Rok Událost Skupina Zdroj

Rok

Událost

1749-1774 Jan Sternberg (1713- 1798) vlastníkem statku Osek

Skupina rodina

Zdroj informační tabule na letohrádku Kamýk u Oseka Kronika Lesnického odborného učiliště Březina

1755 narození Jáchyma (před 14. 8.) 1758 Jan Sternberg (1713- 1798) koupil ve veřejné dražbě panství Radnice

rodina rodina

1761 narození Kašpara M. Sternberga (6. 1.) 1770 16. 4. Kašpar M. Sternberg kmotrem Jana Nep. Kašpara Ferdinanda, syna Josefa Stránského, obročního v Oseku, a matky Anežky. 1771 29. 6. Kašpar M. Sternberg kmotrem Kašpara, syna Šimona Holuba, chalupníka v Oseku 85, a matky Kateřiny.

rodina rodina

Matrika Obce Osek 04 1760 - 1777

rodina


1772 22. 12. Kašpar M. Sternberg kmotrem Františka Kašpara, syna Jana Hubrta, laufra u Jana Sternberga v Oseku 1, a matky rodina Doroty. 1773 Jan Sternberg prodal panství Radnice své manželce Anně Josefě roz. Krakovské z Kolovrat (1726 - 1790) rodina


1774 dvorská komora koupila od Jana Sternberga statek Osek k panství Zbiroh za 150.000 zl.

rodina

SEDLÁČEK A. (1905): Hrady, zámky a tvrze Království českého, díl 13, Plzeňsko a Loketsko

SEDLÁČEK A. (1905): Hrady, zámky a tvrze Království českého, díl 13, Plzeňsko a Loketsko SEDLÁČEK A. (1905): Hrady, zámky a tvrze Království českého, díl 13, Plzeňsko a Loketsko MINISTR J. (1964): Historický průzkum lesů lesních hospodářských celků Zbiroh I., II., III. a Spálené Poříčí III

1784 Bratři Jan a Václav Jiráskové vyměřovali lesy radnického panství, Kašpar M. Sternberg jim pomáhal. lesy Ich kehrte also nach Prag und von da zu meinen Eltern zurück, wo ich, mit Ausnahme einer kurzen Reise nach Regensburg zum Peremptorium Petri und Pauli, das ganze übrige Jahr zubrachte. Um mir eine Beschäftigung im Freien, nahm ich mich der Waldcultur an. Meine Eltern liessen die Wälder der Herrschaft durch die beiden Ingenieure Brüder Jirasek vermessen, von denen der ältere sich mit Botanik und Mineralogie nebenher beschäftigte. Ich beschränkte mich jedoch dabei auf die inländischen Forstgewächse und ihre Cultur.

MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 25 PALACKÝ F. (1868): Leben des Grafen Kaspar Sternberg

1784 Vybudována železnorudná huť v Darové podle projektu Jáchyma Sternberga. Zpracovávala rudu těženou ze železnorudného ložiska u Březiny. 1790 založena Botanická společnost v Řezně 1790 10. 8. zemřela matka Jáchyma Sternberga a Kašpara M. Sternberga Marie Anna Josefa Krakovská z Kolovrat (*1726)

MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 165

Březina Darová Řezno rodina

MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 35 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 32

1790 Mein Bruder hatte gleich, als er die Herrschaft übernahm, den schönsten Platz gewählt, wo man eine treffliche Aussicht zámek geniesst, um nahe an einem gemischten Laub- und Nadelholzwald sich ein Wohnhaus zu bauen, und den Wald in einen obora Thiergarten zu verwandeln. Um geschwind zu diesem Genuss zu gelangen, erbaute er vorerst ein kleines Haus von Holz, in welchem er wohnte, und fing dann erst an, eines von Stein anzulegen, welches bei seinen häufigen Abwesenheiten erst im letzten Jahre fertig wurde und noch nicht meublirt war, indessen das hölzerne Haus sich schon im schlechten Zustande befand.

PALACKÝ F. (1868): Leben des Grafen Kaspar Sternberg. S. 86

1790 Jáchym začal stavět boční křídla zámku

dle inf. tabule

zámek

1790-1839 Jan Černý v různých funkcích správy lesů (až lesmistr). 1792 Kašpar M. Sternberg zajížděl na správu majetku na Radnicku místo bratra Jáchyma, který (od 10. 5.) cestoval s Dobrovským do Dánska, Švédska a Ruska 1792 podzim. Cesta Kašpara M. Sternberga do okolí Salzburgu a Berchtesgadenu (pak Praha a Radnice). 1793 Cesta Kašpara M. Sternberga po Horním Bavorsku (poznatky v Reise durch Tirol … z r. 1804) 1796 Několikatýdenní cesta Kašpara M. Sternberga do Tyrol 1798 22. 8. zemřel Jan Nepomuk, otec Jáchyma Sternberga a Kašpara M. Sternberga (* 25. 7. 1713) 1800 Kašpar M. Sternberg přijat za člena Botanické společnosti v Řezně 1801 léto. Cesta Kašpara M. Sternberga do Bavorských Alp. 1802 od 23. 12. Kašpar M. Sternberg zástupcem prezidenta zemského komisariátu (později Zemského ředitelství) hr. Thurna v nově vytvořeném říšském státu v Řezně 1802 Exkurze Kašpara M. Sternberga ke Starnberskému jezeru a do Horního Bavorska 1803 léto. Cesta Kašpara M. Sternberga do italského Bassana a Rétských Alp 1804 jaro. Cesta Kašpara M. Sternberga do Itálie - Rétských Alp. 1804 Kašpar M. Sternberg koupil pozemek před Petrskou branou v Řezně, založil botanickou zahradu a dal stavět zahradní dům 1804 vydání cestopisu Kašpara M. Sternberga Reise durch Tirol in die Oesterreichische Provinzen Italiens (2. vyd. 1811)

