Bankovní institut vysoká škola Praha Oborová katedra Financí a ekonomie
Rizikový kapitál jako zdroj financování start-up Diplomová práce
Autor:
Ilona Ročňová Finance - blok B
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Daniela Hricová, Ph.D.
2016
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
Ilona Ročňová V Praze, dne …….
Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Daniele Hricové, Ph.D. za cenné rady a věcné připomínky, které mi při zpracování diplomové práce poskytla. Dále bych chtěla vyjádřit své poděkování zakladateli start-upu Trihorse za jeho ochotu při poskytování informací potřebných pro tuto diplomovou práci. Poděkování patří také mé rodině a partnerovi za všeobecnou podporu, trpělivost a vstřícnost, kterou mě zahrnovali po celou dobu studia.
Anotace Diplomová práce se zabývá problematikou financování start-upů prostřednictvím rizikového kapitálu jako alternativního zdroje financování podporujícího vznik a rozvoj vysoce inovativních projektů, pro které je v podnikatelském prostředí České republiky obtížné získat klasické zdroje financování. Cílem prvních dvou kapitol je charakteristika pojmů rizikový kapitál a start-up. V následujících kapitolách poskytuje diplomová práce přehled zdrojů pro financování start-upů se zdůrazněním významu rizikového kapitálu a jeho využití v České republice. Hlavním cílem praktické části je provedení analýzy úspěšnosti aplikace rizikového kapitálu ve vybraných start-upech.
Klíčová slova: rizikový kapitál, start-up, financování, podnikání, investice
Annotation This thesis deals with the issue of financing start-ups through venture capital as an alternative source of funding establishment and development of highly innovative projects, for which the business environment in the Czech Republic it is difficult to obtain a classic financing sources. The aim of the first two chapters of the characteristics of the concepts of venture capital and start-ups. The following chapters provide an overview thesis sources of financing for start-ups, emphasizing the importance of venture capital and its use in the Czech Republic. The main aim of the practical part is the analysis of successful applications venture capital in selected start-ups. Key words: venture capital, start-up, funding, business, investment
OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 6 1
CHARAKTERISTIKA RIZIKOVÉHO KAPITÁLU .............................................................................. 8 1.1 VENTURE CAPITAL A PRIVATE EQUITY ....................................................................................................... 8 1.2 TYPY RIZIKOVÉHO A ROZVOJOVÉHO KAPITÁLU ....................................................................................... 11 1.2.1 Předstartovní financování (seed capital) ...................................................................................... 15 1.2.2 Startovací kapitál (start-up capital) .............................................................................................. 15 1.2.3 Financování počátečního rozvoje (early stage development capital) ........................................... 15 1.2.4 Rozvojové financování (later stage development – expansion capital) ......................................... 16 1.2.5 Typy private equity ........................................................................................................................ 16
2
VYMEZENÍ POJMU START-UP ........................................................................................................... 18 2.1 DEFINICE A VLASTNOSTI START-UPU ....................................................................................................... 18 2.2 VÝVOJ START-UPŮ................................................................................................................................... 20 2.3 DRUHY START-UPŮ .................................................................................................................................. 22 2.4 PROCES ZALOŽENÍ START-UPU ................................................................................................................. 23 2.4.1 Životní cyklus ................................................................................................................................ 24 2.4.2 Podnikatelský plán ........................................................................................................................ 25 2.4.3 Volba právní formy ....................................................................................................................... 26 2.4.4 Fáze růstu a stabilizace ................................................................................................................. 30 2.4.5 Fáze krize a zániku ........................................................................................................................ 31
3
ZPŮSOBY FINANCOVÁNÍ START-UPŮ ............................................................................................. 33 3.1 3.2 3.3
4
VÝZNAM RIZIKOVÉHO KAPITÁLU PRO FINANCOVÁNÍ START-UPŮ .................................. 44 4.1 4.2
5
PROCES FINANCOVÁNÍ RIZIKOVÝM KAPITÁLEM ....................................................................................... 44 VÝHODY A NEVÝHODY RIZIKOVÉHO KAPITÁLU ....................................................................................... 47
VYUŽITÍ RIZIKOVÉHO KAPITÁLU V ČR ........................................................................................ 48 5.1 5.2 5.3
6
INTERNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ ................................................................................................................ 35 EXTERNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ............................................................................................................... 36 ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ..................................................................................................... 40
VÝVOJ RIZIKOVÉHO KAPITÁLU V ČR ....................................................................................................... 48 AKTUÁLNÍ STAV ...................................................................................................................................... 49 STÁTNÍ PODPORA ..................................................................................................................................... 51
APLIKACE RIZIKOVÉHO KAPITÁLU VE VYBRANÝCH START-UPECH ................................ 52 6.1 VOLBA INVESTORA RIZIKOVÉHO KAPITÁLU A VÝBĚR START-UPU............................................................ 52 6.1.1 Fondy rizikového kapitálu v asociaci CVCA ................................................................................. 53 6.1.2 Veřejně známí čeští business angels .............................................................................................. 55 6.2 APLIKACE RIZIKOVÉHO KAPITÁLU VE START-UPU COGNITIVE SECURITY ................................................ 57 6.2.1 Představení fondu Credo Ventures ................................................................................................ 58 6.2.2 Základní charakteristika start-upu Cognitive Security ................................................................. 58 6.2.3 Analýza start-upu Cognitive Security ............................................................................................ 60 6.3 APLIKACE RIZIKOVÉHO KAPITÁLU VE START-UPU TRIHORSE .................................................................. 68 6.3.1 Představení investorů z pořadu Den D ......................................................................................... 68 6.3.2 Základní charakteristika start-upu Trihorse ................................................................................. 70 6.3.3 Analýza start-upu Trihorse............................................................................................................ 73 6.1 VÝSLEDKY ANALÝZY START-UPŮ FINANCOVANÝCH RIZIKOVÝM KAPITÁLEM ......................................... 78
ZÁVĚR ................................................................................................................................................................ 85 POUŽITÁ LITERATURA ................................................................................................................................. 88 SEZNAM POUŽITÝ TABULEK A OBRÁZKŮ ............................................................................................. 97
ÚVOD Podnikatelské prostředí v České republice udávané legislativními a ekonomickými aspekty země se vyznačuje především svou nestabilitou, což působí obtíže zejména malým a středním podnikatelům, kteří jsou na jeho změny a kvalitu velice citliví. České legislativní prostředí je charakteristické poměrně nízkou efektivností vymáhání práva a vysokou byrokracií, přestože harmonizací národních předpisů s legislativou EU dochází k jeho postupnému zlepšení. Uznání si zaslouží i snaha vlády České republiky urychlit a zjednodušit zahájení nového podnikání. Naopak ekonomické prostředí je charakteristické zostřujícím se konkurenčním bojem a omezeným přístupem k finančním prostředkům na zahájení a rozvoj podnikání, a to zvláště v případech vysoce inovativních projektů malých a středních podnikatelů s kratší historií, tedy start-upů. Do popředí se tak v posledních letech dostávají alternativní formy financování, mezi něž patří i rizikový kapitál. Z těchto důvodů se bude diplomová práce soustředit na problematiku financování start-upů prostřednictvím rizikového kapitálu. Jejím cílem je zvýšit dosud omezené povědomí budoucích či začínajících podnikatelů o možnosti využití rizikové kapitálu jako zdroje financování jejich inovativního podnikatelského plánu a stát se tak návodem pro úspěšné zahájení start-upu s dopomocí zkušených investorů, kteří jej obohatí svými zkušenostmi a kontakty, čímž se postarají o jeho prosazení na trhu. Využití alternativních zdrojů financování v České republice není ani přes jejich značné výhody dosud příliš rozšířené, jelikož začínající podnikatelé jej z obavy zkusit něco nového bez rozmyslu zavrhují. První kapitola bude tedy charakterizovat rizikový kapitál, aby nedocházelo k jeho opomíjení z důvodu nedostatečné informovanosti veřejnosti. Objasněny budou i konkrétní typy tohoto způsobu financování v jeho nejširším pojetí. Pro stanovení základních pojmů, na něž diplomová práce v celém průběhu odkazuje, bude druhá kapitola vystihovat podstatu pojmu start-up. V první řadě budou vymezeny podniky, které je možné tímto termínem označit, přestože všeobecně uznávaná definice tohoto pojmu aktuálně neexistuje a dle názoru autora ani v budoucnu nebude snadné ji nalézt, jelikož vytvoření jasné a komplexní definice brání velmi dynamický vývoj start-upů a zároveň nelze konkrétní parametry aplikovat na různé druhy společností. Dále zde budou popsány nejdůležitější okamžiky, v nichž docházelo k přelomu ve vývoji start-upů díky možnosti využití nových technologií. Rozptýlenost start-upů vyžaduje i najití průkaznějšího hlediska pro jejich kategorizaci, proto zde budou vymezeny druhy start-upů podle přístupu jejich zakladatelů k podnikání. 6
Proces založení start-upu zde bude zakladatelům sloužit jako návod pro určení kroků podstatných pro úspěšný začátek podnikání. Z toho důvodu budou charakterizovány jednotlivé fáze životního cyklu podniku. V rámci první fáze bude naznačeno, jaké informace musí obsahovat podnikatelský plán, aby zaujal investora. Také zde budou srovnávány právní formy podnikání s důrazem na to, jaké z nich jsou vhodné pro založení start-upu. Druhá fáze týkající se růstu společnosti se zaměří na získání dodatečného kapitálu, který tento růst umožní. Třetí fází je stabilizace, která je u start-upů specifická úspěšným exitem investora a ukončením fungování společnosti pod záštitou start-upu. Pokud se společnost dostane do fáze krize, je třeba v co nejrychlejší době uskutečnit sanační opatření, aby se později neocitla v poslední fázi svého životního cyklu, tedy v zániku. Třetí kapitola již bude popisovat specifickou stránku start-upů z hlediska komparace podstatných rysů, výhod a nevýhod hlavních způsobů jejich financování. Důraz bude kladen na fázi životního cyklu start-upu, vlastnický původ zdrojů a jejich postavení vůči podniku, které oddělí alternativní zdroje od interních či externích. Další kapitola spojí výše vymezené pojmy, aby prokázala význam rizikového kapitálu pro financování start-upů. Nejprve začínající podnikatele, kteří se rozhodnou financovat vznik či rozvoj start-upu rizikovým kapitálem, seznámí s nástrahami a požadavky náročného procesu získání investice, které není reálné pro jakýkoli start-up. Poté budou vysvětleny základní odlišnosti, výhody a nevýhody rizikového kapitálu, aby bylo možné jej porovnat s jinými zdroji financování a na základě toho uvážit, zda je tento kapitál pro daný start-up vhodný a vyplatí se procesu věnovat úsilí. Následující kapitola se podívá na využití rizikového kapitálu od jeho prvotního vývoje až po současnost. Pozornost bude zaměřena i na aktuální situaci a státní podporu tohoto financování v podmínkách České republiky. Objasněno bude i založení státního fondu rizikového kapitálu po vzoru jiných evropských zemí, které se dříve nepodařilo uskutečnit. Praktická část obohatí diplomovou práci o zjištění, zda aplikace rizikového kapitálu ve vybraných start-upech dopadla z hlediska jejich investorů a zakladatelů příznivě a napomohla tak významné expanzi společnosti nebo skončila neúspěchem. Efektivnost využití finančních prostředků bude hodnocena na základě analýzy majetkové a finanční situace start-upu. Východiskem pro analýzu bude nalezení fondů rizikového kapitálu a individuálních investorů, kteří ve sledovaném období vložili své finanční prostředky do českých společností. Z jejich portfolia budou následně zvoleny konkrétní start-upy splňující stanovené parametry, u nichž analýza finančních výkazů prokáže přínos aplikace rizikového kapitálu. 7
1 CHARAKTERISTIKA RIZIKOVÉHO KAPITÁLU Rizikový kapitál je jednou z alternativních forem financování malých a středních podniků z externích zdrojů. Investor poskytuje podnikům nejen finanční prostředky, ale také své kontakty či manažerské a technické zkušenosti. Kapitál vkládá přímo do základního jmění společností, které zpravidla nejsou veřejně obchodovatelné. Při uskutečnění investice získává dohodnutý podíl na základním kapitálu. K jejímu zhodnocení dochází v okamžiku úspěšného výstupu investora ze společnosti. V průběhu investice se návratnost realizuje prostřednictvím dividend/podílu na zisku. Začínající ani stávající podniky, které se chtějí v konkurenčním prostředí udržet na trhu či proniknout na trhy nové, se neobejdou bez neustálých investic. Získání finančních prostředků na plánované investice běžným úvěrovým způsobem se však neustále stěžuje. Kvůli benevolentní úvěrové politice banky již několikrát v historii utrpěly velké ztráty, které mnohé z nich nepřekonaly. Z důvodu předcházení vzniku dalších bankovních krizí dochází k zavádění protikrizových opatření stanovujících závazná pravidla pro poskytování úvěrů a ke zpřísnění bankovního dohledu. V současné době se s přibývajícím počtem malých a středních podniků a častějším odmítáním poskytnutí úvěrového financování stávají stále významnějším alternativní formy financování, jako je leasing, factoring, forfaiting, franchising nebo právě rizikový kapitál.
1.1 Venture capital a private equity V souvislosti s rizikovým kapitálem je možné narazit na dva anglické pojmy. Jedná se o venture capital a private equity. Jejich přesné definice dosud nejsou jednotně vymezeny a stále dochází k jejich zpřesňování. V praxi se často setkáváme i s jejich zaměňováním. Záměna je nejvíce patrná u evropských zemí stojících mimo Evropskou unii (dále jen EU), kde se venture capital používá pro označení odvětví jako celku (všechny fáze tohoto typu investování) a je tak synonymem private equity. Ve Spojených státech amerických se venture capital používá pro investice do začínajících a expandujících podniků. V zemích EU označuje pouze rizikový kapitál, a poté shodně jako kapitál pro pozdější fáze růstu firmy a manažerské odkupy spadá pod private equity 1. Rozdíly mezi venture capital a private equity lze nejlépe spatřovat na základě amerického pojetí, jelikož operuje s oběma pojmy a nepoužívá přitom další mezičlánky, což je pro větší názornost zaznamenáno do tabulky č. 1. Ani zde však hranice není pevně stanovena, protože 8
o druhu kapitálu rozhoduje způsob myšlení investorů, kteří mohou v průběhu investice změnit svůj záměr. Tabulka 1: Terminologie pojmu private equity
Private equity Země EU USA
Venture capital
Expansion capital
Venture capital
Ostatní evropské země
Buy-outs Private equity
Venture capital Zdroj: vlastní zpracování dle
1
Anglický pojem private equity (dále jen PE), překládaný jako soukromý kapitál, znamená střednědobé až dlouhodobé financování poskytované za získání zpravidla většinového podílu na základním kapitálu podniků. Obvykle jde o investici na dobu tří až sedmi let do zaběhlé společnosti ze známého odvětví se zavedenými produkty a ustálenými peněžními toky, která vyžaduje restrukturalizaci z důvodu optimalizace finančních výsledků. Investor se tedy rozhoduje o vstupu do společnosti na základě dat z finančních výkazů. Pokud PE zafunguje okamžitě, může zachránit společnost před krachem a proměnit ji v ziskovou 2. Pod pojem venture capital (dále jen VC) spadá rizikový a rozvojový kapitál. Je jím financováno zahájení činnosti společnosti, jejího rozvoje nebo expanze. Investor tak umožňuje perspektivním malým a středním společnostem dneška bez zjevné cesty vpřed, stát se velkými společnostmi zítřka. Obvykle po 3 až 5 letech hledá příležitost pro odchod ze společnosti. Za úspěšný exit, při kterém dochází ke zhodnocení investice, je považován prodej podílu jinému fondu, jiné společnosti (často strategickému partnerovi), samotným vlastníkům nebo manažerům společnosti či uvedením společnosti na burzu cenných papírů. Při neúspěšné investici je cílem minimalizace ztrát odprodejem podílu pod cenou nebo přímo likvidací společnosti 3. Modelovým příkladem PE jsou společnosti využívající principy TQM (komplexní řízení kvality) či Six Sigma (neustálé zlepšování kvality produktů a procesů prostřednictvím týmové práce). V případě VC lze jako model uvést Silicon Valley1, protože s nástupem technologické revoluce stálo toto údolí u zrodu společností financovaných rizikovým kapitálem. Konkrétně je možné jmenovat společnosti Microsoft, Hewlett-Packard, IBM, Intel, Logitech, Google nebo Facebook. Nástup počítačů zapříčinil celkovou změnu průmyslu, jelikož velké technologické
Silicon Valley, v překladu Křemíkové údolí, je oblastí s největší koncentrací technologických firem a nejvyšším podílem rizikového kapitálu na světě. 1
9
firmy zvýšili svou poptávku v sektoru informačních technologií a byly ochotné poskytnout finanční prostředky na pouhý nápad internetové stránky nebo prohlížeče. Jedná se tedy o dva druhy kapitálu, respektive dva způsoby myšlení, které se ve středu mohou překrývat. K jejich záměně dochází často v důsledku používání stejných právních smluv, finanční terminologie, shodných investorů i způsobu vystoupení z investice. Také často není zjevné, zda investor uvažuje o financování formou VC nebo PE 2. Konkrétní fáze tohoto typu investování jsou na obrázku č. 1 rozdělené dle amerického modelu na VC a PE. Venture capital
Private equity
Zárodečné financování
Záchranné financování
Startovní financování
Náhradní financování
Financování počátečního rozvoje
Financování akvizic
Rozvojové financování
Manažerské odkupy
Obrázek 1: Rozložení VC a PE Zdroj: vlastní zpracování dle 4
Tato diplomová práce se v následujících kapitolách bude řídit značením podle zemí EU, jelikož se konkrétně zaměřuje na rizikový kapitál v ČR. Je tedy nutné v rámci VC rozlišit ještě rizikový a rozvojový kapitál. Většina investorů poskytuje oba druhy kapitálu, někteří se však mohou profilovat na jeden z nich. Rizikovým kapitálem se označuje investice do základního jmění firmy, která za sebou nemá žádnou historii, případně teprve vzniká. Tato investice má firmě umožnit rozběh a realizaci nadějné myšlenky. Rozvojový kapitál podporuje již fungující firmy, které trpí nedostatkem kapitálu. Cílem je financování rychlejšího růstu firmy, realizace nových záměrů nebo získání nových trhů 5.
10
1.2 Typy rizikového a rozvojového kapitálu Rizikový a rozvojový kapitál lze dělit podle několika charakteristik. Mezi nejdůležitější z nich patří velikost investice, typ investora a jím podstupované riziko či očekávané zhodnocení investice, podíl na cílové společnosti, její odvětvová orientace nebo fáze jejího vývoje. Tato práce se tedy v následujících odstavcích věnuje jednotlivým kritériím. První z možností pro rozdělení rizikového a rozvojového kapitálu je velikost investice. Výše investovaných prostředků se odvíjí od rizika a výnosu (čím vyšší je riziko, tím větší je i požadovaný výnos). U začínajících společností, které zatím nemohou prokázat alespoň uspokojivé výsledky, je riziko nejvyšší, proto do nich plynou nižší částky než do zaběhnutých podniků. Nejvyšší částky jsou poskytovány do manažerských odkupů existujících a zaběhnutých podniků, které však spadají pod PE, nikoliv do rizikového a rozvojového kapitálu 6.
Obrázek 2: Finanční a informační toky mezi subjekty na trhu VC Zdroj: vlastní zpracování dle 5
Z hlediska rozeznání typu investora je nutné pochopit postavení jednotlivých subjektů působících na trhu VC, zachycené na obrázku č. 2. Poskytovateli finančních prostředků tvořícími nabídku na tomto trhu jsou primární investoři, kteří se mohou sdružovat do účelově založených fondů. Na druhé straně stojí cílové společnosti, které jako příjemci investice představují poptávku na trhu VC. Mezi nimi se vyskytuje také vrstva zprostředkovatelů zastoupená manažerskými společnostmi a katalyzátory. Primární investoři se nejčastěji dělí podle vztahu k jiným subjektům do pěti skupin 5, 7: obchodní andělé (business angels) – soukromé osoby disponující volným kapitálem, které uskutečňují investice především do start-upů z oblastí, v nichž mají podnikatelské zkušenosti; individuální investoři se mohou sdružovat do business angels sítí; 11
v ČR tuto funkci plní síť Business Angels Czech, v Evropě jejich zájmy zastupují nezisková sdružení Business Angels Europe a European Business Angels Networks, nezávislí investoři (independent investors) - investiční subjekty sdružující kapitál jak od investičních institucí (penzijní fondy, pojišťovny a banky), tak od firemních či soukromých investorů, se kterými nejsou nijak právně spojeny, závislí investoři (dependent investors) - samostatné pobočky, dceřiné společnosti nebo přímo divize větších organizací (obvykle bank, penzijních fondů nebo jiných finančních institucí), které jim poskytují kapitál, aby jej spravovaly jménem své mateřské instituce, částečně závislí investoři (semidependent investors) - investoři, kteří mimo své závislé činnosti pro mateřskou společnost, spravují také fondy založené nezávisle na mateřské instituci, vládou podporované organizace (government supported organizations) - získávají kapitál přímo či nepřímo z vládních zdrojů, případně jsou jiným způsobem vládou podporováni;
hlavním
motivem
je
podpora
zaměstnanosti,
zvyšování
přizpůsobivosti ekonomiky, zpřístupnění moderních technologií a podpora podnikatelského prostředí. Investory lze rozdělit také podle původu zdrojů financování na institucionální a na neinstitucionální zahrnující veřejnost, soukromé investory a business angels. Jejich podíly na trhu rizikového a rozvojového kapitálu nebo PE lze zobrazit podle: výše prostředků vyčleněných na financování cílových společností = fundraising, výše skutečně investovaných finančních prostředků nebo počtu zafinancovaných společností = investment, finančních prostředků získaných při vystoupení z investice nebo počtu uskutečněných exitů ze společností = divestment. Podíly jednotlivých typů evropských investorů na trhu VC na základě prvního vymezení znázorňuje obrázek č. 3. Pojetí evropských investorů může vycházet z teritoriálního působení jich samotných (tzv. industry investment) nebo dle toho, v jaké zemi se nachází sídlo cílové společnosti (tzv. market investment). U fundraisingu zatím cílové společnosti nejsou určeny, proto je zde pojetí jednoznačné.
12
14,4%
2,5% 2,6%
0,9% 10,7%
0,3% 6,1%
3,6% 5,1%
12,3% 7,7% 1,5% 2,2% 30,0%
Akademické instituce Banky Kapitálové trhy Korporátní investoři Nadace Rodinné kanceláře Fond fondů Vládní agentury Pojišťovny Správci aktiv Penzijní fondy Soukromé osoby Státní investiční fondy Neklasifikované
Obrázek 3: Typy evropských investorů v roce 2014 podle procentního podílu na trhu VC Zdroj: vlastní zpracování dle 8
Celková výše fundraisingu evropských investorů na trhu rizikového kapitálu v roce 2014 představovala 4 093 mil. EUR a nejvíce se na ní podílely vládní agentury. Do popředí se dostaly již v roce 2009, protože v důsledku finanční krize klesl zájem podnikatelských subjektů investovat do rizikových projektů. Významně se na fundraisingu podílely i penzijní fondy, korporátní investoři a fondy fondů. Pozadu nezůstaly ani soukromí investoři a rodinné kanceláře 8. Investiční proces bývá pro jednotlivé primární investory často velice náročný, a proto se stávají členy nebo ve spolupráci se skupinou specializovaných profesionálních investorů a poradců zakládají fondy VC, ve kterých společně shromáždí větší množství finančních prostředků určených k investování. Tyto fondy slouží jako kontrolní a řídící nástroj investora. Než dojde k samotné realizaci investice, vyhodnocují fondy výsledky analýz, na jejichž základě volí vhodný objem a okamžik investice do cílové společnosti. Po uskutečnění investice se fond stává vlastníkem podílu a zaměřuje se na kontrolu hospodářských výsledků společnosti, aby včas rozhodl o co nejúspěšnějším exitu. Podíly na cílové společnosti dělíme na minoritní a majoritní. U začínajících společností investoři vyžadují vyšší podíl na základním kapitálu, aby měli větší rozhodovací pravomoci a nasměrovali společnost dle jejich záměrů. V dalších fázích vývoje podíl investora klesá, jelikož majitelé společností už zvolili směr, kterým se chtějí ubírat. Investor tím nevyužije plně svých schopností a ve společnosti působí pouze jako vkladatel prostředků s minoritními právy na jejím řízení. Pro PE je opět typické vyžadování majoritního podílu a manažerské kontroly. 13
Odvětvová orientace umožňuje investorům dosáhnout výraznějšího zhodnocení, jelikož zaměření na známé odvětví jim pomáhá při plánování strategických cílů a dalšího rozvoje společnosti. V roce 2014 investoři rizikového kapitálu uskutečnili investice do 3 209 evropských společností v celkové výši 3 613 mil. EUR. Podíly jednotlivých odvětví z hlediska počtu společností a výše investovaných prostředků z roku 2014 jsou zachyceny na obrázku č. 4 8. 0,4 % 0,6 %
Zemědělství
3,9 %
Obchodní a průmyslové výrobky
8,7 % 2,9 %
Obchodní a průmyslové služby
5,2 %
1,2 % 2,0 %
Chemický průmysl
21,5 %
Komunikační technologie
16,6 % 20,0 %
Výpočetní a spotřební elektronika
23,7 % 0,5 % 0,4 %
Stavebnictví
4,8 % 6,6 % 4,2 % 4,3 % 6,2 % 6,8 % 2,2 % 1,5 %
Spotřební zboží a maloobchod Spotřebitelské služby Energetika a životní prostředí
Finanční služby Věda
21,5 %
31,0 %
0,3 % 0,2 % 0,6 % 0,8 % 0,3 % 1,1 %
Nemovitosti Doprava Nezařazené 0%
4% 8% 12% 16% Výše investovaných prostředků
20% 24% 28% Počet společností
32%
Obrázek 4: Odvětvová orientace evropských investic v roce 2014 Zdroj: vlastní zpracování dle 8
Největší množství finančních prostředků bylo vynaloženo na odvětví vědy, v rámci níž šlo především o rozvoj kybernetiky, robotiky, mikroelektroniky, nanotechnologií či biochemie. Nejvíce společností bylo podpořeno v odvětví výpočetní a spotřební elektroniky, kde jsou za významné produkty považovány chytré mobilní telefony a hodinky, televizory s vysokým rozlišením, fitness a wellness produkty, 3D tiskárny, samořízené automobily a drony. Nejčastější a nejobjektivnější dělení rizikového a rozvojového kapitálu vychází z hlediska fází vývoje společnosti, která investici přijímá. Jednotlivé typy se odlišují mírou rizika podstupovaného investory, očekávanou mírou zhodnocení vložených prostředků, množstvím a typem investorů nebo velikostí investic. Následující přehled uvádí jejich základní charakteristiky. S ohledem na nestálost a nepřesnost české terminologie jsou u jednotlivých typů jmenovány zároveň anglické ekvivalenty. 14
1.2.1 Předstartovní financování (seed capital) Předstartovní kapitál představuje financování využívané v prvotních fázích vývoje společnosti a mnohdy tedy zahrnuje i období před získáním její právní formy a zapsáním do obchodního rejstříku. Finanční prostředky jsou nejčastěji využity na samotné založení společnosti, projekty výzkumu a vývoje prototypu nového výrobku, průzkumů trhu a vypracování podnikatelského plánu a firemní strategie 5. Extrémní míře rizika odpovídají relativně nízké částky průměrných investic v řádech desítek tisíc EUR i minimální výše očekávaného zhodnocení pohybující se od 100 % ročně, které je dosahováno v horizontu 7 až 12 let. Z těchto důvodů působí na trhu jen velmi malé procento subjektů, jenž jsou ochotni rizikový kapitál poskytnout 9. Prvořadým účelem tohoto financování je zajistit společnost tak, aby v budoucnu dosahovala dostatečného růstu a případně mohla být podpořena dalšími druhy rizikového kapitálu.
