Registration # 09089

Modfie oznaãené ‰títky znamenají, Ïe není zaplacené pfiedplatné!

Pfiedplatné na jeden rok je 38,10+ 1,90 (HST) = 40 kan. dolarÛ Cena 1,91 + 0,05 (HST) = 2,00 dolary.

Agreement # 40005374/ Registration # 09089 Datum, dokdy jsou noviny pfiedplaceny, je v pravém horním rohu ‰títku! ISSN 1186-9283 (Print) ISSN 1923-1784 (Online)

J

Time Committed Á délai convenu

Telefon: Praha:

416/530-4222 647/728-0654 222-261-811

E-mail:

[email protected] [email protected]

âESKOSLOVENSKÉ NOVINY - CZECHOSLOVAK NEWSPAPER

No. 16.

Thursday,

(526.) Vol. 23.

October 17, Published by ABE, P. O. Box 176, Station „E“, Toronto, Ontario, Canada M6H 4E2

2013

satellite1-416.com — zpravy.org — zpravy.ca — spravy.ca

KdyÏ se z filmu stane divadlo Pfiiznám se, Ïe jsem film Svûtáci reÏiséra ZdeÀka Podskalského z roku 1969 nevidûl. Od scénáristy Vratislava BlaÏka jsem vidûl dva muzikály: Starci na chmelu a Dáma na kolejích. Zatímco Dáma na kolejích z roku 1966 byl prÛmûrn˘ film o fiidiãce tramvaje (hraje Jifiina Bohdalová), která na Malostranském námûstí vidí svého manÏela (Radoslava Brzobohatého) v milostném obûtí s milenkou, o dva roky star‰í film Ladislava Rychmana Starci na chmelu s Vladimírem Pucholtem je geniální a patfií mezi skvosty ãeské kinematografie ‰edesát˘ch let. Prostfiedí je v‰ak ryze ãeské a specificky urãené dobou ‰edesát˘ch let, kdy ãesání zeleného zlata bylo souãástí Ïivota pováleãné generace. Generace, která si po období mládeÏnick˘ch budovatelÛ, kladla otázky a nespokojovala se s lacin˘mi frázemi místo odpovûdí. Vratislav BlaÏek neÏ emigroval po roce 1968 do západního Nûmecka, staãil napsat je‰tû scénáfi k filmu Svûtáci. Zemfiel 28. dubna 1973 v Mnichovû. V roce 1975 vy‰ly jeho dopisy v torontském Sixty-Eight Publishers v knize Mariበv Rekjavíku. ReÏisér Zdenûk Podskalsk˘ (1923-1993) na mne zapÛsobil dvûma filmy. Jako dítû ‰kolou povinné jsem vidûl Kam ãert nemÛÏe s Janou Hlaváãovou a Miroslavem Horníãkem. O pár let pozdûji, a to jiÏ jsme opût v dobû, kdy se v âechách toãily krásné filmy, to byla zfilmovaná povídka Karla Michala Bílá paní. Tento film zhlédlo bûhem prvního mûsíce víc neÏ milion divákÛ. Karel Michal zemfiel tragicky, rovnûÏ v exilu, v Basileji 30. ãervna 1984. Zde je také zfiejmû vysvûtlení, proã tento film v dobách normalizace nepfiilákal moji pozornost. Buì se nehrál anebo jsem si ho nev‰iml. Pokud jde o obsah, tak jsem si vzal na pomoc v‰evûdoucí Wikipedii: Jde o vtipn˘ a rozvern˘ pfiíbûh tfií venkovsk˘ch zedníkÛ-fasádníkÛ, Takto dopadla po zkoušce Adriana Soudková ktefií se jednou dostanou se svou prací do Prahy. Ti tfii dûlníci, chlapi od stavebního fiemesla si usmyslí, Ïe si proto se rozhodnou, Ïe alespoÀ na jednu noc budou uÏijí radovánek, které jim poskytuje hlavní mûsto a vystupovat jako skuteãní Ïivotem protfielí svûtáci. Vyrazí proto do „lep‰í“ spoleãnosti a seznámí se s jim ne zcela nepodobnou trojicí lehk˘ch dámiãek (které ve filmu ztvárnila trojice kamarádek a kolegyÀ z Vinohradského divadla Jifiina Bohdalová - Jifiina Jirásková - Iva JanÏurová). Tuto trojici dam pak doplnila jejich star‰í kuplífika Trãková (Jifiina ·ejbalová). A nyní tedy k torontskému pfiedstavení, které se uskuteãní od pátku 25. 10. do nedûle 27. 10. v Maja Prentice Theatre (3650 Dixie Rd., Mississauga). Pro Janu Fabianovou to bude druhá reÏie v Novém divadle. V první se jí povedly Malostranské povídky. Nápad s tímto pfiedstavením není nov˘. PÛvodnû mûla pfiijet mladá reÏisérka Aniãka PetrÏelková, která reÏírovala v ostravském divadle Petra Bezruãe inscenaci románu Borise Viana Pûna dní. Pfied dvûma roky, v fiíjnu 2011, kdy zde reÏíroval hru Neila Simona ¤eãi Vilém Dubniãka z Plznû, s ní Nové divadlo navázalo kontakt Světák Bohdan Zatowkaniuk udělal na míru a ona se zmínila mezi jin˘m o Svûtácích. JelikoÏ Jana i hudbu

Fabiánová ode‰la v roce 1968 a film byl natoãen v roce 1969, tak o tomto filmu nic nevûdûla. PÛjãila si ho tedy od znám˘ch a líbil se jí natolik, Ïe souhlasila s nabídkou, aby se hra uskuteãnila v roce 2013. JenÏe, jak se pozdûji ukázalo, Aniãka PetrÏelková by mohla pfiijet aÏ v roce 2014. Mezitím se Jana Fabiánová podívala na text a zjistila, Ïe na textu je neuvûfiitelné mnoÏství práce, protoÏe se jednalo nikoliv o divadelní, ale o filmovou pfiedlohu. Pfii tom divadlo v Mississauze je malé a soubor Nového divadla, kter˘ má pfies dvacet lidí, je pomûrnû velk˘. V‰echno musí b˘t proto funkãní, jednoduché a jasné. Ne‰lo ani pouÏít inscenaci a dramaturgii z jin˘ch divadel, která hru uvedla. Ke v‰emu je soubor rozbûhnut˘ a udûlat nûco malého, by znamenalo útlum. V˘hodou tu byl film, takÏe se nemuselo nic moc vysvûtlovat o charakteru jednotliv˘ch postav. To v‰e rozhodlo o tom, Ïe se pfiedstavení uskuteãní o rok dfiíve, tedy jiÏ letos na podzim a Ïe místo hostující reÏisérky se reÏie chopila Jana. Rozhodla se, Ïe herci nebudou nikoho imitovat, ale Ïe se hra udûlá podobn˘m zpÛsobem. Muselo se tedy v‰e transformovat do torontsk˘ch pomûrÛ. Z Jany Fabiánové se stala inÏen˘rka, scénu a v‰e okolo peãlivû nar˘sovala, aby v‰e klapalo. Problém je, Ïe to dodnes, kdy do premiéry chybí necelé dva t˘dny, je‰tû celou hru nevidûla v reálu a neví, jak to bude fungovat. Neví, jak bude fungovat okno, z kterého svûtáci utíkají, kdyÏ je naãapá paní Trãková, kterou zde v torontském pfiedstavení bude hrát Lenka Nováková. Ve Starcích na chmelu byli tfii vypravûãi, ktefií komentovali dûj. I zde bude podobn˘ vypravûã, kter˘m bude Ivan Rázl a hudbu mu pro toto pfiedstavení u‰il na tûlo Bohdan Zatovkaniuk. Jana Fabiánová a herci Nového divadla se tû‰í na shledanou koncem fiíjna v Maja Prentice Theatre v Mississauze. Ale‰ Bfiezina ***—-

I režisérka Jana Fabianová se při zkoušce v hale kostela sv. Pavla dobře bavila

Toronto

2

Agreement # 40005374/ Registration # 09089 P.P.I.C. Accounts # 1001583 GST Business # 86957 0572 RT0001

Paid in Toronto CZECHOSLOVAK NEWSPAPER published by ABE P.O. Box 176, Station „E", Toronto, Ont. M6H 4E2 Telefon: 416/530-4222, 647/728-0654

E-mail: [email protected] [email protected] www.satellite1-416.com www.zpravy.org www.zpravy.ca âeská adresa: ABE/âIÎINSKÁ ·tefánikova 387, 500 11 Hradec Králové 11 Tel.: 222-261-811 ISSN 1186-9283 (Print) ISSN 1923-1784 (Online) Advertising rates: 22.00 per inch/col. $ 1.65 CDN per line/col. Pfiedplatné: v Kanadû $ 38,10 + $ 1,90 (GST) = $ 40,00, pro ostatní svût CND/US $ 60 . v âR 1000 Kã, na Slovensku 40 eur. PDF elektronicky $ 22 V âR 200 Kã , na Slovensku 8 eur.

Sokol Toronto

Kalendáfi

Cviãení pro dûti je kaÏdou sobotu

www.kalendar.zpravy.ca

od 16:30 do 18:30 hodin v Magnetic Dr., Unit 21, , North York;

Cviãení pro dospûlé je kaÏdou stfiedu od 20 do 21:30 hodin. v G.Harvey C.I.,, 1700 Keele St., Informace: Marie Crhakova: 416/242 - 5914

Slovak House - Slovak Infocentre 8 Clarence Square, Toronto Otvoreno: Streda 15:00-17:00 Tel.: 416/689-9889 E-mail: [email protected] www.solvakhouse.org âeská televize Nová vize vysílá v Ontariu vÏdy v sobotu v 10:00 hodin opakování v úter˘ v 7:30 hodin

Churches

na stanici OMNI 1 (V Torontu kanál 47/kabel 4, 169 a 520) E-mail: [email protected].

âESKÉ A SLOVENSKÉ BOHOSLUÎBY V TORONTù

Slovenská televize Slovensk˘ svet vysílá v Ontariu vÏdy v sobotu v 10:30 hodin opakování v úter˘ v 8:00 hodin

na stanici OMNI 1 (V Torontu kanál 47/kabel 4, 169 a 520) ¤ímsko-katolick˘ kostel sv. Václava (R.C. Church of St. Wenceslaus), 496 Gladstone Av., Toronto, Ont. M6H 3H9. Internet: www.katolik.ca. BohosluÏby: nedûle v 10:30, pátek 19:00. . Duchovní správce: Rev. Libor ·vorãík. Tel.: 416/532-5272, fax: (416) 516-5311. Rímsko-katolick˘ kostol sv. Cyrila a Metoda (R.C. Church of St. Cyril and Methodius), 5255 Thornwood Drive, Mississauga, Ont. L4Z 3J3. Slovenská om‰a:: Ne.: 11:00, po a ‰t.: 8:00, út., st. a pá.: 19:00, 1. so 18:00. Anglická: Ne.: 9:00 a so.: 17:00. Farár: J. VaÀo. Kaplan: E. Rybánsk˘. Tel.: 905/712-1200, fax: 905/ 712-0974. Slovensk˘ evanjelick˘ kostol augsburgského vyznania sv. Pavla (Slovak Evangelical Lutheran Church of St. Paul) 1424 Davenport Rd., Toronto, Ont. M6H 2H8. Tel.: 416/658-9793. Rev. Ladislav Kozák, BohosluÏby: nedel’a: 10:45. Slovensk˘ grécko-katolick˘ kostol sv. Marie (Slovak Greek Catholic Church of St. Mary) 257 Shaw St., Toronto, Ont. M6J 2W7. Tel. 416/531-4836. BohosluÏby: 9:00 angl., 10:30 slov.

E-mail: [email protected]

Informaãní a imigraãní stfiedisko âSSK Porady a ovûfiování dokladÛ po pfiedchozím zavolání Po‰tovní adresa je: P. O. Box 564, 3044 Bloor St. W., Toronto, On. M8X 2Y8

Tel.: 416/925-2241, fax: 416/925-1940 E-mailové adresy: Ústfiedí: [email protected] Torontská odboãka âSSK: [email protected] Webová adresa âSSK: www.cssk.ca

Torontská odboãka âSSK Telefon: (416) 762-6846 Masaryk Memorial Institute Inc. 450 Scarborough Golf Club Rd., Scarborough, Ont. M1G 1H1 Tel.: (416) 439-4354, Fax: (416) 439-6473

Knihovna na Masaryktownu Stfieda: 16:00-21:00.

Luteránsky kostol sv. Luká‰a, (Lutheran Church of St. Luke), 3200 Bayview Ave. (Bayview a Finch), Toronto. Rev. Du‰an Tóth. Nejbliωí bohosluÏby: 11.11., 8.12. ve 13 hod. a 24.12 v 16:30 .

Klub seniorÛ pfii Osadû svatého Václava

âeskoslovensk˘ baptistick˘ sbor KITCHENER-WATERLOO:German Gospel Church, 223 Union St.E. Informace o bohosluÏbách: 289/242-0635.

496 Gladstone Ave., Toronto se schází (kromû mûsícÛ ãervence a srpna) kaÏdou první a tfietí stfiedu v mûsíci ve 13 hodin,

Morav‰tí bratfií (Moravian Brothers Church); BohosluÏby pouze anglicky-nedûle v 11:00. 7 Glenora Ave. Toronto, On. M6C 3Y2. Tel.: 416/656-8661. Duchovní správce: Rev.Margaret Hassler, Pastor, e-mail [email protected]

Kat. bohosluÏby mimo Toronto Burlington: Holy Sepulchre Cemetery-nedûle 15:00 hodin. Streda 18:00. Duch. správce: Jifií Macenauer St. Adalbert R.C. Mission, 464 Plains Rd. W., Burlington L7T 1H2. Tel.: 289/337-2911 Kingston: Kaple Newman House, 192 Frontenac Street. Nejbliωí bohosluÏby: 19. fiíjna 2013 v 11:00 Ottawa: Kostel sv. Leopolda Mandiãe: (Lyndale a Hirchey): 170 Hinchey Avenue. Nejbliωí bohosluÏby: 19. fiíjna 2013 v 17:00.. Montreal: Kaple Loyola High School, 7272 Sherbrooke Street. Nejbliωí bohosluÏby: 20. fiíjna 2013v 11:00. Vineland: St. Helen's Church R.C. Pharish, 4156 Maple Grove Rd.

October 17, 2013

Tel.: 416-439-0792

pfied tím jsou od 12 hodin bohosluÏby.

Satellite 1-416 jsou nezávislé noviny reflektující rÛzné názory, které se nemusejí vÏdy shodovat s názory redaktora tûchto novin. Jsme pfiesvûdãeni, Ïe v˘mûna my‰lenek a názorÛ slouÏí vzájemnému pochopení a porozumûní. Na‰im úkolem není fiíkat ãtenáfii, co si má myslet, ale pfiedat mu informace, z kter˘ch si mÛÏe udûlat svÛj vlastní názor. Pfiebírání pÛvodních ãlánkÛ a informací je moÏné, pokud se nezmûní charakter ãlánku a pokud nebude poru‰ena rovnováha, která se diskusí sleduje. V‰echny ãlánky v na‰ich novinách musí b˘t podepsané a autor zodpovídá za správnost údajÛ v nich uveden˘ch.

We acknowledge the financial support of the Government of Canada through Canada Periodical Fund of the Department of the Canadian Heritage.

