v ostatních budovách dosahuje pouze 2 do 19,9 m .

V kraji je nejčetnější velikost bytu od 40,0 2 do 49,9 m .

Tab. 7.3.3 Obydlené byty podle druhu domu a obytné plochy bytu Obydlené byty

Struktura obydlených bytů (%)

v tom celkem Obydlené byty z toho s obytnou plochou v m2:

v rodinných domech

v bytových domech

v tom v ostatních budovách

celkem

v rodinných domech

v bytových domech


119 403

33 519

83 906

1 978

100,0

100,0

100,0

100,0

do 19,9

4 663

938

3 581

144

3,9

2,8

4,3

7,3

20,0 - 29,9

5 112

559

4 413

140

4,3

1,7

5,3

7,1

30,0 - 39,9

10 479

990

9 353

136

8,8

3,0

11,1

6,9

40,0 - 49,9

21 142

2 139

18 880

123

17,7

6,4

22,5

6,2

50,0 - 59,9

14 929

2 851

11 968

110

12,5

8,5

14,3

5,6

60,0 - 69,9

13 688

3 535

10 025

128

11,5

10,5

11,9

6,5

70,0 - 79,9

9 137

3 469

5 595

73

7,7

10,3

6,7

3,7

80,0 - 99,9

10 902

5 901

4 886

115

9,1

17,6

5,8

5,8

4 965

3 643

1 275

47

4,2

10,9

1,5

2,4

100,0 - 119,9 120,0 - 149,9

3 198

2 648

504

46

2,7

7,9

0,6

2,3

150,0 a více

2 613

1 925

645

43

2,2

5,7

0,8

2,2


75

8. Vývoj v letech 1970–2011 8.1. Obyvatelstvo Od roku 1970 klesl počet obcí o 40.

Vývoj sídelní struktury Karlovarského kraje doznal v období uplynulých 40 let značných změn. Při sčítání v roce 1970 bylo v kraji celkem 172 obcí s 556 částmi. Po roce 1974 docházelo k radikálně prosazované integraci menších obcí, takže se jejich celkový počet výrazně snížil. K 1. 1. 1980 bylo v kraji jen 87 obcí s 505 částmi. Po roce 1989 v důsledku prosazování občanského principu územní samosprávy a zvyšování pravomoci a odpovědnosti obcí a měst se některé bývalé menší obce opět osamostatnily a při sčítání v roce 1991 měl Karlovarský kraj již 124 obcí a počet částí se nezměnil. V dalším desetiletí trend osamostatňování obcí dále pokračoval, a tak k 1. 3. 2001 měl Karlovarský kraj celkem 132 obcí s 513 částmi. V dalším desetiletí se stav počtu obcí stabilizoval a došlo k nárůstu pouze u částí obcí, a to na 518.

Tab. 8.1 Vývoj sídelní struktury podle velikostních skupin obcí (na území kraje platné k 26. 3. 2011) 1970 počet obcí Kraj celkem v tom obce s počtem obyvatel:

1980

podíl bydlících obyvatel (%)

počet obcí

172

100,0

do 199

28

200 - 499

61

500 - 999

1991


počet obcí

2001


počet obcí

2011


počet obcí


87

100,0

124

100,0

132

100,0

132

100,0

1,3

1

0,0

18

0,8

22

1,0

17

0,8

6,8

18

2,1

40

4,5

40

4,5

39

4,5

40

9,0

29

6,5

27

6,0

27

5,6

33

7,2

1 000 - 4 999

30

21,7

26

18,5

26

18,4

30

20,4

30

20,7

5 000 - 19 999

10

31,7

10

34,2

10

32,7

10

31,9

10

31,2

20 000 - 49 999

3

29,6

2

19,1

2

19,0

2

19,0

2

18,9

50 000 a více

-

x

1

19,5

1

18,6

1

17,5

1

16,7

Poznámka: obce byly zařazeny do velikostních skupin podle počtu obyvatel zjištěného při příslušném sčítání

Dochází ke snižování podílu bydlících obyvatel ve velkých městech.

Osamostatňováním obcí i jejich nerovnoměrným vývojem se změnila velikostní struktura obcí. Došlo k opětovnému nárůstu počtu malých obcí do 199 obyvatel. Počtu měst nad 5 000 obyvatel se tyto změny nedotknuly. Důsledkem pokračující koncentrace do velkých měst byla skutečnost, že ve městech nad 5 000 obyvatel bylo od roku 1960 do roku 1980 soustřeďováno stále více bydlícího obyvatelstva kraje. Od sčítání v roce 1991 se tento vývoj obrátil a dochází dále ke snižování podílu bydlících obyvatel ve velkých městech. Ke dni sčítání roku 2011 bylo ve městech nad 5 000 obyvatel soustředěno 66,8 % bydlícího obyvatelstva v kraji, naproti roku 1980, kdy jich tam žilo 72,8 %.

Základním trendem migrace je přesun obyvatelstva mezi velkými městy a jejich zázemím.

Základním trendem migrace od 90. let 20. století je přesun obyvatelstva mezi velkými městy a jejich zázemím. V menších obcích přiléhajících přímo k velkým městům se soustřeďuje nová výstavba, a to převážně rodinných domů. Důvodem je minimální doba dojezdu do měst za prací, do škol i za nákupy, velmi příznivá cena stavebních pozemků a atraktivní prostředí v blízkosti přírody.

76


Tab. 8.2 Obyvatelstvo podle výsledků sčítání 1970 až 2011 1970 Počet obyvatel

1980

1991

2001

2011

298 110

311 995

301 985

304 343

303 609

muži

148 050

153 981

148 073

149 211

149 590

ženy

150 060

158 014

153 912

155 132

154 019

Obyvatelstvo podle věku muži: 0 - 14 let

39 543

41 080

33 609

26 285

22 154

15 - 64 let

101 197

102 479

103 189

108 639

108 435

7 310

10 422

11 275

14 287

19 001

65 a více let včetně nezjištěného věku ženy: 0 - 14 let

38 132

39 400

31 975

24 685

20 892

15 - 64 let

101 031

103 315

103 426

108 474

105 989

10 897

15 299

18 511

21 973

27 138

220 435

231 515

236 401

253 373

260 563

47 954

65 a více let včetně nezjištěného věku Obyvatelstvo ve věku 15 a více let z toho podle rodinného stavu: muži: svobodní

.

.

30 368

39 726

ženatí

.

74 288

70 005

64 055

57 216

rozvedení

.

.

10 703

14 724

18 078

ovdovělí

.

.

3 183

3 428

3 645 36 213

ženy: svobodné

.

.

20 690

29 341

vdané

.

74 738

70 144

64 330

57 087

rozvedené

.

.

13 781

18 285

22 253

ovdovělé

.

.

17 160

17 511

17 151

základní (vč. neukončeného)

.

107 706

86 665

70 636

56 991

střední vč. vyučení (bez maturity)

.

74 905

81 802

97 323

87 849

úplné střední (s maturitou) a vyšší

.

37 037

50 199

65 357

72 310

vysokoškolské

.

7 830

11 122

14 072

18 989

nezjištěno

.

2 191

5 295

3 843

22 233

z toho podle nejvyššího ukončeného vzdělání:

Počet obyvatel kraje klesá.

V Karlovarském kraji žilo k 26. 3. 2011 celkem 303 609 obyvatel. Tímto počtem se kraj řadí na poslední místo v počtu obyvatel v celé České republice. Z dlouhodobého vývoje počtu obyvatel lze vysledovat tendence k jeho zvyšování. Vezmeme-li v úvahu pokles obyvatel zapříčiněný dvěma světovými válkami, docházelo k jeho nárůstu až do roku 1980. Od tohoto roku dochází naopak k postupnému úbytku obyvatel, který je z velké části způsoben poklesem porodnosti.

Populace kraje výrazně Vlivem nižší porodnosti a stále se zvyšujícího věku obyvatel Karlovarského stárne. kraje došlo k posunu věkového složení obyvatelstva. Zatímco v roce 1970 činil podíl dětí do 14 let z celkového počtu obyvatel kraje 26,0 %, v roce 2011 tento podíl činil pouze 14,2 %. Opačný trend je zaznamenán u osob v poproduktivním věku, kdy jejich podíl v roce 1970 činil 6,1 % a v roce 2011 již 15,2 %. U podílu osob v produktivním věku došlo mezi roky 1970 a 2011 k nárůstu o 2,8 procentního bodu. Podíl rozvedených mezi roky 1991 a 2011 vzrostl o 5,1 procentního bodu.

Vlivem posunu věkových skupin a nových trendů žití mladých lidí se změnily i podíly osob podle rodinného stavu. V manželství žilo k poslednímu datu sčítání 44,9 % mužů a 42,9 % žen oproti roku 1980, kdy v manželství žilo 65,8 % mužů a 63,0 % žen. Podíly osob ovdovělých mírně klesají od roku 1991 do roku 2011 o 0,6 procentního bodu. Naopak podíl rozvedených od roku 1991 do roku 2011 vzrostl o 5,1 procentního bodu. Narůstá i podíl osob žijících samostatně, a to více u mužů, kterých k poslednímu datu sčítání bylo 37,6 % svobodných (svobodných žen bylo 27,2 %).


77

Obyvatel s pouze základním vzděláním ubylo o polovinu.

Při zkoumání vývoje vzdělanosti za uplynulých 30 let zjišťujeme, že došlo k pozitivnímu vývoji. Snížil se podíl osob se základním vzděláním při porovnání hraničních roků 1980 a 2011 o 24,6 procentního bodu. Naopak u maturantů došlo k nárůstu o 11,7 procentního bodu, u vysokoškoláků o 3,9 procentního bodu a u středoškoláků bez maturity o 1,4 procentního bodu. Hodnoty za rok 2011 nejsou úplně srovnatelné, jelikož podíl nezjištěných údajů je o 7,6 procentního bodu vyšší než v roce 1980.

Graf 8.1 Vývoj počtu obyvatel ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu 80 000 rok 1991

70 000

rok 2001

počet osob

60 000

rok 2011

50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 svobodní

ženatí

rozvedení

ovdovělí

svobodné

vdané

muži

rozvedené

ovdovělé

ženy

Tab. 8.3 Ekonomická aktivita obyvatelstva podle výsledků sčítání 1970 až 2011 1970 Ekonomicky aktivní

1980

1991

2001

2011

160 893

170 792

165 910

162 347

muži

.

89 999

87 090

88 887

144 311 77 130

ženy

.

80 793

78 820

73 460

67 181 126 899

v tom: zaměstnaní

.

.

161 637

144 891

muži

.

.

84 389

78 820

67 639

ženy

.

.

77 248

66 071

59 260

.

.

4 273

17 456

17 412

nezaměstnaní muži

.

.

2 701

10 067

9 491

ženy

.

.

1 572

7 389

7 921 132 021

Ekonomicky neaktivní

137 217

141 203

136 075

138 894

muži

.

63 982

60 983

58 459

56 610

ženy

.

77 221

75 092

80 435

75 411 63 202

z toho nepracující důchodci

.

38 157

49 239

59 240

muži

.

13 308

17 572

21 829

24 123

ženy

.

24 849

31 667

37 411

39 079

Ekonomická aktivita nezjištěna

78

-

-

-

3 102

27 277

muži

-

-

-

1 865

15 850

ženy

-

-

-

1 237

11 427


Ekonomická aktivita obyvatel klesá.

U vývoje ekonomické aktivity obyvatelstva kraje si musíme uvědomit, že od roku 2001 se vycházelo ze zcela odlišných společensko ekonomických podmínek než ve sčítáních předchozích. I když v roce 1970 měl kraj pouze 298 110 obyvatel, ekonomicky aktivních jich bylo 160 893 (54,0 %). Také v letech 1980 a 1991 se podíl ekonomicky aktivních obyvatel pohyboval kolem 55 %, ale od roku 2001 již zaznamenáváme klesající tendenci a v roce 2011 dosáhl podíl ekonomicky aktivních na celkovém počtu obyvatel jen 47,5 %. Údaje roku 2011 jsou ovšem mírně zkresleny nezjištěnou ekonomickou aktivitou (9,0 %).

Zvyšuje se podíl nepracujících důchodců.

Při porovnání podílu ekonomicky neaktivního obyvatelstva mezi hraničními roky 1970 a 2011 zjišťujeme, že došlo k poklesu o 2,5 procentního bodu, ale opět zde musíme přihlédnout k velké nezjištěnosti. Vlivem stárnutí populace kraje a snižujícími se pracovními příležitostmi se zvyšuje podíl nepracujících důchodců, a to mezi roky 1980 a 2011 o 20,9 procentního bodu.

8.2. Hospodařící domácnosti Roste počet hospodařících domácností.

Od roku 1970 do roku 2011 vzrostl počet hospodařících domácností o 34,5 %. Přestože v roce 2011 byl počet obyvatel o 2,7 % nižší než v roce 1980, hospodařící domácnosti narostly o 14,6 %. Jednou z příčin je téměř dvojnásobný nárůst domácností jednotlivců.

Tab. 8.4 Domácnosti podle výsledků sčítání 1970 až 2011 1970 Hospodařící domácnosti celkem

1980

1991

2001

2011

95 815

112 514

116 842

130 894

128 904

jednotlivců

.

25 637

31 138

43 041

45 345

tvořené 1 rodinou

.

82 727

83 887

83 540

73 917 74,5

z toho:

Rodinné domácnosti podle typu (%): úplné rodiny

.

87,1

83,0

75,9


.

40,7

36,2

41,2

46,0


.

46,4

46,8

34,8

28,5

neúplné rodiny

.

12,9

17,0

24,1

25,5


.

5,7

6,2

8,7

11,2


.

7,3

10,8

15,4

14,3

Poznámka: v roce 1980 namísto závislých dětí děti do 15 let

Graf 8.2 Vývoj počtu domácností jednotlivců v ČR a Karlovarském kraji

1 500

45

Karlovarský kraj

1 350

40

ČR

1 200

35

1 050

30

900

25

750

20

600

15

450

10

300

5

150

0

tisíc osob (ČR)

tisíc osob (Karlovarský kraj)

50

0 1980

1991

rok

2001

2011


79

Klesá podíl úplných rodin.

Při pohledu na rodinné domácnosti podle typů zjišťujeme, že s vývojem dochází k postupnému poklesu podílu úplných rodin, a to mezi roky 1980 a 2011 o 12,6 procentního bodu. Jedná se zvláště o pokles úplných rodin se závislými dětmi. U neúplných rodin dochází k nárůstu podílu za stejné období o 12,6 procentního bodu, a to vlivem jak neúplných rodin bez závislých dětí, tak s dětmi závislými.

8.3. Domy a byty Domovní fond narostl o 11,7 %.

Domovní fond doznal za 40 let nárůstu o 11,7 % (o 4 731 domů), ale teprve poslední desetiletí přispělo výstavbou k překročení stavu roku 1970. Podíly obydlených a neobydlených domů se dlouhodobě udržují na velmi podobné úrovni.

Tab. 8.5 Domovní fond podle výsledků sčítání 1970 až 2011 1970 Domy celkem

1980

1991

2001

2011

40 248

39 559

37 339

39 866

44 979

35 628

34 281

33 399

35 666

39 845

4 620

5 278

3 940

4 200

5 134

.

.

1 255

1 563

1 446

11,5

13,3

10,6

10,5

11,4

rodinné domy

26 100

22 437

21 547

25 448

29 092

bytové domy

7 996

10 319

10 945

8 973

9 417

73,3

65,5

64,5

71,4

73,0

fyzická osoba

.

.

59,3

71,7

72,2

obec, stát

.

.

36,3

11,0

4,7

bytové družstvo

.

.

3,2

1,9

1,4

spoluvlastnictví vlastníků bytů

.

.

.

.

14,8

obydlené neobydlené z toho slouží k rekreaci Podíl neobydlených domů (%) Z obydlených domů:

Podíl rodinných domů (%) Obydlené domy podle vlastníka (%):

Zvyšuje se zájem o výstavbu rodinných domů.

Za 40 let narostl počet obydlených rodinných domů o 2 992 (o 11,5 %) a bytových domů o 1 421 (o 17,8 %). Rozvoj výstavby bytových domů, započatý v 70. letech, přešel v 90. letech ve větší zájem o výstavbu rodinných domů a tento trend trvá doposud.

Graf 8.3 Vývoj počtu obydlených bytů podle druhu domu 90 000 80 000

počet

70 000 v bytových domech

60 000

v rodinných domech

50 000 40 000 30 000 20 000 1980

1991

2001

2011

rok

Domy vlastní převážně fyzické osoby.

