ZPRAVODAJ
Římskokatolické farnosti sv. Vojtěcha &Salesiánského střediska mládeže – DDM Č. Budějovice
FÍKOVNÍK
4/2013 22. ROČNÍK
2/ úvodníkaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
4/2013
Naše svatovojtěšská pouť se blíží Letošní dlouhá zima, kterou provázelo množství sněhu, nízké teploty a skoro stále zatažená obloha, myslím, nikomu moc chybět nebude. Tím více vyhlížíme jaro a vše co k němu patří. Naše farnost tak má každý rok dva veliké vrcholy, dvě liturgické slavnosti velice blízko pohromadě. Jsou to Velikonoce, které nemají pevné datum a naše farní pouť svatého Vojtěcha, která se koná většinou po 23. dubnu, což je den připomínky tohoto světce. Letos společně tohoto mučedníka pro víru oslavíme v neděli 28. dubna. Prožíváme rok víry, kdy si připomínáme cyrilometodějské jubileum 1150 let od příchodu slovanských věrozvěstů na Moravu. Slavení tohoto jubilea nás vede k zamyšlení, jakou roli hraje víra v našem životě a také v životě české společnosti. Jak se v dnešním světě projevuje, jak vypadá svědectví křesťanů v současnosti. Čím obohacuje a jak proměňuje život člověka. Víra jako taková se nedá měřit ani vážit. Dá s však docela zřetelně vidět konkrétní život z víry v Krista. Víra se nejvíce viditelným způsobem projevuje konkrétními skutky, jak říká Písmo. Nemá nic společného s ideologií ani s moralismem. Jedná se o určitý životní styl, který je v dnešní době v Evropě stylem menšinovým. To nevadí a neměl by to být pro křesťany důvod k pesimismu. Mnohem důležitější než počet věřících se ukazuje kvalita života těch, kdo následují Krista (vzpomeňme na Ježíšovo podobenství o soli). Zaměření se na růst lidí, kteří žijí z víry, je mnohem důležitější skutečnost než počet věřících. Na svatém Vojtěchu a jeho životnímu příběhu můžeme dobře pozorovat hodnoty víry. Jako mladý muž žijící v Magdeburgu dostává velmi dobré vzdělání nejen ve společenských vědách, ale také ve víře. Poznání Krista prostřednictvím Božího slova, aktivní prožívání liturgie, znalost a schopnost jednoduše vysvětlovat pravdy víry, život ve společenství, zakoušení Boží přítomnosti ve všednosti dnů, to všechno jsou způsoby, které mají velký vliv na prožívání víry i její růst. Proto bychom si čas od času mohli položit
3/úvodník, informace & ohláškyaaaaaaaaaaaaaaaaaa
4/2013
jednoduchou otázku. Co konkrétně mohu udělat právě teď pro osobní růst ve víře? Kdo se ptá, ten se dozví. Kdo hledá, nalézá. Kdo se namáhá, bude odměněn. Při společné oslavě svatého Vojtěcha dostáváme možnost vzájemně se ve víře povzbudit, sdělit si zkušenost naší víry. Také máme možnost pozvat do našeho farního prostředí příbuzné, známé, přátele a společně s nimi projevit radost z toho, že právě nás si Pán vyvolil, abychom se stali jeho přáteli i svědky. Letošní program svatovojtěšské pouti na rozdíl od loňska více pamatuje na věřící, kteří nemají malé děti. Maximálně otevřeme prostory salesiánského střediska, abychom mohli spolu chvíli pobýt a pohovořit. Jsou připraveny programy pro děti, rodiče i dospělé. Pouť zahájíme v sobotu 27. dubna koncertem velešínského sboru se sólisty a orchestrem. Před koncertem naše děti z Hudební školy Vojtěch předvedou malý muzikál. V neděli od 15,00 hodin zahájíme požehnáním odpolední část programu. Aby naše farní pouť přinesla také dobré duchovní plody, budeme se modlit novénu k sv. Vojtěchu, která začne v sobotu 13. dubna. P. F. Ptáček V březnu byli pokřtěni: Gabriela Kučerová, Barbora Veselá, Jasmína Brůhová Ve svátost manželství vstoupili: MUDr. Antonín Kopet a MUDr. Petra Paťhová LITURGICKÁ ČTENÍ – ROČNÍ CYKLUS C : Datum 21.4. 28.4. 5.5. 12.5.