19. 10. (so) 18:00 Medajlón k 125 v˘roãiu narodenín Martina Rázusa Klub Martina Rázusa Hala Kosotla sv. Pavla 1424 Davenport Rd. *** 20.10. (ne) 14:00 Bravãové hody Slovensko-kanadsk˘ kulturn˘ spolok 1720 Barbertown Rd, Mississuaga Info: Anna Zapletal: 416/537-7698 *** 24. 10. (ãt) 14:00-21:00 25.10. (pá) 14:00 -21:00 Volby do Poslanecké snûmovny Parlamentu âR Velvyslanectví v Ottawû Konzulát v Torontu *** 25. 10. (pá) 20:00 26. 10 (so) 16:00 a 20:00 27. 10. (ne) 16:00 Svûtáci Nové divadlo Jihozápadní roh Burnhamptorpe a Dixie 3650 Dixie Rd., Mississauga 416/463-3182 *** 26. 10. (so) 18:00 Oberaãková zábava St. Cyril Slovak Center, 1520 Chandler at Seminole Windsor, Ontario **** 27.10. (ne) 16:00 Oslavy 95. v˘roãí vzniku âeskoslovenska Hala osady sv. Václava 496 Gladstone Ave., Toronto *** 9. 11. (so) 29. Ples absolventov Kostol sv. Cyrila a Metoda 5255 Thornwood Dr., Mississauga *** 10. 11. (ne) 17:00 Nokturna v mûstû Boris Krajn˘ -piano Kostel sv. Václava 496 Gladstone Ave. Toronto Tel.: 416/481-7294 *** 24. 11. (ne) 11:30 Vánoãní sokolské trhy Hala kostela sv. Václava 496 Gladstone Av., Toronto *** 30. 11. (so) 19:00 Mikulá‰ská zábava Sokol Toronto Hala kostela sv. Václava 496 Gladstone Av., Toronto *** 1.12. (ne) 17:00 Nokturna na Masaryktownu Drew Jureãka - Jazz Quintet Restaurace Praha 450 Scarborough Golf Club Rd. Tel.: 416/481-7294 *** 2014 19. 1. (ne) 17:00 Nokturna na Masaryktownu Jifií Grosman - Jazz Quintet Restaurace Praha 450 Scarborough Golf Club Rd. Tel.: 416/481-7294 *** 23. 3. (ne) 17:00 Nokturna v mûstû Duo Ventapane Martin Karlíãek - piano Mana Shiraishi -housle Kostel sv. Václava 496 Gladstone Ave. Toronto Tel.: 416/481-7294 *** 27. 4. (ne) 17:00 Nokturna v mûstû Jan Novotn˘ - piano Kostel sv. Václava 496 Gladstone Ave. Toronto ***

Toronto

October 17, 2013

Na‰e internetové stránky Satellite 1-416 V˘bûr z ãlánkÛ v na‰ich novinách. Aktuální vÏdy v den vyjití novin. www.satellite1-416.com www.zpravy.ca www.satellite416.com www.spravy.ca

*** Toto ãíslo v PDF www.16.satellite1-416.com www.16.zpravy.ca www.16.spravy.ca ***

Kalendáfi Co se pfiipravuje v krajanské komunitû v Kanadû

www.kalendar.satellite1-416.com www.kalendar.zpravy.ca

*** Nové divadlo O jednotliv˘ch pfiedstaveních Nového divadla v Torontu www.divadlo.zpravy.ca

*** NHL O jednotliv˘ch zápasech v Torontu Rozhovory s hráãi a reportáÏe www.nhl.zpravy.ca www.nhl.spravy.ca www.nhl.satellite1-416.com

***

Jak vyjdeme v roce 2013 # 16. - 17. 10. 2013 # 17. - 7. 11. 2013 # 18. - 28. 11. 2013 # 19/20. - 19. 12. 2013 ***

Torontská odboãka âSSK, MMI, Sokol Toronto a Sokol Kanada zvou

na oslavy 95. v˘roãí zaloÏení âeskoslovenska, které se budou konat v nedûli 27. fiíjna o 16. hodinû v hale kostela sv. Václava 496 Gladstone Ave., Toronto Bûhem programu bude i obãerstvení! Klub Martina Rázusa v Toronte za podpory Úradu pre Slovákov Ïijúcich v zahraniãí pre vás pripravili

Medajlón k 125 v˘roãiu narodenín

Martina Rázusa s pásmom zalofienom na príbehu románu:

Baãa Putera Program sa bude konaÈ v sobotu 19. októbra 2013 o 18 hodine v hale Evanjelického kostola sv. Pavla na 1424 Davenport Rd., Toronto (kriÏovatka Dufferin St. a Davenport Rd. Vstupné je 10 dolárov.

Slovensko-kanadsk˘ kulturn˘ spolok poriada

Bravãové hody v nedeºu 20. októbra 2013 o 14 hodine 1720 Barbertown Rd, Mississuaga Info: Anna Zapletal: 416/537-7698

Jak vyjdeme v roce 2014 # 1- 16. 1. 2014 # 2 - 6. 2. 2014 #3 - 27. 2. 2014 #4 - 20. 3. 2014 #5 - 10. 4. 2014 #6 - 1. 5. 2014 #7 - 22.5.2014 #8 - 19.6.2014 #9/10 - 17.7. 2014 #11/12 - 14.8. 2014 # 13- 4.9.2014 # 14 - 25.9. 2014 # 15 - 23.10. 2014 # 16 - 20. 11. 2014 # 17/18 - 18.12. 2014

Financial Kursovní lístek 100 Kã 1 CDN $ 1 EURO 1 CND $ 1 US $ 1 CND $

5,49 CDN 18,21 Kã 1,40 CDN $ 0,71 EURO 1,04 CDN $ 0,97 US $

Universal Currency Converter - 11. 10. 2013

1 CDN $ 1 EURO 1 US $

18,14 Kã 25,53 Kã 18,86 Kã

âNB - 11. 10. 2013

Toto dvojãíslo bylo dáno do tiskárny 18. 10. 2013 ve 3:00

Pfií‰tí ãíslo vyjde: 7. 11. 2013 Uzávûrka: 31. 10. 2013

Honorary consulates of the Slovak Republic Calgary, AB: 208 Scenic Glen Place N.W., Calgary, AB T3L lK3. Tel. and Fax: (403) 239-3543, Mobil: (403) 540-1668, (403) 399-9982 [email protected] Mr. Ludovit Zanzotto, Honorary Consul Jurisdiction: Alberta and Saskatchewan Montreal, QC 22, Place de la Madelaine Dollard des Ormeaux, Quebec H9B 1W3 Tel.: (514) 421-2972, Mobil: (514) 5852496 Fax: (514) 421-1583 [email protected]; [email protected] Dezider Michaletz, Honorary Consul Toronto, ON: 649 Brooker Ridge Newmarket, ON L3X 1V7 tel: 647/290-9304 fax: 905/898-0166 [email protected] Michael Martincek, Honorary Consul Jurisdiction: Province of Ontario Vancouver, BC: 247 Abbott St., 3rd Floor Vancouver. BC V5Z lE4 Tel. & Fax: (604) 682-0991 e-mail: [email protected] Hours: Tuesday 14:00-16:00, Thursday 10:00 - 12:00 Mr. Stanislav Li‰iak, Honorary Consul Jurisdiction: British Columbia

3

Czech &Slovak Institutions âeské velvyslanectví Czech Embassy 251 Cooper St. Ottawa, ON K2P 0G2 Tel.: (613) 562-3875 Fax: (613) 562-3878 E-mail: [email protected]

Slovenské velvyslanectví Slovak Embassy 50 Rideau Terrace Ottawa, ON K1M 2A1 Tel.: (613) 749-4442; 749-4450 Obch. zast.: (613) 748-1773 Fax: (613) 748-0699

âesk˘ generální konzulát Czech General Consulate 2 Bloor Street West, Suite 1500 Toronto, ON M4W 3E2 Telefon: 416-972-1476 Fax: 416-972-6991 E-mail: [email protected] Úfiední hod.: pondûlí aÏ pátek 09.00 - 12.00

Honorary consulate of the Czech Republic Calgary, AB Honorary Consul: Jaroslav Jelínek 611-71st. Avenue SE., Calgary, AB T2H 0S7 Tel.: (403) 269-4924, fax: (403) 261-3077. E-mail: [email protected]. Montreal, Quebec Honorary Consul: JUDr. Hynek Îilkovsk˘ 2020 University, Suite 1920. Montreal, QC Tel.: (514) 316-4383 E-mail:[email protected]

Honorary consulates of the Slovak Republic Calgary, AB: 208 Scenic Glen Place N.W., Calgary, AB T3L lK3. Tel. and Fax: (403) 239-3543, Mobil: (403) 540-1668, (403) 399-9982 [email protected] Mr. Ludovit Zanzotto, Honorary Consul Jurisdiction: Alberta and Saskatchewan Montreal, QC 22, Place de la Madelaine Dollard des Ormeaux, Quebec H9B 1W3 Tel.: (514) 421-2972, Mobil: (514) 5852496 Fax: (514) 421-1583 [email protected]; [email protected] Dezider Michaletz, Honorary Consul Toronto, ON: 649 Brooker Ridge Newmarket, ON L3X 1V7 tel: 647/290-9304 fax: 905/898-0166 [email protected] Michael Martincek, Honorary Consul Jurisdiction: Province of Ontario Vancouver, BC: 247 Abbott St., 3rd Floor Vancouver. BC V5Z lE4 Tel. & Fax: (604) 682-0991 e-mail: [email protected] Hours: Tuesday 14:00-16:00, Thursday 10:00 - 12:00 Mr. Stanislav Li‰iak, Honorary Consul Jurisdiction: British Columbia

4

Music/E-mail Translations

EVA MESTICOVÁ Certifikovaná pfiekladatelka [email protected] 416/922-8786

Dr. Petr Munk Chiropraktik 1552 Bloor St. W.

Toronto, Ont. www.drpetermunk.com

Ordinaãní hodiny: Pondûlí-pátek: 10-13 a 15-19.

Tel.: 416/533-0005 âESKO-SEVEROAMERICKÁ OBCHODNÍ A KULTURNÍ KOMORA INC. CZECH – NORTH AMERICAN CHAMBER OF COMMERCE AND CULTURE 909 Bay St. # 1006 Toronto, ON M5S 3G2 Tel./Fax: (416) 929-3432 E-mail: [email protected]

www.czechevents.net

Integrated Medicine Clinic we provide Registered Massage Therapy Craniosacral Therapy Lymphatic Drainage (CDT) Lymphoma Treatment Hot Stone Massage Low Level Intensity Laser Naturopathic Medicine Acupuncture Chiropractic Treatments Relationship Issues and Psychoterapy Osteopathy, Yoga, Addiction Councelling.

Nûkteré soukromé poji‰Èovny hradí nûkteré vybrané léãby 2921 Lakeshore Blvd West, Etobicoke (at Islington Avenue) Tel.: 416/823-1165 E-mail: [email protected]

www.integratedmedicine.ca

Kdo se nepouãil z minulosti, musí si ji zopakovat! Pravil kdysi kdosi a asi je to tak, ale pouãit se z minulosti vyÏaduje prvnû se s tou minulostí co nejvíce seznámit, jak názornû ukazují rozporné ãlánky pana Kuna a pana âermáka. âeskoslovenská republika pro‰la ve svém relativnû krátkém Ïivotû mnoha rÛzn˘mi údobími, které v nás, star‰ích, zanechaly mnoho vzpomínek a ne vÏdy pûkn˘ch. Proto se snaÏíme najít odpovûdi na v‰echna ta: Proã to tak bylo a kdo co zavinil. Je obtíÏné orientovat se ve v‰ech tûch informacích, povût‰inou pfiikreslen˘ch tûmi, kdo je pfiedkládají (viz kaÏdoroãnû pfiepracovávané Dûjiny VKSB, kde vãerej‰í hrdinové se o rok pozdûji stávali velezrádci) a proto si myslím, Ïe neu‰kodí podívat se do nûjakého bohat‰ího almanachu ãeskoslovensk˘ch dûjin. V poslední dobû vy‰la novû pfiepracovaná kniha Karla Pacnera: Osudové okamÏiky âeskoslovenska . Neleknûte se, ale tûch 700 stánek je doslova nabito snad v‰ím, co s osudem âeskoslovenska souviselo a i kdyÏ tlou‰Èka a cena této knihy (45 dolarÛ v Czech Books Canada) mÛÏe mnohé odradit, myslím si, Ïe pfies to stojí za pfieãtení, Já jsem ji zhltal za pût dní a musím se pfiiznat, Ïe mi vysvûtlila mnohé, co jsem dosud nevûdûl a zmûnila mÛj názor na mnoho událostí v minulosti âeskoslovenska . Netvrdím, Ïe je to úplná a neomylná sbírka dûjinn˘ch událostí, ale pfiesto doporuãuji zvlá‰tû tûm, ktefií se snaÏí vysvûtlovat dûjiny po svém, aby si ji pfieãetli. Velice je napfiíklad zajímavá, málo známá ãinnost tehdej‰í KGB a v‰ech tûch prorusk˘ch komunistick˘ch zloãincÛ - kolaborantÛ, ale to uÏ bych pfiedbíhal. Posuìte sami! Milan Frybort- Tory Hill ***

October 17, 2013

v˘znamn˘mi objevy, od nichÏ rovnûÏ nikdo nic praktického neoãekával. Napfiíklad teorie kvantové mechaniky dala vzniknout tranzistorÛm, mikroãipsÛm, mobilním telefonÛm, poãítaãÛm, laserÛm a skenerÛm MRI. Radiové vlny, které byly popsány jako zajímav˘ laboratorní experiment bez jakéhokoliv uÏiteãného úãelu, na‰ly pouÏití v dlouhé fiadû ãinností: radar, pfiedpovídání poãasí, lékafiství, televize. Pravdûpodobnû tomu tak bude i s Higgsovou ãásteãkou. Josef âermák ***

Sidney, Mon Ami nové CD Za necelé tfii t˘dny probûhne v Torontu pro mne nejdÛleÏitûj‰í koncert roku - kfiest mého (lépe fieãeno na‰eho, protoÏe je to vskutku kolektivní dílo mû kapely) cédeãka, Sidney,

