Registration # 09089

Agreement # 40005374/ Registration # 09089

Modfie oznaãené ‰títky znamenají, Ïe není zaplacené pfiedplatné!

Pfiedplatné na jeden rok je 38,10+ 1,90 (HST) = 40 kan. dolarÛ Cena 1,91 + 0,05 (HST) = 2,00 dolary.

Datum, dokdy jsou noviny pfiedplaceny, je v pravém horním rohu ‰títku! ISSN 1186-9283 (Print) ISSN 1923-1784 (Online)

J

Time Committed Á délai convenu

Telefon: Praha:

416/530-4222 647/728-0654 222-261-811

E-mail:

[email protected] [email protected]

âESKOSLOVENSKÉ NOVINY - CZECHOSLOVAK NEWSPAPER

No. 17.

Thursday,

(527.) Vol. 23.

November 7, Published by ABE, P. O. Box 176, Station „E“, Toronto, Ontario, Canada M6H 4E2

2013

satellite1-416.com — zpravy.org — zpravy.ca — spravy.ca

Je‰tû jednou o Svûtaãkách a Svûtácích

Ze hry Světáci: Nahoře zleva: Bohdan Zatovkaniuk a Radka Tamchynová, Ivan Rázl a Lenka Nováková; dole: Jarek Číhal a Jiří Jančárek ml., závrečná děkovačka.

Nejprve jedno upfiesnûní k mému ãlánku v minulém ãísle. Bohdan ZatovkaÀuk mi je‰tû pfied uvedením divadelní hry poslal e-mail: Díky za lichotivé vûty t˘kající se mé osoby a hudby. Rád bych ale uvedl na pravou míru dÛleÏitá fakta: hudbu k pfiedstavení SvûtákÛ jsem nejenÏe nenapsal na míru, ale nenapsal vÛbec - pouze pfievzal motivy hudby z filmu a upravil ji pro potfieby scénické podoby a následnû i provedl nahrávky v‰ech hudebních vstupÛ. V‰ech, s v˘jimkou jednoho. Nerad bych, aby si ãtenáfii, ktefií hudbu z filmu ve hfie spolehlivû poznají, pomysleli, Ïe si ãiním nezaslouÏené autorské nároky na skvûlou hudbu EvÏena Illína a Vlastimila Hály. Musím se pfiiznat, Ïe od Vratislava BlaÏka mám rad‰i Starce na chmelu neÏ Svûtáky. Jak jednou o mnû

napsal do Bulletinu Nového divadla neboh˘ Ferda âulík, jsem redaktor, kter˘ nemá smysl pro humor, a skuteãnû dávám pfiednost váÏnûj‰ím vûcem pfied veselohrami a Svûtáci nejsou zrovna hluboké pfiedstavení. Na druhou stranu musím pfiiznat, Ïe hodnocení Ferdy âulíka mne tak trochu potû‰ilo. V‰ichni totiÏ pamatujeme ze ‰koly uãitele, kter˘ mûl smysl pro humor. Já sám jsem jich zaÏil nûkolik. Jeden z nich se jmenoval Vy‰kovsk˘ a uãil nás dûjepis a zemûpis. Tehdy nûkter˘ z m˘ch spoluÏákÛ spáchal hrozn˘ zloãin: upustil ãi odhodil papír v pasáÏi âerná rÛÏe. A tehdy pfiíslu‰ník novû vzniklé instituce, které lid podle ‰ed˘ch uniforem fiíkal ‰ed˘ mor udûlil blokovou pokutu 10 Kãs pûtadvaceti spoluÏákÛm. V nerovném boji s ‰ed˘m morem podlehli,

ale neprodali svou kÛÏi lacino a pfiinesli patfiiãnou sumu v pûtihaléfiov˘ch, desetihaléfiov˘ch a pûtadvacetihaléfiov˘ch mincích. ·ed˘ mor si ‰el stûÏovat na fieditelství prÛmyslové ‰koly. Rozloben˘ zástupce fieditele pfiinutil jednu ze spoluÏákyÀ zajít do mlékárny naproti ‰kole a ta pfiinesla dvûstûpadesát korun v papírov˘ch bankovkách. Pochopitelnû, Ïe se o tomto incidentu diskutovalo bûhem zbytku vyuãování a kritick˘ byl i pan profesor Vy‰kovsk˘. Svoji pfiedná‰ku zahájil tolik obvyklou vûtou, Ïe má smysl pro humor, ale… JenÏe nûkter˘ z postiÏen˘ch spoluÏákÛ ho chytil za slovo a poÏádal ho o názorn˘ pfiíklad. Uãitel dûjepisu tedy zaãal vyprávût: „Bylo horké odpoledne a my jsme mûli ze ‰koly volno. Rozhodli Pokračování na str. 7

Toronto

2

Sokol Toronto Agreement # 40005374/ Registration # 09089 P.P.I.C. Accounts # 1001583 GST Business # 86957 0572 RT0001

Paid in Toronto CZECHOSLOVAK NEWSPAPER published by ABE P.O. Box 176, Station „E", Toronto, Ont. M6H 4E2 Telefon: 416/530-4222, 647/728-0654

E-mail: [email protected] [email protected] www.satellite1-416.com www.zpravy.org www.zpravy.ca âeská adresa: ABE/âIÎINSKÁ ·tefánikova 387, 500 11 Hradec Králové 11 Tel.: 222-261-811 ISSN 1186-9283 (Print) ISSN 1923-1784 (Online) Advertising rates: 22.00 per inch/col. $ 1.65 CDN per line/col. Pfiedplatné: v Kanadû $ 38,10 + $ 1,90 (GST) = $ 40,00, pro ostatní svût CND/US $ 60 . v âR 1000 Kã, na Slovensku 40 eur. PDF elektronicky $ 22 V âR 200 Kã , na Slovensku 8 eur.

Cviãení pro dûti je kaÏdou sobotu od 16:30 do 18:30 hodin v Magnetic Dr., Unit 21, , North York;

Cviãení pro dospûlé je kaÏdou stfiedu od 20 do 21:30 hodin. v G.Harvey C.I.,, 1700 Keele St., Informace: Marie Crhakova: 416/242 - 5914

Slovak House - Slovak Infocentre 8 Clarence Square, Toronto Otvoreno: Streda 15:00-17:00 Tel.: 416/689-9889 E-mail: [email protected] www.solvakhouse.org âeská televize Nová vize vysílá v Ontariu vÏdy v sobotu v 10:00 hodin opakování v úter˘ v 7:30 hodin

Churches

na stanici OMNI 1 (V Torontu kanál 47/kabel 4, 169 a 520) E-mail: [email protected].

âESKÉ A SLOVENSKÉ BOHOSLUÎBY V TORONTù

Slovenská televize Slovensk˘ svet vysílá v Ontariu vÏdy v sobotu v 10:30 hodin opakování v úter˘ v 8:00 hodin

na stanici OMNI 1 (V Torontu kanál 47/kabel 4, 169 a 520) ¤ímsko-katolick˘ kostel sv. Václava (R.C. Church of St. Wenceslaus), 496 Gladstone Av., Toronto, Ont. M6H 3H9. Internet: www.katolik.ca. BohosluÏby: nedûle v 10:30, pátek 19:00. . Duchovní správce: Rev. Libor ·vorãík. Tel.: 416/532-5272, fax: (416) 516-5311. Rímsko-katolick˘ kostol sv. Cyrila a Metoda (R.C. Church of St. Cyril and Methodius), 5255 Thornwood Drive, Mississauga, Ont. L4Z 3J3. Slovenská om‰a:: Ne.: 11:00, po a ‰t.: 8:00, út., st. a pá.: 19:00, 1. so 18:00. Anglická: Ne.: 9:00 a so.: 17:00. Farár: J. VaÀo. Kaplan: E. Rybánsk˘. Tel.: 905/712-1200, fax: 905/ 712-0974. Slovensk˘ evanjelick˘ kostol augsburgského vyznania sv. Pavla (Slovak Evangelical Lutheran Church of St. Paul) 1424 Davenport Rd., Toronto, Ont. M6H 2H8. Tel.: 416/658-9793. Rev. Ladislav Kozák, BohosluÏby: nedel’a: 10:45. Slovensk˘ grécko-katolick˘ kostol sv. Marie (Slovak Greek Catholic Church of St. Mary) 257 Shaw St., Toronto, Ont. M6J 2W7. Tel. 416/531-4836. BohosluÏby: 9:00 angl., 10:30 slov.

E-mail: [email protected]

Informaãní a imigraãní stfiedisko âSSK Porady a ovûfiování dokladÛ po pfiedchozím zavolání Po‰tovní adresa je: P. O. Box 564, 3044 Bloor St. W., Toronto, On. M8X 2Y8

Tel.: 416/925-2241, fax: 416/925-1940 E-mailové adresy: Ústfiedí: [email protected] Torontská odboãka âSSK: [email protected] Webová adresa âSSK: www.cssk.ca

Torontská odboãka âSSK Telefon: (416) 762-6846 Masaryk Memorial Institute Inc. 450 Scarborough Golf Club Rd., Scarborough, Ont. M1G 1H1 Tel.: (416) 439-4354, Fax: (416) 439-6473

Knihovna na Masaryktownu Stfieda: 16:00-21:00.

Luteránsky kostol sv. Luká‰a, (Lutheran Church of St. Luke), 3200 Bayview Ave. (Bayview a Finch), Toronto. Rev. Du‰an Tóth. Nejbliωí bohosluÏby: 11.11., 8.12. ve 13 hod. a 24.12 v 16:30 .

Klub seniorÛ pfii Osadû svatého Václava

âeskoslovensk˘ baptistick˘ sbor KITCHENER-WATERLOO:German Gospel Church, 223 Union St.E. Informace o bohosluÏbách: 289/242-0635.

496 Gladstone Ave., Toronto se schází (kromû mûsícÛ ãervence a srpna) kaÏdou první a tfietí stfiedu v mûsíci ve 13 hodin,

Morav‰tí bratfií (Moravian Brothers Church); BohosluÏby pouze anglicky-nedûle v 11:00. 7 Glenora Ave. Toronto, On. M6C 3Y2. Tel.: 416/656-8661. Duchovní správce: Rev.Margaret Hassler, Pastor, e-mail [email protected]

Kat. bohosluÏby mimo Toronto Burlington: Holy Sepulchre Cemetery-nedûle 15:00 hodin. Streda 18:00. Duch. správce: Jifií Macenauer St. Adalbert R.C. Mission, 464 Plains Rd. W., Burlington L7T 1H2. Tel.: 289/337-2911 Kingston: Kaple Newman House, 192 Frontenac Street. Nejbliωí bohosluÏby: 16. listopadu 2013 v 11:00 Ottawa: Kostel sv. Leopolda Mandiãe: (Lyndale a Hirchey): 170 Hinchey Avenue. Nejbliωí bohosluÏby: 16. listopadu 2013 v 17:00.. Montreal: Kaple Loyola High School, 7272 Sherbrooke Street. Nejbliωí bohosluÏby: 17. listopadu 2013 v 11:00. Vineland: St. Helen's Church R.C. Pharish, 4156 Maple Grove Rd.

Tel.: 416-439-0792

pfied tím jsou od 12 hodin bohosluÏby.

Satellite 1-416 jsou nezávislé noviny reflektující rÛzné názory, které se nemusejí vÏdy shodovat s názory redaktora tûchto novin. Jsme pfiesvûdãeni, Ïe v˘mûna my‰lenek a názorÛ slouÏí vzájemnému pochopení a porozumûní. Na‰im úkolem není fiíkat ãtenáfii, co si má myslet, ale pfiedat mu informace, z kter˘ch si mÛÏe udûlat svÛj vlastní názor. Pfiebírání pÛvodních ãlánkÛ a informací je moÏné, pokud se nezmûní charakter ãlánku a pokud nebude poru‰ena rovnováha, která se diskusí sleduje. V‰echny ãlánky v na‰ich novinách musí b˘t podepsané a autor zodpovídá za správnost údajÛ v nich uveden˘ch.

We acknowledge the financial support of the Government of Canada through Canada Periodical Fund of the Department of the Canadian Heritage.

November 7, 2013

Breaking News? V kanadském tisku se objevují zmínky o tom, Ïe Kanada zru‰í vízovou povinnost pro âechy, a to pravdûpodobnû uÏ bûhem nûkolika málo t˘dnÛ. První zmínku publikovaly Postmedia News 16. fiíjna, a v pondûlí 4. listopadu se torontské noviny The Globe and Mail rozepsaly trochu podrobnûji. DÛvodem se zdá b˘t obava Kanady z pfiípadn˘ch komplikací pfii ratifikaci obchodní smlouvy, kterou chce uzavfiít s EU: ãeská vláda by mohla vyuÏít svého práva a ratifikaci vetovat. Vízová povinnost byla trnem v bilaterálních vztazích hned od jejího jednostranného zavedení, ke kterému naposledy do‰lo údajnû pro neudrÏiteln˘ vzestup poãtu ãesk˘ch ÏadatelÛ o azyl. Jejich poãet v letech 2007 aÏ 2009 byl podle kanadsk˘ch statistik kolem 3000, pfieváÏnû romského pÛvodu. Kanadsk˘ ministersk˘ pfiedseda Harper informoval Petra Neãase uÏ loni v kvûtnu pfii setkání v Chicagu o tom, ze Kanada pfiipravuje reformu svého azylového systému, kter˘ má zavést pojem zemí bezpeãného pÛvodu, ze kter˘ch by se nepfiijímaly Ïádosti o azyl. O vízech se jednalo za poslední leta mnohokrát. Tentokrát se zdá, Ïe k jejich zru‰ení opravdu dojde. âeské republice v tomto pfiípadû jednoznaãnû pomáhá ãlenství v Evropské unii, která v záfií odhlasovala rozhodnutí o vízové reciprocitû. Kanada dosud vyÏaduje víza také pro obãany Rumunska a Bulharska. ema ***

Kalendáfi www.kalendar.zpravy.ca 7. 11. (ãt) 20:00 Sydney, Mon Ami Kfiest cédéãka Jirky Grosmana Hugh‘s Room 2261 Dundas St. West *** 9. 11. (so) 29. Ples graduantov Kostol sv. Cyrila a Metoda 5255 Thornwood Dr., Mississauga *** 10. 11. (ne) 17:00 Nokturna v mûstû Boris Krajn˘ - piano Kostel sv. Václava 496 Gladstone Ave. Toronto Tel.: 416/481-7294 *** 23.11. (so) 18:30 Láska je láska Filmov˘ festival EU The Royal Cinema 608 College St, Toronto *** 24. 11. (ne) 11:30 Vánoãní sokolské trhy Hala kostela sv. Václava 496 Gladstone Av., Toronto *** 26. 11. (út) 18:30 Zázrak Filmov˘ festival EU The Royal Cinema 608 College St, Toronto *** 30. 11. (so) 18:00 Kaãacie hody Restauracia The Golden Pheasant 733 Lakeshore Rd. Mississauga (kriÏovatka ulic Cawtra a Lakeshore) *** 30. 11. (so) 19:00 Mikulá‰ská zábava Sokol Toronto Hala kostela sv. Václava 496 Gladstone Av., Toronto *** 1.12. (ne) 17:00 Nokturna na Masaryktownu Drew Jureãka - Jazz Quintet Restaurace Praha 450 Scarborough Golf Club Rd. Tel.: 416/481-7294 *** 7. 12. (so) 18:00 Kaãacie hody Restauracia The Golden Pheasant 733 Lakeshore Rd. Mississauga

Toronto

November 7, 2013

Na‰e internetové stránky Satellite 1-416 V˘bûr z ãlánkÛ v na‰ich novinách. Aktuální vÏdy v den vyjití novin. www.satellite1-416.com www.zpravy.ca www.satellite416.com www.spravy.ca

*** Toto ãíslo v PDF www.17.satellite1-416.com www.17.zpravy.ca www.17.spravy.ca ***

Kalendáfi Co se pfiipravuje v krajanské komunitû v Kanadû

www.kalendar.satellite1-416.com www.kalendar.zpravy.ca

*** Nové divadlo O jednotliv˘ch pfiedstaveních Nového divadla v Torontu www.divadlo.zpravy.ca

*** NHL O jednotliv˘ch zápasech v Torontu Rozhovory s hráãi a reportáÏe www.nhl.zpravy.ca www.nhl.spravy.ca www.nhl.satellite1-416.com

***

Jak vyjdeme? # 17. - 7. 11. 2013 # 18. - 28. 11. 2013 # 19/20. - 19. 12. 2013 *** # 1- 16. 1. 2014 # 2 - 6. 2. 2014 #3 - 27. 2. 2014 #4 - 20. 3. 2014 #5 - 10. 4. 2014 #6 - 1. 5. 2014 #7 - 22.5.2014 #8 - 19.6.2014 #9/10 - 17.7. 2014 #11/12 - 14.8. 2014 # 13- 4.9.2014 # 14 - 25.9. 2014 # 15 - 23.10. 2014 # 16 - 20. 11. 2014 # 17/18 - 18.12. 2014

Financial Kursovní lístek 100 Kã 1 CDN $ 1 EURO 1 CND $ 1 US $ 1 CND $

5,61 CDN 17,84 Kã 1,44 CDN $ 0,69 EURO 1,04 CDN $ 0,96 US $

Universal Currency Converter - 28. 10. 2013

1 CDN $ 1 EURO 1 US $

17,89 Kã 25,71 Kã 18,64 Kã

âNB - 25. 10. 2013

Toto ãíslo bylo dáno do tiskárny 4. 11. 2013 ve 14:00

Pfií‰tí ãíslo vyjde: 28. 11. 2013 Uzávûrka: 21. 11. 2013

Dne 15. listopadu 2013 se doÏívá 89 let nበspolupracovník Josef âermák! Blahopfiejeme!