80

Při pohledu na obydlené domy podle vlastníka dochází k nárůstu domů ve vlastnictví fyzických osob na úkor domů obecních, státních a domů ve vlastnictví bytových družstev. V roce 2011 je nově evidován nový druh vlastnictví, a to spoluvlastnictví vlastníků bytů.


Bytový fond neustále roste.

Vývoj bytového fondu zaznamenává v průběhu sledovaných let neustálý nárůst. Od roku 1980 do roku 2011 narostl počet bytů v kraji o 20,1 % (o 22 623 bytů). S růstem výstavby bytů a také s vysokými cenovými hladinami prodávaných nových bytů dochází k nárůstu neprodaných bytů, což má také vliv na podíl bytů neobydlených, který vzrostl na 11,6 % v roce 2011.

Tab. 8.6 Bytový fond podle výsledků sčítání 1970 až 2011 1970 Byty celkem

1980

1991

2001

2011

.

112 468

117 862

125 486

135 091

92 171

103 869

110 137

115 913

119 403

.

8 599

7 725

9 573

15 688

.

7,6

6,6

7,6

11,6

v rodinných domech

.

26 022

23 591

29 461

33 519

v bytových domech

.

75 861

85 230

84 889

83 906

.

25,1

21,4

25,4

28,1

ve vlastním domě

.

.

19,0

21,3

22,4


.

.

1,1

25,1

35,0

nájemní

.

.

62,3

37,4

24,6

.

.

15,2

8,2

4,3

81,9

obydlené neobydlené Podíl neobydlených bytů (%) Obydlené byty podle druhu domu:

Podíl bytů v rodinných domech (%) Obydlené byty podle právního důvodu užívání bytu (%):

družstevní Obydlené byty podle převládajícího způsobu vytápění (%): ústřední

.

.

65,5

77,2

etážové

.

.

15,5

7,6

7,3

kamna

.

.

18,6

12,5

6,3

.

2,98

2,73

2,58

2,38

Počet osob na 1 obydlený byt

Vyšší nárůst bytů v rodinných domech.

Porovnáváme-li vývoj bytového fondu podle druhu domu zjišťujeme, že za posledních 30 let vzrostl počet bytů v rodinných domech o 28,8 % a u bytů v bytových domech došlo k nárůstu o 10,6 %. Podíl bytů v rodinných domech vzrostl o 3,0 procentní body.

Přechod od bytů nájemních k bytům v osobním vlastnictví.

Za posledních 20 let došlo ke změně poměru obydlených bytů podle právního důvodu užívání bytu. V roce 1991 převažovaly byty nájemní a v roce 2011 již byty v osobním vlastnictví, jelikož došlo k odprodeji velkého množství obecních, státních a družstevních bytů soukromým osobám.

U bytů převažuje ústřední topení.

Podle způsobu vytápění převažuje u všech bytů ústřední topení a za posledních 20 let došlo ke zvýšení podílu bytů s ústředním topením o 16,4 procentního bodu. Zvláště výrazný je pokles vytápěných bytů kamny (o 12,3 procentního bodu).

Snižuje se počet osob na 1 obydlený byt.

U ukazatele počtu osob na 1 obydlený byt došlo k pozitivnímu vývoji a za 30 let se počet osob snížil z 2,98 osoby na 2,38 osoby.


81

METODICKÉ VYSVĚTLIVKY Obyvatelstvo Údaj o počtu obyvatel v definitivních výsledcích SLDB 2011 zahrnuje všechny osoby, které měly v rozhodný okamžik sčítání místo obvyklého pobytu na území České republiky. Místo obvyklého pobytu je definováno jako místo, kde osoba obvykle tráví období svého každodenního odpočinku bez ohledu na dočasnou nepřítomnost z důvodu rekreace, návštěv, pracovních cest, pobytu ve zdravotnickém zařízení apod. a kde je členem konkrétní domácnosti. Pro zahrnutí osoby do obvykle bydlícího obyvatelstva České republiky je rozhodující kritérium 12 měsíců pobytu na území ČR, příp. úmysl dlouhodobého pobytu. Pro odvození místa obvyklého pobytu osoby byla určující deklarace na sčítacím formuláři týkající se faktického bydliště osoby (bez ohledu na místo trvalého pobytu, resp. povoleného přechodného pobytu); vyhodnocovány byly i další informace o faktickém bydlišti před rokem, údaje o místě trvalého pobytu, resp. povoleného přechodného pobytu, a místě sečtení. Osoby v zařízeních jsou osoby s místem obvyklého pobytu ve všech typech ubytovacích a lůžkových léčebných zařízení sloužících k individuálnímu i kolektivnímu ubytování většího počtu osob (svobodárny, domovy důchodců, penziony pro důchodce, dětské domovy, ústavy sociální péče, ubytovny, studentské koleje, domovy mládeže, internáty, léčebny, sanatoria, kojenecké ústavy, lázeňské ústavy apod.). Osoby mimo byty a zařízení jsou osoby s místem obvyklého pobytu v nouzových obydlích, mobilních objektech, rekreačních chatách, chalupách (tj. v objektech, které nejsou součástí bytového fondu) nebo v obytných domech, ale mimo byty (nouzové ubytování v nebytovém prostoru). Bezdomovci jsou osoby, které jako osoby bez domova (nemající domov či možnost dlouhodobě využívat nějaké přístřeší) identifikoval při sčítání v terénu sčítací komisař. „Bezdomovectví“ nebylo zjišťováno prostřednictvím otázek na sčítacím formuláři. Za místo obvyklého pobytu je u bezdomovců, v souladu s mezinárodními doporučeními, považováno místo sečtení. V datových výstupech jsou bezdomovci zahrnuti územně v lokalitách, kde byli sečteni, pouze v údajích za osoby. Údaje o domácnostech se v případě bezdomovců nezjišťují. Národnost vyplnil každý podle svého rozhodnutí, včetně uvedení dvou národností nebo neuvedení žádné (údaj byl dobrovolný). Obdobný postup – dobrovolné uvádění údaje podle svého rozhodnutí – byl uplatňován také při zjišťování náboženské víry. Rodinný stav je stav de jure, tedy právní manželský stav osoby. Faktický stav – soužití druha a družky – se rozlišuje pouze v rámci údajů za domácnosti. Rozdíl mezi součtem za jednotlivé kategorie rodinného stavu a celkovým počtem představují kromě osob s nezjištěným rodinným stavem také osoby s registrovaným partnerstvím. Registrované partnerství je stav de jure, tedy právní stav – registrované partnerství osob stejného pohlaví uzavřené podle zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, anebo dle platných právních předpisů v zahraničí. Bydlištěm matky v době narození sčítané osoby se rozumělo faktické bydliště matky v době narození sčítané osoby, tj. první bydliště, kde sčítaná osoba žila hned po narození. Nejvyšší ukončené vzdělání vyplňovaly pouze osoby ve věku 15 a více let podle nejvyšší ukončené školy. Jako samostatný stupeň vzdělání se rozlišuje nástavbové studium (zahrnující kromě nástavbového a pomaturitního studia rovněž absolventy dvou nebo více středních škol ukončených závěrečnou zkouškou nebo maturitou) a vyšší odborné vzdělání (absolventi vyšších odborných aj. škol ukončených absolutoriem). Ekonomicky aktivní jsou všechny osoby představující pracovní sílu – zaměstnaní (pracující) a nezaměstnaní. Zaměstnavatelé jsou ekonomicky aktivní osoby, které zaměstnávají (nebo zaměstnávaly) jednu nebo více osob. Samostatně činní jsou osoby s podnikatelským oprávněním, které pracují na vlastní účet a nezaměstnávají v rámci svého podnikání žádné další osoby – zaměstnance. Otázky týkající se dojížďky/docházky do zaměstnání nebo školy (místo pracoviště nebo školy, frekvence dojížďky, dopravní prostředek a doba trvání dojížďky/docházky) vyplňovali pouze zaměstnaní a žáci, studenti a učni, kteří uváděli údaje o dojížďce/docházce do školy i v případě, že byli pracujícími studenty a učni.

82


Osoby vyjíždějící do zaměstnání a škol jsou osoby, které uvedly, že jsou zaměstnané nebo žáci základních škol, studenti či učni a současně místo jejich pracoviště nebo školy bylo v jiném domě, než ve kterém měly místo obvyklého pobytu. Domácnosti Údaje o domácnostech byly zpracovány podle zápisů na Bytovém listu, kde osoby žijící v jednom bytě zaznamenaly příbuzenské a jiné vztahy v rámci jedné hospodařící domácnosti. Domácnosti jsou tvořeny osobami se společným místem obvyklého pobytu. Bytovou domácnost tvoří osoby žijící společně v jednom bytě. Hospodařící domácnost tvoří osoby, které společně hospodaří, tj. společně hradí výdaje domácnosti, jako je strava, náklady na bydlení aj. Společné hospodaření se vztahuje i na děti, které do příslušné domácnosti patří, i když samy na výdaje domácnosti nepřispívají. Součástí rodinných domácností tvořených 1 rodinou mohou být i další jednotlivé osoby, pokud s rodinou společně hospodaří. Závislé dítě je každá osoba v domácnosti tvořené 1 rodinou, která má k osobě v čele vztah „syn/dcera“, je ekonomicky neaktivní a je ve věku 0–25 let. V hospodařících domácnostech tvořených 1 rodinou je určena osoba v čele domácnosti. V úplných rodinách - párech osob odlišného pohlaví je osobou v čele vždy muž, v párech osob stejného pohlaví je osobou v čele vždy starší osoba. V neúplné rodině je osobou v čele rodič. Hospodařící domácnosti byly zpracovány za osoby bydlící v bytech, mimo byty (nouzové bydlení, chaty, chalupy) a také za rodiny v zařízení. Jednotlivé osoby žijící v zařízení a osoby bez přístřeší (bezdomovci) nevyplňovaly Bytový list a nejsou tudíž do počtu hospodařících domácností zahrnuty. Domy Do počtu domů jsou zahrnuty všechny domy určené k bydlení (obydlené i neobydlené), objekty s byty (bytem) a ubytovací zařízení bez bytu, pokud slouží k bydlení. Do počtu domů tak patří kromě rodinných a bytových domů i různá zařízení určená k bydlení – např. domovy mládeže, internáty, dětské domovy, ústavy sociální péče, domovy důchodců, penziony pro důchodce, kláštery a konventy, azylová zařízení pro cizince, provozní budovy s bytem (např. škola s bytem) apod. Podle druhu domu se rozlišují: • rodinný dům – má maximálně tři samostatné byty, nejvíce dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Mezi rodinné domy patří rovněž rekreační chalupy s číslem popisným nevyčleněné z bytového fondu, využívané k rekreaci. Rodinný dům může být samostatný, dvojdomek (společná část obvodové zdi s rodinným domem na sousedící parcele) nebo řadový (alespoň tři rodinné domy k sobě přiléhají částí obvodové zdi). • bytový dům – má více bytů přístupných ze společné chodby nebo schodiště a nejde o rodinný dům, počet podlaží není určující. Mezi bytové domy patří také vily, které nesplňují podmínky rodinného domu. • ostatní budovy – zahrnují všechny další druhy budov kromě rodinných a bytových domů. Obydlený dům je dům, ve kterém je alespoň jeden obydlený byt nebo je v něm umístěno zařízení pro hromadné ubytování osob alespoň s jednou obvykle bydlící osobou. V obydleném domě musí mít obvyklý pobyt alespoň jedna osoba. Neobydlený dům je dům určený k bydlení, ve kterém nebyla sečtena žádná osoba s obvyklým pobytem. Do počtu neobydlených domů jsou zahrnuty všechny domy s byty a všechny domy s ubytovacím zařízením bez bytu, pokud jsou určeny k bydlení. Neobydlené objekty bez bytů, příp. se zařízením sloužícím pouze ke krátkodobému ubytování (hotely, turistické ubytovny, nemocnice, apod.) nejsou do počtu neobydlených domů zahrnuty. Vlastníkem domu je fyzická nebo právnická osoba. Rozhodující je forma vlastnictví, nikoliv počet vlastníků. Vlastník – fyzická osoba zahrnuje i případy více spoluvlastníků domu, pokud to jsou fyzické osoby. Vlastník – bytové družstvo zahrnuje všechny typy bytových družstev, i bývalá SBD, LBD aj. Spoluvlastnictví vlastníků bytů (jednotek) zahrnuje pouze případy, kdy je celý dům ve spoluvlastnictví vlastníků bytů (jednotek) a vlastníci jednotek jsou uvedeni v katastru nemovitostí jako vlastníci jednotek a spoluvlastníci budovy. Kombinace vlastníků představuje spoluvlastnictví fyzických osob (vlastníků jednotek) a právnické osoby, většinou družstva (část bytů nepřevedených do osobního vlastnictví). Byty Obydlený byt je byt, ve kterém má alespoň jedna osoba obvyklý pobyt. Neobydlený byt je byt, ve kterém nebyla žádná osoba s obvyklým pobytem.


83

Právní důvod užívání bytu charakterizuje status užívání z hlediska uživatele bytu. Typ bytu nahrazuje dřívější členění bytů na čtyři kategorie a rozlišuje byty standardní a byty se sníženou kvalitou. Byty standardní jsou byty s ústředním topením a úplným nebo částečným příslušenstvím, případně byty bez ústředního topení s úplným příslušenstvím. Byty se sníženou kvalitou jsou byty bez ústředního topení s částečným příslušenstvím, případně s úplným příslušenstvím, ale ne vlastním. Obytná místnost je část bytu (zejména obývací pokoj, ložnice, jídelna, kuchyň), která je určena k bydlení 2 a má podlahovou plochu minimálně 8 m . 2

Obytná plocha bytu je součtem plochy všech obytných místností a kuchyně, pokud má plochu 8 m a větší. 2 Kuchyňský kout, resp. kuchyň menší než 8 m není považován za obytnou místnost. Celková plocha bytu je součtem plochy všech obytných místností, kuchyně, kuchyňského koutu i ostatních prostor bytu (příslušenství, předsíň, apod.). Je to plocha měřená uvnitř obvodových stěn bytu, nezahrnuje tedy sklep, balkon, lodžii (ani zasklenou). Vybavení obydleného bytu (bytové domácnosti) osobním počítačem se zjišťovalo bez zřetele k tomu, který člen bytové domácnosti je vlastníkem. Všechny výpočty průměrných hodnot charakteristik bytového fondu – např. průměrná obytná plocha bytu, průměrný počet obytných místností na 1 byt apod. – byly počítány pouze ze souborů bytů se zjištěnými hodnotami. SROVNATELNOST VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ 2011 A 2001 Definitivní výsledky SLDB 2011 jsou zpracovány a publikovány za obvykle bydlící obyvatelstvo, resp. tříděny podle místa obvyklého pobytu osob. Oproti tomu při sčítání v roce 2001 probíhalo veškeré zpracování a publikování výsledků podle místa trvalého pobytu osob, případně podle místa dlouhodobého pobytu. Základní metodickou odlišností, která se promítá do všech věcných okruhů zpracovaných dat, je tedy místo obvyklého pobytu osoby, které je určující jak pro zpracování územních charakteristik osob, jejich územní třídění, tak pro zpracování domácností, určení obydlenosti bytu a domu i výpočet dojížďkových proudů. Všechny údaje za osoby, kde dochází k porovnávání adres – bydliště jeden rok před sčítáním, bydliště matky v době narození a dojížďka do místa pracoviště nebo školy, jsou vztaženy k místu obvyklého pobytu. V údajích o náboženské víře v SLDB 2011 je jako samostatná kategorie uvedena deklarace „věřící – nehlásící se k žádné církvi ani náboženské společnosti“. V údajích sčítání v roce 2001 byly takto formulované odpovědi zahrnuty mezi „ostatní a nepřesně určené“. Kategorie „bez náboženské víry“ v údajích SLDB 2011 odpovídá kategorii „bez vyznání“ v údajích SLDB 2001, namísto pojmu „nezjištěno“ v údajích z roku 2001 je v SLDB 2011 používán termín „neuvedeno“. Nejvyšší ukončené vzdělání je obdobně jako v SLDB 2001 členěno do kategorií odpovídajících klasifikaci ISCED-97 (Mezinárodní klasifikace vzdělání). V údajích o ekonomické aktivitě jsou kategorie „osoby v domácnosti“ a „děti předškolního věku, ostatní závislé osoby“, zjišťované při sčítání v roce 2001 odděleně, sloučeny do jediné skupiny. Údaje o postavení v zaměstnání jsou tříděny v souladu s Klasifikací postavení v zaměstnání CZ-ICSE. Kategorie „zaměstnanci v pracovním a služebním poměru“ a „ostatní zaměstnanci (na základě dohod aj.)“ zjišťované při sčítání v roce 2001 odděleně, jsou v SLDB 2011 sloučeny do jediné skupiny. Údaje o oboru vzdělání, zaměstnání a odvětví ekonomické činnosti na rozdíl od SLDB 2001 respektují ve svém členění standardní platné statistické klasifikace – Mezinárodní klasifikace vzdělání (ISCED-97), Klasifikaci zaměstnání (CZ-ISCO), Klasifikaci ekonomických činností (CZ-NACE). Osoby, které místo výkonu zaměstnání často mění a osoby bez stálého pracoviště při sčítání v roce 2001 uváděly údaj o místě pracoviště podle skutečnosti k rozhodnému okamžiku sčítání. V SLDB 2011 je pro tyto osoby zavedena zvláštní kategorie „zaměstnání bez stálého pracoviště“ a v údajích o dojížďce nejsou zahrnuty. Základním kriteriem pro odvození domácnosti bylo místo obvyklého pobytu společně žijících a společně hospodařících osob, resp. jediné osoby. Způsob sběru formulářů a pořízení dat umožnily získání informací o vzájemných vztazích pouze v rámci hospodařící domácnosti. Proto v roce 2011 nebylo možné zpracovat údaje o domácnostech cenzových.