Mon Ami. Jak na koncertû tak pochopitelnû na disku usly‰íte skladby New Orleánského soprán saxofonisty a skladatele, Sidney Becheta. Budeme také hrát dobové kompozice a nûkolik m˘ch vlastních vûci. CD nahrál, a na soprán saxofonu bude “kvílet” Brandon Walker. Kde: HUGH’S ROOM, 2261 Dundas West Kdy: ãtvrtek, 7. listopadu, 20:00 Higgsova (nebo také Kolik: $20 pfiedem, $25 u dvefií BoÏí) ãásteãka George Grosman Je‰tû neÏ jsem dopsal titulek, uÏ jsem guitarist.vocalist.producer vûdûl, Ïe do kvantové fyziky bych se *** Dûtská recitaãní soutûÏ nemûl pou‰tût. Ale na druhé stranû, proã neÏít dobrodruÏnû? pod zá‰titou Klubu Higgsova ãásteãka je základní Martina Rázusa (elementární) ãásteãka vesmíru, byla teoreticky postulována v roce 1964 V sobotu 5. fiíjna 2013 se v Slovenskom skupinou ‰esti fyzikÛ, vãetnû Higgse. 4. evanjelickom kostole sv. Pavla v Torontu ãervence 2012 bylo oznámeno, Ïe byla konala pod zá‰titou Klubu Martina Rázusa dûtská recitaãní soutûÏ a je-li na svûtû nûco objevena do té doby neznámá ãásteãka milého a povzbudivého, pak jsou to dûti. Ani a fyzikové usoudili, Ïe se jedná o ne nutnû na‰e, i kdyÏ to pomÛÏe. V‰iml jsem Higgsovu ãásteãku. V roce 2013 Peter si, Ïe snad nejvût‰í radost z dûtí mají jejich Higgs a Francois Englert za tento objev babiãky, dokonce prababiãky. To si skoro získali Nobelovu cenu. Souãasnû bylo kaÏd˘ den o pÛl osmé ovûfiuji v ranním oznámeno, Ïe tyto ãásteãky tvofií pole rozhovoru se svou dávnou pfiítelkyní (blíÏí se energie v‰ude ve vesmíru a z nich vzniká k své osmadevadesátce), paní Gizellou svût kolem nás. Jedna z interpretací tato Kernyovou. Kolik radosti jí udûlají její pole energie napojila na teorii Big Bang pravnouãata! Program zahájila Katarína Kozáková, (v jednom okamÏiku z jednoho bodu pfiedsedkynû Klubu Martina Rázusa, která vyletûly miliony planet a jin˘ch útvarÛ a podûkovala za podporu Òradu pre Slovákov jsme skoro v biblickém popisu stvofiení Ïijúcich v zahraniãí. SoutûÏ provázela Katarína svûta). Ne Ïe by v‰ichni tleskali. Na pfiíklad Homolová z TV Slovensk˘ svet, v porotû velmi váÏen˘ fyzik, Alexander Unzicker, zasedali Roman Vrba, Olga Turoková a si o objevu moc nemyslí, vidí to jako Katarína Kozáková. v˘sledek „skupinového my‰lení a Vítûzi (ãastûji vítûzky) v jednotliv˘ch vûkov˘ch kategoriích byli: papou‰kování”. I se jménem této ãásteãky byl problém: V kategorii do 5 let: 1. cenu obdrÏela Karolína ·agátová za báseÀ: Moj Macík od Márie nûktefií navrhli jméno God’s particle, ale ëuríãkovej; 2. cenu obdrÏela Laura ·ulíková proti tomu je znaãn˘ odpor, ponûvadÏ je za báseÀ: Îabiatko , od L’udmily to jméno, které snadno svádí na scestí. Podjavorinskej; 3. cenu obdrÏela Vanesa Higgs ho nemá moÏná rád i proto, Ïe je ·ulíková za báseÀ: Îabiatko od L’udmily ateista. V oblasti particle physics teorie Podjavorinskej základní ãásteãky vysvûtluje v‰echno V kategorii star‰ích dûtí do 10 let:1. místo kromû gravitace. V˘zkum pokraãuje, bylo obsadila Ariana Hoffmanová za básnû vybudováno experimentaãní stfiedisko Fialoãka a Kam ty kvapky letia; 2. místo Large Haddon Collider. Tyto ãásteãky obsadila ·tefka Bartalo‰ová (z té uÏ je sleãna) za báseÀ Ostrov pokladov od ·tefana mají nepfiedstavitelnû krátk˘ Ïivot: Moravãíka; 3. místo obsadil Nicol Swekla za rozpadají se za 10 -21 vtefiiny... báseÀ Byla raz jedna trieda od Kristy Bendovej. A i kdyby to v‰ecko bylo tak, jak to Higgs Po soutûÏi následoval zábavn˘ program pro a Englert tvrdí, k ãemu je to dobré? Na to dûti spojen˘ s obãerstvením. snad odpoví zku‰enost s dfiívûj‰ími jã ***

Pfiíbûh Petry se dot˘ká kaÏdého z nás „Dovolte mi, abych celé va‰í rodinû vyjádfiil velik˘ obdiv pfiedev‰ím za podporu paní Petfie Slavíkové. Vûfite, Ïe jsem za svoji praxi potkal mnoho takto nemocn˘ch pacientÛ, ale s takovou podporou, jaké se jí dostává od vás, se setkáváme jen v˘jimeãnû. Velice vám v‰em dûkuji také za aktivity, které nyní v˘znamnû pomáhají pro na‰i Nadaci získávat prostfiedky na podporu vy‰etfiení dárcÛ krvetvorn˘ch bunûk âeskému národnímu registru dárcÛ dfienû, dal‰í pak také na pfiímou podporu pacientÛ, vybavení transplantaãních center a na zlep‰ování v˘sledkÛ léãby pacientÛ s leukémií. Velice si va‰í pomoci váÏíme, pfiejeme v‰e dobré a drÏíme palce“, napsal v osobním dopise aktivistÛm“ The Petra Project“ doc. MUDr. Samuel Vokurka, Ph.D., pfiedseda správní rady Nadace pro transplantace kostní dfienû v Plzni.(email [email protected]; [email protected], www.kostnidren.cz/ nadace) Jak pfiiblíÏit osobnost mladé Ïeny, která musí podstoupit v˘mûnu kostní dfienû nejpozdûji zaãátkem pfiístího roku? Vedle sympatií, kter˘mi si získává pfiátele doslova na první pohled, je to Ïena s pevnou vÛli, silná pfiesvûdãením, ãlovûk velkého srdce, oddaná uãitelskému povolání, je skvûlá matka a manÏelka - to je Petra Slavíková (rozená Marková), dcera Helenky a Bfietislava Markov˘ch, které jsme ãasto potkávali je‰tû pfied nûkolika lety na komunitních akcích v Torontu. KdyÏ pfiicestovali do Kanady, Helence bylo pût a Petru‰ce zhruba ãtyfii roky. Naposledy se, uÏ jako rodiãe dcer, jeÏ se rozhodly zÛstat ve staré domovinû své i sv˘ch rodiãÛ na jiÏní Moravû, usadili v men‰ím domû v Orangeville, odkud - po zváÏení situace zhruba pfied deseti lety - nakonec volili finální návrat. V Krajské nemocnici Tomá‰e Bati ve Zlínû probûhlo testování v úter˘ 1. fiíjna od 13 do 17 hodin a v úter˘ 22. fiíjna od 7 h. ráno. Tedy krátce poté, co nastoupila Petra do nemocnice na léãbu. Do Národního registru kostní dfienû se tak v ten den zapsalo na sto nov˘ch lidí... O pár dnÛ pozdûji pfiibyli sportovci a noví dobrovolníci. A chystají se dal‰í. Spontánní odezva na v˘zvu rodiny Petry Slavíkové pfiiná‰í v˘sledek, nad kter˘m i odborníci kroutí hlavami v úÏasu. A dÛvod? Smutn˘ je pfiíbûh druhorozené dcery manÏelÛ Heleny a Bfietislava Markov˘ch: Petru‰ka, dnes ‰estatfiicetiletá matka ãtyfileté Eli‰ky a uãitelka angliãtiny ve Zlínû, byla leukémií na brnûnské onkologii diagnostikována jiÏ pfied tfiemi lety. Tehdy svoji únavu a slabost pfiiãítala starostlivosti o svou devítimûsíãní dcerku. Následovala celá fiada odborn˘ch vy‰etfiení na brnûnské speciálce, která potvrdila, Ïe se jedná o akutní formu leukémie a která musela b˘t zavr‰ena celkem tfiemi cykly agresivní chemoterapie. UÏ tenkrát se lékafii rozhodli hledat dárce kostní dfienû. BohuÏel, snaha v˘sledky nepfiinesla. A tak pacientka podstoupila alespoÀ autologní transplantaci (tj.léãebn˘ v˘kon, pfii kterém se po pfiedcházející chemoterapii pfievádí pacientovi jeho krvetvorné buÀky zpût. Jin˘mi slovy, dárcem krvetvorn˘ch bunûk je sám pacient. Tento postup umoÏÀuje podat tak intenzívní chemoterapii, která by jinak mohla b˘t smrtelná, protoÏe by úplnû zniãila krvetvorbu. Díky zpûtnému pfievedení krvetvorn˘ch bunûk se pfii tomto v˘konu krvetvorba opût obnoví.) Jenom jeden ãlovûk ze sta se takov˘m dárcem mÛÏe stát, a mûl by b˘t ve vûku vûku 17-35 let, z identického etnika, dobrého zdraví. Záfiijová zpráva, která potvrdila návrat akutní leukémie, se dotkla v‰ech - zasáhla rodinu i kamarády Petry jak v âesku, tak i v Kanadû, kde vyrÛstala a studovala. Záhy si v‰ak uvûdomili, Ïe tím jedin˘m, co mÛÏe pomoci, je optimistická nálada a pfiedev‰ím nalezení pravého dárce... A tak zaãali velkou kampaÀ nabádající k nalezení vhodného dárce kostní dfienû. Rozesílali dopisy, zainteresovali ve‰kerá média, vytvofiili webovou stránku s

October 17, 2013

E-mail

názvem The Petra Project, zaloÏili stejnojmenn˘ úãet, kam se mohou bezpeãnû posílat finanãní dary k provedení nezbytn˘ch procedur. „Já jí toho dárce najít prostû musím, kdyÏ jím nemohu b˘t sama,“ vûfií její star‰í sestra Helena. „Ov‰em nejde jenom o testy, Petra bude potfiebovat také léky a na úhradu za mûsíce pobytu v nemocnici - a procedura se bude opakovat je‰tû i v prosinci... a není na co ãekat.“ O usilovné snaze, hlavnû v‰ak o osobnosti mladé uãitelky, hovofií také webová stránka vytvofiená jejími pfiítelkynûmi z dûtství Markétou Lund (roz. ·emíková) a Jenn Rodgers. Z textu vyznívá vfielost v‰ech zúãastnûn˘ch a úsilí, s jak˘m se do hledání pustili: Mj. se na ní fiíká, Ïe na svûtû je registrováno na 12 miliónÛ potenciálních dárcÛ, ov‰em pouh˘ch 330 tis. KanaìanÛ (!)... Je to jednoduché, zajdûte na www.onematch.ca Pfiíbûh Petry Slavíkové teprve zaãal, a zaãal optimisticky, spontánnû, hlásí se dobrovolníci, ktefií v sobû cítí zodpovûdnost za budoucnost sv˘ch pfiátel, znamení toho, Ïe v té na‰í staré matiãce lidské kvality nevymfiely. Lze vûfiit také tomu, Ïe stejné kvality se uchovaly i v lidech, ktefií zemi dávno ãi nedávno opustili. Pomozte zachránit Ïivot nejen mladé zlínské uãitelky, ale i ostatních, ktefií jsou na dárcovství nutnû odkázáni. „Na‰ím cílem je o nejménû tisíc dárcÛ zv˘‰it poãet v registru Kanady je‰tû pfied vánoãními svátky a na kontû mít takov˘ch 28 tis. dolarÛ k zabezpeãení nutn˘ch procedur,“ pfiiznává realitu Petru‰ãina o nûco málo star‰í sestra Helena Marková. StaÀte se jednûmi z nich... Pokud jste se rozhodli darovat finance, prosíme, ode‰lete jakoukoliv ãástku na The Petra Project, na ‰eku uveìte „The Petra Project“, adresa: The Petra Project c/o Jenn Rodgers, PO Box 2337, Revelstoke, BC VOE 2S0. Je moÏné pouÏít také e-transfer: [email protected] Více na: www.thepetraproject.com, www.kostnidren.cz/nadace vk ***

MÛj dlouholet˘ pfiítel Jan Kozlík byl na jakémsi jednání v Turecku. KdyÏ jsem se ho zeptal, co ho tam pfiekvapilo, bez váhání mi odpovûdûl, Ïe s ním ãasto jednali velice inteligentní blonìaté Ïeny (zfiejmû potomci zavleãen˘ch SlovanÛ). A kdyÏ jsem se ho zeptal, co ho je‰tû pfiekvapilo, odpovûdûl, Ïe v‰echny hájily islám, protoÏe udrÏuje fiád a pofiádek a dodal: „Namítl jsem jim, Ïe to je právû dÛvodem stagnace. Evropa se mohla rozvinout díky chaosu, kter˘ zde byl ve stejnou dobu.“ ¤ekneme-li to velice zjednodu‰enû: Proto chvála Josefu II. a Toleranãnímu patentu. Kdykoliv se zemû uzavfiela pfied vlivem jin˘ch kultur, znamenalo to stagnaci. Bitva na Bílé hofie pfiinesla do âesk˘ch zemí stagnaci a Josef II. sv˘m patentem prolomil barieru. Dostávám obãas dopisy tu proti RómÛm, jindy proti islámu, také na podporu quebecké vlády, která chce zakázat no‰ení nûkter˘ch náboÏensk˘ch symbolÛ na vefiejnosti. Spoleãn˘m jmenovatelem zde b˘vá vûta, Ïe se projekt kanadského multikulturalismu nepovedl. Nevím, proã pisatel s tímto názorem ho posílá do etnick˘ch novin, které jsou dÛkazem pfiesného opaku. Copak organizace jako âeské a Slovenské sdruÏení nebo MasarykÛv ústav ãi nadace Host˘n nepatfií do této kategorie? Copak jsme nezaÏili období, kdy fiádové sestry nesmûly v nemocnici nosit obleãení, které patfiilo k jejich vyznání? Kdy vûfiící lidé nesmûli b˘t uãiteli? Copak není dokladem opaku, Ïe v jedné zemi Ïijí v míru Srbové a Chorvati? Ir‰tí protestanti a katolíci, ãi v Torontu na sever od 401 v jedné oblasti pár kilometrÛ od sebe Ïidi a muslimové? Tyto hlasy se odvolávají velice ãasto na kfiesÈanské tradice, ale pokud se podíváme do Nového zákona, pak je to právû apo‰tol Pavel, kter˘ vystoupil v Areopagu (Sk 17, 1633) a vstupuje v dialog s AtéÀany a hovofií o Neznámém Bohu. Není zde ani stopa po agresivitû ãi mocenském prosazování kfiesÈanství, ale naopak snaha o pochopení druhé strany. Josef II. byl velk˘m panovníkem; uvûdomil si, Ïe tolerance a dialog mají svou hodnotu. Oznamenie BohuÏel tyto hodnoty jsou právû dnes v ohroÏení tûmito hlasy, které velice ãasto Veºvyslanectva SR Veºvyslanectvo Slovenskej republiky v Ottawe vypadají líbivû. Ale‰ Bfiezina oznamuje, Ïe z dôvodu personálnych redukcií *** a vedené úmyslom predísÈ ãasov˘m prieÈahom pri vybavovaní klientov konzulárneho oddelenia dochádza s úãinnosÈou od 1.8.2013 k nasledovnej úprave Pí‰em vám zo Slovenska a obraciam sa na úradn˘ch hodín konzulárneho oddelenia Vás s prosbou o pomoc pri hæadaní svojej veºvyslanectva nasledovne: a) Îiadatelia o udelenie slovenského víza rodiny. Neviem na koho sa mám obrátiÈ preto môÏu svoje Ïiadosti predkladaÈ v utorok a vo vám pí‰em ãi by ste mi mohli pomôcÈ nájsÈ rodinu, ktorá odi‰la do Kanady asi v roku ‰tvrtok od 9:00 hod do 11.30 hod. b) Poskytovanie ostatn˘ch konzulárnych 1960. sluÏieb ako napr. legalizaãné úkony, Pochádzali zo Spi‰a ujo sa volal ·tefan Babík vybavovanie Ïiadostí o vydanie cestovn˘ch a mal dcéry Oºgu, Helenu a syna. Jedna z dcér pasov, matriãn˘ch dokumentov a pod. bude si vzala za muÏa Billa Cooka. Boli v Toronte. vykonávané priebeÏne vo vopred dohodnutom Prosím viete mi pomocÈ v nejakej databáze termíne. Klienti konzulárneho oddelenia si alebo v matrike nájsÈ rodinu. ëakujem a s termín na vybavenie svojej Ïiadosti môÏu dohodnúÈ telefonicky na tel. ãísle (613) 749- pozdravom. Viktor Klima 4442 kl. 101 (p. Kostolny) [email protected] ***

Hºadanie príbuzn˘ch

Chvála toleranãnímu patentu

Pfied 232 léty 13. fiíjna 1781 vyhlásil císafi Josef II. toleranãní patent. Není to kulaté v˘roãí, ale tuto událost bychom si mûli pfiipomínat nejen kaÏd˘ rok, ale kaÏd˘ mûsíc. JelikoÏ se této události pfiikládalo ve ‰kolách málo váÏnosti, zopakujme, Ïe Toleranãním patentem bylo povoleno vyznání aug‰purské (luterské), helvetské (kalvínské), fieckopravoslavné (nesjednocení ¤ekové) a Ïidovské (které nûkteré prameny nezmiÀují). PfiestoÏe nekatolická náboÏenství nebyla rovnoprávná, ale pouze tolerovaná (k jakémusi zrovnoprávnûní do‰lo aÏ v roce 1861), mÛÏeme pozorovat, Ïe tento patent sehrál v˘znamnou roli v 19. století. Evangelíci jako Kollár, ·afafiík a Palack˘ silnû ovlivnili národní obrození a mûli vliv i na T. G. Masaryka.