3

Czech &Slovak Institutions âeské velvyslanectví Czech Embassy 251 Cooper St. Ottawa, ON K2P 0G2 Tel.: (613) 562-3875 Fax: (613) 562-3878 E-mail: [email protected]

Slovenské velvyslanectví Slovak Embassy 50 Rideau Terrace Ottawa, ON K1M 2A1 Tel.: (613) 749-4442; 749-4450 Obch. zast.: (613) 748-1773 Fax: (613) 748-0699

âesk˘ generální konzulát Czech General Consulate 2 Bloor Street West, Suite 1500 Toronto, ON M4W 3E2 Telefon: 416-972-1476 Fax: 416-972-6991 E-mail: [email protected] Úfiední hod.: pondûlí aÏ pátek 09.00 - 12.00

Honorary consulate of the Czech Republic Calgary, AB Honorary Consul: Jaroslav Jelínek 611-71st. Avenue SE., Calgary, AB T2H 0S7 Tel.: (403) 269-4924, fax: (403) 261-3077. E-mail: [email protected]. Montreal, Quebec Honorary Consul: JUDr. Hynek Îilkovsk˘ 2020 University, Suite 1920. Montreal, QC Tel.: (514) 316-4383 E-mail:[email protected]

Honorary consulates of the Slovak Republic Calgary, AB: 208 Scenic Glen Place N.W., Calgary, AB T3L lK3. Tel. and Fax: (403) 239-3543, Mobil: (403) 540-1668, (403) 399-9982 [email protected] Mr. Ludovit Zanzotto, Honorary Consul Jurisdiction: Alberta and Saskatchewan Montreal, QC 22, Place de la Madelaine Dollard des Ormeaux, Quebec H9B 1W3 Tel.: (514) 421-2972, Mobil: (514) 5852496 Fax: (514) 421-1583 [email protected]; [email protected] Dezider Michaletz, Honorary Consul Toronto, ON: 649 Brooker Ridge Newmarket, ON L3X 1V7 tel: 647/290-9304 fax: 905/898-0166 [email protected] Michael Martincek, Honorary Consul Jurisdiction: Province of Ontario Vancouver, BC: 247 Abbott St., 3rd Floor Vancouver. BC V5Z lE4 Tel. & Fax: (604) 682-0991 e-mail: [email protected] Hours: Tuesday 14:00-16:00, Thursday 10:00 - 12:00 Mr. Stanislav Li‰iak, Honorary Consul Jurisdiction: British Columbia

4

Election 2013 Translations

Volby 2013

EVA MESTICOVÁ Certifikovaná pfiekladatelka [email protected] 416/922-8786

Dr. Petr Munk Chiropraktik 1552 Bloor St. W. Toronto, Ont. www.drpetermunk.com

Ordinaãní hodiny: Pondûlí-pátek: 10-13 a 15-19.

Tel.: 416/533-0005 âESKO-SEVEROAMERICKÁ OBCHODNÍ A KULTURNÍ KOMORA INC. CZECH – NORTH AMERICAN CHAMBER OF COMMERCE AND CULTURE 909 Bay St. # 1006 Toronto, ON M5S 3G2 Tel./Fax: (416) 929-3432 E-mail: [email protected]

www.czechevents.net

Integrated Medicine Clinic we provide Registered Massage Therapy Craniosacral Therapy Lymphatic Drainage (CDT) Lymphoma Treatment Hot Stone Massage Low Level Intensity Laser Naturopathic Medicine Acupuncture Chiropractic Treatments Relationship Issues and Psychoterapy Osteopathy, Yoga, Addiction Councelling.

Nûkteré soukromé poji‰Èovny hradí nûkteré vybrané léãby 2921 Lakeshore Blvd West, Etobicoke (at Islington Avenue) Tel.: 416/823-1165 E-mail: [email protected]

www.integratedmedicine.ca

„Jako malé dûti!“ komentovali shodnû poãínání sociálnû demokratick˘ch poslancÛ Ha‰ka, ·kromacha, Tejce, Zimoly a Chovance jeden ãesk˘ psycholog i jedna moje známá. Sociální demokracie sice vyhrála volby, ale Ïádná sláva. PÛvodnû se oãekávalo, Ïe bude mít nad 30 %, nakonec pouh˘ch 20,45 %. Krátce po volbách si pozval vytypované poslance âSSD prezident Zeman do Lán na pohovor a zároveÀ jim pfiikázal, Ïe je to pfiísnû tajná schÛzka. S v˘jimkou Chovance tedy v‰ichni trvrdili, Ïe v Lánech nebyli. Michal Ha‰ek to tvrdil tfii dny a v jednom pofiadu ãeské televize to dokonce zopakoval jedenáctkrát, pak se omluvil, Ïe lhal a dále zafilozofoval, Ïe lhát se nemá ani v politice. ZároveÀ v‰ak sdûlil, Ïe nepodlehne nynûj‰í ‰tvanici a teplé místeãko si podrÏí. Pfiedseda âSSD Bohuslav Sobotka v‰ak naznaãil, Ïe bude tlaãit na to, aby nejen Ha‰ek, ale i dal‰í spiklenci ode‰li z vedení strany. Druhou nejsilnûj‰í stranou je strana ANO slovenského podnikatele s ãesk˘m obãanstvím Andreje Babi‰e. Podle majetku je v âR na druhém místû. Ten se odhaduje na 75-90 miliard korun. Jeho otec ·tefan Babi‰ byl vyslán v ‰edesát˘ch letech do Etiopie prodávat tam obrábûcí stroje a následnû pfieloÏen do PafiíÏe, kde Andrej chodil do základní ‰koly. Po návratu z Francie byl jeho otec ·tefan Babi‰ vylouãen z Komunistické strany a tfii roky Ïivila rodinu matka. V rámci PraÏského jara byl rehabilitován a Andrej zaãal studovat gymnázium v Îenevû, kde tehdy pracoval jeho otec. Po návratu z Îenevy maturoval v Bratislavû na gymnáziu a zaãal zde studovat Vysokou ‰kolu ekonomickou, kterou ukonãil s ãerven˘m diplomem. V roce 1978 nastoupil v Chemapolu v Bratislavû a v roce 1980 vstoupil do KSâ. Po pûti letech byl vyslán jako delegát Petrimexu do Maroka a po návratu se stal fieditelem obchodní skupiny, která dováÏela suroviny pro v˘robu hnojiv. Je jednou Ïenat˘, z prvního manÏelství má dvû dûti. Nyní Ïije s druÏkou Monikou, se kterou

má dal‰í dvû. Andrej Babi‰ vehementnû popírá spolupráci s StB, jak o nûm tvrdí slovensk˘ Ústav pamûti národa. Po rozdûlení âeskoslovenska zaloÏil v roce 1993 firmu Agrofert. Ta v roce 2010 spravovala 67000 hektarÛ a roãnû pobírá státní dotaci 3 miliardy korun. Mimo to vlastní AGF Media a mediální koncern MAFRA a. s. V roce 2010 schválila poslanecká snûmovna novelu Zákona o ochranû ovzdu‰í, která zv˘‰ila povinn˘ podíl biopaliv v benzinu a naftû. Babi‰ pfiiznal, Ïe zákon pomohl prolobbovat. Spotfiebitelé tak doplácejí dvû koruny na litr pohonn˘ch hmot, coÏ dûlá 15 miliard korun, z toho pfiipadne deset miliard Babi‰ovi. V roce 2011 zaloÏil obãanskou iniciativu ANO (Akce nespokojen˘ch obãanÛ) 2011. Mezi kandidáty ANO byl v Severoãeském kraji i komentátor Mladé fronty - Dnes Martin Komárek. Tfietí skonãili komunisti vedeni Vojtûchem Fillipem. Narodil se v rodinû vojáka v roce 1955 a jako zajímavost je moÏné uvést, Ïe jeho dûdeãek byl v politickém procesu v roce 1950 odsouzen a vûznûn v Leopolodovû. Rehabilitován byl v roce 1990. Vojtûch Fillip vystudoval na gymnáziu v Trhov˘ch Svinech, pozdûji ukonãil právnickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkynû v Brnû. Ani Vojtûch Fillip nemá ãisté svûdomí a podle rozhodnutí soudu spolupracoval vûdomû se zpravodajskou sluÏbou. Byl jedním ze dvou poslancÛ hlasujících proti rezoluci kritizující poru‰ování lidsk˘ch práv na Kubû. ZároveÀ byl v‰ak ocenûn Spoleãností na ochranu obãansk˘ch práv a lidské dÛstojnosti, která má vazby na b˘val˘ komunistick˘ reÏim v NDR. Témûfi dvanáct procent získala TOP 09 Karla Schwarzenberga a 7,72% ODS Miroslavy Nûmcové. B˘valé strany vládní koalice. Dal‰í neznámou je Úsvit Tomio Okamury se 6,88 %. Tomio se narodil v Tokiu, kam se jeho matka vdala v roce 1966, ale vût‰inu Ïivota proÏil v âesku. Je z jedné ãtvrtiny Japonec a z jedné Korejec. âást

November 7, 2013 dûtství strávil v dûtském domovû v Ma‰Èovû u Podbofian. V mládí pracoval devût let v Japonsku, mimo jiné jako popeláfi a poté v tokijském kinû jako prodavaã popcornu. V souãasnoti vydává ãtvrtletník Pivní magazín. Je spoluautorem dvou knih. Kniha Tomio Okamura - âesk˘ sen se hned po vydání v roce 2010 umístila mezi deseti nejprodávanûj‰ími knihami. Nejv˘nosnûj‰í firmou pro nûj je cestovní kanceláfi Miki Travel Prague s.r.o., kde v‰ak nemá podíl a vlastníkem je britská GM Communications. Úspû‰nû kandidoval do senátu, ale jeho kandidatura na prezidenta nebyla uznána, aãkoliv pfiedloÏil 61500 podpisÛ, ministerstvo vnitra v‰ak uznalo platn˘ch 35750 a ani po pfiehodnocení nedosáhl na limit padesáti tisíc. V kvûtnu 2013 zaloÏil politické hnutí s názvem Úsvit pfiímé demokracie Tomia Okamury. V Senátu se pfiidal k senátorskému klubu pro obnovu demokracie KDU-âSL. Prosazuje prvky pfiímé demokracie, je pro bezpoplatkové zdravotnictví, zv˘‰ení dÛchodÛ, povinné majetkové pfiiznání, omezení pozitivní diskriminace, chce zabránit privatizaci státního majetku a institucí a zavést nadstranickost. Roku 2012 napsal obhajobu pÛvodního lidového komunismu a socialismu, kdy v‰ak souãasnû odmítá stalinismus. Také poukázal na pokrytectví nûkter˘ch antikomunistÛ, ktefií pfied rokem 1989 byli v KSâ. Stranu KSâM oznaãil za plnû demokratick˘ politick˘ subjekt. Ironií je, Ïe za otevfienou podporu komunismu byl kritizován pfiedsedou âSSD Bohuslavem Sobotkou, kter˘ se v‰ak nebrání povolebnímu vyjednávání s komunisty. Poslední staronov˘ ãlen parlamentu je KDU-âSL (6,78 %). Do poslanecké snûmovny ji pfiivedl dr. Pavel Bûlobrádek. V letech 1995-2001 vystudoval veterinární lékafiství v Brnû. O dva roky pozdûji získal atestaci I. stupnû u Státní veterinární správy âR, vystudoval rovnûÏ ekonomii, politologii, právo, mezinárodní vztahy, politick˘ marketing a vefiejnou prezentaci. Má roztrou‰enou sklerózu, ale jeho stav je uÏ deset let stabilizovan˘. Je Ïenat˘ a má syna Josefa. KDU-âSL by se nebránila koalici s ANO 2011 a není vylouãeno, Ïe vládní koalice by mohla vzejít z trojlístku âSSD, ANO 2011 a KDU-âSL. ZÛstává otázkou, proã se opût tolik m˘lily pfiedvolební prÛzkumy. Vysoko preferovaná Strana práv obãanÛ Zemanovci získala jedno a pÛl procenta, ale zúãastnila se v‰ech pfiedvolebních debat, zatímco Strana zelen˘ch s 3,19 % a âeská pirátská strana 2,66 % byly od zaãátku mimo hru. Zajímavostí je, Ïe právû v zahraniãí byli Zelení na druhém místû. Celkovû v zahraniãí vyhrála TOP 09 36,55 %, druhá Strana zelen˘ch 14,14 %, tfietí ODS 10,45. Na severoamerickém kontinentu: 1. TOP 42,08 %, 2. SZ 10,55 %, 3. KDUâSL 10,32. V Kanadû: 1. TOP 49,63 %, 2. KDUâSL 13,13 %, 3. SZ 10,94 %. V Ottawû: 1. TOP 45,76 %, 2. KDUâSL 16,94 %, 3. SZ 10,16 %. V Torontu: 1. TOP 52,56 %, 2. SZ 11,53 %, 3. KDU-âSL 10,25 %. V Ottawû volilo 59 voliãÛ, v Torontu 79. Podle Wikipedie, iDnes, âeského statistického úfiadu, âeského rozhlasu a dal‰ích internetov˘ch zdrojÛ. abe ***

November 7, 2013

Zdena Salivarová·kvorecká - 80 21. fiíjna 2013 se doÏila v torontském Cabbagetownu Ïivotního jubilea Ïena, která za sebou nechala vyoranou pûknou brázdu na poli národním. Tento pfiímûr se pouÏívá spí‰ u muÏÛ a okamÏitû se nám vybaví Pfiemysl Oráã, ale kdyÏ se podíváme zpût, kdo z exilov˘ch pracovníkÛ se mÛÏe pochlubit tím, Ïe po sobû zanechal takové dílo jako právû Zdena Salivarová a Josef ·kvoreck˘ v nakladatelství 68 Publishers.

