seminář pro úředníky KÚ LK a představitele obcí a měst Libereckého kraje 3. června 2015

Novela zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a novela zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách

seminář pro úředníky KÚ LK a představitele obcí a měst Libereckého kraje 3. června 2015

Program Zákon č. 24/2015 Sb., ze dne 20. 1. 2015, kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. Lektoři: Ing. Ilja Štěpánek, Mgr. Michael Otta a Mgr. Lenka Fričová

2. Zákon č. 40/2015 Sb., ze dne 10. 2. 2015, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Lektor: Ing. Vladimír Koudelka a Mgr. Martina Šťastná

Rozpočtová pravidla Do roku 2000 jediný společný zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice. Od roku 2001 samostatně stát – zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech „státu“ a samostatně ÚSC – zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Do roku 2015 prošel zákon č. 218/2000 Sb. 51 novelami (3,6 novely / rok) Zákon č. 250/2000 Sb. 25 novelami (1,7 novely / rok)

Zákon č. 24/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb. Z přijatých 25 novel zákona č. 250/2000 Sb., je zákon č. 24/2015 Sb., čtvrtou rozsáhlejší novelou, kterou se mění zákon č. 250/2000 Sb., výrazným způsobem. 1. Zákon č. 557/2004 Sb., kterým byly v zákoně řešeny záležitosti související s evropskými fondy a Národním fondem, 2. Zákon č. 477/2008 Sb., kterým byly v zákoně řešeny záležitosti související s fungováním Regionálních rad regionů soudržnosti, významným způsobem rozšířena ustanovení upravující porušení rozpočtové kázně, zavedeny sankce za porušování zákona č. 250/2000 Sb. tj. „správní delikty“ a podstatným způsobem rozšířena ustanovení upravující hospodaření příspěvkových organizací zřizovaných ÚSC 3. Zákon č. 465/2011 Sb., kterým byly opětovně významným způsobem rozšířena ustanovení upravující porušení rozpočtové kázně,

Důvody a účinnost novely • naplňování „Strategie vlády v boji proti korupci“ = podrobná právní úprava poskytování dotací a návratných finančních výpomocí z rozpočtů ÚSC na základě veřejnoprávních smluv včetně jejich zveřejňování, • snižování legislativních bariér pro implementaci strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Evropské unie v programovém období let 2014 až 2020 = méně závažná porušení rozpočtové kázně, chyby při zadávání veřejných zakázek a zavedení možnosti nápravných opatření, • ostatní legislativní technické úpravy znění zákona zpřesňující vybraná ustanovení upravující rozpočtový proces, hospodaření podle rozpočtu a hospodaření příspěvkových organizací, • zákon přijat 10. ledna 2015, s deklarovanou účinností od 1.1.2015, ve Sbírce zákonů zveřejněn 5.2.2015 a z toho vyplývající faktická účinnost od 20.2.2015.

Ustanovení zákona č. 250/2000 Sb., dotčená novelou § 1 – Předmět úpravy a působnost zákona (rozpočty obcí, krajů, DSO a RRRS) § 2 – Nástroje finančního hospodaření (rozpočet – rozpočtový výhled – účetnictví) § 3 – Rozpočtový výhled (povinný od roku 2005 – správní delikt) § 4 – Rozpočet (roční finanční plán ÚSC) § 5 – Peněžní fondy (součást rozpočtu - standardně sociální fond) § 6 – Obsah rozpočtu (bilance příjmů a výdajů) § 7 – Příjmy rozpočtu obce (daňové, nedaňové a příspěvky z jiných rozpočtů) § 9 – Výdaje rozpočtu obce (taxativní výčet výdajů, ale o dotacích ani slovo) § 10 – Výdaje rozpočtu kraje (taxat.výčet výdajů, dotace „pouze“ obcím a RRRS) § 10 a – § 10 d Dotace a návratná finanční výpomoc (Mgr. Otta a Mgr. Fričová) § 11 – Vypracování a zveřejnění rozpočtu (zveřejnění 15 dnů na ÚD a WEB) § 11a – Zveřejnění návrhu rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti

Ustanovení zákona č. 250/2000 Sb., dotčená novelou § 12 – Rozpočtová skladba (vyhláška č. 323/2002 Sb.) § 13 – Rozpočtové provizorium (není-li rozpočet schválen k 1.1. násl.roku) § 14 – Rozpis rozpočtu (na dotčené subjekty rozpočtového hospodaření) § 15 – Hospodaření podle rozpočtu a kontrola (z. č. 320/2001 Sb., o fin.kontrole) § 16 – Změny rozpočtu (Ing. Štěpánek) § 17 – Závěrečný účet (Ing. Štěpánek) § 17a Zveřejnění návrhu závěrečného účtu RRRS § 18 – Časové použití rozpočtu (Ing. Štěpánek) § 19 – Účelovost rozpočtových prostředků (Ing. Štěpánek) § 20 – Návratnost nepoužitých prostředků (garance zůstatku) § 21 – Kompenzační peněžní operace (ne vše se dá postavit proti sobě) § 22 – Porušení rozpočtové kázně (Mgr. Otta)

Ustanovení zákona č. 250/2000 Sb., dotčená novelou § 22a – Správní delikty (Ing. Štěpánek) § 22b – Společná ustanovení (vyšší moc, přiměřenost výše pokuty, zánik deliktu) § 23 – Druhy organizací ÚSC (OS a PO - 250/2000 Sb.; a.s., spol. s r.o. nebo ústavy (zákon č. 89/2012 Sb.), školské právnické osoby (zákon č. 561/2004 Sb.), nebo veřejné výzkumné ústavy (zákon č. 341/2005 Sb.). § 24 až § 26 – Organizační složky ÚSC (bez právní subjektivity) § 27 – Zřizování, změny a zrušení příspěvkových organizací § 28 – Finanční hospodaření příspěvkových organizací (Ing. Štěpánek) § 29 – Peněžní fondy příspěvkových organizací (Ing. Štěpánek) § 30 – Rezervní fond (Ing. Štěpánek) § 31 – Fond investic (Ing. Štěpánek) § 32 – Fond odměn (Ing. Štěpánek) § 33 – Fond kulturních a sociálních potřeb

