S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C

STATUTÁRNÍ MĚSTO LIBEREC

3. zasedání zastupitelstva města dne: 31. 3. 2016 Bod pořadu jednání:

Schválení Dokumentu Integrovaný plán rozvoje města Liberec – zóna „Lidové sady“ Aktualizace březen 2016 Stručný obsah: Aktualizace Dokumentu IPRM v souladu s dodatky Smlouvy o alokaci prostředků na IPRM Liberec - zóna „Lidové sady“ SV/003/S. Aktualizace byla projednána a doporučena ke schválení Řídícím výborem IPRM Liberec - zóna „Lidové sady“ dne 16. 3. 2015.

Zpracovala:

Ing. Michaela Maturová

odbor, oddělení:

odbor strategického rozvoje a dotací

telefon:

48 524 3189

Schválil: vedoucí oddělení vedoucí odboru Projednáno:

Ing. Jiří Horák Řídícím výborem IPRM Liberec - zóna „Lidové sady“ dne 16. 3. 2015 Radou města dne 22. 3. 2016

Poznámka: Předkládá:

p. Tibor Batthyány, v.r. primátor statutárního města Liberec Mgr. Jan Korytář, v.r. náměstek primátora

1

Návrh usnesení Zastupitelstvo města po projednání schvaluje aktualizované znění dokumentu „Integrovaný plán rozvoje města Liberec - zóna „Lidové sady“ - Aktualizace březen 2016“ dle přílohy č. 1

a ukládá Mgr. Janu Korytářovi, náměstkovi primátora, zajistit předložení aktualizovaného znění dokumentu „Integrovaný plán rozvoje města Liberec - zóna „Lidové sady“ - Aktualizace březen 2016“ poskytovateli dotace Regionální radě regionu soudržnosti Severovýchod. T: 04/2016

2

Integrovaný plán rozvoje města Liberec – „zóna Lidové sady“ Příloha č. 1 – Dokument IPRM

Integrovaný plán rozvoje města Liberec – zóna „Lidové sady“ Aktualizace březen 2016

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“

OBSAH 1. ANALÝZA SOUýASNÉ EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ SITUACE MċSTA A SWOT ANALÝZA ............................................................................................................................10 1.1. VYHODNOCENÍ EXISTUJÍCÍCH STRATEGICKÝCH A PLÁNOVACÍCH DOKUMENTģ A JEJICH PROVÁZÁNÍ IPRM 10 1.1.1. Výchozí strategické dokumenty ................................................................................................... 10 1.2. ANALÝZA EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ SITUACE ...................................................................................... 22 1.2.1. Základní profil mČsta .................................................................................................................. 22 1.2.2. Demografická východiska ........................................................................................................... 28 1.2.3. Ekonomický rozvoj ...................................................................................................................... 34 1.2.4. Sociální integrace ....................................................................................................................... 44 1.2.5. Životní prostĜedí ......................................................................................................................... 49 1.2.6. PĜitažlivé mČsto........................................................................................................................... 54 1.2.7. Dostupnost a mobilita ................................................................................................................. 66 1.2.8. Správa vČcí veĜejných ................................................................................................................. 70 1.2.9. Finanþní analýza mČsta .............................................................................................................. 75 1.3. SWOT ANALÝZA.................................................................................................................................. 87 1.4. SOUHRNNÉ ZHODNOCENÍ PODMÍNEK ROZVOJE MċSTA A ZDģVODNċNÍ VÝBċRU ZÓNY ......................... 91

S

2. POPIS ZÓNY ................................................................................................................95 2.1. KVANTITATIVNÍ I KVALITATIVNÍ POPIS ZÓNY ....................................................................................... 95 2.1.1. Lokalizace zóny v rámci mČsta ................................................................................................... 96 2.1.2. Ekonomický rozvoj .................................................................................................................... 100 2.1.3. Sociální integrace ..................................................................................................................... 110 2.1.4. Životní prostĜedí ....................................................................................................................... 115 2.1.5. PĜitažlivá zóna .......................................................................................................................... 121 2.1.6. Dostupnost a mobilita ............................................................................................................... 131 2.1.7. Správa vČcí veĜejných ............................................................................................................... 137 2.1.8. SWOT analýza zóny Lidové sady .............................................................................................. 139 2.2. VIZE, GLOBÁLNÍ CÍL ........................................................................................................................... 142 2.3. STANOVENÍ CÍLģ, STRATEGIE ............................................................................................................. 142

3. POPIS OPATěENÍ A AKTIVIT....................................................................................145 4. POPIS OýEKÁVANÝCH VÝSLEDKģ A VÝSTUPģ, VýETNċ KVANTIFIKACE CÍLģ A DEFINOVÁNÍ INDIKÁTORģ ..............................................................................................153 4.1 POVINNÉ INDIKÁTORY ............................................................................................................................... 154 4.2 DOPLĕKOVÉ INDIKÁTORY.......................................................................................................................... 155

5. FINANýNÍ A ýASOVÝ HARMONOGRAM IPRM .......................................................156 5.1 METODIKA PěÍPRAVY PODKLADģ A INFORMACÍ PRO ZPRACOVÁNÍ FINANýNÍHO A ýASOVÉHO HARMONOGRAMU ............................................................................................................................................ 5.2 FINANýNÍ RÁMEC IPRM ............................................................................................................................ 5.3 ýASOVÝ HARMONOGRAM ..........................................................................................................................

156 157 159

6. POPIS REALIZACE PARTNERSTVÍ, ZAPOJENÍ PARTNERģ PěI TVORBċ A REALIZACI IPRM ..............................................................................................................161 6.1 PARTNERSTVÍ PěI ZAPOJENÍ DO ěÍDÍCÍCH STRUKTUR .......................................................................... 161 6.1.1 ěídící výbor ....................................................................................................................................... 161 6.1.2 Pracovní skupina IPRM .................................................................................................................... 163 6.1.3 Zastupitelstvo a rada mČsta ............................................................................................................... 163 6.2 PARTNERSTVÍ V ANALYTICKÉ ýÁSTI................................................................................................... 163 6.2.1 Partnerství pĜi zpracování socioekonomické analýzy a SWOT ..................................................... 163 6.2.2 Partnerství pĜi výbČru zóny ........................................................................................................... 165 6.2.3 Partnerství pĜi definování aktivit v rámci zóny Lidové sady ......................................................... 165 6.2.4 Partnerství pĜi výbČru dílþích projektĤ IPRM ............................................................................... 165 6.2.5 Informování veĜejnosti prostĜednictvím webových stránek ........................................................... 165

-2-


6.2.6 VeĜejné projednávání IPRM.......................................................................................................... 165 6.3 PARTNERSTVÍ V REALIZAýNÍ FÁZI IPRM ........................................................................................... 166

7

ADMINISTRATIVNÍ KAPACITA A ZPģSOB ěÍZENÍ IPRM .......................................167 7.1 POPIS ěÍDÍCÍ STRUKTURY ................................................................................................................... 167 7.1.1 Orgány mČsta ................................................................................................................................ 167 7.1.2 ěídící výbor IPRM......................................................................................................................... 168 7.1.3 Pracovní skupina IPRM ................................................................................................................ 170 7.1.4 Manažer IPRM .............................................................................................................................. 172 7.1.5 ÚĜad Regionální rady.................................................................................................................... 172 7.1.6 Výbor Regionální rady .................................................................................................................. 172 7.1.7 ěídící orgán TOP .......................................................................................................................... 173 7.2 KOMUNIKAýNÍ STRATEGIE IPRM ....................................................................................................... 173 7.2.1 Komunikace s ěídícím orgánem ROP SV...................................................................................... 173 7.2.2 Komunikace vĤþi veĜejnosti .......................................................................................................... 173 7.3 ZPģSOB VÝBċRU A SCHVALOVÁNÍ DÍLýÍCH PROJEKTģ ....................................................................... 174 7.3.1 SbČr projektových námČtĤ pro IPRM ............................................................................................ 174 7.3.2 PĜedkládání projektových zámČrĤ k zaĜazení do IPRM ................................................................ 175 7.3.3 PĜedkládání dílþích projektĤ do OP .............................................................................................. 177 7.3.4 VýbČr a schvalování projektĤ Ĝídícím orgánem OP ...................................................................... 178 7.4 REALIZACE PROJEKTģ ........................................................................................................................ 178 7.5 MONITOROVÁNÍ IPRM ....................................................................................................................... 178 7.6 ZMċNY IPRM..................................................................................................................................... 180

8

ANALÝZA RIZIK IPRM ...............................................................................................182 8.1 8.2 8.3

9

METODIKA ANALÝZY RIZIK IPRM ..................................................................................................... 182 KATALOG RIZIK .................................................................................................................................. 183 ZHODNOCENÍ RIZIK IPRM .................................................................................................................. 187

IPRM A NAPLĕOVÁNÍ HORIZONTÁLNÍCH TÉMAT .................................................192 9.1 9.2

ROVNÉ PěÍLEŽITOSTI A ZÁKAZ DISKRIMINACE ................................................................................... 193 UDRŽITELNÝ ROZVOJ ......................................................................................................................... 194

10 PROJEKTY FINANCOVANÉ Z JINÝCH OP ...............................................................197 11 PODMÍNKY, OPATěENÍ A UKAZATELE PRO PěEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVģ NA ŽIVOTNÍ PROSTěEDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE .................................................................198 11.1 11.2 11.3

PODMÍNKY PRO REALIZACI NAVRŽENÝCH ROZVOJOVÝCH OPATěENÍ ................................................. 198 STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELģ (INDIKÁTORģ) VLIVU KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTěEDÍ 201 STANOVENÍ INDIKÁTORģ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBċR PROJEKTU ............................................................... 203

-3-


Seznam tabulek Tabulka 1: VČková struktura obyvatelstva k 31. 12. 2006 .............................................................29 Tabulka 2: Vývoj vČkové struktury mČsta Liberec ........................................................................30 Tabulka 3: Vývoj poþtu obyvatel mČstských þástí dle údajĤ ze sþítání obyvatel ..............................32 Tabulka 4: Ekonomické subjekty se sídlem na území mČst k 31. 12. 2007 .....................................38 Tabulka 5: NezamČstnanost v krajích ýR k 30. 4. 2008 ...............................................................39 Tabulka 6: Poþet volných pracovních míst a uchazeþĤ na jedno pracovní místo (2005-2008) ...........40 Tabulka 7: Poþet volných pracovních míst a uchazeþĤ na jedno pracovní místo k 30.6.2007 ...........40 Tabulka 8: VzdČlání obyvatel ve vČku 14 a více let (v roce 2001) ..................................................45 Tabulka 9: Hosté v hromadných ubytovacích zaĜízeních ..............................................................63 Tabulka 10: Kapacity hromadných ubytovacích zaĜízení cestovního ruchu podle okresĤ k 31.12.2006

.............................................................................................................................................64 Tabulka 11: Základní charakteristiky systému MHD (stav k 31.12.2005): .......................................68 Tabulka 12: Schválený rozpoþet mČsta Liberec ..........................................................................75 Tabulka 13: Skuteþné plnČní rozpoþtu mČsta Liberec ..................................................................75 Tabulka 14: Ukazatel dluhové služby v letech 2003 – 2006 ..........................................................79 Tabulka 15: PĜehled hospodaĜení mČsta Liberec v letech 2007 – 2012 ..........................................80 Tabulka 16: Volné finanþní prostĜedky na investice v letech 2007 – 2012.......................................81 Tabulka 17: Spoleþnosti s úþastí mČsta Liberec ..........................................................................81 Tabulka 18: Finanþní analýza mČsta Liberec ve vztahu k pĜedkládání IPRM (v tis. Kþ) ....................83 Tabulka 19: Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje mČsta - Demografická struktura ....................91 Tabulka 20: Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje mČsta - Ekonomický rozvoj ..........................91 Tabulka 21: Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje mČsta - Sociální integrace ............................92 Tabulka 22: Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje mČsta - Životní prostĜedí ..............................92 Tabulka 23: Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje mČsta - PĜitažlivá mČsta ..............................93 Tabulka 24: Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje mČsta - Dostupnost a mobilita ......................93 Tabulka 25: Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje mČsta - Správa vČcí veĜejných......................93 Tabulka 26: Vývoj poþtu obyvatel mČstských þástí dle údajĤ ze sþítání obyvatel .............................97 Tabulka 27: Obyvatelstvo starší 15 let podle ukonþeného vzdČlání dle SLDB 2001 .........................98 Tabulka 28: VČková struktura obyvatelstva dle SLDB 2001 ..........................................................99 Tabulka 29: Podíl ekonomicky aktivních obyvatel (dle SLDB 2001) .............................................100 Tabulka 30: Poþet uchazeþĤ o zamČstnání v mČstských þástech (stav k 12.6.2008) .....................102 Tabulka 31: PĜehled mateĜských škol v zónČ Lidových sadĤ.......................................................110 Tabulka 32: PĜehled základních škol v zónČ Lidových sadĤ ........................................................111 Tabulka 33: PĜehled fakult a studentĤ Technické univerzity v Liberci ...........................................113 Tabulka 34: Plochy a sportovištČ v areálu škol..........................................................................113 Tabulka 35: PĜehled zelených ploch a parkĤ ............................................................................117

-4-


Tabulka 36: Vodní plochy v zónČ Lidových sadĤ .......................................................................118 Tabulka 37: Seznam památek v zónČ Lidových sadĤ ................................................................121 Tabulka 38: Prvky zklidĖování dopravy ....................................................................................135 Tabulka 39: PĜehled parkovacích ploch v zónČ Lidových sadĤ ....................................................136 Tabulka 40: Popis specifických cílĤ .........................................................................................143 Tabulka 41: ýerpání IPRM celkem v jednotlivých letech ............................................................158 Tabulka 42: Financování IPRM z ROP 2.1 SV v mil. Kþ .............................................................159 Tabulka 43: ýasový harmonogram IPRM .................................................................................159 Tabulka 44: Složení Ĝídícího výboru IPRM ...............................................................................169 Tabulka 45: Složení pracovní Skupiny IPRM ............................................................................171 Tabulka 46: Hodnotící kritéria pro projektové zámČry ................................................................176 Tabulka 47: Cyklus implementace a aktualizace IPRM ..............................................................178 Tabulka 48: Rizika IPRM........................................................................................................183 Tabulka 49: Strategická rizika IPRM ........................................................................................187 Tabulka 50: Ekonomická rizika IPRM ......................................................................................189 Tabulka 51: Organizaþní rizika IPRM .......................................................................................190 Tabulka 52: Projektová rizika IPRM .........................................................................................191 Tabulka 53: Ostatní rizika IPRM..............................................................................................192 Tabulka 54: OpatĜení a kavity financované z jiných zdrojĤ než ROP SV ......................................197 Tabulka 55: Navrhované monitorovací ukazatele (indikátory) vlivu IPRM na životní prostĜedí a veĜejné zdraví ………………………………………………………………………………………………………… 201 Tabulka 56: Kritéria pro výbČr projektu vzhlede na vlivy životního prostĜedí …………………………. 203

Seznam grafĤ Graf 1: Vývoj poþtu obyvatel statutárního mČsta Liberec ...................................................................... 29 Graf 2: Index stáĜí obyvatelstva Libereckého kraje k 31. 12. 2006 ....................................................... 30 Graf 3: Oþekávaný vývoj poþtu obyvatel ýR podle hlavních vČkových skupin do roku 2050 ............... 31 Graf 4: Vývoj míry registrované nezamČstnanosti v Libereckém kraji od poþátku roku 2007 do dubna roku 2008 ............................................................................................................................................... 39 Graf 5: Poþet volných pracovních míst a uchazeþĤ o zamČstnání v okrese Liberec k poþátku let 20052008 ....................................................................................................................................................... 41 Graf 6: PĜírĤstek poþtu volných pracovních míst (VM) bČhem roku 2007 ............................................ 41 Graf 7: Poþet uchazeþĤ dle délky registrace ve mČstČ ......................................................................... 42 Graf 8: Poþty úþastníkĤ v programech celoživotního vzdČlávání 1995-2005 ....................................... 46 Graf 9: ChránČná území podle okresĤ Libereckého kraje k 31.12.2006 ............................................... 51 Graf 10: Hosté v hromadných ubytovacích zaĜízeních v Libereckém kraji podle mČsícĤ ..................... 64 Graf 11: Schválený rozpoþet mČsta Liberec 2004 - 2008 (v tis. Kþ) ..................................................... 76

-5-


Graf 12: Vývoj skuteþných pĜíjmĤ rozpoþtu mČsta v letech 2004 – 2007 (v tis. Kþ) ............................. 77 Graf 13: Vývoj skuteþných výdajĤ rozpoþtu mČsta v letech 2004 – 2007 (v tis. Kþ) ............................. 79 Graf 14: Podíl ekonomicky aktivních obyvatel podle odvČtví v zónČ Lidových sadĤ .......................... 101 Graf 15: Podíl ekonomicky aktivních obyvatel podle odvČtví v rámci ýR ........................................... 101 Graf 16: Objem finanþních prostĜedkĤ na vČdeckovýzkumnou þinnost v tis. Kþ ................................ 106 Graf 17: Objem finanþních prostĜedkĤ na vČdu, výzkum a vývoj v tis. Kþ .......................................... 106 Graf 18: Vývoj návštČvnosti Severoþeského muzea ........................................................................... 126 Graf 19: Vývoj návštČvnosti ZOO Liberec ........................................................................................... 127 Graf 20: Vývoj návštČvnosti Botanické zahrady .................................................................................. 128

Seznam obrázkĤ Obrázek 1: Mapa mČsta Liberec (mČstské þásti) .................................................................................. 23 Obrázek 2: Reliéf Libereckého kraje ..................................................................................................... 24 Obrázek 3: Okresy Libereckého kraje ................................................................................................... 25 Obrázek 4: Poloha mČsta Liberec v rámci ýeské republiky.................................................................. 25 Obrázek 5: PĜekroþení imisních limitĤ ................................................................................................... 50 Obrázek 6: Ukázka výstupu z PovodĖového plánu Libereckého kraje ................................................. 52 Obrázek 7: Silniþní a dálniþní síĢ ........................................................................................................... 67 Obrázek 8: Schéma modelu CAF .......................................................................................................... 71 Obrázek 9: Lokalizace zóny Lidových sadĤ na mapČ mČsta ................................................................ 96 Obrázek 10: PĜekryv mČstské památkové zóny Liberec a zóny Lidové sady ..................................... 123 Obrázek 11: Plán sítČ MHD zamČĜená na zónu Lidové sady ............................................................. 133 Obrázek 12: Plánované cyklotrasy v zónČ Lidové sady ...................................................................... 134 Obrázek 13: Vize, globální cíl, specifické cíle a opatĜení IPRM Liberec – zóna Lidové sady............. 144 Obrázek 14: ýasový harmonogram aktivit IPRM ................................................................................ 160

-6-


Zkratky požité v textu CAF CBC CDV CNC CVEVL CZV ýD ýHMÚ ýOV ýR ýSÚ CVLK DPPO DPFO EAO EFQM ERU ESF EU EVVO FO FS TUL CHKO IPRM ISOH

KOPR k.ú. KÚ LK LVT MCCV MHD MML MPO MPSV MPZ MS MZe NRP NSRR NUTS II OHK OP OP LZZ OP RLZ OP VaVpI OP VK OP ŽP OS

Common Assessment Framework – sebehodnotící model Cross Border Cooperation – pĜíhraniþní spolupráce Centrum dalšího vzdČlávání Stroje poþítaþem Ĝízené (Computer Numeric Control) Centrum pro výzkum energetického využití litosféry Celkové zpĤsobilé výdaje ýeské dráhy ýeský hydrometeorologický ústav ýistírna odpadních vod ýeská republika ýeský statistický úĜad Centrum vzdČlanosti Libereckého kraje daĖ z pĜíjmu právnických osob daĖ z pĜíjmu fyzických osob Ekonomicky aktivní obyvatelstvo European Foundation for Quality Management - Evropská nadace pro management kvality Energetický regulaþní ústav

Evropský sociální fond Evropská unie environmentální výchova, vzdČlávání a osvČta Fyzická osoba Fakulta strojní Technické univerzity v Liberci ChránČná krajinná oblast Integrovaný plán rozvoje mČsta Informaþní systém odpadového hospodáĜství Komplexní program rozvoje školských a kulturních pĜíspČvkových organizací skupiny Statutárního mČsta Liberce katastrální území Krajský úĜad Libereckého kraje Liberecké výstavní trhy Místní centrum celoživotního vzdČlávání MČstská hromadná doprava Magistrát mČsta Liberce Ministerstvo prĤmyslu a obchodu Ministerstvo práce a sociálních vČcí MČstská památková zóna Mistrovství svČta Ministerstvo zemČdČlství Národní rozvojový plán Národní strategický referenþní rámec Nomenclature des Unites Territoriales Statistique - Statistické územní jednotky Evropské unie Okresní hospodáĜská komora Operaþní program Operaþní program Lidské zdroje a zamČstnanost Operaþní program Rozvoj lidských zdrojĤ Operaþní program Výzkum a vývoj pro inovace Operaþní program VzdČlávání pro konkurenceschopnost Operaþní program Životní prostĜedí Obþanské sdružení

-7-


PO p.p. PS RM ROP SV RR ŘV

Právnická osoba pozemková parcela Pracovní skupina Rada města Regionální operační program NUTS II Severovýchod Regionální rada NUTS II Severovýchod Řídící výbor

SF SLDB SML SRN SŠ TOP TUL ÚP ÚPL ÚRR SV VŠ VM VVI VVV ZM ZS ZŠ

Strukturální fondy Sčítání lidu, domů a bytů Statutární město Liberec Spolková republika Německo Střední škola Tematický operační program Technická univerzita v Liberci Úřad práce Územní plán statutárního města Liberce Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod Vysoká škola Volné (pracovní) místo Výzkum, vývoj, inovace Věda, výzkum a vývoj Zastupitelstvo města Způsobilý výdaj Základní škola

Aktualizace Dokumentu IPRM z března 2016 byla provedena v návaznosti na dodatky Smlouvy o alokaci prostředků na Integrovaný plán rozvoje města Liberec – zóna „Lidové sady“ č. SV/003/S a sestávala z následujících úprav: •

Aktualizace povinných indikátorů (podkapitola 4.1 na straně 154)

•

Aktualizace doplňkových indikátorů (podkapitola 4.2 na straně 155)

•

Úprava čerpání IPRM celkem v jednotlivých letech (tabulka č. 41 na straně 158)

•

Úprava financování IPRM z ROP 2.1 SV (tabulka č. 42 na straně 159)

•

Úprava časového harmonogramu aktivit IPRM (obrázek č. 14 na straně 160)

-8-


Zpracovatelé Ing. Martin Krištof, RAVEN EU Advisory, a. s. Ing. Irena Šulcová, RAVEN EU Advisory, a. s. Ing. Lukáš Nehyba, AQE Advisors, a. s.

-9-


1. Analýza souþasné ekonomické a sociální situace mČsta a SWOT analýza 1.1. Vyhodnocení existujících strategických a plánovacích dokumentĤ a jejich provázání s IPRM 1.1.1. Výchozí strategické dokumenty Posuzování místních specifik je nutno provádČt v kontextu stávajících strategií a platných dokumentĤ na lokální úrovni. Je zcela zásadní, aby Integrovaný plán rozvoje mČsta Liberce byl v souladu nejen s potĜebami a prioritami identifikovanými v rámci strategických dokumentĤ mČsta, ale rovnČž s prioritami vyšších územních celkĤ, které pro mČsto Liberec vzhledem k potĜebám IPRM budou pĜedstavovat: • • •

Liberecký kraj NUTS II Severovýchod ýeská republika

Východiska pro formulování strategie rozvoje IPRM Statutárního mČsta Liberce byla vyhodnocována vzhledem ke stávajícím strategickým dokumentĤm mČsta a regionu. Základním podkladovým materiálem se stal aktuální Strategie rozvoje Statutárního mČsta Liberec 2007 - 2020 (dále jen „Strategie rozvoje SML“), který urþuje vizi mČsta a globální cíle smČrující budoucí intervence do rozvoje mČsta z komplexního pohledu. IPRM pĜedstavuje nástroj plnČní Strategie rozvoje SML, proto veškeré priority a aktivity vyplývající ze socioekonomické analýzy a SWOT analýzy i konsenzu ěídícího výboru jsou posuzovány z hlediska souladu se schválenou Strategií rozvoje SML. Soulad se strategickými dokumenty Statutárního mČsta Liberec Integrovaný program rozvoje mČsta (IPRM) je jednou z cílených cest, jak zvýšit kvalitu života obþanĤ ve mČstČ, minimalizovat významné slabé stránky mČsta a naopak podpoĜit jeho potenciál. Aby tohoto cíle bylo dosaženo efektivnČ a úþelnČ, je tĜeba pĜi procesu rozvoje postupovat systematicky. Základní klíþové potĜeby, požadavky a jejich priority jsou dány prĤĜezovým dokumentem v podobČ Strategie rozvoje SML. Smyslem IPRM je koncentrace podpory urbánního rozvoje v jasnČ vymezené zónČ mČsta, a proto jeho nezbytným úkolem musí být plnČní takových cílĤ, jež jsou v souladu se strategickými dokumenty samotného mČsta. PĜi tvorbČ IPRM byly brány v úvahu následující strategické materiály mČsta: • • •

Strategie rozvoje Statutárního mČsta Liberec 2007 - 2020 Územní plán mČsta Liberec Komunitní plán sociálních služeb regionu Liberec na období 2008-2013

- 10 -


Název strategie Kritická oblast

Míra souladu

Anotace zdroje

Strategie rozvoje Statutárního mČsta Liberec 2007 - 2020 Strategický cíl A. Ekonomický rozvoj – podpora malých a stĜedních podnikĤ, podpora zamČstnanosti, podpora znalostní ekonomiky, diverzifikace místní ekonomiky Strategický cíl B. Sociální rozvoj a zdraví - lepší zamČstnanost prostĜednictvím kvalitnČjšího vzdČlávání a odborné pĜípravy, podpora sociálního zaþlenČní a rovných pĜíležitostí pro všechny a to ve všech oblastech života, rozvoj obþanské spoleþnosti Strategický cíl C. Dostupnost a mobilita – dopravní dostupnost, dopravní plánování, zklidĖování dopravy, bezpeþnost dopravy, dostupnost technické infrastruktury a inženýrských sítí Strategický cíl D. PĜitažlivé mČsto – dostupnost služeb a informací, pĜírodní a fyzické prostĜedí, architektura, cestovní ruch, kultura Strategický cíl E. Životní prostĜedí – kvalitní životní prostĜedí, kvalita ovzduší, zdrojĤ pitné vody, nakládání s odpady, obnovitelné zdroje energie Obsah zamČĜení IPRM se prolíná všemi strategickými cíli Strategie rozvoje SML.Jedná se zejména o následující opatĜení strategie: A.3.: Zapojení mČsta do projektĤ výzkumu, vývoje, transferu technologií, podpora znalostní ekonomiky A.4.: VytváĜení jednotných a vyvážených strategií a systémĤ v oblasti informaþní spoleþnosti B.1.: Lepší zamČstnanost prostĜednictvím kvalitnČjšího vzdČlávání a odborné pĜípravy B.2.: Podpora sociálního zaþlenČní a rovných pĜíležitostí pro všechny ve všech oblastech života C.2.: Podpora zklidĖování dopravy v obydlené zástavbČ, minimalizace vlivu dokonþených staveb na jednotlivé složky ŽP, veĜejné zdraví a zvýšení bezpeþnosti C.3.: Podpora rozvoje MHD, cyklistické dopravy a pČší dopravy C.4.: Údržba, rozvoj a dostupnost technické infrastruktury a inženýrských sítí D.1.: Oživení opuštČných prĤmyslových zón a obnova veĜejných prostranství, revitalizace centra mČsta D.2.: Zvýšení využití potenciálu území posílením infrastruktury pro cestovní ruch D.5.: ZajištČní kvalitní infrastruktury pro poþáteþní vzdČlávání D.7.: Zvyšování bezpeþnosti, péþe o zdraví a o bydlení E.2.: Péþe o krajinu, pĜírodní a krajinný potenciál E.3.: Podpora ekologického vzdČlávání a ekopovČdomí obyvatel E.6.: Efektivní hospodaĜení s energetickými zdroji IPRM jako komplexní dokument mČsta zachycuje cíle rozvoje mČsta, jež jsou souþasnČ i prioritami IPRM. Výše uvedené cíle a rozvojová opatĜení plnČ korespondují s cíli a opatĜeními IPRM. Zcela jasnČ se to týká oblasti podpory vČdy a výzkumu, vzdČlávání a rozvoje sociální integrace, zlepšení životního prostĜedí, lepší situace v dopravČ a její bezpeþnosti vþetnČ rozšiĜování parkovacích míst, cyklostezek a úpravy pČších stezek a chodníkĤ. Dále Ĝeší úpravu veĜejných prostranství a zanedbaných území, nakládání s odpady a hospodaĜení s energetickými zdroji. TištČná podoba nebo elektronická verze na: http://www.liberec.cz/scripts/detail.php?id=25856

- 11 -


Název programu/strategie

Komunitní plán sociálních služeb regionu Liberec na období 2008 - 2013

Související priority

PRIORITY SPOLEýNÉ PRO VŠECHNY PRACOVNÍ SKUPINY 1. Podpora zajištČní dostupnosti a efektivity sociálních služeb v regionu Liberec metodou komunitního plánování 2. ZajištČní dostupného odborného poradenství pro všechny cílové skupiny uživatelu sociálních a navazujících služeb 3. Zavedení systému vþasné intervence 4. Podpora dobrovolnictví 5. Podpora rozvoje kvality a vzdČlávání lidí v pomáhajících profesích 6. Podpora meziresortní spolupráce a místních partnerství v regionu Liberec Další priority jsou Ĝešeny dle jednotlivých pracovních skupin KPSS regionu Liberec. Jedná se o následující pracovní skupiny: • PRACOVNÍ SKUPINA PRO UŽIVATELE DROG A OSOBY OHROŽENÉ ZÁVISLOSTMI • PRACOVNÍ SKUPINA PRO DUŠEVNÍ ZDRAVÍ • PRACOVNÍ SKUPINA PRO ZDRAVOTNE ZNEVÝHODNENÉ • PRACOVNÍ SKUPINA PRO CIZINCE, NÁRODNOSTNÍ MENŠINY A OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUCENÍM • PRACOVNÍ SKUPINA PRO RODINU, DETI A MLÁDEŽ • PRACOVNÍ SKUPINA PRO SENIORY

Míra souladu

Obsah plánu koresponduje s aktivitami IPRM týkajícími se zejména vzdČlávání, bezbariérovosti infrastruktury a rozvoje infrastruktury pro vzdČlávání a sociální integraci. Spoleþným cílem je zajistit dostupnost kvalitních sociálních služeb, které vycházejí ze zjištČných potĜeb uživatelĤ a specifik místní komunity. Zejména se to dotýká opatĜení IPRM: 2.1 Výstavba, modernizace a rozvoj infrastruktury pro vzdČlávání a sociální integraci 2.2 Zvyšování kvality a nabídky vzdČlávání a zlepšování podmínek pro sociální integraci ale i dalších. TištČná podoba nebo elektronická verze: http://www.liberec.cz/pages/komunitni/navrh_kp.htm

Anotace zdroje

- 12 -



Územní plán mČsta Liberce


Návrhová þást územního plánu (vþ. koncepce dopravy, návrhu þlenČní území mČsta na funkþní plochy a návrh územního systému ekologické stability)

Míra souladu

Veškeré aktivity IPRM jsou plánovány v souladu s platným územním plánem mČsta Liberec. Vzhledem k jejich charakteru nedojde k nárokĤm na provedení zmČn v ÚPL a tím nevzniká žádné riziko ohrožení jejich realizace nebo zpoždČní jejich termínu.

Anotace zdroje

TištČná podoba nebo elektronická verze: http://www.liberec.cz/UP_WEB/index.php

- 13 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Soulad se strategiemi kraje a NUTS II Dle geografického þlenČní Eurostatu spadá mČsto Liberec do Libereckého kraje, který je souþástí NUTS II Severovýchod. Region soudržnosti NUTS II Severovýchod je spravován ÚĜadem regionální rady, jenž Ĝídí svĤj rozvoj prostĜednictvím Regionálního operaþního programu NUTS II Severovýchod, který specifikuje jednotlivé oblasti rozvoje podporované z evropských fondĤ. Vzhledem k tomu, že IPRM bude také podporován tímto operaþním programem, je zcela nezbytný soulad priorit obou dokumentĤ. MČsto Liberec je souþástí Libereckého kraje, který disponuje Ĝadou strategických dokumentĤ regionálního významu. Tyto dokumenty zaštiĢují veškerá dĤležitá témata související s ekonomicko-hospodáĜským rozvojem a jsou urþující pro tvorbu strategických dokumentĤ nižších územních celkĤ, jakými jsou mj. i municipality. Strategie IPRM je v souladu s níže uvedenými regionálními strategickými dokumenty: • •

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Program rozvoje Libereckého kraje 2007 - 2013

Soulad IPRM je zajištČn i s dalšími oborovČ zamČĜenými koncepcemi: • Dlouhodobý zámČr vzdČlávání a rozvoje vzdČlávací soustavy Libereckého kraje 2008 • StĜednČdobý plán rozvoje sociálních služeb Liberecký kraj 2009-2013 • Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje • Koncepce cyklodopravy v Libereckém kraji • Zdravotní politika Libereckého kraje • Koncepce ochrany pĜírody a krajiny Libereckého kraje • Koncepce environmentálního vzdČlávání, výchovy a osvČty Libereckého kraje (EVVO) • Plán rozvoje vodovodĤ a kanalizací Libereckého kraje • Krajský lesnický program Libereckého kraje • Koncepce odpadového hospodáĜství Libereckého kraje • ÚzemnČ energetická koncepce Libereckého kraje • Koncept snižování emisí a imisí zneþišĢujících látek do ovzduší v Libereckém kraji

- 14 -


Název programu/strategie Související priority

Míra souladu

Anotace zdroje

Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2006 - 2020 Ekonomický pilíĜ Priorita C) Rozvoj doplĖkové infrastruktury udržitelného cestovního ruchu vþetnČ destinanþního managementu a podpora vícedenní environmentálnČ šetrné turistiky, podpora lázeĖství Priorita D) Omezovat dopravní potĜeby pĜímo u zdroje snižováním pĜepravních nárokĤ vznikajících v dĤsledku vynucené mobility. Rozvoj integrovaných dopravních systémĤ a zmČna podílĤ jednotlivých zpĤsobĤ dopravy na celkových pĜepravních výkonech. Rozvoj nemotorových zpĤsobĤ dopravy a využívání alternativních zdrojĤ energie. Sociální pilíĜ Priorita C) Zvýšení úrovnČ zdravotnČ-sociálních služeb vþetnČ rozvoje jejich preventivních, alternativních a terénních forem. Priorita D) Rozvoj lidských zdrojĤ, zlepšování konkurenceschopnosti obþanĤ Libereckého kraje na trhu práce prĤbČžným zvyšováním jejich vzdČlanosti a kvalifikace. Priorita E) Revitalizace mČst a obcí Libereckého kraje a rekonstrukce jejich historického vzhledu a obnova zastaralého bytového fondu. Environmentální pilíĜ Priorita C) Efektivní a dostateþnČ rychlá revitalizace nevyužívaných zdevastovaných ploch a objektĤ ("brownfields"), sanace starých ekologických zátČží a omezení živelné výstavby na "zelené louce" mimo kompaktnČ zastavČná území mČst a obcí ("urban sprawl"). Priorita E) Snížení produkce odpadĤ a pĜedcházení jejich vzniku spoleþnČ s dĤrazem na environmentálnČ šetrné nakládání s odpady. Priorita C) Zlepšení pĜístupu obcí a veĜejnosti k udržitelnému rozvoji a ochranČ životního prostĜedí pomocí programĤ environmentální výchovy, vzdČlávání a osvČty a medializace udržitelného rozvoje. Priorita D) Zvyšování zapojení veĜejnosti do plánování a rozhodování na krajské i místní úrovni. Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje se z þásti zamČĜuje i na priority a opatĜení IPRM. IPRM tedy nastavuje dané oblasti v souladu s touto strategií. Výše uvedené priority plnČ korespondují s cíli a opatĜeními IPRM. Zcela jasnČ se to týká oblasti podpory rozvoje cestovního ruchu, vzdČlávání a rozvoj sociální integrace, zlepšení životního prostĜedí, lepší situace v dopravČ vþetnČ její bezpeþnosti a pĜívČtivosti k životnímu prostĜedí. Dále Ĝeší úpravu veĜejných prostranství a zanedbaných území, nakládání s odpady a zlepšení efektivity veĜejné správy. Elektronická verze: http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=1889

- 15 -


Název strategie

Program rozvoje Libereckého kraje 2007 – 2013


Strategické cíle A. Dynamická a konkurenceschopná ekonomika B. Kvalitní a zdravé lidské zdroje C. Komplexní a kvalitní infrastruktura D. Zdravé životní prostĜedí bez zátČží E. Udržitelný rozvoj území a obþanské spoleþnosti

Míra souladu

Program rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 koresponduje s cíli a opatĜeními IPRM. A.2 Podpora vČdy, výzkumu a zavádČní inovací A.6 Rozvoj cestovního ruchu jako významného sektoru ekonomiky kraje B.1 Podpora celoživotního uþení s dĤrazem na kvalitu života B.2 Zvýšení zamČstnatelnosti a zamČstnanosti obyvatel B.3 ZajištČní dostupnosti a kvality zdravotní a sociální péþe, podpora zdravého životního stylu B.4 Podpora kulturních zaĜízení a zájmové þinnosti obyvatel B.5 Péþe o kulturní a kulturnČ-historické dČdictví B.7 ZajištČní bezpeþnosti obyvatel a majetku C.1 PrĤbČžné zkvalitĖování dopravní infrastruktury a její optimalizace C.3 PrĤbČžné budování a modernizace technické infrastruktury vþetnČ alternativních energetických zdrojĤ D.2 PĜedcházení a Ĝešení dopadĤ lidské þinnosti na životní prostĜedí a zdraví D.3 Péþe o krajinu, šetrné využívání krajinného a pĜírodního potenciálu D.4 Posilování ekologického povČdomí obyvatel E.6 ZkvalitnČní veĜejné správy Strategie rozvoje kraje jako komplexní dokument zachycuje cíle rozvoje Libereckého kraje, jež jsou souþasnČ i prioritami IPRM. Výše uvedené cíle a rozvojová opatĜení plnČ korespondují s cíli a opatĜeními IPRM. Zcela jasnČ se to týká oblasti podpory vČdy a výzkumu, vzdČlávání a rozvoj sociální integrace, zvýšení zamČstnanosti, zlepšení životního prostĜedí, lepší situace v dopravČ a její bezpeþnosti. Dále Ĝeší úpravu veĜejných prostranství a zanedbaných území, péþi o kulturní dČdictví a zlepšení efektivity veĜejné správy.

Anotace zdroje:

TištČná podoba nebo elektronicky: http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=1885

- 16 -



Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod (ROP SV)


Prioritní osa 1 - Rozvoj dopravní infrastruktury 1.1 Rozvoj regionální silniþní dopravní infrastruktury 1.2 Podpora projektĤ zlepšujících dopravní obslužnost území Prioritní osa 2 - Rozvoj mČstských a venkovských oblastí 2.1 Rozvoj regionálních center Prioritní osa 3 - Cestovní ruch 3.1 Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu Prioritní osa 4 - Rozvoj podnikatelského prostĜedí 4.2 Podpora rozvoje spolupráce se stĜedními školami a uþilišti, dalšími regionálními vzdČlávacími institucemi a úĜady práce, rozvoj inovaþních aktivit v regionu

Míra souladu

ROP SV definuje 4 prioritních osy pro rozvoj regionu. Globální cíl usiluje o komplexní Ĝešení „zvýšení kvality fyzického prostĜedí regionu, což povede ke zvýšení atraktivity regionu pro investice, podnikání a život obyvatel“. V rámci ROP SV jsou podporovány aktivity zejména v prioritní oblasti 2.1 Rozvoj regionálních center Ĝešené v IPRM zamČĜené na fyzickou revitalizaci území a veĜejných prostranství a na rozvoj infrastruktury pro vzdČlávání a sociální integraci. ZároveĖ se bude IPRM zamČĜovat na zlepšení kvality života ve mČstČ pomocí revitalizace zóny. IPRM je zcela v souladu s ROP SV.

Anotace zdroje

Elektronická verze: http://www.rada-severovychod.cz/vse-pro-zadatele-a-prijemce/dokumenty/aktualni-verze

- 17 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Soulad se strategiemi na národní úrovni V oblasti veĜejné správy se v praxi setkáváme s širokou škálou strategických dokumentĤ na všech úrovních. Strategický dokument pĜedstavuje každý písemný výstup, jehož obsahem je vymezení jasného cíle spolu s urþením zpĤsobu jeho dosažení nebo plnČní. Strategické dokumenty mají klíþový charakter pro závažná rozhodnutí dlouhodobého charakteru, jsou urþující pro definování zásadních úkolĤ, delegování pravomocí a odpovČdnosti a jsou podkladem pĜi tvorbČ dalších strategií a cílĤ v jednotlivých dílþích oblastech. V ýeské republice je platná soustava strategických a programových dokumentĤ, které byly vytvoĜeny na rĤzných úrovních veĜejné správy (ministerstvech, NUTS II a krajích), ale také vzhledem ke þlenství ýeské republiky v Evropské unii soustava programových dokumentĤ Evropské unie (pro využití finanþních zdrojĤ z pĜedvstupních a strukturálních fondĤ). Základní prĤĜezové dokumenty pĜi zvažování strategických cílĤ a priorit rozvoje jsou národní strategické dokumenty: • • • • • •

Národní strategický referenþní rámec Strategie regionálního rozvoje ýR Strategie udržitelného rozvoje ýR Politika územního rozvoje Strategie rozvoje lidských zdrojĤ pro ýeskou republiku Národní plán sociálního zaþleĖování

- 18 -


Název programu/strategie Související cíle


Míra souladu

Národní strategický referenþní rámec I. Strategický cíl: Konkurenceschopná þeská ekonomika II. Strategický cíl: OtevĜená, flexibilní a soudržná spoleþnost III. Strategický cíl: Atraktivní prostĜedí IV. Strategický cíl: Vyvážený rozvoj území 1: Priorita B) Podpora kapacit V&V pro inovace 1: Priorita C) Udržitelný rozvoj cestovního ruchu a využití potenciálu kulturního bohatství 2: Priorita A) Priorita VzdČlávání 2: Priorita B) Zvyšování zamČstnanosti a zamČstnatelnosti 3: Priorita A) Ochrana a zlepšení kvality životního prostĜedí 3: Priorita B) Zlepšení dostupnosti dopravou 4: Priorita B) Rozvoj mČstských oblastí Podpora vČdy a výzkumu pro inovace je Ĝešena IPRM s velkým dĤrazem stejnČ jako v NSRR pod cílem 1 a prioritou B) Podpora kapacit V&V pro inovace „Posílení a zvýšení efektivnosti kapacit v oblasti V&V a pro tvorbu inovací, a to v úzké funkþní vazbČ na podnikatelskou sféru“. SouþasnČ podpora rozvoje infrastruktury pro rozvoj kultury a cestovního ruchu spadá pod prioritu C NSRR cíle þ. 1. StejnČ jako IPRM zamČĜen na vytváĜení vhodného prostĜedí pro poskytování vzdČlání ve formČ zvýšení vzdČlanosti a rozvoje výzkumu a vývoje se NSRR ve svém 2. cíli zamČĜuje na „…zvýšení adaptability þeského lidského potenciálu pro zajištČní zvyšování konkurenceschopnosti þeské ekonomiky a podporu aktuální zamČstnanosti i budoucí zamČstnatelnosti, …“ Téma revitalizace veĜejných ploch je souþástí III. NSRR priority A) Ochrana a zlepšení kvality životního prostĜedí a IV. cíle B) Rozvoj mČstských oblastí, která je zamČĜena na „Zvyšování konkurenceschopnosti mČst …pĜemČnou (revitalizací) mČstského prostĜedí“. A souþasnČ priorita B) Zlepšení dostupnosti dopravou, která je zamČĜena na „Posílení dostupnosti dopravou a dopravní obslužnosti, rozvoj environmentálnČ šetrné dopravy.“

Anotace zdroje:

Elektronická verze: http://www.strukturalni-fondy.cz/uploads/documents/NOK/NSRR_final_1.pdf

- 19 -



Strategie regionálního rozvoje ýR


PO1: Evropský a národohospodáĜský strategický rámec PO2: Ekonomika regionĤ PO3: Lidé a osídlení PO4: Infrastruktura PO6: Cestovní ruch PO7: Kultura PO8: Problémová území

Související podpriority

P1.2: Výkonná a efektivní veĜejná správa v regionech P2.3.: Podpora inovaþního podnikání a výzkumu v regionech P3.1.: Podpora investic do lidského kapitálu P3.4.: Rozvoj a regenerace mČst P4.1: ZajištČní nadregionální a regionální dopravní dostupnosti P4.3: Rozvoj energetických a spojových sítí a zaĜízení v regionech P5.1: Ochrana životního prostĜedí vþetnČ pĜírody P5.2: Šetrné nakládání s materiálovými a energetickými zdroji P5.3: Environmentální vzdČlávání, poradenství a osvČta P6.2: Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu P7.2: Rozvoj kulturní infrastruktury a služeb P8.1: Zvýšení ekonomické výkonnosti problémových území Níže je uveden soulad vymezených opatĜení a aktivit v rámci IPRM s prioritami Strategie hospodáĜského rozvoje ýR: • rozvoj infrastruktury pro výzkum a vývoj je v souladu s cílem priority P 2.1 „Zvýšit podíl inovaþního podnikání a produkce s vysokou pĜidanou hodnotou na celkové produkci v regionech.“ • vytváĜení podmínek pro zajištČní vzdČlávání - je v souladu s cílem priority P 3.1. „Zajistit dostateþné množství kvalifikovaných lidí pro rozvoj znalostní ekonomiky…“ • obnova veĜejných prostranství, mČstských parkĤ odpovídá cílu priority P 3.4.: „Zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity mČst, zlepšení kvality života a prostĜedí ve mČstech.“ • zlepšení dopravní dostupnosti odpovídá cílu priority P 4.1: „Zajistit … kvalitní dostupnost sídel v regionech, zvýšit bezpeþnost silniþního, …“ • zlepšení životního prostĜedí odpovídají cíli priority P 5.1: „Zlepšit kvalitu vybraných složek životního prostĜedí a posílit komplexní ochranu pĜírodního bohatství þeské krajiny … „

Míra souladu

- 20 -


rozvoj infrastruktury pro rozvoj kultury a cestovního ruchu spadá pod cíl priority P 6.2 „Rozvíjet základní a doplĖková zaĜízení cestovního ruchu a zkvalitnit informaþní obsluhu v cestovním ruchu“ http://www.mmr.cz/strategie-regionalniho-rozvoje-ceske-republiky-pro-leta-2007-2013 •

Anotace zdroje:


Strategie udržitelného rozvoje ýR

Související pilíĜe

2. Environmentální pilíĜ: ochrana pĜírody, životního prostĜedí, pĜírodních zdrojĤ a krajiny, environmentální limity 3. Sociální pilíĜ: posílení sociální soudržnosti a stability 4. Výzkum a vývoj, vzdČlávání 5. Evropský a mezinárodní kontext

Míra souladu

Aktivity IPRM: • obnova veĜejných prostranství, mČstských parkĤ odpovídá prvnímu strategickému cíli 2. environmentálního pilíĜe : „…zajistit na území ýR co nejlepší kvalitu všech složek životního prostĜedí (vþetnČ fungování jejich základních vazeb), dále ji postupnČ zvyšovat a vytváĜet tak podmínky pro postupnou regeneraci krajiny…“ • podpora rozvoje vzdČlanosti a sociální ingrace je zahrnuta v souladu s cílem 3. PilíĜe „cílem je podpora rozvoje lidských zdrojĤ s cílem dosahovat maximální sociální soudržnosti. • vytváĜení podmínek pro zajištČní vzdČlávání a rozvoje výzkumu a vývoje je v souladu s cílem 4. pilíĜe „…je dosažení vysoké úrovnČ vzdČlanosti ve spoleþnosti a zajištČní konkurenceschopnosti þeské spoleþnosti…“

Anotace zdroje

http://www.esfcr.cz/files/clanky/1292/SUR.pdf

- 21 -


1.2. Analýza ekonomické a sociální situace Socioekonomická analýza pĜedstavuje koncentraci významných statisticky sledovaných dat a informací o vývoji a aktuálním stavu veškerých odvČtví dotýkajících se života obyvatel ve mČstČ. Analýza se soustĜećuje vedle geografického popisu na mapování situace v šesti prioritních oblastech definovaných metodickým pokynem ministerstva pro místní rozvoj k hlavním zásadám pro pĜípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje mČsta (dále IPRM). Jedná se o oblasti: ekonomický rozvoj, sociální integrace, životní prostĜedí, pĜitažlivá mČsta, dostupnost a mobilita a správa vČcí veĜejných. Na rozdíl od socioekonomické analýzy Strategie rozvoje Statutárního mČsta Liberec 20072020 není analýza IPRM zamČĜena na komplexní analýzu všech odvČtví. SoustĜećuje se na významné prvky jednotlivých priorit dle metodiky tak, aby identifikovala dĤležité odchylky od prĤmČrného stavu v širším mČĜítku. Smyslem analýzy je zhodnotit souþasný stav jednotlivých oblastí rozvoje mČsta, zachytit hlavní tendence jejich vývoje, postihnout vzájemné vazby a odhadnout budoucí vývoj. Analýza slouží jako podkladový materiál pro identifikaci vhodné zóny nebo tématu IPRM. Souþástí analýzy je upozornČní na þasové, geografické, kulturní nebo pĜírodní limity vymezující možný rámec vývoje mČsta, ke kterým je pĜihlíženo pĜi hodnocení souþasného stavu, ale také predikci budoucího vývoje a urþování možností intervencí pro podporu revitalizace a regenerace urbánního území. Logicky navazujícím dokumentem je pak tzv. SWOT analýza shrnující získaná data socioekonomické analýzy do þtyĜ základních kategorií, které jsou klíþové pro urþení dalšího postupu rozvoje mČsta. SWOT analýza nabízí zhodnocení z pohledu kladných a záporných stránek, ale také pomáhá identifikovat kritické oblasti ohrožující rozvoj a naopak se snaží nalézt nové možnosti nebo pĜístupy Ĝešící negativní faktory nebo naopak zdokonaluje kladné stránky k potlaþení tČch záporných. Socioekonomická analýza vychází z dat a informací získaných od odborníkĤ pĜímo z odborĤ Magistrátu mČsta Liberce. Kvantitativní data pochází pĜedevším z ýeského statistického úĜadu a místních a regionálních poboþek dalších organizací a úĜadĤ poskytujících aktuální informace o situaci v regionu, jako je ÚĜad práce, Krajský úĜad Libereckého kraje, ěeditelství silnic a dálnic, ýeský hydrometeorologický úĜad, správci inženýrských sítí apod.

1.2.1. Základní profil mČsta Základní informace Statutární mČsto Liberec se nachází v liberecké kotlinČ v povodí Ĝeky Nisy a jejích pĜítokĤ, mezi svahy Jizerských hor a JeštČdským hĜebenem. První písemná zmínka o Liberci pochází z roku 1352. Co do poþtu obyvatel, je šestým nejvČtším mČstem ýeské republiky a zároveĖ nejvČtším mČstem Euroregionu Nisa. MČsto je díky své poloze nejsevernČji položené krajské mČsto. Celková rozloha mČsta þiní 106,09 km2, z toho cca 37 % pĜedstavuje zemČdČlská pĤda, 63 % nezemČdČlská pĤda. TémČĜ polovina rozlohy zemČdČlské pĤdy pak pĜipadá na louky a pastviny. Z celkové výmČry nezemČdČlské pĤdy 2/3 tvoĜí lesní pĤda.

- 22 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Území mČsta Liberec tvoĜí soubor 26 katastrálních území, na kterých žije 99 721 obyvatel (stav k 31.12.2007). Statutární mČsto Liberec se dČlí na 33 þástí: ýíslo þtvrti, název þtvrti (katastrální území) I. Staré MČsto (Liberec), II. Nové MČsto (Liberec), III. JeĜáb (Liberec), IV. Perštýn (Liberec), V. Kristiánov (Liberec), VI. Rochlice (Rochlice u Liberce), VII. Horní RĤžodol (Horní RĤžodol), VIII. Dolní Hanychov (Dolní Hanychov), IX. JanĤv DĤl (JanĤv DĤl u Liberce), X. Františkov (Františkov u Liberce), XI. RĤžodol I (RĤžodol I), XII. Staré Pavlovice (Staré Pavlovice), XIII. Nové Pavlovice (Nové Pavlovice), XIV. Ruprechtice (Ruprechtice), XV. Starý Harcov (Starý Harcov), XVI. Nový Harcov (Starý Harcov), XVII. KateĜinky (KateĜinky u Liberce), XVIII. Karlinky (Karlinky), XIX. Horní Hanychov (Horní Hanychov), Obrázek 1: Mapa mČsta Liberec (mČstské þásti)

Zdroj: mapy.atlas.cz

- 23 -

XX. XXI. XXII.

Ostašov (Ostašov), Rudolfov (Rudolfov), Horní Suchá (Horní Suchá u Liberce), XXIII. Doubí (Doubí u Liberce), XXIV. Pilínkov (Pilínkov), XXV. Vesec (Vesec u Liberce), XXVIII. Hluboká (Hluboká u Liberce), XXIX. Kunratice (Kunratice u Liberce), XXX. Vratislavice nad Nisou (Vratislavice nad Nisou), XXXI. Krásná Studánka (Krásná Studánka), XXXII. Radþice (Radþice u Krásné Studánky), XXXIII. Machnín (Machnín), XXXIV. BedĜichovka (Machnín), XXXV. Karlov pod JeštČdem (Machnín).

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Obrázek 2: Reliéf Libereckého kraje

Zdroj: www.kraj-lbc.cz

MČsto Liberec je prĤmyslové centrum severních ýech. Od poþátku 90. let došlo k útlumu tradiþního zdejšího odvČtví – textilního prĤmyslu. V souþasné dobČ lze zaznamenat rozvoj strojírenství a oživení textilního prĤmyslu, zejména v oblasti nanovláken a dodávek pro automobilový prĤmysl. HospodáĜství v Liberci se obecnČ vyznaþuje velmi vysokým poþtem malých a stĜedních firem. V odvČtvové struktuĜe Liberce stále hraje nejvýznamnČjší roli prĤmysl. Z hlediska zamČstnanosti jsou významnČ rostoucí služby, které spolu s obchodem, zdravotnictvím a vzdČláváním, stravováním, ubytováním a veĜejnou správou zamČstnávají pĜes polovinu pracovní síly v Liberci. Dalším výrazným rozvojovým potenciálem mČsta je oblast cestovního ruchu. Pro své malebné okolí s majestátním vrcholem JeštČd i pro své historické památky je Liberec jednou z vyhledávaných turistických destinací ýech. Chloubou mČsta je hotel a televizní vysílaþ na vrcholu JeštČdu, budova radnice, liberecký zámek, zoologická zahrada, botanická zahrada, muzeum automobilĤ, Krajská knihovna, zábavní centrum Babylon a jiné. Vedle kulturních památek nabízí Liberec také krásnou pĜírodu CHKO Jizerské hory. UmístČní mČsta v rámci regionu a republiky Statutární mČsto Liberec se nachází v severní þásti ýeské republiky v blízkosti státních hranic se Spolkovou republikou NČmecko a s Polskem. Liberec je okresní mČsto stejnojmenného okresu, který je vedle ýeské Lípy, Jablonce nad Nisou a Semil jedním z okresĤ Libereckého kraje. Poþtem obyvatel jde o nejlidnatČjší okres v rámci kraje (166,5 tis. obyvatel), rozlohou (988,87 km2) je o cca 84 km2 menší než okres ýeská lípa. Okres Liberec sdružuje 59 obcí.

- 24 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Obrázek 3: Okresy Libereckého kraje


Liberec je souþasnČ krajským mČstem a nejvČtším mČstem Euroregionu Nisa. Jako obec s povČĜeným obecním úĜadem (tzv. II. stupeĖ) slouží pro 5 obcí, funkci obce s rozšíĜenou pĤsobností (III. stupeĖ) plní Liberec pro 28 obcí. Liberecký kraj sousedí na západČ s krajem Ústeckým, na jihu s krajem StĜedoþeským a na jihovýchodČ s Královéhradeckým krajem. Liberecký kraj je jedním z hraniþních krajĤ ýeské republiky zahrnující její severovýchodní þást. Spolu s krajem Královéhradeckým a Pardubickým vytváĜí územní celek NUTS II Severovýchod. Obrázek 4: Poloha mČsta Liberec v rámci ýeské republiky


- 25 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Na území Libereckého kraje žije 433 948 obyvatel (stav k 31.12.2007). Kraj sdružuje 215 obcí a se svojí rozlohou 3 162,96 km2 je, po hlavním mČstČ Praha, druhým nejmenším krajem v rámci ýR. Geografické podmínky Topografie mČsta je velmi rozmanitá. StĜed mČsta leží v nadmoĜské výšce 374 m. Nejvyšším bodem Liberce je vrchol hory JeštČd (1 012 m), nejnižší bod leží v þásti Machnín (361 m n. m.). Na území mČsta jsou vyhlášena þtyĜi zvláštČ chránČná území a pĜírodní park ve smyslu zák. þ. 114/1992 Sb., o ochranČ pĜírody a krajiny, v platném znČní. Jedná se o chránČnou krajinnou oblast Jizerské hory, národní pĜírodní rezervaci Karlovské Buþiny, pĜírodní rezervaci Hamrštejn, pĜírodní památku Terasy JeštČdu a pĜírodní park JeštČd.1 Jizerské hory jsou chránČnou krajinnou oblastí od roku 1967 a na jejím území je vyhlášeno pĜes 20 pĜírodních rezervací, na kterých rostou vzácné rostliny a bukové porosty, jsou místem výskytu rozlehlých rašelinišĢ. Výjimeþnost CHKO Jizerské hory spoþívá ve výrazném podílu lesní pĤdy, schopnosti akumulovat vodu, a bohatém výskytu rozmanitých ekosystémĤ v kombinaci s utvoĜenou zemČdČlskou krajinou. CHKO zasahuje do libereckých þástí Radþice, KateĜinky, Starý Harcov a Lukášov.2 PĜírodní rezervace Karlovské Buþiny (vyhlášená v roce 1972) nese název podle bukových lesĤ, které se rozprostírají na západních svazích JeštČdského hĜbetu. Území je chránČno pro svou vzácnou vegetaci vápnomilných buþin, které pozvolna pĜecházejí v kvČtnaté buþiny a v nejvíce osvČtlených þástech rostou suĢové lesy a acidofilní buþiny. V podrostech stromĤ rostou chránČné rostliny jako okrotice, áron plamatý þi lilie zlatohlavá, a v jejich korunách mají domov strakapoud obecný nebo datel þerný. Rezervace spadá do katastrálního území Machnín.3 V katastru Machnína se také nachází Hamrštejn, pĜírodní rezervace vyhlášená v roce 1972. Zajímavostí je, že tudy v minulosti vedla obchodní stezka do Žitavy, kterou chránil hrad Hamrštejn, jenž byl v 15. století vypálen husity. Rezervace je složena ze skalního výþnČlku obtékaného Lužickou Nisou, z populace smíšených, listnatých lesĤ v prudkém svahu na opaþném bĜehu Ĝeky a ze zĜícenin Hamrštejnu. Typickými porosty jsou dubohabĜiny, kvČtnaté buþiny, acidofilní buþiny, suĢový les a zbytky lužního lesa. Z rostlin se vyskytuje jaterník podléška, zvonek broskvolistý nebo ojedinČlá udatna lesní. Z Ĝad živoþichĤ zde pĜebývají mČkkýši, mlok skvrnitý, zmije obecná a sýþek obecný.4

1

Profil Liberce, s. 40

2

Profil Liberce, s. 40, http://www.liberecky-kraj.cz/dr-cs/chranena-uzemi-a-rezervace/jablonec-nadnisou/chko-jizerske-hory.html

3

http://www.ekovychovalk.cz/filemanager/files/file.php?file=3098

4


- 26 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Terasy JeštČdu jsou výjimeþné pro tzv. kryoplanaþní terasy (vznikly pĤsobením ledovce), izolované skály a skalní hradby, které jsou pozĤstatkem þtvrtohorního zalednČní. NejzajímavČjšími tČmito útvary jsou skalní oko Kamenná vrata, ýervený kámen, VíĜivé kameny a skála Krejþík na koneþné lanové dráhy. Terasy JeštČdu jsou stanovištČm vzácných pavoukĤ, stĜevlíkĤ, mechĤ a játrovek. Na samotném vrcholu JeštČdu roste napĜ. plavuĖ puþivá, zlatobýl alpínský a hoĜec tolitovitý, jeĜáb ptaþí olysalý a kleþ. Z ptákĤ se zde vyskytuje þeþetka zimní, hýl obecný a krkavec velký. PĜírodní památkou byly terasy vyhlášeny v roce 1995, rozkládají se v oblasti Horního Hanychova a dále v oblastech mimo mČsto Liberec.5 V roce 1995 byl vyhlášen také pĜírodní park JeštČd. VČtšina území je porostlá lesy pĜevážnČ jehliþnatými, v listnatých þástech roste pĜedevším buk, v þásti parku se vyskytují i zemČdČlské kultury. Velmi vzácné jsou kvČtnaté buþiny na vápencových pĤdách. Rozloha parku zasahuje do þástí Liberce Horní Hanychov a Horní Suchá.

6

Liberec se rozkládá po obou bĜezích Ĝeky Nisy, která má þtyĜi hlavní zdroje. Hlavním je Luþanská Nisa, jež pramení u obce Luþany na Jablonecku (kamenný pomníþek), dále Novoveská Nisa, Bílá Nisa a poslední je ýerná Nisa, která se k toku Nisy pĜipojuje za Libercem ve Stráži. Vybudováním PĜehrady na Harcovském potoce v letech 1902 - 1904 po niþivých povodních vzniklo ve mČstČ další místo k rekreaci místních obyvatel. Projekt pĜehrady vypracoval zkušený budovatel pĜehrad prof. Dr. Intze z Cách, který upustil od tradiþních sypaných hrází a navrhl vystavČt vĤbec první zdČnou pĜehradní hráz v EvropČ. Harcovská pĜehrada je vysoká 20,5 metru (vþetnČ podzemních základĤ), 157 metrĤ dlouhá a koruna se zvedá 13 metrĤ nad terén. Z pĜirozených vodních ploch jsou nejvyhledávanČjší rybníþky Vesecký (tzv. Teich), Žabák nebo též Kaþák v Krásné studánce, popĜ. rybník Seba. Liberec leží v klimaticky mírném pásu. Podnebí výraznČ ovlivĖují blízká horská pásma, jejichž hĜebeny jsou pĜekážkou proudČní vlhkého a chladného vzduchu od Atlantického oceánu a které zpĤsobují pomČrnČ hojné množství srážek. PrĤmČrná teplota vzduchu: 7,2°C Nejteplejší mČsíc:

þervenec (16,2°C)

NejchladnČjší mČsíc:

leden (-2,5°C)

PrĤmČrný úhrn srážek:

803,4 mm roþnČ

NejdeštivČjší mČsíc:

srpen (88,4 mm)

Nejsušší mČsíc:

únor (46,2 mm)

Celkový prĤmČr trvání sluneþního svitu: 1388 hodin roþnČ Nejvíce sluneþný mČsíc:

srpen (183,6 hodin)

NejménČ sluneþný mČsíc:

prosinec (29,2 hodin)

5


6


- 27 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Krátká historie mČsta První osídlení na území dnešního Liberce vzniklo u obchodní stezky mezi ýechami a Lužicemi z dvou pĤvodnČ oddČlených osad - dolní (pĤvodní slovanská osada) a horní (nČmecké osídlení). K rozkvČtu Liberce došlo za období panování rodu RedernĤ, kteĜí si Liberec vybrali jako centrální sídlo pro své panství. Rod RedernĤ v Liberci a okolí vystavČl mimo jiné celou Ĝadu budov a zaĜízení pro potĜeby školství a zdravotnictví. Roku 1577 pak byl Liberec císaĜem Rudolfem II. povýšen na mČsto a byl mu udČlen mČstský znak (stĜíbrné kolo). Po bitvČ na Bílé HoĜe pĜešlo panství na Albrechta z Valdštejna, který mČsto nasmČroval k výrobČ látek (zejména pro vojenské úþely). Na tuto textilní tradici Liberec úspČšnČ navázal po pĜekonání útrap TĜicetileté války. V 18. století dochází k prudkému rozvoji tohoto Ĝemesla a v Liberci je stavČna celá Ĝada textilních manufaktur a továren. Ruku v ruce s rostoucím bohatstvím libereckých podnikatelĤ zaþíná prudký rozvoj výstavby honosných vil a škol, do mČsta je pĜivedena železnice. RozkvČt Liberce jakožto centra severních ýech trvá až do první svČtové války. Po vzniku samostatného ýeskoslovenského státu musel Liberec pĜekonat celou Ĝadu problémĤ pramenících z národnostního složení mČsta (pouze 7% þeská menšina). Národnostní problémy byly doþasnČ násilnČ utlumeny, jejich vyvrcholení však pĜišlo po podepsání mnichovské dohody a propuknutím druhé svČtové války. MČsto ležící v oblasti Sudet spadalo od podpisu Mnichovské dohody v roce 1938 do skonþení války pod NČmeckou Ĝíši, s þímž souviselo také vyhnání vČtšiny þeského obyvatelstva mČsta. Po skonþení druhé svČtové války pak došlo k dalšímu velkému pĜesunu, když nČmecká þást obyvatelstva byla nucenČ vysídlena do NČmecka. V období mezi druhou svČtovou válkou a rokem 1989 byla obnovována a dále rozvíjena prĤmyslová základna mČsta. Tradiþní textilní prĤmysl byl doplnČn strojírenstvím. V rámci nové výstavby získal Liberec novou dominantu v podobČ vČže ve tvaru rotaþního hyperboloidu na vrcholu JeštČdu. ZmČna hospodáĜské situace po roce 1989 si vynutila postupné utlumení tradiþního textilního prĤmyslu a zvýšené zamČĜení na sektor služeb a školství. MČsto v posledních letech prochází postupnou obnovou infrastruktury obþanské vybavenosti a vzniká Ĝada obchodních a prĤmyslových zón.

1.2.2. Demografická východiska Základní demografická charakteristika K 31. 12. 2007 bylo dle statistických šetĜení pĜihlášeno ve mČstČ Liberec k trvalému pobytu 99 721 osob (52% obyvatel jsou ženy, 48% muži). Liberec je dle poþtu obyvatel šestým nejvČtším mČstem ýeské republiky. PopulaþnČ je srovnatelný s dalšími krajskými mČsty: Olomouc (100,4 tis. obyvatel), ýeské BudČjovice (95,1 tis. obyvatel), Ústí nad Labem (95,0 tis. obyvatel) a Hradec Králové (94,3 tis. obyvatel). PĜi rozloze 106,09 km2 to pĜedstavuje hustotu osídlení 940 obyvatel na 1 km2.

- 28 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Graf 1: Vývoj poþtu obyvatel statutárního mČsta Liberec

Zdroj: ýSÚ, zpracovatel

Celkový poþet obyvatel mČsta rostl až do roku 1991, kdy dosáhl svého maxima, tj. 101 162 obyvatel. Od roku 1992 dochází, stejnČ jako ve vČtšinČ jiných þeských mČst této velikosti, k poklesu poþtu obyvatel. Od roku 2004 nastává zvrat ve vývoji poþtu obyvatel a populace Liberce se zvyšuje. Je to zpĤsobeno kladnou zahraniþní migrací i zvyšujícím se pĜirozeným pĜírĤstkem. VČková struktura obyvatelstva MČsto Liberec zažívá stejný vývojový trend ve stárnutí populace jako jiná mČsta ýR. VČková struktura obyvatelstva mČsta pĜibližnČ odpovídá vČkové struktuĜe obyvatelstva ýR. Ve mČstČ Liberci žije mírnČ více obþanĤ v postproduktivním vČku a ménČ mladistvých než je celorepublikový prĤmČr. Naopak lépe je na tom Liberecký kraj jako celek, kdy podíl mladistvých je vyšší a podíl obþanĤ nad 65 let nižší, než je prĤmČr ýR. Tabulka 1: VČková struktura obyvatelstva k 31. 12. 2006 Lokalita

podíl obyvatelstva dle vČku (v %) 0-14 15-64 65 a více

ýeská republika

14,38

71,21

14,41

Liberecký kraj

15,00

71,65

13,35

Liberec Zdroj: ýSÚ, zpracovatel

13,95

71,82

14,23

Liberecký kraj patĜí s hodnotou indexu stáĜí 89 k nejmladším krajĤm ýeské republiky, o þemž svČdþí vyšší zastoupení obyvatelstva v pĜedproduktivním a produktivním vČku a nižšího zastoupení seniorĤ. Index stáĜí je podílem postroduktivní þásti (65 a více let) populace k poþtu dČtí do 14 let.

- 29 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Graf 2: Index stáĜí obyvatelstva Libereckého kraje k 31. 12. 2006

Zdroj: Statistická roþenka ýSÚ, zpracovatel

Z grafického znázornČní dále vyplývá, že v mužské þásti populace je více chlapcĤ do 14 let než mužĤ nad 65 let. U ženské þásti je tomu naopak. VysvČtlení je nasnadČ. Ženy se dožívají vyššího vČku než muži a napĜíklad poþet žen ve vČku 70 let je o tĜetinu vyšší než stejnČ starých mužĤ. V osmdesáti letech je poþet žen už dvojnásobný oproti stejnČ starým mužĤm. Tabulka 2: Vývoj vČkové struktury mČsta Liberec Ukazatel

2000 99 155

2001 98 380

2002 97 677

2003 97 770

2004 97 400

2005 97 950

2006 98 871

0-14

15,5 %

15,2 %

15,0 %

14,7 %

14,5 %

14,2 %

14,0 %

15-64

70,9 %

71,1 %

71,2 %

71,5 %

71,6 %

71,7 %

71,8 %

65+

13,6 %

13,7 %

13,8 %

13,8 %

13,9 %

14,1 %

14,2 %

39,1

39,4

39,7

39,9

40,2

40,3

40,5

Poþet obyvatel

PrĤmČrný vČk

Zdroj:ýSÚ

V populaci Liberce je, vzhledem k velikosti intervalu, zastoupena nejvíce vČková skupina 15 64 let (71,82% v roce 2006), která je mírnČ nad prĤmČrem hodnoty kraje i celé ýR. Obyvatelstvo nad 65 let tvoĜí ve mČstČ podíl 14,23%, což je o 0,9 procentního bodu více než v kraji (13,35%). K 31. 12. 2006 byl prĤmČrný vČk obyvatel mČsta 40,5 let, což je mírnČ nadprĤmČrná hodnota ve srovnání s prĤmČrným vČkem obyvatelstva ýeské republiky (40,2 let). Pro Liberecký kraj je pak uvádČna hodnota 39,7 let. Dle SLBD z roku 2001 patĜily k populaþnČ nejstarším þástem Liberce mČstská þást Ruprechtice, JeĜáb, Perštýn, Kristiánov, dále pak Staré MČsto, JanĤv DĤl, BedĜichovka a Karlov p. JeštČdem. Dle predikce poþtu obyvatel do roku 2050 lze pĜedpokládat celkový pokles populace. Ve vČkové kategorii 65 a více let se však pĜedpokládá nárĤst poþtu osob. Poþet seniorĤ se zaþne výraznČ

- 30 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ zvyšovat po roce 2010. V roce 2030 by mohlo být pĜes 20% populace v postproduktivním vČku, v roce 2050 hovoĜí odhady o témČĜ tĜetinČ populace starších 65 let. Tento stav si vynutí Ĝadu opatĜení pĜedevším v oblasti sociální a zdravotní péþe. Graf 3: Oþekávaný vývoj poþtu obyvatel ýR podle hlavních vČkových skupin do roku 2050

Zdroj: Statistická roþenka ýSÚ

PĜedpokládán je také postupný nárĤst nadČje dožití do roku 2030 asi na 80 let u mužĤ a 85 let u žen. Pohyb obyvatelstva Celkový pohyb populace se skládá ze dvou základních složek, a to z pĜirozeného pohybu a migraþní pohybu obyvatel. PĜirozený pohyb obyvatelstva je dán rozdílem poþtu narozených a zemĜelých (tzv. pĜirozený pĜírĤstek obyvatelstva). PĜirozený pĜírĤstek obyvatelstva mČsta dosahoval kladných hodnot pĜedevším na poþátku 90. let. Poþet živČ narozených s urþitými výkyvy stoupá od roku 1997. DĤvodem je prĤchod populaþnČ silných roþníkĤ žen z poloviny 70. let obdobím nejvyšší plodnosti. Naopak poþet zemĜelých je v posledních letech pomČrnČ stabilní, s výjimkou r. 2005, kdy zemĜelo nejménČ lidí od roku 1980. Vlivem obou faktorĤ došlo v roce 2005 k mírnému nárĤstu poþtu obyvatel pĜirozenou mČnou. V roce 2006 se v Liberci narodilo 1 046 dČtí a poþet zemĜelých dosáhl výše 944 osob. PĜirozený pĜírĤstek dosáhl hodnoty 102 osob. V souþasnosti se v rámci ýeské republiky obecnČ pĜedpokládá rĤst plodnosti a s tím související rĤst poþtu narozených dČtí. Dosavadní nízká úroveĖ porodnosti v 90. letech byla zpĤsobena odkládáním narození prvního dítČte do vyššího vČku, a proto se v tČchto létech oþekává rĤst porodnosti. V prvních letech nového milénia stoupl poþet narozených dČtí o desetinu. Podle odhadĤ by se mČl poþet živČ narozených dČtí na 1 ženu (úhrnná plodnost) vzrĤst do roku 2030 z hodnoty 1,1 asi na hodnotu 1,5 (tedy 1,5 dítČte na 1 ženu). V Liberci lze ovšem oþekávat postupný pokles poþtu narozených dČtí. To je zpĤsobeno poklesem poþtu žen ve vČku nejvyšší plodnosti. PopulaþnČ silné roþníky žen poloviny 70. let již vČkem nejvyšší plodnosti procházejí a postupnČ se vyþerpává kompenzace zpĤsobená pĜedchozím odkladem mateĜství.