Toronto

5

Boris Krajn˘ v Nokturnách ve mûstû Boris Krajn˘ zahájil své kanadské turné velmi úspû‰n˘m koncertem v Kenmore. V Edmontonu oslavil na univerzitû 95. v˘roãí zaloÏení âeskoslovenska 28. fiíjna 2013 a pfií‰tí den mûl vynikající recitál na Edmontské konzervatofii. âekají ho je‰tû recitály v Calgary a Vancouveru. 10. listopadu v kostele sv. Václava v rámci cyklu Nokturna ve mûstû zahájí koncert ãtyfimi Bachov˘mi chorály - dva z nich upravil sám (Matou‰ovy pa‰ije). Bude následovat Beethovenova Vald‰tejnská sonáta, ke které se pianista vrátil po nûkolika letech a v Edmontonu byla ocenûna potleskem vstoje. Po pfiestávce je program vûnovan˘ ãesk˘m autorÛm - dvû líbezné skladbiãky Josefa Suka, následují ãtyfii Smetanovy polky a recitál konãí moderní kompozicí Klementa Slavického - Tfii skladby pro klavír. Program je pro ãeskou vefiejnost velmi lákav˘ a vlastnû ukáÏe vrchol klavírního projevu. Borisovi, kter˘ je na vrcholu své kariéry, bude letos 68 let. Je Ïákem Maxianov˘m a Moravcov˘m a je dnes oceÀován nejen v âeské republice, ale i ve svûtû. Jeho recitály v Nûmecku minul˘ mûsíc vzbudily velkou pozornost hudebních fanou‰kÛ i v tisku. Nokturna ve mûstû na‰la velmi dobrou kuchafiku v osobû Liby (Liba Tavern and Bar v Etobicoke) a víme, Ïe k poho‰tûní po koncertû budou fiízky s bramborov˘m salátem. To jen na okraj. Ve‰keré programy Nokturen jsou na svûtové úrovni, pfiedplatné jsou stále k mání - po prvním koncertû v záfií - se slevou. NejenÏe se potû‰íte z vrcholn˘ch hudebních záÏitkÛ a potkáte své pfiátelé, ale také podporujete umûlce z na‰ich fiad v Torontû. A je‰tû nûkolik ohlasÛ v tisku: New York Daily News: In Carnegie Hall, the highly regarded Czech pianist Boris Krajny (who made a notably successful American debut there last season) came back to play with the Prague Chamber Orchestra. Krajny, whose Ravel and Debussy were praised last year, was fully as adept with Beethoven’s Third Concerto. His technique was virtually faultless (especially in some superbly - articulated chromatic runs), while his big-boned interpretation had a near miraculous balance of control and abandon. Toronto Star: ...a formidable technician with an outgoing musical personality and style reminiscent of Glenn Gould’s .... Frankfurter Algemeine Zeitung: ...great pianist - overwhelming, excellent technician… The Globe and Mail: …he is technically brilliant and interpretatively thoughtful .... a memorable example of poetical lyricism, warmly romantic without resorting to sentimentality .... Proto nezapomeÀte! 10. listopad se blíÏí! MK ***

28. fiíjen v kostele sv. Václava Zdena Salivarová - Škvorecká

Zdena vyrÛstala v Praze na Starém mûstû a protoÏe její rodiãe vlastnili knihkupectví, byli jí od dûtství kníÏky nesmírnû blízké. Odmaturovala v roce 1952 na dívãím reálném gymnáziu Eli‰ky Krásnohorské a pak se stala ãlenkou âeskoslovenského státního souboru písní a tancÛ. Jako zpûvaãka a hereãka pÛsobila v Laternû Magice, v divadle Paravan a byla ãlenkou legendární skupiny Inkognito kvartet. Studovala na praÏské FAMU a hrála ve vynikajícím filmu Jana Nûmce O slavnosti a hostech. V roce 1969 ·kvoreãtí emigrovali do zámofií, kde Josef získal místo profesora na Torontské univerzitû. První kniha Zdeny ·kvorecké, sbírka tfií povídek, Pánská jízda vy‰la v âeskoslovenském spisovateli v roce 1968. Dal‰í dvû Honzlová a Nebe, peklo, ráj v 68 Publishers. V roce 1976 obdrÏela Cenu Egona Hostovského za nejlep‰í ãeskou beletrii napsanou v exilu. V té dobû mûl Josef ·kvoreck˘ pravidelné promluvy pfies Hlas Ameriky do âeskoslovenska. Pamatuji se, jak jsme je v té dobû v Plzni na Borech s napûtím sledovali pfies propa‰ované tranzistorové rádio. A protoÏe mohl poslouchat pouze jeden, tak je musel druh˘ den ostatním co nejvûrnûji reprodukovat. KdyÏ jsem odjíÏdûl do Kanady, fiíkal jsem, Ïe jedu ke ·kvoreck˘m do uãení. Mûl jsem v zavazadle Tuzemsk˘ rum pro Josefa ·kvoreckého, kter˘ jsem krátce po pfiíjezdu pfiedal na místû a pan spisovatel uznal, Ïe Ïádn˘ jin˘ rum nemá tu vÛni jako ten ãesk˘ a dal si frÈana do kafe. Na dal‰í setkání se ·kvoreck˘mi jsem ãekal témûfi rok, do záfií 1981, kdy jsem zaãal pracovat v redakci Nového domova, kter˘ se tehdy lámal u ·kvoreck˘ch v nakladatelství. Kromû Nového domova se tehdy na Avenue Road v Prague Typesetting tiskl také Západ a dal‰í etnické publikace. Pozdûji se nakladatelství pfiestûhovalo na 164 Davenport Road, kde bylo aÏ do devadesát˘ch let, kdy ukonãilo svou ãinnost. V roce 1982 pfiedná‰el Josef ·kvoreck˘ ve Spojen˘ch státech a tak jsem po dobu nûkolika mûsícÛ pob˘val v jejich domû na Sackvillu. Moje pfiání jít do uãení ke ·kvoreck˘m se splnilo. 3. ledna 2012 zemfiel Josef ·kvoreck˘, ale jedna vûc udûlala v poslední dobû jeho manÏelce Zdenû radost. V zahrádce pfied jejich domem se objevila pamûtní deska, kterou tam umístili místní radní. Je vûnována spisovateli Josefu ·kvoreckému. Ale‰ Bfiezina ***

Hamletovská otázka: Slavit ãi neslavit 95. v˘roãí vzniku âeskoslovenska? Oslavovat nebo neoslavovat vznik státu, kter˘ jiÏ dvacet let neexistuje. Zatímco muÏ, kter˘ stál u zrodu První ãeskoslovenské republiky TomበGarrigue Masaryk je i po sto letech uctíván jako jeden z myslitelÛ a politikÛ, dva muÏi, ktefií stáli u zániku tohoto státu Václav Klaus a Vladimír Meãiar jsou dnes, jak v âechách, tak na Slovensku jaksi v zapomenutí. Historici se mohou dohadovat, kter˘ z tûch dvou politikÛ to rozdûlení zpÛsobil. Nakonec se obû zemû vydaly svou cestou a bûhem dvaceti let se zase tolik od sebe nevzdálily. Dnes pracuje v ãesk˘ch nemocnicích víc zdravotního personálu ze Slovenska neÏ kdykoliv pfied tím. Na Slovensko jezdí stejnû turistÛ jako v minulosti. Hranice mezi obûma státy prakticky opût zmizely. Problém je, Ïe mladá ãeská generace jiÏ nerozumí dobfie slovensky, coÏ pro nás jako pro dûti bylo samozfiejmostí.

Stephanie Kolmanová

Proto bylo dobré, Ïe leto‰ní torontské oslavy 28. fiíjna byly v duchu porozumûní. Barunka Sherriffová zdÛraznila, Ïe neb˘t âeskoslovenska nebyla by dnes ani âeská republika ani samostatné Slovensko. Byli pfiítomní jak generální konzul âR Vladimír Ruml, tak i slovensk˘ honorární konzul Michael Martinãek. V improvizovaném rozhovoru, kdy Jana Wericha zastupoval Josef âermák, kladla slovensky otázky Oºga Turoková. Bûhem slavnosti pfiedala Radmila Locherová Masarykovu cenu udûlenou in memoriam inÏen˘ru Vladimíru Kavanovi jeho manÏelce. Veãer pak doplnily zpûvem sestry Fryntovy, recitací Anna Janou‰ová, skvûlou hrou na housle malá Stephanie Kolmanová, dûvãata ze Sokola uvedla Wendy Malysak a podûkování patfií organizátorÛm veãera za dobré poho‰tûní. abe ***

E-mail

6

Dárek klubu Martina Rázusa Torontu: Baãa Putera Klub Martina Rázusa (KMR) v Torontu dal bûhem posledních nûkolika let krajanské vefiejnosti nûkolik pûkn˘ch veãerÛ. Ten 19. fiíjna 2013 byl jedním z nejhezãích. K 125. v˘roãí narozenin v˘znamného slovenského spisovatele Martina Rázusa Vera Petkovská, Katarína Kozáková, Robert Toma‰fi, Peter Barto‰ a Rev. L. P. Kozák pfiedvedli - v zdramatizované formû napsané Rev. L. P. Kozákem, kter˘ ji také ve spolupráci s Robertem Toma‰fim reÏíroval - ukázky z Rázusova ver‰ovaného románu Baãa Putera. Román vydala v r. 1934 v Turãianskom sv. Martine Matica slovenská. Dûj byl obohacen˘ hrou na fujaru (Rev. L. P. Kozák) a harmonium, zpûvem lidov˘ch písní a recitací Oºgy Turokové o Slovensku.

November 7, 2013

Beskydech, pak se za Slovenského povstání dostal do Bánské Bystrice a vrátil se na ruském tanku ke konci války. Je‰tû rok po jeho útûku jejich knihkupectví prosperovalo, obãas se jim podafiilo s ním navázat kontakt, Dagmar absolvovala taneãní neÏ jejich taneãního mistra odvleklo gestapo; nikdy se nevrátil. 17. záfií 1942 si pro Dagmar a její maminku pfii‰lo Gestapo. Skonãily v svatobofiickém tábofie v blízkosti Kyjova, spolu s desítkami rodinn˘ch pfiíslu‰níkÛ nezvûstn˘ch muÏÛ, o nichÏ Gestapo pfiedpokládalo, Ïe buì bojovali v armádách spojencÛ nebo v podzemí. Tam zÛstaly - v nehostinném vûzeÀském prostfiedí aÏ do konce války, kdy se vrátily domÛ a setkaly se s tatínkem a manÏelem. Maturita a po ní: Dagmafiin roãník urychlenû maturoval a Dagmar - která aÏ do té doby chtûla b˘t architektkou - se nakonec dala zapsat na nové fakultû politick˘ch a ekonomick˘ch vûd, stala se asistentkou profesora Machotky a ãlenkou studentského v˘konného orgánu. Po ukonãení druhého roãníku rodiãe Dagmar poslali na léto roku 1947 studovat na Lond˘nskou Politechniku a druhou polovinu léta strávit s rodinou ve Skotsku, vãetnû nûkolika dní na Festivalu v Edinburgu. V únorov˘ch dnech se Dagmar zúãastnila pochodu na Hrad. V únoru 1949 se rozhodla odejít. Mezi nûkolika málo vûcmi, které sebou vzala, byl nádhernû u‰it˘ modr˘ oblek, kter˘ jí pfiiná‰el ‰tûstí. Utûk se podafiil. Dagmar skonãila v uprchlickém tábofie Halein u Salzburgu. Nov˘ Ïivot v Kanadû: Dagmar si zvolila Kanadu a specificky rodinu s pûti dûtmi v Rothesay, N.B. I to pfieÏila a v záfií 1950 zaãala v tfietím roãníku na Torontské univerzitû, zatímco její budoucí manÏel Vratislav ·tafl konãil svoje studia. Oba úspû‰nû graduovali a 24. kvûtna 1951 se vzali. Oba na‰li vynikající zamûstnání a pfiízeÀ osudu je provází dodnes. Josef âermák ***

Hledáme v tom náporu, jak se dostat nahoru

Program zahájila pfiedsedkynû KMR Katarína Kozáková pfiivítáním hostí, pfiednû Honorárního konzula Michaela Martinãeka a Rev. Kozák pohovofiil o dûji románu, o postavách v dramatizované formû románu a o politické situaci na Slovensku v té dobû (dûj se odehrává v letech 1931 - 32). V dobû, kdy vrcholila slovenská emigrace do USA a Kanady - z nûkter˘ch míst se vystûhovala skoro polovina obyvatelstva a fa‰izující elementy “zdobily” ploty nápisy: “Najprv Ïidia, potom cigáni a nakoniec Luteráni...” Martin Rázus byl luteránsk˘m faráfiem (pÛsobil v Modré, Moravskom Lieskovu a v Breznû). Byl národovec a vlastenec, kter˘ by Slovensko nikdy neopustil: “Nás nezlákajú Ameriky,/ ni krik vel’komesta,/ slovenská chatrã je nám/mrakodrapom,/ zelená tráva, obloha modrá,/konãist˘ KriváÀ,/ na‰a sláva rados’t Ïivota plnost’ Ïití v svatom.” Jeho román je zaloÏen na skuteãném pfiípadu slovenského vystûhovalce, jeho stesku po domovû, tvrdé práci v Americe odmûnûné úspûchem, vítûzné náv‰tûvû do rodn˘ch Kadluban. Pfiíbûh, znamenitû zpracovan˘ Rev. Kozákem jako dramatické dílko, je pfiíbûhem - s rÛzn˘mi obmûnami - nás v‰ech. Proto k nám tak v˘mluvnû hovofiil. Josef âermák ***

Dagmar ·taflová: Blue Suit and Dictionaries V fiíjnu 2013 pokfitili u ·taflÛ v Torontu kníÏku, kterou napsala vlastní rukou (má zfiejmû potíÏe s poãítaãem) paní domu, Dagmar ·taflová. Dagmar na ‰tûstí mûla a dosud má pfiátele. Dvû z jejích pfiítelkyÀ, Mary Grenier a Sharon Laughlin - jak autorka uvádí v podûkování - její rukopisn˘ text promûnily v ãtiv˘ pfiíbûh. Kfitu se zúãastnilo pfies 80 lidí, nejstar‰í hodnû pfies 90 a nejmlad‰í asi sedm let (nebo mûsícÛ?). Já jsem plánoval jít, ale spletl jsem si datum a... Pfiíbûh je Dagmafiinou autobiografií, ale souãasnû i velmi osobní historií doby, v níÏ Ïila. Kniha je v˘bornû napsaná, komentáfie na události i lidi, s nimiÏ se autorka setkala, osobité, formulované bez hnûvu a pfiedsudkÛ. Îivot autorce obdivuhodnû vy‰el. Hned místo i datum narození si zvolila s mimofiádnou péãí: narodila se v Hodonínû, v rodi‰ti T. G. Masaryka; datum narození sdílí s anglickou královnou... Ani ve v˘bûru rodiãÛ nepochodila ‰patnû: oba byli schopní a velmi úspû‰ní lidé. Vlastnili v Hodonínû knihkupectví, které znamenitû prosperovalo. Mûla kouzelné mládí: Sokol (její tatínek pfii‰el s nápadem promítat filmy v sokolsk˘ch sálech a tím Dagmafie otevfiel dvefie k promítaãi), divadelní pfiedstavení, radosti Vánoc i Velikonoc, lyÏování, psi (první byl bernard˘n, kter˘ sám (nebo jeho rodiãe) pfiicestoval z Newfoundlandu, zájezd na mistrovství svûta kopané v ¤ímû v roce 1934 (âeskoslovensko se dostalo do finále, kde prohrálo v prodlouÏení s Itálií 1:2), cesty do Itálie a Francie, studium nûmãiny u nûmecké rodiny v ·umperku a pozdûji francouz‰tiny poblíÏ Calais, Masarykova smrt, Mnichov, mobilizace.. 3. srpen 1941 - ãern˘ den Dagmafiina Ïivota. Její otec byl ãlenem sokolské podzemní organizace. Ten den byl varován, Ïe jejich organizace byla infiltrována a Ïe Gestapo má jména ãlenÛ. Podafiilo se mu utéct. Nejdfiíve se skr˘val v

