Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání
SAMOJÍZDNÉ POSTŘIKOVAČE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Vedoucí práce:
Vypracoval:
doc. Ing. Jan Červinka, CSc.
Jan Haluza
Brno 2012
Chtěl bych velmi poděkovat panu doc. Ing. Janu Červinkovi, CSc. za vedení mé bakalářské práce a cenné rady, které mi poskytl během mého psaní. Dále bych chtěl poděkovat panu Davidu Lůčnému z firmy UNIMARCO a.s. a panu Ing. Vojtěchu Sopouškovi z firmy STROM PRAHA a.s. za poskytnutí potřebných materiálů.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Samojízdné postřikovače vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a ředitelky vysokoškolského ústavu ICV Mendlovy university v Brně. Brno, dne………. Podpis studenta …….
Abstract This Bachellor's thesis contains description of self-propelled sprayers with main focus on rules regulating the treatment of vegetation in The Czech Republic, integrated pest managment and division of mechanized technology used in treating vegetation. Comparison of self-propelled sprayers HARDI ALPHA evo a John Deere 5430i including assesment of their functionality and efficiency. Keywords Self-propelled, sprayer, protection, vegetation, mechanization, technology.
Abstrakt Bakalářská práce obsahuje popis samojízdných postřikovačů, zaměřuje se na předpisy upravující rostlinolékařskou péči v České republice, integrovanou ochranu rostlin a rozdělení
mechanizačních
prostředků
pro
ochranu
rostlin.
Porovnání
dvou
samojízdných postřikovačů HARDI ALPHA evo a John Deere 5430i a zhodnocení jejich funkčnost a výkonnosti. Klíčová slova Samojízdný, postřikovač, ochrana, rostlin, mechanizace, prostředky
5
Obsah 1
2
Úvod a cíl práce 1.1
Úvod ................................................................................................................... 7
1.2
Cíl práce .............................................................................................................. 8
Ochrana rostlin 2.1
3
9
Předpisy upravující rostlinolékařskou péči v České republice ........................... 9
2.1.1
Kontrolní testování mechanizačních prostředků na ochranu rostlin .......... 9
2.1.2
Obecné podmínky nakládání s nebezpečnými přípravky......................... 11
2.1.3
Osobní ochranné pracovní prostředky ..................................................... 13
2.2
Integrovaná ochrana rostlin .............................................................................. 13
2.3
Biotechnické a biotechnologické postupy v ochraně rostlin ............................ 14
2.4
Přípravky na ochranu rostlin............................................................................. 15
Mechanizace v ochraně rostlin 3.1
17
Mechanizační prostředky pro ochranu rostlin .................................................. 17
3.1.1
Stroje a zařízení na ochranu rostlin .......................................................... 18
3.1.2
Zařízení na moření a další úpravy osiv .................................................... 18
3.1.3
Zařízení na sterilizaci půdy ...................................................................... 18
3.2
Používaná technika pro ochranu rostlin ............................................................ 19
3.2.1
Mobilní technika ...................................................................................... 19
3.2.2
Stacionární technika ................................................................................. 19
3.3
4
7
Stroje a zařízení pro chemickou ochranu rostlin .............................................. 19
3.3.1
Stroje pro aplikaci pesticidních kapalin ................................................... 19
3.3.2
Charakteristika hlavních aplikačních technologií .................................... 20
Samojízdné postřikovače 4.1
22
Základní části postřikovačů .............................................................................. 22
6
4.1.1
Zásobní nádrž ........................................................................................... 22
4.1.2
Míchací zařízení ....................................................................................... 24
4.1.3
Filtry ......................................................................................................... 25
4.1.4
Rozvod postřikové jíchy .......................................................................... 26
4.1.5
Čerpadla ................................................................................................... 27
4.1.6
Postřikovací rám....................................................................................... 29
4.1.7
Trysky ...................................................................................................... 31
4.2 5
Doplňkové vybavení postřikovačů ................................................................... 33
Popis samojízdného postřikovače 5.1
36
Samojízdný postřikovač HARDI ALPHA evo ................................................. 36
5.1.1
Ramena ..................................................................................................... 37
5.1.2
Kabina ...................................................................................................... 39
5.1.3
Technické informace ................................................................................ 41
5.1.4
Rozměry ................................................................................................... 42
5.2
Samojízdný postřikovač John Deere 5430i ...................................................... 43
5.2.1
Ramena ..................................................................................................... 44
5.2.2
Kabina ...................................................................................................... 44
5.2.3
Technické informace ................................................................................ 45
5.2.4
Rozměry ................................................................................................... 46
6
Likvidace pojistné události
48
7
Pojistná událost samojízdného postřikovače
51
8
Závěr
53
9
Seznam použité literatury
54
7
1 1.1
Úvod a cíl práce Úvod Pěstování polních plodin představuje trvalý zápas člověka s přírodou. Na jedné
straně využívá zemědělec její sílu, na druhé straně je nucen se jí bránit. Člověk se vědomě podílí na vytváření ekologické rovnováhy. Od nepaměti je cílem ochrany rostlin uchránění kultur před chorobami, škůdci a plevely. Ochrana rostlin je v dnešní době nepostradatelná, především co se týče zajištění výživy pro všechny obyvatele, avšak je spojena s používáním chemických přípravků, průmyslových hnojiv a techniky, které souvisí s ochranou životního prostředí.
Všechny používané přípravky však
podléhají kontrole, sleduje se spotřeba jednotlivých přípravků pomocí evidenčních podkladů. V osmdesátých letech bylo používání přípravků na ochranu rostlin natolik intenzivní, že vedlo k nepříznivému ovlivnění životního prostředí a vzniku mnoha rezistencí. Po poklesu ploch ošetřených přípravky na ochranu rostlin v počátku devadesátých let je nyní patrný opětovný nárůst ošetřované plochy. Prevence, tedy nepřímý způsob ochrany rostlin, se týká správné agrotechniky, protože v dobré a vyhojené půdě rostou zdravé rostliny. Stroje pro ochranu rostlin mají v zemědělské výrobě své nenahraditelné místo, jejich význam neustále vzrůstá. Spolehlivost dnešního postřikovače je velmi dobrá už od roku 1947, od té doby výrobci samojízdných postřikovačů stále dolaďují výrobní a polní testování, které je součástí nepřetržitého zdokonalování produktu. Používané komponenty se neustále zdokonalují, používají se nejnovější počítačové systémy, podle nichž můžeme včas eliminovat potencionální problematická místa již v raném stádiu. Většina výrobních závodů opakovaně podléhá revizím a kontrolám, proto jsou zárukou kvalitních samojízdných postřikovačů.
Obr. 1
Samojízdný postřikovač
8
1.2
Cíl práce Cílem práce je představení samojízdných postřikovačů a jejich důležitosti při
ochraně rostlin. Porovnáním dvou samojízdných postřikovačů HARDI ALPHA evo a John Deere 5430i zhodnotit vzájemně jejich komponenty, pracovní rychlosti, velikosti objemu zásobní nádrže a výkonnost.
9
2
Ochrana rostlin
2.1
Předpisy upravující rostlinolékařskou péči v České republice Vydáním zákona č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změnách některých
souvisejících zákonů byl vytvořen v České republice základní rámec legislativy v ochraně rostlin. Tento zákon v současném platném znění navazuje na původní úpravu zákona č. 147/1996 Sb. a spolu s prováděcími vyhláškami upravuje legislativu i praktické výkony v rostlinolékařské praxi. Vyhláška č. 334/2004 Sb. o mechanizačních prostředcích
na
ochranu
rostlin
je
kompatibilní
s požadavky
obsaženými
v mezinárodních dohodách a směrnicích EU. Spolu s dalšími předpisy je vytvořen systém, kterým se naplňuje účel a cíl rostlinolékařské péče – uchovávat zdraví rostlin. Vedle požadavků na prostředky v ochraně rostlin jsou stanoveny požadavky na odbornou způsobilost pro pracovníky orgánů vykonávajících odborné činnosti v ochraně rostlin, včetně podmínek pro živnostenské podnikání. Vyhlášky ministerstva zemědělství upravují registraci prostředků na ochranu rostlin. Úřední registry mechanizačních prostředků na ochranu rostlin zahrnují techniku, která v oboru ochrany rostlin splňuje technické a technologické požadavky na ni kladené. Dále musí vyhovovat technickým požadavkům podle zákona č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky. Plnění technických a technologických požadavků na mechanizační prostředky pro ochranu rostlin, včetně provádění pravidelných zkoušek techniky v rámci jejího kontrolního testování, přispívá ke zdokonalování ochranářských metod a postupů. V souvislosti s členstvím ČR a EU je velká část vnitrostátních předpisů a norem pro ochranu rostlin přepracována podle harmonizačních směrnic a mnoha evropských norem. (Trunečka, 2005) 2.1.1
Kontrolní testování mechanizačních prostředků na ochranu rostlin Kontrolní
testování
mechanizačních
prostředků
je
upraveno
zákonem
č. 147/96 Sb., o rostlinolékařské péči ve znění zákona č. 409/2000 Sb., který stanoví:
10
§ 36 (1) Mechanizační prostředky, které jsou používány v rámci podnikání, s výjimkou mechanizačních prostředků uvedených v odstavci 2, podléhají povinnému kontrolnímu testování. (2) Kontrolnímu testování nepodléhají (a) Stroje určené výhradně pro vědecké a pokusné účely (b) Jiné než pod písmenem a) uvedené stroje stanovené provádějícími předpisy (3) Kontrolní testování se provádí nejméně jednou za dva roky a spočívá v přezkoušení funkční způsobilosti mechanizačních prostředků pro správnou aplikaci přípravků podle technologických požadavků stanovených prováděcím předpisem. Prováděcí předpis stanoví též technologický postup, podle něhož se kontrolní testování provádí. (4) Podmínkou pro vydání koncesní listiny, na základě níž je podnikatel oprávněn provádět kontrolní testování mechanizačních prostředků, je vydání souhlasu příslušného orgánu rostlinolékařské péče. Tento souhlas se vydá, jestliže provozovna a její vybavení odpovídá technickým podmínkám pro kontrolní testování mechanizačních prostředků stanoveným prováděcím předpisem. §37 (1) O výsledku kontrolního testování se vydává doklad o funkční způsobilosti mechanizačních prostředků spolu s výsledky provedeného testování pro potřeby vlastníka nebo nájemce mechanizačního prostředku. (2) Náležitosti a vzor dokladu o funkční způsobilosti mechanizačního prostředku stanoví prováděcí předpis.
Prováděcím předpisem k této části zákona je vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1997 ve znění vyhlášky č. 120/99 Sb., kterou se upravuje registrace přípravků na ochranu rostlin a zacházení s nimi a technické požadavky na mechanizační prostředky na ochranu rostlin a jejich kontrolní testování (ustanovení § 11 – 16 a přílohy č. 10, 11 a 12 této vyhlášky). (Peterka, 2001)
11
V roce
2004
došlo
k novelizaci
zákona
č.
