Samojízdné sklízecí řezačky

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a enviromentální techniky

Samojízdné sklízecí řezačky Diplomová práce

Brno 2007

Vedoucí diplomové práce:

Vypracoval:

Doc. Ing. Jan Červinka, CSc.

Petr Urbanec

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Samojízdné sklízecí řezačky vypracoval(a) samostatně a použil(a) jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně,dne………………………….. Podpis diplomanta……………………

Poděkování Chtěl bych poděkovat vedoucímu diplomové práce Doc. Ing. Janu Červinkovi CSc., za vedení a připomínky k diplomové práci, kterou jsem zpracovával. Dále bych chtěl poděkovat všem lidem, kteří mi pomohli se získáváním informací pro mou diplomovou práci a všem kteří mi pomáhali během celého mého studia.

Abstract

The harvest chop machines

The harvest chop machines are used for harvest of forage crops. They are one of the most important matters during forage crop harvest for haylage and silage. Companies which produce this machines are seek for keeping of most technical and ekonomical farmer requirements for their machines. Producers struggle to escalate productivity of their harvest chop machines. This treatise would like to give anybody global information about the selfpropelled harvest chop machines and their adapters with consideration on their superior use during the whole year. The harvest chop machines are not planned to use only for harvest of forage crops in future. They are used for harvest of energy crops nowadays and are planned to use also for harvest of energy woods.

Obsah 1.0 Úvod…………………………………………………………………………. 1 2.0 Sklízecí řezačka ve sklizňové lince………………………………………….. 2 3.0 Samojízdná sklízecí řezačka…………………………………………………. 3 4.0 Složení sklízecí řezačky……………………………………………………....3 4.1

Základní stroj…………………………………………………………… 4 4.1.1. Vkládací ústrojí…………………………………………………... 4 4.1.2. Řezací ústrojí……………………………………………………... 5 4.1.3. Drtič zrn…………………………………………………………... 7 4.1.4. Metač …………………………………………………………….. 7 4.1.5. Koncovka…………………………………………………………. 8 4.1.6. Motor...………………………………………………..….………. 8 4.1.7. Pohony…………………………………………………..….…….. 9 4.1.8. Kabina……………………………………………………..……… 9 4.1.9. Pomocné zařízení…………………………………………………. 10

4.2.

Výměnné sklízecí ústrojí…………………………………….…..…….. 10 4.2.2. Adaptér pro sklizeň stébelnaté hmoty z řádků (sběrací adaptér)…. 11 4.2.3. Adaptér pro sklizeň tlustostébelnatých pícnin (řádkový adaptér)... 11 4.2.4. Adaptér pro sklizeň silnostébelnatých pícnin (plošný adaptér)....... 12 4.2.5. Adaptér pro sklizeň tenkostébelnatách pícnin (žací ústrojí)……… 12 4.2.6. Adaptér pro sklizeň obilovin, směsi luštěnin apod. (GPS adaptér). 13 4.2.7. Adaptér pro sklizeň kukuřičných palic (LKS adaptér)…………… 13 4.2.8. Adaptér pro sklizeň energických dřevin a plodin………………… 14

5.0. Popis sklízecích řezaček nejvýznamnějších výrobců…………………..……. 15 5.1. Samojízdná sklízecí řezačka Claas JAGUAR………………………….. 15 5.1.1. Vkládací ústrojí…………………………………………………… 15 5.1.2. Řezací ústrojí……………………………………………….…...... 16 5.1.3. Drtič zrn………………………………………………………....... 16 5.1.4. Metač...…………………………………………………….……… 17 5.1.5. Koncovka………………………………………………................. 17 5.1.6. Motor a pohon……………………………………………………. 17 5.1.7. Kabina…………………………………….….………..………….. 18 5.2. Samojízdná sklízecí řezačka New Holland……………………………...18

5.2.1. Vkládací ústrojí…………………………………………………... 18 5.2.2. Řezací ústrojí……………………………………………………... 19 5.2.3. Drtič zrn…………………………………………………………... 19 5.2.4. Metač……………………………………………………………... 20 5.2.5. Koncovka…………………………………………………............. 20 5.2.6. Motor a pohon……………………………………………………. 20 5.2.7. Kabina……………………………………………………………. 21 5.3. Samojízdná sklízecí řezačka KRONE………………………………….. 21 5.3.1. Vkládací ústrojí…………………………………………………... 21 5.3.2. Řezací ústrojí……………………………………………………... 22 5.3.3. Drtič zrn…………………………………………………………... 23 5.3.4. Metač……………………………………………………………... 23 5.3.5. Koncovka…………………………………………………............. 23 5.3.6. Motor a pohon……………………………………………………. 24 5.3.7. Kabina…………………………………………………………….. 24 5.4. Samojízdná sklízecí řezačka John Deere……………………………….. 25 5.4.1. Vkládací ústrojí…………………………………………………... 25 5.4.2. Řezací ústrojí……………………………………………………... 25 5.4.3. Drtič zrn…………………………………………………………... 26 5.4.4. Metač……………………………………………………………... 26 5.4.5. Koncovka…………………………………………………………. 26 5.4.6. Motor a pohon……………………………………………………. 26 5.4.7. Kabina…………………………………………………………….. 27 6.0. Sklízecí adaptéry nejvýznamnějších výrobců sklízecích řezaček…………… 27 6.1. Výměnné sklízecí ústrojí (adaptéry) firmy CLAAS……………………. 27 6.1.1. Adaptér pro sklizeň stébelnaté hmoty z řádků (sběrací adaptér)…. 27 6.1.2. Adaptér pro sklizeň tlustostébelnatých pícnin (řádkový adaptér)... 29 6.1.3. Adaptér pro sklizeň silnostébelnatých pícnin (plošný adaptér)….. 29 6.1.4. Adaptér pro sklizeň tenkostébelnatách pícnin (žací ústrojí)……… 31 6.1.5. Adaptér pro sklizeň obilovin, směsi luštěnin apd. (GPS adaptér).. 32 6.1.6. Adaptér pro sklizeň kukuřičných palic (LKS adaptér)…………… 33 6.1.7. Adaptér pro sklizeň energických dřevin a plodin………………… 34 6.2. Výměnné sklízecí ústrojí (adaptéry) firmy New Holland……………… 35 6.2.1. Adaptér pro sklizeň stébelnaté hmoty z řádků (sběrací adaptér)…. 35

6.2.2. Adaptér pro sklizeň tlustostébelnatých pícnin (řádkový adaptér)... 35 6.2.3. Adaptér pro sklizeň silnostébelnatých pícnin (plošný adaptér)…... 35 6.2.4. Adaptér pro sklizeň obilovin, směsi luštěnin apd. (GPS adaptér)... 36 6.2.5. Adaptér pro sklizeň kukuřičných palic (LKS adaptér)…………… 36 6.3. Výměnné sklízecí ústrojí (adaptéry) firmy KRONE…………………… 36 6.3.1. Adaptér pro sklizeň stébelnaté hmoty z řádků (sběrací adaptér)…. 36 6.3.2. Adaptér pro sklizeň obilovin, směsi luštěnin apod. (GPS adaptér). 37 6.3.3. Adaptér pro sklizeň silnostébelnatých pícnin (plošný adaptér)…... 37 6.4. Výměnné sklízecí ústrojí (adaptéry) firmy John Deere………………… 38 6.4.1. Adaptér pro sklizeň stébelnaté hmoty z řádků (sběrací adaptér)…. 39 6.4.2. Adaptér pro sklizeň tenkostébelnatách pícnin (žací ústrojí)……… 39 6.4.3. Adaptér pro sklizeň silnostébelnatých pícnin (plošný adaptér)…... 40 6.4.4. Adaptér pro sklizeň tlustostébelnatých pícnin (řádkový adaptér)... 41 7.0. Souhrnné tabulky sklízecích řezaček a adaptérů…………………………….. 41 8.0. Metodika polně laboratorního řešení………………………………………… 42 8.1. Stanovení délky řezanky………………………………………………... 42 8.2. Nastavení délky řezanky………………………………………………... 43 8.3. Předmět měření…………………………………………………………. 44 8.4. Měření jednotlivých částic řezanky…………………………………….. 44 9.0. Polně laboratorní měření …………………………………………………….. 45 9.1. Cíl měření………………………………………………………………. 45 9.2. Místo měření a měřený stroj……………………………………………. 45 9.3. Postup měření…………………………………………………………... 45 10.0. Zpracování naměřených dat………………………………………………... 46 11.0. Tabulkové a grafické zobrazení měřených dat……………………………... 47 12.0. Zhodnocení výsledků měření………………………………………………. 54 13.0. Závěr………………………………………………………………………... 54 14.0. Použitá literatura……………………………………………………………. 55 14.1. Knihy a skripta……………………………………………………….. 55 14.2. Firemní literatura, podklady, prospekty……………………………… 55 14.3. Časopisy……………………………………………………………… 56 14.4. Internetové stránky…………………………………………………… 56

Seznam obrázků Obr. 1.: Základní jednotka sklízecí řezačky………………………………….. 3 Obr. 2.: Možnost natočení koncovky………………………………………… 8 Obr. 3.: Vkládací ústrojí Claas……………………………………………….. 15 Obr. 4.: Elektromagnetické pokrytí vkládacích válců Claas………………... 15 Obr. 5.: Řezací buben Claas………………………………………………….. 16 Obr. 6.: Broušení nožů řezačky Claas………………………………………... 16 Obr. 7.: Metač Claas………………………………………………………….. 17 Obr. 8: Motory Mercedes Benz OM 502 LA a OM 457 ……………………...17 Obr. 9.: Otáčková charakteristika motoru Mercedes Benz OM 502 LA……... 17 Obr. 10.: Kabina řezačky Claas JAGUAR…………………………………… 18 Obr. 11.: Vkládací ústrojí New Holland …………………………………….. 18 Obr. 12.: Vkládací a řezací ústrojí NH……………………………………….. 19 Obr. 13.: Řezací buben NH…………………………………………………... 19 Obr. 14.: Metač New Holland………………………………………………... 20 Obr. 15.: Uložení motoru NH………………………………………………… 20 Obr. 16.: Kabina New Hollandu……………………………………………… 21 Obr. 17.: Vkládací ústrojí KRONE…………………………………………... 21 Obr. 18.: Řezací bubny KRONE s 20, 28 a 40 noži………………………….. 22 Obr. 19.: Drtič zrn KRONE…………………………………………………... 23 Obr. 20.: Twin motor (720 kW)……………………………………………… 24 Obr. 21.: Kabina stroje KRONE……………………………………………… 24 Obr. 22.: Detektor kovů JD, elektromagnetické pokrytí vkládacích válců…. 25 Obr. 23.: Řezací buben JD……………………………………………………. 25 Obr. 24.: Metač JD…………………………………………………………… 26 Obr. 25.: Sběrací ústrojí Claas………………………………………………... 27 Obr. 26.: PU 300 HD při reverzaci…………………………………………… 28 Obr. 27.: Kopírování terénu Claas-Contour………………………………….. 28 Obr. 28.: Laser Pilot Claas a jeho vysílaný signál……………………………. 29 Obr. 29.: Řádkový adaptér Claas …………………………………………….. 29 Obr. 30.: Adaptér pro sklizeň silnostébelnatých pícnin (plošný adaptér)……. 29 Obr. 31.: Rychlosti na segmentu pilového ostří a protiběžného bubnu………. 30 Obr. 32.: Převodová skříň k synchronizaci rychlosti vkládacího šneku……… 30

Obr. 33.: DISCO 8700………………………………………………………... 31 Obr. 34.: DIRECT DISC 520………………………………………………… 31 Obr. 35.: Hydraulické přestavení lopatkového podávacího válce……………. 32 Obr. 36: Žací adaptér FFSW 5,10……………………………………………. 32 Obr. 37.: Žací vál Claas UNI ………………………………………………… 32 Obr. 38.: Mezikus k uchycení adaptéru………………………………………. 33 Obr. 39.: Adaptér CONSPEED………………………………………………. 33 Obr. 40.: Vtahovací válce, nůž drtiče, trhací desky………………………….. 34 Obr. 41.: Sklízecí ústrojí Claas H-2…………………………………………... 34 Obr. 42.: Sběrací adaptér CNH……………………………………………….. 35 Obr. 43.: Řádkový adaptér CNH……………………………………………... 35 Obr. 44.: Plošný adaptér CNH………………………………………………... 35 Obr. 45.: Adaptér DC 510……………………………………………………. 36 Obr. 46.: Adaptér MF 600……………………………………………………. 36 Obr. 47.: Diskové žací ústrojí XDISC………………………………………... 37 Obr. 48.: Adaptér Easy Collect……………………………………………….. 38 Obr. 49.: Podávací řetěz……………………………………………………… 38 Obr. 50.: Auto Scan…………………………………………………………... 38 Obr. 51.: Sběrací adaptér JD………………………………………………….. 39 Obr. 52.: Zaměnitelnost diskových jednotek…………………………………. 39 Obr. 53.: Sklízecí adaptér 190TCM………………………………………….. 39 Obr. 54.: Disková žací jednotka + prstový kondicionér……………………… 40 Obr. 55.: Přehled provedení plošných sklízecích adaptérů John Deere……… 41 Obr. 56.: Řádkový adaptér 666 R…………………………………………….. 41

Seznam Tabulek: Tab. 1.: Změna délky řezanky sklízecí řezačky Claas JAGUAR…………….. 15 Tab. 2.: Přehled vyráběných plošných adaptérů Claas……………………….. 30 Tab. 3.: Modelové provedení sběracích adaptérů CNH ……………………... 35 Tab. 4.: Označení řádkových sklízecích adaptérů CNH ……………………... 36 Tab. 5.: Modelové řady sběracích ústrojí JD…………………………………. 39 Tab. 6.: Přehled plošných sklízecích adaptérů JD……………………………. 40 Tab. 7.: Parametry některých sklízecích řezaček ……………………………. 42 Tab. 8.: Parametry sklízecích ústrojí ………………………………………… 42 Tab. 9.: Vyhodnocení délky řezanky vzorku 1……………………………….. 48 Tab. 10.: Vyhodnocení délky řezanky vzorku 2 …………………………….. 49 Tab. 11.: Vyhodnocení délky řezanky vzorku 3 …………………………….. 50 Tab. 12.: Vyhodnocení délky řezanky vzorku 4 …………………………….. 51 Tab. 13.: Vyhodnocení délky řezanky vzorku 5 …………………………….. 52 Tab. 14.: Vyhodnocení délky řezanky vzorku 6 …………………………….. 53

