(původní znění) Sdělení k přepočtu zahraniční měny pro účely "Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 1993"
Referent: Ing. Sybila Charouzková
č.j. 153/10 686/1994
tel. 24542244 Ministerstvo financí ČR k četným dotazům občanů i finančních úřadů k problematice zdaňování příjmů ze zdrojů v zahraničí u poplatníků daně z příjmů fyzických osob sděluje: Máte-li jakékoliv příjmy ze zdrojů v zahraničí a jsou zdanitelné daní z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů (v platném znění pro rok 1993), jste povinen podat daňové přiznání. Zda tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí byly v zahraničí podle zahraničních právních předpisů od daně v zahraničí osvobozeny či zda se na ně vztahuje "vynětí" nemá vliv na povinnost podat v ČR daňové přiznání. Daňové přiznání nemáte povinnost podat pouze v případě, že tyto příjmy jsou osvobozeny podle zákona o daních z příjmů nebo jestliže jsou tyto příjmy zdaňovány zvláštní sazbou daně a to opět podle zákona o daních z příjmů. Plynou-li Vám příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, postupujete při podání daňového přiznání podle § 82 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. V ostatních případech se postupuje podle § 82 odst. 1 a 29 zákona č. 337/1992. Příklady přepočtu hrubých příjmů ze zdrojů v zahraničí pro vyplnění 2. až 6. oddílu daňového přiznání: 1) Příjmy ze zaměstnaneckého poměru v zahraničí Příklad 1: Pan Veselý je v zaměstnaneckém poměru na Karlově univerzitě od roku 1992. Jeho měsíční hrubý příjem na UK činí 7 200 Kč. V roce 1993 byl tři měsíce na stáži v Rakousku (jako zaměstnanec rakouské firmy Braun), a to od července do září. Měsíční hrubý příjem mu činil 10 000 šilinků (v červenci 11 000 šilinků). V Rakousku také uhradil povinné pojistné (obdobné povinnému pojistnému hrazenému v ČR) ve výši 1 000 šilinků v hotovosti. Řešení: - není účetní jednotkou ani podnikatelem, - v Rakousku pracoval červenec, srpen, září a vrátil se do ČR 5. října. (Podle devizového zákona má povinnost své devizové prostředky, které přesahují protihodnotu částky 5 000 Kč buď a) uložit na devizový účet u devizové banky nebo b) nabídnout devizové bance ke koupi za českou měnu a to po návratu do tuzemska po skončení této nepřetržité pracovní činnosti - do 30 dnů po svém návratu ze zahraničí.) Za celou dobu v Rakousku si vydělal 31 000 šilinků, z toho po návratu do ČR si na svůj devizový účet u banky v ČR uložil 12 000 šilinků. Alternativa 1: Tedy zúčtoval s bankou 12 000 šilinků, ale může v tomto případě celých 31 000 šilinků přepočíst následovně: podle zákona o daních z příjmů (§ 38) kurzem "nákup" (vyhlášeným ČNB) k datu zúčtování s bankou tj. 29.10. 1993 kurz 2, 43 31 000 šilinků x 2,43 = 75 330 Kč. Alternativa 2: v souladu s právními předpisy je i následující přepočet: - 12 000 šilinků tedy zúčtoval s bankou a ty se přepočtou: podle zákona o daních z příjmů (§ 38) kurzem "nákup" (vyhlášeným ČNB) k datu zúčtování s bankou tj. 29.10. 1993 kurz 2,43
12 000 šilinků x 2,43 = 29 160 Kč - druhá část hrubých příjmů, u které nedošlo k zúčtování s bankou, se přepočte kurzem "střed" a to k datu posledního dne měsíce, který předcházel výplatě, tj. červenec (výplata byla 4.8. 1993) :
7000 x 2,47 = 17 290 Kč
srpen (výplata byla 4.9. 1993) :
6000 x 2,50 = 15 000 Kč
září (výplata byla 4.10.1993) :
6000 x 2,53 = 15 180 Kč
- hrubé příjmy v přepočtu na Kč činí : 29 160 + 17 290 + 15 000 + 15 180 = 76 630 Kč.
