Sborový zpravodaj
Listopad 2012
Datum
Vedení sobotní školy
Hudebník
Čtení z Bible
Vedení bohoslužby
Kázání
Odpolední program
6. 10.
Byrtusová A.
Svrček Z.
Kopáček J.
Byrtus T.
Šustková P.
13. 10.
Staš O.
Svrček Z.
Staš P. ml.
Exnerová M.
Zvolánek P.
20. 10.
Koudelková J.
Slavíček Vl.
Exner D. ml.
Staš T.
Kulhavý J.
27. 10.
Staš. O.
Staš T.
Kopáčková K.
Koudelka A.
Škoda D.
3. 11.
Byrtusová A.
Slavíček Vl.
Exnerová N.
Exner D.
Staš P.
10. 11.
Kopáčková P.
Slavíček Vl.
Staš P. ml.
Byrtus T.
Svrček Z.
17. 11.
Staš O.
Svrček Z.
Hilovský R.
Exnerová M.
Schovánek J.
24. 11.
Koudelková J.
Svrček Z.
Kopáček J.
Koudelka A.
Jahnátek F.
Služba ve Vesce Exner D. 13,00
1.12.
Staš O.
Koudelka A.
Jež P.
Staš T.
Staš P. PVP
Worship Medium 16,00
8.12.
Byrtusová A.
Staš T.
Kopáčková K.
Exner D.
Fenik M.
Exner D. ml.
Staš O.
Šála D.
15.12.
Koudelková J. Koudelka A.
22.12.
Staš O.
Svrček Z.
Staš P. ml.
Byrtus T.
Drejnar J.
29.12.
Staš O.
Slavíček Vl..
Kopáček J.
Exnerová M..
Rysnar O.
Dříve než se může změnit svět, musí se změnit člověk. B. Brecht
Worship Medium 16,00 Bohoslužba mládeže Červený Kostelec 17 Valdenští Staš P. 13,00 Začátek modlitebního týdne Závěr modlitebního týdne
Křeslo pro hosta
Zprávy Sborový zpěv :
pátek 18,00 hod.
Setkání mládeže :
středa 18,30 hod.
Setkání modlitební:
pátek 17,00 hod.
3. – 11. listopadu 2012 16. listopadu 2012
Modlitební týden Výbor sboru HK v 16,30 hod /můžete dávat své podněty/
17. listopadu 2012 služby
Jaroměř – Ing. Jan Furst- šefkaplan vězeňské
24. listopadu 2012 ústavu
Vyprávění zkušeností z práce v Kojeneckém Veska
13,00 hod. Dan Exner
Setkávání modlitebního týdne: NE - Stašovi - 18, 00 hod. Nezvalova 377, Hradec Králové PO - Koudelkovi - 18, 00 hod. Březhradská 185. Hradec Králové – Březhrad ÚT - Stašovi - 18, 00 hod. Nezvalova 377, Hradec Králové ST - Exnerovi – 18,00 hod Lhota pod Libčany 112 ČT - každý sám doma
PA - Sbor CASD – 17, 00 hod. Nezvalova 377, Hradec Králové SO - Sbor CASD - Nezvalova 377, Hradec Králové Každý den - 13,00 hod. u s Stejskalové – Harmonie, 10 patro
Jedovatý jazyk Znal jsem jednu mimořádně odvážnou ženu. Byla odvážná z několika důvodů. Jednak urputně bojovala s alkoholismem. Dále se usilovně a upřímně snažila obnovit svůj vztah s Bohem. Není snadné začínat znovu. A je mnohem těžší začínat znovu, když tě lidé nenechají na pokoji Rozhodla se, že bude navštěvovat malý kostel. A byl to kostel, kde znala několik lidí. Domnívala se, že ji tam přijmou. Jednou před bohoslužbou zaparkovala své auto poblíž kostela. Když se přiblížila ke vstupním dveřím, zaslechla dvě ženy, které se opodál bavily.. Ostřejší slova nebyla určena jejím uším. „Jak dlouho se tu bude ještě ta alkoholička potloukat“ Otočila se a vrátila se k autu. Do své smrti již nikdy nenavštívila žádný kostel. Ony ženy jí nechtěly ublížit, a přece zdánlivě neškodná pomluva způsobila nenapravitelnou škodu. Pět následujících myšlenek by nám mělo pomoci, abychom se naučili kontrolovat svůj jazyk: -
Nikdy o nikom neříkej něco, co bys mu nemohl říci do očí. Nikdy o nikom neříkej něco, aniž by byl přítomen a mohl na to reagovat. Odmítej naslouchat pomluvám druhých. Snaž se říci vždy něco pozitivního o osobě, o které se hovoří. Pamatuj, že jazyk je nepatrný úd, ale může způsobit velké věci. /jakub 3,6/ Max Lucado
Sbor Církve adventistů sedmého dne Nezvalova 377 500 03 Hradec Králové Pastor sboru:
Petr Staš tel: +420732543695. e-mail:
[email protected]
Vedoucí sboru: Martina Exnerová tel: +420725397546, e-mail:
[email protected]
Narozeniny
3. 11.