Seznam Grafu: Graf 1.: Procentické zastoupení délky řezanky ve vzorku 1…………………. 48 Graf 2.: Polygon četností částic řezanky vzorku 1…………………………… 48 Graf 3.: Procentické zastoupení délky řezanky ve vzorku 2 ………………… 49 Graf 4.: Polygon četností částic řezanky vzorku 2 …………………………... 49 Graf 5.: Procentické zastoupení délky řezanky ve vzorku 3…………………. 50 Graf 6.: Polygon četností částic řezanky vzorku 3…………………………… 50 Graf 7.: Procentické zastoupení délky řezanky ve vzorku 4…………………. 51 Graf 8.: Polygon četností částic řezanky vzorku 4…………………………… 51 Graf 9.: Procentické zastoupení délky řezanky ve vzorku 5…………………. 52 Graf 10.: Polygon četností částic řezanky vzorku 5………………………….. 52 Graf 11.: Procentické zastoupení délky řezanky ve vzorku 6………………... 53 Graf 12.: Polygon četností částic řezanky vzorku 6………………………….. 53

1.0. Úvod Samojízdné sklízecí řezačky jsou v současné době velmi důležitým strojem. Používají se nejen k sečení a zpracovávání pícnin jako krmení, ale začínají se již používat i ke zpracování energetických plodin a dřevin. Sklízecí řezačky mají velmi široké spektrum plodin které mohou sklízet a to má za následek různorodé nároky jak na adaptér, tak na samotnou řezačku. Vlastnosti sklízených plodin se pohybují v dosti širokém spektru a mnohé z nich se mění v závislosti na vlhkosti hmoty. Výnosy hmoty, která se sklízí na zeleno se při jedné seči u pícnin jako jsou jetel, vojtěška, trávy, směsky nebo luční porost pohybují kolem 15 až 50 t.ha

–1

(to při sušině 15 až 40 %). U plodin jako kukuřice nebo slunečnice je to

dokonce až do 80 t.ha-1 (sušina 15 až 80 procent). Stébla mají průměr (ve výšce řezu) u tenkostébelnatých pícnin v rozmezí 0,7 až 12 mm. U tlustostébelnatých pícnin jako kukuřice může být průměr stonku do 50 mm. Vzhledem k takto rozlišným vlastnostem sklízeného materiálu je u výrobců těchto sklizňových strojů nutností vyrábět rovněž velkou řadu sklízecích ústrojí, které řezačce umožňují pracovat v porostech jako jsou jetel a vojtěška počínaje a kukuřice nebo vrba konče. Velká škála druhů sklízených plodin umožňuje nasazení sklízeče od pozdního jara až do podzimu. Úkoly sklízecích řezaček jsou v podstatě tři. Za prvé je to získávání porostu ze strniště a to buď sečením nebo také sbíráním, za druhé je to úprava získaného materiálu pořezáním, případně drcením (zrna) a třetí úkol je doprava řezanky do dopravního prostředku. Řezáním píce se zlepšují některé vlastnosti sklízeného materiálu. Řezanka má především lepší sypkost, což nám umožňuje lépe s ní manipulovat. To je lepší také pro dávkování, míchání nebo přepravu. Také setím zvyšuje objemová hmotnost sklízeného materiálu, díky čemuž se jsou lépe využity dopravní prostředky či skladovací prostory.

V konstrukci sklízecích řezaček jde vidět za posledních několik let velký pokrok. Ten se týká jak výkonnosti strojů (KRONE až 720 kW), tak záběru a druhů sklízecích adaptérů. Rovněž lze pozorovat zlepšení podmínek pro obsluhu a v neposlední řadě také ulehčení práce řidiče pomocí autopilotů či jiných naváděcích systému.

1

2.0. Sklízecí řezačka ve sklizňové lince Pracovní postup používaný při sklizni pícnin je zajišťován kombinovanou pracovní sklizňovou linkou. Ta se skládá ze tří částí, kterými jsou: a) mobilní část b) technologická doprava c) stacionární část a) Mobilní část Mobilní část sklizňoví linky zajišťuje samojízdná sklízecí řezačka. Jejím úkolem je získat porost z pozemku , pořezat a naložit na dopravní prostředek. Sklízecí řezačky mají uplatnění při sklizni píce na zelené krmení, silážování i senážování. Mají také možnost rychlé výměny sklízecího ústrojí (adaptéru), což výrazně zvyšuje pracovní nasazení a široké využití těchto strojů. b) Technologická doprava Tato část sklízecí linky se zabývá přepravou nařezaného materiálu dopravními prostředky se k dalšímu zpracování. K technologické dopravě se používají traktory s přívěsem nebo návěsem, nebo nákladní automobily. Někdy se používají k přepravě materiálu sběrací vozy. c) Stacionární část Řezanka se dopravuje do skladů. U skladu rozlišujeme dva základní typy – vertikální a horizontální. Vertikální sklady řezanky se nazývají silážní věže. Horizontální sklady, které jsou v současné době nejpoužívanější, se nazývají silážní žlaby. Silážní žlaby rozdělujeme na nadzemní a podzemní. Mohou být také zastřešené. Je důležité, aby byl silážní žlab dokonale utěsněn. Silážní šťávy nesmí odtékat do okolí. Protože proces silážování probíhá především v prvních 10 až 15 dnech uložení, je nutné naplnění žlabů v omezené době. Uzavření konzervačního prostoru se požaduje do 5 dnů. Je také nutné dokonale vytěsnit ze silážované hmoty vzduch. K tomu se používají často těžší traktory vyšších výkonových tříd. Dnes je již možnost silážovat hmotu i v igelitových vacích. Ty mohou mít délku až 50 metrů a při jejich plnění speciálním plnicím strojem dochází k velmi účinnému vytlačování vzduchu ze silážovaného

2

materiálu. Nevýhodou je vysoká pořizovací cena stroje i vaku. Další nevýhodou je možnost proražení vaku. Vaky jsou jen na jedno použití. 3.0. Samojízdná sklízecí řezačka Úkolem samojízdných sklízecích řezaček je získat materiál ( porost ) z pozemku sečením nebo sběrem a upravit takto získaný materiál pořezáním na řezanku požadované délky, popřípadě drcením ( používá se u zrna ) a doprava řezanky požadované kvality do dopravního prostředku, který odveze takto upravený materiál k dalšímu zpracování ( silážování, senážování nebo přímo ke zkrmování ).Široká možnost uplatnění ( použití v siláži, senáži, sečení pro přímé zkrmování, sběru slámy a podobně ) dělá ze samojízdných řezaček velmi důležité stroje, které jsou v permanenci téměř celý rok ( mnohdy od konce května – senážování zavadlé píce – do října až listopadu – silážování zrn kukuřice CCM ) 4.0. Konstrukce samojízdné sklízecí řezačky Samojízdná sklízecí řezačka je konstruována

stavebnicovým způsobem. Je

tvořena základní jednotkou (což je základní stroj – samotná řezačka ) a výměnným sklízecím ústrojím (adaptérem), který slouží pro posečení nebo sesbírání materiálu z pozemku. Dále může mít také některé příslušenství, mezi které patří podvozky k přepravě sklízecích ústrojí (adaptérů), speciální seřizovací pomůcky a měrky, výměnné kosy a podobně. Na obrázku 1. je ukázána základní jednotka – řezačka.

obr. 1.: Základní jednotka sklízecí řezačky 3

4.1.Základní jednotka : Základní stroj samojízdné sklízecí řezačky tvoří: a) funkční pracovní skupiny - vkládací ústrojí s detektorem kovů - řezací ústrojí - řezací buben, protiostří, brousící zařízení - drtič zrn - metač - dopravní ústrojí hmoty (oblouková koncovka se sklopným štítem) b) skupiny samojízdného mobilního stroje - motor s příslušenstvím (chladič , ……) - pohon samojízdného stroje (hydrostatický pohon) - podvozek s hnací přední nápravou a se zadní řídící nápravou - kabina - pomocné zařízení 4.1.1. Vkládací ústrojí Účelem vkládacího ústrojí je odebírat sklízený materiál od sklízecího ústrojí (adaptéru) a předávat ji stlačenou řezacímu ústrojí k řezání. Většinou se vkládací ústrojí skládá ze dvou párů podávacích válců - první je odebírací pár válců, druhý je vkládací pár. Odebírací válce odebírají sklízený materiál od sklízecího adaptéru a dopravují jej k druhému páru válců. Válce mají za úkol stlačit hmotu do jednolitého tvaru. Poté ji přes mezeru předlisovacího páru válců přivádějí do řezacího ústrojí. Proto, aby bylo podávání materiálu do řezacího ústrojí plynulé a tím se zajistila rovnoměrnost délky řezanky se na přední vkládací válce montují lišty, které zabraňují tomu, aby nedocházelo ke skluzu válců. Dobré a co nejvíce rovnoměrné předlisování je důležité a je to nejlepší příprava sklízeného materiálu na následný řez. Dobré předlisování mají za úkol obstarat tažné pružiny, které jsou na předních válcích. Změna délky řezanky Délka řezanky je závislá na rychlosti vkládání a počtu nožů na řezacím bubnu. Proto se většinou mění pomocí změny rychlosti podávacích válců při zachování stejného (změněného). Starší typy sklízecích řezaček měnily rychlost vkládání pomocí vřazené převodovky, nebo výměnných řetězových kol. U nových typů sklízecích řezaček je již možná plynulá změna délky řezanky pomocí bezstupňové převodovky

4

(například u řezaček John Deere), nebo pohonem podávacích válců pomocí hydromotoru (například Claas). Možností plynulé změny délky řezanky odpadá nutnost řazení převodových stupňů a zbytečné prostoje sklízecí řezačky. Někteří výrobci řezaček nabízejí možnost plynulé změny délky řezanky jako standardním vybavení, jiní na přání. Plynulou změnu délky řezanky si může obsluha nastavit během jízdy přímo v kabině. Reverzace vkládacího ústrojí Pohon podávacích válců musí u všech řezaček dovolovat jeho zpětný chod, reverzaci a jištění při přetížení. Pojistku proti přetížení tvoří často třecí spojka nebo vypínací spojka detektoru kovů.. Detektor kovů Hlavní funkce detektoru kovů spočívá v zabránění vniknutí cizích kovových předmětů do řezacího ústrojí. Výrobci se snaží o co nejrychlejší rozpoznání kovového předmětu a zmenšují riziko poškození řezacího ústrojí zvětšováním bezpečnostní vzdálenosti mezi místem identifikace kovu a řezacím bubnem. Velmi důležité je, aby došlo k okamžité reakci na podnět a zastavení válců pomocí vypínací spojky bylo co nejrychlejší. Čidlo

s detekcí

kovu

se

nejčastěji

umisťuje

v

dolním

odebíracím

nemagnetickém válci. Při průchodu materiálu společně s kovovým předmětem se způsobí jeho indikace v elektromagnetickém poli. Po vyhodnocení elektrického signálu se v ovládacím obvodu elektrohydraulickým rozvaděčem vypne pohon a současně se západkou nebo elektromagnetem zablokuje otáčení podávacího ústrojí. Elektromagnet zjistí a indikuje pouze feromagnetické předměty. 4.1.2. Řezací ústrojí Cílem řezacího ústrojí je nařezat vkládanou hmotu na požadovanou délku. Nařezáním se zlepšují mechanické vlastnosti sklízené hmoty pro další manipulaci nebo zkrmování. Řezací ústrojí tvoří řezací buben (pohyblivá část – hřídel bubnu, nosníky nožů, nože), protiostří (pevná část), brousící zařízení a skříň (u některých ještě dořezávací síta – recuter).

5

Řezací buben Každý výrobce sklízecích řezaček má vlastní konstrukci a velikost řezacího bubnu, rozdílné je i uspořádání a počet řezacích nožů. Podle poměru šířky a průměru můžeme řezací ústrojí kvantifikovat jako: a) čtvercové (průměr bubnu = šířka bubnu) b) podčtvercové (šířka bubnu je menší než průměr bubnu) c) nadčtvercové (šířka bubnu je větší než průměr bubnu) Obecně se parametry řezacího bubnu pohybují v těchto hodnotách: šířka bubnu

– 450 - 750 mm

průměr bubnu

– 600 - 700 mm

otáčky bubnu

– 20 - 38 m.s-1 ( 800 – 1200 min-1)

hmotnost bubnu – dle výrobce 300 - 450 kg Řezací nože Nože bývají vyráběny z vysoce legované oceli. Břit bývá tvrzený. Jsou stavitelné stavěcími šrouby. Tak lze nastavit všechny nože na stejný průměr. Při výměně nožů musí přijít proti sobě vždy nože o stejné hmotnosti, aby buben zůstal vyvážen. Změnou bubnu s různým počtem nožů lze také měnit vedle změny rychlosti vkládání délku řezanky. Rozdílné podle výrobce je i uspořádání nožů. Typy uspořádání jsou buď to do spirály (New Holland, Case), nebo do tvaru V (Claas, Krone), nebo čtyři nože do spirály (John Deere). Každé uspořádání má své výhody i nedostatky. Snadné a rychlé seřízení, údržba nebo výměna nožů je velmi důležitá pro práci samojízdné sklízecí řezačky. Potřebu času a pracnost těchto úkonů ovlivňují nejvíce tyto parametry : -

přístup k řezacímu bubnu

-

snadná montáž a demontáž nožů

-

vyrovnání nožů vůči nastavenému protiostří

-

nastavení brusného kamene

Protiostří Protiostří je po celé délce řezného ústí. Má stavěcí zařízení ovládané buď to mechanicky nebo dnes již většinou automaticky (elektromotorem, nebo hydromotorem). Protiostří je uloženo na držáku a může se měnit podle druhu sklízené plodiny. Po opotřebení řezné hrany jej lze vyjmout a pootočit. To je možno provést postupně na dvě nebo čtyři hrany. Vůle mezi protiostřím a noži lze nastavit. Nastavení protiostří se provádí většinou pomocí elektroniky. 6

Brousící zařízení: Brousící zařízení má za úkol nabrousit nože bez jejich demontáže. Provádí se ručním nebo dnes již většinou automatickým posouváním brusného kamene po celé délce nožů při poháněném řezacím bubnu. Možnosti broušení jsou dvě a to buď při dopředném otáčení bubnu, nebo při zpětném otáčení bubnu. Základní poloha brusného kamene je vedle řezacího bubnu. Po každém nabroušení nožů se musí seřídit vůle mezi noži a protiostřím a to tak aby kvalita řezu byla co nejlepší. 4.1.3. Drtící ústrojí Cílem drtiče zrn v řezačce je narušení sklízeného zrna za účelem získání kvalitnějšího a výživově hodnotnějšího krmiva. Drtič zrn se ve sklízecí řezačce nalézá hned za řezacím bubnem a má několik úkolů. Především svým pilovým profilem narušuje zrno. Další výhodou je, že zároveň urychluje tok materiálu. Většinou se skládá ze dvou jemně rýhovaných válců. Ty se proti sobě otáčejí různou obvodovou rychlostí. Výsledkem je silný třecí účinek. Rozdíl rychlostí rýhovaných válců je od 5 do 40 % (podle výrobce). Lze také nastavit vzdálenost mezi válci a to od 0,5 až do 20 mm, nebo válce drtiče zrn vyklopit tak, aby nezasahovaly do proudu řezanky. Pokud dojde k opotřebení válců drtiče zrn, vyměňuje se někdy pouze plášť (u některých řezaček se musí vyměnit celé válce). 4.1.4. Metač V některých publikacích se můžeme setkat také s termíny urychlovač nebo ventilátor. Nařezaný materiál, který projde drtičem zrn, se dále urychluje metačem. Hlavní funkcí je usměrňování proudu materiálu do středu. Tím se sníží opotřebení na minimum. Dále má za úkol spolehlivě urychlovat tok nařezané hmoty i při nejvyšší výkonnosti. Velice podstatný je výkon metání a rychlosti odhozu materiálu. Některé typy samojízdných sklízecích řezaček dosahují rychlosti odhozu materiálu s pomocí metače až 68 m.s-1, což znamená spolehlivou dopravu sklízeného materiálu na odvozový prostředek. Metač má vyměnitelné odhazovací lopatky. Jejich počet bývá čtyři až dvanáct. Různé je také uspořádání lopatek. Existuje ve tvaru V nebo do spirály.

