VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STAVEBNÍ Studijní obor: Architektura a stavitelství
Rukopis architektury Leopolda Bauera v Krnově
Esej
AUTOR: VEDOUCÍ PRÁCE:
Roman Anderle doc. Ing. Peřinková Martina, Ph.D.
Rukopis architektury Leopolda Bauera v Krnově Esej
Prohlášení Prohlašuji, že jsem esej Rukopis architektury Leopolda Bauera v Krnově vypracoval samostatně a uvedl v seznamu literatury použité literární a odborné zdroje. V Krnově dne 1. prosince 2013
v l a s t no r u č n í p o d p is a u t o r a
OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................................................ 5 1
KRNOV A PŘELOM 19. A 20. STOLETÍ ........................................................................................... 6
2
LEOPOLD BAUER ............................................................................................................................... 7
3
ZAČÁTKY A REALIZACE ................................................................................................................. 8
4
ADAPTACE ........................................................................................................................................ 11
ZÁVĚR ............................................................................................................................................................ 13 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ
ÚVOD Jako hrdý občan města Krnova jsem dlouho nad zevrubným obsahem této eseje uvažovat nemusel. Volbou od srdce pro mne byla architektura města Krnova. Ovšem konkrét tématu se rodil poněkud složitěji. Dle mého názoru je město Krnov místem, kde současnou kvalitní architekturu budeme hledat velmi složitě, až na výjimky, které spočítáme na prstech jedné ruky. Ale naopak si myslím, že obrovským zdrojem kvalitní architektury v Krnově byl přelom a 20. stolení, kdy se zde rozvíjel zejména lehčí průmysl a Krnov tak lákal spoustu vlivných občanů. Díky nároků na kvalitní bydlení a estetické stavitelství dané doby se v Krnově objevovala řada kvalitních architektů. V hlubším poznání samotného města a z hlediska architektury, nový obzor a zejména ujasnění konkrétu práce jsem dosáhl i díky podzimní procházce Krnovem, v rámci dnů architektury, společně s Martinem Strakošem a Romanou Rosovou, pracovníky Národního památkového ústavu v Ostravě. Samotným konkrétem tématu jsem si nakonec zvolil architekturu Leopolda Bauera, jelikož pokud bych se chtěl věnovat tématu secese a architektury přelomu tohoto století v Krnově komplexněji, bylo by to velmi náročné nejen obsahově.
5
1 KRNOV A PŘELOM 19. A 20. STOLETÍ Pro samotný Krnov, sudeto-německé město Jägendorf ležící na Horním Slezsku v okrese Bruntál, byl důležitým mezníkem pro život ve městě i jeho pozdější architekturu rok 1742, kdy došlo k rozdělení Slezska1), Krnov se stal pohraničním městem. To hrálo důležitou roli zejména v oblasti geografie, kdy se Krnov stal jedním z center na pohraničí. Později se právě tato geografická poloha města stala stěžejním pro rozvoj ve městě, zejména ve zmiňovaném 19. a 20. století. Právě na přelomu těchto století zaznamenalo město obrovský a prudký rozvoj textilní výroby. Krnov byl nazýván Manchesterem východu2). Textilníci jako například Larisch a Flemmich jsou dodnes ceněnými a často vzpomínáními osobnostmi, kterým se podařilo z Krnova udělat jedno z textilních center Rakouska-Uherska. A právě tito pánové a další továrenské rodiny se velkou měrou podepsali na rozvoji architektury ve městě, neboť dostatečný přísun financí jim umožnil dovolit si ty nejlepší architekty dané doby, nejen pro své soukromé vily. Dalším mezníkem pro město byla 30. léta 20. století, kdy se německé obyvatelstvo, které zde jednoznačně převažovalo, přihlásilo k třetí říši. Všichni zřejmě dobře známe tyto následky. Následně již mnoho pěkného nenásledovalo. Město, jehož obyvatelstvo se v dobách největšího rozkvětu vyhouplo k počtu 30 000, bylo v roce 1945 bombardováno Rudou armádou,
velká
část
měšťanských
domů
vyhořela,
nebo
byla
zdevastována
a po válce byli němečtí obyvatelé vyhnáni. Vyhnáni byli bohužel nejen němečtí obyvatelé, ale také například celý rod Lichtenštejnců (kteří byli spíš Rakušané), kteří v Krnově a Opavě měli obrovské majetky a znamenali obrovský přínos dané doby. Tím končí i celá éra kvalitní architektury města Krnova pro celé 20. století a dost možná i éra, na kterou se nepodaří navázat ani architekturou dnešní doby, neboť dobré architektury je od té doby v Krnově velmi málo.
1) ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha : Líbri, 2004, 548 s. ISBN 80-7277-172-8 2) Šumný Krnov – Česká televize, pořad Šumná města (D. Vávra, R. Lipus) 6
2 LEOPOLD BAUER Abychom ale neodběhli od tématu eseje, vraťme se zpět do konce 19. století, do roku 1887, kdy se 1. září v Krnově narodil, dnes velmi významný rodák, Leopold Bauer. Později v Raukousku-Uhersku a Československu velmi uznávaný architekt. Byl spjat velmi silně s Vídní, kde nakonec také roku 1938 zemřel, ale velmi často se pohyboval na územní Horního Slezska, podobně jako třeba Joseph Maria Olbrich. Jeho architektura byla často kombinací funkcionalismu a secese. Neopomněl ani na řadu historismů, zejména gotiky. Slohy se v jeho architektuře ale nejčastěji prolínali. Příznačně je jeho život spojen rodinou Flemmichů, kteří pro Krnov měli velký význam. Jeho matkou byla právě Marie Flemmichová. Příjmení mu samozřejmě zůstalo po otci Josefovi. Narodil se v tehdejším domě U koníčka, na jehož významné rekonstrukci se později podílel.
V Krnově
studoval
na
gymnáziu,
jež v tehdejších dobách bylo obecně nazýváno reálkou. Jeho studia pokračovali do Brna na technickou stavební školu a posléze Akademii výtvarných umění ve Vídni. Byl samotným žákem Otto Wagnera, jež je osobností manifestu Vídeňské secese. Otto Wagner si všiml potenciálu mladého Bauera a Leopold tak našel uplatnění v ateliéru svého učitele. Později cestoval po Evropě a stal se členem kruhu umělců secesního Obr. č. 1: fotografie - Leopold Bauer zdroj: galerie www.krnov.cz
manifestu
společně
se
svým
spolužákem
J.M.
Olbrichem a dalšími umělci dané doby. Sám od roku
1913 učil jako nástupce svého učitele na Vídeňské akademii, kde dostal přednost před svým konkurentem dané doby, architektem Jože Plečnikem. V průběhu svého života navrhl spoustu realizací a adaptací nejen v Krnově, ale okolních městech Opavě, Jeseníku a dalším širokém okolí. V této práci se ovšem zaměřím zejména na stavby ve městě Krnově, případně pak Ježníku, což je dnes rekreační část města.
7
3 ZAČÁTKY A REALIZACE Stavitelství Leopolda Bauera nezačalo v Krnově nejšťastněji. Jeho velkorysý projekt městské radnice byl městským zastupitelstvem odmítnut a nová radnice architekta Moritze Hintragera3) vyvolala vlnu nevole mezi občany. Dnes je však jedním ze symbolů města Krnova, avšak rukopis Leopolda Bauera na ní bohužel nenajdeme. Úspěšnější byl však o něco později. Je autorem Střeleckého domu, který byl postavený v roce 1908. Jedná se o volně stojící
objekt
se
štukovou
zdobenou
fasádou. Hmotově připomíná renesanci, zejména díky dnes bohužel nevyužívanému velkolepému dvouramennému schodišti do hlavního sálu, kde se konaly plesy, bály a jiné kulturní programy, kterým střelecký dům mohl nabídnout svou velkolepost. Ve štítu stojí v životních velikostech sochy střelců v dobovém oblečení. V interiérech objektu starověké
můžeme
spatřit
sloupy
monumentální s geometrickými
hlavicemi, jako důkaz Bauerovy lásky k historismu. Mimo hlavního sálu jsou zde i sály menší. Rovněž se zde nachází
Obr. č. 2: fotografie – Střelecký dům, Krnov autor: Leopold Bauer, zdroj: studio STA
střelecká stanoviště, odkud se střílelo na terče v zahradě, která je obehnána valem a stěnami. V Krnově byl střelecký spolek velmi oblíbenou organizací městské smetánky. Dnes je objekt kulturní památkou a i díky zachování si své podoby je stále obdivován řadou odborníků i veřejnosti. Využití našel pro místí organizaci Střediska volného času Méďa.
