Rozhledna Fajtův kopec – význam pro obyvatele Velkého Meziříčí
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 14. 12. 2015 ................................................... Podpis
Poděkování Především bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce, Ing. Luďce Jirků, za odborné vedení mé práce, cenné rady a ochotu při řešení mých dotazů. Dále bych také ráda poděkovala panu Pálkovi za poskytnuté informace o dané rozhledně. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat své rodině za trpělivost a podporu při vytváření této práce.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Rozhledna Fajtův kopec – význam pro obyvatele Velkého Meziříčí
Bakalářská práce Autor: Lenka Maloušková Vedoucí: Ing. Luďka Jirků Jihlava 2015
Copyright © 2015 Lenka Maloušková
Anotace MALOUŠKOVÁ, Lenka: Rozhledna Fajtův kopec – význam pro obyvatele Velkého meziříčí. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Luďka Jirků. Jihlava 2015. 60 stran. Cílem bakalářské práce je zjistit míru spokojenosti obyvatel Velkého Meziříčí s rozhlednou Fajtův kopec. Práce obsáhne i historii rozhleden, jejich typy a možnosti financování. Dále předmětem popisu bude i archetektonický návrh a samotná stavba rozhledny Fajtův kopec. V práci bude vyhodnocen kvantitativní výzkum pomocí dotazníkového šetření u obyvatel Velkého Meziříčí. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Začátek teoretické části je zaměřen na rozhledny, poté pokračuje informacemi o stavbě rozhledny Fajtův kopec. Poslední část je věnována marketingovému výzkumu. Úvod praktické části je věnován vyhodnocení dotazníkového šetření, na ně navazuje doporučení pro majitele rozhledny Ski klub VM.
Klíčová slova Rozhledna, vyhlídková stavba, Rozhledna Fajtův kopec, marketingový výzkum, dotazník.
7
Annotation MALOUŠKOVÁ, Lenka: The lookout tower "Fajtův kopec" – magnitude for residents of Velké Meziříčí. Bachelor thesis. College of Polytechnic Jihlava. Department of Travel and Tourism. Bachelor thesis supervisor: Ing. Luďka Jirků. Jihlava 2015. 60 pages. The aim of the Bachelor Thesis is to find out the rate of satisfaction about the lookout tower "Fajtův kopec" for the residents of Velké Meziříčí. The bachelor thesis contains the general lookout tower history, their types and also possibilities of their financing. Furthermore the subject of the description is the architectonic project and also the building of the lookout tower "Fajtův kopec". In this Bachelor thesis quantitative research is going to be evaluate by means of the questionnaire survey among the residents of Velké Meziřící. The Bachelor Thesis is divided into the theoretical and practical parts. The beginning of the theoretical part is aimed at lookout towers; afterwards it continues with the information about building of the lookout tower "Fajtův kopec". The last part deals with the marketing research. The preface of the practical part is focused on the analysis of the questionnaire, followed by the suggestions for tower owner named Ski club VM.
Key words Lookout tower, lookout building, lookout tower Fajtův kopec, marketing research, questionnaire.
8
Obsah Úvod................................................................................................................................ 11 1 Rozhledny ................................................................................................................. 12 1.1
Historie rozhleden ............................................................................................. 12
1.1.1 Předchůdci rozhleden ................................................................................ 12 1.1.2 Šlechta a rozhledny ................................................................................... 13 1.1.3 Věže sloužící k vyměřování ...................................................................... 13 1.1.4 Druhá polovina 19. století ......................................................................... 13 1.1.5 Rozhledny 20. století ................................................................................ 14 1.2 Typy rozhleden ................................................................................................. 14 1.2.1 Dřevěné rozhledny .................................................................................... 14 1.2.2 Železné rozhledny ..................................................................................... 15 1.2.3 Zděné rozhledny ....................................................................................... 15 1.2.4 Betonové rozhledny .................................................................................. 15 1.3 Různé podoby rozhleden .................................................................................. 15 1.3.1 Strážní věže ............................................................................................... 15 1.3.2 Církevní stavby a rozhledny ..................................................................... 16 1.3.3 Výstavy, měřické věže, vodárenské a telekomunikační věže ................... 16 1.4 Stavba rozhleden ............................................................................................... 17 1.4.1 Výběr lokality ........................................................................................... 17 1.4.2 Financování stavby ................................................................................... 17 2 Praktický příklad „Rozhledna Fajtův kopec ve Velkém Meziříčí“ ........................... 18 2.1
Velké Meziříčí ................................................................................................... 18
2.1.1 Historie Velkého Meziříčí ......................................................................... 19 2.1.2 Současnost ................................................................................................ 19 2.2 Rozhledna Fajtův kopec ................................................................................... 20 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.2.5 2.2.6
Architektonický návrh .............................................................................. 20 Financování stavby ................................................................................... 20 Průběh výstavby........................................................................................ 23 Otevření .................................................................................................... 24 Propagace .................................................................................................. 24 Zhodnocení situace po čtyřměsíčním provozu ......................................... 26 9
3 Marketingový výzkum .............................................................................................. 26 3.1
Typy marketingového výzkumu ....................................................................... 26
3.1.1 Kvalitativní výzkum ................................................................................. 27 3.1.2 Kvantitativní výzkum ............................................................................... 27 3.2 Techniky sběru dat ............................................................................................ 27 3.2.1 Dotazník .................................................................................................... 27 4 Vyhodnocení dotazníkového šetření ......................................................................... 29 4.1
Hypotézy ........................................................................................................... 29
4.2
Výzkum významu rozhledny pro obyvatele Velkého Meziříčí ........................ 29
4.3
Metoda výzkumu .............................................................................................. 29
4.4
Výsledky dotazníkového šetření ....................................................................... 30
4.5
Shrnutí dotazníkového šetření .......................................................................... 41
4.6
Doporučení ....................................................................................................... 42
Závěr ............................................................................................................................... 44 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 46 Literatura ......................................................................................................................... 46 Internetové zdroje ........................................................................................................... 46 Osobní rozhovory ........................................................................................................... 48 Seznam grafů .................................................................................................................. 49 Seznam příloh ................................................................................................................. 49
10
Úvod Rozhledová místa byla důležitá již na začátku 19. století, kdy se začaly stavět první rozhledny. Postupem doby se jejich využití a význam měnil. V mé bakalářské práci se zaměřuji na nově postavenou Rozhlednu Fajtův kopec a její význam pro obyvatele Velkého Meziříčí. K výběru tohoto tématu mě přivedla skutečnost, že jsem absolvovala odbornou praxi na turistickém informačním centru ve Velkém Meziříčí, proto jsem byla v blízkém kontaktu s návštěvníky rozhledny už od otevření rozhledny v červnu v roce 2015, kdy jsem postupně získávala zpětnou vazbu od turistů, kteří naše město pouze navštívili, zajímal mě názor místních obyvatel, u kterých výstavba této rozhledny vyvolala kontroverzní názory. Cílem práce je zhodnocení významu výstavby Rozhledny Fajtův kopec pro obyvatele Velkého Meziříčí. Nejvíce se budu zajímat o to, zda jsou lidé spokojeni s výstavbou či vzhledem rozhledny. K dosažení cíle bude využito dotazníkové šetření s určitým počtem respondentů. Zapotřebí bude nastudovat literaturu k danému tématu a získat informace o Rozhledně Fajtův kopec. Vlastní práce je rozdělená na dvě části, teoretickou a praktickou část. V teoretické části budu přibližovat historii rozhleden, čtenář se dozví, jaké stavby jsou právem nazývány rozhlednami, za jakými účely rozhledny byly stavěny. V další části se zaměřím na praktické představení stavby Rozhledny Fajtův kopec nacházející se ve Velkém Meziříčí. Prvně stručně představím samotné město, ve kterém se rozhledna nachází. Při stavbě rozhledny se především zaměřím na architektonický návrh, financování, samotnou výstavbu až po propagaci a zhodnocení situace po několikaměsíčním otevření. Na začátku praktické části se budu věnovat získaným datům z dotazníkového šetření a jejich grafickému a slovnímu zpracování. Na závěr praktické části bude napsáno souhrnné vyhodnocení dotazníkového šetření a doporučení, která z výzkumu vyplynou.
11
1 Rozhledny V úvodu této části je popsána historie rozhleden, typy rozhleden, dále různé podoby, které rozhledny mohou mít. V další části se čtenáři seznámí s Rozhlednou Fajtův kopec, která byla nově vybudována ve Velkém Meziříčí. „Skutečná rozhledna by měla splňovat alespoň několik základních kritérií. Musí to být vyhlídková stavba: o vytvořená lidskou činností, o určená či dodatečně upravená k účelům rozhlížení, o s vyhlídkovým prostorem umístěným alespoň několik metrů nad okolním terénem, o přístupná široké veřejnosti (byť jen v určitém časovém nebo historickém období) o a všeobecným povědomím jako rozhledna uznávaná.“ (Nouza, 1999, str. 5) Všechny stavby stoprocentně nesplňují každou podmínku, proto tyto body jsou spíše orientační. Každá stavba je originální a něčím výjimečná, proto je velmi těžké uvést definici, která by zahrnovala všechny vyhlídkové stavby.
