Rekonstrukce budovy versus její demolice a nahrazení novostavbou stejných parametrů – celková ekonomická efektivita a trvalá udržitelnost
Inovativní produkt v rámci projektu Příprava zaměstnanců pro vybudování a řízení Výzkumně vývojového centra (VVC) environmentálně vyspělých staveb
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Ing. arch. Elżbieta Hřebecká Akad. arch. Pavel Hřebecký 02 / 2012
1
Obsah : 1. Abstrakt 2. Úvod – obecné pojetí udržitelnosti 3. Udržitelné pořizování staveb -
historické a místní aspekty
-
současná praxe
4. Popis zkoumaného modelového případu 5. Teoretické parametry, okolnosti a podmínky srovnávání hypotéza - předpokládaný výsledek 6. Výsledky porovnání - konfrontace s realitou 7. Možné interpretace výsledků, shrnutí, závěr
Abstrakt v současné stavební praxi se běžně uvažuje a hovoří o rekonstrukci budovy jako o celkově náročnějším, složitějším a dražším procesu než v případě novostavby. Na malém, ale reálném příkladu z naší architektonické a projektové praxe se pokusíme ověřit jaká je skutečnost. Zda se jedná o tvrzení podložené fakty, nebo o přežité myšlenkové klišé. Přestože jde o jednotlivý konkrétní případ, naším záměrem je najít principy a závěry, které platí obecně. Případně určit jaké okolnosti a aspekty ovlivňují rozhodování v této problematice. Porovnáme celkové bilance vstupů, vzájemný poměr - podíl vloženého materiálu a lidské práce z pohledu celkové ekonomické efektivity a trvalé udržitelnosti.
2
Obecné pojetí trvalé udržitelnosti Na úvod si neodpustíme obecné připomenutí naléhavé potřeby udržitelnosti nejen ve stavebnictví, ale především v celkovém nakládání se zdroji naší planety. Počet obyvatel Země dosáhl aktuálně v tomto roce čísla 7 mld. Tento trend se velmi pravděpodobně nezmění a někdy okolo r.2050 bude na planetě 10 mld lidí. Informace a vzdělání se obecně stávají dostupnější než kdy dříve, prodlužuje se také významně průměrná délka života. V důsledku toho roste počet lidí aktivně budujících relativně vysoké životní standardy inspirované vzory vyspělých, bohatých zemí. Jinými slovy, většina z těchto lidí bude vyžadovat, nárokovat si a očekávat vlastní dům nebo byt, v něm elektřinu, auto, ledničku, pračku, televizi, počítač, mobilní telefon… ale i dovolenou, zdravotní péči a důchodové zajištění. Tato gigantická, globální poptávka generuje odpovídající nabídku a roztáčí stále znovu a s rostoucí energií mechanismy světové ekonomiky. Posouvá vývoj směrem ke globální spotřební společnosti.
3
Důsledkem je pak stále se zrychlující spotřebovávání a ničení přírodních zdrojů planety. Současné nejrozšířenější, obecně přijímané pojetí udržitelnosti říká: lidská společnost už nemá ve skutečnosti na výběr, jestliže vidíme evidentní devastaci a ničení přírodních zdrojů a nejsme schopni zodpovědně vyhodnotit jejich dopad na budoucnost, je nutné zůstat na straně bezpečnosti. Pokud se teď hned nezačneme chovat odpovědně a šetrně k naší planetě, můžeme velmi snadno a nepozorovaně překročit bod, kdy už záchrana nebude možná! Je životně důležité spotřebovávat pouze obnovitelné zdroje a to jen takovým tempem, které dovolí jejich úplnou obnovu. Proto je nutné neustále vyvíjet tlak, znovu a znovu poukazovat na problém, iniciovat procesy směřující k šetrnému a úspornému nakládání se zdroji.
