ˇ ´I POMUCKA ˚ REHABILITACN PRO REHABILIACI ´ ´ EST ˇ ´I SPASTICKEHO ZAP ˇ - 2011 SVOC
V´aclav Panuˇska, Z´apadoˇcesk´a univerzita v Plzni Univerzitn´ı 8, 306 14 Plzeˇ n ˇ a Republika Cesk´
Abstrakt V posledn´ıch dek´ ad´ ach se dostala robotika i do zdravotnictv´ı. Rehabilitaˇcn´ı robotika je jedna z posledn´ı, ne zcela prozkoumanou oblast´ı vyuˇzit´ı robotiky v l´ekaˇrstv´ı. Rehabilitace konˇcetin pomoc´ı robota je velmi obt´ıˇzn´ a z d˚ uvodu nutn´e odezvy tˇela, nebo–li zpˇetn´e vazby. Kaˇzd´ y sval produkuje elektrick´e sign´ aly v z´ avislosti na napˇet´ı svalu, kter´e se sn´ım´a pomoc´ı Surface ElectroMyography (SEMG). Spasticita je stav svalu, pˇri kter´em je zv´ yˇsen´ y tonus svalu, lidovˇe sval je v kˇreˇci. Pacient s t´ımto postiˇzen´ım nem˚ uˇze v˚ ubec ovl´ adat sval, proto je nutn´a aktivn´ı rehabilitace s vnˇejˇs´ı energi´ı (fyzioterapeut, rehabilitaˇcn´ı pom˚ ucka). Spastick´ y stav je n´asledkem poruch centr´aln´ıho nervov´eho syst´emu (CNS). C´ılem naˇs´ı pr´ ace je, navrˇzen´ı a testov´an´ı rehabilitaˇcn´ı pom˚ ucky, kter´a by mohla b´ yt velmi n´ apomocn´ a pro individu´ aln´ı rehabilitov´an´ı v dom´ac´ım prostˇred´ı, nejen pro pacienty se spastick´ ym z´ apˇest´ım.
Kl´ıˇ cov´ a slova Rehabilitaˇcn´ı pom˚ ucka · Rehabilitace · Robotika · Spasticita · Svaly · C´evn´ı mozkov´ a pˇr´ıhoda
´ Uvod Rehabilitaˇcn´ı robotika nab´ız´ı mnoho v´ yhod, kter´e poskytuj´ı pacientovi i doktorovi lepˇs´ı pˇrehled o pacientovo stavu. V posledn´ıch letech se do podvˇedom´ı dost´av´a pojem remote medical ro” bots“. V´ yhoda tˇechto robotick´ ych syst´em˚ u tkv´ı v tom, ˇze doktor nemus´ı b´ yt u pacienta fyzicky pˇr´ıtomen, pˇresto mu dok´ aˇze d´ at potˇrebn´e instrukce v re´aln´e ˇcase. U robotiky jako takov´e je moˇzno shromaˇzd’ovat data o aktu´ aln´ım stavu, coˇz opˇet umoˇzn ˇuje lepˇs´ı kontrolu nad stavem pacienta a v´ yhodnou v´ ychoz´ı pozici pro dalˇs´ı stupnˇe l´eˇcby. U robotiky jako takov´e d˚ uleˇzit´e zm´ınit zpˇetnou vazbu. U pr˚ umyslov´ ych robot˚ u je zpˇetnou vazbou napˇr´ıklad koneˇcn´e mˇeˇren´ı, zde naopak potˇrebujeme zpˇetnou vazbu v re´aln´em ˇcase, aby se mohla ˇr´ıd´ıc´ı elektronika chovat dle aktu´aln´ıho stavu pacienta. U naˇseho designu je myˇsleno na zpˇetnou vazbu ve formˇe elektromyografick´eho (EMG) zaˇr´ızen´ı. Toto zaˇr´ızen´ı dok´aˇze detekovat elektromyogramov´ y sign´ al ve svalech, kter´ y dek´oduje na digit´aln´ı spojit´ y sign´al, se kter´ ym se d´a d´ ale pracovat. Je to jak´ ysi akˇcn´ı ˇclen, senzor.
