SEO
cesta k propagaci vlastního webu
David Procházka
Detailní analýza návštěvnosti webových stránek Postupy, kterak zvýšit návštěvnost webu Efektivní propagace webových stránek ve vyhledávačích Využití sociálních síti k marketingové propagaci Rady, tipy a triky pro zvýšení návštěvnosti
SEO David Procházka
cesta k propagaci vlastního webu
Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.
SEO
cesta k propagaci vlastního webu Autor: David Procházka © Grada Publishing, a.s., 2012 Cover Design © Grada Publishing, a.s. Cover Photo © fotobanka allphoto Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 4749. publikaci Odpovědný redaktor Ing. Pavel Němeček Sazba a zlom Tomáš Brejcha Počet stran 152 1. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s., 2012 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. V knize použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. ISBN 978-80-247-4222-9 (tištěná verze) ISBN 978-80-247-7893-8 (elektronická verze ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-7894-5 (elektronická verze ve formátu EPUB)
Obsah
1.
Úvod ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 11 O autorovi ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 12
Zorientujte se na internetu 1.1 Několik slov o internetu ����������������������������������������������������������������������������������������������� 13 1.1.1 1.1.2 1.1.3 1.1.4 1.1.5 1.1.6
Co je to internet ����������������������������������������������������������������������������������������������������������� Důležité mezníky ve vývoji internetu ����������������������������������������������������������������� Internetový protokol TCP/IP ����������������������������������������������������������������������������������� Identifikace počítačů v internetu ������������������������������������������������������������������������� Protokol HTTP – hypertext ��������������������������������������������������������������������������������������� WWW a brouzdání ����������������������������������������������������������������������������������������������������� 1.2 Základní pojmy a zkratky ���������������������������������������������������������������������������������������������
13 14 15 15 17 17 17
1.3 Webhosting a FTP připojení ����������������������������������������������������������������������������������������� 21 1.3.1 1.3.2 1.3.3 1.3.4
2.
Doména aneb adresa stránek ��������������������������������������������������������������������������������� Výběr webhostingu ��������������������������������������������������������������������������������������������������� FTP protokol ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������ Zkušební bezplatný webhosting ��������������������������������������������������������������������������� 1.4 Software potřebný pro vytváření webových projektů ������������������������������������� 1.4.1 HTML a PHP editory ��������������������������������������������������������������������������������������������������� 1.4.2 Grafické aplikace ��������������������������������������������������������������������������������������������������������� 1.4.3 FTP klient ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 1.4.4 Internetové prohlížeče ��������������������������������������������������������������������������������������������� 1.4.5 Testovací programy ����������������������������������������������������������������������������������������������������� 1.5 Validita a internetové prohlížeče ������������������������������������������������������������������������������ 1.5.1 Validní vs. Invalidní kód ��������������������������������������������������������������������������������������������� 1.5.2 K čemu slouží validace webu? ������������������������������������������������������������������������������� 1.5.3 Testujeme, zda jsou stránky validní ���������������������������������������������������������������������
21 21 22 23 25 25 26 27 27 27 27 27 28 28
Základy SEO optimalizace 2.1 Co je to SEO a k čemu slouží ����������������������������������������������������������������������������������������� 29 2.2 Mety, kterých lze pomocí SEO dosáhnout ������������������������������������������������������������� 30 2.3 Analýza webu a jeho návštěvnosti ��������������������������������������������������������������������������� 31 2.4 Katalog vs. vyhledávač ������������������������������������������������������������������������������������������������� 33 2.4.1 Definice katalogu ��������������������������������������������������������������������������������������������������������� 2.4.2 Jak katalogy řadí webové stránky ������������������������������������������������������������������������� 2.4.3 Vyhledávače jsou důležitější ����������������������������������������������������������������������������������� 2.5 Nejvýznamnější vyhledavače ������������������������������������������������������������������������������������� 2.5.1 Seznam ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 2.5.2 Google ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 2.5.3 Centrum ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 2.5.4 Vyhledávače na Slovensku ��������������������������������������������������������������������������������������� 2.5.5 Tržní podíl vyhledávačů v ČR ���������������������������������������������������������������������������������
Obsah 5
33 34 34 35 35 36 37 37 37
2.6 Hodnocení vašeho webu ����������������������������������������������������������������������������������������������� 38 2.6.1 2.6.2 2.6.3 2.6.4
3.
Google PageRank ������������������������������������������������������������������������������������������������������� Seznam S-rank ������������������������������������������������������������������������������������������������������������� S jakým PageRank indexem lze počítat ������������������������������������������������������������� Kde si lze vyzkoušet hodnocení vlastního webu ������������������������������������������� 2.7 Přehled metod SEO optimalizace ����������������������������������������������������������������������������� 2.7.1 Optimalizace webové stránky v XHTML ������������������������������������������������������������� 2.7.2 Budování zpětných odkazů ������������������������������������������������������������������������������������� 2.7.3 Tvorba a publikace PR článků ��������������������������������������������������������������������������������� 2.7.4 Reklamní systémy ������������������������������������������������������������������������������������������������������� 2.7.5 Budování analytického systému ��������������������������������������������������������������������������� 2.7.6 Následná péče o web a návštěvníky ������������������������������������������������������������������� 2.7.7 Využití sociálních sítí ��������������������������������������������������������������������������������������������������� 2.8 Zakázané metody SEO optimalizace ������������������������������������������������������������������������� 2.8.1 Skrytý text či odkazy ������������������������������������������������������������������������������������������������� 2.8.2 Často opakovaná a zavádějící slova ��������������������������������������������������������������������� 2.8.3 Odkazové farmy a přesměrování ��������������������������������������������������������������������������� 2.8.4 Doorway stránky ��������������������������������������������������������������������������������������������������������� 2.8.5 Duplicitní stránky ��������������������������������������������������������������������������������������������������������� 2.8.6 Další manipulační taktiky s negativním dopadem ����������������������������������������� 2.8.7 Spam report – hlášení neetické techniky ��������������������������������������������������������� 2.9 Co byste měli znát, než začnete optimalizovat ��������������������������������������������������� 2.9.1 Co jsou to pavouci a jak pracují ����������������������������������������������������������������������������� 2.9.2 Jak rychle bude vaše stránka zařazena do vyhledávače ����������������������������� 2.9.3 Jak je sestaven popis webu ve vyhledávačích ������������������������������������������������� 2.9.4 Faktory ovlivňující pozici ve vyhledávání �����������������������������������������������������������
38 38 39 39 40 40 40 41 42 42 43 44 44 44 44 45 45 46 46 46 46 47 47 47 48
Rychlokurz tvorby XHTML stránek 3.1 Zdrojový kód HTML stránek ve značkách ��������������������������������������������������������������� 49 3.1.1 Značky neboli tagy ����������������������������������������������������������������������������������������������������� 49 3.1.2 Párové vs. nepárové značky ������������������������������������������������������������������������������������� 49 3.2 Základní struktura HTML stránky ����������������������������������������������������������������������������� 50
3.3 Práce s textem ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 52 3.3.1 Práce s odstavci ����������������������������������������������������������������������������������������������������������� 3.3.2 Zvýraznění písma ��������������������������������������������������������������������������������������������������������� 3.3.3 Fonty a velikost písma ����������������������������������������������������������������������������������������������� 3.3.4 Nadpisy ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 3.4 Hypertextové odkazy �����������������������������������������������������������������������������������������������������
52 53 53 54 54
3.5 Využití barevných palet ������������������������������������������������������������������������������������������������� 55 3.5.1 Nastavení barev pro celou stránku ����������������������������������������������������������������������� 56
3.6 Obrázky ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 56 3.6.1 Základní umístění obrázku ��������������������������������������������������������������������������������������� 56 3.6.2 Zarovnání obrázku a textu ��������������������������������������������������������������������������������������� 57 3.6.3 Velikost obrázku ����������������������������������������������������������������������������������������������������������� 59
6 SEO – cesta k propagaci vlastního webu
4.
