ROZHOVORY ZÁKULISÍ RÁDIA FOTOGRAFIE ZÁBAVA ROZHLASOVÉ TIPY SOUTĚŽ MAPA NOVINY. Českého rozhlasu Region. Texty si opakujeme na dálnici

ROZHOVORY

•

ZÁKULISÍ RÁDIA

•

FOTOGRAFIE

•

ZÁBAVA

•

ROZHLASOVÉ TIPY

•

SOUTĚŽ

•

MAPA

NOVINY Českého rozhlasu Region

ZVLÁŠTNÍ VYDÁNÍ

Milí posluchači a čtenáři,

už počtvrté mám tu čest pozdravit vás z nového čísla Novin Regionu. Tentokrát je ve znamení evergreenů, písniček, které nepodléhají času. Ne náhodou máte vy, posluchači Regionu, slovo evergreen rádi. Pro zajímavost, zkuste si vyslovit následující slova: rodina, pohlazení, humor, přátelství, uzdravit se. Vyvolávají ve vás příjemný pocit? Věřím, že ano, protože právě tato slova podle průzkumu nejraději slyšíte ze svého rádia. A tak, až si budete číst o neobyčejné rodině Saši Rašilova a Vandy Hybnerové, přátelství Radka Jaroše s horami, humorných kuchařských zážitcích Nadi Konvalinkové a Patrika Rozehnala nebo uzdravujících bylinkách z apatyky Ludmily Horákové, doufám, že vás to pohladí po duši stejně jako ve vysílání Regionu. Těším se na slyšenou! Ondřej Nováček ředitel Českého rozhlasu Region

EVERGREEN mého srdce JARDA HYPOCHONDR moderátor písniček pro Vysočinu

Katapult – Hlupák váhá Těch písní mého srdce je hodně, ale když to tak přebírám, napadá mě písnička od Katapultu Hlupák váhá. Hrál jsem jí už v 16 letech se skupinou Parazit, potom na vojně a u děvčat vždy zabrala. Když jsme jeli hrát s Parazitem do Pávova asi v roce 1977, tak jsme si jí zpívali v autě Škoda 1000 MB (embéčko). Auto chcíplo na přejezdu a nešlo nastartovat. Najednou slyšíme houkání a na nás se řítil vlak. Jen jsem zařval všichni ven a tlačit. Vlak nám projel doslova za zadkem a my si začali opět zpívat píseň Hlupák váhá.

LÉTO 2011

ZDARMA PRO POSLUCHAČE REGIONU

Texty si opakujeme na dálnici.

Vanda Hybnerová a Saša Rašilov zvolili dobrovolně opačnou cestu než většina jejich kolegů. Opustili Prahu a přesídlili do malé vesnice na Jihlavsku. Pokud se někdo diví, že se jim chce dojíždět takovou dálku, při návštěvě sympatického páru rychle pochopí. Malebný stateček, kolem spousta zvířat, rybník přímo před okny, všude pohoda a klid. Místo, kam se vždycky rádi vrátíte, popisuje Naďa Urbánková, tentokrát v roli rozhlasové reportérky. Naďa: Podle čeho jste si vybírali právě tohle místo? A Vysočinu vůbec? Vy jste se zde narodili? Vanda: Ne. To byla absolutní náhoda. Já dokonce můžu říct, že do doby, než jsme objevili tenhle kout, jsem na Vysočině nikdy předtím nebyla. Ta historie je čistě obyčejná.

Našli jsme na inzerát prodej takového malého domečku, poměrně zanedbaného a starého, a ten už 17 let postupně lepíme, budujeme a opravujeme. Saša: Vysočina je krásná kombinace toho, co naše malá republika může nabídnout v krajinotvorbě. Je to krásná směs všeho. Naďa: Když se podívám na ten zvěřinec všude kolem, ani se nemusím ptát, čím trávíte volný čas. Co všechno chováte? Vanda: Saša je především expert přes šelmy kočkovité. To je takový jeho byznys. Naďa: Viděla jsem dvě. Vanda: Tak to jste viděla jen tu slabší polovinu... Pokračování na straně 3

Kuchařská show v rádiu? Nesmysl? Ne! POCHOUTKY! Pochoutky, to je pořad, který nemá žádnou pevnou škatulku. Je to hodina, během které Naďa Konvalinková s Patrikem Rozehnalem vaří ve své rozhlasové kuchyni se známými hosty, kteří se nebojí přijít. Pochoutky si můžete společně s nimi vychutnat na Regionu každou sobotu v 10 hodin dopoledne. A co nám Naďa s Patrikem na sebe prozradili? Pokračování na straně 8

Český rozhlas Region - Rádio vašeho kraje

TŘI HODINY S EVERGREENY V roce 1992 jsem se díky satelitu (a rodičům, kteří satelit koupili) dostal k hudební stanici MTV a hudba se stala mým životem. Do té doby jsem si písničky nahrával z rádia na kazety, od té doby videoklipy na videokazety. Dnes to asi zní pateticky, ale v té době přístup k videoklipům moc nebyl a byl to velký boom. Za ty roky si člověk uvědomí, že má lecjakou písničku spojenou s nějakým zážitkem nebo pocitem. Má první dívka milovala Backstreet Boys, když dnes tuto kapelu slyším, vzpomenu si na ni. Máma Robina Šalamona dodnes miluje Phila Collinse, má doma celou diskografii. Když Phil Collins vydal nějaké nové album, donesl jí ho Ježíšek nebo jej dostala k narozeninám. Mimochodem máma těžce nesla, že Phil Collins se letos rozhodl ukončit kariéru. Přeci jen ji doprovází celým životem, ale jeho