- 31 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Migraþní pohyb je oproti pohybu pĜirozenému podmínČn více faktory. PĜedevším dostupností bytového fondu, ekonomickým vývojem a s ním souvisejícím vývojem pracovního trhu þi kvalitou životního a sociálního prostĜedí. MČsto Liberec zaznamenávalo v posledních letech vČtšinou migraþní úbytky, výjimku tvoĜí léta 2003 a 2005. Nejen na úrovni kraje, ale také ve mČstČ Liberci dochází ke kladnému migraþnímu saldu. V roce 2006 þinil poþet pĜistČhovalých 2 784 osob, pĜiþemž poþet vystČhovalých dosáhl výše 2 055 osob. PĜírĤstek stČhováním tak þiní 729 osob. Z dĤvodĤ pĜevýšení poþtu narozených nad zemĜelými a vyšší intenzitČ imigrace než emigrace dosahuje celkový pohyb obyvatelstva od roku 2004 kladných hodnot, což se projevuje v rĤstu poþtu obyvatel. Celkový pĜírĤstek v roce 2006 dosáhl hodnoty 831 osob. Z vývoje poþtu obyvatel dle mČstských þástí (který ýSÚ sleduje pouze v rámci sþítání lidu, domĤ a bytĤ) mezi lety 1991 a 2001 je zĜejmé vylidĖování centra mČsta. Ve Starém MČstČ ubylo témČĜ 1000 obyvatel (10% pokles) a také další mČstské þásti v blízkosti centra (JeĜáb, Perštýn), ale i lidnaté þásti s rozsáhlou panelovou zástavbou (Rochlice, Staré Pavlovice, Nové Pavlovice, Ruprechtice, Starý Harcov) zaznamenaly úbytek. Obyvatel naopak pĜibylo v populaþnČ významných þástech Kristiánov, Vratislavice nad Nisou a Vesec. NárĤst zaznamenaly všechny okrajové þásti Liberce (s výjimkou BedĜichovky). Tabulka 3: Vývoj poþtu obyvatel mČstských þástí dle údajĤ ze sþítání obyvatel Obec, þást obce Liberec I - Staré MČsto II - Nové MČsto III – JeĜáb IV – Perštýn V – Kristiánov VI – Rochlice VII - Horní RĤžodol VIII - Dolní Hanychov IX - JanĤv DĤl X - Františkov XI - RĤžodol XII - Staré Pavlovice XIII -Nové Pavlovice XIV - Ruprechtice XV - St. Harcov XVI - N. Harcov XVII - KateĜinky XVIII - Karlinky XIX -Horní Hanychov XX - Ostašov XXI - Rudolfov XXII - Horní Suchá XXIII - Doubí XXIV - Pilinkov XXV - Vesec XXVIII - Hluboká XXIX - Kunratice XXX - Vratislavice nad Nisou XXXI - Krásná Studánka XXXII - Radþice XXXIII - Machnín XXXIV -BedĜichovka XXXV - Karlov p. J.

1900 79.470 34.099 1.154 4.673 1.233 1.265 2.133 2.238 1.030 1.606 2.675 2.673 546 985 583 1.370 647 460 624 1.242 371 3.629 128 365

1950 69.663 30.523 3.931 4.420 1.234 1.301 1.704 3.570 1.399 1.355 3.338 2.371 289 464 260 739 505 205 365 1.545 337 2.256 56 235

1961 78.193 36.716 4.379 5.136 1.199 1.458 1.922 3.297 1.530 1.589 3.770 2.413 305 442 268 778 554 166 375 1.451 398 2.468 36 175

1970 84.046 39.904 4.080 4.663 1.644 1.365 2.902 3.575 1.529 1.425 6.477 1.951 470 371 268 709 520 147 303 1.356 676 2.319 22 130

1980 95.924 11.858 3.716 7.439 4.016 6.684 10.075 4.207 1.757 1.336 4.918 3.028 4.790 3.673 9.605 3.730 246 472 205 721 537 107 318 1.295 722 2.015 13 110

1991 101.162 10.080 2.953 5.707 3.433 5.106 18.548 3.292 1.778 1.157 4.243 2.408 4.945 3.163 8.628 7.727 198 369 176 694 508 82 295 2.729 657 3.980 9 75

2001 99.102 9.134 2.766 5.289 3.152 5.507 18.062 3.185 1.840 1.123 4.122 2.307 4.658 2.919 8.216 7.196 296 423 241 866 511 88 316 2.793 687 4.296 13 99

6.566

4.759

4.787

4.589

5.863

6.061

6.657

1.093

640

659

642

671

603

676

1.403 1.325 225 369

666 939 116 141

683 965 124 150

674 1.104 92 139

552 1.044 79 122

477 926 100 55

526 976 54 108

Zdroj: ýSÚ

- 32 -


Shrnutí •

Od roku 2004 se poþet obyvatel Liberce zvyšuje. Celkového pĜírĤstku obyvatelstva dosaženo až v posledních tĜech letech (pĜírĤstek díky migraci obyvatel).

•

Postupné stárnutí populace.

•

MírnČ vyšší koncentrace podílu seniorĤ v þástech Ruprechtice, JeĜáb, Perštýn, Kristiánov.

•

Predikce poklesu poþtu narozených dČtí.

- 33 -


1.2.3. Ekonomický rozvoj Stav prĤmyslových odvČtví K nosným prĤmyslovým odvČtvím patĜí výroba kovodČlných výrobkĤ, strojĤ a zaĜízení, výrobkĤ pro automobilový prĤmysl, textilní a plastikáĜský prĤmysl. Textilní prĤmysl Tradiþní textilní prĤmysl pĜes svoji dlouholetou tradici ztratil v dĤsledku útlumu v devadesátých letech svoje dominantní postavení. V rámci tohoto odvČtví se do popĜedí dostává výroba technických textilií. Mnohé významné textilní firmy, napĜ. Textilana, v minulých letech zanikly. Ty, které pĜežily, se zaþínají orientovat na výrobu technického textilu. K inovacím v této oblasti významnČ pĜispívá prestižní Textilní fakulta Technické univerzity v Liberci a Výzkumný ústav textilních strojĤ Liberec. Mezi významné producenty patĜí spoleþnost Elmarco, která je svČtovým leaderem v oblasti vývoje a výroby strojĤ na výrobu nanovlákenných textilií. Konkurenþní výhodou tohoto odvČtví je úzké propojení výzkumu a vývoje s podnikatelskou praxí a patentovČ chránČné technologie. Dalším úspČšným podnikem textilního prĤmyslu je firma Moira CZ nabízející inteligentní textilie s unikátními tepelnČ-izolaþními vlastnostmi urþené pĜedevším pro sportovce a cestovatele. Výroba plastĤ RozšíĜenou oblastí produkce je bezesporu výroba plastĤ. Jde o plastové díly do motorových vozidel (ozubená kola, kryty, svČrky, kliþky, nárazníky), plastové desky, fólie, hadice, trubky a profily, plastové obaly a plastové výrobky pro stavebnictví. K významným firmám zabývajícím se výrobou plastĤ je spoleþnost Cadence Innovation, která je pĜedním výrobcem a vývojovým dodavatelem technicky nároþných dílĤ z plastĤ pro automobilový prĤmysl jako jsou lakované nárazníky, pĜístrojové desky, dveĜní výplnČ a mĜížky chladiþe pro automobilky Škoda, Audi, TPCA a Suzuki. Dalšími podniky je spoleþnost Liplastec, Plastkov nebo Galvanoplast Fischer. Strojírenský prĤmysl Strojírenství patĜí k významným odvČtvím na úrovni celé ýeské republiky. Hlavními komoditami v tomto odvČtví vyrábČnými v Libereckém kraji jsou nástroje, formy, náhradní díly a montážní pĜípravky v posledních letech pĜevážnČ pro automobilový prĤmysl, jednoúþelové stroje a zaĜízení vþetnČ automatizace, programovatelné automaty, dopravníky, manipulátory, prĤmyslové sušárny, vyspČlá zaĜízení pro textilní (nanovlákenný) a polovodiþový prĤmysl. Strukturovanost odvČtví je rozdrobená po celém území kraje, se stĜední hustotou malých a stĜedních firem pĜevážnČ þeských vlastníkĤ (napĜ. Plastkov - komponenty pro okenní spouštČþe a dveĜní systémy, MSV - dodávky výtahĤ). Dále v kraji pĤsobí nČkolik významných zahraniþních firem napĜ. (Cadence Innovation, Benteler - automobilové dílce, speciální podvozkové dílce). Mezi vČdecko-výzkumné organizace zamČĜené na strojírenství patĜí liberecký Výzkumný ústav textilních strojĤ a.s. Výroba nábytku I pĜesto, že výroba klasického nábytku má v kraji dlouhou tradici, zaniknutím Ĝady firem jeho význam v posledních letech poklesl. Oproti tomu výroba nábytku ostatního (napĜ. autosedaþek), zaujímá jedno z pĜedních míst na žebĜíþku exportních komodit Libereckého kraje. Elektrotechnický prĤmysl Vzhledem k spektru produktĤ lze výrobce rozdČlit do dvou základních skupin. První skupinou jsou pĜevážnČ þeské firmy specializující se na výrobu zabezpeþovací techniky (napĜ. Lites a.s. – elektronická protipožární signalizace). Druhá skupina výrobcĤ je charakteristická svou úzkou vazbou na automobilový prĤmysl.

- 34 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ V tomto pĜípadČ se jedná spíše o velké firmy se zahraniþním kapitálem (Denso Manufacturing klimatizaþní jednotky a jejich souþásti pro vozy znaþek VW, Audi, Škoda, Lamborghini, Mercedes - Benz, BMW, Suzuki atd.; Laird Technologies - výroba prvkĤ na odstínČní elektromagnetického záĜení; Johnson controls - automobilové interiéry, baterie pro hybridní pohony, zabezpeþovací technika apod.). PrĤmyslové zóny PrĤmyslová zóna Liberec - jih Území bylo legislativnČ pĜipraveno a majetkovČ vypoĜádáno v letech 1999 – 2000. Výstavba základní infrastruktury byla realizována v první polovinČ roku 2001. V souþasné dobČ je prĤmyslová zóna témČĜ naplnČna investory. NejvČtším strategickým investorem je spoleþnost Denso Manufacturing Czech s.r.o., jejíž továrna se bude rozprostírat na 25 ha území PZ, dalších cca 25 ha využijí subdodavatelé této japonské spoleþnosti. Další investoĜi pĜicházejí pĜevážnČ z NČmecka. PĜevažující prĤmysl je automobilový a plastikáĜský. Od bĜezna 2001 bylo v této zónČ umístČno celkem 21 investorĤ: DENSO Manufacturing Czech, s. r. o. .A. S. A. Liberec, s. r. o. Galvanoplast Fischer, k. s. UPS SCS, s. r. o. Toyota Tsusho Logistics Czech, s. r. o. OAZA, s. r. o. Astra Trans, s. r. o. Auto - Color, s. r. o. Ponyexpres, s. r. o. Phoenix - Zeppelin, s. r. o. Liplastec, s. r. o. TRUMPF CZ, s. r. o. Baumatic - ýR, s. r. o. Airs Manufacturing Czech, s. r. o. PINK LAK, s. r. o. C. S. Cargo, s. r. o. AC LAK, s. r. o. Schenker, s. r. o. Laird Technologies, s. r. o. Fehrer Bohemia, s. r. o. Sarnamotive Bohemia, s. r. o. DENSO Manufacturing Czech Japonská spoleþnost zamČstnávající 1 750 pracovníkĤ. Spoleþnost zamČstnává i pracovníky z Polska (cca 200), kteĜí dennČ dojíždí za prací z pohraniþí, a Slovenska. PrĤmČrná mzda ve spoleþnosti dosahuje 21 tis. Kþ, ve výrobČ pak 15 tis. Kþ. V Liberci se jedná o tĜímiliardovou investici, což je druhá nejvČtší investice v ýR. Spoleþnost vyrábí klimatizaþní jednotky do aut, chladiþe, kondenzátory pro Volkswagen, Audi, Škoda Auto, BMW, Suzuki a Daimler Chrysler. V zónČ se rozprostírá na ploše 25,7 ha (z toho zastavČná 5,3 ha). Investice byla zahájena v záĜí 2001. TRUMPF Gruppe GmbH + Co Stavba závodu byla na ploše 6,2 ha zahájena v záĜí 2005. Plánovaný poþet zamČstnancĤ by mČl dosáhnout 200. Spoleþnost se zabývá výrobní strojírenskou technikou - obrábČní kovĤ, CNC stroje, sváĜení apod. Výše investice dosahuje 445 mil. Kþ. Liberec si investor vybral pro blízkost k Saskému výrobnímu závodu v Neukirchu a díky pĜítomnosti Technické univerzity v Liberci. UPS Supply Solutions Na ploše 2,3 ha vznikla investice 80 mil Kþ pro spoleþnost pohybující se na poli logistiky. Skladová hala s plochou 5 600 m2 pojme pĜes 7 tisíc paletových míst. PĜínosem je vytvoĜení 50 nových pracovních míst. C.S. Cargo Spediþní a logistické centrum se skladovou halou. Investice dosahuje 65 mil. Kþ na ploše 3,1 ha. Poþet zamČstnancĤ dosahuje 25.

- 35 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ SARNAMOTIVE BOHEMIA Firma je souþástí švýcarského holdingu (mČsto Sarnen) a mČla by pĜinést zamČstnání 100 200 pracovníkĤm. Do Liberce bylo z NČmecka pĜesunuto vývojové a konstrukþní centrum. Investice byla realizována v roce 2002 a dosáhla pĜibližnČ 480 mil. Kþ. DĤvodem umístČní v Liberci byly reference spoleþnosti Fehrer Bohemia, která je odbČratelem podniku, dále levnČjší pracovní síla a kvalifikovaní pracovníci. Závod se zabývá výrobou stĜedových loketních opČrek zadních sedadel pro automobily (Škoda, VW, AUDI, Mercedes, BMW) a výrobou pohyblivých plastových souþástí interiérĤ. Závod se rozprostírá na ploše 3,7 ha (zastavČná plocha 0,68 ha). LAIRD Technologies (NČmecko, Skotsko) Spoleþnost se zabývá výrobou prvkĤ pro odstínČní elektromagnetického záĜení. VytvoĜila pracovní místa pro 100 – 200 osob, pĜedevším pro dČlníky, konstruktéry (15) a pracovníky v prototypové dílnČ (10). Spoleþnost spolupracuje s Technickou univerzitou. Celková investice dosahuje 450 mil. Kþ. Významnými zákazníky jsou výrobci mobilních telefonĤ. Další uplatnČní produkce smČĜuje do zdravotnictví, leteckého a automobilového prĤmyslu, do zbrojních, telekomunikaþních a poþítaþových systémĤ. Fehrer Bohemia Investice této spoleþnosti dosáhla 400 mil. Kþ. Na ploše 4,5 ha vzniklo pracovištČ pro 270 – 500 zamČstnancĤ. Spoleþnost se vČnuje stĜešním clonám, motocyklovým sedaþkám, stranovým dílĤm zadního opČradla a loketních opČrek (gumožínČ, polyuretan). Investice byla zahájena v prosinci 2001. LIPLASTEC s.r.o. Investice dosáhla 461 mil. Kþ. Závod zamČstnává 65 pracovníkĤ na ploše 3,1 ha (zastavČná plocha 0,96 ha). Spoleþnost produkuje plastové komponenty klimatizaþních systémĤ. Toyota Tsusho Logistics Czech s.r.o Na 4 ha území (zastavČná plocha 0,44 ha) bylo investováno 91 mil Kþ spoleþností jejímž pĜedmČtem pĤsobnosti je logistika. ZamČstnává 25 pracovníkĤ. AIRS MANUFACTURING CZECH s.r.o. Na 2,7 ha ploše (zastavČno 0,37 ha) bylo vytvoĜeno 200 pracovních míst pro výrobu výparníkĤ, chladiþĤ a topení pro automobilový prĤmysl. Výše investice dosáhla 100 mil. Kþ. AC LAK s.r.o. Spoleþnost se 40 zamČstnanci se zabývá pĜípravou povrchĤ a práškovým lakováním kovových dílĤ. Leží na ploše 1,2 ha (zastavČná plocha 0,28 ha) a investice dosáhla 110 mil Kþ. SCHENKER ýR spol. s r.o. Investice za 150 mil Kþ na ploše 3,5 ha pĜinese práci 75 zamČstnancĤm v oblasti logistiky. WhiteSoft s. r. o. 50 mil. investice na ploše 1,1 ha má pĜinést pracovní místo 10 zamČstnancĤm. Spoleþnost se zabývá dodávkami a instalací hardwaru/softwaru, telekomunikaþními službami, strukturované kabeláži. Firma využívá svĤj duševní potenciál rovnČž na poskytování konzultaþních a poradenských služeb v oblasti ICT. Galvanoplast Fischer Bohemia k.s. Spoleþnost se zabývá galvanizací povrchĤ. V zónČ funguje na ploše 4 ha.

- 36 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Obchodní a prĤmyslová zóna Liberec - sever Zóna je umístČna v severozápadní þásti Liberce, v katastrálním území RĤžodol I. a Stráž nad Nisou. Byla vybudována na zelené louce, její výmČra þiní 67 ha a bude mít zcela nový systém sítí technické infrastruktury. Celé území má pĜíznivou morfologii terénu s mírným sklonem k severu. Obchodní a prĤmyslová zóna Liberec - sever je pĜipravena pĜijmout investory z oblasti prĤmyslové výroby a výzkumu, ale i obchodní ĜetČzce hledající zázemí pro své projekty. Obchodní a prĤmyslová zóna je rozdČlena na dvČ þásti: 1/3 obchodní zóna a 2/3 prĤmyslová zóna. V þervenci 2008 bylo již cca 95% pozemkĤ prodáno. Areály byly na poþátku výstavby a v srpnu fungovaly zatím jen tĜi podniky. V obchodní þásti je to Hypermarket Globus spolu s obchodním centrem "G" na ploše cca 15 ha. 17.9. bylo otevĜeno dalších 13 velkoplošných obchodĤ a další jsou ve výstavbČ (napĜ. KIKA apod.). V þásti prĤmyslové je to spoleþnost MSV Systems CZ. Technologické centrum a centrum strategických služeb vzniklo na ploše 0,7 ha. Vývojové a výzkumné centrum se zamČĜením na prĤmyslovou automatizaci a technologie pro tváĜení trubek rozvodĤ plynných a kapalných médií v automobilovém prĤmyslu. V moderním prostĜedí nového centra úspČšnČ pracují vývojoví konstruktéĜi na technologiích pro svČtový prĤmysl. TĜetím subjektem je VGP Park Liberec, která na ploše 8 ha staví a následnČ pronajímá logistické areály (skladovací haly). Ve areálu VGP Parku takto funguje spoleþnost Baumatic. Další hala je ve výstavbČ. Dále je ve výstavbČ v prĤmyslové þásti zóny spoleþnost Obrobna Resl, s.r.o. - obrábČní kovĤ (1,2 ha) a spoleþnost Elmarco, jež je producentem strojĤ na výrobu nanovlákenných textilií. V zónČ Sever zaþala stavČt nové výzkumné a vývojové centrum, které by mČlo zaujímat plochu 1750 m2. Celková investice þiní 190 milionĤ korun (z toho cca 75 mil. Kþ pĜispČje Evropská unie z OP Podnikání a inovace). PĜehled investorĤ v Obchodní a prĤmyslové zónČ Liberec - sever: Obchodní ĜetČzec Globus Nákupní park Liberec MSV Systems CZ, s.r.o. Obrobna Resl s.r.o. Havelka - truhláĜství VGP Park Liberec, a.s. ELMARCO BUSCH s dalšími investory jsou vedena jednání

- 37 -


Ekonomická struktura obyvatelstva K 31. 12. 2007 bylo ve mČstČ registrováno 33 084 ekonomických subjektĤ. Jejich meziroþní nárĤst v roce 2007 oproti roku pĜedcházejícímu þinil témČĜ 1,35%. PĜes 73% z nich jsou fyzické osoby. Podíl obchodních spoleþností na celkovém poþtu pomalu narĤstá. Následující tabulka uvádí srovnání v ekonomické aktivitČ na území pČti mČst ýeské republiky. MČsta byla vybrána dle velikosti z hlediska aktuálního poþtu obyvatel blízkého mČstu Liberec. Tabulka 4: Ekonomické subjekty se sídlem na území mČst k 31. 12. 2007

mČsto

Olomouc Liberec ýeské BudČjovice Ústí nad Labem Hradec Králové

poþet obyvatel

rozloha 2 (v km )

poþet ekonomických subjektĤ

poþet ekonomických subjektĤ dle vybraných právních forem státní organizace

akciové obchodní spoleþnosti spoleþnosti

podnikatelé - fyzické osoby

100 373 99 721

103,33 106,09

25 320 33 084

101 114

254 179

3 009 3 746

17 683 24 231

95 071 94 960 94 252

55,6 93,96 105,68

26 159 22 025 25 758

90 107 95

287 153 277

3 820 2 689 3 243

17 634 14 759 17 340

Zdroj: ýSÚ

Co se týþe poþtu podnikajících subjektĤ, na území mČsta Liberce aktivnČ podniká o témČĜ tĜetinu více subjektĤ než ve velikostnČ srovnatelných mČstech v ýR. Poþet ekonomických subjektĤ ve mČstČ ovlivĖuje pĜedevším množství fyzických osob, které se ve mČstČ pohybuje nad celorepublikovým prĤmČrem. Subjekty podnikají zpravidla jako drobní živnostníci, což úzce souvisí s úrovní nezamČstnanosti. V Liberci funguje okresní i krajská hospodáĜská komora, jejímž pĜedmČtem þinnosti je poskytování poradenských a konzultaþních služeb v otázkách souvisejících s podnikatelskou þinností, organizace vzdČlávání, rozvoj spolupráce s ostatními komorami, vystavuje osvČdþení potĜebná pro dokladování právních vztahĤ v mezinárodním obchodČ apod. Trh práce Na Liberecku se v posledních letech zvýšil poþet nabízených pracovních míst. Místa vznikala hlavnČ v nových firmách v prĤmyslové zónČ, v Liberci se etablovaly i nové obchodní ĜetČzce. ZároveĖ již nedochází k masivnímu propouštČní, které bylo v minulosti spojeno zejména s uzavíráním textilek. Další pracovní pĜíležitosti vznikají v ObchodnČ prĤmyslové zónČ Sever. Registrovaná míra nezamČstnanosti Míra nezamČstnanosti je jedním ze základních ukazatelĤ ekonomické úrovnČ regionu. Míra nezamČstnanosti v Libereckém kraji dosáhla koncem dubna 2008 hodnoty 5,76%, což je pĜibližnČ pĤl procentního bodu nad prĤmČrem ýeské republiky. V poĜadí krajĤ je Liberecký kraj v tomto ukazateli na 9. místČ. Poþet nezamČstnaných dosahuje témČĜ 14 tis. osob (oproti bĜeznu jde zlepšení o cca 300 osob), což je 5. nejnižší hodnota v rámci ýR. Poþet volných pracovních míst je ovšem druhý nejmenší ve srovnání s ostatními kraji.

- 38 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Tabulka 5: NezamČstnanost v krajích ýR k 30. 4. 2008

Region

ýeská republika

neumístČní uchazeþi o zamČstnání

míra registrované nezamČstnanosti v %

z toho

dosažitelní

316 118

292 465

Hl. mČsto Praha

16 538

15 047

StĜedoþeský

26 050

24 471

Jihoþeský

14 235

12 947

PlzeĖský

12 998

12 082

Karlovarský

11 863

Ústecký Liberecký

ženy

s podporou v nezamČst nanosti

173 049

celkem

ženy

muži

volná pracovní místa

poþet uchazeþĤ na 1 volné pracovní místo

101 040

5,24

6,60

4,22

152 267

2,08

8 557

7 196

2,03

2,32

1,79

32 524

0,51

14 661

10 423

3,73

4,96

2,84

19 314

1,35

8 026

5 782

3,81

4,90

2,98

7 564

1,88

7 319

5 059

3,87

4,93

3,05

14 426

0,90

11 124

5 914

3 278

6,58

7,46

5,91

3 546

3,35

44 859

41 839

24 385

10 349

9,83

12,57

7,84

6 046

7,42

13 952

12 988

7 747

5 154

5,76

7,37

4,56

4 484

3,11

ýeská Lípa

3 539

3 344

1 953

1 206

6,47

8,40

5,08

1 292

2,74

Jablonec n. N.

2 656

2 302

1 488

1 039

5,12

6,03

4,36

601

4,42

Liberec

5 515

5 255

3 056

2 090

5,79

7,61

4,48

1 942

2,84

Semily

2 242

2 087

1 250

819

5,48

7,13

4,27

649

3,45

Královéhradecký

12 508

11 534

6 814

5 282

3,96

4,89

3,24

6 458

1,94

Pardubický

13 301

12 439

7 378

5 023

4,63

6,00

3,61

9 752

1,36

Vysoþina

14 002

13 001

7 893

5 099

4,78

6,27

3,68

5 350

2,62

Jihomoravský

38 927

36 155

21 574

12 203

5,99

7,63

4,74

16 589

2,35

Olomoucký

20 959

19 364

11 629

6 962

5,96

7,59

4,73

5 543

3,78

Zlínský

18 003

16 269

10 156

6 005

5,25

6,68

4,14

7 355

2,45

Moravskoslezský

57 923

53 205

30 996

13 225

8,34

10,35

6,84

13 316

4,35

v tom kraj:

v tom okresy:

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních vČcí ýR Graf 4: Vývoj míry registrované nezamČstnanosti v Libereckém kraji od poþátku roku 2007 do dubna roku 2008

Zdroj: ýSÚ

- 39 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Volná pracovní místa Od roku 2005 dochází k postupnému nárĤstu poþtu volných pracovních míst a souþasnČ s tím pak k poklesu poþtu uchazeþĤ na jedno pracovní místo. Tabulka 6: Poþet volných pracovních míst a uchazeþĤ na jedno pracovní místo (2005-2008) Charakteristika

31.1.2005 31.1.2006 31.1.2007 31.1.2008

Poþet volných pracovních míst

937

1 277

1 718

2 358

Poþet uchazeþĤ na volné pracovní místo Zdroj: ÚĜad práce Liberec

8,8

6,2

4,24

2,47

Tabulka 7: Poþet volných pracovních míst a uchazeþĤ na jedno pracovní místo k 30.6.2007 Volná pracovní místa

Poþet uchazeþĤ na jedno volné pracovní místo

Liberecký kraj

4 916

3,1

okres ýeská Lípa

1 028

3,7

746

4,0

okres Liberec

2 474

2,6

okres Semily

668

3,4

Oblast

okres Jablonec n. N.

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních vČcí ýR

K 30.4.2008 bylo v okrese Liberec 1 970 volných pracovních míst pro 5 515 uchazeþĤ o zamČstnání. TémČĜ polovina (44 %) uchazeþĤ o zamČstnání v okrese Liberec je mladší než 35 let. Mezi uchazeþi je 7,4 % absolventĤ škol bez pracovní zkušenosti. VČtšina z uchazeþĤ nemá maturitu - tĜetina osob z celkového poþtu uchazeþĤ má pouze základní vzdČlání, 43 % stĜední školu bez maturity. Z hlediska vČku, pohlaví a vzdČlání je zastoupení uchazeþĤ o práci v okrese Liberec velmi podobné zastoupení žadatelĤ o zamČstnání v celé ýR. Rozdíly jsou nepatrné, pohybují se v Ĝádu jednotek procentních bodĤ. V okrese Liberec jsou uchazeþi o zamČstnání v prĤmČru starší, ménČ vzdČlaní a je mezi nimi více žen. Profil uchazeþĤ o volná místa z hlediska kategorie zamČstnání v okrese Liberec se pĜíliš nemČní. Okolo tĜetiny uchazeþĤ o zamČstnání tvoĜí nekvalifikovaní pomocní pracovníci. Poþetné skupiny uchazeþĤ (okolo 15 % z celkového poþtu) pocházejí z kategorie provozních pracovníkĤ ve službách nebo z kategorie ĜemeslníkĤ þi opraváĜĤ. ObdobnČ jako zastoupení uchazeþĤ podle kategorií je stabilní nabídka pracovních míst v tČchto kategoriích. V okrese Liberec je nejvČtší zájem o kvalifikované Ĝemeslníky a opraváĜe (43,9 % ze všech volných míst). Poþetná volná místa (okolo 15 % z celku) jsou vypsána v kategorii obsluhy strojĤ a v široké kategorii technických, zdravotnických a pedagogických pracovníkĤ. Je zĜejmé, že struktura uchazeþĤ o pracovní místo není shodná se strukturou volných pracovních míst. NejhĤĜe nacházejí zamČstnání lidé bez kvalifikace a pomocní pracovníci. V únoru 2006 na jedno takové volné místo pĜipadalo 96 uchazeþĤ. DlouhodobČ obtížná je také zamČstnatelnost kvalifikovaných dČlníkĤ v zemČdČlství a lesnictví. Na rozdíl od jiných kategorií je tČchto uchazeþĤ velmi málo. ObtížnČ získávají práci ve své kvalifikaci také nižší administrativní pracovníci.

- 40 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Graf 5: Poþet volných pracovních míst a uchazeþĤ o zamČstnání v okrese Liberec k poþátku let 2005-2008 ϵϬϬϬ ϴϬϬϬ ϳϬϬϬ ϲϬϬϬ ϱϬϬϬ ϰϬϬϬ ϯϬϬϬ ϮϬϬϬ ϭϬϬϬ Ϭ

ǀŽůŶĄƉƌĂĐŽǀŶşŵşƐƚĂ ƵĐŚĂǌĞēŝŽǌĂŵĢƐƚŶĄŶş

/͘ϮϬϬϱ

/͘ϮϬϬϲ

/͘ϮϬϬϳ

/͘ϮϬϬϴ

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních vČcí ýR

Od roku 2005 dochází ke zvyšování poþtu volných pracovních míst (VM) a snižování poþtu uchazeþĤ o zamČstnání, což se projevuje snížením poþtu uchazeþĤ na jedno pracovní místo. V roce 2007 zamČstnavatelé nahlásili 10 164 nových míst, tj. prĤmČrnČ 847 za mČsíc, obsazeno nebo zrušeno bylo 9 407 VM, tj. 784 mČsíþnČ. Graf 6: PĜírĤstek poþtu volných pracovních míst (VM) bČhem roku 2007 3000

2652 2500

2325

2415

2474

2760 2575 2434

2396

1880

2000

1700

500

547

490

915

774

1019

850

742

847 591

743

665

879

820

1048

958

1103 658

894 714

623

605

892

990

1500

1204

1718

1000

2377

0 I.07

II.07

III.07

IV.07

novČ hlášená VM

V.07

VI.07

VII.07

VIII.07

obsazená a zrušená místa

Zdroj: ÚĜad práce

- 41 -

IX.07

X.07

XI.07

poþet VM ke konci mČsíce

XII.07


Graf 7: Obecná míra nezamČstnanosti podle krajĤ

Zdroj: VýbČrové šetĜení pracovních sil, 2007

Dlouhodobá nezamČstnanost Jedním z nejvČtších problémĤ na trhu práce v Liberci je trvale vysoký poþet dlouhodobČ nezamČstnaných. Skupina dlouhodobČ nezamČstnaných osob pĜedstavuje nejvČtší podíl na celkovém poþtu uchazeþĤ o zamČstnání. Obdobná situace je v celém okrese, ale i v ýeské republice.

míra nezamČstnanosti (v %)

Graf 7: Poþet uchazeþĤ dle délky registrace ve mČstČ

I .0

5

I I.

7 6 5 05 I .05 .05 . 05 I .05 I. 05 I .05 X.05 X. 0 I .05 I I. 05 I .06 I. 06 I .06 .06 . 06 I .06 I. 06 I .06 X.06 X. 0 I .06 I I. 06 I .07 I. 07 I .07 .07 . 07 I .07 I. 07 I .07 X.07 X. 0 I .07 I I. 07 I .08 I. 08 I .08 V V VI I I I V V VI V V VI I I I X X X X X X I I I II IV II II II IV IV VI VI VI

období do 3 mČsícĤ

3-6 mČsícĤ

6-9 mČsícĤ

9-12 mČsícĤ

Zdroj: ÚĜad práce

- 42 -

12-24 mČsícĤ

pĜes 24 mČsícĤ

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ NejvČtší zamČstnavatelé NejvČtšími zamČstnavateli ke konci þervence 2008 byli následující: Krajská nemocnice Liberec, a.s., Denso Manufacturing Czech, s.r.o., Preciosa, a.s., Cadence Innovation k.s., Technická univerzita v Liberci a ýeské dráhy. Za nimi s odstupem následují ArvinMeritor LVS Liberec, a.s., Statutární mČsto Liberec, ýeská pošta, s.p., PEKM Kabeltechnik, s.r.o., ýSAD Liberec, a.s., LVZ, a.s., Komerþní banka, a.s. - Telefonní centrum, Fehrer Bohemia, s.r.o., Krajský úĜad Libereckého kraje, Dopravní podnik mČsta Liberce, a.s., AIRS Manufacturing Czech, s.r.o., FEREX-ŽSO, spol. s r.o., Ahold Czech Republic, a.s. a Laird Technologies, s.r.o. ZamČstnanost cizincĤ s povolením v okrese Liberec S rozvojem prĤmyslových a obchodních zón a rĤstem poþtu pracovních míst došlo k pĜílivu zahraniþních pracovníkĤ. V okrese Liberec bylo registrováno k 30. 6. 2006 celkem 1 394 platných pracovních povolení. Z tohoto poþtu bylo vydáno prodloužení povolení k zamČstnání pro 705 zahraniþních pracovníkĤ, 589 povolení pro nové pracovníky, 73 pro spoleþníky, kteĜí plní bČžné úkoly firmy a 27 pro ostatní (vyslání na základČ obchodní smlouvy a žadatelé o azyl). NejvČtší zájem o práci stále mají obþané z Ukrajiny (1 161 platných pracovních povolení), Moldávie (103 platných povolení) a Bulharska (35 platných povolení). Tito pracovníci vykonávají kvalifikované i pomocné práce, a to pĜevážnČ ve stavebnictví, strojírenském a dĜevozpracujícím prĤmyslu, pĜi zpracování kovĤ, skla a pĜi výrobČ pryžových a plastových výrobkĤ. Další poþetnou skupinu tvoĜí obþané Japonska (28 platných povolení). ZamČstnávání obþanĤ Evropské unie S platností nového zákona o zamČstnanosti þ. 435/2004 Sb. je od 1. 10. 2004 v užívání tiskopis, tzv. informaþní karta. Tím se zjednodušil postup pĜi zamČstnávání obþanĤ EU. Informaþní karty pĜedávají zamČstnavatelé na pĜíslušný úĜad práce podle místa výkonu práce. K 30. 6. 2006 bylo na ÚĜadu práce v Liberci zaevidováno 3 226 platných informaþních karet obþanĤ EU (1 919 mužĤ a 1 307 žen). Mezi nejvČtší liberecké zamČstnavatele obþanĤ EU patĜí firma Denso Manufacturing Czech s.r.o., která jich ke konci 1. pololetí 2006 zamČstnávala více než 400. Se vstupem ýR do EU zaþal pĤsobit na trhu práce velký poþet zprostĜedkovatelských agentur, které zprostĜedkovávají obþanĤm EU práci v libereckém okrese. ProstĜednictvím tČchto agentur bylo ke konci 1. pololetí 2006 ve firmách zamČstnáno více než 1 000 obþanĤ EU. Se vstupem do EU a rozvojem PrĤmyslové zóny Liberec-jih, kde vznikají další pracovní pĜíležitosti díky vstupĤm nových investorĤ, jsme zaznamenali v okrese Liberec velký nárĤst zamČstnaných obþanĤ EU. PĜevážnou þást pracovníkĤ z EU tvoĜí obþané Slovenska (2 092) a Polska (1 082), kteĜí pracují v nejrĤznČjších profesích, pĜevládá však strojírenství. NejpoþetnČji je zastoupena skupina ve vČku 20 až 24 let, podílí se na celkovém poþtu zamČstnaných obþanĤ EU u mužĤ 30 % a u žen 35 %.

- 43 -


Shrnutí •

Vysoká koncentrace podnikatelských subjektĤ ve mČstČ.

•

Vysoký podíl fyzických osob jako podnikatelských subjektĤ (90% všech subjektĤ, hodnota nad celorepublikovým prĤmČrem).

•

Vysoká míra podnikatelské aktivity.

•

Vyšší míra nezamČstnanosti a i pĜes tvorbu pracovních míst má Liberecko jeden z nejmenších poþtĤ volných pracovních míst v zemi.

1.2.4. Sociální integrace Obyvatelstvo severních ýech prošlo v posledním století mnoha promČnami. DĜíve byl Liberec pĜevážnČ nČmeckým, prĤmyslovČ významným mČstem. Pováleþná doba pĜinesla znaþné zmČny ve struktuĜe i poþtu obyvatel a ovlivnila tak ekonomické i sociální klima ve mČstČ i regionu. Po transformaci ekonomiky v 90. letech minulého století došlo ke znaþným zmČnám v dosavadní ekonomické struktuĜe podnikatelských subjektĤ, což pĜineslo zrušení Ĝady podnikĤ a tedy i zvýšení nedobrovolné nezamČstnanosti. Míra nezamČstnanosti v posledních letech díky rozvoji ekonomiky postupnČ klesá, ale stále se nachází lehce nad celorepublikovým prĤmČrem. Pracovní pĜíležitosti, bytová situace stejnČ jako kvalita a dostupnost veĜejných služeb jsou jedny z hlavních atributĤ atraktivního místa pro život obþanĤ mČsta. Smyslem IPRM mČsta Liberce je zajistit cílenou intervenci pro kultivaci a rozvoj lidského a vČdomostního potenciálu obyvatel mČsta. VzdČlanostní struktura VzdČlanostní struktura obyvatelstva je do jisté míry dána nabídkou vzdČlávacích programĤ a oborĤ ve mČstČ a také pracovními pĜíležitostmi ve mČstČ. Vzhledem ke koncentraci prĤmyslové výroby a stavebních firem jsou lokální pracovní pozice pĜíznivČjší pĜedevším pro osoby s technickým vzdČláním. VzdČlanostní struktura je jedním z dĤležitých znakĤ kvality pracovního potenciálu rozvoje mČsta. Podle struktury obyvatelstva starší 15ti let ve mČstČ Liberec tvoĜí nejvČtší podíl vyuþené osoby nebo osoby se základním vzdČláním bez maturity (38,6%), což je lehce pod úrovní situace v kraji, ale témČĜ totožné se situací v republice. Ve srovnání s okresem je ve mČstČ výraznČjší koncentrace osob s maturitou (24,7%) a vyššího nebo vysokoškolského vzdČlání (celkem 11,9%), což lze u krajského mČsta pĜedpokládat. Ve srovnání s krajem a republikou je ve mČstČ ponČkud nižší zastoupení osob s vyuþením a stĜedním odborným vzdČláním bez maturity, ale naopak výraznČjší zastoupení osob s úplným stĜedním vzdČláním s maturitou, vyšším nebo pĜímo vysokoškolským vzdČláním ve srovnání s krajem. Vysokoškolské vzdČlání je v Liberci na nejvyšší úrovni z dalších významných mČst kraje a jen tČsnČ pod republikovým prĤmČrem. Je možné konstatovat, že Liberec patĜí mezi mČsta s pomČrnČ vysokým podílem vysokoškolsky vzdČlaných obyvatel.

- 44 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Tabulka 8: VzdČlání obyvatel ve vČku 14 a více let (v roce 2001) z toho nejvyšší ukonþené vzdČlání (%) Obyvatelstvo ve vČku 15 a více let ýeská republika

8 575 198

základní a neukonþené

vyuþení a stĜ. odborné bez maturity

úplné stĜední s maturitou

vyšší a nástavbové

vysokoškolské vþ. vČdecké pĜípravy

23,0

38,0

24,9

3,5

8,9 7,0

Liberecký kraj

356 007

23,9

40,0

23,8

3,2

ýeská Lípa

86 358

26,6

42,2

21,3

2,6

5,3

Jablonec nad Nisou

73 878

23,6

39,6

24,6

3,0

7,0

Liberec

133 084

22,7

38,6

24,7

3,4

8,5

Semily

62 687

23,4

40,6

24,4

3,5

6,5

Zdroj: SLDB 2001

Sociální služby Sociální služby jsou mimoĜádnČ významnou þástí aktivit státu, samosprávy a nestátních subjektĤ. Spektrum poskytovatelĤ služeb lze rozdČlit na 2 skupiny: 1. Organizace poskytující služby dle zákona þ. 108/2006 Sb. O sociálních službách 2. Ostatní zájmové svazy a organizace, které se zabývají vČtšinou volnoþasovými aktivitami apod. MČsto Liberec se zapojilo do procesu komunitního plánování, neboĢ si uvČdomuje potĜebu vzájemné spolupráce a koordinace pĜi poskytování sociální péþe obþanĤm mČsta. Komunitní plán sociálních služeb Regionu Liberec na období 2008 - 2013 byl schválen na 4. zasedání Zastupitelstva mČsta dne 24. 4. 2008 usnesením þ. 70/08. Plán mapuje souþasnou situaci s cílem Ĝešit aktuální otázky v sociální oblasti vzhledem k dostupným finanþním prostĜedkĤm s pomocí vybudovaných struktur. V rámci plánu bylo vytvoĜeno celkem 6 odborných skupin, které jsou zamČĜeny na seniory, osoby zdravotnČ postižené, dlouhodobČ duševnČ postižené, rodiny s dČtmi, mládež, osoby ohrožené drogami a závislostmi a cizince, národnostní a etnické menšiny. Cílem je zlepšit úroveĖ služeb poskytovaných tČmto skupinám. Pro plánované období bylo sestaveno 21 projektĤ, mezi než patĜí napĜ. Non-stop peþovatelská služba, chránČné bydlení pro sociálnČ slabé nebo terénní práce v sociálnČ vylouþených komunitách, které zajišĢuje mČsto.

VzdČlávací zaĜízení SíĢ vzdČlávacích zaĜízení ve mČstČ zajišĢuje kvalitní a dostupnou školní docházku na všech stupních vzdČlávání. PĜedškolní vzdČlávání ve mČstČ Liberec poskytuje 44 mateĜských škol, z nichž: • je 29 zĜízených Statutárním mČstem Liberec, • jsou 3 soukromé. Základní vzdČlávání ve mČstČ poskytuje 23 základních škol spolu s 1 zvláštní školou, 3 školy jsou urþeny pro dČti se zdravotním handicapem a 2 jsou soukromé. SíĢ stĜedních škol je v Liberci tvoĜena 12 stĜedními školami, z toho jsou 2 gymnázia a 10 stĜedních odborných škol. Vyšší odborné školy jsou celkem 4.

- 45 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ V Liberci se nachází zastoupení Vysoké školy Karla Engliše Brno a Metropolitní univerzita Praha, o.p.s. (dĜíve VŠ veĜejné správy a veĜejných vztahĤ Praha), mČsto tedy nabízí také vzdČlání vysokoškolského typu. Vysokoškolské vzdČlávání je zajištČno v nejvČtší míĜe Technickou univerzitou v Liberci, která má 6 fakult - Strojní, HospodáĜská, PĜírodovČdnČhumanitní a pedagogická, Mechatroniky a mezioborových inženýrských studií, Textilní a UmČní a architektury. Univerzita má více než 7 tis. studentĤ (tj. 2,6% z ýR) a je zamČĜena z 56 % na technické vČdy a jen z 44 % na humanitní obory. V rámci univerzity pĤsobí Ústav zdravotnických studií, Výzkumné centrum „TEXTIL“ a Výzkumné centrum „Pokroþilé sanaþní technologie a procesy“. Centrum dalšího vzdČlávání pĜi TUL zaþíná získávat na oblíbenosti. Jedná se o programy z oblasti ekonomie, právo, právní a veĜejnoprávní þinnost, spoleþenské vČdy, nauky a služby, pedagogika uþitelství a sociální péþe. Poþet úþastníkĤ v programech celoživotního vzdČlávání se zvýšil mezi lety 1995 a 2003 o 60 %. Centrum dalšího vzdČlávání TUL organizuje také vzdČlávání v rámci Univerzity tĜetího vČku. Graf 8: Poþty úþastníkĤ v programech celoživotního vzdČlávání 1995-2005 1200 1000 800

668 334

600

CDV

400 200

FP

674 413

489

553

628

696

634

707

850 484

413

0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Zdroj: Profil mČsta Liberce, 2007

PĜi Technické univerzitČ Liberec vznikla ve spolupráci s Technickou univerzitou ve Wroclawi v Polsku a Vysokou školou Zittau v NČmecku Univerzita NISA. V rámci univerzity je možné studovat tĜíletý studijní obor v angliþtinČ. V Liberci mají zastoupení i soukromé vysoké školy - Vysoká škola Karla Engliše Brno se studijními obory "Management v podnikání" a "Ekonomie a právo v podnikání", a Metropolitní univerzita Praha se studijními obory Mezinárodní vztahy a evropská studia, Evropská studia a veĜejná správa. Jazykové vzdČlávání umožĖuje 8 jazykových škol. Centrum vzdČlanosti Libereckého kraje umožĖuje celoživotní vzdČlávání a zajišĢuje projekt, který má rozvíjet výchovnČ vzdČlávací soustavy v kraji pomocí moderního uskupení stĜedních odborných škol s cílem reflektování požadavkĤ trhu práce, integrace zdravotnČ postižených a s dĤrazem na celoživotní vzdČlávání. Poþet žákĤ se kvĤli demografickému vývoji od roku 1995 snižuje. V roce 2000 byl podíl dČtí do 15 let na celkové populaci 16,7%, v roce 2006 už jen 15,1. Oþekává se, že poþet žákĤ základních škol bude nadále klesat. Opaþný trend se objevuje v souþasnosti u poþtu dČtí pĜedškolního vČku, který mírnČ roste. Poþet studentĤ stĜedních škol a gymnázií se pĜíliš nemČní na rozdíl od studentĤ vysokých škol. V roce 1990 výraznČ vzrostl poþet studentĤ, hlavním dĤvodem bylo rozšíĜení Technické

- 46 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ univerzity ze dvou na þtyĜi fakulty. Ve školním roce 2004/2005 se zde zapsalo 7633 studentĤ. Roste také zájem o doktorské studium. CelkovČ se projevuje zvýšený zájem o kvalitnČjší vzdČlávání a to i v produktivním a postproduktivním vČku. VzdČlanostní struktura obyvatel je jedním z významných generátorĤ rozvoje mČsta. Vedle samotné dostupnosti, škály oborĤ a kvality vzdČlávání je také významný soulad nabídky a poptávky na pracovním trhu. Vzhledem ke znaþnému zastoupení prĤmyslových firem ve mČstČ vzniká na trhu nedostatek kvalifikovaných pracovníkĤ pĜedevším v oblasti technických oborĤ, zámeþníkĤ, sváĜeþĤ, operátorĤ CNC strojĤ, nástrojáĜĤ, apod. Dle údajĤ ÚĜadu práce v Liberci poptávka na trhu práce zcela neodpovídá nabídce. Kapacita a zamČĜení lokálních škol pĜedevším v oblasti strojního, zdravotnického nebo stavebního zamČĜení odpovídá struktuĜe místních podnikĤ, v ostatních pĜípadech není poptávka pĜíliš vysoká. Dle údajĤ ÚĜadu práce však absolventi nezĤstávají dlouhodobČ nezamČstnaní a nachází pracovní uplatnČní, i když se nejedná o obor, který studovali. MČsto Liberec má významný poþet vzdČlávacích zaĜízení a poskytuje i nadstandardní péþi, mimoškolské aktivity, jazykové a poþítaþové kurzy, možnost rekvalifikací a dalšího vzdČlávání. Podstatné je vysokoškolské vzdČlávání, které zajišĢuje Technická univerzita. PĜipravuje pĜedevším odborníky v technických oborech, po nichž je v kraji velká poptávka. Zdravotnická zaĜízení Ve mČstČ se nachází široká síĢ zdravotnických zaĜízení v podobČ Krajské nemocnice, jedné polikliniky, sdruženého ambulantního zaĜízení, dále jsou zde þtyĜi zdravotní stĜediska, kojenecký ústav a dČtský stacionáĜ. Významné je pĤsobení specialistĤ v oborech chirurgie, kardiologie, ORL a rehabilitace. NejvČtší zastoupení ve mČstČ mají zubaĜi a praktiþtí lékaĜi. V centru Liberce je k dispozici zdravotní záchranná služba a na letišti se nachází stĜedisko Letecké Záchranné služby. Prodej lékĤ, vitamínĤ, minerálĤ, kosmetiky apod. nabízí 21 lékáren. NejvýznamnČjším zaĜízením na území mČsta je Krajská nemocnice Liberec a.s., která zajišĢuje celé spektrum speciální péþe a je pĜipravena centralizovat akutní stavy. Kapacitu nemocnice tvoĜí 984 lĤžek, z nichž 142 pĜipadá na léþbu dlouhodobČ nemocných. Stav a pokrytí zdravotními službami, jakož i lĤžkové i ambulantní kapacity jsou vyhovující. Nedostatkem v této oblasti je absence zaĜízení pro osoby trpící Alzheimerovou chorobou, hospic a protialkoholní záchytná stanice. Problémy zdravotnických zaĜízení v Liberci jsou podobné jako v jiných velkých mČstech ýeské republiky. Jedná se napĜ. o podfinancování zdravotnických zaĜízení, nedostatek a stárnutí lékaĜĤ.

- 47 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Shrnutí •

Funkþní komunikace a zapojení mČsta do komunitního plánování.

•

Existence komunitního plánu sociálních služeb.

•

Kvalitní a dostupná síĢ školských zaĜízení.

•

Vysoká úroveĖ vysokého školství.

•

Kvalitní a dostupná zdravotní péþe zajišĢována praktickými i odbornými lékaĜi.

•

Odborná lékaĜská péþe a lĤžkové kapacity v rámci Krajské nemocnice Liberec a.s.

- 48 -


1.2.5. Životní prostĜedí MČsto leží v liberecké kotlinČ mezi významnou chránČnou lokalitou CHKO Jizerské hory a JeštČdským hĜebenem. Rozprostírá se v povodí Ĝeky Nisy. VČtší urbanistické centrum s koncentrací prĤmyslových výrob i vysokou intenzitou silniþní dopravy zpĤsobuje v kombinaci s reliéfem krajiny horší podmínky pĜedevším co do kvality ovzduší. Na druhou stranu díky vysokým nárokĤm na ochranu okolní pĜírody i vypracovaným plánĤm na snižování produkce škodlivin a zklidĖování dopravy jsou nastaveny podmínky pro zlepšování souþasného stavu. Ovzduší Liberec se nachází v severoþeské oblasti a patĜí mezi mČsta s nejvíce zhoršenou kvalitou ovzduší v kraji. Leží na dnČ kotliny a v takovém prostĜedí je horší cirkulace vzduchu. Kvalitu ovzduší negativnČ ovlivĖuje pĜedevším doprava ve mČstČ, zácpy, rozsáhlá výstavba v centru mČsta, centrální i lokální vytápČní tuhými palivy. Zhoršení situace se oþekává po napojení Liberce na evropskou dálniþní síĢ. Významným zdrojem zneþištČní je také Teplárna Liberec a spalovna komunálního odpadu. V letech 1994 – 2003 se podaĜilo snížit vypouštČní zneþišĢujících látek ze stacionárních zdrojĤ. Jedná se hlavnČ o tuhé látky (84%), oxidy síry a dusíku. Nejvíce se na tom podílela restrukturalizace prĤmyslu a legislativní zmČny, které stanovují emisní limity. Imisní látky, pĜedevším ozón a tČžké kovy jsou stále problematické a pĜekraþují stanovené limitní hodnoty. Produkce kadmia, které produkuje místní spalovna, se podaĜilo lehce snížit, ale nikl vykazuje stále nadlimitní hodnoty. Významné zneþištČní zpĤsobuje pĜenos látek z elektrárny v TurówČ, mĤže pĜedstavovat až 40 – 60% imisní zátČže. Na zlepšení životního prostĜedí ve mČstČ se kromČ snížení emisí ze stacionárních zdrojĤ podílí i péþe o veĜejnou mČstskou zeleĖ, pravidelná kontrola údržby, realizace projektĤ výsadby zelenČ, sanací a asanací havarijních stromĤ. V souþasné dobČ se na území mČsta nachází 80 parkovČ upravených ploch. 40% rozlohy mČsta tvoĜí lesní plochy, které však nejsou vždy zalesnČné. V budoucnu se oþekává snížení podílu této plochy z dĤvodu tlakĤ na rozvoj mČstské výstavby. PĜes velký poþet parkových ploch chybí ve mČstČ souvislejší zeleĖ k pomČru zastavČné plochy. Ta by pomohla snížit hluþnost, zadržování nadmČrného tepla a pomohla by zlepšit stav ovzduší. Ekologické zátČže Staré ekologické zátČže ohrožují hlavnČ kvalitu podzemní vody. Hlavní ekologickou zátČž mČsta pĜedstavuje výskyt skládek odpadĤ nejrĤznČjších kubatur a to jak komunálních, tak prĤmyslových a chemických. V Liberci-Rochlicích zaþala po roce 2001 probíhat sanace Benziny, a.s. Sanaþní práce byly zahájeny také v TeplárnČ, a.s. Práci nejþastČji komplikují nevyjasnČné vlastnické vztahy a vysoké finanþní náklady sanaþních prací. Liberec nemá žádnou skládku nebezpeþného odpadu. Disponuje 2 spalovnami, jedna je urþena na odstranČní nebezpeþných a ostatních odpadĤ (Termizo, a.s.), druhá na nebezpeþný nemocniþní odpad (Neli sevis, s.r.o.).

- 49 -


Zdroje zneþištČní Stav úrovnČ zneþištČní ovzduší vykazuje zlepšující se tendenci. Zvláštní situace je u imisí prachu PM10, u kterého dochází k pĜekraþování imisního limitu. NejvČtší podíl na tomto stavu má enormní nárĤst automobilové dopravy (neþištČné spaliny). PĜekraþována bývá i imisní hodnota ozónu. Obrázek 5: PĜekroþení imisních limitĤ Území, na kterém došlo v roce 2005 k pĜekroþení imisního limitu (LV)nebo imisního limitu navýšeného o mez tolerance (LV+MT) pro alespoĖ jednu ze sledovaných zneþišĢujících látek, bez zahrnutí ozonu

Zdroj: ýHMÚ

Prioritní pĤvodci zneþištČní: -

Doprava Sekundární prašnost Domácnosti spalující tuhá paliva

Další zdroje zneþištČní na území mČsta: -

Teplárna Liberec a.s. Severochema, družstvo pro chemickou výrobu Liberecká obalovna s.r.o. ISOFLOCK Liberec s.r.o. FINAPRA a.s. - chemická þistírna odČvĤ

Ochrana pĜírody Ve mČstČ Liberec se nachází þtyĜi chránČná území a pĜírodní park. Celkem je na území mČsta 168 ha zelenČ. Severovýchodní a východní þástí mČsta prochází hranice CHKO Jizerské hory, kde je vysoké zastoupení lesní pĤdy a je zde možné najít zbytky pĜirozených ekosystémĤ.

- 50 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Graf 9: ChránČná území podle okresĤ Libereckého kraje k 31.12.2006

Zdroj: Statistická roþenka Libereckého kraje 2007

Charakter lesních porostĤ MČsto Liberec vlastnilo poþátkem roku 1992 cca 180 ha lesa, a to pĜedevším v oblasti známé jako Lidové sady. V prĤbČhu dalších deseti let docházelo k postupnému dohledávání tzv. historického majetku mČsta a pĜídČlĤ. V roce 2002 Statutární mČsto Liberec vlastnilo již cca 540 ha lesa a v souþasné dobČ vlastní cca 600 ha lesních pozemkĤ. Lesní majetek mČsta se rozléhá po celém obvodu zástavby mČsta. PĜevážná þást se nachází v k.ú. Ruprechtice (Lidové sady), dále pak v k.ú. Starý Harcov, Kunratice u Liberce, Vratislavice n.N., Vesec, Pilínkov, Machnín, Krásná Studánka, Radþice a KateĜinky. Do konce roku 2002 se na lesním majetku hospodaĜilo s lesním hospodáĜským plánem, který byl postupnČ pĜebírán od LesĤ ýeské republiky tak, jak byly pĜebírány jednotlivé pozemky. Od poþátku roku 2003 hospodaĜí mČsto s vlastním lesním hospodáĜským plánem, ve kterém byly uplatnČny požadavky mČsta na hospodaĜení v lesních. Zásadní body v prĤbČhu existence MČstských lesĤ Liberec: vstup do Sdružení vlastníkĤ obecních a soukromých lesĤ v ýR získání certifikace pro hospodaĜení v lesích podle systému PEFC (mezinárodní systém hospodaĜení v lesích) získání možnosti uplatĖovat logo PEFC zalesnČní zemČdČlských pozemkĤ v k.ú. Machnín (cca 20 ha) správa 600 ha lesa zvýšení výnosĤ z lesa cca o 500 tis. Kþ za rok Využívání obnovitelných zdrojĤ energie Vzhledem k limitující dostupnosti pĜírodních zdrojĤ je nutné racionálnČ zvažovat vhodné alternativní energetické zdroje. Provozovány jsou malé vodní elektrárny, jsou využívána tepelná þerpadla k vytápČní i pro ohĜev teplé užitkové vody. Zaþíná se rozšiĜovat instalace solárních panelĤ na objektech pro ohĜev vody i vytápČní, vytápČní biomasou domácností (dĜevem, peletami). MČsto se snaží pĜispČt k úspoĜe spotĜeby energie formou zateplování mČstských budov. V roce 2005 probČhla výmČna oken u ZŠ Husova v rámci programu Phare. Dále mČsto zajistilo energetické audity škol a na základČ doporuþení pĜistupuje k realizaci úspor energie.

- 51 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ NejdĜíve se mČsto zabývá pavilónovými školami. Na 13 z nich pĜipravilo projekt do OP Životní prostĜedí. DevČt z nich bylo úspČšných. V þervnu 2007 byla založena vČdecko-výzkumná instituce „Centrum pro výzkum energetického využití litosféry“ (CVEVL), jejíž snahou je výzkum možného využití geotermální energie. Byly vytipovány tĜi vhodné lokality pro prĤzkumné vrty. ProtipovodĖová ochrana Území mČsta se rozprostírá v blízkosti protékající Ĝeky Lužické Nisy. Další významné vodní toky, které mohou pĜedstavovat riziko jsou Plátenický potok, Ostašovský potok, Radþický potok, Ruprechtický potok, Františkovský potok, Dubský potok, Harcovský potok a nádrž, Janovodolský a Luþní potok. Statutární mČsto Liberec jako navrhovatel podal žádost o posouzení návrhu protipovodĖového opatĜení „ProtipovodĖová ochrana dolního centra mČsta Liberec“ na Ministerstvo zemČdČlství ýR 27. 11. 2007 z programu Podpora prevence pĜed povodnČmi II. Obrázek 6: Ukázka výstupu z PovodĖového plánu Libereckého kraje

Zdroj: PovodĖový plán Libereckého kraje, http://maps.kraj-lbc.cz/mapserv/dpp/

Vodovodní síĢ Hlavním zdrojem pitné vody pro Liberec je údolní nádrž JosefĤv DĤl, odkud je voda odvádČna do úpravny BedĜichov a odtud do vodojemu Orion. Voda je dodávána i z podzemních zdrojĤ Dolánky, Libíþ a Vesnovek, odkud je odvádČna do vodojemu JeĜmanice. Místní zdroje pitné vody existují i v úboþí JeštČdského hĜebene. Problém pĜedstavuje zastaralá vodovodní síĢ, která zpĤsobuje znaþné úniky vody. NČkteré okrajové þásti mČsta nejsou pĜipojeny na vodovodní síĢ. V roce 2005 bylo na veĜejný vodovod napojeno 91,9 % obyvatel. StejnČ jako kanalizaþní síĢ, je i síĢ vodovodĤ v majetku Severoþeské vodárenské spoleþnosti, a.s., a je provozována Severoþeskými vodovody a kanalizacemi, a.s. Kanalizaþní síĢ V Liberci byla zahájena rekonstrukce a dostavba kanalizaþního systému. Jedná se o souþást velkého projektu Severoþeské vodárenské spoleþnosti, a.s., financovaným z prostĜedkĤ Evropské unie a Státního fondu životního prostĜedí. Projekt „Rekonstrukce úpravny vod a þistírny odpadních vod a rekonstrukce a dokonþení kanalizace v povodí Lužické Nisy“ má

- 52 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ pĜispČt ke snížení zneþištČní vody, zvýšení poþtu obyvatel pĜipojených na kanalizaþní síĢ a zmodernizování þistírny odpadních vod. V Liberci byly zahájeny práce v roce 2006 a oþekávané dokonþení má být v srpnu 2009. Stavba se týká stok v lokalitČ Zvolenské–Na BídČ, Vesec-Rochlice, Horní RĤžodol, Františkov, Vratislavice nad Nisou. ýištČní odpadních vod ve mČstČ je realizováno prostĜednictvím ýOV, která má být podle projektu Severoþeské vodárenské spoleþnosti zmodernizována a plánuje se zvČtšení její kapacity. V ýOV Liberec-RĤžodol jsou spoleþnČ þištČny odpadní vody z Liberce a Jablonce nad Nisou. Základní kanalizaþní systém je navržen jako jednotný, tj. spoleþné odvádČní splaškových i dešĢových vod. Kanalizaþní systém je v Liberci rozdČlen na dvČ þásti - povodí sbČraþe A odkanalizovává pravý bĜeh Lužické Nisy a povodí sbČraþe B levý bĜeh. V roce 2005 bylo na veĜejnou kanalizaci napojeno 86,7 % obyvatel mČsta Liberec. V nČkterých okrajových þástech mČsta není kanalizace vybudována. V místech, kde není kanalizace, jsou odpadní vody pĜedþištČny v malých domovních ýOV a poté vypuštČny do vodoteþí, nebo jsou zachyceny v žumpách a poté vyváženy k likvidaci do mČstské ýOV. NejvČtšími problémy jsou zastaralá kanalizaþní síĢ, prĤsaky do pĤdy a smČšování splaškových a balastních vod. Balastní vody a srážkové vody z jednotné kanalizace zbyteþnČ zatČžují ýOV. V novČ budovaných lokalitách se buduje již pouze oddílná kanalizace. Zásobování energiemi MČsto Liberec je zásobováno energiemi ve formČ tepelné a elektrické energie, dále zemním plynem, pevnými palivy a propan-butanem. Tepelná energie slouží pĜevážnČ k vytápČní a pĜípravČ teplé užitkové vody pro obyvatelstvo i podnikatelskou sféru a pro zásobování technologických procesĤ v podnikatelské sféĜe. Elektrická energie je spotĜebovávána v domácnostech i podnikatelské sféĜe. Zemní plyn slouží vČtšinou pro vytápČní, pĜípravu teplé užitkové vody a pĜípravu jídel. Pevná paliva a propan-butan jsou v ménČ významném rozsahu zdrojem energie pro lokální vytápČní a pĜípravu jídel pĜedevším v okrajových þtvrtích mČsta.

Shrnutí •

MČsto se zhoršenou kvalitou životního prostĜedí.

•

Dlouhodobý trend ve snižování zneþištČní ovzduší.

•

Trvalé pĜekraþování nČkterých hodnot imisních limitĤ.

•

MČsto v lokalitČ chránČných krajinných oblastí.

•

Vyšší þetnost chránČných území.

•

Velký poþet vodních tokĤ na území mČsta.

•

Tvorba protipovodĖových plánĤ.

•

Rekonstrukce a modernizace kanalizaþního systému.

