REGIONÁLNÍ OPERA NÍ PROGRAM NUTS II SEVEROVÝCHOD PRO OBDOBÍ

Liberecký kraj

Královéhradecký kraj

Pardubický kraj

REGIONÁLNÍ OPERAýNÍ PROGRAM NUTS II SEVEROVÝCHOD PRO OBDOBÍ 2007 – 2013

7. listopadu 2007

Obsah: 1

Úvod................................................................................................................................................. 7

2

Metodické a personální zabezpeþení tvorby ROP Severovýchod ............................................ 8

3

Výchozí dokumenty a legislativa .................................................................................................. 9 3.1 3.2 3.3 3.4

4

Analýza ekonomické a sociální situace ..................................................................................... 15 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8 4.9 4.10

5

Dokumenty na evropské úrovni.................................................................................................. 9 Dokumenty na národní úrovni .................................................................................................. 10 Dokumenty na regionální úrovni............................................................................................... 11 Legislativa relevantní pro tvorbu ROP Severovýchod.............................................................. 13

Všeobecná charakteristika ....................................................................................................... 16 Vývoj ekonomiky regionu v kontextu ýeské republiky a EU .................................................... 19 Podnikání a znalostní ekonomika............................................................................................. 23 Lidské zdroje, kvalifikace a vzdČlávání, trh práce .................................................................... 31 Cestovní ruch a kultura............................................................................................................. 43 Životní prostĜedí........................................................................................................................ 51 Dopravní a technická infrastruktura, bydlení ............................................................................ 57 Regionální rozvoj a veĜejná správa .......................................................................................... 65 Zhodnocení dosavadních programĤ podpor ............................................................................ 69 SWOT analýza ......................................................................................................................... 72

Strategie ........................................................................................................................................ 79 5.1 Východiska strategie ................................................................................................................ 79 5.2 Hlavní znaky strategie .............................................................................................................. 80 5.3 Strategie regionu soudržnosti Severovýchod........................................................................... 80 5.4 Strom problémĤ ........................................................................................................................ 86 5.5 Globální cíl a specifické cíle ROP Severovýchod .................................................................... 87 5.6 Zvolená strategie ...................................................................................................................... 88 5.7 Vazba ROP Severovýchod na nadĜazené programové dokumenty ........................................ 94 5.8 Vazba prioritních os ROP Severovýchod na strategické dokumenty krajĤ regionu soudržnosti Severovýchod .................................................................................................................................... 98 5.9 Vazba prioritních os Regionálního operaþního programu na Program rozvoje venkova......... 99 5.10 Soulad veĜejných intervencí ROP Severovýchod s naĜízeními EK ke strukturálním fondĤm a cíli Spoleþenství ................................................................................................................................. 99 5.11 ZdĤvodnČní veĜejných intervencí NUTS II Severovýchod ve vazbČ na kompetence krajĤ ... 100 5.12 Absorpþní kapacita regionu.................................................................................................... 100 5.13 Horizontální témata ................................................................................................................ 101 5.14 PĜíspČvek ROP Severovýchod k realizaci Strategie trvale udržitelného rozvoje ................... 106 5.15 PĜíspČvek ROP Severovýchod k urbánnímu prostoru ........................................................... 107 5.16 Proces partnerství .................................................................................................................. 108 5.17 KĜížové financování ................................................................................................................ 111 5.18 Možnosti PPP v ROP Severovýchod ..................................................................................... 111 5.19 Koordinace ROP Severovýchod s tematickými operaþními programy .................................. 112

6

Prioritní osy a oblasti podpory ROP Severovýchod............................................................... 118 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 6.7

7

Struktura prioritních os a oblastí podpory ROP Severovýchod.............................................. 118 Finanþní alokace na ERDF na jednotlivé prioritní osy ROP Severovýchod........................... 119 Prioritní osa 1: Rozvoj dopravní infrastruktury ....................................................................... 120 Prioritní osa 2: Rozvoj mČstských a venkovských oblastí...................................................... 132 Prioritní osa 3: Cestovní ruch ................................................................................................. 149 Prioritní osa 4: Rozvoj podnikatelského prostĜedí.................................................................. 160 Prioritní osa 5: Technická pomoc ........................................................................................... 171

Indikátory pro monitoring a evaluaci ....................................................................................... 175 7.1 7.2 7.3

Indikátory kontextu ................................................................................................................. 176 Indikátory programu................................................................................................................ 177 Indikátory prioritních os .......................................................................................................... 179

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Realizaþní þást............................................................................................................................ 182

8

8.1 8.2 8.3 8.4 8.5 8.6 8.7 9

Implementace programu......................................................................................................... 182 Systém výbČru projektĤ, úkoly pĜíjemcĤ................................................................................. 185 Finanþní Ĝízení........................................................................................................................ 187 Kontrolní a auditní systém...................................................................................................... 189 Monitorování........................................................................................................................... 193 Hodnocení programu.............................................................................................................. 198 Propagace .............................................................................................................................. 206

Finanþní zajištČní ROP Severovýchod..................................................................................... 210

10

PĜílohy ................................................................................................................................... 212

10.1 PĜíloha þ. 1: Seznam mČst dle jednotlivých oblastí podpor prioritní osy 2............................. 212 10.2 PĜíloha þ. 2: Orientaþní rozdČlení pĜíspČvku Spoleþenství podle kategorie v Regionálním operaþním programu NUTS II Severovýchod.................................................................................. 213 10.3 PĜíloha þ. 3: Netechnické shrnutí informací poskytnutých ve zprávČ o stavu životního prostĜedí podle pĜílohy I(j) smČrnice 2001/42/ES............................................................................................ 215

3

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod

Seznam zkratek AFCOS

Anti-Fraud Coordinating Structure

AGN

Evropská dohoda o vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu

AO

Auditní orgán

APZ

Aktivní politika zamČstnanosti

ARR

Agentura regionálního rozvoje

CBA

Cost-Benefit Analysis

CF

Fond soudržnosti

CR

Cestovní ruch

CRR CSG CZK

Centrum pro regionální rozvoj ýeské republiky Strategické obecné zásady spoleþenství pro hospodáĜskou, sociální a územní soudržnost 2007 - 2013(Community Strategic Guidelines) ýeská koruna

CZT

Centralizované zásobování teplem

ýCCR

ýeská centrála cestovního ruchu

ýNB

ýeská národní banka

ýR

ýeská republika

ýSÚ

ýeský statistický úĜad

ýOV

ýistírna odpadních vod

EAFRD

Evropský zemČdČlský fond pro rozvoj venkova

EAO

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo

EC

European Commission

EFF

Evropský rybáĜský fond

EHS

Evropské hospodáĜské spoleþenství

EIA

Environmental Impact Assessment (Vyhodnocení vlivĤ na životní prostĜedí)

EK

Evropská komise

EO

Ekvivalent obyvatel

ERDF

Evropský fond pro regionální rozvoj

ES

Evropské spoleþenství

ESF

Evropský sociální fond

EU

Evropská unie

EUR

Euro

EUROSTA T

Statistical Office of the European Communities

EVVO

Environmentální vzdČlávání, výchova a osvČta

FS

Fond soudržnosti

GS

Grantové schéma

GC

Globální cíl

HDP

Hrubý domácí produkt

CHKO

ChránČná krajinná oblast

ICT

Informaþní a komunikaþní technologie

IDS

Integrovaný dopravní systém

IPRM

Integrovaný plán rozvoje mČsta

IOP

Integrovaný operaþní program

4

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod IS

Informaþní systém

KAP

Komunikaþní akþní plán

KD

Kombinovaná doprava

KHK


KOM

Souþást názvu dokumentu Evropské komise (oznaþení naĜízení)

LBK

Liberecký kraj

MF

Ministerstvo financí

MHD

MČstská hromadná doprava

MK

Ministerstvo kultury

MLC

Multimodální logistické centrum

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

MPO

Ministerstvo prĤmyslu a obchodu

MSP

Malé a stĜední podnikání (podnikatelé, podniky)

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních vČcí

MSC2007

Monitorovací systém Central 2007

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tČlovýchovy

MŽP

Ministerstvo životního prostĜedí

MSSF

Monitorovací systém strukturálních fondĤ

MV

Monitorovací výbor

MZd

Ministerstvo zdravotnictví

Mze

Ministerstvo zemČdČlství

NGE

ýistý ekvivalent grantu

NNO

Nestátní neziskové organizace

NOK

Národní orgán pro koordinaci

NP

Národní park

NRP

Národní rozvojový plán

NPR

Národní program reforem (Národní lisabonská strategie)

NSRR

Národní strategický referenþní rámec

NUTS

Územní statistická jednotka (Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques)

NUTS II SV

NUTS II Severovýchod (Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj)

OECD

Organizace pro hospodáĜskou spolupráci a rozvoj

OKEý

OdvČtvová klasifikace ekonomických þinností

OP

Operaþní program

OP D

Operaþní program Doprava

OP PI

Operaþní program Podnikání a inovace

OP PP

Operaþní program PrĤmyslu a podnikání

OP LZZ

Operaþní progam lidské zdroje a zamČstnanost

OP VK

Operaþní program VzdČlávání pro konkurenceschopnost

OP ŽP

Operaþní program Životní prostĜedí

ORP

Obec s rozšíĜenou pĤsobností

OSMS

Odbor správy monitorovacích systémĤ MMR

OSN

Organizace spojených národĤ

PCO

Platební a certifikaþní orgán

5

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod PK

Pardubický kraj

PO

Prioritní osa

PPP

Public Private Partnership (Partnerství veĜejného a soukromého sektoru)

PPS

Parita kupní síly mČny

PRV

Program rozvoje venkova

PZI

PĜímé zahraniþní investice

ROP

Regionální operaþní program

RPS

Rámec podpory Spoleþenství

RR

Regionální rada

ěKV

ěídící a koordinaþní výbor

ěO

ěídící orgán

SC

Specifický cíl

SEA

Posouzení vlivĤ koncepcí a programĤ na životní prostĜedí

SEZ

Sanace ekologických zátČží

SF

Strukturální fondy

SFC2007

System for Fund Management in the European Community 2007 – 2013 – informaþní systém EK

SFDI

Státní fond dopravní infrastruktury

SHR ýR

Strategie hospodáĜského rĤstu ýeské republiky

SLBD

Sþítání lidu, bytĤ a domĤ

SOZS

Strategické obecné zásady Spoleþenství pro hospodáĜskou, sociální a územní soudržnost 2007 - 2013

SOŠ

StĜední odborná škola

SOU

StĜední odborné uþilištČ

SROP

Spoleþný regionální operaþní program

SRR ýR

Strategie regionálního rozvoje ýeské republiky

S-RR

Sekretariát Regionální rady

SŠ

StĜední škola

SUR ýR

Strategie udržitelného rozvoje ýeské republiky

SWOT

Analýza silných a slabých stránek, pĜíležitosti a ohrožení

SZIF

Státní zemČdČlský intervenþní fond

UNESCO

Památky Seznamu svČtového dČdictví UNESCO

TA

Technická asistence

TEN-T

Transevropské dopravní sítČ

TIC

Turistické informaþní centrum

TOP

Tematický operaþní program

ÚSES

Územní systém ekologické stability

ÚRR

ÚĜad regionální rady

VKP

Významné krajinné prvky

VOŠ

Vyšší odborná škola

VRR

Výbor regionální rady

VTP

VČdeckotechnologické a technologické parky

VŠ

Vysoká škola

WTO

SvČtová obchodní organizace

6


1

Úvod

Regionální operaþní program regionu soudržnosti Severovýchod ROP NUTS II Severovýchod (dále jen „ROP Severovýchod “) pĜedkládá Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod sídlící v Hradci Králové. Region tvoĜí Liberecký kraj, Královéhradecký kraj a Pardubický kraj. Regionální operaþní program regionu soudržnosti Severovýchod je programový dokument urþující prioritní osy regionu pro programovací období Evropské unie na léta 2007 – 2013. ROP Severovýchod je jedním z celé soustavy programovacích dokumentĤ pĜipravovaných ýeskou republikou (ýR) a jejími regiony. Úþelem programovacích dokumentĤ je pĜedložit Evropské komisi nástroje, prostĜednictvím kterých bude možné naplĖovat cíle Evropské unie a její politiky hospodáĜské a sociální soudržnosti prostĜednictvím þerpání finanþních pomoci ze strukturálních fondĤ Evropské unie. Pro region soudržnosti Severovýchod a jeho operaþní program je relevantní Cíl 1 - Konvergence, ROP Severovýchod zohledĖuje koncepþní podkladové materiály regionální úrovnČ a pĜedevším hlavní strategické a programové dokumenty urþující obecné priority rozvoje ýR a EU. Mezi tyto dokumenty patĜí zejména Strategické obecné zásady Spoleþenství (SOZS), Národní rozvojový plán ýeské republiky (NRP) a na nČj navazující Národní strategický referenþní rámec (NSRR), který kromČ definice hlavních cílĤ a priorit ýR na následující programové období specifikuje rozdČlení prioritních oblastí mezi jednotlivé tematické/sektorové operaþní programy a regionální operaþní programy. NSRR podléhá schválení Evropské komise a je urþitou spojnicí mezi evropskými prioritami uvedenými v SOZS a národními prioritami politiky soudržnosti rozpracovanými v operaþních programech. ROP Severovýchod je konzistentní s dalšími národními strategickými dokumenty, a to se Strategií udržitelného rozvoje (SUR ýR), Strategií hospodáĜského rĤstu a regionálními strategiemi rozvoje jednotlivých krajĤ tvoĜících region soudržnosti Severovýchod. ROP Severovýchod obdobnČ jako NSRR plnČ odráží zmČny vyplývající z odlišného pĜístupu k evropské politice hospodáĜské a sociální soudržnosti na léta 2007 – 2013 a nové ambice ýR jako plnohodnotného þlena EU v nadcházejícím programovacím období. Souþástí pĜístupu zpracovatele v tvorbČ ROP Severovýchod se staly zkušenosti ze stávajícího programovacího období 2004 - 2006. ROP Severovýchod byl zpracován v souladu s principem subsidiarity, je nástrojem k naplĖování priorit NSRR. Je zamČĜen na Ĝešení hlavních problémĤ regionu soudržnosti Severovýchod a na využití jeho potenciálu, s akcentem na vyvážený a harmonický rozvoj. Hlavní odpovČdnost za jeho obsah nese region soudržnosti Severovýchod, resp. jeho Regionální rada (RR). ZamČĜení ROP Severovýchod v podobČ definovaných prioritních os vychází a navazuje na globální cíl, strategické cíle a priority Národního rozvojového plánu ýR (NRP) pro období 2007 - 2013. Obsahové zamČĜení ROP Severovýchod je formulováno s ohledem na tematické zamČĜení ostatních operaþních programĤ a uplatĖování principu subsidiarity a z toho odvozovaných kompetenþních pĜedpokladĤ a dispozic, které souvisejí s rozvojem území. PĜi tvorbČ ROP Severovýchod byl uplatnČn princip komplexního Ĝešení problémĤ vycházející z územnČ-integrovaného pĜístupu na základČ znalostí konkrétních podmínek regionu soudržnosti Severovýchod.

7


2

Metodické a personální zabezpeþení tvorby ROP Severovýchod

Koordinaci tvorby programovacích dokumentĤ na národní úrovni zabezpeþilo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), Odbor Rámce podpory Spoleþenství. Na základČ zákona þ. 248/2000 Sb., o podpoĜe regionálního rozvoje vznikl ěídící a koordinaþní výbor (ěKV), jehož úkolem je koordinace pomoci poskytované Evropskými spoleþenstvími na úrovni státu. ěKV vytvoĜil tzv. Horizontální pracovní skupinu pro programování 2007 - 2013, jejímž úkolem byla koordinace pĜípravy operaþních programĤ, odstraĖování duplicit a mezer a zajišĢování konzistence mezi operaþní a národní úrovní programových dokumentĤ. Proces tvorby ROP Severovýchod byl založen na principu partnerství, jenž byl naplĖován prostĜednictvím spolupráce Ĝady relevantních regionálních partnerĤ. Jádrem organizaþní struktury byl tzv. ROP tým složený ze zamČstnancĤ krajských úĜadĤ odbornČ a profesnČ zamČĜených na regionální rozvoj a regionálními agenturami krajĤ. Úkolem týmu bylo stanovení hlavních smČrĤ a úkolĤ v celém procesu tvorby dokumentu a poskytování informací nezbytných pro zdárný postup prací, dále metodické a organizaþní Ĝízení celého procesu zpracování programu a pĜipomínkování jednotlivých fází prací. Dalšími dĤležitými subjekty byly þtyĜi pracovní skupiny tematicky zamČĜené podle obecnČ pĜijatých prioritních os rozvoje regionu. Tyto pracovní skupiny tvoĜili zamČstnanci krajských úĜadĤ, zástupci mČst a obcí regionu, hospodáĜských komor, neziskového sektoru a dalších sociálních partnerĤ. Úkolem pracovních skupin bylo aktivnČ se podílet na zpracování programu, pĜipomínkovat jeho jednotlivé fáze a poskytovat zpracovatelĤm své odborné názory a informace nezbytné pro postup prací související s problematikou konkrétní prioritní osy. ROP tým a pracovní skupiny byly v prĤbČhu celého procesu tvorby ROP Severovýchod v úzkém kontaktu s výbory regionálního rozvoje všech tĜí krajĤ, relevantními odbory krajských úĜadĤ, radami a zastupitelstvy všech tĜí krajĤ a Regionální radou regionu soudržnosti Severovýchod. PĜipomínky jednotlivých pracovních skupin byly zapracovány do programového dokumentu po projednání na zasedání ROP týmu a Výboru Regionální rady (VRR). Veškeré pĜipomínky a jejich vypoĜádání jsou k dispozici na ÚĜadu Regionální rady Regionu soudržnosti Severovýchod (ÚRR) k nahlédnutí ve formČ listĤ VypoĜádání pĜipomínek pracovních skupin ROP Severovýchod . ROP Severovýchod byl zpracován v souladu s Metodikou pro pĜípravu programových dokumentĤ pro období 2007 – 2013 Odboru Rámce podpory Spoleþenství MMR. Vedoucím zpracovatelem ROP Severovýchod bylo Centrum evropského projektování – regionální rozvojová agentura Královéhradeckého kraje, která na pĜípravČ úzce spolupracovala s ARR – Agenturou regionálního rozvoje Libereckého kraje a Regionální rozvojovou agenturou Pardubického kraje. Programový dokument ROP Severovýchod byl zveĜejnČn po celou dobu pĜípravy programu na webových stránkách ÚRR Severovýchod (www.rada-severovychod.cz) a mohl být pĜipomínkován širokou veĜejností. PĜipomínky veĜejnosti byly po projednání s partnery zapracovány do programového dokumentu a jsou archivovány na ÚRR Severovýchod.