4
Trvale udržitelné pořizování staveb Zúžíme-li záběr pohledu z globálního zpět na problematiku naší profese, tedy stavebnictví, téma č. 1 současnosti je jasné: úsporné, efektivní, nízkoenergetické, pasivní, nebo nulové stavby. Proces změn a inovací je zdá se nastartován a odbornou veřejností obecně přijímán. Potud vše v pořádku. Trvale udržitelné pořizování staveb však má v rámci oboru více různých poloh a podob. Jednou z nich je nepochybně i zhodnocení a využívání starších objektů a staveb po 1. etapě jejich životního cyklu, kdy již neslouží původnímu účelu, ať už kvůli opotřebení konstrukcí, degradaci materiálů anebo technické a morální zastaralosti a není již možné jejich užívání. Stavby obecně jsou v našich podmínkách stavěny poměrně kvalitně, s relativně vysokou trvanlivostí použitých materiálů. To je podmíněno mnoha souvislostmi historickými, sociálně kulturními, technickou vyspělostí, dostupností konkrétních materiálů i přírodními a klimatickými podmínkami. Přesněji řečeno trvanlivost jednotlivých částí stavby se velmi liší. Historické aspekty Podíváme-li se do historie, vidíme, že pořizování staveb přestavbou nebo využitím starších konstrukcí bylo zcela běžné a rozšířené napříč společností. Panovníci přestavovali paláce i katedrály, šlechta přebudovávala hrady a panství na zámky nebo venkovská sídla. I nevzdělaní venkované a zemědělci chápali, jak je výhodné využít již upravený a zpracovaný materiál ze zaniklých staveb. Románské stavby se přestavovaly a dostavovaly v gotickém slohu, gotika se měnila v renesanci nebo rovnou v baroko, a tak dál a dál staletími. Běžně při průzkumech historických staveb jsou nalézány a zdokumentovány fragmenty a části, které pocházejí z ještě starších období a epoch. Obecně lze říci, že fyzická životnost hmotné podstaty, konstrukční nosné soustavy většiny staveb u nás (převažuje cihelné, kamenné anebo smíšené zdivo, později beton) je vysoká, v řádu 100 a více let. To samo o sobě je jasnou a srozumitelnou pobídkou k rekonstruování, novému využití a zhodnocení již jednou vložené práce, energie a nákladů. Tento vklad minulosti je, nebo by teoreticky měl být dnes de fakto náskokem, konkurenční výhodou investora na startovní čáře projektu.
5
Současná stavební praxe V praxi jsme ale často konfrontováni s odlišnou realitou. Setkáváme se s odmítavým postojem developerů, investorů a vlastníků investičních nemovitostí k rekonstrukcím, přestavbám, úpravám. S nechutí k pracnému a namáhavému hledání nového využití starších objektů. Veřejnost má ještě v paměti nedávnou mediální kauzu bourání domu č. 1601 na Václavském náměstí v Praze, nebo již provedenou demolici obchodního domu Ještěd (později Tesco) v centru Liberce. Mnozí do této kategorie řadí třeba i Krkonošské Petrovy boudy zničené úmyslným požárem. Tyto architektonicky cenné a výjimečné budovy jsou ale jen nejviditelnějšími a nejmarkantnějšími příklady z množství staveb, které stihne stejný osud. Neznáme všechna fakta a detaily ze zákulisí těchto případů a nedovolíme si tvrdit, že právě tato rozhodnutí byla mylná. Zároveň ale nepochybujeme, že k mnoha podobným omylům a špatným rozhodnutím skutečně dochází. Má stále navrch hluboce zakořeněný názor, že co je nové je automaticky lepší, cennější a hodnotnější?
6
Místní aspekty Zcela opačný trend je patrný v některých kultivovaných a vyspělých společnostech v našem okolí. Typické je třeba Švýcarsko nebo Rakousko, kde je do značné míry společensky neúnosné cokoli bourat a naopak nesmírná péče, invence a finanční prostředky jsou věnovány záchraně a využití původních staveb ale i jejich sebemenších prvků a detailů. Stáří a autentičnost stavby je vnímána jako skutečná a nenahraditelná hodnota, kterou nelze jen tak dokoupit někde v hobby-marketu, a jasně se promítá i do tržní ceny nemovitosti. A to neplatí zdaleka jen o výjimečných stavbách, ale i o zcela prostých a jednoduchých venkovských nebo hospodářských budovách. Nápadná a symptomatická je také odlišnost přístupu majitelů investičních nemovitostí = developerů od běžných malých vlastníků rodinných domů a drobných nemovitostí, kteří téměř vždy velmi lpí na zachování toho, co již bylo v minulých generacích pracně postaveno a přes různé technické potíže a úskalí si nedovolí již jednou zhmotněnou a realizovanou podstatu stavby zničit. Naším profesním i lidským vkladem by pak měla být trpělivá a postupná snaha měnit a kultivovat obecné vnímání a přijímání kulturně historické hodnoty staveb.