lesy Březina


cesty cesty cesty rodina Řezno cesty Řezno

MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 34 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 48 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 38 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 38 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 36 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 38 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 39

cesty cesty cesty Řezno

MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 47 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 47 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 47 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 41

knihy


1804 12. 11. - 12. Cesta Kašpara M. Sternberga do Paříže (3. 12. korunovace Napoleona) s T. K. Dalbergem. cesty 1805 podzim. Cesta Kašpara M. Sternberga s bratrem Jáchymem po Šumavě cesty 1805 podzim. Kašpar M. Sternberg začal na Březině provádět vědecká pozorování, sestavil je do tabulek (ANM: RA Št-M, kart. Březina 119) 1805 F. A. Waldstein-Wartenberg a Pál Kitaibel pojmenovali rostlinu Sternbergia colchiciflora podle Kašpara M. Sternberga.

CEJP K. (1938d): O Sternbergiích

1806 5. 4. založena Akademie věd v Řezně podle ideového projektu Kašpara M. Sternberga, stal se jejím prvním prezidentem Řezno


1806 17. 9. Kašpar M. Sternberg podal demisi z místa viceprezidenta Zemského ředitelství v Řezně 1806 popis cesty do Rétských Alp (1804) a na Šumavu (1805) 1807 Botanická exkurze Kašpara M. Sternberga do Tyrolských Alp (s Duvalem a de Brayem - tepelná měření vodních toků).

MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 45 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 48 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 50

Řezno knihy cesty

MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 42 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 47 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 47, 48

1807 Kašpar M. Sternberg započal s prací na Revisio Saxifragarum knihy 1808 Kašpar M. Sternberg podnikal s bratrem Jáchymem exkurze u Klagenfurtu a Villachu, pak přes Korutany, Štýrsko, Horní cesty Rakousy do Čech

MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 50, 51 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 50

1808 zemřel Jáchym Sternberg (18. 10.) 1808 Rozhodnutí Kašpara M. Sternberga o sídle na Březině 1808 Meine erste Sorge richtete sich daher darauf, mir eine bequeme Wohnung zu verschaffen, einen Garten anzulegen und Pflanzenhäuser zu errichten. Indem ich mich nun in die Verwaltung eines Oekonomie-Gutes, welches auch Manufacturen besitzt, ein wenig einarbeitete, wurden auch Pläne gemacht, welche im nächsten Frühjahr zur Ausführung gelangen sollten. Mit diesen Vorbereitungen wurden zwei Monate zugebracht.

MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 51 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 52 PALACKÝ F. (1868): Leben des Grafen Kaspar Sternberg. s. 86

rodina Březina zámek botanická zahrada

1809 1809 1809 1809 1810 1810 1810 1810

Kašpar M. Sternberg ve Vídni kvůli dědickým záležitostem březen. Botanická zahrada Kašpara M. Sternberga v Řezně zničena francouzskými vojáky soupis živých rostlin v botanické zahradě na Březině (několik set) - K Št 11 polovina prosince. Návrat Kašpara M. Sternberga do Řezna, po spatření zkázy botanické zahrady se rozhodl Řezno opustit. vydání Revisio Saxifragarum (1822, 1831 dodatky) podzim. Kašpar M. Sternberg odeslal na Březinu z Řezna svou knihovnu. Kašpar M. Sternberg se přestěhoval na Březinu (1. 10.) Kašpar M. Sternberg dal "opraviti, přikrýti a zříditi jako zahradní altán" pozůstatek hradu

1811-1812 Kašpar M. Sternberg pobýval hodně ve Vídni (rodinné záležitosti) 1812 Kašpar M. Sternberg pobýval v měmeckých zemích (Mnichov, Franfurt n. M., Heidelberg, Řezno) 1812 Březinu navštívil D. H. Hoppe. 1814 jaro. Cesta Kašpara M. Sternberga do Irlbachu (k de Brayovi), Vídně (oslavy vítězství nad Napoleonem), Neukirchenu, Ansbachu a středisek železářství ve Štýrsku (Vordernberg, Eisenerz, Hiflau), Štýrského Hradce (muzeum "Joanneum"), pak v lázních Badgastein a odtud do Řezna.

rodina Řezno zahrada Řezno

MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 52 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 52 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 60, 61 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 52

knihy Březina Březina hrad

MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 53 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 55 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 55 SEDLÁČEK A. (1905) Hrady, zámky a tvrze Království českého, díl 13, Plzeňsko a Loketsko. s. 175-177

rodina cesty


Březina cesty

MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 60, 66 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 64, 65, 66

1814 pol. září. Kašpar M. Sternberg pobýval v Řezně Řezno 1814 říjen. Březinu navštívil D. H. Hoppe, Václav Skalník z Mariánských Lázní, vrchní zahradník knížat Thurn und Taxis v Řezně zahrada Christoph Illing a lobkovický zahradník Václav Skalník z Prahy, aby poradili s s dalším vytvářením zahrady. Na této schůzce řezenských a pražských botaniků Kašpar M. Sternberg vypracoval projekt nové botanické zahrady v Řezně.

MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 66 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 55, 67, 68 PALACKÝ F. (1868): Leben des Grafen Kaspar Sternberg. s. 100

1815 Kašpar M. Sternberg napsal stať o současném stavu botaniky pro pamětní spis o Botanické společnosti v Řezně

Řezno


1815 Kašpar M. Sternberg se začal zabývat pravěkou květenou 1815 katalog vlastních semen ze zahrady na Březině (297 položek)

zahrada

MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 67 Archiv Nár. muzea, Šternberk-Manderscheid, kart. 178

1815-1817 Exkurze Kašpara M. Sternberga do jihočeského povodí Vltavy, Českého středohoří 1816 Kašpar M. Sternberg cestoval přes Frankfurt do Ziegenbergu, pak Nassau, Heidelberg, Stuttgart, Donzdorf, Mnichov, Řezno. Freund Felix begleitete mich nach Březina; ihm folgten bald Dr. Hoppe und Prof. Hornschuch, beide botanisirend von Triest zu Fusse nach Březina gelangt. 1816 Kašpar M. Sternberg v Mariánských Lázních 1817 Kašpar M. Sternberg začal spis o vývoji botaniky v Čechách "Abhandlung über die Pflanzenkunde in Böhmen" (1. díl). 2. díl 1818, český překlad vydal A. Puchmajer v r. 1819. 1817 katalog výsevů (1354 položek) - K Št 10 1817 na Březině botanici Ch. F. Hornschuh a Ch. G. Nees von Esenbeck 1817 Kašpar M. Sternberg od r. 1817 bydlel v zimních měsících v Praze u bratrance Františka Sternberga 1818 Kašpar M. Sternberg ve Františkových Lázních, Komorní hůrka 1818 Cesta Kašpara M. Sternberga do Bavorských Alp

cesty cesty

MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 72 PALACKÝ F. (1868): Leben des Grafen Kaspar Sternberg. s. 104, 105

cesty knihy

MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 67 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 60, 66, 69

zahrada zahrada rodina cesty cesty

MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 61 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 116 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 72 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 68 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 95

1818 15. 4. schváleno provolání k založení dnešního Národního muzea 1818 24. 4. Katastrální výpis majetku Kašpara M. Sternberga (Archiv NM: rod. archiv Šternberk-Manderscheid, kart. č. 182). 1818 založena Puchmajerova Čtenářská společnost v Radnicích 1819 květen. Im Monat Mai kam Erzherzog Johann in militärischen Geschäften nach Pilsen. Ich besuchte ihn daselbst, als meinen stets gnädigsten Gönner; er bezeigte seinen Beifall dem wissenschaftlichen Wirken in Böhmen, und beschenkte mich mit einer in Steiermark neu entdeckten Pflanze. Bald nachher kam Oberstburggraf KolowratLibsteinský zu mir nach Březina, die Naturalien und Bibliothek zu besehen, welche ich dem Museum bestimmt hatte. Ich geleitete ihn zu der alten Burg Libstein am Ufer der Mies, dem Stammschloss dieses Zweiges der Kolowrat’schen Familie, und weiter über Pilsen, Marienbad, Franzensbrunn, Karlsbad, Elbogen und Schlaggenwald, auf welcher Reise wir manches Seltene für das Museum erwarben. Dann wendete ich mich nach Irlbach zu Graf Bray, und reiste mit ihm nach Regensburg zu einer botanischen Sitzung...

muzeum

cesty

1819 František Antonín Kolovrat- Libštejnský (1811-1825 nejvyšší purkrabí v Čechách) a Kašpar M. Sternberg navštívili školu v Dýšině postavenou během roku 1818. Podle V. Šafáře (1967) - Rychtáři dejšinský a chrástecký odevzdali písemnou prosbu, aby se škola dejšinská mohla zváti "Kolovratskou" a v Chrástu "Šternberskou". Po zdráhání svoleno. Nápisy dány z litinových pozlacených písmen. 1819 Kašpar M. Sternberg cestoval přes Teplice do Děčína, Pfördten, Drážďany, Freibergu, Dux. cesty

1820-1838 1820 1821 1821 1821 1821 1822 1822 1822 1822 1822 1822 1822

Versuch einer geognostisch-botanischen Darstellung der Flora der Vorwelt první dopisy Kašpara M. Sternberga s J. W. Goethem Kašpar M. Sternberg v lázních Teplice, Krušné hory, Českosaské Švýcarsko, Pillnitz (u přítele de Braye) listopad. Kašpar M. Sternberg cestoval s de Brayem přes Irlbach do Řezna na zasedání Botanické společnosti. Catalogus plantarum ad septem varias editiones commentariumin Dioscoridem (něm. vydání téhož roku) Stať Kašpara M. Sternberga o borovici černé (Pinus nigra) stěhování beden se sbírkami (květen) a herbářem Kašpara M. Sternberga (listopad) do Prahy do muzea Kašpar M. Sternberg věnoval přes 4000 svazků ze své knihovny Vlasteneckému muzeu v Praze Kašpar M. Sternberg v hnědouhelné pánvi u Heringu William Buckland (mineralog, geolog) na Březině seznámení Kašpara M. Sternberga s J. W. Goethem v Mariánských Lázních Kašpar M. Sternberg zahájil výzkum Komorní hůrky cesta do Mnichova s dr. J. E. Pohlem, se zastavením v Chebu (30. 7.) - setkání s J. W. Goethem, návštěva Komorní hůrky

1822 Setkání německých přírodovědců v Lipsku (bez účasti Kašpara M. Sternberga). Ustavena přírodovědecká společnost Gesellschaft der deutschen Naturforscher und Aerzte. 1822 23. 12. Kašpar M. Sternberg zvolen 1. prezidentem Muzejní společnosti

knihy cesty Řezno knihy knihy muzeum muzeum cesty Březina

cesty

muzeum

MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk s. 79 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk s. 57, 203 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 76 PALACKÝ F. (1868): Leben des Grafen Kaspar Sternberg. s. 114, 115

ŠAFÁŘ V. (1967): Dýšina v minulosti a přitomnosti. s. 2831.

MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 95 PALACKÝ F. (1868): Leben des Grafen Kaspar Sternberg. s. 115 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 96 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 118 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 108 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. S. 108, 109 http://www.botanicus.org/title/b12074494 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 95 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 84 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 62 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 109 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 109 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 107, 109 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 69 PEJML K. (1938): Vztah hraběte Kašpara ze Sternberga k osobnosti Goethově MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 125, 128 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 84

1823 Cesta Kašpara M. Sternberga do Polska (Rosice, Moravský kras, Polská Ostrava, Bochňa, Wieliczka, Krakov, Horní Slezsko, Náchodsko, Vídeň) 1823 Kašpar M. Sternberg 3 měsíce ve Vídni (15. 9. zase na Březině) 1824 zahradník na Březině Antonín Franz sestavil seznam rostlin (5159 položek)

cesty

MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 69, 109, 110

cesty zahrada

1824 1. 5. muzejní sbírky ve Šternberském paláci na Hradčanech zpřístupněny veřejnosti 1824 25. 6. - 23. 9. Cesta Kašpara M. Sternberga do Porúří, Sárska, Výmaru (u J. W. Goetha), Erfurtu, Gothy, Göttingen (24. 9. zase na Březině) 1825 katalog výsevů na Březině (282 položek) 1825 18. 6. - 1. 9. Cesta Kašpara M. Sternberga do Štýrska, Lublaně, Terstu, Puly, Gorici a přes Štýrsko do Vídně 1826 Kašpar M. Sternberg několikrát ve Vídni 1826 9. 3. Kašpar M. Sternberg zvolen prezidentem Vlastenecké hospodářské společnosti 1826 Kašpar M. Sternberg na kongresu přírodovědců a lékařů v Drážďanech, pak (27. 9. 1826) v kovohuti v saském Freibergu

muzeum cesty

MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 110 http://aleph.nkp.cz/publ/skc/005/81/01/005810109.ht m MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 87 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 110, 111, 121

zahrada cesty cesty cesty

1827 Kašpar M. Sternberg nechal na návrší u hřbitova ve Stupně zřídit hrobku s kaplí a kolem dal vysázet borovice černé, túje Březina a jalovce 1827 Kašpar M. Sternberg ve Výmaru u J. W. Goetha cesty 1827 Kašpar M. Sternberg v Berlíně, jednal o povolení účasti přírodovědců z pruských zemí na kongresu v Mnichově. cesty 1827 26. 5. - 24. 9. Cesta Kašpara M. Sternberga do Německa - Bayreuth, Bamberg, Coburg, Meiningen, Gotha, Výmar, Jena, cesty Lipsko, Merseburg, Halle, Wettin, Berlín. 1827 Wilhelm August Lampadius, prof. báňské akademie ve Freibergu, provedl pro Kašpara M. Sternberga rozbor radnického uhlí (je-li vhodné jako palivo ve vysoké peci v Darové). 1827 v září kongres přírodovědců a lékařů v Mnichově cesty 1827 konec září. Prof. Hornschuh navštívil Březinu a napsal o tom pojednání. Březina

MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 204 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 112, 173 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 113 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 151 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 126, 162 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 125 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 121 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 126 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 113, 114, 115, 126 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 165, 166

1827 Kašpar M. Sternberg prosadil návrh na vydávání Časopisu Českého Musea; vychází dodnes.

muzeum

MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 115 HORNSCHUH Ch. F. (1827): Briefliche Mitheilungen über Brzezina in Böhmen, dem Lustschlossse des Grafen von Sternberg MAJER J. (1988): Kašpar Šternberk a jeho doba. s. 34

1827 katalog výsevů na Březině (535 položek)

zahrada

Archiv Nár. muzea, Šternberk-Manderscheid, kart. 178

cesty

MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 126, 127 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 126, 127 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 127 http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Josef_ze _%C5%A0ternberka_a_Manderscheidu MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s.23, 60, 70, 72-74, 78, 80, 83, 84, 92, 125, 134, 136, 140 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 129 http://www.botanicus.org/item/31753002306683 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 121

1828-1830 1828 1829 1830

další cesty. Vídeň (jednání o konání kongresu přírodovědců a lékařů ve Vídni). kongres přírodovědců a lékařů v Berlíně (bez účasti nemocného Kašpara M. Sternberga). kongres přírodovědců a lékařů v Heidelbergu 8. 4. zemřel František Sternberg-Manderscheid, vzdálený bratranec a blízký přítel Kašpara M. Sternberga, mecenáš umění a osvícenec, jeden ze zakladatelů Vlasteneckého muzea v Čechách roku 1818. Kašpar M. Sternberg při svých pobytech v Praze bydlíval v jeho domě na Malostranské náměstí.

1830 září. Kongres přírodovědců a lékařů v Hamburku (s K. B. Preslem), součástí byla exkurze na Helgolandu. 1830 článek Kašpara M. Sternberga o škodách mrazem na Březině v zimě 1829 - 1830 1830 Kašpar M. Sternberg ve Výmaru u J. W. Goetha

cesty rodina

cesty Březina cesty

1830 lesmistr Jan Černý vyměřil, ohraničil a zařídil lesy panství Radnice

lesy

1830 1831 1831 1832 1832

Březina cesty

Kašpar M. Sternberg se rozhodl odkázat panství Zdeňku Sternbergovi (1813-1900). duben. Kašpar M. Sternberg ve Vídni koncem léta epidemie cholery, trvala až do podzimu 1832 katalog zbývající části knihovny Kašpara M. Sternberga (asi 4 - 6000 sv.) inž. Malšingr nakreslil lesní mapy pro panství Radnice

1832 září. Kongres přírodovědců a lékařů ve Vídni, pak Kašpar M. Sternberg zajel na Českomoravskou vysočinu. 1832 soupis rostlin na Březině - část (295 položek) 1833 1833 1833 1833-1838 1834 1834 1834 1834 1834 1835 1835