8


3

Výchozí dokumenty a legislativa

Posuzování regionálních specifik je nutné provádČt v kontextu stávajících strategií a platných dokumentĤ na regionální, národní i evropské úrovni. Je dĤležité, aby ROP Severovýchod byl v souladu nejen s potĜebami a prioritami identifikovaným v rámci regionu soudržnosti Severovýchod, ale rovnČž s prioritami ýR a EU. Východiska pro formulování strategie a prioritních os regionu soudržnosti Severovýchod zakotvené v ROP Severovýchod byla vyhodnocována zejména vĤþi následujícím strategickým dokumentĤm na úrovni:

Evropské unie

ýeské republiky:

a)

Strategie udržitelného rozvoje ýR; Národní rozvojový plán/Národní strategický referenþní rámec ýR 2007 – 2013, Strategie regionálního rozvoje ýR, Strategie hospodáĜského rĤstu ýR 2005 – 2013, Národní program reforem ýR (Národní lisabonský program 2005 – 2008).

Regionu soudržnosti NUTS II Severovýchod

3.1

Politika soudržnosti pro podporu rĤstu a zamČstnanosti: Strategické obecné zásady Spoleþenství (SOZS), Pracovní dokument pro rozvoj mČst.

strategické a rozvojové programy na úrovni krajĤ, regionu soudržnosti, mČst atd.

Dokumenty na evropské úrovni Politika soudržnosti pro podporu rĤstu a zamČstnanosti: Strategické obecné zásady Spoleþenství pro hospodáĜskou, sociální a územní soudržnost 2007 - 2013 1

Strategické obecné zásady Spoleþenství pro hospodáĜskou, sociální a územní soudržnost (SOZS) byly Radou Evropské unie schváleny dne 6.10.2006. Hlavním cílem SOZS je stanovit priority Spoleþenství, které budou podporovány v rámci politiky soudržnosti za úþelem posílení souþinností s lisabonskou strategií, jak jsou definovány v integrovaných obecných zásadách pro rĤst a zamČstnanost, a jejich následná realizace. Finanþními nástroji k realizaci politiky soudržnosti jsou Strukturální fondy (ERDF a ESF) a Fond soudržnosti (FS). S ohledem na obnovenou lisabonskou strategii pro rĤst a zamČstnanost se ROP Severovýchod spolufinancovaný prostĜednictvím politiky soudržnosti zamČĜuje zejména na prioritu SOZS: „Zvýšení pĜitažlivosti þlenských státĤ, regionĤ a mČst zlepšením jejich pĜístupnosti, zajištČním odpovídající kvality a úrovnČ služeb a zachováním jejich potenciálu v oblasti životního prostĜedí“. b)

Pracovní dokument European Commission (EC) „Cohesion Policy and cities: the urban contribution to growth and jobs in the regions”

Tento pracovní dokument formuluje doporuþení k integrovanČjšímu a strategiþtČjšímu pĜístupu Ĝešení problematiky mČst. Návrhy tvoĜí souþást reformy politiky koheze uplatĖované Evropskou komisí na období 2007 - 2013. Výsledky veĜejného projednávání tohoto pracovního dokumentu sloužily jako jeden z podkladĤ pro formulování rámce a budoucích priorit pro programy financované EU v programovacím období 2007 - 2013 v oblasti rozvoje mČst a urbánního prostĜedí. V pracovním dokumentu byly definovány 4 problémové oblasti, na které by mČla být zamČĜena pozornost v souvislosti s ekonomickým rozvojem a zvyšováním kvality života ve mČstech, což je jedna z dĤležitých tematických oblastí pro regionální operaþní program. TČmito problémovými oblastmi jsou: doprava, dostupnost a mobilita, dostupnost služeb a fyzické prostĜedí a kultura. 1

Rozhodnutí Rady ze dne 6. Ĝíjna 2006 o strategických obecných zásadách Spoleþenství pro soudržnost /2006/702/ES)

9

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Další širší tematické okruhy, které by mČly být Ĝešeny v souvislosti s rozvojem mČst jsou: podpora inovací, podnikání a znalostní ekonomika, vytváĜení nových a také kvalitnČjších pracovních pĜíležitostí, Ĝešení disparit uvnitĜ mČst, úþinná správa a Ĝízení rozvoje mČst a zpĤsoby financování obnovy mČst.

3.2 a)

Dokumenty na národní úrovni Strategie udržitelného rozvoje ýeské republiky (SUR ýR)

SUR ýR je konsensuálním rámcem pro zpracování materiálĤ koncepþního charakteru a východiskem pro strategické rozhodování a plánování v ýR. Základní role SUR ýR je vþas upozornit na existující a potenciální problémy, jež by mohly ohrozit pĜechod ýR k udržitelnému rozvoji, a iniciovat opatĜení, jak tČmto hrozbám pĜedejít nebo alespoĖ zmírnit jejich dopad a co nejefektivnČji Ĝešit jejich eventuální dĤsledky. ÚstĜedním tématem strategie je udržitelnost rozvoje, jehož podstatou je naplnČní tĜí základních cílĤ 2 , a to 1. Sociální rozvoj, který respektuje potĜeby všech, 2. Úþinná ochrana životního prostĜedí a šetrné využívání pĜírodních zdrojĤ a 3. Udržení vysoké a stabilní úrovnČ ekonomického rĤstu a zamČstnanosti. Strategické cíle a nástroje strategie jsou voleny tak, aby omezovaly nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi jejím ekonomickým, environmentálním a sociálním pilíĜem udržitelnosti. Cílem veĜejných intervencí ROP Severovýchod je podpoĜit vyvážený rozvoj všech þástí regionu s cílem snižovat existující regionální disparity a zapojit region do evropských struktur. b)

Národní rozvojový plán ýR 2007 – 2013 (NRP)

NRP se opírá o základní strategické dokumenty ýR a EU, mimo jiné o Strategii hospodáĜského rĤstu ýR, Konvergenþní program ýR, Národní program reforem (Národní lisabonský program 2005 -2008), Strategii regionálního rozvoje, Strategii udržitelného rozvoje, Strategické obecné zásady spoleþenství 2007 - 2013 a Lisabonskou strategii. NRP popisuje nastavení systému koordinace politiky hospodáĜské a sociální soudržnosti a podrobnČ rozpracovává globální cíl ýR do dílþích cílĤ a priorit a definuje strategii k dosažení tČchto cílĤ, vþetnČ jejich promítnutí do struktury operaþních programĤ. NRP poskytl konkrétní východiska pro zpracování NSRR. c)

Národní strategický referenþní rámec (NSRR)

NSRR je klíþovým politickým dokumentem zpracovaným ýR - þlenským státem EU za úþelem þerpání finanþní pomoci ze strukturálních fondĤ EU. NSRR je dokument zpracovaný na úrovni þlenského státu EU, který je obligatornČ vyžadován obecným naĜízením. NSRR je prvním dokumentem ýR, který byl po schválení vládou ýR pĜedložen Evropské komisi. V dalším kroku je pĜedkládán ROP Severovýchod spolu s dalšími operaþními programy ýR. ProstĜednictvím realizace cílĤ a prioritních os ROP Severovýchod dojde k naplnČní globálního cíle NSRR. d)

Strategie regionálního rozvoje ýR (SRR ýR)

SRR ýR obsahuje cíle, problémové okruhy a priority, které je tĜeba naplĖovat a zabezpeþovat za úþelem zajišĢování politiky regionálního rozvoje v ýeské republice. Strategie propojuje odvČtvová hlediska s územními aspekty vyváženého regionálního rozvoje a územní soudržnosti. Je základním východiskem pro tvorbu regionálních programĤ rozvoje a pro formulování regionálních pĜístupĤ a operaþních programĤ. Strategie analyzuje specifika ýR a zároveĖ respektuje priority EU, je integrována do NRP/NSRR a její priority jsou konzistentní s prioritami EU pro využití strukturálních fondĤ. PĜevážná þást cílĤ strategie bude implementována prostĜednictvím operaþních programĤ specifikovaných v NSRR pro období 2007 – 2013. ROP Severovýchod pokrývá priority strategie, které mají regionální rozmČr a odpovídají kompetencím krajĤ, resp. jejich možnostem lepšího postižení specifik regionĤ a pĜíležitostí dalšího rozvoje. e)

Strategie hospodáĜského rĤstu ýR 2005 – 2013 (SHR ýR)

Cílem SHR ýR je významným zpĤsobem pĜiblížit ýeskou republiku ekonomické úrovni hospodáĜsky rozvinutČjších zemí Evropské unie. MČĜeno ukazatelem HDP na jednoho obyvatele, je v silách zemČ dosáhnout v roce 2003 prĤmČru EU. SHR ýR se zamČĜuje na pČt prioritních oblastí, na kterých stojí konkurenceschopnost þeské ekonomiky. Jsou jimi Institucionální prostĜedí, Zdroje financování, Infrastruktura, Rozvoj lidských zdrojĤ a Výzkum Vývoj a Inovace. ROP Severovýchod zohledĖuje 2

SvČtový summit o udržitelném rozvoji, Johannesburg 2002

10

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod zejména ty prioritní osy, které mĤže region soudržnosti Severovýchod svými nástroji/veĜejnými intervencemi a kompetencemi dané legislativou ovlivnit. Národní program reforem ýR (Národní lisabonský program 2005 – 2008)

f)

Národní program reforem ýR je závazným politickým dokumentem obsahujícím priority a opatĜení v makroekonomické a mikroekonomické oblasti a politice zamČstnanosti pro období 2005 - 2008. NPR je zamČĜen na klíþové oblasti bránící ekonomickému rĤstu a konkurenceschopnost ýR. Jsou jimi Podnikatelské prostĜedí, Výzkum a vývoj, inovace, Udržitelné využívání zdrojĤ, Modernizace a rozvoj dopravních a ICT sítí, Flexibilita trhu práce, ZaþleĖování na trhu práce a VzdČlávání. g)

Politika územního rozvoje ýR

Politika územního rozvoje je dokument schválený vládou ýR usnesením þ. 561 ze dne 17. kvČtna 2006. Je to nástroj územního plánování, který urþuje požadavky a rámce pro konkretizaci úkolĤ územního plánování v republikových, pĜeshraniþních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území a urþuje strategii a základní podmínky pro naplĖování tČchto úkolĤ. Politika územního rozvoje ýR zohledĖuje požadavky na územní rozvoj, které pro ýR vyplývají z mezinárodních smluv a þlenství v mezinárodních organizacích (OSN, OECD, Rada Evropy a Evropská unie). Slouží ke koordinaci ostatních odvČtvových koncepcí, politik a strategií z hlediska udržitelného rozvoje území.

3.3

Dokumenty na regionální úrovni

Podpora regionálního rozvoje je v ýR realizována prostĜednictvím strategických a programových dokumentĤ, které jsou vytváĜeny na úrovni státu, krajĤ, a dále prostĜednictvím programových dokumentĤ vyžadovaných EU (pro využití zdrojĤ strukturálních fondĤ). Regionální politika vlády je obsažena v programovém dokumentu Strategie regionálního rozvoje ýR, což je ucelený dokument na národní úrovni bez rozlišení dílþích hospodáĜských politik vlády, v rámci nichž by mČla být realizována. Strategie je rozpracována do programových dokumentĤ, a to na národní úrovni s plošným pĤsobením na území státu (sektorové rozvojové programy) a úrovni krajĤ (regionální rozvojové programy). Úloha krajĤ regionu soudržnosti Severovýchod spoþívá v koncepþní a výkonné þinnosti samosprávných orgánĤ v oblasti regionálního rozvoje. Orgány krajĤ tvoĜí základní stavební jednotku tvorby a realizace regionálního rozvoje v ýR, koordinují rozvoj svého územního obvodu, spolupracují s ústĜedními správními úĜady státní správy a koordinují zájmy obcí ve vČcech regionálního rozvoje. Strategické a programové dokumenty na úrovni kraje tvoĜí:

Strategie rozvoje kraje - základní strategický dokument orientovaný na rozvoj kraje v delším þasovém období.

Program rozvoje územního obvodu kraje (Program rozvoje kraje) - taktický dokument, který konkretizuje strategické cíle a rozvojové aktivity ve formČ konkrétních opatĜení a projektĤ, urþuje jejich nositele a stanoví zpĤsob financování a implementace. Program rozvoje kraje obsahuje zejména analýzu hospodáĜského a sociálního rozvoje územního obvodu kraje, charakteristiku slabých a silných stránek jeho jednotlivých þástí a hlavní smČry jeho rozvoje, vymezení regionĤ uvnitĜ územního obvodu kraje, jejichž rozvoj je tĜeba podporovat s ohledem na jeho vyvážený rozvoj, spolu s uvedením problémových oblastí, na nČž má být podpora zamČĜena vþetnČ navrhovaných opatĜení, úkolĤ a priorit. Dalšími zpracovávanými dokumenty jsou odvČtvové a tematicky zamČĜené odborné analýzy, které jsou dĤležitými podkladovými materiály pro vymezení krajských strategií, resp. jejich cílĤ a priorit.

Programové dokumenty na úrovni regionu soudržnosti Severovýchod tvoĜí:

Regionální operaþní program – taktický dokument zpracovaný na úrovni regionu, který rozpracovává problémové okruhy krajských strategií, pro které bude požadováno spolufinancování ze strukturálních fondĤ EU.

11

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Mezi hlavní aktéry regionálního rozvoje na regionální/krajské úrovni patĜí:

Orgány samosprávy (krajská a obecní zastupitelstva), Poradní a koordinaþní orgány (regionální rady, krajské koordinaþní skupiny, tematicky zamČĜené pracovní skupiny), Rozvojové agentury s regionální pĤsobností (Centrum evropského projektování p.o. Královéhradeckého kraje, Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Libereckého kraje, Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje, CzechInvest ad.), HospodáĜské a agrární komory, zájmová sdružení, zamČstnanecké a zamČstnavatelské organizace, agentury, Instituce veĜejného sektoru (školy, zdravotní a sociální zaĜízení, kulturní instituce aj.), nestátní neziskové organizace, Subjekty soukromého sektoru.

PĜi zpracování ROP Severovýchod byly k dispozici následující dokumenty tvoĜící výchozí podkladové materiály, z kterých zpracovatel vycházel pĜi formulování strategie k dosažení cílĤ a vČcného zamČĜení veĜejných intervencí ROP Severovýchod : Liberecký kraj Strategické dokumenty

Strategie rozvoje Libereckého kraje (aktualizace 2006), Program rozvoje Libereckého kraje (aktualizace 2006), Strategie rozvoje Libereckého kraje (2002), Program rozvoje Libereckého kraje (2004).

PĜehled dalších relevantních dokumentĤ a podkladĤ Libereckého kraje:

Analýza podnikání - podnikatelské prostĜedí (2002), Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje – pracovní verze (2005), Dlouhodobý zámČr vzdČlávání a rozvoje výchovnČ vzdČlávací soustavy Libereckého kraje (2003), Návrh smČrĤ rozvoje sociální práce a sociálních služeb na území Libereckého kraje (2002), Strategie rozvoje dopravní infrastruktury Libereckého kraje (2002), Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje (aktualizace 2005), Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje (2003), Zdravotní politika Libereckého kraje (2002), Krajský zdravotní plán Libereckého kraje (2003), Koncepce ochrany pĜírody a krajiny Libereckého kraje ( 2004), Plán odpadového hospodáĜství Libereckého kraje (2004).

Královéhradecký kraj Strategické dokumenty

Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje (1999), Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje (aktualizace 2005/2006), Program rozvoje Královéhradeckého kraje (2001), Program rozvoje Královéhradeckého kraje (aktualizace 2003), Program rozvoje Královéhradeckého kraje (aktualizace 2006).

PĜehled dalších relevantních dokumentĤ a podkladĤ Královéhradeckého kraje:

Plán rozvoje vodovodĤ a kanalizací Královéhradeckého kraje (2004), Aktualizace koncepce environmentálního vzdČlávání, výchovy a osvČty (EVVO) Královéhradeckého kraje (2004), Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje (2003), Program obnovy venkova transformovaný na podmínky Královéhradeckého kraje (2004), Analýza sociální situace sociálních služeb Královéhradeckého kraje – Koncepce sociální práce a sociálních služeb Královéhradeckého kraje (2001), Organizace a financování veĜejné hromadné dopravy osob v Královéhradeckém kraji (2003), Dlouhodobý zámČr vzdČlávání a rozvoje výchovnČ vzdČlávací soustavy Královéhradeckého kraje (2003), Koncepce rozvoje cestovního ruchu (2002),

12


Koncepce ochrany pĜírody a krajiny Královéhradeckého kraje ( 2004), Plán odpadového hospodáĜství Královéhradeckého kraje (2004).

Pardubický kraj Strategické dokumenty

Strategie rozvoje Pardubického kraje (1999), Program rozvoje Pardubického kraje (2001), Program rozvoje Pardubického kraje (aktualizace 2003), Program rozvoje Pardubického kraje (aktualizace 2005/2006).

