POSUDEK na dokumentaci o posuzování vlivů na životní prostředí podle zák. č. 100/2001 Sb.
Rychlostní silnice R52 Pohořelice – Mikulov (Drasenhofen) Oznamovatel:
Ředitelství silnic a dálnic ČR
Zpracovatel posudku:
RNDr. Vladimír Ludvík osvědčení č.j. 5278/850/OVP/93
EKOTEAM Hradec Králové
únor 2005
POSUDEK podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí Rychlostní silnice R52 Pohořelice – Mikulov (Drasenhofen)
Zhotovitel: RNDr. Vladimír Ludvík - osvědčení odborné způsobilosti (autorizace) č. 5278/850/OPV/93 Ekoteam, Veverkova 1343, 500 02 Hradec Králové tel.:
498 500 363, mobil: 603 224 626
fax:
498 500 320 e-mail:
[email protected]
2
Obsah:
I.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE .....................................................................................................5
II.
POSOUZENÍ DOKUMENTACE ...................................................................................6
III. POSOUZENÍ TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU S OHLEDEM NA DOSAŽENÝ STUPEŇ POZNÁNÍ POKUD JDE O ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ...................................92 IV. POSOUZENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ..................95 V.
VYPOŘÁDÁNÍ VŠECH OBDRŽENÝCH VYJÁDŘENÍ K DOKUMENTACI ..............103 Vyjádření veřejnosti:................................................................................................................... 103 Vyjádření veřejnosti č. 1 ............................................................................................................. 103 Vyjádření veřejnosti č. 2 ............................................................................................................. 106 Vyjádření veřejnosti č. 3 ............................................................................................................. 112 Vyjádření veřejnosti č. 4 ............................................................................................................. 114 Vyjádření veřejnosti č. 5 ............................................................................................................. 115 Vyjádření veřejnosti č. 6 ............................................................................................................. 117 Vyjádření dotčených územních samosprávných celků ................................................................ 123 Jihomoravský kraj ...................................................................................................................... 123 Město Pohořelice ....................................................................................................................... 124 Město Pohořelice ....................................................................................................................... 128 Obec Perná................................................................................................................................ 130 Obec Dolní Dunajovice............................................................................................................... 131 Obec Bavory .............................................................................................................................. 133 Obec Dobré Pole ....................................................................................................................... 135 Obec Březí................................................................................................................................. 136 Vyjádření dotčených orgánů státní správy .................................................................................. 138 Ministerstvo zemědělství ............................................................................................................ 138 Městský úřad Pohořelice, Odbor životního prostředí ................................................................... 140 Ministerstvo zdravotnictví ........................................................................................................... 141 Městský úřad Mikulov, Odbor životního prostředí........................................................................ 143 Městský úřad Mikulov, Odbor životního prostředí, dodatek ......................................................... 144 Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství............................. 147 Správa Chráněné krajinné oblasti Pálava ................................................................................... 155 Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje, územní pracoviště Břeclav............................ 163 MŽP, odbor zvláště chráněných částí přírody ............................................................................. 167 MŽP, odbor výkonu státní správy VII .......................................................................................... 173 Spolkové ministerstvo životního prostředí Rakouska .................................................................. 178
3
VI. CELKOVÉ POSOUZENÍ AKCEPTOVATELNOSTI ZÁMĚRU Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..........................................................................................................179 VII.
NÁVRH STANOVISKA............................................................................................181
I.
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ................................................................................................... 181
II.
PRŮBĚH POSUZOVÁNÍ................................................................................................... 182
III.
HODNOCENÍ ZÁMĚRU.................................................................................................... 184
Varianta 1x:................................................................................................................................ 195 Varianta 2: ................................................................................................................................. 197 Varianta 1x:................................................................................................................................ 210 Varianta 2: ................................................................................................................................. 213 VIII.
Přílohy.....................................................................................................................217
4
I.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
1.
Název záměru
Rychlostní silnice R52 Pohořelice – Mikulov (Drasenhofen) 2.
Kapacita (rozsah) záměru
Novostavba silnice se čtyřmi, nebo více jízdními pruhy, delší než 10 km Varianta 1: délka 22 572 m (km 16 670 – 39 242) Varianta 1x: délka 22 543 m (km 16 670 – 39 213) Varianta 2: délka 24 279 m (km 16 670 – 40 949) Varianta 0: délka 23 000 m (stávající silnice I/52) 3.
Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)
kraj:
Jihomoravský
katastrální území:
Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Drnholec, Horní Věstonice, Mikulov, Novosedly, Pasohlávky, Perná, Pohořelice, Vlasatice.
4.
Obchodní firma oznamovatele
Ředitelství silnic a dálnic ČR Na Pankráci 56 145 05 Praha 4
5.
IČ oznamovatele
65 99 33 90 6.
Sídlo (bydliště) oznamovatele
Na Pankráci 56 145 05 Praha 4
5
II.
POSOUZENÍ DOKUMENTACE
1.
Úplnost dokumentace
Dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí předmětné stavby (dokumentace EIA), zpracovaná Mgr. Tomášem Šikulou - osvědčení MŽP ČR č.j. 8175/1488/OIP/03, vychází z členění dle Přílohy č.4 zák. č. 100/2001 Sb. Vlastní dokumentace v části A - Údaje o oznamovateli splňuje požadavky přílohy č. 4. V části B - Údaje o záměru je v souladu s požadavky přílohy č.4 rozčleněna na základní údaje o záměru, údaje o vstupech a výstupech. Z hlediska naplnění podstaty přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. jsou požadavky na obsah dokumentace splněny. Dokumentace splňuje požadavky přílohy č. 4 v uvedené části B. Část C – Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území z hlediska obsahové stránky dokumentace naplňuje všechny pasáže v souladu s požadavky přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. Část D – Komplexní charakteristika a hodnocení vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí je v souladu s přílohou č. 4 zákona rozdělena do 6 kapitol. Z hlediska požadavků zákona č. 100/2001 Sb. lze konstatovat, že jsou naplněny všechny základní požadavky tohoto zákona. Část E – porovnání variant je vzhledem k navržené jediné variantě řešena dostatečně. Souhrnné části F – Závěr a G – Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru jsou zpracovány v dostatečné míře pro posouzení dle přílohy č. 4. zákona Rozsáhlá část H – Přílohy pak dostatečně ilustruje základní vstupní údaje pro zpracování dokumentace. Stanovisko zpracovatele posudku k uvedenému bodu: 1.
Z hlediska úplnosti dokumentace lze konstatovat, že odpovídá požadavkům zákona č. 100/2001 Sb.
2.
Vlastní náplň jednotlivých bodů dokumentace je zpracována s dostatečnou vypovídací schopností.
Jednotlivé body jsou podrobně komentovány v další části této kapitoly.
6
B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry: Charakter záměru Rychlostní silnice R52 Komunikace musí splňovat následující podmínky: - šířkové uspořádání odpovídající minimálně kategorii R 26,5/120, - všechna křížení mimoúrovňová Možnost kumulace s jinými záměry Jedná se o výraznou liniovou novostavbu v území. Vzhledem k tomu, že bude procházet intenzívně využívanou zemědělskou krajinou, ve které nejsou plánovány další významné dopravní stavby regionálního, případně nadregionálního charakteru, nepředpokládá se v tomto ohledu možnost kumulace s jinými záměry. V rámci zpracování modelů intenzit dopravy pro posuzovaný záměr byla zohledňována také plánovaná silnice I/38 Znojmo - Jihlava a její vazba na dopravní sít' v Rakousku (zvažuje se také možnost vybudování rychlostní silnice), ovšem její případné dopady na silniční síť řešeného území jsou minimální. Samostatnou otázkou zůstává možnost kumulace se záměry, indukovanými samotným zvýšením dopravních intenzit v území. Jedná se o nákupní, případně zábavní centra tak, jako tomu bylo v oblastech hraničních přechodů Kleinhaugsdorf-Hatě u Znojma a BergBratislava. V rámci zpracování Dokumentace EIA byly zkoumány plánované aktivity v území, i ve vazbě na silnici R52, ale podobný rozvoj se neočekává. Oba zmíněné příklady, na které byl zpracovatel Dokumentace EIA upozorněn ve vyjádření k Oznámení mají své specifické rysy, které nejsou srovnatelné s podmínkami řešené oblasti. I když se jedná pouze o úvahy na úrovni prognóz dá se říci, že posuzovaný záměr bude sloužit primárně jako spojnice významných městských aglomerací mezinárodního významu a ne jako koridor do cenového ráje pohraničí. Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto bodu: Náplň kapitoly vyhovuje požadované charakteristice. B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí: Zdůvodnění záměru: Rychlostní silnice R52 (E461) Brno-Pohořelice-Mikulov (Vídeň) je součástí plánované páteřní silniční sítě evropské dopravní infrastruktury TEN (Trans-European Transport Network), zahrnuté do VLB multimodálního koridoru, spojujícího významná evropská průmyslová centra Varšavu, Ostravu, Brno, Vídeň a Budapešť. Je rovněž součástí IV. multimodálního koridoru Berlín - Praha - Brno - Vídeň. Impulsem pro zadání vyhledávací studie rychlostní silnice R52 v úseku Pohořelice-Mikulov, přechod státní hranice ČR/Rakousko bylo rozhodnutí rakouské vlády vybudovat do roku 2010 tzv. Nordautobahn AS v úseku od Vídně po státní hranici v oblasti obce Drasenhofen. Dřívější studie uvedené trasy R52 na našem území vycházely z mezivládní dohody, kterou byl bod přechodu státní hranice s Rakouskem stanoven v katastru obce Nový Přerov. Tato trasa je dosud chráněna v územně plánovací dokumentaci (LTPD) některých dotčených obcí. 7
Zásadní změna místa přechodu státní hranice proto vyvolává nutnost prověření průchodnosti území mezi Pohořelicemi a Mikulovem směrově dělenou rychlostní silnicí. Předmětná stavba navazuje na dokončený úsek čtyřpruhové rychlostní silnice R 52, vedené ve směru od Brna východním obchvatem Pohořelic. Vzhledem k tomu, že první část trasy po konec obchvatu obce Nová Ves již byla rekonstruována jako jedna polovina budoucího směrově děleného uspořádání silnice, jedná se o vyhledání dopravního řešení v úseku mezi Novou Vsí a hraničním přechodem Mikulov / Drasenhofen. Přehled zvažovaných variant: Posuzované varianty vychází z vyhledávacích studií (HBH Projekt spol. s r.o. 2000, 2001) a z požadavků uvedených v Závěru zjišťovacího řízení MŽP ČR na posuzovaný záměr. Z požadavků bylo zohledněno dopracování a vyhodnocení subvariant k Variantě 1 v oblasti Horního luhu a přechodu Nových Mlýnů, v podrobnosti odpovídající dostupným podkladům. Od hodnocení Varianty 4 bylo upuštěno, neboť' je trasována mimo aktuálně dohodnutý bod přechodu státní hranice. Otázka požadovaného prověření alternativního řešení formou železničního spojení vůči sledovaným variantám náleží spíše do kategorie strategického posuzování (SEA). Přesto byly učiněny konzultace s experty na železniční dopravu, kteří potvrdily skutečnost, že železniční doprava v řešeném území nemůže být alternativou posuzovanému záměru v jakékoliv jeho variantě. Varianta 0 Jedná se o zachování současného stavu silniční sítě v území. Varianta 1 Představuje dostavbu stávající silnice I/52 v úseku Pohořelice - Mikulov. Dále pokračuje, jako novostavba v trase obchvatu Mikulova až ke státní hranici. Varianta 1x Tato varianta je výsledkem několika subvariant v oblasti Horního luhu a přechodu Nových Mlýnů, které byly podrobně expertně vyhodnoceny (vodohospodářské aspekty, vlivy na avifaunu, ekosystémy a chráněná území) a výsledek byl vybrán pro celkové posouzení. Varianta je koncipována, jako rovnocenná varianta proti ostatním z důvodu přehlednosti a objektivnosti při posouzení. Od Varianty 1 se liší pouze v úseku km 23,000 - 28,504. Varianta 2 Po Novou Ves je shodná s Variantou 1. Dále vychází z obchvatu Nové Vsi a sleduje zpočátku stopu původně sledované trasy R52 ve směru na Nový Přerov, vedenou západně od obce Pasohlávky. Za místem křížení se silnicí III/36914 se stáčí vlevo, překračuje údolní nivu Dyje a horní nádrže Vodního díla Nové Mlýny. Dále se stáčí do údolí mezi Dunajovickými vrchy a vrchem Kamrlice. Dále vede mezi severním okrajem obce Březí a Ořechovou horou a směřuje k průchodu CHKO Pálava mezi Šibeničním vrchem a tratí, který je shodný s Variantou 1. Podrobný popis navržených variant Varianta 0 Zachování současného stavu silniční sítě v území. Tato varianta byla v Oznámení brána, jako referenční, ale nebyla zcela rovnocenně posouzena. V Dokumentaci EIA je brána také, 8
jako referenční, ale je komplexně posouzena, jako rovnocenná varianta. Přesto není vždy uváděna v jednotlivých kapitolách, případně v tabulkách pro jednotlivé varianty tak, jako varianty aktivní. Vychází to ze základního přístupu, kdy jsou hodnoceny 3 aktivní rovnocenné varianty a varianta nulová (s jinými parametry), která již v území existuje a řada jejích vlivů má nesrovnatelně jiný charakter, než je tomu u variant aktivních (dvoupruhová silnice je zde srovnávána se čtyřpruhovou silnicí). V kapitolách, kde se vlivy této varianty nějak projeví (hluk, imise, vody, ad.) bude samozřejmě komentována a pro větší přehlednost bude pro ni použito staničení přejaté z Varianty 1. Varianta 1 Tato varianta představuje dostavbu stávající silnice I/52 v úseku Pohořelice - Mikulov, od křižovatky silnice I/52 a II/381 na jihu Pohořelic (km 16,670), po státní hranici České republiky a Rakouska (km 39,242). Na místě zrušené úrovňové křižovatky se silnicí II/381 je navrhováno vybudovat přemostění silnice R52 silnicí II/381 současně s přemostěním nově vybudované komunikace kategorie S 7,5/60, vedené paralelně se silnicí R52 vpravo okrajem obory Proklatá a propojující silnice II/395 a III/39616. Propojení mezi silnicemi II/395 a II/381 bude řešeno spojovací rampou v severozápadním sektoru, obdobně jako stávající propojení mezi silnicemi I/52 a II/395. Tímto způsobem je možno napojit území prostřednictvím stávající MÚK na R52. Silnice od Nové Vsi byla po roce 1995 rekonstruována v návrhové kategorii S 11,5/80, tj. v šířkovém uspořádání zpevněné části vozovky odpovídajícím zhruba 1/2 rychlostní komunikace kategorie R 26,5 a její parametry v převážné míře vyhovují i pro výhledové uspořádání. Její napojení na obchvat Nové Vsi je však řešeno provizorním úsekem, jehož směrové parametry neodpovídají požadované návrhové rychlosti (R = 460 m) a bude je nutno rekonstruovat v plném profilu. Dále je trasa silnice I/52 vedena od Nové Vsi rovně, jihovýchodním směrem. Zde se předpokládá dostavba levého jízdního pásu (pro směr Mikulov - Pohořelice). V prostoru mezi RBC Pod silnicí (u VKP Betlém a VKP Horní Mušovský luh) a rekreační oblastí u motorestu ATC Merkur Pasohlávky dochází z důvodu morfologie terénu ke směrovému zvlnění stávající trasy. Navrhovaná trasa dostavby proto bude v tomto úseku oddálena od stávající trasy směrem východně a zasáhne lesní masív biocentra . Následující úsek silnice I/52 tvoří současně hráz Mušovské vodní nádrže na řece Dyji.V této části tratě je mírný pravotočivý oblouk, navazuje přímý úsek a dále oblouk levotočivý. Dostavbou rychlostní silnice v tomto úseku se rozumí vybudování zemního tělesa levého jízdního pásu, sloužícího pro jízdu ve směru od Mikulova do Pohořelic v odstupu cca 10 m od koruny stávající silnice (hráze). Toto řešení předpokládá zásah do přírodní rezervace Věstonické nádrže v délce cca 2 km. Na pravém břehu Dyje se trasa pravotočivým obloukem stáčí k jihu a v dlouhém přímém úseku, je vedena po hranicích CHKO Pálava. Od Spálené hospody po Anenský vrch směřuje k Mikulovu. V tomto úseku je z důvodu respektování hranic CHKO navržena dostavba pravého jízdního pásu, tj. pásu pro směr Pohořelice - Mikulov. Přechod dostavby mezi levým a pravým jízdním pásem je situován v pravotočivém oblouku na pravém břehu Dyje, bezprostředně za hrází vodního díla. Tento přechodový úsek je nutno rekonstruovat v plném profilu silnice kategorie R 26, 5.
9
Závěrečný úsek této varianty je veden v souladu s návrhem změny ÚP města Mikulova jako novostavba rychlostní komunikace. Opouští stávající trasu silnice I/52 v prostoru Anenského vrchu a směřuje do západního obchvatu města. Překračuje silnici II/414, trať ČD Mikulov Hrušovany, prochází podél východního okraje zástavby průmyslové zóny a stáčí se levotočivým obloukem do souběhu s touto tratí. Následuje pravotočivý směrový oblouk, kterým trasa protíná výběžek CHKO Pálava mezi vrchem Šibeničník a tratí ČD. Dále směřuje do prostoru celniště hraničního přechodu Mikulov / Drasenhofen, kde se navazuje na stávající silnici. Varianta 1x Varianta řeší průchod rychlostní silnice R52 nejcitlivějšími částmi řešeného území. Je výsledkem kombinace několika subvariant v oblasti Horního luhu a přechodu Nových Mlýnů, které byly podrobně expertně vyhodnoceny. Vyhodnocení dílčích subvariant není předloženo ani zahrnuto do Dokumentace EIA z důvodu přehlednosti a zachování jednotné úrovně pro komplexní posouzení. Vzhledem k tomu, že subvarianty v obou úsecích ovlivňují nejvíce cenné ekosystémy, bylo vyhodnocení subvariant provedeno ve spolupráci s experty, kteří dotčená území velice dobře znají (Dr.Šebela, Dr.Chytil) a pro oba úseky byla vybrána nejoptimálnější subvarianta i ve vztahu k chráněným územím vymezeným, nebo navrhovaným pro systém NATURA2000. V oblasti Horního luhu byla vybrána subvarianta s výrazně menším záborem lesa (PUPFL), u které zůstává zachována návrhová rychlost 120km/h, byt' na hranici. Ze subvariant, které řešily průchod Nových Mlýnů bylo vybráno vedení trasy Horní (Mušovskou) nádrží, podél stávající hráze s tím, že komunikace na hrázi zůstane zachována. Celkově je varianta koncipována, jako rovnocenná varianta proti ostatním z důvodu přehlednosti a objektivnosti při posouzení. Od Varianty 1 se liší pouze v úseku km 23,000 28, 504. Od km 23,000 se navrhovaná rychlostní silnice stáčí podél stávající silnice I/52 ve vzdálenosti maximálně 100m. Poté se mírným levotočivým obloukem stáčí k jihu do Horní (Mušovské) nádrže, kterou překonává souběžně s hrází. Na pravém břehu Dyje se trasa pravotočivým obloukem stáčí k jihu a v dlouhém přímém úseku, je vedena po hranicích CHKO Pálava. Varianta 2 Tato varianta se shoduje s Variantou 1 po Novou Ves. Dále vychází z obchvatu Nové Vsi a sleduje zpočátku stopu původně navrhované trasy R 52 ve směru na Nový Přerov, vedenou západně od obce Pasohlávky. Její osa je přizpůsobena stávajícímu uspořádání území, především síti komunikací a prvků ÚSES. Proto prochází v těsném souběhu se silnicí III/36913 a broskvovým sadem východně od této silnice. Za místem křížení se silnicí III/36914 se stáčí vlevo a táhlým směrovým obloukem překračuje údolní nivu Dyje a vodní plochy horní nádrže vodního díla Nové Mlýny v prostoru jihozápadně od obce Brod nad Dyjí. Na pravém břehu Dyje trasa protíná PHO II vnitřní vodního zdroje Brod nad Dyjí podél jeho severního okraje. Jižně od Brodu nad Dyjí kříží silnici III/39615, prochází sedlem mezi vrchem Chlumek a Liščím vrchem, jde podél okrajů viničních tratí a pravotočivým obloukem stoupá po orné půdě směrem do sedla mezi Dunajovickými kopci a vrchem Kamrlice. 10
Za tímto sedlem, kde je navržený ekodukt (ekologický tunel) délky cca 350 m se stáčí mírně vlevo a v dlouhém přímém úseku klesá směrem mezi severní okraj zástavby obce Březí a vinice na Ořechové hoře. Kříží postupně silnici III/39617, silnici II/414, trať' ČD Břeclav Hrušovany a směřuje k průchodu CHKO Pálava mezi Šibeničním vrchem a tratí, který je shodný s Variantou 1. Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto bodu: B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru. Tabulka č.1: Jedn
Varianta 1
Varianta 1x
Varianta 2
Staničení začátku úseku
m
16670
16670
16670
Staničení konce úseku
m
39242
39213
40949
Délka úseku
m
22572
22543
24279
Plocha vozovky
m2
421645
421103
530011
Počet mimoúr. Křižovatek
ks
4
4
4
Celková délka křižovatk. ramp
m
4700
4700
4900
Celková plocha ramp
m2
54050
54050
56350
Počet přeložek komunikací
ks
22
22
16
Silnice I. třídy
m
500
500
500
Silnice II. třídy
m
1270
1270
2570
Silnice III. třídy
m
14500
14500
4550
Místní komunikace
m
5400
5400
1800
Celková délka přeložek kom.
m
21670
21670
9420
Celková ploch přeložek
m2
145325
145325
72350
Plocha obslužných zařízení
m2
60000
60000
60000
Počet tunelů
ks
0
0
1
Délka tunelů
m
0
0
310
Počet mostů
ks
25
25
20
Plocha mostů
m2
32012
32012
31968
Počet provizorních komunikací
ks
6
6
3
Délka provizorních komunikací
m
3800
3800
1900
Délka objízdných tras
m
40300
40300
24000
Max převýšení
m
173.5-222.6
173.5-222.6
177.6-216.0
Max. podélný spád
%
1.91
1.91
3.00
Min. směrový poloměr
m
1250 (735)
1250 (735)
1240
plynovody
m
100
100
600
vodovody
m
900
900
650
rozvody el. energie
m
6400
6400
3050
ks
0
0
2
Délka přeložek komunikací:
Délka přeložek hlavních inženýrských sítí:
Počet střetů s PHO vodních zdrojů II. vnější
11
II. vnitřní
ks
0
0
1
II. vnější
m
0
0
2500
II. vnitřní
m
0
0
950
Délka průchodu PHO vodních zdrojů
12
Kapitola B.II. Údaje o vstupech B.II.1 Půda Přehledným způsobem je kvalita půd v dokumentaci prezentována v grafické části, výkres č. 4 Ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF), kde je zemědělská půda celého posuzovaného území rozdělena na základě bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) do tříd ochrany zemědělské půdy podle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP č.j. OOLP/1067/96 z 1.10.1996. V situaci jsou zakresleny i pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL), vodní plochy a neplodné půdy a lomy. Přehled záborů ZPF a PUPFL pro jednotlivé posuzované varianty je uveden v následujících tabulkách s tím, že uvedené zábory jsou pouze orientační. Přesná velikost záboru bude známa až v dokumentaci pro územní rozhodnutí (DÚR), kde bude hranice záboru stanovena na základě zaměření terénu. Přehled záboru ZPF pro jednotlivé varianty
Varianta č. 1
Délka úseku
Celkový zábor
(km)
(ha)
16,670 – 39,242
Zábor v třídě ochrany I. a II. (ha)
(%)
86,49
36,70
42,0
90,58
38,60
43,0
109,03
27,20
25,0
(22,572 km) Varianta č. 1x
16,670 – 39,213 (22,543 km)
Varianta č. 2
16,670 – 40,949 (24,279 km)
Přehled záboru PUPFL pro jednotlivé varianty
Varianta č. 1
Délka úseku
Celkový zábor
(km)
(ha)
16,670 – 39,242
Les hospodářské
Lesy zvl. určení
(ha)
(%)
(ha)
(%)
7,50
6,06
81,0
1,47
19,0
3,41
1,94
57,0
1,47
43,0
3,88
2,31
59,5
1,57
40,5
(22,572 km) Varianta č. 1x
16,670 – 39,213 (22,543 km)
Varianta č. 2
16,670 – 40,949 (24,279 km)
B.II.2 Voda V případě nulové varianty se nová spotřeba vody nepředpokládá. Jedná se o variantu bez činnosti (výstavby), údržba stávajících komunikací bude probíhat jako doposud. Spotřeba vody v aktivní variantě je rozdělena do dvou fází: - fáze výstavby 13
- fáze provozu Pitná voda Fáze výstavby Voda bude spotřebována v místech zařízení staveniště. Plochy pro zařízení staveniště budou určeny ve fázi projektové a výrobní přípravy stavby. Objem spotřeby vody bude závislý na počtu pracovníků činných při výstavbě, velikosti a vybavení sociálního zázemí. Konkrétní spotřebu nelze v tomto stupni stanovit, lze pouze konstatovat obecné údaje o předpokládané spotřebě vody na jednoho pracovníka (dle směrnic MLVH ČSR a MZd ČSSR č. 9/1973 Sb.): - pouze pro pití příp. mytí nádobí
5 l/osobu a směnu
- pro mytí a sprchování
120 l/osobu a směnu (pro prašný a špinavý provoz)
Fáze provozu Ve fázi provozu nebude odběr pitné vody prováděn, na úseku R 52 není umístěno žádné středisko údržby R 52 ani obslužné zařízení. Technologická (provozní) voda Fáze výstavby -
výroba betonových směsí
-
ošetřování betonu ve fázi tuhnutí a tvrdnutí
-
oplachy vozidel a ostatních strojních zařízení
Předpokládá se, že největší množství vody se spotřebuje v místě zařízení staveniště a výroben betonových směsí. Neopominutelnou nutností bude projednání odběrů s příslušným vodohospodářským orgánem a správcem konkrétního toku nebo zdroje, z něhož bude odběr prováděn. Fáze provozu Ve fázi provozu nebude třeba technologickou vodu zajišťovat. Požární voda Fáze výstavby Případný požadavek na požární vodu může vzniknout v areálu stavebního dvora či přímo na staveništi a bude pokryt ze zdrojů provozní vody. Fáze provozu Ve fázi provozu nebude zajištění požární vody požadováno. shrnutí: Nároky na množství vody potřebné ve fázi výstavby i provozu nejsou významné a nelze předpokládat, že by v této oblasti způsobily jakýkoli deficit v potřebě vody.
14
Veškeré nakládání s vodami musí být v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách. Odebíraná množství a podmínky případného odběru musí být dohodnuty se správcem příslušného vodního zdroje.
B.II.3 Ostatní surovinové a energetické zdroje (například druh, zdroj, spotřeba) Elektrická energie Období výstavby K odběru elektrické energie na staveništi budou zřizovány přípojky vzdušného vedení NN závěsnými kabely, vycházející ze stávající distribuční sítě VVN, doplněné transformátory v místech odběru elektrické energie. Předpokládaný příkon pro zařízení staveniště mostních objektů je do 50 kW, v případě hlavního stavebního dvora se uvažuje s příkonem do 200 kW. Skutečná spotřeba elektrické energie bude stanovena po výběru dodavatele stavby na základě použitých mechanizmů a technologií. Období provozu S výjimkou napájení systému S.O.S. a zásuvkových skříní pro napojení mobilního výstražného zařízení u přejezdů středního dělicího pruhu střídavým napětím 220 a 380V nevyžaduje provoz rychlostní silnice žádné energetické medium. Napájecí kabely budou vedeny ve středním dělícím pruhu rychlostní silnice a jejich napojení na stávající rozvody JME bude řešeno prostřednictvím rozváděčů, situovaných na silničním pozemku v k.ú. Nová Ves a Mikulov. Plyn Období výstavby Zemní plyn bude využíván pro vytápění objektů hlavního stavebního dvora, navrhovaného v k.ú. Pohořelice, kam bude přiveden středotlakým potrubím od nejbližší stávající regulační stanice. Denní předpokládaná spotřeba činí 100 m3. Období provozu Zemní plyn bude využíván pro vytápění objektů velké odpočívky, navrhované v k.ú. Mikulov kam bude přiveden středotlakým potrubím od nejbližší stávající regulační stanice. Denní předpokládaná spotřeba činí 100 m3. Další druhy surovin Lze předpokládat, že při stavbě vzniknou nároky na suroviny, odpovídající charakteru stavby. Množství je v této fázi projektové přípravy ovšem těžko definovatelné. V případě pozemní komunikace se jedná o následující suroviny: Období výstavby Násypový materiál zemního tělesa - bude využíván výkopek ze zářezových patrií trasy Štěrkopísky, především pro konstrukční vrstvy vozovek - bude řešeno dovozem z lomu Hrušovany nebo Bratčice Drcené kamenivo pro betonové konstrukce a asfaltové směsi - lomy Dolní Kounice (diorit) a Želešice (amfibiolit) Materiál pro kryty vozovek - ropné asfalty a modifikační přísady, portlandský a speciální silniční cementy. 15
Ocel - především pro betonářskou výztuž a bezpečnostní zařízení (zábradli a svodidla) Pohonné hmoty, oleje a maziva pro stavební mechanizmy a dopravní techniku Období provozu Ve fázi provozu je nutno uvažovat se spotřebou pohonných hmot, olejů a maziv pro mechanizmy údržby rychlostní silnice v předpokládaném množství cca 3 tuny pro jeden stroj za rok. Dále je nutno zahrnout do spotřeby surovin posypový materiál zimní údržby, tj. kuchyňskou sůl v množství cca 1 kg na metr čtvereční vozovky a drcené kamenivo v množství cca 10 x větším.
B.II.4 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu (například potřeba souvisejících staveb) FÁZE VÝSTAVBY Během výstavby rychlostní silnice bude ovlivněn provoz na stávající silniční síti zejména v souvislosti s přepravou materiálů, potřebných k výstavbě. Nároky na silniční sít' ve fázi stavby budou vznikat především z nutnosti přepravy vytěžené zeminy, násypových materiálů silničního tělesa, konstrukčních vrstev vozovky a přebytečné ornice. Pro tyto přepravy bude využita stávající sít' silnic, doplněná provizorními staveništními komunikacemi (budou vedeny převážně v prostoru tělesa budoucí rychlostní silnice) a zpevněnými polními cestami tak, aby v maximální míře byla přeprava realizována mimo stávající sídla. V souvislosti s přepravou materiálu bude zejména nutné vyřešit staveništní dopravu mimo obec Brod nad Dyjí (přeprava materiálu přes Dyji), další staveništní komunikace budou nutné pro vyloučení přepravy přes obce Březí a Dolní Dunajovice. Obecně platí, že stávající silniční sít' III. třídy a účelových komunikací nesnese zvýšenou dopravní zátěž a bude proto nutné provést rekonstrukce cest využívaných pro přístup k jednotlivým lokalitám. Umístění deponií, ploch povážení zemědělských pozemků a výše uvedených nároků na provoz stávající silniční sítě ve fázi výstavby bude řešeno v dalších stupních projektové dokumentace (v rámci plánu organizace výstavby - POV) a proto není možný detailní popis dotčených komunikací. Pro přepravu materiálu ze zemníku Bratčice bude využívána i stávající silnice I/52. Při realizaci Varianty 1, která předpokládá z části dostavbu stávající silnice na čtyřpruhové uspořádání, bude rovněž významně ovlivněn provoz na silnici I/52, neboť určité úseky bude během výstavby nutno uzavřít a zrekonstruovat v celém profilu. Objízdná trasa bude vedena po silnicích třetí třídy číslo 39613, 39614 a 39617 z Nové Vsi přes Brod nad Dyjí a Dolní Dunajovice Sít' pozemních komunikací, dotčených výstavbou rychlostní silnice R 52 tvoří: Silnice I. třídy: I/52 Brno - Pohořelice - Mikulov - státní hranice Silnice II. třídy: II/381: Pohořelice - Žarošice II/395: Velká Bíteš - Dolní Kounice - Pohořelice II/396: Rouchovany - Branišovice - Nová Ves
16
II/420: Nikolčice - Hustopeče - Perná II/414: Lechovice - Mikulov Silnice III. třídy: III/39611: Velký Dvůr - Vlasatice III/39616: Nová Ves – průjezdná III/39613: Nová Ves - Drnholec III/39614: Pasohlávky - Drnholec III/41621: Žabčice - Vranovice - Pasohlávky III/39615: Pasohlávky - Brod nad Dyjí - Drnholec III/39617: Dolní Dunajovice - Brod nad Dyjí III/42121: Perná - Klentnice III/0521: Bavory - spojovací III/0523: Mikulov - st. hranice III/0526: Mikulov - stará celnice III/4146: Dolní Dunajovice - Březí III/4145: Dobré Pole - příjezdná III/4144A: Novosedly - Dobré Pole V zájmovém území je vedena jediná železniční trať ČD Břeclav - Hrušovany, kterou je možno rovněž využít pro přepravu stavebních materiálů. FÁZE PROVOZU Stávající silniční síť, přerušená výstavbou rychlostní silnice bude propojena výstavbou nezbytných přeložek a mostních objektů tak, aby zůstal zachován stávající systém místní dopravy v dotčeném území. Rovněž ve fázi provozu je podstatný rozdíl v úpravách silniční sítě pro Variantu 1 a ostatní varianty. Zatímco výstavba rychlostní silnice mimo stávající trasu ve Variantě 2 si vyžádá pouze minimální úpravu stávající silniční sítě, změna režimu stávající silnice I/52 na rychlostní silnici ve Variantě 1 si vyžádá úpravy a propojení místní silniční sítě v celém zájmovém území, neboť je nutné zajistit propojení místní dopravy ve směru sever jih, realizované v současnosti po silnici I/52. Provoz rychlostní silnice si dále vyžádá změnu v rozložení stávajících dopravních intenzit, tj. především zvýšení dopravy na přístupových cestách k rychlostní silnici. Dopravní vazby, úpravy a doplnění stávající sítě komunikací Varianta 1 - mimoúrovňová křižovatka Ivaň je navržena na místě stávajícího napojení silnic III/39614 ve směru na Pasohlávky a sil. III/41621 ve směru na Ivaň, - MÚK Horní Věstonice je navržena u Spálené hospody v místě stávajícího napojení silnice II/420. Předpokládá se napojení silnice III/42122 ve směru na Pernou, - v k.ú. Mikulov bude napojena silnice II/414 ve směru na Novosedly - MÚK Mikulov-sever,
17
- křižovatku Mikulov napojující silnici I/40 ve směru na Břeclav je možno navrhnout buďto typu „trumpeta", situovanou v bezprostřední blízkostí vrchu Šibeničník s využitím stávajícího příjezdu silnice I/52 k celnici včetně přemostění trati ČD nebo vybudovat nový přivaděč délky cca 1 km s křižovatkou typu „delta", vedený od stávajícího vyústění silnice I/40 na silnici I/52 a překračující trať ČD i R52. Přechodem na režim rychlostní silnice bude narušen stávající systém obsluhy území, Veškeré úrovňové křižovatky na silnici I/52 budou zrušeny. Proto bude nutné vybudovat propojení sítě komunikací navzájem i mezi nově navrhovanými MÚK. Jedná se o tyto úseky: - ve všech variantách je nutno dořešit propojení systému komunikací mezi Novou Vsí a Pohořelicemi. Proto se na místě zrušené úrovňové křižovatky se silnicí II/381 navrhuje vybudovat přemostění silnice R52 silnicí II/381 současně s přemostěním nově vybudované komunikace kategorie S 7,5/60, vedené paralelně se silnicí R52 vpravo okrajem obory Proklatá a propojující silnice II/395 a III/39616. Propojení mezi silnicemi II/395 a II/381 bude řešeno spojovací rampou v severozápadním sektoru, obdobně jako stávající propojení mezi silnicemi I/52 a II/395. Tímto způsobem je možno napojit území prostřednictvím stávající MÚK na R52. - propojení mezi silnicí II/396 od Nové Vsi a silnicí III/416 21 v prostoru MÚK Ivaň je navrženo komunikací kategorie S 7,5/60 v trase stávající účelové komunikace, vedené paralelně se silnicí R52 cca 400 m vlevo a překračující R52 těsně před napojením na sil. II/396 v Nové Vsi. - propojení mezi MÚK Ivaň (sil. II/39614) a rekreační oblastí Pasohlávky na levém břehu Mušovské nádrže je řešeno silnicí kategorie S 7,5/60, vedenou podél silnice R 52 vpravo a využívající částečně starou silnici I/52 v prostoru vinných sklepů. - na pravém břehu Dyje bude nutno vybudovat přemostění R52 mimo navrhované MÚK ještě na silnici III/4147 a III/42121 mezi Dolními Dunajovicemi a Pernou a podjezd na silnici III/0521 u Bavor. Dále bude narušen stávající systém zpevněných polních cest, vedených podél silnice I/52. Souběžná polní cesta vlevo zůstane s výjimkou úprav v místech napojení na nově budovaná přemostění silnice R52 prakticky bez úprav, polní cesta vpravo bude nově vybudována od Mušovských nádrží až po MÚK Mikulov - sever jako jednopruhová komunikace v kategorii MOK 4/30 s výhybnami s výjimkou úseku mezi MÚK H. Věstonice a přeložkou silnice III/4147 do Dolních Věstonic, který bude vybudován jako obousměrně pojížděná silnice III. třídy v kategorii S 7,5/60. V rámci propojení systému polních cest se uvažuje s přemostěním R52 těsně za přehradní hrází tak, aby byla zajištěna bezproblémová údržba vodního díla. Další vyvolanou investicí je propojení komunikací mezi Mikulovem, Bavory a Pernou. Bude využita stávající vozovka silnice I/52 od Mikulova až po Anenský vrch. Dále bude vybudováno propojení na silnici III/0521 v kategorii S 7,5/50 s obchvatem Bavor, vedeným západně od obce. (Tento úsek není nezbytný a záleží na záměrech obce. Byl by ovšem financován státem, jako vyvolaná investice stavbou R52). Následující úsek silnice III. třídy je veden v trase stávající zpevněné komunikace mezi Bavorami a Pernou cca 1100 m od silnice R 52 východně.
18
Komunikační propojení místní dopravy mezi pravým a levým břehem vodních nádrží Nové Mlýny se předpokládá po stávajících komunikacích třetí třídy číslo 4147, 39615 a 39614 přes Dolní Dunajovice, Brod nad Dyjí a Pasohlávky. Napojení silnice I/52 před hraničním přechodem v Mikulově, napojující rovněž silnici I/40 ve směru na Břeclav je řešeno v rámci MÚK Mikulov. Varianta 1x - Dopravní vazby - Jsou stejné, jako u Varianty 1. - Úpravy a doplnění stávající sítě komunikací Stejné, jako u Varianty 1. Změna je pouze ve využití stávající silnice I/52 v úseku km 23,000 - 28,504 (Hráz vodního díla Nové Mlýny). Bude využita jako obslužná komunikace pro území, zajišťující propojení obou břehů Novomlýnských nádrží a pro údržbu hráze vodního díla. Varianta 2 - MÚK Nová Ves slouží k napojení stávající silnice I/52 pouze ve směru na Pohořelice. Bude vybudována pouze 1 MÚK a to ve tvaru „diamant" s využitím stávajícího provizorního úseku I/52, - MÚK Drnholec je navržena ve tvaru „trumpeta" a napojuje silnici III/396 13 ve směru na Hrušovany nad Jevišovkou, - MUK Březí je navržena rovněž ve tvaru „trumpeta" a napojuje přivaděčem délky 2 km území podél silnice II/414, - MÚK Mikulov napojující silnici I/40 je řešeno stejně jako ve Variantě 1 Výstavbou této varianty bude stávající sít' komunikací narušena jen v omezené míře. Veškeré komunikace II. a III. třídy a hlavní polní cesty budou propojeny mostními objekty tak, aby zůstal zachován stávající systém dopravní obsluhy území. Jedná se o tyto komunikace: - sil. I/52 Nová Ves - Mikulov zůstane bez úprav a komunikace bude přemostěna mostním objektem na R52, - sil. III/39614 ve směru na Pasohlávky bude směrově upravena včetně napojení na silnici III/39613 a bude přemostěna mostním objektem na R52, - sil. III/39615 u Brodu nad Dyjí - přeložka silnice bude převedena přes R52 mostním objektem východně od stávající trasy, - účelová komunikace v k.ú. Brod nad Dyjí - přeložka účelové komunikace bude převedena přes R52 mostním objektem východně od stávající trasy - účelová komunikace v k.ú. Dobré Pole - přeložka účelové komunikace bude převedena přes R52 mostním objektem východně od stávající trasy, - silnice III/4146 Březí - D. Dunajovice - přeložka silnice bude převedena přes R52 mostním objektem západně od stávající trasy, - silnice II/414 Březí - Mikulov - přeložka silnice bude převedena přes R52 mostním objektem zhruba ve stávající trase,
19
- silnice I/52 před hraničním přechodem v Mikulově, napojující rovněž silnici I/40 ve směru na Břeclav je napojena prostřednictvím MÚK Mikulov Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto bodu: Část B II: Údaje o vstupech je zpracována kvalitně s dostatečnou vypovídací schopností a do hloubky dostatečné pro posouzení vlivů na životní prostředí. V oblasti záborů ZPF lze upozornit na to, že rozdíly ve všech variantách jsou poměrně malé a to i přesto, že varianty 1 a 1x vedou většinou v trase stávající silnice, zatímco varianta 2 vede ve zcela nové trase. Zde se ukazuje, že vedení silnice dálničního typu v trase stávající silnice neznamená významnou úsporu záborů půdy a to proto, že využití plochy stávající silnice nutně vyvolává potřebu výstavby nových doprovodných komunikací, které alespoň zčásti nahradí její funkci lokální dopravní obsluhy. Varianta 2 vykazuje ve srovnání s variantami 1 a 1x vyšší celkový zábor půd, ovšem menší zábor nejkvalitnějších půd v třídě ochrany I a II. V oblasti nároků na dopravní infrastrukturu lze konstatovat, že ve variantě 2 jsou tyto nároky zřejmé a v podstatě přepokládají převedení stávajících komunikací pod nebo nad R52 dle její aktuální polohy. Ve variantách 1 a 1x jsou tyto nároky poněkud méně detailně vyjasněné a to z toho důvodu, že v této fázi přípravy stavby není naprosto přesně ujasněno do jaké míry bude vyřešena lokální dopravní obslužnost mimo rychlostní silnici. V podstatě je možno konstatovat, že čím „luxusnější“ bude zajištění dopravní obslužnosti mimo R52, tím budou větší zábory půd novými komunikacemi. V návrhu, který je podkladem pro posuzovanou dokumentaci jsou řešeny komunikace lokální dopravní obslužnosti v míře požadované legislativou a technickými normami. Lze však očekávat, že na základě konkrétních požadavků jednotlivých obcí, kterých se změny v dopravní obslužnosti budou dotýkat, dojde ke zvýšení nároků na tyto komunikace a zároveň ke zvýšení požadavků na zábory půd. Frekvence dopravních proudů zvažované v dokumentaci zůstanou bez významných změn.
20
B.III Údaje o výstupech B.III.1 Ovzduší (například přehled zdrojů znečišťování, druh a množství emitovaných škodlivin, způsoby a účinnost zachycování znečišťujících látek) TYPY ZDROJŮ EMISÍ Podle rozmístění zdroje znečištění v prostoru lze rozdělit zdroje emisí následovně: a) bodový zdroj znečištění b) liniový zdroj znečištění c) plošný zdroj znečistění Období výstavby Bodový ani liniový zdroj nebude při výstavbě významný. Nově navrhovaná stavba může po dobu její realizace působit jako svérázný plošný zdroj znečištění přízemní vrstvy atmosféry (prach, výfukové plyny těžkých stavebních mechanismů) v okolí stavebních dvorů, resp. v místech větší koncentrace stavebních prací (např. kolem mostních objektů). Období provozu Nová stavba nebude představovat bodový zdroj znečištění ovzduší. Po dostavbě bude ovšem komunikace sama o sobě významným novým liniovým zdrojem znečištění atmosféry především plynnými exhalacemi. K nim se nutně připojí aerosoly různého složení, jejichž zdrojem budou chemické posypové látky používané k udržování zimní sjízdnosti komunikace v zimním období a v malém množství i látky související bezprostředně s automobilovým provozem (otěr pneumatik aj.). Stávající komunikační sít' v řešeném území, pak spolu s navrhovanou rychlostní silnicí vytvoří jeden velký "silniční" plošný zdroj znečištění přízemní vrstvy atmosféry. Jako takový se může projevovat jen sezónně (např. při souběhu zvýšené intenzity lokální, nadregionální a mezinárodní dopravy při začátku a ukončení svátků, dovolených apod.) či jen v určitých hodinách dne (např. rozjezdy do zaměstnání v souběhu s ranními tlaky dálkové dopravy na hraniční přejezdy) a v obou případech významněji především v situacích, v nichž dochází ke zhoršenému rozptylu exhalací z dopravy do vyšších vrstev atmosféry. S ohledem na technický rozvoj v automobilním průmyslu a s provedenými a očekávanými legislativními úpravami podmínek provozu vozidel lze v reálné budoucnosti předpokládat snížení exhalací z dopravy na jednotku přepravovaného výkonu. ROZLOŽENÍ EMISÍ V ČASE Pro hodnocení vlivů libovolného úseku posuzovaného záměru na kvalitu ovzduší je velmi důležité rozlišovat období výstavby od období vlastního silničního provozu, kdy se tyto vlivy kvalitativně i kvantitativně diametrálně liší. Období výstavby
21
V období realizace posuzovaného záměru je blízké okolí znečišťováno emisemi výfukových plynů ze stavebních strojů a těžkých nákladních automobilů. Za rozhodující zdroj emisí do ovzduší v době výstavby lze však bezesporu považovat zemní práce, které tvoří podstatnou část objemu všech stavebních prací. Snaha o kvantifikaci množství těchto emisí, příp. jejich distribuce do okolního prostoru, by vedla v daném stupni projektové dokumentace k holým spekulacím. Alespoň přibližné řešení této úlohy předpokládá znalost detailního plánu organizace výstavby a stavebně technologického projektu (nasazení počtu a typů staveních strojů, jejich součinnost v čase, vytýčení přepravních tras pro přesun zemin a stavebních hmot atd.). Navíc, na množství emisí ze zemních prací (prašnost) mají rozhodující vliv okamžité klimatické podmínky. Projekt organizace výstavby je obvykle zpracováván na odpovídající úrovni podrobnosti až v rámci dokumentace ke stavebnímu povolení. Stavebně technologický projekt je pak interním dokumentem stavbu provádějící firmy. Při současném stupni poznání je proto nutno spokojit se s odhadem významnosti celkového negativního vlivu produkovaných emisí na znečištění ovzduší v období výstavby. Při posouzení této významnosti lze pak uplatnit následující pracovní teze: - vzájemný poměr doby výstavby k následnému období běžného provozu je velmi malý; taktéž vzájemný poměr měrného množství emisí škodlivin obsažených ve výfukových plynech je velmi malý až zanedbatelný. Z toho plyne, že rozhodující pro posouzení vlivu stavby na znečišťování ovzduší emisemi z výfuků bude vždy období běžného provozu, - emise prachu, o kterých lze předpokládat, že budou naopak v době výstavby mnohonásobně vyšší, než v následném období běžného silničního provozu, je možno účinně snižovat technologickými a organizačními opatřeními (kropením přepravovaných zemin, příp. tlakovým omýváním zpevněných povrchů vozovek apod.). Z uvedených tezí pak vyplývají dva obecné požadavky na realizátora stavby (příslušnou prováděcí firmu): - maximální zkrácení vlastní doby výstavby posuzovaného záměru, - přísné dodržování technologické kázně a podmínek realizace, uvedených v Dokumentaci EIA v kapitole D.IV. Období provozu Zdrojem emisí (výstupy) do volného ovzduší v okolí silnic a dálnic je především provoz motorových vozidel. Vlastní povrch komunikace je pak, jako každá zpevněná plocha, pouze druhotným zdrojem prašnosti. DRUH A MNOŽSTVÍ EMISÍ DO OVZDUŠÍ Základními vstupními údaji pro prognózu emisí škodlivin do ovzduší, jsou intenzity dopravy na uvažovaných variantách rychlostní silnice R52. Intenzity byly převzaty ze studie stanovení intenzit dopravy (ADIAS 2003). Výchozí dopravní intenzity použité jako vstupy k výpočtu emisních charakteristik jsou uvedeny v následujícím přehledu.
22
Tabulka č.4: Přehled výchozích intenzit dopravy čís. varianty
var. 0
var. 1 a var. 1 x
var. 2
územní vymezení dílčího úseku varianty
intenzita dopravy v roce 2020 [voz/24hod] OA
NA
celkem
Pohořelice-ÚK Iváň
16755
2946
19701
ÚK Iváň - ÚK Dolní Dunajovice
18053
3317
21370
ÚK Dolní Dunajovice - ÚK Bavory
18646
3400
22046
ÚK Bavory-Mikulov-sever
18627
3382
22009
Mikulov-sever - hranice s Rakouskem
15994
2732
18726
Pohořelice - MÚK Iváň
15959
2408
18367
MÚK Iváň - MÚK Dolní Dunajovice
16941
2691
19632
MÚK Dolní Dunajovice - MÚK Mikulov sever
17607
2789
20396
MÚK Mikulov sever- MÚK Mikulov
12784
1880
14664
MÚK Mikulov-hranice s Rakouskem
15994
2732
Pohořelice-MÚK Nová Ves
16154
2476
18726 18630
MÚK Nová Ves - MÚK Drnholec
13186
2085
15271
MÚK Drnholec- MÚK Březí
13684
2276
15960
MÚK Březí - MÚK Mikulov
13574
2217
15791
MÚK Mikulov-hranice s Rakouskem
15994
2732
18726
ÚK Nová Ves – ÚK Bavory
4740
1279
6019
ÚK Bavory- ÚK Březí
5514
1427
6941
ÚK Březí – Mikulov
5478
1410
6888
trasa stávající silnice I/52
Do ovzduší se dostávají především oxidy dusíku (zejména oxid dusičitý), oxid uhelnatý, prach a jako představitel velmi nebezpečných (kancerogenních) uhlovodíků také benzen. K výpočtu vlastních emisních charakteristik pak byly použity jednotkové emise E OA resp. ENA obsažené v databázi programu MEFA v.02 (MŽP ČR). Tabulka č.5: Jednotkové emise hlavních škodlivin použité pro rychlostní silnici R52. měrné emise motorových vozidel [g.km-1 .voz-1] (vOA=120 km/h, vNA=100 km/h)
rok 20103)
částice (PM10)
NOX
NO2
CO
benzen (C6H6)
EOA
0,00290
0,31680
0,00630
0,54560
0,00640
ENA
0,06000
1,81010
0,07750
2,35870
0,00440
Celkové exhalace hlavních škodlivin do ovzduší [t/rok], emitovaných pojezdem motorových vozidel na posuzovaných variantách záměru je uveden v následujícím přehledu.
23
Tabulka č.6: Rekapitulace celkových průměrných exhalací v členění podle uvažovaných variant [t/rok] Varianta R52
délka úseku4) [m]
Pm10
NOX
NO2
CO
C6H6
Var.O
23000
2,26
105,88
3,35
159,00
1,17
Var.1 a 1x
22543-22572
1,65
80,73
2,49
122,68
0,95
Var.2
24279
2,19
102,47
3,25
153,73
1,13
3)
K prognóze roku 2020 byly použity hodnoty měrných emisí prognózovaných pro rok 2010, což je na straně vyšší bezpečnosti 4)
V délce varianty 2 jsou zahrnuty i části současné trasy silnice I/52, které zůstanou v provozu i po realizaci některé z těchto variant
Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto bodu: Kapitola je zpracována kvalitně, přehledně, využívá nejnovějších poznatků o emisích z motorových vozidel.
B.III.2 Odpadní vody (například přehled zdrojů odpadních vod, množství odpadních vod a místo vypouštění, vypouštěné znečištění, čistící zařízení a jejich účinnost) Typ a technologický proces vzniku odpadní vody: Během výstavby a provozu komunikace budou vznikat následující typy odpadních vod: 1. dešťové odpadní vody 2. splaškové odpadní vody 3. technologické a provozní odpadní vody 4. extravilánové odpadní vody (vznikající vlivem přívalových dešťů) Období výstavby V tomto období budou odpadní vody vznikat především ze sociální části zařízení staveniště. Bude se jednat o běžnou komunální odpadní vodu. Režim jejího vzniku a zneškodnění bude standardní. Množství vznikajících komunálních odpadních vod bude záviset na projektu organizace výstavby a na postupu realizace. V žádném případě však při dodržení běžných norem a postupů nepůjde o množství významné z hlediska vlivů na životní prostředí Období provozu Za provozu odtékají z povrchu silnice hlavně srážkové vody. Podle novely vodního zákona č.254/2001 Sb., o vodách, voda spadlá na zemský povrch se stává bud' vodou povrchovou nebo vodou podzemní nebo vodou zvláštní nebo vodou odpadní. Srážková voda se stává vodou odpadní pouze v případě, že se smísí s jinou odpadní vodou, tj. , že je svedena do jednotné kanalizace. Jestliže je srážková voda ze silnice smíšena a odváděna oddělenou dešťovou kanalizací nebo silničními příkopy, je z hlediska dikce vodního zákona vodou povrchovou.Uvedený výklad však nemusí být příslušným vodohospodářským orgánem uznán. Z výše uvedených důvodů a z důvodů předpokládaného znečištění úkapy ropných látek, zbytky posypových materiálů ze zimní údržby, oděry z pneumatik a úlety ze sypkých 24
nákladů, je veškerá srážková voda odváděná z povrchu silnice v souladu s principem předběžné opatrnosti, považována za vodu odpadní. Množství odpadních vod Orientační celkové množství odváděných srážkových vod z povrchu rychlostní silnice pro jednotlivé varianty je vypočítáno dle vztahu: VS = š . L . hs . ks [m3/rok] VS .................objem srážkových vod z úseku silnice (m3/rok) Š ..................šířka zpevněné plochy vozovky L ..................délka posuzovaného úseku vozovky hs .................průměrný úhrn ročních srážek (m/rok) ks ............….odtokový koeficient (0,9) Celoroční úhrn srážek pro řešené území je udáván v rozmezí 510 - 590 mm. Pro orientační výpočet množství srážkových vod byla brána střední hodnota 550 mm. Varianta 0 VS = 10,5 . 23 00 . 0, 550 . 0,9 = 119 543 m 3/rok - z toho za zimní období (X.-III. Měsíc) cca 38 % = 45 426 m3/rok Varianta 1 VS = 21,5 . 22 572 . 0, 550 . 0,9 = 240 223 m3/rok - z toho za zimní období (X.-III. Měsíc) cca 38 % = 91 285 m3/rok Varianta 1x VS = 21,5 . 22 543 . 0, 550 . 0,9 = 239 914 m3 /rok - z toho za zimní období (X.-III. Měsíc) cca 38 % = 91 167 m3/rok Varianta 2 VS = 21,5 . 24 279 . 0, 550 . 0,9 = 258 389 m3 /rok - z toho za zimní období (X.-III. Měsíc) cca 38 % = 98 188 m3/rok Celkové množství odváděných dešťových odpadních vod v jednotlivých aktivních variantách posuzovaného záměru nebude příliš rozdílné. Lišit se budou pouze recipienty, kam bude tato voda odváděna. Navíc je třeba brát v úvahu, že vypočtené hodnoty jsou skutečně jen orientační také vzhledem k tomu, že u variant 1 a 1x bude částečně využita stávající silnice I/52 k dostavbě, u Varianty 2 zůstane v provozu stávající silnice I/52 a u jednotlivých variant bude různá délka nově zbudovaných doprovodných komunikací, která bude upřesněna až v dalších stupních projektové dokumentace. Místo vypouštění Varianta 0 - srážková voda z povrchu vozovky je odváděna do příkopů. Varianta 1 a 1x
délka úseku (km)
recipient
3,4
Jihlava 25
Varianta 2
7
nádrž NM
2
Dunajovický potok
5
soustava rybníků pod Mikulovem
délka úseku (km)
recipient
1,4
Jihlava
9,6
nádrž NM
6
Mikulovka
2
soustava rybníků pod Mikulovem
Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto bodu: V této kapitole jsou specifikovány odpadní vody z období výstavby a provozu. Chybí zde zmínka o znečištění vod v souvislosti s chemickou údržbou silnice v zimním období a vypouštění přes dešťové usazovací nádrže. Tato problematika je však dostatečně řešena v dalších kapitolách.
26
B.III.3 Odpady (například přehled zdrojů odpadů, kategorizace a množství odpadů, způsoby nakládání s odpady) Ve stupni projektové dokumentace posuzovaného záměru - vyhledávací studie, není možné definovat ani přibližné množství odpadů. Jakékoliv odhady bez detailního zaměření území by byly zavádějící a podrobný Projekt nakládání s odpady z výstavby, včetně množství odpadů bude součástí dokumentace pro územní rozhodnutí (DÚR). Období výstavby V rámci stavebních činností budou vznikat v relativně malých množstvích odpady vázané na provoz jednotlivých zařízení stavenišť, případně hlavního stavebního dvora, z nichž většinu bude nutno zařadit do kategorie nebezpečné odpady (N). Současně budou během stavby vznikat v relativně velkých množstvích odpady vázané na vlastní demoliční a stavební činnost, které bude možno zařadit do kategorie ostatní odpady (O). Přehled odpadů je uveden v tabulce č.7. Tabulka č.7: Odpady vznikající během stavby na místě hlavního staveniště Název odpadu
Kód druhu odpadu
kategorie odpadu
030105
Pilin , hoblin , odřezky , dřevo, dřevotřískové desky a dýhy
O
061399
Odpady z jiných anorganických chemických procesů - odpady jinak blíže neurčené
O
080111
Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky
N
080112
Jiné od odpadní barvy a laky neuvedené od číslem 08 O1 11
O
080409
Odpadní lepidla a těsnící materiály obsahující organická rozpouštědla, nebo jiné nebezpečné látky
N
080410
Jiná odpadní lepidla a těsnící materiál
O
101311
Odpady z jiných směsných materiálů na bázi cementu neuvedené pod odpady z výroby azbestocementu (101309, 101310)
O
101314
Od odpadní beton a betonový kal
O
120102
Úlet železných kovů
O
120104
Úlet neželezných kovů
O
120105
Plastové hobliny a třísky
O
120106
Odpadní minerální řezné oleje obsahující halogeny
N
120107
Odpadní minerální řezné oleje neobsahující halogeny
N
120108
Odpadní řezné emulze a roztoky obsahující halogeny
N
120109
Odpadní řezné emulze a roztok obsahující halogeny
N
120110
Syntetické řezné oleje
N
120113
Od ad ze svařování
O
130802
Jiné emulze
N
27
130899
Odpadní oleje jinak blíže neurčené
N
150101
Papírové a lepenkové obaly
O
150102
Plastové obaly
O
150103
Dřevěné obaly
O
150104
Kovové obaly
O
150105
Kompozitní obaly
O
150106
Směsné obaly
O
150107
Skleněné obaly
O
150109
Textilní obal
O
150110
Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné
N
150111
Kovové obaly obsahující nebezpečnou výplňovou hmotu na př. azbest včetně prázdných tlakových nádob
N
150202
Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami
N
150203
Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy
O
160299
Odpady jinak blíže neurčené z elektrického nebo elektronického zařízení
N
170101
Beton
O
170107
Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neobsahující nebezpečné látky
O
170201
Dřevo
O
170202
Sklo
O
170203
Plasty
O
170301
Asfaltové směsi obsahující dehet
N
170302
Asfaltové směsi bez dehtu
O
170401
Měď, bronz, mosaz
O
170402
Hliník
O
170403
Olovo
O
170404
Zinek
O
170405
Železo a ocel
O
170406
Cín
O
170407
Směsné kovy
O
170409
Kovový odpad znečištěný nebezpečnými látkami
N
170410
Kabel obsahující ropné látky , uhelný dehet a jiné neb.látky
N
170411
Kabely
O
28
170503
Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky
N
170504
Zemina a kamení
O
170505
Vytěžená hlušina obsahující nebezpečné látky
N
170506
Vytěžená hlušina
O
170604
Izolační materiály
O
170903
Jiné stavební a demoliční odpady (včetně směsných stavebních a demoličních odpadů) obsahující nebezpečné látky
A
170904
Směsné stavební a demoliční odpady
O
Činnosti, při kterých budou vznikat odpady na místě stavby lze charakterizovat především takto: • demolice stávajících konstrukcí a vozovek • likvidace porostů • přeložky stávajících inženýrských sítí • budování mostů • pokládání jednotlivých vrstev komunikací • dokončovací práce • případné řešení havarijních situací (např. únik PHM z dopravních prostředků) Tabulka č.8: Odpady vznikající v prostorech stavebních dvorů Název odpadu
kód druhu odpadu
kategorie odpadu
30105
Pilin , hobliny , odřezky , dřevo, dřevotřískové desky a dýhy
O
080111
Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky
N
080112
Jiné odpadní barvy jinak neuvedené od číslem 08 O1 11
O
100101
Škvára, struska a kotelní prach
O
101208
Odpadní keramické zboží, cihly , tašky a staviva
O
101311
Odpady z jiných směsných materiálů na bázi cementu neuvedené pod odpady z výroby azbestocementu (101309, 101310)
O
120102
Úlet železných kovů
O
120104
Úlet neželezných kovů
O
120112
Upotřebené vosky a tuky
N
120113
Od ad ze svařování
O
130100
Odpadní hydraulické oleje
N
130200
Odpadní motorové, převodové a mazací oleje
N
130300
Odpadní izolační a teplonosné oleje
N
29
130802
Jiné emulze
N
130899
Odpadní oleje jinak blíže neurčené
N
140603
Jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel
N
140605
Kaly nebo pevné odpad obsahující ostatní rozpouštědla
N
150101
Papírové a lepenkové obaly
O
150102
Plastové obaly
O
150103
Dřevěné obaly
O
150104
Kovové obaly
O
150105
Kom ozimí obal
O
150106
Směsné obaly
O
150107
Skleněné obal
O
150202
Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami
N
160103
Pneumatiky
O
160601
Olověné akumulátory
N
160602
Nikl-kadmiové baterie a akumulátory
N
200101
Papír a lepenka
O
200102
Sklo
O
200108
Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven
O
200110
Oděvy
O
200111
Textilní materiál
O
200121
Zářivky a jiné odpady obsahující rtuť
N
200139
Plast
O
200140
Kovy
O
200201
Biologicky rozložitelný odpad
O
200301
Směsný komunální odpad
O
200303
Uliční smetky
O
200304
Kal ze septiků a žump
O
Činnosti, při kterých budou vznikat odpady v prostoru stavebního dvora mají charakter přípravných prací, servisních činností a administrativní činnosti a lze je shrnout do následujících bodů: • příprava různých komponentů pro stavbu • nátěry konstrukcí • běžná údržba stavebních mechanizmů • provoz zařízení stavby a hygienických zařízení pro pracovníky stavby • skladování materiálů pro stavbu
30
Nakládání s odpady, jejich množství a způsob využití nebo zneškodnění se budou řídit příslušnými ustanoveními zákona č.185/2001 Sb. o odpadech a ustanoveními vyhlášek MŽP ČR č.383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady a č. 376/2001 Sb. o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. Za odpadové hospodářství v průběhu výstavby bude odpovědný dodavatel stavby, který bude plnit veškeré povinnosti jako původce odpadů. Z hlediska nebezpečnosti se bude jednat jak o odpady kategorie "ostatní" (t.j. bez nebezpečných vlastností), tak o odpady kategorie "nebezpečný" (s možným výskytem některé z nebezpečných vlastností). Množství odpadů produkovaných v průběhu výstavbu nelze na daném stupni objektivně stanovit. V rámci dalšího stupně projektové dokumentace bude vypracován projekt nakládání s odpady v průběhu výstavby, který bude vycházet z upřesněné materiálové bilance a zohledňovat místní podmínky a požadavky. Období provozu Hlavním procesem produkujícím odpady za provozu dálnice bude úklid a údržba dálnice v příslušném úseku. Podrobněji lze tyto činnosti charakterizovat: - úklid vozovky a parkovišť - seřezávání a údržba zeleně krajnic ve středového pásu a krajnicích - sekání trávy na krajnicích a středovém pásu - údržba sjízdnosti rychlostní silnice v zimě - čištění stok a dešťových vpustí - čištění dešťových usazovacích nádrží včetně lapolů - sběr TKO na odpočívkách a v SSLTD - drobné úpravy vozovek a svahů rychlostní silnice - odstraňování znečištění z komunikace, havarovaných vozidel a dalších odpadů vzniklých za provozu dálnice Způsoby využití a zneškodňování odpadů budou odpovídat běžným podmínkám v regionu a musí respektovat platnou legislativu. Provoz hodnocené stavby bude využívat stávajících zařízení a nevyžaduje výstavbu nových kapacit na využití nebo zneškodnění odpadů. V rámci následujícího stupně projektové dokumentace stavby bude vhodné upřesnit produkci odpadů z hlediska druhového, z hlediska množství i způsobů nakládání s nimi. Z hlediska odpadového hospodářství bude nutné především zabezpečit vhodné způsoby zneškodnění odpadů kategorie N, znečištěné organickými (oleje, pohonné hmoty) i anorganickými (např. barvy) škodlivinami. Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto bodu: Kapitola zpracovaná v dostatečné hloubce pro posouzení.
31
B.III.4 Ostatní (například hluk a vibrace, záření, zápach, jiné výstupy – přehled zdrojů, množství emisí, způsoby jejich omezení) HLUK Základními vstupními údaji pro prognózu emisí hluku, jsou intenzity dopravy na uvažovaných variantách rychlostní silnice R52. Intenzity byly převzaty ze studie stanovení intenzit dopravy (ADIAS 2003). Podrobnější údaje včetně grafických příloh jsou uvedeny v samostatné příloze Dokumentace EIA „Hlukové studii". Období výstavby V období výstavby bude okolí stavby zatíženo hlukovými emisemi stavebních strojů a vozidel obsluhujících stavbu. Největší pohyb těžkých strojů a dopravních prostředků lze očekávat na začátku výstavby v etapě provádění zemních prací. Z vedení trasy jednotlivých variant vyplývá: Varianta 1 a 1x Převážná část trasy variant 1 a lx je vedena v trase stávající I/52. V úseku cca km 34,000 k.ú v km 39,800 je pak vedena v nové trase západně od zástavby Mikulova. Vlastní výstavba bude proto prováděna převážně v území, které je dostatečně vzdáleno od soustředěné obytné zástavby a rovněž převážná část dopravní obsluhy stavby může být vedena mimo zastavěná území a po trase stavby, tzn. po stávající I/52. Zdrojem hluku v období výstavby v úseku vedeném ve stávající trase I/52 budou zejména práce spočívající v odstranění stávajícího krytu vozovky (frézování, bourání betonových konstrukcí apod.) a zemní práce v úsecích nové trasy. Dopravní obsluha stavby bude probíhat převážně v trase stavby po stávající I/52. Varianta 2 Varianta 2 je vedena z převážné části v nové trase. Hlavním zdrojem hluku v období výstavby budou zejména zemní práce. Trasa je vedena převážně nezastavěným územím. Obytné zástavbě se přibližuje pouze v okolí km 33,500 - 35,000, kde prochází severovýchodně od zástavby obce Březí. Převážnou část dopravní obsluhy stavby lze vést po stávajících komunikacích v okolí stavby mimo obytnou zástavbu. Při provádění stavebních prací v okolí obce Březí nelze vyloučit, že po určitou dobu bude nutno dopravní obsluhu stavby vést po komunikacích v severní části obce. Poloha nové trasy však umožňuje vybudování dočasných přístupových cest ke stavbě mimo zástavbu. Období provozu V období běžného provozu je hlavním zdrojem hluku provoz silničních dopravních prostředků, tj. zejména hnací a převodové agregáty vozidla, aerodynamický hluk a hluk ovlivněný tuhostí karoserie vozidla a hluk emitovaný odvalováním pneumatik po povrchu vozovky. Předpokládá se, že emisní hlučnost vozidlového parku se bude v budoucnu snižovat vlivem postupné výměny vozidel za vozidla novější a méně hlučná. Tím se bude
32
postupně snižovat hluk emitovaný zejména hnacími a převodovými agregáty vozidel. Vlastní emisní hlučnost vozidlového parku bude tedy záviset na druhu a technickém stavu vozidlového parku a není stavebně technickým řešením ovlivnitelná. Jiná situace je však u hluku emitovaném při odvalování pneumatik po povrchu vozovky. Tuto složku celkového hluku z dopravy je již možno do určité míry ovlivnit (tj. snížit) použitím vhodného povrchu krytu vozovky. V současné době se již vrchní kryty vozovek vykazující sníženou hlučnost používají standardně. Z toho důvodu lze předpokládat, že jejich použití při rekonstrukci stávajících částí vozovek a budování nových (u Variant 1, 1x a 2) dojde v těchto úsecích k částečnému snížení hlukových emisí v porovnání se stavem, kdy by tyto úseky nebyly rekonstruovány a zůstaly v původní podobě (Varianta 0). VIBRACE Potencionálními zdroji vibrací, které mohou narušovat faktory pohody a ovlivňovat statiku objektů budou zejména stavební práce a provoz těžkých nákladních vozidel. Výraznější projev vibrací lze obecně očekávat do vzdálenosti řádově jednotek, výjimečně desítek metrů od osy komunikace. Pro hodnocené varianty je z hlediska minimalizace vlivů případných vibrací zcela zásadní jejich směrové vedení v dostatečné vzdálenosti od zastavěných území, což je podél tras jednotlivých variant splněno, kromě Varianty 2 v úseku vedeném v okolí severovýchodního okraje obce Březí. Zde se mohou projevit v období výstavby vlivy vibrací na zástavbu v případě, že dopravní obsluha stavby (průjezdy těžkých nákladních vozidel) bude vedena po komunikacích vedených v těsné blízkosti zástavby. Negativní vlivy vibrací ze silničního provozu (tj. po zprovoznění trasy R52) se u Varianty 2 na zástavbu obce Březí nepředpokládají. Období výstavby V období výstavby mohou vibrace vznikat zejména činností těžkých stavebních strojů, resp. použitím speciálních technologií (ražení pilotů), příp. průjezdy těžkých nákladních automobilů (dopravní obsluhy staveniště) obytnou zástavbou. Vzhledem k tomu, že stavební práce budou probíhat v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby, vznik vibrací, které by měly vliv na statiku objektů, se nepředpokládá. Průjezd těžkých vozidel obytnou zástavbou bude v max. míře omezen v projektu organizace výstavby volbou přepravních tras mimo zastavěná území obcí. Období provozu Vznik a působení vibrací z provozu navrhované rychlostní komunikace na obytnou zástavbu je zcela zásadně minimalizován (resp. vyloučen) vedením jednotlivých variant posuzovaného záměru v maximální možní míře mimo zastavěná území sídel.