3.6.4 Titulek obrázku a alternativní text ������������������������������������������������������������������������� 59 3.6.5 Rámeček okolo obrázku ������������������������������������������������������������������������������������������� 59 3.6.6 Okraje okolo obrázku ������������������������������������������������������������������������������������������������� 60
Praktická tvorba webové stránky 4.1 Co budeme potřebovat ������������������������������������������������������������������������������������������������� 61 4.2 Příprava prostředí a programů ����������������������������������������������������������������������������������� 61 4.2.1 4.2.2 4.2.3 4.2.4
Prostředí na pevném disku ������������������������������������������������������������������������������������� Internetové prohlížeče ��������������������������������������������������������������������������������������������� Editor HTML stránek ��������������������������������������������������������������������������������������������������� Správce souborů s podporou FTP ������������������������������������������������������������������������ 4.3 Začínáme tvořit ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 4.3.1 Složky a soubory ��������������������������������������������������������������������������������������������������������� 4.3.2 Založení souboru index.html, práce s hlavičkou ��������������������������������������������� 4.3.3 Vložení a naformátování textů a odkazů ����������������������������������������������������������� 4.3.4 Vložení obrázku – fotografie ����������������������������������������������������������������������������������� 4.3.5 Zpracování jednoduché tabulky ��������������������������������������������������������������������������� 4.4 Kontrola výsledků �����������������������������������������������������������������������������������������������������������
62 62 63 64 64 64 65 67 68 69 71
4.5 Vylepšujeme základní stránku ����������������������������������������������������������������������������������� 73 4.6 Integrace CSS stylů do první stránky ����������������������������������������������������������������������� 73 4.6.1 4.6.2 4.6.3 4.6.4 4.6.5 4.6.6
5.
Úprava těla stránky pomocí CSS ��������������������������������������������������������������������������� Změna formátu nadpisů ������������������������������������������������������������������������������������������� Odkazy a jejich chování ������������������������������������������������������������������������������������������� Úprava obrázku ����������������������������������������������������������������������������������������������������������� Úprava vložené tabulky ��������������������������������������������������������������������������������������������� Asociace stylu s určitým prvkem ��������������������������������������������������������������������������� 4.7 Výsledná první stránka včetně CSS stylu ��������������������������������������������������������������� 4.7.1 Index.html ���������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 4.7.2 Styl.css �����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������
74 74 75 75 75 76 76 76 77
Příprava optimalizace webu 5.1 Výběr klíčových slov ������������������������������������������������������������������������������������������������������� 79 5.1.1 Konkurenceschopnost klíčových slov ����������������������������������������������������������������� 5.1.2 Stop slova ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 5.1.3 Klíčová slova, která škodí ����������������������������������������������������������������������������������������� 5.2 Našeptávač vyhledávačů �����������������������������������������������������������������������������������������������
80 80 80 81
5.3 Frekvence hledanosti ����������������������������������������������������������������������������������������������������� 81 5.4 Konkurenční prostředí ��������������������������������������������������������������������������������������������������� 81 5.5 Google AdWords ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 82 5.6 Návštěvnost neboli traffic ������������������������������������������������������������������������������������������� 83 5.7 Konverzní poměr ������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 83
Obsah 7
6. 7. 8.
Optimalizace webu v XHTML kódu 6.1 Začínáme optimalizovat ����������������������������������������������������������������������������������������������� 85 6.2 Klíčová slova ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 85 6.3 Metadata a hlavička ������������������������������������������������������������������������������������������������������� 86 6.3.1 Titulek stránky ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 6.3.2 Popisná značka Description ����������������������������������������������������������������������������������� 6.4 XHTML elementy v těle stránky ��������������������������������������������������������������������������������� 6.4.1 Nadpisy ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 6.4.2 Tučný a zvýrazněný text ������������������������������������������������������������������������������������������� 6.4.3 Popisky obrázků ����������������������������������������������������������������������������������������������������������� 6.4.4 Odkazy ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 6.4.5 Navigace ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 6.4.6 Rámy ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 6.5 Validita kódu ���������������������������������������������������������������������������������������������������������������������
86 87 88 88 89 89 89 89 90 90
6.6 Forma URL adres ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 91 6.7 Robots.txt ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 91 6.8 Negativní prvky XHTML kódu ������������������������������������������������������������������������������������� 92
Budování zpětných odkazů 7.1 Úvod do zpětných odkazů ��������������������������������������������������������������������������������������������� 93 7.1.1 Na co nezapomenout ����������������������������������������������������������������������������������������������� 7.1.2 Vlastnosti zpětných odkazů ������������������������������������������������������������������������������������� 7.1.3 Když je odkazů mnoho ��������������������������������������������������������������������������������������������� 7.2 Kam umístit odkazy �������������������������������������������������������������������������������������������������������
93 94 94 95
7.3 Pokročilé techniky ����������������������������������������������������������������������������������������������������������� 98 7.4 Výměna odkazů ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 99 7.5 Nákup odkazů ���������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 100 7.6 Tipy a triky pro budování zpětných odkazů �������������������������������������������������������� 100
Prostředky a služby pro další propagaci webu 8.1 Další bezplatné off-page faktory ���������������������������������������������������������������������������� 105 8.1.1 8.1.2 8.1.3 8.1.4 8.1.5
Anchor Text ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 105 Tvorba PR textů ��������������������������������������������������������������������������������������������������������� 106 Tvorba produktové microsite ������������������������������������������������������������������������������� 107 Vlastní blog ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 107 Sociální sítě ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 107 8.2 PPC systémy �������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 108 8.2.1 PPC není pro každý web ����������������������������������������������������������������������������������������� 109 8.2.2 Systémy PPC, které má smysl použít ����������������������������������������������������������������� 109 8.2.3 Ceny a rozpočty ��������������������������������������������������������������������������������������������������������� 111 8.2.4 Sestavy a kampaně ��������������������������������������������������������������������������������������������������� 112 8.2.5 Nasazení reklamní kampaně ��������������������������������������������������������������������������������� 112 8.2.6 Vyhodnocení reklamní kampaně ����������������������������������������������������������������������� 112
8 SEO – cesta k propagaci vlastního webu
9.
10.
Analýza návštěvnosti webu 9.1 Výběr webového analytického softwaru ������������������������������������������������������������ 113 9.1.1 Výhody Gooogle Analytics ������������������������������������������������������������������������������������� 114 9.1.2 Nevýhody Google Analytics ��������������������������������������������������������������������������������� 114 9.2 Zavedení Google Analytics ���������������������������������������������������������������������������������������� 115 9.2.1 Zřízení účtu ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 115 9.2.2 Rozdíly v počítání dat mezi AdWords a Analytics ����������������������������������������� 115 9.2.3 Propojení účtů AdWords a Analytics ����������������������������������������������������������������� 115 9.2.4 Vložení sledovacího kódu �������������������������������������������������������������������������������������� 116 9.2.5 Doba uchovávání nasbíraných dat a její změna ������������������������������������������� 116 9.3 Ovládání Google Analytics ���������������������������������������������������������������������������������������� 117 9.3.1 Řídicí panel ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 117 9.3.2 Export dat ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 117 9.3.3 Porovnávání údajů ��������������������������������������������������������������������������������������������������� 117 9.3.4 Řazení metrik a interpretace dat ������������������������������������������������������������������������� 119 9.3.5 Zdroje provozu ����������������������������������������������������������������������������������������������������������� 119 9.4 Překryvná datamapa �������������������������������������������������������������������������������������������������� 120 9.4.1 Funkce překryvné mapy ����������������������������������������������������������������������������������������� 120 9.4.2 Využití křížové segmentace ����������������������������������������������������������������������������������� 121 9.4.3 Překryvná datamapa v praxi ��������������������������������������������������������������������������������� 122 9.5 Cíle �������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 123 9.5.1 Proč stanovit cíle ������������������������������������������������������������������������������������������������������� 123 9.5.2 Nastavení cílů prakticky ������������������������������������������������������������������������������������������� 123 9.5.3 Použití cílů ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 123 9.6 Přehled a teplotní mapa �������������������������������������������������������������������������������������������� 124 9.6.1 Používání přehledu ��������������������������������������������������������������������������������������������������� 124 9.6.2 Teplotní mapy ������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 124 9.7 Sledování chybových stránek ���������������������������������������������������������������������������������� 125
Zakázaná propagace – neetické metody 10.1 Základní přehled nevhodných metod �������������������������������������������������������������� 10.2 Malý text, skrytý text a odkazy �������������������������������������������������������������������������� 10.3 Často opakovaná a klamná slova ���������������������������������������������������������������������� 10.4 Cloaking ���������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 10.5 Odkazové pole a farmy ������������������������������������������������������������������������������������������ 10.6 Přesměrování ������������������������������������������������������������������������������������������������������������ 10.7 Doorway stránky ������������������������������������������������������������������������������������������������������ 10.8 Duplicitní weby, stránky nebo domény ���������������������������������������������������������� 10.9 Další nekalé metody ���������������������������������������������������������������������������������������������� 10.10 Na co si dát pozor ����������������������������������������������������������������������������������������������������
Obsah 9
127 129 129 129 130 130 131 132 132 133
11.
