Vysoká škola logistiky o.p.s.
Rekreační oblast Plumlov (Bakalářská práce)
Přerov 2011
Marta Dohnalová
Čestné prohlášení
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a vypracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná a ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č.121/2000 Sb. O právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). Souhlasím s prezentačním zpřístupněním své práce v knihovně Vysoké školy logistiky o.p.s a s případným pouţitím této práce Vysokou školou logistiky o.p.s. pro pedagogické, vědecké a prezentační účely.
Přerov dne 22. dubna 2011
……………………. podpis
Resumé Cílem této práce je popsat a zanalyzovat rekreační oblast Plumlov a její konkurenční prostředí. Na základě zjištěných skutečností obsahuje tato práce doporučení rozvoje rekreační oblasti Plumlov.
Summary The aim of this dissertation is to describe and analyze tourist resort Plumlov and its competitive environment. On the basis of findings, the work includes the proposal of development of tourist resort Plumlov.
Obsah Úvod ………………………………………………………….………str. 6
1. Analýza rekreační oblasti Plumlov ……………….…………str. 8 1.1 Cestovní ruch …………………………….……………………………..str. 8 1.2 Lokalizace rekreační oblasti Plumlov ………………………….……….str. 9 1.3 Základní informace ………………..……………………………………str. 9 1.4 Přírodní předpoklady ……….…………………………………………str. 10 1.5 Kulturně-historické předpoklady a památky ………………….………str. 13 1.5.1
Kulturně-historické památky ………………………………… str. 14
1.5.2
Kulturní akce ………………...………………………………..str. 19
1.5.3
Sportovní akce ………...………………………………………str. 22
1.6 Realizační předpoklady ……………………………………………….str. 22 1.6.1
Ubytovací sluţby …………...…………………………………str. 23
1.6.2
Stravovací sluţby ………………………………………...……str. 24
1.6.3
Sportovně-rekreační zařízení ………………...………………..str. 25
1.6.4
Turistická informační centra …………………………………..str. 27
2. Analýza konkurence rekreační oblasti Plumlov …………..str. 29 2.1 Srovnání nabídky rekreační oblasti Plumlov a Pálava …………...….. str. 31 2.2 Srovnání návštěvnosti a ubytovacích zařízení ………..……………….str. 32 2.3 Srovnání prezentací destinací na internetových stránkách turistických informačních center ………………………………..………………….str. 34
3. Doporučení rozvoje rekreační oblasti Plumlov a její logistické zabezpečení …………………………………………………..str. 37 Závěr ……………………………..…………………………………str. 39 Seznam pouţité literatury Seznam obrázků Seznam grafů Seznam tabulek
Úvod Cestovní ruch v českých zemích má dlouholetou historii a během své existence zaznamenal mnoho změn. První cesty se podnikaly z náboţenských důvodů (náboţenské poutě) nebo za účelem obchodu. Historickým mezníkem se stávají dvě události – zrušení roboty roku 1848 a Průmyslová revoluce, která do Čech dorazila roku 1849. Díky těmto změnám dochází k masovějšímu rozvoji turismu a cestování se stává dostupnější i pro méně majetné lidi. Zrušením roboty lidé získali více volného času1 , který mohou věnovat cestování, a rozvoj ţeleznic jim cestování umoţňoval a oproti do té doby běţným koňským povozům i zpříjemňoval. Cílem cest se stávají destinace2 málo poznamenané industrializací. Na popularitě získávají především lázeňská města, hory a vodní plochy. Tato místa jsou ideálním předpokladem pro naplnění hlavní úlohy turismu a tou je zotavení fyzických i duševních sil člověka. Vodní plochy v Čechách byly často vyhledávanou levnou alternativou zahraničních přímořských letovisek. Vodní plochy a voda samotná jako ţivel fascinovala lidi od nepaměti. Lidé jsou na vodě závislí, potřebují ji k vlastnímu přeţití, k zemědělství ale i pro chov dobytka. Tato závislost byla hnací silou pro člověka, aby se pokusil vodu ovládnout. Člověk se nejprve naučil vyuţívat tekoucí řeku jako dopravní cestu, po které splavoval kmeny stromů. Později se naučil vyuţívat síly vody a vznikly tak mlýny, hamry atd..3 Takové vyuţívání vody bylo silně závislé na vrtkavosti počasí. Období sucha se střídaly s obdobím povodní a obě přinášely svá úskalí, proto začal člověk stavět vodní díla, která by mu pomohla překonat období sucha a zároveň ho ochránila při povodních. Následně se k těmto dvěma funkcím přidává i funkce rekreační, na kterou bych se ráda zaměřila v této práci a analyzovala subsystémy logistického řetězce v blízkosti vodní nádrţe Plumlov. V první části bakalářské práce je popsána a analyzována rekreační oblast Plumlov z hlediska logistiky cestovního ruchu. Kapitola „Analýza konkurence“ srovnává rekreační oblast Plumlov s turistickou destinací Pálava, která lidem nabízí 1
Volný čas – veškerý čas zbývající z 24 hodin dne po odečtení průměrné pracovní doby, průměrné doby cestováním a z práce, průměrné doby věnované spánku, provádění nezbytných domácích prací a uspokojování nezbytných potřeb člověka. Dle PÁSKOVÁ, M.; ZELENKA, J.: Cestovní ruch: Výkladový slovník. : Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha 2002, s 315. 2
Destinace cestovního ruchu – cílová oblast v daném regionu, typická významnou nabídkou atraktivit a infrastruktury CR. V širším smyslu můţe být destinací celá navštívená země, nebo její některý region, popřípadě město. Dle PÁSKOVÁ, M.; ZELENKA, J.: Cestovní ruch: Výkladový slovník. : Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha 2002, s 59. 3 STRÁSKÝ, J.: Přehrady Čech, Moravy a Slezska – průvodce. Knihy 555, Liberec 2010, s. 6
6
podobné atraktivity a sluţby. Výsledkem srovnání s konkurenční destinací Pálava je doporučení rozvoje rekreační oblasti Plumlov, jehoţ cílem je přilákání více návštěvníků do oblasti a zároveň dostat rekreační oblast Plumlov do podvědomí široké veřejnosti.
7
1. Analýza rekreační oblasti Plumlov 1.1
Cestovní ruch
Cestovní ruch4 můţeme vnímat jako sloţitý systém zahrnující specifické sluţby, procesy a produkty vytvořené v závislosti na aktivitách cestujících osob.5 Tento systém se neustále mění v závislosti na konkrétním uspořádání lidské společnosti a uspokojování poptávky účastníků cestovního ruchu.6 Systém cestovního ruchu můţeme vidět jako logistický řetězec, který se skládá ze čtyř etap: logistika přípravné etapy, logistika přepravy, logistika v destinaci a logistika zpětné přepravy. Logistiku přípravné etapy tvoří řada činností, které předchází samotnému prodeji turistických produktů. Jedná se především o vhodně zvolený marketing, přípravu a zajištění programů a následné reklamy produktu a poskytování informací o produktu. Logistiku přípravné etapy vykonávají především cestovní kanceláře. Logistika přepravy a logistika zpětné přepravy se obvykle řídí stejnými zásadami. Realizace přepravy zahrnuje činnosti jako organizaci přepravy, samotnou přepravu doprovázenou sluţbami zákazníkům a zakončení přepravy. Po příjezdu turisty do cílové destinace nastává etapa logistiky v destinaci, která zahrnuje sluţby pro uspokojení potřeb zákazníků. Jedná se především o ubytování, stravování, organizaci výletů a volného času, sluţby delegáta atp..7 Tyto subsystémy se realizují v konkrétních destinacích, které se svými přírodními faktory a antropogenními sloţkami prostředí značně diferencují, čímţ se stávají více atraktivní.8 Atraktivitu destinace pro účastníky cestovního ruchu si můţeme ověřit např. pomocí SWOT analýzy, ale je nutné brát v úvahu, ţe oblíbenost turistické destinace se neustále mění v čase.9 Její popularita bývá často ovlivněna nejen vnějšími vlivy, ale i módními trendy.10 SWOT analýza je metoda, která nám poskytuje logický rámec pro klasifikaci 4
Definice cestovního ruchu dle WTO (Světová organizace cestovního ruchu) z června r. 1991: cestovní ruch – činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běţné ţivotní prostředí /mimo místo bydliště/ a to na dobu kratší neţ je stanovena, přičemţ hlavní účel cesty je jiný neţ vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. 5
GALVASOVÁ, I.; BINEK, J.; HOLEČEK, J.; CHABIČOVSKÁ, K.; SZCZYRBA, Z.; a kolektiv: Průmysl cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha 2008, s. 18. 6 SCHEJBAL, C.: Logistika cestovního ruchu. Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov, Přerov 2009, s. 8. 7 SCHEJBAL, C.: Logistika cestovního ruchu. Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov, Přerov 2009, s. 60-118 8 SCHEJBAL, C.: Logistika cestovního ruchu. Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov, Přerov 2009, s. 9. 9 SCHEJBAL, C.: Logistika cestovního ruchu. Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov, Přerov 2009, s. 61. 10 BEKHEDDA, D.; VYKYDALOVÁ, K.: Cestovní ruch a destinační management. Olomouc 2010, s. 21
8
současného a budoucího stavu destinace. Pomocí SWOT analýzy rozdělujeme faktory destinace do čtyř základních skupin a to silné stránky (S = Strenghts), slabé stránky (W = Weaknesses), příleţitosti (O = Opportunities) a hrozby (T = Threats). Vzájemnou konfrontací silných a slabých stránek na straně jedné a příleţitostí a hrozeb na straně druhé, získáme důleţité informaci, které nám pomohou při řízení destinačního managementu.
