9 Jazykove´ a veˇdomostnı´ u´lohy Pa´n v cˇervene´m klobouce, chodı´ v koruneˇ, plnou hrstı´ perly znicˇ´ı – co je to? Kolik prˇ´ıslovı´ zna´sˇ? Sneˇdl kudyzı´k pampevlka? Co ma´ Petr do cˇineˇnı´ s houslemi a za´mkem? V te´to kapitole jsou uvedeny u´lohy, ktere´ jsou zalozˇeny na jazykovy´ch hra´tka´ch a na veˇdomostech. I v prˇ´ıpadeˇ veˇdomostnı´ch u´loh jde sta´le prima´rneˇ o hlavolamy, a nikoliv znalostnı´ testy. Jsou vyuzˇ´ıva´ny vsˇeobecneˇ zna´me´ informace, pointa u´loh spocˇ´ıva´ v tom doka´zat rozpoznat, jaka´ znalost je zrovna potrˇeba.
Ha´danky a pozna´vacˇky V teˇchto u´loha´ch ma´me za u´kol na za´kladeˇ podane´ informace poznat, „o co jde“. Klasicky´m prˇ´ıkladem jsou „lidove´ ha´danky“ jako naprˇ´ıklad: „Nema´ krˇ´ıdla, ale letı´, nema´ nohy, ale beˇzˇ´ı. Na vysoke´ hradnı´ veˇzˇi hodiny ho prˇ´ısneˇ strˇezˇ´ı.“ Zajı´mavou variaci na lidove´ ha´danky mu˚zˇeme vytvorˇit tı´m, zˇe vymyslı´me zada´nı´, ktera´ zachovajı´ za´kladnı´ styl ha´danek, ale jejich odpoveˇdı´ jsou ru˚zne´ modernı´ technologie. Zada´nı´ ha´danek (klasicky´ch i modernı´ch) je na str.169–171. Vhodnou oblastı´ pro ha´da´nı´ jsou prˇ´ıslovı´, protozˇe jde o delsˇ´ı texty, ktere´ majı´ usta´lene´ zneˇnı´ a jsou vsˇeobecneˇ zna´me´. Pro u´cˇely ha´da´nı´ mu˚zˇeme prˇ´ıslovı´ ztva´rnit naprˇ´ıklad schematicky´m obra´zkem (str. 172, 173) nebo vyja´drˇit pomocı´ „veˇdecke´“ formulace (str. 174), naprˇ. „Chemicka´ sloucˇenina vodı´ku s kyslı´kem, jezˇ produkuje minima´lneˇ bellu˚, pu˚sobı´ erozı´ na vrstvy hornin, ulozˇeny´ch pode´l jejı´ ˇ esˇenı´m je prˇ´ıslovı´: „Ticha´ voda brˇehy mele.“ Podobny´m stylem trajektorie.“ R mu˚zˇeme ztva´rnit naprˇ´ıklad take´ pı´snicˇky, ale ty netvorˇ´ı tak jasneˇ vymezenou skupinu jako prˇ´ıslovı´ a obezna´menost s texty za´visı´ na cı´love´ skupineˇ. Prˇi pouzˇitı´ veˇdecky´ch prˇ´ıslovı´ rˇesˇitel vı´, zˇe text ko´duje prˇ´ıslovı´ a u´kolem je „pouze“ toto prˇ´ıslovı´ odhalit. Trochu jiny´m typem u´loh jsou metafory, ktere´ popisujı´ urcˇite´ te´ma pomocı´ formulacı´ z jine´ oblasti.
164
Hlavolamikon U da´my me´ho sta´rˇ´ı se jizˇ ze slusˇnosti veˇk neuva´dı´, a tak jen podotknu, zˇe jsem opravdu docela stara´. Mu˚j otec by meˇ uzˇ nejspı´sˇ vu˚bec nepoznal. Nejen zˇe jsem se hodneˇ zmeˇnila po fyzicke´ stra´nce (dost jsem vyrostla), urcˇity´m vy´vojem prosˇla i ma´ dusˇe. K mojı´ rodineˇ: ma´m jednu sestru, take´ hodneˇ cestuje, ale na rozdı´l ode mne je spı´sˇ do hor, a tak se moc nepotka´va´me. Hlavneˇ poslednı´ch 20 let se dost mı´jı´me. Prˇed pa´r lety jsem se po dlouhe´ dobeˇ vra´tila domu˚, ale sestra tam pochopitelneˇ nebyla. Veˇtsˇinou moje na´vsˇteˇvy zpu˚sobı´ docela rozruch. Prˇi neda´vne´ cesteˇ to bylo obzvla´sˇteˇ videˇt, nebot’ sˇlo po delsˇ´ı dobeˇ zas o politiku. I kdyzˇ proti 80. letu˚m to bylo porˇa´d jesˇteˇ v pohodeˇ. Tenkra´t jsem navsˇtı´vila SSSR i USA a nebylo to u´plneˇ ono. Kdo jsem?
