SDĚLENÍ KOMISE. Dokument útvarů GŘ pro hospodářskou soutěž s návrhem pokynů k regionální státní podpoře na období (Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne XXX […](2012) XXX draft

SDĚLENÍ KOMISE Dokument útvarů GŘ pro hospodářskou soutěž s návrhem pokynů k regionální státní podpoře na období 20142020

(Text s významem pro EHP)

CS

CS

Obsah

CS

Úvod

……………………………………………………………………………………….. 2

1.

Oblast působnosti a vymezení pojmů.......................................................................... 3

1.1.

Oblast působnosti regionální podpory ..................................................................... 3

1.2.

Definice........................................................................................................................ 5

2.

Regionální podpora, na niž se vztahuje oznamovací povinnost ................................ 7

2.1.

Režimy pro poskytování investiční podpory určitým hospodářským odvětvím .. 7

2.2.

Jednotlivá investiční podpora, která přesahuje limit pro oznamování................. 8

2.3.

Jednotlivá investiční podpora, která (potenciálně) souvisí s ukončením stejné nebo podobné činnosti v EHP ................................................................................... 8

2.4.

Režimy regionální provozní podpory ....................................................................... 8

3.

Posuzování slučitelnosti regionální podpory s vnitřním trhem ................................. 8

3.1.

Příspěvek ke společnému cíli................................................................................... 10

3.1.1.

Všeobecné podmínky ................................................................................................. 10

3.1.2.

Jednotlivá investiční podpora..................................................................................... 11

3.1.3.

Režimy provozní podpory.......................................................................................... 12

3.2.

Rovné podmínky nejsou zajištěny trhem............................................................... 12

3.3.

Vhodnost regionální podpory ................................................................................. 12

3.3.1.

Vhodnost v porovnání s jinými možnými politickými nástroji ................................. 12

3.3.2.

Vhodnost dané podpory v porovnání s jinými nástroji podpory................................ 13

3.4.

Pobídkový účinek ..................................................................................................... 14

3.4.1.


3.4.2.


3.4.3.


3.5.

Přiměřenost podpory / podpora omezená na minimum....................................... 16

3.5.1.


3.5.2.


3.5.3.

Provozní podpora ....................................................................................................... 18

3.6.

Negativní dopady...................................................................................................... 19

3.6.1.

Obecné informace ...................................................................................................... 19

3.6.2.

Režimy investiční podpory ........................................................................................ 20

3.6.3.


3.6.4.


3.7.

Transparentnost ....................................................................................................... 22

0

CS

3.7.1.

Režimy ....................................................................................................................... 22

3.7.2.

Jednotlivá podpora ..................................................................................................... 23

4.

Hodnocení ................................................................................................................. 23

5.

Mapy regionální podpory .......................................................................................... 23

5.1.

Podíl obyvatelstva v regionech způsobilých pro regionální podporu.................. 23

5.2.

Výjimka uvedená v čl. 107 odst. 3 písm. a) ............................................................ 24

5.3.

Výjimka uvedená v čl. 107 odst. 3 písm. c) ............................................................ 25

5.3.1.

Předem vymezené oblasti „c“ .................................................................................... 25

5.3.2.

Předem nevymezené oblasti „c“................................................................................. 26

5.4.

Maximální intenzity podpory použitelné pro regionální investiční podporu ..... 28

5.4.1.

Maximální intenzity podpory v oblastech „a“ ........................................................... 28

5.4.2.

Maximální intenzity podpory v oblastech „c“ ........................................................... 28

5.5.

Oznamování a prohlášení o slučitelnosti................................................................ 29

5.6.

Změny........................................................................................................................ 29

5.6.1.

Rezerva počtu obyvatel .............................................................................................. 29

5.6.2.

Střednědobý přezkum oblastí „c“ .............................................................................. 29

6.

Vstup v platnost a použitelnost ................................................................................. 30

7.

Přezkum ..................................................................................................................... 31

Příloha I................................................................................................................................... 32 Příloha II ................................................................................................................................. 40 Příloha III................................................................................................................................ 41 Příloha IV ................................................................................................................................ 42

CS

1

CS

ÚVOD

1.

Na základě čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) může Komise považovat státní podpory, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji některých znevýhodněných oblastí Evropské unie, za slučitelné s vnitřním trhem1. Tento druh státní podpory je znám jako regionální podpora.

2.

Cíl regionálního rozvoje odlišuje tuto podporu od jiných forem podpory, například podpory na výzkum, vývoj a inovace, podpory zaměstnanosti, vzdělávání nebo podpory v oblasti životní prostředí, které v souladu s čl. 107 odst. 3 SFEU napomáhají dosahování jiných cílů společného zájmu, [přestože někdy s vyššími mírami podpory ve znevýhodněných oblastech zohledňujícími specifické obtíže daných oblastí2.]

3.

Regionální podpora může být efektivní, pouze pokud se používá střídmě a úměrně a je zaměřena na nejvíce znevýhodněné regiony Evropské unie. Zejména je třeba, aby stropy podpory, které lze povolit, odráželi relativní závažnost problémů postihujících rozvoj daných regionů. Kromě toho je nutné, aby výhody podpory z hlediska rozvoje znevýhodněného regionu byly vyšší než vzniklé narušení hospodářské soutěže3. Váha přikládaná výhodám podpory se pravděpodobně mění podle použité výjimky, takže v případě nejvíce znevýhodněných regionů, na něž se vztahuje čl. 107 odst. 3 písm. a) lze přijmout rozsáhlejší narušení hospodářské soutěže než v případě regionů, na něž se vztahuje čl. 107 odst. 3 písm. c)4.

4.

Hlavním cílem kontroly státní podpory v oblasti regionální podpory je umožnit regionální rozvoj a zároveň zajistit rovné podmínky ve všech členských státech, zejména předcházením využívání podpory k soupeření při získávání nebo udržování podniků ve znevýhodněných oblastech EU, a omezit dopady regionální podpory na obchod a hospodářskou soutěž na nezbytné minimum.

5.

Komise v těchto pokynech stanoví podmínky, za nichž lze regionální podporu považovat za slučitelnou s vnitřním trhem, a kritéria pro vymezení oblastí, které splňují podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) SFEU.

6.

Regionální podpora může účinně napomáhat hospodářskému rozvoji znevýhodněných oblastí pouze za předpokladu, že je zaměřena na určité oblasti5 a že se poskytuje proto, aby v těchto oblastech motivovala dodatečné investice nebo hospodářskou činnost. V několika málo přesně vymezených případech může být znevýhodnění určité oblasti, které brání přilákání nebo zachovávání hospodářské

1

2 3 4 5

CS

Oblasti, které jsou způsobilé pro poskytování regionální podpory podle čl. 107 odst. 3 písm. a) SFEU, nazývané oblasti „a“, bývají z hlediska úrovně hospodářského rozvoje v EU více znevýhodněné. Oblasti, které jsou způsobilé pro poskytování podpory podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU, nazývané oblasti „c“, bývají rovněž znevýhodněné, ale v menší míře. [Regionální navýšení podpory poskytnuté na takové účely se proto nepovažuje za regionální podporu.] V tomto ohledu viz rozsudek Soudního dvora ve věci Philip Morris, 730/79, Sb. rozh. 1980, s. 2671, odstavec 17 a ve věci Španělsko v. Komise, C-169/95, Sb. rozh. 1997, s. I-148, odstavec 20. V tomto ohledu viz rozsudek Soudu prvního stupně ve věci AIUFFASS a AKT v. Komise, T-380/94, Sb. rozh. 1996, s. II-2169, odstavec 54. Každý členský stát může tyto oblasti určit v mapě regionální podpory podle podmínek stanovených v oddíle 5.

2

CS

činnosti, tak velké nebo trvalé, že by pro rozvoj těchto oblastí nestačila pouhá investiční podpora. Jen v takových případech lze regionální investiční podporu doplnit regionální provozní podporou, která nesouvisí s investicí6. 7.

a)

podpořit inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění na konkurenčním vnitřním trhu,

b)

zaměřit kontroly ex ante, které provádí Komise, na případy s největším dopadem na vnitřní trh a zároveň posílit spolupráci s členskými státy při prosazování pravidel státní podpory,

c)

racionalizovat právní úpravu a urychlit rozhodovací postupy.

8.

Komise vyzvala zejména ke společnému přístupu k revizi jednotlivých pokynů a rámců ke státní podpoře založeném na posilování vnitřního trhu, podpoře větší efektivity veřejných výdajů lepším nasměrováním státní podpory na dosahování cílů společného zájmu, na větší kontrole pobídkového účinku, omezení podpory na minimum a zamezování potenciálním negativním dopadům podpory na obchod a hospodářskou soutěž.

1.

OBLAST PŮSOBNOSTI A VYMEZENÍ POJMŮ

1.1.

Oblast působnosti regionální podpory

9.

Při investování do méně rozvinutých oblastí nebo při zachovávání hospodářské činnosti v těchto oblastech bývají velké podniky ovlivněny regionálními nevýhodami méně než malé a střední podniky (MSP)8. Velké podniky mohou snadněji získat kapitál a úvěry na globálních trzích a jsou v menší míře odkázány na skromnější nabídku finančních služeb v určitém znevýhodněném regionu. Investice velkých podniků mohou přinášet úspory z rozsahu, které snižují počáteční náklady související s umístěním investice a v mnoha ohledech nejsou vázány na region, v němž se investice uskutečňuje. Velké podniky, které investují, mívají velmi dobrou vyjednávací pozici vůči úřadům, což by mohlo vést k udělení podpory bez řádného odůvodnění. Je také pravděpodobnější, že velké podniky jsou významnými hráči na daném trhu, a že by na něm proto podporovaná investice mohla změnit podmínky hospodářské soutěže. Nemusely by proto být splněny podmínky pobídkového účinku a přiměřenosti takové podpory, což by mohlo vážně narušit hospodářskou soutěž.

10.

S ohledem na potenciálně vysoké rušivé účinky proto velkým podnikům nelze udělovat regionální podporu na investice v oblastech způsobilých pro poskytování regionální podpory podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU. Velké podniky dále nesmějí obdržet provozní podporu ani v regionech způsobilých k poskytování této podpory podle čl. 107 odst. 3 písm. a) SFEU. Velké podniky však mohou získat provozní podporu v nejvzdálenějších oblastech vymezených v článku 349 SFEU a v řídce osídlených oblastech vymezených v odst. 144 odst. 1 písm. a) a b) těchto pokynů.

6 7 8

CS

Ve sdělení o modernizaci státní podpory ze dne 8. května 20127 Komise oznámila tři hlavní cíle modernizace kontroly státní podpory:

Definice těchto pojmů jsou uvedeny v odst. 16 písm. k) a odst. 16 písm. p). COM/2012/0209 final. Podle definice v doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

3

CS

11.

Regionální podporu nelze rovněž poskytovat podnikům v obtížích ve smyslu pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích9.

12.

Regionální podporu uhelnému průmyslu10, ocelářství11 a odvětví výroby syntetických vláken12 nelze považovat za slučitelnou s vnitřním trhem.

13.

Provozní podporu nelze poskytnout podnikům, jejichž hlavní činnost spadá do sekce K „Peněžnictví a pojišťovnictví“ statistické klasifikace ekonomických činností NACE Revize 213, nebo podnikům, které vykonávají činnosti uvnitř skupiny a jejichž hlavní činnost spadá do třídy 70.10 „Činnosti vedení podniků“ nebo třídy 70.22 „Ostatní podnikání v oblasti poradenství a řízení“ NACE Revize 2.

14.

Tyto pokyny se použijí na regionální podporu ve všech odvětvích hospodářské činnosti14 s výjimkou odvětví rybolovu a akvakultury15, zemědělství16 a dopravy17, neboť tato odvětví podléhají zvláštní právní úpravě, která se může od těchto pokynů částečně nebo zcela lišit.

15.

Širokopásmové infrastruktury, infrastruktury související s energetikou, životním prostředím nebo VVI mohou obdržet regionální investiční podporu, pokud kromě podmínek stanovených v těchto pokynech pro regionální podporu splní i níže uvedené specifické podmínky. V případě širokopásmové infrastruktury: i) podporu lze poskytovat pouze v oblastech, kde nejsou k dispozici srovnatelné infrastruktury18, ii) sítě, na něž se podpora poskytuje musejí poskytovat velkoobchodní přístup všem provozovatelům na otevřeném a nediskriminačním základě, a iii) příjemce podpory musí být vybrán v soutěžním výběrovém řízení v souladu s odst. 78 písm. c) a d) pokynů k širokopásmovým sítím19. [V případě infrastruktury související s energetikou bude rozsah způsobilých nákladů pro investice související s výrobou

9

10 11 12 13

14 15 16 17 18

19

CS

Úř. věst. L 244, 1.10.2004, s. 2. Jak je vysvětleno v odstavci 20 těchto pokynů, vzhledem k tomu, že v případě podniku v obtížích je ohrožena samotná existence takového podniku, nelze ho považovat za vhodný prostředek k podpoře dalších veřejných politických cílů, dokud není zajištěna jeho životaschopnost. „Uhlím“ se rozumí uhlí vysoké, střední a nízké kvality, kategorie A a B, ve smyslu mezinárodního systému kodifikace uhlí, který stanoví Evropská hospodářská komise OSN. Vymezeno v příloze IV. Podle definice v příloze IV. Podle definice v příloze IV. Jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1). Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 973/2007 ze dne 20. srpna 2007 o změně některých nařízení ES o specifických statistických oblastech, kterými se provádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 (Úř. věst. L 216, 21.8.2007, s. 10). Poté, co dne 31. prosince 2013 skončí platnost rámce státní podpory pro stavbu lodí (Úř. věst. C 364, 14.12.2011, s. 9), budou se tyto pokyny vztahovat i na regionální podporu pro stavbu lodí. Podle nařízení Rady (ES) č. 104/2000 ze dne 17. prosince 1999 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury (Úř. věst. L 17, 21.1.2000, s. 22). Tedy primární produkce, zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů uvedených v příloze I SFEU. Tedy letecká, námořní, silniční a železniční doprava a doprava po vnitrozemských vodních cestách. S ohledem na odstavec 51 pokynů k širokopásmovým sítím by měla dotovaná síť zajistit „skokovou změnu“, pokud jde o dostupnost širokopásmových služeb v dané oblasti. Dotovaná síť by tedy měla přinést na trh významné nové možnosti, pokud jde o dostupnost, kapacitu, rychlost a konkurenceschopnost. Dotovaná síť bude porovnána s existujícími i konkrétně plánovanými sítěmi v souladu s odstavcem 63 pokynů k širokopásmovými sítím (sdělení Komise Pokyny Společenství k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí [C(2012)9609] [odkaz na Úř. věst. bude doplněn po zveřejnění pokynů] ).