Tipy pro správnou propagaci webu 11.1 Seznam konkurenčních webů ���������������������������������������������������������������������������� 11.2 Seznam webů z vašeho oboru ���������������������������������������������������������������������������� 11.3 Aktualizujte web velmi pravidelně ������������������������������������������������������������������ 11.4 Diskuse fóra a blogy ������������������������������������������������������������������������������������������������ 11.5 Vytvoření stránky na Facebooku ����������������������������������������������������������������������� 11.6 Integrujte Facebook s webem ���������������������������������������������������������������������������� 11.7 Zdůrazněte konkurenční zbraně ������������������������������������������������������������������������ 11.8 Akční slovesa �������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 11.9 Zpětná vazba od návštěvníků ���������������������������������������������������������������������������� 11.10 Seznam emailových adres ������������������������������������������������������������������������������������ 11.11 Budujte zpětné odkazy ���������������������������������������������������������������������������������������� 11.12 Produkt zdarma �������������������������������������������������������������������������������������������������������� 11.13 Šíření informací �������������������������������������������������������������������������������������������������������� 11.14 Propagace webu mimo internet ������������������������������������������������������������������������
135 135 136 136 137 137 138 138 138 139 139 140 141 141
Závěr ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������ 142 Užitečné odkazy a zdroje ���������������������������������������������������������������������������������������������������� 143 Rejstřík �������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 144
10 SEO – cesta k propagaci vlastního webu
Úvod Provoz vlastních webových stránek na internetu není tak úplně jednoduchou záležitostí, jak by se v dnešní době mohlo zdát. Pokud vlastníte osobní stránky, je vám vcelku jedno, kolik návštěvníků si váš web otevře. Berete webovou stránku jako svou virtuální vizitku. Pokud vám ale vaše webové stránky mají přivést nové zákazníky a potažmo peníze, pak se musíte zaměřit na jejich důslednou propagaci. Tato publikace je tedy určena všem provozovatelům webových stránek, kteří chtějí své stránky optimalizovat do podoby, která co možná nejvíce vyhovuje vyhledavačům a katalogům. Cílem je provést takové kroky, které zněkolikanásobí návštěvnost webu, e-shopu či jiné internetové služby. Technologie Search Engine Optimization (zkráceně SEO) je metodika vytváření a upravování webových stránek takovým způsobem, aby jejich forma a obsah byly vhodné pro automatizované zpracování v internetových vyhledávačích. Cílem pak je získat ve výsledku hledání ve vyhledávačích, které odpovídá obsahu, pro danou webovou stránku vyšší pozici, a tím četnější a zároveň cílené návštěvníky. Tato publikace se zabývá komplexním pohledem na propagaci vlastních webových stránek na internetu za účelem maximalizace návštěvnosti. Zabývá se jak bezplatnými způsoby propagace a sledování návštěvnosti webových portálů, tak placenými službami velkých internetových vyhledávačů a katalogů. Pokud chcete nad vyhledavači skutečně zvítězit a zajistit si maximální návštěvnost potencionálních zákazníků, pak musíte být dílem vývojář webových stránek, dílem datový analytik a dílem marketingový specialista. Se všemi oblastmi se vám ale v této publikaci pokusím co možná nejvíce pomoci.
Úvod 11
O autorovi David Procházka je vývojář specializovaných průmyslových aplikací ve společnosti VÍTKOVICE IT SOLUTIONS a.s., která spadá do strojařské skupiny VÍTKOVICE MACHINERY GROUP. V rámci své pracovní náplně pracuje s technologiemi PHP, XHTML, Javascript, ASP.NET či AJAX a s databázemi Oracle, MSSQL, Firebird a MySQL. Dále spravuje holdingový intranet a webové prezentace více než čtyřiceti dceřiných společností holdingu. V poslední době se zabývá vedením týmu programátorů nad produktem Microsoft Sharepoint. Autor absolvoval řadu školení, je držitelem certifikátů a účastní se meetingů v oblasti databází a programování. Mimo tuto činnost je také autorem několika odborných publikací a stovek článků v IT magazínech a na internetu.
12 SEO – cesta k propagaci vlastního webu
1.
Zorientujte se na internetu První kapitola této publikace shrnuje základní informace o internetu, jeho historii, vývoji a zejména o technologiích, které se v souvislosti s vytvářením a údržbou webových aplikací nejčastěji skloňují. Dozvíte se v ní zejména základní standardy internetu a webových stránek. Nebudeme ale zabíhat do přílišných podrobností. Tato kapitola je tedy jakýsi odrazový můstek pro zvládnutí optimalizace vlastního webu.
1.1 Několik slov o internetu Internet je velmi rozsáhlá počítačová síť, jejíž hierarchie se řídí určitými pravidly. V minulosti byl výsadou akademických a vědeckých pracovníků, běžní uživatelé se k jeho obsahu dostali jen výjimečně. Dnes jej používají děti, studenti, rodiny, důchodci, prostě všichni, kteří chtějí informovat a být informováni. Nemalé procento uživatelů internetu tvoří lidé, kteří chtějí komunikovat, přičemž internet jim poskytuje levnou a pohodlnou cestu ke spojení s celým světem.
Obrázek 1.1: Díky internetu jste spojeni s celým světem
1.1.1 Co je to internet Internet je celosvětová počítačová síť, která spojuje jednotlivé menší sítě, pomocí sady protokolů zvaných IP (Internet Protocol). Pro upřesnění, protokolem je v počítačové terminologii myšlena soustava pravidel – obvykle tedy norma komunikace. Název internet pochází z anglického jazyka, ze slova network (síť), podle něhož končily tradičně názvy amerických počítačových sítí – například Arpanet, a mezinárodní (původně latinské) předpony inter (mezi), vyjadřující, že internet propojil a vstřebal různé starší, dílčí, specializované, proprietární
Zorientujte se na internetu 13
a lokální sítě. Historie internetu je velice košatá a vydala by na samostatnou odbornou publikaci, proto se o ní zmíníme jen krátce. Počátky internetu započaly u myšlenky vytvoření počítačové sítě, která by spolehlivě propojila strategické, vojenské, vládní a akademické počítače tak, aby zároveň dokázala přežít jaderný úder či jiné hrozby. Zájmem tvůrců bylo také to, aby síť byla co nejméně zranitelná. Byla navržena bez hlavního řídicího centra. Skládala se z řady vzájemně propojených uzlů rovnocenné důležitosti. Posílaná data se na dobu přenosu rozdělí na několik samostatných částí nazývaných pakety. Každý z paketů je vybaven údajem o adresátovi a tvoří tak de facto autonomní zásilku, která cestuje k cíli samostatně, svou vlastní cestou, nezávisle na ostatních paketech. V případě zničení jedné z přenosových cest může paket bez problémů dojít k adresátovi alternativní cestou – přes zbývající zachovalé uzly. A to je vlastně základ koncepce internetu, jak ji známe dodnes.
Obrázek 1.2: Na internet se připojují lidé z různých končin Země
1.1.2 Důležité mezníky ve vývoji internetu V období vývoje internetu od roku 1969 až po současnost docházelo k bouřlivému vývoji, technologickému postupu a aplikaci řady nových technologií. Uveďme si nyní výběr jen těch nejdůležitějších okamžiků. 1969 – vytvořena experimentální síť ARPANET, první pokusy s přepojováním uzlů 1972 – Ray Tomlinson vyvíjí první emailovou aplikaci 1980 – experimentální provoz protokolu TCP/IP v síti ARPANET 1984 – vyvinut DNS (Domain Name System) 1987 – vzniká označení sítě jako internet 1990 – končí ARPANET 1991 – nasazení WWW (World Wide Web) v evropské laboratoři CERN 1994 – internet přechází z rukou vědců do komerčního užití 1996 – překonáno 55 milionů uživatelů na světě 2000 – 250 milionů uživatelů 2006 – více než miliarda uživatelů 2008 – masivní rozvoj sociálních služeb (Facebook, Twitter) 2010 – více než dvě miliardy uživatelů 2011 – rozvoj cloudové platformy hostingových služeb Obrázek 1.3: Arpanet začínal v době sálových počítačů
14 SEO – cesta k propagaci vlastního webu
1.1.3 Internetový protokol TCP/IP Protokolová struktura TCP/IP je definována jako sada protokolů pro komunikaci v počítačové síti, jež se využívá zejména na internetu, ale také v běžných počítačových sítích. Jde vlastně o komunikační protokol, což je množina pravidel, které určují podobu a význam jednotlivých zpráv při komunikaci. Vzhledem ke složitosti problémů je síťová komunikace rozdělena do tzv. vrstev, které znázorňují hierarchii činností. Výměna informací mezi vrstvami je přesně definována. Každá vrstva využívá služeb vrstvy nižší a poskytuje své služby vrstvě vyšší. Celkový význam zkratky TCP/IP je Transmission Control Protocol/Internet Protocol. Komunikace mezi stejnými vrstvami dvou různých systémů je řízena komunikačním protokolem za použití spojení vytvořeného sousední nižší vrstvou. Architektura umožňuje možnost výměny protokolů jedné vrstvy bez dopadu na ostatní. Architektura TCP/IP je členěna do čtyř vrstev (na rozdíl od referenčního modelu ISO/OSI se sedmi vrstvami): aplikační vrstva (application layer), transportní vrstva (transport layer), síťová vrstva (network layer) a vrstva síťového rozhraní (network interface).