7

Nezbytně nutné je správné seřízení lopatek. Při špatném nastavení může docházet k ucpávání či zvýšenému opotřebení. 4.1.5. Koncovka Hlavní funkcí koncovky je usměrnění toku nařezaného materiálu na odvozový dopravní prostředek. Na konci koncovky je ovladatelná sklopná klapka. Ta pomáhá vystupující materiál lépe usměrňovat. Koncovka je namontována buď uprostřed stroje, nalevo či napravo. Nejlepší řešení se zdá být umístění koncovky uprostřed stroje. Jede-li totiž dopravní prostředek na řezanku vpravo, nebo vlevo, vždy je zachována stejná vzdálenost od vozu. Jedním z dalších důvodů je omezení výhledu stroje při vyfukování řezanky dozadu. Koncovka se ovládá pedálem, nebo, v současnosti

nejčastěji, pomocí

multifunkční páky. Také se již dodávají ke koncovce nájezdové pojistky. Ty slouží k vychýlení koncovky při nárazu.

Obr 2.: Možnost natočení koncovky 4.1.6. Motor Motor je velmi důležitou součástí sklízecí řezačky. Výkon motoru defakto udává výkonnost celé sklízecí řezačky. Při nedostatku výkonu se zmenšuje množství hmoty, kterou je řezačka schopna zpracovat a tím klesá i její plošná výkonnost. V současné době se používají nejmodernější vznětové čtyřdobé motory upravené zvlášť pro prašné prostředí.

Nejčastější se používají motory konstrukce řadového šestiválce, nebo

osmiválce řazeného do tvaru V. Výkony motorů u současných sklízecích řezaček jsou většinou v rozmezí 200 – 440 kW (Krone až 730 kW). Nejpoužívanější jsou řezačky, jejichž výkon se pohybuje kolem 300 kW.

8

Výrobci se neliší pouze ve výkonech motorů. Rozdílné je například i v uložení motoru ve stroji. Někteří upřednostňují podélné uložení motoru (New Holland, Case), jiní zase příčné uložení motoru (Claas, John Deere, Krone). 4.1.7. Pohony Jejich úkolem je co nejekonomičtěji přenést výkon motoru na výkon stroje. Hlavním cílem je omezit ztráty energie na minimum, aby sklízecí stroj mohl pracovat co nejhospodárněji. Výrobci samojízdných sklízecích řezaček chtějí především co nejjednodušší (nejméně komplikovanou) techniku pohonu. Pohony rozvádějí kroutící moment od motoru k pracovním ústrojím a pojezdu. K rozvodu se využívá : - předlohových hřídelí - kloubových hřídelí - spojených vícenásobných klínových řemenů - válečkových řetězů a ozubených kol (méně – jen je-li nezbytně nutné) Do převodů jsou zařazeny také pojišťovací spojky.

Hydraulická soustava bývá víceokruhová. Má 3 nebo 4 okruhy. Tříokruhová má samostatný okruh řízení směru jízdy, dále pohonu pojezdových kol a ovládání pracovních strojí. To znamená že má hydromotory pro zvedání adaptérů, přiháněče, ovládání klapky koncovky, natáčení koncovky a natáčení lopatek ventilátoru chladiče motoru. Čtyřokruhová má svůj ovládací okruh rozdělený na dvě čerpadla. 4.1.8. Kabina Samojízdná sklízecí řezačka pracuje s maximální výkonností pouze tehdy, je – li její obsluha stále pozorná a může – li se věnovat chodu stroje na 100 procent. Proto je snaha výrobců, aby v kabině sklízecí řezačky měla obsluha stroje maximální pohodlí pro práci a aby kabina splňovala ergonomické a bezpečnostní požadavky. Na komfort obsluhy má vliv přehlednost ovládacích prvků a manipulace s nimi. Mezi téměř standardním vybavením kabiny najdeme kromě řídících a ovládacích prvků dále palubní počítač, rádio, klimatizace, sedadlo spolujezdce, a dnes také naváděcí přístroje (GPS, DGPS), které jsou určené pro precizní zemědělství.

9

Důraz je také kladen na dokonalý výhled z kabiny. Ten by měl být co nejlepší do všech stran i dozadu. Skla jsou dále vybavena stěračem a ostřikovačem skel. Při práci stroje ve večerních a nočních hodinách usnadňují obsluze práci výkonné pracovní světlomety. Ty dobře osvětlují prostor nejen před sklízecí řezačkou a jejím adaptérem, ale osvětlují i koncovku a prostor za strojem. 4.1.9. Pomocné zařízení Výrobci sklízecích řezaček chtějí vytvořit co nejdokonalejší pracovní prostředí a ulehčit obsluze práci jak při čištění tak i při mazání a údržbě stroje. Pro ulehčení práce při pravidelné údržbě a pro zkrácení času potřebného pro pravidelné promazání stroje nabízejí výrobci centrální mazací systém, který zajišťuje pravidelné mazání důležitých části stroje. 4.2.Výměnné sklízecí ústrojí (adaptéry) Předností samojízdných sklízecích řezaček je jejich mnohostranná využitelnost. Tuto výhodu jim zajišťují snadno a rychle vyměnitelné sklízecí ústrojí - adaptery. Každý typ adaptéru je určen na určitou plodinu a má několik variant, tak aby byl plně využit výkon samojízdné řezačky v nejrůznějších pracovních podmínkách.

Základní typy adaptérů: - Adaptér pro sklizeň stébelnaté hmoty z řádků (sběrací adaptér) - ten je určen ke sbírání již připraveného materiálu z řádků. - Adaptér pro sklizeň tlustostébelnatých pícnin (řádkový adaptér) - je určen k sečení kukuřice - Adaptér pro sklizeň tlustostébelnatých pícnin (plošný adaptér) - je nezávislý na řádcích, nejčastěji se používá na sečení kukuřice. - Adaptér pro sklizeň tenkostébelnatách pícnin (žací ústrojí) - používá se při sklizni nízkých pícnin jako jsou vojtěška, travní porosty, obilní směsky, jetel - Adaptér pro sklizeň obilovin, směsi luštěnin apod. (GPS adaptér) - Adaptér pro sklizeň kukuřičných palic (LKS adaptér) - Adaptér pro sklizeň energických dřevin a plodin

10

Charakteristika výměnných sklízecích ústrojí Adaptér se připojuje k základní jednotce (sklízecí řezačce) snadno a rychle. Tím odpadají ztráty způsobené prostojem stroje. Zavěšení sklízecího ústrojí (adaptéru) je u každé sklízecí řezačky jiné, princip je však u všech stejný. V horní části vkládacího ústrojí je adaptér uchycen na dvou konzolách (Claas, John Deere, Krone), nebo v profilu ve tvaru U (New Holland, Case) a v dolní části je zajištěn pákou s dvěma háky. Každý hák je na jedné straně a brání pohybu sklízecího ústrojí. 4.2.1. Adaptér pro sklizeň stébelnaté hmoty z řádků (sběrací adaptér) Adaptér slouží ke sběru zavadlé píce, sena, slámy z řádků. Nesen je čelně na základní jednotce. Principielně pracuje adapter stejně jako sběrací ústrojí sběracích vozů. Tady však materiál následně pokračuje k řezacímu ústrojí. Hlavní funkční části sběracího adaptéru: •

Sběrací ústrojí bubnové, s pružnými prsty, vedenými ve vodící dráze

•

Bubnový přidržovač hmoty (usměrňovací válce)

•

Průběžný šnekový dopravník

•

Pohony

•

Rám s válem Sběrací ústrojí bývá bubnovém s pružnými sklopnými prsty, které jsou vedeny

vodící dráhou. Pro kvalitní sběr píce je důležité, aby sběrací ústrojí kopírovalo co nejvíce terén pozemku. Výška sběru materiálu s řádku se seřizuje polohou plazů, nebo častěji pomocí kopírovacích kol.

Prutový, nebo bubnový přidržovač sbíraného

materiálu je výkyvně uložen nad sběračem. Jeho úkolem je přirlačovat sbíranou hmotu ke sběracímu ústrojí a napomáhat jejímu předávání na příčný šnekový dopravník. Přidržovač se dá výškově nastavit podle výšky řádku. Při reverzaci sklízecího adaptéru se musí zvednout (ručně, hydraulicky). Příčný šnekový dopravník adaptéru je průběžný. V pohonu sběracího adaptéru musí být pro sběrací ústrojí rohatková spojka, která zabraňuje zpětnému otáčení. Spojka má při reverzování podávacího ústrojí zabránit zpětnému otáčení a tím ucpávání sběracího ústrojí. 4.2.2. Adaptér pro sklizeň tlustostébelnatých pícnin (řádkový adaptér) Slouží k sečení silnostébelnatých pícnin (kukuřice) zasetých v řádcích o rozteči 700 – 760 mm. Porost bývá vysoký 1,2 – 4 m, síla stébel se pohybuje v rozmezí 20 – 50 mm. Adaptéry se vyrábí jako 4, 6 nebo osmiřádkové.

11

Adaptér je složen z jednotlivých jednotek pro řádky, odkláněcího ústrojí z trubek, pohonů a rámu. Každá jednotka sklízecího adaptéru má pasivní děliče, řádkové žací ústrojí, které je buď lištové nebo rotační a řetězové nebo pryžové dopravníky k odběru posečených stébel kukuřice včetně palic a jejich dopravě k podávacímu ústrojí sklízecí řezačky. 4.2.3. Adaptér pro sklizeň silnostébelnatých pícnin (plošný adaptér) Je určen pro sečení silnostébelnatých pícnin (kukuřice) až do výšky porostu 4 m a to nezávisle na rozteči řádků. Záběr adaptéru bývá od 4 do 7,5 metrů. Plošný adaptér se skládá z děličů, rotačních bubnů kterých je 3 – 6, příčného a podélného dopravníku. Rotační bubny plní funkci žací lišty. Děliče v umístěné na bocích žacího válu bývají z pravidla aktivní, válcového nebo kuželového tvaru. Rotační buben pracuje nejčastěji v páru s protiběžným otáčením. Dolní rotační kotouč (žací ústrojí) je tvořen 6 – 8 segmenty, opatřenými pilovým ostřím. Žací kotouč seče bez opory a proto se rychle otáčí (obvodová rychlost 30 – 40 m.s-1). Dopravní buben s velkým ozubením se pomalu otáčí spolu s dalšími sousedními ozubenými bubny a zabezpečují příčnou a podélnou dopravu píce do ústí sklízecí řezačky. Na bocích sběracího adaptéru je aktivní dělič v podobě šnekového dopravníku. Ten odvaluje kukuřici na sběrací adaptér. 4.2.4. Adaptér pro sklizeň tenkostébelnatách pícnin (žací ústrojí) Používá se při sklizni nízkých pícnin (jetel, vojtěška, travní porosty, obilní směsky). a) Sklízecí adaptér rotační diskový – je určený jen pro sečení píce b) Sklízecí adaptér rotační diskový – je určen k sečení a sklizni píce c) Sklízecí adaptér žací prstový – je určen k sečení a sklizni píce

a) Sklízecí adaptér rotační diskový Je určen pouze k sečení píce. Skládá se ze 3 částí z nichž je každá složena z diskové žací lišty a kondicioneru. Je určena k sečení trvalých travních ploch a maximální výkonnost stroje je kolem 15 ha.h-1. Obsluha má dobrou viditelnost na jednotlivé části žací lišty a tudíž i dobrou manévrovatelnost.

12

b) Sklízecí adaptér rotační diskový Tento sklízecí adaptér se používá k silážování celých rostlin. Ty se sklízejí ve stádiu mléčné zralosti a používají se jako vysoce hodnotné krmivo nebo k výrobě bioenergie. Tvoří ji dvě rotační žací lišty, podávací válec a průběžný šnekový dopravník. c) Sklízecí adaptér žací prstový Sklízecí jednotka je tvořena rámem, podávacím šnekovým dopravníkem a prstovým žacím ústrojím. Slouží k přímému sečení píce.

4.2.5. Adaptér pro sklizeň obilovin, směsi luštěnin apod. (GPS adaptér) Mezi tyto sklízecí adaptéry patří například adaptéry Claas : -

žací adaptér diskový DIRECT DISC 520

-

žací adaptér prstový FFSW 5,10

-

sklízecí ústrojí pro sklizeň obilovin Claas UNI

4.2.6. Adaptér pro sklizeň kukuřičných palic (LKS adaptér) Tento adaptér se používá pro odlamování palic kukuřice, která může být zasetá v řádcích vzdálených 700 – 760 mm od sebe s minimální výškou palic od země 400 mm. U šesti nebo osmiřádkového provedení se vybavuje tento adaptér hydraulickým sklápěním krajních jednotek. Pohon adaptéru je řešen samostatným krátkým kloubovým hřídelem na levé i pravé straně adaptéru, který je nasazen na horní úhlovou převodovku odlamovacího adaptéru. Ta bývá s dolní úhlovou převodovkou spojena opět kloubovým hřídelem. Hnací síla je potom přenášena na převodovky jednotlivých odlamovacích jednotek také kloubovými hřídeli. Každá odlamovací jednotka která se skládá

z trhacích desek, odlamovacích

válců a rotujícího nože má samostatnou převodovku s vypínací spojkou proti přetížení. Při přetížení spojky se adaptér automaticky vypne. Následně se prokluzovací spojky znovu sepnou. Vkládací šnek je poháněn válečkovým řetězem na levé straně adaptéru od odlamovacích jednotek.

13

Hlavní částí odlamovací jednotky: •

Kuželové vtahovací válce – mají za úkol zajistit šetrnou manipulaci s kukuřičnými palicemi. Stonky kukuřice jsou nejprve taženy nízkou rychlostí dolů, teprve po odtržení palic jsou zbytkové stonky maximální rychlostí strženy dolů.

•

Trhací desky – musí být nastaveny tak, aby vzdálenost mezi nimi byla na vstupu o 5 mm menší než na konci. Přestavování se děje elektrohydraulicky.

