ROK STROMU METODIKA DLOUHODOBÉHO PROJEKTU PRO ŽÁKY 2. STUPNĚ ZÁKLADNÍCH ŠKOL A PRO GYMNÁZIA

ROK STROMU METODIKA DLOUHODOBÉHO PROJEKTU PRO ŽÁKY 2. STUPNĚ ZÁKLADNÍCH ŠKOL A PRO GYMNÁZIA

Zpracovali: Mgr. Michal Kolafa Základní škola Vimperk Smetanova 405, 385 01 Vimperk http://www.zsvimperk.cz/ e-mail: [email protected]

Bc. Emilie Vopeláková Ing. Miroslav Černý Správa NP a CHKO Šumava Vimperk http://www.npsumava.cz/

Projekt ROK STROMU byl podpořen v rámci rozvojového programu MŠMT "Podpora environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve školách v roce 2007“.

Úvod V současné době probíhá na základních školách a nižších stupních gymnázií reforma školství, jejíž podstatu asi nejlépe vystihuje citát z jednoho učitelského blogu: „Něbyva zvykem, aby si uklizečka vyraběla kybl a čišnik fukal sklinky…“. Navzdory energii vyplýtvané v souvislosti s formalitami ohledně tvorby ŠVP se ale hovoří i o tématech, která dnešní školy opravdu mohou posunout někam dál: jak oživit výuku, jak posílit mezipředmětové vztahy, jak přimět žáky přemýšlet o problémech a hledat jejich řešení, atd. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je rozšíření projektové výuky. Projekt ROK STROMU je malým příspěvkem, jak doplnit tradiční a nezbytnou výuku a učinit ji zábavnější pro žáky i jejich učitele. Je představou o tom, jak by si učitelé mohli vzájemně předávat své nápady a práci, kterou do nich vložili, a plynule a nenásilně tak přispívali ke zlepšování našeho školství, které si, navzdory trvalému nezájmu vládnoucích institucí a nedostatečnému finančnímu ohodnocení, drží svůj standard, za který se v dnešním světě nemusí stydět.

1

OBSAH: Úvod................................................................................... 1 1. 2. 3.

Projektová výuka – trocha teorie......................... 3 Popis projektu ROK STROMU.............................. 4 Popis úkolů................................................................5

3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8 3.9 3.10 3.11

Popis stromu.................................................................. 5 Význam stromu - výměna plynů.................................... 7 Význam stromu – hospodaření s vodou........................... 8 Význam stromu ve městě................................................ 9 Využití dřeva................................................................ 10 Keltský stromový horoskop........................................... 11 Matematické úkoly....................................................... 12 Historické souvislosti a literární zadání.........................14 Výtvarné činnosti..........................................................15 Metodika focení – práce s fotografiemi........................... 16 Význam mrtvého dřeva v přírodě...................................17

Závěr................................................................................ 18

2

1. Projektová výuka – trocha teorie Definice projektu: „Projekt je specifický typ učebního úkolu, ve kterém mají žáci možnost volby tématu a směru jeho zkoumání, a jehož výsledek je tudíž jen do určité míry předvídatelný. Je to úkol, který vyžaduje iniciativu, kreativitu a organizační dovednosti, stejně tak jako převzetí odpovědnosti za řešení problémů spojených s tématem.“ (Kasíková, 2001, str.49) „Projekt je úkol nebo série úkolů, které mají žáci plnit – většinou individuálně, ale někdy i ve skupinách. Žáci se mohou často více méně sami rozhodovat, jak, kde, kdy a v jakém sledu budou úkoly provádět. Projekty mívají zpravidla otevřenější konec než samostatné práce.“ (Petty, 1996, str. 213)

