RUBIKONOVINY
duben 2013
Vážení přátelé, kolegové a spolupracovníci, je tady začátek května a my se vám hlásíme s dalším vydáním našich RUBIKONOVIN. Řečeno slovy klasika je máj, lásky čas. Kéž by. Naši klienti se neustále potýkají s překážkami v integraci, s předsudky a těžkostmi. Děkujeme vám, že jim na jejich cestě pomáháte. V nových RUBIKONOVINÁCH si vás dovolujeme stručně seznámit s novinkami v práci naší organizace, její pracovní agentury a v neposlední řadě též s našimi školitelskými kapacitami a úspěchy. Znáte to, člověk se pochválí vždy nejlépe sám. RUBIKON Centrum, to jsou ale zejména naši klienti, lidé, kteří se rozhodli překročit Rubikon a vydali se na nelehkou cestu změny a integrace. Proto bychom rádi tyto RUBIKONOVINY zahájili příběhem jednoho z nich. Pan Miloslav Černý (42) se vrátil před několika měsíci z výkonu trestu odnětí svobody, jehož převážnou část strávil ve věznici ve Valdicích, kam jej soud poslal v roce 2000 za dvojnásobnou vraždu. Již v rámci trestu úzce spolupracoval s RUBIKON Centrem a v kontaktu jsme dodnes. Velmi jsme stáli o možnost zveřejnit jeho příběh jako vzpruhu a inspiraci pro ty, kdo v sobě hledají sílu začít znovu. Pan Miloslav považuje pomoc druhým za své poslání, a proto přislíbil trvalou spolupráci. Ke smluvenému rozhovoru dorazil vyrovnaný muž, z něhož čišel klid a neuvěřitelná pokora, která je cítit i z jeho upřímné výpovědi. Jak jste se cítil v okamžiku nástupu trestu s vědomím toho, že všechno teď bude jinak a na mnoho let? Já jsem o tom takhle vůbec neuvažoval, já jsem spáchal trestný čin, za který jsem byl oprávněně odsouzen. Když jsem se vlastně dostal do vazby, ve své podstatě jsem ani nevěděl, jak jsem se tam dostal. Já bych měl začít tím, za co jsem se do toho kriminálu dostal. Byl jsem oprávněně odsouzen za to, že jsem zastřelil svoji manželku a jejího milence. Stalo se to po vleklé manželské krizi, kdy částečně toto rozhodnutí bylo afektové a částečně vědomé. Každý člověk, který nějakým způsobem prožije svůj život, má pilíře, na kterých ten život stojí, a jedním z mých pilířů byla manželka, respektive rodina. V momentě, když jsem se dozvěděl, že ona mě podvádí, se můj život zbořil jako domeček z karet. A přestože jsem byl do této doby velmi racionálně uvažující člověk, který svůj emocionální život nedával příliš najevo, tak s tímhle se všechno obrátilo a já jsem ve své podstatě přestal žít rozumem a žil jsem jen těmi emocemi. A samozřejmě, co si budeme povídat, každý rozpad partnerského vztahu se projevuje velmi negativními emocemi, jak ze strany toho, kdo je podváděn, tak ze strany toho kdo podvádí, a já jsem se po určité době dostal do takového psychického stavu, že jsem vůbec nevnímal realitu kolem sebe. Dospěl jsem k závěru, že takhle nemůžu žít dál a že když nemůžu být se svou manželkou po zbytek života, tak s ní chci být aspoň v jednom hrobě. Koupil jsem si pistoli s tím, že zabiju sebe i ji. A Pánbůh mi postavil do cesty zkoušku. Někdo používá slovo náhoda, ale já jako katolík na náhody nevěřím. Přivedl přede mne, aniž bych já to dokázal ovlivnit, oba dva, jak mou manželku, tak jejího milence. V rámci té afektové situace jsem střelil jeho, ji a pak jsem si prohnal kulku vlastní hlavou. A to že jsem to přežil, vidím v nějaké vyšší moci, asi na světě mám ještě
Tento materiál samozřejmě představuje jen výřez naší aktuální činnosti. Pro bližší informace navštivte prosím www.rubikoncentrum.cz
nějakou práci. Ale to teď není podstatné, navázal bych na to, na co jste se mě ptal. Pro mne to bylo vysvobození, ta vazba. Já jsem si až teprve tam začal trochu uvědomovat realitu toho, jak zrůdný skutek jsem spáchal. Člověk se probudí z narkózy po nějaké době. Já vůbec nevím, jak dlouho jsem byl na tom áru, do dneška jsem to ani nezjišťoval. Jste na Pankráci ve vězeňské nemocnici a ve své podstatě si vůbec neuvědomujete to, co se děje. Já jsem si ty důležité momenty posledních dnů ve své podstatě ani moc nepamatoval a neuvědomoval. Žil jsem jakoby ve snu. To znamená, že když jste přišel k sobě ve vazební věznici, tak jste v podstatě úplně přestal myslet na budoucnost, myslel jste si, že Váš život skončil. V jakém momentu se stalo, že jste pochopil, že jednou stejně vyjdete ven, že Vás vlastně čeká nějaká budoucnost, že se k ní musíte nějak postavit? To bylo až ve Valdicích ve výkonu trestu. Já jsem byl 10 měsíců na vazbě a tam jsem si ještě úplně neuvědomoval realitu. Stále jsem žil v nějakém snu, který s realitou toho života neměl nic společného. Ani u soudu. Já jsem se snažil u toho soudu nelhat a říkat pravdu, a to, že některá moje prohlášení soudce vůbec nebral v potaz, nebo že je neakceptoval, mne v té době mrzelo, ale z dnešního pohledu ani z pohledu těch