koncert zažila naživo a dodnes na něj vzpomíná (ač je to už přes pět let). To je důkaz, že hudba ovlivňuje náš život a že si hudbu dokážeme s něčím spojit. Schválně jsem začal těmito slovy, protože i za pořadem „Tři hodiny s evergreeny“ se skrývají příběhy a emoce – v podstatě i vzpomínky. Nedávno se mě někdo ptal, jestli Naďa Urbánková dojíždí každý den do studia. Přiznám to, s Naďou si jednou za čas dáme dostaveníčko v nahrávacím studiu a předtáčíme. Musím říci, že Naďa je jedna velká truhla příběhů a zážitků. Člověk řekne jméno nebo téma a Naďa „jede jako ďas“, což jste z našeho vysílání určitě poznali. Každý den nás něco ovlivňuje, každý den něco prožíváme a já se každé odpoledne snažím s posluchači bavit o tom, co zrovna prožívají. Naši posluchači mají šanci vybrat si svůj evergreen.

Zatímco kdysi mě brala zahraniční hudba, v posledních letech tíhnu k české hudbě. V těch textech je kolikrát spousta pravdy a je dobře vědět, že nejsme sami, kdo něco takového prožívá (ať už se to týká čehokoliv). Máme spoustu nových umělců, ale kdo z nich vydrží pět nebo deset let na výsluní? Jen málokdo. V našem odpoledním pořadu opravdu slyšíte jen ty, jejichž písničky jsou evergreeny. Jaký je evergreen Robina Šalamona? Nechce se mi ani věřit, že ta písnička už evergreenem je – strašně to letí! V roce 1993 Mariah Carey nazpívala „Without You“ a to je moje srdcová záležitost. Mám na ni hezké vzpomínky. Velmi vydařená je i skladba „November Rain“ od Guns ´N Roses. Už s tím vyjmenováváním přestanu, protože bych tady byl asi hodně dlouho… Jaký je váš evergreen? Na to se ptám každé všední odpoledne na Regionu! Robin Šalamon

EVERGREEN mého srdce

PÍSNIČKY PRO VYSOČINU

MONIKA PYTLÍKOVÁ editorka, zprávařka

Každý den plní Jarda Hypochondr a Naďa Urbánková vaše písničková přání. Telefon do studia 567 331 000

pondělí – pátek • 12.00 – 13.00 hodin • Jarda Hypochondr sobota – neděle • 11.00 – 12.00 hodin • Naďa Urbánková region.rozhlas.cz

2

Michal David - Nonstop Tuto písničku jsem milovala, když jsem byla v první třídě. Tehdy v podání Terezy Pergnerové, která uváděla hudební pořad Eso. Napsala jsem jí dopis a ona mi poslala podepsanou fotku. Tu jsem vložila do průhledného obalu, nalepila na skříň do pokojíčku a napsala tam: "Nešahat, toto je vlastnoruční podpis Terezy Pergnerové."


Texty si opakujeme na dálnici. Vanda: Já bych ani nechtěla, aby tady zapouštěly nějaký kořen. Musí se trochu podívat do světa a taky studovat. Počítáme s tím, že tady na nějakou dobu osiříme. A pak, až budou mít svoje rodiny, se sem třeba budou vracet. Naďa: Co pro vás znamenají prázdniny? Pro většinu lidí to znamená vyjet k moři nebo na chalupu. Vy máte prázdniny vlastně pořád, protože jste na chalupě. Chystáte se někam?

Pokračování ze strany 1 Saša: Vanda řekne většinou: Pojď házet hnůj, už je plná ovčárna, musíme to vybrat.

Saša: To byla jen špička ledovce. Dvě z pěti. Vanda: Někde tady nad námi je, pravděpodobně v posteli, obrovská mývalí kočka, tzv. mainská mývalí, což je Sašův největší miláček. Kocour jménem Šála.

Vanda: Spíš využíváme cesty do Prahy. Tahle hodina v autě se na opakování textů hodí báječně. Tady ten čas není. Saša (se smíchem): A pak, když vás odtahovka tahá ze zábradlí, tak máte taky ještě dost času.

Naďa: A kde jste k němu přišli? Vanda: No to bylo fatální setkání v Brně na výstavě koček, kde jsme byli před dvěma lety v rámci westernového koutku předvádět něco s koňmi a ve vedlejší hale probíhala výstava koček, tak jsme se tam šli nezávazně podívat. A přeskočila jiskra mezi Sašou a tady tímhle kocourem, takže jsme si kocoura museli okamžitě odvést. Naďa: Tak kočky jsou jasné. Psy jsem viděla tři a pak tu pobíhají koně… Vanda: Koňů tady máme šest. S tím, že jeden je tady na ustájení od kamarádů. Ale jinak svých máme pět. Naďa: Jste hodně vytížení lidé. Kdo se stará o zvěřinec, když jste pryč? Vanda: No, snažíme si čas plánovat tak, abychom to zvládli sami. Je pravda, že by se tady uživil normálně jeden zaměstnanec. Ale zatím to stále vnímáme jako radost z pohybu a jsme na to čtyři. Prostě se střídáme. A když je úplně nejhůř, máme tady kamarádku, která může zaskočit.

Naďa: Vzhledem k tomu, že slyším bublat polévku a cinkat příbory, tak mi to nedá, abych se nezeptala. Co bude dnes dobrého? Vanda: Bramboračka a zapékaná brokolice se sýrem.

Vanda: Na to vám můžu odpovědět jen ano. To je návodná otázka. Proto jsme se sem definitivně přestěhovali. Teď to budou vlastně dva roky, co tu žijeme nastálo.

Vanda: My totiž nejíme kamarády.