*** Chcela by som sa na vás obrátít s prosbou: Hæadáme príbuzn˘ch zo Zdychavy, okolie Revúcej - Onreja Simana, narodeného 1. marca 1897 a Márie Simanovej, rodenej Hutanovej 9. marca 1909. Onrej Siman alebo Sziman zomrel 14. septembra 1974 v Montreale a Mária zomrela 29. apríla 1975. Pochovaní sú obaja v Notre-dame des Neiges. Onrej mal deti Onreja a Annu, a potom s Máriou mali dcéru Margitu Palkoviãovú. Margita bola na Slovensku v 1977 a odvtedy sa o nej nevieme dozvedieÈ viac. Prosíme o va‰u pomoc ak poznáte Margitu, prosím ozvite sa nám alebo poÏiadajte Margitu alebo jej príbuzn˘ch nech sa nám prosím ozvú. Vopred ìakujeme! [email protected] (250) 514-2515 (Victoria, BC) ***

5

Obituary

6

October 17, 2013

Zemfiel Franti‰ek Tesafi - 98 Zemfiel v torontské nemocnici v nedûli 30. záfií 2013. Bylo mu 98 let. Franti‰ek a já jsme se pfied tfiemi roky domluvili, Ïe koncem listopadu nebo zaãátkem prosince pfií‰tího roku oslavíme spoleãnû narozeniny: on svoje sté, já jen nezralou devadesátku. Pfiesné datum jsme nestanovili, zato jsme se zavázali, Ïe svoje narozeniny oslavíme, i kdyÏ se jich nedoÏijeme (z nûjakého dÛvodu jsme ne‰li do detailÛ, jak a kde by se takové oslavy konaly). Vûdûli jsme o sobû léta, ale opravdu jsme se sblíÏili teprve dva mûsíce pfied Franti‰kovou pûtadevadesátkou, kdyÏ jsem ho nav‰tívil v jeho torontském domovû, pûknû si s ním o jeho Ïivotû popovídal a odnesl si aktovku plnou dopisÛ a jin˘ch dokumentÛ - bylo mi jasné, Ïe mi je Franti‰ek svûfioval dost nerad. Nûktefií ãtenáfii si moÏná vzpomenou na ãlánky v Satellitu a Czech/Folkplus v prosinci 2009 (první ãlánek vy‰el 2. prosince, v den jeho 95. narozenin, nazval jsem ho Milostné dopisy z Nigerie aneb Frank Tesafi - 95 romantick˘ch let) a druh˘ 14. srpna 2010, nazvan˘ Frank Tesafi - BaÈ ovec a voják. A tak bûh jeho Ïivota naãrtnu globálnûji, neÏ jsem to dûlal v tûch dvou ãláncích.

F. Tesař a Josef Čermák v roce 2011

Franti‰ek se narodil 2. prosince 1914 v Nedakonicích u Uherského Hradi‰tû. V srpnu 1934 (ani ne dvacetilet˘) zaãal pracovat v BaÈovû prodejnû v Prostûjovû; 14. února 1938 mu vedoucí oznámili, Ïe za ‰est dní, 20. února, pojede do Lagosu v Nigerii, pas Ïe mu obstarají, on si musí pfiipravit cestovní fiád a opatfiit informace o Nigerii. Jeho vlak odjíÏdí ze Zlína v ‰est hodin ráno. KdyÏ to Franti‰ek oznámil mamince, skoro za‰tkala, “ale BoÏe a kde to je” a kdyÏ jí to ukázal na mapû, zalomila rukama a hned se kfiiÏovala. V kanceláfii se dozvûdûl, Ïe veãer pfied jeho odjezdem odjíÏdí do Nigerie sleãna, která se jede vdávat za jednoho baÈovského zamûstnance. Vrtalo mu hlavou, proã nejedou spolu. V kanceláfii se na jeho otázku jen mile pousmáli, tak na to pfii‰el sám: BaÈovská taktika: Ïádn˘ z nich nemluvil anglicky, kdyÏ pojedou stejnou lodí, budou klábosit jen ãesky, kdyÏ pojedou zvlá‰È, tak za tfii t˘dny na lodi se nûco musí nauãit. V ‰est hodin ráno 20. února roku pozdûji poznamenaného Mnichovem vyrazil lokálkou do Otrokovic, vybaven mimo jiné ‰ortkami a lehk˘m oblekem, kter˘ mu u‰ili u Nehery; pak rychlíkem do Prahy, dál do Norimberku, tam pfiestoupil na Schnellzug nach Ostende, pak lodí pfies Kanál do Doveru a vlakem do Lond˘na. V Lond˘nû v cestovní kanceláfii, která mu mûla zafiídit cestu do Nigerie, nemluvili ãesky (a v kanceláfii ve Zlínû nikoho nezajímalo, jestli Franti‰ek mluví anglicky), ale na‰li hodného âecha, kter˘ Franti‰kovi nejen v‰ecko zafiídil, ale je‰tû ho pozval na veãefii. Tfii dny po pfiíjezdu Lond˘n opustil zvlá‰tním vlakem, kter˘ stavil pouze v Coventry a bral pouze lidi, ktefií jeli na stejnou loì jako Franti‰ek. V jídelním voze si na jídelníãku vybral nûco v stfiední cenové hladinû, a byl trochu pfiekvapen, kdyÏ mu ãí‰ník pfiinesl láhev vína, ale kamarádsky ji vypil s dvûma pány, ktefií s ním sdíleli stÛl a ti mu zase ukázali veãerní Ïivot, kdyÏ Accra zastavila v Las Palmas na Kanársk˘ch ostrovech. Vlak je dopravil do Liverpoolu, tam se nalodili na uÏ zmínûnou loì ACCRA, která zastavila v fiadû romantick˘ch míst: Madeira, Kanárské ostrovy, Dakar, Conakry, Freetown, Monrovia, Abiddjan, Takkoradi… Franti‰ek byl cestou skoro nad‰en: „Pofiád se jen pilo, jedlo a slunilo, také rÛzné hry na palubû a koupali‰tû.“ V Lagosu, hlavním mûstû Nigerie, pfiistáli 11. bfiezna 1939. (Jejich loì válku nepfieÏila; byla potopena nûmeckou ponorkou). Svou nigerijskou kariéru Franti‰ek zaãal docela slu‰nû: nastoupil v BaÈovû prodejnû v Lagosu, jako zástupce vedoucího, Slováka, po jehoÏ odchodu na dovolenou pfievzal - a tady si dovolím Franti‰ka citovat: „…prodejnu, deset zamûstnancÛ, úãetní, pokladní, prodavaãe a prodavaãky, ov‰em v‰ichni ãerní…“ Od vedoucího si koupil auto, Hudson-Teroplane. Jezdit neumûl, ale rychle se nauãil. To se mu moc hodilo, kdyÏ koncem roku 1939 byl poslán na sever Nigerie do Kano otevfiít novou prodejnu. Cituji: „Jel jsem autem z Lagosu do Kana úplnû sám, cesta bu‰em, Ïádná asfaltka, vzdálenost pfies 1000 km. Îádná hospoda, Ïádná benzinová pumpa, jídlo pokud moÏno s sebou, benzin taky… Po cestû nûkde bylo vidût cedulku se slonem jedoucím na kolobûÏce, coÏ byla v˘straha, Ïe tam pfiecházejí sloni, jinde zas upozornûní na opice a podobnû.“

V Nigerii Z Kany poslal dopis, datovan˘ 5. 8.1939, sleãnû Svatavû Kapounové v Brnû. Pí‰e: “Jistû Vás pfiekvapí, kdo Vám pí‰e, aãkoliv Vás nezná… Bydlím s panem Neumanem, kter˘ mnû hned na uvítanou hlásil, Ïe nûjaká sleãna si chce se mnou dopisovat… Opravdu pozdrav z domova. Ale od koho. Sleãna Svatava, tak krásné jméno, aÏ jsem se nad ním zamyslil. Osud - cesta, která vede ãlovûka po cel˘ Ïivot, aniÏ by vûdûl, jak si s ním zahrává. Byla to náhoda, Ïe jste dostala od p. Neumana fotografii, na které jsem byl ‰Èastnou náhodou i já?” Tak zaãaly milostné dopisy z Nigerie. Ale na ten dal‰í si sleãna Svatava musela pár let poãkat. Ona totiÏ v Evropû vypukla válka. Zbûsilá, niãivá, která hrozila pohfibít civilizaci. Nezniãila. Nepohfibila. Díky muÏÛm jako Winston Churchill. Ale stejnû i muÏÛm, ktefií nechtûli psát historii svûta. MuÏÛm jako Franti‰ek Tesafi. MuÏÛm, ktefií ve vûãném sporu mezi dobrem a zlem stáli na stranû dobré…

V ãeskoslovenské armádû Franti‰ek se pfiihlásil do ãeskoslovenské armády v Anglii v fiíjnu 1940. Pí‰e o tom ve své publikaci Cesta do Afriky a Kanady: Absolvoval jsem para‰utistick˘ kurs, tfii t˘dny u AngliãanÛ, to byl kurs, kde se nesmûlo chodit pomalu, v‰echno klusem, i kdyÏ se ‰lo fasovat jídlo, AÏ jsme toho mûli dost, tak jsme ‰li skákat... (V‰imnûte si, prosím, Franti‰kova pfiízemního, skoro la‰kovného pfiístupu k vûcem, tak docela bez bombastu, Franti‰kovsky

skromného!) U tankové roty jsem jezdil tankem. AÏ po dobu, kdy se armády vylodily ve Francii, jsme jezdili po Anglii, Skotsku a Walesu po manévrech…Po vylodûní nás pfiestûhovali do Francie, kde jsme udrÏovali Nûmce v obsazeném Dunkirku. Koncem fiíjna 1944 ãeskoslovenská obrnûná armáda, v níÏ Franti‰ek slouÏil, podnikla pod vedením gen. A. Li‰ky na poãest 28. fiíjna 1918 útok na nûkolik men‰ích farem, obsazen˘ch Nûmci a zajala na 100 nepfiátelsk˘ch vojákÛ, pfii jejichÏ v˘slechu se dobfie uplatnili pfiíslu‰níci armády, mluvící ãesky a nûmecky. Válka skonãila. Franti‰kova kolona jela pfies Francii a Nûmecko do Prahy, kde Franti‰ek pracoval - je‰tû jako voják - nûjak˘ ãas pro UNRRU. Bûhem roku 1945 se pfiesunul do Anglie, kde fiídil nákladní auta ze skladi‰tû do Portmouth, a dál do Ostende aÏ do Prahy. Byla mu udûlena fiada medailí: „Mám jich asi ‰est, ale to nejsou Ïádné velké metály, jako Váleãn˘ kfiíÏ a podobnû…“ Mezi jeho vyznamenáními je Pamûtní medaile k osvobození Dunkirku, udûlená Franti‰ku Tesafiovi za úãast na bitvách za osvobození mûsta v kvûtnu 1945 a ãeskoslovenská medaile za zásluhy II. stupnû jako uznání vynikajících ãinÛ mimo boj, jimiÏ se zaslouÏil o ãeskoslovenskou armádu (nikdy se o sv˘ch vynikajících ãinech nezmínil). 28. fiíjna 1999 byl pov˘‰en na podplukovníka ve v˘sluÏbû. Nazpátek v Nigerii Také si u BaÈÛ v Tilbury vyjednal návrat do Nigerie, kam pfiiplul tûsnû pfied vánoci 1945. 1. ledna 1946 pfievzal v Abu dvû prodejny a dvû dal‰í otevfiel, kaÏdá z nich tak 100 km od Aby. A jak tak jezdil po Nigerii, vzpomnûl si na dopis, kter˘ v roce 1939 napsal sleãnû Svatavû. Komentuje to docela svéráznû: “Pfii ãundrování bu‰em jsem si vzpomnûl, Ïe pfied válkou jsem si vymûnil dopis s nûjakou sleãnou z Brna.” Zdá se, Ïe nûjak pozapomnûl na svÛj dopis z 10. 10. 1945 (jeho adresa tehdy byla ‘St/Sgt. Frank Tesar, Czechoslovak Army Depot’). Ten dopis zaãínal velmi opatrnû: Milá Svatavo, pfiednû se chci omluvit u Va‰eho p. manÏela... Pochopitelnû: sleãna Svatava se bûhem tûch ‰esti let, které mezi daty onûch dvou dopisÛ uplynuly, mohla vdát… Nevdala se, ti dva si vymûnili desítky a snad stovky dopisÛ, ãím dál nûÏnûj‰ích (Franti‰kova pfiedstavivost se zmohla jen na celkem prozaické Milá Svatu‰, Milá Svatulinko; za to Svatava své pfiedstavivosti uvolnila uzdu naplno: Milovaná pusinko, Milovan˘ ro‰Èáku, Mazlíãku, Mil˘ protivo. Ten poslední (z Aby v Nigerii) obdrÏeli brnûn‰tí manÏelé Kroupovi v ãervnu 1947. Dopis zaãíná zdvofiile a nevinnû: Pfiednû bych Vás chtûl poprosit o prominutí, Ïe Vám pí‰i, aniÏ mû znáte. Ta druhá vûta, v pfiípadû, Ïe Svatava se sv˘m rodiãÛm nesvûfiila, byla bombou: Jistû je Vám v‰ak jiÏ známo od Svatavy, Ïe jsme se domluvili o tom, Ïe pfiijede za mnou do Afriky, aby se stala mojí Ïenou… Jistû je to pro Vás velmi tûÏká vûc dát dceru nûkomu, koho neznáte. A teì slova, která si zaslouÏí místo ve sbírce nesmrteln˘ch v˘rokÛ: …a kterého nezná ani Va‰e dcera. Tatínek Svatavy odpovûdûl souhlasem: Dostanete Svatu, hodnou, skromnou, vzdûlanou a pofiádnou. Chtûl jsem z ní mít Dr. M. BohuÏel ta nûmecká bestie zmafiila v‰echno - Nyní prosím Boha, aby v‰e dobfie dopadlo, a dal Vám své poÏehnání, byste oba byli ‰È astni. Ku lidskému ‰tûstí je potfiebí velmi málo, hlavnû lásky a porozumûní jeden druhému… Budeme se modlit za Va‰e budoucí ‰tûstí. 5. listopadu 1947 se Svatava a Franti‰ek setkali na leti‰ti v Lagosu. Bylo to jejich první setkání... Podali si ruku a dali si pusu. Tfii dni na to byli oddáni v katolickém kostelíãku v Abû. Pfií‰tích dvacet let v Nigerii Franti‰ek pracoval v Benim City, kde pfievzal stanici, která nakupovala gumu a souãasnû pfievzal prodejny obuvi v Sapelle; o rok pozdûji pfie‰el do Jos, kde se jim narodil syn Petr. Zaãátkem roku 1950 pfie‰el do Kano, kde pfievzal hlavní sbûrnu kÛÏí - ten rok byl zvlá‰È úspû‰n˘: za t˘den nakoupili aÏ 8000 kozích kÛÏí, tisíce kÛÏí hovûzích a ovãích a dokonce i pûknou fiádku kÛÏí hadích. V Kanu se jim narodil druh˘ syn, Pavel. V roce 1956, kdy Nigerii nav‰tívili manÏelé BaÈovi, Franti‰ek poÏádal o pfieloÏení do Kanady, hlavnû proto, Ïe v Nigerii nebyly pro evropské dûti ‰koly. Ale k odjezdu do Kanady do‰lo aÏ v bfieznu 1967, kdy se Tesafiovi pfiesunuli do Val d’Or v Quebeku. Pfiestûhování - vãetnû více neÏ dvou tun zavazadel - hradila firma BaÈa. V kvûtnu 1968 byl Franti‰ek pfieloÏen do Toronta jako vedoucí prodejny. Do roku 1979, kdy ode‰el do v˘sluÏby, vystfiídal prodejen nûkolik. Ale i potom - Svatava pracovala v bance - je‰tû obãas zaskoãil u BaÈÛ. Na oslavu jeho pûtasedmdesát˘ch narozenin syn Petr rodiãÛm zaplatil cestu kolem svûta. Smrt Svatavy V dubnu 2005 zemfiela Svatava a Franti‰kÛv svût se zachvûl v základech. Ale jeho ãas je‰tû nepfii‰el. Nûkdy se s pfiáteli zúãastnil m‰e u sv. Václava a v fiíjnu 2010 stál s Janem Waldaufem - po mém soudu nejvût‰ím Sokolem své generace - ãestnou stráÏ u ãeské vlajky pfii oslavû státního svátku u ontarijského parlamentu. Na pfií‰tí rok, jak uÏ jsem se zmínil, jsme plánovali veliké oslavy jeho st˘ch narozenin. Franti‰ek byl radostn˘ a ãist˘ ãlovûk. ·pína svûta jako by se mu vyh˘bala. Dovedl se radovat z drobn˘ch vûcí: náv‰tûvy pfiátel, pohlazení v novinách, prvních kvûtÛ na zahradû, zrajícího ovoce, první várky vánoãního cukroví (to, co mi dal minul˘ rok, jsem jedl tak ‰etrnû, jako bych to zaplatil zlatem). Oba jsme byli ost˘chaví dotknout se témat jako BÛh, vûãnost, du‰e, témat, kolem kter˘ch pokorní lidé chodí po ‰piãkách. Na svût se díval oãima inteligentního ãlovûka, jehoÏ vize nebyla zdeformována ani pfiemírou ‰kolení, ani Ïádostivostí bohatství ãi moci. Byl rovn˘ a ãestn˘ a brzy rozpoznal, Ïe ‰tûstí mÛÏeme vydolovat jen ve ‰tolách sv˘ch srdcí Nevím, kam odcházíme, kdyÏ na‰e pozemská viza vypr‰í. A to snad je nejvût‰í bída ãlovûãenství: Ïe smrt zpfietrhá vztahy s lidmi, jejichÏ pfiátelství a láska daly smysl na‰im vlastním ÏivotÛm. Josef âermák ***