Ustanovení zákona č. 250/2000 Sb., dotčená novelou § 33b – Stravování a stravovací služby § 34 – Úvěry, (zá)půjčky a ručení příspěvkové organizace (Ing. Štěpánek) § 35 – Nákupy na splátky příspěvkovými organizacemi § 36 – Nakládání s cennými papíry příspěvkovými organizacemi § 37 – Poskytování darů příspěvkovými organizacemi § 37a – Zřizování a zakládání právnických osob § 37b – Přechozí souhlas (Ing. Štěpánek) § 38 až § 39a – Hospodaření svazku obcí § 40 – Plnění závazků z Evropské dohody § 41 – Přechodná ustanovení § 42 – Účinnost novely dle zákona č. 24/2015 od 20. 2. 2015

Hlavní východiska 1)  Nevíme, zda promítnuté změny z důvodu novely zákonů do systému poskytování dotací LK jsou správně.  Myslíme si, že jsou správně. 2)  Nenastavujeme systém tak, aby byl co nejjednodušší pro žadatele, příjemce, ani administrátory.  Nastavujeme systém v souladu s novelizovanými zákony 250/2000 Sb. a 129/2000 Sb., až po té se snažíme najít možnosti zjednodušení.

Změny zákona 250/2000 Sb., ve vztahu k poskytování dotací

• Do zákona se nově doplňují ustanovení upravující poskytování dotací a návratných finančních výpomocí (NFV) z rozpočtu územních samosprávných celků, městských částí hl. města Prahy, dobrovolných svazků obcí a Regionálních rad regionů soudržnosti (RRRS).

Dopad novely do poskytování dotací z rozpočtu LK • Úprava „Zásad pro poskytování dotací z rozpočtu Libereckého kraje“ • Úprava „Statutu Dotačního fondu Libereckého kraje“ (dále jen Statut) • Úprava „Žádosti o poskytnutí dotace“ • Úprava „Smluv o poskytování dotací“

Dopad novely do poskytování dotací z rozpočtu LK • Úprava podmínek pro poskytování dotací i z ostatních peněžních fondů LK: • „Fond ochrany vod“ • „Lesnický fond“ • „Krizový fond“ • Poskytování „Záštit z rozpočtu LK“

Změny zákona ve vztahu k poskytování dotací • Nově vymezuje pojmy dotace, program pro poskytování dotací. • Nově vymezuje typy dotací. • Stanovuje minimální obsahové náležitosti žádosti o poskytnutí dotace, smlouvy o poskytnutí dotace, programu pro poskytnutí dotace. • Stanovuje povinnost zveřejňování a lhůty pro zveřejňování programů a smluv.

§10a odst. 1 - Vymezení pojmů

• Poskytovatel: ÚSC, městská část hl. Města Prahy, DSO, RRRS. • Dotace: peněžní prostředky poskytnuté z rozpočtu poskytovatele právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel.

§10a odst. 1 - Vymezení pojmů

• Finanční vypořádání dotace: přehled o čerpání a použití poskytnutých peněžních prostředků a o vrácení nepoužitých prostředků do rozpočtu poskytovatele. • Program pro poskytování dotací: souhrn věcných, časových a finančních podmínek podpory účelu určeného poskytovatelem v programu.

Dopad změny terminologie do Statutu

• Změna terminologie v souladu se zákonem – Článek 1 – Úvodní ustanovení a základní pojmy Původní název

Nový název

Program pro poskytování dotací

Oblast podpory

Podprogram

Program

Výzva k předkládání žádostí o Vyhlášení program dotaci

Dopad změny terminologie do Statutu

• Článek 2 – Zásady činnosti fondu –

doplněny

jednotlivé oblasti podpory a jejich správci • požární ochrana (odbor kancelář hejtmana) • regionální rozvoj (odbor regionálního rozvoje a evropských projektů) • školství a mládež (odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu) • tělovýchova a sport (odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu) • sociální služby (odbor sociálních věcí)

Dopad změny terminologie do Statutu • doprava (odbor dopravy) • kultura, památková péče a cestovní ruch (odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu) • životní prostředí a zemědělství (odbor životního prostředí a zemědělství) • zdravotnictví (odbor zdravotnictví) • územní plánování (odbor územního plánování a stavebního řádu)

§10a odst. 2 – typy dotací

1. Programové dotace – poskytované na účel určený poskytovatelem v programu 2. Individuální dotace – poskytované na účel určený žadatelem v žádosti 3. Dotace na účel stanovený zvláštním právním předpisem

§10a odst. 3) - náležitosti žádosti

• Dotace programové a individuální jsou poskytovány na základě žádosti o dotaci prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy. • Dotace na účel stanovený zvláštním právním předpisem se poskytuje na základě povinnosti vyplývající ze zvláštního právního předpisu a způsobem v něm stanoveným.

§10a odst. 3) - náležitosti žádosti

Minimálně musí žádost obsahovat: a) identifikaci žadatele; b) požadovanou částku; c) účel, na který chce žadatel dotaci nebo návratnou finanční výpomoc použít; d) dobu, v níž má být dosaženo účelu; e) odůvodnění žádosti;

§10a odst. 3) - náležitosti žádosti f) je-li žadatel právnickou osobou, identifikaci: 1. osob zastupujících právnickou osobu s uvedením právního důvodu zastoupení, 2. osob s podílem v této právnické osobě, 3. osob, v nichž má přímý podíl, a výši tohoto podílu g) seznam případných příloh žádosti; h) den vyhotovení žádosti a podpis osoby zastupující žadatele, v případě zastoupení na základě plné moci i plnou moc;

§ 10a odst. 4 - Zamítnutí žádosti

• Nevyhoví – li poskytovatel žádosti, sdělí bez zbytečného odkladu žadateli, že jeho žádosti nebylo vyhověno a důvod nevyhovění. • Sdělení bude mít charakter správního rozhodnutí. • Dopad do Statutu DF LK: Článek 6 – Obecná pravidla programů - doplněna povinnost zdůvodnění neposkytnutí dotace.