409/2000
Sb.
zákonem
č. 334/2004 Sb., který popisuje změny intervalů kontrolního testování mechanizačních prostředků na ochranu rostlin. Mechanizační prostředky na ochranu rostlin, jsou-li používány pro podnikání, podléhají povinnému kontrolnímu testování, které spočívá v přezkoumání funkční způsobilosti mechanizačních prostředků pro správnou aplikaci přípravků na ochranu rostlin. Vyhláškou č. 384/2011 Sb., o technických zařízeních a o označování dřevěného obalového materiálu a o změně vyhlášky č. 334/2004 Sb., o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin, ze dne 29. listopadu 2011, která nabyla účinnosti dnem 15. prosince 2011, se mění intervaly kontrolního testování následovně. Mechanizační prostředky s platným osvědčením vydaným do 14. prosince 2011 včetně a řádně otestované 15. prosince 2011 a dále po tomto datu, se podrobí s účinností od 15. prosince 2011včetně dalšímu kontrolnímu testování do pěti let od provedeného kontrolního testování. Mechanizační prostředky uvedené do provozu poprvé od jejich výroby se od 15. prosince 2011 včetně podrobí prvnímu kontrolnímu testování do pěti let od jejich uvedení do provozu, se vztahuje i na mechanizační prostředky uvedené do provozu poprvé od jejich výroby od 15. prosince 2009 včetně. Obecné podmínky nakládání s nebezpečnými přípravky
2.1.2
Pro práci s nebezpečnými přípravky, které jsou podle rozhodnutí o registraci klasifikovány jako vysoce toxické, toxické, žíravé, jsou se zřetelem k jejich specifické rizikovosti pro zdraví lidí a životní prostředí a potřebě zvýšené úrovně ochrany a bezpečnosti při zacházení s nimi, stanoveny příslušnými zákony některé zvláštní podmínky: -
zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích upravuje jejich kvalifikaci, balení, označování, vypracování bezpečnostního listu a povinnosti při dovozu a vývozu,
-
zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, § 50 upravuje použití přípravků kvalifikovaných jako vysoce toxické,
-
zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví ve znění zákona č. 356/2003 Sb., §44a a 44b stanoví požadavky odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické a další zvláštní
12
podmínky při nakládání s přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické a žíravé. (Peterka, 2005) Obecné podmínky nakládání s nebezpečnými přípravky stanoví § 10 cit. zákona – výňatek: Obecné povinnosti Při nakládání s nebezpečnými přípravky je každý povinen chránit zdraví člověka a životní prostředí a řídit se výstražnými symboly nebezpečnosti, větami označujícími specifickou rizikovost a pokyny pro bezpečné nakládání. Oprávnění autorizované osoby Právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání smí nakládat s nebezpečným přípravkem, který je klasifikován jako vysoce toxický, toxický, žíravina a nebezpečný životnímu prostředí jen tehdy, pokud nakládání s těmito nebezpečnými přípravky mají zabezpečeno autorizovanou osobou. Jednotlivé činnosti v rámci nakládání s nebezpečným přípravkem může vykonávat buď autorizovaná osoba, nebo fyzická osoba, kterou autorizovaná osoba prokazatelně zaškolila. Následné proškolování musí být prováděno nejméně jednou za rok. O zaškolení a následném proškolování musí být pořízen písemný záznam, který je právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání povinna uchovávat 3 roky. Toto ustanovení se nevztahuje na provozování spaciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace upravená zákonem č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví. Způsobilost osob pro práci s nebezpečnými látkami Fyzická osoba smí nakládat s nebezpečnými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické a žíraviny až po dovršení 18 let svého věku, a to za podmínky, že není zcela nebo z části zbavena způsobilosti k právním úkonům. Fyzická osoba starší 15 let a mladší 18 let smí nakládat s nebezpečnými látkami a přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické a žíraviny jen v rámci přípravy na povolání pod přímým dohledem autorizované osoby nebo jiné osoby, kterou autorizovaná osoba prokazatelně zaškolila. (Peterka, 2001)
13
2.1.3
Osobní ochranné pracovní prostředky Práce s přípravky na ochranu rostlin představuje pro osoby, které s nimi přímo
pracují nebo se nacházejí v blízkosti jejich aplikace, vždy určité ohrožení zdraví. Základním opatřením k ochraně zdraví při práci s přípravky je proto správné použití vhodných osobních ochranných pracovních prostředků k ochraně jednotlivých částí těla, před škodlivými účinky pesticidních přípravků. Zákoník práce je základním právním předpisem, který ukládá zaměstnavateli povinnost vybavovat zaměstnavatele osobními ochrannými pracovními prostředky a zajistit zaměstnancům mycí, čistící a dezinfekční prostředky. Ochranné osobní pracovní prostředky musí chránit osoby zacházející s přípravky před jejich škodlivými účinky, nesmí ohrožovat jejich zdraví a bránit při výkonu práce a musí splňovat technické požadavky stanovené prováděcím předpisem ve znění nařízení vlády č. 284/2000 Sb. Při výběru vhodných osobních ochranných pracovních prostředků a rozhodování, který druh použít, je nutno posuzovat nejpravděpodobnější možnosti průniku škodlivých složek přípravku do lidského organismu (zažívací ústrojí, dýchací orgány, pokožka, sliznice). Mezi osobní ochranné pracovní prostředky patří prostředky na ochranu hlavy, dýchacích orgánů, očí, obličeje, rukou, nohou nebo ochranu těla. (Fridrichovská, 2005; Peterka, 2001)
2.2
Integrovaná ochrana rostlin Integrovaná ochrana rostlin je nedílnou součástí správné pěstitelské praxe, která
v sobě zahrnuje poznatky z mnoha oborů např. biologie rostlin, virologie, bakteriologie, mykologie, entomologie atd. Znalost zásad integrované ochrany rostlin je nezbytná při rozhodovacích procesech o konkrétních ochranných opatřeních vůči patogenům a škůdcům u všech pěstitelů a také pracovníků zabývajících se ochranou a tvorbou zemědělské krajiny a její ekologické stability. Během svého vývoje prošla ochrana rostlin proti patogenům a škůdcům několika etapami, především po objevu chemických prostředků. V prvních fázích byly používány nekontrolovatelně a často bez ohledu na ekologická rizika, což vedlo k zamoření životního prostředí rezidui pesticidů. Chemická ochrana byla potom používána cíleně až
14
po zjištění určitého stupně výskytu škůdce nebo patogena s cílem snížit jejich hustotu pod hranici hospodářské škodlivosti, ale stále byl na ni kladen největší důraz. V současné době jsou využívány zásady integrované ochrany rostlin, což je právě soubor vzájemně se
doplňujících agronomických,
biologických,
chemických,
fyzikálních a preventivních metod bez nežádoucích vedlejších negativních dopadů na životní prostředí. (Hrudová, 2012)
Biotechnické a biotechnologické postupy v ochraně rostlin
2.3
Oba názvy, biotechnický i biotechnologický, jsou nedílnou součástí používaného dělení metod v ochraně rostlin. I když navazují na rámcové rozdělení postupů na nechemické a chemické, vycházejí především z rozdělení metod ochrany rostlin podle jejich vlivu na škodlivé činitele. Z následujícího rozčlenění je evidentní, že nepřímé metody mají především preventivní charakter a všechny jsou nechemické. 1) Metody nepřímé ochrany rostlin -
karanténní opatření: vnější karanténa a vnitřní karanténa
-
agrotechnologické zásahy: soubor hledisek – respektování stanoviště, obdělávání půdy, osevní postupy, hnojení a výživa, volba odrůd, využívání směsných kultur, sklizeň a skladování, posklizňová a jiná opatření.
2) Metody přímé ochrany rostlin -
Fyzikální způsob ochrany:
a) mechanické způsoby ochrany se využívají především v malovýrobě a můžeme do nich zahrnout používání různých lepových desek, lapajících pásů, mechanický sběr škůdců, odstranění napadených rostlin apod. b) tepelná asanace půdy využívaná v pařeništích nebo sklenících pro její solarizaci c) termoterapie je využívána při ozdravování ovocných stromů od virových patogenů -
Biologická ochrana:
Biopesticidy jsou zvláštní skupinou látek používaných v ochraně rostlin. Při používání biologických přípravků je třeba mít na paměti, že jde o živé organismy citlivé
15
k chemickým pesticidům, a je-li třeba přípravek použít, pak jen takový, který nemá negativní vliv na introdukované bioagnes, tzn. přípravky na bázi makroorganismů s obsahem živých organismů. -
Chemická ochrana
V současné době patří k nejrozšířenějším způsobům ochrany rostlin, je založena na použití chemických pesticidů. Pesticidy se skládají z účinné látky, která přímo působí proti škodlivému činiteli, plnidel, smáčedel apod., které zajišťují konečné fyzikální vlastnosti přípravku a jejich aplikovatelnost. (Hrudová, 2012; Trunečka 2005)
2.4
Přípravky na ochranu rostlin Přípravky na ochranu rostlin, z nichž rozhodující podíl co do objemu a rozsahu
použití tvoří chemické přípravky (pesticidy), jsou hlavním prostředkem současné praktické ochrany rostlin proti škodlivým organismům rostlin. Vzhledem k chemickým vlastnostem, biologické účinnosti a určenému použití v přírodních podmínkách pěstování kulturních rostlin či skladech rostlinných produktů je proces jejich povolování a způsob použití přesně vymezen závaznými postupy a právními předpisy. Hlavní skupiny přípravků na ochranu rostlin: a) Fungicidy Jsou přípravky k ničení nebo potlačování původců houbových chorob. Působí kontaktně v místě aplikace nebo systémově, kdy po proniknutí do rostliny jsou následně rozváděny vodivými cestami uvnitř rostliny k vegetačnímu vrcholu nebo společně s asimiláty směrem dolů.
b) Zoocidy Jsou přípravky proti živočišným škůdcům, které podle účinnosti na určitou skupinu těchto škodlivých organismů se dále dělí na akaricidy s účinností na roztoče (svilušky, roztočíci atd.), insekticidy k hubení hmyzu, nematocidy s účinností na háďátka, hlístice, rodenticidy k hubení škodlivých hlodavců, popřípadě moluskocidy s účinností na měkkýše (plži slimáci td.).
16
c) Herbicidy Přípravky proti plevelům se z praktického hlediska dělí na selektivní, které působí na určité plevelné druhy a neselektivní, které ničí veškerou rostlinnou vegetaci. d) Regulátory růstu Jsou látky, které se používají k regulaci růstu, jako je například u obilnin zkracování délky stébla, které zvyšuje odolnost proti poléhání, k regulaci plodnosti, dozrávání plodů u rajčat, papriky a k usnadnění mechanizované sklizně třešní, višní. (Peterka, 2001)
17
3
Mechanizace v ochraně rostlin Stroje pro ochranu rostlin mají v zemědělské výrobě své nenahraditelné místo.
