REVITALIZACE ZELENĚ ,,NA KOPANINÁCH" VE ŽDÍRCI NAD DOUBRAVOU A1 SOUHRNNÁ ZPRÁVA
investor: Město Ždírec nad Doubravou, Školní 500, 582 63 zhotovitel: Ing. Alena Vránová, Zástřizly 41, 768 05 Koryčany tel.: 728 203 565, e-mail:
[email protected], IČ: 71763384
OBSAH: 1. TEXTOVÁ ČÁST.............................................................................................................................. 3 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.8 1.9 2.
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ...................................................................................................... 3 POUŽITÉ PODKLADY ......................................................................................................... 3 ZADÁNÍ, CÍLE ŘEŠENÍ ......................................................................................................... 3 PŘÍRODNÍ PODMÍNKY ........................................................................................................ 4 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŘEŠENÉM ÚZEMÍ, LOKALIZACE............................................. 4 VYHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH PRVKŮ .......................................................................... 4 KONCEPCE ŘEŠENÍ ZELENĚ............................................................................................. 4 ŘEŠENÍ VEGETAČNÍCH PRVKŮ ....................................................................................... 5 TECHNOLOGIE ZALOŽENÍ VEGETAČNÍCH PRVKŮ .................................................. 5 FOTODOKUMENTACE A PŘÍLOHY ..................................................................................... 7
1. TEXTOVÁ ČÁST 1.1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název: Revitalizace zeleně ,,Na Kopaninách“ ve Ždírci nad Doubravou Místo: Město Ždírec nad Doubravou Kraj: Katastrální území: Parcelní čísla:
Vysočina, okres Havlíčkův Brod Ždírec nad Doubravou p.č.KN: 366/1, 366/103, 342/208
Celková plocha revitalizace: 1,00 ha Stupeň:
DPS
Investor: Sídlo: IČ:
Město Ždírec nad Doubravou Město Ždírec nad Doubravou, Školní 500, 582 63 Ždírec nad Doubravou 00268542
Zhotovitel. Sídlo: Tel.: IČ: DIČ:
Ing. Alena Vránová Zástřizly 41, 768 05 Koryčany 728 203565 717 63 384 CZ8061104601
Odpovědný projektant:
Ing. Alena Vránová, krajinářský architekt ČKA 04 130
Vypracoval kolektiv autorů: Ing. Alena Vránová, MgA. Lukáš Vrána, Žaneta Gabrielová
1.2 • • • •
POUŽITÉ PODKLADY zaměření polohopisu a výškopisu, únor 2015 digitální katastrální mapa terénní průzkum, únor, březen 2015 územní plán města Ždírec nad Doubravou
1.3 ZADÁNÍ, CÍLE ŘEŠENÍ Projekt má za cíl obnovu krajinných prvků v intravilánu města Ždírec nad Doubravou v lokalitě „Na Kopaninách“, která je situována v návaznosti na obytnou zástavbu rodinných domů a volnou krajinu v nivě řeky Doubravy v jižní části katastru města. Dle územního plánu se jedná o ostatní plochu, která je v současnosti téměř bez vegetačního krytu v těsné návaznosti na plochu navrhovaného regionálního biokoridoru RK – Údolí Doubravy – Štíří důl. Cílem projektu je vytvoření přírodě blízkého společenstva dřevin a travinobylinných porostů s dopadem na zapojení řešeného prostoru do okolní krajiny, zvýšení ekologické stability území a v neposlední řadě také zvýšení biodiverzity. Důraz je kladen na použití dřevin původní druhové skladby vhodné pro dané stanoviště v návaznosti na okolní krajinu. Cílem řešení je u vymezených veřejných ploch zeleně: • vytvoření celkové koncepce řešení zeleně • zhotovení osazovacího plánu • stanovení technologií založení vegetačních prvků • zhotovení rozpočtu