Žádosti podané před 20. únorem 2015

• Žádosti podané před 20. únorem 2015 se zákonem č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 24/2000 Sb., neřídí. • Žádosti podané od 20. února 2015 musí mít náležitosti uvedené v §10a odst. 3. Pokud tyto náležitosti mít nebudou, není nutno žádost vracet nebo zamítat, postačí vyzvat žadatele k doplnění chybějících náležitostí.

Smlouva o poskytnutí dotace - §159 a násl. SŘ

• novela zákona č. 250/2000 • novela zákona č. 128/2000

Smlouva o poskytnutí dotace • Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu ČR je smlouva o poskytnutí dotace smlouvou veřejnoprávní, bez ohledu na to, že uvádí, že se řídí NOZ, popř. OZ nebo ObchZ. • Jako veřejnoprávní smlouva je upravena v ustanovení § 159 a násl. SŘ. • Podle ustanovení § 159 odst. 1 SŘ: „Veřejnoprávní smlouva je dvoustranný nebo vícestranný úkon, který zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva.“

Smlouva o poskytnutí dotace • Vztah veřejnoprávních smluv k NOZ je upraven v ustanovení § 170 SŘ: „ Při postupu podle této části se obdobně použijí ustanovení části první a přiměřeně ustanovení části druhé tohoto zákona; nevylučuje-li to povaha a účel veřejnoprávních smluv, použijí se přiměřeně ustanovení občanského zákoníku, s výjimkou ustanovení o neplatnosti a právních jednání a relativní neúčinnosti, ustanovení o odstoupení od smlouvy a odstupném, ustanovení o změně v osobě dlužníka nebo věřitele, nejde-li o právní nástupnictví, ustanovení o postoupení smlouvy a o poukázce a ustanovení o započtení.“

Smlouva o poskytnutí dotace •

Základní specifika smlouvy o poskytnutí dotace, vyplývající z její veřejnoprávní

povahy: – Větší požadavky na formu než je běžné dle NOZ - § 164 odst. 1 SŘ: „Veřejnoprávní smlouva musí být uzavřena písemně a projevy vůle všech smluvních stran musí být na téže listině.“ – Spory z veřejnoprávní smlouvy neřeší v první instanci soud, ale podle § 169 SŘ příslušný správní orgán, mj. i krajský úřad. Teprve proti tomuto rozhodnutí se lze bránit soudní cestou, a to ve správním, nikoliv civilním soudnictví. – Za podmínek stanovených zvláštním zákonem lze uložit odvod za porušení rozpočtové kázně (pro podmínky kraje je zejména důležitý zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění) – Veřejnoprávní smlouvu lze, podobně jako správní rozhodnutí, přezkoumat z moci úřední dle ustanovení § 165 odst. 1 SŘ. V případě zjištění rozporu se zákonem může nadřízený správní orgán smlouvu zrušit.

Novela 250/2000 Sb. a smlouva o poskytnutí dotace • • •

• •

•

§ 10 odst. 5 - náležitosti smlouvy název, sídlo a IČ poskytovatele dotace nebo návratné finanční výpomoci (dále jen NFV), identifikaci žadatele (u fyzické osoby: jméno a příjmení, datum narození, adresa bydliště a je-li podnikatelem IČ, pokud bylo přiděleno; u právnické osoby: název, popřípadě obchodní firmu, sídlo a IČ, pokud bylo přiděleno), číslo bankovního účtu poskytovatele a příjemce dotace nebo NFV , nebo způsob, jakým budou prostředky poskytnuty, poskytovanou částku nebo částku, do jejíž výše může být dotace nebo NFV poskytnuta; pokud jsou součástí dotace nebo NFV peněžní prostředky kryté ze SR, ze státního fondu nebo z NF, výši takových peněžních prostředků a zdroj jejich krytí; u dotace, která není poskytována jednorázově, výši jednotlivých částek nebo způsob jejich stanovení a termíny jejich poskytnutí (vazba na § 10a odst. 7) -účel, na který jsou poskytované peněžní prostředky určeny

Novela 250/2000 Sb. a smlouva o poskytnutí dotace • § 10 odst. 5 - náležitosti smlouvy • dobu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo • u NFV lhůty pro navrácení poskytnutých peněžních prostředků a výši jednotlivých splátek

• podmínky, které je příjemce povinen při použití peněžních prostředků splnit • případně další podmínky související s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty, které je příjemce povinen dodržet

• dobu pro předložení finančního vypořádání dotace nebo NFV a číslo účtu, na který mají být nepoužité peněžní prostředky nebo NFV vráceny • je-li příjemcem dotace nebo návratné finanční výpomoci právnická osoba, povinnosti příjemce v případě přeměny nebo zrušení právnické osoby s likvidací • den podpisu smlouvy smluvními stranami a jejich podpisy

Smlouva o poskytnutí dotace - nižší odvody za porušení rozpočtové kázně • § 10 a odst. 6 • možnost z dalších podmínek souvisejících s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty vymezit podmínky, za které se uloží odvod za porušení rozpočtové kázně nižší, než odpovídá výši neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků. • nižší odvod lze stanovit: - pevnou částkou - procentem z poskytnutých prostředků, v souvislosti s jejichž použitím došlo k porušení rozpočtové kázně, nebo - procentním rozmezím z poskytnutých prostředků, v souvislosti s jejichž použitím došlo k porušení rozpočtové kázně

Novela 250/2000 Sb. a smlouva o poskytnutí dotace • Smlouva o poskytnutí dotace - podmínky poskytnutí dotace, jejíž součástí jsou peněžní prostředky, které poskytovatel obdržel ze státního rozpočtu § 10 a odst. 7 • Podmínky poskytnutí dotace nebo NFV, jejíž součástí jsou peněžní prostředky, které poskytovatel dotace nebo návratné finanční výpomoci obdržel ze státního rozpočtu, z rozpočtu státního fondu nebo z Národního fondu, musí být v souladu s podmínkami, za kterých byly poskytovateli dotace nebo NFV peněžní prostředky poskytnuty.