Obrázek 1.4: Sedm vrstev modelu ISO/OSI
1.1.4 Identifikace počítačů v internetu Kterékoli síťové rozhraní komunikující prostřednictvím protokolu IP má přiřazeno jednoznačný identifikátor, tzv. IP adresu. IP adresa je v rámci internetu zásadní věcí a je dobré vědět, co IP znamená. V každém datagramu je pak uvedena IP adresa odesilatele i příjemce. Na základě IP adresy příjemce pak každý počítač na trase provádí rozhodnutí, jakým směrem paket odeslat, tzv. směrování (routing). To mají na starosti zejména specializované stroje označované jako směrovače (routery). Pro snadnou orientaci byl zaveden systém pojmenování domén, tzv. DNS. Doménová jména se v tomto systému překládají na IP adresy a naopak. Použitelnost je mnohem lepší, uživatelé si nemusejí pamatovat dlouhá čísla, pamatují si názvy.
Domény Domény jsou vlastně IP adresy převedené na text. Jméno počítače se skládá z domén oddělených tečkou, např. http://mail.volny.cz. Doména nejvyšší úrovně je vpravo (cz), doména druhé úrovně je vlevo od ní (volny) a určuje název organizace, 3. úroveň určuje název počítače v rámci organizace apod. Doména první úrovně určuje skupinu podle země nebo kategorie (cz – Česká republika, us – USA, com – komerční organizace, edu – vzdělávací instituce, gov – vládní stránky, mil – vojenské stránky atd.).
Obrázek 1.5: Zápis WWW adresy do prohlížeče internetu
Zorientujte se na internetu 15
Různé verze IP adres Každý počítač připojený k internetu má svoji IP adresu. Donedávna platilo, že IP adresa je 32bitové číslo a že se uvádí jako čtyři desítková čísla v rozmezí 0–255 oddělená tečkou – např. 192.168.1.1. Tato informace je stále pravdivá, ale jelikož postupem času došlo k vyčerpání adresního rozsahu, který tvořil počet 232 = 4 294 967 296, bylo nutno zavést další verzi IP protokolu. Prvotní a stále využívaná verze má označení IPv4, novější pak IPv6. Tato verze má kromě jiného adresy 128bitové, které poskytují větší adresní prostor než 32bitové adresy v IPv4. V praxi je užití modernizované verze IP protokolu méně praktické, protože adresy obsahují také šestnáctkové hodnoty – typická IP adresa je tak v IPv6 například takováto – 2001:0db8:0:0:0:0:1428:57ab.
Obrázek 1.6: IP adresa identifikuje každý jednotlivý počítač v internetu
MAC adresa síťové karty Drtivá většina počítačů je do internetu připojena pomocí síťové karty. Je to zařízení, do kterého zapojíte síťový (UTP) kabel z modemu nebo směrovače. Každá síťová karta má tzv. MAC adresu. MAC adresa (z anglického „Media Access Control“) je jedinečný identifikátor síťového zařízení, který používají různé protokoly druhé (spojové) vrstvy OSI. Je přiřazována síťové kartě bezprostředně při její výrobě a je jakýmsi jedinečným rodným číslem. MAC adresa přidělená výrobcem je vždy celosvětově jedinečná. Z hlediska přidělování je rozdělena na dvě poloviny. O první polovinu musí výrobce požádat centrálního správce adresního prostoru a je u všech karet daného výrobce stejná (či alespoň velké skupiny karet, velcí výrobci mají k dispozici několik hodnot pro první polovinu). Výrobce pak každé vyrobené kartě či zařízení přiřazuje jedinečnou hodnotu druhé poloviny adresy. MAC adresa může mít třeba takovýto tvar: 00-11-09-95-26-FE.
Obrázek 1.7: Serverová síťová karta s jedinečnou MAC adresou
16 SEO – cesta k propagaci vlastního webu
1.1.5 Protokol HTTP – hypertext HTTP (Hyper Text Transfer Protocol) je internetový protokol určený původně pro výměnu hypertextových dokumentů ve formátu HTML (HyperText Markup Language). Tento protokol je spolu s elektronickou poštou tím nejvíce používaným a zasloužil se o obrovský rozmach internetu v posledních letech. HTTP používá jako některé další aplikace tzv. jednotný lokátor prostředků URL (Uniform Resource Locator), který specifikuje jednoznačné umístění nějakého zdroje v internetu. K protokolu HTTP existuje také jeho bezpečnější verze označovaná jako HTTPS, která umožňuje přenášená data šifrovat a tím chránit před odposlechem či jiným narušením. Protokol funguje způsobem dotaz-odpověď. Uživatel (pomocí programu, obvykle internetového prohlížeče) pošle serveru dotaz ve formě čistého textu, obsahujícího označení požadovaného dokumentu, informace o schopnostech prohlížeče apod. Server poté odpoví pomocí několika řádků textu popisujících výsledek dotazu (zda se dokument podařilo najít, jakého typu dokument je atd.), za kterými následují data samotného požadovaného dokumentu.
1.1.6 WWW a brouzdání World Wide Web (WWW, také pouze zkráceně web), ve volném překladu celosvětová pavučina, je označení pro aplikace internetového protokolu HTTP. Je tím myšlena soustava propojených hypertextových dokumentů. V češtině se slovo web často používá nejen pro označení celosvětové sítě dokumentů, ale také pro označení jednotlivé soustavy dokumentů dostupných na tomtéž webovém serveru nebo na téže internetové doméně nejnižšího stupně (internetové stránce). Dokumenty umístěné na počítačových serverech jsou adresovány pomocí URL, jehož součástí je i doména a jméno počítače. Název naprosté většiny těchto serverů začíná zkratkou WWW, i když je možné používat libovolné jméno vyhovující pravidlům URL. Protokol HTTP je dnes již používán i pro přenos jiných dokumentů, než jen souborů ve tvaru HTML a výraz World Wide Web se postupně stává pro laickou veřejnost synonymem pro internetové aplikace.
Obrázek 1.8: Okno webového prohlížeče při procházení webu
1.2 Základní pojmy a zkratky V předchozí části knihy jsme si řekli o základech internetu. Nyní je čas přejít od slov k činům a přesunout se tak blíže k problematice webových technologií. Pokud totiž chcete ladit vlastní webové stránky co do návštěvnosti, pak musíte mít alespoň rámcový přehled o základních pojmech a technologiích, které se v prostředí vývoje webu vyskytují. Pojmy jsou seřazeny podle abecedy.
Zorientujte se na internetu 17
*
AJAX AJAX (Asynchronous JavaScript and XML) je označení pro sadu technologií určenou k vývoji interaktivních webových aplikací, které mění obsah svých stránek bez nutnosti jejich znovunačtení. Na rozdíl od klasických webových aplikací poskytují uživatelsky příjemnější prostředí, ale vyžadují použití moderních webových prohlížečů. Mezi výhody patří odstranění nutnosti znovunačtení a překreslení celé stránky při každé operaci, které jsou nutné u klasického modelu WWW stránek. Pokud například uživatel klepne na tlačítko pro udělení hlasu v nějaké anketě, celá stránka se musí znovu načíst ze serveru, třebaže se na ní jen například aktualizují výsledky hlasování a veškerý zbytek obsahu zůstává stejný.
Apache Apache HTTP Server je softwarový webový server. Využívá se u většině webhostingů, kde provozovatel deklaruje podporu technologie PHP. Apache můžete mít nainstalován také na svém počítači. Díky jeho přítomnosti v operačním systému budete moci ladit a testovat své stránky s prvky HTML a PHP kódu. Pokud budete ladit dynamické webové stránky na vlastním počítači, pak budete vlastní instanci Apache serveru potřebovat.
Obrázek 1.9: Trojlístek technologií souvisejících s provozem PHP
ASP ASP (Active Server Pages) je skriptovací platforma společnosti Microsoft, primárně určená pro dynamické zpracování webových stránek na straně serveru. Dalo by se říci, že šlo v jisté době o konkurenci technologie PHP, ale celý projekt se příliš neujal. Dnes jde prakticky o mrtvou technologii, kterou nemá valnějšího smyslu se zabývat. Její nástupce, ASP.NET, lze chápat jako širší a komplexnější technologii, která se od ASP v mnoha ohledech fundamentálně liší.