1.2
Lokalizace rekreační oblasti Plumlov
Území obce:
Prostějov
Správní obvod 2:
Prostějov
Správní obvod 3:
Prostějov
Území NUTS 4:
Okres Prostějov
Území NUTS 3:
Olomoucký kraj
Území NUTS 2:
Střední Morava
Turistický region:
Střední Morava a Jeseníky
Turistická oblast:
36 Střední Morava
1.3
Základní informace
Poloha: leţí přibliţně 8 km od okresního města Prostějova a tvoří rozhraní mezi Drahanskou vrchovinou a Hanou. Nadmořská výška: 290 aţ 340 m/m. První zprávy o Plumlovu se datují k 13.stol. Plumlov je od nepaměti spojován s rybníkářstvím a chovem ryb. V místním rybníku se chovaly ryby zvané „plumy“ a tyto ryby se hojně lovily. Odtud tedy údajně vznikl název plum – lov.11
11
Politický okres Prostějov.Kancelář Vydavatelství v Olomouci,Olomouc 1932 , s 101.
9
1.4
Přírodní předpoklady
Přírodní předpoklady spadají do lokalizačních předpokladů cestovního ruchu. Mezi přírodní předpoklady cestovního ruchu řadíme reliéf, klima, vodstvo, flóru a faunu. Reliéf je významným prvkem přírodních rekreačních zdrojů, který zásadně ovlivňuje výběr a realizaci turistických aktivit (lyţování, turistika, pobyt u moře atd.) a jehoţ členitost zvyšuje atraktivitu krajiny. Klimatické poměry jsou další důleţitou součástí přírodního prostředí, v němţ určují teplotu vzduchu, sněhovou pokrývku, sluneční svit a větrnost. Sledování a pravidelné vyhodnocování klimatických poměrů pomáhá při lokalizaci středisek cestovního ruchu především lázní a při určování sezónnosti rekreace. Vodstvo spoluvytváří přírodní rekreační potenciál krajiny. Pod pojmem vodstvo jsou zahrnuty nejen přírodní vodní plochy jako moře či jezera, ale také člověkem vytvořené vodní plochy jako rybníky, přehrady či umělé vodní nádrţe. Výskyt hydrologických prvků v krajině má vliv na lokalizaci turistických destinací. Pro cestovní ruch jsou sledována následující kritéria vody: teplota, čistota, hloubka, charakter dna a rozloha vyuţitelných pobřeţních pláţí. Fauna a flóra je neodmyslitelnou součástí krajiny, avšak z hlediska lokalizačních předpokladů má menší význam pro cestovní ruch. Z hlediska atraktivity patří k turisticky oblíbeným návštěvním místům území se specifickou funkcí jako např. přírodní rezervace, chráněná naleziště vzácných rostlin, botanické zahrady, baţantnice atd. a provozování specifických rekreačních činností jako je rybolov, lov zvěře, návštěva chovných rezervací či ZOO.12
Přírodní předpoklady Plumlova Plumlov leţí v podhůří Drahanské vrchoviny, a proto je jeho krajina mírně zvlněná. Klima rekreační oblasti Plumlov se vyznačuje dlouhým teplým a mírně suchým létem. Naproti tomu zimní období je krátké, mírně teplé a velmi suché. Sněhová pokrývka se zde vyskytuje pouze krátkou dobu. Počet letních dnů se pohybuje v rozmezí 40-50 dnů a počet dnů se sněhovou pokrývkou je 50-60 dnů. Plumlovem protéká řeka Hloučela, která se vlévá do Podhradského rybníka a následně do přehradní nádrţe Plumlov. Asi 2 km od Plumlova, (ale stále v k.ú. Plumlov) se nachází přírodní park Brániska (1,43 ha),
12
SCHEJBAL, C.: Geografie cestovního ruchu. Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov, Přerov 2008, s. 14-36
10
je to travnatá step, kde hojně roste koniklec velkokvětý, xerotermní společenstva a acidofilní suché trávníky.
Vodní nádrž Plumlov Technické údaje: Typ: zemní sypaná, návodní jílové těsnění Výška hráze: 17 m Délka hráze v koruně: 465,5 m Šířka koruny: 6 m Zatopená plocha: 68 ha Celkový objem: 5,566 mil. m3 Provozovatel: Povodí Moravy, s. p. – závod Horní Morava13
S budováním přehrady se začalo roku 1912 z důvodu vyrovnání vodního stavu na řece Hloučele. V místě dnešní přehrady se původně nacházely dva rybníky; Stichovský a Zlechovský. Přehradní hráz vznikla zvýšením původní hráze Stichovského rybníka z 5 na 17 metrů nad terénem, čímţ došlo k zvednutí hladin obou rybníků a vytvoření jedné vodní plochy14. Díky vhodnému geologickému podloţí z hornin kulmu, tercierních pískovců a břidlice se mohla postavit sypaná, válená hráz. První světová válka přerušila stavbu přehrady, a proto s naváţením hráze se započalo aţ roku 1922. Rozpočet na stavbu přehrady před válkou byl 2 405 000 Kč, ale celkové náklady na výstavbu se do konce roku 1931 vyšplhaly na 13 322 028 Kč15. Přehrada byla uvedena do provozu roku 1932. Dodnes slouţí přehrada především původnímu účelu a to k regulaci průtoku vody a v krajním případě i pro zásobování nedalekého města Prostějova. Později se vodní nádrţ začala také vyuţívat k chovu ryb, výrobě elektrické energie a v neposlední řadě i pro rekreaci.
13
Www.pmo.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-2]. technické údaje. Dostupné z WWW: http://www.pmo.cz/vodni-dila/plumlov/ 14 STRÁSKÝ, J.: Přehrady Čech, Moravy a Slezska – průvodce. Knihy 555, Liberec 2010, s. 193 15 KÜHNDEL, J.: Prostějov město. Národohospodářská propagace Československá v Brně, Brno 1940, s. 135.
11
Revitalizace přehrady V současné době probíhá revitalizace a čištění přehrady v rámci programu Ministerstva zemědělství České republiky „Podpora zvyšování funkčnosti vodních děl“. Jedná se o první čištění přehrady od jejího zprovoznění. Dne 14. září 2009 se započalo s vypouštěním přehrady. Na jaře následujícího roku byl proveden výlov ryb a jejich převoz. Celkem bylo vyloveno 20 444 kg ryb16 (cejn velký, kapr, sumec, tolstlobik, úhoř a candát). V listopadu roku 2010 bylo zahájeno bagrování usazenin ze dna přehrady, protoţe bahno a sedimenty jsou jedním z velkých zdrojů sinic. Sinice vytváří toxiny, které mohou lidem způsobit alergické reakce. Dle schváleného harmonogramu prací by měla být revitalizace přehrady ukončena v dubnu 2011, ale je zřejmé, ţe dojde k průtahům především z důvodu pomalého vysoušení dna. Celková výše nákladů revitalizace přehrady přesáhne částku 90 mil. Kč.17
Obr 1: Výlov Plumlovské přehrady Zdroj: foto vlastní ze dne 24.4. 2010
16
Www.pmo.cz
[online].
2011
[cit.
2011-04-2].
výlov
ryb.
Dostupné
z
WWW:
z
WWW:
http://www.pmo.cz/2011/souhrnne-informace-o-prubehu-praci-na-vodnim-dile-plumlov/ 17
Www.pmo.cz
[online].
2011
[cit.
2011-04-2].
výlov
ryb.
Dostupné
http://www.pmo.cz/2011/souhrnne-informace-o-prubehu-praci-na-vodnim-dile-plumlov/
12
Plumlovská přehrada a cestovní ruch Ještě v roce 2009 lákala Plumlovská přehrada milovníky vodních sportů na výlety na šlapadlech či lodičkách nebo jen k poleţení na pláţi U vrbiček nebo U Lázničků. V současné době je cestovní ruch značně omezen revitalizací přehrady. Koupání v přehradě bylo problematické jiţ několik sezón zpětně díky výskytu sinic ve vodě. Revitalizace přehrady zasáhla i do sportovního rybaření, které bylo pro rok 2011 zrušeno nejen na přehradě, ale také na Podhradském rybníku nad přehradou.