Smlouva o poskytnutí dotace - paušální výdaje • § 10 a odst. 8 • Ve smlouvě o poskytnutí dotace může poskytovatel stanovit výdaje nebo náklady, které budou vyúčtovány paušální částkou. • Paušální výdaje nebo náklady se stanoví: • procentem ze skutečně vynaložených a prokázaných, poskytovatelem stanovených výdajů nebo nákladů, • na základě poskytovatelem stanovených jednotkových nákladů, nebo • jako pevná částka pokrývající veškeré výdaje nebo náklady nebo jejich část.

Spory z právních poměrů při poskytnutí dotace • • •

§ 10 b Rozhoduje podle správního řádu nadřízený orgán. od 1.1.2015 zpoplatnění návrhu na sporné řízení a) Ministerstvo financí - v případě, že je smluvní stranou (poskytovatelem) kraj, svazek obcí, jehož členem je hl.m. Praha, nebo Regionální rada regionu soudržnosti

• b) Krajský úřad (v přenesené působnosti) - v případě, že je smluvní stranou (poskytovatelem) obec nebo svazek obcí, jehož členem není hl.m. Praha

Spory z právních poměrů při poskytnutí dotace

• c) Magistrát hl.m. Prahy (v přenesené působnosti) - v případě, že je smluvní stranou (poskytovatelem) městská část hl.m. Prahy • Proti rozhodnutí nelze podat odvolání nebo rozklad. • Lze podat správní žalobu.

Zveřejnění veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace nebo NFV • § 10 d • Od 1.7.2015 se zveřejňuje smlouva o poskytnutí dotace nebo NFV a její dodatky na úřední desce poskytovatele způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy nebo dodatku. Poskytovatel, kterým je svazek obcí zveřejní smlouvu na úředních deskách všech členských obcí. • a) Smlouva o poskytnutí dotace nad 50 000 Kč se zveřejní vždy, • b) Smlouva, kterou je poskytována dotace do 50 000,- Kč pouze v případě, že uzavřením dodatku dojde k překročení hranice 50 000,- Kč. Pak se zveřejní smlouva i dodatek do 30 dnů od uzavření dodatku.

Zveřejnění veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace nebo NFV • • -

§ 10 d Doba zveřejnění: nejméně 3 roky ode dne zveřejnění nezveřejnění je správním deliktem - § 22a odst. 1 písm. c) s pokutou až 1 mil. Kč • Vyloučení ze zveřejnění: - informace podle zvláštního právního předpisu vyloučené ze zveřejnění, - údaje vyloučené ze zveřejnění přímo použitelným předpisem EU.

Novela zákona o obcích

• § 85 písm. c) – rozhodování zastupitelstva o dotaci • - u dotací nad 50.000 Kč v jednotlivém případě + schválení smlouvy o poskytnutí dotace

Stanovisko MF -Smlouva o poskytnutí dotace

• Co by ve smlouvě chybět nemělo: • Specifikace projektu = monitorovací indikátory, výstupy, ukazatele, kterými bude naplňován účel projektu. Odkaz na žádost není dostačující. • Procento poskytnuté dotace u jednotlivých zdrojů spolufinancování. • Způsob a termín poskytnutí dotace, včetně doby, do které je poskytovatel povinen dotaci vyplatit.

§ 10c odst. 1 - Zveřejňování programu • Povinnost poskytovatele zveřejnit program na úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 30 dnů před počátkem lhůty pro podávání žádostí (svazek obcí na úředních deskách členských obcí způsobem umožňujícím dálkový přístup). Program se zveřejňuje nejméně po dobu 90 dnů ode dne zveřejnění.

§ 10c odst. 1 - Zveřejňování programu • •

Příklad: Pro podávání žádostí poskytovatel stanoví lhůtu od 1. 5. 2015 do 30. 5. 2015. Program bude zveřejněn 30 dnů před 1. 5. 2015, tedy 1. 4. 2015.

• •

Program bude zveřejněn nejméně po dobu 90 dnů, tato doba začne běžet ode dne zveřejnění programu, tedy 1.4. 2015 a uplyne k 29.6. 2015. 1.4.2015

1.5.2015

30.5.2015

29.6.2015

ZVEŘEJNĚNÍ …………………………………… LHŮTA PRO PODÁVÁNÍ ŽÁDOSTÍ STANOVENÁ POSKYTOVATELEM

0

MINIMÁLNĚ 30

60

MINIMÁLNĚ 90 42

§10c odst. 2 - Náležitosti programu

• účel, na který mohou být peněžní prostředky poskytnuty; • důvody podpory stanoveného účelu; • předpokládaný celkový objem peněžních prostředků vyčleněných v rozpočtu na podporu stanoveného účelu; • maximální výši dotace v jednotlivém případě, nebo kritéria pro stanovení výše dotace;

§10c odst. 2- Náležitosti programu

• • • • • •

okruh způsobilých žadatelů; lhůtu pro podání žádosti; kritéria pro hodnocení žádosti; lhůtu pro rozhodnutí o žádosti; podmínky pro poskytnutí dotace (vzor smlouvy); vzor žádosti, případně obsah jejích příloh;

Dopad do Statutu

• Článek 7 – Vyhlášení programu • Upřesněn pojem program, tak jak ho definuje zákon. • Doplněny minimální obsahové náležitosti programu. • Doplněna povinnost zveřejnění programu na úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup v daných lhůtách.