Návštěva Kašpara M. Sternberga v Šoproni v létě Kašpar M. Sternberg v Karlových Varech září. kongres přírodovědců a lékařů ve Vratislavi 2. díl Flora der Vorwelt dokončeny instalace muzea Bernhard Cotta, paleontolog, na Březině Zahájen průzkum Komorní hůrky štolou (do roku 1838).

září. Kongres přírodovědců a lékařů ve Stuttgartu, exkurze v jižním Německu podzim. Řezno. Mnichov, Bayreuth jaro. Kašpar M. Sternberg ve Vídni Květná neděle (neděle před velikonocemi). První oslava "Dne k uctění lesních stromů a hájů" v parku na Březině, za účasti Kašpara M. Sternberga. Připravili lesmistr Jan Černý a sekretář Karel Slavoj Amerling. Sbor dospělých zpěváků za řízení Amerlingova zde zapěl od r. 1834 nejnovější vlasteneckou píseň „Kde domov můj?“ Vysázena lipová alej ke Stupnu. Oslavy probíhaly pak každoročně (1836, 1837, naposledy 1838). 1835 léto. Kašpar M. Sternberg v Karlových Varech, Františkových Lázních, Sokolovsko 1835 17. 10. Odkaz - pasáž z poslední vůle: § 8. Kostel sv. Václava v Radnicích zaopatřuji 200 zl. Č. M. slovy: dvěma sty zlatými konvenční mince. Faru sv. Vavřince ve Stupně 100 zl. Č. M. slovy: sto zlatými konvenční mince. Špitál v Radnicích 100 zl. slovy: sto zlatými konvenční mince. Oba opatrovníci duší faráři v Radnicích a ve Stupně se mají každoročně v neděli po dni mého úmrtí modlit v kostele s lidmi za mne Otčenáš a Zdrávas Maria a za to obdrží z částky v zájmu každého kostela zajištěné farář v Radnicích dva, onen ve Stupně jeden zlatý.

Březina lesy cesty zahrada cesty cesty cesty knihy muzeum Březina

FRIČ J. et al. (1958): Velké vzory našeho lesnictví. [Walter Bohumil: Jan Černý str. 42–46.] VOTÝPKA V. (2010): Aristokrat. Život Zdeňka Sternberga MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 129 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 129 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 62 FRIČ J. et al. (1958): Velké vzory našeho lesnictví. [Walter Bohumil: Jan Černý str. 42–46.] MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 129, 167 Archiv Nár. muzea, Šternberk-Manderscheid, kart. 178 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 179 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 179 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 179 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 104 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 134

cesty Řezno cesty Březina

PEJML K. (1938): Vztah hraběte Kašpara ze Sternberga k osobnosti Goethově MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 179 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 180 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 180 Kronika Lesnického odborného učiliště Březina

cesty rodina

MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 181 FIŠER J. (1892): Památky města Radnic

rodina 1835 17. 10. Odkaz - pasáž z poslední vůle (pokračování): § 9. Ke srovnání dolování s postoji Páně se vyslovil král Maxmilián v r. 1575 z XVIII.: „Co se ale stvořeného u vzácných kovů týká, tak nechceme nejmilostivěji pochybovat, také něco z těch darů sdílet a užívat tím většího božího, všemocného požehnání k svému účelu" - tak i já se cítím zavázán, když milý Bůh požehnal panství Radnice kamenným uhlím, na část z toho si pomyslet. K použití a splatnosti zaopatřuji kostel v Radnicích 60 centnýři, slovy šedesáti centnýři většího a stejně tolika menšího kamenného uhlí, farní kostel ve Stupně 40, slovy čtyřiceti centnýři většího a stejně tolika menšího kamenného uhlí každý rok, oběma opatrovníkům duší má být dovoleno toto kamenné uhlí na půl cesty jak bylo prodáno v dolu z kostela odmítnout a na své náklady nechat přivézt; mohli by ho tak prodávat podle uvážení. Špitál v Radnicích zaopatřuji 12 centnýři většího a stejně tolika menšího kamenného uhlí k vlastní potřebě každý rok. Škole v Chrástu na Plzeňském panství a škole v Přívěticích na Radnickém panství každé 12 centnýřů, slovy dvanáct centnýřů většího uhlí tak dlouho, jak bude zaplaceno. Chudobinci v Radnicích 50 centnýřů, slovy padesát centnýřů většího a menšího smíšeného uhlí každý rok.

FIŠER J. (1892): Památky města Radnic

1836 počátek roku. Kašpar M. Sternberg na Březině 1836 Kašpar M. Sternberg ve Vídni, pak v Praze, v lázních Badgastein 1836 7. 9. a 12. 9. Kašpar M. Sternberg zastupoval nemocného nejvyššího komorníka Král. českého hraběte Černína na korunovaci Ferdinanda V. 1836 září. Kongres přírodovědců a lékařů v Jeně, odtud do Výmaru poklonit se památce J. W. Goetha. 1836 listopad. Na Radnicku epidemie cholery 1837 duben. Kašpar M. Sternberg ve Vídni 1837 18. 9. Kašpar M. Sternberg zahájil 15. kongres přírodovědců a lékařů v Praze (kongres trval do 26. 9.). Přípravě zahajovací řeči věnoval značnou pozornost, sám napsal dva koncepty, než vznikla její konečná verze. Je to důkladná studie s mnoha poznámkami a odkazy. Kongresu se zúčastnilo na 500 vědců, z toho přes 100 ze zahraničí. Po jeho skončení pozval některé účastníky na Březinu. 1837 29. 9. hosté na Březině po botanickém kongresu v Praze. Vrchní báňský rada a prof. univ. Jacob Nöggerath z Bonnu (1838 vydal popis cesty, kde je i popis návštěvy Březiny), anglický botanik Bentham s chotí, J. L. E. de Beaumont z Paříže, L. Buch z Berlína, prof. Göppert z Vratislavi a kustod Corda.