Neděle/svátek 4. velikonoční 5. velikonoční 6. velikonoční 7. velikonoční
1.čtení Sk 13,14.43-52 Sk 14,21b-27 Sk 15,1-2.22-29 Sk 7,55-60
2.čtení Zj 7,9.14b-17 Zj 21,1-5a Zj 21,10-14.22-23 Zj 22,12-14.16-17.20
Evangelium Jan 10,27-30 Jan 13,31-33a.34-35 Jan 14,23-29 Jan 17,20-26
POŘAD PRAVIDELNÝCH BOHOSLUŽEB U SV. VOJTĚCHA: PO -
ÚT 19.00
STŘ 18.00
ČT 18.00
PÁ 18.00
SO 7.30
NE 8:00, 10.00, 18.00
4/ světec měsíceaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
a
4/2013
Světec měsíce – Sv. Jiří – 24. dubna Žil ve 3. století, zemřel roku 303. Jiří (řecky Georgius) byl synem urozených rodičů, žijících v Kappadocii. Jeho otec zemřel mučednickou smrtí a matka se po jeho smrti odstěhovala do svého rodiště. Jiří se stal vojákem, ale zůstal přesto velmi zbožným. O skutečném životě tohoto světce se ví velmi málo, a navíc povědomí o něm zcela překrývá množství legend, které se o něm vypravují, takže se při reformě liturgického kalendáře a seznamu svatých dokonce uvažovalo o jeho škrtnutí, jelikož to vypadalo, jako by světec tohoto jména nikdy nežil. Nejznámější legendou je jistě ta o princezně a draku. Podle této legendy jednou přijel do města Silene v Lybii, kde měli velký močál nebo jezero. U něj se usadil velký drak, který otrávil celou zemi. Všichni obyvatelé města se shromáždili, aby ho zabili, ale když jej zblízka uviděli, prchali. Jednou za čas přicházel drak k městu, a když na lidi dýchl, otráveni zemřeli. Proto mu obyvatelé začali dávat každý den dvě ovce, aby více neškodil. Když už ovcí ubývalo, začali mu přinášet i lidské oběti. Nakonec přišla řada i na královskou dceru. Právě projížděl kolem svatý Jiří na koni, vytáhl meč, udělal na něm znamení kříže a směle vyrazil proti drakovi. Udeřil ho mečem (podle jiné verze oštěpem) a drak padl k zemi. No a následovala obvyklá odměna. Pozadí této legendy však může být ozvěnou dějin rané církve v severní Africe. Královská dcera může být symbol církve, drak je symbolem satana a jeho otrávený dech je strach a malověrnost. Když v polovině třetího století vypuklo pronásledování císaře Decia, nebylo mnoho křesťanských mučedníků, protože bylo vydáno obrovské množství falešných potvrzení o povinném obětování pohanským božstvům, takže většina křesťanů unikla jakémukoli vyšetřování ze strany císařských úřadů. A právě severoafričtí biskupové hlasitě mluvili o zbabělosti a strachu, který se usídlil mezi křesťany. Když potom vypuklo pronásledování za císaře Diokleciána, které bylo mnohem důslednější a krutější než ta předchozí, panovala oprávněná obava, že celá města ze strachu z uvěznění a smrti odpadnou od víry. Statečnost císařského důstojníka Jiřího při vyznání víry před římským soudem pak mohla být strhujícím příkladem pro ostatní křesťany, aby nezradili Krista, a tak byla zachráněna církev, tedy královská dcera. Svatý Jiří skutečně zamřel statečně jako svědek Ježíše Krista čili mučedník. V pozdějších staletích se sv. Jiří stal vzorem rytířských ctností. Je uctíván jako patron vojáků, hospodářů, řezníků, dále několika zemí: Anglie, Libanonu, Litvy, Malty, Moskvy, Německa, Kanady, Palestiny, Řecka, dále při nemocech jako například malomocenství. Znamením sv. Jiří je především červený kříž v bílém poli buď na štítě, nebo na praporu. Takhle je například na vlajce Anglie nebo Gruzie. Naposledy se sv. Jiří stal patronem skautů. Jednak proto, že zakladatel skautingu sir Robert Baden-Powell byl původně anglický generál, ale hlavně proto, že rytířské ctnosti sv. Jiří mají být skautům příkladem. Den sv. Jiří je tedy také velkým skautským svátkem. I obrázek, který jsem zvolil pro tento článek, nakreslil právě R. Baden- Powell, a proto má také svatý Jiří na hlavě skautský klobouk. P. P. Košák