Průběh řešení projektu lze členit na několik fází: Stanoveni cíle má zajistit vhodnost a realizovatelnost záměru vzhledem k daným podmínkám, přičemž významnou úlohu má účinná motivace žáků. Žáci se musí s tématem ztotožnit a přijmout je za své. Vytvořeni plánu řešení představuje kritický a rozhodující moment předurčující výsledek. Velmi proto záleží na společném prodiskutování plánu a na výběru úkolu pro každého žáka nebo skupiny žáků. Tato fáze zahrnuje také pokud možno přesný odhad spotřeby nezbytného materiálu, kalkulaci nákladů, zajištění zodpovědnosti za splnění jednotlivých úkolů a rovněž způsob prezentace výsledků (např. záznamy a dokumentace, výstava výrobků, zhotovení modelu atd.). Účelné je vypracovaný plán zpřístupnit všem, aby bylo možno jeho průběžné plnění kontrolovat. Realizace plánu. Pozorné a kritické sledování jeho plnění se opírá o vypracovaný plán, který vedoucí projektu srovnává s aktuálním stavem. Realizují se všechny aktivity, které mají podle plánu zajistit očekávané výsledky. Je to např. vyhledávání potřebných informací, zajišťování materiálu, provádění pozorování, měření, organizování exkurzí," interviewování důležitých osob, pořizování dokumentace, přepracování nezdařených akcí, atd. Žáci se cvičí v odpovědném jednání, zapojují všechny smysly, učí se vnímat, pozorovat, experimentovat, využívají média, atd. Vyhodnoceni uskutečněného projektu se opírá o sebekritiku a objektivní posouzení přínosu jednotlivých řešitelů. Nepostradatelnou součástí této fáze je zveřejnění výsledků společného úsilí a celkové zhodnocení práce na projektu. Seznámení školní nebo i širší veřejnosti s konkrétními výstupy projektu má značný motivační vliv na řešitele, protože jim přináší pocit uspokojení a posiluje sebevědomí ve vlastní schopnosti, což se v tradiční výuce, zejména u slabších žáků, často nedostavuje.

3

2. Popis projektu ROK STROMU Úvod Dřeviny představují charakteristickou součást krajinné struktury, která vznikala v závislosti na způsobu dlouhodobého využívání území. Jsou nezbytnou součástí mnoha procesů probíhajících v krajině a úzce navazují na řadu přírodních, i člověkem vytvořených prvků v území. Spoluvytvářejí charakteristický obraz krajiny, ovlivňují její mikroklimatický režim, rekreační hodnotu, obyvatelnost, hygienické podmínky, stejně jako její biologickou i estetickou úroveň. Ovlivňují podmínky vedoucí k vodní i větrné erozi. Jsou nenahraditelným prvkem, který se významně podílí na zvyšování retenční schopnosti krajiny, tzn. schopnosti krajiny zadržet vodu (převzato z: http://www.nadacepartnerstvi.cz/p-12493&exp=male9). Takhle bychom mohli pokračovat ještě dlouho. Strom je pro vnímavého člověka živoucí bytost, která si zaslouží naši pozornost, a kterou stojí za to poznávat, vnímat a vážit si jí. Umožnit žákům našich škol nahlédnout na strom touto formou je záměrem projektu ROK STROMU

Harmonogram Učitel nebo žáci si vyberou na začátku školního roku vhodný strom, který budou sledovat deset měsíců. Také je možné zadat žákům výběr stromu před ukončením předchozího školního roku - přes prázdniny. Je třeba, aby výběr stromu byl vhodný z hlediska činností a úkolů, které budou žáci plnit. To znamená, že strom by měl být dostatečně vzrostlý, zajímavý, dostupný, nejlépe na nějakém významnějším místě třeba i vysazený při nějaké příležitosti, atd. Naopak asi nebude vhodné vybrat si nějaký notoricky známý památný strom, o kterém už pojednává kdejaká místní publikace nebo u něj dokonce stojí informační tabule. V září proběhne první společná návštěva u stromu, kdy se žáci se stromem „seznámí“ a proběhne první vzorové focení pod vedením učitele: - celkové pohledy – podle terénu – ze čtyř světových stran - pohledy do koruny - detaily kůry (s měřítkem), jedné větve, listů, pupenů, plodů Toto focení bude v následujících měsících provádět vybraná skupina mimo vyučování. Žáci se rozdělí do osmi skupin a budou každý měsíc zpracovávat úkoly (říjen až květen), které jim podle jejich zaměření zadá učitel. Pokud to bude zadání úkolu vyžadovat, budou strom navštěvovat mimo výuku samostatně. Těmto úkolům se bude věnovat jedna vyučovací hodina měsíčně, kdy budou jednotlivé skupiny prezentovat svou činnost a předávat podklady dalším skupinám. Výsledky budou na konci školního roku zpracovány do závěrečné práce a prezentovány.