V mediálním vzru‰ení kolem senátního skandálu tfií senátorÛ jsme vedli v klubu Cicero debatu, jak lézti nahoru do svûtla reflektorÛ a médií a jak padat. Mervyn mudroval, Ïe jsou jen dva pradávné zpÛsoby v lezení nahoru, a to je po zásluze a po známosti; nejãist‰í je stoupání po Ïebfiíku zásluh ve sportu, a neznáme pfiíklad, kde by super-úspû‰n˘ hokejov˘ mistr a tatínek protlaãil svého syna do NHL, pokud se syn neprosadí v hokeji sám. Nikdo nepochybuje, Ïe mûfiítkem sportovní zásluhy jsou ‘branky, body a vtefiiny’. Druh˘m zpÛsobem stoupání nahoru spoleãenského Ïebfiíãku jsou nedávné kfitiny miminka z rodiny WindsorÛ v Lond˘nû, kde jsme vidûli ve stínu královny AlÏbûty kandidáty na krále hned tfii, a to je královnin syn, vnuk a pravnuk, ktefií mají trÛn zabezpeãen˘ po známosti ãi pfiesnûji po královské krvi. Od zaãátku industriální revoluce koncem osmnáctého století se v‰ak stoupání nahoru pfiesouvá od zpÛsobu autokracie, ãili po známosti. k meritokracii, kde mûfiit znamená zásluhy, které se mûfií a taky volí demokraticky. „Zapomnûl jsi na korporace,“ zamumlal Fred Slade, a Mervyn hned dodal, Ïe v‰echny korporace slouÏí spotfiebitelÛm, tedy lidu, a korporace, která se od sluÏby lidu anebo trhu odkloní, vzápûtí zanikne, z ãehoÏ vypl˘vá postup nahoru v korporaci po zásluze. „A jak tohle souvisí se skandálem v na‰em slavném senátu?“ vzdychl Jerry. „Logicky,“ fiekl Mervyn, „je ve striktnû meritokratické Kanadû, kde lidé stoupají nahoru po zásluze, senát je jakousi odchylkou ãi pfieÏitkem autokracie okopírovan˘ z britské Horní snûmovny, která dodnes zahrnuje aristokraty.“ „Chce‰ fiíct, Ïe senát zanikne?“ optal se Bernie. Mervyn se usmál: „Senát uÏ dávno zanikl a je pouze odkladi‰tûm b˘val˘ch zaslouÏen˘ch, ktefií pobírají velik˘ plat co odmûnu za b˘valé zásluhy.“ „Proã tedy Kanaìané neusilují o zru‰ení senátu?“ „Netfieba senát jako tradiãní instituci zru‰it, to by bylo pfiíli‰ radikální, ale namísto jmenování senátorÛ by mûli b˘t senátofii voleni lidem jako v USA.“ Nikdo neprotestoval a bylo zjevné, Ïe senátofii nemají pfiátele ani podpÛrce, Ïe je to instituce vcelku lhostejná. „Proã tedy o senátu vÛbec mluvíme a ztrácíme ãas?“ fiekla Eva rozváÏnû. „Dobrá otázka,“ fiekl Mervyn, „protoÏe senátofii nám nevadí, pokud jejich arogance nepfiesahuje míru tolerance, coÏ se právû stalo, kdyÏ tfii senátofii shrabují peníze daÀov˘ch poplatníkÛ pro sebe a drze tvrdí, Ïe jim krást z vefiejné pokladny nikdo v˘slovnû nezakazuje.“ „Do konce fiíjna budou senátofii hlasovat, zda ti tfii lapkové, budou ze senátu vylouãeni,“ fiekl Jerry s nadûjí. „Tak to se uvidí,“ fiekla Eva, „protoÏe kaÏd˘ ze stovky senátorÛ, kter˘ bude hlasovat proti vylouãení tfií padouchÛ vlastnû pfiipou‰tí, Ïe taky krade z vefiejné pokladny.“ Ted do‰lo k v˘buchu v poklidné atmosféfie klubovní debaty a ozvaly se hlasy, Ïe hlasování proti vylouãení zlodûjíãkÛ neznamená, Ïe ti, co zvednou ruku sami kradou. „Hahaha,“ zachechtala se Eva, „protoÏe jen náznak nepoctivosti v osobû senátora je okamÏitá diskvalifikace ze senátu, kter˘ se naz˘vá svûdomím národa; a kdyÏ svûdomí nemá jasno co je správné a co ne, jak mÛÏeme oãekávat, Ïe to ví kaÏd˘ Kanaìan?“ „Myslí‰ si, Ïe jako voliãi si zvolíme lep‰í senátory neÏ ty, které jmenuje pfiedseda vlády?“ optal se Bernier. „Myslí‰ po známosti,“ uchechtala se Eva, „a pokud nevíme, Ïe demokracie a volba lidem je vÏdy lep‰í neÏ jmenování do funkce, pak je celá demokracie otazník.“ „Ne, to ne,“ fiekl Bernier rychle, „protoÏe hlas lidu je vÏdy správnûj‰í neÏ hlas kteréhokoliv mocnáfie; kromû toho se pfii omylu dá za nûkolik let zmûnit.“ „To jsem ráda,“ fiekla Eva a ‰li jsme domÛ. RosÈa Firla - Sudbury ***

November 7, 2013

Je‰tû jednou… Pokračování ze str. 1

jsme se, Ïe udûláme recesi. Po ulici ‰la pûkná sleãna a tak nás deset mladíkÛ se sefiadilo a rozhodli jsme se, Ïe budeme celé odpoledne chodit za ní. No a ona ‰la tfieba do obchodu nûco nakoupit. Tak jsme ‰li s ní a kdyÏ se nás zeptali, co si pfiejeme, tak jsme odpovûdûli: ,My nic, my jdeme se sleãnou!‘ A pokud mûl takov˘ ãlovûk smysl pro humor, tak to pochopil,“ skonãil své vyprávûní pan uãitel.

Světák Jiří Jančárek st.

O pfiestávce jsem chtûl otestovat, jak kvalitní je smysl pro humor pana uãitele a navrhl jsem následující zkou‰ku: „Odpoledne je hezky, nemáme co dûlat, tak bychom mohli chodit celé odpoledne s panem uãitelem a kdyby ‰el pan uãitel nakupovat, a oni by se nás zeptali, co chceme, tak bychom odpovûdûli: „My nic, my jdeme s panem uãitelem…“ Nena‰el jsem pochopení u spoluÏákÛ a tak jsem se vlastnû nedovûdûl, jestli pan uãitel Vy‰kovsk˘ mûl smysl pro humor nebo ne. Pfiiznám se, Ïe já osobnû bych nebyl nad‰en, kdyby deset v˘rostkÛ chodilo se mnou po ulici a radûji uÏ doÏiji s nálepkou, Ïe smysl pro humor nemám. Na‰tûstí v‰ak bûhem torontského pfiedstavení se zjistilo, Ïe jsem bílou vránou mezi publikem, které se dokonale bavilo. Bavili se i herci, Tím nechci fiíci, Ïe se mi pfiedstavení nelíbilo, ale ãastokrát jsem sledoval jiné

Theatre vûci neÏ ostatní: jak dokázala paruka zmûnit k nepoznání Lenku Novákovou, Ïe vypadala dokonale jako paní Trãková. Promûnu lehk˘ch Ïen v intelektuálky. Jak Ivan Rázl zvládá úlohu vypravûãe bez playbacku. RozváÏného Jarka âíhala jako profesora spoleãenského chování - proti nûmu taneãní mistfii Brouãek, Pavlík a Paul z té doby byli hotoví uspûchanci. Trojice mladíkÛ v‰ak pfiece jen nepfiipomínala venkovské lopaty, ale spí‰ nedostudované stfiedo‰koláky, ktefií absolvovali taneãní kurs. Bohdan ZatovkaÀuk by se dal odhadnout i na nûkolik semestrÛ âVUT. Pochutnal jsem si na dokonalé scénû dvojice synot Janãárek, na kost˘mech i na neuvûfiiteln˘ch zvukov˘ch efektech Ivo Mejzra. Za tím v‰ím jsem vidûl i tvrdou práci Jany Fabiánové, která dokázala z hercÛ vytfiískat maximum a navíc v‰e bylo do posledního detailu promy‰lené. A také jsem vidûl, kolik pokroku udûlalo Nové divadlo od poslední zkou‰ky, kterou jsem vidûl já i Josef âermák dva t˘dny pfied premiérou. A co obdivuji hlavnû je nad‰ení, lásku, ãas a úsilí, které herci i lidi kolem Nového divadla pfiedstavení vûnují. Text, foto: Ale‰ Bfiezina *** A je‰tû nûkolik poznámek Josefa âermáka: ·el jsem se podívat na jednu zkou‰ku torontského divadelního souboru Nové divadlo. KdyÏ jsem vstoupil do spoleãenského sálu evangelického kostela sv. Pavla v Torontu, vybavily se mi ver‰e: tábor, z nûhoÏ válãil ÎiÏka. Sál byl naplnûn˘ boÏími bojovníky, chaosem a svat˘m nad‰ením. Film, na nûmÏ bylo divadelní pfiedstavení zaloÏeno, jsem nevidûl a protoÏe jsem nemûl moc ãasu, tak jsem se dlouho nezdrÏel. Nebyl jsem také nijak uchvácen: na scénû pofiád nûco pfiestavovali, pobíhali po ní tfii muÏi v dlouh˘ch podvlíkaãkách, jedin˘ záchytn˘ bod byla Ïena, která mi byla docela povûdomá: Jana Fabiánová. Nevím, kdo pfii‰el s takticky brilantním nápadem udûlat z filmu divadelní hru pro publikum, z nûhoÏ mnozí film doma vidûli, ale vím, kdo je matkou pfiedstavení, kdo text upravil a hru reÏijnû doslova vyhmatal - Jana Fabiánová. V‰ichni do hry dali v‰echno, co v nich je. O pfiedstavení a hfie samé uÏ psal a rovnûÏ dnes pí‰e vydavatel Satellitu, Ale‰ Bfiezina a ponûvadÏ si myslím, Ïe by v‰ichni, kdo se na mimofiádném úspûchu pfiedstavení podíleli, mûli b˘t zmínûni, uvedu jejich jména. Herci: Jifií Janãárek st., Petr Kohout, Bohdan ZatovkaÀuk, Lenka Kimla, Adriana Kontrová-Soudek, Radka

7 Tamchynová, Lenka Nováková, Honza ·míd, Martin Bonhard, Jarek âíhal, Jifií Janãárek ml., Robert Hanousek, Martin Danãovsk˘, Zuzana (MiÏu) Matejkoviãová, Petr Smetana, Ivan Rázl, Gabriela Kupãíková, Zuzka Borovjáková, Kamila Hanousková, Dá‰a Královská, Martin Marton. Za scénou: Jana Fabiánová (i scénu navrhla a s Vûrou Ripplovou a Dá‰ou Královskou vybírala kost˘my), Vûra Kohoutová, oba Janãárkové, Karel Tamchyna, Jordan Petkov, Jana Neumanová, Ivo Mejzr, Míla Bendová, Ivana JanÛ,

Salvator Dali - Martin Marton

Zuzana Novotná, Adéla KodoÀová, Martin Bonhard, Adriana Kontrová-Soudek, Dá‰a Beláãiková, Radka Tamchynová, Maria Fox, Laci Hamva‰. Bylo to spoleãné dílo, které se povedlo. Kdybych mûl uvést nûkolik jmen hercÛ, ktefií na mne zvlá‰È zapÛsobili, byli by to Jifií Janãárek st., Lenka Kimla, Adriana Kontrová-Soudek, Radka Tamchynová, Zuzana Matejkoviãová a Jarek âíhal. Ale v‰ichni - na scénû i za scénou - mi znovu potvrdili, jakou v˘sadou bylo, kdyÏ mi nûkdy dovolili, abych si s nimi zahrál. Dík! Josef âermák ***

BrouCzech - svûtlé pivo V Ontariu si mÛÏete po‰máknout na novém ãeském pivu z malého pivovaru v Nové Pace K ochutnání v restauraci Praha na Masaryktownu ve Scarborough K dostání je ve víc jak ãtyfiiceti prodejnách s pivem v oblasti Toronta: od Oshawy aÏ po St. Catharines. RovnûÏ v obchodech v Ottawû, Peterborough, Sudbury, Barrie, Collingwoodu, Kitcheneru/Waterloo, Windsoru a v pfiilehl˘ch oblastech!

Hledejte Beer Store na www.thebeerstore.ca/beers/brouczech-premium-lager a klepnûte na “View Locations”

Kapitán Martin Bonhard

E-mail: [email protected] Doporuãte pivo BrouCzech va‰emu oblíbenému Beer Storu! Informace o pivovaru: www.novopackepivo.cz