ˇ esˇenı´ je „ada´ipmyloı´ntel“ (zapsane´ pozpa´tku a bez mezery, aby ho cˇtena´rˇ R nevideˇl na prvnı´ pohled a mohl se nad u´lohou zamyslet). Dalsˇ´ı zada´nı´ tohoto typu jsou uvedena na strana´ch 182–187. Stejneˇ jako ve vy´sˇe uvedene´m prˇ´ıkladeˇ jsou u´lohy zalozˇeny prima´rneˇ na principu „poznat, o co jde“. Konecˇne´ rˇesˇenı´ u´lohy je vzˇdy jedno slovo cˇi souslovı´, k jehozˇ zı´ska´nı´ jsou obcˇas vyuzˇity sˇifrovacı´ principy z prˇedchozı´ kapitoly, naprˇ. vy´beˇr pı´smen ze slov. Ha´danky a dalsˇ´ı pozna´vacˇky jsou typicke´ „na´padove´“ u´lohy. Lze je cˇasto vyrˇesˇit velmi rychle, ale kdyzˇ neprˇijde na´pad, tak s nimi prosteˇ nepohneme. Neˇktere´ z teˇchto u´loh (lidove´ ha´danky, prˇ´ıslovı´) jsou navı´c pomeˇrneˇ rozsˇ´ırˇene´ a cˇa´st rˇesˇitelu˚ je mu˚zˇe zna´t. Z teˇchto du˚vodu˚ je tento typ u´loh nevhodny´ do linea´rnı´ch her. Mu˚zˇeme je vyuzˇ´ıt do her s hveˇzdicovitou strukturou anebo jesˇteˇ le´pe pro nesouteˇzˇnı´ rˇesˇenı´, naprˇ. formou volneˇ strukturovane´ho „ha´danka´rˇske´ho vecˇera“. Dobre´ ha´danky veˇtsˇinu lidı´ snadno zaujmou i bez souteˇzˇnı´ motivace. Ha´danky jsou take´ vhodnou oblastı´ pro vymy´sˇlenı´ vlastnı´ch zada´nı´, viz na´meˇt na strukturovane´ zpracova´nı´ vymy´sˇlenı´ zada´nı´ na str. 21. Motivy ha´danek cˇasto sahajı´ daleko do minulosti. Konkre´tnı´ poda´nı´ cˇesky´ch „lidovy´ch“ ha´danek veˇtsˇinou pocha´zı´ od ba´snı´ku˚, nejzna´meˇjsˇ´ı ha´danky veˇtsˇinou od Frantisˇka Hrubı´na a Jana Drdy. Da´vny´ pu˚vod mnoha ha´danek lze vystopovat i v literaturˇe. Asi nejzna´meˇjsˇ´ı litera´rnı´ ha´danka je ta od Sfingy v my´tu o Oidipovi. Sfinga mu polozˇila ota´zku: „Ktere´ zvı´rˇe ra´no chodı´ po cˇtyrˇech nohou, v poledne po dvou a vecˇer po trˇech?“ Oidipus spra´vneˇ odpoveˇdeˇl „cˇloveˇk“ a tı´m Sfingu pokorˇil a osvobodil meˇsto The´by. Z modernı´ literatury je patrneˇ nejzna´meˇjsˇ´ım ha´danka´rˇsky´m soubojem utka´nı´ Bilba a Gluma z knihy Hobit od J. R. R. Tolkiena.
9. Jazykove´ a veˇdomostnı´ u´lohy
165
Popisy a indı´cie U ha´danek hleda´me na za´kladeˇ popisu jednu odpoveˇd’, ktera´ je textem ha´danky jednoznacˇneˇ urcˇena. Nynı´ se podı´va´me na u´lohy, kde je opeˇt da´n popis, ten ale tentokra´t rˇesˇenı´ sa´m o sobeˇ neurcˇuje jednoznacˇneˇ. Pro nalezenı´ rˇesˇenı´ musı´me vyuzˇ´ıt celkovy´ kontext u´lohy cˇi zkombinovat vı´ce na´poveˇd. Typicky´m prˇ´ıkladem takove´ u´lohy jsou krˇ´ızˇovky, ve ktery´ch docha´zı´ k uprˇesneˇnı´ dı´ky krˇ´ızˇenı´ slov. Krˇ´ızˇovky prˇedstavujı´ samostatne´ rozsa´hle´ te´ma s bohatou literaturou a mnoha dostupny´mi zdroji zada´nı´, takzˇe zde uva´dı´me jen pa´r netradicˇnı´ch variacı´ (str. 180). Jiny´ zpu˚sob urcˇenı´ rˇesˇenı´ je kombinova´nı´ vı´ce dı´lcˇ´ıch indı´ciı´ . Uvazˇme naprˇ´ıklad slova „housle, za´mek, heslo, svazek, Petr“. Vsˇechna tato slova majı´ vztah k rˇesˇenı´ „klı´cˇ“ a dohromady urcˇujı´ toto rˇesˇenı´ jednoznacˇneˇ, protozˇe zˇa´dne´ jine´ slovo nema´ se vsˇemi teˇmito peˇti indı´ciemi u´zky´ vztah. Nicme´neˇ zˇa´dna´ z indı´ciı´ by sama o sobeˇ nebyla pro jasne´ odhalenı´ rˇesˇenı´ dostatecˇna´. Indı´cie mu˚zˇeme vytva´rˇet mnoha ru˚zny´mi zpu˚soby, naprˇ. jako usta´lene´ slovnı´ spojenı´, typicka´ vlastnost, cˇasty´ spolecˇny´ vy´skyt, asociace, synonyma, zobecneˇnı´ nebo konkretizace. Vy´beˇr vhodny´ch indı´ciı´ je uveden na str. 177. Indı´cie jsou vdeˇcˇny´ dı´lcˇ´ı prvek do her. Typicky je vyuzˇ´ıva´me tak, zˇe u´kolem hra´cˇu˚ je odhalit heslo, ke ktere´mu postupneˇ zı´ska´vajı´ indı´cie za plneˇnı´ jednotlivy´ch u´kolu˚. Jak hra´cˇu˚m indı´cie prˇiby´vajı´, odhalenı´ hesla se postupneˇ zjednodusˇuje, takzˇe pouzˇitı´ indı´ciı´ prˇirozeneˇ vede k charakteru hry „kdo nema´ v hlaveˇ, ten musı´ mı´t v noha´ch“. Pokud pomocı´ indı´ciı´ ko´dujeme vı´ce slov a vsˇechna tato slova zvolı´me z jedne´ tematicke´ oblasti, pak cˇasto stacˇ´ı k odhalenı´ rˇesˇenı´ jen jedina´ indı´cie. Naprˇ´ıklad pokud vı´me, zˇe hleda´me barvy, tak slova „la´ska, kasˇel, mimozemsˇt’an“ vedou dostatecˇneˇ jasneˇ na „cˇervena´, cˇerna´, zelena´“. V zada´nı´ na str. 176–180 jsou uvedeny na´meˇty na indı´cie pro barvy, cˇ´ısla, zvı´rˇata, ovoce a zeleninu. Tyto indı´cie lze vyuzˇ´ıt mnoha ru˚zny´mi zpu˚soby, naprˇ. v ra´mci sˇifer cˇi u´kolu˚ pro vy´beˇr pı´smen z textu nebo obarvova´nı´ obra´zku. Podobny´m stylem jako s indı´ciemi mu˚zˇeme pracovat i s usta´leny´mi dvojicemi, trojicemi a veˇtsˇ´ımi skupinami. Mu˚zˇeme naprˇ´ıklad slova rozmı´stit po lese a u´kolem rˇesˇitelu˚ je najı´t je a slozˇit z nich vhodne´ skupiny. Doposud jsme se zaby´vali jen slovnı´mi indı´ciemi na slovnı´ heslo, princip indı´ciı´ vsˇak nenı´ va´za´n pouze na slova. V tere´nnı´ hrˇe mu˚zˇeme pouzˇ´ıt naprˇ´ıklad slovnı´ indı´cie na mı´sto, ktere´ skry´va´ dalsˇ´ı zpra´vu („kousek od potoka“, „je videˇt veˇzˇ kostela“, „trˇi metry od nejblizˇsˇ´ıho dubu“). Nebo naopak rˇesˇenı´ mu˚zˇeme nechat slovnı´ a indı´cie ztva´rnit obra´zkem nebo pantomimou.