5/ závody
a
4/2013
HO4ák prověrka, aneb 7. ročník boulderových závodů Stejně jako každoročně celý maratón odstartoval již ve středu před závody, a to sundáním všech chytů ze stěny, umytím a vyčištěním desek a výběrem chytů pro stavbu závodních cest. Čtvrtečním ránem pak začala stavba semifinálových a finálových boulderů pro všechny kategorie – dohromady přes 30 soutěžních cest a dalších několika variant. Tento maratón končil až v pátek v pozdních hodinách. Chtěl bych letos poděkovat zejména Petrovi, který mi pomáhal se stavbou cest a zejména díky jeho pomoci jsme vše nakonec stíhali. A dále děkuji Janče, která v odpoledních hodinách pomáhala se zakreslováním závodních cest. Samotný závod začal prezentací kategorie Z již v osm hodin ráno. Hlavně díky salesiánským střediskům mládeže z Prahy a Plzně bylo v této kategorii 20 dětí do 13 let. Vzhledem k tomuto počtu byla kategorie rozdělena na dvě: Z1 (do 10 let) a Z2 (11 – 13 let). Kvalifikace proběhla ve dvou kolech po 45 minutách, kdy kategorie Z1 lezla cesty s volnýma nohama a Z2 pak ve „stepu“. Tímto se celý další program lehce posunul, ale v průběhu dne jsme díky dobrovolníkům vše nakonec zvládli. Kategorie Z1 neměla finále, proto si to děvčata Kateřina Josefusová a Jana Čábelová (obě z Prahy) rozdaly společně s kategorií Z2. Kategorie Z2 pak lezla finále na upravených „semifinálovkách“ ostatních kategorií a pořadí bylo následující: 1. Martin Fau (Plzeň), 2. Kristián Šmíd (ČB – LC Lanovka), 3. Martin Melíšek (Praha). Odpolední kvalifikace všech ostatních kategorií, začala ihned po nutné přestavbě stěny, lehce po jedné hodině. Zde změřilo síly 18 závodníků a závodnic v kategoriích: „Bábovky“ (holky od 14 let výše), „Pokročilí“ (kluci 14-18let) a „Pamětníci“ (borci od 19 let výše). Zejména v kategorii „Pokročilí“ byla letos účast nižší, protože ve stejný den probíhal závod na stěně v Písku a někteří jeli závodit tam. „Bábovek“ se účastnilo sedm. Šest kvůli vyrovnaným semifinálovým přelezům postoupilo do finále. O vítězce nakonec muselo rozhodnout historicky první superfinále, které se lezlo až po skončení finále „Pamětníků“ na jedné z jejich cest. Vyhrála těsně Tereza Pavelcová před Patricií Černou (obě bývalé dobrovolnice Střediska), třetí byla Martina Snášelivá z Plzně. Kategorii „Pokročilých“ (pouze tři účastníci), jasně vyhrál Ondřej Theiner (dobrovolník Střediska), před Danielem Štiplem (Praha) a Vojtěchem Šilhánkem (Plzeň). V „Pamětnících“ si pak prvenství vybojoval
6/ závody, doučování, dílna
4/2013
Vláďa Kratochvíl (HO4ák), před Jirkou Krajcarem a Michalem Schinzlem (oba Praha). Celkem v této kategorii závodilo 8 lezců. Všem závodníkům i účastníkům-divákům moc děkuji za účast a perfektní závodní atmosféru, která panovala v tělocvičně během závodů. Rovněž děkuji všem stavěčům a dalším pomocníkům za pomoc při stavbě a přestavbách závodních cest, prezenci, obsluze baru, čistění a odchytování stěny, fotografům a dalším. Též bych rád poděkoval Jihočeskému kraji za finanční podporu a firmě AIX za sponzorování novými chyty. Na příští ročník se všichni už teď velice těšíme.
