RYCHLOSTNÍ SILNICE R55

ČÍSLO ZAKÁZKY: 02/06/15

RYCHLOSTNÍ SILNICE R55 V ÚSEKU MORAVSKÝ PÍSEK - ROHATEC DOKUMENTACE DLE §8 ZÁKONA Č. 100/2001 SB. O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Projektová kancelář pro dopravní a inženýrské stavby Kabátníkova 5, 602 00 Brno

Ředitelství silnic a dálnic ČR

BŘEZEN 2006 PARÉ:

Rychlostní silnice R55 v úseku Moravský Písek – Rohatec Dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

OBSAH:

ÚVOD………………………………………………………………………..…….……

5

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI…………………………………………..….……..

7

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU…………………………………………………..…….……. 7 B.I. Základní údaje………………………………………………..……….…. 7 B.II. Údaje o vstupech…………………………………………………...….… 20 B.II.1. Půda………………………………………………………….…. 20 B.II.2. Odběr a spotřeba vody..……………………………………….... 21 B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje………………………... 21 B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu……………………… 22 B.III. Údaje o výstupech…….………………………………………………... 25 B.III.1. Ovzduší………………………………………………………… 25 B.III.2. Odpadní vody………………………………………………….. 28 B.III.3. Odpady………………………………………………………… 29 B.III.4. Hluk, vibrace…………………………………………………... 33 B.III.5. Doplňující údaje.......................................................................... 35 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ……. 37 C.I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území………………………………….……… 37 C.I.1. Územní systém ekologické stability krajiny…………………….. 37 C.I.2. Zvláště chráněná území…………………………………….……. 42 C.I.3. Natura 2000…...…………………………………………………. 43 C.I.4. Přírodní parky……………………………………………………. 45 C.I.5. Významné krajinné prvky……………………………………...…45 C.I.6. Území historického, kulturního nebo archeologického významu…………………………………..48 C.I.7. Území hustě zalidněná a nad míru zatěžovaná..……………..…... 49 C.I.8. Staré ekologické zátěže...................................................................49 C.I.9. Extrémní poměry v dotčeném území.............................................. 49 C.II. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území……………...………………………..…… 50 C.II.1. Ovzduší a klima…………………………………………………. 50 C.II.2. Voda………………………………………………………….…..52 C.II.3. Půda………………………………………………………………54 C.II.4. Horninové prostředí a přírodní zdroje……………………………55 C.II.5. Fauna, flóra a ekosystémy………………………………………..57 C.II.6. Krajina……………………………………………………………77 C.II.7. Obyvatelstvo……………………………………………………...78 C.II.8. Hmotný majetek a kulturní památky……………………………..79 C.III. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení………..………………………..……80

HBH Projekt spol. s r. o.

2

Brno, březen 2006


D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ………………………. 81 D.I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti……….. 81 D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů…… 81 D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima………………………………………… 98 D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci……………………………………….. 102 D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody…………………………… 106 D.I.5. Vlivy na půdu……………………………………………………. 109 D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje..………………… 113 D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy……………………………… 115 D.I.8. Vlivy na krajinu…………………………………………………. 121 D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky…………………… 122 D.I.10 Vlivy na environmentální charakteristiky……………………….. 124 D.II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů……………........................................... 149 D.III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech……………………………………....……… 151 D.IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí...……………….. 152 D.V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů………………........……. 157 D.VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace……….....……………. 160 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU……………………………….… 161 F. ZÁVĚR..........................…………………………………………………….……… 163 G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU…………………………………….…… 164 H. PŘÍLOHY................................................................................................................. 168 Použité podklady a literatura …..……………………………………………………

170

Seznam specialistů podílejících se na zpracování Dokumentace EIA...............…… 174

TEXTOVÉ PŘÍLOHY: Příloha 1: Příloha 2: Příloha 3: Příloha 4: Příloha 5: Příloha 6: Příloha 7: Příloha 8: HBH Projekt spol. s r. o.

Vyjádření stavebního úřadu Stanovisko orgánu ochrany přírody a krajiny z hlediska §45i zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Výsledky botanického průzkumu Přehled zjištěných druhů savců Výsledky ornitologického průzkumu Přehled zjištěných druhů plazů a obojživelníků Výsledky entomologického průzkumu Fotodokumentace

3

Brno, březen 2006


GRAFICKÉ PŘÍLOHY: Grafická příloha 1: Grafická příloha 2A: Grafická příloha 2B: Grafická příloha 3: Grafická příloha 4:

Přehledná situace – 1:50 000 Environmentální charakteristiky – varianta A – 1:20 000 Environmentální charakteristiky – varianta B – 1:20 000 Základní klimatické charakteristiky – 1:25 000 Ochrana půdy – 1:20 000

HLUKOVÁ SITUACE Grafická příloha 5: Grafická příloha 6

varianta 0 - hlukové zatížení území r.2035, bez protihlukových opatření, denní doba varianta 0 - hlukové zatížení území r.2035, bez protihlukových opatření, noční doba

Grafická příloha 7A.1

varianta A - hlukové zatížení území r.2035, protihlukové stěny, denní doba

Grafická příloha 7A.2:

varianta A - hlukové zatížení území r.2035, protihlukové stěny, denní doba (detail Moravský Písek - Bzenec)


varianta A - hlukové zatížení území r.2035, protihlukové stěny, denní doba (detail Rohatec)

Grafická příloha 7B.1

varianta B - hlukové zatížení území r.2035, protihlukové stěny, denní doba

Grafická příloha 7B.2:

varianta B - hlukové zatížení území r.2035, protihlukové stěny, denní doba (detail Moravský Písek - Bzenec)


varianta B - hlukové zatížení území r.2035, protihlukové stěny, denní doba (detail Rohatec)


varianta A - hlukové zatížení území r.2035, protihlukové stěny, noční doba


varianta A - hlukové zatížení území r.2035, protihlukové stěny, noční doba (detail Moravský Písek - Bzenec)


varianta A - hlukové zatížení území r.2035, protihlukové stěny, noční doba (detail Rohatec)


varianta B - hlukové zatížení území r.2035, protihlukové stěny, noční doba


varianta B - hlukové zatížení území r.2035, protihlukové stěny, noční doba (detail Moravský Písek - Bzenec)


varianta B - hlukové zatížení území r.2035, protihlukové stěny, noční doba (detail Rohatec)

IMISNÍ ZATÍŽENÍ Grafická příloha 9: Grafická příloha 10: Grafická příloha 11A: Grafická příloha 11B: Grafická příloha 12A: Grafická příloha 12B: HBH Projekt spol. s r. o.

Imisní zatížení území – průměrné roční imisní koncentrace NO2 – výhledový rok 2035 – varianta 0 Imisní zatížení území – maximální hodinové imisní koncentrace NO2 – výhledový rok 2035 – varianta 0 Imisní zatížení území – průměrné roční imisní koncentrace NO2 – výhledový rok 2035 – varianta A Imisní zatížení území – průměrné roční imisní koncentrace NO2 – výhledový rok 2035 – varianta B Imisní zatížení území – maximální hodinové imisní koncentrace NO2 – výhledový rok 2035 – varianta A Imisní zatížení území – maximální hodinové imisní koncentrace NO2 – výhledový rok 2035 – varianta B

4

Brno, březen 2006


ÚVOD Předložená dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (rozsah dle přílohy č. 4 zákona) – dále jen „Dokumentace EIA“ – je zpracována pro záměr „Rychlostní silnice R55 v úseku Moravský Písek – Rohatec“ ve stupni technické studie. Rychlostní silnice R55 je pro daný úsek posuzována ve dvou aktivních variantách – varianta A a varianta B. Rámcově bylo vyhodnoceno neprovedení záměru – varianta 0. V červnu 2005 bylo v Ateliéru ekologie firmy HBH Projekt spol. s r.o. zpracováno Oznámení dle § 6 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (rozsah dle přílohy 3 zákona) – dále jen Oznámení EIA – ve kterém byla posuzována jediná aktivní varianta – varianta Aktivní (varianta A v této Dokumentaci EIA), která byla rámcově porovnána s vedením dopravy po stávající komunikační síti – varianta Nulová (varianta 0). Následovalo předložení Oznámení EIA příslušnému orgánu (MŽP ČR) a bylo zahájeno zjišťovací řízení. To bylo ukončeno v listopadu 2005. Byl zveřejněn závěr zjišťovacího řízení č.j: 6370a/ENV/710/05 ze dne 16.11.2005, který mimo jiné obsahoval požadavek na posouzení další varianty, která by vyloučila vliv na PO Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví a v případě, že vyloučení není možné, tento vliv alespoň zmírnila. Po jednání s investorem a projektanty byl rozsah posuzovaného záměru pro Dokumentace EIA rozšířen o další aktivní variantu, která tento požadavek řeší a to variantu B (popis variant viz kap.6 části B.I. Dokumentace EIA). Obě aktivní varianty posuzovaného záměru sestávají ze tří dílčích staveb. Stavby 5509 Moravský Písek – Bzenec1, stavby 5510 Bzenec – Bzenec-Přívoz a stavby 5511 BzenecPřívoz – Rohatec. Vzhledem k tomu, že všechny zmíněné stavby tvoří ucelený úsek (spolu se stavbou 55082), bylo po dohodě s investorem rozhodnuto zpracovat pro ně jediné Oznámení EIA a následně Dokumentaci EIA. Předložená Dokumentace EIA popisuje a hodnotí záměr v území, ve kterém se střetávají dva výrazné národní zájmy. Jedná se o zájmy z oblasti územního plánování a z oblasti ochrany přírody a krajiny. Z hlediska územního plánování bylo (a dosud je) řešené území stabilizováno nařízením vlády č.144/1998 Sb., které potvrdilo ÚPD VÚC okresu Hodonín (dále jen ÚPD VÚC). Z hlediska ÚPD VÚC zde byl a stále je jasně územně vymezený koridor pro vedení významné komunikace nadregionálního významu – rychlostní silnice R55 a rozvoj území byl usměrněn ve vztahu k této významné ose (přestaly být chráněny územní rezervy pro variantní vedení R55, byly vybudovány významné infrastrukturní stavby navazující na plánovanou R55 i

1 2

Staničení podle variant je uvedeno v kapitole B.I. Jedná se o severně navazující úsek rychlostní silnice R55 – stavbu 5508, pro kterou již Oznámení EIA bylo zpracováno (EKOLA, 2004).


5

Brno, březen 2006


stávající I/55 apod.). Navíc byl záměr následně zapracován do všech dosud platných územních plánů obcí v území3. Z hlediska ochrany přírody a krajiny byla v řešeném území mezi Moravským Pískem a Rohatcem vymezena nařízením vlády č. 21/2005 Sb. Ptačí oblast Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví (PO). Zájmy ochrany přírody (PO) tak výrazně mění podmínky pro realizaci záměru ve vytyčeném koridoru. Důležitým předpokladem pro řešení tohoto střetu je, že novější nařízení vlády (č. 21/2005 Sb. – vymezení PO), které má přednost před starším (č. 144/1998 Sb. – ÚPD VÚC), automaticky nezpochybňuje obsah platné ÚPD VÚC okresu Hodonín (konkrétně trasování R55). Je zřejmé, že negativní vlivy na PO budou a nikdo nezpochybňuje nutnost opatření k eliminaci negativních vlivů na předmět ochrany PO, ale hledání zcela nové trasy v širším území se jeví, jako velmi obtížně akceptovatelné4. V Dokumentaci EIA byly zohledněny všechny připomínky došlé v rámci zjišťovacího řízení a požadavky MŽP ČR na dopracování Dokumentace EIA uvedené v závěrech zjišťovacího řízení. Dokumentace EIA byla zpracována v Ateliéru ekologie firmy HBH Projekt spol. s r.o., ve spolupráci s externími specialisty z firmy ENVIROAD s.r.o. (Ing. V. Kryl – hluk, Ing. P. Tovaryš – emise, imise), z firmy ADIAS s.r.o. (Ing. B. Regner – intenzity dopravy), z NPÚ (Mgr. Šlézar – archeologie), VUT v Brně (RNDr. L. Plánka – klima), ČZU v Praze (Ing. Lorenc – ornitologie) a posouzení vlivu stavby na zdraví obyvatel provedl Prof. MUDr. Jaroslav Kotulán, CSc. (LF MÚ Brno).

3

Varianta A je plně stabilizována v územně plánovacích dokumentacích (ÚPD) všech úrovní. Varianta B je v celém svém průběhu trasována v koridoru vymezeném pro rychlostní silnici R55 v rámci ÚPN VÚC okresu Hodonín. Vzhledem ke skutečnosti, že schválený územní plán obce nemůže obsahovat varianty řešení, je v územním plánu města Bzenec (schválen dne 6.12. 2001) zapracována pouze varianta A a úsek varianty B mezi km 30,000 až 34,000 se nachází mimo tento koridor. Dle vyjádření Krajského úřadu Jihomoravského kraje (Odbor územního plánování a stavebního řádu) je však také varianta B v souladu se zásadami uspořádání dopravy, urbanistická koncepce by případným výběrem varianty B narušena nebyla a návrhy vyplývající z výše uvedeného ÚP nejsou záměrem stavby ve variantě B nijak dotčeny (viz textová příloha č. 1). 4

Vedení trasy územím bylo ve variantách studováno a prověřováno v dřívějších studiích i z hlediska vlivů na životní prostředí. Podrobněji viz kapitola 5 části B.I. Dokumentace EIA.


6

Brno, březen 2006


A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 1. Oznamovatel:

Ředitelství silnic a dálnic ČR

2. IČ:

65993390

3. Sídlo:

Na Pankráci 56, 145 05 Praha 4

4. Jméno, příjmení a telefon oprávněného zástupce oznamovatele: Ing. Evžen Cigoš tel.: + 420 549 133 557 Zdenka Purdjaková tel.: + 420 549 133 723

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1. Název záměru:

Rychlostní silnice R55 v úseku Moravský Písek – Rohatec

2. Rozsah záměru:

–

novostavba rychlostní čtyřpruhové silnice se středním dělícím pásem v délce: 17,990 km (km 25,675 – 43,665)5 – varianta A 17,917 km (km 25,675 – 43,592)3 – varianta B šířkové uspořádání odpovídající kategorii R 25,5/1206

–

MÚK Bzenec, MÚK Bzenec-Přívoz7, MÚK Rohatec

– vyvolané přeložky silnic nižších tříd, polních cest a inženýrských sítí 3. Umístění záměru:

kraj: obec: katastrální území:

Jihomoravský Moravský Písek, Bzenec, Vracov, Rohatec Moravský Písek, Bzenec, Vracov, Rohatec

5

Posuzovaný záměr sestává ze tří dílčích staveb: stavba 5509 Moravský Písek – Bzenec (staničení km varianta A a B: 25,675 – 29,875) stavba 5510 Bzenec – Bzenec-Přívoz (staničení km varianta A: 29,875 – 33,065; varianta B: 29,875 – 32,858) stavba 5511 Bzenec-Přívoz – Rohatec (staničení km varianta A: 33,065 – 43,665; varianta B: 32,858 – 43,592) 6 V STPÚ (studie proveditelnosti a účelnosti) je posuzovaný záměr veden jako rychlostní silnice v kategorii R 24,5/120. Vzhledem k tomu, že v říjnu 2004 byla novelizována technická norma pro projektování silnic a dálnic (ČSN 73 6101), ve které je kategorizace rychlostních silnic upravena na R 25,5/120, bylo po dohodě s investorem a po konzultaci s MŽP ČR rozhodnuto, že v předkládané Dokumentaci EIA bude posuzována rychlostní silnice v kategorii R 25,5/120. 7 MÚK Bzenec-Přívoz má vzhledem k rozdílnému směrovému vedení obou variant jiný tvar ve variantě A a ve variantě B HBH Projekt spol. s r. o.

7

Brno, březen 2006


4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry: Svým rozsahem a budoucím využitím se jedná o zásadní liniovou novostavbu nadregionálního významu. Její realizace bude navazovat na ostatní stavby v rámci celé trasy rychlostní silnice R55 z Olomouce do Břeclavi. Možnosti kumulace záměru s jinými záměry v území je nutné posuzovat zejména ze dvou pohledů: a) Kumulace s existujícími stavbami v době realizace a provozu. b) Kumulace s plánovanými záměry. a) Kumulace s již existujícími záměry v době realizace a provozu. • Železniční trať ČD č. 330 Přerov – Břeclav – kumulace posuzovaného záměru s železniční tratí povede i přes navrhovaná opatření ke snížení migrační prostupnosti stávajícího koridoru a k nárazovému zvýšení hlučnosti prostředí. • Relativně významnější kumulaci negativních vlivů s již existujícími záměry lze předpokládat převážně v období výstavby, a to hlavně v souvislosti s možnými dopravními omezeními na komunikacích dotčených výstavbou. Další významnější kumulace s existujícími záměry se během realizace ani během provozu rychlostní silnice nepředpokládají. b) Kumulace s plánovanými záměry. • Významným plánovaným záměrem v dotčeném území je průplav Dunaj – Odra – Labe (D-O-L). Trasa rychlostní silnice R55 je v km 34,500 – 39,500 vedena v souběhu s železniční tratí a s průplavem D-O-L. Kumulace s tímto záměrem znamená další zatížení řešeného území vlivy z dopravy. Sníží se také prostupnost území pro živočichy. Je ovšem nutné zdůraznit, že navrhovaná rychlostní silnice řeší neúnosný stav v území způsobený nadlimitní dopravní zátěží. Otázku kumulace je tak nutno posuzovat převážně z pohledu plavebního kanálu, jehož přínos pro území lze označit za vysoce diskutabilní. 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí: Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění Stávající silnice I/55 má v úseku Uherské Hradiště – Rohatec nevyhovující směrové, výškové a šířkové uspořádání. Prochází hustě osídleným územím, ve kterém bylo osídlení rozvíjeno právě podél této komunikace. V tomto úseku prochází I/55 sídly Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou, Zarazice, Vnorovy, Lidéřovice, Strážnice, Petrov a v blízkosti části Rohateckolonie a Rohatce. Pokud budeme charakterizovat silnici I/55 z hlediska její dopravní funkce, tak kromě dopravy tranzitní je využívána zejména k přímé obsluze přilehlého území – přístupy na pozemky a vjezdy do jednotlivých objektů. Plní tedy několik funkcí, které jsou při stále rostoucí intenzitě silničního provozu neslučitelné. Všechny výše uvedené charakteristiky se projevují ve snížení plynulosti a bezpečnosti silničního provozu. Kromě nevyhovující dopravní situace se tak zvyšují negativní vlivy silniční dopravy na životní prostředí a obytnou zástavbu v nejbližším okolí silnice. Záměr výstavby rychlostní silnice R55 svým charakterem odpovídá věcnému vymezení cílů programu výstavby rychlostních silnic. Předmětný úsek R55 je součástí tahu rychlostní silnice HBH Projekt spol. s r. o.

8

Brno, březen 2006


R55 Olomouc – Přerov – Hulín – Otrokovice – Břeclav a navržená trasa rychlostní silnice je v dotčeném území polohově stabilizována (obsahují ji ÚPD všech úrovní). Od Uherského Hradiště po Rohatec (stavby 5508 – 5511) je navrhovaná R55 vedena cca 6 km západně od trasy stávající silnice I/55 na druhém břehu řeky Moravy. Výstavba R55 v úseku Rohatec – Břeclav (stavby 5512 a 5513) i napojení na dálnici D2 v MÚK Břeclav, již bylo realizováno ve formě dvoupruhové silnice, s výhledem pro rozšíření na čtyřpruhové uspořádání. Historie stabilizace trasy v území − v roce 1988 byla Dopravoprojektem Brno zpracována vyhledávací studie „Přeložka silnice I/55 Hodonín – Uherské Hradiště“ –

studie zpracovala návrh trasy silnice I/55 ve čtyřech základních variantách – 3 trasy „pravobřežní“ (trasy je možno charakterizovat z pohledu ÚP VÚC jako jeden koridor, v němž jsou trasy vedeny v dílčích směrových úpravách) a 1 trasa jako východní obchvaty sídel Vnorovy, Veselí nad Moravou, Uherský Ostroh a západní obchvat Strážnice.

− v roce 1988 byly firmou Terplan Praha zpracovány Průzkumy a rozbory pro ÚP VÚC okresu Hodonín. V souhrnném problémovém výkresu byly zakresleny dvě trasy silnice R55 – trasa vedoucí západně od železniční trati Přerov – Břeclav (prakticky totožná s trasou, která je dnes schválena v ÚP VÚC okresu Hodonín) a trasa, která v prostoru Rohatec-Soboňky přecházela přes železniční trať a vedla v souběhu z železniční tratí do Bzence-Přívozu, zde se odkláněla od železnice a byla vedena podél koryta Nové Moravy (nivou řeky Moravy po břehu plánovaného kanálu D-O-L) na hranice okresu. –

projednání „návrhu územně hospodářských zásad velkého územního celku Hodonínska“ bylo zahájeno dne 12. 12.1988 (pořizovatel Jihomoravský krajský národní výbor, odbor územního plánování), k ÚHZ se Ministerstvo lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu ČSR, Ministerstvo vnitra a životního prostředí ČSR, Federální ministerstvo dopravy a spojů i Jihomoravský krajský národní výbor, odbor VLHZ vyjádřily pouze obecně, odbor dopravy požaduje ponechání trasy R55 vedoucí západně od železniční trati Přerov – Břeclav

− v roce 1989 byly Radou Jihomoravského KNV schváleny Územní a hospodářské zásady pro zpracování ÚP VÚC okresu Hodonín dne 19. 9. s tím, že bude pokračovat výstavba rychlostní silnice R55 a pro úsek Rohatec – Uherské Hradiště bude navrženo optimální řešení trasy při respektování významných funkcí území s využitím zpracovaných studií − v roce 1990 odevzdaný koncept řešení ÚP VÚC okresu Hodonín obsahoval tedy výše uvedené dvě varianty ze souhrnného problémového výkresu i dle vyhledávací studie Dopravoprojektu zpracovanou přeložka východně od Vnorov, Veselí nad Moravou a Uherského Ostrohu. Pořizovatelem konceptu ÚP VÚC bylo v té době Ministerstvo životního prostředí ČR, územní odbor pro brněnskou oblast − 16.4.1991 bylo zahájeno projednání „konceptu řešení územního plánu velkého územního celku okresu Hodonín“ – –

v rámci projednání konceptu se Ministerstvo životního prostředí ČR, územní odbor pro brněnskou oblast konkrétně nevyjádřil k žádné z variant silnice R55, Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR, Správa pro dopravu ve svém stanovisku požaduje sledovat trasu podél železniční trati, alternativní vedení po břehu kanálu D-O-L není dále sledováno, navržená západní trasa rychlostní komunikace by měla být ve výhledu doplněna východní trasou sběrné komunikace (dílčí obchvaty sídel, jak jsou uvedeny v konceptu)


9

Brno, březen 2006


–

–

Okresní úřad Hodonín, referát regionálního rozvoje ve svém stanovisku považuje z hlediska strategického za nezbytné prohloubit ochranu celé oblasti nivy řeky Moravy včetně CHOPAV, proto nesouhlasí s paralelním vedením přeložky silnice I/55 s trasou kanálu D-O-L v roce 1991 bylo souběžně OkÚ Hodonín, referátu regionálního rozvoje zadáno Ing. arch. Löwovi zpracování Komplexního posouzení studie Dopravoprojektu Brno „Přeložka silnice I/55 Hodonín – Uherské Hradiště“ posouzení bylo zpracováno na základě objednávky OkÚ Hodonín, referátu regionálního rozvoje ze dne 1. 3. 1991, pro objektivní rozhodnutí bylo potřeba zabezpečit zpracování komplexního posudku na doposud zpracované předprojektové dokumentace, požadavky jednotlivých referátů jsou blíže specifikovány v zápise ze dne 6. 2. 1991, další požadavky vycházejí z jednání dne 15. 2. 1991 na OkÚ Hodonín potřeba zpracování posouzení vyplynula z bezvýsledného projednání přeložky silnice I/55 Hodonín - Rohatec - Bzenec (projednání dne 17. 1. 1990, 11. 5. 1990) těsně před dokončením bylo posouzení projednáno na výrobním výboru dne 29. 3. 1991 na OkÚ Hodonín a na pracovním jednání na Správě silničního fondu v Brně dne 2.4.1991

Popis variant: Varianta č. 1 (červená) – v celém úseku Staré Město – Nedakonice – Moravský Písek – Bzenec-Přívoz – Rohatec sleduje železniční trať a je v podstatě shodná s trasou v ÚP VÚC okresu Hodonín Varianta č. 2 (modrá) – v úseku Staré Město – Nedakonice – Moravský Písek – Bzenec-Přívoz sleduje železniční trať, pak sleduje silnici II/426 (přechod nivy Moravy), západním obchvatem obchází Strážnici, dále jde východně od kanálu Morávka, za Petrovem se napojuje na stávající silnici I/55, odtud ve stávající trase prochází k Rohatci Varianta č. 3 (zelená) – v úseku Staré Město – Nedakonice – Moravský Písek – Bzenec-Přívoz sleduje železniční trať, pak sleduje silnici II/426 (přechod nivy Moravy), západním obchvatem obchází Strážnici, dále jde západně od kanálu Morávka, za Petrovem se napojuje na stávající silnici I/55, odtud ve stávající trase prochází k Rohatci Varianty č. 4A, B (žluté) – tvoří jihovýchodní obchvaty sídel Ostrožská Nová Ves, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou, Vnorovy (východní nebo západní obchvat) a napojují se na západní obchvat Strážnice Trasy navržené v celé své délce v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Kvartér řeky Moravy (podél uvažovaného průplavu D-O-L včetně trasy uvedené v konceptu ÚP VÚC, případně západní obchvat Vnorovy – Veselí nad Moravou – Uherský Ostroh) byly vyloučeny už v úvodních jednáních.

Pro varianty bylo Ing. arch. Löwem zpracováno komplexní posouzení sestávající z dopravního posouzení, urbanistického vyhodnocení, vodohospodářského posouzení, vyhodnocení ekologických dopadů tras na okolní společenstva, hodnocení dopadů z hlediska lesního hospodářství, vyhodnocení z hlediska ochrany ZPF a propočtu celkových nákladů stavby ( Posuzováno dle legislativy platné v r. 1991).

Posouzení jednotlivých variant: Varianta č. 1 −

nejvýhodnější z vodohospodářského hlediska (v žádném místě trasy nezasahuje do CHOPAV Kvartér řeky Moravy), kdy ochrana vodních zdrojů je považována za jednu z nejvýznamnějších povinností správce území a jsou tedy v posouzení preferovány vodohospodářské zájmy před řadou dalších zájmů

−

nejvýhodnější z hlediska záboru ZPF, celkových nákladů stavby

−

negativní dopad na borové lesy Doubravy, NPP Váté Písky


10

Brno, březen 2006


Varianty č. 2, 3 −

jižní úseky (Bzenec-Přívoz - Strážnice - Petrov) jsou hodnoceny nejhůře téměř podle všech kritérií (zásahy do CHOPAV, ekologické dopady na okolní prostředí, zásahy do lesního hospodářství) Varianty č. 4A, B −

jsou na nejvyšším stupni hodnocení z hlediska minimálních kolizí s lesním půdním fondem a ekologickými zájmy v úseku Kunovice - Strážnice, odtud již pokračují po nejproblémovější části variant č. 2 a 3, čímž ztrácí v komplexním pohledu efekt jejich kladné hodnocení v úseku Kunovice - Strážnice

− prakticky nereálná je možnost napojení variant 4A, B u Kunovic, resp. Uherského Hradiště

Souhrnné vyhodnocení a závěrečné stanovisko zpracovatele – vychází jako nejvýhodnější varianta č. 1. –

na základě tohoto posouzení, nezávisle na něm projednaného a vyhodnoceného konceptu ÚP VÚC okresu Hodonín a dalších jednání byla vybrána pro návrh ÚP VÚC okresu Hodonín trasa R55 podél železniční trati, jejíž vedení je prakticky totožné z variantou č. 1 z komplexního posouzení

− v prosinci 1994 byl dokončen návrh ÚP VÚC, jeho projednání zabezpečovalo Ministerstvo hospodářství ČR, regionální pracoviště pro územní plánování a stavební řád pro brněnskou oblast. Projednání návrhu bylo zahájeno dne 5. 4. 1995 –

v rámci projednání návrhu ÚP VÚC okresu Hodonín byla poloha trasy R55 upřesněna vůči NPP Váté písky a železniční trati na základě Koordinační studie R55, D-O-L zpracované firmou Terplan a.s., Praha v srpnu 1996 a dohodnuta s MŽP

− návrh ÚP VÚC okresu Hodonín byl schválen usnesením vlády ČR č. 187 ze dne 19. 3. 1998 a závazná část vyhlášena nařízením vlády ČR č. 144/1998 ze dne 19. 3. 1998 –

–

do územně plánovacích dokumentací na okrese Hodonín (Mikulčice, Lužice, Hodonín, Rohatec, Vracov, Bzenec, Moravský Písek) byla zapracována navržená trasa, byly navrženy rozvojové plochy v návaznosti na tuto trasu a byla provedena úprava napojení ostatní silniční sítě ostatní rezervní plochy dříve vyčleněné pro variantní řešení dopravy byly po schválení ÚP VÚC uvolněny pro jiné využití (např. plochy pro východní obchvat Strážnice navrženy pro bydlení, v prostoru Bzenec – Moravský Písek po upřesnění tras silnic ostatní plochy navrženy pro podnikatelské aktivity)

− v říjnu 2003 byla firmou Mott MacDonald vypracována Studie proveditelnosti a účelnosti (STPÚ) – „Rychlostní silnice R 55 Napajedla – D2 Břeclav“ – zahrnující všechny stavby v úseku od Napajedel po Břeclav, která navržené technické řešení jednotlivých staveb vyhodnotila detailně z ekonomického hlediska, se zřetelem na podmínky stanovené pro žádosti spolufinancování záměrů z Evropských strukturálních fondů. Studie (STPÚ) převzala pro posouzení proveditelnosti variantu ukotvenou v územně plánovacích dokumentacích. − nařízení vlády č. 21/2005 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví −

po několikaleté přípravě trasy (Investiční záměry pro jednotlivé stavby, Studie proveditelnosti a účelnosti) se se vstupem ČR do Evropské Unie objevila nová skutečnost, měnící pohled na vhodnost koridoru určeného k realizaci záměru. Je jím PO Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví, jejíž vymezení vyvolalo potřebu hledání dalších variant. Výsledkem je Varianta B posuzovaná v této Dokumentaci EIA.


11

Brno, březen 2006


Přehled posuzovaných variant Posuzovány byly dvě aktivní varianty rychlostní silnice R55 – varianta A a varianta B. Pro rámcové porovnání byla definována varianta 0 (vedení dopravního proudu po stávající dopravní síti – kombinace silnic II/427, I/54, II/426 a I/55) 8. varianta 0 – vedení varianty 0 pro potřeby této Dokumentace EIA vychází z předpokladu, že bude zrealizována stavba 5508. Dopravní proud pak bude z MÚK Moravský Písek pokračovat po silnici II/427 přes Moravský Písek na silnici I/54 do Bzence, odtud po silnici II/426 do Strážnice a dále po silnici I/55 přes Petrov směrem k Rohatci. Délka varianty 0 je 25,750 km. varianta A – novostavba čtyřpruhové rychlostní silnice se středním dělícím pásem v délce 17,990 km; šířkové uspořádání v kategorii R 25,5/120; součástí stavby jsou tři mimoúrovňové křižovatky – MÚK Bzenec, MÚK Bzenec-Přívoz a MÚK Rohatec a nutné přeložky silnic nižších tříd a polních cest varianta B – novostavba čtyřpruhové rychlostní silnice se středním dělícím pásem v délce 17,917 km; šířkové uspořádání v kategorii R 25,5/120; součástí stavby jsou tři mimoúrovňové křižovatky – MÚK Bzenec, MÚK Bzenec-Přívoz a MÚK Rohatec, nutné přeložky silnic nižších tříd a polních cest a zakrytí rychlostní silnice při průchodu ptačí oblastí

Obrázek B.1: Umístění posuzovaného záměru

8

Varianta 0 zde nereprezentuje standardní nulovou variantu - neprovedení záměru. Za validní nulovou variantu v území lze považovat řešení s ukončením R55 ve Starém městě na silnici I/50. Tato skutečnost ovšem nebrání objektivnímu zpracování Dokumentace EIA a zpracovatelé k ní při formulování svých závěrů přihlíželi.


12

Brno, březen 2006


Důvody pro přijetí případně odmítnutí varianta 0 Pro

Proti

− žádné nové zábory půdy − žádné nové zásahy do cenných segmentů krajiny chráněných dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny − zachování stávajícího rázu krajiny v území − oproti stávajícímu stavu výrazné zvýšení intenzit dopravy na stávající nevyhovující dopravní síti – výrazné zhoršení hlukového a imisního zatížení území vlivem nárůstu intenzit dopravy povede k negativnímu ovlivňování psychiky a celkového života obyvatel v průtazích sídly (Moravský Písek, Bzenec-kolonie, Bzenec, Strážnice a Petrov) – nárůst rizika pro recipienty v území (vysoké intenzity na stávající dopraví síti = vyšší riziko havárií a tím znečištění recipientů) – nárůst rizika střetů zvláště chráněných druhů ptáků s vozidli

varianta A Pro

− zamezí významnému nárůstu tranzitní dopravy projíždějící sídly Moravský Písek, Bzenec-kolonie, Bzenec, Strážnice a Petrov (II/427, I/54, II/426, I/55) − snížení zdravotní zátěže a pozitivní vliv na veřejné zdraví, především v sídlech Veselí nad Moravou, Strážnice a Petrov; ke zmírnění negativního vlivu na veřejné zdraví dále dojde také v obci Uherský Ostroh, a to díky výraznému předpokládanému snížení intenzit dopravy v dotčeném úseku stávající silnice II/495 − pozitivní vliv na socio-ekonomickou situaci obyvatelstva v regionu (mimo jiné zlepšení dostupnosti a prostupnosti území, nabídka pracovních příležitostí v době výstavby, ale také v době existence rychlostní silnice) − vybudování účinného systému odvodnění silnice

Proti − významný zábor PUPFL − negativní vlivy na faunu, flóru a ekosystémy v období výstavby a provozu − významné zásahy do cenných segmentů krajiny chráněných dle zákona č.114/1992 Sb. (významné krajinné prvky, skladebné části ÚSES, ptačí oblast, evropsky významné lokality, maloplošná chráněná území)

varianta B Pro − zamezí významnému nárůstu tranzitní dopravy projíždějící sídly Moravský Písek, Bzenec-kolonie, Bzenec, Strážnice a Petrov (II/427, I/54, II/426, I/55) − snížení zdravotní zátěže a pozitivní vliv na veřejné zdraví, především v sídlech Veselí nad Moravou, Strážnice a Petrov; ke zmírnění negativního vlivu na veřejné zdraví dále HBH Projekt spol. s r. o.

13

Brno, březen 2006


−

− − −

−

dojde také v obci Uherský Ostroh, a to díky výraznému předpokládanému snížení intenzit dopravy v dotčeném úseku stávající silnice II/495 pozitivní vliv na socio-ekonomickou situaci obyvatelstva v regionu (mimo jiné zlepšení dostupnosti a prostupnosti území, nabídka pracovních příležitostí v době výstavby, ale také v době existence rychlostní silnice) vybudování účinného systému odvodnění silnice výrazně nižší zátěž území vlivem solení v zimním období minimalizace vlivů na některé cenné segmenty krajiny chráněné dle zákona č.114/1992 Sb. (ptačí oblast, evropsky významné lokality, maloplošná chráněná území) menší zábor lesa

Proti − významný zábor PUPFL a větší fragmentace lesa − negativní vlivy na faunu, flóru a ekosystémy v období výstavby a částečně provozu − významné zásahy do některých cenných segmentů krajiny chráněných dle zákona č.114/1992 Sb. (významné krajinné prvky, skladebné části ÚSES) 6. Popis technického a technologického řešení záměru: varianta 0 Vedení varianty 0 pro potřeby této Dokumentace EIA vychází z předpokladu, že bude realizována stavba 5508 Staré Město – Moravský Písek. Začátek pomocného staničení, km 0,000 je stanoven do konce přeloženého úseku silnice II/427. Doprava bude z MÚK Moravský Písek pokračovat po silnici II/427 přes centrum Moravského Písku na silnici I/54 do Bzence. Odtud po silnici II/426 přes Bzenec-Přívoz do centra Strážnice a odtud dále po stávající silnici I/55 přes Petrov směrem k Rohatci. varianta A stavba 5509 Moravský Písek – Bzenec Posuzovaný úsek rychlostní silnice R55 začíná stavbou 5509 Moravský Písek – Bzenec v km 25,6759, jižně od MÚK Moravský Písek. Od MÚK je rychlostní silnice vedena v úrovni terénu, oddaluje se od tratě ČD a obchází ze severozápadu obec Moravský Písek. V km 26,100 bude zasažen areál ZD a dojde k demolici dvou hospodářských objektů. V km 26,879 bude situován most na přeložce silnice III/4951 Moravský Písek – Domanín (silnice III/4951 bude přeložena v délce 860 m). V km 27,772 je navržen ekomost pro přechod zvěře přes těleso R55, šířky cca 20 m. Na mostě je navrženo převedení polní cesty. Mezi Moravským Pískem a Bzencem, cca km 27,700 – 28,660, bude R55 vedena přes les Hrubý háj. Na jeho okraji, v blízkosti okraje obytné zástavby Bzenec-kolonie, v km 28,875 bude mostem křížit bezejmennou vodoteč. Mezi km 28,810 - 29,193 dojde k přeložení polní cesty. 9

Počátek staničení -km 0,000 je umístěn v MÚK Napajedla-sever (stavba 5505 Otrokovice obchvat JV)


14

Brno, březen 2006


V km 29,711 se nachází MÚK Bzenec. Jedná se o deltovitou křižovatku se silnicí I/54 vedenou v podjezdu. Silnice I/54 bude rekonstruována v celkové délce 2000 m a součástí bude i stezka pro pěší a cyklisty. stavba 5510 Bzenec – Bzenec-Přívoz Stavba 5510 Bzenec – Bzenec-Přívoz navazuje v km 29,875 na stavbu 5509. V tomto úseku bude trasa R55 vedena na vysokém násypu. Na mostním objektu v km 30,480 bude postupně křížit účelovou komunikaci do ČOV, vodoteč Syrovinku, trať ČD č. 342 Bzenec – Moravský Písek a trať ČD č. 340 Brno – Veselí nad Moravou a bezejmennou vodoteč. V km 30,480 bude umístěn most přes výhledovou silnici I/54 – obchvat Bzence. Dále bude trasa R55 vedena lesním komplexem. V km 30,962 podchází pod mostem na lesní cestě a v km 31,355 bude nutno asanovat výrobní budovu v areálu firmy BD-Bzenec s.r.o. (dříve Lovecký s.r.o.) Od km 31,900 je trasa R55 vedena ve stopě stávající silnice II/426. Přeložka silnice II/426 bude ponechána ve stávající kategorii S 9,5/70 a je navržena jako doprovodná komunikace k R55. Délka přeložky je 1580 m. V km 32,993 je situován podchod pro zvěř, světlost mostu je 20 m Konec stavby 5510 bude v km 33,065 před MÚK Bzenec-Přívoz. V tomto úseku je R55 vedena na násypu. stavba 5511 Bzenec-Přívoz – Rohatec Začátek stavby 5511 Bzenec-Přívoz – Rohatec je v km 33,065. V km 33,249 je umístěna MÚK Bzenec-Přívoz. Jedná se o kombinaci kosodélné a osmičkové křižovatky kdy R55 přechází přes přeložku silnice II/426 vedenou v zářezu. Přes přeložku silnice II/426 je navržen ekomost pro přechod zvěře. Ekomost se nachází východně od MÚK na R55. Následující úsek R55 je veden v souběhu s NPP Váté písky (vzdálenost cca 50 m) a tratí ČD č. 330 Břeclav – Přerov ve vzdálenosti cca 100m. Vedení trasy je většinou po terénu, nebo v mírných zářezech. Mezi záměrem a NPP Váté písky bude ponechán pás vzrostlé zeleně. V km 34,119 je navržen ekomost pro přechod zvěře přes těleso R55, šířky cca 20 m. Na mostě je navrženo převedení polní cesty. Těleso silnice R55 bude postupně křížit podjezdem v km 34,119 lesní cestu, nadjezdem v km 36,571 a 37,621 dvě lesní cesty. V úseku mezi km 39,595 – 40,515 bude po pravé straně ve směru na Rohatec přeložena lesní cesta v celkové délce 900 m. V km 40,699 bude umístěn most přes Ratíškovický potok a místní komunikaci v Soboňkách, kde dojde k demolici dvou rodinných domů. V tomto úseku bude R55 vedena po terénu nebo malém zářezu, který za Soboňkami přejde do hlubokého zářezu a umožní křížení s přeložkou vlečky do Dubňan v km 41,869 a s přeložkou silnice III/4258 Rohatec – Ratíškovice v km 41,898. Silnice III/4258 bude přeložena v délce 260 m. Bude zde také přeložena lesní cesta, vlevo po směru staničení cca v km 41,350 – 42,450 v celkové délce 573 m. Před koncem trasy bude R55 křížit potok Járek (Roztrhánky) v km 42,838 a na stávající silnici I/55 se napojí v MÚK Rohatec. MÚK Rohatec v km 43,209 má trubkovitý tvar a R55 je vedena v podjezdu pod přeložkou stávající silnice I/55. Délka přeložky je 630 m, kategorie S 11,5/80. Přeložka silnice I/55 HBH Projekt spol. s r. o.

15

Brno, březen 2006


částečně zasáhne areál chovu kuřat a dojde k demolici dvou hospodářských budov. Součástí MÚK bude i přeložka polní cesty v délce 3000 m Konec stavby 5511 je v km 43,665.

varianta B

stavba 5509 Moravský Písek – Bzenec Posuzovaný úsek rychlostní silnice R55 začíná stavbou 5509 Moravský Písek – Bzenec v km 25,675, jižně od MÚK Moravský Písek. Od MÚK je rychlostní silnice vedena v úrovni terénu, oddaluje se od tratě ČD a obchází ze severozápadu obec Moravský Písek. V km 26,100 bude zasažen areál ZD a dojde k demolici dvou hospodářských objektů. V km 26,879 bude situován most na přeložce silnice III/4951 Moravský Písek – Domanín (silnice III/4951 bude přeložena v délce 860 m). V km 27,772 je navržen ekomost pro přechod zvěře přes těleso R55, šířky cca 20 m. Na mostě je navrženo převedení polní cesty. Mezi Moravským Pískem a Bzencem, cca km 27,700 – 28,660 bude R55 vedena přes les Hrubý háj. Na jeho okraji, v blízkosti okraje obytné zástavby Bzenec-kolonie, v km 28,875 bude mostem křížit bezejmennou vodoteč. Mezi km 28,810 - 29,193 dojde k přeložení polní cesty. V km 29,711 se nachází MÚK Bzenec. Jedná se o deltovitou křižovatku se silnicí I/54 vedenou v podjezdu. Oproti variantě A jsou zde mírně upravené rampy, optimalizované v souladu s novelizovanou normou a na řešení, kdy bude realizován přímo čtyřpruh10. Silnice I/54 bude rekonstruována v celkové délce 2000 m a součástí bude i stezka pro pěší a cyklisty. stavba 5510 Bzenec – Bzenec-Přívoz Stavba 5510 Bzenec – Bzenec-Přívoz navazuje v km 29,875 na stavbu 5509. V tomto úseku bude trasa R55 vedena na vysokém násypu. Na mostním objektu v km 30,183 bude varianta postupně křížit účelovou komunikaci do ČOV, vodoteč Syrovinku, trať ČD č. 342 Bzenec – Moravský Písek, trať ČD č. 340 Brno – Veselí nad Moravou a kanál Stoku. V km 30,450 bude umístěn most přes výhledovou silnici I/54 – obchvat Bzence. Dále bude trasa R55 vedena lesním komplexem, při jehož průchodu bude mezi km 30,550-32,700 rychlostní silnice zakryta (popis viz níže), aby nedocházelo ke střetům s ohroženými druhy ptáků. V km 30,993 podchází varianta pod mostem na lesní cestě a okrajově zasáhne přírodní památku Vojenské cvičiště Bzenec. V km 31,300 je navržen ekomost pro přechod zvěře. Konec stavby 5510 bude v km 32,857 před MÚK Bzenec-Přívoz. V tomto úseku je R55 vedena po terénu.

10

Varianta A byla původně koncipována ve smyslu podélné etapizace, kdy se nejprve počítalo s dvoupruhovou rychlostní silnicí a teprve výhledově se čtyřpruhovou směrově dělenou rychlostní silnicí.


16

Brno, březen 2006


stavba 5511 Bzenec-Přívoz – Rohatec Začátek stavby 5511 Bzenec-Přívoz – Rohatec je v km 32,858. V km 33,000 je umístěna MÚK Bzenec-Přívoz. Jedná se o osmičkovou křižovatku, kdy R55 přechází přes přeložku silnice II/426. Celý následující úsek R55 (km 33,200-42,800) bude zakrytý, přičemž záměr je v této části veden v souběhu s NPP Váté písky (vzdálenost cca 50m) a tratí ČD č. 330 Břeclav – Přerov, ve vzdálenosti cca 100m. Mezi záměrem a NPP Váté písky bude ponechán pás vzrostlé zeleně. V km 34,777 je navržen ekomost pro přechod zvěře přes těleso R55, šířky cca 20 m. Těleso silnice R55 bude postupně křížit nadjezdem v km 36,500 a 37,550 dvě lesní cesty. V úseku mezi km 39,555 – 40,475 bude po pravé straně ve směru staničení přeložena polní cesta v celkové délce 900 m. V km 40,628 bude umístěn most na R55 přes Ratíškovický potok a místní komunikaci v Soboňkách, kde dojde k demolici dvou rodinných domů. V uvedeném úseku bude R55 vedena v násypu, který za Soboňkami přejde do hlubokého zářezu a umožní křížení s přeložkou vlečky do Dubňan v km 41,798 a s přeložkou silnice III/4258 Rohatec – Ratíškovice v km 41,829. Silnice III/4258 bude přeložena v délce 260 m. Bude zde také přeložena lesní cesta, vlevo po směru staničení, cca v km 41,830 – 42,331 v celkové délce 545 m. Před koncem trasy bude R55 křížit potok Járek (Roztrhánky) v km 42,766 a na stávající silnici I/55 se napojí v MÚK Rohatec. MÚK Rohatec v km 43,138 má trubkovitý tvar a R55 je vedena v podjezdu pod přeložkou stávající silnice I/55. Délka přeložky je 650 m, kategorie S 11,5/80. Přeložka silnice I/55 částečně zasáhne areál chovu kuřat a dojde k demolici dvou hospodářských budov. Součástí MÚK bude i přeložka polní cesty v délce 3000 m, jejíž část do této stavby zasahuje ze stavby následující. Konec stavby 5511 je v km 43,592. Konstrukční řešení zakrytí dvou úseků R55 Projekt zakrytí rychlostní silnice R55 při průchodu ptačí oblasti Bzenecká DoubravaStrážnické Pomoraví byl vypracován společností Link projekt s.r.o. v únoru 2006 (schéma viz obrázky B.1 a B.2). Rozsah zakrytí (km 30,550 - 32,700 a 33,200 - 42,800) je z hlediska technické realizovatelnosti maximální. Nosný systém je tvořen příčnými dvojkloubovými ocelovými rámy uloženými na železobetonovou patku. Ta tvoří hlavici velkoprůměrové piloty přenášející účinky zatížení do podloží. Systém je navržen tak, že nevyžaduje podepření ve středním dělícím pásu. Rozpětí rámu je 29,85 m a vzdálenost jednotlivých rámů od sebe je navržena 8,48 m. V podélném směru jsou rámy spojeny pomocí podélníků. Nosný systém je navržen pro zakrytí pomocí dutinkových desek z polykarbonátu o tloušťce 16 mm. Nad středním dělícím pásem je vytvořen průběžný větrací světlík, který má zajistit odvětrání zakrytého prostoru nad silnicí. Na okrajích vozovky jsou naplánována betonová svodidla o výšce 1,20 m. Ta zaručují nejen ochranu konstrukce před nárazem vozidla, ale plní také funkci ochrany před úniky nebezpečných látek při haváriích a částečného odhlučnění provozu na komunikaci. Zakrytí konstrukce z boku je plánováno minimálně do výšky 2,5 m. Vzniklé okno mezi střechou tunelu a bočním zakrytím bude kryté pletivem z hrubých drátů (umožní provětrávání a zabrání průniku ptáků do tunelu). HBH Projekt spol. s r. o.

17

Brno, březen 2006


Obrázek B.1: Zakrytí trasy rychlostní silnice R55 u varianty B (příčný řez)

Obrázek B.2: Zakrytí trasy rychlostní silnice R55 u varianty B (boční pohled)


18

Brno, březen 2006


7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení: stavba 5509 Moravský Písek – Bzenec zahájení – 2012 dokončení – 2015 stavba 5510 Bzenec – Bzenec-Přívoz zahájení – 2012 dokončení – 2015 stavba 5511 Bzenec-Přívoz – Rohatec zahájení – 2012 dokončení – 2015

8. Výčet dotčených územně samosprávných celků: Jihomoravský kraj Bzenec, Moravský Písek, Rohatec, Vracov


19

Brno, březen 2006


B.II. ÚDAJE O VSTUPECH B.II.1. PŮDA Posuzovaný záměr bude veden v převážné míře přes pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) a částečně přes méně kvalitní pozemky zemědělského půdního fondu (ZPF). Celkový trvalý zábor posuzovaného záměru byl rámcově spočítán, na základě dostupných mapových podkladů, ve výši: varianta A – 110,71 ha (PUPFL+ZPF) varianta B – 103,68 ha (PUPFL+ZPF) V současné době nebyly zpracovateli Dokumentace EIA k dispozici přesnější podkladové materiály – detailnější projektová dokumentace se záborovým elaborátem. Přesný rozsah záboru bude specifikován až v dokumentaci pro územní rozhodnutí (DÚR).

ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU (ZPF): Aby bylo možné posoudit závažnost záboru zemědělské půdy, bylo použito rozdělení zemědělské půdy na základě bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) do tříd ochrany zemědělské půdy. Tyto třídy ochrany zemědělské půdy vymezuje metodický pokyn Odboru ochrany lesa a půdy MŽP č.j. OOLP/1067/96 z 1. 10. 1996, platný dnem 1. ledna 1997. Dle tohoto rozdělení jsou pro zemědělskou výrobu nejcennější půdy v I. a II. třídě ochrany (popis viz kapitola C.II.3.). Předběžný přehled záboru půdy v těchto třídách je uveden v následující tabulce. Tabulka B.1: Předběžný odhad záboru zemědělského půdního fondu– varianta A celkový zábor ZPF zábor v I. a II. třídě ochrany katastrální území (ha) ha % Moravský Písek 10,21 1,34 13,1 Bzenec 14,39 1,34 9,3 Vracov 0,00 0,00 0,0 Rohatec 5,66 0,00 0,0 celkem

30,26

2,68

8,9

Tabulka B.2: Předběžný odhad záboru zemědělského půdního fondu – varianta B celkový zábor ZPF zábor v I. a II. třídě ochrany katastrální území (ha) ha % Moravský Písek 10,21 1,34 13,1 Bzenec 13,94 1,32 9,5 Vracov 0,00 0,00 0,0 Rohatec 5,69 0,00 0,0 celkem


29,85

5,668

20

8,9

Brno, březen 2006


ZÁBOR POZEMKŮ URČENÝCH K PLNĚNÍ FUNKCE LESA (PUPFL): Posuzovaný záměr se vyznačuje výrazným záborem pozemků určených k plnění funkce lesa (zákon o lesích č. 289/1995 Sb., § 3 odst.1a) – PUPFL. Dle členění lesních porostů na kategorie (viz.kap.C.II.3) budou trvalým záborem dotčeny lesy hospodářské. Tabulka B.3: Předběžný odhad záboru PUPFL – varianta A katastrální území Moravský Písek Bzenec Vracov Rohatec celkem

Tabulka B.4: Předběžný odhad záboru PUPFL – varianta B

celkový zábor PUPFL (ha) 0,60 42,46 18,10 19,29 80,45

katastrální území Moravský Písek Bzenec Vracov Rohatec celkem

celkový zábor PUPFL (ha) 0,60 34,19 19,22 19,82 73,83

B.II.2. ODBĚR A SPOTŘEBA VODY Navrhovaná dopravní stavba neznamená v období výstavby ani provozu významnější zatížení životního prostředí odběrem vody. V období výstavby se bude jednat prakticky výhradně o vodu pro sociální část zařízení staveniště a o vodu pro stavební technologie. – pitná voda pro sociální část zařízení staveniště bude odebírána z veřejných vodovodů v množství, které je z kapacitního hlediska nevýznamné. – technologická voda, například pro výrobu betonových směsí nebo pro výstavbu zemních konstrukcí rovněž nebude pro dotčenou oblast kapacitně významná.

B.II.3. OSTATNÍ SUROVINOVÉ A ENERGETICKÉ ZDROJE ELEKTRICKÁ ENERGIE Období výstavby K odběru elektrické energie na staveništi budou zřizovány přípojky vzdušného vedení NN závěsnými kabely, vycházející ze stávající distribuční sítě VVN, doplněné transformátory v místech odběru elektrické energie. Předpokládaný příkon pro zařízení staveniště mostních objektů je do 50 kW, v případě hlavního stavebního dvora se uvažuje s příkonem do 200 kW. Skutečná spotřeba elektrické energie bude stanovena po výběru dodavatele stavby na základě použitých mechanizmů a technologií. Období provozu S výjimkou napájení systému S.O.S. a zásuvkových skříní pro napojení mobilního výstražného zařízení u přejezdů středního dělícího pruhu střídavým napětím 220 a 380V nevyžaduje provoz rychlostní silnice žádné energetické medium. Napájecí kabely budou vedeny ve středním dělícím pruhu rychlostní silnice a jejich napojení na stávající rozvody příslušné energetické společnosti bude řešeno prostřednictvím rozvaděčů. HBH Projekt spol. s r. o.

21

Brno, březen 2006


PLYN Období výstavby Zemní plyn bude využíván pro vytápění objektů hlavních stavebních dvorů, kam bude přiváděn středotlakým potrubím od nejbližší stávající regulační stanice. Denní předpokládaná spotřeba činí 100 m3. Období provozu Zemní plyn nebude při provozu využíván.

DALŠÍ DRUHY SUROVIN Lze předpokládat, že při stavbě vzniknou nároky na suroviny, odpovídající charakteru stavby. V případě pozemní komunikace se jedná o následující suroviny: Období výstavby – násypový materiál zemního tělesa – bude využíván výkopek ze zářezových partií trasy – štěrkopísky, především pro konstrukční vrstvy vozovek – bude řešeno dovozem z lokálních pískoven – drcené kamenivo pro betonové konstrukce a asfaltové směsi – lomy pro dovoz drceného kameniva budou určeny až v dalších stupních projektové dokumentace – materiál pro kryty vozovek – ropné asfalty a modifikační přísady, portlandský a speciální silniční cement – ocel – především pro betonářskou výztuž a bezpečnostní zařízení (zábradlí a svodidla) – pohonné hmoty, oleje a maziva pro stavební mechanizmy a dopravní techniku Období provozu Ve fázi provozu je nutno uvažovat se spotřebou pohonných hmot, olejů a maziv pro mechanizmy údržby rychlostní silnice v předpokládaném množství cca 3 tuny pro jeden stroj za rok. Dále je nutno zahrnout do spotřeby surovin posypový materiál zimní údržby, tj. chlorid sodný v množství cca 1 kg na metr čtvereční vozovky a drcené kamenivo v množství cca 10x větším.

B.II.4. NÁROKY NA DOPRAVNÍ A JINOU INFRASTRUKTURU Přeložky stávajících komunikací jsou řešeny v nejnutnějším rozsahu, vyvolaném potřebou mimoúrovňového křížení rychlostní silnice R55.

POSTUP VÝSTAVBY Z provozního hlediska je projektantem doporučeno spojit stavbu 5509 se stavbou 5510, neboť ukončením stavby 5509 v Bzenci by došlo ke zhoršení dopravní situace ve městě. Společnou výstavbou se odvede tranzitní doprava z průtahu Moravského Písku a Bzence11.

11

Odstraní se tak celkem 5 dopravních závad, a to úrovňový přejezd přes tři koleje tratě ČD v Bzenci, průjezd Bzencem, Kolonií a Moravským Pískem a úrovňový přejezd tratě ČD v Moravském Písku. Další výhodou společné výstavby je vyrovnaná bilance kubatur zemních prací.