7
Popis posuzovaného modelového případu K zevrubnému prozkoumání této problematiky nás inspiroval příklad z naší praxe, kdy jsme shodou okolností měli příležitost navrhnout téměř identické objekty menšího bytového domu a to jednou jako rekonstrukci stávající stavby a jednou jako novostavbu náhradou za demolicí odstraněný objekt. Zároveň nám využití tohoto skutečného případu umožnilo získat nikoli teoretická, ale reálná data a čísla, a vneslo do studie potřebnou autenticitu a vypovídající hodnotu.
Obytný soubor „Nová Osada“ ve Slezské Ostravě byl vybudován jako dělnické sídliště v době rozvoje těžebního a ocelářského průmyslu ve 40. letech minulého století. Lokalita je dnes stabilizovaná, klidné okolí a vzrostlé stromy vytváří místy až parkový charakter. To společně s dobrou polohou mezi Ostravskou Zoo a čtvrtěmi rodinných domů dává dohromady silný potenciál atraktivity. 8
Naproti tomu kvalita a technická úroveň staveb je velmi nízká a celková zanedbanost až odpuzující. Nevyhovující je statika některých objektů, díky nedostatečnému založení. Nevyhovují tepelně technické parametry obvodových konstrukcí a výplně otvorů. Nevyhovuje technická infrastruktura, tedy vytápění, zdravotní instalace a elektroinstalace. Dispoziční uspořádání a orientace části bytů neodpovídá současným standardům, nejsou využita podkroví domů. Sečteno a podtrženo, z pohledu klasického investora–developera ideální kandidát na kompletní likvidaci. Tedy stržení staveb, odvoz suti na skládku, případně k recyklaci, vyklizení a zplanýrování pozemku, a následně výstavba nového obytného souboru s maximálním vytěžením kapacity pozemku až na (případně i za) hranici únosnosti. Investorem v tomto případě je město, tedy veřejný subjekt, jehož hlavním zájmem není prvoplánově rychlý a maximalizovaný zisk, ale spíše by měl být v pravém smyslu slova dobrým hospodářem, šetrným, prozíravým a pečujícím o svěřený majetek. To je samozřejmě ideál, mnohdy však místo prozíravosti zafunguje podobně i omezený zdroj investičních prostředků. Faktem je že Nová Osada se neplánuje bourat, ale revitalizovat. Naskytla se nám tedy možnost, v praxi velmi ojedinělá, navrhnout a následně i porovnat 2 objekty, ne sice zcela identické, ale velmi podobné celkovými parametry, velikostí, funkční náplní, i architektonickým pojetím, které jsou ale pořízeny a realizovány různým způsobem.
9
Jak je možné vidět na situaci obytného souboru, celkem zde bylo postaveno 28 bytových domů. Střídají se 2 typové varianty domu, ale jejich odlišnosti jsou při zběžném pohledu téměř nerozeznatelné. Patrně kvůli podcenění složitých základových poměrů došlo již dříve k postupné destrukci a odstranění 2 původních domů. My jsme pak byli nuceni navrhnout demolici objektu SO.10 jehož stavebně technický stav už rekonstrukci nedovolil. V našem projektu byl nahrazen novostavbou shodných parametrů v modelové studii má označení SO.12. Všechny zbývající objekty byly zrekonstruovány a dostavěny. Tento případ je v naší studii zastoupen objektem SO.06.
REVITALIZACE BYTOVÝCH DOMŮ NOVÁ OSADA - SITUACE
10
Máme tedy k dispozici pro porovnání výkresovou dokumentaci a také položkový propočet stavebních nákladů k těmto stavebním objektům: SO.10 – demolice: původní objekt, v havarijním stavu, celkem 8 bytů 2+kk ve 2 podlažích, podkroví je kvůli nízké výšce krovu nevyužité.
11
SO.06 – rekonstrukce: původní objekt totožný s SO.10; zrekonstruovaný a dostavěný, zvětšené byty s přepracovanými dispozicemi, přidány balkony a lodžie, díky dostavbě a zvýšení krovu se navýšil počet na celkem 9 bytů, z toho 6 x 3+kk a 3 x 2+kk.
12
SO.12 – novostavba: objekt navržený jako náhrada za odstraněný SO.10, zcela v duchu a proporcích původní zástavby, celkem je navrženo 6 bytů, 4 x 3+kk a 2 x 2+kk, ve 2 podlažích, přízemí je celé vyhrazené nebytové komerční jednotce. To je jediný podstatný rozdíl mezi srovnávanými objekty. V rámci této studie, zabývající se pouze hrubou stavbou objektů, jej lze označit jako zanedbatelný. Menší rozsah vnitřních dělících konstrukcí je prakticky vyvážen větší půdorysnou plochou.