Obr 2: Současný pohled na pláţ U vrbiček a molo, kde se dala půjčovat šlapadla a lodičky Zdroj: foto vlastní ze dne 27.5. 2010
1.5
Kulturně-historické předpoklady a památky
Kulturně-historické předpoklady jsou nedílnou součástí lokalizačních předpokladů cestovního ruchu. Kulturně-historické předpoklady jsou výsledkem lidské činnosti a můţeme je rozdělit na tři skupiny: kulturně historické památky, kulturní zřízení a kulturní akce, sportovní akce.18
18
SCHEJBAL, C.: Geografie cestovního ruchu. Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov, Přerov 2008, s. 41.
13
1.5.1 Kulturně-historické památky Kulturně-historická památka je výtvor lidské činnosti, který má uměleckou, historickou či vědeckou hodnotu hodnu trvalému uchování ve veřejném zájmu19. Kulturněhistorické památky můţeme rozdělit na movité a nemovité. Nemovité kulturněhistorické památky jsou hmotné objekty. Movité kulturně-historické památky jsou zaměřeny na etnografickou stránku kultury a obsahují mimo jiné tradice, jazyk, tvůrčí procesy či zvyky.20 Existence zachovalých kulturně-historických památek je jedním z předpokladů rozvoje cestovního ruchu v dané oblasti a ve spojitosti s přírodními krásami vytváří velký potenciál krajiny. Ve své práci se podrobněji zaměřím na movité kulturně-historické památky, které podle teritoriálního rozmístění a atraktivnosti mají spíše lokální význam.21
Zámek Plumlov Nynější zámek Plumlov stojí na pozůstatcích hradu, jehoţ historie se datuje přibliţně do druhé poloviny 13. století. Některé prameny uvádí, ţe jeho zakladatelem by mohl být levoboček Přemysla Otakara II., Mikuláš – vévoda opavský.22 Koncem 15. století se stává hrad majetkem Rodu pánů z Pernštejna. Pernštejnové se v Plumlově začali intenzivně věnovat rybníkářství, které jim vynášely nemalé zisky. Podle dochovaných pamětí biskupa olomouckého Dubraviuse byl výnos z rybníků za vlády Jana z Pernštejna roven čtyř násobnému příjmu biskupa olomouckého.23 Koncem 16. století se jiţ na plumlovském panství vyskytovalo něco kolem 30 rybníků. Během třicetileté války byl hrad dobyt a vyloupen švédskými vojsky. V lednu roku 1801 je hrad těţce poškozen vichřicí a Alois z Lichtenštejna dává rozkaz k jeho zbourání. Bourání provádí prostějovští měšťané, kteří si smí ponechat stavební materiál získaný bouráním.24 Vysoký zámek, tak jak ho známe dnes, dal vystavět Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna roku 1681 dle návrhu kníţete Karla Eusebia z Lichtenštejna. Zámek nebyl nikdy dostaven. V původním návrhu byly zakresleny čtyři křídla a dvě řady pokojů v kaţdém
19
VITÁKOVÁ, M.: Využití kulturních a přírodních památek pro cestovní ruch. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha 2007, s. 6. 20 SCHEJBAL, C.: Charakteristika cestovního ruchu. Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov, Přerov 2006, s. 53. 21 SCHEJBAL, C.: Geografie cestovního ruchu. Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov, Přerov 2008, s. 41. 22 Politický okres Prostějov.Kancelář Vydavatelství v Olomouci,Olomouc 1932, s 101. 23 Politický okres Prostějov.Kancelář Vydavatelství v Olomouci,Olomouc 1932, s 101. 24 JANOUŠEK, V.; Plumlovský okres. GARN, Brno 2010, s 75.
14
z nich. Karel Eusebius povaţoval tento zámek za prozatímní, neţ si postaví nový poblíţ kostela, proto nespěchal s jeho dokončením. Koncem roku 1681 přikázal Karel Eusebius, aby zámek nebyl ozdoben sloupy, ale pouze pilastry. Původní sloupy měly být později pouţity pro nový zámek, s jehoţ výstavbou se mělo začít co nejrychleji, protoţe se Karel Eusebius obával, ţe zámek nad Podhradským rybníkem bude vlhký.25 Zámek je na nádvorní straně zdoben třemi druhy pilastrů (dorské, jonské, korintské) zakončenými hlavicemi.
Obr 3: Pilastry Plumlovského zámku Zdroj: foto vlastní ze dne 24.4. 2010
Roku 1684 Karel Eusebius umírá a zámek zůstává navţdy nedokončen. Zámek byl neobydlen a prost jakéhokoliv nábytku aţ do roku 1692, kdy Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna nechal vybavit čtyři pokoje, které mu měly slouţit pro občasný nocleh, kdyţ projíţděl plumlovským panstvím. Po roce 1850 bylo jedno podlaţí zámku pronajato plumlovskému okresnímu soudu a bernímu úřadu. Z obyvatelných místností vznikly byty pro úředníky. V roce 1931 se zámek stává majetkem státního pozemkového úřadu na základě první pozemkové reformy. Poté zámek přebírá správa státních vojenských lesů, která provádí zpevnění zámku ocelovými lany. Teprve roku 1994 se majitelem zámku stává tehdy ještě obec 25
JANOUŠEK, V.; Plumlovský okres. GARN, Brno 2010, s 76.
15
Plumlov, která provádí opravu střechy a uvádí zámek do původního stavu po necitlivých zásazích za minulého reţimu. Na zámku je v současnosti moţné navštívit expozici Vítězná křídla, která pojednává o historii letectví za 2. světové války. Na rozdíl od loňského roku je tato expozice součástí běţné prohlídkové trasy. Na zámku se kromě pravidelných akcí konají i různé výstavy, koncerty,divadelní představení, workshopy atd. Na tyto akce je vţdy předem upozorněno na webových stránkách zámku nebo v infocentru Prostějova.
Zámek Plumlov a cestovní ruch Dle dostupných informací nedochází k velkým výkyvům v celkové návštěvnosti zámku Plumlov. Návštěvnost se pohybuje jiţ několik let v rozmezí 4 500 – 5 500 návštěvníků ročně. Na návštěvnosti zámku se nijak neprojevila revitalizace přehrady, která zasáhla celou turistickou sezónu roku 2010 a stále trvá.
Celková návštěvnost zámku Plumlov v roce 2005 - 2010
Graf 1: Celková návštěvnost zámku Plumlov v roce 2005-2010 Zdroj: vlastní zpracování dle statistiky informačního centra v Olomouci
16
Pro podporu návštěvnosti spustila Obecně prospěšná společnost Zámek Plumlov akci pod heslem „Vše pro spokojeného návštěvníka“. Jedná se o akci, kdy obyvatelé obcí Plumlova získají slevu 50% z ceny vstupného za klasickou denní prohlídku zámku.
Zámek Plumlov je účastníkem projektu Olomouc region Card, který vznikl za účelem podpory cestovního ruchu v Olomouckém kraji a městě Olomouci. Jedná se o projekt, kdy návštěvník, po zakoupení region Card má oprávnění k navštívení 74 zajímavých míst Olomouckého kraje a zároveň můţe uplatňovat slevy v restauracích, hotelích a relaxačních zařízení zapojených do projektu. Region Card se prodává ve dvou typech: dvoudenní a pětidenní. Cena za dvoudenní Olomouc region Card pro dospělého je 180 Kč a 90 Kč pro dítě. Pětidenní Olomouc region Card stojí 360 Kč pro dospělého a 180 Kč pro dítě. Distribuční síť prodejců Olomouc region Card tvoří především informační
centra,
některé
zapojené
subjekty
a
webové
stránky
www.olomoucregioncard.cz . Projekt Olomouc region Card se velice rychle dostal do podvědomí návštěvníků, coţ dokazuje graf prodeje karet. Mnoţství prodaných karet se kaţdoročně zvyšuje a rok 2010 byl nejúspěšnějším rokem v historii prodeje Olomouc region Card s pokořenou hranicí 10 000 prodaných karet. K nárůstu prodejnosti přispělo především rozšíření nabídky v Olomouckém kraji a reklama v tisku či rádiu. 26 Přehled prodeje Olomouc region Card v roce 2005 - 2010
Graf 2: Přehled prodeje Olomouc region Card v roce 2005-2010 26
MAREK, I.: Marketingová podpora Olomouc region Card. Reklamní a marketingová agentura mARK, Olomouc 2010, s. 2-17.