PĜehled dalších relevantních dokumentĤ a podkladĤ Pardubického kraje:

Koncepce þinnosti Pardubického kraje v oblasti rozvoje lidských zdrojĤ, celoživotního uþení a zamČstnanosti v letech 2005-2008 (2004), Dlouhodobý zámČr vzdČlávání a rozvoje výchovnČ-vzdČlávací soustavy Pardubického kraje (2003), Zdravotní plán Pardubického kraje (2003), Zdraví 21“ v podmínkách Pardubického kraje (2006), Analýza a koncepce sociálních služeb v letech 2004-2008 (2004), Územní energetická koncepce Pardubického kraje (2004), Plán rozvoje vodovodĤ a kanalizací Pardubického kraje (2004), Koncepce EVVO Pardubického kraje (2003), Koncepce ochrany pĜírody Pardubického kraje (2004), Program rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Východní ýechy (2003), Koncepce zemČdČlské politiky a rozvoje venkova Pardubického kraje (2003), Plán odpadového hospodáĜství Pardubického kraje (2004).

Prioritní osy a prioritní okruhy navrhované v rámci aktualizací všech strategických dokumentĤ krajĤ mají vČcnou a obsahovou návaznost na prioritní osy a okruhy formulované v NSRR.

3.4

Legislativa relevantní pro tvorbu ROP Severovýchod

ROP Severovýchod byl pĜipraven v souladu s následujícími EU dokumenty:

NaĜízení Evropského parlamentu a Rady (ES) þ. 1080/2006 ze dne 5.7.2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení naĜízení (ES) þ. 1783/1999; NaĜízení Evropského parlamentu a Rady (ES) þ. 1081/2006 ze dne 5.7.2006 o Evropském sociálním fondu a o zrušení naĜízení (ES) þ. 1784/1999; NaĜízení Rady (ES) 1083/2006 ze dne 11.7.2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení naĜízení (ES) þ. 1260/1999 (dále jen „obecné naĜízení“); NaĜízení Komise (ES) þ. 1828/2006 ze dne 8.12.2006, kterým se stanoví provádČcí pravidla k obecnému naĜízení a Rady (ES) þ. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj (dále jen „provádČcí naĜízení“); Rozhodnutí Rady ze dne 6.10.2006 o strategických obecných zásadách Spoleþenství pro soudržnost (2006/702/ES);

ROP Severovýchod zohledĖuje následující legislativní dokumenty ýeské republiky:

Zákon þ. 248/2000 Sb., o podpoĜe regionálního rozvoje, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; Zákon þ. 129/2000 Sb., o krajích, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; Zákon þ. 47/2002 Sb., o podpoĜe malého a stĜedního podnikání, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; Zákon þ. 114/1992 Sb. o ochranČ pĜírody a krajiny, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; Zákon þ. 218/2000 Sb., o rozpoþtových pravidlech, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; Zákon þ. 250/2000 Sb., o rozpoþtových pravidlech územních rozpoþtĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; Zákon.þ. 320/2001 Sb., o finanþní kontrole, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; Zákon þ. 420/2004 Sb., o pĜezkoumávání hospodaĜení územních samosprávných celkĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; Usnesení vlády ýR þ. 235/1998 o Zásadách regionální politiky vlády (v aktuálním znČní)

13


Usnesení vlády ýR þ. 40/1999 o zabezpeþení pĜípravy pro využívání strukturálních fondĤ a Kohezního fondu Evropské unie; Usnesení vlády ýR þ. 245/2005 k postupu pĜípravy ýeské republiky na þerpání finanþních prostĜedkĤ ze strukturálních fondĤ a z Fondu soudržnosti Evropské unie v letech 2007 - 2013; Usnesení vlády ýR þ. 470/2001 k návrhu Národního rozvojového plánu (aktualizované znČní); Usnesení vlády ýR þ. 1242/2004 k návrhu Strategie udržitelného rozvoje ýeské republiky; Usnesení vlády ýR þ. 984/2005 k návrhu Strategie hospodáĜského rĤstu ýeské republiky; Usnesení vlády ýR þ. 730/1998 o Programu obnovy venkova; Zákon þ. 185/2001 Sb., o odpadech a o zmČnČ nČkterých dalších zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, Zákon þ. 100/2001 Sb., o posuzování vlivĤ na životní prostĜedí a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ (zákon o posuzování vlivĤ), Vyhláška þ. 457/2001 Sb., o odborné zpĤsobilosti a o úpravČ nČkterých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivĤ na životní prostĜedí.

14


4

Analýza ekonomické a sociální situace

Socioekonomická analýza regionu soudržnosti Severovýchod pĜedstavuje základní podkladový materiál, který popisuje a analyzuje hlavní vývojové trendy v regionu ve všech jeho hlavních oblastech. Souþástí analýzy je specifikace hlavních problematických oblastí, jejich pĜíþin a jejich oþekávaný budoucí vývoj a pĜípadný možný dopad na rozvoj a konkurenceschopnost regionu. Analýza vychází z již zpracovaných strategických þi tematicky zamČĜených koncepþních dokumentĤ zpracovaných všemi kraji tvoĜícími region soudržnosti Severovýchod, ale i dalších podkladových materiálĤ, jež byly expertnČ posouzeny a vyhodnoceny za úþelem následného zamČĜení strategie vedoucí k dosažení stanovených cílĤ programu. Socioekonomická analýza regionu je þlenČna do nČkolika hlavních kapitol specifikujících postavení regionu jak v rámci ýR, tak v rámci EU jako celku. V rámci jednotlivých oblastí analýza identifikuje hlavní negativní faktory a tendence mající zcela zásadní vliv na souþasnou a pĜedevším budoucí celkovou pozici a konkurenceschopnost regionu nejen v rámci EU, ale i v celosvČtovém kontextu. Region soudržnosti Severovýchod je situován ve stĜední EvropČ, v rámci území ýeské republiky sousedí s regiony NUTS II Severozápad, StĜední ýechy, Jihovýchod a StĜední Morava, na severu potom s pĜíhraniþními regiony Spolkové republiky NČmecko a na východČ s Polskem. Obr. þ. 1: Poloha regionu soudržnosti Severovýchod

Zdroj: GIS 2006

Následující souhrnná tab. þ. 1 uvádí základní charakteristiky regionu soudržnosti Severovýchod a srovnání uvedených ukazatelĤ s prĤmČrem ýeské republiky a zemí EU-27. Pro srovnání byly použity pĜedevším hlavní makroekonomické ukazatele, které dokládají souþasný stav v regionu Severovýchod.

15


Tab. þ. 1: Základní srovnání NUTS II Severovýchod s ýR a EU

Ukazatel (jednotka, rok)

NUTS II Severovýchod

Poþet obyvatel (v tisících, 2004)

ýeská republika

Evropská unie (EU-27)

1 479

10 207

489 671

120,7

132,1

116,0

63,7

75,2

100

RĤst HDP (%; 1995 – 2004)

1,5

2,2

2,3

Podíl EAO zam. v priméru (%; 2005) na celkovém poþtu EAO

4,0

4,0

6,2

Podíl EAO zam. v sekundéru (%; 2005) na celkovém poþtu EAO

46,6

39,5

27,7

Podíl EAO zam. v terciéru (%; 2005) na celkovém poþtu EAO

49,4

56,5

66,1

5,6

7,9

9,0

2

Hustota zalidnČní (ob/km , 2004) HDP/osobu PPP (EU27=100, 2004)

Míra nezamČstnanosti (%, 2005)

Zdroj: 3rd Report on Economic and Social Cohesion

Z uvedené tabulky je patrné, že region soudržnosti Severovýchod se z pohledu celkové výkonnosti ekonomiky nachází hluboko pod prĤmČrnou úrovní Evropské unie.

4.1 4.1.A

Všeobecná charakteristika Základní charakteristika regionu

Region soudržnosti Severovýchod se rozkládá pĜevážnČ podél severní až severovýchodní hranice ýech s NČmeckem a Polskem a jižní þástí Pardubického kraje zasahuje až do stĜední vrchovinné þásti ýeské republiky. Metropole všech tĜí krajĤ jsou vzdáleny do 100 km od hlavního mČsta Prahy. Region soudržnosti Severovýchod svojí celkovou rozlohou 12 439,6 km2 zaujímá 15,8% rozlohy ýR a na jeho území žilo dle údajĤ ýSÚ k 1.lednu 2007 celkem 1 488 168, což pĜedstavuje 14,5% z celkové populace ýR. PrĤmČrná hustota zalidnČní regionu Severovýchod je o pĜibližnČ 10 % nižší než v ýR a 1.1.2007 þinila 119,6 obyvatel na km2. Podíl mČstského obyvatelstva je 68,5 %, tedy o pĜibližnČ 2% ménČ než je prĤmČr ýR. Míra zamČstnanosti (podíl poþtu osob s jediným nebo hlavním zamČstnáním ve skupinČ 15-64letých) k 1.12.2006 dosáhla 65,6 %.Morfologie terénu regionu je velmi pestrá s vysokou vertikální þlenitostí - od nejnižších poloh Polabské nížiny s nadmoĜskou výškou pohybující se v rozmezí 200 – 300 m n. m., k hornatému severnímu až východnímu pĜíhraniþnímu pásu (Lužické hory, Jizerské hory, Krkonoše s nejvyšší horou ýeské republiky SnČžkou – 1602 m n.m. a Orlické hory). PĜevládá kontinentální typ podnebí. Nejteplejší, mírnČ suchou oblastí s mírnou zimou je Polabská nížina. Vrchovinná až hornatá þást regionu je typická ménČ pĜíznivým podnebím s chladnČjší zimou a vyšší intenzitou srážek. NejvýznamnČjším vodním tokem je Ĝeka Labe. Region soudržnosti Severovýchod lze charakterizovat jako zemČdČlsko-prĤmyslový s rozvinutými službami a cestovním ruchem. Charakteristická je dlouholetá tradice nČkterých prĤmyslových odvČtví strojírenství, textilní výroby, potravináĜství, stavebnictví, chemického a elektrotechnického prĤmyslu zejména v Pardubickém kraji, skláĜské a bižuterní výroby na Liberecku, výroby hudebních nástrojĤ na Královéhradecku. TČžištČ prĤmyslové základny je soustĜedČno do velkých mČst a jejich okolí. Silné hospodáĜské postavení mají aglomerizované oblasti Hradecko-Pardubicko-Chrudimsko a LibereckoJablonecko. Oproti tomu existují v rámci regionu soudržnosti Severovýchod ekonomicky slabé regiony (Frýdlantsko, MoravskotĜebovsko). Ekonomický rozvoj regionu omezuje nevyhovující dopravní napojení nČkterých þástí území (absence dálnic a rychlostních komunikací, nekvalitní železniþní napojení). Intenzivní zemČdČlská výroba má v regionu dlouholetou tradici založenou na existenci pĜíznivých podmínek pro zemČdČlskou prvovýrobu se souvisejícím zpracovatelským prĤmyslem. Rozvinutá je pĜedevším v oblasti Polabské nížiny, která patĜí k nejúrodnČjším oblastem v ýR.

16

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Po roce 1989 vedla privatizace a restrukturalizace ekonomické základny k útlumu zemČdČlské i prĤmyslové výroby. Naproti tomu zaþal rychleji stoupat význam sektoru služeb. Rozvijí se malé a stĜední podnikání. Významný je pĜíliv zahraniþních investic. Velmi pĜíznivá je celková exportní výkonnost regionu Severovýchod v pĜepoþtu na obyvatele (3.-5. místo krajĤ v rámci ýR). Více než 80% vývozu je do zemí EU-25. Regionální HDP NUTS II Severovýchod na 1 obyvatele v PPS dosahovalo v roce 2005 hodnoty 59,9 % úrovnČ EU-25 (prĤmČr ýR vþetnČ Prahy byl 70,5 %). Ve vztahu k ýR se region soudržnosti Severovýchod pohybuje na úrovni kolem 84 % HDP na 1 obyvatele. PrĤmČrná mzda regionu Severovýchod þinila v roce 2006 86,6% prĤmČrné mzdy v ýR. PrĤmČrná míra nezamČstnanosti se dlouhodobČ pohybuje pod prĤmČrem ýR, je však znaþnČ regionálnČ diferencována. PostupnČ se zvyšuje zamČstnanost v tercierním sektoru, zamČstnanost v priméru je charakteristická pro venkovské oblasti. Bohaté pĜírodní a kulturní rozmanitosti regionu, pestrost krajinných typĤ, atraktivita pĜírodních lokalit a kvalitní životní prostĜedí jsou dobrými pĜedpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a turistiky. Atraktivními jsou zejména oblasti s vysokým pĜírodním potenciálem (Krkonoše, ýeský ráj, Orlické hory, Jizerské hory), oblasti s bohatým kulturním dČdictvím a pamČtihodnostmi a oblasti s rozvinutým lázeĖstvím. Bohatý a pestrý pĜírodní potenciál pĜedstavuje dobrý fundament pro rozvoj nových forem cestovního ruchu (agroturistiky, ekoturistiky, cykloturistiky apod.). Cestovní ruch v regionu Severovýchod svým dynamickým rozvojem ovlivĖuje rozvoj doprovodných služeb a pĜispívá ke vzniku nových pracovních míst. Region soudržnosti Severovýchod patĜí v rámci ýR k nejnavštČvovanČjším.

4.1.A.1 Správní þlenČní regionu Jednotka NUTS II Severovýchod se skládá ze tĜí samosprávných krajĤ – Královéhradeckého, Libereckého a Pardubického, které odpovídají úrovni NUTS III. Každý kraj se dále þlení na obce s rozšíĜenou pĤsobností (ORP), kterých je v Královéhradeckém a Pardubickém kraji 15 a v Libereckém kraji 10. Dále se region územnČ dČlí na 1 116 samostatných obcí, z nichž 111 má statut mČsta. Obr.þ. 2: Správní þlenČní regionu soudržnosti Severovýchod

Zdroj: GIS 2006

17


4.1.B

Analýza sídelní struktury

V rámci regionu soudržnosti Severovýchod existují dva významné urbánní prostory celorepublikového významu. Hradecko-pardubická aglomerace je tvoĜena dvČmi hlavními centry – Hradcem Králové a Pardubicemi, která jsou funkþnČ propojena s menšími centry (Pardubice s Chrudimí, Hradec Králové s JaromČĜí) a vytváĜí tak základní urbanizaþní osu východních ýech. Liberecko-jablonecká aglomerace dominuje a vytváĜí vysoce urbanizovaný prostor severovýchodní þásti ýech. Dílþí urbanizované prostory existují v zázemí bývalých okresních mČst, které plní funkci regionálních center osídlení. Z hlediska velikostní struktury obcí je oproti prĤmČru ýR znatelný vyšší podíl menších obcí a naopak menší zastoupení velkých mČst. Poþet žijících obyvatel v nejmenších obcích pĜevyšuje prĤmČrnou republikovou hodnotu. Vyšší podíl obyvatel žijících v menších obcích je v rámci regionu Severovýchod typický zejména pro tradiþní zemČdČlské oblasti, oblasti podhĤĜí a východní þást regionu. Sídelní struktura regionu soudržnosti NUTS II Severovýchod vykazuje znaky rozdrobené a nehomogenní struktury osídlení a nerovnomČrné hustoty osídlení. Pro komplexní analytické vyhodnocení sídelní struktury regionu Severovýchod bylo zvoleno þlenČní na správní regiony ORP, které vnitĜnČ diferencují území regionu soudržnosti na menší územní celky. Jejich vymezení, velikost i vnitĜní struktura je velmi rozdílná a mnohdy nekoresponduje se skuteþnými vnitĜními vazbami v území. Jednotkám ORP bylo stanoveno poĜadí dle hodnoty výskytu jevu a nejmenší souþet tČchto hodnot ukazuje na region s vyhodnocenou nejnižší heterogenitou osídlení. K souhrnnému vyhodnocení sídelní struktury bylo použito tČchto ukazatelĤ: 2 Hustota zalidnČní (poþet obyvatel/km území) PrĤmČrná velikost obce (poþet obcí/km2 území) Podíl poþtu obcí do 999 obyvatel (%) Podíl obyvatelstva v obcích do 999 obyvatel (%) Tab.þ. 2: Ukazatelé sídelní struktury za kraje NUTS II Severovýchod v roce 2007

Území Královéhradecký kraj Pardubický kraj Liberecký kraj NUTS II Severovýchod ýeská republika

Hustota zalidnČní v obyv./km2 115,1 111,9 135,2 119,0 129,5

PrĤmČrná velikost obce 83,0 83,6 73,5 81,4 78,7

Podíl poþtu obcí do 999 obyvatel v % 23,4 26,6 15,5 22,2 17,2

Podíl obyvatelstva v obcích do 999 v % 115,1 111,9 135,2 119,0 129,5 Zdroj dat: ýSÚ 2007

Vyhodnocením korelujících faktorĤ jsou identifikovány regiony s nejvíce rozdrobenou sídelní strukturou. NejménČ urbanizovaným krajem je Pardubický kraj, zatímco kraj Liberecký patĜí v rámci ýR k nadprĤmČrnČ urbanizovaným krajĤm (spoleþnČ s krajem Ústeckým a Moravskoslezským). Pro Liberecký kraj je charakteristická ménČ rozdrobená sídelní struktura s vyšším podílem sídel nad 5 000 obyvatel. Kraji dominuje významná liberecko-jablonecká sídelní aglomerace s pĜilehlými obvody ORP Tanvald, Železný Brod, Turnov. Pro Pardubický kraj je typický vyšší podíl malých obcí do 999 obyvatel. Sídelní rozdrobenost je v rámci Pardubického kraje patrná zejména na jihu a východČ regionu. Jedná se o oblasti vrchovinného rázu až horské oblasti, které z hlediska ekonomického rozvoje patĜí spíše k ménČ rozvinutým. Hustota zalidnČní je v tČchto regionech velmi podprĤmČrná. Dominantním regionem s nejménČ rozdrobenou sídelní strukturou je obvod Pardubice, který je souþástí hradecko-pardubické sídelní aglomerace s vysokým ekonomickým potenciálem, rozvinutým prĤmyslem a velmi pĜíhodnými podmínkami pro intenzivní zemČdČlství. Královéhradecký kraj vykazuje v hodnocení sídelní struktury vyšší míru heterogenity a rozdrobenosti v jihovýchodní (Rychnovsko, Dobruška), pĜevážnČ hornaté, þásti regionu a v západní (Novobydžovsko, HoĜice a Jiþín) þásti kraje, který je typický zejména intenzivním zemČdČlstvím. SouhrnnČ lze v regionu soudržnosti Severovýchod konstatovat, že nejvíce heterogenní a rozdrobená sídelní struktura je v Pardubickém kraji. Liberecký kraj naopak patĜí k nadprĤmČrnČ urbanizovaným. Diferenciace v rozlišení nižších územnČ-správních obvodĤ je velmi výrazná. Nejvíce se heterogenita sídelní struktury projevuje v jihovýchodní þásti území, ve stĜedozápadní þásti a perifernČ položených regionech Frýdlantského a Broumovského výbČžku. PĜíznivČjší je sídelní struktura

18

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod v aglomerizovaných oblastech a v severní polovinČ území NUTS II Severovýchod, kde je tato skuteþnost ovlivnČna zejména nižším podílem obcí do 999 obyvatel a podílem žijících obyvatel v malých obcích. Obr.þ. 3: Analýza sídelní struktury regionu soudržnosti Severovýchod podle ORP

Zdroj: ýSÚ 2006

4.2 4.2.A

Vývoj ekonomiky regionu v kontextu ýeské republiky a EU Makroekonomická analýza regionu

Po hospodáĜském poklesu a problémech s vnČjší rovnováhou ve druhé polovinČ 90. let 20. století vykazuje þeská ekonomika stabilní ekonomický rĤst doprovázený Ĝadou pozitivních trendĤ. TČmi jsou zejména stabilizace cenové hladiny, pokraþující restrukturalizace ekonomiky, zvyšování produktivity práce a snižování deficitu obchodní bilance. Negativní trendy lze spatĜovat v oblasti rostoucích deficitĤ veĜejných rozpoþtĤ, které ohrožují stabilitu ekonomiky jako základního pĜedpokladu pro postupnou ekonomickou konvergenci ýR k EU.