1.1 Historie rozhleden Nejstarší vyhlídkové věže byly na území České republiky již stavěny na počátku 19. století.
1.1.1 Předchůdci rozhleden Hradní věže měly obranné, skladovací či obytné účely. Především však měly funkci strážní, neboť z nich byl velký výhled do okolí a bylo možno vidět nepřátele blížící se z velké dálky. Další typ rozhleden byl stavěn mimo hrady, tyto věže sloužily jako signalizační či strážní věž. (Nouza, 1999)
12
1.1.2 Šlechta a rozhledny Na začátku 19. století se měnil pohled šlechty na vztah k přírodě. Lidé začali více cestovat a vyhledávat přírodní úkazy, například skalní soutěsky, zříceniny hradů či vrcholky různých hor, odkud byla možnost pozorovat východ či západ slunce. Bohatá šlechta si nechávala upravovat zámecké zahrady a budovala různé altánky, gloriety a také rozhledny. Z této doby se zachoval Minaret, postavený roku 1802, který se nachází v liechtensteinském lednickém parku. Některé rozhledny byly stavěny i na vrcholcích hor, v roce 1825 byla postavena nejstarší horská rozhledna na Kleti. (Nouza, 1999)
1.1.3 Věže sloužící k vyměřování Rakousko-uherská monarchie se po několik desetiletí v 19. století zabývala vyměřováním území. Pro tyto účely byly stavěny dřevěné věže, které byly po skončení vyměřování ponechány vlastnímu osudu. Avšak hrabě Jindřich Vilém Haugvic se rozhodl, že vyměřovací věž na Zeleném kopci u Mohelna nechá postavit z kamene, díky tomu v roce 1831 vznikla rozhledna, která je dnes známá jako Babylon. Dalším kdo se rozhodl postavit kamennou věž, byl hrabě František Antonín Thun, který nechal postavit vyměřovací kamennou věž na Děčínském Sněžníku. Obě rozhledny se zachovaly do současnosti. (Nouza, 1999)
1.1.4 Druhá polovina 19. století Se zvyšováním lázeňského cestovního ruchu byla spjata také úprava lázeňských měst. Stavěli se nejen lázeňské domy, ale také nové kolonády, upravovali se parky a zahrady, různé procházkové trasy a s tímto souvisela i nová výstavba rozhleden a vyhlídek. V Karlových Varech byla postavena v roce 1845 rozhledna na Doubské hoře. Rozhledna na Doubské hoře byla prve dřevěná, později ji však nahradila již kamenná stavba, kterou na přelomu století vystřídala secesní stavba s vyhlídkovou věží, kterou zde nalezneme ještě dnes. Svými vyhlídkovými stavbami se mohli také chlubit Mariánské lázně či Františkovy lázně, avšak rozhledny se stavěli čím dál častěji i v obcích, zvláště na severu Čech. (Nouza, 1999) 13
1.1.5 Rozhledny 20. století Na začátku 20. století postupně rostly rozhledny a vyhlídkové stavby na různých místech Československa. Zájem o tyto stavby opadl za vlády komunistické strany v ČSR. Změna životního stylu rozhlednám moc nepřála. Několik staveb bylo zničeno nebo využito jako nosiče televizních antén. Po roce 1989 se situace výrazně začala zlepšovat. Klub československých turistů se spoluprací obcí a měst začali opravovat poškozené rozhledny. Začali se také stavět nové rozhledny, jen za rok 1989 bylo postaveno a otevřeno 6 nových rozhleden. (Nouza, 1999)
1.2 Typy rozhleden „Rozhledna je účelová stavba, jejímž hlavním posláním je umožnit člověku výhled do krajiny. Ten by měl být pokud možno co nejrozsáhlejší a neomezený žádnými překážkami“. (Nouza,1999, str.10 ) V této kapitole se budu věnovat různým stavebním materiálům, ze kterých byly rozhledny stavěny. Stavební materiál se odvíjel od finančních možností majitele. Využívalo se dřevo, železo, beton či zdivo.
1.2.1 Dřevěné rozhledny Dřevěné stavby bývaly nejjednodušší a také nejlevnější. Mnohdy rozhledny byly otevřené, tedy bez vnějšího opláštění. Otevřené rozhledny neochránily návštěvníka před nepřízní počasí, zejména před větrem, některé z nich disponovaly alespoň stříškou, která chránila vyhlídkovou plošinu. Některé dřevěné stavby se pobývaly opláštěním. Většinou bývalo opláštění dřevěné. Zakryté rozhledny chránily návštěvníky před špatným počasím. V dnešní době nalezneme na našem území málo příkladů otevřených trámových rozhleden. S opláštěnými vyhlídkovými věžemi se ovšem můžeme setkat častěji. (Nouza, 1999)
14
1.2.2 Železné rozhledny Snad nejznámějším zástupcem železných rozhleden je pražský Petřín. Železo neboli ocel se ovšem u nás oblíbeným stavebním materiálem nestala. Železné konstrukce se především používají k telekomunikačním účelům, které jsou přístupné pro turisty. (Nouza, 1999)
1.2.3 Zděné rozhledny Nejčastějším typem jsou zděné rozhledny. Zděné rozhledny jsou schopny přetrvat i několik desítek let na místech s extrémními klimatickými podmínkami. Návštěvníkům je zde nabídnutý pohodlný a bezpečný výstup na vyhlídkovou plošinu, která se nehoupe v poryvech větru. Největší pohodlí poskytovaly návštěvníkům rozhledny s prosklenou vyhlídkovou plošinou. Na horských rozhlednách se používal především kámen, který byl nejblíže přístupný. V Jizerských horách proto najdeme především rozhledny z místní žuly, rozhledna na Děčínském Sněžníku je zdobená díky tamnímu pískovci. Cihlové rozhledny byly budovány především ve městech a obcích. (Nouza, 1999)
1.2.4 Betonové rozhledny Ve třicátých letech se začal používat jako stavební materiál beton. Ve stavění rozhleden se ovšem moc neuplatnil. (Nouza, 1999)
1.3 Různé podoby rozhleden Jak už bylo zmiňováno, rozhledny se staví z různých materiálů, na různých místech a mají různé tvary.
1.3.1 Strážní věže Věže hradů, jak už bylo zmiňováno, byly využívány k podobným účelům jako dnešní rozhledny, proto není divu, že v 19. a 20. století byly opravovány a zpřístupňovány 15
návštěvníkům. Během socialistického režimu se na hranicích státu stavěli strážní a vojenské věže, ze kterých byl výhled do velké dálky. Tyto stavby jsou vyhledávány nadšenci, přestože ne vždy je výstup na ně bezpečný. Věž na Poledníku se přestavěla na atraktivní rozhlednu, ostatní zatím bohužel chátrají. (Nouza, 1999)
1.3.2 Církevní stavby a rozhledny Jak už bylo řečeno, vyhlídková místa mohou mít různé podoby. Například vyhlídková věž Bolfánek u Chudenic na Klatovsku kdysi patřila baroknímu kostelu z 18. století. Po zrušení kostela, byla věž upravena a zpřístupněna turistům. Případů, kdy byla z církevní stavba přeměněna na vyhlídkové místo, je více. Některé stavby zůstaly ponechány církevní účelům, pouze se spojilo funkční využití rozhledny a církevní stavby, například rozhledna na Hostýně z roku 1898. (Nouza, 1999)
1.3.3 Výstavy, měřické věže, vodárenské a telekomunikační věže Rozhledny také bývaly součástí různých výstav, Petřínská rozhledna byla postavena při Jubilejní zemské výstavě v roce 1891. Vzorem stavby je Eiffelova věž v Paříži, která byla postavena o dva roky dříve, jako největší atrakce pařížské světové výstavy. Jak už bylo řečeno, měřické věže byly využívány i jako turistické cíle. Tento trend se nezměnil ani v novém měření za první republiky. Další zajímavá kombinace jsou vodárenské věže a rozhledny. Rozhledny a telekomunikační věže k sobě patří již od dob 18. století. Moderní technologie vyžadovaly výstavbu nových telekomunikačních věží, které byly mnohokrát stavěny zároveň jako rozhledová místa. (Nouza, 1999)
16
1.4 Stavba rozhleden
1.4.1 Výběr lokality Na začátku každé stavby rozhledny muselo být vybrané vhodné místo. Lokalita musela splňovat především podmínku dalekého výhledu. Ověřit zda výhled bude daleký, nebylo vždy jednoduché. Používaly se různé výpočty, Klub českých turistů tuto situaci vyřešil trochu pragmatičtěji. Od hasičského sboru si vypůjčili pojízdný výsuvný žebřík a na různých místech se na vlastní oči přesvědčovali o velikosti budoucího výhledu. Když už bylo vybráno vhodné místo pro stavbu rozhledny, bylo nutné vyřešit ještě jeden problém. Daný pozemek vždy někomu patřil. Bylo tedy zapotřebí se s daným majitelem domluvit, né vždy to bylo jednoduché. Například stavitelům horského hotelu Ještěd byl pozemek pouze propůjčen na padesát let. (Nouza, 1999)
1.4.2 Financování stavby Nejtěžší na stavbě rozhleden bylo a stále je jejich financování. Při získávání finančních prostředků se využívaly veřejné sbírky, plesy s tombolami, prodávání pohlednic zobrazujících projektovanou stavbu. Nebo také upomínkové listy s předtištěnou částkou. Málokdy však stavba rozhledny nezadlužila spolek, který ji stavěl. Posléze byla důležitá propagace v novinách či turistických časopisech, aby rozhlednu navštívilo co nejvíce turistů. Na rozhlednách se vybíralo vstupné na údržbu rozhledny. Dle zápisů různých spolků si málokterá rozhledna na sebe dovedla vydělat. Ztráty byly financovány z jiných činností spolků. Dřevěné a železné konstrukce rozhleden byly nejnáročnější na jejich každoroční úpravu. (Nouza, 1999) Žadatelé mohou využít různé národní či evropské programy. Nejčastěji byly žádosti adresovány Státnímu fondu životního prostředí, Programu obnovy venkova, ale především byly peníze žádány z Evropských strukturálních fondů. Při všech těchto financování je předpokládána spoluúčast navrhovatele. (Nouza, 2003) Nejlepší cestou k získání finančního obnosu na stavbu rozhledny je zájem a sbírka široké veřejnosti. Je mnoho způsobů jak oslovit veřejnost v nové moderní době plné vyspělých technologií. V současné době se může přispívat přes internet, různými SMS. 17
I dnes se vydávají pohlednice s projektovým návrhem budoucí stavby. Mezi sběrateli jsou pohlednice velmi vyhledávané. Někteří navrhovatelé prodávají symbolické cihly, nebo schody, na kterých je posléze uvedeno jméno přispěvovatele, či koupě doživotní vstupenky. Jak už bylo zmiňováno, pořádají se plesy, divadelní představení, či výstavy, jejichž výtěžek jde do stavebního fondu. Oslovit se dají i větší sponzoři, pro které je odměnou reklama uvedená u rozhledny. (Nouza, 2003)
2 Praktický příklad „Rozhledna Fajtův kopec ve Velkém Meziříčí“ Výstavba Rozhledny Fajtův kopec ve Velkém Meziříčí byla započata v roce 2014 a stavba byla dokončena na jaře 2015. Za krátkou dobu, kdy je otevřená veřejnosti, se stala rozhledna dominantou města. Rozhledna je velmi oblíbená a navštěvovaná. Nejprve si představíme Velké Meziříčí a jeho turistické atraktivity. Následující kapitoly se zaměřují na stavbu rozhledny, její financování, průběh stavby až po zhodnocení situace po několika měsíčním provozu.