Svatava Christová
4. 11.
Irena Ficnerová
6. 11.
Ruben Hilovský
7. 11.
Karel Derner
9. 11.
Zuzana Koudelková
26. 11.
Marcela Viková
Vítání Nicolky Dreslerové - 13. října 2012
Dobrý král. Byl jednou jeden král, který žil v krásné zemi, v níž bez přestání svítilo slunce a lidé byli pořád šťastni. Tím královstvím protékala řeka a na jejím druhém břehu se rozkládala země, která byla pravým opakem šťastného království. Slunce tam stěží zasvitlo, téměř nepřetržitě tam lilo a dul tam ledový vítr. V tomto království panoval zlý, krutý král, pod jehož vládou se všichni cítili hrozně. A tak ten dobrý král vystavěl přes řeku dlouhý most a vyzval všechny ty, kdož byli na druhém břehu nešťastni, aby řeku přešli a žili v jeho království. Stala se však podivná věc – ve šťastném království se nikdo neobjevil! Lidé tvrdili, že nemohou most najít, že je příliš namáhavé ho přejít a že od něj někteří bydlí příliš daleko. A tak král vyslal jednoho dne tři služebnice, aby lidem z nešťastného království ukázaly cestu a pověděly jim, jak se k mostu dostat. Dvě z nich byly velice nadané. Avšak ta třetí z nich, ta se považovala za nesmírně hloupou. Králé však měla nepřestavitelně ráda. Slíbila proto, že se vynasnaží, aby jeho úkol splnila. První ze sloužících se vydala do nešťastného království a začala lidem zpívat. Měla přenádherný hlas a kamkoli přišla, tam se okamžitě shromažďovaly davy, aby si ji poslechly. Zpívala o králi a o šťastném království, které se rozkládá za mostem. A v lidech se probudila touha vydat se do tohoto království, když slyšeli její píseň. Tato touha však ve chvíli, kdy přestala zpívat, zemřela. A mnozí navíc naslouchali pouze jejímu hlasu a o to, co zpívala, se vlastně nezajímali. Druhá ze sloužících zasáhla svým sdělením ještě více lidi než ta první. Psala totiž poselství a s perem zacházela velice obratně. Široko daleko četli lidé její otevřené dopisy a spisy a velice se jim to líbilo, neboť tato služebnice byla obdařena mocí, jak jim proniknout do srdce. Někdy však své poselství trošku pozměnila, aby lidi více potěšila. Jindy se zase o cestě, která vedla přes most do krásného království, zase tak často nezmiňovala. Občas je téměř opomíjela. A tak se lidé domnívali, že si mohou vytvořit vlastní království, které bude stejně krásné – a nebudou se muset obtěžovat s nějakou cestou přes most!
Avšak spisovatelka psala dál a zpěvačka pokračovala ve zpěvu a obě se snažily poslouchat krále. A co ta malá hloupoučká služebnice? Ach, ta třetí! Neuměla zpívat a neuměla ani krásně psát. Nedokázala zapůsobit na příliš mnoho lidí. Avšak její srdíčko, to bylo opravdu naplněno až po okraj láskou ke králi, a tak o něm mluvila s každým, kdo ji popřál sluchu. Nebyla sice chytrá, avšak pronesla slůvko tady a támhle utrousila další a v jednom kuse ukazovala směrem k mostu. Malé děti našly cestu snáze, když je vzala za ruku a odvedla je tam. Starci a stařeny se jí opírali o rámě, když je vedla k mostu, a zvolna se tím směrem belhali. Laskavým šepotem konejšila vyprávěním o krásném království plačící, slůvko za slůvkem vše vysvětlovala těm, kdo chápali ztěžka. A všichni jí naslouchali a prohlašovali, že jsou její slova tak prostá a jednoduchá, že je nematou. Znala pouze jeden most a vždy k němu ukazovala. A mluvila o dobrém králi. Král nakonec povolal své tři služebnice domů. A potom svolal všechny, kterým ukázaly cestu. Ke zpěvačce se přihlásilo několik lidí, kteří prohlásili, že most našli díky jejímu zpěvu. Také kolem spisovatelky se shluklo pár čtenářů, kteří si kdysi přečetli její poselství a nechali se jím zavést k mostu. Avšak kolem malé hloupoučké služebnice se shromáždil cely dav! Její nevybroušená slova přilákala do krásného království víc lidí než oslnivá sdělení těch chytrých.