Program vyhlášený před 20. únorem 2015

• „Program“, „Pravidla“, „Výzvy“, „Zásady“ apod. vyhlášené před 20. únorem 2015 a obsahem odpovídající tomu, co je v novele zákona označeno jako program pro poskytování dotací, se řídí původními pravidly uvedenými ve vyhlášených dokumentech. • Doplnit pouze informaci, že žádosti podané od 20. února 2015 musí mít náležitosti uvedené v § 10a odst. 3, případně náležitosti uvést výslovně.

Novela zákona č. 129/2000 Sb.

• Zásadní změnou v zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích spočívá v doplnění pravomoci rady a zastupitelstva kraje rozhodovat s poskytnutím dotací i o uzavření smluv o poskytování dotací. Zákon výslovně svěřuje pravomoc rozhodovat o uzavření veřejnoprávních smluv o poskytování dotace buď radě, nebo zastupitelstvu v závislosti na výši dotace spolu s rozhodnutím o dotaci.

Novela zákona č. 129/2000 Sb.

• V případě dotací z dotačního fondu předkládány zastupitelstvu kraje i smlouvy o dotaci nižší než 200.000 Kč z důvodu vyhrazené pravomoci zastupitelstva rozhodovat o poskytnutí dotací z dotačního fondu. • Upraveno ve Statutu Čl. 6 – Obecná pravidla programů

§16 – Změny rozpočtu

1) Rozpočet může být po jeho schválení změněn z důvodu: a) změny v organizaci hospodářství financovaného rozpočtem (organizační změny), b) změny právních předpisů ovlivňujících výši rozpočtovaných příjmů nebo výdajů (metodické změny); patří mezi ně také cenové změny ovlivněné změnami právní úpravy regulovaných cen, nebo c) změny objektivně působících skutečností ovlivňujících plnění rozpočtu příjmů či výdajů (věcné změny).

§16 – Změny rozpočtu

(2) Změny rozpočtu se provádějí rozpočtovými opatřeními, které se evidují podle časové posloupnosti. (2) Změna rozpočtu se provádí rozpočtovým opatřením. Rozpočtová opatření se evidují podle časové posloupnosti. Rozpočtová opatření se uskutečňují povinně, a to i jde-li o změny ve finančních vztazích k jinému rozpočtu, o změny závazných ukazatelů vůči jiným osobám, nebo jestliže hrozí nebezpečí vzniku rozpočtového schodku.

§16 – Změny rozpočtu (3) Rozpočtovým opatřením je: a) přesun rozpočtových prostředků, při němž se jednotlivé příjmy nebo výdaje navzájem ovlivňují, aniž by se změnil jejich celkový objem nebo schválený rozdíl celkových příjmů a výdajů, b) použití nových, rozpočtem nepředvídaných příjmů k úhradě nových, rozpočtem nezajištěných výdajů, čímž se zvýší celkový objem rozpočtu, c) vázání rozpočtových výdajů, jestliže je jejich krytí ohroženo neplněním rozpočtových příjmů; tímto opatřením se objem rozpočtu snižuje.

§16 – Změny rozpočtu (4) Rozpočtová opatření se uskutečňují povinně, jde-li o změny ve finančních vztazích k jinému rozpočtu, o změny závazných ukazatelů vůči jiným osobám nebo jestliže hrozí nebezpečí vzniku rozpočtového schodku. (4) Rozpočtové opatření se provádí před provedením rozpočtově nezajištěného výdaje. Po provedení rozpočtově nezajištěného výdaje lze rozpočtové opatření provést pouze při živelní pohromě nebo havárii ohrožující životy a majetek, při plnění peněžní povinnosti uložené pravomocným rozhodnutím, při obdržení dotace před koncem kalendářního roku nebo pokud se jedná o finančních prostředky podle § 28 odst. 12. (rozpočet zřizovatele zprostředkovává vztah PO ke SR, rozpočtu RRRS, NF; u PO obcí k rozpočtu kraje)

§17 – Závěrečný účet

(2) V závěrečném účtu jsou obsaženy údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby, údaje o hospodaření s majetkem a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití peněžních fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření územního samosprávného celku a svazku obcí a jimi zřízených nebo založených právnických osob.

§ 18 – Časové použití rozpočtu

(5) Územní samosprávný celek a svazek obcí může stanovit stanoví časovou použitelnost dotací nebo příspěvků ze svého rozpočtu jejich příjemcům, a to zpravidla na období do konce rozpočtového roku nebo i do pozdějšího termínu, jestliže to odpovídá účelu poskytnutých peněžních prostředků.

§ 19 – Účelovost rozpočtových prostředků (1) Účelovost rozpočtových prostředků se určí a) individuálně ve vztahu ke konkrétnímu úkolu, b) odvětvově ve vztahu k potřebám daného odvětví, nebo c) územně ve vztahu k potřebám vymezeného území nebo jeho části anebo místa. (2) Územní samosprávný celek a svazek obcí je povinen respektovat účel použití rozpočtových prostředků, který vyplývá a) z účelu přijatých dotací ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu anebo z jiného územního rozpočtu, nebo b) z uzavřených smluv, podle nichž přijímá účelové rozpočtové prostředky od jiných osob, včetně účelových darů, příspěvků či půjček.

§ 19 – Účelovost rozpočtových prostředků

• (3) Podle pravidel účelovosti uvedených v odstavcích 1 a 2 může územní samosprávný celek a svazek obcí stanovit účel použití těch prostředků, jimiž dotuje činnost jiných osob anebo na ni přispívá.

§22 Porušení rozpočtové kázně - hlavní změny • Upřesnění pojmů porušení rozpočtové kázně a neoprávněné použití peněžních prostředků tak, aby bylo nepochybné, že k porušení rozpočtové kázně může dojít pouze při nakládání s prostředky poskytnutými formou dotace nebo NFV. • Upraveno neoprávněné použití finančních prostředků spočívající v jejich faktickém použití.

§22 Porušení rozpočtové kázně - hlavní změny • Upřesnění dne, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně u ex-ante a ex- post dotací a při zadržení peněžních prostředků. • Stanovení výše odvodu dle dne, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně. • Stanovení výše odvodu za porušení „nepeněžní povinnosti“. • Doplněno stanovení odvodu v případě porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek.