- 53 -


1.2.6. PĜitažlivé mČsto Liberec je nejsevernČjším krajským mČstem, nacházejícím se ve Frýdlantském výbČžku, a je zároveĖ šestým nejvČtším mČstem ýeské republiky. Je také nejvČtším mČstem Euroregionu Nisa, který se skládá ze tĜí oblastí v území styku státních hranic ýeska, NČmecka a Polska. Euroregion Nisa vznikl v roce 1991 jako první pĜeshraniþní struktura ve stĜední a východní EvropČ. Bohatá, dlouhá historie a vývoj zformovaly dnešní podobu Liberce jako mČsta s pestrou nabídkou ubytovacích, pracovních a vzdČlávacích kapacit vþetnČ pestré škály kulturního, sportovního a volnoþasového vyžití.7 Liberec je atraktivním místem jak pro podnikatele, tak pro obþany i pro turisty. PĜitažlivost mČsta pro podnikatele vyplývá z následujících charakteristik: -

výhodná geografická poloha8

-

zavedené prĤmyslové výroby (jedná se o tradiþní prĤmyslové mČsto), mezi hlavní odvČtví patĜí strojírenský a elektrotechnický prĤmysl, výroba plastĤ, výroba nábytku a textilní prĤmysl

-

existence PrĤmyslové zóny Liberec – Jih a pĜed dokonþením je ObchodnČ -prĤmyslová zóna Liberec Sever

-

dostatek vzdČlávacích institucí, jedná se pĜedevším o specializované SŠ a Technickou univerzitu v Liberci s potenciálem pro rozvoj výzkumné a vývojové þinnosti9

-

v návaznosti na pĜedchozí dostateþný poþet kvalifikované pracovní síly

-

relativnČ levná pracovní síla (vztažena k cenČ pracovní síly v jiných krajích ýR)10

-

dobrá infrastruktura a dopravní dostupnost

-

dostatek kanceláĜských prostor11

-

podnikatelská þinnost je podpoĜena možností využít poradenské a konzultaþní služby Okresní hospodáĜské komory Liberec, která spolupracuje s agenturou Czech Trade12, dále je možné obrátit se na Czechinvest, Euroinfocentrum, pĜípadnČ na konzultanty Agenturu regionálního rozvoje, Regioinfo, Regioplan a další

-

již zavedené podnikatelské subjekty hodnotí svou souþasnou situaci kladnČ13

-

profilace Liberce jako hlavního mČsto subdodavatelĤ automobilového prĤmyslu

7

http://www.liberec.cz/scripts/detail.php?id=26359

8

Profil Liberce 2007, s. 17

9

Profil Liberec 2007, s. 17

10


11


12


13

http://www.liberec.cz/files/25746/1913-Pr_zkum_podnikatelsk_ho_prost_ed__2006.pdf

- 54 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Široké nepodnikatelské veĜejnosti mČsto nabízí neménČ možností: -

kvalitní bytový fond, který se neustále rozrĤstá, s dobrou obþanskou vybaveností v okolí, výstavba nových bytĤ a domĤ je podporována MČstským fondem rozvoje bydlení Statutárního mČsta Liberec

-

relativnČ nízká nezamČstnanost,

-

zvýšení nabídky pracovních míst plynoucí z pĜíchodĤ investorĤ do prĤmyslových zón a obchodních center podpoĜena tradicí prĤmyslové výroby14

-

dostateþná dopravní dostupnost ze všech smČrĤ, fungující pĜímČstská a mČstská doprava

-

pestrá škála možností jak trávit volný þas, bohatá nabídka kulturních, sportovních a spoleþenských akcí pro všechny vČkové a zájmové skupiny15

-

dobrá kvalita sociálních služeb a dostupná zdravotní péþe zajištČna nejen krajskou nemocnicí16

-

existence pĜedškolních zaĜízení pro dČti vþetnČ nabídky zajištČní volnoþasových aktivit

-

mnoho stĜedních škol a uþilišĢ nabízejících obory, ve kterých absolventi najdou po ukonþení vzdČlání uplatnČní

-

možnost vysokoškolského studia na Technické univerzitČ Liberec a ostatních vysokých školách (po studiích vysoká šance na uplatnČní se v oboru)17

VeĜejná prostranství a mČstská zeleĖ VeĜejným prostranstvím se rozumí veškerá námČstí, ulice, tržištČ, chodníky, mČstská zeleĖ, parky a další prostory, které bezplatnČ slouží k užívání veĜejnosti. Liberec má vzhledem ke své velikosti tČchto prostor vysoký poþet. MČstská zeleĖ plní funkci jednak odpoþinkovou a jednak tvoĜí pĜirozené propojení mezi obytnými, obchodními a prĤmyslovými þástmi mČsta. Liberecká mČstská zeleĖ je tvoĜena parky, zelení na sídlištích, zahradami, stromoĜadími, pĜímČstskými kvalitními lesy, a doprovodnou zelení okolo komunikací a potokĤ.18 Z celkové rozlohy mČsta témČĜ 40% tvoĜí lesní plochy, aþkoli všechny lesní plochy nejsou zalesnČné a výhledovČ se zalesnČnost bude snižovat úmČrnČ tlaku na rozvoj rekreaþních a lyžaĜských kapacit. 19 Pro nejstarší mČstské zahrady jsou typické rododendrony, které dekorují své okolí mnoha barvami od bílé, pĜes rĤzné odstíny oranžové, fialové, rĤžové až po þervené. K vidČní jsou zejména ve vilových þtvrtích od lázní až po Lidové sady. Jsou doslova historickým skvostem, neboĢ nejstarším je okolo sta let.20 14


15

Profil Liberce s. 38

16


17

Profil Liberace, s. 35

18


19


20


- 55 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Co se mČstských parkĤ týþe, jejich celkový poþet þítá pĜes 80 parkovČ upravovaných ploch o celkové rozloze 22 ha. Je kladen dĤraz na dĤležitost tČchto ploch jako souþásti mČsta, neboĢ významnČ zpĜíjemĖují bydlení.21 Zlepšují celkové klima mČsta, jsou místem odpoþinku a procházek nejen pro rodiny s dČtmi a neopomenutelnou funkcí mČstské zelenČ také je, že zkvalitĖuje ovzduší, je schopna zachytávat neþistoty a hluk. Významná je také funkce estetická a kulturní a schopnost pozitivnČ ovlivĖovat obyvatele mČsta. Je obecnČ známo, že lidé žijící v blízkosti pĜírody jsou více vyrovnání a ménČ podráždČní. V centru mČsta se nachází Harcovská pĜehrada, která je projektem mČsta s názvem Zelené srdce. PĜipravuje se postupná revitalizace, napĜ. úprava lesních cest pro návštČvníky v rámci Programu rozvoje venkova. Liberec však dosud nemá centrální park, který by svou velikostí korespondoval s rozlohou mČsta, poþtem obyvatel a plánovaným rozšiĜováním a modernizací mČsta. AktuálnČ má mČsto ve své správČ 168 ha veĜejné zelenČ, zámČrem je úþelnČ zvČtšovat plochy veĜejné zelenČ vþetnČ zelenČ okolo vodních tokĤ (mČsto má pod svou správou 16 km drobných vodních tokĤ) a jiných vodních þi zamokĜených ploch, které bývají þasto domovem mnoha chránČných a ohrožených živoþichĤ.22 Plochy mČstské zelenČ jsou pravidelnČ upravovány. Každý rok se provádí jarní úklid a hrabání neodklizeného spadaného listí, v létČ se v potĜebných intervalech seþe a na podzim se údržba koncentruje na hrabání listí. Po celou sezonu se upravují záhony, dČtské koutky a pískovištČ. Zmlazování a prĤklest keĜĤ, kácení a Ĝezání stromĤ a kĜovin se uskuteþĖuje v zimním období. V závislosti na typu rostliny, keĜe þi stromu se provádí výsadba nových porostĤ. Do kategorie úpravy a obhospodaĜování mČstské zelenČ náleží také likvidace nežádoucích, tzv. invazivních rostlin, napĜ. bolševníku obrovského þi kĜídlatky. MČsto zvolilo postupnou chemickou likvidaci.23 ZámČrem mČsta je budování a rozšiĜování veĜejné zelenČ, mČstských parkĤ (revitalizace stávajících a budování nových), odpoþinkových ploch a rekreaþních parkĤ, dČtských hĜišĢ a sportovních ploch s prioritou nových sídlišĢ a s postupným pĜecházením do ostatních nejen obytných ploch mČsta. Mnohé z výše zmínČného již bylo realizováno - ve mČstČ byla nedávno zahájena celková rekonstrukce centra a souþasnČ s tČmito úpravami jsou vytváĜeny nové þi rekonstruovány stávající parkové plochy, aleje a jiné okrasné keĜovité a kvČtinové prvky. KonkrétnČ byla vysázena alej lip v ulici Jánské a alej platanĤ na tĜídČ 1. máje, byla novČ upravena parková plocha na Rybníþku vþetnČ laviþek, na místČ bývalého letního kina je taktéž zrekonstruován park. Soukenné námČstí v centru je ozvláštnČno tzv. stromovými mísami. Navíc drtivá vČtšina novČ postavených obytných komplexĤ je situována na okraj mČsta, tudíž na nČ mnohdy navazují pĜímČstské lesy. Vznikají tak novodobá sídlištČ, která se znaþnČ liší od typických sídlišĢ stavČných od 60. let minulého století, neboĢ je kladen dĤraz na rozmanitou výsadbu stromĤ a okrasných kvČtin s návazností na pĜímČstské lesy a lesoparky. 24 V rámci celkové úpravy mČsta bylo v roce 2004 zrekonstruováno dČtské hĜištČ v PĤlpánovČ ulici. NovČ nainstalované dČtské hĜištČ splĖuje podmínky stanovené evropskými normami pro bezpeþnost dČtského hĜištČ, jako napĜ. dopadová plocha, která zmírĖuje pády dČtí. HĜištČ je dovybaveno

21


22


23


24


- 56 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ laviþkami a informaþními cedulemi a vymezeno dĜevČným plotem. ObdobnČ je zregenerováno dČtské hĜištČ v JabloĖové ulici.25 Kultura a volný þas Obþané vedle pracovních a studijních pĜíležitostí témČĜ stejnou váhu pĜikládají možnostem kulturního, zábavního a relaxaþního zázemí. Široká nabídka kulturního vyžití a volnoþasových aktivit je tedy jistČ velkou devizou každého mČsta. Celá oblast Liberecka se dle poþtu kulturních zaĜízení a památek Ĝadí na pĜední pĜíþky v republice. První zmínky o mČstČ Liberec pocházejí z poloviny 14. století.26 ýasem se stalo nejvýznamnČjším mČstem regionu, þemuž odpovídaly budovy stavČné v té dobČ, jež mají dnes vČtšinou novorenesanþní charakter (zámek, radnice, divadlo). PĤvodní historická zástavba, která již byla znaþnČ narušena tĜicetiletou válkou, byla ve vČtšinČ pĜípadĤ nahrazena bČhem velkého rozmachu mČsta ve 2. polovinČ 19. Století. I tak pĜesto je možné na území mČsta navštívit cca 116 nemovitých kulturních památek. V roce 1992 bylo centrum mČsta zaĜazeno na seznam mČstských památkových zón. Mezi význaþné památky se Ĝadí zámek, který bohužel není v souþasné dobČ pĜístupný pro veĜejnost27, dále radnice, meteorologický sloup, Hotel Praha na BenešovČ námČstí, krematorium na PerštýnČ, divadlo, kostely (Božího srdce pánČ, MáĜí Magdalény, Navštívení Panny Marie, Sv. Jana KĜtitele, aj.), láznČ (zpĜístupnČny 1902). StejnČ jako zámek nejsou láznČ otevĜeny, objekt patĜí mČstu a v souþasnosti prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Za zmínku jistČ také stojí samotná architektura mČsta. Centrum je tvoĜeno neorenesanþními domy, na námČstí ýeských BratĜí se nacházejí budovy v klasicistním stylu, nelze opomenout ani funkcionalistické stavby jako je obchodní dĤm Brouk a Babka, palác BaĢa þi Štrossova vila na HusovČ ulici. Architektonicky významnými stavbami jsou Liebiegova vila z konce 19. století, stavba Liberecké výšiny na úpatí Jizerských hor, na kterou bylo použito zdivo z norimberských stĜedovČkých domĤ. Na poþátku minulého století bylo postaveno Liebiegovo mČsteþko, kde byli ubytováváni dČlníci místní textilky, prakticky beze zmČn je zachováno dodnes. Mezi architektonické skvosty se také právem Ĝadí secesní vily podél Masarykovy tĜídy nebo Valdštejnské domy, což jsou nejstarší dochované domy mČsta.28 Jedná se o stavby mČšĢanských domĤ, které byly kdysi rozmístČny po celém mČstČ. Poslední ukázky tČchto staveb se zachovaly jen díky patronátu StĜední prĤmyslové školy, která s nimi sousedí.29 Co se moderního stavitelství týþe (koncentruje se do dolního centra mČsta), stojí za zmínku stavba Paláce Centrum ve tvaru lodi s futuristickou fontánou a Paláec Syner v Rumunské ulici. V horní þásti stĜedu mČsta je novostavba Krajské vČdecké knihovny na místČ

25

http://www.liberec.cz/scripts/detail.php?id=10516&preview=yes

26


27

http://www.infolbc.cz/cz/liberec/atraktiv1.html

28


29

http://www.infolbc.cz/cz/liberec/kulpam1.html

- 57 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ nČkdejší židovské synagogy. Od roku 2005 slouží nejen sportovním úþelĤm multifunkþní Tipsport Arena.30 Dominantou mČsta a celého Libereckého kraje vĤbec je národní kulturní památka JeštČd (1012 m), která je v souþasné dobČ na þekací listinČ zápisu mezi památky UNESCO (nutností je uvést památku do pĤvodního stavu).31 Na JeštČdu se nachází televizní vysílaþ a horský hotel nesoucí stejné jméno. PĜi stavbČ byly využity pĜevratné stavební postupy a autor tohoto díla architekt Karel Hubáþek byl za své dílo ocenČn prestižní Perretovou cenou. Novorenesanþní radnice mČsta byla postavena v letech 1888 až 1893. Je obdivována nejen pro své zdobené fasády, vzácné vitráže, ale i pro krásnou a reprezentativní síĖ, která je pĜipomínkou dokonalé a pĜesné Ĝemeslné práce. 32

Divadlo F. X. Šaldy nacházející se na námČstí Dr. Edvarda Beneše je postaveno v novorenesanþním slohu, vstupní þást divadla je zdobena štukovou výzdobou, která obklopuje alegorické sochy. Vchod divadla je doplnČn sousoším – UmČní držící pochodeĖ a bĤh Apollon, jenž je obklopený postavami géniĤ na delfínech. PrĤþelí je dotváĜeno pískovcovými sochami. UvnitĜ je divadlo bohatČ sochaĜsky a malíĜsky vyzdobeno. Základní kámen byl položen 6. záĜí 1881 a první pĜedstavení bylo uvedeno 29. záĜí 1883. Na území mČsta má þtyĜi divadelní scény a 3 stálé soubory, a to þinoherní, operní a baletní. Od roku 1989 funguje scéna Šaldova divadla Malé divadlo, které se zamČĜuje na netradiþní pojetí inscenací. Další scénou je Naivní divadlo. Svou þinnost zamČĜuje zejména na dČtské diváky, od roku 1949 pro nČ pĜipravuje loutková pĜedstavení a je také poĜadatelem festivalu MateĜinka. 33 Na poĜádání komorních klubových poĜadĤ je zamČĜeno Experimentální studio. Libereþtí i lidé z širšího okolí mohou využít služeb Krajské vČdecké knihovny, která ve svém fondu má neuvČĜitelný milión svazkĤ ve více jak 10 jazycích a každý rok pĜibude cca 24 000 nových. ýtenáĜi, kterých je bezmála 19 000, si vedle knih všeho druhu mohou také zapĤjþit sbírky norem, hudebniny, mapy a prostĜednictvím knihovnické on-line databáze dohledávat potĜebné informace. RoþnČ knihovna a její poboþky vyĜídí v prĤmČru 680 000 výpĤjþek. 34 SamozĜejmostí je, že þást 30


31


32


33


34

http://www.kvkli.cz/_data/soubory/vyrocni-zpravy/cz/plneni_2006.doc

- 58 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ knihovny je vČnována potĜebám dČtských þtenáĜĤ. Souþástí je také studovna a hudební kabinet. Knihovna se také zamČĜuje na vzdČlávání a rozšiĜování kulturních možností obþanĤ, zájemcĤm zajišĢuje poþítaþové kurzy a poĜádná nesþetné kulturní akce jako jsou výstavy þi veletrh dČtské knihy. Kina Varšava a Lípa vedle nejnovČjších komerþních filmových titulĤ promítají také filmy nezávislé. Liberec je také jedním z mČst, které hostí filmový festival Febiofest. Další možnosti kulturního vyžití zajištuje Kulturní a spoleþenské centrum Lidové sady a DĤm kultury, kde se konají po celý rok koncerty, spoleþenské akce, plesy, výstavy, veletrhy, semináĜe, školení, prezentace, svatební hostiny, bankety, rauty, veþírky a významné oslavy. NejznámČjším pČveckým souborem Liberce je dČtský soubor Severáþek, další dČtské sbory Reneta, Carola a Aries. Vedle nich zde ještČ pĤsobí Ĝada pČveckých souborĤ ženských, mužských a smíšených jako je Liberecký pČvecký sbor JeštČd, smíšený pČvecký sbor Kvintus a liberecké vokální sdružení Rosex. Z místních hudebních skupin stojí jistČ za zmínku TČla, Jarret, Modrotisk, Krucipüsk a Hush. Milovníci klasiþtČjšího hudebního ztvárnČní si pĜijdou také na své. V Liberci pĤsobí Cimbálová muzika Bohuslava Eliáše nebo Dušana Kotlára, Taneþní orchestr Ladislava Bareše, Taneþní orchestr Luboše Ottla þi Taneþní orchestr Vladimíra Jánského. Velmi úspČšnČ mČsto reprezentuje, a to jak v ýR tak i v zahraniþí, taneþní škola manželĤ Koškových. V oblasti disco tancĤ pĤsobí pak taneþní skupina TAKT. Tradiþnímu lidovému tanci a zpČvu z PodještČdí, PojizeĜí a Podkrkonoší se vČnuje folklórní soubor Jizera. Severoþeské muzeum nabízí veĜejnosti stálé expozice Evropské užité umČní od starovČku do souþasnosti, PĜíroda, Archeologie, Historie regionu a UmČlecký plakát. V Oblastní galerii lze shlédnout stálou sbírku nizozemského malíĜství 16.-18. století, francouzskou krajinomalbu 19. století a þeské umČní 20. století. 35 Liberecká zoo byla vybudována v roce 1919 a je nejstarší zoologickou zahradou v ýR. NejznámČjšími chovanými zvíĜaty jsou bílí tygĜi. Pouze v Liberci je možno shlédnout takina þínského þi koþkodana zeleného. Je zde také nejucelenČjší chov dravých ptákĤ v EvropČ. K Zoo patĜí i Centrum pro zvíĜata v nouzi – Bobík a MČstské stĜedisko ekologické výchovy – Divizna. Od roku 2007 se Zoo Liberec spolupracují dobrovolníci, kteĜí pomáhají pĜedevším v sezónČ pĜi poskytování informací a také pĜi akcích poĜádaných pro veĜejnost. Milovníci kvČtin a nejen ti mohou navštívit nejmodernČjší botanickou zahradu v republice. Liberecká botanická zahrada byla veĜejnosti otevĜena v roce 1895. K vidČní je pavilón PravČk, kde se návštČvníci mohou seznámit s prehistorickými rostlinami, dále pavilony s orchidejemi, kaméliemi, bonsajemi a masožravými rostlinami. Souþástí zahrady je také „vodní svČt“, v akváriích jsou žraloci, rejnoci, bČžnČjší skalárky a neonky. V létČ jistČ stojí za zhlédnutí venkovní rosárium a alpinum s kvČtenou severních ýech. K nejnovČjším atrakcím typickým pro souþasnou dobu náleží centrum rodinné zábavy a odpoþinku – Centrum Babylon. Komplex Babylon vznikl na místČ bývalé továrny a je složen z nČkolika lákavých atrakcí. Na dČti je zamČĜen aquapark s bazény a chrliþi, lunapark þi IQ park, kde si dČti mohou prohlédnout napĜ. modely lidského tČla, Ĝešit hlavolamy, hádanky, atp. Pro jejich rodiþe jsou pak pĜipraveny 35


- 59 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ restaurace veškerého druhu, obchody, wellness programy, bowling, casino a je zde možnost se také ubytovat v místním hotelu.36 Hotel Centra Babylon má lĤžkovou kapacitu více než 1000 lĤžek a jedná se tak o nejvČtší hotel v ýR mimo území hl. mČsta Prahy. Je zde dobré kongresové zázemí s 8 kongresovými sály. Centrum Babylon mĤže sloužit v pĜípadČ nepĜíznČ poþasí jako alternativní program pro rodiny, turisty apod. Více informací lze nalézt na webu www.babylonliberec.cz. Široké možnosti kulturního a volnoþasového vyžití lze ještČ doplnit možností navštívit Muzeum historických vozidel, letní festival profesionálních loutkových divadel MateĜinka, festival „NisaĜeka, která nás spojuje“, jehož se zúþastĖují obce na Ĝece Nise. Významné jsou i nČkteré výstavy a veletrhy (Veletrh dČtské knihy, DĤm a zahrada, DĤm a bydlení, Nisa schola), oblíbené jsou Oslavy JeštČdu. PĜed velikonocemi a vánocemi se v centru mČsta konají tradiþní trhy. 37 Souhrnné informace o veškerých kulturních akcích, vþetnČ uceleného profilu mČsta, možnosti navštívení kulturních památek s kontakty na užiteþné instituce a úĜady poskytuje pĜehledný web MČstského informaþního centra Liberec na námČstí Dr. E. Beneše, webové stránky informaþního centra www.infolbc.cz je dokonce možné pĜepnout do osmi jazykĤ. V Informaþním centru je možnost posezení, získání propagaþních materiálĤ o mČstČ, v provozu je non-stop infobox u vchodu. Obþané mČsta a pĜedevším turisté ocení také zpracování možností mČsta, co se týþe dopravy, ubytování a služeb obecnČ. Pro ty, kteĜí nechtČjí hledat, je na webu pĜipravena funkce, která umí vygenerovat jedním kliknutím na odkaz „Aktuality“ aktuální program veškerých akcí. MČstské informaþní centrum poskytuje také tipy na výlety do okolí a vítaným usnadnČním je pĜímý odkaz na webové stránky http://vstupenka.liberec.cz/, kde je možné si zarezervovat a zakoupit vstupenky do Šaldova divadla, kina, Centra Babylon þi na jiné poĜádané akce.38 Možnosti všestranného volnoþasového vyžití ve mČstČ jsou podpoĜeny kvalitní dopravní dostupností a nabídkou adekvátních služeb ve formČ restauraþních a ubytovacích zaĜízeních všech cenových kategorií. Na druhé stranČ je však alarmující stav nČkterých budov, který by mohl jejich další existenci ohrozit. Jedná se zejména o budovu lázní, kostel MáĜí Magdalény a domy na námČstí ýeských BratĜí. V souþasné dobČ jsou v Liberci dvČ kina Lípa a Varšava, která jsou ohrožena blízkým otevĜením multikina. Nevýhodou Liberce je, že nemá lépe zpracované nabídky produktĤ, které by byly „šité na míru“ užším cílovým skupinám. V neposlední ĜadČ celorepublikovým problémem je špatný stav dodržování hygienických norem, pĜedražování služeb a boj s kapesními zlodČji.39 Sportovní zaĜízení MČsto Liberec skýtá mnoho pĜíležitostí, jak aktivnČ trávit volný þas, pĜedevším co se týþe sportovního vyžití. Vedle vybudovaného zázemí sportovišĢ má mČsto také svou polohou skvČlé pĜedpoklady ke sportování všeho druhu. Svahy JeštČdu a lesy Jizerských hor jsou ideální pro zimní sporty (lyžování), pČší turistiku a cykloturistiku na rekreaþní i závodní úrovni. Navíc v Liberci je vybudován Sportovní areál JeštČd a centrum aktivního odpoþinku Babylon (viz kapitola Kultura a volný þas) a mnohá další sportovní zaĜízení využitelná v kteroukoliv roþní dobu a pro jakoukoliv vČkovou skupinu 36


37


38

www.infolbc.cz

39


- 60 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ obyvatelstva. Sportovní fanoušky jistČ potČší, že ve mČstČ pĤsobí i mnohé sportovní kluby hrající na vrcholové úrovni. Milovníky pČší turistiky jistČ upoutá velké množství pĜírodních rezervací a památek (více kapitola Cestovní ruch). StejnČ tak pro cyklistické nadšence jsou upraveny cyklostezky a další cyklistické trasy jsou v procesu pĜíprav a realizace. V rámci þtyĜhvČzdiþkového Sportovního areálu JeštČd je k dispozici lyžaĜĤm a snowboardistĤm cca 9 km sjezdovek ve všech formách obtížnosti, které jsou v dobČ sezóny permanentnČ zasnČžovány, souþástí jsou kabinové, dvou a þtyĜ sedaþkové lanovky a sedm vlekĤ40 Existuje možnost zapĤjþení lyží, zaplacení si instruktora lyžování a možnost ubytování pĜímo v areálu. Dokladem, že ski areál JeštČd je na vysoké úrovni, je fakt, že se v nČm pravidelnČ konají lyžaĜské a skokanské soutČže národní i nadnárodní povahy, v roce 2009 spoleþnČ s Rekreaþním areálem Vesec bude hostitelem mistrovství svČta v klasickém lyžování. Zajímavostí je, že dostupnost areálu je umožnČna tramvajovou linkou, samozĜejmostí je velmi dobré silniþní spojení s okolím, Prahou a NČmeckem.41 Rekreaþní areál Vesec je situovaný v blízkosti centra mČsta, souþástí je bezplatné parkovištČ a zpĜístupnČn bývá i ve veþerních hodinách díky umČlému osvČtlení.42 Výþtu mnoha dalších relaxaþnČ sportovních zaĜízení vévodí multifunkþní Tipsport Arena s kapacitou 7250 divákĤ a rychle pĜizpĤsobivou ledovou plochou pro odlišné typy povrchu sportovištČ. Byla postavena na území pĜedchozího areálu. Je domovským stadionem extraligového hokejového klubu a basketbalového klubu, poĜádají se zde turnaje v tenise, basketbalu, volejbalu, házené, florbalu, futsalu, krasobruslení, boxu, stĜelbČ, atletice aj. KromČ toho hostí i þetné kulturní a spoleþenské akce jako jsou koncerty (kapacita až 9 000 osob), show, výstavy a veletrhy, kongresy a konference, podnikové akce, semináĜe, plesy, bankety a raut.43 Komplex tvoĜí multifunkþní areál složený ze sportovištČ, hotelu, barĤ a restaurací, drah na bowling, stĜelnic, novČ kryocentra, prostor na ricochet, badminton, tenis a stolní tenis.44 V blízkosti Tipsport Arény se nachází stadion vhodný pro baseball, softball, americký fotbal, atletické odhodištČ, umČle zatravnČné fotbalové hĜištČ s adekvátnČ vybaveným zázemím vþetnČ posilovny pro sportovní oddíly.45 Nedaleko Tipsport arény je situován indoor areál se sály uzpĤsobenými pro aerobic, judo a jiné bojové sporty, dále gymnastický sál, kuželna, hala na stolní tenis a stĜelnice. Arena bČhem své relativnČ krátké historie byla hostitelkou nČkolika významných sportovních akcí, napĜ. tenisového Davis Cupi a Fed Cupu a nČkterých utkání þeské hokejové reprezentace v rámci Euro Hockey Tour. 46

40


41

http://www.jested.liberec.cz/index.php?M=001.001.001.&lang=1

42

http://www.jested.liberec.cz/index.php?M=001.001.002.&lang=1

43

http://www.tipsportarena.cz/tipsport-arena/vyuziti-areny.php?id=3

44

http://www.tipsportarena.cz/tipsport-arena/vyuziti-areny.php?id=3

45


46


- 61 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ HojnČ navštČvovaný je také Plavecký bazén na Tržním námČstí, vedle možnosti zaplavat si je zde také pĜíležitost využít sportovních služeb jako je spinning a wellness programy. Zájemci si mohou zakoupit permanentky na aquaerobik, step aerobic, plavání pro tČhotné, kojence a batolata, lekce bodyform (zpevnČní tČla), jógu pro tČhotné a dČti, zdravotní cviþení, powerjógu a pilates.47

TČlovýchovná jednota Lokomotiva Liberec je vlastníkem sportovního areálu v centru Liberce, má cca 1 400 þlenĤ a nČkolik oddílĤ. ZastĜešuje jednak profesionální sportovce a vrcholné sportovní akce a jednak poskytuje prostor pĜedevším dČtem a mládeži k úþelnému trávení volného þasu, neboĢ pravidelnČ nabírá do svých Ĝad mladé sportovní talenty. Prostory jednoty þítají tĜi tČlocviþny, tĜi hĜištČ, klubovny, ubytovnu, Spinfit a restauraci.48 Vyznavaþi pasivního sportu si také pĜijdou na své. Liberecký fotbalový klub FC Slovan Liberec hraje I. ligu a hokejový tým HC Bílí tygĜi Liberec hokejovou extraligu, basketbalový tým BK KondoĜi Liberec je úþastníkem Mattoni NBL.49 Volejbal v nejvyšší soutČži zaštiĢuje klub DuklaLiberec. Další neménČ významné sportovní vyžití nabízí také sokolovna pro sálové sporty, fotbalový stadion U Nisy, plochodrážní stadion ve Starých Pavlovicích, sportovní areál se dvČma sportovními halami Technické univerzity v HarcovČ, nespoþet tenisových kurtĤ po celém území mČsta, pĜehrada Harcov. 50 V Liberci je velmi dobré golfové zázemí - golfové hĜištČ v MachnínČ, Golfcentrum na MasarykovČ ulici. Do území mČsta Liberce zasahuje i Ypsilon Golf Resort Liberec, které bylo ocenČno titulem „HĜištČ roku“ þtenáĜské ankety þasopisu Golf Digest za rok 2006 i rok 2007. Venkovních ploch ke koupání je v Liberci nedostatek. Lidé si mohou vybrat ze dvou otevĜených umČlých koupališĢ (Vápenka a Sluníþko) nebo mohou navštívit pĜehradu Harcov (technická památky z období secese), þi vodní plochy v blízkém okolí.51 Cestovní ruch Cestovní ruch je nesmírnČ dĤležitou složkou rozvoje každého regionu þi mČsta. Turisté znamenají pĜíliv finanþních prostĜedkĤ do místního rozpoþtu, s rozvojem cestovního ruchu se rozvíjí podnikání, klesá nezamČstnanost, narĤstá poþet ubytovacích, stravovacích kapacit i doplĖkových služeb, roste tlak na zkvalitĖování poskytovaných služeb v dĤsledku konkurenþních tlakĤ. Navíc prosperující region je vždy více pĜitažlivý pro potenciální investory. V celkovém výsledku má tedy cestovní ruch veskrze pozitivní dopad na zkvalitnČní života daného regionu.

47

http://www.bazen-info.cz/index.php?id=wellness

48

http://www.tj-loko-liberec.cz/index.php

49


50


51

http://www.infolbc.cz/cz/sezona/koupani.html

- 62 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Liberec je ideálním místem pro kulturnČ i aktivnČ prožitý odpoþinek, poznávání a dovolenou. Svou geografickou polohou v kotlinČ mezi Jizerskými horami a JeštČdským hĜebenem je vhodným místem relaxaþnČ sportovních aktivit pro turisty, kteĜí rádi praktikují pČší turistiku, cykloturistiku, v zimČ rádi lyžují, mají rádi pobyt v pĜírodČ. Liberec má snahu stát se velmi komfortním zimním stĜediskem. Sportovní zázemí mČsta umožĖuje provozovat témČĜ bez výjimky jakýkoliv sport vþetnČ tČch ménČ tradiþních a adrenalinových. Na druhé stranČ na turisty, kteĜí upĜednostĖují spíše poznávací a kulturní dovolené, þeká ve mČstČ a jeho okolí nespoþet kulturnČ historických památek vþetnČ divadel, muzeí, galerií, atd. Mezi pĜíležitosti, které se mČstu v rámci turistického ruchu nabízí je také kongresová turistika. V poslední dobČ tolik oblíbené wellness programy je rovnČž možné strávit v tomto krásném mČstČ. Podrobný výþet památek je uveden v pĜíloze na konci tohoto dokumentu. Zvláštní pozornost si zaslouží pĜíroda na Liberecku, která je sama o sobČ pro mnohé návštČvníky mČsta, resp. kraje, velkým lákadlem. Je rozmanitá co do množství ekosystémĤ, rĤzných typĤ chránČných území a pĜírodních památek, nachází se zde také zoologická a botanická zahrada. Liberec má obrovský potenciál pro kongresovou a incentivní turistiku. Liberec disponuje všemi typy ubytovacích zaĜízení (stav k 30. 5. 2008), tj. hotely (17), motely (2), penziony (26), priváty (11), samostatnými objekty k pronájmu (1), ubytovnami (5) a autokempy (1).52 V roce 2007 Liberec navštívilo a jeho ubytovacích kapacit využilo 709 225 osob (ve srovnání s rokem 2006 se jedná o pokles o 11,6%), z toho 29,9% (211 999 osob) byli hosté ze zahraniþí. NejvČtší poþetní zastoupení dle národnosti (s výjimkou SlovákĤ) mají NČmci (56,7%), Nizozemci (11,7%), Poláci (7,4%). Z mimoevropských zemí Liberec nejþastČji navštČvují hosté z Ruska, Spojených státĤ amerických, Japonska, Izraele a ýíny53. V celorepublikovém srovnání Liberec zaujímá 5. místo v poþtu ubytovaných hostĤ. Ve srovnání s rokem 2006 poklesl rovnČž poþet nocí (o 9,9%), které domácí (rezidenti) i zahraniþní (nerezidenti) hosté strávili v ubytovacích zaĜízeních, absolutní þíslo strávených nocí v ubytovacích kapacitách v roce 2007 je 2 530 537 nocí. PrĤmČrnČ zahraniþní hosté pĜenocovávají 3,9 nocí, domácí hosté pak 3,4 noci, celková prĤmČrná doba pĜenocování návštČvníkĤ mČsta je 3,6 noci. Tabulka 9: Hosté v hromadných ubytovacích zaĜízeních

Zdroj: http://www.liberec.czso.cz/xl/redakce.nsf/itisk/47001FFA9B

52

http://liberec.boxinfo.cz/ubytovani/indexubytovani_cz.html

53

http://www.liberec.czso.cz/xl/redakce.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e00499152/22fce3b7ed25c520c1257447001ffa9b/$FILE/0501 t2.pdf

- 63 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Graf 10: Hosté v hromadných ubytovacích zaĜízeních v Libereckém kraji podle mČsícĤ

Zdroj: Statistická roþenka, s. 224

Domácí a zahraniþní hosté se odlišují pĜi výbČru ubytovacího zaĜízení. Zahraniþní hosté (86,4% z nich) upĜednostĖují hotely vyšší kategorie (þtyĜhvČzdiþkové hotely), zbytek (tj. 13,6%) se ubytovalo v ostatních hotelích a penzionech. ýeští návštČvníci Liberce ve 43,1% pĜípadĤ zvolili pro pĜenocování hotely a penziony, ve 22,5% zvolili hromadná ubytovací zaĜízení nespecifikovaná a 15,1% preferuje kempy. 54 PrĤmČrná cena za ubytování na osobu a noc byla k 31. 12. 2006 ve výši 298 Kþ.55 Tabulka 10: Kapacity hromadných ubytovacích zaĜízení cestovního ruchu podle okresĤ k 31.12.2006

Zdroj: Statistická roþenka ýR, 2006, s. 220

Stravovací možnosti Liberce jsou na dobré úrovni. Podle MČstského informaþního centra je v souþasnosti na území mČsta 15 barĤ, 6 bister, 12 cukráren, 7 þajoven, 22 kaváren, 14 pivnic, 13 pizzerií, 62 restaurací, 13 restauraþních zaĜízení s hudbou, 3 vegetariánské restaurace, 54

http://www.liberec.czso.cz/xl/redakce.nsf/itisk/47001FFA9B

55

Statistická roþenka, s. 220

- 64 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ 10 vináren (nČkterá stravovací zaĜízení jsou zaĜazena vícekrát, neboĢ mohou plnit funkci dvou a více druhĤ stravovacího zaĜízení).56 Veškeré informace týkající se cestovního ruchu v Liberci poskytuje MČstské informaþní centrum (viz kapitola Kultura a volný þas), infocentrum na nádraží ýeských drah a na koneþné tramvaje pod JeštČdem. Dle monitoringu ýeského statistického úĜadu si turisté nejvíce stČžují na neþistotu v hotelích, stravovacích zaĜízeních a dopravních prostĜedcích. Dále upozorĖují na nepomČr mezi cenou služeb a poskytovanou službou, personál je velmi þasto neochotný, nČkdy až nezdvoĜilý.57 Znaþným problémem je nedostatek finanþních prostĜedkĤ na opravu významných památek a turistických atrakcí, které jsou mnohdy v havarijním stavu a tím pádem ohroženy zánikem. 58 Brownfields MČstská zástavba je tvoĜena nemovitostmi rĤzného charakteru. Velikost, typ staveb a jejich technický stav zásadnČ ovlivĖují charakter celého mČsta. Významným negativním prvkem zástavby jsou nevyužité a chátrající budovy, haly nebo prostranství dĜívČjších výrobních nebo obchodních firem. Jejich existence nejenže vytváĜí negativnČ dojem z lokality, ale také mĤže dlouhodobČ znehodnocovat kvalitu životního prostĜedí. InvestoĜi mají obecnČ spíše zájem o greenfields, neboĢ mohou objekt stavČt volnČji dle vlastních potĜeb a požadavkĤ. Stavby na greenfields bývají i levnČjší, protože se nacházejí spíše na okrajích mČst a obcí, kde je cena pozemkĤ menší a není tĜeba investovat do rekonstrukþních a asanaþních prací. Bronwfields jsou výhodnČjší z toho pohledu, že se povČtšinou nachází v centrech mČst, kterým revitalizace spojená s novým využitím brownfields prospívá, také nevzniká tlak na nárĤst dopravy do okrajových þástí, a není likvidována mnohdy ozelenČná nezastavČná plocha.59 V Libereckém kraji z celkového poþtu všech brownfields je 16% v obci Liberec, tj. 17 objektĤ. PĜímo v katastru Liberce se nachází napĜ. KateĜinské údolí, letní amfiteátr a bývalý areál pavilonu A – Libereckých výstavních trhĤ. Areál LVT je prozatím ve vlastnictví mČsta.60 PĜíkladem již zrealizované úpravy brownfields mĤže být bývalá textilní továrna Hedva, ze které, na ploše o pĤdorysu 30 000 m2, vzniklo Centrum Babylon.

56

http://www.liberec.cz/pages/turista/Stravovani/seznam.htm

57

http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/0207008

58


59

http://www.liberec.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/030703414

60

http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=3531&bfid=377

- 65 -


Shrnutí Shrnutí • • Atraktivní Vysoký mČsto podíl mČstské pro podnikatele zelenČ i obþany. • • Významnou Nutné pokraþování þást rozlohy v revitalizaci mČsta tvoĜí a obnovČ zeleĖ, parky mČstské a zelené zelenČ plochy. • • Široká Bohatá nabídka nabídka kulturního kulturních vyžití programĤ a spoleþenský život. • • Atraktivity Znaþná nabídka pro cestovní možností ruch sportovního - architektonické vyžitípamátky, Zoologická zahrada, Botanická zahrada, Centrum Babylon a další. • Koncentrace kulturních a historických prvkĤ (mČstské divadlo, galerie, • Široká nabídka pĜíležitostí pro sportovní vyžití a volnoþasové aktivity. knihovna, botanická zahrada, zoo) • • Vybudovaná Výjimeþné pĜírodní infrastruktura krásy vpro okolí, cestovní zachovalá ruch pĜíroda – ubytovací a stravovací kapacity. • Identifikace volných brownfieldĤ k podnikání a jejich nabídka • VČtší poþet brownfields rĤzného charakteru.

1.2.7. Dostupnost a mobilita Silniþní doprava Liberecký kraj leží mimo dálniþní síĢ a výhledovČ se do roku 2015 se stavbou dálnice nepoþítá.61 Je však napojen na dálnici D11 (Praha – Hradec Králové – Turnov – Polsko) pĜes rychlostní silnici R10 (Praha – Mladá Boleslav – Turnov), která navazuje na rychlostní silnici R35 (státní hranice – Liberec – Turnov – Hradec Králové – Olomouc – Lipník nad Beþvou).62 Po dostavbČ trasy R35 do Hrádku nad Nisou a trasy B178 pĜes Polsko k nČmecké ŽitavČ se Liberec pĜímo napojí i na síĢ nČmeckých dálnic (dálnice A4 u Weißenbergu). Co se týþe spojení v rámci þeského území, situace také není ideální. Vázne pĜedevším napojení na východní ýechy a Moravu, aktuálnČ se však rozšiĜuje rychlostní silnice R35, která povede pĜes mČsta Turnov – Jiþín – Hradec Králové – Svitavy – Mohelnici a na Olomouc.63 Na území mČsta Liberec je 43 km silnic I. a III. tĜídy (silnice II. tĜídy nejsou vybudovány) a 757 km místních komunikací. Hlavní dopravní tepnou je þtyĜpruhová silnice R35. Co se kvality silnic I. tĜídy týká, jejich stav je vyhovující, mnohé úseky byly nedávno opraveny a jiné jsou ve výstavbČ. Úprava spoþívala jednak v úpravČ samotného povrchu komunikace a jednak v doplnČní bezpeþnostních opatĜení (kruhové objezdy, zpĜehlednČní kĜižovatek, semafory, znaþky). V nedávné dobČ byly uskuteþnČny stavby kruhových objezdĤ a Ĝada ulic byla zrekonstruována, jedná se pĜedevším o místní komunikace, které vedou k obchodním centrĤm þi do prĤmyslových zón. PĜesto by místní komunikace potĜebovaly významné opravy a úpravy, neboĢ cca 60% místních cest se nachází v havarijním stavu bez odpovídající spodní stavby. Vytížení silniþní sítČ v centru mČsta je pomČrnČ vyvážené. Výjimku tvoĜi komunikace navazující na 61

http://www.dalnice-silnice.cz/CZ.htm

62

http://www.dalnice-silnice.cz/CZ.htm

63


- 66 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ hlavní prĤtah mČstem (R35, R13, využívaný pro tranzitní dopravu i pro propojení mezi jednotlivými þástmi mČsta), kde je intenzita provozu vyšší. V souþasné dobČ se plánuje mČstský okruh, který by významnČ zlepšil dopravní situaci ve mČstČ. 64 Obrázek 7: Silniþní a dálniþní síĢ

Zdroj: http://www.rsd.cz/doprava/silnicni_sit/start.htm

Železniþní doprava Vzhledem k poloze Liberce (hornatá krajina) neprochází daným regionem žádný železniþní koridor, který by umožĖoval silniþní dopravČ konkurenceschopnou a rychlou dopravu osob i nákladu. V dálkové a rychlostní pĜepravČ se tedy neuplatĖuje, navíc postrádá i konkurenceschopnost cenovou. PĜesto má tento druh pĜepravy svĤj význam, zejména pro obyvatele Liberce a okolních obcí, kteĜí dojíždí za prací þi do školy. Celostátní význam mají tratČ Liberec – Turnov – JaromČĜ – Pardubice, Liberec – Hrádek nad Nisou – Žitava (NČmecko) – RybništČ, Liberec – ýeská Lípa a Liberec – Frýdlant v ýechách – ýernousy – Zawidów (Polsko). Regionální význam má traĢ Liberec – Jablonec nad Nisou – Tanvald – Železný Brod. Spojení do zbylých þástí republiky, tj. smČrem na Brno, Ostravu (pĜes Pardubice), je relativnČ dobré. Vázne však spojení na Prahu a Karlovy Vary, doba cesty vzhledem k vzdálenosti je neúmČrnČ dlouhá. 65 Tento nevyhovující stav by se mČl zlepšit okolo roku 2020, kdy je naplánována stavba tzv. 5. železniþního koridoru. Doba cesty mezi Libercem a Prahou se zkrátí na cca 90 min, hlavní pĜekážkou realizace je vedle finanþních prostĜedkĤ obtížnost úseku Liberec – Turnov, kde bude zapotĜebí vybudovat nČkolik tunelĤ.66 Zlepšit je tĜeba také tristní stav odbavovacích budov, vybudovat moderní centra ýD, zmodernizovat vlakové depo a signalizaþní zaĜízení, která viditelnČ zaostávají za evropským standardem. 64

Profil Liberce, s. 19, 20

65


66

http://www.k-report.net/koridory/dalsi4.htm

- 67 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ MČstská hromadná doprava Liberecká mČstská hromadná doprava se skládá ze systému autobusových a tramvajových linek provozovaných Dopravním podnikem mČsta Liberce, a.s. Centrálním místem se stal terminál MHD ve Fügnerové ulici. Liberec zaþal provozovat vlastní tramvajovou dopravu, která dodnes tvoĜí osu pĜepravy mČstskou hromadnou dopravou ve smČru Horní Hanychov – Lidové sady. Liberec má ještČ mezimČstskou tramvajovou traĢ mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou. Kdysi existující traĢ do Rochlice a RĤžodolu byla zrušena v roce 1960. K rozšiĜování tramvajových tratí nyní dále dochází prostĜednictvím výstavby nové tramvajové tratČ do sídlištČ Rochlice (ve standardním rozchodu). Realizace tohoto projektu je plánována do roku 2013. Hlavním zpĤsobem pĜepravy v rámci MHD je doprava autobusová, která je vedena z centra smČrem k jednotlivým okrajovým þástem mČsta vþetnČ prĤmyslových zón. Dopravní podnik provedl v poslední dobČ významné zmČny a další jsou v plánu. Jednak je kontinuálnČ obnovován vozový tramvajový i autobusový park, zavádí se nízkopodlažní dopravní prostĜedky (autobusy i tramvaje), a jednak byl zaveden systém þipových karet, který nahrazuje klasické papírové jízdenky a pĜedplacené kupóny.67 Tabulka 11: Základní charakteristiky systému MHD (stav k 31.12.2005): délka tramvajových linek délka autobusových linek poþet tramvajových linek poþet autobusových linek poþet vozidel – tramvaj poþet vozidel – autobus poþet pĜepravených v MHD roce 2005: - tramvajová doprava - autobusová doprava Zdroj: Profil Liberce, s. 22

34 km 309 km 4 30 62 78 30 817 tis. osob 11 402 tis. osob (37 %) 19 415 tis. osob (63 %)

Liberecký kraj pĜipravuje rozšíĜení integrovaného dopravního systému. Letecká doprava Vlastníkem letištČ se statutem veĜejného mezinárodního letištČ je Statutární mČsto Liberec. V 90. letech byl navržen plán rekonstrukce a rozšíĜení letištČ, nicménČ doposud hlavní investor nedisponuje dostatkem penČžních prostĜedkĤ, tudíž práce nebyly zapoþaty. V souþasné dobČ se hledá nový strategický investor. Pro samotné obyvatele by fungující letištČ nemČlo pĜíliš velkého významu, avšak pro region jako celek by byl význam letištČ znaþný, neboĢ by mohlo nalákat investory. LetištČ je z Liberce dobĜe dostupné a má navíc výborné dopravní napojení na jiná mČsta, tudíž by pĜicházelo v úvahu i zprovoznČní menších podnikatelských letĤ.68 Aeroklub Liberec je smluvním provozovatelem letištČ a mimo jiné poskytuje základní a plachtaĜské výcviky, tandemové a propagaþní seskoky a vyhlídkové lety.69

67


68


69

http://www.aeroklub-liberec.cz/?page=para-vycvik

- 68 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Jiné zpĤsoby dopravy Alternativní zpĤsoby dopravy jako je cyklistická a lanová doprava jsou pĜedevším významné pro cestovní ruch. V roce 1933 byla uvedena do provozu jedna z prvních visutých lanových drah na území ýeska Horní Hanychov – JeštČd. Lanová trasa o délce 1 188 m pĜekonává výškový rozdíl 401,7 m, pĜepravní kapacita je 35 osob, za hodinu pĜepraví 525 osob, maximální rychlost je 10 m/s, denní poþet spojĤ je 18. RoþnČ se v kabinkách lanovky mĤže pĜepravit až cca 250 000 osob.70 Cyklistika sice funkþnČ netvoĜí podstatný podíl v celkové dopravČ mČsta, avšak její pĜedevším rekreaþní význam, popĜ. okrajový význam dojezdu do zamČstnání a do školy, je nezpochybnitelný. Liberec má schválený Generel cyklodopravy (2005), který navrhuje dopravní sítČ a další zaĜízení spojená s cyklistikou, dále Plán rozvoje cyklodopravy (2007) a priority rozvoje cyklodopravy (2007). Centrem mČsta podél Ĝeky Nisy vede 3,2 km dlouhá cyklostezka postavená v roce 2000 za spolufinancování EU (Phare), stezka je souþástí cyklostezky Liberec – Hrádek n/N – Žitava (Odra – Nisa). Souhrn opatĜení z roku 2005 (Generel) poþítá s vybudováním cyklostezek a kromČ toho také se zaĜízením informaþních systémĤ a pĤjþoven kol. Navrhovaný systém cyklotras by mČl propojit stĜed mČsta s jeho perifériemi, v návaznosti na tyto trasy budou vybudovány stezky, které spojí jednotlivé þtvrti po obvodu mČsta. V návrhu se rovnČž poþítá s propojením tras s v okolí nejvýznamnČjšími a turisticky nejpĜitažlivČjšími cíli. Stezky, které propojují stĜed a okraje mČsta, budou navázány na vnitromČstské trasy a vedeny na BedĜichov, Jizerské hory, Jablonec nad Nisou, Rychnov u Jablonce, Hodkovice nad Mohelkou, ýeský Dub, JeštČd, KĜižanské sedlo, Chrastavu a Hrádek nad Nisou.71 Radou mČsta byly v roce 2008 schváleny zámČry vybudování cyklostezek: Liberec – Mníšek, Liberec – Jungmannova – Hanychovská, Liberec – v návaznosti na plánovanou výstavbu od Kauflandu II, Liberec – Krásná Studánka (propojení podél železniþní tratČ), Liberec – Hrádek nad Nisou, v další etapČ Staré Pavlovice – Liberec. Pro první dvČ zmínČné cyklostezky hodlá mČsto uplatnit žádost o dotaci na Státním fondu dopravní infrastruktury.72 Po celém Liberecku je možné využít služeb cyklobusĤ a cyklovlakĤ. BČhem lyžaĜské sezóny ýSAD zajišĢuje skibusy, které z centra mČsta míĜí do Sportovního areálu JeštČd a do BedĜichova.73

70

http://lanovky.unas.cz/jested.htm

71


72


73


- 69 -


Shrnutí •

Dostupnost mČsta po rychlostních komunikacích.

•

Silnice I. tĜídy jsou v dobrém stavu.

•

Špatný stav místních komunikací.

•

Železniþní pĜeprava je ve srovnání se silniþní pĜepravou spíše doplĖkovou možností.

•

Funkþní mČstská hromadná doprava.

•

Vhodné podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy.

•

Prostor pro posílení letecké pĜepravy.

1.2.8. Správa vČcí veĜejných Statutární mČsto Liberec usiluje o trvalé zvyšování efektivnosti a otevĜenosti úĜadu. Magistrát se snaží o navázání komunikace a partnerské spolupráce s širokou veĜejností. V rámci tČchto snah se mČsto snaží o implementaci metod zvyšování kvality výkonu veĜejné správy prostĜednictvím úþastí v pilotních projektech na téma benchmarking nebo CAF (sebehodnocení - Common Assessment Framework). Moderní metody zvyšování kvality veĜejné správy Statutární mČsto Liberec je zĜizovatelem nebo majoritním akcionáĜem školských a kulturních pĜíspČvkových organizací, které zabezpeþují pro obþany mČsta široký rozsah veĜejných služeb. Jedná se o organizace, které významným zpĤsobem ovlivĖují kvalitu života v Liberci, ale na druhé stranČ kladou požadavky na þerpání mČstského rozpoþtu. Projekt Komplexní program rozvoje školských a kulturních pĜíspČvkových organizací skupiny Statutárního mČsta Liberce (KOPR), jehož pĜíprava byla schválena Radou mČsta v bĜeznu a dubnu 2007, se proto zamČĜuje na realizaci Ĝady rozvojových aktivit v organizacích mČstské skupiny, které: • •

• • •

zavedou systém dlouhodobého strategického Ĝízení, které jednoznaþnČ definuje rozsah a parametry poskytovaných veĜejných služeb zavedou systém plánování a controllingu, který zvýší transparentnost pĜidČlování a využívání zdrojĤ z mČstského rozpoþtu a souþasnČ zvýší efektivitu þinnosti jednotlivých organizací zvýší kompetence Ĝídících i výkonných pracovníkĤ v jednotlivých organizacích a zavedou systémy jejich hodnocení a rozvoje vytvoĜí podmínky pro trvalé zlepšování kvality a efektivity služeb cestou rozvoje procesĤ v organizacích zavedou procesy a systémy komunikace s obþany s cílem získat od obþanĤ efektivní zpČtné vazby ke kvalitČ veĜejných služeb a zvýšit aktivní zapojení obþanĤ do rozvoje tČchto služeb

- 70 -


•

zavedou standardní systémy sebehodnocení, které umožní monitorovat trvalý rozvoj organizací skupiny a porovnávat ho s výsledky srovnatelných organizací v rámci ýR i EU.

Projekt KOPR pĜináší návrh systémové komplexní metodiky, která se zamČĜuje jak na Ĝízení rozvoje organizací a služeb, které poskytují, tak na systémy mČĜení, hodnocení a poskytování zpČtných vazeb. Pro Ĝízení rozvoje je využíván rámec pĤvodní þeské manažerské metodiky Management by Competencies, pro plánování a mČĜení výkonnosti organizací je využita modifikovaná metodika Balanced Scorecard a koneþnČ pro sebehodnocení a bechmarking je využívána metoda CAF. Sebehodnotící model CAF je odvozen z široce využívaného a osvČdþeného modelu EFQM, je však modifikován pro organizace pĤsobící v rámci organizací veĜejné správy poskytování veĜejných služeb. Projekt KOPR proto strukturuje své rozvojové aktivity zpĤsobem, který odpovídá struktuĜe kriterií modelu CAF. To umožní zapojeným organizacím prĤbČžnČ s pomocí modelu CAF monitorovat postup zlepšování a rozvoje a na základČ zpČtných vazeb od obþanĤ i zamČstnancĤ efektivnČ Ĝídit priority rozvojových aktivit. Svým rozsahem a komplexností pĜináší projekt KOPR významný pĜíspČvek k metodickému rámci rozvojových projektĤ v oblasti reformy a modernizace veĜejné správy. Projekt KOPR tak navazuje na aktivity reformy a modernizace veĜejné správy, které aplikuje na podmínky školských a kulturních pĜíspČvkových organizací zĜizovaných mČstem Liberec. Komplexní program rozvoje školských a kulturních pĜíspČvkových organizací (KOPR) je navržen v souladu se STRATEGIÍ SMART ADMINISTRATION, která je aktuálnČ platnou vládní strategií pro rozvoj veĜejné správy a veĜejných služeb. BČhem realizace programu KOPR bude prakticky na skupinČ organizací ovČĜena standardizovaná kompletní metodika a informaþní podpora, kterou bude možno dále uplatĖovat v ostatních pĜíspČvkových i jiných organizacích mČstské skupiny. Obrázek 8: Schéma modelu CAF

Zdroj: www.csq.cz/cs/model-caf.html

- 71 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ ZpĤsoby komunikace s veĜejností MČsto spolupracuje s veĜejností prostĜednictvím rĤzných nástrojĤ, ke kterým patĜí zejména webové stránky mj. tematicky þlenČné s ohledem na potĜeby obþanĤ mČsta, turistĤ a podnikatelĤ. NČkteré nástroje jsou na webových stránkách pouze zmínČny, ale Ĝešeny jsou v terénu, publikacemi þi napĜíklad anketami. Používané nástroje: 1) Informace, které poskytují webové stránky mČsta obþanĤm, obsahují velké množství informací pro veĜejnost ve všech oblastech, které by mohl obþan, turista þi podnikatel ve vztahu k mČstu Ĝešit, a to zejména ohlednČ aktivit Magistrátu, dČní ve mČstČ, seznamu škol, divadel, významných míst a praktických informací. 2) FormuláĜe, které jsou k dispozici na webových stránkách, je možné využít k pĜedvyplnČní v pohodlí domova a zjištČní si všech potĜebných informací pĜed navštívením úĜadu, omezení neúplnosti dat a opakování návštČv. 3) VeĜejná slyšení a projednání, která mČsto poĜádá, se týkají jak jednání Zastupitelstva mČsta, tak také projednávání významných rozvojových projektĤ. 4) Nový magistrát on-line, Rezervace poĜadí jsou dva inovativní prvky pĜi vyĜizování administrativní agendy obþanĤ na MagistrátČ. Cílem bylo zajistit co nejplynulejší vyĜizování a co nejmenší þasové zatížení obþanĤ. Na webových stránkách mČsta je zveĜejnČn Vyvolávací systém, který zobrazuje kamerovČ prostory haly úĜadu vþetnČ informací, kolik osob þeká u každé agendy a jaká je prĤmČrná þekací doba. ProstĜednictvím aplikace Rezervace poĜadí je možné se po zaregistrování objednat na konkrétní den a þas až 3 mČsíce dopĜedu. 5) Elektronický rezervaþní systém nabízí nejen obþanĤm mČsta Liberce z pohodlí svého domova si rezervovat vstupenku na kulturní akce, napĜ. divadelní pĜedstavení, film v kinČ þi do klubu na zábavu. 6) Elektronická podatelna umožĖuje obþanĤm rychlou komunikaci s Magistrátem bez nutnosti osobního vyĜizování. Obþan používá ke komunikaci e-mail, kterým mĤže zasílat dokumenty vybraných formátĤ. Elektronická podatelna využívá elektronického podpisu k ovČĜování uživatele. Tento zpĤsob je možné využívat bez ohledu na úĜední hodiny. 7) Informaþní místa jsou k dispozici pro obþany a turisty s cílem zodpovČdČt všem jejich dotazy a pĜání. MČstské informaþní centrum je schopno informovat o regionu jako takovém, o umístČní podnikatelských, kulturních a sportovních akcí ve mČstČ. Zajistí rezervaci ubytování, vstupenek, prĤvodcovské služby. Dále nabízí publikace o mČstČ, jízdní Ĝády a pohlednice. 8) Zpravodaj liberecké radnice pĜináší informace o dČní ve mČstČ i na Magistrátu. Obþané dostávají Zpravodaj do svých stránek a také je k dispozici v recepci hlavní budovy radnice, Nového magistrátu a v MČstském informaþním centru. Zpravodaj vychází jednou mČsíþnČ v nákladu 45 500 ks. Zpravodaj mČsta pĜináší obþanĤm pravidelnČ informace z Magistrátu, plánované projekty, rozhovory s pĜedstaviteli mČsta, informace o odpadovém hospodáĜství, dĤležitá sdČlení jednotlivých odborĤ Magistrátu, informace pro rodiny s dČtmi, seniory a o kulturních a sportovních akcích. 9) GIS Liberec je prostĜedek nových informaþních technologií, který umožĖuje interaktivnČ nahlížet do katastrálních map, územních plánĤ, zjišĢovat územnČ-technické podklady, informace o radonu, inženýrsko-geologických sondách, prohlížet geologickou mapu, povodí, pásma záplav a hygienické ochrany a také údaje tematické, kde se nachází zdravotnická zaĜízení, popisná þísla objektĤ a mnoho dalšího.

- 72 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ 10) Ankety zjišĢující názory vČtšiny obyvatel na aktuální témata týkající se identifikace charakteru staveb, výstavby þi rekonstrukce, urþování priorit projektĤ, Ĝízení chodu mČsta apod. Významný projekt pro mČsto byl Ĝešen s cílem zjistit názor obþanĤ v roce 2007 pod názvem „OtevĜené mČsto“ Projekt Ĝešil snahu o zkvalitnČní a zrychlení komunikace mezi obþany, podnikateli a pracovníky mČsta nebo zvýšení komfortu komunikace obþana s úĜadem pomocí moderních nástrojĤ (internet, e-mail, zasílání SMS). 11) Užší spolupráce s veĜejností, pĜedevším s neziskovým sektorem, byla navázána pĜi zahájení procesu komunitního plánování sociálních služeb. Smyslem je snaha o zlepšování kvality sociálních služeb ve mČstČ Liberec. Vznikla jedna Ĝídící pracovní skupina a 6 tematicky zamČĜených pracovních skupin, které se podílejí na vytvoĜení výsledného dokumentu. NejdĜíve byly zjišĢovány potĜeby cílové skupiny, na které na základČ socioekonomické analýzy navázal soubor projektových zámČrĤ s konkrétními úkoly, finanþním rámcem, realizátorem a harmonogramem. 12) Magistrát spolupracuje s Okresní hospodáĜskou komorou Liberec ve snaze rozvíjet podnikatelský sektor a podnikatelské pĜíležitosti, pĜi identifikaci volných podnikatelských zón a nemovitostí, pĜi plánování školení a vzdČlávání apod. 13) Magistrát dále spolupracuje s ÚĜadem práce v Liberci pĜi Ĝešení problematiky související s nezamČstnaností, pĜi Ĝešení prevence, korekce vzdČlávacích programĤ apod. Informaþní spoleþnost Jednou z dĤležitých cest ve vČku vyspČlých informaþních technologií je jejich využití pĜi zvyšování kvality veĜejných služeb a kvality života pro zrychlení a zjednodušení komunikace mezi klientem v roli obþana a veĜejnou správou. Už více jak rok nabízí Magistrát mČsta službu „CzechPoint“, která umožĖuje urychlení a zefektivnČní celého procesu komunikace obþana se státní správou. Obþané tak mají možnost na jednom místČ bez þekání získat ovČĜený výpis z katastru nemovitostí, obchodního rejstĜíku a živnostenského rejstĜíku. Od nového roku se také nabídka služeb rozšíĜila o výpis z rejstĜíku trestĤ. PrĤzkum ýSÚ74 zamČĜený na využívání informaþních a komunikaþních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2007 v Libereckém kraji konstatoval, že osobním poþítaþem je vybaveno 39,0 % domácností a vybavenost pĜipojením k internetu uvedlo 32,1 % domácností (oproti roku 2003 se jedná 2,5 násobný nárĤst). Rychlému rozvoji konektivity domácností brání, i pĜes dosavadní pokles, stále pomČrnČ vysoké ceny za pĜipojení k Internetu. Na druhou stranu pĜipojení veĜejných institucí a podnikatelských subjektĤ dosahuje velmi vysokých hodnot. Pro srovnání ýSÚ uvádí také hodnoty domácností pĜipojených k síti Internet v rámci ýR (cca 29% domácností), tak v EU 25 (51% domácností). VýmČna zkušeností Statutární mČsto Liberec v 90. letech minulého století navázalo nČkolik partnerských vazeb se zahraniþními mČsty, se kterými intenzivnČ spolupracuje. S holandským Amersfoortem to byly twinningové projekty pĜípravy zamČstnancĤ úĜadu na integraci ýR do EU nebo strategický plán 2002. S nČmeckým Augsburgem v poĜádání ýesko-nČmeckých kulturních dnĤ, nebo s mČstem Zittau na aktualizaci dopravního generelu - vnitĜního mČstského okruhu a studii proveditelnosti pro mČstské láznČ. 74

http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/071026_43tyden

- 73 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Partnerská mČsta: Amersfoort, Nizozemí Augsburg, NČmecko Zittau, NČmecko St. Gallen, Švýcarsko Nahariya, Izrael Amiens, Francie MČsto má založen svĤj Fond pro partnerskou spolupráci Statutárního mČsta Liberec, ze kterého poskytuje dotace na projekty realizované v partnerských mČstech nebo ve spolupráci s partnerskými mČsty pĜímo ve mČstČ Liberec. Komplexní pĜístup k plánování udržitelného rozvoje mČsta Magistrát mČsta Liberce se snaží Ĝešit pĜístup k udržitelnému rozvoji mČsta jednotlivými strategickými dokumenty a jejich nástroji. Mezi základní dokumenty patĜí: Strategie rozvoje Statutárního mČsta Liberec pro období 2007 - 2020 – tento dokument urþuje základní smČry rozvoje mČsta na základČ stanovených cílĤ a socioekonomické analýzy podmínek ve mČstČ. Územní plán mČsta Liberec – Magistrát pĜipravuje nový územní plán, který bude respektovat cíle stanovené ve Strategii rozvoje již na úrovni jednotlivých parcel ve mČstČ a stanovení jejich možností využití. Komunitní plán sociálních služeb regionu Liberec na období 2008 – 2013 – tento dokument Ĝeší stav a žádoucí vývoj a rozvoj sociálních služeb ve mČstČ. Plán odpadového hospodáĜství 2005-2010 – dokument je v souladu se závaznou þástí plánu odpadového hospodáĜství kraje „Generel zelenČ“ – aktualizace tohoto dokumentu se pĜipravuje. Generel cyklistické dopravy a další Tyto dokumenty napomáhají integrovanému rozvoji mČsta s cílem zajištČní nejen žádoucího rozvoje mČsta, ale zároveĖ i udržitelného rozvoje mČsta a lepších životních podmínek pro obyvatele. Shrnutí •

Plánování implementace metod zvyšování kvality výkonu veĜejné správy.

•

Úþast v nČkolika pilotních projektech.

•

Navázána komunikace s veĜejností.

•

Široká paleta komunikaþních tokĤ.

•

Podpora zrychlení a zjednodušení komunikace s úĜadem pro obþany.

•

Snaha o integrovaný rozvoj mČsta.

- 74 -


1.2.9. Finanþní analýza mČsta Finanþní analýza mČsta je proces, bČhem kterého se analyzuje dosavadní vývoj hospodaĜení mČsta. Analýza by mČla pomoci v plánování a odhadování budoucího vývoje ekonomiky mČsta a mČla by poskytnout informace o finanþní síle mČsta (rozpoþet). Rozpoþet mČsta a jeho vývoj HospodaĜení mČsta s finanþními prostĜedky je znázornČno v níže uvedených tabulkách schválených rozpoþtĤ a skuteþného plnČní rozpoþtĤ od roku 2004. Tabulka 12: Schválený rozpoþet mČsta Liberec 2004 1 003 253

2005 902 955

2006 935 700

2007 998 500

2008 1 086 360

nedaĖové pĜíjmy

360 582

77 239

77 122

89 085

83 485

kapitálové pĜíjmy

130

155 765

947 575

249 970

148 066

daĖové pĜíjmy

dotace

415 749

234 523

235 910

327 010

349 057

pĜíjmy celkem

1 779 714

1 370 482

2 196 307

1 664 565

1 666 968

bČžné výdaje

1 492 922

1 133 040

1 298 398

1 408 264

1 451 575

428 510

195 690

276 391

193 738

414 653

1 921 432

1 328 730

1 574 789

1 602 002

1 866 228

kapitálové výdaje výdaje celkem

financování 141 718 -41 752 -621 518 -62 563 199 261 Zdroj: ZávČreþný úþet SM Liberec za rok 2004, 2005, 2006 a 2007. Rozpoþet mČsta 2008. Tabulka 13: Skuteþné plnČní rozpoþtu mČsta Liberec 2004 daĖové pĜíjmy

2005

2006

2007

974 387

1 081 314

1 208 367

1 129 840

nedaĖové pĜíjmy

63 551

108 381

126 016

102 603

kapitálové pĜíjmy

459

228 739

762 916

331 192

dotace

1 139 727

472 332

415 425

1 076 465

pĜíjmy celkem

2 178 124

1 890 766

2 512 724

2 640 100

bČžné výdaje

1 524 678

1 270 676

1 507 634

1 522 422

698 906

675 721

515 909

1 093 717

2 223 584

1 946 397

2 023 543

2 616 139

kapitálové výdaje výdaje celkem

financování 45 460 55 631 -489 182 Zdroj: ZávČreþný úþet SM Liberec za rok 2004, 2005, 2006 a 2007.

-23 961

Skuteþné plnČní rozpoþtu po konsolidaci je jak na pĜíjmové, tak na výdajové stranČ rozpoþtu vyšší než jeho plánovaná výše. V letech 2006 a 2007 hospodaĜení mČsta skonþilo pĜebytkem. Velký podíl na rozpoþtu pĜíjmĤ mají obdržené dotace.

- 75 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Graf 11: Schválený rozpoþet mČsta Liberec 2004 - 2008 (v tis. Kþ)

Zdroj: ZávČreþný úþet SM Liberec za rok 2004, 2005 a 2006. Rozpoþet mČsta na rok 2007 a 2008.

PĜíjmy PĜíjmy mČsta jsou tvoĜeny bČžnými pĜíjmy (daĖovými a nedaĖovými), kapitálovými pĜíjmy a dotacemi. BČžné pĜíjmy mají opakující se charakter a jsou urþeny pĜedevším na pokrytí bČžných výdajĤ spojených s chodem Magistrátu mČsta Liberce a naplĖování potĜeb mČsta. V pĜípadČ kapitálových pĜíjmĤ jde o nepravidelný pĜíjem zpravidla urþený k financování investiþních zámČrĤ. Vedle daĖových pĜíjmĤ, které tvoĜí pĜibližnČ polovinu všech pĜíjmĤ, jsou významnou položkou dotace, které mČsto získává pĜedevším ze státního rozpoþtu, krajského rozpoþtu a prostĜednictvím Národního fondu také z Evropské unie. Na bČžných pĜíjmech se nejvíce podílí sdílené danČ (59%). V pĜípadČ kapitálových pĜíjmĤ jde o nahodilý, nepravidelný pĜíjem. Kapitálové pĜíjmy jsou tvoĜeny prodejem pozemkĤ a jiných nemovitostí ve vlastnictví mČsta, prodejem majetkových práv þi dlouhodobého hmotného majetku. Kapitálové pĜíjmy byly nejvyšší v roce 2006. Významnou položkou v tomto roce (537,5 mil. Kþ) byl pĜíjem z prodeje novČ vybudované Tipsport arény, sousedních sportovišĢ a okolních pozemkĤ spoleþnosti Sportovní areál Liberec, a.s. Do položek dotací spadají vedle investiþních (rekonstrukce, bytová výstavba) a neinvestiþních dotací (na výkon státní správy, dávky sociální péþe, náklady na vzdČlávání atd.) z vyšších rozpoþtĤ také pĜevody z vlastních fondĤ mČsta (fond hospodáĜské þinnosti, úþelové fondy). Jedná se o finanþní prostĜedky, které se nakumulovaly v uplynulých letech a jsou využívány v letech následujících.

- 76 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Vyšší hodnota dotací i bČžných výdajĤ v roce 2004 je zapĜíþinČna dotacemi na úhradu mezd ve školství. Velká þást finanþních prostĜedkĤ, kterou mČsto Liberec v posledních letech dostává formou dotace z vyšších rozpoþtĤ, je úþelovČ urþena na pĜípravu MS v klasickém lyžování v roce 2009 (rekonstrukce provozní budovy, vybudování parkovišĢ, vČže rozhodþích, zázemí, vodovodní a kanalizaþní sítČ atd.). Graf 12: Vývoj skuteþných pĜíjmĤ rozpoþtu mČsta v letech 2004 – 2007 (v tis. Kþ)

Zdroj: ZávČreþný úþet SM Liberec za rok 2004, 2005, 2006 a 2007

DaĖové pĜíjmy PĜíjmy z daní a poplatkĤ jsou nejdĤležitČjším zdrojem financí do rozpoþtu Statutárního mČsta Liberec. Zásadní podíl na celkových pĜíjmech mají tzv. sdílené danČ. Z analýzy daĖových položek vyplývá, že k nejvýznamnČjším zdrojĤm pĜíjmĤ patĜí DPH, které se podílí na daĖových pĜíjmech v prĤmČru necelými 30 %. PodobnČ jako u ostatních daĖových pĜíjmĤ lze i u této položky ve sledovaném období zaznamenat její postupný rĤst. K dalším zásadním položkám ovlivĖující objem daĖových pĜíjmĤ patĜí daĖ z pĜíjmu právnických osob (DPPO) a daĖ z pĜíjmu fyzických osob (DPFO) ze závislé þinnosti. K dalším daĖovým pĜíjmĤm, o kterých však na rozdíl od sdílených daní rozhoduje Zastupitelstvo statutárního mČsta Liberec, patĜí místní poplatky (napĜ. poplatek za likvidaci komunálního odpadu, poplatek ze psĤ atd.). V roce 2006 byly nejvyšší místní poplatky za svoz komunálního odpadu (3,6% z celkových daĖových pĜíjmĤ) a poplatek za provozování výherních automatĤ (1,3% daĖových pĜíjmĤ). Jejich zavedení a stanovení výše je upraveno v obecních závazných vyhláškách. Nezanedbatelným pĜíjmem obecních rozpoþtĤ jsou také správní poplatky (v roce 2006 3,6% daĖových pĜíjmĤ). NedaĖové pĜíjmy NedaĖové pĜíjmy spadají plnČ do kompetence Statutárního mČsta Liberce. Zdrojem pĜíjmĤ jsou pĜevážnČ úhrady za poskytované služby a výrobky, pronájem majetku a pĜijaté sankþní platby. Do kategorie nedaĖových pĜíjmĤ dále spadají i pĜijaté splátky pĤjþených prostĜedkĤ. NedaĖové pĜíjmy mají spíše doplĖkový charakter, ale jsou významným zdrojem financování výdajových potĜeb mČsta. NejvČtším zdrojem nedaĖových pĜíjmĤ pro mČsto Liberec jsou odvody pĜíspČvkových organizací a od roku 2005 pĜíjmy z pronájmu pozemkĤ a nemovitostí.

- 77 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Kapitálové pĜíjmy Svou náplní a nahodilým charakterem jsou pĜedurþeny k financování investiþních zámČrĤ mČsta. Jedná se pĜedevším o pĜíjmy z prodeje dlouhodobého majetku, akcií nebo majetkových podílĤ. Výše kapitálových pĜíjmĤ se odvíjí od rozhodnutí Zastupitelstva mČsta. Celková struktura pĜíjmĤ a její zmČny jsou ovlivnČny výší kapitálových pĜíjmĤ, které kolísají v závislosti na intenzitČ prodeje majetku mČsta, a pĜijatých investiþních dotací z veĜejných rozpoþtĤ. PĜijaté dotace PĜijaté dotace zahrnují pĜíjmy z prostĜedkĤ od jiných rozpoþtĤ nebo ze zahraniþí. Analýzu dotaþních pĜíjmĤ lze rozdČlit na neinvestiþní pĜijaté dotace a investiþní pĜijaté dotace. U neinvestiþních dotací se výše pĜíspČvku zvyšuje až do roku 2004. V roce 2005 dochází k poklesu z dĤvodu zejména legislativních zmČn (zmČna financování mzdových prostĜedkĤ školským zaĜízením) a þásteþnČ i místních podmínek (pĜevody z fondĤ vlastní hospodáĜské þinnosti - zmČna evidence výnosĤ z hospodáĜské þinnosti). Vysoké investiþní dotace v roce 2004 a 2005 souvisí s investiþní aktivitou mČsta. NejvČtší podíl neinvestiþních dotací je urþen na transfery obyvatelstvu (napĜ. dávky sociální péþe). Výdaje Výdaje mČstského rozpoþtu jsou nástrojem realizace zámČrĤ a potĜeb mČsta. ProstĜednictvím svČĜených veĜejných prostĜedkĤ poskytuje mČsto veĜejnou službu a naplĖuje tak smysl své existence. Vývoj bČžných a kapitálových výdajĤ odpovídá závazkĤm, potĜebám a investiþním zámČrĤm mČsta. U bČžných výdajĤ nastává v roce 2005 znaþný pokles zpĤsobený zmČnou zasílání dotace na mzdy školským pĜíspČvkovým organizacím, v roce 2006 bČžné výdaje opČt rostou. Vývoj bČžných a kapitálových výdajĤ odpovídá zámČrĤm mČsta Liberec. Podíl bČžných výdajĤ na celkových výdajích þiní cca 75%. Kapitálové výdaje tvoĜí 25 % celkových výdajĤ v roce 2006. NejvČtší podíl na bČžných výdajích dosahují transfery (v roce 2006 þiní 57,3 %), 19,4 % bČžných výdajĤ mČsto uhradí na platbách za nákup energií a služeb a na mzdové prostĜedky vydává pĜes 11,4 % bČžných výdajĤ. Kapitálové výdaje pĜevyšují þástku 500 mil. Kþ roþnČ (v letech 2004 a 2005 se pĜiblížily témČĜ k 700 mil. Kþ), pĜestože rozpoþet kapitálových výdajĤ je schvalován v pĜibližnČ poloviþní výši. Vývoj bČžných výdajĤ v analyzovaném období je standardní a odpovídá legislativnímu vývoji. Výše kapitálových výdajĤ je pak závislá na možnostech jejich pokrytí provozním pĜebytkem a investiþními dotacemi.

- 78 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Graf 13: Vývoj skuteþných výdajĤ rozpoþtu mČsta v letech 2004 – 2007 (v tis. Kþ)

Zdroj: ZávČreþný úþet SM Liberec za rok 2004, 2005, 2006 a 2007

Výdaje rozpoþtu mČsta na rok 2007 dosáhly ve skuteþnosti 2 616 138 911 Kþ, tj. 98,3% upraveného rozpoþtu. Z toho bČžné výdaje þinily 1 522 421 684,- Kþ (plnČní 98,6%), kapitálové výdaje pak 1 093 717 227,- Kþ (plnČní 97,8%). Ukazatel dluhové služby Jedním ze základních indikátorĤ vypovídajícím o hospodaĜení mČsta Liberec je ukazatel dluhové služby. Vládním usnesením z roku 2004 o regulaci zadluženosti obcí a krajĤ byl vytvoĜen systém monitoringu a varování místní správy v oblasti její zadluženosti. Byl stanoven limit pro ukazatel dluhové služby 30%. PĜestože v analyzovaném období došlo k rozsáhlejším investicím a rekonstrukcím a Statutární mČsto Liberec v každém roce sledovaného období získávalo na pokrytí svých zámČrĤ úvČr, dosahuje ukazatel dluhové služby v letech 2003 až 2005 nízkých hodnot. V roce 2006 došlo k pĜekroþení povolené hranice dluhové služby o 9,95 procentních bodĤ z dĤvodu splácení pĤjþených prostĜedkĤ. Tabulka 14: Ukazatel dluhové služby v letech 2003 – 2006 Skuteþnost 2003-2006 daĖové pĜíjmy

2003

2004

2005

2006

975 093

974 386

1 081 315

1 208 367

46 953

63 551

108 381

126 014

194 409

202 931

193 864

206 937

1 216 455

1 240 868

1 383 560

1 541 318

úroky

11 799

11 131

10 323

11 300

splátky jistin a dluhopisĤ

57 555

62 118

51 290

604 412

Dluhová služba

69 354

73 249

61 613

615 712

4,45%

39,95%

nedaĖové pĜíjmy dotace Dluhová základna

Ukazatel dluhové služby 5,70% 5,90% Zdroj: Rozpoþtový výhled statutárního mČsta Liberec 2007-2012

- 79 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Sestavený rozpoþtový výhled BČžné pĜíjmy a výdaje rozpoþtového výhledu rostou v jednotlivých letech v tendencích minulého vývoje a pĜedpokládaného vývoje ekonomiky. Saldo bČžného rozpoþtu (provozní pĜebytek) dosahuje kladných hodnot a má rostoucí tendenci (od cca 107 do 127 mil. Kþ). Po odeþtení splátek jistiny je rozdíl v letech 2008 až 2012 také kladný ve výši 23,6 – 45,9 mil. Kþ (kromČ roku 2011 kdy je tento rozdíl záporný, þiní tedy -1,3 mil. Kþ). Tabulka 15: PĜehled hospodaĜení mČsta Liberec v letech 2007 – 2012 v tis. Kþ

RV 2008

RV 2009

RV 2010

RV 2011

RV 2012

998 515

1 317 621

1 333 115

1 349 655

1 378 767

1 407 310

nedaĖové pĜíjmy

99 587

91 483

91 803

92 252

92 455

92 455

provozní dotace

272 074

264 283

273 165

282 353

290 824

290 824

1 370 176

1 673 387

1 698 083

1 724 260

1 762 046

1 790 589

478 182

80 000

50 000

20 000

20 000

20 000

PĜíjmy celkem

1 848 358

1 753 387

1 748 083

1 744 260

1 782 046

1 810 589

bČžné výdaje

1 351 549

1 548 310

1 571 814

1 602 095

1 654 624

1 663 257

447 917

51 606

49 346

38 299

33 799

33 799

1 799 466

1 599 916

1 621 160

1 640 394

1 688 423

1 697 056

48 892

153 471

126 923

103 866

93 623

113 533

-48 892

-79 205

-94 382

-98 565

-108 754

-88 950

pĜíjmy všechny

2 051 796

1 753 387

1 748 083

1 744 260

1 782 046

1 810 589

výdaje všechny

2 051 796

1 679 121

1 715 542

1 738 959

1 797 177

1 786 006

18 627

125 077

126 269

122 165

107 422

127 332

-233 703

45 872

31 887

23 600

-1 332

38 382

1 189 901

1 504 575

1 524 207

1 545 168

1 577 581

1 606 124

264 732

92 212

105 587

107 928

116 155

94 382

22,25%

6,13%

6,93%

6,98%

7,36%

5,88%

daĖové pĜíjmy

bČžné pĜíjmy kapitálové pĜíjmy

kapitálové výdaje Výdaje celkem saldo v rozpoþtové skladbČ (bez fin.) financování

provozní pĜebytek rozdíl provoz. pĜebytku a splátek jistiny dluhová základna dluhová služba dluhová služba/ dluhová základna

RU 2007

Zdroj: Rozpoþtový výhled statutárního mČsta Liberec 2007-2012

V oblasti bČžných pĜíjmĤ byl upraven vývoj daĖových položek v rámci stĜednČdobého výhledu státu. Statutární mČsto Liberec tedy mĤže v létech 2008 až 2012 využívat prostĜedkĤ bČžného rozpoþtu k financování investiþních výdajĤ. Ke zlepšení možností zvýšení investiþních aktivit mČsta patĜí: hledání úspor na stranČ bČžných výdajĤ mČsta, prodej majetku, akcií a majetkových podílĤ, získání dalších mimoĜádných investiþních dotací a grantĤ ze státního rozpoþtu, státních fondĤ, fondĤ Evropské unie þi jiných institucí, využití sdružených prostĜedkĤ - spolupráce s obcemi, sponzory a podnikatelskými subjekty.