Teoretické předpokladyokolnosti, porovnání, odhad výsledků - hypotéza
podmínky,
parametry 13
V rámci studie vycházíme z předpokladu - teze, že výchozí i finální stav obou případů je shodný. Tedy na počátku opotřebená, zchátralá stavba a na konci, výsledným produktem je dokončený objekt připravený k plnohodnotnému užívání. Pro zjednodušení a zpřehlednění však posuzujeme pouze fázi „hlavní stavební výroba“ (=HSV), jinak řečeno hrubou stavbu objektu. Ta postihuje dostatečně hmotovou a konstrukční podstatu stavby s velkým podílem těžkých stavebních hmot a materiálů a z pohledu environmentálního je pro nás důležitější než dokončovací práce. Navíc je předpoklad, že dokončovací práce budou víceméně shodné, pokud i konečná podoba a vybavenost objektů je shodná. Chceme porovnat jednak celkové náklady na pořízení staveb v obou případech, ale také chceme rozložit celkovou cenu na jednotlivé složky, tedy především oddělit náklady na materiál a náklady na lidskou práci, případně další podstatné složky. Ty pak lze porovnat odděleně ale také porovnat jak se liší podíl jednotlivých složek v celkové ceně u obou případů. Pro tento účel je možné použít právě jen cenové srovnání, protože cena je společnou jednotkou, pomocí které lze vyjádřit jak hodnotu materiálu, tak i hodnotu práce. Jednotky používané standardně v rozpočtech staveb pro materiál, tedy - kg, tuny, m2, m3 nelze porovnávat a sčítat s jednotkami pracnosti – Nhod (= normohodiny). Naším hlavním cílem je prokázat, nebo potvrdit předpoklad, že nižší cena a vyšší ekonomická efektivita jsou téměř vždy, až na výjimky, na straně rekonstrukce oproti novostavbě. Někde se prostě musí projevit efekt již v minulosti do stavby vložené hmoty a energie, a naopak náklady spojené s novostavbou musí zahrnovat i odstranění a likvidaci, nebo recyklaci původní stavby. Chceme ovšem vzít v úvahu i další aspekty, které je nutné zahrnout do celkové bilance „pro a proti“. Ne vždy jsou okolnosti jednoznačné. Pro odstranění stavby a její nahrazení novostavbou mohou být natolik závažné důvody, že převáží i výše popsané ekonomické výhody. Především to může být technická nezpůsobilost původních konstrukcí, nebo prostorová skladba a charakteristika neumožňuje dosáhnout požadované funkční parametry přestavby. Případně mohou být i důvody nadřazené, například urbanistické, nebo kulturně společenského charakteru, kdy stavba brání jiné stavbě nebo souboru staveb s vyšší společenskou prioritou. Velkou neznámou je u nás téma likvidace panelových domů, které zatím až na ojedinělý případ, nebyly provedeny a jejich ekonomické parametry by stály za samostatný průzkum. Životnost železobetonových konstrukcí je sice velmi vysoká, ale hlavní nedostatek sídlišť, tedy nevhodná urbanistická konfigurace, hmotová uniformita mimo lidské měřítko a malá variabilita bytů, by mnohde, v zájmu zlepšení celkového prostředí, ospravedlnily i rozsáhlejší zásahy.