33
B.III.5. Záření radioaktivní, elektromagnetické V souvislosti s plánovanou výstavbou a provozem po rychlostní komunikaci, nelze očekávat negativní projevy radioaktivních a elektromagnetických jevů. Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto bodu: Část B III: Údaje o výstupech je zpracována kvalitně s dostatečnou vypovídací schopností a do hloubky dostatečné pro posouzení vlivů na životní prostředí. Během zpracování posudku bylo zjištěno, že bude vhodné do části B.III.3 doplnit následující opatření: −
V dalších stupních projektové přípravy stavby bude zpracován seznam odpadů, které budou vznikat při výstavbě i provozu a bude specifikován způsob shromažďování, skladování, třídění odpadů, využívání či odstraňování odpadů. Dále budou konkretizovány shromažďovací a skladovací prostředky odpadů. Shromažďovací a skladovací místa musí být v souladu s §§5, 6, 7 vyhl.č.383/01 Sb.
−
Klást důraz na předcházení vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti. Odpady, které vzniknou v průběhu výstavby budou především v souladu s ustanovením zákona č.185/2001 Sb. předávány k využití. Materiálové využití má přednost před jiným využitím odpadů. S odpady je třeba nakládat dle jejich skutečných vlastností.
34
ČÁST C ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto bodu: Část C: Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území je zpracována kvalitně s dostatečnou vypovídací schopností a do hloubky dostatečné pro posouzení vlivů na životní prostředí.
35
ČÁST D KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.I Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti D.I.1 Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů Vlivy na obyvatelstvo lze rozdělit na bezprostřední - přímé působení posuzovaného záměru na obyvatele a zprostředkované - nepřímé působení. Z přímých vlivů jsou nejvýznamnější hluk a imise, jejichž působení je podrobně popsáno v této kapitole v části Celková hygienická situace. Nepřímé vlivy lze charakterizovat, jako působení posuzovaného záměru na změnu sociálně ekonomické situace v území. CELKOVÁ HYGIENICKÁ SITUACE Z hlediska ochrany zdraví a pohody obyvatelstva zasluhují zvláštní pozornost úseky navržených variant v lokalitách, kde probíhají v blízkosti lidských sídel či rekreačních míst a zařízení. Tyto lokality budou v textu označeny jako problémové. Varianta 0 probíhá až ke km 34,000 shodně s Variantou 1. Potenciální vlivy na obyvatelstvo jsou v této části prakticky shodné s Variantou 1. Problematický je její jižní úsek, procházející okrajovou částí Mikulova. Značné zátěže pro obyvatelstvo, které jsou s tím již dnes spojené, a které by do budoucna narůstaly na sotva únosnou míru, jsou jedním z hlavních důvodů přípravy posuzovaného záměru. U aktivních variant není z hlediska vlivu na obyvatelstvo vcelku rozdíl mezi navrženými trasami v jejich úseku severním (po obchvat Nové Vsi) a jižním (od obchvatu Mikulova ke státní hranici). V uvedených úsecích probíhají srovnávané tři varianty společně. V dalším textu proto budou hodnoceny: 1. společný severní úsek, 2. společný jižní úsek, 3. Varianta 1(střední úsek) 4. Varianta 1x, 5. Varianta 2 (střední úsek), CHARAKTERISTIKA PROBLÉMOVÝCH LOKALIT VE VZTAHU K OBYVATELSTVU 1. Společný severní úsek Dotýká se obytného území ve dvou místech: a) Hájovna (km 16,670, západně) je umístěna v těsné blízkosti stávající i budoucí silnice. Je obydlena a již dnes vystavena značným zátěžím z dopravy. Tyto by do budoucna dále narůstaly. b) Lokality Mariánský dvůr a Vilémov, skupiny několika rodinných domů, umístěné v údolí potoka východně od trasy na km 17,500 a 18,500 ve vzdálenost cca 550 a 400 m. Od silnice jsou stíněny pásem zeleně resp. ve Vilémově zemědělským areálem.
36
c) Nová Ves (km 18,500 - 20,000 západně). Trasa nové silnice bude vedena zhruba po stávajícím silničním obchvatu na vyvýšeném náspu. Okraj obytné části obce je vzdálen cca 150 m. Na přivráceném okraji obce jsou domky s cca 12 byty. Samostatná skupina tří rodinných domků jižně od obce (km 20,300) je ve vzdálenosti cca 350 m západně od trasy. 2. Společný jižní úsek a) Areál vilek a mateřská škola na západním okraji Mikulova při železniční stanici (km 37,0 37,7 východně) ve vzdálenosti cca 500 m. b) Tři rodinné domy (km 38,1 východně) ve vzdálenosti cca 150 m. c) Rodinný domek (bývalý drážní domek, km 38,8, východně) ve vzdálenosti cca 250 m od silnice. 3. Varianta 1 (střední úsek) a) Řada 20 vinných sklepů (km 23,700 - 24,100 západně) ve vzdálenosti 200 až 300 m. Vzhledem k povaze provozu sklepů bude situace po zdravotní stránce dobře přijatelná. b) Rekreační areál s rekreačními i obytnými objekty (6 vilek) při břehu vodní nádrže (km 24,500 - 25,000 západně) ve vzdálenosti 250 až 500 m. c) Rodinný dům (km 29,800, západně) ve vzdálenosti cca 250 m. Případnou protihlukovou ochranu domu bude možno zabezpečit na základě hlukové studie po upřesnění trasy. 4. Varianta 1x Od Varianty 1 se liší polohou mezi km 23,300 a 25,200. Více než trasa Varianty 1 se tak přibližuje k řadě vinných sklepů uvedené sub 3a), a to na vzdálenost 100 - 150 m a rekreačnímu areálu uvedenému sub 3b), zde na vzdálenost 150 - 350 m. 5. Varianta 2 (střední úsek) a) Rekreační chaty na katastrálním území Pasohlávek v lokalitě Malý žleb (km 23,400, západně). Přivrácený okraj chatové osady je vzdálen 340 m, osada je částečně kryta terénní vlnou. b) Osamělý rekreační domek (km28,000, východně) ve vzdálenosti 140 m. Jako zdroj zátěží zde bude převládat automobilová doprava z přilehlé silnice III/39614, vliv posuzovaného záměru bude podružný). c) Okraj obce Březí (km 33,900 až 34,700, jihozápadně). Trasa je vedena poměrně blizko od okraje obytného území (cca 100 až 250 m). Dopravní hustoty v problémových úsecích V tabulce 33 shrnuje dokumentace základní údaje o dopravních hustotách v úsecích tras jednotlivých variant, a to pro rok 2000 podle údajů ŘSD a pro rok 2020 podle modelového odhadu. Z tabulky především vidíme očekávaný enormní růst dopravních frekvencí v příštích dvou dekádách (2,7x až téměř 3x) na směru Pohořelice - Mikulov - státní hranice, přičemž varianta 2 má odhad pro rok 2020 o něco nižší. Druhým závažným poznatkem z tabulky je,
37
že při nulové variantě by na průjezdní trase Mikulovem dopravní hustota narostla na cca 18,5 tis. vozidel denně. Tabulka 33: Dopravní frekvence (celkový počet vozidel denně) v současnosti a v roce 2020 Úsek
Varianta 1 Rok
Společný severní Střední
1)
Společný jižní 1)
Varianta 2
2000
2020
Růst %
2020
6727
19701
193
18630
7278
19632
170
15271
6727
18367
173
18630
ve variantě 1 mezi Dolními Věstonicemi a Pasohlávkami, ve variantě 2 mezi Brodem nad Dyjí a Novou Vsí
POTENCIÁLNÍ VLIVY DOPRAVNÍHO HLUKU Účinky hluku na člověka Hluk patří k typickým a závažným škodlivým faktorům životního prostředí vyspělých zemí. Již hladiny hluku pohybující se v blízkostí základních limitů působí na celou exponovanou populaci. Dnes je tak dotčena značná část obyvatelstva našich měst. Mezi lidmi jsou však velké rozdíly citlivosti na hluk v závislosti na individuálních vlastnostech nervového systému, zdravotním stavu, věku aj. Výskyt osob vysloveně senzitivních na hluk se v naší populaci odhaduje na 5 - 8%. Na druhé straně existuje obdobně velká skupina lidí ke hluku relativně odolných. U zbytku populace stoupá účinek s rostoucí intenzitou hluku (ovšem i v závislosti na řadě dalších faktorů). Rušivé působení hluku má poněkud odlišné účinky v době denní a v době noční. Zvýšené úrovně denního hluku působí především na nervový systém a psychiku člověka. Touto cestou se při intenzívním působení mohou podílet i na psychosomatických poruchách. Vyvolávají a) rušení, jestliže interferují s nějakou činností nebo odpočinkem (duševní prací, řečovou komunikací, spánkem aj.), b) rozmrzelost, tj. pocit nepohody, odpor a nelibost, vznikající při nuceném vnímání zvuků, k nimž má jedinec zamítavý postoj, c) pocit obtěžování nepřípustným ovlivňováním životního prostředí a osobních a skupinových práv, d) změny sociálního chování (v hlučném prostředí klesá ohleduplnost, ochota poskytnout pomoc a schopnost spolupracovat, roste celková podrážděnost a agresivita). Subjektivní pocit rozmrzelosti z hluku a obtěžování hlukem je dán emoční složkou vnímání. Podrážděnost, která v této souvislosti vzniká, vede k pocitu dyskomfortu až odporu, důsledkem je zhoršení psychické pohody. Emocionální prožitek není principielně vázán na intenzitu hlukového podnětu. Pocity obtěžování se však vyskytují častěji v prostředí s vyššími hladinami hluku. Přímé zdravotní účinky nastupují až při vyšších intenzitách. Ekvivalentní hladina 65 dB v denní době představuje krajní mez pro obytné prostředí sídelního útvaru z hlediska zdravotních rizik. Příznivé akustické klima z hlediska akustické pohody pro regeneraci pracovní schopnosti je dáno ve venkovním prostoru pro pobyt lidí ekvivalentní hladinou nižší než 50 až 55 dB. Při vyšších hodnotách dochází k popsanému postižení psychické pohody.
38
Ani při dodržení základního limitu 50 dB není však zajištěna plná ochrana citlivých lidí, asi 10 % osob i tak zažívá pocit rozmrzelosti z hluku. Zvýšené hladiny nočního hluku se dotýkají exponovaného obyvatelstva tím, že narušují usínání a kvalitu i délku spánku. Účinek závisí na individuální citlivosti lidí, která je značně rozdílná, diference v ovlivnění zvukovými podněty činí až 25 i 30 dB. Vedle konstitučních zvláštností se zde uplatňuje též věk, směrem ke stáří se vnímavost k rušení spánku značně zvyšuje; určitou ochranou ve stáří je na druhé straně snižování sluchové ostrostí. Obzvláště zdravotně nepříznivé je narušování spánku dětí. Význam má i frekvenční šíře hluku, širokopásmový hluk působí intenzivněji. S rostoucí intenzitou hluku procento postižených narůstá. Na druhé straně se u některých lidí citlivost může snížit postupným návykem. Rušení spánku nastává již při poměrně nízkých hladinách hluku v ložnici a s rostoucí hlučností silně stoupá. Jednotlivé průjezdy vozidel mohou rušit kvalitu (hloubku) spánku už od LAmax 60 dB. Z důvodů uvedených literárních poznatků vycházíme v dalším hodnocení jednoznačně ze základních limitů ekvivalentních hlukových hladin, tj. 50 dB ve dne a 40 dB v noci. Korekce umožňované stávajícími předpisy (nařízení vlády č. 502/2000 Sb.) mají význam právní, nikoli fyziologický. Lidé jsou hlukem určité úrovně obtěžováni nezávisle na tom, zda v daném místě byla korekce povolena či nikoli. Vypočtené hlukové hladinu při posuzovaných trasách Hluková studie, která je samostatnou přílohou Dokumentace EIA a z níž bylo při hodnocení vlivů na obyvatelstvo vycházeno prezentuje vypočtené hlukové úrovně pro rok 2020 v podrobném kartografickém znázornění pomocí izofon. Z těchto materiálů byly vybrány nejvyšší hlukové hodnoty denní a noční, jimž budou vystaveny nejbližší okraje obytného resp. rekreačního území jednotlivých lokalit. V přehledu jsou uvedeny v tabulce 34. Z tabulky je patrné, že základní limity (40 dB v noci a 50 dB ve dne) jsou zde výrazně překračovány ve dne i v noci. Rizika pro obyvatelstvo, která mohou být s touto hlukovou expozicí spojena budou proto posouzena běžným postupem, tj. vyhodnocením vztahu dávka - odpověď. Tabulka 34: Vypočtené hlukové hladiny (dB) v problémových lokalitách pro rok 2020 Úsek
Lokalita
Čís. odstav.
Km
Den
Noc
Společný severní
hájovna
1a
16,7
68
58
Mariánský Dvůr
1b
17, 5
52
42
Vilémov
1b
18,5
54
45
Nová Ves
1c
18,5-20
57
48
vilky
2a
37-37,7
54
45
domky
2b
38,2
58
52
domek
2c
38,8
55
45
vinné sklepy
3a
23,7-24,1
54
47
rekreační areál
3b
24,5-25
53
45
dům
3c
29,8
56
48
Společný jižní
Střední, var. 1
39
var.1x Střední, var. 2
Varianta 0 1)
vinné sklepy
3a
23,7-24,1
62
54
rekreační areál
3b
24,5-25
60
53
chaty
5a
23,4
52
43
domek
5b
28
53
44
obec březí
5c
33,9-34,7
55
47
75
65
Mikulov
1)
Ulice 28. října
Vyhodnocení vztahu dávka - odpověď U denního hluku jsou v literatuře popisovány vlivy na pocity obtěžování, rozmrzelost a míru rušení. V rozmezí hodnot blízkých základním přípustným hladinám (50 dB ve dne a 40 dB v noci) je podle některých autorů možno odvodit, že růst hlučnosti o 5 dB zvyšuje počet rozmrzelých osob o cca 10 - 15 %. Při normované hladině (ve dne 50 dB) je to cca 10 % osob, při 60 dB cca 25 - 40 % osob, při růstu hlučnosti nad 60 dB procento rozmrzelých dále stoupá. Jiní udávají pro uvedené hodnoty odhad osob velmi rušených, a to p ři 50 dB cca do 5%, při 60 dB 6 - 16 % a při 70 dB 18 - 30 %. Holandský ústav TBO Prevention and Health v Leidenu zpracoval na základě řady epidemiologických studií z Evropy, Severní Ameriky a Austrálie polynomické rovnice třetího řádu pro vztah hladin pouličního hluku a výskytu rozmrzelosti z hluku u obyvatel. Tyto podklady byly použity k charakteristice rizika pro obyvatele žijící v blízkostí posuzovaných variant. Uvedený holandský ústav stanovil na základě epidemiologických studií také nejnižší ekvivalentní hladiny pouličního hluku v dB(A), pod nimiž nebyly pozorovány přímé zdravotní efekty. U denního hluku je to pro zvýšený krevní tlak 70 dB a pro ischemickou srdeční chorobu 65 - 70 dB. U nočního hluku je takovou hladinou pro kvalitu spánku 40 dB, pro náladu v následujícím dni méně než 60 dB a pro výkonnost v následujícím dni rovněž méně než 60 dB. Pro noční hluk použijeme obdobný podklad publikovaný jako poziční materiál Evropské unie v roce 2003 (Miedema H.M., Passchier-Vermeer W., Vos H.: Elements for a position paper on night-time transportation noise and sleep disturbance. TNO Inro report 2002-59, Delft, January 2003). Vyhodnocení expozice obyvatel Epidemiologické studie, z nichž byly odvozeny shora uvedené účinky hluku, vycházely z nálezů u obyvatel bydlících v jednotlivých pásmech ekvivalentní hladiny pouličního hluku. Jde tedy o průměrnou expozici obyvatel hlučného obytného prostředí, jakou můžeme zhruba předpokládat i v obytném území podél posuzované silnice. Při společných úsecích obou variant budou zvýšenými hlukovými zátěžemi dotčeni obyvatelé části Nové Vsi a 6 lokalit s menšími skupinami domů resp. jednotlivými domky, tj cca 200 obyvatel. Při Variantě 0, 1 a 1x k tomu přistoupí ze středního úseku (nepočítáme-li vinné sklepy) 1 dům a 1 rekreační areál, tj. cca 20 bydlících osob. Při Variantě 2 přibude (kromě chatové oblasti) část obce Březí a jeden domek, cca 100 obyvatel.
40
Charakteristika rizika Použijeme-li údaje o úrovních ekvivalentního hluku v denní době v tabulce 34, je možné s použitím údajů o vztahu dávka - odpověď' konstatovat, že v naprosté většině lokalit není překračováno pásmo 65 až 70 dB, takže zde nelze vlivem hluku předpokládat zvýšení krevního tlaku ani růst výskytu ischemické srdeční nemoci. Výjimkou je hájovna (km 16,700), kde je uvedená úroveň dosahována a ulice 28. října v Mikulově při nulové variantě, kde je překročena. V obou případech by šlo o poměry zdravotně sotva únosné. Potenciální účinky na výskyt rozmrzelosti z hluku, která patří k nejtypičtějším a nejcitlivějším ukazatelům míry rušení hlukem, lze posoudit dle výše uvedené holandské studie. Z nomogramů odvozených od zmíněných rovnic, byly převzaty údaje o míře rozmrzelosti při různých úrovních denního pouličního hluku. Jsou rozděleny do tří skupin: rozmrzelost vysoká (HA), střední (A) a nízká (LA). Výsledné údaje shrnuje tabulka 35. Uvádí procenta nízké, střední a vysoké rozmrzelosti při jednotlivých úrovních ekvivalentních hlukových hladin. Tabulka 35: Výskyt nízké (LA), střední (A) a vysoké (HA) rozmrzelosti z denního pouličního hluku v jednotlivých pásmech ekvivalentních hlukových hladin % rozmrzelých LAEQdB
LA
A
HA
50
27
11
3
55
38
18
6
60
49
26
11
65
61
37
18
70
71
48
27
75
81
61
37
Porovnáním s tabulkou 34 lze konstatovat, že do přijatelného pásma 50 dB spadají pouze lokality č.1b (Mariánský Dvůr) a 5a. Značně silnější je rušení ve všech dalších lokalitách, v pásmu 55 dB č. 1b (Vilémov), 1c, 2a, 2c, 3a, 3b, 3c, 5b a 5c, v pásmu 60 dB č. 2b a ve variantě 1x č. 3a a 3b. V nejvyšších pásmech je již zmíněná hájovna a ve variantě 0 průjezd Mikulovem. Pro noční hluk byly použity z výše uvedeného pramene vztah mezi uličním hlukem při nejvíce exponované fasádě a rušením spánku uvnitř bytu. Rušení nočního spánku je zde rovněž rozděleno do tří skupin (LSD - lehké rušení, SD - střední rušení a HSD - těžké rušení). Tabulka 36: Výskyt nízkého (LSD), středního (SD) a silného (HSD) rušení spánku nočním uličním hlukem (při fasádě) LAEQdB
% rušených LSD
SD
HSD
45
21
10
4
50
27
14
6
41
55
34
18
8
60
41
23
11
65
48
29
15
Srovnáním údajů tabulky 34 s podklady v tabulce 36 lze vidět (s vynecháním vinných sklepů), že procento lidí s narušeným spánkem je zvýšeno ve všech lokalitách. V případech, kde je silnější (Nová Ves, Březí, domky 2b, dům 3c, ve variantě 1x rekreační areál 3b), by měla být aplikována ochranná opatření. V hájovně (1a) a v Mikulově při nulové variantě by rušení bylo mimořádně vysoké a ochranná opatření nejsou s dostatečnou účinností možná. V obou těchto případech by měly být uvedené zátěže zamezeny (zrušení hájovny, odmítnutí nulové varianty). Závěrem je nutno připomenout, že provedené výpočty mají jen orientační charakter. Poměrně spolehlivě umožňují srovnávat míru rušení obyvatel v jednotlivých lokalitách, počty rušených je však třeba brát s určitou rezervou. Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto bodu: V některých oblastech jsou vlivy hluku řešeny ne zcela jednoznačně. Např. ve variantě 1 a 1x u rekreačního areálu, kde se očekává překročení nejvyšších přípustných hladin hluku, je navrženo protihlukové opatření ve formě zemních násypů a výsadby zeleně. Dle hlukové studie bude v tomto prostoru niveleta vozovky R52 cca 4 m nad stávajícím terénem. Z dokumentace není zřejmé, jak by měly být vysoké násypy a jaký charakter by měla mít uvedená zeleň. Dle kontrolního výpočtu provedeného v rámci tohoto posudku bylo zjištěno, že pro zajištění nejvyšších přípustných hladin hluku by protihlukový násyp musel být vysoký 18 m. Pokud chceme použít zeleň jako protihlukové opatření, musíme uvažovat pás zapojené zeleně o minimální šířce 20 m. Zároveň bude rekreační areál ovlivňován částí R52 vedoucí po mostě ve variantě 1x a po hrázi ve variantě 1. Tento vliv bude poměrně významný vzhledem k tomu, že mezi R52 a rekreačním areálem bude z hlediska šíření zvuku tzv. odrazivý prostor (vodní hladina), na rozdíl od ostatního území, které má vlastnosti pohltivé. Protihluková opatření se zde navrhují pravděpodobně také ve formě zeleně a zemních násypů a to zejména z hlediska snížení negativních vlivů na krajinu. Výsadbu 20 m širokého pásu zeleně nebo zemního násypu si ovšem lze těžko představit bez přisypání potřebného pásu souše, protože v tomto prostoru je trasa vedena přes vodní hladinu. V tomto prostoru je tedy nutno požadovat pro zajištění splnění hlukových limitů snížení nivelity R52 na nejnižší možnou míru. To může být technicky obtížné (velký podélný sklon), protože předcházející úsek podél biocentra Horní luh je naopak uložen vést estakádou. Protihluková opatření se pak mohou odehrávat ve formě navržené v dokumentaci nebo, pokud přesto nedojde k požadovanému snížení hladin hluku, ve formě výstavby protihlukových stěn, případně k celkovému zakrytí R52 tunelového typu a to v prostoru průchodu u rekreačního areálu a na části přechodu přes vodní nádrž po hrázi (varianta 1) nebo po mostě (varianta 1x). K tomuto problému ukládáme následující opatření:
42
−
V dalších fázích přípravy R52, po určení konečné varianty, zaměření pozemků a určení přesného rozsahu stavby zpracovat podrobnou hlukovou studii výstavby a provozu R52 a dalších komunikací, na kterých se v souvislosti s realizací R52 významně zvýší frekvence dopravy. Výsledkem této studie bude návrh konkrétních protihlukových opatření pro zajištění hlukových limitů dle aktuálně platné legislativy. Protihlukové stěny navrhnout přednostně z přírodě blízkých materiálů s pohltivou úpravou. Protihlukové stěny řádně ozelenit, v případě možností a ve spolupráci s příslušnou obcí doplnit o zelené pásy i mimo vlastní silniční pozemek. Zejména v blízkosti navržených ptačích oblastí řešit protihluková opatření s eliminací vlivů na ptáky.
Na základě výše uvedeného opatření nemůže dojít k opomenutí vlivů hluku při realizaci R52, problémem však zůstává, v jaké formě mají vstupovat jednotlivé varianty do porovnání těchto variant. Na základě výše uvedeného je zřejmé, že v některých úsecích bude mít R52 poněkud větší vlivy, než jak je obecně prezentováno v dokumentaci a řešení vlivů hluku může přinést zvýšení vlivů na krajinu. ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ O míře potenciálního znečišťování ovzduší při jednotlivých variantách posuzované silnice nás informuje Exhalační a imisní studie, která je také samostatnou přílohou Dokumentace EIA. Předkládá výpočty jednak imisí oxidu dusičitého (N02) jakožto nejvýznamnější a charakteristické škodliviny výfukových plynů, jednak benzenu jakožto jejich potenciálně karcinogenní složky. Imisní koncentrace jsou vypočteny pro rok 2020. Účinky oxidu dusičitého a benzenu na člověka Oxid dusičitý (N02) patří k nejvýznamnějším a nejvíce sledovaným škodlivinám výfukových plynů. Je ve znečištěném ovzduší součástí směsi s oxidem dusnatým (NO), označovanou jako „oxidy dusíku" (NOX). Oxidy dusíku jsou nejen součástí výfukových plynů, ale i emisí z každého spalování. Ve spalovacích motorech je uvolňován NO, který se vzdušným kyslíkem postupně oxiduje na NO2, plyn palčivého, dusivého zápachu. Čichově začíná být patrný od koncentrací 200 - 400 µg.m-3 . Při koncentracích 3000 - 9000 µg. m -3 vyvolává změny plicních funkcí (vzestup dýchacího odporu) u zdravých osob po 10 - 15 minutách. U lidí trpících zánětem průdušek se dýchací funkce zhoršují při 3000 µg.m-3 již po 5 minutách. Nejcitlivější jsou astmatici, jejichž stav se začíná zhoršovat (při 30 minutové expozici) již od koncentrací kolem 500 - 600 µg.m-3. U zdravých osob byly při delší expozici některé reakce dýchacích funkcí zjištěny při koncentracích nad 2000 µg.m-3. Benzen (C6H6) je čirá, bezbarvá, těkavá a hořlavá kapalina výrazného aromatického zápachu, s bodem varu 80,1 °C. V životním prostředí je všudypřítomný, vzniká při každém hoření paliv, je součástí výfukových plynů a v relativně značném množství také v tabákovém kouři (kuřák při 20-ti cigaretách denně vdechne 10 x více benzenu než běžný obyvatel z městského ovzduší). V motorovém benzinu je obsažen v množství mezi 0,5 a 2 %. Ve vysokých koncentracích benzen dráždí oči, sliznice dýchacích cest a kůži a při akutních dávkách působí toxicky na centrální nervstvo. Při chronických expozicích vysokým dávkám utlumuje tvorbu krvinek v kostní dřeni. Z epidemiologických studií u pracovníků dlouhodobě 43
vystavených zvýšeným koncentracím benzenu (dříve v kožedělném a gumárenském průmyslu) se usuzuje, že dlouhodobé vdechování nízkých dávek má kumulativní účinek a zvyšuje riziko akutní myeloidní leukémie. Americký úřad pro ochranu životního prostředí (US EPA) i mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) řadí benzen mezi lidské karcinogeny. Vypočtené imisní charakteristiky a jejich hodnocení Limity pro výše uvedené škodliviny a rok 2010 (kdy bude dosaženo konečné podoby předepsaných koncentrací) činí podle vládního nařízení (č. 350/2002 Sb.) pro NO2 u ročního průměru 40 µg.m-3, u hodinového průměru 200 µg.m-3 a pro benzen (roční průměr) 5 µg.m-3. Vypočtené imisní koncentrace NO2 se při aktivních variantách pohybují v ročních průměrech ve všech lokalitách v rozmezí 0,1 až 0,2 µg.m-3, tj. na úrovni 0,25 až 0,5 % shora uvedeného limitu. V těchto koncentracích nemají žádný zdravotní význam. Vypočtené roční průměry imisí benzenu se při aktivních variantách ve všech lokalitách pohybují mezi 0,01 a 0,02 µg.m-3, což představuje 0,2 až 0,4 % limitu. Ani benzen zde tedy při uvedených stopových koncentracích nemá zdravotní význam. Další škodliviny Oxidy dusíku a benzen nejsou ovšem zdaleka jedinými škodlivinami výfukových plynů. Zhruba souběžně s imisemi NO2 rostou vlivem automobilové dopravy v ovzduší i další noxy oxid uhelnatý (CO), oxidy síry, olovo, karcinogenní a dráždivé uhlovodíky, další těkavé látky, toxické kovy a mnohé jiné. Uvedené škodliviny se vyskytují a jsou rozptylovány víceméně paralelně s oxidy dusíku. V popsané situaci je možno důvodně předpokládat, že ani jejich vliv není zdravotně významný. Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto bodu: Kapitola je zpracována kvalitně, v hloubce dostatečné pro posouzení vlivů. Pouze pro ilustraci by bylo vhodné nastínit vlivy varianty pokračování stávajícího stavu. Oznamovatel ji však nehodlá realizovat, a proto to nelze hodnotit jako nedostatek. OSTATNÍ VLIVY Úrazovost Automobilový provoz zvyšuje s rostoucí hustotou i nebezpečí dopravních úrazů, zejména v místech častého přechodu chodců, pohybu cyklistů apod. Aktivní varianty vyvedou silniční provoz z obytného území, zatímco při nulové variantě by v Mikulově úrazové riziko značně narostlo. Psychologické vlivy dopravy Hustý automobilový provoz má nepříznivé dopady na psychiku lidí. Příčinou je nejen intenzívní, nepravidelný a nárazový hluk a jím vyvolané rušení soustředěných činností, ale i další reakce na hustou pozemní dopravu, na zápach výfukových plynů, dále stresy při přecházení ulice na nedostatečně zabezpečených místech, a to zejména u starých osob,
44
invalidů, matek s kočárky a malými dětmi apod. K tomu přistupují i některé trvale znepokojující obavy, např. o bezpečnost samostatně se pohybujících dětí. Duševní napětí a stresy ovlivňují u člověka výrazně emocionální stránku jeho psychiky a jejím prostřednictvím rozkousávají hormonální hladinu; mění tak funkční a metabolické poměry v organismu. Tím je otevřena i cesta zásahům psychických stavů do oblasti tělesného zdraví. Také tento stresující vliv dopravy by se při nulové variantě v Mikulově značně posílil, aktivními variantami bude potlačen. Vlivu v průběhu výstavby Stavební práce mohou vlastní stavební činností a vyvolanou nákladní dopravou rušivě působit na obyvatelstvo přilehlých sídel, a to především hlukem, prašností a speciálními rizikovými vlivy dopravy (úrazovost, stresy). Míru tohoto rušení není zatím možno posoudit, bude záležet na zvolené variantě a konkrétních plánech organizace výstavby (POV). V dalších stupních projektové dokumentace bude proto nutné uzpůsobit režim prací, dopravní trasy i umístění stavebních dvorů tak, aby rušivé vlivy na obyvatelstvo byly v dosažitelné míře minimalizovány resp. potlačeny. ZMĚNA SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉ SITUACE V ÚZEMÍ Pozitivní Trasa rychlostní silnice R52 (ve všech variantách) ovlivní možnosti využití ploch mezi ní a zastavěným územím v Mikulově. Je možné rozšířit podnikatelské plochy více, než předpokládal územní plán. Tyto plochy budou mít navíc dobré předpoklady pro využití pro výrobu a podnikání vzhledem k zlepšení jejich dostupnosti vybudováním plánovaných komunikací. Rozvoj podnikatelských ploch bude zároveň znamenat zvýšení počtu pracovních příležitostí a přísun finančních prostředků pro město, a tím zlepšení podmínek pro možnosti rozvoje. Negativní Rychlostní silnice R 52 negativně ovlivní jednu z nejvýznamnější vinařských oblastí v České republice. Zvláště Varianta 2 bude procházet územím s rozsáhlými celky viničních tratí, včetně nově založených, na nichž bude ohrožena kvalita pěstovaného vína. To bude umocněno výhledově i vstupem do evropské unie, kde platí směrnice limitující pěstování vína podél dálnic. Snížení kvality a tím i ceny vína může negativně poznamenat tradiční podnikatelské aktivity v území na které jsou vázány další, zejména turistika. Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto bodu: Kapitola je zpracována kvalitně s dostatečnou vypovídací schopností a do hloubky dostatečné pro posouzení vlivů na životní prostředí. Pouze některé závěry by bylo vhodné lépe podložit. Lze očekávat, že velikost ploch pro podnikání je zcela věcí územního plánu a ne přínosem realizace silnice. Stejně tak konstatování, že v případě realizace rychlostní silnice dojde ke snížení kvality a ceny vína by
45
mělo být podloženo číselným vyjádřením, jaké plochy vinic se dostávají do rychlostní silnicí ovlivněných oblastí v jednotlivých variantách.
D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima VLIVY NA KLIMA Posuzovaný záměr neovlivní v žádné své variantě makroklima koridoru této dopravní trasy ani jeho širokého zázemí. Mezoklimatické poměry v bezprostředním okolí ovlivní svým konstrukčním řešením jen mírně, a to především předpokládanými nevysokými náspy a nečetnými zářezy, které nepatrně změní morfografii území, lokálními změnami v charakteru aktivního povrchu (většinou záměna přirozeného povrchu s velkou tepelnou kapacitou a pomalým odtokem, resp. vsakem srážkových vod za povrch umělý s malou tepelnou kapacitou a rychlým odtokem srážkových vod) a následně pak provozováním komunikace (exhalace z dopravy, zvýšená prašnost částicemi přirozeného i antropogenního původu). Tento vliv však nebude mít, s ohledem na charakter krajiny (aktivní povrch, reliéf terénu, makroklimatické poměry), v celkově posuzovaném koridoru všech navrhovaných variant významnější územní dosah ani kvantitativní dopad. Náspy, resp. mostní objekty a zářezy jsou v převážné části zájmového území stavbami, které lokálně zvýší drsnost aktivního povrchu. Při advekčním větrném počasí tak přispějí ke zvýšení zavírovanosti spodní části přízemní vrstvy atmosféry, a tím k přenosu znečištěnin do vyšších vrstev atmosféry a při radiačním počasí významně přesměrují až zastaví případné slabé mikrocirkulační proudy. Zvýšená zavírovanost může také přispět k celkovému navýšeni výparu z vodní hladiny Novomlýnských nádrží. Z hlediska lokalizace záměru byl terénní rekognoskací posuzován vliv jednotlivých úseků stavby na mezoklimatické poměry s následujícím výsledkem. Varianty 1, 1x a 0 Mezoklimatické poměry těchto variant jsou již prakticky ověřeny dlouholetým provozem stávající silnice první třídy, která vede v koridoru navrhované rychlostní silnice. Její významnější vliv na ovzduší a klima nebyl zaznamenán. Z mezoklimatického hlediska se navrhovaná rychlostní silnice liší od stávající komunikace pouze svoji šířkou, čili mírným nárůstem rozlohy zpevněných ploch (předpokládá se, že stávající komunikace bude stavbou rychlostní silnice v maximální rozsahu nahrazena). Potvrdilo se, že při bezvětrném radiačním počasí s negativní energetickou bilancí (v noci) mírné náspy zadržují katabatické proudy chladného vzduchu stékajícího po západu slunce ze západních svahů Pavlovských vrchů k jejich úpatí. Nehluboká a plošně málo rozsáhlá jezera chladného vzduchu se však brzy po východu slunce rozpouštějí a zřetelně se v krajině neprojeví. V okamžicích, kdy v nich klesne teplota vzduchu pod teplotu rosného bodu se kolem komunikace vytvoří nesouvislé polštáře nízké řídké mlhy. Protože se povrch vozovky ochlazuje rychleji a výrazněji než okolní přírodní prostředí dojde v místech, kde se jezera chladného vzduchu přelévají přes komunikaci k ovlhnutí jejího povrchu, popř. ke vzniku jemného náledí. Takové situace nastávají zejména v prostoru křížení na Horní Věstonice, na Dolní Dunajovice a Pernou (směr Perná) a na Bavory. Mírné zářezy při tomto typu počasí přesměrovávají trajektorie 46
katabatických proudů do směru zářezů. Malé objemy chladného vzduchu zde dočasně zhoršují podmínky rozptylu exhalací z dopravy a zhoršují podmínky provozu na komunikaci (ovlhnutí, náledí, mlhy). Z hlediska volné krajiny v nich dochází oproti původnímu stavu k rozmělňování katabatických proudů a k jejich ukončení daleko výše ve svahu. Přestaly tak vyživovat potenciální jezera chladného vzduchu v terénních depresích. Při bezvětrném počasí s pozitivní energetickou bilancí (ve dne) se povrch komunikace velmi rychle zahřeje a v odpoledních hodinách velmi výrazně podpoří vznik anabatických (stoupavých) proudů teplého vzduchu po západním svahu vzhůru. Tyto proudy sebou samozřejmě strhávají exhalace z dopravy do vyšších svahových poloh, kde však mají velmi dobré podmínky rozptylu. Popsaná situace nastává prakticky v celém úseku navrhované komunikace na úpatí Pavlovských vrchů a její intenzita je mj. závislá na roční době a expozici a sklonu přilehlých svahů. Z hlediska dopravního je tato situace minimálně velmi nepříjemná zrcadlením. Při větrném počasí se stavba ani její provozování na mezoklimatických poměrech nejbližšího okolí dálnice pozorovatelně neprojeví. Zvýšení zavírovanosti a tudíž zlepšení podmínek rozptylu exhalací z dopravy do vyšších vrstev atmosféry lze teoreticky připustit, ale s ohledem na hloubku zářezů a výšku náspů bude malé. S ohledem na reliéf okolního terénu je významné přesměrování regionálně převládajících směrů větrů v přízemní vrstvě atmosféry ve sledovaném úseku do severo jižních směrů (v teplém období roku spíše severních a v chladném období roku spíše jižních a jihovýchodních), tedy do směrů, jež jsou nepříznivě nakloněny rozptylu exhalací z dopravy mimo osu komunikace. Dunajovická sníženina je významnou oblastí zvýšených průměrných rychlostí větru ve spodní vrstvě atmosféry jdoucích na vrub úžinových efektů. Projevují se především při vyšších rychlostech větru, cca od 3 m.s-1. Vítr severozápadních směrů je zde v přízemní vrstvě atmosféry stáčen k jihu. Naopak při větrech z východních kvadrantů se určité úseky komunikace přiléhající k Mikulovské vrchovině dostávají podle aktuální síly a směru větru do jejího závětří nebo do oblasti zvýšeného turbulentního proudění. V bezprostřední blízkostí Mikulova je pak komunikace pod přímým vlivem velmi četných větrů jihovýchodních směrů vanoucích paralelně s její osou, což komplikuje rozptyl znečištěnin z dopravy mimo osu komunikace. Přechod Novomlýnských nádrží je komplikací spíše pro vlastní provoz na komunikaci než pro vliv komunikace na ovzduší a klima, a to proto, že údolí Dyje je v těchto místech velmi široce otevřené. Komunikace je vedena na jedné straně prostorem velmi náchylným pro tvorbu teplotních inverzí a s nimi souvisejících mlh a na druhé straně prostorem s intenzívním prouděním východo-západního směru (v teplém ročním období spíše západního směru, v chladném ročním období spíše východního směru). Z toho vyplývají jasná rizika pro bezpečnost silničního provozu, ke kterým bych přiložil ještě rizika psychologická, jež vznikají u mnohých řidičů rozptýlením pozornosti při pohledu na velkou vodní plochu po obou stranách, na siluetu Pavlovských vrchů i na kostel bývalého Mušova uprostřed vodní plochy. Výrazný teplotní kontrast mezi vodní plochou a plochou komunikace vyvolá intenzívní mikroadvekční proudy, kterými se budou vyměňovat malé objemy vzduchu mezi komunikací a vodní plochou. Jejich směr je závislý především na denní době, během níž se s ohledem na malou tepelnou kapacitu dopravní stavby může i několikrát změnit. Při radiačním počasí s pozitivní energetickou bilancí může vzniknout nad komunikací významná konvekce a ve vzniklém virovém proudění s horizontální osou s malým územním dosahem tak bude 47
podporován výpar z vodní hladiny. Obdobný výsledek, ovšem díky jinému startovacímu mechanismu, můžeme pozorovat při větrném počasí. Varianta 2 Varianta 2 je navrhována z mezoklimatického hlediska v relativně pestré krajině a ve srovnání s Variantou 1 si žádá významnější zásahy do morfologie terénu. Z větší části však probíhá v daleko členitějším terénu, a tak ovlivní stávající mezoklimatické poměry v souhrnu jen velmi málo. Významné ovlivnění je však třeba očekávat při přechodu Horní (Mušovské) nádrže mezi Brodem nad Dyjí a Drnholcem. Mostní stavba na km 26,700 - 27,100 přechází relativně úzké údolí, v němž velmi zkomplikuje proudění vzduchu v přízemní vrstvě atmosféry. Hlavně při malých rychlostech větru, jak proti proudu Dyje k Drnholci, tak po proudu k mostnímu objektu na silnici Pasohlávky - Brod nad Dyjí. Varianta je v této části vedena prostorem velmi náchylným pro tvorbu teplotních inverzí a s nimi souvisejících mlh. Oproti Variantám v koridoru stávající silnice I/52 zde nebude tak výrazné nebezpečí bočního větru, který povane větší část roku ve směru osy komunikace. Výrazný teplotní kontrast mezi vodní plochou a plochou komunikace vyvolá intenzívní mikroadvekční proudy, kterými se budou vyměňovat malé objemy vzduchu mezi komunikací a vodní plochou. Jejich směr je závislý především na denní době, během níž se s ohledem na malou tepelnou kapacitu dopravní stavby může i několikrát změnit. Při radiačním počasí s pozitivní energetickou bilancí může vzniknout nad komunikací významná konvekce a ve vzniklém virovém proudění s horizontální osou s malým územním dosahem tak bude podporován výpar z vodní hladiny. Obdobný výsledek, ovšem díky jinému startovacímu mechanismu, můžeme pozorovat při větrném počasí. Přechod Dunajovických vrchů je z mezoklimatického hlediska bezkonfliktní díky členitosti reliéfu terénu a různorodému aktivnímu povrchu. V km 31,000 až 36,000 lze očekávat stékání malých objemů chladného vzduchu katabatickými proudy ze severovýchodu, respektive východu k tělesu rychlostní silnice. Za jejími náspy budou zadržovány a jejími zářezy přesměrovávány tak, jak je popsáno u varianty 1 i s obdobnými důsledky. Katabatické proudy směřují také z Ořechové hory přes těleso rychlostní silnice na Březí, což při déletrvající počasové situaci podporující vznik katabatických proudů vede k možnému přenosu exhalací z dopravy do prostoru obce. Tento vliv by byl ovšem eliminován případnou realizací protihlukových stěn kterou si vyžádá nové hlukové zatížení území. Konfigurace reliéfu terénu v km 33,000 - 35,500 umožňuje spekulovat o působení anabatických (stoupavých) proudů, kterými by mohly být exhalace z dopravy přenášeny do vyšších svahových poloh s lepšími rozptylovými podmínkami. Mezi km 35,500 a 36,500 se výrazně projeví mikrocirkulační proudy mezi komunikací a okolními lesními porosty, jejichž orientace je závislá na denní době. Obecně vzato, bude chladnější vzduch z komunikace pronikat do nitra lesa v nočních hodinách. V centrální části Dunajovických vrchů je trasa komunikace navrhována v území se silnými účinky úžinových efektů. Jak zde, tak v další trase k Mikulovu bude za větrného počasí převládat větrné proudění ve směru komunikace, takže rozptyl exhalací z dopravy mimo osu komunikace bude obtížný.
48
VLIVY NA KVALITU OVZDUŠÍ Modelový výpočet vlivu libovolné varianty na imisní situaci v dotčeném území byl proveden pomocí metodiky SYMOS'97 v modifikaci pro liniové zdroje. Podrobné výsledky, včetně grafických výstupů jsou v samostatné příloze Dokumentace EIA - „Exhalační a imisní studii". Výpočet dle metodiky SYMOS'97 vychází z následujících vstupních údajů: 1. údaje o zdrojích exhalací (zejména poloha zdroje ve zvolené souřadné soustavě, výška zdroje nad terénem, množství emisí, aj.), 2. meteorologické a klimatické údaje (tj. větrná růžice rozlišená podle rychlosti větru a teplotní stability atmosféry, která musí být reprezentativní pro zájmovou oblast), 3. údaje o zvolených referenčních bodech (tj. poloha těchto bodů ve zvolené souřadné soustavě). Silniční komunikace jsou z hlediska svého charakteru považovány za liniový zdroj exhalací. Do modelového výpočtu dle metodiky SYMOS'97 pak vstupují posuzované silniční úseky jako řetězec navazujících plošných silničních segmentů o zvolené délce (volba délky - viz metodika) a šířce, rovnající se součtu šířek jízdních pásů. Posuzované varianty rychlostní silnice R52 představují - 454 silničních segmentů ve Variantě 0 - 448 silničních segmentů ve Variantě 1 a 1lx - 612 silničních segmentů ve Variantě 2 U klasické imisní studie je pak nutno ještě znát údaje o imisních limitech, které jsou potřebné pro zhodnocení vypočtených imisních koncentrací znečišťujících látek v referenčních bodech. Nejpřirozenější se jeví využití imisních limitů, resp. nejvyšších přípustných koncentrací dle přílohy č. 1 Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity, podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. Tabulka č.37: Hodnoty dovolených imisních limitů platných pro hlavní škodliviny emitované silničními motorovými vozidly význam limitní hodnoty
hodnoty imisních limitů [µg.m-3] PM10
*)
NOX *)
NO2
hodinový průměr
50
---
200
roční průměr
40
30***)
40
**)
CO
C6H6
10000
---*)
---*)
5
Imisní limit není stanoven
**)
Stanovený limit nesmí být překročen více než 18krát za rok
***)
Imisní limit platí pouze pro ochranu ekosystémů
Výpočet imisních koncentrací pro jednotlivé škodliviny, znázorněný v grafické příloze Exhalační a imisní studie, dokladuje že žádný přípustný limit nebyl překročen. Jak již bylo zmíněno výše, vypočtené imisní koncentrace NO2 se při aktivních variantách pohybují v ročních průměrech ve všech lokalitách v rozmezí 0,1 až 0,2 µg.m -3, tj. na úrovni 0,25 až 0,5
49
shora uvedeného limitu. Vypočtené roční průměry imisí benzenu se při aktivních variantách ve všech lokalitách pohybují mezi 0,01 a 0,02 µg.m -3, což představuje 0,2 až 0,4 limitu.. Ze zmíněného je zřejmé, že průměrné hodinové i průměrné roční hodnoty ostatních hlavních škodlivin budou hluboko pod stanovenými přípustnými limity u kterékoli z uvažovaných variant vedení trasy rychlostní silnice R52 ve všech dotčených sídlech a v jejich okolí. Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto bodu: Část D.I.2 je zpracována kvalitně s dostatečnou vypovídací schopností a do hloubky dostatečné pro posouzení vlivů na životní prostředí. Pro další (detailnější) snížení vlivů na životní prostředí doplňujeme následující podmínky: V plánu organizace výstavby musí být zohledněn negativní vliv činnosti stavebních mechanismů a nákladních automobilů při manipulaci se sypkými a prašnými materiály na kvalitu ovzduší, a proto bude nutno dodržet tyto zásady: -
zařízení staveniště, deponie umístit mimo obydlené části sídel
-
pro přesun hmot používat přednostně trasu v ose plánované rychlostní silnice
-
v případě extrémně nevhodných meteorologických podmínek (horké, suché a větrné počasí) snižovat prašnost skrápěním povrchu staveniště včetně přepravovaného materiálu
-
řádně čistit kola a podvozky automobilů vyjíždějících z prostoru staveniště včetně čištění komunikací u výjezdu ze stavby
-
vypínat motory automobilů a mechanismů v době, kdy nejsou v činnosti
-
minimalizovat případnou stavební činnost v nočních hodinách.
Při splnění těchto podmínek nelze očekávat významnější vliv na kvalitu ovzduší v oblasti.
50
D.I.3 Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky Pro posouzení vlivů záměru na hlukovou situaci bylo použito výstupů z programu SoundPLAN v.6.1. Pomocí tohoto programu byl vytvořen digitální trojrozměrný model terénu včetně zástavby v okolí jednotlivých variant a bylo vymezeno území postižené imisemi hluku překračujícími hygienické imisní limity. Podrobné výsledky včetně grafického vyjádření obsahuje samostatná příloha Dokumentace EIA - „Hluková studie". Podrobná analýza vlivu hluku na okolí posuzovaného záměru je uvedena v kapitole D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo. V následujícím přehledu je uveden pouze výčet navrhovaných protihlukových opatření pro jednotlivé varianty a jejich účinnost. Varianta 1 a 1x Návrh protihlukových opatření Pro ochranu dotčené obytné zástavby ve Variantě 1 byly navrženy následující protihlukové stěny: - protihluková stěna km 18,500 -19,700 vpravo, v=4 m, délka 1200 m - protihluková stěna km 37,910 - 38,420 vlevo, v=4 m, délka 510 m U Varianty 1x výpočet signalizuje výhledové překračování imisních limitů hluku v rekreačně využívaném území na břehu vodní nádrže Nové Mlýny I. Řešení ochrany tohoto rekreačního území před hlukem z provozu na trase R52 je navrženo až v etapě další projekční přípravy této varianty (pokud bude vybrána pro další sledování), neboť v tomto případě bude nutno zohlednit i další aspekty a dopady vhodných protihlukových opatření jako např. vlivy na krajinný ráz, přelétající ptactvo apod. Z uvedených důvodů doporučujeme v tomto území přednostně použít tam, kde to prostorové a územní podmínky umožní, opatření v podobě výsadby protihlukové zeleně v kombinaci se zemními valy. Situace s protihlukovými stěnami Výhledové hlukové zatížení území s protihlukovými stěnami v noční době je uvedeno v grafických přílohách pro zástavbu Nové Vsi a Mikulova. V obou případech lze konstatovat, že účinnou ochranu obytné zástavby před hlukem z provozu na trase Varianty 1 silnice R52 lze realizovat pomocí protihlukových stěn tak, že ve venkovním prostoru budou dodrženy hygienické imisní limity hluku ve venkovním prostoru dle nařízení vlády č.502/2000 Sb. Varianta 2 Návrh protihlukových opatření Pro ochranu dotčené obytné zástavby ve variantě 2 byly navrženy následující protihlukové stěny: - protihluková stěna km 18,500 - 20,260 (20,500*) vpravo, v=4m, délka 1760m (2000m*) *) - v případě požadavku na ochranu individuální zástavby v km 20, 320 vpravo - protihluková stěna km 33,600 - 34, 720 vpravo, v=4m, délka 1120 m
51
- protihluková stěna km 39,620 - 40,130 vlevo, v=4m, délka SIO m (obdobně jako u varianty 1 se staničením varianty 2) Situace s protihlukovými stěnami Výhledové hlukové zatížení území s protihlukovými stěnami v noční době je uvedeno v grafických přílohách pro zástavbu Nové Vsi a Březí. Situace v zástavbě u Mikulova je totožná jako ve variantě 1. I u Varianty 2 lze konstatovat, že účinnou ochranu obytné zástavby před hlukem z provozu na trase Varianty 2 rychlostní silnice R52 lze realizovat pomocí protihlukových stěn tak, že ve venkovním prostoru budou dodrženy hygienické imisní limity hluku ve venkovním prostoru dle nařízení vlády č.502/2000 Sb. Nulová varianta Pro hlukové posouzení nulové varianty (stávající trasa silnice I/52) nebylo k dispozici výškové vedení její nivelety nutné pro korektní výpočet hlukového zatížení území v jejím okolí. Proto bylo výškové vedení nulové varianty odvozeno z digitálního modelu terénu. Výhledové hlukové zatížení území podél stávající trasy v denní a noční době je uvedeno v grafických přílohách. Ve zbývající části trasy (vedené prakticky ve stejné ose jako varianta 1) je rozsah hlukového zatížení okolí nulové varianty prakticky stejný jako u varianty 1. Možná opatření v případě výhledového pokračování provozu na stávající trase silnice I/52: 1. Přednostně by bylo nutno řešit ochranu objektů, u nichž jsou překročeny limity na „starou zátěž". Protože se jedná o objekty v bezprostředním okolí stávající komunikace, lze z prostorových důvodů uplatnit pouze opatření na fasádě objektu ve smyslu § 12, odst. 6. nař. vlády č. 502/2000 Sb. 2. Další snižování hlukového zatížení okolní zástavby pod limity 60 dB(A) v denní době a 50 dB(A) (zástavba Nové Vsi a Mikulova) v noční době by již vyžadovalo kombinaci výše uvedených opatření s výstavbou protihlukových stěn v úsecích, kde to prostorové parametry území dovolí. V případě všech tří aktivních variant lze na základě znalosti jejich navrhovaného směrového a výškového vedení konstatovat, že jednotlivé varianty umožňují vybudování účinných protihlukových opatření, které zajistí splnění hygienických imisních limitů hluku a to jak limitů podle nař. vlády č. 502/2000 Sb., tak i limitů stanovených po případné novelizaci tohoto nařízení. Stanovisko zpracovatele posudku k uvedenému bodu: V některých oblastech jsou vlivy hluku řešeny ne zcela jednoznačně. Např. ve variantě 1 a 1x u rekreačního areálu, kde se očekává překročení nejvyšších přípustných hladin hluku, je navrženo protihlukové opatření ve formě zemních násypů a výsadby zeleně. Dle hlukové studie bude v tomto prostoru niveleta vozovky R52 cca 4 m nad stávajícím terénem. Z dokumentace není zřejmé, jak by měly být vysoké násypy a jaký charakter by měla mít uvedená zeleň.
52
Dle kontrolního výpočtu provedeného v rámci tohoto posudku bylo zjištěno, že pro zajištění nejvyšších přípustných hladin hluku by protihlukový násyp musel být vysoký 18 m. Pokud chceme použít zeleň jako protihlukové opatření, musíme uvažovat pás zapojené zeleně o minimální šířce 20 m. Zároveň bude rekreační areál ovlivňován částí R52 vedoucí po mostě ve variantě 1x a po hrázi ve variantě 1. Tento vliv bude poměrně významný vzhledem k tomu, že mezi R52 a rekreačním areálem bude z hlediska šíření zvuku tzv. odrazivý prostor (vodní hladina), na rozdíl od ostatního území, které má vlastnosti pohltivé. Protihluková opatření se zde navrhují pravděpodobně také ve formě zeleně a zemních násypů a to zejména z hlediska snížení negativních vlivů na krajinu. Výsadbu 20 m širokého pásu zeleně nebo zemního násypu si ovšem lze těžko představit bez přisypání potřebného pásu souše, protože v tomto prostoru je trasa vedena přes vodní hladinu. V tomto prostoru je tedy nutno požadovat pro zajištění splnění hlukových limitů snížení nivelity R52 na nejnižší možnou míru. To může být technicky obtížné (velký podélný sklon), protože předcházející úsek podél biocentra Horní luh je naopak uložen vést estakádou. Protihluková opatření se pak mohou odehrávat ve formě navržené v dokumentaci nebo, pokud přesto nedojde k požadovanému snížení hladin hluku, ve formě výstavby protihlukových stěn, případně k celkovému zakrytí R52 tunelového typu a to v prostoru průchodu u rekreačního areálu a na části přechodu přes vodní nádrž po hrázi (varianta 1) nebo po mostě (varianta 1x). K tomuto problému ukládáme následující opatření: −
V dalších fázích přípravy R52, po určení konečné varianty, zaměření pozemků a určení přesného rozsahu stavby zpracovat podrobnou hlukovou studii výstavby a provozu R52 a dalších komunikací, na kterých se v souvislosti s realizací R52 významně zvýší frekvence dopravy. Výsledkem této studie bude návrh konkrétních protihlukových opatření pro zajištění hlukových limitů dle aktuálně platné legislativy. Protihlukové stěny navrhnout přednostně z přírodě blízkých materiálů s pohltivou úpravou. Protihlukové stěny řádně ozelenit, v případě možností a ve spolupráci s příslušnou obcí doplnit o zelené pásy i mimo vlastní silniční pozemek. Zejména v blízkosti navržených ptačích oblastí řešit protihluková opatření s eliminací vlivů na ptáky.
Na základě výše uvedeného opatření nemůže dojít k opomenutí vlivů hluku při realizaci R52, problémem však zůstává, v jaké formě mají vstupovat jednotlivé varianty do porovnání těchto variant. Na základě výše uvedeného je zřejmé, že v některých úsecích bude mít R52 poněkud větší vlivy, než jak je obecně prezentováno v dokumentaci a řešení vlivů hluku může přinést zvýšení vlivů na krajinu.
53
D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody VLIV NA CHARAKTER ODVODNĚNÍ OBLASTI A ZMĚNY HYDROLOGICKÝCH CHARAKTERISTIK Povrchové vody Vyhodnocení trasy komunikace z hlediska křížení s povrchovými a stojatými vodami: Varianta 0 Křížení s vodními toky - celkem v 6 případech (5 toků a 1 drobný meliorační odpad) km 19,375 - Mlýnský náhon km 19,750 - Olbramovický potok km 19,850 - Mlýnský náhon km 30,730 - PB přítok Dunajovického potoka km 32,438 - Bavorský potok km 39,242 - Sedlecký potok Křížení s vodními nádržemi (orientačně) km 25,120 - 27,250 - Vodní nádrž Nové Mlýny - dl. 2 130 m Tabulka: Odstup od vodních nádrží Vodní nádrž
Souběh s trasou
Délka
Průměrná vzd. trasy od nádrže
Staniční v km Starý Rybník
17,000 -18,750
1 750 m
1500 m
Novoveský rybník
19,000 - 20,125
1 125 m
500 m
Rybník Čahoun
19,775 - 19,875
100 m
5m
Rybník Vrkoč
20,000 - 21,900
1 900 m
700 m
Rybník Šibeník
38,750 – 39,242
492 m
600 m
Varianta 1 a 1x Křížení s vodními toky - celkem v 7 případech (5 toků a 2 drobné meliorační odpady) km 19,375 - Mlýnský náhon km 19,750 - Olbramovický potok km 19,850 - Mlýnský náhon km 30,730 - PB přítok Dunajovického potoka km 32,438 - Bavorský potok km 37,115 - LB přítok Mikulovského odpadu km 39,242 - Sedlecký potok Křížení s vodními nádržemi (orientačně) km 19,750 -19,850 - rybník Čahoun - dl. 100 m
54
km 25,120 - 27,250 - Vodní nádrž Nové Mlýny - dl. 2 130 m Tabulka: Odstup od vodních nádrží (orientačně) Vodní nádrž
Souběh s trasou
Délka
Průměrná vzd. trasy od nádrže
Staniční v km Starý Rybník
17,000 -18,750
1 750 m
1500 m
Novovelský rybník
19,000 - 20,125
1 125 m
500 m
Rybník Vrkoč
20,000 - 21,900
1 900 m
700 m
Rybník Šibeník
38,750 – 39,242
492 m
600 m
Varianta 2 Křížení s vodními toky - celkem v 7 případech (3 potoky a 4 drobné melior.odpady) km 19,375 - Mlýnský náhon km 19,750 - Olbramovický potok km 19,850 - Mlýnský náhon km 24,155 - meliorační odpad - zaúst. do Nových Mlýnů km 27,300 - meliorační odpad - zaúst. do Nových Mlýnů km 27,600 - meliorační odpad - zaúst. do Nových Mlýnů km 37,070 - meliorační kanál Brod - Valtice km 38,800 - LB přítok Mikulovského odpadu km 40,940 - Sedlecký potok Křížení s vodními nádržemi (orientačně) km 26,750 - 27,125 - Vodní nádrž Nové Mlýny - dl. 375 m Tabulka č.40: Odstup od vodních nádrží orientačně Vodní nádrž
Souběh s trasou
Délka
Průměrná vzd. trasy od nádrže
Staniční v km Starý Rybník
17,000 -18,750
1 750 m
1500 m
Novovelský rybník
19,000 - 20,125
1 125 m
500 m
Rybník Čahoun
19,775 - 19,875
100 m
5m
Rybník Vrkoč
20,000 - 21,900
1 900 m
700 m
Vodní nádrž Nové Mlýny
23,000-26,750
3750 m
750 m
Rybník Šibeník
38,750 – 39,242
492 m
600 m
Z výše uvedeného přehledu je patrné, že hydrologie území nebude nijak významně negativně ovlivněna žádnou z aktivních variant. Součástí dalšího stupně projektové dokumentace bude Komplexní odtoková studie, která bude detailně řešit ovlivnění
55
hydrologických charakteristik v území vybranou variantou posuzovaného záměru se zaměřením zvláště na ovlivnění Novomlýnských nádrží. Odvodnění a závlahy Zemědělské závlahové soustavy vázané převážně na vodní nádrž Nové Mlýny jsou realizované na velkém procentu obhospodařovaných ploch v zájmové oblasti. Závlahové soustavy Brod - Bulhary - Valtice: Při případné realizaci varianty 2 by došlo ke křížení komunikace s tímto kanálem a dále by byl narušen systém manipulace s vodou v provozním uzlu E. V tomto uzlu je pomocí čerpací stanice o výkonu 84 l.s-1 a vzdouvacího objektu zásobováno 173,80 ha pozemků závlahovou vodou. Odvodňovací zařízení zde nejsou příliš významná. Realizovaná regulační drenáž umožňuje v období vysokých stavů podzemních vod odvodňovat a v období sucha zavlažovat, a to systémem otevřených příkopů, trubních kanálů a drenážního systému. Podzemní voda Při max. celkové ploše silnice R52 24,279 km x 0,0215 = 0,522 km 2, a při specifickém odtoku 5–7 l/s-1. km2 bude teoretický úbytek podzemních vod činit cca 3 l.s-1. Skutečný úbytek bude nižší, protože voda z povrchu vozovky bude svedena do recipientů a také v příkopech bude mít možnost vsakování. Plocha posuzovaného záměru bude zanedbatelná, vzhledem k celkovým plochám povodí, jimiž koridor záměru prochází. Nelze tedy předpokládat významnější zásah do vodního režimu krajiny. Je třeba ovšem počítat s částečným přerozdělením odtoku a vsaku srážkových vod. Tento negativní dopad lze však minimalizovat vhodnými technickými opatřeními. VLIV NA JAKOST VOD Povrchové vody Voda, odtékající z povrchu vozovky posuzovaného záměru, bude obsahovat řadu kontaminantů, které budou mít vliv na jakost povrchových vod. Může se jednat zejména o tyto znečišťující příměsi: - toxické stopové prvky - ropné látky (nepolární extrahovatelné látky -NEL) - zbytky posypových materiálů ze zimní údržby vozovky Hlavními stopovými toxickými prvky, jejichž zdrojem je silniční doprava, jsou především olovo, kadmium, nikl, chrom a měď. Největší část tohoto druhu znečištění připadá na vrub olovu, jehož výskyt se však snižuje s rostoucím podílem spotřeby bezolovnatých benzínů. Nepolární extrahovatelné látky se do splachových vod dostávají prostřednictvím jejich úkapů (zejména mazacích olejů) na povrch vozovky. Toxicita těchto látek je nízká, jejich přítomnost ve vodě však značně zhoršuje její organoleptické vlastnosti.
56
Ve výše uvedeném přehledu křížení posuzovaných variant a vodních toků a ploch byla uvedena i Varianta 0, neboť její současné odvodnění není uspokojivě řešeno (odvodnění příkopy podél silnice) a do budoucna při nárůstu intenzit dopravy by mohlo být problémem pro kvalitu povrchových vod. Z tohoto pohledu se jeví aktivní varianty 1 a 1x, jako zlepšení situace kdy bude odvodnění povrchu silnice řešeno pomocí kanalizace do dostupných recipientů, respektive vodních nádrží. Toto odvodnění navíc musí být provedeno přes systém nádrží, které by snižovaly možnost kontaminace povrchových vod. Přítomnost těchto technických opatření (lapoly, usazovací a retenční nádrže) je nutnou podmínkou, která bude řešena v dalším stupni projektové dokumentace. U Varianty 2 sice toto obecné zlepšení oproti Variantě 0 také platí, ovšem Varianta 2 i potenciální recipienty pro vyústění kanalizace prochází jímacím územím několika vodních zdrojů, což je výrazným negativním vlivem této varianty. Již nyní je možné konstatovat, že přípustné hodnoty znečistění povrchových vod definované nařízením vlády č.61/2003 Sb. nebudou s velkou mírou pravděpodobnosti překročeny při dodržení výše zmíněných podmínek. Jedná se o hodnotu 0,1 mg/l u ropných látek (NEL) a 250 mg/l u soli (Cl). Obojí hodnoty jsou udávány pro tzv. povrchové vody. Podzemní vody Obecný vliv na kvalitu podzemních vod Silnice R52 bude potencionálním zdrojem znečištění podzemních vod posypovými solemi v zimním období a ropnými látkami z úkapů vozidel. Pro zimní období je předpokládáno použití 1 kg posypové soli (především chlorid borný) na 1 m2 vozovky, při maxim. ploše komunikace 24 279 m x 21, 5 m = 521 994 m2 se tedy bude jednat o cca 521 994 kg soli za zimní období. Toto množství soli je možné snížit použitím technologie zkrápěného solení na 70 %, tedy na 365 394 kg, která obsahuje cca 60 %, tj. 219 233 kg chloridových iontů. Toto množství rozpuštěných solí však z větší části nepronikne do půdního profilu, protože většina bude odvedena povrchovými vodami. K průniku chloridů do podzemních vod bude také docházet pouze nárazově v zimním období a po zbytek roku budou tyto soli postupně vymývány dešťovou vodou. Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto bodu: V dokumentaci se konstatuje, že „Přítomnost těchto technických opatření (lapoly, usazovací a retenční nádrže) je nutnou podmínkou, která bude řešena v dalším stupni projektové dokumentace.“ Zřejmě by bylo vhodnější, kdyby tato opatření byla podrobněji specifikována již v této fázi. Proto doplňujeme do návrhu stanoviska orgánu státní správy následující opatření pro fázi přípravy, výstavby i provozu rychlostní silnice R 52, která je třeba respektovat, aby nedošlo k ovlivnění podzemních a povrchových vod nad rámec platných limitů: −
Zabezpečit stavební dvory proti úniku vodě a půdě nebezpečným látkám, provádět pravidelnou preventivní kontrolu stavebních mechanizmů se zaměřením na možný únik výše uvedených látek.
57
−
Umístění stavebních dvorů situovat mimo obytnou zástavbu a mimo zátopové území.
−
Při stavebních pracích zamezit kontaminaci vodotečí.
−
Doložit příslušnému vodohospodářskému orgánu způsob zneškodnění splaškových vod v průběhu výstavby.
−
Zajistit souhlas příslušného vodohospodářského orgánu se snížením hladiny podzemních vod v zářezech stavby podélnou drenáží.
−
Provést celoplošný monitoring průtoků a jakosti vody na vodotečích
Cílem tohoto typu průzkumných prací je získat ucelený přehled o velikosti průtoků v jednotlivých vodotečích i nestálých, které křižují nebo se významně přibližují k nové komunikaci. Získané výsledky budou sloužit především: - pro návrh technických prvků stavby (záchytné příkopy, propustky, mosty, aj.), - k bilanci zásob vod v území pro potřeby návrhů drenážních systémů, - k posuzování geneze vody ve vodotečích, apod.
− Provést sondační průzkum Cílem tohoto průzkumu, realizovaného v místech, kde silnice představuje potenciální kvalitativní nebo kvantitativní riziko především pro podzemní vody, je ověřit odporověkapacitní parametry horninového prostředí v hloubkové etáži střetů zájmů, tlakové poměry podzemní vody a její jakost, a to vždy ve vazbě na konkrétní vodní útvar, případně vodní zdroj. Získané výsledky budou sloužit pro návrh záchytných prvků komunikace, pro návrh případných purifikačních zařízení a pro návrh kompenzací tam, kde bude prokázána nemožnost koexistence nové stavby s jímacími objekty podzemní vody.
− Provést celoplošný monitoring stavů hladin a jakosti podzemní vody Cílem těchto průzkumných prací je získat v potřebné podrobnosti údaje o stávajícím stavu hladiny podzemní vody v okolí komunikace a o její vstupní jakosti. Do systému by měly být zahrnuty i vybrané objekty, vybudované v rámci výše doporučovaného sondážního průzkumu. Získané výsledky budou využity k optimalizaci návrhů případných kompenzací. − Realizovat technická opatření minimalizující možnost kontaminace vod Základním technickým opatřením k prevenci, eliminaci a minimalizaci možných vlivů na kvalitu podzemních a povrchových vod je zajištění, zachycení a včasné sanace případného znečištění. Proto musí mít komunikace dostatečné prvky pasivní ochrany, které minimalizují riziko nekontrolovaného úniku zdravotně závadných látek, jež mohou vniknout do povrchových nebo podzemních vod. Navrhované ochranné prvky v územích mimo ochranná pásma: −
Dešťová voda z povrchu rychlostní silnice bude svedena do silniční kanalizace zaústěné do těsněných retenčních nádrží nebo DUN.