Můžeme bez nadsázky říci, že jejich význam neustále vzrůstá, především díky rozšiřování minimalizačních technologií zpracování půdy. V poslední době dochází k velkému rozšíření těchto technologií do stále více zemědělských podniků lišících se velikostí obhospodařené plochy orné půdy. Ochrana zemědělských kultur před působením plevelů, různých chorob i škůdců přináší značné zvýšení zemědělské produkce. Prevence, tedy nepřímý způsob ochrany rostlin je dána dodržováním agrotechnických lhůt, dodržováním osevních postupů, výběrem kvalitního osiva a volnou odrůdy. I přes všechnu prevenci se však neobejdeme bez kvalitních strojů na ochranu rostlin, kterými zajistíme dobrý zdravotní stav porostu a tím také vysoký výnos. Z toho je jasné, že bez strojů na ochranu rostlin nemůže být rostlinná výroba efektivní. (Kumhála, 2007)
3.1
Mechanizační prostředky pro ochranu rostlin Mechanizační prostředky pro ochranu rostlin můžeme rozdělit podle Trunečky
(2005) do následujících skupin: 1. stroje a přístroje pro aplikaci pesticidních kapalin 2. aplikátory pesticidních granulí 3. stroje a přístroje pro aplikaci poprašů 4. víceúčelové stroje a přístroje 5. mořící zařízení 6. zaplynovací zařízení 7. dekontaminační zařízení 8. sterilizátory půdy a produktů 9. speciální stroje, přístroje, zařízení, agregáty a komponenty 10. ostatní, včetně prostředků nechemické ochrany (např. kolektory, vyvíječe, kultivační nářadí a jiné stroje pro fyzikální metody a agrotechnické zásahy
18
Mechanizační prostředky pro ochranu rostlin můžeme dále rozdělit následně: Stroje a zařízení na ochranu rostlin
3.1.1
1. Postřikovače -
hydraulické – bez podpory vzduchu - s podporou vzduchu
-
odstředivé – bez podpory vzduchu - s podporou vzduchu
-
pneumatické
-
termické
-
elektrostatické
2. Dotykové aplikátory 3. Poprašovače 4. Aplikátory granulí
3.1.2
Zařízení na moření a další úpravy osiv
1. Práškové – bubnové - šnekové - pneumatické 2. Kapalinové 3. Kombinované (kapalina a prášek) 4. Pěnové 5. Plynové
3.1.3
Zařízení na sterilizaci půdy
1. Kapalinové – povrchové - podpovrchové 2. Parní 3. Plynové
19
4. Plamenomety 5. Elektrické 6. Mikrovlnné 7. Radiační
Používaná technika pro ochranu rostlin
3.2 3.2.1
Mobilní technika
1) Pozemní – ruční přenosné, motorové přenosné, převozné, potažní, traktorové, automobilové, samojízdné. 2) Letecké – činnost aplikačního zařízení i pohyb letadla, vrtulníku, kluzáku, dálkově řízeného modelu, příp. vznášedla jsou energeticky spojeny s motorem prostředku. 3.2.2
Stacionární technika Většinou se jedná o strojní linky a víceúčelové stroje zabudované do stavebních
objektů, se závislostí např. na zdroji elektrické energie, vody apod. Samostatnými skupinami jsou mořící linky osiv, čističky odpadních vod, sklady prostředků na ochranu rostlin, specializovaná střediska a jejich vybavení. Některá ze strojních zařízení jsou přemístitelná, ale při práci stojí na stanovišti, tj. např. mořící zařízení, půdní sterilizátory, plnící a míchací stanice a jiné.
3.3 3.3.1
Stroje a zařízení pro chemickou ochranu rostlin Stroje pro aplikaci pesticidních kapalin Různé způsoby nebo technologie v ochraně rostlin prováděné s použitím
pesticidů jsou klasifikovány buď podle velikosti vytvářených kapiček, nebo podle hektarové dávky postřikové kapaliny.
20
Rozdělení strojů podle velikosti kapiček
Tab. 1
Stroj
Technologie
Převládající velikost kapiček v µm
Postřikovač
Postřikování
nad 150
Rosič
Rosení
25 - 125
Zmlžovač
Zmlžování
3.3.2
do 50
Charakteristika hlavních aplikačních technologií
1) Postřikování Nejstarší způsob používání kapalných pesticidních přípravků je dodnes převládající technologií při ošetřování polních plodin. Celoplošné ošetřování polních plodin lze charakterizovat jednak přibližným rozsahem hektarového dávkování od 200 do 600 l.ha-1, jednak převážně hydraulickým rozptylem postřikovaných kapalin a také rozpětím velikostí kapiček od 100 do 700 µm. Správně prováděným postřikování lze dosáhnout většinou dobrého primárního nánosu pesticidního přípravku na porosty polních plodin, ovšem za cenu značné spotřeby vody jako nosiče účinné látky. Toto ale není jediný nedostatek postřikování. Při ošetřování hustého porostu s bohatým habitusem kapičky hydraulického postřiku obtížněji pronikají do středních a spodních pater rostlin, což může snižovat účinnost zásahu. Velmi aktuální je v současné době otázka omezení úletu a zajištění vysoké biologické účinnosti zásahu. V současné době se nabízí škála trysek, přídavných zařízení a systémů, které přispívají ke snížení úletu. 2) Rosení Technologie rosení je charakterizována sníženou spotřebou vody, menšími kapičkami, převážně rozměrů od 25 do 125 µm a užitím proudu vzduchu jako disperzního nebo nosného média. Proud vzduchu od ventilátoru může mít tedy dvě funkce. První je funkce disperzní s tvorbou relativně malých kapiček a druhou funkce transportní kompenzující snížený objem postřikové kapaliny.
21
3) Zmlžování Zmlžování je ve srovnání s postřikováním a rosením dalším stupněm zvyšování disperze postřikové kapaliny a minimalizace aplikovaných objemů. Velikost převážného počtu kapiček se má pohybovat do 50 µm a hektarové dávky se pohybují podle formulace přípravků od několika desetin litru na 1 ha do desítek litrů na 1 ha. Disperze kapaliny u zmlžování se děje nejčastěji pneumaticky, termomechanicky a mechanicky. Relativně malé kapičky jsou obtížně směrovatelné na ošetřovanou plochu a snadno podléhají vzdušným proudům. Jejich sedimentace je obtížně kontrolovatelná.
22
4
Samojízdné postřikovače V praxi jsou u nás rozšířeny postřikovače nesené, u kterých na tříbodovém závěsu
traktoru musí všechny nároky splňovat traktor, dále návěsné postřikovače, u kterých umožňuje náprava zvýšit jejich hmotnost a umístit na stroj přídavné zařízení a nakonec samojízdné postřikovače, které shrnují výhody jak nesených tak návěsných postřikovačů. U samojízdných postřikovačů umožňuje speciální konstrukce rámu a náprav vyšší světlost stroje – nad 0,9 m, která je nutná např. pro desikaci řepky olejné apod. Jsou však i samojízdné postřikovače vyráběné s využitím podvozků systémových nebo i běžných traktorů, u nichž většinou tato výhoda odpadá. Vysoké pořizovací ceně samojízdných postřikovačů musí odpovídat i roční využití. Aby bylo jejich nasazení co nejméně omezováno půdním stavem pozemků, umožňují výměnu kol. Pro chemické zásady v obilninách na jaře za méně příznivých podmínek a pro zásahy předosevní se montují široké nízkotlaké nebo flotační pneumatiky, pro práci v prostorech zase kultivační kola.
4.1 4.1.1
Základní části postřikovačů Zásobní nádrž Zásobní nádrže se již vyrábějí plastové. Jsou tvarovány tak, aby v nich nemohly
vznikat úsady. Sací potrubí je vedeno z prohlubně ve spádovém dnu nádrže, aby se mohla vyprázdnit i na svahu. Technologicky nevyprazdnitelný zbytek v nádrži je předpisy omezen.; v praxi jeho objem nepřevyšuje podle velikosti nádrže 5 až 15 litrů. Pro informaci obsluhy musí být nádrž vybavena stavoznakem se stupnicí o objemu naplnění. Odezírání výšky hladiny přes průsvitnou stěnu nádrže však nedostačuje, není dostatečně zřetelné. Nejčastěji se používá klasický plovákový stavoznak s protizávažím připojeným lankem. Přívody pomocných technologických okruhů postřikové jíchy – hydraulického míchání – od přetlakového ventilu do nádrže jsou v horní části nádrže, aby nemohlo dojít k úniku jíchy při poškození jejich potrubí. Nádrž má v horní části kontrolní a plnicí
23
otvor o minimální světlosti 300 mm, který musí být opatřen dobře těsnícím víkem, zajištěním proti náhodnému otevření a ztrátě. Proti vniknutí vnějších nečistot do nádrže je v plnicím otvoru vloženo síto ve tvaru koše. Moderní postřikovače jsou vybaveny přídavnou nádrží na čistou technologickou vodu o objemu asi 10 % zásobní nádrže. Po ukončení práce postřikovače slouží tato voda k vypláchnutí zásobní nádrže a rozvodů postřikovače, ředění technologického zbytku jíchy i vnější hrubou asanaci. (Kovaříček, 1997)
Obr. 2
Nádrž
Technické a funkční požadavky u nádrže postřikovače: -
Hodnoty drsnosti povrchu vnitřních a vnějších stěn nádrže postřikovače musí splňovat Rz < 100 µm, jak je stanoveno v ISO 4288.
-
Plnicí zařízení musí být zkontrolováno, tak aby vyloučilo zpětný průtok kapaliny z nádrže do plnicího zdroje.
-
Průměr plnicího otvoru musí splňovat požadavky uvedené v ISO 9357. Uzávěr plnicího otvoru musí být těsný, aby se zabránilo rozlití kapaliny.
-
Celkový objem nádrže musí být minimálně o 5 % větší než, je jeho jmenovitý objem. U nádrží s objemem větším než 200 l musí být jmenovitý objem násobkem 100 l.
-
V plnicích otvorech musí být instalována síta s otvory menšími než 2 mm. Také jakákoli mezera mezi plnicím otvorem nádrže a sítem nesmí přesáhnout 2 mm.