4

CS

energie podléhat konzultaci pokynů ke státní podpoře v odvětví energetiky a životního prostředí v bodech týkajících se přiměřenosti výroby, mechanismů kapacity a vnitřního trhu s elektrickou energií. Totéž platí pro definici podmínek slučitelnosti v odvětví energie. Dodatečné relevantní podmínky pro infrastruktury v oblasti životního prostředí nebo VVI odpovídající některým klíčovým cílům pokynů ke státní podpoře v odvětví energie a životního prostředí a pokynů k VVI budou zahrnuty do tohoto návrhu pokynů k regionální podpoře, jakmile diskuse o obou výše uvedených oblastech přinesou dostatečně jasné výsledky.]

CS

1.2.

Definice

16.

Pro účely těchto pokynů se použijí následující definice: a)

oblastmi „a“ a oblastmi „c“ se rozumí oblasti určené v mapě regionální podpory na základě uplatnění ustanovení čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) SFEU;

b)

„datem poskytnutí podpory“ se rozumí datum, kdy členský stát přijal právně závazný závazek poskytnout podporu, jehož splnění se lze domáhat u vnitrostátního soudu;

c)

„podporou ad hoc“ se rozumí jednotlivá podpora, která není poskytnuta na základě režimu podpory;

d)

„hrubým grantovým ekvivalentem“ (HGE) se rozumí diskontovaná hodnota podpory vyjádřená jako procento diskontované hodnoty způsobilých nákladů. HGE se vypočítá při poskytnutí podpory podle referenční sazby platné v daný den;

e)

„způsobilými náklady“ se pro účely investiční podpory rozumí náklady na investici nebo mzdy;

f)

„investiční podporou“ se rozumí podpora poskytnutá na počáteční investici;

g)

„investiční náklady“ zahrnují hmotný a nehmotný majetek, který je součástí počáteční investice;

h)

„hmotným majetkem“ se rozumí majetek, který se váže k pozemkům, budovám a závodu, strojnímu zařízení a vybavení; uskutečňuje-li se hospodářská činnost příjemce v odvětví dopravy, nepatří movitý majetek mezi způsobilé náklady;

i)

„nehmotným majetkem“ se rozumí majetek získaný převodem technologie, například patentových práv, licencí, know-how nebo nepatentovaných odborných znalostí;

j)

„mzdovými náklady“ se rozumí celková částka, kterou má příjemce podpory skutečně zaplatit ve vztahu k danému pracovnímu místu a která zahrnuje hrubou mzdu před zdaněním a povinné příspěvky na sociální zabezpečení během vymezeného období;

k)

„počáteční investicí“ se rozumí: –

investice do hmotného a nehmotného majetku, která souvisí s: 1) založením nové provozovny; 2) rozšířením kapacity stávající provozovny; 3) rozšířením výstupu provozovny na výrobky, které se v provozovně dříve nevyráběly; nebo 4) zásadní změnou celkového výrobního postupu stávající provozovny nebo

–

nabytí majetku přímo spojeného s provozovnou, v případě, že provozovna byla uzavřena nebo by byla uzavřena, pokud by nedošlo k

5

CS

jejímu odkoupení, a tento majetek odkoupil investor, který nemá žádný vztah k prodávajícímu. Pouhé nabytí akcií podniku se nepovažuje za počáteční investici; l)

„velkým investičním projektem“ se rozumí počáteční investice se způsobilými náklady přesahujícími 50 milionů EUR vypočítanými na základě cen a směnných kurzů platných v den poskytnutí podpory;

m)

„maximálními intenzitami podpory“ se rozumí procenta stanovená v pododdíle 5.4 a uvedená v mapě regionální podpory, která se mají použít na způsobilé náklady;

n)

„tvorbou pracovních míst“ se rozumí čisté zvýšení počtu zaměstnanců přímo zaměstnaných v určité provozovně ve srovnání s průměrným stavem za předchozích 12 měsíců. Každé pracovní místo, které během těchto 12 měsíců zaniklo, se proto musí odečíst od počtu pracovních míst, která byla ve stejném období vytvořena;

o)

„počtem zaměstnanců“ se rozumí počet ročních pracovních jednotek (RPJ), tj. počet pracovníků s plným pracovním úvazkem na celý rok; u pracovníků s částečným pracovním úvazkem a u sezónních pracovníků se započítá příslušný zlomek roční pracovní jednotky;

p)

„provozní podporou“ se rozumí podpora na snížení běžných nákladů podniku, které nesouvisejí s počáteční investicí. Patří sem takové nákladové kategorie, jako náklady na zaměstnance, materiál, smluvní služby, komunikace, energii, údržbu, nájem, administrativu atd., ale nepatří sem odpisy a náklady na financování, pokud byly tyto náklady zahrnuty do způsobilých nákladů při poskytnutí regionální investiční podpory. Provozní podpora se může odvíjet od skutečných nákladů, může však být vyplácena i formou pravidelných splátek na pokrytí očekávaných nákladů (pravidelné paušální platby);

q)

„mapou regionální podpory“ se rozumí Komisí schválený seznam oblastí, které členský stát určil podle podmínek stanovených v těchto pokynech;

r)

„upravenou částkou podpory“ se rozumí maximální možná podpora velkého investičního projektu vypočítaná podle následujícího vzorce: maximální podpora = R × (50 + 0,50 × B + 0,34 × C), kde R je maximální intenzita podpory povolená v dané oblasti, bez navýšení intenzity podpory pro malé a střední podniky, B jsou způsobilé náklady od 50 milionů EUR do 100 milionů EUR a C jsou způsobilé náklady od 100 do 500 milionů EUR20. Snižování má následující rozsah: Způsobilé náklady

Snížená intenzita podpory

Do 50 milionů EUR

20

CS

100 % regionálního limitu

Výpočet se provádí na základě oficiálních směnných kurzů platných ke dni poskytnutí podpory.

6

CS

Pro část od 50 milionů EUR do 100 milionů EUR


Pro část od 100 milionů EUR do 500 milionů EUR


„jedním investičním projektem“ se rozumí veškeré počáteční investice, které zahájil stejný příjemce (na úrovni skupiny) v období tří let od data zahájení prací na jiné podporované investici ve stejném regionu NUTS 3;

t)

„zahájením prací“ se rozumí buď zahájení stavebních prací na investici, nebo první pevný závazek objednat zařízení nebo jiný závazek, kvůli němuž je investice neodvolatelná, podle toho, co nastane dříve. Přípravné práce, například získávání povolení a vypracování předběžných studií proveditelnosti, se nepovažují za zahájení prací;

u)

„malým a středním podnikem“ se rozumí podnik, který splňuje podmínky stanovené v doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků21.

2.

REGIONÁLNÍ PODPORA, NA NIŽ SE VZTAHUJE OZNAMOVACÍ POVINNOST

17.

Členské státy musejí v zásadě oznamovat veškerou regionální podporu, kterou hodlají poskytnout na základě čl. 108 odst. 3 SFEU, s výjimkou podpory, která splňuje podmínky stanovené v nařízení o blokových výjimkách, které Komise přijala podle článku 1 nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory22.

18.

Jedná se zejména o to, že režimy investiční podpory zaměřené na konkrétní odvětví hospodářské činnosti a konkrétní formy režimů provozní podpory nadále podléhají oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU z důvodu vyšších rizik narušení obchodu a hospodářské soutěže. Kromě toho oznamovací povinnosti i nadále podléhají dvě následující kategorie jednotlivé investiční podpory: 1) podpora poskytnutá na základě stávajícího režimu podpory nebo mimo režim, jejíž výše přesahuje limit pro oznamování stanovený v odstavci 22 níže a 2) jakákoli investiční podpora (potenciálně) související s ukončením stejné nebo obdobné činnosti v EHP, bez ohledu na výši takové podpory.

2.1.

Režimy pro poskytování investiční podpory určitým hospodářským odvětvím

19.

Investiční podpora by se obecně měla udělovat v rámci víceodvětvových režimů, které by měly být nedílnou součástí strategie regionálního rozvoje s jasně vymezenými cíli. Režimy pro poskytování investiční podpory specifickým hospodářským odvětvím musí být oznámeny.

20.

Komise má za to, že režim je zaměřený na určité hospodářské odvětví, pokud se vztahuje jen na jednu nebo několik málo činností ve výrobě nebo službách. Režimy zaměřené na cestovní ruch nebo zpracování a uvádění na trh zemědělských výrobků, které nejsou uvedeny v příloze I, se nepovažují za režimy zaměřené na určité hospodářské odvětví. Režimy, které zahrnují možnost poskytnout investiční podporu také odvětví stavby lodí, se však musejí oznamovat.

21 22

CS

s)

Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36. Úř. věst. L 142, 14.5.1998, s. 1.

7

CS

2.2.

Jednotlivá investiční podpora, která přesahuje limit pro oznamování

21.

Členský stát musí podporu pro investiční projekt oznámit v případě, že je podpora poskytnutá ze všech zdrojů vyšší než maximální povolená podpora, kterou může investice se způsobilými náklady ve výši 100 milionů EUR obdržet v souladu s upravenou maximální intenzitou podpory uvedenou v odst. 16 písm. r).

22.

Následující tabulka shrnuje limity oznamovací povinnosti pro maximální intenzity podpory stanovené v pododdílu 5.4: Intenzita podpory Limit oznamovací povinnosti

CS

20 %

25 %

30 %

35 %

50 %

15 milionů EUR

18,75 milionu EUR

22,5 milionu EUR

26,25 milionu EUR

37,5 milionu EUR

23.

U investic, které tvoří jeden investiční projekt, musí členský stát oznámit podporu u projektu s nejpozdějším datem zahájení prací, u něhož byl překročen limit oznamovací povinnosti.

2.3.

Jednotlivá investiční podpora, která (potenciálně) souvisí s ukončením stejné nebo podobné činnosti v EHP

24.

Komise se domnívá, že podpora, která vede k přemístění stávající kapacity uvnitř EHP, by mohla vážně narušit hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy. Zejména se jedná o to, že podpora poskytnutá v jednom regionu může předčasně ukončit stávající hospodářskou činnost v jiném regionu a může vystavit hospodářství daného regionu výrazným nákladům na nápravu situace v důsledku frikcí na trhu práce a nového využití investovaného kapitálu.

25.

Členské státy proto musí oznámit investiční podporu každého projektu velkého, středního nebo malého podniku, pokud příjemce během dvou let před poskytnutím podpory ukončil v EHP podobnou výrobní činnost nebo během dvou let po dokončení investice hodlá takovou činnost ukončit.

2.4.

Režimy regionální provozní podpory

26.

Regionální provozní podpora je za běžných okolností zakázaná. Může však být výjimečně poskytnuta v oblastech „a“, včetně nejvzdálenějších oblastí, a v oblastech s velmi nízkou hustotou osídlení, pokud je to odůvodněné jejím příspěvkem k regionálnímu rozvoji a pokud je její úroveň přiměřená obtížím nebo nevýhodám, které se snaží zmírnit.

27.

Vzhledem k tomu, že regionální provozní podpora s sebou nese vyšší riziko narušení hospodářské soutěže a obchodu, musejí se oznamovat následující režimy podpory: 1) podpora na zmírnění specifických obtíží, s nimiž se v oblastech „a“ potýkají malé a střední podniky; 2) podpora, kterou se v nejvzdálenějších regionech vyrovnávají některé dodatečné náklady (jiné než náklady na dopravu); 3) podpora na předcházení nebo omezení úbytku obyvatel v oblastech s velmi nízkou hustotou osídlení.

3.

POSUZOVÁNÍ SLUČITELNOSTI REGIONÁLNÍ PODPORY S VNITŘNÍM TRHEM

28.

Komise při posuzování slučitelnosti oznámeného opatření s vnitřním trhem analyzuje, zda opatření v navrhované podobě umožňuje, aby jeho pozitivní dopady

8

CS

na dosahování cíle společného zájmu vyvážily jeho případné negativní účinky na obchod a hospodářskou soutěž. Komise za tímto účelem zváží, zda jsou splněna všechna následující kritéria: Příspěvek k dosažení jasně vymezeného cíle společného zájmu: hlavním cílem regionální podpory je řešit problémy související s rovností, konkrétně podporovat hospodářskou soudržnost v EU snižováním rozdílů v úrovni rozvoje jednotlivých regionů EU.

b)

Trh nevytváří rovné podmínky: aby byla podpora efektivní, měla by řešit dobře definované selhání trhu nebo obavy týkající se rovných podmínek. V kontextu těchto pokynů je tento prvek testu slučitelnosti splněn, jestliže jsou dané regiony zahrnuty do schválených map regionální podpory, které ukazují, jaké oblasti jsou způsobilé k poskytování podpory podle výjimek stanovených v čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) SFEU (viz oddíl 5).

c)

Vhodnost podpory: podpora nebude považována za slučitelnou, lze-li téhož pozitivního příspěvku k regionálnímu rozvoji dosáhnout jinými, méně rušivými politickými nástroji nebo nástroji podpory.

d)

Pobídkový účinek podpory: podpora musí změnit chování podniku tak, že ho motivuje k dodatečné činnosti přispívající k rozvoji oblasti, kterou by bez podpory nevykonával nebo by ji vykonával v omezené míře, jiným způsobem nebo na jiném místě.

e)

Podpora omezená na minimum: podpora musí být omezena na minimum, které je nutné k motivaci dodatečné investice nebo činnosti v dané oblasti.

f)

Předcházení nežádoucím negativním účinkům: negativní účinky podpory z hlediska narušení hospodářské soutěže a dopadu na obchod mezi členskými státy musí být omezeny; tento požadavek v praxi vede k vyloučení určitých typů opatření nebo příjemců (viz pododdíl 1.1) a k vymezení případů, v nichž negativní účinky pravděpodobně převyšují veškeré pozitivní účinky (odstavce 122 a 123).

g)

Transparentnost: podpora se poskytuje transparentním způsobem, zejména je nutné zajistit, aby členské státy, hospodářské subjekty, zainteresovaná veřejnost a Komise měly snadný přístup ke všem relevantním aktům a souvisejícím informacím o podpoře, jež byla na jejich základě poskytnuta.

29.

Jestliže není splněno jedno nebo více výše uvedených kritérií, bude opatření považováno za neslučitelné s vnitřním trhem. Ve všech ostatních případech Komise provede ověření vyváženosti, jímž porovná pozitivní dopady z hlediska příspěvku k rozvoji dané oblasti se zjištěným potenciálním narušením hospodářské soutěže a obchodu;

30.

Pokud státní podpora nebo podmínky, které jsou s podporou spojeny (včetně metody jejího financování, je-li nedílnou součástí této podpory), společně vedou k porušení práva EU, nelze nadto uvedenou podporu považovat za slučitelnou s vnitřním trhem23.

23

CS

a)

Viz například věc Německo v. Komise, C-156/98, Sb. rozh. 2000, s. I-6857, odstavec 78 a věc Régie Networks v. Rhone Alpes Bourgogne, C-333/07, Sb. rozh. 2008, s. I-10807, odstavce 94-116.

9

CS

31.

Komise v tomto oddíle vysvětluje podmínky, za nichž bude v případě oznámené regionální podpory hodnotit výše uvedená kritéria. V příslušných případech uvádí specifické podmínky týkající se jednotlivé investiční podpory a provozní podpory.