84


Srovnatelnost dat 2011 a 2001 je v případě rodinných domácností omezena na hospodařící domácnosti tvořené 1 rodinou, kde jsou informace o jednotlivé domácnosti zpracovány ve stejném detailu jako v roce 2001. V omezeném rozsahu jsou k dispozici údaje o osobě v čele a její atributy; odvozeny jsou pouze u domácnosti jednotlivce a u domácností tvořených 1 rodinou. Nově jsou součástí výstupů za hospodařící domácnosti – z pohledu způsobu bydlení domácnosti – údaje o rodinných domácnostech žijících v zařízeních. Tento údaj nemá srovnání s minulými sčítáními. Osoby žijící v rodinách v zařízení byly v předchozích cenzech sčítány jako jednotlivci v zařízení. V rámci úplných rodin jsou poprvé (ve vazbě na zjišťování registrovaného partnerství osob) zpracovány údaje i o rodinách osob stejného pohlaví, a to jak registrované partnerství, tak faktické partnerství (neformální soužití). Obydlenost domů a bytů je odvozena od počtu obvykle bydlících osob na rozdíl od roku 2001, kdy byl určující počet trvale bydlících osob. Na rozdíl od roku 2001 se nezjišťovala ani u domů ani u bytů kategorie „obydlen přechodně“. Struktura podle vlastníka domu není srovnatelná. Bytové družstvo zahrnuje případy, kdy je bytové družstvo jediným vlastníkem domu (dle zápisu v katastru nemovitostí). Mezi bytová družstva patří všechny typy bytových družstev – bývalá SBD, LBD, nově vzniklá bytová družstva vyčleněná z původních družstev, nově založená bytová družstva atp. V roce 2001 stavební bytová družstva zahrnovala výlučně družstva ustanovená zákonem č. 27/1959 Sb. nebo družstva od původního SBD oddělená. Samostatně byla zjišťována družstva založená za účelem privatizace domu. Tyto právnické subjekty měly časově omezenou platnost (průběh privatizace) a po ukončení privatizace se transformovaly nebo zanikly (vlastníky domu se stali vlastníci jednotek). V této položce byly uváděny i jiné právnické osoby – nejen družstva – pokud byly založeny za účelem privatizace domu. Dřívější lidová bytová družstva (LBD) byla v roce 2001 zahrnuta (pokud nedošlo k převodu bytů do vlastnictví), do položky „obec, stát“. Jiný obsah má položka kombinace vlastníků. Sčítání 2011 definovalo kombinaci vlastníků výlučně jako kombinaci vlastnických forem. V roce 2001 zahrnovala položka kombinace vlastníků spoluvlastnictví vlastníků bytů (jednotek), a to v případech všech bytů převedených do vlastnictví i pouze jejich části. V roce 2011 se spoluvlastnictví vlastníků jednotek zjišťovalo samostatně, a to v případě, kdy bylo spoluvlastnictví stoprocentní. V tématu ústřední topení a druh paliva nejsou samostatné údaje o domech s dálkovým topením a blokovou kotelnou, ani používaný druh paliva u kotelny mimo dům; všechny tyto kategorie jsou shrnuty v jediné položce „kotelna mimo dům“. Právní důvod užívání bytu není ve všech položkách srovnatelný. Byt družstevní zahrnuje všechny případy družstevních bytů (viz též vlastník domu). Při sčítání v roce 2001 byly samostatně zjišťovány právní důvody užívání „byt člena stavebního bytového družstva“ a „byt člena družstva nájemců založeného v průběhu privatizace“. Byty lidových bytových družstev (LBD) v roce 2011 sečtené rovněž jako byty družstevní byly v roce 2001 (i v předchozích sčítáních) sčítány jako byty nájemní. Odlišné je vymezení obytné místnosti. Podle mezinárodních doporučení je ve sčítání 2011 do počtu obytných místností bytu zahrnuta i kuchyň, pokud splňuje velikostní parametry obytné místnosti, tj. pokud má 2 plochu 8 m a větší. V roce 2001 byla kuchyň považována za obytnou místnost pouze v případech, kdy byla jedinou místností bytu (tzv. obytná kuchyň). Rozdílná je proti sčítání 2001 definice obytné plochy bytu, která je součtem plochy všech obytných 2 místností a kuchyně, pokud má plochu minimálně 8 m . Ve sčítání 2001 se započítávala do obytné plochy 2 bytu z kuchyně pouze plocha přesahující 12 m . Rozdělení bytů na byty standardní a byty se sníženou kvalitou nahrazuje bývalé čtyři kategorie bytu. Publikovány jsou detailnější údaje o standardních bytech podle způsobu vytápění a příslušenství, aby bylo možné porovnat údaje v detailu bývalých kategorií I. a II. Byty se sníženou kvalitou jsou srovnatelné pouze s agregací bývalých kategorií bytu III. a IV. V hospodařících domácnostech – úplných rodinách – jsou zahrnuty i páry stejného pohlaví, a to jak registrovaná, tak faktická partnerství. V roce 2001 registrovaná partnerství neexistovala a faktická partnerství, pokud byla na formuláři deklarována, byla zahrnuta do nerodinných domácností.


85

METHODOLOGICAL NOTES Population The data on total population published in the results of the 2011 Population and Housing Census (hereinafter 2011 Census) refer to all persons whose place of usual residence on Census Day 2011 was in the Czech Republic. Place of usual residence refers to the place where a person usually resides daily, notwithstanding any temporary absences for the purpose of recreation, visiting, work-related travel, or time spent in a health facility, and where the person is a member of a household. A person should have lived in the Czech Republic for at least twelve months or intent to stay for at least one year in the Czech Republic to be counted among the country’s usual resident population. A person’s place of usual residence was determined based on what the person declared in the census form as his or her current place of residence (regardless of the person’s place of permanent residence or the place of permitted temporary residence). The person’s place of residence one year prior to the census, his or her permanent place of residence or permitted temporary residence, and the place of enumeration were also taken into account. Institutional residents are persons whose usual place of residence is any of the many types of residential or treatment facilities used as individual or collective housing by a large number of people (e.g. boarding houses, retirement or aged-care facilities, children’s homes, social welfare institutions, public dormitories, student dormitories, youth homes, residential halls, physical and mental health treatment centres, infant homes, convalescent centres). People resident in other housing units are persons whose place of usual residence is in an emergency shelter, mobile home, recreational house or cottage (i.e. objects that are not part of the housing stock) or accommodation in a residential building but not in conventional dwelling. Homeless persons are those persons who were identified on Census Day by the enumerator as persons with no home (they are not occupants in conventional dwellings, in other housing units or in collective living quarters). There were no direct questions in the census form to survey for ‘homelessness’. In conformity with international recommendations, the place of usual residence of a homeless person is his/her place of enumeration. In the census results, homeless persons are geographically included in the place of enumeration only and in the data on persons. Household data were not surveyed for homeless persons. Ethnicity, including dual ethnicity, was recorded as freely declared by the respondent’s wishes and on a voluntary basis, so a respondent could also refuse to report his or her ethnicity. A similar approach – voluntary reporting of the item as freely indicated by the respondent – was applied to religious belief. Marital status indicates the respondent’s de jure, i.e. legal, marital status. Cohabiting partners, a de facto status, were distinguished only under data on households. The difference between the sum of individual categories of marital status and the total number of persons is made up of persons whose marital status was not identified and of persons living in a registered partnership. A registered partnership is a de jure, i.e. legal, status and represents a registered partnership between two same-sex persons formed in conformity with Act No. 115/2006 Coll. on Registered Partnerships or in conformity with relevant legislation in effect in other countries. Mother’s place of residence at the time of the person’s birth refers to the de facto place of residence of the mother when the respondent was born, i.e. the respondent’s first place of residence immediately after birth. Educational attainment was surveyed only for persons aged 15 years or older based on the respondent’s highest completed level of education. Educational levels distinguished post-secondary education (ISCED 4A) (which includes post-secondary and continuing education and graduates of two or more secondary schools terminating in a final exam or a school-leaving exam) and post-secondary professional education (ISCED 5B) (graduates of postsecondary professional schools terminating in the award of a diploma). The census included three categories of tertiary education (ISCED 5A, 6): bachelor (only graduates of a bachelor’s degree programme), master (graduates of a master’s study programme or under the former system university graduates generally) and doctor (graduates of a doctoral study programme or under the former system a higher doctorate). Economically active are all persons who represent the labour force – both employed (working) and unemployed. Employers are economically active persons who employ (or employed) one or more persons. Own-account workers are persons who have a licence to do business and hold a self/employment job and employ no other persons – employees – in their business. Employees are persons who hold a paid position of employment. Questions on commuting to work or school (the location of place of work or school, the frequency of journey, the mode of transport, and the time taken on journey to work or school) were filled in only by employees and by students and apprentices. Persons commuting to work or school are persons who reported that they are employees or students or apprentices, and whose place of work or school is located in a different building than the one in which their usual place of residence is located. 86


Households Data on households were processed according to records in the Dwelling Form. People living in one dwelling reported on their relationships to other members of the same housekeeping household. Households consist of persons who share the same place of usual residence. Dwelling household consist of persons living together in one dwelling. Housekeeping household consist of persons who pay jointly for expenses of the household, such as food, living costs, etc. Common housekeeping also applies to children who are members of the household even if they themselves do not contribute to covering household expenses. One-family household may also include other persons if they join common housekeeping of the household. In the census results, one-family households are also classified according to the number of dependent children in the household. A dependent child is each person in a one-family household who is the son or daughter of the reference person, is economically inactive, and is 0–25 years of age. A reference person was ascertained in one-family housekeeping households. In one-couple families with partners of different sex the reference person is always the male; in the case of the same-sex partners, the reference person is always the older partner. In a lone-parent family the parent is the reference person. Housekeeping households were counted for those persons living in a dwelling, in other housing units (emergency housing, recreational housing and cottages) and for families in institutions. Persons living in an institution and homeless persons did not fill in the Dwelling Form and therefore are not counted in the number of housekeeping households. Buildings The number of buildings includes all houses used for a residential purpose (whether occupied or vacant), buildings with dwellings (or a dwelling), and collective living quarters without individual dwellings but used for a residential purpose. In addition to family houses and apartment buildings the total number of buildings also includes various other facilities used for a residential purpose – e.g. youth homes, residential halls, children’s homes, social welfare institutes, retirement and aged-care homes, monasteries and convents, asylum facilities, technical facilities with a dwelling unit (e.g. a school with a dwelling) and so on. Categories of type of building include:

•

Family house – a home with a maximum of three separate dwelling units, no more than two above-ground floors, one underground floor, and an attic. Family houses also include recreational homes that have a house number and are part of the national housing stock even if used for recreational purposes. Family houses are classed as detached homes, semi-detached (two family houses built on adjacent lots and structurally connected by a shared wall) and row houses (at least three family homes joined within one circumferential wall.)

•

Apartment building – a building that has multiple dwelling units accessed along a common hallway or stairwell and is not a family house, and regardless of the number of floors. Apartment buildings also include villas that do not qualify as family houses.

•

Other buildings – these are all other types of buildings that are not family houses or apartment buildings.

An occupied building is an object in which at least one dwelling is occupied or which contains collective accommodation for persons with a least one usual resident. An occupied building should be the usual place of residence for at least one person in order for it to qualify as occupied. An unoccupied (vacant) building is an object that is intended for residential purposes but was not the place of usual residence for any person at the time of the census. The number of unoccupied buildings includes all buildings that contain dwellings, and any buildings that do not contain dwellings but provide collective accommodation if they are designed for habitation. Unoccupied buildings without dwellings or objects providing just short-term accommodation (hotels, tourist housing, hospitals, etc.) are not counted among unoccupied buildings. The type of owner of the building can be either a natural or legal person. The form of ownership is relevant, not the number of owners. Ownership by natural persons applies also to cases of multiple co-owners of an object if they are natural persons. Cooperative ownership includes all types of housing cooperatives. Dwelling owner association only includes cases where the object as a whole is co-owned by the owners of the flats (dwelling units) and the owners of these units are listed in the land registry as the owners of the units and the co-owners of the object. Mixed ownership means a combination of co-ownership by natural persons (the owners of dwelling units) and a legal person, which is in most cases a cooperative (some of the dwellings are not privately owned). Dwellings An occupied dwelling is a unit in which at least one person has his or her usual place of residence. A vacant dwelling is a unit that is not the usual place of residence of any person.


87

Tenure status refers to the status of the occupant of the dwelling. Quality of dwelling distinguishes between standard quality dwellings and dwellings of lower quality. Standard dwellings are units that have central heating and complete or some technical facilities or dwellings without central heating but with complete technical facilities. Dwellings with lower quality are units without central heating and with technical facilities or with complete but shared technical facilities. A room is defined as a space in a dwelling (usually a living room, bedroom, dining room, or kitchen) designed for habitation with a floor space of at least 8 square metres. Useful floor space is the sum of floor space of all the unit’s rooms and the kitchen if the latter has a floor space of at least 8 square metres. A kitchenette or kitchen smaller than 8 square metres does not count as a room. Total floor space is the total floor space of all rooms, the kitchen, kitchenette, or other spaces in the dwelling (amenities, front hall, etc.). Floor space is measured along the inside of the unit’s circumferential wall and does not include cellars, balconies, or enclosed balconies (even if enclosed by glass). The availability of personal computer to the dwelling household was ascertained regardless of which member of the dwelling household owned it. All the calculations of average values of the characteristics of the housing stock – e.g. the average useful floor space of dwellings, average number of rooms per unit, etc. – were computed for dwellings for which said values were ascertained.

COMPATIBILITY OF THE RESULTS OF THE 2011 CENSUS AND THE 2001 CENSUS The final results of the 2011 Census are processed and published for the usual resident population and classed according to the place of usual residence of a person. By contrast, in 2001 the results were processed and published according to a person’s place of permanent residence or place of long-term residence. A basic methodological difference that is reflected in all the subject areas of the data is thus the use of the place of usual residence of a person as the defining factor for processing the geographical characteristics and classification of persons, and for processing households, determining the occupancy of dwellings and buildings, and calculating the commuter flows. All data on persons that involve a comparison of addresses – place of residence one year before the census, mother’s place of residence at the time of the person’s birth and commuting to the workplace or school – are compared to the person’s place of usual residence. The data on religious belief in the 2011 Census include the statement ‘Believers not identified with a church or religious society’ as a separate category. In the data from the 2001 Census this type of statement was grouped in the category of ‘other and not exactly stated’. In addition to the large number of churches, religious groups, and religious movements on which the 2011 Census publishes separate data, other changes are just terminological and the data are comparable; the category ‘no religious belief’ in the data from the 2011 Census corresponds to the category ‘no denomination’ in the data from the 2001 Census, and in the 2011 Census the term ‘not stated’ replaces the term ‘not known’ in the 2001 data. Educational attainment is classed, as it was in the 2001 Census, into categories based on the ISCED-97 classification (International Standard Classification of Education). In data on economic activity the categories ‘homemakers’ and ‘children of pre-school age, other dependent persons’, distinguished in the 2001 Census, are merged to form one category in the 2011 Census. Data on status in employment are classed in conformity with the Classification of Status in Employment (CZ-ICSE). The categories ‘employees in employment contract or civil servants’ and ‘other employees’ distinguished in the 2001 census are merged into one category in the 2011 Census. Data on field of education, occupation and industry (branch of economic activity) in the 2011 Census differ from the 2001 Census in that they conform to standard statistical classifications: International Standard Classification of Education (ISCED-97), Classification of Occupations (CZ-ISCO), Classification of Economic Activities (CZ-NACE). Persons who frequently change their place of work and persons without a permanent workplace indicated their place of work in the 2001 Census based on the actual place of work at the time of the census. In the 2011 Census a special category was introduced for these persons, i.e. ‘employment without a permanent place of work’, and they are not included in the data on commuting. The basic criterion for determining a household was the place of usual residence of the person or the persons living together and joins common housekeeping of a household.