zmařených dvou životů vůbec není podstatné to, jestli já strávím v kriminále deset, patnáct, sto let. To nejtěžší, s čím jsem se já musel postupně naučit žít, bylo to, že jsem zabil člověka, kterého jsem nejvíc miloval. Kdy a jak vás napadlo, že to martýrium, tedy ne to ve Vaší hlavě, ale to úřední martýrium, skončí a Vy se budete muset připravit na návrat a začlenění do společnosti venku? Bylo to až na základě individuální psychoterapie, kterou jsem s panem doktorem ve Valdicích začal praktikovat krátce po mém příjezdu. Díky tomu jsem pak poznal jednoho výjimečného člověka, kapitána Davida Baurse, šéfa pražského sboru Armády spásy, který po těch kriminálech jezdil. Tehdy jsem si uvědomil, že život, který jsem žil v minulosti, který byl postavený na penězích, úspěchu, uspokojování vlastních potřeb atd., mne v podstatě zvlášť neuspokojoval. Já když jsem přišel o svou manželku, tak jsem si uvědomil, že peníze nejsou to hlavní, co člověk v životě potřebuje. Ani úspěch, ani moc, ani to ovládání svého okolí, ale jsou to vztahy, co určuje kvalitu lidského života. Na základě zkušenosti s tímto člověkem, který naprosto přirozeně, aniž by nám cokoliv připomínal, dal najevo, že jsem stále člověk a že má smysl ten život dál žít a že jestli ho chci žít, tak že mi nabízí cestu, která má smysl, tedy pomoci druhým. Tak jsem si tehdy začal tyhle skutečnosti uvědomovat a od té doby můj život jde tímto směrem. Jaké byly Vaše další kroky, když jste si uvědomil, že má smysl ten život žít, ale že to sám určitě nezvládnete? Ke komu se člověk může obrátit, co jste vlastně podnikl? Pro mě tím impulzem byla víra, a to především z toho důvodu, že v kriminále není moc lidí, kteří by se s vámi o závažných psychologických a filozofických otázkách chtěli bavit. Pan doktor v těch Valdicích byl absolutní výjimka a pak samozřejmě také ti duchovní, kteří tam jsou, na to prostor a čas mají. Já sám jsem se považoval za věřícího i předtím, než jsem přišel do výkonu trestu, ale byl jsem takový ten fajnový věřící, co do kostela šel párkrát do roka. Samozřejmě, že jsem tu víru žil po svém popravdě řečeno. To, co to začalo přinášet, tohleto uvědomění, byly rozhovory s duchovními a čtení Bible. Kromě instituce církve jste si musel naplánovat kroky, jak budete jednat se státními institucemi. Přece jen jste existoval v mašinérii systému, který Vás kvůli Vašemu činu dostal za mříže. Systém umí rychle dostat viníka za mříže, ale s jeho návratem už to tak snadné není… To je strašná spousta postupných kroků. Já jsem v tom výkonu byl 12 let a samozřejmě, že první, co si člověk uvědomí, je, že když chce něco dělat, tak k tomu potřebuje vzdělání. Já jsem do výkonu trestu přišel jako člověk, který měl pouze základní vzdělání, respektive vyučení v oboru. Zaplať Pánbůh, že ve
Tento materiál samozřejmě představuje jen výřez naší aktuální činnosti. Pro bližší informace navštivte prosím www.rubikoncentrum.cz
vězení existuje možnost během výkonu trestu si vzdělání doplňovat, takže jsem během dvanácti let absolvoval všechny možnosti studia, které byly v rámci vězeňské služby možné. To byl velmi důležitý impulz, který jsem pro to začal dělat, to je jedna věc. Druhá věc je to, že už během výkonu trestu jsem spolupracoval s organizacemi jako je RUBIKON Centrum, o kterých jsem věděl, že budou ochotny a schopny mi po mém propuštění podat pomocnou ruku. A samozřejmě stranou nemohla zůstat ani vězeňská služba. I když seznámení se s faktem, že existuje organizace, jako je RUBIKON Centrum, byla velká vzpruha a následně i pomoc. Jaké to je, když se po letech otevře brána, měl jste naplánovány první kroky? Velice kladně oceňuji to, že poté, co jsem opustil Valdice, jsem šel do Ruzyně. To je takový pionýrský tábor oproti ostatním věznicím. A na té Ruzyni funguje to, že člověk, který tam je už delší dobu a plní takové ty základní podmínky výkonu trestu, tak mu vězeňská služba umožní, aby už z výkonu trestu na vycházky věznici opouštěl. Tohle se mi podařilo naplnit, takže pro mě to opuštění věznice v den, kdy jsem šel k soudu na podmíněné propuštění, nebyl takový šok. Pro mě byl šok vylézt s vychovatelem po jedenácti letech na společnou procházku. To, že mě v den propuštění vyšoupli před tu bránu, už nebylo tak šílený, jako po těch 11 letech. Co je těžší z hlediska sociálního i osobního, do trestu nastoupit, nebo se z něj vrátit? No Valdice byly strašný šok, to se snad ani nedá popsat. Jaké jsou po takové životní etapě největší překážky, které na začátku nového života na svobodě čekají, i když jste připraven a psychicky zocelen za pomoci duchovních a podpory některých organizací. Byl jste připraven, že budou takové? Byl jsem připraven, že překážky budou mnohem větší, než ve