Rozváděče nízkého napětí - Elektroměrové rozváděče

Podniková norma energetiky pro rozvod elektrické energie

ČEZ Distribuce E.ON Czech

Rozváděče nízkého napětí Elektroměrové rozváděče

PNE 35 7030

První vydání

Odsouhlasení normy Konečný návrh podnikové normy energetiky pro rozvod a měření elektrické energie odsouhlasily tyto organizace: ČEZ Distribuce, a E.ON Czech.

Účinnost od: 01. 01. 2016

PNE 35 7030 Obsah Strana Předmluva …………………………………………………………………………………………………………………………………………3 1 Rozsah platnosti…………………………………………………………………………………………………………………………………….4 2 Citované dokumenty a související právní předpisy………………………………………………………………………………………… ..4 2.1 Citované a související normy ČSN……………………………………………………………………………………………………….4 2.2 Citované a související normy PNE…………………………………………………………………………………………………………6 2.3 Související právní předpisy…………………………………………………………………………………………………………….........7 2.4 Připojovací podmímky provozovatelů distribučních soustav…………………………………………………………………….7 3 Termíny a definice, značky a zkratky………………………………………………………………………………………………………........7 3.1 Termíny a definice………………………………………………………………………………………………………………………........7 3.2 Značky a zkratky.…………………………………………………………………………………………………………………………… 11 4 Informace………………………………………………………………………………………………………………………………………........12 4.1 Značení pro identifikaci elektroměrového rozváděče……………………………………………………………………………........12 4.2 Dokumentace elektroměrového rozváděče……………………………………………………………………………………………..13 5 Charakteristiky rozhraní (parametry) elektroměrového rozváděče……………………………………………………………………..13 5.1 Jmenovité napětí rozváděče Un……………………………………………………………………………………………………….......13 5.2 Jmenovité pracovní napětí rozváděče Ue ………………………………………………………………………………………………13 5.3 Jmenovité izolační napětí rozváděče Ui ………………………………………………………………………………...13 5.4 Jmenovité impulzní výdržné napětí rozváděče Uimp ......................................................................................................................14 5.5 Jmenovitý proud rozváděče InA ………………………………………………………………………………………………………......14 5.5.1 Jmenovitý proud rozváděče pro přímé měření……………………………………………………………………………………… 14 5.5.2 Jmenovitý prou rozváděče pro nepřímé měření……………………………………………………………………………………..14 5.5.3 Jmenovitý proud obvodu - jištěného jednotlivého vývodu elektroměrového rozváděče Inc….……………………………… 14 5.6 Jmenovitý podmíněný zkratový proud rozváděče Icc – jmenovitá zkratová schopnost hlavního jističe před elektroměrem Icn ………………………………………………………………………………………………………………….....15 5.7 Typy uzemňovací soustavy, pro kterou je rozváděč určen………………………………………………………………………....15 5.8 Jmenovitý kmitočet fn .………………………………………………………………………………………………………………….....15 5.9 Stupeň znečištění………………………………………………………………………………………………………………………......15 5.10 Zařízení jistící před zkratem (SCPD)………………………………………………………………………………………………...... 15 5.11 Zatřídění dle elektromagnetické kompatibility (ECM) ………………………………………………………………………………16 6 Provozní podmínky……………………………………………………………………………………………………………………………..16 6.1 Provozní podmínky rozváděče pro vnitřní instalaci ……………………………………………………………………………......16 6.2 Provozní podmínky rozváděče pro venkovní instalaci …………………………………………………………………………......16 6.3 Podmínky pro umístění elektroměrového rozváděče při vnitřní a venkovní instalaci …………………………………….....16 6.4 Podmínky pro umístění elektroměrového rozváděče do kombinovaného pilíře ………………………………………………16 6.5 Podmínky pro umístění elektroměrového rozváděče do a na hořlavý podklad …………………………………………….....17 6.6 Požadavky na měřící jednotku pro fakturační měření spotřeby elektřiny staveništního rozváděče ………………………. 17 6.7 Opatření proti kondenzaci vodní páry (rosení) ve vnitřním prostoru elektroměrových rozváděčů, instalovaných do celoplastových kompaktních pilířů ……………………………………………………………………………………………………..17 7 Konstrukční požadavky…………………………………………………………………………………………………………………………17 7.1 Konstrukční provedení elektroměrového rozváděče dle způsobu osazení ………………………………………………….....18 7.2 Konstrukční provedení elektroměrového rozváděče dle potřebného místa pro osazení měřícího zařízení……………… 18 7.3 Materiálové provedení elektroměrového rozváděče a nosných částí …………………………………………………..19 7.3.1 Požadované vlastnosti izolačních materiálů.………………………………………………………………………………………… 19 7.3.2 Ochrana proti korozi kovových materiálů .....………………………………………………………………………........................19 7.4 Ochrana zajišťovaná skříní elektroměrového rozváděče …………………………………………………………………………...19 7.4.1 Ochrana před mechanickými rázy …………………………………………………………………………………………………….. 19 7.4.2 Základní ochrana elektroměrového rozvaděče (ochrana před dotykem živých částí), ochrana před vniknutím cizích pevných těles a vody……………………………………………………………………………………………………………………. 20 7.4.3 Dveře skříně elektroměrového rozváděče…………………………………………………………………………………………….20 7.4.4 Bezpečnostní značení na dveřích skříně elektroměrového rozváděče …………………………………………………… …...20 7.5 Ochrana při poruše – ochrana před nebezpečným dotykem neživých částí……………………………………………………. 21 7.5.1 Ochranná svorka elektroměrového rozváděče……………………………………………………………………………………... 21 7.6 Ochrana elektroměrového rozváděče celkovou izolací…………………………………………………………………………… 21

2

PNE 35 7030 8 Technické požadavky………………………………………………………………………………………………………………………….. .22 8.1 Vybavení elektroměrového rozváděče………………………………………………………………………………………………......22 8.1.1 Hlavní jistič před elektroměrem …………………………………………………………………………………………………….. 22 8.1.2 Jistič obvodu spínacího prvku ……………………………………………………………………………………......................... . 23 8.1.3 Měřicí transformátory proudu (MTP) ………………………………………………………………………………………………….23 8.1.4 Zkušební svorkovnice pro montáž nepřímého měření ………………………………………………………………………….. .24 8.1.5 Pojistkový odpínač pro jištění napěťových okruhů elektroměru při nepřímém měření……………………………………..24 8.1.6 Jistič obvodu pro napájení převodníku nebo obvodu optooddělovače v majetku PDS..…………………………………. 24 8.1.7 Přepěťové ochrany ……………………………………………………………………………………………………………… ……. 24 8.2 Uspořádání vnitřního rozvodu elektroměrového rozváděče …………………………………………………………. 24 8.2.1 Spojovací vodiče …………………………………………………………………………………………………………………… …. .25 8.2.2 Průřezy vodičů rozváděče pro přímé měření ……………………………………………………………………………………….25 8.2.3 Průřezy vodičů rozváděče pro nepřímé měření ..…………………………………………………………………………………..25 8.3 Označení vodičů popisem ……………………………………………………………………………………………..26 8.4 Barevné značení vodičů ………………………………………………………………………………………………...27 8.5 Zajištění elektroměrového rozváděče proti neoprávněné manipulaci ………………………………………………….28 8.6 Neměřené odběry připojené z elektroměrového rozváděče ..………………………………………………….......... 28 9 Ověřování návrhu kabelové rozvodné skříně (typová zkouška) ...…………………………………………………………..29 10 Kusové ověřování kabelové rozvodné skříně (kusová zkouška)……………………………………………………………………….31

Předmluva K datu nabytí účinnosti této normy platil v České republice pro řešení rozváděčů nízkého napětí prakticky již jen nový restrukturalizovaný soubor norem IEC 61439, do soustavy českých norem zavedený jako ČSN EN 61439, který zcela nahradil předchozí soubor ČSN EN 60439. Základní normou pro řešení a provedení rozváděčů nízkého napětí je po 1. listopadu 2014 (po předchozím zrušení do té doby platných základních norem souboru) norma ČSN EN 61439-1 ed. 2 (35 7107) Rozváděče nízkého napětí – Část 1: Všeobecná ustanovení z května 2012. Pro každý typ rozváděče nízkého napětí je nezbytné při jeho řešení použít dvě hlavní normy pro stanovení všech požadavků a příslušných metod ověřování – normu základní (uváděná jako Část 1 souboru osahující všeobecná ustanovení – viz předchozí odstavec) a normu specifickou (příslušnou pro rozváděč) charakterizující rozváděč dle navazujících částí daného souboru norem. Z hlediska standardních elektroměrových rozváděčů – rozváděčů přístupných laické obsluze a určených k provozování laiky se jako specifická norma použije platná ČSN EN 61439-3 (35 7107) Rozváděče nízkého napětí – Část 3: Rozvodnice určené k provozování laiky (DBO) z října 2012. Pro specielní elektroměrové rozváděče (rozváděče pro nepřímé měření o jmenovitém proudu vyšším jak 250 A u nichž se nepředpokládá ovládání laiky, se použije specifická norma ČSN EN 61439-2 ed. 2 (35 7107) Rozváděče nízkého napětí – Část 2: Výkonové rozváděče z května 2012. Výše uvedené normy byly i výchozím podkladem pro zpracování této podnikové normy energetiky. Záměrem normalizačního úkolu nebylo a vydáním PNE 35 7030 Rozváděče nízkého napětí – Elektroměrové rozváděče není nahradit zavedené a používané Technické podmínky pro umístění a připojení měřicích zařízení u nových nebo celkově rekonstruovaných odběrných míst platné v zásobovacím regionu konkrétního provozovatele distribuční soustavy (dále jen Připojovací podmínky). Záměrem bylo stanovit základní technické požadavky – jednotná pravidla na provedení elektroměrových rozváděčů - pravidla akceptovatelná provozovateli distribučních soustav a respektovaná výrobci rozváděčů. Připojovací podmínky provozovatelů mají význam pro výrobce rozváděčů a montážní firmy (kromě dalších ustanovení), zejména z hlediska vnitřního zapojení (schémat) rozváděčů, které PNE 35 7030 neřeší a tudíž ani neobsahuje.

3

PNE 35 7030

Vypracování normy Česká energetická společnost (ČENES), Novotného lávka 5, 110 00 Praha 1 – IČ 0053 8957 Ing. Jaroslav Bárta, Ing. Václav Schamberger; Václav Macháček, Pujmanové 1583/52, 140 00 Praha 4, IČ 1258 1640

1 Rozsah platnosti Podniková norma energetiky (PNE) stanovuje základní požadavky na řešení a provedení elektroměrových rozváděčů vnitřního a venkovního provedení, pro přímé a nepřímé měření elektřiny tj. rozváděčů, do kterých energetické společnosti instalují měřicí zařízení pro fakturační měření spotřeby elektřiny. Pro provedení elektrorozvodných elektroměrových jader (viz čl. 3.1.4) se ustanovení této normy týká pouze požadavků na umístění, zapojení a montáž měřicího zařízení a souvisejících přístrojů. Předmětem PNE není vnitřní zapojení rozváděčů (schémata zapojení) jednotlivých typů měření. Základní požadavky uvedené v normě platí pro všechny elektroměrové rozváděče, ať jsou navrženy, vyrobeny a ověřeny jednorázově nebo jsou vyráběné hromadně.

2 Citované dokumenty a související právní předpisy V případě nedatovaných odkazů na evropské/mezinárodní normy jsou ČSN v čl. 2.1 nejnovějšími vydáními platnými v době schválení této normy. Při používání této normy je třeba vždy použít taková vydání ČSN, která přejímají nejnovější vydání nedatovaných evropských/mezinárodních norem (včetně všech změn). Obdobně nutno postupovat při používání platných podnikových norem energetiky PNE uvedených v čl. 2.2.