- 80 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Volné finanþní prostĜedky V Ĝádku „Volné finanþní prostĜedky“ jsou uvedeny hodnoty finanþních prostĜedkĤ, které mČstu zĤstanou na financování investiþních akcí po splnČní závazkĤ, aniž by byly ve výhledu zapoþteny investiþní výdaje. V následující tabulce je vyjádĜen odhad finanþních tokĤ v budoucnosti. Tento odhad vychází ze stávající legislativy a místních podmínek. Tabulka 16: Volné finanþní prostĜedky na investice v letech 2007 – 2012 v tis. Kþ

RU 2007

RV 2008

RV 2009

RV 2010

RV 2011

RV 2012

bČžné pĜíjmy

1 370 176

1 673 387

1 698 083

1 724 260

1 762 046

1 790 589

bČžné výdaje

1 351 549

1 548 310

1 571 814

1 602 095

1 654 624

1 663 257

provozní pĜebytek kapitálové pĜíjmy kapitálové výdaje pĜíjmy všechny výdaje všechny SALDO v rozpoþtové skladbČ (bez financování) financování uhrazené splátky jistiny

18 627

125 077

126 269

122 165

107 422

127 332

478 182 447 917 2 051 796 2 051 796

80 000 51 606 1 753 387 1 679 121

50 000 49 346 1 748 083 1 715 542

20 000 38 299 1 744 260 1 738 959

20 000 33 799 1 782 046 1 797 177

20 000 33 799 1 810 589 1 786 006

48 892

153 471

126 923

103 866

93 623

113 533

-48 892

-79 205

-94 382

-98 565

-108 754

-88 950

252 330

79 205

94 382

98 565

108 754

88 950

0

74 266

32 541

5 301

-15 131

24 583

volné finanþní prostĜedky

Zdroj: Rozpoþtový výhled statutárního mČsta Liberec 2007-2012

Z pĜedcházející tabulky je patrné, že mČsto mĤže investovat ve sledovaném období až 74,266 mil. Kþ (v roce 2008). V roce 2011 nejsou k dispozici volné finanþní prostĜedky, jelikož mČsto v tomto roce plánuje splátku smČnky ýeské spoĜitelnČ ve výši 40 mil. Kþ, což je více, než v jiných letech sledovaného období. Jinak v ostatních letech jsou zĤstatky volných finanþních prostĜedkĤ kladné a mČsto je mĤže využít k financování svých investiþních akcí, aniž by uvažovalo o cizích finanþních zdrojích. V roce 2011 musí SML reagovat na zápornou hodnotu „volných finanþních prostĜedkĤ“ napĜíklad jiným rozložením splácení svých závazkĤ nebo využitím cizích zdrojĤ. Obchodní spoleþnosti s podílem mČsta V následující tabulce je uveden pĜehled obchodních spoleþností s majetkovou úþastí Statutárního mČstem Liberec s uvedením aktuálního obchodního podílu. Tabulka 17: Spoleþnosti s úþastí mČsta Liberec Název spoleþnosti

Iý

Dopravní podnik mČsta Liberce, a.s.

47311975

Technické služby mČsta Liberce, a.s.

25007017

Sportovní areál JeštČd, a.s.

25437941

PĜedmČt þinnosti doprava, dopravní stavby, provozování drah Údržba a opravy komunikací, správa veĜejné zelenČ, placeného stání a hĜbitovĤ, dopravní znaþení, þištČní mČsta, automechanické práce provozování lyžaĜských vlekĤ a lanové dráhy, provoz sportovních zaĜízení, specializovaný maloobchod, ubytovací služby a pohostinství, organizování sportovních soutČží, þinnost informaþních a zpravodajských kanceláĜí

- 81 -

Majetkový podíl 100% 100%

100%


Iý

PĜedmČt þinnosti

Majetkový podíl

Liberecká IS, a.s.

25450131

zpracování dat, služby databank, správa sítí, poskytování telekom. služeb, poradenství v oblasti hardware a software, þinnost technických poradcĤ v oblasti IT, þinnost úþetních poradcĤ, vedení úþetnictví, þinnost podnikatelských, finanþních, organizaþních a ekonomických poradcĤ

100%

Elset, s.r.o.

25421727

PR služby, reklama, grafické práce

Název spoleþnosti

orientaþní

systémy,

kompletní výstavní servis, gastroservis, pojištČní expozic, odborné konference, semináĜe Sportovní areál pronájem nemovitostí, bytĤ a nebytových 27075397 Liberec, s.r.o. prostor nakládání s odpady; nákladní doprava, poskytování technických služeb; poskytování A.S.A. Liberec, 63146746 služeb pro zemČdČlství a zahradnictví; s.r.o. provádČní staveb, jejich zmČn a odstraĖování výroba, rozvod a prodej tepla a elektĜiny; Teplárna Liberec, správa bytového a nebytového fondu; 62241672 a.s. ekonomické a organizaþní poradenství; rozvod a prodej plynu; revize; pronájem prostor nakládání s odpady; výroba tepla a elektĜiny; podnikání v oblasti nakládání s nebezpeþnými TERMIZO, a.s. 64650251 odpady; provoz spaloven odpadu; výzkum a vývoj v oblasti pĜírodních vČd poradenství v oblasti vodohospodáĜské; Severoþeská provozování vodovodĤ a kanalizací; pronájem; vodárenská 49099469 provádČní staveb; nakládání s nebezpeþnými spoleþnost, a.s. odpady silniþní doprava; zasilatelství; opravy silniþních ýSAD Liberec, a.s. 25045504 vozidel; provozování odstavných ploch Zdroj: Zpracovatel, http://www.liberec.cz/pages/obcan/spolecnosti/majoritni.htm Liberecké výstavní trhy, a.s.

49902725

- 82 -

100% pĜes spol. Liberecká IS,a.s. 100% 100% 45%

30%

10%

8,6% 7,1%

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Tabulka 18: Finanþní analýza mČsta Liberec ve vztahu k pĜedkládání IPRM (v tis. Kþ) OBDOBÍ (úþetní rok):

2006

• ZÁKLADNÍ ÚDAJE 75 BČžné pĜíjmy celkem Kapitálové pĜíjmy a pĜijaté investiþní 76 dotace Financování

2007

2008

2009

2010

1 565 083

1 596 674

1 518 902

1 698 083

1 724 260

945 289

1 034 378

148 066

62 500

31 000

-489 182

-23 961

199 261

-139 423

-114 866

PĜíjmy celkem

2 510 372

2 631 052

1 666 968

1 748 083

1 744 260

BČžné výdaje

1 507 634

1 522 422

1 451 575

1 571 814

1 602 095

515 909

1 093 717

414 654

4 9346

38 299

2 023 543

2 616 139

1 866 229

1 621 160

1 640 394

Použité prostĜedky z dlouhodobých úvČrĤ a dluhopisĤ

61 603

32 413

223 989

0

0

Splátky a tvorba umoĜovacích fondĤ dlouhodobých úvČrĤ a dluhopisĤ

604 412

139 609

190 739

221 376

237 423

Kapitálové výdaje Výdaje celkem •

Financování

75

DaĖové pĜíjmy, nedaĖové pĜíjmy, neinvestiþní transfery z vyšších rozpoþtĤ

76

Dotace bez dotací na IPRM

- 83 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ OBDOBÍ (úþetní rok): • Zdroj

2006

2007

2008

NEJVċTŠÍ AKTUÁLNÍ ZDROJE KAPITÁLOVÝCH PěÍJMģ A INVESTIýNÍCH DOTACÍ* prodej majetku prodej majetku prodej majetku

2009

2010

prodej majetku

prodej majetku

Úþel Forma/výše spoluúþasti 762 781

Objem

331 192

Liberecký kraj

všeobecná správa

Úþel

pĜípravy MS v klasickém lyžování 2009


Forma/výše spoluúþasti

dotace

dotace

Zdroj

20 000

Objem

pokladní

148 066 všeobecná správa

62 500 státní rozpoþet

výstavba 254 bytových jednotek – MS 2009

sanace skládky

úspory energie, zateplování ZŠ a MŠ

dotace

dotace

dotace

100 000

56 800

Zdroj

Liberecký kraj

Liberecký kraj

Liberecký kraj

státní rozpoþet

Úþel



výstavba sportovišĢ ve Vesci - MS 2009



dotace

dotace

dotace

dotace

Objem

57 500

31 000

státní rozpoþet

39 125

pokladní

65 000

23 500

Zdroj

státní rozpoþet

Úþel



dotace 5 500

Objem

- 84 -

6 500

41 900

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ OBDOBÍ (úþetní rok):

2007

2008

2009

2010

Název a objem

PĜíprava MS v klasickém lyžování 2009 + výkup pozemkĤ (180 mil. Kþ)

PĜíprava MS v klasickém lyžování 2009 + výkup pozemkĤ (35,5 mil. Kþ)

PĜíprava MS v klasickém lyžování 2009 + výkup pozemkĤ (267 mil. Kþ)

Rekonstrukce pĜístupové komunikace na JeštČd (29,6 mil.)

ZŠ JabloĖová, Lesní, Vrchlického a MŠ Kamarád úspora spotĜeby energie (59,8 mil. Kþ)

Název a objem

Výstavba hĜišt (19,5 mil. Kþ)

Rekonstrukce ulic (22,5 mil. Kþ)

Výstavba mil. Kþ)

MŠ Stromovka, MŠ Malínek, MŠ Sluníþko – realizace úspor energie (14 mil. Kþ)

Název a objem

Nákup dopr. prostĜedkĤ DPML (30 mil. Kþ)

Regenerace (10,8 mil. Kþ)

Rekonstrukce pĜístupové komunikace na JeštČd (28 mil. Kþ)

Název a objem

Rekonstrukce škol. zaĜízení (36 mil. Kþ)

Oprava ýOV (10 mil. Kþ)

Název a objem

PoĜízení 413 bytových jednotek (42 mil. Kþ)

•

2006

NEJVċTŠÍ KAPITÁLOVÉ VÝDAJE (INVESTICE)

Název a objem

77

sídlišĢ

(13,3

Rekonstrukce mostu Letná (42,3 mil. Kþ) MŠ JablĤĖka, MŠ Motýlek – realizace úspor energie (10 mil Kþ) Zlaté návrší-sanace skládky (39,4 mil. Kþ)

Zdroj:Statutární mČsto Liberec, Rozpoþtový výhled statutárního mČsta Liberec 2007-2012

77

hĜišĢ

Bez IPRM

- 85 -

Zlaté návrší-sanace skládky (39,4 mil. Kþ)

Koncept IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“

Shrnutí •

PĜebytkový rozpoþet v letech 2006 a 2007.

•

Hodnota ukazatele dluhové služby je prĤmČrná a dosahuje cca 6-8 % z povolené 30ti procentní pĜedepsané hranice a do budoucnosti se snižuje.

•

HospodaĜení mČsta je zatížené pomČrnČ velkými závazky do budoucna.

•

Provozní pĜebytek dosahuje kladných hodnot a mČstu zĤstávají finanþní zdroje na investiþní výdaje.

•

Pro mČsto Liberec mohou být kritické roky 2010 až 2011, podle toho, jakým zpĤsobem se vypoĜádá se svými závazky.

- 86 -


1.3. SWOT analýza Silné stránky

+

šesté nejvČtší mČsto v ýR, sídlo Krajského úĜadu Libereckého kraje a centrum Euroregionu Nisa výhodná geografická poloha mČsta (blízkost SRN, Polska, i hl. mČsta Prahy)

+

dobré napojení rychlostní komunikací R 35/R 10 na síĢ dálnic a rychlostních silnic v ýR

+

mírný nárĤst porodnosti v posledních letech, pozitivní vývoj úmrtnosti, vyšší imigrace

+

+

atraktivní mČsto pro obyvatele ocenČní titulem nejlepší mČsto pro život v ýR (anketa HospodáĜských novin, leden 2008)

+

potenciál pro rozvoj výzkumu a vývoje (Technická univerzita)

+

silná tradice prĤmyslu (zpracovatelský prĤmysl, plasty, textil, strojírenství)

+

existence malého a stĜedního podnikání

+

+

Liberec není vázán na velké podniky, které by v pĜípadČ problémĤ byly ohrožením pro ekonomiku (zamČstnanost je vázána na malé a stĜední podniky)

+

dobré hospodáĜské výsledky vČtšiny velkých firem v Liberci

+

silný finanþní sektor

+

dostatek kanceláĜských prostor

+

silná pozice libereckých stavebních firem

+

nižší prĤmČrné mzdy v prĤmyslových podnicích

+

rozvoj obchodních a prĤmyslových zón a obchodních center, klesající míra nezamČstnanosti

+

rozvoj pracovních pĜíležitostí pro zdravotnČ postižené

+

vznik Centra vzdČlanosti Libereckého kraje

+

dobrá dopravní dostupnost veĜejnou hromadnou dopravou

+

vytvoĜení generelu cyklistické dopravy

+

pĜíznivé podmínky pro podnikání v cestovním ruchu

+

potenciál pro rozvoj odvČtví vázaných na CR (MS 2009, TIPSPORT ARÉNA)

+

existence informaþních center pro podnikatele (Euroinfo, CzechInvest, OHK)

+

komunitní plánování sociálních služeb mČsta Liberce

+

vyhovující kvalita poskytovaných sociálních služeb

+

široká nabídka volnoþasových aktivit

+

špiþková krajská nemocnice se specializovanými oddČleními

+

dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatel Libereckého kraje

+

vyhovující stav a pokrytí dostupnosti jednotlivých druhĤ zdravotnických služeb

+

bohatá nabídka mimoškolních aktivit pro žáky a studenty škol

+

široká nabídka stĜedních škol a uþilišĢ

+

+

mezinárodní spolupráce na základních a stĜedních školách (výuka jazykĤ, stáže v zahraniþí) pĜítomnost univerzity nabízející technické, ekonomické, pĜírodní a humanitní obory

- 87 -


+

dobrá uplatnitelnost absolventĤ na trhu práce

+

kapacita škol pro rozvoj dalšího a celoživotního vzdČlávání

+

množství pĜírodních památek

+

sousedství s CHKO Jizerské hory

+

rekreaþnČ využitelná vodní nádrž v centru mČsta velký poþet kulturních institucí a pestrá nabídka kulturního programu

+

infrastruktura pro sport a volnoþasové aktivity

+

dostatek ubytovacích kapacit

+

+ + +

+

výstavba nových bytĤ nové plochy pro bydlení zanesené v územním plánu od roku 2002 existence MČstského fondu rozvoje bydlení Statutárního mČsta Liberce na podporu bytové výstavby, technické infrastruktury a komunikací aktivní þinnost NNO

Slabé stránky −

vylidĖování mČstského centra a proces suburbanizace

−

velcí zamČstnavatelé mají sídla mimo Liberec

−

nízká pĜidaná hodnota ve zpracovatelském prĤmyslu

−

jednooborové zamČĜení v prĤmyslové zónČ Jih (nebezpeþí destabilizace trhu práce)

−

potenciální problémy v textilním prĤmyslu

−

nízká produktivita práce vyjádĜená tržbami prĤmyslové þinnosti na 1 zamČstnance

−

malý poþet podnikatelských subjektĤ v doplĖkových službách cestovního ruchu

−

nedostatek výrobních prostor pro podnikatele

−

nevyužité KateĜinské údolí v územním plánu pro prĤmysl

−

nedostatek pĜipravených menších ploch pro podnikatele mimo zónu ve vlastnictví mČsta malé zastoupení libereckých firem v hospodáĜských komorách

−

nedostateþná komunikace mezi veĜejným sektorem a podnikateli

−

nízká informovanost podnikatelĤ o možnostech dotací

−

špatná orientace v problematice veĜejné podpory a veĜejných zakázek

−

nevyhovující stav 757 km místních komunikací na území mČsta

−

nevyhovující Ĝešení dopravy v centrální zónČ

−

nedostatek parkovacích míst

−

−

neuspokojivý stav pČších komunikací ve mČstČ nedostateþnČ rychlá obnova vozového parku MHD

−

nevyhovující spojení do východních ýech a na Moravu

−

nízký podíl obyvatel napojených na veĜejnou kanalizaci a þistírnu odpadních vod

−

vysoká cena za teplo z centrálního zdroje vytápČní

−

nedostatek domĤ s peþovatelskou službou

−

nedostatek nízkoprahových center

−

- 88 -


−

− −

v komunitním plánu nejsou pĜímo angažováni lidé z dalších oblastí (zdravotnictví, bydlení, školství apod.) nedostatek pedagogĤ se speciálním zamČĜením na pĜedškolní výchovu špatný technický stav nČkterých budov mateĜských a základních škol, zahrad, školních hĜišĢ (vþ. jídelen a kuchyní, bazénĤ apod.)

−

havarijní stav nČkterých památkových objektĤ

−

nevyhovující technický stav kin

−

zánik tradice výstavnictví

−

špatná kvalita nČkterých stravovacích zaĜízení

−

vyšší kriminalita v místech zvýšeného pohybu osob

−

malé množství produktĤ cestovního ruchu zamČĜených na konkrétní cílové skupiny

−

nízký podíl veĜejné zelenČ na obyvatele

−

výraznČ vyšší mČrné emise na obyvatele u tuhých látek a tČkavých organických látek, emise z dopravy

−

nízký podíl materiálového využití nČkterých složek komunálních odpadĤ

−

absence zpracovatelských kapacit (autovraky, pĜenosné zdroje proudu)

−

staré zátČže (prĤmyslové areály, skládky) velké ztráty tepla v rozvodech tepla

−

nedostateþná tepelná izolace velkého poþtu budov

−

vyšší podíl bytĤ užívaných pouze pro pĜechodné ubytování

−

−

neuspokojená poptávka pĜedevším mladých rodin po bytech rĤst cen nemovitostí

−

chybČjící kanalizace v okrajových þástech mČsta

−

−

nevyvážený systém financování zdravotní péþe vyznaþující se mj. podfinancováním investiþních potĜeb

PĜíležitosti 9

stále rostoucí atraktivita mČsta rĤst poþtu obyvatel mČsta (zvyšující se pĜirozený pĜírĤstek)

9

pĜihlášení nerezidentĤ k trvalému pobytu ve mČstČ Liberec

9

zmČny územního plánu a identifikace nových ploch pro bydlení

9

rostoucí spolupráce podnikatelského a veĜejného sektoru

9

uplatnČní absolventĤ Technické univerzity v libereckých podnicích

9

rostoucí pĜíjmy z cestovního ruchu

9

zlepšování dopravního napojení Liberce na síĢ rychlostních silnic a dálnic v ýR i zahraniþí (SRN)

9

dobudování obvodové mČstské sbČrné komunikace

9

úspČšné etablování Integrovaného dopravního systému Libereckého kraje

9

koncentrace technických a stavebních památek industriální architektury

9

rozvoj spolupráce zdravotnických a sociálních služeb

9

podpora pro dČti ze sociálnČ znevýhodnČných skupin a rodin a jejich integrace do pĜedškolních zaĜízení

9

- 89 -


9

péþe o životní prostĜedí zapojením do národních i evropských programĤ

9

zvýšení kapacity spalovny pro energetické úþely

9

využívání alternativních zdrojĤ energie

9

poĜádání mistrovství svČta v klasickém lyžování v roce 2009

9

podpora zdravého životního stylu a zdravotní prevence a þinnosti NNO

Ohrožení !

stárnutí populace

!

zvyšování nárokĤ na zdravotní péþi v dĤsledku stárnutí obyvatel

!

nízká míra spolupráce a koordinace sociálních a zdravotních služeb a zaĜízení

!

velký prodej mČstského majetku

!

finanþní nároþnost poĜádání MS 2009

!

silná orientace na automobilový prĤmysl, nebezpeþí recese, destabilizace trhu práce

!

velké nároky na „dovednosti“ zamČstnancĤ silných zahraniþních firem

!

nesoulad nabídky a poptávky na trhu práce, nedostatek kvalifikovaných sil v oboru strojník a plastikáĜ

!

neochota podnikatelĤ absolvovat zdlouhavou administrativu pro pĜípravu projektĤ z EU

!

nízký zájem absolventĤ pedagogických fakult o práci na ZŠ, pĜíliš vysoké procento pedagogĤ z Ĝad dĤchodcĤ

!

nárĤst zemČdČlsky neobdČlávaných a zarĤstajících / zaplevelených ploch

!

nárĤst opuštČných a nevyužívaných výrobnČ skladovacích ploch (brownfields)

!

úbytek a ohrožování vodních ploch

!

úbytek a ohrožení lesních porostĤ a destabilizace pĤdy v pĜírodním parku JeštČd

!

povodĖová rizia v nČkterých lokalitách (Machnín, Vratislavice)

!

nedostateþná pĜirozená retenþní schopnost krajiny

!

pĜekraþování imisních limitĤ

!

zvyšování produkce komunálních odpadĤ

!

nedostatek praktických lékaĜĤ, stomatologĤ, vybraných specialistĤ a stĜedního zdravotnického personálu a nedostatek finanþních prostĜedkĤ ve zdravotnictví

- 90 -


1.4. Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje mČsta a zdĤvodnČní výbČru zóny MČsto Liberec pĜedstavuje významné ekonomické, kulturní, historické a vzdČlanostní centrum. MČsto se díky svému kulturnímu, historickému i pĜírodnímu bohatství profiluje jako významná turistická destinace, která usiluje o zvyšování kvality života svých obþanĤ zlepšováním kvality a dostupnosti veĜejných služeb, zlepšováním kvality životního prostĜedí i zlepšením podmínek pro podnikání a minimalizaci nezamČstnanosti. Výsledky socioekonomické analýzy a SWOT analýzy identifikují jak potenciál rĤstu mČsta, tak slabé stránky a hrozby, jež tento potenciál rozvoje limitují. Tabulka 19: Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje mČsta - Demografická struktura

Trendy

Odhadovaný vývoj

Dlouhodobá stagnace poþtu obyvatel

PĜestože se zrychluje rĤst populace v ýR, ve výhledu 10ti let z dĤvodu zvyšování porodnosti, statistické výhledy hovoĜí o trendu snižování poþtu obyvatel. Naopak však posiluje migrace. V roce 2007 dosáhlo kladné migraþní saldo v ýR nejvyšších hodnot po 2. svČtové válce a mČsto Liberec je toho dokladem.

Stárnutí obyvatelstva

Zlepšování dostupnosti a kvality zdravotní péþe zvyšuje prĤmČrný vČk obyvatel, porodnost však nezajišĢuje minimálnČ stejnomČrný trend rĤstu poþtu dČtí, což snižuje pĜíliv potenciálních ekonomicky aktivních osob generujících ekonomické hodnoty, ale naopak zvyšuje podíl osob vyžadující výdaje na zajištČní zdravotní a sociální péþe.

Zdroj: Zpracovatel Tabulka 20: Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje mČsta - Ekonomický rozvoj

Trendy

Odhadovaný vývoj

Vysoká koncentrace podnikatelských subjektĤ

Vzhledem k významné geografické poloze u hranic se Spolkovou republikou NČmecko je mČsto Liberec atraktivním místem pro podnikání v ĜadČ oborĤ. Problémem je však špatný technický stav komunikací, špatné silniþní napojení mČsta na významné komunikace a intenzivní silniþní doprava zatČžující celé mČsto. O podporu podnikatelĤ se mČsto snaží prostĜednictvím spolupráce s Okresní hospodáĜskou komorou, nabídkou nevyužitých prostor nemovitostí, spoluprácí s ÚĜadem práce v Liberci apod.

Vyšší míra nezamČstnanosti

Vývoj míry nezamČstnanosti bude odpovídat vývoji v celé republice. Vyšší míra je daná i razantní restrukturalizací podnikĤ v 90. letech minulého století.Poþet volných pracovních míst bude nadále nízký.

Zdroj: Zpracovatel

- 91 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Tabulka 21: Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje mČsta - Sociální integrace

Trendy

Odhadovaný vývoj

Sociální péþe

Pokraþování v komunitním plánování sociálních služeb a podpora pĜi žádosti o získávání finanþních podpor z veĜejných fondĤ. Do budoucna lze poþítat se zvyšováním poþtu klientĤ peþovatelských služeb, domovĤ pro seniory apod. Je proto tĜeba také kalkulovat se vzdČlávacími obory pro zajištČní kvalifikovaného personálu a dále také vytváĜet vhodné podmínky pro zkvalitnČní života osob nemohoucích nebo s postižením. TĜeba je také zajistit kvalitní komunikace umožĖující bezbariérový pohyb, ale i podporu zájmových skupin a vytváĜení pĜíjemných klidových zón s mČstskou zelení.

VzdČlanostní struktura obyvatelstva

Problémem vzdČlávací soustavy je v nČkterých pĜípadech zastaralé materiální vybavení škol pro možnosti využití moderních metod výuky a také špatný technický stav nČkterých budov. MČsto nabízí kvalitní i dostupné vzdČlávání na všech úrovních, nicménČ vzhledem k situaci na lokálním trhu práce dochází k nesouladu mezi nabídkou a poptávkou.

Zdravotnictví

Vzhledem ke zdravotní reformČ lze oþekávat mírné snížení nemocnosti a tedy i pacientĤ, naopak stále rostou požadavky na kvalitu a dostupnost zdravotní péþe.

Zdroj: Zpracovatel

Tabulka 22: Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje mČsta - Životní prostĜedí

Trendy

Odhadovaný vývoj

Kvalita ovzduší

Liberec je mČsto se zhoršenou kvalitou životního prostĜedí, což je dáno jak geografickou polohou mČsta, tak také vysokou intenzitou silniþní dopravy. MČsto má vypracovaný program na snižování emisí a imisí zamČĜený na omezování zdrojĤ zneþištČní, zintenzivnČní péþe o veĜejnou zeleĖ a její výsadbu.

Ochrana pĜírody

V okolí mČsta se vyskytuje vyšší podíl chránČných oblastí s jedineþnými krajinnými prvky, faunou a flórou. Je proto tĜeba pokraþovat v obnovČ pĤvodních lesních porostĤ, zajišĢovat þištČní lesa i zdravotní tČžbu. Vzhledem k rizikovým krajinným prvkĤm v podobČ skalních masivĤ a možnosti povodní je tĜeba také tato rizika minimalizovat a zajistit kvalitní informaþní systém obyvatelstva

Inženýrské sítČ

Napojení obyvatelstva na inženýrské sítČ je dostaþující. Do budoucna je tĜeba usilovat o implementaci obnovitelných zdrojĤ energie.

Zdroj: Zpracovatel

- 92 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Tabulka 23: Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje mČsta - PĜitažlivá mČsta

Trendy

Odhadovaný vývoj

VeĜejná prostranství a mČstská zeleĖ

MČsto vzhledem ke své velikosti a historickému vývoji disponuje dvČma mČstskými jádry v Podmoklech a v okolí zámku, na které navazují další komunikace, parky i lesoparky. Zelené plochy ve mČstČ tvoĜí znaþný podíl na rozloze mČsta, za jejich péþi mČsto odpovídá. Vzhledem k dlouhé zanedbanosti v minulých letech dosud nedošlo ke komplexní rekultivaci a obnovČ. Parky a lesoparky vyžadují instalaci nového mobiliáĜe i následnou prĤbČžnou péþi.

Kultura a volný þas

MČsto Liberec disponuje širokou nabídkou kulturních i historických zajímavostí. MČsto podporuje rozvoj kulturních aktivit prostĜednictvím svých pĜíspČvkových organizací i spoluprací s neziskovým sektorem, ve které bude i nadále pokraþovat. .

Volný þas a sport

Nabídka sportovních pĜíležitostí je veliká, nicménČ je smČĜována pĜedevším na organizované kluby. Ve mČstČ stále citelnČ chybí cyklo a in-line trasy a dČtské dopravní hĜištČ.

Cestovní ruch

Poþet nemovitých památek ve mČstČ je vysoký, þemuž také odpovídají nároky na obnovu a péþi. NČkteré turistické atrakce ve mČstČ již byly zrekonstruovány, nicménČ jiné stále na obnovu þekají.

Brownfieldy

Ve mČstČ existuje Ĝada nevyužitých pozemkĤ a nemovitostí, které chátrají, ztrácejí svou hodnotu a negativnČ pĤsobí na okolí. MČsto vypracovalo seznam brownfields ve vlastnictví mČsta i v soukromém vlastnictví, které podnikatelĤm nabízí k využití. Do budoucna by se mČl poþet tČchto nevyužívaných objektĤ snižovat.

Zdroj: Zpracovatel Tabulka 24: Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje mČsta - Dostupnost a mobilita

Trendy

Odhadovaný vývoj

Doprava

V rámci dopravy lze oþekávat investice mČsta do komunikací ve špatném technickém stavu, zvýšení bezpeþnosti dopravy a do tvorby cyklotras a cyklostezek.

Zdroj: Zpracovatel Tabulka 25: Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje mČsta - Správa vČcí veĜejných

Trendy

Odhadovaný vývoj

Kvalita ve veĜejné správČ

MČsto implementuje Ĝadu moderních metod zvyšování kvality výkonu veĜejné správy a podporuje implementaci elektronické veĜejné správy.

Samostatná pĤsobnost

Do samostatné pĤsobnosti mČsta patĜí záležitosti, které jsou v zájmu mČsta a jeho obþanĤ, pokud nejsou zákonem svČĜeny krajĤm nebo pokud nejde o pĜenesenou pĤsobnost orgánĤ mČsta nebo o pĤsobnost, která je zvláštním zákonem svČĜena správním

- 93 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Trendy

Odhadovaný vývoj úĜadĤm jako výkon státní správy, a dále záležitosti, které do samostatné pĤsobnosti mČsta svČĜí zákon. MČsto v samostatné pĤsobnosti ve svém územním obvodu peþuje v souladu s místními pĜedpoklady a s místními zvyklostmi o vytváĜení podmínek pro rozvoj sociální péþe a pro uspokojování potĜeb svých obþanĤ. Jde pĜedevším o uspokojování potĜeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojĤ, potĜeby informací, výchovy a vzdČlávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veĜejného poĜádku.

ProvoznČ-organizaþní þinnost úĜadu

Pro zajištČní každodenního bezproblémového výkonu veĜejných služeb je tĜeba zajistit Ĝadu provozních þinností, které souvisí s poskytováním informací, spoluprací s jinými organizacemi, pĜípravou slavností a akcí poĜádaných mČstem, organizací informaþních systémĤ a softwarĤ, správou webových stránek mČsta, správou majetku, Ĝízením spisové a archivní služby mČsta.

Zdroj: Zpracovatel

Vzhledem k multidisciplinárnímu zamČĜení povinností a odpovČdnosti územní samosprávy, existují v každém odvČtví témata, která by vyžadovala zlepšení. Výše zmínČný výþet poukazuje na takové problémy, které se pĜímo nebo nepĜímo dotýkají šesti prioritních oblastí IPRM. VýbČr výsledné lokality, kam by mČly smČĜovat veĜejné finanþní prostĜedky ze strukturálních fondĤ Evropské unie, vychází z pĜedpokladu zachování nČkolika zásad: •

soubor logicky provázaných projektĤ generujících synergický efekt

•

pĜínos pro co nejvČtší skupiny obyvatel

•

bude naplĖovat strategickou vizi mČsta dle Strategie rozvoje SML (zajistí tvorbu kvalitního a lákavého prostĜedí pro obyvatele i návštČvníky), tzn. bude usilovat o zlepšení kulturního a spoleþenského života ve mČstČ a zvýšení atraktivnosti mČsta svým þistým a upraveným prostĜedím.

V souladu se strategickou vizí klíþového dokumentu mČsta v podobČ Strategie rozvoje SML bylo pro výbČr zóny IPRM vybráno kritérium „území s vysokým potenciálem rĤstu“. Zvolená zóna byla stanovena na základČ naplnČní následujících ukazatelĤ dle Metodického pokynu Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) v podobČ: 1. vysoká koncentrace ekonomických aktivit, 2. vysoký potenciál pro stimulaci podnikání a rozvoj služeb, 3. vysoká koncentrace vzdČlávacích aktivit, 4. vysoký význam pro zajištČní zdravotních, sociálních, kulturních a vzdČlávacích potĜeb obyvatel, 5. vysoký inovaþní potenciál.

- 94 -


2. Popis zóny 2.1. Kvantitativní i kvalitativní popis zóny Na základČ provedené socioekonomické analýzy Statutárního mČsta Liberec a z ní vyplývající SWOT analýzy, i s ohledem na priority Liberce v oblasti rozvoje mČsta, se pro úþely zpracování Integrovaného plánu rozvoje mČsta Liberec smČĜujícího do Regionálního operaþního programu NUTS II Severovýchod, oblast podpory 2.1 - Rozvoj regionálních center, se vymezuje zóna „Lidové sady“. Zóna pĜedstavuje þást území Statutárního mČsta Liberec o rozloze pĜibližnČ 1,7 km2, které se rozprostírá v místní þásti Liberec I – Staré mČsto a Liberec XIV – Ruprechtice, smČrem na severovýchod od centra mČsta až k úpatí Jizerských hor. Obvod této zóny dosahuje témČĜ 6,5 km. Tato zóna splĖuje následujících pČt vstupních kritérií: • vysoká koncentrace ekonomických aktivit, • vysoký potenciál pro stimulaci podnikání a rozvoj služeb, • vysoká koncentrace vzdČlávacích aktivit, • vysoký význam pro zajištČní zdravotních, sociálních, kulturních a vzdČlávacích potĜeb obyvatel, • vysoký inovaþní potenciál. Zóna Lidových sadĤ je proto charakterizována jako území s vysokým potenciálem rĤstu. Zóna je tvoĜena mČstskými tĜídami, ulicemi, námČstími, parky, mČstskou zelení i vodními plochami. Lokalita kromČ toho hostí významné instituce, a to jak v oblasti cestovního ruchu a volnoþasových aktivit (ZOO, Botanická zahrada, KulturnČ spoleþenské centrum Lidové sady, lesní koupalištČ, mČstské láznČ, Severoþeské muzeum, plavecký bazén, dČtský koutek, pozĤstatky amfiteátru), tak v oblasti sportu (golf centrum, tenisový areál, hĜištČ pro lukostĜelbu), vzdČlávání (Technická univerzita Liberec, StĜední prĤmyslová škola strojní a elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Základní škola a MateĜská škola pro sluchovČ postižené, ZŠ Lesní, ZŠ Husova, ZŠ 5. kvČtna, Centrum vzdČlanosti Libereckého kraje zaĜízení pro další vzdČlávání pedagogických pracovníkĤ) a zdravotnictví (Centrum léþebné rehabilitace Liberec s.r.o., poliklinika Medicentrum). Vedle výše zmínČného je sídlem mnoha spoleþností a podnikatelských subjektĤ. Problémem zóny je stav vČtšiny uvedených zaĜízení a vyvstává tedy potĜeba jejich rekonstrukce a modernizace. Existuje nČkolik možných východisek, jak by se mohla tato situace Ĝešit. Od možnosti pĜijetí komplexního urbanistického Ĝešení, pĜes spoleþné Ĝešení otázek infrastruktury a dopravy až k možnostem vytváĜení ucelených produktĤ cestovního ruchu a tvorby dalších tzv. „mČkkých“ projektĤ. Jednoznaþnou výhodou je spoleþný postup všech zainteresovaných subjektĤ. NámČstí, mČstské tĜídy a historické parky jsou rovnČž obecnČ nepostradatelnými a neopomenutelnými mČstotvornými prvky. ZmínČné prostory patĜí mezi nejvýznamnČjší a jedny z nejstarších prostorĤ mČsta. Jejich souþasný stav však neodpovídá jejich urbanistické a kulturní hodnotČ ani aktuálním potĜebám obyvatel mČsta. Stav nČkterých budov, špatný stav komunikací a chodníkĤ, zastaralá zeleĖ, chybČjící mobiliáĜ atd. nejsou pĜíliš dobrou vizitkou mČsta, které chce lákat nové návštČvníky za úþelem poznání pĜíjemného prostĜedí. NejvýznamnČji se toto projevuje v parcích a lesoparcích, kde absence mobiliáĜe prakticky vyluþuje rekreaþní využití tohoto významného prvku zelenČ.

- 95 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Území Lidových sadĤ je, zejména o víkendech a za hezkého poþasí, významnČ dopravnČ zatíženo. ýást zóny patĜí do pĜipravovaného projektu vnitĜního mČstského okruhu. Vzhledem k rekreaþnímu charakteru Lidových sadĤ a nástupu do Jizerských hor zde rovnČž existuje velký prostor pro rozvoj cykloturistiky. Cyklostezky však chybí a je nutné oddČlit chodce od cyklistĤ a zajistit tak jejich bezpeþnost. ZámČrem mČsta je zatraktivnČní prostĜedí vybrané zóny pro obyvatele a návštČvníky mČsta, dále efektivnČjší využívání ploch a objektĤ, které nejsou využívány v souladu se svým potenciálem a obnovení funkcí regenerovaných ploch k veĜejnému využití, zvýšení návštČvnosti mČsta, dále rozvoj vzdČlanosti, ekonomiky a cestovního ruchu, rozvoj péþe o zdraví a zdravý životní styl, rozvoj pohybových aktivit a sociální integrace.

2.1.1. Lokalizace zóny v rámci mČsta Na následující mapČ mČsta Liberec je þervenou linií vyznaþena zóna Lidových sadĤ. Obrázek 9: Lokalizace zóny Lidových sadĤ na mapČ mČsta

Zdroj: Statutární mČsto Liberec

- 96 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Zóna Lidové sady zahrnuje pouze þást území mČsta a je vymezena následovnČ: Zóna Lidové sady je vymezena jižnČ þástí ulice Wolkerova (od kĜižovatky s ulicí Sosnovou a zejména ulicí Husovou, západnČ pak ulicemi Klostermannova, Masarykova, Šamánkova až k Tržnímu námČstí. Odtud hranice zóny pokraþuje zpoþátku mírnČ severovýchodnČ ulicemi Budyšínská, Durychova, kolem Štefánikova námČstí ulicí Generála Píky. Dále severnČ kolem Žižkova námČstí po ulici Horská, odtud jihovýchodnČ ulicí Javorová. Následuje severní smČr po ulici PurkyĖova, pĜes ulici Elišky Krásnohorské, dále východnČ ulicí U Trianglu, severnČ pĜes ulice PĜírodní a U KoupalištČ. Dále pak po lesní komunikaci p.p.þ. 2088/2 a poté po lesní komunikaci p.p.þ. 2261/1, kde se na východní stranČ zóna rozšiĜuje až na východní hranici pozemku 1705.), dále po jižní hranici pozemku par. þ. 2262/15 k pozemku par. þ. 2088/1 a dále jihozápadnČ po východní hranici pozemku par. þ. 1719/1 ke komunikaci NN534 a zpČt na ulici Alšova a Sosnová. Základní demografická východiska Ve dvou mČstských þástech, na jejichž území se rozprostírá zóna Lidové sady, bylo v roce 2001 registrováno cca 17,5% obyvatel celého mČsta, z to v místní þásti: Liberec I - Staré MČsto: 9 134 obyvatel Liberec XIV - Ruprechtice: 8 216 obyvatel Na základČ podkladĤ získaných z databáze ýSÚ dosahuje poþet obyvatel zóny Lidových sadĤ pĜibližnČ 3 600 osob. Podklady pocházejí ze SLDB 2001. PĜestože pĜesný poþet obyvatel není zjistitelný z toho dĤvodu, že nČkteré hraniþní základní sídelní jednotky sledované statistickým úĜadem pĜesahují za hranici zóny, skuteþný poþet obyvatel se bude od odhadu odlišovat jen minimálnČ. KromČ trvale bydlících do zóny dennČ zavítají stovky obþanĤ a návštČvníkĤ za pracovními povinnostmi, za vzdČláním þi zábavou. O víkendech, svátcích a za dobrého poþasí se jedná ĜádovČ o tisíce návštČvníkĤ zóny dennČ. Celkový pohyb populace se skládá ze dvou složek, a to z pĜirozeného pohybu a migraþního pohybu obyvatel. PĜirozený pohyb obyvatelstva je dán rozdílem poþtu narozených a zemĜelých (tzv. pĜirozený pĜírĤstek obyvatelstva). Tabulka 26: Vývoj poþtu obyvatel mČstských þástí dle údajĤ ze sþítání obyvatel Obec, þást obce

1900

1950

1961

1970

1980

Liberec

79 470

69 663

78 193

84 046

95 924

101 162

99 102

Liberec I - Staré MČsto

34 099

30 523

36 716

39 904

11 858

10 080

9 134

2 675

3 338

3 770

6 477

9 605

8 628

8 216

Liberec XIV - Ruprechtice

1991

2001

Zdroj: ýSÚ

Poþet obyvatel Starého MČsta od poþátku 20. století klesal. NárĤst poþtu obyvatel byl zaznamenán pĜi sþítání obyvatel v roce 1970, ale již o deset let pozdČji poþet obyvatel klesl o 28 tisíc. Pokles byl zpĤsoben rozrĤstáním mČsta, tvorbou pracovních pĜíležitostí v jiných þástech mČsta a celkovým procesem suburbanizace. Opaþný trend zaznamenala místní þást Ruprechtice, ve které se poþet obyvatel, také zásluhou nízké poþetní základny, znČkolikanásobil.

- 97 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Od roku 1992 dochází k poklesu poþtu obyvatel, jak v uvedených místních þástech, tak v celém Liberci. Z dĤvodĤ pĜevýšení poþtu narozených nad zemĜelými a vyšší intenzitČ imigrace než emigrace dosahuje celkový pohyb obyvatelstva od roku 2004 kladných hodnot, což se projevuje v rĤstu poþtu obyvatel. Z vývoje poþtu obyvatel dle mČstských þástí (který ýSÚ sleduje pouze v rámci sþítání lidu, domĤ a bytĤ) mezi lety 1991 a 2001 je zĜejmé vylidĖování centra mČsta. Ve Starém MČstČ ubylo témČĜ 1 000 obyvatel (10% pokles) a také mČstská þást Ruprechtice zaznamenala úbytek. VzdČlanostní struktura Následující tabulka uvádí vzdČlanostní strukturu obyvatel dle SLDB 2001. Z uvedených hodnot vyplývá, že obyvatelstvo zóny dosahuje vyšší vzdČlanosti než je úroveĖ vyšších územních celkĤ. TémČĜ tĜetina obþanĤ složila maturitní zkoušku a témČĜ pČtina obyvatel dosáhla vysokoškolského vzdČlání. Tabulka 27: Obyvatelstvo starší 15 let podle ukonþeného vzdČlání dle SLDB 2001 Druh dosaženého nejvyššího ukonþeného vzdČlání bez vzdČlání

ýeská republika

Liberecký kraj

mČsto Liberec

zóna Lidové 78 sady

0,4 %

0,4 %

0,4 %

0,7 %

základní a neukonþené

23,0 %

23,9 %

19,3 %

14,3 %

vyuþení a stĜední odborné bez maturity

38,0 %

40,1 %

35,5 %

26,5 %

úplné stĜední s maturitou

24,9 %

23,8 %

27,7 %

32,3 %

vyšší odborné a nástavbové

3,5 %

3,2 %

4,0 %

6,5 %

vysokoškolské vþ. vČdecké pĜípravy

8,9 %

7,0 %

11,1 %

18,5 %

nezjištČno

1,3 %

1,6 %

2,0 %

1,2 %

Zdroj: ýSÚ

VČková struktura obyvatelstva MČsto Liberec zažívá stejný vývojový trend ve stárnutí populace jako jiná mČsta u nás. VČková struktura obyvatelstva mČsta pĜibližnČ odpovídá vČkové struktuĜe obyvatelstva ýR. V zónČ Lidových sadĤ žije více obþanĤ v postproduktivním vČku a ménČ mladistvých než je prĤmČr celého mČsta, okresu, kraje i celé ýR. Dle SLBD z roku 2001 patĜily k populaþnČ nejstarším þástem Liberce právČ mČstská þást Ruprechtice, ale také Staré MČsto. Obyvatelé zóny Lidových sadĤ dosahují vyššího prĤmČrného vČku (témČĜ 42 let)79 než je prĤmČru celého mČsta Liberec. K 31. 12. 2006 byl prĤmČrný vČk obyvatel Liberce 40,5 let80, což je mírnČ nadprĤmČrná hodnota ve srovnání s prĤmČrným vČkem obyvatelstva ýeské republiky (40,2 let). Pro Liberecký kraj je pak uvádČna hodnota 39,7 let. 78

Data ze základních sídelních jednotek ýSÚ þistČ z území zóny Lidových sadĤ. Data ze základních sídelních jednotek pĜesahující území zóny byly kráceny v pomČru k velikosti pĜesahu tohoto území. Celková validita dat dosahuje 95%. 79

SLDB 2001

80

PĜi SLDB 2001 prĤmČrný vČk obyvatel Liberce dosahoval 39 let.

- 98 -


Tabulka 28: VČková struktura obyvatelstva dle SLDB 2001 lokalita

podíl obyvatelstva dle vČku (v %) 0-14 15-59 65 a více

ýeská republika

16,18 %

70,00 %

13,82 %

Liberecký kraj

16,86 %

70,33 %

12,81 %

okres Liberec

16,30 %

70,51 %

13,52 %

mČsto Liberec

15,38 %

71,00 %

13,62 %

14,88 %

69,30 %

15,83 %

81

zóna Lidové sady Zdroj: ýSÚ

Index stáĜí (podíl poproduktivní þásti, tj. 65 a více let, populace k poþtu dČtí do 14 let) obyvatel zóny dosahoval hodnoty 106,3 (pĜi SLDB 2001). Ve srovnání s mČstem (88,6), okresem (80,9), krajem (76,0), i celou ýR (85,4) jde o vysokou hodnotu, která potvrzuje výše uvedené závČry. Poþet obyvatel zóny starších 65 let je znaþnČ vyšší než poþet mládeže do 14 let. Od roku 2001 se navíc tento index zvyšuje. NapĜ. index stáĜí obyvatel Libereckého kraje se z uvedené hodnoty 76 v roce 2001 zvýšil na hodnotu 89 k 31. 12. 2006. Dle predikce poþtu obyvatel do roku 2050 lze pĜedpokládat celkový pokles populace. Ve vČkové kategorii 65 a více let se však pĜedpokládá další nárĤst poþtu osob. Poþet seniorĤ se zaþne výraznČ zvyšovat po roce 2010. V roce 2030 by mohlo být pĜes 20 % populace v postproduktivním vČku, v roce 2050 hovoĜí odhady o témČĜ tĜetinČ populace starší 65 let. Tento fakt je významný z hlediska obslužnosti a kvality veĜejných služeb v podobČ zajištČní vzdČlávacích služeb, zdravotní a sociální péþe, ale i dostatku pĜíležitostí pro sportovní a relaxaþní využití volného þasu. PĜedpokládán je také postupný nárĤst nadČje dožití do roku 2030 asi na 80 let u mužĤ a 85 let u žen.

Shrnutí •

Mírný rĤst poþtu obyvatel v posledních letech.

•

Vysoká návštČvnost zóny (pracovní pĜíležitosti, cestovní ruch).

•

Vyšší dosažená vzdČlanost obyvatel zóny.

•

VČtší poþet obyvatel v postproduktivním vČku.

•

Vyšší prĤmČrný vČk obyvatel zóny.

•

Zvyšující se nároky na zajištČní zdravotní a sociální péþe.

81

Data ze základních sídelních jednotek ýSÚ þistČ z území zóny Lidových sadĤ. Data ze základních sídelních jednotek pĜesahující území zóny byly kráceny v pomČru k velikosti pĜesahu tohoto území. Celková validita dat dosahuje 95%.

- 99 -


2.1.2. Ekonomický rozvoj Ekonomická struktura obyvatelstva Mezi ekonomicky aktivní obyvatele82 Ĝadíme, kromČ všech pracující obþanĤ v produktivním vČku, také ženy na mateĜské dovolené, pracující dĤchodce a nezamČstnané. Následující tabulka uvádí podíl ekonomicky aktivních obyvatel na rĤzných územních úrovních. Zóna Lidových sadĤ je v tabulce opČt zastoupena údaji za dvČ místní þásti, na jejichž území se nachází (Staré MČsto, Ruprechtice). Tabulka 29: Podíl ekonomicky aktivních obyvatel (dle SLDB 2001) lokalita

podíl ekonomicky aktivních obyvatel

ýeská republika

51,4 %

Liberecký kraj

52,6 %

okres Liberec

53,3 %

mČsto Liberec

54,0 %

Liberec I - Staré MČsto

52,6 %


51,9 %

Zdroj: ýSÚ a Základní sociálnČ demografické údaje mČsta Liberce

Ekonomicky aktivní þást obyvatel zóny Lidových sadĤ dosahuje 52,6 % (dle SLDB 2001 a pĜehledu základních sídelních jednotek), což odpovídá hodnotČ celého Libereckého kraje. Hodnota je ovšem pod úrovní okresu i mČsta Liberec. DĤvodem je vyšší poþet obyvatel starších 60 let a tedy nepracujících dĤchodcĤ, spadajících do kategorie ekonomicky neaktivních. V absolutních þíslech se jedná o cca 2035 ekonomicky aktivních obyvatel zóny (EAO). Podíl žen na mateĜské dovolené dosahuje necelá 2% EAO, podíl pracujících dĤchodcĤ pak cca 4,7% EAO83. Následující grafy znázorĖují podíl ekonomicky aktivních obyvatel podle jednotlivých odvČtví hospodáĜství v místních þástech Liberce a také v rámci celé ýR. Mezi sledovanými úrovnČmi nejsou významné rozdíly. Výjimku tvoĜí jen pracovníci v zemČdČlství, jejichž podíl je na celostátní úrovni vyšší. Naopak mnohem vČtší podíl zaujímají v zónČ pracovníci ve školství, zdravotní a sociální péþi, menší podíl pak pracovníci v prĤmyslu. Grafy jsou uvedeny pouze pro orientaci, vzhledem k tomu, že þást obyvatel zóny Lidových sadĤ dojíždí do zamČstnání mimo tuto zónu a naopak v zónČ funguje nČkolik významných zamČstnavatelĤ, kteĜí jsou cílem denní dojížćky pracovníkĤ žijících mimo zónu.

82

K ekonomicky neaktivním obyvatelĤm se Ĝadí dČti v pĜedškolním vČku (0-6), žáci, studenti a uþni a nepracující dĤchodci. 83

SLDB 2001.

- 100 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Graf 14: Podíl ekonomicky aktivních obyvatel podle odvČtví v zónČ Lidových sadĤ

Zdroj: SLDB 2001

Graf 15: Podíl ekonomicky aktivních obyvatel podle odvČtví v rámci ýR

Zdroj: SLDB 2001

Co se týká poþtu podnikajících subjektĤ, pak na území mČsta aktivnČ podniká o témČĜ tĜetinu více subjektĤ než ve velikostnČ srovnatelných mČstech ýeské republiky (Olomouc, ýeské BudČjovice, Ústí n. L., Hradec Králové). Situace v Lidových sadech odráží pozitivní zjištČní v rámci celého mČsta. V zónČ Lidových sadĤ sídlí desítky ekonomických subjektĤ, od þistČ podnikatelsky orientovaných až po neziskové. V zónČ má sídlo na sto podnikatelských subjektĤ nejrĤznČjšího zamČĜení. Jejich pĜehled je vzhledem ke svému rozsahu umístČn v pĜíloze tohoto dokumentu. Zóna Lidových sadĤ je také domovem Ĝady subjektĤ pĤsobících v oblasti školství, výchovy mládeže, kultury, sportu, zájmové þinnosti, zdravotní a sociální péþe, a subjektĤ veĜejné správy. Jednotlivým oblastem se vČnují kapitoly 4 - Sociální integrace a 6 - PĜitažlivá zóna. PĜehledy všech tČchto subjektĤ jsou umístČny v pĜíloze tohoto dokumentu.

- 101 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Trh práce ÚĜad práce v Liberci ÚĜad práce v Liberci (ÚP) dlouhodobČ sleduje nČkteré údaje o poþtu a struktuĜe uchazeþĤ o zamČstnání v územích vymezených pĤsobností povČĜených obecních úĜadĤ. K 31. 5. 2008 dosahoval poþet nezamČstnaných v Liberci výše 2 767 osob (z toho podíl žen þinil 56,5% a podíl mužĤ 43,5%). Míra nezamČstnanosti dosahovala výše 4,9% (ženy 5,9% a muži 4,0%). Poþet volných pracovních míst þinil 1 591. Údaje o poþtech a struktuĜe nezamČstnaných a volných míst za územní jednotku menší než obec se ovšem nevykazují ani nesledují. Následující tabulka obsahuje údaje o poþtu uchazeþĤ z Liberce roztĜídČné podle mČstských þástí, které poskytl ÚP v Liberci ze své databáze. Tabulka 30: Poþet uchazeþĤ o zamČstnání v mČstských þástech (stav k 12.6.2008) mČstská þást

poþet uchazeþĤ

Liberec I – Staré MČsto

753

Liberec V

117

Liberec VI

525

Liberec VII

340

Liberec VIII

65

Liberec X

156


194

Liberec XV

174

Liberec XXV

215

Liberec XXX

215

Liberec celkem

2 754

Zdroj: ÚP v Liberci

MČstské þásti Staré MČsto a Ruprechtice, na jejichž území se nachází zóna Lidových sadĤ, se na celkovém poþtu nezamČstnaných v Liberci podílejí pĜibližnČ jednou tĜetinou. Podíl nezamČstnaných dle dosaženého vzdČlání: stĜední odborné s výuþním listem 36,3 % základní 26,3 % úplné stĜední odborné s maturitou 21,4 % vysokoškolské 5,7 % Mezi nezamČstnanými je nejpoþetnČjší vČková skupina 55 - 59 let (15 % z celkového poþtu). Opomeneme-li skupiny do 20 let a nad 60 let, pak nejménČ nezamČstnaných je ve skupinČ 45 - 49 let (necelých 9 %). Ostatní vČkové skupiny (5leté intervaly) jsou zastoupeny pĜibližnČ stejnČ (kolem 11 %). TémČĜ 40% nezamČstnaných tvoĜí lidé, kteĜí jsou evidováni na ÚP do 3 mČsícĤ. Podíl dlouhodobČ nezamČstnaných (nad 1 rok) pĜesahuje þtvrtinu všech nezamČstnaných (cca 27 %). Z toho velkou þást tvoĜí lidé, kteĜí jsou bez práce déle než 2 roky.

- 102 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Mezi nezamČstnanými se nejvíce objevují lidé bez kvalifikace a pomocní pracovníci (28 %), prodavaþi a obslužné profese (17 %), administrativní pracovníci (13 %), kvalifikovaní dČlníci (12 %). Nejvíce volných pracovních míst v Liberci je urþeno pro: kvalifikované dČlníky ve stavebnictví a strojírenství (39 % volných míst) obsluhu strojĤ, Ĝidiþi a montážní dČlníky (17 %) oborové technické a pedagogické pracovníky (15 %) obslužné profese a prodavaþe (9 %) pomocné a nekvalifikované pracovníky (7 %) vČdecké a odborné pedagogické pracovníky (6 %) úĜedníky a administrativní pracovníky (4 %) Údaje o volných pracovních místech pĜímo v dotþené zónČ není schopen ÚP nabídnout. Podpora vzdČlávání ve vazbČ na zamČstnanost V roce 2005 byl realizován projekt ZŠ Husova - nové školicí centrum (CBC Phare 2002). Žadatelem bylo mČsto Liberec a partnerem ZŠ Husova a ZŠ v Bautzenu (SRN). KromČ rekonstrukce školních prostor a poĜízení výpoþetní techniky byly ve spolupráci s úĜadem práce v Liberci nezamČstnaným poskytovány rekvalifikaþní kurzy základĤ nČmeckého jazyka i obchodní nČmþiny. Centrum vzdČlanosti Libereckého kraje - zaĜízení pro další vzdČlávání pedagogických pracovníkĤ, pĜíspČvková organizace Jedná se o koordinaþní místo (centrálu) sítČ nČkolika organizací, které se úþastní projektu „Centrum vzdČlanosti Libereckého kraje“ (CVLK). Hlavními partnery je 32 stĜedních škol v Libereckém kraji, které jsou Místními centry celoživotního vzdČlávání (MCCV) dospČlých. Hlavní þinností CVLK, p.o. je organizace a funkþní Ĝízení sítČ MCCV s cílem rozvíjet a prohlubovat nabídku vzdČlávacích programĤ pro dospČlé. CVLK, p.o. také nabízí vlastní vzdČlávací programy, poskytuje další vzdČlávání pedagogickým pracovníkĤm, realizuje certifikaci vzdČlávacích programĤ MCCV, pĜipravuje a realizuje projekty na národní i mezinárodní úrovni. Projekt Centrum vzdČlanosti Libereckého kraje je projektem Libereckého kraje v oblasti celoživotního vzdČlávání dospČlých. ZámČrem tohoto projektu je rozšíĜit pĜíležitosti pro získávání znalostí a dovedností obþanĤ a tím nejen podpoĜit vzdČlanost v Libereckém kraji, ale i snížit míru nezamČstnanosti. Oblasti þinnosti CVLK a)

VzdČlávání dospČlých CVLK poĜádá v oblasti vzdČlávání dospČlých kurzy pro pedagogické pracovníky, zdravotnické pracovníky, e-learningové vzdČlávání a také kurzy dílþí kvalifikace. Vedení škol a školských zaĜízení, pedagogika a psychologie Z desítek poĜádaných kurzĤ pro tuto cílovou skupinu lze pro ilustraci zmínit následující vzdČlávací akce: - Právnické minimum pro Ĝídící pracovníky ve školství - Moderní rétorika - nástroj pedagoga - Základy znakové Ĝeþi

- 103 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ - Základy sociální komunikace - Poruchy chování u dČtí a adolescentĤ Zdravotnictví V této oblasti se realizují odborné semináĜe na rĤzná témata pro zdravotní sestry (vyšetĜovací metody, léky v tČhotenství apod.), kurz pro sanitáĜe (bezpeþnost, ochrana zdraví pacienta, etika apod.) a kurz pro Ĝidiþe vozidla zdravotnické záchranné služby. Dílþí kvalifikace CVLK umožĖuje úþastníkĤm získat celostátnČ platné osvČdþení i pro znalosti a dovednosti získané dlouholetou praxí v oblasti gastronomie, hotelnictví a cestovního ruchu, pro kterou nemají dosud platný certifikát (napĜ. výuþní list). Staþí uspČt pĜi zkoušce v nČkteré z „dílþích kvalifikací“. V nabídce jsou napĜíklad kurzy pro barmany, výrobu trvanlivého peþiva, výpomoc pĜi obsluze hostĤ, pĜíprava pokrmĤ pro rychlé obþerstvení apod. b) Akreditované kurzy v rĤzných oblastech c)

Realizace projektĤ Projekt Gramotnosti pro 21. století Studijní program pro školní metodiky prevence

Adresa: kontakt: web:

Masarykova 18, 460 01 Liberec 485 101 872 www.cvlk.cz

Podpora podnikatelských subjektĤ MČsto Liberec nemá v souþasném rozpoþtu žádný dotaþní titul na podporu drobných, malých nebo stĜedních podnikatelĤ. MČsto spolupracuje s Okresní hospodáĜskou komorou Liberec (OHK) ve snaze rozvíjet podnikatelský sektor a podnikatelské pĜíležitosti, pĜi identifikaci volných podnikatelských zón a nemovitostí, pĜi plánování školení a vzdČlávání apod. Okresní hospodáĜská komora Liberec v souþasné dobČ registruje cca 270 þlenĤ. Pro podnikatele OHK poĜádá prĤmČrnČ þtyĜi akce za mČsíc (odborné semináĜe, konference, setkání podnikatelĤ, setkání podnikatelĤ s politiky, se zahraniþními delegacemi apod.). Od ledna 2009 se pĜipravuje zahájení komplexního vzdČlávacího programu, který by zahrnoval 2-3 semináĜe týdnČ na rĤzná témata. Úþast na semináĜích se pohybuje od 10 do 30 osob. Malým a stĜedním podnikĤm pomáhá pĜi získávání penČz ze strukturálních fondĤ EU také Technická univerzita v Liberci, HospodáĜská fakulta (Katedra podnikové ekonomiky a Katedra marketingu). Poskytované služby katedry podnikové ekonomiky jsou spojeny s jejím odborným zamČĜením. Své aktivity smČĜuje katedra na Ĝešení grantových projektĤ a ostatních výzkumných úkolĤ þasto zadávaných ekonomickými subjekty z praxe, odbornými ministerstvy, institucemi regionální správy þi v rámci spolupráce

- 104 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ s Výzkumným ústavem textilních strojĤ, a.s. v Liberci. Výzkumná þinnost pro ekonomickou sféru je orientována shodnČ s již výše uvedeným odborným zamČĜením pracovníkĤ katedry, tj. pĜedevším na problematiku: podniková ekonomika, rozvojové a investiþní zámČry, podnikové organizaþní struktury a Ĝízení, Ĝízení výrobních procesĤ, logistika, Ĝízení jakosti, regionální problematika. V uvedených oborech jsou pracovníci katedry podnikové ekonomiky schopni poskytovat poradenskou þinnost, vypracovávat konkrétní projekty, studie proveditelnosti apod. Katedra napomáhá rozvoji podnikatelských subjektĤ i zpracováváním studií o podnikatelském prostĜedí (napĜ. pro Krajský úĜad Libereckého kraje se jednalo o studii vlivu prĤmyslových zón na Liberecký kraj, analýzu podnikatelského prostĜedí pro vytváĜení klastrĤ v Libereckém kraji s modelem textilního klastru, nebo o nalezení optimálních prostĜedkĤ a zpĤsobĤ jejich aplikace pro vyrovnání ekonomického prostĜedí Libereckého kraje). Katedra marketingu nabízí komplexní Ĝadu aktivit zahrnujících výuku, poradenství a spolupráci v oblasti marketingu. Pro Statutární mČsto Liberec vytvoĜila napĜ. marketingovou studii pro projekt realizovaný v území Lidových sadĤ pod názvem „Letní promenáda Libercem“. TČsnou spolupráci s firmami v oblasti propojení technických oborĤ s pĜírodními vČdami, informatikou a mezioborovými disciplínami navazuje i Fakulta mechatroniky a mezioborových inženýrských studií. RĤzná zadání pro tuto fakultu jsou od þeských i zahraniþních firem. Katedra geografie spolupracuje s mČstem napĜ. pĜi zadávání seminárních prací studentĤm, tak aby výsledky tČchto prací mohly být dále použity pro rĤzné projekty mČsta. V zónČ má sídlo spoleþnost Investorsko - inženýrská a.s., jejíž služby se taktéž zamČĜují na pomoc a poradenství podnikatelským subjektĤm. K hlavním þinnostem patĜí pĜíprava a realizace projektĤ velkých územních celkĤ, pĜíprava a realizace rozvojových projektĤ, inženýrská a marketingová þinnost.

Výzkum, vývoj a inovace Fakulta strojní, nejstarší fakulta Technické univerzity v Liberci, zpracovala Strategii rozvoje vČdy, výzkumu a vývoje na roky 2007 – 2013, která: • odráží proces diskusí nad smČrováním Fakulty strojní v oblasti vČdy, výzkumu a vývoje, • hodnotí silné a slabé stránky, pĜíležitosti a ohrožení rozvoje vČdy, výzkumu a vývoje • vymezuje nosné smČry vČdy, výzkumu a vývoje fakulty • pĜedstavuje nabídku pro mezifakultní, národní a mezinárodní spolupráci výzkumných týmĤ • nabízí možnosti spolupráce s prĤmyslovou a podnikatelskou sférou • definuje klíþové faktory, potĜeby a opatĜení k dosažení a naplnČní Dlouhodobého zámČru vČdecké, výzkumné, vývojové a další tvĤrþí þinnosti na období 2006–2010 Fakulty strojní v Liberci • je podkladem pro akþní plán projektĤ pro naplnČní opatĜení pro rozvoj vČdy, výzkumu a vývoje na FakultČ strojní

- 105 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ PáteĜ výzkumu na fakultČ je v souþasné dobČ tvoĜena výzkumným zámČrem a þtyĜmi výzkumnými centry, na kterých Fakulta strojní spolupracuje s dalšími výzkumnými pracovišti v ýR. Jedná se o: • výzkumný zámČr „Optimalizace vlastností strojĤ v interakci s pracovními procesy a þlovČkem” (do r. 2011) • výzkumné centrum TEXTIL II (do r. 2009) • výzkumné centrum strojírenské výrobní techniky a technologie (do r. 2009) • výzkumné centrum spalovacích motorĤ a automobilĤ Josefa Božka II (do r. 2009) • výzkumné centrum pro nanopovrchové inženýrství (do r. 2009) Významnou roli dále hrají projekty Grantové agentury ýR a Ministerstva prĤmyslu a obchodu ýR. Objem finanþních prostĜedkĤ, které fakulta získala prostĜednictvím grantĤ, se mezi léty 2001 a 2006 témČĜ zdvojnásobil (cca 45 mil. Kþ v roce 2006). Významný je i nárĤst neveĜejných prostĜedkĤ na výzkumnou þinnost. Dobrých výsledkĤ dosahuje fakulta tradiþnČ v oblasti vývoje v rámci hospodáĜské þinnosti. Nedostaþující je úþast fakulty v mezinárodních projektech. Graf 16: Objem finanþních prostĜedkĤ na vČdeckovýzkumnou þinnost v tis. Kþ

Zdroj: Strategie rozvoje vČdy, výzkumu a vývoje Fakulty strojní TU v Liberci 2007 - 2013 Graf 17: Objem finanþních prostĜedkĤ na vČdu, výzkum a vývoj v tis. Kþ

Zdroj: Strategie rozvoje vČdy, výzkumu a vývoje Fakulty strojní TU v Liberci 2007 - 2013

- 106 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ ZamČĜení a orientování nosných smČrĤ výzkumu a vývoje FS TUL koreluje s pĜedstavami a potĜebami ýeské republiky definované dlouhodobými základními smČry výzkumu ýeské republiky: • materiálové inženýrství (vývoj nových technických materiálĤ, litin a slitin, výzkum nových polymerních materiálĤ atd.) • konkurenceschopné stroje a zaĜízení (robotika, biomechanika, nové pohonné jednotky, ergonomie a design, aerodynamika atd.) • technologické a výrobní procesy (technologie zpracování plastĤ, plechĤ a kompozitních materiálĤ, inovace výrobních procesĤ atd.) • akumulace a pĜenos energií (obnovitelné zdroje energií, využívání odpadĤ, úsporné vytápČní a klimatizace, pĜenos tepla atd.) Komplexní Ĝešení podpory inovaþního podnikání a transferu technologií Transfer technologií pĜispívá ke komerþnímu využívání výsledkĤ výzkumu a k zavádČní inovací v praxi s cílem zvyšovat konkurenceschopnost prĤmyslu pĜi souþasném uplatĖování principĤ udržitelného rozvoje. Strojní fakulta Technické univerzity uvažuje v zónČ Lidových sadĤ (hned vedle dílen u rektorátu TU) o projektu stavby Centra pro transfer technologií. Projekt Centrum pro transfer technologií by usiloval o vytvoĜení zprostĜedkujícího þlánku mezi výzkumnými organizacemi, pĜípadnČ vlastními výzkumnČ-vývojovými centry firem a aplikaþní sférou vedoucí k širšímu využití poznatkĤ z výzkumných pracovišĢ v prĤmyslu a k získání námČtĤ pro výzkum cílený na konkrétní potĜeby praxe. Jeho posláním je vytvoĜení systému vzdČlávání v oblasti pĜenosu výsledkĤ vČdy a výzkumu do prĤmyslu a podpora zavádČní nových technologií s ohledem na rozvoj ekonomiky a konkurenceschopnosti ýR. VČdeckou a tvĤrþí þinností se zabývá také Fakulta mechatroniky a mezioborových inženýrských studií. Fakulta je zamČĜena na základní i aplikovaný výzkum. Klíþovými oblastmi zájmu fakulty jsou: • elektrotechnika • elektronika • Ĝídicí technika • mČĜicí technika • informaþní technologie • umČlá inteligence • mechatronika • matematické modelování procesĤ • pĜírodovČdné inženýrství Velmi dĤležitou roli ve výzkumných aktivitách fakulty hrají výzkumná centra (Výzkumné centrum - Pokroþilé sanaþní technologie, Výzkumné centrum - Textil II, International Center for Piezoelectric Research). Pracovníci fakulty Ĝeší také celou Ĝadu menších projektĤ a grantĤ, a to evropských, národních þi lokálních. K inovacím v oblasti textilního prĤmyslu (nanovlákenné textilie) významnČ pĜispívá Textilní fakulta Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s Výzkumným ústavem textilních strojĤ Liberec. Statutární mČsto Liberec se od roku 2004 podílí na podpoĜe vČdy a výzkumu Technické univerzity v Liberci formou dotace na projekty s dopadem na Statutární mČsto Liberec.

- 107 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Navázalo tím na pĜedchozí spolupráci mČsta, Technické univerzity a Výzkumného ústavu textilních strojĤ, kteĜí v roce 2001 spoleþnČ zĜídili sdružení na podporu podnikání za úþelem podpory malých a stĜedních podnikatelĤ a transferu technologií. Za Ĝešení každého dílþího projektu univerzity odpovídá jmenovaný vedoucí. Kolektivy ĜešitelĤ projektĤ jsou složeny pĜevážnČ z mladých pracovníkĤ þi studentĤ doktorského studia. V prĤbČhu Ĝešení probíhají kontrolní dny jednotlivých úkolĤ. Výsledky projektĤ jsou pak následnČ pĜedány mČstu k dalšímu využití - napĜ. pro pĜípravu a realizaci rĤzných projektĤ, mimo jiné i k získání podkladových dat pro nový územní plán (databáze brownfields (zanedbaných, nevyužívaných nemovitostí), apod.). ěešené projekty Technické univerzity je možné rozdČlit do tĜí základních skupin: • Projekty zamČĜené na ekologii • Projekty, které se dotýkají zlepšení kvality života ve mČstČ • Projekty zamČĜené na ekonomiku, sociologii a podporu vzdČlávání Univerzita každým rokem vyhlásí interní výzvu pro pĜedkládání projektĤ s dopadem na Statutární mČsto Liberec, provede jejich hodnocení a následnČ zašle na mČsto doporuþený seznam projektĤ, které mají být podpoĜeny. ěádovČ je každým rokem finanþnČ podpoĜeno kolem 15 projektĤ univerzity. Rozvoj cestovního ruchu Rozvoj cestovního ruchu pĜedstavuje obrovský pĜínos pro hospodáĜský rozvoj lokality i ekonomiku celého mČsta. Snahou mČsta je zapojení co nejvČtšího množství institucí a subjektĤ pracujících v cestovním ruchu. PĜímo v zónČ Lidových sadĤ je nabízeno nČkolik turistických produktĤ, které mají za cíl vytvoĜit ucelenou nabídku turistických služeb pro relaxaci a trávení volného þasu. Tyto snahy reagují jednak na rostoucí poptávku po tČchto službách ze strany obþanĤ Liberce, ale i na potĜebu doplnČní a rozšíĜení tČchto služeb za úþelem zvýšení atraktivnosti a návštČvnosti mČsta a jeho okolí ze strany tuzemských a zahraniþních hostĤ. Aktivity tohoto druhu jednoznaþnČ pĜispívají k celkovému ekonomickému rozvoji. Produkt Letní promenáda je zamČĜen na vytvoĜení komplexní nabídky cílených turistických produktĤ pro volnoþasové aktivity obþanĤ a návštČvníkĤ Liberce a to využitím a propojením stávající nabídky služeb jednotlivých zaĜízení nacházejících se v nejatraktivnČjší oblasti Starého MČsta. Promenádní Masarykova tĜída (dĜíve TĜída císaĜe Josefa) spojuje stĜed mČsta s Lidovými Sady a byla vždy cílem procházek obyvatel Liberce, kteĜí zde hledali klid a osvČžení a kteĜí smČĜovali na výlety do blízkých Jizerských hor. TĜída vede reprezentativní vilovou zástavbou, která vyrostla na pĜelomu 19. a 20. století a tvoĜí zahradní þtvrĢ doplnČnou o reprezentativní a architektonicky i jinak zajímavé budovy usazené v parkové zeleni vybavené odpoþinkovými laviþkami. Výchozím bodem Promenády je kĜižovatka dnešní Masarykovy tĜídy a VítČzné ulice lemované skvostnými budovami Severoþeského muzea, bývalé Obchodní a živnostenské komory (dnes Poliklinikou) a MČstskými láznČmi. Naproti v bývalém prostoru Libereckých výstavních trhĤ (LVT) návštČvníky pĜekvapuje architektonická rarita - bývalý výstavní pavilon Bytexu - prosklený pavilon, který mČl sloužit jako polní pavilon

- 108 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ nemocnice. Dnes je v nČm Golf Centrum a restaurace – tyto objekty byly vybudovány pĜi úpravách Lidových sadĤ v letech 1889 - 91 Dalším þastým cílem je Labutí jezírko, kde se dĜíve jezdilo v létČ na lodiþkách, v zimČ bruslilo a na jehož nábĜeží se korzovalo až k hrázdČnému domku, který sloužil jako dozor. Od roku 1974 je zde vyhlášená restaurace RybáĜská bašta. Za jezírkem vznikl již v roce 1906 Zookoutek (dnes Zoologická zahrada) a v nedaleké PurkyĖovČ ulici už v roce 1895 pĤsobila botanická zahrada. PĜímo u dnešního vchodu do ZOO je hotel U Jezírka a za ním sportovištČ Libereckého tenisového klubu s 10 tenisovými kurty a krytou halou se tĜemi antukovými kurty a jedním kurtem s umČlým povrchem. Oddychový prostor Promenády je ukonþen Lidovými sady, kde v minulosti byly zotavovny a sanatoria, dnes slouží návštČvníkĤm pĜedevším výstavní restaurace Lidové Sady se sálem, zahradní restaurací a 32 m vysokou vyhlídkovou vČží. LahĤdkou je okolní lesopark s upravenými cestiþkami, odpoþívadly, DČtským koutkem a meteorologickou budkou u koneþné tramvaje. Celou Promenádu lze absolvovat pohodlnČ i tramvají, nejkrásnČji je zde v dobČ rozkvetlých rododendronĤ a azalek. SvĤj program si návštČvníci mohou sestavit na webových stránkách: www.liberec.cz/promenada. Dalším z produktĤ na podporu návštČvnosti mČsta a volnoþasových aktivit je elektronický rezervaþní systém „e-Vstupenka“. Liberecká IS, spoleþnost vlastnČná mČstem, provozuje portál http://vstupenka.liberec.cz/, který umožĖuje rezervaci a pĜedprodej lístkĤ na kulturní, spoleþenské a sportovní akce. Kdokoliv s pĜístupem na internet si mĤže rezervovat vstup a dokonce i konkrétní místa k sezení na zvolené pĜedstavení. Na jednotný pĜedprodejní systém jsou již napojeny obČ scény Šaldova divadla, kina Varšava a Lípa a rovnČž Lidové sady se svou komplexní nabídkou kulturních a spoleþenských akcí. Rezervaþní a pĜedprodejní systém postupnČ nabídne využití dalším poĜadatelĤm a organizátorĤm akcí. Okruh zapojených uživatelĤ není limitován. Vstupenky si uživatelé pĜevezmou v centrálním pĜedprodeji, což je liberecké MČstské informaþní centrum, nám. Dr. E. Beneše 1 a v Lidových sadech, pĜípadnČ v konkrétním zaĜízení, kde uplatĖují rezervovanou službu. Moderní liberecký rezervaþní a pĜedprodejní systém nezĤstal omezen jen na místní obyvatele. V posledním období vzrostl zájem o nČkterá kulturní pĜedstavení ze strany obyvatel Saska až o jednu tĜetinu, a proto mají internetové stránky také nČmeckou mutaci.