24
Nádrž se sítem a jmenovitým objemem 100 l nebo větším musí být při plnění
-
vodou schopna plnění množstvím 100 l/min nebo více. Naplnění nádrže se jmenovitým objemem menším než 100 l musí být během 1 min. Síta nádob pro zavádění chemikálií, pokud jsou k dispozici, musí mít filtr
-
s maximálními rozměry otvorů 20 mm. Objem celkového zbytku nesmí překročit 0,5 % jmenovitého objemu nádrže
-
plus 2 l/m rámu. Objem celkového zbytku musí být stanoven v souladu s ISO 13440. Vyprazdňování zařízení musí dovolovat úplné vyprazdňování zbytku v nádrži,
-
je-li postřikovač ve vodorovné poloze. Úplného vyprázdnění zbytku je dosaženo v případě, že na dně nádrže nejsou po 5 min vypouštění viditelné louže. Kapalinu musí být možno zachycovat u vypouštěcího otvoru, aniž by
-
docházelo ke kontaminaci obsluhy nebo částí zařízení např. podpěr. Vypouštěcí otvor nádrže musí být zajištěn proti náhodnému otevření.
-
(Trunečka, 2005) Míchací zařízení
4.1.2
Míchat obsah nádrže je nutné při přípravě postřikové jíchy a po krátkém přerušení postřiku, u nerozpustných přípravků vytvářejících emulze a suspenze i v průběhu aplikace. U postřikovačů převládá hydraulický způsob míchání jíchy v nádrži. K míchání se používají míchací trysky s ejektorovou hubicí nebo trubky s tryskami umístěné nade dnem nádrže. Pro vyšší účinnost míchání při přípravě jíchy je často vřazen druhý míchací rozvod s velkými a účinnými tryskami, označovaný jako tlakové míchání. Ten je napájen samostatným přívodem pouze při uzavřeném postřiku celého postřikového rámu. Často se využívá i pro výplach zásobní nádrže čistou vodou po ukončení postřiku. (Kovaříček, 1997)
25
Obr. 3
4.1.3
Zaplavovací nádrž 30 l
Filtry Velká pozornost je věnována čistotě postřikové jíchy. Nečistoty v jíše nebo
špatně rozmíchané práškové přípravky ucpávají trysky. Tím se zhoršuje, často až nepřípustně, kvalita zásahu. Čištění trysek způsobuje postroje postřikovače. Jícha prochází před příchodem do trysek až čtyřmi filtry, a to košem v plnicím otvoru se sítem o světlosti 1 mm, sacím filtrem 0,4 mm před čerpadlem, tlakovým filtrem ve výtlaku čerpadla a sítkem v tělese trysky. Poslední dva stupně filtrace mají výměnné vložky; světlost jejich sít se řídí podle parametrů používaných trysek. Všechny filtry na postřikovači (včetně sacího) musí umožnit čištění i při zcela naplněné zásobní nádrži, aniž by uniklo více jíchy, než je ve vlastním tělese. Tlakový filtr je samočisticí. Jeho konstrukce umožňuje průtok části jíchy z primární strany síta zpět do nádrže. Tím se odnášejí hrubší částice, často špatně rozpuštěného práškového přípravku, a nehrozí jeho zanesení. (Kovaříček, 1997) Technické a funkční požadavky u filtrů: -
Postřikovače vybavené objemovým čerpadlem musí mít sací filtr.
-
Kapalina, která na tlakové straně přichází k tryskám, musí být centrálně nebo v rozvodech sekcí rámu filtrována. Rozměry otvorů filtrů musí odpovídat velikosti otvorů trysek použitých na postřikovači. Toto též platí pro filtry a čerpadla.
26
-
Ucpávání musí být indikováno obsluze např. vhodným umístěním centrálních tlakových filtrů a tlakoměru.
-
Filtry musí být snadno přístupné a vložky filtru musí být vyjímatelné. Pro rychlé čištění musí být vložka filtru snadno přístupná.
-
Je-li nádrž naplněna na jmenovitý objem, musí být možno čistit centrální filtry tak, aby nevytékala postřiková kapalina, mimo množství, které může zůstat v těle filtru a v sacím nebo tlakovém vedení. (Trunečka, 2005)
Obr. 4
4.1.4
Filtr postřikovače
Rozvod postřikové jíchy Rozvod postřikové jíchy se skládá ze spojovacích hadic, potrubí, armatur,
držáků trysek, bezpečnostního přetlakového ventilu a ovládacích ventilů. Propojuje jednotlivé funkční části postřikovače a umožňuje obsluze spouštět pomocí ovládacích ventilů jednotlivé funkční okruhy postřikovače – plnění nádrže vodou, přípravu postřikové jíchy (tzn. přimísení chemických přípravků a jejich homogenizaci v nádrži), postřik, popřípadě i vyplachování potrubí a nádrže před ukončením práce nebo při změně přípravku.
27
Napájení trysek u plošných postřikovačů je členěno minimálně na dvě části – sekce – o shodné šířce. Trysky v jedné sekci jsou běžně napájeny společným průchozím potrubím s dostatečnou světlostí, aby i největší používané trysky pracovaly se stejným tlakem. Držáky trysek se montují na tuhou trubku, nejčastěji z nerezové oceli. Od jejich jednotlivého uchycení přímo na postřikový rám a propojení hadicí se ustupuje, protože toto řešení neumožňuje otočení o 90º pro montáž nárazových trysek. Dnes se nabízejí i vícehlavicové držáky trysek. Do nich lze namontovat až čtyři druhy nebo velikosti trysek používaných v sezóně. To umožňuje jejich výměnu pootočením hlavice. Otočením hlavice do mezipolohy se tryska uzavře. To je důležité pro čištění trysky na postřikovači s plnou nádrží, protože při demontáži trysky unikne nepatrný objem jíchy. Součástí držáku trysek je poslední stupeň filtrace – výměnné nerezové nebo plastové sítko. Jeho hustota se určí podle požadavku výrobce trysek. Druhým pomocným prvkem integrovaným do držáku je ventil (membránový) proti odkapávání jíchy. Při zastavení postřiku se ventil pružinou uzavře. Otevírá se přibližně při tlaku 70 až 80 kPa. Dnes se často konstruuje tak, aby zároveň s touto funkcí sloužil jako uzavírací ventil. Ten lze využít jak při čištění trysky, tak i pro její uzavření při pořadové změně rozteče trysek. Tryska se na držák připevňuje převlečnou maticí. Výhodou jsou matice s bajonetovým uchycením, které zajišťují stabilní polohu štěrbinových trysek k postřikovému rámu. (Kovaříček, 1997) Čerpadla
4.1.5
Čerpadla jsou zdroje proudu tlakové kapaliny. Nejčastěji se používají čerpadla pístová nebo membránová a výjimečně plunžrová, odstředivá, proudová, zubová, lamelová a hadicová. -
Pístové čerpadlo má klikovým mechanismem převáděný rotační pohyb na přímočarý pohyb pístů. K válcům jsou připojeny sací a výtlačné komory s ventily. Čerpadla mají lichý počet pístů pro snížení pulzace průtoku a tlaku. Aby se nedostala ochranná kapalina do klikové skříně, jsou prostory válce a
28
klikové skříně od sebe odděleny. V klikové skříni je uložen křižák a přímovratný pohyb se přenáší na píst dobře těsněnou pístnicí. Proteče-li tzv. svodová kapalina vlivem netěsnosti pístu pod píst, může volně vytékat otvorem, aniž by namáhala těsnění pístnice. Pístová čerpadla se používají pro tlaky 1 až 10 MPa a průtoky 1 až 5 dm3. s-1. -
Plunžrové čerpadlo je velmi podobné pístovému čerpadlu. Liší se tím, že plunžr má menší průměr, než je světlost válce. Plunžr je těsněn na vstupu do prostoru válce a nikoliv na svém obvodě uvnitř válce.
-
Membránové čerpadlo pracuje na principu podobném pístovému, tj. přerušovaným způsobem. Rotační pohyb hnacího hřídele se převádí na přímočarý výkyv membrány ojnicí. Ochranná látka je nasávána přes sací ventil a vytlačována do dalších částí stroje vytlačeným ventilem. Výhodou těchto čerpadel je dokonalé oddělení prostoru mazaného olejem od prostorů s ochrannou kapalinou. Někteří výrobci u svých strojů uvádějí, že jsou vyráběny pístovým čerpadlem, ve kterém je píst chráněn membránou. To je nesprávné tvrzení, protože se skutečně jedná o membránové čerpadlo. Tato čerpadla se používají pro tlaky 1 až 4 MPa a průtoky stejné, jako pístová.
Obr. 5
-
Pístomembránové čerpadlo
Odstředivé čerpadlo na rozdíl od předchozích pracuje kontinuálním způsobem. Rotor se zakřivenými kanály nebo lopatkami uděluje kapalině od středu směrem k obvodu rostoucí rychlost. Na obvodě rotoru se pohybová energie mění v energii tlakovou, takže kapalina vytéká do potrubí určitým tlakem. Po
29
uzavření sacího nebo výtlačného kanálu kapalina neproudí, a proto se čerpadlo odlehčí. Příkon je nutný pouze na překonání ztrát mechanických a ztrát vířením kapaliny. -
Proudové čerpadlo se nazývá injektor, jestliže čerpá kapalinu, nebo ejektor, jestliže čerpá vzdušninu. Přivádí-li se potrubím hnací tekutina pod tlakem asi 6 MPa, zvýší se její rychlost v trysce a tlak poklesne až pod hodnotu tlaku atmosférického. Do prostoru podtlaku se přisává tekutina. V rozšířené části klesá rychlost tekutiny a roste její tlak na hodnotu potřebnou k překonání odporu kapalinového vedení do nádrže. (Kumhála, 2007) Postřikovací rám
4.1.6
Na rámu postřikovače je umístěn rozvod postřikové jíchy s tryskami. Jeho šířka odpovídá násobku modulu pracovních záběrů strojů pro setí a ošetřování plodin. U nás se běžně používá 12, 18a 24 m. Rám má umožňovat tyty funkce: -
skládání z pracovní do přepravní polohy a zpět,
-
výškové nasazení trysek do pracovní polohy,
-
jištění proti poškození při nárazu na překážku,
-
stabilizování rovnoběžně s povrchem pozemku. Postřikový rám patří mezi nejnamáhavější části stroje. K jeho výrobě se požívají
lehké příhradové konstrukce z uzavřených tenkostěnných ocelových profilů. Výška postřikového rámu nad ošetřovanou plochou a jeho pohyb ve vertikální i horizontální rovině výrazně ovlivňují hektarovou dávku. Při menší výšce se rozptylové obrazce jednotlivých trysek nedostatečně překrývají, zhoršuje se příčná nerovnoměrnost rozptylu. Naopak zvětšením výšky se zvýší nebezpečí úletu. Rychlý pohyb trysky ve svislé rovině směrem dolů způsobuje předávkování a naopak. Proto se u postřikovačů používá výkyvné zavěšení postřikovacích ramen. Při přejezdu nerovností se rám stabilizuje svou setrvačnou hmotností. Dvojnásobné výkyvné zavěšení při stranovém zajištění v rovině těžiště ramen působí shodně i na svažitých pozemcích. Kovaříček, 1997)
30
Technické a funkční požadavky postřikovacího rámu: -
Šířka záběru musí odpovídat obvyklé šířce secích strojů, kultivátorů atd. nebo musí být jejich celým násobkem. Maximální šířky sekcí jsou: 5,5 m při šířce rámu 24 m, 6 m při šířce rámu 24 m.