3.1.

Příspěvek ke společnému cíli

32.

Cílem regionální podpory je snížit rozdíly v rozvoji regionů Evropské unie. Toto zaměření regionální podpory na rovnost či soudržnost může přispět k dosažení cíle strategie Evropa 2020, jímž je udržitelný růst podporující začlenění.

3.1.1. Všeobecné podmínky 33.

Režimy regionální podpory by měly být nedílnou součástí regionální rozvojové strategie s jasně vymezenými cíli, měly by být s těmito cíli v souladu a měly by přispívat k jejich dosažení.

34.

Mělo by tomu tak být zejména v případě opatření, která se provádějí na základě strategií regionálního rozvoje připravených v souvislosti s Evropským fondem pro regionální rozvoj, Evropským sociálním fondem, Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova a Evropským námořním a rybářským fondem s cílem přispět k provádění strategie Evropa 2020.

35.

V případě režimů mimo operační program financovaný z fondů politiky soudržnosti by členské státy měly prokázat, že opatření je v souladu se strategií rozvoje dané oblasti a že přispívá k jejímu plnění. Členské státy mohou k tomuto účelu využívat hodnocení minulých režimů státní podpory, posouzení dopadů vypracovaných orgány poskytujícími podporu nebo znalecké posudky.

36.

Aby se zajistilo, že režim podpory přispívá k dané rozvojové strategii, musí obsahovat systém, který orgánům poskytujícím podporu umožní stanovit priority a vybírat investiční projekty podle cílů režimu (např. na základě oficiálně stanoveného bodování). V případě režimů, jejichž prostřednictvím se provádějí priority operačního programu podporovaného z fondů podle společného strategického rámce, mohou členské státy při určování priorit a výběru projektů vycházet z výsledků obdobných postupů použitých pro opatření podporovaná z těchto fondů24.

37.

Orgán, který poskytuje v rámci režimu podporu na jednotlivé investiční projekty, musí ověřit a potvrdit, že vybraný projekt přispěje k dosažení cílů režimu, a tedy i k rozvojové strategii dané oblasti.

38.

Aby se zajistilo, že příspěvek investice k rozvoji dané oblasti bude skutečný a trvalý, musí být investice v dané oblasti zachována nejméně pět let, nebo tři roky v případě MSP, po svém dokončení25.

39.

Pokud se podpora vypočítává na základě mzdových nákladů, musí být pracovní místa obsazena do tří let po dokončení prací. Všechna pracovní místa vytvořená investicí musí být v daném regionu zachována po dobu pěti let od jejich prvního obsazení. V případě MSP mohou členské státy toto pětileté období na udržení investice nebo vytvořených pracovních míst zkrátit na minimálně tři roky.

24 25

CS

V případě širokopásmové infrastruktury musí být příjemce podpory vybrán na základě soutěžního výběrového řízení podle odst. 78 písm. c) a d) pokynů k širokopásmovým sítím. Toto ustanovení nebrání výměně zařízení nebo vybavení, která během této minimální doby zastarají v důsledku rychlých technologických změn za podmínky, že hospodářská činnost zůstane v regionu zachována po danou minimální dobu.

10

CS

40.

Pro zaručení životaschopnosti investice musejí členské státy zajistit, že příjemce poskytne ze svých vlastních nebo externích zdrojů finanční příspěvek ve výši alespoň 25 % způsobilých nákladů, přičemž do tohoto příspěvku nesmí být započtena žádná veřejná finanční podpora26.

41.

Pro vyloučení negativního dopadu státní podpory na životní prostředí musejí členské státy rovněž zaručit, že se v případech, v nichž to vyžaduje právo členského státu nebo právo EU, provede posouzení dopadu na životní prostředí.

42.

V případě podpory ad hoc musí členské státy prokázat, že projekt je v souladu s rozvojovou strategií dané oblasti, že k ní přispívá a že splňuje tytéž podmínky jako investiční podpora udělená na základě režimu, není-li stanoveno jinak.

3.1.2. Jednotlivá investiční podpora 43.

26

CS

Při prokazování regionálního příspěvku investiční podpory mohou členské státy využívat následující ukazatele, které mohou být jak přímé (např. přímo vytvořená pracovní místa), tak nepřímé (např. místní inovace): a)

Počet pracovních míst přímo vytvořených investicí je důležitým ukazatelem příspěvku k regionálnímu rozvoji. Je nutné přihlédnout rovněž ke kvalitě vytvořených pracovních míst a požadované úrovni kvalifikace.

b)

Je možné, že ještě vyšší počet nových pracovních míst vznikne v místní (sub)dodavatelské síti, což napomůže lepšímu začlenění investice do regionu a zajistí vedlejší účinky širšího rozsahu. Je proto nutné zohlednit i počet nepřímo vytvořených pracovních míst.

c)

Za faktor, který přispívá k regionálnímu rozvoji, bude považován také závazek příjemce poskytovat rozsáhlá školení ke zlepšení (obecných a specifických) dovedností svých pracovníků. Důraz bude kladen i na poskytování stáží, zejména pro mladé lidi, a na školení, které zlepšuje znalosti a zaměstnatelnost pracovníků mimo podnik. Obecné nebo specifické vzdělávání, na něž byla schválena podpora na vzdělávání, se nebude považovat za pozitivní účinek regionální podpory, aby nedošlo k dvojímu zohlednění.

d)

Externí úspory z rozsahu nebo jiné přínosy z hlediska regionálního rozvoje mohou vzniknout v důsledku blízkosti (efekt seskupování). Seskupování podniků v témže výrobním odvětví umožňuje větší specializaci jednotlivých výrobních závodů, což vede k větší efektivitě. Význam tohoto ukazatele při vymezování příspěvku k regionálnímu rozvoji však závisí na stupni vývoje konkrétního klastru.

e)

Investice zahrnují technické poznatky a mohou být zdrojem významného přenosu technologií (šíření znalostí). Přenos technologií do přijímajícího regionu je pravděpodobnější u investic do technologicky náročných výrobních odvětví. V tomto ohledu je důležitá rovněž úroveň a specifičnost šíření poznatků.

f)

Lze posuzovat i to, nakolik projekt přispěje ke schopnosti regionu vytvářet nové technologie prostřednictvím místních inovací. V tomto ohledu lze

Součástí takového příspěvku tedy nejsou například dotované úvěry, veřejné půjčky do vlastního kapitálu nebo veřejná účast, které nesplňují zásadu investora v tržním hospodářství, státní záruky s prvky podpory nebo veřejná podpora poskytnutá v rámci pravidla de minimis.

11

CS

příznivě hodnotit spolupráci nového výrobního zařízení s místními vysokoškolskými institucemi. g) 44.

Doba trvání investice a možné budoucí následné investice jsou signálem trvalého zájmu společnosti o daný region.

Členské státy mohou rovněž použít podnikatelský plán příjemce podpory, z něhož by mohly získat informace o počtu plánovaných nových pracovních míst, o plánovaných mzdách (vedlejším účinkem je zlepšení finanční situace domácností), objemu prodeje místních výrobců, obratu vytvořeném investicí, který může oblasti přispět zvýšením daňových příjmů.

3.1.3. Režimy provozní podpory 45.

Provozní podporu lze považovat za slučitelnou s vnitřním trhem, pokud se uděluje s následujícím cílem: a)

snížit některé specifické obtíže, s nimiž se v oblastech „a“ potýkají malé a střední podniky;

b)

vyrovnat některé dodatečné náklady (jiné než náklady na dopravu), které vznikají v nejvzdálenějších regionech v přímém důsledku jedné nebo více stálých nevýhod uvedených v článku 349 SFEU27;

c)

předejít úbytku obyvatel v oblastech s velmi nízkou hustotou osídlení nebo tento úbytek omezit28.

46.

Komise proto bude mít za to, že podpora, která směřuje k řešení těchto problémů, přispívá k regionálnímu rozvoji.

47.

Členské státy musejí prokázat existenci a význam těchto problémů v dané oblasti.

3.2.

Rovné podmínky nejsou zajištěny trhem

48.

Pro posouzení skutečnosti, zda je státní podpora při dosahování cíle společného zájmu efektivní, je nutné nejprve diagnostikovat problémy, které má tato podpora řešit. Státní podpora by měla být zaměřena na situace, v nichž podpora může přinést materiální zlepšení, které trh sám zajistit nemůže. Zvláště to platí v době omezeného množství veřejných zdrojů.

49.

V současné situaci se Komise domnívá, že v oblastech, které jsou zahrnuty do mapy regionální podpory na základě pravidel uvedených v oddíle 5, trh nezajišťuje očekávané rovné podmínky bez státního zásahu, a proto by tyto oblasti měly být způsobilé k poskytování státní podpory podle čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) SFEU.

3.3.

Vhodnost regionální podpory

3.3.1. Vhodnost v porovnání s jinými možnými politickými nástroji 3.3.1.1. Režimy investiční podpory 50.

27 28

CS

Regionální investiční podpora není jediným politickým nástrojem, který mají členské státy k dispozici pro podporu investic a tvorby pracovních míst ve znevýhodněných Tedy odlehlost, ostrovní povaha, malá rozloha, složitý povrch a podnebí a hospodářská závislost na malém množství produktů. Oblasti s velmi nízkou hustotou osídlení by měly v zásadě odpovídat regionům NUTS 2 s méně než 8 obyvateli na km² (podle údajů Eurostatu o hustotě osídlení v roce 2010) nebo částem takových regionů NUTS 2. Tyto oblasti mohou zahrnovat i menší přilehlé oblasti s méně než 8 obyvateli na km².

12

CS

regionech. Členské státy mohou využívat další opatření jako rozvoj infrastruktury, zvyšování kvality vzdělávání a odborné přípravy nebo zlepšování celkového podnikatelského prostředí. 51.

Když členské státy zavedou režim, který bude mimo operační program financovaný z fondů politiky soudržnosti, uvedou, proč je regionální podpora vhodným nástrojem k dosažení společného cíle rovných podmínek nebo soudržnosti.

52.

Rozhodne-li se členský stát zavést režim odvětvové podpory, který bude mimo operační program financovaný z fondů politiky soudržnosti, prokáže výhody takového nástroje ve srovnání s režimem pro více odvětví nebo s jinou politickou možností. Komise bude přihlížet zejména k posouzení dopadů navrhovaného režimu podpory, pokud jí ho členský stát poskytne.

3.3.1.2. Jednotlivá investiční podpora 53.

V případě podpory ad hoc musí členský stát prokázat, proč bude rozvoj dané oblasti lépe zajištěn takovou podporou než režimem nebo jiným typem opatření.

3.3.1.3. Režimy provozní podpory 54.

Členský stát musí prokázat, že podpora je vhodná pro dosažení cílů režimu ve vztahu k problémům, které má tato podpora řešit. Pro prokázání vhodnosti podpory členský stát vypočítá výši podpory předem jako pevnou částku, která pokrývá očekávané dodatečné náklady za určitou dobu, spíše než aby podporu počítal na základě vzniklých výnosů a nákladů. Druhý typ výpočtu totiž podnik méně motivuje k postupnému omezování nákladů a rozvoji podnikání29.

3.3.2. Vhodnost dané podpory v porovnání s jinými nástroji podpory 55.

Regionální podporu lze poskytovat různým způsobem. Členské státy by však měly zajistit, že se podpora poskytuje tak, aby měla pokud možno co nejmenší dopad na obchod a hospodářskou soutěž. Pokud je podpora poskytnuta v podobě, která přináší přímou finanční výhodu (např. přímé granty, osvobození od daní nebo jejich snížení, osvobození od příspěvků do systému sociálního zabezpečení nebo jiných povinných odvodů, snížení těchto příspěvků nebo odvodů nebo poskytnutí pozemku, zboží či služeb za výhodnou cenu atd.), musí členský stát prokázat, proč nebylo vhodné použití jiných potenciálně méně rušivých forem podpory, jako jsou například vratné zálohy, nebo forem podpory, které jsou založeny na dluhových nebo kapitálových nástrojích (např. úvěry s nízkým úročením nebo slevy na úrocích, státní záruky, nákup kapitálových podílů nebo jiná forma poskytnutí kapitálu za výhodných podmínek).

56.

U režimů podpory, jejichž prostřednictvím se provádí cíle a priority operačních programů, se za vhodný nástroj považuje nástroj financování zvolený v takovém programu.

29

CS

Pokud je však budoucí vývoj výnosů a nákladů doprovázen vysokým stupněm nejistoty a informace jsou výrazně asymetrické, může si veřejný orgán zvolit raději modely kompenzace, které se nezakládají pouze na výpočtech ex ante, ale spíše na kombinaci výpočtů ex ante a ex post (např. použití ustanovení, která umožňují sdílení neočekávaných zisků).

13

CS

3.4.

Pobídkový účinek


Regionální podporu lze považovat za slučitelnou se Smlouvou, pokud má pobídkový účinek. Podpora působí jako pobídka, pokud mění chování podniku tak, že ho motivuje k dodatečné činnosti přispívající k rozvoji oblasti, kterou by bez podpory nevykonával nebo by ji vykonával v omezené míře, jiným způsobem nebo na jiném místě. Podpora nesmí dotovat náklady, které by podnik v každém případě vynaložil, a nesmí kompenzovat běžné podnikatelské riziko související s hospodářskou činností.

58.

Existenci pobídkového účinku lze prokázat ve dvou možných případech: 1. Podpora představuje pobídku pro přijetí kladného investičního rozhodnutí, protože se v podporované oblasti30 může uskutečnit investice, která by jinak pro příjemce nebyla dostatečně zisková (první scénář, rozhodnutí o investici), nebo 2. podpora je pobídkou pro rozhodnutí o umístění plánované investice v dané oblasti, spíše než někde jinde, protože vyrovnává čistá znevýhodnění a náklady spojené s umístěním v dané oblasti (druhý scénář, rozhodnutí o umístění).

59.

Pokud podpora nezmění chování příjemce pobídkou k (dodatečné) investici v dané oblasti, lze mít za to, že by se daná investice v regionu uskutečnila i bez podpory. Taková podpora neobsahuje prvek motivace k dosažení cíle regionálního rozvoje a nelze ji považovat za slučitelnou s vnitřním trhem. Lze však mít za to, že regionální podpora poskytnutá na investice, které jsou nezbytné ke splnění norem stanovených v právu EU, má pobídkový účinek, pokud by bez podpory nebylo pro příjemce dostatečně ziskové uskutečnit investici v dané oblasti, což by v dané oblasti vedlo k uzavření provozovny.

60.

Práce na projektu nesmějí být zahájeny před přijetím rozhodnutí veřejného orgánu o poskytnutí podpory. Jestliže investiční podpora podléhá oznamovací povinnosti, musí být platnost aktu, jímž se podpora poskytuje, podmíněna rozhodnutím Komise o schválení podpory.

61.

Pokud budou práce zahájeny před přijetím rozhodnutí orgánů udělujících podporu uvedených v odstavci 60, bude celý projekt nezpůsobilý pro přiznání podpory.