−
Mělké příkopy v zářezech silnice a podél paty násypů budou navrženy se 58
zpevněným dnem. −
Dešťové vody z povrchu silnice a drenážní vody budou sváděny odděleně.
−
Při průchodu rychlostní silnice R 52 ochranným pásmem 2. stupně vodních zdrojů budou výše uvedené ochranné prvky doplněny o instalaci průběžných betonových svodidel. Betonová svodidla budou osazena za podélnými rigoly (žlaby) odvodňovacího systému silnice a zabrání rozstřikování vody z povrchu silnice mimo její odvodnění.
−
Pro provádění prací je nezbytné vypracovat havarijní plán, řešící krizové situace, při kterých by mohlo dojít k ohrožení jakosti vod.
−
Provést opatření ve vztahu k blízkým využívaným domovním studním.
V místech, kde je trasa silnice umístěna v blízkosti využívaných domovních studní nebo pramenů, je nutné prověřit možnost jejich ohrožení. V případě poškození funkčnosti studní (snížení hladiny nebo ovlivnění kvality vody) bude nutné zajistit náhradu. Náhrada spočívá buď v prohloubení či nahrazení původního objektu, nebo zajištěním dodávky vody z jiného zdroje.
59
D.I.5 Vlivy na půdu VLIV NA ROZSAH A ZPŮSOB VYUŽÍVÁNÍ PŮDY Jednotlivé varianty posuzovaného záměru v různé míře narušují stávající strukturu polních i trvalých kultur - vinic a ovocných sadů. Varianty 0, 1 a 1x Jižně od Novoveského rybníka (katastrální území Nová Ves) stávající a současně i navržené trasy procházejí v délce cca 250 m těsné podél intenzivního broskvoňového sadu. Rozšíření silnice nebude přímo redukovat tento sad, a ani emisní zátěž z dopravy nebude, podle výsledků exhalační a rozptylové stude významná. Podobná situace je poblíž "Spálené hospody" (k.ú. Perná), kde v délce přibližně 350 m prochází stávající i navržené trasy podél intenzívní vinice. Varianta 2 Tento návrh částečně ruší stávající broskvoňový sad v délce cca 200 m a dále jižně od katastrální hranice Nová Ves - Pasohlávky vstupuje návrh trasy do broskvoňového sadu pod závlahou v délce cca 1100 m. V katastrálním území Brod nad Dyjí se trasa těsně přibližuje rohu pozemku s vinicí, vysazené na terénní vlně a prochází novou výsadbou vinice v délce cca 70 m. V katastrální území Březí trasa v severní části území ve dvou případech těsně tečuje vinice a v záhumenní trati severovýchodně od obce protíná menší pozemek s výsadbou vinice.
Třídy ochrany ZPF
Tabulka č.41: Přehled záboru ZPF dle tříd ochrany (kvality půd) Varianta 1
Varianta 1 x
Varianta 2
Délka úseku [ km ]
16,670-39,242 (22 572m)
16,670-39,213 (22 543m)
16,670-40,949 (24 279m)
Celkový zábor [ ha ]
86,49
90,58
109,03
[%]
[ha]
[%]
[ha]
[%]
[ha]
I
19,13
16,55
20,37
18,45
19,96
27,76
II
23,31
20,16
22,26
20,16
4,99
5,45
III
30,48
26,36
29,76
26,96
42,99
46,87
IV
25,75
22,27
25,14
22,77
28,94
31,55
V
1,33
1,15
2,47
2,24
3,12
3,40
Nová rychlostní silnice, vybudovaná v krajině, výrazně ovlivní přístupnost pozemků jednotlivých vlastníků. Dle sdělení Pozemkového úřadu Břeclav lze rozdělit dotčená katastrální území na území, kde již proběhly komplexní pozemkové úpravy (KPÚ), kde právě probíhají, nebo kde se teprve připravují. Tam, kde již jsou KPÚ hotové, případně, kde probíhají, nebyla dosud žádná z posuzovaných variant zohledňována. Tam, kde jsou KPÚ v přípravě bude možné zahrnout výslednou variantu do návrhu pozemkové úpravy.
60
V následující tabulce je uveden přehled katastrálních území a stav KPÚ. Tabulka č.42: Stav KPÚ Katastrální území
Stav KPÚ
Bavory
výhled 2005
Brod nad Dyjí
hotovo (u zápisu)
Březí
probíhají
Dobré Pole
hotovo schváleno
Drnholec
výhled 2005-6
Dolní Dunajovice
probíhají
Horní Věstonice
výhled 2005
Mikulov
vypsaná soutěž
Novosedly
před dokončením (80%)
Pasohlávky
výhled 2005
Perná
výhled 2005
Pohořelice + Vlasatice
vypsaná soutěž
ZNEČISTĚNÍ PŮDY Zdrojem přímé kontaminace půdy budou případné úkapy nebezpečných látek ze stavebních mechanizmů v období výstavby, havárie a imise z dopravy v období vlastního provozu. Pokud budou dodržena všechna standardní bezpečnostní opatření, která budou blíže specifikována na základě dalšího stupně projektové dokumentace ve vlastní EIA dokumentaci, bude možné riziko kontaminace půd během výstavby a vlivem havárií zcela minimalizovat. U kontaminace vlivem imisí z dopravy lze již nyní obecně konstatovat, že negativní zatížení půd bude zcela jistě pod limity, které stanovilo MŽP ČR. Z řady studií (např. Adamec et al. 1979, 1990), které se zaměřovaly na těžké kovy - olovo (Pb), měď (Cu) a zinek (Zn) byly hodnoty naměřené v okolí komunikací mírně zvýšené, ale dle Metodického pokynu MŽP ČR i nadále zůstávaly v kategorii Kritéria A - hodnocení znečistění zeminy a podzemní vody. Kritéria jsou limitní koncentrace chemických látek v zemině a podzemní vodě a jsou rozděleny do kategorií A, B a C. Porovnání hodnot koncentrací zjištěných při průzkumu znečistění s těmito kritérii umožňuje orientačně posoudit úroveň znečistění a zařadit znečistění do kategorie podle jeho závažnosti. Kritéria A - odpovídají přibližně přirozeným obsahům sledovaných látek v přírodě. - pokud nejsou překročena, nejedná se o znečistění, ale o přirozené obsahy sledovaných látek - překročení hodnot se posuzuje jako znečistění příslušné složky životního prostředí vyjma oblastí s přirozeným vyšším obsahem sledovaných látek. Pokud však nejsou překročena Kritéria B, znečistění není považováno za tak významné, aby bylo nutné získat podrobnější údaje pro jeho posouzení, tedy zahájit průzkum, nebo znečistění monitorovat.
Aktuální výsledky studie Zhodnocení ekologického rizika provozu dálnice D1, kterou vypracovaly firmy ENVIRNA a TOCOEN v roce 2000, tyto údaje potvrzují. Na základě 61
výsledků chemických analýz a výsledků biologických testů bylo překvapivě potvrzeno, že kumulace kontaminantů z provozu dálnice nepředstavuje významné ekologické riziko pro okolní ekosystémy. Samostatně stojící složkou, významně se podílející na kontaminaci půdy jsou anorganické posypové soli. Největší podíl v těchto směsích tvoří chlorid borný. Jeho zvýšená koncentrace se projeví posunem pH půdy do alkalické oblasti, neboť Na+ jsou sorbovány na půdní částice a v suspenzi dochází k hydrolýze. Naopak Cl - vzniká sorpce v daleko menší míře, takže dochází k daleko snadnější difúzi do okolí a k migraci se zasakující dešťovou vodou. Obsah Na+ má vliv také na migraci těžkých kovů, která se zvýšením pH dále snižuje. Pokles koncentrací v závislosti na vzdálenosti od krajnice nebyl tak strmý jako u těžkých kovů. Po zahájení provozu na navrhované komunikaci bude v případě zimní aplikace chemických posypových materiálů docházet k výše uvedeným jevům. Zemědělské půdy lze podle odolnosti proti poškozování depozicemi rozdělit do pěti kategorií (v zájmovém území se kategorie půd nejodolnějších nevyskytuje). Dle tohoto členění vyplývá, že převážná část půd náleží do kategorie středně až slabě náchylných, tedy s vyšší úrovní odolnosti vůči depozicím. ZMĚNA MÍSTNÍ TOPOGRAFIE, VLIV NA STABILITU ÚZEMÍ A EROZI PŮDY Stavba nebude mít významný vliv na stabilitu a erozi půdy v širším území. Stabilita svahů násypů a zářezů bude zajištěna řadou opatření, vzešlých z geotechnického průzkumu trasy a vypracovaných geotechnických pasportů násypů a zářezů, které ještě v současné době nejsou k dispozici. Stanovisko zpracovatele posudku k uvedenému bodu: Část D.I.5 je zpracována kvalitně s dostatečnou vypovídací schopností a do hloubky dostatečné pro posouzení vlivů na životní prostředí. Vzhledem k značnému vlivu stavby na půdu je nutno respektovat následujících opatření ve fázi přípravy, výstavby i provozu R 52: −
Na celé ploše trvalých a dočasných záborů ZPF provést skrývku kulturní vrstvy půdy v mocnosti stanovené na základě půdoznaleckého průzkumu.
−
Skrytou půdu z dočasných záborů oddělit od skrývané půdy trvalých záborů. Skrývku provést v mimovegetačním období.
−
Skrytou kulturní vrstvu půdy z trvalých záborů použít po projednání s orgánem ochrany ZPF, vlastníky a nájemci dotčených pozemků pro zúrodnění méně kvalitních zemědělských ploch v blízkém okolí stavby dle zpracovaného a projednaného rozvozového plánu.
−
V případě deponií půdy určené pro zpětnou rekultivaci dočasných záborů či ohumusování stavby zajistit její vhodné umístění a uložení, včetně zajištění opatření proti možnosti jejímu znehodnocení stavební činností, erozí, zaplevelování a zcizování. Celý objem dočasně skrytých kulturních vrstev půd bude použit ke zpětné rekultivaci dočasně odnímaných ploch.
−
Během výstavby i provozu rychlostní silnice R 52 bude zajištěn přístup na 62
zemědělské pozemky (doporučuje se proto zpracování projektu jednoduchých pozemkových úprav tak, aby v důsledku realizace stavby nevznikaly neobhospodařovatelné nebo nepřístupné pozemky). −
Dojde-li vlivem realizace stavby k nepříznivému ovlivnění vodních poměrů na okolních pozemcích, budou provedena příslušná nápravná opatření.
D.I.6 Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Horninové prostředí ani nerostné zdroje nebudou stavbou rychlostní silnice významně negativně ovlivněny. V řešeném území se nachází pouze jižně od Nových Mlýnů v oblasti Dolních Dunajovic ložisko zemního plynu se stejně umístěným zásobníkem plynu, ale zemní práce v tomto prostoru by neměly vést k negativním vlivům Změny hydrogeologických charakteristik V rámci práce byly zhodnoceny hydrogeologické poměry v zájmové oblasti a pásma hygienické ochrany vodních zdrojů. Bylo konstatováno, že závažnější změny hydrogeologických charakteristik v důsledku výstavby a provozu silnice stavby nejsou pravděpodobné. V rámci dalšího stupně projektové dokumentace pro vybranou variantu vedení trasy bude třeba hydrogeologickým posudkem stanovit podrobnější podmínky za kterých lze výstavbu a provoz rychlostní silnice v pásmech hygienické ochrany uskutečnit s minimalizací rizik možných negativních vlivů. Vlivy na vodní zdroje Sledované území není výraznou pramennou oblastí, je však velmi významné vzhledem k jímání podzemní vody. Seznam jímacích oblastí pro jednotlivé obce je uveden výše v kapitole C.II.2. dokumentace. Posuzovaný záměr nebude v žádné z variant procházet přes PHO 1.stupně. Významný je průchod Varianty 2 přes PHO 2a vnitřní u jednoho vodního zdroje, v ostatních případech prochází trasa PHO II b (vnější). Varianta 0, 1, 1x Trasy neprochází žádným jímacím územím. Pouze v k.ú. Nová Ves bylo ochranné pásmo upraveno k tělesu komunikace, tudíž varianty procházejí vně jeho západní hranice. Z hlediska ochrany kvality významných vodních zdrojů se jedná o varianty nejméně konfliktní. Střet s ochrannými pásmy vodních zdrojů 16,670 - 18,420 km - záměr je veden po hranici PHO II b (vnější)
63
Varianta 2 Trasa je vedena jímací oblastí Brod nad Dyjí v jejím II b (vnějším) ochranném pásmu v délce cca 1,5 km. Negativní ovlivnění bude způsobovat srážková voda z povrchu vozovky, odváděná nad tímto úsekem při daných spádových poměrech terénu do recipientů, čímž se riziko znečištění podzemní vody zvětšuje. Rovněž odvodnění části trasy rychlostní silnice v úseku cca km 31,000-38,000 (7 km) - do Mikulovky není optimální. Mikulovka je zaústěna do Polního potoka, který prochází jímací oblastí Novosedly, kde jsou jímací objekty situovány v těsné blízkosti jeho koryta. K určení míry využití Mikulovky a následně Polního potoka pro odvedení srážkových vod z povrchu rychlostní silnice bude nutné v dalším stupni projektové dokumentace, pokud bude tato varianta vybrána, zpracování hydrogeologického posouzení, které by vyhodnotilo míru možného ovlivnění kvality vody v jímací oblasti. Střet s ochrannými pásmy vodních zdrojů: km 16,670 - 18,420 - záměr je veden po hranici PHO II b (vnější) km 27,150 - 27,650 přes II b (vnější) km 27,650- 28,450 přes II a (vnitřní) km 28,450 - 29,000 přes II b (vnější) Tabulka č.43: Přehled délky křížení jednotlivých variant s ochrannými pásmy vodních zdrojů PHO vodních zdrojů Varianta 0, 1, 1x
Varianta 2
II. a - vnitřní
-
800 m
II. b - vnější
-
1 000 m
Souběh s II. b
2500 m
2 500 m
Stanovisko zpracovatele posudku k uvedenému bodu: Část D.I.6 je zpracována kvalitně s dostatečnou vypovídací schopností a do hloubky dostatečné pro posouzení vlivů na životní prostředí. Pouze u zdůrazněného možného vlivu na vodní zdroje lze doporučit podrobnější a konkrétnější podmínky, za kterých dojde k minimalizaci a eliminaci těchto vlivů. Tato opatření jsou řešena v tomto posudku u vlivů na vodu.
64
D.I.7 Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy VLIVY NA FLÓRU A FAUNU Vlivy výstavby i provozu rychlostní komunikace R52 na biotickou složku ŽP můžeme označit jako synergické působení souboru civilizačních stresových faktorů s různou dobou trvání, intenzitou a s různými následky (v prostoru i čase). Obecně lze konstatovat tyto vlivy na flóru a faunu. 1. Během stavby tělesa rychlostní silnice především dochází: - při zemních pracích k obnažení zeminy a nástupu ruderálních druhů - k narušení, likvidaci nebo přerušení liniových i plošných přírodě blízkých biocenóz - ke znečištění toků plaveninami s vlivem na vodní flóru a faunu - ke kontaminaci složek ŽP cizorodými látkami, hrozí i nebezpečí úniku ropných látek z těžké mechanizace - ke zvýšení hladiny hluku se stresovým vlivem na faunu 2. Během provozu rychlostní silnice převážně dochází: - ke kontaminaci složek ŽP emisemi polutantů vznikajících při spalování pohonných hmot (těžké kovy, oxid uhelnatý, oxidy dusíku, semivolatilní perzistentní organické polutanty apod.), - k lokálním kontaminacím širokým spektrem organických a anorganických polutantů prostřednictvím oděru a obrušování pneumatik, brzdových destiček i samotné vozovky (nátěrové hmoty používané na vozovkách i v jejich blízkosti), posypovými materiály při zimním udržování vozovky, autohaváriemi apod. - ke zvýšení hladiny hluku 3. V důsledku výše uvedeného pak dochází nebo může dojít: - k vytvoření ekologické bariéry tělesem komunikace, která omezuje nebo dokonce znemožňuje migrace organismů, k přímé likvidaci živočichů na tělese vozovky - zvýšenou hladinou hluku k omezení funkcí blízkých refugií živočichů - ke změnám ekologických podmínek okolního prostředí a tím i ke změnám druhového složení biocenóz - k ohrožení významných krajinných segmentů (ohrožení především jejich funkcí - např. půdoochranných, mikroklimatických, homeostatických apod.) tvořících kostru ekologické stability krajiny. Výše popsanými vlivy při výstavbě i provozu jednotlivých tras rychlostní silnice R52 budou významně narušeny či do jisté míry zničeny především následující nejvýznamnější lokality (stanoviště rostlin a živočichů): Společný úsek pro všechny varianty: - Mlýnský náhon - významné břehové porosty s funkcí biokoridoru - Olbramovický potok ( Mlýnský náhon) - vodní tok s doprovodnou vegetací a druhově pestrými břehovými porosty, biotop chráněných a ohrožených druhů živočichů, funkce biokoridoru
65
Varianta 1 - Horní luh, lesní porosty měkkého luhu s odpovídajícím bylinným patrem (VKP a lokální biocentrum) - PR Věstonická nádrž: vodní biotopy s počátečními stádu břehových porostů (založené i náletové), funkce biocentra i nadregionálního biokoridoru ve dvou osách Varianta 1x - jihozápadní okraj Horního luhu, ekotonové úseky měkkého luhu s odpovídajícím bylinným patrem (VKP a lokální biocentrum) Varianta 2 - Holenické pole - lokalita výskytu zvláště chráněných druhů ptáků - Horní (Mušovská) nádrž Nových Mlýnů - zásah do významného krajinného prvku s vodními a břehovými společenstvy, likvidace porostů, nadregionální biokoridor ve dvou osách - přerušení migrační trasy (biokoridor) mezi Dunajovickými vrchy a Chlumkem (již nyní je ovšem navržen ekodukt v délce 300m), likvidace lesního ochranného pásu - částečná likvidace lesního porostu u Březí s funkcí biocentra a biokoridoru (kulticenóza) Obecně platí pro všechny varianty: V průběhu výstavby dojde k znehodnocení biocenóz likvidací částí porostů a změnami v lokálních hydrologických poměrech. Dále dojde k omezení nebo přímému zabránění migračních možností živočichů a provozem na vozovce pak k trvalému negativnímu ovlivňování (polutanty, hluk), a tím k ohrožení jejich ekologické funkce v krajině. Podobně v úsecích, kde trasa stavby prochází po stávajícím tělese silnice I/52 (rozšiřování vozovky) bude likvidována dřevinná výsadba. U lokalit v bezprostřední blízkosti (kterými trasa přímo neprochází) také dojde k trvalému negativnímu ovlivňování (imisemi, hlukem, světlomety) a ke snížení funkce těchto fytocenóz jako refugií živočichů. Avifauna oblasti Zvláštní pozornost je stejně, jako v popisné části Dokumentace EIA věnovaná ptákům, neboť posuzovaný záměr prochází z hlediska avifanuny velice citlivým územím. Výše popsané vlivy se projeví u jednotlivých variant na avifaunu oblasti následovně. Varianta 1 - působení negativních vlivů je nejvýznamnější - varianta ovlivní 37 (67%) druhů z 55 hodnocených. Mezi těmito druhy je celkem 8 druhů, u nichž je ovlivnění hodnoceno jako silné, z toho jsou podle vyhlášky č.395/1992 Sb., hodnoceny jako kriticky ohrožené 2 druhy (morčák velký, orel mořský), jako silně ohrožené také 2 druhy (volavka bílá, zrzohlávka rudozobá). Nejvýznamnější ovlivnění je předpokládáno u 4 druhů, z nichž dva nejsou legislativně chráněny (husa běločelá, husa
66
polní). Husa polní zde zimuje v evropsky významných počtech (poslední zimy ca 3% evropské populace). Poslední dva druhy (rybák obecný, racek černohlavý) jsou ve smyslu vyhlášky č.395/1992 Sb. hodnoceny jako silně ohrožené, oba jsou také uvedeny v příloze 1 Birds Directive. Hodnocení jednotlivých druhů je uvedeno v Tab. 44., souhrnné hodnocení všech druhů je uvedeno v Tab. 45. Varianta 1x - působení negativních vlivů je nejmenší - varianta negativně ovlivní pouze 3 (5%) z hodnocených 55 druhů ptáků a žádný z nich podstatně Varianta 2 - působení negativních vlivů je významnější - varianta negativně ovlivní celkem 14 (25%) druhů, z toho ovšem pouze dva druhy silně (kulik zlatý během tahového období na Holenickém poli a rybák obecný jako druh získávající ve vyšších počtech potravu v prostoru uvažované výstavby, a hledající zde náhradní hnízdiště). Oba tyto druhy jsou vedeny ve vyhlášce č.395/1992 Sb., jako silně ohrožené, oba jsou také uvedeny v příloze 1 Birds Directive
Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto bodu: K této kapitole byly oznamovatelem předloženy další dokumenty, které byly podkladem dokumentace: RNDr. Josef Chytil: Posouzení vlivu plánované rychlostní komunikace R52 Pohořelice – Mikulov (Drasenhofen) na ptactvo v oblasti vodního díla Nové Mlýny. Centrum ekologické výchovy Pálava ZO ČSOP 54/15, Mikulov - zde byly hodnoceny trochu jiné varianty, než které vstupovaly do dokumentace, ale je zde možno uvést následující závěry z pohledu ochrany ptáků: Nejméně škodlivá varianta 1.5 (=přibližně 1x), o něco problematičtější varianta 2, daleko nejhorší varianty 1.1 – 1.4 (= přibližně varianta 1). Mgr. Pavel Čmelík, Mgr. Ivana Paukertová, Ing. Roman Zajíček: Zhodnocení vhodnosti jednotlivých variant rychlostní komunikace R 52 v úseku Pohořelice – Mikulov z hlediska střetů se zájmy ochrany přírody a soustavy Natura 2000, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, středisko Brno, 2002 - Zde se v závěru konstatuje, že z pohledu ochrany oblastí Natura 2000 se jako naprosto nevhodná jeví pouze varianta č. 1. Ostatní varianty jsou přijatelnější než varianta 1 a za současného stavu mapování nelze rozhodnout, která je nejvhodnější. Dále byly provedeny další konzultace a terénní šetření s nezávislými odborníky (mgr. Jiří Reil). Vyplývá z nich, že vlivy na rostliny a živočichy u variant 1x a 2 budou skutečně minimální a i vlivy na navržené a dnes již vyhlášené oblasti Natura 2000 (Věstonická nádrž,
67
Pálava) budou relativně velmi malé a z pohledu těchto dvou vyhlášených oblastí pak jako mírně vhodnější je varianta 2. VLIVY NA EKOSYSTÉMY Výstavba i provoz posuzovaného záměru můžeme z hlediska stability okolních ekosystémů považovat za stresový faktor (civilizační stresor) s krátko i dlouhodobým trváním. Období výstavby Vlastní stavbu tělesa komunikace lze označit jako relativně krátkodobé trvání stresoru. Rychlostní silnice ve Variantě 1 bude realizována převážně v trase současné silnice. Dojde k významnému rozšíření a pouze v oblasti Horního luhu ke zcela novému vedení lesními porosty. Tím bude stávající doprovodná vegetace - bylinná a dřevinná liniová společenstva v bezprostřední blízkostí zlikvidována. U dalších posuzovaných variant předpokládá návrh zcela novou stavbu tělesa komunikace a v úsecích, kde silnice by protínala nebo se přibližovala vegetačním strukturám typu větrolamu (biokoridory), by došlo k narušení rostlinných společenstev i migračních možností živočichů (především bezobratlých a nižších obratlovců), a tím může potencionálně dojít i k narušení stability ekosystémů. Období provozu Provoz na posuzované rychlostní silnici R 52 ve Variantě 1 nebude mít na okolní ekosystémy významněji negativní vliv, než provoz na stávající komunikaci (souvisí to spíše s charakterem a skladbou dopravy). U varianty v nové trase (Varianta 2) se veškeré negativní vlivy níže popsané začnou uplatňovat v plné šíři. Samotný provoz na komunikaci (včetně doby stavby) můžeme označit jako dlouhodobé trvání stresoru. Jako jeden z nejvýznamnějších vlivů je vliv stavby na lesní ekosystém, zejména u Varianty 1: - Dočasné narušení stability lesních ekosystémů především narušením porostních plášťů . Trvalá likvidace lesa ve stopě komunikace. - Trvalé snížení ekologické stability krajiny likvidací lesa na dotčených lokalitách. Rozsah, intenzita a tím i význam kontaminace je ovlivňován mnoha faktory (především vzdálenost od komunikace, hustota, rychlost a skladba dopravy, vlastnosti jednotlivých složek ŽP apod.). Obecně lze konstatovat, že se vzrůstající vzdáleností od komunikace hodnoty obsahů polutantů v biotě exponenciálně klesají. Jako vzdálenost bezprostředního vlivu komunikace na vegetaci se v literatuře uvádí 100 - 200 m (při srovnávání s pozaďovými hodnotami polutantů v biotě a v závislosti na místních faktorech). Střety se segmenty územního systému ekologické stabilitu (ÚSES) Stupnice významnosti vlivů střetů je stanovena dle míry ovlivnění funkčnosti segmentu ÚSES a systému, jako celku. Předpokládá se, že jakýkoliv zásah bude mít alespoň minimální vliv a tedy nebude existovat možnost, kdy při střetu nedojde k ovlivnění ÚSES.
68
Stupnice významnosti vlivů začíná na úrovni ovlivnění střední a pokračuje přes stupeň významný ke stupni ovlivnění zásadní. Střední ovlivnění - dojde k dotčení segmentu ÚSES, u kterého může být jeho funkčnost částečně omezena vzhledem k celému systému v území. Významné ovlivnění - dojde k dotčení segmentu ÚSES, u kterého by funkčnost neměla být omezena a je možné, že bude narušena funkčnost celého systému. Zásadní ovlivnění - dojde k dotčení segmentu ÚSES, u kterého nesmí být omezena funkčnost a které zásadně naruší ÚSES celého území. Varianta 1 Prochází vlhkými stanovišti v oblasti Nových Mlýnů, kde zvětšuje fragmentaci v prostoru hráze. Významné je v tomto případě přerušení nadregionálního biokoridoru, již dnes vážně narušeného výstavbou Novomlýnských nádrží (postupně obnovovaného probíhajícími nákladnými rekultivacemi v nádržích). Střety vymezeným ÚSES : střední
km 19,375 - protíná LBK
střední
km 19,760 - protíná LBK
střední
km 23,500-24,900 - protíná okraj LBC
významné
km 26,300-26,800 - tečuje LBC
zásadní
km 25,500-27,000 - protíná NRBK K161 vodní
zásadní
km 27,250-27,500 - protíná NRBK K161 nivní
střední
km 29,750 - protíná LBK
střední
km 30,750 - protíná LBK
střední
km 32,450 - protíná LBK
střední
km 34,500 - protíná RBK RK123
střední
km 38,400 - protíná LBK
významné
km 39,250 - protíná LBK
Varianta 1x Prochází také vlhkými stanovišti v oblasti Nových Mlýnů, kde minimalizuje fragmentaci lužního lesa v prostoru hráze. Významné je i zde přerušení nadregionálního biokoridoru na řece Dyji.
69
Střety s vymezeným ÚSES střední
km 19,375 - protíná LBK
střední
km 19,760 - protíná LBK
střední
km 23,500-24,900 - tečuje LBC
významné
km 26,300-26,800 - tečuje LBC
zásadní
km 25,500-27,000 - protíná NRBK K161 vodní
zásadní
km 27,250-27,500 - protíná NRBK K161 nivní
střední
km 29,750 - protíná LBK
střední
km 30,750 - protíná LBK
střední
km 32,450 - protíná LBK
střední
km 34,500 - protíná RBK RK123
střední
km 38,400 - protíná LBK
významné
km 39,250 - protíná LBK
Varianta 2 Prochází vlhkými stanovišti v úseku ústí Dyje do Novomlýnských nádrží, kde zvětšuje jejich fragmentaci, stejně jako v nivě za hrází. Významné je nebezpečí uzavření průchodnosti nadregionálního biokoridoru. Problém vyžaduje vhodná opatření zabezpečující širokou propojenost nivy. Střety s vymezeným ÚSES střední
km 19,375 - protíná LBK
střední
km 19,760 - protíná LBK
střední
km 23,200 - protíná LBK
střední
km 24,180- protíná LBK
zásadní
km 26,750-27,125 - protíná NRBK K161 nivní
významný
km 27,000 - protíná NRBK K161 vodní
střední
km 29,200 - protíná LBK
střední
km 30,800 - protíná LBK (plánované místo pro ekodukt)
střední
km 32,300 - protíná LBK
střední
km 33,600 - protíná LBK
významný
km 36,400 - tečuje jižní okraj LBC
střední
km 36,400 - protíná RBK RK125
střední
km 37,000 - protíná LBK
střední
km 38,400 - protíná LBK
střední
km 39,250 - protíná LBK
Všechny varianty přicházejí do střetu s nadregionálním biokoridorem K 161, který je veden ve dvou paralelních větvích (cílová společenstva vodní a nivní) podél řeky Dyje. Posuzovaný
70
záměr bude mít minimální vliv na vodní část tohoto biokoridoru. U nivní části je třeba věnovat v dalších stupních projektové dokumentace pozornost otázce prostupnosti pro vodní savce (vydra, bobr). Zvláště u variant 1 a 1x. U Varianty 2 by měla navrhovaná estakáda zajistit dostatečný prostor pro migraci v ose biokoridoru. Regionální biokoridor RK 123 je Variantami 1 a 1x přerušen pod Anenským vrchem. Stávající navrhované výškové vedení neumožňuje dostatečný migrační profil v tělese rychlostní silnice, ovšem v daném prostoru nejsou registrovány žádné migrace, které by posuzovaný záměr narušil. Regionální biokoridor RK 125 je variantou 2 přerušen v prostoru mezi Březí a Mikulovem. Ani v tomto území není registrována žádná významná migrační trasa. Přerušení tohoto biokoridoru je tedy přípustné. Stanovisko zpracovatele posudku k uvedenému bodu: Část D.I.7 je zpracována kvalitně s dostatečnou vypovídací schopností a do hloubky dostatečné pro posouzení vlivů na životní prostředí. Pouze střety s vymezeným ÚSES mohou být dokumentovány konkrétněji a to i z toho důvodu, že dokumentace neobsahuje technickou studii ani žádný přehled dokumentující přemostění a ekodukty. Proto doplňujeme následující přehled: Varianta 1x Střety vymezeným ÚSES dle dokumentace
Přemostění dle vyhledávací studie
střední
km 19,375 – protíná 28,4 m LBK
střední
km 19,760 – protíná 158,4 m LBK
střední
km 23,500-24,900 – 1 290,0 m tečuje LBC
Přemostění dle opatření dokumentace
Pozn. zpracovatele posudku
významné km 26,300-26,800 – tečuje LBC
netečuje, vede po mostě vedle hráze zcela mimo biocentrum!
zásadní
km 25,500-27,000 protíná NRBK K161 vodní
plně přemosťuje novým mostem v Horní nádrži
zásadní
km 27,250-27,500 protíná NRBK K161 nivní
střední
km 29,750 - protíná LBK
střední
km 30,750 - protíná LBK
23,4 m
střední
km 32,450 - protíná LBK
18,4 m
střední
km 34,500 - protíná RBK RK123
58,4 m
min. 50 m
doporučeno přemostění v min. délce 18 m
mimoúrovňové křížením v šířce 71
střední
RBK RK123
křížením v šířce minimálních parametrů
km 38,400 - protíná LBK
náhradní biokoridor východně MÚK Mikulov-jih formou podchodných propustků
významné km 39,250 - protíná LBK
MÚK navržena v prostoru LBK – buď přemístit křižovatku a přechod řešit ekoduktem (zároveň přístup k Šibeničníku) nebo náhradní podchod v min. šíři 18 m jihovýchodně od MÚK státní hranice – zde musí být přemostění hraničního toku – doporučeno v min. šíři 18 m
Varianta 2 Střety vymezeným ÚSES dle dokumentace
Přemostění dle Přemostění dle Pozn. zpracovatele posudku vyhledávací opatření studie dokumentace
střední
km 19,375 - protíná LBK
střední
km 19,760 - protíná 38,4 m LBK
LBK neprotíná, v tomto prostoru by mělo být přemostění Mlýnského náhonu (?)
km 21,000
podchodný propustek
střední
km 23,200 - protíná LBK
podchodný propustek
střední
km 24,180- protíná LBK
zásadní
km 26,750-27,125 - přemostění + 40 m na protíná NRBK K161 souše 40 m na levém břehu a nivní levém břehu a + 200 m na pravém břehu cca 30 m na pravém břehu Horní nádrže
158,4 m
neuvedeno u střetů, ale uvedeno u opatření
přemostění
72
celkem tedy 80 m na levém břehu pro převedení LBK a 230 m na pravém břehu pro převedení NRBK
významný
km 27,000 - protíná 378,4 m NRBK K161 vodní
střední
km 29,200 - protíná LBK
podchodný propustek
střední
km 30,800 - protíná ekodukt LBK (plánované místo pro ekodukt)
300 m
střední
km 32,300 - protíná LBK
střední
km 33,600 - protíná LBK
významný
km 36,400 - tečuje jižní okraj LBC
střední
km 36,400 - protíná 38,4 m RBK RK125
střední
km 37,000 - protíná 128,4 m LBK
střední
km 38,400 - protíná LBK
není zakreslen v graf. části – zřejmě omylem překopírováno z varianty 1x
střední
km 39,250 - protíná LBK
není zakreslen v graf. části – zřejmě omylem překopírováno z varianty 1x
silnice v malém násypu, zvážit možnost zvýšení nivelity a vybudování podchodu podchodný propustek 38,4 m
km 40,200
náhradní biokoridor východně od MÚK - formou podchodných propustků
km 40,949
MÚK navržena v prostoru LBK – buď přemístit křižovatku a přechod řešit ekoduktem (zároveň přístup k Šibeničníku) nebo náhradní podchod v min. šíři 18 m jihovýchodně od MÚK státní hranice – zde musí být přemostění hraničního toku – doporučeno v min. šíři 18 m
73
Podle Metodické příručky k zajišťování průchodnosti dálničních komunikací pro volně žijící živočichy (Hlaváč a spol., AOPK, 2001) patří posuzované území do území zvýšeného významu. Zde je potom nutné řešit: a. každých 5 – 8 km bezpečný podchod pro zvířata velikosti jelena (velký podchod s indexem š x v : d větším než 10 nebo ekodukt o min šířce 40 m). Pro silnici o šířce 26,5 m je dostatečný podchod např. o šířce 88 m a výšce 3 m, resp. 44 m a 6 m. b. multifunkční podchod s indexem větším než 1,5 každé 2 – 4 km. Zde je dostatečný podchod např. o šířce 16 m a výšce 3 m. c. každý 1 km suchý propust o průměru alespoň 80 cm. Kromě požadavků na některé suché propusty dle bodu c jsou ostatní požadavky rámcově splněny. Opatření: −
V dalších fázích přípravy stavby zpracovat migrační studii včetně návrhu potřebných podchodů a nadchodů na střetu s prvky ÚSES, niveletu, podchody a nadchody konečné varianty upravit dle požadavků této studie.
Během zpracování posudku bylo zjištěno, že bude vhodné doplnit následující upřesňující opatření: −
Při budování podchodů pro zajištění migrační propustnosti řešit osvětlení těchto podchodů například zaroštovanými okny v dělicím pásu rychlostní silnice, které zvýší pravděpodobnost využívání podchodů živočichy.
−
V rámci dalších stupňů projektové přípravy stavby v co největší míře zachovat lokality stávajících i navržených biocenter z důvodu zvýšení stability krajiny a v maximální míře zachovat přirozený stav vodních toků a jejich doprovodné zeleně.
−
V dalších fázích přípravy stavby zpracovat migrační studii včetně návrhu potřebných podchodů a nadchodů na střetu s prvky ÚSES, niveletu, podchody a nadchody konečné varianty upravit dle požadavků této studie.
D.I.8 Vlivy na krajinu Vlivy na krajinný ráz Vyhodnocení vlivu záměru na krajinný ráz bylo provedeno v obecnější poloze. Je to dáno stupněm projektové dokumentace, kdy jednotlivé varianty umožňují rozdílné řešení trasy (např. výškové) v detailu. Z tohoto pohledu se zejména uvažovala míra zatížení krajiny novou stavbou a vlivy s tím související. I když Varianta 1 prochází cenným územím z hlediska krajinného rázu a dokonce na našem území unikátním typem krajinného rázu - Pálavská bradla s úpatím, jedná se o dostavbu stávající silnice. Nevzniká tak nový prvek v krajině.
74
U Varianty 2 dojde k zasažení všech typů krajinného rázu v území, zejména pak k negativnímu ovlivnění krajiny mezi řekou Dyjí, Dunajovickými kopci a Mikulovem. Toto území je charakteristické rozsáhlými plochami viničních tratí ve zvlněném reliéfu. Novostavba rychlostní silnice v tomto území významně negativně naruší estetickou hodnotu této, v České republice ojedinělé, krajiny. U obou variant se zohledňovali pohledové osy, dotčení horizontů a přírodních a kulturních dominant v krajině. Dotčení přírodních a kulturně historických charakteristik území bylo pro varianty 1 (1x) a 2 srovnatelné. Rozhodující byly vlivy na vizuální vnímání, charakter a obraz krajiny. Z těchto aspektů jednoznačně vychází lépe varianta 1, neboť nevnáší nový prvek do území, byt' bude dopravní tepna v území doplněna o mimoúrovňová křížení. Jejich dosud definitivně nestanovený tvar, počítající s minimalizací terénních úprav, nenarušuje typický ráz krajiny pod Pálavou a při pohledech ze samotných Pavlovských vrchů a i při pohledech z teras Dyje mezi Pasohlávkami a Brodem nad Dyjí zůstává motiv pod Pálavou nezměněn, nebo zcela skryt. Naopak zcela nové těleso rychlostní komunikace, které rozdělí nedotčenou oblast Dunajovických kopců zcela zásadně změní charakter a ráz krajiny. Navíc při většině pohledů od západu bude panorama Pálavy rušeno novotvarem rychlostní silnice. K vizuálnímu aspektu krajinného rázu patří i otázka turistiky a rekreace, kdy motiv Pálavy, viděný z dopravních prostředků, působí mnohem přitažlivěji u variant 1 a 1x, než monotónní krajina polí a vinic u Varianty 2. Stanovisko zpracovatele posudku k uvedenému bodu: Jedná se o nejspornější kapitolu celé dokumentace. Problém je v tom, že hodnocení vlivu na krajinný ráz je nutně subjektivní a nelze zde něco měřit nebo matematicky modelovat. a) „Míra zatížení krajiny novou stavbou a vlivy s tím související. I když Varianta 1 prochází cenným územím z hlediska krajinného rázu a dokonce na našem území unikátním typem krajinného rázu - Pálavská bradla s úpatím, jedná se o dostavbu stávající silnice. Nevzniká tak nový prvek v krajině.“ - Tato formulace je principielně správná, ale příliš stručná a tím také mírně zavádějící. Z hlediska zásad lokalizace nový záměrů, které mohou mít vliv na životní prostředí je správný návrh na umístění do již do určité míry narušeného území. Zde však nejde úplně přesně o pokračování a dostavbu stávajícího stavu, ale o určitou funkční změnu. Stávající silnice má funkci páteřní obslužné komunikace mikroregionu a zároveň funkci tranzitní komunikace mezi ČR a Rakouskem. Uvažovaný záměr pak ve formě čtyřpruhu R 52 ruší funkci obsluhy mikroregionu a zásadně posiluje tranzitní funkci. To samozřejmě přináší nutnost výstavby doprovodných komunikací, které do určité míry nahradí mikroregionální funkci. Přitom menší rozsah doprovodných komunikací představuje menší míru náhrady, větší rozsah pak větší míru. Obecně pak lze uvažovat, že teoretická stávající šířka zpevněné vozovky cca 11,5 m (+odbočovací pruhy) bude nahrazena šířkou vozovky rychlostní komunikace cca 26,5 m + doprovodné komunikace – někde jsou řešeny mimo koridor R 52, teoreticky by měly být cca 7,5 m a v dopravně ideálním případě oboustranně, většinou však postačí jednostranně. Z funkčního hlediska slouží dnes silnice I/52 mikroregionální dopravě osobní i nákladní, rekreační dopravě osobní a cyklistické a tranzitní dopravě. Uvažovaná R 52 bude sloužit přednostně tranzitní dopravě a to do značné míry kamionové. Značná část mikroregionální 75
dopravy, rekreační dopravy a veškerá cyklistická doprava bude přesunuta na doprovodné komunikace. Pokud bychom řešili extrémní model, kdy R 52 bude silnicí pro dálkové kamiony a doprovodné komunikace budou pro osobní vozidla a cyklisty, je otázkou, zda úvaha provedená v dokumentaci je správná a zda z hlediska vlivů na krajinu není vhodnější vedení R 52 v novém, dopravou nezasaženém prostoru bez nutnosti výstavby doprovodných komunikací. Vedení R 52 v trase I/52 znamená likvidaci stávajícího stabilizovaného stavu a novou výstavbu v unikátním typu krajinného rázu. Výstavbu mimoúrovňových křížení a napojení ve větším rozsahu a výstavbu doprovodných komunikací ve větším rozsahu. Vedení R52 mimo trasu I/52 znamená zachování stávajícího stabilizovaného stavu v unikátním typu krajinného rázu, stávající dopravní obslužnost mikroregionu plně zachová, v novém prostoru pak umožňuje realizovat elegantní řešení dálkové trasy s ideálním křížením stávajících dopravních tras bez napojení. b) „U Varianty 2 dojde k zasažení všech typů krajinného rázu v území, zejména pak k negativnímu ovlivnění krajiny mezi řekou Dyjí, Dunajovickými kopci a Mikulovem. Toto území je charakteristické rozsáhlými plochami viničních tratí ve zvlněném reliéfu. Novostavba rychlostní silnice v tomto území významně negativně naruší estetickou hodnotu této, v České republice ojedinělé, krajiny.“ - Jistě lze souhlasit s tvrzením, že dojde k narušení tohoto typu krajiny. Ovšem zde vede trasa varianty 2 územím s intenzivní zemědělskou výrobou, viniční trati téměř nezasahuje. Tato část území je pro rekreaci prakticky nevyužitelná a nepřístupná a ve srovnání s unikátním typem krajiny, kterým procházejí trasy variant 1 a 1x zde nelze nalézt jiné než menší vlivy na krajinu. c) „Rozhodující byly vlivy na vizuální vnímání, charakter a obraz krajiny. Z těchto aspektů jednoznačně vychází lépe varianta 1, neboť nevnáší nový prvek do území, byt' bude dopravní tepna v území doplněna o mimoúrovňová křížení. Jejich dosud definitivně nestanovený tvar, počítající s minimalizací terénních úprav, nenarušuje typický ráz krajiny pod Pálavou a při pohledech ze samotných Pavlovských vrchů a i při pohledech z teras Dyje mezi Pasohlávkami a Brodem nad Dyjí zůstává motiv pod Pálavou nezměněn, nebo zcela skryt. Naopak zcela nové těleso rychlostní komunikace, které rozdělí nedotčenou oblast Dunajovických kopců zcela zásadně změní charakter a ráz krajiny. Navíc při většině pohledů od západu bude panorama Pálavy rušeno novotvarem rychlostní silnice.“ - Toto konstatování je v obecné poloze logické a správné. Detailní a konkrétní pohled do skutečné krajiny s detailními parametry záměru však může přinést poněkud odlišné závěry. Konstatuje se zde, že dopravní tepna ve variantě 1 bude doplněna o mimoúrovňová křížení – často s napojením a doprovodné komunikace. V některých místech pak bude technické řešení vycházet z dalších kompromisů mezi vlivy na přírodu a zájmy ochrany zdraví. Důsledkem pak může být poměrně složité technické řešení s doprovodnými komunikacemi a mimoúrovňovým křížením, které je vlastní dopravním tepnám městských a průmyslových aglomerací a ne přírodních oblastí. Zatímco vedení R52 ve variantě 2 odpovídá více logice tranzitní komunikace, která má převést tranzitní dopravu, která nemá své cíle v mikroregionu, co nejrychleji přes území bez převádění místní dopravy mimoúrovňovými křižovatkami na doprovodné komunikace. Ve variantě 2 lze také očekávat logičtější
76
technické řešení, které v podstatě představuje realizaci vlastního nezbytného čtyřpruhu bez doprovodných staveb a větších kompromisů z hlediska vlivů na místní krajinný ráz nepříznivých. Vlastní komunikace se při pohledech z Pálavy příliš neprojeví – to je pravda. Ovšem významně se projeví převedení R 52 po hrázi Horní Novomlýnské nádrže ve variantě 1, resp. souběžné přemostění ve variantě 1x a to krajinářsky v nelogické poloze v nejširším místě nádrže. Naopak u klasického přemostění v horní části nádrže v poměrně velké vzdálenosti od hráze lze očekávat vlivy na krajinný ráz podstatně nižší. Ve variantě 2 dojde samozřejmě ke změně charakteru krajiny za Dunajovickými kopci, ovšem v pohledově v mnohem méně atraktivním a pro veřejnost málo přístupném prostoru. Při dálkových pohledech nelze očekávat významné vlivy v žádné z variant kromě přemostění Horní Novomlýnské nádrže. d) „K vizuálnímu aspektu krajinného rázu patří i otázka turistiky a rekreace, kdy motiv Pálavy, viděný z dopravních prostředků, působí mnohem přitažlivěji u variant 1 a 1x, než monotónní krajina polí a vinic u Varianty 2.“ Toto jistě není ten nejvýznamnější vliv. Prakticky však v případě turisty jedoucího osobním vozidlem v trase varianty 2 není problém sjet na stávající silnici I/52 a kochat se motivem Pálavy v celé jeho kráse. Naopak v případě řidiče kamionu jedoucího v trase varianty 1 a 1x není žádná možnost, jak jej vzdálit a působivý motiv Pálavy bude mít na řidiče jistě pozitivní vliv, ale na jeho 20ti – 30ti tunový náklad zcela zbytečný. Na druhé straně může být působivý motiv Pálavy momentem výrazně rozptylujícím řidiče a příčinou větší četnosti dopravních nehod na silnici s vysokou rychlostí dopravního proudu. Vlivy na rekreační využití krajiny Posuzovaný záměr v žádné svojí variantě neprochází přes rekreační objekty nebo sportovní plochy. Z hlediska dlouhodobé rekreace se vybudováním R52 a na ni navazující sítě dalších komunikací, k nimž patří i nová trasa I/52 (obslužná komunikace v místě rozšíření stávající silnice), zlepší dostupnost rekreačně atraktivních míst - Pálavy, novomlýnských nádrží a dalších přírodních pozoruhodností i historických památek, taktéž v návaznosti na sousední Rakousko. Zároveň se zlepší dopravní dostupnost vzdálenějších míst pro samotné obyvatele dotčené oblasti. Pro krátkodobou rekreaci bude mít realizace všech variant spíše negativní dopad, protože bude znamenat narušení přístupů k plochám vhodným pro rekreaci, případně narušení ploch samotných (okolní krajiny obcí). Nejméně se tyto dopady projeví u Varianty 1, která prochází z velké části ve stávají trase, nejvíce u Varianty 2 v případě obce Březí, dále pak u Dobrého pole a Brodu nad Dyjí. Stanovisko zpracovatele posudku k uvedenému bodu: Zde je otázkou, zda rekreačně atraktivní místa (Pálavy, novomlýnských nádrží atd.) mají být bezprostředně dostupná z rychlostní silnice, která má sloužit pro evropský tranzit. Zpracovatel posudku má za to, že ne. Pálava ani novomlýnské nádrže nemohou sloužit 77
živelné rekreaci. U řízené rekreace soustředěné do rekreačních center je pak logické, že konečných několik km cesty za rekreací jedou vozidla po silnici nižší kategorie, která i podstatně lépe umožňuje se věnovat v předchozí kapitole zmiňovanému působivému motivu Pálavy. Totéž platí pro samotné obyvatele oblasti. Jako drobný nedostatek dokumentace lze označit malou nebo téměř žádnou pozornost věnovanou cykloturistice, která je v posledních letech velmi významnou turistickou součástí v oblasti. Nemáme zde na mysli prakticky nevhodnou cykloturistiku po lesních a polních cestách Pálavy, ale především turistiku po silnicích nižších tříd (ale i po I/52) okolo Pálavy, novomlýnských nádrží, Mikulova, rekreačního areálu v Pasohlávkách, dále do LednickoValtického areálu a Rakouska. Za velmi významnou cykloturistickou trasu lze považovat cestu z rekreačního areálu Pasohlávky přes hráz horní novomlýnské nádrže a dále na Pálavu, kolem ostatních novomlýnských nádrží a do Mikulova. V případě realizace varianty 1x lze orientačně předpokládat, že tato trasa bude vedena po stávající komunikaci po hrázi, která bude zachována jako místní nebo obslužná komunikace, dále pak bude vedena po naznačených doprovodných komunikacích, které však budou umístěny v bezprostřední blízkosti R52, takže zde lze očekávat významné vlivy na tento typ rekreace zejména v oblasti vlivů hluku a imisí. V případě realizace varianty 1 není přechod novomlýnských nádrží pro cykloturistiku jasný – nová R52 bude pro pěší a cyklisty nepřístupná. Cykloturistická trasa by zřejmě musela být vedena zcela mimo stávající trasu a mimo koridor R52. V dalším úseku pak po doprovodných komunikacích R52 se stejnými vlivy jako u varianty 1x. V případě realizace varianty 2 zůstavají cykloturistické trasy prakticky zachovány ve stávajícím stavu. Vlivy hluku na rekreační areál v Pasohlávkách není v dokumentaci zcela dořešen. Hluková studie, která je přílohou této dokumentace uvažuje průchod R52 ve variantě 1x podél rekreačního areálu ve výšce 4 m nad okolním terénem, což je mj. důsledek nutnosti vedení v předchozím úseku na estakádě pro max. ochranu biocentra. Dále se konstatuje pravděpodobné překročení hlukových limitů o objektů rekreačního areálu. K řešení tohoto vlivu se navrhují obecná protihluková opatření především ve formě zemních valů a pásů zeleně. Zde dochází k logickému a praktickému nesouladu, kdy při vedení R52 ve výšce 4 m by musely být příslušné protihlukové valy se zelení poměrně velmi vysoké a rozsáhlé a to i na části R52 přecházející estakádou horní novomlýnskou nádrž. To zase koliduje s prostorovými možnostmi v tomto prostoru a v prostoru přechodu nádrže. Hluk se na vodní hladině odráží podstatně lépe než na plochách porostlých vegetací a po radikálním nárůstu počtu projíždějících vozidel a zejména tranzitních kamiónů v nočních hodinách lze očekávat nadlimitní vlivy. Modelováním akustické situace v tomto prostoru bylo zjištěno, že pro dosažení hlukových limitů by u R52 bylo nutné postavit protihlukové stěny o výšce 10 m od nivelety silnice – tedy do výšky 14 m nad úrovní terénu. Toto by bylo obtížné technicky a z hlediska vlivů na krajinu s největší pravděpodobností nepřijatelné. Možné řešení je pak v zakrytí celé R52 - výstavbě povrchového „tunelu“ v úseku podél rekreačního areálu a v časti přechodu přes nádrž, které však bude mít také velmi významné 78
vlivy na krajinu, ovšem snížilo by zároveň vlivy hluku v prostoru ptačí oblasti Natura Věstonická nádrž. Další řešení je pak v přesunu části rekreačního areálu Pasohlávky dále od trasy R52 ve variantě 1x. Během zpracování posudku bylo zjištěno, že bude vhodné doplnit následující upřesňující opatření: −
V dalším stupni PD jednoznačně vymezit zásahy do významných krajinných prvků dle § 4, odst.2 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Zpracovat odborný posudek jako podklad pro žádost o vydání závazného stanoviska k zásahům do významných krajinných prvků dle § 4, odst.2 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a souhlas k činnosti snižující nebo měnící krajinný ráz dle § 12. odst.2 citovaného zákona.
D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky VLIV NA HMOTNÝ MAJETEK Realizace posuzovaného záměru rychlostní silnice R52 v žádné z variant si nevyžádá asanaci staveb pro bydlení, občanskou vybavenost, rekreaci nebo výrobu. Potencionálně mohou být zasaženy pouze některé objekty drobné architektury. Negativními dopady z dopravy - otřesy, vibracemi mohou být zasaženy objekty v blízkostí silnice a výrobní objekty v Nové Vsi, a to ve všech variantách, a obytné a výrobní objekty v Březí. Detailní průběh jednotlivých variant vzhledem k dotčeným sídlům a objektům je uveden v následujícím textu. Průběh trasu ve vztahu k sídlům Varianta 1 Pohořelice. Hlavního souvisle zastavěného území (jádro sídla) se uvažovaná trasa nedotkne, kolem tohoto území probíhá stávající čtyřpruh nedávno nově vybudované trasy I/52 a tento není předmětem posouzení. Prvním zasaženým objektem je hájovna (km 16,670), kde začíná posuzované území v současnosti zde končí čtyřpruhová komunikace a začíná nově vybudovaný dvojpruh. Hájovna je objektem bydlení a je na pozemku sousedícím s komunikací I/52, je tedy v jeho bezprostřední blízkostí a bytná funkce bude narušena (respektive je narušena již nyní). Dále komunikace probíhá katastrálním územím Pohořelic, po její východní straně leží samostatné zastavěné části Pohořelic s objekty obytnými v lokalitách "Mariánský dvůr" a "Vilémov", kde se nachází několik rodinných domů, které jsou směrem k trase I/52 chráněny od vlivů silniční dopravy vzrostlou zelení - souvislým pásem zeleně, která tvoří funkční biokoridor a biocentrum. Zástavba rodinných domů v části "Vilémov" je odcloněna stávajícím zemědělským areálem u I/52 (km 18,420). Ve svém dalším průběhu se dostává do blízkosti zastavěného území Nové Vsi probíhá cca ve vzdálenosti 200 -300 m od hřiště a obytné zástavby a probíhá kolem výrobního areálu. Ve vzdálenosti 300 - 400 m míjí samostatnou oblast Nové Vsi se 3 rodinnými domy a hřbitovem (cca km 20,300).
79
Dále probíhá volnou zemědělskou krajinou a od km cca 22,500 se dostává do oblasti lužního lesa, probíhá tímto lesem. Tento les vytváří přírodní ochranu restauraci Koliba a lokalitě vinných sklepů v k.ú. Pasohlávky (km cca 23,700 až 24,100) a rekreačnímu areálu u dolní nádrže Nové mlýny. Při výstupu této komunikace z lesa je minimální vzdálenost od areálu cca 300 - 200 m. Při průběhu přes vodní dílo Nové Mlýny je východně od trasy na vodní ploše ostrůvek s kostelem - pozůstatek obce Mušov. Jižně od novomlýnských nádrží vede silnice kolem zpracovny ryb Mušov, se stánkem s občerstvením a parkovištěm, která je východně od nich cca 50 m a západně od bývalého zemědělského areálu, který je v současné době v havarijním stavu (cca km 27,650). Ve značné vzdálenosti míjí obec Horní Věstonice, v k.ú. Horní Věstonice, Dolní Dunajovice a Perná je podél trasy území se zásobníky plynu a západně od ní areál TRANSGASS. Na 30 km míjí objekt jednoho rodinného domu, který je ve vzdálenosti cca 230 - 250 m od komunikace a v km 30,500 - 30,700 areál se Spálenou hospodou, jedním neudržovaným a neobydleným rodinným domem, objekty zemědělské výroby a vinařů. V úseku od Spálené hospody po cca km 31,500 prochází mezi obcemi Dolní Dunajovice a Perná, které jsou ve značné vzdálenosti od ní. Nejbližší rodinné objekty jsou v Perné cca 500 m od komunikace. Dále se dostává na k.ú. Mikulov, od zastavěného území probíhá západně a míjí průmyslovou výrobní zónu, za níž je v blízkostí nádraží (v km 37,000 - 37,350) zástavba vilek, mateřská školka a ubytovací objekt. Dále v km 37,650 ulice s jednopodlažními rodinnými domy. Do bezprostřední blízkosti zastavěného území se dostává v km 37,500 37,800 k zemědělskému areálu a dále v km 37,800 - 37,900 do blízkosti areálu ČOV, za nímž je ubytovací objekt vojska (cca 200 m od R 52). V km 38,100 se přibližuje ke třem rodinným domům (vzdálenost cca 100 m) a na km 38,800 je za dráhou jeden objekt využívaný k bydlení (bývalý drážní domek) ve vzdálenosti cca 250 m od komunikace. Varianta 1x Je vedena po zářez před lužním lesem na km 23,000 a od jižního okraje Nových Mlýnů (km 27,700) ve stejné trase jako Varianta 1. Má tedy stejný dopad na hájovnu, obytné území Nové Vsi a objekty v okolí Mikulova. V oblasti Horního luhu je vedena okrajem lužního lesa a pokračuje dále směrem k hrázi, podél které bude vedena Horní (Mušovskou) nádrží. Varianta 2 Je vedena po km 19,640 ve stejné trase jako Varianta 1. Má tedy stejný dopad na hájovnu a obytné území Nové Vsi. Dále se trasa Varianty 2 více přimyká k výrobnímu areálu a bezprostředně probíhá kolem samostatné části zastavěného území tvořeného třemi rodinnými domy a přes hřbitov. Na katastrálním území Pasohlávky je západně od komunikace lokalita zahrádek s chatami. Vlastní zastavěné území Pasohlávek je mimo dosah vlivů posuzovaného záměru, který je vzdálen cca 900m severozápadně v mírně svažitém území. V úseku kolem 27,000 km překonává západní část Horní (Mušovské) nádrže a dále probíhá na k.ú. Brodu nad Dyjí v blízkosti jednoho rekreačního domku (cca 100 m) a ve vzdálenosti cca 400 m od prvního objektu areálu vinných sklepů (cca km 280,000). Dále trasa probíhá volnou krajinou v údolí Dunajovických vrchů s vinicemi. V km 33,900 až 34,900 se dostává do blízkostí zastavěného území obce Březí. Část přiléhající ke komunikaci je tvořena rodinnými domky ve velmi dobrém stavebně technickém stavu; jedná se o rodinné domy, z nichž značná část byla 80
postavena nebo rekonstruována v posledních cca 20-ti letech; jsou zde i novostavby. V ostatních částech se přibližuje k obytnému území ve vzdálenosti cca 100 - 200 m. Dále v úseku 34,400 km - 34,700 je lokalita vinných sklepů a rodinné domy (opět řada z nich jsou novostavby). Zastavěné území obce Březí bude nejvíce dotčeným sídlem, v žádné jiné variantě se nepřibližuje trasa R52 do takové blízkostí k takovému množství obytných objektů. Dále probíhá krajinou a přibližuje se Mikulovu, přitom od Březí je významný pohled na dominantu Mikulova - Sv. kopeček a areál zámku. Na k.ú. Mikulov v sousedství zastavěného území (výrobní zóny) probíhá pak ve stejné trase jako Varianta 1 - dopady jsou popsány u Varianty 1.
81
VLIV NA KULTURNÍ PAMÁTKY VLIV NA PALEONTOLOGICKÉ A ARCHEOLOGICKÉ PAMÁTKY Poškození a ztráty paleontologických památek V prostoru posuzovaného záměru nejsou paleontologické památky známy. Poškození archeologických památek Archeologické památky budou výstavbou ve všech variantách s vysokou pravděpodobností narušeny, neboť frekvence dnes známých památek a nalezišť je extrémně vysoká. Je třeba vycházet ze dvou zásadních skutečností: - Všude, kde při stavbě dojde k zásahu do terénu, budou archeologické památky nenávratně zničeny. Bude proto nutno důsledně zabezpečit záchranný archeologický výzkum a řádné zdokumentování dotčených nálezů - Vzhledem k mimořádně vhodným přírodním podmínkám regionu lze předpokládat, že v trase stavby dojde ke zjištění řady dalších, dosud neznámých archeologických lokalit, které budou rovněž stavbou negativně postiženy. VLIV NA ARCHITEKTONICKÉ A HISTORICKÉ PAMÁTKY Posuzovaným záměrem mohou být ovlivněny některé architektonické památky. Jde však zásadně o drobné stavby, jejichž charakter umožňuje i přesun do nové, více či méně vzdálené polohy. U Varianty 1 a 1x dojde ke střetu v k.ú. Bavory s kapličkou u státní silnice (č. v seznamu 1137). U Varianty 2 může dojít ke střetu v k.ú. Březí s kapličkou u silnice od Mikulova (č. v seznamu 1174). Stanovisko zpracovatele posudku k uvedenému bodu: Část D.I.9 je zpracována kvalitně s dostatečnou vypovídací schopností a do hloubky dostatečné pro posouzení vlivů na životní prostředí. Podmínky jsou stanoveny v návrhu stanoviska příslušného úřadu.
82
D.II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů Konkrétní popis vlivů na jednotlivé složky životního prostředí je popsán v příslušných kapitolách části D.I. Dokumentace EIA. V této kapitole je uvedena jejich komplexní charakteristika vzhledem k zasaženému území a významu těchto vlivů. Pro popis rozsahu vlivů na jednotlivé složky je používáno měřítko - lokální (cca území katastru), regionální (několik katastrů - okres), nadregionální (několik okresů - kraj). Klima Žádná z variant navrhované rychlostní silnice neovlivní makroklima v regionu. Mezoklimatické poměry budou ovlivněny jen v bezprostředním okolí posuzovaného záměru. Tento vliv nebude mít s ohledem na charakter krajiny v celkově posuzovaném koridoru všech navrhovaných variant významnější územní dosah ani kvantitativní dopad, včetně přeshraničního působení. Voda U povrchových vod nedojde k výraznému zásahu do charakteru odvodnění oblasti a tím postižení rozsáhlého území. Lokálně bude nutné dostatečně dimenzovat mostní objekty při křížení vodních toků a přechodu Dyje rychlostní silnicí ve všech posuzovaných variantách. Při nedostatečných parametrech mostních objektů přes řeku Dyji by mohlo dojít ke zvětšení záplavového území a tím i plošně rozsáhlému negativnímu ovlivnění území. Vhledem k charakteru reliéfu a odvodnění všech povodí v oblasti do řeky Dyje se nepředpokládají žádné přeshraniční vlivy. Půda Půdy budou posuzovaným záměrem ve všech variantách ovlivněny pouze v trase rychlostní silnice záborem ZPF a částečně PUPFL. K postižení půd širšího území zvláště kontaminací imisemi z dopravy, nebude docházet, neboť je prokazatelné, že kontaminace půd klesá geometrickou řadou ve vzdálenosti 10 m od dálnice. Horninové prostředí a přírodní zdroje Horninové prostředí území bude ve všech variantách ovlivněno pouze úzce lokálně a nepředpokládá se významné negativní ovlivnění. Z přírodních zdrojů se nacházejí v řešeném území zemní plyn a vodní zdroje. Vliv na vodní zdroje v území je jedním z limitních. I když ke střetům dojde ve všech variantách a to pouze lokálně (PHO II a,b), realizace záměru zvyšuje výrazně riziko narušení těchto vodních zdrojů, zvláště kontaminací a důsledky tohoto negativního vlivu by nabyly regionálního charakteru (pitnou vodou z těchto vodních zdrojů je zásobováno několik obcí).
83
Fauna, flóra a ekosystémy Rozsah vlivů na tyto složky životního prostředí je na všech úrovních. Lokálně budou v případě realizace, kterékoliv varianty postiženy cenné biotopy hájené na různém stupni ochrany (LBC, LBK, PR, CHKO). Regionální a nadregionální charakter budou mít zásahy do krajiny, která bude více fragmentovaná (varianta 2) a dojde k přerušení migračních tras živočichů. Zvláště významné budou vlivy na nadregionální biokor v území v obou osách. Krajina Hodnocení rozsahu vlivů na krajinu je problematické, neboť je ovlivněno značnou mírou subjektivního zatížení. Krajina, jako specifická složka životního prostředí bude zasažena také ve všech úrovních. Na lokální úrovni dojde k zásahu u všech tří variant, působením samotného tělesa dálnice a mimoúrovňových křížení. Na regionální a nadregionální úrovni dojde k významnému zásahu do krajiny u varianty 2, kdy bude narušeno rozsáhlé území na západ od Pavlovských vrchů ohraničené řekou Dyjí. Toto území je charakteristické rozsáhlými plochami viničních tratí ve zvlněném reliéfu. Novostavba rychlostní silnice v tomto území významně negativně naruší estetickou hodnotu této, v České republice ojedinělé, krajiny viničních tratí. Hluk Na základě výsledků Hlukové studie bylo zjištěno překročení hygienických limitů pouze lokálně na třech, respektive čtyřech sídelních lokalitách. Vzhledem k tomu, že povinností investora je zabezpečit ochranu zdraví obyvatel před nadlimitními hladinami hluku, budou v dalších stupních projektové dokumentace pro vybranou variantu navržena protihluková opatření tak, aby hygienické imisní limity hluku v obytné zástavbě byly dodrženy. Cílem návrhu a realizace protihlukových opatření bude, aby počet zasažených obytných objektů se rovnal nebo blížil k 0. Pokud dojde v ojedinělých případech k mírnému překročení limitů i po realizaci protihlukových stěn, budou součástí opatření navržena i dodatečná protihluková opatření na fasádách domů. Imise Kvalita ovzduší nebude realizací záměru významně ovlivněna a u žádné z variant nedojde k překročení imisních limitů. Přeshraniční vlivy Na závěr této kapitoly je třeba zopakovat, že oproti Oznámení, které předcházelo tuto Dokumentaci EIA se výrazně změnila situace na Rakouské straně hranic a došlo k mezivládním jednáním České republiky a Rakouska, na kterých bylo dohodnuto místo přechodu státní hranice pro stavby Severní dálnice AS a Rychlostní silnice R52 v prostoru stávajícího hraničního přechodu Mikulov/Drasenhofen. Z toho důvodu bylo upuštěno od hodnocení Varianty 4, která byla vedena dílčí částí podél Rakouské hranice. Tato
84
skutečnost, kdy bylo upuštěno od posouzení Varianty 4, umožnila také dopracovat Dokumentaci EIA v rámci standardního procesu posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona č.100/2001 Sb., a ne jako mezistátní posuzování. Posuzovaný záměr totiž přichází ke státní hranici na obou stranách téměř kolmo a otázka posouzení přeshraničních vlivů je zde irelevantní, neboť je těžké definovat kdo by byl původcem málo pravděpodobných konkrétních přeshraničních vlivů. Zdali Rychlostní silnice R52 na České straně směrem do Rakouska, nebo Severní dálnice A5 směrem do České republiky. Stanovisko zpracovatele posudku k uvedenému bodu: Část D.II je zpracována kvalitně s dostatečnou vypovídací schopností a do hloubky dostatečné pro posouzení vlivů na životní prostředí. Pouze u vlivů na krajinu jsou vyzdviženy významné vlivy varianty 2. Zde by měly být zdůrazněny i významné vlivy varianty 1x v oblasti průchodu úpatím pálavských vápencových bradel, kde se jedná také o unikátní typ krajiny.
D.III. Charakteristika enviromentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech Z pohledu možných havárií existují následující rizika: a) rizika vlivem úniků ropných látek a olejů: - geologie území (písky a štěrkopísky), - hydrologie a hydrogeologie území (vodní zdroje), - cenné biotopy v území b) rizika při ochraně archeologických památek RIZIKA VLIVEM ÚNIKŮ ROPNÝCH LÁTEK A OLEJŮ Geologie území Z geologického hlediska je území z velké části tvořeno písky a štěrkopísky, tj. zeminami s výbornými infiltračními vlastnosti pro vodu. Jakékoliv úniky ropných látek mohou být tedy značně rizikové. Hydrologie a hydrogeologie území Největším ekologickým nebezpečím pro uvedené oblasti jsou úniky ropných látek a olejů a jejich vsakování do podzemních i povrchových vod. To jednak při běžném automobilovém provozu, avšak zejména při haváriích dopravních prostředků přepravujících nebezpečné látky, kdy je pravděpodobný únik těchto látek do podzemních vod. Problematiku možnosti kontaminace podzemních vod v důsledku výstavby a provozu konkrétní varianty rychlostní silnice bude nutno řešit samostatným hydrogeologickým
85
posudkem, kde budou stanoveny podmínky za nichž lze výstavbu a provoz silnice provádět v PHO 2. stupně vnitřního i vnějšího a minimalizovat tak rizika z možných negativních jevů. Navržené varianty trasy přecházejí přes vodní nádrže Nové Mlýny, přičemž Varianta 1 prochází paralelně se stávající silnicí Pohořelice - Mikulov. Severní část trasy všech variant prochází po západní hranici PHO 2. vnější vodního zdroje Nová Ves u Pohořelic. Část trasy Varianty 2 prochází II. vnějším a okrajem II. vnitřního PHO vodního zdroje Brod nad Dyjí. Pro povrchové toky v zájmové oblasti vzniká nebezpečí při havárii nebezpečného nákladu v místě jejich křížení s komunikací. Cenné biotopy v území - Betlém - mokřadní společenstva - Jihozápadní okraj Horního luhu - mokřadní a lužní společenstva - Věstonická nádrž - vodní, mokřadní a lužní společenstva RIZIKA PŘI OCHRANĚ ARCHEOLOGICKÝCH PAMÁTEK Na úrovni vyhledávací studie je třeba, z pohledu opatření pro ochranu archeologických nalezišť, připomenout především značný počet potenciálně dotčených známých nalezišť a vysokou pravděpodobnost objevu nových nálezů v souvislosti s rozsáhlejšími zemními pracemi. V tomto smyslu není prakticky žádný podstatný rozdíl mezi navrhovanými variantami směrového a výškového vedení trasy rychlostní silnice. V dalším stupni projektové dokumentace je třeba u vybrané varianty řešit upřesnění trasy s maximální snahou vyhnout se známým archeologickým nalezištím, přitom je ovšem třeba počítat s možností objevení nových. Stanovisko zpracovatele posudku k uvedenému bodu: Část D.III je zpracována kvalitně s dostatečnou vypovídací schopností a do hloubky dostatečné pro posouzení vlivů na životní prostředí.
