Rozpočtová kázeň v EU Tomáš Pavelka 5.6.2014 Evropský dům
Pakt stability a růstu Rok 1997, cíl fiskální disciplína za účelem stability eurozóny. Preventivní část Stabilizační programy/konvergenční programy. Tyto programy hodnotí Evropská komise. Rada EU přijímá stanoviska.
Nápravná část Pokud deficit vyšší než 3 % HDP – postup nadměrného deficitu. Dluh nad 60 % nepodléhal sankcím. Sankce: neúročené depozitum 0,2 % HDP +0,1 rozdílu mezi skutečným deficitem a limitem 3 % HDP, maximální vklad 0,5 % HDP, pokud není náprava, po dvou letech se mění na pokutu. Sankce navrhovala EK, ale o uvalení rozhodovaly členské státy, včetně těch, kterým hrozila sankce.
Reforma Paktu stability a růstu (2005) V roce 2003 EK navrhla sankce Německu a Francii, byla přehlasována kvalifikovanou většinou. Limity deficit 3 % HDP a dluh 60 % zůstaly, zohledňuje se hospodářský cyklus, strukturální reformy (např. penzijní reforma – náklady rozprostřeny do 5 let), posílení mezinárodní solidarity, veřejné investice….), jednalo se tedy o větší flexibilitu. Střednědobé rozpočtové cíle max. 1 % strukturálního deficitu - v závislosti na dluhu, riziku udržitelnosti veřejných financí. Minimální rozpočtové úsilí 0,5 % strukturálního deficitu u zemí, které nedosáhly MTO. Sankce ponechány.
Six pack
Platnost od 2011, zpřísnění Paktu stability a růstu. 5 nařízení a jedna směrnice. Reverzní kvalifikovaná většina u sankcí. Fiskální otázky, ale i makroekonomická nerovnováha. Makroekonomická nerovnováha (např. saldo běžného účtu) monitoring, návrhy opatření, možné sankce – úročený vklad 0,1 % HDP. Saldo veřejných rozpočtů má směřovat k MTO, nesmí být překročen deficit 3 % HDP a dluh 60 % HDP. Kvantifikace „významného odchýlení“ od MTO nebo od trajektorie směrem k MTO. Sankce u zemí Eurozóny: Preventivní část: - úročený vklad 0,2 % HDP při nepřijetí opatření Nápravná část: -neúročený vklad 0,2 % HDP při výskytu nadměrného deficitu Pokuta 0,2 % HDP při neodstranění nadměrného deficitu (neúročený vklad se mění na pokutu)
Two pack Od května 2013 pouze u zemí Eurozóny. Členské země předloží do 15. října rozpočty EK a Euroskupině – zkoumá se shoda s Paktem stability a růstu a doporučeními v rámci Evropského semestru. EK může požádat o přepracování rozpočtu. Nezávislé instituce monitorující rozpočtové plány. Národní parlamenty zůstávají suverény v hlasování o rozpočtu. Mají nezávislé stanovisko EK. Posílení hospodářského a rozpočtového dohledu u zemí, které jsou postiženy (nebo jim hrozí), problémy finanční stability v eurozóně.
Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (Fiskální smlouva) 2. března 2012 podepsána 25 členskými státy (mimo České republiky, Spojeného království a Chorvatska). 1. ledna 2013 vešla v platnost. Hlava III- rozpočtový pakt, hlava IV –koordinace hospodářských politik a konvergence, hlava V – správa eurozóny Celá je platná pro všechny členy eurozóny. Pro nečlenské státy eurozóny je celá závazná až po přijetí společné měny euro nebo po dřívější aplikaci hlav III a IV.
Dánsko a Rumunsko – hlavy III,IV a V. Bulharsko – hlavy III a V. Litva, Maďarsko, Polsko a Švédsko – hlava V. Česká republika – vláda souhlasila s přistoupením 24. března 2014, pouze hlava V, musí schválit Parlament CŘ a podepsat prezident.
Fiskální smlouva Rozpočtový pakt (hlava III) Veřejné rozpočty vyrovnané nebo v přebytku. Splněno pokud: Strukturální deficit nepřesáhne 0,5 % HDP Strukturální deficit nepřesáhne 1 % HDP, jestliže veřejný dluh je výrazně nižší než 60 % a je nízké riziko dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Pokud závažné odchýlení od MTO, automaticky aktivován mechanismus nápravy. Pokud veřejný dluh vyšší než 60 % HDP, země musí snižovat rozdíl o 5 % ročně. Nezávislá fiskální instituce. Sankce: v případě nepřijetí nebo neplnění – předloženo Soudnímu dvoru EU, zaplacení paušální částky nebo penále v individuální výši, jež nepřesáhne 0,1 % HDP. Členové eurozóny do Evropského stabilizačního mechanismu, nečlenové do rozpočtu EU.
40
30
20
10
0,4 1,7 6,3 12 12,2 12,3 13,2 14,3 16,4 17,4 17,5 18,1 21,8 22,6 25,6 25,8 26,4 28,2 28,3 29,1 29,3 29,3 33,8
p.b. 80
70
60
50
46,9 48,6 52,9 57,6 60,6 67,7
100
98,8
Změna vládního dluhu v % HDP v letech 2007-2013
90
0
Pramen: Eurostat, vlastní výpočet
160
140
120
100
80
60
20
38,1 38,4 39,4 40,6 44,5 46,0 55,4 57,0 57,0 67,1 71,7 73,0 73,5 74,5 78,4 79,2 87,1 90,6 92,6 93,5 93,9 101,5 111,7 123,7 129,0 132,6
40
10,0 18,9 23,1
% HDP 180
175,1
Vládní dluh 2013 v % HDP
0
Pramen: Eurostat (3. 6. 2014)
Strukturální saldo rozpočtu 2013
2,0
2,0 1,4 0,6 0,6 0,1
4,0
-2,0 -4,0
-6,2
-6,0
-0,1 -0,4 -0,6 -0,8 -0,9 -1,0 -1,1 -1,1 -1,3 -1,3 -1,7 -1,8 -2,0 -2,1 -2,3 -2,8 -2,9 -2,9 -3,0 -3,5 -3,5 -3,6 -3,8 -4,8
% HDP
0,0
-8,0
Portugalsko hodnota ze zimní prognózy
Pramen: European Economic Forecast, Spring 2014
Děkuji za pozornost. Tomáš Pavelka Vysoká škola ekonomická v Praze
[email protected] Odbor poradců a poradkyň předsedy vlády
[email protected]