Josefe, vím, Ïe Franti‰ek Ti byl blízk˘, i já na nûho velmi rád vzpomínám - mám dvû krásné momentky ve své pamûti - V první stojí voják ve slavnostní uniformû na balkónu torontské radnice vzrÛstem nikterak velk˘, spí‰e naopak - zato v‰ak v hrdém vzpfiímeném postoji, s vrásãitou rukou pfiedpisovû u ãela vzdávajíc hold ãeské vlajce. Bylo mu tenkrát 95... O rok pozdûji jsme mu spolu pfiedávali onen metál ministra obrany (na TvÛj podnût), kdyÏ ho pfiebíral, byla v nûm zase ta hrdost chlapa, kterej za svou vlast bojoval a byl ochoten poloÏit Ïivot. ZároveÀ jsem v‰ak mûl moÏnost poznat i jeho druhou stránku, kdyÏ nám s radosti servíroval obûd, kter˘ navafiil - byl skvûl˘m hostitelem, vtipkoval, usmíval se a mûl jiskru v oku... Pfies víkend jsem se koneãnû dostal k pfieãtení Tv˘ch ãlánku o nûm - a vzpomnûl jsem si na tu neuvûfiitelnou, dnes nevídanou lásku pfies oceán, dopisy chodící ne bûhem pár minut jako maily dnes, ale nûkolik t˘dnu po mofii, rozdûlení válkou, opatrnû na‰lapování Franti‰ka po válce, jestli jeho vysnûná láska není uÏ vdaná za jiného, ale hlavnû ten dopis pln˘ kuráÏe a pokory, kdyÏ Ïádal otce o její ruku... Krasnej ãlovûk, krasnej Ïivot! Richard Krpaã ***

History/Elections

October 17, 2013

Státní svátek a svatováclavské posvícení

Dne 1. fiíjna 2013 se konala v Hart House na Torontské univerzitû slavnostní recepce, kterou uspofiádal Generální konzulát v Torontu. Veãera se zúãastnili pfiedstavitelé krajansk˘ch organizací s pfiedsedkyní torontské poboãky âSSK Radmilou Locherovou, pfiedsedou MMI Franti‰kem Jeãmenem, duchovními Liborem ·vorãíkem a Ladislavem Kozákem. Byli pfiítomní zástupci Sokola, âeskoseveroamerické obchodní a kulturní komory a dal‰í pfiedstavitelé krajanské vefiejnosti. Na neformálním setkání promluvil generální konzul Vladimír Ruml (na snímku). V nedûli 29. záfií se konaly slavnostní bohosluÏby pfii pfiíleÏitosti svátku sv. Václava. Bûhem dopoledne bylo vzpomenuto moudrosti kníÏete Václava. Po slavnostních bohosluÏbách a obûdû, kterého se na oplátku zúãastnil generální konzul Vladimír Ruml s rodinou, následovala krátká taneãní zábava, bûhem, které zahrála skupina Miro Letka. V fiíjnu se uskuteãní je‰tû oslava vzniku âeskoslovenské republiky, rovnûÏ v Hale kostela sv. Václava a to 27. fiíjna o 16 hodinû. V listopadu si pak pfiipomeneme pád komunismu. O v‰ech událostech budeme informovat v pfií‰tích vydáních Satellitu. abe ***

Pfiedvolební prÛzkum

AÏ sedm stran by se podle aktuálního prÛzkumu spoleãnosti TSN Aisa pro âT dostalo po volbách do poslanecké snûmovny. Vyhrála by sociální demokracie s 28,5 % hlasÛ. Následují ANO a KSâM shodnû s 12,5 procenty. TOP 09 by získala 11 procent, ODS 6,5 procent, KDU-âSL 6 procent a do dolní komory parlamentu by se tûsnû dostal i OkamurÛv Úsvit pfiímé demokracie (5 procent). Pod hranicí volitelnosti skonãily tentokrát prezidentská SPOZ (4,5 %), Strana zelen˘ch (3,5 %) a Piráti (3 %). Oproti o t˘den star‰ímu prÛzkumu TSN Aisa si ODS pohor‰ila o dvû procenta. O pÛl procenta ménû mají sociální demokraté, lidovci a ANO. Naopak komunisté a TOP 09 si polep‰ili o 1,5 procenta. Podle fieditele TNS Aisa Bronislava Kvasniãky jde o dlouhodob˘ trend, kdy nezanedbatelná ãást voliãÛ ODS a Vûcí vefiejn˘ch se pfielévá k Babi‰ovu uskupení Ano. K volbám chce podle prÛzkumu jít 77 procent lidí. To ale asi nebude koneãné ãíslo, protoÏe pevnû rozhodnut˘ch volit je jen 38 procent lidí. Odhodlání se voleb zúãastnit, v‰ak podle prÛzkumÛ Aisa roste. PrÛzkum Aisa, zvefiejnûn˘ v nedûlním pofiadu Otázky Václava Moravce, probûhl od 30. záfií do 9. fiíjna na 875 respondentech. Statistická odchylka se pohybuje od 0,9 do tfií procent. reflex ***

7

History

8

October 17, 2013

Teplice - malá historie salónu Evropy Venku tfiicet pût ve stínu, termální voda tfiicet osm ve vanû takÏe tohle moc pfiíjemnû dohromady nejde - nacházím se v lázních Teplicích v âechách a je léto roku 2013. Za svÛj zrod dûkují láznû léãivé termální vodû a to uÏ hezky dávno. S úÏasem si prohlíÏím mal˘ kapající pramíneãek „Pravfiídlo“ oné zázraãné vody, jinak ukryté v hloubce padesáti jednoho metru - taková moÏnost zde totiÏ je u ka‰niãky jednoho z pÛvodních mû‰Èansk˘ch domÛ. Kupuji si oplatku a prohlíÏím si dobové portréty tfií dávn˘ch mocipánÛ, vylepené hned v blízkosti oplatkárny. Samozfiejmû, Ïe plakáty s portréty pro‰ly dokonal˘mi technologiemi souãasn˘ch reklamních studií a tudíÏ v‰ichni muÏi na nich jen záfií. V‰ichni tfii jsou urostlí a dokonale obleãení do tehdej‰í módy. Rusk˘ car Alexandr I. pfiedvádí bílé rajtky, skoro jako leginy, zastrkané do nale‰tûn˘ch holin; prusk˘ král Bedfiich Vilém III. dal pfiednost kalhotám v barvû oslnivû ãervené a rakousk˘ císafi Franti‰ek I. elegantním ‰edozelen˘m s ozdobou mrÀav˘ch ãerven˘ch knoflíãkÛ na jakémsi lemování. Jako muÏ je urãitû nejhezãí prusk˘ král. A také to byl on, kter˘ si Teplice velice zamiloval a od roku 1813 do roku 1839 je témûfi pravidelnû nav‰tûvoval kaÏd˘ rok. Tihle tfii urození se zde se‰li na jafie pfiesnû pfied dvûma sty roky a vymysleli tady ti‰e a konspiraãnû jak zastavit Napoleonovo taÏení z DráÏìan na Prahu. A to se jim také podafiilo bitvou u blízkého Chlumce - pozor nepoplést s bitvou sedlákÛ u Chlumce jiného. Rakousk˘ císafi se tehdy ubytoval na zámku a ostatní ve vybran˘ch mû‰Èansk˘ch domech. DÛm, kde se tehdej‰í „konspiraãní“ jednání konalo stále stojí na dne‰ním Zámeckém námûstí a je oznaãen informaãní deskou. A teì se uÏ procházím v zámecké zahradû, která je obrovská v anglické parkové úpravû i vãetnû rybníkÛ. DÛleÏité je, Ïe si zdej‰í dokonalá a vzácná zeleÀ i dost umí poradit s tím leto‰ním úmorn˘m vedrem. KdyÏ teplické láznû byly v 19. století na vrcholu své dokonalosti, plnila zámecká zahrada úlohu zahrady promenádní. Teì zde uÏ nelze potkat básníka a spisovatele Goetheho a skladatele Beethovena, pfiesto je dodne‰ka známa historka jejich procházky touto zahradou, kdy se Goethe hluboce klanûl rakouské císafiovnû, kdeÏto Beethoven nevychovanû odkráãel pryã. Láznû v 19. století nesly pojmenování Salón Evropy anebo také Malá PafiíÏ. A bylo to pojmenování nanejv˘‰e pravdivé. V Teplicích se scházela jak ve‰kerá vládnoucí ‰lechta, tak pfiedstavitelé umûní, a mnozí z nich se zde i léãili. Snad nejhonosnûj‰í byl v tomhle smûru „panovnick˘ kongres“ v roce 1835, kdy se slavnostnû pokládal kámen k ruskému pomníku pfiipomínajícímu bitvu u Chlumce. Za v‰echny tehdej‰í pfiítomné jmenuji rakouského císafie Ferdinanda V. s chotí, ruského cara Mikulá‰e s velkoknûÏnou Olgou, pruského krále Bedfiicha Viléma, belgického prince Charlese de Ligne, a ‰lechtické rodiny LobkovicÛ a ChotkÛ.

Teplice zámek

LázeÀství se na rozvoji Teplic vysoce podílelo. V roce 1870 sem za léãením pfiijíÏdûlo pln˘ch tfiináct tisíc lidí roãnû. Trend se zmûnil, kdyÏ o deset let pozdûji zátopa dolÛ v okolí Duchcova zasáhla i pramen termálního lázeÀského vfiídla a láznû se ocitly bez léãebné vody. Technick˘mi vrty byla voda pozdûji opût obnovena, ale povûst lázní znaãnû utrpûla. Na dal‰ím útlumu se po válce projevil odsun NûmcÛ a hlavnû pak cílené zamûfiení komunistického reÏimu vybudovat zde hnûdouhelnou energetickou základnu doprovázenou niãením Ïivotního prostfiedí a totálním zánikem kulturního a spoleãenského Ïivota. Dnes jsou Teplice témûfi úplnû opravené a lázeÀství opût modernû funguje. Îivotnímu prostfiedí je vûnována obrovská kultivace. Znovu stoupá poãet hostÛ, jen tuzemská klientela je zatím stále ponûkud slab‰í. Zcela jistû je na vinû nov˘ indikaãní systém a velmi omezené finanãní krytí zdravotních poji‰Èoven. Trochu

BrouCzech - svûtlé pivo Po‰máknûte si v Ontariu na novém ãeském pivu z malého pivovaru v Nové Pace MÛÏete ho ochutnat v restauraci Praha na Masaryktownu ve Scarborouth K dostání je ve víc jak ãtyfiiceti prodejnách s pivem v oblasti Toronta: od Oshawy aÏ po St. Catharines. RovnûÏ v obchodech v Ottawû, Peterborough, Sudbury, Barrie, Collingwoodu, Kitcheneru/Waterloo, Windsoru a v pfiilehl˘ch oblastech!

Hledejte Beer Store na www.thebeerstore.ca/beers/brouczech-premium-lager a klepnûte na “View Locations” E-mail: [email protected] Doporuãte pivo BrouCzech va‰emu oblíbenému Beer Storu! Informace o pivovaru: www.novopackepivo.cz

Foto: Internet

informací v ãíslech asi neu‰kodí. První ãtyfii mûsíce roku 2012: z âech 63% (40), Nûmecka 19% (18), rusky mluvících zemí 11% (27), arabsky mluvících 5% (13). âísla v závorkách znaãí totéÏ období v roce 2013. Leto‰ní tropická vedra vytvofiila na chodnících mnoÏství pfiíjemn˘ch pfiedzahrádek s pestrou nabídkou zmrzlin, mátov˘ch chladiv˘ch minerálek a hlavnû dobr˘m zdej‰ím pivem. Tyhle pfiedzahrádky nikterak neubraly na kavárenské a cukrárenské slávû prostor umístûn˘ch v domech. V Café Beethoven je káva i s preludováním velmi, velmi líbiv˘ch klavírních melodií. Jen nevím, zda by byl Beethoven spokojen se skuteãností, Ïe klavírista má sice sako, ko‰ili v‰ak nahradil moderním triãkem, kalhoty má tfiíãtvrteãní a bosé nohy jen v letních vzdu‰n˘ch sandálech. No, co já vím, tfieba by to vÛbec Beethovenovi nevadilo, jeho nekonvenãnost by tomu plnû odpovídala. KaÏdopádnû se na klavíristu dívá docela pfiátelsky ze svého portrétu umístûného na stûnû spolu s Goethem a Marií Louisou, Napoleonovou manÏelkou, která kdysi také Teplice nav‰tívila a obdivovala. Teplice mají jiÏ dfiíve zmiÀovan˘ obrovsk˘ zámek. PÛvodnû to byl klá‰ter benediktinek postaven˘ ãeskou královnou Juditou ve 12. století. Klá‰ter pfieãkal i dobu husitskou, která nenechávala klá‰tery bez drancování. V jakési kronice se uvádí, Ïe se fiádové sestry dokonale pfiátelsky o husity postaraly a ti je u‰etfiili. V dal‰í dobû klá‰ter chátral - jepti‰ky definitivnû koncem 15. století klá‰ter opou‰tûjí a ten pomalu a postupnû je pfiestavován na jakousi ‰lechtickou tvrz a pozdûji uÏ zámek. Stfiídá hojnû majitele, zaãíná to Johanou z RoÏmitálu, manÏelkou Jifiího z Podûbrad, a pak fiadou dal‰ích. Ustálení zaãalo aÏ rodem AldringerÛ v 18. století - ti zde pob˘vali aÏ do roku 1945. TakÏe kfiestní list zámku je hodnû pestr˘. Zrod je románsko gotick˘, srdce renezanãní, odûv barokní a klasicistní. Dnes je v zámku umístûné muzeum, pfiesto ãást zámeck˘ch interiérÛ je zájemcÛm pfiístupná. Nûkteré spoleãenské pokoje mû sv˘m vybavením docela nadchly, hlavnû poslední z nich - dobová jídelna. KdyÏ jsem si v‰ak vyslechla, Ïe pokoj slouÏil v souãasné dobû pro filmování jakéhosi rakouského filmu a filmové kulisy pfiedstavující vybavení jídelny jiÏ trvale zÛstaly a klamou teì náv‰tûvníky svojí historickou nepravostí, tak nevím, zda se mi je‰tû tolik líbí dvû obrovské vázy v jiném pokoji, dar cara Mikulá‰e. Co kdyÏ je tam nechal dát tfieba Jakubisko? A nakonec tfii otázky - jako vÏdy, kdyÏ pí‰u o nûjaké ‰lechtické dobû. 1. Na co se léãil Beethoven v Teplicích? TûÏké, moc tûÏké! Byla to nedosl˘chavost, pr˘ po revmatismu. 2. Proã jezdil prusk˘ král tak ãasto do Teplic? Jednoduché, moc jednoduché! Zamiloval se tady do hrabûnky Augusty Harrachové a nakonec se s ní i oÏenil. 3. Na jak˘ch dílech pracoval Beethoven v Teplicích. Nebudu vás napínat - na sedmé symfonii, také na osmé a hlavnû na dopise „Nesmrtelné milence“, kdy se dodne‰ka neví, o koho vlastnû ‰lo. Ing. Jana Fafejtová, Praha ***