2.1 Citované a související normy ČSN ČSN ISO 3864 (01 8011) Grafické značky – Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky (soubor norem) ČSN EN ISO 7010 (01 8012) Grafické značky – Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky – Registrované bezpečnostní značky ČSN IEC 50(441) (33 0050) Mezinárodní elektrotechnický slovník. Kapitola 441: Spínací a řídicí zařízení a pojistky ČSN IEC 60050-617 (33 0050) Mezinárodní elektrotechnický slovník – Část 617: Trh s elektřinou ČSN IEC 60050-826 (33 0050) Mezinárodní elektrotechnický slovník - Část 826: Elektrické instalace ČSN 33 0010 ed. 2 Elektrická zařízení - Rozdělení a pojmy ČSN EN 60038 (33 0120) Jmenovitá napětí CENELEC ČSN EN 60059 (33 0125) Normalizované hodnoty proudů IEC ČSN EN 60196 (33 0198) Normalizované hodnoty kmitočtů IEC ČSN EN 60445 ed. 4 (33 0160) Základní a bezpečnostní zásady pro rozhraní člověk-stroj, značení a identifikaci – Identifikace svorek předmětů, konců vodičů a vodičů

4

PNE 35 7030 ČSN 33 0165 ed. 2 Značení vodičů barvami a nebo číslicemi - Prováděcí ustanovení ČSN EN 60529 (33 0330) Stupně ochrany krytem (krytí - IP kód) ČSN EN 62262 (33 0335) Stupně ochrany poskytované kryty elektrických zařízení proti vnějším mechanickým nárazům (IK kód) ČSN 33 0360 ed. 2 Místa připojení ochranných vodičů na elektrických předmětech ČSN EN 60071-1 ed. 2 (33 0419) Koordinace izolace - Část 1: Definice, principy a pravidla ČSN EN 60664-1 ed. 2 (33 0420) Koordinace izolace zařízení nízkého napětí - Část 1: Zásady, požadavky a zkoušky ČSN EN 61140 ed. 2 (33 0500) Ochrana před úrazem elektrickým proudem – Společná hlediska pro instalaci a zařízení ČSN 33 2000-1 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí - Část 1: Základní hlediska, stanovení základních charakteristik, definice ČSN 33 2000-4-41 ed. 2: Elektrické instalace nízkého napětí - Část 4-41: Ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti - Ochrana před úrazem elektrickým proudem ČSN 33 2000-4-43 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-43: Bezpečnost - Ochrana před nadproudy ČSN 33 2000-4-443 ed. 2 Elektrické instalace budov – Část 4-44: Bezpečnost – Ochrana před rušivým napětím a elektromagnetickým rušením – Kapitola 443: Ochrana před atmosférickým nebo spínacím přepětím ČSN 33 2000-4-473 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 4: Bezpečnost. Kapitola 47: Použití ochranných opatření pro zajištění bezpečnosti. Oddíl 473: Opatření k ochraně proti nadproudům ČSN 33 2000-5-51 ed. 3: Elektrická instalace nízkého napětí - Část 5-51: Výběr a stavba elektrických zařízení - Všeobecné předpisy ČSN 33 2000-5-52 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-52: Výběr a stavba elektrických zařízení – Elektrická vedení ČSN 33 2000-5-54 ed. 3: Elektrické instalace nízkého napětí. Část 5-54: Výběr a stavba elektrických zařízení. Uzemnění, ochranné vodiče a vodiče ochranného pospojování ČSN 33 2000-6: Elektrické instalace nízkého napětí – Část 6: Revize ČSN 33 2130 ed. 3 Elektrické instalace nízkého napětí - Vnitřní elektrické rozvody ČSN 33 2312 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí – Elektrické zařízení v hořlavých látkách a na nich ČSN 33 3320 ed. 2 Elektrotechnické předpisy - Elektrické přípojky ČSN EN 61643-11 ed. 2 (34 1392) Ochrany před přepětím nízkého napětí – Část 11: Ochrany před přepětím zapojené v sítích nízkého napětí – Požadavky a zkušební metody ČSN 34 2300 ed. 2 Předpisy pro vnitřní rozvody vedení elektronických komunikací ČSN EN 50110 -1 ed. 3 (34 3100) Obsluha a práce na elektrických zařízeních – Část 1: Obecné požadavky ĆSN EN 60695-2-11 ed. 2 (34 5615) Zkoušení požárního nebezpečí – Část 2-11: Zkoušky žhavou/horkou smyčkou – Zkouška hořlavosti konečných výrobků žhavou smyčkou (GWETP) ĆSN EN 60695-11-10 ed. 2 (34 5615) Zkoušení požárního nebezpečí – Část 11-10: Zkoušky plamenem – Zkouška plamenem o výkonu 50 W při vodorovné a při svislé poloze vzorku ČSN EN 61869-1 (35 1350) Přístrojoví transformátory – Část 1: Všeobecné požadavky

5

PNE 35 7030 ČSN EN 61869-2 (35 1350) Přístrojoví transformátory – Část 2: Dodatečné požadavky na transformátory proudu ČSN EN 60947-2 ed. 3 (35 4101) Spínací a řídicí přístroje nízkého napětí - Část 2: Jističe ČSN EN 60947-3 ed. 3 (35 4101) Spínací a řídicí přístroje nízkého napětí - Část 3: Spínače, odpojovače, odpínače a pojistkové kombinace ČSN EN 60898-1 (35 4170) Elektrická příslušenství – Jističe pro nadproudové jištění domovních a podobných instalací – Část 1: Jističe pro střídavý provoz (AC) ČSN EN 61008-1 ed. 3 (35 4181) Proudové chrániče bez vestavěné nadproudovou ochranou pro domovní a podobné použití (RCCB) – Část 1: Obecná pravidla ČSN EN 61009-1 ed. 3 (35 4182) Proudové chrániče s vestavěnou nadproudové ochrany pro domovní a podobné použití (RCBO) – Část 1: Obecná pravidla ČSN EN 60269-1 ed. 3 (35 4701) Pojistky nízkého napětí - Část 1: Všeobecné požadavky ČSN EN 62208 ed. 2 (35 7040) Prázdné skříně pro rozváděče nízkého napětí – Obecné požadavky ČSN IEC/TR 61439-0 (35 7107) Rozváděče nízkého napětí – Část 0: Návod na specifikaci rozváděčů ČSN EN 61439-1 ed. 2 (35 7107) Rozváděče nízkého napětí – Část 1: Všeobecná ustanovení ČSN EN 61439-2 ed. 2 (35 7107) Rozváděče nízkého napětí – Část 2: Výkonové rozváděče ČSN EN 61439-3 (35 7107) Rozváděče nízkého napětí – Část 3: Rozvodnice určené k provozování laiky (DBO) ČSN EN 61439-4 (35 7107) Rozváděče nízkého napětí – Část 4: Zvláštní požadavky pro staveništní rozváděče (ACS) ČSN EN 61439-5 ed. 2 (35 7107) Rozváděče nízkého napětí – Část 5: Rozváděče pro veřejné distribuční sítě ČSN EN 50274 (35 7108) Rozváděče nn – Ochrana před úrazem elektrickým proudem – Ochrana před neúmyslným přímým dotykem nebezpečných živých částí ČSN 35 9754 Závěry a klíče pro zajišťování hlavních domovních skříní, rozpojovacích jistících skříní a rozvodných zařízení nn, umisťovaných v prostředí venkovním ČSN 35 9756 Závěry a klíče pro rozvodnice a elektrorozvodná jádra ČSN 73 0005 Modulová koordinace rozměrů ve výstavbě – Základní ustanovení ČSN EN 13501-1+A1 (73 0860) Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 1: Klasifikace podle výsledku zkoušek reakce na oheň

2.2 Citované a související normy PNE PNE 33 0000-1 ed. 5 Ochrana před úrazem elektrickým proudem v distribučních soustavách a přenosové soustavě PNE 33 0000-2 ed. 5 Stanovení základních charakteristik vnějších vlivů působících na rozvodná zařízení distribuční a přenosové soustavy PNE 33 0000-3 ed. 3 Revize a kontroly elektrických zařízení přenosové a distribuční soustavy PNE 33 0000-5 ed. 3 Umístění přepěťového ochranného zařízení SPD typu 1 v elektrických instalacích odběrných zařízení

6

PNE 35 7030 PNE 33 0000-6 ed. 2 Obsluha a práce na elektrických rozvodných zařízeních pro výrobu, přenos a distribuci elektrické energie PNE 35 7041 Bezpečnostní značení trvalého charakteru osazená v distribučních soustavách a přenosové soustavě

2.3 Související právní předpisy Zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů v platném znění Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) v platném znění Zákon č. 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků) v platném znění Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů v platném znění Nařízení vlády č. 17/2003 Sb., kterým se stanoví požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí v platném znění Nařízení vlády č. 616/2006 Sb., o technických požadavcích na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility v platném znění Vyhláška č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních) Vyhláška č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny v platném znění Pravidla provozování distribučních soustav (PPDS) – Příloha 5: Fakturační měření – platné znění schválené ERÚ Pravidla provozování distribučních soustav (PPDS) – Příloha 6: Standardy připojení zařízení k distribuční soustavě – platné znění schválené ERÚ

2.4 Připojovací podmínky provozovatelů distribučních soustav ČEZ Distribuce, a.s. - Připojovací podmínky nn pro osazení měřicích zařízení v odběrných místech napojených z distribuční sítě nízkého napětí (vydány k 1. 9. 2005). Aktuální verze – platnost od 1. 6. 2015. E.ON Distribuce, a.s. - Požadavky na umístění, provedení a zapojení měřicích souprav u zákazníků a malých výroben s připojovaným výkonem do 250 kW připojených k elektrické síti nízkého napětí (účinnost od 1. 2. 2006). Aktuální verze – platnost od 1. 6. 2013. PRE Distribuce, a.s. - Technické podmínky připojení – Část A: Obchodní měření – Díl I.: Distribuční síť nn Verze 9: účinnost od 29. 5. 2013.

3 Termíny a definice, značky a zkratky 3.1 Termíny a definice Pro účely této normy jsou použity dále uvedené modifikované termíny a definice (ZDROJ: ČSN EN 61439-1 ed. 2, ČSN EN 61439-2 ed. 2, ČSN EN 61439-3, ČSN EN 61439-4, ČSN EN 62208 ed. 2, ČSN EN 50274, ČSN 33 2130 ed. 3, a pojmy z platného znění zákona č. 458/2000 Sb. a platného znění vyhlášky č. 82/2011 Sb., apod.).

7

PNE 35 7030 3.1.1 Rozváděč nn – kombinace jednoho nebo více spínacích přístrojů nn spolu s přidruženými, měřicími, signalizačními, ochrannými, regulačními zařízeními, se všemi vnitřními elektrickými a mechanickými propojeními a konstrukčními částmi. 3.1.2 Elektroměrový rozváděč výkonový – rozváděč nízkého napětí používaný pro měření a regulaci energie pro vyšší typy zátěží, určený pro průmyslové, komerční a podobné aplikace, kde se nepředpokládá ovládání laiky. POZNÁMKA 1: Za elektroměrový rozváděč výkonový (ERV) ve smyslu této normy je považován elektroměrový rozváděč pro nepřímé měření elektřiny o jmenovitém proudu vyšším jak 250 A. U těchto rozváděčů se nepředpokládá ovládání laiky. POZNÁMKA 2: Nevylučuje se umístění rozváděče na místě přístupném laikům.

3.1.3 Elektroměrový rozváděč (standardní provedení) – rozváděč nízkého napětí obsahující konstrukci a přípravky pro montáž měřicího zařízení a souvisejících přístrojů. POZNÁMKA: Za elektroměrový rozváděč standardního provedení ve smyslu této normy je považován elektroměrový rozváděč pro přímé měření elektřiny (ERP) do jmenovitého proudu 80 A (ve výjimečných případech a po odsouhlasení provozovatelem distribuční soustavy na jmenovitý proud 100 A), nebo elektroměrový rozváděč pro nepřímé měření elektřiny (ERN) do jmenovitého proudu 250 A. Jedná se o rozváděče přístupné laické obsluze a určené k provozování laiky – viz čl. 3.1.6.