62.

Při podání žádosti se musí použít standardní formulář obsažený v příloze těchto pokynů31. Příjemci musí v žádosti vysvětlit, co by se stalo bez podpory (tzv. kontrafaktuální scénář), tím, že uvedou, jaký ze scénářů popsaných v odstavci 58 výše se použije v jejich případě.

63.

Pokud se podpora velkému podniku uděluje na základě učitého režimu, musí si orgán, který ji poskytuje, od příjemce vyžádat důkazy o pobídkovém účinku podpory popsaném v odstavcích 62 až 65.

64.

Velké podniky musí k popisu situace, která by nastala bez udělení podpory (kontrafaktuální popis), předložit podklady.

65.

Orgán poskytující podporu by měl zkontrolovat věrohodnost kontrafaktuálního popisu a potvrdit, že regionální podpora má požadovaný pobídkový účinek popsaný

30 31

CS

Takové investice mohou vytvořit podmínky umožňující další investice, jež jsou schopny přežít bez dodatečné podpory. Viz příloha V.

14

CS

v odstavci 58. Za důvěryhodný popis situace bez udělení podpory se považuje popis, který se zakládá na faktech a vztahuje se k faktorům, které příjemce ovlivňovaly v době rozhodování o investici. 3.4.2. Jednotlivá investiční podpora 66.

V případech, na které se vztahuje oznamovací povinnost, musí členský stát Komisi prokázat existenci pobídkového účinku podpory. Musí předložit jednoznačné důkazy, že podpora skutečně ovlivní rozhodnutí investovat nebo volbu lokality32. Musí uvést, jaký scénář v daném případě platí. Aby členský stát umožnil provedení podrobného posouzení, musí poskytnout nejen informace týkající se podporovaného projektu, ale i úplný popis situace, která by nastala, kdyby členský stát příjemci podporu neposkytl.

67.

V případě prvního scénáře by členský stát mohl prokázat existenci pobídkového účinku podpory předložením podnikových dokumentů, z nichž vyplývá, že by investice nebyla bez podpory dostatečně zisková.

68.

V případě druhého scénáře by členský stát mohl pobídkový účinek podpory prokázat předložením podnikových dokumentů, které obsahují srovnání nákladů a přínosů umístění investice v dané a jiné oblasti. Skutečnost, zda jsou taková srovnání realistická, ověří Komise.

69.

Členským státům se především doporučuje, aby vycházely z oficiálních dokumentů vedení, z posouzení rizik (včetně posouzení specifického rizika spojeného s umístěním), finančních zpráv, interních podnikatelských plánů, znaleckých posudků a jiných studií souvisejících s posuzovaným investičním projektem. Při ověřování pobídkového účinku by jim mohly pomoci i dokumenty obsahující informace o prognózách poptávky, prognózách nákladů, finančních prognózách, dokumenty, které se předkládají investičnímu výboru a rozvíjejí různé investiční scénáře, nebo dokumenty poskytnuté finančním institucím.

70.

V této souvislosti, a zejména v případě prvního scénáře, lze úroveň ziskovosti posoudit odkazem na metodiky, které se běžně používají v dotyčném výrobním odvětví a mezi něž mohou patřit metody hodnocení čisté současné hodnoty projektu (NPV), míry vnitřní návratnosti (IRR) nebo průměrné návratnosti vloženého kapitálu (ROCE).

71.

Pokud podpora nezmění chování příjemce motivací k (dodatečné) investicí v dané oblasti, nevzniká pro region žádný pozitivní efekt. Pokud tedy podpora nemá motivační účinek k dosažení cíle rovných podmínek nebo soudržnosti, je možno takovou podporu považovat za poskytnutí volných finančních prostředků podniku. Podpora proto nebude schválena v případech, kdy se zdá, že by se investice v regionu uskutečnila i bez podpory.


32

CS

V případě režimů provozní podpory je pobídkový účinek přítomen, je-li pravděpodobné, že by se bez poskytnutí podpory úroveň hospodářské činnosti v dané oblasti nebo regionu výrazně snížila kvůli problémům, které má daná podpora řešit.

Scénáře v případě neudělení podpory jsou popsány v odstavci 58.

15

CS

73.

Komise proto bude mít za to, že podpora motivuje k dodatečné hospodářské činnosti v daných oblastech nebo regionech, pokud členský stát prokázal existenci a závažnost těchto problémů v dané oblasti (viz odstavce 47 a 54).

3.5.

Přiměřenost podpory / podpora omezená na minimum


V zásadě platí, že regionální podpora nemůže být považována za přiměřenou, pokud její výše není omezena na minimum nezbytné k motivaci dodatečné investice nebo činnosti v dané oblasti.

75.

Zpravidla se bude mít za to, že podpora, na kterou se vztahuje individuální oznamovací povinnost, je omezena na minimum, pokud její výše odpovídá čistým dodatečným nákladům na provedení investice v dané oblasti ve srovnání se situací, která by nastala bez poskytnutí podpory. Obdobně v případě jednotlivé investiční podpory, která je na základě oznámeného režimu udělena velkému podniku, musí členský stát zajistit, že výše podpory odpovídá čistým dodatečným nákladům na provedení investice v dané oblasti ve srovnání se situací, která by nastala bez poskytnutí podpory.

76.

Komise navíc pro zajištění předvídatelnosti a rovných podmínek používá v případě investiční podpory maximální intenzity podpory. Tyto maximální intenzity podpory slouží u oznámených režimů jako jistota (tzv. bezpečné přístavy) pro malé a střední podniky: dokud je intenzita podpory nižší než stanovené maximum, má se za to, že je splněno kritérium „podpora omezená na minimum“. Ve všech ostatních případech představují maximální intenzity podpory minimální požadavek z hlediska přiměřenosti, jehož cílem je zabránit využívání státní podpory u projektů s vysokým, a tedy potenciálně rušivým poměrem mezi výší podpory a způsobilými náklady.

77.

Maximální intenzity podpory se upravují podle třech kritérií: 1) socioekonomické situace dané oblasti jako měřítka rozsahu, v němž se oblast potřebuje dále rozvíjet, a případně rozsahu, v němž je znevýhodněna při získávání a udržování hospodářské činnosti33; 2) velikosti příjemce jako měřítka specifických obtíží při financování nebo provádění projektu v dané oblasti a 3) velikosti investičního projektu jako měřítka očekávané úrovně narušení hospodářské soutěže a obchodu. Z výše uvedeného vyplývá, že vyšší intenzity podpory (a tedy potenciálně vyšší výsledné narušení obchodu a hospodářské soutěže) se povolují pro méně rozvinuté cílové regiony a v případě, že jsou příjemci podpory malé a střední podniky. U velkých investičních projektů je intenzita podpory snížena podle pravidel stanovených v odst. 16 písm. r) a je omezena maximální částkou, kterou lze udělit projektu se způsobilými náklady 500 milionů EUR.

78.

U opatření v rámci evropské územní spolupráce se strop podpory oblasti, v níž se projekt provádí, použije na všechny příjemce, kteří jsou zapojeni do projektu evropské územní spolupráce, pod podmínkou, že jsou způsobilé náklady přiděleny počátečnímu investičnímu projektu. Pokud projekt probíhá v několika lokalitách, platí pro něj ten strop podpory, který je platný v oblasti, v níž je udělena nejvyšší částka podpory, protože jedna z počátečních investic je umístěna v podporované oblasti. V oblastech „c“ se však tato ustanovení použijí v souladu s odstavcem 9 těchto pokynů pouze na malé a střední podniky.

33

CS

Viz pododdíl 5.4 o mapách regionální podpory.

16

CS

79.

Při poskytnutí investiční podpory musí být dodržena maximální intenzita podpory nebo intenzita snížená pro velké investiční projekty. Pokud se příjemci poskytuje podpora na několik projektů, které byly zahájeny během tříletého období, a proto se považují za součást jediné investice, musí být podpora snížena u podporovaného projektu, v jehož případě byl překročen strop 50 milionů EUR. Velkým investičním projektům se nesmí poskytovat bonusy určené pro malé a střední podniky

80.

Maximální intenzitu podpory a částku podpory na projekt musí vypočítat při udělování podpory orgán, který tuto podporu poskytuje. Intenzita podpory se musí vypočítat na základě hrubého grantového ekvivalentu buď ve vztahu k celkové způsobilé investici, nebo ve vztahu k mzdovým nákladům, které příjemce podpory nahlásil v žádosti o podporu.

81.

Jestliže se investiční podpora vypočítaná na základě investičních nákladů kombinuje s regionální investiční podporou vypočítanou na základě mzdových nákladů, nesmí celková podpora překročit nejvyšší částku podpory vyplývající z jednoho nebo druhého způsobu výpočtu na základě maximální povolené intenzity podpory.

82.

Investiční podporu lze poskytnout souběžně podle několika režimů regionální podpory nebo kumulovat s podporou ad hoc za podmínky, že celková podpora obdržená ze všech zdrojů nepřekročí maximální povolenou intenzitu podpory na projekt, kterou musí předem vypočítat orgán, který poskytuje první podporu.

3.5.1.1. Podpora vypočítaná na základě investičních nákladů 83.

Způsobilý majetek by měl být nový, s výjimkou malých a středních podniků a v případě získání provozovny34.

84.

U malých a středních podniků lze náklady na přípravné studie a poradenství spojené s investicí považovat za způsobilé až do výše 50 % skutečně vzniklých nákladů.

85.

V případě podpory udělené na zásadní změnu musí způsobilé náklady převyšovat odpisy související s modernizovanou činností za předcházející tři účetní období. Pokud nová činnost nahrazuje stávající činnost a využívá aktiva, která se dříve používala v nahrazované činnosti, musí způsobilé náklady na nové investice převýšit alespoň o 200 % účetní hodnotu zastaralého nebo znovu použitého majetku zaevidovanou v účetním období, které předcházelo zahájení prací

86.

Náklady související se získáním hmotného majetku pronájmem lze zohlednit pouze při splnění následujících podmínek:

87.

34 35

CS

a)

V případě pronájmu pozemků a budov musí pronájem pokračovat nejméně pět let po předpokládaném datu dokončení investičního projektu u velkých podniků anebo tři roky u malých a středních podniků.

b)

V případě pronájmu závodu nebo strojního zařízení a vybavení musí mít pronájem formu finančního leasingu a obsahovat povinnost odkoupit majetek po uplynutí doby pronájmu.

V případě získání provozovny35 by se měly brát v úvahu pouze náklady na nákup majetku od třetích stran, s nimiž nemá kupující žádné vztahy. Transakce musí proběhnout za tržních podmínek. Majetek, na jehož nabytí už byla poskytnuta podpora před koupí, by měl být odečten. Vymezeno v odst. 16 písm. k). Viz pozn. pod čarou č. 34.

17

CS

88.

U velkých podniků jsou náklady na nehmotný majetek způsobilé pouze do výše 50 % celkových způsobilých investičních nákladů na projekt. U malých a středních podniků lze vzít v úvahu veškeré náklady na nehmotný majetek.

89.

Způsobilý nehmotný majetek musí zůstat spojen s přijímající oblastí způsobilou k poskytování regionální podpory a nesmí být převeden do jiných regionů. Nehmotný majetek musí splňovat následující podmínky:

90.

a)

musí být využíván výhradně v provozovně, která je příjemcem podpory,

b)

musí být možno ho odepsat,

c)

musí být za tržních podmínek odkoupen od stran, s nimiž kupující nemá žádné právní, hospodářské nebo finanční vazby.

Nehmotný majetek musí být zařazen do majetku podniku a zůstat spojen s projektem, na nějž se podpora poskytuje, přinejmenším pět let (tři roky v případě malých a středních podniků).

3.5.1.2. Podpora vypočítaná na základě mzdových nákladů 91.

Regionální podporu lze vypočítat také na základě očekávaných mzdových nákladů, které vyplynou z vytvoření pracovních míst v důsledku počáteční investice. Podpora může kompenzovat pouze mzdové náklady na zaměstnanou osobu vypočítané za období dvou let a výsledná intenzita nemůže být vyšší než intenzita podpory platná pro danou oblast.

3.5.2. Jednotlivá investiční podpora 92.

V případě prvního scénáře (rozhodnutí o investici) Komise ověří, zda výše podpory převyšuje minimum nutné k zajištění dostatečné ziskovosti projektu, tedy zda zvyšuje jeho míru vnitřní návratnosti (IRR) nad specifický limit nebo minimální návratnost (hurdle rate) požadované pro odvětví nebo firmu. Pokud tyto hodnoty nejsou k dispozici, lze jako referenční hodnotu použít i běžné míry návratnosti, které daný podnik používá u jiných investičních projektů, kapitálové náklady podniku jako celku nebo běžná návratnost daného odvětví.

93.

V případě druhého scénáře, tedy rozhodnutí o umístění, Komise porovná čistou současnou hodnotu investice ve prospěch cílové oblasti s čistou současnou hodnotou investice na jiném místě. Je nutné přihlédnout ke všem relevantním nákladům a přínosům, včetně například správních nákladů, nákladů na dopravu, nákladů na vzdělávání, na něž se neposkytuje podpora na vzdělávání, a rovněž mzdových rozdílů. Pokud se však alternativní lokalita nachází v EHP, nevezmou se v úvahu dotace poskytnuté v takové lokalitě.

94.

K posouzení přiměřenosti podpory lze použít rovněž výpočty použité k analýze pobídkového účinku. Členský stát musí prokázat přiměřenost na základě dokumentace obdobné dokumentaci popsané v odstavci 69.

95.

Intenzita podpory nesmí překročit povolenou upravenou intenzitu podpory

3.5.3. Provozní podpora 96.

Členský stát musí prokázat, že úroveň podpory je přiměřená problémům, které má podpora řešit.

97.

Musí být splněny zejména následující obecné podmínky: a)

CS

Podpora musí být stanovena ve vztahu k předem vymezenému souboru způsobilých nákladů, které vznikají v důsledku problémů, jež má podpora řešit,

18

CS

jak prokázal členský stát. Podpora musí být omezena na určité procento těchto způsobilých nákladů a nesmí je překročit. b)

Částka podpory na příjemce musí být přiměřená úrovni problémů, s nimiž se každý příjemce skutečně potýká.

98.

U podpory na vyrovnání některých dodatečných nákladů v nejvzdálenějších regionech (jiných než nákladů na dopravu), musejí způsobilé náklady vznikat v přímém důsledku jedné nebo několika stálých nevýhod uvedených v článku 349 SFEU. Tyto dodatečné náklady nesmí zahrnovat náklady na dopravu ani jakékoli jiné dodatečné náklady, které vznikají v důsledku jiných faktorů, a musí být vypočteny v souvislosti s úrovní nákladů, které nesou podobné podniky sídlící v jiných regionech daného členského státu

99.

V případě podpory na snížení některých specifických obtíží, s nimiž se potýkají malé a střední podniky v oblastech „a“, se úroveň podpory musí během trvání režimu snižovat36.

3.6.