•

Rotující nůž drtiče – nůž je umístěn pod každou trhací jednotkou. Jeho úkol je rozsekat stonek na malé kousky. Nože je možno pro úsporu energie vypnout na převodovce.

Autopilot – pomocí dvou senzorů, které jsou uložené v jedné sklízecí jednotce zjišťuje vzdálenost kuželů od stonků kukuřice. Elektronický systém zpracovává aktuální informace o poloze adaptéru vůči řádku kukuřice a ovládá řídící kola, které následně korigují směr jízdy. Kukuřičné adaptéry se mohou dále doplnit postraními aktivními kužely pro vtahování přepadlých palic do vkládacího šneku 4.2.7. Adaptér pro sklizeň energických dřevin a plodin Energetické dřeviny a plodiny jsou jako obnovitelný zdroj energie velmi diskutovaným tématem současnosti. Biomasa se stává čím dál více preferována jako zdroj energie a výrobci zemědělské techniky začínají vyrábět stroje schopné zpracovat tuto surovinu. Požadavky na stroje a jejich vybavení jsou velmi pestré. Při sklizni energetických plodin je velmi důležité, jaké bude další zpracování biomasy. Sklízecí řezačka dokáže nařezat sklízenou hmotu na velni krátkou nebo taky na dlouhou řezanku. Výrobci sklízecích strojů musí řešit i tuto otázku, nejčastěji nějakou úpravu sklízecí řezačky (výměna řezacího bubnu). Pro sklizeň energetických plodin se dají použít sklízecí ústrojí (adaptéry): •

Adaptér pro sklizeň stébelnaté hmoty z řádků (sběrací adaptér)

•

Adaptér pro sklizeň tlustostébelnatých pícnin (plošný adaptér)

•

Adaptér pro sklizeň tenkostébelnatách pícnin (žací ústrojí) Nejčastěji se jako energetická dřevina pěstuje vrba, nebo topol. Plantáže osazené

vrbami se pěstují tak, že se vrby sadí ve dvou řadách tak, aby se daly mechanizovaně sklízet. Sklizeň se provádí jednou za 3 až 5 let.

14

5.0. Popis sklízecích řezaček nejvýznamnějších výrobců 5.1. Samojízdná sklízecí řezačka Claas JAGUAR 5.1.1 Vkládací ústrojí Vkládací ústrojí strojů Claas se skládá ze dvou párů vkládacích a stlačovacích válců. Šířka vkládacího ústrojí je 730 mm. Vkládací válce jsou poháněny pomocí klínového řemene se třemi drážkami, který je konstantně napnut tlakem 25 barů. Obr. 3.: Vkládací ústrojí Claas Změna délky řezanky se dnes již provádí plynule pomocí hydromotoru přímo z kabiny řidiče. Nastavení délky řezanky je rychlé a nezpůsobuje prostoje. Dříve se změna délky prováděla pomocí vřazené převodovky, která umožňovala řadit 6 převodových stupňů. Možnost nastavení délky řezanky u starších řezaček značky Claas je ukázáno v následující tabulce. Tab. 1.: Změna délky řezanky sklízecí řezačky Claas JAGUAR Délka řezanky [mm] Rychlost vkládání Převodový stupeň V 14 V 12 V 10 28 nožů 14 nožů 24 nožů 12 nožů 20 nožů 10 nožů želva 1 3,5 7 4 8 5 10 zajíc 1 4,5 9 5,5 11 6,5 13 želva 2 6 12 7 14 8,5 17 zajíc 2 8 16 9 18 11 22 želva 3 12 24 14 28 17 34 zajíc 3 15 30 17 34 21 42

Detektor kovů je i u řezaček Claas standardním vybavením. Čidlo s detekcí je umístěné v dolním odebíracím nemagnetickém válci. Firma Claas má detektor kovů u kterého je nastavitelná citlivost a lokalizace s indikací

Obr. 4.: Elektromagnetické pokrytí vkládacích válců Claas

15

Detektor kamenů Novinkou se kterou přinesla na trh firma Claas je detektor kamenů. Brání vniknutí nežádoucích kamenů, čímž chrání řezací buben proti poškození. Detektor zjišťuje kameny už v řádku a pohon vkládacího ústrojí ihned zastaví. Velikost kamenů na které bude řezačka reagovat a citlivost identifikace kamenů si nastaví obsluha řezačky sama z kabiny. Princip činnosti detektoru je ve snímání rychlosti pohybu horního přidržovacího válce vzhůru, který snímá čidlo na boku vkládacího válce. V závislosti na rychlosti odskočení horního válce vzhůru a citlivosti nastavení tohoto pohybu řídící počítač vyhodnocuje a zpracovává data a reaguje na to zastavením vkládacích válců.

5.1.2. Řezací ústrojí Stroje Claas mají řezací buben osazen noži do tvaru V. Základní buben je osazen 24 dělenými noži. Jeho šířka je 750 mm, průměr je 630 mm a hmotnost bubnu je 430 kg. Otáčky jsou 1200 za minutu. Buben je konstruován jako uzavřený.

Obr. 5.: řezací buben Claas Broušení

a seřízení

nožů

je dnes

již

automatické a provádí se ze sedadla řidiče. Broušení

se

dopředném

provádí otáčení

na

volnoběh

řezacího

při

bubnu.

Nabroušení trvá 1 až 2 minuty.

Obr. 6.: Broušení nožů řezačky Claas 5.1.3. Drtič zrn Drtič zrn od firmy Claas se nazývá též Corn – Cracker. Tvoří jej dva válce z rýhované oceli které se točí proti sobě s rozdílnými otáčkami. Rozdíl rychlosti otáčení bubnu je 20 procent. Drtič je možno odstavit z proudu řezanky, což se používá při sklizni píce na senáž. Při opotřebení se mění pouze pláště válců.

16

5.1.4. Metač Metač je umístěn těsně za mačkací válce a jeho šířka je 680 mm. Má vyměnitelné metací lopatky ve tvaru V umístěné ve 2 řadách, které mají za úkol směřovat proud materiálu do středu. Rychlost odhozu je až 68 m.s-1, což zajišťuje spolehlivou dopravu sklízeného materiálu na dopravní prostředek s velkoobjemovou nádstavbou. Obr. 7.: Metač Claas 5.1.5. Koncovka Claas má metací koncovku umístěnou uprostřed za kabinou řidiče. Její rozsah otáčení je 180 stupňů. Manipulace koncovky je prováděna hydraulicky, řidič vše ovládá z kabiny pomocí multifunkční páky. Je také vybavena nárazovou pojistkou, která ji chrání před poškozením. 5.1.6. Motor a pohon Všechny stroje mají napříč uložený motor Mercedes o výkonu 239- 445 kW (321-605 koní). Toto uspořádání odbouralo úhlovou převodovku, která je slabým místem všech převodů. Zapínání řezacího bubnu je ovládáno třecí kotoučovou spojkou. Tímto řešením byla podstatně prodloužena životnost řemene pro hlavní pohon bubnu

Obr. 8.: Motory Mercedes Benz OM 502 LA a OM 457

Obr. 9.: Otáčková charakteristika motoru Mercedes Benz OM 502 LA

17

V pohonu pojezdu sklízecí řezačky je plynule měnitelný hydraulický převod (konstantní hydromotor poháněný regulačním čerpadlem – hydrogenerátorem). Na poloosách jsou brzdové bubny a koncové převody s čelními ozubenými koly v portálech pojezdových kol. K řízení směru jízdy se používají hydraulické prvky. Samojízdné sklízecí řezačky firmy Claas mohou být vybaveny dvěma různými převodovkami. Ve sklízecích řezačkách s označením Profistar je převodovka, která umožňuje maximální pojezdovou rychlost na pozemních komunikací 25 km.h-1. Sklízecí řezačka s označením Speedstar disponuje převodovkou, která umožňuje po pozemní komunikacích rychlost 40 km.h-1. 5.1.7. Kabina Stroje

Claas

Jaguár

mají

moderní a pohodlnou kabinu. Většina ovládacích

prvků

je

umístěna

na

multifunkční páce. Práci stroje lze kontrolovat pomocí monitorů. Kabina je rovněž klimatizovaná a nabízí dobrý výhled. Vybavení je podobné jako u konkurence, to znamená chladící box, stavitelný volant, audio soustava a podobně.

Obr. 10.: Kabina řezačky Claas JAGUAR

5.2. Samojízdná sklízecí řezačka New Holland 5.2.1. Vkládací ústrojí Vkládací ústrojí je i zde tvořeno dvěma páry podávacích válců. Šířka vkládacího ústrojí je 760 mm. Zavěšení horních vkládacích válců zajišťuje lepší přísun materiálu do řezacího bubnu a zároveň sníží energetickou náročnost, neboť zadní válec kopíruje obvod řezacího bubnu a vkládáný materiál je lépe stlačen i při

náhle

zvýšeném

množství. Obr. 11.: Vkládací ustrojí New Holland 18

Délka řezanky je plynule měnitelná. Hydrostatický pohon vkládacích válců HydroLoc zaručuje velký rozsah a flexibilní změnu délky řezanky. Délka řezanky, která je řízena otáčkami vkládacích válců je nastavována plynule z místa obsluhy pomocí potenciometru na monitoru Infoview ve dvou překrývajících se rozsazích, které jsou snadno řazeny přímo na převodovce LOC. Můžeme tím při plném počtu 12 nožů dosáhnout plynulé změny délky řezanky od 4 do 20 mm. Změnou počtu nožů se můžeme plynule dostat až na hodnotu 80 mm. Délka zůstává nezměněna i při změně rychlosti pojezdu, nebo případném poklesu otáček řezacího bubnu

Obr. 12.: Vkládací a řezací ústrojí NH Detektor kovu se zde nazývá Metallalert III. Spodní vkládací válec, který

obsahuje detektor kovu, byl rozšířen oproti vkládacímu ústrojí. Tím se dosáhlo širšího magnetického pole a lepšího pokrytí okrajů vkládacího ústrojí. elektromagnetická blokace vkládacích válců s reakční dobou pouhých 60 milisekund. Možné je i nastavení citlivosti detektoru pomocí monitoru Infoview.

5.2.2. Řezací ústrojí Řezačky New Holland mají řezací buben široký 760 mm a jeho průměr je 610 mm. Je osazen celkem 12 noži, které jsou uspořádány do spirály. Otáčky řezacího bubnu jsou 1 223 otáček za minutu. Buben je konstruován jako otevřený. Broušení nožů a seřizování protiostří se provádí automaticky z kabiny řidiče. Na výběr je jeden ze tří programů broušení a broušení lze kdykoliv ukončit.

Obr. 13.: Řezací buben NH

5.2.3. Drtič zrn Stroj může mít drtič zrn Crop procesor, který slouží pro drcení řezanky a má průměr válců 200 mm. Mezera mezi válci je stavitelná v rozsahu 1 - 20 mm, otáčky

19

válců jsou 3620 a 4070 otáček za minutu. Zde si můžeme vybrat i mezi třemi druhy mačkacích válců. Popřípadě můžeme použít další možnost k narušení zrna, jako je například recutter screen a corn crushery (souprava pro drcení kukuřice), což je zařízení velice podobné mlátícímu mechanismu sklízecí mlátičky. Recutter screen jsou drtící rošty o rozměrech otvorů 24, 28, 32, 35, 38 a 41 mm x 145 mm. 5.2.4. Metač Doprava řezaného materiálu do přívěsu je zajištěna pomocí radiálního metače. Při sklizní suché píce je možné použít na hřídel pohonu metače místo vodícího ložiska převodovku s možností volby vyšší rychlosti metače, protože velice suchýlehký materiál potřebuje ke stejnému výsledku větší energii. Průměr metače je 1 026 mm.

Obr. 14.: Metač New Holland 5.2.5. Koncovka Koncovka je i zde umístěná uprostřed za kabinou řidiče, takže nebrání výhledu na adaptér ani na odvozový dopravní prostředek. Koncovka je výtočná v úhlu 210 stupňů a má výstupní výšku materiál 5,5 metrů. Manipulace koncovky je stejně jako u ostatních sklízecích řezaček hydraulická. 5.2.6. Motor a pohon Řezačky New Holland používají šestiválcové vznětové motory Iveco s objemem 10,5 až 12,9 litru a s výkonem 265 až 354 kW (360 až 481 koní) a rovněž šestiválcový motor Caterpillar o objemu 14,9 litru a disponující výkonem 392 kW (533 koní). Všechny motory

jsou

mezichladičem

elektronicky

řízené,

stlačeného

vzduchu

přeplňované a

kroutícího momentu až 25 procent.

s

navýšením Obr. 15.:Uložení motoru NH

20

Pojezd je hydrostatický a výkon je na kola přenášen přes čtyřstupňovou převodovku. Pro náročné terénní podmínky je stroj navíc

vybaven uzávěrkou

diferenciálu hnací nápravy a na přání i pohonem zadní nápravy.

5.2.7. Kabina Kabina „DISCOVERY“ je vybavená klimatizací a topením, pneumaticky odpruženým sedadlem řidiče, sklopným sedadlem spolujezdce, seřiditelným volantem, repro soustava s anténou, s palubním počítačem a monitorem Infoview,

dálkovým

ovládáním

broušení

a

automatickým seřizováním řezacího ústrojí.Rovněž disponuje nízkou hladinou hluku a poskytuje vynikající výhled na pracovní ústrojí a sklízenou plodinu. Obr. 16.: Kabina New Hollandu Vše podstatné se ovládá pomocí multifunkční páky, která je ovládana pravou rukou řidiče a důležité informace se zobrazují pomocí počítače na monitoru Infoview.

5.3. Samojízdná sklízecí řezačka KRONE 5.3.1. Vkládací ústrojí Sklízecí řezačka KRONE nemá jako většina konkurence čtyři vkládací válce, ale má jich místo toho šest. Šest vkládacích válců nabízí lepší slisování materiálu před vstupem k řezacímu bubnu. Slisovací síla se pohybuje nad hranicí 4,6 tuny. Vkládací válce mají po obvodu lišty, které jsou oboustranně použitelné. Jsou buď ploché nebo s ozubením. Lišty je možné jednoduše a rychle vyměnit.

Obr . 17.: Vkládací ústrojí KRONE 21

Detektor kovů je umístěn v předním dolním válci. O vyhledávání kovů se stará šest magnetů a to i na vnějších hranách dopravního kanálu. Vzdálenost detektoru kovů od řezacího bubnu činí 820 mm, což zajišťuje větší bezpečnost. I při nejvyšší rychlosti vkládání se vždy válce zastaví dříve než se kovový předmět dostane k řezacímu bubnu. Nastavení délky řezanky se u sklízecí řezačky KRONE provádí přímo z kabiny automaticky pomocí joysticku. Délka řezanky je plynule stavitelná v rozpětí 4 až 22 mm.