2.1 Velké Meziříčí Velké Meziříčí se rozkládá mezi řekami Oslavou a Balinkou na Českomoravské vysočině. V bezprostřední blízkosti města prochází dálnice D1, na které se nachází 77 m vysoký dálniční most. Město obklopuje přírodní park Balinské údolí a Nesměřské údolí, které lákají k procházkám. [17] K 1. 1. 2015 ve městě žilo 11 641 obyvatel, z toho 5697 mužů a 5944 žen. K Velkému Meziříčí patří tyto místní části Lhotky, Kúsky, Dolní Radslavice, Mostiště, Olší nad Oslavou, Hrbov, Svařenov. Nejnižším bodem ve městě je náměstí s nadmořskou výškou 425 m, nejvyšším bodem je Fajtův kopec s nadmořskou výškou 555 m, kde je v letošním roce postavena nová rozhledna.
18
2.1.1 Historie Velkého Meziříčí První doložená písemná zmínka o Meziříčí je z roku 1281, ačkoli ve 30. letech nad řekou Oslavou stál jeden z nejstarších šlechtických hradů na Moravě. Městské kamenné hradby byly stavěny ve 14. století. Páni z Lomnic dali městu znak: sedm bílých orlích per v červeném poli svázaných zlatou stuhou. Plná městská práva město získalo roku 1408. Kostel sv. Mikuláše byl postaven ve 14. století a je druhou nejstarší budovou ve městě. (Makovský, 2007) Z období renesance se do současné doby zachovaly některé domy zdobené sgrafity na Náměstí. „Z nich nejkrásnější a nejcennější je palácová stavba bývalého luteránského gymnázia, dále bývalý městský pivovar, zvaný Obecník, a radnice, která tvoří čelní dominantu celého náměstí.“ (Makovský, 2007, str. 7) Za třicetileté války vzniká ve městě též samostatná židovská obec, ačkoli prvé zmínky o Židech jsou zde již z let 1497 a 1518. V roce 1942 bylo ovšem deportováno do německých
koncentračních
táborů
poslední
židovské
obyvatelstvo
z města.
Vzpomínkou na dřívější židovské město zde zůstala nová a stará synagoga, židovský hřbitov a některé dochovalé židovské domy. (Makovský, 2007) Při květnovém povstání 7. a 8. května 1945 bylo popraveno německou armádou 60 odbojářů z města a okolí. Při bombardování města Rudou armádou 9. května přišlo o život 40 obyvatel města. Jako vzpomínka bylo postaveno několik pomníků. (Makovský, 2007)
2.1.2 Současnost Roku 1990 bylo historické jádro města prohlášeno za památkovou zónu. Ve Velkém Meziříčí se každoročně děje velký počet kulturních a zážitkových akcí. Ve městě se koná pouť, různé kulturní akce na zámku, drakiáda na Fajtově kopci, kulturní léto na náměstí a mnoho dalších. Okolí města je pro turisty lákavé díky Nesměřskému údolí a Balinskému údolí, které je přírodním parkem. Návštěvníci zde mohou navštívit zámek, přes léto otevřenou kostelní věž, židovský hřbitov. 19
2.2 Rozhledna Fajtův kopec
2.2.1 Architektonický návrh V roce 2010 byla vyhlášena architektonická soutěž na výstavbu nové rozhledny na Fajtově kopci v místě horní stanice lyžařského vleku. Než architektonická soutěž začala, byl ustanoven rozpočtový schod a výška rozhledny, kterou povoluje Armáda ČR. Soutěž vyhrál architektonický návrh Ing. Václava Hlaváčka a Jáchyma Peška ze Studia acht architects. [10] Osobně představit svůj projekt zastupitelům přijel uznávaný architekt Václav Hlaváček. Budoucí rozhledna se bude skládat z několika stavebních objektů. Podnož rozhledny ve tvaru koblihy, kde se bude nacházet zázemí. Dále se zde budou prodávat lístky, pro návštěvníky veřejné toalety a půjčovna spotřebních potřeb. „Horní část rozhledny obsahuje 32 metrů vysokou ocelovou konstrukci za studena stáčených a svařovaných dílů. Konstrukce je postavena na principu dvou šroubovic. Vnější se skládá z tří nosných prvků a ve vnější v protisměru je umístěno točité schodiště. Zábradlí bude vypleteno dle normy bezpečnostní ocelovou sítí. Celá stavba bude stát na dvou a půlmetrové betonové podnoži, která se pro toto místo kvůli umělé navážce hodí více než vrtané piloty. Další prvkem, který pomůže podpořit krajinný ráz Fajtova kopce, bude denní a noční režim rozhledny. Jedná se vlastně o umístění moderního LED svítícího pásu, který bude umístěn na jedné části vnější spirály. Až 5 kilometrů na všechny strany by osvětlená rozhledna vytvářela dojem květiny.“ (Ing. Václav Hlaváček) Architektonický návrh rozhledny na Fajtově kopci byl vydán také jako propagační leták pro zájemce o výstavbu a místní obyvatele, architektonický návrh viz příloha 1.