ASP.NET ASP.NET je součást .NET Frameworku pro tvorbu webových aplikací a služeb. Je nástupcem technologie ASP. Ačkoli název ASP.NET je odvozen od starší technologie pro vývoj webů ASP, obě technologie jsou velmi odlišné. ASP.NET je založen na CLR (Common Language Runtime), který je sdílen všemi aplikacemi postavenými na .NET Frameworku. Programátoři tak mohou realizovat své projekty v jakémkoli jazyce podporujícím CLR, např. Visual Basic.NET, JScript.NET, C#, Managed C++, ale i mutace Perlu, Pythonu a další. Aplikace založené na ASP.NET jsou také rychlejší, neboť jsou předkompilovány do jednoho či několika málo DLL souborů, na rozdíl od ryze skriptovacích jazyků, kde jsou stránky při každém přístupu znovu a znovu parsovány. Pro zvládnutí této technologie je nutné být pokročilým vývojářem webů a mít alespoň elementární znalosti vyšších programovacích jazyků.
CSS Kaskádové styly, neboli Cascading Style Sheets se zkratkou CSS, je jazyk pro popis způsobu zobrazení stránek napsaných v jazycích HTML, XHTML nebo XML. Hlavním smyslem je umožnit návrhářům oddělit vzhled dokumentu od jeho struktury a obsahu. Původně to měl umožnit už jazyk HTML, ale v důsledku nedostatečných standardů a konkurenčního boje výrobců prohlížečů se vyvinul jinak.
18 SEO – cesta k propagaci vlastního webu
Starší verze HTML obsahují celou řadu elementů, které nepopisují obsah a strukturu dokumentu, ale i způsob jeho zobrazení. Z hlediska zpracování dokumentů a vyhledávání informací není takový vývoj žádoucí.
Doména (internetová) Internetová doména (doménové jméno) je jednoznačné jméno (identifikátor) počítače nebo počítačové sítě, které jsou připojené do internetu. Příkladem doménového jména je www.grada.cz. Doménové jméno je tvořeno posloupností několika částí oddělených tečkami. Části mezi tečkami jsou také někdy číslovány (odzadu), takže např. cz je doména 1. úrovně, grada.cz je doména 2. úrovně atd. Cena domény na internetu se liší dle oblasti a poskytovatele. Například za běžnou doménu CZ zaplatíte zhruba 250 Kč. Pokud chcete svou prezentaci kupříkladu na adrese www.mojeadresa.cz, pak budete potřebovat nejen doménu (adresu), ale také webhosting (viz níže). Domény i webhosting si můžete objednat u mnoha českých hostingových společností.
FTP FTP (File Transfer Protocol) je v informatice protokol pro přenos souborů mezi počítači pomocí počítačové sítě. V případě webových stránek se FTP využívá ke zkopírování hotových webových stránek na webhosting. Abyste mohli stránky na webhostingový server kopírovat skrze FTP, budete potřebovat specializovanou aplikaci, FTP klient. Funkci FTP připojení v sobě obsahují i souborové manažery, například Total Commaner.
Obrázek 1.10: FTP připojení v programu Total Commander
HTML HyperText Markup Language, označovaný zkratkou HTML, je značkovací jazyk pro hypertext. Je jedním z jazyků pro vytváření stránek v systému World Wide Web, který umožňuje publikaci dokumentů na internetu. Je charakterizován množinou značek (tzv. tagů) a jejich atributů definovaných pro danou verzi. Mezi značky se uzavírají části textu dokumentu, a tím se určuje význam (sémantika) obsaženého textu. Názvy jednotlivých značek se uzavírají mezi úhlové závorky < a >. Část dokumentu tvořená otevírací značkou, nějakým obsahem a odpovídající ukončovací značkou tvoří tzv. element (prvek) dokumentu. Například <strong> je otevírací značka pro zvýraznění textu a <strong>Červená Karkulka je element obsahující zvýrazněný text (tučné písmo). Součástí obsahu elementu mohou být další vnořené elementy.
Zorientujte se na internetu 19
JavaScript JavaScript je multiplatformní, objektově orientovaný skriptovací jazyk, který se zpravidla používá jako interpretovaný programovací jazyk pro WWW stránky, často vkládaný přímo do HTML kódu stránky. Jsou jím obvykle ovládány různé interaktivní prvky – tlačítka, textová políčka, formuláře nebo tvořeny animace a efekty obrázků. Jeho syntaxe patří do rodiny jazyků C/C++/Java. Slovo Java je však součástí jeho názvu pouze z marketingových důvodů a s programovacím jazykem Java jej vedle názvu spojuje jen podobná syntaxe. Javascript lze nejlépe co do syntaxe připodobnit k PHP. Novější podobou Javascriptu je asynchronní Javascript, nazývaný AJAX (viz výše).
MySQL databáze MySQL je multiplatformní databáze. Komunikace s ní probíhá – jak už název napovídá – pomocí jazyka SQL. Podobně jako u ostatních SQL databází se jedná o dialekt tohoto jazyka s některými rozšířeními. V rámci programování dynamických webových stránek jde o nejpoužívanější databázový systém na světě. Většina webhostingů podporujících jazyk PHP nabízí také databázi MySQL, kterou lze právě s PHP snadno propojit do podoby dynamické webové aplikace.
Obrázek 1.11: Správa MySQL databáze v PhpMyAdmin
PHP PHP (původně Personal Home Page, nyní obvykle rekurzivně Hypertext Preprocessor) je skriptovací programovací jazyk, určený především pro programování dynamických internetových stránek. Nejčastěji se začleňuje přímo do struktury jazyka HTML, XHTML či XML, což lze využít při tvorbě webových aplikací. PHP lze použít i k tvorbě konzolových a desktopových aplikací. PHP je vedle ASP jedním ze dvou nejrozšířenějších skriptovacích jazyků pro web.
Tag Tag je označení pro kódovou značku HTML nebo XHTML jazyka. Tag je obvykle ohraničen znaky < a >. Pomocí tagů lze například stanovit základní oddíly stránky, vymezit formátování textu (ne v XHTML, tam je potřeba využít CSS) apod. S tagy v nejrůznější podobě se blíže setkáte u tvorby sebejednodušší WWW stránky. Typické příklady tagů:
, , , apod.
Webhosting Webhosting je pronájem prostoru pro webové stránky na cizím serveru. Pronajímatel serveru bývá označován jako poskytovatel webhostingu (webového prostoru). Díky webhostingu si můžete své
20 SEO – cesta k propagaci vlastního webu
webové stránky umístit na internet, aniž byste museli mít vlastní server. Ceny za webhosting se pohybují od pár korun až po několik tisíc za měsíc. Existuje i bezplatná varianta, tzv. freehosting. Freehosting obvykle nezahrnuje žádné záruky ohledně funkčnosti, má omezenou technickou podporu. Často je s freehostingem spojeno umisťování reklamy na stránkách. Webhosting je pouze samotné umístění stránek na serveru poskytovatele. Aby se uživatelé internetu ke stránkám dostali, je potřeba mít zaregistrovánu doménu (např. s názvem společnosti). Alternativně lze u některých firem zdarma využít domény 3. řádu, například vasejmeno.poskytovatel.cz. V případě vyšších nároků na rychlost, spolehlivost a na podporované služby a technologie je dalším krokem serverhosting, kdy je zákazníkovi pronajímán celý server.
XHTML XHTML (zkratka anglického extensible hypertext markup language – „rozšiřitelný hypertextový značkovací jazyk“) je značkovací jazyk pro tvorbu hypertextových dokumentů v prostředí WWW vyvinutý W3C. Původně se předpokládalo, že se stane nástupcem jazyka HTML, jehož vývoj byl verzí 4.01 ukončen. V roce 2007 však došlo k založení pracovní skupiny, která má za cíl vytvořit novou verzi HTML, která ponese označení HTML 5 a její XML variantu XHTML 5. Vedle toho paralelně pokračuje i vývoj XHTML 2.0.
1.3 Webhosting a FTP připojení Pro zprovoznění vlastních webových projektů v internetu budete potřebovat několik málo věcí. Jednak jde o doménu, tedy nějakou internetovou adresu, kterou uživatelé zadají do prohlížeče, když se budou chtít na vaše stránky dostat. Dále bude zapotřebí webhosting, kam skripty (coby soubory) uložíte. Ono samotné uložení stránek na webhosting se nejčastěji děje pomocí FTP připojení, takže v neposlední řadě budete muset nainstalovat FTP aplikaci, takzvaného klienta.