Pro obě alternativy pokračování: - 1 000 šilinků se přepočte: V červenci zaplatil v zahraničí povinné pojistné ve výši 1 000 šilinků (tzn. nezúčtoval s bankou a měl prostředky v hotovosti), proto použil kurz "valuty- střed" k datu posledního dne měsíce předcházejícího výplatě tj. 31.7. 1993 (výplatu měl 2.8. 1993) 1 000 x 2,47 = 2 470 Kč, - na UK pracoval v roce 1993 devět měsíců a pouze v měsíci lednu nesplnil podmínky pro uplatnění dopravného (tj. vykonával pro zaměstnavatele práci jen 4 dny v lednu, protože byl nemocný). Příjmy Pojistné
9 x 7 200 Kč
=
64 800 Kč
13,5% z 64 800
=
8 748 Kč
8 x 200 Kč
=
1 600 Kč
Dopravné
(Tyto údaje opíše poplatník z "Potvrzení od zaměstnavatele") Vyplnění tiskopisu ve 2. oddílu (pro alternativu 1): Tabulka č. 2
1
Název plátce
úhrn
pojistné
dopravné
u zahr. expertů
(zaměstnavatele)
(Kč)
(Kč)
(Kč)
30% snížení (Kč)
1
2
3
4
5
Karlova
64 800
8 748
1 600
75 330
2 470
600
univerzita 2
Braun (Rakousko)
3 10
Úhrn
140 130
11 218
Údaje z tabulky č. 2 47
2 200
Poplatník
úhrn příjmů od všech plátců
FÚ
140 130
(zaměstnavatelů) 48
pojistné
11 218
49
dopravné
50
u zahr. expertů snížení příjmů
51
Dílčí základ daně připadající na příjmy
2 200
podle § 6 zákona (47 - 48 - 49 - 50)
126 712
Dále postupujte podle "Poučení k daňovému přiznání".
Příklad 2: Student P. byl v měsíci srpnu 1993 na brigádě v Rakousku a hrubý příjem činil 2 000 šilinků. Výplatu obdržel v září, - 2 000 šilinků se přepočte: (Podle devizového zákona má možnost valuty (tj. bankovky, státovky a oběžné mince v cizí měně) nebo devizy (tj. peněžní prostředky v cizí měně na účtech apod.) nepřesahující protihodnotu částky 5 000 Kč si ponechat k vlastní dispozici - tzn., že v tomto případě nedošlo k zúčtování s bankou.) 2 000 x 2,50 = 5 000 Kč, - dále se postupuje obdobně jako v příkladu 1.
Příklad 3: Pan V. je v zahraničí v zaměstnaneckém poměru nepřetržitě 4 roky a do ČR se vrací až v roce 1995. Podle devizového zákona má povinnost nabídnout bance devizové prostředky nebo uložit je na devizový účet u banky v ČR do 30 dnů po skončení této nepřetržité činnosti tzn., že v roce 1993 nezúčtoval s bankou, tudíž přepočet hrubých příjmů provede kurzem "střed" a to měsíčně k datu posledního dne měsíce, který předcházel výplatě. Pokud však devizové prostředky převedl na svůj devizový účet v bance v ČR (v roce 1993 příjmy, které mu plynuly ve zdaňovacím období 1993), pak tuto "převedenou" částku přepočte kurzem "devizy - nákup" v den zúčtování s bankou.
2) příjmy ze živnosti Příklad 1: Paní Volná má živnostenské oprávnění na poskytování přechodného ubytování. Po celý rok 1993 poskytovala přechodné ubytování zaměstnancům rakouské firmy za měsíční částku 8 000 šilinků. Paní Volná si výdaje uplatňuje paušálem, tzn. 25% z příjmů.