86
2.
Správnost údajů uvedených v dokumentaci včetně použitých metod hodnocení
Hluková studie a Exhalační a imisní studie byly zpracovány matematickým modelováním na stolním počítači (desktop PC). Problematika hluku byla řešena pomocí programu Soundplan v. 61.1 a problematika emisí a imisí pomocí programu Symos 97. Ostatní kapitoly Dokumentace EIA byly zpracovány podle přílohy č. 4 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a dle Závěru zjišťovacího řízení MŽP ČR pro posuzovaný záměr zde dne 23.5.2003 č.j.: 2675/OIP/03 Kv e.o. Dále podrobným vyhodnocením informací o místních podmínkách získaných rekognoskací terénu, návštěvou dotčených úřadů a příslušných institucí a s použitím níže uvedených podkladů. Po pečlivé analýze všech informací a podkladů a na základě četných konzultací bylo hodnocení provedeno odbornou úvahou a kvalifikovanou prognózou. Posouzení vlivu záměru - rychlostní silnice R52 v úseku Pohořelice - Drasenhofen ve všech třech aktivních variantách a variantě nulové, bylo provedeno v rozsahu, který vyžaduje dokumentace dle §8 zákona č.100/2001 Sb. zpracovaná dle přílohy č.4. Vycházelo se z mapových a výkresových podkladů předaných projektantem, jejichž míra podrobnosti odpovídá míře podrobnosti projektové dokumentace ve fázi vyhledávací studie. Podstatným limitem při řadě závěrů byla skutečnost, že území nebylo detailně zaměřeno (což odpovídá stupni projektové dokumentace) a tudíž tak významná otázka pro toto území, jako jsou zábory půdy, bude moci být uspokojivě řešena až na základě dalšího stupně projektové dokumentace. Při všech hodnoceních a doporučeních bylo ovšem postupováno s principem předběžné opatrnosti a rozsah záborů se záměrně nadhodnocoval, aby po vybrání jediné varianty byl výsledný zábor (definovaný na základě zaměření terénu) vždy menší. Stanovisko zpracovatele posudku: Uvedené zdroje informací lze považovat za seriozní a skutečnému stavu odpovídající. Použité metody hodnocení odpovídají potřebám hodnocení a patří mezi závazné metody pro hodnocení vlivů na životní prostředí v resortech životního prostředí a zdravotnictví.
87
3.
Pořadí variant (pokud byly předloženy) z hlediska vlivů na životní prostředí
Z výše uvedeného popisu vlivů variant na jednotlivé složky a oblasti životního prostřed je patrné, že rozhodujícím faktorem při porovnání jednotlivých variant, bylo ovlivnění vodních zdrojů, hlukové situace v území a zásahy do chráněných segmentů krajiny dle zákona č.114/1992 Sb. i s ohledem na lokality a oblasti NÁTURA 2000. Pro porovnání variant bylo použito hodnocení míry negativního ovlivnění jednotlivých složek životního prostředí, kdy byla míra ovlivnění hodnocena stupnicí 1-5 (1=nejmenší ovlivnění, 5=největší ovlivnění). V hodnocení byl použit i stupeň 1, neboť ve srovnání s nultou variantou, kdy se bude negativní vliv stávající komunikace I/52 na životní prostředí dále stupňovat, může některá z posuzovaných variant znamenat v určité oblasti životního prostředí minimálně stabilizaci působení vlivů, případně dokonce zlepšení situace. Tabulka č.46: Hodnocení míry negativního ovlivnění jednotlivých složek životního prostředí Varianty
-0-
-1-
-1x-
-2-
Obyvatelstvo soc.ek.vlivy
3
1
1
3
Ovzduší a klima
3
2
2
4
Hluk
4
2
2
4
Voda (povrchová)
4
3
3
2
Půda
2
2
2
4
Přírodní zdroje (vodní zdroje)
2
2
2
4
Fauna a flóra
2
4
2
3
Ekosystémy
2
5
2
3
Krajina
1
2
2
4
Chráněná území
2
5
4
4
Hmotný majetek
3
1
1
4
Kulturní památky
2
2
2
2
Celkem
30
31
25
41
Průměr
2,5
2,6
2,1
3,4
Ze všech variant se jako nejvhodnější jeví Varianta 1x - rozšíření silnice I/52 ve stávající trase s optimalizovaným vedením v oblasti Horního luhu a Nových Mlýnů. Srovnatelná svými účinky je z aktivních variant Varianta 1. Nulová varianta sice vykazuje také přijatelnou míru negativních vlivů, ovšem je zde nutné předpokládat další zhoršování situace téměř ve všech hodnocených aspektech vlivem zvyšujících se intenzit dopravy. Největší negativní vlivy v území a tudíž nejméně vhodná se jeví Varianta 2. Zásadní rozdíl mezi aktivními variantami 1 a 1x je v působení negativních vlivů na faunu, flóru a ekosystémy, chráněná území dle zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a území vymezená k ochraně v rámci evropského systému NATURA 2000. Varianta 1x je citlivěji trasována v oblasti Horního luhu i při přechodu Novomlýnských nádrží.
88
Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto bodu: V této kapitole lze dokumentovat, jak bodové hodnocení variant, které při prvním pohledu navozuje dojem komplexnosti a serióznosti může být relativně velmi subjektivní a při obodování jiným hodnotitelem velmi odlišné. Poněkud zde postrádáme podrobnější rozvedení, proč pro konkrétní kritérium byly přiřazeny konkrétní body. Jistě je to náplní celého předchozího textu – ovšem u něj taky není uvedeno bodové hodnocení. Vazba mezi částmi dokumentace není tedy zcela jednoznačná. Např. u kritéria Obyvatelstvo a sociálně ekonomické vlivy jsou zřejmě zohledněny hlavně vlivy hluku, znečištění ovzduší (které jsou ovšem i náplní dalších kritérií), ale asi zde nejsou zohledněny vlivy změn v dopravní obslužnosti a přístupnosti, které alespoň dle obdržených vyjádření obyvatele oblasti také tíží. U prvních 3 kritérií se logicky ani nepočítalo s možností výstavby povrchového tunelu v oblasti Březí ve variantě 2, která by do značné míry vyřešila její hlavní významné vlivy. U vlivů na půdu a přírodní zdroje jsou vlivy varianty 2 dle názoru zpracovatele posudku silně nadhodnocené. Vlivy na krajinu jsou silně ovlivněny subjektivním vnímáním a v tomto případě má zpracovatel posudku opačný názor něž zpracovatel dokumentace. Vlivy na faunu a flóru, ekosystémy a chráněná území je nutno zase hodnotit jako vlivy na celý komplexní systém, nelze je dost dobře oddělit. V poslední době se z těchto vlivů z hlediska významnosti dostaly do popředí vlivy na oblasti Natura. Z variant by pak měla dostat přednost varianta vzdálenější od oblastí Natura, která musí mít nutně menší vlivy na tyto oblasti. A to za respektování předpokladu, že cenná nivní společenstva budou přemostěna bez ohledu na původní technické návrhy. Vlivy na hmotný majetek (a na kulturní památky) jsou velmi malé prakticky u všech variant, zde je zřejmě rozdíl mezi hodnocením variant 0, 2 a 1, 1x poněkud nadsazený. Pro skutečně seriózní hodnocení by měla mít jednotlivá kritéria přiřazeny váhy. To však nelze udělat jinak než subjektivně a mohlo by to vést k dalším sporným momentům vyplývajícím z názorových nikoli faktických rozdílů. Všechny 3 původně navržené varianty jsou z hlediska vlivů na životní prostředí realizovatelné. Varianta č. 1 vykazuje možné překročení limitujících faktorů zejména ve vztahu k nové problematice vlivů na oblasti Natura a to zejména v části vedené po hrázi horní novomlýnské nádrže. Dále pak obsahuje konflikt s biocentrem v prostoru Horního luhu, hlukové vlivy na rekreační areál Pasohlávky, kompromisní řešení přechodu biokoridorů a respektování migračních cest podél břehů novomlýnských nádrží a v oblasti pod Pálavou. U varianty 1x lze nalézt kritické místo v prostoru průchodu po okraji biocentra Horní luh, dále detailně nedořešené vlivy (zejména hluku) na rekreační areál Pasohlávky a technicky detailně nedořešený přechod horní novomlýnské nádrže s očekávanými vlivy na krajinu a kompromisní řešení přechodu biokoridorů a respektování migračních cest podél břehů novomlýnských nádrží a v oblasti pod Pálavou. U variant 1 a 1x lze očekávat významné a dosud detailně nevyjasněné vlivy na lokální dopravu a lokální obslužnost území. Uvedené vlivy lze technicky řešit, ovšem výsledkem bude vždy kompromisní řešení – technické snížení jednoho vlivu povede k nutnému zvýšení jiného vlivu. Např. plné respektování lesních porostů v oblasti Horního luhu povede k podstatnému zvětšení záboru zemědělských půd a snížení parametrů silnice pod parametry požadované normou, snížení 89
vlivů hluku u rekreačního areálu bude znamenat zvýšení vlivů na krajinu (vysoké protihlukové stěny v pohledově exponované lokalitě), zlepšení přechodu biokoridorů a optimalizace migračních cest (zvýšení nivelety) bude znamenat zvýšení vlivů na krajinu a vlivů hluku, zlepšení lokální dopravní a rekreační obsluhy (větší rozsah doprovodných komunikací) bude znamenat zvýšený zábor ploch a zemědělských půd a zvýšení vlivů na krajinu a na chráněné části přírody. U varianty 2 lze očekávat nejvýznamnější vlivy v prostoru průchodu okolo obce Březí. Tyto vlivy lze řešit technicky - např. vedením R52 v tomto prostoru v tunelu. Obdobně lze technicky řešit přechod okrajem ochranného pásma vodních zdrojů realizací zábran proti rozstřiku splachových vod mimo těleso silnice a svedením veškerých splachových vod do nepropustné kanalizace. Vyústění pak provést mimo ochranné pásmo přes dešťovou usazovací nádrž s možností zadržení kapalin pro případ havárie. Přechod biologicky významných lokalit je pak možný přemostěním. Z výše uvedeného přehledu pak vyplývá, že za předpokladu plnění navržených opatření varianta 2 vyžaduje nejméně kompromisů v oblasti vlivů na životní prostředí, a proto ji lze navrhnout k realizaci. Ovšem i varianta 1x může být realizována za předpokladu, že při jejím detailním návrhu budou plně zachovány veškeré normové požadavky životního prostředí. Varianta 1 je pak v oblasti Horního luhu prakticky nepřijatelná. V úseku vedeném po stávající hrázi horní novomlýnské nádrže je zcela závislá na hodnocení z pohledu vlivů na oblasti Natura dle zák. č. 114/1992 Sb. v platném znění, které bude provedeno v další části přípravy stavby. V současné době není zcela jasný metodický přístup k tomuto hodnocení, kdy se někdy setkáváme s požadavkem minimalizace vlivů na cílové druhy příslušné oblasti Natura (zde by za určitých podmínek byla realizovatelná), jindy se setkáváme s požadavkem naprosto striktního respektování vyhlášené hranice – zde by varianta 1 byla možná jedině přisypáním do horní nádrže, což zase technicky téměř vylučuje investor. V části vedené po hrázi pak není vyřešeno zajištění lokální, obslužné a rekreační cyklistické a pěší dopravy. V dalším průběhu trasy pak varianta 1 vyžaduje obdobné řešení kompromisů jako varianta 1x. Z těchto důvodů a zejména z dominantního důvodu naprosto největších vlivů na oblasti Natura není tato varianta dále doporučena.
90
4.
Hodnocení významných vlivů záměru na životní prostředí přesahujících státní hranice
Přeshraniční vlivy Oproti Oznámení, které předcházelo posuzované Dokumentaci EIA se výrazně změnila situace na Rakouské straně hranic a došlo k mezivládním jednáním České republiky a Rakouska, na kterých bylo dohodnuto místo přechodu státní hranice pro stavby Severní dálnice AS a Rychlostní silnice R52 v prostoru stávajícího hraničního přechodu Mikulov/Drasenhofen. Z toho důvodu bylo upuštěno od hodnocení Varianty 4, která byla vedena dílčí částí podél Rakouské hranice. Tato skutečnost, kdy bylo upuštěno od posouzení Varianty 4, umožnila také dopracovat Dokumentaci EIA v rámci standardního procesu posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona č.100/2001 Sb., a ne jako mezistátní posuzování. Posuzovaný záměr totiž přichází ke státní hranici na obou stranách téměř kolmo a otázka posouzení přeshraničních vlivů je zde irelevantní, neboť je těžké definovat kdo by byl původcem málo pravděpodobných konkrétních přeshraničních vlivů. Zdali Rychlostní silnice R52 na České straně směrem do Rakouska, nebo Severní dálnice A5 směrem do České republiky. Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto bodu: S uvedeným hodnocením lze souhlasit. Mimo mezistátní posuzování je nutno řešit odpovídající převedení biokoridoru a migrační cesty živočichů probíhající po státní hranici.
91
III.
POSOUZENÍ TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU S OHLEDEM NA DOSAŽENÝ STUPEŇ POZNÁNÍ POKUD JDE O ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Rychlostní silnice R52 musí splňovat následující podmínky: - šířkové uspořádání odpovídající minimálně kategorii R 26,5/120, - všechna křížení mimoúrovňová. Varianta 0 Zachování současného stavu silniční sítě v území. Varianta 1 Tato varianta představuje dostavbu stávající silnice I/52 v úseku Pohořelice - Mikulov, od křižovatky silnice I/52 a II/381 na jihu Pohořelic (km 16,670), po státní hranici České republiky a Rakouska (km 39,242). Na místě zrušené úrovňové křižovatky se silnicí II/381 je navrhováno vybudovat přemostění silnice R52 silnicí II/381 současně s přemostěním nově vybudované komunikace kategorie S 7,5/60, vedené paralelně se silnicí R52 vpravo okrajem obory Proklatá a propojující silnice II/395 a III/39616. Propojení mezi silnicemi II/395 a II/381 bude řešeno spojovací rampou v severozápadním sektoru, obdobně jako stávající propojení mezi silnicemi I/52 a II/395. Tímto způsobem je možno napojit území prostřednictvím stávající MÚK na R52. Silnice od Nové Vsi byla po roce 1995 rekonstruována v návrhové kategorii S 11,5/80, tj. v šířkovém uspořádání zpevněné části vozovky odpovídajícím zhruba 1/2 rychlostní komunikace kategorie R 26,5 a její parametry v převážné míře vyhovují i pro výhledové uspořádání. Její napojení na obchvat Nové Vsi je však řešeno provizorním úsekem, jehož směrové parametry neodpovídají požadované návrhové rychlosti (R = 460 m) a bude je nutno rekonstruovat v plném profilu. Dále je trasa silnice I/52 vedena od Nové Vsi rovně, jihovýchodním směrem. Zde se předpokládá dostavba levého jízdního pásu (pro směr Mikulov - Pohořelice). V prostoru mezi RBC Pod silnicí (u VKP Betlém a VKP Horní Mušovský luh) a rekreační oblastí u motorestu ATC Merkur Pasohlávky dochází z důvodu morfologie terénu ke směrovému zvlnění stávající trasy. Navrhovaná trasa dostavby proto bude v tomto úseku oddálena od stávající trasy směrem východně a zasáhne lesní masív biocentra . Následující úsek silnice I/52 tvoří současně hráz Mušovské vodní nádrže na řece Dyji.V této části tratě je mírný pravotočivý oblouk, navazuje přímý úsek a dále oblouk levotočivý. Dostavbou rychlostní silnice v tomto úseku se rozumí vybudování zemního tělesa levého jízdního pásu, sloužícího pro jízdu ve směru od Mikulova do Pohořelic v odstupu cca 10 m od koruny stávající silnice (hráze). Toto řešení předpokládá zásah do přírodní rezervace Věstonické nádrže v délce cca 2 km. Na pravém břehu Dyje se trasa pravotočivým obloukem stáčí k jihu a v dlouhém přímém úseku, je vedena po hranicích CHKO Pálava. Od Spálené hospody po Anenský vrch směřuje k Mikulovu. V tomto úseku je z důvodu respektování hranic CHKO navržena dostavba pravého jízdního pásu, tj. pásu pro směr Pohořelice - Mikulov. Přechod dostavby mezi levým a pravým jízdním pásem je situován v pravotočivém oblouku na pravém břehu Dyje, bezprostředně za hrází vodního díla. Tento přechodový úsek je nutno rekonstruovat v plném profilu silnice kategorie R 26,5.
92
Závěrečný úsek této varianty je veden v souladu s návrhem změny ÚP města Mikulova jako novostavba rychlostní komunikace. Opouští stávající trasu silnice I/52 v prostoru Anenského vrchu a směřuje do západního obchvatu města. Překračuje silnici II/414, trať ČD Mikulov Hrušovany, prochází podél východního okraje zástavby průmyslové zóny a stáčí se levotočivým obloukem do souběhu s touto tratí. Následuje pravotočivý směrový oblouk, kterým trasa protíná výběžek CHKO Pálava mezi vrchem Šibeničník a tratí ČD. Dále směřuje do prostoru celniště hraničního přechodu Mikulov / Drasenhofen, kde se navazuje na stávající silnici. Varianta 1x Varianta řeší průchod rychlostní silnice R52 nejcitlivějšími částmi řešeného území. Je výsledkem kombinace několika subvariant v oblasti Horního luhu a přechodu Nových Mlýnů, které byly podrobně expertně vyhodnoceny. Pro oba úseky byla vybrána nejoptimálnější subvarianta ve vztahu k chráněným územím vymezeným, nebo navrhovaným pro systém NATURA2000. V oblasti Horního luhu byla vybrána subvarianta s výrazně menším záborem lesa (PUPFL), u které zůstává zachována návrhová rychlost 120km/h, byt' na hranici. Ze subvariant, které řešily průchod Nových Mlýnů bylo vybráno vedení trasy Horní (Mušovskou) nádrží, podél stávající hráze s tím, že komunikace na hrázi zůstane zachována. Celkově je varianta koncipována, jako rovnocenná varianta proti ostatním z důvodu přehlednosti a objektivnosti při posouzení. Od Varianty 1 se liší pouze v úseku km 23,000 28, 504. Od km 23,000 se navrhovaná rychlostní silnice stáčí podél stávající silnice I/52 ve vzdálenosti maximálně 100m. Poté se mírným levotočivým obloukem stáčí k jihu do Horní (Mušovské) nádrže, kterou překonává souběžně s hrází. Na pravém břehu Dyje se trasa pravotočivým obloukem stáčí k jihu a v dlouhém přímém úseku, je vedena po hranicích CHKO Pálava. Varianta 2 Tato varianta se shoduje s Variantou 1 po Novou Ves. Dále vychází z obchvatu Nové Vsi a sleduje zpočátku stopu původně navrhované trasy R 52 ve směru na Nový Přerov, vedenou západně od obce Pasohlávky. Její osa je přizpůsobena stávajícímu uspořádání území, především síti komunikací a prvků ÚSES. Proto prochází v těsném souběhu se silnicí III/36913 a broskvovým sadem východně od této silnice. Za místem křížení se silnicí III/36914 se stáčí vlevo a táhlým směrovým obloukem překračuje údolní nivu Dyje a vodní plochy horní nádrže vodního díla Nové Mlýny v prostoru jihozápadně od obce Brod nad Dyjí. Na pravém břehu Dyje trasa protíná PHO II vnitřní vodního zdroje Brod nad Dyjí podél jeho severního okraje. Jižně od Brodu nad Dyjí kříží silnici III/39615, prochází sedlem mezi vrchem Chlumek a Liščím vrchem, jde podél okrajů viničních tratí a pravotočivým obloukem stoupá po orné půdě směrem do sedla mezi Dunajovickými kopci a vrchem Kamrlice. Za tímto sedlem, kde je navržený ekodukt (ekologický tunel) délky cca 350 m se stáčí mírně vlevo a v dlouhém přímém úseku klesá směrem mezi severní okraj zástavby obce Březí a vinice na Ořechové hoře. Kříží postupně silnici III/39617, silnici II/414, trať ČD Břeclav Hrušovany a směřuje k průchodu CHKO Pálava mezi Šibeničním vrchem a tratí, který je shodný s Variantou 1.
93
Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto bodu: Přestože to není v dokumentaci výslovně uvedeno, tak na základě vyžádaných doplňujících podkladů, které byly použity pro zpracování dokumentace bude odvádění srážkových vod provedeno následujícím způsobem: Veškeré dešťové vody z povrchu rychlostní silnice budou svedeny do podélných rigolů umístěných v nezpevněné krajnici (silnice v násypu) nebo do mělkých příkopů se zpevněným dnem (silnice v zářezu) a přes silniční vpustě s kalovým prostorem do středové dálniční kanalizace. Vyústění kanalizace do jednotlivých recipientů bude řešeno podle místních podmínek přes retenční nádrže nebo dešťové usazovací nádrže (DUN), které zajistí zachycení pevných látek i ropných látek v případě havárie. V úseku průchodu rychlostní silnice ochranným pásmem vodních zdrojů budou výše uvedené ochranné prvky doplněny o instalaci průběžných betonových svodidel. Betonová svodidla budou osazena za podélnými rigoly (žlaby) odvodňovacího systému rychlostní silnice a zabrání rozstřikování vody z povrchu rychlostní silnice mimo její odvodnění. Dešťové vody stékající po terénu směrem k zářezu rychlostní silnice budou zachycovány v podélných nadzářezových rigolech, které ochrání svahy zářezů ve sprašových hlínách před volně stékající vodou a zamokřením. Obdobné mělké příkopy jsou navrženy i podél paty násypů silničního tělesa. Mělké příkopy v zářezech silnice jsou doplněny podélnou drenáží. V místech kde bude třeba na základě geotechnického průzkumu snížit hladinu podzemní vody v zářezech je navržena hloubková drenáž. Drenážní vody budou svedeny do samostatné sběrné kanalizace a zaústěny do polních příkopů nebo samostatných retenčních nádrží tak, aby nedošlo k mísení s vodou z povrchu dálnice před jejím vtokem do retenční nádrže nebo DUN. V místech, kde by vedení silnice nadlimitně ovlivnilo okolní obytné či rekreační prostory jsou navrženy protihlukové stěny takových rozměrů, aby byly splněny požadavky Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací v platném znění. Přesný rozsah, materiál protihlukových stěn a jejich provedení budou stanoveny v dalších stupních přípravy stavby, na mostních objektech a v těsné blízkosti obytných domů je doporučeno použití průhledných materiálů při dodržení podmínek ochrany ptáků. Samozřejmostí je návrh vegetačních úprav stěn tak, aby tyto stěny byly zakryty keřovým, eventuelně stromovým patrem a minimálně tak rušily krajinný ráz dotčeného území – opět v návaznosti na podmínky ochrany ptáků. Součástí stavby rychlostní silnice je rovněž vybudování bariérové ochrany, průchodů pro zvířata včetně doprovodné vegetace k zajištění migrační propustnosti řešeného úseku rychlostní silnice R52. Navrhované množství a rozmístění mostů a propustků vyhovuje kritériím uváděným v Metodické příručce k zajišťování průchodnosti dálničních komunikací pro volně žijící živočichy (AOPK ČR, 2001), navíc akceptuje stávající migrační trasy zvířat. Oproti dokumentaci je v rámci tohoto posudku doporučeno převedení R52 v prostoru intravilánu obce Březí tunelovým objektem místo zářezem. Technické řešení rychlostní silnice R52 Pohořelice – Mikulov (Drasenhofen) dle posuzované dokumentace odpovídá účelu a významu stavby a platným technickým normám.
94
IV.
POSOUZENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
V dokumentaci byla navržena následující opatření: SPOLEČNÁ OPATŘENÍ PRO VŠECHNY TŘI VARIANTY Z hlediska ochrany vod - opatření k zajištění funkce existujících odvodnění - vybudování náhradních drenáží - převedení odvodňovacích příkopů tělesem komunikace, - opatření k zajištění funkce existujících závlah - vybudováním náhradních drobných objektů - převedení průtoků všech existujících toků (i občasných) přes těleso komunikace. - při provádění zemních prací zamezit únikům ropných látek ze stavebních strojů, v případě úniku provést řádnou asanaci místa úniku, - stavební dvory umisťovat mimo PHO a odstavné plochy pro techniku zabezpečit proti únikům ropných látek, - na podkladě definitivního řešení odvodnění vybrané varianty rychlostní silnice provést aktualizaci výpočtu očekávaného znečištění příslušných recipientů včetně návrhu technických opatření k zamezení jejich kontaminace při havárii vozidel, - u případných přeložek toků (zatím se s nimi nepočítá) navrhnout revitalizaci toku, - pro jednotlivé úseky nové rychlostní silnice vypracovat dle příslušných předpisů havarijní řády pro případ havárie s následným únikem látek nebezpečným vodám, - úseky procházející v těsné blízkosti, nebo v prostoru pásem hygienické ochrany vodních zdrojů osadit svodidly, - v blízkosti zdrojů pitné vody místního významu zamezit v co největší míře technickými prostředky vsakování odpadních vod z komunikace do půdního profilu, - při provádění zemních prací v bezprostředním okolí vodních toků zabezpečit jejich koryta před zanášením zeminou, v blízkostí rybníků, mokřadů a ekologicky cenných území nedopustit narušení jejich ekologické rovnováhy a zajistit migraci bioty, - dostatečně dimenzovat mosty a propustky stávajících vodotečí, - omezit zemní práce, které by narušily odtokový režim podzemních vod, - dodržovat regulativy pro ochranná pásma vodních zdrojů Z hlediska ochrany půdy - mocnost skrývek orniční a podorniční vrstvy stanovit na základě detailního pedologického průzkumu. - provést základní průzkum kontaminace orniční vrstvy v celé trase rychlostní komunikace ve vztahu k vyhlášce č.13/1994 Sb. Ministerstva životního prostředí, kterou se upravují některé
95
podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, za účelem umožnění adekvátního rozhodnutí o jejich dalším využití. - v případě přebytku ornice (pokud nebudou skrývky použity ke zpětné rekultivaci ploch a svahů) rozhodnout o jejich dalším využití ve spolupráci s orgánem ochrany ZPF, - dočasné skládky orniční vrstvy zabezpečit podle příslušných předpisů před jejich znehodnocením, zejména pak zabránit rozmnožení ruderálních druhů rostlin a kontaminaci půdy jejich semeny, - veškeré skládky zemin situovat v dostatečné vzdálenosti od vodních toků tak, aby nedocházelo k jejich zanášení, - povážení pozemků provádět v době vegetačního klidu, - veškeré práce provádět po etapách, svahy odkrývat po částech a přikrývat štěrkovými přísypy. Ve vytypovaných lokalitách, kde je výskyt podzemní vody, je třeba při těžbě postupovat opatrně a v případě velkého výronu vody ve svahu zářezu vybudovat odvodňovací kamenná žebra. - po ukončení stavby provést důslednou rekultivaci dočasně dotčených ploch, zařízení stavenišť a zrušených úseků stávajících komunikací, které budou přeloženy. - zabezpečit projekci pozemkových úprav, tak aby byla zabezpečena přístupnost vlastnických parcel přímo či nepřímo ovlivněných výstavbou komunikace. Z hlediska ochrany památek Celá definitivně vybraná trasa stavby musí být archeologicky prozkoumána (v rozsahu zemních zásahů). Doporučuje se uzavřít v dostatečném časovém předstihu dohodu investora s Archeologickým ústavem AV ČR v Brně nebo jinou oprávněnou organizací o podmínkách provedení předstihového záchranného archeologického výzkumu, a to na základě povinnosti investora, vyplývající ze zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění pozdějších ustanovení. V případě vedení trasy přes objekty drobné architektury, je třeba zajistit jejich přemístění. Z hlediska ochrany sídel a obyvatelstva Územní plány VÚC Pálava a obcí je třeba doplnit o územní rezervu pro vybranou variantu trasy rychlostní silnice R52. V této trase vyhlásit stavební uzávěru, stejně tak v územích ovlivněných negativními dopady z provozu na této komunikaci (území po izofony hraniční hodnoty přípustné hladiny hluku). OPATŘENÍ U VARIANT NA JEDNOTLIVÝCH ÚSECÍCH Z hlediska ochrany před hlukovou zátěží Z hlediska ochrany krajiny Z hlediska ochrany fauny, flóry a ekosystémů Vzhledem k tomu, že opatření k eliminaci nepříznivých vlivů na hlukovou situaci, krajinu a flóru, faunu a ekosystémy spolu souvisejí, následující přehled opatření pro jednotlivé varianty tyto samostatné kategorie nerozlišuje. 96
Varianta 1 a 1x: Km 16,700 - hájovna - v prostoru hájovny se uvažovala protihluková opatření, ale v rámci předprojektové přípravy na úsek Pohořelice - Nová Ves bylo dohodnuto, že hluková zátěž bude kompenzována přemístěním hájenky do lokality méně exponované hlukové zátěži. Km 18,500 -20,000 - Nová Ves - protihluková stěna vpravo, o výšce cca 4 m - zabezpečit průchod biokoridorů v nivách Mlýnského náhonu a Olbramovického potoka min. formou podchodných propustků, doplněných bariérami okolo silnice, zabraňujícími živočichům ve volném pohybu přes těleso silnice. Km 24,000 - 25,000 rekreační areál - protihluková opatření realizovat formou doprovodné vegetace oboustranně podél původní silnice I/52 ve všech patrech zapojenou, - úsek realizovat na estakádě, aby nedocházelo k nadměrným záborům a změně mikroklimatu vlivem změny stanovištních podmínek, - zvolit vhodná technická opatření po obvodu tělesa silnice, aby nedocházelo k nočnímu oslňování území v prostoru Betléma, Km 25,000 -27,200 - Střední (Věstonická) nádrž Nové Mlýny - Varianta 1 - rychlostní silnici budovat na náspu, rozšířeném do střední nádrže tak, aby min pás souše mezi vodou a silnicí tvořil 100 m, tento pás osadit vzrostlou zelení autochtonních druhů dřevin, vlastní břeh navíc rozšířit o litorální pásmo soustav zálivů a poloostrovů s cílem vytvoření biotopů pro lesní a mokřadní ekosystémy. - kombinovanou soustavou propustků a bariér vytvořit podmínky pro migraci živočichů v celém úseku. - případná protihluková opatření realizovat na tělese s ohledem na výrazné migrace avifauny v prostoru a s ohledem na dotčení krajinného rázu v pohledech na Pavlovské vrchy. Horní (Mušovská) nádrž Nové Mlýny - Varianta 1x - rychlostní silnici převést v úrovni stávající I/52 dle technických možností, - kombinovanou soustavou propustků a bariér vytvořit podmínky pro migraci živočichů v celém úseku. Km 27,200 - 27,900 - křížení s nadregionálním biokoridorem: - zachovat průchodnost biokoridoru mimoúrovňovým překřížením v šířce biotopového přechodu min. 50 m, doplněného bariérami okolo silnice, zabraňujícími živočichům ve volném pohybu přes její těleso. Km 30,000- Křižovatka Spálená hospoda 97
- provést zahloubení silnice tak, aby horní úroveň křížení kopírovala rostlý terén. - případná protihluková opatření bude nutno navrhnout až v rámci podrobné hlukové studie v dalším stupni projektové dokumentace, kdy budou podrobně vyhodnoceny i křižovatky. Km 30,300 - 34,000 - celá trasa R 52 v úseku, včetně křížení se silnicí Dolní Dunajovice Perná a nadjezdu R52 v křížení s polní cestou do Bavor - vést pokud možno po terénu, příp. v zářezu a vyhnout se násypovým partiím. - na křižovatkách provést zahloubení silnice tak, aby horní úroveň křížení kopírovala rostlý terén. - nebudovat žádná doprovodná nadzemní zařízení (např. protihlukové stěny a pásy dřevinné vegetace, odpočívadla a parkoviště, čerpací stanice pohonných hmot, reklamní tabule apod.), mimo nezbytného dopravního značení. - zabezpečit průchod biokoridorů v nivách Bavorského a Permského potoka min. formou podchodných propustků, doplněných bariérami okolo silnice, zabraňujícími živočichům ve volném pohybu přes těleso silnice. Km 34,000 - 34,500 - křížení s regionálním biokoridorem - zabezpečit průchodnost biokoridoru přes silnici, nejlépe mimoúrovňovým křížením v šířce minimálních parametrů pro přerušení vzhledem k nepotvrzeným migracím v tomto prostoru pracovníky CHKO Pálava. Km 37,600 - 38,400 - okraj Mikulova - protihluková stěna vlevo v km 37,910 - 38,420 vlevo o výšce cca 4m Km 38,600 - křižovatka Mikulov jih - z variant umístění křižovatky vybrat východní variantu na km 38,500. - je třeba vybudovat náhradní biokoridor východně od křižovatky formou podchodných propustků, doplněných bariérami okolo silnice, zabraňujícími živočichům ve volném pohybu přes těleso silnice. Varianta 2: Km 16,700 - 20,000 - stejná opatření, jako u variant 1 a 1x Km 21,000 a 23,200 - křížení místních biokoridorů - zabezpečit průchod biokoridorů formou podchodných propustků, doplněných bariérami okolo silnice, zabraňujícími živočichům ve volném pohybu přes těleso silnice Km 24,100 - most přes místní biokoridor
98
- využít přemostění i pro převedení místního biokoridoru Km 26,800 - 27,500 - násypy k řece Dyji u Brodu n.D. - estakádu přes Horní nádrž prodlužit o cca 200 m na pravobřeží a 20 m na levobřeží - na pravém břehu využít estakády pro nadregionální biokoridor v min. šířce 50 m maximálně zapojené vegetace ve všech patrech - na levém břehu využít estakádu pro místní biokoridor Km 28,000 - nadjezd silnice Brod n.D. - Novosedly - pokud možno nesnižovat niveletu rychlostní silnice při křížení vzhledem k PHO vodních zdrojů. Km 29,200 - křížení s místním biokoridorem - zabezpečit průchod biokoridorů formou podchodných propustků, doplněných bariérami okolo silnice, zabraňujícími živočichům ve volném pohybu přes těleso silnice Km 33,600 - křížení s místním biokoridorem - zabezpečit průchod biokoridorů formou podchodných propustků, doplněných bariérami okolo silnice, zabraňujícími živočichům ve volném pohybu přes těleso silnice Km 33,900-34,900 - obec Březí, nadjezdy silnic Březí-D. Dunajovice a Březí-Mikulov: - provést co největší zahloubení silnice tak, aby horní úroveň co nejméně vystupovala nad terén - na straně k obci s doprovodnou vegetací ve všech patrech, se zapojeným stromovým patrem, kombinovaným s protihlukovou clonou Km 36,400 - křížení s regionálním biokoridorem - zabezpečit průchodnost biokoridoru přes silnici, nejlépe mimoúrovňovým křížením v šířce minimálních parametrů pro přerušení, doplněným bariérami okolo silnice, zabraňujícími živočichům ve volném pohybu přes její těleso, - minimalizovat zábor lesa Km 37,100 - nadjezd nad železnicí - provést rekonstrukci provozního uzlu E závlahového kanálu Brod- Bulhary - Lednice využít přemostění i pro převedení místního biokoridoru Km 38,500 - 40,200 okraj Mikulova - protihluková stěna na km 39,620 - 40,130 vlevo o výšce cca 4m Km 40,200 - křižovatka Mikulov jih - z variant umístění křižovatky vybrat východní variantu na km 40,200 99
- je třeba vybudovat náhradní biokoridor východně od křižovatky (viz Var.1) Navržená opatření lze považovat za rámcově dostatečná. Během zpracování posudku bylo zjištěno, že bude vhodné doplnit následující upřesňující opatření: Fáze přípravy: −
Zabezpečit přístup mezi Mikulovem a prostorem Šibeničního vrchu pro pěší a cyklisty vybudováním sjezdu z ramene MÚK Mikulov – Jih na polní cestu vedoucí k Šibeničnímu vrchu. Součástí této MÚK (nadjezdu I/52) bude stezka pro pěší a cyklisty.
−
Součástí dalších stupňů přípravy bude Komplexní odtoková studie. Přemostění Horní nádrže řešit na základě podrobného vyhodnocení vlivu přemostění na frekvenci a rozsah zaplavovaného území. Přemostění všech toků řešit na základě posouzení vlivu na odtokové poměry a navrhnout případná protipovodňová opatření.
−
Zvážit možnost nového řešení křižovatky R52 a I/52 Pohořelice dle požadavků obce Pohořelice.
−
V dalších fázích přípravy R52, po určení konečné varianty, zaměření pozemků a určení přesného rozsahu stavby zpracovat podrobnou hlukovou studii výstavby a provozu R52 a dalších komunikací, na kterých se v souvislosti s realizací R52 významně zvýší frekvence dopravy. Výsledkem této studie bude návrh konkrétních protihlukových opatření pro zajištění hlukových limitů dle aktuálně platné legislativy. Protihlukové stěny navrhnout přednostně z přírodě blízkých materiálů s pohltivou úpravou. Protihlukové stěny řádně ozelenit, v případě možností a ve spolupráci s příslušnou obcí doplnit o zelené pásy i mimo vlastní silniční pozemek. Zejména v blízkosti navržených ptačích oblastí řešit protihluková opatření s eliminací vlivů na ptáky.
−
V případě realizace varianty 1x (1) - Doprovodnou komunikaci v úseku Pohořelice – Nová Ves – silnice III/41621 doplnit o cyklostezku.
−
V případě realizace varianty 2 - Průchod R 52 podél obce Březí řešit místo v zářezu v hloubeném, přesypaném nebo jiném druhu tunelu tak, aby byly eliminovány vlivy hluku, imisí, dělící vlivy a aby intravilán obce nebyl zasažen ochranným pásmem nadzemní (otevřené) trasy rychlostní silnice. Za optimální lze považovat převedení R52 v tunelu podél celého intravilánu (cca 1 km).
−
V km cca 23 – 25 minimalizovat zásah stavby do lesních pozemků a biocentra Horní mušovský luh. V další fázi projektové přípravy prověřit možnost snížení poloměru středního levotočivého oblouku při zachování vedení R 52 územím biocentra Horní mušovský luh výhradně estakádou. Stavbu provádět z mimolesních pozemků od stávající sinice tak, aby stavební práce v prostoru biocentra byly omezeny pouze na výstavbu podpěr mostu. Srážkové vody z komunikace svádět mimo prostor biocentra Horní mušovský luh. V prostoru biocentra instalovat účinné zábrany po stranách dopravních pásů proti rozstřiku prostředků pro zimní údržbu komunikace do prostoru biocentra.
−
Po určení konečné varianty, zaměření trasy a určení všech pozemků dotčených 100
výstavbou a provozem R52 provést podrobný biologický průzkum (resp. Biologické hodnocení, pokud bude přísl. orgánem požadováno) se zaměřením na výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (i dle aktuální verze Červeného seznamu) a dalších chráněných částí přírody (chráněných území a významných krajinných prvků). Součástí tohoto průzkumu budou mimo jiné návrhy žádostí o výjimky ze zákona č. 114/1992 Sb. v případě ovlivnění zvláště chráněných druhů rostlin nebo živočichů nebo jejich biotopů a dalších chráněných částí přírody. Zároveň zde budou návrhy podmínek nakládání s těmito druhy (záchranný transfer, vytvoření náhradního stanoviště apod.) a vhodných technických řešení a opatření pro snížení či eliminaci negativních vlivů rychlostní silnice. −
Po určení konečné varianty, zaměření trasy a určení všech pozemků dotčených výstavbou a provozem R52 provést inventarizaci dřevin rostoucích mimo les na pozemcích dotčených stavbou a provozem rychlostní silnice včetně opatření pro ochranu zachovávaných dřevin před poškozením.
−
V dalších fázích přípravy stavby zpracovat projekt vegetačních úprav rychlostní komunikace za použití geograficky původních stanovištně vhodných druhů dřevin (stromů a keřů), který ve vazbě na konkrétní výškové a směrové trasování rychlostní silnice a terénní podmínky bude zároveň jako kompenzační opatření řešit začlenění rychlostní komunikace do krajiny s ohledem na ochranu krajinného rázu. Tento projekt bude řešit i napojení na stávající prvky územního systému ekologické stability (především biokoridory) a na stávající i připravované větrolamy. Zvláštní pozornost věnovat násypům, mostům a mimoúrovňovým křižovatkám. U násypů řešit dle podmínek optimálně výsadbu stromového patra v patě násypu, na svahu pak keřové patro tak, aby došlo k maximálnímu pohledovému začlenění do krajiny.
−
Upřednostňovat na viditelných stavebních objektech a při terénních úpravách využití přírodních materiálů (dřevo, kámen místní provenience apod.) s vhodnou modelací terénu před technicky strohým řešením a tvrdými liniemi tak, aby tato opatření vhodně snižovala nepříznivé působení rychlostní komunikace v krajině s ohledem na ochranu krajinného rázu.
−
V dalších fázích přípravy stavby určit cílové plochy pro uložení ornice a zkulturnění schopného podorničí, které budou získány skrývkou v rámci zemních prací při výstavbě komunikace.
−
Po určení konečné varianty a zaměření pozemků pro výstavbu zpracovat návrh rychlostní silnice R52 s minimálním vlivem na krajinný ráz včetně zapojení zeleně. Mimoúrovňové křižovatky řešit přednostně (v prostoru pálavských bradel s úpatími výhradně) v zářezech tak, aby se nejvyšší stavební bod křižovatky nedostával nad rostlý terén. Součástí návrhu bude vizualizace v hlavních pohledových osách zejména prostorů křižovatek, rozsáhlejších přemostění a násypů. Tento návrh projednat s orgánem ochrany přírody a požádat o souhlas dle § 12 zák. č. 114/1992 Sb.
−
V dalších fázích přípravy stavby zpracovat migrační studii včetně návrhu potřebných podchodů a nadchodů na střetu s prvky ÚSES, niveletu, podchody a nadchody konečné varianty upravit dle požadavků této studie. 101
−
Jako kompenzační opatření realizovat biokoridor v oblasti Pavlova - kolem sypané hráze na jižním břehu. („suchozemská část")
−
Jako kompenzační opatření realizovat biokoridor v oblasti Pavlova - průtočné rameno spojující dolní nádrž s Dyjí pod přehradou. („vodní část")
−
Jako kompenzační opatření realizovat biokoridor ve střední nádrži – výstavba „dalšího ostrova.“
−
Dešťová voda z povrchu rychlostní silnice bude svedena do dálniční kanalizace zaústěné do těsněných retenčních nádrží nebo dešťových usazovacích nádrží (DUN)
−
Mělké příkopy v zářezech rychlostní silnice a podél paty násypů budou navrženy se zpevněným dnem
−
Dešťové vody z povrchu rychlostní silnice a drenážní vody budou sváděny odděleně
−
Při průchodu rychlostní silnice ochranným pásmem 2. stupně budou výše uvedené ochranné prvky doplněny o instalaci průběžných betonových svodidel. Betonová svodidla budou osazena za podélnými rigoly (žlaby) odvodňovacího systému rychlostní silnice a zabrání rozstřikování vody z povrchu rychlostní silnice mimo její odvodnění.
−
V případě vypouštění dešťových vod z povrchu rychlostní silnice přes retenční nádrže nebo DUN do Novomlýnské nádrže řešit takový systém záchytných a purifikačních zařízení, který prokazatelně neovlivní vodní ekosystémy.
−
Pro provádění stavebních prací a vlastní provoz rychlostní silnice je nezbytné vypracovat havarijní plán, řešící krizové situace, při kterých by došlo k ohrožení jakosti vod.
Fáze výstavby: −
Zabezpečit zařízení staveniště proti úniku vodě a půdě nebezpečným látkám, provádět pravidelnou preventivní kontrolu stavebních mechanizmů se zaměřením na možný únik výše uvedených látek. Umístění zařízení staveniště situovat přednostně na ostatní půdě mimo ochranná pásma zdrojů vod, zátopová území, chráněná území a jejich ochranná pásma včetně významných krajinných prvků a mimo území sídel.
Fáze provozu: −
Po uvedení stavby do provozu prověřit účinnost protihlukových opatření měřením hluku z rychlostní komunikace, výběr měřících míst provést ve spolupráci s hygienickou službou.
−
V případě zjištění nadlimitních hodnot hluku provést dodatečná nápravná opatření.
−
Provádět pravidelné kontroly funkčnosti a účinnosti a čištění vodohospodářských zařízení před jejich zaústěním do recipientu či kanalizace.
102
V.
VYPOŘÁDÁNÍ VŠECH OBDRŽENÝCH VYJÁDŘENÍ K DOKUMENTACI
Podrobné vypořádání všech připomínek k dokumentaci: Vyjádření veřejnosti: Vyjádření veřejnosti č. 1
Petice podle § 1 zákona 85/1990 Sb., o právu petičním STOP výstavbě rychlostní komunikace R 52 – varianta 1 – úsek Brno – Pohořelice – Mikulov – státní hranice ohrožující CHKO Pálava. Žádáme variantu 0 Pan RNDr. Libor Ambrosek ministr životního prostředí Vršovická 65 100 10 Praha Bavory 5. ledna 2004 Vážený pane ministře, protestujeme proti vyjádření rady Jihomoravského kraje ze dne 13.2.2003 (citát: „Po prověření údajů se jeví jako nejpřijatelnější varianta 1 z hlediska dopravního i životního prostředí. č.j. 2552/03/R90“), které schvaluje přestavby rychlostní komunikace R 52 v úseku Pohořelice – Mikulov – státní hranice ČR/Rakousko. Překvapuje nás, že o výstavbě bylo rozhodnuto na základě studie „Posuzování vlivu na životní prostředí“ firmy ENVIROAD s.r.o. Ostrava. I neodborník narazí na tvrzení, která vychází z neuzavřených nebo ještě nezačatých průzkumů terénu. Zaráží nás, že nebyla akceptována studie brněnské firmy LOW a spol. s.r.o. „A55-R52, aspekty hodnocení – cílový systém“ z roku 2000, která jasně dokazuje, že z hlediska ekologického i ekonomického je varianta 1 absurdní a nevyhovující. Žádáme studii nezávislé třetí firmy, nejlépe z prostoru EU, kde mají s podobnými problémy zkušenosti. Nám, zainteresovaným občanům žijícím v tomto kraji se jeví jako ekologicky a ekonomicky nejvhodnější řešení úseku Brno – Vídeň přes Břeclav. Vzdálenost mezi sjezdem Břeclav na dálnici D2 a hraničním přechodem Poštorná činí pouhých 12 km. Toto řešení doporučují i závěry Van Miertovy komise (TEN-T) a Memorandum k realizaci multimodálního dopravního terminálu v Břeclavi (VI. evropský multimodální dopravní koridor) ze dne 14.2.2003.
103
Vážený pane ministře, vyzýváme Vás, abyste se zasadil o provedení třetí studie k přestavbě rychlostní komunikace R 52 Pohořelice – Mikulov, která zváží i evropské dopravní záměry. Občanské sdružení „NEBOJSA“ IČO: 266 44 474 se sídlem: Bavory 112, 692 01 Mikulov na Moravě Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto vyjádření: 1) „Překvapuje nás, že o výstavbě bylo rozhodnuto na základě…“ V současné době probíhá proces hodnocení vlivů na životní prostředí, který je jedním z nezbytných podkladů pro žádost o územní rozhodnutí – nemohlo tedy být „rozhodnuto o výstavbě“. Studie brněnské firmy LOW a spol. s.r.o. „A55-R52, aspekty hodnocení – cílový systém“ z roku 2000 byla jedním z podkladů dokumentace. Zpracovatel dokumentace však nemůže plně respektovat závěry jednotlivých podkladů. Problematika vlivů na krajinu je u tohoto konkrétního záměru podstatně složitější než v jiných případech hodnocení vlivů na krajinu a to především z toho důvodu, že všechny hodnocené varianty procházejí unikátními krajinnými typy. Zpracovatel dokumentace vychází ze správného metodického přístupu, kdy dává přednost umístění záměru (varianta 1x) do území již dotčeného dopravou a naopak snaží se chránit území dopravou nedotčené. Ve výsledku – vzhledem k nutnosti nahradit lokální dopravní systém nejsou již vlivy tak jednoznačné, a proto i zpracovatel tohoto posudku hodnotí vlivy na krajinu jako menší ve variantě 2 než ve variantě 1x. V rámci tohoto procesu můžeme řešit vlivy na životní prostředí a ne podklady, na základě kterých rozhoduje rada JM kraje. 2) „občanům žijícím v tomto kraji se jeví jako ekologicky a ekonomicky nejvhodnější řešení úseku Brno – Vídeň přes Břeclav“ Navrhované řešení se jeví logické při pohledu na mapu. Ovšem při hodnocení vlivů konkrétní stavby navržené oznamovatelem v konkrétních variantách nejsme schopni řešit koncepci dopravy regionu, republiky nebo Evropy. To bylo, je a bude předmětem jiných hodnocení. Pokud v těchto koncepčních hodnoceních bude rozhodnuto, že napojení Brno – Vídeň bude vedeno přes Břeclav, pak je pravděpodobné, že R52 v úseku Pohořelice – Mikulov nebude realizována bez ohledu na výsledek hodnocení vlivů této stavby. V souvislosti s tím je nutno konstatovat, že v současné době je R52 uložena k přípravě v úseku Pohořelice – Mikulov a zároveň, že rakouská část dálnice A5 Vídeň – Drasenhofen se již začala stavět a předpokládaný termín uvedení dálnice A5 Vídeň – Drasenhofen – st. hranice (Mikulov) do provozu je k roku 2009. K tomuto horizontu se česká část R 52 pravděpodobně ještě nezačne stavět – vznikne zde po určitou dobu velmi nepříznivý stav – situace pokračování varianty 0 s dopravními zácpami a všemi nepříznivými vlivy na životní prostředí. Zároveň v situaci, kdy je hotov úsek Brno – Pohořelice a bude hotov úsek
104
Drasenhofen – Vídeň lze jen těžko požadovat napojení D2 – Břeclav – státní hranice bez dalšího napojení na Vídeň. Požadavek na napojení Brno – Vídeň přes Břeclav je nutno adresovat koncepci dopravy středoevropského regionu, v rámci hodnocení vlivů jedné stavby ho nemůžeme nijak zohlednit.
105
Vyjádření veřejnosti č. 2 Občanské sdružení "NEBOJSA" se sídlem Bavory 112, 69201 Mikulov na Moravě, IČO:266 44 474
Ministerstvo Životního prostředí RNDr. Libor Ambrosek Vršovická 65 100 10 Praha V Bavorech 30.01.2004
Dámy a pánové, Dostali jsme k nahlédnutí „Projektovou dokumentaci EIA R 52 – Pohořelice - Mikulov", zpracovanou firmou HBH-PROJEKT, Kabátníková 5, Brno. Občanské sdružení NEBOJSA, je sdružení občanů různých profesí. Měli jsme možnost shora uvedenou dokumentaci diskutovat s odborníky. Překvapilo nás, že tak závažný dokument, jako je dokumentace EIA R 52, stojí na množství předpokladů, tedy neověřených faktů. TY NEJZÁVAŽNĚJŠÍ 2. EIA nezohledňuje nejnovější podklady. Projektová dokumentace shora uvedené EIA vychází při posuzování krajinného rázu a jednotlivých krajinných typů z vymezení v letech 1996-1997 (koncept VUC Pálava). Přitom poslední novelizace údajů VÚC Pálava proběhla v roce 2000. Mimoto je projektová dokumentace vyhodnocení krajinného rázu pro CHKO Pálava nově zpracována od září 2003. 3. Firma HBH -Projekt, měla jistě k.dispozici „Interní sdělení pro: odbor IPPC a projektové EIA“. Z hlediska vlivů na horninové prostředí a přírodní zdroje jsou varianty 2 a 4 přijatelné. Varianta 1 je nehodící se. To je vyjádření Odboru geologie ze dne 05.02.2003. 4. Celá EIA ztrácí na věrohodnosti, neboť obrovské plochy obslužných komunikací (na které se po přestavbě přesune stávající provoz), plánovaných tunelů, přemostění, násypů, nájezdů a sjezdů, nejsou v dokumentaci zakalkulovány. Nemůžeme si tedy dovolit spoléhat na věrohodnost posudků týkajících se měření emisí, hluku, vůbec zatížení krajiny a jejich obyvatel. 5. Do očí bije fakt, že až k Břeclavi je téměř hotov multimodální koridor, který vyhovuje parametrům EU/TENT-T a k hranicím ČR/Rakousko chybí pouze 12 km. Pálavský masív, (jedinečný prvek panonského biogeografické oblasti v ČR součást soustavy NATURA 2000, je už dnes ovlivňován dálnicí Brno-Břeclav. Je tedy nutné, aby Pálava byla i z druhé strany negativně zasažena novou dálnicí Pohořelice - Mikulov ? Kraj se zadusí v kleštích dálničních těles. 106
6. Projektovat zvlášť dálnice a zvlášť obslužné komunikace, to je nejenom nefér vůči obyvatelstvu zde žijícímu, ale zároveň je to mrhání peněz daňových poplatníků ČR. Kompletní dokumentaci k řešené dálnici si představujeme se začleněním obslužných komunikací, přemostění, nájezdů, valy a násypů. Takto kompletní dokumentace musí být dána k nahlédnutí občanům jichž se to týká, občanům v kraji žijícím. Celá akce připomíná nekoordinovanost záměrů Ministerstva dopravy ČR, zabývajících se problémem splavnění Labe, které kritizoval NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD ČR a jeho stanovisko potvrdily v druhé polovině měsíce ledna 2004 i závěry studie SVĚTOVÉ BANKY. v zastoupení Libuše Obrdlíková
Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto vyjádření: ad 1) „EIA nezohledňuje nejnovější podklady…“ Zde je možno konstatovat, že podklady se neustále upřesňují a není možné aby jeden dokument zcela přesně zahrnoval úplně všechny existující a zpracovávané podklady, kromě toho krajinný ráz v oblasti VÚC Pálava je jen jeden bez ohledu na podklady. ad 2) „…Z hlediska vlivů na horninové prostředí a přírodní zdroje jsou varianty 2 a 4 přijatelné. Varianta 1 je nehodící se. To je vyjádření Odboru geologie ze dne 05.02.2003.“ U všech připravovaných záměrů se objevují protichůdné názory a požadavky. Pokud by měly být plně respektovány, pak nelze prakticky žádnou stavbu realizovat. Kromě toho posuzovaná dokumentace navrhuje k realizaci variantu 1x nikoli variantu 1. ad 3) „Celá EIA ztrácí na věrohodnosti, neboť obrovské plochy obslužných komunikací (na které se po přestavbě přesune stávající provoz), plánovaných tunelů, přemostění, násypů, nájezdů a sjezdů, nejsou v dokumentaci zakalkulovány.“ Plochy mostů, tunelů, násypů, zářezů, úpravy stávajících silnic v místech křížení a obslužných komunikací jsou nezbytnou součástí stavby silnice a musí být a také jsou v dokumentaci započítány. Podkladem pro zpracování dokumentace byla vyhledávací studie, která všechny uvedené prvky řeší a je uvedena v použitých podkladech. Vzhledem k tomu, že dokumentace řeší vlivy na životní prostředí a podmínky pro jejich eliminaci nebylo možné a ani zcela nezbytné množit do každého výtisku dokumentace několik tisíc stran podkladových materiálů. V případě skutečného zájmu byly a jsou tyto údaje po předchozí domluvě k nahlédnutí u oznamovatele a zpracovatele dokumentace. Toto je běžná praxe zveřejňování dokumentů v procesu EIA v ČR i v EU. ad 4) „Do očí bije fakt, že až k Břeclavi je téměř hotov multimodální koridor, který vyhovuje parametrům EU/TENT-T a k hranicím ČR/Rakousko chybí pouze 12 km. Pálavský masív, (jedinečný prvek panonského biogeografické oblasti v ČR součást soustavy NATURA 2000, je už dnes ovlivňován dálnicí Brno-Břeclav. Je tedy nutné, aby Pálava byla i z druhé strany
107
negativně zasažena novou dálnicí Pohořelice - Mikulov ?. Kraj se zadusí v kleštích dálničních těles.“ Navrhované řešení (přes Břeclav) se jeví logické při pohledu na mapu. Ovšem při hodnocení vlivů konkrétní stavby navržené oznamovatelem v konkrétních variantách nejsme schopni řešit koncepci dopravy regionu, republiky nebo Evropy. To bylo, je a bude předmětem jiných hodnocení. Pokud v těchto koncepčních hodnoceních bude rozhodnuto, že napojení Brno – Vídeň bude vedeno přes Břeclav, pak je pravděpodobné, že R52 v úseku Pohořelice – Mikulov nebude realizována bez ohledu na výsledek hodnocení vlivů této stavby. V souvislosti s tím je nutno konstatovat, že v současné době je R52 uložena k přípravě v úseku Pohořelice – Mikulov a zároveň, že rakouská část dálnice A5 Vídeň – Drasenhofen se již začala stavět a předpokládaný termín uvedení dálnice A5 Vídeň – Drasenhofen – st. hranice (Mikulov) do provozu je k roku 2009. K tomuto horizontu se česká část R52 pravděpodobně ještě nezačne stavět – vznikne zde po určitou dobu velmi nepříznivý stav – situace pokračování varianty 0 s dopravními zácpami a všemi nepříznivými vlivy na životní prostředí. Zároveň v situaci, kdy je hotov úsek Brno – Pohořelice a bude hotov úsek Drasenhofen – Vídeň lze jen těžko požadovat napojení D2 – Břeclav – státní hranice bez dalšího napojení na Vídeň. Požadavek na napojení Brno – Vídeň přes Břeclav je nutno adresovat koncepci dopravy středoevropského regionu, v rámci hodnocení vlivů jedné stavby ho nemůžeme nijak zohlednit. Nejmenší vzdálenost Pálavského masívu od D2 je cca 20 km. Možné vlivy dálnice v prostoru Pálavského masivu jsou objektivně neměřitelné a nepostižitelné a v žádném případě nelze tvrdit, že je ovlivňován touto dálnicí. Problematika nutnosti, aby Pálava byla negativně zasažena novou dálnicí Pohořelice – Mikulov je poněkud složitější: a) Vedení dálnice uvedeným prostorem v úseku Pohořelice – Mikulov je dáno republikovou a Evropskou koncepcí dopravy a požadavek na změnu vedení je nutno adresovat orgánům odpovědným za tyto koncepce (např. Jihomoravský kraj, ministerstvo dopravy ČR, vláda ČR, Evropská komise). Při hodnocení vlivů konkrétní stavby na životní prostředí dle zák. č. 100/2001 Sb. nejsou k dispozici žádné nástroje, které by toto umožnily. b) Dle stávající národní i Evropské legislativy nemůže dojít k negativnímu ovlivnění Pálavy výstavbou a provozem rychlostní silnice R 52. K tomu mimo jiné také slouží právě probíhající proces hodnocení vlivů na životní prostředí dle zák. č. 100/2001 Sb. Na něj však bude ještě navazovat řada dalších hodnocení – pro Pálavu jako navrženou oblast Natura 2000 pak nejvýznamnější hodnocení podle zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, který byl v nedávné době (28.04.2004) zásadně novelizován zejména právě s ohledem na vlivy na soustavu Natura 2000. c) Poznámka k zadušení kraje v kleštích dálničních těles: Pokud budeme respektovat fakt, že R52 v úseku Brno – Pohořelice je v provozu a dálnice A5 Vídeň – Mikulov bude v provozu v roce 2009, pak lze na stávající trase I/52 v úseku Pohořelice – Mikulov po roce 2009 očekávat ve špičkách dopravní zácpy a významné zpomalení proudu vozidel. Dle emisních limitů z dopravy, které jsou stanoveny MŽP uvádíme 108
pro ilustraci emisi některých škodlivin pro osobní vozidlo na v g na km jízdy pro rychlost 5 km/h a 100 km/h. Látka
5 km/h
100 km/h
CO
1,2800
0,2557
NOx
0,1899
0,1871
NO2
0,0038
0,0037
SO2
0,0152
0,0034
CxHy
0,2472
0,0366
1,3-butadien
0,0012
0,0000
Styren
0,0045
0,0001
Benzen
0,0070
0,0036
Toluen
0,0347
0,0037
Formaldehyd
0,0030
0,0002
Acetaldehyd
0,0016
0,0001
Je tedy zřejmé, že při vyšších rychlostech je emise většiny látek obsažených ve výfukových plynech několikrát nižší než při nižších rychlostech. Do toho navíc není započítáno případné zastavování vozidel a emise při provozu motorů na volnoběh bez pohybu a zvýšené emise vzniklé při akceleraci při rozjíždění. Každopádně plynulý provoz dopravního proudu vyššími rychlostmi vykazuje podstatně menší emise škodlivin do ovzduší než pomalejší pohyb navíc přerušovaný bržděním a rozjížděním. ad 5) „Projektovat zvlášť dálnice a zvlášť obslužné komunikace, to je nejenom nefér vůči obyvatelstvu zde žijícímu, ale zároveň je to mrhání peněz daňových poplatníků ČR.“ a) R 52 dosud nebyla vyprojektována – byla vypracována zatím pouze tzv. Vyhledávací studie, která řešila možné vedení trasy R 52 včetně všech potřebných vztahů dle platných norem. Zároveň tato studie byla nezbytným podkladem pro hodnocení vlivů na životní prostředí dle zák. č. 100/2001 Sb. To, co si lze představit pod pojmem projekt – tedy Dokumentace pro územní rozhodnutí (která bude řešit vazby na území včetně navazujících staveb) a Dokumentace pro stavební povolení a Dokumentace pro provedení stavby (které budou řešit detailní technické řešení stavby silnice včetně všech navazujících staveb) budou teprve vypracovány a to na základě podmínek, které vyplynou z procesu hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) dle zák. č. 100/2001 Sb., z procesu posuzování podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a z dalších hodnocení a stanovisek (mimo jiné např. posudku orgánu ochrany veřejného zdraví, orgánu ochrany vod, půd atd.) b) Vyhledávací studie zahrnuje všechny potřebné obslužné komunikace ve všech variantách a Dokumentace EIA (o hodnocení vlivů na životní prostředí) je také dále zohledňuje. ad Závěr: „Kompletní dokumentaci k řešené dálnici si představujeme se začleněním obslužných komunikací, přemostění, nájezdů, valy a násypů. Takto kompletní dokumentace musí být dána k nahlédnutí občanům jichž se to týká, občanům v kraji žijícím. Povinnost začlenění obslužných komunikací, přemostění, nájezdů, valů a násypů vyplývá z legislativy stavebního zákona. Dokumentace EIA byla zveřejněna dle podmínek stanovených zák. č. 100/2001 Sb.
109
Dokumentace pro územní rozhodnutí a stavební povolení budou muset být projednány mimo jiné se všemi účastníky řízení (dotčené obce a dotčené orgány státní správy, vlastníci pozemků a každý, kdo má pocit, že se ho stavba dotýká). U liniové stavby zákon ukládá provést oznámení o zahájení územního a stavebního řízení veřejnou vyhláškou. Navíc budou muset být provedeny změny všech územních plánů obcí, jichž se výstavba R 52 bude týkat a nebude přesně v souladu s platným územním plánem. K tomu bude muset být provedeno veřejné projednání návrhu zadání změny územního plánu a další veřejné projednání návrhu změny územního plánu. Obě veřejná projednání budou samozřejmě za účasti veřejnosti. Jiný postup by byl porušením stavebního zákona. A aby toho nebylo málo – všechny územní plány obcí a všechny jejich změny zase zpětně podléhají hodnocení vlivů na životní prostředí dle zák. č. 100/2001 Sb. včetně veřejného projednání. „Celá akce připomíná nekoordinovanost záměrů Ministerstva dopravy ČR, zabývajících se problémem splavnění Labe, které kritizoval NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD ČR a jeho stanovisko potvrdily v druhé polovině měsíce ledna 2004 i závěry studie SVĚTOVÉ BANKY.“ Koncepce ministerstva dopravy ČR podléhají hodnocení vlivů na životní prostředí dle zák č. 100/2001 Sb. obdobně jako hodnocení konkrétních staveb – v našem případě rychlostní silnice R 52. V rámci tohoto hodnocení rychlostní silnice R 52 nemůžeme řešit koordinovanost nebo nekoordinovanost záměrů MD ČR. Pro ilustraci toho, co požaduje legislativa ČR v návaznosti na legislativu EU, uvádíme přehled některých vybraných fází přípravy silnice, jak vyplývá z národní legislativy v návaznosti na legislativu EU: 1. Vyhledávací studie dle stavebního zákona 2. Oznámení EIA dle zák. č. 100/2001 Sb. – vyjádření včetně veřejnosti 3. Dokumentace EIA dle zák. č. 100/2001 Sb. – vyjádření včetně veřejnosti 4. Posudek na Dokumentaci EIA dle zák. č. 100/2001 Sb. (tento posudek) – vyjádření včetně veřejnosti 5. Veřejné projednání EIA dle zák. č. 100/2001 Sb. – vyjádření včetně veřejnosti 6. Stanovisko EIA dle zák. č. 100/2001 Sb. (nezbytný podklad pro zahájení územního řízení) 7. Posouzení dle § 45i zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny o tom, zda záměr může mít významný vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast (Natura 2000) (nezbytný podklad pro zahájení územního řízení) 8. Přírodovědný průzkum dotčených pozemků a písemné hodnocení vlivu zamýšleného zásahu na rostliny a živočichy - "biologické hodnocení" (nezbytný podklad pro zahájení územního řízení v případě, že si ho příslušný orgán vyžádá) 9. Návrhy zadání změn územních plánů všech obcí, kde záměr není v souladu s platným územním plánem včetně veřejného projednání za účasti veřejnosti 10. Návrhy změn územních plánů včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí dle § 10i zák. č. 100/2001 Sb. a včetně veřejného projednání za účasti veřejnosti 11. Schválené změny územních plánů - (nezbytný podklad pro zahájení územního řízení)
110
12. Řada dalších stanovisek, vyjádření a posudků z hlediska ochrany půdy, vody, ovzduší, veřejného zdraví, ochrany přírody a krajiny apod. (nezbytný podklad pro zahájení územního řízení) 13. Na základě výše uvedených a dalších podkladů může být teprve provedeno zpracování projektové dokumentace pro územní řízení včetně podrobného zpracování a technického řešení vlivů na životní prostředí – např. hluk (podrobná hluková studie - protihluková opatření – konkrétní tech. řešení tunelů, protihlukových stěn), ovlivnění vod (podrobný hydrogeologický průzkum, konkrétní tech. řešení odvádění srážkových vod, čištění, akumulace), zajištění průchodnosti krajiny (konkrétní tech. řešení podchodů, nadchodů), ozelenění záměru – projekt ozelenění, podrobné řešení vlivů na krajinný ráz – vizualizace – tvarové a barevné řešení atd. 14. Žádost o územní rozhodnutí – zveřejnění dokumentace pro územní rozhodnutí – uplatnění námitek účastníků řízení (mimo jiné obce, každý, kdo má pocit, že se ho záměr dotýká a všechny orgány ochrany životního prostředí) – přepracování dokumentace a doplnění dokumentace - vydání územního rozhodnutí na základě závěrů všech předchozích fází a námitek účastníků řízení. 15. Na základě podmínek územního rozhodnutí zpracování projektové dokumentace pro stavební povolení. 16. Žádost o stavební povolení – zveřejnění dokumentace pro stavební povolení – uplatnění námitek účastníků řízení (mimo jiné obce, každý, kdo má pocit, že se ho záměr dotýká a všechny orgány ochrany životního prostředí) – přepracování a doplnění dokumentace vydání stavebního povolení na základě závěrů všech předchozích fází a námitek účastníků řízení. 17. Zpracování dokumentace pro provedení stavby na základě podmínek stavebního povolení. 18. Výstavba na základě dokumentace pro provedení stavby. 19. Kolaudace – kontrola splnění podmínek stavebního povolení – odstranění kolaudačních závad. 20. Uvedení do provozu – monitorování vlivů na životní prostředí – v případě zjištění závad realizace nápravných opatření. V uvedeném přehledu jsou zahrnuty pouze některé fáze významné z hlediska řešení vlivů na životní prostředí za účasti veřejnosti, nejsou zde uvedeny fáze týkající se vypořádání vlastnických vztahů, finančního zajištění, veřejných soutěží, vztahu k regionální a dopravní koncepci apod.