1.3.1 Doména aneb adresa stránek Adresa vašich stránek závisí do značné míry na tom, co si zaplatíte. Pokud chcete zatím jen zkoušet vývoj webových stránek a chcete nějakou zkušební adresu, pak je ideální zvolit nějakou bezplatnou doménu třetí úrovně, která může mít například takovouto podobu: http://nazev.ic.cz. Pokud ale víte, že chcete doménu druhého řádu, tedy lepší adresu, pak si můžete zaplatit například adresu http:// www.nazev.cz. Kromě koncovky CZ může mít samo sebou doména i jiné názvy, jako kupříkladu COM, ORG, EU, INFO, BIZ apod. Průměrná cena ročního poplatku za registraci a správu internetové domény činí zhruba 250 Kč. Dostupnost vámi požadovaného názvu domény druhé úrovně si můžete vyzkoušet u některého poskytovatele webhostingu, například na této adrese: https://www. forpsi.com/domain.
Doménu i webhosting lze objednat samostatně jakožto oddělené služby. Toto řešení je ale vhodné spíše pro IT profesionály, neboť zakoupená adresa se musí správně nasměrovat na webhosting, jinak nebudou stránky korektně fungovat. Pokud se na ono směrování příliš necítíte, pak je lepší zakoupit doménu druhé úrovně současně i s hostingem u jednoho poskytovatele, který nasměrování a správnou funkci zajistí.
1.3.2 Výběr webhostingu Na českém trhu existují desítky či stovky firem, které webhosting nabízí. Porovnávat lze podle ceny, ale nejlépe, když si srovnáte parametry jednotlivých hostingů a nabízených služeb. Kromě toho je občas vhodné prohledat diskusní fóra (k tomu postačí Google) a pročíst si názory uživate-
Zorientujte se na internetu 21
lů, jak jsou spokojení s danou službou. Není totiž opravdu vhodné volit nejlevnější nebo nejdražší variantu.
Co by měl základní webhosting splňovat? 1. Měl by podporovat nejen technologie, které potřebujete při spuštění webových stránek, ale také technologie, které byste mohli potřebovat následně. Samozřejmostí je podpora HTML stránek, určitě vybírejte jen hostingy s podporou skriptovacího jazyka PHP. To je dobrý technologický základ. Nejlépe je, když je v ceně hostingu již od začátku také MySQL databáze. 2. Pro rozsáhlé projekty je důležitý také poskytovaný prostor. Na jednoduché stránky vám musí bohatě postačit 50 MB prostoru, chcete-li ale složitější stránky s objemným obsahem (např. video), tak je vhodnější sáhnout po několika GB alternativě. Hodláte-li hostovat objemné dynamické stránky, pak se zajímejte také o prostor, jež má vyhrazena MySQL databáze. 3. Ač v dnešní době již asi nenarazíte na webhosting bez FTP připojení, dejte si pro jistotu pozor na fakt, zda webhosting podporuje plnohodnotné FTP. Některé, zejména bezplatné webhostingy podporovaly tzv. WebFTP, což rozhodně není ideální cesta k umisťování a správě HTML souborů. 4. Pokud chcete mít k hostigu také emailové schránky, pak se u provozovatele zajímejte, zda je tato služba v ceně, nebo se za jednotlivé schránky připlácí. Pokud již budete využívat například adresu http://www.firma.cz, pak je ideální mít emailové adresy ve tvaru [email protected] apod. 5. Sledujte, jaké garance a dostupnost poskytovatel zajišťuje. Za dlouhodobý výpadek by měl mít zodpovědnost. Také si prostudujte, na jakou technickou podporu máte nárok. Malé a obvykle levnější hostingy například nenabízí možnost telefonické konzultace, jen emailovou cestou. To je ale pro rychlé vyřešení technického problému nedostačující.
1.3.3 FTP protokol Vzhledem k tomu, že je File Transfer Protocol (FTP) prakticky nejrozšířenějším protokolem pro kopírování souborů na webový server, je důležité vlastnit některý z programů spadajících do kategorie FTP klient. FTP klient umožňuje manipulaci se soubory, které tvoří obsah webu. Lze s ním provádět veškeré možné operace se soubory na webu, tj. přenos souborů na server, vytváření adresářů na serveru, mazání souborů a adresářů na serveru. FTP klient poskytuje naprostou kontrolu nad obsahem webu.
Doporučení FTP klienti Total Commander – Pravděpodobně nejoblíbenější a nejrozšířenější souborový manažer, který vyniká širokým spektrem funkcí, ale stále si zachovává přehlednost, jednoduchost a rychlost. Ideální pomocník nejen coby souborový správce, ale také jako FTP klient v jednom. Program lze zdarma využívat po dobu 30 dnů, licence stojí cca 700 Kč a v ceně jsou všechny budoucí vydané aktualizace programu. Web: www.totalcmd.com FileZilla – Tento bezplatný FTP klient nabízí základní funkce, ale není složitý a má velmi jednoduché ovládání. FileZilla patří do kategorie open source, distribuovaný pod GNU General Public Licencí, je tedy volně šiřitelný. Jeho binární soubory jsou dostupné pro operační systémy Windows, Linux a Mac OS X. Samozřejmostí je podpora přenosů FTP, SFTP a FTPS (FTP přes SSL/TLS). Web: http://www.filezilla.cz WinSCP – WinSCP je český volně šiřitelný FTP a SCP (Secure Copy) klient pro Windows používající SSH. Jeho hlavním účelem je bezpečné kopírování souborů mezi lokálním a vzdáleným počítačem. Mimo této základní funkce umožňuje WinSCP provádět některé další operace se soubory. Ovládání WinSCP je založeno principu Norton Commanderu, v levém panelu se zobrazuje lokální složka a v pravém vzdálený adresář. Vzhled seznamu souborů je stejný jako v Průzkumníku Windows. Web: http://winscp.net/eng/docs/lang:cs
22 SEO – cesta k propagaci vlastního webu
1.3.4 Zkušební bezplatný webhosting Najít v dnešní době kvalitní placený hosting pro vlastní web je velice obtížné. Najít solidní hosting zdarma je skoro nemožné. Přesto se pokusím srovnat několik projektů, které nabízejí zajímavé hostovací služby pro vaše webové stránky. Pokud nahlédneme trochu do minulosti, pak můžeme zavzpomínat na doby, kdy hosting webových stránek patřil ke zbožnému přání a nedostupnému snu – zejména pro běžné uživatele, dnes bychom asi řekli pro bloggery. Kromě toho, že byl hosting drahý, obvykle bez podpory skriptovacích jazyků a databáze, také ceny doménových jmen se počítaly na tisícikoruny. Dnes, kdy lze doménu s různou koncovkou získat do tří stokorun, je situace jiná i na poli s hostingem. Do českých předražených vod internetu, kde mnoho uživatelů raději hostovalo v zahraničí, vstoupili menší poskytovatelé webového prostoru a udělali v rámci konkurenčního boje pořádný vítr v cenících velkých webhostingových společností. Příkladem za všechny může být Banan nebo Ebola. Ač je na tyto nízkonákladové hostingy občas slyšet kritika, můžeme jejich autorům poděkovat. Nebýt těchto projektů, asi by byl hosting webů stále zbytečně předražený.
Endora: Maximum služeb za 0 Kč Freehosting Endora byl od samého začátku navržen tak, aby jako první v ČR nabídl služby, za které se běžně platí, zcela zdarma. Nabízí solidní 2 GB prostoru pro FTP úložiště a databáze pro neomezené množství domén. Veškeré nastavení se provádí velmi snadno přes přehlednou webovou administraci. K dispozici jsou připraveny i videonávody. Asi největší výhodou tohoto hostingu je možnost spravovat více domén na jeden uživatelský účet. Pokud tedy vytváříte web pěti různým zákazníkům, můžete je všechny spravovat pomocí jednotného rozhraní. Na každý web tak máte 2 GB. Dohromady tedy dostanete na pět webů celkem 10 GB prostoru.