Březina cesty

MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 181 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 181, 182 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 182

cesty

MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 179, 182 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 182 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 183 MAJER J. (1997): Kašpar Šternberk. s. 185, 186, 191

cesty

Březina


1837 listopad. Řezno 1838 Nástin dějin českého hornictví a zákonodárství. "Umrisse einer Geschichte der böhmischen Bergwerke", I/1-2, Prag 1836-1837; II: "Umrisse einer Geschichte des Bergbaues un der Gesetzgebung des Königreichs Böhmen", Prag 1838

Řezno knihy


1838 katalog semen ze zahrady na Březině (87 položek)

zahrada

Archiv Nár. muzea, Šternberk-Manderscheid, kart. 178

1838 15. 12. tradiční hon na Březině 1838 zemřel Kašpar M. Sternberg (20. 12., po záchvatu mrtvice 18. 12.), pohřeb 23. 12. 1838 Panství Radnice zdědil Zdeněk Sternberg (1813-1900).

Březina rodina rodina


1839 indikační skica stabilního katastru: http://archivnimapy.cuzk.cz/skici/skici/PLZ/PLZ042018390/PLZ042018390_index.html Zde je doplněn střední díl zámku, názorná situace zahrady se skleníky, cesta od zámku do kopce k objektu č. kat. 61, poloha U kostelíčka atd. čistopis stabil. katastru (ještě bez stř. dílu zámku) je na dvou listech: http://archivnimapy.cuzk.cz/coc/0579-1/0579-1-002_index.html http://archivnimapy.cuzk.cz/coc/0579-1/0579-1-004_index.html 1836-1852 Na 2. voj. mapování je ještě menší rozsah obory: http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?z_height=800&lang=cs&z_width=1400&z_newwin=1&map_root=2vm&map _region=ce&map_list=W_10_III 1843 Václav Frunn vrchnostenský hraběcí zahradník na Březině 1870-1890 chov pstruhů na velkostatku 1880 Na 3. voj. mapování je i objekt č. kat. 61 v kopci nad zámkem a ruiny kostelíčku U Huberta: http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?z_height=800&lang=cs&z_width=1400&z_newwin=1&map_root=3vm&map _region=25&map_list=4051_4

mapy

mapy

Březina Březina mapy

1900 článek Františka Malocha "Okolí zámku na Březině u Radnice ve vzhledě botanickém". Vesmír, roč. 29/1900, str. 171-174.

Březina

1900 Panství Radnice, Český Šternberk, palác ve Vídni zdědil Alois Sternberg (1850-1907), syn Zdeňka (*1813).

rodina

1907 Panství Radnice, Český Šternberk, palác ve Vídni zdědil Jiří Douglas Sternberg (1888-1965), syn Filipa (*1852), synovec rodina Aloise (*1850). Palác ve Vídni po 1. světové válce prodal (1922). Staral se i o zámek v Jemništi, který zdědily jeho sestry Marie Gabriela a Terezie. 1913 vydána Přehledná mapa panství Radnice a Darová mapy po 1918 letní období trávila rodina Sternbergů na Březině Březina 1921 kalamita mnišky - pod Hradištěm bylo vykáceno více než 50 ha lesa 1931 v říjnu daroval lesmistr Holý ze Skřeže pro novou školní zahradu ve Skomelně 2 virž. jalovce, 2 stříbr. smrky, 6 cypř. Laws., 15 mahonií, 2 jedle Dougl., 10 čilimníků, 15 šlechtěných babyk, 2 zakrs. červ. duby, 3 trsy janovce, 2 zakrs. červ. buky a 1 gledicii. 1934 Jiří D. Sternberg nechal postavit kapli sv. Terezie z Lisieux (na tabulce na kapli je datum 1936, Musil v r. 1940 uvádí 1932). 1934 Honitbu zdejších panských lesů má pronajatou známý pražský komik p. Vlasta Burián - o prázdninách občané vykazováni z lesa, v říjnu byl zákaz v obci vybubnován. 1934 Jiří D. Sternberg koupil od Starcka doly a sjednotil tak důlní majetek na Břasech. před 1938 V parku je tenisové hřiště, kde hrává pan majitel a hosté, v posledních letech i Vlasta Burian, který zde trávívá své letní prázdniny a má i v blízkých lesích svůj revír.

VOTÝPKA V. (2010): Aristokrat. Život Zdeňka Sternberga


lesy lesy

Kronika obce Březina Kronika obce Skomelno

Březina

inf. tabule, tabulka na kapli, MUSIL J. (1940): Březinský hrad Kronika obce Přívětice 1922 - 1975

lesy doly Březina

Hornická naučná stezka MUSIL J. (1940): Březinský hrad VOTÝPKA V. (2010): Aristokrat. Život Zdeňka Sternberga

1938 Přestavěny skleníky v zámecké zahradě, opatřeny novým vytápěním k pěstování mnoha květin, upraveno několik pařenišť k pěstování květin a zeleniny, celá tato zahrada obehnána novým plotem.

zahrada

MUSIL J. (1940): Březinský hrad

1938 Do obory umístěni mufloni (dále tam byli tam daňci a divocí krocani).

lesy

Kronika obce Březina

1938 (květen) - pietní výstavka ke 100. výročí úmrtí Kašpara M. Sternberga v městském museu dr. Boh. Horáka v rodina Rokycanech 1938 (zač. června) - zájezd při příležitosti valné hromady a sjezdu Svazu okrašlovacích spolků a ochrany domoviny na zámek Březina Březinu (asi 120 osob). Prohlídka vzácné knihovny, komnat a zámeckého parku, pak návštěva rodinné hraběcí hrobky ve Stupně. Vedl a výkladem provázel doc. Dr. K. Cejp. 1939 Do zahrady zaveden nový vodovod z lesa pod Hradištěm do vodové jímky, určené k zalévání v zámecké zahradě. Březina 1942 (květen) - vyvlastnění majetku české šlechty. Nucená správa pozemkového a průmyslového majetku českých aristokratů. 1942 na zámku zotavovna Hitlerjugend 1942 z lesů zmizel tetřev, po polomech 1943 i tetřívci 1945 7. 5. přijeli Američané, velitelství v zámku, vojáci stanovali v parku; po několika dnech Rusové, velitelství ve dvoře