skutečnosti byly, a to ať díky duchovním, psychiatrům i organizacím, se kterými jsem spolupracoval. Oni samozřejmě z té celé škály zkušeností, které všichni mají, vyberou to nejhorší a s tím za vámi jdou, že tohle by se mohlo stát. To si myslím, že je správně, že člověk by měl být připraven na to nejhorší, co ho venku může potkat. Z čeho má člověk největší strach, jsou úřady. Snažil jsem se proto, abych měl většinu dokladů, které člověk potřebuje pro život venku, jako je občanka, řidičák, pas a takové věci, zařízené již v době výkonu trestu. I přesto jsem samozřejmě musel pro řidičák nový. Na úřady jsem chodil s obrovským strachem, protože žiji na malém městě, kde všichni vědí, kdo a co jsem. Měl jsem strach, že mi to budou dávat najevo. Musím říct, že jsem byl velmi mile překvapen tím, že jsem nic takového ze strany státních nebo obecních úředníků nezaznamenal, spíše naopak. Zejména pak spolupráce s kurátorem v místě trvalého bydliště je dodneška na velmi vysoké úrovni. Jinak narážíte jenom na konkrétní lidi. S některými vyjdete, s některými nevyjdete, ale to je i obecně v životě. Ano, to je i obecně v životě. Někdo vás rád má a někdo nemá. Máte pocit, že vás tedy v těch začátcích společnost spíše přijala? Existuje nějaký etický kodex jednání státních úředníků a jde o to, zda se mnou jednali eticky správně, protože jim to nařizuje kodex, nebo proto, že mě přijímají? Co lidé, se kterými musíte žít? Samozřejmě, s úředníky se člověk setká jednou za nějaké období, takže jsem byl připraven skousnout i nepříjemné záležitosti. To důležitější je utváření vztahů se svým okolím, s lidmi, se kterými budete častěji a chcete s nimi vycházet. Tam je samozřejmě navazování vztahů, které jsou narušeny něčím takovým, jako je dvojnásobná vražda, strašně složité. Vy jste neuvažoval v rámci svých plánů, že byste změnil místo pobytu? Ano, uvažoval. Pak jsem si ale uvědomil, že za prvé bych před něčím utíkal a za druhé, i kdybych šel někam jinam, což se klidně může stát, tak kamkoliv přijdu, tak jedna z prvních věcí, kterou chci, aby okolí vědělo, kdo jsem a co jsem a za co jsem. V momentě, kdy to řeknu sám, tak mám ty zkušenosti, že část lidí, kteří
Tento materiál samozřejmě představuje jen výřez naší aktuální činnosti. Pro bližší informace navštivte prosím www.rubikoncentrum.cz
se to dozví, se mnou komunikovat nemusí nebo nechtějí, ale větší část je ochotna to přijmout a respektovat mě takového, jaký jsem. V momentě, kdy někam přijdu a oni se to na mě dozví po x letech z nějakých jiných zdrojů, tak i ti, se kterými bych komunikovat dokázal, se ode mne odvrátí. Nehledě na to, že cizí lidé neznají pozadí toho činu, zatímco Vaše okolí ano. Jaké instituce vám pomáhaly? Jak jste například věděl o existenci RUBIKON Centra a o tom, co Vám může poskytnout? Plánoval jste dopředu, že o pomoc požádáte? Jaké instituce je podle Vás dobré vyhledat a jsou podle vašich zkušeností něco platné? Tak na prvním místě bych rád zmínil kurátory, a to nejen v rámci návratu po výkonu trestu, ale ještě předtím, než výkon skončí, je dobré toho kurátora kontaktovat, protože to je ten člověk, který vám dokáže pomoci nejvíce. Probační a mediační služba, se kterou máte spolupracovat z povinnosti ze zákona ve chvíli, kdy jste byl podmíněně propuštěn a byl vám uložen dohled, tak to je orgán, který není jen o represi, ale je i hodně o té lidské pomoci. Když máte strach z úřadů, kurátor vás čapne za ruku a jde s vámi na ten úřad a řekne, tak tomuhle člověku potřebuji udělat doklady, tomuhle člověku potřebuji zařídit podporu v nezaměstnanosti, udělat registraci na úřadu práce a tak dále. Já jsem týden lítal po úřadech, abych si sehnal veškeré potřebné dokumenty k tomu, abych mohl po výkonu trestu vůbec něco začínat. Nejvíce mi pomohl právě kurátor. Mimochodem ale například jedna z nejdůležitějších činností kterou vidím u RUBIKON Centra, která přímo navazuje na to, o čem jsme se bavili před chvílí, je mentorská služba. To je možná ještě důležitější, než všechno ostatní. V momentě, kdy vyjdete z kriminálu a máte někoho, s kým se znáte už z výkonu trestu, kdo je schopen v tom začátku vás podržet už jen tím, že si vyslechne ty vaše nářky, nebo tím, že vám poradí a pomůže, to já považuju za jednu z nejdůležitějších činností, kterou RUBIKON Centrum dělá. Mimo další potřebné aktivity samozřejmě. Jaký je rozdíl mezi mentorem a kurátorem z Vašeho pohledu? Ten nejzásadnější. Kurátor má na vás omezený čas. Zajdi támhle, udělej tohle, kdežto s mentorem můžete probrat, proč to udělat, jak to udělat. Je to osobnější, psychicky velmi posilující. Takže hlavně psychická podpora? No ano, ale to je pouze jeden z těch prvků, ta fyzická přítomnost toho člověka, to že se můžu o někoho