1.2.2 Startovací kapitál (start-up capital) Startovacím kapitálem jsou financovány začátky společnosti, kdy již existuje hotový produkt a manažerský tým, je organizačně zabezpečen prodej a jsou k dispozici výsledky průzkumu trhu. Obvyklá výše investic se pohybuje ve statisících EUR a v posledních letech narůstá. Kapitál bývá použit na uvedení prvních výrobků na trh, rozšíření výrobních kapacit nebo podporu distribučních kanálů 5. Vliv investora zde hraje důležitou roli, jelikož jeho znalosti a zkušenosti mohou usnadnit vstup společnosti na trh, a tím zkrátit čas pro návratnost investice, která se pohybuje v rozmezí 5 až 10 let. Obdobně jako u předstartovního financování není tento kapitál mezi investory příliš rozšířený, přestože se stále předpokládá vysoké zhodnocení investice 9.
1.2.3 Financování počátečního rozvoje (early stage development capital) Posledním typem rizikového kapitálu je financování počátečního rozvoje, kde investor vstupuje do společnosti, která funguje na trhu omezenou dobu, takže zatím není možné opírat se o její historické výsledky. Společnost v této fázi většinou nedosahuje zisku nebo je jeho míra zanedbatelná, ale díky potenciálu produktů se předpokládá, že dosáhne značného růstu. Finanční prostředky tedy bývají použity na realizaci plánu pro rozvoj společnosti. Jelikož společnost ještě nemá na trhu pevnou pozici, vykazuje investice vysokou míru rizika, přestože již nedosahuje takových rozměrů jako u dřívějších typů financování v důsledku lepší 15
predikce výsledků. Délka investice bývá 4 až 7 let a její výše se pohybuje v milionech EUR, čemuž odpovídá i očekávaný výnos okolo 30 % 9.
1.2.4 Rozvojové financování (later stage development – expansion capital) Investice rozvojového financování souvisí s významnou expanzí společnosti. Jedná se o rozšiřování stávajícího portfolia a nabízeného množství produktů nebo budování obchodních sítí v nových teritoriích. Pro společnosti je dostupnějším zdrojem než typy rizikového kapitálu, jelikož investoři věří, že jejich finanční prostředky budou v rozsáhlejších projektech zaběhnutých společností s delší historií lépe využity. Tento poznatek vychází i z kratší doby návratnosti, která se pohybuje v rozmezí 2 až 5 let 5. Riziko investice je podstatně nižší, jelikož díky historii společnosti je snazší předvídat její budoucí vývoj. Očekávaný výnos se zde též snižuje, konkrétně mezi hranici 25 až 35 %. Typická velikost investice začíná od jednoho do pěti milionů EUR, ale běžné jsou i výrazně vyšší částky 9.
1.2.5 Typy private equity Ostatní typy investic se řadí do zdrojů PE a slouží jako kapitál vedoucí k urychlení rozvoje existujících zaběhnutých firem nebo mají specifický charakter. Investoři mohou vycházet z výsledků finančních výkazů společnosti a tím se snižuje jejich riziko, což je motivuje k investování vyšších částek řádově v desítkách milionů EUR. Mezi hlavními typy financování v rámci private equity se zařazuje 5: záchranné financování (rescue capital) – společnost se nachází na pokraji krachu a investice ji poskytuje možnost nasměrovat se na další rozvoj, náhradní financování (debt replacement capital) – investor poskytuje finanční prostředky na splacení cizích zdrojů financování, které zatěžují společnost nákladovými úroky formou navýšení základního jmění, financování akvizic (acquisition capital) – investovaný kapitál je použit na koupi jiné společnosti nebo její části, manažerské odkupy (buyouts) – u zaběhnuté a vysoce ziskové společnosti skupina podnikových či vnějších manažerů kupuje od majitelů většinový podíl, aby se ujala řízení, překlenovací financování (mezzanine financing) – finanční prostředky poskytnuté jako cizí kapitál, který se při nesplacení přemění na podíl na vlastním kapitálu. 16
Výše investic evropských fondů PE sdružených pod asociací European Private Equity & Venture Capital Association (dále jen EVCA2) a počty podpořených společností z roku 2014 jsou zaznamenány v tabulce č. 2 dle jednotlivých typů rizikového a rozvojového kapitálu včetně typů private equity. Financování akvizic a překlenovací kapitál zde tvoří nepatrnou část manažerských odkupů. Tabulka 2: Výše evropských investic a počet společností dle typů VC a PE
Typy financování VC a PE
Částka (v tisících EUR)
Počet společností
99 584
476
Startovací
1 859 572
2 019
Počáteční rozvoj
1 615 059
922
Rozvojové
5 229 587
1 292
Záchranné
209 265
57
Náhradní
832 309
83
31 713 288
961
Předstartovní
Manažerské odkupy
Zdroj: vlastní zpracování dle 8
Z uvedené tabulky vyplývá, že nejvíce finančních prostředků bylo v Evropě poskytnuto pro účely manažerských odkupů, které tak zaujímaly podíl 76 % z celkové investované částky ve výši 41 558 milionů EUR. Jejich jednoznačné prvenství souvisí s finančním obnosem jednotlivých investic, který se pohybuje kolem 33 milionů EUR. Z pohledu počtu společností, které získaly v roce 2014 investici, však manažerské odkupy zůstávají za startovacím a rozvojovým financováním. Pro komplexní představu o trhu rizikového kapitálu je tedy důležité vycházet z obou těchto parametrů. Dále je nutné zmínit, že údaje uvedené v tabulce vychází z nejvýznamnějšího dostupného zdroje v oblasti VC a PE, kterým je v rámci Evropy asociace EVCA. Ani ta však nemá a nemůže mít jednoznačné údaje, jelikož jednotlivé typy rizikových investic bývají odlišně vyloženy v zemích EU a ostatních státech Evropy a charakter investice se může v jejím průběhu změnit.
EVCA je asociace sdružující investory a další společnosti z oblasti VC a PE, kteří reprezentují hlavní zdroj tohoto kapitálu v Evropě 2
17
2 VYMEZENÍ POJMU START-UP Podnikání stylem start-up se v dnešní době stává stále aktuálnějším a rozšířenějším tématem. Zájem přibývá zejména u mladých lidí, kteří dávají přednost vlastnímu podnikání před hledáním práce. Motivací je pro ně zejména vidina bohatství, možnost seberealizace, nadšení z nových zkušeností, uznání okolí - být vnímán jako úspěšný a vyniknout nad ostatními, snaha uspět a vybudovat ze start-upu úspěšnou firmu nebo touha zlepšit svět. V České republice je stále málo lidí, kteří chtějí něčeho dosáhnout a nebojí se tomu obětovat svůj volný čas. Žádnému z podnikatelů tedy nesmí chybět odvaha začít s něčím novým, jelikož jak pravil Voltaire: „úspěch je dítětem odvahy“ 10.
2.1 Definice a vlastnosti start-upu Pojem start-up (psáno také start up nebo startup) pochází z angličtiny a je překládán jako nastartování, spuštění či uvedení do provozu. Nejpoužívanějším českým ekvivalentem se stal pojem začínající podnik, avšak ne každý začínající podnik je považován za start-up. Dále je možné na start-up nahlížet jako na vědu, která se snaží zformulovat obchodní model jako návod na úspěch za pomoci aplikace nejmodernějších strategií, postupů a nástrojů. Z jiného pohledu může start-up představovat také počáteční fázi životního cyklu podniku od okamžiku nápadu do doby zajištění financování, ustanovení základní struktury podnikání a zahájení provozu. Při definování start-upu z pohledu začínajícího podniku lze vycházet ze širokého spektra definic, přičemž každá z nich má svá specifika a ne vždy se plně překrývají. Obvykle zahrnují termíny jako nový projekt, inovace v oboru, originální nápad, globální ambice, moderní technologie, omezená doba existence (zpravidla tříletá), malé až středně velké podniky, vysoké podnikatelské riziko a současně potenciál vysoké návratnosti v případě úspěchu. Ve svých počátcích se start-upy soustředí na vybudování vlastního podniku, tvorbu nehmotného majetku a prosazení mezi konkurencí, což však vyžaduje investice, kvůli kterým podniky většinou vykazují záporný hospodářský výsledek. Tato skutečnost často vede k potřebě použití vnějšího financování. Podle přítomnosti vnějších investorů se start-upy dělí na zafinancované a nezafinancované 11. Na rozdíl od větších podniků mají start-upy výhodu v pružnosti a rychlosti odezvy na změnu trhu, díky jednodušší organizační struktuře a tím i rychlejšímu přijímání rozhodnutí, nesvazují je zavedené postupy, velké fixní náklady nebo neměnné závazky 12. Naopak nevýhoda spočívá
18
ve větší závislosti na dodavatelích i zákaznících a nižší schopnosti vypořádání se s důsledky výkyvů vnějších vlivů. Definiční rámec pro start-upy lze vyjádřit pomocí tří vlastností 13 s. 240: nově založená společnost – nezahrnuje firmy s podnikatelskou historií, kde došlo ke změně názvu, vlastnické struktury, sídla nebo právní formy, aktivní společnost – aktivní účast v obchodních vztazích, nezávislá společnost – vylučuje dceřiné podniky ovládané mateřskou společností. Jako start-up by však neměla být vnímána pouze nově založená, aktivní a nezávislá firma, ale spíše její přínos pro lidskou společnost, velké plány a ambice zakladatelů, kteří mají snahu vytvořit unikátní a inovativní produkt či službu a uspět tak na celosvětovém trhu. V České republice naprostá většina začínajících podniků znaky start-upu v plném rozsahu nesplňuje, přestože majitelé je jako start-upy označují. Neoprávněně tak využívají investiční příležitosti určené pouze pro start-upy, usilují o rizikový kapitál, zařazují se do inkubátorů (Chefstarter, STEEL-IT, Vědeckotechnické parky), využívají jako svá pracoviště sdílené kanceláře zvané coworking (Hub, TechSquare, CoWo Brno) nebo se účastní start-up soutěží (StartupShow, Venture Days, Inovace 2015) a akcelerátorů (StartupYard, Node 5, JIC StarCube, CzechAccelerator). Tím zvyšují konkurenci na tomto trhu a ztěžují prosazení skutečných start-upů 14. Z hlediska definování start-upu jako vědy patří mezi nejuznávanější autory Steve Blank. Ten vymezuje start-up jako novou formu podnikání, pro kterou hledá škálovatelný obchodní model, který je schopen řádově vyrůst a na nějž by navázaly osvědčené postupy k budování úspěšného podnikání. Je tedy opakem podnikání velkých firem zakládaných na principech známých obchodní modelů 15. Z výše uvedených poznatků lze tedy spatřovat rozdíly mezi založením start-upu a běžné firmy, která má od počátku vyšší šance na úspěch, ale neočekává prudký zisk. Také má stabilnější strategii, obchodní model a více si váží stálých zákazníků. Zatímco záměrem zakladatelů a managementu u start-upu je dosažení výraznější pozice na trhu nebo proniknutí na další trhy, tedy masivní expanze. Nedrží se dlouhodobého plánu, ale testuje své produkty na zákaznících. Své místo na neznámém trhu si musí nejprve obhájit. Na teorii Steva Blanka navazuje i podnikatel Eric Ries, který ji doplňuje o skutečnost, že u start-upu jde vždy nejprve o lidskou myšlenku určenou k vytváření nových produktů a služeb za podmínky extrémní nejistoty. Autoři myšlenky tak chtějí alespoň částečně změnit svět a pod vidinou ohromného budoucího úspěchu podstupují riziko 16. 19
Mezi principy pro budování úspěšného start-upu patří dle Erica Riese návaznost na znalosti a kreativitu jednotlivých pracovníků, snížení výrobních a skladových zásob, tvorba kvalitních výrobků, vývoj inovativních produktů (nejde tedy o další e-shop nebo slevomat), důraz na pohled zákazníka, obrovskou vizi a velké ambice. Je vhodné si uvědomit i několik pravidel 16: podnikatelé mohou být v jakémkoliv odvětví, start-up je věda, ne jen produkt – vyžaduje nový druh specifického řízení zaměřeného na kontext extrémní nejistoty a neustálých inovací, je budováno udržitelné podnikání – ověření se provádí pomocí experimentů umožňujících testovat každý prvek podnikatelských vizí, základními činnostmi je přeměna nápadu ve výrobek, měření spokojenosti zákazníků a zjištění, zda změnit směr či vytrvat – tento cyklus má být co nejkratší, pro zlepšení podnikatelských výsledků je nutné měřit pokrok, nastavit cíle a upřesnit pracovní priority – to vyžaduje i nový druh účetnictví. Pro účely diplomové práce bude start-up vnímán jako začínající malý až středně velký podnik s inovativním přístupem, vedený lidmi (alespoň dvěma osobami), založený za účelem zisku, snažící se o získání finančních prostředků od investorů rizikového kapitálu, aby došlo k rychlejšímu vývoji produktu či služby a podnik získal možnost rozsáhlé expanze. Pokud nedochází ke vstupu kapitálu, start-upy často zanikají., čímž dochází k přirozené selekci.
2.2 Vývoj start-upů S příchodem nových objevů v oblasti technologií již odedávna rostl zájem o podnikání. Za první přelom lze považovat průmyslovou revoluci, která započala v 18. století v Anglii, kde se výsledky vědeckého a technického pokroku začaly zavádět do běžné praxe. Převratným vynálezem zde byl parní stroj umožňující přechod ke strojové velkovýrobě, rozvoj železniční, říční a námořní dopravy či změnu těžebního průmyslu a zemědělství. V této době však ještě nelze hovořit o podnikání, jak jej známe dnes 17. Druhá vlna nastala ve spojení s automobilovým průmyslem na začátku 19. století v USA, konkrétně ve městě Detroitu. Pokrok tehdy přinesl nové technologie a výrobní procesy, které daly možnost vzniku inovativních produktů s vysokým potenciálem růstu, jako jsou osobní automobily. Jejich hlavními producenty se staly Ford, Chrysler a Cadillac. Ve své době byly tyto společnosti tak inovativní, že by mohly stát vzorem pro vznik novodobých start-upů.
20
Pojem start-up však zviditelnila až vlna rozvoje informačních a komunikačních technologií, která započala v Silicon Valley, kde v roce 1971 Intel vytvořil první mikroprocesor na světě. Součástí údolí se stala i Standford University, jejíž přínos spočíval v propojení hi-tech průmyslového parku s univerzitou. Studenti tak mohli využívat zázemí univerzity při svém podnikání, čímž vznikla například společnost Helwett Packard 18. Dalšími známými start-upy z této oblasti jsou Apple, Instagram. Google, PayPal, Facebook či Twitter. Svůj podnikatelský duch si údolí udrželo až do současnosti. Dokonce je známé, že dnešní start-upy v Silicon Valley mají nejvyšší šance vybudovat úspěšné podnikání 19. Nárůst internetových start-upů se v posledních letech rozmohl po celém světě. Jen v USA existuje těchto fungujících společností více než 60 000 a ve zbytku světa přes 76 000. Nejvyšší koncentrace byla v roce 2013 zaznamenána v Izraeli a činila 375 internetových start-upů na milion obyvatel. Jejich komplexní mapa je znázorněna na obrázku č. 5.
Obrázek 5: Mapa internetových start-upů založených v roce 2013 Zdroj 20:
V současné době mohou start-upy vznikat v téměř jakémkoli odvětví. Důvodem je i zjednodušení legislativním podmínek ke vstupu do podnikání a dostupnost finančních prostředků. Na druhou stranu tato skutečnost přispívá ke zvýšení konkurence. Aktuálním trendem jsou start-upy v oblasti nanotechnologií, umělé inteligence a virtuální reality. O podnikání na území ČR lze hovořit až po roce 1989, kdy došlo ke znovuotevření trhu a zahájení podnikání v současné podobě. Vývoj start-upů v ČR byl zaznamenán až v druhé polovině 90. let minulého století. V současnosti zde mají začínající podniky zásadní postavení. Nejčastěji vznikají v oblasti informačních systémů, softwaru, médií, zábavy a služeb pro koncové uživatele (e-shopy). Konkrétní databáze start-upů, včetně jejich zakladatelů, investorů či oboru podnikání, však v ČR dosud nebyla založena, přestože server Seznam.cz o ni usiluje 21. 21
2.3 Druhy start-upů Kategorizace start-upů je možná z různých hledisek, nejčastějším bývá odvětví nebo přístup k podnikání. Jelikož odvětvová struktura je v současné době velice rozmanitá, není toto hledisko vhodným definujícím znakem. Nejprůkaznější je tedy dělení start-upů dle přístupu jejich zakladatelů. Jednotlivé druhy se liší formou financování, použitou strategií růstu, cíli a motivací zakladatelů či velikostí společnosti. Vymezeno je šest druhů start-upů, přičemž veškeré z nich nemusí plně odpovídat definičním znakům, které byly vytyčeny pro účely této diplomové práce. Pro individualistické (lifestyle) start-upy je charakteristické, že obor podnikání vyjadřuje životní styl a cíle zakladatele. Jako příklad se uvádějí učitelé surfingu, programátoři nebo grafikové pracující s vášní a pocitem naplnění osobních potřeb. Tento druh není vhodný pro vstup investorů, jelikož zakladatelé bývají schopní financovat start-up z vlastních zdrojů 22. U start-upů malých a středních podniků (small business start-ups) si zakladatelé kladou za cíl vytvořit podnik, jenž uživí je a jejich rodinu, proto neplánují výrazný zisk ani růst start-upu. Tento druh je zakládán nejčastěji a spadají do něho zejména služby pro koncové zákazníky. Dostupným kapitálem jsou pro něho vlastní úspory a bankovní nebo podnikatelské úvěry 15. V případě škálovatelných (scalable) start-upů zakladatelé již od první chvíle věří, že jejich projekt může změnit svět, přestože skutečně takového rozmachu dosáhne pouze drobná část z nich. Příkladem jsou start-upy ze Silicon Valley, New Yorku nebo Izraele, jež ve svém oboru nalezly škálovatelný obchodní model. Jejich začátky bývají financovány prostřednictvím rizikového kapitálu a v případě úspěchu často vyhledávají i rozvojový kapitál pro urychlení jejich expanze 19. Komerční (buyable) start-upy jsou zakládány s cílem odprodeje větším společnostem formou akvizic či fúzí. Klasickým příkladem jsou společnosti vyvíjející nové webové a mobilní aplikace, které v počátcích vyžadují pouze minimální náklady. V dalších fázích vývoje se běžně spoléhají na financování individuálními investory rizikového kapitálu poskytujícími finanční prostředky i v nižších částkách 15. Start-upy velkých společností (large company start-ups) spočívají v odloučení inovativních produktů od podnikatelské činnosti dané společnosti vytvořením dceřiných společností, což je ovšem pro společnost finančně náročné. Druhou možností je nákup inovačního komerčního start-upu, jako tomu bylo v případě společnosti Apple, která kvůli produktu iPhone 4s odkoupila společnost Siri a poté i společnosti VocalIQ a Perceptio. Účelem obou variant je získání nových zákazníků na dosud neproniknutých trzích 23. 22
Sociální (social) start-upy zahrnují společnosti poskytující pomoc veřejnosti. Jejich vizí je přispět ke zlepšení okolního světa. Vyskytují se na všech kontinentech a působí v oblastech jako je zemědělství, zdravotnictví nebo mikrofinancování. Tyto start-upy mohou být vedené jako ziskové nebo částečně ziskové. Příkladem jde společnost Tom´s Shoes, která při zakoupení jednoho páru bot, druhý pár darovala dětem v nouzi 24.
2.4 Proces založení start-upu Založit start-up se v dnešní době jeví jako vcelku běžná záležitost, přitom o náročných začátcích těchto podniků se již tolik nemluví. Z velkého počtu neustále vznikajících start-upů, se jen nepatrný zlomek stává úspěšnými tahouny na zvoleném trhu. Z velké části bývá příčinou nezkušenost zakladatelů a nepřipravenost projektu, což start-up odsoudí dříve, než získá možnost prosadit se na trhu. Dalšími příčinami zániku start-upů bývá nedostatek informací a kontaktů, nejasná strategie, nereálný podnikatelský plán, nesoulad preferencí vrcholové vedení a zakladatelů, nedostatečná motivace pracovníků, špatná komunikace, neuspokojivá koordinace funkcí, zhoršení podmínek pro podnikání nebo nedostatek finančních prostředků 25. Dle investora Ondřeje Bartoše se počítá s tím, že pouze jedna z deseti firem využívající rizikový kapitál naplní své cíle a dosáhne vytyčeného úspěchu. Zároveň se očekává, že tři zbylé firmy zkrachují a další tři se ocitnou v tzv. údolí smrti, kdy se firma sice uživí, ale negeneruje zisky. Zbývající tři projekty bývají relativně úspěšné, přesto nenaplňují očekávání zakladatelů. U start-upů bez investičního podílu je úspěch mnohem méně pravděpodobný 26. Ne každý autor myšlenky je tedy schopen svých vizí dosáhnout. Proto by si každý měl nejdříve ujasnit, zda je schopný, ale také ochotný tuto cestu neustálého stresu a nepravidelné pracovní doby podstoupit, jelikož pokud se do start-upu nepustí naplno, vede to pouze ke zbytečnému plýtvání prostředků a času svého i ostatních. Na druhé straně mnoho lidí nevyužívá svých schopností a znalostí z obavy neúspěchu a projekty, které by mohly zlepšit svět, drží pouze ve své hlavě. Totéž platí pro partnery a spoluzakladatele start-upu. Osobnostní rysy podnikatele by měly vykazovat vlastnosti jako je odpovědnost, iniciativnost při realizaci jejich myšlenek či podnikatelských záměrů, vytrvalost v případech dílčích neúspěchů, ochota a schopnost podstoupit podnikatelská rizika, inteligence ve smyslu formálně-logického myšlení a schopnosti rychlého úsudku, ovládání emocí, zvládání sociálních problémů vznikajících v mezilidských interakcích, komunikační a manažerské dovednosti. Zároveň by měl mít dostatečné znalosti v oboru podnikání, financování a právních norem. 23
Ještě před založením společnosti je důležité si uvědomit, že zajímavá myšlenka, vhodně zvolená strategie ani důkladný průzkum trhu nestačí, protože autora myšlenky nepřipraví na nejistotu vztahující se k start-upům. Myšlenku na vytvoření nového inovativního produktu či služby je tedy nutno dovést do stavu ohraničeného projektu, za nímž pevně stojí jeho autor s dalšími partnery nebo zaměstnanci. O takový projekt již musí mít zákazníci zájem a být ochotní za něho zaplatit. Zvolená strategie musí brát ohledy na extrémní nejistotu a nespoléhat se na tradiční metody řízení podniku. Pokud ani přesto autor nedosáhne naplnění své vize, je třeba se z této situace poučit a reagovat na ni, jelikož vývoj nového produktu v moderní ekonomice vyžaduje na cestě k velikosti vytrvalost, odhodlání a adaptaci na změny 16.
2.4.1
Životní cyklus
Firmy a jejich nápady se rychle mění, nové vznikají, úspěšné rostou a neúspěšné zanikají. Originální nápad je tedy pouze začátkem a sám o sobě ještě není start-upem. Pokud se autor rozhodne myšlenku uskutečnit, prochází základními vývojovými fázemi podniku znázorněnými na obrázku č. 6. Jsou jimi založení, růst, stabilizace, krize (úpadek) a zánik 27.
Obrázek 6: Vývoj příjmů a výdajů v jednotlivých fázích životního cyklu start-upu Zdroj: vlastní zpracování dle 28
Přestože i start-up si v konečném důsledku prochází shodnými fázemi jako běžný podnik, přímo se na něho vztahují pouze některé z nich. Důvodem je, že jakmile vznikající firma začne dosahovat trvalého zisku nebo se stane předmětem fúze či akvizice, přestává být start-upem. Tatáž situace nastává při překročení počtu zaměstnanců, obratu či hospodářského výsledku nad limit stanovený pro střední podniky. Dle Evropské unie se jedná o podniky zaměstnávající
24
nad 250 osob, jejichž roční obrat přesahuje 50 milionů EUR nebo bilanční suma roční rozvahy přesahuje 43 milionů EUR. Tato situace může nastat ve fázi růstu případně stabilizace 29. První fázi je třeba věnovat zvýšenou pozornost, jelikož tvoří základní předpoklady pro plnění funkcí podniku a její výsledek ovlivňuje následný rozvoj celé společnosti. Při definování podnikatelského záměru dochází k vymezení předmětu činnosti podnikání, tedy k vytvoření uceleného produktu či služby. Zároveň se v této fázi určuje sídlo podniku, stanovuje potenciální okruh zákazníků, posuzuje konkurence a její postavení na trhu, jsou voleni dodavatelé a zjišťovány jejich ceny, probíhá výběr pracovníků, rozhoduje se o tvorbě majetku apod 30.
2.4.2
Podnikatelský plán
Výstupem první fáze životního cyklu podniku je podnikatelský plán, který poskytuje významné informace pro majitele a podnikový management vznikajícího podniku, banky či investory. V případě zafinancovaných start-upů, jimž se diplomová práce věnuje, se podnikatelský plán spolu s dalšími analýzami z různých kategorií (zákazníci, produkt, tým, obchodní model či finance) předává investorům, kteří se na jeho základě rozhodují o poskytnutí investice. Podnikatelský plán pro investory zahrnuje zejména 31, 5: základní údaje o subjektu včetně jeho vlastnické struktury, aktuální vizi a cíle podniku, charakter podnikání – přehled o vyráběných výrobcích nebo poskytovaných službách a o způsobech jejich marketingu a prodeje, složení a stručnou charakteristiku managementu – schéma řídící struktury, seznam vrcholových manažerů a jejich přínos pro firmu, provoz společnosti – stručný popis používané technologie a způsobu výroby, analýzu vnějších a vnitřních podmínek s důrazem na identifikaci příležitostí, hrozeb, silných a slabých stránek, přehled o odvětví, kapacitě trhu, tržní pozici a konkurenci, používané distribuční kanály - způsob nabízení produktů cílovým zákazníkům včetně jejich propagace, významné dodavatele vstupů a odběratele výstupů, potřebné výrobní faktory – lidé, majetek, kapitál, finanční plány – rozvaha, výkaz zisků a ztrát, hotovostní toky (Cash Flow), specifické informace pro investora - požadovaná částka a způsob jejího využití, časový harmonogram čerpání prostředků, způsob exitu a návratnost investice.
25
Jak je tedy z širokého rozsahu podnikatelského plánu patrné, nelze říci, že jeho účelem je pouze seznámení investorů s podnikatelským záměrem zakladatele start-upu. Jeho smyslem je usměrnit myšlenky a představy podnikatele a sloužit jako seznam kroků, které je nutné uskutečnit pro úspěšné podnikání. Zároveň by měl poskytovat odpověď na otázku, zda je vhodné podnik vůbec založit 32. Sestavením podnikatelského plánu však první fáze životního cyklu podniku ještě není naplněna. Zakončením je vlastní založení podniku po právní a věcné stránce. V první řadě je potřeba zvolit právní formu podnikání a poté nastartovat vlastní podnikatelskou činnost.