2.2.2 Financování stavby Po ukončené architektonické soutěži, kterou vyhrál návrh Ing. Václava Hlaváčka, se začalo řešit financování výstavby. Prve se muselo vyřešit, kdo bude investorem stavby. Proto Ski klub Velké Meziříčí s. r. o. a město Velké Meziříčí uzavřelo dohodu, že se v květnu 2012 město Velké Meziříčí pokusí zažádat o dotaci z ROP Jihovýchod jako 20
investor, kde mělo šanci získat až 80% dotaci. Bohužel město tuto dotaci nezískalo. [16] Ski klub Velké Meziříčí se tedy rozhodl o dotaci zažádat sám. Do 31. ledna 2012 byla podána žádost o dotaci. Na zasedání Výboru Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod byl schválen projekt s názvem „Rozšíření infrastruktury cestovního ruchu na Fajtově kopci o stylovou rozhlednu s příslušenstvím“, s registračním číslem CZ.1.11/2.1.00/28.01393. Ski klub Velké Meziříčí zpracoval žádost o dotaci a získal finanční prostředky na výstavbu nové rozhledny na Fajtově kopci. Finance byly poskytnuty z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Ski klub VM získalo dotaci 5 259 803 Kč, což bylo 60 % plánovaných nákladů. [11], [14] Dne 9. 5. 2014 byla za přítomnosti starosty Ing. Radovana Necida a místostarosty Josefa Komínka podepsána smlouva o dílo na výstavbu rozhledny na Fajtově kopci. Jako zhotovitel byla vybrána firma Atika Lysý. Při podepsání smlouvy byla zahájena veřejná sbírka, na „prodej“ je 160 schodů, na kterých bude umístěna cedulka se jménem dárce. [5] Prvními dárci se stali starosta a místostarosta Velkého Meziříčí, kteří věnovali sbírce po 3.000,- Kč. Starosta Ing. Radovan Necid si zakoupil 160. schod, pan místostarosta si zakoupil schod číslo 13. Podmínky sbírky: •
„darovat je možno jakoukoli částku, a to i 1 Kč
•
dárci od 200,-Kč a výše budou zveřejněni na tabuli těch, kteří svým příspěvkem pomohli vybudovat rozhlednu (dále jen tabule dárců)
•
dárci od 500,- Kč a výše budou dále zvýhodněni tím, že v Provozním řádu rozhledny bude stanoveno, že tito dárci budou mít po dobu 10 let volný vstup na rozhlednu, a to v doprovodu max. jedné osoby
•
dárci z řad fyzických osob od 2000,- Kč výše jména těchto dárců budou zveřejněna na jednotlivých schodech rozhledny, a to 21
na nerezových tabulkách o velikosti max. 100 cm2. Dále budou zvýhodněni tím, že v Provozním řádu rozhledny bude stanoveno, že tito dárci budou mít po dobu 10 let volný vstup na rozhlednu, a to v doprovodu max. čtyř osob •
dárci z řad fyzických osob od 3000,- Kč výše budou dále zvýhodněni tím, že si budou moci vybrat schod, na kterém bude jejich jméno zveřejněno (z těch čísel schodů, které budou volné)
•
právnické osoby mohou darovat jakoukoli částku. Pokud budou mít zájem o zveřejnění názvu a loga firmy na schodech rozhledny je nutno darovat minimálně 5.000,-Kč. V opačném případě budou zveřejněni na tabuli dárců.“ [5]
Jak už bylo řečeno, rozhledna byla spolufinancována z veřejné sbírky. Za cenu 3 000 korun se rozhodlo schod zakoupit 119 lidí, kteří si chtěli vybrat schod, na kterém bude umístěna cedulka se jménem dárce. Zbylých 51 schodů byly obsazeny v hodnotě 2 000 korun za schod. Do 30. 11. 2015 bylo prozatím prodáno 28 míst na vyhlídkové plošině, jedna tabulka se jménem dárce stojí 3 000 korun. 64 lidí se rozhodlo darovat peněžní částku od 500 do 2 000 korun, na tabuli dárců je uvedeno 22 jmen, kteří přispěli na výstavbu rozhledny do 200 korun. Pokladny pro anonymní dárce byly umístěny ve vestibulu městské radnice, kde bylo vybráno přibližně 10 500 korun. Druhá pokladna byla umístěna v restauraci na Fajtově kopci, zde se vybraly 4 200 korun, anonymní sbírka byla ukončena 30. 9. 2015. Celkově bylo veřejnou sbírkou vybráno 464 657 korun. Předběžný rozpočet pro získání dotace počítal s náklady 8 239 891 korun bez DPH, s DPH 9 970 000 korun. Z toho bylo na založení rozhledny 489 tis. korun, samotná rozhledna 3 224 tis. korun, podnož 4 576 tis. korun, sadovnické úpravy 1 088 tis. korun, areálový vodovod 117 tis. korun, splašková kanalizace 367 tis. korun, kanalizace dešťová 105 tis. korun. V rozpočtu chybělo vybavení interiéru a dokumentace skutečného provedení. Rozhledna byla vysoutěžena za 8 499 910 korun, na interiéry byla počítána částka 347 463 korun, z celkové částky byla vypočítána 60% dotace. S dalšími věcmi jako projekční činnost, osvětlení a další práce se částka vyšplhala na celkové náklady 22
10 038 425 korun.
2.2.3 Průběh výstavby Počátek stavby Než mohla započít samotná výstavba rozhledny, muselo se v prvé řadě odstranit zařízení vleku a radiostožáru, které stály na místě budoucí rozhledny. Dne 13. 6. 2014 se uskutečnilo slavnostní zahájení stavby položením základního kamene „ROZHLEDna Velké Meziříčí“. Výstavba pokračovala vrtáním pro kotvení budoucí rozhledny. Dále začalo betonování vrtů s ocelovou výztuží pro kotvení budoucí rozhledny. Betonování výztuží bylo dokončeno 17. 7. 2014. [8] Začalo se s přípravou armatury pro betonování a následně pokračovalo betonování základů rozhledny. Pokračovala betonáž základové desky a piliřů pro ukotvení rozhledny. Po betonáži základové desky následovalo vyzdívání skeletu a sociálního zařízení. Poté byla dokončena technická část budovy pro umožnění provozu lyžařského vleku. Stavba bude dále pokračovat na jaře dalšího roku, kdy by měla být smontována a postavena konstrukce rozhledny. [8] Pokračování stavby na jaře 2015 Na jaře 2015 pokračovala výstavba výrobou schodiště pro rozhlednu. 27. března 2015 se navážel materiál rozhledny. Přírodní podmínky nedovolovaly pokračovat ve výstavbě rozhledny. Stavba musela být pozastavena. Na začátku dubna se počasí umoudřilo a mohla začít montáž rozhledny. V půlce května nastal čas na vsouvání nosných trubek schodiště. [8] „Rozhledna stojí na železobetonových pilotech, které jsou zapuštěny do hloubky až 16 metrů, až na skálu pod nynější navážku. Váha ocelové konstrukce je 42 tun. Dodavatelem ocelové konstrukce byla firma Kovovýroba Jiří Caska. Celková plocha konstrukce je 691 m2. Pata stavby leží v nadmořské výšce 552 m. n. m a její vyhlídková plošina je ve výšce 584 m. n. m. Povrch konstrukce je ošetřen bílým nátěrem s životností až 20 let. Plochy schodů jsou upraveny stěrkou se vsypem s protiskluzovým efektem.“ [8]
23
2.2.4 Otevření Rozhledna Fajtův kopec byla slavnostně otevřena 19. 6. 2015, slavnostního otevření se účastnili veškeří dárci, kteří přispěli nad 200 Kč. Pro širokou veřejnost byla rozhledna otevřena o den později a to 20. 6. 2015. V zimním období, bude v její podsadě veřejné WC, úschovna/půjčovna sportovních a turistických potřeb, doplňkový prodej map, suvenýrů, balených nápojů a potravin. V letním období tyto služby budou poskytovány v blízké restauraci. [15] Na 160 schodech a po obvodu vyhlídkové plošiny jsou rozmístěny cedulky se jmény dárců. Na stěně visí šestistránková tabule se jmény dárců. [15] „Na rozhledu se návštěvníci dostanou pomocí automatické pokladny. Je tedy přístupná bez lidské obsluhy. Projdou otáčivým turniketem po zaplacení vstupného 20 korun. Maximální počet návštěvníků je 30 osob. O počtu volných míst vás bude informovat přitom displej automatu pokladny. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 32 metrů jsou vidět například chladicí věže jaderné elektrárny Dukovany, které jsou vzdáleny asi 30 km. Výborný pohled je i západním směrem na Dědkovskou horu 694 m. n. m. vzdálenou asi 10 km.“ [15]
2.2.5 Propagace Velké Meziříčí a jeho turistické atraktivity nejvíce propaguje Turistické informační centrum, které spolupracuje s různými turistickými cíli ve městě. Ski klub Velké Meziříčí proto úzce navázal spolupráci s Turistickým informačním centrem ve Velkém Meziříčí. Rozhledny se staly v současné době velmi populárním turistickým cílem mnoha turistů. Nezbytnou částí takové stavby jsou turistické upomínkové předměty v různých podobách. V této kapitole si představíme turistické známky a nálepky, turistické vizitky či sběratelské pohlednice. Veškeré turistické upomínkové a propagační předměty lze zakoupit v Turistickém informačním centru, které se nachází ve vestibulu městské radnice na Náměstí. Ze všeho nejdříve bylo vytvořeno turistické razítko rozhledny. Razítko bylo vytvořeno ve spolupráci s místní reklamní agenturou Art 21. Art 21 předalo několik grafických návrhů, ze kterých byl vybrán nejvhodnější návrh. Vzhled razítka je uveden v příloze 2 24
obrázek č. 2. Jak už bylo řečeno, turistické známky jsou kulaté, dřevěné, vypalované plakety, na kterých je zobrazeno určitá turistická atraktivita. Výroba takové nové turistické známky podléhá několika částem, v prvé řadě musí být podána žádost, kterou schvaluje vedení, hodnotí se, zda dané místo splňuje podmínky pro výrobu a zda postoupí do hlasování na webových stránkách. Když je turistická známka odhlasována přechází k samotné výrobě. Turistické informační centrum Velké Meziříčí vydalo ve spolupráci s Turistickými známkami s. r. o. dřevěnou turistickou známku Rozhledny Fajtův kopec s číslem 2190, vzhled turistické známky viz obrázek č. 3 v příloze 2. [7] „Turistické nálepky jsou barevné, širokoúhlé samolepky, zobrazující ve fotografické kvalitě Turistická známková místa, miniaturu příslušné Turistické známky, stručný popis místa a jeho GPS souřadnice. Může jít o doplněk sbírky Turistických známek, nebo o samostatnou sběratelskou hru pro turisty, kteří před vypálenou grafikou dávají přednost dvourozměrnému, barevnému zobrazení Turistických známkových míst." [2] Turistické nálepky (viz obrázek č. 4, příloha 2) mohou sloužit jako doplněk Turistických známek, nebo mohou tvořit samostatnou sběratelskou edici, kteří dávají přednost před grafickým vyobrazením daného místa než před vypálenou dřevěnou turistickou známkou. [2] Mezi další sběratelské předměty patří turistické vizitky, které se lepí do turistických deníků. Turistická vizitka má několik částí, ústřední fotografie s číselným zařazením vizitky, uvedenými GPS souřadnicemi, dále se zde nachází krátký popis turistického místa. Náhled turistické vizitky Rozhledny Fajtův kopec nalezneme v příloze 2 pod obrázkem č. 5. [3] Turistické informační centrum nabízí zákazníkům dvě pohlednice s motivem Rozhledny Fajtův kopec. První pohlednice je od místního fotografa Jiřího Michlíčka, který své pohlednice prodal Turistickému informačnímu centru. Pohlednice se žlutým okrajem pochází ze sběratelských edic od pana Fukala, který založil v roce 2003 nakladatelství, kde se zaměřil na zmapování starých i nově vybudovaných rozhleden na území České republiky. Náhledy pohlednic můžete vidět v příloze 2, obrázek č. 6 a 7. [6] 25
Při vytvoření propagačních materiálů byl použit motiv rozhledny, takto se stalo u nových zapalovačů, které nyní nabízí turistické informační centrum. (viz příloha 2, obrázek č. 8) Často turisty vyhledávaným suvenýrem se stala magnetka, proto byla objednána magnetka s fotografií Rozhledny Fajtův kopec. (viz příloha 2, obrázek č. 9)
2.2.6 Zhodnocení situace po čtyřměsíčním provozu Jak už bylo řečeno, rozhledna je otevřená od 19. června. Do 30. listopadu 2015 ji už celkem navštívilo 21 643 lidí. Z toho bylo 19 379 platících návštěvníků. Dárci, kteří darovali na výstavbu rozhledny částku vyšší než 500 korun mají vstup na rozhlednu zdarma, této výhody již využilo 2 264 návštěvníků. Z těchto údajů vyplývá, že se Rozhledna Fatjův kopec stala velmi vyhledávaným turistickým cílem. Na vstupném se vybralo 387 580 korun, tyto peníze budou sloužit k běžné údržbě rozhledny. Aktuální fotografie rozhledny se nachází v příloze 3.