4.2.A.1 Hrubý domácí produkt Region NUTS II Severovýchod patĜí z hlediska výše HDP na obyvatele mezi prĤmČrnČ rozvinuté regiony ýR. Vývoj HDP ve stálých cenách vykazoval v posledních letech (1996 – 2004) obdobnou dynamiku jako ostatní regiony státu. V Libereckém kraji byl v letech 1999 – 2005 zaznamenán prĤmČrný meziroþní rĤst 2,4% 3 , v Královéhradeckém kraji 2,9% a Pardubickém kraji 2,8% za celý region NUTS II Severovýchod 2,7% (za celou ýR 3,2%). V roce 2005 byl zaznamenán rĤst HDP ve stálých cenách v Libereckém kraji 8,3% , v Královéhradeckém 6,7% a Pardubickém kraji 5,4%, za celý region NUTS II Severovýchod 6,7%. Za celou ýR byl vykázán rĤst v roce 2005 6,4%. HospodáĜský cyklus regionu nevykazuje výraznČjší rozdíly oproti hodnotám uvádČným za celou ýR. Zatímco mezní meziroþní hodnoty rĤstu þiní mezi jednotlivými kraji v celé ýR prĤmČrnČ 8,7%, mezní hodnoty vykazované jednotlivými kraji regionu NUTS II Severovýchod jsou prĤmČrnČ 2,9%. Toto zjištČní lze považovat za silnou stránku regionu, protože nedochází k velkým výkyvĤm souvisejícím velmi þasto s vysokým podílem jednoho þi dvou zcela dominantních odvČtví, které mají dlouhodobý vliv na ekonomiku regionu. Z hlediska výše HDP na obyvatele patĜí region k prĤmČrnČ výkonným regionĤm ýR, jeho podíl se dlouhodobČ udržuje rozpČtí 80 – 90% prĤmČru ýR. Situace v jednotlivých krajích je velmi rozdílná, napĜ. v roce 2005 byla v Libereckém kraji dosaženo 80% prĤmČru ýR, v Královéhradeckém kraji 89,4% a Pardubickém kraji 82,5%. Rozdílná ekonomická úroveĖ má dlouhodobý charakter, nelze

3

Všechny údaje o rĤstu HDP pocházejí ze zdrojĤ ýSÚ

19

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod ovšem hovoĜit o vyšší þi nižší ekonomické prosperitČ jednotlivých krajĤ. Obdobné disparity lze najít i v jiných regionech ýR. Proces ekonomické konvergence regionu k prĤmČru EU-25 vykazuje od roku 2000 stabilní tempo. HDP na obyvatele regionu v roce 2005 dosáhl 14 595 EUR v paritČ kupní síly 4 , což odpovídá 62,1 % úrovnČ EU-25 (prĤmČr ýR je 73,7%). Za posledních pČt let se tak region pĜiblížil prĤmČru EU pouze o 3,8 procentního bodu (celá ýR o 7,6 procentních bodĤ). NovČjší údaje nejsou k dispozici. V následujícím období 2007 - 2010 se obecnČ pĜedpokládá, že stávající dynamika rĤstu bude navýšena v souvislosti s pozvolným ekonomickým oživením ve státech EU-15. PĜes rĤst produktivity výrobních faktorĤ je konvergenþní tempo velmi pozvolné a bude trvat mnoho let, než se region dosáhne 75% prĤmČru EU-25.

4.2.A.2 PĜímé zahraniþní investice Vstup zahraniþních investic a pĤsobení nadnárodních firem v ýR i regionu v posledních letech urychlily tempo nezvratných ekonomických procesĤ v podobČ restrukturalizace ekonomiky a umožnily domácí ekonomice pomČrnČ snadno vstoupit do ekonomického prostoru EU. Mezi lety 2000 a 2003 (novČjší údaje nelze zjistit) byl v regionu zaznamenán nárĤst zahraniþních investic o témČĜ 68% (za celou ýR o 42 %). Podíl jednotlivých krajĤ na pĜímých zahraniþních investicích ýR není dlouhodobČ pĜíliš vysoký, v roce 2005 vykázal Liberecký kraj podíl 3,1 %, Královéhradecký 1,6 % a Pardubický 2,4 %. Zcela dominantní pozici má Praha, jejíž podíl na celkových zahraniþních investicích v ýR pĜedstavuje témČĜ polovinu. PĜíþinou tohoto vývoje je vyšší zájem zahraniþních firem o pražskou lokalitu, která profituje ze své pozice politického a ekonomického centra. Dosavadní ekonomická politika státu v oblasti pĜímých zahraniþních investic vedla k pĜíchodu investorĤ, kteĜí byli do znaþné míry motivováni zejména nízkými mzdami, z veĜejných zdrojĤ zainvestovanými prĤmyslovými zónami a dlouhodobými daĖovými úlevami. Doposud byla tato politika velmi úspČšná, šetĜila státu výdaje spojené s nezamČstnaností. V delším þasovém horizontu však bude mít tato politika nepĜíznivý dopad, protože se mĤže projevit doþasnost lokalizace investic závisející zejména na þasovČ omezených výhodách nízkých nákladĤ a investiþních pobídkách. Po vyþerpání tČchto doþasných výhod (nabídka iracionálnČ levných rozvojových ploch, mnohdy doprovázených daĖovými prázdninami a relativnČ volnými ekologickými normami) mohou být tyto þinnosti pĜesmČrovány do regionĤ a státĤ nabízejících ještČ nižší náklady (vþetnČ nízkých mezd). Do budoucna bude nutné zmČnit smČr závislosti domácí ekonomiky na zahraniþním kapitálu ve smČru závislosti zahraniþních firem na regionu, pĜedevším na pĜíznivém podnikatelském prostĜedí a kvalitní kvalifikované pracovní síle. ěešením je maximální propojení aktivit zahraniþních firem s þeskými nejen v rámci subdodavatelských vztahĤ, ale zejména v oblasti výzkumu a vývoje.

4.2.A.3 Exportní výkonnost Podíl exportu zboží a služeb na HDP dosahuje dlouhodobČ 65 %. Vývoj v oblasti exportu z regionu vČrnČ kopíruje obdobný trend v celé ýR. Pozitivní vliv na dynamiku exportu mČlo odstraĖování obchodních bariér se státy EU, rozvoj obchodních vazeb tuzemských a zejména západoevropských firem, rĤst hospodáĜství ve starých þlenských státech EU a zvyšující se konkurenceschopnost domácího zboží a služeb z hlediska pomČru cena/kvalita a vysokého nárĤstu tržeb zpracovatelského prĤmyslu . Podíl státĤ EU-25 na celkovém vývozu jednotlivých krajĤ nevykazoval výrazné rozdíly a pohyboval se od 80% u Libereckého kraje do 82 % u kraje Královéhradeckého a Pardubického. Postavení ostatních teritoriálních uskupení ve vývozu jednotlivých krajĤ bylo v porovnání s pozicí státĤ EU-25 podstatnČ slabší. Na celkovém exportu z regionu do státĤ EU-25 mČl v roce 2004 nejsilnČjší podíl vývoz do NČmecka, kam bylo smČrováno 38 – 39 % z celkového vývozu do státĤ EU-25, dále pak vývoz do 5 Francie, Velké Britanie a Slovenska s pĜibližnČ stejným podílem (4,8 % – 7 %) . Podíl regionu soudržnosti Severovýchod na celorepublikovém exportu pĜedstavoval v roce 2005 17,6 %, pĜiþemž nejvyšší podíl mČl Pardubický kraj (7,6%), dále Královéhradecký kraj (5%) a Liberecký kraj (5 %). Rozdíly v zastoupení jednotlivých krajĤ na celkovém þeském exportu jsou ovlivnČny pĜedevším umístČním výrobních kapacit firem se zahraniþní kapitálovou úþastí, jež jsou orientovány témČĜ výhradnČ na export.

4

Parita kupní síly (PPS) je pomČr mezi dvČmi mČnami rĤzných zemí, který vyjadĜuje schopnost zakoupit stejný koš spotĜebních statkĤ v obou zemích. 5 Údaje o exportu pocházejí z ýSÚ

20


Tab. þ.3: Vývoz podle krajĤ regionu soudržnosti SV v roce 2005

Kraj

Liberecký kraj


Pardubický kraj

Položka exportu Stroje a dopravní prostĜedky Polotovary a materiály PrĤmyslové spotĜební zboží Chemikálie a pĜíbuzné výrobky Stroje a dopravní prostĜedky Polotovary a materiály PrĤmyslové spotĜební zboží Surové materiály nepoživatelné, s výjimkou paliv Stroje a dopravní prostĜedky Polotovary a materiály PrĤmyslové a spotĜební zboží Chemikálie a pĜíbuzné výrobky

Podíl na exportu kraje

Podíl na exportu ýR

48% 29,8% 15,7% 4,1% 51% 31% 8,3%

4,7% 6,8% 6,8% 3,3% 5% 7,1% 3,6%

4,1%

8%

77,8% 9,9% 5,3% 3,3%

11,7% 3,5% 3,5% 4% Zdroj: ýSÚ

Výše uvedené položky se v Libereckém kraji podílely z 97,6% na celkovém exportu kraje (mezi nejvíce zastoupené položky patĜily díly a pĜíslušenství motorových vozidel, sklenČné zboží, nábytek, zaĜízení k ohĜevu a chlazení a jejich díly). V Královéhradeckém kraji se uvedené položky podílely z 94,4 % na celkovém exportu kraje (mezi nejvíce zastoupené položky patĜily díly a pĜíslušenství motorových vozidel, osobní automobily a vozidla pro dopravu osob, železný a ocelový šrot, ingoty ze železa a oceli, zaĜízení k ohĜevu a chlazení a jejich díly). V Pardubickém kraji se uvedené položky podílely z 96,3 % na celkovém exportu kraje (mezi nejvíce zastoupené položky patĜily zaĜízení k automat. zpracování dat, periferní jednotky , telekomunikaþní zaĜízení, pĜíslušenství televizí, rozhlasu, pĜístroje elektrické jiné a ostatní stroje a zaĜízení pro urþitá odvČtví prĤmyslu). Sektorové rozložení prĤmyslu po celém území regionu je pomČrnČ rozmanité, jedinou výjimkou je výroba silniþních vozidel a její subdodávky, které se staly zejména v Libereckém kraji zcela dominujícím odvČtvím, což mĤže v budoucnosti pĜinést nemalé problémy v podobČ poklesu poptávky. Hlavní pĜíþinou mĤže být tvrdá konkurence ze strany asijských automobilek, nebo pĜesun stávajících výrobních kapacit do zemí nabízející levnou pracovní sílu a ještČ lepší investiþní pobídky. Obdobné problémy mohou postihnout Pardubický kraj, zejména Pardubicko, orientující se ve znaþné míĜe na elektrotechnický prĤmysl, což lze vysvČtlit pĜíchodem skupiny firem se stejnou odvČtvovou orientací. Aktivity vlády a regionální veĜejné správy v oblasti zvyšování podnikatelských investic musí být do budoucna koordinované a nemČly by mít tak výraznou odvČtvovou orientaci.

Tab. þ. 4: Vybrané ukazatele ekonomiky a podnikání



ýeská republika

Hodnota exportu do zahraniþí (mil. Kþ; 2005)

330 192 (17,6 % ýR)

1 873 863

Objem pĜímých zahraniþ. investic (mil. Kþ; 2005)

106 641 (7,15 % ýR)

1 491 564

71,97

145,75

Objem pĜímých zahraniþ. investic na 1 obyv. (tis. Kþ; 2005)

Zdroj: ýSÚ, ýNB 2006

4.2.A.4 NezamČstnanost Míra nezamČstnanosti se skokovČ zvýšila ve druhé polovinČ 90. let minulého století v souvislosti s celkovou restrukturalizací ekonomiky a nastupujícím tlakem na zvyšování produktivity ze strany managementu soukromých firem. V regionu soudržnosti Severovýchod registrovaná míra

21

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod nezamČstnanosti v roce 1999 vrostla na 8,1% (v ýR 9,4%) 6 . Po roce 2000 vývoj míry nezamČstnanosti nabyl kolísavý charakter. V roce 2000 míra nezamČstnanosti v regionu poklesla na 6,7%, poté zaþala rĤst až roku 2004, kdy dosáhla témČĜ devíti procent. NáslednČ se opČt míra registrované nezamČstnanosti zaþala snižovat – v prosinci 2006 þinila 6,6%, v kvČtnu 2007 již jen 5,4%. V rámci regionu trvale mírnČ nižší míru nezamČstnanosti zaznamenává Královéhradecký kraj. NezamČstnanost v regionu se dlouhodobČ pohybuje pod prĤmČrem ýR. Hlavním omezujícím faktorem vyšší nezamČstnanosti je absence odvČtví nároþných na koncentraci vysokého poþtu pracovních sil, napĜíklad hutnictví, tČžké strojírenství apod., které v minulosti postihl ekonomický úpadek. Stagnující míra nezamČstnanosti je v posledních letech dĤsledkem zejména pokraþující restrukturalizace firem a zvýšený tlak na produktivitu práce, výkonnost a efektivnost. Region vykazuje dlouhodobČ nižší míru nezamČstnanosti vĤþi prĤmČru EU, ale i zemím stĜední Evropy, pĜedevším Polsku a Slovensku. Na pĜelomu tisíciletí se v celé ýR výraznČ zvýšil podíl dlouhodobČ nezamČstnaných z 30% v roce 1999 na 38% v roce 2000 (v regionu soudržnosti z 25% na 33%), v dalších letech tento podíl rostl velmi mírným tempem. V souþasnosti se velikost podílu dlouhodobČ nezamČstnaných ustálila v rámci ýR na hodnotČ kolem 41% a na úrovni regionu soudržnosti na 35%. Díky silnému ekonomickému rĤstu, ale i demografickým zmČnám (trh práce opouštČjí populaþnČ relativnČ silné roþníky a nastupují roþníky slabší) se daĜí snižovat poþet uchazeþĤ na jedno volné pracovní místo – oproti roku 2004 v kvČtnu 2007 poklesl poþet uchazeþĤ o jedno pracovní místo z 10,1 na 2,5. V kvČtnu 2007 bylo nejvíce uchazeþĤ na jedno místo zaznamenáno v Libereckém kraji (3,2), poté v Královéhradeckém kraji (2,8) a Pardubickém kraji (1,9). PrĤmČr v ýR pĜedstavuje témČĜ 3,2 uchazeþe na jedno volné pracovní místo. V území jednotlivých krajĤ jsou patrné rozdíly v míĜe nezamČstnanosti, což je dĤsledek úpadku zejména tradiþních výrob, které nedokázaly konkurovat zejména levnému asijskému zboží (jako pĜíklad lze uvést textilní prĤmysl lokalizovaný pĜedevším v Královéhradeckém kraji). Proti nárĤstu nezamČstnanosti pĤsobí v posledních letech trend rĤstu pracovních míst v jiných odvČtvích a oborech zaznamenávajících nárĤst tržeb a exportu (výroba automobilových komponentĤ, plastĤ, elektrotechnický prĤmysl, stavebnictví). Obr. þ. 4: Míra nezamČstnanosti dle správních obvodĤ ORP v NUTS II SV v roce 2004 (v %)

Zdroj: MPSV 2005

Na regionální rozdíly v míĜe nezamČstnanosti má významný vliv kvalifikaþní nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. ěešení tohoto problému spoþívá pĜedevším ve zlepšování systému celoživotního uþení, resp. zvyšování adaptability všech institucí vzdČlávací soustavy na kvalifikaþní požadavky zamČstnavatelĤ v oblasti rekvalifikací a nabídky studijních oborĤ. Je potĜeba zmČnit pĜístup vzdČlávací soustavy takovým zpĤsobem, aby zamČstnavatelé, absolventi škol a vzdČlávacích kurzĤ a uchazeþi o zamČstnání získali postavení klientĤ. VzdČlávací instituce by mČly potom uplatĖovat obdobu klientského pĜístupu existujícího v soukromé sféĜe. 6

Údaje o nezamČstnanosti pocházejí z ýSÚ a MPSV

22

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Na vyšší nezamČstnanost v nČkterých þástech regionu mají znaþný vliv také reálné možnosti stČhovat se nebo dojíždČt za prací. V tomto smČru je patrná vyšší nezamČstnanost v pĜíhraniþních oblastech a oblastech s nižší mírou osídlení. PrávČ na oblast dopravní dostupnosti a obslužnosti by se mČla veĜejná správa a samospráva zamČĜit, protože by tím vyĜešila nejen nezamČstnanost, ale i problém udržení obyvatelstva v ménČ osídlených oblastech regionu, zejména mladých lidí, kteĜí mají tendenci stČhovat se do mČst a jejich blízkého okolí. Vysoká míra nezamČstnanosti je þasto spojována se špatným nastavením systému v oblasti vyplácení sociálních dávek, vysoké minimální mzdy a životního minima, ale i dalšími faktory, které brání pružnému fungování trhu práce. Konkrétní opatĜení, která by zlepšila postavení zamČstnancĤ i zamČstnavatelĤ, však patĜí do kompetence vlády a parlamentu ýR. Ve stĜednČdobém horizontu lze oþekávat mírný pokles nezamČstnanosti v souvislosti s pokraþujícím ekonomickým rĤstem. V dlouhodobém horizontu bude vývoj míry nezamČstnanosti velmi silnČ ovlivnČn schopností firemní sféry reagovat na sílící konkurenci z rozvíjejících se ekonomik a nasmČrováním ekonomického potenciálu regionu na produkci a služby s vysokou pĜidanou hodnotou.