88


Because of the method used to collect the census forms and obtain data, information could only be obtained on relations among members of the household. As a result, in 2011 it was not possible to process data on former category - census households. The 2011 and 2001 data on family households are only comparable in the case of one-family housekeeping households, where the information on individual such households is processed in the same detail as in 2001. A limited amount of data on the reference person and his/her characteristics is available; such data are derived only for one-person and one-family households. The results for housekeeping households – from the perspective of the housing arrangements of household – newly include data on family households living in institutions. There is no comparable counterpart to these data in previous censuses. Persons living in families in institutions were in previous censuses counted as individuals in an institution. For the first time (in relation to the inclusion of registered partnership in the census) one-couple families also include data on families of the same sex, both registered partnerships and same-sex cohabiting couples (consensual union). The occupancy of buildings and dwellings is determined by the number of persons with the place of usual residence at the address, unlike in 2001 when it was based on the number of persons with the place of permanent residence. Unlike in 2001 the category ‘temporarily occupied’ was not included for buildings or dwellings. The structure of the owner of the building is not comparable between censuses. Cooperative ownership includes cases where the housing cooperative is the sole owner of the building (according to records in the land registry). Cooperative ownership includes every type of housing cooperative. In 2001 building cooperatives included only cooperatives established in conformity with Act No. 27/1959 Coll. or cooperatives that had separated from a building cooperative to which it previously belonged. Cooperatives founded for the purpose of privatisation of a building were classed separately. This item also included other legal persons – not just cooperatives – that were established for the purpose of the privatisation of a residential object. The item mixed ownership has a different meaning. In the 2011 Census mixed ownership was defined solely as a combination of ownership forms. In 2001 it included the dwelling owner associations, regardless of whether all the flats had been privatised or only some of them. In the 2011 Census dwelling owner association formed a separate category (if the co-ownership was one hundred per cent). On the topic of central heating and type of fuel there are no separate data on objects with remote heating or a community heating centre, nor the type of fuel used in the case of a boiler outside the object; all these categories area included under one item, i.e. ‘installation outside the building’. Tenure status is not comparable across all items. Cooperative dwelling includes all cases of a cooperative dwelling (see also ‘type of owner’). In 2001 ‘the dwelling of a member of a building cooperative’ and ‘the dwelling of a member of a tenants’ cooperative founded during the course of privatisation’ were two separate categories of tenure status. A room is defined differently. In conformity with international recommendations, the 2011 Census counts the kitchen as a room as long as it meets the size criteria for a room, i.e. it has a floor space of 8 or more square metres. In 2001 the kitchen was counted as a room only if it was the only room in the dwelling. Unlike the 2001 Census the 2011 Census reports on not just the number but also the total floor space of the rooms, both separately for each room whose floor space is 8 or more square metres, and separately for rooms whose floor space is 4–7.9 square metres. The floor space of a dwelling is defined differently in the 2011 Census from 2001 as the sum of the floor space of all rooms, and the kitchen if the floor space of the latter is at least 8 square metres. In the 2001 survey the kitchen was counted in the floor space of a dwelling only if it had an area of more than 12 square metres. The categories of standard quality and lower quality dwellings replace the previous classification that had four categories of dwelling units. More detailed data on standard quality dwellings by type of heating and technical facilities are published to enable closer comparability to category 1 and category 2 units under the former classification. Dwellings with lower quality are only comparable to aggregations of category 3 and category 4 units under the former classification (2001). Housekeeping households – one-couple families – include also same-sex couples, both registered partnerships and same-sex cohabiting couples. In 2001 registered partnerships did not exist and same-sex cohabiting couples, if declared in the census forms, were included under non-family households. Sčítání lidu, domů a bytů 2011 - Karlovarský kraj - analýza výsledků

89

1. Mezikrajské srovnání Česká republika Czech Republic

v tom kraje Hl. město Praha

Středočeský

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Liberecký

Území, sídelní struktura Rozloha (km2) Počet obcí z toho se statutem města Podíl městského obyvatelstva (%)

78 866 6 251 596 69,9

496 1 1 100,0

11 015 1 145 82 52,7

Podíl počtu obyvatel v obcích (%): do 199 obyvatel s 200 - 999 obyvateli s 1 000 - 4 999 obyvateli Počet částí obcí Počet základních sídelních jednotek Hustota obyvatelstva (osoby/km2)

1,8 15,3 21,4 15 060 22 430 132

x x x 112 916 2 557

2,3 25,0 30,2 2 797 3 578 117

Počet obyvatel z toho ženy (%) Obyvatelstvo podle způsobu bydlení (%): v bytech v zařízeních jinde (rekreační chaty, mobilní nebo nouzová obydlí apod.) bezdomovci Obyvatelstvo podle věku (%): 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let nezjištěno Průměrný věk Obyvatelstvo podle rodinného stavu (z osob se zjištěným stavem, %): svobodní ženatí, vdané rozvedení ovdovělí Podíl cizinců na počtu obyvatel (%) Obyvatelstvo podle národnosti (%): česká moravská slezská slovenská neuvedeno Podíl obyvatel narozených v obci obvyklého bydliště (%) Obyvatelstvo podle vztahu k náboženské víře (%): věřící - nehlásící se k žádné církvi ani náboženské společnosti věřící - hlásící se k církvi, náboženské společnosti bez náboženské víry neuvedeno Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání (%): základní vč. neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední s maturitou a vyšší odborné vč. nástavbového vysokoškolské

90

10 436 560 1 268 796 1 289 211

10 056 623 53 64,1

7 561 501 56 67,9

3 315 132 37 82,9

5 334 354 58 79,6

3 163 215 39 78,1

4,3 3,7 19,1 17,8 26,7 28,4 1 981 1 539 2 549 1 861 62 75 Obyvatelstvo

0,8 11,9 21,8 518 812 89

0,9 12,3 17,4 1 150 1 825 152

1,2 15,0 20,3 766 1 093 137

51,0

51,6

50,6

628 336 50,9

570 401 50,5

295 595 50,8

808 961 50,9

432 439 51,1

97,2 1,9

95,7 3,4

96,9 1,7

97,8 1,3

96,6 2,0

96,2 2,4

97,0 2,0

97,3 1,5

0,8 0,11

0,8 0,10

1,3 0,07

0,9 0,08

1,3 0,06

1,4 0,09

0,9 0,12

1,1 0,06

14,3 69,6 15,8 0,3 41,0

12,1 71,6 15,8 0,5 41,2

15,5 69,4 14,8 0,3 40,3

14,5 69,3 15,9 0,3 41,2

13,9 69,5 16,3 0,3 41,4

14,3 70,2 15,1 0,5 41,0

15,0 69,9 14,6 0,5 40,5

14,9 69,7 15,0 0,4 40,7

40,0 42,4 10,3 7,3 4,0

42,6 39,4 11,5 6,5 12,8

39,4 43,5 9,9 7,1 4,3

39,2 43,5 9,9 7,4 2,2

39,0 43,1 10,3 7,5 4,5

41,3 38,5 13,2 7,0 5,6

41,1 39,2 12,2 7,4 3,3

40,4 40,8 11,7 7,1 3,4

64,3 5,0 0,1 1,4 25,3

64,8 0,3 0,0 1,8 27,0

69,9 0,1 0,0 1,4 26,2

72,4 0,2 0,0 1,1 24,7

70,1 0,1 0,0 1,4 26,0

64,4 0,1 0,0 2,4 27,7

68,4 0,1 0,0 1,5 27,0

69,5 0,1 0,0 1,4 26,1

47,1

50,8

39,7

44,1

44,9

38,8

42,7

43,4

6,8

7,9

5,7

7,2

5,8

5,7

4,8

5,7

14,0 34,5 44,7

11,0 37,0 44,1

8,7 40,1 45,6

13,6 30,9 48,3

9,3 38,0 46,8

7,1 39,7 47,4

5,3 44,2 45,7

7,2 42,5 44,6

17,6 33,0

10,2 20,3

16,9 33,6

18,2 34,9

18,1 34,7

22,4 34,3

21,7 34,9

18,6 35,9

31,2 12,5

35,3 23,6

32,5 11,5

31,6 10,8

30,9 10,4

27,7 7,0

28,2 7,6

29,8 9,6


1. Regional comparison Regions (NUTS 3) Královéhradecký

Pardubický

Vysočina

Jihomoravský

Olomoucký

Zlínský

Moravskoslezský

Area and settlement structure 4 759 448 48 67,5

4 519 451 37 62,4

6 796 704 34 57,6

7 195 673 49 62,8

5 267 399 30 57,2

3 963 305 30 60,3

5 427 Total area (square kilometers) 300 Number of municipalities 42 of which with town status 75,6 Share of urban population (%) Share of population in municipalities by number of inhabitants (%): 0,2 less than 200 6,4 200–999 19,6 1000–4999 623 Number of municipality parts 1 512 Number of basic settlement units 222 Population density

2,9 20,9 19,4 1 074 1 529 115

2,8 23,7 21,7 991 1 300 113

8,1 25,6 18,6 1 402 1 764 74

1,3 16,8 26,6 902 1 583 162 Population

1,1 17,8 30,3 767 1 158 119

0,5 17,5 29,5 438 950 146

547 916 50,9

511 627 50,7

505 565 1 163 508 50,5 51,2

628 427 51,4

97,5 1,7

97,5 1,9

98,1 1,3

97,7 1,5

97,7 1,5

0,7 0,09

0,5 0,10

0,5 0,07

0,7 0,10

0,6 0,16

0,5 0,13

0,5 0,21

14,4 68,4 16,8 0,3 41,6

14,7 68,9 16,1 0,3 41,0

14,6 68,8 16,4 0,3 41,1

14,0 69,5 16,2 0,3 41,1

14,4 69,2 16,2 0,3 41,2

14,2 69,0 16,6 0,2 41,5

14,4 69,6 15,7 0,3 41,0

38,6 43,5 10,4 7,5 2,5

39,2 44,1 9,3 7,4 2,4

39,1 45,5 7,8 7,5 1,5

40,0 43,3 9,4 7,4 3,1

39,6 43,0 9,8 7,5 1,4

39,0 44,5 8,6 7,8 1,3

39,6 42,0 10,6 7,7 1,7

71,0 0,1 0,0 1,0 25,7

70,8 0,9 0,0 0,9 25,6

65,4 7,0 0,0 0,6 24,6

48,0 21,9 0,0 1,2 23,7

58,1 12,1 0,0 1,2 24,6

54,9 16,4 0,0 1,0 22,8

63,5 3,8 0,9 2,2 23,7

45,6

47,1

51,0

51,2

48,2

53,0

51,5

579 944 1 205 834 Total population 51,3 51,4 of which females (%) Population by housing arrangements (%): 98,1 97,7 in dwellings 1,3 1,6 in collective living quarters

6,1

6,0

6,5

8,0

7,4

7,8

7,6

10,4 37,8 45,8

13,7 34,9 45,4

22,8 25,7 45,0

20,7 28,9 42,4

16,6 32,2 43,9

29,3 22,5 40,4

18,5 30,2 43,8

17,6 35,5

17,9 36,6

18,5 37,5

17,6 32,3

18,4 35,4

19,0 35,8

19,6 35,1

31,7 10,1

31,1 9,9

31,1 9,5

30,9 14,7

30,7 11,4

30,4 11,2

29,4 11,2

Others (cottage, mobile home, shelter, etc.) Homeless Population by age (%): 0–14 15–64 65 or more Not identified Average age Population by legal marital status (with identified marital status, %): Never married Married Divorced Widowed Share of foreign citizens (%) Population by ethnicity (%): Czech Moravian Silesian Slovak Not declared Population born in municipality of usual residence (%) Population by religious belief (%): Believers not identified with a church or religious society Believers identified with a church or religious society No religious belief Not declared Population aged 15+ by educational attainment (%): Primary and lower secondary, incl. not completed elementary school (ISCED 1, 2) Secondary, incl. vocational (ISCED 3C) Upper secondary and post-secondary (ISCED 3A, 4, 5B) Tertiary (ISCED 5A, 6)


91

1. Mezikrajské srovnání 1. pokračování Česká republika Czech Republic


Středočeský

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Liberecký

Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní obyvatelstvo zaměstnaní z toho (%): zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní, pomáhající pracující důchodci ženy na mateřské dovolené nezaměstnaní v tom (%): hledající první zaměstnání ostatní nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo z toho (%): nepracující důchodci osoby v domácnosti, děti předškolního věku, ostatní závislé osoby žáci, studenti a učni Zaměstnaní podle postavení v zaměstnání (%): zaměstnanci zaměstnavatelé osoby pracující na vlastní účet členové produkčních družstev pomáhající rodinní příslušníci Zaměstnaní podle vybraných odvětví (%):

5 080 573 4 580 714

644 643 600 730

639 851 587 539

307 130 280 844

278 674 255 278

139 871 123 100

377 298 325 987

208 512 185 944

91,2 5,0 2,1 499 859

87,3 7,7 2,0 43 913

91,0 5,1 2,3 52 312

91,8 4,6 2,1 26 286

91,6 4,8 2,1 23 396

90,9 5,5 2,1 16 771

91,5 5,0 2,1 51 311

90,6 5,5 2,3 22 568

16,4 83,6 4 784 923

17,1 82,9 500 971

15,2 84,8 582 765

16,2 83,8 294 587

15,9 84,1 259 975

17,2 82,8 131 319

19,1 80,9 372 383

15,2 84,8 198 712

48,2

46,1

45,7

48,5

50,0

47,8

48,6

47,7

17,9 30,2

20,3 29,4

20,5 29,9

17,0 30,9

17,6 28,8

19,3 29,1

18,4 29,6

18,1 30,5

77,9 3,6 12,9 0,1 0,4

73,2 4,3 17,1 0,1 0,5

76,5 3,7 14,1 0,1 0,4

78,0 3,4 13,0 0,2 0,5

79,4 3,2 11,9 0,1 0,4

77,0 3,6 12,1 0,1 0,5

79,2 3,4 10,6 0,1 0,5

76,5 3,5 13,4 0,1 0,5

zemědělství, lesnictví, rybářství průmysl stavebnictví velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel doprava a skladování ubytování, stravování a pohostinství vzdělávání zdravotní a sociální péče Zaměstnaní podle hlavních tříd zaměstnání (%): zákonodárci a řídící pracovníci specialisté techničtí a odborní pracovníci úředníci pracovníci ve službách a prodeji kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství řemeslníci a opraváři obsluha strojů a zařízení, montéři pomocní a nekvalifikovaní pracovníci zaměstnanci v ozbrojených silách Míra ekonomické aktivity (%)1) muži ženy Míra zaměstnanosti (%)2) muži ženy

2,7 25,4 6,8

0,4 9,4 5,8

2,8 23,2 6,7

5,0 26,7 7,8

3,9 29,2 6,6

2,1 24,8 6,1

1,8 27,0 7,0

1,8 31,7 6,5

10,2 5,6 3,1 6,0 6,5

11,3 5,4 4,3 6,2 6,4

11,2 7,1 3,0 5,2 5,7

10,0 5,3 3,3 5,9 5,9

9,5 5,9 2,8 5,6 6,4

9,6 5,2 5,9 5,2 7,3

9,0 6,6 2,6 6,0 6,7

9,2 4,8 3,0 5,9 5,8

6,0 16,1 18,4 5,5 13,5

8,2 25,9 22,0 6,9 13,3

6,4 15,1 19,1 6,3 13,5

5,5 13,7 17,1 5,0 13,7

5,4 13,9 17,6 5,3 13,2

5,0 12,1 15,0 4,9 17,2

5,4 13,4 18,1 5,1 14,2

5,6 13,5 16,7 4,7 13,3

1,4 14,5 12,5 3,5 0,4 60,7 68,6 53,4 54,7 62,1 47,8

0,3 7,0 4,7 2,3 0,2 65,0 72,4 58,5 60,6 67,4 54,6

1,4 13,8 12,1 3,2 0,3 62,5 70,6 55,0 57,4 65,1 50,2

2,5 16,0 13,8 3,8 0,6 60,2 68,2 52,7 55,0 62,7 47,9

1,8 15,8 14,9 3,7 0,3 60,7 68,4 53,5 55,6 63,1 48,6

1,3 14,6 13,9 5,0 0,2 61,1 67,9 54,8 53,7 59,7 48,3

1,1 14,6 14,2 4,0 0,3 60,1 67,8 53,0 51,9 59,2 45,3

1,1 16,3 14,9 3,9 0,3 60,9 68,9 53,5 54,3 62,0 47,1

1) 2)

podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na počtu všech osob ve věku 15 a více let se zjištěnou ekonomickou aktivitou podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob ve věku 15 a více let se zjištěnou ekonomickou aktivitou