October 17, 2013

9

E-mail

Do tfietice o Vietnamu a Vietnamcích Milá paní Jano, byla jsem potû‰ena, Ïe mÛj ãlánek o Vietnamcích vzbudil vበzájem. Za prvé, Ïe se vám líbil a za druhé, Ïe jste i vy pfiidala dlouhá a dobrá slova na jejich adresu. Díky vám za to. Jak já, tak i dal‰í ãtenáfii jsou teì více informováni a doufám, Ïe budou pohlíÏet na vietnamskou men‰inu v âechách a i na Vietnam s váÏností, úctou, ohledem a hlavnû s pfiízní. Jsem uÏ sedm˘ den v Hanoji, ne Ïe by tu bylo tak krásnû a zajímavû, ale nûjak tak to prostû vy‰lo. ZaÏádala jsem si zde totiÏ o ãínské vízum a nastaly komplikace. Jak se ukázalo, ve Vietnamu si ãínské úfiady dávají vût‰í pozor a jsou pfiísnûj‰í na to, koho do âíny pustí, neboÈ se tu pohybuje hodnû mlad˘ch, tûch prav˘ch backpackers, ktefií mají ãasto hluboko do kapsy, a tak chtûjí mít jistotou, Ïe mají na zaplacení v˘loh, zdravotní poji‰tûní a zpáteãní letenku. Nakonec ale mÛj hodnû jiÏ orazítkovan˘ pas a i mÛj vûk, pfiesvûdãil ãínské úfiady, Ïe mám na úhradu ubytování i v˘dajÛ bûhem dal‰ích t˘dnÛ mé cesty a daly mi zelenou! Hurá, jedu! Jinak Hanoj je zajímavé mûsto, ale není pfiíjemné. Vûfiím tomu, Ïe kaÏd˘ z náv‰tûvníkÛ, koho sem nohy pfiivedou, uÏ se sem asi vícekrát nevrátí. Jak mÛj znám˘ fiekl: Je to masochistická kuriozita, díky tûm tisícÛm mopedÛ, motorek, kol, aut, povozÛ v‰eho moÏného druhu na ulicích i silnicích, vãetnû ve‰kerého Ïivota, kter˘ se na chodníku odehrává. Je to, bohuÏel, to negativum Vietnamu, aspoÀ v mém hodnocení, protoÏe si myslím, Ïe to není ani dÛstojno ãlovûka se tímto chaosem a ‰patn˘m ovzdu‰ím prodírat. Nachodím sice dennû dost kilometrÛ, ale to jsem asi jediná, Ïádné jiné bûlochy na ulicích není vidût. Jednou jsem asi hodinu stála na rohu velké kfiiÏovatky a dûlala jednu fotku za druhou; Ïasla jsem, kolik taková motorka ãi skútr anebo i kolo plní poslání! Jsou jak dopravními tak pfiepravními prostfiedky. AÏ komické je kolikrát vidût, jak napfi. ãtyfiãlenná rodina rÛznû posazená na dvojitém sedadle motorky, obtûÏkána ta‰kami s nákupem, kliãkuje ulicemi mûsta! Co v‰echno se dá na tûch kolech pfiepravovat - od Ïiv˘ch slepic, zeleniny aÏ do spotfiebního zboÏí, ale hlavnû jak chytfie to je na nich namontováno! Lidská vynalézavost nemá konce! Vãera v knihkupectví jsem objevila zajímavou knihu (kdyby nebyla tak tûÏká, tak jsem ji koupila), kde na skoro pûti stech stránkách je toho fotografick˘ doklad. Usoudila jsem, Ïe i kdyÏ tyto motorky jsou zkázou zdraví a nebezpeãím na silnicích, tak je to zde asi jedin˘ moÏn˘ zpÛsob dopravy a pfiepravy lidí, pfiedmûtÛ a materiálu. Zfiejmû jim to takhle vyhovuje, i díky podnebí, tak proã to mûnit, Ïe? Bylo by to hor‰í, kdyby to byla auta. I tato asijská zemû nabízí spoustu zajímav˘ch památek a turistick˘ch atrakcí, ale nejvût‰ím záÏitkem pro mne je pozorovat ruch místních velkomûst nebo pomal˘ chod venkova. V‰e se odehrává venku. Na ulicích místní jedí, odpoãívají, klábosí, ale hlavnû se snaÏí nûco prodat. Jak jsem se zmínila jiÏ dfiíve, Vietnamci jsou podnikatelé a dobfií obchodníci, od rána do veãera je mûsto v pohybu a v‰ude se pracuje. K v˘zdobû mûsta patfií i nesãetné mnoÏství rÛzn˘ch (zfiejmû asi budovatelsk˘ch) nápisÛ, ãerven˘ch vlajek se srpem a kladivem, portréty Ho Chi Mina, Lenina i Marxe, sochy králÛ i politick˘ch osobností. Hodnû se tu koufií, a cigarety jsou dost drahé, také popíjí; pivo je laciné, nejznámûj‰í je znaãka Saigon. A v‰ude se pofiád jen jí. Snídanû, obûdy, veãefie, mezitím snacks... sedí se venku u mal˘ch stoleãkÛ, popíjí z malilinkat˘ch kalí‰kÛ ãaj a jí se! Snad kaÏd˘ Vietnamec má svÛj stánek s nûjak˘mi drobnostmi, ãi vozík, v nûmÏ na ulici vafií. Nejãastûji nudlové polévky s rÛzn˘mi pfiísadami masa, ryb, zeleniny a kofiení. To je snídanû i obûd. Pokud chcete poznat autentickou vietnamskou kuchyni, musíte se najíst právû u tohoto stánku. Pravda, z hygienického hlediska tyto jídelny pÛsobí ponûkud pochybnû, za risk to v‰ak stojí. Ale pozor, jezte jen tam, kde je plno! Jinak by vám ani Ducoral nemusel pomoci. Dostat ráno k snídani vejce a chleba není snadné. KaÏdé jídlo je rodinnou ãi kolektivní záleÏitostí, není moÏné vidût místního jíst samotného. Veãefie jsou plné zeleniny, ryb a hlavnû masa. MÛj jídelníãek (jsem vegetariánka) je dost limitovan˘, a i kdyÏ pokaÏdé si objednám stejné jídlo, nudle se zeleninou, tak to vÏdy chutná jinak! KaÏdá kuchafiinka má svÛj tajn˘ recept. Specialitou jsou zde tzv. spring rolls v mnoha verzích, ale i ryby a krevety rÛznû pfiipravené jsou vynikající! Rodinná pospolitost tu panuje hodnû i v Ïivotû, stafií Ïijí s mlad˘mi, a na vesnicích je tato struktura je‰tû daleko více viditelná. TakÏe, co je tady zajímavého v Hanoji? Skoro tisíc let stará ãást mûsta je pulzujícím srdcem Hanoje. Je zde soustfiedûno nejvíce hotelÛ, ubytoven, restaurací, pivnic, obchodÛ i obchÛdkÛ. K tomu staré kupecké domy, nûkteré opravené, nûkteré nechané poãasí napospas; elektrické dráty volnû se povalující po stfiechách ãi padající dolÛ; úzké ulice, tisíce motorek, pobíhající psi a brzo ráno uklízeãi. Îivota plno. Je tu ohromn˘ trh a tolika zboÏí, lidí a povozÛ jsem je‰tû nikde nevidûla a urãitû nikdy neuvidím! Náv‰tûva takového trÏi‰tû je záÏitek a i kdyÏ jsem uÏ vidûla spoustu jin˘ch trÏi‰È, tak kaÏdé je pro mne silnû vzru‰ující. Ve velikosti plochy a rozmanitosti nabídky jsou Vietnamci nepfiekonatelní. Jinak je tu zajímavé muzeum Ho Chi Mina: velk˘ hrdina vietnamského lidu, kult osobnosti; dále pak mauzoleum, kde je vystaven, tam jsem sice ne‰la, ale vidûla jsem dlouhé fronty zdej‰ích, hlavnû mlad˘ch lidí a dûtí ‰kolou povinn˘ch, ktefií chtûjí vidût svého Velkého muÏe. Dal‰í zajímavostí byl tzv. Temple of Literature, z poãátku 11. století, vûnovan˘ Konfuciovi. Uzavfien˘ komplex, kde na vstupní bránû je stále je‰tû nápis, aby náv‰tûvníci sestoupili s konû. Tak nezapomeÀte to udûlat! Velmi dobfie zachoval˘ poklad vietnamské architektury. Zdej‰í králové byli moudfií vládci s vizí a trvali na tom, Ïe vzdûlaní lidé a vysoké vûdomosti jsou podstatou silného státu a tak tady v tûchto místech bylo pÛsobi‰tû jedné z prvních univerzit. Noblesa a moudrost na mne d˘chala z kaÏdého kroku, blahodárné krásno pro du‰i! Tady jsem ale také zaÏila nejvût‰í dav prodavaãek - vãelí roj - nenechaly mû jít, mistrnû mû nabízely své zboÏí, byly kolem mne v‰ude. Vûdí, na koho se povûsit. Ti mladí vût‰inou nemají moc penûz, tak jdou za tûmi dorostenkami, tfieba z nich nûco kápne!

Evropská a kanadská kuchynû Slovensk˘ i szegedinsk˘ gulበs knedlíky, smaÏen˘ s˘r, fiízek! V nedûli, v pondûlí a ve stfiedu mÛÏete mít populární kfiidélka!

Dvacet toãen˘ch domácích i dovezen˘ch piv Velká obrazovka, na které mÛÏete sledovat pfiímé fotbalové i hokejové pfienosy! Na va‰i náv‰tûvu

na 781 Annette St. (kfiiÏovatka Jane St.) v Torontu se tû‰í

Jozef Karol; Tel.: 416/767-8882 Točený Pilsner Urquel a Czechvar v západním Torontu!

PORTRÉTY, KRESBY, OLEJOMALBY, KOLÁÎE

MARIA GABÁNKOVÁ TEL.: (416) 535-8063

www.paintinggallery.net e-mail: [email protected]

10 Samozfiejmû, Ïe nejdfiíve nahodí vysokou sumu, ale jsem jiÏ svûta znalá a tak jen tûÏko, tûÏko se jim podafií mû ke koupi nûjaké triviality dohnat. Tentokráte se jim to podafiilo. Prodavaãky nabízely triãka - jako kdybych potfiebovala je‰tû jedno! Ale asi z toho dÛvodÛ, s jakou dovedností mû pfiinutily nakonec ke kapitulaci a kterou jsem musela obdivovat, jsem triãko od nich koupila. Jedním z nejstar‰ích chrámÛ v Hanoji je Bach Ma Temple z 11. stol., zachovalá stavba, protikladem je pak katedrála sv. Josefa. Pfiipadala jsem si, jako kdybych

E-mail na létajícím koberci pfielétla do stfiedovûké Evropy. ChrámÛ zde moc vidût není, ale kaÏd˘ i malinkat˘ obchÛdek, kanceláfi ãi ulice má svÛj mal˘ svatostánek. Na vesnicích se Ïeny z velké vût‰iny oblékají tradiãnû, hlavnû nosí nádherné rÛznobarevné ‰átky ovázané kolem hlavy; kaÏdá vesnice má trochu jin˘ druh. Îenské hlavy v ‰átcích mû fascinovaly, jak dovednû si je okolo hlavy zavazují, s jakou noblesou je nosí a hlavnû ty rÛzné barvy a vzory. Na trÏi‰tích jsou ‰átky jedním z nejprodávanûj‰ího zboÏí. Ve mûstû se uÏ vût‰inou nosí

October 17, 2013 západní móda. A toho obleãení tady! Laciné a docela vkusné, zdej‰í dívenky jsou jak panenky, ‰tíhlé a pûknû rostlé. MuÏi nic moc - malí na mÛj vkus, srdce jsem tu je‰tû nenechala! PS. Je‰tû bych jen podotkla, Ïe Saigon se mi v porovnání s Hanojí líbil, lep‰í orientace, pûkné pobfieÏí, ‰iroké bulváry, impresivní centrum a i kdyÏ je to tu také samá motorka, tak ulice jsou ‰ir‰í, jsou tu pfiechody a zdá se jakoby tu platila i nûjaká pouliãní pravidla, coÏ v Hanoji jsem nepostfiehla; tam je to ruská ruleta - kdyÏ mበkliku, tak pfiejde‰. TakÏe do Saigonu ano, do Hanoje ne, to je moje doporuãení. PPS. Mohla bych je‰tû psát o dal‰ích zajímav˘ch místech, kde jsem se ve Vietnamu potulovala, jaká dobrodruÏství jsem zaÏila, ale nechci b˘t prÛvodce Lonely Planet. Jsem ráda, Ïe jsem právû tuto zemi nav‰tívila; cestuji za poznáním, knihy mi nestaãí, chci si na v‰echno sáhnout, v‰echno ochutnat, udûlat si svÛj vlastní úsudek, odjíÏdût s urãit˘m pocitem. MÛj pocit z této adrenalinové zemû? Jednoznaãnû dobr˘, stojí za náv‰tûvu. Naìa Humlová - Hanoj ***