§22 odst. 1) Porušení rozpočtové kázně

Upřesnění definice „porušení rozpočtové kázně“: • Porušení rozpočtové kázně = „neoprávněné použití“ nebo „zadržení“ prostředků poskytnutých jako dotace nebo NFV z rozpočtu ÚSC…“ • Porušení rozpočtové kázně = neprokáže – li příjemce použití poskytnutých prostředků.

§ 22 odst. 2) Neoprávněné použití peněžních prostředků Upřesnění pojmu „neoprávněné použití peněžních prostředků“ spočívající ve faktickém použití: • Takové použití, kterým byla porušena povinnost stanovená veřejnoprávní smlouvou nebo při poskytnutí peněžních prostředků podle zvláštního právního předpisu. Dnem porušení rozpočtové kázně je den, kdy byly poskytnuté peněžní prostředky neoprávněně použity nebo den jejich připsání na účet příjemce u dotací poskytovaných zpětně.

§ 22 odst. 2) Neoprávněné použití peněžních prostředků

1) „faktické“ použití, kterým byla porušena povinnost

stanovená právním předpisem, přímo použitelným předpisem EU, veřejnoprávní smlouvou nebo zvl. právním předpisem. 2) „nefinanční“ použití - porušení povinnosti, která souvisí s účelem, na který byly prostředky poskytnuty a kterou nelze peněžně vyjádřit (u dotací poskytnutých ex-ante i ex-post) – např. dodržení lhůt. 3) neprokáže-li příjemce použití poskytnutých prostředků Zadržení peněžních prostředků = porušení povinnosti vrátit poskytnuté prostředků ve stanoveném termínu.

§22 odst. 2) Porušení rozpočtové kázně 1) Den porušení rozpočtové kázně u finančních porušení: • ex ante dotace – den faktického použití finančních prostředků • ex-post dotace – den připsání peněžních prostředků na účet příjemce 2) Den porušení rozpočtové kázně za porušení nefinanční povinnosti– např. nedodržení lhůty: • ex ante dotace – den, kdy došlo k porušení povinnosti • ex-post dotace – den připsání peněžních prostředků na účet příjemce

§22 odst. 3) Porušení rozpočtové kázně

• Dnem porušení rozpočtové kázně u zadržení peněžních prostředků je den následující po dni, v němž marně uplynul termín stanovený pro vrácení poskytnutých prostředků.

§22 odst. 5) Odvod za porušení rozpočtové kázně 1) Finanční porušení, neprokázání použití finančních prostředků nebo jejich zadržení – odvod ve výši neoprávněně použitých nebo zadržených finančních prostředků. 2) Nefinanční porušení – nelze stanovit odvod ve výši neoprávněně použitých prostředků. Odvod je stanoven ve výši poskytnuté dotace, pokud veřejnoprávní smlouva nestanoví za méně závažná porušení odvod nižší.

§22 odst. 5) Odvod za porušení rozpočtové kázně • Odvody u téže dotace se sčítají z výjimkou odvodů za porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek. • Za porušení pravidel pro zadávání zakázek je odvod uložen ve výši nejzávažnějšího porušení. • Odvod lze uložit pouze do výše peněžních prostředků poskytnutých do dne porušení rozpočtové kázně.

§22 odst. 5) Odvod za porušení rozpočtové kázně

• Odvod se neuloží, pokud jeho celková výše za všechna porušení rozpočtové kázně při použití téže dotace nepřesáhne 1000 Kč. • V případě podezření na porušení rozpočtové kázně může poskytovatel využít institutu pozastavení poskytování peněžních prostředků až do výše předpokládaného odvodu. • Pokud se podezření na porušení rozpočtové kázně nepotvrdí, nebude odvod uložen a poskytovatel proplatí pozastavené peněžní prostředky příjemci.

§22 nové odst. 6) a 7)

Opatření k nápravě, lze uložit domnívá-li se poskytovatel na základě kontrolního zjištění, že příjemce porušil méně závažnou podmínku, za níž byla dotace poskytnuta, u které je stanoven nižší odvod, a jejíž povaha umožňuje nápravu v náhradní lhůtě, písemně vyzve příjemce k provedení opatření k nápravě. Pokud příjemce provede opatření k nápravě, nedochází k porušení rozpočtové kázně.

Stanovisko MF – snížený odvod

• Snížený odvod lze stanovit u porušení všech podmínek kromě nenaplnění účelu a nejzazšího termínu pro realizaci projektu. • Za nenaplnění ukazatelů- výstupů projektu lze stanovit snížený odvod. • Procento sníženého odvodu lze diferencovat dle typu ukazatele nastavením vah jednotlivých ukazatelů. • Lze nastavit procentní rozmezí nenaplnění ukazatele, kdy se nejedná o porušení rozpočtové kázně.

§22 nové odst. 6) a 7)

• Zjistí-li poskytovatel kontrolou, že příjemce porušil povinnost stanovenou právním předpisem, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty, nedodržel účel dotace nebo podmínku, za které byla dotace poskytnuta, u níž nelze vyzvat k provedení opatření k nápravě, písemně vyzve příjemce k vrácení dotace nebo její části ve stanovené lhůtě. • V rozsahu v jakém příjemce vrátil dotaci nebo její část, nedochází k porušení rozpočtové kázně.

§22 nové odst. 6) a 7)

• Výzva k provedení opatření k nápravě a k vrácení dotace nebo její části není pro příjemce závazná. • Lze však předejít daňovému řízení a uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně a penále z odvodu.

§22 odst. 8) Penále

• Výše penále = 1 promile z částky odvodu za každý den prodlení s odvodem nejvýše do výše odvodu. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 1 000 Kč, se neuloží. • Počítání penále Obecně ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně.