3 Marketingový výzkum Marketingový výzkum je v současné době velmi nezbytný. Zabývá se především poznáváním trhu, konkurence a zákazníků a jejich potřeb. Marketingový výzkum se skládá z pěti kroků a to především definování marketingového výzkumu a cílů výzkumu, dále je zapotřebí sestavit plán výzkumu, poté se shromažďují potřebné informace. Pokud už jsme zjistili veškeré informace, nastává jejich statistické zpracování a analýza. Posledním krokem je výsledná prezentace, včetně praktických doporučení. (Foret, 2008) "Marketingový výzkum zahrnuje plánování, sběr a analýzu dat, která jsou relevantní pro marketingové rozhodování a komunikaci výsledků této analýzy řídícím pracovníkům." (McDaniel – Gates, 2002, str. 6)
3.1 Typy marketingového výzkumu Marketingový výzkum můžeme dělit na kvalitativní, nebo-li slovní výzkum a výzkum 26
kvantitativní, který je vyjádřen v číselné podobě.
3.1.1 Kvalitativní výzkum Kvalitativní výzkum odpovídá na otázku „proč“? Hledáme zde různé důvody či motivaci určitého chování. Kvalitativní výzkum je zaměřený především na jedinečnost a individualitu respondentů. Tento výzkum má mnohá omezení, protože soubor respondentů je malý a nereprezentativní. Výsledky kvalitativního šetření se nedají zobecnit na celou populaci. Kvalitativní výzkum nejčastěji zahrnuje skupinové diskuze a hloubkové rozhovory. (Kozel, 2011)
3.1.2 Kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum nám odpovídá na otázku "kolik"? Tyto hodnoty lze změřit a vyjádřit číslem jako různé četnosti nebo frekvence. Nejčastěji se používají k získávání dat techniky dotazování, pozorování a experiment. (Kozel, 2011)
3.2 Techniky sběru dat Mezi techniky sběru dat patří pozorování, dotazování, rozhovor a experiment. Dotazování je nejčastější technikou sběru dat v marketingovém výzkumu. (Foret, 2008)
3.2.1 Dotazník Ve své práci jsem použila k získání dat dotazníkové šetření. Proto jsem se v této kapitole zaměřila především na písemnou formu dotazníku. Dotazník je nejrozšířenější a nejpropracovanější technikou získávání dat. Je nejméně časově náročný, jeho příprava i zpracování je snadná. Největším nedostatkem je nízká návratnost dotazníků. Respondenti často přeskakují otázky či je vyplňují kolektivně. Dotazník vždy začíná úvodním oslovením, ve kterém se respondent seznámí s účelem dotazníkového šetření. Každá otázka musí být srozumitelná, jednoznačná a konkrétní, otázky nesmějí být moc dlouhé a složité, aby respondentovi bylo jasné na co odpovídá. 27
(Punch, 2008) Podle Foreta (2008) se otázky dělí na otevřené, uzavřené a polootevřené. Mezi otevřené otázky patří takzvané volné otázky, kde je respondentovi ponechána volnost v odpovědi. Výhodou těchto otázek je volnost při odpovídání respondenta, ten má možnost napsat vlastní názor, který není nijak omezován. Odpovědi mohou obsahovat informace, které nás nenapadli. Tyto data jsou náročnější na vyhodnocování. Nejprve se data musí kategorizovat a následně vyhodnotit. (Foret, 2008) Dalším druhem otázek jsou otázky uzavřené, kde je předem nabízeno několik variant, ze kterých si respondent vybere. Výhodami těchto otázek je rychlost a nenáročnost vyplňování. Mezi nevýhody patří, že respondent se nemusí ztotožnit ani s jednou možností, která je v dotazníku nabízena. Uzavřené otázky jsou také mnohdy vyplňovány nahodile, neboť se respondent nemusí nad otázkami více zamýšlet, mnohdy se tyto otázky považují za méně silné a závazné než otázky otevřené. Uzavřené otázky jsou typické pro kvantitatvní výzkumy. (Foret, 2008) Podle Foreta (2008) se uzavřené otázky dělí na: •
dichotomické – nabízí pouze dvě možnosti (muž x žena, ano – ne),
•
výběrové – polytomické, možná pouze jedna varianta,
•
výčtové – polytomické, možnost výběru více variant,
•
polytomické – uvedení pořadí variant.
Polootevřená otázka dává respondentovi možnost se k dané otázce vyjádřit slovně pokud se neztotožnil s žádnou nabízenou odpovědí. (Foret, 2008)
28
4 Vyhodnocení dotazníkového šetření Úvod nadcházející kapitoly zahrnuje dané hypotézy, které budou potvrzeny nebo vyvráceny dotazníkovým šetřením. Dále bude následovat vyhodnocení dotazníkového šetření a doporučení, která plynou z výsledků šetření. Pro vyhodnocení dotazníků jsou využity koláčové grafy a hůlkové grafy. U vybraných otázek jsou při vyhodnocování přidány demografické údaje.
4.1 Hypotézy Hypotéza č. 1 – 40 % obyvatel Velkého Meziříčí a přilehlých obcí je spokojeno s výstavbou rozhledny na Fajtově kopci. Hypotéza č. 2 – 50 % obyvatel Velkého Meziříčí a přilehlých obcí již navštívilo alespoň jedenkrát rozhlednu na Fajtově kopci. Hypotéza č. 3 – 30 % obyvatel Velkého Meziříčí a přilehlých obcí je spokojeno s architektonickým řešením rozhledny na Fajtově kopci.
4.2 Výzkum významu rozhledny pro obyvatele Velkého Meziříčí Nejdůležitější částí praktické části mé bakalářské práce je dotazník. Cílem dotazníku je zjištění spokojenosti obyvatel Velkého Meziříčí a přilehlých obcí s nově postavenou rozhlednou na Fajtově kopci, zda jsou spokojeni obecně s výstavbou rozhledny a také se vzhledem. Před zahájením samotného dotazování jsem si stanovila výzkumné hypotézy, které se budu snažit potvrdit či vyvrátit pomocí dotazníkového šetření.
4.3 Metoda výzkumu Jak už jsem uvedla, dotazníkovým šetřením jsem zjistila míru spokojenosti obyvatel města Velkého Meziříčí s výstavbou nové rozhledny Fajtův kopec. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 228 respondentů bydlících ve Velkém Meziříčí nebo v okolních obcích. Dotazník jsem uveřejnila v tištěné podobě na Městském úřadě ve Velkém 29
Meziříčí, na Domě zdraví s. r. o., ve Spolku žen nebo na Gymnáziu ve městě.
4.4 Výsledky dotazníkového šetření Otázka č. 1: Navštívil/a jste již rozhlednu Fajtův kopec? Otázku jsem zařadila na první místo. Podle typologie otázek patří tato do uzavřených, respondenti mohli vybírat pouze ze tří možností. 42 % respondentů rozhlednu navštívilo 1x krát, pouze 12 % respondentů rozhlednu navštívilo 2x krát a více. Zbylých 46 % respondentů rozhlednu ještě nenavštívili.