opřít. Jaké jsou tedy racionální kroky, které musí člověk zvládat? Jste venku, máte obavy ze sociálního přijetí, musíte řešit finanční problémy… Měl jste nějaké dluhové problémy? Ano, řešil jsem je opět právě v součinnosti s dluhovou poradnou RUBIKON Centra, ale to je dlouhodobá záležitost. Je třeba říci jednu důležitou věc. V momentě, kdy člověk opouští vězení a má dluhy, je důležité kontaktovat věřitele a říct mu: ano, jsem propuštěn, jsem v téhle a téhle situaci, kontaktovat mě můžete na té a té adrese. V momentě kdy věřitel vidí, že máte zájem s ním spolupracovat a řešit tuhle otázku, tak s vámi jedná úplně jinak, než když se budete například před exekutorem někde schovávat. S těmi exekutory se pak dá taky vyjednávat, vždyť to jsou nakonec vysokoškolsky vzdělaní lidé. Ale musí tam být ten podnět ze strany dlužníka. V momentě, kdy vás začne exekutor shánět, to už je špatně. Nastínit možnosti splácení dluhu, to je pak otázka dlouhodobější spolupráce. Ještě k otázce, co jsem dělal ty první dny po propuštění. Mluvili jsme o PMS, kurátorovi, registraci na úřadu práce. Všude na těch úřadech vytahujete papír, kde je napsáno „propuštěn z výkonu“, všude ho musíte ukázat. Většina lidí, kteří jdou z výkonu trestu, tyhle věci jako občanku, pas či řidičák nemají. Všechno mají prošlé.
Tento materiál samozřejmě představuje jen výřez naší aktuální činnosti. Pro bližší informace navštivte prosím www.rubikoncentrum.cz
Jaké to bylo se sháněním práce? Já jsem naštěstí práci zajištěnou měl. To proto, že pocházím z farmářské rodiny. Zkušenosti ale mám, protože když se člověk na začátku na úřadu práce registruje, tak kouká na ty nabídky. Praha je specifický případ. Tady, když chcete zametat chodník, tak musíte předložit výpis z rejstříku trestů. Já jsem z jižních Čech, a tam se u manuálních pracovních pozic výpis z rejstříku nevyžaduje. V momentě, kdy někdo pracovat chce, si tu práci najde. Ale jestli si někdo myslí, že bude brát dvacet tisíc měsíčně, tak je na nejlepší cestě dostat se nazpátek. To je samozřejmě sociální skok dolů. I na to jste byl připraven? Když jsem se ocitl v těch Valdicích, to bylo to dno. Od té doby se odrážím už jen výš a výš, a i když to může vypadat tak, že člověk začíná od nuly, tak je to možná pravda z pohledu sociálního, ale z pohledu psychologického jste na tom úplně jinak. Je něco, s čím jste nepočítal, co Vás překvapilo, ať mile nebo spíš nemile? Mile samozřejmě reakce lidí, se kterými jsem se celá léta neviděl, kteří mě nezatratili a jsou ochotni se bavit dál. Dokonce i skupina lidí, se kterými jsem udržoval velmi blízké vztahy z paraglidingu, mě přijala mezi sebe. Vždycky vás zamrzí to, když vám někdo připomene, že jste kriminálník. Ale ne, že bych s tím nepočítal. Samozřejmě člověk přijde na spoustu drobností, které musí házet za hlavu. Jako třeba, že dokumenty jednoho úřadu nejsou kompatibilní s dokumenty druhého úřadu. Když jste na to připraveni, že se to může stát, když vás někdo na to upozorní dopředu, tak se to dá, dá se to brát. Ale v momentě, kdy vyjde kluk z kriminálu a tyhle souvislosti si neuvědomuje, přijde někam do práce a dá jim papíry a řekne, tady máte, to jsem dostal v kriminále, a oni mu řeknou, že tyhle papíry nechtějí, tak si dokážu představit, že většina těch kluků zareaguje: „ Tak to nazdar, já se do nějakého kriminálu kvůli vám vracet nebudu“. Jistě, musí to být unavující a ne vždy člověk na to najde sílu, takže mu určitě občas bouchnou saze, což mu nepomůže, protože si postaví ten systém proti sobě. Z toho hlediska, máte nějaké doporučení, vzorec chování, návrh na to, co mají dělat? Samozřejmě. Za prvé, i když jste v kriminále a musíte přijmout určité vzorce chování, tak je důležité si je uvědomovat, protože v momentě, kdy se člověk dostane do kriminálu, tak má naučený nějaký vzorec chování, který je běžný pro majoritní společnost a v tom kriminále neplatí. Tam, když si chci dojít na záchod a někdo tam je, tak nemůžu přijít a zaťukat a říct, pusť mě prosím na záchod. To nejde. To vás všichni pošlou do Prčic. Člověk na něj musí zabouchat a zařvat, ty hajzle, vylez ven, nebo ti uřežu tu tvoji pitomou palici. A v momentě, kdy se začnete takhle chovat a přijmete tenhle vzorec chování za svůj vlastní a vylezete pak ven a takhle se chováte, tak jste za týden zpátky. Takže ano, přechodně se člověk musí chovat jako kriminálník, ale snažit se, aby si to uvědomoval. To je jedna věc. Pak ale všechno, o čem tady hovoříme, se díky lidem z RUBIKON Centra, ale i díky dalším organizacím, dá naučit předvídat a adekvátně na to reagovat. V momentě, kdy je na to člověk aspoň trochu připravený, tak to zvládne. Protože když se budu venku chovat jako kriminálník, tak nemám šanci přežít. Hlavní