§22 odst. 14 Prominutí odvodu a penále

• Odvod nebo penále, nebo jejich část, může z důvodů hodných zvláštního zřetele povolit orgán, který rozhodl o poskytnutí peněžních prostředků na písemnou žádost porušitele, a to stejným způsobem, jakým rozhodl o poskytnutí.

Stanovisko MF k promíjení odvodů • Důvody hodné zvláštního zřetele:  malá závažnost pochybení  tíživá situace žadatele  přírodní pohroma, kalamita • Aplikace správního uvážení – za malá pochybení nižší odvody (Judikáty NSS). Důležité, zda byl naplněn účel. • Aplikace zásad správního řízení:  přiměřenost sankcí s ohledem na splnění účelu  rovný přístup – za stejná pochybení stejné sankce

Stanovisko MF k promíjení odvodů

• Nutnost metodické úpravy ukládání sankcí a promíjení odvodů za porušení rozpočtové kázně. • Doporučení: o promíjení odvodů rozhodovat až po ukončení realizace a kompletní kontrole projektu. Důvodem je zamezení uložení odvodů nad rámec poskytnuté dotace – § 22 odst. 5.

Přechodná ustanovení

Porušení rozpočtové kázně, ke kterému došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje a odvod a penále se uloží podle zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. • Řízení o uložení odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle č. 250/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. •

Přechodná ustanovení

• Postup podle § 10d odst. 1 a 2 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i na veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci uzavřené ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, u nichž byla žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy podána přede dnem nabytí účinností tohoto zákona.

§ 22 a – správní delikty (1) Územní samosprávný celek, svazek obcí, městská část hlavního města Prahy nebo Regionální rada regionu soudržnosti (odst. 3 § 22a) se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 2 odst. 1 nezpracuje rozpočtový výhled, b) v rozporu s § 10c odst. 1 nezveřejní program, c) v rozporu s § 10c odst. 3 nezveřejní veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci včetně dodatků, b) d) v rozporu s § 13 odst. 1 nehospodaří podle pravidel rozpočtového provizoria, c) e) neprovede změny schváleného rozpočtu podle § 16 odst. 2, d) f) zpracuje rozpočet v rozporu s § 12 odst. 1, e) g) v rozporu s § 14 neprovede rozpis schváleného rozpočtu, f) h) v rozporu s § 15 odst. 1 nevykonává kontrolu svého hospodaření, nebo g) i) v rozporu s § 17 odst. 4 nezajistí přezkoumání svého hospodaření za uplynulý kalendářní rok.

§ 22 a – správní delikty (2) Územní samosprávný celek nebo městská část hlavního města Prahy se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s a) § 11 odst. 2 zpracuje a schválí rozpočet, b) § 11 odst. 3 nezveřejní návrh rozpočtu, nebo c) § 17 odst. 6 nezveřejní návrh závěrečného účtu. (4) Svazek obcí se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s a) § 39 odst. 3 zpracuje a schválí rozpočet, b) § 39 odst. 4 nezveřejní návrh rozpočtu, nebo c) § 39 odst. 6 nezveřejní návrh závěrečného účtu

(5) Za správní delikt podle odstavců 1 až 4 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

§ 28 Finanční hospodaření PO odst. 6 a násl. (6) Příspěvkové organizaci může její zřizovatel uložit odvod do svého rozpočtu, jestliže a) její plánované výnosy překračují její plánované náklady, a to jako závazný ukazatel rozpočtu, nebo b) její investiční zdroje jsou větší, než je jejich potřeba užití podle rozhodnutí zřizovatele nebo. c) porušila rozpočtovou kázeň. 7) Příspěvková organizace se dopustí porušení rozpočtové kázně tím, že a) použije finanční prostředky, které obdrží z rozpočtu svého zřizovatele, v rozporu se stanoveným účelem, b) převede do svého peněžního fondu více finančních prostředků, než stanoví tento zákon nebo než rozhodl zřizovatel, c) použije prostředky svého peněžního fondu na jiný účel nebo v jiné výši, než stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis,

§ 28 Finanční hospodaření PO odst. 6 a násl. d) použije své provozní prostředky na účel, na který měly být použity prostředky jejího peněžního fondu podle tohoto zákona, e) překročí stanovený nebo přípustný objem prostředků na platy, pokud toto překročení do 31. prosince nekryla ze svého fondu odměn, nebo f) neprovede odvod podle odstavce 6 ve lhůtě stanovené zřizovatelem. (8) Za porušení rozpočtové kázně uloží zřizovatel příspěvkové organizaci odvod do svého rozpočtu ve výši neoprávněně použitých prostředků, a to nejpozději do 1 roku ode dne, kdy porušení rozpočtové kázně zjistil, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení rozpočtové kázně došlo. (9) Zřizovatel může z důvodu zamezení tvrdosti snížit nebo prominout odvod za porušení rozpočtové kázně na základě písemné žádosti příspěvkové organizace podané do 1 roku od uložení odvodu.

§ 28 Finanční hospodaření PO odst. 6 a násl. (10) Ustanovení odstavců 7 až 9 se nevztahují na porušení rozpočtové kázně při nakládání s prostředky poskytnutými příspěvkové organizaci z rozpočtu zřizovatele, které zřizovatel obdržel ze státního rozpočtu, z rozpočtu státního fondu, z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti nebo z Národního fondu za účelem, aby je na základě svého rozhodnutí poskytnul právnické nebo fyzické osobě. V takovém případě se postupuje podle § 22. 11) Vztah rozpočtu příspěvkové organizace k rozpočtu zřizovatele lze během roku změnit v neprospěch příspěvkové organizace jen ze závažných, objektivně působících příčin. (12) Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, rozpočet zřizovatele zprostředkovává vztah příspěvkové organizace ke státnímu rozpočtu, k rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti a k Národnímu fondu; jde-li o příspěvkovou organizaci zřízenou obcí, též k rozpočtu kraje.

§ 29 – Peněžní fondy PO

(1) Příspěvková organizace vytváří své tvoří tyto peněžní fondy: a) rezervní fond, b) investiční fond, b) fond investic, c) fond odměn, d) fond kulturních a sociálních potřeb.