3.1.4 Elektrorozvodné elektroměrové jádro – elektrické rozvodné zařízení nízkého napětí obsahující konstrukci k uložení, odbočování a zakrytí svislých elektrických rozvodů, včetně přípravků pro montáž měřicího zařízení a souvisejících přístrojů. Může obsahovat i konstrukci k uložení vedení elektronických komunikací a opatření na oddělení těchto vedení od silových rozvodů. POZNÁMKA: Za elektrorozvodné elektroměrové jádro (EEJ) ve smyslu této normy je považován elektroměrový rozváděč pro přímé měření elektřiny, jehož jmenovitý proud není vyšší jak 250 A, a jmenovitý proud výstupního obvodu není větší než 63 A. Jedná se o rozváděč přístupný laické obsluze a určený k provozování laiky – viz čl. 3.1.6.

3.1.5 Rozvodnice – krytý rozváděč, který má být namontován ve svislé rovině 3.1.6 Rozvodnice určená k provozování laiky – rozváděč používaný pro rozvod elektrické energie v aplikacích v domácnosti a na jiných místech, kde mají provoz provádět laici. POZNÁMKA 1: Za rozvodnici určenou k provozování laiky ve smyslu této normy je považován elektroměrový rozváděč pro přímé nebo pro nepřímé měření elektřiny dle čl. 3.1.3, případně rozváděč – elektrorozvodné elektroměrové jádro dle čl. 3.1.4. POZNÁMKA 2: Příklady operací, které mají provádět laici, jsou spínání a výměna tavných vložek.

3.1.7 Krytý rozváděč – rozváděč krytý na všech stranách s možnou výjimkou montážního povrchu tak, aby byl zajištěn stanovený stupeň ochrany krytem. 3.1.8 Stabilní rozváděč – rozváděč navržený pro použití (upevnění) na místě instalace (např. na stěně, do výklenku ve stěně) a pro používání na tomto místě. 3.1.9 Stavebnicový rozváděč (stavebnicová sestava) – kombinace mechanicky spojených rozváděčů se společnou nosnou rámovou konstrukcí nebo bez ní, přičemž elektrické spoje procházejí dvěma sousedními rozváděči otvory v přiléhajících stěnách. 3.1.10 Rozváděč pro vnitřní instalaci – rozváděč navržený pro použití v místech, kde jsou splněny normální provozní podmínky pro vnitřní použití – viz čl. 6.1.

8

PNE 35 7030

3.1.11 Rozváděč pro venkovní instalaci – rozváděč navržený pro použití v místech, kde jsou splněny normální provozní podmínky pro venkovní použití – viz čl. 6.2. 3.1.12 Nástěnný rozváděč pro montáž na povrch – rozváděč pro instalování na povrch stěny. 3.1.13 Nástěnný zapuštěný rozváděč – rozváděč pro instalování do zahloubení stěny (výklenku ve stěně), kde skříň netvoří podpěru části stěny nahoře. 3.1.14 Skříň – plášť poskytující typ a stupeň ochrany vhodný pro stanovenou aplikaci. 3.1.15 Prázdná skříň – skříň určená pro podepření a instalaci elektrického zařízení, jejíž vnitřní prostor poskytuje vhodnou ochranu před vnějšími vlivy a specifikovaný stupeň ochrany před přístupem k živým částem nebo kontaktem s nimi a před kontaktem s pohyblivými částmi. 3.1.16 Montážní rám – rámová konstrukce určená k upevnění různých součástí a vhodná pro instalování do rozváděče. 3.1.17 Montážní deska – deska určená k upevnění různých součástí a vhodná pro instalování do rozváděče. 3.1.18 Živá část – vodič nebo vodivá část, které mají být v normálním provozu pod napětím, včetně nulového vodiče, avšak podle dohody s výjimkou vodiče PEN. 3.1.19 Nebezpečná živá část – živá část, která za určitých podmínek může způsobit úraz elektrickým proudem. 3.1.20 Neživá část – vodivá část rozváděče, které je možno se dotknout a která není obvykle pod napětím, která se však může stát nebezpečnou živou částí v případě poruchy. 3.1.21 Původní výrobce – organizace, která provedla původní návrh a přidružené ověřování rozváděče v souladu s příslušnou normou pro rozváděče. 3.1.22 Výrobce rozváděče – organizace přebírající odpovědnost za hotový rozváděč. POZNÁMKA 1: Výrobce rozváděče může být jiná organizace než původní výrobce. POZNÁMKA 2: Ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb. v platném znění je výrobcem osoba, která vyrábí nebo i jen navrhla výrobek, a v případech stanovených nařízením vlády též osoba, která sestavuje, balí, zpracovává nebo označuje výrobek, za který odpovídá podle tohoto zákona a který hodlá uvést na trh pod svým jménem, případně ochrannou známkou; za výrobce se, stanoví-li tak pro výrobek nebo skupinu výrobků nařízení vlády, považuje také osoba, která upraví výrobek již uvedený na trh takovým způsobem, který může ovlivnit jeho soulad s příslušnými technickými požadavky.

3.1.23 Uživatel – smluvní strana, která bude specifikovat, nakupovat, používat anebo provozovat rozváděč, nebo někdo, kdo ji zastupuje. 3.1.24 Ověřování návrhu – ověřování prováděné na vzorku rozváděče nebo na částech rozváděče, aby se prokázalo, že návrh splňuje požadavky příslušné normy pro rozváděče. POZNÁMKA: Dříve používaný termín – Typové zkoušky

3.1.25 Kusové ověřování – ověřování každého rozváděče prováděné během výroby a/nebo po vyrobení pro potvrzení, že splňuje požadavky příslušné normy pro rozváděče. POZNÁMKA: Dříve používaný termín – Kusové zkoušky

9

PNE 35 7030

3.1.26 Distribuční soustava - vzájemně propojený soubor vedení a zařízení 110 kV, s výjimkou vybraných vedení a zařízení 110 kV, která jsou součástí přenosové soustavy, a vedení a zařízení 0,4/0,23 kV, 1,5 kV, 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV, 25 kV nebo 35 kV sloužící k zajištění distribuce elektřiny na vymezeném území České republiky, včetně systémů měřicí, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky včetně elektrických přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu. 3.1.27 Provozovatel distribuční soustavy - fyzická či právnická osoba, která je držitelem licence na distribuci elektřiny a provozuje distribuční soustavu. ¨ POZNÁMKA: Provozovatel distribuční soustavy je účastníkem trhu s elektřinou.

3.1.28 Zákazník – osoba, která nakupuje elektřinu pro své vlastní konečné užití v odběrném místě. POZNÁMKA: Zákazník je účastníkem trhu s elektřinou.

3.1.29 Odběrné elektrické zařízení – elektricky propojené odběrné elektrické zařízení zákazníka sloužící pro konečnou spotřebu elektřiny připojené k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě, a to přímo, elektrickou přípojkou nebo prostřednictvím domovní instalace. 3.1.30 Odběrné místo – místo, které je připojeno k přenosové nebo distribuční soustavě a kde je instalováno odběrné elektrické zařízení jednoho zákazníka, včetně měřicích transformátorů, do něhož se uskutečňuje dodávka elektřiny. 3.1.31 Měřicí místo – místo měření elektřiny (práce, případně výkonu) v zařízeních elektrizační soustavy v předávacích a odběrných místech; představuje soubor technických prostředků a měřidel připojených k jednomu nebo více měřicím bodům vztahujících se k jednomu odběrnému nebo předávacímu místu. 3.1.32 Předávací místo – místo předávání elektřiny mezi účastníky trhu s elektřinou – smluvními partnery. POZNÁMKA: Jde o místo připojení zařízení výrobce elektřiny, provozovatele distribuční soustavy a zákazníka k elektrizační soustavě za účelem přenosu, distribuce nebo obchodu s elektřinou.

3.1.33 Měřicí zařízení - veškeré zařízení pro měření, přenos a zpracování naměřených hodnot. POZNÁMKA: Měřicím zařízením sloužícím k měření, vyhodnocení a zúčtování obchodů s elektřinou jsou měřicí transformátory, elektroměry a registrační stanice včetně spojovacích vedení pro přenos naměřených hodnot.

3.1.34 Přímé měření elektřiny – měření, kdy elektroměrem prochází veškerá měřená elektřina, a nejsou použity měřicí transformátory. 3.1.35 Nepřímé měření elektřiny – měření, kdy je elektroměr použit v zapojení s měřicími transformátory proudu, kterými prochází veškerá měřená elektřina a u napětí nad 1 kV i s měřicími transformátory napětí. 3.1.36 Hlavní jistič před elektroměrem – jistič odpovídající platné technické normě ČSN EN 60898-1 nebo ČSN EN 60947-2 s vypínací charakteristikou „B“, v případě odběrů se spotřebičem s velkým záběrovým proudem je možno po odsouhlasení provozovatelem distribuční soustavy použít jistič s vypínací charakteristikou „C“. V opodstatněných případech může provozovatel distribuční soustavy povolit jistič s charakteristikou „D“ specifikovanou podle výše uvedených norem.

10

PNE 35 7030 3.1.37 Hlavní obvod rozváděče – všechny vodivé části rozváděče zařazené do obvodu, který je určen k přenosu elektrické energie. 3.1.38 Pomocný obvod rozváděče – všechny vodivé části rozváděče zařazené do obvodu (jiného než je hlavní obvod), určené pro ovládání, měření, signalizaci, zpracování dat atd. POZNÁMKA: Pomocné obvody rozváděče zahrnují řídící a pomocné obvody spínacích prvků.

3.1.39 Přívodní jednotka – funkční jednotka, jejímž prostřednictvím je do rozváděče obvykle přiváděna elektrická energie. POZNÁMKA: U elektroměrových rozváděčů dle čl. 3.1.2 a 3.1.3 se přívodní jednotkou rozumí vstupní přístroj rozváděče – hlavní jistič před elektroměrem – viz čl. 3.1.36. U elektrorozvodných elektroměrových jader – rozváděčů dle čl. 3.1.4, lze považovat za přívodní jednotku svorkovnici pro vodiče HDV ze které jsou přímo připojovány hlavní jističe před elektroměry, případně ze které je napojen hlavní obvod rozváděče (přípojnice) pro připojení hlavních jističů před elektroměry.

3.1.40 Vývodní jednotka - funkční jednotka, jejímž prostřednictvím je obvykle napájen jeden nebo několik výstupních obvodů elektrickou energií. 3.1.41 Měřicí jednotka - funkční jednotka vybavená přístroji pro měření elektrické energie.

3.2 Značky a zkratky Značka/zkratka

Význam značky/zkratky

PNE

Podniková norma energetiky

PPDS

Pravidla provozování distribuční soustavy

PDS

Provozovatel distribuční soustavy

DS

Distribuční soustava

EMC

Elektromagnetická kompatibilita

ER

Elektroměrový rozváděč

ERV

Elektroměrový rozváděč výkonový - viz čl. 3.1.2

ERP

Elektroměrový rozváděč pro přímé měření (standardní proveden) viz čl. 3.1.3

ERN

Elektroměrový rozváděč pro nepřímé měření (standardní proveden) - viz čl. 3.1.3

EEJ

Elektrorozvodné elektroměrové jádro – viz čl. 3.1.4

HDO

Hromadné dálkové ovládání

HDS

Hlavní domovní skříň

HDV

Hlavní domovní vedení

MTP

Měřicí transformátor proudu

N

Nulový vodič

PE

Ochranný vodič

11

-

PNE 35 7030

PEN

Vodič kombinující funkce vodiče ochranného i nulového vodiče

SCPD

Zařízení jistící před zkratem

SPD

Svodič přepětí

HUP

Plynoměrový rozváděč (skříň)

fn

Jmenovitý kmitočet

Icc

Jmenovitý podmíněný zkratový proud

Icp

Předpokládaný zkratový proud

Icw

Jmenovitý krátkodobý výdržný proud

In

Jmenovitý proud

InA

Jmenovitý proud rozváděče

Inc

Jmenovitý proud obvodu

Ipk

Jmenovitý dynamický proud

Icu

Jmenovitá mezní zkratová vypínací schopnost jističe

Icn

Jmenovitá zkratová schopnost jističe

Ue

Jmenovité pracovní napětí

Ui

Jmenovité izolační napětí

Uimp

Jmenovité impulzní výdržné napětí

Un

Jmenovité napětí

4 Informace Pokud je v dále uvedeném textu normy použit výraz „Elektroměrový rozváděč“ nebo zkratka „ER“ bez dalšího bližšího upřesnění, jedná se o rozváděč (týká se rozváděče) v provedení dle čl. 3.1.2, 3.1.3, 3.1.4.