22

Brno, březen 2006


INTENZITY DOPRAVY Základním podkladem pro zjištění intenzit dopravy na dotčené dopravní síti byl model dopravy Jihomoravského kraje, zpracovaný firmou ADIAS pro ŘSD ČR, na základě směrových dopravních průzkumů. Tento model byl kalibrován na celostátní sčítání ŘSD ČR z roku 2000. Dalšími podklady byly směrové dopravní průzkumy na hraničních přechodech České republiky, výhledové koeficienty růstu intenzit dopravy (ŘSD ČR) a předpokládaný rozsah vyšší komunikační sítě pro jednotlivá časová období. Na základě těchto podkladů zpracovala firma CZECH Consult v roce 2003 studii intenzit dopravy pro rychlostní silnici R55 v celém tahu Otrokovice – Břeclav. Zde předkládané intenzity vychází z této studie a jsou doplněny o výhledová období po pěti letech. Počáteční intenzity dopravy byly stanoveny v úrovni roku 2005 a zaokrouhleny. Indukovaná doprava byla odhadnuta jako maximální. Tabulky B.5 – B.7 uvádějí přehled intenzit dopravy na dotčených silničních komunikacích a na výhledové rychlostní silnici R55. Tabulka B.5: Intenzity dopravy na doprovodných komunikacích, bez výstavby posuzovaného úseku silnice R55 – varianta 0 úsek rok 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 silnice II/427 MÚK Mor. Písek – II/495

silnice II/427 II/495 – I/54

silnice I/54 II/427 – MÚK Bzenec

silnice I/54 MÚK Bzenec – Bzenec II/426

silnice II/426 Bzenec I/54 – MÚK Bzenec-Přívoz

Osobní Nákladní Celkem Osobní Nákladní Celkem Osobní Nákladní Celkem Osobní Nákladní Celkem Osobní Nákladní Celkem

silnice II/426

Osobní MÚK Bzenec-Přívoz – Nákladní Strážnice Celkem Osobní silnice I/55 Nákladní Strážnice – Petrov Celkem

silnice I/55 Petrov – Rohatec

Osobní Nákladní Celkem


5 110 1 590 6 700 6 290 2 100 8 390 8 340 2 360 10 700 8 560 2 430 10 990 5 720 2 430 8 150 5 720 2 430 8 150 6 620 2 520 9 140 6 500 2 210 8 710

5 928 1 829 7 756 7 296 2 415 9 711 9 674 2 714 12 388 9 930 2 795 12 724 6 635 2 795 9 430 6 635 2 795 9 430 7 679 2 898 10 577 7 540 2 542 10 082

6 643 2 035 8 678 8 177 2 688 10 865 10 842 3 021 13 863 11 128 3 110 14 238 7 436 3 110 10 546 7 436 3 110 10 546 8 606 3 226 11 832 8 450 2 829 11 279

23

7 205 2 178 9 383 8 869 2 877 11 746 11 759 3 233 14 993 12 070 3 329 15 399 8 065 3 329 11 394 8 065 3 329 11 394 9 334 3 452 12 787 9 165 3 028 12 193

7 614 2 242 9 856 9 372 2 961 12 333 12 427 3 328 15 754 12 754 3 426 16 181 8 523 3 426 11 949 8 523 3 426 11 949 9 864 3 553 13 417 9 685 3 116 12 801

7 818 2 258 10 076 9 624 2 982 12 606 12 760 3 351 16 111 13 097 3 451 16 547 8 752 3 451 12 202 8 752 3 451 12 202 10 129 3 578 13 707 9 945 3 138 13 083

8 023 2 306 10 328 9 875 3 045 12 920 13 094 3 422 16 516 13 439 3 524 16 963 8 980 3 524 12 504 8 980 3 524 12 504 10 393 3 654 14 047 10 205 3 205 13 410

8 227 2 337 10 564 10 127 3 087 13 214 13 427 3 469 16 897 13 782 3 572 17 354 9 209 3 572 12 781 9 209 3 572 12 781 10 658 3 704 14 363 10 465 3 249 13 714

Brno, březen 2006


Tabulka B.6: Intenzity dopravy na silnici R55 – varianta A i varianta B úsek rok 2000 2005 2010 2015 2020 2025 Osobní MÚK Moravský Písek Nákladní – MÚK Bzenec Celkem Osobní MÚK Bzenec – Nákladní MÚK Bzenec-Přívoz Celkem Osobní MÚK Bzenec-Přívoz Nákladní – MÚK Rohatec Celkem

7 330 2 120 9 450 5 140 2 370 7 510 4 550 1 830 6 380

8 503 2 438 10 941 5 962 2 726 8 688 5 278 2 105 7 383

9 529 2 714 12 243 6 682 3 034 9 716 5 915 2 342 8 257

11 296 3 610 14 906 8 106 3 962 12 068 7 265 3 201 10 466

11 362 3 116 14 478 7 967 3 484 11 451 7 053 2 690 9 743

11 728 3 180 14 908 8 224 3 555 11 779 7 280 2 745 10 025

2030

2035

12 168 3 244 15 411 8 532 3 626 12 159 7 553 2 800 10 353

12 461 3 307 15 768 8 738 3 697 12 435 7 735 2 855 10 590

Tabulka B.7: Intenzity dopravy na doprovodných komunikacích po výstavbě sinice R55 – varianta A i varianta B úsek rok 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 silnice II/427

Osobní MÚK Moravský Písek – Nákladní II/495 Celkem Osobní silnice II/427 Nákladní II/495 – I/54 Celkem Osobní silnice I/54 Nákladní II/427 – MÚK Bzenec Celkem Osobní silnice I/54 MÚK Bzenec – Nákladní Celkem Bzenec II/426 Osobní silnice II/426 Bzenec I/54 – Nákladní Celkem MÚK Bzenec-Přívoz Osobní silnice II/426 MÚK Bzenec-Přívoz – Nákladní Celkem Strážnice Osobní silnice I/55 Nákladní Strážnice – Petrov Celkem Osobní silnice I/55 Nákladní Petrov – Rohatec Celkem


1 110 220 1 330 920 210 1 130 2 560 630 3 190 3 050 760 3 810 830 30 860 1 520 590 2 110 2 070 690 2 760 1 950 380 2 330

1 288 253 1 541 1 067 242 1 309 2 970 725 3 694 3 538 874 4 412 963 35 997 1 763 679 2 442 2 401 794 3 195 2 262 437 2 699

1 443 282 1 725 1 196 269 1 465 3 328 806 4 134 3 965 973 4 938 1 079 38 1 117 1 976 755 2 731 2 691 883 3 574 2 535 486 3 021

24

1 565 301 1 867 1 297 288 1 585 3 610 863 4 473 4 301 1 041 5 342 1 170 41 1 211 2 143 808 2 952 2 919 945 3 864 2 750 521 3 270

1 654 310 1 964 1 371 296 1 667 3 814 888 4 703 4 545 1 072 5 616 1 237 42 1 279 2 265 832 3 097 3 084 973 4 057 2 906 536 3 441

1 698 312 2 011 1 408 298 1 706 3 917 895 4 811 4 667 1 079 5 746 1 270 43 1 313 2 326 838 3 163 3 167 980 4 147 2 984 540 3 523

1 743 319 2 062 1 444 305 1 749 4 019 914 4 933 4 789 1 102 5 891 1 303 44 1 347 2 386 856 3 242 3 250 1 001 4 250 3 062 551 3 613

1 787 323 2 111 1 481 309 1 790 4 122 926 5 048 4 911 1 117 6 028 1 336 44 1 380 2 447 867 3 315 3 333 1 014 4 347 3 140 559 3 698

Brno, březen 2006


B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH B.III.1. OVZDUŠÍ TYPY ZDROJŮ EMISÍ Podle rozmístění zdroje znečištění v prostoru lze rozdělit zdroje emisí následovně: – bodový zdroj znečištění – liniový zdroj znečištění – plošný zdroj znečistění Období výstavby Bodový ani liniový zdroj nebude při výstavbě významný. Nově navrhovaná stavba může po dobu její realizace působit jako svérázný plošný zdroj znečištění přízemní vrstvy atmosféry (prach, výfukové plyny těžkých stavebních mechanismů) v okolí stavebních dvorů, resp. v místech větší koncentrace stavebních prací (např. kolem mostních objektů). Období provozu Po dostavbě bude rychlostní silnice představovat významný nový liniový zdroj znečištění atmosféry především plynnými exhalacemi. K nim se nutně připojí aerosoly různého složení, jejichž zdrojem budou chemické látky používané k udržování zimní sjízdnosti komunikace a v malém množství i látky související bezprostředně s automobilovým provozem (otěr pneumatik aj.). S ohledem na technický rozvoj v automobilovém průmyslu a s provedenými a očekávanými legislativními úpravami podmínek provozu vozidel lze v reálné budoucnosti předpokládat snížení exhalací z dopravy na jednotku přepravovaného výkonu.

ROZLOŽENÍ EMISÍ V ČASE Pro hodnocení libovolného úseku rychlostní silnice na znečišťování ovzduší je velmi důležité rozlišovat období jeho výstavby od období vlastního silničního provozu na něm, kdy se tyto vlivy kvalitativně i kvantitativně diametrálně liší. Období výstavby Po dobu výstavby nového úseku rychlostní silnice je blízké okolí stavby znečišťováno emisemi výfukových plynů ze stavebních strojů a těžkých nákladních automobilů. Za rozhodující zdroj emisí do ovzduší v době provádění stavby lze však bezesporu považovat zemní práce, které tvoří podstatnou část objemu všech stavebních prací při výstavbě silnice. Snaha o kvantifikaci množství těchto emisí, příp. jejich distribuce do okolního prostoru, by vedla na dané úrovni Dokumentace EIA k holým spekulacím. Alespoň přibližné řešení této úlohy předpokládá znalost detailního časového plánu organizace výstavby a stavebně technologického projektu (nasazení počtu a typů stavebních strojů, jejich součinnost v čase, vytyčení přepravních tras pro přesun zemin a stavebních hmot atd.). Na množství emisí ze zemních prací (prašnost) mají navíc rozhodující vliv okamžité klimatické podmínky. Projekt organizace výstavby je obvykle zpracováván na odpovídající úrovni podrobnosti až v rámci dokumentace ke stavebnímu povolení (DSP). Stavebně technologický projekt je pak interním dokumentem provádějící stavební firmy. Na dané úrovni znalostí vstupních údajů je HBH Projekt spol. s r. o.

25

Brno, březen 2006


proto nutno se spokojit s odhadem významnosti celkového negativního vlivu produkovaných emisí na znečištění ovzduší v době stavby posuzovaného úseku silnice. Při posouzení této významnosti lze pak uplatnit následující pracovní teze: – vzájemný poměr doby výstavby k následnému období běžného provozu je velmi malý, taktéž vzájemný poměr měrného množství emisí škodlivin obsažených ve výfukových plynech je velmi malý až zanedbatelný. Z toho plyne, že rozhodující pro posouzení vlivu stavby na znečišťování ovzduší emisemi z výfuků bude vždy období běžného provozu – emise prachu, o kterých lze předpokládat, že budou naopak v době výstavby mnohonásobně vyšší, než v následném období běžného silničního provozu, je možno účinně snižovat technologickými a organizačními opatřeními tj. kropením přepravovaných zemin, příp. tlakovým omýváním zpevněných povrchů vozovek atd. Z uvedených tezí pak vyplývají dva obecné požadavky na realizátora stavby (příslušnou prováděcí firmu): – maximální zkrácení vlastní doby výstavby posuzovaného úseku silnice, – přísné dodržování technologické kázně a podmínek realizace, stanovených dokumentací o hodnocení vlivu stavby na životní prostředí a následně v podmínkách příslušných stavebních povolení. Období provozu Zdrojem emisí (výstupů) do volného ovzduší v okolí dálničních komunikací je především provoz motorových vozidel. Vlastní povrch komunikace je pak, jako každá zpevněná plocha, pouze druhotným zdrojem prašnosti.

DRUH A MNOŽSTVÍ EMISÍ DO OVZDUŠÍ Základní veličinou pro výpočet hlavních škodlivých emisí Ei produkovaných silničním provozem, tj. oxidu uhelnatého (CO), oxidů dusíku (NOx), oxidu dusičitého (NO2), prachu (PM10), benzenu (C6H6) a benzo(a)pyrenu (C20H12), je intenzita dopravy na uvažovaných silničních úsecích. K výpočtu dále uváděných množství emisí produkovaných automobilovým provozem byly použity jednotkové emisní faktory osobních automobilů (eOA), resp. těžkých nákladních automobilů (eNA) obsažené v databázi produktu MEFA v.02 (zdroj MŽP ČR). Přehled těchto jednotkových emisních faktorů je uveden Tabulce B.8 minimální hodnoty přísluší 0 % podélnému sklonu vozovky, maximální hodnoty pak 6 % podélnému sklonu. Tabulka B.8: Jednotkové emise hlavních škodlivin CO

rok ) 2010

NOx

NO2

PM10

C6H6

C20H12

eOA

0,5456 – 0,9678 0,3168 – 0,4525 0,0063 – 0,0091

eNA

2,3587 – 3,3533 1,8101 – 3,1076 0,0775 – 0,1330 0,0600 – 0,0915 0,0044 – 0,0061 2,3715 – 6,9293

Poznámka:

0,0029

0,0064 – 0,0096 0,5057 – 1,2692

Hodnoty emisních faktorů jsou uvedeny v jednotkách [vozidlo.g/km] Benzo(a)pyren (C20H12)je uveden v jednotkách [vozidlo.µg/km]

Prognóza intenzit dopravy na posuzovaných silničních úsecích rychlostní silnice R55 do roku 2035 byly převzaty z podkladu vypracovaného firmou ADIAS s.r.o., Brno (viz kapitola B.II.4.). HBH Projekt spol. s r. o.

26

Brno, březen 2006


Celkové exhalace hlavních škodlivin ECELK [t/rok] emitované pojezdem motorových vozidel na uvažovaných úsecích silničních komunikací jsou stanoveny podle vztahu:

Ecelk = 3,6525 ⋅ 10 −4 ( I OA ⋅ eOA + I NA ⋅ eNA ) ⋅ du [t / rok ] kde:

IOA a INA eOA a eNA du

jsou intenzity dopravy osobních, resp. nákladních automobilů [voz/24h] jsou jednotkové emisní faktory osobních resp. nákladních automobilů [g/km] délka dílčího úseku komunikace [km]

Jednotkové emise eOA resp. eNA jsou korigovány interpolací dle průměrného podélného sklonu vozovky do posouzení započítávaných dílčích úseků silnic. Použity byly měrné emise prognózované k horizontu roku 2010, tzn., že s další progresí směrem ke snižování exhalací z motorových vozidel se neuvažuje, což je na straně předběžné opatrnosti. Souhrn vypočtených Ecelk pro obě varianty je uveden v Tabulce B.9. Vzhledem k tomu, že jsou úhrny exhalací hlavních škodlivin u obou aktivních variant prakticky identické, nebyly hodnoty uvedeny pro každou aktivní variantu zvlášť. Tabulka B.9: Přehled výchozích intenzit dopravy a celkových exhalací škodlivin v roce 2035


27

Brno, březen 2006


B.III.2. ODPADNÍ VODY Během výstavby a provozu silnice budou vznikat následující typy odpadních vod: 1. dešťové odpadní vody 2. splaškové odpadní vody 3. technologické a provozní odpadní vody 4. extravilánové odpadní vody (vznikající vlivem přívalových dešťů) Období výstavby V tomto období budou odpadní vody vznikat především ze sociální části zařízení staveniště. Bude se jednat o splaškovou odpadní vodu. Režim jejího vzniku a zneškodnění bude standardní. Množství vznikajících splaškových odpadních vod bude záviset na projektu organizace výstavby a na postupu realizace. V žádném případě však při dodržení běžných norem a postupů nepůjde o množství významné z hlediska vlivů na životní prostředí. Období provozu Za provozu odtékají ze silnice hlavně srážkové vody. Podle novely zákona č.254/2001 Sb. o vodách, voda spadlá na zemský povrch se stává buď vodou povrchovou nebo vodou podzemní nebo vodou zvláštní nebo vodou odpadní. Srážková voda se stává vodou odpadní pouze v případě, že se smísí s jinou odpadní vodou, tj., že je svedena do jednotné kanalizace. Jestliže je srážková voda smíšena a odváděna oddělenou, dešťovou kanalizací nebo silničními příkopy, je z hlediska dikce vodního zákona vodou povrchovou. Uvedený výklad však nemusí být příslušným vodoprávním úřadem uznán. Z výše uvedených důvodů a z důvodů předpokládaného znečištění úkapy ropných látek, zbytky posypových materiálů ze zimní údržby, oděry z pneumatik a úlety ze sypkých nákladů, je veškerá srážková voda odváděná z vozovky silnice v souladu s principem předběžné opatrnosti, považována za vodu odpadní. Pro výpočet celkového množství odváděných srážkových vod z posuzovaného záměru bylo použito vztahu: Vs = š . L . hs . ks

Vs ... š ... L ... hs ... ks …

objem srážkových vod z úseku silnice (m3/rok) šířka zpevněné plochy vozovky délka posuzovaného úseku vozovky průměrný úhrn ročních srážek (m/rok) odtokový koeficient – 0,9

Celoroční úhrn srážek v řešeném území je udáván okolo 550 mm. Zimní úhrn srážek činí 200 – 300 mm. Tabulka B.10: Množství vod odváděných z vozovky varianta 0 varianta A, včetně MÚK varianta B, včetně MÚK

objem srážkových vod (m3/rok)

z toho za zimní období X.-III. (cca 38%)

82 851 249 984 95 365

37 659 136 355 52 018

Odvedení dešťové vody bude u tohoto záměru značně komplikované, vzhledem k jeho umístění do plochého terénu bez dostatečného počtu vhodných recipientů. Předpokládá se odvedení dešťové vody silničními příkopy (v případě, že je trasa R55 v zářezu nebo malém násypu) nebo kanalizací umístěnou do středního dělícího pásu (případ, kdy se jedná o průchod ochranným pásmem vodního zdroje nebo je trasa R55 vedena na vysokém násypu). V oblastech střetu záměru s ochranným pásmem vodního zdroje II. stupně bude voda z vozovky zachycena v rigolech a pomocí vpustí odvedena do kanalizace. Před vypuštěním HBH Projekt spol. s r. o. Brno, březen 2006 28


vody do vodotečí bude řešeno čištění v záchytných a usazovacích nádržích nebo rybníčcích. Nutné zde bude počítat s využitím odlučovačů ropných látek. Kontrola spodních vod bude prováděna systémem indikačních vrtů. V úsecích mimo ochranná pásma vodních zdrojů bude před zaústěním příkopů nebo kanalizace do málo kapacitních recipientů navržena retenční nádrž.

B.III.3. ODPADY DRUH A MNOŽSTVÍ ODPADU Při plánované stavbě rychlostní silnice budou vznikat odpady, které lze rozdělit do dvou skupin: 1. Odpady kategorie O – „ostatní“. 2. Odpady kategorie N – „nebezpečné“ Ve stupni projektové dokumentace posuzovaného záměru – technická studie – není možné definovat ani přibližné množství odpadů. Jakékoliv odhady bez detailního zaměření území by byly zavádějící. Podrobný Projekt nakládání s odpady z výstavby, včetně množství odpadů bude součástí dokumentace pro územní rozhodnutí (DÚR).

PRODUKCE ODPADŮ Období výstavby V rámci stavebních činností budou vznikat v relativně malých množstvích odpady vázané na provoz jednotlivých zařízení stavenišť, případně hlavního stavebního dvora, z nichž většinu bude nutno zařadit do kategorie nebezpečné odpady (N). Současně budou během stavby vznikat v relativně velkých množstvích odpady vázané na vlastní demoliční a stavební činnost, které bude možno zařadit do kategorie ostatní odpady (O). Přehled odpadů je uveden v Tabulkách B.11 a B.12. Tabulka B.11: Odpady vznikající během stavby na místě hlavního staveniště Kód druhu odpadu

03 01 04 03 01 05 06 13 99 08 01 11 08 01 12 08 04 09 08 04 10 10 13 11 10 13 14

Kategorie odpadu

Název odpadu Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy obsahující nebezpečné látky Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené pod číslem 03 01 04 Odpady jinak blíže neurčené (06 13 – Odpady z jiných anorganických chemických procesů) Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky Jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod číslem 08 01 11 Odpadní lepidla a těsnící materiály obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky Jiná odpadní lepidla a těsnící materiály Odpady z jiných směsných materiálů na bázi cementu neuvedené pod čísly 10 13 09 a 10 13 10 (odpady z výroby azbestocementu) Odpadní beton a betonový kal


29

N O O N O N O O O

Brno, březen 2006


12 01 02 12 01 04 12 01 05 12 01 06 12 01 07 12 01 08 12 01 09 12 01 10 12 01 13 13 08 02 13 08 99 15 01 01 15 01 02 15 01 03 15 01 04 15 01 05 15 01 06 15 01 07 15 01 09 15 01 10 15 01 11 15 02 02 15 02 03 16 02 17 01 01 17 01 06 17 01 07 17 02 01 17 02 02 17 02 03 17 03 01 17 03 02 17 04 01 17 04 02 17 04 03 17 04 04 17 04 05 17 04 06

Úlet železných kovů Úlet neželezných kovů Plastové hobliny a třísky Odpadní minerální řezné oleje obsahující halogeny (kromě emulzí a roztoků) Odpadní minerální řezné oleje neobsahující halogeny (kromě emulzí a roztoků) Odpadní řezné emulze a roztoky obsahující halogeny Odpadní řezné emulze a roztoky neobsahující halogeny Syntetické řezné oleje Odpad ze svařování Jiné emulze (13 08 – Odpadní oleje blíže nespecifikované) Odpady jinak blíže neurčené (13 08 – Odpadní oleje blíže nespecifikované) Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Dřevěné obaly Kovové obaly Kompozitní obaly Směsné obaly Skleněné obaly Textilní obaly Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Kovové obaly obsahující nebezpečnou výplňovou hmotu (např. azbest) včetně prázdných tlakových nádob Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy neuvedené pod číslem 15 02 02 Odpady z elektrického nebo elektronického zařízení Beton Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků obsahující nebezpečné látky Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06 Dřevo Sklo Plasty Asfaltové směsi obsahující dehet Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 Měď, bronz, mosaz Hliník Olovo Zinek Železo a ocel Cín


30

O O O N N N N N O N N O O O O O O O O N N N O O/N O N O O O O N O O O O O O O

Brno, březen 2006


17 04 07 17 04 09 17 04 10 17 04 11 17 05 03 17 05 04 17 05 05 17 05 06 17 06 04 17 09 03 17 09 04

Směsné kovy Kovový odpad znečištěný nebezpečnými látkami Kabely obsahující ropné látky, uhelný dehet a jiné nebezpečné látky Kabely neuvedené pod 17 04 10 Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 Vytěžená hlušina obsahující nebezpečné látky Vytěžená hlušina neuvedená pod číslem 17 05 05 Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03 (tzn. izolační materiály s obsahem nebezpečných látek) Jiné stavební a demoliční odpady (včetně směsných stavebních a demoličních odpadů) obsahující nebezpečné látky Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03

O N N O N O N O O N O

Činnosti, při kterých budou vznikat odpady na místě stavby lze charakterizovat především takto: – demolice stávajících konstrukcí a vozovek – likvidace porostů – přeložky stávajících inženýrských sítí – budování mostů – pokládání jednotlivých vrstev komunikací – dokončovací práce – případné řešení havarijních situací (např. únik PHM z dopravních prostředků) Tabulka B.12: Odpady vznikající v prostorech stavebních dvorů Kód druhu odpadu

03 01 04 03 01 05 08 01 11 08 01 12 10 01 01 10 12 08 10 13 11 12 01 02 12 01 04 12 01 12 12 01 13 13 01 13 02 13 03

Kategorie odpadu

Název odpadu Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy obsahující nebezpečné látky Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené pod číslem 03 01 04 Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky Jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod číslem 08 01 11 Škvára, struska a kotelní prach (kromě kotelního prachu uvedeného pod číslem 10 01 04) Odpadní keramické zboží, cihly, tašky a staviva (po tepelném zpracování) Odpady z jiných směsných materiálů na bázi cementu neuvedené pod čísly 10 13 09 a 10 13 10 (odpady z výroby azbestocementu) Úlet železných kovů Úlet neželezných kovů Upotřebené vosky a tuky Odpad ze svařování Odpadní hydraulické oleje Odpadní motorové, převodové a mazací oleje Odpadní izolační a teplonosné oleje


31

N O N O O O O O O N O N N N

Brno, březen 2006


13 08 02 13 08 99 14 06 03 14 06 05 15 01 01 15 01 02 15 01 03 15 01 04 15 01 05 15 01 06 15 01 07 15 02 02 16 01 03 16 06 01 16 06 02 20 01 01 20 01 02 20 01 08 20 01 10 20 01 11 20 01 21 20 01 39 20 01 40 20 02 01 20 03 01 20 03 03 20 03 04

Jiné emulze (13 08 – Odpadní oleje blíže nespecifikované) Odpady jinak blíže neurčené (13 08 – Odpadní oleje blíže nespecifikované) Jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel Kaly nebo pevné odpady obsahující ostatní rozpouštědla Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Dřevěné obaly Kovové obaly Kompozitní obaly Směsné obaly Skleněné obaly Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Pneumatiky Olověné akumulátory Nikl-kadmiové baterie a akumulátory Papír a lepenka Sklo Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven Oděvy Textilní materiály Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť Plasty Kovy Biologicky rozložitelný odpad Směsný komunální odpad Uliční smetky Kal ze septiků a žump

N N N N O O O O O O O N O N N O O O O O N O O O O O O

Činnosti, při kterých budou vznikat odpady v prostoru stavebního dvora, mají charakter přípravných prací, servisních činností a administrativní činnosti a lze je shrnout do následujících bodů: – příprava různých komponentů pro stavbu – nátěry konstrukcí – běžná údržba stavebních mechanizmů – provoz zařízení stavby a hygienických zařízení pro pracovníky stavby – skladování materiálů pro stavbu Nakládání s odpady, jejich množství a způsob využití nebo zneškodnění se budou řídit příslušnými ustanoveními zákona č.185/2001 Sb., o odpadech (v platném znění) a ustanoveními vyhlášek MŽP ČR č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů (v platném znění). Za odpadové hospodářství v průběhu výstavby bude odpovědný dodavatel stavby, který bude plnit veškeré povinnosti jako původce odpadů.


32

Brno, březen 2006


Z hlediska nebezpečnosti se bude jednat jak o odpady kategorie "ostatní" (t.j. bez nebezpečných vlastností), tak o odpady kategorie "nebezpečný" (s možným výskytem některé z nebezpečných vlastností). Množství odpadů produkovaných v průběhu výstavby nelze na daném stupni objektivně stanovit. V rámci dalšího stupně projektové dokumentace bude vypracován projekt nakládání s odpady v průběhu výstavby, který bude vycházet z upřesněné materiálové bilance a zohledňovat místní podmínky a požadavky. Období provozu Hlavním procesem produkujícím odpady za provozu dálnice bude úklid a údržba dálnice v příslušném úseku. Podrobněji lze tyto činnosti charakterizovat: – úklid vozovky a parkovišť – seřezávání a údržba zeleně ve středového pásu a krajnicích – sekání trávy na krajnicích a středovém pásu – údržba sjízdnosti rychlostní silnice v zimě – čištění stok a dešťových vpustí – čištění dešťových usazovacích nádrží včetně lapolů – sběr TKO na odpočívkách a v SSÚD – drobné úpravy vozovek a svahů rychlostní silnice – odstraňování znečištění z komunikace a dalších odpadů vzniklých za provozu dálnice Způsoby využití a zneškodňování odpadů budou odpovídat běžným podmínkám v regionu a musí respektovat platnou legislativu. Provoz hodnocené stavby bude využívat stávajících zařízení a nevyžaduje výstavbu nových kapacit na využití nebo zneškodnění odpadů. V rámci následujícího stupně projektové dokumentace stavby bude vhodné upřesnit produkci odpadů z hlediska druhového, z hlediska množství i způsobů nakládání s nimi. Z hlediska odpadového hospodářství bude nutné především zabezpečit vhodné způsoby zneškodnění odpadů kategorie N, znečištěné organickými (oleje, pohonné hmoty) i anorganickými (např. barvy) škodlivinami.

B.III.4. HLUK, VIBRACE HLUK Období výstavby V období výstavby bude okolí stavby zatíženo hlukovými emisemi stavebních strojů a vozidel obsluhujících stavbu. Zdrojem hluku v období výstavby budou především zemní práce (budování násypů, zářezů apod.). Dopravní obsluha stavby bude prováděna po stávajících komunikacích. Vlastní stavba bude rozdělena na dílčí etapy, pro které bude zpracován projekt organizace výstavby. Z těchto důvodů bude možno specifikovat vlivy hluku v období výstavby a navrhnout případná opatření k jeho eliminaci až v dalších stupních projektové přípravy stavby.


33

Brno, březen 2006


Období provozu varianta 0 Ve variantě 0 je doprava vedena od ukončení stavby 5508 po silnici II/427 a dále přes intravilány sídel (uvedeno v pořadí dle staničení) Moravský Písek, Bzenec a Bzenec-Přívoz do Strážnice, kde se trasa vrací na stávající silnici I/55. Poté po ní pokračuje přes Petrov a dále okolo zástavby Rohatce-kolonie a Rohatce. Hlukové zatížení území v okolí trasy varianty Nulové pro výhledový rok 2035 a denní a noční dobu je uvedeno v Grafických přílohách 5 a 6. Vzhledem k tomu, že varianta 0 zachovává stávající stavební stav komunikace, jsou nejvyšší přípustné hodnoty hluku pro chráněné venkovní prostory a chráněné venkovní prostory staveb v okolí její trasy dány limity pro tzv. „starou hlukovou zátěž“ (viz příloha č. 6 k nařízení vlády č. 88/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací), tj. 70/60 dB(A) denní doba/noční doba. Do budoucna lze očekávat, že vlivem přirozeného nárůstu dopravy dojde k postupnému zvyšování hlukového zatížení kolem nulové varianty v nejbližším chráněném venkovním prostoru. V chráněných venkovních prostorech staveb (které leží v bezprostřední blízkosti silnic) dokonce k překračování limitů s korekcí na starou hlukovou zátěž. Tyto limity jsou v případech, kdy obytná zástavba leží těsně u komunikace, překračovány na řadě míst podél silnic I/55, II/427, I/54 a II/426 již dnes. Vzhledem k charakteru zástavby nelze v převážné většině případů řešit toto překračování hlukových limitů výstavbou účinných protihlukových stěn, tzn. že by bylo nutno přistoupit k realizaci individuálních protihlukových opatření na fasádách konkrétních obytných objektů bez možnosti účinné ochrany venkovního prostoru. varianta A Ve variantě A je silnice R55 vedena obchvaty sídel Moravský Písek a Bzenec a dále v souběhu s tratí ČD v úseku Bzenec-Přívoz – Rohatec. Vliv výstavby R55 na přerozdělení dopravy mezi výhledovou R55 a stávající silnicí I/55 je zřejmý z přehledů výhledových intenzit dopravy (viz kapitola B.II.4.). Hlavním vlivem varianty A z hlediska očekávané změny hlukového zatížení území je především významné snížení intenzit dopravy projíždějící přes intravilány sídel, kterými prochází stávající silnice I/55, II/427 a II/426 a s ním spojené snížení hlukového zatížení chráněných venkovních prostor a chráněných venkovních prostor staveb v těchto sídlech. Ochrana obytné zástavby a chráněných venkovních prostorů před vlivy provozu na trase R55 je pak realizována především dostatečným odstupem trasy R55 od zástavby jednotlivých sídel. V případech, kdy se trasa nové silnice R55 přibližuje chráněnému venkovnímu prostoru a chráněnému venkovnímu prostoru staveb, kde lze ve výhledu očekávat překračování nejvyšších přípustných hodnot hluku, lze realizovat účinná protihluková opatření. Hlukové zatížení území v okolí trasy varianty A pro výhledový rok 2035, denní a noční dobu je uvedeno v Grafických přílohách 7A.1, 7A.2, 7A.3 a 8A.1, 8A.2 a 8A.3. Hlukové zatížení je zobrazeno pro situaci s protihlukovými stěnami (předběžný návrh), jejichž detailní rozsah bude proveden v dalším stupni projektové dokumentace.


34

Brno, březen 2006


varianta B Ve variantě B má trasa silnice R55 v km 30,000 – 34,000 odlišné směrové vedení od varianty A. Dalším rozdílem oproti variantě A je konstrukční zakrytí úseků v km 30,550 – 32,700 a v km 33,200 – 42,800 (podrobněji viz kapitola B.I.). V okolí takto zakrytých úseků bude navržená konstrukce částečně plnit i funkci protihlukové ochrany okolního území. Stejně jako u varianty A lze u varianty B (v případech, kdy se trasa rychlostní silnice R55 přibližuje chráněnému venkovnímu prostoru a chráněnému venkovnímu prostoru staveb, kde je možno ve výhledu očekávat překračování nejvyšších přípustných hodnot hluku) realizovat účinná protihluková opatření (protihlukové stěny). Hlukové zatížení území v okolí trasy varianty B pro výhledový rok 2035 a denní a noční dobu je uvedeno v Grafických přílohách 7B.1, 7B.2, 7B.3 a 8B.1, 8B.2 a 8B.3. Hlukové zatížení je zobrazeno pro situaci se zakrytými úseky komunikace a s protihlukovými stěnami jejichž detailní rozsah bude specifikován v dalším stupni projektové dokumentace.

VIBRACE Potencionálními zdroji vibrací, které mohou narušovat faktory pohody a ovlivňovat statiku, jsou zejména stavební práce a provoz těžkých nákladních vozidel. Výraznější projev vibrací lze obecně očekávat do vzdálenosti řádově jednotek, výjimečně desítek metrů od osy komunikace. Období výstavby V období výstavby mohou vibrace vznikat zejména činností těžkých stavebních strojů, resp. použitím speciálních technologií (ražení pilotů). Dále mohou vznikat v souvislosti s průjezdy těžkých nákladních automobilů (dopravní obsluhy staveniště) obytnou zástavbou. Období provozu Vznik vibrací z provozu navrhované rychlostní silnice, který by měl vliv na obytnou zástavbu se nepředpokládá.

ZÁŘENÍ RADIOAKTIVNÍ, ELEKTROMAGNETICKÉ V souvislosti s plánovanou výstavbou a provozem po rychlostní silnici, se neočekávají negativní projevy radioaktivních a elektromagnetických jevů.

B.III.5. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE VÝZNAMNÉ TERÉNNÍ ÚPRAVY Posuzovaná rychlostní silnice bude vedena převážně po terénu, případně v mírném zářezu po lesní a zemědělské půdě. Výraznější násypy jsou navrženy pouze v prostoru mimoúrovňových křižovatek a přemostění. HBH Projekt spol. s r. o.

35

Brno, březen 2006


ZÁSAH DO KRAJINY Stávající rovinatá konfigurace terénu mezi Moravským Pískem a Rohatcem nevyžaduje žádné rozsáhlejší úpravy terénu, či realizaci pohledově exponovaných technických opatření v podobě velkých mostních objektů a estakád. Optický projev nového tělesa rychlostní silnice bude utlumen vzhledem k vedení větší části záměru v lesním porostu.


36

Brno, březen 2006


C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ Vzhledem k charakteru a rozsahu záměru nejsou v následujícím výčtu uvedeny environmentální charakteristiky, které jsou dotčeny variantou 012.

C.I.1. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY V zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. ÚSES má za cíl zajišťovat uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny. Základními pojmy používanými v souvislosti s ÚSES jsou biocentrum a biokoridor, které jsou je definovány vyhláškou č. 395/1992 Sb. (prováděcí vyhláška k zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny). Biocentrum je biotop nebo soubor biotopů v krajině, které svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Biokoridor je území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry, a tím vytváří z oddělených biocenter síť. Podle významu jednotlivých segmentů skládajících tento systém dělíme ÚSES na nadregionální (NRBK, NRBC), regionální (RBK, RBC) a lokální (LBK, LBC).

Plánovaná rychlostní silnice, jako výrazný liniový prvek v krajině, bude protínat liniové skladebné součásti ÚSES. Zasáhne také do dvou regionálních a několika lokálních biocenter.

NADREGIONÁLNÍ ÚSES Nadregionální biokoridor ani biocentrum se v posuzovaném území nenachází.

REGIONÁLNÍ ÚSES Posuzovaným územím prochází následující regionální biokoridory: RBK 133 Pánov – Koryto RBK 134 Koryto – Váté písky u Bzence RBK 135 Olšiny – Váté písky u Bzence RBK 136 Olšiny – Zárazický výkaz RBK 133 je částečně funkční složený biokoridor procházející k.ú. Vracov a Rohatec, který propojuje RBC 15 Pánov a RBC 16 Koryto. Na k.ú. Vracov a Bzenec leží částečně funkční složený biokoridor RBK 134 propojující RBC 16 Koryto a RBC 17 Váté písky u Bzence. Mezi regionálními biocentry se na biokoridorech 133 a 134 nacházejí lokální biocentra, která jsou od sebe vzdálena cca 700 m. Na k. ú. Bzenec se dále nachází jednoduchý RBK 135, spojující RBC 17 Váté písky u Bzence a RBC 18 Olšiny. RBK 142 na k.ú. Bzenec a Veselí nad Moravou spojuje RBC 18 Olšiny a RBC 19 Zárazický výkaz.

12

Vliv na tyto charakteristiky nebude nový, bude se pouze měnit intenzita stávajícího negativního působení automobilové dopravy v okolí stávajících komunikací. HBH Projekt spol. s r. o.

37

Brno, březen 2006


LOKÁLNÍ ÚSES Skladebné části lokálního ÚSES navazují na prvky ÚSES vyšších úrovní. V zájmovém území jsou to především lokální ÚSES reprezentující normální hydrické řady. Vlhké hydrické řady zastupují především ÚSES vymezené podél vodních toků. Živnost stanoviště je většinou stanovena jako oligo až mezotrofní.

SKLADEBNÉ ČÁSTI ÚSES, KTERÉ SE NACHÁZEJÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Pro větší přehlednost jsou skladebné části ÚSES uvedeny podle katastrálních území jednotlivých obcí. Uvedeny jsou biocentra a biokoridory, které jsou dotčeny variantami A a B. Dotčení jednotlivých částí je pro obě varianty společné, odlišují se pouze mírou jejich dotčení. Číslování segmentů lokálního ÚSES je použito dle územních plánů jednotlivých obcí, číslování regionálního ÚSES je použito dle ÚTP (územně technický podklad, MŽP 1996). katastrální území Moravský Písek LBC 8 U stadionu – funkční lokální biocentrum na LBK 8 a 9 – nachází se jihovýchodně od sportovního stadionu v Moravském Písku. – lesní porost s dubem letním, javorem babykou, jasanem javorolistým, borovicí lesní – cílový stav – lesní porosty s přirozenou druhovou skladbou a keřovým pláštěm LBC 11 Sádky – funkční lokální biocentrum na LBK 13 – leží na Domanínském potoce, při železniční trati ČD č. 330 Přerov – Břeclav – umělá vodní plocha – sádky s travnatými břehy a vodní tok bez břehového porostu – cílový stav – vodní plocha s přirozenými břehovými společenstvy, polokulturní louka se solitéry LBK 8 – funkční lokální biokoridor – lesní porosty se změněnou druhovou skladbou – převaha borovice lesní, příměs dubu letního – cílový stav – zapojená lesní společenstva s přirozenou druhovou skladbou, přirozená břehová společenstva LBK 9 – funkční lokální biokoridor – zapojený porost větrolamu s topolem černým a lípou velkolistou, jilmem vazem – cílový stav – zapojená lesní společenstva s přirozenou druhovou skladbou, přirozená břehová společenstva LBK 13 – lokální biokoridor k založení – doprovodný porost Domanínského potoka – cílový stav – zapojená pobřežní společenstva s přirozenou druhovou skladbou dřevin a keřů katastrální území Bzenec RBC 13 Váté písky u Bzence – funkční regionální biocentrum na RBK 134 a RBK 135 – je vymezeno v prostoru PP Vojenské cvičiště Bzenec HBH Projekt spol. s r. o.

38

Brno, březen 2006


– –

zčásti pohyblivé písečné přesypy na bývalém cvičišti, místy ruderalizovaná společenstva a nálety dřevin cílový stav – přirozená bylinná společenstva na píscích

RBK 136 Olšiny – Zárazický výkaz – složený regionální biokoridor k založení – vzrostlé břehové porosty kolem Vracovského potoka – cílový stav – společenstva dřevin a keřů s přirozenou druhovou skladbou RBK 135 Olšiny – Váté písky u Bzence – regionální biokoridor k založení – borové monokultury, místy s akátem – cílový stav –zapojená lesní společenstva s přirozenou druhovou skladbou RBK 134 Koryto – Váté písky u Bzence – funkční regionální biokoridor – složený regionální biokoridor po obou stranách železniční tratě, na němž jsou založena lokální biocentra, vzdálená od sebe cca 700 m – cílový stav – zapojená lesní společenstva s přirozenou druhovou skladbou dřevin a keřů (převaha dubu letního a borovice lesní), přirozená společenstva písčin LBC 10 Pod Olšovcem − funkční lokální biocentrum na RBK 142 − leží na pravém přítoku Syrovinky jižně od Bzence − rozsáhlá mokřina s převahou rákosu, regulovaný tok − cílový stav – bylinná mokřadní společenstva přirozeného původu LBC 14 U silnice − funkční lokální biocentrum na RBK 134 − nachází se severně od Přívozu, při pravá straně silnice II/426 ve směru na Bzenec − borové monokultury na okraji s náletem akátu − cílový stav – lesní společenstva s přirozenou druhovou skladbou LBC 15 Za hájovnou − funkční lokální biocentrum na RBK 134 − nachází se západně od Přívozu, vedle prostoru dřevařského závodu − borové monokultury − cílový stav – lesní společenstva s přirozenou druhovou skladbou LBC 16 U tří májů − funkční lokální biocentrum na RBK 134 − leží při železniční trati ČD č. 330 Přerov – Břeclav, v prostoru NPP Váté Písky − borové monokultury, na okraji s náletem akátu − cílový stav – lesní společenstva s přirozenou druhovou skladbou LBC 17 Starý holcplac − funkční lokální biocentrum na RBK 134 − leží při železniční trati ČD č. 330 Přerov – Břeclav, v prostoru NPP Váté Písky − borové monokultury na okrajích místy s akátem − cílový stav – lesní společenstva s přirozenou druhovou skladbou LBC 29 Hrubý háj – funkční lokální biocentrum na LBK 9 – tvoří jej severní cíp Hrubého háje HBH Projekt spol. s r. o.

39

Brno, březen 2006


– –

lesní porost s dubem letním, javorem babykou, jasanem javorolistým, borovicí lesní cílový stav – lesní porosty s přirozenou druhovou skladbou a keřovým pláštěm

LBK 26 – lokální biokoridor k založení – borové monokultury s malou příměsí akátu – cílový stav – zapojená teplomilná lesní společenstva s přirozenou druhovou skladbou LBK 29 – lokální biokoridor k založení – bylinná společenstva na hrázích regulované Syrovinky – cílový stav –zapojená společenstva dřevin a keřů s přirozenou druhovou skladbou

katastrální území Vracov RBC 16 Koryto − funkční regionální biocentrum na RBK133 a RBK134 − leží při železniční trati ČD č. 330 Přerov – Břeclav, v prostoru NPP Váté Písky a pokračuje dále do prostoru Doubravy − lesní porost s převahou borovice lesní a dubu letního − cílový stav –lesní společenstva s přirozenou druhovou skladbou RBK 133 Pánov – Koryto – funkční regionální biokoridor – složený regionální biokoridor po obou stranách železniční tratě, propojuje jednotlivá biocentra vzdálená od sebe cca 700 m – cílový stav – zapojená lesní společenstva s přirozenou druhovou skladbou dřevin a keřů (převaha dubu letního a borovice lesní), přirozená společenstva písčin RBK 134 Koryto – Váté písky u Bzence – funkční regionální biokoridor – složený regionální biokoridor po obou stranách železniční tratě, na němž jsou založena lokální biocentra, vzdálená od sebe cca 700 m – cílový stav – zapojená lesní společenstva s přirozenou druhovou skladbou dřevin a keřů (převaha dubu letního a borovice lesní), přirozená společenstva písčin LBC U Černého mostu − funkční lokální biocentrum na RBK134 − leží při železniční trati ČD č. 330 Přerov – Břeclav, v prostoru NPP Váté Písky − převažuje lesní porost s výrazným zastoupením borovice lesní a dubu letního − cílový stav – lesní společenstva s přirozenou druhovou skladbou, přirozená společenstva písčin LBC Na hvězdě − funkční lokální biocentrum na RBK133 − leží při železniční trati ČD č. 330 Přerov – Břeclav, v prostoru NPP Váté Písky − lesní porost s převahou borovice lesní a dubu letního, pískomilná společenstva vátých písků − cílový stav – lesní a stepní společenstva s přirozenou druhovou skladbou, přirozená společenstva písčin HBH Projekt spol. s r. o.

40

Brno, březen 2006


LBC Tři úhly − funkční lokální biocentrum na RBK133 − leží při železniční trati ČD č. 330 Přerov – Břeclav, v prostoru NPP Váté Písky − lesní porost s převahou borovice lesní a dubu letního, pískomilná společenstva vátých písků − cílový stav – lesní a stepní společenstva s přirozenou druhovou skladbou, přirozená společenstva písčin LBC U Bzenecké cesty – západní část − funkční lokální biocentrum na RBK133 − leží při železniční trati ČD č. 330 Přerov – Břeclav, v prostoru NPP Váté Písky − lesní porost s převahou borovice lesní a dubu letního, pískomilná společenstva vátých písků − cílový stav – lesní a stepní společenstva s přirozenou druhovou skladbou, přirozená společenstva písčin katastrální území Rohatec RBK 133 Pánov – Koryto – funkční regionální biokoridor, navržen k prodloužení – složený regionální biokoridor probíhá po území vátých písků, po obou stranách železniční tratě, který propojuje jednotlivá biocentra vzdálená od sebe cca 700m – cílový stav – zapojená lesní společenstva s přirozenou druhovou skladbou dřevin a keřů (převaha dubu letního a borovice lesní), přirozená společenstva písčin LBC U Bzenecké cesty – východní část − funkční lokální biocentrum na RBK133 − leží při železniční trati ČD č. 330 Přerov – Břeclav, v prostoru NPP Váté Písky − lesní porost s převahou borovice lesní a dubu letního, pískomilná společenstva vátých písků − cílový stav – lesní a stepní společenstva s přirozenou druhovou skladbou, přirozená společenstva písčin LBC U trati – lokální biocentrum na RBK 133 k založení – leží při železniční trati ČD č. 330 Přerov – Břeclav, v prostoru NPP Váté Písky – lesní porost s převahou borovice lesní – cílový stav – lesní společenstva s přirozenou druhovou skladbou LBC Soboňky – lokální biocentrum na LBK Ratíškovický potok k založení – soustava rybníčků na Ratíškovickém potoce – přirozená vodní společenstva – cílový stav – přirozené vodní společenstvo LBC Nad Rohatcem – – – –

funkční lokální biocentrum na RBK 133 nachází se u železniční vlečky z Rohatce kolonie, směrem na Ratíškovice porosty dubu letního cílový stav – zachovat současný stav

LBK Ratíškovický potok – – –

funkční lokální biokoridor podél Ratíškovického potoka v Soboňkách je tento koridor přerušen zástavbou, jinak se jedná o pobřežní pás dřevin cílový stav – zapojená lesní společenstva s přirozenou druhovou skladbou dřevin a keřů


41

Brno, březen 2006


C.I.2. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Velmi významné, nebo jedinečné části živé i neživé přírody, jež jsou definovány v části třetí zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Z praktických důvodů bývají tato ZCHÚ dělena na velkoplošná (národní parky a chráněné krajinné oblasti) a maloplošná ZCHÚ (národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky).

V posuzovaném území se nachází jedno zvláště chráněné území v kategorii národní přírodní památka (NPP) a jedno území v kategorii přírodní památka (PP). Jsou to národní přírodní památka Váté písky a přírodní památka Vojenské cvičiště Bzenec. NPP Váté písky − k.ú. Bzenec, Vracov − výměra 94,5621 ha − zřízena vyhláškou ONV Hodonín ze dne 25. 10. 1990, do kategorie Národní přírodní památka převedena vyhláškou MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. − plán péče pro NPP Váté písky je schválen na období 1999 – 2008 − úzký pruh bezlesí při železniční trati, které tvoří protipožární bariéru, velmi cenná rostlinná i živočišná společenstva písečných dun − reliéf je plochý, geologický podklad tvoří váté neogenní křemičité písky − vysoce reprezentativní, zachovalá a nejrozsáhlejší vegetace vátých písků na území naší republiky − zastoupeny jsou např. rostlinné druhy: paličkovec šedavý (Corynephorus canescens), mateřídouška úzkolistá (Thymus angustifolia), smil písečný (Helichrysum arenarium), tomkovice plazivá (Hierochloë repens), kavyl písečný (Stipa borysthenica), či divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) − území je jedinečné i z hlediska zoologického. Vyskytují se zde vzácné druhy jako kudlanka nábožná (Mantis religiosa), pakudlanka jižní (Mantispa styriaca), ploskoroh pestrý (Libelloides macaronius). Z obratlovců lze zmínit nejpočetnější populaci ještěrky zelené (Lacerta viridis), dále skřivana lesního (Lullula arborea), dudka chocholatého (Upupa epops) a krutihlava obecného (Jynx torquilla). − v území NPP bylo zjištěno celkem 6 rostlinných a 35 živočišných druhů zvláště chráněných podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. − PP má ochranné pásmo, které není zvláště vyhlášeno, a proto jím je podle § 37 odst. 1 zákona území do vzdálenosti 50 m od hranic PP. Na pozemky v ochranném pásmu se vztahuje ustanovení § 37 odst. 2 zákona, podle kterého je ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám a změnám kultury pozemku nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody − hlavním problémem NPP je zarůstání náletem, hlavně akátem a borovicí. Rušivě působí provoz železnice a s ním související nutná opatření, jako je proorávání protipožárních pásů. Negativním vlivem je také sběr přírodnin, především odchyt entomofauny PP Vojenské cvičiště Bzenec − k.ú. Bzenec − výměra 36,8056 ha − zřízena nařízením č. 4/95 Okresního úřadu v Hodoníně ze dne 12.10. 1995 − plán péče pro PP Vojenské cvičiště Bzenec je schválen na období 2005 – 2014 HBH Projekt spol. s r. o.

42

Brno, březen 2006


− území se nachází na jih od města Bzence, u silnice II/426, je tvořeno zčásti pohyblivými písečnými přesypy na bývalém vojenském cvičišti Svazarmu a přilehlými, místy ruderalizovanými plochami − zachovalá pískomilná společenstva, výskyt řady ojedinělých druhů – kavyl písečný (Stipa borysthenica), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), kostřava ovčí (Festuca ovina), kostřava pochvatá (Festuca vaginata), paličkovec šedavý (Corynephorus canescens), smil písečný (Helichrysum arenarium), − unikátní výskyty živočichů, zejména bezobratlých: kudlanka nábožná (Mantis religiosa), pakudlanka jižní (Mantispa styriaca), ploskorozi (Libelloides spp.), ještěrka zelená (Lacerta viridis), martináč hrušňový (Saturnia pyri), střevlíci (Carabus spp.), zdobenci (Gnorimus spp.), stužkonoska vrbová (Catocala elacta) − PP má ochranné pásmo, které není zvláště vyhlášeno, a proto jím je podle § 37 odst. 1 zákona území do vzdálenosti 50 m od hranic PP. Na pozemky v ochranném pásmu se vztahuje ustanovení § 37 odst. 2 zákona, podle kterého je ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám a změnám kultury pozemku nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. − hlavním problémem PP je zarůstání náletem, hlavně akátem a borovicí lesní.

C.I.3. NATURA 2000 Natura 2000 je definována v části čtvrté zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Je tvořena soustavou lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů a přírodní stanoviště (např. rašeliniště, skalní stepi, horské smrčiny apod.) na území EU. Soustavu Natura 2000 tvoří „Evropsky významné lokality (EVL)“ a „Ptačí oblasti (PO)“.

V posuzovaném území se nachází dvě lokality zařazené do soustavy Natura 2000. Je to ptačí oblast (PO) Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví a lokalita Váté písky, zařazená do seznamu evropsky významných lokalit (EVL).

EVL Váté písky Kód lokality: Status: Rozloha: Biogeografická oblast:

CZ0620024 zařazeno do národního seznamu 63,43 ha Panonská

Tabulka C.1: Stanoviště navržená jako předměty ochrany v EVL Váté písky Kód stanoviště

2330 6260 – –

Název stanoviště

rozloha v EVL

Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem 21,565 ha (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) Panonské písčité stepi – prioritní stanoviště 18,493 ha

EVL se rozkládá na katastrálních územích Bzenec, Rohatec a Vracov je tvořena obnaženým pruhem vátých písků po obou stranách frekventované železniční tratě Přerov – Břeclav. Tento úzký pruh bezlesí je podél tratě udržován jako protipožární bariéra.


43

Brno, březen 2006


–

–

–

–

–

–

území náleží k vnitrokarpatským sníženinám, které jsou vyplněny sedimenty neogenního moře. Z těchto sedimentů a kvartérních teras řeky Moravy byly vyváty jižními a jihozápadními větry před 9 – 12 tisíci let jejich jemnější frakce. Ty daly vzniknout oblasti vátých písků o mocnosti 2 – 20 m s četnými přesypy. Písky jsou tvořeny téměř výlučně křemennými zrny (95%) s nepatrnou příměsí jiných minerálů. Reliéf je plochý. nedostatek minerálních živin a vysoká propustnost umožňují růst pouze speciálně adaptovaným druhům rostlin. Jedná se o nejrozsáhlejší, reprezentativní a dobře zachovalou ukázku vegetace otevřených písků v ČR. na lokalitě se střídají reprezentativní porosty panonských stepních trávníků na písku (biotop T5.4) s kostřavovými trávníky písčin (biotop T5.3). Na narušovaných místech se vyskytují otevřené trávníky písčin s Corynephorus canescens (biotop T5.2) spolu s maloplošně zastoupenou jednoletou vegetací písčin (biotop T5.1). typické pro tuto lokalitu je prolínání druhů s různou hranicí rozšíření. Mísí se zde typy subatlantské s východní hranicí areálu (např. paličkovec šedavý – Corynephorus canescens ), typy boreální na jižní hranici rozšíření (mateřídouška úzkolistá – Thymus angustifolius), typy kontinentální na severozápadní hranici areálu (smil písečný – Helichrysum arenarium), na severní hranici rozšíření (kolenec pětimužný – Spergula pentadra) i panonské endemity (kostřava Dominova – Festuca dominii, tomkovice plazivá – Hierochloe repens aj.). Některé druhy zde mají jediné naleziště v ČR (např. kavyl písečný – Stipa borrysthenica). EVL je významné i z hlediska zoologického. Především teplomilná entomofauna zahrnuje řadu legislativně chráněných druhů, jako kudlanka nábožná (Mantis religiosa), pakudlanka jižní (Mantispa styriaca), ploskoroh pestrý (Libelloides macaronius). Z obratlovců lze zmínit nejpočetnější populaci ještěrky zelené (Lacerta viridis), dále skřivana lesního (Lullula arborea) a dudka chocholatého (Upupa epops). hlavním problémem EVL je zarůstání náletem, hlavně akátem a borovicí. Rušivě působí provoz železnice a s ním související nutná opatření, jako je proorávání protipožárních pásů. Negativním vlivem je také sběr přírodnin, především odchyt entomofauny.

Obrázek C.1: Rozšíření stanoviště č. 2330 – Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem a psinečkem v ČR

Obrázek C.2: Rozšíření stanoviště č. 6260 – Panonské písčité stepi v ČR

Zdroj: © AOPK


Zdroj: © AOPK

44

Brno, březen 2006


PO Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví Kód lokality: CZ0621025 Rozloha: 11.720,56 ha Kategorie chráněného území: Ptačí oblast − vyhlášena nařízením vlády č. 21/2005 Sb. z 15. prosince 2004 – ptačí druhy, pro které byla lokalita navržena do soustavy Natura 2000 jsou (podrobný popis viz C.: o Čáp bílý (Ciconia ciconia) o Lelek lesní (Caprimulgus europaeus) o Moták pochop (Circus aeruginosus) o Skřivan lesní (Lullula arborea) o Strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus) o Strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) − v oblasti bylo zjištěno celkem 238 druhů ptáků. Jsou zde vhodné podmínky jak pro vodní a mokřadní druhy ptáků nebo druhy lužního lesa, tak pro druhy vázané na suché stepní nebo lesostepní prostředí. − borové lesy na vátých píscích jsou v rámci ČR tradičními a významnými hnízdišti např. 10 – 15 párů dudka chocholatého (Upupa epops), v současnosti minimálně 50 párů lelka lesního (Caprimulgus europaeus) a 20 – 40 párů skřivana lesního (Lullula arborea).Významným hnízdištěm je luh řeky Moravy a přilehlé louky. − další druhy, které se vyskytují na této lokalitě, jsou zejména: bukač velký, bukáček malý, chřástal kropenatý, chřástal malý, chřástal polní, čáp černý, datel černý, jeřáb popelavý, ledňáček říční, lejsek bělokrký, luňák červený, luňák hnědý, pěnice vlašská, slavík modráček, ťuhýk obecný, včelojed lesní, žluva hajní, žluna šedá, dudek chocholatý, rybák obecný, rákosník velký, cvrčilka slavíková, atd.

C.I.4. PŘÍRODNÍ PARKY Přírodní park je definován v § 12, zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Jedná se o území vymezené k ochraně krajinného rázu s významnými estetickými a přírodními hodnotami, které není jinak zvláště chráněno.

V blízkosti posuzovaného území se nachází přírodní park Strážnické Pomoraví, který byl v blízkosti plánovaného záměru zřízen v roce 1993 vyhláškou Okresního úřadu Hodonín. Přírodní park byl vyhlášen za účelem ochrany krajinného rázu údolní nivy řeky Moravy. Jedná se přibližně o 31 km2 takto chráněné plochy.

C.I.5. VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY Významný krajinný prvek (VKP) jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou dle § 3, zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy, tzv. VKP „ze zákona“. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody dle § 6, zákona č.114/1992 Sb.jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. HBH Projekt spol. s r. o.

45

Brno, březen 2006


V posuzovaném území se nenacházejí žádné významné krajinné prvky, které by byly registrovány podle §6, zákona č.114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny. V území se však nacházejí významné krajinné prvky evidované jako ekologicky významný segment krajiny – EVSK. Plánovaná rychlostní silnice bude také zasahovat VKP tzv. „ze zákona“, které jsou definovány dle §3, zákona č.114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

VKP EVIDOVANÉ JAKO EVSK Jedná se o VKP s vyšší ekologickou hodnotou evidované jako ekologicky významný segment krajiny (EVSK). Tyto lokality jsou průběžně hodnoceny a některé z nich mohou být registrovány jako významné krajinné prvky. EVSK 34-22-05/6 Hrubý háj – k.ú. Bzenec – tvoří jej severní cíp Hrubého háje – lesní porost s dubem letním, javorem babykou, jasanem javorolistým, borovicí lesní EVSK 34-22-10/2 Široké – k.ú. Bzenec – vlhká louka mezi Vracovským potokem a železniční tratí EVSK 34-22-10/3 Cvičiště Svazarmu – k.ú. Bzenec – tvoří jej prostor PP Vojenské cvičiště Bzenec – naváté písky s psamofilní vegetací, nálety borovice lesní EVSK 34-22-15/3 U přívozu I – k.ú. Bzenec – prostor východně od silnice Bzenec – Bzenec Přívoz - Strážnice – lesní porost EVSK 34-22-15/4 U přívozu II – k.ú. Bzenec – prostor okolo železniční tratě Přerov – Břeclav u Ondrovského rybníka – lesní porost EVSK 19/1 Soboňky – k.ú. Vracov – kaskády Ratíškovického potoka s přilehlou nivou

VKP NAVRŽENÉ K REGISTRACI 273 – Roztrhánky – k.ú. Rohatec – výměra 7,8 ha – soustava rybníčků na potoku Roztrhánky (Járek) – porost slatinného charakteru s dřevinami, věk 60 – 70 let, vodní plochy – bohaté bylinné patro (Drosera rotundifolia) – výskyt obojživelníků – silně ohrožený druh Rana sp. – ohrožený druh Bombina HBH Projekt spol. s r. o.

46

Brno, březen 2006


273 – Na Roztrhánkách – k.ú. Rohatec – výměra 6,9 ha – nachází se u železniční vlečky z Rohatce kolonie, směrem na Ratíškovice – doubrava s příměsí borovice lesní, věk 40-80 let – přírodě blízké poměry, bohaté bylinné patro – žádný zvláště chráněný druh 273 – U Soboněk – k.ú. Rohatec – výměra 2,0 ha – lesní komplex na západ od Soboněk – doubrava s příměsí borovice lesní, věk 20-30 let – přírodě blízké poměry, typické stanoviště podrostu – ohrožený druh Verbascum phoeniceum

VKP „ZE ZÁKONA“ VKP vodní tok – Domanínský potok – významný krajinný prvek je reprezentován vodním tokem Domanínský potok a jeho doprovodnými břehovými porosty VKP les – bezejmenný pás lesa za obcí Moravský Písek – významný krajinný prvek je reprezentován pásem především listnatých stromů VKP les –Hrubý háj – významný krajinný prvek je reprezentován lesním komplexem, sestávajícím převážně z borových porostů VKP vodní tok – bezejmenný vodní tok – významný krajinný prvek je reprezentován drobnou občasnou vodotečí v prostoru Sudniska a jeho doprovodnými porosty VKP vodní tok – Syrovinka – významný krajinný prvek je reprezentován vodotečí, která ústí zprava do Moravy a jejími břehovými porosty VKP vodní tok – bezejmenný vodní tok – významný krajinný prvek je reprezentován drobným vodním tokem, který ústí zleva do Syrovinky a jeho doprovodnými břehovými porosty VKP les – významný krajinný prvek je reprezentován převážně borovým lesem odděleným od zbytku Doubravy silnicí II/426 VKP les– lesní komplex Doubrava – významný krajinný prvek je reprezentován převážně borovým lesem VKP vodní tok – Ratíškovický potok a Rudník – významný krajinný prvek je reprezentován vodotečí, která ústí zprava do Moravy a jejími břehovými porosty VKP vodní tok – Roztrhánky – významný krajinný prvek je reprezentován vodotečí, která ústí zprava do Moravy a jejími břehovými porosty


47

Brno, březen 2006


C.I.6. ÚZEMÍ

HISTORICKÉHO,

KULTURNÍHO,

NEBO

ARCHEOLOGICKÉHO

VÝZNAMU

Z hlediska sídelní geografie náleží posuzované území k tzv. starému sídelnímu území, které má pro osídlení příhodný georeliéf, režim vodních toků, geologické, pedologické i klimatické podmínky. Trvalá vazba pravěkých a středověkých komunit na tzv. staré sídelní území vzniká s převládnutím zemědělské výroby od epochy mladší doby kamenné (neolitu, počátek cca 6 000 let B.C.). Proto zde lze předpokládat vysokou koncentraci a kumulaci sídelních areálů (sídlišť, pohřebišť, výrobních míst apod.) z doby pravěku a středověku. V současnosti známé archeologické lokality jsou uvedeny podle katastrálních území. Jejich pořadí odpovídá číselnému označení uvedenému v Grafické příloze 2A a 2B. Následující soupis známých nalezišť však nelze považovat za vyčerpávající, neboť je mezi odborníky obecně přijímána teze, že naše současné znalosti starého osídlení odráží jen 20 až 30 % skutečného stavu. Proto jsou v Grafické příloze 2A a 2B zakresleny i plochy, na nichž lze podle terénní konfigurace a dosavadních zkušeností relikty starého osídlení s velkou pravděpodobností očekávat. Jde o potencionální archeologická naleziště, kde při jakémkoliv zásahu do terénu může dojít k porušení archeologických situací, objektů či nálezů a na takovém území má pak archeologie zcela nezastupitelný význam pro rozšíření a prohloubení znalostí o původu a vývoji sídel. katastrální území Bzenec 1. Bzenec-pískovna – neolit-eneolit – při těžbě písku v roce 1972 byl dělníky náhodně nalezen kamenný sekeromlat. Literatura:

NZ č. j. 1611/87 v archivu AÚ AV ČR v Brně. Škojec, J.: SAS ČR.