-
Rozsah výškového nastavení rámu musí být minimálně 1,0 m.
-
Minimální vzdálenost mezi tryskami a cílovou plochou musí být nastavitelná podle velikosti trysky. Jsou-li postřikovače používány v prostorech, jejichž výška přesahuje 1 m, musí být výška rámu nastavena na 1,2 m nebo více.
-
U postřikovačů s maximální šířkou rámu 21 m musí být možno nastavit vzdálenost mezi tryskami a zemí na 0,5 m nebo více.
-
Výška rámu musí být nastavitelná buď plynule, nebo v krocích, které nejsou delší než 0,1 m.
-
U postřikovacích rámů s šířkou záběru větší než 13 m musí být pohyby rámu nezávislé na postřikovači a musí zajišťovat rovnoběžnou polohu rámu se zemí.
-
Postřikovací rámy se šířkou záběru do 10 m musí být schopné pohybu vzad v případě kontaktu s překážkami na poli. Splnění tohoto požadavku musí být kontrolováno při pohybu postřikovače vpřed pojezdovou rychlostí 4 km/h a s překážkou umístěnou mezi 90% až 100% poloviční šířky záběru rámu, měřeno od středu rozchodu kol. Postřikovací rám musí být schopen projet bez poškození.
-
Postřikovací rámy s šířkou záběru větší než 10 m musí být schopné pohybu vzad a vpřed v případě kontaktu s překážkami na poli. Splnění tohoto požadavku musí být kontrolováno při pohybu postřikovače vpřed pojezdovou rychlostí 4 km/h a překážce umístěné mezi 90% až 100% poloviční šířky záběru rámu, měřeno od středu rozchodu kol. Postřikovací rám musí být schopen bez poškození.
-
Postřikovací rámy nebo sekce postřikovacích rámů se musí po kontaktu s překážkami okamžitě a automaticky vrátit do původní polohy. (Trunečka, 2005)
31
4.1.7
Trysky Trysky neboli rozptylovače slouží k vytváření kapel. Rozptyl na malé kapky
může probíhat těmito způsoby: 1. hydraulicky, 2. mechanicky, 3. pneumaticky, 4. termopneumaticky, 5. kombinací uvedených způsobů. Trysky jsou nejdůležitějším prvkem rozhodujícím o kvalitě postřiku. Podle způsobu tříštění proudu kapaliny se rozdělují na hydraulické, rotační a pneumatické. Nejrozšířenější je skupina trysek hydraulických. Do této skupiny patří štěrbinové, nárazové, vířivé a víceotvorové trysky. Štěrbinové trysky jsou nejčastěji používané pro plošný postřik. Kapalina je rozptylována do vějířovitého zásahového obrazce s rozptylovým úhlem 110º nebo 80º. Nárazové trysky jsou určeny pro aplikaci systémových herbicidů a kapalných hnojiv při hnojení na list. Víceotvorové trysky jsou určeny především pro aplikaci kapalných hnojiv. V závislosti na počtu otvorů mohou vytvářet kapky o velikosti 1- 3 mm. Vířivé trysky s kuželovým výstřikovým obrazcem jsou vhodné především pro aplikaci fungicidů a insekticidů pro plošný postřik. Výrobci nabízí pro postřikovače celou škálu trysek ve velmi vysoké kvalitě. V této řadě jsou trysky s úhlem výstřiku 110º, nízkoúletové trysky, injektorové trysky a pětiotvorové trysky pro kapalné hnojení. Trysky s plochou charakteristickou vytvářejí velmi jemné kapičkové spektrum. Jsou vhodné pro většinu pesticidů díky jejich rovnoměrné distribuci postřikové kapaliny. Nízkoúletové trysky jsou vybaveny omezovačem, který způsobuje snížení podílu nejjemnějších kapiček v kapičkovém spektru, čímž je postřiková kapalina opouštějící trysku méně citlivá na úlet vlivem větru. Injektorové trysky jsou charakteristické hrubou atomizací kapičkového spektra, které je odolné úletu vlivem větru. Tato hrubá atomizace znamená snížení počtu kapek, což v důsledku vede ke snížení pokryvnosti. Trysky pro aplikace tekutých hnojiv vytvářejí podle typu 1, 3 nebo 5 souvislých proudů kapaliny, které zabraňují popálení porostu. Pětiotvorové trysky vytvářejí podobný postřikový obrazec jako klasické trysky
32
s plochou charakteristikou, čímž dochází k překrývání postřikových obrazců a lepší rovnoměrnosti distribuce postřiku na cílovou plochu. (Kumhála, 2007)
Obr. 6
Injektorová tryska
Technické a funkční požadavky u trysek: -
Vhodným způsobem např. označením, blokovacími systémy nebo šablonami musí být možno upevnit trysky v předem stanovených polohách a dosáhnout správného nasměrování postřiku.
-
Po ukončení postřiku nesmí od jedné trysky odkapat více než 2 ml kapaliny během 5 minut. Měření začíná 8 sekund po přerušení přívodu kapaliny od postřikovacího rámu.
-
Trysky na konci postřikovacích rámů s šířkou záběru větším než 10 m musí být chráněny proti poškození při kontaktu se zemí.
-
Průtok každou jednotlivou tryskou měřený podle ISO
5682-1 s nesmí
odchylovat o více než 5 % od údajů uvedených v tabulkách průtoku. (Trunečka, 2005)
33
Obr. 7
4.2
Trysky
Doplňkové vybavení postřikovačů Doplňkové vybavení postřikovačů není nutností. U strojů s vysokým ročním
využitím se však stávají standardním vybavením, protože usnadňují práci obsluhy, zvyšují kvalitu zásahu a hygienu práce. Míchací zařízení chemických prostředků Příprava postřikové jíchy bez tohoto zařízení je pomalá a je při ní zvýšené nebezpečí zasažení a kontaminace obsluhy koncentrovanými chemickými přípravky. Pro přípravu premixu (předředění koncentrátu vodou) se zařízení spouští na paralelogramu těsně nad zem, takže obsluha manipuluje s přípravky pod úrovní pasu. Mísící nádoba se částečně naplní vodou a obsluha nalije odměřené množství kapalného přípravku nebo práškový prášek nasype na síto v nádobě. Při této činnosti musí být nádrž postřikovače z poloviny naplněna vodou a spuštěno míchání. Dalším připouštěním vody se přípravek promísí. Takto připravený premix se pomocí ejektoru ve vytlačeném potrubí přisaje do nádrže postřikovače. Zbytky přípravku lze spláchnout ze stěn i síta pomocí sprchy. Pro vyplachování prázdných obalů od přípravků je nádrž vybavena samočinně rotující nebo kulovou víceotvorovou tryskou. Jednotlivé funkce ovládají kohouty.
34
Dálkově ovládané ventily Dálkové elektrické ovládání uzavíracích ventilů postřiku a škrtícího ventilu pro nastavení pracovního tlaku se nepovažuje za přepych ani u postřikovačů bez synchronizace dávkování s pracovní rychlostí. Pokud obsluha se strojem pracuje soustavně po celou sezónu, stává se spolu s přetlakovou kabinou s filtroventilačním zařízením samozřejmostí. Monitorovací zařízení Monitorovací zařízení zpracovává údaje čidel o ujeté dráze a pracovním tlaku nebo průtoku a zobrazuje na monitoru okamžité hodnoty pracovní rychlosti, hektarové dávky, pracovním tlaku, zpracovanou plochu z náplně zásobní nádrže i jiné údaje. Kromě toho zaznamenává i denní a celkové údaje o provedené práci. Jsou to: celková doba provozu postřikovače, doba aplikace, objem aplikované jíchy, celková ošetřená plocha a další údaje. Pro instalaci zařízení je podmínkou dálkové ovládání, jímž se uzavírá postřik i jednotlivé sekce. (Kovaříček, 1997) Zařízení pro snižování úletu Způsoby omezení úletu aplikační kapaliny při zásahu jsou v dnešní době velice aktuálním tématem jednak z ekonomických, ale také především z ekologických důvodů. Nejjednodušším a zároveň nejlevnějším způsobem jak zabránit úletu kapaliny je použití trysek, které vytváří jen malý podíl kapek s rozměrem pod 100 µm, které jsou označovány jako trysky antidriftové. Dalším velmi rozšířeným způsobem je využití řízené asistence proudu vzduchu. Jsou známy tři způsoby – Kyndestofte, Rau-Degania a Hardi TWIN. Rozdíl mezi nimi je v úhlu nastavení trysek a směru proudu vzduchu. Nejpropracovanějším a nejpoužívanějším je systém firmy Hardi. Princip je velice jednoduchý – trysky s úhlem výstřiku 110º s plochou charakteristikou vstřikují kapalinu do souvislé vzduchové clony v pevně nastaveném úhlu. To zajišťuje rovnoměrnou distribuci postřikové kapaliny a optimální využití této vzduchové podpory. Úhlové nastavení trysek se vzduchovou clonou eliminuje změny směru větru a ptimalizuje umístění postřiku na rostllinách. Tento systém umožňuje při postřiku použít vyšší aplikační rychlost, redukovanou dávku vody, kontrolu úletu postřikové kapaliny a
35
umožňuje zvýšit produktivitu práce. Díky správnému umístění proudu vzduchu vůči tryskám omezí systém TWIN citlivost na vítr a zajistí tak rovnoměrnou distribuci postřikové kapaliny na všechna místa dané plodiny. Snížení dávky vody na 50 – 70 l/ha vyžaduje méně časté plnění postřikovače, čímž eliminujeme ztrátové časy a zvyšujeme efektivitu práce. U tohoto systému pracujícího s podporou vzduchu jsou na výložníkových ramenech uloženy dva ventilátory o průměru 630 mm, které vytvářejí silný proud vzduchu, jenž je přiváděn do rukávců levého a pravého výložníku. Průtok vzduchu je až 2000 m3 – h-1 a maximální rychlost proudícího vzduchu je 35 m.s-1. Pro správnou funkci podpory vzduchu je důležitá možnost změny úhlu výstupu vzduchu a tryskami. Nastavení správného úhlu mezi tryskami a vzduchem je velice důležité z hlediska cílového zasažení škodlivého činitele v prostoru. (Kumhála, 2007)
36
5
Popis samojízdného postřikovače Samojízdný postřikovač HARDI ALPHA evo
5.1
Samojízdný postřikovač HARDI ALPHA evo je nejnovější generací samojízdných postřikovačů s vysokým výkonem značky HARDI. Celá koncepce stroje je navržena s ohledem na práci operátora – výsledkem je efektivnější ovládání stroje při ošetřování plodin v různých postřikových podmínkách. Technické parametry: -
Objem nádrže: 3500 a 4100 litrů
-
Ramena: GVA hliníková, HPZ FORCE ocelová, HAZ TWIN FORCE ocelová s podporou vzduchu.