1.4 PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Město leží v kraji Vysočina, na pomezí CHKO Železné hory a CHKO Žďárské vrchy v nadmořské výšce 500 – 545 m n.m. Oblast spadá do klimatického okrsku MT3 – relativně chladná oblast s roční průměrnou teplotou okolo 7° a ročním úhrnem srážek okolo 700mm. V bioregionu (na pomezí 1.48 Havlíčkobrodského a 1.49 Železnohorský regionu) převažují kyselé kambizemě. Geologická skladba podloží je značně pestrá, zastoupeno je jak krystalinikum s žulami tak přeměněné horniny (pískovce, břidlice) tak i křídové horniny. Vyšší polohy území spadají do bikových (acidofilních) bučin, v nižších polohách jsou hlavně zastoupeny acidofilní doubravy, nedaleko fragmenty acidofilních borů. Podél řek se vyskytuje společenstvo Jasanových olšin. Převažuje biota 5.vegetačního stupně. Culek a kol.,1996 1.5 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŘEŠENÉM ÚZEMÍ, LOKALIZACE Město Ždírec nad Doubravou se nachází v kraji Vysočina, v okrese Havlíčkův Brod. Předmětná plocha zeleně se nachází v intravilánu města v jižní části katastru na parcelách, které jsou v majetku investora. Prostor navazuje na zástavbu rodinných domů, která jej vymezuje ze strany západní, ze strany severní tvoří hranici místní komunikace a přilehlý les. Ze strany východní navazuje areál čistírny odpadních vod s doprovodnou zelení a travnaté hřiště, jižní hranici tvoří meandrující tok řeky Doubravy. Řešené území představuje členitou plochu zeleně, zejména díky umělé vyvýšenině, která je členěna do několika výškových úrovní s okružními přístupovými rovinami. Povrch kopce je tvořen zhutněnou zeminou bez vegetační nosné vrstvy a bez vegetace. Svažitost terénu je značně proměnlivá, sklony se pohybují od 1:1 až k 1:3. Okolní terén kolem kopce je rovinatý, převážně pokrytý lučním trávníkem. Kopec jehož nejvyšší vrchol je oproti okolnímu terénu vyvýšen o 12m, slouží zároveň jako vyhlídkový bod na okolní členitou krajinu. 1.6 VYHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH PRVKŮ Zájmová oblast je v současnosti nevyužitá, téměř bez vegetačního krytu. Jedná se o plochu výrazně přeměněnou po provedených terénních úpravách. Záměrem obce je vybudování přírodního areálu, který by navazoval na okolní krajinu a zároveň by sloužil jako prostor pro sportovní vyžití v celoročním režimu (vycházky, odpočinek, sáňkování). Prostor bude plnit také funkci naučnou a krajinotvornou s vytvořením společenstva křovin se zastoupením domácích druhů stromů, keřů i travinobylinného společenstva, které výrazně zvýší druhovou diverzitu řešeného území. 1.7 KONCEPCE ŘEŠENÍ ZELENĚ Koncepce řešení území vychází ze záměru obce, tedy vytvoření přírodního areálu naučného a odpočinkového charakteru se zastoupením přirozených dřevinných i lučních porostů. Použity jsou domácí druhy dřevin a travinobylinných směsí. Předkládaný návrh zohledňuje parametry disponibilního prostoru, vedení technické infrastruktury, estetická hlediska a klimatická hlediska daného území. Prostor lze rozdělit do dvou částí vstupní část a řešení samotné terénní vyvýšeniny. Vstupní část stávajícího terénu navazuje na přístupovou okolní komunikaci, kde se napojují pěšiny a cesty z okolních částí obce (od centra přes les, od dětského hřiště). Prostor je od místní komunikace oddělen alejí jeřábů a vymezuje tak prostor parku komponovaného skupinami kosterních listnatých dřevin (javory, buk, lípa) s ústřední dominantou dubu. Pod korunami stromů je osazen odpočinkový dřevěný přístřešek pro odpočinek a při východním okraji navrženy venkovní cvičební posilovací prvky. V návaznosti na pěšinu vedoucí lesem od stadionu, je navržena hlavní přístupová pěšina na vyhlídku, která je komponována na vrcholu umělé vyvýšeniny kopce. Cesta je lemována alejí kvetoucích třešní. K vrcholu vede pěšina buď přímo, nebo po vyrovnaných terasách dokola po stranách kopce. Cesta je
