Finanční krize a veřejné finance http://www.mfcr.cz/cps/rde/xch g/mfcr/xsl/seminare_55322.ht ml?year=2010 Pavel Dvořák http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Fina ncni_krize_a_VF_ppt.ppt Fakulta managementu VŠE Seminář Smilovice, 3.květen 2010
1
Nejprve uvedu svůj aktuální názor na otázky, na které jsem se pokusil odpovědět na tomto semináři již v prosinci 2008 :
1.
Co je základní příčinou vzniku této finanční krize ?
2.
Čím je dán obrovský rozsah ztrát a globální charakter této finanční krize ?
3.
V jaké fázi vývoje nyní finanční krize je ?
4.
Jak hodnotit dosavadní hospodářsko-politickou reakci centrálních bank a vlád?
5.
Jaké existují scénáře možného dalšího vývoje? 2
Ve druhé části: Jediná nová otázka:
Jaké lze čekat od finanční krize (i od hospodářsko politické reakce na ni) 1. 2.
krátkodobé dlouhodobé
důsledky pro veřejné finance?
3
Co tvoří podstatu současné globální finanční krize? • Podstatou současné finanční krize je nadměrná úvěrová expanze (masové zneužití úvěru ) • Důsledkem je obrovský objem nezdravých úvěrů ( převážně v sekuritizované formě!) • Problémem nebyla a není nelikvidita, ale insolvence • Vše co se až dosud děje jsou pokusy o přesun dluhového břemen. Hraje se o to, kdo jej ponese. 4
Co lze říci o léčbě choroby ? Byla úspěšná v tom, že zabránila zhroucení globálního finančního systému –
Rozhodující roli sehrály centrální banky (Především FeD)
Ale i vážné problémy: -
Byl použit velmi agresivní měnový nástroj: quantitative easing. -
-
Emise má úvěrový charakter - nové úvěry jsou rovněž nezdravé.
Podstata choroby nebyla vyléčena. Léčba nezabránila : -
nejzávažnějšímu důsledku - recesi! ani neodstranila příčinu! Předlužení je léčeno dalším dluhem 5
Výsledek ? • Dočasné zakrytí insolvence • Bubliny na akciových trzích a na trzích aktiv (Čína) • Reálná ekonomika zůstává utlumená – chronická vysoká nezaměstnanost – investiční aktivita minimální • Situace bank a dalších finančních institucí v USA i ve světě je stále velmi slabá, což se může kdykoliv projevit • Změny minimální - regulace nedostatečná (deriváty) K důsledkům nemoci je nutno přičíst důsledky její agresivní léčby!
6
Možné kanály dalšího šíření krize
Reálná ekonomika: Chronická vysoká nezaměstnanost + simultánní recese. Nadbytečné zásoby – neochota investovat!
Banky: Stále zranitelné bilance evropských i amerických bank a pojišťoven Zpětný dopad recese vyvolané finančním sektorem na banky Důsledky exitu!? Vliv nutné korekce akciového trhu („Decoupling“ vývoje akciového trhu a fundamentu !!) a splasknutí bublin na EM CDS kontrakty v případě rozsáhlejšího bankrotu ! ( protistrany: 10 velkých bank, tlak na pojišťovny a zajišťovny) Suverénní dluhové krize: Simultánní charakter krize veřejných financí vyvolává problémy na trhu vládních obligací
Tlak recese i vynucené fiskální expanze na veřejné rozpočty Nebezpečí nákazy v případě vládního defaultu člena Eurozony.
Možné kanály šíření nákazy z řecké krize. ( Tlak na růst výnosů vládních dluhopisů dalších zemí, zvýšení cen CDS kontraktů , nebezpečí bankovního runu v Řecku, burzovní panika, negativní vliv na výnosy korporátních dluhopisů!, dluhopisy v držení penzijních fondů, politické aspekty )
Měnové problémy slabších zemí s deficitem BÚ a vysokým zahraničním dluhem (Ukrajina)
Měnové účinky: Důsledky monetizace a demonetizace ? Inflace nebo deflace?
Bilanční vliv volatility akciových, kursových a komoditních trhů na firmy, banky a fondy
Vývoj v Asii ( Čína: Realitní bublina, stav čínských bank??, kurs ?), rovněž bankovní sektor v Japonsku je stále velmi slabý !!
7
Systemická finanční krize Vnitřní dluhová krize
NÚ Exp.
Vnitřní dluhový problém
Vnější dluhový problém Vnější dluhová krize
Fiskalizace
Bankovní krize
Měnová krize
Vyvolaná měnová krize
Vyvolaná bankovní krize
Systemická finanční krize
Recese
8
9
Důsledky pro veřejné finance? 1. Již sama nemoc a první fáze léčby dopadly velmi vážně na veřejné finance. 1.
Převážně rozpočtově 1. Recese zvýšila deficity 2. Stimulační programy prohloubily deficity
2.