Negativní dopady

3.6.1. Obecné informace 100.

Komise má za to, že regionální podpora může narušit hospodářskou soutěž a obchod ve dvou ohledech. Jedná se za prvé o narušení výrobkového trhu (vedoucí zejména k neefektivnímu rozdělování) a o dopady na umístění (které mohou vést k neefektivnímu rozdělování i k problémům v distribuci).

101.

Jedním z potenciálně škodlivých dopadů státní podpory je skutečnost, že tato podpora brání tržním mechanismům v zajišťování účinných výsledků odměňováním nejefektivnějších výrobců a tlakem vedoucím ty nejméně efektivní ke zlepšování, restrukturalizaci nebo odchodu z trhu. Významné zvýšení kapacity v důsledku poskytnutí státní podpory na nedostatečně výkonném trhu (jak vymezeno níže) by mohlo zejména nepatřičně narušit hospodářskou soutěž, protože vytvoření nebo zachování nadměrné kapacity by mohlo vést ke stlačení ziskového rozpětí a ke snížení investic soutěžitelů či dokonce k jejich odchodu z trhu. To by mohlo vést k situaci, kdy by soutěžitelé, kteří by jinak mohli na trhu zůstat, byli z trhu vytlačeni v důsledku státní podpory. Podpora může rovněž bránit podnikům ve vstupu na trh a může oslabit motivaci soutěžitelů inovovat. Výsledkem jsou neúčinné tržní struktury, které z dlouhodobého hlediska poškozují i spotřebitele. Přítomnost podpory může kromě toho vést (potenciální) příjemce k přílišnému optimismu nebo riskování. Dlouhodobý dopad na celkovou výkonnost odvětví pak bude pravděpodobně negativní.

102.

Podpora může narušovat hospodářskou soutěž i z hlediska zvyšování nebo udržování významné tržní síly příjemce. I v případě, kdy podpora neposiluje významnou tržní sílu příjemce přímo, může k tomu přispívat nepřímo, například tím, že odrazuje stávající soutěžitele od rozšiřování činnosti nebo vede k jejich odchodu z trhu nebo odrazuje nové soutěžitele od vstupu na trh.

103.

Regionální podpora nenarušuje pouze výrobkový trh, ale svou povahou ovlivňuje i umístění hospodářské činnosti. Jestliže jedna oblast přiláká díky podpoře investici, jiná oblast o takovou investici přijde. Tyto negativní účinky v oblastech, které jsou nepříznivě dotčeny poskytnutím podpory, lze pociťovat úbytkem hospodářské

36

CS

I v případě, kdy se oznamují režimy provozní podpory prodlužující stávající opatření podpory.

19

CS

činnosti a ztrátou pracovních míst, a to i na úrovni subdodavatelů. Lze je pociťovat rovněž jako ztrátu pozitivních externalit (např. efektu seskupování, šíření znalostí, vzdělávání a odborné přípravy atd.). 104.

Regionální podpora se svou zeměpisnou povahou odlišuje od ostatních forem horizontální podpory. Specifickým znakem regionální podpory je to, že má ovlivnit volbu investora ve věci umístění investičního projektu. Když regionální podpora vyrovnává dodatečné náklady vyplývající z regionálního znevýhodnění a podporuje dodatečné investice v podporovaných oblastech, aniž by tyto investice odlákala z jiných podporovaných oblastí, přispívá nejen k rozvoji regionu, ale i k soudržnosti, a prospívá tak celé Unii. Potenciální negativní účinky regionální podpory na volbu lokalit jsou do určité míry omezeny mapami regionální podpory, v nichž jsou s přihlédnutím k politickým cílům rovnosti a soudržnosti vyčerpávajícím způsobem vymezeny oblasti způsobilé pro poskytování regionální podpory a způsobilé maximální intenzity podpory. Pro posouzení skutečného dopadu podpory při dosahování cíle soudržnosti však zůstává nutné pochopit, co by se stalo bez poskytnutí podpory.

105.

Komise při hodnocení dopadů investiční podpory rozlišuje mezi dvěma kontrafaktuálními scénáři popsanými v odstavcích 92 a 93 výše.

106.

V prvním scénáři Komise klade zvláštní důraz na negativní dopady související s budováním nadměrné kapacity upadajících výrobních odvětví, udržováním na trhu a konceptem významné tržní síly. Pokud se kapacita vytvořená projektem nachází na trhu, který je strukturálně v absolutním poklesu, mohla by ji Komise považovat za negativní prvek, který pravděpodobně nebude vyrovnán žádným pozitivním prvkem.

107.

Pokud z analýzy situace, která by nastala bez podpory, vyplyne, že investice by se v takovém případě uskutečnila v jiné oblasti EHP (druhý scénář), která z hlediska dotčeného výrobku patří na stejný zeměpisný trh, a pokud je podpora přiměřená, byly by potenciální výsledky z hlediska nadměrné kapacity nebo významné tržní síly bez ohledu na podporu v zásadě stejné. Komise se v takových případech zajímá zejména o negativní účinky související s alternativním umístněním.

3.6.2. Režimy investiční podpory

CS

108.

Režimy investiční podpory nesmějí výrazně narušovat hospodářskou soutěž a obchod. Zejména se jedná o to, že i v případě, kdy lze mít za to, že na individuální úrovni je hospodářskou soutěž narušena jen mírně (jsou-li dodrženy všechny podmínky investiční podpory), mohou mít režimy jako celek výrazně rušivý dopad. Narušení se může projevovat na trzích s výstupy tím, že vytvoří či zhorší situaci nadměrné kapacity nebo vytvoří, zvýší či udrží významnou tržní sílu některých příjemců způsobem, který negativně ovlivní dynamické stimuly. Celková podpora udělená v rámci režimů by také mohla vést k výraznému úbytku hospodářské činnosti v jiných oblastech EHP. V případě režimu zaměřeného jen na některá odvětví je riziko takového narušení ještě výraznější.

109.

Členský stát proto musí prokázat, že tyto negativní dopady budou omezeny na minimum, například s ohledem na velikost daných projektů, jednotlivé částky podpory a jejich celkovou výši, očekávané příjemce a na charakter cílových odvětví. Aby členské státy Komisi umožnily vyhodnotit pravděpodobné negativní dopady, mohou předkládat hodnocení dopadu, která mají k dispozici, i hodnocení ex post provedená pro podobné předchozí režimy

20

CS

110.

Při poskytování podpory z režimu jednotlivým projektům musí orgán, který podporu poskytuje, ověřit a potvrdit, že tato podpora neslouží k odlákání investice z regionu s vyšší nebo stejnou intenzitou regionální podpory, která platí pro cílový region. V případě investičních projektů malých a středních podniků lze toto ověření provést na základě prohlášení podniku v žádosti podané na formuláři uvedeném v příloze V.

111.

Komise může požadovat, aby členský stát omezil dobu trvání určitých režimů (obvykle na čtyři roky nebo méně) a aby provedl jejich hodnocení, které je popsáno v oddíle 4.

3.6.3. Jednotlivá investiční podpora 3.6.3.1. Narušení na výrobkových trzích

CS

112.

Členské státy by pro účely zjištění a vyhodnocení potenciálního narušení hospodářské soutěže a obchodu měly Komisi poskytnout důkazy, které by jí umožnily i) vymezit dotčené výrobkové trhy (tedy produkty dotčené změnou chování příjemce podpory) a ii) vymezit dotčené soutěžitele a zákazníky/spotřebitele.

113.

Komise využije k posouzení tohoto potenciálního narušení různá kritéria, například strukturu trhu s daným produktem, výkonnost trhu (upadající nebo rostoucí trh), proces výběru příjemce podpory, překážky vstupu na trh a odchodu z trhu, diferenciace produktu.

114.

Skutečnost, že podnik systematicky spoléhá na státní podporu, může poukazovat na to, že sám není schopen obstát v hospodářské soutěži nebo že ve srovnání se svými konkurenty požívá neoprávněných výhod.

115.

Komise rozlišuje dva hlavní zdroje potenciálních negativních dopadů na výrobkové trhy: i) případy výrazného nárůstu kapacity, který vede ke vzniku nebo zhoršení nadměrné kapacity trhu, zejména upadajícího trhu, a ii) případy, kdy má příjemce podpory významnou tržní sílu.

116.

Při posuzování skutečnosti, zda podpora může vytvořit nebo zachovat neúčinné tržní struktury, vezme Komise v úvahu dodatečnou výrobní kapacitu vytvořenou projektem a to, zda je trh nedostatečně výkonný.

117.

Jestliže posuzovaný trh roste, existuje obvykle méně důvodů k obavám, že podpora negativně naruší dynamické stimuly nebo bude nepřiměřeně bránit odchodům z trhu nebo vstupům na trh.

118.

Větší obavy jsou opodstatněné, jestliže trh slábne. Komise v tomto případě rozlišuje mezi případy, u nichž je z dlouhodobé perspektivy příslušný trh ve strukturálním poklesu (tedy vykazuje zápornou míru růstu), a mezi případy, kdy je příslušný trh v relativním poklesu (tedy vykazuje kladnou míru růstu, ale nepřekračuje referenční míru růstu).

119.

Nedostatečná výkonnost trhu se obvykle měří srovnáním s HDP v EHP za poslední tři roky před zahájením projektu (referenční hodnota). Může být stanovena také na základě předpokládaných měr růstu v nadcházejících třech až pěti letech. Ukazateli by mohly být předvídatelný budoucí růst příslušného trhu a výsledné očekávané míry využití kapacity, jakož i pravděpodobný dopad zvýšení kapacity na konkurenty prostřednictvím jeho vlivu na ceny a zisková rozpětí.

120.

V určitých případech nemusí být posuzování růstu daného výrobkového trhu v EHP vhodnou referenční hodnotou pro posouzení účinků podpory, zejména pokud se jedná o celosvětový trh a pokud v EHP existuje pouze omezená výroba nebo

21

CS

spotřeba dotčených výrobků. V takových případech Komise zváží dopady podpory na struktury trhu, zejména její potenciál vytěsnit z trhu producenty v EHP. 121.

Při hodnocení existence významné tržní cíly Komise přihlédne k pozici příjemce v určitém období před poskytnutím podpory a k očekávané pozici na trhu po dokončení investice. Komise přihlédne k tržním podílům příjemce, k tržním podílům jeho konkurentů a v případě potřeby k dalším faktorům, například ke struktuře trhu, kde vyhodnotí koncentraci na trhu, možné překážky vstupu37, sílu kupujících38 a překážky rozšíření činnosti nebo odchodu z trhu.

3.6.3.2. Dopady na umístění 122.

V případech, na něž se vztahuje druhý scénář, tedy v případech, kdy by byla investice bez poskytnutí podpory umístěna v regionu, který má vyšší nebo stejnou intenzitu regionální podpory jako cílový region, bude tato skutečnost představovat negativní účinek, který pravděpodobně nebude vyrovnán jinými pozitivním prvky, protože je zcela v rozporu se samotnou koncepcí regionální podpory.

123.

Jestliže příjemce ukončí stejnou nebo podobnou činnost v jiné oblasti v EHP a přemístí tuto činnost do cílové oblasti, a pokud existuje příčinná souvislost mezi podporou a tímto přemístěním činnosti, jedná se o negativní dopad podpory, který pravděpodobně nebude vyrovnán žádnými pozitivními prvky.

124.

Komise by při hodnocení oznámených opatření měla mít k dispozici veškeré informace nezbytné ke stanovení, zda by státní podpora nevedla k podstatnému úbytku pracovních míst ve stávajících lokalitách v rámci EHP.


Pokud je podpora nezbytná a přiměřená pro dosahování společného cíle popsaného v pododdíle 3.1.3 výše, je pravděpodobné, že negativní účinky podpory budou vyrovnány jejími pozitivními účinky. V některých případech však podpora může změnit strukturu trhu nebo rysy určitého odvětví či průmyslu způsobem, který by mohl vážně narušit hospodářskou soutěž vytvořením překážek pro vstup na trh nebo odchod z trhu, substitučními účinky nebo přemístěním obchodních toků. V takových případech není pravděpodobné, že by tyto zjištěné negativní účinky budou vyrovnány jakýmikoli pozitivními prvky.

126.

Komise může požadovat, aby členský stát omezil dobu trvání určitých režimů (obvykle na čtyři roky nebo méně) a aby provedl jejich hodnocení, které je popsáno v oddíle 4.

3.7.

Transparentnost

3.7.1. Režimy 127.

37

38

CS

Členské státy zveřejní na ústřední internetové stránce přinejmenším následující informace o opatřeních státní podpory: celé znění schváleného režimu podpory a jeho prováděcích ustanovení, který orgán poskytuje podporu, jména jednotlivých K těmto překážkám vstupu patří právní překážky (zejména práva duševního vlastnictví), úspory z rozsahu a ze sortimentu, překážky s ohledem na přístup k sítím a infrastruktuře. Pokud se podpora týká trhu, na němž je příjemce podpory dlouhodobě etablovaným subjektem, mohou možné překážky vstupu na trh zvýšit potenciální významnou tržní sílu příjemce podpory, a tudíž případné negativní účinky této tržní síly. Pokud na trhu existují kupující se silným postavením je méně pravděpodobné, že příjemce podpory může zvýšit ceny vůči těmto kupujícím se silným postavením.

22

CS

příjemců, výši podpory, intenzitu podpory a očekávané přínosy projektu pro regionální rozvoj39. Tyto informace se zveřejní po přijetí rozhodnutí o poskytnutí grantu, uchovávají se přinejmenším 10 let a jsou bez jakéhokoli omezení přístupné veřejnosti40. 3.7.2. Jednotlivá podpora 128.

V případě jednotlivé podpory se informace požadované v odstavci 127 zveřejní za stejných podmínek, které jsou uvedeny výše.

4.

HODNOCENÍ

129.

Hodnocení uvedené v odstavcích 111 a 126 se týká následujících témat: 1) zda byly splněny předpoklady a podmínky, jež vedly k rozhodnutí o slučitelnosti podpory, 2) účinnost opatření podpory s ohledem na předem stanovené cíle podpory, 3) její dopad na trhy a hospodářskou soutěž, aby se zajistilo, že po dobu trvání režimu podpory nedošlo k nežádoucím rušivým účinkům, které by byly v rozporu se zájmy Unie.

130.

Vzhledem k jejím cílům a v zájmu toho, aby se zamezilo vytvoření neúměrné zátěže pro členské státy, jakož i neúměrné zátěže v případě menších projektů podpory, se výše uvedené uplatní pouze na režimy podpor a s vysokými rozpočty, jež se vyznačují novými vlastnostmi, nebo pokud se předpokládají významné změny v oblasti trhu, technologií nebo předpisů. Hodnocení provede na základě společné metodologie odborník nezávislý na orgánu, jež poskytuje státní podporu41, a toto hodnocení se zveřejní. Hodnocení musí být Komisi předloženo včas, aby bylo možno posoudit možné prodloužení opatření podpory, a v každém případě po uplynutí platnosti režimu. Přesný rozsah a způsoby hodnocení musí být vymezeny v rozhodnutí o schválení daného opatření podpory. Jakékoli následné opatření podpory s podobným cílem musí brát v úvahu výsledky uvedeného hodnocení.