2. Bzenec – trať Olšava – eneolit – náhodný nález krátkého širokého obuchu kultury se šňůrovou keramikou. Literatura:

Kalousek, F.: Šňůrová kultura. Brno 1945. Rukopis, tab. LXXXIX. NZ č. j. 2627/52, 59/92 v archivu AÚ AV ČR v Brně. Šebela, L.: Postavení kultury se šňůrovou keramikou v moravském eneolitu a její vztah k vývoji v Karpatské kotlině. Brno 1986. Rukopis disertační práce, s. 93. Škojec, J.: SAS ČR.

3. Bzenec – tratě Sudinky, U katova kříže, Na oběšených, Olšovec, U nádraží – latén – v roce 1886 objevil v této poloze F. Myklík zlomky keramiky. V roce 1969 zde byla pracovníky AÚ AV ČR v Brně prokopána drobná sonda. Literatura:

Klanica, Z.: Laténské sídliště v Bzenci (okr. Hodonín), Přehled výzkumů AUB 1969, Brno 1971, s. 19. Škojec, J.: SAS ČR.

katastrální území Rohatec 4. Rohatec – trať Soboňky – neolit, doba bronzová – na poli Františka Němce byly v roce 1951 nasbírány střepy velatické fáze kultury středodunajských popelnicových polí. Podobné zlomky se nacházely i na polích v okolí mlýna a z téže trati pochází i kamenné nástroje kultury s lineární keramikou. Literatura:

Bíza, J. - Skácel, J.: Slovácká obec Rohatec. Rohatec 1973, s. 25. Škojec, J.: SAS ČR.

Posuzovaný koridor se nachází v archeologicky značně exponované oblasti s velkým počtem dosud známých archeologických nalezišť, často opakovaně osídlovaných v různých obdobích – tzv. polykulturní naleziště. Celé širší zájmové území je nutno klasifikovat jako území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 zák. č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů. HBH Projekt spol. s r. o.

48

Brno, březen 2006


C.I.7. ÚZEMÍ HUSTĚ ZALIDNĚNÁ A NADMÍRU ZATĚŽOVANÁ ÚZEMÍ HUSTĚ ZALIDNĚNÁ Posuzovaný záměr nebude v žádné z variant procházet územím s vysokou hustotou zalidnění, i když stávající komunikační síť prochází dlouhodobě osídleným územím.

ÚZEMÍ NADMÍRU ZATĚŽOVANÁ V posuzovaném koridoru lze považovat za území nadmíru zatěžovaná vlivy z dopravy intravilány obcí přes které prochází stávající silnice I/55. Pokud bude budování rychlostní silnice R55 ukončeno ve stavbě, 5508 dojde k významnému zvýšení dopravy nově v Moravském Písku a Bzenci.

C.I.8. STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE Posuzovaném koridoru se nenachází žádné staré ekologické zátěže. Poddolovaná území do trasy záměru nezasahují.

C.I.9. EXTRÉMNÍ POMĚRY V DOTČENÉM ÚZEMÍ Pro dotčené území je specifické podloží tvořené vátými písky. Tyto eolické sedimenty se vyznačují značnou nesoudržností a při odstranění vegetačního krytu jsou mimořádně náchylné především k větrné erozi. Vodní erozí budou ohroženy svahy náspů a zářezů..


49

Brno, březen 2006


C.II. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.II.1. OVZDUŠÍ A KLIMA MAKROKLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY Zájmové území leží podle Quitt (1971) v klimatické oblasti T – teplá oblast, a to v jejích klimatických jednotkách T2 a T4. Tabulka C.2: Klimatické charakteristiky teplých klimatických jednotek (T2 a T4) v zájmovém území – podle Quitt (1971) Charakteristika Počet letních dní (Tmax ≥ 25 °C) Počet dní s průměrnou teplotou 10 °C a více Počet mrazových dní (Tmin ≤ -0,1 °C) Počet ledových dní (Tmax ≤ -0,1 °C) Průměrná teplota vzduchu ve °C v lednu Průměrná teplota vzduchu ve °C v červenci Průměrná teplota vzduchu ve °C v dubnu Průměrná teplota vzduchu ve °C v říjnu Průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období (IV – IX) Srážkový úhrn v zimním období (X – III) Počet dní se sněhovou pokrývkou Počet zamračených dní (oblačnost větší než 8/10) Počet jasných dní (oblačnost menší než 2/10)

T2 50 – 60 160 – 170 100 – 110 30 – 40 -2 – -3 18 – 19 8–9 7–8 90 – 100 350 – 400 200 – 300 40 – 50 120 – 140 40 – 50

T4 60 - 70 170 – 180 100 – 130 30 – 40 -2 – -3 19 – 20 9 – 10 9 – 10 80 – 90 200 – 350 200 – 300 40 – 50 110 – 120 50 – 60

Základní charakteristiky klimatické jednotky uvádí Tabulka C.1. Jejich slovní popis je následující: •

T4 – dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota mírně přesahuje 9°C, průměrný úhrn srážek 550 mm.Vegetační doba je kolem 180 dní. • T2 – poněkud kratší a vlhčí léto než v T4, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky.

Sluneční svit Podle Demek – Novák (1992) se celoroční úhrn globálního slunečního záření (pro období 1951 – 1980) v zájmové oblasti pohybuje kolem 3800 – 3900 MJ.m-2. Průměrný počet hodin se slunečním svitem za měsíc se v širším zázemí zájmové oblasti pohybuje od 42 hodin v prosinci po 235 hodin v červenci. Roční průměr za období 1951 – 1980 pak činí 1753,7 hodin slunečního svitu. Vysoké průměrné měsíční úhrny slunečního svitu hovoří pro rychlé a HBH Projekt spol. s r. o.

50

Brno, březen 2006


pravidelné prohřívání zemského povrchu s příznivým vlivem na rozptyl škodlivých látek v ovzduší. Teplota vzduchu Zájmová oblast patří k nejteplejším částem jižní Moravy. Průměrná roční teplota vzduchu mírně vystupuje nad 9,0 °C. Průměrné měsíční teploty vzduchu za období 1951 – 1980 byly v lednu, nejchladnějším měsíci roku, -2 °C a v červenci, nejteplejším měsíci roku, vystoupily k 20 °C. Vlhkost vzduchu Roční průměr relativní vlhkosti vzduchu se pohybuje v okolí navrhovaného úseku rychlostní silnice v rozmezí 65 – 70 %. Atmosférické srážky Zájmové území je svými v průměru 570 – 580 mm srážek ročního úhrnu charakterizováno jako normálně zavlažované. S pravděpodobností 90 % jsou v zájmovém území překročeny roční srážkové úhrny 400 – 500 mm, s pravděpodobností 1 % pak srážkové úhrny 800 – 900 mm. Vysoké měsíční srážkové úhrny jsou velmi často dosahovány díky intenzívním jednodenním atmosférickým srážkám, při nichž často vypadne takové množství vody, jako v průměrném roce za celý příslušný měsíc. Takovéto situace nejsou v zájmovém území vzácné zejména v letním období. Větrné poměry Pro letní období je v průměru typický severozápadní směr proudění, pro zimní období pak jihovýchodní směr. Složitá místní cirkulace je podmíněna georeliéfem blízkého i vzdáleného okolí, který výrazně modifikuje proudění vzduchu ve volné atmosféře. Lze reálně odhadovat, že v nejnižších přízemních vrstvách atmosféry bude bez ohledu na data pocházející z terénních měření převládat proudění predisponované směrem SV – JZ příslušné části Dolnomoravského úvalu. Je zřejmé, že četnost směrů větru v čase a v prostoru je velmi proměnlivá a v dolní vrstvě atmosféry je ovlivněna směrovým uspořádáním depresních a vyvýšených tvarů georeliéfu. Daleko pravděpodobnější jsou tedy směry odpovídající směru osy údolí Moravy, tj. JZ – SV pro větší část posuzovaného koridoru e a směry odpovídající směru osy údolí Syrovinky, tj. Z – V v severní části posuzovaného koridoru. Tabulka C.3: Odborný odhad větrné růžice pro oblast Rohatec – Moravský Písek (platný pro výšku 10 m nad zemí) rychlostní třída větru [m⋅s-1] 1,7 5,0 11,0 součet

S 6,20 5,79 0,41 12,40

četnost výskytu v daném směru [% z celkové roční doby] SV V JV J JZ Z SZ bezvětří 6,79 8,63 6,86 4,20 6,96 4,78 5,84 4,19 3,86 2,83 5,37 4,92 8,91 5,79 3,37 0,15 0,13 1,49 1,68 0,43 0,34 0,08 10,80 11,59 13,72 10,80 16,30 10,91 9,29 4,19

celkem 54,45 40,84 4,71 100,00

MEZOKLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY Základní rámec dává mezoklimatu každého území režim synoptických situací, roční doba a georeliéf a charakter aktivního povrchu. Georeliéf je v zájmovém území nepříliš členitý. Sníženina úvalu navádí na možnost vzniku teplotních inverzí při radiačním počasí s negativní energetickou bilancí. Její podélný a příčný profil však příliš nepodporuje ani jejich četnost ani jejich intenzitu. Severovýchodní větev Dolnomoravského úvalu, jíž je posuzovaný koridor veden, je typický výrazněji zvýšenou četností stabilního zvrstvení ovzduší v chladném pololetí roku. HBH Projekt spol. s r. o.

51

Brno, březen 2006


Z hlediska rozptylu atmosférických příměsí může nepříznivá teplotní stratifikace v zájmové oblasti vzniknout jak radiačními procesy, tak advekcí teplejšího vzduchu především ze západního kvadrantu, který jen obtížně proniká do přízemních vrstev atmosféry sníženiny úvalu. Inverzní vrstva je velmi proměnlivá a není po celou dobu jejího trvání stejně mocná. Nelze tedy říci, že případná teplotní inverze bude např. od západu do východu slunce stejně silná, i když je známo, že se po celou dobu bude vytvářet. Stejně tak nelze tvrdit, že se inverze vytvoří najednou v celé zájmové oblasti. Posuzovaný koridor je veden v kontaktu s místy se zvýšenou pravděpodobností mlh místního charakteru, která vyplývá z blízkosti říčního systému Moravy. V souvislosti se sklonovými poměry zájmového území a s jeho vegetačním krytem lze hodnotit veškeré katabatické stékání chladného vzduchu ze svahů do nižších poloh jako málo intenzivní. Zdaleka nejvýznamnějším projevem radiačního typu počasí s pozitivní energetickou bilancí je výměna vzduchu mikrocirkulací mezi plochami, jež jsou vůči sobě z hlediska tepelné kapacity kontrastní. Pokud vzduch, pohybující se v takovéto mikrocirkulační buňce, zasahuje i do prostoru komunikace, může tento proces výrazně ovlivňovat přízemní koncentrace exhalací z dopravy a šíření pachových vjemů v jejím okolí, a to jak v pozitivním tak v negativním smyslu slova. Významným jevem zájmového území je specifický typ topoklimatu, který se utváří v lesním prostředí, a je obvykle označovaný jako lesní mikroklima. V suchých i protékaných sníženinách Bzenecké Doubravy se uvnitř lesního komplexu udržuje chladnější a vlhčí mikroklima než mimo něj, kde hraje výraznou roli vysoké albedo písčité zeminy. Lesní mikroklima je výrazně narušeno v prostoru rybníků Soboňky na Ratíškovickém potoce a v lesních průsecích, které plní také funkci úžiny, jímž pronikají větry odpovídajících směrů hlouběji do porostu. Pro zeminu, která je v zájmové oblasti velmi náchylná k větrné erozi, mají lesní komplexy nesmírný význam mj. pro tlumení rychlosti větru. Útlum rychlosti proudění se může dít i na úkor zvýšení celkové zavírovanosti prostoru Bzenecké Doubravy, na níž se kromě výškové členitosti georeliéfu podílí i střídání vzrostlých porostů s čerstvými pasekami a s pasekami s mladším porostem. V severní části navrhované komunikace v prostoru Bzence je terénní predispozicí dána větší otevřenost větrům západních směrů, zatímco v jižní části navrhované stavby je ze stejných důvodů významný směr SV – JZ.

C.II.2. VODA POVRCHOVÉ VODY Toky v zájmové oblasti jsou součástí dílčího povodí 4-13-02 „Morava od Olšavy po Myjavu“. Přehled dílčích povodí, která se nacházejí v posuzovaném území 4-13-02-025, 4-13-02-026, 4-13-02-033, 4-13-02-034, 4-13-02-053, 4-13-02-054, 4-13-02-055, 4-13-02-072 Přehled vodních toků v posuzovaném území: Domanínský potok – drobný vodní tok – pramení východně od Domanína, ústí do Polešovického potoka – správcem vodního toku je ZVHS-RK, Brno HBH Projekt spol. s r. o.

52

Brno, březen 2006


kanál Bzenec – Háj – zavlažovací kanál východně od Bzence Syrovinka – pramení u západně od Syrovína, ústí zprava do Nové Moravy u stanice Bzenec - Přívoz – významný vodní tok – délka toku je 13,8 km, průměrný průtok při ústí je Q355 = 0,02 m3.s-1, Q100= 40 m3.s-1. – správcem vodního toku je Povodí Morava, závod Střední Morava Uherské Hradiště, provoz Veselí nad Moravou Panáčkův příkop – drobný pramení východně od Bzence, ústí zleva do Syrovinky – zpracování zadání stavby na revitalizaci – správcem vodního toku je ZVHS-RK, Brno kanál Bzenec – Olšovec – pravý přítok Syrovinky – správcem vodního toku je ZVHS – RK, Brno Ratíškovický potok – drobný vodní tok – pramení severozápadně od obce Ratíškovice, ústí zprava do Moravy – zásobuje kaskádu rybníků Soboňky, mezi tratí ČD a Moravou je tok upraven – správcem vodního toku je ZVHS-RK, Brno Rudník – drobný vodní tok – kanál na Ratíškovickém potoce napájející soustavu nádrží Sobůňky – správcem vodního toku je ZVHS-RK, Brno Roztrhánky(Járek) – drobný vodní tok – pramení jižně od obce Ratíškovice, ústí zprava do Moravy, u Rohatce – v poslední době trpí nedostatkem vody – správcem vodního toku jsou Lesy ČR, oblastní správa toků Brno

PODZEMNÍ VODY Posuzované území se nachází v oblasti průlinového kolektoru kvartérních fluviálních písčitých štěrků. Převážnou část území v úseku Bzenec-Přívoz – Rohatec zaujímá průlinový kolektor terasy Moravy (pleistocén). V oblasti mezi Bzencem a Bzencem-Přívozem se nachází průlinový kolektor vátých písků (pleistocén). Mezi Bzencem a Moravským Pískem je průlinový kolektor údolních niv toků (kromě Moravy) překrytý holocénními povodňovými hlínami. Dle hydrogeologické rajonizace prochází trasy posuzovaného záměru těmito dvěma rajóny: – Dolnomoravský úval – Flyšové sedimenty v povodí Moravy Z hlediska využitelnosti pro zásobování pitnou vodou náleží většina území do kategorie I (dle ukazatelů ČSN 83 0611b), jedná se tedy o vodu velmi kvalitní, nevyžadující kromě mechanického odkyselení a dezinfekce dalších úprav, aby se stala vodou pitnou. Je v hojné míře využívána obyvatelstvem k zásobení pitnou vodou. Ve zbytku území se nachází podzemní voda kategorie II. HBH Projekt spol. s r. o.

53

Brno, březen 2006


VODNÍ ZDROJE Územím podél železniční trati směrem k řece Moravě prochází hranice Chráněné oblasti přirozené akumulace vod CHOPAV Kvartér řeky Moravy stanovené nařízením vlády č. 85/1981 Sb. jako území infiltrace a akumulace význačných zdrojů podzemní vody. Jedná se o preventivní ochranu vodních zdrojů. Sledovaný koridor je významnou pramennou oblastí, nachází se zde podzemní zdroje pitné vody regionálního významu. Na k.ú. Bzenec a Moravský Písek vstupuje záměr do ochranného pásma vodního zdroje Bzenec-komplex (vnější pásmo), což je významný vodní zdroj Hodonínského okresu. V tomto jímacím území jsou bilanční zásoby stanoveny na 300 l.s-1. Aktuálně je jímáno cca 100 l.s-1. Z tohoto komplexu jsou zásobovány mimo jiné obce Moravský Písek, Bzenec a Vracov. V okolí Rohatce je vymezeno ochranné pásmo vodního zdroje prameniště Gebhard – Zásada (vnější pásmo).

C.II.3. PŮDA Půdní kryt v území je výsledkem působení exogenních přírodních faktorů (klima, voda, vítr, vegetace), tvaru reliéfu a geologického podloží. Rychlostní silnice bude vedena v převážné míře pozemky, náležejícími k PUPFL (pozemky určené k plnění funkce lesa). V okolí Vracovského potoka prochází územím s velmi vysokým produkčním potenciálem zemědělských půd (PPZP). Vojenské cvičiště Bzenec a okolí Moravského Písku má naopak produkční potenciál nízký.

PŮDNÍ TYPY Dle morfogenetického klasifikačního systému (MSK) se půdy řešeného území dělí do následujících skupin a typů: Regosoly Regozem – RG, zastoupen podtyp: RGr – Regozem arenická Půdy vzniklé z nezpevněných sedimentů, zejména písků a štěrkopísků, s výjimkou recentních aluvií. Mají slabě vyvinutý ochrický Ao horizont, postrádají výrazný kambický horizont. V zájmovém území jsou půdotvorným substrátem nekarbonátové naváté písky střední zrnitosti.

Skupina půd molických Černozem – ČM, zastoupen podtyp: ČMa – Černozem arenická Půdní typ Černozem arenická, podle starší klasifikace nazývaný jako drnové půdy, vznikal na substrátech písků a štěrkopísků, velmi často v polohách starých říčních teras. Příměsí těchto půd bývají spraše, jejichž procentické zastoupení též podstatně ovlivňuje agronomickou hodnotu. Tyto půdy se tedy nacházejí na v rovinatém terénu v nižších nadmořských výškách. Agronomická hodnota půd je poměrně nízká a závisí na množství srážek.

Skupina půd nivních Fluvizem – FL (nivní půda), zastoupen podtyp: FLqp14 – Fluvizem glejová pelická Fluvizemě jsou recentní půdy bez výrazné stratigrafie půdního profilu. Vznikaly na plochách pravidelně podléhajících záplavám. Vyznačují se neostře diferencovaným půdním profilem, pokud do něj nezasahuje glejový proces. Půdní profily nivních půd jsou obvykle velmi hluboké. Ornice je středně hluboká, šedohnědé barvy, různé textury (podle substrátu) a většinou porušené drobtovité HBH Projekt spol. s r. o.

54

Brno, březen 2006


struktury. Agronomická hodnota spočívá ve skutečnosti, že mají velmi příznivý vodní režim a jsou vhodnými zemědělskými půdami také pro výskyt zdrojů závlahové vody ve své blízkosti (zelinářské polohy).

TŘÍDY OCHRANY ZPF Dle metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí ČR č.j. OOLP/IO67/96 ze dne 1.10.1996, platným dnem 1. ledna 1997, byla zemědělská půda rozdělena, podle kvality, do pěti tříd ochrany. Tyto třídy určují různou míru možnosti vynětí půd ze zemědělského půdního fondu (ZPF).

Hodnocená rychlostní silnice prochází přes půdy, které náleží do I., II. a IV. třídy ochrany. –

–

–

I. třída – jsou zde zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. II. třída – zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu se jedná o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. IV. třída – sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, jen omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu.

POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA (PUPFL) Podle zákona o lesích č. 289/1995 Sb., § 3 odst.1a), se jedná o pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a pozemky na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů. Pozemky s lesními porosty jsou v zákoně o lesích rozděleny v § 6 podle převažujících funkcí do tří kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské.

Lesní pozemky dotčené posuzovaným oběma variantami záměru náleží do kategorie lesů hospodářských. Dotčené lesní porosty jsou součástí komplexu lesa Bzenecké doubravy (přírodní lesní oblast 35 –Jihomoravské úvaly). Původní společenstva habrových doubrav byla listnatá a to především dubová jak ukazuje i historický název „Doubrava“. Devastace probíhala několik století. Hlavní příčinou byla pastva dobytka a dále i polaření, hrabání steliva a sběr klestu. Zalesňování Bzenecké Doubravy borovicí začalo v roce 1825. I když jde o nepůvodní dřevinnou skladbu (borovice tvořila příměs habrových dobrav) je z hlediska půdoochranného její úloha nezastupitelná.

C.II.4. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE GEOLOGICKÉ POMĚRY Zájmové území se nachází v severozápadní části Západopanonské pánve. Střídají se zde dva typy podloží. Po celé trase (průchod Bzeneckou Doubravou i Hrubým hájem) převažují váté písky z období svrchního pleistocénu. Pouze v okolí vodních toků se vyskytují fluviální a deluviofluviální písčitohlinité sedimenty a uloženiny holocénního stáří. V úseku mezi Bzencem-Přívozem záměr prochází přes území s převažujícími jíly s vložkami písků (období svrchního miocénu), částečně s přechody do uhlonosného souvrství (pontu). Zastoupení hornin v území je následující: Kvartér: − naváté písky pleistocénního stáří − fluviální a deluviofluviální písčitohlinité sedimenty (holocén) − převažující jíly s příměsí písků HBH Projekt spol. s r. o.

55

Brno, březen 2006


EROZE Posuzované území nemá výraznou výškovou členitost, avšak vzhledem k převážně písčitému charakteru podloží a půd je zde vysoké riziko větrné eroze, a to hlavně v místech s povrchem bez vegetace, nebo v místech, kde bude vegetační kryt v důsledku stavby dočasně odstraněn.

STABILITA ÚZEMÍ, SEISMICITA V posuzovaném území nejsou evidovány žádné aktivní ani potencionální sesuvy. To však nevylučuje, že při necitlivém zásahu do svažitého terénu (zářezy) a změně vodního režimu může k lokálnímu sesouvání docházet. Podle ČSN 73 0036 (Seismické zatížení staveb) se za seismické oblasti považují taková území, v nichž se makroskopicky projevilo v historické době vědecky prokázané zemětřesení s intenzitou nejméně 6° MSK-64. V zájmovém území, které náleží do Západních Karpat jsou účinky zemětřesení dosahující 6 – 7° MSK-64.

PŘÍRODNÍ ZDROJE V posuzovaném území se nachází chráněná ložisková území, výhradní, nevýhradní a nebilancovaná ložiska nerostů a průzkumná území. Chráněná ložisková území název CHLÚ: Vracov číslo: 13860000 výhradní ložisko: lignit k.ú.: Bzenec Vracov, Rohatec Výhradní ložiska nerostů název ložiska: Rohatec číslo ložiska: 3138600 suroviny: lignit stav využití: dosud netěženo k.ú.: Bzenec, Vracov, Rohatec Nevýhradní ložiska nerostů název ložiska: Bzenec – Rohatec číslo ložiska: 3087400 suroviny: cihlářská surovina, štěrkopísky stav využití: dosud netěženo k.ú.: Vracov Nebilancovaná ložiska nerostů název ložiska: Bzenec – Rohatec číslo ložiska: 3087400 suroviny: cihlářská surovina stav využití: dosud netěženo k.ú.: Vracov Průzkumná území Jedná se o následující průzkumná území pro ropu a hořlavý zemní plyn: Bzenec, Morava, Morava I, Vídeňská pánev VIII


56

Brno, březen 2006


C.II.5. FLÓRA, FAUNA A EKOSYSTÉMY BIOGEOGRAFICKÉ ZAČLENĚNÍ Bohatství a rozmanitost živé přírody od topické až po planetární úroveň vystihují dvě soustavy biogeografických členění – individuální a typologické. Cílem individuálních členění je vystihnout rozdíly v biotě, dané geografickou polohou území. Individuální regionalizací jsou vymezovány neopakovatelné, z určitého hlediska relativně homogenní celky, lišící se do různé míry složením bioty. Individuální členění vyzdvihuje jedinečné, neopakovatelné vlastnosti daného území. Individuální jednotky jsou biogeografická provincie, biogeografická podprovincie a biogeografický region (bioregion) Cílem typologických členění je vymezit typy, tj. řady územně nesouvislých segmentů krajiny, které se v krajině opakují, mají podobné ekologické podmínky, kterým odpovídá relativně podobná biota. Typologické členění vyzdvihuje opakovatelnost v krajině. Typologickou jednotkou je biochora.

Zájmové území se nachází v biogeografické provincii panonské, na území podprovincie severopanonské. Dle aktuálního biogeografického členění ČR (Culek a kol. 1996) zasahuje do prostoru záměru bioregion Hodonínský. Z typologického hlediska je silnice vedena na území tří biochor: 1RN Plošiny na zahliněných štěrkopíscích 1. v.s. – homogenní Substrát je tvořen mnohametrovými pokryvy pleistocénních štěrkopísků se slabým pokryvem vátých písků na slínech. Potenciální přirozenou vegetaci tvořily pravděpodobně panonské teplomilné doubravy ze svazu Aceri tatariciQuercion (asociace Quercetum pubescenti-roboris), případně panonské prvosenkové dubohabřiny (asociace Primulo veris-Carpinetum). Podél menších vodních toků lze předpokládat olšovo-jasanové luhy (PrunoFraxinetum). V terénních depresích lze očekávat mírné zasolení a brakické rákosiny svazu Scirpion maritimi. Dnes zcela dominují pole tvořící velké celky. Občas se vyskytují remízky i menší (středně velké) lesní celky. Jsou tvořeny převážně akáty nebo směsí akátů a dubů, výjimečně i habrovými či jasanovými doubravami nebo umělými bory.

1RV Plošiny s pahorky na vátých píscích 1. v.s. – kontrastně-similární Typ je charakteristický pro panonskou provincii, kde se nachází poblíž řek. Váté písky tvoří hlavně pokryvy, místy ale i systémy subparalelních dun směru S-J. Délka jednotlivých dun dosahuje i přes 1 km a výška až nad 10 m. Nejtypičtější duny jsou mezi Ratíškovicemi a Bzencem. Součástí typu jsou malé vyváté deprese, původně podmáčené, nyní částečně vyschlé. Substrát tvoří mírně kyselé, křemité váté písky spočívající místy na jezerních píscích, místy na slínu. Základním typem potenciální vegetace je endemický typ panonských teplomilných doubrav s ostřicí doubravní (Carici fritschii-Quercetum roboris), které na mocnější vrstvě zpravidla kyselejšího písku přecházejí v kostřavové borové doubravy (Festuco ovinae-Quercetum roboris). Ty dominují v bzenecké části Hodonínského bioregionu. Ve vlhkých depresích tato společenstva ostře přecházejí v bažinné olšiny (Carici elongatae-Alnetum) nebo až březiny s břízou plstnatou a rašelinné vrbiny. Tento typ biochory je dnes téměř celý pokryt velkými lesními celky. Ojedinělé malé lesy jsou převážně kulturní bory s akátem, ve velkých lesích jsou kromě převažujících kulturních borů (většina zájmového území) i cenné doubravy s přirozenou borovicí.

2Do Podmáčené sníženiny na kyselých horninách 2. v.s. – kontrastně-similární Substrát tvoří slín s proměnlivou, ale zpravidla málo mocnou pokrývkou vátých písků, vzácněji též štěrkopísků. Potenciální vegetaci tvoří bažinné olšiny svazu Alnion glutinosae, na místech kolem proudících potoků doplněné potoční nivou (Pruno-Fraxinetum). Na odlesněných místech s vývěry podzemní vody jsou typické slatinné louky (svaz Caricion davallianae), v minulosti byla přítomna i přechodová rašeliniště. Na místech s vysokou hladinou podzemní vody se zde vyvíjejí různé typy vlhkých luk svazu Calthion i Molinion, na mezických místech ovsíkové louky svazu Arrhenatherion. V současnosti na tomto typu biochor dominují pole a to zpravidla nadprůměrné velikosti. Odděleny jsou příkopami s břehovými porosty olší, vrb, topolů nebo dubů a akátů.


57

Brno, březen 2006


FLÓRA A FAUNA V dotčeném území převládají hospodářské lesy a zemědělské kultury. Území je ochranářsky cenné především v části lesního komplexu, na který jsou vázány některé významné druhy. Zvláště cenné jsou pak lokality Váté písky a Vojenské cvičiště Bzenec, chráněné různými instituty ochrany. Zjištění stavu fauny a flóry v území bylo provedeno terénním průzkumem na vytipovaných lokalitách zpracovatelem dokumentace ve dnech 6.5., 16.5., 25.6. 2005 tak, aby byla podchycena reprezentativní část vegetačního období. Specialisty ze sdružení Sagittaria (Olomouc) bylo pro dotčené území v roce 2005 zpracováno Biologické hodnocení (celoroční), které vyhodnotilo oblast z hlediska botanického, entomologického, mammalogického (včetně netopýrů), herpetologického a ornitologického. Dále byly použity studie od firmy EVERNIA a České společnosti ornitologické, studie zpracované Ing. Lorencem a zpráva o vlivu na plazy a obojživelníky od Ivana Zwacha. Výsledky biologického hodnocení jsou spolu s návrhem opatření popsány v kapitolách D.I. a D.IV. Kompletní seznamy zjištěných rostlin a živočichů v území jsou uvedeny v Textových přílohách č. 3-7. Významní zástupci flóry a fauny, které byly v dotčeném území zaznamenány během roku 2005 jsou uvedeny v následujícím textu. Flóra Fytogeograficky území náleží do oblasti termofytika, obvodu Panonské Termofytikum, do fytochorionu 18b. Dolnomoravský úval. V současné době je území kontrastem vysoké diverzity psamofytních společenstev a ochuzené flóry v okolních borových porostech. Z hlediska rekonstrukce vegetace náleží území ke kyselým doubravám svazu Genisto germanicae – Quercion na místech s mocnější vrstvou písku, na mělčích vrstvách pak subxerofilní doubravy Potentillo alba – Quercetum, maloplošně na vlhčích místech s větším podílem hlinitých částic v půdě i habrové háje (Carpinion). Botanicky cenná území jsou chráněna v PP Vojenské cvičiště Bzenec a NPP Váté písky. Z významných druhů rostlin se zde vyskytuje kavyl písečný (Stipa borystenica), šater latnatý (Gypsophila paniculata), ostřice černoklasá (Carex melanostachya), smil písečný (Helichrysum arenarium), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum). Fauna Fauna je součástí panonské podprovincie na Moravě, přičemž váté písky reprezentují klasickou extrazonální formaci. Mezi významné druhy zjištěné v dotčeném území patří: Hmyz: kudlanka nábožná (Mantis religiosa), pakudlanka jižní (Mantispa styriaca), ploskoroh (Libelloides spp.) Plazi: ještěrka zelená (Lacerta viridis) Ptáci: ostříž lesní (Falco subbuteo), lelek lesní (Caprimulgus europaeus), dudek chocholatý (Upupa epops), krutihlav obecný (Jynx torquilla), skřivan lesní (Lullula arborea), linduška lesní (Anthus trivialis), bělořit šedý (Oenanthe oenanthe), žluva hajní (Oriolus oriolus), ťuhýk obecný (Lanius collurio) Savci: bělozubka bělobřichá (Crocidura leucodon), lasice hranostaj (Mustela erminea) jezevec lesní (Meles meles)


58

Brno, březen 2006


Vzhledem k významu Ptačí oblasti Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví vymezené v dotčeném území a vzhledem k potenciálnímu ohrožení jejího předmětu ochrany uvádíme dále podrobný popis hlavních druhů, které jsou PO hájeny: • • • • • •

Čáp bílý (Ciconia ciconia) Lelek lesní (Caprimulgus europaeus) Moták pochop (Circus aeruginosus) Skřivan lesní (Lullula arborea) Strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus) Strakapoud prostřední (Dendrocopos medius)

Čáp bílý (Ciconia ciconia) Linnaeus, 1758 TŘÍDA: Ptáci (Aves) ŘÁD: Brodiví (Ciconiiformes) ČELEĎ: Čápovití (Ciconiidae) ROD: Čáp (Ciconia)

POPIS DRUHU Čáp je obecně známý statný pták, v dospělosti celý bílý, pouze letky má černé. Dlouhý zobák i nohy jsou červené. Mláďata mají kratší černavý a později bledě zbarvený zobák. Při vzlétání ze země se rozbíhá několika kroky. V letu má na rozdíl od volavek natažený krk, nohy přesahují ocas. Za letu často plachtí a dovede dlouho kroužit bez mávnutí křídly.

ROZŠÍŘENÍ VE SVĚTĚ A V ČR Čáp bílý má palearktický typ rozšíření, s areálem rozšířeným do dvou izolovaných území ve východní a západní Palearktidě. Tvoří tři odděleně žijící poddruhy, z nichž dvě západopalearktické jsou si značně blízké. Na našem území se vyskytuje čáp bílý evropský (Ciconia ciconia ciconia), který hnízdí v severozápadní Africe, v Evropě a Přední Asii. O tomto poddruhu bude pojednáno v dalším textu.

Evropa Areál rozšíření čápa bílého je v Evropě souvislý pouze v její východní části (od Německa po Černé moře a z Estonska po Řecko). V západní Evropě je výskyt ostrůvkovitý. Severní a západní hranice rozšíření čápa bílého trvale ustupuje. Tento ústup je dlouhodobý. Sčítání z roku 1934 vykazují v některých zemích do roku 1984 až 90% snížení početnosti. V jižní a východní Evropě není zatím ubývání zjišťováno (Bulharsko, Jugoslávie), případně se počty zvyšují a areál šíří (Estonsko, Maroko). Obrázek C.3: Areál čápa bílého (Ciconia ciconia) ve světě

Obrázek C.4: Hnízdní rozšíření čápa bílého (Ciconia ciconia) v ČR (1985 – 1989)

modré body – prokázané hnízdění (1 čtverec) zelené body – pravděpodobné hnízdění (2 čtverce) červené body – možné hnízdění (2 čtverce)

Zdroj: © Fauna ČR a SR Ptáci 1 (1994).


Zdroj: © Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR, 1985 – 1989.

59

Brno, březen 2006


Česká republika Hnízdí na celém území ČR v nížinách a středních polohách s výjimkou rozsáhlých zalesněných území a vysokých hor. Početnost čápa bílého byla v rozsahu celé ČR a SR zjišťována dosud čtyřikrát při mezinárodních soupisech v letech 1934, 1958, 1974 a 1984. Z výsledků je patrný výrazný vzestup početnosti čápa bílého v ČR a naopak nápadné ubývání na Slovensku. V rozmezí mezi posledními dvěma sčítáními početnost populace čápa bílého na našem území spíše stagnuje, či velmi nevýrazně roste. V celé Evropě typicky tažný pták. Evropské populace čápů táhnou dvěma hlavními směry – jihozápadním přes Španělsko a Maroko (západní populace) a jihovýchodním směrem přes Bospor a Malou Asii do Afriky (východní populace). Východní populace vzhledem k rozšíření a hustotě osídlení početně mnohonásobně převažují (Hudec a kol., 1994).

Území PO Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví Celková početnost čápa bílého na území PO se odhaduje na 23-24 párů. V luhu řeky Moravy se nachází jedinečná smíšená lesní kolonie čápa bílého Oskovec u Petrova (18-19 párů) a volavky popelavé (Martiško et al., 1994). Obrázek C.5: Zimní rozšíření čápa bílého (Ciconia ciconia) v ČR (1982 – 1985), v pravém horním rohu mapka hnízdního rozšíření z let 1973 – 1977

Obrázek C.6: Doba hnízdění čápa bílého (Ciconia ciconia) v ČR a SR během roku

Zdroj: © Atlas zimního rozšíření ptáků v ČR, 1982 – 1985 Zdroj: © Fauna ČR a SR Ptáci 1 (1994).

Původ u nás zimujících ptáků není známý, zastižen nebyl dosud žádný kroužkovaný jedinec. Nějaká pravidelnost zimování v určitých oblastech není patrná. Celkovou početnost zimujících čápů bílých během mapování (1982 – 1985) lze odhadnout na 4-10 exemplářů (Bejček, Šťastný, Hudec, 1995).

PROSTŘEDÍ A ZPŮSOB ŽIVOTA Hnízdním prostředím čápa bílého jsou rovinaté nebo mírně zvlněné vlhčí oblasti s potoky, mokřady a vodními plochami, v nichž jsou roztroušeny jednotlivé stromy nebo skupinky stromů. Nevyhýbá se kulturní krajině, převážná většina našich čápů hnízdí synantropně, tj. v blízkosti lidských sídlišť. Jen v lužních lesích jižní Moravy je známo několik lesních kolonií (v dotčené oblasti NPR Oskovec). Čápi hnízdící v lesních koloniích jsou značně plaší. Hlasově se projevuje syčením na hnízdě, obvykle však velmi zřídka. Velmi často však klape rychle zobákem, obzvláště při příletu na hnízdo. Hnízdí od začátku dubna do konce července. Hnízda jsou velké trvalé stavby nekrytě umístěné na budovách, stromech, sloupech elektrického vedení. Mláďata zprvu v hnízdě leží (nejsou vidět), teprve cca po 3 týdnech stojí. Potravu loví zpravidla na vlhčích místech, na březích vod a v mělčí vodě, ale i na poli, zejména v době sečení pícnin. Nejčastěji loví v chůzi, někdy však na kořist číhají, např. před norou. Jako potrava mu slouží všichni živočichové, které může ulovit, od drobného hmyzu po mláďata ondater a divokých HBH Projekt spol. s r. o.

60

Brno, březen 2006


kachen. Je schopen výborně se přizpůsobit potravní nabídce v okolí hnízda. Při přemnožení hrabošů polních loví častěji na polích. Nestravitelné zbytky potravy vyvrhují ve formě vývržků, které obsahují o kosti.

POSTAVENÍ DRUHU Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY V ČR A VE SVĚTĚ Červený seznam ptáků České republiky (Šťastný, Bejček, 2003) − druh vyžadující další pozornost Ochrana podle zákona č.114/1992 Sb. a prováděcí vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. − druh ohrožený (O) Legislativa Evropského společenství SPEC (Species of European Conservation Concern) – Zájmové druhy evropské ochrany přírody − kategorie 2 – druh obývající především Evropu (více než 50% celosvětové populace nebo rozšíření je na území Evropy) a s nepříznivým stavem z hlediska ochrany EUR (European Threat Status) – Evropská klasifikace ohrožených druhů ptáků − druh zranitelný (V – vulnerable) BDIR (Directive on the Conservation of Wild Birds - 79/409/EEC a dodatky 91/224/EEC, 94/24/EEC, 94/C24/08) – Směrnice Evropské rady o ptácích − příloha I – druh vyžadující zvláštní ochranná opatření týkající se jeho stanovišť s cílem zajistit jeho přežití a rozmnožování v areálu Mezinárodní úmluvy Bernská úmluva (Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť – 1997) − příloha II – druh přísně chráněný, u kterého členský stát přijme vhodná a potřebná legislativní a správní opatření k zachování jeho přirozených hnízdních a migračních stanovišť Bonnská konvence (Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů – 1979, aktualizace 1997) − příloha II – druh, jehož zachování a obhospodařování prospěje mezinárodní spolupráce v rámci uzavřené mezinárodní dohody Dohoda o ochraně africko-eurasijských tažných vodních ptáků (Agreement on the Conservation of African-Eurasian Migratory Waterbirds)

Lelek lesní (Caprimulgus europaeus) Linnaeus, 1758 TŘÍDA: Ptáci (Aves) ŘÁD: Lelci (Caprimulgiformes) ČELEĎ: Lelkovitíí (Caprimulgidae) ROD: Lelek (Caprimulgus)

POPIS DRUHU Lelek je velikosti kosa s delším ocasem, krátkýma nohama a krátkým zobákem, který po otevření zabírá celou šíři hlavy. Celkové zbarvení je šedohnědé s různě velikými tmavými podélnými skvrnami, sedící pták je i z blízka velmi těžko postřehnutelný. Samec při letu je za světla od samice rozpoznatelný podle bílých skvrn na konci ocasu a podle menšího bílého pole u konce křídel. Na lov vylétá až téměř v noci. Od letících sov jej poznáme podle častých kliček za lovícím hmyzem a velmi dlouhého ocasu (Šťastný, Bejček, Hudec, 1996).

ROZŠÍŘENÍ VE SVĚTĚ A V ČR Lelek lesní má palearktický typ rozšíření. Ve východní a jižní Asii je zastoupen blízce příbuzným lelkem indickým (Caprimulgus indicus), v Africe pak lelkem světlým (Caprimulgus aegyptius). HBH Projekt spol. s r. o.

61

Brno, březen 2006


Evropa Celý areál druhu se na severu táhne od západní Evropy po Zabajkalí. Jižní hranice není přesně známa, probíhá po Pyrenejích, střední Itálií, Chorvatskem, jižním Maďarskem, jižním a východním Rumunskem, Ukrajinou, oblastí jižně od Bajkalu a do východního Mongolska. Hnízdní populace ve státech sousedících s ČR jsou následující: Německo – 3000-6000 párů, Polsko – 1000-5000 párů, Slovensko – 900-2000 párů, Maďarsko – 5000-10 000 párů, Rakousko 250 – 400 párů (Hudec, Šťastný a kol., 2005b). Stavy populací lelka lesního v průběhu minulého století prošly výraznou redukcí, kdy první poklesy početnosti byly zaznamenány ve Velké Británii a Irsku na přelomu 19. a 20. století. Během 20. století pak klesala početnost populací v celé Evropě, a to zejména od 70. let, včetně našeho území. Početnost v Evropě je nejvyšší hlavně na jihu a východě kontinentu, kde hnízdí cca 95% evropské populace (např. Španělsko – 85 000). Obrázek C.7: Areál lelka lesního (Caprimulgus europaeus) ve světě

Obrázek C.8: Hnízdní rozšíření lelka lesního (Caprimulgus europaeus) v ČR (1985 – 1989)

velké body – prokázané hnízdění (1 čtverec) střední body – pravděpodobné hnízdění (2 čtverce) malé body – možné hnízdění (2 čtverce)

Zdroj: © Fauna ČR Ptáci 2/II (2005).

Zdroj: © Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR, 19851989.

Česká republika Hnízdí téměř na celém území ČR, i když máme málo konkrétních znalostí o jeho výskytu a početnosti (Hudec, Šťastný a kol., 2005b). Hojnější je zřejmě v nižších polohách, na horách pozorován nejvýše do 900m n.m. Jen místy je v současnosti jeho výskyt pravidelný. Lokality se silnějšími populacemi se vyskytují především v Bzenecké Doubravě na jižní Moravě, bývalém vojenském výcvikovém prostoru Ralsko, v Doupovských horách a CHKO Třeboňsko (Lorenc, 2005). Při posledním sčítání (1985 – 1989) byl celkový stav odhadnut na 600-1200 hnízdních párů (23% mapovacích kvadrátů), přičemž došlo ke znatelnému poklesu výskytu oproti předchozímu mapování z let 1973 – 1979 (34 % kvadrátů) (Šťastný, Bejček, Hudec, 1996). Za hlavní příčiny poklesu populací lelka lesního se považuje úbytek vhodných hnízdních biotopů a úbytek potravní nabídky související s používáním pesticidů. Potravní nabídka je jeden z klíčových faktorů ovlivňující výběr biotopů ptačími populacemi, který může ovlivnit distribuci a početnost populací lelka lesního v jím preferovaných lokalitách (Lorenc, 2005). Ornitologové se vesměs shodují na tom, že největší úmrtnost lelků má na svědomí silniční doprava. Nejvyšší ztráty jsou v srpnu až září, kdy hynou především mladí, nezkušení jedinci (od poloviny června do konce tahu je poměr mezi usmrcenými mladými a starými lelky 5:1). V době tahu většinou lelci hynou, když odpočívají v noci na vyhřátých silnicích (Šimeček et al., 2004).


62

Brno, březen 2006


Jedná se o přísně tažný druh zimující v tropické a jižní Africe. Zatoulaní jedinci zastiženi na Faerských ostrovech, Islandu, Azorách, Madeiře, a Kanárských ostrovech. Do naší republiky přilétá od 2. poloviny dubna (maximum v květnu). Odlétá od konce září do října.

Území PO Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví Bzenecká Doubrava je v současné době lokalitou s největší populací lelka lesního na našem území, cca 50-60 párů, tj. 8,6-12,5 % celostátní populace (Šimeček et al., 2004). Lelci se v podstatě vyskytují na celém území PO, i když viditelně vyšší početnost je v prostoru jižně od Bzence a Vracova. Vyhýbají se pouze plochám s hustým porostem borovice ve stáří nad 8-10 let a místům se zapojeným křovinným a bylinným porostem, která se většinou nacházejí v okolí mokřadů a na severním okraji lesního komplexu (Šimeček et al., 2004). Obrázek C.9: Doba hnízdění lelka lesního (Caprimulgus europaeus)v ČR

Obrázek C.10: Výskyt lelka lesního (Caprimulgus europaeus) v ČR během roku



PROSTŘEDÍ A ZPŮSOB ŽIVOTA Hnízdním prostředím lelka lesního jsou raná sukcesní stádia lesních společenstev, ve kterých převažují světlé lesy na lehkých půdách, hlavně písčitých. Jedná se zejména o světlé borové lesy, ale i lesy listnaté (doubravy), mladé lesní porosty do věku cca 10 let, paseky, průseky, vřesoviště a plochy po disturbanci většího rozsahu, jako jsou požářiště a na našem území převážně bývalé vojenské výcvikové prostory (Ralsko, Doupovské hory, Brdy). Na optimálních hnízdních lokalitách dominuje v bylinném podrostu vřes (Calluna vulgaris) a výška stromů dosahuje do 3 m. Tyto preferované biotopy však postupně zarůstají převážně břízou bělokorou (Betula pendula) a borovicí lesní (Pinus sylvestris) vzhledem k nedostatečnému managementu. Dále jsou tyto lokality přetvářeny na ornou půdu, zástavbu či jsou zalesňovány a od první poloviny 20. století došlo k výrazné redukci jejich rozlohy. V optimálních podmínkách jsou dosahovány hnízdní hustoty cca 13-17 párů/100 ha (Anglie). Velikosti teritorií se pohybují od 4 do 6 ha. Hnízdní okrsek obsazuje samec, který přilétá ze zimoviště o něco dříve a provádí nápadné noční lety, kdy tleská křídly, roztahuje ocas a vydává téměř nepřetržité cvrčení. Toká na zemi za večerního soumraku nebo při rozednívání. Kývá přitom zadní částí těla a roztahuje ocas, takže jsou patrné bílé skvrny. Lelek je silně věrný svému hnízdišti. Doložená je pevná vazba na místa denního odpočinku samců (cca 50-100 m od hnízda). Tyto odpočívárny jsou ptáky využívané často řadu let (Šimeček et al., 2004). Hnízdit začíná 3-4 týdny po příletu. Plná snůška (většinou 2 vejce) je umístěna přímo na zemi. Na vejcích sedí samice (od snesení prvního vejce) a samec ji krmí. V sezení ji střídá jen na krátkou dobu. Při teplém počasí bývají 2 hnízdění do roka, druhé začíná většinou dříve než mláďata z prvního hnízdění dospějí. Mláďata se líhnou v intervalu větším než 24h, ve hnízdě setrvávají 2-3 dny a poté pobíhají v okolí. Krmena jsou oběma rodiči jen v noci. Při krmení mláďata obejmou zobák rodičů a ti jim potravu vyvrhují do jícnu. Mláďata jsou vzletná v 16-18 dnech, okrsek opouštějí ve věku 30-35 dnů (Hudec, Šťastný a kol., 2005b).


63

Brno, březen 2006


Typickým hnízdištěm lelka v dotčené PO jsou staré řídké porosty borovice lesní s rozvolněným korunovým zápojem a jejich okraje. V podrostu jsou mladé roztroušené borovice či jiné dřeviny s plochami vřesu obecného, bělomechu sivého a nesouvislým travním porostem (bika, aj.) na často obnaženém travním podloží. Potrava lelka se skládá z létajícího hmyzu s noční aktivitou. Složení potravy závisí na nabídce dostupných druhů, která je během sezóny variabilní v závislosti na počasí, teplotě a době aktivity jednotlivých druhů. V potravě dominují můry a noční motýli (Lepidoptera), brouci (Coleoptera) a dvoukřídlí (Diptera). Lelci krmící malá mláďata loví jen 1-5 m nad zemí, místo obvyklých 5-15 m, takže spektrum kořisti se výrazně posouvá k drobnějšímu a měkkému hmyzu (Šimeček et al., 2004) V první třetině noci lelci loví hmyz za soustavného letu ze vzduchu. Směrem ke středu noci, její druhé třetině, je lov soustavným letem nahrazován technikou lovu vysedáváním na vhodných místech (větve stromů, pahýly atd.) a vyletováním z těchto postů za prolétajícím hmyzem. Následně se lelci stávají stále méně aktivními až neaktivními. S přechodem do třetí třetiny noci lelci začínají lovit vyletováním, které plynule přechází do lovu soustavným letem, jak se za svítání světelné podmínky stávají příznivějšími. Jejich aktivita je ukončena východem slunce. Ve druhé třetině noci aktivita lelků vzrůstá se snižující se teplotou, lelci tedy loví více soustavným letem, oproti tomu se zvyšující se teplotou vzrůstá technika lovu vyletování. Lov za soustavného letu je pravděpodobně daleko více produktivní v době s vyšší světelnou intenzitou, zatímco vyletování za potravou je preferováno během periody s nízkou intenzitou světla, pravděpodobně proto, že se snižuje možnost kolize nebo predace. Za chladných nocí lelci pokračují ve druhé třetině noci v lovu soustavným letem více než vyletováním. Pravděpodobně proto, že za nižších teplot je hmyz méně početný (Cresswell & Alexander 1992). Denně může lelek pochytat až 50 g hmyzu, denní spotřeba dospělých je 17 g, mláďat 10-11 g hmyzu (Hudec, Šťastný a kol., 2005b). Za chladných období, kdy je hmyzu nedostatek, může lelek snížit svou tělesnou teplotu a upadnout do stavu strnulosti, aby šetřil energií. Během noci lelek věnuje lovu potravy 1-3,5 hodiny. Potravní biotopy: Potravní stanoviště (která mohou být i společná pro několik samců) se vyznačují dostatečnou, resp. bohatou potravní nabídkou a svým otevřeným charakterem vyhovují loveckým technikám lelků, tedy přízemnímu letu či vyletování za prolétající kořistí z vyvýšených míst nebo ze země. Nejmenší velikost světliny jako potravního okrsku je 1,5 ha, teprve od rozlohy cca 3,2 ha mohou potravní okrsek využívat 2 nebo více samců, ale nad dobrými lovišti to může být mnohem více (např. 3 ha rašeliniště – 14 exemplářů). Jsou to většinou dobře vyhřáté volné a přehledné plochy s nízkým porostem, kde se shromažďuje hmyz. Takovými potencionálními plochami jsou v dotčené PO mimo množství pasek i trvale odlesněné plochy. Lelci dokáží na tyto potravní stanoviště létat značné vzdálenosti (např. až 7 km), což vypovídá o značně širokém akčním rádiu tohoto druhu. Šimeček a Čmelík (nepublikováno) pozorovali v oblasti Vátých Písků několikrát lelky, kteří směřovali po západu slunce k řece Moravě, která protéká 300 – 500 m od okraje borových porostů Bzenecké Doubravy. Z toho vyplývá, že je potřeba chránit nejen hnízdní biotopy, ale i biotopy potravní. Je možné, že některé vhodné hnízdní biotopy nejsou obsazeny z důvodu nedostatečné potravní nabídky nebo neexistence dostatečně blízkých potravních stanovišť. Potravní nabídka je jeden z faktorů ovlivňující výběr biotopů ptačími populacemi. Toto je důležitá informace při tvorbě managementových opatření pro populace lelka lesního a je žádoucí zohledňovat i tvorbu potravních stanovišť (Lorenc, 2005).

POSTAVENÍ DRUHU Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY V ČR A VE SVĚTĚ Červený seznam ptáků České republiky (Šťastný, Bejček, 2003) − druh ohrožený (EN – endangered) Ochrana podle zákona č.114/1992 Sb. a prováděcí vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. − druh silně ohrožený (SO) Legislativa Evropského společenství


64

Brno, březen 2006


SPEC (Species of European Conservation Concern) – Zájmové druhy evropské ochrany přírody − kategorie 2 – druh obývající především Evropu (více než 50% celosvětové populace nebo rozšíření je na území Evropy) a s nepříznivým stavem z hlediska ochrany (unfavourable conservation status) EUR (European Threat Status) – Evropská klasifikace ohrožených druhů ptáků − druh ubývající (V – declining) BDIR (Directive on the Conservation of Wild Birds - 79/409/EEC a dodatky 91/224/EEC, 94/24/EEC, 94/C24/08) – Směrnice Evropské rady o ptácích − příloha I – druh vyžadující zvláštní ochranná opatření týkající se jeho stanovišť s cílem zajistit jeho přežití a rozmnožování v areálu Mezinárodní úmluvy Bernská úmluva (Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť – 1997) − příloha II – druh přísně chráněný, u kterého členský stát přijme vhodná a potřebná legislativní a správní opatření k zachování jeho přirozených hnízdních a migračních stanovišť

Moták pochop (Circus aeruginosus)Linnaeus, 1758 TŘÍDA: Ptáci (Aves) ŘÁD: Dravci (Accipitriformes) ČELEĎ: Krahujcovití (Accipitridae) ROD: Moták (Circus)

POPIS DRUHU Moták pochop je z našich motáků největší, dosahuje bezmála velikosti káně lesní. Snadno jej prozradí jeho způsob letu, který je typický pro motáka (kymácivý, neustále mění výšku a směr). Při plachtění a kroužení nemívá křídla ve vodorovně poloze, nýbrž jakoby vylomená směrem nahoru do písmene V. Samice je tmavě hnědá se žlutou hlavou, samec má světlý ocas a šedé plochy na křídlech (Šťastný, Bejček, Hudec, 1996).

ROZŠÍŘENÍ VE SVĚTĚ A V ČR Moták pochop má zřejmě palearktický typ rozšíření, nejasné jsou však příbuzenské vztahy s dalšími druhy motáků, které jsou někdy označovány pouze za jeho poddruhy: moták tichomořský (C. approximans), moták východní (C. spilonotus), moták africký (C. ranivorus) a moták malgašský (C. maillardii). Podle hnízdišť stálý i tažný druh, zimující již v západní Evropě a Středomoří. V severozápadní Africe se vyskytuje m.p. severoafrický (C.a.herterti). Evropskou a asijskou část druhového areálu obývá moták pochop eurosibiřský (Circus aeruginosus aeriginosus), o kterém bude pojednáno v dalším textu.

Evropa Moták pochop je rozšířen v celé Evropě. Nejpočetnější populace se nacházejí ve východní a střední Evropě, především v Rusku, Polsku a na Ukrajině. Jižní populace jsou mnohem méně početné, často čítají jen několik stovek hnízdících párů a jejich početnost klesá i v současnosti. Populace pochopa se v 19. a na počátku 20. století silně snižovala v důsledku likvidace mokřadů a úporného pronásledování. V této době zcela vymizel z Velké Británie, Irska a velké části Skandinávie. Do těchto zemí se opět vrátil až po roce 1940, kdy se početnost pochopa zvyšovala a jeho počty od té doby silně kolísají. Hnízdní populace ve státech sousedících s ČR jsou následující: Německo – 4000-6500 párů, Polsko – 4000-9000 párů, Slovensko – 300-400 párů, Maďarsko – 1000-1500 párů, Rakousko 200-250 párů (Hudec, Šťastný a kol., 2005b). HBH Projekt spol. s r. o.

65

Brno, březen 2006


Obrázek C.11: Areál motáka pochopa (Circus aeruginosus) ve světě

Obrázek C.12: Hnízdní rozšíření motáka pochopa (Circus aeruginosus) v ČR (1985 – 1989)


Zdroj: © Fauna ČR Ptáci 2/I (2005a).

Zdroj: © Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR, 19851989.

Česká republika Pravidelně zde hnízdí a protahuje, výjimečně přezimuje. Dochází k neustálému zvyšování početnosti pochopa a v současnosti obsadil již většinu území ČR. Při mapování v letech 1985 – 1989 došlo oproti rokům 1973 – 1977 k nárůstu obsazenosti kvadrátů o 37 % (odhad počtu párů mezi 900-1200 oproti 250-450 z předchozího mapování). Těžiště výskytu má u nás pochop v jižních Čechách, jižní Moravě a Pardubicku (Šťastný, Bejček, Hudec, 1996). Výjimečně je zaznamenáno zimování jednotlivých jedinců na našem území (Bejček, Šťastný, Hudec, 1995). Celková početnost čápa bílého na území dotčené PO se odhaduje na 20-25 párů (v letech 2001 – 2002). Hnízdí v nivě řeky Moravy, kde obývá všechna vhodná místa, hlavně podmáčené rákosiny (Návrh PO, 2002).

Území PO Bzenecká Doubrava-Strážnické Pomoraví Obývá všechna vhodná místa oblasti, především pro něj typické podmáčené rákosiny. Zcela chybí v borové Doubravě, ale hnízdí v mokřadech na okraji komplexu. Celková populace kolísá mezi 20-25 páry, je stabilizovaná. Všechna hnízdiště jsou dlouhodobě obsazovaná. Potravní základnou jsou všechny typy otevřených biotopů. I při lovu se tedy vyhýbá borové Doubravě (Šimeček et al., 2004). Obrázek C.13: Doba hnízdění motáka pochopa (Circus aeruginosus) v ČR a SR během roku

Obrázek C.14: Výskyt motáka pochopa (Circus aeruginosus) v ČR během roku




66

Brno, březen 2006


PROSTŘEDÍ A ZPŮSOB ŽIVOTA Na hnízdiště přilétá od března a zdržuje se přibližně do konce září. Hnízdním prostředím pochopa jsou hlavně porosty rákosin a jiné mokřadní vegetace, které nemusí být nijak rozsáhlé. Hnízdo bývá umístěno v příbřežních porostech (rákos, orobinec, zblochan, ostřice, bažinaté louky), někdy ale i v obilí nebo dokonce na keři. Hnízdí jednou ročně, při zničené snůšce bývá náhradní. Ubývání vhodných lokalit často vede k nebývalé koncentraci párů na jediném místě a tím i k větší zranitelnosti populace. Hlavní potravou pochopa u nás jsou savci a ptáci do velikosti malého zajíce a koroptve, v menší míře jiní vodní nebo i suchozemští živočichové. Kořist shání především v dopoledních hodinách. Létá přitom nízko nad terénem a charakteristickým náhlým zvratem se spouští nad kořist. Lovištěm jsou především rákosové a močálovité porosty kolem hnízdiště, dosti často však i otevřené sousední plochy luk a polí až do vzdálenosti několika kilometrů (Hudec, Šťastný a kol., 2005a). Samec brání jeden, výjimečně 2 potravní okrsky proti jiným samcům. Tyto okrsky se od hnízda táhnou nejméně do vzdálenosti 2 km. Okrsek nemá pevné hranice a v Evropě je jeho průměrná velikost okolo 15 km2. Ptáci často mohou lovit do vzdálenosti 5-6 km, výjimečně až 8km od hnízda.