Obrázek 1.12: Administrace služeb Endora
Na každý web může být navázána jak doména druhého řádu, tak doména třetího řádu, kterou vám Endora poskytne zdarma. Hosting podporuje technologie PHP, MySQL (včetně PhpMyAdmin), dále umožňuje spouštět skripty pomocí služby CRON. Velkou předností je možnost nainstalovat redakční systémy Wordpress, Joomla, Drupal apod. pomocí jediného klepnutí v administraci. Zprovoznit tyto systémy je často nelehké, ale v podání tohoto hostingu jde o otázku několika vteřin. Free webhosting Endora funguje ze sponzorských darů, na oplátku na každý web do patičky automaticky umisťuje pět sponzorovaných odkazů. Provozovatel se dušuje, že tyto odkazy nijak ne-
Zorientujte se na internetu 23
omezují váš projekt, neodkazují totiž na pochybné nebo závadné stránky. Dále je možnost ovlivnit umístění i grafiku těchto sponzorovaných odkazů. Nově nabízí provozovatel placený webhosting, kde za cca 15 Kč měsíčně dostanete 5 GB prostoru pro každou doménu – a vaše weby budou zbaveny zmíněných reklamních odkazů. Web: www.endora.cz
IC.CZ: Dostačuje na základní projekty Projekt Endora je poměrně nový, ale IC.CZ funguje již řadu let. Zdarma vám webhoster nabízí 250 MB prostoru, PHP, MySQL, CRON, přehlednou administraci a další služby. Na základní a méně náročné projekty je tento hosting jako dělaný. Buď si můžete zvolit webovou adresu třetí úrovně z nabízených variant, nebo za dvě stokoruny zaregistrovat doménu druhého řádu, která bude na váš freehosting přímo nasměrována. Freehosting má v záhlaví úzkou lištu se sponzorskými odkazy, jejíž barvu si můžete nastavit dle libosti. Provozovatelé nabízejí také placenou variantu hostingu, která má zhruba desetkrát větší prostor pro vaše stránky a pro databázi, je rychlejší, zálohovaná a dokonce k hostingu můžete dostat doménu druhého řádu zcela zdarma. Cena tohoto programu je 600 Kč na rok. Web: www.ic.cz
Obrázek 1.13: Registrace služeb IC.CZ
Webzdarma: Neurazí, neoslní Tato služba funguje na internetu již také mnoho let. Provozovatel na svém webu nabízí 200–500 MB prostoru podle toho, jaký typ reklamy si na webu necháte líbit (reklamní pás odkazů nebo banner). Kromě FTP účtu lze využít technologie PHP a MySQL, zdarma zaregistrovat doménu třetí úrovně nebo využívat emailovou schránku o velikosti 50 MB. Služba jako taková je vhodná na statické nenáročné prezentace, i když provozovatel uvádí možnost využít a instalovat redakční systémy, zkušenosti uživatelů jsou trpké – gigantické produkty jako Joomla fungují na tomto webhostingu poměrně pomalu. Web: www.webzdarma.cz
24 SEO – cesta k propagaci vlastního webu
ASPone: Pro nadšence do technologie ASP.NET Bezplatný hosting pro skriptovací jazyk ASP.NET takříkajíc – abys pohledal. Existují ale možnosti, jak testovat tuto technologii bezplatně. Webhosting ASPone nabízí zdarma 40 MB pro váš projekt včetně možnosti využití databáze MS SQL a dalších technologií společnosti Microsoft. ASPone je jako jediný ASP.NET 3.5 freehosting zdarma, jenž nabízí všem uživatelům možnost vyzkoušet si nový Windows Server 2008. Zajímavé je, že i u bezplatných účtů je možné využít technickou podporu nebo obnovu dat ze záloh po dobu jednoho měsíce. Web: www.aspone.cz
Shrnutí Vybrat dobrý bezplatný hosting je skutečně složité. Věřte ale, že mnohem těžší je vybrat dobrý hosting placený. U bezplatného jej vyzkoušíte a maximálně svůj web přesunete jinam. U placeného obvykle zaplatíte cenu na rok dopředu a jste tak s poskytovatelem hostingu svázáni.
1.4 Software potřebný pro vytváření webových projektů Teoreticky vzato by vám k vytváření webových stránek mohl stačit základní textový editor. Pokud ale vytvářením webů myslíme také grafický návrh, umístění stránek na FTP server a otestování v prohlížečích, pak se s textovým editorem zdaleka nelze spokojit. Navíc, není textový editor jako textový editor.
Základní skupiny potřebných programů ❚ Editor HTML stránek s podporou PHP (textový editor); ❚ FTP klient; ❚ grafické aplikace; ❚ internetové prohlížeče; ❚ testovací software.
1.4.1 HTML a PHP editory Editor HTML stránek je základním prostředkem pro vytváření webových stránek. Editory lze rozdělit na dvě hlavní skupiny – WYSIWYG editory a strukturální editory. První skupinou se nemá smysl zabývat. Jde o editory pro naprosté začátečníky. Podle definice je HTML editor softwarová aplikace pro vytváření webových stránek. HTML stránka jako taková může být napsána prakticky v libovolném textovém editoru, ale právě HTML editory poskytují řadu podpůrných nástrojů a funkcí, které tvorbu usnadňují a zrychlují. Mezi tyto funkce patří například kontrola syntaxe, automatické doplňování kódu či nástroje na správu celého webu. + mnoho funkcí v jediném a rychlém editoru + zvýraznění syntaxe řady jazyků (i v kombinaci) + kontrola validity, řada testovacích funkčností – složitější obsluha, nutnost znalosti HTML a PHP kódu
Doporučený editor Za léta praxe ve vytváření HTML stránek a PHP kódu se mi osvědčil jeden významný, bezplatný, český HTML editor, který svou kvalitou a poměrem cena/výkon naprosto zastiňuje cokoli jiného. Jmenuje se PSPad a naleznete jej na webových stránkách www.pspad.com/cz. Jde o velmi zajímavý editor určený programátorům nejrůznějších programovacích jazyků. Program neobsahuje nekonečnou řadu zbytečných funkcí, které většina z nás stejně nikdy nevyužije, a soustředí se spíše na jednoduchost, přehlednost a rychlost.
Zorientujte se na internetu 25
Nejzajímavější pro mne byla funkce šablony, která umožňuje definovat určitou část programové kódu (či něčeho obdobného) pod definovaný příkaz a při programování tento kód rychle vyvolat. Pro započetí používání této funkce a nadefinování příslušných bloků kódu je nutno si pročíst nápovědu, která je velmi pěkně zpracována. V poslední verzi byla přidána možnost definice vlastních klávesových zkratek pro určité příkazy, což je velmi oblíbená funkce. Program podporuje přes 30 různých prostředí (PHP, HTML, XML, ASP, SQL, Python apod.). Hlavní funkce a výhody programu PSPad: ❚ bezplatný, jednoduše instalovatelný; ❚ široká podpora různých prostředí; ❚ velice podrobné funkce na práci s textem (záměny, nahrazování apod.); ❚ plná podpora různých kódování; ❚ práce s více soubory současně na záložkách; ❚ předpřipravené šablony; ❚ podrobné a speciální funkce pro práci s HTML kódem (komprese, validace); ❚ vlastní HTML prohlížeč s testováním dle rozlišení.
Obrázek 1.14: Program PSPad editor
1.4.2 Grafické aplikace Ve firmách zabývajících se vytvářením webových stránek je obvykle k dispozici samostatný grafik a programátoři HTML kódu se tak nemusejí zabývat grafikou. Pokud s HTML začínáte, budete muset být dílem také grafikem. Budete ale potřebovat jen několik málo typů aplikací. Pro začátek si vystačíte s nějakým základním editorem obrázků, ideálně s all-in-one řešením, které vám dovolí obrázky prohlížet, upravovat, tvořit, měnit, bude podporovat efekty, ořez a důležité obrázkové formáty. Ideálním příkladem je bezplatný IrfanView. Lépe se mi ale osvědčil český software Zoner Photo Studio, který můžete kromě webu využít jako primární editor fotografií a obrázků včetně podpory formátu RAW. Program stojí od jedné do dvou tisícovek v závislosti na verzi.
26 SEO – cesta k propagaci vlastního webu
1.4.3 FTP klient O FTP klientech jsme již všechny důležité informace napsali. Vřele doporučuji využívat program Total Commander a to nejen jako výborný FTP klient, ale také jako správce souborů. Zkušební verzi si můžete stáhnout na stránce www.totalcmd.com a plná verze stojí necelou tisícovku. Za tyto peníze ale máte předplaceny doživotní aktualizace programu.
1.4.4 Internetové prohlížeče Je velice důležité testovat vytvořené webové stránky ve všech internetových prohlížečích, které lze považovat jako majoritní. Je totiž možné, že se některé prvky (i přes dodržení validity stránek) nebudou v některém prohlížeči zobrazovat korektně. Určitě bychom měli webové stránky testovat minimálně v tomto kvartetu programů: ❚ Internet Explorer; ❚ Mozilla Firefox; ❚ Google Chrome; ❚ Opera. Kromě tohoto je dobré odladit webové stránky také pro solidní zobrazení na přenosných zařízeních. Řada lidí dnes využívá chytré telefony či tablety jako prohlížeč internetových stránek.