Saša: Já se tady cítím bezvadně díky svobodě, kterou ten prostor člověku dává. V noci, když odjíždím z Prahy, cítím, jak se očišťuji. Někdo to dokáže tak, že si sedne uprostřed Václaváku a začne meditovat a cítí se jako na osmitisícovce. To já bohužel nezvládnu. Proto už jsem té civilizace měl „plný brejle“. Zvlášť život v centru je náročný. Krásný, ale náročný. Když jsme si chodili po Paříži mezi tisíci turistů, člověk se podíval do těch secesních okýnek a říkal si: tady bydlí lidi, to musí být ale síla. A uplynulo pár let a centrum Prahy je úplně stejné.

Naďa: Tak to je jídlo přesně podle mého gusta.

Naďa: Tak je to správně. Děkuju za milé přijetí, je to u vás moc krásné. Saša: My taky děkujeme za návštěvu. A příště bychom si spolu mohli zazpívat, já bych vás doprovodil na kytaru. Naďa: Skvělý nápad!

Tandem Nadi Urbánkové můžete slyšet každou neděli od 9:05 do 10:00.

EVERGREEN mého srdce TAMARA PECKOVÁ moderátorka

Naďa: Dojíždění Vám nevadí? Vanda: Do Prahy je to sice dálka, ale stojí nám to zato se sem vracet.

Vanda: No, ony ty holčičky už nejsou zase až takové holčičky. Starší Josefíně, které říkáme Pepina, teď bude 17 let a Toničce bude 14.

Saša: Ale jestli to takto půjde dál, možná si vezmu na rameno hůl a uzlíček a vyrazím do Prahy pěšky, protože benzín bude za chvíli stát 60 korun za litr.

Naďa: A holky tady bydlí celoročně? Naďa: Ještě máte koně, Sašo.

Naďa: Když spolu žijí dva herci, má to nějaké výhody? Učíte se třeba spolu dialogy? Řekne Saša: Vando, pojď mi tady házet text? Anebo naopak?

Vanda: To je takový stabilní životabudič, protože moře milujeme všichni moc. Milujeme Francii, takže tam se vracíme téměř každoročně.

Naďa: Ze všech koutů tu čiší pohoda, mír a klid. Tak mě napadá, těšíte se ještě, když se vracíte z ruchu velkoměsta na vesnici? Třeba na to, jak vás ráno probudí kokrhání kohouta?

Naďa: Říkáte čtyři, takže asi myslíte svoje dvě holčičky?

Vanda: Ano, chodí v Jihlavě do školy, takže tam každý den dojíždí.

Saša: Bohužel nezávislé časy, kdy jsme si dokázali v létě užívat divadelní prázdniny, jsou pryč. Nicméně je pro nás léto přece jen volnější, protože nehrajeme divadla. A točení se snažíme vyřešit tak, abychom to pak mohli holkám vynahradit. Jednou za rok vyrážíme k nějakému moři.

Saša (se smíchem): Anebo na koni, jasně. Sašo, máte volno na dabing? Ano, za tři dny jsem tam jako, ne jako, ale na koni. Naďa: Myslíte, že vaše dcery zůstanou tady, nebo půjdou někam za živobytím?

Jiří Schelinger – Jahody mražený Jahody mražený rovná se léto 1992. Poslední před vysokou školou. Vyhlášené diskotéky na Pilské nádrži. “Jak dnes půjdeme?“, ptávala jsem se mé nejlepší kamarádky. „Šik (za dámu) nebo free? (za holky v mikanách a v pohodlném)?“ Zvonění na zvonky spících Žďáráků cestou domů – moc se omlouvám, máchání nohou v kašně před Starou radnicí, ježdění na sáních na zmoklé trávě (zajímalo by mě, kdo nám je tehdy v srpnu 1992 ukradl) a… A proto není radno hrát mi: "Zapomněla vážení, na jahody mražený…"


3

BYLINKY PRO VAŠE ZDRAVÍ

Bylinky - téma pro laiky i odborníky. Jedni doufají v jejich pomoc, jiní zase popírají jejich účinek. Od pradávna jsme byli nuceni vyhledávat prostředky k uzdravování neduhů, poranění i epidemií. Lidé intuitivně našli pomoc v přírodě, v přirozeném prostředí, ve kterém sami žili. A tak bylinky překonaly dlouhou cestu vývoje a stále nám mohou podpořit naše zdraví a ulevit od potíží různého původu. Znám jejich sílu a vím, kolika lidem i zvířatům už pomohly. Každý si musí najít cestu k nim sám, čím dříve tím lépe. Povím vám o bylince, která má poetický název a je skromná, ale její působení nás překvapí svou všestranností. VIOLKA TROJBAREVNÁ (obr.1) - používá se

1

celá bylinka kromě kořene a pomáhá na potíže s kožními problémy, čistí krev, odhlení a umí pomoci při gynekologických potížích. Většinou se užívá v nálevu až 3x denně po dobu jednoho měsíce. Přidat k ní můžeme bylinku TUŽEBNIKU JILMOVÉHO (obr.2), který je znám svým působením na klouby, při revmatických potížích, na pomoc ledvinám a na záněty ve střevním aparátu. Samozřejmě i on umí vyčistit krev, to umí většina bylinek. Pokud máme potíže s usínáním, většinou podávám DOBROMYSL (obr.3), anebo TŘEZALKU (obr.4). Povíme si o té první. Dobromysl má vlastně už v názvu popsaný účinek - dobrá mysl. Používá se tedy na zklidnění i při nespavosti. Velice dobře