5.

MAPY REGIONÁLNÍ PODPORY

131.

V tomto oddíle Komise stanoví kritéria pro vymezení oblastí, které splňují podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) SFEU. Oblasti, které splňují tyto podmínky, musí být zařazeny do mapy regionální podpory zaslané Komisi ke schválení ještě před tím, než se podnikům v takových oblastech může poskytnout regionální podpora. V mapách musí být upřesněny rovněž maximální intenzity podpory použitelné v daných oblastech.

5.1.

Podíl obyvatelstva v regionech způsobilých pro regionální podporu

132.

Komise se domnívá, že vzhledem k tomu, že poskytování státní regionální podpory je výjimkou z obecného zákazu státní podpory stanoveného v čl. 107 odst. 1 SFEU, musí být kombinovaný celkový podíl obyvatel v oblastech Unie zařazených do kategorií „a“ a „c“ nižší než podíl obyvatel v oblastech, které do těchto kategorií

39

40 41

CS

Podle odstavce 37 výše musí orgán, který poskytuje podporu, ověřit pozitivní účinky dotovaného projektu a musí potvrdit, že na základě důkazů předložených příjemcem daný projekt přispěje k rozvoji regionu. Tyto informace by se měly pravidelně aktualizovat (například každých šest měsíců) a měly by být přístupné v nechráněných formátech. Tuto společnou metodologii může poskytnout Komise.

23

CS

zařazeny nebyly. Celkový podíl obyvatel v těchto vymezených oblastech by proto měl být výrazně nižší než 50 % počtu obyvatel Unie. 133.

V pokynech k regionální podpoře na období 2007–201342 byl celkový podíl obyvatel v oblastech „a“ a „c“ stanoven na 42 % počtu obyvatel EU-25 (45,5 % obyvatel EU27). Komise se domnívá, že tato úroveň počátečního celkového podílu obyvatel by měla být zachována v absolutním vyjádření.

134.

Limit pro celkový podíl obyvatel v oblastech „a“ a „c“ by proto měl být v období 2014–2020 stanoven na [42 %] počtu obyvatel EU-2743.

5.2.

Výjimka uvedená v čl. 107 odst. 3 písm. a)

135.

V čl. 107 odst. 3 písm. a) SFEU se uvádí, že „podpory, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností, jakož i rozvoji regionů uvedených v článku 349 s ohledem na jejich strukturální, hospodářskou a sociální situaci“ mohou být považovány za slučitelné s vnitřním trhem. Soudní dvůr rozhodl, že, „z užití slov „mimořádně“ a „vysokou“ ve výjimce podle čl. [107] odst. 3 písm. a) vyplývá, že se týká pouze oblastí, kde je hospodářská situace krajně nepříznivá ve srovnání s [Unií] jako celkem“44.

136.

Komise se domnívá, že podmínky stanovené v čl. 107 odst. 3 písm. a) SFEU jsou splněny u regionů NUTS 245, jejichž hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele je nižší než 75 % průměru Unie46.

137.

Ve shodě s tím mohou členské státy označit za oblasti „a“ tyto oblasti:

42 43 44

45

46

47 48

49

CS

a)

regiony NUTS 2, jejichž HDP na obyvatele měřený standardy kupní síly (PPS)47 je nižší než 75 % průměru EU-27 (jedná se o průměr za poslední tři roky, pro něž jsou k dispozici údaje Eurostatu48);

b)

regiony uvedené v článku 349 Smlouvy o SFEU (dále jen „nejvzdálenější regiony“)49.

Úř. věst. C 54, 4.3.2006, s. 13. Při stanovení limitu jsou využity údaje o počtu obyvatel za rok 2010. Po přistoupení Chorvatska k EU bude limit představovat […] % počtu obyvatel EU-28. Rozsudek ze dne 14. října 1987 ve věci 248/84, Německo v. Komise (Sb. rozh. 1987, s. 4036, odstavec 19); rozsudek ze dne 14. ledna 1997 ve věci C-169/95, Španělsko v. Komise (Sb. rozh. 1997, s.I -148, odstavec 15); a rozsudek ze dne 7. března 2002 ve věci C-310/99, Itálie v. Komise (Sb. rozh. 2002, s.I 2289, odstavec 77); Nařízení Komise (ES) č. 105/2007 ze dne 1. února 2007, kterým se mění přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 39, 10.2.2007, s. 1) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 176/2008 ze dne 20. února 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 1059/2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska k Evropské unii (Úř. věst. L 61, 5.3.2008, s. 1). Údaje používané v těchto pokynech vycházejí z nomenklatury NUTS z roku 2006. Odkaz na regiony s HDP na obyvatele nižším než 75 % průměru [Společenství] byl zaveden sdělením Komise o způsobu uplatňování čl. 92 odst. 3 písm. a) a c) na regionální podporu (Úř. věst. C 212, 12.8.1988, s. 2). Při všech následných odkazech těchto pokynů na HDP na obyvatele se odkazuje na HDP měřený PPS. Tyto údaje se týkají období 2008–2010. Při všech následných odkazech na HDP na obyvatele vztaženém k průměru EU-27 se vychází z údajů založených na průměru regionálních údajů Eurostatu za období 2008–2010. Současný stav: Gouadeloupe, Francouzská Guyana, Martinik, Réunion, Svatý Martin, Azory, Madeira a Kanárské ostrovy. Na základě rozhodnutí Evropské rady (2010/718/EU) ze dne 29. října 2010, kterým se mění status ostrova Svatý Bartoloměj vůči Evropské unii (Úř. věst. L 325, 9.12.2010, s. 4), přestal

24

CS

138.

Seznam způsobilých oblastí „a“ v jednotlivých členských státech je uveden v příloze I.

5.3.

Výjimka uvedená v čl. 107 odst. 3 písm. c)

139.

V čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU je stanoveno, že „podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem“ mohou být považovány za slučitelné s vnitřním trhem. Soudní dvůr rozhodl, že „[v]ýjimka stanovená v čl. [107] odst. 3 písm. c) […] umožňuje rozvoj určitých oblastí bez omezení ekonomickými podmínkami uvedenými v čl. [107] odst. 3 písm. a) za předpokladu, že podpora „negativně neovlivní podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem“. Toto ustanovení dává Komisi pravomoc povolit podporu určenou na hospodářský rozvoj oblastí členského státu, které jsou znevýhodněné ve srovnání s celostátním průměrem“50.

140.

Limit celkového podílu obyvatel žijících v Unii v oblastech „c“ (dále jen „podíl v oblastech „c“) se získá odečtením počtu obyvatel žijících v Unii ve způsobilých oblastech „a“ od limitu celkového podílu stanoveného v odstavci 134.

141.

Existují dvě kategorie oblastí „c“: a)

oblasti, které splňují určité předem stanovené podmínky, a které proto členský stát může označit za oblasti „c“, aniž by musel poskytovat další odůvodnění (dále jen „předem vymezené oblasti „c“);

b)

oblasti, které členský stát může označit za oblasti „c“ na základě svého vlastního uvážení, prokáže-li, že tyto oblasti splňují určitá sociální a ekonomická kritéria (dále jen „předem nevymezené oblasti „c“).

5.3.1. Předem vymezené oblasti „c“ 5.3.1.1. Specifický příděl podílu „c“ pro předem vymezené oblasti „c“ 142.

Komise má za to, že každý dotyčný členský stát musí mít k dispozici dostatečný podíl pro oblasti „c“, aby mohl za oblasti „c“ označit oblasti, které byly v předchozí mapě regionální podpory na období 2011–2013 označeny za oblasti „a“51 a jejichž HDP na obyvatele zůstává výrazně nižší než průměr EU-27.

143.

Komise má rovněž za to, že každý dotčený členský stát musí mít dostatečný podíl pro oblasti „c“, aby mohl za oblasti „c“ označit oblasti s nízkou hustotou osídlení52.

144.

Za předem vymezené oblasti „c“ se proto pokládají tyto oblasti:

50 51

52

CS

být ostrov Svatý Bartoloměj od 1. ledna 2012 nejvzdálenějším regionem a získal status zámořské země nebo území, který je upraven částí čtvrtou SFEU. Na základě rozhodnutí Evropské rady (2012/419/EU) ze dne 11. července 2012, kterým se mění status ostrova Mayotte vůči Evropské unii (Úř. věst. L 204, 31.7.2012, s. 131), přestane míst ostrov Mayotte od 1. ledna 2014 status zámořské země nebo území a stane se nejvzdálenějším regionem. Rozsudek ze dne 14. října 1987 ve věci 248/84, Německo v. Komise (Sb. rozh. 1987. s. 4036, odstavec 19). Seznam oblastí „a“ byl pozměněn v roce 2011 (viz sdělení Komise o přezkumu statusu státní podpory a limitu podpory pro regiony se statistickým účinkem na období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 (Úř věst C 222, 17.8.2010, s. 2)). Možnost dotyčných členských států označit oblasti s nízkou hustotou osídlení za oblasti „c“ byla zavedena v oznámení Komise pro členské státy a další zúčastněné strany ve věci změny části II sdělení o metodě používání čl. 92 odst. 3 písm. a) a c) na regionální podporu (Úř věst C 364, 20.12.1994, s. 8).

25

CS

145.

a)

bývalé oblasti „a“, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 90 % průměru EU-27; regiony NUTS 2, které byly v období 2011–2013 označeny jako oblasti „a“ a jejichž HDP na obyvatele je nižší než 90 % průměru EU-27;

b)

oblasti s nízkou hustotou osídlení: regiony NUTS 3 s hustotou osídlení nižší než 12,5 obyvatele na km² (na základě údajů Eurostatu o hustotě osídlení v roce 2010).

Každý dotčený členský stát obdrží specifický příděl podílu „c“, který bude odpovídat počtu obyvatel v předem vymezených oblastech „c“ v daném členském státě. Specifický příděl podílu pro předem vymezené oblasti „c“ může být využit pouze pro určení předem vymezených oblastí „c“. Specifický příděl podílu pro předem vymezené oblasti „c“ je pro příslušné členské státy stanoven v příloze I

5.3.1.2. Označení předem vymezených oblastí „c“ 146.

Členský stát může označit za oblasti „c“ předem vymezené oblasti „c“ definované v odstavci 144.

147.

V případě oblastí s nízkou hustotou osídlení by členský stát měl v zásadě takto označit regiony NUTS 3 s méně než 12,5 obyvatele na km². Členský stát však může takto označit i části regionů NUTS 3 s méně než 12,5 obyvatele na km² nebo jiné oblasti sousedící s těmito regiony NUTS 3, pokud mají označené oblasti hustotu osídlení nižší než 12,5 obyvatele na km² a jejich označením není překročen specifický příděl podílu „c“ uvedený výše v odstavci 143, odst. 144 písm. b) a odstavci 145.

5.3.2. Předem nevymezené oblasti „c“ 5.3.2.1. Metoda rozdělení podílu pro předem nevymezené oblasti „c“ mezi členské státy 148.

Limit celkového podílu obyvatel žijících v Unii v předem nevymezených oblastech „c“ se získá odečtením počtu obyvatel ve způsobilých oblastech „a“ a v předem vymezených oblastech „c“ od limitu celkového podílu stanoveného v odstavci 134. Podíl pro předem nevymezené oblasti „c“ se rozdělí mezi členské státy (s výjimkou členských států, jejichž celé území je způsobilé jako oblast „a“) metodou stanovenou v příloze II.

5.3.2.2. Bezpečnostní síť a minimální podíl obyvatel 149.

Komise má za to, že pro účely zajištění kontinuity map regionální podpory a poskytnutí minimálního manévrovacího prostoru všem členským státům by žádný členský stát neměl ztratit více než polovinu svého celkového podílu oproti předcházejícímu období a že by pro každý členský stát měl být stanoven minimální podíl obyvatel.

150.

Proto se odchylně od limitu celkového podílu stanoveného v odstavci 13453 podíl „c“ každého příslušného členského státu zvýší tak, aby se součet podílů „a“ a „c“ každého členského státu nesnížil o více než 50 % oproti období 2007–2013 a aby byl každému členskému státu přidělen podíl odpovídající nejméně 7,5 % počtu jeho obyvatel.

151.

Podíly jednotlivých členských států pro předem nevymezené oblastí „c“, včetně bezpečnostní sítě a minimálního podílu obyvatel, jsou stanoveny v příloze I.

53

CS

Toto ustanovení zvyšuje celkový podíl na […] % obyvatel EU-27.

26

CS

5.3.2.3. Označení předem nevymezených oblastí „c“ 152.

Komise má za to, že kritéria, která členské státy používají k označování oblastí „c“, by měla odrážet různorodost situací, za nichž může být udělování regionální státní podpory odůvodněné. Kritéria by proto měla zohledňovat určité sociální, ekonomické, zeměpisné nebo strukturální problémy a poskytnout dostatečné záruky toho, že udělení regionální státní podpory negativně neovlivní podmínky obchodu v míře, která by byla v rozporu se společným zájmem.

153.

Členský stát proto může za oblasti „c“ označit předem nevymezené oblasti „c“ určené na základě následujících kritérií: a)

b)

c)

54

55

56

57

58

CS

Kritérium 1: sousedící oblasti s nejméně 100 000 obyvateli54 nacházející se v regionech NUTS 2 nebo NUTS 3, které mají –

HDP na obyvatele nižší než průměr EU-27 nebo

–

míru nezaměstnanosti vyšší než 115 % celostátního průměru55.

Kritérium 2: regiony NUTS 3 s méně než 100 000 obyvateli, které mají –


–

míru nezaměstnanosti vyšší než 115 % celostátního průměru.

Kritérium 3: ostrovy a sousedící oblasti, které se vyznačují obdobnou zeměpisnou izolovaností (např. poloostrovy nebo horské oblasti), které mají: –


–

míru nezaměstnanosti vyšší než 115 % celostátního průměru57 nebo

–

méně než 5 000 obyvatel.

d)

Kritérium 4: regiony NUTS 3 nebo části regionů NUTS 3 tvořící sousedící oblasti, které sousedí s oblastí „a“ nebo které mají pozemní hranici se zemí mimo Evropský hospodářský prostor (EHP) nebo Evropské sdružení volného obchodu (ESVO).

e)

Kritérium 5: sousedící oblasti, které mají alespoň 50 000 obyvatel58 a které procházejí významnými strukturálními změnami nebo jsou ve výrazném relativním poklesu, pokud tyto oblasti nejsou umístěny v regionech NUTS 3 nebo sousedících oblastech, které splňují podmínky pro označení za předem

Tento limit počtu obyvatel se sníží na 50 000 obyvatel v případě členských států, které mají příděl pro předem nevymezené oblasti „c“ nižší než 1 milion obyvatel, nebo se sníží až na 10 000 obyvatel v případě členských států, jejichž celkový počet obyvatel je nižší než 1 milion. V případě nezaměstnanosti by se výpočty měly zakládat na regionálních údajích Eurostatu a využívat průměr za poslední tři roky, za něž jsou takové údaje k dispozici (v době oznámení mapy regionální podpory). Není-li uvedeno jinak, použije se toto ustanovení ve všech dalších odkazech na míru nezaměstnanosti v souvislosti s vnitrostátním průměrem. Při určování skutečnosti, zda mají tyto ostrovy a souvislé oblasti HDP na obyvatele nižší než průměr EU-27, může členský stát využívat údaje, které mu poskytl jeho státní statistický úřad nebo jiné uznané zdroje. Při určování skutečnosti, zda mají tyto ostrovy a sousedící oblasti míru nezaměstnanosti vyšší než 115 % celostátního průměru, může členský stát využívat údaje, které mu poskytl jeho státní statistický úřad nebo jiné uznané zdroje. Tento limit počtu obyvatel se sníží na 25 000 obyvatel v případě členských států, které mají podíl pro předem nevymezené oblasti „c“ nižší než 1 milion obyvatel, nebo se sníží na 10 000 obyvatel v případě členských států, jejichž celkový počet obyvatel je nižší než 1 milion.