-
Záběr ramen: GVA (složení na poloviční záběr) – 24, 27, 28, 30, 32, 36, 38 metrů. HPZ FORCE (složení na poloviční záběr) – 24, 28, 30, 32, 36 metrů. HAZ TWIN FORCE (složení na poloviční záběr) 18, 20, 21, 24, 27, 28, 30, 32, 33, 36 metrů.
-
Motor: Stroje jsou vybaveny novou sérií motorů DEUTZ 2012 TCD s výkonem buď 140kW / 190 koní / nebo 155kW / 210 koní. Motory jsou výkonnější a vyhovují všem standardům z hlediska ochrany životního prostředí.
-
Ventily: Praktický a efektivní systém ventilů SMART v kapalinovém okruhu. Všechny ventily jsou sdružené na jednom místě a jsou snadno dostupné. Užití mnohacestných ventilů SMART snižuje množství operací nutných ke změně funkce v kapalinovém okruhu.
-
Polyetylenová nádrž: Tvarově je nádrž plně začleněna do celkového designu stroje. Vynikající viditelnost dozadu přes nádrž je zajištěna u obou velikostí nádrží 3500 i 4100 litrů. Proplachovací nádrž je rovněž integrována do hlavní nádrže.
-
Pracovní kapacita: Vysoký výkon stroje a jízdní pohodlí pro posádku zajišťuje odpružení stroje dvěma vinutými pružinami na přední nápravě a jednou na zadní.
37
-
Průjezdní světlost: Pro ošetření plodin s vyšším vzrůstem (kukuřice, slunečnice, řepka) je možné na přání volit průjezdní světlost až 150 cm.
-
Bezpečnostní schránka: Bezpečnostní schránka o objemu 180 litrů na uložení různých doplňků a potřeb nutných pro práci zvyšuje pracovní komfort.
Obr. 8
5.1.1
HARDI ALPHA evo
Ramena 1) Ramena GVA (hliníková) Záběr ramen (složení na poloviční záběr) – 24 (12), 27 (15), 28 (15), 30 (16), 32 (20 nebo 18), 36 (20 nebo 18), 38 (20) metrů. Odpružené bezpečnostní vyklápění vnějších sekcí ramen. Individuální a celkové naklápění ramen. Anti-vychylovací mechanismus ramen. Patentovaný, samovyrovnávací kyvadlový závěs ramen s odpružením. Možnost práce s rameny složenými na polovinu. Nerezové rozvody ramen s držáky trysek PENTALET s protiodkapávacími membránovými ventily.
38
2) Ramena FORCE HPZ (ocelová) Záběr ramen (složení na poloviční záběr) – 24 (12), 28 (14), 30 (12), 32 (14), 36 (14) metrů. Odpružené bezpečnostní vyklápění vnějších sekcí ramen. Individuální a celkové naklápění ramen. Anti-vychylovací mechanismus ramen. Patentovaný, samovyrovnávací kyvadlový závěs ramen s odpružením. Možnost práce s rameny složenými na polovinu. Nerezové rozvody ramen s držáky trysek TRIPLET s protiodkapávacími membránovými ventily. 3) Ramena TWIN FORCE HAZ (ocelová s řízenou vzduchovou asistencí) Záběr ramen (složení na poloviční záběr) 18 (12), 20 (12), 21 (12), 24 (12), 27 (14), 28 (14), 30 (15), 33 (16), 36 (18) metrů. Odpružené bezpečnostní vyklápění vnějších sekcí ramen. Individuální a celkové naklápění ramen. Anti-vychylovací mechanismus ramen. Patentovaný, samovyrovnávací kyvadlový závěs ramen s odpružením. Možnost práce s rameny složenými na polovinu.
Výhody postřikovačů vybavených systémem TWIN FORCE Vyšší umístění postřiků na rostlinách – optimální, rovnoměrné rozložení kapičkového spektra v celém rozsahu, lepší distribuce a průnik postřiků do ošetřovaných porostů s výrazně lepším pokrytím i spodních částí rostlin a listů. Načasovaný postřik – tento nejbezpečnější a nejúčinnější způsob redukce používaných dávek chemikálií spočívá v umožnění aplikace v čase, kdy škůdci, choroby a plevele jsou nezranitelnější a nejcitlivější – kdy s minimální dávkou můžeme zajistit maximální účinnost s dosažením úspory chemických prostředků v průměru až 22%, třeba i za větrného počasí, kdy nelze a není vhodné postřikovat konvenčním postřikovačem – to výrazně zefektivňuje návratnost vynaložené investice. Více hodin a dnů vhodných k postřiku během sezóny, což umožňuje zásah v pravý čas. Rovnoměrná distribuce postřiku je důležitým předpokladem pro úspěšné snížení postřikových dávek – TWIN
39
FORCE je konstruován tak, že zajišťuje rovnoměrnou distribuci postřiků i za větrných podmínek. TWIN FORCE nabízí 3 různé způsoby pro zvýšení postřikové kapacity: -
Menší úlet postřiků (snížení až o 90%) znamená více času vhodného pro bezpečný a efektivní postřik i tam, kde konvenční postřikovač je omezen, tzn., když rychlost větru dosáhne 4 m/s, je TWIN FORCE schopen zajistit kvalitní aplikaci až do rychlosti větru 9 m/s.
-
Nižší objemové dávky vody, zpravidla až o 50% v porovnání ke konvenčnímu způsobu, protože malé kapičky postřiku jsou mnohem efektivnější a řízenou asistencí vzduchu TWIN FORCE jsou bezpečně umístěny na cíl s vyšším stupněm pokryvnosti, což v důsledku znamená zvýšení postřikové kapacity až o 100%.
-
Vyšší pojezdová rychlost při aplikaci – koncepce TWIN FORCE umožňuje zvýšení pojezdové rychlosti postřikovače až na 15 km/hod. se zaručenou kvalitou postřiku (při optimálních podmínkách i vyšší) – zajišťuje kapičkám postřiku potřebnou energii pro jejich přenos do porostů i při zvýšené pojezdové rychlosti. TWIN FORCE prokázal zvýšený biologický efekt lepším umístěním kapiček
postřiků na cíl a lepší pokryvností malých kapiček s přímým důsledkem na kvalitu a množství výnosů ošetřovaných plodin. Aplikační technologie TWIN FORCE umožňuje zdvojnásobený pracovní výkon – tento postřikovač je schopen při většině podmínek poskytovat výkon jako nejméně 2 konvenční postřikovače, někdy dokonce i více. 5.1.2
Kabina Moderní komfortní kabina a vynikající výhled zajišťuje operátorovy pohodlí a
jednoduchou obsluhu. Její umístění zajišťuje výborný přístup, dostatek prostoru, panoramatický výhled, a komfort. Hlavní ovládací prvky jsou sdruženy do skupin na konzole, které operátor ovládá jednou rukou. Vstup do kabiny je širokými posuvnými dveřmi a přes žebřík s automatickým sklápěním. Klidu v kabině je dosaženo konstrukčním řešením. Zvuková izolace podlahy a střechy kabiny zajišťuje pro obsluhu
40
velmi příjemné pracovní prostředí. Kabina ALPHA evo je standardně vybavena aktivními uhlíkovými filtry, ventilací, klimatizací, topením, pneumatickým sedadlem operátora, předními a zadními pracovními světly a rovněž úložnými prostory. Konstrukce a umístění kabiny poskytuje panoramatický výhled při postřikových pracích a při přejezdu po cestách. Multifunkční joystick, kterým se ovládá hydrostatický pohon, umožňuje: -
pojezd vpřed a vzad
-
ovládání primárních funkcí postřikovače (otvírání/zavírání ramen a sekcí ramen)
-
nastavení výšky a naklápění ramen
-
nastavení výkonu ventilátorů a úhlové naklápění vzduchové štěrbiny s tryskami systému TWIN FORCE
-
ovládání pěnového značkovače
Obr. 9
Ovládací panel HARDI ALPHA evo
41
5.1.3
Technické informace
Motor a pohon Výkon: 140 kW (190 k) nebo 155 kW (210 k) Hydrostatický pohon, poháněna všechna 4 kola, mechanicky stavitelný rozchod kol, řízení všech 4 kol s variabilním nastavením, 40 Km/h s multi diskovou provozní brzdou, kolové motory POCLAIN s duálním přestavením a plně integrovaným brzděním. Kabina a šasi Kabina s klimatizací a tónovanými skly, topení a aktivní uhlíkové filtry, přední a zadní pracovní světla, osvětlení pro jízdu na cestách, multifunkční joystick, výstražný bzučák pro couvání, odpružení přední a zadní nápravy vinutými pružinami, ovládání brzd nožním pedálem, kola s pneumatikami 300/95 R46 s blatníky, bezpečnostní schránka operátora180 litrů, ochranný kryt podvozku. Ramena GVA hliníková ramena od 24 do 38 metrů HPZ FORCE ocelová ramena od 24 do 36 metrů HAP TWIN FORCE ocelová ramena s podporou vzduchu od 18 do 36 metrů Kyvadlový závěs s vinutými pružinami, zvedání ramen ParaLift s dusíkovými tlumiči a transportním zámkem, přímo ovládaná hydraulika. Kapalinový systém polyetylénová nádrž 3500 nebo 4100 litrů proplachovací nádrž 400 litrů nádrž na čistou vodu 15litrů přimíchávací zařízení na chemikálie 25 litrů systém proplachování hlavní nádrže
42
plnící zařízení HARDI membránové čerpadlo HARDI 463/12 322l/min suchý hladinoznak, dálkově ovládané vypouštění nádrže, ventily SMART, pětistupňová filtrace, EVC řídící jednotka, počítač HARDI NOVA, nerezové rozvody ramen, držák trysek TRIPLET se třemi sadami trysek 5.1.4
Rozměry
Tab. 2
Rozměry HARDI ALPHA evo
Mechanicky stavitelný rozchod Standard: 1,80 m – 2.20 m Na přání: 2,00 m – 2,45 m nebo 2,25 m – 2,70 m Max. přepravní šířka
GVA 2,87 m HPZ/HAZ 3,00 m
Max. přepravní výška
3,95 m*
Světlá výška
420/85 R 38 1,12 m 300/95 R 48 1,16 m
Hmotnost prázdného stroje
7.320 kg*
*ALPHA 3500, 28 m GVA ramena, kola 420/85 R 38, prázdný
43
Samojízdný postřikovač John Deere 5430i
5.2
Samojízdný postřikovač John Deere 5430i stojí na vrcholu nabídky společnosti John Deere. Je zvlášť vhodný pro velké farmy a dodavatele, kteří vyžadují maximální produktivitu, přesnost postřiku a univerzálnost. Tento postřikovač je vhodný k postřiku všech typů plodin. Nabízí pohodlí na úrovni traktoru a k tomu celou řadu vlastností, které vám pomohou provést postřik kvalitně, rychle a efektivně. Technické parametry: -
Objem nádrže: 4000 litrů
-
Ramena: Tubulární (3-D ocelová konstrukce)
-
Záběr ramen: 24 – 36 metrů (Dvakrát sklopná konfigurace)
-
Plně integrovaný systém Solution Command
-
Přeprava rychlostí až 40 km/h, hydraulické nastavení rozchodu kol, dvounápravové řízení s více režimy.