2.4.3
Volba právní formy
Každá podnikatelská jednotka musí mít určitou právní formu. Ty se liší především podle způsobu a rozsahu ručení, oprávnění k řízení, počtu zakladatelů, nároků na počáteční kapitál, administrativní náročností při zakládání podniku, účasti na zisku, přístupu k cizím zdrojům, daňového zatížení a zveřejňovací povinnosti. Právní formy můžeme rozčlenit na skupiny 33: osoby samostatně výdělečně činné – živnosti ohlašovací a koncesované, obchodní společnosti – osobní a kapitálové, družstva, státní podniky, nadnárodní formy společností, ostatní právní formy. V této podkapitole autor objasňuje, která z právních forem je hodna použití pro model start-upu. Konkrétní rozhodnutí ovšem vždy závisí na podnikateli, protože každý člověk má individuální požadavky a preference. I z toho důvodu je zapotřebí znát výhody a nevýhody každé z těchto forem. Osoba samostatně výdělečně činná (dále jen OSVČ) je jednou z nejjednodušších forem podnikání v ČR. Fyzická osoba musí splňovat všeobecné a zvláštní podmínky a získat živnostenské či jiné oprávnění k provozování podnikatelské činnosti. Mezi všeobecné podmínky se řadí dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost. Zvláštní podmínkou je odborná či jiná způsobilost k provozování konkrétního druhu živnosti a praxe 34. Živnostenský zákon rozeznává živnosti ohlašovací, u kterých právo provozovat živnost vzniká ohlášením živnostenskému úřadu. Jsou jimi živnosti řemeslné (kadeřnictví, malířství, 26
řeznictví), vázané (výroba nebezpečných chemických látek, provádění staveb, provozování autoškoly) a volné nevyžadující prokazování odborné ani jiné způsobilosti (maloobchod, velkoobchod, výroba strojů a zařízení, reklamní činnost). Dalším druhem jsou živnosti koncesované, jejichž provozování je vázáno na povolení orgánu státní správy na základě koncese (silniční motorová doprava, provozování cestovní kanceláře nebo pohřební služby) 34. Důvodem pro zakládání živností je nepochybně administrativní nenáročnost, možnost nevkládat do podnikání základní kapitál, přímé řízení a absolutní kontrola podnikatele. Nevýhoda spočívá v obtížném přístup ke kapitálu a ručení za závazky celým svým majetkem. Hlavním důvodem, proč živnost nelze považovat za vhodnou formu pro založení start-upu je skutečnost, že podnikání provozuje primárně jediná osoba, což odporuje definici start-upu. Právnické osoby jsou definovány zákonem č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích, který je rozděluje na osobní společnosti (veřejná obchodní společnost a komanditní společnost), kapitálové společnosti (společnost s ručením omezeným, akciová společnost) a družstva 35. Založení start-upu jako právnické osoby probíhá formou sepsání společenské smlouvy a vzniká zápisem do obchodního rejstříku3 (dále jen OR). V případě, že kapitálovou společnost zakládá pouze jediná osoba, je za okamžik založení považováno sepsání zakladatelské listiny. Zde však shodně jako u zakládání živností platí, že se nemůže jednat o start-up z důvodu nenaplnění definiční znaku dvou a více osob zakládajících společnost. Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.) je zakládána alespoň dvěma osobami, které ručí za její dluhy společně a nerozdílně celým svým majetkem. I po zániku společnosti nebo po vystoupení společník stále ručí za dluhy, které vznikly za doby jeho účasti v ní. Její výhodou je osobní a přímá účast společníků na podnikání, chybějící povinnost tvořit rezervní fond i základní kapitál, rovné postavení společníků a dělení zisku či ztráty rovným dílem. Za nevýhodu je považováno neomezené ručení společníků za dluhy společnosti, možnost každého společníka být jen v jedné společnosti s neomezeným ručením a omezení společníků podnikat ve stejném oboru jako v.o.s 33. Právní forma v.o.s. je vhodná pro podnikání v menším rozsahu. Jelikož zakladatelé start-upů mají velké ambice a chtějí se svým produktem dosáhnout masivní expanze, zpravidla nevolí ani tuto právní formu podnikání.
Obchodní rejstřík je veřejným seznamem, do něhož se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích. Vede jej rejstříkový soud. Každý do něho může nahlížet a pořizovat si z něho výpisy. 3
27
Komanditní společnost se nachází na rozhraní mezi osobní a kapitálovou společností. Její význam roste se vznikem investičních společností. Vyskytují se zde dva typy společníků 33: komanditisté – za závazky společnosti ručí omezeně do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v OR (v minimální výši 5 000 Kč), mají vkladovou povinnost, ale osobně se nepodílí na podnikání, komplementáři – ručí celým svým majetkem, tvoří statutární orgán a jsou tak oprávněni k obchodnímu vedení. Komanditní společnost (dále jen k.s.) je výhodná zejména pro ty začínající podnikatele, kteří nechtějí zakládat společnost sami a zároveň nedisponují počátečním kapitálem, jelikož vkladovou povinnost zde mají pouze komanditisté. Komplikace však mohou nastat kvůli odlišnému vztahu komanditisty a komplementáře vůči společnosti. Komplementář na sebe přenáší podnikatelské riziko a zároveň má právo k obchodnímu vedení společnosti, zatímco komanditista se mu v této oblasti musí přizpůsobit. Ztrátu společnosti nesou pouze komplementáři, avšak zisk se půlí mezi oba typy společníků. Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.) je nejrozsáhlejší a nejčastější obchodní společností. Společnost ručí za závazky celým svým majetkem a společníci ručí do výše svých nesplacených vkladů zapsaných v OR společně a nerozdílně. Jelikož základní kapitál se pohybuje od 1 Kč, společníci nemusí vkládat kapitál, tedy ani ručit. Je-li výsledkem hospodařením zisk, rozdělí si ho společníci mezi sebou zpravidla podle poměrů svých podílů 35. Hlavní výhodou je již zmíněné ručení a absence nutnosti vložení základního kapitálu. Pro start-upy je podstatné i to, že vůči okolí působí společnost důvěryhodně a profesionálně. Navíc díky možnosti expandovat navýšením vkladů přistoupením nových společníků, je tato forma podnikání vyhledávána i investory rizikového kapitálu. Za nevýhodu může být považována administrativní náročnost při zakládání. Akciová společnost (dále jen a.s.) má základní kapitál rozvržen na určitý počet akcií a jeho minimální výše je stanovena na 2 000 000 Kč, případně 80 000 EUR. Může být založena jedinou právnickou osobou, jinak dvěma nebo více zakladateli. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, akcionář neručí za závazky společnosti. Zisk společnosti se zpravidla rozděluje podle výše podílů akcionářů 35. Tato forma se považuje za velice prestižní a je vyhledávána investory rizikového kapitálu, jelikož je zde možnost zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií, nejedná-li se o úpis akcií na základě veřejné nabídky, který by odporoval jak start-upům tak investicím rizikového 28
kapitálu. Patrnou nevýhodou je povinnost splatit emisní kurz akcií nejdéle do jednoho roku od vzniku společnosti a vyšší administrativní a finanční nároky při jejím zakládání. S administrativní náročností mohou zakladatelům s.r.o. nebo a.s. pomoci ready-made společnosti, které fungují na principu pořízení firmy na klíč. Jedná se o nově založené firmy zapsané v OR se splaceným základním kapitálem určené k odkupu zájemci, kteří nechtějí sami vyřizovat administrativní formality a dokumenty spojené se založením společnosti 36. Družstvo lze charakterizovat jako dobrovolné společenství neuzavřeného počtu osob, které se primárně nezakládá za účelem dosažení maximálního zisku, ale je zaměřené na uspokojování zájmů svých členů (bytové, sociální či jiné potřeby). Družstvo zakládají nejméně 3 osoby, přičemž každá z nich se podílí na základním kapitálu členským vkladem ve stejné výši. Stanovy družstva mohou určit podíl členů na zisku či ztrátě družstva, jinak je zisk rozdělen dle výše splněné vkladové povinnosti nebo není vůbec rozdělován 35. Výhodou družstva se jeví otevřenost pro další členy, neručení členů za závazky družstva, ale též možnost založení družstva i pro nepodnikatelské účely, což je však porušením definičního znaku start-upu, který je zakládán za účelem zisku. Z tohoto pohledu není forma družstva pro start-upy vhodná, přestože není přímo vyloučena. Státní podnik je specifickým podnikatelským subjektem upravený zákonem č. 77/1997 Sb., o státním podniku. Zakladatelem podniku je stát, jehož jménem vykonává funkci zakladatele příslušné ministerstvo. V posledních letech počet státních podniků pozvolna klesal na 33 subjektů, opačnou tendenci vyjadřuje pouze vznik státních podniků Povodí nebo snaha o přeměnu státní příspěvkové organizace Ředitelství silnic a dálnic nebo rozpočtové organizace Ředitelství vodních cest na státní podnik. Státní podniky ovšem nemají a ani nemohou mít charakter start-upů, proto je tato právní forma zavrhnuta 37. Mezi nadnárodní formy společností patří evropské hospodářské zájmové sdružení, evropská akciová společnost a evropská družstevní společnost. Na území ČR se nevyskytují příliš často. Jedná se o korporace, které vykonávají svou činnost ve více zemích. Jelikož jsou zakládány způsobem fúze, založením holdingové nebo dceřiné společnosti, transformací právní formy či uzavřením smlouvy o sdružení, vylučují se z právních forem použitelných pro start-upy 33. Po shrnutí poznatků o veškerých formách podnikání lze prokázat, že nejvhodnější a také nejvyužívanější formou pro založení start-upu v ČR je s.r.o. Napomohla tomu také změna občanského zákoníku a s tou spojený vznik zákona o obchodních korporacích, jenž vstoupily
29
v účinnost 1. ledna 2014. Tím došlo u s.r.o. především ke snížení minimální výše základního kapitálu, možnosti mít více jak 50 společníků nebo zrušení konkurenční doložky pro jednatele. Další vhodnou formou pro založení start-up je a.s. Vyloučeny nejsou ani k.s., v.o.s. nebo družstvo, přestože již nejsou pro zakladatele tolik atraktivní. Pro představu využívanosti jednotlivých právních forem použitelných pro založení start-upu uvádí obrázek č. 7 počty aktivních subjektů v ČR v roce 2016. 500 000 412 256 400 000
300 000
200 000
100 000 25 963
742
6 660
14 872
k.s.
v.o.s.
družstvo
0
s.r.o.
a.s.
Obrázek 7: Počty subjektů dle právní formy společnosti v ČR k roku 2016 Zdroj: vlastní zpracování dle 38
2.4.4
Fáze růstu a stabilizace
Po vzniku společnosti se z pouhého projektu stává skutečný start-up. Zahájení provozování činnosti ovšem bývá okamžikem zvratů a nepříjemných zjištění, jelikož uskutečnění veškerých plánovaných kroků bývá nereálné. Podmínky se v čase neustále vyvíjí a objevují se i nové skutečnosti, se kterými se při sestavování podnikatelského plánu nepočítalo. Obecně platí, že čím důkladněji je provedena příprava, tím lépe se podnikatel na změnu okolností připraví 23. Na počátku růstové fáze start-up nabízí první verzi produktu a získává své zákazníky. Podle jejich reakcí podnikatel odstraňuje případné nedostatky nejen samotného produktu, ale také služeb s ním spojených. V souvislosti s uvedením produktu na trh je nutné vložit finanční prostředky do marketingových aktivit (inovace, cenová politika, podpora prodeje) a navrhnout první marketingovou strategii. V rámci reálného tržního prostředí hledá podnikatel také obchodní model, který start-upu umožní dlouhodobý růst 39.
30
Pokud je hotový produkt trhem přijat, klade podnikatel nároky na zvyšování objemu produkce, rozšiřování výrobkového portfolia či pronikání na další trhy. Tato činnost vyžaduje efektivnější organizaci výrobního procesu a systému řízení a navyšování množství vstupů jako jsou budovy, stroje, materiál či kvalifikovaná pracovní síla 27. Obzvláště náročná je fáze růstu z pohledu financování. Zatímco investiční výdaje neustále rostou, peněžní příjmy z prodeje teprve začínají být realizovány. Existuje zde tedy potřeba navyšování kapitálu z interních či externích zdrojů. Hlavní zdroji jsou v tomto okamžiku vklady vlastníků, bankovní úvěry nebo rizikový kapitál. Klíčovým problémem této fáze je udržení vhodného tempa růstu. Nízké tempo je většinou způsobeno malou poptávkou po produkci a odráží neúspěch trhu. Nepřináší podniku dostatečný růst tržeb ke splacení cizího kapitálu a navýšení jmění vlastníků. Naopak vysoké tempo způsobuje nedostatečné množství disponibilních finančních prostředků ke splacení vstupů. Nebezpečí vyplývá také z reakce konkurence nebo rizika poklesu prodeje. Finanční prostředky získané především od investorů rizikového kapitálu zvyšují naději na překonání těchto překážek, jelikož mohou vyřešit krátkodobé problémy s provozním financováním. Zároveň přinášejí do společnosti cenné kontakty a mohou mít pozitivní vliv na kvalitu managementu 39. V případě překonání nástrah růstové fáze se start-up dostává do fáze stabilizace. Ta se vyznačuje dosažením optimální velikosti podniku s ohledem na příležitosti trhu, což je spojeno s vysokým kladným výsledkem hospodaření. Udržení podílu na trhu není investičně náročné, proto dochází ke splacení externího kapitálu, tedy i k úspěšnému exitu investora rizikového kapitálu. V této fázi již společnost přestává být s ohledem na svou velikost start-upem.
2.4.5
Fáze krize a zániku
Ve fázi krize (neboli úpadku) se podnik ocitá při stavu ohrožení své existence a pro zachování činnosti je nezbytné realizovat určitá sanační opatření. Start-upu se krize týká, pokud při svém růstu nedosáhl fáze stabilizace, tedy neudržel se v trvalém zisku nebo jeho velikost nedosáhla hranice pro vymezení středně velkého podniku. Aby se podnik dostal z této fáze, musí reagovat na podněty a změny přicházející z vnějšího i vnitřního prostředí podniku. Analýza vnějšího prostředí se dále dělí na makroprostředí a mikroprostředí. Makroprostředí zahrnuje vlivy, které firma nedokáže přímo ovlivnit. Mezi ně patří demografické, legislativní, politicko-právní, ekonomické, sociokulturní, geografické, 31
technologické či ekologické vlivy. Mikroprostředí se vztahuje na okolnosti, které firma svými aktivitami může ovlivnit. Mezi tyto analýzy spadá charakteristika odvětví podnikání, dodavatelů, odběratelů, zákazníků, konkurence, veřejnosti aj. Vnitřní prostředí tvoří materiálové, finanční, lidské a nehmotné zdroje podniku 40. Po zjištění příčiny, původu a vývojového stádia krize společnost provádí sanaci, neboli opatření k zásadnímu ozdravení a obnově finanční výkonnosti a prosperity. Povaha krize bývá strategická (umístění podniku, rozsáhlost produktů), vyvolaná hospodářským výsledkem (nevhodné finanční řízení) nebo krizí likvidity. Pokud byla krize způsobena nedostatkem finančních prostředků, může společnosti opět pomoci externí kapitál. V případě investorů se jedná o pozdější fáze rizikového kapitálu. V případě úspěchu sanačních opatření podnik pokračuje ve své činnosti. Pokud nenalézá východisko, dostává se do poslední fáze životního cyklu - zániku. Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku. Věcně a časově zániku předchází zrušení, které představuje rozhodnutí o ukončení činnosti podniku.
32
3 ZPŮSOBY FINANCOVÁNÍ START-UPŮ Finanční prostředky jsou základní podmínkou pro založení, rozvoj a růst jakékoli společnosti, neboť jak řekl Václav Klaus: „peníze jsou vždy až na prvním místě“ 41. Prvotní nutnost jejich zajištění bývá spojena se vkladem základního kapitálu, jehož výše se odvíjí od zvolené právní formy podnikání. V případě start-upů je podnikatelská činnost mnohdy rozvíjena ještě před oficiálním zapsáním do OR a výše nákladů je závislá na oblasti podnikání a objemu produkce. Většinou je tato činnost financována samotnými zakladateli, nebo modelem FFF (Family, Friends & Fools) – tedy rodinami, přáteli nebo „blázny“. V období vzniku je pro start-upy zajištění finančních prostředků též obtížné, jelikož klasické formy financování nejsou ochotny bez ručení přijmout riziko spojené s neúspěchem start-upu. Naopak díky růstovému potenciálu bývají atraktivní pro alternativními zdroje, jakými jsou business angels, rizikoví investoři nebo v poslední době se rozvíjející crowdfunding 42. Po překonání první fáze životního cyklu se způsoby financování start-upů stávají rozmanitějšími. Podnikatelé při výběru vychází z ekonomické situace společnosti a její vlastnické struktury, výhod a nevýhod jednotlivých zdrojů a plánovaného využití investice. Vždy však platí, že základem jsou interní zdroje financování tvořené vlastním podnikáním, externí zdroje je pouze doplňují a umožňují rychlejší rozvoj společnosti. Zvláštní kategorií v rámci rozdělení zdrojů financování podle jejich postavení vůči podniku jsou zdroje alternativní 43. Na obrázku č. 8 jsou zachyceny jednotlivé druhy financování setříděné podle vhodnosti využití a rozdělené do jednotlivých fází životního cyklu start-upu, které byly dříve popsány.
Obrázek 8: Zdroje financování podniku dle fází životního cyklu start-upu Zdroj: vlastní zpracování dle 43
33
Podle účelu využití lze pořizovat zdroje financování ve formě kapitálu nebo peněz. Za kapitál se považují zdroje na založení, růst, modernizaci nebo další investiční aktivity podniku. Peníze slouží na zabezpečení platební bilance a likvidity podniku. Častým dělením zdrojů financování je i jejich vlastnický původ, který odlišuje kapitál vlastní a cizí. Za vlastní kapitál se považují vklady vlastníků, tichých společníků nebo investorů riziko-vého kapitálu, zdroje vyprodukované podnikatelskými aktivitami (nerozdělený zisk minulých let, zisk běžného období, fondy tvořené ze zisku, odpisy) nebo získané prodejem majetku 44. Finanční prostředky vložené do společnosti jejími vlastníky jsou signálem i pro poskytovatele cizího kapitálu, protože ukazují ochotu majitelů podílet se na podnikatelském riziku. Vlastní kapitál není stálou veličinou, ale mění se za základě výsledků hospodaření v daném období. Jeho podíl na celkovém kapitálu ukazuje finanční nezávislosti podniku 45. K cizím zdrojům patří u start-upů zejména bankovní a nebankovní úvěry a půjčky nebo financování modelem FFF. Dalšími způsoby mohou být leasingové financování pomocí pronájmu majetku, faktoring a forfaiting, emitované cenné papíry (dále jen CP) - zejména dluhopisy a směnky, závazky podniku (vůči zaměstnancům, státu a institucím sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění), rezervy, dary a dotace 44. Financování dělíme také podle splatnosti, tedy podle doby, po kterou mají být finanční prostředky podniku k dispozici. Při finančním plánování start-upů by mělo být dbáno na pravidlo, že stálý majetek je vhodné financovat dlouhodobými případně střednědobými zdroji a oběžný majetek ze zdrojů krátkodobých. Dle splatnosti rozeznáváme zdroje 46: krátkodobé – po dobu do 1 roku, střednědobé – splatné do 5 let, dlouhodobé – alespoň na dobu 5 let, maximální doba není omezena. Pro účely diplomové práce je nejvíce vypovídající první zmíněné členění na zdroje interní, externí a alternativní, jelikož umožňuje oddělení rizikového kapitálu od klasických forem financování. Pro srovnání je důležité uvést alespoň stručnou charakteristiku, výhody a nevýhody u vybraných zdrojů financování.
34
3.1 Interní zdroje financování Právě interní zdroje financování tvoří základ pro úspěšné fungování podniku. Jedná se o zdroje získávané z provozování podnikatelské činnosti samotného start-upu. Při použití těchto zdrojů hovoříme o tzv. samofinancování.
Nerozdělený zisk Zisk je hospodářským výsledkem v případě kladného rozdílu mezi výnosy a náklady podniku. Nerozdělený zisk představuje část hospodářského výsledku po zdanění, která nebyla použita na tvorbu rezervního či jiného fondu, úhradu ztráty z minulých let, výplatu podílu na zisku, manažerské odměny a tantiémy členům představenstva a dozorčí rady. Při reinvestování nerozděleného zisku do podnikání by měl být ušlý výnos vlastníkům nahrazen růstem zisku v budoucnu a zhodnocením jejich majetku 47.
Odpisy Odpisy jsou peněžním vyjádřením postupného opotřebení dlouhodobého majetku. Slouží k zaznamenání přenosu ceny daného majetku do provozních nákladů. Pokud podnik navyšuje ceny produktů o částku odpisů, získává ji zpět inkasem tržeb. Velikost odpisů závisí na rozsahu investičního majetku, jeho ocenění, odpisových sazbách a použité metodě odepisování 48. Jako složka nákladů ovlivňují odpisy i výši vykazovaného hospodářského výsledku, a tím i základ daně ze zisku. Navíc nepředstavují peněžní výdaj, proto je do doby obnovy majetku lze využít jako zdroj financování k jakémukoli účelu.
Rezervy Rezervy mají sloužit jako zdroje financování účelově vytvořené na krytí finančně náročných výdajů v budoucnu. Z účetního hlediska představují pro společnost náklad, který snižuje výsledek hospodaření běžného období. Zvláštností je, že se jedná o cizí zdroje financování, jelikož v budoucnu mají být použity na úhradu za provedení určitých výkonů externími dodavateli. Pokud je rezerva zohledněna ve výši prodejní ceny produktu, mění se jejím inkasem v příjem, tedy zdroj financování 47.
Výnosy z prodeje majetku Pokud společnost vlastní majetek, který se málo využívá a nepřináší dostatečné výnosy, může jeho odprodejem získat finanční prostředky na provozování podnikatelských aktivit. Je však nutné brát ohled na to, aby prodej neovlivnil výkonnost podniku 33. 35
Výhody interního financování vychází zejména ze snížení potřeby cizího kapitálu. Spolu s nevýhodami jsou uvedeny v tabulce č. 3. Vyplívá z nich, že využívání interních zdrojů je finančně velice výhodné, přestože pokud společnost využívá pouze těchto zdrojů, její růst bývá pomalejší a výnosnost vlastníků nižší. Tabulka 3: Výhody a nevýhody interních zdrojů financování
Výhody
Nevýhody
Nevznikají náklady na cizí kapitál.
Nestabilita hospodářského výsledku.
Nezvyšuje se objem závazků, což zpevňuje finanční situaci podniku. Snižuje závislost na věřitelích, kteří by zasahovali do řízení podniku. Umožňuje financování investic s vyšším rizikem.
Ve fázi založení společnost interní zdroje negeneruje. Nebezpečí méně intenzivního tlaku na efektivnost. Ohrožení osobních vztahů vlastníků. Zdroj: vlastní zpracování dle 46
3.2 Externí zdroje financování V konkurenčním prostředí je zapotřebí získat pro start-up co nejdříve výhody, které mu umožní dosáhnout vyššího růstu než ostatním společnostem v odvětví. Proto není rozumné spoléhat se pouze na zdroje samofinancování. Společnosti se tedy zaměřují na zdroje financování pocházející z vnějšího okolí. Jelikož externí zdroje financování jsou nejrozmanitější kategorií, je účelné vymezit základní skupiny 43: vlastní externí zdroje financování - vklady vlastníků, modelu FFF a tichých společníků, úvěrové zdroje – bankovní a obchodní úvěry, emise dluhopisů, závazky vůči zaměstnancům a státu, výdaje příštích období.
Vlastní externí zdroje financování Žádná společnost se při zakládání neobejde bez počátečních vkladů, které tvoří její základní kapitál. Tyto počáteční a případné dodatečné vklady se řadí mezi vlastní externí zdroje financování. U start-upů pochází především ze zdrojů vlastníků, dále od rodiny, přátel a bláznů (modelu FFF) nebo tichých společníků, kteří jsou ochotní podstoupit riziko nejasného úspěchu, jelikož věří v potenciál inovativní myšlenky i samotným vlastníkům.
36
Tiché společenství vzniká na základě písemné smlouvy. Společnost tím přijímá závazek vyplácet tichým společníkům podíl na hospodářském výsledku, aniž by jim umožňovala přímo zasahovat do řízení společnosti. Po skončení smlouvy se vklad tichým společníkům vrací, ať už se jedná o vklad finanční, určitý produkt, právo nebo jinou majetkovou hodnotu využitelnou pro podnikání. Výhody a nevýhody těchto zdrojů financování shrnuje tabulka č. 4 46. Tabulka 4: Výhody a nevýhody vlastních externích zdrojů financování
Výhody
Nevýhody
Nízký, případně nulový úrok v případě modelu FFF.
Vyšší úrok v případě tichých společníků.
Nejdostupnější, nejpřizpůsobivější a nejbližší zdroje financování.
Neúspěch způsobuje nepříjemné situace v osobním životě vlastníků.
Financování nejrizikovějších aktivit.
Vhodné pouze pro krátkodobé financování.
Zainteresovanost osob na podnikání.
Vzdání se podílu na společnosti. Zdroj: vlastní zpracování dle 46
Úvěrové zdroje Úvěr vzniká na základě sepsání úvěrové smlouvy mezi věřitelem a dlužníkem a je definován jako návratný finanční zdroj poskytnutý cizími externími subjekty. Věřitel poskytuje své volné finanční prostředky a odměnou mu je výnos ve formě úrokové sazby, kterou je dlužník povinen uhradit spolu se splátkou dle dohodnutých podmínek. Dále je cenou za poskytnutí úvěru výše výdajů, které dlužník vynakládá ve spojení s jeho získáním, zejména bankovní poplatky. Ve smlouvě je definován i předmět, forma ručení, způsob a doba splacení dluhu 46. Vzniknout tak může krátkodobý či dlouhodobý závazek, přičemž rozhodujícím zdrojem financování jsou úvěry dlouhodobého charakteru se splatností nad jeden rok. Další způsoby členění úvěrových forem financování jsou následující 48: úvěrovaný objekt – pohledávky, stavby, stroje, způsob ručení – konkrétní aktiva, pohledávky, způsob splacení – jednorázové, postupné, umořování dluhu, teritoriální působnost – domácí a zahraniční subjekty. Společnost může získat úvěr ve dvou základních podobách rozdělených podle subjektů, které jej poskytují. Jedná se o bankovní úvěry v podobě finančních prostředků poskytnutých
37
komerčními bankami, pojišťovacími společnostmi nebo penzijními fondy a obchodní úvěry vyplívající z dodavatelských a odběratelských vztahů 49. V ČR zaujímají dominantní postavení v rámci úvěrového financování bankovní úvěry. Krátkodobé bankovní úvěry slouží ke krytí krátkodobých potřeb podniku, jako je nákup zboží, lhůta splatnosti pohledávek, sezónní náklady nebo přechodný nedostatek finančních prostředků. Dlouhodobé bankovní úvěry poskytují subjekty na základě jejich obchodní politiky a stanovených obchodních podmínek, nejčastěji na pořízení dlouhodobého majetku 47. Pro poskytovatele bankovních úvěrů představují splacené finanční prostředky důležitou část aktiv a úrokové platby jsou tak zdrojem příjmů. Výše úrokových sazeb se odvíjí od likvidity, podstupovaného rizika a doby splatnosti. Pro start-upy je tento zdroj financování obtížně dosažitelný z důvodu nízkého cash flow, nedostatečné úvěrové historie, vysoké míry rizika a krátké životnosti. Další výhody a nevýhody tohoto financování uvádí tabulka č. 5 50. Tabulka 5: Výhody a nevýhody bankovních úvěrů jako zdroje financování společnosti
Výhody
Nevýhody
Věřitelé nezasahují do strategického řízení společnosti.
Úroky se splácejí podle stanovené sazby a předem dohodnutého harmonogramu.
Nemění vlastnickou strukturu společnosti – podnikatel se nevzdává svého majetkového podílu.
Pro start-up není snadné bankovní úvěr získat, je třeba prokázat pravidelný příjem a jeho výši.
Relativně snadný proces.
Vyřízení trvá delší dobu.
Poskytnutí krátkodobých, střednědobých i dlouhodobých úvěrů. Nepravděpodobný přechod duševního vlastnictví ke konkurenci. Úroky jsou daňově uznatelným nákladem – snižují daňový základ.
Vyžaduje se jištění aktivy společnosti, případně osobní ručení nebo garance třetího subjektu. Poskytovatel úvěru kromě financí nevnáší do společnosti další přínos. K žádosti o úvěr je nutné doložit účetní výkazy a podnikatelský plán. Zdroj: vlastní zpracování dle 45
Obchodní úvěry vznikají v rámci obchodních vztahů mezi dodavateli a odběrateli. Běžnější je úvěr dodavatelský, který představuje odklad platby za provedené dodání výrobků či služeb o dohodnutou dobu. Dodavatel poskytuje úvěr v naturální (věcné) formě a společnost jej splácí zpravidla v peněžních prostředcích. Období se liší zejména podle odvětví a pro start-upy bývá stanoveno na 7 až 60 dnů. Úroky jsou zahrnuty přímo v ceně dodávky. Z účetního hlediska odpovídá dodavatelskému úvěru na straně aktiv příslušná položka zásob či jiného majetku 51. Odběratelský úvěr představují zálohy od odběratelů na zatím nedodané zboží či služby. Odběratel tedy poskytne společnosti finanční prostředky a ta se zavazuje, že v určité lhůtě 38
uskuteční dodání pořizovaného zboží či služeb. Výhody a nevýhody obou způsobů obchodních úvěrů jsou patrné z tabulky č. 6. Tabulka 6: Výhody a nevýhody obchodních úvěrů jako zdroje financování společnosti
Výhody
Nevýhody
Umožnění pořízení dodávky i v případě nedostatku pohotových finančních zdrojů.