Řešení: - není účetní jednotkou - je podnikatelem - po obdržení měsíčních plateb tyto uloží na svůj devizový účet a tím splní nabídkovou povinnost - v den zúčtování s bankou přepočte šilinky kurzem "nákup" (pokud do devizové banky ukládá devizy - např. převádí z účtu v Rakousku na účet v ČR - jde o kurz "devizy-nákup", pokud však zúčtuje valuty, pak jde o kurz "valuty-nákup") měsíc
den zúčtování s bankou
šilinky
leden
29.1. 1993
8 000
x
2,52
=
20 160
únor
26.2. 1993
8 000
x
2,46
=
19 680
březen
31.3. 1993
8 000
x
2,46
=
19 680
duben
30.4. 1993
8 000
x
2,49
=
19 920
květen
31.5. 1993
8 000
x
2,47
=
19 760
červen
30.6. 1993
8 000
x
2,42
=
19 360
červenec
30.7. 1993
8 000
x
2,41
=
19 280
srpen
31.8. 1993
8 000
x
2,44
=
19 520
září
30.9. 1993
8 000
x
2,47
=
19 760
říjen
29.10.1993
8 000
x
2,43
=
19 440
listopad
30.11.1993
8 000
x
2,41
=
19 280
prosinec
1.12. 1993
8 000
x
2,42
=
19 360
celkem hrubý příjem přepočtený na Kč:
kurz
Kč
235 200
Ve 3. oddílu tiskopisu daňového přiznání vyplní mimo jiné paní Volná i tyto příjmy, které označí B - vedení účetnictví a doplní příjmy ve výši 235 200 Kč a výdaje ve výši 58 800 Kč a uvede správné kódy (mezi nimi i kód 7 a p) .
4) příjmy z pronájmu Příklad 1: Pan Hejtman pronajímá dům v Praze, který před lety zdědil. Měsíční nájemné činí 10 000 šilinků. Pan Hejtman se dohodl s nájemcem, že se nájem za rok 1993 zaplatí předem. Pan Hejtman dostal roční nájemné ve výši 120 000 šilinků (z účtu nájemce bylo zaplaceno roční nájemné a to na devizový účet pronajímatele) na svůj devizový účet 26.2. 1993. Výdaje za rok 1993 uplatní procentem z příjmů. Řešení: - není účetní jednotkou - není podnikatelem - má nabídkovou povinnost Vyplnění 5. oddílu daňového přiznání: příjmy:
výdaje:
120 000 šilinků x 2,511 (tj. kurz "devizy-nákup" v den zúčtování s bankou tj. 26.2. 1993) = 301 320 Kč 20% z 301 320 Kč = 60 264 Kč
Příklad 2: Zadání shodné se zadáním příkladu 1, ale výdaje si uplatňuje ve skutečnosti a to na opravu střechy z devizového účtu vybral 40 000 šilinků. výpočet příjmů shodný jako u příkladu 1 výpočet výdajů: - z devizového účtu vybral 1.12. 1993 40 000 šilinků 40 000 šilinků x 2,487 (kurz "devizy-prodej" k 1.12. 1993) = 99 480 Kč
Poznámka: Pokud poplatník převedl své devizové prostředky na devizový účet u devizové banky podle devizového zákona a přepočetl své hrubé příjmy plynoucí mu ze zdrojů v zahraničí kurzem "střed" (pro účely vyplnění 2. až 6. oddílu přiznání k dani z příjmů fyzických osob), nebude tento postup pozastavován.