111
Vyjádření veřejnosti č. 3 Občanské sdružení "NEBOJSA" se sídlem Bavory 112, 69201 Mikulov na Moravě, IČO:266 44 474
Pan RNDr. Libor Ambrosek ministr životního prostředí V Bavorech 15.02.2004 Vážený pane ministře, Občanské sdružení NEBOJSA (55 členů), formou petice podle § 1 zákona 85/1990 Sb., o právu petičním, získalo v období od 5.1.2004 – 15.2.2004 520 podpisů (22 archů) proti výstavbě R 52 – Pohořelice – Mikulov. Sbírání podpisů probíhá dál. Považujeme Variantu 0 za jedině možnou. Oba písemné podklady, studie: „Posuzování vlivů na životní prostředí“, firmy ENVIROAD s.r.o. Ostrava a „Projektová dokumentace EIA R 52 – Pohořelice – Mikulov“, zpracovaná firmou HBH – Projekt, Kabátníkova 5, Brno, vycházejí z předpokladů nikoliv z faktů. Prosíme nedovolte, aby se CHKO – Pálava – Natura 2000 zadusila v kleštích dálnic. Přestavbou R 52 na dálnici dojde k mrhání peněz daňových poplatníků. Děkujeme za výbor Libuše Obrdlíková Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto vyjádření: 1. Projektová dokumentace ve formě Projektu pro územní řízení, stavební povolení nebo provedení stavby nebyla a ani nemohla být zpracována. Byla zpracována pouze tzv. vyhledávací studie, která řešila možné vedení rychlostní silnice R 52 se všemi napojeními. 2. Dosud zpracované dokumenty vycházejí z faktů, které jsou známy, hodnocení vlivů dosud neexistující silnice nelze udělat jinak než formou modelování tak, jak to vyplývá z legislativy a k modelování byly použity legislativou určené a doporučené metody, které jsou všechny založeny na předpokladech. Ovšem na předpokladech, které si jejich autoři nevymysleli, ale které jsou zase buď legislativou nebo příslušnými orgány (MŽP, ministerstvo zdravotnictví) striktně dané. Závazné metodiky pro hodnocení: např. Symos nebo Atem pro hodnocení znečištění ovzduší, Soundplan nebo Hlukplus pro hodnocení vlivů hluku. Tyto metodiky a
112
data v nich používaná jsou trvale ověřovány reálným měřením v okolí již provozovaných staveb a jejich přesnost plně odpovídá požadavkům národní i evropské legislativy. 3. Pokud budeme respektovat fakt, že R 52 v úseku Brno – Pohořelice je v provozu a dálnice A5 Vídeň – Mikulov bude v provozu v roce 2009, pak lze na stávající trase I/52 v úseku Pohořelice – Mikulov očekávat ve špičkách dopravní zácpy a významné zpomalení proudu vozidel. Dle emisních limitů z dopravy, které jsou stanoveny MŽP uvádíme pro ilustraci emisi některých škodlivin pro osobní vozidlo na v g na km jízdy pro rychlost 5 km/h a 100 km/h. Látka
5 km/h
100 km/h
CO
1,2800
0,2557
NOx
0,1899
0,1871
NO2
0,0038
0,0037
SO2
0,0152
0,0034
CxHy
0,2472
0,0366
1,3-butadien
0,0012
0,0000
Styren
0,0045
0,0001
Benzen
0,0070
0,0036
Toluen
0,0347
0,0037
Formaldehyd
0,0030
0,0002
Acetaldehyd
0,0016
0,0001
Je tedy zřejmé, že při vyšších rychlostech je emise většiny látek obsažených ve výfukových plynech několikrát nižší než při nižších rychlostech. Do toho navíc není započítáno případné zastavování vozidel a emise při provozu motorů na volnoběh bez pohybu a zvýšené emise vzniklé při akceleraci při rozjíždění. Každopádně plynulý provoz dopravního proudu vyššími rychlostmi vykazuje podstatně menší emise škodlivin do ovzduší než pomalejší pohyb navíc přerušovaný bržděním a rozjížděním. CHKO Pálava a navrhovaná ptačí oblast Natura 2000 se zcela jistě nezadusí, ale vlivy na ovzduší budou po roce 2009 v případě varianty 0 několikanásobně vyšší než v případě realizace rychlostní silnice R 52. 4. Mrhání peněz daňových poplatníků – financování rychlostní silnice je věcí státního rozpočtu, v současné době i vazbě na EU. Zde je primárně odpovědná poslanecká sněmovna a senát (sbor volených zástupců), dále pak vláda a ministerstvo dopravy, rozhodně to není ministerstvo životního prostředí a už vůbec ne proces hodnocení vlivů na životní prostředí rychlostní silnice R 52. Peníze na výstavbu silnic ovšem pocházejí pravděpodobně z části příjmů z prodeje dálničních známek, z části příjmů ze silniční daně a z části spotřební daně zahrnuté do ceny pohonných hmot. Takže na výstavbě silnic se podílejí především uživatelé těchto silnic, ne obecně všichni daňový poplatníci a ne stejnou měrou.
113
Vyjádření veřejnosti č. 4 NEBOJSA Občanské sdružení se sídlem Bavory 112, 69201 Mikulov IČO: 266 44 479 RNDr. Libor Ambrozek Ministr ŽP ČR Vršovická 65 100 10 Praha V Bavorech 29.08.2004 Vážený pane ministr, Občanské sdružení NEBOJSA, formou petice, podle § 1 Zákona 85/1995 Sb. o právu petičním získalo v období od 5.1. 2004 do 15.02.2004 520 podpisů (22 archů) a v období od 15.2.2004 do 28.8.2004 775 podpisů (32 archů). Celkem 1295 (54 archů) podpisů občanů z 95% žijících v JMK, proti výstavbě duplicitního dálničního spoje Brno - Vídeň (R52 přes Mikulov). Spoj Brno - Vídeň přes Břeclav je až k Břeclavi hotov a zbývá dostavět k hranici s Rakouskem jen 12 km. Zatím co spojení přes Mikulov vyžaduje vystavět téměř 30 km dálnice a cesta mezi Brnem a Vídní se zkrátí jen o 15 minut. Mimo to R 52 nemá a nebude ani po přestavbě splňovat dálniční parametry provozu. Krajina uzavřená v ramenech stávající (Brno - Břeclav) a plánované dálnice (Brno - Mikulov) ve tvaru úzkého trojúhelníku s vrcholem v Brně a základnou mezi Mikulovem a Břeclaví (20km vzdušnou čarou) bude téměř pokryta chráněnými územními celky: • Střední nádrž Nové Mlýny - Ptačí rezervace - Ramzar - Natura 2000 • CHKO Pálava - Ptačí rezervace - Natura 2000 • Lednicko - valtický areál - dědictví lidstva - UNESCO Vážený pane ministře nedovolte prosím, tento ekologický a ekonomický nesmysl zrealizovat. Dálniční spoj přes Břeclav je zanesen v plánech EU - TEN. Je součástí multimodálního koridoru. (viz. „Transport 2003" - autor Ing. Kocourek nám. ministra dopravy ČR). Jestliže prioritu projektu přestavby R 52 na dálnici dělají jiné než shora diskutované důvody, máme jako občané žijící v této lokalitě právo je znát. Potřebujeme také vědět víc o plánovaném výzkumu nerostného bohatství v areálu CHKO Pálava. Za občanské sdružení NEBOJSA Libuše Obrdlíková Příloha: 32 podpisových archů (dodatek) Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto vyjádření: Veškeré připomínky jsou vypořádány v komentářích k předchozím třem vyjádřením tohoto občanského sdružení.
114
Vyjádření veřejnosti č. 5
Městský úřad Mikulov Odbor životního prostředí Náměstí 1 692 20 Mikulov
V Mikulově dne 26.1.2004
Věc: Připomínky k uvažované stavbě rychlostní komunikace Vídeň - Brno
Jsem majitelem RD v Mikulově na ulici Spálený kopec, kolem kterého je navržena trasa budoucí rychlostní silnice. Trasa této silnice prochází v lokalitě mezi naším RD a vrškem Šibeník, ve vzdálenosti, která je stěží odhadnutelná s ohledem na zdravotní dopady, klid, bezpečí a pohodu bydlení v okrajové části města. S přihlédnutím, že plánovaná silnice protíná území CHKO v jižní části města Mikulova a ztíží tím přístup do jejich okrajových částí milovníkům přírody i zemědělcům a bezpochyby naruší stávající přírodní podmínky (odvodnění pozemků při vyšším stavu podzemní vody nebo vytlačením volně žijících zvířat), bude zatěžovat tuto část území také zvýšeným hlukem a emisemi. Pro tyto a několik dalších důvodů jsem proti stavbě této komunikace. Uvědomuji si, že moje námitky jen sotva ovlivní výstavbu plánované dálnice, ale v případě jejího uskutečnění trvám na vybudování protihlukové bariéry a vybudování přechodů přes tuto dálnici v místě CHKO poblíž vrchu Šibeník. Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto vyjádření: 1. Vzdálenost Trasa R 52 v tomto prostoru je navržena ve vzdálenosti cca 130 m. Území je navrženo chránit protihlukovou stěnou 4 m vysokou a 510 m dlouhou. Hladiny hluku se zde očekávají v úrovni 55 dB(A) ve dne a 45 dB(A) v noci. Nejvyšší přípustná hladina hluku je pro obytnou zástavbu 60 dB(A) ve dne (6.00 - 22.00 hod.) a 50 dB(A) v noci (22.00 – 6.00 hod.). V případě pokračování stávajícího stavu – tedy varianta 0 se čekávají ve stejném prostoru hladiny hluku 62 dB(A) ve dne a cca 52 dB(A) v noci.
115
Z hlediska zdravotních rizik a pohody bydlení je v tomto prostoru hluk nejvýznamnější, všechny ostatní vlivy budou podstatně menší, ovšem v podobném poměru jako hladiny hluku v případě realizace R 52 a varianty 0 – pokračování stávajícího stavu. Podmínka: Km 37,6 – 38,4 – okraj Mikulova −
Protihluková stěna vlevo v 37,910 – 38,420 o výšce cca 4 m.
2. Ztížení přístupu V prostoru průchodu tělesa dálnice výběžkem Šibeničního vrchu se počítá s výstavbou mimoúrovňové křižovatky Mikulov - Jih, která napojuje stávající silnici I/52 na R 52. Využívá zde tvaru terénu s tím, že stávající I/52 vede v úrovni stávajícího terénu nadjezdem nad R52, která zde vede v zářezu. Z legislativy stavebního zákona vyplývá, že povinností každého investora je zabezpečení přístupnosti okolních pozemků. K tomu pro úplnost ukládáme následující podmínky: −
Zabezpečit přístup mezi Mikulovem a prostorem Šibeničního vrchu pro pěší a cyklisty vybudováním sjezdu z ramene MÚK Mikulov – Jih na polní cestu vedoucí k Šibeničnímu vrchu. Součástí této MÚK (nadjezdu I/52) bude stezka pro pěší a cyklisty.
−
Vybudovat náhradní biokoridor východně od MÚK Mikulov – Jih formou podchodných propustků doplněných bariérami okolo silnice zabraňujícími živočichům ve volném pohybu přes těleso silnice.
116
Vyjádření veřejnosti č. 6
Ministerstvo životního prostředí Praha Věc: Připomínka k Dokumentaci hodnocení vlivů záměru „Rychlostní silnice R52 Pohořelice - Mikulov (Drasenhofen)" na životní prostředí
Tímto podávám připomínku k Dokumentaci hodnocení vlivů záměru „Rychlostní silnice R52 Pohořelice - Mikulov(Drasenhofen)" na životní prostředí. Podle mého názoru v této (a předešlých) dokumentacích k R52 je málo (pokud vůbec) uvedeno následující: 1.) var.1 je vedena podél hranice CHKO Pálava a střední Novomlýnské nádrže, které jsou navržená do programu chráněných „ptačích" území - Natura 2000, v jejichž okolí podle novely zákona O ochraně přírody a krajiny, kterou schválila vláda 27.1.2004 nepovedou nové silnice a rovněž např. kosení luk či kácení lesů bude pod přísnějším dozorem (informaci o této novele přinesla MF DNES 22.1.04 na straně A/4).
2.) var. 1 vede podél turistických cílů - CHKO Pálava a rekreační oblasti při horní Novomlýnské nádrži, které nelze nikdy úplně uchránit při realizaci této varianty od negativních vlivů silničního provozu. 3.) (z důvodu rozchodu jednotlivých dokumentů), jestli v případě realizace var.1 bude hráz rozšířena „jen“ o protisměr „dálnice“ či i (byť dodatečně, protože zejména schéma plánovaného vývoje dopravy v roce 2020 počítá s její existenci) o novou místně obslužnou komunikaci. 4.) vysvětlení, proč není var. 2 navržena tak, že více kopíruje současné místně obslužné komunikace (např. Nová Ves - Drnholec či Březí - Mikulov), čímž by zbytečně nečlenila zemědělskou půdu. 5.) nutnost veškerých ochranných opatření - všech protihlukových stěn, které by měli být uvedeny u obou variant všechny a ne, že u var. 1 se s výstavbou protihlukového opat ření na hrázy počítá až v 2. etapě! 6.) proč var. 2 v úseku u Březí (které míjí velmi těsně) není navržena v zakrytém zářezu povrchově stavěném tunelu (zatím je navržena jen v „obyčejném" zářezu) 7.) proč není obchvat Mikulova, kde je nutné mimoúrovňové křížení s železniční tratí, také navržený v zářezu (byť i „obyčejném").
117
8.) proč není var.2 (u níž to pro výstavbu celé šíře R jde lépe) celkově více vedena v zářezu, který je přirozeným protihlukovým opatřením a velmi zjednodušuje křížení s místními komunikacemi atd. takže méně (výrazněji) člení území jímž prochází. 9.) informace o průchodu var. 2 (možným) záplavovým územím (okolí křížení řeky Dyje nad horní Novomlýnskou nádrží). Při předloňských záplavách hrozilo, že bude kromě evakuovaných obcí proti proudu, od plánovaného křížení var. 2 s Dyjí, také evakuován Brod nad Dyjí, který je po proudu níže o pár set metrů. Jistě by se obyvatelé žijící proti proudu mohli obávat, že most nad horní Novomlýnskou nádrží bude překážkou, která znepříjemní průtok Dyje při větším stavu vody, a tak více, ohrozí, že budou zaplavena jejich obydlí. Nabízí se otázka jestli není vhodnější podejít řeku tunelem. (Jistě to jde, vždyť tak jezdí v Praze metro - ze všech těchto příkladných křížení uvedu ten poslední - technicky nejtěžší, kdy na trase C za holešovickým nádražím byl postaven tunel pomocí nové speciální techniky - patentu českého architekta tak, že vede těsně pod dnem řeky, které je pískové a navíc klesá a zatáčí zároveň.) Tímto Vám srdečně děkuji za úvahu nad těmito mými výše uvedenými připomínkami k dokumentaci R52 v úseku Pohořelice - Mikulov/Drasenhofen. V Mikulově 25.1.2004 Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto vyjádření: 1. „Var.1 je vedena podél hranice CHKO Pálava a střední Novomlýnské nádrže, které jsou navržená do programu chráněných „ptačích" území - Natura 2000, v jejichž okolí podle novely zákona O ochraně přírody a krajiny, kterou schválila vláda 27.1.2004 nepovedou nové silnice a rovněž např. kosení luk či kácení lesů bude pod přísnějším dozorem (informaci o této novele přinesla MF DNES 22.1.04 na straně A/4).“ Novela zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny platí od 28.4.2004 a výše uvedené konkrétní podmínky neobsahuje. Obsahuje však podmínku, že uvažované záměry nemohou mít významný vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Pokud by mohly mít negativní vliv, pak se musí zpracovat posouzení autorizovanou osobou podle tohoto zákona na záměr předložený ve variantách a musí se vybrat varianta s menším vlivem. Toto hodnocení dosud nebylo provedeno, ani dosud nejsou příslušně autorizované osoby. Pravděpodobně bude provedeno po ukončení procesu hodnocení vlivů na životní prostředí. Ještě je třeba upozornit na fakt, že nejde ani tolik o území s přesnými hranicemi – v tomto případě ptačích oblastí, ale o předmět jejich ochrany – tedy příslušné ptačí druhy, pro které je oblast vyhlášena, jejich biotopy, možnosti existence, rozmnožování, potravních zdrojů atd. Tento zcela nový faktor ve vztahu k přípravě R 52 byl však jedním z důvodů, proč je v závěru tohoto posudku věnována větší pozornost realizaci varianty 2, která se navrženým ptačím oblastem Pálava a Věstonická nádrž maximálně vyhýbá.
2. „Var. 1 vede podél turistických cílů - CHKO Pálava a rekreační oblasti při horní Novomlýnské nádrži, které nelze nikdy úplně uchránit při realizaci této varianty od negativních vlivů silničního provozu.“
118
Ano – to je fakt a dokumentace se tím také v obecné poloze zabývá. Největší vliv lze očekávat u rekreačního areálu ATC Merkur Pasohlávky. Podle hlukové studie budou bez protihlukových opatření krajní chaty zasaženy hladinami hluku 55 dB(A) v noci a 62 dB(A) ve dne. Limit 50, 60 dB(A). U motorestu bude v noci 59 dB(A) a ve dne 66 dB(A). V dokumentaci je řešení protihlukových opatření v tomto prostoru ponecháno otevřené a uloženo řešit v další fázi přípravy stavby, až bude ujasněn a konkretizován přechod Novomlýnských nádrží. Další vlivy se projeví u cykloturistiky a pěší turistiky, kdy stávající trasa silnice I/52 v úseku Pasohlávky - Mikulov přestavuje trasu i pro cyklisty a zejména v prostoru stávající hráze mezi horní a střední nádrží i pro pěší turistiku při cestách Pasohlávky - Pálava. Technická dokumentace se dosud podrobně nezabývala tímto problémem, řešila v souladu s příslušnou normou souběžné doprovodné komunikace, které plně vyhoví pro provoz motorových vozidel. Problematika cyklostezky a stezky pro pěší turisty je však složitější v tom, že v prostoru přechodu Novomlýnských nádrží by pravděpodobně musely vést v bezprostřední blízkosti rychlostní silnice a ani v dalším úseku (Spálená hospoda – Mikulov) by se nemohla příliš vzdálit od trasy R 52 a musela by prakticky být vedena pro doprovodné komunikaci. V úseku Spálená hospoda – Mikulov je však k dispozici turisticky podstatně příznivější trasa přes vlastní Pálavu. Zde je řešení ve vedení R 52 ve variantě 1x novou estakádou přes horní nádrž mimo stávající hráz a stávající hráz ponechat pro souběžnou komunikaci a turistickou stezku.
3. „(z důvodu rozchodu jednotlivých dokumentů), jestli v případě realizace var.1 bude hráz rozšířena „jen“ o protisměr „dálnice“ či i (byť dodatečně, protože zejména schéma plánovaného vývoje dopravy v roce 2020 počítá s její existenci) o novou místně obslužnou komunikaci.“ V dokumentaci se uvádí (str. 9 – 10), že ve variantě 1 bude v prostoru hráze vybudováno zemní těleso levého jízdního pásu sloužícího pro jízdu ze směru od Mikulova do Pohořelic v odstupu cca 10 m od koruny stávající silnice (hráze). Toto řešení znamená zásah do přírodní rezervace Věstonické nádrže v délce cca 2 km. V současné době jde i o zásah do ptačí oblasti soustavy Natura 2000. Ve variantě 1x bylo vybráno vedení trasy R 52 Horní (Mušovskou) nádrží – (zřejmě po estakádě kombinované s násypy) s tím, že stávající komunikace na hrázi zůstane zachována jakou souběžná komunikace, obslužná komunikace výpustního objektu a zřejmě i jako cyklotrasa a stezka pro pěší. 4. „vysvětlení, proč není var. 2 navržena tak, že více kopíruje současné místně obslužné komunikace (např. Nová Ves - Drnholec či Březí - Mikulov), čímž by zbytečně nečlenila zemědělskou půdu.“ a) Povinností toho, kdo navrhuje trasu rychlostní silnice je v maximální míře zachovat stávající síť komunikací a zároveň je při křížení optimálně převést pod či nad rychlostní silnicí. b) Při návrhu rychlostní silnice musí být respektovány technické normy s optimálními oblouky (minimální poloměr 1300 – 1050 m) a s minimálním stoupáním a klesáním. Navíc se musí co nejvíce vyhnout sídlům a dalším významným plochám v krajině. Z toho pak vychází prakticky
119
jednoznačné vedení trasy, které se nemůže dále přizpůsobovat trasám stávajících komunikací nebo tvarům zemědělských pozemků. Přitom ovšem přístupnost všech pozemků musí být zachována, jak vyplývá z legislativy stavebního zákona. 5. „nutnost veškerých ochranných opatření - všech protihlukových stěn, které by měli být uvedeny u obou variant všechny a ne, že u var. 1 se s výstavbou protihlukového opatření na hrázy počítá až v 2. etapě!“ Zde jde o určité nepochopení systému navrženého v dokumentaci. Dle dokumentace bude navrženo protihlukové opatření v další etapě přípravy varianty 1x - a to proto, že vedení trasy R 52 není dosud zcela jasné. Jde o etapu přípravy, nikoli výstavby. Nelze to považovat za chybu dokumentace, protože dlouhodobě stabilizovanou trasu představuje varianta 1 (přisypání do Střední nádrže). Během zpracování dokumentace probíhal proces mapování systému Natura 2000 a zpracovatel dokumentace předpokládal, že Střední nádrž by mohla být do tohoto systému začleněna, zároveň předpokládal, že dojde k určitým změnám legislativy ochrany přírody. Nemohl však znát konkrétní rozsahy a podmínky a nemohl je tedy ani respektovat. Varianta 1x je tedy projevem snahy po respektování dosud neznámých podmínek, a proto ani nemohla být specifikována konkrétní opatření, jejichž řešení však bylo uloženo v dalším stupni přípravy, nikoli výstavby. Kromě toho by stav bez protihlukových opatření v tomto prostoru v další fázi přípravy neprošel ani přes orgán ochrany veřejného zdraví. V současné době je rozsah navržených významných oblastí Natura 2000 konkrétnější, podmínky pro hodnocení záměrů, které mohou mít negativní vliv na tyto oblasti jsou rámcově také dané. 6. „proč var. 2 v úseku u Březí (které míjí velmi těsně) není navržena v zakrytém zářezu povrchově stavěném tunelu (zatím je navržena jen v „obyčejném" zářezu)“ Není navržena v tunelu, protože zde jsou splněny všechny legislativou dané limity (hluk, imise), je zde navržena protihluková stěna o délce 1120 m, 4 m vysoká. Tunely se navrhují pouze na místech, kde je prokázána jejich nezbytnost a to zejména z finančních důvodů. Důvody bezpečnosti a psychologické vlivy na řidiče jsou již méně významné. Pro ilustraci by 1000 m dlouhý tunel zde mohl stát okolo 1 mld. Kč, což je cena poloviny celé R 52 Pohořelice – Mikulov. Finanční ohledy však nejsou věcí hodnocení vlivů na životní prostředí – mohou sem vstoupit pouze ve formě realizovatelnosti nebo nerealizovatelnosti konkrétní varianty. Je zřejmé, že např. návrh na vedení celé R 52 v tunelu je nerelizovatelný. Ovšem během procesu hodnocení vlivů na životní prostředí bylo zjištěno, že v prostoru Březí dojde ke vzniku zcela nového zdroje hluku a emisí – na rozdíl od obcí podél stávající silnice I/52, dojde zde k velmi významnému dělícímu efektu, kdy rychlostní silnice oddělí intravilán obce od přilehlých vinic a navíc se část intravilánu obce dostane do ochranného pásma rychlostní silnice (100 m od osy krajního pruhu). Proto je v tomto posudku navrženo následující opatření: −
Průchod R 52 podél obce Březí řešit místo v zářezu v hloubeném nebo přesypaném tunelu tak, aby byly eliminovány vlivy hluku, imisí, dělící vlivy a aby intravilán nebyl zasažen ochranným pásmem nadzemní trasy rychlostní silnice.
120
7. „proč není obchvat Mikulova, kde je nutné mimoúrovňové křížení s železniční tratí, také navržený v zářezu (byť i „obyčejném").“ V místě křížení se železniční tratí je zároveň křížení s vodním tokem pod touto tratí. V tomto případě je technické řešení podjezdu (vodní tok nad silnicí) mnohonásobně náročnější než řešení nadjezdem. 8. „proč není var.2 (u níž to pro výstavbu celé šíře R jde lépe) celkově více vedena v zářezu, který je přirozeným protihlukovým opatřením a velmi zjednodušuje křížení s místními komunikacemi atd. takže méně (výrazněji) člení území jímž prochází.“ Těleso rychlostní silnice vyžaduje obecně přesuny velkého množství zemin, a proto je normovanou povinností projektanta zachovat vyrovnanou bilanci zemin (objem výkopů by se měl rovnat objemu násypů). Nedá se říci jednoznačně, že zářez je výhodnější pro křížení s místními komunikacemi, násyp umožňuje toto křížení také a např. u polních cest, kde se to dá řešit např. podjezdem typu Benešova rámu se jedná i o jednodušší řešení. Naopak pro křížení s biokoridory a migračními trasami živočichů je zářez méně vhodný – nutnost výstavby „ekoduktů“ (= prakticky tunel rychlostní silnice o délce min 200 m), zatímco podchod je dostatečný ve formě mostu o délce 18 m a výšce 3 m. Křížení s vodními toky v prostoru zářezu je téměř nemožné a prakticky se neprovádí. V některých případech může zářez zasáhnout hladinu nebo trasu toku podzemních vod, v tom případě je také nevhodný. Pro úplnost pak uvádíme jako méně významné pro hodnocení vlivů na životní prostředí architektonikou zásadu pro navrhování silnic, podle níž je delší vedení silnice v zářezu nevhodné z hlediska účastníků silničního provozu, pro které je delší jízda v zářezu bez výhledu do okolní krajiny deprimující. 9. „informace o průchodu var. 2 (možným) záplavovým územím (okolí křížení řeky Dyje nad horní Novomlýnskou nádrží). Při předloňských záplavách hrozilo, že bude kromě evakuovaných obcí proti proudu, od plánovaného křížení var. 2 s Dyjí, také evakuován Brod nad Dyjí, který je po proudu níže o pár set metrů. Jistě by se obyvatelé žijící proti proudu mohli obávat, že most nad horní Novomlýnskou nádrží bude překážkou, která znepříjemní průtok Dyje při větším stavu vody, a tak více, ohrozí, že budou zaplavena jejich obydlí. Nabízí se otázka jestli není vhodnější podejít řeku tunelem. (Jistě to jde, vždyť tak jezdí v Praze metro - ze všech těchto příkladných křížení uvedu ten poslední - technicky nejtěžší, kdy na trase C za holešovickým nádražím byl postaven tunel pomocí nové speciální techniky - patentu českého architekta tak, že vede těsně pod dnem řeky, které je pískové a navíc klesá a zatáčí zároveň.)“ Pro každý most, který může zvýšit pravděpodobnost záplav a jejich rozsah musí být zpracována specielní studie těchto vlivů včetně poměrně dokonalého matematického modelu a most musí být dimenzován podle podmínek této studie. Bez ohledu na proces posuzování vlivů si ji vyžádá správce toku a vodohospodářský orgán v další části přípravy stavby. Kromě toho je v tomto posudku požadováno zvětšení délky tohoto mostu v souvislosti s přechodem nadregionálního biokoridoru. Problematika tunelů je řešena v předchozím textu. Opatření: −
Součástí dalších stupňů přípravy bude Komplexní odtoková studie. Přemostění Horní 121
nádrže řešit na základě podrobného vyhodnocení vlivu přemostění na frekvenci a rozsah zaplavovaného území. Přemostění všech toků řešit na základě posouzení vlivu na odtokové poměry a navrhnout případná protipovodňová opatření.
122
Vyjádření dotčených územních samosprávných celků Jihomoravský kraj
VÝPIS Usnesení 134. schůze Rady Jihomoravského kraje konané dne 5. 2. 2004
Bod č. 3e programu - Vyjádření Jihomoravského kraje k dokumentaci záměru „Rychlostní komunikace R52 Pohořelice - Mikulov (Drasenhofen), okr. Břeclav“ podle ustanovení § 8 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí Usnesení 4433/04/R 134: Rada Jihomoravského kraje s c h v a l u j e v souladu s § 59 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích v platném znění, text vyjádření Jihomoravského kraje k dokumentaci záměru „Rychlostní komunikace R52 Pohořelice – Mikulov (Drasenhofen), okr. Břeclav" podle ustanovení § 8 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí: Jihomoravský kraj posoudil předloženou dokumentaci záměru „Rychlostní komunikace R52 Pohořelice-Mikulov (Drasenhofen), okr. Břeclav" s následujícími závěry: - Jihomoravský kraj jednoznačně podporuje výstavbu rychlostní komunikace R52 v úseku Pohořelice-Mikulov (Drasenhofen) ve variantě 1x.
Ing. Stanislav Juránek hejtman Jihomoravského kraje
Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto vyjádření: S tímto vyjádřením lze souhlasit.
123
Město Pohořelice Brněnská 2, 691 23 Pohořelice starosta
Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65 100 10 Praha 10-Vršovice
V Pohořelicích dne 26.1.2004 Věc Posuzování vlivů na životní prostředí dle zák. 10012001 Sb. – „Rychlostní silnice R 52 Pohořelice - Mikulov (Drasenhofen)“ Město Pohořelice podporuje variantu 1x. - v úvodu textové části (str. 7) je uvedeno, že byly v rámci zpracování Dokumentace EIA zkoumány plánované aktivity v území, i ve vazbě na silnici R 52, ale neočekává se kumulace se záměry zvyšujícími dopravní intenzitu v území. Upozorňujeme na skutečnost, že v Pohořelicích je připravována tzv. průmyslová zóna na území cca 40 ha, což ve svých důsledcích bude znamenat zvýšené nároky na přepravu. Zájem o umístění nějaké formy „marketu" v této části města rovněž projevilo několik firem. Navíc v této době začala být projednávána EIA v souvislosti s rozšířením skladovacích ploch v areálu logistické firmy TIBBBETT&BRITTEN CZ, s.r.o., v Pohořelicích. Je pravděpodobné, že firma bude dále své aktivity dále rozšiřovat, což povede k nárůstu dopravy. Do budoucna lze očekávat i zvýšení počtu vozidel z průmyslové zóny v Přibicích, vznikající z areálu bývalých kasáren. Tyto aktivity budou mít za následek podstatné zvýšení zatížení přepravou na jižním okraji města - MÚK R/52 a I/53 (směr Znojmo). Požadujeme proto stávající prostor mimoúrovňové křižovatky R/52 a I/53 přeřešit tak, aby se zvýšila bezpečnost a plynulost silničního provozu v tomto místě -navrhujeme ŘSD spolupráci při výběru varianty, - Pohořelice - v rámci výstavby pokračování rychlostní komunikace R 52 směrem k Mikulovu požaduje město Pohořelice prodloužení a zvýšení stávající protihlukové bariéry kolem města Pohořelice (od řeky Jihlavy po Mlýnský náhon, výška bariéry 4 m). Současná hladina hluku v letním období je v denní a zejména noční době podle nás již za únosnou hranicí. - Pohořelice - Nová Ves - v rámci výstavby pokračování rychlostní komunikace požadujeme vybudování protihlukové bariéry v rozsahu varianty 2, tj. i u varianty 1 (resp. 1x) prodloužení protihlukové bariéry směrem k Mikulovu na konec obce Nová Ves - na cca místo stávající úrovňové křižovatky (od cca km 18,3 po km 20,6).
124
- výše uvedenou protihlukovou bariéru kolem Nové Vsi doplnit smíšeným větrolamem (hlukolamem) - jehličnany i listnaté stromy směrem k obci po celé délce bariéry. - nově budovanou komunikaci mezi Novou Vsí a Pohořelicemi (zřejmě II/395 a III/38I) doplnit o cyklostezku vedoucí souběžně s budovanou komunikací. Kromě turistiky bude využívána zejména občany dojíždějícími na kole do zaměstnání v Pohořelicích, Velkém Dvoře. Úsek cyklostezky požadujeme zejména proto, že uvažovaná nová komunikace bude využívána ve značné míře i motoristy, kteří nekupují dálniční známku a pojedou např. na rekreaci do Pasohlávek, resp. navštívit avizovaný lázeňský areál, který na břehu horního jezera vznikne. Pohyb cyklistů pak bude problematický. - upozorňujeme na skutečnost, že i nově uvažovaná komunikace mezi Novou Vsí a silnicí III/41621 u Ivaně je v současné době trasa cyklostezky. Bude na to třeba vzít ohled a komunikaci navrhnout v rozšířené variantě, nebo uvažovat se zvláštním pruhem pro „cyklostezku". - při využití pro objízdnou trasu silnic III/39613, 39614 a 39617 z Nové Vsi přes Brod nad Dyjí a Dolní Dunajovice bude třeba před zahájením objížďky silnice vyspravit a v nepřehledných úsecích rozšířit. Po skončení objížďky bude nutno povrch silnic a krajnic obnovit. - u Novomlýnských nádrží (břeh Ivaň - restaurace U jezera) doporučujeme uvažovat s nadjezdem (podjezdem) - vede tudy stezka pro cyklisty. Nadjezd by byl zřejmě využíván i vozidly udržujícími břehy nádrží. - v prostoru Novomlýnských nádrží jsou v současné době na I/52 zřízeny v obou směrech zastávky autobusu pro návštěvníky rekreačního areálu využívající hromadnou dopravu. Požadujeme řešit dopravní obslužnost areálu. Stejný požadavek bude nutno řešit i v prostoru „Spálená hospoda" nebo „Dolní Dunajovice" zastávka BUS - občané obcí i návštěvníci Pálavských vrchů. - průjezd po hrázi mezi horní a střední nádrží - doporučujeme opatřit skleněnou protihlukovou bariérou, opatřenou siluetami dravých ptáků (obdoba na dálnici směrem Brno – Praha).
Ing. Josef Svoboda starosta města Pohořelice Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto vyjádření: 1. „Požadujeme stávající prostor mimoúrovňové křižovatky R/52 a I/53 přeřešit tak, aby se zvýšila bezpečnost a plynulost silničního provozu v tomto místě - navrhujeme ŘSD spolupráci při výběru varianty.“ S tímto požadavkem lze souhlasit a navrhujeme zde následující opatření: −
Zvážit možnost nového řešení křižovatky R52 a I/52 Pohořelice dle požadavků obce
125
Pohořelice. 2. „Pohořelice - v rámci výstavby pokračování rychlostní komunikace R 52 směrem k Mikulovu požaduje město Pohořelice prodloužení a zvýšení stávající protihlukové bariéry kolem města Pohořelice (od řeky Jihlavy po Mlýnský náhon, výška bariéry 4 m). Současná hladina hluku v letním období je v denní a zejména noční době podle nás již za únosnou hranicí.“ Opatření k tomuto bodu: −
V dalších fázích přípravy R52, po určení konečné varianty, zaměření pozemků a určení přesného rozsahu stavby zpracovat podrobnou hlukovou studii výstavby a provozu R52 a dalších komunikací, na kterých se v souvislosti s realizací R52 významně zvýší frekvence dopravy. Výsledkem této studie bude návrh konkrétních protihlukových opatření pro zajištění hlukových limitů dle aktuálně platné legislativy. Protihlukové stěny navrhnout přednostně z přírodě blízkých materiálů s pohltivou úpravou. Protihlukové stěny řádně ozelenit, v případě možností a ve spolupráci s příslušnou obcí doplnit o zelené pásy i mimo vlastní silniční pozemek. Zejména v blízkosti navržených ptačích oblastí řešit protihluková opatření s eliminací vlivů na ptáky.
3. „Pohořelice - Nová Ves - v rámci výstavby pokračování rychlostní komunikace požadujeme vybudování protihlukové bariéry v rozsahu varianty 2, tj. i u varianty 1 (resp. 1x) prodloužení protihlukové bariéry směrem k Mikulovu na konec obce Nová Ves - na cca místo stávající úrovňové křižovatky (od cca km 18,3 po km 20,6).“ Viz opatření k předchozímu bodu. 4. „ výše uvedenou protihlukovou bariéru kolem Nové Vsi doplnit smíšeným větrolamem (hlukolamem) - jehličnany i listnaté stromy směrem k obci po celé délce bariéry.“ Opatření – viz předchozí body. K tomuto bodu jen upozorňujeme, že zeleň může mít funkci protihlukového opatření v pásu zapojené zeleně od šířky pásu 20 m. 5.“nově budovanou komunikaci mezi Novou Vsí a Pohořelicemi (zřejmě II/395 a III/38I) doplnit o cyklostezku vedoucí souběžně s budovanou komunikací. Kromě turistiky bude využívána zejména občany dojíždějícími na kole do zaměstnání v Pohořelicích, Velkém Dvoře. Úsek cyklostezky požadujeme zejména proto, že uvažovaná nová komunikace bude využívána ve značné míře i motoristy, kteří nekupují dálniční známku a pojedou např. na rekreaci do Pasohlávek, resp. navštívit avizovaný lázeňský areál, který na břehu horního jezera vznikne. Pohyb cyklistů pak bude problematický. - upozorňujeme na skutečnost, že i nově uvažovaná komunikace mezi Novou Vsí a silnicí III/41621 u Ivaně je v současné době trasa cyklostezky. Bude na to třeba vzít ohled a komunikaci navrhnout v rozšířené variantě, nebo uvažovat se zvláštním pruhem pro „cyklostezku". S tímto požadavkem lze souhlasit, problém může vzniknou okolo otázky, zda silniční investor může být dle legislativy i investorem cyklostezky, zda to není pouze věcí obce. Opatření: −
Doprovodnou komunikaci v úseku Pohořelice – Nová Ves – silnice III/41621 doplnit o cyklostezku, 126
6. „při využití pro objízdnou trasu silnic III/39613, 39614 a 39617 z Nové Vsi přes Brod nad Dyjí a Dolní Dunajovice bude třeba před zahájením objížďky silnice vyspravit a v nepřehledných úsecích rozšířit. Po skončení objížďky bude nutno povrch silnic a krajnic obnovit.“ Tento požadavek vyplývá z legislativy stavebního zákona a ve fázi hodnocení jednotlivých variant jej prakticky nemůže podrobně řešit. Týká se to všech silnic a přístupových cest, které budou použity pro výstavbu. Toto bude muset být řešeno v dalších fázích přípravy stavby. 7. „u Novomlýnských nádrží (břeh Ivaň - restaurace U jezera) doporučujeme uvažovat s nadjezdem (podjezdem) - vede tudy stezka pro cyklisty. Nadjezd by byl zřejmě využíván i vozidly udržujícími břehy nádrží.“ Ve variantě 1 i 1x se s tímto mimoúrovňovým křížením počítá. 8. „v prostoru Novomlýnských nádrží jsou v současné době na I/52 zřízeny v obou směrech zastávky autobusu pro návštěvníky rekreačního areálu využívající hromadnou dopravu. Požadujeme řešit dopravní obslužnost areálu. Stejný požadavek bude nutno řešit i v prostoru „Spálená hospoda" nebo „Dolní Dunajovice" zastávka BUS - občané obcí i návštěvníci Pálavských vrchů.“ Veřejná zastávková doprava by v tomto prostoru ve variantě 1 a 1x měla být vedena po doprovodných komunikacích se zachováním stávajících prostorů zastávek. 9. „průjezd po hrázi mezi horní a střední nádrží - doporučujeme opatřit skleněnou protihlukovou bariérou, opatřenou siluetami dravých ptáků (obdoba na dálnici směrem Brno – Praha).“ Problematika protihlukového opatření v prostoru hráze nebyla dosud upřesněna, protože během zpracování dokumentace nebyl znám přesný vliv navrhovaných oblastí Natura 2000 a nové legislativy ochrany přírody na vedení R52. V dokumentaci byla navržena k realizaci varianta 1x, která přechází estakádou Horní nádrž, ovšem přesně nespecifikuje její trasu. K návrhu skleněné protihlukové bariéry můžeme konstatovat, že z hlediska eliminace vlivů na krajinný ráz jsou zejména na mostech průhledné protihlukové stěny neelegantnějším řešením a zároveň, že ČIŽP tvrdí, že na 1 m2 průhledné protihlukové stěny zahynou 2 ptáci ročně a to i přes nalepené siluety dravců. Opatření – viz bod 2 tohoto stanoviska.
127
Město Pohořelice Město Pohořelice Brněnská 2, 491 23 Pohořelice starosta
RNDr. Libor Ambrozek ministr Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65 100 10 Praha 10 V Pohořelicích dne 18.3.2004 Vážený pane ministře, obracíme se na Vás v souvislosti s uvažovanou výstavbou rychlostní komunikace R 52 v úseku Pohořelice-Mikulov, státní hranice. V současné době se objevují informace o odmítavém stanovisku některých občanů a občanských skupin k zamýšlené dostavbě rychlostní komunikace R52 v úseku Pohořelice Mikulov, státní hranice, v trase 1, resp. 1x. Chceme Vás, vážený pane ministře, informovat, že obce spojené ve Sdružení obcí Čistá Jihlava (Cvrčovice, Ivaň, Loděnice, Pasohlávky, Pohořelice, Přibice, Šumice, Vlasatice, Vranovice), podporují záměr dostavby rychlostní komunikace v trase 1x, resp. 1 - tj. v trase současné komunikace. Výstavba této trasy se dotýká katastrálních území města Pohořelice, Pasohlávky a Vlasatice. Město Pohořelice v současné době připravuje návrh změn územního plánu města a v jeho rámci zapracovává uvažovanou trasu 1x. Podle našeho názoru přinese výstavba rychlostní komunikace obcím v její blízkosti příležitost pro prosperitu a zvýšení zaměstnanosti. Ze všech dotčených obcí a u všech uvažovaných tras vede R 52 nejblíže Nové Vsi, což je část města Pohořelice. Občané této části vůči trase námitky nemají, požadují pouze lepší protihlukovou ochranu, což je realizovatelné. Z hlediska dlouhodobé perspektivy považujeme za nezbytné tuto komunikaci dobudovat v termínu výstavby komunikace i na rakouské straně. Pro překonání obav některých občanů obcí na Mikulovsku bude třeba vhodně řešit dopravní napojeni těchto obcí na rychlostní komunikaci a dopravní obslužnost těchto obcí. Výhrady ze strany občanských sdružení, pokud se týká narušení CHKO, mokřadů atd. nedokážeme sami dost dobře vyhodnotit. Pokud ale při prováděném rozboru firmou HBH projekt /viz Dokumentace EIA k Rychlostní komunikaci R 52 Pohořelice-Mikulov (Drasenhofen) z listopadu 2003/ byla vyhodnocena jako nejlepší varianta 1 (resp. 1x) nemáme důvod o tom pochybovat. Ke stejnému výsledku dospěla i rakouská strana (rakouská studie „AS/R52, Poysbrunn-Pohořelice, přeshraniční analýza užitků a nákladů" z března 2003-tento materiál je uveden v příloze k Dokumentaci EIA). Podle našich zkušeností a názorů se každoročně hustota provozu na komunikacích zvyšuje a v souvislosti se vstupem do EU se jistě tento trend nezmění, spíš ještě posilí. O tom, že by v budoucnu
128
významně posílil podíl železniční přepravy na celkovém objemu přepravovaného zboží, pochybujeme. Zkušenosti velké logistické firmy s provozem v Pohořelicích ukazují, že z počtu desítek zákazníků pouze jeden připouštěl dopravu po železnici. To naznačuje, že objem automobilové dopravy bude i v budoucnu spíše narůstat. Přepravci i individuální cestující upřednostňují co nejpřímější spojení a touto trasou budou projíždět i v případě jiné varianty. To však přinese dopravní problémy, nehody a zvýšení emisí v důsledku jízdy v jiném než optimálním režimu motoru. Mimo jiné i z těchto důvodů podporujeme výstavbu rychlostní komunikace. Jsme přesvědčeni, že výstavba přinese nové možnosti rozvoje obcí v okolí komunikace. Věříme, že při rozhodování budete brát v úvahu i názor našich obcí, které se v dotčeném území nachází. František Stankovič předseda mikroregionu Čistá Jihlava ing. Josef Svoboda starosta města Pohořelice Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto vyjádření: S tímto vyjádřením lze souhlasit. Pouze je nutno upozornit, že od května 2004 platí novela zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, která podrobně řeší hodnocení vlivů záměrů na oblasti Natura 2000 včetně oblastí navržených. V tomto případě se jedná o 2 oblasti – přírodní rezervace Věstonická nádrž a CHKO Pálava. Do hodnocení podle tohoto zákona musí být předložen záměr ve variantách a pro realizaci musí být doporučena varianta s menším vlivem na oblast Natura 2000. Hodnocení podle zák. č. 114/1992 Sb. teprve bude provedeno, proces hodnocení vlivů na životní prostředí podle zák. č. 100/2001 Sb. ho nenahrazuje. Kromě toho – rychlostní silnice je prostředek především pro dálkovou a tranzitní dopravu včetně těžké kamionové. Dálková těžká kamionová doprava v současnosti i v dalekém výhledu může mít své cíle prakticky pouze v Pohořelicích a v Mikulově. Varianta 1 a 1x jsou logickým pokračováním vývoje dopravy v regionu, ovšem právě problémy s obtížným umisťováním náhrady lokální a rekreační dopravy po doprovodných komunikacích, problémy s umístěním cyklostezek (jsou požadovány i v předešlém vyjádření obce Pohořelice), možný konflikt se soustavou Natura 2000 dle nové legislativy a pouze kompromisní možnost řešení protihlukové ochrany rekreačního areálu v Pasohlávkách signalizují možné překročení dopravní kapacity území podél trasy stávající silnice I/52 v případě realizace silnice dálničního typu v tomto prostoru.
129
Obec Perná OBEC PERNÁ, 691 86 PERNÁ 294 Ministerstvo životního prostředí Bc. Kvasnička Vršovická 65 100 10 Praha - Vršovice Perná dne 8.1.2004 Věc: vyjádření Obec Perná dle zaslané dokumentace nesouhlasí s variantami 1 a 1x Marie Bílková Starostka obce
Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto vyjádření: Jedná se o logické vyjádření obce, které stavba nové rychlostní silnice nepřináší žádný přímý užitek a podrobně popsané vlivy bližší varianty vzbuzují dojem většího nebezpečí pro obec než současný stav, kdy vlivy z dopravy narůstaly postupně a obec se jim postupně přizpůsobovala. Možné naplnění kapacity stávající silnice I/52 a s tím i podstatné zvýšení vlivů při pokračování stávajícího stavu – varianta 0 je jen obtížně představitelné. Potom je logické, že obec nesouhlasí s bližší variantou.
130
Obec Dolní Dunajovice
OBEC DOLNÍ DUNAJOVICE Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65 100 10 Praha 10 - Vršovice DOLNÍ DUNAJOVICE DNE 28. ledna 2004 Věc: Vyjádření k dokumentaci vlivů záměru „Rychlostní silnice R52 Pohořelice - Mikulov – Drasenhofen“ na životní prostředí. Obec D. Dunajovice zasílá negativní stanovisko k provedení varianty č.1 Rychlostní silnice R52, která je zpracována v dodané dokumentaci. Negativní stanovisko bylo již zasláno 25.5. 2000 na HBH Projekt Brno a další vyjádření zaslala obec 14. 2.2003 na Ministerstvo životního prostředí. Oba dopisy kromě vyjádření obsahovaly žádost o projednání návrhu s obcí, na tento požadavek dosud nikdo nereagoval. Obecní zastupitelstvo Dolní Dunajovice zamítlo variantu č.1 jako variantu pro obec nevhodnou. Z předložených podkladů nám vyplývá, že Obec Dolní Dunajovice bude silně dotčena tímto projektem, i když jejím katastrem rychlostní silnice R52 neprochází. Bohužel produkované emise budou mít při inverzních podmínkách velmi škodlivý vliv na zdravotní stav našich občanů, téhož se obáváme i z hlediska hluku. Obec je položena v nížině mezi Pálavskými vrchy a Dunajovskými kopci, tudíž veškerý smog a hluk se bude zdržovat v této kotlině. Jsme velmi rádi, že se nám v 90tých letech podařilo obec plně plynofikovat a tím ji zbavit škodlivin. Nyní se chystá pro nás mnohem horší varianta. Emise z aut jsou i přes použití katalyzátorů mnohem škodlivější než naše bývalá tuhá paliva. Máme velké obavy o zdraví. Další negativním jevem je pro nás dopravní obslužnost. Je pro nás málo pochopitelné jezdit do Mikulova přes Pernou, Bavory. Tato cesta je delší a nepohodlná. Navíc bude obec také zasažena zvýšenou dopravou vozidel, které absolvují trasu Brno-Mikulov mimo dálnici, tímto navýšením dopravy se předložená studie vůbec nezabývá, i když je její nárůst zřejmý. Co se týká turistického ruchu a pracovních příležitostí, nevidíme zde žádné zlepšení. Turisté se nejen nám, ale i Mikulovu vyhnou po dálnici, aniž by se zastavili. Vždyť budou za 25 min. v Brně. Co se týká zaměstnanosti pro nás žádná výhoda neplyne. Náš názor je, že tato oblast Jižní Moravy je jedna z mála, která díky zemědělskému charakteru zůstala zachována ve velmi přírodním stavu a měla by se zaměřit na turistiku. Přírodní podmínky přímo vybízí k tomuto využití. Je zde nejvíce teplých dnů v celé ČR, jsou zde Novomlýnské nádrže, které jsou velmi vyhledávány pro letní rekreaci, vodní sporty atd. Dále zde máme Pálavské kopce, vyhlášené biosférickou rezervací UNESCO, historické město Mikulov a Lednicko - Valtický areál zapsaný do světového dědictví UNESCO. Opravdu celá oblast přímo vybízí k turistickému ruchu a bylo by škoda tuto poslední klidovou oblast tímto narušit. František Bařina starosta obce
131
Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto vyjádření: Obec se zde zmiňuje o variantě 1, ale jedná se zřejmě i o variantu 1x, která prochází v podobné trase pouze se změnami nivelety. Vcelku logické jsou obavy ze zvýšeného zatížení imisemi a hlukem. Podle dokumentace, ve které jsou seriozně provedeny rozptylové a hlukové studie na základě závazných metodik, lze očekávat vlivy hluboce podlimitní a už vůbec nepřipadá v úvahu smogová situace. Poměrně přesně jsou ve vyjádření definovány problémy vniklé při zajištění lokální a rekreační dopravy a zároveň vyzdviženy v České republice unikátní přírodní oblasti. To byl také jeden z důvodů, proč byla v rámci tohoto posudku věnována větší pozornost možnosti realizace varianty 2 ovšem s řadou zásadně zpřísňujících opatření.
132
Obec Bavory Obec B a v o r y , okres Břeclav, 692 01 Ministerstvo životního prostředí odbor IPPC a projektové EIA Vršovická 65 100 10 Praha 10 - Vršovice Bavory 4.2.2004 Věc: Vyjádření k dokumentaci vlivů záměru „Rychlostní silnice R 52 Pohořelice Mikulov (Drasenhofen)“ na životní prostředí Se závěrem části G dokumentace vlivů záměru „Rychlostní silnice R 52 Pohořelice Mikulov" na životní prostředí v žádném případě nemůžeme souhlasit, neboť realizace varianty 1x není příznivá pro obyvatelstvo řešeného území, naruší stávající viniční trať „Pod státní", což se neslučuje se státem deklarovanou podporou výsadby vinic. Zbudování dálnice v nejtěsnějším sousedství chráněné krajinné oblasti se nám jeví jako špatné řešení, které se příčí zdravému rozumu. Z celé části D dokumentace jasně vyplývá, že nejvhodnější varianta z pohledu vlivů na životní prostředí musí být varianta 0. V celém vyjádření uvádím záměrně pouze část D, neboť jenom tato nám byla plně k dispozici. Nechápeme, proč celou dokumentaci dostali obce, kterých se závěr této dokumentace přímo nedotýká, a naše obec a obec Perná dostali pouze část D.
Ing. Petr Ž l u v a starosta obce Bavory Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto vyjádření: Varianta 0 je pokračováním stávajícího stavu. Pokud by se zde nezvýšila frekvence dopravy, pak lze s uvedeným vyjádřením souhlasit. Ovšem do procesu hodnocení vlivů na životní prostředí vstupuje varianta 0 za předpokladu existující silnice dálničního typu Brno – Pohořelice a za předpokladu výstavby dálnice A5 Vídeň – Drasenhofen s uvedením do provozu k roku 2009. Po tomto termínu nelze očekávat, že silnice I/52 v úseku Pohořelice – Mikulov nebude používána tranzitní dopravou včetně těžké kamionové v mnohem větší míře jen kvůli tomuto nedobudovanému cca 20 km úseku. Dle údajů ŘSD na hraničním přechodu v Mikulově projíždělo po I/52 v květnu 2003 4 492 vozidel (z toho 411 kamionů) za 24 hodin, v květnu 2004 to bylo 5 117 vozidel (685 kamionů). Po výstavbě rakouské A5 z Vídně do Mikulova po roce 2009 se očekává 18 000 vozidel za 24 hodin (cca 2 700 kamiony), podle aktuálních odhadů se očekává 23 000 vozidel (cca 3 400 kamionů). Očekává se tedy více než 5ti násobný nárůst dopravy na silnici I/52. Předpokládaná plynulá propustnost silnice I. třídy typu stávající I/52 je okolo 10 000 vozidel za 24 hodin. Po překročení této frekvence začíná docházet k dopravním zácpám a zastavení proudu vozidel v některých obdobích, později pak trvale.
133
Takže pokud budeme respektovat uvedené faktory, pak bude varianta 0 v oblasti vlivů na ovzduší, v oblasti vlivů hluku, v oblasti vlivů na dopravu a rekreaci vykazovat největší vlivy a bude nejméně vhodná. V další části procesu se pokusíme zajistit, aby i obec Bavory a Perná dostaly stejné materiály, jako ostatní obce.
134
Obec Dobré Pole okres Břeclav, Dobré Pole 1, 691 81 Březí
Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65 100 10 Praha 10 - Vršovice Datum 3.2.2004
Věc : Posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona 100/2001 Sb., Rychlostní silnice R52 Pohořelice - Mikulov (Drasenhofen).
Obec Dobré Pole oznamuje tímto, že materiál dle výše uvedeného č.j. byl na obci zveřejněn v obci obvyklým způsobem a to v termínu od 9.1.2004 do 2.2.2004 . Po dobu zveřejnění nevznikla k materiálu žádná konkrétní připomínka . Žalud František starosta obce
Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto vyjádření: Bez potřeby dalšího komentáře.
135
Obec Březí Obec Březí, okr. Břeclav Hlavní č.p. 113, PSČ 691 81 29.3.2004 Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65 100 10 Praha 10 Věc: vyjádření k dokumentaci vlivů záměru „Rychlostní komunikace R 52 Pohořelice – Mikulov (Drasenhofen)“ na životní prostředí Obecní zastupitelstvo obce Březí na svém zasedání dne 25.3.2004 potvrzuje své stanovisko ze dne 6.3.2003, a to vybudování záměru „Rychlostní komunikace R 52 Pohořelice – Mikulov (Drasenhofen)“ ve stávající trase. Současně oznamujeme, že oznámení o záměru bylo vyvěšeno na úřední desce Obecního úřadu Březí od 13.1.2004 do 10.2.2004. Jozef Pavlík starosta obce Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto vyjádření: Zde je vyjádřen souhlas s variantou 1 a pravděpodobně i variantou 1x. Ovšem během procesu posuzování vlivů na životní prostředí bylo zjištěno zejména v souvislosti s novou legislativou ochrany přírody z dubna 2004, že varianty 1 a 1x vykazují větší vlivy na životní prostředí než se původně předpokládalo. Vzhledem k tomu, že mezi variantami 1x a 2 byly jen malé rozdíly, byla v rámci zpracování tohoto posudku věnována větší pozornost možné realizaci varianty 2 s některými zásadně zpřísňujícími opatřeními. Průchod podél obce Březí je prakticky nejkritičtějším místem varianty 2 – v dokumentaci je navržena v zářezu cca 5 – 6 m hlubokém, dále je zde navržena protihluková stěna o délce 1120 m, 4 m vysoká. Trasa vede sice v bezprostřední blízkosti intravilánu obce (méně než 100 m), ale jsou zde splněny legislativou dané limity (hluk, imise). Problematika vlivů hluku byla ověřována zpracovatelem posudku výpočtem pomocí programu Soundplan. Problematika vlivů imisí pak pomocí výpočtu pomocí programu Symos 97. Ovšem během procesu hodnocení vlivů na životní prostředí bylo zjištěno, že v prostoru Březí dojde ke vzniku zcela nového zdroje hluku a emisí – na rozdíl od obcí podél stávající silnice I/52, dojde zde k velmi významnému dělícímu efektu, kdy rychlostní silnice oddělí intravilán obce od přilehlých vinic a navíc se část intravilánu obce dostane do ochranného pásma rychlostní silnice (100 m od osy krajního jízdního pruhu). Tyto vlivy se pak považují za klíčové a nadlimitní. Proto je v tomto posudku navrženo následující opatření:
136
−
V případě varianty 2 průchod R 52 podél obce Březí řešit místo v zářezu v hloubeném, přesypaném nebo jiném druhu tunelu tak, aby byly eliminovány vlivy hluku, imisí, dělící vlivy a aby intravilán obce nebyl zasažen ochranným pásmem nadzemní (otevřené) trasy rychlostní silnice. Za optimální lze považovat převedení R52 v tunelu podél celého intravilánu (cca 1 km).
137
Vyjádření dotčených orgánů státní správy Ministerstvo zemědělství MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ Těšnov 17, 117 05 Praha 1 Ministerstvo životního prostředí odbor IPPC a projektové EIA Vršovická 65 100 10 Praha 10 Praha dne: 12.1.2004 Věc: Vyjádření k dokumentaci vlivů na životní prostředí podle zákona č 100/2001 Sb. záměru „Rychlostní silnice R 52 Pohořelice - Mikulov (Drasenhofen)". Ministerstvo zemědělství, jako dotčený správní úřad, podává podle ustanovení § 8 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), na základě výzvy č.j. 6511/OIP/03 ze dne 19.12.2003, vyjádření k dokumentaci vlivů záměru výstavby „Rychlostní silnice R 52 Pohořelice - Mikulov (Drasenhofen)“ na životní prostředí. Nadále trváme na svém předchozím stanovisku ke zjišťovacímu řízení ze dne 18.3.2003 čj. 3379/03-5050, že nelze připustit zásah do mimořádně cenného území lužních lesů u Novomlýnských nádrží /v předložené dokumentaci úsek 23,0 - 25,0 variant 1 a 1 x/. Při provedeném terénním šetření bylo zjištěno, že po obou stranách stávající komunikace je prostor, který je možno využít ke zlepšeni parametrů rychlostní silnice bez zásahů do lesních porostů. Přestože nově navrhovaná varianta 1x představuje podstatné zmenšení ploch záborů pozemků určených k plnění funkcí lesa, představoval by zásah do významné ekotonové plochy, (narušení stabilizovaného porostního pláště lesa), ohrožení lesních porostů bořivými větry, splachy, aerosoly posypových hmot a exhaláty z provozu rychlostní silnice. Z těchto důvodů nemůžeme vyslovit souhlas ani s navrženou variantou 1x, pokud by těleso rychlostní silnice R 52 v úseku Pohořelice - Mikulov /v úseku 23,0 25,0/ vyžadovalo zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa.
Dr.Ing. Miroslav Kubů ředitel Odboru státní správy lesů
138
Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto vyjádření: Tato problematika byla řešena na několika jednáních s oznamovatelem a projektantem a bylo dosaženo následujícího řešení za použití podkladů pro dokumentaci: V dokumentaci je ve variantě 1x z důvodu co nejmenšího zásahu do biocentra Horní mušovský luh navržena tzv. podvarianta B s důrazem na to, aby co nejméně zasahovala do území tohoto biocentra, ale za podmínky, aby stále ještě splňovala minimální požadavky normy vzhledem k návrhové rychlosti 120 km/h a kategorii komunikace R26,5. Konstrukční řešení bylo zpracováno podle Návrhu normy ČSN 73 6101 z roku 2003, který by měl nahrazovat normu ČSN 73 6101 z roku 2000. Podle této normy je pro návrhovou rychlost 120 km/h minimální poloměr směrového kružnicového oblouku 1050m při dostředném sklonu v oblouku 5%, což je maximální doporučený příčný sklon pro tuto rychlost. Přechodnice kružnicových oblouků byly navrhovány na 1 násobek návrhové rychlosti, tj. 120m. Při dodržení těchto kriterií prochází trasa podvarianty B okolím území lesního masivu biocentra Horní mušovský luh třemi směrovými oblouky. První pravotočivý o poloměru 2075m, za ním po cca 190m dlouhé mezipřímé levotočivý oblouk o poloměru 1300 m a na inflex navazující pravotočivý oblouk o poloměru 1050m (dostředný sklon 5%). Další zmenšení oblouků není z důvodu vkládání přechodnic požadované délky možné. Do území biocentra trasa zasahuje jen minimálně a v tomto úseku bude vedena po estakádě dlouhé 1040m. Tato podvarianta je příznivá jak z dopravního, tak z ekologického hlediska. Dále byl prověřen požadavek na snížení poloměru středního oblouku také na minimum a to na 1050 m. V tomto případě se již trasa R52 skutečně přibližuje vozovce stávající silnice I/52 a výškové poměry zde pak neumožňují vedení R52 po estakádě (stávající terén je příliš vysoko), ale pravostraně v terénu, levostranně v rozsáhlém násypu (umístěném navíc na rozsáhlém násypu dnešní silnice I/52), který zasahuje hluboko do biocentra. To je dáno i mnohem větší šířkou komunikace – 26,5 m oproti stávající – cca 11,5 m. Při tomto řešení lze očekávat podstatně větší negativní vlivy i zábory pozemků, než při převedení estakádou. Při zohlednění všech prostorových aspektů a vlivů bylo stanoveno následující opatření: −
V km cca 23 – 25 minimalizovat zásah stavby do lesních pozemků a biocentra Horní mušovský luh. V další fázi projektové přípravy prověřit možnost snížení poloměru středního levotočivého oblouku při zachování vedení R 52 územím biocentra Horní mušovský luh výhradně estakádou. Stavbu provádět z mimolesních pozemků od stávající sinice tak, aby stavební práce v prostoru biocentra byly omezeny pouze na výstavbu podpěr mostu. Srážkové vody z komunikace svádět mimo prostor biocentra Horní mušovský luh. V prostoru biocentra instalovat účinné zábrany po stranách dopravních pásů proti rozstřiku prostředků pro zimní údržbu komunikace do prostoru biocentra.
Dle zákresu do leteckého snímku území lze očekávat kácení cca 3 olší v severní části území a cca 15 nepůvodních topolů kanadských v jižní části. Vzhledem k tomu, že dosud nebylo provedeno zaměření trasy nelze přesně stanovit, zda a v jakém přesném rozsahu budou dotčeny lesní pozemky. Zpracovatel posudku se je v tomto případě vědom toho, že prakticky nelze plně splnit požadavek dotčeného orgánu státní správy a že zde dochází k určitému stupni překročení limitů území. 139
Městský úřad Pohořelice, Odbor životního prostředí Městský úřad Pohořelice Odbor životního prostředí Brněnská 2 691 23 Pohořelice V Pohořelicích dne 21.1.2004 Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65 100 10 Praha 10 - Vršovice
Věc: Vyjádření k dokumentaci vlivů záměru „Rychlostní silnice R52 Pohořelice - Mikulov (Drasenhofen)“ na životní prostředí Z porovnání vlivů jednotlivých variant stavby na životní prostředí vyplývá, že jako nejvhodnější se jeví varianta „1x". Realizace varianty „1x" je plánována jako dostavba stávající silnice I/52, čímž dojde k nejnižšímu záboru zemědělské půdy a menšímu zásahu do krajinného rázu. Navíc nedojde k tak výraznému nepříznivému ovlivnění ekologicky cenných segmentů v krajině (lokální biocentrum Horní luh) a likvidaci břehového porostu v nádrži Nové mlýny II (PR Věstonická nádrž) jako při realizaci varianty „1". Při realizaci varianty „2" - při výstavbě zcela nové komunikace dojde k významnému narušení krajinného rázu předmětného území.
Ing. Drahomíra Pavlíková vedoucí odboru životního prostředí Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto vyjádření: S uvedeným konstatováním menších vlivů u varianty 1x ve srovnání s variantou 1 lze souhlasit. Otázka většího či menšího narušení krajinného rázu musí být posuzována v kontextu unikátních krajinných typů, kterými všechny varianty procházejí a včetně posouzení rozsahu doprovodných investic. Její hodnocení je nutně subjektivní a v řešeném území je problematičtější než v jiných územích ČR.
140
Ministerstvo zdravotnictví MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ 128 01,Praha 2, Palackého nám. 4, pošt. přihr. 81 Ministerstvo životního prostředí Ing. Jaroslava Honová pověřená řízením odboru IPPC a projektové EIA Vršovická 65 100 10 Praha 10 - Vršovice V Praze dne: 26.1.2004 Věc: Posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. - zveřejnění dokumentace vlivu záměru na životní prostředí. Obdrželi jsme od vás, v souladu s ustanovením § 8 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, dokumentaci vlivu záměru „Rychlostní silnice R52 PohořeliceMikulov (Drasenhofen)“ na životní prostředí. V dalším stupni projektové dokumentace doporučujeme předložit podrobnější vyhodnocení hlukové zátěže ze stavební činnosti a z provozu rychlostní silnice R52. Součástí hodnocení musí být návrh konkrétních ochranných protihlukových opatření, která prokážou splnění platných limitů daných nařízením vlády č. 502/2000 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Toto stanovisko nenahrazuje vyjádření místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví (Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje), proto požadujeme, aby z hlediska znalosti místních poměrů při posuzování stavby podle zákona č. 100/2001 Sb., bylo jeho stanovisko respektováno.
RNDr. Karla Říhová ředitelka odboru hygieny a epidemiologie Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto vyjádření: Zde navrhujeme toto opatření: −
V dalších fázích přípravy R52, po určení konečné varianty, zaměření pozemků a určení přesného rozsahu stavby zpracovat podrobnou hlukovou studii výstavby a provozu R52 a dalších komunikací, na kterých se v souvislosti s realizací R52 významně zvýší frekvence dopravy. Výsledkem této studie bude návrh konkrétních
141
protihlukových opatření pro zajištění hlukových limitů dle aktuálně platné legislativy. Protihlukové stěny navrhnout přednostně z přírodě blízkých materiálů s pohltivou úpravou. Protihlukové stěny řádně ozelenit, v případě možností a ve spolupráci s příslušnou obcí doplnit o zelené pásy i mimo vlastní silniční pozemek. Zejména v blízkosti navržených ptačích oblastí řešit protihluková opatření s eliminací vlivů na ptáky.
142
Městský úřad Mikulov, Odbor životního prostředí Městský úřad MIKULOV Odbor životního prostředí V Mikulově dne: 9.2.2004 Ministerstvo životního prostředí Odbor IPPC a projektové EIA Vršovická 65 100 10 P r a h a 10 - Vršovice Věc: Vyjádření ve smyslu ustanovení § 8, odst. 2 a 3 zák.č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí k dokumentaci o hodnocení vlivů záměru „Rychlostní silnice R 52 Pohořelice - Mikulov (Drasenhofen)" na životní prostředí Předložená dokumentace, hodnotící vlivy 4 variant (včetně tzv. „nulové") řešení výstavby rychlostní komunikace R 52 na životní prostředí je zpracována v souladu s požadavky, které vyplývají ze současně platných zvláštních předpisů v oblasti procedury E.I.A. Vzhledem k obzvláště rozsáhlému a obtížně řešitelnému záměru z hlediska jednotlivých složek životního prostředí, které budou realizací záměru buď přímo nebo nepřímo dotčeny, by zasluhovaly některé skutečnosti možná podrobnější analýzy, hlavně ve smyslu návrhu kompenzací vzniknuvší újmy na kvalitě jednotlivých faktorů životního prostředí. Otázky zasluhující dle mínění odboru ŽP, MěÚ Mikulov, podrobnějšího vyhodnocení negativních vlivů na životní prostředí: 1. Narušení celistvosti dotčeného území v k.ú. Mikulov na Moravě - k němuž dojde při realizaci kterékoliv z navrhovaných variant. Jedná se o odtržení části území CHKO Pálava, které je mimo tuto skutečnost zvláště cenné z hlediska vysoké úrovně dochovaného krajinného rázu i z hlediska návaznosti na komplexní řešení využití území pro účely rozvoje turistiky (Lokalita PR „Šibeniční vrch", rybník „Šibeničník") V dokumentaci není dostatečně řešena možnost zachování stávajícího systému ekologické stability dotčeného, výše uvedeného území a návrh na eliminaci působení nepřirozené bariéry migrace rostlin a živočichů v této lokalitě, která je bezesporu tvořena vlastním tělesem zamýšlené silniční komunikace. Dokumentace by měla řešit a navrhovat možnosti kompenzace újmy ekologické i újmy vzniklé samotnému městu Mikulov při citelném snížení možností k využití jinak velmi cenného území pro rekreaci a turistiku. 2. Změny dochovaného krajinného rázu - v podstatě celé území postižené případnou realizací výstavby rychlostní komunikace, není z tohoto hlediska dokumentací pojednáno na takové úrovní, aby byl zřejmý konkrétní dopad s případnými návrhy možností eliminace nebo snížení případných nežádoucích vlivů v této oblasti. 3. Změny stávající struktury a sítě současných silničních komunikací - chybí důsledné vyhodnocení vlivů přebudování či zrušení těchto komunikací, které si vyžádá vlastni stavba silnice R 52, včetně řešení nájezdů a křižovatek s připojením na obslužné komunikace.