Graf 1: Návštěvnost Zdroj: autorka 2015
K zhodnocení této otázky jsem použila demografické údaje – věk. Srovnala jsem návštěvnost rozhledny podle věku respondentů. Od 26. roku do 65. roku převládala u respondentů odpověď „ne“, že rozhlednu ještě nenavštívili. Velmi malé procento obyvatel v tomto věkovém rozpětí navštívilo rozhlednu více jak jednou. Z odpovědí vychází, že rozhlednu nejvíce navštěvují mladší obyvatelé a to do věku přibližně 50 let. Od 50 let návštěvnost rozhledny opět klesá.
30
Graf 2: Návštěvnost podle věku Zdroj: autorka 2015
Otázka č. 2: Byl/a jste pro výstavbu rozhledny na Fajtově kopci? Jako druhou otázku jsem zvolila, zda respondenti souhlasili s výstavbou rozhledny na Fajtově kopci, abych zjistila, jaký byl zájem o výstavbu rozhledny. Výsledky této otázky byly překvapivé. Celých 42 % bylo pro výstavbu rozhledny, 39 % spíše ano. Odpověď spíše ne zvolilo 13 % respondentů a pouhých 5 % nebylo pro stavbu vůbec.
Graf 3: Výstavba Zdroj: autorka 2015
31
Otázka č. 3: Líbí se Vám nynější vzhled rozhledny? Třetí otázka je polytomická výčtová. To znamená, že respondenti mohli vybírat z možností a zároveň měli možnost vyjádřit svůj názor. Velká převaha respondentů 91 % uvedlo, že se jim nynější vzhled rozhledny líbí. 9 % respondentům se rozhledna nelíbí a měli možnost uvést jinou alternativu rozhledny, kterou by zvolili. Ve čtyřech případech bylo zmíněno, že rozhledna by měla být z přírodního materiálu (kámen, dřevo), dva respondenti také uvedli, že se jim nelíbí, jak je konstrukce rozhledny „otevřená“.
Graf 4: Vzhled Zdroj: autorka 2015
Otázka č. 4: Přijde Vám propagace rozhledny Fajtův kopec dostatečná? Jako další otázku jsem zvolila, zda respondentům přijde propagace rozhledny dostatečná. Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda si obyvatelé myslí, že by se dala rozhledna více propagovat či zda podle nich je propagace dostatečná. 33 % zvolilo možnost „ano“, 36 % spíše ano. Odpověď „spíše ne“ zvolilo 27 % respondentů a pouhé 4 % zvolili „ne“.
32
Graf 5: Propagace Zdroj: autorka 2015
Otázka č. 5: Myslíte si, že je značení k rozhledně srozumitelné? Pátá otázka zjišťuje, zda je značení k rozhledně dostatečné. Tato otázka je škálová uzavřená. Podle výsledků si respondenti myslí, že je značení dostatečné, 32 % zvolilo možnost „ano“, 38 % „spíše ano“. Odpověď „spíše ne“ zvolilo 24 % respondentů a pouhá 6 % zvolila „ne“.
Graf 6: Značení Zdroj: autorka 2015
33
Otázka č. 6: Souhlasíte s výběrem vstupného? Šestá otázka zjišťuje, zda návštěvníci rozhledny souhlasí s vybíráním vstupného a s jeho výší, které činí 20 Kč. Výsledky otázky dopadly pro mě překvapivě, pouhých 18 % by uvítalo, aby byla rozhledna volně přístupná, 19 % respondentů s výběrem vstupného souhlasí, ale 20 Kč jim přijde vysoké. Přesně 63 % respondentů souhlasí s výběrem vstupného a s jeho výškou souhlasí.
Graf 7: Vstupné Zdroj: autorka 2015
Otázka č. 7: Přispěli jste? Nejčastější odpověď na tuto otázku bylo „ne“ a to rovnou v 87 %. Dotazovaní přispěli v 5 % částkou do 199 Kč, tato částka byla darována anonymně. Mezi částkou 200 – 499 Kč přispělo 3 %, což znamená, že tito respondenti jsou uvedeni na tabuli dárců, která je umístěna u paty rozhledny. Částkou od 500 – 1999 Kč dostali lidé výhodu volného vstupu na 10 let s doprovodem jedné osoby, této výhody využili pouze 2 % dotazovaných. Pouze 3 % respondentů si zakoupilo schod, kde bylo umístěno jejich jméno.
34
Graf 8: Přispěli jste? Zdroj: autorka 2015
Otázka č. 8: Změnil/a byste otevírací dobu (nynější doba 8:00 – 21:00)? Otázka je polytomická výčtová, lidé měli na výběr z možností a také mohli vyjádřit svůj názor slovně. Tuto otázku jsem zařadila z důvodu, abych se dozvěděla, zda-li jsou obyvatelé spokojeni s otevírací dobou rozhledny. 87 % dotazovaných odpovědělo, že by otevírací dobu neměnili. Menší část označila, že by otevírací dobu pozměnili. K této variantě se mohli vyjádřit slovně a napsat jaká otevírací doba si myslí, že by byla vhodnější. Nejvíce uváděli možnost nonstop. Dále by měla být podle respondentů rozšířená otevírací doba do časných ranních hodin a do večerních hodin nejméně však do 22.00 hod.
35
Graf 9: Otevírací doba Zdroj: autorka 2015
Otázka č. 9: Víte, kdo je majitelem rozhledny? (můžete zvolit více možností) Jako šestou otázku jsem zařadila, jestli obyvatelé Velkého Meziříčí vědí, kdo je majitelem rozhledny. Tato otázka je polytomická, což znamená, že respondenti mohli vybírat jednu nebo více odpovědí. Odpověď jsem uvedla s demografickým údajem – věkem. Správnou odpověď uvedlo 9 % dotazovaných ve věku do 18 let, dále 22 % odpověděli chybně, že majitelem rozhledny je Město Velké Meziříčí a 7 % se domnívá, že je majitelem Kraj Vysočina. Respondenti ve věku 19 – 25 let nejčastěji zvolili jako majitelem Město Velké Meziříčí, 11 % uvedlo, že majitelem je Ski klub VM a pouhých 5 % uvedlo Kraj Vysočinu. Dotazovaní ve věku 26 – 35 let nejčastěji odpověděli, že majitelem je Město Velké Meziříčí a 16 % uvedlo správně Ski klub VM. Od 36 let respondenti převážně odpovídali správně a možnost, že je majitelem Město Velké Meziříčí s věkem postupně klesala.
36
Graf 10: Majitel Zdroj: autorka 2015
Otázka č. 10: Myslíte si, že má rozhledna Fajtův kopec význam pro obyvatele Velkého Meziříčí? K posledním otázkám jsem zařadila, zda si lidé myslí, že rozhledna Fajtův kopec má pro ně nějaký význam. 43 % dotazovaných uvedlo, že rozhledna pro obyvatele žádný význam nemá. 57 % respondentů odpovědělo, že si myslí, že rozhledna pro ně význam má, proto mohli dále uvést jaký. Přes 100 respondentů uvedlo, že má rozhledna pro město význam v cestovním ruchu a s ním navazujícím větším přílivem turistů do města, kteří zde přivádějí peníze do městské kasy. Dále uvedli, že rozhledna Fajtův kopec zvyšuje povědomí o Velkém Meziříčí, stala se dominantou města, je zde krásný výhled na okolí a pro mnoha místních vzniklo nové místo pro výlety.
37
Graf 11: Význam pro obyvatele Velkého Meziříčí Zdroj: autorka 2015
Touto otázkou jsem chtěla zjistit, kolik žen a mužů si myslí, že rozhledna má pro město a jeho obyvatele nějaký význam. U žen převládá názor, že rozhledna má význam pro obyvatele, a to většinou jako nově vzniklé odpočinkové místo, a především jako zvyšování turistického ruchu ve městě, tím pádem větší příliv peněz do městského rozpočtu. 27 % žen si nemyslí, že by jim rozhledna přinášela nějaký užitek. Mezi muži se kladný i negativní názory objevily ve shodném počtu 17 %.
Graf 12: Význam pro obyvatele Velkého Meziříčí podle pohlaví Zdroj: autorka 2015
38
Otázka č. 11: Napište, co byste změnili na rozhledně Fajtův kopec. V této otázce měli respondenti možnost vyjádřit svůj názor, co by změnili nebo vylepšili na nově postavené rozhledně a jejím okolí. 21 % uvedlo, že by změnili nasvícení rozhledny, přikláněli by se spíše k osvětlení dle architektonického návrhu. Jako důvody uváděli, že se jim nelíbí barevnost nasvícení či střídání barev. Dále uvedli, že by bylo potřeba upravit terén kolem rozhledny, dodat nějaké posezení nebo dětské hřiště.
Graf 13: Napište, co byste změnili na rozhledně Fajtův kopec. Zdroj: autorka 2015
Otázka č. 12: Jaké je Vaše pohlaví? Dotazník vyplnilo 66 % žen, mužů bylo 34 %. To také přibližně odpovídá demografickému rozdělení mužů a žen ve městě Velkém Meziříčí a jeho přilehlých obcí.