E-mail

8

Kyrgyzstán Myslím si, Ïe Kyrgyzstán rozhodnû není Ïádn˘ Neandrtálov, ale poãítaãe jsou kolikrát uÏ asi star‰í, takÏe mám ãast˘ problém v internetovém centru s otevfiením emailu. V takov˘ch okamÏicích si slibuji, Ïe pfií‰tû aÏ zase nûkam vyrazím, tak jedinû se sv˘m vlastním, ale pak mû to pfiejde: kdo chce tahat zase dal‰í váhu na zádech? TakÏe zase pojedu bez nûho! VÏdyÈ si v‰echno pfieãtu, aÏ se vrátím domÛ koncem dubna, pokud si to je‰tû nerozmyslím a nezÛstanu déle; líbí se mi tu. Cítím se fyzicky i psychicky velice dobfie, mám na‰lapáno hodnû km, je tady zdrav˘ ãerstv˘ vzduch, krásnû se tu d˘chá a vÛbec... celá ta cesta mi jde k duhu. Chození a stfiídmá strava dûlá divy. Sice uÏ zaãínám b˘t také trochu uchozená, poãítám, Ïe tak kolem té tisícovky jsem tûch km uÏ na‰lapala, ale jsem nad‰ená, Ïe jsem vidûla v‰echno to, co jsem vidûla. Pí‰i dennû zápisník, tûch dojmÛ je móóóc! Dnes jsem se vrátila zpátky z Karakol do Bi‰keku (hlavního mûsta) a byla to opût nádherná cesta kolem jezera Issyk-kul, coÏ pfieloÏeno znamená Teplé jezero, protoÏe nikdy nezamrzá, i kdyÏ je obklopeno snûhem a ledem mnoho mûsícÛ. PfieváÏnû pr˘ z toho dÛvodu, Ïe je hodnû hluboké - 695 metrÛ - a tím je ãtvrt˘m nejhlub‰ím jezerem na svûtû. Na severní stranû jezera jsou mûsta, láznû, sanatoria, pláÏe, promenády, kam kdysi ru‰tí velcí „bosové“ pfiijíÏdûli na dovolenou a za odpoãinkem. Jezero je obklopeno horami. Na severní stranû jsou snadnûj‰í v˘stupy a v létû pr˘ je v‰ude vidût stany a dovolenkáfie holdující turistice. JiÏní strana má krásnûj‰í kopce a je také domovem kyrgyzsk˘ch past˘fiÛ. Chtûla jsem se vrátit zpátky jiÏní stranou, abych to mûla kolem jezera celé projeté, ale bohuÏel, vy‰lo to opût na tu severní stranu, ale bylo to jiné... Karakol leÏí uÏ dost vysoko nad mofiem a kolem samé hory, v blízkosti je nádherné lyÏafiské stfiedisko, procházky, láznû, inu takov˘ mal˘ zapomenut˘ ráj. Kousek od mûsta byl otevfien památník velkého ruského cestovatele N. M. Przewalského (18391888), kter˘ podnikl nûkolik expedici v Centrální Asii, ale také se vydal do Mongolska, âíny a Tibetu. Právû zde na bfiehu jezera Issyk- Kul zemfiel na tyfus, napil se vody z potoka! Pfiál si b˘t pochován právû zde, kde zemfiel. Dnes ráno ale napadl sníh a tak cesta, která minule byla sice sluneãná, ale jakoby bez Ïivota, byla teì pokryta snûhem a krajina i mûsta vypadala úplnû jinak,‰pinavá ‰eì zmizela. Mûla jsem kliku, fiidiã mû nechal sedût vedle nûho - i v mém vûku je‰tû mÛÏu muÏského mrkem oka trochu naladit, inu ale nebyla Ïádná mladá dûva vedle mne, to by pak asi dopadlo jinak, haha! - a byl to úplnû jin˘ pohled na cestu, neÏ-li ze sedaãky u okna. Pfiejeli jsme prÛsmyk a odtamtud Ïádn˘ sníh nebyl, jen slunce, modrá obloha, nádhera... A tak jsem opût fotila, tentokráte jsem jela proti a zepfiedu, parádní foteãky mám!! Prostû mûsto Karakol, kdysi dÛleÏitá zastávka na hedvábné cestû, mi pfiirostlo k srdci; sice tu jsou rozmlácené chodníky, bordel, prach a ‰pína, ale cítím se tu jako Ïe sem mezi ty lidí patfiím. Lidi jsou srdeãní, Ïádné maskované tváfie, Ïádn˘ sterilní úsmûv. Bydlela jsem v Gastinici u RusÛ, to je kam mû taxikáfi od autobusu zavezl a cena byla dobrá.Moje ru‰tina se podstatnû vylep‰uje kaÏd˘m dnem. UÏ jsem si udûlala ve mûstû I nûjaké známosti a v‰ichni mû pfiesvûdãují, abych pfiijela v létû, Ïe v‰e bude v plném kvûtu, zeleni, hodnû ovoce, láznû budou otevfiené a hlavnû, je zde pfiíjemná letní teplota, nikdy ne více jak 26 stupÀÛ C. Docela bych ráda, ale nevím, na které léto mi to vyjde, tûch plánu je tolik! Do urãité míry mi to tady pfiipadá jako na ãeské vesnici, je to prostû takové vesnické tady, skoro Ïádn˘ obchod, ale zato dva obrovské trhy, slouÏící co by supermarket. Îije zde pomûrnû je‰tû dost vysoké procento RusÛ; zaãali obydlovat zdej‰í kraj v polovinû devatenáctého století, takÏe není pfiekvapením narazit na typickou ruskou ulici s men‰ími domky a s vyfiezávan˘mi okenicemi, vût‰inou modr˘mi. Pfiesnû jak jsem je kdysi vidûla na Sibifii. Samozfiejmû Ïe tu nechybí ani nádhern˘ star˘ dfievûn˘ rusk˘ kostel s nûkolika zlat˘mi cibulov˘mi kopulemi. Na jeho stavbu se pr˘ pouÏívali i pouze dfievûné hfiebíky. Tento kostel pfied perestrojkou slouÏil jak sportovní klub, kde se hrál stolní tenis. Na druhé stranû mûsta je stará me‰ita, také celá dfievûná, bohatû vykládaná. Párkrát jsem si vy‰la na túru do hor, ale potuluje se zde hodnû divok˘ch bezprizorních psÛ, ktefií mi na m˘ch toulkách nahnali trochu strachu - jeden neví, a hned mÛÏou kousnout a pak pan BÛh se mnou - a nebo zase opu‰tûné maringotky v horách, kde není Ïádn˘ Ïivot vidût, ale rozbitá okna, zrezavûlé staré auto - v‰e za ostnat˘m drátem a ‰tûká zde pes. Kde je jeho pán? A co je zaã? Také jsem vidûla v horách pár nedostavûn˘ch hotelÛ-ubytoven, zfiejmû nûkdo snil a nevy‰lo mu to. Bi‰kek je oproti Karakol v˘stavní mûsto, velice moderní, ale je mi jasné, Ïe pokud sem do Kyrgyzstánu Ïádné cizí peníze nepfiijdou, tak se jim to tu rozpadne. UdrÏují si svoji kulturu, Ïijí stále tradiãním nomádsk˘m zpÛsobem Ïivota a rodina je jeho základem. TakÏe co je lep‰í? Mít sice opravené chodníky a silnice, ale budou tu usazení cizí a nebo mít rozbité chodníky, ale cítit se svobodnû ve vlastní i kdyÏ chátrající zemi? To je velice problematická otázka. Jezdí tu hodnû aut, velk˘ch luxusních, ale jak mi fiidiã autobusu a dal‰í fiíkali, moc penûz normální lidé nemají. I kdyÏ chodím velice nenápadnû obleãená, tak kolikrát se necítím moc dobfie, neboÈ jen ten fakt, Ïe mám peníze, abych sem pfiijela je zdrojem trochu závisti, dalo by se fiíci? ¤íkám, Ïe jsem âe‰ka, nefiíkám, Ïe Ïiji v Kanadû, pokud to okolnosti nevyÏadují, neboÈ Kanada, to uÏ je pro hodnû z nich Amerika a Ameriãané jsou v jejich oãích stále páni svûta. Vychutnávám kaÏd˘ den pln˘m dou‰kem, ten nበsvût mi pfiipadá trochu takov˘ studen˘, asi k tomu pfiispívá ta civilizace. Sleduji, jak lidé se k sobû mají ve vlacích, v autobusech, na silnici, jak se k sobû chovají a vidím v tom lidskost a ohled. Byla jsem tu zrovna na MDÎ a oslavy byly vehementní. Po dva dny jsem vidûla Ïeny nosit si kytiãku v ruce - zfiejmû asi dárek z práce - a tûch dortÛ co se prodalo! Potrpí si tu na sladké a cukráren je tu na desítky, ale co je nejvíce v kurzu jsou dorty. âím více krému, tím mají vût‰í cenu. Plus rodinné veãefie, plné stoly, hostina s nûkolika chody, vãetnû vína, atd. Den matek se tu také sice slaví, ale dÛleÏitûj‰í je stále Den Ïen. Dal‰í vûc, která je velice dÛleÏitá v tomto svûtû tady, tím míním Kazachstán i Kyrgyzstán, není tu rasismus. Jen se dívat na tváfie lidí, které potkávám na ulici, já jsem laik na to rozpoznat kdo je kdo, ale Ïije zde hodnû etnick˘ch skupin a Ïijí spolu v pohodû. Potvrzeno nûkolika domorodci. Lidé se rádi smûjí, Ïeny nosí krásné barevné ka‰mírové ‰átky uvázané kolem hlavy, ale jedinou vûc bych jim vytkla, Ïe jedí nezdravû. Hodnû bílé mouky, sladkosti, sladké ãaje a kafe. Porce v restauracích jsou abnormální a samé maso. RÛzné druhy, vãetnû oblíbeného koÀského. Je to vidût na jejich postavách, Ïeny tak uÏ po tûch porodech jsou jaksi pfii tûle, jen ty mladé dívenky jsou je‰tû ‰tíhlounké. Îeny jsou krásné, muωtí - inu, v Ïádném jsem se zde je‰tû nevzhlídla. Nejãastûj‰í pohlednice, která je zde k mání je step, stádo a pastevec - to není fotografie, to je Ïivot... Takov˘ch fotek jsem udûlala nûkolik, to je denní Ïivot zdej‰ích vesniãanÛ. Pro mnohé to mÛÏe b˘t silná romantika, pro jiné cesta jak pfieÏít. Je‰tû za zmínku stojí - vãera jsem byla v obchoìáku a vidûla jsem pûkn˘ porcelán - sice takov˘ rusk˘, zlatem hodnû ozdoben˘, ale líbil se mi a tak jako stará keramiãka nadzvednu ‰álek, abych vidûla, kde byl vyroben a ejhle! Bylo tam Czech Republic. ¤íkám prodávající paní s nad‰ením, Ïe tento porcelán je odtamtud, kde já Ïijí a ona na to, Ïe ne, Ïe pfii‰el z âíny. Tak jí to znova ukazuji - mûla jsem pochyby, jestli ãte abecedu - pak pfii‰el ale její manÏel a ten mi fiekl, Ïe podnik v âR zadal zakázku do âíny, tam byl porcelán vyroben a poslán do Kyrgyzstánu, ale s emblémem Czech Republic. A tak jsem jim fiekla trochu o historii porcelánu a porcelánek v okolí Karlov˘ch VarÛ, odkud pocházím, Ïe jsou teì skoro v‰echny zavfiené, vãetnû merklínsk˘ch kaolinov˘ch dolÛ i uÏitkového porcelánu, atd., atd. KdyÏ jsem

November 7, 2013

se podívala pak na hodinky, tak jsem zjistila Ïe jsem v obchÛdku strávila skoro hodinu a uvûdomila jsem si, Ïe jsem celou tu dobu mluvila rusky! KdyÏ jsem z âíny pfiijela do b˘val˘ch rusk˘ch zemí, tak jsem byla pfiímo ‰Èastná, Ïe mohu mluvit rusky, Ïe se mohu domluvit! Zázraãné, den ode dne jsem se rozpovídala více a více, nov˘ch slov pfiib˘valo. Nikdy v Ïivotû jsem si nepomyslela, Ïe budu s takovou radostí opût nûkdy rusky mluvit a ãíst. Uvûdomovala jsem si v‰ak, Ïe právû ta ru‰tina mi otevírala dvefie k srdcím tûch prost˘ch lidí. Bfiezen 2013 - Naìa Humlová ***

Obama versus strana ãaje Oã ‰lo a jde, je v‰eobecné zdravotní poji‰tûní v USA, kterému jeho odpÛrci dali (pohrdlivû) jméno ObamaCare. Zákon o poji‰tûní byl schválen kongresem a podepsán prezidentem Obamou v roce 2010 a potvrzen nejvy‰‰ím americk˘m soudem 23. bfiezna 2012. Svedly se o nûj dvû velké politické bitvy: poslední dvoje prezidentské volby. Demokratick˘m kandidátem (a vítûzem) v obojích volbách byl Barack Obama, republikánsk˘m kandidátem v prvních byl senátor (a váleãn˘ hrdina) John McCain, v druh˘ch b˘val˘ guvernér Mitt Romney, kter˘ v‰ak uÏ podobné zdravotní poji‰tûní uzákonil ve svém státû. A ov‰em letos v fiíjnu v americkém kongresu se skupinû kolem strany ãaje (20-30 kongresmanÛ) podafiilo zastavit normální ãinnost americké vlády a riskovat, Ïe Spojené státy nebudou schopny dostát sv˘m mezinárodním závazkÛm. V‰ichni jsme ve formulování sv˘ch mravních, náboÏensk˘ch i politick˘ch názorÛ silnû ovlivnûni zdûdûn˘mi geny, v˘chovou a prostfiedím, v nûmÏ jsme proÏili své dûtství a mládí. MÛj citov˘ pfiístup k poji‰tûní byl ovlivnûn jednak obavami v dûtství, aby nepfii‰lo krupobití (moji rodiãe mûli chalupu a první léta, na která se pamatuji, poji‰tûní proti krupobití buì je‰tû neexistovalo nebo jsme na nûj nemûli); potom v Kanadû jsem dlouho nemohl vûfiit zprávám, Ïe fiada na‰ich spoluuprchlíkÛ z komunistického âeskoslovenska byla totálnû oÏebraãena, ponûvadÏ nûkdo v rodinû onemocnûl, rodina nemûla peníze na lékafie nebo nemocnici, ani na soukromé poji‰tûní. Prostû jsem nedovedl pochopit, Ïe nejbohat‰í zemû svûta je jedinou civilizovanou zemí na svûtû bez v‰eobecného zdravotního poji‰tûní. Ale nebyli a nejsou to pouze noví usedlíci. KaÏd˘ druh˘ Ameriãan uÏ má nûjakou chorobu (preexisting condition), pro kterou ho soukromé poji‰Èovny mohou odmítnout pojistit. ObamaCare stanoví, Ïe poãínaje pfií‰tím rokem nikomu nemÛÏe b˘t odmítnuto poji‰tûní proto, Ïe v dobû, kdy Ïádá poji‰tûní uÏ trpí nûjakou chorobou. ObamaCare umoÏní 47 milionÛm Ïen pfiístup k preventivní zdravotní péãi, preventivní lékafiskou péãi seniorÛm a do roku 2016 poãet poji‰tûn˘ch vzroste o 24 milionÛ. Lidé, kter˘m ObamaCare prospûje jsou chud‰í vrstvy AmeriãanÛ (skoro polovina obyvatel USA Ïije na hranici chudoby). Na druhé stranû, Ameriãané s roãním pfiíjmem nad 200.000 dolarÛ a dvojice se spoleãn˘m roãním pfiíjmem nad 250.000 dolarÛ, budou platit vy‰‰í danû. Samozfiejmû ne v‰ichni sdílejí názor slavného soudce amerického nejvy‰‰ího soudu (myslím, Ïe to byl Frankfurter), Ïe placením daní si kupujeme civilizaci. Vût‰ina z nás se docela nevzdala pudové hamiÏnosti, velká ãást lidí se odmítá dûlit o své pfiíjmy, aÈ jsme k nim pfii‰li jakkoliv, s lidmi, ktefií proto, Ïe nezdûdili velké majetky nebo schopnosti je vytvofiit, pomoc potfiebují. Nejsou mi cizí pohnutky, které inspirují republikány, aby se snaÏili ObamaCare sprovodit ze svûta. Ale myslím si (pokud se v nás uchytilo alespoÀ nûco z JeÏí‰ova uãení), Ïe slávou ãlovûãenství je, Ïe silnûj‰í pomáhají slab‰ím. Bitva, která se v kongresu rozpoutala 1. fiíjna a zastavila skoro v‰echnu ãinnost vlády, zaãala stejn˘ den jako zahajovací akt ObamaCare. Registrace desítek milionÛ lidí se pochopitelnû neobejde bez problémÛ ani za ideálních okolností a ty rozhodnû neexistovaly pfii zrodu této masivní reformy americké zdravotní péãe. Naopak. Technické nedostatky této akce nabízely úrodné pole pro kritiku: senátor McCain na CNN nedostatky s potû‰ením popsal jako fiasko, jin˘ republikánsk˘ senátor, Mario Rubio, je vidí jako zlatou pfiíleÏitost ObamaCare buì odloÏit nebo podstatnû zmûnit, tím spí‰, kdyÏ 54% AmeriãanÛ s ObamaCare dosud nesouhlasí (jeden z mála pfiípadÛ, kdy kongres vedl, místo aby voliãe následoval). JenÏe republikánská strana - a hlavnû strana ãaje, povaÏující se za historickou pokraãovatelku Boston Tea Party z roku 1773, která konceptu ãaje pfiidala politickou dimenzi, kdyÏ kolonisté odmítli platit Británii danû a ãaj z britsk˘ch lodí v bostonském pfiístavu vhodili do Atlantického oceánu, se rozhodla pro frontální útok na Obamu. Inspirováni Sarah Palinovou a senátorem Tedem Cruzem (kter˘ se pfies noc stal mluvãím strany ãaje), stoupenci skupiny pfiimûli ostatní republikánské ãleny kongresu - zfiejmû i hrozbami, Ïe v pfií‰tích volbách do kongresu proti nim postaví své protikandidáty, aby hlasovali s nimi v jejich pokusu donutit Obamu, aby ObamaCare zru‰il nebo pfiedûlal podle jejich pfiání. Pro splnûní své touhy pokofiit Obamu byli ochotni riskovat obrovské ‰kody zpÛsobené americkému hospodáfiství a reputaci zemû ve svûtû. Jejich spojenci na ulici zatím Obamovi radili, aby ode‰el z Bílého domu, padl na kolena a prosil Ameriãany za odpu‰tûní. Palinová a Cruz zfiejmû oãekávali, Ïe Obama se vyleká a pfiijme jejich poÏadavky. Obama se nejen nevylekal, ale jednou jim dokonce vzkázal, aby s tou fra‰kou pfiestali. Skonãilo to tak, Ïe vût‰ina republikánÛ v kongresu v posledním okamÏiku - zvlá‰È kdyÏ vidûli, Ïe v pfií‰tích volbách by mohli ztratit vût‰inu i v kongresu - se s demokraty dohodli na programu pfiijatelném Obamovi, pfiedev‰ím obnovit ãinnost vlády. Tûch ‰estnáct dní bezvládí stálo USA nejménû 24 miliard dolarÛ. Demokraté by s v˘sledkem tohoto utkání, které vidûli jako vydûraãsk˘ pokus strany ãaje hrozbou ochromení ãinnosti státu donutit Obamu, aby pfiijal jejich poÏadavky, mohli b˘t spokojeni i kdyÏ jsou si vûdomi ceny, kterou za tûchto 16 dní platí jejich zemû. Podle Obamy nevyhrál nikdo - kdo prohrál byli Ameriãané. Republikánsk˘ komentátor David Frum (zvlá‰tní asistent prezidenta Bushe v letech 2001-2002) napsal, Ïe odchod Sarah Palinové a senátora Cruze z republikánské strany by stranu mohl osvobodit od jejího ztotoÏÀování s tûmito politiky; vÛdce republikánÛ v senátu Mitch McConnell a senátor John McCain garantovali, Ïe podobná akce nebude opakována (senátor McCain v interview na stanici CNN uvedl, Ïe podle posledního v˘zkumu vefiejného mínûní strana ãaje vykazuje nejniωí poãet preferencí od roku 2010); New York Times v˘sledek popsal jako ‘drtivou poráÏku’ pro republikány a (zfiejmû velmi seãtûlá) Ameriãanka Carol Atlinta stranu ãaje popsala jako bublinu, která je kfiíÏencem mezi Alicí z Wonderlandu a Franzem Kafkou a poznamenala, Ïe tito lidé nejsou ani schopni uznat zmatek, ‰kody a následky zpÛsobené jejich akcí. Uvûdomili si to ostatní republikán‰tí mluvãí. Jistû i proto, Ïe bûhem jednoho nebo dvou rokÛ voliãi budou hlasovat o obsazení 35 senátorsk˘ch a v‰ech 435 poslaneck˘ch kfiesel v kongresu. Politika je jeden ze zpÛsobÛ, jak ukojit na‰i ctiÏádost; vítûzi jsou dobfie placeni, moc vût‰inû politikÛ chutná jako mana, ale politika také postrkuje civilizaci dopfiedu. Blahoslavení jsou ti, ktefií ji nepouÏívají jen pro sobecké zájmy osobní ãi mal˘ch skupin, ale je jim nástrojem k umoÏnûní svobodného, snesitelného Ïivota co nejvût‰ímu poãtu lidí. Myslím, Ïe Barack Obama je jedním z nich. Josef âermák ***