4.1 Značení pro identifikaci elektroměrového rozváděče Výrobce elektroměrového rozváděče (viz čl. 3.1.22) musí opatřit každý rozváděč odpovídající této normě jedním nebo více štítky, označenými trvanlivě a umístěnými na takovém místě, aby byly viditelné a čitelné, když je rozváděč instalován a je v provozu. Na identifikačním štítku elektroměrového rozváděče (identifikačních štítcích) musí být vždy uvedeny následující informace: a) označení nebo ochranná známka výrobce rozváděče; b) typové označení, výrobní číslo, nebo jiné prostředky identifikace umožňující obdržet příslušné informace od výrobce rozváděče; c) prostředky určení data výroby; d) IEC 61439-2 / PNE 35 7030 – (v případech rozváděčů dle čl. 3.1.2); nebo IEC 61439-3 / PNE 35 7030 – (v případech rozváděčů dle čl. 3.1.3 neb 3.1.4); e) jmenovitý proud elektroměrového rozváděče s použitím značky InA ; f) stupeň ochrany krytem.

12

PNE 35 7030 Pro rozváděče určené k venkovní instalaci je normou ČSN EN 61439-1 ed.2 v čl. 10.2.7 stanovena zkouška, ověřující stálost (čitelnost) identifikačního značení uvedeného na štítku. Další informace (např. jmenovité napětí rozváděče Un, jmenovitý proud jištěného vývodu Inc, stupeň ochrany proti mechanickým rázům IK, značku CE osvědčující, že bylo vydáno ES prohlášení o shodě) mohou být uvedeny na identifikačním štítku po dohodě mezi uživatelem a výrobcem.

4.2 Dokumentace elektroměrového rozváděče Všechny charakteristiky rozhraní elektroměrového rozváděče (viz ČSN EN 61439-1 ed. 2, kapitola 5 a část 5 této PNE), pokud tyto přichází v úvahu pro daný výrobek, jakož i doplňující informace týkající se rozváděče (např. vnitřní a/nebo venkovní instalace, hmotnost, vnější rozměry a další), musí být uvedeny v technické dokumentaci výrobce rozváděče dodávané s rozváděčem (viz požadavek ČSN EN 61439-1 ed. 2, čl. 6.2.1). Výrobce rozváděče musí v dokumentaci nebo v katalozích uvést podmínky pro manipulaci, dopravu, skladování, instalaci, provoz (příklady možných operací prováděných laiky) a pro údržbu rozváděče (viz požadavek ČSN EN 61439-1 ed. 2, čl. 6.2.2).

5 Charakteristiky rozhraní (parametry) elektroměrového rozváděče Elektroměrové rozváděče jsou určené především pro fakturační měření spotřeby elektrické energie. Konstrukční provedení vychází ze základní normy ČSN EN 61439-1 ed. 2, kterou podle požadovaného provedení rozváděče upřesňují požadavky specifických norem ČSN 61439-2 ed. 2 a/nebo ČSN EN 61439-3. Jedná se o rozváděče kryté (viz čl. 3.1.7) a stabilní (čl. 3.1.8), konstruované a zkoušené pro vnitřní instalaci (čl. 3.1.10) nebo venkovní instalaci (čl. 3.1.11), v provedení pro třífázová a/nebo jednofázová zařízení (rozvodnice typu B dle ČSN EN 61439-3 čl. 3.1.103). Základní funkcí charakteristik rozhraní je zajistit komptabilitu elektroměrového rozváděče se jmenovitými hodnotami sítí (obvodů), ke kterým bude připojen. Jedná se zejména o následující základní údaje a o charakteristiky dále upřesněné v čl. 7.4.1, 7.4.2, 7.5 této PNE.

5.1 Jmenovité napětí rozváděče Un Jmenovité napětí elektroměrového rozváděče musí být alespoň rovné jmenovitému napětí elektrizační soustavy. V provedení rozváděčů dle čl. 3.1.3 a 3.1.4 nebývá Un proti zemi větší jak 300 V AC.

5.2 Jmenovité pracovní napětí rozváděče Ue Jmenovité pracovní napětí ER a jeho kteréhokoliv obvodu nesmí být nižší než jmenovité napětí elektrizační soustavy, k níž má být rozváděč připojen – viz ČSN EN 60038 tab. 1 Z hlediska sítí nízkého napětí distribuční soustavy České republiky - Ue = 230/400 V.

5.3 Jmenovité izolační napětí rozváděče Ui Jmenovité izolační napětí rozváděče nebo jeho obvodu je hodnota napětí, k níž se vztahují dielektrická zkušební napětí a povrchové cesty. Musí být rovné hodnotám stanoveným pro Un a pro Ue rozváděče nebo jeho obvodu, nebo musí být vyšší hodnoty.

13

PNE 35 7030

5.4 Jmenovité impulzní výdržné napětí rozváděče Uimp Jmenovité impulsní výdržné napětí ER musí být rovné hodnotám stanoveným pro přechodné přepětí vyskytující se v elektrizační soustavě, k níž bude rozváděč připojen, nebo musí být větší než tyto hodnoty. Elektroměrový rozváděč musí odpovídat impulsní výdržné kategorii přepětí IV - Uimp = 6 kV (1,2/50 µs) (viz ČSN 33 2000-4-443 ed. 2, čl. 443.2.2 a tabulka 1 nebo ČSN EN 61439-1 ed. 2, příloha G - tabulka G1, PNE 33 0000-5 ed. 2).

5.5 Jmenovitý proud rozváděče InA Jmenovitý proud rozváděče je maximální přípustný zatěžovací proud, který může rozváděč rozvádět, a který nemůže být překročen změnou jiných přívodních jednotek nebo přidáním dalších vývodních jednotek pro napájení výstupních obvodů elektrickou energií. Jmenovitý proud rozváděče musí být přenášen, aniž by meze oteplení jednotlivých částí rozváděče překročily mezní hodnoty stanovené v ČSN EN 61439-1 ed. 2 čl. 9.2 a v tabulce 6. Jmenovitý proud elektroměrového rozváděče je proud stanovený výrobcem. Určí se podle maximálně možného jmenovitého proudu přívodní jednotky rozváděče (vstupního přístroje – hlavního jističe před elektroměrem), stanovený na základě přípustné zatížitelnosti hlavního obvodu rozváděče, která musí být vyšší než maximální jmenovitý proud přívodní jednotky. U rozváděčů konstrukčně provedených pro více než jedno měřící místo, musí výrobce rozváděče v technické dokumentaci dodávané s rozváděčem stanovit (kromě hodnoty jmenovitého proudu rozváděče InA) i maximální možnou hodnotu obvodu hlavního jističe před elektroměrem – tj. jmenovitý proud jednotlivého výstupního obvodu jištěného jističem před elektroměrem Inc – viz čl. 5.5.3.

5.5.1 Jmenovitý proud rozváděče pro přímé měření Jmenovitý proud rozváděče pro přímé měření v provedení rozváděče ERP (čl. 3.1.3) je maximálně InA = 80 A; ve výjimečných případech a po odsouhlasení provozovatelem distribuční soustavy 100 A (doporučená řada InA rozváděče dle ČSN EN 60059 je pro přímé měření 25, 40, 50, 63, 80 a 100 A). Jmenovitý proud rozváděče pro přímé měření v provedení rozváděče EEJ (čl. 3.1.4) je maximálně InA = 250 A, a jmenovitý proud výstupního obvodu (obvodu jištěného jističem před elektroměrem) Inc není větší než 63 A.

5.5.2 Jmenovitý proud rozváděče pro nepřímé měření Jmenovitý proud rozváděče pro nepřímé měření v provedení rozváděče ERN (čl. 3.1.3) je maximálně InA = 250 A (doporučená řada InA rozváděče dle ČSN EN 60059 je pro nepřímé měření 100, 125, 160, 200 a 250 A). Jmenovitý proud rozváděče pro nepřímé měření v provedení rozváděče ERV (čl. 3.1.2) je vyšší než 250 A a je dán normalizovanou řadou hodnot proudů dle ČSN EN 60059 (315, 400, 500, 630, 800, 1000, 1250 A).

5.5.3 Jmenovitý proud obvodu – jištěného jednotlivého vývodu elektroměrového rozváděče Inc Jmenovitý proud jištěného vývodu (jednotlivých jištěných vývodů) elektroměrového rozváděče je hodnota proudu, který může tento vývod (jednotlivé vývody) vést když je zatěžován (jsou zatěžovány) za normálních provozních podmínek. Tento proud musí být veden, aniž by oteplení různých částí elektroměrového rozváděče překročilo meze stanovené v ČSN EN 61439-1 ed. 2 čl. 9.2 a v tabulce 6.

14

PNE 35 7030

5.6 Jmenovitý podmíněný zkratový proud rozváděče Icc, jmenovitá zkratová schopnost hlavního jističe před elektroměrem Icn Hodnota předpokládaného zkratového proudu je stanovena výrobcem rozváděče. Je to hodnota, kterou je možno vydržet po celkovou dobu provozu zařízení jistícího před zkratem za specifikovaných podmínek. Zkratová odolnost rozváděče je určena především jmenovitou zkratovou schopností (Icn) hlavního jističe před elektroměrem (před měřicím zařízením ER). Jmenovitá zkratová schopnost tohoto jističe musí být větší než velikost počátečního souměrného rázového zkratového proudu, který vznikne při zkratu v místě jeho umístění. Při použití hlavních jističů dle ČSN EN 60947-2 ed. 3 je zkratová odolnost dána jmenovitou mezní zkratovou vypínací schopností jističe (Icu), která musí být větší nebo alespoň rovna požadované zkratové odolnosti rozváděče. Všechny jističe v elektroměrovém rozváděči připojené z neměřených částí rozváděče se osazují se jmenovitou zkratovou schopností Icn = 10 kA nebo vyšší (normalizované hodnoty jmenovité zkratové schopnosti jističů jsou uvedeny v ČSN EN 60898-1, čl. 5.3.4), v souladu s přílohou 6 PPDS.

5.7 Typy uzemňovací soustavy, pro kterou je rozváděč určen Elektroměrový rozváděč musí zahrnovat ochranná opatření a musí být vhodný pro požadovanou instalaci. Z hlediska této normy se podle způsobu uzemnění uvažují pro místní podmínky dále uvedené druhy sítí dle ČSN 33 2000-1 ed.2, ČSN 33 2000-4-41 ed. 2, PNE 33 0000-1 ed. 5: TN-C, TN-C-S, TT. Měřicí místa (přívod / vývod) budou provedena dle dohody mezi výrobcem rozváděče a jeho uživatelem, a zároveň v souladu s Připojovacími podmínkami příslušného provozovatele DS v soustavě TN-C / TN-C nebo TN-C / TN-C-S nebo TT / TT.

5.8 Jmenovitý kmitočet fn Jmenovitý kmitočet je hodnota kmitočtu, k níž se vztahují provozní podmínky. Jmenovitý kmitočet pro navrhování a provoz elektrických sítí a na sítě navazujících elektrických zařízení je stanoven v ČSN EN 60196. Pro elektroměrový rozváděč je fn = 50 Hz.

5.9 Stupeň znečištění Stupeň znečištění se vztahuje k podmínkám okolního prostředí, pro které je elektroměrový rozváděč určen. Platí minimálně stupeň znečištění 2 pro vnitřní instalaci, pro venkovní instalaci lze předpokládat stupeň znečištění 3 (viz ČSN EN 61439-1 ed. 2 čl. 7.1.3). Pro přístroje a součásti uvnitř skříně rozváděče platí stupeň znečištění pro podmínky okolního prostředí ve skříni.

5.10 Zařízení jisticí před zkratem (SCPD) Zařízením určeným k ochraně elektroměrového rozváděče před zkratovými proudy (tak, že je přeruší) je hlavní jistič před elektroměrem – jistič odpovídající platné technické normě ČSN EN 60898-1 s vypínací charakteristikou „B“ (viz čl. 3.1.36 a 5.6) nebo normě ČSN EN 60947-2. Je-li elektroměrový rozváděč součást kombinované sestavy s distribučním rozváděčem, jsou zařízením jistícím před zkratem standardní jistící prvky pro osazení tavných pojistkových vložek – pojistkové vložky nožové velikosti 00 nebo 000 nebo 1 nebo 2 nebo válcové pojistky do pojistkových odpínačů.