14
Pro potřeby této studie byly vytvořeny srovnávací položkové rozpočty jednotlivých stavebních objektů - pro fázi hrubé stavby. Použitý rozpočtový software EURO_CALC 3 skládá výsledné ceny z většího počtu dílčích částí, které byly pro přehlednost a čitelnost zahrnuty a sloučeny do celkových kategorií: stavební práce / stavební materiál / ostatní
Výsledky srovnání kontrolních rozpočtů - tabulky
15
Rekapitulace nákladů stavby – fáze hrubé stavby (HSV), ceny jsou uváděny bez DPH
Výsledky porovnání kontrolních rozpočtů – grafy Tab.1 – porovnání pracnosti; pouze hrubá stavba objektu (HSV)
Tab.1 - porovnání pracnosti (pouze HSV) 2,5
cena - mil kč
2 1,5
1, 973 536 mil 8300 Nhod
1, 893 259 mil 5232 Nhod
1
0,5 0 REKONSTRUKCE_SO.06
1, 973 536 mil
demolice + NOVOSTAVBA_SO.10a+SO.12
1, 893 259 mil
16
Tab.1a – porovnání pracnosti; pouze hrubá stavba objektu (HSV)
Tab.1a - porovnání pracnosti - podílové 2,5
cena - mil kč
2
1,5 1 , 295 076 mil 5 109 Nhod
1
1 , 370 838 mil 2 897 Nhod
0,5
0 REKONSTRUKCE_SO.06
1, 973 536 mil
demolice + NOVOSTAVBA_SO.10a+SO.12
1, 893 259 mil
Tab.2 – porovnání spotřeby/ceny materiálu; pouze hrubá stavba objektu (HSV)
Tab.2 - porovnání spotřeby/ceny materiálu (pouze HSV) 5 4,5 4, 406 282 mil
4
cena - mil kč
3,5 3 2,5 2 2, 015 727 mil 1,5 1 0,5 0 REKONSTRUKCE_SO.06
2, 015 727 mil
demolice + NOVOSTAVBA_SO.10a+SO.12
4, 406 282 mil
17
Tab.2a – porovnání spotřeby/ceny materiálu; pouze hrubá stavba objektu (HSV)
Tab.2a - porovnání spotřeby/ceny materiálu - podílové 5 4,5 1, 167 578 mil - demolice
4
cena - mil kč
3,5 3
3, 238 704 mil stavební materiál
2,5 2 0, 383 880 mil - demontáž 1,5 1
1, 631 847 mil stavební materiál
0,5 0 REKONSTRUKCE_SO.06
2, 015 727 mil
demolice + NOVOSTAVBA_SO.10a+SO.12
4, 406 282 mil
Tab.3 – porovnání celkových nákladů; pouze hrubá stavba objektu (HSV)
Tab.3 - celkové porovnání nákladů (pouze HSV) 8 7
7, 078 051 mil
cena - mil kč
6 5 4
4, 349 673 mil
3 2 1 0 REKONSTRUKCE_SO.06
4, 349 673 mil
demolice + NOVOSTAVBA_SO.10a+SO.12
7, 078 051 mil
18
Tab.3a – porovnání celkových nákladů (pouze HSV)
Tab.3a - celkové porovnání nákladů - podílové 8 7 1, 893 259 mil stavební práce 27%
cena - mil kč
6 5 4 3 2 1
4, 406 282 mil stavební materiál 62%
1, 973 536 mil stavební práce 45%
2, 015 727 mil stavební materiál 46% 0, 360 405 mil - ostatní
0, 778 469 mil - ostatní
REKONSTRUKCE_SO.06
demolice + NOVOSTAVBA_SO.10a+SO.12
0
4, 349 673 mil
7, 078 051 mil
Tab.4 – porovnání celkových nákladů - rekonstrukce x (pouze) novostavba (bez započtení demolice)
Tab.4 - celkové porovnání nákladů 6
5
cena - mil kč
4
1, 973 536 mil stavební práce 45%
3, 238 704 mil stavební materiál 66%
3
2
1, 370 838 mil stavební práce 28%
2, 015 727 mil stavební materiál 46%
1 0, 360 405 mil - ostatní
0, 303 434 mil - ostatní
REKONSTRUKCE_SO.06
NOVOSTAVBA_SO.12
0
4, 349 673 mil
4, 912 980 mil 19
Tab.5 – porovnání celkových nákladů se započtením dokončovacích prací HSV + PSV (- odhad shodně cca 6 mil pro oba případy)
Tab.5 - celkové porovnání nákladů (HSV + PSV) 14 12
cena - mil kč
10
6,0 mil PSV - dokončovací práce 58%
8 6 4
6, 0 mil PSV - dokončovací práce 46%
7, 078 051 mil HSV - hrubá stavba 54%
4, 349 673 mil HSV - hrubá stavba 42%
2 0
REKONSTRUKCE_SO.06
10, 349 673 mil
demolice + NOVOSTAVBA_SO.10a+SO.12
13, 078 051 mil
Tab.6 – porovnání nákladů; demolice rozebíráním x demolice jiným způsobem
Tab.6 - celkové porovnání nákladů - strukturované 3
cena - mil kč
2,5
0, 497 478 mil ostatní
2
0, 475 035 mil ostatní
0, 320 827 mil - práce
1,5
0, 522 421 mil práce
1, 743 218 mil materiál
1
1, 167 578 mil materiál
0,5
0 DEMOLICE postupným rozebíráním_SO.10a
2, 165 071 mil
DEMOLICE jiným způsobem_SO.10b
2, 561 558 mil 20