9

EUFF

November 7, 2013

The 9th Annual European Union Film Festival November 14 - 27, 2013 The Royal Cinema - 608 College St, Toronto Box Office info - General Admission to all EUFF screenings is FREE and on a first-come, first-served basis. - Seats to any screening can be secured in advance by a donation of min. $10 per seat at eutorontofilmfest.ca - Advanced seats must be occupied min. 15 minutes prior to the start of the screening. (Toronto - October 21, 2013) This may not be exactly what Prime Minister Stephen Harper had in mind when he announced “free trade” with the European Union. But, for two weeks in November at Toronto’s Royal Cinema, the 9th annual European Union Film Festival is offering up a full slate of acclaimed films with free general admission. The European Union Film Festival is proud to announce the Canadian schedule for its 2013 program. With this formidable line-up, the EUFF celebrates nine years of creative triumphs, showcasing the best contemporary cinema from its 28 member countries. Kicking off the fest is The Other Dream Team (Lithuania), directed by Marius Markevicius. An official selection at the 2012 Sundance film festival, this documentary chronicles the brutalities the country’s basketball Olympic team were subjected to under communist rule, and how these elite athletes went from being the poster child for communist oppression to symbols of democracy and a new independent Lithuania. Also part of EUFF will be the North American premiere, and closing night film, Natural Grace (Ireland), directed by award-wining documentarian Art O’Briain, and winner of Best Irish Feature Documentary at the Galway Film Fleadh 2012. An intimate in-depth portrait, this documentary follows Martin Hayes, one of Ireland’s greatest fiddlers and a leading exponent of traditional Irish music. Other North American Premieres include Dinner With My Sisters (Cyprus), a contemporary psychological drama of a Greek-Cypriot family in crisis; Living Images (Estonia) a historical drama following a noble woman who is shocked to discover her humble origins; The Consul of Bordeaux (Portugal) tells the story of Aristides de Sousa Mendes, a Portuguese consul in Bordeaux who helped thousands of people escape Nazi-occupied France. Canadian Premieres will include Volare - The Great Story Of Domenico Modugno, (Italy) a biopic on Dominico Modugno, known for writing the classic song who rose from poverty to international fame, becoming one of Italy’s most beloved cantautori; Night Boats (Croatia) a charming love story of two people running from their retirement home together; Blind Spot (Luxembourg), the first thriller ever to be made in Luxembourgish; Happy Funerals (Romania), a dark comedy following three friends trying to rid themselves of a Gypsy course; A Trip (Slovania). My Father’s Bike (Poland), an inter-generational family comedy-drama, winner of Best Screenplay at Poland’s Gdynia Film Festival; and Bajari (Spain) a documentary following a family of Flamenco dancers, and exploring the rich traditions to accompany this famous dance, will both have their Toronto Premieres at EUFF.

Evropská a kanadská kuchynû Slovensk˘ i szegedinsk˘ gulበs knedlíky, smaÏen˘ s˘r, fiízek! V nedûli, v pondûlí a ve stfiedu mÛÏete mít populární kfiidélka!

Dvacet toãen˘ch domácích i dovezen˘ch piv Velká obrazovka, na které mÛÏete sledovat pfiímé fotbalové i hokejové pfienosy! Na va‰i náv‰tûvu

na 781 Annette St. (kfiiÏovatka Jane St.) v Torontu se tû‰í

Jozef Karol; Tel.: 416/767-8882 Točený Pilsner Urquel a Czechvar v západním Torontu!

Full line-up: Austria - Kuma, directed by Umut Dag; 16. 11. 2013 - 18:30 Belgium - Bullhead, directed by Michael R. Roskam; 23. 11. 2013 - 21:00 Bulgaria - Love.Net, directed by Ilian Djevelekov *Toronto Premiere; 20. 11. 2013 - 20:30 Croatia - Night Boats, directed by Igor Mirkovic´ *Canadian Premiere; 17. 11. 2013 - 2030 Cyprus - Dinner With My Sisters directed by Michael Hapeshis *North American Premiere; 15. 11. 2013 - 20:30 Czech Republic - Love Is Love, (Láska je láska) directed by Milan Cieslar *Toronto Premiere; 23. 11. 2013 - 18:30 Denmark - Superclásico, directed by Ole Christian Madsen; 25. 11. 2013 - 18:30 Estonia - Living Images, directed by Hardi Volmer *North American Premiere; 24. 11. 2013 - 17:00 Finland - Alcan Highway directed by Aleksi Salmenperä; 16. 11. 2013 - 16:30 France - Grand Central, directed by Rebecca Zlotowski * Toronto Premiere; 20. 11. 2013 - 18:30 Germany - Oh Boy, directed by Jan Ole Gerster *Toronto Premiere; 15. 11. 2013 - 18:30 Greece - God Loves Caviar, directed by Iannis Smaragdis; 22. 11. 2013 - 18:30 Hungary - The Exam, directed by Péter Bergendy * Toronto Premiere; 24. 11. 2013 - 20:00 Ireland - Natural Grace, directed by Art Ó Briain * North American Premiere; 27. 11. 2013 - 18:30 Italy - Volare - The Great Story Of Domenico Modugno, directed by Riccardo Milani *Canadian Premiere; 16. 11. 2013 - 20:30 Latvia - Dream Team 1935, directed by Aigars Grauba * Toronto Premiere; 19. 11. 2013 - 20:30 Lithuania - The Other Dream Team, directed by Marius A. Markevicius; 14. 11. 2013 - 20:30 Luxembourg - Blind Spot, directed by Christophe Wagner *Canadian Premiere; 26. 11. 2013 - 20:30 Malta - Reflections In The Emerald Isle, directed by Mark Magro; 23. 11. 2013 - 17:00 Netherlands - Jackie, directed by Antoinette Beumer; 22. 11. 2013 - 20:30 Poland - My Father’s Bike, directed by Piotr Trzaskalski *Toronto Premiere; 19. 11. 2013 - 18:30 Portugal - The Consul Of Bordeaux, directed by João Correa and Francisco Manso *North American Premiere; 21. 11. 2013 - 18:30 Romania - Happy Funerals, directed by Hora?iu Ma˘la˘ele *Canadian Premiere; 18. 11. 2013 - 20:30 Slovakia - Miracle (Zázrak), directed by Juraj Lehotsky; 26. 11. 2013 - 18:30 Slovenia - A Trip, directed by Nejc Gazvoda *Canadian Premiere; 18. 11. 2013 - 18:30 Spain - Bajari, directed by Eva Vila *Toronto Premiere; 17. 11. 2013 - 18:00 Sweden - Eat Sleep Die, directed by Gabriela Pichler; 25. 11. 2013 - 20:30 United Kingdom - BAFTA 2013 Short Film Nominees will screen: Here To Fall, The Curse, I Am Fine - Thanks, Tumult, The Making Of Long Bird, Goodnight, and The Voorman Problem. 21. 11. 2013 - 20:30 About European Union Film Festival Now in its 9th year, the official European Union Film Festival (EUFF) strives to reflect the excellence, innovation, and diversity of European cinema in Toronto, the world’s most multicultural city. Founded in 2004 as a salve to Hollywood monotony, this free festival showcases 28 contemporary films drawn from each of the EU’s member countries, they include: Austria, Belgium, Bulgaria, Croatia, Cyprus, Czech Republic, Denmark, Estonia, Finland, France, Germany, Greece, Hungary, Ireland, Italy, Latvia, Lithuania, Luxembourg, Malta, Netherlands, Poland, Portugal, Romania, Slovakia, Slovenia, Spain, Sweden, United Kingdom. EUFF is a unique festival and the only one in the world to bring together disparate EU Consulates and local cultural institutes for collaboration. http://www.eutorontofilmfest.ca/ Twitter: @EUFFToronto Facebook: facebook.com/EUFilmFestivalToronto euff ***

MARIA GABÁNKOVÁ Portraits of inductees to Canadian Agricultural Hall of Fame

Donald Ziraldo, founder of the INNISKILLIN WINES with his portrait during induction ceremony

at the Royal Winter Fair, Toronto - November 3, 2013 TEL.: (416) 535-8063

www.paintinggallery.net e-mail: [email protected]