Štěpán Vondrášek Doučování – zajímavosti Za poslední 4 roky proběhlo přes 200 hodin doučování a v každém roce se doučovalo okolo 30 dětí. Každému dítěti jsme se věnovali individuálně, podporovali jeho sebevědomí a prohlubovali jeho znalosti. Mezi předměty, které jsou „favority“ v doučování, patří hlavně český jazyk a matematika. Dále pak vede přírodopis a zeměpis. Největší procento doučovaných dětí tvoří žáčci 3., 4. a 5. třídy. Největším lákadlem při doučování jsou různé soutěže, kvízy a práce ve skupinkách. Děti si při těchto činnostech rozvíjejí slovní zásobu, učí se vytrvalosti i spolupráci s ostatními dětmi. Další rozměr naší práce tkví i v podpoře participace dětí na programu. Mohou si sami určit, co se chtějí doučit, přijít s vlastním nápadem hry nebo kvízu a zorganizovat ho. Starší děti se také podílejí na tvorbě pracovních listů pro menší děti. Samy jim je pak zadají jako úkol a sledují, zda je pracovní list vhodný a pochopitelný. Neodmyslitelnou součástí programu doučování je i návštěva učitelů jednotlivých dětí (samozřejmě se souhlasem rodičů). Daleko lépe a efektivněji pak můžeme děti doučovat a pomáhat při zvládání obtíží spojených s učením.
Lenka Kolářová Jarní tvořivá dílna Přestože počasí venku příliš nepřipomíná jaro, Velikonoce plné motýlků si mohou užít všichni, kteří v neděli 24. 3. 2013 navštívili další Tvořivou dílnu - tentokrát i s dětmi. Děti si zde společně s maminkami mohly vyrobit krásné dekorace v podobě zápichů, malovaných sádrových odlitků, motýlků, berušek atd. Vznikala tak překrásná originální díla, která byla jistě ozdobou a součástí velikonoční výzdoby domovů všech zúčastněných. Děkujeme všem za nanejvýš příjemně strávené odpoledne a těšíme se na další tvořivou dílnu u nás ve Středisku.
Dagmar Kolářová
7/ pouť do Taizé
4/2013
Pouť důvěry do Taizé Dne 16. 2., v sobotu, se parta 9 vysokoškoláků, v níž jsem byl i já, shromáždila před SaSM na 4áku. Proč to? Vyrazili jsme na Pouť důvěry do Taizé. Nejprve jsme poprosili otce Františka, aby nám dal na cestu požehnání, neboť jsme jeli autem. Mile a upřímně jsme se rozloučili a s touhou na srdci vyrazili. Kolem půlnoci jsme již byli ve Francii, ale poněvadž by nás v tuto dobu těžko někdo ubytovával, ubytovali jsme se v autě. To mělo svá úskalí, a tak jsme se již v 5 hodin ráno, posilněni kávou z automatu, vydali na poslední úsek cesty. V 7 hodin jsme dorazli do Taizé. Byla neděle a všechno ještě spalo hlubokým spánkem. Vesnička Taizé je proslulá, zejména mezi mladými, tím, že je to místo neustálého setkávání, hledání a nalézání, místo neustálého odpouštění a hlubokého smíření nejen s Bohem, se sebou samým, ale i s druhými lidmi. V 9:30 jsme šli všichni na Eucharistii do chrámu Smíření (tak se zde říká tomu:jít na mši svatou do kostela. Většina z nás zde byla poprvé, a tak jsme byli pohlceni Duchem Svatým o to více. Celý týden jsme se setkávali při modlitbách, jež jsou pevnou součástí těchto poutí, a to ráno, v poledne a večer. Mezi těmito modlitbami, jako mezi pilíři vztahu k Bohu a druhým lidem, jsme se setkávali například na lekcích zpěvu nebo na biblických přednáškách. Ty vedl bratr Haňuel z Koreje, jeden ze stovky bratří, kteří tu jsou z cca 30 národů a i různého vyznání. Další možností setkávání, nejen mezi námi Čechy, byly diskusní