5.11 Zatřídění dle elektromagnetické kompatibility (EMC)

15

PNE 35 7030 Pro elektroměrové rozváděče v rozsahu platnosti této normy je uvažována kategorie okolního prostředí B. Technické požadavky týkající se EMC – viz ČSN EN 61439-1 ed. 2, Příloha J.

6 Provozní podmínky Elektroměrové rozváděče dle této normy jsou určeny pro používání v normálních provozních podmínkách, které jsou dále definovány pro rozváděče konstruované a zkoušené pro vnitřní instalace a pro rozváděče určené pro venkovní instalace (viz též PNE 33 0000-2 ed. 5).

6.1 Provozní podmínky rozváděče pro vnitřní instalaci - Teplota okolního vzduchu kolem rozváděče nepřesahuje + 40 ºC a její průměrná teplota během 24 h nepřesahuje + 35 ºC. Dolní mez teploty okolního vzduchu je – 5 ºC. - Relativní vlhkost vzduchu nepřesahuje 50 % při maximální teplotě + 40 ºC. Vyšší relativní vlhkost může být dovolena při nižších teplotách, např. 90 % při + 20 ºC. Je třeba brát v úvahu mírnou kondenzaci, která se může příležitostně vyskytnout v důsledku změny teploty. - Stupeň znečištění – viz čl. 5.9. - Nadmořská výška instalace nepřesahuje 2 000 m.

6.2 Provozní podmínky rozváděče pro venkovní instalaci - Teplota okolního vzduchu kolem rozváděče nepřesahuje + 40 ºC a její průměrná teplota během 24 h nepřesahuje + 35 ºC. Dolní mez teploty okolního vzduchu je – 25 ºC. - Relativní vlhkost vzduchu může být přechodně až 100 % při maximální teplotě + 25 ºC. - Stupeň znečištění – viz čl. 5.9. - Nadmořská výška instalace nepřesahuje 2 000 m. POZNÁMKA: V oblastech, kde se opakovaně vyskytují teploty nižší než – 25 ºC se postupuje podle požadavků provozovatele distribuční soustavy.

6.3 Podmínky pro umístění elektroměrového rozváděče při vnitřní a venkovní instalaci Základní podmínky a požadavky na umístění rozváděčů pro fakturační měření spotřeby elektřiny v budovách i mimo budovy stanovuje ČSN 33 2130 ed. 3: v čl. 7.6. V budovách se mají elektroměrové rozváděče přednostně umisťovat v samostatném požárně odděleném a neuzamykatelném prostoru nebo do chráněných únikových cest (pouze rozváděče s vlastní požární odolností). Konkrétní umístění je odvislé od projednání s příslušným provozovatelem distribuční soustavy před započetím prací v rámci řízení o připojení. POZNÁMKA: Umístění musí odpovídat požadavkům uvedeným v Pravidlech provozování distribuční soustavy a požadavkům upřesněných v Připojovacích podmínkách jednotlivých provozovatelů distribučních soustav.

6.4 Podmínky pro umístění elektroměrového rozváděče do kombinovaného pilíře Elektroměrové rozváděče standardního provedení (ERP, ERN) mohou být součástí kombinovaných pilířů. Kombinované pilíře (stavebnicová sestava distribučního a elektroměrového rozváděče nebo sestava distribučního, elektroměrového a plynoměrového rozváděče) se umisťují mimo budovy, na trvale veřejně přístupném a neuzamykatelném místě. Sestavy rozváděčů se osazují do zděných pilířů nebo kompaktních plastových pilířů zejména v horizontálním uspořádání. Elektroměrový rozváděč a plynoměrový rozváděč (HUP) musí být od sebe vždy plynotěsně odděleny, ať se jedná o sestavu ve zděném nebo plastovém pilíři. Uspořádání elektroměrového rozváděče a plynoměrového rozváděče nad sebou (vertikální sestava) se nedoporučuje – viz též ČSN 33 2130 ed. 3, čl. 7.6.6. Provedení kombinovaného pilíře je podmíněno schválením příslušného provozovatele distribuční soustavy.

16

PNE 35 7030

6.5 Podmínky pro umístění elektroměrového rozváděče do a na hořlavý podklad Při osazování celoplastového rozváděče na hořlavý podklad odlišného od třídy reakce na oheň A1 dle ČSN EN 13501-1+A1 je nutné pod rozváděč instalovat nehořlavou, tepelně izolační desku min. síly 10 mm třídy reakce na oheň A1, nebo oddělit rozváděč od hořlavého podkladu vzduchovou mezerou min. 50 mm (viz též ČSN 33 2312 ed. 2). Při osazování celoplastového rozváděče do fasády se zateplením musí být splněna podmínka, že zateplovací materiál (zateplovací systém), který rozváděč obklopuje, musí být nehořlavý třídy reakce na oheň A1 dle ČSN EN 13501-1+A1. V případě hořlavého zateplovacího materiálu odlišného od třídy reakce na oheň A1 (např. polystyren) je nutné okolo rozváděče instalovat nehořlavou, tepelně izolační desku min. síly 10 mm třídy reakce na oheň A1. POZNÁMKA: Do zateplovacího materiálu (zateplovacího systému) odlišného od třídy reakce na oheň A1, lze přímo instalovat rozváděče betonové (viz čl. 7.3) s plastovými nebo plechovými dveřmi nebo rozváděče s vlastní požární odolností.

6.6 Požadavky na měřicí jednotku pro fakturační měření spotřeby elektřiny staveništního rozváděče Je-li součástí staveništního rozváděče (viz ČSN EN 61439-4) měřicí jednotka pro instalaci měřicího zařízení určeného pro fakturační měření spotřeby elektřiny, musí být tato jednotka (měřicí místo) provedena v souladu s požadavky provozovatele distribuční soustavy (viz čl. 101.3 – ČSN EN 614394) a příslušnými požadavky této normy.

6.7 Opatření proti kondenzaci vodní páry (rosení) ve vnitřním prostoru elektroměrových rozváděčů, instalovaných do celoplastových kompaktních pilířů Při změnách počasí a značných teplotních výkyvech, které mohou v průběhu dne dosahovat rozdílných hodnot, dochází často ke vzniku vlhkosti v uzavřených prostorech, a to až ke kondenzaci vodní páry. Na vznik rosení má vliv teplota, vlhkost a tlak vzduchu uvnitř a mimo kompaktní pilíř, vlhkost a teplota podloží pod instalovaným kompaktním pilířem. Celoplastové kompaktní pilíře (plastový elektroměrový rozváděč + pilířový podstavec), instalované ve venkovním prostoru zejména v místech s vysokou vlhkostí a teplotami měnícími se v širokém rozmezí, musí být zabezpečeny provedenými opatřeními (zejména konstrukčním oddělením elektroměrového rozváděče od kabelového prostoru – viz čl. 7.4), případně dále opatřeny doplňujícím úpravami dle podkladů výrobce kompaktních pilířů (využitím absorbérů, zasypáním, izolací apod.), aby se zabránilo škodlivé kondenzaci vodní páry uvnitř elektroměrového rozváděče a omezilo rosení na vnitřních plochách a elektrické výzbroji. Současně však musí být zachován požadovaný stupeň ochrany krytem – viz čl. 7.4.2. Při realizaci opatření nutno postupovat podle montážního návodu zpracovaného výrobcem kompaktních pilířů, ve kterém musí být uvedeno, jakých opatření bude k eliminaci kondenzace vodní páry použito (např. způsob, druh a množství zásypu na oddělení základu pilíře od elektroměrového rozváděče).

7 Konstrukční požadavky Elektroměrové rozváděče musí být vyrobeny z materiálů schopných odolávat mechanickým, elektrickým a tepelným namáháním způsobeným vlivy okolního prostředí, které se pravděpodobně vyskytnou v provozních podmínkách konkrétní instalace.

17

PNE 35 7030 Vnější tvar skříně elektroměrového rozváděče se může měnit, aby odpovídal aplikaci a použití pro možné způsoby osazení.

7.1 Konstrukční provedení elektroměrového rozváděče dle způsobu osazení Roztřídění dle způsobu osazení: - zapuštěný rozváděč pro osazení do výklenku ve zděné stěně nebo ve zděném pilíři; - nástěnný rozváděč pro upevnění na povrch stěny; - rozváděč určený pro osazení na podpěrný bod venkovního vedení; - rozváděč určený pro osazení do volného prostoru v terénu (kompaktní pilíře se základovým dílem).

7.2 Konstrukční provedení elektroměrového rozváděče dle potřebného místa pro osazení měřicího zařízení Pro montáž elektroměrů a spínacích prvků (přijímačů HDO, převodníků) musí být v rozváděči zabezpečeno minimální místo dle rozměrů uvedených v tabulce 1.

Tabulka 1 - Požadovaná místa pro měřicí zařízení

Přístroj

šířka

výška

hloubka

(mm)

(mm)

(mm)

Elektroměr jednofázový (i více tarifní)

180

300

160

Elektroměr třífázový (i více tarifní) do 100 A, X/5 A

200

400

160

Spínací prvek nebo komunikační jednotka

180

300

160

100

200

160

Převodník nebo optooddělovač pro galvanické oddělení výstupních obvodů

Uvedené rozměry nesmí být omezeny konstrukcí rozváděče. V případě, že bude v elektroměrovém rozváděči osazen pouze jeden přístroj, je nutné šířku a výšku z uvedené tabulky zvětšit o 50 mm. Vnější rozměry elektroměrových rozváděčů musí být uvedeny v technické dokumentaci výrobce rozváděče dodávané s výrobkem, případně v katalogu výrobce. Při stanovení vnějších rozměrů rozváděčů (zejména zapuštěného provedení) nutno vzít v úvahu požadavky ČSN 73 0005. POZNÁMKA: V případě osazení převodníku nebo optooddělovače na DIN lištu vedle hlavního jističe, není nutné dodržet požadované rozměry pro místo převodníku nebo optooddělovače.

18

PNE 35 7030

7.3 Materiálové provedení elektroměrového rozváděče a nosných částí Skříně pro rozváděče a vnitřní nosné konstrukce mohou být vyrobeny z různých materiálů. Na skříně mohou být použity: - izolační materiály (celoplastové provedení rozváděče a pilířového podstavce); - kovové materiály (celokovové provedení rozváděče); - tenkostěnný beton armovaný skelným vláknem a ocelovou armaturou (pilíře a rozváděče s plastovými nebo kovovými dveřmi).

7.3.1 Požadované vlastnosti izolačních materiálů Izolační materiály použité pro skříně a nosné části skříní musí vykazovat: - tepelnou stabilitu ověřenou dle ČSN EN 61439-1 ed. 2 čl. 10.2.3.1; - odolnost proti teplu, vzplanutí a šíření plamene – vlastnosti ověřené dle ČSN EN 61439-1 ed. 2 čl. 10.2.3.2; - odolnost proti ultrafialovému záření – izolační materiály na skříně a na vnější části skříní použité pro venkovní instalaci musí mít odolnost proti ultrafialovému záření ověřenou dle ČSN EN 61439-1 ed. 2 čl. 10.2.4; - mechanickou pevnost – skříně nebo mezistěny včetně závěsů na dveře musí mít dostatečnou mechanickou pevnost, aby vydržely namáhání, jemuž mohou být vystaveny v normálním provozu a během podmínek zkratu. Kde je to požadováno, musí být rozváděče opatřeny příslušným zařízením pro zvedání – kontroluje se zkouškou podle ČSN EN 61439-1 ed. 2 čl. 10.2.5.

7.3.2 Ochrana proti korozi kovových materiálů Ochrana proti korozi musí být zajištěna použitím vhodných materiálů nebo povrchovou úpravou provedenou ochrannými vrstvami na nechráněném povrchu se zřetelem na požadované provozní podmínky rozváděče dohodnuté mezi výrobcem a uživatelem. Materiály a dohodnuté povlaky musí být dostatečné, aby vyhověly zkoušce podle ČSN EN 61439-1 ed. 2 čl. 10.2 2.