1
Rehabilitaˇ cn´ı pom˚ ucka
Obr´ azek 1: Design naˇs´ı rehabilitaˇcn´ı pom˚ ucky pro rehabilitaci spastick´eho z´apˇest´ı ´ Uvod Mnoho univerzitn´ıch t´ ym˚ u po cel´em svˇetˇe se snaˇz´ı navrhovat robotick´e syst´emy, kter´ y dopomohli k levnˇejˇs´ı a efektivnˇejˇs´ı l´eˇcbˇe spastick´ ych sval˚ u, napˇr´ıklad po c´evn´ı mozkov´e pˇr´ıhodˇe (CMP). Nen´ı to lehk´ yu ´kol. Vˇetˇsina z nich se pot´ yk´a s tou n´astrahou, ˇze stav kaˇzd´eho pacienta je u ´plnˇe odliˇsn´ y. Ale i pˇres tyto vˇsechny probl´emy uˇz nˇekolik t´ ym˚ u vymyslelo takov´a zaˇr´ızen´ı, napˇr´ıklad ARMin (Massachusetts Institute of Technology, USA). Tento syst´em rehabilituje (cviˇc´ı) postiˇzenou (je omezen pouze na horn´ı konˇcetinu) konˇcetinu r˚ uzn´ ymi typy cviˇcen´ı, disponuje rozsahem pohyb˚ u o 7 stupn´ıch volnosti, coˇz plnˇe dostaˇcuje udˇelat jak´ ykoliv pohyb. My jsme si dali za u ´kol navrhnout a zkusit testovat zaˇr´ızen´ı, kter´e by bylo schopno rehabilitovat respektive cviˇcit pouze pˇredloketn´ı svaly. I tento zdaleka ne takov´ y u ´kol, jako si dali na MIT, nen´ı tak ban´ aln´ı, jak se na prvn´ı pohled zd´a. Tyto svaly, at’ jde bud’ o svaly pˇredn´ı, boˇcn´ı ˇci zadn´ı, vˇsechny jsou z vˇetˇs´ı ˇc´ asti ovl´ ad´any pohybem z´apˇest´ı (aˇz 88%). Jinak ˇreˇceno, pohybem z´ apˇest´ı m˚ uˇzeme natahovat, zkracovat a nat´aˇcet svaly pˇredlokt´ı. Z´apˇest´ı lidsk´e ruky m´a 3 stupnˇe volnosti (celkovˇe m´ a ruka 27 stupˇ n˚ u volnosti). Po jednom stupni maj´ı pohyby do abdukce–addukce respektive flexe–extenze a ten tˇret´ı stupeˇ n odeb´ır´a rotace okolo pˇredloketn´ı osy, tedy pronace– supinace. U naˇseho designu jsme se omezili na respektov´an´ı pouze prvn´ıch dvou pohyb˚ u (pronace respektive supinace nen´ı u z´ apˇest´ı aˇz tolik v´ yznamn´a, v´ yznamn´a je aˇz u cel´e paˇze). Tato pom˚ ucka by mˇela b´ yt jak´ ymsi rehabilitaˇcn´ım pomocn´ıkem pˇri rehabilitac´ıch v centrech, tak i pro rehabilitace dom´ ac´ı. Jeho mal´e rozmˇery (600 x 260 mm) n´am poskytuj´ı dostateˇcnou lehkost pro jeho mobiln´ı u ´ˇcely. Pˇri konzultac´ıch o rehabilitaci spastick´eho z´apˇest´ı jsme se dozvˇedˇeli, ˇze i ne pˇr´ıliˇs dlouh´ a rehabilitace (okolo 30 min) m˚ uˇze nˇekter´ ym pacient˚ u umoˇznit s rukou pohybovat tˇreba 5 hod, u nˇekoho m´enˇe, u nˇekter´eho naopak i v´ıce. Toto je velice d˚ uleˇzit´ y fakt, ˇze ˇclovˇek je d´ ale schopen fungovat bˇeˇzn´ ym zp˚ usobem, i kdyˇz to nebude na pln´e zat´ıˇzen´ı. Ale toto je velmi d˚ uleˇzit´ y podnˇet pro pacienti, kteˇr´ı jsou r´adi za jak´ekoliv zlepˇsen´ı a sobˇestaˇcnost. Spasticita V prvn´ı ˇradˇe je nam´ıstˇe zd˚ uraznit, ˇze spasticita nen´ı nemoc, je to postiˇzen´ı, kter´e je podnˇetem nemoci ˇci poruchy centr´ aln´ıho nervov´eho syst´emu (CNS). Toto postiˇzen´ı se projevuje
2
vysok´ ym napˇet´ım ve svalech (Obr. 2), takzvan´ ym tonem.