143
4. Zabezpečení protipovodňových opatření - v části dokumentace zabývající se vlivy na povrchové a podzemní vody nejsou zahrnuty aspekty, které by mohly ovlivnit charakteristiku dotčeného území a jeho dispozice pro případně vzniklé povodňové situace. 5. Narušení celistvosti honebních pozemků - výstavbou rychlostní komunikace dojde k roztříštění současných honebních pozemků. Z hlediska realizace výkonu práva myslivosti a negativního dopadu na existenci a činnost společenstev právo myslivosti zajišťujících, není v dokumentaci vyhodnocení těchto vlivů. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem máme zato, že by bylo vhodné předmětnou dokumentaci o hodnoceni vlivů na životní prostředí stavby „Rychlostní komunikace R 52, Pohořelice - Mikulov (Drasenhofen)", rozšířit o některé prvky hodnocení, které vyplynou z připomínek dotčených obcí, veřejnosti i DOSS. V příloze zasíláme písemná stanoviska - připomínky k předmětné dokumentaci, doručené v průběhu zveřejnění zdejšímu odboru životního prostředí. Ing. Jan Hluchý vedoucí odboru životního prostředí Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto vyjádření: Uvedená písemná stanoviska jsou uvedena u vyjádření veřejnosti. K tomuto vyjádření byl stejným orgánem dodán ještě následující dodatek: Městský úřad Mikulov, Odbor životního prostředí, dodatek Městský úřad MIKULOV Odbor životního prostředí V Mikulově dne: 22.3.2004 Ministerstvo životního prostředí Odbor IPPC a projektové EIA Vršovická 65 100 10 P r a h a 10 - Vršovice Věc: D o d a t e k - k vyjádření č.j. ŽP1757/04-246/Hl, ze dne 9.2.2004, týkajícího se dokumentace o hodnocení vlivu na životní prostředí záměru výstavby „Rychlostní komunikace R 52 Pohořelice-Mikulov (Drasenhofen)" K výše uvedenému vyjádření doplňujeme n á s l e d u j í c í : Je zřejmé, že investiční záměry takového charakteru, jakým bezesporu výstavba rychlostní komunikace Pohořelice-Mikulov je, nesoucí s sebou celou řadu negativních vlivů na široké spektrum faktorů životního prostředí, není dosti dobře možné zcela a beze zbytků zvážit a zahrnout pouze do jediné práce-dokumentace, hodnotící vlivy na životní prostředí tohoto záměru. Proto existuje rovněž p o s u d e k k této dokumentaci, který se má vypořádat se všemi připomínkami, námitkami a podněty vznesenými v průběhu zveřejnění dokumentace dle výše uvedeného práv. předpisu a ve svém závěru navrhnout ke schválení konkrétní 144
stanoviska s případnými podmínkami pro jednotlivé fáze realizace záměru. V tomto smyslu bylo také koncipováno citované vyjádření OŽP MěÚ Mikulov k předmětné dokumentaci, které v žádném případě nezpochybňuje vhodnost nebo dostatečnost předložené dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostřed, ale reaguje pouze na skutečnosti, které nejsou a ani dosti dobře nemohou býti vlastní dokumentací postiženy. Ve vyjádření nebyl vznesen zásadní požadavek na přepracování nebo doplnění dokumentace; zůstává na zvážení zpracovatele posudku a příslušného orgánu státní správy, zda bude toto požadováno. Dle názoru a přesvědčení zdejšího odboru životního prostředí by doplnění nebo přepracování dokumentace bylo zbytečné, samoúčelné a pouze prodlužující čas pro projednání záležitosti s veřejností, neboť připomínky ve vyjádření k dokumentaci vznesené by měly být vypořádány v posudku. Ing. Jan Hluchý, vedoucí odboru životního prostředí Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto vyjádření a jeho dodatku: 1. „Narušení celistvosti dotčeného území v k.ú. Mikulov na Moravě“ Pokud má být zachován napojovací bod na státní hranici v místě stávajícího přechodu, pak v každé variantě nutně dochází k narušení celistvosti katastrálního území a CHKO Pálava. V prostoru průchodu tělesa dálnice výběžkem Šibeničního vrchu se počítá s výstavbou mimoúrovňové křižovatky Mikulov - Jih, která napojuje stávající silnici I/52 na R 52. Využívá zde tvaru terénu s tím, že stávající I/52 vede v úrovni stávajícího terénu nadjezdem nad R52, která zde vede v zářezu. Z legislativy stavebního zákona vyplývá, že povinností každého investora je zabezpečení přístupnosti okolních pozemků. K tomu pro úplnost ukládáme následující podmínky: −
Zabezpečit přístup mezi Mikulovem a prostorem Šibeničního vrchu pro pěší a cyklisty vybudováním sjezdu z ramene MÚK Mikulov – Jih na polní cestu vedoucí k Šibeničnímu vrchu. Součástí této MÚK (nadjezdu I/52) bude stezka pro pěší a cyklisty.
−
Vybudovat náhradní biokoridor východně od MÚK Mikulov – Jih formou podchodných propustků doplněných bariérami okolo silnice zabraňujícími živočichům ve volném pohybu přes těleso silnice.
Ke kompenzaci ekologické újmy je možno konstatovat, že jednou z jejích forem je právě výše požadované vybudování náhradního biokoridoru. Další možností je pak např. výsadba zelených pásů podél R52 (mimo vlastní ozelenění), které však musí být provedeno v úzké a aktivní spolupráci s obcí, protože silniční investor nemá mnoho prostoru pro aktivity mimo vlastní silniční pozemek. Vzhledem k tomu, že navržený záměr plní a musí plnit všechny zákonné normy se zde spíše čeká na odůvodněné požadavky obce, které vyplývají z jejich specifik a které jsou v souladu se záměry rozvoje obce (územní plán). A proto se během procesu hodnocení vlivů záměr také prakticky 4x projednává (vyjádření k oznámení, k dokumentaci, k posudku a veřejné projednání). 2. „Změny dochovaného krajinného rázu“ 145
Popis krajinného rázu v dotčeném území je proveden poměrně (ve srovnání s jinými dokumentacemi obdobných staveb) na stranách 78 – 82 rozsáhle. Vliv na krajinný ráz je řešen na straně 117 dokumentace. Vzhledem k tomu, že při zpracování dokumentace nebyly zcela jasné vlivy, které přinese nová zákonná úprava oblasti ochrany přírody a krajiny hlavně v oblasti vazby na oblasti Natura 2000 a zpracovatel dokumentace se těmto aspektům snažil přizpůsobit, nemohly být ani některé charakteristiky stavby uvedeny v konkrétní a definitivní podobě. Jedná se např. o řešení přechodu Novomlýnských nádrží ve variantě 1x. V této poloze je pak i obtížné pojednání konkrétního dopadu na krajinný ráz. Zároveň ve variantě 1x nebyly přesně stanoveny tvary MÚK. Hodnocení krajinného rázu je však vždy subjektivní záležitost bez ohledu na počet popsaných stran a uvedených tabulek. V příslušné kapitole pak dokumentace stanovuje některá opatření pro eliminaci vlivů na krajinný ráz – např. pro varianty 1 a 1x v úseku 30,3 – 34,0 (podél hranice CHKO Pálava): −
vést R52 po terénu, příp. v zářezu a vyhnout se násypovým partiím
−
na křižovatkách provést zahloubení silnice tak, aby horní úroveň křížení kopírovala rostlý terén
3. „Změny stávající struktury a sítě současných silničních komunikací“ Vlivy ve formě záborů, ve formě emisí a hluku byly v dokumentaci řešeny a zvažovány. Vlivy pocházející ze změny v dopravním systému jsou řešeny rámcově a prakticky budou moci být podrobně řešeny až po zpracování konečného návrhu. Dojde ke změně dopravní situace s tím, že pro některé oblasti bude tato změna příznivější, pro jiné méně příznivá. Při hodnocení vlivů na životní prostředí je toto hodnocení méně významné. 4. „Zabezpečení protipovodňových opatření“ Zde je třeba zdůraznit, že silnice je navržena v rámcové poloze, dosud nebylo provedeno zaměření území a z toho důvodu nelze detailně stanovit vlivy na odtokové poměry v krajině. Opatření: −
Součástí dalších stupňů přípravy bude Komplexní odtoková studie. Přemostění Horní nádrže řešit na základě podrobného vyhodnocení vlivu přemostění na frekvenci a rozsah zaplavovaného území. Přemostění všech toků řešit na základě posouzení vlivu na odtokové poměry a navrhnout případná protipovodňová opatření.
7. „Narušení celistvosti honebních pozemků“ Při návrhu rychlostní silnice je velmi obtížné se dostatečně vyhnout všem sídlům a zároveň zachovat požadované normované technické charakteristiky. Dále je nutné maximálně respektovat hranice zemědělských nebo lesních pozemků (a tedy i pro honebních pozemků), což však na některých místech neřešitelné. Při porovnání variant je pak zřejmé, že varianty určitým způsobem respektující a rozšiřující stávající stav a pohybující se tedy po hranicích stávajících pozemků, které zabírají na jejich okrajích jsou z hlediska vlivů na honební pozemky příznivější než varianty, které procházejí dopravou nedotčeným územím.
146
Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství Krajský úřad Jihomoravského kraje Odbor životního prostředí a zemědělství Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno
Ministerstvo životního prostředí Odbor IPPC a projektové EIA Vršovická 65 100 10 Praha 10 – Vršovice v Brně dne: 9.2.2004 „Rychlostní silnice R52 Pohořelice - Mikulov (Drasenhofen)“, okr. Břeclav vyjádření Krajského úřadu Jihomoravského kraje k dokumentaci záměru podle § 8 odst. 3 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí Krajský úřad Jihomoravského kraje jako dotčený správní úřad obdržel dne 9.1.2004 dokumentaci záměru „Rychlostní silnice R52 Pohořelice - Mikulov (Drasenhofen)", okr. Břeclav, zpracovanou podle § 8 a v rozsahu, podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, zpracovatel Mgr. Tomáš Šikula, HBH Projekt spol. r:o. Brno, 11/2003. Záměr je zařazen do přílohy č. 1, kategorie I (záměry povinně posuzované), bod 9.4 - Novostavby, rekonstrukce a přeložky silnic se čtyřmi nebo více jízdními pruhy delší než 10 km. Záměr je posuzován v působnosti MŽP.
s
Oznamovatelem záměru je Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 56, 145 05 Praha 4, IČ 65993390. Charakteristika záměru: Záměrem oznamovatele je vybudovat úsek rychlostní silnice R52 Pohořelice - Mikulov - st.hranice ČR/Rakousko kategorie min. R26,5/120 s výhradně mimoúrovňovými kříženími. Rychlostní komunikace R52 Brno-Pohořelice-Mikulov (Vídeň) je součástí plánované páteřní silniční sítě evropské dopravní infrastruktury, zahrnuté do VI.B multimodálního koridoru, spojujícího významná evropská průmyslová centra Varšavu, Ostravu, Brno, Vídeň, Budapešť. Je rovněž součástí IV. multimodálního koridoru Berlín Praha - Brno - Vídeň. Oproti předcházejícímu oznámení jsou v dokumentaci EIA poněkud odlišně řešeny varianty vedení trasy. Zcela byla opuštěna původní varianta č. 4, která počítala s přechodem státní hranice mimo stávající hraniční přechod Mikulov - Drasenhofen. Řešeny jsou 3 aktivní varianty v porovnání s variantou nulovou (zachování současného stavu): Varianta 1 (délka 22,572 km) - představuje dostavbu stávající silnice I/52 v úseku Pohořelice (od křižovatky I/52 a II/381) - Mikulov a novostavbu v trase obchvatu Mikulova až ke státní hranici. V úseku přechodu nádrží Nové Mlýny tato varianta předpokládá vedení jednoho jízdního pásu po stávající hrázi a vedení druhého jízdního pásu po novém zemním tělese ve Střední (Věstonické) nádrži a s tím související zásah do přírodní rezervace Věstonické nádrže v délce cca 2 km. 147
Varianta 1x (délka 22;543 km) - představuje subvariantu v.oblasti Horního luhu a přechodu Nových Mlýnů, od varianty 1 se liší pouze v úseku km 23,000-28,504. Je výsledkem expertního vyhodnocení vodohospodářských aspektů, vlivů na avifaunu, ekosystémy a chráněná území v tomto citlivém území. Tato varianta přepokládá vedení obou jízdních pásů Horní (Mušovskou) nádrží podél stávající hráze s tím, že komunikace na hrázi zůstane zachována pro obsluhu území. Varianta 2 (délka 24,279 km) - po Novou Ves je shodná s variantou 1, dále vychází z obchvatu Nové Vsi a sleduje zpočátku stopu původně sledované trasy R52 ve směru na Nový Přerov, vedenou západně od obce Pasohlávky. V místě křížení se silnicí III/36914 se stáčí vlevo, překračuje údolní nivu Dyje a horní nádrže vodního díla Nové Mlýny. Dále se otáčí do údolí mezi Dunajovickými vrchy a vrchem Kamrlice. Dále vede mezi severním okrajem obce Březí a Ořechovou horou a směřuje k průchodu CHKO Pálava mezi Šibeničním vrchem a tratí, který je shodný s variantou 1. Předložené oznámení posoudily odbory životního prostředí a zemědělství, dopravy, regionálního rozvoje, územního plánování a stavebního řádu, kultury a památkové péče Krajského úřadu Jihomoravského kraje. OŽPZ posoudil předložené oznámení z hlediska možných dopadů na jednotlivé složky životního prostředí. Z hlediska zákona č. 289/1995 Sb., o lesích v platném znění a prováděcích předpisů k tomuto zákonu: I když dle ustanovení § 48 odst 3 lesního zákona (č. 289/1995 Sb.) je k vydání předmětného stanoviska příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, vzhledem k tomu, že se jedná o liniovou stavbu, při které současně zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) přesáhne 1 ha, zaujímáme k předložené dokumentaci následující stanovisko: Z navržených variant se jako nejvhodnější jeví varianta označená jako 1x (s předpokládaným celkovým záborem PUPFL 3,41 ha). Jako dotčený orgán státní správy (viz. § 48a odst. 1 písm. d) a e) požadujeme předložit dokumentaci pro územní řízení včetně vyjádření vlastníků dotčených lesů a následně dokumentaci a podklady k řízeni o odnětí dotčených pozemků plnění funkcí lesa. Z hlediska zákona č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění a prováděcích předpisů k tomuto zákonu: Konstatuje se, že vydání stanovisek vyjádření nebo souhlasů vodoprávního úřadu přísluší do kompetence vodoprávního úřadu. první instance, tj. obecního úřadu obce s rozšířenou působností v místě činnosti nebo stavby - v daném případě se jedná o MěÚ Pohořelice a MěÚ Mikulov. V případě, že bude zvolena varianta, kdy rozšířením komunikace do kategorie rychlostní komunikace bude dotčeno těleso hráze nádrže Nové Mlýny, je nutné posouzení stability hráze z hlediska technicko-bezpečnostního dohledu nad vodními díly oprávněnou osobou (Vodní díla - TBD, a.s., Studená 2, Brno) vzhledem k vyšší frekvenci dopravní zátěže. Z hlediska zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění a prováděcích předpisů k tomuto zákonu: Orgán ochrany přírody konstatuje, že z hlediska nových negativních vlivů silnice na přírodní a krajinné složky se jako nejméně kolizní jeví tzv. nulová varianta označená jako 0, která předpokládá zachování současného stavu silniční sítě v území jako dvoupruhové silnice. Při posuzováni dalších tří aktivních variant označených jako 1, 1x a 2, které předpokládají vybudování nové čtyřpruhové rychlostní silnice, se orgán ochrany přírody zabýval jejich
148
možnými negativními zásahy a vlivy na jednotlivé přírodní a krajinné složky v území, jak jsou podrobněji popsány v dokumentaci EIA. V případě nezbytnosti realizace záměru na vybudování silnice vyšší třídy, tj. čtyřpruhové rychlostní silnice R 52 v úseku Pohořelice - Mikulov (Drasenhofen), se jako nejpřijatelnější v tomto ohledu jeví varianta označená jako 1x, vedoucí z větší části v souběhu se stávající silnicí (mimo odklonu od stávající silnice západně od Mikulova) a procházející horní nádrží Nové Mlýny podél stávající hráze. Variantu označenou jako 1, vedoucí v obdobné trase jako varianta 1x, avšak procházející střední nádrží Nové Mlýny podél stávající hráze horní nádrže Nové Mlýny pokládáme za nejméně vhodnou zejména z hlediska přímého zásahu do zvláště chráněného území přírodní rezervace „Věstonická nádrž“ a území navržených k ochraně v rámci soustavy NATURA 2000, tj. území SPA podle směrnice o ptácích (oblast ochrany ptactva - ptačí oblast) „Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny“ a území podle směrnice o stanovištích pSCI „Mušovský luh“, kdy rovněž dochází ke značnému zásahu do prostoru lokálního biocentra a trvalému záboru části lesního komplexu. Varianta označená jako 2, vedoucí v úplně nové trase, se jeví jako velmi nevhodná zejména z důvodů vytvoření nové liniové antropogenní bariéry v území nedotčeném výraznějšími stavebními zásahy, značného narušení krajinného rázu území, negativních vlivů na cenné ekosystémy v oblasti vzdutí horní nádrže Nové Mlýny, velkého množství kolizních střetů s možnými migračními trasami živočichů a prvky územního systému ekologické stability (nadregionální, regionální a lokální biokoridory), zhoršení průchodnosti krajinou a dalších negativních vlivů souvisejících s fragmentací krajiny a existencí nové bariéry. Všechny tři aktivní varianty označené jako 1, 1x a 2, avšak rovněž tak i varianta označená jako 0, procházejí jihozápadně od Mikulova zvláště chráněným územím „Chráněná krajinná oblast Pálava" a současně i územím navrženým k ochraně v rámci soustavy NATURA 2000, tj. územím SPA podle směrnice o ptácích (oblast ochrany ptactva - ptačí oblast) „Pálava". Při zpracování dalších stupňů posuzování vlivů na životní prostředí je nutno zvýšenou pozornost věnovat minimalizaci a eliminaci negativních zásahů a vlivů na zákonem chráněné zájmy ochrany přírody a krajiny, upozorňujeme zejména na tyto zájmy: 1. Respektovat stávající legislativní ochranu zvláště chráněných území a respektovat ochranu území navržených k ochraně v rámci soustavy. NATURA 2000, v tomto smyslu následně zohlednit připravované změny zákona č. 114/1992 Sb. s předpokládanou účinností od 1.5. 2004. 2. Respektovat vymezený územní systém ekologické stability všech hierarchických úrovní (biocentra a biokoridory) v území a vhodnými technickými řešeními a opatřeními zajistit funkčnost tohoto systému, zejména zachovat nepřerušenost biokoridorů jako migračních tras bioty alespoň v minimálních parametrech s ohledem na konkrétní výškové a směrové trasování rychlostní silnice a terénní podmínky 3. Kromě zachování stávající silniční sítě nižšího řádu a zachování dopravní obslužnosti v souběhu s rychlostní silnicí respektovat zejména zachování dostatečného přístupu do krajiny v návaznosti na stávající či budoucí síť veřejně přístupných účelových komunikací. Za tímto účelem a z důvodů zachování možností migrace bioty, odvodu dešťových vod apod. řešit dostatečný počet, umístění a technické parametry (zejména dostatečná šířka a světlá výška) jednotlivých mostních objektů či propustí s ohledem na konfiguraci terénu a konkrétní účely. 4. V přírodních segmentech krajiny, které budou dotčeny trasou rychlostní silnice a které jsou podrobněji vyhodnoceny výsledky přírodovědného průzkumu na jednotlivých lokalitách (viz kapitola „C.II.5. Fauna, flóra a ekosystémy" dokumentace EIA), navrhnout účelná náhradní
149
ochranná opatření (např. záchranný přenos živočichů a rostlin na jiné lokality), zvláštní pozornost věnovat zejména výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. 5. Respektovat ochranu i jiných obecně chráněných částí přírody, např. významných krajinných prvků (tj. vymezených ze zákona - lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy či jiných registrovaných orgány ochrany přírody) a navrhnout vhodná technická řešení a opatřeni pro snížení či eliminaci negativních vlivů rychlostní silnice. 6. Provést inventarizaci dřevin rostoucích mimo les v trase rychlostní silnice, zajistit vhodnými prostředky ochranu zachovávaných dřevin před poškozením. 7. Zpracovat projekt vegetačních úprav rychlostní komunikace za použití geograficky původních stanovištně vhodných druhů dřevin (stromů a keřů), který ve vazbě. na konkrétní výškové a směrové trasování rychlostní silnice a terénní podmínky bude zároveň jako kompenzační opatření řešit začlenění rychlostní komunikace do krajiny s ohledem na ochranu krajinného rázu. 8. Upřednostňovat na viditelných stavebních objektech a při terénních úpravách využití přírodních materiálů (dřevo, kámen místní provenience apod.) s vhodnou modelací terénu před technicky strohým řešením a tvrdými liniemi tak, aby tato opatření vhodně snižovala nepříznivé působení rychlostní komunikace v krajině s ohledem na ochranu krajinného rázu. 9. V případě realizace rychlostní komunikace bude nutno si předem vyžádat u příslušných orgánů ochrany přírody potřebná hodnocení, povolení, souhlasy, závazná stanoviska či výjimky podle jednotlivých dotčených ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. (zejména podle § 4 odst. 1, § 4 odst. 2, § 4 odst. 3, § 8 odst. 1, § 12 odst. 2, § 43, § 44, § 56, § 63 odst. 1). Upozorňujeme, že na území Chráněné krajinné oblasti Pálava a jejího ochranného pásma vykonává státní správu v ochraně přírody a krajiny Správa CHKO Pálava, jejíž vyjádření je nutno si vyžádat (viz tato a další vymezené působnosti správ národních parků a chráněných krajinných oblasti ve smyslu § 78 zákona č. 114/1992 Sb.). Z hlediska zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu v platném znění a prováděcích předpisů k tomuto zákonu: Zůstávají v platnosti připomínky uvedené ve vyjádření KrÚ Jihomoravského kraje k oznámeni (čj. JMK 3664/2003 OŽPZ/Hk/4 ze dne 17.2.2003). Z hlediska zákonů č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu v platném znění a prováděcích předpisů k těmto zákonům: Bez připomínek OŽPZ dále zajistil vyjádření dalších odborů Krajského úřadu Jihomoravského kraje, jejichž zájmy by uvedenou stavbou mohly být dotčeny. Ve stanovené lhůtě se písemně vyjádřil bez připomínek odbor kultury a památkové péče. Odbor regionálního rozvoje a odbor územního plánování a stavebního řádu preferují ve svých vyjádřeních variantu 1x, OÚPSŘ mimoto upozorňuje na nepřesnost ve výkresové části dokumentace EIA, kde ve výkresu širších vazeb není zakresleno variantní vedení tzv. Jihozápadní tangenty. Odbor dopravy ve svém vyjádření doporučuje rovněž realizaci varianty 1x, současně však upozorňuje, že ve variantách 1 a 1x nadále není uspokojivě dořešen návrh silniční sítě nižšího řádu v souběhu s R52. Špatné řešení struktury komunikací nižšího řádu v okolí nádrží Nové Mlýny může mít za následek vznik značných závleků místní dopravy s negativními dopady v obcích na závlekových trasách.
150
Krajský úřad Jihomoravského kraje vydává ve smyslu ustanovení § 8 odst. 3. zákona č. 100/2001 Sb. následující vyjádření: Krajský úřad Jihomoravského kraje preferuje realizaci rychlostní komunikace R 52 Pohořelice - Mikulov ve variantě 1x. Výše uvedené připomínky je třeba vyhodnotit v rámci zpracování posudku ve smyslu § 9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.
Ing. Bc. Anna Hubáčková vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto vyjádření: 1. „Respektovat stávající legislativní ochranu zvláště chráněných území a respektovat ochranu území navržených k ochraně v rámci soustavy NATURA 2000, v tomto smyslu následně zohlednit připravované změny zákona č. 114/1992 Sb. s předpokládanou účinností od 1.5. 2004.“ Respektováno – zvýšení významu soustavy Natura 2000 a zohlednění změn zákona č. 114/1992 Sb. vstupuje i do hodnocení jednotlivých variant. 2. „Respektovat vymezený územní systém ekologické stability všech hierarchických úrovní (biocentra a biokoridory) v území a vhodnými technickými řešeními a opatřeními zajistit funkčnost tohoto systému, zejména zachovat nepřerušenost biokoridorů jako migračních tras bioty alespoň v minimálních parametrech s ohledem na konkrétní výškové a směrové trasování rychlostní silnice a terénní podmínky“ Respektováno, prakticky všechny biokoridory převedeny dostatečnými podchody po silnicí, v jednom případě využit ekodukt nad silnicí. V několika případech využito přeložení biokoridoru. 3. „Kromě zachování stávající silniční sítě nižšího řádu a zachování dopravní obslužnosti v souběhu s rychlostní silnicí respektovat zejména zachování dostatečného přístupu do krajiny v návaznosti na stávající či budoucí síť veřejně přístupných účelových komunikací. Za tímto účelem a z důvodů zachování možností migrace bioty, odvodu dešťových vod apod. řešit dostatečný počet, umístění a technické parametry (zejména dostatečná šířka a světlá výška) jednotlivých mostních objektů či propustí s ohledem na konfiguraci terénu a konkrétní účely.“ Respektováno – nakonec to vyplývá i z legislativy stavebního zákona. 4. „V přírodních segmentech krajiny, které budou dotčeny trasou rychlostní silnice a které jsou podrobněji vyhodnoceny výsledky přírodovědného průzkumu na jednotlivých lokalitách
151
(viz kapitola „C.II.5. Fauna, flóra a ekosystémy" dokumentace EIA), navrhnout účelná náhradní ochranná opatření (např. záchranný přenos živočichů a rostlin na jiné lokality), zvláštní pozornost věnovat zejména výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.“ 5. „Respektovat ochranu i jiných obecně chráněných částí přírody, např. významných krajinných prvků (tj. vymezených ze zákona - lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy či jiných registrovaných orgány ochrany přírody) a navrhnout vhodná technická řešení a opatřeni pro snížení či eliminaci negativních vlivů rychlostní silnice.“ K těmto bodům ukládáme následující opatření: −
Po určení konečné varianty, zaměření trasy a určení všech pozemků dotčených výstavbou a provozem R52 provést podrobný biologický průzkum (resp. Biologické hodnocení, pokud bude přísl. orgánem požadováno) se zaměřením na výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (i dle aktuální verze Červeného seznamu) a dalších chráněných částí přírody (chráněných území a významných krajinných prvků). Součástí tohoto průzkumu budou mimo jiné návrhy žádostí o výjimky ze zákona č. 114/1992 Sb. v případě ovlivnění zvláště chráněných druhů rostlin nebo živočichů nebo jejich biotopů a dalších chráněných částí přírody. Zároveň zde budou návrhy podmínek nakládání s těmito druhy (záchranný transfer, vytvoření náhradního stanoviště apod.) a vhodných technických řešení a opatření pro snížení či eliminaci negativních vlivů rychlostní silnice.
7. „Provést inventarizaci dřevin rostoucích mimo les v trase rychlostní silnice, zajistit vhodnými prostředky ochranu zachovávaných dřevin před poškozením.“ Opatření: −
Po určení konečné varianty, zaměření trasy a určení všech pozemků dotčených výstavbou a provozem R52 provést inventarizaci dřevin rostoucích mimo les na pozemcích dotčených stavbou a provozem rychlostní silnice včetně opatření pro ochranu zachovávaných dřevin před poškozením.
8. „Zpracovat projekt vegetačních úprav rychlostní komunikace za použití geograficky původních stanovištně vhodných druhů dřevin (stromů a keřů), který ve vazbě na konkrétní výškové a směrové trasování rychlostní silnice a terénní podmínky bude zároveň jako kompenzační opatření řešit začlenění rychlostní komunikace do krajiny s ohledem na ochranu krajinného rázu.“ Opatření: −
V dalších fázích přípravy stavby zpracovat projekt vegetačních úprav rychlostní komunikace za použití geograficky původních stanovištně vhodných druhů dřevin (stromů a keřů), který ve vazbě na konkrétní výškové a směrové trasování rychlostní silnice a terénní podmínky bude zároveň jako kompenzační opatření řešit začlenění rychlostní komunikace do krajiny s ohledem na ochranu krajinného rázu. Tento projekt bude řešit i napojení na stávající prvky územního systému ekologické stability (především biokoridory) a na stávající i připravované větrolamy. Zvláštní pozornost věnovat násypům, mostům a mimoúrovňovým křižovatkám. U násypů řešit dle podmínek optimálně výsadbu stromového patra v patě násypu, na svahu pak keřové 152
patro tak, aby došlo k maximálnímu pohledovému začlenění do krajiny. 8. „Upřednostňovat na viditelných stavebních objektech a při terénních úpravách využití přírodních materiálů (dřevo, kámen místní provenience apod.) s vhodnou modelací terénu před technicky strohým řešením a tvrdými liniemi tak, aby tato opatření vhodně snižovala nepříznivé působení rychlostní komunikace v krajině s ohledem na ochranu krajinného rázu.“ Opatření: −
Upřednostňovat na viditelných stavebních objektech a při terénních úpravách využití přírodních materiálů (dřevo, kámen místní provenience apod.) s vhodnou modelací terénu před technicky strohým řešením a tvrdými liniemi tak, aby tato opatření vhodně snižovala nepříznivé působení rychlostní komunikace v krajině s ohledem na ochranu krajinného rázu.
9. „V případě realizace rychlostní komunikace bude nutno si předem vyžádat u příslušných orgánů ochrany přírody potřebná hodnocení, povolení, souhlasy, závazná stanoviska či výjimky podle jednotlivých dotčených ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. (zejména podle § 4 odst. 1, § 4 odst. 2, § 4 odst. 3, § 8 odst. 1, § 12 odst. 2, § 43, § 44, § 56, § 63 odst. 1). Upozorňujeme, že na území Chráněné krajinné oblasti Pálava a jejího ochranného pásma vykonává státní správu v ochraně přírody a krajiny Správa CHKO Pálava, jejíž vyjádření je nutno si vyžádat (viz tato a další vymezené působnosti správ národních parků a chráněných krajinných oblasti ve smyslu § 78 zákona č. 114/1992 Sb.).“ Zde jen doplňujeme, že mimo jiné bude nutno získat i stanovisko podle § 45i a pravděpodobně i vypracovat posouzení dle téhož paragrafu ve vztahu k evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti (Věstonická nádrž, CHKO Pálava) dle novely zák. č. 114/1992 Sb. 10. „Z hlediska zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu v platném znění a prováděcích předpisů k tomuto zákonu: Zůstávají v platnosti připomínky uvedené ve vyjádření KrÚ Jihomoravského kraje k oznámeni (čj. JMK 3664/2003 OŽPZ/Hk/4 ze dne 17.2.2003). Vyjádření k oznámení: „V oblasti ochrany zemědělského půdního fondu (ZPF) se konstatuje, že předmětná akce zásadním způsobem ovlivní podmínky ochrany ZPF v celém zájmovém území. Nevratně odejme ze ZPF rozsáhlou výměru zemědělské půdy, ovlivní organizaci ZPF v území, síť zemědělských komunikací, odtokové a hydrologické poměry a naruší stávající strukturu jednotlivých kultur v rámci ZPF, jako jsou vinice, sady, orná půda, trvale zatravněné plochy atd. Dále zásadním způsobem ovlivní průběh zpracovávaných pozemkových úprav. Pro další řízení se z hlediska ochrany ZPF jeví jako nejpříznivější varianta č. 1, která má nejnižší procentuální zastoupení záboru půd v I. třídě ochrany (cca 19%), v součtu půd v I. a II. třídě ochrany má zastoupení cca 37%, což je podíl vyšší ve srovnání s variantou č. 2, ale nižší ve srovnání s variantou č. 4. Pro další řízení požadujeme orientačně určit cílové plochy pro uložení ornice a zkulturnění schopného podorničí, které budou získány skrývkou v rámci zemních prací při výstavbě komunikace.“ Opatření: −
V dalších fázích přípravy stavby určit cílové plochy pro uložení ornice a zkulturnění 153
schopného podorničí, které budou získány skrývkou v rámci zemních prací při výstavbě komunikace.
154
Správa Chráněné krajinné oblasti Pálava V MIKULOVĚ 30.1 2004
VĚC Vyjádření k předložené dokumentaci vlivů „rychlostní silnice R52 Pohořelice-Mikulov“ na životní prostředí dle ustanovení § 8 zákona č. 100/2001 Sb. Dne 9.1.2004 byla Správě chráněné krajinné oblasti Pálava předložena dokumentace EIA Rychlostní silnice R 52, Pohořelice - Mikulov (Drasenhofen), zpracovaná firmou HBH projekt, Kabátníkova 5, Brno. Předložená dokumentace se zabývá třemi variantami (0, 1, 2) a jednou podvariantou (1x). Je tedy posuzována varianta 0, obsahující zachování současného stavu, a to pouze v některých kapitolách jako neaktivní varianta. Dále pak varianta 1, která řeší dostavbu současné trasy I/52 tak, aby splňovala parametry dálnice či rychlostní komunikace. Tato varianta má v rámci předkládané projektové dokumentace vytvořenu podvariantu 1x, která se od původní trasy varianty 1 liší pouze odchýlením své trasy v prostoru Horního luhu tak, aby byla co nejšetrnější k současnému lesnímu porostu. Jako poslední je navržena varianta 2, která od Nové Vsi obchází západně Pasohlávky, Brod nad Dyjí a západně od Dunajovických kopců a podél obce Březí směřuje k Mikulovu. V projektové dokumentaci jsou postupně vyhodnocovány jednotlivé posuzované složky životního prostředí, jako zábor ZPF (nejlépe vychází varianta 1), zábor PUPFL (nejlépe vychází varianta 1x), dále surovinové a energetické zdroje atd. Podrobně zhodnotit všechny jednotlivé oddíly by bylo velmi náročné nám v mnohém nepříslušné, proto se naše stanovisko zaměří pouze na oblasti, ve kterých vidíme nějakou kolizi se zájmy ochrany přírody a krajiny s vazbou k území CHKO Pálava. Kapitola Dopravní vazby, úpravy a doplnění stávající sítě komunikací hovoří o tom, že výstavou R 52 budou zrušeny všechny úrovňové křižovatky a bude nutné komplexně dobudovat sít' místních obslužných komunikací pro okolní území (přemostění mezi Dolními Dunajovicemi a Pernou, přemostění těsně za hrází, přebudování obslužných komunikací, které jsou dnes souběžné s I/52). Ovšem nikde v předložené PD není posuzováno, jaký bude dopad na okolí těchto doprovodných staveb (přiblížení dopravy k PP Anenský vrch, změna dopravní situace v prostoru mezi obcí Bavory a Perná atd.). V celé projektové dokumentaci není zahrnuto posuzování mimoúrovňových křižovatek z pohledu krajinného rázu nebo z pohledu dopadů na stávající síť jednotlivých prvků ÚSES. Tento nedostatek je pouze okomentován formulací, že doposud nebyl schválen tvar těchto křižovatek (pravděpodobně tvar „trumpeta"). V kapitole Fauna, flóra a ekosystémy jsou výčty druhů uvedeny povrchně a odpovídají pouze příležitostným návštěvám. Na některých lokalitách by jistě bylo možné najít další ohrožené druhy. Jako objektivnější měřítko ochranářské kvality území považujeme hodnocení podle aktuální verze Červeného seznamu, který klasifikuje i nechráněné rostliny. Aktuální seznam chráněných druhů pro PR Šibeničník obsahuje celkem asi 270 taxonů cévnatých rostlin, v předložené studii je jich ale uvedeno bez dalšího odkazu pouze pět zvláště chráněných podle zákona. Naopak z uvedených druhů je koniklec luční (Pulsatilla
155
pratensis) zřejmou záměnou s koniklecem velkokvětým (Pulsatilla grandis), a ani zvonek boloňský (Campanula bononiensis) asi není správný údaj. Další pochybení jsou u většiny lokalit, kde jsou uvedeny výskyty mravenců rodu Formica, přičemž se jedná spíše o menší a vesměs běžné mravence jiných rodů. Část dokumentace, zabývající se vlivem stavby na krajinný ráz, považujeme za neodůvodněně velmi stručnou. Ve svém pojednání opomíjí řadu významných aspektů stavby, které velmi podstatně ovlivní a změní dochovaný krajinný ráz. V tomto případě máme na mysli zejména mimoúrovňové křižovatky, potřebná přemostění pro obslužné komunikace v území a fragmentaci současných ploch podél stavby. Pro území CHKO Pálava je od roku 2003 zpracován projekt Vyhodnocení krajinného rázu CHKO Pálava, zpracovaný Společností pro životní prostředí Brno, který postihuje vymezení jednotlivých krajinných celků, krajinných prvků a krajinných složek. Hodnocení těchto dvou studií je poněkud odlišné v mnoha aspektech. Předložená dokumentace EIA pouze vyjmenovává jednotlivé typy krajinných prvků s jejich základní charakteristikou, ale samotné vyhodnocení dopadu postrádáme. Oddíl dokumentace Střety se segmenty územního systému ekologické stability (ÚSES) je opět pouhým výčtem střetů jednotlivých variant se současnými prvky územního systému ekologické stability se závěrečným tabulkovým zhodnocením, zda jde o střet střední, významný či zásadní. Proto tuto část hodnotíme jako nevypovídající. V části Vlivy na rekreační využití krajiny je jako pozitivní složka navrhovaného zásahu uveden faktor zlepšení dostupnosti rekreačně atraktivních míst, tedy i Pálavy pro turisty. Tato formulace je v rozporu s našimi předchozími připomínkami ke zjišťovacímu řízení, které prováděla firma ENVIROA.D, s. r. o., Ostrava. Závěr: Na základě předložené dokumentace EIA považujeme některé části dokumentace za příliš strohé a nepostihující všechny významné složky a faktory území, která by mělo být navrhovanou stavbou dotčeno. Pro území CHKO Pálava považujeme za potřebné podrobněji vyhodnotit dopad stavby a doprovodných obslužných komunikací na některá MZCHÚ (PP Anenský vrch, PR Šibeničník), případně dopad na krajinný ráz dotčené části CHKO. Obdobně požadujeme zásadní posouzení všech mimoúrovňových křižovatek na trase jednotlivých variant, protože v předložené dokumentaci není vůbec zmíněna potřeba zajistit migrační podchody komunikací pro drobné živočichy alespoň v místech křížení významných biokoridorů systému ÚSES. Stejnou pozornost požadujeme věnovat řešení variant pro doprovodnou zeleň podél jednotlivých tras. RNDr. Jiří Matuška vedoucí Správy CHKO Pálava Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto vyjádření: 1. „Dopad na okolí doprovodných staveb (přiblížení dopravy k PP Anenský vrch, změna dopravní situace v prostoru mezi obcí Bavory a Perná atd.).“ V případě varianty 1 a 1x je v prostoru Bavory – Perná navržena R 52 rozšířením stávající silnice I/52 směrem západním – tedy od CHKO Pálava. Před PP Anenský vrch opouští stávající trasu a pokračuje rovně – tedy ve větší vzdálenosti od Anenského vrchu než stávající I/52. Napojení Mikulov – Bavory – Perná je vedeno od Mikulova po stávající I/52, za Anenským vrchem se napojuje na sil. III/0521 do Bavor a novým obchvatem Bavor v kategorii S 7,5/50 západně od Bavor pokračuje v trase stávající zpevněné komunikace do Perné. Po této trase je ovšem vedena trasa naučné stezky. Vlivy na PP Anenský vrch zde
156
budou podstatně menší než při pokračování stávajícího stavu – var. 0 a nelze očekávat nadlimitní vlivy. Na této situaci je ovšem zřejmé, že vedení rychlostní silnice přednostně určené pro tranzitní dopravu v trase stávající páteřní komunikace mikroregionu není ideální a výsledkem bude vždy kompromis, který může zhoršit stávající stav a vede k funkčně ne zcela optimálnímu řešení. Je samozřejmě možné řešit lokální dopravu novou doprovodnou komunikací podél R52. Zde zase nastávají minimálně dva problémy – jednak dochází ke značnému nárůstu šířky zabíraného dopravního koridoru, jednak v bezprostřední blízkosti silnice dálničního typu je velice problematické využití této cesty pro cyklisty včetně rekreačních. 2. „V celé projektové dokumentaci není zahrnuto posuzování mimoúrovňových křižovatek z pohledu krajinného rázu nebo z pohledu dopadů na stávající síť jednotlivých prvků ÚSES. Tento nedostatek je pouze okomentován formulací, že doposud nebyl schválen tvar těchto křižovatek (pravděpodobně tvar „trumpeta").“ Toto je částečně i problém fáze, ve které se proces hodnocení vlivů na životní prostředí dělá. Je to na úplném začátku přípravy stavby – prakticky několik let před projektem pro územní rozhodnutí. Kromě to by měl být řešen ve variantách a tyto varianty jsou řešeny většinou na různé úrovni poznání. Je zřetelné, že varianta 1 je dlouhodobě uvažovaná a zkoumaná trasa, která má také nejvyšší hloubku poznání. Během zpracování oznámení a dokumentace došlo k neustálému zvyšování významu vlivů na přírodu, které vyvrcholilo poslední novelou zák. č. 114/1992 Sb (po odevzdání dokumentace). Projekčně nejlépe připravená varianta 1 byla tedy několikrát upravována, aby maximálně vyhověla očekávaným požadavkům. Výsledkem pak byla varianta 1x. Tato varianta řeší kompromisní (ne ideální) průchod prostorem Horního luhu, Horní nádrž přechází přesně nespecifikovaným mostem podél stávající hráze, všechna křížení pod Pálavou řeší zásadně v zářezu tak, aby horní komunikace křižovatky byla max. v úrovni rostlého terénu. Na základě zkušeností z jiných obdobných staveb však můžeme konstatovat, že především křižovatky doznávají v průběhu přípravy stavby mnoha změn a konečné řešení bývá obvykle odlišné od původních návrhů vyhledávací studie především na základě potřeb obcí a dalších uživatelů území. Dle názoru zpracovatele posudku se vliv mimoúrovňových křižovatek mírně přeceňuje. Po realizaci a zapojení řádného ozelenění se ukazuje, že vliv ani těch největších – třípatrových až 12 m vysokých křižovatek není v krajině dominantní. Takové křižovatky u uvažovaného záměru nepřipadají v úvahu – řeší se jedině na křížení dvou dálničních tras s nutností mnoha okolních napojení. Jak již bylo řečeno – křižovatky ve variantě 1x pod Pálavou jsou uloženy realizovat max. v úrovni stávajícího terénu, takže při řádném ozelenění nemohou mít významný negativní vliv na krajinný ráz. Ve variantě 2, která lépe plní svou funkci – tranzitní dálkové komunikace a nemusí se zabývat částečnou funkcí páteřní komunikace oblasti (tu plní stávající I/52), je logicky křižovatek méně a je zde také více prostoru pro jejich optimální řešení. Kromě nezbytných křižovatek Pohořelice a Mikulov – jih řeší pouze další 2 a to Drnholec (km 25,5), kde se využívá tělesa násypu před přemostěním Horní nádrže a Březí (km 33,0), kde se využívá přirozeného vedení R52 v zářezu a napojení pak probíhá nadjezdem v úrovni stávajícího terénu. 157
Z hlediska vlivu křižovatek na krajinný ráz je pak možno hodnotit variantu 2 jako vhodnější. Z hlediska převedení trasy přes Horní nádrž je přemostění ve variantě 1x v jejím nejširším místě ze zúženého hlediska vlivů na krajinný ráz poněkud nelogické a mnohem kratší přemostění na jejím horním konci ve variantě 2 příznivější. Ovšem vedení přímo po hrázi se zapojenou zelení ve variantě 1 je z hlediska vlivů na krajinný ráz zřejmě nejpříznivější, i když samozřejmě z hlediska dalších vlivů prakticky téměř nerealizovatelné. Další hledisko pak může být pokračování stávajícího stavu krajinného rázu – zde je zase vhodnější varianta 1 a 1x, které využívají stávající dopravní koridor a nevzniká zde nový prvek, zatímco trasa 2 zcela mění charakter krajinného rázu v pruhu území, kterým prochází. Z hlediska typů krajinného rázu je vedení varianty 1 a 1x unikátním typem pálavských bradel s úpatími méně vhodné než vedení varianty 2 polní krajinou. Otázkou pak je, zda stávající dopravní koridor silnice I/52 nemá již naplněnu svou kapacitu z hlediska souladu s krajinným rázem a výstavba R52 v trase I/52 nezpůsobí překročení této kapacity. Na tuto otázku neexistuje objektivní (měřitelná a srovnatelná s nějakým limitem) odpověď, hodnocení bude vždy subjektivní. Opatření: −
Po určení konečné varianty a zaměření pozemků pro výstavbu zpracovat návrh rychlostní silnice R52 s minimálním vlivem na krajinný ráz včetně zapojení zeleně. Mimoúrovňové křižovatky řešit přednostně (v prostoru pálavských bradel s úpatími výhradně) v zářezech tak, aby se nejvyšší stavební bod křižovatky nedostával nad rostlý terén. Součástí návrhu bude vizualizace v hlavních pohledových osách zejména prostorů křižovatek, rozsáhlejších přemostění a násypů. Tento návrh projednat s orgánem ochrany přírody a požádat o souhlas dle § 12 zák. č. 114/1992 Sb.
3. „V kapitole Fauna, flóra a ekosystémy jsou výčty druhů uvedeny povrchně a odpovídají pouze příležitostným návštěvám. Na některých lokalitách by jistě bylo možné najít další ohrožené druhy. Jako objektivnější měřítko ochranářské kvality území považujeme hodnocení podle aktuální verze Červeného seznamu, který klasifikuje i nechráněné rostliny.“ Opatření: −
Po určení konečné varianty, zaměření trasy a určení všech pozemků dotčených výstavbou a provozem R52 provést podrobný biologický průzkum (resp. Biologické hodnocení, pokud bude přísl. orgánem požadováno) se zaměřením na výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (i dle aktuální verze Červeného seznamu) a dalších chráněných částí přírody (chráněných území a významných krajinných prvků). Součástí tohoto průzkumu budou mimo jiné návrhy žádostí o výjimky ze zákona č. 114/1992 Sb. v případě ovlivnění zvláště chráněných druhů rostlin nebo živočichů nebo jejich biotopů a dalších chráněných částí přírody. Zároveň zde budou návrhy podmínek nakládání s těmito druhy (záchranný transfer, vytvoření náhradního stanoviště apod.) a vhodných technických řešení a opatření pro snížení či eliminaci negativních vlivů rychlostní silnice.
4. „Oddíl dokumentace Střety se segmenty územního systému ekologické stability (ÚSES) je opět pouhým výčtem střetů jednotlivých variant se současnými prvky územního systému
158
ekologické stability se závěrečným tabulkovým zhodnocením, zda jde o střet střední, významný či zásadní. Proto tuto část hodnotíme jako nevypovídající.“ Tento problém lze hodnotit jako málo detailní okomentování textové části dokumentace, protože ve skutečnosti je většina střetů technicky řešena přemostěním v technickém návrhu variant dle vyhledávací studie, pouze není uvedena. Např.: Varianta 1x Střety vymezeným ÚSES dle dokumentace
Přemostění dle vyhledávací studie
střední
km 19,375 – protíná 28,4 m LBK
střední
km 19,760 – protíná 158,4 m LBK
střední
km 23,500-24,900 – 1 290,0 m tečuje LBC
Přemostění dle opatření dokumentace
Pozn. zpracovatele posudku
významné km 26,300-26,800 – tečuje LBC
netečuje, vede po mostě vedle hráze zcela mimo biocentrum!
zásadní
km 25,500-27,000 protíná NRBK K161 vodní
plně přemosťuje novým mostem v Horní nádrži
zásadní
km 27,250-27,500 protíná NRBK K161 nivní
střední
km 29,750 - protíná LBK
střední
km 30,750 - protíná LBK
23,4 m
střední
km 32,450 - protíná LBK
18,4 m
střední
km 34,500 - protíná RBK RK123
58,4 m
střední
km 38,400 - protíná LBK
min. 50 m
doporučeno přemostění v min. délce 18 m
mimoúrovňové křížením v šířce minimálních parametrů náhradní biokoridor východně MÚK Mikulov-jih formou podchodných propustků
159
MÚK navržena v prostoru LBK – buď přemístit křižovatku a přechod řešit ekoduktem (zároveň přístup k Šibeničníku) nebo náhradní podchod v min. šíři 18 m
v min. šíři 18 m jihovýchodně od MÚK významné km 39,250 - protíná LBK
státní hranice – zde musí být přemostění hraničního toku – doporučeno v min. šíři 18 m
Varianta 2 Střety vymezeným ÚSES dle dokumentace
Přemostění dle Přemostění dle Pozn. zpracovatele posudku opatření vyhledávací dokumentace studie
střední
km 19,375 - protíná LBK
střední
km 19,760 - protíná 38,4 m LBK
LBK neprotíná, v tomto prostoru by mělo být přemostění Mlýnského náhonu (?)
km 21,000
podchodný propustek
střední
km 23,200 - protíná LBK
podchodný propustek
střední
km 24,180- protíná LBK
zásadní
km 26,750-27,125 - přemostění + 40 m na protíná NRBK K161 souše 40 m na levém břehu a nivní levém břehu a + 200 m na pravém břehu cca 30 m na pravém břehu Horní nádrže
významný
km 27,000 - protíná 378,4 m NRBK K161 vodní
střední
km 29,200 - protíná LBK
podchodný propustek
střední
km 30,800 - protíná ekodukt LBK (plánované místo pro ekodukt)
300 m
střední
km 32,300 - protíná LBK
158,4 m
neuvedeno u střetů, ale uvedeno u opatření
přemostění celkem tedy 80 m na levém břehu pro převedení LBK a 230 m na pravém břehu pro převedení NRBK
silnice v malém násypu, zvážit možnost zvýšení
160
nivelity a vybudování podchodu střední
km 33,600 - protíná LBK
významný
km 36,400 - tečuje jižní okraj LBC
střední
km 36,400 - protíná 38,4 m RBK RK125
střední
km 37,000 - protíná 128,4 m LBK
střední
km 38,400 - protíná LBK
není zakreslen v graf. části – zřejmě omylem překopírováno z varianty 1x
střední
km 39,250 - protíná LBK
není zakreslen v graf. části – zřejmě omylem překopírováno z varianty 1x
podchodný propustek 38,4 m
km 40,200
náhradní biokoridor východně od MÚK - formou podchodných propustků
km 40,949
MÚK navržena v prostoru LBK – buď přemístit křižovatku a přechod řešit ekoduktem (zároveň přístup k Šibeničníku) nebo náhradní podchod v min. šíři 18 m jihovýchodně od MÚK státní hranice – zde musí být přemostění hraničního toku – doporučeno v min. šíři 18 m
Podle Metodické příručky k zajišťování průchodnosti dálničních komunikací pro volně žijící živočichy (Hlaváč a spol., AOPK, 2001) patří posuzované území do území zvýšeného významu. Zde je potom nutné řešit: a. každých 5 – 8 km bezpečný podchod pro zvířata velikosti jelena (velký podchod s indexem š x v : d větším než 10 nebo ekodukt o min šířce 40 m). Pro silnici o šířce 26,5 m je dostatečný podchod např. o šířce 88 m a výšce 3 m, resp. 44 m a 6 m. b. multifunkční podchod s indexem větším než 1,5 každé 2 – 4 km. Zde je dostatečný podchod např. o šířce 16 m a výšce 3 m.
161
c. každý 1 km suchý propust o průměru alespoň 80 cm. Kromě požadavků na některé suché propusty dle bodu c jsou ostatní požadavky rámcově splněny. Opatření: −
V dalších fázích přípravy stavby zpracovat migrační studii včetně návrhu potřebných podchodů a nadchodů na střetu s prvky ÚSES, niveletu, podchody a nadchody konečné varianty upravit dle požadavků této studie.
5. “V části Vlivy na rekreační využití krajiny je jako pozitivní složka navrhovaného zásahu uveden faktor zlepšení dostupnosti rekreačně atraktivních míst, tedy i Pálavy pro turisty. Tato formulace je v rozporu s našimi předchozími připomínkami ke zjišťovacímu řízení“ S tímto vyjádřením je možno souhlasit – faktor zlepšení dostupnosti rekreačně atraktivních míst, tedy i Pálavy pro turisty je nutno vážit i s kapacitou těchto rekreačních míst ve vztahu k plnému zajištění požadavků ochrany přírody. Silnice dálničního typu by neměla zajišťovat přímou obsluhu rekreačních míst již z hlediska možných negativních vlivů, ale i z hlediska její funkce, kdy slouží rychlé a bezpečné tranzitní dopravě včetně těžké kamionové. Naopak – měla by většinu dopravy z blízkosti rekreačně atraktivních míst vymístit a ponechat zde pouze lokální dopravu. To je i zájmem ochrany přírody. Z tohoto pohledu je pak mírně vhodnější varianta 2.
162
Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje, územní pracoviště Břeclav KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE se sídlem v Brně územní pracoviště Břeclav, Sovadinova 12, 690 85 Břeclav
V Břeclavi dne 4.2.2004
V ě c : Zveřejnění dokumentace vlivů záměru „Rychlostní silnice R 52 Pohořelice Mikulov (Drasenhofen)“ na životní prostředí, posuzovaného ve smyslu zákona č.100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí •
oznamovatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 56, 145 05 Praha 4
•
stanovisko orgánu ochrany veřejného zdraví
Na základě oznámeni odboru IPPC a projektové EIA Ministerstva životního prostředí č.j.6511/OIP/03 ze dne 19.12.2003 o zveřejnění dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle zák.č.100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, podaného na Krajskou hygienickou stanici Jihomoravského kraje se sídlem v Brně (dále jen „KHS JmK") dne 9.1.2004 a následně postoupeného na KHS JmK-územní pracoviště Břeclav dne 12.1.2004, posoudila KHS JmK jako dotčený orgán státní správy ve smyslu § 77 zák.č.258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, a § 8 odst.2 a 3 cit. zák.č.100/2001 Sb., předloženou dokumentaci k záměru „Rychlostní silnice R 52 Pohořelice - Mikulov (Drasenhofen)". Po zhodnocení souladu předloženého záměru s požadavky předpisů v oblasti ochrany veřejného zdraví vydává KHS JmK toto stanovisko: S předloženou dokumentací vlivů záměru „Rychlostní silnice R52 Pohořelice - Mikulov (Drasenhofen)" na životní prostředí lze z hlediska ochrany veřejného zdraví souhlasit za předpokladu, že budou dodržena všechna navrhovaná opatření, stanovená v hlukové studii ke snížení hlukové zátěže v okolí budované silnice. V dalším stupni projektové dokumentace bude pro vybranou variantu zpracována podrobná hluková studie, která bude zahrnovat i ostatní komunikace a křižovatky budované v souvislosti s výstavbou trasy, a optimalizaci návrhu délky a výšky jednotlivých protihlukových stěn. Před uvedením stavby do trvalého užívání bude provedeno měření hluku v jednotlivých lokalitách trasy. Z hlediska vlivů na obyvatelstvo a na podzemní zdroje pitné vody (varianta 2 prochází jímacím územím několika vodních zdrojů) se na základě předložené dokumentace jeví jako nejvhodnější varianta 1 nebo 1x.
163
Odůvodnění: Krajské hygienické stanici Jihomoravského kraje se sídlem v Brně byla dne 9.1.2004 doručena v.souladu s ustanovením § 8 odst.2 zák.č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, žádost Ministerstva životního prostředí, odboru IPPC a projektové EIA, ze dne 19.12.2003 č.j.6511/OIP/03 o vyjádření k dokumentaci záměru společnosti Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 56, Praha, týkající se vybudování rychlostní silnice R 52 Pohořelice - Mikulov (Drasenhofen). Základní údaje o záměru: •
název: Rychlostní silnice R 52 Pohořelice - Mikulov (Drasenhofen)
•
umístění: k.ú. Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Drnholec, Horní Věstonice, Mikulov, Novosedly, Pasohlávky, Perná, Pohořelice, Vlasatice
•
rozsah: Novostavba silnice se čtyřmi nebo více jízdními pruhy, delší než 10 km. Varianta č.1: délka 22 572 m (km 16,670 - 39,242) Varianta č.1x: délka 22 543 m (km 16,670 - 39,213) Varianta č.2: délka 24 279 m (km 16,670 - 40,949) Varianta č.0: délka 23 000 m (stávající silnice 1/52)
•
zpracovatel dokumentace: HBH Projekt spol. s r.o., Kabátníkova 5, Brno ENVIROAD s.r.o., Chelčického 4, Ostrava (hluková a exhal. studie)
•
stručný popis: Jedná se. o vybudování rychlostní silnice R 52 Pohořelice - Mikulov (Drasenhofen) se čtyřmi nebo více jízdními pruhy, která je součástí plánované páteřní silniční sítě evropské dopravní infrastruktury TEN, zahrnuté do VI.B multimodálního koridoru, spojujícího významná evropská průmyslová centra Varšavu, Ostravu, Brno, Vídeň a Budapešť. Rychlostní silnice je pro daný úsek v současné době řešena ve třech aktivních variantách s referenční variantou nulovou: Varianta 0 - zachování stávající silnice I/52 ve stávajících parametrech Varianta 1 - dostavba stávající silnice 1/52 v úseku Pohořelice - Mikulov, v oblasti Horního luhu zasahuje lesni porost, Nové Mlýny přechází po okraji hráze Střední nádrže, novostavba v trase obchvatu Mikulova až ke státní hranici Varianta 1x - jako varianta 1, liší se pouze v úseku km 23,000 - 28,504 (v oblasti Horního luhu prochází okrajem lužního lesa směrem k hrázi, podél které je vedena Horní nádrží) Varianta 2 - po Novou Ves shodná s variantou 1, dále vychází z obchvatu Nové Vsi ve směru na Nový Přerov, vedena západně od obce Pasohlávky, překračuje údolní nivu Dyje a horní nádrže Vodního díla Nové Mlýny, stáčí se do údolí mezi Dunajovickými vrchy a vrchem Kamrlice, prochází severním okrajem obce Březí, pokračuje mezi Šibeničním vrchem a tratí (jako varianta 1)
Údaje o vybraných vlivech záměru na obyvatelstvo a životní prostředí: •
vlivy na hlukovou situaci:
- zpracována hluková studie z listopadu 2003, posuzující výhledové hlukové zatížení v okolí tras jednotlivých variant - všechny navrhované trasy jsou vedeny mimo intravilány okolních obcí, nulová varianta je vedena v krátkém úseku okrajovou částí zástavby města Mikulov - z provedených výpočtů vyplývá, že u všech tří aktivních variant lze realizovat protihluková opatření tak, aby byly splněny hygienické imisní limity hluku dle nař.vlády č.502/2000 Sb. - u nulové varianty nutné přednostně řešit ochranu zástavby v Mikulově (překračování limitu
164
s korekcí na tzv. starou zátěž) a ochranu zástavby, u niž budou překračovány limity 60 dB v denní době a 50 dB v noční době (Nová Ves, Mikulov) - v případě realizace varianty 2 nutno počítat se skutečností, že část dopravy v území zůstane na stávající trase I/52 •
vlivy na kvalitu ovzduší:
- zpracována exhalační a imisní studie z listopadu 2003, která obsahuje výpočet množství exhalací hlavních škodlivin a výpočet a posouzení imisního zatížení v okolí tras jednotlivých variant - z provedených výpočtů vyplývá, že průměrné hodinové i průměrné roční hodnoty imisních limitů hlavních škodlivin emitovaných silniční dopravou budou pod stanovenými přípustnými limity dle nař.vlády č.350/2002 Sb. ve všech uvažovaných variantách trasy rychlostní silnice Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popř. kompenzaci nepříznivých vlivů: - v problematických lokalitách ,(v blízkostí obytné zástavby) navržena protihluková opatření (protihlukové stěny) - s ohledem na charakter okolního území přednostně navrhovány protihlukové stěny s pohltivou úpravou povrchu tak, aby byly minimalizovány odrazy hluku do okolního území - v případě potřeby budou navržena i dodatečná protihluková opatření na fasádách domů Předložená dokumentace byla posouzena z hlediska respektování požadavků v oblasti ochrany veřejného zdraví, vyplývajících m.j. z ustanovení zákona č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, a ustanovení právních předpisů souvisejících. Na základě výsledků hlukové studie bylo zjištěno překročení hygienických limitů hluku pouze lokálně na třech, respektive čtyřech sídelních lokalitách. U všech tří aktivních variant lze ale realizovat protihluková opatření tak, aby byly splněny hygienické imisní limity hluku dle nař.vlády č.502/2000 Sb. (protihlukové stěny, protihluková opatření na fasádách domů). Dle provedené exhalační a imisní studie nebude kvalita ovzduší realizací záměru významně ovlivněna a u žádné z variant nedojde k překročení imisních limitů dle nař.vlády č.350/2002 Sb. Ing. Martina Cigánková oddělení hygieny obecné a komunální územní pracoviště Břeclav
165
Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto vyjádření: S tímto vyjádřením lze souhlasit a k problematice uvádíme následující opatření: −
V dalších fázích přípravy R52, po určení konečné varianty, zaměření pozemků a určení přesného rozsahu stavby zpracovat podrobnou hlukovou studii výstavby a provozu R52 a dalších komunikací, na kterých se v souvislosti s realizací R52 významně zvýší frekvence dopravy. Výsledkem této studie bude návrh konkrétních protihlukových opatření pro zajištění hlukových limitů dle aktuálně platné legislativy. Protihlukové stěny navrhnout přednostně z přírodě blízkých materiálů s pohltivou úpravou. Protihlukové stěny řádně ozelenit, v případě možností a ve spolupráci s příslušnou obcí doplnit o zelené pásy i mimo vlastní silniční pozemek. Zejména v blízkosti navržených ptačích oblastí řešit protihluková opatření s eliminací vlivů na ptáky.
166
MŽP, odbor zvláště chráněných částí přírody MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ odbor zvláště chráněných částí přírody Vnitřní sdělení Pro: Ing. Jaroslavu Honovou, pověřenou řízením odboru posuzováni vlivů na životní prostředí a IPPC Datum: 20.2.2004 „Rychlostní silnice R52 Pohořelice - Mikulov"- posuzováni vlivů na životní prostředí podle zákona ČNR č. 100/2001 Sb. Odbor zvláště chráněných částí přírody byl požádán o vyjádření k dokumentaci o hodnocení vlivů na životní prostředí záměru "Rychlostní silnice R52 Pohořelice Mikulov" podle zákona ČNR č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Na rozdíl od původního oznámeni EIA (hodnoceny varianty 1, 2 a 4) došlo ke změně počtu posuzovaných variant. V dokumentaci jsou hodnoceny 3 aktivní varianty (1, 1 x, 2) a varianta nulová. Všechny varianty prochází CHKO Pálava. V úvodu předložené dokumentace je konstatováno, že: „Cílem je nalézt vhodný koridor, ne detailní řešení... Zůstává zde ovšem velký prostor na doporučení a návrh opatření pro další stupně projektové dokumentace, včetně dílčích úprav směrového a výškového vedení trasy na základě podrobného zaměření (str.5)." Je však nutné konstatovat, že se jedná o projektovou EIA a podklady, na jejichž základě probíhá proces posuzování, by proto měly být. v takové kvalitě, aby mohlo být provedeno zodpovědné vyhodnocení vlivů záměru na životní prostředí ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb. a zároveň se v této fázi mohly provést návrhy opatření k prevenci, vyloučení, snížení a kompenzaci nepříznivých vlivů. Avšak zpracovaná dokumentace v některých případech spíše než konkrétní vlivy v daném úseku stavby hodnotí vlivy záměru jen obecně a návrhy opatření, které by měly být již výstupem procesu EIA, odkazuje na fázi přípravy projektové dokumentace (např. hodnocení vlivu na krajinný ráz, zpracování hydrologického posudku, technická opatření ve vztahu k ovlivnění kvality vod apod.). K předložené dokumentaci uplatňujeme následující zásadní připomínky: Území CHKO je zvláště chráněné území, které je vyhlášeno jednak pro své přírodní hodnoty, a dále z důvodu.ochrany vzhledu kulturní krajiny historicky utvářené člověkem. Krajinný ráz je tak jedním z předmětů ochrany tohoto území. Proto požadujeme doplnění dokumentace o hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz (včetně návrhů opatření k prevenci, vyloučení a snížení nepříznivých vlivů), které je ve stávající dokumentaci nedostatečné, a to zejména ve vztahu k CHKO Pálava včetně vlivu navržených mimoúrovňových křižovatek. Samotná dokumentace konstatuje (str. 117), že v hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz bylo provedeno v obecnější poloze. Mezi variantami 1 a 1x v oblasti Horního luhu upřednostňujeme variantu 1x, která na rozdíl od varianty 1 představuje menší negativní dopad na ekosystémy lužního lesa. Při přechodu vodní nádrže Nových Mlýnů v místě stávající silnice I/52 pak upřednostňujeme takovou 167
variantu, která představuje průchod přes Horní (Mušovskou) nádrž a tedy variantu, a která nebude územně zasahovat do PR Věstonická nádrž, která je rovněž mokřadem mezinárodního významu podle Ramsarské konvence. Zároveň je toto území navrhováno ke zřízení jako „ptačí oblast Střední nádrž VD Nové Mlýny" podle směrnice Rady 79/409/EHS o ptácích, jež se stane součástí celoevropské soustavy chráněných území NATURA 2000. Dokumentace však detailněji neposuzuje u těchto variant technologická řešení vedení přes nádrže (vedení v náspu, na pilotech), která mohou představovat rozdílné vlivy (ať již ve fázi výstavby nebo v období provozu) na dotčené ekosystémy. U varianty 1x je pak v dokumentaci konstatováno, že: „vyhodnocení dílčích subvariant není předloženo ani zahrnuto do dokumentace, z důvodu přehlednosti a zachování jednotné úrovně:..". Ze subvariant, které řešily průchod Nových Mlýnů bylo vybráno vedení trasy Horní (Mušovskou) nádrží, podél stávající hráze s tím, že komunikace na hrázi zůstane zachována (str. 10). Změna využití stávající silnice I/52 na hrázi VD Nové Mlýny bude využita jako obslužná komunikace pro území, zajišťující propojení obou břehů Novomlýnských nádrží a pro údržbu hráze vodního díla (str. 20). Do dokumentace požadujeme doplnit posouzení těchto konkrétních možných technologických způsobů řešení stavbu při přechodu vodní nádrže Nových Mlýnů v místě stávající silnice I/52, jejich vzájemné porovnání a vyhodnocení jejich vlivů na dotčené ekosystémy (včetně posouzení následného využití či „rekultivace" stávající komunikace) tak, aby mohla být vybrána environmentálně nejpříznivější varianta. Hodnota části posuzovaného území je vyjádřena návrhem na vyhlášení „ptačích oblastí Pálava a Střední nádrž VD Nové Mlýny" podle směrnice 79/409/EHS o ptácích, jež se stanou součástí celoevropské soustavy chráněných území NATURA 2000. Záměry významně ovlivňující lokality soustavy Natura 2000 mohou být povoleny pouze za přesně stanoveného postupu podle ustanoveni článku č. 6. směrnice Rady 92/43/EHS směrnice o stanovištích (jehož transpozice je provedena v nyní projednávané novele zákona č. 114/1992 Sb. v PS PČR), a to včetně realizace kompenzačních opatření. Zvláště pak v případě průchodu přes VD Nové Mlýny je nutno věnovat velkou pozornost problematice kompenzačních opatření, která ve stávající dokumentaci není dostatečně posouzena. V dokumentaci je opět odkazováno na další stupně přípravy projektové dokumentace (např. str.116 „...u nivní části koridoru K 161 je třeba věnovat v dalších stupních projektové dokumentace pozornost otázce prostupnosti pro vodní savce /bobr, vydra/), avšak vyhodnocení dopadá na jednotlivé druhy a konkrétní návrh opatření k prevenci, vyloučení, snížení a kompenzaci nepříznivých vlivů na tyto druhy by měl být výstupem procesu posuzování vlivů. Proto požadujeme jednotlivé návrhy těchto opatření více konkretizovat, a kromě opatření týkajících se hlukového odclonění a zajištění možnosti migrace přes komunikaci (i vzhledem k jednotlivým přeložkám komunikací a MÚK) navrhujeme do posouzení zařadit i tato kompenzační opatření: 1) Realizace biokoridoru v oblasti Pavlova - kolem sypané hráze na jižním břehu. ("suchozemská část") 2) Realizace biokoridoru v oblasti Pavlova - průtočné rameno spojující dolní nádrž s Dyjí pod přehradou. („vodní část") 3) Realizace biokoridoru ve střední nádrži - výstavba dalšího ostrova. V dalších fázích procesu EIA a následné přípravy projektové dokumentace záměru je nutné věnovat zvýšenou pozornost posouzeni ohrožení stability vodních ekosystémů, které představují biotopy zvláště chráněných druhů, vzhledem k možnému úniku znečišťujících látek do povrchových vod (splachy posypových materiálů ze zimní údržby vozovek, únik toxických a ropných látek apod.) včetně konkrétních návrhů opatření k prevenci, vyloučení a
168
sníženi těchto nepříznivých vlivů, a to jak v případě výstavby, tak i následně při provozu. V rámci plánu organizace výstavby je zároveň nutné navrhovat plochy pro možné umístění zařízeni stavenišť (sklady materiálů, techniky apod.) a příjezdové komunikace na tyto staveniště tak, aby nedocházelo ke kolizím s lokalitami, které jsou předmětem zájmů ochrany přírody a krajiny. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem požadujeme dopracováni dokumentace (s ohledem na posouzení konkrétních možných technologických způsobů řešení stavby při přechodu vodní nádrže Nových Mlýnů v místě stávající silnice I/52, jejich vzájemné porovnání a vyhodnocení jejich vlivů na dotčené ekosystémy; na konkretizaci jednotlivých návrhů kompenzačních opatření; na hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz) a vypořádání výše uvedených připomínek tak, aby mohl být zodpovědně posouzen vliv záměru na životní prostředí ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb. a mohla tak být vybrána environmentálně nejpříznivější varianta záměru. RNDr. Alena Vopálková Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto bodu: 1. „požadujeme doplnění dokumentace o hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz (včetně návrhů opatření k prevenci, vyloučení a snížení nepříznivých vlivů), které je ve stávající dokumentaci nedostatečné, a to zejména ve vztahu k CHKO Pálava včetně vlivu navržených mimoúrovňových křižovatek. Samotná dokumentace konstatuje (str. 117), že v hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz bylo provedeno v obecnější poloze.“ Toto je částečně i problém fáze, ve které se proces hodnocení vlivů na životní prostředí dělá. Je to na úplném začátku přípravy stavby – prakticky několik let před projektem pro územní rozhodnutí. Kromě to by měl být řešen ve variantách a tyto varianty jsou řešeny většinou na různé úrovni poznání. Je zřetelné, že varianta 1 je dlouhodobě uvažovaná a zkoumaná trasa, která má také nejvyšší hloubku poznání. Během zpracování oznámení a dokumentace došlo k neustálému zvyšování významu vlivů na přírodu, které vyvrcholilo poslední novelou zák. č. 114/1992 Sb (po odevzdání dokumentace). Projekčně nejlépe připravená varianta 1 byla tedy několikrát upravována, aby maximálně vyhověla očekávaným požadavkům. Výsledkem pak byla varianta 1x. Tato varianta řeší kompromisní (ne ideální) průchod prostorem Horního luhu, Horní nádrž přechází přesně nespecifikovaným mostem podél stávající hráze, všechna křížení pod Pálavou řeší zásadně v zářezu tak, aby horní komunikace křižovatky byla max. v úrovni rostlého terénu. Na základě zkušeností z jiných obdobných staveb však můžeme konstatovat, že především křižovatky doznávají v průběhu přípravy stavby mnoha změn a konečné řešení bývá obvykle odlišné od původních návrhů vyhledávací studie především na základě potřeb obcí a dalších uživatelů území. Dle názoru zpracovatele posudku se vliv mimoúrovňových křižovatek trochu přeceňuje. Po realizaci a zapojení řádného ozelenění se ukazuje, že vliv ani těch největších – třípatrových až 12 m vysokých křižovatek není v krajině dominantní. Takové křižovatky zde nepřipadají v úvahu – řeší se jedině na křížení dvou dálničních tras s nutností mnoha okolních napojení. Jak již bylo řečeno – křižovatky ve variantě 1x pod Pálavou jsou uloženy realizovat max. v úrovni stávajícího terénu, takže při řádném ozelenění nemohou mít významný negativní vliv na krajinný ráz. 169
Ve variantě 2, která lépe plní svou funkci – tranzitní dálkové komunikace a nemusí se zabývat částečnou funkcí páteřní komunikace oblasti (tu plní stávající I/52), je logicky křižovatek méně a je zde také více prostoru pro jejich optimální řešení. Kromě nezbytných křižovatek Pohořelice a Mikulov – jih řeší pouze další 2 a to Drnholec (km 25,5), kde se využívá tělesa násypu před přemostěním Horní nádrže a Březí (km 33,0), kde se využívá přirozeného vedení R52 v zářezu a napojení pak probíhá v úrovni stávajícího terénu. Z hlediska vlivu křižovatek na krajinný ráz je pak možno hodnotit variantu 2 jako vhodnější. Z hlediska převedení trasy přes Horní nádrž je přemostění ve variantě 1x v jejím nejširším místě ze zúženého hlediska vlivů na krajinný ráz poněkud nelogické a mnohem kratší přemostění na jejím horním konci ve variantě 2 příznivější. Ovšem vedení přímo po hrázi se zapojenou zelení ve variantě 1 je z hlediska vlivů na krajinný ráz zřejmě nejpříznivější, i když samozřejmě z hlediska dalších vlivů prakticky nerealizovatelné. Další hledisko pak může být pokračování stávajícího krajinného rázu – zde je zase vhodnější varianta 1 a 1x, které využívají stávající dopravní koridor a nevzniká zde nový prvek, zatímco trasa 2 zcela mění charakter krajinného rázu v pruhu území, kterým prochází. Z hlediska typů krajinného rázu je vedení varianty 1 a 1x unikátním typem pálavských bradel s úpatími méně vhodné než vedení varianty 2 polní krajinou. Otázkou pak je, zda stávající dopravní koridor silnice I/52 nemá již naplněnu svou kapacitu z hlediska souladu s krajinným rázem a výstavba R52 v trase I/52 nezpůsobí překročení této kapacity. Na tuto otázku neexistuje objektivní (měřitelná a srovnatelná s nějakým limitem) odpověď, hodnocení bude vždy subjektivní. Opatření: −
Po určení konečné varianty a zaměření pozemků pro výstavbu zpracovat návrh rychlostní silnice R52 s minimálním vlivem na krajinný ráz včetně zapojení zeleně. Mimoúrovňové křižovatky řešit přednostně (v prostoru pálavských bradel s úpatími výhradně) v zářezech tak, aby se nejvyšší stavební bod křižovatky nedostával nad rostlý terén. Součástí návrhu bude vizualizace v hlavních pohledových osách zejména prostorů křižovatek, rozsáhlejších přemostění a násypů. Tento návrh projednat s orgánem ochrany přírody a požádat o souhlas dle § 12 zák. č. 114/1992 Sb.