§ 30 – Rezervní fond (1) Rezervní fond se tvoří ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace na základě schválení jeho výše zřizovatelem po skončení roku, sníženého o případné převody do fondu odměn. Zlepšený výsledek hospodaření příspěvkové organizace je vytvořen tehdy, jestliže skutečné výnosy jejího hospodaření jsou spolu s přijatým provozním příspěvkem větší než její provozní náklady. Rozdělení zlepšeného výsledku hospodaření do rezervního fondu a do fondu odměn schvaluje zřizovatel. Zdrojem rezervního fondu mohou být též peněžní dary a prostředky převedené podle § 28 odst. 3 (nespotřebované prostředky k projektům spolufinancovaných EU).

§ 30 – Rezervní fond (2) Rezervní fond, s výjimkou účelově určených peněžních darů a prostředků převedených podle § 28 odst. 3, používá příspěvková organizace a) k dalšímu rozvoji své činnosti, b) k časovému překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a náklady, c) k úhradě případných sankcí uložených jí za porušení rozpočtové kázně, d) k úhradě své ztráty za předchozí léta.

§ 30 – Rezervní fond (3) Účelově určené peněžní dary se použijí v souladu s jejich určením. (3) (4) Zřizovatel může dát příspěvkové organizaci souhlas k tomu, aby část svého rezervního fondu, s výjimkou účelově určených peněžních darů a prostředků převedených podle § 28 odst. 3 použila k posílení svého investičního fondu fondu investic.

§ 31 Fond investic (1) Investiční fond Fond investic vytváří příspěvková organizace k financování svých investičních potřeb. Jeho zdrojem jsou: a) peněžní prostředky ve výši odpisů z hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku4) prováděné podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu, b) investiční dotace příspěvek z rozpočtu zřizovatele, c) investiční příspěvky ze státních fondů, c) investiční dotace ze státních fondů a jiných veřejných rozpočtů, d) příjmy z prodeje svěřeného dlouhodobého hmotného majetku, jestliže to zřizovatel podle svého rozhodnutí připustí, e) dary peněžní dary a příspěvky od jiných subjektů, jsou-li určené nebo použitelné k investičním účelům, f) příjmy z prodeje dlouhodobého hmotného majetku ve vlastnictví příspěvkové organizace, g) převody z rezervního fondu ve výši povolené zřizovatelem. (

§ 31 Fond investic (2) Investiční fond Fond investic příspěvkové organizace se používá a) k financování investičních výdajů na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, s výjimkou drobného hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, b) k úhradě investičních úvěrů nebo půjček, c) k odvodu do rozpočtu zřizovatele, pokud takový odvod uložil, d) k posílení zdrojů určených na financování údržby a oprav majetku, který příspěvková organizace používá pro svou činnost; takto použité prostředky se z investičního fondu převádějí do výnosů příspěvkové organizace k navýšení peněžních prostředků určených na financování údržby a oprav majetku, který příspěvková organizace používá pro svou činnost. (3) Ke krytí investičních potřeb lze se souhlasem zřizovatele použít též investičních úvěrů nebo půjček.

§ 32 Fond odměn (1) Fond odměn je tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace, a to do výše jeho 80 %, nejvýše však do výše 80 % stanoveného nebo přípustného objemu prostředků na platy stanoveného zřizovatelem nebo zvláštním právním předpisem, a peněžními dary účelově určenými na platy. (2) Tvorbu fondu odměn provede příspěvková organizace na základě schválení výše zlepšeného výsledku hospodaření a jeho rozdělení zřizovatelem. Převod peněžních prostředků do fondu odměn schvaluje zřizovatel. (3) Z fondu odměn se hradí odměny zaměstnancům. Přednostně se z fondu odměn hradí případné překročení prostředků na platy, jehož výše se zjišťuje podle zvláštního právního předpisu.17) stanoveného objemu prostředků na platy.

§ 34 Úvěry, půjčky a ručení PO

(1) Příspěvková organizace je oprávněna uzavírat smlouvy o půjčce (ObZ) nebo o úvěru (ObZ) jen po předchozím písemném souhlasu zřizovatele. Tento souhlas se nevyžaduje v případě půjček zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb. K dočasnému krytí svých potřeb může získat od svého zřizovatele návratnou finanční výpomoc, jestliže je její vrácení zabezpečeno jejími výnosy běžného roku, nejpozději však do 31. března následujícího roku, nestanoví-li zřizovatel lhůtu delší. (2) Příspěvková organizace není oprávněna ručit za závazky třetích osob, ani je jinak zajišťovat.

§ 37 b Předchozí souhlas – původní § 39 b (1) Předchozí souhlas zřizovatele podle tohoto zákona, nebo stanoví-li tak zřizovatel podle § 27 odst. 4, se uděluje vždy pouze pro jedno právní jednání a je jeho součástí, s výjimkou peněžitého daru účelově neurčeného, k jehož přijetí může zřizovatel udělit předchozí souhlas společný pro více právních jednání. Není-li předchozí souhlas udělen, k právnímu jednání se nepřihlíží. (2) Do doby, než právní jednání nabude účinnosti, lze předchozí souhlas dodatečně odvolat, jestliže po jeho udělení vyjdou najevo podstatné skutečnosti pro rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu, které nebyly známy v době rozhodování a měly by na výsledek rozhodnutí podstatný vliv. (3) Pokud si zřizovatel příspěvkové organizace vyhradí udělení předchozího souhlasu k nabytí majetku podle § 27 odst. 4, je povinen oznámit tuto skutečnost v Ústředním věstníku České republiky. § 27 odst. 4 - PO nabývá majetek pro svého zřizovatele, nestanoví-li zákon jinak, zřizovatel může stanovit, ve kterých případech je k nabytí tohoto majetku třeba jeho předchozí souhlas

Děkujeme za pozornost Ing. Ilja Štěpánek Mgr. Lenka Fričová Mgr. Michael Otta