17
Zdroj: vlastní zpracování dle Závěrečné zprávy projektu Olomouc region Card za rok 2010
Návštěvnost zámku Plumlov s vyuţitím Olomouc region Card nemá konstantně vzrůstající charakter, přesto stejně jako u prodejnosti karet, tak i u návštěvnosti zámku Plumlov, byl rok 2010 rokem rekordním, kdy zámek navštívilo nejvíce návštěvníků od zapojení do projektu. Zámek Plumlov je i místem, kde si návštěvník můţe zakoupit Olomouc region Card a v roce 2010 bylo přímo na zámku prodáno 38 karet, coţ je oproti předcházejícímu roku nárůst o 1 167 % s prodejem pouze tří karet.27
Návštěvnost zámku Plumlov s Olomouc region Card v roce 2006-2010
Graf 3: Návštěvnost zámku Plumlov s Olomouc region Card v roce 2006-2010 Zdroj: vlastní zpracování dle Závěrečné zprávy projektu Olomouc region Card za rok 2010
Kostel Nejsvětější trojice Je druhou dominantou Plumlova díky své výhodné poloze na kopci. Kostel byl postaven roku 1555 Vojtěchem z Pernštýna jako hřbitovní kostel. Vedle kostela Nejsvětější trojice chtěl Karel Eusebius z Lichtenštejna postavit nový zámek. Za světové války byly tři zvony kostela roztaveny a pouţity pro válečné účely.
27
MAREK, I.: Marketingová podpora Olomouc region Card. Reklamní a marketingová agentura mARK, Olomouc 2010, s. 9.
18
Na hřbitovní zdi kostela je umístěna tabulka, jejíţ nápis sděluje, ţe z tohoto místa stříleli švédští vojáci roku 1643 na zámek, který po dobytí vyrabovali a s městečkem vypálili. Zajímavostí kostela jsou i dvě dělostřelecké koule zazděné v hřbitovní zdi28. Dnes je kostel Římskokatolickou farností, která zde pořádá bohosluţby kaţdou neděli od 10:30 hod.
Obr 4: Pohled na kostel Nejsvětější trojice od přehrady Zdroj: foto vlastní ze dne 10.5.2010
Socha sv. Floriána Pochází z roku 1749 a je umístěna na Tyršově náměstí
Socha sv. Antonína Paduánského Pochází z roku 1786 a je umístěna v městském parku.
1.5.2 Kulturní akce Kulturní akce výrazně zvyšují potenciál destinace cestovního ruchu. Kulturní akce jsou součástí nabídky destinace a velice často se stávají hlavním motivátorem cestování. Jejich velkou výhodou je, ţe nemusí být propojeny s jinou atraktivitou destinace, a ţe
28
Politický okres Prostějov.Kancelář Vydavatelství v Olomouci,Olomouc 1932,s.105
19
k jejich vzniku stačí pouze originální nápad, který se potká se zájmem návštěvníků.29 Rekreační oblast Plumlovsko pořádá velké mnoţství kulturních akcí, které mají větší neţ pouze lokální význam, a které lákají turisty na příjemný záţitek v krásném prostředí. Nabídka kulturních akcí v letech 2009 a 2010 není ovlivněna skutečností čištění přehrady.
Kulturní akce konané na zámku Plumlov Na zámku Plumlov se kaţdoročně konají akce, které mají jiţ svoji tradici a kouzlo. Mezi tyto akce patří slet čarodějnic, Plumlovské hody, oslava dne dětí, Hubertské slavnosti, Halloween na zámku, Advent na zámku a v neposlední řadě velice oblíbené noční prohlídky zámku, které probíhají za svitu svíček. Návštěvníky provádí šašek místnostmi zámku a seznamuje je jak s historií zámku, tak s pověstmi, které se k zámku váţí. V kaţdé místnosti se odehrává scénka v dobových kostýmech a vyvrcholením je šermířský souboj na baště zámku.
Obr 5: Večerní prohlídka zámku Zdroj: foto vlastní ze dne 24.4. 2010
29
KOTÍKOVÁ, H.; SCHWARTZHOFFOVÁ, E.: Nové trendy v pořádání akcí a událostí (events) v cestovním ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha 2008, s. 7-8.
20
Obr 6: Šermířský souboj na baště zámku Zdroj: foto vlastní ze dne 24.4. 2010
Další zajímavou kaţdoročně se opakující akcí je PLUMLOVE open air festival. Jedná se o hudební multiţánrový festival, který se koná vţdy v červenci. V roce 2010 délka hudební produkce přesáhla 28 hodin čistého času a vystoupilo na ní přes 120 účinkujících.
Kulturní akce pořádané v blízkosti Plumlovské přehrady: Keltská noc – mezinárodní hudební festival pro příznivce keltské hudby, tance, řemesel a umění, který se koná vţdy v červenci. Keltská noc se pořádá pod záštitou velvyslance Irska v Praze. V roce 2011 se bude konat jiţ 10. ročník akce v kempu Ţralok na Plumlově. V předchozím roce byla Keltská noc velice úspěšná, vystoupilo zde více neţ 120 umělců z České republiky i zahraničí. Součástí akce byla i půlnoční ohňová show. Cena vstupenky na celý víkend je 400 Kč.
Písničkou ke slunci – mezinárodní hudební festival pro děti a mládeţ se zdravotním postiţením pořádaný v červnu na pláţi U vrbiček. V roce 2011 se bude konat jiţ 16. ročník akce. Součástí akce jsou i pěvecká a divadelní vystoupení dětí ze škol, ústavů, dětských domovů a speciálních zařízení stejně jako předních českých umělců. Akce 21
„Písničkou ke slunci“ je příleţitost pro děti s mentálním či zdravotním postiţením poznat nové kamarády a pobavit se s nimi. Pořadatelem akce je občanské sdruţení Písničkou ke slunci. Vstupné na akci je 100 Kč.
1.5.3 Sportovní akce Sportovní akce jsou událostí nejen pro sportovce, ale také pro fanoušky sportu. Sportovní akce můţeme rozdělit na akce pořádané pro vrcholové sportovce a na akce pro rekreační sportovce. Turistická oblast Plumlov pořádá akce pro rekreační sportovce a pro návštěvníky, kteří si chtějí sportem zpestřit dovolenou v destinaci. Závod dračích lodí – tento sport pochází z Číny, kde má 2 000 let starou tradici. Cílem závodu je, aby 20 pádlujících (10 na pravé a 10 na levé straně) za povzbuzování bubeníka, který udává rytmus pádlování, se dostalo co nejrychleji do cíle. Na Plumlovské přehradě je závod dračích lodí relativně novým sportem, který si rychle získal na oblibě. Během roku se tu pořádá několik závodů pod záštitou různých pořadatelů. Na Plumlovské přehradě se jezdí závod na 200 m. V roce 2011 jsou závody zrušeny. Startovné se pohybuje kolem 5000 Kč. .
1.6
Realizační předpoklady cestovního ruchu
Realizační předpoklady umoţňují vlastní realizaci cestovního ruchu a zabezpečují tvorbu, realizaci a zprostředkování sluţeb. Mezi realizační předpoklady řadíme ubytovací, stravovací zařízení, sportovně rekreační zařízení a turistická informační centra. Poskytováním sluţeb dochází k uspokojování lidských potřeb a poţadavků a zároveň dochází k bezprostřednímu kontaktu mezi návštěvníky (zákazníky) a zaměstnanci poskytovatelů sluţeb. Díky přímému kontaktu se zákazníkem, se zaměstnanci poskytovatelů sluţeb stávají důleţitou součástí cestovního ruchu, a proto by měli být řádně řízeni, motivováni a vzděláváni, aby dosahovali poţadovaných kvalit30. Kvalita poskytovaných sluţeb podstatně ovlivňuje pocit spokojenosti návštěvníků, kteří odjíţdějí z destinace buď s pozitivní či negativní osobní zkušeností. 30
Management consulting group.: Pohostinství pro cestovní ruch. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha 2008, s. 24.
22
Pokud poskytované sluţby odpovídají poţadavkům návštěvníka, který následně odjíţdí s pozitivní osobní zkušeností, pak je velká pravděpodobnost, ţe návštěvník v budoucnu destinaci opět navštíví nebo ţe ji doporučí svým přátelům a známým.31 Předávání pozitivních zkušeností a referencí návštěvníků svým přátelům a známým je nejlepší a nejlevnější reklamou jakou destinace čí poskytovatelé sluţeb mohou mít. Vzniká tak dobrá image destinace, která je předmětem zájmu destinačního managementu.