je ale to, že když se tak budu chovat, tak mě majorita nepřijme. Jak mohou lidé ve výkonu trestu už před návratem shánět informace o tom, kdo jim pomůže, jaká organizace? Ve vězení funguje docela slušně institut sociálního pracovníka. Samozřejmě je to vždycky o lidech, ale v momentě, kdy člověk tohle chce, chce se do toho pustit, je důležité vyhledat sociálního pracovníka, který mu řekne, jaké projekty ve věznici běží. To je jedna možnost. Pak to většinou visí na nástěnkách. Je ale potřeba si uvědomit, že tyhle projekty, které tam dělala například Lucie z RUBIKON Centra, většinou nejsou přijímány jednoznačně pozitivně. Je třeba si uvědomit, že v momentě, kdy se ve vězení někdo do něčeho takového přihlásí, že bude tou kriminální majoritou vyčleněn. Musíte si říct, ano, já se takhle chovat nechci. Přece jen, když žijete v nějaké skupině lidí, tak je přirozená lidská
Tento materiál samozřejmě představuje jen výřez naší aktuální činnosti. Pro bližší informace navštivte prosím www.rubikoncentrum.cz
touha po tom, aby vás ta komunita brala. Ale pokud si vnitřně uvědomujete, že se takhle chovat nechcete, nechcete se ztotožnit s tou kriminální komunitou, tak to jde. Ale je třeba počítat s tím, že nebudete oblíbený. Na druhou stranu, já jsem našel spoustu výjimečně kvalitních lidí z řad vězeňské služby, které jsem poznal a kteří po čase poznají i vás a jsou ochotní komunikovat. Jsou to samozřejmě i duchovní, ale najdete je i mezi vězni. Jaké zaklínadlo jste si musel říkat, abyste se na to nevykašlal a neřekl si, já už to vzdám? Mnohdy je mi těch kluků líto, protože aby to člověk vydržel, a když vyjde ven, se podle toho i choval, tak to je zejména důležitá víra. A zvláště, když nemá člověk venku někoho, o koho se může opřít. Ale když to vzdáte už předem, můžete rovnou zůstat tam, kde jste.
Pane Miloslave, děkujeme Vám za Vaši odvahu a otevřenost a přejeme, aby cesta, po které půjdete, vedla už vždy jen vzhůru.
Stručně (víceméně) První jednání Rady pro vězeňství Dne 30. dubna proběhlo v prostorách Ministerstva spravedlnosti ČR první zasedání odborníků, kteří byli ministrem spravedlnosti jmenováni do Rady pro vězeňství. Rada pro vězeňství, stálý poradní orgán ministra spravedlnosti, má za úkol zejména projednávat koncepční a systémové změny ve vězeňství a připravovat v této oblasti pro ministra doporučení, návrhy a stanoviska. RUBIKON Centrum v Radě pro vězeňství reprezentuje Lenka Ouředníčková, ředitelka oddělení služeb a místopředsedkyně sdružení. První jednání Rady pro vězeňství zahájil ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který zdůraznil význam této platformy v oblasti řešení problémů vězeňství a trestní politiky a upozornil na
Tento materiál samozřejmě představuje jen výřez naší aktuální činnosti. Pro bližší informace navštivte prosím www.rubikoncentrum.cz
dlouhodobě nepříznivá statistická data České republiky v míře uvěznění a recidivy. Jednání dále vedl jeho první náměstek Daniel Volák. Jedním z bodů zasedání bylo představení systémových změn, které Ministerstvo spravedlnosti ČR v poslední době zavedlo. Z diskusních příspěvků zazněla potřeba podpory změn v oblasti alternativních trestů, například domácího vězení, jako důležitá součást širších systémových změn trestní politiky. Alternativní tresty by měly být součástí kroků směřujících ke snížení recidivy a řešení jejích příčin. Měly by sloužit k efektivnějšímu využívání trestu odnětí svobody cíleně u skupiny těch pachatelů, u kterých není možné využít jiné, levnější a účinnější způsoby resocializace. RUBIKON Centrum mimo jiné napomáhá osobám s uloženým alternativním trestem k tomu, aby jeho pravidla dodržely a neskončily pro jejich porušování ve vězení. V tomto snažení dosahujeme vynikající výsledky. Důležitým bodem jednání Rady pro vězeňství bylo také vyhodnocení dopadů lednové amnestie. Zde je několik zajímavých údajů: na základě amnestie bylo propuštěno celkem 6455 osob, původní skeptické prognózy týkající se rychlého návratu amnestovaných osob za mříže věznic se prozatím nenaplnily, zatím je ve věznicích zpět cca 4,6% amnestovaných osob. Do značné míry je alarmující, že 42% amnestovaných osob bylo odsouzeno za maření výkonu úředního rozhodnutí a neplacení výživného, což jsou dva typy trestné činnosti, jejichž represivní postih formou nepodmíněného trestu je velmi diskutabilní a v zemích západní Evropy neobvyklý. V českých věznicích jsou odsouzení za tuto trestnou činnost poměrně výrazně zastoupenou skupinou. Právě změna přístupu k trestání této skupiny pachatelů společně s dalšími opatřeními trestní politiky by mohly přispět k tomu, aby se v horizontu 2 – 4 let české věznice znovu nenaplnily tak, jak tomu bylo před lednem tohoto roku.