5.3.2. Řezací ústrojí KRONE vybavuje své řezačky největším řezacím bubnem na trhu. Jeho šířka je 800 mm a průměr 660 mm. To zajišťuje vysoký výkon řezacího ústrojí. Ve standardní výbavě je buben osazen 28 noži uspořádanými do V v úhlu 11 stupňů. Použití poloviny nožů je vhodné pro práci s trávou. Stroj BiG X 1000, což je nejvýkonnější řezačka firmy Krone, má ve standardní výbavě buben s 36 noži. Na přání může být stroj osazen bubnem s 20 noži. Délka řezanky se potom pohybuje v rozmezí 5 - 31 mm. Tento buben je standardně montován do nejmenší sklízecí řezačky KRONE BiG X 500. Zde je možné nastavit délku řezanky 4 - 20 mm. Také je možnost vybavit řezačku bubnem se 40 noži nazvaném Biomas, který umožňuje dosáhnout délky řezanky od 2,5 - 16 mm. Používá se při sklizni rostlin následně využívaných k produkci bioplynu. Buben je poháněn pomocí vícenásobného klínového řemene.

Obr 18.: Řezací bubny KRONE s 20, 28 a 40 noži

22

5.3.3. Drtič zrn U KRONE se drtič zrn nazývá Corn Conditioner. Skládá se ze dvou válců o průměru 250 mm, které se otáčí proti sobě. Rozdíl rychlostí činí 20 procent (na přání možnost rozdílu rychlostí i 40 procent). Vzdálenost mezi válci je plynule stavitelná z kabiny pomocí dvou elektromotorů a to v rozmezí od 0,5 do 15 mm. Mačkací válce jsou jednolité, nejsou opláštěné. Povrch válců není hladký, ale rýhovaný. V základní výbavě mají válce 144 drážek. Na přání mohou mít 123 drážek (vhodné

pro

kukuřičnou

siláž

s délkou řezanky 22 mm) nebo 166 drážek (vhodné pro obilní siláže a siláže z celých rostlin). Pohon prováděn

mačkače

pomocí

zrna

je

šestidrážkového

sdruženého klínového řemene, který je napínán hydraulicky. I stroje KRONE mohou drtič zrn demontovat a vyřadit z provozu. Obr. 19.: Drtič zrn KRONE

5.3.4. Metač Metač, nebo – li urychlovač toku materiálu má tři řady lopatek. Ty jsou uspořádány ve tvaru V a soustředí tok materiálu na střed. Pohon je zajištěn pomocí řemenů.

5.3.5. Koncovka Výstupní koncovka je umístěna uprostřed za kabinou řidiče, což znamená, že nepřekáží výhledu obsluhy. Její výstupní výška je 6 000 mm a úhel natočení je 210 stupňů. Manipulace s ní se provádí pomocí hydrauliky. Řidič vše provádí z kabiny pomocí ovládacího joysticku.

23

5.3.6. Motor a pohon Sklízecí řezačky KRONE jsou vybaveny nejvýkonnějšími motory mezi řezačkami. Motor značky Mercedes – Benz je vždy uložen napříč nad zadní nápravou. Nejslabší BiG X 500 je vybavena vznětovým řadovým šestiválcovým motorem o zdvihovém objemu 12,8 litru. Ten disponuje výkonem 360 kW (490 koní). Větší BiG X V8 a BiG X 650 mají osmiválcové motory s uspořádáním válců do V o objemu 16 litru. Ty mají výkon 455 a 478 kW (605 a 650 koní). BiG X 12 má dvanáctiválcový motor s uspořádáním válců do V o objemu 23,5 litru a výkonem 574 kW (780 koní). Nejsilnější BiG X 1000 je vybavena Twin – motorem. Jedná se o dva spolu paralelně spojené motory, každý o objemu 12,8 litru a se souhrnným výkonem 720 kW (980 koní). Dva motory, každý o výkonu 360 kW (490 koní), jsou spolu spojeny souběžně běžícím převodem. O přesnou

synchronizaci

se

stará

souběžně

běžící

elektronika. Počet otáček je omezen na 1 850 za minutu. Při přepravě lze jeden motor pomocí spojky vypnout. I během provozu prvního motoru se může druhý motor zapnout nebo vypnout. Obr. 20.: Twin motor (720 kW) Pohon pojezdu je plynulý do 17 km.h-1 na poli a do 40 km.h-1 na silnici. BiG X má hydrostatický pohon pojezdu všech kol. Čtyři radiální pístové motory jsou umístěny v nábojích kol.

5.3.7 Kabina Kabina odpovídá výkonnosti stroje a je vybavena nejmodernějšími prvky. Nejdůležitější a nejčastěji ovládané funkce jsou umístěny na ovládacím joysticku. Díky němu řidič ovládá jízdu, sklizeň a výstupní komín. Vše ostatní se obsluhuje na Krone Info terminálu Easy Touch na pravé loketní opěrce sedadla řidiče. Výhled z kabiny je dobrý, nic nebrání ve výhledu. Také zde najdeme klimatizaci, vzduchem odpružené sedadlo řidiče, audio soustavu a podobně. V noci se o skvělý výhled stará 17 pracovních reflektorů. Obr. 21.: Kabina stroje KRONE 24

5.4. Samojízdná sklízecí řezačka John Deere 5.4.1.Vkládací ústrojí Vkládací ústrojí se skládá ze dvou párů podávacích válců z ušlechtilé oceli. Oba horní vkládací válce radiálně kývají kolem řezacího bubnu. Tím je sklízená hmota plynuleji předlisována. Horní válce mohou být na přání vybaveny výměnnými lištami. Šířka skříně vkládacích válců je u řezaček John Deere 660 milimetrů. Délka řezanky je u JD plynule měnitelná, pomocí bezstupňové převodovky. Délka řezanky se mění z kabiny řidiče pomocí potenciometru v rozmezí od 5 do 22 mm (při použití standardního řezacího bubnu se 48 noži), v rozmezí od 6 do 26 mm (při použití řezacího bubnu se 40 noži) a v rozmezí od 4 do 19 mm (při použiti řezacího bubnu s 56 noži). Převodovka je chráněna spojkou proti přetížení před špičkami zatížení. Detektor kovů je u řezaček JD standardní výbavou. Dojde – li po vstupu cizího tělesa k okamžitému zastavení, obsluha vidí na ukazateli z LED diod, kde se v kanálu předmět nalézá. Je – li kovový předmět zjištěn, vkládací válce se zastaví během méně než 40 milisekund. Obr. 22.: Detektor kovů JD Elektromagnetické pokrytí vkládacích válců 5.4.2. Řezací ústrojí John Deere má základní řezací buben osazen 48 noži. Jeho šířka je 683 mm, průměr 610 mm a hmotnost 337 kg. Otáčky bubnu jsou 1150 min-1. Řezací bubny John Deere jsou konstruovány jako uzavřené. To zabraňuje usazování hmoty uvnitř bubnu. Díky uzavřené konstrukci a velké setrvačné hmotě vyžaduje buben i při výkonových špičkách menší potřebu výkonu. Na přání je také možnost mít buben se 40 noži nebo s 56 noži. Broušení nožů se zde provádí z kabiny řidiče automatickým posouváním brusného kamene při zpětném chodu řezacího bubnu. Protiostří nastavuje taktéž automaticky z kabiny.

se Obr. 23.: Řezací buben JD

25

5.4.3 Drtič zrn Sklízecí řezačka John Deere má drtič zrn tvořen dvěmi rýhovanými válci o průměru 216 mm. Mačkací válce se mohou měnit v závislosti na druhu sklízené plodiny (počet lišt na mačkacích válcích je buď 107 nebo 160), případně je lze jednoduše demontovat. Rozdíl otáček mezi horním a dolním mačkacím válcem je 21 nebo 42 procent. Pohon je zajištěn pomocí třídražkových pohonných řemenů. 5.4.4. Metač Metač má průměr 450 mm a velikost skříně 506 mm. Skládá se celkem z 12 segmentů spirálovitě uspořádaných ve čtyřech řadách. Otáčky metače jsou 2000 otáček za minutu.

Obr. 24.: Metač JD 5.4.5. Koncovka Hlavní funkcí koncovky je usměrnění toku nařezaného materiálu na dopravní prostředek. Zde je metací koncovka umístěna uprostřed za kabinou řidiče. Její rozsah otáčení je 200 stupňů. Manipulace koncovky je prováděna hydraulicky, řidič vše ovládá z kabiny pomocí multifunkční páky. 5.4.6. Motor a pohon Motory sklízecích řezaček John Deere série 7000 byly konstruovány speciálně pro zemědělství, které vyhovují pro dlouhodobé vysoké zatížení. Jsou rovněž uzpůsobeny tak, aby splňovaly emisní normu "Euro 2". Jedná se o šestiválcové motory s objemy 8,1 a 12,5 litru a se jmenovitými výkony od 208 kW (283 koní) do 377 kW (513 koní) Pojezd je řešen jako hydrostatický, na přání hydromechanický s pohonem všech kol. Převodovka je třístupňová a umožňuje rychlost jízdy v rozsahu 0 až 25 km.h-1. Pohon řezačky se děje přes vícekotoučovou spojku pomocí vícedrážkového hnacího řemene (4 až 7 drážek – podle typu a výkonu sklízecí řezačky) vyztuženého kevlarovou vložkou. Napínání řemene je hydraulické.

26

5.4.7. Kabina Kabina strojů John Deere je na úrovni doby. Poskytuje přehlednost ovládacích prvků a komfort obsluhy společně s nerušeným výhledem na adaptér i koncovku. Monitory sledující a kontrolující práci stroje jsou umístěny v pravém sloupku kabiny. Díky tomu jsou stále na očích, ale zároveň nepřekáží ve výhledu. Ovládací prvky jsou soustředěny po pravé ruce řidiče. Základní funkce jsou umístěny na multifunkční páce, další jsou na pravé loketní opěrce řidiče. Vše je tedy blízko po ruce. Kabina rovněž obsahuje klimatizaci, vestavěný chladící box, stavitelný sloupek volantu a podobné věci zvyšující komfort obsluhy.

6.0. Sklízecí adaptéry nejvýznamnějších výrobců sklízecích řezaček 6.1.Výměnné sklízecí ústrojí (adaptéry) firmy CLAAS Claas vyrábí a dodává pro svoje samojízdné sklízecí řezačky největší množství výměnných sklízecích ústrojí (adaptérů) ze všech výrobců. 6.1.1. Adaptér pro sklizeň stébelnaté hmoty z řádků (sběrací adaptér) Tento adaptér slouží ke sběru zavadlé píce, sena, slámy z řádků. Je nesen čelně na základní jednotce.

Obr. 25.: Sběrací ústrojí Claas

Sběrací ústrojí je bubnové s pružnými sklopnými prsty, které jsou vedeny vodící dráhou. Výška sběru píce se seřizuje pomocí kopírovacích kol. Bubnový přidržovač sbírané hmoty je výkyvně uložen nad sběračem. Je výškově nastavitelný podle výšky řádku.

27

Claas vyrábí a dodává na své samojízdné řezačky sběrací adaptér, který je konstruován tak, že se u něj při

reverzaci

nezvedne

jen

přidržovací válec, ale zvedne se i průběžný šnekový dopravník. Tímto řešením

se

zabrání

ucpávání

materiálu ve šnekovém dopravníku.

Obr. 26.: PU 300 HD při reverzaci

Jak již bylo řečeno, pro kvalitní sběr píce je důležité, aby sběrací ústrojí kopírovalo co nejvíce terén pozemku. Ve sklízecích řezačkách Claas má obsluha 2 možnosti nastavení. První možností nastavení je udržování konstantní výšky sběracího ústrojí nad terénem, druhou možností nastavení je nastavení plovoucí polohy. Pokud nastavíme možnost číslo dvě, stane se aktivní automatické ovládání sběracího ústrojí Claas-Contour. Contour výšky

je sběru,

Claasovládání příčné

polohy, kterým sběrací ústrojí kopíruje terén zcela

nezávisle

na

poloze řezačky. Obr. 27.: Kopírování terénu Claas-Contour Claas se snaží zvýšit výkonnost svých sklízecích řezaček na maximum. Proto jsou na přání vybavovány naváděcím systémem nazvaným LASER PILOT. Ten má za úkol vést

sklízecí řezačku automaticky na středu sbíraného řádku. Díky tomu se

obsluha sklízecí řezačky nemusí věnovat plně řízení a může místo toho dbát na lepší kvalitu práce a na nastavení stroje. LASER PILOT funguje na principu vysílání neviditelného světelného paprsku. Jedno čidlo vysílá před stroj paprsek a druhé čidlo paprsek přijímá. Zjištěný signál se vyhodnocuje a poté je přenesen na řídící jednotku, která automaticky natáčí řídící kola do požadovaného směru. 28

Obr. 28.: Laser Pilot Claas a jeho vysílaný signál

6.1.2.Adaptér pro sklizeň tlustostébelnatých pícnin (řádkový adaptér) Claas vyrábí řádkové adaptéry na kukuřici v provedení 4, 6, 8 řádkovém. K těmto adaptérům dodává firma Claas také zařízení AUTOPILOT, které samočinně vede řezačku na kukuřičném řádku pomocí hmatačů umístěných v jedné sklízecí jednotce. Osmiřádkový kukuřičný adaptér lze také dovybavit systémem Contour-plus. Ten řídí pomocí hmatačů výšku adaptéru nad terénem.

Obr. 29.: Řádkový adaptér Claas 6.1.3. Adaptér pro sklizeň silnostébelnatých pícnin (plošný adaptér) Je určen pro sečení silnostébelnatých pícnin které mohou být vysoké až 4 m, a seče je nezávisle na rozteči řádků. Záběr adaptéru Claas je 4,5 až 6 metru. Skládá se z děličů, rotačních bubnů , které jsou 3 nebo 4 (podle šířky záběru), příčného a podélného dopravníku. Děliče v bocích žacího válu jsou kuželové. Rotační buben pracuje v páru s protiběžným otáčením.

Obr. 30.: Adaptér pro sklizeň silnostébelnatých pícnin (plošný adaptér)

29

Obr. 31.: Rychlosti na segmentu pilového ostří a protiběžného bubnu Claas uvedl na trh adaptér RU 600 pro sklizeň silnostébelnatách pícnin u kterého je možnost synchronizace rychlosti vkládacího šneku a rychlostí podávacích válců sklízecí řezačky. Toho je docíleno vloženou převodovkou. Ta je umístěna na adaptéru a je spojena kloubovým hřídelem společně s převodovkou pro změnu rychlosti vkládacích válců.