166
Hlavolamikon
Slovnı´ hra´tky U sˇifer jsme pracovali se syntaxı´ (skladbou) textu, u ha´danek a popisu˚ zase hlavneˇ se se´mantikou (vy´znamem). Nynı´ se podı´va´me na u´lohy, ktere´ kombinujı´ syntaxi i se´mantiku. K rˇesˇenı´ teˇchto u´loh se hodı´ hlavneˇ bohata´ slovnı´ za´soba a jazykovy´ cit. Typicky´m prˇ´ıkladem jsou prˇesmycˇky. Prˇesmycˇky jsou dvojice slov, ktere´ obsahujı´ prˇesneˇ stejna´ pı´smena, naprˇ. „oplatky“ a „lopatky“. Zada´nı´ prˇesmycˇek jsou uvedena na str. 181. Pokud chceme vytvorˇit vlastnı´ zada´nı´, nenı´ u´plneˇ jednoduche´ najı´t dvojice slov, ktera´ tvorˇ´ı vza´jemne´ prˇesmycˇky. Nicme´neˇ pro vyuzˇitı´ prˇesmycˇek jako zada´nı´ nenı´ nezbytne´, aby zada´nı´m bylo smysluplne´ slovo. Stacˇ´ı prosteˇ pı´smena na´hodneˇ prˇeha´zet a u´kolem rˇesˇitele je odhalit pu˚´ loha je pro rˇesˇitele zajı´maveˇjsˇ´ı, kdyzˇ slova majı´ spolecˇne´ te´ma. vodnı´ slovo. U Naprˇ´ıklad na´sledujı´cı´ prˇesmycˇky jsou vsˇechny meˇsta: „orbn, harpa, asvorat, bepicudra“. Jak je videˇt z tohoto prˇ´ıkladu, obtı´zˇnost prˇesmycˇek rychle roste s pocˇtem pouzˇity´ch pı´smen. Mı´sto prˇesmy´ka´nı´ pı´smen mu˚zˇeme pı´smena take´ meˇnit. To je za´kladnı´ princip u´lohy slovnı´ zˇebrˇ´ık, ve ktere´ je u´kolem vymyslet seznam slov, ktera´ se lisˇ´ı vzˇdy jen v jednom pı´smenu a spojı´ dveˇ zadana´ slova. Naprˇ´ıklad pro zada´nı´ „pes“ a „lov“ je rˇesˇenı´m slovnı´ zˇebrˇ´ık „pes, les, lev, lov“. Da´le mu˚zˇeme pı´smena take´ doplnˇovat – zada´nı´ tvorˇ´ı fragment slova a ma´me za u´kol najı´t cele´ slovo, ktere´ dany´ fragment obsahuje. Pokud chceme u´lohu ztı´zˇit, mu˚zˇeme vyzˇadovat, aby se fragment vyskytoval uprostrˇed slova, prˇesneˇji rˇecˇeno nesmı´ by´t na zacˇa´tku ani na konci. Nejcˇasteˇji se tento princip pouzˇ´ıva´ s prostrˇednı´mi trojicemi. Prˇ´ıkladem zada´nı´ je „apu“ s rˇesˇenı´m „kapusta“. U te´to u´lohy je zajı´mave´ nejen rˇesˇenı´ prˇedlozˇeny´ch u´loh, ale i vymy´sˇlenı´ co nejteˇzˇsˇ´ıho vlastnı´ho zada´nı´. Nestacˇ´ı totizˇ jen vzı´t neˇjake´ exoticke´ slovo a z neˇho na´hodneˇ vybrat trojici pı´smen. Prˇi tomto postupu je pravdeˇpodobne´, zˇe bude existovat rˇada jiny´ch, jednoduchy´ch rˇesˇenı´. Z tohoto u´kolu lze tedy udeˇlat zajı´mavou hru dvou hra´cˇu˚. Oba hra´cˇi vymyslı´ svoje zada´nı´, soucˇasneˇ si je vymeˇnı´ a souteˇzˇ´ı, kdo drˇ´ıve najde rˇesˇenı´ pro souperˇovo zada´nı´. V zada´nı´ na str. 182 jsou mimo jine´ vybra´na neˇktera´ obzvla´sˇteˇ zapeklita´ zada´nı´, ktera´ byla vyhledana´ pomocı´ pocˇ´ıtacˇove´ analy´zy slovnı´ku cˇesky´ch slov. Uvedene´ u´lohy zatı´m pouze vyzˇadovaly, aby vytvorˇena´ slova byla smysluplna´, ale nepracovaly s jejich konkre´tnı´m vy´znamem. Za´bavnou u´lohu dostaneme kombinacı´ syntakticky´ch u´prav (nahrazova´nı´ cˇa´stı´ slov) a se´manticke´ho klı´cˇe (synonyma, asociacı´). Prˇ´ıklady zada´nı´ a rˇesˇenı´: „pampevlk“ → „pampelisˇka“, „vidamy´zˇd’“ → „hlemy´zˇd’“, „peˇknovid“ → „krasohled“. Zada´nı´ jsou na str. 181.
9. Jazykove´ a veˇdomostnı´ u´lohy E L
167
U O N Z
E Í
P O T
U S T
A N
Ř S I
A É P
Z
P
Ž
D V
Í
V Ř P A B Ě
E
A A N A
T
L
T
Ž
É E D .
D B E T
O .