Obr´ azek 2: Spastick´e z´apˇest´ı a prsty
Spasticitu vystihuje jej´ı z´ akladn´ı definice:
Spasticita je motorick´ a porucha svalov´eho tonu (hypertonie) zp˚ usoben´ a zv´yˇsen´ım tonick´ych nap´ınac´ıch reflex˚ u, kter´e jsou z´ avisl´e na rychlosti pasivn´ıho protaˇzen´ı.
Spasticita se ˚ uˇze projevit n´ asledkem c´evn´ı mozkov´e pˇr´ıhody (CMP) nebo dˇetsk´e mozkov´e obrny(DMO). Tyto dva pˇr´ıpady jsou ze vˇsech nejˇcastˇejˇs´ı. Uv´ad´ı se, ˇze kaˇzd´ y rok, 15 milion˚ u lid´ı je zasaˇzeno CMP, at’ uˇz na z´ akladˇe trombu, ˇci emboly. Embola ˇci tromb maj´ı podobnou pˇr´ıˇcinu pro vznik CMP, jsou to jak´esi sraˇzeniny ˇci pevn´e ˇc´astice v c´ev´ach, kter´e mohou zp˚ usobit nedostateˇcn´e z´ asoben´ı mozku okysliˇcenou krv´ı. CMP se m˚ uˇze projevovat i zv´ yˇsen´ı nitrolebeˇcn´ıho tlaku. DMO je opak, toto postiˇzen´ı nelze z´ıskat bˇehem ˇzivota, pacient se s n´ım uˇz narod´ı. Spasticita zp˚ usob´ı ve svalech zv´ yˇsen´ y svalov´ y tonus, kter´ y n´aslednˇe vede ke kˇreˇc´ım. Spasticita se objevuje u vˇsech konˇcetin, my se vˇsak zamˇeˇrujeme na pˇredloketn´ı ˇc´ast horn´ı konˇcetiny. Rehabilitace Rehabilitaˇcn´ıch technik, kter´e rehabilituj´ı spastick´e z´apˇest´ı (i celkovou paˇzi) je hned nˇekolikero. Mus´ı se peˇclivˇe rozliˇsovat, jakou pˇr´ıˇcinu m´a spastick´a ruka, jestli CMP nebo DMO. Vˇsechny rehabilitace jsou v´ ysledkem dlouh´ ych experiment´aln´ıch praktik, aby bylo dosaˇzeno nejlepˇs´ıch u ´ˇcink˚ u na pacienta. Pro rehabilitaci DMO byl vymyˇslen Bobath koncept. Tento koncept byl vymyˇslen manˇzeli Bobathov´ ymi v 50. letech 20. stolet´ı, p˚ uvodnˇe pro dˇetsk´e pacienty s DMO, ale n´ aslednˇe byly pˇrid´ any dalˇs´ı prvky i pro rehabilitaci dospˇel´ ych. Bertha Bobath, fyzioterapeutka, zjistila, ˇze pˇri nˇekter´ ych pohybech se elasticita sval˚ u zvyˇsuje a naopak. Tyto poznatky d´ale u ´stily k pozn´ an´ı svalov´ ych poruch (projevuj´ıc´ı se ko-kontrakce, zv´ yˇsen´ y svalov´ y tonus, asciovan´e reakce voln´ıch pohyb˚ u, a podobnˇe). Dalˇs´ı metodou je Vojtova metoda. Metoda vyvinut´a MUDr. V´aclavem Vojtou, kter´ y zjistil, ˇze dˇetˇst´ı pacienti maj´ı v GENech zak´ odovan´e chybn´e pohybov´e vzory. D´ıky dlouh´emu zkoum´an´ı a pozorov´ an´ı naˇsel specifick´e body, pomoc´ı kter´ ych je moˇzn´e stimulovat postiˇzen´e svaly. Pˇri tˇechto cviˇcen´ıch je velmi d˚ uleˇzit´e aktivn´ı d´ ych´an´ı, uvolnˇenost a statick´a tepov´a frekvence. Vojtova metoda je zaloˇzena na znalosti v´ yvoje pohybov´ ych vzorc˚ u bˇehem ˇzivota d´ıtˇete. V´ yvoj pohyblivosti ˇclovˇeka je urˇcen geneticky, prob´ıh´a zcela automaticky a je pokraˇcov´an´ım v´ yvoje v dˇeloze. V´ yvojov´ a kineziologie se zab´ yv´a motorick´ ym v´ yvojem d´ıtˇete a d´av´a terapeutovi pravidla k rozpozn´ an´ı ide´ aln´ı hybnosti d´ıtˇete. Znalost v´ yvojov´e kineziologie je pˇr´ınosem nejen pro rehabilitaci pohybov´ ych poruch v pediatrii, ale m´a sv´e nezastupiteln´e m´ısto i v rehabilitaci dospˇel´ ych.