- 109 -


Shrnutí •

Nižší podíl ekonomicky aktivních obyvatel než je prĤmČr mČsta.

•

Sídlo velkého poþtu podnikatelských subjektĤ.

•

Spolupráce podnikatelĤ a Technické univerzity.

•

Aktivity Centra vzdČlanosti Libereckého kraje.

•

Rostoucí objem finanþních prostĜedkĤ na vČdeckovýzkumnou þinnost; potenciál pro rozvoj vČdy, výzkumu a vývoje.

•

Potenciál pro rozvoj podnikání v cestovním ruchu.

•

ýetné aktivity mČsta a jeho pĜíspČvkových organizací v oblasti podpory rozvoje cestovního ruchu.

2.1.3. Sociální integrace Pováleþná doba pĜinesla znaþné zmČny ve struktuĜe i poþtu obyvatel a ovlivnila tak ekonomické i sociální klima ve mČstČ. Po transformaci ekonomiky v 90. letech minulého století došlo ke znaþným zmČnám v dosavadní ekonomické struktuĜe podnikatelských subjektĤ, což pĜineslo zrušení Ĝady podnikĤ a tedy i zvýšení nedobrovolné nezamČstnanosti. Míra nezamČstnanosti v posledních letech díky rozvoji ekonomiky postupnČ klesá, ale stále se nachází lehce nad celorepublikovým prĤmČrem. Pracovní pĜíležitosti, bytová situace stejnČ jako kvalita a dostupnost veĜejných služeb jsou jedny z hlavních atributĤ atraktivního místa pro život obþanĤ mČsta. VzdČlávací zaĜízení VzdČlanostní struktura obyvatelstva je do jisté míry dána nabídkou vzdČlávacích programĤ a oboru ve mČstČ a také pracovními pĜíležitostmi ve mČstČ. Vzhledem ke koncentraci prĤmyslové výroby a stavebních firem jsou lokální pracovní pozice pĜíznivČjší pĜedevším pro osoby s technickým vzdČláním. V následujících tabulkách jsou uvedeny seznamy školských zaĜízení, jejich kapacity a vytíženost. Tabulka 31: PĜehled mateĜských škol v zónČ Lidových sadĤ 2004 - 2005 kapacita žáci

2005 - 2006 kapacita žáci

2006-2007 kapacita žáci

MŠ Jizerka, Husova 184/72

45

45

45

45

45

45

MŠ U Bertíka, PurkyĖova 458/19

50

50

50

50

50

50

MŠ Rosniþka, Školní vršek 503/3

55

48

55

50

55

50

150

98

150

145

150

145

MateĜská škola

celkem


- 110 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ V dotþené zónČ fungují tĜi mateĜské školy zĜizované Statutárním mČstem Liberec. Dle zjištČní je jejich kapacita v souþasnosti nedostaþující. Rodiþe jsou nuceni rozvážet dČti do vzdálených mateĜských škol, což s sebou nese další náklady (doprava, malá flexibilita v docházce, þasové ztráty). Školky navíc preferují celodenní docházku, proto se matky, které chtČjí své dČti svČĜit školce na kratší þasový interval (do 4 hod.) a nemají jinou alternativu hlídání, tak dostávají do tČžké situace. Tabulka 32: PĜehled základních škol v zónČ Lidových sadĤ 2004 - 2005 kapacita žáci

Základní škola ZŠ 5. kvČtna (sport) ZŠ Lesní (matematika) ZŠ Husova (rozšíĜená výuka jazykĤ) celkem

500 600 434 1 534

467 516 374 1 357

2005 - 2006 kapacita žáci 500 600 434 1 534

472 488 374 1 334

2006-2007 kapacita žáci 500 600 434 1 534

446 487 394 1 327


Tabulka uvádí tĜi základní školy s lokalizací v zónČ. Každá z nich je oborovČ zamČĜená. ZŠ 5. kvČtna tvoĜí dvČ budovy stojící naproti sobČ pĜes ulici Šamánkovu. Tato škola je orientována na sportovní tĜídy plavání a orientaþní bČh. ZŠ Lesní je dlouhodobČ oblíbená pro pestrý vzdČlávací program (dĤraz na výuku matematiky) a nadprĤmČrné vzdČlávací výsledky. Škola shledává svoji kapacitu plnČ vytíženou. ZŠ Lesní také nabízí služby školní družiny, školního klubu a školní jídelny.

ZŠ Husova nabízí profesionální výuku cizích jazykĤ (anglický jazyk, nČmecký jazyk, francouzský jazyk, ruský jazyk, španČlský jazyk) od 1. tĜídy a další cizí jazyk od 6. tĜídy. Škola organizuje výmČnné pobyty a jazykové výjezdy do zahraniþí (Anglie, Dánsko, Švýcarsko, NČmecko, Francie). V neposlední ĜadČ poskytuje širokou nabídku školních kroužkĤ podle zájmu dČtí. Vzhledem k zvyšujícímu se poþtu dČtí lze oþekávat vyþerpání kapacity tČchto škol. V následujících pČti letech by tak za stávajícího trendu mohlo být umístČní dČtí do uvedených základních škol problémem. Infrastrukturu pro služby osobám se sníženou schopností pohybu nebo orientace reprezentuje v zónČ Lidových sadĤ na ulici Elišky Krásnohorské 921 Základní škola a MateĜská škola pro sluchovČ postižené, jejímž zĜizovatelem je Liberecký kraj. V komplexu školy se nachází základní škola pro sluchovČ postižené, mateĜská škola, internát a školní družina, speciálnČ pedagogické centrum i školní jídelna. Posláním škol je komplexní péþe v oblasti vzdČlávání a výchovy dČtí s rĤznou úrovní sluchového postižení, pĜípadnČ s postižením kombinovaným, dále pak dČtí s vadami Ĝeþi. Specifikum škol spoþívá pĜedevším v 10leté školní docházce a pravidelné logopedické péþi. VzdČlávání je zabezpeþováno v rozsahu uþebních osnov a plánĤ bČžné základní školy, v pĜípadČ potĜeby jsou vytváĜeny individuální vzdČlávací programy.

- 111 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Docházku do školy je možné plnit jako denní nebo týdenní s internátním pobytem. StĜední školství v zónČ Lidových sadĤ reprezentuje StĜední prĤmyslová škola strojní a elektrotechnická a Vyšší odborná škola (SPŠSE a VOŠ) na MasarykovČ ulici 3. Škola má otevĜeny obory strojírenství, elektrotechniky, slaboproudé elektrotechniky, elektronických poþítaþových systémĤ a technické lyceum. Na Vyšší odborné škole (pĜi SPŠSE) se vyuþuje obor poþítaþové systémy. Studium je urþeno pro maturanty ze všech stĜedních škol. Je podobné studiu bakaláĜskému organizovanému na vysokých školách, od nČhož se liší hlavnČ vČtší orientací na praktickou stránku výuky. Ulice Šamánkova 500/8 je adresou pĜíspČvkové organizace - Obchodní akademie a Jazyková školé s právem státní jazykové zkoušky. Škola s kapacitou 530 žákĤ poskytuje výuku v oboru obchodní akademie a ekonomické lyceum. V posledních tĜech letech se poþet absolventĤ blíží k hranici 120 studentĤ. PĜes 75 % absolventĤ pokraþuje v dalším studiu, pĜedevším na vysokých školách. Škola spolupracuje se zahraniþními partnerskými školami (Obchodná akadémia Dolný Kubín, Slovensko; Istituto Tecnico Statale Commerciale e per Geometri "M. BUNIVA", Pinerolo, Itálie; Verein der Freunde des Gymnasiums Herrnhut e.V., Herrnhut, NČmecko; t-AtriumPladijnenweg, Amersfoort, Nizozemí). Škola se úþastní projektu Centra vzdČlanosti Libereckého kraje. Na ŠamánkovČ ulici je také sídlo liberecké poboþky Metropolitní univerzity Praha, o.p.s. (dĜíve Vysoká škola veĜejné správy a mezinárodních vztahĤ, o.p.s.) nabízející bakaláĜské a magisterské obory v denní i dálkové formČ. Studijními obory jsou zamČĜeny na veĜejnou správu, mezinárodní vztahy a evropská studia. Významným subjektem na poli vzdČlávání je Technická univerzita v Liberci. Na šesti fakultách a jednom vysokoškolském ústavu nabízí široké spektrum vzdČlání v klasických technických, pĜírodovČdných, humanitních, ale také v umČleckých a mezioborových studijních oborech. Technická univerzita v Liberci má dobĜe vybavené laboratoĜe, poþítaþové uþebny i kvalitní týmy vČdeckých pracovníkĤ. Svým významem pĜesahuje liberecký region i ýeskou republiku. Univerzita dosahuje skvČlých výsledkĤ na poli vČdy a výzkumu. Jedním z pĜíkladĤ je svČtovČ unikátní objev technologie prĤmyslové výroby nanotextilií. Do vČdecké práce se zapojují i studenti jako rovnocenní þlenové vývojových týmĤ. Univerzita nabízí dobré sociální, kulturní i sportovní zázemí (univerzitní sportovní areál) Absolventi nebývají na seznamu nezamČstnaných, ale obvykle si vybírají z nČkolika kvalitních nabídek na lukrativní zamČstnání.

- 112 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Tabulka 33: PĜehled fakult a studentĤ Technické univerzity v Liberci Technická univerzita v Liberci Fakulta strojní Fakulta textilní Fakulta pedagogická Fakulta hospodáĜská Fakulta architektury Fakulta mechatroniky a mezioborových inženýrských studií celkem

2004-2005 studenti absolventi 1 636 181 1 523 290 1999 332 1225 278 194 18

2005-2006 studenti absolventi 1 401 146 1 468 292 2 320 352 1 269 257 263 29

2006-2007 studenti absolventi 1 799 177 1 460 316 2 407 401 1 514 329 262 40

673

49

780

124

819

176

7 250

1 148

7 501

1 200

8 261

1 439

Zdroj: Výroþní zprávy o þinnosti TU v Liberci, www.vslib.cz

Následující tabulka znázorĖuje pĜehled sportovišĢ a hĜišĢ umístČných v areálech školských zaĜízení. Tabulka 34: Plochy a sportovištČ v areálu škol dvČ tČlocviþny, hĜištČ na volejbal s asfaltovým povrchem, koš na basketbal ZŠ Husova nové školní hĜištČ, tČlocviþna dvČ tČlocviþny, hĜištČ na košíkovou a volejbal ZŠ Lesní s umČlým povrchem, doskoþištČ víceúþelové hĜištČ s vybavením na košíkovou, Škola pro sluchovČ postižené minifotbal a volejbal, umČlý povrch hĜištČ na malou kopanou, velká tČlocviþna, malá SPŠSE a VOŠ tČlocviþna, posilovna 2 Obchodní akademie Šimánkova dvČ tČlocviþny o rozloze 389 m VSK Slavia TU Liberec o.s. skokanský mĤstek v areálu TU v Liberci Zdroj : Generel sportu a sportovních zaĜízení, 5/2001- Ing. Daniel Hrubý, Ing.arch I. Vitoušová ZŠ 5. kvČtna

Zdravotní a sociální péþe V zónČ Lidové sady se nachází pomČrnČ významný poþet zdravotnických zaĜízení i soukromých ambulantních specialistĤ. Je zde zastoupeno pĜes tĜicet subjektĤ z rĤzných medicínských oborĤ. PĜevahu mají stomatologové, praktiþtí lékaĜi a pediatĜi. V zónČ také sídlí poliklinika, kojenecký ústav a lékárna. JihozápadnČ se zónou sousedí Krajská nemocnice Liberec a.s. PĜehled všech subjektĤ pĤsobících v oblasti zdravotní a sociální péþe je uveden v pĜíloze tohoto dokumentu. V oblasti sociální péþe fungují v zónČ dvČ neziskové organizace zamČĜené na péþi o seniory. Do této oblasti lze zahrnou i aktivity evangelické církve, která má taktéž v zónČ své sídlo.

Reva o.p.s. Reva o.p.s. byla založena v roce 2002. Spoleþnost reaguje na potĜeby starších obyvatel Liberecka a naprostý nedostatek kvalitních služeb pro seniory, kterým by takovéto služby umožnily žít co nejdéle ve svém pĜirozeném sociálním prostĜedí, mezi svými blízkými a pĜáteli s pĜimČĜenou pomocí sociálních služeb. ěada seniorĤ je nucena odejít ještČ v pomČrnČ aktivním vČku do penzionĤ þi domovĤ dĤchodcĤ jenom z toho dĤvodu, že si sama nemĤže zajistit nČkterou aktivitu bČžného života. Komplexními sociálními službami a jednoduchými zdravotnickými úkony pĜímo v domácnostech u seniorĤ umožĖuje spoleþnost seniorĤm prožít ještČ mnoho let v rodinném

- 113 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ kruhu bez nebezpeþí sociálního vylouþení a ztráty spoleþenských kontaktĤ. Peþující rodinČ pĜitom snižuje zatížení a usnadĖuje návrat do bČžného života. Poþátkem roku 2003 pracovalo pro organizaci 5 zamČstnancĤ. Vzhledem k nárĤstu poþtu uživatelĤ vzrostl i poþet zamČstnancĤ na souþasných 25 osob, z toho 22 osob je v pĜímé péþi o seniory. adresa: kontakt: web:

Vrbova ul. 796/4, 460 01 Liberec 1 482 710 003, [email protected] www.reva-lbc.org

Regionální dobrovolnické centrum JeštČd Regionální dobrovolnické centrum JeštČd bylo založeno v roce 2001 s cílem zapojit širokou veĜejnost do veĜejnČ prospČšné þinnosti. Toto obþanské sdružení je souþástí Koalice dobrovolných iniciativ v ýR, kterou zastĜešuje Národní dobrovolnické centrum HESTIA (http://www.hest.cz). Regionální dobrovolnické centrum JeštČd se zabývá programem „Pro seniory“. Cílem programu je prostĜednictvím þinností dobrovolníkĤ obohatit život seniorĤ v zaĜízeních sociální péþe. Dobrovolníci pomáhají v domovech dĤchodcĤ v Liberci. V domovech pro seniory pĤsobí 22 dobrovolníkĤ, kteĜí poskytují starým lidem spoleþnost a intenzivnČ se jim vČnují. Doprovázejí je na procházky a poĜádají pro nČ rĤzné aktivity jako je malování a spoleþenské akce. Svou þinností jim tak zpĜíjemĖují podzim života. V liberecké nemocnici toto obþanské sdružení realizuje program „Dobrovolníci v nemocnici“. Zhruba 40 dobrovolníkĤ pomáhá v Krajské nemocnici Liberec na oddČlení dlouhodobČ nemocných, onkologie, spinální jednotky, dČtské chirurgie a dČtské psychiatrie. Cílem sdružení je v prĤbČhu dalších období získávat ještČ více dobrovolníkĤ a uspokojovat tak stálý zájem ze strany zdravotních a sociálních zaĜízení. adresa: BĜezová alej 1305/4, 460 01 Liberec 1 kontakt: 485 172 386 web: www.rdcjested.cz Sociální integrace rĤzných, nejen znevýhodnČných skupin obyvatel vyžaduje zaĜízení se specifickým vybavením. PĜedevším v souvislosti se stárnutím populace a s oþekávaným zvyšováním nárokĤ na péþi o zdravotnČ postižené je nutno doplnit stávající kapacity i o nové typy sociálních zaĜízení. Velkou pozornost je tĜeba vČnovat také zlepšování kvality sociálních zaĜízení, aby splĖovala souþasné požadavky kladené na infrastrukturu pro sociální integraci. Tyto problémy jsou Ĝešeny podle rozsahu na krajské i na místní úrovni. Nezastupitelnou roli v sociální integraci ovšem mají také církve a náboženské spoleþnosti. V zónČ Lidových sadĤ se nachází centrum ýeskobratrské církve evangelické. V místČ se pravidelnČ konají bohoslužby, schází se pČvecký kroužek, konají se biblické hodiny, setkání mládeže a stĜední generace, klub seniorĤ, setkání maminek a je zde mateĜské centrum. Farní úĜad ýeskobratrské církve evangelické adresa: Masarykova 454/22, 460 01 Liberec kontakt: 482 713 044, faráĜka Tabita Landová, Th.D. web: http://liberec.evangnet.cz

- 114 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Diakonie ýeskobratrské církve evangelické poskytuje sociální, zdravotní, vzdČlávací a pastoraþní služby lidem, kteĜí se v dĤsledku vČku, zdravotního postižení, nemoci, osamocení þi ohrožení dostali do nepĜíznivé životní situace. Jde o služby urþené zejména seniorĤm, lidem s postižením, lidem v obtížné životní situaci a umírajícím. Z projektĤ realizovaných diakonií ýeskobratrské církve evangelické lze zmínit projekt Phare „Senior a já“, jež mČl za cíl bojovat se stereotypním pĜijímáním seniorĤ jakožto skupiny bez vlastních zájmĤ, potĜeb a ostatních atributĤ aktivního života. V rámci projektu byla vytvoĜena pilotní sociologická studie mediálního obrazu seniora, dále byl natoþen televizní spot a dokumentární film. Dalším poþinem byl projekt “Podpora procesu zvyšování kvality sociálních služeb” zamČĜený na podporu Diakonie ýeskobratrské církve evangelické jako poskytovatele sociálních služeb v systematickém zvyšování kvality sociálních služeb v souladu s Národními standardy kvality MPSV.

Shrnutí •

ěada vzdČlávacích institucí v zónČ.

•

Nedostateþná kapacita MŠ, zatím dostateþné kapacity ZŠ.

•

PĜítomnost školy pro sluchovČ postižené.

•

DvČ renomované stĜední školy.

•

Sídlo VOŠ a dvou univerzit v zónČ.

•

Nabídka služeb v oblasti sociální péþe (péþe o seniory).

•

Významný poþet zdravotnických zaĜízení i soukromých ambulantních specialistĤ.

2.1.4. Životní prostĜedí Na severovýchodní hranici zóny Lidových sadĤ zaþíná vstup do CHKO Jizerské hory. Jako dĤsledek reliéfu krajiny jsou negativem oblasti horší podmínky pro kvalitu ovzduší. MČsto se potýká s inverzemi, které jsou nepĜíjemnou souþástí života obþanĤ Liberce. Na druhou stranu díky vysokým nárokĤm na ochranu okolní pĜírody i vypracovaným plánĤm na snižování produkce škodlivin a zklidĖování dopravy jsou nastaveny podmínky pro zlepšování souþasného stavu. Kvalita ovzduší Trvalým a rostoucím problémem jsou emise oxidu dusíku. PĜíþinou je stále rostoucí automobilová doprava. Dalšími zneþišĢujícími látkami, které produkuje silniþní doprava, jsou prašné þástice. Vliv dopravy na kvalitu ovzduší v zástavbČ je posílen tím, že doprava

- 115 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ produkuje škodliviny v pĜízemní vrstvČ atmosféry, kterou pak obþané vdechují. PrĤmysl ovlivĖuje ovzduší ve vČtší vzdálenosti od hustČ obydlených þástí, proto je doprava, jejíž emise nepĜesahují 50% celkových emisí, pro kvalitu ovzduší v dopravnČ zatížených lokalitách rozhodující. Monitoring imisních limitĤ pro prašné þástice zaznamenává hodnoty v rozmezí 16 - 20µg.m-3, limit je stanoven na 40µg.m-3.84 Pro mČĜení zátČže vybranými organickými polutanty a tČžkými kovy jsou typické sezónní trendy zneþištČní ovzduší. MČstská hromadná doprava je v zónČ Ĝešena dvČma tramvajovými linkami a dvČma autobusovými spoji. MHD pĜedstavuje vhodnou alternativu k automobilové dopravČ, hlavnČ na kratší vzdálenosti, jako je dojezd do zamČstnání. V Lidových sadech je nedostateþnČ zajištČna dostupnost veĜejnou dopravou v okrajových þástech zóny. Další alternativou k automobilové dopravČ je cyklistika. K jejímu masovČjšímu rozšíĜení chybí dostateþná síĢ stezek, které jsou bezpeþné a pohodlné. Ve mČstČ pak chybí místa na odkládání kol a další zaĜízení, která umožní rychlý a bezpeþný pĜesun po mČstČ nejen za úþelem rekreaþního vyžití, ale i k bČžnému dojezdu do zamČstnání. V souþasné dobČ je v Lidových sadech plánováno nČkolik nových cyklotras (podrobnČji viz kap. 7). HospodaĜení s dešĢovou vodou Problémem mČst, ale i zóny, je nedostateþná schopnost zadržovat dešĢovou vodu. Srážky jsou ihned odvedeny do kanalizace, klima se rychleji zahĜívá a je zde nedostateþná vlhkost vzduchu. Možností zadržení dešĢové vody je mnoho. U objektĤ se využívají podzemní nádrže, kam je voda svedena a následnČ se þerpá k dalšímu použití. Pro pĜímé zadržování vody se hodí zatravnČné stĜechy, které mají nízký koeficient odtoku. V prostorách mČstské zelenČ se dají také využít nádrže, podzemní nebo i nadzemní, k zpČtnému využití vody k zavlažování. ýasto používaným Ĝešením je „prĤleh“ (pĜíkop), který napĜed vodu zadrží na povrchu, a potom v podzemí. Voda se vsákne do zatravnČného prĤlehu, a pak se pomalu skrz regulátor odtoku vsakuje do pĜíkopu pod ním. PĜíkopy tvoĜí systém, v rámci kterého je možné vodu pĜepouštČt mezi jednotlivými prvky. ZahušĢování obytné zástavby na úkor stávající mČstské zelenČ V souþasné dobČ sílí tlak na rozšiĜování obytné výstavby na úkor stávající mČstské zelenČ. MČstská zeleĖ pĜitom zpĤsobuje pomalejší teplotní zmČny, vyšší relativní vlhkost vzduchu, menší výpar, menší teplotní rozdíly a menší þetnost pĜízemních mrazíkĤ než v pĜípadČ zastavČných ploch. ěešení vhodné úpravy zelenČ a nové funkþní využití území je nákladné. Atraktivnost zóny mĤže být další obytnou výstavbou narušena (projekty Zborovská, Fibichova). Velkým problémem bude, vedle nedostaþujícího technického stavu a kapacity infrastruktury, také vyšší zneþištČní hlukem a imisemi. Lokalita Lidových sadĤ a její zelené plochy mohou pĜitom zĤstat vyhledávanou klidovou a relaxaþní zónou, poskytovat možnosti aktivit jako je koupání, obþerstvení, dČtské hĜištČ, dráha pro bruslaĜe, pČšina s laviþkami pro starší obyvatele mČsta atp.

84

ýeský hydrometeorologický ústav

- 116 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Tabulka 35: PĜehled zelených ploch a parkĤ Druh zelenČ

Název/lokace

Rozloha 2

park

Štefánikovo námČstí

8 150 m

park park park park

Riegrovy sady, pĜed PKO u Severoþeského Muzea Tržní námČstí Sukovo námČstí, tzv. Dubák ZOO velký – Lidové Sady P. Bezruþe ZOO malý Fibichova – psí louka PurkyĖova ulice Lidové sady VítČzná ulice Gorkého ulice (þást) Zborovská ulice (þást) Masarykova ulice

1 297 m 2 9 506 m 2 1 695 m 2 7 716 m

park park lesopark lesopark mČstský les alej alej alej alej

2

13 123 m

2

Poznámka Památník bojovníkĤm obČtem za svobodu vlasti

a

fontánka vodní fontánka

2

3 468 m 2 26 100 m 2 27 277 m 20 ha 2 118 m2 937 m2 2 415 m 2 3 731 m

pronájem ZOO

javory, lípy lípy lípy lípy rekreaþnČ sportovní využití, 2 zeleĖ Rokle Zborovská 8 910 m tábornické akce 2 alej DvoĜákova ul. 778 m lípy 2 alej Mozartova ul. 1 023 m lípy 2 alej Údolní ul. 1 329 m jasany,lípy 2 alej Husova 763 m lípy 2 alej ul. BĜezová alej 840 m bĜízy Zdroj: Magistrát Statutárního mČsta Liberce, odbor komunálních služeb

Obþanské sdružení Staré mČsto Liberec provedlo dotazníkové šetĜení mezi obþany ohlednČ využití rokle na ulici Zborovská, projektu PurkyĖova arboreta a potĜeb obþanĤ dané lokality. Ze 120 odpovČdí respondentĤ lze identifikovat následující závČry: nezbytná revitalizace lokality (rekonstrukce komunikací, inženýrských sítí, zelenČ a hĜišĢ) rekonstrukce inženýrských sítí (ulice seĜazeny dle priorit) - Lesní, PurkyĖova, Horova, Mozartova, Janáþkova, Gorkého, Zborovská, Údolní atd. úprava Sukova námČstí (tzv. Dubák), lesoparku Fibichova, hĜištČ Zborovská – oprava cest, umístČní košĤ a laviþek, odstranČní náletových dĜevin, umístČní mobiliáĜe pro dČti nesouhlas s moderní výstavbou velkých bytových domĤ v této lokalitČ, pokud nebude respektovat okolní historickou zástavbu a pokud by snižovaly kvalitu bydlení v okolních domech nesouhlas s kácením alejí podpora rekonstrukcí Lesního koupalištČ, Letního amfiteátru a výstavby podzemní garáže na koneþné tramvaje obavy ze zaslepení PurkyĖovy ulice Pozn.: Zastupitelstvo mČsta na svém 2. zasedání v únoru 2008 schválilo návrh ploch veĜejné zelenČ, které by mČly být vyjmuty z procesu privatizace pozemkĤ ve vlastnictví Statutárního mČsta Liberec. Vodoteþ v území Lidových SadĤ Zónou Lidové sady protéká Jizerský potok. Tok má délku cca 3,3 km, plocha povodí

- 117 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ dosahuje cca 2,75 km2. Jizerský potok (dĜíve Bayersbach) pramení v lesích mezi Ruprechticemi a Rudolfovem, napájí lesní koupalištČ a ústí do Nisy, jíž je pravostranným pĜítokem. Správcem toku je Statutární mČsto Liberec a Lesy ýR. Od pramenné þásti až po lesní koupalištČ má tok pĜírodní charakter. Pod koupalištČm byla þást koryta toku vydláždČna v souvislosti s vybudováním pĜechodu pĜívodního Ĝadu z Jizerského vodojemu do vodojemu Ruprechtice. Poté je koryto toku opČt pĜírodního charakteru s jednou štČrkovou zdrží až po první objekty v ulici Stroupežnického, odkud je tok zatrubnČn. Protéká pĜes areál lukostĜelcĤ, podél ulice Tiché, poté v nábĜežních zídkách až k SovovČ ulici. Dále tok protéká areálem ZOO a teþe smČrem k MasarykovČ ulici, kde má charakter otevĜeného koryta s vegetaþní úpravou. V rámci areálu ZOO je na toku Labutí jezírko. Vodní tok je využíván pro potĜeby ZOO, z tohoto dĤvodu také bylo na horním toku vyhlášeno hygienické pásmo ochrany. Od ulice VítČzné pĜes areál LTV až ulici VítČznou je poté potok zatrubnČn potrubím DN 150. Posléze potok protéká zástavbou, místy vyvČrá na povrch (pod ul. RychtáĜskou). Od benzinové pumpy v ulici Sokolské až po ústí do Lužické Nisy je koryto toku otevĜené upravené v nábĜežních zdech. Z výsledkĤ monitoringu toku bylo zjištČno, že v plaveninách Nisy se vyskytuje arsen, kadmium, rtuĢ a benzo(a)pyren. Zatížení sedimentĤ tČmito látkami je dosud jen mírné, problém pĜedstavuje zneþištČní biofilmu, zejména arsenem a olovem, kde tyto látky dosahují nejvyšších koncentrací v ýR. Lužická Nisa je levým pĜítokem Odry. Její celková délka dosahuje 252 km, z toho 54 km pĜipadá na ýechy. Povodí zaujímá plochu 4197 km2. Podél trasy toku od Masarykovy ul. od budovy Lázní vede soubČžnČ kmenová stoka XIII, jejíž stavba byla dokonþena v roce 1998. V rámci dokonþení došlo k oddČlení odpadních vod od toku. Tabulka 36: Vodní plochy v zónČ Lidových sadĤ Údolní potok Jizerský potok Labutí jezírko Lesní koupalištČ

zatrubnČný potok veden zástavbou mezi Zborovskou a Mozartovou a poté ulicí VítČznou ústí do Labutího jezírka slouží pro ZOO, vodní prvky, vlastníkem je Statutární mČsto Liberec severovýchodní þást zóny, pĤvodní úþel rekreace, mimo provoz, vlastník SK JeštČd, 2 plocha 1 675 m , rozmČry cca 50 x 20 m

Zdroj: SML Úspory energie SpotĜeba energie neustále stoupá. V souþasnosti dochází k pĜerozdČlování spotĜeby od prĤmyslu smČrem k dopravČ a domácnostem. V souladu s udržitelným rozvojem je nutné snažit se o co nejvČtší energetické úspory. V lokalitČ Lidových sadĤ probíhají opatĜení ke snížení energetické nároþnosti formou zateplování objektĤ a výmČny oken. NejvČtší podíl na spotĜebČ energie má vytápČní (50 %), ohĜev vody tvoĜí asi 24 % a zbytek pĜipadá na pĜípravu jídel, chlazení, praní a osvČtlení. Vlivem pĜetápČní a nedostateþné tepelné izolace je spotĜeba energie na vytápČní témČĜ o tĜetinu vyšší než je nezbytné. OpatĜení na snížení spotĜeby tepla mohou snížit potĜebu vytápČní o desítky procent. U starších domĤ to mĤže být i pĜes 50 %. K úsporám dochází vylouþením klimatizace dobĜe Ĝešenou stavbou, kompletním zateplením objektu, regulací vytápČní napĜ. pomocí termoregulaþních ventilĤ a výmČnou oken. TČmito cestami uniká až 35% tepla.

- 118 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Úspory energie se zaþínají objevovat i ve formČ investic do zaĜízení pro vytápČní nebo ohĜev vody jako jsou kotle na biomasu, tepelná þerpadla, solární systémy pro ohĜev vody a výrobu elektĜiny. V roce 2008 mČsto získalo dotaci z Operaþního programu Životní prostĜedí na realizaci úspor energie (zateplení, výmČna oken) v ZŠ Lesní. Dobudování kanalizace Zvýšená kapacita ýOV-RĤžodol díky projektu Lužická Nisa umožní napojení dalších pĜípojek na kanalizaþní systém. Dostavba kanalizace odstraní produkci zneþištČní, kterou zpĤsobují staré septiky a žumpy. Jedná se hlavnČ o pĜepady ze septikĤ odtékajících do povrchových vod nebo se vsakujících do terénu. Dne 13. 5. 2008 bylo vydáno rozhodnutí Magistrátu mČsta Liberce o povolení Severoþeské vodárenské spoleþnosti, a.s. k provedení rekonstrukce vodovodu a kanalizace v HusovČ ulici. Rekonstrukce se týká tĜí vodovodních ĜadĤ, které se budou napojovat na stávající Ĝady, a dále se jedná o pČt stok. Odpadové hospodáĜství Produkce komunálního odpadu závisí na velikosti sídla, životním stylu a životní úrovni. Materiálové využití odpadu umožĖuje snížit nároky na spotĜebu pĜírodních surovin. I když se objem vytĜídČného odpadu a dostupnost nádob na tĜídČný odpad zvyšuje, stále jsou v tĜídČní komunálního odpadu znaþné rezervy, pĜedevším v oblasti bioodpadu. Ten tvoĜí po papíru nejvČtší podíl celkového komunálního odpadu. Sezónní akce, které umožĖují sbČr rostlinného odpadu, nejsou dostaþující. Ke stávajícím základním komoditám (plast, sklo a papír) by mČly pĜibýt kontejnery na bioodpad a nápojové kartony v místech, kde ještČ chybí. MČly by probČhnout akce na informování veĜejnosti o potĜebČ tĜídČní odpadu, zapojeny školy a pĜedškolní zaĜízení a zajištČna dostateþná síĢ sbČrných kontejnerĤ. Nakládání s komunálním odpadem se Ĝídí obecnČ závaznou vyhláškou mČsta. Základním þlánkem v systému nakládání s komunálním odpadem je závod na termické využití odpadĤ, který je umístČn v prostoru areálu Teplárny Liberec, a.s. Veškerý komunální odpad je termicky využíván v tomto zaĜízení. Základním þlánkem v systému separování odpadĤ ve mČstČ je sbČrný dvĤr. Slouží ke shromažćování separovaných, nebezpeþných nebo rozmČrných odpadĤ, využitelného komunálního odpadu a k jejich pĜípadnému dotĜídČní a k demontáži. Pro kompostárnu je územním plánem stabilizována plocha mezi stávající ýOV v RĤžodole a ulicí Obloukovou. Na území mČsta nejsou vymezeny prostory na budování skládek. Ekologická výchova a ochrana pĜírody Nástupnickou organizací StĜediska ekologické výchovy Statutárního mČsta Liberec se stala DIVIZNA - MČstské stĜedisko ekologické výchovy pĜi ZOO Liberec. Jedná se o denní specializované pracovištČ pro podporu a realizaci environmentální výchovy. Poskytuje kvalitní služby v oblasti environmentální výchovy, vzdČlávání a osvČty (EVVO) pĜedevším v tČchto oblastech: • ekologické výukové programy pro dČti z mateĜských škol, žáky základních a stĜedních škol - výukové programy vedou zkušení a odbornČ zdatní lektoĜi • poĜádání odborných semináĜĤ, exkurzí þi dílen pro studenty pedagogických fakult, pedagogické pracovníky, vedoucí dČtských kroužkĤ a oddílĤ, a širokou veĜejnost • zajišĢování metodické pomoci koordinátorĤm EVVO na školách, metodické pomoci pro zpracovávání školního vzdČlávacího programu • poĜádání specializaþních studií pro koordinátory EVVO na ZŠ a SŠ • pro pedagogy volnČ pĜístupná knihovna publikací k ekologické výchovČ a pĤjþovna netradiþních výukových pomĤcek

- 119 -


• • • •

komunikace s ostatními organizacemi realizujícími EVVO v regionu i po celé republice koordinace sítČ škol v Libereckém kraji se zájmem o ekologickou výchovu (projekt M.R.K.E.V.) koordinace mezinárodního programu EKOŠKOLA pro Liberecký kraj koordinace grantového a asistenþního programu Škola pro udržitelný život pro Liberecký kraj

StĜedisko ekologické výchovy Divizna je þlenem Sdružení stĜedisek ekologické výchovy Pavuþina. adresa: Masarykova 1347/31, 460 01 Liberec 1 kontakt: 482 712 982 www.zooliberec.cz/divizna/ web:

Shrnutí •

Atraktivní pĜíroda, sousedství s CHKO Jizerské hory.

•

ZahušĢování obytné zástavby na úkor mČstské zelenČ.

•

Neuspokojivý stav zelenČ.

•

Nízká úroveĖ veĜejného prostranství.

•

Nedostateþný poþet budov s tepelnou izolací.

•

Zvýšené imise škodlivin z dopravy.

•

Nenapojení okrajových þástí zóny na veĜejnou kanalizaci.

•

Dlouhodobá podinvestovanost technické infrastruktury.

•

ýinnost stĜediska pro environmentální vzdČlávání.

- 120 -


2.1.5. PĜitažlivá zóna Na zaþátku roku získalo mČsto v anketČ HospodáĜských novin ocenČní titulem nejlepší mČsto pro život v ýR. Rezidenþní þást zóny je velmi atraktivním místem k bydlení. Disponuje starším, ale z hlediska kategorizace kvalitním bytovým fondem, který se neustále rozrĤstá. Dle SLDB 2001 na území zóny stojí 447 domĤ85 (z toho 57% rodinných, 38% bytových a 5% ostatních, tj. nebytových domĤ). Podle stejného zdroje dat se pĜímo v zónČ nachází pĜibližnČ 1 463 bytĤ (92% z nich je trvale obydleno, cca 8% je neobydleno). K pozitivĤm lokality patĜí dobrá obþanská vybavenost okolí a dobrá dopravní dostupnost. Negativa této oblasti jsou rezidenty shledávána pĜedevším v další bytové zástavbČ, jež s sebou pĜináší vyšší nároky na místní komunikace, které jsou kapacitnČ i technicky nevyhovující. K negativĤm se Ĝadí také zábor zelených ploch a imise škodlivin z dopravy. V souþasnosti je þinČno mnoho krokĤ k dalšímu rozvoji bytového fondu (napĜ. projekty Zborovská, Fibichova, nebo projekt rezidenþního bydlení v areálu Libereckých výstavních trhĤ, o nČmž je zmínka v kap. 6.4). Zóna Lidové sady je atraktivním místem styku významných historických památek s kvalitními veĜejnými i obslužnými funkcemi, obytným i podnikatelským územím proloženým mČstskou zelení v podobČ veĜejných prostranství, parkĤ a lesoparkĤ. Atraktivnost a pĜitažlivost oblasti pro širokou veĜejnost spoþívá jak v zajištČní dostupných a kvalitních služeb a obchodĤ, pestré nabídky pracovních pĜíležitostí a možností k bydlení, tak v tefgveddddd)rchnickém stavu budov, areálĤ a objektĤ, kvalitČ a dostupnosti technické infrastruktury a dopravy. Kulturní památky Seznam památek v zónČ Lidových sadĤ Následující tabulka uvádí seznam objektĤ, které jsou od roku 1958 zapsány na seznamu památek. Tabulka 37: Seznam památek v zónČ Lidových sadĤ Objekt Severoþeské muzeum Park u muzea MČstské láznČ, mĜížové oplocení Bývalá Obchodní komora- dnes Medicentrum ýinžovní dĤm vþetnČ vyhlídkové vČže obytná stavba vila Strossova vila Zdroj: Statutární mČsto Liberec

Ulice Masarykova 485/I. a 437

ýíslo rejstĜíku 19521/5-3580

Masarykova 723/1 Masarykova 699/I

43949/5-5233 43948 / 5-5232

Lidové sady þ. p. 425/I

37628 / 5-5054

VítČzná 770/7 VítČzná 725/40 Husova 186/64

44023/5-5328 11891/5-5591 43954/5-5238

V zónČ Lidové sady se nalézá nČkolik soch. Jedná se o:

85

Data ze základních sídelních jednotek ýSÚ þistČ z území zóny Lidových sadĤ. Data ze základních sídelních jednotek pĜesahující území zóny byla krácena v pomČru k velikosti pĜesahu tohoto území. Validita údaje dosahuje 95%.

- 121 -


Motýlí kĜídla – v parku pĜed pavilonem Golfcentra, autor JiĜí Novák Socha pĜátelství – pĜed vchodem do ZOO, autor Olli Marschall Brána snĤ – v parku pĜed pavilonem Golfcentra, autor Eva Kmentová Památník bojovníkĤm a obČtem za svobodu vlasti – Štefánikovo nám, jedná se o interaktivní pomník pracující se zvukem, vzduchem a svČtlem, autory jsou Jan Stolín, Petr Stolín a Monika Mitášová plastiky v areálu ZOO libereckých výtvarníkĤ Václava Bendy a OldĜicha Plívy plastiky JiĜího Davida v restauraci ZOO, Masarykova tĜída práce z nČkolika roþníkĤ dĜevosochaĜských sympozií, areál ZOO ptáci – pĜed vstupem do ZOO

V roce 1991 byl zpracován návrh památkové zóny v Liberci a dne 10. 9. 1992 vydalo Ministerstvo kultury ýR vyhlášku o prohlášení území historických jader vybraných mČst za památkové zóny, kde bylo také území historického jádra mČsta Liberec prohlášeno mČstskou památkovou zónou. V roce 1995 byl zpracován Program regenerace mČstské památkové zóny Liberec, který byl aktualizován v letech 1998, 2002 a 2005. Na následující mapČ je znázornČn pĜekryv mČstské památkové zóny a zóny Lidových sadĤ. Modrou pĜerušovanou þárou je znázornČna mČstská památková zóna (zelenou pĜerušovanou její aktualizace), þervenou linií pak hranice zóny Lidových sadĤ. ýervenČ vybarvené objekty jsou objekty po celkové rekonstrukci vyžadující údržbu, oranžové jsou vybarveny objekty vyžadující drobné opravy a rekonstrukce menšího rozsahu, žluté objekty naopak potĜebují celkovou rekonstrukci.

- 122 -

Koncept IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Obrázek 10: PĜekryv mČstské památkové zóny Liberec a zóny Lidové sady

Zdroj: SML

- 123 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Infrastruktura pro kulturu, sport, volný þas a cestovní ruch MČsto Liberec skýtá mnoho pĜíležitostí, jak aktivnČ trávit volný þas, tj. pĜedevším sportovní vyžití a pohybové aktivity ve volném þase. Vedle vybudovaného zázemí sportovišĢ má mČsto také svou polohou skvČlé pĜedpoklady ke sportování všeho druhu. Zóna Lidových sadĤ je sídlem Ĝady vyhledávaných sportovních zaĜízení, klubĤ a spolkĤ. Jedná se o:

Liberecký tenisový klub Fibichova 929, Liberec http://www.ltkliberec.cz/

Ebmas - (Wing tzun), tČlocviþna ZŠ 5. kvČtna, Liberec www.ebmas.cz

Klub tradiþních þínských cviþení tradiþní þínská cviþení Zborovská 11, Liberec

Golfcentrum Liberec Masarykova 1320, Liberec www.golfcentrumliberec.cz

Dynamo Liberec – lukostĜelba DvoĜákova 4, 460 01 Liberec

Slavia TU Liberec – orientaþní bČh, Hálkova 6, Liberec

Bazén Liberec Tržní nám. 1338, Liberec http://www.bazen-info.cz/index.php?id=uvodni

Patriots Liberec – baseball, softball Gorkého 658/15, Liberec http://www.patriots.cz/index.php?sekce=proarticle&sek=khistorie

Kite´s paradise - Draþí ráj (powerkiting, mountainboarding, buggykiting, grasskikiting, snowkiting, kiteboarding) Lesní 507/34, 460 01 Liberec

Taneþní skupina historické tance 19.st., Charleston, Clogging, mexické a irské tance DDM VČtrník, Riegrova 16/1278, Liberec http://www.wings.cz/o_skupine.html

Irský tanec, irský step kurzy probíhají v budovČ Lidových sadĤ Lidové sady 425/1, Liberec http://www.lidovesadyliberec.cz/uvodni/uvod.php

- 124 -


Zóna Lidových sadĤ je v rámci mČsta Liberec pokládána za oblast klidovou, se širokou nabídkou infrastruktury pro kulturnČ spoleþenský život. Je to místo, kde mĤže obyvatel mČsta þi jeho návštČvník nalézt Ĝadu zajímavostí, památek þi jiných atraktivit.

Kulturní a spoleþenské centrum Lidové sady Liberec adresa: kontakt: web: otvírací doba:

Liberec, Lidové sady 425/1 482 710 649 www.lidovesadyliberec.cz 8:00 – 18:00 Kulturní a spoleþenské centrum Lidové sady leží ve výstavní vilové þtvrti, na hranici mezi mČstem a pĜírodou, odkud je doslova pár krokĤ do lesa a Jizerských hor. K areálu patĜí velká zahrada, sousedící se zoologickou zahradou. Lidovým sadĤm patĜí také DČtský koutek, venkovní areál pro dČti s klouzaþkami, jezírky a vláþkem. Lidové sady spravují také Galerii u rytíĜe. Lidové sady jsou hostitelem ĜádovČ stovek akcí roþnČ. PatĜí mezi nČ plesy, koncerty, zábavy, pĜednášky, školení, karnevaly, divadelní pĜedstavení, taneþní kurzy, cviþení, vernisáže, filmová projekce apod.

V prĤbČhu roku 2006 bylo v Lidových sadech uspoĜádáno celkem 492 poĜadĤ a akcí pro 100 tis. návštČvníkĤ, z toho dČtský koutek zaznamenal celkem 26 891 návštČvníkĤ. V roce 2007 pak bylo 469 akcí celkem pro cca 105 tis. návštČvníkĤ. DČtský koutek navštívilo 32 797 návštČvníkĤ.

Severoþeské muzeum v Liberci adresa: Liberec, Masarykova 11 kontakt: 485 246 111 web: www.muzeumlb.cz otvírací doba: dennČ mimo pondČlí od 9:00 do 17:00 hodin Severoþeské muzeum v Liberci patĜí mezi nejvČtší muzea v ýeské republice. Založeno bylo v roce 1873 jako umČleckoprĤmyslové muzeum a v þeských zemích je nejstarším muzeem tohoto typu. Muzeum vlastní mimoĜádnČ bohaté sbírky ze všech zájmových oborĤ z vyspČlých evropských zemí a zþásti také z PĜedního a Dálného východu. S ohledem na místní tradice severních ýech však nejvČtší pozornost patĜila sklu a textilu. Ve tĜech výstavních sálech a venkovním atriu bývá roþnČ realizováno okolo 20 výstav. V muzeu probíhá také Ĝada koncertĤ a pĜednášek.

- 125 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Graf 18: Vývoj návštČvnosti Severoþeského muzea

Zdroj: Severoþeské muzeum v Liberci

NávštČvnost je dána pĜedevším vhodností a atraktivitou promČnných výstav pro návštČvníky, pĜedevším školní mládež. Významný je i charakter poþasí bČhem letních mČsícĤ (þervence a srpna). Celková návštČvnost od bĜezna do prosince 2006 dosáhla 39 059 osob, v roce 2007 pak 36 114 osob.

Zoologická zahrada Liberec adresa: kontakt: web: otvírací doba:

Liberec, Masarykova 1347/31 482 710 616-17 www.zooliberec.cz 8:00 – 17:00 (18:00)

Liberecká zoologická zahrada je nejstarší ZOO v ýeské republice. Byla založena v roce 1919 a je neodmyslitelnou souþástí mČsta Liberce. Na jejím pĜíkladu lze velmi dobĜe demonstrovat historii vývoje vztahĤ mezi þlovČkem a zvíĜaty, která zaþal þlovČk chovat pro jiné úþely než þistČ užitkové. V roce 2006 byla deklarována firemní filosofie založená na principech integrované ochrany pĜírody, ochrany populací zvíĜat v ZOO, vzdČlávání a výchovy k ochranČ pĜírody, komunikací s veĜejností a na principu spolupráce s jinými institucemi a partnery. ZOO je rozhodnuta naplĖovat své poslání v celé jeho komplexnosti a k jednotlivým úkolĤm z ní plynoucích pĜistupuje ve vzájemné harmonii a vyváženosti. Vyhledává cesty vyznávající principy trvalé udržitelnosti a spoleþenské odpovČdnosti. V souþasné dobČ je v liberecké ZOO chováno na 160 druhĤ v poþtu cca 950 kusĤ. NejznámČjšími chovanými zvíĜaty jsou bílí tygĜi, nejvzácnČjšími osel somálský a takin þínský. ZOO také získala pČtici vzácných primátĤ - koþkodanĤ zelených. Tento ohrožený poddruh opice chová jako jediná v zemi. ZĜizovatelem ZOO je Statutární mČsto Liberec a pod libereckou ZOO spadá i Centrum pro zvíĜata v nouzi – Bobík a MČstské stĜedisko ekologické výchovy – Divizna. Všechny tĜi

- 126 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ organizaþní složky pravidelnČ celoroþnČ poĜádají environmentální vzdČlávací a osvČtové akce. Zoologická zahrada se prĤbČžnČ snaží o bezbariérový pĜístup po celém areálu. Celková návštČvnost v roce 2006 dosáhla 341 161 návštČvníkĤ. Za stejné období roku 2007 byl zaznamenán nárĤst návštČvnosti o 43 428 osob (cca 13%) na 384 581 návštČvníkĤ. Graf 19: Vývoj návštČvnosti ZOO Liberec

Zdroj: Zoologická zahrada v Liberci

Botanická zahrada adresa: Liberec, PurkyĖova 1 kontakt: 485 252 822 web: http://www.botanickazahradaliberec.cz otvírací doba: dennČ od 8:00 - 16:00 (18:00) Botanická zahrada v Liberci se bohatstvím svých sbírek Ĝadí na pĜední místo mezi evropskými zaĜízeními tohoto druhu. Její historie sahá až do roku 1876. Na významu však zaþala získávat až od poloviny padesátých let 20. století a brzy si vybudovala mezinárodní renomé. Pozoruhodnostmi se staly nejvČtší leknín svČta (viktorie královská), který zde pĜes léto pravidelnČ rozkvétá od roku 1956, poþetné sbírky orchidejí a kaktusĤ, rozsáhlé alpinum, témČĜ tĜi století staré kamélie, expozice sladkovodních a pozdČji i moĜských akvárií, prvních v republice. V poslední dobČ byly unikátní sbírky rozšíĜeny o svČtovČ uznávanou kolekci masožravých rostlin. Celková návštČvnost od bĜezna do prosince 2006 dosáhla 105 030 návštČvníkĤ, v roce 2007 byl ovšem zaznamenán pokles o 6 226 na 98 804 návštČvníkĤ. Rok 2007 byl oproti roku 2006 silnČjší v návštČvnosti pouze v mČsíci bĜeznu a þervenci.

- 127 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Graf 20: Vývoj návštČvnosti Botanické zahrady

Zdroj: Botanická zahrada v Liberci

ýinnosti spolkĤ ýesko-nČmecké fórum žen Aktivní þlenky organizace Helsinki Citizens‘ Assembly (HCA) se na konferenci v Bonnu v roce 1996 rozhodly podpoĜit svojí prací pĜípravu dohod, které mČly za úþel podporu a prohlubování vzájemných vztahĤ mezi obyvateli ýeské republiky a Spolkové republiky NČmecko. Konference byla zakonþena založením fóra žen obou státĤ. Fórum je otevĜeno všem ženám, které se chtČjí vČnovat úloze procesu smíĜení a rozvíjení vztahĤ dobrého sousedství obou zemí. Cílem a úþelem Fóra žen je podpora a prohlubování vzájemných vztahĤ mezi obyvateli ýeské republiky a Spolkové republiky NČmecko. ýinnost fóra má jak historickou tak i aktuálnČ politickou dimenzi s orientací na specificky ženskou perspektivu. V rámci nadstranického a nadkonfesního dialogu se postihuje perspektiva žen v politickém, ekonomickém, sociálním a kulturním životČ. Za tímto úþelem bylo v letech 2000 a 2001 založeno ýesko-nČmecké fórum žen a Deutsch-Tschechisches Forum der Frauen. PĜedsedkynČ obou sdružení koordinují þinnost fóra v rámci Koordinaþního výboru a jsou zároveĖ mluvþími obou sdružení. Aktivity fóra zahrnují: výmČnu informací organizaci vzájemných setkávání poĜádání konferencí a semináĜĤ podnČty a následnou realizaci projektĤ s cílem porozumČní mezi národy a vzájemného smíĜení. Všechny akce se konají v obou jazycích a jsou z nich vydávány také dvojjazyþné sborníky. adresa: kontakt: web:

Bendlova 1130/15, Liberec 485 105 222, [email protected] www.hca-deutschesektion.de

- 128 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Obþanské sdružení Staré MČsto Liberec Obþanské sdružení vzniklo v listopadu 2007 z potĜeby obyvatel vilové þtvrti Staré MČsto vyjádĜit svĤj názor k dČní v jejich okolí (prodej parkĤ, plánovaná bytová výstavba, pĜipravované projekty, chátrání majetku mČsta, silnic, chodníkĤ, inženýrských sítí, parkĤ, hĜišĢ atd.). Cílem sdružení je: • aktivnČ podporovat obnovu a citlivý rozvoj obytné þásti þtvrti Staré MČsto, • usilovat o zlepšení stavu životního prostĜedí, kvality bydlení, inženýrských sítí, komunikací, dopravní dostupnosti a bezpeþnosti v lokalitČ • prosazovat zachování a rozvoj parkĤ, zelenČ, hĜišĢ a jiných ploch pro aktivní trávení volného þasu obyvatel, návštČvníkĤ i turistĤ • hájit zájmy obþanĤ a chránit výše uvedenou þást þtvrti pĜed neuváženými stavebními a jinými zásahy, které by mohly narušit kvalitu života a bydlení obþanĤ a také jedineþnou historickou hodnotu této lokality • poskytovat informace o dČní v této þásti mČsta • aktivnČ komunikovat se zástupci Magistrátu mČsta Liberce a þleny zastupitelstva kontakt: web:

[email protected] www.staremestoliberec.cz

Zanedbané lokality a brownfields Významným negativním prvkem zástavby jsou nevyužité a chátrající budovy, haly nebo prostranství. Jejich existence nejenže vytváĜí negativní dojem z lokality, ale také mĤže dlouhodobČ znehodnocovat kvalitu životního prostĜedí. MČsto si je vČdomo potenciálu skrytého v cestovním ruchu a pĜíjmĤ z nČho plynoucích, a také se snaží reagovat na stále rostoucí zájem obþanĤ o aktivní trávení volného þasu. PĜestože vše s sebou nese nemalé finanþní nároky, velká þást pozornosti je zamČĜena na Ĝešení situace zanedbaných lokalit, které jsou šrámem na tváĜi mČsta.

MČstské láznČ Na MasarykovČ ulici se nalézá nádherná neorenesanþní budova mČstských lázní, jež vznikla v letech 1901 - 1902 dle projektu vídeĖského architekta Branga. Celý objekt, jeho exteriér i výzdoba interiéru, je pĜizpĤsoben pĤvodnímu poslání mČstských lázní. Štít je zdoben sochou Poseidona a jeho ženy, plastiky nad okny zase pĜedstavují vodní hry. MČsto budovu poĜídilo v roce 2005, aby ji zajistilo proti chátrání. MČsto nechalo provést nejnutnČjší opravy stĜechy a kamenných prvkĤ, objekt vyþistilo a vystČhovalo nájemníky. Celkové investice dosud dosáhly cca 40 mil. Kþ. MČsto nechalo zpracovat studii možných využití. Byla vybrána varianta využití pro zdravotní služby, pohybové aktivity apod. s názvem „DĤm zdraví“, na kterou se vypracovala studie proveditelnosti, studie stavby a projekt ke stavebnímu povolení. Projekt pĜedpokládá zachování a rekonstrukci bazénové þásti. PĜestavba si vyžádá pĜes 453 milionĤ korun.

- 129 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ V souþasnosti je vydáno právoplatné stavební povolení na rekonstrukci historické budovy. MČsto se snaží najít strategického partnera, který by objekt využil stejnČ, jak plánuje mČsto. V zónČ Lidových sadĤ je situován areál Libereckých výstavních trhĤ. V bývalém pavilonu A pĜipravuje soukromá spoleþnost projekt na rezidenþní bydlení „VILA DOMY Masarykova“. Má se jednat o šest viladomĤ (dva osmipodlažní, dva sedmipodlažní a dva šestipodlažní) se 126 byty. Jednalo by se o soukromé bydlení s vysokou variabilitou uspoĜádání dispozic bytĤ. Každý byt by mČl z obytných teras výhled do zelenČ. Klidné prostĜedí, romantický park, lesopark s potokem, dobrá dostupností do centra, blízkost zastávky tramvaje a sousedství významných a reprezentaþních budov jsou hlavní devizou projektu. Bezpeþnost bydlení by zvyšoval kamerový systém a správce objektĤ.

Letní amfiteátr Objekt nacházející se na východní hranici zóny nedaleko koneþné stanice tramvaje byl postaven v roce 1951. Rekonstrukcí prošel v roce 1980. V souþasnosti jde o velmi zanedbaný objekt bez možnosti jakéhokoliv využití. Po provedení rekonstrukce by objekt nabídl širokou škálu možností využití. Obdobná zaĜízení v jiných mČstech, která prošla celkovou opravou, fungují úspČšnČ a vytvoĜila kvalitní podmínky pro poĜádání kulturních a spoleþenských akcí (divadelní pĜedstavení, hudební festivaly a koncerty apod.).

Lesní koupalištČ Jedná se o v souþasnosti nevyužívanou umČlou nádrž o rozmČrech pĜibližnČ 50 x 20 m a hloubce 3 m na severovýchodní hranici zóny. Celý areál koupalištČ potĜebuje rekonstrukci od zdevastovaného zázemí, pĜes samotnou nádrž až k vyĜešení pĜístupových cest. PČší stezka vedoucí k Lesnímu koupališti je ve velmi špatné stavu a absolutnČ neschĤdná pro imobilní osoby. Je nezbytné vyĜešit pĜivadČþ vody, technické zázemí pro úpravu bazénové vody, odkanalizování, rozvody elektĜiny apod. Dále bude nutné zrekonstruovat stávající nezpevnČné pĜístupové komunikace, zajistit pĜístup i pro imobilní obþany, uložit inženýrské sítČ pro Lesní koupalištČ, obnovit plochy pro slunČní, dČtské parky, prĤlezky, dovednostní dráhy apod.

Stezky a pČšiny Nezbytné úpravy a rekonstrukce vyžadují i výletní stezky v lesoparku v celé východní þásti zóny. Je tĜeba provést regeneraci lesoparku, obnovit cesty a pČšiny, stezky vybavit mobiliáĜem a propojit jednotlivá atraktivní místa využívaná pro rekreaci, turistiku a sport. Dalším ze zmiĖovaných nedostatkĤ lokality je špatný navigaþní systém k turistickým atraktivitám. SmČrové tabule jsou v zónČ sice umístČny, je jich však nedostatek a zejména pro „pĜespolní“ návštČvníky jsou mnohdy nepĜehledné.

- 130 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Možnosti ubytování Liberec disponuje všemi typy ubytovacích zaĜízení, tj. hotely, motely, penziony, priváty, samostatnými objekty k pronájmu, ubytovnami a autokempy. V zónČ Lidové sady existují pro turisty a návštČvníky následující možnosti ubytování:

Apartmá Flamingo, Zborovská 878/1 RNDr. Melnikovová (byt pro až 3 osoby), Husova 1117/95 Villa Rosemarie (8 lĤžek), ulice Prokopa Holého JiĜí Lebeda - Privat (apartmá), Svojsíkova 19 Penzion U Muzea, VítČzná 713/24 Hotel U jezírka*** (35 dvoulĤžkových pokojĤ), Masarykova 438/44

Další rozsáhlé možnosti ubytování s dobrou dopravní dostupností jsou v tČsné blízkosti zóny. Necelou tĜetinu návštČvníkĤ tvoĜí cizinci, zejména NČmci, Slováci, Nizozemci a Poláci. PrĤmČrná doba pobytu (pĜenocování) je 3,6 noci (zahraniþní hosté 3,9 nocí, domácí hosté pak 3,4 noci). Domácí a zahraniþní hosté se odlišují pĜi výbČru ubytovacího zaĜízení. Zahraniþní hosté upĜednostĖují hotely vyšší kategorie (86%). ýeští návštČvníci volí pro pĜenocování v necelé polovinČ pĜípadĤ hotely a penziony, ve þtvrtinČ pĜípadĤ hromadná ubytovací zaĜízení a 15% preferuje kempy. Poslední dvČ možnosti ubytování ovšem nejsou v zónČ k dispozici.

Shrnutí • • • • • • • •

Výskyt množství architektonicky cenných a památkovČ chránČných objektĤ v zónČ. PĜekryv zóny s mČstskou památkovou zónou. Rozsáhlá síĢ infrastruktury pro sport, kulturu, volný þas a cestovní ruch. NČkteré dosluhující objekty a návštČvnická vybavenost (ZOO). ýinnost spolkĤ s aktivním zájmem o dČní v zónČ. Atraktivní pĜírodní prostĜedí. Tradiþní místo pro relaxaci a rekreaci obyvatel mČsta. Výskyt zanedbaných, opuštČných nebo nevyužívaných lokalit skrývající ovšem vysoký potenciál pro rĤst návštČvnosti a rozvoj cestovního ruchu.

2.1.6. Dostupnost a mobilita Dopravní dostupnost je jedním z dĤležitých faktorĤ ovlivĖujících kvalitu ekonomického rozvoje i osídlení lokality. Historické propojení Lidových sadĤ s centrem mČsta, doprava na periferii pĜes Lidové sady i sídlo mnoha turisticky vyhledávaných institucí þiní z této zóny dopravnČ velmi vytíženou oblast mČsta. V nČkterých místech je možné zmínit špatnou kapacitu komunikaþní sítČ zóny, zejména šíĜkové parametry, sklonové a smČrové pomČry, které zpĤsobují horší dostupnosti zóny v SV þásti.

- 131 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ S ohledem na rozvoj území mezi Durychovou ulicí, Štefánikovým námČstím a Masarykovou tĜídou a na vhodné napojení Ruprechtic a oblasti Žižkova námČstí na centrum mČsta, je souþástí plánovaného vnitĜního mČstského okruhu rovnČž úprava komunikací a kĜižovatek na tzv. vnČjší þásti okruhu, na který jsou napojeny ulice Jablonecká od centra, Husova, Masarykova, Generála Píky a Ruprechtická. V koneþné fázi bude po této vnČjší þásti okruhu vedena pouze radiální doprava do výše popsaných napojovaných ulic. Aktivity v zónČ Lidových sadĤ jsou nároþné na kapacitu komunikací a parkovací kapacity. Hlavním limitujícím prvkem na okruhu, a to z hlediska zátČže, jsou a budou kĜižovatky. NČkteré souþásti vnitĜního mČstského okruhu Ĝeší i zónu Lidových sadĤ. V rámci vnČjší þásti mČstského okruhu pĤjde o napojení severovýchodní þásti mČsta na vnitĜní mČstský okruh ulicí PastýĜskou (320 m) a Durychovou (250 m dlouhá stávající komunikace a cca 100 m pĜeložka v prostoru Štefánikova námČstí) až na Štefánikovo námČstí. Komunikace tzv. vnČjší þásti okruhu (stávající ulice VítČzná, Klášterní atd.) napojují severovýchodní sektor mČsta na vnitĜní mČstský okruh. V pĜípadČ komunikací ve vnČjší þásti okruhu v severovýchodním sektoru se jedná vesmČs o stávající komunikace, po kterých je a bude vedena doprava z centra mČsta do severovýchodní þásti mČsta a opaþnČ. Touto þástí okruhu bude omezen prĤjezd tranzitní dopravy a po realizaci spojovací komunikace s mČstským tunelem, bude prĤjezd tranzitní dopravy témČĜ vylouþen. Hlavní kĜižovatky na vnČjší þásti okruhu jsou ve vČtšinČ pĜípadĤ úrovĖové stykové nebo prĤseþné a budou vybaveny svČtelnou signalizací. V zónČ Lidových sadĤ se jedná o kĜižovatky: − kĜižovatka u bazénu − kĜižovatka u kasáren − kĜižovatka Masarykovy a VítČzné − kĜižovatka VítČzné a Husovy ulice Na kĜižovatkách budou zĜízeny odboþovací pruhy a navrženy alespoĖ minimální polomČry smČrových obloukĤ v hlavních smČrech, odpovídající polomČrĤm odboþení. Budou také provedeny stavební úpravy pro instalaci svČtelné signalizace. Napojení Lidových sadĤ na veĜejnou dopravu Liberecká mČstská hromadná doprava se skládá ze systému autobusových a tramvajových linek provozovaných Dopravním podnikem mČsta Liberce, a.s. Centrálním uzlem se stal terminál MHD ve Fügnerové ulici. Do zóny Lidových sadĤ vedou linky tramvaje þ. 2 a 3 (zastávka PrĤmyslová škola, Muzeum – výstavištČ, Botanická – ZOO, Riegrova a Lidové sady, kde mají koneþnou stanici). Ve špiþce pracovních dnĤ jezdí hlavní linky 2 a 3 v intervalech 12 minut tak, že v centru utváĜejí šestiminutový interval. Ve veþerních hodinách a o víkendech jezdí jen linka 3 a to v intervalu 10–15 min. Další spojení se zbytkem mČsta zajišĢují autobusové linky þ. 18 (se zastávkami Tržní námČstí, Žižkovo námČstí, Baltská, U Trianglu) a þ. 19 (zastávka Husova, Svobody,

- 132 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ BĜezová alej). Po hranici zóny je ještČ zajištČn provoz autobusových linek þ. 14, 25 a 34 (Tržní námČstí), dále þ. 15 a 29 (Husova, Svobody). Obrázek 11: Plán sítČ MHD zamČĜená na zónu Lidové sady


Neustálou modernizací vozidel MHD a obnovou vozového parku usiluje Dopravní podnik mČsta Liberec o zvyšování kvality, rĤst bezpeþnosti a komfortu cestujících. Tento proces je ovšem, vzhledem k vysoké finanþní nároþnosti, dlouhodobou záležitostí. Podpora využívání ostatních forem dopravy Cyklistika sice funkþnČ netvoĜí podstatný podíl v celkové dopravČ mČsta, avšak její pĜedevším rekreaþní význam, popĜ. okrajový význam dojezdu do zamČstnání þi školy je nezpochybnitelný. V Liberci neexistuje propracovaná a ucelená síĢ cyklostezek a již zavedené cyklotrasy se ve vČtšinČ pĜípadĤ vyhýbají centru mČsta. V návaznosti na Generel cyklistické dopravy v Liberci (zpracovatel EDIP s.r.o. v roce 2005, schválen Zastupitelstvem mČsta v listopadu 2005) má mČsto zájem pokraþovat v realizaci cyklistických tras. Dle dokumentu Program výstavby cyklistických tras na období 2007 – 13 je v oblasti Lidových sadĤ plánováno nČkolik cyklotras. Následující mapa znázorĖuje návrh tČchto cyklotras. StČžejní þást tvoĜí cyklotrasa 2.1 po MasarykovČ ulici, na níž se bude u jezírka napojovat trasa 2.10, která povede po severozápadním obvodu zoologické zahrady. Dalším úsekem je trasa 2.5 zaþínající u kulturního centra Lidové sady, pĜes trasu 2.6 pĜi ulici Sovova a Tichá, k trase 2.7, která pokraþuje dále severovýchodnČ. Na ulici Husova by mČla konþit trasa 3.5, která vede smČrem od nemocnice. ýásteþnČ by mČla zónu Lidových sadĤ v místČ Tržního námČstí a ulice Budyšínská kĜižovat trasa 15.1.

- 133 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Obrázek 12: Plánované cyklotrasy v zónČ Lidové sady


Zvláštní pozornost byla vČnována návrhu cyklistických tras v místech kĜížení s ostatními druhy dopravy, kde dochází þasto k nehodám cyklistĤ. Aktivity obþanĤ O podporu cyklistické dopravy v Liberci aktitivnČ usiluje obþanské sdružení Cyklisté Liberecka a hnutí DČti zemČ. V rámci projektu podpory cyklistiky chtČjí prosadit taková Ĝešení cyklistické dopravy v Liberci, která by vytvoĜila alternativu individuální automobilové dopravČ pĜi cestách na kratší vzdálenost (pravidelné cesty do zamČstnání, na sportovištČ atd.). To by mČlo pozitivní dopad na snížení ekologické zátČže mČsta dopravou. Je prosazována síĢ cyklistických tras, která propojí všechny dĤležité zdroje a cíle cyklistické dopravy v Liberci a umožní bezpeþnou, pohodlnou a dostateþnČ rychlou jízdu na kole mezi nimi. ZklidĖování dopravy a parkování Kroky ke zklidĖování dopravy jsou souhrnem opatĜení a nástrojĤ provádČných mČstem, sloužících ke zvýšení užitné hodnoty komunikací, zlepšení životního prostĜedí a bezpeþnosti, zejména chodcĤ a cyklistĤ, na úkor dosud nadĜazeného postavení automobilové dopravy.

- 134 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Principy zklidĖování dopravy se postupnČ stávají souþástí podkladĤ pro stavby a úpravy pozemních komunikací. Ke zklidĖování dopravy dochází proto, aby se automobilová doprava pĜizpĤsobila prostĜedí sídla (snížení rychlosti projíždČjících vozidel, snížení jejich plošných nárokĤ v rámci uliþního prostoru), aby se zvýšila bezpeþnost provozu a zvláštČ ohroženČjších skupin jeho úþastníkĤ (dČtí, seniorĤ, lidí se sníženou pohyblivostí a cyklistĤ). Dopravní zátČž komunikací je tĜeba snížit na míru únosnou pro dané území. Uvedená tabulka znázorĖuje prvky zklidĖování dopravy. Tabulka 38: Prvky zklidĖování dopravy Snížení rychlosti automobilĤ

Zvýšení Zvýšení bezpeþnosti Zvýšení bezpeþnosti Zvýšení bezpeþnosti chodcĤ uživatelĤ bezpeþnosti na veĜejné cyklistĤ kĜižovatkách dopravy

plošné zklidĖování dopravy (dopravní znaþení, rychlostní limity, obytné/pČší zóny) zastávky v jízdním pruhu

zpomalovací prahy

cyklostezky

malé okružní kĜižovatky

x

miniokružní kĜižovatky

x

x

x

zvýšené chodníkové plochy stĜední dČlicí ostrĤvky pro usnadnČní pĜecházení zvýšené plochy vozovky

integrované pĜechody

x

x

x

ostrĤvky na vjezdu do obce

optické zvýraznČní pĜechodĤ

x

x

x

optické zúžení prĤjezdného profilu

x

x

x

x

smČrové vychýlení jízdního pruhu

x

x

x

x

lokální zúžení komunikace

x

x

x

x

Zdroj: www.nadacepartnerstvi.cz

NČkteré z uvedených možností nejsou v zónČ realizovatelné vzhledem k charakteru nČkterých vybudovaných komunikací. ěešení problematiky parkování Centrum mČsta a pĜilehlé þásti, stejnČ jak je tomu v jiných velkých mČstech, se vyznaþuje pĜetížeností komunikací vlivem vysokého podílu individuální dopravy. Slabou stránkou Lidových sadĤ je nedostatek parkovacích míst jak pro rezidenty, tak pro návštČvníky. Vozidla stojící podélnČ na užších místních komunikacích ještČ více snižují prĤjezdnost ulicemi. Snahou mČsta je eliminovat tento jev. S cílem eliminace dopravního ruchu v historickém centru mČsta byl zaveden systém zpoplatnČného parkování spoþívající v rozdČlení mČsta do barevných zón. Placené parkování v Liberci je rozdČleno (podle barev) do pČti zón. V nejlevnČjší zelené se za hodinu platí pČt korun, v nejdražší þervené stojí hodina stání tĜicet korun. NČkteré ulice ze zóny Lidových sadĤ také spadají do tohoto systému (PurkyĖova, Lesní, Riegrova, Fibichova,

- 135 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Tržní námČstí). Provozovatel parkovacího systému je Statutární mČsto Liberec a jeho správou povČĜil Technické služby mČsta Liberec a.s. NávštČvníci, kteĜí vjíždČjí do centra mČsta, mohou využít k parkování také parkovací domy. Ani jeden však nestojí v zónČ Lidových sadĤ. Stávající parkovací plochy, které jsou k dispozici pro návštČvníky v blízkosti Zoologické a Botanické zahrady, jsou vzdáleny cca do 5 minut docházkové vzdálenosti od jednoho nebo druhého areálu. Parkování je v tČchto lokalitách celkem pohodlné – v pĜilehlých ulicích, ale dlouhodobČ nedostaþující. Z roþních tržeb za parkovné vyplývá, že bČhem roku využívá placená parkovištČ 30 - 40 tisíc automobilĤ. Tabulka 39: PĜehled parkovacích ploch v zónČ Lidových sadĤ UmístČní parkovací Poþet parkovacích Cena parkování Provozovatel plochy míst (minimální) Hotel Jezírko František Vozka 21 4 hod – 40 Kþ Fibichova ul. SML 107 4 hod – 50 Kþ RybáĜská bašta Soukromý pronájemce 15 zdarma Riegrova ul. SML 31 4 hod – 50 Kþ Lidové sady SML 10 zdarma Ul. Antonína Sovy SML 10 zdarma ParkovištČ Botanická SML 15 1 hod – 10 Kþ (PurkyĖova ul.) PurkyĖova ul SML 12 1hod – 10 Kþ Lesní ul. SML 27 4 hod – 50 Kþ Celkem 248 míst (kapacita je ovlivnČna zpĤsobem parkování) Zdroj: PurkyĖovo arboretum - Zoologicko-botanické didaktické centrum v Liberci, PĜedbČžná studie proveditelnosti

Problém s nedostatkem parkovacích míst bude muset být Ĝešen prioritnČ. ZámČrem mČsta je zajistit výstavbu kapacitních parkovišĢ pro potĜeby lokality (zázemí pro ZOO, Botanickou zahradu, turistiku a rekreaci v zónČ). Dalším návrhem je využití parkovacích systémĤ P&R umístČných u prĤtahu I/35 spolu s vybavením Ĝídících a informaþních systémĤ, v kombinaci s tramvajovou dopravou.