7.4 Ochrana zajišťovaná skříní elektroměrového rozváděče Skříň elektroměrového rozváděče je určená pro instalaci požadovaného elektrického zařízení rozváděče, vnitřní prostor skříně poskytuje vhodnou ochranu před vnějšími vlivy a specifikovaný stupeň základní ochrany před přístupem k živým částem nebo kontaktem s živými částmi. Skříň elektroměrového rozváděče a její kabelové vstupy musí konstrukčně plně zabezpečit oddělení vnitřního elektrického zařízení rozváděče od kabelového prostoru pro přívodní vodiče.

7.4.1 Ochrana před mechanickými rázy Stupeň ochrany proti mechanickým nárazům (IK kód) stanovuje úroveň ochrany zařízení poskytovaný krytem (skříní) proti škodlivým mechanickým nárazům a ověřený normalizovanými zkušebními metodami. Elektroměrové rozváděče dle této normy musí odpovídat alespoň následujícím minimálním kódům IK dle ČSN EN 62262: - IK 05 pro rozváděč určený pro vnitřní instalaci (vnitřní použití); - IK 07 pro rozváděč určený pro venkovní instalaci (venkovní použití).

19

PNE 35 7030

Splnění požadavku musí být ověřeno podle ČSN EN 61439-1 ed. 2 čl. 10.2.6. Pokud je stupeň ochrany před mechanickými rázy poskytovaný skříní rozváděče stanoven původním výrobcem skříně, musí to být ověřeno podle ČSN EN 61439-1 ed. 2 čl. 10.2.6.

7.4.2 Základní ochrana elektroměrového rozvaděče (ochrana před dotykem živých částí), ochrana před vniknutím cizích pevných těles a vody Základní ochrana elektroměrového rozváděče (ochrana před nebezpečným dotykem živých částí) je zajišťována základní izolací živých částí, přepážkami nebo kryty. Otevření vnějšího krytu – skříně rozváděče, musí být možné pouze s použitím klíče. Živé části přístrojů, svorkovnice apod. musí být chráněny krytem, který je možno odejmout jen pomocí nástroje, aby se zabránilo jeho neúmyslnému odstranění. Stupeň ochrany poskytovaný elektroměrovým rozváděčem před dotykem živých částí, vniknutím cizích pevných těles a vody je vyjádřen kódem IP dle ČSN EN 60529 a ověřený podle ČSN EN 61439-1 ed. 2 čl. 10.3. Elektroměrové rozváděče dle této normy musí odpovídat alespoň následujícím minimálním kódům IP: - stupeň ochrany rozváděče pro vnitřní instalaci (vnitřní použití) musí být minimálně IP 2XC po instalaci podle pokynů výrobce rozváděče; - stupeň ochrany rozváděče pro venkovní instalaci (venkovní použití) musí být minimálně IP 43 při uzavřených dveřích, při otevřených dveřích minimálně IP 20; - stupeň ochrany rozváděče pro venkovní instalaci (venkovní použití) na okrajích komunikace musí být minimálně IP 44 při uzavřených dveřích, při otevřených dveřích minimálně IP 20.

7.4.3 Dveře skříně elektroměrového rozváděče Elektroměrové rozváděče se vyrábějí s jednokřídlovými nebo dvoukřídlovými dveřmi, s jednobodovým nebo tříbodovým uzavíráním ovládaným jedním mechanizmem. Dveře musí být opatřeny závěrem dle ČSN 35 9756 kovového provedení, kterým je lze zajistit v uzavřené poloze proti samovolnému otevření. Doporučuje se závěr na trnový klíč 6 x 6 mm s minimální hloubkou zapuštění klíče 10 mm. Dveře, pokud nejsou z izolačního materiálu, musí být vodivě spojeny s ochrannou svorkou rozváděče (viz čl. 7.5.1). Kovové závěsy dveří vodivě spojené s ochranou svorkou se považují za dostatečně vodivé spojení. Dveře rozváděče musí být zajištěny proti vysazení nebo vysunutí ze závěsů v uzamčeném stavu. Dveře skříně (křídla dveří) se u venkovní instalace doporučuje opatřit aretací proti samovolnému zavírání otevřených dveří větrem. Vnitřní strana dveří by měla být opatřena schránkou (kapsou) pro uložení dokumentů.

7.4.4 Bezpečnostní značení na dveřích skříně elektroměrového rozváděče Dveře elektroměrového rozváděče se ve smyslu ČSN 33 2000-1 ed. 2, čl. 134.1.7 opatřují z vnější strany výstrahou (bezpečnostním sdělením) upozorňující na možnost úrazu elektřinou. Provedení bezpečnostního sdělení (bezpečnostního značení rozváděče) vychází z platného nařízení vlády č. 11/2002 Sb., souboru norem ČSN ISO 3864 a ČSN EN ISO 7010. Je určeno bezpečnostní značkou výstrahy, významu: „Výstraha; Elektřina“ (černý blesk na žlutém pozadí v černě lemovaném trojúhelníku). Označení značky (referenční číslo): W012. U elektroměrového rozváděče určeného pro venkovní instalaci (instalaci na místech přístupných veřejnosti), musí být uvedená značka výstrahy na dveřích nesmazatelného (např. plastického) provedení. Samolepící papírové štítky požadované provedení bezpečnostního sdělení plně nezabezpečují.

20

PNE 35 7030

7.5 Ochrana při poruše – ochrana před nebezpečným dotykem neživých částí Elektroměrový rozváděč musí zahrnovat ochranná opatření a musí být vhodný pro instalace navržené tak, aby ochranná opatření byla v souladu s ČSN 33 2000-4-41 ed. 2. Kovové neživé části elektroměrového rozváděče přístupné dotyku se musí chránit před nebezpečným dotykovým napětím. Elektroměrový rozváděč musí mít ochranný vodič pro zajištění funkce automatického odpojení od zdroje napájení pro: - ochranu před důsledky poruch uvnitř rozváděče (netýká se rozváděčů dle čl. 7.6); - ochranu před důsledky poruch ve vnějších obvodech napájených prostřednictvím rozváděče. Požadavky na spojitost uzemnění zajišťující ochranu před důsledky poruch v rozváděči a požadavky na ochranné vodiče zajišťující ochranu před důsledky poruch ve vnějších obvodech napájených prostřednictvím rozváděče stanovuje ČSN EN 61439-1 ed. 2 v čl. 8.4.3.2. Průřez ochranných vodičů PE a PEN v rozváděči k němuž mají být připojeny vnější vodiče, nesmí být menší než hodnota vypočtená dle vzorce uvedeného v Příloze B - ČSN EN 61439-1 ed.2. Vodiče PEN a vodiče PE v elektroměrovém rozváděči musí mít stejnou izolaci jako fázové vodiče. Pro vodiče PEN v elektroměrovém rozváděči platí dále uvedené doplňující požadavky: - minimální průřez musí být 10 mm² pro měděné vodiče nebo 16 mm² pro hliníkové vodiče; - vodič PEN musí mít průřez, který nesmí být menší než průřez požadovaný pro nulový vodič; - konstrukční část se nesmí používat jako vodič PEN. Pokud je v elektrické síti použita uzemňovací soustava TT, musí být v rozváděči použito jedno z dále uvedených opatření dohodnutých mezi uživatelem a výrobcem: - dvojitá nebo zesílená izolace přívodních vodičů, nebo - ochrana proudovým chráničem na přívodním obvodu. Požadavky na svorky pro vnější ochranné vodiče připojované k rozvaděčům upřesňuje ČSN EN 61439-1 ed.2 a ČSN EN 61439-3 v čl. 8.8.

7.5.1 Ochranná svorka elektroměrového rozváděče Požadavky na místa pro připojení ochranných vodičů k elektrickým předmětům případně k jiným neživým částem, které je nutno chránit před nebezpečným dotykovým napětím, stanovuje ČSN 33 0360 ed. 2. Místo připojení ochranného vodiče musí být označeno značkou 5019 z IEC 60417 – Ochranné uzemnění. Tato označení musí být vždy na pevné neodnímatelné části v blízkosti místa připojení ochranného vodiče. Označení musí být trvanlivé a v provozu nesmazatelné. Označeni vnějšího místa připojení pouze barvou, obtisky, samolepícími štítky apod. není přípustné.

7.6 Ochrana elektroměrového rozváděče celkovou izolací Požadavky pro základní ochranu (ochranu před dotykem živých částí) a ochranu při poruše (před dotykem neživých částí) celkovou izolací rozváděče, stanovuje ČSN EN 61439-1 ed.2 v čl. 8.4.4. Skříň rozváděče splňujícího požadavky stanovené normou na ochranu celkovou izolací, musí být (viz IEC 60417, značka 5172 – Předmět/zařízení třídy ochrany II). opatřena značkou Značka na skříni musí být viditelná zvnějšku. POZNÁMKA: Rozváděč s celkovou izolací je ekvivalentem zařízení třídy II dle ČSN 33 2000-4-41 ed. 2

21

PNE 35 7030

8 Technické požadavky Elektroměrový rozváděč musí umožnit snadnou montáž a demontáž elektroměrů a spínacích prvků (přijímač HDO, převodník). Rozváděč musí být opatřen posuvnými upevňovacími šrouby s vhodnou protikorozní ochranou, zajištěnými proti otáčení a vypadnutí. Montáž elektroměrů a spínacích prvků musí být umožněna včetně jejích krytů svorkovnic. Provedení rozváděčů (po otevření dveří) musí umožňovat vizuální kontrolu celé měřicí soupravy – měřicí souprava nesmí být zakryta a po otevření dveří musí být přístupná.

8.1 Vybavení elektroměrového rozváděče Přístroje a součásti vestavěné do elektroměrových rozváděčů musí odpovídat příslušným normám – viz ČSN EN 61439-1 ed. 2, čl. 8.5.3, Jističe musí být navrženy nebo instalovány tak, aby nebylo možné měnit jejich nastavení nebo kalibrování bez zásahu do rozváděče s použitím klíče nebo nástroje, V elektroměrových rozváděčích, v části určené pro osazení měřicího zařízení lze umístit pouze přístroje pro obchodní měření spotřeby elektřiny a operativní nebo programové řízení odběrného elektrického zařízení. Jedná se o přístroje: -

-

jistič před elektroměrem (hlavní jistič); jistič v obvodu spínacího prvku; elektroměr; spínací prvek (přijímač HDO nebo spínací hodiny, převodník pro galvanické oddělení výstupních obvodů měřicího zařízení od obvodů pro ovládání sazby a spínání spotřebičů); svorkovnice nebo přípojnice vodičů PEN, případně samostatné svorkovnice nebo přípojnice vodičů PE a N; svorkovnice pro vodiče HDV (rozváděče v bytových domech); svorkovnice vývodních vodičů; v sítích TT proudový chránič.

V rozváděčích pro měřicí zařízení v zapojení s měřicími transformátory proudu (nepřímé měření elektřiny) jde navíc o přístroje: -

zkušební svorkovnice; měřicí transformátory proudu; pojistkový odpínač pro jištění napěťových obvodů elektroměru (je-li provozovatelem distribuční soustavy požadován); jistič obvodu napájení převodníku nebo obvodu optooddělovače v majetku PDS; případně další příslušenství (např. komunikační jednotka) potřebné pro účely obchodního měření.

POZNÁMKA: Měřicí transformátory proudu (MTP) se umisťují mimo část určenou k osazení elektroměru, maximálně však do vzdálenosti dle požadavků PDS.