92


1. Regional comparison Continued Regions (NUTS 3) Královéhradecký

Pardubický

Vysočina

Jihomoravský

Olomoucký

Zlínský

Moravskoslezský

Economic activity

1) 2)

260 819 238 986

246 779 224 590

243 720 220 743

572 019 511 844

303 992 268 013

281 576 252 815

575 689 Economically active population 504 301 Employed of which (%) Employees, employers, own-account workers, contributing family workers 92,5 4,1 Working pensioners 1,9 Women on maternity leave 71 388 Unemployed in %: 16,8 Seeking first work 83,2 Unemployed, others 574 138 Not economically active population of which (%) 49,3 Not working pensioners Homemakers, children of pre-school age, other dependent persons 16,8 30,7 Pupils, students and apprentices

91,3 5,1 2,0 21 833

92,3 4,2 2,1 22 189

93,0 3,7 2,0 22 977

91,4 4,6 2,2 60 175

92,7 3,8 2,1 35 979

92,7 3,9 2,0 28 761

15,4 84,6 260 408

14,3 85,7 243 033

15,8 84,2 245 515

16,5 83,5 541 007

15,7 84,3 300 693

15,5 84,5 279 417

49,6

48,7

48,9

48,7

48,9

49,5

16,8 30,1

16,7 31,0

16,0 31,7

17,5 30,2

16,6 30,8

16,0 31,0

77,4 3,5 12,9 0,1 0,4

79,4 3,4 11,7 0,1 0,4

80,1 3,2 11,6 0,3 0,4

78,3 3,7 12,9 0,1 0,4

79,9 3,3 11,6 0,1 0,4

78,5 3,9 12,6 0,1 0,5

81,0 3,3 10,0 0,0 0,4

3,5 28,8 6,4

3,8 30,4 6,9

6,3 32,9 7,2

2,8 24,0 7,9

3,4 27,5 7,3

2,5 32,8 8,0

1,7 30,1 6,3

9,7 5,0 3,0 6,1 7,0

9,7 5,5 2,4 6,1 6,2

9,1 5,0 2,5 6,0 6,4

10,5 5,3 3,0 6,7 6,8

10,0 5,8 2,7 6,5 7,2

10,4 4,5 3,1 6,2 6,2

10,0 5,4 2,9 6,4 7,1

5,6 14,5 17,2 5,1 13,1

5,7 13,9 18,2 5,3 12,5

5,2 13,4 16,7 4,5 12,4

6,1 17,5 18,6 5,5 13,3

5,4 14,9 17,4 5,0 13,4

5,7 13,9 17,5 4,5 12,8

5,3 14,8 18,3 5,1 13,9

1,6 15,7 14,1 3,7 0,3 59,0 67,0 51,6 54,1 61,7 47,0

1,8 16,2 14,3 3,6 0,6 59,5 67,7 51,9 54,2 61,9 46,9

2,8 18,2 16,0 3,8 0,4 58,7 66,9 50,8 53,1 61,2 45,4

1,4 14,8 11,2 3,5 0,3 60,2 68,4 52,6 53,9 61,4 46,9

1,6 16,8 13,1 3,8 1,1 59,1 67,3 51,6 52,1 59,9 45,0

1,2 17,8 15,2 4,0 0,3 58,8 67,3 51,0 52,8 60,7 45,6

1,1 15,7 14,3 3,8 0,2 59,0 66,6 52,0 51,7 58,8 45,1

Employed by status in employment (%): Employees Employers Own-account workers Members of producers' co-operatives Contributing family workers Employed by industry (branch of economic activity) (%): Agriculture, forestry and fishing Industry Construction Wholesale and retail trade; repair of motor vehicles Transportation and storage Accommodation and food service activities Education Human health and social work activities Employed by occupation (%): Managers Professionals Technicians and associate professionals Clerical support workers Service and sales workers Skilled agricultural, forestry and fishery workers Craft and related trades workers Plant and machine operator, and assemblers Elementary occupations Armed forced occupations Economic activity rate (%) 1) Males Females Employment rate (%) 2) Males Females

Share of employed and unemployed on number of persons aged 15+ with identified economic activity. Share of employed on number of persons aged 15+ with identified economic activity.


93

1. Mezikrajské srovnání 2. pokračování Česká republika Czech Republic Vyjíždějící z obce celkem v tom (%): do jiných obcí okresu do jiných okresů kraje do jiných krajů mimo ČR Vyjíždějící z obce denně (%) Podíl vyjíždějících zaměstnaných osob z obce bydliště (%)1)


Středočeský

Jihočeský

Plzeňský

Vyjížďka do zaměstnání 74 737 68 935

1 137 176

24 291

213 698

52,5 22,4 21,9 3,3 84,6

80,8 19,2 72,5

36,8 12,1 49,9 1,2 86,1

65,1 18,1 11,8 4,9 83,5

Karlovarský

Ústecký

Liberecký

29 517

81 167

41 305

44,1 40,2 11,2 4,6 85,8

63,4 18,6 11,3 6,7 81,3

59,5 18,3 18,7 3,5 80,3

56,0 19,3 22,1 2,6 83,7

39,5

6,3

57,7

42,1

42,8

41,7

42,2

37,9

Vyjíždějící z obce podle věku (%): 15 - 24 let 25 - 29 let 30 - 39 let 40 - 49 let 50 - 59 let 60 let a více

7,5 13,5 32,8 24,7 18,1 3,4

5,0 15,4 35,8 20,4 16,8 6,7

6,6 12,9 35,5 23,6 17,2 4,2

7,3 13,3 31,5 24,8 19,7 3,4

8,0 13,1 32,4 24,3 18,8 3,4

8,9 12,1 30,9 25,4 18,7 3,9

8,1 13,0 33,2 24,6 17,5 3,5

8,2 13,4 33,7 23,8 17,2 3,7

Vyjíždějící z obce podle odvětví (%): zemědělství, lesnictví, rybářství průmysl stavebnictví velkoobchod a maloobchod doprava a skladování vzdělávání zdravotní a sociální péče

2,6 33,1 5,3 10,1 7,0 5,7 7,3

1,2 22,2 5,1 17,4 9,5 4,5 6,3

2,0 23,9 4,4 12,1 8,5 5,1 6,8

1,8 31,1 5,1 9,6 6,6 4,8 8,8

1,6 33,5 5,5 8,8 8,7 5,5 7,1

1,4 41,2 4,1 8,7 5,9 5,7 6,3

429 734 70,9

5 683 42,0

70 186 81,8

4,3 3,5 32,3 35,9 6,5 5,3 9,5 9,1 6,5 7,1 6,1 5,2 6,7 7,2 Vyjížďka do škol 32 177 23 760 65,7 74,4

10 838 66,7

27 671 73,3

16 821 66,1

44,9

5,5

61,4

48,8

43,1

45,3

4 375 122

579 509

523 045

53,2 47,2 Domácnosti 262 692 242 397

128 904

352 346

183 299

2 737 561 2 667 867

305 296 300 262

340 036 329 829

168 172 163 840

151 206 147 651

75 527 73 917

210 447 206 511

113 338 110 698

2 097 031

223 695

262 615

130 204

118 056

55 093

157 312

86 063

41,0

38,2

42,7

41,2

39,5

38,3

39,7

41,0

69,4 99,5 570 836

72,4 99,7 76 567

71,8 99,1 67 214

69,3 99,4 33 636

68,7 99,1 29 595

67,7 99,0 18 824

67,8 99,3 49 199

69,4 99,2 24 635

52,4

51,7

52,1

53,5

52,5

56,2

58,4

54,6

62,8 99,1 69 694 1 637 561 215 414 1 422 147 43,4

64,7 99,4 5 034 274 213 48 411 225 802 31,6

63,9 98,6 10 207 183 009 24 091 158 918 42,7

63,7 99,2 4 332 94 520 10 325 84 195 45,9

63,8 98,7 3 555 91 191 11 857 79 334 43,8

62,4 98,7 1 610 53 377 8 032 45 345 39,9

62,2 99,2 3 936 141 899 19 284 122 615 42,4

63,7 98,9 2 640 69 961 9 045 60 916 44,7

26,7 36,1 36,0

36,0 33,3 29,4

26,4 36,7 35,8

24,2 36,8 37,8

26,8 35,5 36,6

25,9 40,1 32,5

26,4 39,2 32,6

25,4 37,5 35,9

Vyjíždějící z obce celkem z toho vyjíždějící denně (%) Podíl vyjíždějících do škol z obce bydliště z úhrnu studujících (%)2) Hospodařící domácnosti celkem v tom podle typu domácnosti: rodinné tvořené 1 rodinou v tom: úplné rodiny z toho (%): se závislými dětmi s ekonomicky aktivní osobou v čele domácnosti bydlící v bytech neúplné rodiny z toho (%): se závislými dětmi s ekonomicky aktivní osobou v čele domácnosti bydlící v bytech tvořené 2 a více rodinami nerodinné domácnosti vícečlenné nerodinné domácnosti jednotlivců z toho nepracující důchodci (%) Domácnosti jednotlivců podle věku osoby (%): do 39 let 40 - 64 let 65 let a více 1)

ze zaměstnaných se zjištěným místem pracoviště

94

2)

ze studujících se zjištěným místem školy



1)

Pardubický

Vysočina

Jihomoravský

Olomoucký

Zlínský

Commuting to work 65 407 136 252 75 007

58 422

61 003

64,6 15,7 17,8 1,9 84,9

61,7 15,7 20,6 2,0 84,1

66,8 12,4 18,8 2,0 84,0

41,3 45,7 9,1 4,0 84,6

68,3 14,7 14,5 2,4 84,9

69,8 14,0 13,4 2,8 85,8

41,7

44,6

44,5

40,6

43,5

46,6

7,5 13,5 32,6 24,6 18,3 3,5

8,0 14,1 32,9 24,0 18,0 2,9

8,4 14,2 31,2 25,4 18,2 2,6

7,6 14,2 32,8 24,6 17,8 3,1

7,2 13,6 32,8 24,9 18,5 2,9

7,4 14,0 30,8 25,8 19,0 2,9

3,1 34,9 4,4 9,7 6,1 6,5 8,1

3,5 35,2 5,1 9,5 6,7 6,3 7,4

2,0 39,9 6,2 10,0 5,3 6,0 7,2

25 109 65,6

26 400 65,4

5,3 2,7 3,0 39,3 32,5 33,2 5,6 6,0 5,6 8,4 10,5 9,8 6,0 6,5 7,0 5,6 6,0 6,5 7,3 7,7 8,2 Commuting to schools 30 933 48 999 31 811 64,1 77,2 68,5

51,8

54,4

228 256

56,0

78 288

32 708 65,3

Moravskoslezský 129 147 Commuting outside municipality, total in %: 52,4 within the district 37,2 within the region 7,1 within the Czech Republic 3,3 abroad 87,6 Daily commuting outside municipality (%) Share of employed commuting outside 1) 41,6 municipality (%) Commuters outside municipality by age (%): 7,7 15–24 13,4 25–29 31,1 30–39 26,7 40–49 18,3 50–59 2,8 60 and over Commuters outside municipality by industry (branch of economic activity) (%): 1,4 Agriculture, forestry and fishing 38,7 Industry 5,0 Construction 8,9 Wholesale and retail trade 6,0 Transportation and storage 6,1 Education 7,4 Human health and social work activities 46 638 Commuters outside municipality, total 70,9 of which commuting daily (%) Share of commuters to school outside 2) 41,1 municipality (%)

50,5

52,4

207 396

43,2 Households 198 504 473 520

257 964

229 682

147 040 143 577

137 000 133 552

135 533 131 108

306 165 295 668

168 959 164 554

155 880 150 952

507 608 Housekeeping households, total by type of household: 322 962 Family households 315 748 One-family households

115 071

108 326

107 900

233 525

130 946

121 412

246 813

40,7

41,9

42,5

41,6

41,7

43,1

41,2

68,0 99,5 28 506

68,9 99,6 25 226

68,8 99,7 23 208

69,5 99,6 62 143

68,7 99,6 33 608

69,4 99,7 29 540

67,5 99,6 68 935

52,6

51,9

48,5

48,6

52,0

46,4

54,2

62,7 99,2 3 463 81 216 9 008 72 208 48,1

63,0 99,3 3 448 70 396 7 607 62 789 48,8

60,6 99,4 4 425 62 971 6 283 56 688 51,3

60,8 99,4 10 497 167 355 22 238 145 117 44,2

63,0 99,2 4 405 89 005 10 204 78 801 48,6

60,1 99,5 4 928 73 802 7 472 66 330 51,0

62,8 99,3 7 214 184 646 21 557 163 089 46,9

23,1 35,8 40,1

23,5 35,1 40,3

21,7 34,7 42,5

27,4 34,8 36,9

23,5 35,9 39,6

21,5 35,9 41,7

24,1 38,0 36,8

Employed with identified place of work.

2)

One-couple families of which (%): with dependent children with economically active reference person living in dwellings Lone-parent families of which (%): with dependent children with economically active reference person living in dwellings Two or more families households Non-family households Multi-person households One-person households of which not working pensioners (%) One-person households by age (%): less than 40 40–64 65 and over

Students with identified place of school.


95

1. Mezikrajské srovnání 3. pokračování Česká republika Czech Republic


Středočeský

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Liberecký

Domy Domy celkem v tom: obydlené domy neobydlené domy Podíl neobydlených domů (%) Průměrné stáří obydlených domů (roky) z toho: rodinné domy bytové domy Obydlené domy s byty celkem z toho rodinné domy (%) Obydlené domy s byty podle vlastnictví (%):

2 158 119

99 949

353 037

163 889

131 052

44 979

135 999

92 345

1 800 075 358 044 16,6 49,8

92 927 7 022 7,0 53,3

286 780 66 257 18,8 48,6

123 048 40 841 24,9 48,6

105 835 25 217 19,2 51,1

39 845 5 134 11,4 58,6

115 679 20 320 14,9 60,6

73 380 18 965 20,5 58,2

49,3 52,4 1 798 318 86,5

48,8 61,3 92 776 61,8

48,7 45,4 286 551 91,7

48,8 47,1 122 949 88,1

51,2 50,0 105 737 86,0

58,1 59,7 39 789 73,1

61,7 55,3 115 528 79,0

58,0 58,9 73 301 83,4

fyzická osoba obec, stát bytové družstvo spoluvlastnictví vlastníků bytů Obydlené domy s byty podle materiálu nosných zdí (%):

83,4 2,7 1,8 7,7

66,7 5,5 5,8 11,7

87,7 1,8 0,9 5,9

84,4 2,9 1,5 7,1

83,0 3,0 0,9 8,2

72,3 4,6 1,4 14,8

78,5 3,9 3,1 8,3

82,6 3,5 1,6 6,3

kámen, cihly, tvárnice stěnové panely Obydlené domy s byty podle technické vybavenosti (%)1):

87,0 4,6

80,2 11,2

89,1 2,9

91,4 3,7

87,3 4,7

82,1 9,9

82,6 8,3

82,1 6,1

přípoj na kanalizační síť vodovod plyn ústřední topení Bydlící osoby v domech celkem z toho v domech s byty (%) z toho v rodinných domech (%)

62,7 99,5 64,4 82,7

67,8 60,4 99,5 99,3 43,1 57,8 82,6 82,6 621 984 559 646 99,5 99,4 54,5 51,0 Byty

72,5 99,6 62,2 83,5 288 784 99,2 32,7

66,1 99,7 62,3 81,6 797 680 99,3 36,2

48,2 99,5 49,0 76,5 425 593 99,5 47,7

Byty celkem v tom: obydlené byty neobydlené byty Podíl neobydlených bytů (%) Důvody neobydlenosti bytů (%): slouží k rekreaci přestavba nezpůsobilé k bydlení Obydlené byty podle druhu domu (%): v rodinných domech v bytových domech Obydlené byty podle vlastníka domu (%): fyzická osoba obec, stát bytové družstvo spoluvlastnictví vlastníků bytů Obydlené byty podle právního důvodu užívání (%): ve vlastním domě v osobním vlastnictví nájemní družstevní 1)