Shrnutí •

Nevyhovující stav a kapacita místních komunikací.

•

Nedostatek parkovacích míst.

•

Místy chybČjící chodníky.

•

Plánovaný rozvoj cyklotras.

•

Dobrá dopravní dostupnost zóny veĜejnou hromadnou dopravou.

- 136 -


2.1.7. Správa vČcí veĜejných Moderní metody zvyšování kvality veĜejné správy Statutární mČsto Liberec v souþasné dobČ realizuje nebo pĜipravuje Ĝadu projektĤ zamČĜených na zlepšení služeb obþanĤm i na zvýšení efektivity a snížení nákladovosti jak samotného Magistrátu, tak v organizacích zĜízených mČstem nebo mČstem ovládaných, které mají své sídlo v zónČ nebo v rámci ní pĤsobí. Jedním z takových projektĤ Projekt Komplexní program rozvoje školských a kulturních pĜíspČvkových organizací skupiny Statutárního mČsta Liberce (KOPR), jehož popis je uveden v podkapitole 1.2.8 Statutární mČsto Liberec je zĜizovatelem nebo majoritním akcionáĜem školských a kulturních pĜíspČvkových organizací, které zabezpeþují pro obþany mČsta široký rozsah veĜejných služeb. Jedná se o organizace, které významným zpĤsobem ovlivĖují kvalitu života v Liberci, na druhé stranČ kladou požadavky na þerpání financí z mČstského rozpoþtu. ZpĤsoby komunikace s veĜejností MČsto spolupracuje s veĜejností prostĜednictvím nČkolika rĤzných nástrojĤ uvedených v podkapitole 1.2.8, ke kterým patĜí zejména webové stránky mČsta. Je tĜeba poznamenat, že mnohdy se iniciativy v komunikaci k urþité problematice chopí sami obþané þi instituce. Vedle prĤzkumĤ veĜejného mínČní, které podnikají místní spolky k dČní ve mČstČ, byla bezesporu pĜínosná aktivita ZŠ Lesní a žákĤ páté tĜídy v rámci akce k výroþí vyhlášení CHKO „Jizerky za humny“. Žáci ze ZŠ Lesní si vybrali lesík mezi ZOO a Botanickou zahradou, nafotili lokalitu a její zanedbaný stav a mČli vymyslet Ĝešení této neuspokojivé situace. DozvČdČli se také o mČstském projektu PurkyĖova arboreta. Na krajském úĜadČ žáci vystoupili s fotografiemi a popisem lesíka, rozdČlili se na skupinu obhajující zámČr projektu a skupinu s argumenty proti projektu. Jednotlivé skupiny mČly na svoji stranu získat nerozhodnutou þást obþanĤ. Cílem tČchto aktivit bylo nauþit dČti komunikovat, obhajovat své myšlenky, prezentovat urþité téma a zapojit se do dČní ve mČstČ. Informaþní spoleþnost Jednou z dĤležitých cest ve vČku vyspČlých informaþních technologií je jejich využití pĜi zvyšování kvality veĜejných služeb a kvality života pro zrychlení a zjednodušení komunikace mezi klientem v roli obþana a veĜejnou správou. V zónČ Lidových sadĤ (Liberec I – Staré MČsto a Liberec XIV – Ruprechtice) je možno využívat služeb bezdrátového internetu. Tuto službu v dané oblasti dle katalogu poskytovatelĤ pĜipojení nabízí cca 10 poskytovatelĤ pĜipojení (http://rychlost.cz/pripojeni-v/liberec/). S cenami zaþínajícími na dvou set korunách mČsíþnČ. Další poskytovatelé nabízí pĜipojení pevnou linkou.

- 137 -


Shrnutí •

Aktivní implementace metod zvyšování kvality výkonu veĜejné správy.

•

Úþast v nČkolika pilotních projektech.

•

Navázána komunikace s veĜejností.

•

Široká paleta komunikaþních tokĤ.

•

Podpora zrychlení a zjednodušení komunikace s úĜadem pro obþany.

•

Partnerská spolupráce se zahraniþními mČsty.

- 138 -


2.1.8. SWOT analýza zóny Lidové sady Silné stránky + +

+

atraktivní oblast k bydlení i návštČvČ (rezidenþní þtvrĢ) existence pĜíspČvkové organizace Centra vzdČlanosti Libereckého kraje pĜímo v lokalitČ dobrá dopravní dostupnost hlavních atraktivit zóny veĜejnou hromadnou dopravou

+

pĜíznivé podmínky pro podnikání v cestovním ruchu schválený dokument komunitního plánování

+

existence aktivních obþanských sdružení a dalších NNO

+

široká nabídka volnoþasových a kulturních aktivit

+

infrastruktura pro kulturu, sport a volnoþasové aktivity

+

+

+ +

rozsáhlá síĢ poskytovatelĤ zdravotní péþe (mnoho soukromých ambulantních specialistĤ) dostateþná kapacita základních škol mezinárodní spolupráce na základních a stĜedních školách (výuka jazykĤ, stáže v zahraniþí)

+

pĜítomnost institucí vyššího odborného a vysokoškolského vzdČlávání a univerzity tĜetího vČku potenciál technického vzdČlávání pro rozvoj vČdy a výzkumu

+

infrastruktura pro rozvoj dalšího a celoživotního vzdČlávání

+

infrastruktura pro environmentální vzdČlávání

+

množství architektonicky cenných a památkovČ chránČných objektĤ

+

existence þásti mČstské památkové zóny

+

atraktivní pĜírodní prostĜedí (sousedství s CHKO Jizerské hory)

+

existence vodních ploch a okrasných vodních prvkĤ

+

+ +

tradiþní místo pro relaxaci a rekreaci obyvatelstva mČsta kvalitní urbanistické Ĝešení území zóny

Slabé stránky −

zahušĢování obytné zástavby na úkor stávající mČstské zelenČ

−

malý poþet podnikatelských subjektĤ v doplĖkových službách cestovního ruchu

−

nedostateþná nabídka základních služeb pro obyvatele

−

nedostateþná komunikace mezi veĜejnou správou, neziskovým sektorem, podnikateli a veĜejností

−

nevyhovující stav místních komunikací (vþetnČ chodníkĤ) a inženýrských sítí

−

nízká kapacita komunikací a inženýrských sítí

−

nedostatek parkovacích míst pro rezidenty i návštČvníky

− −

neuspokojivý stav komunikací pro pČší a cyklisty nenapojení okrajových þástí zóny na veĜejnou kanalizaci a centrální þistírnu odpadních vod

- 139 -


− −

nedostateþná obslužnost okrajových þástí zóny mČstskou hromadnou dopravou špatný technický stav nČkterých budov mateĜských a základních škol, zahrad, školních hĜišĢ

−

nedostateþná kapacita mateĜských škol špatný technický stav nČkterých památkových objektĤ

−

dosluhující objekty a chybČjící vybavenost fungujících veĜejných institucí v zónČ

−

nevyužívaný letní amfiteátr a koupalištČ

−

zánik tradice výstavnictví

−

nízká úroveĖ kvality veĜejných prostranství a neuspokojivý stav zelenČ

−

nedostateþná tepelná izolace nČkterých veĜejných budov

−

špatný navigaþní systém k turistickým atraktivitám

−

PĜíležitosti 9

stále rostoucí atraktivita mČsta

9

potenciál pro rozvoj výzkumu a vývoje

9

rozvoj drobných podnikatelských aktivit obyvatel zóny

9

rostoucí spolupráce veĜejné správy, neziskového sektoru, podnikatelĤ a veĜejnosti

9

rostoucí pĜíjmy z cestovního ruchu

9

nové využití budovy mČstských lázní a výstavního areálu

9

rozvoj spolupráce zdravotnických a sociálních služeb

9

rozvoj komunitního života v zónČ

9

rostoucí zájem lidí o aktivní trávení volného þasu

9

veĜejnČ pĜístupné prostory pro možnosti setkávání obyvatel

9

dobudování vnitĜního mČstského okruhu

9

aplikace parkovacích systémĤ P&R umístČných u prĤtahu I/35,

9

spojnice Nová PastýĜská – napojení Lidových sadĤ z prĤtahu I/14 vedeného centrem mČsta

Ohrožení

stárnutí populace

nárĤst poþtu obyvatel vzhledem k zahuštČnosti zástavby

nízká míra spolupráce a koordinace sociálních a zdravotních služeb a zaĜízení

snížení rozsahu kvalitních zelených ploch a veĜejných prostranství

dlouhodobá podinvestovanost technické infrastruktury

zhoršující se stav opuštČných a nevyužívaných ploch – brownfields (amfiteátr, lesní koupalištČ)

nedostateþná pĜirozená retenþní schopnost krajiny

pĜekraþování imisních limitĤ škodlivin z dopravní zátČže a místních zdrojĤ

zvyšování produkce komunálních odpadĤ

naddimenzování atraktivity cestovního ruchu a jeho negativních dopadĤ pro místní obyvatele (bezpeþnost, hluk a další)

- 140 -


zvýšení individuální automobilové dopravy v této lokalitČ

vyþerpání kapacity základních škol

morálnČ a fyzicky zastaralé expoziþní a chovatelské objekty zoologické zahrady mnohdy za hranici životnosti nedostaþující návštČvnická vybavenost ZOO

narušení urbanistického a architektonického rázu þtvrti necitlivou výstavbou

dopravní komplikace vlivem nárĤstu poþtu obyvatel a návštČvníkĤ pĜi nedostateþné kapacitČ stávajících komunikací

zábor volných zelených ploch a PurkyĖovy ulice pro turistické objekty (omezování obyvatel þtvrti a žákĤ škol ve volném pohybu, relaxaci, venþení psĤ atd.)

- 141 -


2.2. Vize, globální cíl Zóna Lidové sady je územím blízkým centru mČsta s velkým potenciálem pro rozvoj mČsta jako celku. Území je charakteristické vysokou koncentrací ekonomických aktivit a zároveĖ zajímavým pĜírodním, kulturním, sociálním a vzdČlanostním zázemím. Na základČ provedené socioekonomické analýzy mČsta a následné SWOT analýzy vyplynula jako jedna ze silných stránek vysoká koncentrace vzdČlávacích, kulturních a spoleþenských center a aktivit v bezprostĜední blízkosti centra mČsta. Z tohoto dĤvodu byla vymezena ucelená zóna (Lidové sady), která splĖuje základní požadavky stanovené kritérii pro území s vysokým potenciálem rĤstu.86 IPRM, jako každý strategický koncepþní dokument, má nastavenou svoji Vizi, Globální cíl a Specifické cíle. IPRM i výzva na pĜedkládání projektových zámČrĤ budou zamČĜeny na celou zónu komplexnČ ve všech prioritních oblastech za úþelem integrovaného a udržitelného rozvoje. Strategie rozvoje mČsta Liberce 2007-2020 definovala strategickou vizi, globální cíl i specifické cíle mČsta. Tyto cíle jsou samozĜejmČ respektovány i v rámci IPRM. K naplnČní všech cílĤ a vize mČsta bude napomáhat i samotný Integrovaný plán rozvoje mČsta zóny Lidové sady.

Vize Zóna Lidové sady - pĜíjemné podmínky pro život, zdravé a bezpeþné bydlení, atraktivní nabídka pracovních pĜíležitostí a místo pro aktivní trávení volného þasu, centrum kultury a vzdČlanosti – východisko pro mČsto Liberec - významné a pĜátelské evropské mČsto s mezinárodním dosahem a kvalitami.

Globální cíl Posílení pĜitažlivosti a zajímavosti zóny Lidové sady pro obyvatele mČsta, instituce, návštČvníky, investory, podnikatele s cílem zajištČní integrovaného, vyváženého a udržitelného ekonomického a spoleþenského rozvoje prostĜednictvím maximálního využití fondĤ EU založeného na principu partnerství.

2.3. Stanovení cílĤ, strategie Specifické cíle Specifický cíl Specifický cíl 1: VytváĜení podmínek pro ekonomický rozvoj Specifický cíl 2: Podpora vzdČlávacího potenciálu a sociální integrace Specifický cíl 3: Zlepšení stavu životního prostĜedí Specifický cíl 4: Posílení atraktivity zóny Specifický cíl 5: Zlepšení dostupnosti a mobility Specifický cíl 6: ZefektivnČní správy vČcí veĜejných

86

Dle Metodického pokynu Ministerstva pro místní rozvoj k hlavním zásadám pro pĜípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje mČsta.

- 142 -


Tabulka 40: Popis specifických cílĤ

Specifický cíl Specifický cíl 1: VytváĜení podmínek pro ekonomický rozvoj

Specifický cíl 2: Podpora vzdČlávacího potenciálu a sociální integrace

Specifický cíl 3: Zlepšení stavu životního prostĜedí

Specifický cíl 4: Posílení atraktivity zóny

Specifický cíl 5: Zlepšení dostupnosti a mobility

Specifický cíl 6: ZefektivnČní správy vČcí veĜejných

Popis specifického cíle Specifický cíl reaguje na potenciál zóny pro ekonomický rozvoj prostĜednictvím investic do infrastruktury a vybavení potĜebného pro úþely výzkumu, vývoje a inovací s akcentem na aplikovaný výzkum. Specifický cíl je zamČĜen jednak na posílení již existující infrastruktury pro vzdČlávání a nabídky vzdČlávání a potenciálu v oblasti sociální integrace, jednak na budování nové infrastruktury a rozšiĜování aktivit v oblasti vzdČlávání a sociální integrace. Díky naplnČní tohoto cíle se zóna Lidové sady stane vzdČlanostním centrem Liberce. Dosažení tohoto specifického cíle bude realizováno jak prostĜednictvím investiþních projektĤ zamČĜených na budování a rekonstrukci infrastruktury pro vzdČláván, tak I realizací aktivit zamČĜených na zlepšení nabídky a kvality vzdČlávání a aktivit v oblasti sociální integrace. Specifický cíl reaguje zejména na slabé stránky a možná ohrožení zóny a je zamČĜen na zlepšení stavu životního prostĜedí v zónČ a jeho jednotlivých složek prostĜednictvím opatĜení zamČĜených na regeneraci, rozvoj a ochranu veĜejné zelenČ, využívání obnovitelných zdrojĤ a hospodaĜení s energiemi a nakládání s odpady a také Výstavba, rekonstrukce a rozvoj inženýrských sítí Tento specifický cíl se koncentruje na zvýšení atraktivity zóny pro široké spektrum cílových skupin – obyvatele mČsta, turisty, podnikatele, investory, instituce, neziskové organizace a další subjekty. Specifický cíl je zamČĜen primárnČ na využití stávajícího potenciálu a infrastruktury a její obnovu, regeneraci a revitalizaci zejména u infrastruktury pro kulturu, volný þas a cestovní ruch a þásteþnČ i na infrastrukturu pro zvýšení bezpeþnosti zóny. Specifický cíl Ĝeší problémy zóny v oblasti dostupnosti a mobility s akcentem na nemotorovou dopravu a budování související infrastruktury, ale zamČĜuje se také na zvýšení bezpeþnosti a dostupnosti z hlediska orientace i zajištČní bezbariérovosti zóny. Tento specifický cíl se zamČĜuje na oblast veĜejné správy a zlepšení jejího fungování jednak dovnitĜ prostĜednictvím vzdČlávání a zavádČní moderních metod Ĝízení, tak i navenek s cílem zlepšit komunikaci vĤþi veĜejnosti, neziskovému a podnikatelskému sektoru.

Zdroj: Zpracovatel

- 143 -

Koncept IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Obrázek 13: Vize, globální cíl, specifické cíle a opatĜení IPRM Liberec – zóna Lidové sady

- 144 -


3. Popis opatĜení a aktivit Prioritní oblast

Specifický cíl

Výchozí stav a zdĤvodnČní opatĜení – výstupy SWOT analýzy zóny

OpatĜení

Návrh aktivit •

1. Ekonomický rozvoj

SC 1. VytváĜení podmínek pro ekonomický rozvoj

• 1.1 Rozvoj infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace

+

+ ¾

pĜítomnost institucí vyššího odborného a vysokoškolského vzdČlávání a univerzity tĜetího vČku potenciál technického vzdČlávání pro rozvoj vČdy a výzkumu potenciál pro rozvoj výzkumu a vývoje

•

•

- 145 -

Rekonstrukce a rozšíĜení stávajících kapacit pro výzkum, vývoj a inovace PoĜízení pĜístrojového, laboratorního a informaþního vybavení pro výzkum, vývoj a inovace Investice do infrastruktury pro výuku spojenou s výzkumem, vývojem a inovacemi na vysokých školách Modernizace a rozšíĜení informaþní infrastruktury vysokých škol pro výzkum, vývoj a inovace

Financující OP

OP VaVpI

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Prioritní oblast

Specifický cíl

OpatĜení + + +

2. Sociální integrace

SC 2. Podpora vzdČlávacího potenciálu a sociální integrace

2.1 Výstavba, modernizace a rozvoj infrastruktury pro vzdČlávání a sociální integraci

+ +

+ +

Výchozí stav a zdĤvodnČní opatĜení – výstupy SWOT analýzy zóny existence pĜíspČvkové organizace Centra vzdČlanosti Libereckého kraje pĜímo v lokalitČ schválený dokument komunitního plánování existence aktivních obþanských sdružení a dalších NNO dostateþná kapacita základních škol pĜítomnost institucí vyššího odborného a vysokoškolského vzdČlávání a univerzity tĜetího vČku infrastruktura pro rozvoj dalšího a celoživotního vzdČlávání infrastruktura pro environmentální vzdČlávání špatný technický stav nČkterých budov mateĜských a základních škol, zahrad, školních hĜišĢ nedostateþná kapacita mateĜských škol stárnutí populace

- 146 -

Návrh aktivit

•

•

•

Výstavba, rekonstrukce, modernizace a dovybavení zaĜízení pro instituce poskytující vzdČlávání Investice do výstavby a rozvoje infrastruktury v oblasti sociální péþe, zdraví a služeb v rámci zlepšení kvality tČchto služeb Investice pro rozšíĜení a zkvalitnČní infrastruktury sloužící pro sociální integraci

Financující OP

ROP SV


Specifický cíl


OpatĜení

Návrh aktivit •

• • + + +

2.2 Zvyšování kvality a nabídky vzdČlávání a zlepšování podmínek pro sociální integraci

+

+ + + + ¾ ¾ !

existence pĜíspČvkové organizace Centra vzdČlanosti Libereckého kraje pĜímo v lokalitČ existence aktivních obþanských sdružení a dalších NNO mezinárodní spolupráce na základních a stĜedních školách (výuky jazykĤ, stáže v zahraniþí) pĜítomnost institucí vyššího odborného a vysokoškolského vzdČlávání a univerzity tĜetího vČku potenciál technického vzdČlávání pro rozvoj vČdy a výzkumu schválený dokument komunitního plánování existence aktivních obþanských sdružení a dalších NNO široká nabídka volnoþasových a kulturních aktivit rozvoj spolupráce zdravotnických a sociálních služeb rozvoj komunitního života v zónČ stárnutí populace

•

•

• • •

•

• • •

•

- 147 -

PĜíprava nových vzdČlávacích programĤ v poþáteþním vzdČlávání Podpora výuky cizích jazykĤ a ICT v poþáteþním vzdČlávání VzdČlávání pedagogĤ a zamČstnancĤ škol v poþáteþním vzdČlávání Inovace studijních programĤ v souladu s požadavky znalostní ekonomiky a potĜeb trhu práce RozšiĜování nabídky kombinovaného a distanþního studia Rozvoj celoživotního vzdČlávání VzdČlávání pracovníkĤ VŠ a institucí celoživotního vzdČlávání VytváĜení a rozvoj spolupráce mezi institucemi terciárního vzdČlávání VzdČlávání pĜíslušníkĤ cílových skupin a dalších subjektĤ pĤsobících v oblasti sociální integrace Podpora prevence sociálnČ patologických jevĤ VzdČlávání v procesech rozvoje služeb sociální integrace Podpora managementu a Ĝízení subjektĤ pĤsobících v oblasti sociální integrace Podpora sociální integrace zdravotnČ postižených obþanĤ

Financující OP

OP VK

OP LZZ


Specifický cíl

OpatĜení + + +

3.1 Regenerace, rozvoj a ochrana veĜejné zelenČ

− − −

3. Životní prostĜedí

! !

SC 3. Zlepšení stavu životního prostĜedí

Výchozí stav a zdĤvodnČní opatĜení – výstupy SWOT analýzy zóny atraktivní oblast k bydlení i návštČvČ (rezidenþní þtvrĢ) atraktivní pĜírodní prostĜedí (sousedství s CHKO Jizerské hory) tradiþní místo pro relaxaci a rekreaci obyvatelstva mČsta zahušĢování obytné zástavby na úkor stávající mČstské zelenČ nízká úroveĖ kvality veĜejných prostranství a neuspokojivý stav zelenČ snížení rozsahu kvalitních zelených ploch a veĜejných prostranství nedostateþná pĜirozená retenþní schopnost krajiny zábor volných zelených ploch a PurkyĖovy ulice pro turistické objekty (omezování obyvatel þtvrti a žákĤ škol ve volném pohybu, relaxaci, venþení psĤ atd.)

Návrh aktivit

•

• • •

• • 3.2 Využívání obnovitelných zdrojĤ a hospodaĜení s energiemi a nakládání s odpady

−

nedostateþná tepelná izolace nČkterých veĜejných budov pĜekraþování imisních limitĤ škodlivin z dopravní zátČže a místních zdrojĤ zvyšování produkce komunálních odpadĤ

•

•

- 148 -

Revitalizace a regenerace parkĤ a dalších veĜejných prostranství vþetnČ veĜejné zelenČ v zónČ Výsadba a revitalizace zelenČ v zónČ ZajištČní údržby veĜejné zelenČ a parkĤ PĜedcházení zavlékání, regulace a likvidace populací invazních druhĤ rostlin a živoþichĤ

Zateplování objektĤ v zónČ, zejména škol Instalace kogeneraþních zaĜízení a technologií na využití odpadního tepla Výstavba a rekonstrukce lokálních zdrojĤ tepla využívajících obnovitelné zdroje energie pro vytápČní, chlazení a ohĜev teplé vody Systémy oddČleného sbČru, skladování a manipulace s odpady v zónČ vþetnČ posílení kapacity pro sbČr odpadĤ

Financující OP

ROP SV OP ŽP

OP ŽP


Specifický cíl

OpatĜení 3.3 Výstavba, rekonstrukce a rozvoj inženýrských sítí

− − − +

4. PĜitažlivé mČsto

SC 4. Posílení atraktivity zóny

4.1 Obnova zanedbaných a nevyužívaných objektĤ a prostranství

!

Výchozí stav a zdĤvodnČní opatĜení – výstupy SWOT analýzy zóny nevyhovující stav místních komunikací (vþetnČ chodníkĤ) a inženýrských sítí nízká kapacita komunikací a inženýrských sítí nenapojení okrajových þástí zóny na veĜejnou kanalizaci a þistírnu odpadních vod dlouhodobá podinvestovanost technické infrastruktury atraktivní pĜírodní prostĜedí (sousedství s CHKO Jizerské hory) nevyužívaný letní amfiteátr a koupalištČ nízká úroveĖ kvality veĜejných prostranství a neuspokojivý stav zelenČ snížení rozsahu kvalitních zelených ploch a veĜejných prostranství dlouhodobá podinvestovanost technické infrastruktury zhoršující se stav opuštČných a nevyužívaných ploch – brownfields (amfiteátr, lesní koupalištČ)

- 149 -

Návrh aktivit • •

•

•

• •

Financující OP

Dobudování kanalizace v zónČ Výstavba, rekonstrukce a dostavba pĜivadČþĤ a rozvodných sítí pitné vody Dobudování dalších inženýrských sítí v zónČ

OP ŽP

Regenerace a revitalizace brownfields s následným využitím pro rozšíĜení obþanského vybavení Revitalizace veĜejných prostranství Obnova nevyužívaných objektĤ v zónČ k pĤvodnímu nebo upravenému úþelu

ROP SV


Specifický cíl

OpatĜení + + + + + +

4.2 Revitalizace a regenerace infrastruktury pro kulturu a volný þas

¾ ¾ ¾

! ! !

!

! !

Výchozí stav a zdĤvodnČní opatĜení – výstupy SWOT analýzy zóny široká nabídka volnoþasových a kulturních aktivit infrastruktura pro kulturu, sport a volnoþasové aktivity množství architektonicky cenných a památkovČ chránČných objektĤ existence þásti mČstské památkové zóny existence vodních ploch a okrasných vodních prvkĤ tradiþní místo pro relaxaci a rekreaci obyvatelstva mČsta špatný technický stav nČkterých památkových objektĤ dosluhující objekty a chybČjící vybavenost fungujících veĜejných institucí v zónČ špatný navigaþní systém k atraktivitám zóny nové využití budovy mČstských lázní a výstavního areálu rostoucí zájem lidí o aktivní trávení volného þasu veĜejnČ pĜístupné prostory pro možnosti setkávání obyvatel nárĤst poþtu obyvatel vzhledem k zahuštČnosti zástavby dlouhodobá podinvestovanost technické infrastruktury zhoršující se stav opuštČných a nevyužívaných ploch – brownfields (amfiteátr, lesní koupalištČ) naddimenzování atraktivity cestovního ruchu a jeho negativních dopadĤ pro místní obyvatele (bezpeþnost, hluk a další) morálnČ a fyzicky zastaralé expoziþní a chovatelské objekty zoologické zahrady mnohdy za hranicí životnosti nedostaþující návštČvnická vybavenost ZOO narušení urbanistického a architektonického rázu þtvrti necitlivou výstavbou

- 150 -

Návrh aktivit

• • • • • • •

Podpora revitalizace kulturnČhistorických a technických památek Obnova a rozvoj doprovodné infrastruktury Podpora zajištČní dostupnosti atraktivit zóny Obnova objektĤ s ukonþenou technickou životností Regenerace a revitalizace historických a kulturních památek Obnova stávající sítČ a budování nových tras v zónČ Realizace systému navigace k památkám a významným objektĤm v rámci zóny

Financující OP

ROP SV


Specifický cíl


OpatĜení

4.3 Zvýšení bezpeþnosti v zónČ

Návrh aktivit • •

+

atraktivní oblast k bydlení i návštČvČ (rezidenþní þtvrĢ) •

−

5. Dostupnost a mobilita

SC 5. Zlepšení dostupnosti a mobility

5.1 Výstavba, modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury

− − ¾

nevyhovující stav místních komunikací (vþetnČ chodníkĤ) a inženýrských sítí nízká kapacita komunikací a inženýrských sítí nedostatek parkovacích míst pro rezidenty i návštČvníky dobudování vnitĜního mČstského okruhu dlouhodobá podinvestovanost technické infrastruktury dopravní komplikace vlivem nárĤstu poþtu obyvatel a návštČvníkĤ pĜi nedostateþné kapacitČ stávajících komunikací

- 151 -

•

Financující OP

Instalace kamerového systému Rozvoj informaþního systému pro prevenci kriminality, zvýšení bezpeþnosti obyvatel a ochrany majetku Dobudování systému veĜejného osvČtlení

ROP SV

Budování doprovodné infrastruktury pro cyklistickou dopravu (parkovištČ typu Bike & Ride, úschovny, odpoþívadla)

ROP SV


Prioritní oblast

Specifický cíl

Opat ení

Výchozí stav a zd vodn ní opat ení – výstupy SWOT analýzy zóny

Návrh aktivit •

5.2 Rozvoj dopravní dostupnosti a bezpe nosti

+ dobrá dopravní dostupnost hlavních atraktivit zóny ve ejnou hromadnou dopravou - nevyhovující stav místních komunikací (v etn chodník ) a inženýrských sítí - neuspokojivý stav komunikací pro p ší a cyklisty - nedostate ná obslužnost okrajových ástí zóny m stskou hromadnou dopravou ! p ekra ování imisních limit škodlivin z dopravní zát že a místních zdroj ! dopravní komplikace vlivem nár stu po tu obyvatel a návšt vník p i nedostate né kapacit stávajících komunikací

•

• • •

•

• 6. Správa v cí ve ejných

SC 6. Zefektivn ní správy v cí ve ejných

Vysv tlivky: + !

Silná stránka Slabá stránka P íležitost Hrozba

6.1 Zvyšování kvality ízení ve ejné správy

+ lokalizace n kolika p ísp vkových organizací v zón - nedostate ná komunikace mezi ve ejnou správou, neziskovým sektorem, podnikateli a ve ejností

• •

•

IOP – Integrovaný opera ní program ROP SV – Regionální opera ní program Severovýchod OP ŽP – Opera ní program Životní prost edí OP VK – Opera ní program Vzd lávání pro konkurenceschopnost OP VaVpI – Opera ní program Výzkum a vývoj pro inovace OP LZZ – Opera ní program Lidské zdroje a zam stnanost

Zavád ní ídících, telematických a informa ních systém ve ejné dopravy pro zlepšení obslužnosti zóny Vybudování naviga ního systému v rámci zóny pro zlepšení orientace Budování sí cyklotras a cyklostezek Bezbariérové úpravy pro zajišt ní dostupnosti zóny Budování doprovodné infrastruktury pro bezmotorovou dopravu Dobudování chodník v obydlené ásti zóny v etn bezbariérového p ístupu Odd lení p ší a cyklistické dopravy od automobilové dopravy Zavád ní moderních metod ízení p ísp vkových organizací Školení zam stnanc ve ejné správy a p ísp vkových organizací P íprava a realizace IPRM

Financující OP

ROP SV

IOP OP LZZ ROP SV


4. Popis oþekávaných výsledkĤ a výstupĤ, vþetnČ kvantifikace cílĤ a definování indikátorĤ V návaznosti na Vizi, Globální cíl, Specifické cíle a v souladu s požadavky Metodického pokynu Ministerstva pro místní rozvoj k hlavním zásadám pro pĜípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje mČsta (dále jen „Metodika“) a Instrukcemi (Vademecum) pro pĜípravu integrovaných plánĤ rozvoje mČst pro regionální operaþní programy pro plánovací období 2007-2013 (dále jen „Vademecum“) byly navrženy indikátory pro úþely kvantifikace oþekávaných výsledkĤ a výstupĤ projektĤ a IPRM. V nČkterých pĜípadech byly názvy indikátorĤ mírnČ upraveny (aby lépe vystihovaly jednotlivá opatĜení IPRM), vČcnČ se však víceménČ shodují. Úlohou monitorovacích indikátorĤ je vyþíslit efekt IPRM k naplnČní cílĤ Regionálního operaþního programu Severovýchod, prioritní osy 2, oblasti podpory 2.1, naplĖování horizontálních témat aj. Indikátory a jejich hodnoty z tohoto pohledu budou sloužit jako jeden z podkladĤ pro hodnocení projektu. NáslednČ se v prĤbČhu realizace dílþích aktivit a po dobu udržitelnosti projektu (5 let) bude sledovat, zda jsou oþekávané pĜínosy (hodnoty indikátorĤ) projektem naplĖovány. V rámci sledování jednotlivých opatĜení a následnČ pak aktivit zahrnutých v IPRM je nutné správnČ a realisticky nastavit nejen samotné indikátory pro sledování plnČní, ale i zpĤsob a periodicitu jejich sledování. ěídící orgán ROP SV naplĖování indikátorĤ monitoruje, shromažćuje data, vyhodnocuje je a souþasnČ kvantifikuje dosažené efekty z projektĤ za celý program. V rámci nastavení škály indikátorĤ v IPRM byly zvoleny 3 typy indikátorĤ: 1. Indikátory výstupĤ – vztahují se k aktivitám konkrétního projektu, tj. co projekt vytvoĜil. MČĜí se ve fyzických nebo penČžních jednotkách (napĜ. délka vybudovaných cyklostezek, poþet nových pracovních míst, plocha regenerovaného území apod.). 2. Indikátory výsledkĤ – vztahují se k pĜímým a okamžitým úþinkĤm projektu. Jedná se o ukazatele fyzické nebo finanþní povahy (napĜ. poþet návštČvníkĤ - turistĤ v zónČ, poþet zateplených objektĤ apod.). 3. Indikátory dopadĤ – vztahují se k následkĤm, které pĜekraþují rámec úþinkĤ projektu. Tyto úþinky nastávají po urþité dobČ, jsou dlouhodobČjšího charakteru a mají dopad na širší populaci (napĜ. zvýšení atraktivity zóny, snížení nezamČstnanosti, zlepšení kvality ovzduší apod.). V rámci splnČní hodnotících kritérií IPRM byly zvoleny dva druhy indikátorĤ, které budou sledovány z hlediska naplĖování vytyþených prioritních oblastí: => povinné indikátory - vystihují hlavní cíle jednotlivých opatĜení a cílové hodnoty tČchto indikátorĤ jsou závazné (tento závazek bude uveden ve SmlouvČ o poskytnutí dotace). => doplĖkové indikátory - slouží pro sledování širších aktivit a mČĜí doprovodné efekty realizace projektu. Cílové hodnoty tČchto indikátorĤ nejsou smluvnČ závazné, jejich plnČní bude však kontrolováno v rámci fyzických kontrol a jejich vyþíslení pĜispívá k posouzení celkového pĜínosu IPRM.

- 153 -


4.1 Povinné indikátory

Druh/kód indikátoru

Název

Výsledek 65 11 00 CORE

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objekt ve m stech celkem


Po et nov vytvo ených pracovních míst v rámci projekt na udržitelný rozvoj m st


Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbávaných areál (brownfields) celkem

M rná jednotka a vymezení

Kvantifikace na úrovni IPRM

Kvantifikace na úrovni ROP 2.1 Zdroj dat

Po áte ní stav

Cílový stav

Po áte ní stav

Cílový stav

m²

0

7 115,5

0

7 115,5

ROP, IPRM

po et

0

2

0

2

ROP, IPRM

m²

0

57 300

0

57 300

ROP, IPRM


4.2 Dopl kové indikátory

Druh/kód indikátoru

Výsledek 65 01 00 NSRR, CORE

Název

M rná jednotka a vymezení

Kvantifikace na úrovni IPRM

Kvantifikace na úrovni ROP 2.1 Zdroj dat

Po áte ní stav

Cílový stav

Po áte ní stav

Cílový stav

Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem

m²

0

76 000

0

76 000

ROP, IPRM


Plocha regenerovaných a revitalizovaných objekt ur ených pro rozvoj vzd lávání

m²

0

1 206,5

0

1 206,5

ROP, IPRM


Plocha regenerovaných a revitalizovaných objekt pro služby OSV (m sta)

m²

0

4 552

0

4 552

ROP, IPRM


Plocha regenerovaných a revitalizovaných objekt ur ených pro rozvoj vzd lávání

m²

0

1 357

0

1 357

ROP, IPRM


5. Finanþní a þasový harmonogram IPRM Finanþní a þasový harmonogram pĜedstavuje dĤležitý a efektivní nástroj pro organizaci, Ĝízení a kontrolu realizace IPRM v celém jeho návrhovém období. SouþasnČ je IPRM pĜedevším plánem koordinujícím realizaci strategických cílĤ IPRM prostĜednictvím projektových zámČrĤ a cílĤ jednotlivých partnerĤ v pomČrnČ dlouhém þasovém období, v jehož prĤbČhu budou jednotliví partneĜi IPRM teprve usilovat o získání dotaþních finanþních zdrojĤ pro realizaci svých zámČrĤ a cílĤ a de facto tak zcela volnČ soutČžit o finanþní podporu s dalšími potenciálními nositeli projektĤ - žadateli v rámci jednotlivých operaþních programĤ, o které se strategie IPRM v dobČ jeho zpracování opírá. RovnČž lze v souþasné dobČ pĜedpokládat, že pĜedstavy partnerĤ IPRM o þasové realizaci jejich zámČrĤ budou ovlivnČny akceptací/neakceptací jejich žádostí v rámci jednotlivých výzev k pĜedkládání projektĤ. Tato fakta mĤže urþitým zpĤsobem zkreslit pĜedkládaný finanþní a þasový harmonogram. V dobČ realizace IPRM bude muset být þasový i finanþní harmonogram prĤbČžnČ aktualizován na základČ monitoringu úspČšnosti/neúspČšnosti žádostí o dotaþní podporu. To se netýká v plné míĜe finanþní podpory projektovým zámČrĤm a dílþím projektĤm, které budou financovány z ROP SV, jehož operativní souþástí na úrovni IPRM (IPRM je nástrojem ROP) již jsou a po podání žádosti o finanþní podporu se skuteþnČ stanou.

5.1 Metodika pĜípravy podkladĤ a informací pro zpracování finanþního a þasového harmonogramu PĜíprava podkladĤ a informací pro finanþní a þasový harmonogram IPRM byla zajišĢována Statutárním mČstem Liberec a projektovými týmy jednotlivých partnerĤ IPRM a odpovídá míĜe poznání a pĜipravenosti jednotlivých projektových námČtĤ v dobČ dokonþení prací na IPRM, respektive i míĜe dostupných informací a podkladĤ, zprostĜedkovávajících podmínky þerpání finanþní podpory z jednotlivých operaþních programĤ. Aby bylo dosaženo maximálnČ možné komparativnosti a vypovídací hodnoty informací a podkladĤ pro sestavení finanþního a þasového harmonogramu IPRM, pĜijal zpracovatelský tým nČkolik následujících metodických zásad: 1) Zdroje informací pro sestavení finanþního a þasového harmonogramu IPRM: •

strategická struktura IPRM - cíle, opatĜení, aktivity,

•

projektové námČty pĜiĜazené k jednotlivým cílĤm a opatĜením.

2) ZpĤsob navržení þasového harmonogramu pro realizaci projektových zámČrĤ v letech 2009 až 2013 •

investiþní zámČry - stav souþasné pĜedprojektové a projektové pĜípravy a pĜedpoklady jejich dokonþení v þase, zákonné lhĤty pro povolení staveb s promítnutím eventuálních þasových rizik þi vlivĤ (vlastnické vztahy v území, nesouhlasy úþastníkĤ Ĝízení, atd.), logická koordinace výstavby v území, vlastní finanþní zdroje dostupné v þase, atd.

•

další investiþní zámČry (pĜístroje, technické vybavení, atd.) - zejména se zĜetelem na koordinaci s pĜípadným stavebním investiþním zámČrem, se zĜetelem na využití v již existujících objektĤ a zaĜízení se zĜetelem na personální kapacity z Ĝad studentĤ, pedagogĤ, výzkumných a vývojových pracovníkĤ a se zĜetelem na þasovou

- 156 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ koordinaci studijních plánĤ, výzkumných a vývojových zámČrĤ v þase a celkovou logiku vazeb, atd. Pro pĜesné stanovení þasového rámce vytvoĜen GantĤv diagram pro celou dobu realizace IPRM. ýasový harmonogram tvoĜí samostatnou podkapitolu 5.3. dokumentu IPRM. 3) Zdroje financování jednotlivých aktivit: •

plánování se zĜetelem na podmínky zdrojových operaþních programĤ vþetnČ dofinancování,

•

plánování se zĜetelem na eventuální požadavek na rozpoþet Statutárního mČsta Liberec a jeho souhlas s úþastí na financování,

•

plánování vlastních finanþních zdrojĤ nositele projektového námČtu se zĜetelem na vlastní rozpoþet, úvČrové finanþní zdroje, cash-flow v jednotlivých letech a v celém období realizace všech pĜipravovaných zámČrĤ, atd.

4) Metoda sestavení finanþního a þasového harmonogramu IPRM Finanþní a þasový harmonogram je zpracován s pĜihlédnutím k PokynĤm pro pĜípravu a realizaci IPRM ROP SV s pĜihlédnutím k úloze IPRM v rámci ROP SV a s využitím následujících metodických zásad: •

celkový finanþní a þasový harmonogram IPRM je zpracován v požadované podrobnosti na úrovni jednotlivých cílĤ a odpovídajících opatĜení,

•

finanþní a þasový harmonogram stanoví pĜedpokládané požadavky na finanþní zdroje jednotlivých operaþních programĤ,

•

finanþní a þasový harmonogram je doložen ilustrací vzájemných vazeb na úrovni jednotlivých opatĜení IPRM,

•

finanþní a þasový harmonogram obsahuje údaje o nákladech v milionech Kþ s rozlišením na jedno desetinné místo, u investiþních projektových zámČrĤ bude finanþní objem uveden s DPH, u neinvestiþních projektových zámČrĤ bez DPH,

•

finanþní a þasový harmonogram je doložen tabulkami a grafy, ilustrujícími pĜedpokládaný prĤbČh þerpání finanþních zdrojĤ v jednotlivých letech období 2008 – 2015.

5.2 Finanþní rámec IPRM Finanþní rámec IPRM pĜedstavuje spolu s personálním zajištČním klíþový nástroj realizace opatĜení IPRM. Financování realizace opatĜení navázaných na ROP SV 2.1 bude primárnČ zajištČno prostĜednictvím rozpoþtu mČsta. MČsto bude pĜi sestavování rozpoþtu pro daný rozpoþtový rok vycházet z plánovaného harmonogramu realizace vybraných aktivit IPRM. Rozpoþet bude obsahovat odhadované výdaje v daném rozpoþtovém období v takovém objemu, aby je bylo mČsto schopno pokrýt primárnČ z vlastních zdrojĤ (posílené i pĜípadnými cizími zdroji v podobČ úvČrĤ a pĤjþek) a nedošlo pĜitom k pĜedlužení.

- 157 -


Tabulka 41: Čerpání IPRM celkem v jednotlivých letech Operační program Rok

ROP CZV

Z toho dotace

ROP 2.1

ROP ostatní

CZV

CZV

Kč 2007 2008 2009 2010

43 176 771

39 938 513

43 176 771

0

2011

31 970 362

27 230 705

31 970 362

0

2012

149 655 816

127 953 359

149 655 816

0

2013

331 131 716

281 492 670

331 131 716

0

2014 90 062 726 2015 416 662 Celkem 646 414 054 Zdroj: Zpracovatel

76 563 750 385 413 553 564 410

90 062 726 416 662 646 414 054

0 0 0

- 158 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Tabulka 42. Financování IPRM z ROP 2.1 SV v Kč Zdroj financování

Částka

%

Dotace ROP (příspěvek SF)

549 451 945,83

85

Národní zdroje (stát. rozpočet, Liberecký kraj, statutární město Liberec)

96 962 107,71

15

Zdroje IPRM celkem Zdroj: Zpracovatel

646 414 053,54

100

Tento finanční harmonogram je v souladu s maximální dobou realizace IPRM. Následný výběr projektů bude zohledňovat zajištění čerpání finančních prostředků na úrovni IPRM v souladu s finančním řízení ROP SV (tzn. bude zajištěno čerpání ročních alokací a zároveň naplnění pravidla N+3, resp. N+2). Podrobnější informace o financování IPRM jsou uvedeny v žádosti IPRM a jejích přílohách.

5.3 Časový harmonogram Časový harmonogram představuje důležitý a efektivní nástroj pro organizaci, řízení a kontrolu realizace IPRM v celém jeho návrhovém období. Příprava podkladů pro časový harmonogram IPRM byla zajišťována v úzké souvislosti s finančním plánem jak žadatelem, tak i zpracovatelem IPRM za spolupráce řídícího výboru a partnerů a odpovídá míře připravenosti jednotlivých projektových záměrů a dílčích projektů v době dokončovacích prací na IPRM, respektive i míře dostupných informací a podkladů o podmínkách čerpání finanční podpory z jednotlivých operačních programů. Níže uvedený harmonogram IPRM zachycuje časovou návaznost jednotlivých opatření po dobu realizace IPRM. Z harmonogramu je zřejmé, kdy realizace jednotlivých opatření začíná a končí, jak na sebe navazují, nebo zda se překrývají. Tabulka 43: Časový harmonogram IPRM Harmonogram IPRM Zahájení přípravy IPRM

Červenec 2007

Zahájení realizace IPRM

Červen 2009

Datum ukončení realizace IPRM Vyhlášení výzvy na předkládání projektových záměrů do IPRM

30. 6. 2015

Popis časové realizace IPRM

Do 15. 10. 2008 Časová realizace IPRM je v souladu s požadavky Metodického pokynu i podmínkami výzvy. Bude dle nich nastaven i harmonogram realizace jednotlivých aktivit a potažmo projekt tak, aby realizace všech opatření, aktivit i dílčích projektů byla ukončena nejpozději k 30.6.2015. Nejvýznamnějším obdobím z hlediska realizace IPRM bude rok 2010, ve kterém budou realizována souběžně všechna opatření IPRM. V celém průběhu realizace bude důsledně monitorováno dodržování časového i finančního harmonogramu jednotlivých aktivit a projekt tak, aby nebylo ohroženo dokončení aktivit ve stanoveném termínu.

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Obrázek 1: Opat ení /

as

asový harmonogram aktivit IPRM

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4

1.1 2.1 3.1 4.1 4.2 6.1 Zdroj: Zpracovatel

U v tšiny opat ení dochází k p ekryvu, resp. soub žné realizaci v celém sledovaném období.

- 160 -


6. Popis realizace partnerství, zapojení partner pi tvorb a realizaci IPRM Princip partnerství je jedním ze základních principĤ, jež musí být dodrženy pĜi tvorbČ strategických dokumentĤ v souladu s NaĜízením Rady (ES) þ. 1083/2006 ze dne 11. þervence 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti. Statutární mČsto Liberec dodržuje princip partnerství již od samých poþátkĤ pĜípravy IPRM. PartneĜi mají zkušenosti z rĤzných rozvojových oblastí mČsta a z Ĝad významných institucí ve mČstČ, podílí se na rĤzných aktivitách a þinnostech v místČ zóny Lidové sady. Následující kapitola popisuje detailnČji partnery IPRM a zpĤsob jejich zapojení v pĜípravné a realizaþní fázi. Poslední þást této kapitoly zmiĖuje základní pĜedpoklady pro zajištČní partnerství v dobČ udržitelnosti dílþích projektĤ zahrnutých v IPRM.

6.1

Partnerství pi zapojení do ídících struktur

Pro úspČšnou a bezproblémovou realizaci IPRM zvolilo mČsto Liberec aktivní pĜístup k zapojení partnerĤ. PĜístup je založen na spolupráci mezi partnery - územní samosprávy jako je Liberecký kraj a mČsto Liberec a zástupci dalších institucí, subjektĤ umístČných v zónČ Lidové sady a zástupci veĜejnosti. Partnerství v rámci IPRM je budováno na základ zahrnujícím relevantní spektrum ekonomických, samosprávných, sociálních, vzdlávacích, kulturních, spoleenských a dalších subjekt . Tím se spolupráce rozšíĜila i na orgány a osoby, které nejsou pĜímou souþástí implementaþních struktur, aby bylo zajištČno, že se na konkrétním rozdČlení prostĜedkĤ budou podílet i pĜípadní pĜíjemci. Partnerství v pĜípravné fázi IPRM bylo založeno na nČkolika dílþích stupních, pĜiþemž v každém stupni byl dodržen základní pĜístup mČsta vĤþi partnerĤm. Spolupráce probíhala pĜedevším na úrovni: • Jmenování þlenĤ ěídícího výboru a Pracovní skupiny IPRM, • Jednání pracovních skupin a ěídícího výboru IPRM pro doporuþení projektových námČtĤ do IPRM, • PĜipomínkování analytické þásti IPRM, • SemináĜe pro veĜejnost a zastupitele mČsta • SbČru projektových námČtĤ, • Informování veĜejnosti prostĜednictvím webových stránek a tiskových zpráv • VeĜejného projednávání IPRM, • Prezentace IPRM v RadČ a Zastupitelstvu mČsta Liberec.

6.1.1 ídící výbor ěídící výbor IPRM byl založen s cílem zapojit do pĜípravy IPRM co nejširší oblast partnerĤ, kteĜí zónu Lidové sady znají, zajímají se o její rozvoj a mají strategický význam pro dané území. ěídící výbor schvaluje podklady analytické þásti, nastavení vize, globálního cíle, specifických cílĤ, strategie, opatĜení a aktivit, zároveĖ schvaluje projekty, které doporuþuje k zaĜazení do IPRM.

- 161 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Zástupci institucí a organizací v ěídícím výboru (a následnČ i pro Pracovní skupinu) kromČ Statutárního mČsta Liberec byli vybránu jako reprezentanti nČkterého ze sektorĤ nebo jako zástupci širší skupiny institucí nebo organizací: Partner

Zd vodnní výbru

ANNOLK – Asociace nestátních neziskových organizací

Významný reprezentant neziskového sektoru

Liberecký kraj

Významný dlouhodobý partner SML, zástupce veĜejné správy a samosprávy

Technická univerzita Liberec

Zástupce institucí terciárního a dalšího vzdČlání

Okresní hospodáĜská komora Liberec

Reprezentant podnikatelského sektoru

ZOO Liberec

Reprezentant pĜíspČvkových organizací SML

Obþanské sdružení Staré mČsto Liberec

Zástupce veĜejnosti, zejména obþanĤ žijících v zónČ Lidové sady

ÚĜad Regionální rady NUTS II Severovýchod

Významný partner z hlediska pĜípravy a následné realizace IPRM

•

ANNOLK

Krajská asociace nestátních neziskových organizací byla založena 18. kvČtna 2002 na Konferenci neziskových organizací v Liberci. PĜedmČtem þinnosti ANNOLK je zejména vyjednávání se zástupci veĜejné správy a podnikatelského sektoru v oblastech, které urþí sami þlenové prostĜednictvím orgánĤ ANNOLK, dále byli delegováni zástupci do orgánĤ, grémií, pracovních skupin, výborĤ a komisí, u kterých to orgány ANNOLK budou považovat za vhodné. Dále ANNOLK zajišĢuje také informování veĜejnosti, veĜejné správy, médií a podnikatelského sektoru o nestátních neziskových organizacích a neziskovém sektoru jako celku. •

Liberecký kraj

•

Technická univerzita Liberec

Jako významný subjekt pĤsobící v oblasti vČdy, výzkumu a vzdČlávání - na šesti fakultách a jednom vysokoškolském ústavu nabízí univerzita široké spektrum vzdČlání v klasických technických, pĜírodovČdných, humanitních, ale také v umČleckých a mezioborových studijních oborech. •

Okresní hospodáĜská komora Liberec

Okresní hospodáĜská komora Liberec vznikla jako samostatný právní subjekt na základČ zákona þ. 301/1992 Sb. Komora podporuje podnikatelské aktivity, prosazuje a chrání zájmy svých þlenĤ. Mezi þinnosti patĜí napĜíklad poskytování poradenských a konzultaþních služeb v otázkách souvisejících s podnikatelskou þinností, organizace vzdČlávacích aktivit a také vystavuje osvČdþení, potĜebná pro dokladování právních vztahĤ v mezinárodním obchodČ. •

ZOO Liberec

Liberecká zoologická zahrada je nejstarší ZOO v ýeské republice. Byla založena v roce 1919 a je neodmyslitelnou souþástí mČsta Liberce. V roce 2006 byla deklarována firemní filosofie založená na principech integrované ochrany pĜírody, ochrany populací zvíĜat v ZOO,

- 162 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ vzdČlávání a výchovy k ochranČ pĜírody, komunikace s veĜejností a na principu spolupráce s jinými institucemi a partnery •

Obþanské sdružení Staré mČsto Liberec

Zástupce veĜejnosti v zónČ Lidové sady. •

ÚĜad Regionální rady NUTS II Severovýchod

6.1.2 Pracovní skupina IPRM Pracovní skupina IPRM byla založena s cílem zapojit do pĜípravy IPRM co nejširší oblast partnerĤ, kteĜí zónu Lidové sady znají a zajímají se o její rozvoj. Pracovní skupina se podílí na pĜípravČ podkladĤ, návrhĤ a doporuþení pro ěídící výbor spolu se zpracovatelem IPRM. Seznam institucí a organizací, které jsou souþástí pracovní skupiny kromČ zástupcĤ ze Statutárního mČsta Liberec: • O.S. Staré mČsto Liberec • Liberecký kraj • ZOO Liberec • ANNOLK • Technická univerzita v Liberci • Okresní hospodáĜská komora Liberec

6.1.3 Zastupitelstvo a rada msta BČhem roku 2008 došlo opakovanČ k informování a projednání potĜebných skuteþností ohlednČ IPRM na jednání Zastupitelstva mČsta Liberec. Primátor mČsta na jednáních informoval jak þleny zastupitelstva, tak úþastnící se obþany mČsta o smyslu a pĜínosech IPRM a jeho obsahu. Pro úþely splnČní dotaþních podmínek bylo nutné IPRM prezentovat a následnČ schválit v RadČ a Zastupitelstvu mČsta Liberec. Ke splnČní požadovaného projednávání došlo dne 25.9.2008, kdy bylo podání IPRM schváleno usnesením þ. 182/08 Zastupitelstvem mČsta.

6.2

Partnerství v analytické ásti

6.2.1 Partnerství pi zpracování socioekonomické analýzy a SWOT V rámci zpracování socioekonomické analýzy vybrané zóny Statutárního mČsta Liberec, která se stala základem pro IPRM, bylo nutné zahrnout do zpracování tyto dĤležité partnery: • Obþanské sdružení Staré MČsto Liberec • ZOOLiberec • Okresní hospodáĜskou komoru Liberec

- 163 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ 1) eský statistický úad - Krajská správa Liberec Jeden z nejvČtších pĜínosĤ pĜi tvorbČ dokumentĤ pro IPRM mČl ýeský statistický úĜad. V celé socioekonomické analýze mČsta Liberec jsou uvádČna oficiální data, jejichž pĤvodcem je ýSÚ. PĜi analýze zóny Lidových sadĤ ovšem dostupná data nebyla dostaþující, vzhledem k tomu, že zvolená zóna se rozprostírá na þásti území dvou mČstských þástí Statutárního mČsta Liberec. Bylo nutné zjistit data vztahující se pouze k vymezené zónČ. Proto byla oslovena Krajská správa ýSÚ v Liberci. OddČlení regionálních analýz a informaþních služeb ýSÚ (Ing. Dagmar Ligierová a OndĜej Beneš) poskytlo informace ze základních sídelních jednotek nacházejících se v zónČ Lidových sadĤ. Na základČ toho bylo možné urþit poþet obyvatel zóny, vČkovou a vzdČlanostní strukturu obyvatel, jejich ekonomickou aktivitu a základní informace o bytovém fondu. Aby bylo možné srovnání dat za vybranou zónu a vyšší územní celek - mČsto, okres, kraj i celou ýeskou republiku (event. jiné evropské zemČ), byla ve vČtšinČ tČchto srovnání použita data ze Sþítání lidĤ, domĤ a bytĤ za rok 2001. AktuálnČjší data jsou k dispozici pouze za vyšší územní celky než je vymezená zóna. 2) Úad práce Liberec OddČlení analýzy trhu práce (VČra Matyášová) poskytlo do socioekonomické analýzy mČsta aktuální data k nezamČstnanosti ve mČstČ. V analýze zóny byly pĜínosné informace o aktuálním poþtu uchazeþĤ o zamČstnání v mČstských þástech a podílu nezamČstnaných dle dosaženého vzdČlání þi vČku. Další informace uvedené v analýzách byly údaje o aktivitách úĜadu práce na podporu zamČstnanosti, spolupráci s pĜíspČvkovými organizacemi mČsta þi kraje na projektech financovaných z evropských fondĤ apod. 3) Obanské sdružení Staré Msto Liberec Aktivní pĜístup pĜi analýze zóny Lidových sadĤ zaujalo obþanské sdružení Staré mČsto Liberec. ýlenka tohoto sdružení Ing. Alena DvoĜáþková, byla také þlenkou pracovní skupiny IPRM. PĜi tvorbČ analýzy zóny a následnČ SWOT analýzy pĜispČla informacemi zejména z oblasti bydlení a mČstské zelenČ v dané lokalitČ. Obþanské sdružení také poskytlo prĤzkum veĜejného mínČní obyvatel k dČní v zónČ, ze kterého vyplynuly osobní preference a empirické zkušenosti obyvatel pĜímo z Ĝešené oblasti. 4) Zoologická zahrada Liberec Svými poznatky z oblasti cestovního ruchu a zázemí ZOO Liberec, která se nachází v centru zóny Lidové sady, pĜispČla zástupkynČ zoologické zahrady Mgr. Dana Sobotková, taktéž þlenka pracovní skupiny IPRM. Na základČ této spolupráce došlo k úpravám textĤ jak v socioekonomické analýze mČsta, tak v popisu zóny. Vše bylo smČĜováno k lepší vypovídací schopnosti analýz a popisu reálného stavu (návštČvnost ZOO, exponáty, stav místní infrastruktury, problematika parkování apod.). 5) Okresní hospodáská komora Liberec Informace o podpoĜe podnikatelského sektoru poskytla zástupkynČ Okresní hospodáĜské komory Liberec paní Jana Pospíšilová, DiS, þlenka pracovní skupiny IPRM. V rámci této spolupráce byl získán pĜehled o aktivitách OHK Liberec, podpoĜe malého a stĜedního podnikání, vzdČlávacích aktivitách a jejich návštČvnosti.

- 164 -


6.2.2 Partnerství pi výbru zóny Zóna byla vybrána na základČ socioekonomické analýzy mČsta a SWOT analýzy, kde byla identifikována jako zóna s velkým potenciálem rĤstu. NáslednČ se do vymezení zóny zapojilo v rámci partnerství Obþanské sdružení Staré mČsto Liberec reprezentující veĜejnost a zejména obþany žijící v zónČ Lidové sady.

6.2.3 Partnerství pi definování aktivit v rámci zóny Lidové sady Aktivity v IPRM byly navrženy na základČ podaných námČtĤ ve výzvČ k pĜedkládání námČtĤ v období 2.7. – 25.7.2008. Sebrané námČty byly vyhodnoceny z hlediska toho, zda jsou nebo nejsou doporuþitelné k zaĜazení do IPRM a zda je možné námČty pĜípadnČ vhodnČ upravit. Navržené aktivity odsouhlasil ěídící výbor, Rada mČsta i Zastupitelstvo.

6.2.4 Partnerství pi výbru dílích projekt IPRM Na zaþátku byly uskuteþnČny semináĜe pro širokou veĜejnost, zveĜejnČné i na webové stránce IPRM, kde mohl každý zkusit probrat svĤj projektový zámČr a odbornČ získal informaci, zda je projekt realizovatelný a dotovatelný v rámci nČkterého z operaþních programĤ. VýbČr dílþích projektĤ bude respektovat výsledky sbČru námČtĤ, strategii IPRM a jeho cíle a opatĜení. VýbČr bude respektovat nastavená pravidla hodnocení. Navržené aktivity schvaluje ěídící výbor, Rada mČsta i Zastupitelstvo.

6.2.5 Informování veejnosti prostednictvím webových stránek Pro úþely informování nejširší veĜejnosti o IPRM byla na webových stránkách mČsta Liberec (www.liberec.cz) zĜízena samostatná sekce IPRM, kde jsou popsány základní principy pĜípravy IPRM, složení þlenĤ ěídícího výboru a Pracovní skupiny, základní informace o pĜipravovaném IPRM, harmonogram pĜípravy, výstupy z pracovních jednání, dĤležité dokumenty (napĜ. oznámení o zahájení Ĝízení SEA) apod. Protože ne každý z obþanĤ mČsta disponuje moderní technikou a má pĜístup na veĜejný internet, bylo nutné provést informaþní kampaĖ také v místním zpravodaji. Informace týkající se pĜípravy IPRM byly publikovány ve Zpravodaji liberecké radnice.

6.2.6 Veejné projednávání IPRM VeĜejné projednávání pĜipravovaného IPRM se konalo dne 25.8.2008 od 16:00 hod v zasedací místnosti þ. 11 Magistrátu mČsta Liberec. Cílem veĜejného projednání bylo seznámit odbornou i laickou veĜejnost s pĜípravou zpracování tohoto významného strategického dokumentu, který umožní podpoĜit rozvoj mČsta prostĜednictvím strukturálních fondĤ EU. Tématem projednávání bylo seznámit nejširší veĜejnost s konceptem IPRM. Program veĜejného projednání: 1. Seznámení veĜejnosti s IPRM 2. PĜedstavení vize, globálního cíle, specifických cílĤ, opatĜení a aktivit 3. PĜedstavení výsledkĤ sbČru projektových námČtĤ a jejich zamČĜení 4. RĤzné, diskuze

- 165 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ VeĜejného projednávání se úþastnila veĜejnost, zástupci médií, þlenĤ ZM, zástupci zpracovatele a zástupci Magistrátu mČsta.

6.3 Partnerství v realizaní fázi IPRM Partnerství v období realizace IPRM bude vycházet ze stejných zásad, principĤ, založených partnerských vztahĤ a zpĤsobĤ komunikace jako ve fázi zpracování integrovaného plánu. Kontinuita založených partnerských vztahĤ, jasná a srozumitelná interpretace koncepþních a strategických myšlenek a rozhodnutí, stejnČ jako využití osvČdþených pracovních pĜístupĤ usnadní realizaci IPRM bez ohledu na jeho dílþí doplĖky a zmČny. Posílena bude role komunikaþní platformy, výmČny informací a cílené podpory na všech úrovních, neboĢ právČ realizace strategických cílĤ a zámČrĤ IPRM prostĜednictvím jednotlivých projektĤ umožní naplnit vizi rozvoje mČsta Liberec a splnit globální cíl i dílþí cíle integrovaného plánu rozvoje mČsta. Každý dílþí projekt realizovaný v rámci IPRM bude mít stanovený okruh partnerĤ. Zapojení partner IPRM : • okruh hlavních partnerĤ IPRM je vymezen þleny ěídícího výboru, Pracovní skupiny, zastupiteli mČsta, • pĜistoupení dalších partnerĤ IPRM bude umožnČno po schválení dokumentu IPRM v návaznosti na možné potĜeby dalšího zaštítČní odborných oblastí, • projektové zámČry dalších partnerĤ IPRM budou registrovány, vyhodnoceny a eventuálnČ zaĜazeny v rámci aktualizací IPRM, pokud budou ĜádnČ projednány a schváleny ěídícím výborem IPRM, • zapojení dalších partnerĤ z okruhu tzv. širší veĜejnosti bude umožnČno prostĜednictvím webové stránky, jejíž obsah zajistí informovanost o prĤbČhu realizace IPRM, možnost klást dotazy a doruþovat námČty a pĜipomínky.

- 166 -


7 Administrativní kapacita a zp sob ízení IPRM 7.1 Popis ídící struktury Pojem implementace je pro úþely IPRM používán pro souhrnné oznaþení celého procesu pĜípravy, realizace a monitorování IPRM a dílþích projektĤ. Implementaþní struktura integrovaného plánu mČsta Liberec logicky navazuje ve svých principech na strukturu založenou ve fázi jeho zpracování. Všichni þlenové Ĝídící struktury byli do procesu zapojeni s ohledem na princip partnerství.

7.1.1 Orgány msta Statutární mČsto Liberec je odpovČdné za pĜípravu, zpracování a realizaci IPRM. V souladu se svou odpovČdností a svými kompetencemi vytváĜí Ĝídící strukturu IPRM, jejíž jednotlivé þlánky zabezpeþují splnČní úkolĤ a strategických cílĤ obsažených v dokumentaci IPRM. ěídící struktura nastavená v pĜípravné fázi odpovídá reálné situaci na úrovni Ĝízení procesĤ spojených implementací IPRM v podmínkách Magistrátu mČsta Liberec. Na základČ navržené implementaþní struktury dochází v každé fázi k pĜesnému vymezení kompetencí a odpovČdnosti osob zapojených do systému pĜípravy a implementace IPRM. JasnČ vymezená struktura Ĝízení procesĤ je základem pro správnou realizaci IPRM v podmínkách mČsta Liberec ve spolupráci s partnery zapojenými do pĜípravy IPRM a dalšími relevantními osobami zapojenými do procesu pĜípravy IPRM.

Zastupitelstvo a Rada msta Zastupitelstvo a Rada mČsta schvalují všechny podstatné dokumenty, které pĜipraví odbory Magistrátu nebo Pracovní skupina a ěídící výbor. Schvalovací þinnosti: •

Statutární mČsto Liberec bude zpracovávat IPRM zóna Lidové sady.

•

Schválení zpracovatele IPRM.

•

Schválení výzvy pro pĜedkladatele námČtĤ.

•

Schválení doporuþených projektových námČtĤ a následnČ i zámČrĤ zaĜazených do IPRM.

•

Schválení dokumentu IPRM a jeho strategii, vizi, globální cíl a specifické cíle

•

Schválení þasového a finanþního harmonogramu

•

Schvalování zmČn v prĤbČhu realizace IPRM

Odbory Magistrátu msta Liberce Statutární mČsto Liberec vystupuje jako iniciátor veškerých aktivit spojených s IPRM. VČtšina þinnosti v pĜípravné fázi byly delegovány na Odbor kanceláĜ primátora z hlediska organizaþního vþetnČ zajištČní funkce manažera IPRM. Odbor rozvojových projektĤ Magistrátu mČsta Liberec zajišĢuje konzultace a pĜipomínkování dokumentu IPRM i jednotlivých dílþích analýz.

- 167 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Odbor rozvojových projektĤ bude v implementaþní fázi plnit následující funkce: • Fyzická realizace jednotlivých projektĤ IPRM. • Delegování konkrétních rozvojových projektĤ na pĜíslušné odbory, které mají blíže k realizaci projektu. • Spoluprávce na aktualizaci IPRM.

7.1.2 ídící výbor IPRM ěídící výbor (dále jen „ěV“) IPRM byl ustaven usnesením Zastupitelstva mČsta Liberec þíslo 76/08 ze dne 24.4.2008, dovolba þlenĤ pak usnesením 95/08 ze dne 5.6.2008. Zastupitelstvo mČsta Liberec jmenovalo þleny ěídícího výboru z Ĝad hlavních partnerĤ zpracovávaného integrovaného plánu a dalších institucí, které se budou na jeho realizaci pĜímo nebo nepĜímo podílet. VýbČr þlenĤ ěV byl dostateþnČ reprezentativní, odbornČ kompetentní i kompetentní z hlediska statutárních pozic v orgánech hlavních partnerĤ i pro fázi implementace integrovaného plánu rozvoje mČsta a svým složením odpovídá strategickým zámČrĤm zabezpeþení realizace rozvoje zóny Lidové sady. Zachování pĤvodní skladby ěídícího výboru zajišĢuje potĜebnou myšlenkovou, koncepþní a strategickou kontinuitu pĜechodu z fáze zpracování IPRM do fáze jeho realizace. ěídící výbor pracuje a jedná podle schváleného jednacího Ĝádu. Jeho kompetence jsou dány platnými metodickými pokyny k pĜípravČ a realizaci IPRM, respektive vyplývají z usnesení volených orgánĤ Statutárního mČsta Liberec. ěídící výbor je odpovČdný za Ĝízení, pĜípravu a realizaci IPRM, jeho monitoring a hodnocení a za rozhodnutí o projektech, které budou v rámci IPRM pĜedloženy k financování. Ve statutu ěídícího výboru jsou stanoveny následující þinnosti, kterými se þlenové ěídícího výboru zabývají: 1. ZĜizuje pracovní skupiny pro jednotlivé oblasti Integrovaného plánu rozvoje mČsta Liberec a jmenuje þleny jednotlivých pracovních skupin. 2. ěídí a koordinuje pĜípravu Integrovaného plánu rozvoje mČsta Liberec. 3. Konzultuje své kroky s externím poradcem (zpracovatelem IPRM, odborníkem na pĜíslušnou oblast IPRM). 4. ProstĜednictvím manažera IPRM pĜedkládá materiály do orgánĤ mČsta. 5. V rámci procesu pĜípravy a schvalování IPRM pĜedkládá ÚĜadu regionální rady všechny požadované podklady. 6. Projednává IPRM pĜed jeho pĜedložením orgánĤm mČsta ke schválení. 7. Projednává výbČr dílþích projektĤ k realizaci v rámci IPRM a zajistí jejich projednání v orgánech mČsta (vþetnČ schválení kritérií pro jejich výbČr). 8. Projednává a schvaluje postupy a zmČny realizace IPRM. 9. Projednává monitorovací zprávy za IPRM a zajišĢuje jejich projednání v orgánech mČsta. 10. PĜi své þinnosti postupuje v souladu se závazným metodickým pokynem pro pĜípravu IPRM. V þele ěV stojí pĜedseda a místopĜedseda, kteĜí byli jmenováni (zvoleni) na ustavující schĤzi ěV. PĜedsedou ěV se na základČ hlasování þlenĤ ěV stal Ing. OndĜej ýervinka, námČstek primátora

- 168 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ pro vzdČlávání, sport, kulturu a CR. MístopĜedsedou ěV byl zvolen Ing. Ivo Palouš, námČstek primátora pro rozvoj a ÚP. Tabulka 44: Složení ídícího výboru IPRM Jméno

Organizace

1

Ing. Ivo Palouš

Statutární mČsto Liberec

2

Ing. OndĜej ýervinka


3

Ing. Lidie Vajnerová

ANNOLK

4

RNDr. Vít PĜíkaský

Liberecký kraj

5 6 7

Prof. Dr. Ing. ZdenČk KĤs Ing. Martin Procházka RNDr. David Nejedlo MUDr. KateĜina Absolonová

TU OHK ZOO Statutární mČsto Liberec Statutární mČsto Liberec Obþanské sdružení Staré mČsto Liberec

8

Funkce v organizaci

Právo hlasování

NámČstek primátora pro rozvoj a ÚP NámČstek primátora pro vzdČlávání, sport, kulturu a CR MístopĜedsedkynČ ANNOLK NámČstek hejtmana povČĜený vedením resortu Prorektor ěeditel OHK ěeditel

ano ano ano

Zastupitelka

ano

Zastupitel

ano

MístoĜedseda sdružení

ano

ano ano ano ano

9

Ing. Jaroslav Morávek

10.

Ing. Aleš PavlĤ

11

Ing. Michal Verešþák

ÚRR NUTS II Severovýchod

Vedoucí územního odboru realizace programu - Liberec

ne

12

Bc. JiĜí Pilný


Manažer IPRM

ne


ZmČna þlenĤ ěídícího výboru je možná v pĜípadČ, že: • þlen Výboru ani jeho písemnČ povČĜený zástupce se nezúþastní dvou po sobČ následujících zasedání Výboru; • þlen Výboru ukonþí þinnost v partnerské organizaci, která ho navrhla; • þlen Výboru podá vlastní žádost (návrh) na odvolání; • partnerská organizace, která þlena Výboru nominovala, podá návrh na jeho odvolání; ěV je usnášeníschopný pĜi pĜítomnosti nadpoloviþní vČtšiny všech þlenĤ. ěV rozhoduje na základČ souhlasného rozhodnutí – konsenzu všech zúþastnČných þlenĤ Ĝídícího výboru anebo na základČ hlasování. Usnesení je považováno za schválené, v pĜípadČ, že pro nČj hlasovala nadpoloviþní vČtšina pĜítomných þlenĤ Výboru s hlasovacím právem. Hlas každého þlena je rovný, jen v pĜípadČ rovnosti hlasĤ má pĜedseda Výboru dva hlasy. PĜedseda, který je delegován pro výkon funkce na prvním jednání ěV, svolává jednání ěV a kontroluje rozesílání pozvánek a projednávaných materiálĤ. Jednání ěV Ĝídí pĜedseda nebo místopĜedseda ěV. V pĜípadČ jejich nepĜítomnosti povČĜí za sebe jinou osobu.

- 169 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Jednání ídícího výboru BČhem pĜípravné fáze byla uskuteþnČna þtyĜi zasedání ěídícího výboru a jedno jednání per rollam. 1. zasedání – 14.5.2008 Na prvním zasedání byly Ĝešeny hlavnČ organizaþní záležitosti týkající se schvalování statutu ěV a Jednacího Ĝádu ěV, dále byly navrženi þlenové Pracovní skupiny a nastaven harmonogram zpracovávání IPRM. 2. jednání Per-rollam – 20.-21.5.2008 V rámci jednání per rollam probČhlo hlasování o schválení složení Pracovní skupiny. 3. zasedání – 17.6.2008 Na druhém zasedání byla pĜedstavena tvorba IPRM a jeho pojetí, schváleno vymezení zóny Lidové sady a návrh vize, globálního cíle, specifických cílĤ a opatĜení. 4. zasedání – 18.8.2008 Na tĜetím zasedání byl prezentován prĤbČh sbČru, hodnocení námČtĤ a vyhodnocení námČtĤ jako podklad pro pĜeformulaci opatĜení a aktivit IPRM. Byly schváleny zmČny strategie IPRM (vypuštČní tĜí opatĜení a pĜesun þásti aktivit do jiného opatĜení) a došlo ke schválení rozšíĜení zóny IPRM. Na závČr byly projednány dosud zpracované kapitoly IPRM. 5. zasedání – 17.9.2008 PĜedmČtem þtvrtého zasedání bylo zejména schválení doporuþení zastupitelstvu mČsta podat IPRM v rámci aktuální výzvy ROP vþetnČ schválení indikátorĤ IPRM a vyhlášení výzvy na sbČr projektových zámČrĤ. Na programu zasedání byly i informace o procesu SEA a jeho harmonogramu.