v místech příkrých svahů lemována nízkým dřevěným zábradlím. Vrchol s vyhlídkou je akcentován trojicí javorů a doplněn přístřeškem pro posezení. Doplněny jsou keře, které nezabraňují výhledům do okolní krajiny a zároveň vytváří intimní zákoutí. Svahy kopce jsou osázeny skupinami stabilizačních keřů v kombinaci s volnými plochami druhově pestrého bylinného společenstva a solitérními keři tak, aby připomínaly keřové remízky, místy doplněné o skupinky nižších stromů (hlohů, jabloní, v patě svahu jilmů). Ze strany východní jsou podél paty kopce vysazeny střemchy a jabloně, ze strany jižní na straně řeky Doubravy olše a jasany, doplněné keřovými vrbami a krušinou. Zahrada přilehlé zástavby domů na straně západní je harmonicky zapojena do prostoru parku navrhovanou keřovou skupinou. Převážná část severozápadního svahu bude ponechána volná a bude sloužit pro zimní sáňkování. 1.8 ŘEŠENÍ VEGETAČNÍCH PRVKŮ V řešeném území jsou vysazovány stromy a keře domácích druhů dřevin. Návrh vegetačních úprav vychází z přírodních podmínek daného místa. Jsou vysazovány potenciálně vhodné původní dřeviny této oblasti v závislosti na lokálních podmínkách prostředí. 1.9
TECHNOLOGIE ZALOŽENÍ VEGETAČNÍCH PRVKŮ
Před zahájením zemních prací musí investor zajistit vytýčení všech stávajících podzemních rozvodů, aby nedošlo při zemních výkopech k jejich poškození. Součástí tohoto projektu jsou – mimo vlastních výsadeb – pouze některé přípravné práce, bezvýhradně nutné pro přímé založení funkčních ploch zeleně. Jedná se zejména o zřízení vegetační nosné vrstvy ornice na dotčených plochách pro založení druhově pestrého travinobylinného společenstva. Bez jejich realizace nelze přikročit k fázi výsevu. Výsadba stromů Výsadba stromů proběhne dle výkresu Situace. K výsadbě jsou použity výpěstky alejových stromů odpovídající 1. třídě jakosti dle ČSN 46 4902 Výpěstky okrasných dřevin – listnaté stromy, skupina kmenné tvary stromů, o obvodu kmene 12-14 (u nižších stromů) a 14-16. Výpěstky budou dále odpovídat těmto požadavkům: -kmen rovný, bez kazu, se zahojením po odstraněném obrostu -koruna víceletá, pravidelná, s jedním terminálním výhonem a vedlejšími větvemi -zemní baly pevné a dobře prokořeněné, nepoškozené, odpovídající obvodu kmene a velikosti koruny, 3x přesazovaný -musí být bez chorob a škůdců a jimi způsobenými poškozeními, s kořeny zdravými Stromy budou svým původem (celým obdobím života) pocházet ze shodných klimatických oblastí jako je region řešeného území. Pro jednotnost vzhledu výsadeb je nutné, aby dodané stromy vždy stejného druhu pocházely z jednoho místa původu (jedné školky). Výběr rostlin.materiálu ve zvolené školce bude probíhat za osobní účasti zástupce investora. Před vlastní výsadbou je nutné prověřit propustnost výsadbové jámy, při nepříznivých odtokových poměrech použít drenáž. Jáma bude vyhloubena v šířce odpovídající 1,5 násobnému průměru kořenového systému nebo kořenového balu. Při hloubení jámy je nutno zabránit zhutnění stěn a dna, proto narušit stěny výsadbové jámy ve zhutněných půdách jako prevenci „květináčového efektu“. Poznámka: Tzv. „květináčový efekt“ nastává, pokud kořeny nemohou dostatečně pronikat do okolního zhutněného nebo jinak nepříznivého substrátu. V jeho důsledku je ohrožena stabilita a vitalita stromu. Tento jev se silněji projeví zejména při výrazně rozdílných vlastnostech substrátu ve výsadbové jámě a substrátu v jeho okolí. Lze ho zmírnit právě rozrušením stěn výsadbové jámy. Zmírňující efekt má též hranatý tvar jámy.