POSTAVENÍ DRUHU Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY V ČR A VE SVĚTĚ Červený seznam ptáků České republiky (Šťastný, Bejček, 2003) − druh zranitelný (VU – vulnerable) Ochrana podle zákona č.114/1992 Sb. a prováděcí vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. − druh ohrožený (O) Legislativa Evropského společenství EUR (European Threat Status) – Evropská klasifikace ohrožených druhů ptáků − druh zajištěný (S – secure) BDIR (Directive on the Conservation of Wild Birds - 79/409/EEC a dodatky 91/224/EEC, 94/24/EEC, 94/C24/08) – Směrnice Evropské rady o ptácích − příloha I – druh vyžadující zvláštní ochranná opatření týkající se jeho stanovišť s cílem zajistit jeho přežití a rozmnožování v areálu Mezinárodní úmluvy Bernská úmluva (Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť – 1997) − příloha II – druh přísně chráněný, u kterého členský stát přijme vhodná a potřebná legislativní a správní opatření k zachování jeho přirozených hnízdních a migračních stanovišť Bonnská konvence (Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť – 1997) − příloha II – druh přísně chráněný, u kterého členský stát přijme vhodná a potřebná legislativní a správní opatření k zachování jeho přirozených hnízdních a migračních stanovišť Bonnská konvence (Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů – 1979, aktualizace 1997) − příloha II – druh, jehož zachování a obhospodařování prospěje mezinárodní spolupráce v rámci uzavřené mezinárodní dohody CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin – Washington, 1973) − příloha II – druh, který i když není bezprostředně ohrožen vyhubením, by se jím mohl stát, kdyby obchod nebyl podřízen přísným opatřením zabraňujícím takovému využívání tohoto druhu, které je neslučitelné s jeho přežitím, nebo druh, který musí HBH Projekt spol. s r. o.

67

Brno, březen 2006


být předmětem určitých opatření, aby obchod s exempláři tohoto druhu mohl být účinně kontrolován. Skřivan lesní(Lullula arborea ) Linnaeus, 1758 TŘÍDA: Ptáci (Aves) ŘÁD: Pěvci (Passeriformes) ČELEĎ: Skřivanovití (Alaudidae) ROD: Skřivan (Lullula)

POPIS DRUHU Je štíhlejší než vrabec, s krátkým, šídlovitým a slabším zobákem. Krátký ocas má bělavé špičky. Celkově je zbarven skvrnitě hnědě s výraznými nadočními proužky, které se v týle široce spojují. Peří temene může být vztyčeno v čepičku. Za letu je nápadný krátkým ocasem a širokými zašpičatělými křídly (Hudec et al., 1983). Nejvýraznějším projevem skřivana lesního je zpěv, který vydává nejčastěji za letu v kruzích nebo mírně vzestupných širokých spirálách. Zpívá však i vsedě na zemi či na stromech. Zpěv je nápadný zvláště v noci, kdy není překrýván hlasy jiných ptáků.

ROZŠÍŘENÍ VE SVĚTĚ A V ČR Skřivan lesní má palearktický typ rozšíření. Je znám ve dvou poddruzích. V jižních částech jihoevropských poloostrovů, v severní Africe, na Krymu a Blízkém Východě včetně Kavkazu se vyskytuje skřivan lesní středomořský (Lullula arborea pallida). Střední a severní část areálu obývá skřivan lesní evropský (Lullula arborea arborea), o kterém bude pojednáno v dalším textu. Skřivan lesní je v jižních částech areálu stálý, v severnějších tažný. Zimuje v západní Evropě a Středomoří, a to včetně severní Afriky. U nás zimuje pouze ojediněle. Přílet ze zimoviště koncem II. a hlavně v III., odlet v IX a X (Bejček, Šťastný, Hudec, 1995).

Evropa Během 20. století početnost tohoto druhu ve střední a severozápadní Evropě kolísala, v několika zemích došlo k dlouhodobému poklesu stavů. V letech 1970 – 1990 se projevil ve ¾ areálu skřivana lesního nejen pokles početnosti, ale i osídlené plochy. Z Irska jako hnízdící pták již vymizel, v Anglii je omezen pouze na jižní oblasti. Z celé evropské populace hnízdí cca 75 % na Iberském poloostrově, kde jsou pro skřivana lesního ideální podmínky. Vyžaduje teplá léta a mírné zimy. Obrázek C.15: Areál skřivana lesního(Lullula arborea) ve světě

Obrázek C.16: Hnízdní rozšíření skřivana lesního (Lullula arborea) v ČR (1985 – 1989)

modré body – prokázané hnízdění (1 čtverec) zelené body – pravděpodobné hnízdění (2 čtverce) červené body – možné hnízdění (2 čtverce) Zdroj: © Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR, 1985 – 1989

Zdroj: © Fauna ČR Ptáci 3/1 (1983).


68

Brno, březen 2006


Česká republika Skřivan u nás v minulosti býval podstatně hojnější. Pokles početnosti tohoto druhu u nás trvá několik desetiletí a proto je na většině našeho území považován za vzácný. K nejvýraznějšímu zmenšení obývané plochy došlo na Moravě a ve Slezsku, kde bylo při posledním sčítání (1985 – 1989) prokázáno hnízdění pouze na 9 kvadrátech. V době mezi mapováními v letech 1973 – 77 a 1985 – 89 prakticky vymizel z Krkonoš, Orlických hor, Českého lesa, téměř celé Českomoravské vrchoviny, Králického Sněžníku a z podstatné části Krušných hor. Celkový početní stav k roku 1993 byl pro ČR odhadnut na 600-1100 párů.

Území PO Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví Celková početnost skřivana lesního na území dotčené PO se odhaduje na 90 – 100 párů (v roce 2004). Klíčovými místy pro jeho výskyt jsou zde trvale odlesněné plochy – okolí železniční trati, pískovny a paseky kolem Bzence-Přívozu, blízké cvičiště i střelnice. Od počátku 90. let jeho početnost v oblasti narůstá (viz Tabulka C.2), dnes populace v Bzenecké Doubravě představuje cca 16 % celostátní populace. Oblast je i významným tahovým koridorem a v předjaří lze někdy pozorovat až desítky protahujících jedinců. Tabulka C.4: Početnost skřivana lesního na území PO Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví (Šimeček et al., 2004) rok počet jedinců skřivana lesního 1992 20 – 30 1994 30 – 40 1995 40 – 50 2001 – 2002 20 – 40 (podhodnoceno) 2003 80 – (90) 2004 90 – 100 Obsazuje okamžitě nové paseky a drží se na nich, dokud porost nedosáhne výšky cca 0,5 – 0,8 m. Poté jeho početnost výrazně klesá (Návrh PO, 2002). Obrázek C.17: Zimní rozšíření skřivana lesního(Lullula arborea) v ČR (1982 – 1985), v pravém horním rohu mapka hnízdního rozšíření z let 1973 – 1977:

Obrázek C.18: Přílet a odlet skřivana lesního (Lullula arborea) v ČR a SR:

Zdroj: © Atlas zimního rozšíření ptáků v ČR, 1982 – 1985


Zdroj: © Fauna ČR Ptáci 3/1 (1983).

69

Brno, březen 2006


PROSTŘEDÍ A ZPŮSOB ŽIVOTA Základním požadavkem na prostředí je přítomnost holé půdy se sporou a nízkou vegetací pro sběr potravy, ploch s vyšší vegetací pro hnízdění a odpočinek a stromů nebo keřů používaných samci ke zpěvu. Na pasekách s narůstajícím věkem stromů počet párů klesá a při výšce přes 1,5 m mizí i poslední. Spíše než výška stromů však rozhoduje mizení ploch bez vegetace. Na hnízdiště přilétá od února. U samců je běžná věrnost teritoriu. Dle údajů z literatury jsou paseky o velikosti 2-3 ha obsazovány 1 samcem, paseky 3-5 ha 2 samci. Hnízda náhradního a druhého hnízdění jsou od prvního vzdálena 40-500 m. Hnízdo staví pouze samice, na vejcích a malých mláďatech také sedí pouze ona, krmí oba partneři. Mláďata z prvního hnízdění zůstávají poblíž druhého hnízda, ale vždy mimo okrsek rodičů (Šimeček et al, 2004). Potravu sbírají výlučně na zemi. Mláďata jsou krmena hmyzem a pavouky. Rodiče ji sbírají zpravidla

do 100 m od hnízda. POSTAVENÍ DRUHU Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY V ČR A VE SVĚTĚ Červený seznam ptáků České republiky (Šťastný, Bejček, 2003) − druh ohrožený (EN – endangered) Ochrana podle zákona č.114/1992 Sb. a prováděcí vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. − druh silně ohrožený (SO) Legislativa Evropského společenství EUR (European Threat Status) – Evropská klasifikace ohrožených druhů ptáků − druh zranitelný (VU – vulnerable) BDIR (Directive on the Conservation of Wild Birds - 79/409/EEC a dodatky 91/224/EEC, 94/24/EEC, 94/C24/08) – Směrnice Evropské rady o ptácích − příloha I – druh vyžadující zvláštní ochranná opatření týkající se jeho stanovišť s cílem zajistit jeho přežití a rozmnožování v areálu SPEC (Species of European Conservation Concern) – Zájmové druhy evropské ochrany přírody − kategorie 2 – druh obývající především Evropu (více než 50% celosvětové populace nebo rozšíření je na území Evropy) a s nepříznivým stavem z hlediska ochrany (unfavourable conservation status) Mezinárodní úmluvy Bernská úmluva (Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť – 1997) − příloha III – druh, jehož myslivecké, hospodářské a jiné využívání, odchyt nebo usmrcování má být regulováno tak, aby populace byly udrženy mimo nebezpečí ohrožení jejich role v ekosystémech Strakapoud prostřední (Dendrocopos medius ) Linnaeus, 1758 TŘÍDA: Ptáci (Aves) ŘÁD: Šplhavci (Piciformes) ČELEĎ: Datlovití (Picidae) ROD: Strakapoud (Dendrocopos)

POPIS DRUHU Zbarvením se podobá strakapoudu velkému, ovšem samec, samice i mláďata mají jasně červené temeno a odlišnou kresbu na hlavě a krku. Podocasní krovky jsou růžové a pozvolna přecházejí v bělavé břicho, které má po stranách tmavé podélné skvrny. (Šťastný, Bejček, Hudec, 1996).

ROZŠÍŘENÍ VE SVĚTĚ A V ČR Evropský typ rozšíření. Na našem území žije strakapoud prostřední evropský (Dendrocopos medius medius), který obývá většinu areálu a o němž bude pojednáno v dalším textu. V Malé Asii až po HBH Projekt spol. s r. o.

70

Brno, březen 2006


Kavkaz a severní Írán žije s.p.maloasijský (D.m.anatoliae), severozápadní Turecko, Zakavkazsko a Kavkaz obývá s.p.kavkazský (D.m.caucasicus), čtvrtý poddruh obývá pohoří Zagros v Íránu. Jedná se o stálý druh, který se v mimohnízdní době potuluje v okolí hnízdišť.

Evropa S rozsáhlým mýcením lesa a převodem listnatých lesů na jehličnaté se v poslední době jeho početnost v Evropě snižuje a hojnější je pouze místně. V tomto století téměř úplně zmizel z Nizozemska, severozápadu Německa, v Dánsku a Švédsku už nehnízdí zřejmě vůbec. Hnízdní populace ve státech sousedících s ČR jsou následující: Německo – 9000-19000 párů, Polsko – 8000-15000 párů, Slovensko – 2500-4000 párů, Maďarsko – 5000-10000 párů, Rakousko 600-1000 párů (Hudec, Šťastný a kol., 2005b). Obrázek C.19: Areál strakapouda prostředního (Dendrocopos medius) ve světě

Obrázek C.20: Hnízdní rozšíření strakapouda prostředního (Dendrocopos medius) v ČR (1985 – 1989)


Zdroj: © Fauna ČR Ptáci 2/II (2005)


Česká republika Na většině území patří mezi nepočetně hnízdící druhy. Rozšíření je spíše ostrůvkovité, výskyt nabývá na pravidelnosti od západu k východu. Na Moravě pravidelně hnízdí v nížinách Dyjsko-svrateckého, Dolnomoravského a Hornomoravského úvalu. Nejpočetnější populace sídlí v lužních lesích dolního Podyjí a Pomoraví, kde je lokálně nejhojnějším druhem strakapouda. Druh je u nás ohrožen ubýváním starých listnatých lesů. Odhad početnosti tohoto druhu v ČR je k roku 2000 3500 – 7000 párů (Hudec, Šťastný a kol., 2005b).

Území PO Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví Celková početnost strakapouda prostředního na území dotčené PO se odhaduje na 75 – 85 párů, tj. 1,2 – 2,1 % celostátní populace (v roce 2003). Druh je vázán především na lužní lesy podél řeky Moravy a dále na starší listnaté porosty uvnitř borových monokultur, větrolamy navazující na lesní porosty a sady a parky na okrajích obcí a měst (Šimeček et al., 2004).


71

Brno, březen 2006


Obrázek C.21: Zimní rozšíření strakapouda prostředního (Dendrocopos medius) v ČR (1982 – 1985), v pravém horním rohu mapka hnízdního rozšíření z let 1973 – 1977:

PROSTŘEDÍ A ZPŮSOB ŽIVOTA

Je velmi silně vázán především na staré duby, vyskytuje se ale i ve starých nížinných bučinách a olšinách. Důležitá je přítomnost silných kmenů s hrubou kůrou a starých odumřelých stromů (Šimeček et al., 2004). Hnízdí jednotlivě a teritoriálně. Tok začíná již v půlce února. Vábení je podobné jako u strakapouda velkého, ale na jaře se samec ozývá naříkavými táhlými zvuky, které někdy klesají, jindy stoupají. Bubnuje méně často než jiné druhy strakapoudů. Potrava: Na rozdíl od strakapouda velkého je převážně hmyzožravý, a to po celý rok. Sbírá všechna vývojová stádia hmyzu. Hned po roztátí hmyzu sbírá u nás dosti často na zemi kromě živočichů též bukvice a žaludy. V létě Zdroj: © Atlas zimního rozšíření ptáků v ČR, 1982 – příležitostně trhá plody lípy, habru a oklovává 1985 plody ovocných stromů. Ve dřevě dlabe zřídka, a to jen v narušeném či tlejícím. Převážnou část potravy totiž získává sběrem na povrchu nebo ve skulinách stromů. Často kvůli tomu odsekává kůru, zvláště modřínů (Hudec, Šťastný a kol., 2005b). Při krmení mláďat sbírá potravu obvykle v nejbližším okolí hnízdní dutiny, ale také až ve vzdálenosti 300-400m (Šimeček et al., 2004).

POSTAVENÍ DRUHU Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY V ČR A VE SVĚTĚ Červený seznam ptáků České republiky (Šťastný, Bejček, 2003) − druh zranitelný (VU – vulnerable) Ochrana podle zákona č.114/1992 Sb. a prováděcí vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. − druh ohrožený (O) Legislativa Evropského společenství EUR (European Threat Status) – Evropská klasifikace ohrožených druhů ptáků − druh zajištěný (S – secure) BDIR (Directive on the Conservation of Wild Birds - 79/409/EEC a dodatky 91/224/EEC, 94/24/EEC, 94/C24/08) – Směrnice Evropské rady o ptácích − příloha I – druh vyžadující zvláštní ochranná opatření týkající se jeho stanovišť s cílem zajistit jeho přežití a rozmnožování v areálu SPEC (Species of European Conservation Concern) – Zájmové druhy evropské ochrany přírody − kategorie 4 – druh obývající především Evropu (více než 50% celosvětové populace nebo rozšíření je na území Evropy), ale s příznivým stavem z hlediska ochrany (favourable conservation status) Mezinárodní úmluvy Bernská úmluva (Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť – 1997) − příloha II – druh přísně chráněný, u kterého členský stát přijme vhodná a potřebná legislativní a správní opatření k zachování jeho přirozených hnízdních a migračních stanovišť


72

Brno, březen 2006


Strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus ) Linnaeus, 1758 TŘÍDA: Ptáci (Aves) ŘÁD: Šplhavci (Piciformes) ČELEĎ: Datlovití (Picidae) ROD: Strakapoud (Dendrocopos)

POPIS DRUHU Velmi podobný strakapoudu velkému, od kterého se liší tím, že bílá barva na tváři přechází bez přerušení v bílou barvu po stranách krku. Hlas je podobný jako u strakapouda velkého, je však znatelně měkčí. Při vzrušení vydává specifický zvuk podobný hlasu koroptve (Šťastný, Bejček, Hudec, 1996).

ROZŠÍŘENÍ VE SVĚTĚ A V ČR Středomořský typ rozšíření. Je velmi příbuzný strakapoudu velkému, kterého v části areálu nahrazuje a často se spolu kříží (Hudec, Šťastný a kol., 2005b). Zeměpisná proměnlivost je malá, týká se zbarvení i velikosti. Naše území a převážnou část areálu vůbec, obývá strakapoud jižní balkánský (Dendrocopos syriacus syriacus), o němž bude pojednáno v dalším textu. Zakavkazsko a severní Írán obývá s.j.kavkazský (D.s.transcaucasicus), další poddruh s.j.íránský (D.s.milleri) obývá pohoří jihovýchodní Íránu. Jedná se o stálý druh, který v mimohnízdní době podniká delší či kratší cesty směrem k jihu.

Evropa Tento druh se na severozápad začal šířit až koncem 19.století. Zdá se, že v současnosti se jeto šíření zastavilo a západní hranice probíhá jihovýchodním Polskem, středními Čechami, východním Rakouskem a východním Slovinskem. Hnízdní populace ve státech sousedících s ČR jsou následující: Polsko – 200-500 párů, Slovensko – 3400-5500 párů, Maďarsko – 5000-6000 párů, Rakousko 320 – 400 párů (Hudec, Šťastný a kol., 2005b). Obrázek C.22: Areál strakapouda jižního(Dendrocopos syriacus) ve světě

Obrázek C.23: Hnízdní rozšíření Areál strakapouda jižního (Dendrocopos syriacus) v ČR (1985 – 1989)



Zdroj: © Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR, 1985 – 1989

Česká republika První nález strakapouda jižního na našem území pochází z r. 1953 (Lednice na Moravě). Celková početnost tohoto druhu při mapování v letech 1985-1989 odpovídala 70-120 párům (Šťastný, Bejček, Hudec, 1996). Je druhem zahrad, sadů, parků a alejí a také řídkých porostů v otevřené krajině. Centrum rozšíření je na jižní Moravě, další hnízdiště na střední a severní Moravě a ve Slezsku. HBH Projekt spol. s r. o.

73

Brno, březen 2006


Území PO Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví Celková početnost strakapouda prostředního na území dotčené PO se odhaduje na 20-25 párů, tj. 1,8 – 2,0 % celostátní populace (v roce 2003). Obývá především záhumenkové trati a ovocné zahrady na okrajích všech obcí, které do území zasahují po jeho obvodě. Hlavní část populace se vyskytuje mezi obcemi Petrov až Moravský Písek. Důležitými lokalitami jsou zahrady kolem Baťova kanálu severně od Strážnice a záhumenky u Vnorov a Zarazic. Dutiny si hrabe téměř výlučně ve starých ovocných stromech (např. ořešák, jabloň, třešeň) (Šimeček et al., 2004). PROSTŘEDÍ A ZPŮSOB ŽIVOTA

Obrázek C.24: Zimní rozšíření strakapouda jižního(Dendrocopos syriacus) v ČR (1982 – 1985), v pravém horním rohu mapka hnízdního rozšíření z let 1973 – 1977:

Druh zahrad, sadů a parků, případně menších listnatých lesů a řídkých stromových porostů v otevřené krajině nižších nadmořských výšek. Hnízdí jednotlivě a teritoriálně. Chování stejné jako u s. velkého. Tok začíná již v půlce března. Vyznačuje se častým křikem, bubnováním a přeletováním. Bubnují obě pohlaví, samice však méně a v kratších sériích než samec. Začátek snášení vajec u nás nejdříve od dubna, většinou v květnu. Hnízdí jednou ročně, v sezení se střídají oba rodiče. Dutiny jsou často v ovocných stromech, topolech a stromových vrbách, průměrně 2,25 m vysoko nad zemí. Bývají využívány 2 – 4 x. Potrava: Na rozdíl od všech ostatních datlovitých je u něj celoročně značný podíl Zdroj: © Atlas zimního rozšíření ptáků v ČR, 1982 – rostlinné potravy. V potravě mláďat je to 50 % a 1985 více, a to hlavně třešně, višně, jahody, maliny, rybíz, aj. Při krmení mláďat sběr potravy v okruhu 300 m, většinou ale 50 – 70 m od hnízda. Oproti strakapoudu velkému častější sběr potravy na zemi.

POSTAVENÍ DRUHU Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY V ČR A VE SVĚTĚ Červený seznam ptáků České republiky (Šťastný, Bejček, 2003) − druh ohrožený (EN – endangered) Ochrana podle zákona č.114/1992 Sb. a prováděcí vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. − druh silně ohrožený (SO) Legislativa Evropského společenství EUR (European Threat Status) – Evropská klasifikace ohrožených druhů ptáků − druh zajištěný (S – secure) BDIR (Directive on the Conservation of Wild Birds – 79/409/EEC a dodatky 91/224/EEC, 94/24/EEC, 94/C24/08) – Směrnice Evropské rady o ptácích − příloha I – druh vyžadující zvláštní ochranná opatření týkající se jeho stanovišť s cílem zajistit jeho přežití a rozmnožování v areálu SPEC (Species of European Conservation Concern) – Zájmové druhy evropské ochrany přírody


74

Brno, březen 2006


− kategorie 4 – druh obývající především Evropu (více než 50% celosvětové populace nebo rozšíření je na území Evropy), ale s příznivým stavem z hlediska ochrany (favourable conservation status) Mezinárodní úmluvy Bernská úmluva (Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť – 1997) − příloha II – druh přísně chráněný, u kterého členský stát přijme vhodná a potřebná legislativní a správní opatření k zachování jeho přirozených hnízdních a migračních stanovišť Mezi další významné druhy PO patří například: Dudek chocholatý (Upupa epops) Vzácně hnízdící druh v ČR, oblast Bzenecké Doubravy tvoří jedno z posledních pravidelných hnízdišť dudka v ČR. Krutihlav obecný (Jynx torquilla) V ČR v posledních desetiletích stále ustupující druh šplhavce, v současnosti pravidelně a početně hnízdící zřejmě pouze v oblasti jižní Moravy. V Bzenecké Doubravě pravidelně a početně hnízdící druh.

PŘEHLED PŘÍRODNĚ CENNÝCH LOKALIT V DOTČENÝCH KATASTRECH Moravský Písek Na katastrálním území Moravského Písku převládá orná půda. Lesní pozemky ale zabírají ¼ rozlohy katastru, a to zvláště v jeho východní a jižní části. Les tvoří souvislý masiv borových lesů se zbytky původních porostů dubů a bříz. Části území katastru byly zařazeny do soustavy Natura 2000. Jihovýchodní část území je součástí ptačí oblasti Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví. Nachází se zde také Evropsky významná lokalita Vypálenky. Nebyly zde vyhlášeny žádné lokality podléhající zvláštní ochraně dle § 14 zákona č. 114/1992 Sb. (PP, NPP). Obecná ochrana dle § 4 tohoto zákona je přiznána třem registrovaným VKP na území tohoto katastru. Je zde vymezeno velké množství evidovaných VKP, která leží především v lesních komplexech na jihu a východě katastru. V lesních porostech byla vymezena lokální biocentra, propojena mezi sebou v rámci kulturní krajiny biokoridory vedenými především podél vodních toků. Jedná se o potoky Kladíkovský, Domanínský a Polešovický. Bzenec Lesní pozemky zabírají téměř 46 %, zemědělská půda pak představuje 39 % rozlohy katastru. Většina lesních ploch se nachází v jižní části katastru, přičemž se jedná o borové monokultury s příležitostnými porosty dubu, lípy, břízy a akátu. Severně nad městskou zástavbou jsou na svažitém písčitém terénu rozsáhlé vinohrady. Části území katastru byly zařazeny do soustavy Natura 2000. Celá jižní část území je součástí ptačí oblasti Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví. Nacházejí se zde také 2 Evropsky významné lokality: Bzenecká střelnice a Váté písky. Zvláštní ochranu podle zákona č. 114/1992 Sb. na k.ú. Bzenec má dále NPP Váté písky podél železniční tratě v jižní části území; Vojenské cvičiště Bzenec u silnice II/426 spojující Bzenec a Přívoz a PP Osypané břehy u řeky Moravy. Jižním okrajem katastru prochází hranice přírodního parku Strážnické Pomoraví. Nachází se zde také dva památné stromy: Bzenecká lípa (v zámeckém parku) a Žilkův dub. Především v lesních komplexech a u vodních ploch je evidováno mnoho VKP. HBH Projekt spol. s r. o. Brno, březen 2006 75


Vracov Zájmové území sestává ze dvou odlišných částí – jižní lesnaté části, která zabírá přes 60 % území (umělé monokultury borovice lesní, segmenty původních lužních lesů a mokřadů) a severní části představující intenzivně zemědělsky využívanou krajinu. Zvláště chráněné části přírody se nacházejí v jižní části katastrálního území Vracov, zejména v prostoru kolem železniční tratě Přerov-Břeclav a řeky Moravy. Celá jižní část území je součástí ptačí oblasti Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví. Nacházejí se tu 2 Evropsky významné lokality: Strážnická Morava a Váté písky. Dále se jedná se o NPP Váté písky a PR Oskovec I. Navržena k rozšíření je PR Osypané břehy. Oblast okolo řeky Moravy až k železnici Přerov – Břeclav byla vyhlášena jako přírodní park Strážnické Pomoraví. Po celé zalesněné části katastru bylo registrováno či evidováno množství VKP. Lesní komplex je také protkán biocentry a biokoridory lokálního i regionálního významu. Částečně funkční síť ÚSES se nalézá i na severu území, na zemědělské půdě. Rohatec Zemědělská půda leží na 58 % plochy území. Lesní půda pak zabírá necelou třetinu. Části území byly zařazeny do soustavy Natura 2000. Severní a východní část území je součástí ptačí oblasti Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví. Nachází se zde také Evropsky významná lokalita Váté písky, která je chráněna současně i v kategorii NPP. V okolí řeky Moravy na severovýchodě katastru byl vyhlášen přírodní park Strážnické Pomoraví. Uvnitř lesních celků a u vodních toků bylo navrženo k registraci a evidováno několik VKP. Síť ÚSES je v území značně rozvinuta, a to především podél řeky Moravy, menších toků a v lesních komplexech.

EKOSYSTÉMY Současný stav širšího zájmového území lze charakterizovat jako relativně stabilní mozaiku tvořenou lesními, polními, travobylinnými a vodními ekosystémy, venkovskou krajinou s vysokým stupněm antropogenního zatížení. Charakteristická je značná odlišnost funkční struktury jejich společenstev. – Polní ekosystémy – jsou velmi labilní, a tudíž i citlivé na jakékoliv zásahy. Míru působení negativních účinků je nutno posuzovat s přihlédnutím na antropogenní podmínění (nepřirozenost) těchto ekosystémů. Problematičnost narušení nejcennějších složek jejich bioty – větších obratlovců – zvyšuje silný projev etologických faktorů. – Travobylinné ekosystémy – citlivě reagují především na změny vodního režimu, klimatických podmínek a chemizmu půdy. Negativní vlivy se projevují velmi rychle a často nevratně vyhubením některých citlivých druhů. – Vodní ekosystémy – reagují velmi rychle a projevy jsou patrné zejména v živé složce těchto ekosystémů. – Lesní ekosystémy – rovněž citlivě reagují na téměř veškeré změny (vodní režim, znečištění ovzduší, chemizmus půdy apod.). I když se negativní vlivy neprojevují v krátkém časovém horizontu, je následek lidské činnosti značný a nápravná opatření jsou většinou velmi dlouhodobým procesem. Dotčené lesní porosty jsou součástí komplexu lesa Bzenecké Doubravy (přírodní lesní oblast 35 – Jihomoravské úvaly). Přírodním fenoménem této lokality jsou váté písky kvarterního původu. Původní společenstva habrových doubrav byla listnatá, a to především dubová, jak ukazuje i historický název „Doubrava“. Devastace probíhala HBH Projekt spol. s r. o.

76

Brno, březen 2006


několik století. Hlavní příčinou byla pastva dobytka a dále i polaření, hrabání steliva a sběr klestu. Zalesňování Bzenecké Doubravy borovicí začalo v roce 1825. Z historického hlediska je zalesnění vátých písků a zamezení další degradace půdy značným úspěchem. Jedná se tedy o lokalitu velmi zranitelnou co do ohrožení podstaty lesa a eliminace degradace půdy.

C.II.6. KRAJINA GEOMORFOLOGICKÉ POMĚRY Zájmové území se nachází na území jediné provincie – Západopanonské pánve, její dílčí podjednotce – Vídeňské pánvi. Území má charakter roviny a pahorkatiny o nadmořské výšce 150 (k.ú. Rohatec) – 290 (k.ú. Bzenec) m n.m. Záměr prochází územím 3 geomorfologických okrsků: Huštěnovické pahorkatiny, Syrovinské nivy a Ratíškovické pahorkatiny. Od Moravského Písku po Bzenec-kolonii vede úsek jihovýchodní částí Huštěnovické pahorkatiny. Jedná se o nížinnou pahorkatinu při úpatí Středomoravských Karpat, tvořenou pliocenními a kvartérními usazeninami na terasách řeky Moravy. Mezi Bzencem-kolonií a Bzencem protíná varianty A a B východní část okrsku Syrovinská niva, což je akumulační rovina podél řeky Syrovinky. Od jižní části obce Bzenec po Rohatec prochází záměr Ratíškovickou pahorkatinou. Jedná se o nížinnou pahorkatinu, kterou tvoří neogenní a kvartérní sedimenty. Záměr prochází východní a jižní částí pahorkatiny, kterou tvoří terasy řeky Moravy. Přehled geomorfologických jednotek je následující: Západopanonská pánev (provincie) X – Vídeňská pánev (subprovincie) XA – Jihomoravská pánev (oblast) XA-1 – Dolnomoravský úval (celek) XA-1A – Dyjsko-moravská niva (podcelek) XA-1A-e – Ratíškovická pahorkatina (okrsek) XA-1A-f – Syrovinská niva (okrsek) XA-1A-g – Huštěnovická pahorkatina (okrsek)

RÁZ KRAJINY Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definuje v § 12 krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a vztahů v krajině.

Základní krajinný ráz posuzované oblasti je založen na geomorfologické struktuře, která je determinována polohou v Dolnomoravském úvalu. Charakteristický je široce zaoblený až plochý reliéf s mělce zahloubenými vodními toky. Pro zájmové území mezi Bzencem a Rohatcem je typická lesní krajina – Doubrava. Tvoří ji borový les s travnatým podrostem a minimálním keřovým patrem. Směrem k řece Moravě a ke Strážnici se krajina opticky otevírá, typické jsou podmáčené louky a pole, doprovodná vegetace řeky Moravy, odstavených říčních ramen a větrolamů. Na západ i na východ od Bzence-Přívozu podél železniční tratě je krajina narušena těžbou písku a štěrkopísku, která na některých místech stále probíhá. Úsek mezi Bzencem a Moravským Pískem je charakteristický převahou polních kultur s občasnými remízky a roztroušenou zástavbou. Nejvýraznějším lesním komplexem je zde Hrubý háj, který má obdobné druhové složení jako Doubrava. HBH Projekt spol. s r. o.

77

Brno, březen 2006


Specifickým rysem zájmového území je nízké zastoupení ekologicky stabilních společenstev, neboť lesy, které jsou považovány za základ kostry ekologické stability území, vznikly lidskou činností v „krajinářsky“ nedávné době. Obdobně nestabilní je i agrární složka krajiny. Přesto se však v zájmovém území nachází mnoho přírodních a přírodě blízkých segmentů krajiny. Pro vesnická sídla je typické ulicové uspořádání hospodářských stavení s navazujícími zahradami a sady. Navazující zemědělské plochy jsou poměrně hustě členěny polními cestami a drobnými vodními toky. Veškeré zásahy a zejména terénní úpravy v tomto území je nutno citlivě zvažovat, s ohledem na plochy s pozitivním krajinotvorným významem. Terénní a následné rekultivační práce a vegetační úpravy musí respektovat krajinný ráz tohoto území.

C.II.7. OBYVATELSTVO Moravský Písek – počet obyvatel je 2 139, – katastrální výměra je 1489 ha, – na k.ú. Moravský Písek se nachází stavba 5509, varianty A i B jsou vedeny shodně. Stavba začíná v km 25,675 kde navazuje na stavbu 5508 za MÚK Moravský Písek. K.ú. opouští v km 27,785, – trasa R55 prochází k.ú v délce 2 110 m, – součástí stavby je most na R55 přes vodoteč v km 25,968, nadjezd na silnici III/4951 v km 26,879, přeložka silnice III/4951 v délce 860 m a ekomost v km 27,772, – ÚPD: Územní plán obce Moravský Písek – S-projekt plus, a.s., Zlín, ing. arch Darina Hájková, září 2001, – obě varianty záměru jsou v souladu se závaznou částí ÚPD obce a jsou vedeny jako veřejně prospěšná stavba. Bzenec – počet obyvatel je 4224, – katastrální výměra je 4034ha, – obě varianty procházejí katastrálním územím napříč, od severovýchodu na jihozápad, je zde situováno pokračování stavby 5509, stavba 5510 a část stavby 5511, – varianta A trasy R55 prochází k.ú. v délce 8 785 m, – varianta B trasy R55 prochází k.ú. v délce 8 712 m, – bude zde umístěna MÚK Bzenec (km 29,711) a MÚK Bzenec-Přívoz (km 33,249), – součástí stavby je nadjezd na polní cestě v km 28,667, most na R55 v km 30,183 a km 30,480, nadjezd na lesní cestě v km 30,962, podchod pro zvěř v km 32,993, přeložka silnice II/426 v celkové délce 1 580 m, ekomost přes přeložku silnice II/426, nadjezd na lesní cestě v km 34,119 a ekomost přes R55 v km 34,860, – ÚPD: Územní plán obce Bzenec – S-projekt plus, a.s., Zlín, ing. arch Darina Hájková, listopad 2001, – varianta A je v souladu se závaznou částí ÚPD obce a je vedena jako veřejně prospěšná stavba, – varianta B, i když se liší od varianty A v úseku mezi MÚK Bzenec (km 29,711) a MÚK Bzenec-Přívoz (km 33,000), kdy je vedena lesním komplexem východně od PP Vojenské cvičiště Bzenec, je v souladu se zásadami uspořádání dopravy v území, nenarušuje danou urbanistickou koncepci a návrhy vyplývající z územního plánu nejsou touto změnou nijak dotčeny. HBH Projekt spol. s r. o.

78

Brno, březen 2006


Vracov – počet obyvatel je 4476, – katastrální výměra je 4450 ha, – obě varianty záměru ve stavbě 5511 procházejí k.ú. shodně, a to v délce 4 000 m. Protínají jeho jižní okraj, – součástí stavby je most přes lesní cestu v km 36,571 a v km 37,621 a přeložka lesní cesty v délce 900 m, – ÚPD: Územní plán města Vracov – Urbanistický ateliér Zlín, s.r.o., ing. arch. M. Stupková, září 2002, – záměr je v obou variantách v souladu se závaznou částí ÚPD obce a je veden jako veřejně prospěšná stavba. Rohatec – počet obyvatel je 3366, – katastrální výměra je 1751 ha, – obě varianty ve stavbě 5511 procházejí severovýchodní částí k.ú. v délce 3 105 m a v km 43,675 posuzovaný záměr končí, – bude zde umístěna MÚK Rohatec v km 43,209, – součástí stavby je most přes Ratíškovický potok v km 40,699, most přes R55 v km 41,869 a v km 41,898, přeložka silnice III/4258 v délce 260 m, přeložka lesní cesty v délce 573 m, most přes potok Járek v km 42,838 a přeložka polní cesty v délce 300 m, – ÚPD: Rohatec – Územní plán obce – Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o., Brno, ing. arch. Pavel Mackerle, březen 2000, – záměr je v obou variantách v souladu se závaznou částí ÚPD obce a je veden jako veřejně prospěšná stavba.

C.II.8. HMOTNÝ MAJETEK A KULTURNÍ PAMÁTKY HMOTNÝ MAJETEK V trase navrhované rychlostní silnice se nachází několik hospodářských a obytných staveb, které bude nezbytné asanovat. Jejich přehled pro jednotlivé varianty je uveden v kapitole D.I.9.

KULTURNÍ PAMÁTKY V širším zájmovém území se nachází řada památkových objektů. Jedná se především o světské a církevní budovy, židovský hřbitov, kamenné sochy, sloupy, kříže u cest a o měšťanské domy s výrazným projevem místní lidové architektury. Přímo v trase varianty A i B, ani v jejich nejbližším okolí, se nenachází žádný památkově chráněný objekt, ani objekt, který by byl přihlášen k registraci do Státního seznamu nemovitých kulturních památek.


79

Brno, březen 2006


C.III. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ Posuzovaný záměr rychlostní silnice R55 je veden dlouhodobě osídleným a v širším pohledu (koridor Pomoraví) dopravně velmi zatíženým územím, ve kterém převládají hospodářské lesy a agrocenózy. Nejcennější ekologické segmenty krajiny představují fragmenty teplomilné vegetace na píscích a rozsáhlé lesní plochy chráněné několika instituty ochrany. Provedeme-li analýzu stavu území a vyhodnocení únosného zatížení jednotlivých složek životního prostředí tak, jak jsou definovány zákonem č. 17/1992 Sb., o životním prostředí13, lze konstatovat, že přes zastoupení cenných segmentů krajiny, sídel a vodních zdrojů, představuje realizace záměru při minimalizaci negativních vlivů únosné zatížení území.

13

ovzduší, voda, horniny, půda, organismy a ekosystémy


80

Brno, březen 2006


D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

D.I. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI D.I.1. VLIVY NA OBYVATELSTVO, VČETNĚ SOCIÁLNĚ EKONOMICKÝCH VLIVŮ VLIVY NA OBYVATELSTVO (VEŘEJNÉ ZDRAVÍ) Zdrojem nepříznivých vlivů na obyvatelstvo je v posuzovaném silničním úseku především automobilová doprava. Další faktory (vliv na vodu a půdu) jsou z hlediska ovlivnění zdraví obyvatelstva zanedbatelné. Nepředpokládají se ani vlivy vibrací na stavby ani účinky různých typů elektromagnetického záření. Při identifikaci vlivů na obyvatelstvo byly použity studie: –

Rozptylová studie. ENVIROAD s.r.o., březen 2006.

–

Hluková studie. ENVIROAD s.r.o., březen 2006.

Metodou pro posouzení vlivů na obyvatelstvo je riziková analýza – Risk Assessment. (Podrobný popis této metody je uveden v kapitole D.V.) Metodický postup konvenčního hodnocení rizika sestává ze čtyř navazujících kroků: a) Identifikace nebezpečnosti (Hazard Identification) b) Určení vztahu dávka – odpověď (Dose – Response Assessment) c) Hodnocení expozice (Exposure Assessment) d) Charakteristika rizika (Risk Characterization) Při hodnocení zdravotních rizik byla aktivní varianty A a B posuzovány společně, neboť odlišnosti nemají dopad na toto hodnocení. Pro potřeby tohoto hodnocení byly definovány tzv. problémové lokality. Problémové lokality Z hlediska vlivu na obyvatelstvo nás zajímají především místa, kde se silniční tahy přibližují k obytnému území. Tato místa zde označujeme jako problémové lokality. Takové lokality při aktivních variantách stavby a jejich stručné charakteristiky uvádíme v Tabulce D.1. Pro jednotlivé lokality jsme zvolili značky (zkratky) pro jejich stručné označení v dalším textu (uvádíme je v prvním sloupci tabulek): MP (Moravský Písek) je severní okraj této obce (při silnici II/427). MPn (Moravský Písek nádraží) je severozápadní okraj ulice vedoucí od křižovatky v centru části U Nádraží k okraji Hrubého háje. HBH Projekt spol. s r. o.

81

Brno, březen 2006


B S Rk

(Bzenec) je východní okraj obytného území města Bzence. (Soboňky) je severozápadní okraj osady tohoto jména. (Rohatec – kolonie) je severozápadní okraj uvedené části obce Rohatec.

Tabulka D.1: Problémové lokality, kde se trasy aktivních variant nejvíce přibližují obytným budovám Značka

Obec

MP

Moravský Písek

MPn

Mor. Písek, U nádraží

Strana 1) j.

Vzdálenost cca m 2) 250

28,7

j.

80

B

Bzenec

29,5- 30,3

z.

150

S

Soboňky

40,6 – 40,8

j.

200

Rohatec – kolonie

41,8 – 42,2

jv.

400

Rk 1

Staničení cca km 25,8 – 26,2

2

Pozn.: ) od trasy silnice; ) vzdálenost okraje obytného území od silnice

Problémovými lokalitami v nulové variantě jsou průjezdy intravilánem obcí a osad při výše uvedených stávajících silnicích, a to: MPs (Moravský Písek, stávající trasa), při silnici cca 150 bytů. Bs (Bzenec, včetně osady Bzenec-Přívoz, stávající trasa), při silnici cca 180 bytů. Ss (Strážnice, stávající trasa), při silnici cca 230 bytů. Ps (Petrov, stávající trasa), při silnici cca 190 bytů Rks (Rohatec-kolonie, stávající trasa), jihozápadní okraj uvedené části Rohatce, obytné domy cca 100 m od silnice. Rs (Rohatec při stávající trase), severovýchodní okraj obytného území obce pod náspem dnešní silnice R55. Hlavními faktory automobilové dopravy, potenciálně ohrožujícími zdraví, jsou: – znečišťování ovzduší – hluk – úrazy – psychické vlivy Znečišťování ovzduší a) Identifikace nebezpečnosti V rozptylové studii, z níž v tomto hodnocení vycházíme, jsou podrobně zpracovány imise oxidu dusičitého jakožto základní a ze zdravotního hlediska referenční škodliviny výfukových plynů. Oxid dusičitý (NO2) patří k nejvýznamnějším a nejvíce sledovaným škodlivinám výfukových plynů. Ve spalovacích motorech je uvolňován oxid dusnatý (NO), který se vzdušným kyslíkem postupně oxiduje na NO2. Směs těchto dvou plynů je označována souborným názvem oxidy dusíku (NOx). Je nejen součástí výfukových plynů, ale i emisí z HBH Projekt spol. s r. o. Brno, březen 2006 82


každého spalování. Její škodlivější součástí je NO2, plyn palčivého, dusivého zápachu. Čichově začíná být patrný od koncentrací 200 - 400 µg.m-3. Oxidy dusíku patří do skupiny fotochemických oxidantů spolu s ozonem (O3), peroxyacylnitráty (PAN) a četnými dalšími sloučeninami, syntetizovanými ve znečištěném ovzduší za účasti slunečního záření ("letní smog"). Již při koncentracích fotochemického smogu kolem 200 µg.m-3 dochází u lidí ke dráždění očí. Zvláště vnímavé k dráždivým účinkům fotochemických oxidantů jsou děti; u nich bylo prokázáno dráždění horních cest dýchacích a spojivek již při překročení úrovně 100 µg.m-3.

Účinky vyšších koncentrací NO2 na lidský organismus jsou jednak chronické, jednak akutní. Při dlouhodobém vdechování zvyšují výskyt nemocí dolních dýchacích cest a jejich projevů. Akutní účinky se projeví u vysokých dávek již po krátké expozici nepříznivým ovlivněním dýchacích funkcí. b) Určení vztahu dávka – odpověď Pokusná vyšetření účinků oxidu dusičitého opakovaně ukázala, že zdraví lidé nejsou při krátkodobém (dvouhodinovém) vdechování dotčeni koncentrací pod 1 ppm (1880 µg.m-3). Při koncentracích 3000 - 9000 µg.m-3 nastupují změny plicních funkcí (vzestup dýchacího odporu) u zdravých osob po 10 - 15 minutách. U lidí trpících zánětem průdušek se dýchací funkce zhoršují při 3000 µg.m-3 již po 5 minutách. Nejcitlivější jsou astmatici, u nichž byly laboratorně zjistitelné změny dýchacích funkcí na dvou výzkumných pracovištích shodně nalezeny po 30 – 110 minutových expozicích koncentracím 560 µg.m-3. Jiné laboratoře však účinek tak nízkých koncentrací u astmatiků nepotvrdily. U zdravých osob byly při delší expozici některé reakce dýchacích funkcí zjištěny při koncentracích nad 2000 µg.m-3. Zpřísněný limit pro NO2 stanovený nařízením vlády č. 429/2005 Sb., který u nás bude platný od roku 2010, bude činit pro průměrné roční koncentrace 40 µg.m-3 a pro hodinový průměr 200 µg.m-3 s tím, že nesmí být překročen více než 18 x za kalendářní rok. Zmíněné limity 40 µg.m-3 a 200 µg.m-3 jsou shodné s doporučením WHO. Chronické účinky oxidu dusičitého nelze zcela spolehlivě posoudit metodou Risk Assessment. Americký úřad US EPA (US Environmental Protection Agency), který patří k celosvětově nejkompetentnějším institucím, zpracovávajícím metodiku Risk Assessment pro jednotlivé chemické škodliviny, nevydal pro NO2 výpočtové koeficienty, neboť pro to zatím neexistují zcela validní vědecké podklady. V existujících epidemiologických studiích není možno dostatečně odlišit vliv oxidů dusíku od ostatních škodlivin přítomných v městském ovzduší. Abychom vyhověli shora citovanému předpisu MŽP ČR, uvedeme zde orientační hodnocení rizika podle doporučení, obsažených v důvěryhodné norské publikaci (K. Aunan, 1996). Na základě rozboru výsledků epidemiologických studií prezentuje přepočítací rovnice pro výskyt zdravotních poruch při různých koncentracích škodlivin v ovzduší. Uvedeme zde výpočet výskytu chronických poruch dýchacího ústrojí u dětí. Podle výše uvedených doporučení se vypočítává koeficient relativního rizika (Odds Ratio, OR) tj. koeficient pravděpodobnosti výskytu daného jevu v populaci. Výpočetní rovnice má zde tvar OR = exp (β.C), kde β …regresní koeficient pro vztah dané škodliviny a jejího účinku, C … průměrná koncentrace dané látky v ovzduší. Pro chronické respirační syndromy při expozicích NO2 β = 0,008 a C je průměrná roční koncentrace NO2 v µg.m-3. U neexponovaných souborů zde uvažujeme výskyt u 2 procent dětské populace. HBH Projekt spol. s r. o.

83

Brno, březen 2006


c) Hodnocení expozice Při hodnocení vlivu oxidu dusičitého na obyvatelstvo vycházíme z již zmíněné rozptylové studie (Enviroad 2006), která je podkladem této dokumentace. Pomocí izolinií znázorňuje kartograficky šíření emisí z posuzovaných silnic do okolí podle předpokládaných dopravních frekvencí ve výhledovém roce 2035. Vyhodnocuje tak roční průměry i krátkodobá maxima imisí NO2, a to pro variantu aktivní i nulovou. Z uvedeného kartografického podkladu jsme přibližně odečetli imisní koncentrace NO2 v jednotlivých problémových lokalitách silnice. Hodnoty krátkodobých koncentrací i ročních průměrů v nejvíce zatížených částech obytných území při nové silnici v aktivní variantě shrnujeme v Tabulce D.2. Ukazuje příspěvek automobilové dopravy k imisnímu pozadí v daném místě. Tabulka D.2: Maximální krátkodobé a roční průměrné imisní koncentrace NO2 (µg.m3 ) v nejvíce zatížených místech problémových lokalit, odhad pro rok 2035 Lokalita

Roční

Max.

MP

0,3

2,5

MPn

0,3

2

B

0,3

4,5

S

0,3

4

Rk

0,2

3,5

Lidé zde bydlící budou exponováni součtem imisního pozadí a uvedeného příspěvku. Srovnáme-li tyto příspěvky s výše uvedenými limity (pro roční průměr 40 µg.m-3, pro krátkodobá maxima 200 µg.m-3), vidíme na první pohled, že jsou nepatrné. Příspěvky k průměrným ročním i maximálním krátkodobým imisním koncentracím NO2 v nejvíce zatížených místech problémových lokalit při stávajících trasách příslušných silnic při variantě aktivní a nulové uvádíme v Tabulce D.3. Jsou opět v obou variantách velmi nízké . Tabulka D.3: Imisní koncentrace NO2 (µg.m-3) z automobilové dopravy v nejvíce zatížených místech obytného území v roce 2035 při stávajících silnicích Lokalita

Roční

Max.

Var. A

Var. 0

Var. A

Var. 0

MPs

0,20

0,25

2

2

Bs

0,25

0,25

3

3

Ss

0,15

0,25

1,5

3

Ps

0,10

0,25

1,5

3

Rks

0,15

0,20

1,8

2,5

Rs

0,20

0,25

3

3


84

Brno, březen 2006


d) Charakteristika rizika Z tabulek 8 a 9 vyplývá několik skutečností: a) Srovnání se stanovenými limity ukazuje, že příspěvek automobilových emisí k imisním koncentracím NO2 bude ve všech problémových lokalitách jen malý. U ročních průměrů se pohybuje v rozmezí 0,25 až 0,75 % limitu, u maximálních krátkodobých koncentrací od 0,75 do 2,25 % limitu. b) V průjezdních obcích na staré trase posuzované silnice je v zátěžích ovzduší oxidem dusičitým mezi variantami jen malý nevýznamný rozdíl. Z ročenky ČHMÚ z roku 2005 byl pro potřeby této dokumentace proveden odhad celkového pozadí imisí škodlivých plynů v ovzduší. Pro oxid dusičitý je ve všech sledovaných lokalitách odhadnut roční průměr <26 µg.m-3,tj. tj. méně než 65 % stanoveného limitu. Nejvyšší průměrná roční imise NO2 z automobilové dopravy, která se vyskytla ve sledovaných problémových lokalitách, činila 0,3 µg.m-3, takže uvedenou pozaďovou hodnotu prakticky nezmění. Můžeme to doložit výpočtem rizika výše uvedeným postupem (dle K. Aunanové) pro nejhorší možnou kombinaci (pozadí 26 µg.m-3, příspěvek z automobilové dopravy 0,3 µg.m-3). Výsledky uvádíme v Tabulce D.4. Vypočtené rizikové koeficienty OR vynásobené výskytem u neexponované populace udávají celkový výskyt projevů chronických onemocnění dýchacího ústrojí u dětí. Přírůstek způsobený jednotlivými koncentracemi uvádíme ve sloupci označeném „Růst %“. Výpočet ukazuje, že v důsledku nejvyššího nalezeného přírůstku NO2 z automobilové dopravy by výskyt chronických poruch dýchacího ústrojí stoupl pouze o 6 tisícin procenta. Je to ryze teoretická nicotná hodnota bez jakéhokoliv praktického významu. Tabulka D.4: Rizikové koeficienty (OR) a růst prevalence vybraných účinků oxidu dusičitého ve stávajícím pozadí NO2 a v nejvíce imisemi zatížené problémové lokalitě

µg.m-3

Situace

Jen pozadí Pozadí + příspěvek autom. dopravy

26 26,3

OR

1,231 1,234

Růst %

0,462 0,468

Další škodliviny Z hlediska vlivu automobilových výfukových plynů jsou významné i další škodliviny, zejména prachové částice (dnes stanovované do velikosti 10 µm a označované jako PM10), oxid uhelnatý (CO), benzen a benzo(a)pyren (BaP). Vzhledem k tomu, že NO2 má mezi škodlivinami z automobilové dopravy obzvláště významné postavení a že ostatní škodliviny jsou s ním emitovány paralelně, můžeme důvodně předpokládat, že i příspěvky imisí uvedených dalších škodlivin jsou ve sledovaných lokalitách rovněž stopové. Podle zmíněné ročenky ČHMÚ (2005) byly provedeny i odhady pozadí některých zmíněných škodlivin. Uvádíme z nich průměrné roční imisní koncentrace prašnosti a benzenu v Tabulce D.5 spolu s příslušnými limity dle nařízení vlády ČR č. 429/2005.


85

Brno, březen 2006


Tabulka D.5: Odhad imisních koncentrací vybraných škodlivin (µg.m-3) v obcích dotčených připravovanou stavbou silnice R55 Škodlivina PM10 Benzen

Koncentrace

Limit

14 - 30

40

< 2,0

5

Prachové částice (PM10). Prašností rozumíme přítomnost a šíření tuhých znečišťujících látek (TZL) v ovzduší. Může jít o různé prachové částice minerálního, organického nebo biologického původu. Jejich význam pro zdraví závisí na jejich velikosti a jejich chemických, fyzikálních a případně biologických vlastnostech. Částečky nad 100 µm se téměř úplně zachytí v horních dýchacích cestách, nepronikají do dolních cest a jsou tedy zdravotně méně významné. V ovzduší se dlouho neudrží, relativně rychle sedimentují. S klesající velikostí pak narůstá podíl částic, které pronikají do plic. Částice o průměru pod 10 µm jsou označovány jako frakce PM10, částice pod 2,5 µm jako PM2.5. Zdravotně nejvýznamnější jsou částice kolem 1µm; pronikají v 90 i více procentech do plicních sklípků a ovlivňují jejich stěny. Prachové částečky ze spalovacích procesů všeho druhu jsou významné tím, že mají malé rozměry a pravidelně obsahují i adsorbované těžké kovy a různé uhlovodíky, včetně karcinogenních. Tabulka 11 ukazuje, že pozadí průměrných ročních imisí PM10 v obcích kolem stávající i nově připravované silnice R55 se pohybuje v rozmezí 35 až 75 % limitu. Tyto hodnoty zahrnují i vliv automobilové dopravy. Příspěvek z dopravy na nové silnici je nemůže významně zvýšit. Benzen. Další škodlivinou, jejíž imise jsou v okolí silnic s automobilovou dopravou obvykle sledovány, je benzen (C6H6). Je to čirá, bezbarvá, těkavá a hořlavá kapalina výrazného aromatického zápachu, s bodem varu 80,1 0C. V životním prostředí je všudypřítomný, vzniká při každém hoření paliv, je součástí výfukových plynů a v relativně značném množství je obsažen v tabákovém kouři (kuřák 20 cigaret denně vdechne denně 10x více benzenu než běžný obyvatel z městského ovzduší). V motorovém benzinu je přítomný v množství mezi 0,5 a 2 %. Ve vysokých koncentracích benzen dráždí oči, sliznice dýchacích cest a kůži a při akutních dávkách působí toxicky na centrální nervstvo. Takové koncentrace se ovšem v posuzovaném území nemohou vyskytnout. Při chronických expozicích vysokým dávkám benzen utlumuje tvorbu krvinek v kostní dřeni. Z epidemiologických studií u pracovníků dlouhodobě vystavených zvýšeným koncentracím benzenu (dříve v kožedělném a gumárenském průmyslu) se usuzuje, že jejich dlouhodobé vdechování má kumulativní účinek a zvyšuje riziko akutní myeloidní leukémie. Americký úřad pro ochranu životního prostředí (US EPA) i mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) řadí benzen mezi lidské karcinogeny. Z tabulky 11 je patrné, že úrovně pozadí imisních průměrných ročních imisních koncentrací benzenu činí méně než 40 % stanoveného výhledového limitu, který má u nás platit od roku 2010. Jsou tedy zdravotně přijatelné. Oxid uhelnatý (CO) vzniká při nedokonalém spalování a do ovzduší je emitován ze spalovacích procesů a z motorových výfukových plynů. Toxický účinek CO je podmíněn jeho vazbou na molekuly krevního barviva hemoglobinu, které pak nejsou schopné přenášet do tkání kyslík. Nejcitlivější jsou k CO lidé trpící srdečními chorobami (ischemická srdeční nemoc, angina pectoris), jejichž stav se zhoršuje při vdechování CO v koncentraci kolem 30 HBH Projekt spol. s r. o.

86

Brno, březen 2006


mg.m-3 (tj. 30000 µg.m-3). Jde o škodlivinu s akutním účinkem, proto je ze zdravotního hlediska rozhodující posouzení maximálních krátkodobých koncentrací. Oxid uhelnatý je lehčí než vzduch a proto poměrně rychle stoupá z přízemní vrstvy ovzduší vzhůru. Je proto z hlediska lidského zdraví obvykle málo významný ve volném ovzduší. Rizikový je především v uzavřených prostorách a dále v dopravních tunelech, v prostorách celnic a případně i při vysoce frekventovaných křižovatkách úzkých městských ulic. Podle výše uvedeného vládního nařízení má u nás CO vysoký 8hodinový limit, 10 000 µg.m3 . Ve volném ovzduší není u nás zdaleka dosahován, i ve městech se obvykle pohybuje nanejvýš ve stovkách µg.m-3. Jeho spolehlivé dodržení s několikařádovou rezervou je proto možno v posuzovaném území s jistotou předpokládat. Benzo(a)pyren (BaP) je nejznámějším a nejlépe prozkoumaným reprezentantem skupiny polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU). Jde o velkou skupinu organických sloučenin se dvěma nebo více kondenzovanými benzenovými jádry. Jsou to látky relativně málo rozpustné ve vodě, v ovzduší se adsorbují na pevné částice. Tvoří se hlavně v důsledku pyrolýzních procesů, zejména při neúplném spalování organických materiálů. Do životního prostředí proto pronikají zejména v souvislosti s výrobou koksu, spalováním uhlí při individuálním vytápění i v průmyslu, a také s výfukovými plyny motorových vozidel. Vysoké koncentrace PAU jsou též obsaženy v tabákovém kouři. V ovzduší bylo identifikováno na 500 PAU, většina v literatuře uváděných měření však byla provedena na BaP a několika málo dalších reprezentantech této skupiny. Vdechování PAU může podle literárních údajů přispívat ke vzniku rakoviny plic. Benzo/a/pyren není v Jihomoravském kraji ve volné krajině pravidelně měřen. Výsledné hodnoty ročních průměrů zjišťované ČHMÚ v městě Brně se pohybují v desetinách ng, Světová zdravotnická organizace uvádí pro Evropu ve velkých městech roční průměry 1 až 10 ng.m-3, ve venkovských oblastech < 1 ng.m-3. V okolí posuzované silnice lze na základě zkušeností s jinými podobnými zdroji předpokládat hodnoty v desetinách ng.m-3 a tedy odpovídající hodnotám běžným v evropském prostředí. Výše uvedeným vládním nařízením je u nás pro BaP stanoven cílový roční limit 1 ng.m-3, který má platit od roku 2013. Jiné škodliviny. Oxidy dusíku, oxid uhelnatý, prachové částice, benzen a benzo(a)pyren nejsou ovšem zdaleka jedinými škodlivinami výfukových plynů. Zhruba souběžně s imisemi NOx rostou vlivem automobilové dopravy v ovzduší i další noxy ze skupiny uhlovodíků, těžkých kovů aj. Významnou součástí výfukových plynů jsou rozmanité těkavé látky, běžně nacházené jako komplexní směsi v ovzduší kolem dopravních tepen. Patří k nim alkany, alkeny, alkyny, aromatické uhlovodíky, aldehydy, ketony, alkoholy, estery, některé chlorované uhlovodíky aj. Vesměs jde o látky dráždivé, některé jsou ve velkých koncentracích i karcinogenní. Uvedené škodliviny se vyskytují a jsou rozptylovány víceméně paralelně s oxidy dusíku. V popsané situaci je možno předpokládat, že ani jejich vliv není zdravotně rizikový.