Nevhodné k financování dlouhodobého majetku.
V rámci jejich splatnosti nebývají úročeny.
Mají vymezený účel.
Podpora pevnějších vztahů mezi obchodními partnery.
Při pozdní úhradě hrozí ztráta dobrého firemního jména nebo ukončení obchodní spolupráce.
Podpora odbytu a reprodukčního procesu.
Nelze je aplikovat ve všech odvětvích. Zdroj: vlastní zpracování dle 52
Emise dluhopisů Dluhopis je cenný papír dlužnického charakteru s předem určeným pevným nebo pohyblivým úročením, má stanovenou splatnost a jeho vlastník (věřitel) nemá právo se podílet na rozhodování společnosti jako u emise akcií. Investoři nakupují dluhopisy za účelem zhodnocení svého volného kapitálu a dostávají se do pozice věřitelů. Při dospělosti dluhopisu (k datu jeho splatnosti) dochází vedle splacení posledního úroku také k jednorázové splátce jistiny 53. Dluhopisy se obchodují přímo mezi dvěma protistranami nebo na burze cenných papíru. Rizikem pro investora je nedodržení závazků emitenta, tedy nesplacení úroku nebo jistiny, předčasné splacení u vypověditelných dluhopisů, inflační a kurzové riziko nebo riziko změny tržní úrokové míry, která ovlivní cenu dluhopisu. V ČR není tento zdroj financování rozšířený a u start-upů je využití spíše výjimečné. Jeho výhody a nevýhody uvádí tabulka č. 7 54. Tabulka 7: Výhody a nevýhody dluhopisů jako zdroje financování společnosti
Výhody
Nevýhody
Úrok je pevně stanoven – investor se tedy nepodílí na zvýšeném zisku.
Nutnost pevné splátky při kolísajícím zisku.
Úrok je obvykle nižší než dividenda z akcií.
Emisní náklady.
Placené úroky jsou odčitatelnou položkou pro účely daně z příjmu. Majitel dluhopisu se nepodílí na řízení a rozhodování společnosti.
Zvyšování zadluženosti společnosti. Emise dluhopisu je regulována státem a záměr se oznamuje České národní bance. Zdroj: vlastní zpracování dle 49
39
Výdaje příštích období a závazky vůči zaměstnancům a státu Krátkodobé externí zdroje financování tvoří kromě krátkodobých bankovních a obchodních úvěrů také výdaje příštích období, závazky vůči zaměstnancům v podobě nevyplacených mezd a závazky vůči státu ve formě nezaplacené daňové povinnosti. Výdaje příštích období představují náklady, které budou zaplaceny v budoucnu. Již je u nich známo, že nastanou a v jaké výši se budou pohybovat, ale zatím k nim neexistuje faktura nebo jiný daňový doklad.
3.3 Alternativní zdroje financování Vedle klasických zdrojů existují i novější formy financování, které dosud nevešly plně do povědomí veřejnosti, nazývané jako zdroje alternativní. Největší význam mají právě pro financování start-upů ve fázích založení a růstu, kdy klasické zdroje nejsou kvůli vysoké rizikovosti dostupné nebo dostatečně pružné, aby vyhovovali individuálním požadavkům vlastníků. Mezi hlavní druhy tohoto financování patří: leasing, faktoring a forfaiting, rizikový kapitál, státní a nadnárodní podpora. Za nejmodernější alternativní zdroj financování start-upů je považován tzv. crowdfunding. Jedná se o způsob financování, při kterém větší počet individuálních osob přispívá menším peněžním obnosem ke sbírce cílové částky projektu. V případě výběru celé částky vzniká z projektu start-up. Pokud projekt není dostatečně zajímavý a neshromáždí všechny prostředky, nebude realizován a vklady se vrátí investorům. Jednou z nejznámějších zahraničních společností zabývající se crowdfundingem je americký Kickstarter, českými představiteli jsou HitHit, Startovač nebo Nakopni mě 55. Na téma rizikového kapitálu již byla zaměřena první část této diplomové práce. Z hlediska způsobu financování mu bude věnována ještě následující kapitola, proto jeho podrobnější charakteristika bude na tomto místě vynechána.
40
Leasing Leasing představuje pronájem, tedy možnost společnosti užívat majetek, který se nestává jejím vlastnictvím a ani se jím stát nemusí. Cenou leasingu jsou pravidelné platby, tzv. leasingové splátky zahrnující část pořizovací ceny majetku, marži pronajímatele a ostatní náklady spojené s pronájmem. Důvod pro zařazení leasingu mezi alternativní zdroje spočívá v tom, že podnik nezískává žádné finanční prostředky. Předmětem leasingu bývají nejčastěji stroje a zařízení, dopravní prostředky a nemovitosti 56. Značné nevýhody leasingu zapříčinily přechod od této formy financování zejména k úvěrovým zdrojům. V tabulce č. 8 jsou jmenovány spolu s výhodami. Tabulka 8: Výhody a nevýhody leasingu jako zdroje financování společnosti
Výhody
Nevýhody
Možnost pořídit (užívat) majetek, aniž by podnik jednorázově vynaložil finanční prostředky.
Pořízení majetku bývá obvykle dražší než u klasických zdrojů financování – např. úvěrů.
Splátky jsou vedeny jako náklad a snižují daňovou základnu. Vyřízení leasingové smlouvy je rychlejší než vyřízení smlouvy o úvěr.
Mohou existovat i jistá omezení v oblasti užívání majetku (úpravy, modernizace). Následky ztráty či zničení majetku nese zpravidla nájemce.
Formálně se nezvyšuje podíl cizího kapitálu v rozvaze podniku.
Leasingová smlouva není za normálních podmínek vypověditelná – nájem nelze ukončit.
Přenášení některých vlastnických rizik na Snadná dostupnost a možnost individuálních nájemce – zodpovědnost za škody ujednání v leasingové smlouvě. způsobené předmětem leasingu. Společnost nenese riziko inflace ani rizika spojená s pořízením majetku.
Nebezpečí bankrotu leasingové společnosti. Zdroj: vlastní zpracování dle 54
U provozního (operativního) leasingu je doba pronájmu kratší než ekonomická životnost majetku. Ve většině případů zařizuje pronajímatel i údržbu, opravy a servis majetku. Po uplynutí doby stanovené leasingovou smlouvou si nájemce většinou majetek neodkupuje. Pronajímateli se tak vrací částečně opotřebovaný majetek, který se snaží dále pronajmout 57. Finanční leasing je dlouhodobý pronájem majetku, při němž doba leasingu se v podstatě kryje s dobou ekonomické životnosti majetku. Služby v podobě oprav, servisů a údržby si společnost zařizuje na své náklady. Po skončení leasingu má obvykle právo na nabytí majetku do vlastnictví 57.
41
Faktoring a forfaiting U faktoringu i forfaitingu společnost na základě smlouvy uskutečňuje odprodej svých pohledávek před jejich splatností. Faktoringové společnosti se zaměřují na průběžný odkup souboru krátkodobých nezajištěných pohledávek s obvyklou splatností do 180 dní. Forfaitingem se rozumí postoupení jednotlivých střednědobých či dlouhodobých pohledávek vyšší hodnoty forfaitérovi 58.
Státní a nadnárodní podpora Ve vyspělých tržních ekonomikách stát podporuje vznik a rozvoj start-upů, jelikož tím zvyšuje výkonnost ekonomiky a životní úroveň obyvatel. Cílem státní či nadnárodní podpory je zajistit dlouhodobý ekonomický růst, rozvoj vzdělání a zaměstnanosti, podpořit zaostávající regiony země a posílit konkurenceschopnost domácích podniků v zahraničí 59. Start-upy potřebují pro svůj úspěšný rozjezd především příznivé podnikatelské prostředí a dostatek finančních zdrojů. Podnikatelské prostředí pro start-upy není v právním řádu ČR speciálně upraveno, proto zde platí shodné právní, daňové, odvodové i informační povinnosti jako pro ostatní podnikatele. Při hledání investice mnoho start-upů naráží na neschopnost inovativní projekt srozumitelně prezentovat a přilákat tím investory soukromého kapitálu. Klasické zdroje financování jsou pro ně z důvodu rizikovosti nedostupné. Z pohledu nadnárodní podpory je pro financování start-upových projektů možné v prvé řadě využít zdrojů ve formě dotací plynoucích ze strukturálních fondů EU a z fondu soudržnosti. Fond soudržnosti poskytuje prostředky na projekty z oblasti životního prostředí a dopravních sítí. Ze strukturálních fondů se realizuje nejvyšší podpora z Evropského fondu regionálního rozvoje v rámci Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) za období 2014 - 2020, který se specializuje na rozvoj podnikání, výzkumu a vývoje, infrastruktury a celoživotního vzdělávání 57. Jeho předchůdcem byl úspěšný Operační program pro podnikání a inovace na období 2007 – 2013. Jeho hlavní cílem byla podpora a zvyšování konkurenceschopnosti ČR a jejích regionů zejména v oblasti zpracovatelského průmyslu, inovací a výsledků výzkumu a vývoje. V prvních fázích realizace byl zaměřen na start-upy, do nichž vložil téměř veškeré prostředky. Ke konci roku 2015 Ministerstvo průmyslu a obchodu kompletně dočerpalo prostředky programu ve výši 3,12 mld. EUR, tedy 84 mld. Kč. Zdroje Evropského fondu pro regionální rozvoj tvořily 85 % a národní spolufinancování státního rozpočtu ČR 15 % celkové částky 60.
42
Státní dotace a programy podpory se v aktuálním období zaměřují na malé a střední podniky, výzkum a vývoj, zemědělství, podporu bydlení či životní prostředí 61. Podle zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání patří mezi formy státní podpory vztahující se i na start-upy návratná finanční výpomoc, účelové dotace, finanční příspěvek, záruka a úvěr se sníženou úrokovou sazbou. Na podporu však nevzniká právní nárok. Nepřímá forma podpory je uskutečňována prostřednictvím legislativní úpravy podnikání či formou informačních služeb pro podnikatele 62. Hlavními oblastmi podpory jsou projekty zaměřené na investice, výchovu a vzdělávání, sdružení malých a středních podniků (v případě klastrů i přidružených institucí a organizací, především vysokých škol), projekty výzkumu a vývoje, vytváření nových pracovních míst nebo ochranu životního prostředí. Podporu z prostředků státního rozpočtu poskytuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, Česká agentura pro podporu obchodu CzechTrade, Design centrum ČR a Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. Klíčovým dokumentem pro aktuální období je Koncepce malých a středních podniků 2014 – 2020. V rámci strategických priorit této koncepce se klade velký důraz na podporu start-upů 63. Zákon č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací je v této problematice nedostačující. Návrhem tedy je, aby vznikl nový zákon a s ním i Ministerstvo pro výzkum a inovace. Vedle zákona je v této oblasti nejvýznamnějším dokumentem Národní politika výzkumu, vývoje a inovací pro období 2016-2020, která za klíčová odvětví považuje biotechnologii a nanotechnologie, informační a komunikační technologie, tradiční odvětví jako strojírenství, elektrotechniku, ocelářství, slévárenství a energetiku i moderní kulturní a kreativní průmysly 64. Podpora zemědělství dotačními programy financovanými ze státního rozpočtu přispívá k udržení výrobního potenciálu zemědělství a jeho podílu na rozvoji venkova. V oblasti bydlení je podpora realizována zejména programy Ministerstva pro místní rozvoj a Státního fondu rozvoje bydlení 63. V rámci zlepšení stavu životního prostředí je nejvýraznější Program Nová zelená úsporám administrovaný Státním fondem životního prostředí ČR, jehož cílem je snížení emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů. Dosahuje jich podporou výstavby domů s velmi nízkou energetickou náročností, snižováním energetické náročnosti stávajících budov a efektivním využíváním obnovitelných zdrojů energie 64. 43
4 VÝZNAM RIZIKOVÉHO KAPITÁLU PRO FINANCOVÁNÍ START-UPŮ Každý rok vznikají v ČR stovky nových start-upů, z nichž převážná část je financována prostředky svých zakladatelů a jejich rodin. Naprostá většina z nich však nevydrží na trhu déle než rok, přestože jejich myšlenka má značný potenciál. Hlavním důvodem je nezkušenost podnikatelů a nedostatek finančních prostředků. Začínající podnikatelé tedy tvrdí, že na českém trhu nejsou prostředky pro financování start-upů. Naopak investoři vidí situaci odlišně a stojí si za tím, že finančních zdrojů je i na českém trhu nadbytek, ale chybí zde investiční příležitosti. Důkazem je i skutečnost, že za rok 2014 vložili čeští investoři sdružení v asociaci CVCA4 rizikový a rozvojový kapitál do osmi start-upů ve výši 5 586 000 EUR, jejich fondy disponovaly částkou několikanásobně vyšší 8. Problém tedy nespočívá v nedostatku, ať už na straně podnikatelů nebo investorů, ale v propojení rizikového kapitálu a financování start-upů. Zájem investorů se totiž odvíjí nejen od zajímavosti projektu, ale ohrožují ho i nedostatečné prezentační dovednosti podnikatelů, jejich neschopnost finančního plánování či další pochybnosti o jejich schopnostech. Tato kapitola se proto nejprve věnuje procesu získání investice pro start-upy a jejímu průběhu. Během této doby se vynořují i jisté nevýhody a výhody tohoto způsobu financování, které prokazují, jak významným zdrojem je rizikový kapitál pro financování start-upů.
4.1 Proces financování rizikovým kapitálem Na počátku všeho stojí myšlenka, ze které se její autoři snaží vybudovat start-up. Tato fáze životního cyklu je nazvána jako založení společnosti. Již v této fázi v menší či větší míře potřebuje zakladatel finanční prostředky zejména pro vývoj produktu. Pro získání předstartovního rizikového kapitálu musí vynaložit značné úsilí a ohromit investora pouhou myšlenkou a osobním potenciálem. Při vzniku start-upu bývá největší část finančních prostředků vložena do uvedení prvních výrobků na trh. Pro získání startovacího rizikového kapitálu nebo investora z řad business angels je nutné, aby měl start-up potenciál pro tvorbu hodnoty, konkurenční výhodu nebo výjimečné vlastnosti z hlediska prodeje. Důležitým dokumentem je zde podnikatelský plán.
Czech Private Equity & Venture Capital Association představuje hlavní zdroj informací o rizikovém a rozvojovém kapitálu v ČR, byla založena v roce 1995 jako soukromý subjekt 4
44
Do všech dalších fází rozvoje a růstu společnosti jsou investoři ochotni vložit svůj kapitál při splnění dalších předpokladů 66: pevná vlastnická struktura, inovativní výrobek či služba, schopnost dosáhnout určitého podílu na trhu, definován způsob využití konkurenčních výhod, technicky, legislativně a personálně zabezpečený podnikatelský plán, přesvědčivý a reálný marketingový a finanční plán, manažerský tým musí mít potřebné zkušenosti v oboru, individuální požadavky investora. Pokud start-up veškeré náležitosti splňuje, přichází moment výběru vhodného investora. Jelikož investor nevnáší do společnosti pouze finanční prostředky, ale také své znalosti, zkušenosti a kontakty, měl by se výběr týkat jen těch investorů, kteří se soustředí na danou fázi rozvoje společnosti a požadovanou výši investice, odvětví a geografický trh, ve kterém společnost působí. Nejúčinnějším způsobem je předložit podnikatelský plán několika investorům, splňujícím všechny požadavky 65. Proces investování začíná vyhodnocením podnikatelského plánu, což obvykle trvá 3 – 6 měsíců. Jestliže investor vyjádří svůj zájem, dochází k osobnímu setkání, na kterém se důsledně prezentuje záměr společnosti, její činnost a vyhlídky do budoucna. Při úspěšné prezentaci začne investor jednat o podmínkách obchodní transakce s důrazem na návratnost investice. Dochází tedy k domluvě výše vkladu, podílu na společnosti, míry zapojení investora do řízení společnosti a k následnému předložení oficiální nabídky. Pokud audit nenalezne závažné problémy společnosti nebo zadržované informace, připraví se právně závazné smlouvy a obchodní transakce je uzavřena. Pravidla prezentace a reakce investorů lze spatřovat i v českém televizním pořadu Den D 66. Vstup investora do společnosti v případě rizikového kapitálu nekončí pouhým vložením kapitálu, ale navazuje na něj poskytování finančního poradenství, pomoc při rozhodování o strategických záležitostech nebo náboru nových zaměstnanců do manažerských pozic, předání kontaktů, zkušeností a informací z mnoha oblastí, aby došlo k rychlému zvýšení hodnoty společnosti. K tomu je však potřeba neustále monitorovat a kontrolovat činnost
45
společnosti, což může být jedním z faktorů, proč vlastníci odmítají využít k financování rizikový kapitál a raději volí klasické způsoby financování 65. Aktivní investoři očekávají, že získají místo ve vedení společnosti, aby se sami podíleli na jejím řízení. Pasivní investoři nezasahují do řízení společnosti do okamžiku krizové situace, jejíž závažnost zhodnocují prostřednictvím propracovaného systému ukazatelů. V této chvíli investor využije svých zkušeností a kontaktů, aby odvrátil aktuální problém. Veškerá činnost investora vede k zamýšlenému zvýšení hodnoty společnosti, a tím i ke zhodnocení investice. Poslední fází celého procesu financování start-upu rizikovým kapitálem je výstup investora, tzv. exit, kdy investor skutečně zhodnocuje svůj vklad. Ukončení účasti investora na podílu společnosti se realizuje několika způsoby 67: zpětný odkup – po uplynutí investičního období management nebo zakladatelé společnosti odkupují zpět svůj podíl, pokud disponují dostatkem finančních prostředků, prodej podílu jiné společnosti – nejčastěji strategickému partnerovi, refinancování – podíl investora nahrazen jinými finančními zdroji (prodej investičním společnostem či dalším fondům rizikového kapitálu), uvedení na burzu – společnost ztrácí soukromý charakter, nedobrovolné vystoupení – v případě nenaplnění podnikatelského záměru je cílem minimalizovat ztráty odprodejem podílu pod cenou nebo přímo likvidací společnosti. V roce 2014 bylo uskutečněno 1003 exitů z evropských společností a jejich celková výše pro investory rizikového kapitálu činila 1 864 milionů EUR. Nejvíce k ní přispěl prodej podílu strategickému partnerovi, jak je vidět z obrázku č. 9. Největší počet společností zaznamenal negativní exit, který se kvůli nízkému zhodnocení dostal na druhou pozici. Nejnižší podíl představoval zpětný odkup, přestože se pro společnost jedná o nejpříznivější možnost exitu. 18%
1%
10%
Zpětný odkup Prodej jiné společnosti Uvedení na burzu
15%
Refinancování Nedobrovolné vystoupení
45%
Jiný způsob exitu
11%
Obrázek 9: Podíl jednotlivých forem exitů investorů rizikového kapitálu v roce 2014 Zdroj: vlastní zpracování dle 8
46
4.2 Výhody a nevýhody rizikového kapitálu Při procesu financování start-upů rizikovým kapitálem se stejně jako u jiných zdrojů financování vynořují světlé i stinné stránky. Zásadní odlišností představující jak výhodu, tak nevýhodu rizikového kapitálu je skutečnost, že se nejedná pouze o zdroj financování, ale také jistou nefinanční formu podpory rozvoje společnosti. Právě díky podpoře investorů a jimi vložených prostředků se dlouhodobě ukazuje, že start-upy využívající rizikový kapitál rostou rychleji než ostatní společnosti v odvětví, jsou více inovativní a na trhu jsou více konkurenceschopné 67. V neposlední řadě je možné také konstatovat, že start-upy financované rizikovým kapitálem mají vysokou míru likvidity, jsou schopny produkovat inovativní výrobky či služby, na trhu jsou dobře přijímány a zaměstnávají vysoce kvalifikovaný personál. Další výhody a nevýhody tohoto způsobu financování pro start-upy znázorňuje tabulka č. 9. Tabulka 9: Výhody a nevýhody rizikového kapitálu jako zdroje financování start-upů
Výhody
Nevýhody
Podílí se na rozvoji podniku.
Ovlivňuje strategické řízení společnosti.
Posiluje vlastní kapitál společnosti.
Mění vlastnickou strukturu.
Nevyžaduje záruky.
Kontrola a neustálý monitoring start-upu.
Zkušenosti, znalosti, kontakty a informace. Bez pravidelných splátek a úrokových nákladů.
Nesoulad cílů investora a start-upu.
Flexibilní možnosti financování.
Náročný proces získávání investora.
Napomáhá získání dalšího financování.
Možný únik informací.
Dlouhodobá investice – exit určuje investor.
Zdroj: vlastní zpracování dle 65
Na závěr lze zmínit i makroekonomický význam rizikového kapitálu. Pro mnohé start-upy, zejména v počátečních fázích vývoje, je rizikový kapitál jediným možným zdrojem financování podnikatelské činnosti. Bez tohoto zdroje by tedy nemohly vůbec vzniknout nebo by se vyvíjely velice pomalu. Z tohoto pohledu je významný přínos rizikového kapitálu nejen pro jednotlivé společnosti, ale též pro celou ekonomiku. Vznik a rozvoj start-upů financovaných rizikovým kapitálem má nejpatrnější pozitivní vliv na nezaměstnanost nabízením různorodých pracovních příležitostí. Investorovi zkušenosti a kontakty umožňují start-upům lepší zapojení do mezinárodního obchodu, což má pozitivní dopad na export dané země. Spolupráce s investory přináší také výrazné inovace v oblasti vědy a výzkumu. Z rostoucího zisku plyne zároveň vyšší daňová povinnost. Je tedy zjevné, že rizikový kapitál má pozitivní vliv na ekonomický a hospodářský růst dané země 50. 47
5 VYUŽITÍ RIZIKOVÉHO KAPITÁLU V ČR Rizikový kapitál je poměrně mladou formu financování, jejíž využití umožnila především rozvíjející se infrastruktura, věda, výzkum a nové technologie. Prvotní náznaky využití rizikového kapitálu je možné spatřovat již ve středověku, kdy financování válečných výprav přineslo investorovi podíl na získané kořisti. Kolébku novodobé historie rizikového kapitálu lze nalézt v USA, kde v roce 1946 vznikl první fond rizikového kapitálu American Research and Development, který proslavila jeho významná investice plynoucí do společnosti Digital Equipment Company (DEC) vyrábějící řídící počítače. V Evropě nalezl rizikový kapitál patrnější využití až začátkem 80. let minulého století v sektoru nejpokročilejších technologií. Ve střední a východní Evropě započaly tyto investice od roku 1989, po přechodu k tržní ekonomice, v rámci mezinárodní pomoci USA a států EU. Využití rizikového kapitálu v ČR lze vyjádřit jeho vývojem a aktuální situací. Pozornost je také vhodné věnovat státní podpoře rizikového kapitálu 68.
5.1 Vývoj rizikového kapitálu v ČR Rizikový a rozvojový kapitál se v ČR začal rozvíjet až od roku 1990 v období transformace české ekonomiky. V počátečním období tohoto procesu vznikaly vysoké nároky na objem finančních prostředků pro podnikové financování. Alternativní zdroje tím dostaly příležitost ke svému působení na českém trhu, avšak hlavním zdrojem zůstaly bankovní úvěry 67. První fondy rizikového kapitálu na podporu především malých a středních podniků vznikaly též koncem 20. století a byly financovány zahraničními investory. Z prostředků poskytnutých vládou USA zde roku 1991 vznikl Českoamerický podnikatelský fond. Později zřídilo ministerstvo hospodářství Regionální podnikatelský fond a Fond rizikového kapitálu částečně financované z prostředků EU poskytnutých v rámci programu PHARE. Roku 1994 zde začaly vznikat i domácí fondy financované z privátních zdrojů. Prvý z nich se nazýval Renaissance 7. Po vstupu ČR do EU projevila výraznější ochotu i státní správa úpravami českého regulační prostředí. Rizikový a rozvojový kapitál se tak postupně přesouvá z alternativních zdrojů financování na pozici odpovídající vyspělým evropským ekonomikám. Předpokládá se, že se tato situace na českém trhu bude nadále vyvíjet. Nejvěrnější data zde poskytuje asociace CVCA, jejímiž členy je 14 nejvýznamnějších fondů specializujících se na VC a PE. Členové CVCA uskutečnili od roku 1990 do roku 2009 více než 100 investic v celkové hodnotě 2 400 milionů EUR především do výrobních podniků, služeb a sektoru IT. Přednost 48
dávali jednoznačně tuzemským podnikům. Do roku 2005 se investice pohybovali poměrně stabilně v řádech desítek milionů EUR. Skokový nárůst byl zaznamenán v roce 2006 díky investici do společnosti České Radiokomunikace ve výši 1,2 mld. EUR. Následující zvrat nastal v roce 2009, kdy byla podpořena společnost StarBev částkou přesahující 1 miliardu EUR. Dále v tomto roce plynuly prostředky ve výši 30 milionů EUR do Bulharska 71. 180 000
14
160 000 140 000 10
120 000
8
100 000 80 000
6
60 000 4 40 000
Počet uskutečněných investic
Výše investic v tisích EUR
12
2
20 000 0
0 2010 Rizikový kapitál
2011
2012
Rozvojový kapitál
2013
2014
Private Equity
Počet investic
Obrázek 10: Výše a počet investic dle typu kapitálu v letech 2010 - 2014 Zdroj: vlastní zpracování dle 8
Další vývoj investiční činnosti v ČR realizovaný členy CVCA zobrazuje obrázek č. 10. Je zde patrné, že kapitál směřoval do manažerských odkupů případně dalších fází rozvoje společností a pouze v minimální míře na podporu počátečních fází. V roce 2010 byla členy CVCA uskutečněna vůbec první investice startovacího kapitálu a v roce 2011 první investice předstartovního kapitálu. V témže roce se uskutečnilo i sedm manažerských odkupů, z nichž nejvyšší investice ve výši 95 milionů EUR plynula do Maďarska a druhá nejvyšší částka 76 milionů EUR zůstala v tuzemsku. Vývoj v dalších letech vykazuje stabilní hodnoty 8.
5.2 Aktuální stav V posledních letech dochází v ČR, obdobně jako v ostatních státech střední a východní Evropy, k zájmu investorů o financování počátečních fází společnosti. Členové CVCA uskutečnili v roce 2014 jednu investici předstartovního kapitálu, pět investic startovacího kapitálu a dvě investice pro financování počátečního rozvoje společnosti. Což je vůbec nejvyšší počet od doby založení CVCA 8. 49
Tento trend se dlouhodoběji projevuje i u business angels, kteří mají významné podnikatelské zkušenosti či znalosti v daném odvětví. Dle těchto charakteristik je možná jejich klasifikace podle obrázku č. 11. V konkrétních investičních příležitostech mohou spadat do více kategorií.