96

91,2 59,4 99,9 99,3 85,1 51,5 78,0 82,2 10 304 041 1 251 257 1 266 199 99,3 99,2 99,3 49,3 16,8 65,1 4 756 572

587 832

582 294

308 712

268 963

135 091

377 133

205 187

4 104 635 651 937 13,7

542 168 45 664 7,8

482 860 99 434 17,1

247 608 61 104 19,8

226 298 42 665 15,9

119 403 15 688 11,6

330 981 46 152 12,2

171 328 33 859 16,5

26,0 5,1 4,7

1,4 5,8 1,7

33,0 5,0 4,9

40,0 4,2 3,8

28,6 4,8 4,0

10,5 5,1 5,2

17,1 5,6 5,5

41,9 4,8 3,5

43,7 55,0

13,4 85,7

60,5 38,1

50,0 48,7

46,6 51,9

28,1 70,3

32,1 66,7

42,7 55,5

46,2 9,1 11,0 22,1

24,8 12,1 17,0 28,7

60,1 5,9 6,6 19,6

50,5 9,8 9,8 21,7

48,8 9,0 4,3 27,5

32,9 10,3 6,7 40,5

36,3 9,3 16,5 24,5

46,4 8,9 9,6 18,5

35,8 20,1 22,4 9,4

11,1 28,6 34,0 12,8

49,8 16,7 14,7 5,5

40,8 19,3 20,4 7,9

37,9 25,7 20,4 3,7

22,4 35,0 24,6 4,3

26,0 21,4 24,9 15,0

34,2 18,2 24,3 10,2

podíl z úhrnu obydlených domů s byty se zjištěným technickým vybavením



Pardubický

Vysočina

Jihomoravský

Olomoucký

Zlínský

Moravskoslezský

Buildings

1)

137 051

128 618

136 766

259 567

137 345

141 852

195 670 Buildings, total

109 736 27 315 19,9 52,0

104 850 23 768 18,5 47,9

108 062 28 704 21,0 45,9

225 006 34 561 13,3 46,9

118 882 18 463 13,4 50,2

120 444 21 408 15,1 44,7

51,4 56,2 109 628 87,6

48,0 46,3 104 751 89,7

46,0 44,0 107 989 91,1

46,6 49,6 224 816 89,8

49,9 52,1 118 756 88,5

44,9 41,7 120 327 92,3

175 601 Occupied buildings 20 069 Vacant buildings 10,3 Share of vacant buildings (%) 46,2 Average age of occupied buildings (years) of which: 45,3 Family houses 51,1 Apartment buildings 175 420 Occupied buildings with dwellings, total 84,1 of which family houses (%) Occupied buildings with dwellings by type of owner (%):

85,2 2,6 1,3 6,9

85,3 2,6 1,4 7,5

86,4 1,9 1,2 7,3

84,7 2,2 1,4 8,5

85,3 2,3 1,2 7,7

86,5 1,3 1,2 8,5

81,3 3,1 2,9 6,1

Natural person Local or central authority In co-operative ownership Dwelling owners association Occupied buildings with dwellings by materials of the building (%):

88,9 3,3

91,1 2,6

93,0 2,7

86,9 3,1

82,8 3,5

85,4 3,0

86,4 6,5

Stone, bricks, blocks Wall panels Occupied buildings with dwellings by technical facilities (%) 1) :

56,7 99,5 51,3 76,5 540 944 99,4 57,0

54,2 99,6 64,6 80,3 505 816 99,4 60,5

62,5 72,9 99,6 99,4 59,3 84,7 83,7 83,4 501 026 1 153 208 99,4 99,4 64,7 56,9 Dwellings

63,4 99,4 73,1 84,0 621 577 99,3 55,7

65,9 45,8 Public sewage disposal 99,2 99,7 Piped water 72,4 75,5 Gas 86,1 89,9 Central heating 575 528 1 194 799 Persons living in buildings, total 99,2 99,2 of which in buildings with dwellings (%) 64,1 43,7 of which in family houses (%)

259 995

233 798

230 025

503 489

279 323

252 396

532 334 Dwellings, total

215 277 44 718 17,2

196 288 37 510 16,0

188 191 41 834 18,2

443 358 60 131 11,9

243 624 35 699 12,8

217 093 35 303 14,0

34,2 4,7 4,8

33,9 4,9 5,4

40,8 4,3 4,9

18,4 6,0 5,6

16,2 6,5 6,5

19,7 4,6 5,9

52,1 46,4

55,5 43,0

59,8 38,7

50,5 48,2

50,3 48,6

58,0 40,8

480 158 Occupied dwellings 52 176 Vacant dwellings 9,8 Share of vacant dwellings (%) Reasons of vacancy (%): 12,7 Reserved for seasonal or secondary use 5,6 Reconstruction of dwelling 5,1 Unfit for habitation Occupied dwellings by type of building (%): 38,0 in family houses 61,1 in apartment buildings Occupied dwellings by type of owner of the building (%):

54,9 7,4 7,4 20,7

55,0 8,0 9,0 20,7

58,4 6,9 6,9 19,5

51,0 11,2 9,7 19,5

51,8 6,9 8,8 21,9

56,1 5,1 8,2 22,3

38,6 11,1 17,8 14,9

42,1 19,2 18,9 7,4

45,1 17,9 17,9 7,1

49,7 17,5 14,3 7,0

42,7 16,8 21,7 7,5

41,1 20,4 18,3 8,6

48,3 18,8 14,8 6,9

30,0 13,3 29,0 16,1

Natural person Local or central authority In co-operative ownership Dwelling owners association Occupied dwellings by tenure status (%): in own house in private ownership rented dwelling in co-operative ownership

Occupied buildings with identified technical facilities.


97

1. Mezikrajské srovnání dokončení Česká republika Czech Republic


Středočeský

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Liberecký

Byty Obydlené byty podle technické vybavenosti (%)1): plyn zaveden do bytu vodovod v bytě teplá voda přípoj na kanalizační síť žumpa, jímka vlastní splachovací záchod vlastní koupelna, sprchový kout Obydlené byty podle způsobu vytápění (%)2):

68,7 99,6 98,2 79,7 18,6 98,4 98,7

71,4 99,9 99,4 95,6 4,3 99,5 99,3

55,4 99,4 97,3 71,7 25,8 97,8 98,4

44,2 99,6 98,3 81,0 17,4 98,8 98,9

68,7 99,5 98,0 77,5 19,9 98,1 98,4

73,7 99,8 98,2 88,8 10,0 99,1 98,8

70,8 99,7 98,5 85,1 13,7 98,6 98,7

54,1 99,6 98,1 70,6 25,3 97,4 97,9

ústřední topení z toho: kotelna mimo dům kotelna v domě z toho na plyn etážové topení z toho na plyn kamna z toho na plyn Obydlené byty podle typu (%): byty standardní celkem v tom: s ústředním topením a úplným příslušenstvím s ústředním topením a částečným příslušenstvím bez ústředního topení a s úplným příslušenstvím

80,4

72,2

80,9

83,0

79,5

81,9

82,7

75,6

34,2 45,2 28,6 7,1 5,8 8,7 3,5

47,1 22,2 19,8 9,7 8,7 12,4 9,0

22,1 58,0 30,4 5,5 3,6 9,6 2,0

32,9 49,5 20,6 4,5 2,7 9,1 1,0

30,5 48,3 25,3 7,9 6,2 8,8 3,5

48,3 32,5 18,3 7,3 5,8 6,3 2,3

49,0 32,5 19,6 6,3 5,1 7,0 2,4

31,9 42,9 22,5 9,7 7,5 10,1 2,0

91,6

88,1

91,0

92,9

91,9

89,2

90,1

90,4

87,3

86,3

85,5

86,6

86,7

84,8

85,7

83,5

1,0

0,8

1,0

0,6

1,0

0,9

1,0

1,4

3,3 5,6 2,47 2,80 2,21

1,1 6,7 2,24 2,85 2,14

4,5 6,2 2,59 2,79 2,27

5,7 4,8 2,48 2,72 2,25

4,2 5,4 2,44 2,68 2,22

3,4 7,2 2,38 2,79 2,22

3,5 6,9 2,37 2,69 2,22

5,4 6,4 2,46 2,76 2,23

0,76 0,70 0,80 32,5 36,1 29,6 65,3 80,9 52,6

0,79 0,71 0,80 31,6 38,4 30,6 57,8 87,8 53,0

0,75 0,69 0,83 34,3 38,0 28,5 72,1 84,9 51,7

0,73 0,69 0,78 33,7 37,6 29,6 67,6 81,4 53,2

0,74 0,68 0,78 33,5 37,4 29,9 66,0 80,2 53,1

0,77 0,71 0,80 32,6 38,0 30,5 62,4 84,6 53,5

0,76 0,70 0,79 32,9 37,8 30,4 63,1 81,9 53,6

0,77 0,72 0,80 32,7 36,5 29,9 65,3 80,5 53,6

3,70 4,41 3,12

3,24 4,58 3,03

3,95 4,49 3,07

3,81 4,38 3,22

3,72 4,32 3,18

3,51 4,49 3,12

3,55 4,33 3,16

3,67 4,34 3,16

1,05

1,05

1,06

1,05

1,05

1,06

1,05

1,05

53,0 3,6

57,4 3,6

54,4 3,5

51,3 3,7

50,4 3,7

46,3 4,0

48,5 3,4

50,8 3,7

byty se sníženou kvalitou Počet osob na 1 obydlený byt v rodinných domech v bytových domech Počet osob na 1 obytnou místnost 8 m2 a více v rodinných domech v bytových domech Obytná plocha v m2 na 1 osobu v rodinných domech v bytových domech Obytná plocha v m2 na 1 byt v rodinných domech v bytových domech Počet obytných místností 8 m2 a více na 1 byt v rodinných domech v bytových domech Počet hospodařících domácností na 1 byt Vybavenost bytových domácností osobním počítačem (v%): s internetem bez internetu 1) 2)

98

podíl z úhrnu obydlených bytů se zjištěným technickým vybavením podíly jsou počítány z celkového počtu obydlených bytů


1. Regional comparison End of table Regions (NUTS 3) Královéhradecký

Pardubický

Vysočina

Jihomoravský

Olomoucký

Zlínský

Moravskoslezský

Dwellings Occupied dwellings by technical facilities (%) 1) : 56,2

67,5

61,2

83,1

75,5

73,6

83,0

Piped gas available in dwelling

99,6 97,8 72,0 24,0 97,7 98,3

99,7 97,7 70,1 27,0 97,8 98,6

99,7 97,7 74,1 24,2 98,2 98,8

99,6 98,1 84,4 14,8 98,0 98,7

99,6 98,0 78,0 20,5 98,2 98,7

99,4 97,7 78,0 19,8 97,9 98,7

99,8 98,8 74,2 24,0 98,8 99,0

Piped water available in dwelling Hot water Public sewage disposal Septic tank Private flush toilet Private bathroom, shower 2)

Occupied dwellings by type of heating (%) :

1) 2)

74,5

78,4

80,9

79,5

81,7

86,6

88,9

Central heating of which: Installation outside the building Installation in the building of which gaseous fuels Heater inside dwelling

27,5 46,4 24,6 8,9

24,8 53,1 33,6 9,7

19,6 60,7 33,4 7,7

26,8 52,1 43,6 8,2

28,2 52,9 35,9 7,8

26,4 59,7 42,0 4,3

47,4 41,0 27,8 4,3

6,4 12,5 2,5

7,9 8,8 2,6

6,1 8,4 2,2

7,3 8,9 5,6

6,6 7,7 3,2

3,7 6,7 2,4

3,6 4,2 1,6

92,3

93,1

93,9

92,4

93,4

93,5

of which gaseous fuels Stove of which gaseous fuels Occupied dwellings by quality (%): 93,4 Standard quality dwellings, total

85,3

87,5

88,8

89,3

89,6

90,2

90,1

1,1

1,1

0,9

1,2

1,1

1,0

0,9

5,9 5,0 2,48

4,5 4,9 2,54

4,1 4,2 2,64

1,9 5,1 2,56

2,8 4,6 2,52

2,4 5,1 2,62

2,4 5,0 Lower quality dwellings 2,45 Number of persons per 1 occupied dwelling

2,73 2,21

2,79 2,23

2,86 2,31

2,91 2,22

2,80 2,23

2,91 2,23

2,84 2,22

0,76 0,72 0,80 32,8

0,76 0,72 0,80 32,3

0,74 0,71 0,80 32,5

0,75 0,71 0,79 32,0

0,74 0,71 0,77 32,2

0,75 0,72 0,79 31,4

0,76 Number of persons per 1 room 0,71 in family houses 0,79 in apartment buildings 31,4 Floor space in square metres per 1 person

35,6 29,6 66,1 77,8 53,0

34,9 28,9 66,5 77,8 52,2

35,2 28,3 68,9 79,6 52,5

34,8 29,1 66,7 80,8 52,1

35,0 29,4 65,7 78,4 52,7

33,6 28,3 66,9 78,1 51,2

35,1 in family houses 29,0 in apartment buildings 62,3 Floor space in square metres per 1 dwelling 79,4 in family houses 51,4 in apartment buildings

3,72

3,78

3,93

3,84

3,78

3,91

3,62 Number of rooms (8 square metres and over)

4,27 3,12

4,30 3,13

4,40 3,20

4,51 3,14

4,34 3,20

4,46 3,14

4,43 3,11

1,05

1,05

1,05

1,06

1,05

1,05

53,1

52,9

52,2

55,1

51,2

54,2

53,1

3,5

3,8

3,8

3,5

4,1

3,6

3,5

with central heating and complete facilities with central heating and incomplete facilities no central heating and complete facilities

in family houses in apartment buildings

in family houses in apartment buildings Number of housekeeping households 1,05 per 1 dwelling Availability of personal computer to the dwelling household (%): with Internet connection no Internet connection

Occupied dwellings with identified technical facilities. Shares are calculated from the total number of occupied dwellings.