3
Pˇri rehabilitaˇcn´ı praktik´ ach je velmi d˚ uleˇzit´a stimulace. Stimulace sval˚ u je proces, pˇri kter´em sval zaˇcne pracovat, aniˇz by k tomu potˇreboval vlastn´ı energii. Energie je dod´av´ana zvenˇc´ı. Energie m˚ uˇze m´ıt mnoho podob: elektrick´a, tepeln´a, mas´aˇze (urˇcen´e dotyky), a podobnˇe. Abychom dos´ ahli spr´ avn´eho t´e spr´ avn´e stimulace mus´ıme vˇedˇet, kde a jak spr´avnˇe p˚ usobit vnˇejˇs´ı energi´ı. Pˇri stimulaci je d˚ uleˇzit´e, abychom se zbyteˇcn´ ymi doteky nedot´ ykaly tˇech sval˚ u, kter´e chceme na” startovat“. Plat´ı zde pravidlo, ˇze pokud chceme m´ame spastick´ y stav ruky, tak flexorov´e svaly jsou plnˇe napnut´e a extenzorov´e naopak plnˇe zkr´acen´e, a chceme, aby spasticita povolila, mus´ıme se dot´ ykat flexorov´ ych a ne extenzorov´ ych svalov´ ych jednotek. Proto nen´ı vhodn´e, aby cokoliv tlaˇcilo, nebo bylo pˇripevnˇeno na pˇredloketn´ı ˇc´asti. Vzhledem k t´eto podm´ınce bude i tento ohled br´ an v potaz pˇri konstrukci rehabilitaˇcn´ı pom˚ ucky. Konstrukce Pˇri n´ avrhu muselo b´ yt poˇc´ıt´ano hned s nˇekolika faktory, pˇredpisy a omezen´ımi. Prvn´ım z nich je urˇcitˇe bezpeˇcnost obecnˇe vˇsech zaˇr´ızen´ı, l´ekaˇrsk´ ych zvl´aˇstˇe. Pod´ıv´ame–li se jen na pouˇzit´ a napˇet´ı a proudy, tak Vyhl´ aˇska 50 stanovuje takzvan´a bezpeˇcn´a napˇet´ı a proudy pˇri dan´ ych frekvenc´ıch v dan´em prostˇred´ı. I pouˇzit´e materi´aly nemohou b´ yt vybran´e samovolnˇe. Tyto materi´ aly mus´ı b´ yt biokompatibiln´ı (nesm´ı napˇr´ıklad zp˚ usobovat alergick´e reakce, jako napˇr´ıklad nikl), mus´ı b´ yt odoln´e sterilizaˇcn´ımu procesu, kter´ y se dˇeje v autokl´avech pˇri vysok´ ych teplot´ach a zv´ yˇsen´em tlaku, d´ ale mus´ı b´ yt odoln´e desinfekc´ım, kter´e jsou ve zdravotnictv´ı nutnost´ı a ovˇsem, mus´ı b´ yt levn´e. Proto se pro l´ekaˇrsk´e u ´ˇcely hod´ı nejv´ıce nov´e plasty, kter´e sv´ ymi mechanick´ ymi vlastnostmi doh´ anˇej´ı ocele a jin´e kovy, pˇri jejich mnohokr´at niˇzˇs´ı hmotnosti. Pˇri n´avrhu je tak´e d˚ uleˇzit´e se vyvarovat m´ıst˚ um, kam by mohl ˇclovˇek strˇcit ruku a zp˚ usobit si nˇejak´e zranˇen´ı. Dalˇs´ım typem pˇrek´ aˇzky bylo navrhnout takov´e zaˇr´ızen´ı, aby ho bylo moˇzno vyuˇz´ıvat ve velk´em rozsahu uˇzivatel˚ u (napˇr´ıklad: holˇciˇcka 10 let - dospˇel´ y muˇz 50 let). Kaˇzd´ y z tˇechto uˇzivatel˚ u m´a jin´e proporce horn´ı konˇcetiny - kratˇs´ı x delˇs´ı, slabˇs´ı x silnˇejˇs´ı. Existuje nˇekolik pramen˚ u, kter´e uv´ adˇej´ı rozsahy napˇr´ıklad pˇredlokt´ı, jak ukazuje Tab. 1. Tato data byla z´ısk´ana na stˇredn´ıch ˇskol´ ach v USA bˇehem let 2005 - 2006. Vˇek [let] 8 10 12 14 16 18 20