4.3 4.3.A

Podnikání a znalostní ekonomika Analýza podnikatelského sektoru regionu

Rozhodujícími sektory regionu soudržnosti Severovýchod podílejícími se na tvorbČ HDP z hlediska struktury tvorby hrubé pĜidané hodnoty jsou zpracovatelský prĤmysl, stavebnictví a služby, které se dlouhodobČ podílejí 90 – 95 %, zbytek tvoĜí zemČdČlství, lesnictví a rybolov.

4.3.A.1 Zpracovatelský prĤmysl Zpracovatelský prĤmysl je jedním z rozhodujících nositelĤ ekonomické aktivity a ekonomického rĤstu v regionu. Jeho podíl na hrubé pĜidané hodnotČ (HPH) celkem se v letech 2003 – 2005 pĜíliš nemČnil, v Libereckém kraji vzrostl z 38,2% na 40,4%, v Královéhradeckém kraji vzrostl z 30,2% na 31,2%, naopak v Pardubickém kraji mírnČ klesl z 32,5% na 31,5%. Zpracovatelský prĤmysl má v souþasnosti dominantní podíl na exportu zboží. Na pĜíznivý vývoj tržeb má v posledních letech vliv celá Ĝada faktorĤ, z nichž nejdĤležitČjší je rostoucí konkurenceschopnost domácí produkce v pomČru cena/kvalita, která zlepšuje prodejnost zboží. I pĜes nižší ekonomický rĤst v zemích EU-15, kam je smČĜován rozhodující objem exportu, se pozitivnČ projevil zájem o zboží pocházející z regionu Severovýchod, aĢ už jde o pĜímý export, nebo o subdodávky tvoĜící souþást exportní produkce. Významný podíl na tomto trendu mají firmy pod zahraniþní kontrolou, které se významnou mČrou orientují na zahraniþní trhy. Byly tak zúroþeny investice z minulosti, kdy byla do provozu uvedena Ĝada nových výrobních kapacit, zejména v elektrotechnickém prĤmyslu, strojírenství a výrobách dodávajících díly, komponenty a pĜíslušenství automobilovému prĤmyslu. V posledních letech se také projevují výsledky strukturálních zmČn þeských firem a jejich finanþní konsolidace po ukonþení dluhového financování po nákupu majetku v rámci privatizace státního majetku.

23

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Tab. þ. 5: Tržby za prodej vlastních výrobkĤ a služeb prĤmyslové povahy podle odvČtví OKEý*) v mil Kþ, bČžné ceny

OdvČtví PrĤmysl celkem v tom: D Zpracovatelský prĤmysl DA výroba potravináĜských výrobkĤ a nápojĤ, tabákových výrobkĤ DB výroba textilií, textilních a odČvních výrobkĤ DH výroba pryžových a plastových výrobkĤ DI výroba ostatních nekovových minerálních výrobkĤ DJ výroba základních kovĤ, hutních a kovodČlných výrobkĤ DK výroba a opravy strojĤ a zaĜízení jinde neuvedených DL výroba elektrických optických pĜístrojĤ a zaĜízení DM výroba dopravních prostĜedkĤ a zaĜízení DN zpracovatelský prĤmysl jinde neuvedený

2002

2003

2004

2005

240 624

276 474

314 431

328 652

114,9%

113,7%

104,5%

229 948

265 831

303 426

315 300

115,6%

114,1%

103,9%

15 965

16 678

17 652

19 055

104,5%

105,8%

107,9%

18 752

18 466

18 256

17 136

98,5%

98,9%

93,9%

13 646

11 174

13 220

14 154

81,9%

118,3%

107,1%

17 142

17 460

19 080

101,9%

109,3%

16 492

17 871

23 616

24 590

108,4%

132,1%

104,1%

18 123

17 325

21 785

31 441

95,6%

125,7%

144,3%

60 220

81 069

95 001

87 139

134,6%

117,2%

91,7%

35 852

43 756

48 782

50 367

122,0%

111,5%

103,2%

19 527

21 750

24 025

25 987

111,4%

110,5%

108,2%

-

2003/2002

2004/2003

2005/2004

-

Zdroj: Statistická roþenka ýSÚ 2006

*) podniky se 100 a více zamČstnanci se sídlem v NUTS II SV

Výroba dopravních prostĜedkĤ je pro Liberecký kraj zcela dominující odvČtvím, na kterém je závislá Ĝada významných subdodavatelĤ. V celém regionu se toto odvČtví v roce 2005 podílelo na celkových tržbách zpracovatelského prĤmyslu 15,4%. OdvČtví elektrických a optických pĜístrojĤ a zaĜízení se významnou mČrou podílí na ekonomickém prosperitČ celého Pardubického kraje, zejména však okolí Pardubic. Jeho podíl na tržbách zpracovatelského prĤmyslu Pardubického kraje pĜedstavuje 30,2%. Jediným odvČtvím regionu, ve kterém tržby dlouhodobČ klesají je výroba textilií, textilních a odČvních výrobkĤ, kdy podíl tohoto sektoru na tržbách zpracovatelského prĤmyslu poklesl o 25% za poslední 2 roky, pĜedevším v Královéhradeckém kraji. Rozvoj tohoto odvČtví s nízkým podílem zahraniþního kapitálu a vysokou pracovní nároþností byl nepĜíznivČ ovlivĖován vysokými dovozy levné produkce z rozvíjejících se ekonomik, zejména asijských, se kterými domácí výrobci nemohou cenovČ konkurovat. Podíl výroby pryžových a plastových výrobkĤ pĜes mírný rĤst tržeb poklesl o 26%. RovnČž výroba potravináĜských výrobkĤ, nápojĤ a tabákových výrobkĤ zaznamenala pokles podílu o 15%. Všechny ostatní sektory zpracovatelského prĤmyslu si na tvorbČ regionálních tržeb dlouhodobČ udržují pĜibližnČ stejný podíl kolem 4-7% s mírným rĤstem nebo stagnací tržeb. Produktivita výrobních faktorĤ, zejména práce rostla v posledních letech velmi rychle. Toto konstatování lze dokumentovat pomČĜením vysokého rĤstu tržeb a (klesající) zamČstnanosti ve zpracovatelském prĤmyslu mezi lety 2001 – 2004 (o 3,1%). Na tomto ukazateli je patrné, jaký je prĤmyslovou sférou kladen dĤraz na efektivnost hospodaĜení a na zvyšování ekonomické výkonnosti. Bohužel není možné vzhledem k chybČjícím datovým podkladĤm analyzovat produktivitu práce podle majetkové struktury firem. ObecnČ jsou v tomto pĜípadČ vyzdvihovány úspČchy zahraniþních firem, ale i produktivita práce a výkonnost þeských firem neustále roste, což lze dokumentovat zejména jejich exportní výkonností a pĤsobením v pozici subdodavatelĤ zahraniþních firem a firem se zahraniþním kapitálovou úþastí, které se soustĜećují témČĜ výhradnČ na export.

24

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Tab. þ. 6: : Podíl krajĤ regionu soudržnosti SV na sektorech zpracovatelského prĤmyslu v roce 2005 (NUTS II SV = 100 %)

Liberecký Královéhradecký Pardubický kraj kraj kraj

OdvČtví DA výroba potravináĜských výrobkĤ a nápojĤ, tabákových výrobkĤ DB výroba textilií, textilních a odČvních výrobkĤ DH výroba pryžových a plastových výrobkĤ DI výroba ostatních nekovových minerálních výrobkĤ DJ výroba základních kovĤ, hutních a kovodČlných výrobkĤ DK výroba a opravy strojĤ a zaĜízení jinde neuvedených DL výroba elektrických optických pĜístrojĤ a zaĜízení DM výroba dopravních prostĜedkĤ a zaĜízení DN zpracovatelský prĤmysl jinde neuvedený

17,40% 23,40% 37,50% 65,40%

47,80% 44,70% 31,30% 23,10%

34,80% 31,90% 31,30% 11,50%

21,30% 22,20% 26,70% 46,20% 44,00%

46,80% 36,50% 40,00% 19,20% 32,00%

31,90% 41,30% 33,30% 34,60% 24,00%

Zdroj: ýSÚ 2006

Konjunktura þi pokles jednotlivých sektorĤ se promítá do prosperity krajĤ velmi rozdílnČ, což odpovídá podílu tržeb konkrétních odvČtví na celkových tržbách regionu. Tento trend mĤže mít velmi silný dopad na ekonomiky krajĤ v dobČ ekonomické recese významnČ zastoupených odvČtví a navazujících výrob. Liberecký kraj je v tomto smČru silnČ závislý zejména na automobilovém prĤmyslu (Liberecko), což mĤže zpĤsobit problémy nejen automobilkám, ale zejména kapitálovČ mnohem slabším þeským dodavatelĤm, kteĜí mají vysoký podíl tržeb ze subdodávek. V Pardubickém kraji se jedná o závislost na elektrotechnickém prĤmyslu (Pardubicko). Královéhradecký kraj již pocítil dopady tvrdé konkurence asijských výrobcĤ, a to úpadkem mnoha výrobcĤ odvČtví textilu. Zde se projevují v plné síle obtíže spojené se snahou konkurovat výrobČ založené na nízkých nákladech práce, její vysoké intenzitČ a nestandardním pracovním podmínkám vĤbec. Konkurenceschopnost þeských výrobcĤ musí nutnČ vycházet z invence, vysoké kvality, moderního designu, u kapitálovČ silnČjších potom ze zavádČní výsledkĤ vČdy a výzkumu. Je nutné zlepšit komunikaci mezi firmami a výzkumnými a vývojovými pracovišti a vysokými školami, na základČ které by zejména výrobní sféra formulovala své požadavky s cílem podstatného zlepšení kvality produkce, uvedení nových materiálĤ na trh apod. V tomto smČru je možné využít stávající velký potenciál vysokých škol a výzkumných pracovišĢ. DĤležitou podmínkou pro získání lepšího postavení na globálním trhu je využití pĜínosĤ ze spojení pĜíbuzných oborĤ v podobČ klastrĤ nebo jiných výrobních nebo obchodních sdružení. V této oblasti byla zaznamenána Ĝada klastrových iniciativ, které již vyvíjejí þinnost (napĜíklad výroba plastových výrobkĤ), vČtšina z nich je však teprve v podobČ zámČru. PĜíþinou pomalého tempa spolupráce firem v oblasti výzkumu a vývoje, klastrĤ a jiných sdružení je zejména vysoká finanþní a þasová nároþnost procesu aplikace inovací, zejména výrobních. Znaþnou bariérou dalšího rozvoje domácích firem je absence vhodných ploch a výrobních areálĤ a objektĤ pro podnikatelské využití, resp. jejich omezená využitelnost z hlediska špatného stavebnČ technického stavu, chybČjící nebo nedostateþné infrastruktury. Kraje mají k dispozici studie, ve kterých jsou zmapovány potenciální plochy a objekty, doposud však nejsou vypracovány studie, které by zcela jednoznaþnČ odpovČdČly na otázku míry jejich skuteþné využitelnosti pro potenciálního investora ve smyslu objemu investic, konkrétních povolených aktivit v lokalitČ, možností navázání spolupráce s firmami v regionu apod. Základním pĜedpokladem pro zlepšení stavu tČchto nemovitostí je dostatek finanþních prostĜedkĤ na jejich regeneraci a revitalizaci.

4.3.A.2 Služby Sektor služeb se dlouhodobČ podílí na hrubé pĜidané hodnotČ regionu pĜibližnČ 50%. Po roce 1990 došlo k dynamickému rĤstu sektoru služeb, zejména v oblasti obchodu se spotĜebním zbožím, v dopravČ, telekomunikacích a finanþním zprostĜedkování. PĜíþinou bylo pĜedchozí znaþné poddimenzování tohoto sektoru a orientace domácí ekonomiky na zpracovatelský prĤmysl. V souvislosti s technologickým pokrokem a rostoucí koupČschopnou poptávkou v posledních letech se ve znaþné míĜe rozšíĜily služby v oblasti telekomunikací a informaþních technologií nabízející zcela nové produkty a služby. Velkou zásluhu na tom má soukromý sektor a obyvatelstvo pĜíznivČ naklonČné nových technologiím. Dalšímu rozvoji brání vysoké investiþní náklady na budování sítí,

25

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod nákup výpoþetní techniky, softwaru ad. Velkou bariérou dalšího rozvoje informaþních technologií a pĜíbuzných oborĤ využívajících moderní technologie je orientace vzdČlávací soustavy na memorování v praxi nepotĜebných znalostí, místo kladení dĤrazu na problémovČ orientovanou výuku s tlakem na osvojení si dovedností potĜebných k získávání nových informací, jejich analyzování a vyhodnocování. Tato skuteþnost nabývá na významu v posledních letech, kdy jsou ze strany nadnárodních firem zaznamenávány aktivity v oblasti pĜesunu výzkumných a vývojových center do ýR. Bohužel je nutné konstatovat, že v regionu Severovýchod nebyly doposud realizovány projekty typu technologických, logistických a servisních center poskytujících vysoce specializované služby po celém území ýR, nebo v rámci Evropy. Tyto služby byly a jsou koncentrovány zejména do Prahy z dĤvodu pĜíznivé geografické polohy, dopravní dostupnosti a vysokého poþtu kvalifikovaných pracovních sil. V dobČ nastupující informaþní spoleþnosti však neexistují dĤvody, proþ by obdobné aktivity nemohly být lokalizovány mimo Prahu. Region má pĜitom velký potenciál v technologicky zamČĜených oborech a souvisejících službách spoþívající v množství technicky (pĜírodovČdnČ) zamČĜených stĜedních a vysokých škol. Další oblastí, ve které je možné vidČt do budoucna velký potenciál, je poskytování služeb pro podnikatelskou sféru, a to zejména v oblasti vzdČlávání zamČstnancĤ, poskytování konzultací, marketingových služeb, poskytování informací v oblasti inovací apod. Toto konstatování se opírá o existenci sítČ škol a velký poþet poradenských firem. PĜíþinou stále nízkého využití tohoto druhu služeb je nedostatek finanþních prostĜedkĤ na jejich nákup. Firmy vkládají své peníze do hlavních þinností, výdaje na ostatní aktivity považují za neefektivní nebo znaþnČ rizikové bez viditelného okamžitého efektu. V této oblasti by výraznČ napomohla úþast veĜejných intervencí ze strany státu nebo veĜejné správy, která by se mohla uplatnit nejen formou spoluúþasti, ale zejména vybudováním infrastruktury pro poradenskou síĢ pro malé a stĜední podniky, které mají mnohdy velký potenciál, ovšem jejich finanþní možnosti jim nedovolují využívat ve vČtší míĜe tČchto služeb.

4.3.A.3 Struktura ekonomických subjektĤ ýeská ekonomika prošla v 90. letech minulého století systémovou zmČnou spoþívající v cílené zásadní zmČnČ ekonomického prostĜedí ve smČru uplatnČní principĤ tržní ekonomiky. Soukromé podnikatelské subjekty, zejména malé a stĜední velikosti, vznikly v souvislosti s privatizací státního majetku, restitucemi, nejpoþetnČjší þást na základČ vlastního individuálního rozhodnutí svých zakladatelĤ. NejpoþetnČjší þást firem v regionu tvoĜí firmy do 500 zamČstnancĤ, jež jsou obecnČ považované z hlediska podílu na tvorbČ HDP a zamČstnanosti za pilíĜ ekonomiky. Kapitálová síla tČchto firem byla v dobČ jejich vzniku ve znaþné míĜe zatížena splácením bankovních úvČrĤ v souvislosti s privatizací státního majetku. Tato investiþní aktivita zatížila hospodaĜení firem na mnoho let a brzdila jejich další rozvoj z dĤvodu upĜednostĖování splácení dluhĤ pĜed vlastním rozvojem. ěada firem využila svých obchodních kontaktĤ a umožnila vstup zahraniþního vlastníka, aby tak zvýšila svou kapitálovou sílu a tržní pozici související s vybudovanou obchodní sítí, inovaþními, marketingovými a manažerskými zkušenostmi nového investora. Silnou stránkou regionu je rovnomČrné rozložení malých a stĜedních firem po celém území, což má velký význam pro zamČstnanost a dokumentuje schopnost obyvatel získat a udržet ekonomickou aktivitu a uplatnit své schopnosti na trhu. Mezní hodnoty poþtu malých firem z hlediska porovnání v územích obcí s rozšíĜenou pĤsobností (ORP) pĜedstavují 29,1 - 55,9, stĜedních potom 7,7 - 15. Velmi rychlý rĤst poþtu firem poþínaje rokem 1990 se po 10 letech soukromého podnikání v ýR ustálil. Na zamČstnanosti se nejvíce podílejí malé a stĜední podniky s podílem pĜibližnČ 70 – 80 % všech pracovních sil. Stejnou mČrou se podílejí podnikatelé vykonávající svou þinnost samostatnČ a velké firmy nad 250 zamČstnancĤ. V 90. letech minulého století to byly pĜedevším malé a stĜední podniky, které absorbovaly znaþnou þást pracovní síly, která by v souvislosti s restrukturalizací a rozpadem velkých, dĜíve státních firem, pĜešla na úĜady práce.