C A I
U C S V
Ě K
D N S T
A
O V U E K
Obra´zek 21: Kra´lova a jezdcova procha´zka; rˇesˇenı´ je v obou prˇ´ıpadech „Konec sveˇta bude, azˇ prˇestanou lide´ zpı´vat“
Dalsˇ´ı u´lohy kombinujı´ jazykovy´ cit a logicke´ u´vahy. Nazy´vajı´ se kra´lovska´ a jezdcova procha´zka, na´zvy jsou odvozeny od sˇachovy´ch figur, ktere´ se v nich pouzˇ´ıvajı´. Zada´nı´ tvorˇ´ı mrˇ´ızˇka pı´smen a u´kolem je najı´t takovou trasu pro prˇ´ıslusˇne´ sˇachove´ho figury, abychom navsˇtı´vili kazˇde´ pole pra´veˇ jednou a po cesteˇ prˇecˇetli smysluplny´ text. Hledana´ trasa musı´ by´t symetricka´ a cyklicka´, text vsˇak nemusı´ zacˇ´ınat v rohu (obra´zek 21). Lusˇteˇnı´ u´lohy vyzˇaduje jazykovy´ cit podobneˇ jako rˇesˇenı´ prˇesmycˇek, v tomto prˇ´ıpadeˇ ale vyuzˇijeme navı´c i logicke´ u´vahy. Pokud v mrˇ´ızˇce odhalı´me fragment textu, pak dı´ky symetrii a nutnosti navsˇtı´vit vsˇechna pole mrˇ´ızˇky mu˚zˇeme odvodit mnohe´ dalsˇ´ı cˇa´sti procha´zky. Zada´nı´ jsou uvedena na str. 182. Dalsˇ´ı skupinu slovnı´ch hra´tek tvorˇ´ı kreativnı´ „konstrukcˇnı´ “ u´lohy, kde u´kolem je vymyslet text splnˇujı´cı´ zadanou vlastnost. Typicky´m prˇ´ıkladem je vymy´sˇlenı´ co nejkratsˇ´ıho pangramu, cozˇ je veˇta obsahujı´cı´ vsˇechna pı´smena abecedy. Zna´my´m cˇesky´m pangramem je veˇta „Necht’ jizˇ hrˇ´ısˇne´ saxofony d’a´blu˚ rozzvucˇ´ı sı´nˇ u´deˇsny´mi to´ny waltzu, tanga a quickstepu“. Da´le mu˚zˇeme vymy´sˇlet co nejdelsˇ´ı text, ktery´ bude alesponˇ trochu smysluplny´ a bude splnˇovat zadane´ omezenı´. Prˇ´ıklady pouzˇ´ıvany´ch omezenı´ jsou: vsˇechna slova musı´ zacˇ´ınat na stejne´ pı´smeno (v cˇesˇtineˇ je to nesnadneˇjsˇ´ı s pı´smenem P); vsˇechna slova musı´ by´t na 1 slabiku; text nesmı´ obsahovat vybrane´ pı´smeno (lipogram). Slovo „pampevlk“ a inspirace pro souvisejı´cı´ u´lohy pocha´zı´ z prˇekladu dı´la neˇmecke´ho ba´snı´ka Christiana Morgensterna, ktery´ tvorˇil na prˇelomu 19. a 20. stoletı´. Take´ slovnı´ zˇebrˇ´ık je stara´ u´loha, vymyslel ji Lewis Carroll jizˇ prˇed vı´ce nezˇ 130 lety. Slovnı´ hrˇ´ıcˇky majı´ i modernı´ vyuzˇitı´, naprˇ´ıklad pangramy se vyuzˇ´ıvajı´ v informatice pro testova´nı´ fontu˚ a podpory na´rodnı´ch znaku˚. V cˇesˇtineˇ se takto pouzˇ´ıva´ veˇta „Prˇ´ılisˇ zˇlut’oucˇky´ ku˚nˇ u´peˇl d’a´belske´ o´dy“ obsahujı´cı´ vsˇechna pı´smena s diakritikou. Nejzna´meˇjsˇ´ım lipogramem je francouzske´ 300stra´nkove´ „La Disparition“, ktere´ neobsahuje pı´smeno E a bylo prˇelozˇeno do neˇkolika jazyku˚ (prˇi zachova´nı´ absence pı´smena E). Z cˇesky´ch deˇl stojı´ za zmı´nku Werichova jednoslabicˇna´ poha´dka „Chlap, deˇd, vnuk, pes a hrob“.