Služba Reintegrační mentoring v číslech Od počátku roku do konce dubna 2013 se do Reintegračního mentoringu zapojilo 30 klientů z oblasti Praha a Středočeský kraj, 5 klientů z Ústeckého kraje a 2 klienti z Karlovarského kraje. Celkem tedy 15 mentorů zahájilo spolupráci s 37 klienty, přičemž více než 80 % těchto klientů spolupracuje s mentory i nadále. Drtivá většina klientů mentoringu se na RUBIKON Centrum obrací se žádostí o pomoc při hledání zaměstnání, ovšem více než 80 % těchto klientů řeší s mentory i problémy spojené se zadlužeností, s ubytováním, s "prvními kroky na svobodě" apod. A co je důležité - 27 % klientů, kteří vstoupili do mentoringu v roce 2013, již našlo za pomoci mentora zaměstnání. Mentoři těmto klientům pomáhali nejen s konkrétním vyhledáváním pracovních nabídek na běžném trhu práce, ale také s jejich zapojením do Pracovní agentury RUBIKON.
Letem světem 6. setkání v rámci Programu Leonardo da Vinci Partnership Project v Miskolci 23. – 24. 4. 2013 se v maďarském Miskolci uskutečnilo poslední ze setkání v rámci projektu Kultursensible Konfliktvermittlung unter Einbeziehung von Roma, na jehož realizaci se RUBIKON Centrum podílí jako jeden z partnerů. Na setkání byl pilotně realizován kurz pro zprostředkovatele řešení konfliktů mezi
Tento materiál samozřejmě představuje jen výřez naší aktuální činnosti. Pro bližší informace navštivte prosím www.rubikoncentrum.cz
Romy a „neromy“. Školení, lektorovaného pracovníky partnerských organizací projektu, se zúčastnili zástupci místní policie, domobrany, probační služby, vězeňské služby, státního zastupitelství, místní i krajové samosprávy a dalších organizací, a také zástupci romské komunity, včetně vajdy Attily Lakatose. Součástí setkání byla také minikonference, uskutečněná v prostorách jednoho z partnerů, Univerzity Miskolc, na níž Marek Demner úspěšně prezentoval jako příklad dobré praxe Romský mentoring. Projekt Kultursensible Konfliktvermittlung unter Einbeziehung von Roma financuje Evropská unie v rámci Programu celoživotního učení Leonardo da Vinci (Projekty partnerství). Návštěva polské organizace Nomada Pracovníci RUBIKON Centra měli příležitost prezentovat cíle a programy sdružení také čtyřem členkám organizace Nomada z Wroclawi, které navštívily ČR v rámci třídenní studijní cesty. Nomada je sdružení pracující s marginalizovanými cílovými skupinami, ohroženými násilím z nenávisti (více viz www.nomada.info.pl). Jeho zástupkyně tak měly zájem zejména o informace o Romském mentoringu a monitorování případů hate crime romskými mentory. 25. 4. 2013 navštívily RUBIKON Centrum v Praze a 26. 4. 2013 odjely spolu s Markem Demnerem do Děčína, kde se setkaly se zástupci romských mentorů a asistentů prevence kriminality a získaly od nich cenné postřehy z praxe. Setkání se zúčastnila také regionální koordinátorka projektu Hate Crime / Violence Monitoring in Ústí Region Martina Štolfová a vedoucí střediska PMS ČR Děčín Lukáš Herich. Kromě RUBIKON Centra se pracovnice Nomady sešly také s partnerskou organizaci In IUSTITIA. Návštěva z Council of International Fellowship (CIF) Třetí příležitost k prezentování programů a aktivit našeho sdružení se naskytla 30. 4. 2013, kdy RUBIKON Centrum navštívili zahraniční odborníci v rámci programu pro výměnu zkušeností pracovníků v oblasti pomáhajících profesí, pořádaného CIF – Radou mezinárodního přátelství. Programy CIF jsou určeny pro pomáhající a sociální pracovníky, psychology, pracovníky organizující aktivity pro děti a mládež a speciální pedagogy a jejich cílem je umožnit jim výměnu zkušeností, ale také získat možnost navázat osobní a přátelské kontakty z odlišných kulturních prostředí (více viz www.cifinternational.com). Hosty z Ruska, Norska a Německa zaujala prezentace zaměřená zejména na programy k posílení efektivity alternativních trestů – Romský mentoring a Učební program – mladiství.