2. „Mezi variantami 1 a 1x v oblasti Horního luhu upřednostňujeme variantu 1x, která na rozdíl od varianty 1 představuje menší negativní dopad na ekosystémy lužního lesa.“ Toto je podrobně řešeno u vyjádření ministerstva zemědělství. 3. „Do dokumentace požadujeme doplnit posouzení těchto konkrétních možných technologických způsobů řešení stavbu při přechodu vodní nádrže Nových Mlýnů v místě stávající silnice I/52, jejich vzájemné porovnání a vyhodnocení jejich vlivů na dotčené ekosystémy (včetně posouzení následného využití či „rekultivace" stávající komunikace) tak, aby mohla být vybrána environmentálně nejpříznivější varianta. Záměry významně ovlivňující lokality soustavy Natura 2000 mohou být povoleny pouze za přesně stanoveného postupu podle ustanoveni článku č. 6. směrnice Rady 92/43/EHS směrnice o stanovištích (jehož transpozice je provedena v nyní projednávané novele zákona č. 114/1992 Sb. v PS PČR), a to včetně realizace kompenzačních opatření.“
170
Technická studie, která byla podkladem dokumentace řeší technicky několik možných způsobů přechodu vodní nádrže Nové Mlýny v místě stávající silnice I/52. Jedná se zde o: -
nový přechod střední nádrží (kombinace mostů a násypů)
-
vedení po hrázi s rozšířením (přisypání nebo most) stávající silnice I/52 do střední nádrže (vzniká problém s nutností zachování obslužné komunikace hráze, cyklostezky apod.)
-
vedení po hrázi s rozšířením (přisypání nebo most) stávající silnice I/52 do horní nádrže (vzniká významný technický problém s nutností zachování charakteru hráze z vodohospodářských hledisek a s nutností zachování obslužné komunikace hráze, cyklostezky apod.)
-
nový přechod horní nádrží (kombinace mostů a násypů)
Ve variantě 1 byla hodnocena varianta přisypání do střední nádrže. Vzhledem ke zvýšení významu střední nádrže jako navrženého území Natura 2000 byla do varianty 1x začleněna alternativa s očekávaným nejmenším vlivem na oblast Natura 2000 – tedy nový přechod horní nádrží ve formě kombinace mostů a násypů. Zpracovatel posudku se domnívá, že ve fázi, kdy je střední Věstonická nádrž vyhlášena ptačí oblastí systému Natura 2000 již nemá smysl podrobně hodnotit další alternativy, které buď vedou přímo vyhlášenou ptačí oblastí nebo po její hranici s očekávanými obtížně řešitelnými technickými problémy. Posouzení následného využití či „rekultivace" stávající komunikace v tomto prostoru není aktuální, protože tato komunikace musí být zachována pro obsluhu vodohospodářského díla a pro lokální dopravu včetně cyklistické a pěší turistiky. V současné době je již uvedená novela platná a v případě posuzování variant 1, 1x a 2 dle zák. 114/1992 Sb. z hlediska vlivů na území soustavy Natura 2000 nabývá na významu varianta 2 a to nejen ve vztahu k Věstonické nádrži, ale i k CHKO Pálava. 4. „navrhujeme do posouzení zařadit i tato kompenzační opatření: a) Realizace biokoridoru v oblasti Pavlova - kolem sypané hráze na jižním břehu. ("suchozemská část") b) Realizace biokoridoru v oblasti Pavlova - průtočné rameno spojující dolní nádrž s Dyjí pod přehradou. („vodní část") c) Realizace biokoridoru ve střední nádrži - výstavba dalšího ostrova.“ Tato kompenzační opatření jsou logickým posílením ekologické stability, oprávněnost jejich realizace vyplývá i z požadavků zák.č. 114/1992 Sb. a jsou respektována následujícími kompenzačními opatřeními: −
Realizovat biokoridor v oblasti Pavlova - kolem sypané hráze na jižním břehu. ("suchozemská část")
−
Realizovat biokoridor v oblasti Pavlova - průtočné rameno spojující dolní nádrž s Dyjí pod přehradou. („vodní část")
−
Ralizovat biokoridoru ve střední nádrži - výstavba dalšího ostrova.“
5. “V dalších fázích procesu EIA a následné přípravy projektové dokumentace záměru je nutné věnovat zvýšenou pozornost posouzeni ohrožení stability vodních ekosystémů, které 171
představují biotopy zvláště chráněných druhů, vzhledem k možnému úniku znečišťujících látek do povrchových vod (splachy posypových materiálů ze zimní údržby vozovek, únik toxických a ropných látek apod.) včetně konkrétních návrhů opatření k prevenci, vyloučení a sníženi těchto nepříznivých vlivů, a to jak v případě výstavby, tak i následně při provozu.“ Základním technickým opatřením k prevenci, eliminaci a minimalizaci možných vlivů na kvalitu podzemních a povrchových vod je zajištění zachycení a včasné sanace případného znečištění. Proto musí mít komunikace dostatečné prvky pasivní ochrany, které minimalizují riziko nekontrolovaného úniku zdravotně závadných látek, jež mohou vniknout do povrchových nebo podzemních vod. Opatření: −
Dešťová voda z povrchu rychlostní silnice bude svedena do dálniční kanalizace zaústěné do těsněných retenčních nádrží nebo dešťových usazovacích nádrží (DUN).
−
Mělké příkopy v zářezech rychlostní silnice a podél paty násypů budou navrženy se zpevněným dnem.
−
Dešťové vody z povrchu rychlostní silnice a drenážní vody budou sváděny odděleně.
−
Při průchodu rychlostní silnice ochranným pásmem 2. stupně budou výše uvedené ochranné prvky doplněny o instalaci průběžných betonových svodidel. Betonová svodidla budou osazena za podélnými rigoly (žlaby) odvodňovacího systému rychlostní silnice a zabrání rozstřikování vody z povrchu rychlostní silnice mimo její odvodnění.
−
V případě vypouštění dešťových vod z povrchu rychlostní silnice přes retenční nádrže nebo DUN do Novomlýnské nádrže řešit takový systém záchytných a purifikačních zařízení, který prokazatelně neovlivní vodní ekosystémy.
−
Pro provádění stavebních prací a vlastní provoz rychlostní silnice je nezbytné vypracovat havarijní plán, řešící krizové situace, při kterých by došlo k ohrožení jakosti vod.
6. „V rámci plánu organizace výstavby je zároveň nutné navrhovat plochy pro možné umístění zařízeni stavenišť (sklady materiálů, techniky apod.) a příjezdové komunikace na tyto staveniště tak, aby nedocházelo ke kolizím s lokalitami, které jsou předmětem zájmů ochrany přírody a krajiny.“ Opatření: −
Zabezpečit zařízení staveniště proti úniku vodě a půdě nebezpečným látkám, provádět pravidelnou preventivní kontrolu stavebních mechanizmů se zaměřením na možný únik výše uvedených látek. Umístění zařízení staveniště situovat přednostně na ostatní půdě mimo ochranná pásma zdrojů vod, zátopová území, chráněná území a jejich ochranná pásma včetně významných krajinných prvků a mimo území sídel.
172
MŽP, odbor výkonu státní správy VII MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ odbor výkonu státní správy VII, Vršovická 65, 100 10 Praha
MŽP odbor posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC Vršovická 65 100 10 Praha 10 Rychlostní silnice R 52 - vyjádření k dokumentaci EIA K dokumentaci vlivů výše uvedeného záměru na životní prostředí zasíláme následující. připomínky: Ke kapitole B.I.5. Zdůvodnění záměru (str. 7): Jako jeden z rozhodujících důvodů je uváděno rozhodnutí rakouské vlády vybudovat dálnici: A5 Vídeň - Drasenhofen. Na rakouské straně však ještě zdaleka není zřejmé, že dálnice A5 bude realizována. Proti záměru je značný odpor veřejnosti a je možné, že budou realizovány jen některé obchvaty obcí na trase současné silnice č.7 Wien - Drasenhofen, jako např. u Wolkersdorfu. Navíc, dopravní situace jak na naší tak na rakouské straně zdaleka není nazrálá na vybudování čtyřpruhové rychlostní komunikace. Současné zatížení silnice I/52 v úseku Pohořelice-Mikulov je asi 6-7 tis. vozidel za 24 hod., v úseku Mikulov - Drasenhofen je to 4-5 tis. K téže kapitole, k pasáži Důvody pro přijetí případně odmítnutí (str. 11): Podle našeho názoru je náplň této části zpracovatelem dokumentace špatně pochopena. V této kapitole by měly být popsány všechny zvažované varianty (hodnocené i nehodnocené) a zdůvodněno, proč byly resp. nebyly vybrány jako předmět posuzování. Zpracovatel dokumentace však v tomto případě popsal pouze varianty posuzované a snažil se nastínit již předem, jaká jsou jejich pozitiva a negativa z hlediska hodnocení vlivů na ŽP. To by však mělo být výsledkem posuzování - tedy v závěrech dokumentace, konkrétně v části E. Porovnání variant řešení záměru. K samotným „důvodům": je velmi zvláštní, jak se liší důvody „proti". u varianty 0 a u varianty 1x, třebaže se jedná fakticky o stejnou trasu. Dokumentace tvrdí, že při zachování stávajícího stavu by byl dlouhodobě neudržitelný stav vlivů na faunu, flóru a cenné ekosystémy v území a na recipienty území, a na druhé straně realizace rychlostní komunikace v totožné trase tyto negativní vlivy nemělo. V části D.I.4. Vliv na jakost vod (str.104) je sice řečeno, že současný stav odvodnění komunikace není uspokojivý, u vlivů na faunu, flóru a ekosystémy již vysvětlení není tak zřetelné. V každém případě jsou však tyto formulace a hodnocení zavádějící, protože uvádějí jako jediné alternativy k nulové variantě posuzované varianty 1, 1x a 2 - rychlostní silnice. Vůbec však není reálně zvažována možnost provedení pouhé rekonstrukce stávající silnice I/52, při níž by byly odstraněny namítané technické nedostatky, a provedeno rozšíření, které by zajistilo dostatečnou rezervu. Navíc je ještě potlačeno hodnocení vlivů vyvolaných investic - poměrně rozsáhlého budování úprav narušené silniční a cestní sítě nižšího řádu kvůli zajištění obslužnosti území. 173
Ke kapitole B.III.1 Ovzduší, tabulka č.4 (str.23) V tabulce je uváděn přehled předpokládaných intenzit dopravy r.2020 - není zřejmé, z jakých. předpokladů modelace vychází. Vzhledem k současným intenzitám dopravy (6-7 tis. u úseku Pohořelice-Mikulov, 4-5 tis. v úseku Mikulov-Drasenhofen). se zdají být údaje nadhodnocené, zejména bereme-li v úvahu existenci dálnice D2, silnice I/38 (event. R/38), modernizovaného železničního koridoru apod. Tutéž námitku lze uplatnit i u tabulky č. 33 na str. 89. Proč takové nárůsty?
Ke kapitole D.I.1 Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů, část Změna sociálně ekonomické situace v území (str.95) Věcně správně jsou popsány pozitivní i negativní důsledky realizace záměru na sociálně ekonomickou situaci v území, chybí však úvaha, zda popsaná pozitiva vyváží negativa. Z kontextu je sice patrné, že u varianty 2 by toto srovnání dopadlo pro realizaci záměru špatně, avšak podle našeho názoru i realizace doporučené varianty lx by znamenalo snížení hodnoty krajiny z hlediska tradičních podnikatelských aktivit a turistického využití. RNDr. Miroslav R o k o s pověřený řízením odboru Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto vyjádření: 1. „Ke kapitole B.I.5. Zdůvodnění záměru (str. 7): Jako jeden z rozhodujících důvodů je uváděno rozhodnutí rakouské vlády vybudovat dálnici: A5 Vídeň - Drasenhofen. Na rakouské straně však ještě zdaleka není zřejmé, že dálnice A5 bude realizována. Proti záměru je značný odpor veřejnosti a je možné, že budou realizovány jen některé obchvaty obcí na trase současné silnice č.7 Wien - Drasenhofen, jako např. u Wolkersdorfu. Navíc, dopravní situace jak na naší tak na rakouské straně zdaleka není nazrálá na vybudování čtyřpruhové rychlostní komunikace. Současné zatížení silnice I/52 v úseku Pohořelice-Mikulov je asi 6-7 tis. vozidel za 24 hod., v úseku Mikulov - Drasenhofen je to 4-5 tis.“ Tyto údaje nejsou předmětem dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí. Dokumentace vychází z podkladů pro záměr předaných oznamovatelem. Vychází se zde z předpokladu, že dálnice A5 bude realizována k horizontu let 2009 – 2010 a v této době bude do Mikulova přivedeno cca 18 000 vozidel za 24 hodin. Zpracovatel dokumentace není oprávněn tato čísla nijak měnit, kromě toho vycházejí ze zásadních koncepčních prací zpracovávaných příslušně oprávněnými osobami. Kromě toho je proces přípravy rychlostní silnice dlouhodobá záležitost, takže k horizontu 2010 reálně nelze očekávat začátek realizace R52, případné změny předpokladů bude možno plně akceptovat. 2. „K téže kapitole, k pasáži Důvody pro přijetí případně odmítnutí (str. 11): Podle našeho názoru je náplň této části zpracovatelem dokumentace špatně pochopena. V této kapitole by měly být popsány všechny zvažované varianty (hodnocené i nehodnocené) a zdůvodněno, proč byly resp. nebyly vybrány jako předmět posuzování. Zpracovatel dokumentace však v tomto případě popsal pouze varianty posuzované a snažil se nastínit již
174
předem, jaká jsou jejich pozitiva a negativa z hlediska hodnocení vlivů na ŽP. To by však mělo být výsledkem posuzování - tedy v závěrech dokumentace, konkrétně v části E. Porovnání variant řešení záměru. K samotným „důvodům": je velmi zvláštní, jak se liší důvody „proti". u varianty 0 a u varianty 1x, třebaže se jedná fakticky o stejnou trasu. Dokumentace tvrdí, že při zachování stávajícího stavu by byl dlouhodobě neudržitelný stav vlivů na faunu, flóru a cenné ekosystémy v území a na recipienty území, a na druhé straně realizace rychlostní komunikace v totožné trase tyto negativní vlivy nemělo. V části D.I.4. Vliv na jakost vod (str.104) je sice řečeno, že současný stav odvodnění komunikace není uspokojivý, u vlivů na faunu, flóru a ekosystémy již vysvětlení není tak zřetelné. V každém případě jsou však tyto formulace a hodnocení zavádějící, protože uvádějí jako jediné alternativy k nulové variantě posuzované varianty 1, 1x a 2 - rychlostní silnice. Vůbec však není reálně zvažována možnost provedení pouhé rekonstrukce stávající silnice I/52, při níž by byly odstraněny namítané technické nedostatky, a provedeno rozšíření, které by zajistilo dostatečnou rezervu. Navíc je ještě potlačeno hodnocení vlivů vyvolaných investic - poměrně rozsáhlého budování úprav narušené silniční a cestní sítě nižšího řádu kvůli zajištění obslužnosti území.“ Zpracovatel dokumentace uvádí i variantu 4 (str. 8), od jejíhož hodnocení bylo upuštěno, protože je trasována mimo dohodnutý bod přechodu státní hranice. U alternativního řešení formou železničního spojení uvádí, že nemůže být alternativou posuzovaného záměru v jakékoli variantě – tj. že neplní funkční požadavky záměru. Dle názoru zpracovatele posudku nemá smysl podrobně řešit varianty, které neplní požadavky záměru oznamovatele a které oznamovatel nezamýšlí realizovat. Zpracovatel dokumentace ani posudku nemají nástroje ani oprávnění technicky navrhovat nové komunikační varianty do hloubky poznání potřebné pro hodnocení vlivů. Co se týče zdůrazňovaných vlivů varianty 0 – tedy pokračování stávajícího stavu, zde zpracovatel dokumentace vychází ze zadaného nárůstu dopravy, který stávající I/52 prakticky nemůže převést a předpokládá vznik nepříznivých dopravních situací – dopravní zácpy, havárie vozidel apod. Z toho dále odvozuje i podstatně větší vlivy než u ostatních variant. Kromě toho, tato varianta také není předmětem detailního hodnocení, protože ji oznamovatel nehodlá realizovat. Přesto však např. hluková i rozptylová studie řeší i tuto variantu. S tím souvisí i důvod, proč nebyla reálně zvažována možnost provedení pouhé rekonstrukce stávající silnice I/52, při níž by byly odstraněny namítané technické nedostatky, a provedeno rozšíření, které by zajistilo dostatečnou rezervu. Zpracovatel dokumentace není oprávněn vytvářet jiné varianty, než varianty oznamovatelem navržené. Z hlediska oznamovatele, který musí respektovat všechny legislativní a technické normy je pak prakticky jediným možným rozšířením směrově rozdělený čtyřpruh – tedy varianta 1, která předmětem hodnocení je. Z vyjádření není jasné, co si přesně pod pojmem „rozšíření“ jeho autor představuje. Pokud by to byl zvláštní třípruh, který známe především z přilehlých rakouských oblastí (se střídáním jednopruhového a dvoupruhového uspořádání v jednom směru), pak česká technická norma nic takového nepřipouští (kromě stoupacích pruhů v přesně definovaných stoupáních) – toto řešení umožňuje pouze lepší předjíždění pomalých vozidel, nezvyšuje kapacitu komunikace, není tedy rozšířením v pravém slova smyslu. Pokud by „rozšíření“ mělo být směrově nerozděleným čtypruhem, pak toto řešení je vhodné pouze pro nízké rychlosti dopravního proudu v městských oblastech. Pro silnice rychlostního a dálničního typu je zcela nevhodné vzhledem k velké nebezpečnosti tohoto typu komunikace a je v rozporu s technickými normami.
175
Jediné možné technicky přijatelné řešení menší než směrově rozdělený čtyřpruh je výstavba rychlostní komunikace v polovičním profilu – tedy v dvoupruhu s odstraněním všech úrovňových křižovatek a nahrazením mimoúrovňovými. Toto řešení je aktuální na komunikaci, kde se předpokládá postupný nárůst dopravy – tj. např. když stávající komunikace kapacitně nestačí a frekvence dopravy pro čtyřpruh bude dosaženo např. za 20 let. Zde je potom možno postavit tento typ komunikace se všemi mimoúrovňovými kříženími s konečnou kapacitou a po dosažení požadované frekvence vozidel dostavět druhou polovinu. U uvažovaného záměru se však postupný nárůst frekvence vozidel nepředpokládá, po realizaci dálnice A5 na rakouské straně se očekává nárůst skokový, a proto je uvažovaný záměr řešen rovnou na uvažovanou konečnou kapacitu. Kromě toho i v tomto případě by hodnocení vlivu na životní prostředí mělo být provedeno na konečný profil. Hodnocení vlivů vyvolaných investic - poměrně rozsáhlého budování úprav narušené silniční a cestní sítě nižšího řádu kvůli zajištění obslužnosti území je v dokumentaci provedeno v obecnější poloze a to z následujících důvodů: Pokud bude trasa R52 využívat v maximální možné míře trasy stávající silnice I/52 (varianty 1 a 1x), pak dojde k praktické likvidaci stávající páteřní obslužné komunikace v území, jejíž funkci může R52 převzít pouze z části. Pokud bude R52 vedena v novém prostoru (varianta 2), pak dojde k plnému zachování silnice I/52 jako páteřní obslužné komunikace. Při realizaci varianty 1x (1) bude tedy nutné dále nahradit likvidované funkce I/52. V případě dopravně naprosto optimální náhrady by to znamenalo vybudování souběžných nových dvoupruhových komunikací po obou stranách rychlostní silnice R52. V případě naprosté minimalizace vlivů na životní prostředí by to znamenalo žádné doprovodné komunikace nebudovat a veškerou místní dopravu mimo R52 převést na stávající silniční síť. Skutečnost bude někde mezi těmito dvěma extrémními stavy a bude známa teprve po zpracování projektu pro územní rozhodnutí a projednání se všemi obcemi a dalšími účastníky územního řízení. Proces hodnocení vlivů na životní prostředí dle legislativy předchází proces územního řízení, a proto nemůže dokumentace obsahovat detailní návrh náhradní dopravní obslužnosti ani jeho podrobné hodnocení. Toto není problém uvažovaného záměru, ale všech dopravních staveb obecně. 3. „Ke kapitole B.III.1 Ovzduší, tabulka č.4 (str.23) V tabulce je uváděn přehled předpokládaných intenzit dopravy r. 2020 - není zřejmé, z jakých předpokladů modelace vychází. Vzhledem k současným intenzitám dopravy (6-7 tis. u úseku Pohořelice-Mikulov, 4-5 tis. v úseku Mikulov-Drasenhofen) se zdají být údaje nadhodnocené, zejména bereme-li v úvahu existenci dálnice D2, silnice I/38 (event. R/38), modernizovaného železničního koridoru apod. Tutéž námitku lze uplatnit i u tabulky č. 33 na str. 89. Proč takové nárůsty?“ Dokumentace vycházela z podkladů zadaných oznamovatelem, intenzity dopravy pak konkrétně pocházejí z materiálu: „Silnice R52 Pohořelice – Mikulov, Stanovení intenzit dopravy na rychlostní silnici a na okolní komunikační síti, Adias s.r.o., říjen 2003“. Problematika modelování intenzit dopravy je zcela věcí příslušně oprávněné instituce z hlediska dopravního inženýrství a tou není a prakticky ani nemůže být zpracovatel dokumentace EIA ani zpracovatel posudku. Z tohoto důvodu nelze v rámci procesu hodnocení vlivů na životní prostředí nijak měnit vstupní údaje předložené oznamovatelem.
4 „Ke kapitole D.I.1 Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů, část Změna
176
sociálně ekonomické situace v území (str.95) Věcně správně jsou popsány pozitivní i negativní důsledky realizace záměru na sociálně ekonomickou situaci v území, chybí však úvaha, zda popsaná pozitiva vyváží negativa. Z kontextu je sice patrné, že u varianty 2 by toto srovnání dopadlo pro realizaci záměru špatně, avšak podle našeho názoru i realizace doporučené varianty 1x by znamenalo snížení hodnoty krajiny z hlediska tradičních podnikatelských aktivit a turistického využití.“ Ano – s uvedeným názorem lze souhlasit – i při realizaci uvažovaného záměru ve variantě 1x může dojít k ovlivnění tradičních podnikatelských aktivit v území. Na otázku, zda pozitiva vyváží negativa není objektivní odpověď. Záleží na tom, jaká kritéria si hodnotitel zvolí a podle toho vyplyne závěr.
177
Spolkové ministerstvo životního prostředí Rakouska Odesilatel: Spolkové ministerstvo životního prostředí Rakouska sekce V, odd. V/1 Vídeň dne 8. dubna 2004 Věc: Rychlostní komunikace R 52 u Drasenhofenu - Pohořelice/Česká republika; přeshraniční řízení EIA stanovisko Republiky Rakousko Vážená paní Honová! Dopisem ze dne 19.12.2003, prostřednictvím rakouského velvyslanectví doručeno dne 21.1.2004, jste nám v rámci přeshraničního řízení EIA předali dokumentaci k dopadům výše uvedeného záměru na životní prostředí. Podklady byly předány v českém originálu, nebylo přiloženo resumé v německém jazyce, a dle Vašich údajů pro nás ani nemohlo být zajištěno. My jsme prostřednictvím Úřadu dolnorakouské zemské vlády urgovali dodání německého znění resumé k dokumentaci dopadů na životní prostředí u žadatelky projektu, a následně jsme je i obdrželi. Toto resumé bylo společné s originálními podklady k žádosti v době od 26. února do 26. března 2004 v Rakousku vystaveno k nahlédnutí veřejnosti (obec Drasenhofen, Zemská vláda Dolního Rakouska, intemet). Nebyla doručena žádná zamítavá stanoviska. Republika Rakousko nemá k plánovanému záměru žádné připomínky, žádá však o předání dokumentů a rozhodnutí vydaných v dalším průběhu řízení. Pro uskutečnění bilaterálních konzultací není v současném okamžiku z pohledu rakouské strany důvod. S pozdravem za spolkového ministra: dr. Waltraud PETEK Stanovisko zpracovatele posudku k tomuto vyjádření: Bez nutnosti dalšího komentáře.
178
VI.
CELKOVÉ POSOUZENÍ AKCEPTOVATELNOSTI ZÁMĚRU Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Uvažovaný záměr je ve všech navržených variantách veden naprosto unikátním typem krajiny v rámci České republiky se silně nadprůměrným počtem zvláště chráněných částí přírody, s nadprůměrným rekreačním využitím a významnými oblastmi tradičního hospodaření a podnikání zejména v oblasti vinařství. Varianta 1 prochází vyhlášenou ptačí oblastí systému Natura 2000 Věstonická nádrž a významně narušuje biocentrum Horní luh. Z tohoto důvodu se jeví jako málo akceptovatelná z hlediska vlivů na životní prostředí, a proto není dále doporučena. Hlavní konflikty varianty 1 řeší varianta 1x. Hlavní problémy varianty 1x lze nalézt v těchto oblastech: -
Dominantní vlivy na krajinný ráz při průchodu úpatími pálavských vápencových bradel, kdy zásadním způsobem rozšiřuje vlastním tělesem, obslužnými komunikacemi a mimoúrovňovými křižovatkami stávající dopravní cestu představovanou silnicí I/52. A to v pohledově exponované a turisticky využívané krajině.
-
Dominantní vlivy na krajinný ráz při přechodu horní novomlýnské nádrže v jejím nejširším místě.
-
Kompromisní řešení lokálního vlivu na biocentrum Horní luh, kdy se i přes snížení požadovaných technických parametrů rychlostní komunikace nepodařilo zcela ideálně vyřešit požadavek ministerstva zemědělství a ochrany přírody.
-
Očekávané kompromisní řešení vlivů hluku na rekreační areál u horní novomlýnské nádrže, kdy se předpokládá, že optimální řešení vlivů hluku povede ke zvýšení vlivů na krajinný ráz a naopak.
-
Možné kompromisní řešení průchodu biokoridorů na pravém břehu horní novomlýnské nádrže a v části trasy vedené pod Pálavou, kdy se požaduje vedení trasy rychlostní komunikace v zářezu pro snížení vlivů na krajinný ráz a zároveň dostatečně dimenzované suché podchody pod rychlostní silnicí pro převedení biokoridorů a migračních cest.
-
Dominantní vlivy na historicky vzniklou lokální komunikační síť, kterou může nahradit pouze částečně.
V dokumentaci byla dále hodnocena varianta 2, jejíž hlavní problémy jsou následující: -
Dominantní vlivy na krajinný ráz v dopravně nedotčené krajině. Ovšem především v prostoru polních kultur, v pohledově méně exponované a turisticky málo přístupné krajině.
-
Dominantní dělící vlivy a vlivy na obyvatelstvo v prostoru průchodu podél obce Březí. Tento vliv je navrženo řešit zatunelováním části trasy procházející v zářezu podél intravilánu obce Březí.
-
Dominatní vlivy při průchodu okrajem ochranného pásma vodních zdrojů, které jsou ošetřeny technicky dobře realizovatelnými a dostatečnými podmínkami.
Na základě údajů z dokumentace, jejich podrobného a detailního ověření a podrobného prověření všech dodaných připomínek je záměr z hlediska vlivů na životní prostředí
179
akceptovatelný ve dvou variantách – 1x a 2. Ovšem za předpokladu, že budou respektovány podmínky uvedené v návrhu stanoviska příslušného úřadu. Dle názoru zpracovatele posudku je pak z hlediska vlivů na životní prostředí mírně vhodnější varianta 2 – a to jednak z hlediska menších vlivů na krajinný ráz a na lokální dopravní síť a z hlediska menšího rozsahu kompromisních řešení.
180
VII.
NÁVRH STANOVISKA
I.
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
1.
Název záměru
Rychlostní silnice R52 Pohořelice – Mikulov (Drasenhofen) 2.
Kapacita (rozsah) záměru
Novostavba silnice se čtyřmi, nebo více jízdními pruhy, delší než 10 km Varianta 1: délka 22 572 m (km 16 670 – 39 242) Varianta 1x: délka 22 543 m (km 16 670 – 39 213) Varianta 2: délka 24 279 m (km 16 670 – 40 949) Varianta 0: délka 23 000 m (stávající silnice I/52) 3.
Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)
kraj:
Jihomoravský
katastrální území:
Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Drnholec, Horní Věstonice, Mikulov, Novosedly, Pasohlávky, Perná, Pohořelice, Vlasatice.
4.
Obchodní firma oznamovatele
Ředitelství silnic a dálnic ČR 5.
IČ oznamovatele
65 99 33 90 6.
Sídlo (bydliště) oznamovatele
Na Pankráci 56, 145 05 Praha 4
181
II.
PRŮBĚH POSUZOVÁNÍ
1.
Oznámení (zpracovatel, datum předložení)
Zpracovatel:
ENVIROAD s.r.o., Ostrava
Předloženo:
prosinec 2002
2.
Dokumentace (zpracovatel, datum předložení)
Zpracovatel:
Mgr. Tomáš Šikula - osvědčení MŽP ČR č.j. 8175/1488/OIP/03
Předloženo:
listopad 2003
3.
Posudek (zpracovatel, datum předložení)
Zpracovatel:
RNDr. Vladimír Ludvík, č. odb. způsobilosti: 5278/850/OPV/93
Předloženo:
28.02.2005
4.
Veřejné projednání (místo, datum konání)
Místo: Datum: 5.
Celkové hodnocení procesu posuzování včetně účasti veřejnosti
Oznámení na uvažovaný záměr bylo příslušnému orgánu státní správy předloženo v lednu 2003. Zjišťovací řízení bylo ukončeno dne 23. května 2003 vydáním Závěru zjišťovacího řízení, a to s následujícím závěrem: Záměr „Rychlostní silnice R52 Pohořelice – Mikulov (Drasenhofen)“ naplňuje dikci bodu 9.4 „Novostavby, rekonstrukce a přeložky silnic se čtyřmi nebo více jízdními pruhy, delší než 10 km“, kategorie I, přílohy č. 1 k citovanému zákonu. Proto bylo dle § 7 citovaného zákona provedeno zjišťovací řízení, jehož cílem bylo upřesnění informací, které je vhodné uvést do dokumentace vlivů záměru na životní prostředí. Na základě provedeného zjišťovacího řízení dospěl příslušný úřad k závěru, že dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí (dále jen „dokumentace“) dle přílohy č. 4 k citovanému zákonu je nutné zpracovat. Dokumentace podle předchozího bodu byla předána v říjnu 2003 Zpracovatel posudku byl stanoven dne: 13.4.2004 K poslednímu zveřejnění dokumentace došlo 13.1.2004 Poslední vyjádření zpracovatel dokumentace obdržel: 15.12.2004 Vyhotovený posudek byl předložen dne: 28.02.2005.
182
Závěry zpracovatele posudku : Zpracovatel posudku po vyhodnocení dokumentace, obdržených vyjádření a dalších podkladů doporučuje příslušnému orgánu vydat souhlasné stanovisko pro realizaci záměru ve variantě 1x nebo 2 za respektování podmínek uvedených v tomto stanovisku. Závěry veřejného projednání: Bude provedeno po veřejném projednání.
6.
Seznam subjektů, jejichž vyjádření jsou ve stanovisku zčásti nebo zcela zahrnuta
Dotčené územní samosprávné celky: Jihomoravský kraj Obec Bavory Obec Brod nad Dyjí Obec Březí Obec Dobré Pole Obec Dolní Dunajovice Obec Drnholec Obec Horní Věstonice Město Mikulov Obec Novosedly Obec Pasohlávky Obec Perná Město Pohořelice Obec Vlasatice Dotčené správní úřady: Krajský úřad Jihomoravského kraje Město Mikulov (obec s rozšířenou působností) Město Pohořelice (obec s rozšířenou působností) Správa CHKO Pálava Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně Česká inspekce životního prostředí Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zemědělství Odbory MŽP s žádostí o vyjádření odbor ekologie krajiny a lesa 183
odbor zvláště chráněných částí přírody odbor ochrany vod odbor ekologie
III.
HODNOCENÍ ZÁMĚRU
1.
Souhrnná charakteristika předpokládaných vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti
Velikost a významnost vlivů je v tomto posudku hodnocena následovně: Záměr ve variantě 1x Vlivy na obyvatelstvo prostřednictvím ovzduší budou malé svým rozsahem - projeví se v nejbližším okolí uvažovaného záměru - a málo významné - budou hluboko pod bezpečnými limity z hlediska zdravotních rizik. Vlivy na obyvatelstvo prostřednictvím hluku budou malé svým rozsahem - projeví se lokálně v nejbližším okolí uvažovaného záměru v části Nové Vsi, u 7 lokalit s menšími skupinami domů, resp. jednotlivými domky a u rekreačního areálu na břehu horní novomlýnské nádrže. Předpokládá se podlimitní ovlivnění cca 220 bydlících obyvatel. Vlivy na ovzduší budou malé svou velikostí - projeví se v nejbližším okolí uvažovaného záměru - a málo významné - budou hluboko pod limity životního prostředí. Vlivy hluku budou malé svou velikostí - projeví se v nejbližším okolí uvažovaného záměru - a významné – výpočet signalizuje možné výhledové překračování hlukových limitů v rekreačně využívaném území na břehu horní novomlýnské nádrže. Řešení ochrany tohoto rekreačního území před hlukem z provozu na trase R52 je navrženo až v etapě další projekční přípravy této varianty, protože v tomto případě bude nutno zohlednit i další aspekty a dopady vhodných protihlukových opatření jako např. vlivy na krajinný ráz, přelétající ptactvo apod. Vlivy na půdu budou velké svým rozsahem – nevratný zábor 90,58 ha a budou významné – 18,45 ha v I. tř. ochrany ZPF a 20,16 ha ve II. tř. ochrany ZPF. I+II tř ochrany = 38,61 ha . Jižně od Novoveského rybníka (katastrální území Nová Ves) prochází v délce cca 250 m těsné podél intenzivního broskvoňového sadu. Rozšíření silnice nebude přímo redukovat tento sad, a ani emisní zátěž z dopravy nebude, podle výsledků exhalační a rozptylové stude významná. Podobná situace je poblíž "Spálené hospody" (k.ú. Perná), kde v délce přibližně 350 m prochází stávající i navržené trasy podél intenzívní vinice. Vlivy na vodu budou za předpokladu splnění požadovaných podmínek malé svým rozsahem a málo významné. Vlivy na vodní zdroje budou budou malé svým rozsahem a málo významné, předpokládá se průchod po hranici ochranného pásma v délce 2 500 m. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy budou velké z hlediska rozsahu, a významné. Záměr umožňuje pravděpodobně pouze kompromisní převedení biokoridorů a migračních cest podél břehů horní novomlýnské nádrže a dále v průběhu trasy pod Pálavou. Vlivy na krajinu budou velké z hlediska rozsahu a významné. Nejvíce se projeví při přechodu horní novomlýnské nádrže a při průchodu podél úpatí pálavských bradel. Ke zvýšení tohoto vlivu přispěje nutnost výstavby náhradního lokálního dopravního systému a vytvoření určité formy dopravního koridoru.
184
Během hodnocení vlivů nebyly nalezeny žádné předpokládané velmi významné významné nebo nadlimitní vlivy, které by zásadně vylučovaly realizaci záměru z hlediska vlivů na životní prostředí. Záměr ve variantě 2 Vlivy na obyvatelstvo prostřednictvím ovzduší budou malé svým rozsahem - projeví se v nejbližším okolí uvažovaného záměru - a málo významné - budou hluboko pod bezpečnými limity z hlediska zdravotních rizik. Vlivy na obyvatelstvo prostřednictvím hluku budou malé svým rozsahem - projeví se lokálně v nejbližším okolí uvažovaného záměru v části Nové Vsi, u 7 lokalit s menšími skupinami domů, resp. jednotlivými domky. U části obce Březí, kde se dle dokumentace očekávaly tyto vlivy je navrženo nové opatření – převedení R52 v tunelu, kterým budou uvedené vlivy eliminovány. Předpokládá se podlimitní ovlivnění cca 200 bydlících obyvatel. Detailní řešení je navrženo v dalším stupni projektové přípravy stavby. Předpokládá se , že toto řešení bude kompromisem mezi požadavky- a u těchto 4 objektů budou významné budou vyžadovat dodatečnou protihlukovou izolaci objektů. V případě pokračování stávajícího stavu budou významné vlivy hluku dosaženy podél všech silnic I. tř. v hodnoceném území. Vlivy na ovzduší budou malé svou velikostí - projeví se v nejbližším okolí uvažovaného záměru - a málo významné - budou hluboko pod limity životního prostředí. Vlivy hluku budou malé svou velikostí - projeví se v nejbližším okolí uvažovaného záměru - a málo významné – očekávají se vlivy pod hlukovými limity. Vlivy na půdu budou velké svým rozsahem – nevratný zábor 109,03 ha a budou významné – 27,76 ha v I. tř. ochrany ZPF a 5,45 ha ve II. tř. ochrany ZPF. I.+II. tř. ochrany = 33,21 ha. Částečně ruší stávající broskvoňový sad v délce cca 200 m a dále jižně od katastrální hranice Nová Ves - Pasohlávky vstupuje návrh trasy do broskvoňového sadu pod závlahou v délce cca 1100 m. V katastrálním území Brod nad Dyjí se trasa těsně přibližuje rohu pozemku s vinicí, vysazené na terénní vlně a prochází novou výsadbou vinice v délce cca 70 m. V katastrální území Březí trasa v severní části území ve dvou případech těsně tečuje vinice a v záhumenní trati severovýchodně od obce protíná menší pozemek s výsadbou vinice. Vlivy na vodu budou za předpokladu splnění požadovaných podmínek malé svým rozsahem a málo významné. Vlivy na vodní zdroje budou malé svým rozsahem a významné. Předpokládá se průchod ochrannými pásmy v délce 1 800 m a podél hranice ochranného pásma v délce 2 500 m. Proto jsou v návrhu stanoviska navrženy konkrétní technické podmínky pro snížení tohoto vlivu. Vlivy na faunu, flóru, ekosystémy a krajinu budou velké z hlediska velikosti a významné. Záměr prochází lokalitou Holenické pole, které využívá kulík zlatý během období tahu a rybák obecný zde získává potravu a hledá náhradní hnízdiště. Vlivy na krajinu budou velké svým rozsahem a budou významné. Nejvíce se projeví při rozsáhlém přemostění horní novomlýnské nádrže.
185
Během hodnocení vlivů nebyly nalezeny žádné předpokládané velmi významné nebo nadlimitní vlivy, které by vylučovaly realizaci záměru z hlediska vlivů na životní prostředí. 2.
Hodnocení technického řešení záměru s ohledem na dosažený stupeň poznání pokud jde o znečišťování životního prostředí
Rychlostní silnice R52 musí splňovat následující podmínky: - šířkové uspořádání odpovídající minimálně kategorii R 26,5/120, - všechna křížení mimoúrovňová. Varianta 0 Zachování současného stavu silniční sítě v území. Varianta 1 Tato varianta představuje dostavbu stávající silnice I/52 v úseku Pohořelice - Mikulov, od křižovatky silnice I/52 a II/381 na jihu Pohořelic (km 16,670), po státní hranici České republiky a Rakouska (km 39,242). Na místě zrušené úrovňové křižovatky se silnicí II/381 je navrhováno vybudovat přemostění silnice R52 silnicí II/381 současně s přemostěním nově vybudované komunikace kategorie S 7,5/60, vedené paralelně se silnicí R52 vpravo okrajem obory Proklatá a propojující silnice II/395 a III/39616. Propojení mezi silnicemi II/395 a II/381 bude řešeno spojovací rampou v severozápadním sektoru, obdobně jako stávající propojení mezi silnicemi I/52 a II/395. Tímto způsobem je možno napojit území prostřednictvím stávající MÚK na R52. Silnice od Nové Vsi byla po roce 1995 rekonstruována v návrhové kategorii S 11,5/80, tj. v šířkovém uspořádání zpevněné části vozovky odpovídajícím zhruba 1/2 rychlostní komunikace kategorie R 26,5 a její parametry v převážné míře vyhovují i pro výhledové uspořádání. Její napojení na obchvat Nové Vsi je však řešeno provizorním úsekem, jehož směrové parametry neodpovídají požadované návrhové rychlosti (R = 460 m) a bude je nutno rekonstruovat v plném profilu. Dále je trasa silnice I/52 vedena od Nové Vsi rovně, jihovýchodním směrem. Zde se předpokládá dostavba levého jízdního pásu (pro směr Mikulov - Pohořelice). V prostoru mezi RBC Pod silnicí (u VKP Betlém a VKP Horní Mušovský luh) a rekreační oblastí u motorestu ATC Merkur Pasohlávky dochází z důvodu morfologie terénu ke směrovému zvlnění stávající trasy. Navrhovaná trasa dostavby proto bude v tomto úseku oddálena od stávající trasy směrem východně a zasáhne lesní masív biocentra . Následující úsek silnice I/52 tvoří současně hráz Mušovské vodní nádrže na řece Dyji.V této části tratě je mírný pravotočivý oblouk, navazuje přímý úsek a dále oblouk levotočivý. Dostavbou rychlostní silnice v tomto úseku se rozumí vybudování zemního tělesa levého jízdního pásu, sloužícího pro jízdu ve směru od Mikulova do Pohořelic v odstupu cca 10 m od koruny stávající silnice (hráze). Toto řešení předpokládá zásah do přírodní rezervace Věstonické nádrže v délce cca 2 km. Na pravém břehu Dyje se trasa pravotočivým obloukem stáčí k jihu a v dlouhém přímém úseku, je vedena po hranicích CHKO Pálava. Od Spálené hospody po Anenský vrch směřuje k Mikulovu. V tomto úseku je z důvodu respektování hranic CHKO navržena dostavba pravého jízdního pásu, tj. pásu pro směr Pohořelice - Mikulov. Přechod dostavby mezi levým a pravým jízdním pásem je situován v pravotočivém oblouku na pravém břehu Dyje,
186
bezprostředně za hrází vodního díla. Tento přechodový úsek je nutno rekonstruovat v plném profilu silnice kategorie R 26,5. Závěrečný úsek této varianty je veden v souladu s návrhem změny ÚP města Mikulova jako novostavba rychlostní komunikace. Opouští stávající trasu silnice I/52 v prostoru Anenského vrchu a směřuje do západního obchvatu města. Překračuje silnici II/414, trať ČD Mikulov Hrušovany, prochází podél východního okraje zástavby průmyslové zóny a stáčí se levotočivým obloukem do souběhu s touto tratí. Následuje pravotočivý směrový oblouk, kterým trasa protíná výběžek CHKO Pálava mezi vrchem Šibeničník a tratí ČD. Dále směřuje do prostoru celniště hraničního přechodu Mikulov / Drasenhofen, kde se navazuje na stávající silnici. Varianta 1x Varianta řeší průchod rychlostní silnice R52 nejcitlivějšími částmi řešeného území. Je výsledkem kombinace několika subvariant v oblasti Horního luhu a přechodu Nových Mlýnů, které byly podrobně expertně vyhodnoceny. Pro oba úseky byla vybrána nejoptimálnější subvarianta ve vztahu k chráněným územím vymezeným, nebo navrhovaným pro systém NATURA2000. V oblasti Horního luhu byla vybrána subvarianta s výrazně menším záborem lesa (PUPFL), u které zůstává zachována návrhová rychlost 120km/h, byt' na hranici. Ze subvariant, které řešily průchod Nových Mlýnů bylo vybráno vedení trasy Horní (Mušovskou) nádrží, podél stávající hráze s tím, že komunikace na hrázi zůstane zachována. Celkově je varianta koncipována, jako rovnocenná varianta proti ostatním z důvodu přehlednosti a objektivnosti při posouzení. Od Varianty 1 se liší pouze v úseku km 23,000 28, 504. Od km 23,000 se navrhovaná rychlostní silnice stáčí podél stávající silnice I/52 ve vzdálenosti maximálně 100m. Poté se mírným levotočivým obloukem stáčí k jihu do Horní (Mušovské) nádrže, kterou překonává souběžně s hrází. Na pravém břehu Dyje se trasa pravotočivým obloukem stáčí k jihu a v dlouhém přímém úseku, je vedena po hranicích CHKO Pálava. Varianta 2 Tato varianta se shoduje s Variantou 1 po Novou Ves. Dále vychází z obchvatu Nové Vsi a sleduje zpočátku stopu původně navrhované trasy R 52 ve směru na Nový Přerov, vedenou západně od obce Pasohlávky. Její osa je přizpůsobena stávajícímu uspořádání území, především síti komunikací a prvků ÚSES. Proto prochází v těsném souběhu se silnicí III/36913 a broskvovým sadem východně od této silnice. Za místem křížení se silnicí III/36914 se stáčí vlevo a táhlým směrovým obloukem překračuje údolní nivu Dyje a vodní plochy horní nádrže vodního díla Nové Mlýny v prostoru jihozápadně od obce Brod nad Dyjí. Na pravém břehu Dyje trasa protíná PHO II vnitřní vodního zdroje Brod nad Dyjí podél jeho severního okraje. Jižně od Brodu nad Dyjí kříží silnici III/39615, prochází sedlem mezi vrchem Chlumek a Liščím vrchem, jde podél okrajů viničních tratí a pravotočivým obloukem stoupá po orné půdě směrem do sedla mezi Dunajovickými kopci a vrchem Kamrlice. Za tímto sedlem, kde je navržený ekodukt (ekologický tunel) délky cca 350 m se stáčí mírně vlevo a v dlouhém přímém úseku klesá směrem mezi severní okraj zástavby obce Březí a vinice na Ořechové hoře. Kříží postupně silnici III/39617, silnici II/414, trať ČD Břeclav -
187
Hrušovany a směřuje k průchodu CHKO Pálava mezi Šibeničním vrchem a tratí, který je shodný s Variantou 1. Jedn
Varianta 1
Varianta 1x
Varianta 2
Staničení začátku úseku
m
16670
16670
16670
Staničení konce úseku
m
39242
39213
40949
Délka úseku
m
22572
22543
24279
Plocha vozovky
m2
421645
421103
530011
Počet mimoúr. Křižovatek
ks
4
4
4
Celková délka křižovatk. ramp
m
4700
4700
4900
Celková plocha ramp
m2
54050
54050
56350
Počet přeložek komunikací
ks
22
22
16
Silnice I. třídy
m
500
500
500
Silnice II. třídy
m
1270
1270
2570
Silnice III. třídy
m
14500
14500
4550
Místní komunikace
m
5400
5400
1800
Celková délka přeložek kom.
m
21670
21670
9420
Celková ploch přeložek
m2
145325
145325
72350
Plocha obslužných zařízení
m2
60000
60000
60000
Počet tunelů
ks
0
0
1
Délka tunelů
m
0
0
310
Počet mostů
ks
25
25
20
Plocha mostů
m2
32012
32012
31968
Počet provizorních komunikací
ks
6
6
3
Délka provizorních komunikací
m
3800
3800
1900
Délka objízdných tras
m
40300
40300
24000
Max převýšení
m
173.5-222.6
173.5-222.6
177.6-216.0
Max. podélný spád
%
1.91
1.91
3.00
Min. směrový poloměr
m
1250 (735)
1250 (735)
1240
plynovody
m
100
100
600
vodovody
m
900
900
650
rozvody el. energie
m
6400
6400
3050
Délka přeložek komunikací:
Délka přeložek hlavních inženýrských sítí:
Počet střetů s PHO vodních zdrojů II. vnější
ks
0
0
2
II. vnitřní
ks
0
0
1
II. vnější
m
0
0
2500
II. vnitřní
m
0
0
950
Délka průchodu PHO vodních zdrojů
Veškeré dešťové vody z povrchu rychlostní silnice budou svedeny do podélných rigolů umístěných v nezpevněné krajnici (silnice v násypu) nebo do mělkých příkopů se zpevněným dnem (silnice v zářezu) a přes silniční vpustě s kalovým prostorem do středové dálniční
188
kanalizace. Vyústění kanalizace do jednotlivých recipientů bude řešeno podle místních podmínek přes retenční nádrže nebo dešťové usazovací nádrže (DUN), které zajistí zachycení pevných látek i ropných látek v případě havárie. V úseku průchodu rychlostní silnice ochranným pásmem vodních zdrojů budou výše uvedené ochranné prvky doplněny o instalaci průběžných betonových svodidel. Betonová svodidla budou osazena za podélnými rigoly (žlaby) odvodňovacího systému rychlostní silnice a zabrání rozstřikování vody z povrchu rychlostní silnice mimo její odvodnění. Dešťové vody stékající po terénu směrem k zářezu rychlostní silnice budou zachycovány v podélných nadzářezových rigolech, které ochrání svahy zářezů ve sprašových hlínách před volně stékající vodou a zamokřením. Obdobné mělké příkopy jsou navrženy i podél paty násypů silničního tělesa. Mělké příkopy v zářezech silnice jsou doplněny podélnou drenáží. V místech kde bude třeba na základě geotechnického průzkumu snížit hladinu podzemní vody v zářezech je navržena hloubková drenáž. Drenážní vody budou svedeny do samostatné sběrné kanalizace a zaústěny do polních příkopů nebo samostatných retenčních nádrží tak, aby nedošlo k mísení s vodou z povrchu dálnice před jejím vtokem do retenční nádrže nebo DUN. V místech, kde by vedení silnice nadlimitně ovlivnilo okolní obytné či rekreační prostory jsou navrženy protihlukové stěny takových rozměrů, aby byly splněny požadavky Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací v platném znění. Přesný rozsah, materiál protihlukových stěn a jejich provedení budou stanoveny v dalších stupních přípravy stavby, na mostních objektech a v těsné blízkosti obytných domů je doporučeno použití průhledných materiálů při dodržení podmínek ochrany ptáků. Samozřejmostí je návrh vegetačních úprav stěn tak, aby tyto stěny byly zakryty keřovým, eventuelně stromovým patrem a minimálně tak rušily krajinný ráz dotčeného území – opět v návaznosti na podmínky ochrany ptáků. Součástí stavby rychlostní silnice je rovněž vybudování bariérové ochrany, průchodů pro zvířata včetně doprovodné vegetace k zajištění migrační propustnosti řešeného úseku rychlostní silnice R52. Navrhované množství a rozmístění mostů a propustků vyhovuje kritériím uváděným v Metodické příručce k zajišťování průchodnosti dálničních komunikací pro volně žijící živočichy (AOPK ČR, 2001), navíc akceptuje stávající migrační trasy zvířat. Oproti dokumentaci je v rámci tohoto posudku doporučeno převedení R52 ve variantě 2 v prostoru intravilánu obce Březí tunelovým objektem místo zářezem. Technické řešení rychlostní silnice R52 Pohořelice – Mikulov (Drasenhofen) dle posuzované dokumentace odpovídá účelu a významu stavby a platným technickým normám.
189
3.
Návrh opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů záměru na životní prostředí včetně povinností a podmínek pro sledování a rozbor vlivů na životní prostředí
Fáze přípravy: Společná opatření pro obě varianty Z hlediska ochrany sídel a obyvatelstva −
Územní plány VÚC Pálava a obcí je třeba doplnit o územní rezervu pro vybranou variantu trasy rychlostní silnice R52. V této trase vyhlásit stavební uzávěru, stejně tak v územích ovlivněných negativními dopady z provozu na této komunikaci (území po izofony hraniční hodnoty přípustné hladiny hluku).
−
V dalších fázích přípravy R52, po určení konečné varianty, zaměření pozemků a určení přesného rozsahu stavby zpracovat podrobnou hlukovou studii výstavby a provozu R52 a dalších komunikací, na kterých se v souvislosti s realizací R52 významně zvýší frekvence dopravy. Výsledkem této studie bude návrh konkrétních protihlukových opatření pro zajištění hlukových limitů dle aktuálně platné legislativy. Protihlukové stěny navrhnout přednostně z přírodě blízkých materiálů s pohltivou úpravou. Protihlukové stěny řádně ozelenit, v případě možností a ve spolupráci s příslušnou obcí doplnit o zelené pásy i mimo vlastní silniční pozemek. Zejména v blízkosti navržených ptačích oblastí řešit protihluková opatření s eliminací vlivů na ptáky.
−
Zařízení staveniště, deponie umístit mimo obydlené části sídel.
−
Zvážit možnost nového řešení křižovatky R52 a I/52 Pohořelice dle požadavků obce Pohořelice.
−
Zabezpečit přístup mezi Mikulovem a prostorem Šibeničního vrchu pro pěší a cyklisty vybudováním sjezdu z ramene MÚK Mikulov – Jih na polní cestu vedoucí k Šibeničnímu vrchu. Součástí této MÚK (nadjezdu I/52) bude stezka pro pěší a cyklisty.
Z hlediska ochrany vod −
Vybudovat náhradní drenáže k zajištění funkce existujících odvodnění.
−
Převést odvodňovací příkopy tělesem komunikace k zajištění funkce existujících odvodnění.
−
Vybudovat náhradní drobné objekty k zajištění funkce existujících závlah.
−
Převéstí průtoky všech existujících toků (i občasných) přes těleso komunikace.
−
Při provádění zemních prací zamezit únikům ropných látek ze stavebních strojů, v případě úniku provést řádnou asanaci místa úniku. Při stavebních pracích zamezit kontaminaci vodotečí. 190
−
Stavební dvory umisťovat mimo ochranná pásma vodních zdrojů, mimo obytnou zástavbu a mimo zátopové území, chráněná území a jejich ochranná pásma včetně významných krajinných prvků. Zabezpečit stavební dvory proti úniku vodě a půdě nebezpečným látkám, provádět pravidelnou preventivní kontrolu stavebních mechanizmů se zaměřením na možný únik výše uvedených látek.
−
Provést celoplošný monitoring průtoků a jakosti vody ve vodotečích.
−
Na podkladě definitivního řešení odvodnění vybrané varianty rychlostní silnice provést aktualizaci výpočtu očekávaného znečištění příslušných recipientů včetně návrhu technických opatření k zamezení jejich kontaminace při havárii vozidel.
−
U případných přeložek toků navrhnout revitalizaci toku.
−
Pro jednotlivé úseky nové rychlostní silnice vypracovat dle příslušných předpisů havarijní řády pro případ havárie s následným únikem látek nebezpečným vodám.
−
V blízkosti zdrojů pitné vody místního významu zamezit v co největší míře technickými prostředky vsakování odpadních vod z komunikace do půdního profilu.
−
Při provádění zemních prací v bezprostředním okolí vodních toků zabezpečit jejich koryta před zanášením zeminou, v blízkostí rybníků, mokřadů a ekologicky cenných území nedopustit narušení jejich ekologické rovnováhy a zajistit migraci bioty.
−
Dostatečně dimenzovat mosty a propustky stávajících vodotečí.
−
Omezit zemní práce, které by narušily odtokový režim podzemních vod.
−
Dodržovat regulativy pro ochranná pásma vodních zdrojů.
−
Doložit příslušnému vodohospodářskému orgánu způsob zneškodnění splaškových vod v průběhu výstavby.
−
Zajistit souhlas příslušného vodohospodářského orgánu se snížením hladiny podzemních vod v zářezech stavby podélnou drenáží.
−
Provést sondační průzkum.
−
Provést celoplošný monitoring stavů hladin a jakosti podzemní vody.
−
Realizovat technická opatření minimalizující možnost kontaminace vod. Ochranné prvky v územích mimo ochranná pásma: -
dešťová voda z povrchu rychlostní silnice bude svedena do silniční kanalizace zaústěné do těsněných retenčních nádrží nebo DUN,
-
mělké příkopy v zářezech silnice a podél paty násypů budou navrženy se zpevněným dnem,
-
dešťové vody z povrchu silnice a drenážní vody budou sváděny
191
odděleně. −
Při průchodu rychlostní silnice R 52 v těsné blízkosti nebo v prostoru ochranným pásmem vodních zdrojů budou výše uvedené ochranné prvky doplněny o instalaci průběžných betonových svodidel. Betonová svodidla budou osazena za podélnými rigoly (žlaby) odvodňovacího systému silnice a zabrání rozstřikování vody z povrchu silnice mimo její odvodnění.
−
Pro provádění prací je nezbytné vypracovat havarijní plán, řešící krizové situace, při kterých by mohlo dojít k ohrožení jakosti vod.
−
Provést opatření ve vztahu k blízkým využívaným domovním studním.
−
Součástí dalších stupňů přípravy bude Komplexní odtoková studie. Přemostění Horní nádrže řešit na základě podrobného vyhodnocení vlivu přemostění na frekvenci a rozsah zaplavovaného území. Přemostění všech toků řešit na základě posouzení vlivu na odtokové poměry a navrhnout případná protipovodňová opatření.
Z hlediska ochrany půdy −
Mocnost skrývek orniční a podorniční vrstvy stanovit na základě detailního pedologického průzkumu. Skrytou půdu z dočasných záborů oddělit od skrývané půdy trvalých záborů. Skrývku provést v mimovegetačním období.
−
V dalších fázích přípravy stavby určit cílové plochy pro uložení ornice a zkulturnění schopného podorničí, které budou získány skrývkou v rámci zemních prací při výstavbě komunikace.
−
Provést základní průzkum kontaminace orniční vrstvy v celé trase rychlostní komunikace ve vztahu k vyhlášce č.13/1994 Sb. Ministerstva životního prostředí, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, za účelem umožnění adekvátního rozhodnutí o jejich dalším využití.
−
V případě přebytku ornice (pokud nebudou skrývky použity ke zpětné rekultivaci ploch a svahů) rozhodnout o jejich dalším využití ve spolupráci s orgánem ochrany ZPF, vlastníky a nájemci dotčených pozemků pro zúrodnění méně kvalitních zemědělských ploch v blízkém okolí stavby dle zpracovaného a projednaného rozvozového plánu.
−
Dočasné skládky orniční vrstvy zabezpečit podle příslušných předpisů před jejich znehodnocením, zejména pak zabránit rozmnožení ruderálních druhů rostlin a kontaminaci půdy jejich semeny, znehodnocení stavební činností a erozí. Celý objem dočasně skrytých kulturních vrstev půd bude použit ke zpětné rekultivaci dočasně odnímaných ploch.
−
Veškeré skládky zemin situovat v dostatečné vzdálenosti od vodních toků tak, aby nedocházelo k jejich zanášení.
−
Povážení pozemků provádět v době vegetačního klidu.
192
−
Veškeré práce provádět po etapách, svahy odkrývat po částech a přikrývat štěrkovými přísypy. Ve vytypovaných lokalitách, kde je výskyt podzemní vody, je třeba při těžbě postupovat opatrně a v případě velkého výronu vody ve svahu zářezu vybudovat odvodňovací kamenná žebra.
−
Po ukončení stavby provést důslednou rekultivaci dočasně dotčených ploch, zařízení stavenišť a zrušených úseků stávajících komunikací, které budou přeloženy.
−
Během výstavby i provozu rychlostní silnice R 52 bude zajištěn přístup na zemědělské pozemky (doporučuje se proto zpracování projektu pozemkových úprav tak, aby v důsledku realizace stavby nevznikaly neobhospodařovatelné nebo nepřístupné pozemky).
−
Dojde-li vlivem realizace stavby k nepříznivému ovlivnění vodních poměrů na okolních pozemcích, budou provedena příslušná nápravná opatření.
Z hlediska ochrany rostlin a živočichů a ekosystémů −
Při budování podchodů pro zajištění migrační propustnosti řešit osvětlení těchto podchodů například zaroštovanými okny v dělicím pásu rychlostní silnice, které zvýší pravděpodobnost využívání podchodů živočichy.
−
V rámci dalších stupňů projektové přípravy stavby v co největší míře zachovat lokality stávajících i navržených biocenter z důvodu zvýšení stability krajiny a v maximální míře zachovat přirozený stav vodních toků a jejich doprovodné zeleně.
−
V dalším stupni PD jednoznačně vymezit zásahy do významných krajinných prvků dle § 4, odst.2 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Zpracovat odborný posudek jako podklad pro žádost o vydání závazného stanoviska k zásahům do významných krajinných prvků dle § 4, odst.2 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a souhlas k činnosti snižující nebo měnící krajinný ráz dle § 12. odst.2 citovaného zákona.
−
Po určení konečné varianty, zaměření trasy a určení všech pozemků dotčených výstavbou a provozem R52 provést podrobný biologický průzkum (resp. Biologické hodnocení, pokud bude přísl. orgánem požadováno) se zaměřením na výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (i dle aktuální verze Červeného seznamu) a dalších chráněných částí přírody (chráněných území a významných krajinných prvků). Součástí tohoto průzkumu budou mimo jiné návrhy žádostí o výjimky ze zákona č. 114/1992 Sb. v případě ovlivnění zvláště chráněných druhů rostlin nebo živočichů nebo jejich biotopů a dalších chráněných částí přírody. Zároveň zde budou návrhy podmínek nakládání s těmito druhy (záchranný transfer, vytvoření náhradního stanoviště apod.) a vhodných technických řešení a opatření pro snížení či eliminaci negativních vlivů rychlostní silnice.
−
Po určení konečné varianty, zaměření trasy a určení všech pozemků dotčených výstavbou a provozem R52 provést inventarizaci dřevin rostoucích mimo les na 193
pozemcích dotčených stavbou a provozem rychlostní silnice včetně opatření pro ochranu zachovávaných dřevin před poškozením. −
V dalších fázích přípravy stavby zpracovat migrační studii včetně návrhu potřebných podchodů a nadchodů na střetu s prvky ÚSES, niveletu, podchody a nadchody konečné varianty upravit dle požadavků této studie.
−
Jako kompenzační opatření realizovat biokoridor v oblasti Pavlova - kolem sypané hráze na jižním břehu. („suchozemská část")
−
Jako kompenzační opatření realizovat biokoridor v oblasti Pavlova - průtočné rameno spojující dolní nádrž s Dyjí pod přehradou. („vodní část")
−
Jako kompenzační opatření realizovat biokoridor ve střední nádrži – výstavba „dalšího ostrova.“
Z hlediska vlivů na krajinu −
V dalších fázích přípravy stavby zpracovat projekt vegetačních úprav rychlostní komunikace za použití geograficky původních stanovištně vhodných druhů dřevin (stromů a keřů), který ve vazbě na konkrétní výškové a směrové trasování rychlostní silnice a terénní podmínky bude zároveň jako kompenzační opatření řešit začlenění rychlostní komunikace do krajiny s ohledem na ochranu krajinného rázu. Tento projekt bude řešit i napojení na stávající prvky územního systému ekologické stability (především biokoridory) a na stávající i připravované větrolamy. Zvláštní pozornost věnovat násypům, mostům a mimoúrovňovým křižovatkám. U násypů řešit dle podmínek optimálně výsadbu stromového patra v patě násypu, na svahu pak keřové patro tak, aby došlo k maximálnímu pohledovému začlenění do krajiny.
−
Upřednostňovat na viditelných stavebních objektech a při terénních úpravách využití přírodních materiálů (dřevo, kámen místní provenience apod.) s vhodnou modelací terénu před technicky strohým řešením a tvrdými liniemi tak, aby tato opatření vhodně snižovala nepříznivé působení rychlostní komunikace v krajině s ohledem na ochranu krajinného rázu.
−
Po určení konečné varianty a zaměření pozemků pro výstavbu zpracovat návrh rychlostní silnice R52 s minimálním vlivem na krajinný ráz včetně zapojení zeleně. Mimoúrovňové křižovatky řešit přednostně (v prostoru pálavských bradel s úpatími výhradně) v zářezech tak, aby se nejvyšší stavební bod křižovatky nedostával nad rostlý terén. Součástí návrhu bude vizualizace v hlavních pohledových osách zejména prostorů křižovatek, rozsáhlejších přemostění a násypů. Tento návrh projednat s orgánem ochrany přírody a požádat o souhlas dle § 12 zák. č. 114/1992 Sb.
194
Z hlediska nakládání s odpady −
V dalších stupních projektové přípravy stavby bude zpracován seznam odpadů, které budou vznikat při výstavbě i provozu a bude specifikován způsob shromažďování, skladování, třídění odpadů, využívání či odstraňování odpadů. Dále budou konkretizovány shromažďovací a skladovací prostředky odpadů. Shromažďovací a skladovací místa musí být v souladu s §§5, 6, 7 vyhl.č.383/2001 Sb.
−
Klást důraz na předcházení vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti. Odpady, které vzniknou v průběhu výstavby budou především v souladu s ustanovením zákona č.185/2001 Sb. předávány k využití. Materiálové využití má přednost před jiným využitím odpadů. S odpady je třeba nakládat dle jejich skutečných vlastností.
Z hlediska ochrany památek −
Celá definitivně vybraná trasa stavby musí být archeologicky prozkoumána (v rozsahu zemních zásahů). Doporučuje se uzavřít v dostatečném časovém předstihu dohodu investora s Archeologickým ústavem AV ČR v Brně nebo jinou oprávněnou organizací o podmínkách provedení předstihového záchranného archeologického výzkumu, a to na základě povinnosti investora, vyplývající ze zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění pozdějších ustanovení.
−
V případě vedení trasy přes objekty drobné architektury, je třeba zajistit jejich přemístění.