8.1.1 Hlavní jistič před elektroměrem Jako hlavní jistič před elektroměrem bude použit: - jistič dle ČSN EN 60898-1 s vypínací charakteristikou B v řadě přednostních hodnot jmenovitého proudu 6, 10, 13, 16, 20, 25, 32, 40, 50, 63, 80, 100, 125 A. Použití jističe s vypínací charakteristikou C nebo D je odvislé od kladného stanoviska provozovatele distribuční soustavy; nebo

22

PNE 35 7030 - jistič dle ČSN EN 60947-2 ed. 3. Nadproudová spoušť jističe musí být v rozsahu tří až pětinásobku In (kde In je jmenovitý proud jističe) v čase 0,2 s. Použití jističe s nadproudovou spouští vyšší jak pětinásobek In v čase 0,2 s, je odvislé od kladného stanoviska provozovatele distribuční soustavy. Jako hlavní jistič bude použit jistič z normalizované řady proudů 100, 125, 160, 200, 250, 315, 400, 500, 630, 800, 1000 A. Hlavní jistič před elektroměrem musí být opatřen nezáměnným označením jmenovité hodnoty proudu. Jističe s nastavitelnou nadproudovou spouští (výměnným modulem) musí být konstrukčně upraveny tak, aby umožňovaly zaplombování nastavené hodnoty spouště. V poloze nastavení výrobcem musí být jasně definovaná hodnota proudu nastavené spouště. Přípustná maximální hodnota jmenovitého proudu jednopólového hlavního jističe pro jednofázová odběrná místa je 25 A. Požadovaná jmenovitá zkratová schopnost hlavního jističe před elektroměrem – viz čl. 5.6. Před elektroměrem musí být použit hlavní jistič se stejným počtem pólů, jako má elektroměr fází. Pro funkci hlavního jističe nesmí být použito sdružených jističů s proudovými chrániči, jističů s dálkovou vypínací automatikou a pojistkových odpínačů.

8.1.2 Jistič obvodu spínacího prvku Přípustná maximální hodnota jmenovitého proudu jednopólového jističe obvodu spínacího prvku je 6 A, doporučená hodnota jističe jsou 2 A. Jistič s vypínací charakteristikou B, musí být instalován ve svislé poloze tak, aby páčka v zapnuté poloze byla nahoře. Zapnutou polohu jističe (páčku v zapnuté poloze) musí být možno zaplombovat.

8.1.3 Měřicí transformátory proudu (MTP) Pro odběrná místa s hodnotou hlavního jističe před elektroměrem větší jak 80 A (případně 100 A) se použije zapojení měřicího zařízení s úředně ověřenými MTP (nepřímé měření elektřiny). Měřicí transformátory proudu se umisťují mimo část rozváděče určenou k osazení elektroměru, avšak dle možnosti co nejblíže k měřicímu zařízení, aby propojovací vedení bylo co nejkratší. Pro účely obchodního měření je nutné použít MTP s třídou přesnosti v provedení 0,5S nebo přesnější (provedení S je vyžadováno - viz vyhláška č. 82/2011 Sb.) o jmenovitém příkonu (zátěží): - 5 VA se jmenovitým převodem XXX/5 A (do vzdálenosti 5 m mezi MTP a elektroměrem); - 10 VA se jmenovitým převodem XXX/5 A (pro vzdálenosti 5 - 20 m případně větší mezi MTP a elektroměrem). Jmenovitý primární proud MTP musí být ve všech fázích shodný a musí odpovídat hodnotám 100, 125, 150, 200, 250, 300, 400, 500, 600, 750 A dle ČSN EN 61869-2. Jmenovitá hodnota primárního proudu MTP musí z hlediska přesnosti měření odpovídat proudové hodnotě hlavního jističe, který se osazuje před MTP. Přiřazení MTP k příslušným hodnotám hlavních jističů vyplývá z tabulky 2. Na MTP sloužících pro obchodní měření nesmí být napojeno žádné jiné měřicí nebo kontrolní zařízení. MTP jsou majetkem zákazníka. Tabulka 2 - Přiřazení MTP k příslušným hodnotám hlavních jističů Jmenovitý primární Jmenovitá hodnota proud MTP proudu hlavního jističe

Jmenovitá hodnota Jmenovitý primární proudu hlavního jističe proud MTP [A]

[A]

[A]

[A]

100

100, 125

315

300, 400

125

125, 150

400

400, 500

160

150, 200

500

500, 600

23

PNE 35 7030

200

200, 250

630

600, 750

250

250, 300

800

750, 1000

POZNÁMKA: U vyšších hodnot primárního proudu MTP násobky 10x.

8.1.4 Zkušební svorkovnice pro montáž nepřímého měření V případě nepřímého měření se používá zkušební svorkovnice, přes kterou se připojuje elektroměr. Zkušební svorkovnice musí bez nutnosti odpojení odběrného místa od sítě umožňovat: - bezpečné rozpojení (spojení) každého napěťového okruhu s možností aretace; - bezpečné zkratování (ukončení zkratování) každého MTP; - sériové připojení kontrolního přístroje do proudového okruhu každého MTP bez přerušení proudového měřicího obvodu; - zaplombování krytu zkušební svorkovnice. Zkušební svorkovnice se osazuje v blízkosti elektroměru tak, aby byla vždy přístupna bez demontáže krycího panelu, a aby delší strana svorkovnice byla ve vodorovné poloze. Je vyžadováno kompaktní, nerozebíratelné provedení svorkovnice a kryt svorkovnice z nevodivého materiálu.

8.1.5 Pojistkový odpínač pro jištění napěťových okruhů elektroměru při nepřímém měření Napěťové okruhy při nepřímém měření se propojují se zkušební svorkovnicí přes pojistkový odpínač pro válcové pojistky, s pojistkami 2 A a charakteristikou gG. Kryt pojistkového odpínače musí být přizpůsoben pro zaplombování pouzdra pojistkových vložek v zapnuté poloze.

8.1.6 Jistič obvodu pro napájení převodníku nebo obvodu optooddělovače v majetku PDS Přípustná maximální hodnota jmenovitého proudu jednopólového jističe obvodu pro napájení převodníku nebo optooddělovače je 2 A. Jistič s vypínací charakteristikou B, musí být instalován ve svislé poloze tak, aby páčka v zapnuté poloze byla nahoře POZNÁMKA: Zapojení jističe pro napájení obvodu převodníku nebo optooddělovače pro případy přímého nebo nepřímého měření elektřiny (zapojení provedené z měřené nebo z neměřené části rozváděče) a požadavek na zaplombování jističe v zapnuté poloze, stanovuje provozovatel distribuční soustavy.

8.1.7 Přepěťové ochrany Přepěťové ochrany (součást odběrného elektrického zařízení) nelze umístit do prostoru elektroměrového rozváděče určeného pro umístění měřicího zařízení – viz čl. 8.1. Přepěťové ochrany se umisťují přednostně do měřené části odběrného zařízení. Do neměřených částí odběrného místa (HDS, HDV) lze umístit přepěťové ochrany třídy T1 dle ČSN EN 61643-11 pouze po předchozím souhlasu provozovatele distribuční soustavy a za podmínek stanovených normou PNE 33 0000-5 ed. 3.

8.2 Uspořádání vnitřního rozvodu elektroměrového rozváděče Živé části neměřeného rozvodu před měřicím zařízením musí být pod kryty upravenými na spolehlivé zaplombování tak, aby byl zamezen neoprávněný odběr a bylo možno zjistit neoprávněné zásahy do neměřených rozvodů. Měřený rozvod za měřicím zařízením musí být proveden tak, aby umožňoval provádět kontrolu a údržbu bez porušení plomb na krytech neměřeného rozvodu.

8.2.1 Spojovací vodiče K zapojení vnitřního spojovacího rozvodu elektroměrového rozváděče se používají zejména jednožilové měděné vodiče s plnými jádry o celistvých délkách. Ve výjimečných případech (neběžná konstrukce ER, při umístění měřicího zařízení na pohyblivých dveřích nebo pohyblivém panelu) je

24

PNE 35 7030 možné při splnění podmínek stanovených provozovatelem distribuční soustavy osazující měřicí zařízení, použít i slaněných vodičů ukončených vhodnou lisovací dutinkou. Pro vyšší proudová zatížení lze použít holých plochých vodičů, které je možno montovat přímo na připojovací svorky přístrojů. Průřezy vodičů se stanoví podle požadovaného proudového zatížení s přihlédnutím ke způsobu uložení, dovolenému oteplení, zkratovým proudům, typu uzemňovací soustavy a dalším vlivům.

8.2.2 Průřezy vodičů rozváděče pro přímé měření Pro hlavní obvod (obvody) rozváděče tj. pro přívody a vývody elektroměrů s přímým měřením (ERP) musí být použity vodiče stejného průřezu odpovídajícímu předpokládanému proudovému zatížení s minimálním průřezem fázových vodičů 6 mm² Cu a maximálním průřezem fázových vodičů (z hlediska svorek elektroměru) 16 mm² Cu. Vodič PEN musí být v rozváděči dimenzován tak, jak je stanoveno v čl. 7.5. POZNÁMKA: ČSN 33 2000-5-54 ed. 3 stanovuje v čl. 543.4.1 kromě dalšího, že vodiče PEN se mohou používat pouze v pevných instalacích a z důvodu mechanické pevnosti nesmí být průřez menší jak 10 mm2 Cu nebo 16 mm2 Al. Úleva pro ČR týkající se neměřených částí pevných instalací je citována v příloze E, příloze ZB a v příloze NA článku NA 19.2 je následujícího znění: „V neměřených částech pevných instalací připojených na sítě TN je přípustné použít vodič PEN za předpokladu, že: a) průřezy všech vodičů odboček k elektroměru a od elektroměru jsou shodné a nejsou menší než 6 mm2 Cu nebo 10 mm2 Al; b) rozdělení vodiče PEN na PE a N je provedeno v nejbližším vhodném místě rozvodu za elektroměrem (např. v bytové rozvodnici apod.) při splnění požadavků 543.4.2 až 543.4.4; c) vodič PEN s tímto nižším průřezem není delší jak 15 m.“.

Propojovací nulový vodič (N) mezi elektroměrem a příslušnou svorkovnicí musí mít minimální průřez 6 mm² Cu. Ochranné propojení vodičem PE mezi elektroměrem a příslušnou svorkovnicí (je-li provozovatelem distribuční soustavy požadováno) musí mít minimální průřez 4 mm² Cu – stanovení průřezu viz ČSN EN 61439-1 ed. 2, tab. 3. Pomocné obvody rozváděče tj. ovládací vodiče tarifu elektroměru, vodiče spínacího prvku (přijímače HDO) a vodiče pro funkci stykačů musí být provedeny plným vodičem 1,5 mm² Cu.

8.2.3 Průřezy vodičů rozváděče pro nepřímé měření Propojovací vedení mezi měřicími transformátory proudu (MTP) a zkušební svorkovnicí umístěné v elektroměrovém rozváděči, mezi zkušební svorkovnicí a elektroměrem se provádí Cu vodiči o minimálním průřezu uvedeném v tabulce 3. Propojovací vedení mezi MTP a zkušební svorkovnicí musí být provedeno bez přerušení v celistvých délkách jednožilovými izolovanými plnými vodiči uloženými v trubkách (žlabu), nebo kabely s příslušným počtem vodičů, o daném průřezu a barevným označením jednotlivých žil.

Tabulka 3 - Minimální průřezy vodičů měřicích proudových okruhů mezi MTP a elektroměrem, napěťových okruhů, průřezy pro obvody řízení sazby, obvod převodníku a pro ochranný vodič do 5 m délky (včetně) Měřicí okruh (vzdálenost mezi MTP a elektroměrem) Proudový okruh

2, 5 mm2 Cu

25

do 20 m délky (t j. celá smyčka max. 40 m)

do 60 m délky (t j. celá smyčka max. 120 m)

4 mm2 Cu

6 mm2 Cu

PNE 35 7030 Napěťový okruh

1, 5 mm2 Cu

2, 5 mm2 Cu

4 mm2 Cu

Obvody pro řízení sazby se propojují vodičem Cu stejného průřezu jako napěťové obvody elektroměru. Obvod pro napájení převodníku se provádí vodičem Cu o průřezu 1,5 mm2. Ochranný vodič (PE) pro propojení a uzemnění vstupních svorek MTP – s1, minimální průřez 4 mm2 Cu.

8.3 Označení vodičů popisem Vodiče vyvedené v rozváděči pro připojení měřicího zařízení musí být zřetelně a nezaměnitelně označeny (např. návlečkami, potištěním vodičů) se slovním popisem uvedeným v tabulkách 4, 5, 6.