87

Brno, březen 2006


Hluk a) Identifikace nebezpečnosti Hluk patří k typickým a závažným škodlivým faktorům životního prostředí vyspělých zemí. Již hladiny hluku pohybující se v blízkosti základních limitů působí na celou exponovanou populaci. Dnes je tak dotčena značná část obyvatelstva našich měst. Mezi lidmi jsou však velké rozdíly citlivosti na hluk v závislosti na individuálních vlastnostech nervového systému, zdravotním stavu, věku aj. Výskyt osob vysloveně senzitivních na hluk se v naší populaci odhaduje na 5 - 8%. Na druhé straně existuje obdobně velká skupina lidí ke hluku relativně odolných. U zbytku populace stoupá účinek s rostoucí intenzitou hluku (ovšem i v závislosti na řadě dalších faktorů). Rušivé působení hluku má poněkud odlišné účinky v době denní a v době noční. Zvýšené úrovně denního hluku působí především na nervový systém a psychiku člověka. Touto cestou se při intenzivním působení mohou podílet i na psychosomatických poruchách. Vyvolávají: a) rušení, jestliže interferují s nějakou činností nebo odpočinkem (duševní prací, řečovou komunikací, spánkem aj.), b) rozmrzelost, tj. pocit nepohody, odpor a nelibost, vznikající při nuceném vnímání zvuků, k nimž má jedinec zamítavý postoj, c) pocit obtěžování nepřípustným ovlivňováním životního prostředí a osobních a skupinových práv, d) změny sociálního chování (v hlučném prostředí klesá ohleduplnost, ochota poskytnout pomoc a schopnost spolupracovat, roste celková podrážděnost a agresivita). Přímé zdravotní účinky nastupují až při vyšších intenzitách. Ekvivalentní hladina 65 dB v denní době představuje krajní mez pro obytné prostředí sídelního útvaru z hlediska zdravotních rizik. Příznivé akustické klima z hlediska akustické pohody pro regeneraci pracovní schopnosti je dáno ve venkovním prostoru pro pobyt lidí ekvivalentní hladinou nižší než 50 až 55 dB. Ani při dodržení základního limitu 50 dB není zajištěna plná ochrana citlivých lidí, asi 10 % osob i tak zažívá pocit rozmrzelosti z hluku. Zvýšené hladiny nočního hluku se dotýkají exponovaného obyvatelstva tím, že narušují usínání a kvalitu i délku spánku. Klidný a nerušený spánek je přitom považován za nezbytnou podmínku uchování zdraví a tělesné i duševní výkonnosti. Jeho kvalita je hlukem postihována, i když se dotčený člověk neprobudí (resp. si není krátkodobého probuzení vědom), spánek je však méně hluboký a jsou omezeny spánkové fáze, které jsou nejvýznamnější pro regeneraci sil (SWS a REM). Pokud si člověk probuzení uvědomí, dostavují se mnohdy obtíže s opětovným usnutím a s tím spojená rozmrzelost a pocit zdravotní újmy. V experimentech byla po takové noci v následujícím dnu prokázána snížená pozornost, výkonnost a schopnost soustředění. Hladina hluku v ložnici, která prokazatelně nemění vlastnosti spánku, je 35 – 37 dB(A), nad touto úrovní již nastupuje rušení. Z důvodů uvedených literárních poznatků vycházíme v dalším hodnocení jednoznačně ze základních limitů ekvivalentních hlukových hladin, tj. 50 dB ve dne a 40 dB v noci. Korekce umožňované stávajícími předpisy (nařízení vlády č. 502/2000 Sb.) mají význam právní, nikoli fyziologický. Lidé jsou hlukem určité úrovně obtěžováni nezávisle na tom, zda v daném místě byla korekce povolena či nikoli. HBH Projekt spol. s r. o.

88

Brno, březen 2006


b) Určení vztahů dávka – odpověď U denního hluku jsou v literatuře popisovány vlivy na pocity obtěžování, rozmrzelost a míru rušení. V rozmezí hodnot blízkých základním přípustným hladinám (50 dB ve dne a 40 dB v noci) je podle některých autorů možno odvodit, že růst hlučnosti o 5 dB zvyšuje počet rozmrzelých osob o cca 10 – 15 %. Při normované hladině (ve dne 50 dB) je to cca 10 % osob, při 60 dB cca 25 – 40 % osob, při růstu hlučnosti nad 60 dB procento rozmrzelých dále stoupá. Holandský ústav TBO Prevention and Health v Leidenu zpracoval na základě řady epidemiologických studií z Evropy, Severní Ameriky a Austrálie polynomické rovnice třetího řádu pro vztah hladin pouličního hluku a výskytu rozmrzelosti z hluku u obyvatel. Tyto podklady jsou použity k charakteristice rizika pro obyvatele žijící v blízkosti posuzovaných tras. Uvedený holandský ústav stanovil na základě epidemiologických studií také nejnižší ekvivalentní hladiny pouličního hluku v dB(A), pod nimiž nebyly pozorovány přímé zdravotní efekty. U denního hluku je to pro zvýšený krevní tlak 70 dB a pro ischemickou srdeční chorobu 65 – 70 dB. U nočního hluku je hladinou pro kvalitu spánku 40 dB, pro náladu a výkonnost v následujícím dni necelých 60 dB. Je možno odhadnout, že zvýšení hladiny hluku o každých 5 dB nad limitní noční hladiny způsobí zvýšení počtu osob, u nichž se objeví poruchy spánku, asi o 8 – 10 %. Pro noční hluk byla použita publikace Miedema H.M. et al. (2003), která slouží jako poziční materiál Evropské unie.

c) Hodnocení expozice Při hodnocení expozice vycházíme z hlukové studie (Enviroad s.r.o., 2006), která je podkladem této dokumentace. Hlukové zátěže pro okolí silnic, vypočtené pro odhady dopravních frekvencí ve výhledovém roce 2035, jsou v ní vyjádřeny izoliniemi jednotlivých hlukových hladin. Posuzovány jsou takto jak varianty aktivní, tak i varianta nulová, a to pro dobu denní a dobu noční. Hlukové hladiny, které zde níže uvádíme, jsou odečteny z kartografických výstupů studie s izoliniemi odstupňovanými po 5 dB. Z popsané studie jsme vybrali detailní údaje o hlukových hladinách ve výše uvedených problémových lokalitách variant aktivních a v průjezdních obcích varianty nulové. Hlukové zátěže v obytném území při aktivní variantě shrnuje Tabulka D.6. Uvádí pro denní a noční dobu maximální hlukové hladiny dosažené v obytném území a odhady počtu obyvatel bydlících v jednotlivých pásmech hlučnosti. Odhady byly provedeny podle počtu domů resp. bytů spadajících do jednotlivých pásem. Uváděna jsou pouze pásma překračující základní limit (50 dB ve dne a 40 dB v noci).


89

Brno, březen 2006


Tabulka D.6: Varianty A, B -Hluková zátěž a počty obyvatel; rok 2035 problémové lokality podél aktivních variant; (bez protihlukových stěn) Lokalita

Den Max dB

MP

60

Noc

Obyvatel nad 50 dB Pásmo dB

Počet

55-60

120

50-55

150

Max dB 50


Počet

45-50

70

40-45

150

MPn

55

50-55

25

45

40-45

80

B

60

55-60

45

45

40-45

200

50-55

80

50-55

10

45

40-45

10

0

<40

S

55

Rk

40

0

V Tabulce D.6 uvedené údaje jsou vypočteny pro silniční dopravu bez realizovaných protihlukových opatření. V případě potřeby by bylo možno zátěže v problémových lokalitách snížit ochrannými opatřeními. V případě uvažovaného překrytí trasy silnice k ochraně ptačí oblasti by bylo možno znatelně snížit zátěž obyvatel Soboněk instalací protihlukových stěn užitých jako součást uvedeného překrytí. Obdobné údaje o hlukových hladinách v průjezdních obcích na stávající trase příslušných silnic uvádíme pro aktivní varianty v Tabulce D.7 a pro nulovou variantu v Tabulce D.8. Při aktivních variantách jsou hlukové zátěže v těchto obcích podle očekávání podstatně nižší, neboť valná část dálkové dopravy bude převedena na nově vybudovanou silnici.


90

Brno, březen 2006


Tabulka D.7: Varianty A, B -Hluková zátěž a počty obyvatel; rok 2035 - problémové lokality podél stávajících silnic I/55, II/427, I/54, II/426 Lokalita

Den Max dB

MPs

Bs

Ss

Ps

70

75

75

75

Noc


Počet

65-70

150

60-65

Max dB

Pásmo dB

Počet

55-60

200

250

50-55

100

55-60

50

45-50

50

50-55

60

40-45

200

70-75

100

60-65

150

65-70

150

55-60

150

60-65

100

50-55

50

55-60

30

45-50

50

50-55

80

40-45

100

70-75

300

60-65

100

65-70

300

55-60

450

60-65

60

50-55

50

55-60

40

45-50

30

40-45

30

60-65

150

60

65

65

70-75

50

65

65-70

250

55-60

250

60-65

200

50-55

50

55-60

40

45-50

30

50-55

40

40-45

50

Rks

55

50-55

30

40

Rs

60

55-60

70

55

50-55

40


Obyvatel nad 40 dB

91

0 50-55

30

45-50

50

40-45

150

Brno, březen 2006


Tabulka D.8: Varianta 0 -Hluková zátěž a počty obyvatel; rok 2035 - problémové lokality podél stávajících silnic I/55, II/427, I/54, II/426 Lokalita Den Noc Max dB MPs

Bs

Ss

Ps

Rks Rs


75

75

75

75

60 65


Počet

70-75

350

65-70

Max dB


Počet

65-70

150

50

60-65

150

60-65

50

55-60

60

55-60

40

50-55

50

50-55

150

45-50

60

40-45

350

65-70

200

70

70-75

400

70

65-70

80

60-65

150

60-65

60

55-60

50

55-60

80

50-55

40

50-55

120

45-50

120

40-45

250

70-75

150

70-75

600

70

65-70

50

65-70

200

60-65

50

60-65

200

55-60

40

55-60

50

50-55

50

50-55

50

45-50

30

40-45

150

65-70

50

70-75

400

70

65-70

100

60-65

250

60-65

70

55-60

100

55-60

30

50-55

40

50-55

50

45-50

30

40-45

100

45-50

30

40-45

150

60-65

30

55-60

50

50-55

150

60-65

60

55-60

150

55-60

80

50-55

50

50-55

60

45-50

90

40-45

90

92

50 65

Brno, březen 2006


d) Charakteristika rizika Epidemiologické studie, z nichž byly odvozeny výše uvedené účinky hluku, vycházely z nálezů u obyvatel bydlících v jednotlivých pásmech ekvivalentní hladiny pouličního hluku. Jde tedy o průměrnou expozici lidí bydlících při silnicích s automobilovou dopravou, tak jak je tomu i v posuzovaném území. Proto zde uvedené podklady pro hodnocení dopadu hluku na obyvatelstvo rovněž použijeme. Z tabulky D.6 je zřejmé, že v problémových lokalitách při nové trase je v aktivních variantách určitý počet obyvatel vystavován ekvivalentním hlukovým hladinám překračujícím základní limit (50 dB ve dne a 40 dB v noci). Nikde však nejsou dosahovány úrovně 65 až 70 dB, při nichž je již předpokládán přímý zdravotní vliv (růst výskytu ischemické srdeční nemoci a zvýšeného krevního tlaku). V denní době zde tedy přichází v úvahu pouze růst výskytu rozmrzelosti, která patří k nejtypičtějším a nejcitlivějším ukazatelům míry rušení hlukem. Posoudíme ji s využitím podkladů z výše uvedené holandské studie. Z normogramů odvozených od zmíněných rovnic, převezmeme údaje o míře rozmrzelosti při různých úrovních denního pouličního hluku. Jsou děleny do tří skupin: – rozmrzelost vysoká (HA), kdy je postiženo 72 a více % obyvatel – střední (A) s 50 a více % dotčených – nízká (LA) s 28 a více % Výsledné údaje shrnuje Tabulka D.9. Uvádí procenta nízké, střední a vysoké rozmrzelosti při jednotlivých úrovních ekvivalentních hlukových hladin a odhadnuté celkové počty obyvatel (podél celého úseku) spadajících do jednotlivých pásem. Výpočet zde vychází z údajů tabulky D.6, ze součtů všech obyvatel v jednotlivých pásmech (50 – 55 dB 265 obyvatel, 55 – 60 dB 165 obyvatel) a provádí jejich redukcí podle příslušného počtu procent. Tabulka D.9: Výskyt nízké (LA), střední (A) a vysoké (HA) rozmrzelosti z denního pouličního hluku podél aktivních variant v jednotlivých pásmech ekvivalentních hlukových hladin a počty dotčených obyvatel LAeq dB

% rozmrzelosti

Počty rozmrzelých obyvatel

LA

A

HA

LA

A

HA

52,5

33

14

4

87

37

10

57,5

44

21

8

73

35

13

160

72

23

Celkem

Z tabulky vidíme, že počty potenciálně rušených obyvatel podél celého posuzovaného úseku silnice jsou relativně malé: 160 lehce rozmrzelých, 72 středně rozmrzelých a 23 silně rozmrzelých. Pro noční hluk uvádíme z výše uvedeného pramene vztah mezi uličním hlukem a rušením spánku (Tabulka D.10). Rušení nočního spánku je zde rovněž rozděleno do tří skupin – LSD – lehké rušení – SD – střední rušení – HSD – těžké rušení HBH Projekt spol. s r. o.

93

Brno, březen 2006


V pravé části tabulky jsou do jednotlivých pásem zařazeny počty exponovaných obyvatel. Výpočet je proveden jako u předešlé tabulky, vychází z celkového součtu 440 obyvatel v pásmu 40 – 45 dB a 70 obyvatel v pásmu 45 – 50 dB.I zde je počet potenciálně rušených relativně malý. Uvedené počty rušených denním i nočním hlukem bude možno ještě dále významně snížit realizací protihlukových opatření. Tabulka D.10: Výskyt nízkého (LSD), středního (SD) a silného (HSD) rušení spánku nočním uličním hlukem podél aktivních variant v jednotlivých pásmech ekvivalentních hlukových hladin a počty dotčených obyvatel LAeq dB

% rušených

Počty rušených obyvatel

LSD

SD

HSD

LSD

SD

HSD

42,5

18

8

3

79

35

13

47,5

24

12

5

17

8

4

96

43

17

Celkem

Srovnání hlukových poměrů v denní době v problémových lokalitách na stávajících silnicích při aktivní a nulové variantě uvádíme v Tabulce D.11. K výsledkům jsme dospěli tak, že jsme napřed sečetli z tabulek D.7 a D.8 všechny osoby bydlící v jednotlivých hlukových pásmech. Tyto součty činily v aktivní variantě pro 50-55 dB 250 obyvatel, pro 55-60 dB 230, pro 60-65 dB 610, pro 65-70 dB 850 a pro 70-75 dB 450. V nulové variantě to bylo obdobně 570, 390, 290, 280 a 1750 obyvatel. Z podkladů výše uvedené holandské studie jsme pak vybrali percentuální počty rozmrzelých v jednotlivých hlukových pásmech a s použitím těchto procent vypočetli počty rušených obyvatel podél stávajících silnic. Tabulka D.11: Výskyt nízké (LA), střední (A) a vysoké (HA) rozmrzelosti z denního pouličního hluku v jednotlivých pásmech ekvivalentních hlukových hladin a počty dotčených obyvatel podél stávajících silnic při variantách aktivních a nulové LAeq dB

% rozmrzelosti

Počty rozmrzelých obyvatel Varianta aktivní

Varianta nulová

LA

A

HA

LA

A

HA

LA

A

HA

52,5

33

14

4

83

35

10

188

80

23

57,5

44

21

8

101

48

18

172

82

31

62,5

55

31

14

336

189

85

160

90

41

67,5

66

42

23

510

357

196

185

118

64

72,5

76

54

32

342

243

144

1330

945

560

1372

872

453

2035 1350

719

Celkem

Tabulka ukazuje zmírnění hlukových zátěží, k němuž dojde převedením dálkové dopravy na novou silnici. Počet lehce rušených klesne o 669 osob, středně rušených o 478 osob a těžce rušených o 296 osob. I tak však zůstanou zátěže obyvatel značné. Kromě uvedených počtů HBH Projekt spol. s r. o.

94

Brno, březen 2006


rušených je třeba ještě konstatovat, že v nulové variantě zůstane 2030 obyvatel exponováno hlukovým hladinám nad 65 dB, o nichž je známo, že mají přímé zdravotní účinky (zvyšování krevního tlaku a rizika ischemické srdeční nemoci). V aktivní variantě počet takových lidí poklesne na 1300. Obdobné srovnání, vypočtené stejným způsobem, jsme provedli i pro dobu noční. Součty odhadnutých počtů obyvatel žijících v jednotlivých hlukových pásmech činí v aktivní variantě v pásmu 40-45 dB 530, v pásmu 45-50 dB 210, v pásmu 50-55 dB 280, v pásmu 55-60 dB 1050 a v pásmu 60-65 dB 400. V nulové variantě je to obdobně v pásmu 40-45 dB 1090 obyvatel, v pásmu 45-50 dB 360, v pásmu 50-55 dB 240, v pásmu 55-60 dB 340, v pásmu 6065 dB 780, v pásmu 65-70 dB 600 a v pásmu 70-75 dB 150. Výsledné počty obyvatel s různou mírou rušení spánku podél stávajících silnic uvádíme v Tabulce D.12. Tabulka D.12: Výskyt nízkého (LSD), středního (SD) a silného (HSD) rušení spánku nočním uličním hlukem v jednotlivých pásmech ekvivalentních hlukových hladin a počty dotčených obyvatel podél stávajících silnic při variantách aktivních a nulové LAeq dB

% rušených

Počty rušených obyvatel Varianta aktivní

Varianta nulová

LA

A

HA

LA

A

HA

LA

A

HA

42,5

18

8

3

95

42

16

196

87

33

47,5

24

12

5

50

25

10

86

43

18

52,5

30

16

7

84

45

20

72

38

17

57,5

38

19

10

399

200

105

129

65

34

62,5

46

26

13

184

104

52

359

203

101

67,5

55

34

18

0

0

0

330

204

108

72,5

65

43

23

0

0

0

98

65

35

812

416

203

1270

705

346

Celkem

Obdobně jako u denního hluku vidíme i zde pokles zátěží při realizaci aktivních variant. Lidí s lehce rušeným spánkem ubude o 458, středně rušených o 289 a těžce rušených o 143. Také zde při realizaci, kterékoliv aktivní varianty rušení spánku u nemalého počtu lidí přetrvává. Lidí bydlících v hlukových pásmech nad 60 dB, kde je podle literárních údajů ovlivněna i nálada a výkonnost v následujícím dni, je v nulové variantě 1530. V tomto ukazateli je aktivní varianta výrazným přínosem, neboť tento počet sníží na 400. Souhrnně je tedy možno konstatovat, že v blízkém okolí nové silnice bude rušení denním i nočním hlukem relativně malé a protihlukovými opatřeními může být dále sníženo. U lidí bydlících při stávajících silnicích v území přinesou aktivní varianty zřetelnou úlevu v zátěžích denním i nočním hlukem. Ale i potom zůstanou hlukové zátěže obyvatelstva poměrně značné. Je ovšem třeba konstatovat, že zde byl posuzován pouze hluk z automobilové dopravy a nebylo bráno v úvahu hlukové pozadí z dalších zdrojů. Protože však v posuzovaných místech v těsné blízkosti silnic má hluk z dopravy zcela dominující postavení, nedochází tím k ovlivnění, které by mohlo výsledky významným způsobem změnit. K uvedeným výsledkům je nutno dále připomenout, že provedené výpočty mají jen orientační charakter, daný jednak poměrně hrubými odhady počtu lidí bydlících v jednotlivých HBH Projekt spol. s r. o.

95

Brno, březen 2006


hlukových pásmech, jednak mírnými neurčitostmi v použité metodice. Poměrně spolehlivé je zde srovnání míry rušení obyvatel v jednotlivých lokalitách a jednotlivých variantách, počty rušených je však třeba brát s určitou rezervou. Dále je třeba vzít v úvahu, že v reálné situaci posuzovaných domků u denního a zejména nočního hluku rušivý vliv velmi záleží na orientaci oken obytných místností a ložnic ve vztahu k frekventované komunikaci. Na bočních a odvrácených stranách jsou rušivé účinky nižší než udávají provedené odhady.

Úrazovost Automobilový provoz s rostoucí hustotou zvyšuje nebezpečí dopravních úrazů, zejména v místech častého přechodu chodců, pohybu cyklistů apod. Z tohoto hlediska nastává podstatné zlepšení situace při realizaci některé z obou aktivních variant A nebo B. Zlepšení nastane zejména podél silnic I/55, II/427, I/54 a II/426 v obcích Petrov, Strážnice, Bzenec a Moravský Písek.

Psychologické vlivy z dopravy Hustý automobilový provoz má nepříznivé dopady na psychiku lidí. Příčinou je nejen intenzívní, nepravidelný a nárazový hluk a jím vyvolané rušení soustředěných činností, ale i další reakce na hustou pozemní dopravy, na zápach výfukových plynů, dále stresy při přecházení ulice na nedostatečně zabezpečených místech, a to zejména u starých osob, invalidů, matek s kočárky a malými dětmi, apod. K tomu přistupují i některé trvale znepokojující obavy, např. o bezpečnost samostatně se pohybujících dětí. Duševní napětí a stresy ovlivňují u člověka výrazně emocionální stránku jeho psychiky a jejím prostřednictvím rozkolísávají hormonální hladinu; mění tak funkční a metabolické poměry v organismu. Tím je otevřena cesta i k zásahům psychických stavů do oblasti tělesného zdraví. Nepříznivé psychologické vlivy dopravy budou neustále narůstat v případě zachování stávajícího stavu – varianty 0. Realizace rychlostní silnice v jedné z aktivních variant A či B povede ke zklidnění zejména center obcí Petrov, Strážnice, Bzenec a Moravský Písek, a celkově bude mít pozitivní vliv oddělení tranzitní dopravy a její rychlejší a plynulejší odvádění z dotčeného prostoru.

Exponované obyvatelstvo Obyvatelé v okolí nové silnice mohou být rušeni hlukem. Podle odhadů referovaných výše, v kapitole Charakteristika rizika, bude ve výhledovém roce 2035 denním hlukem rušeno lehce cca 160 lidí, středně cca 70 lidí a silně cca 20 lidí. Nočním hlukem může být rušen spánek lehce u cca 100 lidí, středně u cca 40 lidí a silně u cca 15 lidí. Tyto odhady jsou provedeny pro situaci bez protihlukových zařízení. Jejich instalací může být uvedený počet rušených významně snížen. V průjezdních obcích dosavadní trasy silnice by bylo při nulové variantě v roce 2035 v různé míře rušeno denním hlukem cca 4100 obyvatel. Snížením dopravní frekvence po realizaci aktivní varianty tento počet klesne na cca 2700 obyvatel. Počet lidí bydlících v pásmech s možností přímého vlivu hluku na zdraví (ischemická nemoc srdeční, zvýšený krevní tlak) klesne z cca 2050 obyvatel ve variantě nulové na cca 1300 obyvatel při variantě aktivní. HBH Projekt spol. s r. o.

96

Brno, březen 2006


Noční spánek může být při nulové variantě v průjezdních obcích v různé míře rušen u cca 2300 obyvatel, aktivní varianta sníží tento počet na cca 1400 obyvatel. Ovlivnění nálady a výkonnosti v následujícím dni je možno jako důsledek rušeného spánku očekávat v nulové variantě u cca 1500 lidí, při aktivní variantě u cca 400 lidí. Závěr Mezi aktivními variantami A a B není z hlediska vlivu na obyvatelstvo rozdíl, neboť v úseku jejich odchylného průběhu není obytné území dotčeno. Aktivní varianty A a B představují pro obyvatelstvo podstatně menší zátěže než varianta 0 a jsou proto z tohoto hlediska výhodnější. Z potenciálních škodlivých faktorů může mít na obyvatelstvo nepříznivý vliv pouze hluk. Rušivé hlukové účinky různého stupně by při nové trase silnice R55 postihly v denní době cca 250 lidí, v noci cca 160 lidí. Tyto nepříznivé efekty je možno podstatně potlačit realizací ochranných protihlukových opatření.

SOCIÁLNÍ A EKONOMICKÉ VLIVY varianta 0 Pozitivní Pozitivní důsledky zachování stávajícího stavu silnice I/55 ze sociálního a ekonomického hlediska do budoucna prakticky nelze předpokládat. Negativní Zcela zásadním negativním dopadem zachování stávajícího stavu je do budoucna neudržitelný nárůst tranzitní dopravy v centru všech dotčených obcí, což může vést až k rozdělení sídel na dvě části. Dále se bude neustále snižovat dopravní dostupnost spádových center pro obyvatele vlivem stupňujících se dopravních kongescí na silnici I/55. Zbrzdí se rozvoj využití ekonomického potenciálu regionu vlivem komplikované dopravní dostupnosti. varianta A Pozitivní Realizace posuzovaného záměru odvede tranzitní dopravu z obcí na stávající silnici I/55, což povede ke zklidnění center těchto obcí s podstatným omezením všech negativních dopadů. Zvýší a zlepší se dopravní dostupnost regionu, což přispěje k ekonomickému rozvoji a zvýšení počtu pracovních míst. Negativní Na katastru obce Moravský Písek, Bzenec a Rohatec dojde k nutnosti demolice několika budov (viz kapitola D.I.9.). Dotčení podnikatelských aktivit posuzovaným záměrem by se nemělo projevit na výrazném zhoršení socio-ekonomické situace zaměstnanců. varianta B Sociální a ekonomické vlivy varianty B jsou totožné s vlivy varianty A. Pouze počet demolic je u varianty B o 1 menší (průmyslová budova v km 31,4). HBH Projekt spol. s r. o.

97

Brno, březen 2006


D.I.2. VLIVY NA OVZDUŠÍ A KLIMA VLIV NA KVALITU OVZDUŠÍ Způsob výpočtu imisního zatížení a použité limity K predikci imisního zatížení, tj. imisních koncentrací hlavních škodlivin emitovaných silničním provozem, byl použit modelový výpočet dle metodiky SYMOS’97. Silniční komunikace představuje z hlediska metodiky SYMOS’97 liniový zdroj modelovaný jako řetězec navazujících plošných elementů zvolené délky a šířky rovné součtu šířek jízdních pruhů silniční komunikace. Rychlostní silnice R55 je modelována řetězcem 220 plošných elementů ve variantě A, resp. 424 plošných elementů ve variantě B. Jednotná délka elementů činí 100 m, současná trasa spojující identické počáteční a koncové body, jako u navržených variant trasy rychlostní silnice R55 je vedená po silnicích II/427, I/54, II/426 a I/55. Ta je modelována řetězcem 278 plošných elementů opět jednotné délky 100 m. Základní vyhodnocení imisního zatížení škodlivinami emitovanými silničními motorovými vozidly vychází z komparace vypočtených imisních koncentrací znečišťujících látek v referenčních bodech s povolenými imisními limity stanovenými přílohou č. 1 Nařízení vlády č. 350/2002 Sb. ze dne 3. července 2002, kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. Hodnoty povolených imisních limitů pro hlavní znečišťující látky exhalovaných silniční dopravou stanovené pro ochranu zdraví lidí jsou shrnuty v následující Tabulce D.13. Tabulka D.13: Hodnoty imisních limitů hlavní škodliviny emitované silničními motorovými vozidly stanovených pro ochranu zdraví lidí (dle přílohy č. 1 Nařízení vlády č. 350/2002 Sb.) škodliviny imisní limity -3 [µg.m /doba průměrování]

*)

CO

NOx

10 000/8h

30*)/r

NO2

PM10

40/r

20/r

200/1h

50/24h

C6H6

C20H12

5/r

0,001/r

Imisní limit stanovený pouze pro ochranu ekosystémů

Doby průměrování: r 24h 8h 1h

aritmetický průměr za kalendářní rok aritmetický průměr za 24 hodin maximální denní osmihodinový klouzavý průměr aritmetický průměr za 1 hodinu

Meteorologické údaje vstupují do modelového výpočtu prostřednictvím osmiramenné větrné růžice, konstruované jako percentuální podíl směrů větru v členění na 3 třídy rychlosti a 5 tříd stability. Odborný odhad reprezentativních větrných růžic pro dotčené území provedl ČHMÚ Praha. Výpočet imisí v okolí posuzovaných variant byl proveden na souboru celkem 4304 referenčních bodů, které tvoří pravidelnou čtvercovou síť 200 x 200 m. Kompletní výpočet imisních koncentrací na všech referenčních bodech a všechny uvažované varianty posuzovaného úseku silniční komunikace byl proveden pro reprezentativní škodlivinu oxid dusičitý (NO2). Interpolací imisních koncentrací (metoda „Kriging“) vypočtených na jednotlivých referenčních bodech pak byly zkonstruovány průběhy izolinií – viz Grafické přílohy 9 – 12. Průběh imisních izolinií ostatních škodlivin je pak v příslušném poměru obdobný. Výpočty průměrných a maximálních imisních koncentrací škodlivin v intravilánech stavbou dotčených sídel byly provedeny na podsouboru 281 referenčních bodů. Výpočet imisních HBH Projekt spol. s r. o.

98

Brno, březen 2006


koncentrací na tomto podsouboru referenčních bodů byl proveden pro všech pět hlavních škodlivin, uvedených v předchozí Tabulce B.9 (viz kapitola B.III.1), tj. oxid uhelnatý, oxidy dusíku, oxid dusičitý, prach, benzen jako představitele škodliviny s kancerogenními účinky a benzo(a)pyren jako představitele škodliviny s mutagenními účinky. Výsledky modelových výpočtů imisních koncentrací hlavních škodlivin v sídlech, nacházejících se v těsném okolí plánované stavby jsou shrnuty v Tabulkách D.14– D.19 ve struktuře, umožňující na základě uvedených hodnot provést hodnocení vlivu posuzované akce na lidské zdraví. Tabulka D.14: Průměrný příspěvek imisních koncentrací škodlivin v dotčených sídlech – varianta 0 škodlivina CO NOx NO2 PM10 C6H6 doba průměrování 8h r 1h r 24h Moravský Písek 8,970 1,117 0,177 1,740 0,007 0,071 0,211 Bzenec 9,970 0,819 0,127 2,165 0,005 0,083 0,154 Strážnice 10,982 1,215 0,197 2,419 0,007 0,081 0,228 Rohatec 5,481 0,774 0,136 1,345 0,005 0,042 0,144 Rohatec-kolonie 6,336 0,717 0,131 1,298 0,004 0,048 0,134 Petrov 11,010 1,289 0,201 2,202 0,008 0,086 0,243 Sudoměřice 6,387 0,479 0,111 1,988 0,003 0,053 0,090

C20H12 r 1,0⋅10-6 0,7⋅10-6 1,1⋅10-6 0,7⋅10-6 0,6⋅10-6 1,1⋅10-6 0,4⋅10-6

Tabulka D.15: Absolutně maximální příspěvek imisních koncentrací škodlivin v dotčených sídlech – varianta 0 škodlivina CO NOx NO2 PM10 C6H6 C20H12 doba průměrování 8h r 1h r 24h r Moravský Písek 26,771 2,656 0,340 4,283 0,018 0,211 0,500 2,5⋅10-6 Bzenec 34,333 3,022 0,369 5,809 0,020 0,264 0,570 2,8⋅10-6 Strážnice 44,670 3,801 0,464 5,319 0,024 0,288 0,715 3,4⋅10-6 Rohatec 16,660 1,912 0,254 2,826 0,012 0,129 0,348 1,7⋅10-6 Rohatec-kolonie 11,799 1,224 0,186 2,263 0,008 0,096 0,229 1,1⋅10-6 Petrov 30,266 2,911 0,367 4,920 0,019 0,245 0,550 2,7⋅10-6 Sudoměřice 8,997 0,676 0,136 2,495 0,004 0,078 0,127 0,6⋅10-6 Tabulka D.16: Průměrný příspěvek imisních koncentrací škodlivin v dotčených sídlech – varianta A škodlivina CO NOx NO2 PM10 C6H6 doba průměrování 8h r 1h r 24h Moravský Písek Bzenec Strážnice Rohatec Rohatec-kolonie Petrov Sudoměřice


7,406 7,800 4,277 7,124 7,249 4,216 3,852

1,028 0,677 0,471 0,699 0,721 0,469 0,243

0,192 0,128 0,109 0,135 0,144 0,105 0,077

1,730 1,739 1,270 2,503 2,238 1,668 1,847

99

0,008 0,005 0,003 0,004 0,005 0,003 0,002

0,069 0,069 0,033 0,053 0,052 0,035 0,032

0,163 0,110 0,083 0,110 0,113 0,083 0,040

C20H12 r 1,4⋅10-6 0,9⋅10-6 0,5⋅10-6 0,9⋅10-6 0,9⋅10-6 0,5⋅10-6 0,3⋅10-6

Brno, březen 2006


Tabulka D.17: Absolutně maximální příspěvek imisních koncentrací škodlivin v dotčených sídlech – varianta A škodlivina CO NOx NO2 PM10 C6H6 C20H12 doba průměrování 8h r 1h r 24h r Moravský Písek Bzenec Strážnice Rohatec Rohatec-kolonie Petrov Sudoměřice

25,194 17,924 12,523 8,874 10,766 7,144 4,253

2,927 1,952 1,215 1,135 0,961 0,821 0,297

0,394 0,283 0,185 0,188 0,174 0,142 0,085

4,279 3,522 1,583 2,989 3,188 1,845 2,051

0,024 0,015 0,008 0,008 0,006 0,006 0,002

0,242 0,159 0,085 0,071 0,086 0,071 0,036

4,1⋅10-6 2,5⋅10-6 1,2⋅10-6 1,5⋅10-6 1,3⋅10-6 0,9⋅10-6 0,4⋅10-6

0,448 0,323 0,223 0,179 0,146 0,150 0,050

Tabulka D.18: Průměrný příspěvek imisních koncentrací škodlivin v dotčených sídlech – varianta B škodlivina CO NOx NO2 PM10 C6H6 doba průměrování 8h r 1h r 24h Moravský Písek Bzenec Strážnice Rohatec Rohatec-kolonie Petrov Sudoměřice

10,385 7,561 5,094 8,869 8,946 5,325 4,905

0,850 0,651 0,405 0,677 0,677 0,415 0,224

0,160 0,129 0,977 0,136 0,140 0,099 0,075

2,521 1,802 1,581 3,561 3,169 2,347 2,456

0,007 0,005 0,003 0,005 0,005 0,003 0,002

0,102 0,068 0,039 0,071 0,067 0,046 0,042

0,134 0,105 0,070 0,106 0,106 0,072 0,037

C20H12 r 1,1⋅10-6 0,8⋅10-6 0,4⋅10-6 0,9⋅10-6 0,9⋅10-6 0,5⋅10-6 0,3⋅10-6

Tabulka D.19: Absolutně maximální příspěvek imisních koncentrací škodlivin v dotčených sídlech – varianta B škodlivina CO NOx NO2 PM10 C6H6 C20H12 doba průměrování 8h r 1h r 24h r Moravský Písek Bzenec Strážnice Rohatec Rohatec-kolonie Petrov Sudoměřice

26,591 19,496 12,523 11,662 13,260 7,945 5,276

2,387 1,747 0,981 1,041 0,906 0,696 0,268

0,326 0,259 0,158 0,182 0,171 0,129 0,082

4,414 3,886 1,971 4,565 4,439 2,432 2,557

0,019 0,014 0,006 0,007 0,006 0,005 0,002

0,256 0,186 0,085 0,101 0,108 0,079 0,044

0,366 0,287 0,179 0,163 0,138 0,126 0,044

3,3⋅10-6 2,2⋅10-6 1,0⋅10-6 1,4⋅10-6 1,2⋅10-6 0,7⋅10-6 0,3⋅10-6

Závěr Modelový výpočet prokazuje, že příspěvek imisních koncentrací hlavních škodlivin exhalovaných silničními motorovými vozidly dosahují pouze zlomků hodnot povolených koncentračních limitů stanovených pro jednotlivé hlavní škodliviny (viz Tabulka B.8, kapitola B.III.1), a to v případě realizace libovolné z uvažovaných variant. Přehled percentuálních podílů absolutně maximálních koncentrací vypočtených na podmnožině 281 referenčních bodů k povoleným limitům imisních koncentrací hlavních škodlivin je uveden v následující Tabulce.


100

Brno, březen 2006


Tabulka D.20: Percentuálních podílů absolutně maximálních koncentrací k povoleným limitům imisních koncentrací hlavních škodlivin škodlivina

doba průměrování

oxid uhelnatý (CO) oxidy dusíku (NOx) oxid dusičitý (NO2) prach (PM10) benzen (C6H6) benzo(a)pyren (C20H12)

8h r 1h r 24h r

absolutně maximální imisní koncentrace [µg.m-3]

0 44,7 3,8 0,46 5,81 0,024 0,288 0,715 3,4⋅10-6

A 25,2 2,9 0,39 4,27 0,024 0,242 0,448 3,1⋅10-6

percentuální podíl povoleného limitu [%]

varianta B 0 26,6 0,4 2,4 12,7 0,33 1,2 4,56 2,9 0,019 0,1 0,256 0,6 0,366 15,0 -6 0,3 3,3⋅10

A 0,3 9,7 1,0 2,1 0,1 0,5 9,0 0,3

B 0,3 8,0 0,8 2,3 0,1 0,5 7,3 0,3

VLIV NA KLIMA varianta 0 Pro makroklima je varianta bezvýznamná. Z mezoklimatického hlediska se varianta nachází v území s velmi častým výskytem místních teplotních inverzí, místních kondenzačních jevů a zvýšenou kumulací případných atmosférických exhalací z různých zdrojů. Očekávaný nárůst intenzit dopravy na stávajících komunikacích by tento stav nadále zhoršoval zejména zvýšeným množstvím exhalací tuhých látek. Zachování stávajícího stavu dopravní sítě by mělo na mezoklima, a také lokálně na mikroklima, negativní dopad. varianta A Navržená varianta rychlostní silnice R55 a související dopravní řešení neovlivní makroklima v posuzovaném koridoru ani v jeho širším zázemí. Mezoklimatické poměry stavba ve svém bezprostředním okolí ovlivní, ale v únosné míře. Stavba je v převážné části navrhována v úrovni terénu, takže jen minimálně zasáhne do tras předpokládaných slabých katabatických proudů. Stane se tak v místech přechodu drobných sníženin na km 45,000; 43,500; 43,000 (Roztrhánky), 41,000 (přes údolí Ratíškovického potoka, Soboňky), 38,000; 37,000 a nejvýrazněji pak mezi km 30,500 - 29,000, kde je překonáváno údolí Syrovinky. Zde je také možno očekávat výraznější přehradový účinek komunikace s možností kumulace chladnějšího a znečištěného vzduchu exhalacemi z dopravy, který umocní předpokládaná stavba protihlukové stěny (km 28,100 - 30,600). Výrazněji zasáhne stavba do morfografie terénu v již zmiňovaném úseku km 29,000 - 30,500 (násep a mostní objekt) a v km 42,000 (výraznější zářez bez zásadního vlivu na mikrocirkulační procesy). Z hlediska mezoklimatického nevytvoří stavba citelný výrazně cizorodý prvek v krajině také proto, že je v převážné míře vedena lesním porostem prakticky pod úrovní druhého aktivního povrchu, tj. korun stromů. Povrch vozovky však vytvoří ke stávajícímu přírodnímu lesnímu porostu významnou protiváhu pro vznik nových mikrocirkulačních buněk, jimiž bude proudit při zemi chladnější lesní vzduch na komunikaci (při jejím zahřívání, tj. obecně ve dne) a obecně v noci pak chladnější (a znečištěný) vzduch do lesního komplexu.


101

Brno, březen 2006


Otevřením lesního porostu pro stavbu komunikace se významně zvýší lokální zavírovanost ovzduší, která přispěje ke zlepšení podmínek přenosu exhalací z dopravy do vyšších vrstev mezní vrstvy atmosféry. Lesní mikroklima v okolí komunikace však zčásti ztratí svůj nezaměnitelný charakter minimálně do doby, než se v okrajových partiích vytvoří porostní plášť. V úsecích navrhované komunikace, jež jsou v kontaktu se sídly, jsou shodou okolností příznivější podmínky pro rozptyl exhalací z dopravy, a to díky větší otevřenosti lesního komplexu vzhledem k západním směrům proudění (severní a jižní zakončení posuzovaného úseku, prostor Ratíškovice - Rohatec-Přívoz, Soboňky) nebo díky výraznější terénní predispozici v ose Bzenec - Moravský Písek pro dobré provětrávání prostoru při větrech východo-západních směrů. Kromě exhalací z dopravy bude ovzduší zatíženo i aerosoly s obsahem látek pocházejících z inertních materiálů, jež budou v chladném pololetí roku (vzhledem k charakteru klimatu zájmové oblasti jistě ne příliš často) používány k udržování sjízdnosti komunikace. Rozhodující množství těchto materiálů odstraní z povrchu komunikace atmosférické srážky v konečném důsledku jako splachová voda. varianta B Navržená varianta rychlostní silnice R55 a související dopravní řešení neovlivní makroklima v posuzovaném koridoru ani v jeho širším zázemí. Mezoklimatické poměry stavba ve svém bezprostředním okolí ovlivní v míře únosné a nebude významný rozdíl oproti variantě A. Předností varianty B, kterou způsobí zakrytí tělesa rychlostní silnice, je zabránění přenosů exhalací v noci ze silnice do lesních porostů při mikrocirkulačních procesech mezi komunikací a jejím okolím. Na druhou stranu lze zřejmě spekulovat o ztrátě výhody „zdrsnění“ aktivního povrchu oproti nezastřešené variantě a o vytvoření mikroklimaticky specifického uzavřeného prostoru, který je třeba posuzovat spíše s ohledem na bezpečnost a plynulost provozování komunikace (prudká změna kvality vozovky např. v zimě či za deště, změna světelných podmínek atd.). Závěr Variantu 0 nelze z důvodu její polohy v území označit za vyhovující. Varianty A a B je možné z hlediska příznivějšího vlivu na klima území doporučit pro realizaci.

D.I.3. VLIVY NA HLUKOVOU SITUACI Způsob výpočtu hlukového zatížení a použité limity Pro stanovení výhledového hlukového zatížení území v posuzovaném koridoru, výpočet a zobrazení izofon, byl použit program SoundPLAN, verze 6.2. Výpočty byly prováděny pro intenzity dopravy ve výhledovém roce 2035 (viz kapitola D.V.). Jednotlivé situace hlukového zatížení venkovního prostředí zjištěné výpočtem byly posouzeny ve vztahu k imisním limitům hluku daných nařízením vlády č.88/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. HBH Projekt spol. s r. o.

102

Brno, březen 2006


Hlukové posouzení včetně předběžného návrhu protihlukových opatření bylo provedeno ve vztahu k následujícím limitům (viz nařízení vlády č.88/2004 Sb.): Chráněné venkovní prostory ostatních staveb a chráněné ostatní venkovní prostory: denní doba LAeq = 55 dB(A) noční doba LAeq = 45 dB(A) V okolí hlavních komunikací, kde je hluk z těchto komunikací převažující, umožňuje nařízení vlády č. 88/2004 Sb. použít následující limity: denní doba LAeq = 60 dB(A) noční doba LAeq = 50 dB(A) Pro starou hlukovou zátěž (týká se varianty 0), jsou pak limity následující: denní doba LAeq = 70 dB(A) noční doba LAeq = 60 dB(A)

Pro stanovení rozsahu zatížení území hlukem z provozu na jednotlivých variantách posuzovaného záměru byl v programu SoundPLAN zpracován trojrozměrný model terénu širšího území, do kterého byly vloženy trasy hodnocených variant a okolní zástavba. Konstrukční zakrytí jednotlivých úseků trasy u varianty B bylo modelováno jako odrazivá střecha v zadané výšce na niveletou komunikace (SoundPLAN má pro tyto účely k dispozici speciální modelový objekt, který umožňuje modelování zastřešení v té podobě, jak je navrženo v reálné situaci). Boční zakrytí zastřešeného úseku do výšky 2,5 m pak bylo modelováno pomocí objektu protihluková stěna. Ve všech variantách byly modelovány i lesní porosty – uvažovaný útlum 0,05 dB na 1 metr hloubky porostu. Výsledky výpočtů Výhledové hlukové zatížení území pro jednotlivé varianty (s předběžným návrhem protihlukových opatření) v denní a noční době je uvedeno v Grafických přílohách 5 – 8. Z výsledků výpočtů vyplývá: varianta 0 − na zvyšování hlukového zatížení území v okolí stávajících silnic I/55, II/427, I/54 a II/426 se bude podílet přirozený nárůst dopravy − vlivem nárůstu dopravy lze očekávat, že limit 70/60 dB(A) denní doba/noční doba (tzv. „stará hluková zátěž“) bude překračován ve veškeré obytné zástavbě a chráněných venkovních prostorech bezprostředně navazujících na trasu stávajících silnic I/55, II/427, I/54 a II/426. Rozsah takto dotčeného území je znázorněn v Grafických přílohách 5 a 6, kde je území s překročeným limitem „stará hluková zátěž“ vyznačeno modrou barvou. Je pravděpodobné, že tento limit je u části nejbližší zástavby překračován již v současné době. − snížení hlukového zatížení území pod hodnoty limitu „stará zátěž“ lze u výhledově zasažených objektů realizovat v převážné většině případů pouze pomocí opatření na fasádách objektů (zvýšení neprůzvučnosti oken apod.), neboť stávající prostorové poměry mezi komunikací a chráněnými objekty, stavebně technický stav stávající komunikace, křižovatky s místními komunikacemi, vjezdy do domů atd., neumožňují realizaci účinných protihlukových stěn v potřebném rozsahu − rozvojová území pro výhledovou obytnou zástavbu, která jsou ve stávající ÚPD jednotlivých sídel situována bezprostředně u trasy stávajících silnic I/55, II/427, I/54 a HBH Projekt spol. s r. o.

103

Brno, březen 2006


II/426 by pak bylo nutno přehodnotit a jejich hranice odsunout mimo výhledové limitní izofony 60/50 dB(A) den/noc. varianta A − výstavba rychlostní silnice R55 v nové trase řeší základní nedostatek varianty 0, tzn. převádí tranzitní dopravu ze stávajících silnic I/55, II/427 a II/426 důsledně mimo intravilány obcí. − trasa nové R55 je vedena v převážené většině trasy v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavy okolních obcí a chráněných venkovních prostor tak, aby v nich byly splněny hygienické imisní limity hluku. − výpočty prokázaly, že pro ochranu území, kde by mohly být výhledově překračovány nejvyšší přípustné hladiny hluku v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněných venkovních prostorech, lze podél trasy vybudovat vhodná protihluková opatření (protihlukové stěny, předpokládaná výška cca 4 m). Jedná se o úseky v km 25,500 – 30,500, kde je trasa R55 vedena obchvaty Moravského Písku a Bzence, v okolí km 40,500 – 41,000 a v okolí MÚK Rohatec. varianta B − přínosy varianty B v porovnání s variantou 0 (z pohledu snížení hlukového zatížení podél stávajících silnic I/55, II/427 a II/426) jsou obdobné jako u varianty A − stejně jako u varianty A lze pro ochranu území, kde by mohly být výhledově překračovány nejvyšší přípustné hladiny hluku v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněných venkovních prostorech, vybudovat vhodná protihluková opatření (protihlukové stěny). Jedná se stejně jako u varianty A o úseky v km 25,500 – 30,500, kde je trasa R55 vedena obchvaty Moravského Písku a Bzence, v okolí km 40,500 – 41,000 a v okolí MÚK Rohatec. − v území podél úseků, kde je navrženo zakrytí komunikace (zastřešení a boční zakrytí do výšky 2,5 m) dojde rovněž k částečnému snížení hlukového zatížení okolního území − vzhledem k tomu, že boční zakrytí do výšky 2,5 m plní funkci protihlukové stěny pouze částečně, bude nutno v okolí km 40,500 – 41,000 (území s obytnou zástavbou a rekreační území) vpravo i vlevo zvýšit boční zakrytí až do úrovně střešního pláště (tzn. úplné zakrytí úseku neprůzvučnými bočními stěnami)

Porovnání variant Kromě výpočtů a zobrazení plošného hlukového zatížení byly provedeny výpočty hlukového zatížení ve vybraných výpočtových bodech v chráněném venkovním prostoru staveb (ve výšce 2 m nad terénem a vzdálenosti 2 m od fasády domů) a chráněném venkovním prostoru (2 m nad terénem). Výsledky výpočtů a porovnání variant (výhledový rok 2035):


104

Brno, březen 2006


Tabulka D.21: Vyhodnocení hlukového zatížení ve výpočtových bodech 1 – 17 varianta 0 varianta A varianta B výpočtový bod

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

LAeq [dB(A)] den

LAeq [dB(A)] noc

62.6 64.7 60.7 62.2 70.8 69.9 64.7 74.4 71.5 74.6 71.5 67.5 73.7 67.3 73.7 72.2 65.8

53.2 55.2 51.2 52.8 61.2 60.4 55.1 64.8 61.9 65.1 62.0 57.9 64.1 57.7 64.1 62.6 56.2

LAeq [dB(A)] den

LAeq [dB(A)] noc

rozdíl ∆LAeq [dB(A)] den

rozdíl ∆LAeq [dB(A)] noc

výpočtové body podél varianty 0 56.1 45.7 - 6.5 - 7.5 58.3 47.6 - 6.4 - 7.6 54.1 43.6 - 6.6 - 7.6 55.7 45.1 - 6.5 - 7.7 64.1 53.1 - 6.7 - 8.1 63.9 52.9 - 6.0 - 7.5 58.7 47.7 - 6.0 - 7.4 68.4 57.3 - 6.0 - 7.5 65.5 54.4 - 6.0 - 7.5 68.0 57.0 - 6.6 - 8.1 64.8 53.8 - 6.7 - 8.2 57.5 46.5 - 10.0 - 11.4 68.4 57.4 - 5.3 - 6.7 62.2 51.3 - 5.1 - 6.4 64.1 53.1 - 9.6 - 11.0 62.8 51.8 - 9.5 - 10.8 58.6 48.0 - 7.2 - 8.2

LAeq [dB(A)] den

LAeq [dB(A)] noc

56,1 58.1 54.1 55.7 64.1 63.9 58.7 68.4 65.5 68.0 64.8 57.5 68.4 62.2 64.1 62.8 58.6

45.6 47.6 43.6 45.1 53.1 52.9 47.7 57.3 54.4 57.0 53.8 46.5 57.4 51.3 53.1 51.8 48.0

rozdíl ∆LAeq [dB(A)] den

rozdíl ∆LAeq [dB(A)] noc

- 6.5 - 6.6 - 6.6 - 6.5 - 6.7 - 6.0 - 6.0 - 6.0 - 6.0 - 6.6 - 6.7 - 10.0 - 5.3 - 5.1 - 9.6 - 9.4 - 7.2

- 7.6 - 7.6 - 7.6 - 7.7 - 8.1 - 7.5 - 7.4 - 7.5 - 7.5 - 8.1 - 8.2 - 11.4 - 6.7 - 6.4 - 11.0 - 10.8 - 8.2

překročen limit „stará hluková zátěž (70/60 dB(A) den/noc) Tabulka D.22: Vyhodnocení hlukového zatížení ve výpočtových bodech 18 – 24 varianta A varianta B výpočtový bod

LAeq [dB(A)] den

LAeq [dB(A)] noc

LAeq [dB(A)] den

LAeq [dB(A)] noc

výpočtové body podél varianty A a B 18 52.8 44.6 49.2 41.0 19 53,8 45.6 49.7 41.5 20 51.8 43.0 51.7 42.9 21 51.3 42.2 50.4 41.1 22 57.2 49.0 54.4 46.2 23 57.9 49.7 57.9 49.7 24 57.0 48.7 56.7 48.4

Z výsledků výpočtů a porovnání variant vyplývá, že po výstavbě a zprovoznění silnice R55 v navrhované trase variant A, či B dojde ke snížení hlukového zatížení chráněného venkovního prostoru staveb a ostatních chráněných venkovních prostorů podél trasy stávajících silnic I/55, II/427, I/54 a II/426 o hodnoty, které se pohybují v denní a noční době od 5,3 do 11,4 dB(A) (podle situování jednotlivých výpočtových bodů – viz Grafické přílohy). Toto snížení hlukového zatížení je velmi významné a ve svém důsledku řeší i problematiku snížení hlukového zatížení pod limity „stará hluková zátěž“ (podél stávajících silnic I/55, II/427, I/54 a II/426). U variant A i B lze realizací vhodných protihlukových opatření (protihlukových stěn) snížit hlukové zatížení chráněného venkovního prostoru a chráněných venkovních prostor staveb v okolí trasy pod nejvyšší přípustné hodnoty hluku. Z hlediska účinné ochrany chráněného venkovního prostoru a chráněných venkovních prostor staveb umožňují obě varianty realizaci HBH Projekt spol. s r. o.

105

Brno, březen 2006


takových protihlukových opatření, která zajistí dodržení nejvyšších přípustných hodnot hluku v těchto prostorech a jsou z tohoto pohledu srovnatelné. Varianta B umožňuje oproti variantě A vyšší ochranu území v okolí km 40,500 – 41,000 vpravo a vlevo (v případě úplného zakrytí do výšky střešního pláště). Konkrétní rozsah protihlukových opatření pro vybranou variantu bude navržen v dalším stupni projektové dokumentace.

D.I.4. VLIVY NA POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY VLIV

NA CHARAKTER ODVODNĚNÍ OBLASTI A ZMĚNY HYDROLOGICKÝCH CHARAKTERISTIK

varianta 0 Povrchové vody Nerealizací záměru zůstanou zachovány stávající odtokové charakteristiky. Podzemní vody Teoretický úbytek podzemních vod zůstane při nerealizaci záměru nezměněn. varianta A Povrchové vody Realizací posuzovaného záměru by nemělo dojít k zásadním změnám odtokových charakteristik křížených drobných vodotečí. Přehled vodních toků, které budou trasou navrhované R55 kříženy, uvádí následující Tabulka D.23: Tabulka D.23: Přehled křížení Varianty A rychlostní silnice R55 s vodními toky km vodní tok správce 25,997 Domanínský potok ZVHS-RK, Brno 28,875 bezejmenný vodní tok není znám 30,100 Syrovinka Povodí Morava 30,250 kanál Bzenec-Olšovec ZVHS-RK, Brno 40,600 Ratíškovický potok ZVHS-RK, Brno 40,700 Rudník ZVHS-RK, Brno 42,838 Roztrhánky (Járek) Lesy ČR, Brno Ke střetu záměru se stojatými vodami dochází přemostěním kaskády vodních nádrží Roztrhánky (km 42,838). Podzemní vody Asfaltový povrch rychlostní komunikace zabrání vsaku dešťové vody do půdy. Celková plocha vozovky, včetně plochy MÚK a přeložek, je u varianty A přibližně 0,505 km2. Při specifickém odtoku 5 –7 l.s-1 z 1 km2 bude teoretický úbytek podzemních vod činit cca 3,00 l.s-1. Skutečný úbytek bude nižší, protože voda z komunikace bude svedena do recipientů a vodních toků a také v příkopech bude mít voda možnost vsakovat. Plocha navrhované komunikace bude zanedbatelná vzhledem k celkovým plochám povodí, jimiž komunikace HBH Projekt spol. s r. o.

106

Brno, březen 2006


prochází. Nelze tedy předpokládat významnější zásah do vodního režimu krajiny, ale je třeba počítat s částečným přerozdělením odtoku a vsaku srážkových vod. Tento negativní dopad lze však minimalizovat vhodnými technickými opatřeními. Varianta A (v km 30,100 – 31,900) rychlostní silnice prochází na území k.ú. Bzenec vnějším ochranným pásmem vodního zdroje Bzenec - komplex. Dále obě varianty od km 41,950 až po konec záměru v km 43,665 vstupují do vnějšího ochranného pásma prameniště Gebhard – Zásada. V těchto citlivých úsecích bude voda z vozovky zachycena z rigolů do vpustí a z nich do kanalizace. Před vypuštěním vody do vodotečí bude navrženo čištění v záchytných a usazovacích rybníčcích nebo nádržích. Kontrola spodních vod bude prováděna systémem indikačních vrtů. varianta B Povrchové vody Realizací posuzovaného záměru by nemělo dojít k zásadním změnám odtokových charakteristik křížených drobných vodotečí. Přehled vodních toků, které budou variantou B navrhované R55 kříženy, uvádí následující Tabulka D.24: Tabulka D.24: Přehled křížení Varianty B rychlostní silnice R55 s vodními toky km vodní tok správce 25,997 Domanínský potok ZVHS-RK, Brno 28,875 bezejmenný vodní tok není znám 30,100 Syrovinka Povodí Morava 30,250 kanál Bzenec-Olšovec ZVHS-RK, Brno 40,628 Ratíškovický potok ZVHS-RK, Brno 40,740 Rudník ZVHS-RK, Brno 42,766 Roztrhánky (Járek) Lesy ČR, Brno Ke střetu záměru se stojatými vodami dochází přemostěním kaskády vodních nádrží Roztrhánky (km 42,766). Podzemní vody Vlivy na podzemní vody jsou u varianty B podobné jako u varianty A. Zásadnější je pouze střet s vnějším ochranným pásmem vodního zdroje Bzenec - komplex (v km 30,100 – 33,520), kdy se trasa dostává hlouběji do tohoto ochranného pásma, než je tomu u varianty A. Teoretický úbytek dešťových vod je u této varianty nepatrně nižší. Rozdíl je dán menší plochou asfaltového povrchu. Celková plocha vozovky, včetně plochy MÚK a přeložek, je u varianty B přibližně 0,491 km2. Při specifickém odtoku 5 –7 l.s-1 z 1 km2 bude teoretický úbytek podzemních vod činit cca 2,94 l.s-1. Závěr Vliv obou variant na charakter odvodnění oblasti a změny hydrologických charakteristik je srovnatelný a míra zásahu je u varianty A i B je přijatelná.


107

Brno, březen 2006


VLIV NA JAKOST VOD Voda, odtékající z povrchu vozovky, bude obsahovat řadu kontaminantů, které budou mít vliv na jakost povrchových vod. Může se jednat zejména o tyto znečišťující příměsi: – toxické stopové prvky – ropné látky (nepolární extrahovatelné látky – NEL) – zbytky posypových materiálů ze zimní údržby vozovky Hlavními stopovými toxickými prvky, jejichž zdrojem je silniční doprava, jsou především olovo, kadmium, nikl, chrom a měď. Nepolární extrahovatelné látky se do splachových vod dostávají prostřednictvím jejich úkapů (zejména mazacích olejů) na povrch vozovky. Toxicita těchto látek je nízká, jejich přítomnost ve vodě však značně zhoršuje její organoleptické vlastnosti. Již nyní je možné konstatovat, že přípustné hodnoty znečistění povrchových vod definované nařízením vlády č. 61/2003 Sb. nebudou při dodržení níže uvedených postupů s velkou mírou pravděpodobnosti překročeny. Jedná se o hodnotu 0,1 mg/l pro ropné látky (NEL) a 250 mg/l pro chloridy (Cl-). Obojí hodnoty jsou udávány pro tzv. povrchové vody. varianta 0 Povrchové vody Vlivem narůstající dopravy na stávající silnici I/55 poroste i riziko kontaminace povrchových vod, především úkapy olejů, ropných látek a při haváriích. Současný charakter odvodnění, které je řešeno pouze příkopy podél silnice, bez odlučovačů ropných látek, představuje značné riziko při úniku polutantů v jakémkoliv množství. Podzemní vody Stávající silnice I/55 představuje potencionální zdroj znečištění podzemních vod posypovými solemi v zimním období a ropnými látkami z úkapů vozidel. Vliv bude se vzrůstající intenzitou dopravy nabývat na významu. varianta A Povrchové vody Vzhledem k tomu, že projektová dokumentace rychlostní silnice R55 je zpracována komplexně, včetně koncepce odvodnění formou kanalizace s odlučovači ropných látek, bude ochrana povrchových i podzemních vod před znečištěním zajištěna v souladu s platnými předpisy pro tento typ silnice. Navrhovaná opatření, v porovnání se stávajícím stavem, zajistí mnohem účinnější ochranu povrchových vod. Podzemní vody I přes výše zmiňovaná opatření bude rychlostní silnice R55 představovat potencionální zdroj znečištění podzemních vod posypovými solemi v zimním období a ropnými látkami z úkapů vozidel. Pro zimní období je předpokládáno použití 1 kg posypové soli (především chlorid sodný) na 1 m2 vozovky. Pro posuzovaný záměr je plocha vozovky, včetně MÚK přibližně 413 694,7 m2. Spotřeba soli pro zimní období bude tedy 413 694,7 kg. Toto množství soli je HBH Projekt spol. s r. o.