1.6.1 Ubytovací služby Ubytovací sluţby poskytují dočasné ubytování mimo místo trvalého bydliště návštěvníka. Ubytovací sluţby jsou často spojovány s poskytováním jiných sluţeb především stravovacích sluţeb, ale i doplňkových sluţeb jako jsou poskytování informací, směnárenské sluţby, čistírny oděvů atd. Ubytovací zařízení se výrazně odlišují kvalitou a rozsahem poskytovaných sluţeb a jejich cenovou dostupností. Výběr kategorie ubytovacího zařízení je ovlivněn finančními moţnostmi návštěvníků, kteří pochází z různých sociálních skupin. Samotná kategorie ubytovacího zařízení je určena velikostí, dispozičním řešením a poskytovaným komfortem.32
Ubytování v rekreační oblasti Plumlov Rekreační oblast Plumlov nabízí pouze omezené moţnosti ubytování. Je to dáno především sezónností letní rekreace. V oblasti zcela chybí hotelová ubytovací zařízení stejně jako motely podél cest. Absence hotelových ubytovacích zařízení odrazuje návštěvníky poţadující větší komfort, aby se v oblasti zdrţeli déle neţ jeden den. V oblasti se nachází mnoho rekreačních chat a chalup, které jsou však většinou v osobním vlastnictví nebo se jedná o podnikové rekreační chaty. Vyšší komfort ubytování pro běţného návštěvníka poskytují penziony. V oblasti se nachází 5 penzionů s celkovou kapacitou 103 lůţek. Další moţnost ubytování poskytují autokempy. V oblasti se nacházejí dva autokempy, které díky poskytovaným sluţbám a letním hudebním festivalům rychle získaly na oblíbenosti. 31
BEKHEDDA, D.; VYKYDALOVÁ, K.: Cestovní ruch a destinační management. Olomouc 2010, s. 24 Management consulting group.: Pohostinství pro cestovní ruch. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha 2008, s. 5. 32
23
Camping Žralok Plumlov – autokemp se nachází u břehu Podhradského rybníka. Nabízí moţnost ubytování jak v dřevěných chatkách, tak ve vlastních stanech či karavanech. Provozní doba autokempu je od dubna do října. Autokemp je vybaven dětským koutkem, společenskou místností, sportovním hřištěm, kuchyňkou a sociálním zázemím. Kapacita kempu je 150 stanů a 50 automobilů. Cena za dvojlůţkovou chatku na noc je 320 Kč. Cena za umístění velkého stanu či karavanu je 90 Kč za noc. Autokemp Přehrada Mostkovice - autokemp se nachází v blízkosti Plumlovské přehrady. Nabízí ubytování v chatkách nebo ve vlastním stanu či karavanu. Provozní doba autokempu je od května do září. Součástí areálu autokempu je multifunkční hřiště pro volejbal, nohejbal, florbal, softbal, badminton. Kemp je vybaven dětským koutkem, společenskou místností a sociálním zařízením. Je zde moţnost bezdrátového připojení k internetu. Kapacita kempu je 360 míst, z toho 125 v chatkách. Cena za dvojlůţkovou chatku na noc je 220 Kč. Cena za umístění velkého stanu je 70 Kč za noc.
1.6.2 Stravovací služby Pojmem stravovací sluţby se rozumí výroba, příprava a rozvoz pokrmů za účelem prodeje v rámci hostinské ţivnosti. V odvětví stravovacích sluţeb je většina podniků provozována malými a středními podnikateli, kteří tvoří významnou součást celé české ekonomiky. Hlavním komponentem stravovacích sluţeb jsou stravovací zařízení, která poskytují stravovací sluţby. Stravovací zařízení poskytují návštěvníkům/hostům základní a doplňkové stravování a také mohou plnit různé zábavné a společenské funkce jako např. kavárny, cukrárny a jiné.33 Spokojenost zákazníka a kvalitu poskytovaných sluţeb výrazně ovlivňuje prostředí a vybavení stravovacího zařízení. Zjednodušeně můţeme hovořit o třech faktorech, které nejvíce ovlivňují spokojenost zákazníka a to je: subjekt, objekt a prostor. Subjekt zde představuje obsluhu a její chování a vystupování. Důleţitá je především komunikace s hostem. Objektem se rozumí samotný pokrm či nápoj a jeho způsob servírování. Posledním faktorem ovlivňujícím spokojenost zákazníka je prostor stravovacího zařízení tedy nejenom jeho vybavení, zařízení a dekorace, ale také venkovní vzezření. Venkovní vzezření 33
SCHEJBAL, C.: Geografie cestovního ruchu. Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov, Přerov 2008, s. 44.
24
stravovacího zařízení zprostředkovává první kontakt s potenciálním hostem. Podle venkovního vzhledu si potenciální host začleňuje stravovací zařízení do jednotlivých úrovní dříve tzv. „cenových skupin“ a dle toho očekává úroveň poskytovaných sluţeb, šíři sortimentu a výši cen34.
Stravování v rekreační oblasti Plumlov Stejně jako ubytování, tak i stravování v rekreační oblasti Plumlov je silně ovlivněno letní sezónou. Během celého roku je moţné se najíst pouze ve třech restauračních zařízeních a to v restauraci Pácl a v hostinci U Rudolfa v Plumlově nebo v restauraci Pod Kopcem v Mostkovicích. V letní sezónu jsou otevřeny různé stánky s občerstvením a to především v blízkém okolí Plumlovské přehrady, avšak typem jídla se velice blíţí dnešním „fast foodům“.
K rekreační oblasti Plumlov patří i gastronomická specialita „Plumlovský řízek“. Jedná se o smaţený vepřový řízek v těstíčku, podává se se sázeným vejcem a strouhaným sýrem, zalitý kečupem. Tuto specialitu začali poprvé nabízet svým hostům v Restauraci Pácl, ale nyní je tato specialita známa po celém Olomouckém kraji a jedna porce bez přílohy vyjde na cca 110 Kč.
1.6.3 Sportovně rekreační zařízení Sportovně rekreační zařízení mají za úkol vytvářet a poskytovat sluţby v turistických destinacích. Sportovně rekreační zařízení nabízejí moţnost tzv. aktivního odpočinku a pomáhají k dosaţení rekreačního efektu u návštěvníků. Sportovně rekreační zařízení mohou být různého typu dle charakteru rekreační oblasti či střediska. Příkladem sportovně rekreačních zařízení jsou koupaliště, loděnice s přístavním molem, hřiště pro míčové a jiné hry, turistické stezky, cyklostezky a jiné.
34
Management consulting group.: Pohostinství pro cestovní ruch. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha 2008, s. 33.
25
Sportovně rekreační zařízení v rekreační oblasti Plumlov Plavání – pro plavce disponuje přehrada dvěma pláţemi s travnatým povrchem a to pláţ U Vrbiček a pláţ U Lázničků. Obě tyto pláţe jsou vybaveny sociálním zařízením a je zde moţnost občerstvení. Současně se zde dají vypůjčit šlapadla či lodičky. Vypůjčení šlapadla pro čtyřčlennou posádku stojí 90 Kč na hodinu a vypůjčení lodičky stojí cca 50 Kč na hodinu Plážový volejbal – pro pláţový volejbal je zřízené hřiště pod hrází přehrady. Hřiště má sezónní provoz a to od května do září, ale je zde moţnost objednání i mimo sezónu za vhodného počasí. Cena za pronájem hřiště je 100 Kč za hodinu. Je zde moţnost i zapůjčení míče za 10 Kč na hodinu. Minigolf – hřiště pro minigolf se nachází pod hrází přehrady v obci Mostkovice. Provozní doba má opět pouze sezónní charakter a to od května do září. Za vhodného počasí je moţnost objednání i mimo sezónu. Vstupné na hodinu stojí 20 Kč. Jezdectví – vyjíţďky na koních po okolí Plumlovské přehrady pořádá jezdecký klub HELIOS Mostkovice, který je nedaleko hráze přehrady. Hodina vyjíţďky na koni vyjde návštěvníka na 300 Kč. Pěší turistika – pro pěší turistiku lze vyuţít značených cest, které jsou udrţovány Klubem českých turistů. Červená turistická trasa propojuje rekreační oblast Plumlov s Prostějovem, kde začíná v místě ţelezničního nádraţí. Červená trasa tedy vede z Prostějova přes Mostkovice, dále trasa sleduje pravý břeh Plumlovské přehrady aţ k Podhradskému rybníku. U Podhradského rybníka dochází ke kříţení červené a zelené turistické trasy. Zelená trasa směřuje směrem k Plumlovskému zámku. Po prohlídce zámku je moţné se zpět vrátit na červenou turistickou trasu, která vede přes Soběsuky, Vícov a Stínavu aţ do Náměště na Hané. Zelená trasa vede z Otaslavic do Plumlova. Cykloturistika – v posledních letech se cykloturistika dostává do popředí zájmu veřejnosti. Tento sport si získal oblibu veřejnosti i pro šetrnost k ţivotnímu prostředí. Rekreační oblast Plumlov má méně náročný terén pro cykloturistiku. Oblastí prochází cyklotrasa č. 5 tzv. Jantarová stezka, která navazuje na cyklotrasy v Polsku a Rakousku. Jantarová stezka propojuje města a obce: Tworkow/Hať – Hlučín – Ostrava – Přerov – Olomouc – Prostějov – Mostkovice – Plumlov – Vícov – Stínava – Blansko – Brno – Hevlín. Na Jantarovou stezku se v rekreační oblasti Plumlov napojují další cyklotrasy, 26
které mají jiţ jen lokální význam. Jsou to cyklotrasy: č. 5031 Konice – Straţisko – Vícov – Plumlov č. 5040 Plumlov – Krumsín – Brodek u Prostějova – Kojetín – Lobodice č. 5075 Plumlov – Repešský Ţleb – Niva – Sloup
1.6.4 Turistická informační centra Turistická informační centra poskytují bezplatně návštěvníkovi důleţité informace o sluţbách souvisejících s cestovním ruchem, o kulturních památkách a kulturních akcích konaných nejen v místě působení, ale i v celé ČR. Provozovny jsou označeny bílým tiskacím „i“ v zeleném čtverci o základních rozměrech 50 x 50 cm. Informační centra v okolí rekreační oblasti Plumlov Regionální informační centrum Prostějov Pernštýnské náměstí 8 796 01 Prostějov Informační centrum je členem Asociace turistických a informačních center ČR a zároveň České centrály cestovního ruchu – Czech Tourism.