7.1.3 Pracovní skupina IPRM Pracovní skupina (PS) byla ustavena na základČ rozhodnutí ěV IPRM, který koordinuje její þinnost, posuzuje a kontroluje jejich þinnost a dosažené výsledky práce. Jmenování jednotlivých þlenĤ pracovních skupin bylo ponecháno na þlenech ěV, pĜiþemž finální ustanovení Pracovních skupin bylo schváleno ěV. Z þlenĤ pracovní skupiny vybírá ěídící výbor jejich koordinátora, pracovníka zodpovČdného za plnČní daného úkolu. Pracovní skupina spolupracuje se jmenovaným manažerem IPRM, který jim poskytuje metodickou a odbornou podporu. ýlenové Pracovní skupiny jsou pĜevážnČ partneĜi, kterých se zóna Lidové sady a její rozvoj pĜímo dotýká.

Popis úkolĤ Pracovní skupiny dle jejího statutu je podílet se na: 1. PĜípravČ základní vize, globálního cíle a specifických cílĤ IPRM 2. Zpracování podkladĤ pro rozhodnutí ěV 3. PĜípravČ podkladĤ pro nastavení indikátorĤ 4. PĜípravČ návrhĤ opatĜení a zmČn pro efektivnČjší pĜípravu a realizaci IPRM 5. PĜípravČ metodiky hodnocení jednotlivých dílþích projektĤ v IPRM Pracovní skupina dále: 6. Projednává vyhodnocení projektových zámČrĤ 7. Doporuþuje projektové zámČry ěídícímu výboru pro zaĜazení do IPRM.

- 170 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ PĜi své þinnosti Pracovní skupina postupuje v souladu se závazným metodickým pokynem pro pĜípravu IPRM, statutem PS a jednacím Ĝádem, které si schválila na prvním zasedání dne 28. 5. 2008. lenové pracovní skupiny ýlenové pracovní skupiny byli zvoleni na základČ návrhĤ þlenĤ ěídícího výboru s ohledem na dĤležitost role, kterou daná organizace v zónČ Lidové sady zastupuje. Druhým požadavkem byla þasová ochota se zúþastnit jednání pracovních skupina a pĜipomínkování dokumentĤ. ěídícím výborem na jeho 2. zasedání konané per rollam, které probČhlo ve dnech 20.-21.5.2008. Tabulka 45: Složení pracovní Skupiny IPRM Jméno

Ing. Alena DvoĜáþková Ing. Aleš PavlĤ Mgr. Michael Otta Ing. Miroslav Mach Stanislav Jíra Mgr. Dana Sobotková Mgr. KvČtoslava Morávková Ing. Vít Hovorka Ing.arch. Filip Horatschke Ing.arch. JiĜí Buþek Jana Pospíšilová, DiS. Ing. Martin ProcházkaTD Mgr. Tomáš Macek Alena Horáková Ing.arch. Ivana Vitoušová Ing.arch. Petr Kincl Ing. Monika Šilarová JiĜí Bliml Ing.arch. Marie 19 Procházková 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

Organizace

Pozice v PS

O.S. Staré mČsto Liberec O.S. Staré mČsto Liberec Liberecký kraj Liberecký kraj ZOO Liberec ZOO Liberec ANNOLK ANNOLK Technická univerzita v Liberci Technická univerzita v Liberci Okresní hospodáĜská komora Liberec Okresní hospodáĜská komora Liberec Statutární mČsto Liberec Statutární mČsto Liberec Statutární mČsto Liberec Statutární mČsto Liberec Statutární mČsto Liberec Statutární mČsto Liberec

þlen náhradník þlen náhradník þlen náhradník þlen náhradník þlen náhradník þlen náhradník þlen náhradník þlen náhradník þlen náhradník

O.S. Staré mČsto Liberec

náhradník


Jednání pracovní skupiny Pracovní skupina se sešla na þtyĜech jednáních: 1. jednání - 28.5.2008 Na prvním jednání bylo pĜedstaveno pojetí a tvorba IPRM, harmonogram jednání dalších pracovních skupin. ýlenové pracovní skupiny si odsouhlasili znČní statutu PS a jednací Ĝád. 2. Jednání – 4.6.2008 Na druhém jednání byla Ĝešena socioekonomická analýza mČsta a zóny Lidové sady, znČní SWOT, text výzvy, návrh formuláĜe pro pĜedkladatele a návrh znČní vize, globálního cíle a specifických cílĤ.

- 171 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ 3. Jednání – 9.6.2008 Na tĜetím jednání byly probrány specifické cíle a vymezení jednotlivých opatĜení a návrh textu výzvy pro námČty vþetnČ formuláĜe pro vyplnČní námČtĤ. 4. Jednání – 11.8.2008 Na þtvrtém jednání byla hlavním bodem programu prezentace výsledku sbČru projektových námČtĤ a seznámení se s doporuþeními zpracovatele, zda námČt doporuþit þi nedoporuþit k zaĜazení do IPRM. V další þásti jednání bylo probráno navržení jednotlivých aktivit, finanþní a þasový harmonogram a další kapitoly IPRM.

7.1.4 Manažer IPRM Manažerem IPRM byl jmenován usnesením þ. 16/08 ze dne 31.1.2008 ZM Bc. JiĜí Pilný. Manažer IPRM poskytuje metodickou a administrativní podporu pro þinnost a dle potĜeby zprostĜedkovává komunikaci s volenými orgány Statutárního mČsta Liberec, kterým pĜedkládá dokumenty k projednání, pro informaci a ke schválení. Manažer IPRM je v rámci svých kompetencí kontaktní osobou pro komunikaci s ÚĜadem Regionální rady NUTS II SV a s Ĝídícími orgány dalších operaþních programĤ a zajišĢuje pĜenos informací a úkolĤ souvisejících s IPRM, za jehož pĜípravu, zpracování a realizaci je odpovČdný. Manažer IPRM zajišĢuje v rámci svých pracovních povinností a kompetencí dodržování principĤ partnerství a peþuje o jeho vysokou úþinnost a kvalitu. V rámci svých kompetencí spolupracuje s externím zpracovatelem IPRM a informuje veĜejnost o procesu tvorby a realizace IPRM. Manažer IPRM je odpovČdný ěV a voleným orgánĤm mČsta Liberec. V realizaþní fázi IPRM pak zajišĢuje: • Sledování plnČní harmonogramĤ, rozpoþtu projektĤ a monitorovacích indikátorĤ. • Aktualizaci IPRM. • Monitoring a reporting IPRM. • PĜedkládání podkladĤ do zastupitelstva a rady mČsta.

7.1.5 Úad Regionální rady •

dle roþních zpráv o postupu realizace IPRM a závČreþné zprávy o postupu realizace IPRM kontroluje vývoj procesu plnČní IPRM,

•

pĜijímá a posuzuje dílþí projekty i dokument IPRM,

•

monitoruje a kontroluje standardním zpĤsobem dílþí projekty IPRM v období realizace I udržitelnosti,

•

zástupce ÚRR je þlenem ěídícího výboru IPRM bez hlasovacího práva.

7.1.6 Výbor Regionální rady •

Schvaluje Integrovaný plán rozvoje mČsta po jeho schválení v Zastupitelstvu mČsta Liberec.

•

Je pravidelnČ informován o procesu tvorby IPRM.

•

Je pravidelnČ informován o výsledcích jednání ěídícího výboru IPRM.

•

Schvaluje podstatné zmČny IPRM.

•

Schvaluje dílþí projekty IPRM.

- 172 -


•

Zamítá dílþí projekty IPRM jen v pĜípadČ, že projekty nesplĖují kritéria pĜijatelnosti, formální náležitosti a kvalitu dle hodnotících kritérií pro projekty IPRM.

7.1.7 ídící orgán TOP •

PĜijímá, hodnotí a schvaluje/zamítá podle standardních pravidel operaþního programu dílþí projekty IPRM.

•

Na základČ potvrzení Statutárního mČsta Liberec, že je projekt schválen jako souþást IPRM, poskytuje projektu v rámci procesu hodnocení a výbČru projektĤ bonifikaci.

•

Monitoruje a kontroluje standardním zpĤsobem dílþí projekty IPRM v období realizace i udržitelnosti a zajistí, aby v monitorovacím systému byla zĜejmá návaznost projektu na konkrétní IPRM.

7.2 Komunikaní strategie IPRM Rozvíjení již existujícího partnerství bude probíhat prostĜednictvím moderních komunikaþních prostĜedkĤ stejnČ jako v období zpracovávání integrovaného plánu, bude respektovat moderní zásady partnerství a umožní pĜístup odborné i laické veĜejnosti k realizaci IPRM.

7.2.1 Komunikace s ídícím orgánem ROP SV Zásady vzájemné spolupráce a komunikace vyplývají z metodických pokynĤ ke zpracování IPRM, z rozhodnutí a zvláštních pokynĤ orgánĤ Regionální rady a z výzev k pĜedkládání IPRM Regionální radČ k projednání a ke schválení.

7.2.2 Komunikace v i veejnosti •

PartneĜi

•

PĜedkladatelé námČtĤ a zámČrĤ

•

Obþané Liberce

•

VeĜejnost z rĤzných sfér

Komunikace s partnery IPRM a pĜedkladateli námČtĤ bude zajišĢována pĜímým zapojením do þinnosti ěídícího výboru IPRM a Pracovní skupiny vþetnČ spolupráce pĜi Ĝešení konkrétních koncepþních a strategických zámČrĤ souvisejících s aktualizací obsahu IPRM; spoluprací pĜi výbČru a posuzování projektových zámČrĤ a dílþích projektĤ pĜed jejich pĜedložením ke schválení; spoluprací pĜi jednáních s ěídícími orgány operaþních programĤ; spoluprací pĜi prezentaci zámČrĤ IPRM odborné i laické veĜejnosti. Komunikace byla zajištČna nČkolika zjednání þlenĤ ěídícího výboru a Pracovní skupiny a dále možnostmi pĜipomínkování pĜipravovaných podkladĤ a doporuþovaných projektových námČtĤ. Hlavní zp soby komunikace: •

Jednání

•

E-mailová komunikace

•

SemináĜe

- 173 -


Komunikace s veĜejností byla a nadále bude zajišĢována hlavnČ prostĜednictvím existující webové stránky IPRM a informování v lokálních sdČlovacích prostĜedcích a tisku. Zp soby komunikace:

•

• •

• •

• • •

Internetová prezentace (web IPRM) – stČžejní komunikaþní kanál – www.liberec.cz odkaz v rámci www portálu Liberce. Slouží k poskytování obecných informací a zejména aktualit, dále pak ke stažení dokumentĤ. Využití však mĤže být i širší – internetová anketa, diskuse, atd. Pímá komunikace – komunikace prostĜednictvím e-mailu a telefonu zejména pĜi zodpovídaní dotazĤ a komunikaci s pĜedkladateli projektĤ, osobní konzultace. Zpravodaj liberecké radnice – využitelný zejména pro obecné informace o IPRM a postupu realizace, zejména v pĜípadČ konkrétních projektĤ a také pro informování o semináĜi a jeho výstupech a veĜejném projednávání IPRM. Regionální tisk – využitelné zejména pro komunikaci v souvislosti s výzvou k pĜedkládání žádostí a následnou prezentaci postupu realizace projektĤ v rámci IPRM. Semináe pro veejnost, zejména pro pedkladatele projektových námt a zámr – zamČĜení primárnČ na prezentaci výzvy k pĜedkládání projektových námČtĤ a pĜípravu konkrétních projektových námČtĤ. Pímá komunikace s veejností a její zapojení – zajištČné veĜejné projednávání IPRM a schvalovací procedury v rámci Zastupitelstva a Rady mČsta. Projednávání IPRM a jeho ástí na zasedání Zastupitelstva a Rady msta Neformální komunikaní kanály – využití kontaktĤ a komunikaþních kanálĤ jednotlivých partnerĤ mČsta v rámci IPRM a dalších zainteresovaných subjektĤ (napĜíklad sítČ NNO pĤsobící v Liberci, které by mohly realizovat projekt v zónČ Lidové sady, atp.)

7.3 Zp sob výbru a schvalování dílích projekt 7.3.1 Sbr projektových námt pro IPRM Zpracovatel integrovaného plánu a Statutární mČsto Liberec respektovali po celou dobu prací na IPRM základní principy partnerství, otevĜenosti a transparentnosti pĜistoupení partnerĤ a zaĜazení jejich projektových námČtĤ – dílþích projektĤ, jejichž obsah je sluþitelný s vybranou a schválenou tematickou oblastí IPRM. Opírali se ve svých pracovních pĜístupech a rozhodováních o pravidla národního a komunitárního práva. ZároveĖ mČli na zĜeteli efektivní þerpání dotaþních finanþních zdrojĤ, posuzovali míru veĜejného zájmu i potenciálnČ dosažitelné synergické efekty, související s naplnČním globálního cíle a specifických cílĤ IPRM prostĜednictvím jejich opatĜení a aktivit, která jsou vázána na zdrojové operaþní programy (ROP SV a TOP). Statutární mČsto Liberec realizovalo výzvu na sbČr projektových námČtĤ 2.7.2008 – 25.7.2008. SbČr projektových námČrĤ podporovalo i tvorbu projektových námČtĤ ze strany široké veĜejnosti v podobČ neziskových organizací a podnikatelských subjektĤ pĤsobících na území mČsta Liberec. Ve snaze usnadnit pĜedkladatelĤm práci na projektových námČtech bylo zorganizováno nČkolik semináĜĤ:

- 174 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ SemináĜ pro zastupitele – 17.6.2008 Obecný semináĜ pro veĜejnost – 24.6.2008 Odborné semináĜe – 8. a 9.7. 2008 NáslednČ po ukonþení sbČru jednotlivých projektových námČtĤ byl vytvoĜen projektový zásobník, který obsahoval 77 projektových námČtĤ. VytvoĜené projektové námČty byly na základČ detailního seznámení se s obsahem pĜiĜazeny do skupiny dle operaþních programĤ, u kterých podle nastavených pravidel splĖují podmínky žadatele o podporu. Projektové námČty, které svým zamČĜením nevyhovovaly nastaveným pravidlĤm, nebyly zaĜazeny do projektového zásobníku a získaly zpČtnou reakci, jak projekt upravit, aby mohl být pĜípadnČ zaĜazen do IPRM. Po selekci a roztĜídČní došlo k vytvoĜení 74 projektových námČtĤ, které mohou být podpoĜeny z ROP Severovýchod a z ostatních TOPĤ. Takto vytvoĜený projektový zásobník byl pĜedložen pracovní skupinČ na posouzení jako podklad k nastavení aktivit IPRM a indikátorĤ, kterých je možno prostĜednictvím realizace IPRM možno dosáhnout dosáhnout. Projektový zásobník:

•

Projektovým námČtem je potenciální (budoucí) dílþí projekt, jehož zamČĜení a obsah je v souladu se strategií IPRM,

•

ZaĜazení projektových námČtĤ do IPRM a jejich pĜípadném poĜadí doporuþuje Pracovní skupina, odsouhlasuje ěídící výbor a schvaluje Rada mČsta a zastupitelstvo mČsta,

•

Jednotlivé projektové zámČry a dílþí projekty budou vždy posuzovány transparentnČ a nediskriminaþnČ, o jejich zaĜazení nebo nezaĜazení do IPRM rozhodne ěídící výbor IPRM,

•

PĜi posuzování jednotlivých projektových námČtĤ a pĜi rozhodování o vhodnosti jejich zaĜazení do IPRM k realizaci respektovala Pracovní skupina a ěídící výbor skuteþnost, že projekty financované z tematických operaþních programĤ (TOP) nejsou operativní souþástí IPRM (financování, rozpoþtování, harmonogram realizace, rozhodování o pĜidČlení dotaþní podpory, atd.), jsou uvádČny s cílem prokázat integritu strategického rámce tematické oblasti IPRM, váhu pĜi realizaci globálního cíle a synergii cílĤ a opatĜení IPRM a jejich souvislost s realizací dílþích projektĤ financovaných v rámci ROP SV.

7.3.2 Pedkládání projektových zámr k zaazení do IPRM Po fázi, kdy se podávaly pouze námČty, budou pĜedkladatelé projektových námČtĤ i další subjekty vyzváni v rámci výzvy pro pĜedkládání projektových zámČrĤ dílþích projektĤ. První výzva bude spuštČna nejpozdČji do 15.10.2008. Další výzvy budou vyhlášeny na základČ vyhodnocení prĤbČhu realizace IPRM a dílþích projektĤ a tedy potĜeby výzvu vyhlašovat. StejnČ jako v pĜípadČ výzvy na projektové námČty bude zajištČna široká publicita této výzvy pro všechny potenciální pĜedkladatele a také možnost konzultací projektových zámČrĤ v rámci odborných semináĜĤ i v prĤbČhu celé výzvy. ZámČry budou muset splnit podmínku pĜijatelnosti založenou na souladu se zamČĜením IPRM a podmínkami pĜijatelnosti jednotlivých operaþních programĤ, kam budou následnČ projekty podávány.

- 175 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Hodnotící kritéria: V pĜípadČ, že kontrola pĜijatelnosti probČhne úspČšnČ, je pĜistoupeno k hodnocení žádosti. Vlastní hodnocení projektových zámr bude probíhat podle bodovacích kritérií po ukonþení Výzvy. Hodnocení provádí externí hodnotitelé. Maximální poþet bodĤ, které mĤže projekt v rámci bodového hodnocení získat, je 100. Tabulka 46: Hodnotící kritéria pro projektové zámry

Hodnotící kritérium

Váha

Zkušenosti pĜedkladatele a jeho pĜipravenost k realizaci projektu, spolupráce

10%

PotĜebnost projektu a její prokázání

15%

Kvalita a pĜipravenost projektu, provázanost jednotlivých kapitol

25%

Výstupy a výsledky projektu a jeho pĜínosy vþetnČ vlivu na horizontální témata, udržitelnost projektu a jeho výstupĤ

25%

Rozpoþet projektu a a výsledkĤm projektu

15%

jeho

pĜimČĜenost

k aktivitám,

výstupĤm

Rizika projektu – kvalita analýzy rizik a jejich Ĝízení

10%

Celkem

100%

Zdroj: Zpracovatel

VýbČr pĜedkládaných projektĤ bude podléhat zároveĖ výbČru z hlediska vlivĤ na ŽP na základČ kritérií, které jsou uvedeny v kap. 11.3. Na základČ výsledkĤ hodnocení splnČní kritérií budou teprve doporuþovány projekty a to zejména ty, které budou z hlediska životního prostĜedí a veĜejného zdraví pĤsobit nejpĜíznivČji. Kvalifikovaný proces hodnocení zajistí zpracovatel IPRM, kdy každá žádost o zaĜazení projektu do IPRM bude obodována hodnotitelem dle jednotlivých kritérií (vahám odpovídá i maximální poþet bodĤ). V pĜípadČ výraznČ nedostateþného poþtu bodĤ bude uvedeno zdĤvodnČní Seznam projektĤ, které budou zaĜazeny následnČ IPRM k podání do Regionálního operaþního programu NUTS II Severovýchod budou seĜazeny podle bodového hodnocení. Tento seznam bude pĜedložen pracovní skupinČ v tabulkové podobČ: • • • • • • • • • • •

ýíslo projektu PĜedkladatel Název projektu Popis projektu PĜipravenost projektu Harmogram projektu Bodové hodnocení projektu Celková výše zpĤsobilých výdajĤ projektu Celková výše dotace projektu Kumulativní výše dotace Doporuþen / Nedoporuþen / Náhradní projekt

- 176 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ V rámci seznamu budou vyznaþeny projekty doporuþené k zaĜazení do IPRM. Kumulativní výše dotace urþí poslední projekt, který mĤže být doporuþen k zaĜazení do IPRM s ohledem na omezenou výši alokace urþenou pro IPRM Liberec – zóna Lidové sady. Projekty, které budou požadovat podporu z ROP SV v jiné oblasti podpory než 2.1 nebo v rámci jiných operaþních programĤ, budou seĜazeny v samostatném seznamu dle specifikace operaþního programu, ve kterém bude projekt žádat o dotaci. Projekty budou hodnoceny pouze z pohledu pĜijatelnosti. Výbr a doporuení projekt k zaazení do IPRM Na základČ bodového hodnocení projektu je sestaveno poĜadí projektĤ. Pracovní skupina IPRM na základČ posouzení synergie s ostatními projekty a cíli IPRM doporuþí seznam projektĤ vhodných k zaĜazení do IPRM a sestaví finální tabulku vþetnČ dĤvodové zprávy které následnČ schválí ěídící výbor IPRM, Rada mČsta a finálnČ Zastupitelstvo mČsta. S pĜedkladatelem, jehož projekt byl do IPRM zaĜazen, uzavĜe Statutární mČsto Liberec smlouvu o partnerství. Tato smlouva definuje podmínky spolupráce mezi mČstem a pĜedkladatelem projektu, strukturu financování projektu vþetnČ výše jednotlivých zdrojĤ (vþetnČ výše dotace ze SF). Dále bude smlouva obsahovat povinnost oznamování zmČn v projektu a závČreþné zprávy o realizaci projektu a také indikativní finanþní dopady provozu projektu po dobu udržitelnosti projektu na rozpoþet mČsta a souhlas mČsta se zaĜazením projektu do IPRM. Významnou souþástí smlouvy bude závazek pĜedkladatele projektu na zajištČní spolufinancování vþetnČ stanovení výše prostĜedkĤ na spolufinancování projektu.

7.3.3 Pedkládání dílích projekt do OP Dílþí projekty vybrané a schválené Statutárním mČstem Liberec žadatel dopracuje do podoby požadované pĜíslušným operaþním programem a pĜedloží relevantnímu ěídícímu orgánu. Žadatel doloží usnesením orgánĤ mČsta, že projekt je v souladu s IPRM, tj. je v souladu s nČkterým z opatĜení a aktivitou a jejich rozpoþtem, jak jsou definovány v IPRM, a byl schválen orgány mČsta k realizaci. Pro projekty pĜedkládané v regionálních operaþních programech budou vyhlašovány specifické výzvy k pĜedkládání projektĤ v rámci IPRM. Dle rozhodnutí ěO ROP mohou být tyto výzvy vyhlášeny s pevnou lhĤtou pro pĜedkládání projektĤ, nebo jako kontinuální s možností podávat projekty prĤbČžnČ po dobu trvání výzvy. PĜi pĜípravČ projektĤ pro regionální operaþní program se žadatelé Ĝídí standardní pĜíruþkou pro žadatele a pĜíjemce a podmínkami stanovenými ve výzvČ k pĜedkládání projektĤ. Projekty pĜedkládané do jiných (tematických) operaþních programĤ budou pĜedkládány v rámci standardních podmínek pĜíslušných operaþních programĤ na základČ standardních výzev (nebudou vyhlašovány zvláštní výzvy pro projekty IPRM). Projekty podané do tČchto operaþních programĤ, které splní podmínky formálních náležitostí, pĜijatelnosti a minimální technické kvality (bodového hodnocení) a pĜípadnČ další podmínky stanovené pĜíslušným operaþním programem, obdrží na základČ doložení souladu s IPRM bonifikaci ve výši 10% dosaženého bodového hodnocení. S takto upraveným bodovým hodnocením budou soutČžit se všemi projekty pĜedloženými v dané výzvČ. O výbČru projektĤ rozhoduje ěO pĜíslušného (tematického) operaþního programu.

- 177 -


7.3.4 Výbr a schvalování projekt ídícím orgánem OP Jednotlivé dílþí projekty budou samostatnČ hodnoceny (formální kontrola, kontrola pĜijatelnosti a kvalitativní hodnocení) pĜíslušným ěO podle postupĤ pĜíslušného OP. Projekty pĜedkládané pro financování z ROP SV oblast podpory 2.1, které úspČšnČ projdou formální kontrolou a kontrolou pĜijatelnosti a splní minimální požadované kvalitativní hodnocení, jsou ěO ROP schváleny. ěO ROP mĤže odmítnout projekt pouze na základČ kvalitativních nedostatkĤ a rozpoþtových omezení.

7.4 Realizace projekt MČsto – nositel IPRM a další pĜíjemci dílþích projektĤ realizují dílþí projekty v souladu s podmínkami pĜíslušného operaþního programu (v pĜípadČ ROP jsou tyto podmínky stanoveny zejména v PĜíruþce pro žadatele), v souladu se smlouvou/rozhodnutím o poskytnutí dotace na daný projekt a dalšími dokumenty, které Ĝídící orgán operaþního programu stanoví. Projekty jsou realizovány v souladu s harmonogramem pro jednotlivá opatĜení/aktivity stanoveným v IPRM a ve smlouvČ uzavĜené s ěO k danému dílþímu projektu. MČsto s využitím Ĝídící struktury IPRM a manažera IPRM koordinuje aktivity jednotlivých projektĤ tak, aby bylo dosaženo cílĤ IPRM s maximálním využitím synergických efektĤ vyplývajících z koordinace mezi projekty. ěO standardním zpĤsobem provádí kontrolu a monitorování jednotlivých projektĤ a na základČ prokázaných nákladĤ poskytuje platby pĜíjemcĤm dílþích projektĤ.

7.5 Monitorování IPRM Manažer IPRM provádí monitorování realizace jednotlivých projektĤ a IPRM jako celku, pĜedkládá monitorovací zprávy k projednání v PS, ěV. SouþasnČ monitoruje celkový kontext IPRM a mĤže navrhovat zmČny ve schváleném IPRM. Manažer IPRM zpracuje za každý rok monitorovací zprávu, ve které zhodnotí postup realizace IPRM. Monitorovací zpráva bude obsahovat hodnocení celkového kontextu IPRM v rámci mČsta a regionu. Souþástí zprávy bude pĜehled schválených a realizovaných projektĤ a plnČní podmínek IPRM vþetnČ plnČní indikátorĤ, dodržení þasového harmonogramu a finanþního plánu. Dále bude obsahovat monitorovací zprávy dílþích projektĤ odsouhlasené jednotlivými ěO. Na základČ hodnocení dosaženého pokroku v realizaci IPRM a hodnocení kontextu v rámci mČsta a regionu mĤže mČsto v monitorovací zprávČ navrhnout zmČny IPRM. Zprávu schvaluje Zastupitelstvo mČsta Liberec. Statutární mČsto Liberec pĜedkládá zprávu ěO ROP SV. Úþelem zpracování integrovaného plánu je pĜispČt k pokraþování procesu žádoucích zmČn ekonomického a územního rozvoje vymezené zóny Lidové sady. Následující tabulka pĜedstavuje opakující se cyklus implementace a aktualizace Integrovaného plánu rozvoje na úrovni Ĝízení IPRM. Tabulka 47: Cyklus implementace a aktualizace IPRM Kroky 1. Kontrola

innost

prĤbČžná kontrola

Kdo Odbor kanceláĜ primátora (OKP)

- 178 -

etnost (minimální) þtvrtletnČ

Výstupy informace o prĤbČhu realizace pro vedení mČsta a realizátory


Kroky

2. Evidence nových návrhĤ a pĜipomínek 3. PĜíprava aktualizace cílĤ a smČrĤ integrovaného plánu 4. Zpracování aktualizované verze Integrovaného plánu rozvoje 5. Aktualizace IPRM

6. PĜíprava projektĤ 7. Realizace projektĤ 8. ZjištČní stavu a vyhodnocení

Kdo

innost

etnost (minimální)

Výstupy projektĤ zpráva pro RM a ZM o realizaci Integrovaného plánu

jednorázová kontrola

Odbor kanceláĜ primátora (OKP)

jednou za pĤl roku

shromažćování podkladĤ od obþanĤ a institucí

ORP

prĤbČžnČ

aktualizace zásobníku projektových námČtĤ

pĜíprava nových cílĤ a smČrĤ na základČ kontroly a evidence navrhovaných zmČn

OKP

jednou za rok

návrhy pro RM

pĜíprava a projednání návrhu OKP ve spolupráci aktualizovaného s ORP ostatními jednou za rok integrovaného plánu odbory v ěV zpracování zprávy pro jednání zastupitelstva mČsta konkrétní rozpracování schváleného aktualizovaného Integrovaného plánu Ĝízení procesu realizace projektĤ prĤbČžná kontrola

OKP

jednou za rok

ORP, ostatní odbory

prĤbČžnČ dle plánĤ

ORP ve spolupráci prĤbČžnČ dle s ostatními odbory termínĤ projektĤ ORP ve spolupráci s odbory a zodpovČdnými þtvrtletnČ projektovými manažery

návrh aktualizovaného Integrovaného plánu pro jednání v RM a ZM aktualizovaný Integrovaný plán projednaný v RM a ZM pĜipravené projekty

realizované a rozpracované projekty podkladový materiál pro kontrolní zprávu (dále viz krok 1)

Zdroj: Zpracovatel

Roþní monitorovací zprávu IPRM projednává a schvaluje Zastupitelstvo mČsta Liberec a ěO ROP SV. Roþní monitorovací zpráva IPRM mĤže na základČ hodnocení dosaženého pokroku v realizaci IPRM a hodnocení kontextu v rámci mČsta obsahovat návrh zmČn IPRM.

PĜi zpracování monitorovací zprávy IPRM spolupracuje manažer IPRM se všemi zapojenými subjekty – partnery IPRM, vþetnČ nositelĤ dílþích projektĤ. Zprávu pĜedkládá manažer IPRM v elektronické i tištČné podobČ ěO ROP SV po schválení Zastupitelstvem mČsta Liberec do konce bĜezna následujícího roku. ěO ROP SV posoudí, zda Zpráva o postupu realizace IPRM obsahuje všechny údaje podle pĜedepsané struktury. Pokud tomu tak není, vyzve manažera IPRM k jejich doplnČní. Pokud nejsou požadované údaje v daném termínu doplnČny, je zpráva považována za nedodanou a postupuje se podle pĜíslušných ustanovení ve SmlouvČ (vþetnČ pozastavení pĜíjmu dalších projektĤ). Zpráva o postupu realizace IPRM bude ěO ROP SV schválena do dvou mČsícĤ od dodání úplné zprávy.

- 179 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ V pĜípadČ potĜeby mĤže ěO ROP SV vyžádat zpracování ad hoc zprávy o postupu realizace IPRM. Manažer IPRM je povinen dodat ad hoc zprávu o postupu realizace IPRM písemnČ do 30 pracovních dnĤ od obdržení výzvy. Struktura a proces administrace jsou stejné jako v pĜípadČ Ĝádné Zprávy o postupu realizace IPRM. Po ukonþení posledního dílþího projektu IPRM (s výjimkou projektu na realizaci IPRM, projektu na þinnost manažera IPRM - proplacení poslední žádosti o platbu posledního dílþího projektu) pĜedkládá manažer IPRM závČreþnou Zprávu o realizaci IPRM. Struktura a obsah této zprávy mají pĜedepsanou strukturu. Proces administrace je stejný jako v pĜípadČ Ĝádné Roþní zprávy o postupu realizace IPRM.

7.6 Zmny IPRM Sledování zmČn v IPRM bude mít na starosti manažer IPRM, který bude zabezpeþovat jejich vþasné oznamování buć prostĜednictvím Roþní zprávy o postupu realizace IPRM nebo pomocí formuláĜe Oznámení o zmČnČ v IPRM. Je nutné rozlišovat zmČny podstatné a nepodstatné. Nepodstatné zmČny nevyžadují uzavĜení dodatku ke SmlouvČ. K provedení tČchto zmČn staþí, pokud s nimi ěO ROP SV vysloví souhlas. Podstatné zmČny v IPRM naopak zpravidla vyžadují dodatek ke SmlouvČ. Jedná se zejména o zmČny ovlivĖující cíle IPRM, indikátory, rozpoþet (pĜesun prostĜedkĤ v rozpoþtu mezi opatĜeními nebo roky, pĜi kterých dojde ke zmČnČ alokace na opatĜení, nebo rok o více než 15 % z jejich pĤvodní výše), délku trvání IPRM a jednotlivých opatĜení. V pĜípadČ, že vzniknou náhlé zmČny je oprávnČno Statutární mČsto Liberec zmČnit bez souhlasu ěO ROP SV pouze nepodstatné zmČny. Provedené nepodstatné zmČny musí Statutární mČsto Liberec popsat a sdČlit ěO ROP SV, buć v nejbližší Roþní zprávČ o postupu realizace IPRM nebo prostĜednictvím formuláĜe Oznámení o zmČnČ v IPRM, a to kdykoliv v prĤbČhu realizace IPRM. Statutární mČsto Liberec má povinnost oznámit podstatnou zmČnu ěO ROP SV pĜedem na formuláĜi Oznámení o zmČnČ v IPRM, a to minimálnČ ve lhĤtČ 20 pracovních dní pĜed plánovaným datem zmČny, nejpozdČji však 60 kalendáĜních dnĤ pĜed termínem ukonþení IPRM. Na základČ Oznámení o zmČnČ v IPRM rozhodne ěO ROP SV, zda se jedná o zmČnu, která vyžaduje vypracování dodatku ke SmlouvČ þi nikoliv. Tuto informaci obdrží manažer IPRM do 10 pracovních dnĤ od doruþení Oznámení o zmČnČ v IPRM. Monitorování projekt a zmny projekt pedložených v rámci IPRM Monitorování u dílþích projektĤ bude sledovat i Statutární mČsto Liberec vzhledem k dodržení naplnČní cílĤ stanovených v IPRM a prĤbČžného sledování zmČn a možných vlivĤ na jednotlivé složky životního prostĜedí. MČsto uloží do smlouvy pĜi zaĜazování dílþího projektu do IPRM podmínku odevzdání závČreþné zprávy a oznamování zmČn v realizaci projektu z dĤvodu nesplnČní þasového a finanþního harmonogramu. Pokud nastane v nČkterém dílþím projektu podstatná zmČna, pĜíjemce informuje o této skuteþnosti ěO ROP SV postupem uvedeným v PĜíruþce pro pĜíjemce a zároveĖ o této zmČnČ informuje manažera IPRM, který posoudí, zda tato zmČna má vliv na IPRM. V pĜípadČ, že zmČna má podstatný vliv na IPRM, je možné povolit zmČnu v dílþím projektu až po zapracování zmČny do IPRM.

- 180 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Dílþí projekty jsou realizovány a monitorovány standardním zpĤsobem (stejnČ jako ostatní individuální projekty v rámci ROP) a Ĝídí se postupy uvedenými v PĜíruþce pro pĜíjemce.

- 181 -


8 Analýza rizik IPRM 8.1 Metodika analýzy rizik IPRM PĜíprava, zpracování a realizace Integrovaného plánu rozvoje mČsta Liberec – zóna Lidové sady byla, je a po celou dobu realizace bude provázena riziky, jejichž míru pĤsobení lze minimalizovat jejich definováním, soustavným vyhodnocováním a pĜípadným koncepþním nebo operativním zásahem reagujícím na skuteþný výskyt rizika nebo možnost jeho vzniku. Rizika jsou konkrétní hrozby, které mohou ohrozit IPRM a jeho úspČšnost z hlediska kvality výsledných projektĤ, dodržení dĤležitých milníkĤ projektu, nepĜekroþení nákladĤ a dosažení oþekávaných pĜínosĤ. Analýza rizik je pak standardním nástrojem pro Ĝízení a eliminaci rizik IPRM v pĜípravné a realizaþní fázi. Nová rizika se však mohou objevit i v dalších etapách IPRM, pĜedevším v udržitelnosti dílþích projektĤ zahrnutých v IPRM. Cílem Ĝízení rizik je podchytit rizika projektu, vyhodnotit pravdČpodobnost jejich vzniku a závažnost dopadĤ, naplánovat akce smČĜující ke snížení pravdČpodobnosti vzniku rizikové události a akce smČĜující ke zmírnČní negativních dopadĤ rizikové události, pokud už nastane. V nČkterých pĜípadech je možné na identifikované riziko vČdomČ reagovat rozhodnutím o akceptaci rizika bez nČjakých protiopatĜení, neboĢ ta jsou buć nemožná, nebo pĜíliš þasovČ þi finanþnČ nákladná. Všechny aktivity a dílþí projekty zahrnuté v IPRM svým charakterem naplĖují požadavky kladené na definici projektových rizik spojených s návrhem a implementací dílþích projektĤ. Implementace projektĤ bude probíhat v rizikovém prostĜedí, s nímž jsou spojené výdaje z rozpoþtu projektu k plnČní schválených zámČrĤ a cílĤ projektu. Prvním krokem procesu snižování rizik je jejich analýza. Analýza rizik pro potĜeby implementace IPRM v prostĜedí zóny Lidové sady je chápána jako proces definování hrozeb, pravdČpodobnosti jejich výskytu a dopadu na aktivity, tedy stanovení rizika jejich závažnosti. Analýza zahrnuje následující kroky: 1. rozbor vzájemných vztahĤ, kontextu a souvislostí procesĤ spojených s pĜípravou a podáním IPRM, 2. vytvoĜení základního souboru potenciálních rizik v procesech, operacích a þinnostech v souladu s legislativními normami ýR a EU a metodikou platnou pro výzvu k pĜedkládání IPRM v rámci ROP Severovýchod, 3. výbČr souboru rizik, která jsou dĤležitá z hlediska implementace dílþích projektĤ, 4. sestavení poĜadí rizik podle urþeného stupnČ významnosti pro stanovení priorit rizik, 5. zpracování návrhu Ĝešení eliminace nebo zmírnČní rizik v prĤbČhu pĜípravy a realizace projektu. Kombinací jednotlivých krokĤ dojdeme k analyzování pravdČpodobnosti výskytu rizika vĤþi škodČ, kterou riziko zpĤsobí. ýím je pravdČpodobnost vyšší, tím je vyšší i pĜepokládaná škoda. Eliminovat riziko jde pouze jejím správným vyhodnocením pĜi plánování projektĤ.

- 182 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Pravdpodobnost výskytu rizika (P)

Stupe dopadu rizika (D)

0 – nemožná 1 - témČĜ nemožná 2 - výjimeþnČ možná 3 - bČžnČ možná 4 - pravdČpodobná 5 - hraniþící s jistotou

0- zvládaný 1- témČĜ neznatelný 2- drobný 3 - významný 4 - velmi významný 5 – nepĜijatelný

U každého rizika se stanoví míra „dĤležitosti“ rizika: Váha rizika (V) = pravdČpodobnost výskytu rizika (P) * stupeĖ dopadu rizika (D) Zanesením rizika formou bodového oznaþení do grafu získáme jasný pĜehled o míĜe výskytu rizika a je možné tak efektivnČji tato rizika eliminovat, tzv. mapu rizik. Stanovení míry výskytu rizika je ze strany zpracovatele pouze doporuþující a zakládá se na podrobné analýze dokumentu IPRM, projektových námČtĤ a ostatních relevantních podkladech. Analýza rizik probČhla za úþelem stanovení základních rizik projektu, které je tĜeba pĜi implementaci IPRM eliminovat.

8.2 Katalog rizik Následující kapitola obsahuje celkový souhrn rizik, která nastala, nebo by mohla nastat v souvislosti s pĜípravou, realizací a implementací IPRM jako dokumentu a dílþích projektĤ v nČm obsažených v reálném prostĜedí. Vzhledem k tomuto detailnímu soupisu bylo provedeno vyhodnocení dle metody þtvercové matice (váha jejich dopadu a pomČr zpĤsobené škody k pravdČpodobnosti výskytu rizika). V rámci celkové sumarizace byla rizika alokována do vČtších skupin podle oblasti dopadu. Jednotlivé oblasti dopadu byly vybrány s ohledem na charakter a vČcné zamČĜení IPRM. Tabulka 48: Rizika IPRM Kategorie

Riziko

Strategické

Dokument IPRM

Strategické

Povinné pĜílohy IPRM

Strategické

VĤle a podpora

Strategické Strategické Strategické Strategické Strategické

NedostateþnČ popsána analýza zóny Nedokonale zpracované SWOT analýzy IPRM Špatný návrh strategie IPRM Nesoulad mezi nastavenými cíli IPRM a strategickými dokumenty Netransparentní a neprĤhledný výbČr projektĤ v IPRM

Popis rizika IPRM musí být zpracován dle dokumentace k ROP SV platné pro oblast podpory 2.1. Zajistit dle metodiky pĜedkládání IPRM všechny povinné pĜílohy, které musí být podepsány statutárním zástupcem. Schválení IPRM v orgánech mČsta (ZM, RM). Nedodržení metodiky MMR a dotaþních podmínek. NedostateþnČ identifikované silné a slabé stránky vybrané zóny. Zvolen špatný pĜístup ze strany zpracovatele. Nedostateþná analýza všech relevantních strategických dokumentĤ. NedostateþnČ zdĤvodnČní výbČru projektĤ, neschválení projektĤ na ěV IPRM.

- 183 -

P

D

V=P*D

Pravdpodobnost

Dopad

1

2

0,6

témČĜ nemožná

drobný

3

4

12

bČžnČ možná

velmi významný

2

2

4

výjimeþnČ možná

drobný

2

1

2


témČĜ neznatelný

1

0

0

1

2

2

2

2

4


drobný

2

2

4



témČĜ nemožná témČĜ nemožná

zvládaný drobný


Kategorie Strategické Strategické Strategické

Strategické Strategické Strategické Strategické Strategické Strategické Strategické

Strategické

Strategické

Strategické Strategické Strategické Strategické Ekonomické Ekonomické Ekonomické Ekonomické Ekonomické

Ekonomické Ekonomické

Riziko

Popis rizika

Indikátory nastaveny nerealisticky vĤþi Chybné nastavení indikátorĤ metodice MMR a dokumentaci ROP a sledování charakteru projektĤ v IPRM. Nejsou nastaveny kompetence a Nedostateþná implementaþní odpovČdnosti osob zapojených ve struktura IPRM všech fázích IPRM. Harmonogram projektĤ bude orientován Nerealistický harmonogram na základČ vyhlášení výzev projektĤ v IPRM k pĜedkládání dílþích projektĤ v IPRM. V rámci zjišĢovacího Ĝízení si mĤže MŽP, nebo KÚ Libereckého kraje Vydání stanoviska SEA vyžádat dodateþné informace, které mohou ohrozit termínový rozsah výzvy. Vydané záporné rozhodnutí ze strany Neschválení IPRM RR SV. V rámci monitorovacích roþních zpráv ZmČny strategie IPRM dbát na dĤsledné popsání zmČny v prĤbČhu realizaþní fáze. strategie. PartneĜi v realizaþní fázi nespolupracují Ztráta zájmu partnerĤ na aktivitách vymezených dohodou o v realizaþní fázi partnerství. NepĜipravenost dílþích Projekty musí být pĜipravené jako projektĤ k pĜedložení v rámci žádost o dotaci – vþetnČ projektové výzvy dokumentace. Každý projekt v IPRM musí být NepĜidČlení dotace na dílþí pĜedložen jako projektová žádost projekty v IPRM. v rámci pĜíslušné výzvy. Musí existovat Rozhodnutí ze strany Rozhodnutí o schválení IPRM RR o pĜiznání dotace. Pro realizaci IPRM musí být podepsána Smlouva o financování a implementaci Smlouva o financování IPRM IPRM, která bude podepsána statutárním zástupcem pĜíjemce podpory. Nastaven systém pĜedkládání monitorovacích zpráv v prĤbČhu Monitorovací zprávy realizace IPRM. Zajistit vþasné odevzdávání monitorovacích zpráv. Dodržení základních pravidel publicity Publicita IPRM dle Grafického manuálu platného pro ROP SV. Nastaven systém komunikace mezi Komunikaþní strategie manažerem IPRM, ěV a Pracovní skupinou ve všech fázích IPRM. Kvalitní komunikace mezi manažerem Komunikaþní strategie IPRM a ÚRR SV. PĜistoupení nových partnerĤ Partnerské vztahy v realizaþní fázi IPRM. Nesprávné finanþní nastavení IPRM dle Finanþní harmonogram opatĜení. Nesprávné finanþní nastavení IPRM Finanþní harmonogram z hlediska þasu. Nezrealizování plánovaných projektĤ a Nedokonþení projektĤ nesplnČní finanþního harmonogramu IPRM ZajištČní finanþních prostĜedkĤ pro Rozpoþet IPRM realizaci projektĤ v rozpoþtu mČsta, pĜípadnČ úvČrem. Nedodržení stanoveného podílu Kofinancování spolufinancování IPRM a dílþích projektĤ Magistrátem. Nedodržen postup dle zákona þ. 320/2001 Sb., o finanþní kontrole ve Kontrolní systém veĜejné správČ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ, ve znČní pozdČjších "pĜedpisĤ. Složitost schvalování rozpoþtu mČsta, Procesní vČci ekonomické složitost povolování operací,

- 184 -

P

D

V=P*D

Pravdpodobnost

Dopad

3

3

9

bČžnČ možná

významný

1

2

2

témČĜ nemožná

Drobný

3

3

9

bČžnČ možná

významný

2

3

6


Významný

2

3

6


Významný

1

1

1

témČĜ nemožná


2

4

8


velmi významný

3

4

12

bČžnČ možná

velmi významný

2

4

8


velmi významný

1

0

0

témČĜ nemožná

zvládaný

1

3

3


významný

0

0

0

Nemožná

zvládaný

2

3

6


významný

2

3

6


významný

1

1

1

témČĜ nemožná

1

1

1

témČĜ nemožná

3

2

6

bČžnČ možná

drobný

3

3

9

bČžnČ možná

Významný

2

4

8


velmi významný

1

3

3

témČĜ nemožná

významný

1

3

3

nemožná

významný

0,5

0

0

nemožná

zvládaný

0,5

1

0,5

nemožná


témČĜ neznatelný témČĜ neznatelný


Kategorie

Riziko

Ekonomické

Podání projektových žádostí

Ekonomické

Schválení projektových žádostí v jednotlivých OP

Ekonomické

Rozpoþty projektĤ

Ekonomické

Proplacení projektĤ

Ekonomické

Odejmutí dotace

Organizaþní

VnitĜní kontrolní mechanismy

Organizaþní

Schvalovací mechanismy

Organizaþní

Lidské zdroje

Organizaþní

Vymezení pracovních kompetencí

Organizaþní

NeodpovČdnost

Organizaþní

Nekompetentnost

Organizaþní

Zneužití pravomoci

Projektové

Rozpoþet projektu

Projektové

VýbČrová Ĝízení

Projektové

Financování projektĤ

Projektové

Vícenáklady

Projektové

Fakturace

Projektové

Fakturace - termínová

Projektové

Žádost o platbu

Projektové

Etapizace

Projektové

Majetkoprávní vztahy

Projektové

Územní Ĝízení

Projektové

VyjádĜení EIA a NATURA 2000

Projektové

Projektové dokumentace

Popis rizika vystavování faktur. Nepodání projektových žádostí nebo podání s formálními chybami zpĤsobí nutnost zmČny IPRM v þásti projektové a zmČnu finanþního harmonogramu. Neschválení projektových žádostí jednotlivými ěO a zpĤsobení nutnosti zmČny IPRM v þásti projektové a zmČnu finanþního harmonogramu. Správné nastavení rozpoþtu projektĤ dle zpĤsobilosti výdajĤ. SplnČní podmínek zpĤsobilosti a dokladování pro zdárné proplacení vynaložených výdajĤ jednotlivých OP. NesplnČní povinnosti uvedené v podmínkách PĜíruþky pro pĜíjemce v rámci ROP SV. Nastavení systému vnitĜní kontroly na Magistrátu mČsta, existence specializovaného pracovištČ interního auditu. Nastavení systému na Magistrátu mČsta - organizaþní Ĝád, pracovní Ĝád, smČrnice, pokyny a naĜízení Existence odpovČdných osob na Magistrátu odpovídajících za projekt. Stanovení odpovČdnosti a vymezení kompetencí v pracovní náplni v rámci projektu. Špatný pĜístup osob k projektu, zanedbávání povinností apod. Delegování pravomocí na nekompetentní osoby, které nemají zkušenosti. Nekalé zadávání zakázek, netransparentnost operací apod. Správné nastavení rozpoþtu projektu dle kapitol a zpĤsobilosti výdajĤ. Dodržení zákona o veĜejných zakázkách a pravidel OP ZajištČní finanþních prostĜedkĤ pro realizaci projektu. Náklady nad rámec schváleného rozpoþtu musí být hrazeny z vlastních zdrojĤ žadatele. Nedodržení základních náležitostí faktury dle zákona þ. 563/1991 Sb., o úþetnictví, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. ZpoždČní proplácení faktur. PĜedložení žádosti o platbu na základČ skuteþných výdajĤ projektu. Existence vČcnČ oddČlitelných etap projektu, které budou dohromady tvoĜit jeden projekt. Projektem dotþené pozemky musí být ve vlastnictví žadatele, nebo je musí mít v dlouhodobém pronájmu. Existence platného územního rozhodnutí pro každý dílþí projekt v IPRM. Existence kladného vyjádĜení pro stavbu z hlediska zákona þ. 100/2001 Sb., o posuzování vlivĤ na životní prostĜedí a zákona þ. 114/1992 Sb., o ochranČ pĜírody a krajiny. Zajistit projektovou dokumentaci pro

- 185 -

P

D

V=P*D

Pravdpodobnost

Dopad

2

4

8


velmi významný

2

4

8


velmi významný

2

2

4


drobný

2

2

4


drobný

2

3

6

VýjimeþnČ možná

významný

1

0

0

témČĜ nemožná

zvládaný

1

1

1

témČĜ nemožná

zvládaný

1

2

2

VýjimeþnČ možná

zvládaný

1

2

2

témČĜ nemožná

zvládaný

2

3

6


významný

3

3

9

možná

významný

2

4

8

témČĜ nemožná

velmi významný

3

2

6

bČžnČ možná

drobný

3

4

12

bČžnČ možná

velmi významný

2

3

6

T témČĜ nemožná

významný

2

3

6

T témČĜ nemožná

významný

1

2

2

nemožná

drobný

1

2

2

nemožná

drobný

1

2

2

nemožná

drobný

0

1

1

nemožná

zvládaný

2

3

6

nemožná

drobný

1

3

3

témČĜ nemožná

významný

1

3

3

témČĜ nemožná

Významný

0

0

0

nemožná

zvládaný


Kategorie

Riziko

Projektové

Projektová dokumentace

Projektové

Projektová žádost

Projektové

Smlouva o dílo

Projektové

Stavební dozor

Projektové

Publicita

Projektové

ěízení projektĤ

Ostatní Ostatní

Poþasí Živelná pohroma

Popis rizika celou stavební þást. Postupovat realizaci dle projektové dokumentace. Dodržování aktivit dle projektové žádosti a dále smlouvy o dílo, harmonogramu projektu, technologie stavby apod. Špatné nastavení termínĤ v smlouvČ o dílo, nepĜesnČ zpracovaný rozpoþet. Špatný výbČr odborného stavebního dozoru – firmy, která bude dohlížet nad správnou realizaci stavby.

Nedodržení pravidel publicity dle Smlouvy o financování a dle podmínek obsažených v Metodickém pokynu pro publicitu ROP SV. ZajištČní úspČšné realizace projektu a úspČšného proplacení dotace. PĜedpoklad pro realizaci stavby. Riziko výskytu požáru, povodnČ apod.

P

D

V=P*D

Pravdpodobnost

Dopad

2

2

2

Možná

drobný

2

2

2

možná

drobný

2

2

2

možná

drobný

2

2

2

možná

drobný

2

3

6

možná

významný

2

3

6

možná

významný

3 0,5

3 0

9 0

bČžnČ možná nemožná

drobný zvládaný

Zdroj: Zpracovatel

Katalog rizik je veden v elektronické formČ. U každého rizika je uveden podrobnČjší popis a další atributy. V katalogu rizik mohou být rizika standardnČ tĜídČna dle dalších hledisek do vhodných kategorií a skupin. Po celkové sumarizaci dat byla do souhrnu rizik a do souboru opatĜení vybrána taková, jejichž váha rizika pĜesahuje stupeĖ 5 ze zvolené stupnice. Rizika s významovou váhou > 5 pĜedstavují potenciální hrozby, které v pĜípadČ, že se vyskytují, zpĤsobují ohrožení realizace projektu. Jedná se o interní rizika na stranČ žadatele a koneþného pĜíjemce dotace, ale i externí rizika, která jsou mnohdy hĤĜe ovlivnitelná.

- 186 -


8.3 Zhodnocení rizik IPRM Projektová rizika jsou pĜedevším spojena s pĜípravou IPRM jako celkového strategického dokumentu a veškeré aktivity jsou vyvíjené v rámci pĜedrealizaþní a realizaþní fáze. Tabulka 49: Strategická rizika IPRM Krok 1: Identifikace dvojic hrozba-scéná

Hrozba

Scéná

Krok2: Kvantifikace rizik

Komentá (zd vodnní, zp sobena škoda)

ím

Krok 3: Eliminace rizik

je

Zp sob eliminace rizik

Povinné pĜílohy IPRM

Nedoložení, pĜípadnČ nekompletnost jednotlivých pĜíloh.

Chybné nastavení indikátorĤ

Indikátory nastaveny nerealisticky vĤþi metodice MMR a charakteru projektĤ v IPRM.

Horší sledování plnČní indikátorĤ v realizaþní fázi IPRM.

V pĜípravné fázi je nutné provést analýzu indikátorĤ nastavených v programové dokumentaci ROP Severovýchod. NáslednČ budou indikátory pĜeneseny do IPRM a kvantifikovány do podmínek vymezené zóny Lidové sady.

Nerealistický harmonogram projektĤ v IPRM

Harmonogram projektĤ bude nastaven na základČ vyhlášení výzev k pĜedkládání dílþích projektĤ.

Špatný harmonogram zpĤsobí zpoždČní realizace dílþích projektĤ a jejich proplácení.

DĤkladnČ pĜipravený harmonogram na základČ poskytnutých informací v projektových námČtech.

V rámci zjišĢovacího Ĝízení si mĤže MŽP, nebo KÚ Libereckého kraje vyžádat dodateþné informace, které mohou ohrozit termínový rozsah výzvy.

Na základČ rozhodnutí krajského úĜadu mĤže kraj zaþít požadovat vypracování kompletní SEA nebo doložit chybČjící dokumenty a informace a tedy dojde k posunutí získání tohoto stanoviska.

Vypracovat oznámení pro zjišĢovací Ĝízení na základČ pĜedchozí komunikace s krajským úĜadem a doložit veškeré informace a podklady, které jsou požadovány. Oznámení pro zjišĢovací Ĝízení a cíle, opatĜení IRPM jsou vypracovány a nastaveny v souladu se Strategií rozvoje mČsta a s jejími cíli, u které SEA již byla Ĝešena.

Vydané záporné rozhodnutí ze strany RR SV.

V rámci hodnotící fáze IPRM mohou jednotliví externí hodnotitelé vydat záporné stanovisko, þímž nedojde k finálovému schválení IPRM Regionální radou SV.

Úlohou zpracovatele IPRM a zástupcĤ mČsta Liberec je správnČ a v dostateþné formČ popsat všechny dĤvody pro vytvoĜení IPRM.

PartneĜi v realizaþní fázi nespolupracují na aktivitách vymezených dohodou o partnerství.

V pĜípadČ, že nČkterý z projektĤ nebude realizován kvĤli odstoupení nČkterého z partnerĤ, dochází k posunĤm pĜi naplĖování cílĤ a finanþního þerpání rozpoþtu IPRM dle pĤvodního plánu a vyvstává nutnost žádat o schválení zmČny ÚRR v IPRM.

VýbČr vhodných a dobĜe pĜipravených dílþích projektĤ. PĜi výbČru projektĤ bude vytvoĜen zásobník projektĤ, ze kterých by se pĜípadnČ mohl vybrat náhradní projekt. VýbČr by byl Ĝešen dle seznamu dle poĜadí výše bodového hodnocení.



Vydání stanoviska SEA

Neschválení IPRM

Ztráta zájmu partnerĤ v realizaþní fázi

Krok 1: Identifikace dvojic hrozba-scéná

Vylouþení IPRM v rámci formálního hodnocení projektu.

- 187 -

Podrobné prostudování PokynĤ pro pĜedkladatele v rámci ROP SV a podmínek platných výzvu.


Hrozba

Scéná


ím

je


NČkteré projekty obsažené v IPRM by ztratily nárok na získání podpory z EU a IPRM by mohlo být ohroženo nenaplnČním všech indikátorĤ a cílĤ.

Dílþí projekty v IPRM musí být kvalitnČ zpracovány a musí být doloženy všechny povinné pĜílohy v požadované formČ platné pro dané kolo výzvy vþetnČ splnČní dalších formálních podmínek a pĜijatelnosti. Statutární mČsto Liberec uzavĜe se žadatelem dílþího projektu partnerskou smlouvu, kde budou definovány jeho povinnosti a vázanost projekt zrealizovat.

NepĜidČlení dotace na dílþí projekty v IPRM.

NepĜedložení dílþích projektĤ uvedených v IPRM. Každý projekt musí být pĜedložen jako projektová žádost v rámci pĜíslušné výzvy.

NČkteré projekty obsažené v IPRM by ztratily nárok na získání podpory z EU a IPRM by mohlo být ohroženo nenaplnČním všech indikátorĤ a cílĤ.

Kvalitní zpracování dílþích projektĤ, vþetnČ podrobné socioekonomické studie projektu. Statutární mČsto Liberec zajistí možnost konzultací žadatelĤm dílþích projektĤ pĜi pĜípravČ projektových žádostí i pro zajištČní jejich zdárné realizace.

Publicita

Nedodržení základních pravidel publicity IPRM dle Grafického manuálu platného pro ROP SV.

KvĤli nedodržení základních pravidel publicity programu by mohly nČkteré zpĤsobilé výdaje být identifikovány jako nezpĤsobilé.

DĤsledné dodržování veškerých požadavkĤ pravidel publicity programu na všech dokumentech, schĤzích, webové stránce a souþasnČ prĤbČžné konzultace s ÚRR SV pro ovČĜení správnosti používaných log a pravidel.

Komunikaþní strategie

Nastaven systém komunikace mezi manažerem IPRM, ěV a Pracovní skupinou ve všech fázích IPRM.

Neexistence komunikaþní strategie mĤže vést k neinformovanosti osob zainteresovaných v pĜípravné fázi IPRM.

V rámci pĜípravné fáze musí být jmenován ZM ěídící výbor, který má možnost jmenovat dílþí pracovní skupiny. Dále byl ZM jmenován manažer projektu, který je odpovČdný za celkovou realizaci IPRM.

NepĜipravenost dílþích projektĤ k pĜedložení v rámci výzvy

Projektové žádosti nesplní kritéria formálních náležitostí a pĜijatelnosti – budou chybČt pĜílohy.

Zdroj: Zpracovatel

- 188 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Tabulka 50: Ekonomická rizika IPRM Krok 1: Identifikace dvojic hrozba-scéná

Hrozba

Scéná



ím


je


Nesprávné finanþní nastavení IPRM dle opatĜení.

V pĜípadČ, že nČkterý z projektĤ bude realizován se zpoždČním þi jinými problémy nebo nebude realizován, dochází k posunĤm pĜi naplĖování cílĤ a finanþního þerpání rozpoþtu IPRM dle pĤvodního plánu a vyvstává nutnost žádat o schválení zmČny ÚRR v IPRM.


Finanþní harmonogram

Nesprávné finanþní nastavení IPRM z hlediska þasu.

V pĜípadČ, že nČkterý z projektĤ bude realizován se zpoždČním nebo nebude realizován, dochází k posunĤm pĜi naplĖování cílĤ a finanþního þerpání rozpoþtu IPRM dle pĤvodního plánu a nutnost žádat o schválení zmČny ÚRR v IPRM.


Nedokonþení projektĤ

Nezrealizování plánovaných projektĤ a následné nesplnČní finanþního harmonogramu IPRM

V pĜípadČ, že nČkterý z projektĤ nebude realizován, dochází k problému s naplnČním cílĤ a indikátorĤ IPRM a nutnost žádat o schválení zmČny ÚRR v IPRM.

Podání projektových žádostí

Nepodání projektových žádostí zpĤsobí nebo podání s formálními chybami zpĤsobí nutnost zmČny IPRM v þásti projektové a zmČnu finanþního harmonogramu


Schválení projektových žádostí v jednotlivých OP

Neschválení projektových žádostí jednotlivými ěO a zpĤsobení nutnosti zmČny IPRM v þásti projektové a zmČnu finanþního harmonogramu



Odejmutí dotace

NesplnČní povinnosti uvedené v podmínkách PĜíruþky pro pĜíjemce v rámci ROP SV.

Veškeré porušení povinností uvedených ve SmlouvČ a ve SmČrnici vedou k riziku odejmutí dotace, pĜedevším nedodržení monitorovacích indikátorĤ uvedených v žádosti o dotaci.

Správné nastavení monitorovacích indikátorĤ a dodržení všech povinností.

Finanþní harmonogram

VýbČr vhodných a dobĜe pĜipravených dílþích projektĤ. PĜi výbČru projektĤ bude vytvoĜen zásobník projektĤ, ze kterých by se pĜípadnČ mohl vybrat náhradní projekt. VýbČr by byl Ĝešen dle seznamu dle poĜadí výše bodového hodnocení. VýbČr vhodných a dobĜe pĜipravených dílþích projektĤ. PĜi výbČru projektĤ bude vytvoĜen zásobník projektĤ, ze kterých by se pĜípadnČ mohl vybrat náhradní projekt. VýbČr by byl Ĝešen dle seznamu dle poĜadí výše bodového hodnocení.

Zdroj: Zpracovatel

Ekonomická rizika jsou spojena pĜedevším s finanþními transakcemi, které v rámci financování realizaþní þásti IPRM a dílþích projektĤ probíhají. Jedná se o finanþní aspekty spojené s prokázáním finanþních prostĜedkĤ z pĜedfinancování projektu i o nastavení podmínek pro þerpání dotace a finanþních tokĤ ze strany Evropské unie, pĜes Ministerstvo financí, úĜad Regionální rady až ke koneþnému pĜíjemci. V úvahu byly brány i skuteþnosti spojené s finanþními toky mezi Evropskou komisí, Ministerstvem financí a koneþným pĜíjemcem podpory.

- 189 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Organizaní rizika Organizaþní rizika jsou taková, která jsou pĜedevším spojena s vnitĜním fungováním Magistrátu mČsta Liberec. Jedná se pĜedevším o sladČní organizaþních záležitostí, vþetnČ personálního obsazení jednotlivých manažerských rolí v rámci projektu s bČžným fungováním instituce a plnČním své pracovní agendy. Tabulka 51: Organizaní rizika IPRM Krok 1: Identifikace dvojic hrozba-scéná Hrozba

Scéná



Komentá (zd vodnní, ím je zp sobena škoda)


NeodpovČdnost

NeodpovČdný pĜístup všech zainteresovaných osob do projektu.

ZámČrné zneužívání pravomoci a zanedbávání všech povinností vyplývajících ze statusu osoby v projektu.

Správný výbČr osob, kvalitní stanovení projektového týmu.

Nekompetentnost

Špatné vymezení pracovní smlouvy v rámci projektu.

Nedostateþné vymezení pracovních kompetencí v pracovních smlouvách.

PĜi sestavování pracovních náplní osob konzultovat s právníky.

Zneužití pravomoci

Zneužití svého postavení a kompetencí v rámci projektu.

Riziko spojené s nesprávným výbČrem osob zapojených do projektu.

Konzultovat úþast osob v projektu s manažerem projektu. Dokládat všechny osvČdþení nutná k výkonu pracovní funkce.

Zdroj: Zpracovatel

Projektová rizika Projektová rizika v implementaþní fázi pĜedstavují pĜedevším hrozby spojené s administrací projektu vĤþi implementaþní agentuĜe (ÚĜadu Regionální rady), ěídícímu orgánu, auditnímu orgánu a platebnímu orgánu a statutárnímu mČstu Liberec.

- 190 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Tabulka 52: Projektová rizika IPRM Krok 1: Identifikace dvojic hrozba-scéná

Hrozba

Scéná

VýbČrová Ĝízení

Dodržení zákona o veĜejných zakázkách a pravidel operaþních programĤ.

Rozpoþet projektu

Špatné nastavení rozpoþtu projektu dle kapitol a zpĤsobilosti výdajĤ.



ím


je


Neodborný pĜístup v zadávání veĜejných zakázek v rámci projektu. V pĜípadČ pochybení a nesplnČní všech podmínek zákona a programu ROP SV, mĤže zpĤsobit nezpĤsobilost výdajĤ a tedy nenaplnČní cílĤ a indikátorĤ IPRM, pokud by dílþí projekt nebyl zrealizován.

Nastavení transparentního výbČrového Ĝízení dle zákona þ. 137/2006 Sb. a výbČr správného druhu zadávacího Ĝízení. Dbát na transparentnost a objektivnost všech výbČrových Ĝízení. PĜenechání odpovČdnosti externímu subjektu, pĜípadnČ vytvoĜit interní tým lidí, který bude nést veškerou odpovČdnost za výbČrová Ĝízení projektu.

VýznamnČ špatné nastavení rozpoþtu a zpĤsobilých výdajĤ, mĤže zpĤsobit nezpĤsobilost vČtšího množství výdajĤ a tedy vyšší finanþní nároþnosti na stranČ žadatele dílþího projektu.

Nastavení rozpoþtĤ bude konzultováno již v podobČ projektových námČtĤ ze strany zpracovatele IPRM a následnČ pracovníky ÚRR pĜi podání projektové žádosti.

Financování projektĤ

Nedostateþné zajištČní finanþních prostĜedkĤ pro realizaci projektu.

V pĜípadČ nedostateþného zajištČní finanþních prostĜedkĤ pro dílþí projekt mĤže nastat situace, kdy projekt nebude možné dokonþit.

PĜi prvním výbČru po sbČru námČtĤ již bude zohlednČno jedno z kritérií, které projekty vypadají ohroženy nedostateþným zajištČním finanþních prostĜedkĤ. Ve výzvČ pro projektové zámČry toto bude jednímo z kritérií hodnocení, aby se pĜedešlo problémĤm.

Vícenáklady

Náklady nad rámec schváleného rozpoþtu musí být hrazeny z vlastních zdrojĤ žadatele.

Existence víceprací a vícenákladĤ v projektu, vše hradí žadatel ze svého. V Rozhodnutí je pĜesnČ definována výše dotace a rozpoþet projektu, což je max. možná míra podpory. Nelze ji mČnit.

PĜi výskytu vícenákladĤ je tĜeba rozhodnout, zda-li jsou zpĤsobilé v rámci projektu, þi nikoli.

Majetkoprávní vztahy

Projektem dotþené pozemky musí být ve vlastnictví žadatele, nebo je musí mít v dlouhodobém pronájmu.

Všechny pozemky, které budou dotþeny stavebními pracemi, musí být v majetku koneþného pĜíjemce, pĜípadnČ musí být v dlouhodobém pronájmu. Musí to být doloženo jako povinná pĜíloha v žádosti formou výpisu z katastru nemovitostí, nebo smlouvou o pronájmu.

Vþasné zajištČní všech dotþených pozemkĤ, jednání s ostatními majiteli o dokoupení, nebo pronájmu.

ěízení projektĤ

Špatné a chybné zajištČní Ĝízení realizace projektu a proplacení dotace.

Nevhodný management projektu, mĤže zpĤsobit významné chyby pĜi realizaci a administraci projektu.

Volbou odborného a zkušeného managementu projektu se dá zajistit efektivní a bezchybné Ĝízení projektu.

Publicita projektu

Nedodržení pravidel publicity dle Smlouvy o financování a dle podmínek obsažených v Metodickém pokynu pro publicitu ROP SV.

Nedodržení použití stanovených log programu, fondu a všech subjektĤ podílejících se na financování projektu. Nezachování pĜedepsaných rozmČrĤ všech použitých log, zámČna log a chybné použití. ŠpatnČ zacílený marketing projektu.

Zdroj: Zpracovatel

- 191 -

Podrobné prostudování manuálĤ a dodržení stanovených postupĤ.

obou všech

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Ostatní rizika Mezi ostatní rizika patĜí pĜedevším taková, která jsou neovlivnitelná a jejich výskyt je pĜirozený. Takovým významným rizikem je právČ poþasí. V pĜípadČ stavebních prací hraje faktor poþasí významnou roli a výskyt takového rizika zpĤsobuje narušení celkového harmonogramu projektu a posunutí projektových prací. NáslednČ vzniká multiplikaþní efekt ve formČ zpracování zmČnových zpráv a žádání o prodloužení termínu realizace projektu. Mnohými realizátory projektu bývá toto riziko velmi podceĖováno. Tabulka 53: Ostatní rizika IPRM Krok 1: Identifikace dvojic hrozba-scéná Hrozba

Scéná

Špatné poþasí zpĤsobí zpoždČní realizace projektu.

Poþasí

Krok2: Kvantifikace rizik Komentá (zd vodnní, zp sobena škoda)

ím

Krok 3: Eliminace rizik je

Poþasí pĜedstavuje velmi významný faktor ovlivĖování termínĤ stavebních prací na projektu.


Neovlivnitelné nepĜedvídatelné riziko.

Zdroj: Zpracovatel

Fáze udržitelnosti IPRM Ve fázi udržitelnosti budou orgány IPRM odkázány pĜedevším na monitorování realizace strategie a cílĤ IPRM, jeho opatĜení a aktivit prostĜednictvím monitorovacích zpráv a hlášení partnerĤ IPRM, nositelĤ jednotlivých dílþích projektĤ IPRM, a to proto, že nemohou z titulu svých pravomocí ovlivĖovat pracovní postupy a rozhodování statutárních orgánĤ partnerĤ IPRM. Nemohou vymáhat, naĜizovat nebo závaznČ požadovat respektování a dodržování tzv. závazných podmínek mezi poskytovatelem dotaþní podpory a jejím pĜíjemcem. Mohou spolupracovat, napomáhat pĜi Ĝešení možných potíží a vést partnery IPRM k respektování spoleþného závazku a cílĤ, tedy podpory, kterou IPRM všem partnerĤm nabídl a do jisté míry tak usnadnil získání dotaþní podpory. KomentáĜ se týká pĜedevším projektĤ realizovaných s finanþní podporou z jednotlivých Tematických OP, které jsou sice integrální souþástí strategie celého IPRM, ale nejsou jeho operativní souþástí, a budou podléhat pĜímo režimu monitorování a kontroly ze strany pĜíslušných orgánĤ zdrojových operaþních programĤ.

9 IPRM a napl ování horizontálních témat V souladu s obecným naĜízením a Strategickými obecnými zásadami Spoleþenství byla pro programovací období 2007 – 2013 definována 2 horizontální témata: •

rovné pĜíležitosti

•

udržitelný rozvoj

a) Rovné píležitosti - potírání diskriminace na základČ pohlaví, rasy, etnického pĤvodu, náboženského vyznání, zdravotního postižení, vČku þi sexuální orientace skupin ohrožených sociálním vylouþením (migranti, nezamČstnaní, osoby s nízkou kvalifikací, osoby z obtížnČ dopravnČ dostupných oblastí, drogovČ závislí, propuštČní vČzni, absolventi škol). Obecným cílem tohoto tématu je zajištČní a zlepšování kvality života, sociální stability a rozvoje lidského a ekonomického potenciálu všech obyvatel bez rozdílu.

- 192 -

a

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Princip rovných pĜíležitostí zahrnuje specifické potĜeby obyvatel, rovné pracovní podmínky, informovanost a komunikaci, vzdČlávání a práci, kvalitu života a prevenci sociálnČ patologických jevĤ. b) Udržitelný rozvoj - ekonomický rĤst, který uvádí v soulad hospodáĜský a spoleþenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostĜedí. Princip udržitelného rozvoje zahrnuje oblasti dopravy, životního prostĜedí, spotĜeby energie, ekonomického potenciálu a výchovy k udržitelnému rozvoji. V pĜedkládaném IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ symbolizují vnímání horizontálních témat globální cíl a v jeho kontextu i jednotlivé specifické cíle a opatĜení. Principy rovných píležitostí a trvale udržitelného rozvoje jsou respektovány v rámci celého IPRM, a to v rozsahu, který odpovídá zamČĜení celého strategického rámce pĜi formulaci specifických cílĤ, opatĜení a aktivit. Proto jsou prokazatelné pĜínosy v tČch oblastech horizontálních témat, jejichž Ĝešení jsou cíli a prioritami IPRM. Sám IPRM vytváĜí pĜíležitosti naplĖovat horizontální témata formulací cílĤ, opatĜení, aktivit a relevantních indikátorĤ, ale jejich skuteþné naplnČní bude realizováno teprve prostĜednictvím dílþích projektĤ financovaných z jednotlivých zdrojových operaþních programĤ, jejichž vČcná i formální konstrukce musí pĜedevším respektovat stanovená horizontální témata v rozsahu odpovídajícím jejich poslání. V této souvislosti budou jednotlivé dílþí projekty posuzovány a hodnoceny ěO zdrojových operaþních programĤ jak ve fázi podání žádosti o finanþní podporu, tak ve fázích realizace a hodnocení udržitelnosti.