-
Výkon a produktivita: pneumaticky odpružený podvozek, hydrostatický pohon se 4 rychlostními skupinami, nádrž o objemu 4000 litrů, dvojitě skládaná ramena 24 – 36 metrů.
Obr. 10
John Deere 5430i
44
5.2.1
Ramena Tubulární trojrozměrná ramena z vysokotažné oceli, elektro-hydraulické
nastavení
výšky
ramen
(50-250
cm
v závislosti
na
velikosti
pneumatik),
paralelogramový zvedací mechanismus s dusíkatým tlumičem a transportním zámkem. Elektrohydraulické skládání/rozkládání ramen s nezávislým skládáním koncových sekcí ramen (levé/pravé), centrální sekce ramen s vertikálním a horizontálním odpružením, elektrohydraulické ovládání náklonu ramen, variabilní geometrie ramen (individuální zvedání a spouštění ramen), třísměrná protinárazová ochrana koncových sekcí ramen, valivá ložiska ve všech spojovacích částech ramen, postřikové vedení z nerez oceli s rychlo-upínacími spojkami. Pětinásobné držáky trysek, membránový systém proti odkapávání či pneumatické uzavírání trysek. 5.2.2
Kabina Kabina z traktorů JD 5020, Auto Trac a Green Star ready, vzduchem odpružená
sedačka s integrovaným panelem Command Arm, nastavitelný sloupek řízení, multifunkční Command Arm s integrovanými funkcemi na páce hydropohonu. Topení, ventilace, klimatizace. Přetlaková kabina s vzduchovou filtrací a aktivním uhlíkovým filtrem. Dvě zpětná zrcátka (pravé elektricky ovládané). Možnost volby zpoždění zhasnutí světel. Elektro-hydraulicky sklápěné palubní schůdky s automatickým zdvihem při rozjetí a sklopením po vypnutí klíčku nebo opuštění sedačky. GreenStar display 2630 s dotykovým displejem a USB připojením pro přenos dat. Příprava pro AM/FM rádio s reproduktory. Prostorná a dobře uspořádaná kabina přináší veškerý komfort. Je tichá, pohodlná a zajišťuje výhled do všech stran. Všechny ovládací prvky jsou ergonomicky umístěné tam, kde je potřebujete. Hydro-páka sdružuje všechny důležité řídící funkce do dlaně ruky operátora a umožňuje jejich snadné a pohodlné ovládání. Slouží k nastavení pojezdové rychlosti, jednotlivých sekcí ramena, výšky ramena, jeho sklonu a dalších funkcí. Vše ovládané jednou rukou.
45
Obr. 11
5.2.3
Ovládací panel John Deere 5430i
Technické informace
Motor a pohon John Deere Power Tech 6,8l, šestiválec, emisní norma Tier III. Výkon motoru dle ECE R-24 při jmenovitých otáčkách 2100 ot.min-1 158 kW (215 hp), záloha točivého momentu 7 %, maximální výkon 169 kW (230 hp), palivová nádrž o objemu 290 l. Nezávislý hydrostatický pohon všech 4 kol s dvěma tandemovými čerpadly, 4 hydromotory kol (60 cm3) umístěné na koncových planetových převodech. Čtyři rychlostní rozsahy řazené plynule pod zatížením: 1.stupeň: 0-15 km/h, 2.stupeň: 0-20 km/h, 3.stupeň: 0-25 km/h, 4.stupeň: 0-40 km/h. (40 km/h v 1900 ot.min-1 ). Kryty motorů kol. Chladič hydraulického oleje. Kontrola prokluzu.
46
Kapalinový systém Hlavní nádrž na postřik o objemu 4000 l (5% extra kapacita, max. objem 4200 l, dno nádrže strmě vysvahováno, horní plnící otvor 400 mm s košovým sítem. Digitální indikátor hladiny kapaliny (čitelný na GS3 2630 v kabině), suchý indikátor hladiny s centrálně
kapaliny
umístěným
plovákem,
vysokotlaké
míchání
pomocí
4
hydroinjektorů a elektrickým zapnutím/vypnutím (manuálně a automaticky spouštěné dle množství kapaliny v nádrži). Rotační proplachovací trysky v horní části nádrže. SOLUTION COMMAND SYSTÉM (postřikový systém): tlačítkový, ovládací panel postřiku pro plnění vody a chemikálií, míchání, postřik a proplach; automatický vícecyklový proplachovací systém ovládaný přes Solution Command Systém nebo displej GS3 2630. Nádrž na přimíchávání chemikálií 55 l s rotační proplachovací hlavou, proplachovací nádrž 400 l s indikátorem hladiny, nádrž na mytí rukou 20 l, přepouštěcí ventil. Elektricky ovládaný hlavní ventil elektricky/vzduchem ovládané sekční ventily. Automatická regulace dávky pomocí snímače tlaku a průtoku. 5.2.4
Rozměry
Tab. 3
Rozměry John Deere 5430i
Mechanicky stavitelný rozchod (v závislosti na velikosti
1,80m – 2.50m
pneumatik) 2,00m – 2,70m 2,15m – 2,85m Celková délka
(s ramenem 36/18 m) 9,10 m
Max. přepravní šířka
3,00 m
Max. přepravní výška
3,75 m (s pneumatikami 520/85R42, demontovaný maják)
Světlá výška
1,10 m (s pneumatikami 520/85R42)
Hmotnost prázdného stroje
11 500 kg
47
Tab. 4
Porovnání vybraných samojízdných postřikovačů
Technické údaje Hardi ALPHA EVO
John Deere 5430i
Motor a pohon Výkon
132 kW (179 k), 155 kW (210 k)
158 kW (215 k), 169 kW (230 k)
Typ
Hydrostatický pohon všech 4 kol
Variabilní hydrostatický (dvojitá čerpadla)
Počet válců
6 válců
6 válců
Maximální rychlost
40 km/h
40 km/h
rozchod kol
Mechanicky stavitelný
Mechanicky stavitelný
Klimatizace, tónovaná skla
Klimatizace
Topení a aktivní uhlíkové filtry
Topení, vzduchová filtrace s aktivním uhlíkovým filtrem
Přední a zadní pracovní světla
Přední a zadní pracovní světla
Osvětlení na jízdu na cestách
Možnost volby spoždění zhasnutí světel
Multifunkční joystick
Multifunkční hydropáka
Pneumaticky odpružené sedadlo s opěrkami
Vzduchem odpružená sedačka s integrovaným panelem
Kabina
Výstražný bzučák pro couvání Ovládání brzd nožním pedálem
Ramena
GVA hliníková ramena od 24 do 38 metrů
Tubulární 3-D ocelová konstrukce od 24 do 36 metrů
HPZ FORCE ocelová ramena od 24 do 36 metrů HAZ TWIN FORCE ocelová ramena s podporou vzduchu od 18 do 36 metrů Samovyrovnávací kyvadlový závěs ramen s opružením Zvedání ramen ParaLift s dusíkovými tlumiči a
Kyvadlový systém se systémem proti výkyvu do stran Dusíkaté tlumiče rázů - minimalizace výkyvů ramen
transportním zámkem Přímo ovládaná hydraulika
Kapalinový systém Materiál
Polyetylénová nádrž
Polyetylénová nádrž
Objem
3500 nebo 4100 litrů
4000 litrů
Objem oplachovací n.
410 litrů
400 litrů
Objem nádrže na mytí
15 litrů
20 litrů
Celková délka
8,50 metru
9,10 metru
Maximální přepravní š.
3,00 metru
3,00 metru
maximální přepravní v.
3,90 metru (s pneumatikami 380/90 R 46)
3,75 metru (s pneumatikami 520/85 R42) demontovaný maják
Hmotnost
8 490 kg (prázdný stroj)
11.500 kg (prázdný stroj)
Míchání
Řízení výšky hladiny Recirkulace v ramenu Rozměry stroje
48
6
Likvidace pojistné události Proces likvidace pojistných událostí je právní činnost, která se řídí určitými
zákony a pracovními postupy. K nejdůležitějším předpisům patří zákon č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě a o změně souvisejících přepisů, který upravuje vznik a zánik pojištění, stanovuje práva a povinnosti účastníků, apod. Pro klienta je likvidace pojistné události nejdůležitější fází pojištění, protože podle ní může posoudit kvalitu sjednaného pojištění. Po celou dobu trvání smlouvy klienti hradí pojistné a očekávají, že v případě pojistné události jim bude poskytnuta odpovídající náhrada. Pro pojišťovnu je to pak další možnost, jak si může získat přízeň klienta, jelikož osobní pozitivní zkušenosti a doporučení jsou mnohem efektivnější nástroj než jakákoliv reklama. Jestliže dojde ke škodné události, ke které se váže pojištění, je pojistník povinen bez zbytečného odkladu pojistiteli (pojišťovně) oznámit, že nastala pojistná událost, podat pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků této události, předložit k tomu potřebné doklady a postupovat způsobem dohodnutým v pojistné smlouvě. Není-li pojistník současně pojištěným, má tuto povinnost pojištěný. (Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. § 14, odst. 2.) Oznámení je možno učinit například telefonicky, emailem, nebo například písemně papírovým formulářem pro hlášení škod. Pojištěný musí vždy uvést pravdivé a přesné informace o vzniku události. Dle zákona 37/2004 Sb. je škodnou událostí skutečnost, ze které vznikla škoda a která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění. (Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. § 3 u) Každá škodná událost není automaticky pojistnou událostí, i když v právních předpisech i pojistných podmínkách se mluví o pojistné události. Pojistitel je povinen po oznámení události, se kterou je spojen požadavek na plnění z pojištění, bez zbytečného odkladu zahájit šetření nutné ke zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit. (Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. § 16, odst. 1.) Po nahlášení tedy nastává registrace pojistné události, kde se uvádí údaje, které jsou v daném okamžiku známé. Jedná se o administrativní úkon, kdy je třeba zaevidovat škodní událost do provozního systému a vytvořit spis v písemné nebo elektronické podobě. Jako potvrzení o přijetí škodní události pojistitel ze zákona zasílá písemné potvrzení o registraci škody pojištěnému i poškozenému.