99

2. Srovnání okresů Karlovarského kraje Comparison of districts of the Karlovarský Region Karlovarský kraj Karlovarský Region

v tom okresy Districts Cheb

Karlovy Vary

Sokolov

Území, sídelní struktura Area and settlement structure Rozloha (km2) Počet obcí z toho se statutem města Podíl městského obyvatelstva (%) Podíl počtu obyvatel v obcích (%): do 199 obyvatel s 200 - 999 obyvateli s 1 000 - 4 999 obyvateli Počet částí obcí Počet základních sídelních jednotek Hustota obyvatelstva (osoby/km2)

Počet obyvatel z toho ženy (%) Obyvatelstvo podle způsobu bydlení (%): v bytech v zařízeních jinde (rekreační chaty, mobilní nebo nouzová obydlí apod.) bezdomovci Obyvatelstvo podle věku (%): 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let nezjištěno Průměrný věk Obyvatelstvo podle rodinného stavu (z osob se zjištěným stavem, %): svobodní ženatí, vdané rozvedení ovdovělí Podíl cizinců na počtu obyvatel (%) Obyvatelstvo podle národnosti (%): česká moravská slezská slovenská neuvedeno Podíl obyvatel narozených v obci obvyklého bydliště (%)

3 315 132 37 82,9

1 046 40 10 84,3

1 515 54 14 82,5

0,8 11,9 21,8 518 812

1,2 9,2 19,3 183 286

0,8 15,5 19,1 232 325

89

86 Obyvatelstvo Population

76

věřící - hlásící se k církvi, náboženské společnosti bez náboženské víry neuvedeno

100

0,5 less than 200 10,1 200 - 999 27,6 1000 - 4999 103 Number of municipality parts 201 Number of basic settlement units 119 Population density

295 595 50,8

90 188 51,5

115 446 50,9

96,2 2,4

96,7 1,8

96,0 2,5

1,4 0,09

1,5 0,11

1,5 0,08

14,3 70,2 15,1 0,5 41,0

14,7 69,9 14,8 0,6 40,8

13,5 70,1 16,1 0,4 41,8

14,8 70,6 14,1 0,5 40,1

41,3 38,5 13,2 7,0 5,6

41,5 38,5 12,9 7,0 6,9

40,3 39,1 13,4 7,2 7,0

64,4 0,1 0,0 2,4 27,7

63,4 0,1 0,0 2,6 28,1

65,0 0,1 0,0 2,0 27,6

38,8

40,5

38,8

42,3 Never married 37,5 Married 13,4 Divorced 6,7 Widowed 2,6 Share of foreign citizens (%) Population by ethnicity (%): 64,6 Czech 0,1 Moravian 0,0 Silesian 2,8 Slovak 27,4 Not declared Population born in municipality of usual 37,3 residence (%)

Obyvatelstvo podle vztahu k náboženské víře (%): věřící - nehlásící se k žádné církvi ani náboženské společnosti

754 Total area (square kilometers) 38 Number of municipalities 13 of which with town status 82,6 Share of urban population (%) Share of population in municipalities by number of inhabitants (%):

5,7

5,9

5,9

7,1 39,7 47,4

8,0 37,9 48,2

7,3 40,0 46,9

89 961 Total population 50,0 of which females (%) Population by housing arrangements (%): 96,1 in dwellings 2,9 in collective living quarters Others (cottage, mobile home, shelter, etc.) 1,0 0,07

Homeless Population by age (%): 0–14 15–64 65 or more Not identified Average age Population by legal marital status (with identified marital status, %):

Population by religious belief (%): Believers not identified with a church or religious society 5,2 Believers identified with a church or religious society 6,1 41,3 47,4

No religious belief Not declared


2. Srovnání okresů Karlovarského kraje Comparison of districts of the Karlovarský Region 1. pokračování

Continued Karlovarský kraj Karlovarský Region


Karlovy Vary

Sokolov

Obyvatelstvo Population Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání (%):

základní vč. neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední s maturitou a vyšší odborné vč. nástavbového vysokoškolské

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo zaměstnaní z toho (%): zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní, pomáhající pracující důchodci ženy na mateřské dovolené nezaměstnaní v tom (%): hledající první zaměstnání ostatní nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo z toho (%): nepracující důchodci osoby v domácnosti, děti předškolního věku, ostatní závislé osoby žáci, studenti a učni Zaměstnaní podle postavení v zaměstnání (%): zaměstnanci zaměstnavatelé osoby pracující na vlastní účet členové produkčních družstev pomáhající rodinní příslušníci Zaměstnaní podle vybraných odvětví (%): zemědělství, lesnictví, rybářství průmysl stavebnictví velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel doprava a skladování ubytování, stravování a pohostinství vzdělávání zdravotní a sociální péče

Population aged 15+ by educational attainment (%):

22,4 34,3 27,7 7,0

22,5 33,6

20,2 33,0

25,3 36,7

28,1 29,3 6,8 8,5 Ekonomická aktivita Economic activity

25,4 5,2

139 871 123 100

42 271 37 441

55 022 48 621

90,9 5,5 2,1 16 771

90,5 5,7 2,2 4 830

90,3 6,1 2,1 6 401

17,2 82,8 131 319

16,5 83,5 39 880

16,2 83,8 50 745

19,0 81,0 40 694

47,8

47,9

48,9

46,3

19,3 29,1

18,6 29,5

18,9 28,5

20,6 29,6

77,0 3,6 12,1 0,1 0,5

75,6 3,7 12,6 0,0 0,6

74,8 4,2 13,8 0,1 0,6

81,1 2,6 9,2 0,0 0,4

2,1 24,8 6,1

2,6 21,1 5,2

2,4 20,7 7,2

1,2 34,1 5,6

9,6 5,2 5,9 5,2 7,3

9,5 5,9 7,6 5,2 8,0

10,3 4,8 6,7 5,4 8,2

8,7 5,0 3,2 5,0 5,5

Primary and lower secondary, incl. not completed elementary school (ISCED 1, 2) Secondary, incl. vocational (ISCED 3C) Upper secondary and post-secondary (ISCED 3A, 4, 5B) Tertiary (ISCED 5A, 6)

42 578 Economically active population 37 038 Employed of which (%) Employees, employers, own-account workers, contributing family workers 91,9 4,6 2,0 5 540

Working pensioners Women on maternity leave Unemployed in %: Seeking first work Unemployed, others Not economically active population of which (%) Not working pensioners Homemakers, children of pre-school age, other dependent persons Pupils, students and apprentices Employed by status in employment (%): Employees Employers Own-account workers Members of producers' co-operatives Contributing family workers Employed by industry (branch of economic activity) (%): Agriculture, forestry and fishing Industry Construction Wholesale and retail trade; repair of motor vehicles Transportation and storage Accommodation and food service activities Education Human health and social work activities


101



Zaměstnaní podle hlavních tříd zaměstnání (%): zákonodárci a řídící pracovníci specialisté techničtí a odborní pracovníci úředníci pracovníci ve službách a prodeji kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství řemeslníci a opraváři obsluha strojů a zařízení, montéři pomocní a nekvalifikovaní pracovníci zaměstnanci v ozbrojených silách Míra ekonomické aktivity (%)1) muži ženy Míra zaměstnanosti (%)2) muži ženy

Vyjíždějící z obce celkem v tom (%): do jiných obcí okresu do jiných okresů kraje do jiných krajů mimo ČR Vyjíždějící z obce denně (%) Podíl vyjíždějících zaměstnaných osob z obce bydliště (%)3) Vyjíždějící z obce podle věku (%): 15 - 24 let 25 - 29 let 30 - 39 let 40 - 49 let 50 - 59 let 60 let a více Vyjíždějící z obce podle odvětví (%): zemědělství, lesnictví, rybářství průmysl stavebnictví velkoobchod a maloobchod doprava a skladování vzdělávání zdravotní a sociální péče

v tom okresy Districts Karlovy Vary Ekonomická aktivita Economic activity Cheb

Sokolov

5,0 12,1 15,0 4,9 17,2

4,6 12,0 13,5 5,3 19,2

5,9 13,5 16,1 5,1 17,6

4,4 10,4 15,2 4,4 14,6

1,3 14,6

1,4 13,1

1,4 13,5

1,0 17,5

13,9 5,0 0,2

13,3 5,6 0,1

11,6 4,6 0,2

17,6 4,9 0,1

61,1 67,9 54,8

61,4 68,5 55,0

61,0 68,1 54,4

53,7 54,4 53,9 59,7 60,3 60,0 48,3 49,1 48,3 Vyjížďka do zaměstnání Commuting to work 29 517

7 826

10 362

63,4 18,6 11,3 6,7 81,3

63,6 8,2 16,1 12,1 77,6

69,9 11,6 13,4 5,1 81,3

41,7

37,0

37,1

8,9 12,1 30,9 25,4 18,7 3,9

8,8 12,2 30,2 25,6 18,7 4,4

8,4 11,9 30,8 24,4 19,8 4,8

1,8 31,1 5,1 9,6 6,6 4,8 8,8

2,4 25,8 4,4 8,7 7,8 5,0 9,6

2,2 27,0 5,7 10,2 6,2 5,4 9,8

Employed by occupation (%): Managers Professionals Technicians and associate professionals Clerical support workers Service and sales workers Skilled agricultural, forestry and fishery workers Craft and related trades workers Plant and machine operator, and assemblers Elementary occupations Armed forced occupations

1) 60,9 Economic activity rate (%) 67,1 Males 54,9 Females 2) 53,0 Employment rate (%) 58,6 Males 47,5 Females

11 329 Commuting outside municipality, total in %: 57,4 within the district 32,2 within the region 6,0 within the Czech Republic 4,4 abroad 83,8 Daily commuting outside municipality (%) Share of employed commuting outside 3) 52,4 municipality (%) Commuters outside municipality by age (%): 9,3 15 - 24 12,3 25 - 29 31,5 30 - 39 26,3 40 - 49 17,8 50 - 59 2,9 60 and over Commuters outside municipality by industry (branch of economic activity) (%): 1,0 Agriculture, forestry and fishing 38,6 Industry 5,1 Construction 9,6 Wholesale and retail trade 6,3 Transportation and storage 4,0 Education 7,3 Human health and social work activities

1)

podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na počtu všech osob ve věku 15 a více let se zjištěnou ekonomickou aktivitou podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob ve věku 15 a více let se zjištěnou ekonomickou aktivitou 3) ze zaměstnaných se zjištěným místem pracoviště 1) Share of employed and unemployed on number of persons aged 15+ with identified economic activity. 2) Share of employed on number of persons aged 15+ with identified economic activity. 3) Employed with identified place of work. 2)

102




v tom okresy Districts

Karlovy Vary Vyjížďka do škol Commuting to schools

Vyjíždějící z obce celkem z toho vyjíždějící denně (%) Podíl vyjíždějících do škol z obce bydliště z úhrnu studujících (%)1)

Hospodařící domácnosti celkem v tom podle typu domácnosti: rodinné tvořené 1 rodinou v tom: úplné rodiny z toho (%): se závislými dětmi s ekonomicky aktivní osobou v čele domácnosti bydlící v bytech neúplné rodiny z toho (%): se závislými dětmi s ekonomicky aktivní osobou v čele domácnosti bydlící v bytech tvořené 2 a více rodinami nerodinné domácnosti vícečlenné nerodinné domácnosti jednotlivců z toho nepracující důchodci (%) Domácnosti jednotlivců podle věku osoby (%): do 39 let 40 - 64 let 65 let a více

48,8

fyzická osoba obec, stát bytové družstvo spoluvlastnictví vlastníků bytů ze studujících se zjištěným místem školy

2 818 58,7

Sokolov

4 251 66,3

3 769 Commuters outside municipality, total 73,0 of which commuting daily (%) Share of commuters to school outside 1) 52,6 municipality (%)

42,5 50,7 Domácnosti Households

128 904

39 289

50 769

75 527 73 917

22 743 22 235

29 364 28 703

38 846 Housekeeping households, total by type of household: 23 420 Family households 22 979 One-family households

55 093

16 349

21 382

17 362

38,3

38,1

37,6

39,2

67,7 99,0 18 824

66,7 98,8 5 886

68,2 98,8 7 321

68,0 99,3 5 617

56,2

56,1

54,5

58,4

62,4 98,7 1 610 53 377 8 032 45 345 39,9

60,8 98,5 508 16 546 2 749 13 797 38,0

63,5 98,7 661 21 405 3 226 18 179 40,4

62,8 98,9 441 15 426 2 057 13 369 41,3

25,2 38,9 34,6

25,2 41,4 31,9

25,9 40,1 32,5

Domy celkem v tom: obydlené domy neobydlené domy Podíl neobydlených domů (%) Průměrné stáří obydlených domů (roky) z toho: rodinné domy bytové domy Obydlené domy s byty celkem z toho rodinné domy (%) Obydlené domy s byty podle vlastnictví (%):

1)

10 838 66,7

Cheb

27,4 40,3 30,3 Domy Buildings

One-couple families of which (%): with dependent children with economically active reference person living in dwellings Lone-parent families of which (%): with dependent children with economically active reference person living in dwellings Two or more families households Non-family households Multi-person households One-person households of which not working pensioners (%) One-person households by age (%): less than 40 40 - 64 65 and over

44 979

14 828

18 095

12 056 Buildings, total

39 845 5 134 11,4 58,6

13 190 1 638 11,0 57,5

15 814 2 281 12,6 59,9

58,1 59,7 39 789 73,1

56,0 61,9 13 171 73,5

58,4 64,1 15 788 72,1

10 841 Occupied buildings 1 215 Vacant buildings 10,1 Share of vacant buildings (%) 57,8 Average age of occupied buildings (years) of which: 60,3 Family houses 50,2 Apartment buildings 10 830 Occupied buildings with dwellings, total 74,1 of which family houses (%) Occupied buildings with dwellings by type of owner (%):

72,3 4,6 1,4 14,8

73,7 4,2 1,1 13,5

71,5 4,8 0,7 16,2

71,9 4,8 2,7 14,3 1)

Natural person Local or central authority In co-operative ownership Dwelling owners association



103




Karlovy Vary

Sokolov

Domy Buildings Obydlené domy s byty podle materiálu nosných zdí (%): kámen, cihly, tvárnice stěnové panely Obydlené domy s byty podle technické vybavenosti (%)1):

Occupied buildings with dwellings by materials of the building (%): 82,1 9,9

83,8 9,1

82,7 9,0

79,2 12,1

Stone, bricks, blocks Wall panels Occupied buildings with dwellings by technical facilities (%) 1) :

přípoj na kanalizační síť vodovod plyn ústřední topení Bydlící osoby v domech celkem z toho v domech s byty (%) z toho v rodinných domech (%)

72,5 99,6 62,2 83,5 288 784 99,2 32,7

74,0 69,0 99,6 99,6 64,2 54,2 82,7 82,3 88 706 112 920 99,4 98,5 36,0 33,4 Byty Dwellings

75,9 Public sewage disposal 99,7 Piped water 71,4 Gas 86,0 Central heating 87 158 Persons living in buildings, total 99,8 of which in buildings with dwellings (%) 28,4 of which in family houses (%)

Byty celkem v tom: obydlené byty neobydlené byty Podíl neobydlených bytů (%) Důvody neobydlenosti bytů (%): slouží k rekreaci přestavba nezpůsobilé k bydlení Obydlené byty podle druhu domu (%): v rodinných domech v bytových domech Obydlené byty podle vlastníka domu (%):

135 091

41 058

53 740

40 293 Dwellings, total

119 403 15 688 11,6

35 964 5 094 12,4

46 925 6 815 12,7

10,5 5,1 5,2

6,4 3,8 5,9

13,3 5,8 3,5

28,1 70,3

31,7 66,4

28,1 70,5

36 514 Occupied dwellings 3 779 Vacant dwellings 9,4 Share of vacant dwellings (%) Reasons of vacancy (%): Reserved for seasonal or secondary use 11,0 5,5 Reconstruction of dwelling 7,5 Unfit for habitation Occupied dwellings by type of building (%): 24,5 in family houses 73,7 in apartment buildings Occupied dwellings by type of owner of the building (%):

fyzická osoba obec, stát bytové družstvo spoluvlastnictví vlastníků bytů Obydlené byty podle právního důvodu užívání (%):

32,9 10,3 6,7 40,5

38,5 10,3 4,7 35,5

32,9 9,2 3,3 46,2

27,4 11,8 12,9 38,0

ve vlastním domě v osobním vlastnictví nájemní družstevní Obydlené byty podle technické vybavenosti (%)2):

22,4 35,0 24,6 4,3

25,1 30,9 26,0 2,9

22,4 38,7 22,1 2,5

19,8 34,4 26,6 8,0

73,7 99,8 98,2 88,8 10,0 99,1 98,8

73,9 99,7 98,4 88,3 10,6 99,0 98,6

68,3 99,7 98,3 87,1 11,3 98,9 98,6

80,2 99,8 98,0 91,5 8,0 99,2 99,0

plyn zaveden do bytu vodovod v bytě teplá voda přípoj na kanalizační síť žumpa, jímka vlastní splachovací záchod vlastní koupelna, sprchový kout 1) 2) 1) 2)

Natural person Local or central authority In co-operative ownership Dwelling owners association Occupied dwellings by tenure status (%): in own house in private ownership rented dwelling in co-operative ownership Occupied dwellings by technical facilities (%) 2) : Piped gas available in dwelling Piped water available in dwelling Hot water Public sewage disposal Septic tank Private flush toilet Private bathroom, shower

podíl z úhrnu obydlených domů s byty se zjištěným technickým vybavením podíl z úhrnu obydlených bytů se zjištěným technickým vybavením Occupied buildings with identified technical facilities. Occupied dwellings with identified technical facilities.