Co je nového v Pracovní agentuře RUBIKON Pracovní agentura RUBIKON čerpá cenné zkušenosti z Velké Británie RUBIKON Centrum pokračuje v intenzivní spolupráci s britskou organizací Working Chance, zaměřenou na oblast pracovního uplatnění žen, které v minulosti porušily zákon. V rámci dosavadních návštěv v Británii měli pracovníci RUBIKON Centra unikátní příležitost zúčastnit se zajímavých akcí, které Working Chance pořádá za účelem získání nových zaměstnavatelů a prohloubení spolupráce s nimi. Zároveň mohli pracovníci RUBIKON Centra sledovat britské kolegy při práci s klienty a diskutovat s nimi postupy a metody
Tento materiál samozřejmě představuje jen výřez naší aktuální činnosti. Pro bližší informace navštivte prosím www.rubikoncentrum.cz
práce, které se osvědčují. V květnu tohoto roku proběhne školení pracovních poradců a dalších pracovníků RUBIKON Centra britskou lektorkou Claire Howe. Lektorka přijede do Prahy, aby se s námi podělila o své dlouholeté zkušenosti s oslovováním zaměstnavatelů a jejich získáváním pro spolupráci. Od května bude rovněž probíhat testování vybraných postupů z britské praxe v našich podmínkách. Plánujeme uspořádat velmi netradiční akci pro zaměstnavatele. Dále plánujeme rozšířit individuální poradenství pro klienty Pracovní agentury RUBIKON o skupinové workshopy. Výše zmíněné aktivity probíhají v rámci projektu „Pracovní šance pro osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody“, který je spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Pracovní agentura RUBIKON a začátek roku 2013 v číslech Od začátku roku 2013 ke konci dubna zahájilo spolupráci s Pracovní agenturou RUBIKON celkem 98 klientů, 36% z nich bylo doporučeno z některého ze středisek Probační a mediační služby ČR, 21% sociálním kurátorem, 13% si nás našlo na internetu. 76% klientů bylo alespoň jednou ve věznici. Nejčastěji hledanými pracovními pozicemi jsou skladník, dělník, řidič a také obory stavebnictví, gastronomie a zahradnictví. 29% kandidátů má základní vzdělání, 32 % se vyučilo, 35 % má maturitu a 4% vzdělání vysokoškolské. 30% těchto klientů využívá i jiné služby RUBIKON Centra. A jak je to se zaměstnavateli? V současné době máme 20 zaměstnavatelů spolupracujících přímo, dále 18 zaměstnavatelů, kde klient pracuje, ale k přímému zprostředkování pracovním poradcem nedošlo a s dalšími 45 oslovenými zaměstnavateli dojednání spolupráce probíhá. Z celkového počtu 98 klientů již prošlo tzv. prověřovacím procesem celkem 29 osob, z nich 19, tj. 45%, nastoupilo do zaměstnání. V rámci prověřovacího procesu zkoumáme klientovu reálnou připravenost a motivaci vstoupit na trh práce. Důvodem je závazek vůči zaměstnavatelům, kterým doporučujeme pouze takto důsledně prověřené klienty. U 20 klientů tento prověřovací proces probíhá. 30 klientů spolupráci s Pracovní agenturou ukončilo nebo jinak nesplnilo podmínky, které od klientů před zprostředkování zaměstnání vyžadujeme.
Úspěchy našich služeb na klíč Řešení předluženosti osob v teorii i praxi V letošním roce pokračuje projekt „Sociální integrace na Jesenicku“ (CZ.1.04/3.2.00/55.00006). RUBIKON Centrum v rámci tohoto projektu realizuje klíčovou aktivitu, jejímž cílem je zajišťovat služby podpory cílové skupiny předlužených k ekonomické stabilizaci v oblasti finanční gramotnosti a přímé pomoci oddlužování rodin a jedinců. Ve dnech 4. a 5. 4. 2013 bylo prostřednictvím dvoudenního akreditovaného kurzu „Řešení předluženosti osob v teorii i praxi“ proškoleno17 sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách vybraných zadavatelem z území ORP Jeseník. Kurz byl veden lektorkou Kateřinou Jirovou, která v RUBIKON Centru působí jako vedoucí programů k řešení zadluženosti.