49
Jakmile je pojistná událost zaregistrována, dostává se spis k likvidátorovi, který se s touto seznamuje. Povinností likvidátora je šetřit pojistnou událost, komunikovat s klientem a příslušnými institucemi tak, aby pojistná událost byla zlikvidována v souladu s pojistnou smlouvou, pojistnými podmínkami a příslušnými zákony. Likvidátor ověřuje pojistné krytí, zda se pojistná smlouva vztahuje na registrovanou škodní událost, dále platnost a rozsah pojistné smlouvy v době vzniku škodní události. Pro upřesnění informací musí likvidátor zavolat pojištěnému a zjistit podrobné informace o nehodě, kde se stroj nachází a zda je ještě v poškozeném stavu, nebo opravován. Likvidátor se s pojištěným domluví na schůzce, kde vykoná velmi důležitou prohlídku stroje pro zjištění příčiny a přesný rozsah vzniklé škody. Na místě také vytvoří fotodokumentaci celého stroje, konkrétních poškozených částí a výrobního štítku s VIN kódem. Do protokolu se provede zápis o prohlídce, kde se vyplní všechny údaje týkající se pojištěného (jméno, příjmení, firma, IČO, R.Č., údaje o plátci DPH), stroje (registrační značka, tovární značka, VIN kód, výkon a objem motoru, stav tachometru, rok výroby a další důležité údaje), dále popis nehody a poškozené části na zařízení. Poškozené díly likvidátor zapisuje jednotlivě do řádků a uvádí rozsah poškození, způsob opravy nebo celou výměnu. Nakonec se uvádí místo, datum a čas konané prohlídky. Pojištěný a likvidátor potvrzují Svými podpisy pravdivost a souhlas s obsahem protokolu zápisu o poškození. Důležité je, že zápis o prohlídce nesmí být dodatečně doplňován. Pokud je třeba doplnit nové informace o poškození, použije likvidátor nový formulář. Poté, kdy jsou k dispozici všechny údaje nutné k řešení pojistné události, zadá informace likvidátor do archivu dané pojišťovny a přistoupí k výpočtu výše pojistného plnění. Při tomto výpočtu je znovu povinen postupovat v souladu s pojistnou smlouvou, pojistnými podmínkami a příslušnými zákony. Likvidátor se především řídí okolnostmi vzniku pojistné události, výší pojistné částky a její horní hranicí atd. Všechny údaje o pravidlech pro výpočet pojistného plnění nalezne klient v pojistných podmínkách, které obdržel spolu s pojistnou smlouvou (pojistkou). Je důležité, aby se klient důkladně s pojistnými podmínkami seznámil a byl tak schopen poskytnout pojistiteli (pojišťovně) všechny údaje, které jsou pro výpočet pojistného plnění podstatné. Od celkové částky likvidátor odečte spoluúčast, která je dle podmínek smlouvy uvedená buď v procentech,
50
nebo je to daná konkrétní částka. Stroje se pojišťují na novou cenu. To znamená, že likvidátor ještě musí ověřit, zda není stroj podpojištěný, popřípadě přepojištěný. Podle okolností se tak pojistné plnění krátí dle daných vzorců o další částku. Likvidátorem
stanovená
výše
pojistného
plnění
je
před
odesláním
překontrolována revidentem, který je znovu povinen prověřit, zda postup likvidátora byl v souladu s pojistnou smlouvou, pojistnými podmínkami a příslušnými zákony. Po odsouhlasení revidentem je klient písemně informován o výsledku likvidace pojistné události a pojistné plnění je odesláno podle údajů uvedených klientem v hlášení pojistné události. [12, 13]
51
7
Pojistná událost samojízdného postřikovače Pojistná událost vznikla dne 20. 04. 2012 13:35 ve Vysoké u Příbramě.
Samojízdný postřikovač typu DINO 6000/ 27m vyjížděl z polní cesty na hlavní komunikaci, kde do pravé boční strany postřikovače narazil osobní automobil Škoda Octavia. Prohlídkou bylo zaznamenáno poškození pravého zadního kola, zadní nápravy a poškození konstrukce pravého nosného ramene včetně hadic. Pojištěný zvolil způsob opravy v servisu. Pojišťovna se za opravu samojízdného postřikovače dohodla se servisem na hodinovou částku 450,- Kč bez DPH. Ceny za náhradní díly a opravu na vystavené faktuře: Pravé rameno kompletní 27 metrů … 215.350,- Kč Rozvody ramene, trubky, držáky trysek … 22.740,- Kč Kolo 480/80 R46 … 71.277,- Kč Náprava stavitelná … 99.770,- Kč Poškození hadic, šroubení, kolen, atd. … 17.670,- Kč Poškozená elektroinstalace – svazek vodičů … 9.230,- Kč Práce strávená na opravě … 80h * 450,- = 36.000,- Kč Oprava celkem … 472.037,- Kč bez DPH Výluky z pojištění jsou: Pneumatika … 42.440,- Kč Hadice … 8.160,- Kč Výluky celkem … 50.600,- Kč bez DPH Výpočet pojistného plnění Celková oprava v servisu … 472.037,- Kč Výluky z pojištění celkem … - 50.600,- Kč Ceny zbytku – šrot odhadem … - 500kg * 3Kč/kg = 1.500,- Kč Spoluúčast sjednaná ve smlouvě … - 10.000,- Kč Pojistné plnění za opravu v servisu činí … 409.937,- Kč bez DPH.
52
Obr. 12
DINO 6000/ 27m
Obr. 13
DINO 6000/ 27m
53
8
Závěr K tomu, aby byla úroda plodin bohatá, je ochrana rostlin nutností. S ochranou
rostlin souvisí hlavně používání přípravků, se kterými je spojeno dodržování pravidel správného a bezpečného zacházení, což vyžaduje vysoký stupeň pracovní kázně. Technicky a funkčně způsobilé aplikační zařízení je vedle pesticidních přípravků druhým základním faktorem současné praktické ochrany rostlin. Vedle technických a technologických požadavků, které musí mechanizační prostředky na ochranu rostlin podle platných předpisů splňovat, je současně rozhodující jejich správné seřízení a proškolená svědomitá obsluha těchto strojů při práci v ochraně rostlin, aby bylo dosaženo požadované vysoké kvality ošetření a byla vyloučena rizika poškození sousedních citlivých plodin, zdraví lidí a životního prostředí. Při porovnání dvou vybraných samojízdných postřikovačů Hardi ALPHA evo a John Deere 5430i je znatelný pokrok v modernizaci mechanizačních strojů na ochranu rostlin. U vybraných dvou postřikovačů je mnoho parametrů srovnatelných, ale u postřikovače Hardi ALPHA evo je jistě velkou výhodou menší hmotnost postřikovače a variabilita konstrukcí postřikových ramen, proto si budoucí majitel může vybrat od základních cenově dostupnějších ramen po dražší ale mnohem profesionálnější postřiková ramena. Oproti tomu John Deere 5430i má vyšší výkonnost. Budoucí majitel při výběru samojízdného postřikovače musí zvážit cenu, potencionální využitelnost, v neposlední řadě nesmí opomenout provozní náklady spojené s užitím samojízdného postřikovače. Likvidace pojistné události u samojízdného postřikovače je zaměřena na postřikovač typu DINO 6000/ 27m, který měl dopravní nehodu, a výše pojistného plnění za opravu v servisu činila 409.937,- Kč bez DPH. U likvidací pojistných událostí je důležité dát si pozor na stanovené zákony a pracovní postupy. Likvidace strojních zařízení, jako výše uvedený samojízdný postřikovač je velice individuální. Výpočty pojistného plnění se nepočítají pomocí programu, jako u motorových vozidel, ale na základě vystavené faktury.
54
9
Seznam použité literatury 1) FRIDRICHOVSKÁ, Jiřina, Jan LUNER a Václav PETERKA. ČESKÁ SPOLEČNOST ROSTLINOLÉKAŘSKÁ. Toxikologie a první pomoc. Praha, 2005. 2) HRUDOVÁ, Eva, Radovan POKORNÝ a Jana VÍCHOVÁ. Integrovaná ochrana rostlin. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2006, 151 s. ISBN 978-80-7157-980-9. 3) JEDLIČKA, Tomáš. Informace o změně intervalů kontrolního testování mechanizačních prostředků pro ochranu rostlin. [online]. [cit. 2012-05-19]. Dostupné
z:
http://www.danhel.cz/servis-stroju/ostatni-sluzby/testovani-
postrikovacu.html 4) KOVAŘÍČEK, Pavel. Plošné postřikovače pro ochranu rostlin a hnojení kapalnými hnojivy. Vyd. 1. Praha: Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství ČR, 1997, 38 s. Mechanizace. ISBN 80-710-5159-4. 5) KUMHÁLA, František, Petr HEŘMÁNEK, Jiří MAŠEK, Zdeněk KVÍZ a Ivo HONZÍK. Zemědělská technika: stroje a technologie pro rostlinnou výrobu. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, 2007, 426 s. ISBN 978-80-2131701-7. 6) PETERKA, Václav. STÁTNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÁ SPRÁVA. Praktická příručka pro zacházení s přípravky na ochranu rostlin. Praha, 2001. 7) PETERKA, Václav, Andrea BLAŽKOVÁ, Petr HARAŠTA a Milan ZAPLETAL. STÁTNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÁ SPRÁVA. Správná praxe v ochraně rostlin a bezpečné zacházení s přípravky. Praha, 2005. 8) TRUNEČKA, Karel. Mechanizace ochrany rostlin. 1. vyd. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005, 85 s. ISBN 80-715-7904-1. 9) UNIMARCO
a.s.
[online].
2006
[cit.
2012-05-19].
Dostupné
z:
Dostupné
z:
http://www.unimarco.cz/page/2321.alpha-evo/ 10) John
Deere
[online].
2012
[cit.
2012-05-19].
http://www.johndeeredistributor.cz/ 11) ZÁKON č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů.
55
12) Likvidace pojistných událostí. Brno, 2011. DIPLOMOVÁ PRÁCE. Masarykova univerzita. 13) Likvidace pojistné události na motorových vozidlech z pojištění odpovědnosti. Brno, 2011. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně.
56
8. Seznam obrázků Obr. 1
Samojízdný postřikovač
Obr. 2
Nádrž
23
Obr. 3
Zaplavovací nádrž 30 l
25
Obr. 4
Filtr postřikovače
26
Obr. 5
Pístomembránové čerpadlo
28
Obr. 6
Injektorová tryska
32
Obr. 7
Trysky
33
Obr. 8
HARDI ALPHA evo
37
Obr. 9
Ovládací panel HARDI ALPHA evo
40
Obr. 10
John Deere 5430i
43
Obr. 11
Ovládací panel John Deere 5430i
45
Obr. 12
DINO 6000/ 27m
52
Obr. 13
DINO 6000/ 27m
52
7
57
9. Seznam tabulek Tab. 1 Rozdělení strojů podle velikosti kapiček
20
Tab. 2 Rozměry HARDI ALPHA evo
42
Tab. 3 Rozměry John Deere 5430i
46
Tab. 4 Porovnání vybraných samojízdných postřikovačů
47
58