E-mail

10

Obrázky z âech (1) záfií-fiíjen/2013 V jednom ze sv˘ch textÛ pan O. Ulã oznámil program své dal‰í, pro mne velmi exotické cesty. Tohle já nikdy nedokáÏu, pomyslel jsem si a zakoupil letenku do Prahy. Na rozdíl od minulosti, tentokrát mnoho t˘dnÛ pfiedem. Nerozhodnost mne pfiipravila o velmi v˘hodnou letenku s KLM, koupil jsem pak je‰tû levnûj‰í s British Airways, poru‰uje své pfiedsevzetí UÏ nikdy pfies Heathrow. Doufal jsem ale, Ïe nov˘ Terminal 5 nezbytnou aktivitu cestovatele po leti‰ti zjednodu‰í, ale m˘lil jsem se. Radost mohou mít dûti; neÏ nasednou do letadla do Prahy, mohou se svést vlakem, nûkolika eskalátory, autobusem, opût eskalátory a koneãnû autobusem od Terminalu 3 k letadlu pfiipravenému k odletu do stovûÏaté matiãky. Zaãátek mého pobytu probûhl ve znamení znaãné pfiíznû ·tûstûny. V klá‰tefie DominikánÛ jsem si dávno pfiedem zamluvil pobyt. Vrátnice se zavírá v 17 hod. MÛj pfiílet do Prahy v 19 hod. Pouãen zatelefonovat na uvedené ãíslo po páté odpoledne, pfiesnû to jsem udûlal je‰tû z Vancouveru. Slíbeno, Ïe aÏ zatelefonuji z Prahy, bratr mi otevfie. Zatelefonoval jsem z Havlova leti‰tû a dozvûdûl se, Ïe schránka je plná. Rozjel jsem se na místo, rozhodnut, bláhovû, bu‰ením na vrata si vyÏádat vstup. Nápad odsouzen k nezdaru. Bylo devût veãer, zatelefonoval jsem synovci a kdyÏ domluveno, Ïe dojede z Libnû, aã jeho Ïena rozhodnû m˘m pfiespáním nebude potû‰ena, vykroãil jsem smûrem k místu srazu. Po pár krocích zastavila mne dáma s dotazem: „Nejste náhodou ten pán, co má v klá‰tefie bydlet?“ zeptala se. „Ano, ale nemohu se dozvonit, aã kdosi mi slíbil uÏ pfied ãasem…“ Pravila, Ïe mne uvede na pokoj, dostanu kliã, zítra zaplatím a v‰e se vysvûtlí. Ráno jsem se té paní optal, zda neposkytují slevu v pfiípadû dlouhodobûj‰ího pobytu a nebo v pfiípadû nepfiítomnosti den ãi dva. „Zjistím to, stavte se pozdûji,“ pravila. Vydal jsem se k místu, kde jsem pfii posledních dvou náv‰tûvách vymûÀoval peníze, vrátil se a dozvûdûl se toto: otec, co mi mûl otevfiít, zaspal. Moje zachránkynû se po skonãení sluÏby setkala s pfiítelkyní a jenom náhodou se ocitla v ulici klá‰tera. „Otec Benedikt se moc omlouvá, slevu neposkytujeme, ale vzhledem k tomu vãerej‰ku budete platit o ãtyfii noci ménû,“ pravila ta milá paní. Nikdy jsem v klá‰tefie nebyl ani nebydlel. A brzy shledal, Ïe jsem si vybral bájeãnû. Budovy klá‰tera jsou veliké, uprostfied dvorana se zelení, pokoj prostorn˘, vybaven˘ sociálním zafiízením, spoleãná je dokonale vybavená kuchyÀ a jídelna. Pár krokÛ od místa nalézá se Hrabalova oblíbená restaurace U Zlatého tygra. Veãer, den po pfiíletu, v Semaforu na pozvání pana Hrabánka, na premiéfie obnovené slavné hry Kdyby tisíc klarinetÛ. Myslím, Ïe zcela zaslouÏenû byla diváky nádhernû pfiijata. Velmi zdafiilou souãástí je sloÏka hudební a v‰ichni muzikanti (a muzikantky) hráli v˘bornû, coÏ se projevilo hlavnû v druhé polovinû, kdy zaznûla fiada velmi znám˘ch a v ‰edesát˘ch letech populárních skladeb ve velmi zdafiil˘ch aranÏmá. K dokonalosti veãera pak pfiispûla bohatá recepce. V hledi‰ti ten veãer bylo nespoãet znám˘ch osobností, nûkteré jsem poznal, na jiné upozornil kamarád, kter˘ byl se mnou. Od mojí poslední náv‰tûvy v roce 2011, kromû mírného zv˘‰ení cen, politické situaci dominuje nespokojenost s ODS a pfied nastávajícími volbami v listopadu vyhlídky stran se ponûkud promûnily, pozornost si získává strana ANO pod vedením podnikatele (jazykové zda dobfií nebo zlí tvrdí, Ïe patfiil k tûm bezmála mafiánsk˘m esÛm) A. Babi‰e, a jeho strana v pfiedbûÏném prÛzkumu se dostala na druhé místo za soc. demokraty a pfied komunisty. Aã to zní ponûkud pfiízemnû, nemohu se zmínit o trvalé dokonalosti piva a to snad i Staropramenu, nad kter˘m pivní fajn‰mekfii ohrnují nos. (Jen kdyby byl ten Staropramen k dostání u píp vancouversk˘ch hospod!). Cena plznû se pohybuje od 32 do 40 Kã za pÛl litru toho lahodného, zlatého moku. Stejnû dokonalá je nadále praÏská doprava, jak tramvajová tak autobusová, o metru mluvit netfieba. V dobû mé náv‰tûvy mnoho kolejí bylo vymûÀováno a tramvaje zru‰eny, doprava ale byla dokonale nahrazena autobusy. Dosud jsem se projel metrem moskevsk˘m, pafiíÏsk˘m a newyorksk˘m a ani jedno se praÏskému, dle mého názoru, nevyrovná. Zde se hodí poznamenat, Ïe existuje tzv. integrovan˘ okruh, kter˘ starci jako já ãi jiné osobû star‰í sedmdesáti let poskytne dopravu od stanice metra je‰tû i autobusem mnohdy do míst Praze vzdálen˘ch, stále zdarma. Knihkupectví jsou plná titulÛ a o kupce také není veliká nouze. Ne v‰echny knihy jsou kvalitní, ale proã ty ménû hodnotné jsou na pultech, bylo mi vysvûtleno v jedné redakci, kde jsem se optal na moÏnost vydání mého samizdatu Fata morgana, pfiípadná básnické sbírky OpusX. Paní v redakci mi sdûlila, Ïe nadûji na vydání nakladatelstvím mají cestopisy, zábavná literatura a nebo brak typu ãervené knihovny, tedy kromû dûl zaveden˘ch a uznávan˘ch autorÛ. Ani do jedné kategorie moje nabídka nespadá. Ceny knih v kursovním pfievodu (nikoli s ohledem na kupní sílu obyvatel), jsou snad o malinko levnûj‰í neÏ ve Vancouveru. V antikvariátech ale je moÏno koupit pûknou a kvalitní knihu za 20 Kã. Coby za mladiãk˘ch let hráã na pianovou harmoniku sledoval jsem pfii veãefii v restauraci U dvou koãek hráãe na akordeon, tedy harmoniku s knoflíkovou klávesnicí, coÏ povaÏuji za hru komplikovanûj‰í. S rutinou práskal jednu známou melodii za druhou, ov‰em k improvizacím se neodváÏil. Objednané jídlo bylo dobré, cena 89 Kã. Slavné Václavské námûstí se teì ve své dolní ãasti podobá KotcÛm, prostor je plné stánkÛ, majestát námûstí je ztracen. Po první procházce uÏ jsem tam pro‰el jen k tomu mému, samozfiejmû Rusovi, smûnárníkovi v Jindfii‰ské ulici. Nijak nad‰en jsem v prÛbûhu svého pobytu sledoval pokles kursovní hodnoty od 18:50 aÏ k 18,00 Kã za kanadsk˘ dolar, byÈ zlatem nepodpofien˘. Dva praktické dÛvody ponoukly mne k náv‰tûvû rodného mûsta: obnovení rodinného hrobu na Ol‰anech, obnovení ãeského cestovního pasu a obãanského prÛkazu. Nájem hrobu se velmi prodraÏil. Master card kouzelnou kartu jsem zapomnûl doma a Visa karta byla nová, pfii jejím pouÏití a udání PINu, kter˘ mám vÏdy na v‰ech digitálních vymoÏenostech stejn˘, nepro‰la, ani karta bankovní, kterou pouÏívám ãasto. Problém byl zfiejmû v té krabiãce, do které mi milá a velmi informativní dáma, moji kartu vkládala. Rozhodnuto tedy vyãkat upozornûní na obnovu nájmu rodinného hrobu po‰tou, jak bylo slíbeno, pfied vypr‰ení nájmu. (A tu my‰lenkám na chvíli, kdy i já se stanu jen minulostí nemohl jsem se, jakkoli krátce, vyhnout).

November 7, 2013

Platnost mojí obãanské legitimace konãí v dubnu roku 2015 a obnovení není moÏné dfiíve neÏ dva aÏ tfii mûsíce pfied jejím vypr‰ením, moÏno ale získat prÛkaz nov˘ rychle, za poplatek 1,500 Kã, s ãipem, ale s platností jen pÛl roku. Tak tohle jsem vzdal a dosud platn˘ obãansk˘ prÛkaz pouÏil jinde, pfii obnovû cestovního pasu. Zcela nadarmo jsem si pfiivezl pár dokladÛ (kfiestní list a pod.) Nesmírnû mil˘ úfiedník na druhé stranû pfiepáÏky po prohlídce mého obãanského prÛkazu podal mi lejstro k podpisu spolu s informací, Ïe nov˘ cestovní pas si mohu vyzvednout kdykoli, ale pokud mohu, aÈ donesu pas vystaven˘ v roce 1994 s platností do roku 2004. Fotografie gratis, zaplacení 600 Kã, mil˘ úsmûv úfiedníka, potvrzení uloÏené do penûÏenky a odchod. Tak má probíhat kaÏdé jednání s úfiady. To by ocenil nepochybnû Franz Kafka … Jazzov˘ klub Agharta, kde jsem naposledy sly‰el zpívat mojí oblíbenou Vlastu PrÛchovou, sídlí teì místo v Krakovské ulici v ulici Îelezné, asi pût minut chÛze od mého dominikánského bydli‰tû. Je to jedno z nûkolika podobn˘ch míst v Praze, nespoãet schodÛ pod úroveÀ ulice do kamenn˘ch kleneb a v nich vkusn˘ interiér se v‰ím nezbytn˘m a pfiíjemn˘m. V podobném prostfiedí divadla Ungelt si náv‰tûvník, neÏ vejde do miniaturního hledi‰tû, mÛÏe vypít sklenku oblíbeného nápoje na Ïidli se jménem nûkteré z osobností kulturního Ïivota. V Aghartû hrál dobfie znám˘ a vynikající basista F. Uhlífi se sv˘m triem, stejnû znamenit˘ jako pfied dvûma lety. KdyÏ mû ale improvizace, jakkoli dokonalé, zaãaly mi pfiipomínat vice technická cviãení, soustfiedil jsem se na doprovod skuteãnû dokonal˘ doprovod bubeníka, jehoÏ jméno bohuÏel uvést nemohu, nezaznamenal jsem si ho. Aã jsem ocenil technicky znamenité improvizace v‰ech hráãÛ, manû jsem si pfiipomnûl mého kanadského oblíbence Frazer MacPhersona a jeho improvizace pfiíjemnû melodické. Na filmu Lovelace, vûnovan˘ Ïivotu pornohvûzdy proslavené v sedmdesát˘ch letech filmem Deep Throat. Nakonec jsem ten film shledal velmi zajímav˘, stejnû jako smutn˘, Ïádné choulostivé zábûry, ale vice o osudu té Ïeny, která se nakonec vdala a Ïila velmi spofiádan˘m Ïivotem Ïeny a matky ho‰íka. V padesáti tfiech letech zemfiela pfii automobilové nehodû. Film tehdy (vidûl jsem jej, myslím, na nûjakém videu) vydûlal 600 milionÛ dolarÛ, Linda Lovelace za svou roli obdrÏela 1,250 dolarÛ. Dnes jsou stovky takov˘ch Deep ThroatÛ k dispozici na internetu a Ïádná z tûch krasavic takto pfiedvádûn˘ch nedosáhne slávy oné Lindy. A snad ani jejího smutného osudu. Kdykoli jsem si vy‰el na Malé námûstí, abych odeslal email nebo jej pfiijal (v Click Internet Café, dvû hodiny za 100 Kã) minul jsem ãlovûka leÏícího v stejné pozici na chodníku, hlavu na koãiãích hlavách, pfied ní ãepici. V té buì Ïádná nebo jedna ãi dvû mince. Zástupy hlavnû turistÛ míjely ne‰Èastníka bez pov‰imnutí. Bylo mi to pojednou trapné a aniÏ bych se povaÏoval za kdovíjakého dobrodince, vhodil jsem do té ãepice pár mincí. (Pár dní nato ‰el jsem stejn˘m místem, v ulici v tu chvíli nikdo a tu jsem vidûl, jak se ten ãlovûk napfiímil a krátce pohovofiil pfies ulici s majitelem jednoho z nespoãtu suven˘rov˘ch obchÛdkÛ, samozfiejmû Rusem. A tak nevím). Kdo má rád obloÏené chlebíãky, nemÛÏe pro svou chuÈ nalézt lep‰í místo neÏ Zlat˘ kfiíÏ v Jungmannovû ulici… v˘bûr chlebíãkÛ a jin˘ch delikates pfiebohat˘ a k nim si moÏno dát sklenku vína nebo piva. Cena chlebíãkÛ od roku 2011 vzrostla, ale kvalita je stále prvotfiídní! Opût v kinû Svûtozor, v ohromném, vkusném, ale v dopolední dobû témûfi prázdném, na filmu Jako nikdy. Pfiíbûh malífie v posledním stadiu rakoviny (hraje J. Schmitzer), podívaná skliãující, ale takov˘ mÛÏe b˘t a mnohdy neÏ se nadûjeme i nበÏivot. V˘kon Schmitzera se mi velmi líbil. Ti, kdoÏ po dávce umûní mají chuÈ ponûkud prost‰í, mohou nav‰tívit naproti kinu velmi populární podnik Hájek, chlebíãky, dorty, káviãky rÛzné, víno téÏ k dostání, je tam stále témûfi plno. A kdyÏ se v tûch místech ocitne penzista (senior) mÛÏe sestoupit po schodi‰ti do pfiízemní restaurace a koupit si Senior menu obsahující polévku, jídlo, ãaj a desert, v‰e docela solidní kvality, za 69 Kã. O Terezínû jsem jenom ãetl, vidûl dokumentární film, a tak mne napadlo zajet se tam podívat. A cestou jsem se setkal vlastnû s jedin˘m nepfiíjemn˘m ãlovûkem, fiidiãem autobusu. Neznaje to místo, zeptal jsem se, kdyÏ autobus zastavil na místû, které se mi zdálo jen pfiedmûstím Terezína, zda zde tfieba vystoupit. Nevlídnû cosi zavrãel a rozjel se. Záhy jsem vidûl jak míjíme ty hnûdé hradby, které jsou v‰ude a z Terezína vyjíÏdíme. Zastavil a já se, po kratiãké otázce, zda ten chlap má svou práci rád, zase vracel zpût pû‰ky. Pevnost Terezín byla vybudována po zku‰enostech z prusko-rakousk˘ch válek v 18. století. Úfiednû byl v˘nos o v˘stavbû pevnosti publikován 10. 1. 1780 a 10. 12. téhoÏ roku bylo rozhodnuto pevnost pojmenovat na poãest matky císafie Josefa II. V roce 1790 Byly stavební práce dokonãeny a pevnost prohlá‰ena za bojeschopnou. Co by si asi císafi pomyslel, kdyby vûdûl, co se v místû bude dít za 150 let? Místo místa k obranû kraje, místo utrpení a smrti mnoha nevinn˘ch lidí. AÏ do osvobození 8. kvûtna 1945 jich vûzením pro‰lo 150 000. Na 35 000 jich tady zahynulo. Je‰tû po osvobození stovky na tyfus. V den mé náv‰tûvy mne velice suÏovalo znaãné nachlazení, prohlédl jsem si jenom Malou pevnost. Dûsivá podívaná a to je‰tû nebylo nic oproti nejstra‰nûj‰ím místÛm jako Osvûtim, Mauthausen a jin˘m. O tu opût, jako jiÏ nejednou, blahofieãil jsem rodiãÛm za datum mého narození. V prÛchodu z Národní tfiídy k Divadlu Bez zábradlí, kdyÏ jsem se vynadíval na vystavené obrazy za v˘kladními skfiínûmi, na programech divadla jsem nalezl inscenaci 2 x Woody Allen, zakoupil vstupenku a druhou z tûch dvou aktovek jsem byl velmi pobaven, byla ryze divadelní, kdy se nakonec, po znaãnû komplikovan˘ch záplatkách erotického typu, objeví na scénû autor (K. Hefimínek), strÛjce tûch choulostiv˘ch situací. O pfiestávce jsem se v ‰atnû setkal s J. Cardou a J. ·vandovou, ktefií spolu s J. Hru‰ínsk˘m hostovali nedávno ve Vancouveru na pozvání na‰eho Divadla Za rohem. Oba pfiíjemní, pfiátel‰tí, aÏ ‰aramantní. „Pan ‰éf platí dobfie?“ zeptal jsem se. „Dobfie, nestûÏujeme si,“ pravil J. Carda. Pfiipomnûl jsem si dávnûj‰í interview s Karlem Hefimánkem, majitelem divadla, krátce po jeho zakoupení. Zdá se, Ïe toho kroku nelituje… V ãem moÏná je pÛvab Prahy, kromû historie, architektury, koncertÛ v chrámech a v jazzov˘ch barech? V místû mého bydli‰tû u DominikánÛ v délce snad pouh˘ch padesáti metrÛ nacházejí se tyto podniky: U modrého hroznu, U Zlatého tygra, Pu‰kin, U tfií rÛÏí, Ve dvofie. A staãí ujít sto metrÛ a mÛÏete vejít do restaurací ·vejk, U VejvodÛ a nebo Restaurace u Betlémské kaple a navíc pfies ulici do dal‰í, jejíÏ jméno si nepamatuji. A