Demolice stavby byla oceněna dvěma možnými postupy: 1. pracnějším rozebíráním, kdy ale vzniká již částečně vytříděný stavební odpad 2. rychlejším bouráním pomocí těžké mechanizace, celková doba je kratší, cena je pak vyšší
21
Závěr - výsledky srovnávání – jejich možné interpretace Výsledky posuzovaných příkladů celkem jednoznačně potvrzují výchozí předpoklad. Rekonstrukce staršího objektu je výhodnějším způsobem pořízení nové kvality než novostavba. kritérium ceny: celková cena za rekonstrukci je podstatně nižší, ve fázi hrubé stavby až cca o - 40%. Pokud bychom odhadem doplnili porovnání i o náklady na dokončovací práce, rozdíl se sice sníží, ale stále je významných cca – 20% oproti novostavbě s demolicí. V našem případě rekonstrukce zahrnovala i poměrně složité pracovní postupy a technologie, například postupné podbetonování základů, a není tedy možné tvrdit, že byl záměrně vybrán nenáročný a jednoduchý případ. Samozřejmě existují i případy opačné, tedy velmi drahé rekonstrukce, například památkově chráněných staveb. Z našeho příkladu si dovolíme odvodit, že min 50%, ale spíše více rekonstrukcí běžných civilních, občanských a bytových staveb, se pohybuje v obdobných cenových poměrech, jako v našem případě. Dokonce, i když porovnáváme rekonstrukci pouze se samotnou novostavbou, bez zatížení předchozí demolicí, i tehdy je rekonstrukce levnější variantou. kritérium práce, pracnosti: z výsledků je patrný znatelně vyšší objem – podíl lidské práce v případě rekonstrukce, především pokud sledujeme celkové množství normohodin (Nhod). Tento fakt má mnoho aspektů a dopadů, které nemusí být na první pohled zřejmé. V regionu, který trpí vysokou nezaměstnaností, zároveň silným znečištěním a zatížením životního prostředí, a navíc relativně vysokým počtem zanedbaných staveb v havarijním stavu, může toto být významným přínosem. Jde téměř o jakýsi „win/win/win“ efekt, zahrnující zvýšení zaměstnanosti, snížení sociálního tlaku a napětí, nižší ekologickou zátěž díky snížení těžké výroby a dopravy. Přitom se zlepšuje kvalita prostředí, tedy staveb i například bydlení a to vše za vynaložení nižších investičních nákladů. kritérium spotřeby materiálu, z výsledkových grafů vyplývá určitá provázanost sledovaných kritérií. Vidíme relaci, vzájemnou souvislost mezi zvyšováním sumy vložené lidské práce a snižováním množství spotřebovaného materiálu. Analýza a vyhodnocení těchto aspektů je již částečně mimo záběr této studie. Intuitivně však cítíme environmentální a ekologický přínos, pokud se ve větším měřítku začne ve stavebnictví měnit poměr mezi vloženým materiálem a prací ve prospěch práce.
22
Závěr - shrnutí Přes všechny možné a myslitelné výhrady, výjimky, odlišnosti, anomálie a netypické případy, které se ve stavební praxi samozřejmě mohou objevit, považujeme popsané principy za podložené a reálné. Přesto, že jsme posuzovali jednotlivý poměrně malý případ stavební rekonstrukce, jeho charakteristika je dostatečně univerzální a přenosná na významný počet jiných, i větších staveb. Jestliže současný stav ve stavebnictví tyto skutečnosti a tento potenciál neakceptuje a neřídí se jimi, je potřeba hledat příčiny někde mimo vlastní obor. Nabízí se otázky, zda vůbec existuje společenská a politická vůle a zájem změnit například legislativu která zůstává pozadu za vývojem, vytvářet motivační, pozitivní a vstřícné prostředí pro hledání nových cest a postupů jak chránit tuto zemi, tento světadíl, tuto planetu před devastací a zničením?
23
Použité zdroje informací:
-
Projekt: „Revitalizace bytových domů Nová Osada“ / Slezská Ostrava / dokumentace k územnímu řízení / autor: MS architekti s.r.o./MS architektura a design s.r.o. / 12/2009
-
Software EuroCALC 3 pro tvorbu rozpočtů stavebních prací
-
Zdroje informací volně dostupné na internetu, například Wikipedia atd.
24