1.4.5 Testovací programy Na internetu lze sehnat řadu testovacích programů. Minimálně je dobré využívat aplikaci IE Tester, která simuluje zobrazení stránek ve starších verzích prohlížeče Internet Explorer. Dále lze sáhnout po ladících doplňcích pro prohlížeče. Nejvíce je jich dostupných pro Mozilla Firefox. Osobně ale využívám integrovaný doplněk v prohlížeči Opera, který se nazývá Opera Dragonfly. Dokáže odladit HTML, svázat jednotlivé elementy s CSS stylem a zkontrolovat průběh JavaScriptu.
1.5 Validita a internetové prohlížeče Validita charakterizuje, zda je stránka v pořádku. Logicky, pokud není stránka validní, pak je de facto invalidní. Validace je pak opravování chyb v zdrojovém kódu WWW stránky. Pokud bude web obsahovat mnoho chyb je možné, že se v některém prohlížeči bude zobrazovat špatně. Ještě horší je, pokud se vám web ukazuje v každém prohlížeči jinak. Proto je tu validace webu. Pomocí webových nástrojů opravíte všechny chyby v kódu a tím docílíte správného zobrazení vaší WWW stránky.
1.5.1 Validní vs. Invalidní kód Nejprve si uveďme základní a velmi jednoduchý příklad kódu, který je validní a také kódu, který validní není. Validní verze Invalidní verze
Zorientujte se na internetu 27
Validní příklad je napsán správně. Všechny tagy jsou ukončeny postupně. Invalidní příklad je špatně. V tomto příkladu máme otevřené DIV a v něm se nachází P, který není uzavřen. Je uzavřen až za tagem DIV, a proto ho prohlížeč již nevidí – ukončovací značka P je na tomto místě k ničemu.
1.5.2 K čemu slouží validace webu? Validní kód je zcela přehlednější, příjemnější a dokonce se i rychleji načítá. Proto se vyplatí validovat web. Po opravení všech chyb je dobré zhlédnou svojí stránku v několika nejpoužívanějších prohlížečích. Pokud máte web správně napsaný, měl by se zobrazovat ve všech prohlížečích stejně. A to je také nesmírná výhoda validace, proto je validování důležité. Pokud se web v prohlížečích nezobrazuje správně a je validní, bude chyba na straně prohlížeče. Jediné, co v této situaci můžeme udělat, je chybu nahlásit nebo doufat, že v nové verzi prohlížeče tato chyba již nenastane. Důležité je, snažit se psát stránky rovnou validní. Po dokončení webu jej validátorem pouze zkontrolovat a opravit nalezené chyby. Nikdo není dokonalý a překlepnout se může každý. Validace také urychluje načítání stránek, protože s nevalidním webem má prohlížeč více práce. Závěrem si položme otázku. Má opravdu význam validovat web? Ano! Má. Pokud chcete, aby váš web vypadal profesionálně a načítal se co nejrychleji. Až se na web podívá profesionál, bude mu jasné, že právě tenhle web nedělal žádný amatér.
1.5.3 Testujeme, zda jsou stránky validní Stačí navštívit některou stránku, které jsou uvedené níže a zkontrolovat svůj web. Existují také různé doplňky do prohlížečů, které validátor integrují do vašeho prohlížeče. V mé oblíbené Opeře lze pomocí krkolomné klávesové zkratky Shift+Ctrl+Alt+U spustit přímo validaci aktuálně načtené webové stránky.
Odkazy na validátory Oficiální validátor – http://validator.w3.org Český validátor – http://validator.w3.cz
28 SEO – cesta k propagaci vlastního webu
2.
Základy SEO optimalizace V první kapitole jsme si nastínili základní principy internetu. V této, v pořadí druhé kapitole, se dozvíte maximum z teoretických základů SEO. Principy a postupy popsané v této kapitole budou v dalších kapitolách prakticky prezentovány. Tato kapitola je tedy opravdový základ pro ladění vlastního webu.
2.1 Co je to SEO a k čemu slouží SEO je zkratka z anglického označení Search Engine Optimalization, volně přeloženo optimalizace pro vyhledávače. Optimalizací je míněno vytváření a upravování webových stránek takovým způsobem, aby jejich forma a obsah byly vhodné pro automatizované zpracování roboty internetových vyhledávačů. Cílem pak je získat vyšší pozice (v ideálním případě první stranu) ve výsledku fulltextového vyhledávání na klíčová slova (tzv. keywords), úzce související s obsahem webu. Protože většina používaných SEO technik není původní a vychází ze zásad publikování přístupného a bezbariérového webu, jsou tyto techniky přínosné nejen pro počítačové stroje, ale i pro běžné a zejména handicapované uživatele.
Obrázek 2.1: Cílem SEO je zvýšení návštěvnosti
Způsobem jak zlepšit svou pozici ve vyhledávačích se lidé zabývali již od vzniku prvního vyhledávače, respektive od vzniku vyhledávače, který začal řadit výsledky vyhledávání podle jiných kritérií než podle abecedy nebo data. V ČR však byla tato možnost zvýšení návštěvnosti v minulosti dosti opomíjena, nebo alespoň se o ní tolik nemluvilo. Částečně to bylo způsobeno tím, že vyhledávače se u nás začaly více rozšiřovat daleko později než v zahraničí, např. v USA. Používání vyhledávačů u nás neustále roste, avšak i v současnosti ještě řada lidí, kteří běžně pracují s internetem, prochází při vyhledávání nějaký katalog a neznají možnosti vyhledávače. Jelikož SEO je v ČR stále pro mnoho správců webu velkou neznámou, je cílem této knihy popsat tuto oblast dostatečně polopaticky.
Základy SEO optimalizace 29
2.2 Mety, kterých lze pomocí SEO dosáhnout Zkusme se nyní přenést do typického českého prostředí. Je předpokládatelné, že člověk, který se o SEO zajímá, již má webové stránky v provozu. Ideálem by sice bylo se o SEO zajímat ještě před tvorbou webu, ale to se v našem prostředí stává zcela minimálně. Obvykle je scénář takový, že si například firma nebo živnostník nechají na zakázku vytvořit webové stránky u většího či menšího IT profesionála. Požadavkem je vytvořit web či inovovat stávající webovou prezentaci. Důvodem k této investici bývá touha po lepší prezentaci a po větším počtu zakázek. Vizuálně pěkné stránky ale ještě nejsou jakoukoli zárukou dobré návštěvnosti. Běžný zákazník obvykle netuší nejen to, jak jeho stránky fungují a jak jsou sestaveny, ale má většinou i velmi mlhavou představu o serveru, kde jsou hostovány. Po prvotní euforii z nového webu pak přichází zklamání z toho, že investice do webových stránek nepřináší kýžené ovoce. K analýze důvodů nízké návštěvnosti je ale již vhodné vstoupit do světa vytváření webových stránek. Pokud se na tuto činnost necítíte sami, pak je ideální si najít například studenta vysoké školy s IT oborem, který vám web na základě požadavků zoptimalizuje. Není ale žádný důvod, proč se do optimalizace nepustit i sami. Nejedná se o žádnou extrémně odbornou činnost, postačí u svého webu dodržet určitá pravidla, která budou postupně na stránkách této publikace zmíněna. Další možností je najmout si k tomuto účelu profesionála či firmu, která se na SEO primárně soustřeďuje. Tato možnost je ale dosti nákladná a výsledek nemusí být zdaleka tak dobrý, jako když se do optimalizace pustíte sami. Nejprve se tedy v globále podívejme na to, čeho lze pomocí SEO optimalizace dosáhnout: Zvýšení návštěvnosti stránek – toto je opravdu hlavní důvod, proč se optimalizací webu zabývat. U webů s obchodní tématikou (např. nabídka služeb a zboží) pak může jít v důsledku o nárůst objednávek a tržeb. U ostatních webů vám zvýšení návštěvnosti může dopomoci k zisku objednávek reklamního prostoru (bannery, textová či jiná reklama). Analýza návštěvníků – dalším efektem vyladění webových stránek je získání detailního přehledu nad návštěvníky, kteří přicházejí na váš web. Zjistíte, jaká klíčová slova zadávají do vyhledávačů a katalogů, odkud na váš web přišli, jak dlouho tam setrvali, zda se k vám po určité době vrátili apod. Toto jsou pro další vývoj webu velice důležité ukazatele.
Obrázek 2.2: Analýza návštěvnosti je klíč k optimalizaci
Posun úrovně webu na vyšší level – dalším důsledkem SEO vyladění obsahu webu je posun stránek na vyšší úroveň. Jednak vás obvykle SEO donutí k optimalizaci XHTML a PHP kódu webu, vede vás to k dodržování standardů a validním stránkám. Vaše stránky budou také dostupné pro zrakově postižené.
30 SEO – cesta k propagaci vlastního webu
Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.