Kdo nechce b˘t vystra‰en, neposlouchá CNN 1. fiíjna jsme se se‰li na kafe v kavárnû Books&Beans a Zdenûk namísto uvítání fiekl: „Tak nám zavfieli vládu,“ ãímÏ parafrázoval Ha‰kovou vûtu z úst paní Müllerové o atentátu na Ferdinanda a paní Firlová brysknû odpovûdûla otázkou „Kterou vládu?“ „No pfiece tu americkou, federální,“ fiekl Zdenûk s povzdechem a sedl si. Nad hlavou mumlala z televizní obrazovky dal‰í krásná reportérka CNN o kalamitû americké vládnoucí elity a paní Firlová tímto Ïvanûním nabuzená, zbystfiila: „Kolik má, ZdeÀku, americká federální vláda zamûstnancÛ?“ „Nevím,“ fiekl Zdenûk váhavû a Eva nás pouãila, Ïe americká vláda má ãtyfii milióny federálních zamûstnancÛ, z ãehoÏ pûtina, osm set lidí má dnes neplacené volno, zatímco pracovníci v nezbytn˘ch aktivitách jako je bezpeãnost národa normálnû pracují a plní existenãní úkoly pro Ameriãany. „Ale je to ostuda,“ fiekl Zdenûk, „Ïe vláda nejmocnûj‰í zemû na svûtû má takové tahanice,“ a zase si povzdychl. Ostuda moÏná, ale od roku 1977 je to 17. zastavení financování jist˘ch okrajov˘ch ãinností federální vlády jako jsou státní parky, muzea atp. „Nefiíkej,“ podivil se Zdenûk nad informací, „a proã to reportéfii CNN neoznamují ve sv˘ch relacích?“ „Snadná odpovûì,“ fiekla Eva s nadhledem, „protoÏe leviãáci, demokrati chtûjí zpanikafiit americk˘ národ a zdiskreditovat republikánskou stranu, která brzdí nehorázné utrácení Obamovy vlády, jmenovitû státní zdravotnictví, které Obama prosazuje, ale nemá na to peníze, pokud nezv˘‰í danû na financování státního zdravotnictví jako máme v Kanadû nebo âe‰i v âesku.“ „Evo,“ zakvílel Zdenûk a obrátil oãi na mne, „jak tomu má ãlovûk rozumût?“ „Snadno,“ pfiiskoãil jsem na pomoc, „staãí hlídat ukazatel Den daÀové svobody, kter˘ si najde‰ na internetu.“ Eva nedovolila pfievzetí jejího oblíbeného téma daní a vysvûtlovala, Ïe DDS, ãili Den daÀové svobody ukazuje, jakou ãást pfiíjmÛ kaÏd˘ pracující obãan odevzdá do státní pokladny, z ãehoÏ se platí ve‰keré státní v˘daje; tento rok je kanadsk˘ DDS 6. ãervna, tedy skoro pÛl roku pracujeme na státní v˘daje. Americk˘ DDS je 6. dubna, protoÏe Ameriãané platí okolo ãtvrtiny sv˘ch pfiíjmÛ na státní v˘daje a my Kanaìané a âe‰i taky, pracujeme pÛl roku. A ten rozdíl mezi daÀovou úrovní v Americe 26% a kanadskou 46% je to slavné státní zdravotnictví. „A protoÏe Obama namísto, aby zv˘‰il danû, aby byly peníze na státní zdravotnictví, zvy‰uje státní dluh, aby nenamíchl své obãany, Ïe to státní zdravotnictví stojí fÛru penûz,“ fiekl jsem na doplnûní. „TakÏe republikáni zastavili platby vlády na v˘strahu AmeriãanÛ, Ïe jestli Ameriãané chtûjí státní zdravotnictví, tak musí pustit chlup a platit o dobr˘ch 20% vy‰‰í danû,“ zachytil pointu Zdenûk. „No vidí‰, jak ti to zapaluje,“ fiekla Eva ironicky. Zdenûk se otfiepal a svûfiil se, Ïe CNN uÏ pár let

October 17, 2013 nesleduje, Ïe se mu to leviãácké zpravodajství taky zajídá.“ „To mበpravdu, sledovanost na CNN klesla za posledních 5 let o 40% a diváci uÏ prokoukli, Ïe CNN je prostû hlásná trouba demokratÛ.“ RosÈa Firla - Sudbury *** Mil˘ RosÈo, to je sice pravda, Ïe DDS je ve Spojen˘ch státech ponûkud dfiíve neÏ v Kanadû, ale kvalita spoleãnosti se pozná podle toho, jak se dokáÏe postarat o slabé, nemocné a staré lidi, nikoliv podle kusu Ïvance, kter˘ má na stole. A co se t˘ká zpravodajství, tak neznám hloupûj‰í stanici neÏ FOX NEWS (v Torontu kanál 181) a ta je v Ïebfiíãku popularity na prvním místû v USA. S pozdravem Ale‰ Bfiezina ***

Záhadn˘ Egypt Pfied lety, kdyÏ jsem ukonãila studia na keramické prÛmyslovce v Bechyni, mûla jsem ‰tûstí, Ïe mû rodiãe podporovali v moÏnostech cestovat. Moje první cesta byla na rumunské lodi Transilvania , pouÈ po âerném a Stfiedozemním mofii. Hlavní cíl byl Egypt, mimo jiné. První zastávka byla Alexandrie, odkud jsme jeli autobusy do Káhiry. T˘denní pobyt v Káhifie byl naplnûn hlavnû náv‰tûvami pyramid, sfingy a Káhirského muzea. Jako ãerstvû odmaturovaná keramiãka, plná zvûdavosti vidût starou egyptskou kulturu, hlavnû nálezy tisícileté keramiky, jsem byla trochu zklamaná, tedy pokud ‰lo o keramiku. O to víc vzru‰ení pfiineslo shlédnutí ostatních nálezÛ. V dûjinách umûleck˘ch fiemesel jsme probírali mnoho umûleck˘ch slohÛ a vidûli mnoho ukázek, nicménû to, co jsem vidûla na vlastní oãi pfiekonalo ve‰keré oãekávání. Byla jsem tím nad‰ená a doufala jsem Ïe ãasem budu mít moÏnost poznat osobnû víc. BohuÏel se to nestalo. K mé radosti se mi nedávno dostala do rukou kniha rakousk˘ch autorÛ narozen˘ch ve Vídni, Petera Krassy kter˘ je ãinn˘ jako spisovatel a novináfi, a Reinharda Habecka, vystudovaného mûfiiãského technika, kter˘ je na volné noze jako publicista a ilustrátor a kter˘ dosud uvefiejnil deset knih Ïánru literatury faktu, které byly pfieloÏeny do mnoha jazykÛ. Kniha tûchto autorÛ má název Záhady faraónÛ s podtitulem Elektrick˘ proud a vyspûlá technologie ve starém Egyptû. Je to fascinující ãtení, které, pokud je ãlovûk náchyln˘ k logickému my‰lení, je ohromující. ZtotoÏÀuji se s jejich názory na vznik a rozvoj egyptské kultury. Zastávají stejné názory jako mÛj dal‰í oblíben˘ spisovatel Erich von Däniken a velká fiada váÏen˘ch vûdcÛ. Pár lidí z mého okolí se snaÏí tyto názory zesmû‰nit a znehodnotit, ale já pfiesto vidím, Ïe tyto názory, stejnû jako názory shora uveden˘ch autorÛ, dávají daleko více smyslu neÏ dosud vÏitá a zuby nehty se drÏící dogmata nûkter˘ch archeologÛ, egyptologÛ a církve. Autofii dokazují na rÛzn˘ch pfiíkladech Ïe slavné dûjiny Egypta by bylo nutno podrobit dÛkladné revizi. Je zfiejmé, a na tom autofii také staví svou argumentaci, Ïe jiÏ pfied tisíciletími existovala v této zemi plné tradic velmi vyspûlá vûda. KnûÏí ovládali vysoce vyvinuté technologie, které se mohou vyrovnat na‰im souãasn˘m. Dokazují, Ïe i tenkrát existovaly jiÏ vzdu‰ná plavidla, tzv. sluneãní bárky, zniãující zbranû (vrhaãe paprskÛ), rádiové a televizní satelity (ptáci, ktefií sly‰í a vidí), jakoÏ i televizní pfiístroje (kouzelná zrcadla). Pamatujme, Ïe egyptsk˘ jazyk zrovna tak jako ostatní arabské jazyky byl velice kvûtnat˘ a odtud by se dalo usuzovat na rÛznosti v˘kladÛ. Podobné komplexní znalosti mûli v‰ak v˘hradnû tzv. zasvûcenci, tedy faraóni a veleknûÏí. Ti fiídili osudy staré fií‰e podle pevn˘ch pravidel. Chrámy neslouÏily pouze náboÏensk˘m a kultovním obfiadÛm, ale ukr˘valy také prostory, kde knûÏí provozovali tajuplné rituály v oboru alchymie, astronomie, astrologie a matematiky. Z mnohého, co nám zÛstalo zachováno, mohou moderní odborníci na poãítaãovou techniku dodnes tûÏit! Komu v‰ak vdûãili stafií EgypÈané za tyto znalosti? Staré texty zde uvádûjí devût prabohÛ. Ti na zaãátku vûkÛ pfii‰li ve sluneãní bárce z „nebe“. Jim se pfiipisuje vûdeck˘ a kulturní vzestup a rozvoj fií‰e faraónÛ. Kdo byli tito cizinci? Kde byla jejich vlast? A proã se snaÏili skr˘vat svou tváfi pfied vefiejností? Dnes se ví, Ïe to nebyli skuteãní bohové, kdo pfiíznivû ovlivnili prudk˘ vzestup a rozvoj kultury starého Egypta, n˘brÏ náv‰tûvníci z kosmu, tedy mimozem‰Èané. Právû jejich znalosti dopomohly zemi na Nilu k úloze svûtové mocnosti. S dûjinami Egypta je tûsnû spjat˘ bÛh Thovt, kter˘ se skr˘val za maskou ptáka Ibise nebo bílého paviána a jehoÏ sláva byla obnovena pozdûji v ¤ecku pod jménem Hermes, aby takto Ïil v povûdomí dál. Byl tím nejvy‰‰ím mimozemsk˘m bohem. Thovtovy stopy nalézáme také na senzaãním, nyní

E-mail uÏ rozlu‰tûném, reliéfu a v hieroglyfech v chrámu mûsta Dendera. Kresby tam nalezené dokazují, Ïe ve starém Egyptû existovaly jiÏ vysoce vyvinuté technologie, jakoÏ i elektrick˘ proud! Svûtlo faraónÛ… Byla to právû Dendera, která autory nejvíce zaujala a kterou se rozhodli sami prozkoumat. Jejich kniha obsahuje obrovskou fiadu odkazÛ na literaturu a ãasopisy, které prostudovali, na setkání s mnoha renomovan˘mi egyptology a archeology a na jejich osobním pátrání, na jejichÏ základû tato kniha vznikla. Jenom sama základní otázka, jak se stavûly pyramidy je je‰tû dnes nevyfie‰ená. Zku‰ená egyptoloÏka Chirine Akilová v Káhifie s disrespektem prohlásila: „Pokud jde o mû, uãené názory archeologÛ nepokládám za neomylné. To, co je dnes pfiijímáno jako platné vysvûtlení, zítra nemusí b˘t pravda.“ Pfii jedné diskusi o tom, jak se vlastnû stavûly pyramidy v‰echny pfiítomné pfiekvapilo její prohlá‰ení: „ Nevûfiím Ïádné teorii o stavbû pyramid v Gize, které se údajnû mûly budovat metodou popostrkávání balvanÛ, ãili ruãnû. Pro mû je to technicky nepfiedstavitelné a naprosté ztroskotání japonského experimentu v roce 1978 je v tomto smûru urãit˘m náznakem.“ Co se v tomto roce vlastnû stalo? Pod vedením uãence tokijské univerzity Vaseda, profesora Sakuji Yo‰imury byl uskuteãnûn experiment, kter˘ na celém svûtû vzbudil velkou pozornost a ohlas. Jeho cílem bylo potvrdit staré dogma vûdecké egyptologie. Nedaleko pyramid v Gize se velká skupina domorod˘ch dûlníkÛ zamûstnávala tím, Ïe kopírovala star˘ egyptsk˘ stavební styl. Ov‰em cíl jejich námahy byl ve srovnání s monumentálními vzory starovûkého Egypta velmi skromn˘, zejména co se rozmûrÛ t˘ãe. Byla projektována pyramida pouh˘ch dvanáct metrÛ vysoká. Mezi dûlníky se pohybovali pánové, ktefií se li‰ili sv˘m jazykem i vzhledem. ·lo o archeology a inÏen˘ry z Dálného v˘chodu, ãleny druÏiny pana profesora Sakuji Yo‰imury, kter˘ si vzal do hlavy, Ïe dokáÏe platnost dosavadních teorií o stavebním postupu star˘ch EgypÈanÛ na pfiíkladu zmen‰eného modelu. Chtûl potvrdit názor dosud pfiijíman˘ v odborn˘ch kruzích, navíc si takfiíkajíc z jedné vody udûlat pfiedstavu o technologick˘ch znalostech na‰ich egyptsk˘ch pfiedkÛ a dovést svou teorii ad absurdum. Domníval se, Ïe ví, jak se za dob faraónÛ stavûlo: pomocí pák, lan a kulatiny, ale v kaÏdém pfiípadû ruãnû! Japonsk˘ uãenec byl o úspûchu této demonstrace tak pfiesvûdãen, Ïe dal bez dlouhého pfiem˘‰lení souhlas k tomu, aby byl experiment s v˘stavbou minipyramidy pfiedem publikován ve svûtovém tisku. Dostavila se celá fiada TV stanic z Japonska, aby natoãily v‰echny stavební fáze budování dvanáct metrÛ vysoké pyramidy. Celá záleÏitost nebyla vÛbec jednoduchá. Bylo nutno získat od egyptsk˘ch úfiadÛ stavební povolení. K tomu bylo tfieba urãit˘ch diplomatick˘ch kontaktÛ neÏ stavební povolení bylo koneãnû udûleno. Ale ani pak v‰e ne‰lo tak, jak si pan profesor pfiedstavoval. Práce na zmen‰ené pyramidû se neh˘baly z místa. Ve zdivu se objevovaly trhliny, a kdyÏ bylo dosaÏeno poloviny zam˘‰lené v˘‰ky, bylo nutno celou rekonstrukci opût rozbofiit. Stavba totiÏ hrozila zfiícením! To v‰ak nebylo zdaleka v‰echno. V˘chodoasijsk˘ archeologick˘ t˘m musel nejprve vyfie‰it jiné problémy. UÏ doprava skalních blokÛ váÏících mnoho tun, se ukázala jako neproveditelná, aãkoliv ‰lo o transport z nedalekého lomu. Primitivní dfievûné sánû, které mûly materiál dopravovat ke staveni‰ti, neunesly váhu obrovsk˘ch kamenÛ. Naprost˘m selháním byl pokus opracovat kamenné bloky ruãnû. AÏ dosud se pfiedpokládalo, Ïe stavitelé pyramid tímto zpÛsobem postupovali. Ale také tato pracovní metoda byla chybná a v praxi se neosvûdãila. TakÏe nakonec musela frustrovanému panu profesorovi pfiispûchat na pomoc souãasná technika. Egyptská vláda nakonec celou záleÏitost povaÏovala za pfiíli‰ riskantní a dal‰í ãinnost zakázala. Není pochyb o tom, Ïe se tenkrát prostû muselo pouÏívat jin˘ch stavebních metod. Star˘ arabsk˘ pramen o nich vypovídá: „ KdyÏ král stavûl pyramidy, dal dopravovat obrovské kameny z lomÛ, které leÏely daleko. Kameny se pokládaly na listy papyru, na nichÏ byly napsány vhodné symboly. Poté se balvany tloukly tyãí, aÏ se zaãaly pohybovat vzduchem. Létaly po dráze, která se podobala letu ‰ípu. Tímto zpÛsobem se kameny dostávaly na místo, kde se stavûly pyramidy.“ Znali egypt‰tí pfiedkové tajemství levitace?! Tedy zpÛsob jak ru‰it gravitaci? Jak ãasto ãteme o epochálních vymoÏenostech a Ïasneme nad nov˘mi vynálezy urãujícími budoucí v˘voj a jak ãasto se pfiikláníme k názoru, Ïe nበglobální pokrok je dítûtem dvacátého století! Co v‰echno spatfiilo svûtlo svûta v uplynul˘ch desetiletích a my to povaÏovali za novinku, která zmûní budoucnost! Jsme my ale opravdu tûmi prvními, kdo si mohou ãinit nárok na tvofiivost a vynalézavost? UskuteãÀují se geniální my‰lenky teprve nyní, v na‰í dobû? Kdo tomu vûfií, je obûtí závaÏného omylu. To nám dokazuje zemû, jejíÏ prastará a vysoce vyspûlá kultura podala nesl˘chané v˘kony. Odstartovala v˘vojov˘ proces, o nûmÏ se na‰í ‰kolské moudrosti ani nesnilo.