Prezentace rekreační oblasti Plumlov na internetových stránkách turistického informačního centra Internetové stránky města Prostějova neobsahují přímý odkaz z hlavního menu na regionální informační centrum v Prostějově. Nejprve je nutné zvolit na hlavní liště „Informační středisko“, poté se objeví odkaz na Regionální informační centrum. Internetové stránky jsou ve třech jazykových mutacích a to v Češtině, Angličtině a Němčině. Turistické informační centrum v Prostějově prezentuje na svých stránkách rekreační oblast Plumlov jen okrajově, je zde moţné nalézt seznam ubytovacích zařízení v Prostějově a blízkém okolí s přímým odkazem na jednotlivá zařízení. Naproti tomu seznam stravovacích zařízení je pouze výběrem jednotlivých zařízení nikoliv
27
kompletním přehledem. Informace ohledně kulturních akcí či cyklostezkách se omezily na pouhý seznam bez detailnějších informací či popisů. Město Plumlov či obec Mostkovice neprovozují turistické informační centrum.
28
2. Analýza konkurence rekreační oblasti Plumlov Při tvorbě nových marketingových strategií a produktů je důleţité sledovat zákazníky a jejich potřeby, ale také konkurenci. Ke zjištění pozice turistické destinace na trhu je účelné porovnat danou destinaci s jinými destinacemi tedy s konkurenčním prostředím. Konkurenčními destinacemi jsou destinace, které se snaţí uspokojit stejné potřeby stejným návštěvníkům a jejichţ nabídka produktů a sluţeb je podobná. Analýza konkurence, je li dobře provedena, má velikou vypovídací hodnotu a pomůţe správně určit marketingové nástroje, které destinace musí pouţít k prosazení se či udrţení se na trhu. Důsledné určení a poznání konkurence pomáhá při marketingových činnostech jako je tvorba nového produktu, který by měl být odlišný a nenapodobitelný v konkurenčním prostředí jiných produktů. Při sestavování analýzy konkurence je nejprve nutné určit, kdo je pro destinaci konkurentem a kdo ne. Z prvků konkurenčního prostředí se vyberou hlavní konkurenti, kteří jsou následně zahrnuti do analýzy. Analýza se provádí z hledisek oblastí, které jsou potřebné znát ke zlepšení či rozšíření stávající nabídky a nalákání nových návštěvníků. Analýzou mohou být odpovědi na následující otázky: Jaký je záměr konkurenta z hlediska působení na trhu? Jakou strategii z hlediska působení v odvětví konkurent uplatňuje? Jaké cíle má konkurent a jak jich chce dosáhnout? Na jakou cílovou skupinu se konkurent zaměřuje? Jaká je konkurenční strategie konkurenta? Jaká je finanční síla konkurenta? A jiné… Získáním odpovědí na tyto otázky dojde k identifikaci silných a slabých stránek konkurence. Tyto informace se mohou stát konkurenční výhodou při volení nové marketingové strategie.35 Z hlavních konkurentů rekreační oblasti Plumlov byla pro analýzu zvolena rekreační oblast Pálava díky podobnému potenciálu krajiny a 35
Kolektiv společnosti Eurovision s.r.o..: Strategický rozvoj destinace cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha 2007, s. 28.
29
destinačnímu managementu. Pro analýzu jsem si zvolila tři kritéria a to: nabídka destinací, návštěvnost a ubytovací zařízení, prezentace oblastí na internetových stránkách turistických informačních center.
Rekreační oblast Pálava a Lednicko-valtický areál Lokalizace Území obce:
Mikulov
Správní obvod 2:
Mikulov
Správní obvod 3:
Mikulov
Území NUTS 4:
Okres Břeclav
Území NUTS 3:
Jihomoravský kraj
Území NUTS 2:
Jihovýchod
Turistický region:
Jižní Morava 34 Pálava a LednickoValtický areál
Turistická oblast:
Charakteristika oblasti Přibliţně 50 km od Brna v severozápadním výběţku Panonské níţiny, při státní hranici s Rakouskem, se rozkládá malebná kulturní krajina Pálava s nejvyšším vrcholem Děvín (550 m n.m.). Turistická oblast Pálava je známá pro své typické bílé vápencové útvary Pálavských vrchů, bohatou historii, folklorní tradice a vinařství. Tato destinace je ukázkou pokojného souţití člověka s přírodou. Turista je uchvácen nejen kulturními památkami jako je Mikulovský zámek, zříceniny hradů či soubor unikátních barokních vinných sklepů, ale také nádhernou nedotčenou přírodou CHKO Pálavy s luţními lesy, která je od roku 1986 vyhlášena biosferickou rezervací UNESCO. V CHKO Pálava se nachází čtyři národní přírodní rezervace (Děvín-Kotel-Soutěska, Křivé jezero, Slanisko u Nesytu a Tabulová, Růţový vrch a Kočičí kámen), pět přírodních rezervací, jedna národní přírodní památka (Kalendář věků) a čtyři přírodní památky. Přírodním unikátem CHKO Pálava je výskyt rostliny hvozdíku Lumnitzerova pálavského, který nikde jinde ve světě neroste. Tři Novomlýnské nádrţe na řece Dyji tvoří významnou dominantu 30
krajiny a díky své velikosti jsou největší vodní plochou Moravy. Prostřední Novomlýnská nádrţ zvaná Věstonická byla vyhlášena přírodní ornitologickou rezervací a je významným hnízdištěm ptáků a zimovištěm severských hus. Od roku 2004 je Pálava Ptačí oblastí evropské soustavy Natura 2000. Mušovská a Novomlýnská vodní nádrţ slouţí k rekreaci, koupání, rybolovu a jsou zde výborné podmínky pro jachting. Na dolní Novomlýnské nádrţi byla zřízena pravidelná lodní doprava pro rekreanty, která zajišťuje spojení mezi Dolními Věstonicemi a obcí Šakvice. Mušovská vodní nádrţ poskytuje díky své velké rozloze a častým větrům skvělé podmínky pro windsurfing. Rekreační oblast křiţují naučné stezky a mnoţství cyklostezek. V dnešní době je Pálava velice oblíbenou a turisticky vytíţenou destinací cestovního ruchu, která návštěvníkům nabízí mnoho druhů cestovního ruchu např. rekreační, kulturně poznávací, sportovně turistický, gastronomický, kongresový a jiné. Jméno Pálava dostala rekreační oblast podle staršího českého jména vinařské vsi Pavlov, ale podle lidové etymologie je význam slova Pálava zcela jiný a to “země spálená sluncem“.
2.1 Srovnání nabídky rekreační oblasti Plumlov a Pálava Rekreační oblasti Plumlov a Pálava mají podobný potenciál kulturní krajiny s mnoţstvím kulturních památek a sportovního vyţití v okolí uměle vytvořených vodních nádrţí. Následující tabulka popisuje a srovnává nabídky obou destinací. První sloupec tabulky definuje atraktivity, které jsou společné pro obě destinace. Druhý sloupec
tabulky
identifikuje
konkurenční
výhody
obou
destinací.