108

Brno, březen 2006


možné snížit použitím technologie zkrápěného solení na 70 %, tedy na 289 586,3 kg, která obsahuje cca 60 %, tj. 173 751,8 kg chloridových iontů. Toto množství rozpuštěných solí však z větší části nepronikne do půdního profilu, protože většina bude odvedena povrchovými vodami. K průniku chloridů do podzemních vod bude také docházet pouze nárazově v zimním období a po zbytek roku budou tyto soli postupně vymývány dešťovou vodou. varianta B Povrchové vody Ochrana jakosti povrchových vod je u varianty B řešena dostatečně. Ochranná opatření jsou stejná jako u varianty A. V zastřešeném úseku bude navíc minimalizováno nebezpečí kontaminace povrchových vod nebezpečnými látkami a chloridy, které zde nebude třeba pro zimní údržbu používat. Podzemní vody I přes výše zmiňovaná opatření bude rychlostní silnice R55 představovat potencionální zdroj znečištění podzemních vod posypovými solemi v zimním období a ropnými látkami z úkapů vozidel. Znečištění podzemních vod posypovými solemi je v této variantě minimalizováno zakrytím povrchu vozovky v navrhované délce 11,750 km (z celkové délky posuzovaného úseku 17,990 km), na kterých nebude použití posypových prostředků během zimního období nutné. Pro zimní období je předpokládáno použití 1 kg posypové soli (především chlorid sodný) na 1 m2 vozovky. Pro posuzovaný záměr je plocha vozovky, včetně MÚK přibližně 192 658 m2. Spotřeba soli pro zimní období bude tedy 192 658 kg. Toto množství soli je možné snížit použitím technologie zkrápěného solení na 70 %, tedy na 134 860 kg, která obsahuje cca 60 %, tj. 80 916 kg chloridových iontů. Toto množství rozpuštěných solí však z větší části nepronikne do půdního profilu, protože většina bude odvedena povrchovými vodami. K průniku chloridů do podzemních vod bude také docházet pouze nárazově v zimním období a po zbytek roku budou tyto soli postupně vymývány dešťovou vodou.

D.I.5. VLIVY NA PŮDU VLIV NA ROZSAH A ZPŮSOB VYUŽÍVÁNÍ PŮDY Realizací stavby dojde k dočasnému i trvalému úbytku zemědělského půdního fondu (ZPF) a pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL). Vzhledem k tomu, že dosud není k dispozici záborový elaborát určující rozsah trvalých a dočasných záborů, byl proveden odhad trvalých záborů půdy, které trvale ovlivní způsob využívání půdy. Jejich přehled pro jednotlivé varianty uvádí Tabulky D.25 – D.30. Přesná velikost záboru půdy (dočasných i trvalých) bude známa až v dalším stupni projektové dokumentace – dokumentaci pro územní rozhodnutí (DÚR).


109

Brno, březen 2006


varianta 0 Ponechání silnice I/55 ve stávající trase nevyvolá potřebu záboru půdního fondu a nebude tak mít žádný vliv na rozsah a způsob využívání půdy. varianta A Tabulka D.25: Předběžný odhad celkového záboru 17 990 + MÚK+ přeložky délka úseku (m) celkový zábor ZPF + PUPFL (ha) 110,71 Tabulka D.26: Předběžný odhad záboru ZPF dle tříd ochrany Zábor ZPF ha % I. 0,66 0,6 II. 2,02 1,8 III. 0 0 IV. 27,580 24,9 V. 0 0 celkový zábor ZPF 30,26 27,3 Tabulka D.27: Předběžný odhad záboru PUPFL (zdroj VÚMOP) Zábor PUPFL ha % lesy hospodářské 80,45 72,67 lesy ochranné 0 0 lesy zvláštního určení 0 0 celkový zábor PUPFL 80,45 72,7 varianta B Tabulka D.28: Předběžný odhad celkového záboru 17 917 + MÚK+ přeložky délka úseku (m) celkový zábor ZPF + PUPFL (ha) 103,68 Tabulka D.29: Předběžný odhad záboru ZPF dle tříd ochrany Zábor ZPF ha % I. 0,66 0,6 II. 2,00 1,9 III. 0 0 IV. 27,19 26,2 V. 0 0 celkový zábor ZPF 29,85 28,9 Tabulka D.30: Předběžný odhad záboru PUPFL (zdroj VÚMOP) Zábor PUPFL ha % lesy hospodářské 73,83 71,1 lesy ochranné 0 0 lesy zvláštního určení 0 0 celkový zábor PUPFL 73,83 71,1 HBH Projekt spol. s r. o.

110

Brno, březen 2006


V obou variantách (A a B) bude v převážné míře dotčena půda lesní, a to v kategorii hospodářských lesů. Jedná se o více než 70 % z celkového záboru. Zábor lesní půdy v případě varianty B je menší, a to zejména vlivem změny typu MÚK Bzenec-Přívoz, která si vyžádá radikálně menší plochu. Na lesních pozemcích je nutné provádět stavební práce co nejšetrněji a především se vyhnout zbytečnému kácení v okolí tělesa záměru. Podrobnější plány kácení dřevin budou vypracovány až po detailním zaměření stavby. Zbytek záboru obou variant představuje zemědělská půda I., II. a IV. třídy ochrany. Nejvíce bude dotčena půda ve IV. třídě ochrany. Jedná se o půdy s převážně podprůměrnou produkční hodnotou, využitelné pro výstavbu. Zábor v I. třídě ochrany je plánován pouze na pouze na 0,66 ha ha. Přestože I. třída ochrany umožňuje vyjmout půdy ze ZPF pouze výjimečně, vztahuje se výjimka právě také na liniové stavby zásadního významu. Posuzovaná rychlostní silnice svým regionálním i nadregionálním významem mezi takovéto stavby bezesporu patří. Aby bylo v maximální možné míře optimálně využito svrchních kulturních vrstev půdy, bude nutno provést v následující etapě přípravy stavby podrobný pedologický průzkum za účelem prostorového vymezení půdních představitelů (včetně kartografického zpracování). Pedologický průzkum je nezbytný pro následné stanovení předepsané skrývky ornice, ale i přechodných horizontů a hlouběji uložených zúrodnění schopných zemin. I když zde není možnost náhrady za provedené zábory zemědělské půdy, je plánovaný záměr výrazným veřejným zájmem jehož nejen ekonomický přínos újmu na ZPF plně vyváží.

ZNEČISTĚNÍ PŮDY Zdrojem přímé kontaminace půdy jsou případné úkapy nebezpečných látek ze stavebních mechanizmů v období výstavby, havárie a imise z dopravy v období vlastního provozu. Pokud budou dodržena všechna standardní bezpečnostní opatření, bude možné riziko kontaminace půd během výstavby a vlivem havárií zcela minimalizovat. U kontaminace vlivem imisí z dopravy lze již nyní obecně konstatovat, že negativní zatížení půd bude zcela jistě pod limity, které stanovilo MŽP ČR. V řadě studií z osmdesátých a devadesátých let, které se zaměřovaly na těžké kovy – olovo (Pb), měď (Cu) a zinek (Zn) byly hodnoty naměřené v okolí komunikací mírně zvýšené, ale dle Metodického pokynu MŽP ČR i nadále zůstávaly v kategorii Kritéria A – hodnocení znečistění zeminy a podzemní vody. Kritéria jsou limitní koncentrace chemických látek v zemině a podzemní vodě a jsou rozdělena do kategorií A, B a C. Porovnání hodnot koncentrací zjištěných při průzkumu znečistění s těmito kritérii umožňuje orientačně posoudit úroveň znečistění a zařadit znečistění do kategorie podle jeho závažnosti. Kritéria A – odpovídají přibližně přirozeným obsahům sledovaných látek v přírodě. – pokud nejsou překročena, nejedná se o znečistění, ale o přirozené obsahy sledovaných látek – překročení hodnot se posuzuje jako znečistění příslušné složky životního prostředí vyjma oblastí s přirozeným vyšším obsahem sledovaných látek. Pokud však nejsou překročena Kritéria B, znečistění není považováno za tak významné, aby bylo nutné získat podrobnější údaje pro jeho posouzení, tedy zahájit průzkum, nebo znečistění monitorovat.

Aktuální výsledky studie Zhodnocení ekologického rizika provozu dálnice D1, kterou vypracovaly firmy EVERNIA a TOCOEN v roce 2000, tyto údaje potvrzují. Na základě výsledků chemických analýz a výsledků biologických testů bylo překvapivě potvrzeno, že


111

Brno, březen 2006


kumulace kontaminantů z provozu dálnice nepředstavuje významné ekologické riziko pro okolní ekosystémy. Samostatně stojící složkou, významně se podílející na kontaminaci půdy jsou anorganické posypové soli. Největší podíl v těchto směsích tvoří chlorid sodný. Jeho zvýšená koncentrace se projeví posunem pH půdy do alkalické oblasti, neboť Na+ jsou sorbovány na půdní částice a v suspenzi dochází k hydrolýze. Naopak Cl- vzniká sorpce v daleko menší míře, takže dochází k daleko snadnější difúzi do okolí a k migraci se zasakující dešťovou vodou. Obsah Na+ má vliv také na migraci těžkých kovů, která se zvýšením pH dále snižuje. Pokles koncentrací v závislosti na vzdálenosti od krajnice nebyl tak strmý jako u těžkých kovů. varianta 0 Při provozu na stávajících silnicích I/55, II/427, I/54 a II/426 bude docházet k výše popsaným jevům, které sice nebudou představovat významné riziko pro okolní ekosystémy, ovšem koncentrací na úzce vymezeném prostoru (bezprostřední okolí stávajících silnic), budou do jisté míry negativním vlivem na životní prostředí. varianta A Po zahájení provozu na rychlostní silnici bude docházet k výše uvedeným jevům. Jejich celkový negativní vliv bude ovšem mírnější, neboť zasažené území bude větší a vliv se tak rozloží, především díky převedení hlavní části dopravy do nové trasy a zachování provozu na stávající silnici. varianta B Celkové riziko znečišťování půd je obdobné jako u varianty A. Znečištění půd posypovými solemi je v této variantě minimalizováno zakrytím povrchu vozovky v navrhované délce 11,750 km (z celkové délky posuzovaného úseku 17,917 km), kdy nebude použití posypových prostředků během zimního období nutné v plné míře. Množství použitých posypových solí zde závisí na typu vybraného zakrytí povrchu vozovky.

ZMĚNA MÍSTNÍ TOPOGRAFIE, VLIV NA STABILITU ÚZEMÍ A EROZI PŮDY varianta 0 Silnice I/55, II/427, I/54 a II/426 v současném stavu nemění výše uvedené charakteristiky. varianta A Realizace rychlostní silnice R55 bude v řešeném území představovat nový antropogenní prvek, který zejména v okolí zemního tělesa vedeného v násypu bude mít za následek změnu topografie území. Reliéf terénu je plochý s četnými písčitými dunami. Pro celou lokalitu vátých písků je typické ohrožení arenických půd větrnou erozí a rozpohybování dun s tendencí jejich rozšiřování. Negativní projevy eroze půdy a možné projevy její nestability na svazích násypů budou eliminovány volbou vhodných sklonů svahů, jejich odstupňováním a navazujícími protierozními opatřeními.


112

Brno, březen 2006


Stavba nebude mít zásadní vliv na stabilitu a erozi půdy v širším území. Stabilita svahů násypů bude zajištěna řadou opatření, které vzejdou z geotechnického průzkumu trasy a vypracovaných geotechnických pasportů násypů a zářezů, které v současné době ještě nejsou k dispozici. Vzhledem ke stejnozrnnosti a dokonalému kulovitému tvaru zrn (váté písky nelze zhutnit) je možné konstatovat, že váté písky není možné bez úprav použít k výstavbě násypů v celé výšce. Bude tedy nutné smísit písek se ztužující externí hmotou. varianta B Vlivy na místní topografii, stabilitu území a erozi půdy pro variantu B jsou stejné jako u varianty A.

D.I.6. VLIVY NA HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE VLIVY NA HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ varianta 0 Silnice I/55, II/427, I/54 a II/426 v současném stavu nemění hydrogeologické charakteristiky. varianta A Navrhovaná rychlostní silnice R55 prochází chráněným ložiskovým územím, výhradními ložisky nerostů, dobývacími prostory a průzkumnými územími. Tabulka D.31: Střety varianty A s instituty ochrany podle zákona č. 44/1988 Sb. Km ochrana surovina název 32,500 – 43,500 33,500 – 41,200 36,500 – 40,500

37,000 – 44,000

chráněné ložiskové území výhradní ložisko nerostů nevýhradní ložisko nerostů nebilancované ložisko nerostů průzkumné území

25,500 – 37,000

průzkumné území

25,500 – 37,000

průzkumné území – archivní průzkumné území – archivní

38,000 – 39,500

37,000 – 41,000

číslo

lignit lignit cihlářská surovina, štěrkopísky cihlářská surovina

Vracov Rohatec Bzenec – Rohatec

13860000 3138600 3087400

Rohatec

5204800

ropa a hořlavý zemní plyn ropa a hořlavý zemní plyn ropa a hořlavý zemní plyn ropa a hořlavý zemní plyn

Vídeňská pánev VIII Morava

040005

Morava I.

010003

Bzenec

010012

050006

varianta B Střety s instituty ochrany podle zákona č. 44/1988 Sb. jsou stejné jako u varianty A.


113

Brno, březen 2006


Závěr Na základě dostupných podkladů a vzhledem k tomu, že záměr prochází na většině území po povrchu nebo v mírném zářezu, lze předpokládat, že horninové prostředí nebude žádnou z variant významněji dotčeno. V dalším stupni projektové přípravy bude ovšem nutné zpracovat podrobný inženýrsko-geologický průzkum pro vhodné upřesnění technického řešení záměru a případný návrh opatření k eliminaci negativních vlivů na horninové prostředí.

ZMĚNY HYDROGEOLOGICKÝCH CHARAKTERISTIK V zájmovém území byly rámcově vyhodnoceny hydrogeologické poměry a střet s územím CHOPAV „Kvartér řeky Moravy“. Varianta 0 Silnice I/55, II/427, I/54 a II/426 v současném stavu nemění hydrogeologické charakteristiky. Varianta A Na základě dostupných informací lze očekávat, že závažnější změny hydrogeologických charakteristik v důsledku výstavby a provozu silnice nenastanou. Těleso rychlostní silnice prochází převážně územím s nízkou hladinou podzemní vody. V průběhu další projektové přípravy bude ovšem potřeba vypracovat hydrogeologický posudek, který stanoví podrobnější podmínky pro výstavbu a provoz rychlostní silnice zejména v zářezových partiích, aby byly minimalizovány možné negativní vlivy na blízké území CHOPAV a ochranná pásma vodních zdrojů. Varianta B Na základě dostupných informací je ovlivnění hydrogeologických charakteristik stejné, jako u varianty A.

VLIVY NA VODNÍ ZDROJE Sledované území lze považovat za významnou pramennou oblast. Nachází se zde vodní zdroje s vymezenými pásmy ochrany a CHOPAV Kvartér řeky Moravy. varianta 0 Stávající systém silnic I/55, II/427, I/54 a II/426 prochází významnou pramennou oblastí a vodními zdroji s vymezenými pásmy ochrany. Dvakrát překračuje údolní nivu řeky Moravy. Ačkoli se zachováním této varianty vlivy na vodní zdroje aktuálně nezmění, rostoucí intenzity dopravy budou mít v budoucnu na tyto charakteristiky nepochybně negativní dopad. varianta A Na k.ú. Bzenec a Moravský Písek vstupuje záměr do vnějšího ochranného pásma vodního zdroje Bzenec-komplex. V okolí Rohatce (od km 41,900 do konce úseku) leží ve vnějším ochranném pásmu vodního zdroje, prameniště Gebhard – Zásada. Prakticky celá trasa rychlostní silnice R55 prochází podél severozápadní hranice chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Kvartér řeky Moravy, jejíž hranice vede HBH Projekt spol. s r. o.

114

Brno, březen 2006


přibližně podél trasy železničního koridoru Břeclav – Přerov. Nejblíže se posuzovaný záměr přibližuje hranici CHOPAV v oblasti Vátých písků, cca 170 m. varianta B Vlivy na vodní zdroje jsou u varianty B podobné jako u varianty A. Zásadnější je pouze střet s ochranným pásmem vodního zdroje Bzenec - komplex (v km 30,100 – 33,520), kdy se trasa dostává hlouběji do tohoto ochranného pásma, než je tomu u varianty A. Závěr Vzhledem k tomu, že záměr bude v obou aktivních variantách procházet ochranným pásmem vodního zdroje a podél CHOPAV Kvartéru řeky Moravy, bude třeba pro optimalizaci standardních ochranných opatření pro záchyt odpadních vod z komunikace, úkapů pohonných hmot a jiných nebezpečných látek, zpracovat v dalším stupni projektové přípravy hydrogeologický posudek.

D.I.7. VLIVY NA FAUNU, FLÓRU A EKOSYSTÉMY Tato kapitola je zpracována pro celé dotčené území, kromě lokalit „Váté písky“ a „Vojenské cvičiště Bzenec“, které jsou z důvodu větší přehlednosti a jejich významnosti vyhodnoceny komplexně v kapitole D.I.10. Stejně tak jsou zvlášť v kapitole D.I.10. vyhodnoceny vlivy na ptačí druhy, které jsou předmětem ochrany PO Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví. Hodnocení bylo zpracováno na základě Biologického hodnocení dodaného specialisty ze sdružení Sagittaria, studií od firmy EVERNIA, České společnosti ornitologické, Ing. Lorence a zprávy o vlivu na plazy a obojživelníky od p.Zwacha.

VLIVY NA FLÓRU A FAUNU Vlivy výstavby i provozu silnice na biotickou složku ŽP můžeme označit jako synergické působení souboru civilizačních stresových faktorů s různou dobou trvání, intenzitou a s různými následky (v prostoru i čase). Obecně lze konstatovat tyto vlivy na flóru a faunu: 1. Během stavby tělesa rychlostní silnice především dochází – při zemních pracích k obnažení zeminy a nástupu ruderálních druhů – k narušení, likvidaci nebo přerušení liniových i plošných přírodě blízkých biocenóz – ke znečištění toků plaveninami s vlivem na vodní flóru a faunu – ke kontaminaci složek ŽP cizorodými látkami, hrozí i nebezpečí úniku ropných látek z těžké mechanizace – ke zvýšení hladiny hluku se stresovým vlivem na faunu 2. Během provozu rychlostní silnice převážně dochází – ke kontaminaci složek ŽP emisemi polutantů vznikajících při spalování pohonných hmot (těžké kovy, oxid uhelnatý, oxidy dusíku, semivolatilní perzistentní organické polutanty apod.), – k lokálním kontaminacím širokým spektrem organických a anorganických polutantů prostřednictvím oděru a obrušování pneumatik, brzdových destiček i samotné vozovky (nátěrové hmoty používané na vozovkách i v jejich blízkosti), posypovými materiály při zimním udržování vozovky, autohaváriemi apod. – ke zvýšení hladiny hluku HBH Projekt spol. s r. o.

115

Brno, březen 2006


3. V důsledku výše uvedeného pak dochází nebo může dojít – k přímé likvidaci různě ekologicky cenných biotopů – k vytvoření ekologické bariéry tělesem silnice, která omezuje nebo dokonce znemožňuje migrace organismů – k přímé likvidaci živočichů na tělese vozovky – zvýšenou hladinou hluku k omezení funkcí blízkých refugií živočichů – ke změnám ekologických podmínek okolního prostředí a tím i ke změnám druhového složení biocenóz – k ohrožení významných krajinných segmentů (ohrožení především jejich funkcí – např. půdoochranných, mikroklimatických, homeostatických apod.) tvořících kostru ekologické stability krajiny Pro posouzení míry zásahu do ekosystémů v posuzovaném území byly vytipovány reprezentativní lokality a na nich byl odborníky ze sdružení Sagittaria a TYTO proveden botanický průzkum a zoologické hodnocení (zahrnující netopýry a savce obecně, ptáky, entomofaunu a plazy).

VLIVY NA FLÓRU Při botanickém průzkumu nebyly na žádné z uvedených lokalit (mimo lokality Váté písky a Vojenské cvičiště Bzenec, viz výše) zastiženy zvláště chráněné druhy rostlin (viz Textová příloha č.3). Pro lesní porosty jsou charakteristické stejnověké monokulturní porosty borovice lesní (Pinus sylvestris) ve věku cca 80 let, občas střídané pasekami s mladší věkovou strukturou cca 30 let, či pasekami připravenými k zalesnění standardním lesnickým postupem v této oblasti (vyhrnutí zbytků po těžbě do valu, rozorání a následné strojové zalesnění). Podrost v lesích je velmi chudý, převládá třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), ostatní rostlinné druhy jsou velmi potlačeny a vyskytují se jen marginálně. Z keřového patra se ojediněle vyskytuje lípa srdčitá (Tilia cordata) nebo trnovník akát (Robinia pseudacacia). O něco více než 1/3 záměru leží na zemědělské půdě. Zde se vyskytuje několik botanicky zajímavých ploch, jejichž cennost je ovšem dána především tím, že představují poslední fragmenty přírodě blízké vegetace v antropogenně využívané krajině. Lokality budou během stavby záměru ohroženy následujícími faktory: – části uvedených lokalit budou záměrem zničeny (především průchod lesními pozemky Doubrava (k.ú. Bzenec, Vracov, Rohatec) a Hrubý háj (k.ú. Bzenec, Moravský Písek) – při zemních pracích dojde k obnažení zeminy a k nástupu ruderálních druhů – hrozí nebezpečí kontaminace ropnými látkami z těžké mechanizace Během provozu může docházet k následujícím jevům: – obohacení substrátu imisemi bohatými na sloučeniny dusíku a k následnému prosazování ruderálních a konkurenčně silnějších druhů – narušení šíření semen


116

Brno, březen 2006


VLIVY NA FAUNU Při zoologickém pozorování na vymezených lokalitách (mimo lokality Váté písky, Vojenské cvičiště Bzenec a Ptačí oblast Bzenecká Doubrava, viz výše) byly zastiženy běžné i zvláště chráněné druhy živočichů (viz Textové přílohy č. 3-7). Z kategorie zvláště chráněných druhů živočichů (dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.) byli v dotčeném území zastiženi:14 Savci: bělozubka bělobřichá (Crocidura leucodon) – ohrožený druh veverka obecná (Sciurus vulgaris) – ohrožený druh tchoř stepní (Mustela sp.) - ohrožený druh (možný výskyt) Létající savci: netopýr velký/ostrouchý (Myotis myotis/blythii) – silně ohrožený druh netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii) – silně ohrožený druh netopýr stromový (Myotis leisleri) – silně ohrožený druh netopýr parkový (Myotis nathusii) - silně ohrožený druh netopýr dlouhouchý (Myotis austriacus) – ohrožený druh netopýr Bradtův (Myotis Brandtii) – ohrožený druh Ptáci: ostříž lesní (Falco subbuteo) - silně ohrožený druh – u oblasti Vátých písků dudek chocholatý (Upupa epops) - silně ohrožený druh – v trase záměru cca 3 hnízdící páry krutihlav obecný (Jynx torquilla) - silně ohrožený druh – u oblasti Vátých písků a Bzeneckého cvičiště bělořit šedý (Oenanthe oenanthe) - silně ohrožený druh žluva hajní (Oriolus oriolus) - silně ohrožený druh ťuhýk obecný (Lanius collurio) - ohrožený druh Plazi: ještěrka zelená (Lacerta viridis) – kriticky ohrožený druh – zřídka podél celé trasy v Doubravě slepýš křehký (Anguis fragilis) – silně ohrožený druh – oblast u osady Soboňky ještěrka obecná (Lacerta viridis) – ohrožený druh – zřídka podél celé trasy užovka obojková (Natrix natrix) –ohrožený druh – oblast u osady Soboňky

14

Pro všechny tyto druhy bude nutné, po detailním ověření stanovištních podmínek, v dalším stupni projektové dokumentace požádat orgán ochrany přírody o výjimku ze zákazů ve smyslu ustanovení § 56 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných druhů živočichů podle §50 odst. 1 a 2 zákona, zařazených dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., příloha III, do kategorie ohrožených a silně ohrožených druhů) pro výše uvedené druhy. HBH Projekt spol. s r. o.

117

Brno, březen 2006


varianta 0 Rostoucí doprava na stávajících silnicích I/55, II/427, I/54 a II/426 bude představovat zesílení negativních vlivů na živočichy v blízkém okolí. Jedná se hlavně o vodní a na vodu vázané organismy v nivě řeky Moravy. varianta A Savci: Vliv případné realizace stavby rychlostní komunikace bude především spočívat ve zvýšení rizika přímé likvidace jedinců na tělese komunikace. Bude třeba zajistit takové technické řešení, které by minimalizovalo možnost kolizí savců s jedoucími vozidly – např. drátěný plot okolo komunikace (viz kapitola D.IV). Létající savci: Největší riziko pro netopýry, které plyne z uskutečnění varianty A, je přímé usmrcování jedinců. Ochranná opatření pro tuto skupinu savců u varianty A jsou zřejmě neslučitelné s ochranou jiných zvláště chráněných druhů. Pro ty je nutné ponechat pruh lesa po obou stranách komunikace, což by pro netopýry znamenalo zvýšené riziko. Zbylý pás lesa by totiž byl atraktivní pro drobný „vzdušný“ hmyz a tak lépe dostupný pro lovící netopýry. Jelikož je okraj lesa netopýry v současnosti využíván, lze předpokládat, že pokud dojde k jeho další fragmentaci komunikací a vytvoření nových okrajů bude ještě více atraktivní. Netopýři ukrývající se na jedné straně komunikace budou mít tendence ji přeletovat ve snaze lovit lépe dostupnou kořist na těchto stanovištích. Ptáci: Výstavba varianty A záměru, zejména v úseku Bzenec – Soboňky, bude mít významný negativní dopad zejména na populace těchto zvláště chráněných druhů ptáků: dudka chocholatého (Upupa epops), krutihlava obecného (Jynx torquilla) a bělořita šedého (Oenanthe oenanthe). U ostříže lesního (Falco subbuteo) není negativní ovlivnění výstavbou dálnice zcela jednoznačné. Jakákoli opatření na ochranu ohrožených druhů ptáků u takto dimenzované komunikace (kategorie 25,5) jsou značně nespolehlivá. Navíc je nemožné, aby při rozdílných způsobech života, jaké jsou u těchto druhů ptáků, existovalo u odkryté vozovky reálné ochranné opatření fungující pro všechny. Vzhledem k legislativní ochraně a významnému ovlivnění populací výše zmíněných zvláště chráněných druhů nelze v hodnoceném úseku s výstavbou varianty A z ornitologického hlediska souhlasit. Plazi a obojživelníci: Výstavba varianty A přinese pro populaci plazů i obojživelníků v území negativní význam. Bude docházet ke značné mortalitě jedinců na silničním tělese. Zejména vzhledem k ekologii plazů to totiž bude atraktivní výhřevné místo s nabídkou potravy, které bude jednotlivé druhy lákat a tím bude docházet i k jejich zvýšené mortalitě. Významnější migrační tahy obojživelníků přes těleso komunikace předpokládáme hlavně v oblasti Soboněk a Roztrhánek. Negativní vlivy záměru lze ovšem efektivně řešit vhodnými technickými úpravami okolí komunikace (viz kapitola D.IV).


118

Brno, březen 2006


varianta B Zakrytí povrchu vozovky (v téměř celé délce průchodu biologicky nejcennějším územím) odstraní největší riziko pro živočichy – kolize s automobily. Přesto, že vlivy z provozu komunikace mohou způsobit pokles atraktivity oblasti pro jednotlivé druhy, nepředpokládáme jejich zásadní negativní působení v území. Vlivy na migraci v území Migrace živočichů byla ověřována místním šetřením, konzultací s orgány ochrany přírody a ze zdrojů AOPK ČR. Záměr bude v obou variantách znamenat snížení prostupnosti území. Nejvýznamnější migrační tahy v území byly zaznamenány zejména ve směru podél toku Moravy (Zwach, 2006). Napříč územím od Doubravy přes železnici směrem k řece Moravě se jedná o migrační tahy méně významné. Celkově lze konstatovat, že posuzovaný záměr v obou aktivních variantách zachovává prostupnost území ve vazbě na stávající, případně navržené segmenty ÚSES. Jako součást záměru jsou u obou variant navrženy 3 ekodukty (zejména v zářezových partiích) a několik kombinovaných podchodů, využitelných pro zvěř. Navržená rychlostní silnice respektuje vodní toky jako potencionální migrační trasy. Mostní objekty jsou navrženy v dostatečných parametrech. Podrobně je tato otázka rozebrána v kapitole D.I.10.

VLIVY NA EKOSYSTÉMY Výstavbu i provoz posuzovaného záměru můžeme z hlediska stability okolních ekosystémů považovat za stresový faktor (civilizační stresor) s krátkodobým i dlouhodobým trváním. Období výstavby Vlastní stavbu tělesa komunikace lze označit jako relativně krátkodobé trvání stresoru. V době výstavby záměru dojde k narušení rostlinných společenstev i migračních možností živočichů (především bezobratlých a nižších obratlovců), a tím může potencionálně dojít i k narušení stability ekosystémů. Výrazně se může projevit také vyrušování organizmů stavebním hlukem. Nejvíce budou zasaženy zejména lesní ekosystémy (varianta A - 80,45 ha, varianta B - 73,83 ha), přičemž celková plocha uceleného lesního komplexu činí cca 8 889,9 ha (tzn., že bude zasaženo cca 0,899 % zalesněného území). Vzhledem k přímým zásahům do lesního ekosystému byla k této tématice vypracována zpráva „Posouzení vlivu na lesní porosty a lesní hospodaření“ (Dr. Ing. Jaromír Macků, 2006). Zvlášť ohroženy budou porosty v bezprostřední blízkosti silnice – otevření porostní stěny s následnými větrnými polomy, změna mikroklimatu a vazby na následné zalesnění. Zejména nebezpečné jsou JV větry, neboť tímto směrem budou vystaveny otevřené porostní stěny. Z hlediska odolnosti borových porostů proti bořivému větru je určitou výhodou jejich kůlový kořen, což je potenciálně činí relativně odolnými. Fakticky však substrát vátých písků velkou zárukou není. Chybí zpravidla podružný porost, ohrožení nárazovým větrem je značné (na rozdíl od přirozené skladby habrových doubrav v vertikálním zapojením). I když jde o nepůvodní dřevinnou skladbu (borovice tvořila příměs habrových doubrav) je z hlediska půdoochranného její úloha nezastupitelná. Zavedená borovice lesní je dobře přizpůsobena zdejším extrémním podmínkám vátých písků a celkově výrazně ovlivňuje i ráz celé zdejší krajiny. HBH Projekt spol. s r. o.

119

Brno, březen 2006


Dopad posuzovaného záměru na lesní porosty je zejména z hlediska ohrožení větrnou erozí, narušení porostního pláště, omezení hospodaření v lesích a fragmentace nepříznivý. Období provozu Samotný provoz na rychlostní silnici (včetně období výstavby) můžeme označit jako dlouhodobé trvání stresoru. Rozsah, intenzita a tím i význam kontaminace je ovlivňován mnoha faktory (především je to vzdálenost od komunikace, hustota, rychlost a skladba dopravy, vlastnosti jednotlivých složek životního prostředí apod.). Obecně lze konstatovat, že s vzrůstající vzdáleností od komunikace hodnoty obsahů polutantů v biotě exponenciálně klesají. Jako vzdálenost bezprostředního vlivu komunikace na vegetaci se v literatuře uvádí 100 – 200 m (při srovnávání s pozaďovými hodnotami polutantů v biotě a v závislosti na místních faktorech). Z hlediska flóry je pravděpodobné, že se budou šířit zejména další ruderální druhy, které mohou pronikat i do širšího okolí. Při výsadbách vegetačních prvků doporučujeme dodržet striktně skladbu odpovídající daným skupinám typů geobiocénů pro regionální biokoridor a nevnášet nepůvodní druhy keřů a stromů. Při náhradních výsadbách v nejbližším okolí rychlostní silnice by rovněž měly být používané domácí druhy dřevin (v různých kultivarech). Současný stav širšího zájmového území lze charakterizovat jako území s vysokým stupněm antropogenního ovlivnění. Krajina v této oblasti byla člověkem výrazně změněna. Stabilizačními prvky by měly být do budoucna prvky ÚSES všech úrovní – od regionálních po lokální. varianta 0 Rostoucí doprava na stávající silnici I/55 bude představovat zesílení některých výše popsaných vlivů na ekosystémy v blízkém okolí, zejména se jedná o vodní a travobylinná společenstva v nivě řeky Moravy. varianta A Trasa varianty A je vedena převážně po lesní půdě, dojde k zásahu do lesního komplexu Doubrava, a to od km 30,650 až do konce posuzovaného úseku v km 43,665. Dalším narušeným lesním celkem bude Hrubý háj (mezi km 27,770 a 28,667). Z hlediska lesních porostů je nutno preferovat tuto variantu. Důvodem (i přes větší celkový zábor) je menší fragmentace lesních porostů a menší omezení hospodaření v porostech. Remízky zasaženy nebudou, trasa se jim vyhýbá. Výjimkou je ovocný sad se vzrostlými stromy v prostoru MÚK Bzenec (km 29,700). Křížené vodní toky s doprovodnou vegetací představují Domanínský potok (km 25,968), Syrovinka (km 30,100), Ratíškovický potok (km 40,699) a Roztrhánek (Járek) (km 42,838). varianta B Zásahy varianty B do ekosystémů jsou shodné s variantou A. Liší se pouze významnějším zásahem do lesního komplexu Doubrava, který je dán výstavbou zakrytí povrchu vozovky a dále vychýlením trasy mezi km 30,500 – 34,000, kdy se záměr vyhýbá PP Vojenské cvičiště Bzenec.


120

Brno, březen 2006


D.I.8. VLIVY NA KRAJINU VLIVY NA RÁZ KRAJINY varianta 0 Stávající silnice I/55 je již dlouhodobě součástí krajiny v posuzovaném území a zachování jejího stavu nevnese žádný nový prvek. varianta A Posuzovaný záměr prochází převážně rovinatou a lesnatou krajinou v jižní části Dolnomoravského úvalu. Negativní projev tělesa rychlostní komunikace bude z velké části eliminován jeho vedením lesním komplexem. Zvláště patrný v krajině bude začátek záměru od Moravského Písku až po vstup záměru do Doubravy za Bzencem. Zde silnice prochází otevřenou zemědělskou krajinou, kde se negativně projeví fragmentace prostoru. Trasa je v tomto úseku vedena po povrchu a v úseku MÚK Bzenec po vysokém násypu. Pouze lesním celkem Hrubý háj prochází záměr v mírném zářezu. Proto lze předpokládat, že se záměr stane pohledovou dominantou. Jedná se však spíše o lokální ovlivnění pohledu z obou obcí (Moravský Písek, Bzenec). Za MÚK Bzenec vstupuje záměr do lesního prostředí, z něhož (až na výjimky) nevystupuje po celé délce až do konce posuzovaného úseku. Při průchodu PP Vojenské cvičiště Bzenec (km 30,500 – 32,500) je záměr veden v poměrně hlubokém zářezu (max. 6m). Trasa poté v prostoru MÚK Bzenec-Přívoz vystupuje v násypu nad úroveň terénu (max. 6m). MÚK Bzenec-Přívoz jako celek bude v lesním prostředí působit velmi rušivým a výrazně negativním dojmem. Od MÚK Bzenec-Přívoz pokračuje záměr po povrchu až k ekomostu na km 34,850, kudy prochází v zářezu (max. 5 m). Dále směřuje po povrchu až ke km 41,000, kde trasa rychlostní silnice prochází v zářezu až k vodnímu toku Járek (km 42,950). Při průchodu územím okolo Vátých písků se záměr z východní strany více otevírá Záměr bude v řešeném území výrazným novotvarem a za negativní lze z hlediska ovlivnění krajinného rázu považovat skutečnost, že téměř v celém bezlesém úseku je trasa vedena mírně nad úrovní stávajícího terénu a může tak vytvářet pohledovou překážku v otevřené, rovinaté krajině. varianta B Varianta B se výrazněji liší od varianty A úsekem mezi km 30,000 až po MÚK Bzenec-Přívoz (km cca 33,000), kdy trasa rychlostní silnice prochází po terénu, případně v mírném zářezu lesním komplexem Doubrava a východně tečuje hranici Vojenského cvičiště Bzenec. Stále ovšem zůstává dotčen pouze lesní krajinný interiér a záměr zůstane v krajině skrytý. Dále bude na ráz krajiny v lesním interiéru působit netradičně při průchodu téměř celou Doubravou (km 30,550-332,700 a 33,200-42,800) zakrytí rychlostní silnice. Zde bude důležitý materiál a rozsah zakrytí, nicméně z pohledu širšího území nebude ráz krajiny dotčen, neboť záměr zůstane ukrytý v lesním masívu.


121

Brno, březen 2006


VLIVY NA REKREAČNÍ VYUŽITÍ KRAJINY varianta 0 Zachování stávající silnice I/55 pravděpodobně neovlivní tuto charakteristiku. varianta A a B Rekreační využití krajiny v posuzovaném koridoru má spíše lokální a regionální charakter a je představováno především pěší turistikou a cykloturistikou. Na třech místech dojde k překřížení turistických tras (oblast Doubravy) a na dvou místech protíná Moravskou vinnou stezku (u Vojenského cvičiště Bzenec a u Hrubého háje). Navrhovaný záměr v obou aktivních variantách zohledňuje významnější polní cesty. Přesto dojde k přerušení několika menších cest a těleso záměru tak bude vytvářet určitou bariéru.

D.I.9. VLIVY NA HMOTNÝ MAJETEK A KULTURNÍ PAMÁTKY VLIV NA HMOTNÝ MAJETEK varianta 0 Zachování stávajícího stavu silnice I/55 nevyžaduje asanaci žádných objektů. varianta A Při realizaci posuzovaného záměru bude nutno asanovat obytné a hospodářské objekty, které se nacházejí v jeho trase. Přehled nezbytných demolic pro variantu A uvádí následující Tabulka D.32. Tabulka D.32: Přehled demolic – varianta A Km katastrální území popis objektu 26,100 – 26,300 Moravský Písek 2 hospodářské objekty a manipulační plochy areálu ZD 31,400 Bzenec výrobní budova firmy BD-Bzenec 40,650 Rohatec 2 rodinné domy v Soboňkách 43,200 – 43,350 Rohatec 2 budovy a manipulační plochy areálu chovu kuřat varianta B Při realizaci posuzovaného záměru bude nutno asanovat obytné a hospodářské objekty, které se nacházejí v jeho trase. Počet demolic je u varianty B o jednu nižší než je tomu u varianty předchozí. Přehled nezbytných demolic pro variantu B uvádí následující Tabulka D.33. Tabulka D.33: Přehled demolic – varianta B km katastrální území popis objektu 26,100 – 26,300 Moravský Písek 2 hospodářské objekty a manipulační plochy areálu ZD 40,577 Rohatec 2 rodinné domy v Sobotkách 43,127 – 43,277 Rohatec 2 budovy a manipulační plochy areálu chovu kuřat


122

Brno, březen 2006


Závěr Z hlediska sanací je příznivější varianta B, kdy nebude nutné řešit demolici objektů v k.ú. Bzenec. Rozsah ostatních demolic je pro obě aktivní varianty stejný, kdy zejména demolice rodinných domů v oblasti Soboňky bude třeba řešit zvláště citlivě. V rámci dalšího stupně projektové dokumentace bude třeba upřesnit rozsah sanací v k.ú. Moravský Písek, který by měl být v souladu s platnou ÚPD a neměly by být dotčeny hospodářské budovy. Posouzení dále potvrdilo, že vliv záměru na hlukovou a imisní zátěž celého areálu zemědělské farmy bude v přípustných mezích dle platných norem. Řešení dopadu na místní infrastrukturu a případné náhrady budou řešeny v dalších stupních projektové dokumentace.

VLIV NA KULTURNÍ A ARCHEOLOGICKÉ PAMÁTKY Kulturní památky varianta 0 Při zachování stávajícího stavu silnice I/55 nebudou nově zasaženy žádné objekty zapsané ve Státním seznamu nemovitých kulturních památek. varianta A a B Přímo v trase obou aktivních variant se nenachází žádný objekt, který je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek. Archeologické památky varianta 0 Při zachování stávajícího stavu silnice I/55 nebudou nově zasaženy žádné archeologické lokality. varianta A a B Vedení obou aktivních variant je situováno v archeologicky značně exponované oblasti s velkým počtem dosud známých archeologických nalezišť, který navíc nelze považovat za vyčerpávající. Dále je nutno při realizaci záměru počítat i s plochami, na nichž lze relikty starého osídlení s velkou pravděpodobností očekávat. Jde o potencionální archeologická naleziště, kde při jakémkoliv zásahu do terénu může dojít k porušení archeologických situací, objektů či nálezů a na takovém území má pak archeologie zcela nezastupitelný význam pro rozšíření a prohloubení znalostí o původu a vývoji sídel. V průběhu stavby rozhodně budou narušeny a zčásti i nenávratně zničeny lokality č. 1, 2, 3 a 4 (tzv. polykulturní naleziště), které se nachází přímo v trase. Nejrůznějšími doprovodnými stavbami pak mohou být ohrožena také další naleziště v bezprostředním okolí, kde osídlení sice dosud doložené není, ale můžeme ho tam podle určitých indicií předpokládat (modře vymezené plochy).


123

Brno, březen 2006


D.I.10. VLIVY NA ENVIRONMENTÁLNÍ CHARAKTERISTIKY VLIV POSUZOVANÉHO ZÁMĚRU NA PRVKY ÚSES Záměr v obou variantách tvoří zcela nový prvek v území, který sice ve většině délky sleduje koridor železniční tratě, nicméně se dostává do střetu s řadou prvků ÚSES a dalších environmentálních charakteristik. Pro zhodnocení míry narušení prvků ÚSES záměrem byla v následujícím textu a tabulkách použita následující stupnice: 1) velká: biokoridor bude přerušen a jeho funkčnost nebude zajištěna ani nahrazena v blízkém okolí nebo záměr znemožní ekologickou funkčnost biocentra 2) střední: biokoridor bude přerušen, jeho průchodnost však bude zajištěna nebo bude částečně snížena ekologická funkce biocentra 3) mírná: záměr prochází v blízkosti biokoridoru či biocentra, nebude narušena funkčnost těchto segmentů ÚSES varianta 0 Stávající vedení silnice I/55 nezpůsobí nové střety se skladebnými částmi ÚSES. Z dlouhodobého pohledu však bude negativně působit především zvyšující se dopravní zátěž a s tím související nárůst znečišťujících složek. varianta A Trasa posuzované rychlostní silnice se dostává do střetu s prvky ÚSES na úrovni regionální a lokální. Okrajem jednoho regionálního biocentra bude procházet (střední míra narušení), jedno RBC záměr tečuje (mírné narušení). Na čtyřech místech bude přerušen regionální biokoridor (střední míra narušení), jeho návaznost je však ve všech případech dostatečně zajištěna (viz opatření v kap. D.IV.). Na jednom místě je regionální biokoridor křížen. Šest lokálních biocenter bude narušeno středně, ostatní budou míjena. Lokální biokoridory budou na dvou místech přerušeny (velká míra narušení) a v těchto případech je nezbytně nutné dodržet ochranná opatření navržená v kapitole D.IV. Na čtyřech místech dojde ke střední míře narušení lokálních biokoridorů. Na k.ú. Moravský Písek je v km 25,600 – 25,7500 funkční lokální biocentrum LBC 11 Sádky ve vzdálenosti cca 120 m od trasy posuzovaného záměru. V km 25,960 bude křížen lokální biokoridor LBK 13 na Domanínském potoce. Tento biokoridor je v km 26,500 záměrem přerušen. V návrhu plánu společných opatření na k.ú. Moravský Písek (v rámci komplexní pozemkové úpravy) je navržena změna vedení LBK 13 podél jihovýchodní strany farmy Moravský Písek až k Domanínskému potoku. Mezi km 27,200 – 27,300 tečuje záměr funkční LBC 8 U stadionu a zabírá malou část jeho území. Přerušení funkčního LBK 9 v km 27,800 bude kompenzováno stavbou ekoduktu. Na k.ú. Bzenec kříží trasa navrhované R55 funkční biokoridory LBK 29 (km 30,100) a RBK 136 Olšiny (km 30,250), které záměr kříží na dostatečně dimenzovaných mostech. V tomto místě také dochází k míjení LBC 10 Pod Olšovcem, a to ve vzdálenosti cca 70 m. K dalšímu střetu dochází mezi km 31,400 – 32,300, kdy se záměr dotýká okraje RBC 136 Váté písky u HBH Projekt spol. s r. o.

124

Brno, březen 2006


Bzence a zároveň přerušuje funkční RBK 135, který pokračuje do RBC Olšiny. Toto přerušení může být částečně kompenzováno přeložkou lesní cesty v km 31,000, pokud by byl navrhovaný most pro lesní cestu upraven do parametrů mostu na regionálním biokoridoru. Dále varianta pokračuje podél funkčního složeného RBK 134 až k funkčnímu RBC Koryto na km 37,200, a to ve vzdálenosti cca 100 m. Nejprve těsně míjí LBC 14 U silnice (km 33,000 – 33,300), poté přerušuje funkční RBK 134 v km 33,750 a protíná LBC 15 Za hájovnou. V km 34,750 je navržen na RBK 134 ekomost. Tak bude zajištěno překonání komunikace a přístup zvířat do prostoru Vátých písků. LBC 17 Starý holcplac je protnut na km 35,900 – 36,200. Jeho funkčnost však záměr neohrozí. Horší je situace u LBK 26, který je překřížen a není počítáno s jeho převedením. Řešení je nastíněno v kapitole D.IV. Jedná se o jeho přeložení tak, aby místo LBC Starý holcplac propojoval následující funkční LBC U černého mostu, kde je možné jeho převedení po přeložce lesní cesty v km 36,550. Na k.ú. Vracov je v km 36,580 – 36,850 protnuto funkční biocentrum LBC U černého mostu a v km 37,275 – 38,180 funkční biocentrum RBC Koryto. Funkčnost ani jednoho z nich však záměr neohrozí. Jsou zde plánovány dvě přeložky lesních cest (km 36,550 a 37,600), které by při dostatečných rozměrech mohly být vhodné pro plnění migrační funkce. Z RBC Koryto vystupuje složený funkční biokoridor RBK 133 Koryto-Pánov, který pokračuje až do konce posuzovaného úseku a propojuje jednotlivá lokální biocentra. Na k.ú. Vracov není překřížen záměrem na žádném místě. Propojuje zde biocentra LBC na hvězdě, Tři úhly a U Bzenecké cesty, která tečuje a přerušuje, ale nenarušuje jejich funkčnost. Na k.ú. Rohatec bude v km 40,700 překřížen lokální biokoridor LBK vedený podél Ratíškovického potoka. Je nutné, aby přemostění tohoto významného migračního tahu bylo dostatečně dimenzované. K poslednímu střetu s ÚSES dochází v km 41,850, kde je překřížen regionální biokoridor RBK 133. Protože záměr tu prochází v hlubokém zářezu a je zde překládána železniční vlečka, doporučujeme uzpůsobit rozměry této přeložky tak, aby odpovídaly současně i nárokům regionálního biokoridoru. Střety varianty A s prvky ÚSES jsou přehledně uvedeny v Tabulce D.34. varianta B Varianta B posuzované rychlostní silnice se od varianty předchozí liší pouze v několika úsecích. Celkově je varianta B vedená tímto komplikovaným územím vhodněji, než je tomu u varianty A. Přerušuje o jeden RBK méně (RBK 135) a hlavně umožňuje vhodnější vedení RBK 134 mezi km 33,000 a 34,800. RBK 134 zde může být ponechán na pravé straně záměru a je tak možné vyhnout se dvojitému křížení RBK záměrem. Varianta se dostává do střetu s prvky ÚSES na úrovni regionální a lokální. Dvěma regionálními biocentry bude záměr procházet (střední míra narušení). Na čtyřech místech bude přerušen regionální biokoridor (střední míra narušení), jeho návaznost je však ve všech případech dostatečně zajištěna (viz opatření v kap. D.IV.). Na jednom místě je regionální biokoridor křížen. Jedno lokální biocentrum bude zasaženo vážně (viz kapitola D.IV.) a je nutné jej přeložit, šest lokálních biocenter bude narušeno středně, ostatní budou těsně míjena. Lokální biokoridory budou na dvou místech přerušeny (velká míra narušení) a v těchto případech je nezbytně nutné dodržet ochranná opatření navržená v kapitole D.IV. Na čtyřech místech dojde ke střední míře narušení lokálních biokoridorů. HBH Projekt spol. s r. o.

125

Brno, březen 2006


Na k.ú. Moravský Písek se v km 25,600 – 25,750 záměru nachází funkční lokální biocentrum LBC 11 Sádky, a to ve vzdálenosti cca 120 m od trasy posuzovaného záměru. V km 25,960 bude křížen lokální biokoridor LBK 13 na Domanínském potoce. Tento biokoridor je v km 26,500 záměrem přerušen. V návrhu plánu společných opatření na k.ú. Moravský Písek (v rámci komplexní pozemkové úpravy) je navržena změna vedení LBK 13 podél jihovýchodní strany farmy Moravský Písek až k Domanínskému potoku. Mezi km 27,200 – 27,300 tečuje záměr funkční LBC 8 U stadionu a zabírá malou část jeho území. Přerušení funkčního LBK 9 v km 27,800 bude kompenzováno stavbou ekomostu. Na k.ú. Bzenec kříží trasa navrhované R55 funkční biokoridory LBK 29 (km 30,100) a RBK 136 Olšiny (km 30,250), které záměr kříží na dostatečně dimenzovaných mostech. V tomto místě také dochází k míjení LBC 10 Pod Olšovcem, a to ve vzdálenosti cca 70 m. K dalšímu střetu dochází mezi km 31,200 – 32,000, kdy záměr prochází RBC 136 Váté písky u Bzence. Uprostřed RBC je navržen ekomost (km 31,300). V km 32,800-33,100 prochází varianta středem funkčního biocentra LBC U silnice, které musí být přeloženo do lesa východně od silnice II/426. Dále varianta pokračuje podél funkčního složeného RBK 134 až k funkčnímu RBC Koryto na km 37,200, a to ve vzdálenosti cca 100 m. V úseku od přeloženého LBC U silnice k LBC Za hájovnou až k ekomostu v km 34,770 je nutné ponechat biokoridor RBK 134 na pravé straně záměru ve směru staničení. LBC U tří májů je záměrem míjen v těsné blízkosti a LBC 17 Starý holcplac je protnut na km 35,800 – 36,100. Jeho funkčnost však záměr neohrozí. Horší je situace u LBK 26, který je překřížen a není počítáno s jeho převedením. Řešení je nastíněno v kapitole D.IV. Jedná se o jeho přeložení tak, aby místo LBC Starý holcplac propojoval následující funkční LBC U černého mostu, kde je možné jeho převedení po přeložce lesní cesty. Na k.ú. Vracov je v km 36,500 – 36,800 protnuto funkční biocentrum LBC U černého mostu a v km 37,200 – 38,100 funkční biocentrum RBC Koryto. Funkčnost ani jednoho z nich však záměr neohrozí. Jsou zde plánovány dvě přeložky lesních cest (km 36,500 a 37,550), které by při dostatečných rozměrech mohly být vhodné pro plnění migrační funkce. Z RBC Koryto vystupuje složený funkční biokoridor RBK 133 Koryto-Pánov, který pokračuje až do konce posuzovaného úseku a propojuje jednotlivá lokální biocentra. Na k.ú. Vracov není překřížen záměrem na žádném místě. Propojuje zde biocentra LBC na hvězdě, Tři úhly a U Bzenecké cesty, která tečuje a přerušuje, ale nenarušuje jejich funkčnost. Na k.ú. Rohatec bude v km 40,620 překřížen lokální biokoridor LBK vedený podél Ratíškovického potoka. Je nutné, aby přemostění tohoto významného migračního tahu bylo dostatečně dimenzované. K poslednímu střetu s ÚSES dochází v km 41,790, kde je překřížen regionální biokoridor RBK 133. Protože záměr tu prochází v hlubokém zářezu a je zde překládána železniční vlečka, doporučujeme uzpůsobit rozměry této přeložky tak, aby odpovídaly současně i nárokům regionálního biokoridoru Střety varianty B s prvky ÚSES jsou přehledně uvedeny v Tabulce D.35. Závěr I přes značnou složitost dotčeného území z hlediska ÚSES lze konstatovat, že obě varianty záměru jsou při současném dodržení ochranných opatření uvedených v kapitole D.IV. vhodné k realizaci. Výhodou je zde relativní nekomplikovanost přeložení některých biocenter a biokoridorů v lesním prostředí, ve kterém se většina záměru nachází.


126

Brno, březen 2006


Tabulka D.34: Střety varianty A s prvky územního systému ekologické stability (ÚSES) úrove číslo v km název povaha střetu; míra narušení ÚPD ň katastrální území Moravský Písek 25,600 – 25,7500 LBC LBC 11 Sádky 25,960 LBK LBK 13 26,500 LBK LBK 8 27,200 – 27,300 LBC LBC 8 U stadionu 27,800 LBK LBK 9 katastrální území Bzenec 27,500 – 27,700 LBC LBC 29 30,100 LBK LBK 29 30,250 RBK RBK 136 30,150 – 30,200 LBC LBC 10 31,400 – 32,300 RBC RBC 136

míjí ve vzdálenosti 120 m; mírná přerušuje a kříží, navržena úprava; v e l k á

žádný tečuje, střední přerušuje, navržen ekomost; střední

míjí ve vzdálenosti 90 m; mírná kříží; střední Olšiny kříží; střední Pod Olšovcem míjí ve vzdálenosti 70 m; mírná Váté písky u Bzence tečuje; mírná Olšiny – Váté písky přerušuje, částečně kompenzováno přeložkou RBK 135 lesní cesty na km 31,000; střední u Bzence

31,550

RBK

32,280 – 36,570

RBK

RBK 134

33,000 – 33,300 33,900 – 34,100 34,750 – 35,000 35,900 – 36,200 36,000

LBC LBC LBC LBC LBK

LBC 14 LBC 15 LBC 10 LBC 17 LBK 26

Hrubý háj

2x přerušuje, jinak vede podél ve vzdálenosti cca

katastrální území Vracov 36,580 – 36,850 LBC LBC 18 36,900 – 37,220

RBK

37,275 – 38,180

RBC

38,180 – 41,800

RBK

38,800 – 39,000 39,500 – 39,700

LBC LBC

Koryto – Váté písky 100 m, na km 33,0 naplánován podchod pro zvěř, u Bzence na km 34,85 ekomost; střední U silnice Za hájovnou U tří májů Starý holcplac

míjí ve vzdálenosti 70 m, mírná přerušuje, navržena úprava; střední přerušuje, navržena úprava; střední přerušuje, navržena úprava; střední přerušuje, navržena úprava; v e l k á

U černého mostu

přerušuje, navržena úprava; střední vede podélně ve vzdálenosti cca 50m; RBK 134 Koryto – Váté písky mírný RBC Koryto přerušuje; střední vede podélně ve vzdálenosti cca 50m; RBK 133 Pánov – Koryto mírný LBC Na hvězdě tečuje; mírný LBC Tři úhly tečuje; mírný

katastrální území Rohatec 40,100 – 43,000

RBK

RBK133 Pánov – Koryto

vede souběžně ve vzdálenosti cca 50m; mírný; na km cca 41,900 přerušuje, navrženo rozšíření mostu; střední

40,100 – 40,330 40,600 – 40,770 40,700 41,500 – 41,800 41,900

LBC LBC LBK LBC LBC

LBC LBC LBK LBC LBC

přerušuje, střední míjí ve vzdálenosti 60 m; mírný kříží; střední míjí ve vzdálenosti 60 m; mírný míjí ve vzdálenosti 80 m; mírný


U Bzenecké cesty Soboňky Ratíškovický potok U trati Nad Rohatcem

127

Brno, březen 2006


Tabulka D.35: Střety varianty B s prvky územního systému ekologické stability (ÚSES) km

úroveň

číslo v ÚPD

název

povaha střetu; míra narušení

katastrální území Moravský Písek 25,600 – 25,7500 25,960 26,500 27,200 – 27,300 27,800

LBC LBK LBK LBC LBK

LBC 11 LBK 13 LBK 8 LBC 8 LBK 9

Sádky

míjí ve vzdálenosti 120 m; mírná přerušuje a kříží, navržena úprava; v e l k á žádný tečuje, střední přerušuje, navržen ekomost; střední

U stadionu

katastrální území Bzenec 27,500 – 27,700 30,100 30,250 30,150 – 30,200

LBC LBK RBK LBC

LBC 29 LBK 29 RBK 136 LBC 10

Hrubý háj

míjí ve vzdálenosti 90 m; mírná kříží; střední kříží; střední míjí ve vzdálenosti 70 m; mírná přerušuje, v km 31,300 navržen ekomost; střední

Olšiny Pod Olšovcem

31,200 – 32,000

RBC

RBC 136

Váté písky u Bzence

32,230 – 36,520

RBK

RBK 134

Koryto – Váté písky u 100 m, na km 33,0 naplánován podchod pro zvěř, Bzence

2x přerušuje, jinak vede podél ve vzdálenosti cca na km 34,85 ekomost; střední

32,800 – 33,100

LBC

LBC 14

U silnice

33,850 – 34,050 34,700 – 34,950 35,800 – 36,100 35,950

LBC LBC LBC LBK

LBC 15 LBC 10 LBC 17 LBK 26

Za hájovnou U tří májů Starý holcplac

přerušuje, navrženo přeložení (kap. D.IV.); velká přerušuje, navržena úprava; střední přerušuje, navržena úprava; střední přerušuje, navržena úprava; střední přerušuje, navržena úprava; v e l k á

katastrální území Vracov 36,500 – 36,800 LBC LBC 18

U černého mostu

přerušuje, navržena úprava; střední

36,850 – 37,170 37,200 – 38,100 38,130 – 41,750 38,750 – 38,950 39,450 – 39,650

Koryto – Váté písky Koryto Pánov – Koryto Na hvězdě Tři úhly

vede podélně ve vzdálenosti cca 50m; mírný přerušuje; střední vede podélně ve vzdálenosti cca 50m; mírný tečuje; mírný tečuje; mírný

RBK RBC RBK LBC LBC

RBK 134 RBC RBK 133 LBC LBC

katastrální území Rohatec 40,050 – 42,950

RBK

RBK133 Pánov – Koryto

vede souběžně ve vzdálenosti cca 50m; mírný; na km cca 41,900 přerušuje, navrženo rozšíření mostu; střední

40,050 – 40,280 40,550 – 40,720 40,620 41,450 – 41,750 41,850

LBC LBC LBK LBC LBC

LBC LBC LBK LBC LBC

přerušuje, střední míjí ve vzdálenosti 60 m; mírný kříží; střední míjí ve vzdálenosti 60 m; mírný míjí ve vzdálenosti 80 m; mírný


U Bzenecké cesty Soboňky Ratíškovický potok U trati Nad Rohatcem

128

Brno, březen 2006


VLIV POSUZOVANÉHO ZÁMĚRU 14, ZÁKONA Č. 114/92 SB.)