168
Hlavolamikon
Veˇdomostnı´ u´lohy Na za´veˇr zmı´nı´me u´lohy zalozˇene´ na pouzˇitı´ vsˇeobecny´ch veˇdomostı´. Prˇ´ımocˇary´ zpu˚sob pro testova´nı´ znalostı´ jsou otevrˇene´ ota´zky („Jake´ je hlavnı´ meˇsto Portugalska?“) a ota´zky s vy´beˇrem mozˇnostı´ („Hlavnı´ meˇsto Portugalska je: a) Parˇ´ızˇ, b) Lisabon, c) Porto“). Takove´ ota´zky vsˇak majı´ prˇ´ılisˇ sˇkolnı´ na´dech, pro rekreacˇnı´ u´cˇely je zajı´maveˇjsˇ´ı vyuzˇ´ıt naprˇ´ıklad principy rˇazenı´ a pa´rova´nı´. ˇ esˇitel dostane lı´stecˇky s uda´lostmi a Princip rˇazenı´ se hodı´ pro historii. R u´kolem je serˇadit je do spra´vne´ho porˇadı´ (viz zada´nı´ na str. 189). Podobneˇ mu˚zˇeme rˇadit naprˇ´ıklad hory, matematicke´ vy´razy nebo i kombinovat prvky z ru˚zny´ch oblastı´ („vyna´lez knihtisku, Pradeˇd, 39 · 41, Sneˇzˇka, bitva na Bı´le´ ˇ azenı´ mu˚zˇeme ztva´rnit i nazˇivo. Prˇi ty´move´m rˇesˇenı´ kazˇdy´ cˇlen ty´mu horˇe“). R ´ lohu dostane jeden lı´stecˇek a cely´ ty´m se ma´ serˇadit do spra´vne´ho porˇadı´. U mu˚zˇeme vy´razneˇ zpestrˇit a ztı´zˇit tı´m, zˇe zaka´zˇeme hra´cˇu˚m mluvit a ukazovat si vza´jemneˇ lı´stecˇky, tj. musı´ si prˇedat informaci o obsahu lı´stecˇku˚ pouze pantomimou cˇi ukazova´nı´m na prstech. ´ kolem je prˇirˇadit k sobeˇ Princip pa´rova´nı´ je jednoduchy´ a sˇiroce pouzˇitelny´. U dvojice souvisejı´cı´ch pojmu˚. Zada´nı´ na str. 188 na´zorneˇ ilustruje sˇ´ırˇi mozˇnostı´, ktere´ mu˚zˇeme pro vytva´rˇenı´ dvojic pouzˇ´ıt. Princip pa´rova´nı´ lze opeˇt vyuzˇ´ıt i „ve velke´m“. I relativneˇ jednoduche´ zada´nı´ se ztı´zˇ´ı, pokud neda´me rˇesˇitelu˚m vsˇechny karticˇky na stu˚l, kde si s nimi mohou volneˇ hy´bat, ale rozveˇsı´me je po mı´stnosti nebo po lese. Pokud necha´me takove´ tere´nnı´ pa´rova´nı´ rˇesˇit cely´ ty´m hra´cˇu˚ a da´me jim na to omezeny´ cˇas, pak uzˇ u´loha nenı´ jen veˇdomostnı´, ale zı´ska´va´ i takticky´ a dynamicky´ na´boj. Princip pa´rova´nı´ mu˚zˇeme vyuzˇ´ıt nejen s papı´rovy´mi zada´nı´mi, ale i se zvukovy´mi nahra´vkami nebo vu˚neˇmi. Variacı´ na pa´rova´nı´ je princip „domina“, kdy ma´me za u´kol poskla´dat za sebe karticˇky „do hada“ tak, aby na sebe navazovaly. Doprostrˇed kazˇde´ karticˇky mu˚zˇeme umı´stit pı´smeno a tı´mto zpu˚sobem zako´dovat do u´lohy zpra´vu. Jako za´veˇrecˇnou u´lohu (str. 192) uva´dı´me zvı´dave´ ota´zky, naprˇ´ıklad „Procˇ je zı´va´nı´ nakazˇlive´?“ V tomto prˇ´ıpadeˇ uzˇ nejde o hlavolam, protozˇe ota´zky nemajı´ snadno kontrolovatelnou spra´vnou odpoveˇd’. Ota´zky lze vsˇak vyuzˇ´ıt jako dobry´ doplneˇk ostatnı´ch u´loh. Prˇi pouzˇitı´ nemusı´ jı´t ani tak o hleda´nı´ spra´vne´ odpoveˇdi, cˇasto je zajı´mave´ zkusit se i „kreativneˇ zamyslet“ a vymyslet zajı´mave´ hypote´zy. Naprˇ´ıklad v ra´mci stanovisˇteˇ ve hrˇe mu˚zˇe by´t u´kol nikoliv „da´t spra´vnou odpoveˇd’“, ale „da´t du˚veˇryhodneˇ zneˇjı´cı´ odpoveˇd’“ nebo „da´t origina´lnı´ odpoveˇd’“. I toto te´ma lze zpracovat souteˇzˇnı´ podobou, kdy si dva hra´cˇi prˇipravı´ odpoveˇd’ a prezentujı´ ji ostatnı´m a ti na´sledneˇ hodnotı´, ktera´ prezentace byla prˇesveˇdcˇiveˇjsˇ´ı. Nebo prosteˇ mu˚zˇeme na chvı´li opustit logicke´ mysˇlenı´ a souteˇzˇenı´ a inspirovat se Rudyardem Kiplingem, ktery´ na te´ma „Procˇ ma´ zebra pruhy?“ napsal bajku.
9. Jazykove´ a veˇdomostnı´ u´lohy
169
Zada´nı´ u´loh 165. Ha´danky I ?