Převahu
konkurenčních výhod má destinace Pálava, je to především díky většímu potenciálu krajiny, lepším ubytovacím moţnostem a perfektně zvládnutému marketingu oblasti. Třetí sloupec popisuje slabé stránky obou destinací. Rekreační oblast Plumlov má více slabých stránek, coţ je dáno především velikostí rekreační oblasti, geografickou polohou a špatně zvládnutým marketingem oblasti.
31
Tabulka 1: Srovnání nabídky rekreačních oblastí Plumlov a Pálava Zdroj: vlastní zpracování dle místního šetření
2.2 Srovnání návštěvnosti a ubytovacích zařízení Ubytovací zařízení v rekreační oblasti Pálava V turistické oblasti Pálava a Lednicko-Valtický areál se nachází celkem 106 hromadných ubytovacích zařízení. Tato destinace nabízí i hotelová ubytovací zařízení, coţ poskytuje větší komfort pro návštěvníka destinace. V turistické oblasti Pálava a Lednicko-Valtický areál se nachází celkem 59 hotelů a penzionů, ale ţádný hotel nedosahuje pětihvězdičkové kvality. Levnější alternativu ubytování poskytují kempy (13 kempů) a chatové osady (15 osad). Rekreační oblast Pálava má v nabídce i kongresové prostory v Mikulovském zámku, které díky bohaté historii dodají pořádaným kongresům specifickou atmosféru. Vybavení i technické zázemí kongresových prostor Mikulovského zámku je na vysoké úrovni, přesto se jedná o tzv. město třetí volby.36 Zámecký sál při stolové úpravě má kapacitu 230 osob a při úpravě sálu jako hlediště 300 osob. Výhodou při pořádání kongresů je blízkost města Brna s mezinárodním letištěm.
36
SCHEJBAL, C.: Typologie cestovního ruchu. Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov, Přerov 2008, s. 49
32
Porovnání návštěvnosti a ubytovacích kapacit Z porovnání statistiky návštěvnosti Jihomoravského a Olomouckého kraje je moţné odvodit, ţe více návštěvníků ročně zavítá do Jihomoravského kraje, ale zdrţí se zde pouze krátkou dobu a to průměrně pouze 3,2 dny. Krátká doba pobytu v Jihomoravském kraji je mimo jiné ovlivněna i krátkodobými návštěvami veletrhů v Brně. Naproti tomu Olomoucký kraj ročně navštíví méně návštěvníků, ale zato se zdrţí delší čas a to průměrně 5 dní. Turisté cestují do Olomouckého kraje především za kulturními památkami a za relaxací.
Tabulka 2: Návštěvnost Jihomoravského a Olomouckého kraje Zdroj: vlastní zpracování dle statistiky ČSÚ z roku 2006,
Porovnání Olomouckého a Jihomoravského kraje z hlediska návštěvnosti zahraničními turisty Dle statistiky Českého statistického úřadu zaujímá Jihomoravský kraj třetí pozici v návštěvnosti kraje zahraničními turisty, coţ je dáno především výhodnou geografickou polohou. Na prvních dvou pozicích se umístila Praha a Karlovarský kraj. Svoji pozici si Jihomoravský kraj vydobyl hlavně díky městu Brnu a jeho veletrţní a kongresové turistice a díky památkám UNESCO. Olomouckému kraji patří aţ desátá pozice (ze 14 krajů) v návštěvnosti zahraničními turisty, coţ je dáno především jeho velikostí a polohou. Návštěvnost krajů zahraničními turisty významně ovlivňuje i rekreační oblasti Plumlov a Pálava, coţ se projevuje v nabídce programů a sluţeb. Rekreační oblast Pálava je více orientovaná na zahraniční návštěvníky, o čemţ svědčí i cizojazyčné mutace internetových stránek.
33
Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v Olomouckém a Jihomoravském kraji v roce 2010
Graf 4: Podíl zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Olomouckém a Jihomoravském kraji Zdroj: vlastní zpracování dle statistiky ČSÚ z roku 2010
V porovnání s rekreační oblastí Plumlov, nabízí rekreační oblast Pálava větší výběr ubytovacích zařízení, větší kapacity i vyšší komfort ubytování. Díky nabídce hotelových ubytovacích zařízení poskytuje rekreační oblast Pálava ubytování i pro náročnější návštěvníky, kteří se tak mohou zdrţet v destinaci delší čas. Absence hotelových ubytovacích kapacit v rekreační oblasti Plumlov značně limituje skladbu návštěvníků a dobu pobytu. Další konkurenční nevýhodou rekreační oblasti Plumlov je absence kongresových prostor především z důvodu polohy a velikosti oblasti.
2.3.
Srovnání prezentací destinací na internetových stránkách
turistických informačních center V rekreační oblasti Pálava se nachází dvě turistická informační centra a to regionální informační centrum v Mikulově a informační centrum v Pasohlávkách. Obě tato informační centra jsou členy Asociace turistických informačních center ČR a zároveň České centrály cestovního ruchu – Czech Tourism. 34
Regionální informační centrum v Mikulově je zřízeno a provozováno neziskovou organizací ADONIS. Finanční podporu získává informační centrum z Jihomoravského kraje, DSO Mikulovsko a Města Mikulova. V roce 2010 navštívilo regionální informační centrum v Mikulově celkem 70 468 návštěvníků, z toho bylo 92% tuzemských návštěvníků a pouhých 8% zahraničních návštěvníků. Nejvíce zahraničních návštěvníků pocházelo z Rakouska (1 572 návštěvníků), Slovenska (1 292 návštěvníků) a Polska (773 návštěvníků).
Internetové stránky města Mikulova obsahují přímý odkaz na Regionální informační centrum
Mikulov.
Internetové
stránky
jsou
velice
profesionálně
http://www.mikulov.cz/turistika/turisticke-informacni-centrum-mikulov/.
vytvořené: Internetové
stránky jsou zpracovány ve třech jazykových mutacích a to v Češtině, Angličtině a Němčině, coţ umoţňuje bezproblémové vyuţívání internetových stránek zahraničními návštěvníky. Na internetových stránkách jsou uveřejněny vyčerpávající informace o rekreační oblasti a samotném informačním centru a o pořádaných akcích. Na internetových stránkách jsou také zveřejněny seznamy a odkazy na ubytovací a stravovací zařízení včetně jejich zobrazení na mapě. Díky odkazům na konkrétní ubytovací či stravovací zařízení je moţné prostřednictvím stránek učinit rezervaci. Součástí internetových stránek je i e-shop, kde je moţné zakoupit mapy, pohlednice a různé upomínkové předměty. Stránky obsahují mapu, na které je vyznačena poloha turistického informačního centra. Regionální centrum v Mikulově poskytuje velice kvalitní sluţby v péči o návštěvníky oblasti. Regionální informační centrum Mikulov Náměstí 1 692 01 Mikulov
Turistické informační centrum Pasohlávky Internetové stránky města Pasohlávky neobsahují přímý odkaz na turistické informační centrum, ale po rozkliknutí lišty v hlavním menu „Informace pro turisty“ se objeví odkaz:
http://www.pasohlavky.cz/cze/tic/default.htm.
Internetové
stránky
jsou
vytvořené v sedmi jazykových mutacích a to v Češtině, Angličtině, Němčině, 35
Holandštině, Polštině, Ruštině a Litevštině, coţ umoţňuje pohodlné uţívání stránek širokému spektru cizinců. Internetové stránky informují o rekreační oblasti, samotném informačním centru, konaných akcích a také zveřejňují seznam ubytovacích a stravovacích zařízení. Seznam ubytovacích a stravovacích zařízení postrádá lokalizaci těchto zařízení na mapě. Internetové stránky obsahují mapu s vyznačenou polohou turistického informačního centra, ale návštěvník musí vyvinout úsilí mapu najít a rozkliknout odkaz „interaktivní mapy“. Na stránkách můţe návštěvník shlédnout i fotky exteriéru a interiéru turistického informačního centra. Turistické informační centrum Pasohlávky poskytuje kvalitní sluţby návštěvníkům oblasti. Turistické informační centrum Pasohlávky 691 22 Pasohlávky
Profesionálně vytvořená prezentace destinace Pálava na internetových stránkách města Mikulova a obce Pasohlávky je velkou konkurenční výhodou. Turista dostane všechny potřebné informace na jednom místě, coţ mu značně ušetří čas. Zjistí nejen moţnosti ubytování a stravování, ale také dostane tipy, které zajímavosti navštívit, a kterých kulturních akcí se účastnit. Rekreační oblast Plumlov nemá ucelenou prezentaci oblasti na internetu, coţ značně znevýhodňuje její pozici na trhu. Tvorba takové prezentace destinace na internetových stránkách města Plumlova a obce Mostkovice by dostala tuto oblast do podvědomí široké veřejnosti a zvýšila by návštěvnost destinace.