NA

ZCHÚ (ZVLÁŠTĚ

CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ DLE

§

varianta 0 Při zachování stávajícího stavu silnice I/55 nebudou nově zasažena žádná zvláště chráněná území. varianta A V úseku km 31,350 – 31,800 trasy se nachází přírodní památka Vojenské cvičiště Bzenec. Varianta A ji v tomto úseku protíná v jejím severozápadním cípu a prochází jednou z botanicky nejhodnotnějších ploch PP. Část území (cca 15 %) tak bude oddělena přímo tělesem záměru. Trasa navržené rychlostní silnice dále prochází kolem lokality s ochranou v kategorii národní přírodní památka, a to NPP Váté písky. Tabulka D.36: Střety varianty A se ZCHÚ km kategorie název

povaha střetu

katastrální území Bzenec 31,350 – 31,800

PP

katastrální území Bzenec, Vracov 34,600 – 40,100 NPP

Vojenské cvičiště Bzenec

protíná

Váté písky

přiblížení na 60 m

varianta B Varianta B na dvou místech vstupuje za hranice přírodní památky Vojenské cvičiště Bzenec. Záměr ji v tomto úseku protíná v jejím východním cípu, a to v celkové délce cca 230 m (1.úsek cca 160m, 2. úsek cca 70m). Varianta B nebude PP fragmentovat, způsobí pouze malé zmenšení celkové rozlohy ZCHÚ. Současně je třeba konstatovat, že tato část území je do značné míry zarostlá náletem a nebudou tak zlikvidovány botanicky unikátní písčité lokality, které se nacházejí na opačné (západní a severní) straně PP a které by byly zlikvidovány v případě předchozí varianty. Trasa navržené rychlostní silnice dále prochází kolem lokality s ochranou v kategorii národní přírodní památka, a to NPP Váté písky. Tabulka D.37: Střety varianty B se ZCHÚ km Kategorie název

povaha střetu

katastrální území Bzenec 31,750 – 32,050

PP

katastrální území Bzenec, Vracov 34,600 – 40,100 NPP


Vojenské cvičiště Bzenec

protíná

Váté písky

přiblížení na 60 m

129

Brno, březen 2006


PP VOJENSKÉ CVIČIŠTĚ BZENEC varianta A Obecné ovlivnění ekologických podmínek Období výstavby Samotná výstavba záměru ve variantě A by znamenala trvalý zábor půdy na území PP v rozsahu nejméně 2 ha. V důsledku provádění stavebních prací však může být ovlivněno i širší okolí stavby (pojezd techniky, zvýšená prašnost, deponie stavebního materiálu, skrývky....). Zde se však jedná o dočasný jev, jehož negativní projevy je nezbytné v rámci plánu organizace výstavby v daném prostoru v maximální možné míře eliminovat. Ovlivnění mikroklimatických a hydrologických poměrů v území se nepředpokládá, jelikož se jedná o xerotermní lokalitu vzniklou na místě bývalého vojenského cvičiště. Mikroklimatické ovlivnění (zvýšená výhřevnost v okolí komunikace) je pravděpodobné, ovšem u tohoto typu území nebude mít výraznější negativní dopad. Období provozu Dojde k vytvoření liniové překážky v krajině, která zničí nejcennější lokality na území PP a část PP (cca 15%) oddělí od zbytku. Během provozu na posuzované komunikaci dojde ke zvýšení hlučnosti, prašnosti, emisí škodlivin a úniku náplní vozidel. Z biologického hlediska se zvýší dotace okolí komunikace semeny geograficky nepůvodních a invazních druhů, dojde k přerušení a narušení migračních cest organismů. Sníží se prostupnost území. Vliv na flóru Varianta A přímo likviduje vzácnou flóru tohoto území na ploše cca 2 ha. Jedná se o naprosto výjimečné území na celém území naší republiky a jakékoliv zmenšování jeho rozlohy a tím i přímá likvidace významných druhů rostlin, znamená značný úbytek genofondu zde žijících organismů. U zbylého území PP, které neleží přímo v tělese plánované komunikace, lze očekávat spíše nepřímé negativní ovlivnění. Stanovit konkrétní ovlivnění jednotlivých druhů, populací či biotopů je prakticky nemožné, proto jsou uvedena pouze některá možná ovlivnění: – hlučnost může ovlivnit hnízdění a vyvádění mláďat u obratlovců, což může vést k preferenci určitých skupin obratlovců, tím k narušení dosavadních potravních řetězců. Konečný negativní důsledek může představovat změna druhové skladby opylovačů a tím následná postupná změna rostlinného společenstva – dotace okolí toxickými látkami může způsobit jednak snížení odolnosti citlivých (indikačních) druhů vůči škůdcům a onemocnění a dále může docházet ke sterilitě a neklíčivosti rostlin a semen. Dotace okolí imisemi bohatými na sloučeniny dusíku, či přímo částečky půdy bude docházet k obohacování substrátu živinami, což může vést k prosazování ruderálních, konkurenčně silnějších druhů, které vytlačí druhy konkurenčně slabší (např. vstavač trojzubý). – dotace nepůvodními druhy, kdy s transportem po komunikacích dochází k zavlékání jednak geograficky nepůvodních druhů rostlin, což v konečném důsledku může vést k erozi stávajícího genofondu na lokalitách a „k celkové homogenizaci genofondu“ některých druhů. Další hrozbu pak představují nepůvodní invazní druhy, které se rychle šíří a vytváří velké homogenní porosty a vytláčí druhy původní HBH Projekt spol. s r. o.

130

Brno, březen 2006


– narušení migračních cest a šíření semen, kdy dochází k omezení disperze diaspor do širšího okolí. To bude platit především u rostlin šířících svá semena zoochoricky. Taktéž anemochorická disperze může být narušena (pozměněna) provozem na rychlostní silnici. Toto řešení se z hlediska flóry jeví jako nevyhovující, a to zejména vzhledem k cennosti a jedinečnosti biotopu. Vliv na obratlovce Rychlostní silnice bude představovat bariéru zabraňující živočichům v migraci. Nejvíce budou postiženi pozemní nelétající živočichové, především savci, obojživelníci a plazi. Ze zjištěných druhů by tak byli nejvíce postiženi ježek východní, lasice kolčava, zajíc polní, liška obecná a srnec evropský, kteří se přirozeně pohybují v rozsáhlejším území, z plazů ještěrka zelená a ještěrka obecná. Obojživelníci pozorováni nebyli. Vliv případné komunikace bude především spočívat ve zvýšeném riziku přímé likvidace jedinců na vozovce. Bylo by proto nutné zajistit takové technické řešení, které by minimalizovalo možnost kolizí těchto živočichů s automobily (např. oboustranný plot kombinovaný s valy) po celé délce úseku, který prochází lesním komplexem (i mimo PP) doplněný podchody a nadchody pro zvěř. Vliv na entomofaunu Jedná se o entomologicky nejhodnotnější lokalitu jižní Moravy (Sagittaria, 2005). Vedení úseku R 55 tímto místem je zcela nevhodné a je jednoznačně v rozporu se předměty ochrany dle zákona č. 114/1992 Sb. V místě se vyskytuje a pravidelně rozmnožuje řada kriticky ohrožených až ohrožených druhů bezobratlých, stejně jako druhů, které jsou na našem území známy pouze z této a přilehlé lokality NPP Váté písky. Je zřejmé, že frekventovaný provoz na komunikaci by vedl ke zvýšené mortalitě některých zvláště chráněných druhů (viz kudlanka nábožná, pakudlanka jižní, ploskoroh pestrý, pačmelák cizopasný, zdobenec - Gnorimus spp., zlatohlávek chlupatý - Tropinota hirta, chroust mlynařík, krajník hnědý, krasec měďák, lišaj pryšcový, majky - Meloe spp., mravenci Formica spp., otakárek fenyklový, otakárek ovocný, prskavci - Brachinus spp., svižníci Cicindela spp., zdobenci - Trichius spp., zlatohlávek skvostný, zlatohlávek - Oxythyrea funesta aj.), tj. druhů, které jsou z regionu dokladovány a na lokalitě se rovněž vyskytují (Sagittaria, 2005). Závěr Z důvodů uvedených výše se tato varianta jeví z pohledu ochrany PP Vojenské cvičiště Bzenec jako nevhodná. varianta B Obecné ovlivnění ekologických podmínek Období výstavby Výstavba záměru ve variantě B obchází PP z jihovýchodní strany (botanicky velmi chudým lesem kolem trati stávajícího železničního koridoru), kde ji na dvou místech protíná. Neznamená však zásadní fragmentaci území, pouze malé zmenšení rozlohy PP (o cca 485 m2), a to v místech, která jsou v současné době poměrně do značné míry zarostlá nálety a nejedná se tedy o nejhodnotnější lokality psamofilních společenstev v rámci této PP. HBH Projekt spol. s r. o.

131

Brno, březen 2006


V důsledku provádění stavebních prací může být ovlivněno i širší okolí stavby (pojezd techniky, zvýšená prašnost, deponie stavebního materiálu, skrývky....). Zde se však jedná o dočasný jev, jehož negativní projevy je nezbytné v rámci plánu organizace výstavby v daném prostoru v maximální možné míře eliminovat. Ovlivnění mikroklimatických a hydrologických poměrů v území se nepředpokládá, jelikož se jedná o xerotermní lokalitu vzniklou na místě bývalého vojenského cvičiště. Mikroklimatické ovlivnění (zvýšená výhřevnost v okolí komunikace) je pravděpodobné, ovšem u tohoto typu území nebude mít výraznější negativní dopad. Období provozu Obecně dojde k vytvoření liniové překážky v krajině, která bude představovat migrační bariéru. Sníží se prostupnost území. Během provozu na posuzované komunikaci dojde ke zvýšení hlučnosti, prašnosti, emisí škodlivin a úniku náplní vozidel. Z biologického hlediska se zvýší dotace okolí komunikace semeny geograficky nepůvodních a invazních druhů. Veškerá výše uvedená ovlivnění mohou na organismy a území samotné působit jak přímo tak nepřímo. Obecně zde u rostlin očekáváme spíše nepřímé negativní vlivy provozu rychlostní silnice a pro živočichy spíše přímé ovlivnění. Vliv na flóru Varianta B se vyhýbá nejcennějším částem ZCHÚ a vlastní území PP zasáhne v minimální míře. Lze konstatovat, že k přímému zničení cenných biotopů nedojde. Lze na nich spíše očekávat nepřímé negativní ovlivnění. Předpokládané nepřímé vlivy způsobené variantou B jsou shodné s nepřímými vlivy u varianty A (viz výše). Stanovit konkrétní ovlivnění jednotlivých druhů, populací či biotopů je prakticky nemožné, proto jsou uvedena pouze některá možná ovlivnění. Vzhledem k zakrytí povrchu vozovky a s tím souvisejícím minimalizováním negativních vlivů plynoucích ze záměru, se z hlediska botanického tato varianta jeví jako přijatelná. Pokud budou při realizaci varianty B respektována doporučení uvedená v kapitole D.IV. (ponechání svahů R55 bez vegetačních úprav a udržování bezlesí), je možné, že výstavba komunikace by časem mohla podpořit nejcennější společenstvo teplomilných druhů rostlin. Vliv na obratlovce Očekávané vlivy na obratlovce jsou u varianty B shodné s variantou A (viz výše). Varianta B však eliminuje nejvážnější vliv komunikace, kterým je zvýšené riziko přímé likvidace jedinců na vozovce. Zakrytí povrchu vozovky toto riziko ve většině případů odstraňuje. Je ovšem třeba zachovat dostatečnou prostupnost území pro živočichy (podchody a nadchody pro zvěř). Vliv na entomofaunu Tato PP je entomologicky nejhodnotnější lokalita jižní Moravy (Sagittaria, 2004). Vedení úseku R55 v podobě varianty B respektuje nejcennější lokality s výskytem psamofilních bezobratlých. Přesto by bylo vhodné uskutečnit některá ochranná opatření na posílení populací vzácných druhů. Jedná se zejména o udržování vhodných stanovišť, které se jeví jako klíčové pro přežití těchto živočichů. Řada z druhů typické psamofilní fauny v regionu vyhynula, je nezvěstná, resp. populace jsou málo početné a izolované. Management HBH Projekt spol. s r. o.

132

Brno, březen 2006


biotopů je nutný, aby tento trend, podpořený výstavbou cizorodého prvku v podobě rychlostní komunikace, nebyl dále prohlubován. Závěr Z důvodů uvedených výše se tato varianta (při splnění navržených podmínek a opatření – viz kapitola D.IV.) jeví z pohledu ochrany PP Vojenské cvičiště Bzenec jako přijatelná. NPP VÁTÉ PÍSKY varianta A a B Protože v případě NPP Váté písky je ovlivnění oběma variantami téměř totožné, bylo přistoupeno k jejich společnému hodnocení. Jednotlivé odlišnosti (týkají se vlivu zakrytí vozovky u Varianty B) jsou v textu výslovně uvedeny. Obecné ovlivnění ekologických podmínek Záměr prochází podél NPP v délce cca 5,5 km, a to ze strany k Doubravě. Přiblížení k hranici NPP nastává přibližně na 60m, ochranné pásmo NPP (50m od její hranice) tedy dotčeno nebude. Mezi NPP a záměrem bude ponechán minimálně 50m široký pás vzrostlé zeleně, který bude NPP do značné míry„izolovat“ od negativních vlivů způsobených záměrem. Období výstavby Vzhledem k tomu, že posuzovaný záměr v obou variantách odděluje hranici NPP od začátku lesního komplexu, kde se nacházejí diametrálně odlišné biotopy a jihovýchodní hranice NPP za železniční tratí zůstává volná, není fragmentace území z hlediska vlivu na NPP Váté písky nijak významná. Z širšího pohledu však realizace záměru bude znamenat dlouhodobé (trvalé) snížení prostupnosti území a prostorovou fragmentaci území. V důsledku provádění stavebních prací může být ovlivněno i širší okolí stavby (pojezd techniky, zvýšená prašnost, deponie stavebního materiálu, skrývky....). Zde se však jedná o dočasný jev, jehož negativní projevy je nezbytné v rámci plánu organizace výstavby v daném prostoru v maximální možné míře eliminovat. Ovlivnění mikroklimatických a hydrologických poměrů v území se nepředpokládá, jelikož se jedná o xerotermní lokalitu vzniklou protipožárního pásu okolo železniční tratě. Mikroklimatické ovlivnění (zvýšená výhřevnost v okolí komunikace) je pravděpodobné, ovšem u tohoto typu území nebude mít výraznější negativní dopad. Období provozu Obecně dojde k vytvoření liniové překážky v krajině, která bude představovat migrační bariéru. Sníží se prostupnost území. Během provozu na posuzované komunikaci dojde ke zvýšení hlučnosti, prašnosti, emisí škodlivin a úniku náplní vozidel. Z biologického hlediska se zvýší dotace okolí komunikace semeny geograficky nepůvodních a invazních druhů. Veškerá výše uvedená ovlivnění mohou na organismy a území samotné působit jak přímo tak nepřímo. Obecně zde u rostlin očekáváme spíše nepřímé negativní vlivy provozu rychlostní silnice a pro živočichy spíše přímé ovlivnění.


133

Brno, březen 2006


Vliv na flóru Z botanického hlediska se na základě průzkumů a výsledků jeví stavba rychlostní komunikace ve vztahu k NPP Váté písky jako bezkonfliktní. S největší pravděpodobností nedojde k poškození předmětu ochrany na lokalitě, co se týká botaniky, nebo ke zhoršení stávajícího stavu. Navrhovaná trasa rychlostní komunikace povede cca 60m paralelně severozápadně od Vátých písků. Vzhledem k faktu, že územím NPP již prochází velmi frekventovaná železniční trať a že v podstatě od vzniku lokality (která je „vázaná“ na stavbu železnice) na ni působí veškeré negativní jevy provozu této tratě, které populace významných druhů více méně neohrožují, nepovažujeme vedení rychlostní komunikace ve vzdálenosti cca 60 m od lokality za nepřípustné. Naopak lze předpokládat, že stavbou silnice se vytvoří další vhodné biotopy pro život psamofytních organismů - jakási obdoba Vátých písků, jejichž vegetace dodnes přežila v podstatě díky železnici (Sagittaria, 2004). Zejména u varianty A se pak mohou projevit tyto nepřímé vlivy, které však lokalitu pravděpodobně významně neovlivní: – hlučnost může ovlivnit hnízdění a vyvádění mláďat u obratlovců, což může vést k preferenci určitých skupin obratlovců, tím k narušení dosavadních potravních řetězců. Konečný negativní důsledek může představovat změna druhové skladby opylovačů a tím následná postupná změna rostlinného společenstva – dotace okolí toxickými látkami může způsobit jednak snížení odolnosti citlivých (indikačních) druhů vůči škůdcům a onemocnění a dále může docházet ke sterilitě a neklíčivosti rostlin a semen. Dotace okolí imisemi bohatými na sloučeniny dusíku, či přímo částečky půdy bude docházet k obohacování substrátu živinami, což může vést k prosazování ruderálních, konkurenčně silnějších druhů, které vytlačí druhy konkurenčně slabší – dotace nepůvodními druhy, kdy s transportem po komunikacích dochází k zavlékání jednak geograficky nepůvodních druhů rostlin, což v konečném důsledku může vést k erozi stávajícího genofondu na lokalitách a „k celkové homogenizaci genofondu“ některých druhů. Další hrozbu pak představují nepůvodní invazní druhy, které se rychle šíří a vytváří velké homogenní porosty a vytláčí druhy původní – narušení migračních cest a šíření semen, kdy dochází k omezení disperze diaspor do širšího okolí. To bude platit především u rostlin šířících svá semena zoochoricky. Taktéž anemochorická disperze může být narušena (pozměněna) provozem na rychlostní silnici. Vzhledem k částečnému odizolování záměru vzrostlým lesem, který bude v maximální možné míře ponechán, budou všechny výše popsané vlivy podstatnou měrou zmírněny a obě varianty se z hlediska botanického jeví jako přijatelné. Pokud budou při realizaci varianty B respektována doporučení uvedené v kapitole D.IV. (ponechání svahů R55 bez vegetačních úprav a udržování bezlesí), je možné, že výstavba komunikace by časem mohla podpořit nejcennější společenstvo teplomilných druhů rostlin. Vliv na obratlovce Rychlostní silnice bude představovat bariéru zabraňující živočichům v migraci. Nejvíce budou postiženi pozemní nelétající živočichové, především savci, obojživelníci a plazi. Ze zjištěných druhů by tak byli nejvíce postiženi ježek východní, lasice kolčava, zajíc polní, liška obecná a srnec evropský, kteří se přirozeně pohybují v rozsáhlejším území, z plazů ještěrka zelená, ještěrka obecná a užovka obojková.. Mezi potenciálně zasažené obojživelníky patří skokan štíhlý, ropucha obecná a ropucha zelená (Zwach, 2006).


134

Brno, březen 2006


Vliv případné komunikace bude především spočívat ve zvýšeném riziku přímé likvidace jedinců na vozovce. V případě varianty A by proto bylo nutné zajistit takové technické řešení, které by minimalizovalo možnost kolizí živočichů s automobily (např. oboustranný plot kombinovaný s valy proti pronikání plazů a obojživelníků) po celé délce úseku, který prochází lesním komplexem (viz kapitola D.IV.). Varianta B řeší možné kolize živočichů s automobily zakrytím vozovky celého úseku, který prochází podél NPP. Tyto kolize proto budou vyloučeny. Migrace jsou v oblasti NPP ošetřeny dvěma přemostěními lesních cest, a to v km 36,600 a 37,600. Na km 34,800 je naplánován ekomost. Vliv na entomofaunu Váté písky patří mezi entomologicky nejhodnotnější lokality jižní Moravy (Sagittaria, 2004). Vedení rychlostní silnice v podobě varianty A a především varianty B respektuje nejcennější lokality s výskytem psamofilních bezobratlých. Pokud bude zachován pás vzrostlého lesa mezi NPP a plánovaným záměrem, lze konstatovat, že Váté písky budou z hlediska entomologického dostatečně odizolovány od nepříznivých vlivů způsobených záměrem. Varianta B se zakrytím bude k entomofauně ještě šetrnější, neboť částečně omezí případná úmrtí na vozovce a zmenší nepřímé negativní vlivy záměru. Přesto by bylo vhodné uskutečnit některá ochranná opatření na posílení populací vzácných druhů. Jedná se zejména o udržování vhodných stanovišť, které se jeví jako klíčové pro přežití těchto živočichů. Řada z druhů typické psamofilní fauny v regionu vyhynula, je nezvěstná, resp. populace jsou málo početné a izolované. Management biotopů je nutný, aby tento trend, podpořený výstavbou cizorodého prvku v podobě rychlostní komunikace, nebyl dále prohlubován. Závěr Z důvodů uvedených výše se obě varianty (při současném splnění některých podmínek – viz kapitola D.IV.) jeví z pohledu ochrany NPP Váté písky jako přijatelné, přičemž variantu B je zejména z hlediska ochrany savců a entomofauny možno doporučit jako vhodnější.


135

Brno, březen 2006


VLIV POSUZOVANÉHO ZÁMĚRU NA SOUSTAVU NATURA 2000 varianta 0 Při zachování stávajícího stavu silniční sítě v území nebudou nově zasaženy žádné lokality ze soustavy Natura 2000. Varianta aktuálně protíná Ptačí oblast Bzenecká Doubrava-Strážnické Pomoraví (km 9,80013,600 a 20,650-23,000), EVL Strážnicko (km 20,600-20,650), EVL Strážnická Morava (km 9,900-11,550). varianta A Při realizaci rychlostní silnice R55 bude zasažena Ptačí oblast (PO) Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví (CZ0621025). Dále záměr prochází v blízkosti EVL Váté Písky (CZ0620024), a to ve vzdálenosti přibližně 60m. Tabulka D.38: Povaha střetů varianty A s lokalitami ze soustavy Natura 2000 km typ název povaha střetu katastrální území Bzenec, Vracov 34,600-40,100 EVL Váté písky katastrální území Bzenec Bzenecká Doubrava30,100-41,950 ptačí oblast Strážnické Pomoraví

přiblížení na cca 60 m protíná

varianta B Povaha střetů varianty B se soustavou Natura 2000 (PO a EVL) je stejná jako v případě varianty A. Z důvodu střetů záměru se soustavou Natura 2000 byl návrh rychlostní silnice R55 předložen orgánu ochrany přírody (Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí) ke stanovisku, zda může mít významný vliv na dotčené lokality soustavy Natura 2000. Uvedený orgán ve svém stanovisku ze dne 16.6.2005 významný vliv nevyloučil (viz Textová příloha č.2) a proto bylo zpracováno autorizovanou osobou posouzení dle § 45i, zákona č. 114/1992 Sb. EVL VÁTÉ PÍSKY Podrobný popis lokality, včetně předmětů ochrany viz kapitola C.I.3. Záměr v obou variantách vede v úseku mezi Bzencem - Přívozem a Rohatcem podél EVL Váté písky ve vzdálenosti cca 60 m. Celková délka trasy rychlostní silnice vedoucí podél EVL je 5,5 km (km 34,600 - 40,100). Úsek hodnocené rychlostní silnice vedoucí kolem EVL Váté písky od ní bude oddělen cca 50 metrovým pruhem lesa. Tento pás zde bude fungovat jako přirozená bariéra, jako „filtr“ nežádoucích jevů provozu komunikace. Protože v případě EVL stejně, jako u NPP Váté písky je ovlivnění oběma variantami téměř totožné, bylo přistoupeno k jejich společnému hodnocení. Jednotlivé odlišnosti (týkají se vlivu zakrytí vozovky u Varianty B) jsou v textu výslovně uvedeny. Posouzení vlivů na EVL se zaměřilo na tyto hlavní oblasti – vlivy na předmět ochrany EVL, na celistvost EVL, kumulace vlivů na EVL a nepřímé vlivy. HBH Projekt spol. s r. o.

136

Brno, březen 2006


HLAVNÍ PŘÍMÉ A NEPŘÍMÉ VLIVY SPOJENÉ S PROVOZEM NA R55, KTERÉ OHROŽUJÍ EVL Mezi hlavní možné vlivy vyvolané rychlostní komunikací, jenž ohrožují existenci a kvalitu stanovišť, která jsou předmětem ochrany EVL, lze zařadit zejména (Sagittaria, 2005; AOPK, 1998): varianta A a B • přímá likvidace stanovišť V případě varianty A ani varianty B nedojde k přímé likvidaci území, na kterém se rozkládá EVL Váté písky, ani jejího nejbližšího okolí. Předměty ochrany tedy nejsou přímou likvidací ohroženy. • fragmentace území Vzhledem k tomu, že posuzovaný záměr v obou variantách odděluje hranici EVL od začátku lesního komplexu, kde se nacházejí diametrálně odlišné biotopy a jihovýchodní hranice EVL za železniční tratí zůstává volná, není fragmentace území z hlediska vlivu na EVL Váté písky nijak významná. Z širšího pohledu však realizace záměru bude znamenat dlouhodobé (trvalé) snížení prostupnosti území a prostorovou fragmentaci území. • znečištění lokality z provozu na komunikaci, eutrofizace prostředí a zasolování Vlivy záměru na ovzduší, vodu, půdu a další neživé složky životního prostředí jsou uvedeny výše (oddíl D.). V zásadě se nepředpokládá, že by záměr způsobil nějaké významnější ovlivnění těchto charakteristik. Negativní vliv na lokalitu by mohly mít emise z dopravy, především pak nárůst koncentrace NOx a prachových částic. Ty mohou způsobit obohacování území živinami a cizorodými látkami, což by pravděpodobně vyvolalo ruderalizaci území, změnu druhového složení a ústup stanovišť, která jsou předmětem ochrany EVL. Protože však obě varianty záměru budou od EVL odděleny cca 50 m širokým pásem vzrostlého lesa, nepovažujeme tento vliv za významný. Případné zasolování půd, které může mít za následek zimní posyp povrchu vozovky, je řešeno svodem srážkových vod a vod z rozpuštěného sněhu do odvodňovacího systému silnice. Odtud budou pokračovat do recipientů, kde dojde k jejich dostatečnému naředění. V případě varianty B nebude povrch v místech zakrytí (km 30,550-32,700 a 33,20042,800) solen vůbec. CELISTVOST (INTEGRITA) EVL Nejde jen o celistvost prostorovou, ale jedná se zejména o celistvost ekologických funkcí. Přerušení celistvosti EVL způsobí posuzovaný záměr u jednotlivých variant v různé míře. Vlivy jsou následující: varianta A a B -

tato varianta nenaruší celistvost prostorovou, neboť bude procházet mimo hranice EVL i mimo území s výskytem stanovišť, jenž jsou předmětem ochrany dotčené EVL, celistvost ekologických funkcí bude částečně narušena, a to zejména sníženou prostupností území pro živočichy. Oproti variantě A je závažnost tohoto zásahu zmírněna vybudováním krytu vozovky, který ještě sníží negativní působení komunikace na lokalitu (bezpečnější překonání komunikace – zejména bezobratlí a ptáci),


137

Brno, březen 2006


-

ačkoli realizace jakékoli liniové stavby znamená narušení celistvosti krajiny a její fragmentaci, lze v případě varianty B významný vliv na cenné biotopy a jejich celistvost ve vztahu k předmětům ochrany vyloučit.

VYHODNOCENÍ KUMULACE VLIVŮ NA PO Možnosti kumulace záměru s jinými záměry v území je nutné posuzovat zejména ze dvou pohledů: a) Kumulace s existujícími stavbami v době realizace a provozu. b) Kumulace s plánovanými záměry. a) Kumulace s již existujícími záměry v době realizace a provozu. • Železniční trať ČD č. 330 Přerov – Břeclav Na lokalitu Váté písky (která je svým vznikem „vázaná“ na stavbu železnice) působí již delší dobu veškeré negativní jevy provozu této tratě a cenné biotopy ani organismy na lokalitě víceméně neohrožují. Dle odborníků z řad botaniků by stavbou záměru mohly vzniknout další vhodné biotopy pro život psamofytních organismů a rozšířit se tak stanoviště, jež jsou předmětem ochrany EVL (Sagittaria, 2004) Kumulace posuzovaného záměru se stávající železniční tratí povede i přes navrhovaná opatření ke snížení migrační prostupnosti stávajícího dopravního koridoru. Další významnější kumulace s existujícími záměry se během realizace ani během provozu rychlostní silnice nepředpokládají. b) Kumulace s plánovanými záměry. • Významným plánovaným záměrem v dotčeném území je průplav Dunaj – Odra – Labe (D-O-L). Kumulace s tímto záměrem znamená další zatížení řešeného území vlivy z dopravy a představuje reálné riziko změny mikroklimatických poměrů v území. S tím je spojeno i nebezpečí mizení cenných biotopů na EVL. Je ovšem nutné zdůraznit, že navrhovaná rychlostní silnice řeší neúnosný stav v území způsobený nadlimitní dopravní zátěží. Otázku kumulace je tak nutno posuzovat převážně z pohledu plavebního kanálu, jehož přínos pro území lze označit za diskutabilní.

CELKOVÉ ZHODNOCENÍ VLIVŮ VARIANT ZÁMĚRU NA EVL Při zvážení všech vlivů na EVL (přímých i nepřímých), vlivů na integritu, cíle a předměty ochrany území, s přihlédnutím k ekologickým nárokům chráněných stanovišť a kumulativním vlivům, je zřejmé, že závažnost vlivu Varianty A i B na EVL Váté písky je srovnatelná. V případě varianty B bude situace pro dotčenou EVL ještě o něco příznivější než v případě varianty A, neboť zakapotování trasy v celé délce průběhu podél EVL bude znamenat další zmírnění negativních vlivů, např. razantní snížení množství používaných posypových solí v zimním období. Vzhledem k charakteru lokality je možné konstatovat, že pokud budou stavební práce prováděny šetrně, budou dodržena ochranná opatření při stavbě i během provozu na komunikaci a budou splněna ochranná opatření navržená v kapitole D.IV. této dokumentace EIA, významné negativní vlivy na EVL Váté písky pro obě aktivní varianty A i B l z e v y l o u č i t. HBH Projekt spol. s r. o.

138

Brno, březen 2006


PO BZENECKÁ DOUBRAVA – STRÁŽNICKÉ POMORAVÍ Podrobný popis lokality, včetně předmětů ochrany viz kapitola C.II.5. Při realizaci rychlostní silnice R55 bude zasažena ptačí oblast (PO) Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví (CZ0621025). Záměr vstupuje do PO jižně od Bzence, v km 30,100. Zde se oddělují varianty A a B. Varianta A pokračuje přes severozápadní okraj PP Vojenské cvičiště Bzenec k silnici II/426, varianta B prochází východním okrajem PP k téže silnici. Obě varianty se spojují v km 33,950 a záměr dále sleduje železniční koridor č. 330 (Přerov – Břeclav) až na k.ú. Rohatec, kde posuzovaný úsek končí. Celkově se jedná o necelých 12 km vedení záměru lesem na území PO. Nejpodstatnější úsek procházející PO vede podél železniční tratě ČD č.330 Přerov-Břeclav (km 34,850-47,500), od které je vzdálen přibližně 120m. Celkový zábor půdy na území dotčené PO činí 68,140 ha v případě varianty A, v případě realizace varianty B (se zakrytím) je to 60,990 ha. Hlavní rozdíl je dán zejména velikostí MÚK Bzenec-Přívoz, která má u varianty B zábor o cca 8 ha menší než je tomu v případě varianty A. V této kapitole jsou uvedeny a komentovány pouze vlivy na druhy, které jsou předmětem ochrany PO – tj. vlivy na čápa bílého, lelka lesního, motáka pochopa, skřivana lesního, strakapouda jižního, strakapouda prostředního a jejich biotopy. Vlivy na ostatní druhy organismů jsou vyhodnoceny v předchozích částech této kapitoly a v kapitole D.I.7. Ke zpracování problematiky vlivů posuzovaného záměru na PO Bzenecká DoubravaStrážnické Pomoraví byly kromě vlastního pozorování a dostupné literatury použity i speciální studie zabývající se přímo dotčenou PO (ČSO, 2004; Anděl, 2004; Sagittaria, 2005; Lorenc, 2005). Posouzení vlivů na PO se zaměřilo na tyto hlavní oblasti – vlivy na předmět ochrany PO, na celistvost PO, kumulace vlivů na PO a nepřímé vlivy na PO. HLAVNÍ PŘÍMÉ A NEPŘÍMÉ VLIVY SPOJENÉ S PROVOZEM NA R55, KTERÉ OHROŽUJÍ PO Mezi hlavní vlivy vyvolané rychlostní komunikací ohrožující výskyt druhů, které jsou hlavními předměty ochrany PO a jejich biotopů, lze zařadit zejména: • usmrcování jedinců při kolizích s automobily varianta A Varianta A znamená z tohoto hlediska vážné ohrožení zejména pro lelka lesního a skřivana lesního, přičemž i další druhy mohou být v různé míře zasaženy (viz Vlivy na předměty ochrany PO). Z tohoto hlediska nelze variantu A doporučit k realizaci. varianta B Varianta se zakrytím vozovky odstraňuje nebezpečí kolize ptáků s automobily, a to (kromě 500m dlouhého úseku MÚK Bzenec-Přívoz) v celé délce průchodu PO. • přímá likvidace biotopů varianta A Realizací záměru dojde k likvidaci biotopů významných zejména pro lelka lesního a skřivana lesního. Trvalý zábor na území PO u této varianty činí 68,140 ha, HBH Projekt spol. s r. o.

139

Brno, březen 2006


přičemž celková rozloha PO je 11 720,6 ha. Z toho zábor lesní půdy představuje 64,400 ha. Likvidaci biotopů lze z našeho pohledu dostatečně nahradit vhodnými managementovými úpravami zbývající plochy PO, kde by bylo výhodné vytvořit pro oba druhy atraktivní potravní a hnízdní stanoviště (viz kap. D.IV.). varianta B Realizací záměru dojde k likvidaci biotopů významných zejména pro lelka lesního a skřivana lesního. Trvalý zábor na území PO u této varianty činí 60,990 ha, přičemž celková rozloha PO je 11 720,6 ha. Z toho zábor lesní půdy představuje 57,537 ha. Likvidaci biotopů lze z našeho pohledu dostatečně nahradit vhodnými managementovými úpravami zbývající plochy PO, kde by bylo výhodné vytvořit pro oba druhy atraktivní potravní a hnízdní stanoviště (viz kap. D.IV.). • fragmentace území varianta A Fragmentace území obecně představuje negativní vliv, který lze omezit pouze částečně. V tomto konkrétním případě bude znamenat trvalý zásah do krajiny a narušení kontinuity prostoru, které je dlouhodobě nevratné. Jeho eliminace je nereálná a zmírnění je dosti problematické. Spočívá hlavně v odizolování záměru a jeho negativních vlivů od okolí tak, aby se liniová bariéra v podobě silnice stala v krajině co nejméně rušivou. Realizací silnice dojde k rozdělení PO liniovým antropogenním prvkem v podstatě na 2 poloviny (severně od silnice je 54%, jižně pak 46% území). Silnice bude oddělovat dvě odlišná prostředí: údolní nivu Moravy a Doubravu, mezi kterými ale existuje v současné době významná migrace různých živočichů. Při překonávání záměru při potravních aj. migracích hrozí předmětům ochrany PO (hl. lelek lesní a skřivan lesní) reálné nebezpečí kolize s projíždějícími automobily, nehledě na rušení ptáků z provozu komunikace. varianta B Stejně jako v případě varianty A dojde realizací záměru k rozdělení PO přibližně na dvě poloviny. Překonání zakryté vozovky silnice R55 však bude pro všechny ptačí druhy v oblasti podstatně bezpečnější a přímé kolize lze téměř vyloučit. Částečně eliminovány budou i rušivé vlivy, jako je hluk nebo osvětlení projíždějících aut. Odizolování záměru od okolí by tak mohlo proběhnout podstatně účinněji než u varianty A. Z širšího pohledu však realizace záměru bude znamenat dlouhodobé (trvalé) snížení prostupnosti území a prostorovou fragmentaci území. • hluk, světelné a jiné znečištění Vlivy záměru na ovzduší, vodu, půdu a další neživé složky životního prostředí jsou uvedeny výše (oddíl D.I.). V zásadě se nepředpokládá, že by záměr u některé z variant způsobil nějaké významnější ovlivnění těchto charakteristik. varianta A Jako nejvážnější rušivé faktory byly vyhodnoceny hluk a noční osvětlení projíždějících automobilů, kdy šířka pásu narušeného touto zátěží je odhadována na cca 250m na každou stranu komunikace. Zde je však třeba poznamenat, že ptáci jsou obecně schopni si na určité zvýšení hladiny hluku zvyknout. Tyto vlivy lze vyhodnotit jako středně rizikové a


140

Brno, březen 2006


znamenaly by pravděpodobně opuštění části teritorií, vyskytujících se nejblíže plánované komunikaci. varianta B Zakrytí vozovky sníží intenzity hluku šířící se do okolního prostředí (bude fungovat jako částečná protihluková stěna). Omezí také rušení vlivem nočního osvětlení automobilů (samotný tubus dle navrhovaného technického řešení osvětlen nebude). Proto tyto vlivy nepovažujeme v případě varianty B ve vztahu k předmětům ochrany za určující. VLIVY NA PŘEDMĚTY OCHRANY PO ČÁP BÍLÝ (CICONIA CICONIA) VS. POSUZOVANÝ ZÁMĚR Dle studie ČSO (2004) létají do prostoru plánované komunikace nepravidelně lovit pouze dva páry toho druhu. Jeden do prostoru Vátých písků, druhý na Vojenské cvičiště Bzenec. Populace čápa bílého obývá na území PO téměř výhradně údolní nivu řeky Moravy a okolí přilehlých rybníků. Hlavní kořistí tohoto druhu na suchých stanovištích jsou ještěrka zelená a obecná a také různé větší druhy hmyzu (cvrčci, krtonožky, chrousti, sarančata atd.). Výstavba rychlostní silnice R55 napříč borovými lesy v žádné z variant není pro místní populaci čápa bílého rizikovým faktorem. Na stejném závěru se shodují všechny dostupné studie a potvrzuje je i pozorování autorů této dokumentace. LELEK LESNÍ (CAPRIMULGUS EUROPAEUS) VS. POSUZOVANÝ ZÁMĚR Ekologie a výskyt lelka lesního v PO je podrobně popsán v kapitole C.I.3. Závěry v této kapitole vycházejí z poznatků výše uvedených. varianta A Vzhledem k prokázaným úmrtím lelka na silnicích, jejichž zvýšená míra je dána zejména zcela specifickým způsobem života lelka a jeho potravním chováním, by měla nezakrytá rychlostní silnice (vedená územím s jeho největší koncentrací v České republice), s vysokou pravděpodobností velmi nepříznivé důsledky na celou místní populaci. Výstavbou rychlostní silnice by vznikla odlesněná plocha a došlo by k nárůstu množství hmyzu. Bohatá potravní nabídka a dlouhá a vyhřátá vozovka by zvýšily atraktivitu místa, jako loviště pro lelky, a tak by narostlo i riziko kolizí s automobily. To se zvyšuje i způsobem, jakým lelek reaguje na blížící se nebezpečí, kdy zůstává „přikrčen“ na místě a spoléhá na své krycí zbarvení. Průběžné ztráty lze předpokládat od příletu prvních ptáků až do odletu posledních, s vrcholem po vyvedení mláďat. Jedná se tedy o měsíce březen – říjen. Ke kolizím s dopravními prostředky dochází již na současných komunikacích v prostoru PO, jak dokládá průzkum na trase Bzenec – Bzenec Přívoz – Strážnice (ČSO, 2004). Současná početnost populace lelka na území PO (okolo 50 párů) není s velkou pravděpodobností schopna přestát negativní působení rychlostní silnice v podobě varianty A. Reálné riziko zdecimování populace lelka lesního touto variantou, lze zmírnit kompenzačními opatřeními. V boxu D.1. jsou tato kompenzační (managementová) opatření krátce vysvětlena. Jiná opatření k eliminaci negativních vlivů kromě řešení, které obsahuje varianta B nalezena nebyla a proto variantu A nelze z hlediska ochrany populace lelka lesního doporučit k realizaci.


141

Brno, březen 2006


Box D.1.: Kompenzační (managementová) opatření pro populace lelka lesního, vhodná při realizaci liniových dopravních staveb (Lorenc, 2005). Kompenzační opatření: Další bezpodmínečně nutnou podmínkou by bylo zavést kompenzační opatření. Cílem kompenzačních opatření je vytvořit pro lelka lesního natolik atraktivní stanoviště, která by jím měla být preferována před vlastní komunikací. Návrh managementu vychází z britského vzoru (Burgess et al. 1990): 1. Vhodné plochy by měly být situovány co nejdále od komunikace, 2. Nově vytvořené plochy by měly mít velikost větší jak 20 ha. Ideální by byly plochy o velikostech 50100 ha s navrhovaným počtem cca 4-9 lokalit nebo plochy menší, 20-50 ha, s počtem 12-18 lokalit. Uplatnění managementu určitého rozsahu záleží na vlastnících dotčených pozemků a finančním pokrytí investorem. 3. Stromové patro by tvořil rozptýlený porost stromů. Cílem je vytvořit relativně volný prostor v centru takto upravovaných lokalit, na které by navazovaly náhodně roztroušené skupinky dřevin do výšky cca 3 m a soliter či skupinek starých dřevin s funkcí výstavků. Tyto dřeviny mají pro lelka význam jako zpěvná a odpočinková místa. Takto diferencovaný rozptýlený porost by na okrajích upravovaných lokalit navazoval na hospodářské porosty, jejichž tvar okrajů by byl realizován jako nepravidelný. Žádoucí je zanechat na zemi padlé kmeny i s větvemi, které mohou též sloužit jako odpočinková či lovecká lovecká stanoviště. 4. V bylinném porostu by měl dominovat vřes (Calluna vulgaris), dále by měla být zastoupena travinná společenstva a plošky holé půdy. Tyto tři hlavní prvky bylinné etáže by měly tvořit mozaiku. 5. Žádoucí je využít zamokřených míst, popř. tyto místa vytvářet, jako jsou drobné tůňky s vlhkou travinnou vegetací či jen podmáčená stanoviště. Tato stanoviště slouží jako potravní zdroje. 6. Dominantní druhy dřevin na takto upravených lokalitách by měla tvořit borovice lesní (Pinus sylvetris), dub (Quercus sp.) s příměsí břízy bělokoré (Betula pendula). 7. Management těchto biotopů spočívá v odstraňování náletu formou vyřezávání v rotaci cca 1x za 10 let. Zarůstání vřesovišť bylinnou vegetací by bylo eliminováno kosením dle potřeby v místních podmínkách. Veškeré managementové práce musí být prováděny mimo dobu hnízdění, tedy mimo období od poloviny dubna do konce srpna. 8. Je nutné vzít v úvahu, že k obsazení takto upravených ploch může dojít s relativním zpožděním, než dojde k částečnému zapojení porostu po provedených zásazích, cca 3-5 let, jak ukazují výsledky Burgesse et al. (1990).

varianta B Tato varianta počítá se zakrytím rychlostní silnice na celém úseku, který prochází lesním komplexem na území PO a pokračuje až do oblasti Roztrhánek (km 30,550 – 42,800). Pouze v prostoru MÚK Bzenec-Přívoz (km 32,700 – 33,200) zůstane povrch z technických důvodů nezakrytý. Kryt vozovky ochrání před kolizí s automobily nejen lelka, ale i další druhy ptáků a živočichů, vyskytujících se v PO. Bude působit i jako částečná protihluková stěna a omezí také rušení světly projíždějících vozidel. Ve vzdálenosti 50m od komunikace se v lese pohybují namodelované izofony hluku pod 60dB(A). Je samozřejmé, že realizace zakrytí neeliminuje veškeré negativní dopady záměru na populaci lelka. Vlivy jako fragmentace území a zábor biotopů vhodných pro výskyt lelka zůstávají. Tyto vlivy však mohou být dostatečně zmírněny navrženými ochrannými opatřeními, která jsou uvedena níže (kapitola D.IV.). Neoddělitelnou součástí těchto opatření jsou i managementové zásahy na území PO, uvedené v boxu D.1. Celkově lze říci, že realizace záměru ve variantě B je pro populaci lelka lesního v území přijatelná.


142

Brno, březen 2006


MOTÁK POCHOP (CIRCUS AERUGINOSUS) VS. POSUZOVANÝ ZÁMĚR Dle studie ČSO (2004) pochopi létají do prostoru plánované komunikace jen zcela výjimečně. Hlavními a životně důležitými lovišti pro značnou část populace jsou pole a louky v nivě řeky Moravy od Rohatce po Veselí nad Moravou a pole v okolí mokřadů v povodí potoka Syrovinky. Výstavba rychlostní silnice R55 napříč borovými lesy v žádné z variant není pro místní populaci motáka pochopa rizikovým faktorem. Na stejném závěru se shodují všechny dostupné studie a potvrzuje je i pozorování autorů této dokumentace. SKŘIVAN LESNÍ (LULLULA ARBOREA) VS. POSUZOVANÝ ZÁMĚR varianta A Více než desetina populace skřivana lesního (zjištěná v letech 2002-03) hnízdí v bezprostřední blízkosti (do 200m) navrhované komunikace. Varianta A rychlostní silnice by tak představovala reálné nebezpečí střetů skřivana s vozidly na silnici, a to jak dospělých jedinců, tak i mláďat. Případy úmrtí by pravděpodobně nebyly tak časté jako u lelka, u nějž hrozí aktivní vyhledávání prostoru záměru za účelem shánění potravy. Skřivan však (hlavně v období, kdy krmí mláďata a sbírá pro ně hmyz) může být také častou obětí kolize s automobily. K nim dochází již na současných komunikacích v prostoru PO, jak dokládá průzkum na trase Bzenec – Bzenec Přívoz – Strážnice (ČSO, 2004). Proto variantu A nelze z hlediska ochrany skřivana lesního doporučit jako vhodnou k realizaci. varianta B Tato varianta počítá se zakrytím rychlostní silnice na celém úseku, který prochází lesním komplexem na území PO a pokračuje až do oblasti Roztrhánek (km 30,550 – 42,800). Pouze v prostoru MÚK Bzenec-Přívoz (km 32,700 – 33,200) zůstane povrch z technických důvodů nezakrytý. Kryt vozovky ochrání před kolizí s automobily nejen skřivana a lelka, ale i další druhy ptáků a živočichů, vyskytujících se v PO. Bude působit i jako částečná protihluková stěna a omezí také rušení světly projíždějících vozidel. Je samozřejmé, že realizace zakrytí neeliminuje veškeré negativní dopady záměru na populaci skřivana. Vlivy jako fragmentace území a zábor biotopů vhodných pro hnízdění skřivana zůstávají. Tyto vlivy však mohou být dostatečně zmírněny navrženými ochrannými opatřeními, která jsou uvedena níže (kapitola D.IV.). Populaci skřivana by velmi prospěl management uvedený v Boxu D.1. a lze jej tedy důrazně doporučit i u tohoto druhu. Celkově lze říci, že realizace záměru ve variantě B je pro populaci skřivana lesního v území přijatelná. STRAKAPOUD JIŽNÍ (DENDROCOPUS SYRIACUS) VS. POSUZOVANÝ ZÁMĚR varianta A Výstavbou trasy by bylo částečně narušeno několik hnízdišť u osady Soboňky, RohatceKolonie a Bzence-Olšovce. Hlavní část populace se vyskytuje na jihovýchodním okraji ptačí oblasti mezi obcemi Petrov až Moravský Písek. Důležitými lokalitami jsou zahrady kolem Baťova kanálu severně od Strážnice a záhumenky u Vnorov a Zarazic. Populace strakapouda jižního v oblasti by výrazně ohrožena být neměla, i když jednotlivé úhyny při kolizích s motorovými vozidly lze předpokládat. Šplhavci obecně jsou totiž častou obětí těchto střetů. Je to pravděpodobně dáno způsobem sběru potravy, kdy pták přelétá silnici HBH Projekt spol. s r. o.

143

Brno, březen 2006


nízko nad zemí k(od) patě(y) stromu rostoucího blízko silnice. Budou také pravděpodobně zničeny 2 hnízdní dutiny tohoto druhu. varianta B Varianta B bude zřejmě zcela eliminovat riziko přímé kolize tohoto druhu s automobily. Negativně se projeví pravděpodobné zničení cca 2 hnízdních dutin a hlavně nepřímé vlivy, jako je vyrušování na hnízdišti, případně kácení stromů vhodných k zahnízdění. Tyto vlivy však nijak zásadně populaci strakapouda jižního v oblasti neohrožují. STRAKAPOUD PROSTŘEDNÍ (DENDROCOPUS MEDIUS) VS. POSUZOVANÝ ZÁMĚR varianta A V území dotčeném plánovanou výstavbou R55 hnízdí několik párů v širším okolí osady Soboňky, dál podél Janovy cesty a kolem střediska Littner a pily Bzence-Přívozu. Hlavní místa výskytu v PO se soustředí především na lužní lesy podél řeky Moravy, starší listnaté porosty uvnitř borových monokultur, větrolamy navazující na lesní porosty, sady a parky na okrajích obcí a měst. Populace strakapouda prostředního v oblasti by výrazně ohrožena být neměla. Budou ovšem zničena cca 2 hnízdiště přímo v trase záměru. Jednotlivé úhyny při kolizích s motorovými vozidly jsou pravděpodobné. Šplhavci obecně jsou totiž častou obětí těchto střetů. Je to pravděpodobně dáno způsobem sběru potravy, kdy pták přelétá silnici nízko nad zemí k(od) patě(y) stromu rostoucího blízko silnice. varianta B Varianta B bude zřejmě zcela eliminovat riziko přímé kolize tohoto druhu s automobily na území PO. Budou však pravděpodobně zničeny 2 hnízdní dutiny tohoto druhu. Negativně se projeví hlavně nepřímé vlivy, jako je vyrušování na hnízdišti, případně kácení stromů vhodných k zahnízdění. CELISTVOST (INTEGRITA) PO Nejde jen o celistvost prostorovou, ale jedná se zejména o celistvost ekologických funkcí. Přerušení celistvosti PO způsobí posuzovaný záměr u jednotlivých variant v různé míře. Vlivy jsou následující: varianta A -

-

tato varianta naruší celistvost prostorovou, neboť rozděluje PO na dvě poloviny. Silnice bude oddělovat dvě odlišná prostředí: údolní nivu Moravy a Doubravu, mezi kterými v současné době existuje migrace předmětů ochrany, zejména lelka lesního celistvost ekologických funkcí bude z hlediska PO narušena částečně, a to zvýšeným rizikem pro lelka lesního a skřivana lesního. Realizace této varianty by s velkou pravděpodobností ohrozila další výskyt předmětů ochrany v oblasti. varianta B

-

tato varianta naruší prostorovou celistvost stejně, jako varianta A.


144

Brno, březen 2006


-

-

celistvost ekologických funkcí bude v případě zakrytí vozovky narušena pouze částečně. Jednotlivé ekologické vazby budou narušeny přítomností liniové bariéry, která však bude pro ptačí druhy relativně snadno překonatelná. ačkoli realizace jakékoli liniové stavby znamená narušení celistvosti krajiny a její fragmentaci, lze v případě varianty B významný vliv na předměty ochrany a jejich biotopy z hlediska celistvosti vyloučit.

VYHODNOCENÍ KUMULACE VLIVŮ NA PO Možnosti kumulace záměru s jinými záměry v území je nutné posuzovat zejména ze dvou pohledů: a) Kumulace s existujícími stavbami v době realizace a provozu. b) Kumulace s plánovanými záměry. a) Kumulace s již existujícími záměry v době realizace a provozu. • Železniční trať ČD č. 330 Přerov – Břeclav Na rozšíření lelka lesního a skřivana lesního (kteří budou záměrem nejvíce dotčeni) nemá v současné době provoz železniční tratě výrazný negativní vliv. Žádný z jmenovaných druhů se oblasti okolo tratě nevyhýbá. Posuzovaný záměr představuje významný nový zdroj hluku v území. Vzhledem k poměrně velké schopnosti ptáků přizpůsobit se hlukové zátěži, lze konstatovat, že zásadní kumulativní vlivy se záměrem nepředpokládáme u žádné z variant. Další významnější kumulace s existujícími záměry, které by měly vliv na předměty ochrany PO během realizace ani během provozu rychlostní silnice nejsou známy. b) Kumulace s plánovanými záměry. • Významným plánovaným záměrem v dotčeném území je průplav Dunaj – Odra – Labe (D-O-L). Kumulace s tímto záměrem znamená další zatížení řešeného území vlivy z dopravy a představuje reálné riziko překročení únosné kapacity území. Je ovšem nutné zdůraznit, že navrhovaná rychlostní silnice řeší neúnosný stav v území způsobený nadlimitní dopravní zátěží. Otázku kumulace je tak nutno posuzovat převážně z pohledu plavebního kanálu, jehož přínos pro území lze označit za diskutabilní. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ VLIVŮ VARIANT ZÁMĚRU NA PO Při zvážení všech vlivů na PO (přímých i nepřímých), vlivů na integritu, cíle a předměty ochrany území, s přihlédnutím k ekologickým nárokům chráněných stanovišť a kumulativním vlivům je zřejmé, že realizace jednotlivých variant by na Ptačí oblast Bzenecká DoubravaStrážnické Pomoraví měla následující vlivy: • v případě realizace varianty A je nutné konstatovat, že významný negativní vliv na Ptačí oblast Bzenecká Doubrava-Strážnické Pomoraví n e l z e v y l o u č i t. • v případě realizace varianty B je možné, za současného splnění všech ochranných opatření pro předměty ochrany, uvedených v kap. D.IV. konstatovat, že významný negativní vliv na Ptačí oblast Bzenecká Doubrava-Strážnické Pomoraví l z e v y l o u č i t.


145

Brno, březen 2006


VLIV POSUZOVANÉHO ZÁMĚRU NA VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY (VKP) Záměr při průchodu dotčeným územím dostává do střetu s množstvím významných krajinných prvků. Pro zhodnocení míry narušení jednotlivých VKP záměrem byla v následujícím textu a tabulkách použita následující stupnice: 1) velká -

VKP přestane vlivem záměru plnit své přirozené ekologickostabilizační funkce 2) střední - VKP přestane vlivem záměru z části plnit své přirozené ekologicko-stabilizační funkce 3) mírná - VKP je záměrem ovlivněn přímo nebo nepřímo, ale přirozená ekologicko-stabilizační funkce nebude narušena

varianta 0 Stávající silniční síť nebude mít nový vliv na významné krajinné prvky. Z dlouhodobého pohledu však bude negativně působit především zvyšující se dopravní zátěž a s tím související nárůst znečišťujících složek. varianta A Posuzovaný záměr se dostává do střetu se dvěma VKP navrženými k registraci a s dvěma VKP ze zákona, přičemž jeden z nich leží na území 3 katastrů (lesní komplex Doubrava). Záměr se v této variantě přibližuje k 5 VKP, která jsou evidována jako EVSK a dále kříží 6 VKP ze zákona představovaných vodními toky. Na dvou místech tečuje lesní porosty (VKP navrženo k registraci a VKP ze zákona) Střety varianty A s významnými krajinnými prvky (VKP) jsou přehledně uvedeny v Tabulce D.39. varianta B Posuzovaný záměr se dostává do střetu se dvěma VKP navrženými k registraci a s dvěma VKP ze zákona, přičemž jeden z nich leží na území 3 katastrů (lesní komplex Doubrava). Záměr se v této variantě přibližuje k 6 VKP, která jsou evidována jako EVSK a dále kříží 6 VKP ze zákona představovaných vodními toky. Na dvou místech tečuje lesní porosty (VKP navrženo k registraci a VKP ze zákona). Oproti variantě A dochází navíc pouze k míjení EVSK U přívozu II. Střety varianty B s významnými krajinnými prvky (VKP) jsou přehledně uvedeny v následující Tabulce D.40.

Závěr Posuzovaný záměr se v obou aktivních variantách (A i B) dotýká řady VKP. Mimo území lesního celku Doubrava jsou obě varianty v území vedeny s dostatečným ohledem na významné krajinné prvky. Střety záměru s VKP existují, ani v jednom případě však nepůsobí velkou míru narušení (viz výše). Mosty přes vodní toky jsou z tohoto hlediska dostatečně dimenzovány. Celkově lze z pohledu ovlivnění VKP doporučit k realizaci obě varianty.


146

Brno, březen 2006


Tabulka D.39: Střety varianty A s významnými krajinnými prvky (VKP) km

Úroveň

název

biotop

povaha střetu; míra narušení

katastrální území Moravský Písek 25,950 VKP ze zákona Domanínský potok vodní tok 27,200 – 27,300 VKP ze zákona bezejmenný pás les

kříží; střední tečuje; mírná

katastrální území Bzenec 27,700 – 28,700 VKP ze zákona VKP evidovaný 27,500 – 27,700 jako EVSK 28,950 VKP ze zákona 30,100 VKP ze zákona VKP evidovaný 30,210 jako EVSK 30,260 VKP ze zákona VKP evidovaný 32,310 – 32,600 jako EVSK VKP evidovaný 31,400– 32,230 jako EVSK 30,600 – 36,500 VKP ze zákona

protíná; střední přiblížení na 100 m; mírná kříží; mírná kříží; střední přiblížení na 100 m; mírná kříží; mírná vede podél ze západu; mírná vede podél ze západu; mírná protíná; střední

katastrální území Vracov VKP evidovaný 40,600 – 40,730 jako EVSK 36,500 – 40,730 VKP ze zákona katastrální území Rohatec 40,650 VKP ze zákona navrženo k 40,85 – 40,950 registraci 40,900 VKP ze zákona navrženo k 41,900 registraci navrženo k 42,820 registraci 40,730– 43,300 VKP ze zákona


Hrubý háj

les

EVSK Hrubý háj

les

bezejmenný Syrovínka

vodní tok vodní tok vlhká louka vodní tok

EVSK Široké bezejmenný EVSK U přívozu I. EVSK Cvičiště Svazarmu Doubrava

Soboňky Doubrava

les naváté písky les

vodní tok s přiblížení na 50 m; kaskádami mírná les protíná; střední

Ratíškovský potok vodní tok

kříží; mírná

U Soboněk

les

protíná; střední

Roztrhánky-Járek

vodní tok

kříží; střední

Na Roztrhánkách

les

tečuje; mírný

Roztrhánky

slatinný les protíná; střední

Doubrava

les

147


Brno, březen 2006


Tabulka D.40: Střety varianty B s významnými krajinnými prvky (VKP) km

úroveň

název

biotop

katastrální území Moravský Písek 25,950 VKP ze zákona Domanínský potok vodní tok 27,200 – 27,300 VKP ze zákona bezejmenný pás les katastrální území Bzenec 27,700 – 28,700 VKP ze zákona VKP evidovaný 27,500 – 27,700 jako EVSK 28,950 VKP ze zákona 30,100 VKP ze zákona VKP evidovaný 30,210 jako EVSK 30,260 VKP ze zákona VKP evidovaný 31,400– 32,230 jako EVSK VKP evidovaný 31,800 jako EVSK VKP evidovaný 32,310 – 32,600 jako EVSK 30,600 – 36,500 VKP ze zákona katastrální území Vracov VKP evidovaný 40,600 – 40,730 jako EVSK 36,500 – 40,730 VKP ze zákona katastrální území Rohatec 40,650 VKP ze zákona navrženo k 40,85 – 40,950 registraci 40,900 VKP ze zákona navrženo k 41,900 registraci navrženo k 42,820 registraci 40,730– 43,300 VKP ze zákona


Hrubý háj EVSK Hrubý háj bezejmenný Syrovínka EVSK Široké bezejmenný EVSK Cvičiště Svazarmu EVSK U přívozu II. EVSK U přívozu I. Doubrava

Soboňky Doubrava

povaha střetu; míra narušení kříží; střední tečuje; mírná

les

protíná; střední přiblížení na 100 m, les mírná vodní tok kříží, mírná vodní tok kříží, střední přiblížení na 100 m; vlhká louka mírná vodní tok kříží, mírná tečuje z východu; naváté písky mírné přiblížení na 120 m, les mírné přiblížení na 100 m, les mírné les protíná, střední

vodní tok s kaskádami les

přiblížení na 50 m, střední protíná, střední

Ratíškovský potok vodní tok

kříží, mírný

U Soboněk

les


Roztrhánky-Járek

vodní tok

kříží; střední

Na Roztrhánkách

les

tečuje; mírný

Roztrhánky

slatinný les

protíná, střední

Doubrava

les


148

Brno, březen 2006


D.II. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ Konkrétní popis vlivů na jednotlivé složky životního prostředí je popsán v příslušných kapitolách části D.I. Dokumentace EIA. V této kapitole je uvedeno pouze shrnutí vlivů vzhledem k jejich významnosti a k velikosti zasaženého území. Pro popis rozsahu vlivů na jednotlivé složky je použito měřítko lokální (cca území katastru), regionální (několik katastrů – okres) a nadregionální (několik okresů – kraj). Klima Makroklima v regionu nebude posuzovaným záměrem ovlivněno. Mezoklimatické poměry budou částečně ovlivněny jen v bezprostředním okolí variant A a B posuzovaného záměru na lokální úrovni. Voda U povrchových vod nedojde k výraznému zásahu do charakteru odvodnění oblasti a tím postižení rozsáhlého území přesahujícího lokální charakter. Půda Půdy budou posuzovaným záměrem ovlivněny u obou aktivních variant záborem pozemků určených k plnění funkce lesa (téměř 2/3 záboru) a z 1/3 záborem ZPF. K postižení půd širšího území (regionální úrovně) zvláště kontaminací imisemi z dopravy docházet nebude, neboť je prokazatelné, že kontaminace půd klesá geometrickou řadou ve vzdálenosti 10 m od dálnice. Horninové prostředí a přírodní zdroje V řešeném území posuzovaného záměru se nachází chráněné ložiskové území, výhradní, nevýhradní a nebilancovaná ložiska nerostů, průzkumná území a ochranná pásma vodních zdrojů. Ovlivnění horninového prostředí se nepředpokládá a při realizaci účinných ochranných opatření ani negativní vlivy na vodní zdroje. Fauna, flóra a ekosystémy K přímému zasažení ekosystémů s planě rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy dojde zejména v oblasti průchodu záměru Bzeneckou Doubravou a lesním komplexem Hrubý háj. Významně budou záměrem dotčeny lesní ekosystémy. Obě varianty se dostávají do střetu s lokalitami nadregionálního významu zařazenými do soustavy Natura 2000. Jejich trasa protíná ptačí oblast Bzenecká Doubrava-Strážnické Pomoraví, pro kterou by realizace varianty A znamenala závažný vliv. Dále se varianty dostávají do blízkosti evropsky významné lokality Váté písky, podél které vedou ve vzdálenosti cca 60m. EVL Váté písky je současně chráněna i v kategorii Národní přírodní památka. Další střet představuje Přírodní památka vojenské cvičiště Bzenec s nadregionálním HBH Projekt spol. s r. o.