Prezentace a závěrečná zpráva Každá skupina, která splní svůj úkol a předá podklady, vytvoří též POSTER na nástěnku. Na nástěnce se tak budou průběžně objevovat informace o stavu projektu a práci skupin. Závěrečnou zprávu dají z podkladů od všech skupin dohromady žáci, kteří mají na starosti pravidelné focení stromu. Závěrečná prezentace projektu pak může proběhnout různě. Určitě by měla mít formu nástěnky a projekt by měl být umístěn na WEB školy. Další formou mohou být žákovské konference, apod.

4

3. Popis úkolů Tato metodika obsahuje popis jedenácti úkolů, ze kterých je možné si vybrat a použít je pro jednotlivé skupiny žáků. Úkoly jsou volené tak, aby bylo možno shromáždit dostatečné množství informací především z internetu nebo i z běžné literatury. Každý úkol je tedy pouze popsán spolu s ukázkou a následně jsou uvedené zdroje, ze kterých je možné čerpat.

3.1 Popis stromu Skupina, která dostane zadaný tento úkol by se měla zaměřit na sběr následujících informací: - botanický popis daného druhu stromu - výskyt a historie tohoto druhu stromu u nás - zdravotní stav stromu – je nějak evidentně nemocný, je mechanicky poškozený, atd. - léčivé využití tohoto druhu stromu

5

Informační zdroje: Běžná literatura, různé encyklopedie stromů, atd. V. G. Rubcev, K. Beneš: Zelená lékárna Korbelář, Endris, Krejča: Naše rostliny v lékařství „Pojďme na to od lesa“, příručka ekologické výchovy a lesní pedagogiky http://www.kvetena.cz/stromy/stromy.asp http://drevo.celyden.cz/ 6

3.2 Význam stromu – výměna plynů Skupina, která dostane tento úkol, by se měla zaměřit kromě obecných informací o tom, co je to fotosyntéza a jak dýchají rostliny, především na následující souvislosti: - význam dřevin v produkci kyslíku na Zemi – to lze rozvést několika směry, např. produkce kyslíku dřevinami ve městech, význam tropických pralesů a jejich ničení, atd. - význam dřevin v pohlcování oxidu uhličitého – opět lze rozvést od významu pro současný proces globálního oteplování, přes důležitost vázání uhlíku do organických sloučenin a význam tohoto procesu pro heterotrofní organismy - jaké jsou přibližné hodnoty produkce kyslíku a pohlcování oxidu uhličitého u „našeho“ stromu

...Stromy produkují kyslík jako produkt fotosyntézy, ale také dýchají, to znamená, že část kyslíku zase spotřebovávají. V součtu platí, že rostliny, tedy i stromy, vyrábějí více kyslíku, než kolik spotřebují. Každý strom, který zasadíme, přidá svým růstem do ovzduší drahocenný kyslík, do svého kmene a listí naváže oxid uhličitý, nejvýznamnější skleníkový plyn. Tím se snižuje množství oxidů uhlíku ve vzduchu a předchází klimatickým změnám, které s přibývajícími tzv. skleníkovými plyny úzce souvisí…

…Rostliny dýchají kyslík úplně stejně jako drtivá většina všech organismů…

…Poměr rychlosti dýchání a fotosyntézy se mění podle druhu rostliny, jejího zdravotního stavu i množství slunečního záření. V součtu však platí, že rostliny vyrábějí víc kyslíku, než kolik ho spotřebují dýcháním. Díky tomu se jeho zásoby v atmosféře neustále obnovují…

Informační zdroje: Učebnice přírodopisu nebo biologie „Pojďme na to od lesa“, příručka ekologické výchovy a lesní pedagogiky http://www.stromzivota.cz/cestina/zajimavosti/4_1.php http://www.stromzivota.cz/cestina/zajimavosti/4_1_1.php http://www.pamatnestromy.cz/zajimavosti-co-dokaze-strom.html 7

3.3 Význam stromu – hospodaření s vodou Úkolem této skupiny bude zdůraznit význam stromu při hospodaření s vodou v krajině – zadržování vody, odpařování vody, atd. S tím souvisí pozitivní vliv stromu na ochlazování krajiny.