2

zklidní záchvaty kašle, proto se přidává do plicních i průduškových čajů. Jeho účinek můžeme použít i v kuchyni při přípravě masa, protože zlepší průběh trávení a odstraní pocity nadýmání. Malým dětem dobromysl dávkujeme na spaní opatrně, může na ně působit opačně, pokud se nálev udělá silnější. A nakonec doporučím bylinku pro ty, kterým se nedaří miminko. Je určena k pití pro oba partnery. Stačí hrníček večer po dobu 14 dní a radost z početí potomka je tady. To dokáže KAKOS SMRDUTÝ (obr.5). Pokud nepomůže on, tak se na mě obraťte. Mám už bylinkových dětí celý zástup a ráda poradím i vám. Budu se těšit, že se uslyšíme v Tandemu na Regionu anebo se uvidíme v mojí poradně. Ludmila Horáková Poradna pro tělo i duši

3

EVERGREEN mého srdce IRENA ŠAROUNOVÁ editorka, zprávařka

4

4

5

Nerez - Javor Já to mám nastavené tak, že když slyším některou z mnoha písniček, které se mi moc líbí, hned k ní mám nějakou vzpomínku. Takže vlastně ani nevím, jestli se mi líbí víc ta písnička, nebo to vzpomínání. Já jsem vůbec celá trošku „retro“. Když je to opravdu hodně hezká písnička a hodně hezké vzpomínání, tak mi ještě naskočí husí kůže. To je pro mě takový barometr hudební kvality. V poslední době mi husí kůže naskočila třeba při písničce Javor od skupiny Nerez. A vzpomínka? Tuhle kapelu jsem poprvé živě slyšela v Praze v klubu vysokoškolské koleje někdy v roce 1989. To byly časy!


Temná místa Vysočiny František Linhart si v roce 1949 odseděl několik měsíců v cele číslo 5 jihlavského vězení. Spolu s dalšími čtyřmi studenty se totiž podílel na výrobě a roznášení letáků. Soud později jejich počínání klasifikoval jako špionáž a velezradu a studenti dostali tresty vězení v délce od šesti do šestnácti let. František Linhart byl po prvním výslechu ve vyšetřovně STB v Hluboké ulici v Jihlavě přemístěn do soudní a vězeňské budovy na Tolstého ulici. Dnes v té samé budově sídlí Vysoká škola polytechnická. A právě tato budova je jedním z temných míst, které chce představit cyklus Českého rozhlasu Region a Českého rozhlasu 6. Temná místa Vysočiny jsou dokumentární cyklus, který se vrací do minulého století, do doby, kdy se dramaticky měnily osudy lidí a osudy míst. Z přátel se stávali nepřátelé a oběťmi byli lidé, kteří se dostali do soukolí dějin. Spisovatelka Ludmila Klukanová napsala: „Každý by měl znát skutky svých předků, ty na které jsme hrdi i ty, za které se hanbíme. A každý by se měl rozhodnout, ke kterým se svým životem a činy přidá“. Proto se i my vydáváme na temná místa Vysočiny, abychom zjistili, co na konkrétním místě zůstalo, co připomíná onu tragickou událost. Hledáme pamětníky i přímé účastníky. Ti pak vyprávějí své příběhy. Při výběru témat jsme se soustředili na první polovinu dvacátého století. Jeden z úvodních příběhů začíná krátce po vzniku Československa v roce 1918 a vrcholí v roce 1920 takzvaným Krvavým slunovratem. Jihlava tehdy byla centrem Jihlavského jazykového ostrova s výraznou převahou německého obyvatelstva a tak první volby vyhrály německé strany. Ve městě došlo k výraznému vyhrocení národnostních sporů. V létě roku 1920 pak lidová oslava slunovratu přerostla v pouliční boje v centru Jihlavy, při nichž zahynuli dva českoslovenští vojáci

a spousta lidí byla zraněná. Podobných tragických událostí se na území Vysočiny odehrálo několik. O některých z nich uslyšíte už od září v novém dokumentárním cyklu Temná místa Vysočiny na Českém rozhlase Region. Výběr ze seriálu Temná místa Vysočiny: 1. Krvavý slunovrat - o napjatých česko – německých vztazích v Jihlavě po vzniku republiky 2. Továrna Humanic - dopad světové hospodářské krize na životy lidí v Jihlavě 3. Soudní dům v Jihlavě - historie budovy, kde dnes sídlí Vysoká škola polytechnická 4. Hluboká ulice v Jihlavě - místo, kde bývala vyšetřovna gestapa později STB 5. Číhošťský zázrak - pokus zdiskreditovat katolickou církem 6. Zahrádka - obec, která musela ustoupit stavbě želivské přehrady

Historický pohled na tehdejší Soudní dům v Jihlavě. zdroj: Státní okresní archiv Jihlava Dole současný pohled na Vysokou školu polytechnickou. zdroj: Vysoká škola polytechnická Jihlava

7. Třešťská tragédie - na bývalém vězeňském dvoře bylo na konci války popraveno několik desítek třešťských občanů 8. Želivský klášter - internační tábor v klášteře premonstrátů 9. Nová Říše - klášter nejprve zabraný nacisty později komunistický lágr 10. Olešná - v časech kolektivizace venkova plály nad vesnicí ohně 11. Socialistické inženýrství - násilné stěhování některých rodin z Raďnova 12. Třebíč 1942 - transporty téměř 1400 židovských obyvatel do Terezína 13. Velké Meziříčí 1945 - hromadná vražda v posledních dnech války Petr Hladík

EVERGREEN mého srdce KAREL PĚŠKA zprávař

Alice Hálová – Bratříčku můj Velmi jsem zajásal, když jsem na Regionu zaslechl písničku Bratříčku můj. Slyšel jsem ji po mnoha a mnoha letech. Dnes už je to skladba pro pamětníky, ovšem někdy kolem let 1988 a 1989 byla opravdu hodně známá a na svou dobu velice vydařená. Nebylo jediného dne, aby se neozývala z éteru tehdejší rozhlasové stanice Hvězda. Nazpívala ji tenkrát Alice Hálová, která pod rodným příjmením Chrtková hrála v několika filmech a televizních inscenacích. Její nejznámější rolí ale byla blonďatá učnice Olina Bláhová ze seriálu Třetí patro. Ten seriál i zmíněný evergreen jsou pro mě nostalgickou vzpomínkou na mládí, kdy jsme se bezstarostně ploužili na diskotékách a spolu s Alicí hlasitě vyzpěvovali "Bratříčku můj, vrať spánek nám, já jediná tvoje sny znám..."