Ale i mimorozpočtově 1. Finanční pomoc bankám zvýšila SFA!! 2. K růstu veřejného dluhu povede i nevyhnutelná druhá fáze léčby – vynucená socializace soukromých dluhů (AMC – první „ vlašťovka“ : Nama Irsko)
2. Obojí vede nutně k růstu veřejného zadlužení. 1. Hlavní fáze „socializace“ dluhu dosud neproběhla! 10
Kanály prosakování nákladů finanční krize do veřejných financí Rychlý
Deficit
Rozpočtový růst veř. dluhu
SFA
Mimorozpočtový růst veř. dluhu (AMC)
Viditelný
Skrytý
Pomalý
11
12
Krátkodobé důsledky: problém rozpočtových deficitů: • Národní (politický) problém • Nereálnost představy o rychlé fiskální konsolidaci – Při daném rozsahu – v recesi
• Vysoké politické náklady v zemích které k ní budou donuceny – politická nestabilita v rámci zemí i mezi nimi • Měnové problémy zemí mimo unii 13
14
SFA průměr 2005-07
SFA 2008
Nizozemí
0,37
15,73
Dánsko
0,97
10,86
Irsko
2,23
10,47
Lucembursko
2,23
10,39
Lotyšsko
1,10
7,31
Belgie
0,03
6,80
Maďarsko
-1,10
6,36
Rakousko
0,23
5,07
Velká Británie
0,37
3,67
Řecko
1,43
3,54
Francie
-0,20
2,69
Německo
0,17
2,49
Polsko
-0,03
1,67
Portugalsko
0,10
1,40
Itálie
0,40
1,38
Švédsko
1,67
1,25
Španělsko
1,43
0,91
Česká republika
-0,73
0,84
Eurozóna
0,44
3,42
EU 27
0,40
3,46
15
Roli hraje nejen podíl dluhu k HDP, ale při simultánní dluhové krizi hlavně absolutní objem dluhu!! Z něho vyplývá nutný objem ročního refinancování (Itálie!!) Vládní dluh v mld. Euro zdroj: Databáze Eurostatu
1996
2005
2008
401
769
750
1067
142%
266%
43
45
80
105
131%
244%
320
391
432
560
130%
175%
Řecko
98
195
237
273
115%
279%
Portugalsko
54
95
110
126
115%
233%
712
1138
1327
1489
112%
209%
1096
1522
1641
1762
107%
161%
268
278
308
327
106%
122%
1213
1511
1663
1760
106%
145%
Rakousko
123
155
176
184
105%
150%
Nizozemí
236
266
346
347
100%
147%
Eurozona
6424
7062
110%
EU27
7699
8688
113%
V. Británie Irsko Španělsko
Francie Německo
Belgie Itálie
2009 2009/08
2009/95
16
17
Zkušenosti z asijské finanční krize: Mohutný nárůst klasifikovaných úvěrů Klas.úvěry v % celkových úvěrů
1998/ 1995 v %
Thajsko
48
685
Rusko
11 11 9 7 36 5
366 157 150 140 360 166
25 11
125 137
Mexiko Malajsie J.Korea Indonésie Hong Kong
Čína Brazílie
18
Jak se jich zbavili? Socializací soukromých dluhů - nárůst dluhu veřejného!
19
Problém se ale nevyřešil ! Klas.úvěry v % celkových úvěrů v r.1998
Klas.úvěry v % 2004/ 1998 celkových úvěrů v r. 2004
Malajsie
9
33
366 %
Indonésie
36
70
194 %
Thajsko
48
46
95,8%
Zdroj: BIS annual report 1998 a Hoggart.
20
21
Závěr: 1. 2. 3.
Veřejné finance byly zásadně infikovány. Jejich konsolidace ve střednědobém horizontu je iluzí. Problémy způsobí nejen rozpočtové deficity, které jsou především „ parciálním politikem“ ale především simultánní nárůst veřejného dluhu, který má objektivní, ale dnes už i psychologické limity ( ucpání nejen měnového ale i dluhového kanálu obnovy rovnováhy!). Veřejný dluh přestává být vhodným „ rezervoárem“ kam se problémy beztrestně odsunou a stává se novým, velmi vážným zdrojem další eskalace krize
4. 5.
–
6.
Existující rozsah dluhového problému přesahuje jakékoliv vládní možnosti poskytnout finanční záchranu !
Nemá li světovou ekonomiku zasáhnout japonská nemoc (chronicita!!) – bude nutno dluh izolovat a zničit . – –
Není jasné jak ( Restrukturalizace? Inflace??!) Masivní redistribuční důsledky.
22
Důsledky? 1. Změna dosavadní logiky způsobu řešení problému vládního rozpočtového omezení 2. Význam dluhového managementu! (viz Tobin) 3. Podstatně těsnější propojení fiskální a monetární politiky • •
Nejasné fiskální důsledky operací CB (monetizace a hlavně nutné demonetizace dluhu při exitu) Měnové důsledky fiskální krize
4. Změní se hospodářsko – politické paradigma •
Přijatelnost oslabení měny i inflace •
Inflace může být vhodným řešením dluhového problému takového rozsahu jaký má svět dnes. 23