Obrázek 11: Klasifikace business angels Zdroj: vlastní zpracování dle
Strážní andělé řídí manažerský tým a podílejí se na růstu start-upu. Neinvestují tedy pouze finanční prostředky, ale také svůj volný čas. Výše investice je zpravidla značná a vyžaduje vysokou míru návratnosti, naopak počet podpořených start-upů je nižší. Profesionální podnikatelé mají sice podnikatelské zkušenosti, ale uskutečňují investice mimo oblast jejich odbornosti. Do start-upů mohou vnést předchozí poznatky o úspěšných metodách a postupech v podnikání. Odborníci v odvětví jako obchodní andělé přichází z vedoucích pozic významných společností a start-upům poskytují aktivní podporu řízení. Jejich přítomnost je pozitivně vnímána i okolím společnosti. Tyto tři skupiny andělů tedy potvrzují trend narůstajícího zájmu o rizikové investice. Tišší finanční andělé jsou většinou osoby, které získaly finanční zdroje prostřednictvím akciového trhu, prodejem nemovitostí, dědictvím nebo výkonem jejich povolání. Jejich zájem se naopak ubírá spíše k rozvinutým společnostem, jelikož hledají vysokou návratnost investice, ale na růstu start-upu se aktivně nepodílí. Zpravidla nechtějí být ani medializováni nebo spojováni s investicí. Důsledkem je pak zdánlivě menší počet viditelných subjektů, což ve skutečnosti zkresluje veškeré údaje o českém trhu rizikového kapitálu. Z hlediska investorů rizikového kapitálu je aktuálně důležitým zdrojem finančních prostředků i zahraniční kapitál, jelikož dle českých společností je na tuzemském trhu rizikového kapitálu stále nedostatek. Tato skutečnost je patrná z tabulky č. 10. V roce 2014 plynuly nejvyšší investice z Velké Británie a Polska. Šest společností bylo z oblasti výpočetní techniky a nejvyšší investice ve výši 63 milionů EUR z oblasti služeb koncovým zákazníkům.
50
Tabulka 10: Výše a počet investic do českých společností v roce 2014
Fáze Rizikový kapitál
Částka (v tisících EUR)
Počet českých společností
9 067
7
29 386
4
261 001
4
Částka (v tisících EUR)
Počet českých společností
13 253
5
193 500
1
Polsko
67 421
4
Švýcarsko
13 538
2
Rakousko
7 000
1
Německo
4 742
1
Rozvojový kapitál Private equity Země ČR Velká Británie
Zdroj: vlastní zpracování dle 8
Investory rizikového kapitálu v ČR odrazuje také nedostatečný systém podpory ze strany státu. Na českém trhu není poskytnuta daňová úleva ani snížená sazba začínajícím podnikům. Přitom ve vyspělých zemích existují přímo programy podpory investic rizikového kapitálu.
5.3 Státní podpora Jelikož si vlády jednotlivých států jsou vědomy pozitivního vlivu rizikového kapitálu na celou ekonomiku, snaží se prosazovat státní podporu tohoto financování. Jejich cílem je především zvýšení zájmu investorů o vložení jejich finančních prostředků do start-upů. V ČR je i přes výrazné zlepšení posledních let podpora investorů i start-upů stále nedostatečná. V současné době vláda ČR plánuje na podporu rizikového kapitálu, jako nástroje přístupu start-upů k financování, založit investiční společnost. Ta by měla být nástupcem původně zamýšleného Seed fondu v Operačním programu Podnikání a inovace, jehož cílem bylo rozvíjet začínající i déle fungujících společnosti s inovačním potenciálem, které nezískají bankovní úvěr z důvodu rizikovosti ani financování fondy rizikového kapitálu kvůli malému rozsahu investic. Jeho původní účel nebyl naplněn, jelikož se nepodařilo vybrat obhospodařovatele fondu 70. Nově vznikající Národní inovační fond bude na podporu start-upů a komercializace výsledků výzkumu a vývoje alokovat finanční prostředky ve výši 50 milionů EUR, pocházející zejména z evropských strukturálních fondů. Fungovat má od roku 2017 pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu. Obdobná podpora úspěšně funguje třeba v Izraeli, Německu, Irsku či na Slovensku. Stát financuje 60 až 90 % investice, zbývající část pokrývá soukromý investor. 51
6 APLIKACE RIZIKOVÉHO KAPITÁLU VE VYBRANÝCH START-UPECH Následující část diplomové práce se věnuje analýze rizikového kapitálu aplikovaného v pečlivě zvolených ekonomických subjektech. Výsledkem této aplikace je prokázání pozitivního vlivu rizikového kapitálu na finanční ukazatele vybraných start-upů s dopadem na jejich celkovou úspěšnost, což představuje hlavní cíl praktické části této diplomové práce. Dílčím cílem kapitoly a východiskem pro analýzu je nalezení vhodných českých start-upů financovaných čistě rizikovým kapitálem od českých investorů, které po celé analyzované období zveřejňují finanční výkazy. Aby byl vývoj start-upů patrný, volí autor pětileté období, tedy roky 2010 – 2014. Vybírá tedy pouze z investic uskutečněných v roce 2011, jelikož tak zachycuje rok před vstupem investora do společnosti, jeho přímý vstup a další tři roky spolupráce, během nichž může dojít k úspěšnému či neúspěšnému exitu. Vyhledávání start-upů v ČR je možné pouze prostřednictvím start-upových soutěží nebo přes jednotlivé projekty financované investory rizikového kapitálu, jelikož ucelená databáze start-upů zde dosud nebyla vytvořena. Soutěže jsou sice velmi cenným nástrojem pro vyhledávání start-upů, ovšem v okamžiku výhry do nich není vložen rizikový kapitál, ale zpravidla finanční prostředky na rozjezd společnosti od pořadatelů soutěže ve formě daru. Teprve poté si zajímavých start-upů všímají investoři rizikového kapitálu a rozhodují se o uskutečnění investice. Z toho důvodu jsou v následujících podkapitolách nejprve vybráni investoři rizikového kapitálu a z jejich portfolia poté zvoleny konkrétní start-upy, u nichž autor provádí analýzu prokazující či vyvracující úspěšnost aplikace rizikového kapitálu.
6.1 Volba investora rizikového kapitálu a výběr start-upu V přechozích kapitolách byly charakterizovány pojmy „rizikový kapitál“ a „start-up“, otázkou však zůstává, jak v ČR nalézt start-up financovaný rizikovým kapitálem? V ČR působí na trhu rizikového kapitálu dvě větší skupiny investorů. První z nich jsou fondy rizikové kapitálu, sdružené především pod asociací CVCA. Druhou skupinu tvoří business angels, kteří veřejně vystoupili například v televizním pořadu Den D. Předmětem této podkapitoly je sestavení přehledu investic obou skupin, jelikož v požadovaném roce vložili své finanční prostředky formou rizikového kapitálu do start-upových subjektů. Tyto dva příklady prakticky ilustrují nabídkovou stránku rizikového kapitálu v ČR. Z jejich portfolia autor následně vybírá start-upy splňující výše uvedené podmínky. 52
6.1.1
Fondy rizikového kapitálu v asociaci CVCA
V ČR se největší a nejznámější fondy rizikového kapitálu seskupují pod asociaci CVCA, která byla založena roku 1995 jako dobrovolné, neziskové a nezávislé zájmové sdružení právnických osob. Jedná se tedy o soukromý subjekt se sídlem v Praze, na jehož financování se nepodílí stát. Předmětem činnosti této asociace je podpora a rozvoj odvětví VC a PE, kterou zajišťuje 71: zastupováním zájmů svých členů a vyjadřováním jejich názorů v dané oblasti, organizováním vzdělávacích aktivit, konferencí a seminářů pro své členy, vytvářením podmínek pro zajištění kvality obchodního chování a profesionálního jednání členů, poskytováním konzultací inovativním společnostem s růstovým potenciálem, vytvářením platformy pro komunikaci mezi investory a jejich poradci, udržováním kontaktů s politiky, bankami, výzkumnými institucemi či univerzitami, podporou aktivit souvisejících s potřebami investorů a příjemců investic, konzultacemi, návrhy a prosazováním příznivějších právních a daňových podmínek. Asociace umožňuje řádné, přidružené a čestné členství. Aktuálně shromažďuje 50 přidružených členů, kteří poskytují poradenské služby investorům. Za čestného člena může být prohlášena osoba, která se významně zasloužila o rozvoj VC nebo dlouhodobě přispívá k aktivitám asociace 71. Řádnými členy jsou právnické osoby (fondy rizikového kapitálu) aktivní v oblasti financování formou VC nebo PE schopné poskytovat aktivní podporu managementu v cílových společnostech. Tyto fondy jako účelově založené podnikatelské subjekty slouží ke shromáždění finančních prostředků od investorů a vytvoření portfolia investic z určitého počtu projektů. Pro investory představují možnost vložit do společnosti vyšší částky a dosáhnout tak vyššího průměrného zhodnocení. Konkrétní názvy členských fondů a jejich investice v ČR vyčísluje tabulka č. 11. Zdůrazněny jsou investice rizikového kapitálu, na něž se diplomová práce zaměřuje. Tato tabulka jasně prokazuje též tvrzení investorů, že finančních prostředků je i na českém trhu dostatek. Zároveň však nevylučuje názor zakladatelů start-upů, že k těmto prostředkům nemají přístup, jelikož průměrná preferovaná výše jednotlivých investic se pohybuje až kolem 37,5 milionu 53
EUR. Také je z tabulky zjevné, že se české fondy rizikového kapitálu zaměřují až na pozdější fáze vývoje společnosti, tedy zejména na rozvojové financování a manažerské odkupy. Tabulka 11: Investice řádných členů CVCA v ČR
Název členského fondu
Fundraising (v mil. EUR)
Výše investic Počet (v mil. EUR) investic v ČR
Rizikový kapitál
3TS Capital Partners
230
3-20
5
Early stage
Advent International
8 500
75
3
Ne
ARGUS Capital
400
10-40
6
Ne
ARX Equity Partners
200
5-50
9
Ne
Credo Ventures
18
0,25-2
6
Ano
Darby Private Equity
100
6-14
2
Ne
Enterprise Investors
1 700
1-100
6
Ne
Genesis Capital
70
3-10
26
Ano
Innova Capital
900
20-50
3
Early stage
Mezzanice Capital Partners
500
5-25
5
Ne
3 200
50-200
5
Ne
PineBridge Investments
523
20-60
0
Ne
Riverside Europe Partners
336
15-150
4
Ne
V4C Investment Advisers
156
15-25
0
Ne
Mid Europa Partners
Zdroj: vlastní zpracování dle 71
Pro účely této kapitoly je podstatné se zaměřit na čistě rizikový kapitál, který na českém trhu v rámci členů CVCA poskytují pouze fondy Credo Ventures a Genesis Capital. Tomu také odpovídají preferované výše jednotlivých investic pohybující se průměrně kolem 3,8 milionu EUR. Posledním druhem rizikového kapitálu, tedy financováním počátečního rozvoje, se dále zabývají fondy 3TS Capital Partners a Innova Capital. Ani ty však neinvestují výlučně do této fáze vývoje společnosti, ale jsou ochotné financovat i růst, expanzi nebo odkupy společností. Po aplikaci parametrů pro výběr start-upu, které autor vymezil v úvodu této části, došlo k vyřazení fondů poskytujících pouze pozdější fáze VC a fondů neinvestujících finanční prostředky v roce 2011, čemuž obstály pouze fondy Genesis Capital a Credo Ventures. První zmíněný fond uskutečnil v roce 2011 dvě investice, ovšem obě ve formě manažerských odkupů. Jednalo se o IT společnosti Servodata založenou roku 1991 a společnost AZ Klima z oboru vzduchotechniky a technického zařízení budov, ve kterém působí od roku 1992. Fond Credo Ventures uskutečnil v roce 2011 šest investic do start-upů, do ČR však plynula pouze jediná, a to do společnosti Cognitive Security 71. 54
6.1.2
Veřejně známí čeští business angels
Rizikový kapitál v předstartovní a startovací fázi vývoje společnosti poskytují i business angels, tzv. obchodní andělé, kteří se zaměřují na zajímavé projekty malých a středních firem s výrazným růstovým potenciálem, jako jsou start-upy. Většinou se jedná o zkušené podnikatele, obchodníky nebo odborníky v různých odvětvích. Nehledají tedy pouze nejvýnosnější projekty, ale také oblast, ve které se mohou angažovat 72. Preferovaná výše jedné investice je nižší než u fondů rizikového kapitálu a zároveň představuje i menší podíl získaný na cílové společnosti. Velikost podílu by jim však měla umožnit řídicí či správní zásahy do společnosti. Exitem zde často bývá odprodej podílu stávajícím majitelům 73. V ČR představují největší skupinu tišší andělé, jelikož nedostatečná publicita je pro ně důležitým faktorem pro zachování soukromí. Kvůli slabému povědomí o jejich aktivitách jsou však pro start-upy hůře dosažitelní. Druhým problémem je nedostatečná organizace obchodních andělů na českém trhu, která brání účasti více investorů v jediném projektu. Na obě tyto skutečnosti reagovala Česká televize a v roce 2009 se rozhodla odvysílat první sérii pořadu Den D, podle vzoru japonské reality show z roku 2001 nazvané Money no Tora. Představitelé společností, především start-upů, nabízí pětici investorů podíl na svém podnikání výměnou za jejich kontakty, zkušenosti a finanční prostředky do výše 3 milionů korun. Celou částku mohou investoři splatit jednotlivě nebo se na ni společně složit. Důležité však je, že investují vlastní finanční prostředky, proto si z projektů pečlivě vybírají 74. V první řadě na investorská křesla usedli Ondřej Bartoš, Dana Bérová, Marta Nováková, Ivan Pilný a Tomio Okamura. Druhá řada se díky předchozímu úspěchu natáčela již následující rok a křeslo Ivana Pilného zaujmul Michael Rostock-Poplar. V roce 2011 se uskutečnila třetí řada, kde se na místo Ondřeje Bartoše vrátil Ivan Pilný. Poslední řada obnášela opět jinou sestavu, kterou obsadili Michael Rostock-Poplar, Margareta Křížová, Petry Rychnovská, John Vanhara a Michal Hanus. Díky pořadu se tyto osobnosti stali nejznámějšími anděly v ČR 74. Projekty, které v pořadu Den D uvedení investoři uznali jako nadějné a byli ochotni do nich vložit danou finanční částku, zachycuje tabulka č. 12. Některé z projektů však i přes zájem investorů nebyly realizovány, jelikož jejich představitelé se neztotožnili se záměry investorů nebo jim zatajili podstatné informace, zejména ohledně výše cizího kapitálu. Takto byl z investic vyřazen internetový projekt Dipito, který měl vylepšit vyhledávač Google.
55
Tabulka 12: Investice schválené v pořadu Den D v roce 2011
Investoři
Projekt
Částka (v Kč)
RAX SKI
M. Rostock, D. Bérová, T. Okamura
1 000 000
Senior inspect
D. Bérová, M. Nováková
3 000 000
Neuromarketing
I. Pilný
2 000 000
Židlička koník
M. Rostock, M. Nováková, I. Pilný
3 000 000
Přijď a potkej
I. Pilný, D. Bérová, M. Nováková
1 000 000
Autoporadce
D. Bérová, M. Rostock
800 000
Dipito
D. Bérová, M. Rostock
300 000
Stírací losy Jánošík
T. Okamura, D. Bérová
2 354 143
Limitované fotografie
D. Bérová, M. Rostock
500 000 Zdroj: vlastní zpracování dle 75
Z projektů je třeba ještě odebrat ty, které nenaplňují definici start-upu. Do této kategorie spadá projekt Neuromarketing, který byl vyvinut pouze jako jeden z projektů komunikační a PR agentury Commservis založené v roce 2004. V roce 2010 se oddělil pod samostatnou společnost Brain2win zaměřenou na mapování práce lidského mozku, zlepšení soustředění a posilování obdobných schopností. Nyní spadá pod společnost WIFI Czech Republic, která přejala veškerou vzdělávací činnost od agentury Commservis v roce 2011 76. Jelikož se diplomová práce soustředí zejména na rizikových kapitál v ČR, z projektů vypadávají i stírací losy Jánošík, které v pořadu prezentovali dva slovenští kolegové. Finanční prostředky využili na složení 10 % výherní jistiny, což je na Slovensku nutností pro vydávání losů. Do Rakouska směřoval projekt RAX SKI vystupující pod názvem Ski Progress zaměřený na výrobu speciálního druhu lyží umožňujícího jejich lepší manipulaci díky menší ploše. Ani rizikový kapitál však nemůže zajistit úspěch jakékoli společnosti. Tento parametr zařadil mezi neúspěšné investice Aukční server Autoporadce zaměřený na dražby automobilů, nyní vystupující pod názvem Tendromat. Také záměr projektu Limitované fotografie společnosti THEdition se nenaplnil, neboť jeden ze zakladatelů upřednostnil nabídku práce v zahraničí. Poslední podmínkou pro provedení finanční analýzy je zveřejnění finančních výkazů, kterou nesplňuje seznamovací server Přijď a potkej. Také služba Senior Inspect, nyní přejmenovaná na Protectu, která se zaměřuje na hlídání seniorů na dálku a prostřednictvím speciální krabičky vyhodnocuje jejich pohyb, zveřejnila finanční výkazy poprvé v roce 2015. Po bližším prozkoumání jednotlivých projektů se pro účely diplomové práce podařilo nalézt pouze jeden start-up splňující veškerá kritéria, kterým je Trihorse s projektem Židlička koník. 56
6.2 Aplikace rizikového kapitálu ve start-upu Cognitive Security Na základě zhodnocení veškerých investic rizikového kapitálu poskytovaných členy CVCA byla jedinou odpovídající společností zvolena Cognitive Security, do níž v roce 2011 investoval fond Credo Ventures. Následující podkapitoly uvádí základní charakteristiku vybraného fondu a start-upu. Důraz se klade na zdůvodnění propojení, proč tento fond investoval své finanční prostředky právě do uvedené společnosti a co vedlo společnost k přijmutí investora rizikového kapitálu. Autor tak na praktickém příkladu využije poznatky nabyté především z kapitoly Význam rizikového kapitálu pro financování start-upů. Poté se pozornost zaměří na finanční analýzu společnosti, která zhodnotí její hospodaření, finanční a majetkovou situaci. Hlavním zdrojem informací pro finanční analýzu je zde účetní závěrka společnosti Cognitive Security tvořená čtyřmi finančními výkazy 77: rozvahou zachycující bilanční formou stav aktiv a pasiv k určitému datu, výkazem zisku a ztrát uvádějícím přehled výnosů, nákladů a výsledku hospodaření za určité období, přílohou k účetní závěrce doplňující počty zaměstnanců v jednotlivých letech a výše závazků po splatnosti, výkazem cash flow, jenž však zůstal nezveřejněn. Údaje poskytnuté finančními výkazy jsou uspořádány podle absolutních ukazatelů a zároveň z nich autor vypočítává poměrové ukazatele. Na základě vypovídacích schopností jednotlivých ukazatelů pro majitele a investory start-upu autor volí následující ukazatele: absolutní ukazatele: o celková aktiva, o celková pasiva, o hospodářský výsledek, ukazatele rentability: o rentabilita celkových aktiv, o rentabilita vlastního kapitálu, ukazatele zadluženosti: o celková zadluženost. 57
6.2.1
Představení fondu Credo Ventures
Fond Credo Ventures byl založen v roce 2009 ve formě akciové společnosti se sídlem v Praze. Jeho zakladateli jsou zkušení podnikatelé a investoři Ondřej Bartoš, Jan Habermann a Tomáš Orlík. Předmětem podnikání je pomoc při řízení a financování společností od prvopočátečních fází vývoje po expanzi. Z geografického hlediska se fond zaměřuje na střední a východní Evropu, podle oblasti směřuje investice do informačních technologií, internetu nebo zdravotnictví. Již z toho je patrné, že Credo Ventures investuje především do start-upů, které mají vysoce růstový potenciál a mezinárodní ambice 78. Ve svém prvním fondu Credo Stage 1 podpořil 22 start-upů ve výši 18 milionů EUR, za což byl nominován na nejlepší evropskou VC firmu roku 2012. Od roku 2015 je aktivní druhý fond Credo Stage 2 zaměřený na investice do raného stádia start-upů ve střední Evropě, jehož fundraising v době založení představoval částku 34 milionů EUR získanou výhradně ze soukromých zdrojů 78. Cílem Credo Ventures je stát se hlavním poskytovatelem rizikového kapitálu pro start-upy v daném odvětví, což se mu přinejmenším v ČR prokazatelně daří, jelikož zde uskutečnil celkem 6 úspěšných investic. Příjemci rizikového kapitálu z fondu se staly společnosti Apiary.io, Codasip, Comprimato, Futurelytics, Intellitix a již zmiňovaná Cognitive Security.
6.2.2
Základní charakteristika start-upu Cognitive Security
Start-up Cognitive Secutity představuje první společnost, která splnila požadované parametry, a tím se zařadila mezi projekty, jenž v rámci diplomové práce prokazují užitečnost a efektivnost využití rizikového kapitálu. Základní údaje start-upu zaznamenává tabulka č. 13. Tabulka 13: Základní údaje o start-upu Coginitive Security
Název
Cognitive Security s.r.o.
Právní forma
společnost s ručením omezeným
Sídlo
Karlovo náměstí 2097/10, 120 00 Praha 2
IČ
289 43 601
Den zápisu do OR
20. srpna 2009
Zakladatelé
CertiCon a.s., M. Pěchouček, M. Rehák
Prvotní investor
Credo Ventures – fond CredoStage 1
Výše investice
1 540 000 Kč
Podíl na společnosti
40 % Zdroj: vlastní zpracování dle 79
58
Hlavními představiteli start-upu Cognitive Security jsou profesoři univerzity ČVUT (České vysoké učení technické) - Michal Pěchouček a Martin Rehák. Michal Pěchouček vystudoval na této univerzitě obor kybernetiky a na univerzitě v Edinburghu obor umělé inteligence. V oblasti agentních technologií spolupracuje také s americkou armádou či agenturou NASA. Martin Rehák vystudoval na ČVUT obor umělé inteligence. Oba zakladatelé společnosti Cognitive Security dále působí i na vysoké škole, kde společně založili obor kybernetické bezpečnosti 80. Společnost Cognitive Security poskytuje inovativní síťová bezpečnostní řešení pro korporace i malé a střední podniky. Specializuje se na odhalení vyspělých kybernetických útoků, polymorfních virů a dalších moderních síťových hrozeb díky využití umělé inteligence. Zákazníkům poskytuje flexibilní škálu produktů a služeb, které se soustředí na konkrétní problémy podnikové sítě při veškerých aktivitách. Mezi základní produkty patří jak tradiční síťová obrana, tak sofistikovaná ochrana před neoprávněným vniknutím do citlivých dat a poškozením systému prostřednictvím malware nebo systémy na zabránění útoků hackerů. Produkty mají převážně preventivní charakter, proto správci sítě identifikují útočníky dříve, než se pro ně stanou hrozbou. To jim umožňuje přijmout vhodná opatření k ochraně majetku společnosti 81. V roce 2011 pocítila společnost potřebu přijmout investici rizikového kapitálu. Hlavním investorem se v uvedeném roce stal fond Credo Ventures, k němuž se přidali i fondy jako Evolution Equity a RSJ Private Equity. K investici je přesvědčily silné stránky a ojedinělé příležitosti pro rozvoj start-upu. Naopak zakladatelé start-upu se rozhodli pro využití rizikového kapitálu kvůli eliminaci svých slabých stránek a hrozeb. Jako nejzásadnější spatřuje autor vlastnosti start-upu rozhodné pro zakladatele a investory, které zachycuje tabulkou č. 14 78. Tabulka 14: Rozhodné vlastnosti start-upu Cognitive Security
Silné stránky
Slabé stránky
Jedinečné know-how zakladatelů.
Nedostatečné manažerské schopnosti zakladatelů.
Inovativní produkt s růstovým potenciálem.
Nedostatek kontaktů především v zahraničí.
Rozvíjející se oblast kybernetické bezpečnosti.
Nevýznamná pozice na trhu kvůli krátké historii.
Příležitosti
Hrozby
Stabilní zázemí univerzity.
Profesionalizace útoků a komplexnost dopadů.
Využití státní podpory na vědu a výzkum.
Nové metody narušení soukromí.
Zvyšující se povědomí podnikatelů o potřebě ochrany dat.
Nezájem podnikatelů o investice do možného budoucího ohrožení. Zdroj: autor
59
Strategie přijetí rizikového kapitálu se jeví jako vhodná, neboť finanční prostředky a kontakty zkušených investorů zajistily přístup start-upu na zahraniční trhy. Investoři také posílili management společnosti a obchodní tým, což napomohlo start-upu k jeho globálnímu úspěchu. V roce 2013 projevil zájem o odkup společnosti Cognitive Security nadnárodní koncern Cisco, který se řadí mezi největší počítačové podniky na světě. Na jeho telekomunikačních sítích funguje zhruba 80 % světového internetového provozu. Pro společnost Cognitive Security představovala nabídka možnost pro masivní oslovení trhu a pro fond Credo Venture příležitost k mnohonásobnému zhodnocení původní investice. Pro koncern Cisco byla investice prvním krokem k vyšší bezpečnosti jeho síťových komunikačních produktů. Později odkoupil i další start-upy, jako Sourcefire a Virtuata. Na základech společnosti Cognitive Security se tak v Praze buduje nové výzkumné a vývojové centrum Cisca zaměřené na kybernetickou síťovou bezpečnost. Cílem společnosti Cisco je poskytnutí integrovaných bezpečnostních řešení, která uživatelům sítí umožní plné využití výhod podnikání ve světě mobility a cloudu. Přesto si společnost Cognitive Security zachovala určitou suverenitu, nezměnila své sídlo ani neukončila spolupráci s ČVUT. Pražské centrum vede Michal Pěchouček a Martin Rehák působí jako jeden z hlavních architektů bezpečnostních řešení celé divize 82. Analýza start-upu Cognitive Security má tedy potvrdit či vyvrátit, zda se fond rizikového kapitálu podílel na úspěšné expanzi společnosti a uskutečnil ziskový exit. Výsledky provedené analýzy tvoří podstatnou náplň hlavního cíle diplomové práce, tedy zhodnocení úspěšnosti aplikace rizikového kapitálu ve vybrané společnosti.
6.2.3
Analýza start-upu Cognitive Security
Analýzy uskutečněné v této kapitole vychází primárně z účetních výkazů společnosti Cognitive Security zveřejněných v OR. Nejprve jsou zde znázorněny stavové absolutní ukazatele, za jejichž představitele autor zvolil celková aktiva a pasiva. Z výkazu zisku a ztrát je dopočten tokový ukazatel EBITDA, tedy zisk před zdaněním, úroky a odpisy. Navazuje na něj ukazatel výsledku hospodaření za účetní období tvořený zdaněným provozním, finančním a mimořádným hospodářským výsledkem 77. Pro získání představy o finanční situaci společnosti zařazuje autor do analýzy i poměrové ukazatele. Je tedy dopočten ukazatele rentability (ziskovosti), aby informovali o tom, jakého efektu dosáhl vložený kapitál. Rovněž ukazatel zadluženosti související se strukturou
60
financování je zařazen mezi ukazatele finanční analýzy z důvodu jeho vypovídací schopnosti pro hodnocení společnosti financované rizikovým kapitálem, jenž navyšuje její vlastní zdroje. Veškeré ukazatele autor popisuje a hodnotí dle nabytých poznatků a zkušeností tak, aby společně dotvořily představu o efektivnosti využití finančních prostředků a dalších výhod poskytnutých investory rizikového kapitálu a pomohly tak ucelit dílčí cíl diplomové práce vztahující se na společnost Cognitive Security.