Tento materiál samozřejmě představuje jen výřez naší aktuální činnosti. Pro bližší informace navštivte prosím www.rubikoncentrum.cz
Hodnocení kurzu ze strany účastníků: „Líbila se mi odbornost lektorky, přátelský přístup, dobré složení celé skupiny. Naplněna byla všechna má očekávání, zejména získání akreditovaného vzdělávání.“ Pavla Vrbová, Boétheia - společenství křesťanské pomoci „Velmi se mi líbil interaktivní způsob výuky, ochota konzultovat kauzy ze strany lektorky.“ Jan Fukala, Boétheia - společenství křesťanské pomoci Vše bylo super, nemám slov! Kristýna Sklenárová, Občanská poradna Olomouc Všichni účastníci obdrželi po absolvování kurzu certifikát. Projekt „Sociální integrace na Jesenicku“ č. CZ.1.04/3.2.00/55.00006, realizovaný Městem Jeseník, je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Novela Exekučního řádu a Občanského soudního řádu V dubnu jsme uspořádali dva čtyřhodinové semináře na téma „Novela Exekučního řádu a Občanského soudního řádu“, kterého se zúčastnili pracovníci, kterých se dotýkají změny v oblasti exekučního řízení v souvislosti s těmito novelami. Semináře byly koncipovány do dvou částí: 1. Právní teorie - přehled novinek v rámci novelizace Exekučního řádu a Občanského soudního řádu. 2. Předání zkušeností v oblasti praxe v práci se zadluženými klienty v dluhových poradnách RUBIKON Centra v rámci těchto novelizací. Přidanou hodnotou tohoto semináře bylo vzájemné sdílení zkušeností, postupů a praxe mezi účastníky. Celkem se semináře účastnilo 16 účastníků, část z nich byli spokojení absolventi účastníků kurzů v oblasti řešení zadluženosti a rozvoje finanční gramotnosti. Hodnocení účastníků: „Přehledné a srozumitelné podání novely OSŘ/EŘ“ Jitka Levová, ROMODROM, o.s. „Stručná a výstižná prezentace. Milý přednes, nenudný. Oceňuji praktické příklady.“ Petra Procházková, Pracovní a sociální agentura SANANIM „Pozitivně hodnotím velké množství informací a příklady z praxe.“ Markéta Krejčíková, ROMODROM, o. s.
Ach, ten duben
Naše lektorky měly v měsíci dubnu napilno. Vzhledem k výborným referencím našich akreditovaných kurzů v oblasti řešení zadluženosti a rozvoje finanční gramotnosti jsme získali zakázku na proškolení týmu sociálních pracovníků v dluhovém poradenství a následné metodické vedení (odborné konzultace) pro ROMODROM, o. s. v rámci navazujícího projektu OP LZZ „Vězeňský program Pardubice II“. Tito pracovníci absolvovali koncem měsíce dubna akreditované kurzy Řešení
Tento materiál samozřejmě představuje jen výřez naší aktuální činnosti. Pro bližší informace navštivte prosím www.rubikoncentrum.cz
finanční situace předlužených osob I. a Řešení finanční situace předlužených osob v praxi II. Spokojenost s těmito kurzy vyjádřili účastníci: „Odpovědi na každou otázku, diskuze, názorné ukázky, mnoho materiálu. Spousta předaných zkušeností“. Kohoutková Petra, ROMODROM, o. s. „Oceňuji praktické věci, nejedná se pouze o teorii. Možnost nových poznatků. Romana Kořínková, ROMODROM, o. s.
Last but not least Další aktivitou našich dluhových poradkyň byla 26. dubna přednáška pro obyvatele azylového domu v Lovosicích, kterou objednal městský úřad tohoto města. Tématem přednášky byla především prevence a řešení předluženosti.
A na závěr Nabídka workshopu: Zkušenosti švýcarských měst v zaměstnávání a integraci sociálně znevýhodněných občanů Datum: 13. 5. 2013 Místo konání: Dům technik y ČSVTS, Novotného lávka 5, Praha 1, místnost č. 217 Čas: 9:00 – 16:30 Účastníci: zástupci samosprávy, kteří se zabývají otázkou řešení začleňování sociálně znevýhodněných občanů ( cca 30 míst) Tlumočení zajištěno. Náplň workshopu: Cílem akce je prezentovat důvody, proč města v kantonu Curych investují do zaměstnávání sociálně znevýhodněných , a jaké výhody tyto investice přinášejí. Tři zástupci měst Curych a W interthur představí zk ušenosti z úspěšných programů zaměstnávání, prostřednictvím kterých je realizována řada činností, z nichž mají prospěch města a jejich obyvatelé (odstraňování graffiti, údržba zeleně aj.). Druhá polovina workshopu bude věnována otázkám realizace a financování obdobných programů v České republice. Akce je pořádána v rámci projektu „Pracovní šance pro osoby opouštějící výk on trestu odnětí svobody – zahraniční inspirace“ podpořeného prostředky z Fondu Partnerství v rámci Programu švýcarsko-české spolupráce. Více informací a přihlášk y:
[email protected]
Tento materiál samozřejmě představuje jen výřez naší aktuální činnosti. Pro bližší informace navštivte prosím www.rubikoncentrum.cz
Děkujeme vám, že jste dočetli RUBIKONOVINY až do konce. Těšíme se na vaše připomínky, náměty a případné dotazy k výše zmiňovaným aktivitám. Krásný a slunečný květen vám přeje RUBIKON Centrum.
Tento materiál samozřejmě představuje jen výřez naší aktuální činnosti. Pro bližší informace navštivte prosím www.rubikoncentrum.cz