39
Graf 14: Pohlaví Zdroj: autorka 2015
Otázka č. 13: Jaký je Váš věk? Věkové rozdělení respondentů bylo poměrné. Do 18 let odpovídalo 12 %, mezi rokem 19 – 25 odpovědělo 14 %, ve věku 26 – 35 let odpovědělo 16 %, 36 – 50 let odpovědělo 22 %, mezi rokem 50 – 65 let to bylo 20 % a více než 65 let odpovědělo na dotazník 15 %.
Graf 15: Věk Zdroj: autorka 2015
40
Otázka č. 14: Jaké je Vaše bydliště? Poslední otázka se týkala bydliště respondentů. 54 % respondentů uvedlo jako své bydliště Velké Meziříčí, 46 % pochází z přilehlých obcí Velkého Meziříčí.
Graf 16: Bydliště Zdroj: autorka 2015
4.5 Shrnutí dotazníkového šetření Úkolem dotazníku bylo potvrdit či vyvrátit dané hypotézy. Dotazníkové šetření ovšem přineslo mnohem více poznatků. Většina respondentů je spokojena s výstavbou rozhledny ve městě Velké Meziříčí. Druhá hypotéza byla také potvrzena, většina respondentů potvrdila, že již navštívili minimálně jednou rozhlednu. Skoro stoprocentní úspěšnost má architektonický návrh rozhledny u obyvatel města. Pouhých 9 % by vzhled změnilo. Více jak polovina dotazovaných souhlasí s výběrem vstupného a nenamítají nic proti jeho výši. Někteří lidé si myslí, že by měla být rozhledna volně přístupná nebo by alespoň mělo být vstupné nižší. Mezi respondenty se neobjevilo velké množství těch, co na výstavbu rozhledny přispěli. Nejvíce odpovědí bylo, že na rozhlednu nepřispěli žádnou částkou. 41
Otevírací dobu 8.00 – 21.00 ve většině případů lidé komentovali jako vyhovující. Našlo se pár respondentů, kteří by ocenili neomezující vstup na rozhlednu či prodloužení do ranních hodin a také večerních hodin. Díky dotazníkovému šetření se ukázalo, že obyvatelé Velkého Meziříčí a okolí nemají ujasněného majitele rozhledny. Rozhledna Fajtův kopec je majetkem Ski klubu Velké Meziříčí. Respondenti se ale chybně domnívají, že rozhledna je společným majetkem města Velké Meziříčí a Ski klubu VM. Pro obyvatele Velkého Meziříčí rozhledna přinesla nové místo pro trávení volného času, procházky či velmi krásný pohled na město a jeho okolí. Pro některé lidi se stala rozhledna novou dominantou města, která láká turisty k návštěvě města. Díky turistům se zvyšuje příliv peněz místním firmám a městu. Mnoho lidí se vyjádřilo negativně k barevnému nasvícení rozhledny a měnícím se barvám během noci. Návštěvníkům rozhledny nejvíce chybí v blízkosti rozhledny nějaké lavičky na odpočinek, lepší restaurační zařízení či dětské hřiště. Někteří návštěvníci rozhledny se také negativně vyjádřili k síťovanému zábradlí, které evokuje pocit nedostatečných zábran.
4.6 Doporučení Na základě vyhodnocení dotazníkového šetření v této části uvedu některá doporučení na zlepšení rozhledny a jejího okolí. Z dotazníku vyplývá, že nejvíce respondentům nevyhovuje nasvícení rozhledny. V současné době je rozhledna osvětlena ze spodní části, každý večer se střídá několik barev. Lidé by si spíše přáli, aby barva byla jednotná a to především bílá. Nejvíce se jim líbilo nasvícení dle architektonického návrhu, toho se bohužel nezhostila žádná firma, proto místní firma MusicData navrhla nasvícení ze spodní části. Proto bych dle výsledků dotazníku doporučovala barvu osvícení změnit pouze na jednotnou bílou barvu. Nasvícení by mohlo být tematické, například během vánočního období by rozhledna mohla svítit bíle, na sv. Valentýna červeně, na sv. Patrika zeleně apod. Cesta k rozhledně by mohla být lépe značená, neboť mnoho návštěvníků si neví rady, kudy se dostanou k rozhledně. 42
Jak už bylo zmíněno, síťové zábradlí nevyvolává dojem bezpečného zábradlí, proto bych doporučovala změnu za prvoplánovanou ocelovou síť. Další poznatek z dotazníku vyšel, že dotazovaným velmi chybí posezení u rozhledny. Nějaké místo na odpočinek. Bylo by potřeba upravit terén, přidat nějaké posezení a odpadkové koše, které tam určitě chybí, protože v okolí rozhledny se nenachází jediný koš. Dále by nebylo špatné na vyhlídkovou plošinu přidat panoramatické cedule, na kterých by bylo uvedeno, co je možné vidět z rozhledny. Pro návštěvníky by se stala rozhledna a její výhled ještě atraktivnější. V nynější době se plánuje rozšíření otevírací doby, což si myslím, že tuto změnu návštěvníci ocení. Rozhledna jak už bylo řečeno je přístupná přes automatický terminál, z tohoto důvodu není zapotřebí pracovní síly a otevírací dobu je proto možné upravovat dle potřeby, například dle ročních období.
43
Závěr Cílem práce bylo zjistit význam nové Rozhledny Fajtův kopec pro obyvatele Velkého Meziříčí. Teoretickou část mé práce jsem zaměřila na historii vyhlídkových míst a rozhleden. Dozvěděli jsme se, z jakých důvodů se rozhledny stavěly a jak se jejich vzhled měnil podle doby, kdy byly postaveny nebo také místa kde byly budovány. Řekli jsme si něco o umístění rozhleden, jejich výstavbě a hlavně jejich financování. V další části jsem se zabývala samotnou výstavbou Rozhledny Fajtův kopec ve Velkém Meziříčí. S touto stavbou jsme se seznámili již od počátku plánů na výstavbu rozhledny, představili jsme si vítězný architektonický návrh. Dozvěděli jsme se, že dlouho trvalo vyřešení důležité otázky a to financování. Nakonec se stal investorem Ski klub Velké Meziříčí, které zažádalo ROP Jihovýchod o dotaci na výstavbu rozhledny v rámci projektu Rozšíření infrastruktury cestovního ruchu na Fajtově kopci o stylovou rozhlednu s příslušenstvím. Dotace byla schválena a Ski klubu byla přislíbena částka cca 5,9 mil Kč. Zbytek finančních prostředků bylo vybráno od místních firem a dárců, kteří si mohli zakoupit schod na rozhledně, kde byla umístěna tabulka s jeho jménem. Nakonec jsme zhodnotila situaci po několikaměsíčním provozu. Praktická část mé práce je zaměřena na dotazníkové šetření a na zpracování výsledků a rozpracována doporučení, která plynou z výsledků dotazníku. Prvním krokem jsem si zadala tři základní hypotézy, jejichž výroky jsem chtěla potvrdit či vyvrátit dotazníkem. Vytvořila jsem dotazník, který jsem rozdala obyvatelům Velkého Meziříčí a okolních obcí. Dotazníků se mi vrátilo 228. K vyhodnocení dotazníku jsem využila grafy, které jsem slovně popsala. Dle dotazníkového šetření vyplývá, že se rozhledna stala oblíbenou a hojně navštěvovanou rozhlednou v blízkém okolí. Obyvatelům Velkého Meziříčí se rozhledna líbí a jsou spokojeni s její výstavbou. Ovšem i tato stavba má určité nedostatky, které by se daly vylepšit. V okolí rozhledny se nenachází žádné odpočinkové místo s lavičkami či stolem. Negativně se obyvatelé nejčastěji vyjadřovali k střídajícímu barevnému osvětlení, které by rádi změnili na jednotnou barvu. Pokud shrneme výsledky dotazníku, obyvatelé jsou spokojeni 44
s rozhlednou a určitě jsou rádi, že tato stavba zde vznikla, nad některými nápady na zlepšení rozhledny by určitě nebylo na škodu se zamyslet. Bakalářská práce dosáhla splňovaného cíle mé práce. Zjistila jsem, že je rozhledna přínosem jak pro obyvatele, tak pro zvýšení cestovního ruchu, který zvyšuje příjem peněz plynoucí do města. Výstup z bakalářské práce bych ráda konzultovala se Ski klubem VM, díky níž bude mít Ski klub VM zpětnou vazbu od obyvatel Velkého Meziříčí o stavbě Rozhledny Fajtův kopec.
45
Seznam použitých zdrojů
Literatura FORET, Miroslav. Marketingový průzkum: poznáváme svoje zákazníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 121 s. Praxe manažera (Computer Press). ISBN 978-80-2512183-2. HODEČEK, Dalibor. Velké Meziříčí v zrcadle dějin. Vyd. 1. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 2008, 479 s., [32] s. barev. obr. příl. Edice Vysočiny. ISBN 97880-7275-075-7. KOZEL, Roman, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 304 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3527-6. MAKOVSKÝ, Vladimír. Velké Meziříčí – historické a jiné zajímavosti. NOUZA, Jan. Rozhledny Čech, Moravy a Slezska. Vyd. 1. Liberec: Nakladatelství 555, 1999, 159 s. ISBN 80-902590-4-9. NOUZA, Jan. Rozhledny na prahu 21. století. Vyd. 1. Liberec: Nakl. 555, 2003, 151 p. ISBN 8086424197.