Analýza základních ukazatelů rozvahy Prvním hodnotícím ukazatelem jsou celková aktiva zaznamenaná v netto formě, tedy snížená o výši oprávek a opravných položek. Ztělesňují zde minulá investiční rozhodnutí a jsou rozlišena dle faktoru času na stálá (dlouhodobý majetek) a oběžná. Tabulka č. 15 ukazuje, že jejich vývoj měl ve společnosti kromě roku 2013 rostoucí tendenci. Tabulka 15: Vývoj aktiv ve start-upu Cognitive Security (v tisících Kč)
Ukazatel Období
Dlouhodobý majetek
Oběžná aktiva
Celková aktiva (netto)
2010
3 125
838
3 963
2011
3 130
13 714
16 844
2012
9 493
10 221
19 714
2013
10 571
1 331
11 902
2014
8 214
5 890
14 104
Zdroj: vlastní zpracování dle výročních zpráv společnosti 83
V prvním roce převažoval ve společnosti dlouhodobý majetek ve formě ocenitelných práv a softwaru. Ocenitelná práva zde zahrnovala know-how, licence a další výsledky výzkumné činnosti. Na oběžných aktivech měl nejvyšší podíl krátkodobý finanční majetek představovaný finančními prostředky na bankovních účtech. V roce 2011 zůstala výše jednotlivých položek dlouhodobého majetku poměrně zachována. Rizikový kapitál však umožnil nárůst oběžných aktiv, který se projevil na zůstatcích bankovních účtů. Velká část finančních prostředků zůstala také v krátkodobých pohledávkách z obchodních vztahů, které v daném roce nebyly odběrateli zaplaceny. Celková aktiva tedy v tomto roce vzrostla o nejvyšší částku. Nejvyšší nárůst dlouhodobého majetku byl zaznamenán v roce 2012, který způsobil vývoj softwaru zahrnutý do položky Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek. Úbytek oběžných
61
aktiv zapříčinilo dokončení a následný prodej vlastních výrobků. I přesto dosáhla celková aktiva svého vrcholu. V následujícím roce byl naopak znatelný pokles oběžných aktiv při zachování struktury dlouhodobého majetku. Tento negativní jev způsobilo výrazné snížení pohledávek z obchodních vztahů, jímž skončila doba splatnosti. Pohledávky, které již v minulém období byly více než 90 dnů po splatnosti, představovaly částku 221 tisíc Kč. Zároveň došlo k úbytku finančních prostředků na bankovních účtech. Poslední rok je charakteristický poklesem dlouhodobého majetku vlivem odpisů dokončeného softwaru a nakoupených samostatných hmotných movitých věcí. Celkové zvýšení aktiv zapříčinil narůst oběžných aktiv, zejména opětovným zvýšením pohledávek z obchodních vztahů. Druhou zvolenou veličinou jsou celková pasiva společnosti, jejichž vývoj zaznamenává tabulka č. 16. Celková pasiva jsou zde rozdělena na vlastní a cizí zdroje krytí majetku. Dále se na nich podílejí Výnosy příštích období. Negativní vývoj nastal v roce 2013 z pohledu snížení celkových pasiv, ale také kvůli poměru, ve kterém cizí zdroje převyšovaly vlastní. V ostatních letech je tendence opačná, přičemž nejvýraznější je u prvních dvou z nich. Tabulka 16: Vývoj pasiv ve start-upu Cognitive Security (v tisících Kč)
Ukazatel
Vlastní kapitál
Cizí zdroje
Celková pasiva
2010
3 832
118
3 963
2011
14 061
1 836
16 844
2012
15 542
2 672
19 714
2013
5 515
5 778
11 902
2014
8 984
5 062
14 104
Období
Zdroj: vlastní zpracování dle výročních zpráv společnosti 83
V prvním roce tvořil celková pasiva téměř výhradně základní kapitál společnosti, cizí zdroje měly formu krátkodobých závazků z obchodních vztahů, z nevyplacených mezd zaměstnancům, s tím souvisejících závazků ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění a daňových závazků vůči státu. V následujícím roce se obě položky celkových pasiv výrazně zvýšily. Vlastní kapitál posílil vstup investora rizikového kapitálu, který se projevil v položkách Základní kapitál a Ostatní kapitálové fondy. Cizí kapitál se navýšil ve všech položkách minulého účetního období.
62
Také rok 2012 vykazoval ze stejných důvodů růst obou položek. Do Ostatních kapitálových fondů investoři vložili téměř 10 mil. Kč, které však byly použity převážně na úhradu ztráty z minulých let a vývoj softwaru. Kvůli zvýšení počtu zaměstnanců z osmi na 22 musely být vynaloženy vyšší finanční částky na mzdové náklady, což v závěru roku mělo dopad i na krátkodobé závazky. V roce 2013 došlo k hlubokému propadu vlastního kapitálu, na kterém se nejvíce podílela neuhrazená ztráta z minulých let i záporný výsledek hospodaření běžného účetního období. V rámci cizích zdrojů vzrostly závazky vůči ovládající osobě v důsledku odkoupení Cognitive Security společností Cisco. Poslední období působí z hlediska pasiv pozitivně. Vzrostl vlastní kapitál, jelikož se hospodářský výsledek běžného období dostal do zisku. Cizí kapitál se snížil v důsledku splacení závazků společnosti Cisco a dodavatelů.
Analýza výkazu zisku a ztrát Ukazatel EBITDA (Earnings before interest, taxes, depreciations and amortization charges) vyjadřuje provozní výkonnost společnosti. Jeho vývoj je zobrazen tabulkou č. 17. Z výkazu zisku a ztrát jej autor dopočetl podle vzorce č. 1. EBITDA = EBIT (provozní výnosy − provozní náklady) + odpisy
(1)
Jeho nejdůležitější součástí podle významu pro společnost je přidaná hodnota zahrnující obchodní marži a výkony po odečtení výkonové spotřeby. Její růst se hodnotí jako pozitivní a pokles jako negativní faktor ve vývoji společnosti. Růstový trend je u start-upů signálem vstupu pro investory rizikového kapitálu, který zapůsobil i v případě této společnosti. Tabulka 17: Vývoj EBITDA ve start-upu Cognitive Security (v tisících Kč)
Ukazatel Přidaná hodnota Období
Osobní náklady
Ostatní provozní výnosy a náklady
EBITDA
2010
350
275
20
95
2011
2 242
4 644
456
-1 946
2012
4 789
14 557
2 317
-7 451
2013
-6 382
3 692
559
-9 515
2014
5 832
0
29
5 861
Zdroj: vlastní zpracování dle výročních zpráv společnosti 83
63
Tržby za prodej vlastních výrobků v prvním období převyšovaly náklady na jejich výrobu sice v malé výši, důležitější však byl jejich růstový potenciál. Neúměrně rychle rostly také náklady, zejména na poskytované služby vztahující se i na využití akademického softwaru vytvořeného zakladateli společnosti Cognitive Security nebo na komercializaci výsledků výzkumné práce. Osobní náklady připadající na jednoho zaměstnance i ostatní provozní výnosy a náklady lze považovat za přiměřené. Všechny tyto položky v celkovém součtu vykázaly kladný výsledek EBITDA. V následujících dvou letech se plně projevil růst tržeb podpořený investicí rizikového kapitálu, který umožnil proniknutí výrobků, služeb a zboží na zahraniční trhy. Tento znatelný přínos investorů byl však negativně kompenzován náklady na služby a mzdovými náklady spojenými s přijetím 21 nových zaměstnanců, kteří však přes svou nadhodnocenou mzdu nedokázaly práci účelně zorganizovat. Tuto skutečnost dokazuje poměr celkových tržeb a osobních nákladů vyjadřující produktivitu zaměstnanců, který se z hodnoty téměř 340 % dosažené v roce 2010 snížil v následujícím roce na 150 % a v roce 2012 dokonce na pouhých 75 %. Společnost tak v obou letech zaznamenala záporný EBITDA. Na tuto situaci reagoval 25. února 2013 síťový gigant Cisco, který měl zájem na zařazení počítačových technologií společnosti Cognitive Security do svého portfolia, aby v reálném čase monitoroval celou síť a zjišťoval možná bezpečnostní rizika. Koupě pro něho tedy představovala strategickou investici, která zařadila společnost Cognitive Security do divize Cisco Security Technology Group spadající pod vedení viceprezidenta Christophera Younga. Všechny dosavadní produkty se začaly prodávat pod hlavičkou Cisca, což v roce 2013 výrazně snížilo tržby za prodej výrobků a služeb. Spolu s nárůstem nákladů na služby a nákladů vynaložených na prodané zboží tak způsobily záporný výsledek přidané hodnoty. Propuštění či přechod zaměstnanců pod Cisco snížil mzdové náklady na čtvrtinu původní výše. S úbytkem činností poklesly i ostatní výnosy a náklady 84. V posledním roce se projevily změny v systému hospodaření společnosti v plném rozsahu. Prodej zboží nebyl uskutečňován vůbec. Na druhé straně zefektivnil prodej nových výrobků a služeb, kde vzrostly tržby a minimalizovaly se náklady v důsledku přechodu softwaru z pronájmu do vlastnictví společnosti Cognitive Security. Tato skutečnost vypovídá i o tom, že si společnost stále drží své know-how a je schopna vyvíjet samostatně nové síťové technologie, které společnost Cisco zapracovává jako hotový produkt do svých stávajících bezpečnostních nástrojů a produktů. Jelikož se všichni zaměstnanci staly součástí divize Cisca, v dané
64
společnosti nevznikly osobní náklady a téměř ani ostatní provozní výnosy a náklady, což vrátilo ukazatel EBITDA do kladných hodnot. VH za účetní období = VH za běžnou činnost + mimořádný VH − převod podílu na VH společníkům, kde VH za běžnou činnost = provozní VH + finanční VH + daň z příjmů za běžnou činnost
(2)
Provozní a finanční výsledek hospodaření znázorněné v tabulce č. 18 spolu tvoří výsledek hospodaření za běžnou činnost i výsledek hospodaření před zdaněním, jelikož mimořádné náklady a výnosy jsou po celé sledované období nulové. Kvůli tomu, že kladný výsledek hospodaření (dále jen VH) z let 2010 a 2014 nepřesáhl uplatňovanou ztrátu let minulých, společnost neměla povinnost odvádět daň z příjmů. VH před zdaněním byl tedy shodný s VH za účetní období, který zobrazuje vzorec č. 2 85. Tabulka 18: Vývoj výsledku hospodaření ve start-upu Cognitive Security (v tisících Kč)
Ukazatel Období
Provozní VH
Finanční VH
VH za účetní období
2010
14
-11
3
2011
-2 595
4
-2 591
2012
-8 213
-306
-8 519
2013
-10 000
-28
-10 028
2014
3 476
-7
3 469
Zdroj: vlastní zpracování dle výročních zpráv společnosti 83
Provozní VH je rozdílem již popisovaného ukazatele EBITDA a odpisů dlouhodobého majetku. Ty měly kromě roku 2013 rostoucí tendenci. V prvním sledovaném roce vykazovaly nejnižší, ačkoliv ne zanedbatelnou hodnotu ve výši 81 000 Kč. V posledním roce dosáhly nejvyšší hodnoty, a to 2 385 000 Kč. Finanční výsledek se po celé zmíněné období skládal z ostatních finančních výnosů a nákladů, v roce 2012 zmírnily ztrátu ještě výnosové úroky.
Finanční analýza poměrových ukazatelů Základním nástrojem finanční analýzy jsou ukazatele poměrové, mezi něž patří ukazatele rentability, zadluženosti, likvidity, aktivity, tržní hodnoty a cash flow
85
. Kvůli vztahu vůči
rizikovému kapitálu autor zvolil jako nejvíce vypovídající ukazatele rentability a zadluženosti,
65
které jsou rovněž schopny utvořit u společnosti ucelený názor na to, zda použití rizikového kapitálu způsobilo společnosti přínos či nikoli. Výpočty ukazatelů rentability u vkladu rizikového kapitálu jsou velmi podstatné, jelikož vyjadřují poměr zisku a zvolené základny (aktiva či vlastní kapitál), což vlastníky a investory zajímá především. Jednotlivé ukazatele se liší i podle toho, jaký zisk se do zlomku na pozici čitatele dosazuje. Zisk před úhradou úroků a daně z příjmu (EBIT) se použije při porovnávání podniků s rozdílnými daňovými podmínkami či s různým podílem dluhu ve finančních zdrojích. Hrubý zisk před zdaněním (EBT) je výhodné použít v případech, kdy je nutné vyloučit vliv změny sazby daně z příjmů právnických osob. Pro účely zhodnocení rizikového kapitálu jako zdroje financování je nejvhodnějším druhem zisku EAT, tedy čistý zisk po zdanění, který hodnotí výkonnost společnosti. Pomocí něho autor vypočte ukazatele rentability společnosti Cognitive Security 86. Rentabilita celkových aktiv (dále jen ROA) poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání, jak ukazuje vzorec č. 3. Hodnotí tak efektivnost vloženého vlastního i cizího kapitálu. Jeho hodnota by neměla v čase klesat. V podnikové praxi se uvádí, že průměrné hodnoty tohoto ukazatele se pohybují v rozmezí 5 – 7 %, čím vyšší, tím efektivnější využití 87. ROA =
EAT (Zisk po zdanění) ∗ 100 [%] Celková aktiva
(3)
Pro investory rizikového kapitálu je podstatný také ukazatel rentability vlastního kapitálu (dále jen ROE), znázorněný vzorcem č. 4. Tento ukazatel vypovídá o tom, zda jejich kapitál přináší společnosti dostatečný výnos. Je tedy pro ně důležité, aby hodnota ukazatele byla vyšší než úroky, které by získali z jiné formy investování. V praxi se hodnoty mohou lišit také podle odvětví. Obor stavebnictví tak vykazuje vyšší rentabilitu než sektor služeb. Průměrné hodnoty se pohybují mezi 8 – 13 %, které by neměly klesat v čase. Také by měla být zachována skutečnost, že ROE je vyšší než ROA 87. ROE =
EAT (Zisk po zdanění) ∗ 100 [%] Vlastní kapitál
66
(4)
Vypočtené ukazatele rentability v tabulce č. 19 signalizují, že společnost Cognitive Security se i v letech 2011 až 2013 pohybovala ve zvyšující se ztrátě, přestože získala výraznou investici rizikového kapitálu. V téže tabulce je zahrnut i ukazatel celkové zadluženosti vypočtený podle vzorce č. 5 86. Celková zadluženost =
Cizí kapitál ∗ 100 [%] Celková aktiva
(5)
Tento vzorec ukazuje, kolik procent aktiv je kryto z cizích zdrojů. Čím vyšší je jeho hodnota, tím vyšší je riziko věřitelů. U stabilních společností může být dočasný růst zadluženosti zároveň pozitivním jevem s dopadem na zvýšení celkové rentability vložených prostředků. Tabulka 19: Poměrové ukazatele start-upu Cognitive Security (v %)
Ukazatel Období
Rentabilita celkových aktiv
Rentabilita vlastního kapitálu
Celková zadluženost
2010
0,08
0,08
2,98
2011
-15,38
-18,43
10,90
2012
-43,21
-54,81
13,55
2013
-84,25
-181,83
48,55
2014
24,60
38,61
35,89
Zdroj: vlastní zpracování dle výročních zpráv společnosti 83
Ziskovost vložených prostředků neodpovídala ziskovosti jiných společností v odvětví ani výnosovosti úroků poskytovaných bankou, investorům tedy nezbyla jiná možnost, než vložit finanční prostředky do rozvoje společnosti a věřit v úspěšný exit i přes hluboce zápornou rentabilitu celkových aktiv a vlastního kapitálu. Z této skutečnosti vyplívá, že se u takto rychle rostoucí společnosti vliv rizikové investice nemusí plně projevit v brzké době, avšak pokud jsou finanční prostředky vhodně využity, dosáhne společnost pozitivních ukazatelů, jako tomu bylo v roce 2014. U zadluženosti je důležitý poměr mezi vlastním a cizím kapitálem. Pokud má společnost vysoký podíl vlastních zdrojů financování, považuje se za stabilní a nezávislou. Naopak čím vyšší má objem závazku, tím větší pozornost by měla soustředit na jejich splacení. V reálné ekonomice však společnost nemůže svou činnost financovat pouze z vlastních zdrojů, jelikož by tím způsobila negativní dopad na výnosnost vloženého kapitálu 87. Z pohledu zadluženosti je společnost sice značně nevyrovnaná, přesto v žádném sledovaném období nepřesáhla hranici 50 %. Lze tedy konstatovat, že byla financována převážně vlastním kapitálem, což je u investic rizikového kapitálu charakteristickým jevem. 67
Vývoj zadluženosti byl obdobný jako u VH, který ovlivňoval vlastní kapitál společnosti. Do roku 2013 se ubírala negativním směrem, v roce 2014 se ji podařilo snížit. Podstatný je také podíl dlouhodobých cizích zdrojů na celkové zadluženosti, který byl v celém období nepatrný. Díky vlastnímu kapitálu byl splněn i požadavek dlouhodobé finanční rovnováhy, aby byl dlouhodobý majetek kryt dlouhodobým kapitálem, přičemž v roce 2013 byla tato rovnováha nejkritičtější.
6.3 Aplikace rizikového kapitálu ve start-upu Trihorse Po zhodnocení veškerých investic business angels z pořadu Den D se v roce 2011 za vhodný prokázal pouze projekt Židlička koník společnosti Trihorse. Vlastní finanční prostředky ve výši 3 000 000 Kč mu přislíbili hned tři investoři - M. Nováková, M. Rostock a I. Pilný. Pro zakladatele projektu Jaroslava Voldřicha však hrály podstatnější roly kontakty a zkušenosti investorů, pomocí nichž by mohl společnost vybudovat a strukturovat. Aby investory získal, byl nucen připustit navýšení původně nabízeného podílu na společnosti ze 35 % na celkových 42 %, přičemž jednotliví investoři by získali rovnocenný podíl. Přestože mu toto jednání přišlo nekorektní, s navýšením souhlasil. Následující kapitola se zabývá představením jednotlivých investorů a uvedením nejpodstatnějších motivů, které je přesvědčily k investici rizikového kapitálu právě do daného start-upu. Dále je zde popsána základní charakteristika společnosti Trihorse a za použití finančních výkazů z obchodního rejstříku provedena analýza této společnosti, která dotváří představu o možné úspěšnosti aplikaci rizikového kapitálu ve vybraných společnostech a doplňuje tak hlavní cíl diplomové práce.
6.3.1
Představení investorů z pořadu Den D
Michael Rostock-Poplar začínal jako vyučený řezník. S tímto oborem se však nespokojil, proto dále vystudoval práva na Univerzitě Karlově v Praze a postgraduální studium absolvoval v St. Anthony´s College na Oxford University. Magisterský titul LLM získal v Huge´s Hall na University v Cambridge, kde se specializoval na právo cenných papírů a regulaci finančních trhů. V roce 1999 se stal zakládajícím partnerem finančního poradenského fondu Venture Investors Corporate Finance, který úspěšně působí po celém světě. Od roku 2003 podpořil již desítku firem, jejíž roční obrat se pohybuje v miliardách korun 88.
68
Projekt multifunkční dřevěné židličky pana Jaroslava Voldřicha jej v okamžiku zaujal, neboť dokázal ocenit poctivou ruční výrobu a odhodlání zakladatele projektu. Mezi nejcennější vlastnosti každého podnikatele totiž řadí vůli dotahovat věci do konce. Marta Nováková vystudovala obor Systémové inženýrství na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava a získala mezinárodní certifikát v managementu či certifikaci z práva EU. Již od roku 1991 působila jako ředitelka a se svým manželem a dalšími partnery i jako spolumajitelka IT společnosti U&Sluno a.s., která dodává software obchodním řetězcům a poskytuje služby v oblasti retailu, logistiky a distribuce. Roku 2012 odkoupila manželův podíl a vyplatila ostatní dva partnery, čímž se stala její jedinou majitelkou. Od té doby se stala spolumajitelkou dalších společností a v roce 2014 byla zvolena prezidentkou Svazu obchodu a cestovního ruchu 89. Při svém podnikání se soustředí zejména na oblast IT, při zhodnocování kapitálu se však zajímá i o obory, jako je vzdělávání, zemědělství aj. Specializuje se rovněž na řízení a firemní strategie malých a středních podniků, management změn a organizaci procesů 90. V projektu Židlička koník spatřila osobní výzvu, jak zúročit zkušenosti ze světa obchodu a nabídla zakladateli nejen finanční prostředky, ale též odbornou pomoc a kontakty. K investici ji přiměly též zakladatelovy předchozí úspěchy v oboru truhlářství, kdy se mu podařilo patentovat dřevěnou kuličkovou dráhu a distribuovat ji na německé trhy. Ivan Pilný absolvoval elektrotechnickou fakultu na ČVUT v Praze. Po roce 1989 stál jako generální ředitel v čele české pobočky Microsoftu a z pozice předsedy představenstva řídil Český Telecom, kam zavedl moderní metody budování týmu. Od října 2013 působí jako poslanec Parlamentu České republiky za hnutí ANO. V současnosti patří mezi nejúspěšnější české manažery a autory ekonomických publikací, kde popisuje vlastní zkušenosti z manažerské a podnikatelské sféry 90. Investovat chce i do projektů mimo obor informační technologie. U projektu pana Jaroslava Voldřicha spatřil výhodu v multifunkčnosti židličky a její patentové ochraně, která by se mohla rozšířit i na zakladatelovy další dřevěné výrobky, jako je dětské odrážedlo, prodejní pult či trojkombinace postýlky, sedavého nábytku a pohovky.
69
6.3.2
Základní charakteristika start-upu Trihorse
Druhou polovinu hlavního cíle diplomové práce zaujímá start-upu Trihorse, který rovněž splnil veškeré požadavky nutné pro prokázání přínosu rizikového kapitálu při jeho aplikaci do společnosti. Tabulka č. 20 zobrazuje jeho základní údaje. Tabulka 20: Základní údaje start-upu Trihorse
Název
TRIHORSE s.r.o.
Právní forma
společnost s ručením omezeným
Sídlo
Dělnická 834/51, 405 02 Děčín VI - Letná
IČ
287 25 344
Den zápisu do OR
4. června 2010
Zakladatelé
J. Voldřich
Prvotní investor
SI Corporate Finance, a.s.
Investoři pořadu Den D
M. Rostock, M. Nováková, I. Pilný
Výše realizované investice
70 000 Kč
Přislíbená investice:
3 000 000 Kč
Podíl na společnosti
35 %
Přislíbený podíl na společnosti
42 % Zdroj: vlastní zpracování dle 83
Společnost Trihorse vyrábí české dřevěné hračky a dětský nábytek pro mezinárodní trh. Pan Jaroslav Voldřich se výrobě a návrhům originálních a bezpečných produktů zejména pro děti věnuje již od roku 1995, kdy začal soustružit polotovary pro české a německé výrobce dřevěných hraček. V roce 1999 investoval do obráběcí technologie, která mu umožnila tvořit jeho vlastní patentované výrobky, z nichž se nejznámějšími staly kuličkové dráhy nebo dřevěné kolo. Úspěšné produkty následovala nové linie dětských hraček a nábytku včetně možnosti zakázkové výroby 91. Kvůli masovému kopírování patentovaných výrobků však nastalo období soudních sporů, které způsobili ztrátu distribučních partnerů a omezení výroby. Zachován byl pouze internetový obchod, díky němuž se v roce 2004 podařilo expandovat na anglický a opětovně i na německý trh. Přesto se panu Voldřichovi nepodařilo plně obnovit výrobu a v roce 2006 činnost přerušil. Ani tento nezdar jej však neodradil a po dva roky vymýšlel originální produkt, se kterým by prorazil na zahraniční trhy 92.
70
U nového výrobku kladl pan Voldřich důraz především na kvalitu a bezpečnost, dále na ekologii, užitečnost a dlouhodobost. Tak vznikla dětská židlička, stoleček a houpací koník v jednom. Díky kvalitě materiálu, vybavenosti mezinožním pásem, bezpečnostními popruhy zajišťujícími stabilitu, kolečky bránícími převrhnutí a dalším unikátním prvkům splnil koník v roce 2008 evropské bezpečnostní normy. Jeho originalita je rovněž patentována evropským průmyslovým a užitným vzorem 92. Takto pan Voldřich přednesl svůj projekt ve třetí řadě pořadu Den D v roce 2011. Jelikož silné stránky projektu razantně převýšily jeho slabiny, investoři projevili svůj zájem, který pro zakladatele představoval nové příležitosti a odbornou pomoc při eliminaci hrozeb, se kterými měl již dříve neblahé zkušenosti. Dle autora diplomové práce patří vlastnosti, které uvádí v tabulce č. 21, mezi ty nejpodstatnější, jenž ovlivnili mínění investorů i zakladatele při rozhodování o využití rizikového kapitálu. Tabulka 21: Rozhodné vlastnosti start-upu Trihorse
Silné stránky
Slabé stránky
Originální výrobek s patentovou ochranou.
Nedostatečné manažerské znalosti zakladatele.
Kvalitní výrobky splňující bezpečnostní normy.
Nízké finanční bariéry vstupu do odvětví.
Zahraniční kontakty a existující e-shop.
Nemoderní výrobní technologie.
Dlouhodobé zkušenosti a zainteresovanost zakladatele na výrobě i inovaci.
Absence schopných a profesionálních zaměstnanců.
Příležitosti
Hrozby
Patentování dalších originálních výrobků.
Snížení kvality materiálu.
Získání dotace z nadnárodních programů.
Kopírování originálních výrobků.
Využití zahraničních kontaktů pro mezinárodní expanzi – Německo, Anglie aj. Zvyšující se zájem o kvalitní a bezpečné produkty zejména pro děti.
Zvyšující se konkurence v odvětví levných dřevěných hraček a dětského nábytku. Nové metody výroby a nezájem mladých lidí o truhlářské profese. Zdroj: autor
Přijetí a poskytnutí rizikového kapitálu se jeví jako oboustranně přínosné, jelikož start-up má značný potenciál růstu a je schopen tvořit kladnou hodnotu obchodní marže. Z toho důvodu je zájem investorů pochopitelný. Zde je však nutno podotknout, že televizní pořad Den D je prioritně koncipován jako show a přísliby investorů nejsou závazné, a proto se musí brát s rezervou. Aby se zvýšila sledovanost pořadu, jsou investoři ochotní schválit téměř jakoukoli investici, kterou jim produkce nařídí. Pokud by sledovanost klesla, budou to oni, kdo přijdou o dobře
71
placené křeslo, možnost seznámení se s novými trendy v různých odvětvích, ale také o pozitivní reklamu a PR, které se zhodnocuje u politické angažovanosti mnohých z nich. O uskutečnění investice informují pouze finanční výkazy, které v případě společnosti Trihorse prokazují, že se slib vyřknutý v pořadu Den D nenaplnil. Při komunikaci se zakladatelem start-upu bylo zjištěno, že investoři ve skutečnosti vůbec neměli zájem vložit své finanční prostředky do takovéto společnosti. Pravděpodobnou příčinou byly obavy z nedostatečného růstu a truhlářská dílna tak nenaplňovala jejich globální ambice. Přesto zakladatel hodnotí zkušenost s pořadem jako přínos, jelikož investoři nezviditelňují pouze sebe, ale i prezentované produkty. Zvýšení povědomí o vznikající společnosti, která v dnešní době stále dbá na kvalitní provedení svých výrobků z pečlivě vybraných materiálů, vedlo i k nárůstu zájmu zákazníků a usnadnění přístupu k jiným zdrojům kapitálu. Finanční prostředky ze zmiňovaného pořadu tedy do start-upu neplynuly, přesto se zakladateli podařilo rizikový kapitál získat. Podíl ve výši 35 % nabídl fondu Stratego Invest Corporate Finance, přestože za něj obdržel pouze 70 000 Kč. Představitel fondu rizikového kapitálu se stal rovněž jednatelem start-upu Trihorose. Fond Stratego Invest Corporate Finance a.s. vznikl již v roce 1998 jako dceřiná společnost nebankovního obchodníka s cennými papíru Stratego Invest a.s. Jeho základní kapitál činil 20 milionů Kč, přičemž od svého založení učinil již financování projektů v objemu přesahujícím 10 miliard Kč a akvizice nad 16 miliard Kč. Dále se specializuje na poradenství v problematice vnějšího financování, restrukturalizací či řízení financí. Investiční příležitosti vyhledává v oblastech moderních a perspektivních technologií 93. Pro fond představovala investice více než dvacetinásobné zhodnocení, jelikož majitel start-upu při komunikaci uvedl, že 29. května 2013 za podíl vyplatil 1,5 milionu Kč. Po dvou měsících, kdy zůstal jediným majitel, přijal 30. července 2013 za společníka paní Danu Feri, která za 20 000 Kč získala podíl ve výši 10 %. V roce 2015 svůj vklad navýšila o 30 000 Kč, čímž získala podíl na společnosti ve výši 25 %. V roce 2015 se společnost stala příjemcem účelové dotace na zvýšení efektivnosti truhlářské výroby pořízením moderní výrobní technologie z Operačního programu Podnikání a inovace připraveným v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu pro čerpání finančních prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj na období 2013 – 2020 94.