ANONYMUS (Bý) (1938): Výbor Musejní společnosti v Rokycanech ANONYMUS (Bý) (1938): Výbor Musejní společnosti v Rokycanech MUSIL J. (1940): Březinský hrad

Březina


zámek lesy zámek

Kronika obce Březina Kronika obce Březina Kronika obce Březina

1945 Konec června - Jiří Sternberg se synem Zdeňkem na Březině. Zjistili, že někdo vyřezal z knih Kašpara M. Sternberga listy Březina s vlastnoručním věnováním (Goetha, Humboldta, arcivévody Johanna). V oboře byla vystřílena zvěř (asi 120 dančí, 50 muflonů, spousta srnčí). Osmikilometrový plot kolem obory byl na mnoha místech stržen.


1945 Znárodnění podle dekretu z 24. 10. 1945. Národním správcem sternberského panství jmenován lesmistr Barchánek ze Březina Skřeže. 1945 zřízeno hřiště u silnice proti parku Březina 1945 Zámecký zahradník Matějíček byl zařazen pod LZ Zbiroh Zpč. Státních lesů, pěstoval nadále zeleninu a květiny. Zelenina zahrada byla pěstována na ploše 67,46 a. Byla dodávána do kuchyně střediska i občanům Březiny a hospodářskému družstvu v Rokycanech. Zahradnictví bylo pod správou Československých státních lesů, národní podnik v Praze.


1945-1949 zámek rekreačním objektem ROH 1946 zřízena Plemenářská stanice - ze dvou částí: bývalého statku (dvora) čp. 17 – ústředí a tak zvaného „Prasečníku“ čp. 129, to jsou budovy, kde byla dříve chována prasata. 1947 zámek měl pronajmutý Josef Stupka z Prahy, neúspěšně žádal o hostinskou koncesi 1949 zahájena přestavba pro lesnické učiliště (1. 4.) 1949 začátek vyučování v Základní odborné lesnické škole v Březině 1949 7. 7. založeno JZD 1949 JZD zřídilo prádelnu v parku, v níž perou nejen družstevníci, ale všichni místní občané 1950 zřízení lesnického učiliště, na zámku bydleli a stravovali se, výuka byla prováděna do 31. 7. 1963 v místnostech v zámku, od 1. 9. 1963 ve školní budově v obci. Zaměstnanci bydleli v zámku a obytném domě vedle zámku. 1951 1952 1952 1953 1953

zřízena drůbežárna JZD v parku (p.č. 709) rozšířen rybník pod Salonem a upraven pro kluziště zrušen plot okolo obory v Březině zmizel muflon z březinských lesů Základní odborná lesnická škola byla přejmenována na Učňovskou lesnickou školu (září).

Kronika obce Březina Kronika obce Březina Kronika lesnického učiliště

zámek dvůr

Kronika obce Březina Kronika obce Březina

zámek zámek zámek Březina park zámek

Kronika obce Březina Kronika obce Březina Kronika lesnického učiliště Kronika obce Březina Kronika obce Březina Kronika obce Březina

park park lesy lesy zámek

Kronika obce Březina Kronika obce Březina Kronika obce Březina Kronika obce Březina Kronika lesnického učiliště

1956 Vykáceny v oboře staré stromy, které byly velmi pěknou okrasou tamních luk a lesa. Smrky staré 120 i více let, mnohde chráněné památkovým úřadem, byly pokáceny, aby ustoupily novému již vysázenému lesu. 1957 Sokol rozšiřuje hřiště na hokej „Pod Salonem“, kde přemísťuje část hráze 4 m 1958 Na opravu zámeckého parku uvolnil kraj. nár. výbor částku 17.000 Kčs. Byla provedena oprava některých cest. 1959 část parku byla ohrazena drátěným pletivem o délce 700 m, provedli žáci lesnického učiliště 1959 Zaniklo obecní divadlo. V roce 1920 byl založen dramatický odbor zdejší DTJ, který v roce 1936 přešel pod odbor Divadelních ochotníků v Březině. Hrávalo se na "obyčejném jevišti". 1960 vybudována šatna pro hokejisty u rybníka "pod Salonem" 1961 Zaniklo zahradnictví u zámku, zahradník Matějíček se odstěhoval do Mirošova, na místě zahradnictví byly založeny školky pro pěstování lesních stromů. 1963 Výuka učňů lesnického učiliště do 31. 7. 1963 v místnostech v zámku, od 1. 9. 1963 ve zdejší školní budově v I. poschodí. Učňovská lesnická škola byla přejmenována na Lesnické odborné učiliště. 1964 Učňové mají k dispozici hřiště. 1965 zanikly ovocná školka a ovocný sad 1966 Okresní středisko Geodesie v Rokycanech provedlo proměření katastru obce Březiny a majitelům pozemkových parcel byly dány nové vlastnické listy, při čemž došlo k výmazu ze zápisů starých pozemkových listů dluhů, výměnků a pod.