Kluk z´ ap. [cm] 15 16,2 17,93 18,85 19,04 19,36 19,2
D´ıvka z´ap. [cm] 14,45 16,05 17,68 18,25 17,75 18,19 17,67
Kluk pˇredlok. [cm] 22,2 22,93 24,96 26,93 27,57 27,84 27,84
D´ıvka pˇredlok. [cm] 20,67 22,75 24,52 25,29 25,17 25,43 26
Tabulka 1: Tabulka rozmˇer˚ u horn´ı konˇcetiny - z´apˇest´ı a pˇredlokt´ı v z´avislosti na vˇeku
Z tabulky je vidˇet, ˇze rozd´ıl v d´elce pˇredlokt´ı je okolo 100 mm, my jsme pˇridali jeˇstˇe dalˇs´ıch 30 mm nav´ıc proto, ˇze toto jsou pouze pr˚ umˇern´e hodnoty. Nastaven´ı ale nen´ı provedeno pouze v pod´eln´e smˇeru, ale i ve smˇeru pˇr´ıˇcn´em, kter´ y m˚ uˇze b´ yt nastaven aˇz o 75 mm celkem. Uchycen´ı lokte bylo navrhov´ ano tak, aby byla moˇzn´a co nejrychlejˇs´ı adaptace na levou ˇci pravou paˇzi, a to vˇse bez nutnosti v´ ymˇeny jak´ekoliv ˇc´ asti. Celkov´e rozmˇery byly volen´e dle aktu´aln´ıho stavu, ale to vˇse s ohledem na mal´e rozmˇery d´ıky budouc´ımu vyuˇzit´ı (viz d´ ale). Pom˚ ucka m´a tvar elipsy s pˇribliˇzn´ ymi rozmˇery 600 x 260 mm. Dalˇs´ımi d˚ uleˇzit´ ymi rozmˇery, kter´e potˇrebujeme zn´at jsou u ´hlov´e rozsahy z´apˇestn´ıho kloubu. Mˇeˇren´ım tˇechto, ale nejen tˇechto, rozmˇer˚ u se vˇenuje obor, kter´ y se naz´ yv´a somatometrie. Tento obor se celkovˇe zab´ yv´ a zkoum´ an´ım rozmˇer˚ u lidsk´e kostry a jej´ım moˇzn´ ym polohov´an´ım. Reference, ze kter´ ych bylo ˇcerp´ ano uv´ adˇej´ı pr˚ umˇern´e hodnoty moˇzn´eho natoˇcen´ı z´apˇestn´ıho kloubu (jak bylo jiˇz dˇr´ıve zm´ınˇeno, nebudeme se zab´ yvat pohybem pronace–supinace (zanedbateln´ y)). Ud´av´a se, ˇze flexe a extenze z´ apˇestn´ıho kloubu maj´ı stejn´ y rozsah, a to 85◦ . U abdukce a addukce je rozd´ıl jiˇz patrn´ y, abdukce dosahuje maxim´aln´ıch hodnot okolo 15◦ v pr˚ umˇeru, naopak addukce aˇz
4
45◦ . U prst˚ u, kter´e my takt´eˇz zahrnujeme do konceptu se vyskytuje pouze flexn´ı pohyb (extenze pˇrech´ az´ı pouze do hyperextenze). Rozsah t´eto flexe je uv´adˇen opˇet v pr˚ umˇeru, a to okolo 90 - 95◦ (nen´ı urˇcit´e, z´ aleˇz´ı i na tlouˇst’ce prst˚ u). Tento odstavec demonstruje Obr. 3.