3) BLUCHA, Vladimír. Město mezi dvěma řekami. Krnov : Město Krnov, 2007, 173 s. ISBN 80-239-5542-X. 8
Nyní se trochu netradičně přesuneme o téměř 25 let dále k další stavbě Leopolda Bauera v Krnově, avšak ne proto, že by v tomto mezidobí nebyl autorem jakékoliv architektury v tomto městě, nýbrž proto, že v tomto mezidobí se spíše věnoval adaptacím staveb a k těm se vrátím později.
z nejvýraznější
Jednou a
velmi
významných
staveb
rukopisu Leopolda Bauera je Sokolovna z roku 1933. Rovněž je
pochopitelně
památkou.
kulturní
Chloubou
Krnova
byla už ve 30. letech minulého století. Obr. č.3: fotografie z akce: Den architektury 2013, Sokolovna Krnov autor stavby: Leopold Bauer, zdroj: Fidel Kuba
Postavená
byla
pro
německý tělovýchovný spolek. Jedná
se
o
železobetonovou
stavbu, která byla samotnými nacisty považována za klasickou sudetskou německost4), a to zejména díky členitému půdorysu a sedlové střeše. Původně však L. Bauer navrhoval střechu plochou, ovšem právě tlaky ze strany Německa donutili Leopolda návrh přizpůsobit. Objekt přiléhá atletickému oválu (ten byl však postaven až po roce 1945, jelikož k jeho realizaci v rámci projektu Sokolovny nedošlo) a je směrem k němu v objektu Sokolovny terasa, která celkovému objektu dává nádech plovoucího parníku čemuž je přizpůsobeno i samotné zábradlí objektu a jednotlivá „kajutová“ okna do hmoty objektu vyčnívající na tuto terasu. Tomuto stylu se říká nautismus4). Z modernistické architektury se zde vyskytuje fasádní skladba přiznaných skeletů, která tvoří na fasádě latinský kříž. Fasáda nesla čtyři „F“ které zobrazují zbožnost, veselou mysl, svěžest a svobodu4). Češi však po válce nechali tuto symboliku odstranit. Nemůžeme si však nevšimnout, že na fasádě zůstala, ovšem v jiné podobně, a to v kompozici jednotlivých skeletových sloupů.
4) Projekt „ Za poklady příhraničí aneb turistika 21. století“ (http://m.silesiatourism.com), město Krnov 9
Posledním projektem Leopolda Bauera pro rodinu krnovských textilních podnikatelů bylo venkovské sídlo Johanny Larischové na Ježníku. Tato stavba je charakterizována především svou výrazovou bohatostí, jelikož na první pohled působí jako srub, posléze v nás probudí vzpomínku na antické lázně, avšak v zahradě má barokní bazének. To vše je dílem venkovského sídla, na kterém je vidět velký vliv severoamerické vilové architektury. Zejména kulaté okno v průčelí nabádá k americké postmoderně architekta Venturiho. Jak již bylo zmiňováno, jedná se o přízemní dřevostavbu se sedlovou střechou, jež spíše připomíná podhorskou lidovou architekturu. Průčelí tvoří nejen kulaté okno v tympanonu, ale zejména kamenné sloupy. Půdorys domu je rozdělen do dvou částí. Ve přední jsou obytné místnosti, v zadní potom kuchyně a obslužné místnosti. V podkroví je umístěn další obytný pokoj a středem domu probíhá komín, jehož pointou je centrální krb v přízemí, v druhém patře jsou pak kachlová kamna.
Obr. č.4: fotografie – Letní vila Hany Larischové na Ježníku autor stavby: Leopold Bauer, zdroj: Dita Círová
10
4 ADAPTACE Nyní se již přesuneme od autorských staveb k adaptacím. Leopold Bauer v Krnově adaptoval mnoho vil krnovských podnikatelů zejména. Jednou z nich byla vila Gustava Kandlera (majitele parního
mlýna
v Krnově).
Jeho novorenesanční vilu si nechal postavit dle původního projektu
Josefa
Hartela.
Koncepce je obdobná jako u
většiny
v Krnově.
továrních Půdorys
čtverec,
osovou
vil tvořil
symetrii
podtrhávali středové rizality. Obejm ohraničovala nároční bosáž
a
linie
říms5).
Obr. č.5: fotografie – interiér Kandlerovy vily adaptace: Leopold Bauer, zdroj: Slavné vily Moravskoslezského kraje
Význam běžné tovární vily ovšem přesáhla po projektu a adaptaci Leopolda Bauera. Zevnějšek zůstal beze změn, avšak tvořivost Leopolda Bauera změnila charakter domu zejména díky interiérovému zařízení domu. Na interiérech se podílel i ve vile Rudolfa Larische, kde vybavil nejdříve pánský pokoj exkluzivním nábytek, později byl autorem interiéru přijímacího pokoje, jídelny, ložnice a knihovny. To však nebylo vše. V roce 1929 bylo dle jeho plánů zvětšeno zadní křídlo vily a byla přestavěna původní předsíň se schodištěm, kde vznikla nová centrální hala. V roce 1923 byl Bauer pověřen vypracováním projektu na přestavbu rodinné vily Aloise Chlupačka, dalšího textilního továrníka. V tomto případě se však jednalo o dvě souměrné budovy z roku 1891. Bauer propojil obě stavby přístavbou, kde umístil dvouúrovňovou halu, jídelnu a salón. Fasádu přizpůsobil nebarokním formám.