…Strom s průměrem koruny pět metrů zaujímá plošný průmět přibližně 20 m2. Na takovou korunu dopadne v jasném letním dni nejméně 120 kWh sluneční energie. Jaký je její osud? Jedno procento se spotřebuje na fotosyntézu, pět až deset procent je odraženo zpět ve formě světelné energie, pět až deset procent se vyzáří ve formě tepla a zhruba stejné procento ohřeje půdu. Největší část dopadající energie je vložena do procesu výparu rostlinou – transpirace. Je-li náš strom dostatečně zásobený vodou, odpaří za den více než 100 litrů; na výpar 100 litrů vody se spotřebuje přibližně 70kWh (250 MJ) sluneční energie. Tato energie je vázána ve vodní páře a uvolní se zpět při kondenzaci vodní páry na vodu…

…Vzrostlá lípa, dub nebo kaštan o průměru koruny 10 metrů zaujímá plochu 78 m2 a odpaří za den 400 l vody, (5 litrů z 1 m2). K tomu je potřeba 400 x 2,5 MJ= 1000 MJ sluneční energie, tedy 278 kWh. Takový strom chladí v době od 8 hodin ráno do 20 hodin večer průměrným výkonem 23,2 kW. To znamená, že několik desítek km2 lesa dostatečně zásobených vodou chladí výkon vyšším, než je nainstalovaný výkon všech našich elektráren. Vodní pára odcházející z listu při tranpiraci se sráží na chladných místech při nebo vytváří ráno rosu, přičemž se kondenzací uvolňuje zpět skupenské teplo. Neznáme přitom dokonalejší regulační systém, než mají rostliny – na každém mm2 listu se nachází přibližně 50–100 průduchů, z nichž každý reguluje výdej vody podle jejího aktuálního množství v pletivech, podle vlhkosti vzduchu a teploty listu, navíc je výdej vody dlouhodobě regulován pomocí hormonů. Je těžké představit si to ohromné množství čidel, počítač vyhodnocující informace z každého čidla, ventily ovládající výdej vody každým průduchem a množství vodičů! Na podzim listy opadají a všechny látky recyklují. Navíc se tím atmosféra nezatěžuje oxidem uhličitým, uhlík se totiž v organické formě vrací zpět do půdy…

Informační zdroje: „Pojďme na to od lesa“, příručka ekologické výchovy a lesní pedagogiky http://www.stromzivota.cz/cestina/zajimavosti/4_2.php http://www.stromzivota.cz/cestina/zajimavosti/4_2_1.php http://www.stromzivota.cz/cestina/zajimavosti/4_5.php http://www.pamatnestromy.cz/zajimavosti-co-dokaze-strom.html 8

3.4 Význam stromu ve městě Tento úkol je možné pojmout velice široce. Od významu stromu jako „chladícího“ prvku (pokud třeba nebyl zadán úkol popsaný výše), přes jeho význam pro psychiku a chování obyvatel, až po význam stromu jako útočiště pro ostatní organismy. …Účinek zeleně vysvětlují psychologové několika způsoby. Stromy a keře určitým způsobem člení a ohraničují prostor. Zatímco neohraničený, otevřený venkovní prostor je pro lidi poněkud nepříjemný, uzavřený prostor vyvolává pocit bezpečí, lidé jsou pak ochotni v něm trávit více času. Psychologické bariéry, které stromy a keře vytvářejí, zároveň vedou k jasné definici teritoria, prostoru, který obyvatelé považují za svůj. V tomto teritoriu jsou ochotni také častěji trávit společně určitý čas a chránit jej proti “vetřelcům”, čímž se snižuje kriminalita a vandalismus… …Pokud si děti byly nuceny hrát v prostředí, kde převažoval povrch zpevněný asfaltem a betonem (s minimem přírodních prvků), mezi dětmi se objevovaly neustále konflikty, hádky a násilí. Avšak po rekonstrukci a ozelenění hřiště konflikty takřka vymizely…