5

Radek Jaroš: Po Vysočině nejraději běhám nebo jezdím na kole

EVERGREEN mého srdce MARTIN VÁŇA moderátor

Buty – Nad stádem koní S k u p i n a B u t y, n e ž s e b e s a m a ukomplikovala, vytvořila několik geniálních písní. A z nich ještě jako perla vyčnívá Nad stádem koní. Je to až neuvěřitelné, co se do jedné písničky vešlo. Radost ze života, smíření se smrtí, chvála přátelství, poklona přírodě. A navíc má ta písnička krásnou stavbu a melodii. Když poslouchám Nad stádem koní, usmívám se i dojímám. Pro mě je to dokonalá pocta životu, která vzkazuje, že na světě je krásně. Slyšíte to taky?

RADIOBAZAR

Máš nějakou svoji oblíbenou turistickou trasu v okolí Nového Města na Moravě?

Každý všední den po 16. hodině prodáte a koupíte cokoliv. Radiobazar s Robinem Šalamonem

6

Stejně jako Radek Jaroš i já pocházím z Nového Města na Moravě. Můžu tak potvrdit Radkova slova, že potkat ho doma při chůzi je opravdu neobvyklé. I já vzpomínám, kolikrát jsme se minuli na běžkách nebo na kole ve Žďárských vrších. Oba jsme novoměstští patrioti, kteří se rádi vrací do města s nádhernou horskou kulisou Harusova kopce, Ochozy a osmistovkových vrcholů v okolí Vlachovic, Rokytna a Studnic. Také tento rozhovor vznikal v Novém Městě. V jeho úvodu mi Radek Jaroš řekl: „V Novém Městě zůstávám proto, že tady mám rodný dům. Za druhé jsem konzervativní a nikam se nechci stěhovat a nejsem ani milionář, abych měl po světě několik sídel, která bych střídal.“ To říká náš nejúspěšnější vysokohorský horolezec, který polovinu roku stráví na cestách po světě, s batohem na zádech a nocuje ve stanu tam, kde je to zrovna nejvhodnější. Možná právě proto si uvědomuje jak dobré je mít pevné zázemí.

Přiznám se, že procházení mám z Himaláje plné zuby. Když jsem zrovna doma na Vysočině, tak buď běhám, jezdím na kole nebo autem. Chůze je pro mě doma takový nepřirozený pohyb. Ale v rámci tréninku vyu-

žívám trasy v okolí Nového Města a na kole už obsáhnu celé Žďárské vrchy. S horolezectvím jsi začínal na Vysočině. Vzpomeneš si na své začátky? 7. března roku 1972 jsem lezl na Drátníku cestu klasifikace čtyři. Ta cesta se jmenovala Promenáda. Drátník patří k mým nejoblíbenějším skalám, protože je to skála na kopci a když na ni vylezete, tak se můžete rozhlížet po nádherné Vysočině. Jinak mám rád Čtyři palice nebo Bílou skálu. To jsou všechno místa v centrální části Žďárských vrchů, ale máš i jiná oblíbená místa na Vysočině? Přiznám se, že mám stále co objevovat. Já teď jezdím po celé zeměkouli, ale vnitřně jsem uklidněný, že až nebude čas a peníze, anebo třeba zdraví, tak budu jezdit pouze po nejbližším okolí. Je tady spousta krásným míst, která čekají, až je objevím. Máš nějaký svůj evergreen z mládí nebo nějakou oblíbenou písničku? Muzika, a hlavně česká, je pro mě na expedicích nezbytný doplněk. Každá z nich má nějakou ústřední písničku, která se mi vkrade do hlavy a pak mi celou dobu nejde ven. Třeba