V blízkosti vedení inženýrských sítí v okolí řešených výsadeb jsou jámy hloubeny ručně, bez použití mechanizace. Půda bude vyměněna za pěstební substrát (kvalitní ornice) na 100% s aplikací půdního kondicionéru určeného ke zvýšení vodní a živné kapacity půd a růstových médií, ke zlepšení jejich struktury, provzdušnění a výkonu, v množství 1kg/strom. V hloubce větší než 30 (40) cm by neměl být použit substrát s významným obsahem organických látek. Parametry pěstebních substrátů a zemin dle ČSN 83 9011. Hnojení bude provedeno tabletovým hnojivem (40g ke každé rostlině). Pěstební substrát bude ve výsadbové jámě postupně po vrstvách o mocnosti 15 cm hutněn– výhradně statickým zatížením (např. ruční pěchy). Zásadně nesmí být použito strojového vibračního hutnění. Stromy budou vysazovány do normovaných vzdáleností od inženýrských sítí. Strom bude vysazen s balem. Je nutné uvolnit kořenový krček rozstřižením drátu v případě výsadby s fixací kořenového balu, úplně odstranit fixaci balu v případě, že je pro fixaci použit materiál, který se v půdě nerozloží, rozvolnit kořenový systém v případě, že je použito kontejnerované sazenice, jejíž kořeny se přizpůsobují obalu (jsou stočené). Dbát na to, aby kořenový krček stromu byl usazen zároveň s okolním terénem, nesmí být ani pod terénem, ani nad terénem. Strom bude pevně ukotven třemi dřevěnými kůly. Kmen se obalí jutou ve dvou vrstvách. Úvazky kmene musejí být instalovány tak, aby nezpůsobovaly jeho poškození! Je zřízena výsadbová mísa, která usnadní a zefektivní zálivku. Stromy vysázené do rostlého terénu (půdy), jsou mulčovány. Mulčování výsadbové mísy bude provedeno mulčovací kůrou (vrstva mulče 100 mm). V případě potřeby bude po dokončení výsadby proveden odborný povýsadbový výchovný řez. Řez se provádí podle druhu, tvaru, zdravotního stavu a velikosti koruny. Dokončovací péče bude zahrnovat zálivku (100l/ks, 5 opakování během výsadby, podle období sázení a aktuální potřeby zvýšit). V rozvojové péči bude u stromů vysazovaných do trávníkových ploch odstraňován plevel a přerostlý drn. Okraj trávníku bude odpíchnut. Kotvení dřevin bude kontrolováno, v případě jeho uvolnění bude provedeno znovuuvázání dřeviny, případně zhotovení nového jutového obalu kmene. Při následné údržbě je nutno dbát včasného odstranění kotvících prvků, zachovat zásady řezů. Obecné podmínky pro přípravu vegetační vrstvy definuje ČSN 83 9011. Obecné podmínky pro výsadbu (založení) dřevin definuje ČSN DIN ČSN 83 9021.
Výsadba keřů plošná Před plošnou výsadbou keřů dojde k chemickému odplevelení postřikem na široko 2x. Povrch bude rozrušen (frézou, kypřičem apod.) a vyplet. Na svahu bude položena a pevně ukotvena stabilizační kokosová rohož 700g/m2 pomocí kotvících prvků. Výsadba keřů proběhne dle výkresu Situace. K výsadbě jsou použity výpěstky keřů dle ČSN 46 4902 Výpěstky okrasných dřevin o výšce 40 -100cm, vypěstovány v podobných klimatických podmínkách. Keře jsou vysazovány do jamky, které budou vyhloubeny v šířce odpovídající 1,5 násobnému průměru kořenového systému nebo kořenového balu. Při hloubení jámy je nutno zabránit zhutnění stěn a dna, narušit stěny výsadbové jámy ve zhutněných půdách jako prevenci „květináčového efektu“. Půda bude vyměněna za pěstební substrát na 100%. Použité substráty budou v bezplevelném stavu. Hnojení bude provedeno tabletovým hnojivem (10g ke každé rostlině). Vysazené rostliny již nebudou dodatečně mulčovány. Dokončovací péče bude zahrnovat zálivku (40l/m2, 2 opakování během výsadby, podle období sázení a aktuální potřeby zvýšit). Rozvojová péče zahrnuje vypletí dřevin s nakypřením ve skupinách 2x, odstranění přerostlého drnu.