4.3.A.4 Podniky se zahraniþní majetkovou úþastí Podniky se zahraniþní majetkovou úþastí se v minulých letech staly pro mnohé þeské firmy stabilizátorem ekonomických aktivit. VČtšina zahraniþních investorĤ vstoupila do existujících firem, kdy od pĤvodních þeských vlastníkĤ nakoupila majetkové podíly a poté rozšíĜila výrobní program. Perspektivní firmy potýkající se s dluhy z privatizace, ztrátou východních trhĤ a vysokými ekonomickými ztrátami tak našly znovu prosperitu. Zahraniþní vlastník umožnil využít vybudovanou zahraniþní prodejní síĢ, zkušenosti z mezinárodního trhu a nové technologie, prostĜednictvím kterých bylo možné vyrábČt kvalitní zboží. Skuteþností je, že jen málo zahraniþních firem vybudovalo nové podniky na „zelené louce“, jen mizivé procento firem investovalo do opuštČných areálĤ a objektĤ.

26

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod PĜíþinou byl špatný nebo nevyhovující stavebnČ technický stav objektĤ a areálĤ, které byly mnohdy zatíženy ekologickými škodami. Z celkového poþtu zahraniþních firem evidovaných v roce 2004 tvoĜily firmy s mezinárodním vlastnictvím (smíšené vlastnictví þeských a zahraniþních subjektĤ) 44 %, firmy se zahraniþním vlastnictvím (100 % vlastnictví zahraniþního subjektu) potom 56 %. Z hlediska velikostní struktury tČchto firem podle poþtu zamČstnancĤ je oproti þeským firmám zastoupeno více firem stĜední velikosti, což souvisí s jejich lepší kapitálovou vybaveností. Z celkového poþtu firem v regionu je ve velikostní kategorii 100 - 499 zamČstnancĤ zastoupeno 23 % zahraniþních firem, ve velikostní kategorii 500 -999 je to již 38 % a v kategorii nad 1 000 zamČstnancĤ je podíl zahraniþních firem dokonce 64%. Jen na základČ tohoto ukazatele je zde zĜejmá pomČrnČ vysoká závislost ekonomiky regionu a zamČstnanosti na zahraniþním kapitálu, pĜiþemž v pĜípadČ porovnání podle tržeb by byl tento podíl s velkou pravdČpodobností mnohem vyšší. Zcela zásadní podmínkou pro setrvání zahraniþního investora v regionu je schopnost pracovních sil dodávat výrobkĤm pĜidanou hodnotu vyšší než v jiných regionech a státech. Tento faktor spolu s výší mzdových a souvisejících nákladĤ, geografickou polohou a kvalitním podnikatelským prostĜedím vytváĜí pĜedpoklady pro dlouhodobou udržitelnost ekonomických aktivit v regionu. Za klíþové zahraniþní firmy regionu je možné považovat velké firmy s 250 a více zamČstnanci, které sehrávají v ekonomice regionu rozhodující roli. Z hlediska provázanosti zahraniþních a þeských firem v rámci subdodavatelských vztahĤ nebyla doposud vypracována analýza, která by zmapovala a analyzovala míru závislosti tČchto subjektĤ, její smČr a dĤležitost, a to nejen z hlediska tržeb, ale i zamČstnanosti.

4.3.B

Analýza podnikatelského prostĜedí

4.3.B.1 Spolupráce firem Podnikatelské subjekty spolupracují v souþasné dobČ témČĜ výhradnČ v rovinČ bČžných dodavatelských vztahĤ, a až na výjimky chybí spolupráce v rámci oborových sdružení vzájemnČ se doplĖujících firem za úþelem posílení pozic na trhu, sdílení zdrojĤ v oblasti výzkumu a vývoje a rozvoje dalších spoleþných aktivit. Firmy jednají na trhu individuálnČ a nevyužívají synergií ze spolupráce. PĜíþinou je vzájemná nedĤvČra a nepochopení souþasných výzev, pĜitom vzájemnČ prospČšná spolupráce je jednou z cest vedoucích k posílení konkurenceschopnosti na trhu. V posledních letech nabývá na významu spolupráce firemní sféry formou oborových sdružení klastrĤ. Mezi významná odvČtví ve kterých je reálná šance na vytvoĜení klastrĤ patĜí bezpochyby automobilový prĤmysl a výroba automobilových komponent, dále textilní prĤmysl, farmacie a zdravotnictví vþetnČ výroby zdravotnických pomĤcek þi výroba elektrických strojĤ a zaĜízení, výroba elektroniky, technologická chemie, bižuterie, sklo, nábytek, plastikáĜství, strojírenství a potravináĜský prĤmysl. NeménČ významný potenciál mají odvČtví ukotvená buć nalezištČm pĜírodních materiálĤ (kamenoprĤmysl) anebo odvČtví zaznamenávající silnou expanzi rozvoje díky poptávce zahraniþních investorĤ (obaly, plasty) þi zmČnami legislativy, názory na životní prostĜedí (obnovitelné zdroje energie). Dle dostupných statistických dat bude možné vytvoĜit klastr v gumárenské výrobČ, þi v oblasti služeb celoživotního uþení þi odborného vzdČlávání. Dosavadní praxe prokázala, že nejvČtší šanci na úspČch mají klastrové iniciativy, které vsadily na speciální druh výrobku, který tČží sice z tradiþního zakotvení oboru v regionu a má vyšší pĜidanou hodnotu díky využití speciálních materiálĤ. Proces tvorby klastrĤ mohou pozitivnČ ovlivnit veĜejné intervence regionĤ v podobČ veĜejných iniciativ vedoucích k založení klastru, a to v tČch oborech, kde je možné opĜít se o dlouhodobou tradici, existující síĢ vysokých škol, výzkumných organizací apod.

4.3.B.2 Podnikatelská infrastruktura PrĤmyslové zóny a plochy Liberecký kraj eviduje nČkolik set hektarĤ významných rozvojových a investiþních ploch. Mezi nejvýznamnČjší patĜí prĤmyslová zóna Liberec - Jih, další vČtší zóna je v Hrádku nad Nisou. PrĤmyslová zóna v Liberci je úspČšný projekt, na základČ kterého byla realizována Ĝada zahraniþních investic. Liberecký kraj zadal v minulosti zpracování databáze prĤmyslových zón, která v koneþném dĤsledku obsahuje stovky ploch rĤzné velikosti a zpĤsobu využití. Cílem projektu bylo zvýšit pĜipravenost kraje v oblasti nabídky vhodných ploch potenciálním investorĤm. RovnČž Královéhradecký kraj vlastní studii, jejímž výstupem bylo vytipování pČti hlavních lokalit s rozlohou pĜevyšující 100 ha, které by byly vhodné pro výstavbu prĤmyslových zón v okolí

27

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod v souþasnosti budované dálnice a rychlostních silnic, a to vþetnČ vyþíslení nákladĤ na doprovodnou infrastrukturu. KromČ tČchto lokalit existuje v Královéhradeckém kraji prĤmyslová zóna v JiþínČ, kde je lokalizováno nČkolik zahraniþních firem a prĤmyslová zóna v Kvasinách, kde pĤsobí závod automobilky Škoda Auto a. s. Mladá Boleslav. V Hradci Králové jsou menší prĤmyslové zóny, které jsou blokovány pro investice z oblasti strategických služeb, doposud se však nepodaĜilo tyto lokality odpovídajícím zpĤsobem využít. V Pardubickém kraji vznikly v souvislosti s realizací „Programu na podporu rozvoje prĤmyslových zón“ (v gesci MPO) þtyĜi prĤmyslové zóny o celkové rozloze 160 ha, z nichž nejvČtší se nacházejí pĜedevším v Pardubicích, dále v Moravské TĜebové, Chrudimi a ve Svitavách. V celém regionu je evidováno pomČrnČ velké množství prĤmyslových zón rĤzné velikosti, z nichž naprostá vČtšina je územním plánem vymezena jako plocha urþená k zastavČní pro komerþní sféru. Naprostá vČtšina z nich však nemá charakter prĤmyslové zóny v pravém smyslu slova, a to z dĤvodu chybČjící infrastruktury. VeĜejná správa z pochopitelných dĤvodĤ neinvestuje prostĜedky bez odpovídající jistoty skuteþného a vážnČ mínČného zájmu investora o výstavbu komerþních prostor. Vzhledem k vysokým doprovodným investicím by pĜicházely v úvahu pouze lokality ve vČtších mČstech, protože menší mČsta a obce nedisponují odpovídajícím objemem finanþních prostĜedkĤ. Hlavním nedostatkem potenciálního využití prĤmyslových zón je pĜístup veĜejné správy k tČmto lokalitám. Existuje jen obecná pĜedstava ze strany orgánĤ veĜejné správy, jak tyto plochy využít, neexistuje základní pĜehled o struktuĜe kvalifikací pracovních sil, které by mohly být využity pro konkrétní výrobní program nebo služby. Dalším problémem je nekompetentní pĜístup veĜejné správy v oblasti spolupráce s potenciálním investorem, kdy si orgány veĜejné správy dostateþnČ neuvČdomují význam nových ekonomických aktivit pro rozvoj regionu. Hlavním úkolem všech krajĤ je znát potenciál svého území, a to nejen z hlediska volných ploch, ale jejich skuteþného potenciálu pro rozvoj regionu. Za tímto úþelem je nutné vypracovat analýzy ekonomického potenciálu krajĤ s dostateþnou podrobností, aby bylo zĜejmé, ve kterých oblastech mají kraje skuteþný potenciál, zejména z hlediska výrob a služeb, které na sebe váží výzkumné a vývojové þinnosti. Cílem by mČla být pĜipravenost k formulování požadavkĤ na potencionálního investora, aby nedocházelo k situacím, kdy jsou region a jednotlivé kraje vdČþny za jakoukoli ekonomickou aktivitu snižující nezamČstnanost. DĤsledkem takových úvah mĤže být odchod investorĤ s výrobami a službami s nízkou pĜidanou hodnotou do rozvojových zemí s levnou pracovní silou. Cílem by mČlo být podstatné zvýšení závislosti firem a jiných subjektĤ na ekonomickém potenciálu regionu. Nevyužité objekty a areály V regionu existují stovky nevyužitých, obtížnČ využitelných, nebo ekologickými škodami zasažených výrobních areálĤ a objektĤ. VČtšina z nich pĜestala plnit svĤj úþel z dĤvodu ukonþení hlavní þinnosti þi úpadku firem, nebo opuštČní þeskou armádou (kasárna a jiné vojenské areály, plochy a objekty). StavebnČ technický stav tČchto objektĤ odpovídá zpĤsobu dĜívČjšího využití pro prĤmyslovou výrobu, obchod, nebo zemČdČlskou výrobu. Charakteristickým rysem tČchto nemovitostí je celková zchátralost a obtížná využitelnost. PĜíþiny lze hledat v nevyhovujících dispozicích pro rozsáhlejší výrobu þi služby souvisejících s pĜedchozím stavebnČ technickým urþením. Rekonstrukce tČchto areálĤ a objektĤ je finanþnČ velmi nároþná a zahrnuje kromČ stavební úprav i nové napojení na tzv. síĢovou infrastrukturu. Celý proces regenerace a revitalizace je navíc komplikován tím, že potenciální investoĜi požadují, kromČ ekologické nezávadnosti území, dobrého stavebního stavu budov a jejich vybavení, také ve vČtšinČ pĜípadĤ vnitĜní prostory bez pĜíþek, kvalitní pĜístupové cesty a rozlehlá pĜilehlá parkovištČ. Takové požadavky staré objekty a areály ve vČtšinČ pĜípadĤ nesplĖují, z toho dĤvodu jejich rekonstrukce v mnoha pĜípadech nepĜipadá v úvahu, a jediným Ĝešením je odstranČní stavby. Dalšími negativními charakteristikami tČchto nemovitostí jsou majetkové spory mezi vlastníky, nedokonþená konkurzní Ĝízení, existující zástavní práva ad. Tyto skuteþnosti v podstatČ znesnadĖují využití, Ĝešení tČchto sporĤ trvá léta a investoĜi z tohoto dĤvodu volí spíše stavby na volných pozemcích. VyĜešení pomČrnČ þasto se vyskytujících ekologických zátČží vyžaduje mnohdy investice, které v koneþném dĤsledku pĜevýší samotnou kupní cenu tČchto nemovitostí. VýbČr konkrétních nemovitostí urþených k regeneraci a revitalizaci a zpĤsob provedení by mČl být volen podle toho, jaký ekonomický potenciál mají aktivity a subjekty, které hledají odpovídající prostory a nemají dostatek finanþních prostĜedkĤ na realizaci svého zámČru. PrávČ zde by mohly najít uplatnČní veĜejné intervence ve formČ zajištČní spoluúþasti a doplnČní finanþních prostĜedkĤ soukromého investora za úþelem realizace veĜejnČ prospČšného zámČru. Snížení podílu výdajĤ investora na projektu by mČlo být vykoupeno splnČním požadavku veĜejné správy na konkrétní využití nemovitosti. Velkou nadČji na realizaci by mČly mít ty projekty, které budou obsahovat veĜejný zájem, nebo ještČ lépe kombinaci veĜejného a soukromého zájmu. V této souvislosti by bylo vhodné podpoĜit aktivity související s vytváĜením podnikatelských inkubátorĤ, center poradenských služeb, školících

28

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod stĜedisek, vČdecko technických parkĤ apod. Soukromá iniciativa by mČla být vyzvána a využita k formulování veĜejného zájmu a realizaci veĜejnČ prospČšných projektĤ. Úlohou veĜejné správy je usnadĖovat komunikaci mezi potenciálními investory a všemi dotþeným subjekty s cílem najít vzájemnČ výhodná Ĝešení.

4.3.B.3 Lidské zdroje Rozhodujícím faktorem konkurenceschopnosti ekonomiky je vzdČlaná a kvalifikovaná pracovní síla jako potenciální zdroj nových myšlenek, nových pracovních postupĤ, technologií a inovací. MSP nemají dostatek finanþních prostĜedkĤ na odborný rozvoj zamČstnancĤ ve smČru prohloubení znalostí a dovedností jako zdroje vyšší produktivity a efektivnosti. Sjednávají proto pro své zamČstnance jen nejnutnČjší krátkodobá školení za úþelem zajištČní bezproblémového chodu firmy. VzdČlávací soustava na druhé stranČ nenabízí vzdČlávací a školící programy zamČĜené na pĜedávání informací o nejnovČjších poznatcích v tom kterém oboru. Celý systém vzdČlávací soustavy je charakteristický nedostateþným propojením nabídky a odpovídající struktury vzdČlávacích programĤ a kurzĤ, na základČ kterých by bylo možné získat využitelné znalosti a dovednosti (odborné znalosti a dovednosti, oblast podnikatelského myšlení, Ĝízení) podle potĜeb firemní sféry a trhu práce. Tato oblast úzce souvisí zejména se vzdČláváním absolventĤ škol a celoživotním uþením ekonomicky aktivního obyvatelstva. Systémové Ĝešení leží na stranČ státu, úloha regionu spoþívá ve vytváĜení fyzických podmínek za úþelem realizace výuky, na základČ které absolventi získají znalosti a dovednosti požadované zamČstnavateli. PĜímým efektem tČchto patĜení bude snazší uplatnČní absolventĤ škol na trhu práce a nižší nezamČstnanost mládeže. VeĜejné intervence zde mohou najít uplatnČní formou finanþních pobídek, prostĜednictvím kterých by byl Ĝešen nedostatek zdrojĤ na vybavení uþeben a souvisejících prostor.

4.3.B.4 Výzkum a vývoj Oblast výzkumu a vývoje je v regionu Severovýchod pomČrnČ zanedbávanou oblastí nedosahující z hlediska výše vynakládaných finanþních prostĜedkĤ prĤmČru ýR. Mezi základní hlediska pro posuzování úrovnČ znalostní ekonomiky patĜí bezpochyby množství finanþních prostĜedkĤ vynakládaných na vČdu a výzkum a poþet pracovníkĤ pĤsobících v této oblasti. Region je charakteristický nižšími výdaji na vČdu a výzkum v rámci celé ýR. Dominantní postavení si dlouhodobČ udržuje Praha a StĜedoþeský kraj, kde je soustĜedČno 60% kapacit univerzitního výzkumu a témČĜ 60 % z veĜejných zdrojĤ na vČdu a výzkum. Podíl výdajĤ v jednotlivých krajích v rámci regionu Severovýchod se znatelnČ liší. V roce 2005 pĜedstavoval podíl Libereckého kraje a jeho výdajĤ na vČdu a výzkum v regionu 28%, Královéhradeckého kraje 30% a Pardubického kraje 42%. Podíl výdajĤ na vČdu a výzkum regionu Severovýchod na celé ýR pĜedstavuje pouze 9,3%. Poþet zamČstnancĤ pracujících v oblasti vČdy a výzkumu se v podstatČ odvíjí od výše výdajĤ v této oblasti lidské þinnosti.