5) VYBÍRAL, Jindřich a kol. Slavné vily Moravskoslezského kraje. Praha : Fiobos, 2008, 200 s. ISBN 9788087073-09-4 11
Interiéry skládal v posloupnosti a jednotlivé přechody z místností měli navazovat tak, aby se doplňovali a aby vytvářeli atmosféru střídání motivů v hudbě. Jídelnu vybavil neoklasicistním anglikánským nábytkem, stěny byly potaženým žlutým hedvábím a kontrastovali s bílou plastickou dekorací stropu. Obr. č.6: skica - interiér Kandlerovy vily, adaptace: Leopold Bauer, zdroj: Slavné vily Moravskoslezského kraje
Jako poslední charakteristickou přestavbu jsem si vybral Hotel Tiroler, dnes Slezský domov, který byl zároveň domem U bílého koníčka. Tuto esej uzavírám stavbou, kde se sám Leopold Bauer narodil a kde vyrůstal. Tento hotel nesl od počátku název U bílého koníčka, byl významným hostincem a jeho majitelem byl v dobách Leopolda Bauera Johann Flemmich. Postaven byl již dříve s účelem zkrášlení města. Bylo to první hotel ve městě a byl významným
místem
společenských
událostí. Tato úloha byla posílena poté, co další majitel vybudoval v hotelu divadelní sál s jevištěm. Leopold Bauer
Obr. č.7: fotografie – Hotel Tiroler (dnes Slezský domov) adaptace: Leopold Bauer, zdroj: galerie www.krnov.cz
se k přestavbě domu dostal okolo let
1928-1930. Doslova jej modernizoval. Jedná se o ŽB monoblok s geometrickými prvky nejen na fasádě. Uvnitř se po přestavbě nacházela nová restaurace, kavárna, společenské sály, to vše ve stylu Art Deco. Leopold Bauer zamýšlel dokonce podzemní parkování, ale tato myšlenka se z nejasných důvodů někam vytratila. Dnes je dům využíván ke komerčním účelům, a to pouze v parterech objektu. Dům vlastní soukromý investor, ale v tomto roce (2013) došlo k celkové rekonstrukci objektu i fasády a zřícené, dříve hotelové pokoje budou, věřím, opět využívány například jako byty tak, aby dům nabil svého původního potenciálu, kdy byl opravdu stavbou, která honosila blízké centrum města. 12
ZÁVĚR Jsem rád, že jsem mohl pocítit architekturu Leopolda Bauera nejen z literárních a jiných zdrojů, ale také osobně na procházce s odborníky památkového ústavu. Myslím, že Leopold Bauer zanechal silný odkaz také ve městě Krnově a jeho památník je jakýmsi zadostiučiněním jeho osobnosti. Boj za krnovskou architekturu 19. a 20. století je tím, co mne momentálně ve svém městě velmi zajímá, neboť spousta nádherných budov v majetku města chátrá a například nejhonosnější prostor v centru města, secesní městská kavárna, byť není dílem Leopolda Bauera, je něčím, co nenechá mé touhy chladným vůči lhostejnosti některých lidí. Jsem rád, že předmět soudobá architektura mě opět dokázal utvrdit v tom, že město Krnov je dle mého krásným historickým městem plných bezvadné architektury, byť bohužel již znatelně zaprášené. 13
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ 1. ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha : Líbri, 2004, 548 s. ISBN 80-7277-172-8 2. Šumný Krnov – Česká televize, pořad Šumná města (D. Vávra, R. Lipus) 3. BLUCHA, Vladimír. Město mezi dvěma řekami. Krnov : Město Krnov, 2007, 173 s. ISBN 80-239-5542-X 4. Projekt „Za poklady příhraničí aneb turistika 21. století“, město Krnov www.sileasiatourism.com 5. VYBÍRAL, Jindřich a kol. Slavné vily Moravskoslezského kraje. Praha : Fiobos, 2008, 200 s. ISBN 978-8087073-09-4
14