Založení parkového trávníku Před založením travnatých ploch je daná plocha plošně upravena - srovnána a chemicky odplevelena na široko (postřik 5 l/ha) 2x, terén je plošně rozrušen např. rotačním kypřičem, vyplet vyrovnán a upraven. Na plochách dojde k rozprostření ornice tl.7,5cm ve svahu. Půda je obdělána hrabáním. Do takto připraveného terénu je vyseta travní směs pomocí hydroosevu (20g/m2). Trávník bude 1x odplevelen po výsadbě. V dokončovací péči je trávník pokosen 2x a dle průběhu počasí zaléván, nejméně 25l/m2 celkem 2x (případně navýšit dle počasí). Založení trávníku proběhne dle normy ČSN 83 9031. Přípustnou dobou pro výsadbu dřevin je podzimní období – od opadu listů (cca 1/2 října) do zámrazu a jaro – v období po rozmrznutí půdy do rašení listů (cca 1/2 dubna). Založení druhově pestré travinobylinných směsí Před založením druhově pestré travinobylinné směsi je daná plocha plošně upravena srovnána a chemicky odplevelena na široko (postřik 5 l/ha) 2x, terén je plošně rozrušen např. rotačním kypřičem, vyplet vyrovnán a upraven. Na plochách dojde k rozprostření ornice tl.7,5cm ve svahu. Půda je obdělána hrabáním. Na svahu bude položena a pevně ukotvena stabilizační kokosová rohož 700g/m2 pomocí kotvících prvků. Do takto připraveného terénu je vyseta travní směs pomocí hydroosevu (5-8g/m2). V dokončovací péči je trávník dle průběhu počasí zaléván, nejméně 25l/m2 celkem 2x (případně navýšit dle počasí). Založení trávníku proběhne dle normy ČSN 83 9031. Travobylinná louka klasická (5-8g/m²) Trávy 90%: Agrostis capillaris 3%, Agrostis gigantea 2%, Anthoxanthum odoratum 7%, Bromus inermis 1%, Cynosorus cristatus 8%, Deschampsia caespitosa 5%, Festuca brevipila 18%, Festuca rubra commutata 10%, Festuca rubra rubra 15%, Festuca rubra trichophylla 6 %, Lolium perenne 5%, Poa pratensis 7%, Trisetum flavescens 3% Byliny 10%: Agrimonia eupatoria 0,27%, Agrostemma githago 0,2%, Achillea millefolium 0,3%, Anthemis tinctoria 0,5%, Anthyllis vulneraria 0,3%, Carum carvi 0,2%, Centaurea jacea 0,3%, Daucus carota 0,4%, Echium vulgare 0,3%, Galium album 0,3%, Hypericum perforatum 0,2%, Leontodon hispidus 0,2%, Leucanthemum vulgare 0,8%, Lotus corniculatus 0,5%, Malva moschata 0,3%, Matricaria chamomilla 0,2%, Medicago lupulina 0,3%, Onobrychis viciifolia 1%, Origanum vulgare 0,3%, Papaver rhoeas 0,2%, Plantago lanceolata 0,2%, Salvia pratensis 0,5%, Sanguisorba minor 0,33%, Silene dioica 0,3%, Trifolium pratense 0,1%, Vicia villosa 1,5%
Vypracoval: Ing. Alena Vránová
2.
FOTODOKUMENTACE A PŘÍLOHY
Revitalizace zeleně ,,Na Kopaninách" ve Ždírci nad Doubravou Seznam dotčených parcel Kat. území: Ždírec nad Doubravou (795640) Číslo parcely KN
Vlastník
342/208
Město Ždírec nad Doubravou, Školní 500, 582 63 Ždírec n./D.
orná půda
-
10001
5236
366/1
Město Ždírec nad Doubravou, Školní 500, 582 63 Ždírec n./D.
trvalý travní porost
-
10001
16623
366/103
Město Ždírec nad Doubravou, Školní 500, 582 63 Ždírec n./D.
ostatní plocha
jiná plocha
10001
4392
Druh pozemku Způsob využití
Číslo Výměra m² LV
012345679 2 ! "!
#"$%%&
'"&(" & %
)* %'+,"(" '"!"&$'
12345467343897 2
197 267 82 28