149

Brno, březen 2006


významem (je entomologicky nejcennější lokalitou na Jižní Moravě), přes kterou Varianta A prochází v její nejvzácnější části. Varianta B ji tečuje z východu. Krajina Posuzovaný záměr prochází převážně rovinatou a lesnatou krajinou ve střední části Dolnomoravského úvalu. Negativní projev tělesa rychlostní komunikace bude z velké části eliminován jeho vedením lesním komplexem. U varianty B bude v lesním interiéru působit netradičně zakrytí rychlostní silnice na území Bzenecké Doubravy. Negativní ovlivnění krajiny se bude projevovat pouze na úzce lokální úrovni. Hluk Vzhledem k tomu, že povinností investora je zabezpečit ochranu zdraví obyvatel před nadlimitními hladinami hluku, budou v dalších stupních projektové dokumentace upřesněna navržená protihluková opatření tak, aby hygienické imisní limity hluku v obytné zástavbě byly dodrženy. Cílem návrhu a realizace protihlukových opatření bude, aby počet zasažených obytných objektů se rovnal nebo blížil k nule. Změny hlukové zátěže – negativní i pozitivní se projeví pouze na lokální úrovni. Imise Kvalita ovzduší bude posuzovaným záměrem ovlivněna, ovšem pouze na lokální úrovni. U varianty 0 bude docházet vlivem nárůstu intenzit dopravy ke zhoršení kvality ovzduší v dotčených sídlech. Varianty A i B naopak přinesou výrazné zlepšení kvality ovzduší v obcích Petrov, Strážnice, Bzenec a Moravský Písek. Možnost přeshraničních vlivů Nová rychlostní silnice se ke státní hranici se Slovenskem nejvíce přibližuje v oblasti Rohatce, a to na vzdálenost cca 15 km. Vzhledem k této vzdálenosti a k relativně malému dosahu možných vlivů stavby silnice a jejího provozu se nepříznivé přeshraniční vlivy nepředpokládají.


150

Brno, březen 2006


D.III. CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH Z pohledu možných havárií existuje především riziko vlivem úniků ropných látek a olejů, které by mohlo mít negativní vliv především na: – hydrologii a hydrogeologii území – cenné biotopy v území Hydrologie a hydrogeologie území Největším ekologickým nebezpečím pro zájmové území jsou úniky ropných látek a olejů a jejich vsakování do podzemních i povrchových vod. To jednak při běžném automobilovém provozu, avšak zejména při haváriích dopravních prostředků přepravujících nebezpečné látky, kdy je pravděpodobný únik těchto látek do podzemních vod. Při běžném automobilovém provozu jsou tyto úniky dostatečně řešeny odkanalizováním tělesa dálnice, při haváriích dopravních prostředků a vozidel přepravujících nebezpečné látky, je ochrana vodotečí před kontaminací při havárii řešena sedimentačními jímkami. Ty jsou vybaveny nornými stěnami a umožňují záchyt ropných látek. Na mostních objektech budou okraje zabezpečeny proti zřícení aut při smyku. Cenné biotopy v území Cenné biotopy v území, které by mohly být výrazně negativně ovlivněny úniky ropných látek při havárii, se nacházejí především v nivách vodních toků. Potencionálně by mohlo dojít k ovlivnění nivy Járku, Ratíškovického potoka, Syrovinky a Vracovského potoka, v případě rozsáhlejší havárie i nivy řeky Moravy. Protože se celkově jedná o vzácné území z hlediska životního prostředí a nachází se zde množství chráněných území dle zákona č. 114/1992 Sb., je nezbytné klást zvýšený důraz na opatření, která mohou snížit riziko vzniku a dopadu takovýchto havárií. Vzhledem k charakteru území, jímž záměr prochází (převážně suché borové lesy) je nutno v následujících stupních projektové dokumentace věnovat značnou pozornost případnému vzniku požárů a jeho možnému šíření do okolí.


151

Brno, březen 2006


D.IV. CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Z hlediska ochrany před hlukovou zátěží provést – pro vybranou variantu zpracovat podrobnou hlukovou studii a provést optimalizovaný návrh protihlukových opatření. U varianty B navíc - navrhnout boční zakrytí zakrytého úseku (o minimální výšce 2,5 m) z materiálů s pohltivou úpravou tak, aby byly maximálně potlačeny odrazy od svislých konstrukcí. Střechu zakrytí pravděpobobně z pohltivého materiálu vyrobit nelze. Pokud by se ale situace během přípravy stavby změnila, lze takový typ zakrytí doporučit. Z hlediska ochrany vod provést – odvedení dešťové vody silničními příkopy (případ, kdy je trasa R 55 v zářezu nebo na malém násypu) nebo kanalizací umístěnou do středního dělicího pásu (případ, kdy se jedná o průchod pásmem PHO nebo je trasa R 55 na vysokém násypu) – v úseku s PHO 2. stupně - vnější zachytit vodu z vozovky pomocí rigolů do vpustí a z nich do kanalizace. Před vypuštěním do recipientů předčistit odpadní vodu v záchytných a usazovacích nádržích – opatření k zajištění funkce existujících odvodnění – vybudování náhradních drenáží – opatření k zajištění funkce existujících závlah – převedení průtoků všech existujících toků (i občasných) přes těleso komunikace – vypracování podrobného geotechnického průzkumu a provedení hydrogeologicky vybavených průzkumných vrtů, které zabrání přerušení hladiny podzemní vody při budování zářezů.) Z hlediska ochrany půdy – provést podrobný pedologický průzkum v dotčeném území pro zjištění mocnosti orniční vrstvy a stanovit množství skryté ornice. – v případě přebytku ornice (pokud nebudou skrývky použity ke zpětné rekultivaci ploch a svahů) rozhodnout o jejich dalším využití ve spolupráci s orgánem ochrany ZPF. – dočasné skládky orniční vrstvy zabezpečit podle příslušných předpisů před jejich znehodnocením, zejména pak zabránit rozmnožení ruderálních druhů rostlin a kontaminaci půdy jejich semeny. – veškeré skládky zemin situovat v dostatečné vzdálenosti od vodních toků tak, aby nedocházelo k jejich zanášení. – povážení pozemků provádět v době vegetačního klidu. Z hlediska ochrany památek – celá definitivně vybraná trasa stavby musí být archeologicky prozkoumána (v rozsahu zemních zásahů). Doporučuje se uzavřít v dostatečném časovém předstihu dohodu HBH Projekt spol. s r. o.

152

Brno, březen 2006


investora s Archeologickým ústavem AV ČR v Brně nebo jinou oprávněnou organizací o podmínkách provedení předstihového záchranného archeologického výzkumu, a to na základě povinnosti investora, vyplývající ze zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších ustanovení. – umožnit vstup a prohlídky terénu pracovníkům organizace provádějící výzkum po celou dobu trvání stavby – provádět skrývky orničních a podorničních vrstev po celé trase pod odborným dohledem a podle dispozic zástupce oprávněné archeologické organizace – oznamovat termíny zahájení zemních prací na jednotlivých úsecích stavby nebo objektech s dostatečným předstihem alespoň 14 dnů za účelem koordinace harmonogramu stavby s postupem archeologických prací Územně plánovací opatření – v územně plánovacích dokumentacích obcí zvážit vyloučení navrhovaných funkčních ploch pro bydlení, sport a rekreaci z území potenciálně zasaženého negativními vlivy z provozu na rychlostní silnici (viz mapy hlukového zatížení území v Grafických přílohách), – v případě výběru varianty B pro projektovou přípravu, zajistit její úplný soulad s ÚPD města Bzenec (mezi km cca 30,000-33,000 není soulad záměru s ÚPD, ačkoliv leží uvnitř koridoru vymezeném pro tento záměr v rámci ÚPD VÚC Hodonínsko). Ochrana hmotného majetku – k základním kompenzačním opatřením patří výkup (eventuelně náhrady) objektů, které se nacházejí v území, přes která prochází posuzovaný záměr, křižovatky a terénní úpravy s tím související, a které bude tedy nutno asanovat – u obytných objektů zasažených negativními dopady, u nichž není možno snížit negativní dopady z dopravy na limitní hodnoty kompenzačními opatřeními, je nutno zvážit vymístění funkce bydlení a využití pro jiný účel nebo jejich asanaci Požadavky na doplnění technického řešení – v dalším stupni projektové přípravy navrhnout takové vedení aktivní varianty v km 26,100 – 26,300, které by odpovídalo územnímu plánu obce Moravský Písek – prověřit systém MÚK na k.ú. Bzenec. Navrhujeme zvážit možnost přeřešení systému křižovatek ve smyslu nahrazení mimoúrovňové křižovatky Bzenec a Bzenec-přívoz křižovatkou jedinou, která by navazovala na obchvat města Bzenec (cca km 30,400 záměru). Tato změna by celkově zefektivnila celý úsek stavby a systé dopravy v území, snížila náklady na výstavbu a znamenala by výrazně menší zásah do životního prostředí. – v dalším stupni projektové přípravy přeřešit podobu ekoduktů, zejména v otázce šířky přemostění, kdy uváděná šířka 20m je pro migraci v území nedostatečná. Jako optimální se jeví šířka 40-50m a v případě umístění polní/lesní cesty na ekodukt je třeba šířku ještě zvětšit. – v dalším stupni projektové přípravy doporučujeme prověřit opatření, které by výrazně snížilo cenové náklady varianty B, doporučené k realizaci. Jedná se o realizaci fotovoltaické elektrárny na střeše zakrytí rychlostní komunikace. Dle „Studie uplatnění fotovoltaických systémů v rámci stavby Rychlostní silnice R55 v úseku Moravský Písek – Rohatec(Bakeš, 2006)“, je reálná návratnost investice do zakrytí trasy při zachování HBH Projekt spol. s r. o.

153

Brno, březen 2006


stávajících výkupních cen elektrické energie cca 50-90%. Nemluvě o jiných nesporných pozitivních přínosech celého řešení. Opatření při výstavbě – je nezbytné minimalizovat dočasný zábor, a to zejména v prostoru lesního komplexu Doubravy a Hrubého háje. Staveništní doprava by měla probíhat po linii budoucího tělesa komunikace a nezasahovat mimo těleso. – vyloučit jakoukoliv staveništní dopravu směrem k lokalitám Váté písky a Vojenské cvičiště Bzenec – v okolí výše uvedených lokalit a uvnitř obou lesních komplexů nebudovat stavební dvory, dočasné skládky zemin, ani přístupové komunikace ke stavbě. Zvážit dočasné oplocení výše uvedených lokalit (ze strany ke stavbě) z důvodu zamezení přístupu osob ze stavby do těchto cenných území – během stavebních činností předcházet zvýšení sekundární prašnosti (kropit) – v dalších fázích projekce naplánovat pro jednotlivé etapy výstavby postup a režim prací a navazující dopravy materiálu tak, aby nepříznivé vlivy na obyvatelstvo byly minimalizovány Ochrana estetických hodnot – v souvislosti s požadavkem začlenění trasy komunikace do krajiny je třeba provést terénní úpravy včetně vegetačních úprav náspů a výsadby doprovodné zeleně, a to v souladu s ochranou přírody a krajiny (mimo km 31,600-31,900 a 34,600-40,100– viz níže) – po ukončení výstavby bude nutno provést úplnou likvidaci stavebních dvorů a účelových komunikací a provést rekultivaci.

Ochrana flóry, fauny, ekosystémů a krajiny – pro kompenzační výsadby je nezbytné použít geograficky původní dřeviny (za předpokladu jejich odolnosti vůči důsledkům silničního provozu), přičemž je důležité zohlednit stanovištní podmínky (expozice svahu, fyzikální a chemické vlastnosti půdního substrátu) – kompenzovat kácení vzrostlé lesní zeleně formou výsadeb v jiných lokalitách s obdobným ekotopem, a to nejlépe v celém rozsahu kácení (cca 75 ha). Při plánování vegetačních úprav a náhradních výsadeb je potřeba věnovat zvýšenou pozornost nalezení vhodných lokalit pro výsadbu. Pro tyto lokality je nutno zvolit vhodnou dřevinnou skladbu tak, aby se jednalo o skutečnou kompenzaci, která bude přínosem pro ekologickou stabilitu území dotčeného stavbou a provozem rychlostní silnice – kompenzovat břehové a doprovodné porosty vodních toků a vodních ploch poškozených či zničených výstavbou rychlostní silnice jejich revitalizací, včetně výsadby domácích dřevin odpovídajících stanovištním podmínkám – u přeložek komunikací provést obnovu doprovodných porostů, přičemž je vhodné využít pro výsadbu domácích stanovištně odpovídajících dřevin – v oblasti mezi Vátými písky a záměrem (km 34,600 – 40,100) ponechat pás vzrostlého lesa, který bude izolovat okolí od negativních vlivů způsobených komunikací


154

Brno, březen 2006


–

při rekultivacích okolí záměru je potřeba použít původní místní substrát a nepoužívat k rekultivaci zeminu a ornici na které by se nevytvářely otevřené trávníky písčin. U varianty A navíc: – celý úsek procházející mimo obydlené oblasti alespoň dočasně oplotit. Podél Vátých písků (km 34,600-40,100) a při průchodu PP Vojenské cvičiště Bzenec (31,400-32,300) vybudovat zábrany proti vniknutí plazů a drobných savců na těleso komunikace. – spolehlivá opatření fungující současně pro ochranu ptáků a netopýrů u této varianty zřejmě neexistují U varianty B navíc: – alespoň dočasně oplotit úsek, který zůstane bez zakrytí (od začátku záměru po km 30,600) tak, aby bylo zabráněno vnikání zejména velkých savců na komunikaci, – boky tubusu musí dosahovat až k zemi, aby se zabránilo podlézání této překážky (hl. plazy). Z hlediska ochrany druhů ptačí oblasti - provádět pravidelně managementová opatření na území PO, která zajistí existenci vhodných biotopů pro výskyt předmětů ochrany PO (zejména lelka lesního a skřivana lesního). Vhodný management realizovat nejlépe ještě před začátkem výstavby záměru. Doporučujeme, aby tato opatření (podrobně rozepsaná v boxu D.1., kap.D.I.10.) byla vykonávána v součinnosti MŽP ČR, AOPK, Krajským úřadem a investorem záměru. Zároveň bychom rádi zdůraznili, že pokud se zde navrhují managementová opatření, nejedná se v tomto případě o jakýsi nadstandard, ale že (ne)udržování vhodných biotopů na území PO je klíčovou otázkou dalšího výskytu obou druhů v této oblasti. Management lokalit je velmi moderním a prosazovaným přístupem v aktivní péči o chráněná území v Evropě. Doporučujeme využít například možnosti uzavření smluv s vlastníky, jak je uvedeno v odst. 4, §45e, zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. U varianty A navíc: - provést zahuštění porostů v okolí rychlostní silnice, aby se alespoň částečně eliminovalo nebezpečí střetů ptáků s projíždějícími vozidly. U varianty B navíc: – dodržet zakrytí rychlostní silnice v maximálním rozsahu (km 30,550-32,700 a 33,20042,800) – materiál střešního zakrytí volit z průsvitného materiálu – výška bočního zakrytí musí být minimálně 2,5 m nebo víc, a to z obou stran. Vzniklá okna mezi střechou a boční výplní musí být kryta vypnutým pletivem ze silnějšího drátu o maximální velikosti vnitřní strany ok 15 mm. Z hlediska zachování funkčnosti ÚSES – navrhnout autorizovanou osobou a s příslušným správním úřadem projednat lokální úpravy územního systému ekologické stability vyplývající ze zásahů do jeho jednotlivých prvků – přeložit funkční biokoridor LBK 26 tak, aby místo LBC Starý holcplac propojoval funkční biocentrum U černého mostu. Přes záměr tak může být převeden v km 36,550,


155

Brno, březen 2006


kde je plánována přeložka lesní cesty. Doporučujeme, aby zde byl ponechán nezpevněný povrch. – přemostění v km 40,700 dostatečně dimenzovat tak, aby byl zajištěn významný migrační tok, který zde existuje od rybníků Soboňky, U varianty A navíc – u přeložek polních a lesních cest, které budou sloužit ve zvýšené míře i jako migrační koridory pro zvěř, ponechat nezpevněný povrch (zejména přeložky v km 31,000; 34,050; 36,550; 37,600, 40,700) U varianty B navíc − mezi km 33,000 – 34,700 ponechat RBK 134 na pravé straně záměru ve směru staničení. LBC 14 U silnice přeložit do lesa západně od silnice II/426, − u přeložek polních a lesních cest, které budou sloužit ve zvýšené míře i jako migrační koridory pro zvěř, ponechat nezpevněný povrch (zejména přeložky v km 31,000; 34,050; 36,500; 37,550, 40,628)


156

Brno, březen 2006


D.V. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ VLIVY NA OBYVATELSTVO Metodický postup konvenčního hodnocení rizika (Risk Assessment) sestává ze čtyř navazujících kroků: a) Identifikace nebezpečnosti (Hazard Identification) Jde o vstupní kvalitativní seznámení s hodnocenou lokalitou, přítomnými škodlivými faktory a okolnostmi jejich potenciálního nepříznivého účinku na obyvatelstvo. Základním výstupem tohoto kroku je seznam zdravotně významných škodlivin a zdůvodnění postupu, jímž byly vybrány. Seznam je doplněn popisem základních fyzikálních, chemických a toxikologických vlastností vybraných škodlivin a jejich pohybu a přeměn v životním prostředí, cest expozice, působení v organismu člověka a možných zdravotních efektů. Uvádějí se též charakteristiky rizikových populačních skupin (pokud jsou přítomny), tj. skupin vystavených vyššímu riziku buď pro svoji zvýšenou vnímavost k jednotlivým škodlivinám nebo pro vyšší míru expozice. b) Určení vztahu dávka - odpověď (Dose - response Assessment) V tomto kroku je identifikován vztah mezi úrovní expozice a velikostí rizika15. Toxicita škodliviny je často vyjadřována jako celoživotní riziko při jednotkové expozici. Z hlediska typu zdravotních efektů se škodliviny dělí do dvou základních kategorií: • Látky s prahovým účinkem, u nichž se předpokládá, že minimální dávky až do určité úrovně (prahu) nemají žádný nepříznivý efekt. Nad prahovou hodnotou pak závažnost účinku roste s velikostí expozice. Do této skupiny patří většina toxických látek. •

Látky s bezprahovým účinkem, u nichž se předpokládá určitý nepříznivý efekt už od nejnižších dávek. Riziko tak roste s expozicí od její nulové úrovně, závislost dávky a účinku se v oblasti nízkých dávek vesměs považuje za lineární. Do této skupiny patří většina karcinogenních látek. Jejich účinek je stochastický, tj. s velikostí dávky neroste závažnost onemocnění ale pravděpodobnost jeho vzniku.

Některé látky mohou mít obojí účinek, prahový i bezprahový (toxický i karcinogenní). V takovém případě vycházíme obvykle z účinku bezprahového, který bývá při nízkých úrovních škodlivin, které jsou v životním prostředí obvyklé, závažnější. Hodnocení rizika z prahových a bezprahových látek je principiálně odlišné. Vzhledem k podlimitním hodnotám škodlivin v ovzduší v okolí sledovaných silnic zde nebudeme příslušné postupy dále rozebírat. c) Hodnocení expozice Jde o odhad úrovní (dávek) jimiž jsou různé skupiny lidí (subpopulace) exponovány chemickým látkám nebo jiným faktorům ze životního prostředí. Stupeň expozice závisí nejen na koncentracích látky ve složkách životního prostředí, ale i na místě pobytu a aktivitě lidí. U inhalačních expozic záleží např. na tom, kolik času příslušníci jednotlivých subpopulací (včetně rizikových) tráví venku a v budovách, jak intenzivně venku dýchají (při práci resp. sportu), u orálních expozic např. na tom, kolik pijí denně vody z místního zdroje, v jakých 15

Rizikem se zde rozumí matematická pravděpodobnost, se kterou za definovaných podmínek dojde k poškození zdraví, nemoci nebo smrti. Teoreticky se pohybuje od nuly (žádné poškození) k jedné (poškození ve všech případech).


157

Brno, březen 2006


množstvích konzumují kontaminované potraviny apod. Zpracovávání expozičních podkladů je mimořádně složitou záležitostí, nejobtížnější z celého procesu hodnocení rizika. V praxi EIA se obvykle pro každý případ speciálně nevyhodnocuje, vychází se z expozičních modelů vypracovaných shora zmíněnými kompetentními institucemi. d) Charakteristika rizika V tomto posledním kroku se předpovídá zdravotní dopad na populaci resp. její dílčí skupiny na základě integrace poznatků o nebezpečnosti jednotlivých látek a údajů o expozici. Pro látky s prahovým účinkem se vypočte expoziční index ER (Exposure Ratio), tj. poměr odhadnuté expozice k příslušnému expozičnímu limitu. Pokud není stanoven, může se ke srovnání použít i platný limit pro danou látku v dané složce životního prostředí. Numerické výpočty při hodnocení rizika vytvářejí dojem spolehlivých exaktních výsledků. Vzhledem k povaze podkladů, z nichž byly odvozeny expoziční limity, k omezené spolehlivosti podkladů o expozicích a k dalším okolnostem jde však jen o přibližné odhady. Proces hodnocení rizika není soustavou exaktních důkazů, ale pouze prognózou, odborně fundovanou aproximací budoucího stavu. Pracuje se zde s pravděpodobností, nikoli s nespornými a nevyvratitelnými fakty. Aby pro metodické nepřesnosti nedocházelo k nepřiměřeně příznivým závěrům, vycházejí mezinárodní metodiky hodnocení vlivu staveb na životní prostředí a na zdraví ze zásady předběžné opatrnosti, tj. z nejhorších možných variant (výsledky studií s nejzávažnějšími udávanými dopady, účinky na nejcitlivější druhy zvířat, na nejcitlivější vrstvy obyvatelstva, odvozování ukazatelů z horních hranic karcinogenního potenciálu aj.). Výsledky pak charakterizují vždy nejhorší myslitelnou konstelaci a jsou vesměs horší než budoucí realita. Tento opatrný (konzervativní) přístup spolu se zavedením dostatečných bezpečnostních pásem má zaručit spolehlivost výsledků i v podmínkách výše uvedené neurčitosti. Konzervativní hlediska použijeme i v našem hodnocení. Závěrem této metodické stati je nutno doplnit, že stanovení rizika popsaným postupem má význam tam, kde pro danou látku v příslušné složce životního prostředí (ovzduší, vodě apod.) není stanoven limit resp. tam, kde tento limit je překročen. Limity jsou vypracovány tak, aby s dostatečnou rezervou zaručovaly zdravotní nezávadnost, a jsou-li dodrženy, výpočet shora popsaným způsobem tuto skutečnost jen potvrdí. Pokud pro to tedy nejsou zvláštní důvody, pak při dodržených limitech výpočet rizika popsanou metodou Risk Assessment obvykle neprovádíme.

VLIVY NA OVZDUŠÍ Způsob výpočtu imisního zatížení K predikci imisního zatížení okolí jednotlivých posuzovaných variant, tj. imisních koncentrací hlavních škodlivin emitovaných silničním provozem, byl použit modelový výpočet dle metodiky SYMOS’97. Model je založen na aplikaci stacionárního řešení difúzní rovnice za předpokladu, že rozptyl znečišťujících látek se řídí Gaussovým normálním rozdělením. Imisní koncentrace c [µg×m-3] dle metodiky SYMOS'97 je pak vyjádřena matematickým vztahem upraveným pro výpočet imisních koncentrací z mobilních zdrojů (silnice jako liniový zdroj znečišťování). Výpočty dle metodiky SYMOS’97 vychází z následujících vstupních údajů: – údaje o zdrojích exhalací (tj. prostorová poloha zdroje ve zvolené souřadné soustavě, množství produkovaných emisí příslušné škodliviny a další), – meteorologické a klimatické údaje (tj. větrné růžice v rozlišení dle rychlosti větru a teplotní stability atmosféry, které jsou reprezentativní pro dotčenou oblast), HBH Projekt spol. s r. o.

158

Brno, březen 2006


–

údaje o zvolených referenčních bodech (tj. prostorová poloha těchto bodů ve zvolené souřadné soustavě).

VLIVY NA HLUKOVOU SITUACI Způsob výpočtu hlukového zatížení Pro stanovení výhledového hlukového zatížení území v okolí jednotlivých variant, výpočet a zobrazení izofon, byl použit program SoundPLAN, verze 6.1. Výpočty byly prováděny pro intenzity dopravy ve výhledovém roce 2035. Jednotlivé situace hlukového zatížení venkovního prostředí zjištěné výpočtem byly posouzeny ve vztahu k imisním limitům hluku daných nařízením vlády č.88/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Pro stanovení rozsahu zatížení území hlukem z dopravy na jednotlivých variantách byl v programu SoundPLAN zpracován trojrozměrný model terénu širšího území, do kterého byly vloženy trasy hodnocených variant a okolní zástavba. Pomocí tohoto modelu pak bylo vypočteno hlukové zatížení území ve výšce 2 m nad terénem. Ve variantě Aktivní byly do výpočtu zahrnuty i trasy stávajících silnic I/55, II/427, I/54 a II/426. Další vlivy byly hodnoceny odborným odhadem a kvalifikovanou prognózou, analogicky s vlivem staveb obdobného charakteru na životní prostředí, v souladu s platnou legislativou a souvisejícími předpisy. Informace o místních podmínkách byly získány rekognoskací terénu, návštěvou dotčených úřadů, příslušných institucí, použitím odborné literatury a odborných studií. U vlivů na faunu a flóru byl proveden terénní průzkum na reprezentativních lokalitách.


159

Brno, březen 2006


D.VI. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE Posouzení vlivu záměru Rychlostní silnice R55 v úseku Moravský Písek – Rohatec bylo provedeno v rozsahu, který vyžaduje dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, zpracované dle přílohy č.4 tohoto zákona. Vycházelo se z mapových a výkresových podkladů předaných projektantem, jejichž míra podrobnosti odpovídá míře podrobnosti projektové dokumentace ve fázi technické studie. Podstatným limitem při řadě závěrů byla skutečnost, že území bylo pouze fotogrammetricky zaměřeno (odpovídá to stupni projektové dokumentace), což se promítlo zejména do kapitol souvisejících se záborem půdy a bude to moci být uspokojivě řešeno až na základě dalšího stupně projektové dokumentace. Při všech hodnoceních a doporučeních bylo ovšem postupováno s principem předběžné opatrnosti a rozsahy záborů se stejně, jako působení hluku a imisí, záměrně nadhodnocovaly, aby nedocházelo k opomenutí a zanedbání negativního působení některého z vlivů.


160

Brno, březen 2006


E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Porovnání variant řešení záměru bylo provedeno souhrnně na základě vyhodnocení uvedeného v předchozích kapitolách pro aktivní varianaty A a B a orientačně pro variantu 0. Tato nulová varianta – kombinace silnic II/427, I/54, II/426 a I/55 byla rámcově vyhodnocena pouze, jako možný dočasný stav v území, ale rozhodně se nejedná o standardní nulovou variantu (neprovedení záměru), neboť existence zde popsané nulové varianty je podmíněna realizací stavby 5508 Staré Město – Moravský Písek. Což je v podstatě první část variant aktivních. Vliv takovéto varianty lze ovšem pro dané území označit, i bez komplexního posouzení všech environmentálních faktorů, za neúnosný. Ukončení výstavby rychlostní silnice R55 v kterékoliv z uvedených staveb by znamenalo neúměrné zatížení území nově přivedenou dopravou, kterou by bylo nutno převést po stávající komunikační síti, jenž nemá pro takovéto zatížení vyhovující parametry. Toto řešení je přijatelné pouze jako dočasné, než bude zrealizovaná navazující stavba, respektive stavby. Pro porovnání posuzovaných variant řešení záměru, tedy varianty A a varianty B – aktivní varianty (navržená rychlostní silnice R55) a varianty 0 – nulová (stávající silnice I/55, II/427, I/54 a II/426), byla použita sedmimístná stupnice. Posuzovaným variantám byla přiřazena hodnota podle intenzity a povahy vlivu na jednotlivé charakteristiky (nulová varianta je do porovnání zahrnuta skutečně jen pro doplnění hlavního porovnání variant aktivních - viz zdůvodnění výše).

Charakteristika

varianta 0 varianta A varianta B

Obyvatelstvo

-5 -5 -3 -5 -3 -1 0 -3 0 0 -3

3 3 1 3 -3 -3 0 -5 -1 -1 -5

3 3 1 3 -1 -3 0 -3 -1 -1 -3

-28 -2,55

-8 -0,73

-2 -0,18

Ovzduší Klima Hluková situace Povrchové a podzemní vody Půda Horninové prostředí Fauna, flóra a ekosystémy Krajina Hmotný majetek a kulturní památky Environmentální charakteristiky Celkem Průměr


161

Brno, březen 2006


Použitá stupnice povahy vlivu na jednotlivé charakteristiky: +5 +3 +1 0 –1 –3 –5

zásadně pozitivní vliv pozitivní vliv mírně pozitivní vliv neutrální vliv mírně negativní negativní vliv zásadně negativní vliv

Z uvedeného hodnocení a porovnání variant je patrné, že ponechání stávajícího stavu – varianta 0, který již dnes značně zatěžuje životní prostředí, by mělo mnohem větší negativní dopady na životní prostředí řešeného území, než pokud dojde k realizaci rychlostní silnice R55 v některé z aktivních variant. Vliv varianty A a varianty B na životní prostředí vychází v celkovém přehledu téměř rovnocenně a podstatný rozdíl zde představuje zejména vliv na faunu, flóru a ekosystémy. U varianty B přispěje k významné minimalizaci negativních vlivů na faunu a ekosystémy zejména zakrytí záměru při průchodu lesními ekosystémy.


162

Brno, březen 2006


F. ZÁVĚR Předkládaná Dokumentace EIA ve smyslu ustanovení § 8 odst.4 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, popisuje a hodnotí území v prostoru mezi Moravským Pískem a Rohatcem nacházející se ve střední části Dolnomoravského úvalu, a dále popisuje vlivy záměru „Rychlostní silnice R55 v úseku Moravský Písek – Rohatec“ na životní prostředí. Dokumentace EIA je zpracována na záměr ve dvou aktivních variantách (varianta A a B) a rámcově bylo hodnoceno také neprovedení záměru (varianta 0). Cílem práce bylo popsat a vyhodnotit únosnost území z hlediska jeho možného zatížení a dále popsat a posoudit vliv jednotlivých variant záměru na životní prostředí, včetně návrhu opatření eliminujících negativní vlivy. Posuzovaný záměr, který je veden dopravním koridorem s železniční tratí č.330 Přerov – Břeclav (západně od železnice), lze označit za dlouhodobě stabilizovaný, jak z pohledu vazeb v území, tak z pohledu obyvatel dotčených obcí (ÚPD obcí a VÚC). Při zpracování Dokumentace EIA bylo zájmové území komplexně vyhodnoceno ve všech požadovaných oblastech (vliv na lidské zdraví, vliv na instituty ochrany přírody, klima, voda, půda, geologie, krajina, kulturní a archeologické památky) a také byly zohledněny všechny připomínky které vyplynuly při místním projednávání a dále připomínky obsažené v závěrech zjišťovacího řízení. Možné vlivy předkládaného záměru byly posuzovány s principem předběžné opatrnosti a pro zjištěné střety byla navržena eliminační, zmírňující případně kompenzační opatření.

Porovnání, zejména obou aktivních variant, prokázalo, že varianta B je při realizaci všech navržených opatření únosná jak pro obyvatelstvo, tak pro životní prostředí a je zpracovatelem Dokumentace EIA doporučena k realizaci.


163

Brno, březen 2006


G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Předložená dokumentace záměru dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (rozsah dle přílohy 4 zákona) – dále jen Dokumentace EIA – je zpracována pro záměr „Rychlostní silnice R55 v úseku Moravský Písek – Rohatec“ ve stupni technické studie. Při zpracování Dokumentace EIA byly popsány charakteristiky území, jednotlivé složky životního prostředí a vlivy, kterými bude posuzovaný záměr v případě realizace působit. Stávající silnice I/55 má v úseku Uherské Hradiště – Rohatec nevyhovující směrové, výškové a šířkové uspořádání. Prochází hustě osídleným územím, ve kterém bylo osídlení rozvíjeno právě podél této komunikace. Pokud budeme charakterizovat silnici I/55 z hlediska její dopravní funkce, tak kromě dopravy tranzitní je využívána zejména k přímé obsluze přilehlého území – přístupy na pozemky a vjezdy do jednotlivých objektů. Plní tedy několik funkcí, které jsou při stále rostoucí intenzitě silničního provozu neslučitelné. Všechny výše uvedené charakteristiky se projevují v snížení plynulosti a bezpečnosti silničního provozu. Kromě nevyhovující dopravní situace se tak zvyšují negativní vlivy silniční dopravy na životní prostředí a obytnou zástavbu v nejbližším okolí silnice. Předmětný úsek R55 je součástí tahu rychlostní silnice R55 Olomouc – Přerov – Hulín – Otrokovice – Břeclav a navržená trasa rychlostní silnice R55 je v dotčeném území polohově stabilizována. Dále je uvedeno, kromě stručného popisu záměru, shrnutí jednotlivých charakteristik a vlivů.

POPIS POSUZOVANÝCH VARIANT V předložené Dokumentaci EIA byly posuzována dvě aktivní varianty – VARIANTA A a VARIANTA B (rychlostní silnice R55) a k ní pro rámcové porovnání (ne jako referenční) VARIANTA NULOVÁ (vedení dopravního proudu po stávající dopravní síti – kombinace silnic II/427, I/54, II/426 a I/55). varianta 0 Vedení varianty Nulové pro potřeby Dokumentace EIA vychází z předpokladu, že bude zrealizována stavba 5508 Staré Město – Moravský Písek. Začátek pomocného staničení, km 0,000 je stanoven do konce přeloženého úseku silnice II/427. Dopravna bude z MÚK Moravský Písek pokračovat po silnici II/427 přes centrum Moravského Písku na silnici I/54 do Bzence. Odtud po silnici II/426 přes Bzenec-Přívoz do centra Strážnice a odtud dále po stávající silnici I/55 přes Petrov směrem k Rohatci.


164

Brno, březen 2006


varianta A Novostavba čtyřpruhové rychlostní silnice se středním dělícím pásem v délce 17,990 km, šířkové uspořádání v kategorii R 25,5/120 , součástí stavby jsou tři mimoúrovňové křižovatky – MÚK Bzenec, MÚK Bzenec-Přívoz a MÚK Rohatec a nutné přeložky silnic nižších tříd a polních cest. Rychlostní silnice R55 sestává v posuzovaném úseku ze tří staveb – 5509, 5510 a 5511 stavba 5509 Moravský Písek – Bzenec Posuzovaný úsek rychlostní silnice R55 začíná stavbou 5509 Moravský Písek – Bzenec v km 25,67516, za MÚK Moravský Písek. V km 29,711 se nachází MÚK Bzenec. Jedná se o deltovitou křižovatku se silnicí I/54 vedenou v podjezdu17. stavba 5510 Bzenec – Bzenec-Přívoz Stavba 5510 Bzenec – Bzenec-Přívoz navazuje v km 29,875 na stavbu 5509. Konec stavby 5510 bude v km 33,075 před MÚK Bzenec-Přívoz. stavba 5511 Bzenec-Přívoz – Rohatec Začátek stavby 5511 Bzenec-Přívoz – Rohatec je v km 33,065. V km 33,249 je umístěna MÚK Bzenec-Přívoz. Jedná se o kombinaci kosodélné a osmičkové křižovatky kdy R55 přechází přes přeložku silnice II/426. MÚK Rohatec v km 43,209 má trubkovitý tvar a R55 je vedena v podjezdu pod přeložkou silnice I/55. Konec stavby 5511 je v km 43,665.

varianta B Novostavba čtyřpruhové rychlostní silnice se středním dělícím pásem v délce 17,917 km, šířkové uspořádání v kategorii R 25,5/120 , součástí stavby jsou tři mimoúrovňové křižovatky – MÚK Bzenec, MÚK Bzenec-Přívoz a MÚK Rohatec a nutné přeložky silnic nižších tříd a polních cest. Rychlostní silnice R55 sestává v posuzovaném úseku ze tří staveb – 5509, 5510 a 5511 stavba 5509 Moravský Písek – Bzenec Posuzovaný úsek rychlostní silnice R55 začíná stavbou 5509 Moravský Písek – Bzenec v km 25,67518, za MÚK Moravský Písek. V km 29,711 se nachází MÚK Bzenec. Jedná se o deltovitou křižovatku se silnicí I/54 vedenou v podjezdu.

16

Počátek staničení, km 0,000 je umístěn v MÚK Napajedla-sever (stavba 5506 Napajedla – Babice)

17

MÚK Bzenec lze výhledově propojit do útvarové křižovatky s MÚK Bzenec II, na kterou bude napojen plánovaný jižní obchvat Bzence.

18

Počátek staničení, km 0,000 je umístěn v MÚK Napajedla-sever (stavba 5505 Otrokovice obchvat JV)


165

Brno, březen 2006


stavba 5510 Bzenec – Bzenec-Přívoz Stavba 5510 Bzenec – Bzenec-Přívoz navazuje v km 29,875 na stavbu 5509. Konec stavby 5510 bude v km 32,857 před MÚK Bzenec-Přívoz. stavba 5511 Bzenec-Přívoz – Rohatec Začátek stavby 5511 Bzenec-Přívoz – Rohatec je v km 32,858. V km 33,000 je umístěna MÚK Bzenec-Přívoz. Jedná se o kombinaci kosodélné a osmičkové křižovatky kdy R55 přechází přes přeložku silnice II/426. Celý následující úsek R55 (km 33,200-42,800) bude zakrytý. MÚK Rohatec v km 43,138 má trubkovitý tvar a R55 je vedena v podjezdu pod přeložkou silnice I/55. Konec stavby 5511 je v km 43,592.

STRUČNÝ POPIS ÚZEMÍ: Zájmové území se nachází v Dolnomoravském úvalu. Území má charakter roviny s přechodem do pahorkatiny o nadmořské výšce 150 – 290 m n.m. Podklad tvoří převážně váté písky z období svrchního pleistocénu, pouze v okolí vodních toků se nachází fluviální písčitohlinité sedimenty. Posuzovaný koridor leží v teplé klimatické oblasti, a to v jejích klimatických jednotkách T2 a T4. Průměrná roční teplota mírně přesahuje 9°C, průměrný roční úhrn srážek je 550 mm. Vodní toky v oblasti patří do povodí Moravy, mezi nejvýznamnější patří Syrovinka a Domanínský potok. Převážnou část posuzovaného koridoru tvoří pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) v kategorii hospodářských lesů. Posuzované území nepatří mezi významné zemědělské oblasti, půdy jsou převážně ve IV. stupni ochrany. Z institutů ochrany přírody dle zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jsou zde zastoupena zvláště chráněná území (v kategorii národní přírodní památka NPP a přírodní památka PP), lokality ze soustavy Natura 2000 (evropsky významná lokalita a ptačí oblast), významné krajinné prvky (VKP ze zákona, VKP evidované jako ekologicky významný segment krajiny – EVSK a VKP navržené k registraci) a územní systém ekologické stability (prvky ÚSES na úrovni regionální a lokální). Tyto instituty chrání především ptačí druhy, xerotermní a lesní společenstva a nivy vodních toků. V řešeném území se nacházejí následující sídelní útvary: Moravský Písek, Bzenec (jeho části Bzenec-kolonie a Bzenec-Přívoz), Rohatec (jeho části Rohatec-kolonie a Soboňky), Strážnice a Petrov.


166

Brno, březen 2006


STRUČNÝ POPIS VLIVŮ: Hluková situace v území nebude při realizaci rychlostní silnice R55 výrazně zhoršena, neboť posuzovaný záměr prochází z větší části územím s malou hustotou osídlení. Na místech, kde se přibližuje k plochám navrženým pro výstavbu rodinných domů budou v dalším stupni projektové dokumentace navržena protihluková opatření, jejichž dostatečná účinnost již byla prokázána v rámci zpracování Dokumentace EIA. Klima území bude ovlivněno na úrovni mezoklimatu, ale k výraznému negativnímu ovlivnění nedojde. Kvalita ovzduší nebude ovlivněna takovým způsobem, aby došlo k překročení přípustných limitů. Odtokové poměry nebudou při realizaci rychlostní silnice R55 změněny. Navržená rychlostní silnice v obou aktivních variantách zasahuje na dvou místech do vnějšího ochranného pásma vodních zdrojů a prochází v blízkosti CHOPAV Kvartér řeky Moravy. Při realizaci rychlostní silnice dojde k záborům pozemků určených k plnění funkce lesa (cca 70 % z celkového záboru) a k záborům pozemků zemědělského půdního fondu (cca 2,5 % v I. a II. třídě ochrany). Těleso rychlostní silnice prochází přes území chráněná podle horního zákona (č. 44/1988 Sb.), ale ovlivnění ložisek nerostů se nepředpokládá. Zásah do krajinného rázu území je z větší míry eliminován umístěním záměru do lesního komplexu, čím dojde ke snížení negativního projevu vlastního tělesa rychlostní silnice. Kulturní památky v území nebudou realizací rychlostní silnice ohroženy, bude však nezbytné asanovat několik obytných a hospodářských objektů a jeden podnikatelský objekt. Bude také nezbytné provést záchranný archeologický průzkum. Z hlediska vlivů na zvláště chráněná území a soustavu NATURA 2000 bude posuzovaný záměr v obou aktivních variantách procházet ptačí oblastí s odlišnými vlivy zejména na avifaunu. Varianta A bude mít na ptačí oblast Bzenecká doubrava – Strážnické pomoraví významný negativní vliv. U varianty B, která byla vystudována za účelem vyloučení, případně zmírnění negativních vlivů, lze naopak významný negativní vliv vyloučit, neboť zakrytí rychlostní silnice při průchodu lesními komplexy většinu negativních vlivů na předmět a cíle ochrany PO eliminuje. Z výše uvedeného je patrné, že na základě výsledků, ke kterým zpracovatel Dokumentace EIA dospěl, lze za dodržení všech navržených podmínek a opatření doporučit k realizaci variantu B.


167

Brno, březen 2006


H. PŘÍLOHY TEXTOVÉ PŘÍLOHY: Příloha 1:

Vyjádření stavebního úřadu

Příloha 2:

Stanovisko orgánu ochrany přírody a krajiny z hlediska §45i zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění

Příloha 3:

Výsledky botanického průzkumu

Příloha 4:

Přehled zjištěných druhů savců

Příloha 5:

Výsledky ornitologického průzkumu

Příloha 6:

Přehled zjištěných druhů plazů a obojživelníků

Příloha 7:

Výsledky entomologického průzkumu

Příloha 8:

Fotodokumentace

GRAFICKÉ PŘÍLOHY: Grafická příloha 1: Grafická příloha 2A: Grafická příloha 2B: Grafická příloha 3: Grafická příloha 4:

Přehledná situace – 1:50 000 Environmentální charakteristiky – varianta A – 1:20 000 Environmentální charakteristiky – varianta B – 1:20 000 Základní klimatické charakteristiky – 1:25 000 Ochrana půdy – 1:20 000

HLUKOVÁ SITUACE Grafická příloha 5:

varianta 0 - hlukové zatížení území r.2035, bez protihlukových opatření, denní doba

Grafická příloha 6

varianta 0 - hlukové zatížení území r.2035, bez protihlukových opatření, noční doba


varianta A - hlukové zatížení území r.2035, protihlukové stěny, denní doba


varianta A - hlukové zatížení území r.2035, protihlukové stěny, denní doba (detail Moravský Písek - Bzenec)


varianta A - hlukové zatížení území r.2035, protihlukové stěny, denní doba (detail Rohatec)


168

Brno, březen 2006



varianta B - hlukové zatížení území r.2035, protihlukové stěny, denní doba


varianta B - hlukové zatížení území r.2035, protihlukové stěny, denní doba (detail Moravský Písek - Bzenec)


varianta B - hlukové zatížení území r.2035, protihlukové stěny, denní doba (detail Rohatec)


varianta A - hlukové zatížení území r.2035, protihlukové stěny, noční doba


varianta A - hlukové zatížení území r.2035, protihlukové stěny, noční doba (detail Moravský Písek - Bzenec)


varianta A - hlukové zatížení území r.2035, protihlukové stěny, noční doba (detail Rohatec)


varianta B - hlukové zatížení území r.2035, protihlukové stěny, noční doba


varianta B - hlukové zatížení území r.2035, protihlukové stěny, noční doba (detail Moravský Písek - Bzenec)


varianta B - hlukové zatížení území r.2035, protihlukové stěny, noční doba (detail Rohatec)

IMISNÍ ZATÍŽENÍ Grafická příloha 9: Grafická příloha 10: Grafická příloha 11A: Grafická příloha 11B: Grafická příloha 12A: Grafická příloha 12B:


Imisní zatížení území – průměrné roční imisní koncentrace NO2 – výhledový rok 2035 – varianta 0 Imisní zatížení území – maximální hodinové imisní koncentrace NO2 – výhledový rok 2035 – varianta 0 Imisní zatížení území – průměrné roční imisní koncentrace NO2 – výhledový rok 2035 – varianta A Imisní zatížení území – průměrné roční imisní koncentrace NO2 – výhledový rok 2035 – varianta B Imisní zatížení území – maximální hodinové imisní koncentrace NO2 – výhledový rok 2035 – varianta A Imisní zatížení území – maximální hodinové imisní koncentrace NO2 – výhledový rok 2035 – varianta B

169

Brno, březen 2006


POUŽITÉ PODKLADY: – –

– – – – – – – – – – –

–

–

–

– – –

Studie účelnosti a proveditelnosti (STPÚ) „Rychlostní silnice R55 Napajedla – D2 Břeclav“, Mott MacDonald, s. r. o., říjen 2003, Praha. Hodnocení vlivu stavby „Rychlostní silnice R55 Moravský Písek - Rohatec“ na veřejné zdraví. Prof. MUDr. Jaroslav Kotulán, CSc. – Expertízy vlivu životního prostředí na zdraví, březen 2006, Brno. Investiční záměr „Rychlostní silnice R55 stavba 5509 Moravský Písek – Bzenec“, HBH Projekt spol. s r.o., srpen 2003, Brno. Investiční záměr „Rychlostní silnice R55 stavba 5510 Bzenec – Bzenec Přívoz“, HBH Projekt spol. s r.o.,srpen 2003, Brno. Investiční záměr „Rychlostní silnice R55 stavba 5511 Bzenec Přívoz - Rohatec“, HBH Projekt spol. s r.o., srpen 2003, Brno. Technická studie „Rychlostní silnice R55 v úseku Moravský Písek - Rohatec“ – variantní řešení, HBH Projekt spol. s r.o., únor 2006, Brno. Oznámení záměru „Rychlostní silnice R55 v úseku Moravský Písek - Rohatec“, HBH Projekt, spol. s r.o., červen 2005, Brno Stanovení intenzit dopravy „Silnice R55 úsek Moravský Písek - Rohatec“, ADIAS s.r.o., atelier dopravního inženýrství, květen 2005, Brno. Hluková studie pro záměr„Rychlostní silnice R55 v úseku Moravský Písek - Rohatec“, ENVIROAD s.r.o., únor 2006, Ostrava. Rozptylová studie pro záměr„Rychlostní silnice R55 v úseku Moravský Písek - Rohatec“, ENVIROAD s.r.o., únor 2006, Ostrava. Biologické hodnocení „R55 Napajedla – D2 Břeclav, posouzení vlivů výstavby rychlostní komunikace na zájmové území v její trase“, Sagittaria, 2005, Olomouc. Posouzení "Rychlostní silnice R55 v úseku Moravský Písek - Rohatec" – vliv na obojživelníky a plazy. Ivan Zwach, únor 2006, Rozstání. Poznámky k vlivu výstavby a provozu rychlostní komunikace R55 na populaci lelka lesního (Caprimulgus europaeus) v prostoru ptačí oblasti „Bzenecká DoubravaStrážnické Pomoraví“ ,Ing. Tomáš Lorenc, březen 2006, Praha. Posouzení řešení zakrytí R 55 v úseku Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví a jeho dopad na Ptačí oblast Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví. Ing. Tomáš Lorenc, březen 2006, Praha. Posouzení vlivu na lesní porosty a lesní hospodaření pro záměr „Rychlostní silnice R55 v úseku Moravský Písek-Rohatec“, jako podklad pro Dokumentaci EIA. Dr. Ing. Jaromír Macků, březen, 2006, Brno. „Rychlostní silnice R55 v úseku Moravský Písek – Rohatec“ - Archeologická naleziště (podklad Dokumentace EIA). Mgr. Pavel Šlézar, PhDr. Petr Vitula, březen 2006, Olomouc. Studie uplatnění fotovoltaických systémů v rámci stavby „ Rychlostní silnice R55 v úseku Moravský Písek – Rohatec“, Mgr. Jiří Bakeš, březen 2006, Brno. Komplexní posouzení studie „Přeložka silnice I/55 Hodonín – Uh.Hradiště, LŐW & spol., s.r.o., duben 1991. Dokumentace o hodnocení vlivu stavby „Silnice I/55 v úseku Bzenec – Rohatec“ na životní prostředí, LŐW & spol., s.r.o., listopad 1993.


170

Brno, březen 2006


– – – – – –

Vliv výstavby a provozu rychlostní silnice R55 na ptačí oblast „Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví“, EVERNIA s.r.o, 2004. Ptačí oblast Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví, Hodnocení ohrožení cílových druhů se zaměřením na vliv plánované rychlostní komunikace R55, ČSO, červen 2004. Vyhláška okresního úřadu v Hodoníně o zřízení PP Vojenské cvičiště Bzenec, č.j. ŽP 94/33/2598, 1994, Hodonín. Plán péče přírodní památky Vojenské cvičiště Bzenec 2005 – 2014. ČSOP Bílé Karpaty, červen 2005, Veselí nad Moravou. Plán péče národní přírodní památky Váté Písky 1999 - 2008. AOPK ČR, 1998, středisko Brno. Oznámení záměru „Rychlostní silnice R55, stavba 5508 Staré Město – Moravský Písek“, EKOLA group, spol. s r.o., září 2004

–

Územně-technický podklad (ÚTP) regionálních a nadregionálních ÚSES, MMR a MŽP ČR, 1996. – ÚPD dotčených obcí ( Moravský Písek, Bzenec, Vracov, Rohatec) – ÚPD VÚC Hodonínsko – mapové podklady (ZM 1:10 000, ZM 1: 50 000)


171

Brno, březen 2006


LITERATURA: Aunan, K. (1996): Exposure-response functions for health effects of air pollutants based on epidemiological findings. Risk Analysis, Vol. 16, 1996, No 5, 693 – 709. Balatka, J. a kol.(1971): Regionální členění reliéfu ČSSR. 1: 500 000. Brno, GGÚ ČSAV Benešová, S. (1987): Zatížení dešťových odpadních vod ropnými látkami. Sborník ochrany vod ropných havárií, Praha. Bláha, K., Cikrt, M.: Základy hodnocení zdravotních rizik. Státní zdravotní ústav, Praha, 1996. Brádka, J. (1972): Srážky na území ČSSR při jednotlivých typech povětrnostní situace. Sborník prací HMÚ č. 18, Praha, HMÚ, str. 8 – 62. Coufal, L. (1973): Klimatologické hodnocení mezní vrstvy atmosféry. Sborník prací HMÚ, sv. 19, Praha, HMÚ, str. 82 – 129. Coufal, L., Langová, P., Miková, T. (1992): Meteorologická data na území ČR za období 1961 –1990. NKP ČSFR č.8, ČHMÚ Praha. Culek, M. a kol. (2005): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha. Demek, J.(ed.) (1977): ČSSR – příroda, lidé, hospodářství. GGÚ ČSAV a SAV, Brno. Demek, J. a kol. (1987): Zeměpisný lexikon ČSR – Hory a nížiny. Academia Praha. Demek, J., Novák, V.(eds.). (1992): Neživá příroda. Vlastivěda moravská – země a lid. Nová řada, sv. 1, Musejní a vlastivědná společnost, Brno. Foltánová, D.(1970): Příspěvek ke studiu větrných poměrů jižní Moravy. In: Studia geographica 14, GgÚ ČSAV, Brno, str. 5 – 37. Havránek, J., Jandák, Z.: Hluk a vibrace. In: Manuál prevence v lékařské praxi. III. Prevence nepříznivého působení vlivů obytného prostředí na zdraví. SZÚ, Praha, 1996, s. 54 - 60. Klimo, E. (1990): Lesnická pedologie. učební skripta, VŠZ Brno. kol. (1992): Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva ČSFR. Brno-Praha, GGÚ ČSAVFVŽP kol. (1961): Podnebí ČSSR – Tabulky. HMÚ, Praha. kol. (1969): Podnebí ČSSR – Souborná studie. HMÚ, Praha. Křivancová, S., Vavruška, F. (1997): Základní meteorologické prvky v jednotlivých povětrnostních situacích na území České republiky v období 1961 – 1990. Národní klimatický program ČR, sv. 27, ČHMÚ, Praha. Kříž, H.(1966): Výpar v povodí Moravy a Odry. Sborník prací HMÚ, č.8, HMÚ, Praha, str. 34 – 58. Kubát, K., Hrouda, L., Chrtek, J. jun., Kaplan, Z. Kirschner, J. a Štěpánek, J. eds. (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. Lellák, J., Kubíček, F. (1991): Hydrobiologie. Universita Karlova, Praha. Miedema, H.M., Passchier-Vermeer W., Vos H. (2003): Elements for a position paper on night-time transportation noise and sleep disturbance. TNO Inro report 2002-59, Delft, January 2003. Moravec, J. (1994): Fytocenologie. Academia, Praha. Neuhauslová, Z. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky, Academia, Praha. HBH Projekt spol. s r. o.

172

Brno, březen 2006


Quitt, E. (1963): Hodnocení mezoklimatických poměrů sídel nad 2000 obyvatel v moravských krajích. Sborník Československé společnosti zeměpisné, sv. 68, roč. 1963, č. 4, str. 293 – 314. Quitt, E. (1971): Klimatische Gebiete der Tschechoslowakei. Studia geographica 16, Brno, GGÚ ČSAV, 73 str. + mapa 1:500 000. Quitt, E. (1979): Mezoklimatické regiony ČSR. 1:500 000. Brno, GGÚ ČSAV. Rohon P. (1995): Tvorba a ochrana krajiny. učební skripta, Fakulta stavební ČVUT Praha, Praha. Sládečková, A., Sládeček, V. (1995): Hydrobiologie. skripta ČVUT Praha Fakulta stavební, Praha. Slavíková, J. (1986): Ekologie rostlin. SPN, Praha. Smolík, L. (1957): Pedologie. SNTL Praha, Praha. Sobíšek, B.(1992): Kontrola kvality větroměrných dat ve staniční síti v ČR v roce 1989. NKP ČSFR“, č. 5, ČHMÚ Praha. Starý, J. (1989): Rozbor výskytu povětrnostních situací a počasí s nimi spojeného. Sborník prací ČHMÚ, sv. 35, Praha, ČHMÚ. Synáčková, M. (1994): Čistota vod. učební text ČVUT Praha. Šarapatka, B. (1996): Pedologie. učební skripta“, UP Olomouc. Vlček a kol. (1984): Zeměpisný lexikon ČSR – Vodní toky a nádrže. Academia Praha. – –

příslušné právní normy (ČR, EU) a metodické pokyny informace ze sítě WWW (stránky MŽP ČR, KrÚ JM kraje, MěÚ Hodonín, ad.)


173

Brno, březen 2006


SEZNAM SPECIALISTŮ PODÍLEJÍCÍCH SE NA ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE EIA

Mgr. Tomáš ŠIKULA

HBH Projekt spol. s r.o.

549 123 426 ([email protected])

(Držitel autorizace ke zpracování dokumentace a posudku, MŽP ČR č.j. 8175/1488/OIP/03) Mgr. Šárka Běláková

HBH Projekt spol. s r.o.

549 123 427 ([email protected])

(Držitelka autorizace k provádění posouzení podle § 45i zákona, MŽP ČR č.j. 630/190/05) Mgr. David Kouřil Mgr. Jiří Bakeš

HBH Projekt spol. s r.o.549 123 426 HBH Projekt spol. s r.o.549 123 427

Ing. Vladimír Kryl Ing. Petr Tovaryš

ENVIROAD s.r.o. ENVIROAD s.r.o.

([email protected]) ([email protected])

596 114 470 596 114 465


(Držitel autorizace ke zpracování rozptylových studií, MŽP ČR č.j. 204/740/03)

Ing. Břetislav Regner

ADIAS s.r.o.

Mgr. Pavel Šlézar

NPÚ, ú.o.p. v Olomouci

Ing. Tomáš Lorenc

541 243 821


FLE ČZU Praha

224 383 781

([email protected])

RNDr. Ladislav Plánka, CSc.

VÚT Brno

541 147 209

[email protected]

Prof. MUDr. Jaroslav Kotulán, CSc.

LF MÚ Brno

545 578 438

[email protected]

(Držitel odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví č.j. HEM-300-26.8.04/25788)

V Brně dne 30. 3. 2006

……………………………………. Mgr. Tomáš ŠIKULA (zodpovědný řešitel)


174

Brno, březen 2006

RYCHLOSTNÍ SILNICE R55

Recommend Documents