(a) Rozsahy z´ apˇ est´ı - abdukce, addukce, flexe a extenze
(b) K´ onick´ y komplexn´ı pohyb z´ apˇ est´ı
Obr´ azek 3: Goniometrie z´apˇest´ı
ˇ ızen´ı t´eto pom˚ ˇ ızen´ı a nastaven´ı rehabilitaˇ R´ cn´ı pom˚ ucky R´ ucky obstar´avaj´ı 3 servo motorky, ◦ kter´e umoˇzn ˇuj´ı 2 volnosti plus jeden stupeˇ n pˇrid´av´a jeˇstˇe flexn´ı pohyb prst˚ u. D´ale jsou zde zapojena jeˇstˇe 2 kontinu´ aln´ı servo motorky, kter´e n´am umoˇzn ˇuj´ı posun loketn´ı opˇerky ve dvou ˇ ızen´ı zaruˇcuje ˇr´ıd´ıc´ı jednotka Arduino Mini, kter´a m´a naprogramov´ano smˇerech (120 x 70 mm). R´ hned nˇekolik rozd´ıln´ ych pohyb˚ u, pomoc´ı nichˇz lze procviˇcovat z´apˇest´ı. Kaˇzd´ y uˇzivatel respektive pacient m´a jin´ y u ´hlov´ y rozsah z´apˇestn´ıho kloubu, proto je nutn´e poˇc´ıtat s touto variantou. Toto nastaven´ı se st´av´a z manu´aln´ıho nastaven´ı (automatick´e nastavov´ an´ı v odstavci Z´ avˇer a budoucnost) pro jednotliv´e uˇzivatele. Princip nastaven´ı je v tom, ˇze oˇsetˇruj´ıc´ı person´ al ˇci ˇclen rodiny mus´ı programu zadat (zaznamenat) maxim´aln´ı moˇzn´ y u ´hel, kter´ y je pacient schopen vyprodukovat. Servo motorky maj´ı k dispozici u ´daj o natoˇcen´ı hˇr´ıdelky d´ıky potenciometru. Tento koncov´ y u ´hel se pomoc´ı tlaˇc´ıtka zafixuje“ a d´ale si ˇr´ıd´ıc´ı program ” naˇcte jako defaultn´ı hodnotu. K tomu, aby bylo protaˇzen´ı sval˚ uu ´ˇcinn´e, je nutn´e, aby kaˇzd´ y pohyb pˇreˇsel do stavu s pˇredponou hyper. Je to stav protaˇzen´ı za koncovou hranici (pˇri psan´ı t´eto pr´ace nebylo otestov´ ano, po otestov´ an´ı budou hodnoty dod´any).
Z´ avˇ er a budoucnost Pˇri dalˇs´ıch moˇzn´ ych inovac´ıch a u ´prav´ach t´eto rehabilitaˇcn´ı pom˚ ucky je myˇsleno na vˇetˇs´ı efektivnost a konkurenceschopnosti t´eto pom˚ ucky za pouˇzit´ı dalˇs´ıch n´astroj˚ u, kter´e k tomu dopom˚ uˇzou. Konkr´etnˇe se jedn´ a o EMG zaˇr´ızen´ı, kter´e n´am vrac´ı hodnotu akˇcn´ıch potenci´al˚ u ve svalech, ˇcemuˇz se nˇekdy tak´e ˇr´ık´ a biofeedback. S t´ımto zaˇr´ızen´ım je moˇzno l´epe ˇc´ıst“ aktu´aln´ı stavy sval˚ u, ” k ˇcemuˇz lze upravit i program a t´ım v´ıce pˇribl´ıˇzit rehabilitaci touto pom˚ uckou k re´aln´e rehabilitaci fyzioterapeutem.