29

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Tab. þ. 7: Vybrané ukazatele vČdy a výzkumu v ýR podle krajĤ v roce 2005 Výdaje na vČdu a výzkum Kraj Celkem (v tis. Kþ) Praha StĜedoþeský

Podíl výdajĤ na HDP

15835141,95

2,22

Výzkumní pracovníci

Podíl krajĤ na celkových soukromých výdajích v výdajích v ýR ýR 37,53 27,69

Podíl krajĤ na celkovém poþtu v ýR

Celkem 16 445

43,80

8560920,43

2,76

20,29

27,16

2 717

7,24

Jihoþeský

1610429,8

0,99

3,82

3,20

1 433

3,82

PlzeĖský

1129592,61

0,74

2,68

2,98

998

2,66

Karlovarský Ústecký Liberecký

76178,27

0,11

0,18

0,26

56

0,15

589384,17

0,30

1,40

1,94

393

1,05

1109607,99

1,12

2,63

3,47

814

2,17

Královéhradecký

1169327,32

0,82

2,77

2,04

1 279

3,41

Pardubický

1632153,93

1,35

3,87

5,28

1 334

3,55

706841,83

0,57

1,68

2,52

388

1,03

Vysoþina Jihomoravský

4653692,84

1,54

11,03

8,37

7 043

18,76

Olomoucký

1372165,04

0,95

3,25

3,54

1 539

4,10

Zlínský

1571071,86

1,14

3,72

5,38

810

2,16

2181915,3

0,73

5,17

6,16

2 294

6,11

42198423,34

1,42

100,00

100,00

37542,33

100,00

Moravskoslezský ýR celkem

Zdroj: ýSÚ – Ukazatele vČdy a výzkumu za rok 2006

Mezi lety 2002 až 2005 vzrostly výdaje na vČdu a výzkum v celé ýR o 42,7% a dosáhly v roce 2005 výše 42 198 mil. Kþ. Nejvyšší rĤst v regionu v tomto období zaznamenal Královéhradecký kraj, a to o 77%, v Pardubickém kraji vzrostly výdaje o 60% a v Libereckém kraji o 45%.

4.3.B.5 Inovace Podmínkou zachování dlouhodobé konkurenceschopnosti firem je permanentní komercionalizace nových poznatkĤ a výsledkĤ výzkumu a vývoje. Výzkumný a vývojový potenciál regionu není v souþasnosti dostateþnČ využíván. Ve všech tĜech krajích existují vČdecké a výzkumné instituce, které mají za sebou úspČchy ve spolupráci s prĤmyslovými podniky, nebo pĜi komercializaci výstupĤ vČdy a výzkumu, propojení s komerþní sférou je však stále nedostateþné. PĜitom kraje disponují rozvojovým potenciálem ve vČdČ a výzkumu, zejména v odvČtvích a oborech, které tvoĜí základní a tradiþní ekonomickou strukturu. NejvČtší pĜekážkou pro zavádČní inovací ve firmách je obecnČ nedostatek kvalifikovaných pracovníkĤ na trhu práce. Tento faktor hraje velkou roli u vČtšiny firem bez ohledu na obor þinnosti þi velikost firmy. Druhá nejvýznamnČjší bariéra je nedostatek vlastních výzkumných kapacit, následuje nedostateþná kapacita pro administraci programĤ podpory inovací a teprve na þtvrtém místČ jsou chybČjící finanþní prostĜedky. V oblasti lidských zdrojĤ patĜí mezi nejvČtší problémy neuspokojivá struktura absolventĤ vysokých škol, zejména nedostatek absolventĤ s technickým a pĜírodovČdným vzdČláním, nízká míra spolupráce výzkumných pracovníkĤ, vysokoškolských pedagogĤ a studentĤ mezi sektorem výzkumu a podnikatelským sektorem. Ve firmách není dostateþnČ kladen dĤraz na vzdČlávání výzkumných a vývojových pracovníkĤ a manažerĤ v oblasti ochrany duševního vlastnictví, podnikatelských dovedností (moderní metody Ĝízení a organizace). Mezi slabé stránky pĜi rozvoji inovaþního potenciálu v ýR patĜí také nepĜehlednost a roztĜíštČnost dosavadního systému grantĤ poskytovaných ministerstvy, preferování smČĜování podpor na základní výzkum a nízké výdaje soukromého sektoru a nepružná reakce na mČnící se potĜeby firemní sféry a nové smČry výzkumu. NČkteré þeské firmy se vyznaþují nízkou orientací na inovace, nízkou schopností inicializovat a absorbovat výsledky výzkumu a vývoje. VČdecké a výzkumné instituce pak kladou malý dĤraz na komerþní využitelnost výsledkĤ, v regionech chybí informovanost v oblasti sledování a systematického

30

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod pĜedávání informací o þinnosti VTP, inkubátorĤ, aktivitách a možnostech univerzit a výzkumných pracovišĢ, zejména pro vznikající a MSP, nerozvinutá je rovnČž infrastruktura pro transfer technologií a znalostí na regionální úrovni. Z celospoleþenského hlediska je kladen malý dĤraz na ochranu duševního vlastnictví. V oblasti financování je znatelným nedostatkem nízký podíl výdajĤ na výzkum a vývoj na HDP ve srovnání s prĤmČrem EU a neexistence investice typu pre-seed, seed a start-up kapitál, které jsou klíþové pro vznik a rozbČh þinností spin-off a podobných firem. V neposlední ĜadČ jsou to vysoké náklady na inovace a vysoké potenciální riziko neúspČšnosti odrazují zejména MSP a finanþní nároþnost patentové procedury, zejména pĜi udržování udČleného patentu. Klíþovými cíli moderních rozvojových politik v oblasti podpory inovací by mČlo být funkþní propojení základního a aplikovaného výzkumu, zajištČní finanþních zdrojĤ a rozvoj spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje. Problémem nejen v regionu Severovýchod, ale v celé ýR, zĤstává neprovázanost jednotlivých ústĜedních orgánĤ pĜi Ĝešení problematiky inovací a také nedostatek relevantních údajĤ. Za úþelem sdílení výdajĤ na výzkum a vývoj a praktickou aplikaci jejich výsledkĤ je velmi efektivní využít spolupráce firem a výzkumných organizací a vysokých škol. ProstĜednictvím takové spolupráce bude možné lépe formulovat požadavky firem v oblasti zvyšování technologické úrovnČ výroby, produktĤ a služeb. ProstĜednictvím veĜejných intervencí je možné posílit finanþní zdroje a realizovat rizikovČjší a finanþnČ nároþnČjší projekty, které by bez úþasti veĜejného sektoru nemohly vzniknout. Úloha regionu by mČla spoþívat nejen v podpoĜe konkrétních nadČjných projektĤ, které mohou pomoci regionálním aktérĤm, ale také ve formulaci konkrétní strategie v oblasti inovaþního podnikání. Ta by mČla stavČt na souþasných silných stránkách a tradici regionu a zároveĖ by mČla využít pĜíležitostí vyplývajících ze spolupráce s jinými regiony a jejich klíþovými aktéry.

4.4 4.4.A

Lidské zdroje, kvalifikace a vzdČlávání, trh práce Obyvatelstvo

4.4.A.1 Vývoj poþtu obyvatel Na území Královéhradeckého, Libereckého a Pardubického kraje žilo k 1.1.2007 souhrnnČ 1 488 168 obyvatel, což pĜedstavuje 14,5 % celkové populace ýeské republiky. NejlidnatČjší je kraj Královéhradecký s 549 643 obyvateli (5,3 % populace ýR a 36,9 % populace NUTS II Severovýchod), nejménČ lidnatý kraj je Liberecký s poþtem obyvatel 430 774(4,2 % populace ýR a 28,9 % populace NUTS II Severovýchod). V dlouhodobém vývoji poþtu obyvatel podle SLBD od roku 1961 do roku 2001 poþet obyvatel v regionu soudržnosti Severovýchod vzrostl. V posledním sledovaném desetiletí byly v poklesu poþtu obyvatel zaznamenány stejné trendy jako v celé ýR. Populaþní rĤst zaznamenal pouze kraj Liberecký, a to zejména v oblastech ýeskolipska, Novoborska a Frýdlantska. Nejvyšší celkové pĜíbytky poþtu obyvatel byly ve všech krajích zaznamenány v letech 1970-1980 vlivem zejména pronatalitní politiky státu v tomto období.

4.4.A.2 Základní charakteristika struktury obyvatel Ve struktuĜe obyvatel podle pohlaví pĜevládají v poþtu ve všech krajích regionu ženy nad muži. Z hlediska vČkové struktury regionu soudržnosti Severovýchod populaþní podíly v kategoriích 0-14, 15-64 a 65 a více korespondují s celorepublikovým prĤmČrem, postupnČ dochází k celkovému stárnutí populace. Nejvyšší zastoupení produktivní složky obyvatel je v Libereckém kraji 71,3 % (NUTS II SV 70,3 %). Nejstarší vČková kategorie je nejþetnČji zastoupena v kraji Královéhradeckém 14,7 % (NUTS II SV 14,0 %), který vykazuje celkovČ nejménČ pĜíznivou vČkovou strukturu obyvatelstva.

31

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Obr. þ. 5: PrĤmČrný vČk a podíl obyvatel do 15 let dle správních obvodĤ ORP regionu soudržnosti SV v roce 2004

Zdroj dat: ýSÚ 2005

PrĤmČrný vČk dosahoval v regionu Severovýchod k 1.1.2007 40,1 let, což je o 0,1 let ménČ než celorepublikový prĤmČr. Nejstarší populace žije v Královéhradeckém kraji (40,6 let), dále v kraji Pardubickém (40,0) a nejmladší populace žije v kraji Libereckém (39,7 let). PrĤmČrný vČk žen v regionu Severovýchod (41,6) je v prĤmČru o 3 roky vyšší než u mužĤ (38,5). PrĤmČrné stáĜí odrážející vČkovou strukturu se výraznČji liší podle jednotlivých regionĤ obcí s rozšíĜenou pĤsobností. NejménČ pĜíznivá je situace na Královéhradecku, Pardubicku, PĜelouþsku, Královédvorsku, HoĜicku, Jiþínsku, Kostelecku, Náchodsku a Novopacku, kde prĤmČrný vČk obyvatel je roven nebo vyšší než 40 let. Celková bilance obyvatelstva za roky 2000 – 2006 je v rámci regionu soudržnosti Severovýchod záporná. Záporných hodnot nabývá pĜedevším pĜirozený pĜírĤstek obyvatelstva, zatímco migraþní pĜírĤstky se pohybují spíše v hodnotách kladných. NejvČtší úbytek obyvatel pĜirozenou mČnou zaznamenávají území ve stĜedozápadní až severozápadní þásti Regionu (ORP Turnov, ORP Železný Brod, ORP HoĜice, ORP PĜelouþ aj.) a dále v okolí center krajĤ. PĜirozený úbytek obyvatel tak vykazuje vČtšina prosperujících regionĤ. Jen nČkteré okrajové Ĝídce zalidnČné regiony zaznamenávají pĜirozený pĜírĤstek (zejm. ORP ýeská Lípa a ORP Lanškroun). V posledním období se situace díky vyšší natalitČ mČní k lepšímu V roce 2006 po 12 letech byl zaznamenám pĜirozený pĜírĤstek. Tento trend však odpovídá celorepublikovému mČĜítku, vzhledem k tomu, že se do reprodukþního období dostávají silné roþníky z poloviny sedmdesátých let. Celkové úbytky obyvatelstva v Královéhradeckém, Libereckém a Pardubickém kraji jsou dlouhodobČ kompenzovány migraþními pĜírĤstky obyvatel, ve kterých lze vysledovat pravidelné výkyvy mezi kladnými a zápornými hodnotami. VýraznČ záporné migraþní saldo vykazuje nČkolik okrajových regionĤ (ORP Broumov, ORP Králíky, ORP Poliþka), oproti tomu znaþný pĜírĤstek obyvatel migrací zaznamenaly nČkteré regiony v blízkosti nejvČtších mČst s pomČrnČ dobrou dopravní dostupností (ORP Turnov, ORP Holice, ORP Kostelec nad Orlicí).

32

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Tab. þ. 8: Základní údaje o vČkové struktuĜe obyvatelstva



ýeská republika


Populaþní rĤst (prĤmČrná roþní % zmČna, 1995-2004)

-0,1

-0,1

0,3

Podíl obyvatelstva ‹ 15 (%, 2004)

15,7

15,2

16,3

Podíl obyvatelstva 15 - 64 (%, 2004)

70,3

70,8

67,3

Podíl obyvatelstva 65 + (%, 2004)

14,0

13,9

16,4

Zdroj: 3rd Report on Economic and Social Cohesion

4.4.A.3 VzdČlanostní struktura obyvatel VzdČlávání je jedním z významných faktorĤ rozvoje regionĤ, neboĢ svými dopady ovlivĖuje nejen osobní rĤst jedincĤ, ale ovlivĖuje též rozvoj ekonomiky. VzdČlávání má tedy pro ekonomický rĤst, konkurenceschopnost a snižování nezamČstnanosti nezastupitelný význam. Celková úroveĖ vzdČlanosti v regionu soudržnosti Severovýchod se zvyšuje. PĜi porovnání nejvyššího dosaženého vzdČlání jednotlivých krajĤ však lze pozorovat výraznČ vyšší regionální rozdíly. Ve vztahu k ekonomickému hodnocení území je patrné, že hospodáĜsky slabší regiony se také vyznaþují nižší úrovní vzdČlanosti a naopak.

Tab. þ. 9: Základní údaje o vzdČlanostní struktuĜe obyvatelstva



Podíl ob. se základním vzdČláním ve vČku 2564 let (%; 2005)

ýeská republika


9,7

10,1

29,1

Podíl stĜedoškolsky vzdČlaných ob. ve vČku 2564 let (%; 2005)

79,6

76,9

48,6

Podíl vysokoškolsky vzdČlaných ob. ve vČku 25-64 let (%; 2005)

10,7

13,1

22,4

9,7

10,1

29,1

Podíl ob. se základním vzdČláním ve vČku 2564 let (%; 2005)

Zdroj: 4th Report on Economic and Social Cohesion

33

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Obr. þ. 6: Podíl obyvatel podle nejvyššího ukonþeného vzdČlání (ZŠ a VŠ) dle správních obvodĤ ORP regionu soudržnosti SV v roce 2001

Zdroj dat: SLDB 2001

Vysoká úroveĖ vzdČlanosti je v rámci NUTS II Severovýchod typická pro oblasti s vysokým ekonomickým potenciálem, zejména v hradecko-pardubické a liberecko-jablonecké aglomeraþní oblasti. VýraznČ podprĤmČrná je vzdČlanost v rámci regionu Severovýchod a rovnČž v porovnání s ýR v periferních oblastech Broumovska, Frýdlantska a Králicka. Nízká úroveĖ vzdČlanosti je patrná také v typicky zemČdČlských, ménČ ekonomicky vyspČlých a horských oblastech. Vzhledem ke stále se zrychlujícímu tempu technologických zmČn a obecnému pokroku ve vČdČ a výzkumu se rychle mČní i struktura požadavkĤ na dovednosti a schopnosti. V souþasné dobČ stále více vstupuje do popĜedí dĤraz na dovednostní kompetence þi klíþové dovednosti, tedy na dovednosti, jež jsou obecné a jsou nezbytné pĜi studiu všech smČrĤ odborného vzdČlávání, pĜi vstupu do zamČstnání i v bČžném civilním životČ. Tedy dovednosti, které podminují možnost dalšího sebevzdČlávání a pracovní i životní úspČšnost. V této souvislosti lze jen stČží podat pregnantní analýzu o dovednostech a schopnostech obyvatel. Lze jen usuzovat z malého vzorku dostupných dat. Z dostupných dat o vybavenosti domácností osobním poþítaþem a pĜístupem k internetu lze usuzovat v širším slova smyslu o poþítaþové a informaþní gramotnosti obyvatel. Ve srovnání podílu domácností vybavených osobní poþítaþem v regionu soudržnosti v roce 2003 a v polovinČ roku 2006 lze konstatovat významný nárĤst poþtu domácností. V regionu soudržnosti došlo k nárĤstu z podílu 23,3 % v roce 2003 na 35,3 % v roce 2006, což je nepatrnČ ménČ než prĤmČr v ýR (35,7 %). V podílu pĜístupu domácností k internetu roce 2006 jsou þísla za NUTS II (26,2%) srovnatelná s ýR (26,7%), avšak ve vybavení domácností IT region stále významnČ zaostává za Prahou. Nejhorší výsledek vykazuje Liberecký kraj, kde jen 32,4% domácností vlastní poþítaþ a jen 23,9% domácností má pĜipojení na Internet. V Pardubickém kraji je nejvíce domácností vybavených osobním poþítaþem (38,7%), v Královéhradeckém kraji pak je nejvíce pĜipojených domácností k Internetu (27,8%). V širším slova smyslu lze z tČchto dat usuzovat maximálnČ jen na ne zcela dostateþnou poþítaþovou a informaþní gramotnost obyvatel v regionu soudržnosti, což je zásadní nedostatek pro souþasný a dlouhodobý trend požadavkĤ na dovednosti a schopnosti obyvatel. Vybavených domácností poþítaþem i pĜipojením k Internetu z lokalit vyznaþujících se nižší hustotou osídlení je pĜibližnČ o pČtinu ménČ než domácností z lokalit s vyšší hustotou osídlení. Problém nedostateþné poþítaþové gramotnosti se více týká starších vČkových kategorií. ObecnČ jsou moderní technologie doménou 7. mladé generace do 35 let, která je považuje za souþást života

7

Výzkum informaþní gramotnosti, STEM/MARK, a.s., Ministerstvo informatiky, 2005. Jedná se o reprezentativní prĤzkum populace 18-60 let realizovaném na vzorku 16344 osob.