Přepočet slovenské koruny na Kč: Příklad: Do banky v ČR poplatník uložil z příjmů z podnikání 10 000 slovenských korun 31.12. 1993, aby splnil nabídkovou povinnost - přepočet se provede pomocí zúčtovacích XCU - k 31.12. 1993 Česká národní banka vyhlásila pro Slovensko 1 XCU
32,572
k 31.12. 1993 Národná banka Slovenska vyhlásila pro ČR 1 XCU
39,080
10 000 SK ---------------
x
32,572
=
8 334,698 Kč
39,080 - tj. do daňového přiznání se uvede 8 334,70 Kč Na tomto místě je vhodné Vás však upozornit, že při uvádění příjmů ze zdrojů v zahraničí do daňového přiznání se přepočet podle výše uvedených způsobů provede při vyplňování oddílů 2 až 6. (V případě vyplňování oddílu 3 při vedení podvojného účetnictví jsou tyto příjmy již přepočtené (podle zákona o účetnictví) zahrnuty v hospodářském výsledku před zdaněním.) V dalších oddílech 9, 10 a 12 (tj. části daňového přiznání označené šedým podkladem) se pod pojmem "příjmy ze zdrojů v zahraničí" rozumí již příjmy ze zdrojů v zahraničí snížené o výdaje uznané v zahraničí, avšak nesnížené o zaplacenou daň v zahraničí. Znamená to tedy, že se v těchto oddílech(9, 10, 12) již pracuje se základem daně, který byl vypočten podle zahraničních daňových předpisů a na který musíte mít potvrzení zahraničního daňového úřadu. Takovéto příjmy se přepočtou průměrným kurzem "devizy-střed" tak, jak je uvedeno v "Poučení k daňovému přiznání".
Výpočet průměrného kurzu "devizy-střed": (pro uplatnění metody "vynětí" nebo "zápočtu") Příklad 1: Příjem z Rakouska (tj. příjem snížený o výdaje dle právních předpisů platných v zahraničí popř. základ daně) činí 50 000 šilinků
- kurz "devizy-střed" k 1. 1. 1993: 2,544 kurz "devizy-střed" k 31.12. 1993: 2,466 - výpočet: 2,544 + 2,466 = 5,01 5,01 : 2 = 2,505 50 000 ATS x 2,505 = 125 250 Kč Stejný způsob přepočtu se použije i u přepočtu daně zaplacené v zahraničí.
Příklad 2: Příjem ze Slovenska (tj. příjem snížený o výdaje dle právních předpisů platných v zahraničí popř. základ daně) činí 50 000 slovenských korun - 1 XCU k 8. 2. 1993:
34,484
- 1 XCU k 31.12. 1993: ČNB Slovensko:
pro
SNB pro ČR:
32,572
průměr 33,528
39,080
průměr 36,782
- výpočet: 50 000 SK --------------
x
33,528
=
45 576,64 Kč
36,782 Nabídková povinnost u podnikatelů - fyzických osob je povinnost nabídnout devizové bance ke koupi své devizové prostředky a zlaté slitky světově obchodovatelné za českou měnu v celkovém rozsahu nabytých devizových prostředků a zlata. Na ty devizové prostředky a na protihodnotu zlata v cizí měně, které nepodléhají povinnosti nabídnout je k odkoupení devizové bance, se vztahuje povinnost uložit je na devizový účet u tuzemské devizové banky (např. bylo-li uděleno devizové povolení), pokud prováděcí předpis nebo devizové povolení nestanoví jinak. Nabídková povinnost u ostatních fyzických osob (tj. u nepodnikatelů) je povinnost nabídnout devizové bance ke koupi za tuzemskou měnu své devizové prostředky nebo povinnost uložit na devizový účet u devizové banky tyto prostředky. Liší se od nabídkové povinnosti podnikatelů tím, že se tato povinnost nevztahuje na devizové prostředky, které nepřesahují protihodnotu částky 5 000 Kč. (Viz výše konkrétní příklad.) Devizoví cizozemci nemají nabídkovou povinnost.
Ředitel odboru 15: Mgr. Petr Pelech, v.r.
Finanční zpravodaj 3/1994 z 1.3.94