5
Dalˇs´ım n´ astrojem, kter´ y by mohl zv´ yˇsit vyuˇz´ıv´an´ı (i v dom´acnostech) t´eto rehabilitaˇcn´ı pom˚ ucky by mohl b´ yt u ´loˇzn´ y disk. Ovˇsem to lze pouˇz´ıt pouze v pˇr´ıpadˇe, ˇze bude tak´e pouˇzito EMG zaˇr´ızen´ı. Pokud by EMG sn´ımal hodnotu napˇet´ı ve svalech, mohly by i tyto hodnoty d´ale pos´ıl´any na disk. S tˇemito hodnotami, a s hodnotami senzor˚ u o natoˇcen´ı rehabilitaˇcn´ı rukavice“ by se ” n´ aslednˇe mohly sestavovat grafy nebo tabulky, kter´e by byly jak´ ymisi podklady pro rehabilitaˇcn´ıho doktora. Tato data by mohla b´ yt pos´ıl´ana online na nˇejak´ y server, kde by byly uloˇzena vˇsechna pˇredchoz´ı data o pacientovi, a z tohoto by doktor mohl vyhodnocovat z´avˇery co se t´ yˇce l´eˇcby a jej´ı u ´spˇeˇsnosti ˇci efektivity. Jak se postavit k pouˇz´ıv´ an´ı t´eto rehabilitaˇcn´ı pom˚ ucky? S vyuˇzit´ım EMG a elektrostimulaˇcn´ıho zaˇr´ızen´ı bude cena v´ yrobku vysok´ a, proto nebude snadn´e jednoznaˇcnˇe urˇcit pouˇzit´ı. Podle m´eho n´ azoru by mohla b´ yt nejv´ıce vhodn´ a oblast rehabilitaˇcn´ıch center. Pokud si pˇredstav´ıme takov´eto centrum, ve kter´em bude nˇekolikero pracoviˇst’ pro r˚ uzn´a onemocnˇen´ı pohybov´ ych apar´at˚ u, v centru pro l´eˇcbu a rehabilitace horn´ıch konˇcetin by mohla b´ yt tato pom˚ ucka hojnˇe vyuˇz´ıv´ana. Jedn´a se o to, ˇze by mohlo b´ yt v re´ aln´em ˇcase rehabilitov´ano v´ıce pacient˚ u najednou. Byli by zde pouze jeden ˇci dva oˇsetˇruj´ıc´ı l´ekaˇri, kteˇr´ı by spouˇstˇeli dan´e zaˇr´ızen´ı, nastavovali hodnoty rehabilitace a nakonec vyp´ınali. Tato pˇredstava se na faktu, ˇze ovl´ad´an´ı t´eto rehabilitaˇcn´ı pom˚ ucky mus´ı b´ yt, a bude, velmi jednoduch´e. Dalˇs´ı vyuˇzit´ı v centrech je takov´e, ˇze by vˇsechny tyto rehabilitaˇcn´ı pom˚ ucky byly pˇripojeny do jedn´e LAN s´ıtˇe a oˇsetˇruj´ıc´ı person´al, kter´ y by byl v jin´e m´ıstnosti, by opˇet vidˇel“ jak jsou na tom dan´ı pacienti. ”
Podˇ ekov´ an´ı ˇ M´e podˇekov´ an´ı patˇr´ı pˇredevˇs´ım Romanu Cerm´ akovi, kter´ y mi bˇehem tvoˇren´ı m´e bakal´aˇrsk´e pr´ace vˇenoval spoustu sv´eho ˇcasu, rad a poznatk˚ u, kter´e mi byly impulzem k vytvoˇren´ı i t´eto pr´ace. ˇ Spolu s Dr. Cerm´ akem to byl i Ing. Jiˇr´ı Bart´ak, kter´ y mi pˇri konstrukci t´eto pom˚ ucky, aby byla co nejv´ıce konkurenceschopn´ a.
Literatura ˇ PANUSKA, V´ aclav. Bakal´ aˇrsk´ a pr´ ace - Robotika v l´ekaˇrsk´ych aplikac´ıch, Plzeˇ n 2011.
6