36
3. Doporučení rozvoje rekreační oblasti Plumlov a její logistické zabezpečení Analýzou rekreační oblasti Plumlov a analýzou konkurenční destinace Pálava bylo zjištěno, ţe rekreační oblast Plumlov má nedostatečnou prezentaci oblasti nejen na internetových stránkách turistického informačního centra v Prostějově, ale vůbec neexistují internetové stránky, které by byly zaměřeny výhradně na rekreační oblast Plumlov, a které by obsahovaly rezervační systém pro ubytování, stravování a prodej vstupenek na různé kulturní akce. Doporučením rozvoje rekreační oblasti Plumlov bude tedy tvorba informačních internetových stránek s moţností rezervace ubytování, stravování a koupě vstupenek na jednotlivé kulturní akce. Internetová prezentace rekreační oblasti Plumlov bude slouţit jako zdroj informací pro návštěvníky a zároveň bude návštěvníkovi umoţňovat nákup turistických produktů a sluţeb. Poskytování informací a prodej sluţeb a produktů cestovního ruchu se řadí do přípravné etapy v logistické řetězci turismu37. Přípravnou fázi mají obvykle v reţii cestovní kanceláře či cestovní agentury, ale díky on-line rezervačním systémům dochází k jejich částečnému nahrazení, coţ má pozitivní vliv na cenu zprostředkovaných sluţeb. Dochází ke sniţování nákladů na propagaci, distribuci a také se zásadně sníţí provozní náklady. Internetová prezentace destinace s on-line rezervačním systémem podporuje propojení nabídky drobných a středních podnikatelů (např. ubytovací a stravovací sluţby) s atraktivitami rekreační oblasti Plumlov (např. zámek, přehrada, cyklostezky a jiné), coţ umoţní návštěvníkovi získat kompletní informace o destinaci a zároveň mu ulehčí jeho přípravu na pobyt v místě (informace o dopravní dostupnosti, aktuálnímu počasí, vizualizace dané destinace a jiné). Rezervační internetový portál mění moţnosti koncového zákazníka. Zákazník dostává přesné a aktuální informace o destinaci, můţe srovnávat nabídky a ceny vybrané destinace s konkurencí, můţe si vytvářet vlastní balíčky sluţeb dle svého výběru a organizovat tak své cesty. Mnohé internetové portály umoţňují tzv. preferenční hledání, díky kterému se doba potřebná k výběru destinace a sluţeb sníţí na minimum, zákazník má často také moţnost volby způsobu rezervace, platby atp. On-line rezervační systémy poskytují velkou výhodu pro destinační management a marketing destinace v podobě monitorování chování klientů. Dochází k zaznamenávání historie chování a nákupů jednotlivých zákazníků, coţ umoţňuje lépe 37
SCHEJBAL, C.: Logistika cestovního ruchu. Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov, Přerov 2009, s. 66.
37
vytvářet a zacílit jednotlivé turistické produkty a programy a zároveň to umoţní lepší přehled o stálé klientele zákazníků, kterým se mohou nabídnout různé slevy či věrnostní programy. Monitorování chování zákazníků můţe také přispět k vytváření nových produktů především mimosezónních a tím sníţit sezónnost destinace, která je velkým omezením rekreační oblasti Plumlov.
38
Závěr Rekreační oblast Plumlov má velký potenciál krajiny, ale pouze omezenou turistickou vybavenost. Chybí zde především ubytovací zařízení hotelového typu a turistické informační centrum. Cílem bakalářské práce bylo najít doporučení rozvoje rekreační oblasti Plumlov, které by dostalo destinaci do podvědomí široké veřejnosti a zároveň přilákalo více turistů. Vytvoření internetové prezentace oblasti s návazností na rezervační systém sluţeb a turistických produktů tento cíl naplňuje. Dojde nejen k zviditelnění destinace v širokém konkurenčním prostředí, ale také se turistům značně usnadní vyhledávání informací ohledně ubytovacích a stravovacích moţnostech v destinaci. Dalším způsobem zvýšení návštěvnosti oblasti můţe být účast na veletrzích cestovního ruchu, kde by se rekreační oblast Plumlov mohla prezentovat. Pro tento účel a pro potřebu informačního turistického centra by bylo uţitečné vyrobit kvalitní propagační materiály zaměřené na rekreační oblast Plumlov a její turistické atraktivity.
39
Seznam použité literatury
1. BEKHEDDA, D.; VYKYDALOVÁ, K.: management. 1.vyd. Olomouc, 2010, s. 53.
Cestovní ruch a destinační
2. GALVASOVÁ, I.; BINEK, J.; HOLEČEK, J.; CHABIČOVSKÁ, K.; SZCZYRBA, Z.; a kolektiv: Průmysl cestovního ruchu. 1.vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008, s. 262. ISBN 978-80-87147-06-1 3. JANOUŠEK, V.; Plumlovský okres. 1.vyd. Brno: GARN, 2010, ISBN 978-8086347-58-5 4. Kolektiv společnosti Eurovision s.r.o..: Strategický rozvoj destinace cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007, s. 87. 5. KOTÍKOVÁ, H.; SCHWARTZHOFFOVÁ, E.: Nové trendy v pořádání akcí a událostí (events) v cestovním ruchu. 1.vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008, s. 100. ISBN 978-80-87147-05-04 6. KÜHNDEL, J.: Prostějov město. Brno: Národohospodářská propagace Československá v Brně,1940. 7. Management consulting group.: Pohostinství pro cestovní ruch. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008, s. 87. 8. MAREK, I.: Marketingová podpora Olomouc region Card. Olomouc: Reklamní a marketingová agentura m-ARK, 2010, s. 24. 9. PÁSKOVÁ, M.; ZELENKA, J.: Cestovní ruch: Výkladový slovník. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2002, s 448. 10. Politický okres Prostějov. Olomouc: Kancelář Vydavatelství v Olomouci,1932 , 11. SCHEJBAL, C.: Geografie cestovního ruchu. Přerov: Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov, 2008, s. 140. 12. SCHEJBAL, C.: Charakteristika cestovního ruchu. Přerov: Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov, 2006, s. 106 13. SCHEJBAL, C.: Logistika cestovního ruchu. 1.vyd. Přerov: Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov, 2009, s. 149 14. SCHEJBAL, C.: Typologie cestovního ruchu. Přerov: Vysoká škola logistiky
o.p.s. Přerov, 2008, s. 97. 15. STRÁSKÝ, J.: Přehrady Čech, Moravy a Slezska – průvodce. 1.vyd. Liberec: Knihy 555, 2010, s. 208. ISBN 978-80-86660-31-1 40
16. VITÁKOVÁ, M.: Využití kulturních a přírodních památek pro cestovní ruch. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007, s. 70. 17. URL: http://www.pmo.cz/2011/souhrnne-informace-o-prubehu-praci-na-vodnimdile-plumlov [cit. 2011-04-2]. Souhrnné informace o průběhu na vodním díle Plumlov 18. URL: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr [cit. 2011-03-30], Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízení v ČR
41
Seznam obrázků Obrázek 1: Výlov Plumlovské přehrady …………………………………...…….str. 12 Obrázek 2: Současný pohled na pláţ u vrbiček a molo …………………..…...….str. 13 Obrázek 3: Pilastry Plumlovského zámku ………………………………………..str. 15 Obrázek 4: Pohled na kostel Nejsvětější trojice od přehrady …………...………..str. 19 Obrázek 5: Večerní prohlídka zámku …………………………………….………str. 20 Obrázek 6: Šermířský souboj na baště zámku ……………………………………str. 21
42
Seznam grafů Graf 1: Celková návštěvnost zámku Plumlov v roce 2005-2010 …………...……str. 16 Graf 2: Přehled prodeje Olomouc region Card v roce 2005-2010 …………...…..str. 17 Graf 3: Návštěvnost zámku Plumlov s Olomouc region Card v roce 2006-2010 ....str. 18 Graf 4: Podíl zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Olomouckém a Jihomoravském kraji v roce 2010 …………………………..………….str. 34
43
Seznam tabulek Tabulka 1 Srovnání nabídky rekreační oblasti Plumlov a Pálava …………….….str. 32 Tabulka 2 Návštěvnost Olomouckého a Jihomoravského kraje ………………….str. 33
44
Autor (vypracovala)
Marta Dohnalová
Název BP
Rekreační oblast Plumlov
Studijní obor
Logistika cestovního ruchu
Rok obhajoby BP
2011
Počet stran
44
Počet příloh
0
Vedoucí BP
Mgr. Djamila Bekhedda
Oponent BP
Prof. Ing. Ctirad Schejbal CSc. Dr. h.c.
Anotace
Klíčová slova
Rekreační oblast, destinace cestovního ruchu,
Místo uložení
ITC (knihovna) Vysoké školy logistiky v Přerově
Signatura
45
46