Internetové zdroje (1) Co je to Rozhledna [online]. 2001, 2012 [cit. 2015-12-03]. Dostupné z: http://rozhledny.yc.cz/cojeto.htm (2) Co to jsou Turistické nálepky. Turistické známky [online]. 1999, 2015 [cit. 2015-1203]. Dostupné z: http://www.turisticke-znamky.cz/turisticke-nalepky.html (3) Co jsou Turistické vizitky. Turistický deník [online]. 2015 [cit. 2015-12-03]. Dostupné z: http://turisticky-denik.cz/co-jsou-turisticke-vizitky.htm (4) Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2015 [online]. Praha: Český 46
statistický úřad, 2015-04-30, [cit. 2015-11-13] (5) Podpis smlouvy o dílo na výstavbu rozhledny na Fajtově kopci. Ski klub Velké Meziříčí [online]. 2010, 2014 [cit. 2015-12-03]. Dostupné z: http://www.skivm.cz/cs/rozhledna-schody (6) Pohledy Fukal [online]. 2007 [cit. 2015-12-03]. Dostupné z: http://www.pohledyfukal.cz/ (7) Pravidla TZ. Turistické známky [online]. 2015 [cit. 2015-12-04]. Dostupné z: http://www.turisticke-znamky.cz/pravidla-tz.html (8) Průběh výstavby. Ski klub Velké Meziříčí [online]. 2010, 2015 [cit. 2015-12-03]. Dostupné z: http://www.skivm.cz/cs/rozhledna-schody/prubeh-vystavby (9) Rozhledna Fajtův kopec. Turistický portál Velké Meziříčí [online]. 2015 [cit. 201512-03]. Dostupné z: http://www.turistikavm.cz/kam-ve-meste/nej-ve-meste/rozhlednafajtuv-kopec (10) Rozhledna na Fajtově kopci. NovinyVM.cz [online]. 2010 [cit. 2015-12-03]. Dostupné z: http://www.novinyvm.cz/1774-rozhledna-na-fajtove-kopci.html (11) Rozhledna ROP. Ski klub Velké Meziříčí [online]. 2010, 2014 [cit. 2015-12-03]. Dostupné z: http://www.skivm.cz/cs/rozhledna-schody/rozhledna-rop (12) Rozhledny České republiky [online]. [cit. 2015-12-03]. Dostupné z: http://zlatychlum.cz/kamenne-rozhledny (13) Rozhledny - jak stavět? II [online]. 2005 [cit. 2015-12-03]. Dostupné z: http://itakura.kes.tul.cz/jan/rozhledny/jak_stavet_2.html (14) Seznam schválených projektů 43. VRR. Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod, 2013. (15) Slavnostně otevřeli rozhlednu na Fajtově kopci. Prohlédnout si ji přišly desítky lidí. NovinyVM.cz [online]. 2015 [cit. 2015-12-03]. Dostupné z: http://www.novinyvm.cz/8767-slavnostne-otevreli-rozhlednu-na-fajtove-kopciprohlednout-si-ji-prisly-desitky-lidi.html 47
(16) Velkomeziříčské zastupitele čeká důležité rozhodování o rozhledně. NovinyVM.cz [online]. 2013 [cit. 2015-12-03]. Dostupné z: http://www.novinyvm.cz/4745velkomeziricske-zastupitele-ceka-dulezite-rozhodovani-o-rozhledne.html (17) Základní informace. Turistický portál Velké Meziříčí [online]. 2015 [cit. 2015-1203]. Dostupné z: http://www.turistikavm.cz/o-meste/zakladni-informace
Osobní rozhovory Květa Hladíková – vedoucí informačního turistického centra ve Velkém Meziříčí Jiří Pálka – ředitel Ski areálu Velké Meziříčí
48
Seznam grafů Graf 1: Návštěvnost ........................................................................................................ 30 Graf 2: Návštěvnost podle věku...................................................................................... 31 Graf 3: Výstavba ............................................................................................................. 31 Graf 4: Vzhled................................................................................................................. 32 Graf 5: Propagace ........................................................................................................... 33 Graf 6: Značení ............................................................................................................... 33 Graf 7: Vstupné ............................................................................................................... 34 Graf 8: Přispěli jste? ....................................................................................................... 35 Graf 9: Otevírací doba .................................................................................................... 36 Graf 10: Majitel .............................................................................................................. 37 Graf 11: Význam pro obyvatele Velkého Meziříčí ......................................................... 38 Graf 12: Význam pro obyvatele Velkého Meziříčí podle pohlaví .................................. 38 Graf 13: Napište, co byste změnili na rozhledně Fajtův kopec. ..................................... 39 Graf 14: Pohlaví .............................................................................................................. 40 Graf 15: Věk ................................................................................................................... 40 Graf 16: Bydliště ............................................................................................................. 41
Seznam příloh Příloha 1: Architektonický návrh .................................................................................... 50 Příloha 2: Propagace ....................................................................................................... 51 Příloha 3: Fotografie rozhledny ...................................................................................... 55 49
Příloha 4: Dotazník ......................................................................................................... 58
Příloha 1: Architektonický návrh
Obrázek 1: Architektonický návrh rozhledny Zdroj: http://www.novinyvm.cz/5467-rozhledna-ziskala-evropskou-dotaci.html
50
Příloha 2: Propagace
Obrázek 2: Razítko rozhledny Zdroj: autorka 2015
Obrázek 3: Turistická známka Zdroj: autorka 2015
51
Obrázek 4: Turistická nálepka Zdroj: autorka 2015
Obrázek 5: Turistická vizitka Zdroj: autorka 2015
52
Obrázek 6: Pohlednice Zdroj: autorka 2015
Obrázek 7: Sběratelská pohlednice Zdroj: autorka 2015
53
Obrázek 8: Zapalovače Zdroj: autorka 2015
Obrázek 9: Magnetka Zdroj: autorka 2015
54
Příloha 3: Fotografie rozhledny
Fotografie 1: Rozhledna Fajtův kopec Zdroj: autorka 2015
Fotografie 2: Noční nasvícení rozhledny Zdroj: autorka 2015
55
Fotografie 3: Noční nasvícení rozhledny II Zdroj: autorka 2015
Fotografie 4: Tabulka se jménem na schodě Zdroj: autorka 2015
56
Fotografie 5: Síťové zábradlí Zdroj: autorka 2015
57
Příloha 4: Dotazník Dobrý den, jmenuji se Lenka Maloušková a jsem studentkou oboru Cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické Jihlava. Ráda bych Vás požádala o vyplnění dotazníku, který bude sloužit jako podklad pro bakalářskou práci. Hlavním účelem dotazníku je zjištění spokojenosti obyvatel Velkého Meziříčí a přilehlých obcí s výstavbou a se vzhledem nově postavené rozhledny na Fajtově kopci. 1. Navštívil/a jste již rozhlednu na Fajtově kopci? •
ano, 1x krát
•
ano, 2x krát a více
•
ne
2. Byl/a jste pro výstavbu rozhledny na Fajtově kopci? •
ano
•
spíše ano
•
spíše ne
•
ne
3. Líbí se Vám nynější vzhled rozhledny? •
ano
•
ne
(pokud ne, napište prosím, jaký vzhled byste zvolil/a)
4. Přijde Vám propagace rozhledny Fajtův kopec dostatečná? •
ano
•
spíše ano
•
spíše ne
•
ne
5. Myslíte si, že je značení k rozhledně srozumitelné? 58
•
ano
•
spíše ano
•
spíše ne
•
ne
6. Souhlasíte s výběrem vstupného 20 Kč? •
ano, s výší vstupného souhlasím
•
ano, ale snížil/a bych částku
•
ne, měla by být volně přístupná
7. Přispěli jste? •
ano, částkou do 199Kč
•
ano, částkou 200 – 499Kč
•
ano, částkou 500 – 1999Kč
•
ano, částkou 2000Kč a výše
•
ne
8. Změnil/a byste otevírací dobu (nynější otevírací doba 8:00 – 21:00)? •
ano
•
ne
(pokud ano, napište prosím jinou alternativu otevírací doby)
9. Víte, kdo je majitelem rozhledny? (můžete zvolit více možností) •
Ski klub VM
•
Město Velké Meziříčí
•
Kraj Vysočina
•
soukromá osoba
10. Myslíte si, že má rozhledna Fajtův kopec význam pro obyvatele Velkého Meziříčí?
59
•
ano
•
ne
(pokud ano, napište prosím jaký)
11. Napište, co byste změnili na rozhledně Fajtův kopec.
12. Pohlaví •
žena
•
muž
13. Věk •
do 18 let
•
19 – 25 let
•
26 – 35 let
•
36 – 50 let
•
50 – 65 let
•
více než 65 let
14. Bydliště •
Velké Meziříčí
•
přilehlá obec Velkého Meziříčí
Děkuji za Váš čas, který jste věnovali k vyplnění tohoto dotazníku.
60