lesy


park park park Březina

Kronika obce Březina Kronika obce Březina Kronika obce Březina Kronika obce Březina

park zahrada


Březina

Kronika obce Březina Kronika lesnického učiliště

Březina Březina


1967 na jaře zbourána drůbežárna JZD v parku 1967 zastaven provoz Hrudkoven v Ejpovicích (30. 9.). 1968 15. 4. 1968 bylo vzpomenuto 150. výročí založení Národního musea v Praze, jehož počátky spadají do doby obrození českého národa, neboť toto museum se stalo střediskem probuzenských snah a kulturní a vědecké činnosti. V této souvislosti vzpomínáme dvou spoluzakladatelů Národního musea z našeho kraje, a to jednoho z nejvýznamnějších: Kašpara Šternberka z Březiny a přírodovědce T. J. Lindackera, důlního z Oseka, jehož dvousté narozeniny uplynuly dne 26. 3. 1968, narodil se roku 1768.

park Březina muzeum

Kronika obce Březina Kronika lesnického učiliště Kronika obce Březina

1968 28. 10. v 10 hod. zasazena před zámkem v Březině lípa „Strom svobody“ k 50. výročí republiky – státního svátku.

park


1970 úprava rybníka pod Salonem na koupaliště (v r. 1971 položeny betonové desky) 1971 Stromy: jedle ojíněná, smrk pichlavý, zerav západní, tis obecný, borovice douglaska, cypřiš Lawsonův, nutkajský cypřišek, jalovec čínský, jedle kavkazská, jedlovec kanadský (tsuga), javor klen, buk lesní, břestovec západní, muk – jeřáb, jeřáb břek, jilm drsný, platan, jilm korkový, dub letní, dub zimní, jinan dvojlaločný, borovice černá, topol bílý, hadí smrk, jasan. Keře: líska velkoplodá, škumpa, svída krvavá, klokoč, javor tatarský. Květiny: rdesno kopinaté, leknín bílý, kosatec žlutý, telekie (Volské oko srdcolisté). 1972 Členové SSM si z bývalé prádelny v parku upravili klubovnu. 1972 Provedena výměna oken (listopad, prosinec). 1974 Zrušena plemenářská stanice, JZD 7. listopad převzalo 17,04 ha orné půdy 1974 ONV Rokycany pokračuje ve výstavbě budov pro civilní obranu v jihovýchodní části zámeckého parku. 1975 8. 6. pořádala místní organizace mysliveckého sdružení Osek - Habr koncert v zámeckém parku l Měsíci myslivosti

park park


park zámek dvůr park Březina

Kronika obce Březina Kronika lesnického učiliště Kronika obce Březina Kronika lesnického učiliště Kronika obce Březina

1975 od 14. do 25. 7. 1975 byl internát LOU použit za pionýrský tábor a probíhal v něm kurs ruského jazyka za účasti 80 dětí z ČSSR a SSSR (podobně i v následujících letech) 1975-1976 rekonstrukce části budovy internátu 1976 1. 1. 1976 došlo ke sloučení pěti zemědělských družstev: Oseka, Bušovic, Litohlav, Volduch a Břas, ponechán název „JZD 7. listopad se sídlem v Oseku“. Sloučením uvedených družstev vznikl hospodářský celek o výměře 4 802 ha zemědělské půdy. 1976 Myslivecké sdružení Osek – Habr zřídilo obůrku pro mufloní zvěř na jižním svahu kopce Hradiště. Měří asi 1,1 ha a je ohrazena dřevěným plotem 2,5 m vysokým. Uvnitř obůrky je zásobník krmiva s krmelcem a nově vybudovaná studánka.

zámek


zámek Březina


lesy


1983 studie Ing. Karla Drhovského na úpravy parku (1983 - 4) park 1984 Myslivecké sdružení upravilo Senovou kolnu. lesy 1987 Okolí zámku je čisté a uspořádané. Škoda je, že se nevysazují nové stromy a tím park ztrácí hodně na své původnosti. Březina Bývaly zde různé dřeviny, keře a starší pamětníci říkávali, že všechny tyto zvláštnosti sem dovez hrabě Kašpar Šternberg, který byl známý botanik. Po lese, který zámek obklopuje, se nachází místa, kde roste volně náprstník lékařský. Bývalo zde velké množství lilie zlatohlavé, ale ta už se objevuje jen ojediněle. Rostou zde však i jiné byliny. V zámku bývala veliká knihovna. Její část by měla být v Rokycanském muzeu a ostatní spálili američtí vojáci, kteří zde byli ubytováni v r. 1945. Také zřícenina „Salonu“, který je v parku, se rozpadá, zařízení se ztratilo. Je škoda všech těchto vzácných památek. Odbočila jsem od dnešní školy, ale i to bylo třeba. Měli bychom si více vážit toho, co bylo, a více dávnou dobu prozkoumávat. 1988 1988 1989 1990 1992 2000 2000 2002

Z domu, kde bydlel zahradník, bylo zřízeno školicí středisko pro lesáky. park byl nově oplocen vybudování skladu civilní obrany (MNV) předávací dopis ke studii Ing. Karla Drhovského (1. 11.), s hlavičkou SOUL, převzala Kapustová, předal Pazdera(?)

zámek s pozemky navrácen rodu Sternbergů obnova kaple sv. Terezie z Lisieux (měl ji na starosti Jan Jager) obnova altánu Salon (a dílčí stavebně historický průzkum Ing. J. Anderleho) konec srpna - ukončen provoz lesnického učiliště stránky Národního muzea - zde osobnost a dílo Kašpara M. Sternberga http://www.peopleforeurope.cz/ 2012 bakalářská práce Sandry Hejkové: Kašpar Maria Šternberk a jeho panství na Březině, ZČU Plzeň, fak. ped., kat. historie

Březina park park Březina Březina Březina hrad zámek

Březina


Kronika obce Březina Kronika obce Březina Kronika obce Březina


Rok Událost Skupina Zdroj

Recommend Documents