9.1

Rovné píležitosti a zákaz diskriminace

ObecnČ pĜedkladatel IPRM deklaruje, že žádný navržený specifický cíl, opatĜení nebo aktivita IPRM nediskvalifikují ani nediskriminují obyvatelstvo mČsta, regionu þi migranty z hlediska pohlaví, rasy, etnického pĤvodu, náboženského vyznání, zdravotního postižení, vČku þi sexuální orientace, znevýhodnČných skupin obyvatelstva, atd. Cílem je dynamický a trvale udržitelný rozvoj mČsta a regionu, zlepšení kvality života a zajištČní sociálních jistot, rozvoj ekonomického potenciálu všech obyvatel bez rozdílu. V souþasnosti existující rozdíly jsou Ĝešeny návrhem opatĜení, která prostĜednictvím realizovaných projektĤ zajistí ve stĜednČdobém výhledu dostatek pestré a dle schopností a zájmĤ obyvatelstva diferencované práce, dostupnost vzdČlání a uplatnČní pracovní síly v souladu s poptávkou na trhu práce. Rovné pĜíležitosti a zákaz diskriminace budou posuzovány pĜi pĜedložení dílþích projektĤ partnerĤ IPRM, pĜi jejich hodnocení Ĝídícími orgány IPRM a pĜi jejich monitorování. Dodržení relevantních indikátorĤ, stanovených v rámci pravidel zdrojových operaþních programĤ, je vČcí hodnocení a monitorování ze strany poskytovatelĤ dotaþních finanþních zdrojĤ a nemĤže být na úrovni IPRM garantováno v plném rozsahu. Rovné pĜíležitosti pro muže a ženy i pro menšiny pĜedstavují základní demokratickou zásadu, jejíž zaþlenČní do všech politik se stává samozĜejmostí. Princip rovných pĜíležitostí je podporován širokým okruhem aktivit, které lze charakterizovat jako pozitivní akce, napĜ. tréninkové aktivity pro jedno pohlaví nebo menšinu, rovnost pĜi zamČstnávání apod.

- 193 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ K uplatnČní tohoto principu je u jednotlivých priorit bráno v úvahu následující: •

Základní princip rovnosti, kdy je ohled na rovnost píležitostí zabudován do všech oblastí podpory, implementaþních a hodnotících systémĤ a procesĤ. Tento pĜístup bude využíván ve všech stádiích realizace a Ĝízení programu; zvláštČ bude sledován u oblastí podpory zamČĜených na revitalizaci mČsta (mČstské brownfields), jak z hlediska jejich využití, tak z hlediska tvorby a flexibility pracovních míst podpoĜených dílþími þástmi projektĤ, realizovaných v rámci kĜížového financování jako „mČkké“ (ESF) aktivity;

•

Specifické poteby obyvatel – veškerá výstavba a rekonstrukce bude v projektech Ĝešena s ohledem na bezbariérovost a neomezovanou mobilitu obyvatel

•

Rovnost v zamstnanosti a vzdlávání, kdy bude snahou dosáhnout stejného

•

Informovanost a komunikace – v pĜípadČ zavádČní informaþních technologií bude

•

Kvalita života – cílem opatĜení a realizace projektĤ je pĜímo navázána na zlepšení

•

Prevence sociáln patologických jev – nČkterá opatĜení a aktivity jsou pĜímo

•

pĜístupu k zamČstnanosti a vzdČlávacím pĜíležitostem a bude vyvinuto úsilí pro zlepšení kvality zamČstnání pro ženy, absolventy i obyvatele nad 50 let a pro zajištČní vČtší pružnosti pĜi ochranČ pracovních míst pro ženy; tento princip se dále rozšiĜuje i na další menšiny vþetnČ imigrantĤ; zohlednČn i pĜístup zdravotnČ postižených osob a o projektech a možnostech partnerství v projektech bude zajištČna maximální publicita a informovanost veĜejnosti. Webová stránka IPRM bude prĤbČžnČ informovat o postupu realizace projektĤ. kvality života ve mČstČ a to s ohledem na všechny kategorie obyvatel a návštČvníkĤ vþetnČ služeb pro seniory, mládež, zdravotnČ postižené, péþe o zdraví obyvatel. zamČĜené na prevenci sociálnČ patologických jevĤ a zlepšení bezpeþnosti ve mČstČ díky úpravČ veĜejného prostranství þi zavedení kamerového systému

informace o rovných píležitostech, kdy pĜi hodnocení oblasti podpory z hlediska rovnosti pĜíležitostí budou prostĜednictvím monitorování a hodnocení projektĤ pravidelnČ analyzována pĜíslušná data.

Princip rovnosti pĜíležitostí bude detailnČji Ĝešen u každého dílþího projektu samostatnČ.

9.2

Udržitelný rozvoj

PĜedkládaný Integrovaný plán rozvoje mČsta Liberec navazuje svými strategickými cíli, opatĜeními a aktivitami na Strategii udržitelného rozvoje ýeské republiky tím, že akcentuje vytváĜení podmínek pro rozvoj kvalitní vzdČlanostní, volnoþasové a spoleþenské infrastruktury založené na základních cílech zvyšujících konkurenceschopnost republiky, regionu a mČsta Liberec v evropském a svČtovém kontextu. IPRM se zamČĜuje i na revitalizaci brownfields, veĜejných prostranství a zelenČ s cílem zajisti jejich udržitelný rozvoj. Udržitelný rozvoj je takový ekonomický rĤst, který uvádí v soulad hospodáĜský a spoleþenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostĜedí. IPRM je cílen zamen na udržitelný rozvoj, þemuž odpovídá i nastavení strategie IPRM až na úroveĖ aktivit. Žadatelé budou deklarovat vliv jejich projektĤ na udržitelný rozvoj a na životní prostĜedí, následnČ v hodnocení projektĤ budou bodovČ zvýhodnČny projekty s prokazatelnČ pozitivním pĜínosem pĜed neutrálními. Projekty s negativním dopadem budou vyĜazeny pĜi kontrole pĜijatelnosti. V rámci aktivit navržených v IPRM budou sledovány pĜedevším následující aspekty:

- 194 -


Životní prostedí a spoteba energie Veškeré projekty musí být pĜívČtivé k životnímu prostĜedí, mít pozitivní dopad. OpatĜení pod cílem zlepšení stavu životního prostĜedí jsou pĜímo zamČĜené na zlepšení stavu a regeneraci veĜejné zelenČ, ozdravČní rostlin a stromĤ s ohledem na ponechání rázu prostĜedí a vhodného zacházení se zelení. Další opatĜení se pĜímo zamČĜuje na výstavbu, rekonstrukci a rozvoj inženýrských sítí, které také souvisí se zlepšením životního prostĜedí. TĜetí opatĜení se þásteþnČ zabývá nakládáním s odpady (systémy oddČleného sbČru, skladování a manipulace s odpady v zónČ vþetnČ posílení kapacity pro sbČr odpadĤ) a druhá þást úsporou energií, využívání obnovitelných zdrojĤ a hospodaĜení s energiemi (zateplování objektĤ v zónČ, zejména škol, instalace kogeneraþních zaĜízení a technologií na využití odpadního tepla, výstavba a rekonstrukce lokálních zdrojĤ tepla využívajících obnovitelné zdroje energie pro vytápČní, chlazení a ohĜev teplé vody)

Doprava Co se týþe udržitelného rozvoje dopravy, Ĝeší IPRM 2 opatĜení. Ve snaze zpĜíjemnit život obþanĤm a návštČvníkĤm mČsta Ĝeší opatĜení výstavbu, modernizaci a rozvoj dopravní infrastruktury a rozvoj dopravní dostupnosti a bezpeþnosti, na kterou se klade velký dĤraz. V rámci Ĝešení dopravy se nezapomene i na možnosti rozvíjet pČší komunikace a cyklostezky a ohled na bezbariérové úpravy pro zajištČní dostupnosti zóny. PĜi výstavbČ, modernizaci a rozvoji dopravní infrastruktury je nutno upĜednostĖovat ekologické zpĤsoby dopravy.

Ekonomický potenciál Ekonomický potenciál z hlediska využití brownfields a eliminace zborĤ pĤdy a fragmentace krajiny jsou Ĝešeny v rámci opatĜení Obnova zanedbaných a nevyužívaných objektĤ a prostranství a regenerace, rozvoj a ochrana veĜejné zelenČ.

Výchova k udržitelnému rozvoji Podpora výchovy k udržitelnému rozvoji mĤže být Ĝešena v opatĜeních zvyšování kvality a nabídky vzdČlávání a výstavba, modernizace a rozvoj infrastruktury pro vzdČlávání a sociální integraci. V zónČ se nachází ZOO a Botanická zahrada, které v rámci své þinnosti vykonávají i výchovu a vzdČlávání k udržitelnému rozvoji a životnímu prostĜedí a také v zónČ sídlí základní školy a další vzdČlávácí instituce, které mohou své projekty zamČĜené na výchovu udržitelného rozvoje zavést do své výuky. Také v zónČ sídlí Centrum pro zvíĜata v nouzi – Bobík a MČstské stĜedisko ekologické výchovy – Divizna. Princip udržitelného rozvoje byl také v pípravné fázi zakotven do kritérií pro výbr projekt u všech oblastí podpory pi hodnocení leny Pracovní skupiny. Dílþí projekty ale musí být v rámci IPRM posuzovány jednotlivČ z hlediska vlivu na životní prostĜedí tak, aby byly eliminovány negativní dopady na životní prostĜedí dle zákona þ. 100/2001 Sb. Mezi základní principy patĜí: •

respektování principu udržitelného rozvoje v dalších fázích aktualizace programu, vþetnČ posouzení vlivĤ na životní prostĜedí aktualizovaných verzí;

•

zahrnutí mechanismu environmentálního hodnocení projektĤ v rámci výbČrových Ĝízení projektĤ;

•

nutnost klást pĜi výbČru projektĤ dĤraz na princip partnerství v rámci Místní agendy 21, tj. upĜednostĖovat projekty založené na partnerské spolupráci rĤzných cílových skupin v regionu (podnikatelé, nestátní neziskové organizace, obce, vysoké školy atd.).

Princip udržitelného rozvoje bude detailnČji Ĝešen a uplatnČn u každého dílþího projektu samostatnČ. Protože souþástí IPRM jsou investiþní projekty, bude nutné každý projekt

- 195 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ pĜedkládaný v rámci IPRM posoudit z hlediska vlivu na životní prostĜedí. Veškeré stavební práce je nutno vykonávat tak, aby bylo zajištČno omezení vzniku rizikových škodlivin (hluk, prach, zneþištČní vozovek a likvidace odpadĤ ze stavebních úprav) a aby byly minimalizovány i všechny další negativní vlivy v období výstavby (napĜ. minimalizace záborĤ ploch, zajištČní staveništČ i používaných stavebních mechanismĤ a dopravních prostĜedkĤ proti únikĤm závadných látek, minimalizace rizika kontaminace pĤdy a vod nebezpeþnými a závadnými látkami, bezpeþná likvidace odpadních vod ze stavby apod.). Budoucí stavby nesmí významnČ nebo znatelnČ negativnČ ovlivnit klimatické pomČry, ovzduší, nesmí kontaminovat pĤdu ani nesmí narušit stabilitu stávajících ekosystémĤ. Projekty musí být realizovány v souladu se zákony þ. 114/1992 Sb., o ochranČ pĜírody a krajiny, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a þ. 100/2001 Sb., o posuzování vlivĤ na životní prostĜedí, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. K opravČ a stavebním úpravám budou použity jen materiály s certifikátem o zdravotní nezávadnosti. Nakládání s odpady musí být Ĝešeno ve smyslu ustanovení zákona þ. 185/2001 Sb., o odpadech a o zmČnČ nČkterých dalších zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, vyhlášky MŽP þ. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadĤ, a v souladu s dalšími právními pĜedpisy v oblasti nakládání s odpady. Vlastní provoz nových budov a zaĜízení po realizaci projektu lze pokládat za ekologicky šetrný, nedojde - li k pĜekraþování povolených limitĤ zneþištČní ovzduší, odpadních vod, hluku a zpĤsobu likvidace odpadĤ. Provoz realizovaných projektĤ musí být také šetrný vĤþi dalším složkám životního prostĜedí, nesmí docházet k jejich významnému narušení nebo negativnímu ovlivnČní. Veškeré materiály navrhované pro výstavbu nesmČjí pĜedstavovat žádné riziko z hlediska ochrany zdraví osob ani životního prostĜedí. V povinných pĜílohách žádosti dílþích projektĤ budou doložena stanoviska Odboru životního prostĜedí a zemČdČlství Libereckého kraje, pĜípadnČ Ministerstva životního prostĜedí k projektĤm. KonkrétnČ jde o Stanovisko k posouzení vlivĤ na životní prostĜedí (EIA), dle § 10 zákona þ. 100/2001 Sb., o posuzování vlivĤ na životní prostĜedí, a Stanovisko orgánu ochrany pĜírody z hlediska vlivu projektu na území soustavy NATURA 2000, dle § 45h a § 45i zákona þ. 114/1992 Sb., o ochranČ pĜírody a krajiny, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Ze stanovisek musí jednoznaþnČ vyplývat, že projekt nemá negativní vliv na životní prostĜedí a veĜejné zdraví a nemĤže mít významný vliv na evropsky významné lokality a ptaþí oblasti.

- 196 -


10 Projekty financované z jiných OP IPRM obsahuje opatĜení a aktivity, které budou financovány z ostatních TOP. OpatĜení a aktivity financované z jiných OP nejsou operativní souþástí IPRM a jsou v IPRM uvedeny pro nastínČní jejich provázanosti s opatĜeními a aktivitami financovanými ROP, jsou proto uvedeny oddČlenČ a tvoĜí samostatnou þást rozpoþtu IPRM. ěO ostatních OP budou projekty zaĜazené v rámci tČchto opatĜení na základČ konkrétních podmínek daného TOP tyto projekty bonifikovat. Jedná se o následující opatĜení a aktivity: Tabulka 54: Opatení a aktivity financované z jiných zdroj než ROP SV Opatení

Aktivity •

1.1 Rozvoj infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace

• • •

2.2 Zvyšování kvality a nabídky vzdČlávání a zlepšování podmínek pro sociální integraci

• • • • • • • • • • • •

3.1 Regenerace, rozvoj a ochrana veĜejné zelenČ 3.2 Využívání obnovitelných zdrojĤ a hospodaĜení s energiemi a nakládání s odpady

• • • • • • • •

Rekonstrukce a rozšíĜení stávajících kapacit pro výzkum, vývoj a inovace PoĜízení pĜístrojového, laboratorního a informaþního vybavení pro výzkum, vývoj a inovace Investice do infrastruktury pro výuku spojenou s výzkumem, vývojem a inovacemi na vysokých školách Modernizace a rozšíĜení informaþní infrastruktury vysokých škol pro výzkum, vývoj a inovace PĜíprava nových vzdČlávacích programĤ v poþáteþním vzdČlávání Podpora výuky cizích jazykĤ a ICT v poþáteþním vzdČlávání VzdČlávání pedagogĤ a zamČstnancĤ škol v poþáteþním vzdČlávání Inovace studijních programĤ v souladu s požadavky znalostní ekonomiky a potĜeb trhu práce rozšiĜování nabídky kombinovaného a distanþního studia Rozvoj celoživotního vzdČlávání VzdČlávání pracovníkĤ VŠ a institucí celoživotního vzdČlávání VytváĜení a rozvoj spolupráce mezi institucemi terciárního vzdČlávání VzdČlávání pĜíslušníkĤ cílových skupin a dalších subjektĤ pĤsobících v oblasti sociální integrace Podpora prevence sociálnČ patologických jevĤ VzdČlávání v procesech rozvoje služeb sociální integrace Podpora managementu a Ĝízení subjektĤ pĤsobících v oblasti sociální integrace Revitalizace a regenerace parkĤ a dalších veĜejných prostranství vþetnČ veĜejné zelenČ v zónČ Výsadba a revitalizace zelenČ v zónČ ZajištČní údržby veĜejné zelenČ a parkĤ PĜedcházení zavlékání, regulace a likvidace populací invazních druhĤ rostlin a živoþichĤ Zateplování objektĤ v zónČ, zejména škol Instalace kogeneraþních zaĜízení a technologií na využití odpadního tepla Výstavba a rekonstrukce lokálních zdrojĤ tepla využívajících obnovitelné zdroje energie pro vytápČní, chlazení a ohĜev teplé vody Systémy oddČleného sbČru, skladování a manipulace s odpady v zónČ vþetnČ posílení kapacity pro sbČr odpadĤ

- 197 -

Financující OP

OP VaVpI

OP VK

OP LZZ

OP ŽP

OP ŽP


Opatení 3.3 Výstavba, rekonstrukce a rozvoj inženýrských sítí 6.1 Zvyšování kvality Ĝízení veĜejné správy

Aktivity

•

Dobudování kanalizace v zónČ Výstavba, rekonstrukce a dostavba pĜivadČþĤ a rozvodných sítí pitné vody Dobudování dalších inženýrských sítí v zónČ

• • •

ZavádČní moderních metod Ĝízení pĜíspČvkových organizací Školení zamČstnancĤ veĜejné správy a pĜíspČvkových organizací PĜíprava a realizace IPRM

• •

Financující OP OP ŽP

IOP OP LZZ

Zdroj: Zpracovatel

11 Podmínky, opatení, ukazatele a kritéria navržená ve vyhodnocení vliv koncepce IPRM pro pedcházení, snížení, vylouení a kompenzaci významných nepíznivých vliv vyplývajících z realizace koncepce a jejích projekt 11.1 Podmínky pro realizaci navržených rozvojových opatení OpatĜení pro pĜedcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných pĜedpokládaných negativních vlivĤ pĜedložené koncepce IPRM - zóny Lidové sady jsou formulována v podobČ podmínek pro realizaci navržených rozvojových opatĜení a návrhu jejich možných aktivit, které spolu mají vést k naplĖování specifických cílĤ návrhu koncepce. Zárove je stanovena podmínka vypracování hlukové mapy pro lokalitu zóny Lidové sady a Akního plánu zdraví. V této kapitole jsou shrnuty návrhy na opatení pro realizaci koncepce, které vyplývají z posouzení dle dílu 3 zákona 100/2001 Sb., v platném znní.: Možné vlivy jednotlivých prioritních oblastí na životní prostĜedí a pĜípadná opatĜení k zamezení tČchto vlivĤ jsou: Prioritní oblast 1 Ekonomický rozvoj V rámci této prioritní oblasti dojde k rekonstrukci nČkterých stávajících objektĤ þi k výstavbČ nových objektĤ. Vzhledem k tomu, že se pĜedpokládá napojení všech objektĤ na stávající centrální zdroj tepla, zde nevznikne nová emisní zátČž, Vzhledem k tomu, že realizací této prioritní oblasti dojde k zvýšení požadavkĤ na dopravu a pohyb obyvatel je doporuþeno upĜednostnit mČstskou hromadnou dopravu a jinou nemotorovou dopravu – podpora zvýšení kapacity a bezpeþnosti pČších a cyklistĤ. Realizací této prioritní osy dojde k mírnému zvýšení nárokĤ na potĜebu vody a tím dojde ke zvýšení množství vody odpadní. Vzhledem k stávající vodohospodáĜské infrastruktuĜe

- 198 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ v daném území o dostateþné kapacitČ nedojde realizací této prioritní oblasti k významnému vlivu na vodní prostĜedí, V pĜedpokládaných místech realizace je napojení na vodovod a kanalizaci. Realizací prioritní oblasti 1 dojde ke zvýšení zpevnČných ploch v území. U odvodu dešĢových vod je zde doporuþeno maximální možné zasakování pĜímo v daném území. Zasáh do zelenČ by mČl být minimalizován. Pokud dojde k pĜípadné likvidaci zelenČ, mČlo by dojít k patĜiþné náhradČ. Prioritní oblast 2 Sociální integrace Vzhledem k charakteru prioritní oblasti 2 (vzdČlávání a sociální integrace) a v pĜípadČ respektování požadavkĤ na ochranu životního prostĜedí (dle platné legislativy) se vlivy na životní prostĜedí v této oblasti pĜedpokládají minimální. Prioritní oblast 3 Životní prostedí Realizací této prioritní oblasti nedojde k negativním vlivĤ naživotní prostĜedí. Naopak aktivity jako regenerace a rozvoj mČstské zelenČ, využívání obnovitelných zdrojĤ energie, zateplování budov, systémy oddČleného sbČru odpadĤ…atd. vedou ke zvýšení kvality životního prostĜedí v daném území. Prioritní oblast 4 Pitažlivé msto Ani u opatĜení tohoto specifického cíle se nepĜedpokládají závažné vlivy na složky ŽP, vČtšina opatĜení i aktivit je formulována a zamČĜena na zlepšení nČkterých složek ŽP. I zde opČt postaþí dodržovat požadavky legislativních pĜedpisĤ na ochranu životního prostĜedí a veĜejné zdraví. Prioritní oblast 5 Dostupnost a mobilita Náplní tohoto specifického cíle jsou pĜedevším dopravní stavby – aĢ již rekonstrukce nebo nová výstavba. V pĜípadČ výstavby silniþních komunikací je možno oþekávat veškeré obvyklé vlivy na složky ŽP, které takové stavby mívají, a je proto nutno realizovat obvyklá preventivní a zmírĖující opatĜení pro komunikace, zejména ochranu pĜed hlukem, minimalizaci imisního zatížení, ochranu vod, minimalizaci záborĤ pĤdy s vylouþením záborĤ I. a II. tĜídy ochrany, omezení fragmentace krajiny a zajištČní pĜípadných migraþních cest živoþichĤ atd. V pĜípadČ výstavby cyklostezek je situace dvojaká: na jednu stranu mají výraznČ pozitivní vlivy oproti motorové dopravČ a opatĜení na ochranu ŽP se nevyžadují, na druhou stranu mĤže jejich nové budování zejména v zalesnČných oblastech nebo v pĜírodnČ cenných územích také pĜinášet nepĜíznivé vlivy, zvláštČ pokud jsou budovány se zpevnČným povrchem. Zde je na místČ požadovat opatĜení jako napĜ. minimální narušení pĤvodního rostlinného pokryvu, minimalizace záborĤ pro stezku, vedení trasy tak, aby nebylo nutno kácet lesní porosty ani hodnotnou mimolesní zeleĖ, zamezit vjezd a vstup napĜ. do ZCHÚ, do lesních školek, do lokalit s výskytem lesní zvČĜe apod. Dále je nutno zajistit v pĜípadČ cyklostezek v lese pravidelný úklid odpadkĤ apod. Prioritní oblast 6 Správa vcí veejných Vzhledem k tomu, že neinvestiþní opatĜení a aktivity tohoto specifického cíle nijak neovlivĖují složky životního prostĜedí, není nutno doporuþovat žádná opatĜení na ochranu složek ŽP. Návrh hlavních obecných opatení pro realizaci koncepce IPRM Liberec – zóna Lidové sady:

- 199 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ -

prĤbČžnČ zkvalitĖovat a optimalizovat dopravní infrastrukturu, oddČlit pČší a cyklistickou dopravu od automobilové dopravy

-

preferovat zajištČní dopravní obslužnosti zóny Lidové sady kapacitní tramvajovou dopravou

-

nedostatek parkovacích míst pro návštČvníky zóny Ĝešit i aplikací parkovacích systémĤ P&R umístČných v návaznosti na prĤtah silnice I/35 a mČstskou hromadnou dopravu. Využít i telematických systémĤ pĜi navádČní osobních vozidel na tyto parkovací systémy

-

pĜi zajišĢování dopravní obslužnosti zóny Lidové sady nezavádČt a omezovat individuální automobilovou dopravu do této lokality. UpĜednostĖovat pĜedevším ekologickou dopravu – tramvajovou dopravu, dále i jiné druhy MHD

-

následné konkrétní projekty, které budou naplĖovat specifické cíle a aktivity IPRM Liberec – zóna Lidové sady, a které se budou pĜímo dotýkat lesních pozemkĤ nebo 50 m pásma od nich, konzultovat pĜedem s orgánem státní správy lesĤ (KÚ LK, odbor rozvoje venkova, zemČdČlství a životního prostĜedí) pro pĜedejití konfliktĤ pĜi umísĢování staveb na lesní pozemky nebo v jejich bezprostĜední blízkosti

-

zájmová oblast zóny Lidové sady je územím s archeologickými nálezy, stavebníci jsou povinni podle § 22 odst. 2 zák. þ. 20/1987 Sb., o státní památkové péþi, v platném znČní, oznámit již v dobČ pĜípravy stavby svĤj zámČr Archeologickému ústavu AV ýR, v.v.i. (se sídlem Letenská 4, 118 01 Praha 1) a umožnit jemu nebo oprávnČné organizaci provést na dotþeném území záchranný archeologický výzkum.

-

V pĜípadČ stavebních zámČrĤ v prostĜedí mČstské památkové zóny je podle § 14 odst. 2 zák. þ. 20/1987 Sb. vlastník (správce, uživatel) nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové zónČ, povinen k zamýšlené stavbČ, zmČnČ stavby, terénním úpravám, umístČní nebo odstranČní zaĜízení, odstranČní stavby, úpravČ dĜevin nebo udržovacím pracím na této nemovitosti si pĜedem vyžádat závazné stanovisko obecního úĜadu obce s rozšíĜenou pĤsobností, není-li tato jeho povinnost podle tohoto zákona nebo na základČ tohoto zákona vylouþena (§ 17).

-

PĜi návrhu projektĤ zámČrĤ, které budou naplĖovat cíle a aktivity IPRM, minimalizovat nebo zcela vylouþit zábory kvalitních zelených ploch s výskytem hodnotných vzrostlých stromĤ

-

PĜi návrhu projektĤ zámČrĤ, které budou naplĖovat cíle a aktivity IPRM, minimalizovat nebo zcela vylouþit zásahy do VKP (ze zákona i registrovaných), které by narušily jejich velikost a rozsah, hodnotu nebo funkþnost

-

Projekty, které se budou dotýkat zájmĤ ochrany pĜírody a krajiny, pĜedkládat ve variantách, které budou minimalizovat zásahy do veĜejné zelenČ, krajinného rázu a VKP

-

PĜi návrhu projektĤ zámČrĤ, které budou naplĖovat cíle a aktivity IPRM, minimalizovat nebo zcela vylouþit negativní narušení nebo zásah do stávajícího zachovaného krajinného rázu zóny Lidové sady. Projekty navrhnout tak, aby respektovaly a zachovaly stávající charakter zóny Lidové sady a jeho krajinný ráz (tzn. napĜ. nebudovat soustĜedČnou bytovou zástavbu, nestavČt mnohapodlažní objekty, nezahušĢovat stávající zástavbu novými objekty, apod.)

-

U budoucích projektĤ zámČrĤ, které budou nárokovat trvalý zábor ZPF, je potĜeba požádat pĜíslušný orgán ochrany ZPF o souhlas s vynČtím pĤdy ze ZPF.

- 200 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ -

Projekty s nárokem na vynČtí pĤdy ze ZPF zpracovat tak, aby byl respektován zákon þ. 334/1992 Sb., o ochranČ ZPF, vyhl. þ. 13/1994 Sb. a Metodický pokyn OOLP MŽP ýR ze dne 1.10.1996, þ.j. OOLP/1067/96, tzn. vylouþit zábory ZPF v I. a II. tĜídČ ochrany ZPF a nutné zábory smČĜovat na ménČ kvalitní pĤdy s tĜídou ochrany ZPF III., IV. a V.

-

PĜi návrhu projektĤ zámČrĤ, které budou naplĖovat cíle a aktivity IPRM, minimalizovat nebo zcela vylouþit takové Ĝešení, které by zhoršilo životní podmínky zvČĜe v území a které by mohlo zpĤsobit zraĖování þi usmrcení zvČĜe. Jako preventivní opatĜení zahrnou do projektĤ napĜ. oplocení komunikací s pohybem motorových vozidel, omezení pohybu psĤ bez vodítka aj. ProvádČt dĤsledné kontroly dodržování tČchto opatĜení.

-

Zpracovat Akþní plán zdraví pro mČsto Liberec a jeho cíle zohlednit pĜi realizaci koncepce IPRM Liberec – zóna Lidové sady

-

Zpracovat Hlukovou mapu zóny Lidové sady a její výsledky a závČry zohlednit pĜi výbČru a realizaci projektĤ, naplĖujících koncepci IPRM

-

Projekt þ. 10 – PurkyĖovo arboretum – projednat pĜed jeho pĜijetím s veĜejností a v maximální možné míĜe zohlednit pĜipomínky veĜejnosti. Zpracovat dopravní studii a vyĜešit dopravu pro pĜípad realizace PurkyĖova arboreta a s tím související uzavĜení nebo zaslepení PurkyĖovy ulice

-

Minimalizovat zásahy do PUPFL a minimalizovat kácení lesní i mimoletní zelenČ, v pĜípadČ nutného kácení navrhnout kompenzaþní opatĜení

-

RozšíĜení indikátorĤ pro sledování vlivĤ realizace koncepce v oblasti ovzduší o imise klasických škodlivin, tČžkých kovĤ a polétavého prachu

11.2 monitorovací ukazatele (indikátory) vlivu koncepce na životní prostedí V návrhové þásti pĜedkládaného návrhu koncepce Integrovaný plán rozvoje mČsta Liberec – Lidové sady jsou stanoveny indikátory mČĜitelnosti naplĖování všech 6 specifických cílĤ. Specifický cíl 3 (Zlepšení stavu životního prostĜedí) je sledován 3 indikátory. Pro úþely naplnČní podmínek ochrany životního prostĜedí v rámci procesu vyhodnocení vlivĤ koncepce bylo nutné stanovit další indikátory tak, aby bylo možné co nejlépe, ale i efektivnČ, sledovat stav životního prostĜedí a jeho zmČny, které by mohly v dĤsledku realizace koncepce IPRM nastat. V prĤbČhu realizace koncepce IPRM je tĜeba sledovat nejménČ tyto navržené indikátory (viz. níže), aby bylo možno prĤbČžnČ vyhodnocovat, zda realizace koncepce splĖuje a zohledĖuje referenþní cíle ochrany životního prostĜedí a zda nevznikají oproti pĜedpokladĤm nepĜíznivé vlivy, které by bylo nutné Ĝešit návrhem dalších zmírĖujících opatĜení pro ochranu složek ŽP.

- 201 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Jednotlivé indikátory jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka 55: Navrhované monitorovací ukazatele (indikátory) vlivu IPRM na životní prostedí a veejné zdraví Oblast vlivu Zneištní ovzduší

Indikátor Emise okyselujících látek

ýHMÚ, ýSÚ LK

Emise tuhých zneþišĢujících látek

ýHMÚ, ýSÚ LK

Výkony v dopravČ (osobní, nákladní, MHD) Kvalita vod

Poþet obyvatel napojených na veĜejnou kanalizaci zakonþenou ýOV a jejich podíl na celkovém poþtu obyvatel Kvalita vody (dle kategorií) ve sledovaných tocích a profilech

Zneištní p dy, staré ekologické zátže Energetika, alternativní zdroje

ýHMÚ, ýSÚ LK ýSÚ LK

Biochemická spotĜeba kyslíku (BSK5) ve vodách

ýSÚ LK

Poþet starých ekologických zátČží a brownfields

MML

2

Plocha revitalizovaných území v km (pĜírĤstek) Roþní spotĜeba a výroba energie Poþet podpoĜených projektĤ na úsporu energie Podíl výroby elektĜiny a tepla z OZE Rozloha zemČdČlské pĤdy

Nakládání s odpady

Celková produkce odpadĤ

MML ýSÚ LK MČstský energetik MPO, ERÚ MZE, ýSÚ LK

Podíl jednotlivých kategorií lesa (hospodáĜské, ochranné a zvláštního urþení)

ÚHUL MML, ISOH, VÚV T.G.M

Množství recyklovaných odpadĤ

MML, ýSÚ LK

Množství odpadĤ ze separovaného sbČru

MML, ýSÚ LK

Množství produkovaných nebezpeþných odpadĤ

MML, ýSÚ LK

Pée o pírodu a krajinu

Celkové poĜízené investice na ochranu životního prostĜedí

Pée o urbanizovaná území

ZastavČná plocha

Poþet upravených a rekonstruovaných veĜejných prostranství

ýSÚ LK MML ýSÚ LK

Rozloha a podíl zelenČ na území zóny

MML

Množství investic do protipovodĖových opatĜení

MML

VýmČra území s vyĜešenou protipovodĖovou ochranou

Doprava

MML ýSÚ LK

Obsah fosforu a dusíku v povrchových vodách

Zemdlské a lesní pozemky

Kulturní památky

Zdroj

MML, Povodí, MZe ýR

Rozloha území se zvýšenou hlukovou zátČží a jeho podíl z celkové plochy Statutárního mČsta Liberec

KÚLK

Množství investic do zachování a obnovy kulturních památek a regenerace MČstské památkové zóny

MML

Poþet novČ opravených kulturnČ historických památek

MML

Délka novČ vybudovaných komunikací

MML

Délka cyklistických stezek

MML

Poþet cestujících MHD

MML

- 202 -


11.3 Stanovení indikátor (kritérií) pro výbr projektu VýbČr pĜedkládaných projektĤ bude podléhat hodnocení nejen z hlediska cílĤ a opatĜení IPRM a pravidel a podmínek jednotlivých operaþních programĤ, ale zároveĖ budou posuzovány z hlediska vlivĤ na ŽP na základČ níže zmínČných kritérií. Na základČ výsledkĤ hodnocení splnČní kritérií budou teprve doporuþovány projekty a to zejména ty, které budou z hlediska životního prostĜedí a veĜejného zdraví pĤsobit nejpĜíznivČji. PĜi hodnocení konkrétních projektĤ je nutné vybrat pouze ta kriteria, která jsou relevantní k danému projektu, pĜípadnČ je doplnit o referenþní cíle, jež zastĜešují celou oblast ochrany životního prostĜedí v souladu s národními dokumenty. Projekt musí být z tČchto hledisek posouzen komplexnČ vþetnČ navazujících þinností a nepĜímo vyvolaných efektĤ.

Tabulka 56: Kritéria pro výbr projektu vzhlede na vlivy životního prostedí Oblast Obecná ochrana životního prostedí

Kritérium respektování chránČných území respektování a podpora funkþnosti vymezených prvkĤ ÚSES používání BAT - nejlepších dostupných technologií nezvyšování stávající hlukové zátČže území, pĜípadnČ její snížení udržitelnost daného zámČru v území pĜínos nositele projektu k Ĝešení ekologické problematiky území (odstranČní „þerných“ skládek a objektĤ, zachování biodiverzity a údržba krajiny,…) celkový pozitivní dopad na region vzhledem ke zvyšování ochrany životního prostĜedí a uplatĖování principĤ udržitelného rozvoje návaznost a soulad s koncepcemi okolních území v širších vztazích aplikace úspor energií pĜi realizaci projektu kvalita, spolehlivost a energetická nároþnost použitých technologií (napĜ. ve srovnání s BAT) vyĜešené odstraĖování odpadĤ již v pĜípravných projekþních fázích, s preferencí možností materiálového a energetického využití odpadu; sledování cílĤ POH SML environmentální pĜínos budovaných dopravních komunikací; zpracování variant dopravních zámČrĤ významnost negativních dopadĤ protipovodĖových opatĜení ve srovnání s jinými variantami komplexnost souhrnu opatĜení projektu pro eliminaci, minimalizaci a kompenzaci vlivĤ na životní prostĜedí a veĜejné zdraví

Kvalita ovzduší

maximální omezení emisí škodlivin do ovzduší minimalizace produkce pachových látek do ovzduší podíl spotĜeby obnovitelných zdrojĤ energie

Kvalita vody a vodní bilance

vylouþení nebo snížení kontaminace povrchových a podzemních vod nezvyšování eutrofizace povrchových vod maximum zasakování þistých dešĢových odpadních vod na pozemku

P da

minimalizace záboru ZPF (celkového a pĜedevším I. a II. tĜídy ochrany), popĜ. PUPFL zamČĜení podnikatelských aktivit do lokality typu brownfields vylouþení kontaminace pĤdy

Biota

zabraĖování šíĜení invazivních druhĤ nenarušování hodnotných biotopĤ, minimalizace zásahĤ do ÚSES, VKP apod. minimalizace kácení zelenČ zahrnutí plánu ozelenČní již do projektové pĜípravy – sadovnické úpravy využívání autochtonních a stanovištnČ vhodných druhĤ dĜevin a rostlin pro výsadby

- 203 -

IPRM Liberec – zóna „Lidové sady“ Oblast Krajina

Kritérium nenarušování, resp. minimalizace narušení krajinného rázu minimalizace fragmentace krajiny (pĜedevším u liniových staveb) soulad s platnou územnČ plánovací dokumentací omezení suburbanizace mČsta rozšiĜováním zástavby do venkovské krajiny; využívat zastavitelné území mČsta

Další environmentální kritéria pro výbČr realizaþních projektĤ bude možno podle potĜeby stanovit následnČ, po konkretizaci jednotlivých projektĤ a po jejich lokalizaci v urþitém území.

11.4 Podmínky pro koncepci a její projekty, které vyplývají z obdržených vyjádení k návrhu koncepce, vyhodnocení vliv koncepce (SEA) a z veejného projednání V rámci vyhodnocení vlivĤ koncepce, vyjádĜení k návrhu koncepce a veĜejného projednání byly stanoveny tyto další podmínky pro koncepci a její projekty: -

PĜi návrhu projektĤ zámČrĤ, které budou naplĖovat cíle a aktivity IPRM, minimalizovat nebo zcela vylouþit takové Ĝešení, které by zhoršilo životní podmínky zvČĜe v území a které by mohlo zpĤsobit zraĖování þi usmrcení zvČĜe. Jako preventivní opatĜení zahrnou do projektĤ napĜ. oplocení komunikací s pohybem motorových vozidel, omezení pohybu psĤ bez vodítka aj. ProvádČt dĤsledné kontroly dodržování tČchto opatĜení

-

Zpracovat Akþní plán zdraví pro mČsto Liberec a jeho cíle zohlednit pĜi realizaci koncepce IPRM Liberec – zóna Lidové sady

-

Zpracovat Hlukovou mapu zóny Lidové sady a její výsledky a závČry zohlednit pĜi výbČru a realizaci projektĤ, naplĖujících koncepci IPRM

-

Projekty, které se budou dotýkat lesních pozemkĤ nebo pásma do 50 m od jejich hranice, projednat pĜedem s pĜíslušnou státní správou lesĤ

-

Projekty, které se budou dotýkat zájmĤ ochrany pĜírody a krajiny, pĜedkládat ve variantách, které budou minimalizovat zásahy do veĜejné zelenČ, krajinného rázu a VKP

-

Minimalizovat zásahy do PUPFL a minimalizovat kácení lesní i mimolesní zelenČ, v pĜípadČ nutného kácení navrhnout kompenzaþní opatĜení

-

RozšíĜení indikátorĤ pro sledování vlivĤ realizace koncepce v oblasti ovzduší o imise klasických škodlivin, tČžkých kovĤ a polétavého prachu

- 204 -

Pílohy PĜíloha 1: PĜíloha 2: PĜíloha 3: PĜíloha 4: PĜíloha 5: PĜíloha 5: PĜíloha 6: PĜíloha 7:

Seznam kulturních památek na území mČsta Poskytovatelé sociálních služeb ve mČstČ Liberci PĜehled podnikatelských subjektĤ bez rozlišení pole pĤsobnosti v zónČ sady PĜehled subjektĤ pĤsobících v oblasti školství a výchovy mládeže v zónČ sady PĜehled subjektĤ pĤsobících v oblasti sportu v zónČ Lidové sady PĜehled subjektĤ pĤsobících v oblasti kultury a zájmové þinnosti v zónČ sady PĜehled subjektĤ veĜejné správy v zónČ Lidové sady PĜehled subjektĤ pĤsobících v oblasti zdravotnictví a sociální péþe v zónČ sady

- 205 -

Lidové Lidové

Lidové

Lidové


Píloha 1: Seznam kulturních památek na území msta íslo rejstíku

ást obce

Památka

p.

54654 / 5-4161 Liberec XVII-KateĜinky

socha

102580

krucifix

Liberec XXXI-Krásná Studánka

15866 / 5-4372 Liberec XXIX-Kunratice

kostel Všech svatých (sv. Michala?)


kaple Bolestné P. Marie


krucifix

Ulice,nám./umístní pĜi silnici z Liberce do Frýdlantu


þp.77

venkovská usedlost

21331 / 5-4170 Liberec III-JeĜáb

þp.622

pekárna

Hanychovská

51782 / 5-5938 Liberec II-Nové MČsto

þp.123

pĜádelna, s omezením: bez komína

Liberec II, Papírová

40718 / 5-4962 Liberec II-Nové MČsto

þp.192

þinžovní dĤm

ul. U lomu

32619 / 5-3576 Liberec I-Staré MČsto

mČstský dĤm soubor tĜí tzv. Valdštejnských domkĤ

VČtrná, pĤv. þp. 265, 266, 267


kostel evangelický

nám. ýeských bratĜí


kostel sv. Antonína Velikého

Sokolovské nám.


kostel sv. KĜíže

Malé nám.


kostel sv. MaĜí Magdaleny

ul. Jungmannova


židovský hĜbitov

ul. Ruprechtická


hrobka - dvČ hrobky, sedm náhrobkĤ a hlavní brána se sochami

hĜbitov, ul. Budyšínská


pamČtní kámen

nám. Dr. Edvarda Beneše


krucifix

Na PerštýnČ


socha sv. Jana Nepomuckého Na PerštýnČ


pomník osvobození

SovČtské armády


pomník založení dČlnického spolku

U polního zámeþku


meteorologický sloup



kašna

nám. Nerudovo


þp.1

zámek s areálem


þp.1

radnice



þp.2

hotel Praha

Železná ul.


þp.4

jiná obytná stavba

nám. Edvarda Beneše


þp.7


Jablonecká


þp.8

škola

Kostelní ul.


þp.9

fara

Kostelní


þp.10

mČšĢanský dĤm

Moskevská


þp.12

spoĜitelna

Felberova ul.


þp.13

mČšĢanský dĤm

Moskevská


þp.14

mČšĢanský dĤm



þp.15


ul. Pražská


þp.23


Soukenné nám.


þp.24

mČšĢanský dĤm



þp.25

mČšĢanský dĤm


- 206 -



þp.33

þinžovní dĤm

Na svahu


þp.35

fara



þp.41

vila Johana Liebiega

Jablonecká


þp.70

mČšĢanský dĤm J. Schillera

HvČzdná


þp.81

vila

U tiskárny


þp.82

škola

Tyršova


þp.94

rodinný dĤm J. Krosche

Boženy NČmcové


þp.96

mČšĢanský dĤm

U Jezu


þp.102

palác

Boženy NČmcové


þp.118

mČšĢanský dĤm

BarvíĜská


þp.122

mČšĢanský dĤm

BarvíĜská


þp.133

mČšĢanský dĤm

Pražská


þp.152

tiskárna

Boženy NČmcové


þp.186

vila Strossova

Husova


þp.206

mČšĢanský dĤm

Na Ladech


þp.243

mČšĢanský dĤm

Na PerštýnČ


þp.247

soud

U soudu


þp.264

mČstský dĤm

Sokolovské nám.


þp.279


ul. Svobody


þp.299

mČšĢanský dĤm

RĤžová


þp.302

mČšĢanský dĤm

ul. Rámový vršek


þp.307

mČšĢanský dĤm

Sokolovské nám.


þp.330

þinžovní dĤm

Valdštýnská


þp.332

restaurace StĜelnice

U krematoria


þp.369

restaurace - kavárna Pošta



þp.391


Na pláni


þp.425

þinžovní dĤm

Lidové sady


þp.462

divadlo



þp.468

hotel



þp.480

krematorium

U krematoria


þp.485

muzeum

Masarykova ul.


þp.562

tČlocviþna

Jablonecká

Liberec I-Staré MČsto

þp.576

kostel sv. Vincence z Pauly s farou

ul. Na PerštýnČ


þp.637

památník protifašistického odboje

Rumjancevova


þp.642

vila

Jablonecká


þp.696

mČšĢanský dĤm

Rumjancevova


þp.699

klášter

Masarykova


þp.723

mČstské láznČ

ul. Masarykova


þp.725

vila

ul. Husova


þp.770


ul. VítČzná

17712 / 5-4139 Liberec IV-Perštýn

þp.131

mČšĢanský dĤm

Moskevská 34

100230

39853 / 5-4162 Liberec IX-JanĤv DĤl

kostel sv. Jana Nepomuckého ul. Kubelíkova


krucifix

ul. Kubelíkova


socha sv. Václava

ul. Volgogradská

- 207 -


10309 / 5-5542 Liberec VIII-Dolní Hanychov

kostel sv. Bonifáce

21469 / 5-4165 Liberec VI-Rochlice

kostel sv. Jana KĜtitele

54653 / 5-4157 Liberec V-Kristiánov

hĜištČ


pĜehrada Harcovská

údolí Harcovského potoka na jih od ul. Chelþického

klášter sv. Voršily

Klášterní


Rumunská, Felberova


þp.117


þp.123

54655 / 5-4169 Liberec XII-Staré Pavlovice 52941 / 5-4168 Liberec XII-Staré Pavlovice

ul. JeštČdská

milník þp.83

spoleþenský dĤm Kolosseum

gen. Svobody

52712 / 5-4940 Liberec XI-RĤžodol I

þp.192

þinžovní dĤm - rodný dĤm A. Schammera

Svahová

53863 / 5-4938 Liberec XI-RĤžodol I

þp.261

rodinný dĤm

VþelaĜská

22323 / 5-4171 Liberec XIV-Ruprechtice

kostel U obrázku


hrob - náhrobek A. Behra


lesní park - místo májové demonstrace


sloup se sochou P. Marie

ul. Ruprechtická ul. Markova


þp.299

kostel sv. Antonína Paduánského s farou


þp.499

venkovská usedlost

Na vyhlídce


þp.781


nám. Míru

11864 / 5-5828 Liberec XIX-Horní Hanychov

þp.153

31212 / 5-4166 Liberec XVI-Nový Harcov 35328 / 5-4852 Liberec XVI-Nový Harcov

vrchol hory JeštČd Lukašovská

rodinný dĤm

Ve Slatinách

39820 / 5-4167 Liberec XV-Starý Harcov

sousoší Kalvárie

na zrušeném hĜbitovČ

20947 / 5-4850 Liberec XXIII-Doubí

pomník stĜelby do dČlníkĤ r. 1896

Hodkovická

25695 / 5-4854 Liberec XXVIII-Hluboká

þp.93

hotel horský JeštČd krucifix

þp.16

venkovská usedlost

20757 / 5-4480 Liberec XXV-Vesec

milník

37234 / 5-4387 Liberec XXXIII-Machnín

hrad Hamrštejn, zĜícenina

101241

Liberec XXXIV-BedĜichovka

kapliþka

101484

Liberec XXIV-Pilínkov

kaple sv. VavĜince

36643 / 5-4502 Liberec XXX-Vratislavice nad Niso

kostel NejsvČtČjší Trojice


socha sv. Jana Nepomuckého ul. Za cukrárnou


socha sv. Václava


socha - sloup

10631 / 5-4507 Liberec XXX-Vratislavice nad Niso þp.41

spoleþenský dĤm - dČlnický dĤm

29434 / 5-4503 Liberec XXX-Vratislavice nad Niso þp.51

fara

Zdroj: Ministerstvo kultury ýR

- 208 -

ul. Tanvaldská TyršĤv vrch

ul. Tanvaldská


Píloha 2: Poskytovatelé sociálních služeb ve mst Liberci Poskytovatelé sociálních služeb v Liberci Azylové domy Azylový dĤm SPERAMUS (CSSLK) Domov pro matky s dČtmi (CZSP) Domov pro matky s dČtmi v tísni Liberec – Domov sv. Anny Domovy d chodc , domy s peovatelskou službou DĤm s peþovatelskou službou Šimáþkova DĤm s peþovatelskou službou Borový vrch DĤm s peþovatelskou službou Burianova 969 DĤm s peþovatelskou službou ýeská DĤm s peþovatelskou službou Burianova 1070, 1071 Domov dĤchodcĤ Liberec – Františkov, p. o. Domov dĤchodcĤ Vratislavice nad Nisou, p. o. Domov pokojného stáĜí - Domov sv. VavĜince Chrastava Chránné dílny, podporované zamstnávání a veejn prospšné práce Domov pro mentálnČ postižené v Liberci – HarcovČ CHRANO – chránČné pracovištČ TZP Mezinárodní centrum UNIVERSIUM, o. p. s. Rytmus, o. s. – Agentura podporovaného zamČstnání Liberec Sdružení TULIPAN VeĜejnČ prospČšné práce Liberec, o. p. s. Krizová pomoc Poradna pro obČti trestných þinĤ – „D“ o. s. Kontaktní centrum pro lidi ohrožené drogou Liberec (CSSLK) Linka dĤvČry Liberec (CSSLK) ýeský þervený kĜíž – Oblastní spolek ýýK Liberec Osobní asistence a peovatelská služba, ošetovatelská služba Centrum pro zdravotnČ postižené Libereckého kraje Mezinárodní centrum UNIVERSIUM, o. p. s. Peþovatelská služba Liberec (CZSP) Diakonie Beránek REVA, o. p. s. Agentura J TOP – Ulmannová Jitka Diecézní charita Liberec – ošetĜovatelská služba v rodinách Krajská nemocnice Liberec – Domácí péþe GIPSY HANDICAP HELP Sdružení obþanĤ pĜi výchovném a vzdČlávacím zaĜízení Alvalída – Denní centrum sociálních služeb SCHOOL HANDICAP HELP Poradny Obþanská poradna – „D“ o. s. Poradna pro rodinu a mezilidské vztahy Liberec (CSSLK) Igor Pavelþák – soukromá poradenská a lektorská þinnost Pedagogicko-psychologická poradna Liberec, p. o. Raná pée CZSP - zaĜízení denní a ambulantní péþe o dČti

- 209 -


Spoleþnost pro ranou péþi – StĜedisko rané péþe Liberec Sociální rehabilitace a fyzioterapie Socioterapeutické centrum (CSSLK) D.R.A.K. ELVA – HELP FOKUS Liberec Obþanské sdružení Svítání ROSKA Liberec, regionální organizace Unie ROSKA v ýR Sdružení obþanĤ pĜi výchovném a vzdČlávacím zaĜízení Alvalída TyfloCentrum Liberec, o. p. s. Tyfloservis Liberec, o. p. s. Poradenské centrum LORM Liberec HANDICAP HELP LIBEREC Terapeutické programy pro uživatele drog Advaita, o. s. – Centrum ambulantních služeb Advaita Terapeutická komunita pro drogovČ závislé Nová Ves (CSSLK) Ústavy sociální pée a kojenecký ústav Domov pro mentálnČ postižené v Liberci – HarcovČ JedliþkĤv ústav pro tČlesnČ postiženou mládež, p. o. Ústav sociální péþe Liberec, p. o. Kojenecký ústav a dČtský domov Liberec, p. o. Setkávací centra a kluby Asociace rodiþĤ a pĜátel postižených dČtí v ýR – Klub Liberec Centrum obþanských iniciativ (CZSP) Sportovní klub stolního tenisu vozíþkáĜi Liberec Obþanské sdružení S(C)HODY Sdružení vozíþkáĜĤ region Nisa Klub seniorĤ Šimáþkova (SML) Klub seniorĤ Maršíkova (SML) Klub seniorĤ Borový vrch (SML) Klub seniorĤ Oblaþná (SML) Klub seniorĤ Krásná Studánka (SML) Klub seniorĤ Radþice (SML) Klub seniorĤ Hlávkova (SML) Klub seniorĤ Burianova (SML) Klub seniorĤ Vesec (SML) Centrum volného þasu ARABELA Sociální služby zamené na pomoc lidem ohroženým sociálním vylouením a na prevenci sociáln patologických jev StĜedisko pro dČti a mládež ýÁP (DDÚ a SVP) „D“ – obþanské sdružení Liberecké romské sdružení MAJÁK, o. p. s. Regionální dobrovolnické centrum JEŠTċD Preventivní streetwork (SML) Romské komunitní centrum v Liberci (SML)

- 210 -


Terénní práce v sociálnČ vylouþených komunitách v Liberci (SML) Zájmová sdružení zamená na pomoc zdravotn postiženým lidem ARCUS SOP Liberec – spoleþnost onkologických pacientĤ, jejich rodinných pĜíslušníkĤ a pĜátel MOBILITA, o. p. s. Obþanské sdružení OBZOR Liberec Regionální sdružení zdravotnČ postižených NISA Liberec Regionální organizace zdravotnČ postižených SEVER Liberec Sdružení CZECH HANDICAP Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých SIZO – Liberec mČsto Svaz tČlesnČ postižených v ýR – okresní výbor Liberec Svaz diabetikĤ ýeské republiky, územní organizace Liberec Svaz tČlesnČ postižených v ýR – místní organizace „Na JeĜábu“ Instituce Statutární mČsto Liberec/Magistrát mČsta Liberec – odbor sociální péþe Liberecký kraj/Krajský úĜad Libereckého kraje – odbor sociálních vČcí, bezpeþnosti a problematiky menšin ÚĜad práce v Liberci – odbor státní sociální podpory Krajská správa sociálního zabezpeþení pro Liberecký kraj se sídlem v Liberci Probaþní a mediaþní služba ýR – StĜedisko Liberec Zdroj: Katalog poskytovatelĤ sociálních služeb mČsta Liberce

- 211 -


Píloha 3: Pehled podnikatelských subjekt bez rozlišení pole p sobnosti v zón Lidové sady Název subjektu

Ulice

Obor

ACTIV s.r.o. Masarykova 518/4a parkovací systém, botiþky Advokát Kopecký Ivan JUDr. DvoĜákova 646/4 advokát Advokát PotĤþková Hana JUDr. Gorkého 658/15 advokát AG Plus s.r.o Husova 678/42 bižuterie AGE PLUS a.s. Štefánikovo nám. 781/4 komunikaþní agentura Agentura 1 +1 Masarykova 699/9 seznamovací a cestovní kanceláĜ Agroplast a.s.

Právní forma s.r.o. FO FO s.r.o. a.s. s.r.o.

Husova 40

ANTA CT s.r.o.

tČžba a zpracování kamene, a.s. dlažební kostky, obrubníky, obklady Štefánikovo nám, 779/6 projekty, Iý,statik, posudky s.r.o.

Anta spol. s.r.o.

Štefánikovo nám, 779/7 projektový ateliér

s.r.o.

ARCHIVER spol.s.r.o.

Klostermannova 690/14spisové a skartaþní služby

s.r.o.

ASINO spol.s.r.o.

Tržní nám. 153/6

s.r.o.

AURIDICA GROUP

Gen.Píky 967/9

Autoškola Havlík OndĜíþkova 941/6 Autoškola ZdenČk Jíra Tržní nám. 902/3 Autoškola ABC Ing. Miroslav Riegrova 1280/10

prodej a pĤjþovna náĜadí, strojĤ, vzduchotechniky úvČry, investiþní poradenství, pojištČní autoškola autoškola autoškola

s.r.o. FO FO FO

Vogner Bohexim Company Bohexim Glass s.r.o. BOOM- nábytek s.r.o. B-projekt COM Plus LB s.r.o.

Baarova 1116/10 umČlecké sklo Mozartova 654/13 obchodní þinnost, sklo Masarykova 424/5 nábytek Štefánikovo nám.779/6 projektanti Klostermannova 690/15telekomunikaþních a informaþních technologií a systémĤ Žižkovo nám. 998/5 penzijní fond, oblastní zastoupení

Credit Suisse Life and Pensions DESIGN STUDIO Masarykova 699/9 FIEDLEROVÁ JANA Design Studio Fiedlerová Jana PurkyĖova 952/3 DEVELOPER CZ S.R.O. Fibichova 14/1339 DvoĜák Miloslav

Masarykova 519/15

Dzikos Michalis Bohemiareal

Masarykova 699/9, 522/12 Masarykova 448/32

ESV spol. s r.o. EUROCZECH s.r.o. EUROSALON WELLA- Ivona PĤrová FAQ -DANċ s.r.o.

reklamní agentura

s.r.o. s.r.o. s.r.o. FO s.r.o. a.s. FO

design sklo, keramika FO stavební inženýrství, Iý, projekce, s.r.o. Vě architektonické a inženýrské þinnosti FO a související technické poradenství; restaurace a zábavní þinnost realitní spoleþnost FO

LázeĖská 782/5 Vrbova 1316/1

služby z oblasti ekologie a informaþních technologií stavebnictví kadeĜnictví

s.r.o. FO

LázeĖská 561/4

daĖové poradenství

s.r.o.

- 212 -

s.r.o.


Název subjektu FaráĜ Miroslav Stavební Mechanizace František Frohlich Genera s.r.o. H2P s.r.o. Horák Petr Ing. Hotel U Jezírka, František Vozka HVB Bank Czech Republic a.s. Hypotéky Tvrzníj IMAGE PRESS Ing.Pavel Marek

Masarykova 439/2

stavební mechanizace

Právní forma FO

Klostermannova 883/8 Husova 1354/49 Masarykova 439/2 Tržní nám. 1096/4a Masarykova 438/44

technické plyny, instalatérské práce realitní spoleþnost obchodní þinnost oceĖování nemovitostí hotel

FO s.r.o. s.r.o. FO FO

Husova 1354/49

banka

a.s.

Ulice

Obor

Masarykova 518/4a Krásnohorské 953

reklamní agentura dovoz suchých plodĤ, rozinky, mandle, luštČniny, rýže, obchod s keramikou INSTALA ŠELIGA JAN Tržní nám. 657/12 instalatérské, topenáĜské práce Instantní potravináĜský program U Zoologické zahrady potraviny - velkoobchod - Špiþka David 5/979 INTERMA a.s. Masarykova 522/12 bytová výstavba INVESTING CZ spol s.r.o. Štefánikovo nám. 780/5 inženýrská þinnost Investorsko Inženýrská a.s. Gorkého 658/15 developerské þinnosti Ivana Freiwilligova - Keramika VítČzná 665/19 výrobky porcelánové a keramické, IVA kuchyĖské a stolní Ivanka Horská- Revize Zborovská 820/2 technické plyny plynových zaĜízení JAP- JACINA s.r.o. Husova 347/22 dodávky a montáže venkovních bran, vrat Jaroš -Propagace Lidové Sady 1/425 propagace, plakáty, pronájem podia Josef Novotný, Firma Novotný Alšova 15 KadeĜnictví Bazén-Plíšková

Tržní námČstí 1338

Karel Hnízdil - HK-Gaseco Kleissnerová Dana Ing. Kocián Vít

Na okruhu 840/1 LázeĖská 561/4 Masarykova 457/4

KUKLA -STAVO s.r.o LENAM s.r.o. Liberecké výstavní trhy a.s. LIF a.s. LITRA s.r.o. Matiko Ganna s.r.o. Maryšková Romana Mgr. Radko Stránský Milan Choutka-Atelier MILDA CRYSTAL, GLAS Mode S KEY spol. s.r.o.

FO FO FO FO a.s. s.r.o. a.s. FO FO s.r.o. FO

výroba sklenČných prvkĤ z plochého FO skla kadeĜnictví FO

technické zkoušky, technické plyny FO úvČry, hypotéky, záruky FO pojištČní, poboþka makléĜské FO spoleþnosti NPO Group s.r.o. Masarykova 458/6 dĜevostavby s.r.o. Klostermannova 690/15podpora vývoje, služby prĤm. s.r.o. podnikĤm Masarykova 625/24 výstavnictví, veletrhy a.s. Klostermannova 690/5 investiþní fond a.s. PurkyĖova 786/8 logistika, transport, sklady s.r.o. Masarykova 424/5 správce nemovitostí, úklidové službys.r.o. Husova 515/66a auto, moto FO DvoĜákova 646/4 advokát FO Horova 953/12 výroba a zpracování skla FO Husova 1354/49

NÁěADÍ CSIBA ONDěEJ Durychova 613/10 Nationale Niederlanden Životní Durychova 625/24

- 213 -

móda

s.r.o.

náĜadí životní pojišĢovna

FO a.s.


Název subjektu pojišĢovna NOVELI – Zlata Šeráková

Ulice

Obor

nám. Štefánikovo 9/1135

NTI - CONSULTING s.r.o Obchodní þinnost Vinduška Odhady nemovitostí- Mareš Vladimír OK Sport

Škroupova 636/9 TĜebízského 1091/5 Tržní nám. 1093/4a

PACAN - LIMAPAS s.r.o. Pen Ryvan

Masarykova 650/23 Masarykova

Tržní nám. 657/12

Pension U Muzea- Rajtr Petr VítČzná 713/24 PhDr. Irena Holzová Na okruhu 884/7 Pizzerie Bazén, JeštČdská Tržní 1338 sportovní s.r.o. Poradenství Babuška Marek Fibichova 1173/17 Ing. CSc. Pragoprojekt a.s. DvoĜákova 623/10 Projekþní kanceláĜ Král Jaromír U obchodní komory 1194 Prokš Miroslav Ing. Bendlova 1204/13 Pronton s.r.o. Masarykova 699/9 PULI s.r.o. Masarykova 738/40 Radio Contact Liberec Na okruhu 872/10 Reklamní agentura REVAGMasarykova 628/21 Valenta Restaurace a Pizzerie Made in Masarykova 522/12 Italy - PIZZA FUTURA Restaurace- Music Club Casino Masarykova 424/5 Restaurace RybáĜská bašta – Masarykova 726/29 Liberecká bašta s.r.o. Restaurace - Bufet Tobogán Tržní nám. 657/12 Restaurace U BalcarĤ Hálkova 1126/2 Rona a.s. Husova 753/45 RONA a.s.-organizaþní složka Husova 753/45 ěehna Tomáš-výškové práce SKI-COMP s.r.o. SMTronic Ing. Milan Soukup

Husova 252/46 Masarykova 457/4 Husova 1354/49

Stavební firma DELTA -KeyĜ Martin String spol. s.r.o.

Srnþí 460/3

Šerfeze Andrea Štofþík Richard

Bendlova 1132/17

velkoobchod s nožíĜským a reklamním zbožím, lovecké a myslivecké potĜeby poradenské a vzdČlávací služby obchodní þinnost odhady nemovitostí prodej, servis, pĤjþovna sportovních potĜeb velkoobchod s jateþnými zvíĜaty velkoobchod dárkového zboží, upomínkových pĜedmČtĤ pension léþebná kosmetika, laser pizzerie

FO s.r.o. FO FO FO s.r.o. FO FO FO s.r.o.

poradenská a zprostĜedkovatelská þinnost v oblasti VVI projekþní þinnost projekþní þinnost

FO

hrany a kování pro truhláĜe prodej hutního materiálu úklidové práce rádio reklamní agentura

FO s.r.o. s.r.o. s.r.o. FO

restaurace

s.r.o.

restaurace restaurace

s.r.o. s.r.o.

restaurace restaurace organizaþní složka sklárny RONA zprostĜedkování velkoobchodu nábytek, zaĜízení a pĜedmČty pro domácnost; výškové práce skoky na lyžích, organizace závodĤ zaĜízení a materiály pro elektrotechniku stavebnictví

s.r.o. FO a.s. a.s.

pĜeklady, zámeþnictví, kovoobrábČþství Tržní nám. 1338 kosmetika Štefánikovo nám. 779/6 autorizovaný technik firmy ATREA s.r.o. - vČtrání, rekuperace

- 214 -

Právní forma

a.s. FO

FO s.r.o. FO FO s.r.o. FO FO


Název subjektu T & C SOLUTIONS s.r.o. Tenis Restaurant TK Servis Liberec - Kubeþek Tomáš Tomas Glass s.r.o.

Právní forma Klostermannova 690/5 velkoobchod se strojním zaĜízením s.r.o. urþeným pro prĤmysl, obchod a navigaci Fibichova 929 restaurace pĜi Libereckém s.r.o. tenisovém klubu Husova 254/50 maloobchod - náĜadí, nástroje FO Ulice

Obor

Lesní 708/15

výroba sklenČného a porcelánového s.r.o. zboží Topení , Sanita, Plyn- Palec Masarykova 741/26 topení, sanita, plyn FO V- Ateliér, spol. s.r.o. Zborovská 807/5 architektonické a inženýrské þinnostis.r.o. Vágner JiĜí Masarykova 738/40 úklidové práce Mýval FO VESNA LIBEREC Husova 5/25 reklamní agentura s.r.o. VideopĤjþovna Štefánikovo nám. 665 videopĤjþovna FO Ing.arch.Vyhlídal Antonín Klostermannova 663/13architektonické a inženýrské þinnostiFO X-chain s.r.o. Masarykova 459/20 dovoz ĜetČzĤ s.r.o. ZavĜel Libor Mountain Agentura Lesní 507 výroba, prodej a pronájem velkých FO stanĤ ZH Bohemia Audit s.r.o. Masarykova 457/4 auditor s.r.o. Zdroj: Statutární mČsto Liberec, ARES Použité zkratky: s.r.o. – spoleþnost s ruþením omezeným, a.s. akciová spoleþnost, FO – fyzická osoba

- 215 -


Píloha 4: Pehled subjekt p sobících v oblasti školství a výchovy mládeže v zón Lidové sady Název subjektu

Ulice

Obor

Právní forma

Centrum vzdČlanosti Libereckého kraje

Masarykova 542/18

vzdČlávání

DIVIZNA- mČstské stĜedisko ekologické výchovy pĜi ZOO

Masarykova 1347/31

þinnosti zájmových svazĤ, spolkĤ, klubĤ

p.o.

DĤm dČtí a mládeže VČtrník

Riegrova 1278/16

mimoškolní aktivity

p.o.

Obchodní akademie a Šamánkova 500/8 Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Liberec

obchodní akademie a jazyková škola

p.o.

MŠ Jizerka

Husova 184/72

pĜedškolní výchova

p.o.

MŠ U Bertíka, Jesle a MŠ

PurkyĖova 458/19 Údolní 958/2

pĜedškolní výchova

Národní institut pro další vzdČlávání

Masarykova 801/28

vzdČlávání

Pedagogicko-psychologická poradna

Masarykova 28

vzdČlávání dospČlých a jiné vzdČlávání

StĜední prĤmyslová škola strojní a elektrotechnická a Vyšší OŠ (SPŠSE a VOŠ)

Masarykova 460/3

vzdČlávání

Technická univerzita

Studentská 2

vzdČlávání, poradenství, informaþní centrum

VŠ

Základní škola Husova ul

Husova 142/44

vzdČlávání

p.o.

Základní škola Lesní

Lesní 575/12

vzdČlávání

p.o.

Základní škola 5. kvČtna

5. kvČtna 64/49

vzdČlávání

p.o.

Základní škola a mateĜská škola pro sluchovČ postižené

Elišky Krásnohorské 921

vzdČlávání

p.o.

p.o. p.o. p.o. p.o.

Zdroj: Statutární mČsto Liberec, ARES Použité zkratky: p.o. – pĜíspČvková organizace, VŠ – vysoká škola

- 216 -

p.o.


Píloha 5: Pehled subjekt p sobících v oblasti sportu v zón Lidové sady Název subjektu

Ulice

Obor

Golf Club Golfcentrum Masarykova 1320/16 Faunus o.s. Masarykova 1347/31 JeštČdská sportovní, spol. s.r.o. Tržní nám. 1338 Liberecký tenisový klub LK DYNAMO Liberec Patriots Liberec

Fibichova 929 DvoĜákova 4 Gorkého 658/15

provoz sportovních areálĤ ŽP, ekologická výchova provozování bazénĤ, kempy, restaurace, stavitelství provoz sportovních areálĤ lukostĜelci baseball, softball, provoz sportovních areálĤ bazén

Plavecký bazén, JeštČdská Tržní nám. 1338 sportovní Slavia TU Liberec, oddíl Hálkova 6 oddíl orientaþního bČhu orientaþního bČhu SK Karate TU Slavia Liberec Hálkova 917/6 karate VK TU Liberec Hálkova 917/6 volejbalový klub - ženy badmington Vysokoškolský sportovní klub Hálkova 917/6 Slavia TU Liberec Zdroj: Statutární mČsto Liberec, ARES Použité zkratky: o.s. – obþanské sdružení, s.r.o. – spoleþnost s ruþením omezeným,

- 217 -

Právní forma o.s. o.s. s.r.o. o.s. o.s. o.s. s.r.o. o.s. o.s. s.r.o. o.s.


Píloha 6: Pehled subjekt p sobících v oblasti kultury a zájmové innosti v zón Lidové sady Název subjektu Církev ýeskobratrská evangelická ýesko-nČmecké fórum žen

Ulice

Obor

Masarykova 454/22

církev

Bendlova 1130/15

zájmová þinnost

Demokratická regionální strana Štefánikovo nám. 780/5 þinnost politické strany IANUS

Klostermannova 678/17

Kulturní služby Liberec s.r.o. Obþanské sdružení Staré MČsto Liberec Severoþeské muzeum v Liberci, pĜíspČvková organizace

Lidové Sady 1/425

Spacium o.p.s.

Lidové Sady 1/425

PurkyĖova 928/4 Masarykova 437/11

Právní forma církevní organizace o.s. politická strana

celoživotní vzdČlávání, rozvoj osobnosti kulturní služby þinnosti ostatních þlenských organizací

s.r.o.

þinnosti muzeí a galerií, ochrana historických památek

p.o.

oživení a kultivaci veĜejných mČstských prostranství þinnosti zoologických zahrad klubovna

o.s.

o.s.

o.p.s

Zoologická zahrada Liberec Masarykova 1347/31 p.o. 35. skautský oddíl Liberec Lomená 399 o.s. Zdroj: Statutární mČsto Liberec, ARES Použité zkratky: o.s. – obþanské sdružení, s.r.o. – spoleþnost s ruþením omezeným, o.p.s. – obecnČ prospČšná spoleþnost

Píloha 7: Pehled subjekt veejné správy v zón Lidových sad Název subjektu Armáda ýR LK ýeská školní inspekce

Ulice

Obor

Štefánikovo nám. 564/1 armáda Masarykova 801/28 usmČrĖování þinností institucí poskytujících vzdČlávání Husova 186/64 hygienický dozor, ochrana zdraví TĜebízského 1244/2 kriminální policie

Právní forma OSS OSS

Krajská hygienická stanice OSS Policie ýR- služba kriminální OSS policie ÚĜad regionální rady Masarykova 542/18 územní odbor realizace programu RRRS Severovýchod Zdroj: Statutární mČsto Liberec, ARES Použité zkratky: OSS - organizaþní složka státu, RRRS - regionální rada regionu soudržnosti

- 218 -


Píloha 7: Pehled subjekt p sobících v oblasti zdravotnictví a sociální pée v zón Lidové sady Název subjektu

gynekologické ambulance zdravotnictví

s.r.o.

Obor

Allegyn s.r.o – MUDr. Vladimíra Gorkého 704/9 Aulehlová MUDr. Jan Aulehle Centrum léþebné rehabilitace Riegrova 1279/14 s.r.o. Dagmar Fialová Tržní námČstí 860/2 Kojenecký ústav Husova 1076/91 Léþebná rehabilitace - SOMA Tržní námČstí 860/1 Lékárna U Muzea Masarykova 699/9 Logopedie klinická Janoušková Z.Mgr. Medicentrum s.r.o. MUDr. Jozefína Mindžáková MUDr. Dagmar Švorcová MUDr. Ivana NČmeþková MUDr. Ivana Vytisková MUDr. Jitka Unzeitigová MUDr. Josef Holoubek MUDr. Josef Kuþera MUDr. Martin Zítek MUDr. Petr Richter, CSc MUDr. VojtČch Kotek MUDr. Vorlová Hana MUDr. Dagmar Kadlasová MUDr. Jana Michalíþková MUDr. JiĜí TĜešĖák MUDr. Jitka Mertzová MUDr. Milena Francová Premedis s.r.o.

alergologická ambulance

Právní forma s.r.o.

Ulice

Masarykova 699/9 Masarykova 699/9 Masarykova 699/9 Husova 1290/75 Masarykova 699/9 Masarykova 699/9 Masarykova 699/9 Husova 245/76 Masarykova 699/9 Husova 641/43 Husova 245/76 Riegrova 1279/14 Masarykova 9 Masarykova 699/9 Masarykova 699/9 Masarykova 699/9 Na okruhu 884/7 Masarykova 9 Masarykova 699/9

rehabilitace-praxe

FO p.o. þinnosti související se zdravotní péþíFO maloobchod s farmaceutickými s.r.o. pĜípravky FO s.r.o. FO FO FO FO FO FO FO FO FO FO FO FO FO FO FO FO s.r.o.

Tržní nám. 1338

poliklinika pediatr praktický lékaĜ TU pediatr neurolog rehabilitace stomatolog stomatolog praktický lékaĜ gastroenterologické centrum rehabilitace, masáže, psychiatr pro dČti a mládež stomatolog praktický lékaĜ - dospČlí ortoped stomatolog stomatolog nestátní zdravotnické zaĜízení.laboratoĜ ochrany a podpory zdraví práce s dobrovolníky- senioĜi, nemocnice rehabilitace

Vrbova 796/4 Na PoĜíþí 546

péþe o seniory revmatolog

o.p.s FO

Riegrova 1279/14

revmatolog

FO

Husova 29/1

komplexní péþi v oblasti dentálního s.r.o. zdraví komplexní péþi v oblasti dentálního s.r.o. zdraví pĜeprava pacientĤ FO

Regionální dobrovolnické centrum JeštČd Rehabilitace léþebnáKratzmannová Kamila REVA o.p.s Revmatolog MUDr. Josef Suchomel Revmatolog MUDr. Simona Richterová Stoma -H, v.o.s

BĜezová alej 1305/4

Stoma- Hygienos s.r.o.

Husova 29/1

Zdravotní dopravní služba KEIL Masarykova 699/9 Liberec-soukromá Zubní lékaĜ Dašková Helena Husova 1290/75 MUDr. Zdroj: Statutární mČsto Liberec, ARES

- 219 -

stomatolog

o.s. FO

FO

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C

Recommend Documents