Opatření na jednotlivých úsecích Vzhledem k tomu, že opatření k eliminaci nepříznivých vlivů na hlukovou situaci, krajinu a flóru, faunu a ekosystémy spolu souvisejí, následující přehled opatření pro jednotlivé varianty tyto samostatné kategorie nerozlišuje. Varianta 1x: Km 16,700 - hájovna −
Přemístit hájenku do lokality méně exponované hlukové zátěži.
Km 16,700 – 18,100 −
Doprovodnou komunikaci v úseku Pohořelice – Nová Ves – silnice III/41621 doplnit o cyklostezku. Km 18,500 -20,000 - Nová Ves −
Protihluková stěna vpravo, o výšce cca 4 m 195
−
Zabezpečit průchod biokoridorů v nivách Mlýnského náhonu a Olbramovického potoka min. formou podchodných propustků, doplněných bariérami okolo silnice, zabraňujícími živočichům ve volném pohybu přes těleso silnice.
Km 23,000 – 25,000 – Horní mušovský luh −
Minimalizovat zásah stavby do lesních pozemků a biocentra Horní mušovský luh. V další fázi projektové přípravy prověřit možnost snížení poloměru středního levotočivého oblouku při zachování vedení R 52 územím biocentra Horní mušovský luh výhradně estakádou. Stavbu provádět z mimolesních pozemků od stávající sinice tak, aby stavební práce v prostoru biocentra byly omezeny pouze na výstavbu podpěr mostu. Srážkové vody z komunikace svádět mimo prostor biocentra Horní mušovský luh. V prostoru biocentra instalovat účinné zábrany po stranách dopravních pásů proti rozstřiku prostředků pro zimní údržbu komunikace do prostoru biocentra.
Km 24,000 - 25,000 rekreační areál −
Detailní řešení směrového a výškového vedení trasy R52 řešit v úzké návaznosti na protihluková opatření, která zajistí jednak plnění hlukových limitů, jednak budou vykazovat minimální vlivy na krajinný ráz, živočichy a ptačí oblast Natura 2000.
−
Zvolit vhodná technická opatření po obvodu tělesa silnice, aby nedocházelo k nočnímu oslňování území v prostoru Betléma.
Km 25,000 -27,200 - Horní (Mušovská) nádrž Nové Mlýny −
Rychlostní silnici převést v úrovni stávající I/52 dle technických možností.
−
Kombinovanou soustavou propustků a bariér vytvořit podmínky pro migraci živočichů v celém úseku.
Km 27,200 - 27,900 - křížení s nadregionálním biokoridorem −
Zachovat průchodnost biokoridoru mimoúrovňovým překřížením v šířce biotopového přechodu min. 50 m, doplněného bariérami okolo silnice, zabraňujícími živočichům ve volném pohybu přes její těleso.
Km 29,750 – křížení s LBK −
Doporučeno přemostění LBK v min. délce 18 m.
Km 30,000- Křižovatka Spálená hospoda − Provést zahloubení silnice tak, aby horní úroveň křížení kopírovala rostlý terén. Případná protihluková opatření budou řešena v rámci podrobné hlukové studie v dalším stupni projektové dokumentace, kdy budou podrobně vyhodnoceny i křižovatky. 196
Km 30,300 - 34,000 - celá trasa R 52 v úseku, včetně křížení se silnicí Dolní Dunajovice Perná a nadjezdu R52 v křížení s polní cestou do Bavor −
R52 vést pokud možno po terénu, příp. v zářezu a vyhnout se násypovým partiím.
−
Na křižovatkách provést zahloubení silnice tak, aby horní úroveň křížení kopírovala rostlý terén.
−
Nebudovat žádná doprovodná nadzemní zařízení (např. odpočívadla a parkoviště, čerpací stanice pohonných hmot, reklamní tabule apod.), mimo nezbytného dopravního značení.
−
Zabezpečit průchod biokoridorů v nivách Bavorského a Permského potoka min. formou podchodných propustků, doplněných bariérami okolo silnice, zabraňujícími živočichům ve volném pohybu přes těleso silnice.
Km 34,000 - 34,500 - křížení s regionálním biokoridorem −
Zabezpečit průchodnost biokoridoru přes silnici, nejlépe mimoúrovňovým křížením v šířce minimálních parametrů pro přerušení vzhledem k nepotvrzeným migracím v tomto prostoru pracovníky CHKO Pálava.
Km 37,600 - 38,400 - okraj Mikulova −
Protihluková stěna vlevo v km 37,910 - 38,420 vlevo o výšce cca 4m
Km 38,600 - křižovatka Mikulov jih −
Z variant umístění křižovatky vybrat východní variantu na km 38,500.
−
Vybudovat náhradní biokoridor s podchodem v šíři cca 18 m jihovýchodně od MÚK nebo přemístit křižovatku (MÚK navržena v prostoru LBK) a přechod řešit ekoduktem (zároveň přístup k Šibeničníku).
Km 39,250 - protíná LBK na státní hranici −
Provést přemostění hraničního toku a zároveň převedení LBK v šíři cca 18 m.
Varianta 2:
Km 16,700 - hájovna −
Přemístit hájenku do lokality méně exponované hlukové zátěži.
197
Km 16,700 – 18,100 −
Doprovodnou komunikaci v úseku Pohořelice – Nová Ves – silnice III/41621 doplnit o cyklostezku.
− Km 18,500 -20,000 - Nová Ves −
Protihluková stěna vpravo, o výšce cca 4 m
−
Zabezpečit průchod biokoridorů v nivách Mlýnského náhonu a Olbramovického potoka min. formou podchodných propustků, doplněných bariérami okolo silnice, zabraňujícími živočichům ve volném pohybu přes těleso silnice.
Km 21,000 a 23,200 - křížení místních biokoridorů −
Zabezpečit průchod biokoridorů formou podchodných propustků, doplněných bariérami okolo silnice, zabraňujícími živočichům ve volném pohybu přes těleso silnice.
Km 24,100 - most přes místní biokoridor −
Využít přemostění i pro převedení místního biokoridoru.
Km 26,800 - 27,500 - násypy k řece Dyji u Brodu n.D. −
Estakádu přes Horní nádrž prodlužit tak, aby na obou březích vznikly co největší průchodné plochy souše, minimálně 80 m na levém břehu pro převedení LBK a 230 m na pravém břehu pro převedení NRBK. Stavební práce plošně omezit na technicky možné minimum.
Km 28,000 - nadjezd silnice Brod n.D. - Novosedly −
V rámci technických možností nesnižovat niveletu rychlostní silnice při křížení vzhledem k PHO vodních zdrojů.
Km 29,200 - křížení s místním biokoridorem −
Zabezpečit průchod biokoridorů formou podchodných propustků, doplněných bariérami okolo silnice, zabraňujícími živočichům ve volném pohybu přes těleso silnice.
Km 30,800 – křížení s LBK −
Vybudovat ekodukt (nadchod nad R52) v šířce cca 350 m pro převedení LBK.
198
km 32,300 - protíná LBK −
Zvážit možnost vybudování podchodu pro převedení LBK.
Km 33,600 - křížení s místním biokoridorem −
Zabezpečit průchod biokoridorů formou podchodných propustků, doplněných bariérami okolo silnice, zabraňujícími živočichům ve volném pohybu přes těleso silnice.
Km 33,900-34,900 - obec Březí, nadjezdy silnic Březí-D. Dunajovice a Březí-Mikulov: −
Průchod R 52 podél obce Březí řešit místo v zářezu v hloubeném, přesypaném nebo jiném druhu tunelu tak, aby byly eliminovány vlivy hluku, imisí, dělící vlivy a aby intravilán obce nebyl zasažen ochranným pásmem nadzemní (otevřené) trasy rychlostní silnice. Za optimální lze považovat převedení R52 v tunelu podél celého intravilánu (cca 1 km).
Km 36,400 - křížení s regionálním biokoridorem −
Zabezpečit průchodnost biokoridoru přes silnici, nejlépe mimoúrovňovým křížením v šířce minimálních parametrů pro přerušení, doplněným bariérami okolo silnice, zabraňujícími živočichům ve volném pohybu přes její těleso.
−
Minimalizovat zábor lesa.
Km 37,100 - nadjezd nad železnicí −
Provést rekonstrukci provozního uzlu E závlahového kanálu Brod- Bulhary Lednice - využít přemostění i pro převedení místního biokoridoru.
Km 38,500 - 40,200 okraj Mikulova −
Protihluková stěna na km 39,620 - 40,130 vlevo o výšce cca 4 m.
Km 40,200 - křižovatka Mikulov jih −
Z variant umístění křižovatky vybrat východní variantu na km 40,200.
−
Vybudovat náhradní biokoridor s podchodem v šíři cca 18 m jihovýchodně od MÚK nebo přemístit křižovatku (MÚK navržena v prostoru LBK) a přechod řešit ekoduktem (zároveň přístup k Šibeničníku).
Km 40,949 −
Provést přemostění hraničního toku a zároveň převedení LBK v šíři cca 18 m.
199
Fáze výstavby: −
Zabezpečit zařízení staveniště proti úniku vodě a půdě nebezpečným látkám, provádět pravidelnou preventivní kontrolu stavebních mechanizmů se zaměřením na možný únik výše uvedených látek. Umístění zařízení staveniště situovat přednostně na ostatní půdě mimo ochranná pásma zdrojů vod, zátopová území, chráněná území a jejich ochranná pásma včetně významných krajinných prvků a mimo území sídel.
−
Pro přesun hmot používat přednostně trasu v ose plánované rychlostní silnice.
−
V případě extrémně nevhodných meteorologických podmínek (horké, suché a větrné počasí) snižovat prašnost skrápěním povrchu staveniště včetně přepravovaného materiálu.
−
Řádně čistit kola a podvozky automobilů vyjíždějících z prostoru staveniště včetně čištění komunikací u výjezdu ze stavby.
−
Vypínat motory automobilů a mechanismů v době, kdy nejsou v činnosti.
−
Minimalizovat případnou stavební činnost v nočních hodinách.
Fáze provozu: −
Po uvedení stavby do provozu prověřit účinnost protihlukových opatření měřením hluku z rychlostní komunikace, výběr měřících míst provést ve spolupráci s hygienickou službou.
−
V případě zjištění nadlimitních hodnot hluku provést dodatečná nápravná opatření.
−
Provádět pravidelné kontroly funkčnosti a účinnosti a čištění vodohospodářských zařízení před jejich zaústěním do recipientu či kanalizace.
200
1. Pořadí variant (pokud byly předloženy) z hlediska vlivů na životní prostředí Záměr byl předložen pouze ve třech variantách. Varianta 0 nebyla dále doporučena k realizaci. Jako nejvhodnější z hlediska vlivů na životní prostředí se jeví realizace záměru ve variantě 2, mírně méně vhodná se jeví realizace záměru ve variantě 1x. Přitom jak variantu 2, tak 1x je možno hodnotit jako vyhovující za předpokladu splnění podmínek uložených v tomto stanovisku.. 2. Vypořádání vyjádření k dokumentaci a k posudku Vypořádání vyjádření k dokumentaci: Vyjádření veřejnosti č. 1 - Petice STOP výstavbě rychlostní komunikace R 52 – varianta 1 – úsek Brno – Pohořelice – Mikulov – státní hranice ohrožující CHKO Pálava. (OS Nebojsa) - požaduje dálniční napojení Brno – Vídeň přes Břeclav. Vysvětlena podstata hodnocení vlivů na životní prostředí u konkrétní stavby, kdy ji není možné přesunovat mimo varianty navržené oznamovatelem. Vyjádření veřejnosti č. 2 - Občanské sdružení "NEBOJSA" -
upozorňuje na nezapočítání doprovodných investic a na nebezpečí budoucího ovlivnění jak z dálnice Brno – Břeclav, tak z R52.
Doprovodné investice byly v hodnocení započítané a byly uvedeny v obecnější podobě, protože jejich upřesnění bude provedeno teprve v dalších stupních přípravy stavby. Ovlivnění z dálnice Brno – Břeclav vzhledem k vzdálenosti nepřipadá v úvahu. Vyjádření veřejnosti č. 3 Občanské sdružení "NEBOJSA" -
považuje variantu 0 (pokračování stávajícího stavu) za jedině možnou.
Vysvětleny předpoklady pro značný nárůst frekvence dopravy v úseku Pohořelice – Mikulov, na jejichž základě se uvažuje s realizací rychlostní silnice R52. Vyjádření veřejnosti č. 4 -
upozorňuje na vlivy v okrajové části Mikulova
Vysvětleny očekávané vlivy, které budou po realizaci R52 podstatně menší než při pokračování stávajícího stavu. Stanoveny podmínky pro zlepšení přístupu a převedení biokoridoru. Vyjádření veřejnosti č. 5 -
otázky k systému Natura 2000, turistických cílů, převedení přes novomlýnské nádrže, směrovému a výškovému vedení R52, etapám přípravy, možnosti tunelu v prostoru Březí, záplavovým územím.
201
Otázky objasněny – uvedena doporučená opatření.
Vyjádření dotčených územních samosprávných celků Jihomoravský kraj -
podporuje výstavbu rychlostní komunikace R52 v úseku Pohořelice-Mikulov (Drasenhofen) ve variantě 1x
Město Pohořelice -
požaduje přeřešit prostor MÚK, prodloužit protihlukové stěny, doplnit větrolamem, doprovodnou komunikaci doplnit o cyklostezku, dořešit dopravní obslužnost rekreačního areálu.
Požadavky v možném rozsahu respektovány. Město Pohořelice -
podporuje výstavbu R52 ve variantě 1x
Obec Perná -
nesouhlasí s variantami 1 a 1x
Obec Dolní Dunajovice -
nesouhlasí s variantou 1 (zřejmě i 1x)
Obec Bavory -
nesouhlasí s variantou 1x
Obec Dobré Pole -
žádná připomínka
Obec Březí -
požaduje variantu 1 nebo 1x
Vyjádření dotčených orgánů státní správy Ministerstvo zemědělství -
nelze připustit zásah do mimořádně cenného území lužních lesů u Novomlýnských nádrží v úsek 23,0 - 25,0 variant 1 a 1 x
Navrženo opatření pro max. minimalizaci vlivu. Městský úřad Pohořelice, Odbor životního prostředí -
nejvhodnější se jeví varianta 1x
202
Ministerstvo zdravotnictví -
v dalším stupni projektové dokumentace doporučuje předložit podrobnější vyhodnocení hlukové zátěže ze stavební činnosti a z provozu rychlostní silnice R52 včetně protihlukových opatření, která prokážou splnění platných limitů daných nařízením vlády č. 502/2000 Sb.
Respektováno a stanoveno opatření. Městský úřad Mikulov, Odbor životního prostředí Městský úřad Mikulov, Odbor životního prostředí, dodatek -
připomínky k narušení celistvosti území města, CHKO Pálava, ke změnám dochovaného krajinného rázu, ke změnám stávající struktury a sítě současných silničních komunikací, protipovodňová opatření a narušení celistvosti honebních pozemků
Vysvětleno, řešeno konkrétními podmínkami. Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství -
respektovat legislativu ochrany přírody, ÚSES, zachování stávající silniční sítě nižšího řádu a zachování dopravní obslužnosti v souběhu s rychlostní silnicí respektovat zejména zachování dostatečného přístupu do krajiny, provést náhradní ochranná opatření, inventarizaci dřevin rostoucích mimo les, zpracovat projekt vegetačních úprav, upřednostňovat využití přírodních materiálů, určit cílové plochy pro uložení ornice a zkulturnění schopného podorničí
Respektováno uložením konkrétních podmínek. Správa Chráněné krajinné oblasti Pálava -
dopad doprovodných staveb, posouzení mimoúrovňových křižovatek, ohrožené druhy a střety s ÚSES uvedeny povrchně, připomínka ke zlepšení dostupnosti rekreačně atraktivních míst, tedy i Pálavy pro turisty
Vysvětleno, uloženy konkrétní podmínky. Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje, územní pracoviště Břeclav -
požadavek na podrobnou hlukovou studii, která bude zahrnovat i ostatní komunikace a křižovatky budované v souvislosti s výstavbou trasy, a optimalizaci návrhu délky a výšky jednotlivých protihlukových stěn
Vysvětleno, požadavky respektovány podrobným opatřením. MŽP, odbor zvláště chráněných částí přírody -
připomínky k hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz zejména ve vztahu k CHKO Pálava včetně vlivu navržených mimoúrovňových křižovatek, v oblasti Horního luhu upřednostňuje variantu 1x, požaduje doplnění posouzení technologických způsobů řešení stavbu při přechodu vodní nádrže Nových Mlýnů v místě stávající silnice I/52,
203
ovlivnění soustavy Natura 2000, zařazení kompenzačních opatření, stabilita vodních ekosystémů, umístění zařízeni stavenišť Vysvětleno, požadavky respektovány podrobnými podmínkami. MŽP, odbor výkonu státní správy VII -
připomínky ke zdůvodnění záměru, předpokládaným výhledovým intenzitám dopravy, vlivům na obyvatelstvo
Vysvětleno. Spolkové ministerstvo životního prostředí Rakouska -
nemá k plánovanému záměru žádné připomínky
Vyjádření k posudku: - bude zpracováno po uplynutí lhůty na vyjádření k posudku.
204
3. Stanovisko příslušného úřadu z hlediska přijatelnosti vlivů záměru na životní prostředí s uvedením podmínek pro realizaci záměru, popřípadě zdůvodnění nepřijatelnosti záměru. Na základě oznámení (resp. dokumentace), posudku a veřejného projednání a vyjádření k nim uplatněných vydává Ministerstvo životního prostředí, jako příslušný úřad podle § 21, zákona č. 100/2001 Sb., v souladu s § 10 odst. 1 cit. zákona z hlediska vlivů na životní prostředí souhla sné stanovisko k záměru “ Rychlostní silnice R52 Pohořelice – Mikulov (Drasenhofen)“ ve variantě 1x a 2, s tím, že níže uvedené podmínky tohoto stanoviska budou respektovány v následujících stupních projektové přípravy a realizace stavby, zkušebního a trvalého provozu a zahrnuty jako podmínky návazných správních řízení. Podmínky souhlasného stanoviska: Fáze přípravy: Společná opatření pro obě varianty Z hlediska ochrany sídel a obyvatelstva −
Územní plány VÚC Pálava a obcí je třeba doplnit o územní rezervu pro vybranou variantu trasy rychlostní silnice R52. V této trase vyhlásit stavební uzávěru, stejně tak v územích ovlivněných negativními dopady z provozu na této komunikaci (území po izofony hraniční hodnoty přípustné hladiny hluku).
−
V dalších fázích přípravy R52, po určení konečné varianty, zaměření pozemků a určení přesného rozsahu stavby zpracovat podrobnou hlukovou studii výstavby a provozu R52 a dalších komunikací, na kterých se v souvislosti s realizací R52 významně zvýší frekvence dopravy. Výsledkem této studie bude návrh konkrétních protihlukových opatření pro zajištění hlukových limitů dle aktuálně platné legislativy. Protihlukové stěny navrhnout přednostně z přírodě blízkých materiálů s pohltivou úpravou. Protihlukové stěny řádně ozelenit, v případě možností a ve spolupráci s příslušnou obcí doplnit o zelené pásy i mimo vlastní silniční pozemek. Zejména v blízkosti navržených ptačích oblastí řešit protihluková opatření s eliminací vlivů na ptáky.
−
Zařízení staveniště, deponie umístit mimo obydlené části sídel.
−
Zvážit možnost nového řešení křižovatky R52 a I/52 Pohořelice dle požadavků obce Pohořelice.
−
Zabezpečit přístup mezi Mikulovem a prostorem Šibeničního vrchu pro pěší a cyklisty vybudováním sjezdu z ramene MÚK Mikulov – Jih na polní cestu vedoucí k Šibeničnímu vrchu. Součástí této MÚK (nadjezdu I/52) bude stezka pro pěší a cyklisty.
205
Z hlediska ochrany vod −
Vybudovat náhradní drenáže k zajištění funkce existujících odvodnění.
−
Převést odvodňovací příkopy tělesem komunikace k zajištění funkce existujících odvodnění.
−
Vybudovat náhradní drobné objekty k zajištění funkce existujících závlah.
−
Převéstí průtoky všech existujících toků (i občasných) přes těleso komunikace.
−
Při provádění zemních prací zamezit únikům ropných látek ze stavebních strojů, v případě úniku provést řádnou asanaci místa úniku. Při stavebních pracích zamezit kontaminaci vodotečí.
−
Stavební dvory umisťovat mimo ochranná pásma vodních zdrojů, mimo obytnou zástavbu a mimo zátopové území, chráněná území a jejich ochranná pásma včetně významných krajinných prvků. Zabezpečit stavební dvory proti úniku vodě a půdě nebezpečným látkám, provádět pravidelnou preventivní kontrolu stavebních mechanizmů se zaměřením na možný únik výše uvedených látek.
−
Provést celoplošný monitoring průtoků a jakosti vody ve vodotečích.
−
Na podkladě definitivního řešení odvodnění vybrané varianty rychlostní silnice provést aktualizaci výpočtu očekávaného znečištění příslušných recipientů včetně návrhu technických opatření k zamezení jejich kontaminace při havárii vozidel.
−
U případných přeložek toků navrhnout revitalizaci toku.
−
Pro jednotlivé úseky nové rychlostní silnice vypracovat dle příslušných předpisů havarijní řády pro případ havárie s následným únikem látek nebezpečným vodám.
−
V blízkosti zdrojů pitné vody místního významu zamezit v co největší míře technickými prostředky vsakování odpadních vod z komunikace do půdního profilu.
−
Při provádění zemních prací v bezprostředním okolí vodních toků zabezpečit jejich koryta před zanášením zeminou, v blízkostí rybníků, mokřadů a ekologicky cenných území nedopustit narušení jejich ekologické rovnováhy a zajistit migraci bioty.
−
Dostatečně dimenzovat mosty a propustky stávajících vodotečí.
−
Omezit zemní práce, které by narušily odtokový režim podzemních vod.
−
Dodržovat regulativy pro ochranná pásma vodních zdrojů.
−
Doložit příslušnému vodohospodářskému orgánu způsob zneškodnění splaškových vod v průběhu výstavby.
−
Zajistit souhlas příslušného vodohospodářského orgánu se snížením hladiny
206
podzemních vod v zářezech stavby podélnou drenáží. −
Provést sondační průzkum.
−
Provést celoplošný monitoring stavů hladin a jakosti podzemní vody.
−
Realizovat technická opatření minimalizující možnost kontaminace vod. Ochranné prvky v územích mimo ochranná pásma: -
dešťová voda z povrchu rychlostní silnice bude svedena do silniční kanalizace zaústěné do těsněných retenčních nádrží nebo DUN,
-
mělké příkopy v zářezech silnice a podél paty násypů budou navrženy se zpevněným dnem,
-
dešťové vody z povrchu silnice a drenážní vody budou sváděny odděleně.
−
Při průchodu rychlostní silnice R 52 v těsné blízkosti nebo v prostoru ochranným pásmem vodních zdrojů budou výše uvedené ochranné prvky doplněny o instalaci průběžných betonových svodidel. Betonová svodidla budou osazena za podélnými rigoly (žlaby) odvodňovacího systému silnice a zabrání rozstřikování vody z povrchu silnice mimo její odvodnění.
−
Pro provádění prací je nezbytné vypracovat havarijní plán, řešící krizové situace, při kterých by mohlo dojít k ohrožení jakosti vod.
−
Provést opatření ve vztahu k blízkým využívaným domovním studním.
−
Součástí dalších stupňů přípravy bude Komplexní odtoková studie. Přemostění Horní nádrže řešit na základě podrobného vyhodnocení vlivu přemostění na frekvenci a rozsah zaplavovaného území. Přemostění všech toků řešit na základě posouzení vlivu na odtokové poměry a navrhnout případná protipovodňová opatření.
Z hlediska ochrany půdy −
Mocnost skrývek orniční a podorniční vrstvy stanovit na základě detailního pedologického průzkumu. Skrytou půdu z dočasných záborů oddělit od skrývané půdy trvalých záborů. Skrývku provést v mimovegetačním období.
−
V dalších fázích přípravy stavby určit cílové plochy pro uložení ornice a zkulturnění schopného podorničí, které budou získány skrývkou v rámci zemních prací při výstavbě komunikace.
−
Provést základní průzkum kontaminace orniční vrstvy v celé trase rychlostní komunikace ve vztahu k vyhlášce č.13/1994 Sb. Ministerstva životního prostředí, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, za účelem umožnění adekvátního rozhodnutí o jejich dalším využití.
−
V případě přebytku ornice (pokud nebudou skrývky použity ke zpětné rekultivaci ploch a svahů) rozhodnout o jejich dalším využití ve spolupráci 207
s orgánem ochrany ZPF, vlastníky a nájemci dotčených pozemků pro zúrodnění méně kvalitních zemědělských ploch v blízkém okolí stavby dle zpracovaného a projednaného rozvozového plánu. −
Dočasné skládky orniční vrstvy zabezpečit podle příslušných předpisů před jejich znehodnocením, zejména pak zabránit rozmnožení ruderálních druhů rostlin a kontaminaci půdy jejich semeny, znehodnocení stavební činností a erozí. Celý objem dočasně skrytých kulturních vrstev půd bude použit ke zpětné rekultivaci dočasně odnímaných ploch.
−
Veškeré skládky zemin situovat v dostatečné vzdálenosti od vodních toků tak, aby nedocházelo k jejich zanášení.
−
Povážení pozemků provádět v době vegetačního klidu.
−
Veškeré práce provádět po etapách, svahy odkrývat po částech a přikrývat štěrkovými přísypy. Ve vytypovaných lokalitách, kde je výskyt podzemní vody, je třeba při těžbě postupovat opatrně a v případě velkého výronu vody ve svahu zářezu vybudovat odvodňovací kamenná žebra.
−
Po ukončení stavby provést důslednou rekultivaci dočasně dotčených ploch, zařízení stavenišť a zrušených úseků stávajících komunikací, které budou přeloženy.
−
Během výstavby i provozu rychlostní silnice R 52 bude zajištěn přístup na zemědělské pozemky (doporučuje se proto zpracování projektu pozemkových úprav tak, aby v důsledku realizace stavby nevznikaly neobhospodařovatelné nebo nepřístupné pozemky).
−
Dojde-li vlivem realizace stavby k nepříznivému ovlivnění vodních poměrů na okolních pozemcích, budou provedena příslušná nápravná opatření.
Z hlediska ochrany rostlin a živočichů a ekosystémů −
Při budování podchodů pro zajištění migrační propustnosti řešit osvětlení těchto podchodů například zaroštovanými okny v dělicím pásu rychlostní silnice, které zvýší pravděpodobnost využívání podchodů živočichy.
−
V rámci dalších stupňů projektové přípravy stavby v co největší míře zachovat lokality stávajících i navržených biocenter z důvodu zvýšení stability krajiny a v maximální míře zachovat přirozený stav vodních toků a jejich doprovodné zeleně.
−
V dalším stupni PD jednoznačně vymezit zásahy do významných krajinných prvků dle § 4, odst.2 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Zpracovat odborný posudek jako podklad pro žádost o vydání závazného stanoviska k zásahům do významných krajinných prvků dle § 4, odst.2 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a souhlas k činnosti snižující nebo měnící krajinný ráz dle § 12. odst.2 citovaného zákona.
−
Po určení konečné varianty, zaměření trasy a určení všech pozemků dotčených výstavbou a provozem R52 provést podrobný biologický průzkum (resp. 208
Biologické hodnocení, pokud bude přísl. orgánem požadováno) se zaměřením na výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (i dle aktuální verze Červeného seznamu) a dalších chráněných částí přírody (chráněných území a významných krajinných prvků). Součástí tohoto průzkumu budou mimo jiné návrhy žádostí o výjimky ze zákona č. 114/1992 Sb. v případě ovlivnění zvláště chráněných druhů rostlin nebo živočichů nebo jejich biotopů a dalších chráněných částí přírody. Zároveň zde budou návrhy podmínek nakládání s těmito druhy (záchranný transfer, vytvoření náhradního stanoviště apod.) a vhodných technických řešení a opatření pro snížení či eliminaci negativních vlivů rychlostní silnice. −
Po určení konečné varianty, zaměření trasy a určení všech pozemků dotčených výstavbou a provozem R52 provést inventarizaci dřevin rostoucích mimo les na pozemcích dotčených stavbou a provozem rychlostní silnice včetně opatření pro ochranu zachovávaných dřevin před poškozením.
−
V dalších fázích přípravy stavby zpracovat migrační studii včetně návrhu potřebných podchodů a nadchodů na střetu s prvky ÚSES, niveletu, podchody a nadchody konečné varianty upravit dle požadavků této studie.
−
Jako kompenzační opatření realizovat biokoridor v oblasti Pavlova - kolem sypané hráze na jižním břehu. („suchozemská část")
−
Jako kompenzační opatření realizovat biokoridor v oblasti Pavlova - průtočné rameno spojující dolní nádrž s Dyjí pod přehradou. („vodní část")
−
Jako kompenzační opatření realizovat biokoridor ve střední nádrži – výstavba „dalšího ostrova.“
Z hlediska vlivů na krajinu −
V dalších fázích přípravy stavby zpracovat projekt vegetačních úprav rychlostní komunikace za použití geograficky původních stanovištně vhodných druhů dřevin (stromů a keřů), který ve vazbě na konkrétní výškové a směrové trasování rychlostní silnice a terénní podmínky bude zároveň jako kompenzační opatření řešit začlenění rychlostní komunikace do krajiny s ohledem na ochranu krajinného rázu. Tento projekt bude řešit i napojení na stávající prvky územního systému ekologické stability (především biokoridory) a na stávající i připravované větrolamy. Zvláštní pozornost věnovat násypům, mostům a mimoúrovňovým křižovatkám. U násypů řešit dle podmínek optimálně výsadbu stromového patra v patě násypu, na svahu pak keřové patro tak, aby došlo k maximálnímu pohledovému začlenění do krajiny.
−
Upřednostňovat na viditelných stavebních objektech a při terénních úpravách využití přírodních materiálů (dřevo, kámen místní provenience apod.) s vhodnou modelací terénu před technicky strohým řešením a tvrdými liniemi tak, aby tato opatření vhodně snižovala nepříznivé působení rychlostní komunikace v krajině s ohledem na ochranu krajinného rázu. 209
−
Po určení konečné varianty a zaměření pozemků pro výstavbu zpracovat návrh rychlostní silnice R52 s minimálním vlivem na krajinný ráz včetně zapojení zeleně. Mimoúrovňové křižovatky řešit přednostně (v prostoru pálavských bradel s úpatími výhradně) v zářezech tak, aby se nejvyšší stavební bod křižovatky nedostával nad rostlý terén. Součástí návrhu bude vizualizace v hlavních pohledových osách zejména prostorů křižovatek, rozsáhlejších přemostění a násypů. Tento návrh projednat s orgánem ochrany přírody a požádat o souhlas dle § 12 zák. č. 114/1992 Sb.
Z hlediska nakládání s odpady −
V dalších stupních projektové přípravy stavby bude zpracován seznam odpadů, které budou vznikat při výstavbě i provozu a bude specifikován způsob shromažďování, skladování, třídění odpadů, využívání či odstraňování odpadů. Dále budou konkretizovány shromažďovací a skladovací prostředky odpadů. Shromažďovací a skladovací místa musí být v souladu s §§5, 6, 7 vyhl.č.383/2001 Sb.
−
Klást důraz na předcházení vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti. Odpady, které vzniknou v průběhu výstavby budou především v souladu s ustanovením zákona č.185/2001 Sb. předávány k využití. Materiálové využití má přednost před jiným využitím odpadů. S odpady je třeba nakládat dle jejich skutečných vlastností.
Z hlediska ochrany památek −
Celá definitivně vybraná trasa stavby musí být archeologicky prozkoumána (v rozsahu zemních zásahů). Doporučuje se uzavřít v dostatečném časovém předstihu dohodu investora s Archeologickým ústavem AV ČR v Brně nebo jinou oprávněnou organizací o podmínkách provedení předstihového záchranného archeologického výzkumu, a to na základě povinnosti investora, vyplývající ze zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění pozdějších ustanovení.
−
V případě vedení trasy přes objekty drobné architektury, je třeba zajistit jejich přemístění.
Opatření na jednotlivých úsecích Varianta 1x: Km 16,700 - hájovna −
Přemístit hájenku do lokality méně exponované hlukové zátěži. 210
Km 16,700 – 18,100 −
Doprovodnou komunikaci v úseku Pohořelice – Nová Ves – silnice III/41621 doplnit o cyklostezku.
Km 18,500 -20,000 - Nová Ves −
Protihluková stěna vpravo, o výšce cca 4 m
−
Zabezpečit průchod biokoridorů v nivách Mlýnského náhonu a Olbramovického potoka min. formou podchodných propustků, doplněných bariérami okolo silnice, zabraňujícími živočichům ve volném pohybu přes těleso silnice.
Km 23,000 – 25,000 – Horní mušovský luh −
Minimalizovat zásah stavby do lesních pozemků a biocentra Horní mušovský luh. V další fázi projektové přípravy prověřit možnost snížení poloměru středního levotočivého oblouku při zachování vedení R 52 územím biocentra Horní mušovský luh výhradně estakádou. Stavbu provádět z mimolesních pozemků od stávající sinice tak, aby stavební práce v prostoru biocentra byly omezeny pouze na výstavbu podpěr mostu. Srážkové vody z komunikace svádět mimo prostor biocentra Horní mušovský luh. V prostoru biocentra instalovat účinné zábrany po stranách dopravních pásů proti rozstřiku prostředků pro zimní údržbu komunikace do prostoru biocentra.
Km 24,000 - 25,000 rekreační areál −
Detailní řešení směrového a výškového vedení trasy R52 řešit v úzké návaznosti na protihluková opatření, která zajistí jednak plnění hlukových limitů, jednak budou vykazovat minimální vlivy na krajinný ráz, živočichy a ptačí oblast Natura 2000.
−
Zvolit vhodná technická opatření po obvodu tělesa silnice, aby nedocházelo k nočnímu oslňování území v prostoru Betléma.
Km 25,000 -27,200 - Horní (Mušovská) nádrž Nové Mlýny −
Rychlostní silnici převést v úrovni stávající I/52 dle technických možností.
−
Kombinovanou soustavou propustků a bariér vytvořit podmínky pro migraci živočichů v celém úseku.
Km 27,200 - 27,900 - křížení s nadregionálním biokoridorem −
Zachovat průchodnost biokoridoru mimoúrovňovým překřížením v šířce biotopového přechodu min. 50 m, doplněného bariérami okolo silnice, zabraňujícími živočichům ve volném pohybu přes její těleso.
211
Km 29,750 – křížení s LBK −
Doporučeno přemostění LBK v min. délce 18 m.
Km 30,000- Křižovatka Spálená hospoda −
Provést zahloubení silnice tak, aby horní úroveň křížení kopírovala rostlý terén.
Km 30,300 - 34,000 - celá trasa R 52 v úseku, včetně křížení se silnicí Dolní Dunajovice Perná a nadjezdu R52 v křížení s polní cestou do Bavor −
R52 vést pokud možno po terénu, příp. v zářezu a vyhnout se násypovým partiím.
−
Na křižovatkách provést zahloubení silnice tak, aby horní úroveň křížení kopírovala rostlý terén.
−
Nebudovat žádná doprovodná nadzemní zařízení (např. odpočívadla a parkoviště, čerpací stanice pohonných hmot, reklamní tabule apod.), mimo nezbytného dopravního značení.
−
Zabezpečit průchod biokoridorů v nivách Bavorského a Permského potoka min. formou podchodných propustků, doplněných bariérami okolo silnice, zabraňujícími živočichům ve volném pohybu přes těleso silnice.
Km 34,000 - 34,500 - křížení s regionálním biokoridorem −
Zabezpečit průchodnost biokoridoru přes silnici, nejlépe mimoúrovňovým křížením v šířce minimálních parametrů pro přerušení vzhledem k nepotvrzeným migracím v tomto prostoru pracovníky CHKO Pálava.
Km 37,600 - 38,400 - okraj Mikulova −
Protihluková stěna vlevo v km 37,910 - 38,420 vlevo o výšce cca 4m
Km 38,600 - křižovatka Mikulov jih −
Z variant umístění křižovatky vybrat východní variantu na km 38,500.
−
Vybudovat náhradní biokoridor s podchodem v šíři cca 18 m jihovýchodně od MÚK nebo přemístit křižovatku (MÚK navržena v prostoru LBK) a přechod řešit ekoduktem (zároveň přístup k Šibeničníku).
Km 39,250 - protíná LBK na státní hranici −
Provést přemostění hraničního toku a zároveň převedení LBK v šíři cca 18 m.
212
Varianta 2:
Km 16,700 - hájovna −
Přemístit hájenku do lokality méně exponované hlukové zátěži.
Km 16,700 – 18,100 −
Doprovodnou komunikaci v úseku Pohořelice – Nová Ves – silnice III/41621 doplnit o cyklostezku.
− Km 18,500 -20,000 - Nová Ves −
Protihluková stěna vpravo, o výšce cca 4 m
−
Zabezpečit průchod biokoridorů v nivách Mlýnského náhonu a Olbramovického potoka min. formou podchodných propustků, doplněných bariérami okolo silnice, zabraňujícími živočichům ve volném pohybu přes těleso silnice.
Km 21,000 a 23,200 - křížení místních biokoridorů −
Zabezpečit průchod biokoridorů formou podchodných propustků, doplněných bariérami okolo silnice, zabraňujícími živočichům ve volném pohybu přes těleso silnice.
Km 24,100 - most přes místní biokoridor −
Využít přemostění i pro převedení místního biokoridoru.
Km 26,800 - 27,500 - násypy k řece Dyji u Brodu n.D. −
Estakádu přes Horní nádrž prodlužit tak, aby na obou březích vznikly co největší průchodné plochy souše, minimálně 80 m na levém břehu pro převedení LBK a 230 m na pravém břehu pro převedení NRBK. Stavební práce plošně omezit na technicky možné minimum.
Km 28,000 - nadjezd silnice Brod n.D. - Novosedly −
V rámci technických možností nesnižovat niveletu rychlostní silnice při křížení vzhledem k PHO vodních zdrojů.
Km 29,200 - křížení s místním biokoridorem −
Zabezpečit průchod biokoridorů formou podchodných propustků, doplněných bariérami okolo silnice, zabraňujícími živočichům ve volném pohybu přes těleso silnice.
213
Km 30,800 – křížení s LBK −
Vybudovat ekodukt (nadchod nad R52) v šířce cca 350 m pro převedení LBK.
km 32,300 - protíná LBK −
Zvážit možnost vybudování podchodu pro převedení LBK.
Km 33,600 - křížení s místním biokoridorem −
Zabezpečit průchod biokoridorů formou podchodných propustků, doplněných bariérami okolo silnice, zabraňujícími živočichům ve volném pohybu přes těleso silnice.
Km 33,900-34,900 - obec Březí, nadjezdy silnic Březí-D. Dunajovice a Březí-Mikulov: −
Průchod R 52 podél obce Březí řešit místo v zářezu v hloubeném, přesypaném nebo jiném druhu tunelu tak, aby byly eliminovány vlivy hluku, imisí, dělící vlivy a aby intravilán obce nebyl zasažen ochranným pásmem nadzemní (otevřené) trasy rychlostní silnice. Za optimální lze považovat převedení R52 v tunelu podél celého intravilánu (cca 1 km).
Km 36,400 - křížení s regionálním biokoridorem −
Zabezpečit průchodnost biokoridoru přes silnici, nejlépe mimoúrovňovým křížením v šířce minimálních parametrů pro přerušení, doplněným bariérami okolo silnice, zabraňujícími živočichům ve volném pohybu přes její těleso.
−
Minimalizovat zábor lesa.
Km 37,100 - nadjezd nad železnicí −
Provést rekonstrukci provozního uzlu E závlahového kanálu Brod- Bulhary Lednice - využít přemostění i pro převedení místního biokoridoru.
Km 38,500 - 40,200 okraj Mikulova −
Protihluková stěna na km 39,620 - 40,130 vlevo o výšce cca 4 m.
Km 40,200 - křižovatka Mikulov jih −
Z variant umístění křižovatky vybrat východní variantu na km 40,200.
−
Vybudovat náhradní biokoridor s podchodem v šíři cca 18 m jihovýchodně od MÚK nebo přemístit křižovatku (MÚK navržena v prostoru LBK) a přechod řešit ekoduktem (zároveň přístup k Šibeničníku).
214
Km 40,949 −
Provést přemostění hraničního toku a zároveň převedení LBK v šíři cca 18 m.
Fáze výstavby: −
Zabezpečit zařízení staveniště proti úniku vodě a půdě nebezpečným látkám, provádět pravidelnou preventivní kontrolu stavebních mechanizmů se zaměřením na možný únik výše uvedených látek. Umístění zařízení staveniště situovat přednostně na ostatní půdě mimo ochranná pásma zdrojů vod, zátopová území, chráněná území a jejich ochranná pásma včetně významných krajinných prvků a mimo území sídel.
−
Pro přesun hmot používat přednostně trasu v ose plánované rychlostní silnice.
−
V případě extrémně nevhodných meteorologických podmínek (horké, suché a větrné počasí) snižovat prašnost skrápěním povrchu staveniště včetně přepravovaného materiálu.
−
Řádně čistit kola a podvozky automobilů vyjíždějících z prostoru staveniště včetně čištění komunikací u výjezdu ze stavby.
−
Vypínat motory automobilů a mechanismů v době, kdy nejsou v činnosti.
−
Minimalizovat případnou stavební činnost v nočních hodinách.
Fáze provozu: −
Po uvedení stavby do provozu prověřit účinnost protihlukových opatření měřením hluku z rychlostní komunikace, výběr měřících míst provést ve spolupráci s hygienickou službou.
−
V případě zjištění nadlimitních hodnot hluku provést dodatečná nápravná opatření.
−
Provádět pravidelné kontroly funkčnosti a účinnosti a čištění vodohospodářských zařízení před jejich zaústěním do recipientu či kanalizace.
Datum vydání stanoviska: Otisk razítka příslušného úřadu: Jméno, příjmení a podpis pověřeného zástupce příslušného úřadu:
215
Datum zpracování posudku: 28.02.2005 Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele posudku a osob, které se podílely na zpracování posudku: RNDr. Vladimír Ludvík Bydliště: Šafaříkova 484, 500 02 Hradec Králové Pracoviště: Ekoteam, Veverkova 1343, 500 02 Hradec Králové tel.: 498 500 363, 603 224 626 Podpis zpracovatele posudku: Autorizace ke zpracování posudku: Autorizace ke zpracování dokumentace a posudku dle zák. č.100/2001 Sb, dle §19 a §24 na základě osvědčení odborné způsobilosti vydaného Ministerstvem životního prostředí ČR pod č.j. 5278/850/OPV/93 ze dne 22.02.1994. Spolupracující osoby: Ing. Michal Plodek Bydliště: J. Purkyně 492, 500 02 Hradec Králové Pracoviště: Ekoteam, Veverkova 1343, 500 02 Hradec Králové tel.: 498 500 363 Mgr. Jiří Rejl Bydliště: Srch – U vodárny 46, 533 52 Staré Hradiště Pracoviště: Srch – U vodárny 46, 533 52 Staré Hradiště tel.: 604 160 949
216
VIII.
Přílohy
Kopie vyjádření k dokumentaci: Veřejnost: 6 vyjádření Dotčené územní samosprávné celky: Jihomoravský kraj Město Pohořelice Město Pohořelice Obec Perná Obec Dolní Dunajovice Obec Bavory Obec Dobré Pole Obec Březí Dotčené správní úřady: Ministerstvo zemědělství Městský úřad Pohořelice, Odbor životního prostředí Ministerstvo zdravotnictví Městský úřad Mikulov, Odbor životního prostředí Městský úřad Mikulov, Odbor životního prostředí, dodatek Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství Správa Chráněné krajinné oblasti Pálava Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje, územní pracoviště Břeclav MŽP, odbor zvláště chráněných částí přírody MŽP, odbor výkonu státní správy VII Spolkové ministerstvo životního prostředí Rakouska e-mail: Doc. ing. arch. Jiří Löw - komentář zpracovatele dokumentace - Mgr. Tomáš Šikula Orientační situace záměru
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
235
236
237
238
239
240
241
242
243
244
245
246
247
248
249
250
251
252
253
254
255
256
257
(e-mail)
Ministerstvo životního prostředí ČR Vršovická 65 Odbor IPPC a projektové EIA Ing. Jaroslava Honová Praha 100 10
Věc: Vyjádření k Dokumentaci dle §8 zákona č. 100/2001 Sb. – Rychlostní silnice R 52 Pohořelice – Mikulov (Drasenhofen). V rámci prací na hodnocení vlivů Územní prognózy Jihomoravského kraje na životní prostředí jsme byli seznámeni s výše uvedeným materiálem, zpracovaným projekční kanceláří HBH s.r.o., Brno, Mgr. Tomášem Šikulou a odevzdaným 28.10.2003. K této práci máme dvě zásadní připomínky: A. V dokumentaci jsou pracovníci společnosti LÖW & spol.,s.r.o. uvedeni jako specialisté podílející se na zpracování dokumentace. K tomuto tvrzení uvádíme následující: Společnost LÖW & spol., s.r.o. zpracovávala v r. 2000 v rámci vyhledávací studie variant trasy R52, řešeného HBH s.r.o. předběžné posouzení vlivu staveb na životní prostředí, s důrazem na krajinářské hodnocení a ochranu přírody. Pracovníci společnosti se dále podíleli na části expertních posouzení pro mezinárodní expertní komisi (1999 a 2002). Tím podíl naší firmy, a všech jejích pracovníků, skončil. Jsme proto překvapení uvedením našich jmen v „Dokumentaci“. Naopak postrádáme uvedení námi zpracovaného hodnocení a expertních posudků mezi vstupními podklady. Navíc jsou výsledky naší studie, bez udání důvodů a bližšího komentáře, hrubě zkresleny. Žádáme proto o opravu uvedené dokumentace v uvedeném smyslu a oznámení tohoto faktu všem účastníkům řízení. B. Při bližším prostudování uvedené dokumentace jsme provedli orientační rozbor v podstatě diametrálně odlišného hodnocení variant trasy R52. Zjistili jsme : 1. Uvedené varianty řešení nejsou hodnoceny ve své komplexnosti. V kapitole B.II.4. sice dokumentace zmiňuje takzv. "související stavby“, jinak o nich není zmínka ani v „Údajích o záměru“, ani v dalším hodnocení a jsou tedy „vypuštěny“. Přitom právě varianty 1 a 1x jsou umožněny jedině realizací těchto staveb, jmenovitě se jedná o paralelní propojení sídel Mikulov- Bavory a Perná v parametrech 7,5 m šířky, jako náhrady za zrušenou silnici I./52 a mimoúrovňových křížení s dalšími komunikacemi. Všechny tyto stavby zvětšují zábor ZPF, zasahují přímo a drasticky do CHKO Pálava a mění i způsob a intenzitu vlivů variant 1 a 1x na krajinný ráz. 2. Varianta 1x sice v trase přes střední Novomlýnskou nádrž snižuje ohrožení ploch navržených v soustavě NATURA 2000, zároveň však zvyšuje ohrožení rekreačního areálu Pasohlávky, který je 3. nejvýznamnějším rekreačním areálem JMK. Důraz kladený na avifaunu v území je
258
3.
4.
5.
6.
sice opodstatněný, není ale ani zdaleka jediným rozhodujícím předmětem ochrany zmíněných území. Ve vlivech na ekosystémy je u varianty 2 mylně označován za zásadní vliv na lesní ekosystémy narušení jednoho akátového remízu, vliv na plášť lesního masivu lokality Natury 2000 ( a tím otevřením celého lesního masivu) u varianty 1x, však není uveden vůbec. Po zbytek trasy vede varianta 2 v rozsáhlých agrocenózách velkoplošných polí a velkoplošných broskvových sadů na černém úhoru, navíc s intenzivní chemickou ochranou. Ekologická stabilita těchto ekosystémů je jak známo trvale udržována na nejnižším 1. stupni. Narušení těchto ekosystémů fragmetací je tak spíše výhodou. Z rozboru vlivu stavby na krajinný ráz, zpracovaný v rámci podrobného krajinářského hodnocení naší firmou, je v Dokumentaci uveden pouze typologický popis krajiny, vlastní hodnocení, z kterého vyšla nejlépe varianta 2, je zamlčeno a nahrazeno vágním, podrobněji nepodloženým konstatováním, že je tomu naopak. Je zde navíc mylně silnice hodnocena jako liduprázdný zpevněný povrch, který se pak pochopitelně v dálkových pohledech /mimo náspy) neuplatňuje. Hlavní působení silnice v krajině je přitom především nepřetržitým pohybem vozidel různé výšky a velikosti, v noci navíc se světly. Nereálně je uváděna snadnost překročení nadregionálního biokoridoru K 161 ve variantě 1x, u které je na jedné straně požadováno výškové řešení na úrovni stávající hráze a zároveň je deklarována schůdnost mimoúrovňového nadjezdu nad biokoridorem na jejím jižním konci. Naopak není zohledněna možnost dokonalého překročení tohoto biokoridoru ve variantě 2 estakádou přes celou nivu Dyje. U varianty 2 nejsou zmíněny relativně komfortní možnosti řešení střetů s PHO II.a prameniště Brod n.D. (např. posunutím trasy či vodotěsným zabezpečením stávající), stejně jako ochrany sídla Březí (zahloubený tunel apod.).
C. Ve smyslu uvedených skutečností jsme konfrontovali tato zjištění s celkovým, klíčovým závěrečným hodnocením variant na str. 132, kde jsme objevili tyto zjevné rozpory: 1. Ovzduší a klima (v tabulce var. 1x = 2 body, var. 2 = 4 body): trasa 2 je delší o 1 736 m, tj. 7,7 %, přitom váha ohrožení ovzduší a klimatu je dvojnásobná – v celém textu pro toto hodnocení nenacházíme oporu (totéž u hluku)! 2. Půda (v tabulce var. 1x = 2 body, var. 2 = 4 body): u varianty 2 je zábor ZPF větší o 20,3 %, míra ohrožení půdy je však opět dvojnásobná (a není zohledněno ani to, že varianta 2 zabírá ze všech ostatních nejméně půdy v I. a II. bonitě!) 3. Krajina (v tabulce var. 1x = 2 body, var. 2 = 4 body): nezohledňuje výše dokumentované zasažení CHKO a BR Pálava nezbytnými, vyvolanými stavbami spojovacích silnic a mimoúrovňových přejezdů. Hodnocení je tak prakticky opačné 4. Chráněná území (v tabulce var. 1x = 4 body, var. 2 = 4 body): opět u varianty 1x nezohledňuje zasahování vyvolaných nezbytných staveb přímo do CHKO a BR Pálava! 5. Z připomínek v předchozím odstavci B. navíc podle našeho názoru vyplývá zpochybnění objektivity hodnocení i ostatních kritérií! Dovolujeme si proto konstatovat, závěrečné hodnocení neodpovídá ani reálné skutečnosti a místy ani podkladům shromážděným ve vlastní dokumentaci.
Navrhujeme proto její vrácení k přepracování. Doc. ing. arch. Jiří Löw, LÖW & spol.,s.r.o., Vranovská 102, 614 00 Brno oprávněná osoba pro posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona ČNR č. 244/1992 Sb., osvědčení č.j. 3745/595/OPV/93 ze dne 22.6.1993
259
tel.: 545 576 250; 723 948 742 e-mail:
[email protected] Na vědomí: RNDr. Vladimír Ludvík – EKOTEAM Hradec Králové Krajský úřad JMK, odbor ŽP a zemědělství
260
Komentář zpracovatele dokumentace (Mgr. Tomáš Šikula) – e-mail
Vážený pane kolego. Vyhovuji Vaší žádosti o komentář k vyjádření docenta Löwa a pro přehlednost si dovoluji své poznámky psát rovnou do textu vyjádření.
Věc: Vyjádření k Dokumentaci dle §8 zákona č. 100/2001 Sb. – Rychlostní silnice R 52 Pohořelice – Mikulov (Drasenhofen). V rámci prací na hodnocení vlivů Územní prognózy Jihomoravského kraje na životní prostředí jsme byli seznámeni s výše uvedeným materiálem, zpracovaným projekční kanceláří HBH s.r.o., Brno, Mgr. Tomášem Šikulou a odevzdaným 28.10.2003. K této práci máme dvě zásadní připomínky: A. V dokumentaci jsou pracovníci společnosti LÖW & spol.,s.r.o. uvedeni jako specialisté podílející se na zpracování dokumentace. K tomuto tvrzení uvádíme následující: Společnost LÖW & spol., s.r.o. zpracovávala v r. 2000 v rámci vyhledávací studie variant trasy R52, řešeného HBH s.r.o. předběžné posouzení vlivu staveb na životní prostředí, s důrazem na krajinářské hodnocení a ochranu přírody. Pracovníci společnosti se dále podíleli na části expertních posouzení pro mezinárodní expertní komisi (1999 a 2002). Tím podíl naší firmy, a všech jejích pracovníků, skončil. Jsme proto překvapení uvedením našich jmen v „Dokumentaci“. zpracovatel dokumentace: K výše zmíněným materiálů je třeba uvést následující: - Tzv. „Předběžné posouzení vlivu staveb na životní prostředí“, mnou nazývané Krajinářské hodnocení, sloužilo jako pilotní podklad pro vypracování, respektive dopracování oznámení dle § 6 a posléze dokumentace dle § 8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen Oznámení EIA a Dokumentace EIA). - Tzv.“expertní posouzení“ bylo specialistům z firmy LÖW & spol., s.r.o. zadáno k vypracování jednak, jako podklad pro mezinárodní expertní komisi, ale zároveň, což mi zástupci investora (Mgr.Sazamová a Ing.Janáčková) potvrdili, jako podklad pro připravované Oznámení EIA a následně Dokumentaci EIA. Naopak postrádáme uvedení námi zpracovaného hodnocení a expertních posudků mezi vstupními podklady. zpracovatel dokumentace: Oba dokumenty v podkladech uvedeny jsou: - Tzv. „hodnocení“ bylo součástí (jedna z příloh) vyhledávací studie „Rychlostní silnice R52 Pohořelice – Mikulov (Drasenhofen), HBH Projekt, spol. s r.o., září 2000“.
261
- Tzv.“expertní posudky“ – jsou zahrnuty podkladem „Návrh katalogu kritérií (Aspekty hodnocení – cílový systém, s návrhem hodnotících kritérií zpracovaných ŘSD ČR Praha – Ing. Horníček) zpracovaný firmou Kancelář LACON, Vídeň, říjen 2001“.
Zde musím připustit, že vyjmenování podkladů, zvláště v této situaci, se jeví, jako nedostatečné a bylo vhodnější uvést přímo jednotlivé použité přílohy vyhledávací studie z roku 2000 a 2001, stejně, jako dílčí expertízy pro rakouské specialisty. Navíc jsou výsledky naší studie, bez udání důvodů a bližšího komentáře, hrubě zkresleny. Žádáme proto o opravu uvedené dokumentace v uvedeném smyslu a oznámení tohoto faktu všem účastníkům řízení. zpracovatel dokumentace: Výše komentované podklady byly použity standardně pro dopracování do podoby Oznámení EIA a následně do podoby Dokumentace EIA. Stejně, jako výsledky jiných specialistů (prof.MUDr.J.Kotulán, RNDr.L.Plánka), byly i výsledky a hodnocení specialistů z firmy LÖW & spol., s.r.o. použity pro celkové posouzení autorizovanou osobou, která je jediná zodpovědná za výsledek a závěry uvedené v Dokumentaci EIA. Jako autorizovaná osoba nakládám s prací svých specialistů v kontextu celého hodnocení a v rámci širších souvislostí všech částí Dokumentace EIA. Je samozřejmě možné, že výsledky práce a závěry některých specialistů mohu vidět z jiného úhlu. A po jejich zapracování do celku v souladu s koncepcí celého díla se ve finále mohou mé závěry pro jednotlivé specializace lišit od některých dílčích závěrů jednotlivých specialistů. B. Při bližším prostudování uvedené dokumentace jsme provedli orientační rozbor v podstatě diametrálně odlišného hodnocení variant trasy R52. Zjistili jsme : Uvedené varianty řešení nejsou hodnoceny ve své komplexnosti. V kapitole B.II.4. sice dokumentace zmiňuje takzv. "související stavby“, jinak o nich není zmínka ani v „Údajích o záměru“, ani v dalším hodnocení a jsou tedy „vypuštěny“. zpracovatel dokumentace: Jedná se o problém, kdy po dohodě s investorem bylo k tzv. „souvisejícím stavbám“ přistupováno rámcově. Ve skutečnosti to znamená, že hodnocení je bere v úvahu – proto jsou taky zmíněny v kapitole B.II.4, ale nepřikládá jim rozhodující význam a to ze tří hlavních důvodů:
I. Tyto „související stavby“ jsou technicky vyřešeny a dokladovány tak, aby byla zajištěna komplexní dopravní prostupnost území po realizaci R52. Existuje ovšem několik variant těchto „souvisejících staveb“ a jejich vzájemné detailní posouzení by bylo nad rámec rozsahu Dokumentace EIA (připadalo by v úvahu v případě jediné aktivní varianty). II. Nebylo k dispozici zaměření, tudíž variabilita „souvisejících staveb“, nebyla a nemohla být uzavřená.
III. Cílem Dokumentace EIA bylo a je najít nejvhodnější koridor pro R52 v rámci možností. S odkazem na předchozí 2 body znovu opakuji, že samozřejmě všechny koridory byly prověřeny i do úrovně „souvisejících staveb“, aby byly použitelné, ale definitivní podoba
262
„souvisejících staveb“, včetně MÚK (viz níže), nemohla a není definitivní, bez znalosti zaměření. Přitom právě varianty 1 a 1x jsou umožněny jedině realizací těchto staveb, jmenovitě se jedná o paralelní propojení sídel Mikulov- Bavory a Perná v parametrech 7,5 m šířky, jako náhrady za zrušenou silnici I./52 a mimoúrovňových křížení s dalšími komunikacemi.
zpracovatel dokumentace: Toto jsou právě dva konkrétní příklady výše popsaných skutečností: - Pro propojení sídel Mikulov-Bavory-Perná existují 2 varianty. Löwem popsané „východní“ a propojení „pod“ R52 v parametrech 7,5/60 (propojení mezi křižovatkami Perná a Bavory těsně při západní okraji R52). Je zde tak prostor pro definování podmínek do Stanoviska EIA. - Mimoúrovňová křížení byla prověřena také ve variantách s tím, že kromě řešení uvedeného v Dokumentaci EIA, existuje řešení, kde všechny křížené silnice a polní cesty jsou vedeny „pod“ R52 a nad zůstala pouze jediná rampa MÚK Spálená hospoda. Niveleta R52 se přitom výrazně nezvedla (téměř vůbec) a domníváme se, že je to výrazně vyváženo efektem, kdy přes R52 povede pod Pálavou jediný most. Všechny tyto stavby zvětšují zábor ZPF, zasahují přímo a drasticky do CHKO Pálava a mění i způsob a intenzitu vlivů variant 1 a 1x na krajinný ráz. zpracovatel dokumentace:
Na tento odstavec, domnívám se, dostatečně výmluvně odpovídá výše uvedený komentář. Varianta 1x sice v trase přes střední Novomlýnskou nádrž snižuje ohrožení ploch navržených v soustavě NATURA 2000, zároveň však zvyšuje ohrožení rekreačního areálu Pasohlávky, který je 3. nejvýznamnějším rekreačním areálem JMK.
zpracovatel dokumentace: Tuto záležitost vnímám z pohledu toho, že zmíněný rekreační areál v tomto území vznikl samovolně a neřízeně a jeho současné využívání je diskutabilní. Zvláště s ohledem na kvalitu vody ve vodní nádrži. Přes plánovaný rozvoj rekreačních aktivit v tomto území se domnívám, že charakter rekreace, který v současnosti převládá (vodní sporty, rybaření), bude posuzovaným záměrem dotčen minimálně. To co se plánuje (lázně), je dle mého velmi nejisté. Důraz kladený na avifaunu v území je sice opodstatněný, není ale ani zdaleka jediným rozhodujícím předmětem ochrany zmíněných území.
zpracovatel dokumentace: Naopak dotčení přírody a přímo soustavy NATURA 2000 vnímám, jako zásadní a minimalizaci vlivů na tuto soustavu v tomto území, jako prioritní. Ve vlivech na ekosystémy je u varianty 2 mylně označován za zásadní vliv na lesní ekosystémy narušení jednoho akátového remízu, vliv na plášť lesního masivu lokality Natury 2000 ( a tím otevřením celého lesního masivu) u varianty 1x, však není uveden vůbec. zpracovatel dokumentace:
V textu zmíněný „akátový remíz“ je ve skutečnosti několika hektarový lesní porost. I když v něm převládají méně hodnotné dřeviny, má v polní krajině řešeného území vyšší ekologickou hodnotu (nemluvě o významném refugiu pro avifaunu v polní krajině), než
263
například někde v podhůří. Navíc Varianta 2 jej protíná a vytvoří v něm koridor, který citelně naruší funkčnost tohoto ekosystému s různě intenzivními dopady na jednotlivé populace. Naopak zmíněný „plášť lesního masivu“ jsem v popisovaném místě při mnohých návštěvách zaznamenal pouze na 2 místech, kterých se krátce varianta 1x dotkne (km 23,800 a km 24,750). Domnívám se, že řídký lem na okraji topolových monokultur má jistě ekologickou hodnotu, ale ne takovou, jakou má skutečný porostní plášť s ekotonovými společenstvy. Po zbytek trasy vede varianta 2 v rozsáhlých agrocenózách velkoplošných polí a velkoplošných broskvových sadů na černém úhoru, navíc s intenzivní chemickou ochranou.
zpracovatel dokumentace: S tímto konstatováním nemohu souhlasit. Není zde zohledněno založení nových viničních tratí mezi Dunajovickými kopci. Navíc bude nově narušeno dosud dopravně nezatížené území, které má potenciál k obnově lužního lesa v nivě řeky Dyje. U Brodu nad Dyjí již započaly výsadby lesa na břehu Dyje a ZPF je převáděna na PUPFL. Ekologická stabilita těchto ekosystémů je jak známo trvale udržována na nejnižším 1. stupni. Narušení těchto ekosystémů fragmetací je tak spíše výhodou.
zpracovatel dokumentace: V obecné rovině lze souhlasit, ovšem v souvislostech řešeného území je toto konstatování, domnívám se, zavádějící. Z rozboru vlivu stavby na krajinný ráz, zpracovaný v rámci podrobného krajinářského hodnocení naší firmou, je v Dokumentaci uveden pouze typologický popis krajiny, vlastní hodnocení, z kterého vyšla nejlépe varianta 2, je zamlčeno a nahrazeno vágním, podrobněji nepodloženým konstatováním, že je tomu naopak. zpracovatel dokumentace: Nejprve bych rád uvedl, že zákon č.100/2001 Sb. nezná pojem krajinný ráz, ale pouze pojem „krajina“ ! Krajinný ráz má své samostatné řízení dle § 12 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Domnívám se, že typologický popis krajiny je adekvátní výchozí vstup pro hodnocení krajiny a dle mého je docent Löw odborník na popis typologie krajiny, který nemá minimálně v ČR konkurenci. Jiná věc je samotné hodnocení, které bylo, je a vždy bude námětem řady seminářů a konferencí a vždy se do něj promítne subjektivní aspekt. Domnívám se, že žádná dokonalá objektivizace hodnocení tohoto fenoménu nikdy nenastane. Tímto bych tedy zdůvodnil odlišné a stručné závěry uvedené v Dokumentaci EIA. Je zde navíc mylně silnice hodnocena jako liduprázdný zpevněný povrch, který se pak pochopitelně v dálkových pohledech /mimo náspy) neuplatňuje. Hlavní působení silnice v krajině je přitom především nepřetržitým pohybem vozidel různé výšky a velikosti, v noci navíc se světly.
zpracovatel dokumentace: Aspekt provozu na dálnici by samozřejmě brán v potaz. Stěžejním kritériem pro posouzení zásahu do krajiny bylo zatížení krajiny na úrovni, která je nevratná a těžko kompenzovatelná – využití stávajícího dopravního koridoru v území se jeví, jako menší zásah do krajiny, než
264
vytvoření dalšího, zcela nového a výrazného koridoru v poměrně zajímavé krajině viničních tratí. Nereálně je uváděna snadnost překročení nadregionálního biokoridoru K 161 ve variantě 1x, u které je na jedné straně požadováno výškové řešení na úrovni stávající hráze a zároveň je deklarována schůdnost mimoúrovňového nadjezdu nad biokoridorem na jejím jižním konci.
zpracovatel dokumentace: Křížení zmíněného NRBK161 bylo také technicky řešeno ve variantách a je možné jeho mimoúrovňové křížení, bez citelného dopadu na krajinu. Je zde prostor pro definování podmínek do Stanoviska EIA. Naopak není zohledněna možnost dokonalého překročení tohoto biokoridoru ve variantě 2 estakádou přes celou nivu Dyje.
zpracovatel dokumentace: Tato skutečnost samozřejmě zohledněna je. U varianty 2 nejsou zmíněny relativně komfortní možnosti řešení střetů s PHO II.a prameniště Brod n.D. (např. posunutím trasy či vodotěsným zabezpečením stávající), stejně jako ochrany sídla Březí (zahloubený tunel apod.).
zpracovatel dokumentace: K tomuto poslednímu bodu bych rád podotkl, že technicky je samozřejmě možné cokoliv. V Dokumentaci EIA bylo hodnoceno řešení, které je standardní v rámci technických a ekonomických možností. Troufám si říci, že při neomezeném množství financí, by asi žádná nová silnice a snad i dálnice nebyla problém, ale hodnotili jsme srovnatelné technické řešení pro všechny varianty, u kterých byly střety maximálně eliminovány v rámci možností. C. Ve smyslu uvedených skutečností jsme konfrontovali tato zjištění s celkovým, klíčovým závěrečným hodnocením variant na str. 132, kde jsme objevili tyto zjevné rozpory: Ovzduší a klima (v tabulce var. 1x = 2 body, var. 2 = 4 body): trasa 2 je delší o 1 736 m, tj. 7,7 %, přitom váha ohrožení ovzduší a klimatu je dvojnásobná – v celém textu pro toto hodnocení nenacházíme oporu (totéž u hluku)!
zpracovatel dokumentace: - u ovzduší je uvažováno zhoršení jeho kvality s bezprostředními dopady na obec Březí. Hluk má bod navíc také kvůli Březí. Půda (v tabulce var. 1x = 2 body, var. 2 = 4 body): u varianty 2 je zábor ZPF větší o 20,3 %, míra ohrožení půdy je však opět dvojnásobná (a není zohledněno ani to, že varianta 2 zabírá ze všech ostatních nejméně půdy v I. a II. bonitě!)
zpracovatel dokumentace: - v tabulce je kromě rozdílu záboru ZPF zohledněn i rozdíl záboru PUPFL ! Rozdíl mezi zábory ZPF v I a II. třídě ochrany není tak výrazný (9,5ha). Krajina (v tabulce var. 1x = 2 body, var. 2 = 4 body): nezohledňuje výše dokumentované zasažení CHKO a BR Pálava nezbytnými, vyvolanými stavbami spojovacích silnic a mimoúrovňových přejezdů. Hodnocení je tak prakticky opačné.
zpracovatel dokumentace: - viz komentář k bodu 4,části B. Chráněná území (v tabulce var. 1x = 4 body, var. 2 = 4 body): opět u varianty 1x nezohledňuje zasahování vyvolaných nezbytných staveb přímo do CHKO a BR Pálava! 265
zpracovatel dokumentace: - jak již bylo zmíněno výše (komentář k bodu 1 části B) byly ověřeny varianty technického řešení, jejichž součástí je vedení souvisejících staveb vně CHKO Pálava a minimalizace zásahů do CHKO řešením mimoúrovňových křížení. Z připomínek v předchozím odstavci B. navíc podle našeho názoru vyplývá zpochybnění objektivity hodnocení i ostatních kritérií! zpracovatel dokumentace:
- k tomuto bych snad jen uvedl, že se jedná z pohledu docenta Löwa, o pochopitelnou logickou dedukci, ovšem celkově jeho konstatování vnímám, jako nekolegiální a z části i jako střelbu do vlastních řad. V Dokumentaci EIA byla totiž prezentována řada závěrů od specialistů z jeho firmy, které byly převzaty nedotčeny. Celkově bych k tabulce na straně 132 Dokumentace EIA dodal, že i když jsem upravil hodnocení v duchu připomínek docenta Löwa, stále mi vychází, jako nejvhodnější Varianta 1x s tím, že Varianta 2 se jeví, jako přijatelnější oproti výsledkům uvedeným v Dokumentaci EIA. Dovolujeme si proto konstatovat, závěrečné hodnocení neodpovídá ani reálné skutečnosti a místy ani podkladům shromážděným ve vlastní dokumentaci. zpracovatel dokumentace: S tímto konstatováním nemohu souhlasit. Objektivnější komentář k tomuto ovšem, dle mého, přináleží spíše nezávislé autorizované osobě a v této chvíli samozřejmě posudkáři.
Navrhujeme proto její vrácení k přepracování. zpracovatel dokumentace: Tuto poslední větu bych si dovolil ponechat bez komentáře. Mgr. Tomáš Šikula, HBH Projekt spol. s r.o., Kabátníkova 5, 602 00 Brno (do ledna roku 2001 - LÖW & spol.,s.r.o., Vranovská 102, 614 00 Brno) Držitel autorizace ke zpracování dokumentace a posudku MŽP ČR, č.j. 8175/1488/OIP/03 tel.: 549 123 426; 605 536 053 e-mail:
[email protected]
266
267
268