A. Prˇisˇla kmotra po vecˇerˇi, stoupla si u nasˇich dverˇ´ı. Neuhne, kdyzˇ pes zasˇteˇka´, jenom kohouta se leka´. B. Nemotora skoro slepy´, hlı´na se mu na nos lepı´. Pracuje i v nedeˇli, razı´ v zemi tunely. C. Ve dne mala´ jako mysˇ, v noci vsˇechno prˇerostu, kdyzˇ meˇ vidı´sˇ, nevidı´sˇ. D. Ma´ to hlavu jako kocˇka, ma´ to nohy jako kocˇka, ma´ to ocas jako kocˇka, mnˇouka´ to jako kocˇka, a nenı´ to kocˇka. E. Kdo me´ jme´no vyslovı´, hned mne znicˇ´ı. F. Cele´ho teˇ obleku bı´le jako do krupice, a kdyzˇ prˇijdesˇ do sveˇtnice, honem z tebe uteku. G. Za tmy tmoucı´ vstala vı´la, plnou hrstı´ perly sila. Meˇsı´c videˇl, nepoveˇdeˇl, hveˇzdy znaly, pohlı´daly, slunce vstalo, posbı´ralo. H. Visı´ to a nevı´ kde, bije to a nevı´ koho, ukazuje to a nevı´ kam, pocˇ´ıta´ a nevı´ kolik. ˇ loutne to a zˇloutek to nenı´, mle´ko ma´ a kra´va nenı´, chmejrˇ´ı ma´ a house I. Z nenı´, foukne vı´tr a ma´ po cˇepenı´. J. Do sˇatu˚ meˇ nabı´ra´sˇ, pak prˇede mnou zavı´ra´sˇ, v teple pro mne slzı´ ocˇi, vsˇe se za mnou venku tocˇ´ı, beru z hlavy klobouky, nepousˇteˇj mne do mouky. K. Kdyzˇ sˇel tam do hlavy ho tloukli, kdyzˇ sˇel ven, za krk ho tahali. L. Stojı´ babice rozcuchana´ velice. Kdyzˇ prˇijdou cˇasy, zelene´ ma´ vlasy, kdyzˇ teˇlo chrˇadne, do vody padne. M. Bez nohou jsem, brˇicho ma´m, bez hlavy, hubicˇku ma´m, beze sluchu, ucho ma´m, nedy´cha´m, acˇ hrdlo ma´m. N. Cˇloveˇku jsem dobry´ druh, stvorˇil jsem mu dzˇba´n i pluh, les meˇ zˇivı´, voda hubı´, jen dej pozor na me´ zuby! O. Co se to leskne v rybnı´ce, komu to spadla cˇepice? Trˇpytı´ se, leskne u sı´tı´, nikdo ji rukou nechytı´. P. Sˇpicˇaty´, placaty´, lepı´ se ti na paty, na slunci mu neutecˇesˇ, hlavicˇku mu neucˇesˇesˇ. Q. Chodı´ v koruneˇ, kra´l nenı´, nosı´ ostruhy, rytı´rˇ nenı´, ma´ sˇavli, husar nenı´, k ra´nu chodı´va´, ponocny´ nenı´. R. Dveˇ kukacˇky vedle sebe sedı´, jedna druhou nevidı´. S. Beˇzˇ´ı posel beznohy´, jest on sˇelma cˇtverrohy´. Nikomu nic nepovı´, prˇece vsˇechno vypovı´. T. Zˇa´dne´ ocˇi, zˇa´dna´ pusa, zˇa´dny´ nos, usˇi dveˇ a z pod klobouku se mu kourˇ´ı. U. Prˇisˇel k na´m host, spravil na´m most, bez sekery bez dla´ta, a prˇece je pevny´ dost.
170
Hlavolamikon
V. Jsem ryba´rˇ, sı´teˇ vsˇak roztahuji na suchu, chyta´m ryby, co le´tajı´ ve vzduchu. W. Kdyzˇ se otec smeˇje, matka slzy leje. Dcerka ze sedmere´ kra´sy jasne´ pa´sy oble´ka´ si. X. Koruna bez hlavy, bez jazyka rozpra´vı´, necı´tı´, nezˇije a prˇec mu srdce bije. Y. Na peci sedı´, do nebe hledı´. Neˇkdy si zahucˇ´ı, zavyje, zaskucˇ´ı, kocˇky to veˇdı´. Z. Nema´ to huby, ale trˇi zuby, u jı´dla slouzˇ´ı, po neˇm netouzˇ´ı. 166. Ha´danky II ? – ???