Obr. 32.: Převodová skříň k synchronizaci rychlosti vkládacího šneku Tab. 2.: Přehled vyráběných plošných adaptérů

Označení adaptérů Pracovní šířka Transportní šířka Délka Výška Hmotnost

[mm] [mm] [mm] [mm] [kg]

RU 450 XTRA

RU 600 CONTOUR

RU 600 AUTO CONTOUR

RU 600XTRA

4500 2900 3000 2100 2300

6000 2650 3000 2950 3020

6000 2650 3000 2950 3020

6000 2650 3000 2950 2950

30

6.1.4. Adaptér pro sklizeň tenkostébelnatých pícnin (žací ústrojí) Tento adaptér se používá při sklizni nízkých pícnin (jetel, vojtěška, travní porosty, obilní směsky). Claas vyrábí 3 varianty adaptérů pro sklizeň tenkostébelnatých pícnin: Sklízecí adaptér rotační diskový –určený jen pro sečení píce Sklízecí adaptér rotační diskový –určen k sečení a sklizni píce Sklízecí adaptér žací prstový –určen k sečení a sklizni píce Sklízecí adaptér rotační diskový DISCO 8700 Je určen pouze k sečení píce. Složen je ze 3 částí z nichž je každá složena z diskové žací lišty a kondicioneru – vše záleží na přání zákazníka. Výkonnost stroje dosahuje maximální hodnoty až 15 ha.h-1.

Obr. 33.: DISCO 8700 Sklízecí adaptér rotační diskový DIRECT DISC 520

Žací adaptér DIRECT DISC 520 se vyrábí se záběrem 5,20 m a tvoří ho se dvě rotační žací lišty DISCO, podávací válec, průběžný šnekový dopravník.

Obr. 34.: DIRECT DISC 520 Pohon adaptéru DIRECT DISC je zajištěn od převodové skříně vkládacích válců. Tím jsou zaručeny konstantní otáčky při sečení. Podávací válec a průběžný šnekový dopravník adaptéru jsou poháněny převodovým ústrojím pro nastavení délky řezanky. Pro udržení maximálního pracovního záběru adaptéru DIRECT DISC 520 se na přání doplňuje samonaváděcím systémem LASER PILOT.

Také zde se uplatňuje systém Claas-Contour . Mechanické vyrovnávání zajišťuje žacímu adaptéru DIRECT DISC 520 lepší přizpůsobení se k povrchu půdy. Výhodou tohoto žacího adaptéru je hydraulicky přestavitelný lopatkový válec. Ten má za úkol optimalizovat tok sklízeného materiálu. Pomocí jednoduchého mechanismu lze měnit výšku podávacího válce od žací jednotky. Tím se stroj optimalizuje pro potřeby sklízené plodiny. 31

Obr. 35.: Hydraulické přestavení lopatkového podávacího válce Sklízecí adaptér žací prstový Toto žací sklízecí ústrojí je tvořeno rámem, podávacím šnekovým dopravníkem a prstovým žacím ústrojím. Slouží k přímému sečení píce. Claas jej dodává pod označením FFSW 5,10 m.

Obr. 36.: Žací adaptér FFSW 5,10 6.1.5. Adaptér pro sklizeň obilovin, směsi luštěnin apod. (GPS adaptér) Mezi tyto sklízecí adaptéry můžeme zařadit adaptéry: -

žací adaptér diskový DIRECT DISC 520

-

žací adaptér prstový FFSW 5,10

-

sklízecí ústrojí pro sklizeň obilovin Claas UNI

Adaptér Claas UNI je sklízecí ústrojí převzaté od sklízecích mlátiček. Tento adaptér se u samojízdných sklízecích řezaček používají při sklizni obilovin v mléčné zralosti. Pracovní záběr sklízecího ústrojí Claas UNI je maximálně 6,60 m. Pohon ústrojí se dá reverzovat od mechanické převodovky přes adaptér až ke sklízecí jednotce. Obr. 37.: Žací vál Claas UNI

32

6.1.6. Adaptér pro sklizeň kukuřičných palic (LKS adaptér) Toto sklízecí ústrojí se používá k odlamování palic kukuřice zaseté v řádcích o rozteči 700 – 760 mm s minimální výškou palic od země 400 mm. Claas dodává na trh sklízecí

LKS

adaptér

pod

názvem

CONSPEED a to ve variantách pro 6, 8 řádků. Při této šířce praconího záběru se je tento

adaptér

vybaven

hydraulickým

sklápěním krajních jednotek.

Obr. 38.: Mezikus k uchycení adaptéru

Obr. 39.: Adaptér CONSPEED Vkládací ústrojí samojízdné řezačky je dále čelně vybaveno mezikusem, který upraví uchycení adaptéru. Zapojení hydraulického okruhu a elektrického napájení na adaptér je pomocí rychlospojky. Palice kukuřice se odlámou od stébel a poté se dopraví k speciálnímu mnohanožovému řezacímu bubnu v základní jednotce. Díky mnohanožovému bubnu lze dosáhnout nejmenší délky řezanky 2 – 3 mm. Tím se v maximální míře naruší kukuřičná zrna a vřetena kukuřice. Zbytky stébel (slámy) rozřežou nože s vodorovnou nebo svislou osou rotace. Hlavní částí odlamovací jednotky: •

Kuželové vtahovací válce –Stonky jsou nejdříve taženy nízkou rychlostí dolů, teprve po odlomení palic jsou zbytky stonků maximální rychlostí staženy dolů.

•

Trhací desky – musí být nastaveny tak, aby vzdálenost mezi nimi byla na vstupu o 5 mm menší než na konci. Přestavování se děje elektrohydraulicky.

•

Rotující nůž drtiče – jsou umístěný pod každou trhací jednotkou. Jejich cílem je rozsekat stonek na malé kousky. Nože je možno vypnout otočením šestihranu na převodovce.

33

Obr. 40.: Vtahovací válce, nůž drtiče, trhací desky Také zde se dodává autopilot. Kukuřičný adaptér je možno doplnit i postraními aktivními kužely, které slouží ke vtahování přepadlých palic do vkládacího šneku. Jsou poháněny hydraulicky z přípojky Multicoupler. V nabídce je dále také kopírovací systém AutoContour. 6.1.7. Adaptér pro sklizeň energických dřevin a plodin Firma Claas se začala o sklizeň energetických plodin zajímat a některé její sklízecí adaptéry + sklízecí řezačka se dají přímo použít ke sklizni energetických plodin. Pro sklizeň energetických plodin se dají použít sklízecí ústrojí (adaptéry): •

Adaptér pro sklizeň stébelnaté hmoty z řádků (sběrací adaptér)

•

Adaptér pro sklizeň tlustostébelnatých pícnin (plošný adaptér)

•

Adaptér pro sklizeň tenkostébelnatách pícnin (žací ústrojí) Mezi energetické dřeviny se nejčastěji řadí vrba. Firma CLAAS vyvinula nový

sklízecí adaptér pro sklizeň vrb označený H-2. H-2 sklízí dřevěnou hmotu až do průměru stonku (kmene) 70 mm. Hlavní částí adaptéru H-2 jsou dva ostré a velmi tvrdé aktivní rotační pilové nože. Ty mají za úkol odřezat sklízenou hmotu, která následně padá před stroj. Tam jsou umístěné dva aktivní, hydraulicky poháněné válce, které vtahují sklízenou hmotu dále k řezacímu ústrojí. Po pořezání v řezacím ústrojí vznikají štěpky, které mohou sloužit k následnému zpracování.

Obr. 41.: Sklízecí ústrojí Claas H-2

34

6.2.Výměnné sklízecí ústrojí (adaptéry) firmy CNH (Case + New Holland) CNH (Case + New Holland) vyrábí celou řadu sklízecích adaptérů, i když ne tolik jako Claas (ten je v tomto oboru největším výrobce).Ty jsou vesměs shodné s výrobky CLAAS. Liší se jen některými malými detaily. 6.2.1. Adaptér pro sklizeň stébelnaté hmoty z řádků (sběrací adaptér) Jak již bylo uvedeno dříve, používá se ke sběru sena, slámy z řádků. Hlavní funkční

zavadlé píce,

části jsou stejné jako u adaptéru Claas, ale jsou zde malé rozdíly v některých jiných částech. Kopírovací kola zde nahradily lížiny (plazy) a místo bubnového přidržovače hmoty je zde prutový přidržovač hmoty. Obr. 42.: Sběrací adaptér CNH Tab. 3.: Modelové provedení sběracích adaptérů Označení Celková šířka [m] 346 W 356 W 366 W

2,97 3,65 4,79

Pracovní Kluzná záběr spojka [m] 2,46 3 4,18

Počet sbíraných Autopilot řádků

standart standart standart

1 1 2

na přání na přání na přání

6.2.2. Adaptér pro sklizeň tlustostébelnatých pícnin (řádkový adaptér) Je určen k sečení silnostébelnatých pícnin, které jsou zaseté v řádcích o rozteči 700 – 760 mm.

Výška

porostu 1,2 – 4 m , síla stébel 20 – 50 mm. Šířka záběru je 4, 6, nebo 8 řádků

Obr. 43.: Řádkový adaptér CNH 6.2.3. Adaptér pro sklizeň silnostébelnatých pícnin (plošný adaptér) Slouží k sečení silnostébelnatých pícnin (především kukuřice) až do výšky 4 m a to nezávisle na rozteči řádků. Pracovní šířka je 4,5 – 6 m. Skládá se z děličů, rotačních bubnů (3 – 4), které plní funkci žací lišty, příčného a podélného dopravníku.Na trhu nesou označení RI 450 a RI 600. Obr. 44.: Plošný adaptér CNH

35

6.2.4. Adaptér pro sklizeň obilovin, směsi luštěnin apod. (GPS adaptér) Pro sklizeň obilovin, směsi luštěnin apod. vyrábí CNH jeden typ sklízecího adaptéru. Ten nese označení DC 510. Používá se ke sklizni obilovin, směsi luštěnin a pícnin k dennímu krmení. Pracovní záběr stroje je 5,10 m. Obr. 45: Adaptér DC 510

6.2.5. Adaptér pro sklizeň kukuřičných palic (LKS adaptér) Tento adaptér slouží k odlamování palic kukuřice, která je zaseta v řádcích o rozteči 700 – 760 mm. Minimální výška palic od země musí být

400 mm. Tento sklízecí adaptér nese

označení MF 600, MF 800 a vyrábí se v provedeních pro sběr 6, 8 řádků ve třech variantách rozpětí řádků. Pro větší šířku záběru se vybavuje tento adaptér hydraulickým sklápěním krajních jednotek. Obr. 46.: Adaptér MF 600 Tab. 4.: Označení řádkových sklízecích adaptérů Označení MF 670 N MF 675 N MF 675 W MF 680 W MF 675 W MF 880 W

Počet řádků 6 6 6 6 8 8

Rozteč řádků [mm] 700 750 750 800 750 800

6.3. Výměnné sklízecí ústrojí (adaptéry) firmy KRONE KRONE vyrábí nejvýkonnější samojízdné sklízecí řezačky na trhu. Aby bylo možno naplno využít potenciál takto výkonných řezaček, musí stroj dostat také výkonný adaptér. Firma KRONE má vlastní provedení některých výměnných sklízecích ústrojí. 6.3.1. Adaptér pro sklizeň stébelnaté hmoty z řádků (sběrací adaptér) KRONE vyrábí a dodává pouze jeden typ sběracího adaptéru pod označením EasyFlow Pick-Up se záběrem 3 m. Funkčně je shodný s ostatními adaptéry konkurenčních značek, ale najde se tady pár rozdílů. Jednou z odlišností u tohoto sběracího adaptéru jsou hydraulicky sklopná kopírovací kolečka pro transport. Také zde

36

můžeme najít hydraulický pohon s plynulým nastavením otáček pro rychlejší nebo pomalejší chod šnekového dopravníku. Také je zde hydraulicky ovládaný válcový přidržovač sbírané hmoty. Tento sběrací adaptér umožňuje fixaci polohy sběracího adaptéru nebo možnost kopírování terénu. Vše se ovládá a nastavuje z kabiny obsluhy. 6.3.2. Adaptér pro sklizeň obilovin, směsi luštěnin apod. (GPS adaptér) Tento adaptér KRONE vyvinulo a uvedlo na trh pro vyšší využití jejich sklízecích řezaček po celý rok. Je určen k sečení píce určené pro denní krmení, směsi luštěnin, biomasy na výrobu bioplynu a podobně. Nese označení XDISC a pracovní záběr je 6,20 m. Je složen z nosného svařovaného rámu který má za úkol zajistit stabilitu, dále pak z diskové žací jednotky a vkládacího válce o průměru 0,90 m. Přístup z hlediska údržby a oprav je vyřešen z hora sklízecího adaptéru.

Obr. 47.: Diskové žací ústrojí XDISC 6.3.3. Adaptér pro sklizeň silnostébelnatých pícnin (plošný adaptér) U tohoto sklízecího adaptéru šli lidi od KRONE jinou cestou nežli jejich konkurence a vyvinuli zcela unikátní sklízecí ústrojí. Na trhu jsou modely těchto sklízecích adaptérů pod označením Easy Collect a a mají pracovní záběr od 6 m do 10,5 m v provedení ke sběru 8, 10, 12, 14 řádků. Konstrukčně se liší tím že největší z modelové řady se záběrem 10,5 m se při transportu skládá na tři části, kde středová část je stabilní a krajní dvě sekce se na ní sklopí. Tím je dosaženo požadované transportní šířky. U menších modelových řad skládání do transportní polohy řešeno tak, že sklízecí adaptér je rozdělen jen na dva díly a ty se sklopí oba do kolmé polohy vůči zemi. Principielně je sklízecí ústrojí podobné konkurenčním. Místo podávacích a řezacích kotoučů se zde však využívají dva tak zvané Collectory. To jsou řetězy obíhající po oválné dráze. Řetězy jsou osazeny třemi řadami zubů. Dvě horní řady zubů

37

mají za úkol podávání rostlin do vkládacího ústrojí, dolní řada zubů plní funkci řezací. Pod zuby se nachází řada pasivních nožů. Tím jak se nad nimi pohybuje řetěz se zubovými držáky dochází k řezávání stonků rostlin. Collecty pak odřezanou kukuřici podávají dále ke vkládacím válcům vkládacího ústrojí. Sklízecí ústrojí je vybaveno snímači pro udržení výšky strniště. Tím je také schopen příčného kopírování. Stejně jako u konkurence je i zde možnost používat Autopilot – dva hmatače mají za úkol snímat řádek kukuřice. Přes řídící jednotku se vyhodnocuje odchylka a upravuje se řízení stroje. Rychlost otáčení Collectoru se mění v závislosti na pojezdové rychlosti. Tím se docílí rovnoměrný přísun sklízené hmoty. Při zvednutí se sklízecí ústrojí samo reverzuje.

Obr. 49.: Podávací řetěz

Obr. 48.: Adaptér Easy Collect Firma KRONE uvedla novinku, kterou je zabudované čidlo Auto Scan ve středové části sběracího adaptéru Easy Collect. Auto Scan má za úkol sledovat obsah sušiny v kukuřici. Na základě jejího zbarvení automaticky upravuje délku řezanky. Obr. 50.: Auto Scan 6.4. Výměnné sklízecí ústrojí (adaptéry) firmy JOHN DEERE John Deere vyrábí čtyři druhy sklízecích adaptérů pro své samojízdné sklízecí řezačky. Opět jsou funkčně totožné s adaptéry ostatních značek, liší se pouze v detailech.