27

CS

vymezené oblasti nebo pro označení podle kritérií 1 až 4. Členské státy musejí prokázat splnění příslušných podmínek porovnáním situace v dotčených oblastech se situací v jiných podobných oblastech v Unii na základě sociálních a ekonomických ukazatelů. 154.

Pro účely kritérií uvedených v odstavci 153 se sousedícími oblastmi rozumí celý místní správní celek 2 (LAU 2)59 nebo skupina celých oblastí LAU 2. Má se za to, že skupina oblastí LAU 2 vytváří sousedící oblast, pokud každá z oblastí skupiny sdílí správní hranici s jinou oblastí skupiny. Pokud má jedna nebo více oblastí LAU 2 patřících do této skupiny počet obyvatel vyšší, než je minimální počet obyvatel nezbytný pro určení sousedících oblastí podle kritérií 1 nebo 5 (včetně sníženého limitu počtu obyvatel pro tato kritéria), může členský stát označit části těchto oblastí, pokud počet obyvatel každé části představuje alespoň 75 % minimálního počtu obyvatel požadovaného podle příslušného kritéria.

155.

Soulad s podílem obyvatel povoleným pro každý členský stát se posuzuje na základě nejnovějších údajů o celkovém počtu obyvatel bydlících v dané oblasti, které zveřejnil příslušný státní statistický úřad.

5.4.

Maximální intenzity podpory použitelné pro regionální investiční podporu

156.

Komise má za to, že maximální intenzity podpory použitelné na regionální investiční podporu musí přihlížet k povaze a rozsahu rozdílů v úrovních vývoje regionů Unie. Intenzity podpory by proto měly být v oblastech „a“ vyšší než v oblastech „c“.

5.4.1. Maximální intenzity podpory v oblastech „a“ 157.

Intenzita podpory v oblastech „a“ nesmí překročit: a)

50 % hrubého grantového ekvivalentu v regionech NUTS 2, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 45 % průměru EU-27;

b)

35 % hrubého grantového ekvivalentu v regionech NUTS 2, jejichž HDP na obyvatele dosahuje 45 % až 60 % průměru EU-27;

c)

25 % hrubého grantového ekvivalentu v regionech NUTS 2, jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 60 % průměru EU-27.

158.

Maximální intenzity podpory stanovené v odstavci 157 lze zvýšit až o 10 procentních bodů v nejvzdálenějších regionech, které mají HDP na obyvatele nižší než 75 % průměru EU-27 nebo až o 5 procentních bodů v jiných nejvzdálenějších regionech.

159.

Maximální intenzity podpory stanovené v odstavci 157 lze zvýšit až o 20 procentních bodů v případě malých podniků nebo až o 10 procentních bodů v případě středních podniků.

5.4.2. Maximální intenzity podpory v oblastech „c“ 160.

59

CS

Jak je uvedeno v odstavci 9, má Komise za to, že v oblastech „c“ pravděpodobně přímé negativní dopady regionální investiční podpory velkým podnikům převáží nad veškerými pozitivními dopady. V důsledku toho by v oblastech „c“ měla být regionální investiční podpora omezena na malé a střední podniky.

Toto ustanovení se použije na oblasti LAU 1, pokud mají tyto oblasti nižší počet obyvatel než oblasti LAU 2, jejichž jsou součástí.

28

CS

161.

Intenzita podpory v oblastech „c“ proto v zásadě nesmí překročit 30 % hrubého grantového ekvivalentu pro malé podniky nebo 20 % hrubého grantového ekvivalentu pro střední podniky.

162.

V bývalých oblastech „a“ s HDP na obyvatele nižším než 90 % průměru EU-27 mohou být intenzity podpory zvýšeny od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2017 až o 5 procentních bodů.

163.

Jestliže oblast „c“ sousedí s oblastí „a“, lze v této oblasti „c“ zvýšit maximální povolenou míru intenzity podle potřeby, aby rozdíl v míře intenzity mezi oběma oblastmi nepřesahoval 15 procentních bodů.

5.5.

Oznamování a prohlášení o slučitelnosti

164.

Po zveřejnění těchto pokynů v Úředním věstníku Evropské unie by každý členský stát měl Komisi neprodleně oznámit jednu mapu regionální podpory platnou od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020. Každé oznámení musí obsahovat informace požadované ve formuláři stanoveném v příloze III.

165.

Komise daná oznámení posoudí na základě těchto pokynů. Po tomto posouzení Komise přijme rozhodnutí o schválení jedné mapy regionální pomoci pro každý členský stát. Každá mapa regionální podpory se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a stanou se nedílnou součástí pokynů k regionální podpoře.

5.6.

Změny

5.6.1. Rezerva počtu obyvatel 166.

Členské státy se mohou z vlastní iniciativy rozhodnout, že v podílu obyvatel svého státu vytvoří rezervu spočívající v rozdílu mezi limitem maximálního podílu, který danému členskému státu přidělila Komise60, a podílem, který ve své mapě regionální podpory použil pro oblasti „a“ a „c“.

167.

Pokud se členský stát rozhodne vytvořit takovou rezervu, může ji kdykoli využít k doplnění nových oblastí „c“ do své mapy, a to až do dosažení limitu podílu stanoveného pro daný stát. Členský stát může pro tento účel využít nejnovější dostupné socioekonomické údaje od svého státního statistického úřadu nebo z jiných uznaných zdrojů. Počet obyvatel příslušných oblastí „c“ se vypočítá na základě údajů o počtu obyvatel, které byly použity při vytváření původní mapy.

168.

Členský stát musí Komisi oznámit každé využití rezervy počtu obyvatel dříve, než takové změny uvedou v účinnost.

5.6.2. Střednědobý přezkum oblastí „c“ 169.

Komise provede v roce 2017střednědobý přezkum oblastí „c“.

170.

Členský stát může změnit seznam oblastí „c“ uvedený v jeho mapě regionální podpory (v rámci vnitrostátního limitu pro podíl „c“ vypočítaného na základě údajů o obyvatelích, které byly použity při vypracování dané mapy) od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2020. Změny se nesmí týkat více než 50 % podílu „c“ příslušného členského státu.

171.

Členský stát může pro tyto účely využívat údaje o HDP na obyvatele a o míře nezaměstnanosti, které mu poskytuje jeho státní statistický úřad nebo jiné uznávané zdroje, a provádět výpočty na základě průměru za poslední tři roky, pro něž jsou

60

CS

Viz příloha II.

29

CS

takové údaje k dispozici (k datu oznámení pozměněné mapy). Počet obyvatel příslušných oblastí „c“ se vypočítá na základě údajů o počtu obyvatel, které byly použity při vytváření původní mapy. 172.

Členský stát musí tyto změny Komisi oznámit nejpozději do 1. dubna 2017 a dříve, než je uvede v účinnost.

6.

VSTUP V PLATNOST A POUŽITELNOST

173.

Tyto pokyny vstupují v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. Komise je bude používat pro posouzení slučitelnosti veškeré regionální podpory, která bude udělena po 31. prosinci 2013. Neoprávněně udělená regionální podpora nebo regionální podpora, která bude udělena před 1. ledem 2014, bude posouzena podle pravidel platných k datu udělení podpory.

174.

Vzhledem k tomu, že oznámení o režimech regionální podpory nebo o podpoře, jež má být udělena po 31. prosinci 2013, musí být v souladu s mapou regionální podpory, nelze je za běžných okolností považovat za kompletní, dokud nebyla pro dotyčný členský stát schválena mapa regionální podpory postupem uvedeným v pododdíle 5.5. Komise proto obvykle nebude posuzovat oznámení o režimech regionální podpory, které mají platit po 31. prosinci 2013, ani oznámení o podpoře, která má být poskytnuta po tomto datu, dokud nebude pro příslušný členský stát schválena mapa regionální podpory.

175.

Komise se domnívá, že provádění těchto pokynů povede k výrazným změnám v pravidlech pro poskytování regionální podpory na celém území EU. S ohledem na měnící se ekonomické a sociální podmínky v EU se zdá být nezbytné přezkoumat, zda jsou všechny režimy regionální podpory, včetně režimů investiční podpory a provozní podpory, i nadále odůvodněné a účinné. Komise proto členským státům navrhuje následující vhodná opatření v souladu s čl. 108 odst. 1 SFEU:

176.

61

62

CS

–

členské státy časově omezí používání veškerých stávajících režimů podpory, které nepatří mezi režimy spadající pod blokové výjimky, a používání všech map regionální podpory na podporu, která bude udělena do 31. prosince 2013 včetně;

–

členské státy změní ostatní stávající režimy horizontální podpory, které obsahují ustanovení o zvláštních podmínkách pro podporu projektů v podporovaných oblastech, aby se zajistilo, že podpora udělená po 31. prosinci 2013 bude v souladu s mapou regionální podpory platnou ke dni udělení dané podpory.

–

Členské státy potvrdí svůj souhlas s výše uvedenými návrhy do [….] 2013.

Je třeba poznamenat, že platnost blokových režimů regionální podpory vycházející z obecného nařízení o blokových výjimkách č. 800/200861 a nařízení o blokové výjimce pro regionální investiční podporu62 skončí na konci roku 2013 a že přechodné šestiměsíční období povolené pro používání některých režimů, na něž se Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách), Úř. věst. L 214, 9.8.2008, s. 3. Nařízení Komise (ES) č. 1628/2006 ze dne 24. října 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu (nařízení o blokové výjimce pro regionální podporu), Úř. věst. L 302, 1.11.2006, s. 29.

30

CS

vztahuje obecné nařízení o blokových výjimkách, i po ukončení jeho platnosti, pro regionální podporu neplatí.

CS

7.

PŘEZKUM

177.

Komise může kdykoli rozhodnout o přezkumu nebo změně těchto pokynů, jestliže to bude nutné z důvodů souvisejících s hospodářskou soutěží nebo v zájmu zohlednění jiných politik a mezinárodních závazků EU.

31

CS

Příloha I Podíl obyvatelstva pokrytého regionální podporou v období 2014–2020 v jednotlivých členských státech Belgie

Regiony NUTS

HDP63

Předem vymezené oblasti „c“ (bývalé oblasti „a“65) Předem nevymezené oblasti „c“

BE32 Prov. Hainaut

##.##

Podíl obyvatel64 ##.##

—

—

##.##

Celkový podíl obyvatel v období 2014– 2020

—

—

##.##

Bulharsko

Regiony NUTS

HDP

Podíl obyvatel

Oblasti „a“

BG31 Severozapaden

##.##

##.##

BG32 Severentsentralen

##.##

##.##

BG33 Severoiztochen

##.##

##.##

BG34 Yugoiztochen

##.##

##.##

BG41 Yugozapaden

##.##

##.##

BG42 Yuzhentsentralen

##.##

##.##

—

100.0


—

Česká republika

Regiony NUTS

HDP

Podíl obyvatel

Oblasti „a“

CZ02 Střední Čechy

##.##

##.##

CZ03 Jihozápad

##.##

##.##

CZ04 Severozápad

##.##

##.##

CZ05 Severovýchod

##.##

##.##

CZ06 Jihovýchod

##.##

##.##

CZ07 Střední Morava

##.##

##.##

CZ08 Moravskoslezsko

##.##

##.##

—

##.##

Celkový podíl obyvatel v období 2014– 2020 63 64 65

CS

—

HDP na obyvatele v PPS, průměr za období 2008–2010 (EU-27 = 100 %). Procento z celkového počtu obyvatel daného státu (v roce 2010). Bývalé oblasti „a“, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 90 % průměru EU-27. [Pozn.: pro účely této přílohy se předem vymezené oblasti „c“ posuzují na základě údajů o HDP na obyvatele za období 2007–2009 (pokud jde o limit 90 % průměru EU-27) a údajů Eurostatu o hustotě obyvatel za rok 2009.]

32

CS

CS

Dánsko

Regiony NUTS

HDP

Podíl obyvatel

Předem nevymezené oblasti „c“

—

—

##.##


—

—

##.##

Německo

Regiony NUTS

HDP

Podíl obyvatel

Předem vymezené oblasti „c“ (bývalé oblasti „a“)

DE41 Brandenburg - Nordost

##.##

##.##

DE80 MecklenburgVorpommern

##.##

##.##

DED1 Chemnitz

##.##

##.##

DED2 Dresden

##.##

##.##

DEE0 Sachsen-Anhalt

##.##

##.##

DEG0 Thüringen

##.##

##.##


—

—

##.##


—

—

##.##

Estonsko

Regiony NUTS

HDP

Podíl obyvatel

Oblasti „a“

EE00 Eesti

##.##

100.0


—

—

100.0

Irsko

Regiony NUTS

HDP

Podíl obyvatel


—

##.##

##.##


—

—

##.##

Řecko

Regiony NUTS

HDP

Podíl obyvatel

Oblasti „a“

GR11 Anatoliki Makedonia Thraki

##.##

##.##

GR12 Kentriki Makedonia

##.##

##.##

GR14 Thessalia

##.##

##.##

GR21 Ipeiros

##.##

##.##

33

CS


GR23 Dytiki Ellada

##.##

##.##

GR13 Dytiki Makedonia

##.##

##.##

GR22 Ionia Nisia

##.##

##.##

GR25 Peloponnisos

##.##

##.##

GR41 Voreio Aigaio

##.##

##.##

GR43 Kriti

##.##

##.##

Předem vymezené oblasti „c“ (oblasti s nízkou hustotou osídlení)

GR243 Evrytania

—

##.##


—

—

##.##


—

—

##.##

Španělsko

Regiony NUTS

HDP

Podíl obyvatel

Oblasti „a“

ES43 Extremadura

##.##

##.##

ES70 Canarias

##.##

##.##


ES42 Castilla-la Mancha

##.##

##.##

ES61 Andalucia

##.##

##.##


ES242 Teruel

—

##.##

ES417 Soria

—

##.##


—

—

##.##


—

—

##.##

Francie

Regiony NUTS

HDP

Podíl obyvatel

Oblasti „a“

FR91 Guadeloupe

##.##

##.##

FR92 Martinique

##.##

##.##

FR93 Guyane

##.##

##.##

FR94 Réunion

##.##

##.##

:

:

:

:

Saint-Martin Mayotte*

*


—

—

##.##


—

—

##.##

* Svatý Martin (Saint-Martin) a Mayotte patří mezi nejvzdálenější oblasti, ale nejsou zařazeny do nomenklatury NUTS z roku 2006, protože jejich správní status byl pozměněn vnitrostátními právními předpisy v letech 2007 a 2011.