…Obyvatelé dnešních měst jsou vystaveni velkému množství negativních vlivů souvisejících s životním prostředím města. Nejedná se jen o tak zjevné faktory, jako je třeba znečištěné ovzduší nebo nadměrný hluk. Jedním z negativních environmentálních faktorů, který není tak zjevný, je to, co psychologové nazývají “informační přetížení”. Obyvatelé velkých měst jsou každodenně přehlcováni obrovským množstvím zrakových i sluchových podnětů a informací. Každý den se pohybujeme v hustém dopravním provozu, města jsou plná reklam, různých nápisů, upozornění, výstrah a mnoho důležitých informací v našem okolí je navíc i zvukového charakteru. Mnozí z nás vykonávají velmi náročná zaměstnání vyžadující zvýšenou pozornost a intenzivní koncentraci na nejrůznější pracovní úkoly. Důsledkem tohoto stylu života, který se stává postupně běžný pro velkou část obyvatel vyspělých zemí, je duševní únava, která vede k pocitu přepracovanosti, podrážděnosti, neschopnosti se soustředit a ke snížení celkové duševní i fyzické výkonnosti…

Informační zdroje: http://www.stromzivota.cz/cestina/zajimavosti/4_3.php http://www.stromzivota.cz/cestina/zajimavosti/4_7.php http://www.stromzivota.cz/cestina/zajimavosti/4_8.php 9

3.5 Využití dřeva Tento úkol by měl pojednávat o praktickém využití dřeva stromů. Informace by měly vycházet od obecného významu dřeva pro lidstvo přes využití dřeva „našeho“ konkrétního stromu. Pokud je to možné, je vhodné doplnit o ukázku konkrétního vzorku nebo výrobku z daného dřeva.

…Dřevo je příroda a příroda je útulná a uklidňující. Kdo nemá potřebu mít svůj domov pohodlný, útulný a uklidňující? Vztah člověka ke dřevu se vytvářel od nejranějšího období historického vývoje lidstva. Od počátku civilizace bylo dřevo jedním z prvních materiálů, z nichž byly zhotoveny nejen pracovní nástroje, jídelní nádoby, nábytek, přístřeší, ale i první stroje a rituální a náboženské a umělecké předměty. Přímý styk se dřevem při jeho obrábění ovlivňoval zpětně motorický, smyslový a intelektuální vývoj člověka. Dřevo je surovina, kterou člověk využívá od nepaměti. Pro naše dávné předky mělo dřevo existenční význam. Dnes je dřevo především konstrukčním materiálem, využívají se i jeho tepelně izolační vlastnosti a pružnost a pevnost, je výchozí surovinou v papírenství, v chemickém průmyslu se dá přeměnit na nesčetné množství látek. Ze dřeva se vyrábějí především předměty, které člověka bezprostředně obklopují, jako je nábytek a bytové doplňky. Existuje mnoho důvodů, proč dáváme dřevu přednost. Jsou to především fyzikální vlastnosti tohoto materiálu, např. poměrně malá hmotnost a nízká tepelná vodivost, vzhled, barva, textura, zvukový útlum apod., přestože některé z těchto vlastností mají i jiné materiály, např. plasty. Dřevo má i další výhodu. Je snadno opracovatelné a obratné ruce je dovedou přeměnit v něco, co slouží, zdobí a především těší…

Informační zdroje: Martin Patřičný: Dřevo krásných stromů Alois Mezera, František Procházka: Naše stromy a keře http://drevo.celyden.cz/ 10

3.6 Keltský stromový horoskop Ne všichni asi budou souhlasit se zařazením tohoto poněkud „nevědeckého“ úkolu do výukového projektu. Nicméně je pravděpodobné, že tato oddychová kapitola bude u žáků určitě velice oblíbená. Skupina, která ji zpracuje by si měla kromě zjištění horoskopu „našeho“ stromu určitě zjistit i data narození svých spolužáků a připravit si pro ně kartičky s jejich horoskopy.