November 7, 2013 tu si pfiipomínám nespoãet klackÛ pod nohy nakladen˘ch podnikatelÛm v pohostinství hodnostáfii na Severním pobfieÏí Vancouveru, stejnû i jin˘ch ãtvrtích provincie BC. Je tfieba nav‰tívit pfiíbuzné a jedu tedy do Luhaãovic. U pokladny si pfieji slevu pro stafieãky a tu sleãna povídá, Ïe kromû toho mohu mít slevu dal‰í, koupím-li si jízdenku pfies Otrokovice, coÏ ale neznamená Ïádn˘ pfiestup. KdyÏ jsem se pak druh˘ den vracel a ptal se na podobnou moÏnost na nádraÏíãku v Luhaãovicích, sleãna mi sdûlila, Ïe od nich to moÏné není, pfiipomínajíc mi tím, Ïe vice pohotovosti by mi u‰etfiilo nemalou ãástku, kdybych v Praze Ïádal jízdenku zpáteãní. Pfiíbuzní dosti pozornû sledují nastávající volby a zdá se jim, Ïe volba Babi‰e a jeho strany ANO snad mÛÏe znamenat malinkatou nadûji na zmûnu k lep‰ímu. Potû‰il mû ale jejich zájem o politickou situaci v zemi. Já, kdybych Ïil v tom klidném místû, asi bych se o politiku vÛbec nestaral. Dal‰í náv‰tûva Agharty Jazz Clubu. Zdenûk Zdenûk, znamenit˘ pianista, po letech váÏného onemocnûní opût hrající. Jeho dcera (zpûv a kytara) a její partner (trombón). Moderní jazz v neuvûfiitelnû rozmanité, komplikované, ale vÏdy nesmírnû zajímavé podobû, nûkolikrát velice tûÏk˘ be-bopov˘ scat zpûvaãky, a trombonisty v dokonalé souhfie s pianem, aÏ mi pfii poslechu pfiebíhal mráz slasti po zádech! Zastávka v restauraci Sedm kon‰elÛ poblíÏ Fischerova nakladatelství; aã v centru turistického, ruchu mají tam ceny velmi pfiijatelné. Objednal jsem si v˘bornou kachnu, knedlík, zelí, bratru za 108 Kã, ale hlavnû mne upoutal snad majitel podniku, bezmála vûrná kopie kamaráda a pfiíbuzného, pfied dvûma lety bohuÏel zesnulého Ilji, po dlouhá léta ve své tiskárnû Alfa Omega tisknoucí vancouversk˘ Zpravodaj. A opût, neÏ jsem se nadál, praÏskou dokonalou dopravou se ocitám na Novém Smíchovû na stanici Andûl, snadno nacházím kino, kde se promítá nov˘ film J. Hfiebejka Líbánky, o kterém jsem ãetl zmínku na stránkách tohoto Satellitu. Film nepozb˘vá napûtí a divák je zvûdav na jeho závûr. V té oblasti vyrostlo jedno z dal‰ích nákupních stfiedisek moderního typu a vkusu, uÏasl jsem nad dvûma ohromn˘mi knihkupectvími nedaleko od sebe, jméno jednoho jsem zapomnûl, druhé je Luxor. Nemohl jsem vynechat náv‰tûvu Hradu s kratiãk˘m posezením v pÛvabném hostinci U ãerného vola, kde ceny se nijak v˘raznû nezmûnily. Cestou k nûmu jsem poslouchal mladého cellistu, kter˘ na svÛj nádhern˘ nástroj nehrál jen klasiku. Sestup malostransk˘mi uliãkami na Malostranské námûstí za procházku vÏdy stojí. Zastávka v malé, pÛvabné kavárniãce, kde je k dostání v‰e od obloÏen˘ch chlebíãkÛ, dortÛ, vína, piva, likérÛ i jídla, v podobném podniku ve Vancouveru vûc zcela nepfiedstavitelná. O pÛvabu a krásách mûsta Prahy je, myslím, zbyteãné se rozepisovat, je to skuteãnost notoricky známá a projevující se stále vût‰í náv‰tûvností cizincÛ. Díky na‰í pfiítelkyni, které se s manÏelem a dûtmi pfied lety natrvalo pfiesunula do Prahy, mohl jsem se potû‰it dokonal˘m pohledem na praÏské pozoruhodnosti z veliké zahrady amerického velvyslanectví, kde je zamûstnána. BohuÏel, leccos jsem musel zanechat ve vrátnici, vãetnû fotoaparátu. Bezpeãnost je bezpeãnost na tu dnes Spojené státy dbají snad vice neÏ jindy. V Respektu jsem se doãetl znaãnû nevlídnou kritiku posledního filmu J. Menzla, (kter˘ v posledních létech se vûnuje vice reÏii divadelní) Don‰ajni. Shlédli jsme film s pfiáteli v pÛvabném kinû Mat na úpatí Karlova námûstí, kde souãástí kina je pûkná restaurace-bar s kompletní nabídkou jídel a nápojÛ, nic takového není bûÏné ve vancouversk˘ch kinech. Po shlédnutí jsme se dohadovali: dostal film ‰patnou kritiku (nejen v Respektu, ale i na dal‰ích dvou místech) právem nebo neprávem? MÛÏe to b˘t tím, Ïe reÏisér Menzel dostal na produkci filmu (napsal i scénáfi) neomezené mnoÏství penûz, jak nám sdûlila jedna osoba zasvûcená, pracující u filmu ve stfiíhu, a vzbudil jistou závist, nebo se skuteãnû vydal ze svého nejlep‰ího (vzpomínám, Ïe jeho film Obsluhoval jsem anglického krále mne pfiíli‰ neuchvátil)? Jedno je ale zcela jisté: Don‰ajni nemají ‰anci následovat Oskarem vyznamenané Ostfie sledované vlaky, J. Menzla filmovou adaptaci díla B. Hrabala. Dcera básníka, zakladatele balonového létání u nás a pfiítele B. Hrabala Ivo Vodseìálka bydlí se sv˘m manÏelem, malífiem abstraktního zaloÏení, M. Kaufmanem v moderním bytû zbudovaném z pÛdy, kam jsem chodil vû‰et prádlo, v domû U dvou Malorusek, PafiíÏská 16. Dokonce nûjak˘

E-mail ãas bydlela v na‰em bytû, kdyÏ se po mém odchodu do Kanady rodiãe pfiestûhovali. Nûjak jsem nemohl vûfiit jak se dvû nová podlaÏí do tûch pÛdních prostor ve‰la, ale vidûl jsem to na vlastní oãi. ¤eã pfii‰la na nûkolik obyvatel, které jsem si je‰tû pamatoval. Znaãnû nerudn˘ a drobn˘ pan ing. R., pÛvodní majitel domu pfied rokem 1948 a po rose 1989, k mému pfiekvapení se doÏil 93 let. TakÏe není to jen klidná letora, záruka dlouhého vûku! Vzpomenuto téÏ slavn˘ch osob, které v minulosti v domû pÛsobily, J. ·ejbalová, malífi J. Andrle, V. Nezval.

11 AÏ mû pfiekvapilo to ãasté uvolÀování místa k posazení v metru ãi tramvaji mladíky i mladicemi. To sice mÛÏe b˘t malinko skliãující, mne ale potû‰ila ta slu‰nost a to v pfiípadech mnohem poãetnûj‰ích neÏ ve Vancouveru, aã moje vizáÏ byla stejná. (Pokraãování pfií‰tû) Vladimír Cícha - Praha/Vancouver ***

Hockey/Soccer

12

Gambrinus liga Pfied na‰í uzávûrkou se hrálo závûreãné utkání 13. kola mezi Bohemians 1905 a Mladou Boleslaví, které se skonãilo 1:1.. V nedûli pak hrála Ostrava s Olomoucí 1:1, kdyÏ hosté hráli od 37 minuty o deseti hráãích. ·lágrem kola bylo utkání dosud neporaÏené Sparty s dobfie hrajícími Teplicemi. Domácí podle oãekávání zvítûzili brankami Brabce a Costy. Neúplné tfiinácté kolo bylo chudé na branky, pouze páteãní zápas mezi Plzní a Jabloncem byl v˘jimkou. Západoãe‰i zvítûzili 6:1, kdyÏ Tecl vstfielil dvû branky. V jihomoravském derby porazilo Brno Jihlavu brankou Pa‰ka a v Uherském Hradi‰ti prohrálo Slovácko s Duklou 0:1, kdyÏ vítûznou branku vstfielil Mare‰ 16 minut pfied koncem. Slavia hrála v Pfiíbrami 0:0 a je to jiÏ tfietí zápas se‰ívan˘ch bez prohry, bez branek se skonãilo i utkání Liberce se Znojmem.

Gambrinus liga 1. Sparta 2. PlzeÀ 3. Teplice 4. Liberec 5. Boleslav 6. Dukla 7. Olomouc 8. Jablonec 9. Slovácko 10. Brno 11. Ostrava 12. Pfiíbram 13. Bohemians 14. Slavia 15. Jihlava 16. Znojmo

13 11 13 8 13 8 13 7 13 6 13 5 13 4 13 4 13 3 13 4 13 3 13 3 13 3 13 3 13 3 13 2

2 4 2 3 5 5 4 4 4 1 4 3 3 3 2 5

0 1 3 3 2 3 5 5 6 8 6 7 7 7 8 6

33:7 30:10 33:15 14:15 26:13 15:11 23:25 21:25 19:24 17:22 14:27 13:25 12:24 10:24 19:25 12:19

35 28 26 24 23 20 16 16 13 13 13 12 12 12 11 11

CorgoÀ liga

November 7, 2013

pouh˘ch dvou bodÛ. Senica si doma poradila s Myjavou 3:1, Dunajská Streda pfiekvapivû porazila Trenãín 1:0, Îilina pfiivezla v‰echny tfii body z Nitry za vítûzství 2:0 a Banská Bystrica zdolala Zlaté Moravce 2:1. ***

CorgoÀ liga 1. Slovan 2. RuÏomberok 3. Trenãín 4. Myjava 5. Senica 6. Moravce 7. Bystrica 8. Trnava 9. Îilina 10. Ko‰ice 11. D. Streda 12. Nitra

16 10 16 9 16 8 16 8 16 7 16 7 16 6 16 7 16 5 16 5 16 2 16 1

3 4 3 3 4 3 5 2 5 4 3 3

3 3 5 5 5 6 5 7 6 7 11 12

34:19 34:24 37:18 29:24 23:17 19:23 26:21 23:27 25:24 21:20 8:33 15:44

33 31 27 27 25 24 23 23 20 19 9 6

Poháry Liga mistrÛ Bayern-PlzeÀ 5:0 (2:0) Milosrdn˘m pfiídûlem skonãilo pro fotbalisty Viktorie PlzeÀ tfietí vystoupení ve skupinû D Ligy mistrÛ. Ve na hfii‰ti Bayernu Mnichov, úfiadujícího ‰ampióna Ligy mistrÛ, inkasovali pouze pût gólÛ, pfiestoÏe cel˘ zápas se odehrál prakticky na polovinû západoãeského t˘mu. Hrdinou hostÛ byl i pfies jasnou prohru brankáfi Kozáãik, kter˘ zne‰kodnil nejménû pût gólov˘ch stfiel hráãÛ bavorského velkoklubu. Branky: 25. a 61. Ribéry (penalta), 37. Alaba, 64. Schweinsteiger a 90. Götze 5:0. PlzeÀ je ve skupinû D poslední bez zisku jediného bodu se skórem 2:11. ***

Evropská liga

Slovan Bratislava remizoval v 16. kole s Liberec-Sevila 1:1 (1:0) Ko‰icemi 1:1, takÏe má na druh˘ RuÏomberok, Fotbalisté Liberce mûli v Evropské lize na kter˘ s pfiehledem uspûl v Trnavû 4:1, náskok dosah senzaãní v˘hru nad Sevillou, dvojnásobn˘m vítûzem Poháru UEFA. Také druhé utkání mezi Freiburgem a Estorilem skonãilo plichtou 1:1, a tak Slovan drÏí druhé místo a reálné ‰ance na postup. V pohárové Evropû uÏ natáhl sérii bez poráÏky na osm utkání! Domácím zatrnulo hned v 5. minutû. Brankáfi Kováfi vybûhl pfied velké vápno, odvrátil míã hlavou a po sráÏce se soupefiem zÛstal dlouho leÏet na trávníku. Po o‰etfiení INC. v‰ak pfiece jen pookfiál a mohl chytat dál. Obavy brzy vystfiídalo nad‰ení, Slovan udefiil 827A Bloor St. W. hned z první ‰ance zápasu! ·ural ve 20. Toronto, ON M6G 1M1 minutû pfiiÈukl míã Pavelkovi, ten uvolnil za obranu Rabu‰ice a urostl˘ útoãník pfiesnou Vám ponúka stfielou k zadní tyãi ukázal, Ïe uÏ je zase cestovanie podje‰tûdsk˘m Rambem. V 78. minutû v‰ak pfii‰la veliká komplikace. Slovan mûl ‰ance do celého sveta! na poji‰tûní náskoku, Rybalka zahrával z ideální vzdálenosti pfiím˘ kop, ale hosté pláchli Spolahlivo vybavíme do rychlého brejku, Bacca ‰el sám na Kováfie Od 17. ãervna 2014 a ten ho zastavil jen za cenu faulu a vylouãení. nov˘ pfiím˘ let Do branky ‰el Hro‰‰o a zaãala pekelná koncovka. Dvû minuty pfied koncem fiádné kaÏdé úter˘ hrací doby se Hro‰‰o nechal zaskoãit stfielou z velkého úhlu a Machín vyrovnal na Toronto-Praha! koneãn˘ch 1:1. Volejte ***

TRAVEL

Annu Zapletalovou Tel.: (416) 537-7698 e-mail: [email protected] 863 Bloor St. W. Toronto, Ont. (416) 533-0080

Danforth Ave.

Broadview Ave.

Ossington Ave.

Bloor St. W

281 Danforth Ave. Toronto, Ont (416) 466-0330

âeská hokejová extraliga Poslední kolo pfied pauzou vyhrazenou na Karjala Cup mûla v nedûli na programu Tipsport extraliga. Vedoucí Spartû se v 18. díle nejvy‰‰í soutûÏe nadmíru vydafiila snaha o zv˘‰ení náskoku, na domácím ledû deklasovala Karlovy Vary 11:0 a vyrovnala tak rekord extraligy. Z hlouãku pronásledovatelÛ praÏského t˘mu se vyãlenil hradeck˘ Mountfield, kter˘ porazil doma Kladno 2:0. Sparta tak vyrovnala rekord samostatné extraligy. Dosud nejv˘raznûj‰ího rozdílu ve skóre dosáhli - trochu paradoxnû - sami Karlovar‰tí, ktefií v sezónû 2007/08 rozdrtili 11:0 Ústí nad Labem, a také Sparta, jeÏ v sezónû 1993/94 deklasovala Pardubice 13:2. Tabulka po osmnáctém kole. 1. Sparta 41, 2. Hradec 36, 3. Brno 33, 4. Slavia (19 zápasÛ) 33, 5. Tfiinec 33, 6. Zlín 30, 7. PlzeÀ 29, 8. Pardubice 26, 9. Vítkovice 26, 10. Liberec 22, 11. Kladno 21, 12. Karlovy Vary (19 zápasÛ) 19, 13. Litvínov 18, 14. Chomutov 14. *** Slovenská hokejová extraliga: 1. Ko‰ice 20/44, 2. Nitra 20/39, 3. Banská Bystrica 20/39, 4. Poprad 20/33, 5. Skalica 21/30, 6. Pie‰Èany 21/28, 7. Trenãín 21/26, 8. Zvolen 20/25, 9. Îilina 20/24, 10. Martin 20/24, 11. Orange 13/12.

Rosti Brankovsky Broker Jedineãné sluÏby Jak prodat dÛm nebo kondo? Rosti Brankovsk˘, kter˘ má hodnû zku‰ností s prodejem, to mÛÏe udûlat za vás. Jak koupit dÛm nebo kondo? KdyÏ vidíte inzerát nebo nápis DÛm na prodej. Rosti Brankovsk˘ vám ho mÛÏe ukázat.

Jsem tu pro vás!

Royal Le Page, Signature Realty Independently owned and operated brokerage 416/443-0300 - direct 416/443-9268 www.brankovsky.com * e-mail: [email protected]