38

6.4.1. Adaptér pro sklizeň stébelnaté hmoty z řádků (sběrací adaptér) Konstrukčně

i

principielně

je

totožný

s konkurenčními sběracími ústrojími. John Deere použil místo přidržovacího válce nebo prutového přidržovače jednoduchý plechový přidržovač. Ten je hydraulicky ovládaný a přitlačuje sklízenou hmotu na prsty sběracího ústrojí a usměrňuje tok sklízené hmoty. Při aktivaci rychlostopu detektoru kovů se přidržovač automaticky nadzvedne.

Obr. 51.: Sběrací adaptér JD

Adaptéry jsou na řezačce uchyceny na výkyvně uloženém rámu. Ten kopíruje povrch pozemku dokonce i při vysoké rychlosti. V provedení jsou tři základní typy sběracích ústrojí lišící se záběrem. Tab. 5.: Modelové řady sběracích ústrojí JD Označení adaptéru

Pracovní záběr [m]

630 A 640 A 645 A

3,0 4,0 4,5

Šířka Délka Hmotnost [m] [m] [kg] 3,00 4,20 4,58

1520

850 1150 1300

Počet dvojitých prstů 80 104 124

Kluzná spojka

Přívěs pro přepravu

standartní

Není na přání na přání

6.4.2. Adaptér pro sklizeň tenkostébelnatách pícnin (žací ústrojí) Slouží pouze k sečení píce. Složen je ze 3 částí, které jsou hydraulicky skládány, z nichž každá je tvořena z diskové žací lišty a kondicionéru. Výkonnost stroje je může být až 15 ha.h-1. John Deere vyrábí tento sklízecí adaptér s označením 190 TMC a s celkovým pracovním záběrem 9 m. Sklízecí ústrojí se skládá ze tří částí z nichž každá má záběr 3 m. Jsou mezi sebou libovolně zaměnitelné.

Obr. 52.: Zaměnitelnost diskových jednotek

39

Obr. 53.: Sklízecí adaptér

Základní kondicionér který John Deere používá u tohoto adaptéru je prstový kondicionér. Rotor kondicionéru nejprve posečený materiál urychlí. Prsty kondicionéru působí na spodní část rostliny. Tam nadzvedávají posečenou hmotu a dopravují ji mezi kryt a hřeben krytu. Kryt brzdí zpracovanou hmotu čímž umožňuje přebíhání rotoru před materiál. Tímto se intenzivně rozruší stonky rostlin. Ty pak následně rychleji prosychají.

Obr. 54.: Disková žací jednotka + prstový kondicionér 6.4.3. Adaptér pro sklizeň silnostébelnatých pícnin (plošný adaptér) Plošným sklízecím adaptérům věnuje John Deere velkou pozornost. Vyrábí celkem pět typů s pracovními záběry od 3,0 m do 7,5 m. Plošné adaptéry John Deere jsou vybaveny agresivními řezacími noži, které jsou potaženy wolfram-karbidovou vrstvou. To zajišťuje delší životnost nože i v těch nejtěžších podmínkách. Pohon adaptéru zde řeší pomocí soustavy úhlových kuželových převodovek. Ty jsou mezi sebou spojeny kloubovými hřídeli, čímž se ulehčí denní údržba stroje, protože zde nejsou maznice, které se musí mazat.

Tab. 6.: Přehled plošných sklízecích adaptérů JD

Označení adaptéru 676 684 686 688 710

Oblast vysokých rychlostí

Oblast nízkých rychlostí

Počet pilových kotoučů

Počet podávacích bubnů

2 4 6 8 10

2 4 6 8 10

40

Autopilot

na přání na přání na přání na přání Standart

Obr. 55.: Přehled provedení plošných sklízecích adaptérů John Deere S velikostí záběru roste u těchto adaptéru počet rotačních kotoučů. Adaptéry s větším záběrem mají více aktivních rotačních kotoučů, které však jsou menšího průměru. I zde je možnost vybavit plošný sklízecí adaptér systémem automatického řízení. Pracuje stejně jako u konkurence na principu hmatačů, které sledují kukuřičný řádek. 6.4.4. Adaptér pro sklizeň tlustostébelnatých pícnin (řádkový adaptér) Řádkový adaptér John Deere nabízí pouze ve dvou základních provedeních. Jsou to ústrojí pro sběr 4 a 6 řádků pod označením 664 R a 666 R.

Obr. 56.: Řádkový adaptér 666 R Funkčně se řádkové sklízecí adaptéry neliší od konkurenčních ústrojí . Podávací řetězy použité na tomto adaptéru jsou povrchově upraveny, takže se zvýšila jejich výdrž a životnost. K dosažení kvalitního řezu použili u John Deera dva nožové rotační kotouče na každý řádek.

7.0. Souhrnné tabulky sklízecích řezaček a adaptérů Pro zjednodušený a rychlý přehled sklízecích řezaček a adaptérů jsme některé z jejich vlastností uvedl do následujících tabulek. Tyto tabulky také nabízejí možnost porovnání některých parametrů. V tabulce je uvedena vždy nejvýkonnější sklízecí řezačka dané firmy.

41

Tab. 7.: Parametry některých sklízecích řezaček Název Ozn. Objem motoru ( ltr ) Výkon motoru (kW) Výkon na 1 litr objemu motoru (kW) Počet vkládacíh válců (ks) Šířka řezacího bubnu (mm) Průměr řezacího bubnu (mm) Počet řezacích nožů (ks) Otáčky řezacího bubnu (min) Délka řezanky (mm)

Claas Jaguár 900 14,6 445

New Holland FX – 60 14,6 392

John Deere 7500 12,5 420

Krone BiG X 1000 25,6 720

30,48 4 750

26,85 4 760

33,6 4 683

28,125 6 800

630 24

610 12

610 48

660 36

1200 3,5 až 42

1223 4 až 20

1150 5 až 22

1200 4 až 22

Tab. 8.: Parametry sklízecích ústrojí Název Sběrací adaptér Řádkový adaptér Plošný adaptér Žací ústrojí GPS adaptér LKS adaptér

Označení (záběr v m) (počet řádků) (záběr v m) (záběr v m) (záběr v m) (počet řádků)

Claas Jaguar 900 2,20 - 4,30 4-8 4,50 až 6 5,10 - 8,70 5,10 - 6,60 6-8

New Holland FX – 60 2,46 - 4,18 4-8 4,50 - 6 5,1 5,1 6-8

John Deere 7500 3 - 4,5 4-6 3 - 7,5 9 9 nevyrábí

Krone BiG X 1000 3 nevyrábí 6 - 10,5 6,2 6,2 nevyrábí

8.0. Metodika polně laboratorního měření Při polně laboratorním měření se dá hodnotit mnoho ukazatelů samojízdné sklízecí řezačky. Naše měření bylo zaměřeno na porovnání skutečné délky řezanky s délkou teoretickou. 8.1. Stanovení délky řezanky Hlavní úkolem samojízdné sklízecí řezačky je pořezat materiál na stanovenou délku. Proto je nejdůležitějším ukazatelem, podle kterého lze hodnotit kvalitu práce sklízecí řezačky, je délka řezanky. Délka řezanky je také závislá na jejím použití (skladování, zkrmování či jiný další způsob). Rozlišujeme skutečnou a teoretickou délku řezanky. Skutečná délka řezanky má částice kratší i delší, než je nastavená teoretická délka řezanky. Má tedy určité rozpětí délek částic. Aritmetický průměr délek částic skutečné řezanky ls se liší od teoretické délky lt . Skutečnou délku řezanky ovlivňují tři věci. Za prvé je to stav a vlastnosti protiostří, za druhé velikost mezery mezi ostřím nože a za třetí odklon řezaných stébel od směru vkládání. Rozdíl mezi ls a lt a rozpětí skutečných délek řezanky by měl být co nejmenší. (Neubauer K., 1989)

42

Teoretická délka řezanky lt je dána těmito vztahy: vm [mm] f

lt =

kde:

vm – rychlost vkládání materiálu [mm*s-1] f - frekvence řezů [s-1]

Teoretická délka řezanky je určena délkou řezaného materiálu, který je vložen do řezu nože, připadající na jednu otáčku nožového bubnu a na počet řezů uskutečněných během jedné otáčky. Ve skutečnosti to znamená, že velikost řezanky ovlivníme změnou rychlosti vkládání (změníme rychlost vkládacích válců), změnou počtu nožů na řezacím bubnu a nebo kombinací těchto dvou úkonů. Pro výpočty teoretické délky řezanky platí tyto vztahy:

π * d h * nh [mm] k * n * cos ξ

lt =

a také lze délku řezanky stanovit podle Grimma:

lt =

π * (d h * nh + d d * nd )

kde:

2*k *n

[mm]

dd, dh - průměry vkládacích válců [mm] (index d – dolní válec, h – horní válec) nd, nh - otáčky vkládacích válců [s-1] k

- počet nožů na bubnu [ks]

n

- otáčky řezacího bubnu [s-1]

ξ

- úhel uložení stébel vzhledem k podélné ose vkládacího ústrojí [°]

8.2. Nastavení délky řezanky Snaha výrobců samojízdných sklízecích řezaček, aby manipulace v podmínkách sklizně byla co nejjednodušší.. Nejčastěji jde u starších strojů nastavit čtyři až šest různých teoretických délek řezanky, na nových sklízecích strojích lze nastavovat délku

řezanky

po milimetru v rozmezí od zhruba tří do dvaceti dvou milimetrů. Délku

řezanky se nastavujeme pomocí pák nebo převodovky. 43

Nastavení délky řezanky se musí provádět ve většině případů ručně, ale dnes již většina výrobců upřednostňuje nastavení délky řezanky plynulé přímo z kabiny dle sklizňových podmínek. U samojízdných sklízecích strojů Claas JAGUAR se dá nastavit pomocí převodovky šest různých teoretických délek řezanky. Přestavěním páky či nastavením potenciometru lze volit v rámci jednotlivých rychlostních stupňů (skupin) vždy jednu ze dvou teoretických délek v dané skupině. Pro nastavení délky řezanky jsou skupiny tři. První skupina délky řezanky je 4 a 5,5, mm, druhá potom 7 a 9 mm a třetí skupina je 14 a 17 mm.

8.3. Předmět měření U sklízecí řezačky se bude sledovat a hodnotit délka řezanky skutečná v závislosti na stavu naostření nožů. Postupovat se bude tak, že odebereme celkem 6 vzorků řezanky. Tři budou odebrány po nabroušení (ostré nože) a tři vzorky budou odebrány před broušením (opotřebované – tupé nože) Průběh měření : - odběr vzorku řezanky - měření částic řezanky - vyhodnocení naměřených dat - porovnání lt a ls

8.4. Měření jednotlivých částic řezanky V této metodě musíme vybrat reprezentativní vzorek. Asi 1 kg vážící odebraný vzorek se rozdělí úhlopříčkami na 4 části z nichž 2 části naproti sobě vyloučíme a tak postupujeme, dokud nám nezůstane vzorek, který bude mít asi 500 kusů řezanky. Po té se vezme milimetrové měřítko (posuvné měřítko), nebo pravítko a jedna

částice za druhou se postupně měří. Změřené výsledky se zapíší do tabulek a graficky znázorní.

Pomůcky potřebné k této metodě: -

milimetrové měřítko ( posuvné měřítko), nebo pravítko

-

deska na odkládání změřených částic Tato metoda není náročná na používané pomůcky a prostory, ve kterých se

provádí, je však velmi náročná na čas. Nejdříve se vybere vzorek a následně se musí změřit postupně alespoň 500 částic řezanky a to několikrát.

44

Výhodou této metody je, že změřením 500 kusů řezanky dostaneme statisticky již něco ukazující závislost mezi stavem nožů a délkou jednotlivých částic řezanky. Pozorovat zde můžeme i podíl velkých a malých částic ve vybraném vzorku.

9.0. Polně laboratorní měření Po dohodě s vedoucím diplomové práce bylo rozhodnuto soustředit měření na kontrolu kvality délky řezanky při sklizni kukuřice. Jelikož je dodržení požadované délky řezanky jedním ze základních požadavků kladených na sklízecí řezačku, jedná se o měření, které možná nejlépe ukazuje kvalitu práce řezačky.

9.1. Cíl měření Kontrola kvality délky řezanky samojízdné sklízecí řezačky v porovnání s nastavenou (teoretickou) délkou řezanky a vliv opotřebení nožů na změnu délky

řezanky při sklizni celých kukuřičných rostlin na siláž (GPS).

9.2. Místo měření a testovaný stroj Měření bylo prováděno se strojem Claas JAGUAR 860, který byl osazen šestiřádkovým sklízecím adaptérem na kukuřici. Na sklízecí řezačce byla nastavená délka řezanky na 5,5 mm. Stroj i kukuřice měřená v této práci náležela podniku ZP Otice a.s.

9.3. Postup měření Postupně bylo v rozmezí tří dnů odebráno celkem šest vzorků, které byly následně měřeny. Vzorek byl odebrán vždy ráno (ostré nože) a před koncem směny (opotřebované tupé nože). Z každého vzorku se vždy oddělila jeho část tak, aby nám zůstalo 500 částic řezanky. Ty se poté změřily pomocí pravítka. Nevýhodou této metody s využitím pravítka je jeho přesnost, protože nelze přesně určovat délku kousku

řezanky na desetiny milimetru. Proto jsem délku určoval s přesností na 0,5 mm. Změřená data se zapíší do tabulky a následně statisticky zpracují.

45

10.0. Zpracování naměřených dat Průměrná délka řezanky Průměrná délka vzorku odebraných při nabroušených nožích: Vzorek číslo 1 měl průměrnou délku 5,61 mm Vzorek číslo 2 měl průměrnou délku 5,56 mm Vzorek číslo 3 měl průměrnou délku 5,57 mm

Průměrná délka vzorku odebraných při opotřebovaných nožích: Vzorek číslo 1 měl průměrnou délku 6,37 mm Vzorek číslo 2 měl průměrnou délku 6,25 mm Vzorek číslo 3 měl průměrnou délku 6,30 mm

Modus délky řezanky Modus je charakterizován jako nejčetněji zastoupena hodnota daného měřeného vzorku.

Pro ostré nože: U vzorku 1 byla nejčastěji změřena délka 5 mm (126 vzorků) a délka 5,5 mm (123 vzorků) U vzorku 2 bylo nejčastější 5 mm (126 vzorků) a 5,5 mm (122 vzorků) Vzorek 3 obsahoval nejvíce řezanky o délce 5 mm (120 vzorků) a 5,5 mm (119 vzorků)

Pro opotřebené nože: První vzorek měl nejvíce řezanky délky 6,5 mm (135), dále 6 mm (120) a 5,5 mm (109) Druhý vzorek obsahoval nevíce délek 6 mm (132), 5,5 mm (119) a 6,5 mm (118) U třetího vzorku bylo nejčastější 6 mm (130), 6,5 mm (127) a 5,5 mm (112)

Interval výskytu a variační rozpětí Jedná se o interval (krajní hodnoty), mezi kterými se nachází veškeré změřené vzorky. Variační rozpětí je rozdíl mezi největší a nejmenší změřenou hodnotou.