104


2. Srovnání okresů Karlovarského kraje Comparison of districts of the Karlovarský Region dokončení

End of table Karlovarský kraj Karlovarský Region


Karlovy Vary

Sokolov

Byty Dwellings Obydlené byty podle způsobu vytápění (%)1): ústřední topení z toho: kotelna mimo dům kotelna v domě z toho na plyn etážové topení z toho na plyn kamna z toho na plyn Obydlené byty podle typu (%): byty standardní celkem v tom: s ústředním topením a úplným příslušenstvím s ústředním topením a částečným příslušenstvím bez ústředního topení a s úplným příslušenstvím byty se sníženou kvalitou Počet osob na 1 obydlený byt v rodinných domech v bytových domech Počet osob na 1 obytnou místnost 8 m2 a více v rodinných domech v bytových domech Obytná plocha v m2 na 1 osobu v rodinných domech v bytových domech Obytná plocha v m2 na 1 byt v rodinných domech v bytových domech Počet obytných místností 8 m2 a více na 1 byt v rodinných domech v bytových domech Počet hospodařících domácností na 1 byt

Occupied dwellings by type of heating (%) 1) : 81,9

76,8

80,1

89,3

48,3 32,5 18,3 7,3 5,8 6,3 2,3

38,3 37,7 21,5 10,7 8,8 6,9 2,9

47,8 31,1 14,3 7,7 5,9 7,3 2,6

58,9 29,2 20,3 3,5 2,8 4,5 1,1

89,2

87,7

88,7

91,2

84,8

83,0

84,0

87,6

0,9

0,9

1,1

0,8

3,4 7,2 2,38 2,79 2,22

3,8 7,7 2,42 2,78 2,26

3,7 7,3 2,36 2,82 2,18

no central heating and complete facilities 2,8 6,7 Lower quality dwellings 2,37 Number of persons per 1 occupied dwelling 2,75 in family houses 2,25 in apartment buildings

0,77 0,71 0,80

0,77 0,71 0,80

0,77 0,71 0,79

0,78 Number of persons per 1 room 0,69 in family houses 0,81 in apartment buildings

32,6 38,0 30,5

33,5 38,3 31,2

33,0 37,9 31,1

31,3 Floor space in square metres per 1 person 37,7 in family houses 29,1 in apartment buildings

62,4 84,6 53,5

64,9 84,7 55,3

62,8 85,1 53,9

59,5 Floor space in square metres per 1 dwelling 83,6 in family houses 51,5 in apartment buildings

3,51 4,49

3,58 4,44

3,52 4,54

Number of rooms (8 square metres 3,43 and over) 4,49 in family houses

3,12

3,16

3,11

3,09

1,06

1,07

1,06

in apartment buildings Number of housekeeping households 1,05 per 1 dwelling Availability of personal computer to the dwelling household (%):

46,3 4,0

45,2 3,8

46,3 4,1

47,3 4,1

Vybavenost bytových domácností osobním počítačem (v %): s internetem bez internetu 1) 1)

Central heating of which: Installation outside the building Installation in the building of which gaseous fuels Heater inside dwelling of which gaseous fuels Stove of which gaseous fuels Occupied dwellings by quality (%): Standard quality dwellings, total with central heating and complete facilities with central heating and incomplete facilities

with Internet connection no Internet connection

podíly jsou počítány z celkového počtu obydlených bytů Shares are calculated from the total number of occupied dwellings.


105

3. Srovnání vybraných měst Karlovarského kraje Františkovy Lázně

Aš Rozloha (km2) Počet částí obcí Počet základních sídelních jednotek Hustota obyvatelstva (osoby/km2) Počet obyvatel z toho ženy (%) Obyvatelstvo podle věku (%): 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let Průměrný věk Podíl cizinců na počtu obyvatel (%) Podíl obyvatel narozených v obci obvyklého bydliště (%) Obyvatelstvo podle vztahu k náboženské víře (%): věřící bez náboženské víry neuvedeno Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání (%): základní vč. neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední s maturitou a vyšší odborné vč. nástavbového vysokoškolské Ekonomicky aktivní obyvatelstvo zaměstnaní z toho (%): zaměstnanci zaměstnavatelé osoby pracující na vlastní účet nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo z toho nepracující důchodci (%) Zaměstnaní podle vybraných odvětví (%): průmysl stavebnictví velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel vzdělávání zdravotní a sociální péče Míra ekonomické aktivity (%)1) muži ženy Vyjíždějící z obce do zaměstnání celkem z toho vyjíždějící denně (%) Podíl vyjíždějících zaměstnaných osob z obce bydliště (%)2) Dojíždějící do obce do zaměstnání celkem Saldo dojížďky do zaměstnání Vyjíždějící z obce do škol celkem z toho vyjíždějící denně (%) Podíl vyjíždějících do škol z obce bydliště z úhrnu studujících (%)3) Dojíždějící do obce do škol celkem 1) 2)

Cheb

Chodov

56 9 19 226 12 643 51,2

26 8 9 213 5 481 52,9

96 19 45 336 32 401 51,4

14 2 13 964 13 748 51,3

59 15 50 823 48 639 52,7

16,2 69,1 14,1 39,7 8,4

14,1 69,5 15,9 42,0 6,0

14,9 70,2 14,2 40,1 10,3

15,2 71,1 13,2 39,6 2,1

12,0 69,1 18,5 43,7 10,4

45,9

34,2

44,8

39,6

41,2

13,3 37,6 49,1

14,9 39,1 46,0

12,7 39,6 47,7

10,9 45,3 43,9

15,4 38,0 46,6

24,3 34,6

17,5 33,2

21,9 30,5

25,6 38,4

15,4 28,3

25,8 4,7 5 776 5 179

33,1 9,3 2 635 2 344

29,3 7,2 14 831 12 942

25,5 4,1 6 804 5 955

33,9 11,8 23 006 20 483

76,5 3,0 11,1 597 5 591 45,8

71,0 6,3 14,0 291 2 466 49,9

74,8 3,7 13,4 1 889 14 037 46,1

84,1 1,7 7,7 849 5 996 46,8

72,6 5,3 15,0 2 523 20 810 53,8

33,6 3,9

12,8 5,6

16,0 5,6

39,9 5,1

13,5 7,0

8,2 4,7 6,4 62,0 68,8 55,9 896 77,0

10,2 4,4 13,8 60,9 67,4 55,4 664 80,6

12,0 5,8 8,5 61,7 68,8 55,3 1 646 71,4

9,7 4,4 4,3 63,6 70,8 57,0 2 124 82,2

12,4 6,0 9,1 60,6 68,5 53,9 2 268 73,6

32,9 395 -501 297 51,2

50,7 649 -15 263 68,8

22,4 2 108 462 600 43,3

61,5 413 -1 711 524 76,0

19,8 6 323 4 055 1 145 47,8

35,1 55

57,8 69

25,4 940

46,6 139

35,4 2 350

podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na počtu všech osob ve věku 15 a více let se zjištěnou ekonomickou aktivitou ze zaměstnaných se zjištěným místem pracoviště

106

Karlovy Vary

3)

ze studujících se zjištěným místem školy


3. Comparison of the selected towns of the Karlovarský Region Kraslice

1)

Mariánské Lázně

Nejdek

Ostrov

Sokolov

81 15 23 82 6 695 50,5

52 6 19 249 12 906 54,1

52 10 18 156 8 145 51,1

50 12 20 354 17 859 48,1

23 4 19 1 019 23 347 51,2

14,1 69,9 15,7 41,6 3,9

11,9 68,3 19,3 44,0 5,6

14,9 68,3 16,6 41,1 3,9

12,9 71,7 15,0 40,7 5,3

14,3 70,4 14,7 40,7 3,7

41,6

37,8

46,2

38,7

39,8

12,5 40,0 47,6

17,8 35,9 46,3

15,0 41,0 44,0

11,9 42,0 46,0

11,1 42,8 46,0

23,2 38,1

17,1 30,6

25,6 38,2

22,2 34,2

21,1 33,7

28,1 4,6 3 174 2 732

35,0 10,6 6 187 5 627

25,2 4,7 3 819 3 433

29,2 7,0 8 428 7 447

29,9 7,4 11 308 9 924

74,8 3,7 14,1 442 3 080 50,9

74,2 4,9 14,5 560 5 853 54,5

79,9 2,4 10,7 386 3 736 50,3

79,3 2,9 12,3 981 8 198 43,6

82,1 2,5 8,7 1 384 10 173 48,3

36,1 5,0

13,3 4,0

43,6 5,5

22,1 6,9

29,3 5,5

9,2 5,3 4,8 59,8 67,3 52,7 568 74,8

9,3 6,3 10,0 58,9 65,1 53,9 841 69,6

6,4 4,5 5,4 60,2 67,9 53,1 559 85,2

8,9 5,4 11,4 58,9 61,7 55,9 2 024 79,3

9,9 5,5 7,7 62,3 69,1 56,2 2 326 80,4

34,3 294 -274 305 54,8

24,3 1 670 829 379 40,1

29,6 730 171 281 74,0

42,7 968 -1 056 546 59,0

39,5 2 918 592 598 55,5

57,9 77

35,6 752

49,9 102

38,3 584

31,5 1 324

Total area (square kilometers) Number of municipality parts Number of basic settlement units Population density Total population of which females (%) Population by age (%): 0-14 15-64 65 or more Average age Share of foreign citizens (%) Population born in municipality of usual residence (%) Population by religious belief (%): Believers No religious belief Not declared Population aged 15+ by educational attainment (%): Primary and lower secondary, incl. not completed elementary school (ISCED 1, 2) Secondary, incl. vocational (ISCED 3C) Upper secondary and post-secondary (ISCED 3A, 4, 5B) Tertiary (ISCED 5A, 6) Economically active population Employed of which (%) Employees Employers Own-account workers Unemployed Not economically active population of which not working pensioners (%) Employed by industry (branch of economic activity) (%): Industry Construction Wholesale and retail trade; repair of motor vehicles Education Human health and social work activities Economic activity rate (%) 1) Males Females Commuting to work outside municipality, total of which commuting daily (%) Share of employed commuting outside municipality (%) 2) Commuting to municipality to work, total Balance of commuting to work Commuting to schools outside municipality, total of which commuting daily (%) Share of commuters to school outside municipality (%) 3 ) Commuting to municipality to school, total

Share of employed and unemployed on number of persons aged 15+ with identified economic activity.

2)

Employed with identified place of work.

3)



107

3. Srovnání vybraných měst Karlovarského kraje dokončení Františkovy Lázně

Aš Hospodařící domácnosti celkem v tom podle typu domácnosti (%): tvořené 1 rodinou úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi tvořené 2 a více rodinami vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců Průměrný počet členů hospodařící domácnosti Domy celkem z toho obydlené Podíl neobydlených domů (%) Obydlené domy s byty celkem z toho rodinné domy (%) Průměrné stáří obydlených domů (roky) Obydlené domy podle vlastníka (%): fyzická osoba obec, stát bytové družstvo spoluvlastnictví vlastníků bytů Byty celkem z toho obydlené Podíl neobydlených bytů (%) Obydlené byty podle druhu (%): v rodinných domech v bytových domech Obydlené byty podle právního důvodu užívání (%): ve vlastním domě v osobním vlastnictví nájemní družstevní Obydlené byty podle technické vybavenosti (%)1): plyn zaveden do bytu vodovod v bytě přípoj na kanalizační síť Obydlené byty podle typu (%): byty standardní celkem byty se sníženou kvalitou Obydlené byty podle počtu obytných místností 8 m2 a více (%): 1 2 3 4 5 a více Obytná plocha v m2 na 1 osobu v rodinných domech v bytových domech Obytná plocha v m2 na 1 byt v rodinných domech v bytových domech 1)

Cheb

Chodov

5 518

2 416

14 403

6 147

22 909

56,1 40,8 25,1 15,7 15,3 6,4 8,9 0,8 8,3 34,8

56,9 42,3 25,8 16,5 14,6 6,5 8,2 1,4 6,0 35,6

54,2 38,4 23,6 14,9 15,7 6,4 9,4 1,0 8,1 36,7

59,5 43,4 26,8 16,6 16,1 7,0 9,1 1,2 5,2 34,2

52,7 38,0 24,9 13,1 14,7 6,8 7,9 1,0 7,2 39,1

2,3 2 139 1 933 9,6 1 930 74,6 64,5

2,2 1 001 918 8,3 917 72,8 49,9

2,2 2 995 2 815 6,0 2 810 52,7 53,6

2,2 816 785 3,8 785 57,2 46,0

2,1 5 003 4 642 7,2 4 631 52,0 60,8

75,0 2,9 1,3 11,5 5 806 5 050 13,0

77,1 2,2 0,9 11,8 2 569 2 226 13,4

60,7 7,2 1,7 20,6 14 208 13 064 8,1

57,8 2,4 5,5 25,6 6 109 5 852 4,2

57,0 4,6 0,5 28,1 24 553 21 488 12,5

35,9 62,2

38,0 58,9

14,4 84,4

9,0 90,6

14,2 84,8

26,8 27,1 25,0 5,0

31,9 26,9 26,5 1,1

12,2 37,9 31,7 3,0

7,1 45,3 28,6 9,4

11,7 50,0 21,5 1,3

84,1 99,7 92,7

89,6 99,6 93,6

87,9 99,9 95,2

85,1 99,9 96,8

81,2 99,9 97,5

87,4 8,3

91,3 6,0

86,4 8,3

92,5 6,6

87,5 7,1

5,0 12,2 27,0 23,1 18,5 32,3 35,9 30,3 62,1 76,6 53,6

3,8 12,3 25,7 26,0 22,3 36,3 40,6 33,2 70,8 90,1 57,6

4,7 16,2 29,8 23,6 10,7 32,0 38,5 30,8 60,2 85,8 55,5

7,2 14,5 32,4 26,4 8,9 29,1 37,8 28,1 54,0 85,3 50,8

5,3 14,8 30,6 23,0 12,4 33,7 38,6 32,9 60,2 86,1 55,7

podíl z úhrnu obydlených bytů se zjištěným technickým vybavením

108

Karlovy Vary


3. Comparison of the selected towns of the Karlovarský Region End of table Kraslice

1)

Mariánské Lázně

Nejdek

Ostrov

2 976

6 109

3 436

7 586

59,5 45,1 28,9 16,2 14,4 6,2 8,2 1,1 5,3 34,0

52,6 37,7 24,6 13,1 14,9 7,2 7,7 0,8 6,0 40,6

59,9 45,7 26,9 18,8 14,2 5,9 8,2 1,7 5,6 32,9

58,1 43,5 26,6 16,8 14,6 6,3 8,3 1,0 5,3 35,6

2,2 1 375 1 191 13,4 1 190 81,8 69,5

2,1 1 475 1 358 7,9 1 354 48,7 59,3

2,3 1 440 1 284 10,8 1 282 80,7 64,7

2,2 1 539 1 475 4,2 1 472 53,2 50,5

83,0 1,6 2,4 8,6 3 292 2 816 14,5

52,5 4,5 2,5 29,7 6 737 5 812 13,7

78,6 2,6 2,3 10,6 3 617 3 208 11,3

53,3 6,7 1,1 33,6 7 597 7 143 6,0

39,5 59,0

14,4 83,8

35,9 62,5

12,7 86,6

32,5 23,2 19,8 12,2

11,3 47,9 22,6 4,2

29,3 28,3 23,9 6,5

10,2 51,6 26,2 1,7

87,1 99,7 85,8

71,3 99,9 98,5

66,7 99,6 75,4

66,5 99,9 94,5

91,3 6,6

88,2 7,4

89,8 7,4

91,8 7,0

4,3 12,3 26,2 28,6 18,7 34,2 38,0 31,5 64,1 78,5 53,9

4,8 14,3 30,2 23,6 14,1 35,4 44,0 34,0 62,0 92,4 56,9

4,1 14,1 28,2 23,1 19,6 30,6 34,2 28,4 61,6 81,2 50,1

5,6 12,3 42,3 21,5 8,6 30,0 35,8 29,2 55,1 82,9 51,4

Sokolov 10 811 Housekeeping households, total by type of household: 56,5 One-family households 42,1 One-couple families 26,1 without dependent children 16,0 with dependent children 14,4 Lone-parent families 5,4 without dependent children 9,0 with dependent children 0,7 Two or more families households 5,2 Multi-person households 37,6 One-person households Average number of housekeeping households 2,1 members 1 672 Buildings, total 1 594 of which occupied buildings 4,7 Share of vacant buildings (%) 1 591 Occupied buildings with dwellings, total 51,6 of which family houses (%) 51,3 Average age of occupied buildings (years) Occupied buildings by type of owner (%): 53,1 Natural person 3,1 Local or central authority 5,5 In co-operative ownership 26,9 Dwelling owners association 10 939 Dwellings, total 10 298 of which occupied dwellings 5,9 Share of vacant dwellings (%) Occupied dwellings by type of building (%): 9,1 in family houses 89,1 in apartment buildings Occupied dwellings by tenure status (%): 7,7 in own house 44,4 in private ownership 28,2 rented dwelling 10,5 in co-operative ownership Occupied dwellings by technical facilities (%) 1) : 87,7 Piped gas available in dwelling 100,0 Piped water available in dwelling 99,1 Public sewage disposal Occupied dwellings by quality (%): 92,9 Standard quality dwellings, total 5,5 Lower quality dwellings Occupied dwellings by number of rooms (8 square metres and over) (%): 5,7 1 16,8 2 33,9 3 24,6 4 9,1 5 or more 30,7 Floor space in square metres per 1 person 35,3 in family houses 30,2 in apartment buildings 54,8 Floor space in square metres per 1 dwelling 80,4 in family houses 52,1 in apartment buildings

Occupied dwellings with identified technical facilities.


109

SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 2011 KARLOVARSKÝ KRAJ ANALÝZA VÝSLEDKŮ

Recommend Documents