v roce 2005 jsme byli na Nangha Parbatu a tam mi neustále zněl refrén z písničky od Divokýho Billa: …ať ti to šlape chlape. Ale přiznám se, že těch písniček se vystřídala spousta a nerad bych preferoval jednu jedinou, abych neublížil těm ostatním. Radku, na stěně tvé kuchyně visí certifikát z akce Kuchař roku. Jak jsi na tom s vařením? Jídlo (rozuměj, jeho konzumace) mi jde lépe než vaření (smích). Jsem řekněme gurmán, i když na druhou stranu sním téměř všechno. A vaření venku v přírodě mi problémy nedělá. Vím, že tam jsme my chlapi schopni vařit lépe než ženy a nepustíme je k vaření. A doma je to trošku složitější a to hlavně proto, že na to není čas. Ale když už se do toho pustím, tak si uvařím spoustu jídla. Mohl bys říct, jaké jídlo si sebou bereš do Himalájí a jak vůbec vypadá stravování na expedici? Naše první expedice byly hladové, neměli jsme zkušenosti, neměli jsme peníze a já se z těch prvních výprav vracel o jedenáct kilo lehčí. Ale dnes už je to jiné. V základním táboře se o nás starají kuchaři a my si tam jíme velice dobře. Je to dané i tím, že tam na to máme spoustu času, protože jídlo je v podstatě jedna z hlavních náplní. Posedíš si klidně dvě hodiny u oběda, protože se nikam neženeš. Ale ve výškových táborech už si vaříme sami. Na jednom či dvou plynových vařičích si hlavně ohříváme vodu a děláme inertní jídlo. A v těch posledních fázích, kdy podáváš největší výkony, tak paradoxně skoro nejíš. Já třeba jím jenom energetické gely, tyčinky a různé doplňky stravy. Dají se hory v něčem přirovnat k ženám? Samozřejmě, kdyby na to přišlo, tak je to stejný boj jako se ženami. Snažíš se je přesvědčit, aby byly hodné a aby se ti nějak odměnily. Třeba o K2 jsem se pokoušel už čtyřikrát a pokaždé bez úspěchu. Ale určitě se ji budu snažit znovu ukecat. Ty přistupuješ k horám s velkým respektem a pokorou. Je to věkem, nebo jsi k nim takto přistupoval už od svých začátků? S věkem k nějaké změně došlo. Hlavně asi v tom smyslu, že nemám takový pocit, že by mi něco uteklo. A co se týče té pokory, já jsem vlastně na horách vyrostl. Už jako mimino mě rodiče brali do Krkonoš nebo Jizerských hor. Zimní přechod Jeseníků a Orlických hor jsem absolvoval se svým tátou, když mi bylo 13 let. Ten přechod trval týden a já jsem ho šlapal s batohem na zádech. Hory zkrátka miluji už od malinka a potkalo mě v nich hodně hezkého, ale byl jsem také u několika průšvihů, které mě poučily. Rozhodně k nim mám i teď stejnou úctu i respekt jako když jsem byl malý kluk. Děkuji za rozhovor. Petr Hladík Foto: archiv Radka Jaroše


7

Kuchařská show v rádiu? Nesmysl? Ne! POCHOUTKY! Pokračování ze strany 1 Jaký zvuk mají v Pochoutkách nejraději? Patrik: Když hosté mlaskají. Jednak to zní krásně ve vysílání, a pak je to také odměna pro Naďu, že recept od hosta opravdu dobře zvládla. Naďa: Jakýkoliv, který Pochoutky nějak obohatí. Nemusí to být jen vaření, v létě to byl třeba projíždějící vlak, jindy zase kytara, na kterou hrál Štěpán Rak během vaření. Mají v Pochoutkách nějak rozdělené role? Patrik: Ano, Naďa pracuje a mě přitom z toho rozhlasového vaření nejvíc bolí ruce. To proto, že držím mikrofon, se kterým běhám za hostem. Kuchyně je totiž dost velká a posluchači musí slyšet všechno. Naďa: Patrik to zase přehání. Ale je pravda, že sám vymýšlí roztodivné otázky a ptá se hostů. Já pilně vařím a občas něco žblebtnu. Patrik: Kdybys nepovídala. Ptáš se zrovna jako já a někdy je problém tě znovu nasměrovat k vaření.

vaření kamuflovali. Asi by byla legrace tenhle díl po těch letech slyšet. Patrik: Asi málokdo z posluchačů by poznal, že jsme za sedm let vysílání Pochoutek vystřídali celkem tři kuchyně. V té první jsme měli myčku, která umyla nádobí za dvě minuty, v té druhé byla pracovní deska dlouhá skoro osm metrů a v té současné zase vaříme na moderní indukční varné desce a kuchyň má barvu exotického ořechu.

Jak se jim v rozhlasu vaří? Patrik: Skvěle, zasmějeme se, najíme se, někdy nakrmíme i kolegy a možná, že jsme i za ta léta ztloustli. Naďa: Moc příjemně, pokaždé se na sebe s Patrikem těšíme. Jsem vděčná Českému rozhlasu Region za tuhle nabídku - pořad Pochoutky mám moc ráda.

Co je v Pochoutkách nejvíce baví? Patrik: Rozmanitost naši hostů. Třeba, když jsme přesvědčili Ivu Hüttnerovou nebo Jana Přeučila, aby k nám přišli vařit, přestože sami tvrdili, že to neumí. Vzpomínám si, jak jsme se smáli s Jitkou Molavcovou tak, že jsme skoro nebyli schopni se rozloučit s posluchači. A nezapomenu ani na Evu Holubovou, která nás svými odpověďmi na otázky v rychlovýslechu donutila až k slzám smíchu. Naďa: Určitě to, že se jako kuchařka stále dozvídám nové recepty, ale i fígle, jak co připravit. Potom také setkávání se svými kolegy, které poznám trochu jinak, v netradiční roli. A nejlepší je, že si v Pochoutkách díky ojedinělé atmosféře a milým kolegům připadám jako v rodinném kruhu. Co se o Pochoutkách neví? Naďa: Třeba, že jsme první díl pořadu vysílali sami dva bez hosta. Bylo to záměrné, abychom se s naší kuchyní nejdříve seznámili a trochu si ji osahali. Tehdy jsem se napoprvé stala i kuchařkou a vařila s Patrikem sojové boby. Jenže jsme je zapomněli přes noc namočit, tudíž nezměkly a my celé

8


To nejlepší z Pochoutek aneb Patrik a Naďa doporučují • rozinky namočené do tuzemského rumu • špetka soli • savý papír