A. B. C. D.
Stojı´, stojı´ zˇidle v lese, zˇa´dny´ si ji neodnese. ˇ elezna´ boudicˇka, dvı´rˇka jen malicˇka´, cˇasto je otvı´ra´ se zoubky hlavicˇka. Z Kdo mne ma´ v kapse, nema´ v nı´ nic. Zelena´ jsem, tra´va nejsem, cˇervena´ jsem, krev nejsem, tvrda´ jsem, kost nejsem, sladka´ jsem, med nejsem, vlasata´ jsem, panna nejsem. E. Ma´ sto jehel, zˇa´dnou nit. Umı´ dupat, ne vsˇak sˇ´ıt. F. Stojı´, stojı´ kmotr zlaty´, vousaty´ a kolenaty´. G. Korˇeny ma´ skryte´ v zemi, vypı´na´ se nad jedlemi, stoupa´ porˇa´d vy´sˇ a vy´sˇ, ale ru˚st ji nevidı´sˇ. H. Vsˇechno zˇere, vsˇechno se v neˇm ztra´cı´, stromy, kveˇty, zvı´rˇata i pta´ci; hryzˇe kov i pla´ty z ocele, tvrdy´ ka´men na prach semele; meˇsta rozvalı´ a kra´le skolı´, vysoka´nske´ hory svrhne do u´dolı´. I. Nema´ plı´ce, prˇece dy´cha´, studena´ a veˇcˇneˇ ticha´, veˇcˇneˇ pije na sve´ zdravı´ v brneˇnı´, co nerezavı´. J. Pasa´k hlı´da´ ovce, na tej cˇernej louce, ovcˇicˇky jsou ze zlata, louka nema´ konce. K. Pa´n v cˇervene´m klobouce, rozhlı´zˇ´ı se po louce, slunci nikdy nesmeka´, ale veˇtru, ale veˇtru smekne zdaleka. L. Patrˇ´ı ti to, ale ostatnı´ to pouzˇ´ıvajı´ vı´c nezˇ ty. Co je to? M. Princeznicˇka na bla´teˇ, v zelenave´m kaba´teˇ. N. Hled’me na ni, para´dnici: puntı´ky ma´ na cˇepici. Bı´ly´ za´voj, nozˇka lanı´ – pozor na tu lesnı´ panı´! O. Prˇileteˇl obra´zek, posedeˇl, slozˇil se, rozlozˇil a odleteˇl. P. Otec ma´ na tisı´ce synu˚, kazˇde´mu cˇepici zjedna´ a sobeˇ nemu˚zˇe. Q. Stojı´ vı´la cela´ bı´la´, jenom vlasy zelene´. R. Zacˇa´tek to ma´ na konci a konec na zacˇa´tku. Co je to? S. Cˇtyrˇi rohy, zˇa´dne´ nohy, chalupu to uzvedne. T. Kdo to deˇla´, nechce to, kdo to koupı´, nepotrˇebuje to, kdo to potrˇebuje, nevı´ o tom.
9. Jazykove´ a veˇdomostnı´ u´lohy
171
167. Modernı´ ha´danky ? – ???
A. Bra´sˇka je sˇnek, va´lı´ se na rohu ulice, to ja´ letı´m vzduchem, svisˇtı´m pod zemı´. Posˇlesˇ meˇ – jsem tam hned. B. Jsem kra´tka´, ale rychla´, kdyzˇ prˇijdu na na´vsˇteˇvu, zapı´ska´m. C. Jsem na nebi a v kapse, kdo se ztratı´, ra´d meˇ najde. D. Jsem malı´rˇ velmi rychly´, namaluji na tvou zed’ hory, kra´vy nebo med, a kdyzˇ rˇeknesˇ, je zas bı´la´ hned. E. Kazˇdy´ se meˇ pta´, leckdo meˇ poucˇuje, ja´ se poucˇit ra´da necha´m, proto toho tolik vı´m. F. Chodı´ k na´m moudry´ pa´n, ma´ bry´le kulate´, snad proto toho tolik vı´, snad proto vsˇechno najde. G. Nejsem z papı´ru, a prˇece si do meˇ pı´sˇ´ı, nejsem cˇarodeˇj, a prˇece si toho zapamatuji vı´c nezˇ mudrc, nejsem kouzelna´ skrˇ´ınˇka, a prˇece se otevrˇu, jen kdyzˇ zna´sˇ heslo. H. Na plosˇe pod okny ma´m ja´ denı´cˇek a v neˇm spoustu slov. I. Prˇinesu ti knı´zˇku z velike´ da´lky, nejsem Jezˇ´ısˇek ani Santa Claus, jsem voda z velike´ da´lky. 168. Poha´dky ??
Na´sledujı´cı´ diagramy zna´zornˇujı´ deˇj zna´my´ch poha´dek. Kazˇda´ krˇivka odpovı´da´ jedne´ postaveˇ. Odhalte poha´dky a hlavnı´ postavy.
A
B
C
D
E
F
Hlavolamikon
172 169. Prˇ´ıslovı´ obra´zkem I ? – ??
A
B
C
D
E
F
5+7=13 G
I
H
Ag J
Au
13
13
L
K
H H
M
O
N
$ d
P
Q
$
R
IQPM < IQAM
S
T
0 ≥ max{ V
0
!
U 1+1=2
} W
X
100 > IQ 1 > IQ2
9. Jazykove´ a veˇdomostnı´ u´lohy
173
170. Prˇ´ıslovı´ obra´zkem II ?? – ???
A
B
F d=0 •
C
x
N
=0
x
x
D
E
F
G
H
I
100 0 = -V J
IQ
L t>
dB 0
15-
M
v = $ a
> IQ
K
x
x=
75+
O
N
0
P
Q
R
!
t
T
U x
dB ~ 50
V
W
X
Au
:-)
(x)>0
>
S
( )≥ (x)