72
6.3.3
Analýza start-upu Trihorse
Přestože do start-upu nebyl vložen rizikový kapitál v původně zamýšlené výši, může analýza finančních výkazů potvrdit, zda investice ztělesňovala přínos pro společnost či nikoli. Pro provedení analýzy start-upu Trihorse jsou výchozím zdrojem finanční výkazy z obchodního rejstříku. Rozvaha je využita pro analýzu aktiv a pasiv společnosti, výkaz zisků a ztrát napomáhá výpočtu ukazatele EBITDA a rozboru výsledku hospodaření za jednotlivá účetní období. Z přílohy k účetní závěrce jsou vyčteny počty zaměstnanců a výše nesplacených závazků ve sledovaných letech 2010 – 2014. Poté se pozornost věnuje vypočteným poměrovým ukazatelům, z nichž autor volí ukazatele rentability a zadluženosti kvůli jejich úzké vazbě na rizikový kapitál.
Analýza základních ukazatelů rozvahy Celková aktiva v brutto a netto formě, zapsaná v tabulce č. 22, se do roku 2013 nelišila, neboť společnost nevlastnila žádný dlouhodobý majetek, se kterým by byly spjaty oprávky nebo opravné položky. Společnost vykonávala svou činnost v pronajatých prostorách a využívala výrobních strojů v osobním vlastnictví zakladatele, které nabyl při provozování své předchozí činnosti. Pro ostatní dlouhodobý majetek využívala společnost možnosti operativního či finančního leasingu. Nebylo tedy třeba pořizovat dlouhodobý majetek do přímého vlastnictví společnosti. Tabulka 22: Vývoj aktiv ve start-upu Trihorse (v tisících Kč)
Ukazatel Období
Dlouhodobý majetek
Oběžná aktiva
Celková aktiva (netto)
2010
0
245
245
2011
0
1 353
1 353
2012
0
336
336
2013
3 564
1 145
4 721
2014
7 493
2 225
9 751
Zdroj: vlastní zpracování dle výročních zpráv společnosti 83
Situace se změnila v roce 2012, neboť mezi spotřebiteli zesílil zájem o dřevěné hračky a nábytek. Na německých trzích se společnost zařadila mezi nejvyhledávanější a nejprodávanější značky v odvětví a dodnes si drží vysoké hodnocení. V následujícím roce společnost reagovala zvýšením výroby, s čímž souvisela i nutnost rozšíření výrobních prostorů. Za nejefektivnější způsob pořízení dlouhodobého hmotného 73
majetku společnost zvolila koupi nebytových prostorů. V posledním sledovaném roce zvyšování objemu dlouhodobého majetku pokračovalo a vztáhlo se i na výrobní zařízení. Oběžná aktiva byla tvořena především krátkodobými pohledávkami z obchodních vztahů, k jejichž významnému úbytku došlo v důsledku jejich splacení roku 2012. V dalších letech se jejich výše opětovně navrátila k původnímu stavu a dále narůstala i s prodeji nově vznikajícího sortimentu. V posledním roce se na nich podílely i pohledávky po lhůtě splatnosti ve výši 213 000 Kč. Druhou položku oběžných aktiv představoval v celém sledovaném období krátkodobý finanční majetek ve formě prostředků v hotovosti či na bankovních účtech. V posledním roce se do oběžných aktiv promítly také zásoby v podobě materiálu či nedokončené výroby. Nesoulad mezi součtem dlouhodobého majetku s oběžnými aktivy vůči celkovým aktivům byl v posledních dvou letech způsoben časovým rozlišením. Celková pasiva start-upu rozlišuje tabulka č. 23 na vlastní a cizí zdroje. Jelikož v roce 2011 nedošlo k uskutečnění očekávané investice ve výši 3 milionů Kč, je od této doby patrný značný nepoměr mezi vlastním a cizím kapitálem. Rizikový kapitál poskytnutý fondem Stratego Invest Corporate Finance nepokryl ani záporný hospodářský výsledek společnosti. Tabulka 23: Vývoj pasiv ve start-upu Trihorse (v tisících Kč)
Ukazatel Období
Vlastní kapitál
Cizí zdroje
Celková pasiva
2010
116
129
245
2011
24
1 322
1 353
2012
7
314
336
2013
408
3 839
4 721
2014
906
8 696
9 751
Zdroj: vlastní zpracování dle výročních zpráv společnosti 83
Vlastní kapitál se po celé období skládal ze základního kapitálu ve výši 200 000 Kč sníženého či zvýšeného o hospodářský výsledek společnosti, který v prvních třech letech prohluboval její ztrátu. Až v roce 2013 se podařilo vykázat kladný výsledek hospodaření a v následujícím roce jej dále navýšit. V posledním roce společnost uložila část zisku do statutárních fondů pro případné krytí ztrát nebo úhradu škod vznikajících v důsledku mimořádných událostí či neefektivního hospodaření společnosti.
74
Cizí kapitál v prvním sledovaném roce tvořily pouze krátkodobé závazky z obchodních vztahů, které však hned v následujícím roce razantně převýšily závazky dlouhodobé. Jejich souvislost byla provázána i s nesplacenými krátkodobými pohledávkami, jelikož s úhradou těchto pohledávek v roce 2012 došlo i ke splacení většiny dlouhodobých závazků. V dalším roce došlo k jejich plné eliminaci, avšak nahradil je bankovní úvěr od společnosti Sberbank ve výši 2 940 000 Kč potřebný pro vyplacení podílu fondu Stratego Invest Corporate Finance a koupi nebytových prostorů i nebankovní úvěr poskytnutý společností Ford Credit na nově pořízený firemní automobil v hodnotě 439 000 Kč. S nákupem dlouhodobého hmotného majetku se v posledním sledovaném roce bankovní úvěr dále navýšil. Rozdíl mezi celkovými pasivy a součtem vlastních zdrojů s cizími způsobilo v posledních dvou letech obdobně jako u celkových aktiv časové rozlišení.
Analýza výkazu zisku a ztrát Ukazatel EBITDA vypočetl autor dle vzorce č. 1 uvedeného již v analýze výkazu zisku a ztrát předchozí společnosti jako součet provozního výsledku hospodaření a odpisů. Hlavní složky i výsledný vývoj ukazatele vyobrazuje tabulka č. 24. Tabulka 24: Vývoj EBITDA ve start-upu Trihorse (v tisících Kč)
Ukazatel Přidaná hodnota Období
Osobní náklady
Ostatní provozní výnosy a náklady
EBITDA
2010
-81
0
0
-81
2011
49
0
-135
-86
2012
55
0
-22
33
2013
967
0
-41
926
2014
1484
335
-160
989
Zdroj: vlastní zpracování dle výročních zpráv společnosti 83
Neustálé zvyšování kvality vlastních výrobků při zachování nákladů vedlo po celé sledované období i k nárůstu objemu realizovaných obchodů, což se projevilo v postupném příbytku přidané hodnoty společnosti vypočtené podle vzorce č. 6. Tento vývoj autor hodnotí velice pozitivně, jelikož ukazatel naznačuje, že společnost dokáže tvořit hodnotu pro uskutečnění investic do nových technologií, včas platit závazky nebo zhodnotit kapitál poskytovatelů finančních zdrojů, tedy věřitelů, vlastníků i investorů. Přidaná hodota = obchodní marže + výkony − výkonová spotřeba
75
(6)
Do záporu se dostala pouze v prvním sledovaném roce kvůli nadměrné spotřebě materiálu a energií či služeb spojených s výkonovou spotřebou včetně pronájmu a pořízení drobného majetku. Náklady vynaložené na prodané zboží nepřevyšovaly tržby za zboží, čímž způsobily kladný výsledek obchodní marže. Ve truhlářské výrobě tento jev nelze považovat za neobvyklý, neboť výrobní procesy v počátečních fázích existence společnosti vyžadují značné množství zkušebního materiálu, než se nadefinují konkrétní postupy. Do roku 2014 vykonával veškerou činnost společnosti sám zakladatel a výrobu jednotlivých částí produktů delegoval na externí zaměstnance. Proto přidanou hodnotu nesnížily ani osobní náklady. Ve zmíněném roce přijala společnost jednoho zaměstnance, jehož průměrné osobní náklady činili téměř 28 000 Kč měsíčně, což je ve srovnání s jeho přínosem pro společnost přijatelná částka. Další odčítanou položkou od ukazatele EBITDA byly ostatní provozní náklady, které obsahovaly bankovní poplatky, manka a kurzové ztráty. Přestože po přičtení ostatních provozních výnosů v žádném sledovaném období nedosáhly kladného výsledku, ukazatel EBITDA dostaly do záporné hodnoty pouze v roce 2011. V následujících letech vykazoval ukazatel rostoucí tendenci. Výsledek hospodaření za účetní období byl dopočítán podle vzorce č. 2, popsaného při analýze předchozí společnosti. Jelikož mimořádný VH nebyl realizován, podílel se na celkovém výsledku pouze VH z běžné činnosti, tedy provozní a finanční. Jejich vývoj je zachycen v tabulce č. 25. Přestože z počátku vývoj působil negativně, podařilo se společnosti v roce 2012 trend obrátit a v následujících letech udržet nárůst zisku. Tabulka 25: Vývoj výsledku hospodaření ve start-upu Trihorse (v tisících Kč)
Ukazatel Období
Provozní VH
Finanční VH
VH za účetní období
2010
-81
-3
-84
2011
-86
-5
-91
2012
33
-43
-17
2013
794
-306
401
2014
742
-243
499
Zdroj: vlastní zpracování dle výročních zpráv společnosti 83
76
Provozní VH souvisí s hlavní činností podniku a od ukazatele EBITDA se odlišuje pouze odečtením odpisů dlouhodobého majetku, který byl pořízen až v roce 2013. Do té doby ukazatele nabývaly stejné hodnoty, v následujících letech se provozní výsledek o výši odpisů snížil. Finanční VH v prvním roce naplňovaly pouze ostatní finanční náklady. V roce 2011 se přidaly také výnosové a nákladové úroky, jejichž výše však byla vyrovnaná a finanční VH tak neovlivnila. Do dalšího roku z úroků přešly pouze nákladové, které představovaly zápornou položku. V roce 2013 zasáhly VH také ostatní finanční výnosy, které však nedosáhly výše ostatní finančních nákladů a ztrátu dále prohloubily. V posledním sledovaném roce se ostatní finanční náklady výrazně snížili, což způsobilo pozitivní dopad na finanční VH. Od roku 2012 snižovala VH za účetní období daň z příjmů za běžnou činnost. Přestože společnost měla možnost uplatnit ztrátu z minulých let, rozhodla se daň odvést, jelikož předpokládala, že tato skutečnost bude oceněna při žádosti o bankovní úvěr v následujících letech.
Finanční analýza poměrových ukazatelů Za nejprůkaznější poměrové ukazatele vztahující se na využití rizikového kapitálu ve společnosti autor zvolil ukazatele rentability celkových aktiv, rentability vlastního kapitálu a celkové zadluženosti zobrazené v tabulce č. 26. Výpočty uskutečnil dle vzorců č. 3, 4 a 5 uvedených u finanční analýzy poměrových ukazatelů předchozí popisované společnosti. Tabulka 26: Poměrové ukazatele start-upu Trihorse (v %)
Ukazatel Období
Rentabilita celkových aktiv
Rentabilita vlastního kapitálu
Celková zadluženost
2010
-34,29
-72,41
52,65
2011
-6,73
-379,17
97,71
2012
-5,06
-242,86
93,45
2013
8,49
98,28
81,32
2014
5,11
55,08
89,18
Zdroj: vlastní zpracování dle výročních zpráv společnosti 83
Ukazatel rentability celkových aktiv měl až do roku 2014 pozitivní rostoucí tendenci. V posledním roce zapříčinil výrazný nárůst celkových aktiv jeho pokles, přesto se ukazatel udržel na hranicí 5 %, která je pro výrobní podniky typická.
77
Rentabilita vlastního kapitálu byla charakteristická značnými výkyvy, jelikož vývoj vlastního kapitálu neodpovídal vývoji výsledku hospodaření po zdanění. Původně zamýšlená investice rizikového kapitálu, která měla navýšit vlastní kapitál o částku 3 000 000 Kč, by zde způsobila rostoucí trend ukazatele v celém období. Ani vysoké hodnoty rentability vlastního kapitálu v posledních dvou letech nelze v kontextu ostatních ukazatelů považovat za příznivé, neboť byly způsobeny především nedostatkem vlastního kapitálu nahrazovaného cizími zdroji. Nedostatek vlastního kapitálu se významně projevil i v ukazateli celkové zadluženosti, která se v roce 2011 dostala až na kritickou hodnotu 97,71 %. V následujícím roce se úhradou krátkodobých závazků z obchodních vztahů podařilo ukazatel snížit a v roce 2013 kladný hospodářský výsledek společnosti dostal ukazatel na přijatelných 81,32 %. V posledním roce však získaný bankovní úvěr ukazatel opět navýšil. Pro zmíněné poměrové ukazatele hraje poskytnutí rizikového kapitálu významnou roli. Jelikož investice byla přislíbena, ale od její realizaci investoři z pořadu Den D ustoupili, ukazatele rentability vlastního kapitálu a zadluženosti nedosáhly optimálních hodnot. Z této situace autor vyvozuje úsudek, že zakladatelé start-upů by měli při žádosti o poskytnutí rizikového kapitálu pečlivě zvažovat výběr investorů a neuchylovat se nejpropagovanější cestou, neboť ani investoři nestojí o špatnou reklamu. Televizní pořady mohou uchazeče seznámit s vhodnými lidmi, ale jejich upřímnou odpověď lze očekávat pouze v soukromí. Důkazem je i velmi malé množství investic schválených v pořadu Den D, přičemž mnohé z nich po bližším zjištění ani nebyly uskutečněny. Jelikož je možné investory oslovit přímou cestou nebo skrz jimi zakládané fondy rizikového a rozvojového kapitálu, televizní show je v tomto případě ztrátou času, kterou si úspěšný začínající podnikatel nemůže dovolit. Přesto autor medializaci nezavrhuje, neboť může sloužit jako nástroj pro zviditelnění prezentovaných produktů a stát se tak pozitivně vnímanou reklamou.
6.1 Výsledky analýzy start-upů financovaných rizikovým kapitálem Závěrečná část kapitoly shrnuje výsledky analýz jednotlivých start-upů zhodnocených v předchozích podkapitolách, čímž dovršuje hlavní cíl diplomové práce. Oba start-upy byly vybrány na základě splnění autorem požadovaných rysů, aby jejich srovnání vypovídalo o praktickém využití rizikového kapitálu. Start-up Cognitive Security je zde představitelem odvětví preferovaného investory, zatímco start-up Trihorse zastupuje klasické řemeslné činnosti.
78
Úspěšnost aplikace rizikového kapitálu je v této kapitole nejprve prokázána z pohledu investorů, poté graficky shrnuje základní ukazatele rozvahy, výsledek hospodaření zaměřený na ukazatel EBITDA a poměrové ukazatele obou zmiňovaných start-upů, které prokazují, zda úspěšnou aplikaci zaznamenaly i tyto start-upy. Start-up Cognitive Security působí v odvětví softwarové bezpečnosti, což je sice náročná komodita, zato investory velice oblíbená kvůli neustále narůstajícímu zájmu uživatelů informačních technologií a tím i enormnímu zhodnocení poskytnutého rizikového kapitálu. Zároveň se v odvětví vyskytuje vysoká konkurence, kterou zakladatelé start-upu předčili svým jedinečným know-how. Z těchto důvodů se fond rizikového kapitálu Credo Venture rozhodl investovat do start-upu finanční prostředky ve výši 1 540 000 Kč. Podíl ve výši 40 % v roce 2013 odkoupil nadnárodní koncern Cisco a fond rizikového kapitálu uskutečnil velice úspěšný exit. Přestože přesná částka zůstala nezveřejněna, řádově se jednalo o desítky milionů korun, tedy přinejmenším o desetinásobné zhodnocení původní investice. Start-up Trihorse se zabývá truhlářskou činností, konkrétně výrobou originálních dřevěných hraček a multifunkčního dětského nábytku. Investory rizikového kapitálu z pořadu Den D projekt sice zaujal, ale v poslední chvíli od investice ve výši 3 000 000 Kč odstoupili. Zakladateli společnosti se za podíl ve výši 35 % podařilo zajistit alespoň rizikový kapitál od fondu Stratego Invest Corporate Finance v hodnotě 70 000 Kč, který postačil na úhradu prvotních nákladů start-upu a umožnil jeho globální růst. V roce 2013 taktéž došlo k úspěšnému exitu, jelikož sám zakladatel start-upu vyplatil fondu celý podíl, který již představoval hodnotu 1,5 milionu korun, tedy více než dvacetinásobné zhodnocení původní investice. Z pohledu investorů je tedy výsledek aplikace rizikového kapitálu v obou start-upech jednoznačně pozitivní. Pro majitele start-upů přináší obraz o přínosech rizikového kapitálu finanční výkazy. Obrázek č. 12 zaznamenává vývoj základních ukazatelů rozvahy, tedy aktiv a pasiv. U obou start-upů se tendence vyvíjely shodně pouze v prvním a posledním období a představovali nárůst rozvahových položek. V roce 2011 se pozitivně projevila investice rizikového kapitálu, přičemž u start-upu Cognitive Security byl její vliv výraznější. Jelikož výše investovaného rizikového kapitálu do start-upu Trihorse nebyla dostatečná, vývoj již v následujícím roce změnil směr.
79
Rok 2013 představoval uskutečnění exitu investorů a v obou případech přinesl významný zvrat. U start-upu Cognitive Security došlo k náhlému poklesu, jelikož finanční prostředky získané splacením pohledávek nestačily ani na pokrytí záporného hospodářského výsledku. Naopak u start-upu Trihorse zájem zákazníků umožnil zvýšení výroby, což vedlo ke koupi nebytových prostorů a vzniku krátkodobých pohledávek za nově vznikající sortiment. Ze strany pasiv hrál roli právě odkup podílu investora rizikového kapitálu financovaný bankovním úvěrem. 21 000 000 18 000 000 15 000 000 12 000 000 9 000 000 6 000 000 3 000 000 0 2010
2011
2012
Cognitive Security
2013
2014
Trihorse
Obrázek 12: Vývoj aktiv a pasiv vybraných start-upů Zdroj: vlastní zpracování dle výročních zpráv společnosti 79,83
Poslední období bylo u obou společností doprovázeno nárůstem aktiv a pasiv. V případě start-upu Cognitive Security lze spatřovat pozitivní vliv odkupujícího koncernu Cisco, díky němuž se změnilo hospodaření společnosti, které vedlo k dokončení vlastního softwaru namísto pronajímaného, pořízení samostatných movitých věcí, nárůstu prodejů vlastních výrobků, a tím i krátkodobých pohledávek z obchodních vztahů. Z pasiv se na změně trendu podílel kladný hospodářský výsledek, který posílil vlastní kapitál. U start-upu Trihorse bylo příčinou další rozšíření výroby spojené s pořízením nové výrobní techniky financované bankovním úvěrem, příbytek pohledávek z obchodních vztahů, zásob materiálu a nedokončené výroby. VH za účetní období z obrázku č. 13 se v prvních letech nevyvíjel dle očekávání majitelů ani investorů, neboť ziskového hospodaření se v obou případech podařilo dosáhnout až po jejich exitu. U start-upu Cognitive Security dle autora investoři rizikového kapitálu plně nevyužili možnosti ovlivnit hospodaření společnosti a omezili svůj přínos na obohacení start-upu o zahraniční kontakty. Nezmírnili však extrémně vysoké náklady za pronájem 80
softwaru ani neefektivně vynaložené mzdové náklady, což po celé období jejich působení ve společnosti působilo záporný výsledek ukazatele EBITDA. Koncern Cisco této situace využil a zásadní změnou hospodaření společnosti dosáhl v následujícím roce enormní přeměny výsledku tohoto ukazatele na ziskový, čímž dosáhl i kladné hodnoty celkového VH. 6 000 000
3 000 000
0 2010
2011
2012
2013
2014
-3 000 000
-6 000 000
-9 000 000
-12 000 000 Cognitive Security
Trihorse
Obrázek 13: Vývoj hospodářského výsledku vybraných start-upů Zdroj: vlastní zpracování dle výročních zpráv společnosti 79,83
U start-upu Trihorse nedosahovala ztráta takové hloubky jako u předešlé společnosti a její propad v roce 2011 lze připisovat neposkytnutí investice rizikového kapitálu v očekávané výši, jelikož majitel musel na její získání vynaložit značné úsilí, které by jinak věnoval rozvoji společnosti. Přínosem jeho snahy tak bylo alespoň zvýšení povědomí českých zákazníků o kvalitě a multifunkčnosti jeho výrobků doprovázeného nárůstem tržeb za prodej výrobků, což se v následujícím roce projevilo v kladné hodnotě ukazatele EBITDA a snížení záporného VH. V roce výstupu investora začal start-up hospodařit ziskově, především díky objemnější realizaci obchodů s proslulými i novými výrobky. U rizikového kapitálu je tato situace běžným jevem, jelikož investor předává start-upu nejen finanční prostředky, ale zároveň jej obohacuje o své kontakty a podílí se na jeho strukturalizaci a řízení. Tento přínos se však zpravidla projeví se zpožděním i několika let. Obrázek č. 14 zobrazuje vývoj ukazatele rentability celkových aktiv a rentability vlastního kapitálu, jelikož ziskovost je pro majitele i investory hlavním ukazatelem úspěšnosti společnosti. Zatímco rentabilita u start-upu Cognitive Security vykazuje shodné tendence, její 81
vývoj u start-upu Trihorse není sjednocený. Navzdory aplikaci rizikového kapitálu, ani v jednom případě nelze vývoj považovat za optimální či přirozený. U start-upu Cognitive Security nedokonalosti vývoje deklaruje jasně viditelný negativní trend způsobený prohlubující se zápornou výší VH, která je dominantně přeměněna až v posledním sledovaném období. V roce 2013 je rentabilita vlastního kapitálu, podstatná pro rozhodování budoucího potenciálního majitele podílu, na své nejnižší úrovni. Jediným vhodným exitem je tedy v této situaci odkup podílu strategickým partnerem, který věří v kvalitu vytvářeného produktu a je ochoten smířit se i s nepříznivými finančními ukazateli. Úspěšný exit se podařilo uskutečnit díky záměrům koncernu Ciscu, jelikož především v oblasti IT se firmám, jenž dosáhnou určité velikost, vyplatí koupit aplikaci, tedy i bezpečnostní software, kterou vyvinul někdo jiný, specificky zaměřený na danou problematiku. 100 50 0 -50
2010
2011
2012
2013
2014
-100 -150 -200 -250 -300 -350 -400 ROA Cognitive Security
ROA Trihorse
ROE Cognitive Security
ROE Trihorse
Obrázek 14: Vývoj rentability vybraných start-upů Zdroj: vlastní zpracování dle výročních zpráv společnosti 79,83
Vývoj ukazatelů rentability celkových aktiv ve start-upu Trihorse měl ze všech sledovaných rentabilit nejpozitivnější trend, který zmírnil až v posledním sledovaném období. Na druhé straně vývoj ukazatele rentability vlastního kapitálu lze charakterizovat prudkými změnami, kdy kladné hodnoty dosáhl opět až v roce výstupu investora. Tuto situaci by prokazatelně změnila plná výše přislíbené investice rizikového kapitálu.
82
Zobrazení vývoje zadluženosti na obrázku č. 15 opět prokazuje značné rozdíly mezi analyzovanými start-upy. Rozhodujícím parametrem je zde výše poskytnuté investice rizikového kapitálu, která v případě nedostatku může být nahrazována cizími zdroji. V případě start-upu Cognitive Security se výše zadluženosti pohybovala v doporučených hodnotách a v žádném období tak nepřekročila výši 50 %. Naopak start-up Trihorse za celé sledované období nestlačil zadluženost pod tuto hranici. Dlouhodobě tedy není tato situace přijatelná, a pokud zakladatel nehodlá opětovně vyhledávat investory rizikového a rozvojového kapitálu, je třeba uvažovat o dalších možnostech navýšení vlastního kapitálu novými vklady společníků do základního kapitálu, příplatky mimo základní kapitál či nárůstem kladného hospodářského výsledku, tedy z vlastních zdrojů společnosti. 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 2010
2011
2012 Cognitive Security
2013
2014
Trihorse
Obrázek 15: Vývoj zadluženosti vybraných start-upů Zdroj: vlastní zpracování dle výročních zpráv společnosti 79,83
Aplikaci rizikového kapitálu tedy v obou případech lze hodnotit jako přínosnou, přestože nebyl plně využit její potenciál. U start-upu Cognitive Security mohl dle autora fond rizikového kapitálu Credo Venture efektivněji zasahovat do vnitropodnikového řízení, čímž by start-upu umožnil rychlejší a plynulejší přechod do ziskového hospodaření. Úspěšného exitu fond dosáhl pouze díky zájmu koncernu Cisco zařadit v roce 2013 start-up do své divize zaměřené na kybernetickou síťovou bezpečnost. Je však pravděpodobné, že bez původní investice rizikového kapitálu by start-up nedosáhl globálního rozšíření a pro koncern Cisco by tak nepředstavoval zajímavou investiční příležitost. V tomto kontextu tedy autor spatřuje stěžejní výhodu aplikace rizikového kapitálu ve start-upu Cognitive Security. 83
Pro start-up Trihorse představovala investice rizikového kapitálu možnost nastartovat podnikání a strukturovat výrobní a administrativní procesy. Jelikož však výše investice nebyla dostatečná, start-up byl nucen využít pro svůj rozvoj převážně cizí zdroje, což se negativně projevilo v ukazatelích rentability a zadluženosti. Původně zamýšlená investice by dle názoru autora přinesla investorům z pořadu Den D vysoké zhodnocení a start-upu globální expanzi, jelikož originální dřevěné výrobky dokáží i za těchto podmínek tvořit přidanou hodnotu společnosti a s kontakty a zkušenostmi investorů by získal příležitost proniknout na významné zahraniční trhy.