Pro ostré nože Ve vzorku jedna se všechny změřené části vyskytují v rozmezí 4 až 9 mm, variační rozpětí je tedy 5 mm. U vzorku 2 jsou části v rozpětí rovněž od 4 do 9 mm, variační rozpětí je opět 5 mm. U vzorku 3 je interval od 4 do 8 mm, variační rozpětí je 4 mm.

46

Pro opotřebené nože Vzorek 1 se vyskytuje v intervalu od 4,5 mm do 10 mm, variační koeficient je 5,5 mm. Vzorek číslo 2 je v intervalu od 4,5 mm do 9,5 mm, variační koeficient je 5 mm. Vzorek 3 leží v intervalu od 4 mm do 10,5 mm, variační koeficient je 6,5 mm.

Odchylka od nastavené hodnoty Pro ostré nože U prvního vzorku je odchylka skutečné délky řezanky od teoretické délky řezanky od 1,5 mm do + 3,5 mm, to je od -27% do + 63%. U druhého vzorku je odchylka rovněž od -1,5 mm do + 3,5 mm, to je od -27% do + 63%. U třetího vzorku je odchylka od nastavené hodnoty od -1,5 mm do + 2,5 mm, to je od 27% do + 45%.

Pro opotřebované nože Pro první vzorek je odchylka od -1 mm do + 4,5 mm, to je od -18% do + 81%. Druhý vzorek má odchylku od – 1 mm do + 4 mm, to je od -18% do + 72%. Třetí vzorek má odchylku od – 1,5 mm do + 5 mm, to je od -27% do 91%.

Vzhledem k nastavené hodnotě má změřena hodnota každého vzorku průměrnou hodnotu :

Pro ostré nože U vzorku 1 je průměrná odchylka 0,11 mm, u vzorku číslo 2 je to 0,06 mm a u třetího to je 0,07 mm

Pro opotřebované nože Zde je u vzorku 1 průměrná odchylka 0,87 mm, u vzorku dva je to 0,75 mm a u vzorku tři je to 0,80 mm.

11.0. Tabulkové a grafické zobrazení měřených dat Každý z naměřených vzorků jsem rozdělil do intervalů po 1 mm a spočítal procentické zastoupení každého intervalu v celkovém počtu 500 kusů. Také jsem u každého vzorku spočítal kumulativní četnost. 47

Vzorek číslo 1 (nabroušené nože) Tab. 9.: Vyhodnocení délky řezanky vzorku 1 Pořadové číslo 1 2 3 4 5 6

Interval délky Počet kusů 3 - 4 mm 15 4,1 - 5 mm 164 5,1 - 6 mm 227 6,1 - 7 mm 82 7,1 - 8 mm 10 8,1 - 9 mm 2

Kumulativní četnost 15 3% 179 35,80% 406 81,20% 488 97,60% 498 99,60% 500 100%

% z celkového počtu 3 32,80 45,40 16,40 2 0,40

8,1 - 9 mm; 0,40%

7,1 - 8 mm; 2%

3 - 4 mm; 3% 6,1 - 7 mm; 16,40% 4,1 - 5 mm; 32,80%

5,1 - 6 mm; 45,40%

Graf 1.: Procentické zastoupení délky řezanky ve vzorku 1

Počet částic řezanky

250 200 150 100 50 0 1

2

3

4

5

6

Délka řezanky (mm)

Graf 2.: Polygon četností částic řezanky vzorku 1

48

7

8

9

Vzorek číslo 2 (nabroušené nože)

Tab. 10.: Vyhodnocení délky řezanky vzorku 2 Pořadové číslo 1 2 3 4 5 6

Interval délky Počet kusů 3 - 4 mm 23 4,1 - 5 mm 166 5,1 - 6 mm 223 6,1 - 7 mm 78 7,1 - 8 mm 9 8,1 - 9 mm 1

7,1 - 8 mm; 1,80%

% z celkového počtu 4,60% 33,20% 44,60% 15,60% 1,80% 0,20%

Kumulativní četnost 23 4,60% 189 37,80% 412 82,40% 490 98% 499 99,80% 500 100%

8,1 - 9 mm; 0,20%

3 - 4 mm; 4,60%

6,1 - 7 mm; 15,60%

4,1 - 5 mm; 33,20%

5,1 - 6 mm; 44,60%

Graf 3.: Procentické zastoupení délky řezanky ve vzorku 2

Počet částic řezanky

250 200 150 100 50 0 1

2

3

4

5

6

Délka řezanky (mm)

Graf 4.: Polygon četností částic řezanky vzorku 2

49

7

8

9

Vzorek číslo 3 (nabroušené nože) Tab. 11.: Vyhodnocení délky řezanky vzorku 3 Pořadové číslo 1 2 3 4 5 6

Interval délky Počet kusů 3 - 4 mm 14 4,1 - 5 mm 167 5,1 - 6 mm 232 6,1 - 7 mm 77 7,1 - 8 mm 10 8,1 - 9 mm 0

% z celkového počtu 1,80% 33,40% 46,40% 15,40% 2% 0

Kumulativní četnost 14 1,8% 181 35,20% 413 82,60% 490 98,00% 500 100%

7,1 - 8 mm; 2% 3 - 4 mm; 1,80% 6,1 - 7 mm; 15,40% 4,1 - 5 mm; 33,40%

5,1 - 6 mm; 46,40%

Graf 5.: Procentické zastoupení délky řezanky ve vzorku 3

Počet částic řezanky

250 200 150 100 50 0 1

2

3

4

5

6

Délka řezanky (mm)

Graf 6.: Polygon četností částic řezanky vzorku 3

50

7

8

9

Vzorek číslo 4 (opotřebované nože) Tab. 12.: Vyhodnocení délky řezanky vzorku 4 Pořadové číslo Interval délky Počet kusů % z celkového počtu Kumulativní četnost 1 3 - 4 mm 0 0 0 0% 2 4,1 - 5 mm 24 4,80% 24 4,80% 3 5,1 - 6 mm 229 45,80% 253 50,60% 4 6,1 - 7 mm 174 34,80% 427 85,40% 5 7,1 - 8 mm 49 9,80% 476 95,20% 6 8,1 - 9 mm 21 4,20% 497 99,40% 7 9,1 - 10 mm 3 0,60% 500 100%

9,1 - 10 mm; 0,60% 8,1 - 9 mm; 4,20% 4,1 - 5 mm; 4,80%

7,1 - 8 mm; 9,80%

5,1 - 6 mm; 45,80%

6,1 - 7 mm; 34,80%

Graf 7.: Procentické zastoupení délky řezanky ve vzorku 4

Počet částic řezanky

300 250 200 150 100 50 0 1

2

3

4

5

6

7

Délka řezanky (mm)

Graf 8.: Polygon četností částic řezanky vzorku 4

51

8

9

10

Vzorek číslo 5 (opotřebované nože) Tab. 13.: Vyhodnocení délky řezanky vzorku 5 Pořadové číslo 1 2 3 4 5 6 7

Interval délky Počet kusů 3 - 4 mm 0 4,1 - 5 mm 33 5,1 - 6 mm 251 6,1 - 7 mm 159 7,1 - 8 mm 35 8,1 - 9 mm 20 9,1 - 10 mm 2

% z celkového počtu 0 6,60% 50,20% 31,80% 7% 4% 0,40%

Kumulativní četnost 0 0% 33 6,60% 284 56,80% 443 88,60% 478 95,60% 498 99,60% 500 100%

9,1 - 10 mm; 0,40%

8,1 - 9 mm; 4% 7,1 - 8 mm; 7%

4,1 - 5 mm; 6,60%

6,1 - 7 mm; 31,80%

5,1 - 6 mm; 50,20%

Graf 9.: Procentické zastoupení délky řezanky ve vzorku 5

Počet částic řezanky

300 250 200 150 100 50 0 1

2

3

4

5

6

7

Délka řezanky (mm)

Graf 10.: Polygon četností částic řezanky vzorku 5

52

8

9

10

Vzorek číslo 6 (opotřebované nože)

Tab.14.: Vyhodnocení délky řezanky vzorku 6 Pořadové číslo 1 2 3 4 5 6 7 8

Interval délky Počet kusů 3 - 4 mm 1 4,1 - 5 mm 21 5,1 - 6 mm 252 6,1 - 7 mm 167 7,1 - 8 mm 37 8,1 - 9 mm 18 9,1 - 10 mm 3 10,1 - 11 mm 1

Kumulativní četnost 1 0,20% 22 4,40% 274 54,80% 441 88,20% 478 95,60% 496 99,20% 499 99,80% 500 100%

% z celkového počtu 0,20% 4,20% 50,40% 33,40% 7,40% 3,60% 0,60% 0,20%

9,1 - 10 mm; 0,60% 8,1 - 9 mm; 3,60%

10,1 - 11 mm; 0,20% 3 - 4 mm; 0,20% 4,1 - 5 mm; 4,20%

7,1 - 8 mm; 7,40%

6,1 - 7 mm; 33,40%

5,1 - 6 mm; 50,40%

Graf 11.: Procentické zastoupení délky řezanky ve vzorku 6

Počet částic řezanky

300 250 200 150 100 50 0 1

2

3

4

5

6

7

8

Délka řezanky (mm)

Graf 12.: Polygon četností částic řezanky vzorku 6

53

9

10

11

12.0. Zhodnocení výsledku měření Z výsledku měření, tabulek a grafů vyplývá, že opotřebování (otupení) nožů

řezacího bubnu během pracovní směny má vliv na dodržení stanovené délky řezanky. Při otupování nožů se také zvětšuje mezera mezi ostřím nože a pevným protiostřím, což má za následek horší kvalitu řezání a tím také zvětšení jednotlivých částic řezanky.

Řezanka se rovněž při otupení nožů vyskytuje v širším délkovém spektru, což znamená větší nerovnoměrnost délky.

13.0. Závěr Samojízdná sklízecí řezačka je dnes velmi důležitý stroj používaný v zemědělství a žádný podnik zabývající se živočišnou výrobou se bez něj neobejde. Majitelé sklízecích řezaček se snaží o maximální roční využití a co možná největší počet sklizených hektarů, a proto sklízecí řezačky využívají ke sklizni vlastních pozemků, ale i hojně v podnicích služeb. U řezaček je velmi důležitým prvkem jejich univerzálnost. K té přispívá celá

řada vyměnitelných adaptérů , které umožňují sklízet široké spektrum plodin. Každý podnik si musí uvědomit a zvážit strukturu osevního postupu, tzn. zvážit vložení finančních investic do pořízení speciálního adaptéru vzhledem k jeho snížení ztrát a výhodám, dále by měl zvážit vztah mezi nabídkou a poptávkou po sklízecí řezačce a po speciálním adaptéru na jednotlivé druhy plodin a podle něj zvážit nákup speciálního adaptéru. Vysoké pořizovací náklady na nákup sklízecí řezačky, sklízecích adaptérů a cena paliva v budoucnu povedou ke zvyšování cen za služby provedené sklízecí

řezačkou.

V dnešní době se stále zvyšuje nasazení sklízecích řezaček. To je způsobeno tím, že se již nepoužívají jen ke sklizni pícnin, ale často se začínají uplatňovat i při sklizni energetických plodin, určených k vytápění podniků nebo budov, či k výrobě bioplynu. Začíná se také zvyšovat poptávka po speciálních adaptérech sloužících ke sklizni energetických dřevin. Z toho můžeme pozorovat, že je jen otázkou času, co bude muset sklízecí řezačka v budoucnu všechno sklízet a s jakými nároky se budou muset výrobci sklízecích řezaček a sklízecích adaptéru vypořádat.

54

14.0. Seznam použité literatury

14.1. Knihy a skripta 1. Beyer H.: Mechanizace rostlinné výroby I., VŠZ Brno, 1987 2. Beyer H.: Mechanizace rostlinné výroby II., Sklizňové stroje, VŠZ Brno, 1977 3. Bezděková M., Nevoral J., Škubna J.: Stroje a zařízení v rostlinné výrobě, SNZ Praha, 1990 4. Břečka a kol.: Stroje pro sklizeň pícnin a obilovin, ČZU Praha, 2000 5. Červinka J.: Stroje pro sklizeň pícnin na seno, ÚZPI Praha, 2002 6. Konupčík J.: Využití strojů v rostlinné výrobě II., VŠZ Brno, 1981 7. Neubauer a kol.: Stroje pro rostlinnou výrobu, SZN Praha, 1989 8. Maleř a kol.: Samojízdné sklízeče zrnin, SZN Praha, 1989 9. Ptáček F.: Sklízecí řezačka ve sklizňových postupech pícnin, VŠZ Brno, 1979

14.2. Firemní literatura, podklady, prospekty 10. AGRALL a.s., Bantice, Náskok se zvyšuje, 2006 11. AGRALL a.s., Bantice, pdf, Adaptér RU 450, RU 600, Conspeed 6-75, 8-75 12. AGRALL a.s., Bantice, pdf, Návod k obsluze 13. AGRALL a.s., Bantice, pdf, Samojízdné sklízecí řezačky 830,850,870,890,900 14. AGROTEC a.s. Hustopeče, New Holland FX Direct Cut Header 15. AGROTEC a.s. Hustopeče, New Holland Maize cob snapper header 16. AGROTEC a.s. Hustopeče, Samojízdné sklízecí řezačky FX 30, FX 40, FX 50, FX 60 17. STROM PRAHA a.s., Samojízdné sklízecí řezačky 6950, 6850, 6750, 6650 18. STROM PRAHA a.s., Samojízdné sklízecí řezačky řady 7000 19. TOKO a.s. Rudice u Luhačovic, Samojízdné sklízecí řezačky KRONE BIG X

55

14.3. Časopisy 20. Mechanizace zemědělství, 12/2004 21. Mechanizace zemědělství, 10/2005 22. Mechanizace zemědělství, 3/2006 23. Zemědělský týdeník, 20/2004 24. Zemědělský týdeník, 22/2004 25. Zemědělský týdeník, 22/2005 26. Zemědělský týdeník, 49/2005

14.4. Internetové stránky 27. http://www.agrall.cz/produkty/sklizecirezacky/ 28. http://www.biom.cz/ 29. http://www.claas.com/countries/generator/cl-pw/en/products/ 30. http://www.deere.com/en_US/ProductCatalog/FR/landingpage/ 31. http://www.krone.de/de/ldm/pi/index.html 32. http://www.caseih.com/home.aspx?RL=ENEU 33. http://construction.newholland.com/home.aspx?RL=ENEU

56