11 Egypt. Z neznám˘ch dÛvodÛ se tu zamlãují nálezy, jeÏ angaÏovaní badatelé vykutali z pou‰tního písku - aÈ uÏ to byly chrámy nebo pohfiebi‰tû. V Údolí králÛ se napfiíklad na‰ly mumie, jejichÏ dásnû byly vyztuÏeny dentistick˘mi mÛstky nebo dokonce umûl˘mi zuby. Nobelova cena, kterou získal skotsk˘ mikrobiolog Sir Alexander Flemming v roce 1945, by vlastnû mûla b˘t pfiisouzena jeho neznámému kolegovi ze staroegyptsk˘ch ãasÛ: penicilin nebyl objeven v roce 1928, v fií‰i faraónÛ byl znám, stejnû jako aureomycin a terramicin, uÏ pfied ãtyfimi tisíci lety. To se dovídáme z jistého papyru jedenácté dynastie. Zde se mluví o houbû, jíÏ se dafií na stojat˘ch vodách a která se pfiedepisovala jako lék pro léãení ran a otevfien˘ch nehojících se zranûní. Na jiném papyrovém svitku objeveném v údolí Nilu britsk˘m egyptologem Georgem Smithem je také zaznamenáno pouÏívání narkotick˘ch (omamn˘ch) preparátÛ. V tomto dokumentu je uvedeno více neÏ 48 klinick˘ch pfiípadÛ a je zde podrobnû popsáno, jak byli pacienti omamováni - pfied operací se jim podával urãit˘ lék. Z hieroglyfick˘ch nápisÛ vypl˘vá, Ïe chirurgové znali vztah mezi nervov˘m systémem a pohybem rÛzn˘ch údÛ, znali pfiíãinu paral˘zy. Byla známá funkce srdce a cév. Sakara je místem neobvykl˘ch archeologick˘ch nálezÛ. Asi pfied sto lety se v pou‰tním písku nalezlo osm pozoruhodn˘ch pohfiebních obûtin. Nejprve byly povaÏovány za symbolická zpodobení ptáka, aby v roce 1969 byly podrobnûji prozkoumány. Artefakty prohlédl lékafi a egyptolog Dr. Khalil Messiha a konstatoval, Ïe v pfiípadû „staroegyptského ptáka“ jde ve skuteãnosti o model vûtronû. Odborníci v oboru leteckého konstruktérství tento názor potvrdili. Miniaturní vydání jednoplo‰ného aeroplánu bylo zhotoveno z balzového dfieva a obsahuje záhadnou rytinu: Pa - Di - Imen. Toto slovo pochází ze staroegypt‰tiny a znamená „AmunÛv dar“. Amun pfiedstavoval v mytologickém svûtû boÏstev boha vánku, mûl tedy oãividnû tûsnou souvislost s létáním. Amun byl uctíván také jako bÛh svûtla. A tak tento nález musíme do urãité míry uvést do souvislosti s Thovtem, bohem v‰ech vûd. Také na poli matematiky se stafií EgypÈané zdáli b˘t nedostiÏní. Na papyru „Rind“, nalezeném asi pfied 140 lety, odhalil ‰v˘carsk˘ poãítaãov˘ odborník Dr. Felix Weber zfietelné známky toho, Ïe nûkteré v˘poãty se opírají o v˘jimeãné znalosti autora papyrového textu. Ukázalo se, Ïe dne‰ní poãítaãoví odborníci napfiíklad pfii násobení a dûlení postupují podle stejn˘ch zásad, aniÏ tu‰í, Ïe pÛvodcem jejich dne‰ních znalostí je nûjak˘ veleknûz, kter˘ zemfiel pfied 3700 lety. Zasvûcené osoby znaly pÛvod a pouÏití elektrického proudu a mûli dokonce znalosti o hromosvodech a jejich pouÏívání. Nûmeck˘ egyptolog Johannes Dumichen rozlu‰til v Dendefie nápis, kter˘ o tom pojednává. Pfied svatynûmi ve mûstech Medinet, Abu a Edfu mûly kdysi stát stoÏáry potaÏené mûdí, které slouÏili jako hromosvody. V oáze Dakhla v Libyjské pou‰ti se pfied nûkolika desetiletími na‰el pozoruhodn˘ a vzácn˘ artefakt. Podle pfiiloÏeného popisu ‰lo o takzvané „kouzelné zrcadlo“. Lékafi a egyptolog Dr. Fawzi Soueha z Káhiry, se kter˘m autofii mluvili, spatfiuje v tomto archeologickém nálezu preegyptsk˘ rentgenov˘ pfiistroj. Tento tajupln˘ nález od té doby zmizel z oãí vefiejnosti - proã asi? Stafií EgypÈané tûÏili z vynikajícího a v‰emu nadfiazeného vûdûní sv˘ch knûÏí, ktefií dal‰ím generacím pfiedávali jen to, co kdysi zdûdili po muÏi, kter˘ byl uctíván jako zakladatel vûdy a jako takov˘ i zboÏnûn, a o jehoÏ pÛvodu nikdo nic nevûdûl a neví. Jeho tajemství nebylo nikdy odhaleno. Thovt, jehoÏ inteligence nebyla nikdy pfiekonána, jak dokládají legendy, pfii‰el „odjinud“. Z nûjakého cizího a neznámého nebeského tûlesa. Z kosmu! Jeho pÛsobení v Zemi faraónÛ brzy „oplodnilo“ kulturu celé antiky. On byl svûtlono‰em a sdûlovatelem idejí a nápadÛ, prostû univerzálním géniem. Co z toho EgypÈanÛm zÛstalo? Málo. Zvlá‰tû kdyÏ zkoumáme, zda a jak˘m zpÛsobem byli správcové starého dûdictví této zemû schopni spravovat a uchovat nádherné plody kulturní minulosti. Po celá desetiletí se podél Nilu „‰melilo“ se v‰ím. Oficiální vládní kruhy se vÛbec nestaraly o to, aby zabránili chátrání kultovních staveb a svatostánkÛ, a to pfietrvává dodnes. Jedno se ale zdá b˘t jisté: Egypt bude i v dal‰ích letech tûÏit z dûdictví sv˘ch pfiedkÛ. Bez ohledu na to, Ïe to, co dnes tato zemû nabízí, je ve srovnání s minulostí uÏ jen labutí písní. Pfiesto v‰echno zÛstává kulturní dûdictví nezniãitelné a vûãné. Stejnû jako záhadn˘ a tajupln˘ pták z mytologické minulosti. V knize je velké mnoÏství informací, obrazov˘ch dokumentací a vysvûtlení, ale i pfies to si ãlovûk klade otázku: Co z toho je ovûfien˘ historick˘ fakt a co je spí‰e dílem pfiebujelé fantazie autorÛ? Na tuto otázku není vÛbec lehké odpovûdût s koneãnou platností. Fantazie uÏ mnohokrát pfiedbûhla skuteãnost a i ty zdánlivû nejvût‰í a nejnepravdûpodobnûj‰í utopie vûda ãasem dostihla. Stanya Bay, Elliot Lake ***

Soccer/Hockey

12

October 17, 2013

Jablonec 1:1, Liberec-Pfiíbram 1:0, Znojmo-Mladá Boleslav 2:0, Slovácko-Ostrava 2:2, TepliceBohemians 5:1, Olomouc-Brno 2:0 a Jihlava-PlzeÀ 1:2. Závûreãná dvû kola kvalifikace nepfiinesla zázrak, *** pfiestoÏe âe‰i v nich dvakrát vyhráli. Minul˘ pátek Gambrinus liga zvítûzili na Maltû 4:1, kdyÏ skóre otevfiel jiÏ v 3. 1. Sparta 10 9 1 0 27:6 28 minutû Hübschman. V 33. minutû Lafata hlavou 2. PlzeÀ 10 7 3 0 23:7 24 zv˘‰iln na 2:0. Pfiesto v prvním poloãase musel 3. Teplice 10 7 2 1 30:10 23 nûkolikrát zasahovat brankáfi âech a obzvlá‰tû 4. Liberec 10 7 1 2 11:10 22 Sivok v obranû byl nejist˘. Po pfiestávce maltsk˘ 5. Boleslav 10 5 3 2 19:9 18 kanon˘r Mifsud vstfielil kontaktní gôl, ale Kadlec v 6. Jablonec 10 4 3 3 17:15 15 51. minutû a Pekhart v závûru utkání upravili na 7. Dukla 10 3 5 2 13:8 14 tfiíbrankov˘ rozdíl. Kvalifikaci zakonãili âe‰i v Sofii, 8. Olomouc 10 4 2 4 18:19 14 kde porazili Bulharsko brankou Doãkala z 51. minuty. 9. Ostrava 10 3 2 5 12:24 11 Slovensku jiÏ o nic ne‰lo o po prohfie v ¤ecku 0:1, 10. Bohemians 10 3 1 6 11:22 10 remízovalo v Rize s Lot‰skem 2:2, kdyÏ jiÏ v 16. 11. Slovácko 10 2 3 5 13:19 9 minutû vedlo 2:0 brankami Jakubka a Salaty. Za 12. Pfiíbram 10 2 2 6 10:20 8 Loty‰sko sníÏil v úvodu druhého poloãasu Sabala 13. Brno 10 2 1 7 11:15 7 a vyrovnal v nastaveném ãase Rode. 14. Jihlava 10 2 1 7 16:22 7 Na MS postupují z Evropy Belgie, Itálie, Nûmecko, 15. Slavia 10 2 1 7 8:23 7 Nizozemsko, ·v˘carsko, Anglie a ·panûlsko. Ani 16. Znojmo 10 1 3 6 8:18 6 jedno z tûchto muÏstev neokusilo hofikost poráÏky. Je doplní Rusko (2 prohry) a pfiekvapivû BosnaHercegovina (jedna poráÏka od Slovenska). BaráÏ budou hrát Chorvatsko, ·védsko, Rumunsko, Island 13. kolo: Senica-Slovan 0:2, Myjava-Nitra 4:0, (!!!), Portugalsko, ¤ecko, Ukrajina a Francie. Na Ko‰ice-Banská Bystrica 4:0, RuÏomberok-Zl. druhé Dánsko v na‰í skupinû B zbyl âern˘ Petr. Moravce 1:3, Trenãín-Trnava 2:2, Îilina-Dunajská âeská republika s 15 body skonãila v této skupinû Streda 0:0. *** tfietí, podobnû jako Slovensko s 13 body ve skupinû G. CorgoÀ liga *** 1. Slovan 13 10 1 2 31:13 31 2. Myjava 13 7 2 4 25:19 23 3. RuÏomberok 13 6 4 3 25:23 22 Pozornost vefiejnosti v 10. kole extraligy byla 4. Trenãín 13 6 3 4 32:17 21 soustfiedûna na derby Slavia-Sparta, v kterém hosté 5. Trnava 13 6 2 5 19:21 20 zvítûzili 2:0, ale aÏ stfiela exslávisty Váchy z 6. Senica 13 5 4 4 18:14 19 trestného kopu, kter˘ se zdál domácím sporn˘ a 7. Moravce 13 5 3 5 15:21 18 tudíÏ hodnû pfiísn˘, vysvobodila Spartu ve 280. 8. Bystrica 13 4 5 4 22:18 17 derby praÏsk˘ch S, v nûmÏ byla favoritem na tisíc 9. Îilina 13 4 5 4 22:20 17 a jedno procento. Jinak si totiÏ proti soupefii 10. Ko‰ice 13 4 3 6 16:14 15 zmítajícímu se u samého dna ligové tabulky 11. Nitra 13 1 3 9 13:35 6 nedokázala vÛbec prosadit a za cel˘ zápas si 12. D. Streda 13 1 3 9 7:30 6 nevypracovala jedinou váÏnûj‰í ‰anci. Druh˘ gól pfiidala totiÏ aÏ v nastaveném ãase, kdy domácí hráli jen v deseti a to je‰tû za pfiispûní Bortela. Slavii tak nebylo nic platné, Ïe v derby prokázala CSKA-PlzeÀ 3:2 v˘konnostní progres, neboÈ i druh˘ zápas pod nov˘m kouãem prohrála. Ostatní v˘sledky: Dukla- Prvního gólu ve fotbalové Lize mistrÛ se fotbalisté Viktorie PlzeÀ doãkali, na bodov˘ zisk si v‰ak ve stfiedeãním mûfiení s CSKA Moskva museli nechat zajít chuÈ. Pfii druhém vystoupení ve skupinû D, které se kvÛli nezpÛsobilému terénu stadiónu ruského klubu hrálo v Petrohradu, hosté zaujali jen v úvodu, kdy skóre otevfiel Franti‰ek Rajtoral. Pak byl CSKA nezpochybniteln˘m vládcem a nakonec si pfiipsal tfii body za v˘hru 3:2, pod kterou se podepsal minelou brankáfi hostí Matú‰ Kozáãik.

âe‰i ani Slováci se do Brazílie nepodívají

CorgoÀ liga

Gambrinus liga

Liga mistrÛ

TRAVEL INC. 827A Bloor St. W. Toronto, ON M6G 1M1

Vám ponúka cestovanie do celého sveta! Spolahlivo vybavíme Od 17. ãervna 2014

nov˘ pfiím˘ let kaÏdé úter˘ Toronto-Praha! Volejte Annu Zapletalovou Tel.: (416) 537-7698 e-mail: [email protected] 863 Bloor St. W. Toronto, Ont. (416) 533-0080

Liberec-Estoril 2:1 Mají za sebou teprve dva zápasy ve skupinû H, pfiesto fotbalisté Liberce mohou smûle pom˘‰let na postup v Evropské lize. Po remíze ve Freiburgu doma nezaváhali a porazili ãtvrt˘ t˘m portugalské ligy Estoril 2:1. O góly se postarali ·ural a Kováã, soupefi hrál od 37. minuty o deseti bez vylouãeného Miguela. V dal‰ím kole Slovan 24. fiíjna hostí Sevillu, která zatím tabulce skupiny podle oãekávání vévodí. sport.c ***

âeská hokejová extraliga

Po skvûlém zaãátku Slavia prohrála pûtkrát za sebou a teprve pfiedehrávka s Litvínovem, kdy zvítûzila 3:1 znamenala konec této série. Litvínov je naopak stále poslední. Pofiadí: 1. Sparta 12/24, 2. Pardubice 12/22, 3. Brno 12/22, 4. Slavia 13/22, 5. Tfiinec 12/22, 6. Hradec 11/21, 7. PlzeÀ 12/20, 8. Vítkovice 11/17, 9. Kladno 12/16, 10. Zlín 12/16, 11. Karlovy Vary 12/15, 12, Liberec 12/14, 13. Chomutov 12/11, 14. Litvínov 13/10. ***

Danforth Ave.

Broadview Ave.

281 Danforth Ave. Toronto, Ont (416) 466-0330

Rosti Brankovsky Broker Jedineãné sluÏby Jak prodat dÛm nebo kondo? Rosti Brankovsk˘, kter˘ má hodnû zku‰ností s prodejem, to mÛÏe udûlat za vás. Jak koupit dÛm nebo kondo? KdyÏ vidíte inzerát nebo nápis DÛm na prodej. Rosti Brankovsk˘ vám ho mÛÏe ukázat.

Slovenská hokejová extraliga Po tfiináctém kole jsou na ãele Ko‰ice s 29. body, následují 2. Banská Bystrica 24, 3. Nitra 23, 4. Skalica 23, 5. Poprad 22, 6. Îilina 18, 7. Pie‰Èany 18, 8. Trenãín 17, 9. Martin 16, 10. Zvolen 13. Tabulku uzavírají juniofií HK Orange 20, ktefií získali z deseti zápasÛ 7 bodÛ. ***

Kontinentální liga

Bloor St. W

Ossington Ave.

Evropská liga

Lev Praha po dobrém zaãátku prohrál ãtyfii ze ‰esti posledních zápasÛ a propustil útoãníky Christensena Danielssona. V ãesko-slovenském derby prohrál Lev se Slovanem v Bratislavû 2:5. Lev je v Bobrovovû divizi ãtvrt˘, ze 17 zápasÛ získal 27 bodÛ, Slovan ze 17 zápasÛ získal 21 bodÛ a je ‰est˘. Nováãek chorvatsk˘ Záhfieb je v této divizi tfietí. Kuriozitou této skupiny je, Ïe v ní hraje sedm t˘mÛ ze ‰esti zemí. ***

NHL Zpravodajství z NHL mÛÏete sleovat na na‰em webovém serveru nhl.zpravy.ca

Jsem tu pro vás!

Royal Le Page, Signature Realty Independently owned and operated brokerage 416/443-0300 - direct 416/443-9268 www.brankovsky.com * e-mail: [email protected]