84
ZÁVĚR Diplomová práce byla věnována především zakladatelům start-upů a investorům rizikového kapitálu, neboť tyto dva pojmy spolu úzce souvisí a v posledních letech se jejich vazby stále více prohlubují. Záměrem prvních dvou kapitol bylo vystihnout jejich základní charakteristiky. Rizikový kapitál byl zařazen mezi alternativní zdroje financování navyšující vlastní kapitál společnosti, jelikož začínajícím podnikatelům neposkytuje pouze finanční prostředky, ale rovněž individuální schopnosti, znalosti a kontakty investorů. Jako způsob financování byl rozlišen na jednotlivé typy se zaměřením na fáze vývoje společností, aby vyčlenil čistě rizikové investice vhodné pro podporu start-upů. Druhá kapitola vymezila pojem start-up z hlediska obchodního modelu i fáze životního cyklu společnosti a uvedla charakteristické vlastnosti start-upu z pohledu začínajícího podniku. Dále byly popsány okamžiky, které sehrály významnou roli při vývoji start-upů. Vzor pro zakládání moderních start-upů byl spatřen již v 19. století v oblasti automobilového průmyslu. Později se technologická vlna přenesla do rozvoje informačních či komunikačních technologií a v posledních letech bylo umožněno start-upy zakládat v jakémkoli odvětví. Tato rozmanitost zabránila tvorbě komplexní definice start-upů a rozčlenila je do specifických kategorií dle přístupu zakladatele k podnikání. Zároveň ponechala na jejich rozhodnutí, zda budou svou společnost označovat tímto pojmem. Následně se kapitola zaměřila na proces založení start-upu od počáteční myšlenky zakladatele po úspěšnou expanzi a stabilizaci společnosti či její krizi a zánik. V první fázi životního cyklu start-upu byla pozornost soustředěna na kvalitu sepsání podnikatelského plánu splňujícího i osobité požadavky investorů rizikového kapitálu a na zvolení právní formy vyhovující založení start-upu, přičemž jako nejvýhodnější se prokázala společnost s ručením omezeným či akciová společnost. Po založení start-upu přišla na řadu otázka jeho financování, kterou se zabývala třetí kapitola této diplomové práce. Jejím cílem bylo poskytnout zakladatelům start-upů přehled zdrojů financování dostupných v České republice včetně uvedení jejich pozitiv a negativ ovlivňujících rozvoj společnosti. Při klasifikaci zdrojů dle jejich postavení vůči start-upu byly od interních a externích zdrojů vyčleněny alternativní formy financování. Problematika financování start-upů prostřednictvím rizikového kapitálu jako alternativního zdroje se stala aktuálním tématem v důsledku omezeného přístupu začínajících českých podnikatelů ke klasickým zdrojům financování. Prokázání významu rizikového kapitálu pro 85
rozvoj start-upů byla věnována samostatná kapitola, která se zaměřila na proces získání investice, období kooperace a exitu investora ze společnosti. Poté byly uvedeny základní rysy poukazující na výhody a nevýhody tohoto zdroje financování start-upů. Pátá kapitola byla věnována využití rizikového kapitálu v České republice, aby objasnila jeho historický vývoj a poskytla co nejaktuálnější informace o jeho stavu na základě dostupných statistických údajů. V posledních letech zde byla spatřována pozitivní tendence k zájmu o poskytnutí nejrizikovějších investic do inovativních projektů z různých odvětví ze strany fondů rizikového kapitálu i zkušených busseness angels. Naopak za negativní jev byla označena nedostatečná státní podpora investorů i start-upů a absence informovanosti veřejnosti o alternativních způsobech finanční podpory podnikání. Hlavním cílem praktické části diplomové práce bylo zjištění, zda aplikace rizikového kapitálu ve vybraných start-upech může napomoci jejich úspěšnému růstu. Prokázání či vyvrácení pozitivní vlivu rizikového kapitálu na majetkovou a finanční situaci start-upů bylo uskutečněno analýzou vybraných absolutních a poměrových ukazatelů vypočtených z rozvahy a výkazu zisků a ztrát konkrétních start-upů. Ty byly vybrány po zhodnocení veškerých investic českých fondů rizikového kapitálu a veřejně vystupujících business angels z roku 2011. Z fondů rizikového a rozvojového kapitálu, které se v České republice sdružují v asociaci CVCA, uskutečnil v uvedeném roce investici rizikového kapitálu do českého start-upu pouze fond Credo Venture. Jejím příjemcem se stala společnost Cognitive Security z oblasti softwarové bezpečnosti. Business angels v České republice preferují zachování soukromí a své investice proto nepublikují. Výjimku tvoří televizní pořad Den D, kde tito individuální investoři veřejně prezentují svá rozhodnutí, ačkoliv je jejich příslib v pořadu nijak nezavazuje. Důkazem byl i start-up Trihorse s multifunkčním dřevěným výrobkem, který se v roce 2011 zařadil mezi schválené projekty, avšak finanční prostředky od těchto investorů neobdržel. U obou start-upů byla uvedena stručná charakteristika, objasněny důvody pro přijmutí rizikového kapitálu jako zdroje financování, dedukovány motivy investorů pro poskytnutí investice a provedena analýza finančních výkazů prokazující úspěšnost aplikace rizikového kapitálu z hlediska investorů i samotných start-upů. Pro investory rizikového kapitálu byla situace prokazatelně přínosná, neboť za dobu jejich působení ve start-upu došlo k mnohonásobnému zhodnocení původní investice. Úspěch tedy zaznamenali při exitu v roce 2013, ke kterému u start-upu Cognitive Security došlo odprodejem podílu strategickému partnerovi a v případě start-upu Trihorse zpětným odkupem zakladatele 86
společnosti. Výsledky analýz prokázaly pozitivní vliv rizikového kapitálu i na vývoj zmíněných start-upů, čímž byl naplněn hlavní cíl diplomové práce. U start-upu Cognitive Security došlo v důsledku zvýšení povědomí uživatelů informačních technologií o kvalitě jimi vyvíjených produktů i k nárůstu zájmu koncernu Cisco o zařazení těchto bezpečnostních softwarů do jejich sortimentu, a tím přispět k vyšší ochraně vlastních produktů. Start-up tak dostal příležitost pro masivní oslovení potenciálních zákazníků. V případě start-upu Trihorse byly finanční prostředky využity především na strukturalizaci společnosti a definování výrobních procesů multifunkční dřevěných hraček a dětského nábytku. V roce 2013 již společnost vytvářela dostatečnou přidanou hodnotu, čehož využila pro získání bankovního úvěru na vyplacení fondu rizikového kapitálu a osamostatnění se.
87
POUŽITÁ LITERATURA 1
Zpráva
Evropské
komise.
Report
oftheAlternativeInvestment
Expert
Group:
DevelopingEuropean Private Equity [online]. 2006, 36 s [cit. 2016-06-29]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/internal_market/investment/docs/other_docs/reports/equity_en.pdf 2
What's The Difference Between Private Equity And Venture Capital? Forbes [online]. Hwang,
2012
[cit.
2016-06-30].
Dostupné
z:
http://www.forbes.com/sites/victorhwang/2012/10/01/presidential-debate-primer-whatsthe-difference-between-private-equity-and-venture-capital/#2fd7dfdea327 3
Rizikový
kapitál.
EEIP
[online].
2010
[cit.
2014-06-29].
Dostupné
z:
http://www.eeip.cz/cs/corporate-finance/popis-sluzeb/rizikovy-kapital/ 4
REŽŇÁKOVÁ, Mária. Finanční management. 3. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2005, 125 s. ISBN 80-214-3035-4.
5
DVOŘÁK, Ivan a Pavel PROCHÁZKA. Rizikový a rozvojový kapitál: venture capital. Praha: Management Press, 1998. ISBN 80-859-4374-3.
6
Rizikový
kapitál. Podnikátor [online].
2012
[cit.
2016-06-29].
Dostupné
z:
http://www.podnikator.cz/provoz-firmy/management/rizeni-podniku/n:17300/Rizikovykapital 7
KONEČNÝ, Miloslav a Markéta GREGUŠOVÁ. Strategický management: učební text. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2012. ISBN 978-80-248-2791-9.
8
EVCA. Yearbook 2015-Europe Country tables. 2015 [cit. 2014-06-29]. Dostupné z: http://www.investeurope.eu/media/386098/Yearbook-2015-Europe-Country-tablesPublic-version-FINAL.xlsx
9
ČIŽINSKÁ, Romana a Mária REŽŇÁKOVÁ. Mezinárodní kapitálové trhy: zdroj financování. Praha: Grada, 2007. Finance (GradaPublishing). ISBN 978-80-247-1922-1.
10
Voltaire citáty. Citáty slavných osobností [online]. Praha: Svoboda, 2016 [cit. 2016-0629]. Dostupné z: http://citaty.net/autori/voltaire/?page=2
11
SLAVÍK, Jakub. Finanční průvodce nefinančního manažera: jak se rychle zorientovat v podnikových a projektových financích. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4593-0.
12
Malé a střední podniky (jejich místo a role v české ekonomice). Český statistický úřad [online]. Oddělení informačních služeb, 2007 [cit. 2016-06-30]. Dostupné z: 88
https://www.czso.cz/csu/czso/cri/male-a-stredni-podniky-jejich-misto-a-role-v-ceskeekonomice-2005-rhybfgzbj0 13
CHASTON, Ian. Entrepreneurial management in small firms. London: SAGE, 2010. ISBN 978-1-84860-024-9. str. 240
14
Akcelerátory, inkubátory a coworking. Startuphelp.cz [online]. [cit. 2016-06-29]. Dostupné z: http://www.startuphelp.cz/akceleratory-inkubatory-a-coworking/
15
BLANK, Steven G. Thestartupowner'smanual: the step-by-step guideforbuilding a greatcompany. Pescadero: K, c2012. ISBN 09-849-9930-2.
16
RIES, Eric. Theleanstartup: howtoday'sentrepreneurs use continuousinnovation to createradicallysuccessfulbusinesses. New York: Crown Business, c2011. ISBN 03-0788789-8.
17
Průmyslová
revoluce. Truhla [online].
Guth
[cit.
2016-06-30].
Dostupné
z:
http://www.truhla.cz/predmety/dejepis/prezentace/sexta/Prumyslova_revoluce.pdf 18
History of Stanford. Stanford University [online]. [cit. 2016-06-29]. Dostupné z: http://www.stanford.edu/about/history/
19
Jak se ze Santa Clara Valley stalo Křemíkové údolí. Hospodářské noviny [online]. 2012 [cit. 2016-06-29]. Dostupné z: http://tech.ihned.cz/geekosfera/c1-55456250-jak-se-zesanta-clara-valley-stalo-kremikove-udoli-zacalo-to-uz-pred-zalozenim-hp
20
Graphic detail. TheEconomist [online]. TheEconomistNewspaper, 2014 [cit. 2016-06-29]. Dostupné z: http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/01/internet-startups
21
Více
než
polovina
českých
zahraničí. BusinessInfo.cz [online].
2014
startupů
chce
[cit.
2016-06-29].
expandovat Dostupné
do z:
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/vice-nez-polovina-ceskych-startupu-chceexpandovat-do-zahranici-58384.html 22
The Six Types Of Startups..And What Protects Silicon Valley. FOREMSKI, Tom.SiliconWalleyWatcher [online].
2011
[cit.
2016-06-29].
Dostupné
z:
http://www.siliconvalleywatcher.com/mt/archives/2011/09/the_six_types_o.php 23
Apple koupil dva startupy zaměřené na umělou inteligenci. Vylepší Siri a připravované Apple Car. MIKO, Jaromír. LetemSvětemApplem [online]. Zavřel Média, 2015 [cit. 2016-
89
06-29]. Dostupné z: https://www.letemsvetemapplem.eu/2015/10/06/apple-koupil-dvastartupy-zamerene-na-umelou-inteligenci-vylepsi-siri-a-pripravovane-apple-car/ 24
About
TOMS. TOMS [online].
2016
[cit.
2016-06-29].
Dostupné
z:
http://www.toms.com/corporate-responsibility 25
Podnikání a jeho rizika. Komora specialistů pro krizové řízení a insolvenci v ČR [online]. Čáslav: Chrtek, 2005 [cit. 2016-06-30]. Dostupné z: www.kskri.cz/htm/stahuj.php?id=464
26
STROUHAL,
Jan.
Credo
Ventures
má
pro
mladé
firmy
ještě
přes
300
milionů. Hospodářské noviny [online]. 2012, , 2 [cit. 2016-06-30]. ISSN 1213-7693. Dostupné
z:
http://byznys.ihned.cz/c1-55177750-credo-ventures-ma-pro-mlade-firmy-
jeste-pres-300-milionu-utracet-je-zacne-brzy 27
VOCHOZKA, Marek a Petr MULAČ. Podniková ekonomika. Praha: Grada, 2012. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-4372-1
28
PODNIKOVÁ EKONOMIKA - Hospodářský proces. SCRIgroup [online]. [cit. 2016-0629].
Dostupné
z:
http://www.scrigroup.com/limba/ceha-slovaca/29/PODNIKOV-
EKONOMIKA-Hospodsk-pr45923.php 29
Pomůcka pro určení velikosti podniku. Praha fondy [online]. Praha, 2009 [cit. 2016-06-29]. Dostupné z: http://www.prahafondy.eu/cz/oppa/pro-prijemce/325_pomucka-pro-urcenivelikosti-podniku.html
30
SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3494-1.
31
Startup
Genome
Lauschmann,
Compass
zanalyzuje
2011
[cit.
výkonnost
startupů.Tyinternety.cz [online].
2016-06-30].
Dostupné
z:
http://www.tyinternety.cz/startupy/startup-genome-compass-zanalyzuje-vykonnoststartupu/ 32
Podnikatelský plán. CONTRUST GROUP S.R.O. PROFIpodnikatelskyplan.cz [online]. [cit. 2016-06-29]. Dostupné z: http://www.profipodnikatelskyplan.cz/podnikatelsky-plan/
33
ROZEHNAL, Aleš. Obchodní právo. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2014. Právnické učebnice (Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk). ISBN 978-80-7380524-1.
90
34
Živnostenský zákon: Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání – první část. Businesscenter.cz [online].
[cit.
Dostupné
2016-06-29].
z:
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/cast1.aspx 35
Zákon č. 90/2012 Sb.: Zákon o obchodních o obchodních korporacích. Zákony pro lidi.cz [online]. 2012 [cit. 2016-06-29]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/201290
36
READY-MADE SPOLEČNOSTI. Spolecnosti123.cz [online]. SPOLEČNOSTI RAZ, DVA, TŘI, SE [cit. 2016-06-29]. Dostupné z: http://www.spolecnosti123.cz/ready-madespolecnosti.php
37
Zákon č. 77/1997 Sb.: Zákon o státním podniku. In: Sbírka zákonů [online]. 1997 [cit. 201606-29]. Dostupné také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1997-77
38
ARES - ekonomické subjekty. Ministerstvo financí ČR [online]. 2016 [cit. 2016-06-29]. Dostupné z: http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_es.html.cz
39
Venture Capital and the Professionalization of Start-Up Firms. THE JOURNAL OF FINANCE [online].
Hellmann,
2002
[cit.
2016-06-30].
Dostupné
z:
https://faculty.fuqua.duke.edu/~mpuri/papers/vcprof_jf2002.pdf 40
Marketingová situační analýza a predikce vývoje. BusinessInfo.cz [online]. Jakubíková Dagmar,
2009
[cit.
2016-06-29].
Dostupné
z:
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/marketing-situace-analyza-predikce-vyvoj2802.html 41
Citáty, které se dnes necitují. Citáty [online]. Praha: Ledvina, 2016 [cit. 2016-06-30]. Dostupné z: http://marxismus.cz/prolog/citaty.pdf
42
Co je to startup. STARTUPANGELS.CZ [online]. Michal Kubíček, 2012 [cit. 2016-06-29]. Dostupné z: http://www.startupangels.cz/co-je-to-startup/
43
REŽŇÁKOVÁ, Mária. Efektivní financování rozvoje podnikání. Praha: Grada, 2012. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-1835-4.
44
ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 304 s. ISBN 978-80-247-3669-3.
45
SYNEK, Miloslav a Eva KISLINGEROVÁ. Podniková ekonomika. 5., přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-336-3.
91
46
VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2012. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4520-6.
47
ČIŽINSKÁ, Romana a Pavel MARINIČ. Finanční řízení podniku: moderní metody a trendy. Praha: Grada, 2010. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-3158-2
48
KRÁĽOVIČ, Jozef a Karol VLACHYNSKÝ. Finančnýmanažment. 2., preprac. a dopl. vyd. Bratislava: IuraEdition, 2006. Ekonómia. ISBN 80-807-8042-0.
49
VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2010. ISBN 978-80-86929-71-2.
50
WAWROSZ, Petr. Zdroje financování podnikatelské činnosti. Ostrava: Sagit, 1999. ISBN 80-720-8106-3.
51
Jaký je rozdíl mezi obchodním a kontokorentním úvěrem? Podnikatel.cz [online]. Lukášová
Miriam,
2012
[cit.
2016-06-29].
Dostupné
z:
http://www.podnikatel.cz/clanky/jaky-je-rozdil-mezi-obchodnim-a-kontokorentnimuverem-ctete-na-prikladech/ 52
MAREŠ, Stanislav. Zdroje financování podniku. Vyd. 2. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2008. ISBN 978-80-7408-007-4.
53
MULAČOVÁ, Věra a Petr MULAČ. Obchodní podnikání ve 21. století. Praha: Grada, 2013. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-4780-4
54
Leasing nebo úvěr. Měšec.cz [online]. Pevný, 2002 [cit. 2016-06-29]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/leasing-nebo-uver/
55
Crowdfunding jako cesta k realizaci projektů. LUPA.cz [online]. Černý Michal [cit. 201606-29]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/crowdfunding-jako-cesta-k-realizaciprojektu/
56
SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2012. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4004-1.
57
VALOUCH, Petr. Leasing v praxi: praktický průvodce. Praha: Grada, 2005. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 978-80-247-4081-2.
58
SOBEKOVÁ MAJKOVÁ, Monika. Akofinancovať malé a stredné podniky. 1. vyd. Bratislava: IuraEdition, 2011. ISBN 978-80-8078-413-3.
92
59
Operační
program
Podnikání
a
inovace
pro
konkurenceschopnost
2014
–
2020. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR [online]. 2014 [cit. 2016-06-29]. Dostupné z: http://www.oppik.cz/files/oppik-text-operacniho-programu.pdf 60
MPO jako první ministerstvo kompletně dočerpalo prostředky z fondů EU programu OPPI. Businessinfo.cz [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), 2015 [cit. 201606-29]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/mpo-jako-prvni-ministerstvokompletne-docerpalo-prostredky-z-fondu-eu-programu-oppi-72270.html
61
Státní dotace a programy podpory. Businessinfo.cz [online]. [cit. 2016-06-29]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/dotace-a-financovani/statni-dotace-a-programypodpory.html
62
Národní politika výzkumu, vývoje a inovací na léta 2016-2020. Vyzkum.cz [online]. [cit. 2016-06-29]. Dostupné z: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=682145
63
Zákon č. 47/2002 Sb.: Zákon o podpoře malého a středního podnikání. In: Sbírka zákonů. 2016. Dostupné také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-47
64
O programu. Nová zelená úsporám [online]. Ministerstvo životního prostředí [cit. 2016-0629]. Dostupné z: http://www.novazelenausporam.cz/zadatele-o-dotaci/rodinne-domy/3vyzva-rodinne-domy/o-programu-3-vyzva/
65
Příručka k investování soukromého a venture kapitálu. CVCA [online]. Horák, 2015 [cit. 2016-06-29]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/data/files/prirucka-cvca-277.pdf
66
FORST, Vladimír a Ivan PILNÝ. Jak si říct o peníze: připravte se na svůj Den D. Brno: ComputerPress, 2011. ISBN 978-80-251-3350-7.
67
KISLINGEROVÁ, Eva. Chování podniku v globalizujícím se prostředí. Praha: C.H. Beck, 2005. Ekonomie (C.H. Beck). ISBN 80-717-9847-9.
68
ORGANIZING VENTURE CAPITAL: [online]. D. HSU & M. KENNEY, 2005 [cit. 201606-29]. Dostupné z: https://afinetheorem.wordpress.com/2014/09/30/organizing-venturecapital-the-rise-and-demise-of-american-research-and-development-corporation-19461973-d-hsu-m-kenney-2005/
69
Pozastavení projektu Seed fond. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2014 [cit. 2016-06-29]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument149047.html
93
70
Vláda dnes dala zelenou návrhu MPO na vznik fondu na podporu startupů. Ministerstvo průmyslu
a
obchodu [online].
2015
[cit.
2016-06-29].
Dostupné
z:
http://www.mpo.cz/dokument165184.html 71
Přidružení členové. Private equity a venture capital [online]. Czech Private Equity & Venue
Capital
Association,
s.r.o,
2010
[cit.
2016-06-29].
Dostupné
z:
http://www.cvca.cz/cs/clenove-asociace/pridruzeni-clenove/?pageId=2 72
SRPOVÁ, Jitka. Podnikatelský plán a strategie. Praha: Grada, 2011. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4103-1.
73
VEBER, Jaromír. Management inovací. Praha: Management Press, 2016. ISBN 978-807261-423-3.
74
Den D – III. řada: O pořadu. Česká televize [online]. 2011 [cit. 2016-06-29]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10297718398-den-d-iii-rada/3654-o-poradu/
75
Do třetí řady Dne D investoři vložili necelých 14 milionů korun. Idnes.cz [online]. Hrušová Monika, 2011 [cit. 2016-06-29]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/do-treti-rady-dne-dinvestori-vlozili-necelych-14-milionu-korun-pbr-/inv.aspx?c=A110413_111953_inv_hru
76
Historie firmy Commservis.com. Commservis.com [online]. 2011 [cit. 2016-06-29]. Dostupné z: http://www.commservis.com/cs/profil/historie-firmy
77
RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 5., aktualizované vydání. Praha: GradaPublishing, 2015. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-5534-2.
78
České Credo Ventures otevírá další fond s palebnou silou ve výši 34 milionů eur. CzechCrunch [online]. Bedrich Václav, 2015 [cit. 2016-06-29]. Dostupné z: http://www.czechcrunch.cz/2015/04/ceske-credo-ventures-otevira-dalsi-fond-s-palebnousilou-ve-vysi-34-milionu-eur/
79
Veřejný rejstřík a Sbírka listin. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. Praha: eJustice, 2015
[cit.
2016-06-29].
Dostupné
z:
https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-
$firma?jenPlatne=PLATNE&nazev=cognitive+security&polozek=50&typHledani=STAR TS_WITH 80
Za desítky milionů prodali svoji IT firmu. Teď dva profesoři ČVUT pracují pod kolosem Cisco. Hospodářské noviny [online]. Kreč Luboš, 2015 [cit. 2016-06-29]. Dostupné z: http://archiv.ihned.cz/c1-64244630-za-desitky-milionu-prodali-svoji-it-firmu-ted-dvaprofesori-cvut-pracuji-pod-kolosem-cisco 94
81
Cognitive
Security. CrunchBase [online].
2013
[cit.
2016-06-29].
Dostupné
z:
https://www.crunchbase.com/organization/cognitive-security#/entity 82
Cisco
koupilo
český
startup
Cognitive
Security
Více
na:
http://connect.zive.cz/clanky/cisco-koupilo-cesky-startup-cognitive-security/sc-320-a167360/default.aspx. Connect! [online]. Sedlák Jan, 2013 [cit. 2016-06-29]. Dostupné z: http://connect.zive.cz/clanky/cisco-koupilo-cesky-startup-cognitive-security/sc-320-a167360/default.aspx 83
Veřejný rejstřík a Sbírka listin. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. Praha: eJustice, 2015
[cit.
2016-06-29].
Dostupné
z:
https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-
$firma?jenPlatne=PLATNE&nazev=trihorse&polozek=50&typHledani=STARTS_WITH 84
Michal Pěchouček: Díky Ciscu se výsledky našeho výzkumu dostanou k milionům lidí. LUPA.cz [online].
Janouš
Marek,
2013
[cit.
2016-06-29].
Dostupné
z:
http://www.lupa.cz/clanky/cognitive-security-budoucnost-cisco/ 85
Není zisk jako zisk. Businessvize [online]. Zikmund Martin, 2010 [cit. 2016-06-29]. Dostupné z: http://www.businessvize.cz/financni-analyza/neni-zisk-jako-zisk
86
KŘÍŽEK, Felix a Josef NEUFUS. Moderní hotelový management: nové trendy a metody v řízení hotelů, aktualizované informace o hotelovém provozu a jeho organizaci, optimalizace provozu s ohledem na ekologii a etiku, praktické příklady a fotografická příloha. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-4835-1.
87
KNÁPKOVÁ, Adriana, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 2., rozš. vyd. Praha: Grada, 2013. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-4456-8.
88
Naivní a brutální Michael Poplar Rostock. Jak být úspěšný [online]. Kvasnička Jan [cit. 2016-06-29]. Dostupné z: http://www.jakbytuspesny.cz/podnikani/michael-poplar-rostock
89
Rozhovor s Martou Novákovou pro časopis Ekonom. U&sluno [online]. 2015 [cit. 201606-29]. Dostupné z: http://www.u-sluno.eu/rozhovor-s-martou-novakovou-pro-casopisekonom
90
Ing.
Ivan
Pilný. NašiPolitici.cz [online].
2015
[cit.
2016-06-29].
Dostupné
z:
http://www.nasipolitici.cz/cs/politik/3222-ivan-pilny 91
Informace. TRIHORSE.EU [online].
2011
http://www.trihorse.cz/informace.html 95
[cit.
2016-06-29].
Dostupné
z:
92
JÍDELNÍ ŽIDLIČKA KONÍK 3V1. TRIHORSE.EU [online]. 2013 [cit. 2016-06-29]. Dostupné z: http://www.konik.cz/
93
Základní informace. Sicf.cz [online]. [cit. 2016-06-29]. Dostupné z: http://www.sicf.cz/ospolecnosti/zakladni-informace
94
TRIHORSE
s.r.o. Živéfirmy.cz [online].
http://www.zivefirmy.cz/trihorse_f1329668
96
[cit.
2016-06-29].
Dostupné
z:
SEZNAM POUŽITÝ TABULEK A OBRÁZKŮ Tabulka 1: Terminologie pojmu private equity.......................................................................... 9 Tabulka 2: Výše evropských investic a počet společností dle typů VC a PE .......................... 17 Tabulka 3: Výhody a nevýhody interních zdrojů financování ................................................. 36 Tabulka 4: Výhody a nevýhody vlastních externích zdrojů financování ................................. 37 Tabulka 5: Výhody a nevýhody bankovních úvěrů jako zdroje financování společnosti ........ 38 Tabulka 6: Výhody a nevýhody obchodních úvěrů jako zdroje financování společnosti ........ 39 Tabulka 7: Výhody a nevýhody dluhopisů jako zdroje financování společnosti ..................... 39 Tabulka 8: Výhody a nevýhody leasingu jako zdroje financování společnosti ....................... 41 Tabulka 9: Výhody a nevýhody rizikového kapitálu jako zdroje financování start-upů ......... 47 Tabulka 10: Výše a počet investic do českých společností v roce 2014 .................................. 51 Tabulka 11: Investice řádných členů CVCA v ČR .................................................................. 54 Tabulka 12: Investice schválené v pořadu Den D v roce 2011 ................................................ 56 Tabulka 13: Základní údaje o start-upu Coginitive Security ................................................... 58 Tabulka 14: Rozhodné vlastnosti start-upu Cognitive Security ............................................... 59 Tabulka 15: Vývoj aktiv ve start-upu Cognitive Security (v tisících Kč) ................................ 61 Tabulka 16: Vývoj pasiv ve start-upu Cognitive Security (v tisících Kč) ............................... 62 Tabulka 17: Vývoj EBITDA ve start-upu Cognitive Security (v tisících Kč) ......................... 63 Tabulka 18: Vývoj výsledku hospodaření ve start-upu Cognitive Security (v tisících Kč) ..... 65 Tabulka 19: Poměrové ukazatele start-upu Cognitive Security (v %) ..................................... 67 Tabulka 20: Základní údaje start-upu Trihorse ........................................................................ 70 Tabulka 21: Rozhodné vlastnosti start-upu Trihorse ............................................................... 71 Tabulka 22: Vývoj aktiv ve start-upu Trihorse (v tisících Kč) ................................................ 73 Tabulka 23: Vývoj pasiv ve start-upu Trihorse (v tisících Kč) ................................................ 74 Tabulka 24: Vývoj EBITDA ve start-upu Trihorse (v tisících Kč).......................................... 75 Tabulka 25: Vývoj výsledku hospodaření ve start-upu Trihorse (v tisících Kč) ..................... 76 Tabulka 26: Poměrové ukazatele start-upu Trihorse (v %)...................................................... 77 Obrázek 1: Rozložení VC a PE ................................................................................................ 10 Obrázek 2: Finanční a informační toky mezi subjekty na trhu VC .......................................... 11 Obrázek 3: Typy evropských investorů v roce 2014 podle procentního podílu na trhu VC.... 13 Obrázek 4: Odvětvová orientace evropských investic v roce 2014 ......................................... 14 Obrázek 5: Mapa internetových start-upů založených v roce 2013 ......................................... 21 Obrázek 6: Vývoj příjmů a výdajů v jednotlivých fázích životního cyklu start-upu ............... 24 Obrázek 7: Počty subjektů dle právní formy společnosti v ČR k roku 2016 ........................... 30 Obrázek 8: Zdroje financování podniku dle fází životního cyklu start-upu ............................ 33 Obrázek 9: Podíl jednotlivých forem exitů investorů rizikového kapitálu v roce 2014 .......... 46 Obrázek 10: Výše a počet investic dle typu kapitálu v letech 2010 - 2014 ............................. 49 Obrázek 11: Klasifikace business angels ................................................................................. 50 Obrázek 12: Vývoj aktiv a pasiv vybraných start-upů ............................................................. 80 Obrázek 13: Vývoj hospodářského výsledku vybraných start-upů .......................................... 81 Obrázek 14: Vývoj rentability vybraných start-upů ................................................................. 82 Obrázek 15: Vývoj zadluženosti vybraných start-upů ............................................................. 83
97