Co o stromech znali druidové Keltští druidové spojili narození člověka s určitým druhem stromu. Keltské věštby střídají celkem sedmnáct různých stromů za půl roku, a to po desetidenních obdobích. Proto se během roku vliv stromů opakuje. Pro osoby narozené v jarní a podzimní rovnodennosti nebo v den slunovratu platí samostatné, zvláště příznivé předpovědi, odvozené z vlastností dalších čtyř stromů - urostlého dubu, krásné břízy, půvabné olivy a neústupného buku. Lípa 11.3. - 20.3. a 13.9. - 22.9. Krásný strom, tak typický pro českou krajinu. Člověk narozený v jejím znamení je plný šarmu a vzácného kouzla. V jeho nitru se však odehrává věčný boj - je to rozpor mezi drsnou realitou a romantickou iluzí. Touží po pohodlném životě, ale nedokáže se vyrovnat se strastiplnou cestou ke štěstí. Často zaujme ublížené stanovisko. Přitom je lípa velmi silná a dokáže se přizpůsobit nepříznivým podmínkám. Lípa vždy fungovala jako strom ochraňující rodinné štěstí a vysazovala se vedle chalup, mimo jiné proto, že lipové dřevo nepřitahuje hromy a blesky. Když si tuto svoji vlastnost lidé ve znamení lípy uvědomí, dokážou skály lámat. Je vzácným přítelem, který ovládá umění naslouchat druhým. V lásce ovšem bývá nešťastná, je dosti žárlivá a panovačná. Jen málokomu se podaří objevit její ušlechtilou povahu. Javor 11.4. - 20.4. a 14.10. - 23.10. Samo jméno tohoto stromu a jeho pevné šedavě bílé dřevo vyvolávají představu hudby a poezie. I lidé narození v jeho znamení jsou citliví. Svou nesmělost a zdrženlivost skrývají za siláckými slovy a velkými gesty. Protože jsou citově zranitelní, stylizují se do role cyniků, kteří rádi zlehčují cokoliv vážného či patetického. Ale za tvrdou maskou najdete chápavou poetickou duši. V lásce jsou to lidé složití. Chtějí protějšku imponovat, takže mu vnucují své rozmary. Člověk narozený v tomto znamení je originální , v davu ho zaručeně nepřehlédnete. Je inteligentní a ambiciózní, obdařený vynikající pamětí. Jakmile pochopíte složitou a rozporuplnou povahu Javoru, poznáte člověka, na kterého se jen tak nezapomíná.

Informační zdroje: http://www.nadacepartnerstvi.cz/p-12954&exp=male9 http://boiohaemum.cz/view.php?nazevclanku=&cisloclanku=2006042601 11

3.7 Matematické úkoly Skupina s tímto zadáním by měla vyřešit následující úkoly a zároveň seznámit ostatní žáky s metodami, které se při nich používají: - určení výšky stromu … Drž tužku v napjaté paži svisle před sebou a postupuj od stromu tak dlouho, až se bude krýt vršek tužky a stromu a spodek tužky a pata stromu. Pak otoč tužku vodorovně tak, aby jeden konec splynul s patou stromu. Ale nesmíš se hýbat a paži drž stále napjatou! Požádej kamaráda, aby pomalu šel od stromu ve směru tužky, kolmo na spojnici ty - strom, tak dlouho, až ho uvidíš v zákrytu s druhým koncem tužky. Změř vzdálenost, kterou od paty stromu ušel - a máš rovnou bez počítání výšku stromu…