skupinky, které rozvíjely téma této biblické přednášky. Pro toho, kdo naslouchal vnitřnímu hlasu, hlasu míru, služby a pokoje, bylo radostné i setkávání při mytí nádobí, při přípravě a rozdávání jídel ve frontách, nebo při úklidu místností. Tam všude může a má být v našem životě radost z Ježíše, radost se setkávání s druhými, i když jsou jiného vyznání, hledající či dokonce nevěřící, neboť tato radost je společná pro všechny a pro ty, kteří vědí, odkud ji mají, totiž od Ježíše zmrtvýchvstalého, se tato radost stává i úkolem, výzvou. Myslím, že mohu mluvit za všechny a i za většinu poutníků v Taizé, že radost se nadá skrývat, radost nelze zamlčet, natožpak radost z toho, že Ježíš stále žije, že je mezi námi. To prostě nelze jen tak přejít, mlčet o tom, to se musí sdílet, ne z povinnosti, ale z radosti z nalezeného pokladu, který sám prozařuje nás a náš
8/ pouť do Taizé, DCR
4/2013
život. Otázkou je nakolik tomu my sami věříme a nakolik Bohu důvěřujeme, že On v nás vše může učinit. Naplněni touto radostí a vědomím, že na nic nejsme sami, jsme se v neděli po Eucharistii vydali zpět na cestu do Budějovic, v důvěře, že o této radosti budeme moci vyprávět. Po zasněžené a dlouhé cestě jsme v 7 hodin ráno dorazili zpět. A aby toho sdílení a radosti nebylo málo – v pondělí večer v 19 hodin se pak konala obvyklá modlitba Taizé. Pro informaci – modlitby Taizé se konají pro všechny lidi dobré vůle každé poslední pondělí v měsíci v 19 hodin v kostele sv. Rodiny na Senovážném nám. Kdo by se chtěl dozvědět více o modlitbě, její struktuře a o Taizé spiritualitě –
[email protected] nebo www.taizé.fr/cs. Za skupinku poutníků Míra Urban
Diecézní centrum pro rodinu připravuje Rádi bychom navázali na akci pro ty, kteří pečují o seniory nebo mají o tuto problematiku zájem. Odpolední blok přednášek, diskuze s odborníky, výměna názorů a zkušeností budou už podruhé náplní akce „Být seniorům nablízku“ 29. 4. 2013 ve 13h v Českých Budějovicích. K přednáškám jsou tentokrát pozváni Mons. Aleš Opatrný, pastorační teolog z TF UK v Praze, Mgr. Věra Suchomelová, doktorandka TF JU v Českých Budějovicích a Mgr. Olga Medlinová, ředitelka domova seniorů v Sousedovicích. Podrobnější informace na www.dcr.bcb.cz Přemýšlíte, jak dobře strávit volné letní dny? DCR připravuje pobyt pro rodiny s dětmi v termínu 18. - 24. 8. 2013 na hospodářském dvoře v Bohuslavicích. Duchovně bude akci doprovázet P. Michal Špilar z Kostelního Vydří. Celodenní stravování je zajištěné. Další informace jsou na www.dcr.bcb.cz Zažádali jsme o dotaci na dětský program, chceme, aby byl pobyt pro rodiny cenově dostupný. V případě dotazů nás kontaktujte na t. č. 731 402 981. Přihlásit se můžete již dnes na http://www.dcr.bcb.cz/udalosti/Dovolenana-hospodarskem-dvore.html
9/ pouť
4/2013
10/ fíkovníčkův kvíz
„Přestože dveře byly zamčené, stál mezi nimi Ježíš. Řekl jim: „Pokoj vám!“ Učedníci si nejdříve mysleli, že je to duch a báli se, ale Ježíš je přesvědčil, že mezi nimi stojí živý a opravdový.“ Příběh je zobrazen na omalovánce, kterou si můžete vybarvit. (www.deti.vira.cz)
4/2013
11/ příběhy želvy Loudalky
aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
4 /2013