CS

34

CS

CS

Itálie

Regiony NUTS

HDP

Podíl obyvatel

Oblasti „a“

ITF3 Campania

##.##

##.##

ITF4 Puglia

##.##

##.##

ITF5 Basilicata

##.##

##.##

ITF6 Calabria

##.##

##.##

ITG1 Sicilia

##.##

##.##


—

—

##.##


—

—

##.##

Kypr

Regiony NUTS

HDP

Podíl obyvatel


—

—

##.##


—

—

##.##

Lotyšsko

Regiony NUTS

HDP

Podíl obyvatel

Oblasti „a“

LV00 Latvija

##.##

100.0


—

—

100.0

Litva

Regiony NUTS

HDP

Podíl obyvatel

Oblasti „a“

LT00 Lietuva

##.##

100.0


—

—

100.0

Lucembursko

Regiony NUTS

HDP

Podíl obyvatel


—

—

##.##


—

—

##.##

Maďarsko

Regiony NUTS

HDP

Podíl obyvatel

Oblasti „a“

HU21 Közép-Dunántúl

##.##

##.##

35

CS

CS

HU22 Nyugat-Dunántúl

##.##

##.##

HU23 Dél-Dunántúl

##.##

##.##

HU31 Észak-Magyarország

##.##

##.##

HU32 Észak-Alföld

##.##

##.##

HU33 Dél-Alföld

##.##

##.##


—

—

##.##


—

—

##.##

Malta

Regiony NUTS

HDP

Podíl obyvatel


MT00 Malta

##.##

100.0


—

—

100.0

Nizozemsko

Regiony NUTS

HDP

Podíl obyvatel


—

—

7.5


—

—

7.5

Rakousko

Regiony NUTS

HDP

Podíl obyvatel


—

—

##.##


—

—

##.##

Polsko

Regiony NUTS

HDP

Podíl obyvatel

Oblasti „a“

PL11 Łódzkie

##.##

##.##

PL21 Małopolskie

##.##

##.##

PL22 Śląskie

##.##

##.##

PL31 Lubelskie

##.##

##.##

PL32 Podkarpackie

##.##

##.##

PL33 Świętokrzyskie

##.##

##.##

PL34 Podlaskie

##.##

##.##

PL41 Wielkopolskie

##.##

##.##

36

CS

CS

PL42 Zachodniopomorskie

##.##

##.##

PL43 Lubuskie

##.##

##.##

PL51 Dolnośląskie

##.##

##.##

PL52 Opolskie

##.##

##.##

PL61 Kujawsko-Pomorskie

##.##

##.##

PL62 Warmińsko-Mazurskie

##.##

##.##

PL63 Pomorskie

##.##

##.##


—

—

##.##


—

—

##.##

Portugalsko

Regiony NUTS

HDP

Podíl obyvatel

Oblasti „a“

PT11 Norte

##.##

##.##

PT16 Centro (PT)

##.##

##.##

PT18 Alentejo

##.##

##.##

PT20 Região Autónoma dos Açores

##.##

##.##

PT30 Região Autónoma da Madeira

##.##

##.##


—

—

##.##


—

—

##.##

Rumunsko

Regiony NUTS

HDP

Podíl obyvatel

Oblasti „a“

RO11 Nord-Vest

##.##

##.##

RO12 Centru

##.##

##.##

RO21 Nord-Est

##.##

##.##

RO22 Sud-Est

##.##

##.##

RO31 Sud – Muntenia

##.##

##.##

RO41 Sud-Vest Oltenia

##.##

##.##

RO42 Vest

##.##

##.##

—

##.##

HDP

Podíl obyvatel


—

Slovinsko

Regiony NUTS

37

CS

Oblasti „a“

SI01 Vzhodna Slovenija

##.##

##.##


—

—

##.##


—

—

##.##

Slovensko

Regiony NUTS

HDP

Podíl obyvatel

Oblasti „a“

SK02 Západné Slovensko

##.##

##.##

SK03 Stredné Slovensko

##.##

##.##

SK04 Východné Slovensko

##.##

##.##

—

##.##

HDP

Podíl obyvatel


—

Finsko

Regiony NUTS


FI131 Etelä-Savo

—

##.##

FI133 Pohjois-Karjala

—

##.##

FI134 Kainuu

—

##.##

FI1A2 Pohjois-Pohjanmaa

—

##.##

FI1A3 Lappi

—

##.##


—

—

##.##


—

—

##.##

Švédsko

Regiony NUTS

HDP

Podíl obyvatel

—

##.##

—

##.##

SE322 Jämtlandslän

—

##.##

SE331 Västerbottenslän

—

##.##

SE332 Norrbottenslän

—

##.##

—

##.##

Předem vymezené oblasti „c“ (oblasti SE312 Dalarnaslän s nízkou hustotou osídlení) SE321 Västernorrlandslän

Celkový podíl obyvatel v období 2014– — 2020

CS

Spojené království

Regiony NUTS

HDP

Podíl obyvatel

Oblasti „a“

UKK30 Cornwall and the Isles of Scilly

##.##

##.##

38

CS

UKL1 West Wales and The Valleys

##.##

##.##

UKM61 Caithness & Sutherland and Ross & Cromarty

—

##.##

UKM63 Lochaber, Skye &Lochalsh, Arran &Cumbrae and Argyll & Bute

—

##.##

UKM64 Eilean Siar (Western Isles)

—

##.##


—

—

##.##


—

—

##.##


CS

39

CS

Příloha II Metoda pro přidělování podílu pro předem nevymezené oblasti „c“ mezi členské státy Komise určí podíl pro předem nevymezené oblasti „c“ pro každý dotčený členský stát následující metodou: 1.

2.

3.

Komise u každého členského státu vymezí ty regiony NUTS 3 daného členského státu, které se nenacházejí v žádné z následujících oblastí: –

způsobilých oblastech „a“ vyjmenovaných v příloze I;

–

bývalých oblastech „a“, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 90 % průměru EU-27;

–

oblastech s nízkou hustotou osídlení.

Mezi regiony NUTS 3 vymezenými podle kroku 1 Komise určí ty, které mají buď: –

HDP na obyvatele66 nižší než práh rozdílu HDP67 na obyvatele v daném členském státě, nebo

–

míru nezaměstnanosti nad prahem rozdílu míry nezaměstnanosti68 daného členského státu nebo nad 150 % vnitrostátního průměru nebo

–

HDP na obyvatele nižší než 90 % průměru EU-27 nebo

–

míru nezaměstnanosti vyšší než 125 % průměru EU-27.

Příděl podílu pro předem nevymezené oblasti „c“ členského státu i (Ai) se určí podle následujícího vzorce (vyjádřeno jako procento počtu obyvatel EU-27): Ai= pi/ P × 100 kde: pi je počet obyvatel69 regionů NUTS 3 členského státu i vymezených podle kroku 2. P je součet počtu obyvatel v regionech NUTS 3 v EU-27 vymezených podle kroku 2.

66

67

Veškeré údaje o HDP na obyvatele a o nezaměstnanosti uvedené v této příloze vycházejí z průměru za tři poslední roky, za něž jsou k dispozici údaje Eurostatu, tedy za období 2008–2010 u HDP na obyvatele a období 2009–2011 u nezaměstnanosti. Pokud nejsou za určitý rok k dispozici údaje na úrovni NUTS 3, použijí se údaje pro region NUTS 2, v němž se takové regiony NUTS 3 nacházejí. Práh rozdílu HDP daného členského státu i (TGi) se určí podle následujícího vzorce (vyjádřeno jako procento vnitrostátního HDP na obyvatele): (TG)i = 85 × ((1 + 100 / gi) / 2) kde: gi je HDP na obyvatele členského státu i, vyjádřené jako procento průměru EU-27.

68

Práh rozdílu míry nezaměstnanosti daného členského státu i (TUi) se určí podle následujícího vzorce (vyjádřeno jako procento vnitrostátní míry nezaměstnanosti):

(TU)i = 115 × ((1 + 100 / ui) / 2) kde: ui je vnitrostátní míra nezaměstnanosti členského státu i, vyjádřená jako procento průměru EU-27. 69

CS

Údaje o počtu obyvatel regionů NUTS 3 se stanoví na základě údajích o počtu obyvatel, které použil Eurostat k výpočtu regionálního HDP na obyvatele v roce 2010.

40

CS

Příloha III Formulář pro poskytování informací o mapách regionální podpory 4.

5.

6.

CS

Členský stát musí poskytnout informace pro každou z následujících kategorií oblastí, které navrhuje k určení: –

oblasti „a“,

–

bývalé oblasti „a“, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 90 % průměru EU-27,

–

oblasti s nízkou hustotou osídlení,

–

předem nevymezené oblasti „c“ určené na základě kritéria č. 1,

–


–


–


–

předem nevymezené oblasti „c“ určené na základě kritéria č. 5.

Členský stát musí u každé kategorie poskytnout pro každou navrhovanou oblast následující informace:

–

identifikace oblasti (pomocí kódu regionu NUTS 2 nebo NUTS 3, kódu LAU 2 nebo LAU 1, pokud se jedná o oblasti, které vytvářejí sousedící oblast, nebo pomocí jiných oficiálních označení daných správních celků),

–

navrhovanou míru intenzity v oblasti pro období 2014–2020 nebo, u bývalých oblastí „a“ s HDP na obyvatele nižším než 90 % průměru EU-27, na období 2014–2016 a 2017–2020 (v případě potřeby s uvedením jakéhokoli zvýšení intenzity podpory na základě odstavců 158, 162 nebo 163);

–

celkový počet obyvatel bydlících v oblasti podle odstavce 155.

V případě oblastí s nízkou hustotou osídlení a předem nevymezených oblastí určených na základě kritérií č. 1 až 5 musí členský stát poskytnout přiměřené důkazy o splnění každé z použitelných podmínek stanovených v odstavcích 147 a 153 až 155.

41

CS

Příloha IV Definice ocelářského průmyslu Pro účely těchto pokynů se „ocelářským průmyslem“ rozumí veškeré činnosti související s výrobou jednoho nebo několika z následujících produktů: a)

surové železo a feroslitiny: litina pro výrobu oceli, pro slévárenství a jiné surové litiny, vysokopecní zrcadlovina a kovy obsahující mangan a karburovaný ferromangan, mimo ostatní feroslitiny;

b)

surové výrobky a polotovary ze železa, běžné nebo ušlechtilé oceli: odlévaná ocel nebo ocel, jež není v ingotech, včetně ingotů určených na kování: bloky, předvalky a bramy; kanystry a kotouče; plechy válcované za tepla, s výjimkou výroby odlévané oceli pro odlitky z malých a středních sléváren;

c)

výrobky ze železa s konečnou úpravou za tepla, výrobky z běžné oceli nebo speciální oceli: kolejnice, příčné nosníky, desky a styčnice, nosníky, těžké ocelové profily a vodicí kolejnice od 80 mm výše, štětovnice, vodicí kolejnice a profily pod 80 mm a kotouče pod 150 mm, válcovaný drát, kotouče a panely na trubky, pásy válcované za tepla (včetně pásů na trubky), plechy válcované za tepla (pokovené nebo nepokovené), desky a plechy s tloušťkou 3 mm a vyšší, kotouče s průměrem 150 mm a více, s výjimkou drátů a drátěných výrobků, lesklých tyčí a litiny;

d)

hotové výrobky s konečnou úpravou za studena: pocínovaný plech, plech pokrytý vrstvou olova, černé plechy, pozinkované plechy, jiné plechy opatřené vrstvou kovu, plechy válcované za studena, magnetické plechy, pásy na výrobu cínových pásů, plechy válcované za studena, ve svitcích nebo v listech;

e)

trubky: všechny bezešvé ocelové trubky, svařované ocelové trubky s průměrem vyšším než 406,4 mm. Definice průmyslu syntetických vláken

Pro účely těchto pokynů se „průmyslem syntetických vláken“ rozumí:

CS

a)

extruze (protlačování)/texturace (tvarování) všech druhových typů vláken a příze na bázi polyesteru, polyamidu, akrylátu nebo polypropylenu bez ohledu na jejich konečné využití, nebo

b)

polymerace (včetně polykondenzace), pokud je na úrovni používaného zařízení integrována s extruzí do jednoho výrobního celku, nebo

c)

jakýkoli vedlejší proces spojený se souběžnou instalací kapacity extruze či texturace budoucím příjemcem nebo jinou společností ze skupiny, k níž náleží, a který je při specifické průmyslové činnosti do této kapacity na úrovni používaných zařízení běžně integrován.

42

CS

Příloha V

Žádost o regionální investiční podporu: – informace o příjemci podpory:

• •

•

Název, umístění hlavního sídla, hlavní odvětví činnosti (kód NACE), Prohlášení o skutečnosti, že podnik není podnikem v obtížích ve smyslu pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci Prohlášení související s podporou (jak podporou de minimis, tak státní podporou), která již byla v posledních 3 letech obdržena na jiné projekty v téže oblasti NUTS 3, v níž bude umístěna nová investice. Prohlášení o regionální podpoře, kterou na stejný projekt poskytly nebo poskytnou jiné orgány.

– Informace o podporovaném projektu / podporované činnosti.

• • •

• •

Stručný popis investičního projektu. Stručný popis očekávaných pozitivních dopadů v dané oblasti (např. počet vytvořených nebo zachovaných pracovních míst, činnosti výzkumu, vývoje a inovací, vzdělávání, vytvoření klastru). Příslušný právní základ (státní, EU nebo oba). Plánovaná data zahájení a ukončení projektu. Umístění projektu.

– Informace o financování projektu: •

• • •

Investice a další související náklady, analýza nákladů a přínosů oznámených opatření podpory. Celkové způsobilé náklady. Požadovaná částka podpory. Intenzita podpory.

– Informace o nutnosti podpory a o očekávaném dopadu podpory:

• •

CS

Stručné vysvětlení nutnosti podpory a jejím dopadu na rozhodování o investici nebo rozhodování o umístění. Mělo by být uvedeno alternativní umístění v případě neposkytnutí podpory. Prohlášení o tom, že příjemce a dodavatelé neuzavřeli neodvolatelnou dohodu o uskutečnění projektu.

43

CS

SDĚLENÍ KOMISE. Dokument útvarů GŘ pro hospodářskou soutěž s návrhem pokynů k regionální státní podpoře na období (Text s významem pro EHP)

Recommend Documents