- změření průměru (lesnicky výčetní tloušťky) stromu ve výšce 130 cm nebo změření obvodu stromu ve výčetní výšce a následně přepočet na průměr - výpočet objemu stojícího stromu Pro stanovení hmoty stojících stromů existuje celá řada metod. Jednou z nejjednodušších a pro naše účely dostačující je využití takzvaného Denzinova vzorce:

d1,3 2 V= 1000 kde V je objem (hmota) kmene v m3 a zemí) průměr v cm.

d1,3 je zjištěný výčetní (ve výšce 1,3 m nad

12

Vzorec je podle autora platný pro jednotlivé dřeviny určitých výšek, a to: Vzorec platí pro borovici smrk jedli buk a dub výšky v m 30 26 25 26 Pro každý metr + připočítá se 3% 3% 3% 5% Pro každý metr – odečítá se 3% 4% 4% 5% Pozn.: pro ostatní listnáče je možné využít korekce pro buk a dub

- výpočet hmotnosti kmene. Potřebné je znát objemovou hmotnost daného druhu dřeva. Tu je možné získat ve fyzikálních tabulkách nebo na www.dokamen.cz/hmotnost.htm; Tento úkol je možné doplnit o vysvětlení číselného značení na pokácených kmenech nebo jednotlivých výřezech: Na obrázku je vidět čelo výřezu se dvěma čísly. Během těžby je sem píše dřevorubec. První udává délku výřezu v metrech, druhé středovou tloušťku v centimetrech. Z těchto údajů se určuje objem takového výřezu. Pro účely lesnického provozu se používají tzv. krychlící (kubírovací) tabulky, ze kterých lze velmi rychle a pohodlně objem zjišťovat.

- závěrem je možné tento úkol doplnit o různé rekordy stromů (výška, věk, …) ať už „našeho“ konkrétního druhu nebo jiných

Informační zdroje: „Pojďme na to od lesa“, příručka ekologické výchovy a lesní pedagogiky http://www.dokamen.cz/hmotnost.htm http://info.sks.cz/users/bl/stromy/mereni.htm http://www.sweb.cz/Martin.Hason/krajina2001/stromy.html http://www.zslubenec.azit.cz/ctvrta.htm http://www.nadacepartnerstvi.cz/p-12565&exp=male29 13

3.8 Historické souvislosti a literární zadání Tento úkol je zaměřen dějepisně a literárně. Od žáků vyžaduje jak schopnost kontaktu s úřady a institucemi, tak i jistou dávku fantazie. Některé náměty: - kdy byl strom vysazen a proč – pokud to lze o daném stromu zjistit - jaké významné události prožil – záleží plně na výběru žáků, události mohou být charakteru místního nebo světového, mohou se dotýkat života stromů (např. vichřice), ale nemusí - povídka, pověst o stromu - báseň o stromu, citáty o stromech, atd. - co ještě zažije, co ho v budoucnu čeká – opět se zde prolíná sběr faktů (např. chystané kácení) s fantazií žáků (jak si představují nejbližší nebo vzdálenou budoucnost)

Albert Schweitzer “Ó podivuhodné stromy, moji staří přátelé, které jsem ctil, když člověk ve mně vzbuzoval odpor, a které jsem od té doby začal milovat ještě čistší oddaností. Kéž nikdy nezapomenu vašeho mužného příkladu.S rozpřáhnutými pažemi jste pevně zakořeněné hluboko v tmách země, naší matky živitelky. Neúnavně a bez přestání směřujete vzhůru k věčné svobodě slunce a nebe.Bez pokoření zůstáváte klidně na místě, nad nímž vládnete svým požehnáním. A i když osud vámi zatřese a zlomí vás ve vaší hrdé marnosti, jste ještě stále krásné. Naučte mne bratři tak žít, tak umírat.”