Milé děti, Loudalka se velmi ráda dívá na Večerníček. Už se moc těší, jak zase Krakonoš doběhne Trautenberka. Ale včera Loudalka zlobila maminku, byla celý den protivná a odmlouvala. Maminka kvůli ní byla moc smutná. Když tatínek přišel z práce a viděl, jak je maminka smutná, hned se dozvěděl proč. Přísně si Loudalku zavolal a řekl: „Loudalko, tu neposlušnost budeme muset potrestat. Dnes se nebudeš dívat na Večerníček.“ Ale Loudalka začala natahovat moldánky a prosit: „Já už budu moc hodná, mě to moc mrzí, maminko, tatínku, já bych se přece jen moc ráda dívala na Večerníčka.“ Maminka mrkla na tatínka a ten tedy řekl: „Dobře, maminka je tak moc hodná, že ti odpouští a já taky. Můžeš se na Večerníček dívat.“ To byla tak veliká radost, že Loudalka vyskakovala skoro až do stropu. Utíkala si hrát ven a hned potkala kamarádku Breptalku. „Půjč mi, prosím, tvůj krásný balon,“ řekla jí Breptalka. Ale Loudalka jí odsekla: „Nepůjčím a hotovo!“ „Moc tě prosím, Loudalko, vždyť jsi má nejlepší kamarádka.“ „Ne, nepůjčím a hotovo, dej mi pokoj! Já si chci hrát sama!“ A křičela to tak nahlas, že to tatínek slyšel oknem. A tak se ozvalo: „Loudalko, pojď domů!“ Tatínek se tvářil přísně a zároveň smutně. Řekl: „My jsme ti s maminkou odpustili celý den zlobení a tys nechtěla na chvilku půjčit kamarádce balon? To není správné jednání. Aby sis to pamatovala, tak dnes opravdu Večerníček nebude!“ A Loudalka o tom doteď přemýšlí. A ví, že když Pán Bůh každému z nás také odpustil tolik ošklivých věcí, že máme být hodní i k sobě navzájem. Jinak je Pán Bůh smutný a zarmoucený. (upraveno podle www.loudalka.op.cz)
12/ akceaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
4/2013
AKCE TF JU a České křesťanská akademie České Budějovice zve na setkání "Křesťanská služba v policii a co to obnáší" nad knihou týmu vedeného dr. Michalem Opatrným Východiska a perspektivy duchovní služby u policie, které se koná v úterý 16. 4. 2013 od 17.00 v budově TF (Kněžská ul. č.8, posluchárna č. 3.) 24. dubna 2013 se uskuteční SYMPOSIUM "Život a dílo biskupa Josefa Hloucha a jeho poselství dnešku". Místo konání: Teologická fakulta JU (Kněžská 8, učebna č.3)
V sobotu 27. dubna 2013 se uskuteční OBLASTNÍ SETKÁNÍ KATOLICKÉ CHARISMATICKÉ OBNOVY. Téma: Víra - pouta nebo svoboda Místo konání: České Budějovice, KD Metropol Přednáší: P. Michael Špilar Vstupné dobrovolné, možnost oběda (cena cca 100.Kč) Literárně-hudební pásmo POPELKA NAZARETSKÁ Kašperské Hory, Mouřenec ŘK fanost Kašperské Hory zve na literárně hudební pásmo POPELKA NAZARETSKÁ. Místo a čas konání: Sobota 20. dubna 2013, 19:00 - Kašperské Hory, kostel sv. Markéty Neděle 21. dubna 2013, 14:00 - Mouřenec, kostel sv. Mořice Doporučené vstupné: 100.- Kč
Fíkovník - 22. ročník, č. 4/2013 vyšlo 14.4. 2013, uzávěrka 5/2013 je 3.5. 2013, vyjde, dá li Pán, 12.5. 2013, Římskokatolická farnost sv. Vojtěcha a Salesiánské středisko mládeže – DDM ČB, E. Destinové 1, 370 05 ČB,
[email protected], odkazy: ctyrak.sdb.cz, www.sasmcb.cz, minictyrak.sdb.cz, spolcoctyrak.sdb.cz. Redakční úprava časopisu vyhrazena. Časopis vychází s vědomím českobudějovického biskupství a je registrován na MKČR (E 10380). Tiskne se v nákladu 200 výtisků. PROSÍME O DOBROVOLNÝ PŘÍSPĚVEK - náklady na jedno číslo jsou 4,- Kč. Autoři č.4/2013 J. Hladký, L a D. Kolářová, P.P. Košák, P.F. Ptáček, K. Tahovská, M. Urban, K. Urbanová, Š. Vondrášek, M. Nollová - korektury