Masová sekaná Patrika Rozehnala

• ¾ kg mletého masa (půl na půl hovězí a vepřové) • 2 větší cibule • 2 vajíčka • 2–3 stroužky česneku • 1 lžička soli • trochu černého čerstvě mletého pepře • hrst čerstvých bylinek: majoránky, oregana a petrželky • 6 hrstí strouhanky • mléko (pouze pokud nebude sekaná držet pohromadě) • 14 plátků anglické slaniny Maso smíchejte s najemno nakrájenou cibulí – chce to opravdu drobné kostičky, aby cibule nevypadávala ze syrové směsi. Pak přidejte propasírovaný česnek. Hned potom jedno vejce a jeden žloutek (zbylý bílek si dáme stranou). Směs osolte, opepřete a přihoďte nasekané bylinky. Nakonec přimícháme šest hrstí strouhanky. Vše pak hněteme ručně, až se směs dokonale spojí – spojení by měla spolehlivě obstarat především strouhanka a vajíčka. Mléko přidáváme jen v případě, když je směs moc hutná. Nakonec vytvarujeme šišku nebo dvě. Potřeme je zbylým bílkem, čímž se sekaná zpevní a nebude se rozpadat. V samotném závěru zabalíme svrchu šišky sekané křížem plátky anglické slaniny a vložíme je do pekáčku. Sekanou podlijeme asi jedním centimetrem vlažné vody a dáme péct na cca hodinu do předehřáté trouby na 180°C. Taková sekaná bude jistě chutnat! Zkuste ji! Tvarohové koblihy Jiřího Schmitzera

Doslovný postup od Jiřího Schmitzera: "Smíchá se to a přiměřené bobky se házejí do oleje, pak se dají na piják, pak se dají na talíř a pocukrují.“ A teď přesněji. Dopředu si naložíme rozinky do několika lžic rumu. Kostku tvarohu smícháme s vejci, zředíme čtyřmi lžícemi mléka a dokonale promícháme. K tvarohové směsi přisypeme prosetou mouku s kypřícím práškem a špetkou soli. Pak zakápneme trochou rumu dle chuti a nakonec přidáme rozinky. Vypracujeme těsto, z kterého lžící odkrajujeme malé kulaté nočky, které smažíme ve středně rozpáleném oleji. Když zezlátnou, vyndáme je na savý papír a později pocukrujeme moučkovým cukrem. Blinčiky Romana Šmuclera

Maso Hanoj Věry Křesadlové

• 1 kg vepřových kotlet • 4 velké cibule • 6 stroužků česneku • 9 polévkových lžic slunečnicového oleje • 6 polévkových lžic maggi (příp. 3 lžíce maggi a 3 lžíce sojové omáčky) • 6 polévkových lžic worchestrové omáčky • 2 kávové lžičky pepře • 1 kávová lžička pálivé papriky nebo chilli • 1 kávová lžička kari koření • 1 kávová lžička cukru • 1/2 kostky masoxu (například hovězí) Maso a cibuli nakrájíme na kostky nebo nudličky, česnek nakrájíme na tenké plátky. Dáme do pekáčku nebo zapékací mísy a smícháme se všemi zbylými ingrediencemi. Pečeme cca 45 minut v předehřáté troubě na 180°C. Jako přílohu doporučujeme rýži.

• 250 g sušených nebo čerstvých hub • 1 malá cibule • sůl • pepř • kmín • nasekaná petržel • lžíce oleje, másla nebo sádla • 2 vejce • polohrubá mouka • zakysaná smetana • olej na smažení Do mixéru dáme dvě vejce, polohrubou mouku, sůl, vodu a vše pečlivě promícháme. Z vytvořeného těsta uděláme malé silnější lívanečky a na rozpáleném oleji je osmažíme. Sušené houby namočíme asi na 30 minut. Nakrájíme a podusíme cibulku, přihodíme h o uby, o s o l íme, o pepříme, přidáme nakrájenou petrželku, kmín, vodu a dusíme doměkka. Směs umeleme najemno a klademe na lívanečky, dozdobíme navrchu hustou zakysanou smetanou. Jídlo se správně podává studené – nejlépe k snídani.

Pochoutkové rekordy: Nejdelší Pochoutky: 5 hodin Nejvíce hostů v jednom dílu: 5 Nejčastější recept: zelňačka (ale pokaždé jiná) Nejhorší výsledek vaření: slaná bublanina s Věrou Martinovou Největší záchvat smíchu: s Evou Holubovou Největší překvapení: Jiří Bartoška nevěřil, že opravdu vaříme Největší komplikace: uvíznutí Květy Fialové před vysíláním ve výtahu Největší zima: při natáčení ve skanzenu v Přerově nad Labem

POCHOUTKY • kostka polotučného měkkého tvarohu • 4 vejce • 4 lžíce mléka • 200 g hladké mouky • 1 prášek do pečiva • rum • olej na smažení • cukr moučka

EVERGREEN mého srdce

Pochoutky s Naďou Konvalinkovou a Patrikem Rozehnalem každou sobotu 10.00 – 11.00 region.rozhlas.cz

JAN KODET zprávař

Queen – We Are The Champions Z této písničky tryská gejzír radosti. Když ji slyším, vždycky mi připomene chvíli, kdy jsem se hodně radoval...


9

REGION JEDE K VÁM I letos projede Český rozhlas Region celý kraj Vysočina. Těšit se můžete na nafukovací skákací hrad, balonky, Jardu Hypochondra s Divnou partou, Josefa Vágnera a Naďu Urbánkovou. Navštívíme např. tato místa:

EVERGREEN mého srdce TEREZA STÝBLOVÁ

21. – 22. května 26. května 28. května 1. června 4. června 5. června 10. – 11. června 14. – 15. června 25. června 25. června 25. června 2. července 3. července 30. července 4. srpna 10. září

moderátorka

Jihlavská 24MTB Veletrh produktů z Vysočiny, Jihlava Den dětí, Zhoř Den dětí, Pelhřimov Volejbalový turnaj, Chlumek Sportovní den ke Dni dětí, Heřmanov Festival rekordů a kuriozit, Pelhřimov Pohádkový Roštejn Letecký den a Oslavy 680 let, Chotěboř Jiřínské léto CountryFest, Třebíč Úsobské kulturní léto Dětský den s Michalem Nesvadbou, Dalešice Benátská noc, ATC Pávov u Jihlavy Podvečer s Regionem, Pivovarská restaurace v Jihlavě Mlékárenský den, Přibyslav

To samozřejmě není vše. Sledujte naše vysílání a internetové stránky region.rozhlas.cz. Tak neváhejte a přijďte za námi!