Informační zdroje a náměty: Odbory životního prostředí obecních a městských úřadů Muzea a místní kroniky Bedřich Ludvík, Marie Hrušková: Paměť stromů http://www.nadacepartnerstvi.cz/p-12655&exp=male97 14

3.9 Výtvarné činnosti Tato kapitola je opět jedna z oddychovějších, přesto je třeba dbát na pečlivý výběr žáků, kteří musí mít k tomuto tématu blízko. Bylo by dobré zařadit ji ke konci projektu, protože sběr materiálu bude probíhat delší dobu. Je mnoho možností, jak tuto kapitolu vyplnit: -

nakreslit strom a jeho okolí nakreslit mapu, kde se strom nachází zhotovit herbářovou položku – list, pupen, plod, větvička frotáž kmene, listů

Materiál: pevný papír, podložka, pastelky (voskovky) Postup: Žáci přiloží papír na kůru a pastelkou „jezdí“ po papíře , dokud se nevytvoří obtisk kůry. Obdobné je to s listem, ten položíme hladkou stranou na podložku, na „žilky“ přiložíme papír a pastelkou přejíždíme po papíře tak dlouho, dokud se neobjeví obtisk listu.

Informační zdroje: „Pojďme na to od lesa“, příručka ekologické výchovy a lesní pedagogiky Různé pracovní listy vydávané středisky ekologické výchovy 15

3.10 Metodika focení – práce s fotografiemi Tato skupina bude mít každý měsíc na starosti pravidelné focení stromu podle pravidel stanovených při první návštěvě v září. Práci této skupiny je třeba pečlivě kontrolovat, protože nedodržení harmonogramu nelze nahradit. Členové skupiny by tedy měli vykazovat určitou dávku zodpovědnosti, technické zdatnosti a měli by vlastnit co nejlepší digitální fotoaparát. Dalším úkolem této skupiny bude zpracování pořízených fotografií např. v umělecké formě, apod. Pokud je to možné, měli by také posbírat dostupné fotografie z historie (např. u stromů na náměstí, apod.). Tato skupina též pod vedením učitele vhodnou formou zpracuje veškeré podklady od ostatních skupin do závěrečné zprávy o projektu.

Informační zdroje – zde uvádíme odkaz na stažení fotoeditoru, který je pro školy zdarma, spolu s návody na úpravu fotek: http://www.download-centrum.cz/stahuj/grafika/sprava-fotografii/photofiltrestudio-9-0-0-full-version/ http://www.stahuj.centrum.cz/grafika_a_design/spravafotografii/photofiltre/ http://photofiltre.suewebik.net/ 16

3.11 Význam mrtvého dřeva v přírodě Závěrečný úkol, při kterém by si žáci měli uvědomit, že úloha stromu v přírodě zdaleka nekončí s koncem jeho života. Odumřelé ponechané stromy se mohou rozkládat ještě dlouhá desetiletí. Význam odumřelého dřeva pro ekosystém je obrovský, přesto zůstává často, v našem stále dost hospodářsky pojatém lesnictví, nedoceněn.

…Významem tlejícího dřeva v lesních ekosystémech se již zabývalo mnoho autorů. STEVENSOVÁ (1997) uvádí souhrn nejdůležitějších funkcí mrtvého dřeva: - významný zdroj organické hmoty a živin v půdě, příznivý vliv na fyzikální a chemické vlastnosti půdy (produktivita lesních porostů); - ovlivnění různorodosti a struktury biotopů v lesních ekosystémech a ovlivnění biologické diverzity všech složek lesních ekosystémů; (vedle půdy je odumřelé dřevo druhově nejbohatší nikou lesního ekosystému). - ovlivnění tvaru, funkce a struktury vodních toků v lesních porostech a morfologie svahů; - ovlivnění dlouhodobého koloběhu uhlíku v lesních ekosystémech...

Informační zdroje: http://www.biolib.cz/DOC/horak-proc-je-dulezite-mrtve-drevo.pdf http://lesprace.silvarium.cz/content/view/225/ 17

Závěr Tato metodika rozhodně není vyčerpávající studnicí všech nápadů, které je s žáky možné v rámci takového projektu dělat. Ani jí být nemůže. Každý učitel má trochu jiné pojetí, každá škola má trochu jiné podmínky a každý strom je zajímavý něčím jiným. Věříme však, že vám dodala dostatek podnětů a chuti, zkusit svým žákům předat informace o významu stromů v krajině touto – troufáme si říci – poutavou formou.

18