Tabulka 4 - Označení přívodních a vývodních vodičů v zapojení elektroměru – přímé měření Název vodiče

Označení vodiče

Přívod do elektroměru

L1P, L2P, L3P

Vývod z elektroměru

L1 , L2, L3

Nulový vodič

N

Tabulka 5 - Označení ovládacích vodičů v zapojení spínacího prvku

Název vodiče

Označení vodiče

Přívodní fáze

L

Nulový vodič

N

Stykač ohřevu teplé užitkové vody

TUV

Stykač přímotopného vytápění

PV

Stykač akumulačního vytápění

AKU

Stykač přímotopného vytápění tepelného čerpadla

PVTC

Svorka pro ovládání tarifu

TAR

Stykač ovládání malého zdroje elektřiny (MZE)

MZE

Stykač nabíjecího zařízení pro elektromobil – pokud je blokování vyžadováno

EMO

26

PNE 35 7030

Tabulka 6 - Označení začátků a konců vodičů vedení mezi MTP a zkušební svorkovnicí – nepřímé měření

Název vodiče

Označení vodiče

Proudový přívodní vodič od MTP k elektroměru

L1S1, L2S1, L3S1

Proudový vývodní vodič od MTP k elektroměru

L1S2, L2S2, L3S2

Napěťové přívody k elektroměru

L1, L2, L3

Nulový vodič

N

8.4 Barevné značení vodičů Barvy (barevné značení) vodičů v elektroměrovém rozváděči pro přímé měření musí být v souladu s ČSN EN 60445 ed. 4 a musí odpovídat barvám uvedeným v tabulce 7. Pro barevné značení fázových vodičů L1, L2, L3 se použije jedné barvy (černá nebo hnědá nebo šedá) – vodiče musí být nezaměnitelně označeny – viz čl. 8.3. Barvy (barevné značení) vodičů proudových okruhů MTP a fázových vodičů napěťových okruhů, obvodu převodníku nebo optooddělovače a dalších použitých vodičů v elektroměrovém rozváděči pro nepřímé měření musí odpovídat barvám uvedeným v tabulce 8.

Tabulka 7 - Barvy spojovacích vodičů – přímé měření

Název vodiče

Barva izolace vodiče

Fázový vodič 1. fáze (L1)

černá nebo hnědá nebo šedá

Fázový vodič 2. fáze (L2)

černá nebo hnědá nebo šedá

Fázový vodič 3. fáze (L3)

černá nebo hnědá nebo šedá

Vodič PEN

kombinace barev zelená/žlutá

Ochranný vodič (PE)

kombinace barev zelená/žlutá

Nulový vodič (N)

světlemodrá

POZNÁMKA: Doporučené odstíny poznávacích barev jsou uvedeny v ČSN 33 0165 ed. 2 - Příloha A (informativní).

Tabulka 8 - Barvy spojovacích vodičů – nepřímé měření

Název vodiče

Barva izolace vodiče

Proudový okruh MTP

hnědá

Napěťový okruh

černá nebo šedá

27

PNE 35 7030 Nulový vodič (N)

světlemodrá

Vodiče pro napojení převodníku nebo optooddělovače: - fázový vodič - nulový vodič - vodiče pro připojení převodníku, optooddělovače k měřicímu zařízení Ochranný vodič (PE) pro propojení a uzemnění vstupních svorek MTP – s1

černá světlemodrá + pól červená; - pól tmavěmodrá kombinace barev zelená/žlutá

POZNÁMKA: Doporučené odstíny poznávacích barev jsou uvedeny v ČSN 33 0165 ed. 2 - Příloha A (informativní).

8.5 Zajištění elektroměrového rozváděče proti neoprávněné manipulaci V elektroměrových rozváděčích musí být upraveny k zajištění proti neoprávněné manipulaci dále uvedené části měřicího zařízení, pokud nejsou pod zaplombovaným krytem splňujícím podmínku zajištění proti neoprávněné manipulaci: - kryt hlavního jističe před elektroměrem; - kryt proudového chrániče, pokud je před elektroměrem použit; - kryt svorkovnice elektroměru; - kryt a páčka jističe spínacího prvku v zapnuté poloze; - kryt svorkovnice spínacího prvku (přijímače HDO, spínacích hodin, převodníku); - svorkovnice nebo přípojnice PEN, případně svorkovnice nebo přípojnice PE a N; - kryt rozváděče (kryt elektrorozvodného elektroměrového jádra), nebo další části rozváděče, které jsou odnímatelné a kryjí neměřenou část odběrného elektrického zařízení. U měřicích zařízení v zapojení s MTP se navíc proti neoprávněné manipulaci zajišťují: - kryt zkušební svorkovnice; - kryt připojovacích svorek MTP; - kryt a páčka jističe obvodu napájení převodníku nebo optooddělovače v zapnuté poloze – viz čl. 8.1.6; - kryt a páčka pojistkového odpínače v zapnuté poloze. Všechna uvedená zařízení musí být upravena k zaplombování. Dále musí být upraven k zaplombování kryt části rozváděče s přístroji, který odděluje živé neměřené části rozvodu od části měřeného rozvodu.

8.6 Neměřené odběry připojené z elektroměrového rozvaděče Jedná se o elektroměrové rozváděče, které jsou umisťovány v objektech charakteru bytových domů, nebo o elektroměrové rozváděče v budovách občanské vybavenosti ve kterých jsou elektroměry soustředěny do jednoho místa (např. energetické centrum, rozvodna nn apod.). Připojení neměřeného odběru se provádí z neměřených částí elektroměrového rozváděče. Napojení neměřeného odběru musí být uzpůsobeno pro zaplombování – viz čl. 8.2. Hlavní jistič neměřeného odběru umístěný v elektroměrovém rozváděč odpovídající normě ČSN EN 60898-1, musí mít hodnotu jmenovitého proudu maximálně 6 A s vypínací charakteristikou „B“. Jeho jmenovitá zkratová schopnost musí odpovídat čl. 5.6 této PNE.

28

PNE 35 7030 Jistič neměřeného odběru se umisťuje ve společném prostoru s hlavními jističi před elektroměry pro odběrná místa. Jistič a jeho vývodové vodiče musí být označeny nápisem „Neměřený odběr“, číslem odběrného místa a typem odběru (např. hlásič policie, poplachová siréna, společná anténa, telefonní automat apod.). Pro spojovací vodiče týkající se neměřeného odběru platí čl. 8.2.1; je-li použit vodič PEN, platí zároveň čl. 8.2.2. POZNÁMKA: Ve výjimečném případě a na základě předložení technických podkladů o připojovaném zařízení, jejich projednání a odsouhlasení příslušným pracovníkem provozovatele distribuční soustavy lze uvedenou hodnotu jmenovitého proudu jističe neměřeného odběru zvýšit, případně použít vypínací charakteristiku jističe „C“ nebo „D“.

9 Ověřování návrhu elektroměrového rozváděče (typová zkouška) Ověřování návrhu příslušného provedení elektroměrového rozváděče (dříve typová zkouška) vychází z požadavků ČSN EN 61439-1 ed. 2 kapitoly 10 a doplňujících požadavků stanovených normami ČSN EN 61439-2 ed. 2 a ČSN EN 61439-3. Ověřování návrhu je určeno k ověření, zda návrh rozváděče nebo systému rozváděče odpovídá požadavkům uvedených norem. Norma ČSN EN 61439-1 ed.2 připouští různé metody (způsoby) ověřování návrhu rozváděče: - ověřovací zkoušení – ověřovací zkouška provedená na typickém vzorku rozváděče nebo na jeho částech pro ověření, že návrh splňuje požadavky příslušné normy pro rozváděče; - ověřování porovnáním – strukturované porovnání navrženého uspořádání rozváděče, nebo části rozváděče, s referenčním uspořádáním ověřeným zkouškou; - ověřování vyhodnocením – ověřování přísných konstrukčních pravidel nebo výpočtů, aplikovaných na vzorek rozváděče nebo na části rozváděčů, aby se prokázalo, že návrh splňuje požadavky příslušné normy pro rozváděče. Součástí ověřování návrhu je předchozí příprava kompletní dokumentace (technický popis nebo katalog s uvedením charakteristik rozhraní, návod na používání a údržbu, schéma zapojení, soupis komponentů s uvedením wattových ztrát), stanovení systému typového značení, výběr a zhotovení vhodného zástupce pro zkoušení. Ověřování návrhu musí zahrnovat položky (charakteristiky) uvedené v tabulce 9. Tabulka obsahuje doplňující požadavky norem ČSN EN 61439-2 ed. 2 a ČSN EN 61439-3 k článkům kapitoly 10 – ČSN EN 61439-1 ed. 2.

29

PNE 35 7030 Tab. 9 Ověřování návrhu rozváděče – ověřované charakteristiky

Č

Charakteristika, která má být ověřena

ČSN EN 61439-1 ed. 2 – kapitoly / články normy

ČSN EN 61439-2 ed. 2 – doplňující požadavky

ČSN EN 61439-3 – doplňující požadavky

1

Pevnost materiálů a částí Odolnost proti korozi

10.2 10.2.2

---

Vlastnosti izolačních materiálů Tepelná stabilita Odolnost proti nadměrnému teplu, vzplanutí a šíření plamene v důsledku vnitřních elektrických jevů Odolnost proti ultrafialovému (ÚV) záření Zvedání Mechanický náraz Značení

10.2.3 10.2.3.1 10.2.3.2

----

10.2.4 10.2.5 10.2.6 10.2.7

--Nový text článku --

2

Stupeň ochrany skříní

10.3

3

Vzdušné vzdálenosti

10.4

Doplnění nového požadavku --

-Doplněk čl. 10.2.2.2 a 10.2.2.4 --Změna a doplněk čl. 10.2.3.2 --Nový text článku Doplnění nového odst. do článku ---

4

Povrchové cesty

10.4

--

--

5

Ochrana před úrazem elektrickým proudem a integrita ochranných obvodů Účinná spojitost mezi neživými částmi rozváděče a ochranným obvodem Zkratová odolnost ochranného obvodu

10.5

--

--

10.5.2

--

--

10.5.3

--

--

6

Vestavění spínacích přístrojů a součástí

10.6

--

--

7

Vnitřní elektrické obvody a spoje

10.7

--

--

8

Svorky a vnější vodiče

10.8

--

--

9

Dielektrické vlastnosti Výdržné napětí průmyslového kmitočtu Impulzní výdržné napětí

10.9 10.9.2 10.9.3

----

10

Meze oteplení

10.10

--Doplnění nového požadavku --

11

Zkratová odolnost

10.11

--

12

Elektromagnetické komptabilita (EMC)

10.12

--

Doplňující požadavky k čl. 10.10.2.3.1, 10.10.2.3.6, 10.10.2.3.7, 10.10.3.2, 10.10.4.2.3, 10.10.4.3.2, Doplňující požadavek k čl. 10.11.5.3.3 --

13

Mechanická funkce

10.13

Doplnění nového požadavku

Doplnění nového požadavku

 

30

PNE 35 7030

10 Kusové ověřování elektroměrového rozváděče (kusová zkouška) Kusové ověřování (dříve kusová zkouška) je určeno ke zjišťování závad v materiálech a provedení a pro potvrzení správného fungování vyrobeného rozváděče. Provádí se na každém vyrobeném rozváděči dle požadavků ČSN EN 61439-1 ed. 2 kapitoly 11, a doplňujících požadavků stanovených normami ČSN EN 61439-2 ed. 2 a ČSN EN 61439-3 pro příslušné provedení rozváděče. Kusové ověřování musí zahrnovat tyto kategorie: - stupeň ochrany skříní; - vzdušné vzdálenosti a povrchové cesty; - ochrana před úrazem elektrickým proudem a integrita ochranných obvodů; - vestavění vestavných součástí; - vnitřní elektrické obvody a spoje; - svorky pro vnější vodiče - mechanická funkce; - dielektrické vlastnosti; - zapojení, pracovní charakteristiky a funkce.

Nepožaduje se, aby kusové ověřování bylo prováděno na přístrojích a samostatných součástech vestavěných do rozváděče, pokud tyto odpovídají příslušným technickým normám (viz čl. 8.1) a byly instalovány podle pokynů výrobce přístrojů. Záznamy o kusovém ověřování Výstupem kusového ověřování je protokol o kusovém ověření. Pokud uživatel elektroměrového rozváděče potřebuje informace týkající se kusového ověřování, má být o ně požádáno ve specifikaci uživatele.

31