Alice – Klidná Když jsme se do sebe zamilovali s mým životním partnerem, oťukávali jsme se kromě jiného i v muzice. A naše společné nadšení se potkalo u zpěváka Dana Bárty. Ano, fandíme mu i teď, kdy zpívá spíš komorně, ale není nic lepšího, než když se do toho Dan obuje a pořádně zachraptí... tak jak to dělával v kapele Alice, kde vlastně začínal. Koncert Dana Bárty byl první, na kterém jsme s Járou byli a Danovy písničky byly první, které jsme si pouštěli. Schválně si někdy poslechněte Klidnou od Alice... Když vám chlap podmanivým chraplákem slibuje, že kvůli vám „obarví den, abyste mohla spát ještě o chvíli dýl“, tak neodoláte. . Evergreenem mého srdce je písnička Klidná od skupiny Alice.

Chcete, abychom přijeli také k Vám? Napište nám!

!

stručný popis akce:

termín konání:

místo konání:

kontaktní osoba: telefon:

jméno a příjmení:

e-mail: Vyplněný lístek pošlete na adresu Český rozhlas Region, Masarykovo náměstí 42, Jihlava, 586 01

LÉTO S PĚNOU I letos projede modré auto Regionu vesnice i docela malé vesničky na Havlíčkobrodsku, Jihlavsku, Pelhřimovsku, Třebíčsku a Žďársku. Každému doveze malý dárek a pro vylosované 40 piv. V červenci a srpnu čekejte modré auto Regionu.

10


PROGRAM ČESKÉHO ROZHLASU REGION PONDĚLÍ - PÁTEK

SOBOTA

5.00 – 9.00 Nové ráno Martin Váňa vás provází aktuálním přehledem událostí z Vysočiny, nechybí předpověď počasí, dopravní informace a pořad Aby bylo jasno, ve kterém vám děti vše objasní. 9.00 – 12.00 Tandem Jan Rosák a Tereza Stýblová zvou k mikrofonu lidi známé i neznámé nejen z Vysočiny, kteří mají co říct. Zajímavé ceny můžete vyhrát v soutěži Hudební abeceda.

6.00 – 9.00 9.00 – 10.00 10.00 – 11.00 11.00 – 12.00 12.00 – 13.00 13.00 – 14.00 14.00 – 17.00 17.00 – 17.30 17.30 – 18.00 18.00 – 19.00

Nové ráno To nejlepší z Tandemu Jana Rosáka Pochoutky Nadi Konvalinkové a Patrika Rozehnala Písničky pro Vysočinu s Naďou Urbánkovou Dámský/Pánský magazín Životopisy – zábavný pořad o životě slavných Odpolední Region Countrysalon Podvečer s českými písničkami Hudební noviny Petra Berana

12.00 – 13.00 Písničky pro Vysočinu Jarda Hypochondr plní vaše písničková přání. 13.00 Události Regionu Souhrn nejdůležitějších událostí dne.

NEDĚLE 7.00 – 9.00 9.00 – 10.00 10.00 – 11.00 11.00 – 12.00 12.00 – 13.00 13.00 – 14.00 14.00 – 17.00 17.00 – 17.30 17.30 – 18.00 18.00 – 19.00

13:00 – 16.00 Tři hodiny s evergreeny Naďa Urbánková a Robin Šalamon společně s vámi zavzpomínají na písničky, které máte rádi a které si rádi zazpíváte. 16.00 – 17.00 Radiobazar Prodáte nebo koupíte cokoliv. 17.00 Události Regionu Souhrn nejdůležitějších událostí dne.

Nové ráno Sváteční Tandem Nadi Urbánkové Toulky Vysočinou Písničky pro Vysočinu s Naďou Urbánkovou Nalaďte si legraci Česko země neznámá Odpolední Region Swingová siesta Podvečer s českými písničkami Regionáda Žofky Kabelkové

17.30 – 18.00 Podvečer s českými písničkami 18.00 – 19.00 pondělí – Fandíme s vámi úterý – Dokument středa – Toulky Vysočinou čtvrtek – Nalaďte si legraci pátek – Regionáda Žofky Kabelkové

KONTAKTY Český rozhlas Region Masarykovo náměstí 42 Jihlava, 586 01

telefon vysílání: +420 567 331 000 SMS vysílání: +420 603 879 111 Zelená vlna: +420 800 122 012 telefon redakce: +420 567 310 900 e-mail: [email protected] region.rozhlas.cz


11

KŘÍŽOVKA

!

SOUTĚŽ TAJENKA:

„Vyluštěte křížovku a tipněte si, kolik správných odpovědí přijde do Českého rozhlasu Region do 31. srpna 2011. Pět nejpřesnějších tipů vyhraje knihu Nadi Urbánkové „A příště lépe“ s věnováním.

POČET SPRÁVNÝCH ODPOVĚDÍ:

jméno a příjmení: adresa:

Vyplněný anketní lístek zašlete na adresu Český rozhlas Region, Masarykovo náměstí 42, Jihlava, 586 01 nejpozději do 31. srpna 2011. Vámi sdělené informace mohou být použity pro potřeby Českého rozhlasu Region. Nebudou poskytnuty třetí straně.

12


ROZHOVORY ZÁKULISÍ RÁDIA FOTOGRAFIE ZÁBAVA ROZHLASOVÉ TIPY SOUTĚŽ MAPA NOVINY. Českého rozhlasu Region. Texty si opakujeme na dálnici

Recommend Documents