34


4.4.B

VzdČlávání

4.4.B.1 Základní školství Oblast základního školství regionu soudržnosti Severovýchod se potýká s obdobnými problémy, které je možné vymezit v rámci celé ýR. Z hlediska vlastního vzdČlávacího procesu se jedná zejména o nižší kvalitu výuky cizích jazykĤ (v návaznosti na chybČjící systém certifikace) a nižší kvalitu výuky v oblasti informaþní gramotnosti (zejména personální a také technické zajištČní výuky). TČmito problémy se až na výjimky potýká celý prostor území NUTS II Severovýchod. Obecným problémem základního školství je také stárnutí a vysoká feminizace pedagogických sborĤ a místnČ je zĜejmým problémem rovnČž i nedostateþná aprobovanost. Výrazným existenþním problémem je úbytek žákĤ z dĤvodu nepĜíznivého demografického vývoje. Z tohoto dĤvodu je tĜeba zejména efektivnČ Ĝešit územní optimalizaci základních škol. Problémem zĤstává také nízká míra využití škol pro realizaci volnoþasových aktivit. Ve vazbČ na pĜetrvávající pokles demografické kĜivky žákĤ však paradoxnČ nedochází k pĜímo úmČrnému snížení poþtu pedagogických pracovníkĤ. Ve spolupráci krajĤ s obcemi jako zĜizovateli se dosud nepodaĜilo nastartovat optimalizaci sítČ základních škol ve smyslu snižování jejich poþtu na optimální úroveĖ. ěešením by byla reorganizace nedostateþnČ využívaných škol nebo zĜízení spoleþné školy pro celý svazek obcí a nikoliv dle dosavadní praxe udČlování výjimek z minimálního poþtu žákĤ, což je umožnČno školským zákonem. MateriálnČ-technické podmínky základních škol se liší v rámci jednotlivých krajĤ. Vzhledem k tomu, že neexistují souhrnné analytické materiály zabývající se hodnocením tohoto stavu na území NUTS II Severovýchod, lze za relevantní podklady považovat pouze výroþní zprávy jednotlivých škol nebo 8 podklady ýeské školní inspekce . GlobálnČ však nelze považovat oblast materiálnČ-technického zajištČní škol na území NUTS II Severovýchod za dostaþující, což se týká nejen vysoké míry opotĜebení fondu uþebnic a zastaralého vybavení pomĤckami, ale také stavu a rĤzné úrovnČ vybavenosti vlastních budov škol a školských zaĜízení. Zejména se jedná o nedostateþné dosažení standardu ICT, nedostateþnou požadovanou rychlost pĜipojení k internetu ve školách, nedostateþnou vybavenost požadovanou prezentaþní technikou. S tím souvisí problém velkého poþtu žákĤ pĜipadajících na jeden poþítaþ s pĜipojením k internetu (na jeden poþítaþ s pĜipojením k internetu pĜipadá v prĤmČru 19 žákĤ). Neuspokojivý je stav ve vybavení škol prostĜedky ICT a v jejich využívání ve výuce. NČkteré školy sídlí v budovách v havarijním stavu a potĜebují provést celkovou rekonstrukci budov a prostor uvnitĜ budov, rekonstrukci sociálních zaĜízení a školních jídelen. V rámci této problematiky však existují, jak již bylo uvedeno výše, urþité místní a regionální rozdíly, které nelze apriori aplikovat na území celého NUTS II Severovýchod. Je tĜeba vyzdvihnout pozitivní zmČnu, která již probíhá bČhem posledních let zejména u vedoucích pracovníkĤ základních a stĜedních škol díky možnostem vzdČlávání ve školském managementu. Tento fakt se již postupnČ zaþíná kvalitativnČ projevovat v Ĝízení tČchto institucí. Pozitivním trendem v rámci mírného úbytku pedagogĤ však je postupnČ zlepšující se vČková struktura a struktura kvalifikovanosti, neboĢ ze škol odcházejí pĜedevším lidé dĤchodového vČku a nekvalifikovaní.

4.4.B.2 StĜední školství V oblasti stĜedního školství došlo v 90. letech ve všech tĜech krajích, stejnČ jako v celé ýeské republice, k podstatnému rozšíĜení vzdČlávací nabídky. Došlo tak k pĜevisu vzdČlávací nabídky (státních i soukromých škol) nad poptávkou, což je mimo jiné i dĤsledek snižujícího se poþtu populace vČkem odpovídajícímu vzdČlávání na stĜedních školách. V souþasné dobČ se již objevuje trend pĜizpĤsobit nabídku škol reálné poptávce. Proto je v souþasné dobČ prioritou realizovat optimalizaci sítČ stĜedních škol v závislosti na poþtu žákĤ vycházejících ze základních škol a kapacitČ stĜedních škol. Je tĜeba také zároveĖ pokraþovat v optimalizaci oborové ve smyslu snížení poþtu škol vyuþujících stejné obory a zároveĖ tím reagovat na potĜeby trhu práce. PĜi optimalizaci kapacitní a oborové je nezbytné „dbát“ na udržení geografické rovnováhy na území jednotlivých krajĤ v rámci NUTS II Severovýchod. Sekundární a terciární vzdČlávání je na území NUTS II Severovýchod z oborového hlediska rozmanité, což pĜedstavuje konkurenþní výhodu. Pro každý kraj je navíc charakteristický urþitý typ oborĤ, jež jsou specifické právČ pro ten urþitý region a odlišují jej tak od ostatních krajĤ NUTS II. Pro Královéhradecký kraj pĜedstavuje tuto specifiþnost StĜední prĤmyslová škola kamenická a sochaĜská a 8

ýeská školní inspekce - Poznatky o stavu školství v krajích ýR.

35

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod StĜední odborné uþilištČ kamenické v HoĜicích, SOŠ veterinární, StĜední odborné uþilištČ (SOU) hudebních nástrojĤ a nábytkáĜství, VOŠ biblická. Pardubický kraj charakterizují pĜedevším potravináĜské obory (StĜední prĤmyslová škola potravináĜská) a chemické obory (StĜední prĤmyslová škola chemická) na stĜedních školách a vyšších odborných školách. Liberecký kraj se vyznaþuje vysokou koncentrací stĜedních umČleckoprĤmyslových škol a vyšších odborných škol umČleckého zamČĜení (skláĜství, šperkaĜství, umČlecký design), které sídlí v Jablonci nad Nisou, Železném BrodČ, TurnovČ, Novém Boru a Kamenickém ŠenovČ. Tato koncentrace umČleckého stĜedního školství je ojedinČlá nejen v evropském, ale i ve svČtovém mČĜítku. MateriálnČ-technické podmínky výuky ve stĜedních školách jsou v rámci krajĤ na území NUTS II rozdílné. Pozitivem je snaha škol o modernizaci poþítaþového vybavení, avšak modernizace není dostaþující. Obnova bČžných pomĤcek, technického vybavení a vybavení technologickými speciálními pĜístroji pro odbornou výuku je v posledních letech omezena, dochází k zastarávání fondu pomĤcek, v nČkterých školách nejsou uþební pomĤcky vĤbec dostupné a chybí moderní nové technologické pomĤcky pro výuku odborných pĜedmČtĤ. Problematický je také havarijní stav nČkterých budov a vnitĜních prostorĤ škol. NČkteré školy nejsou plynofikovány, dále Ĝada škol nesplĖuje hygienické podmínky ve školních jídelnách, na sociálních zaĜízeních. Pro Ĝadu škol je proto nezbytné uskuteþnit rekonstrukci havarijního stavu budov, rekonstrukci sociálních zaĜízení, rekonstrukci školních jídelen a celkovou obnovu související s rekonstrukcí (vybavení vhodným nábytkem apod.) StĜední a vyšší odborné školy v regionu soudržnosti Severovýchod nabízejí a realizují Ĝadu vzdČlávacích aktivit zamČĜených také na další vzdČlávání dospČlých poþínaje rĤznými typy rekvalifikaþních kurzĤ, školení a semináĜĤ až po dálkové, veþerní a externí formy studia. Pro souþasnou situaci je však charakteristické, že možnosti škol v regionu mají v této oblasti své limity dané nedokonalou prostupností vzdČlávacího systému a v neposlední ĜadČ i omezenými finanþními prostĜedky. Na druhé stranČ faktem zĤstává, že v regionu soudržnosti Severovýchod pĜedstavují stĜední a vyšší odborné školy významný nevyužitý potenciál jak v oblasti materiální, tak v oblasti personální uplatnitelný napĜ. právČ pro oblast celoživotního uþení.

4.4.B.3 Vysoké školství Univerzitní vzdČlávání na území NUTS II Severovýchod reprezentuje Univerzita Pardubice, Univerzita Hradec Králové, 2 fakulty Karlovy univerzity v Hradci Králové a 1 fakulta Univerzity obrany v Hradci Králové a Technická univerzita v Liberci. Vysoké školství na území regionu soudržnosti Severovýchod se potýká s problémy, které mají celostátní platnost. Hlavním cílem rozvoje regionálního vysokého školství je vytvoĜit takový vzdČlávací systém, který dokáže pružnČ reagovat na potĜeby regionĤ a zamČstnavatelĤ pĜi souþasném využívání nejnovČjších poznatkĤ výzkumu a vývoje. Tento cíl vyžaduje zvýšení prostupnosti zejména terciárního vzdČlávání, a to mezi jednotlivými stupni vysokoškolského vzdČlávání i mezi kratšími cykly a ostatními þástmi terciárního vzdČlávání (zejména vyšším odborným) umožĖující pĜístup ke studiu v kterémkoli vČku a na kterékoliv úrovni. Prostupnost je možné realizovat zejména prostĜednictvím modulární stavby studijních programĤ všech tĜí stupĖĤ, která zjednoduší možnost na ukonþené moduly kdykoli navazovat, a také vytvoĜením systému uznávání vzdČlání získaného mimo pĜíslušnou vysokou školu. RozšiĜování nabídky vzdČlávacích programĤ pro zvyšování kvalifikace i pro potĜeby mČnící se spoleþnosti, zejména v závislosti na demografických zmČnách, se týká jak bakaláĜských (v návaznosti i magisterských) studijních programĤ, tak i kratších programĤ a kurzĤ dalšího vzdČlávání, které budou reagovat na potĜeby praxe, resp. regionu. Podmínkou pro rozšiĜování studijních pĜíležitostí obecnČ a nutnou podmínkou pro usnadnČní možnosti vzdČlávání pro dospČlou a zamČstnanou populaci je další rozvoj kombinované a distanþní formy studia, tvorba a zavádČní moderních uþebních opor (multimediálních vzdČlávacích pomĤcek), využití e-learningu, interaktivních výukových programĤ a materiálĤ pro tyto formy studia, tvorba spoleþných výukových laboratoĜí, zavádČní projektového a problémového zpĤsobu studia a rozvoj poradensko-informaþních center. Základním pĜedpokladem úspČchu takto koncipovaných studijních programĤ þi kurzĤ dalšího vzdČlávání je však vytváĜení partnerství rĤzných institucí v národním i v mezinárodním mČĜítku za úþelem zvýšení zamČstnatelnosti absolventĤ vysokých škol. MČlo by proto docházet k aktivnČjší a koordinovanČjší spolupráci vČdeckovýzkumného potenciálu vysokých škol s prĤmyslovými podniky, firmami a spoleþnostmi, které mají zájem pĜedevším o inovace a progresivní technologie. Mezi další problémy, které jsou do urþité míry spoleþné pro všechny vysoké školy regionu soudržnosti Severovýchod, patĜí koncepþní a systémové Ĝešení pro efektivnČjší zajišĢování materiálnČ technického zázemí a hledání dalších možností rozšíĜení kapacit, a to nejen pro výuku, ale i výzkum. V rámci této problematiky je tĜeba rozvíjet zejména infrastrukturu na bázi informaþních a komunikaþních technologií s akcentem na bezpeþnost sítČ a dat a také na postupné zvyšování dostupnosti informaþních zdrojĤ.

36

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod 4.4.B.4 Celoživotní uþení Celoživotní uþení, do nČhož patĜí také oblast dalšího vzdČlávání, je na území NUTS II Severovýchod poskytováno rĤznými druhy subjektĤ. Jedná se o soukromé vzdČlávací firmy, stĜední, vyšší a vysoké školy, vzdČlávací instituty, poradenské agentury, obþanská sdružení, neziskové organizace, hospodáĜské komory a odborové svazy. Již delší dobu se v této oblasti Ĝeší problém jak absence ucelené koncepce, tak provázaného koordinovaného systému, který by byl zárukou kvality dalšího vzdČlávání. Nabídka vzdČlávacích kurzĤ je sice široká, ale nevyrovnaná. Pozitivní skuteþností je pĜijetí zákona o ovČĜování a uznávání výsledkĤ dalšího vzdČlávání a o zmČnČ nČkterých zákonĤ z 30. bĜezna 2006. KomplexnČ celý zákon nabyl úþinnosti 1.8.2007. Systém certifikace vzdČlávání tak zatím není rozvinutý a v praxi zabČhnutý. Jedním z možných zpĤsobĤ realizace celoživotního uþení je využití stávající kapacity a nabídky vysokých škol, které ve všech tĜech krajích území NUTS II Severovýchod nabízejí široké možnosti dalšího odborného vzdČlávání v rĤzných typech oborĤ. Princip celoživotního uþení na VŠ je naplĖován také formou nabídky pĜípravných kurzĤ pro zájemce o studium a také v rámci dalšího vzdČlávání pedagogických pracovníkĤ. Mezi hlavní problémy v oblasti celoživotního uþení patĜí jistá nepĜehlednost systému celoživotního uþení, který má doposud spíše živelný charakter. V regionu byly již uþinČny první kroky k vytvoĜení databází poskytovatelĤ celoživotního uþení, pĜesto stále neexistuje systém pĜesného zmapování této nabídky. Dalším problémem je pĜetrvávající nízký zájem ze strany obyvatel se dále vzdČlávat, který mj. spoþívá v tradiþním názorovém konzervatizmu obyvatelstva vĤþi problematice zamČstnanosti, rekvalifikací a celoživotního uþení obecnČ (pozitivní pĜístup obyvatel k potĜebČ dalšího vzdČlávání roste s úrovní vzdČlání). Z nízké úþasti obþanĤ na dalším vzdČlávání vyplývá i pomalejší rozvoj nabídky vzdČlávacích aktivit, nízká motivace k dalšímu vzdČlávání jak ze strany zamČstnancĤ, tak i zamČstnavatelĤ a s tím související nízký pĜínos dalšího vzdČlávání k celkové úrovni vzdČlanosti populace na trhu práce. KromČ zvýšení zájmu obyvatel o další vzdČlávání je tedy nutné v prvé ĜadČ zajistit, aby byly adekvátnČ využity stávající kapacity subjektĤ poskytujících celoživotní uþení, a to zejména prostĜednictvím cílenČjší propagace. Ta bude rozhodujícím faktorem ovlivĖujícím další vývoj regionu soudržnosti Severovýchod v oblasti celoživotního uþení. Je však vhodné zmínit, že urþité snahy související s propagací se již v regionu objevují. Jedná se o rĤzné formy mediálních kampaní, dále napĜ. akce typu „týden vzdČlávání dospČlých“ apod. Motivace obyvatel pro další vzdČlávání by mČla být hlavním úkolem regionálních samospráv. Regionální centra dalšího vzdČlávání, ve kterých je využívána hlavnČ kapacita škol, byla již vybudována napĜ. v Libereckém a Královéhradeckém kraji. Jedná se o Centrum vzdČlanosti Libereckého kraje a Institut dalšího vzdČlávání, které lze v tomto smČru považovat za specifikum v rámci NUTS II Severovýchod. PĜi celkovém hodnocení situace v oblasti dalšího vzdČlávání regionu soudržnosti Severovýchod lze konstatovat, že kraje nemají dostateþné informace o potenciálu nabídky dalšího vzdČlávání na svém území, nemají metodické nástroje, jak tyto analytické údaje sledovat a vyhodnocovat a také chybí pravidelné statistické sledování a monitoring dalšího vzdČlávání. Na druhou stranu je tĜeba vyzdvihnout aktivity z národní úrovnČ, které již zaþínají ovlivĖovat vývoj v oblasti dalšího vzdČlávání v regionech NUTS II. Mezi pozitivní kroky uskuteþnČné v oblasti rozvoje lidských zdrojĤ patĜí ustanovení krajských rad pro OP LZZ, možnosti využití inspiraþní databanky Topregion pro strategické Ĝízení OP LZZ, internetové databáze DAT a integrovaného systému typových pozic a také rĤzné certifikaþní aktivity.

4.4.B.5 Kariérové poradenství V souþasné dobČ bohužel není rozsah, kvalita, relevance a dostupnost tČchto služeb urþených rodiþovské veĜejnosti, žákĤm a absolventĤm škol i všem uchazeþĤm o studium vþetnČ dalšího vzdČlávání na území NUTS II Severovýchod na dostateþné úrovni. PĜedevším je nutné zajistit kariérové poradenství pĜímo na školách, což dnes zajišĢují výchovní poradci. Bylo by vhodné rozšíĜit dnes poskytované poradenské a informaþní služby také o služby diagnostické, které by poskytovaly informace o individuálních pĜedpokladech žáka ke studiu zvoleného oboru þi výkonu povolání. Systém kariérového poradenství by mČl být také úzce propojen s informaþním systémem. Cílem je zajistit provázanost, pĜehlednost a ucelenost poskytovaných služeb, jejich dostupnost a snadnost využívání.

4.4.B.6 Spolupráce škol se zamČstnavateli v regionu Spolupráce stĜedních škol regionu soudržnosti byla doposud realizována vesmČs nahodile, živelnČ, bez jakéhokoliv systému a také na rĤzné kvalitativní úrovni. Je možno Ĝíci, že v tomto smČru jsou velké rezervy. V rámci této problematiky je tĜeba zdĤraznit, že aktivní spolupráce škol se státními

37

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod i soukromými firmami a zvyšující se poþet odborných prezentací firem pĜímo ve školách pozitivnČ ovlivĖuje odbornou úroveĖ uþitelĤ i žákĤ. NČkteré školy také již zaþínají postupnČ budovat autoevaluaþní systém, zjištČné údaje srovnávají s požadavky navazujících škol, potenciálních zamČstnavatelĤ a profesních svazĤ, s výsledky jiných škol stejného typu atd. PĜes tyto ojedinČlé aktivity stále chybí pĜedevším zmapování této problematiky a z toho vyplývající nedostatek relevantních informací pro náležité rozhodovací procesy na úrovni všech krajĤ regionu soudržnosti Severovýchod. To lze považovat za jeden z významných problémĤ týkajících se této tématické oblasti.

4.4.B.7 Shrnutí Oblast vzdČlávání regionu NUTS II Severovýchod lze struþnČ shrnout do následujících bodĤ: rozvinutá síĢ vzdČlávacích zaĜízení pokrývajících pomČrnČ široké spektrum oborĤ þinnosti, vznik oborĤ vzdČlání v oblasti nových technologií, managementu a informatiky v posledních letech, rĤst úrovnČ vzdČlanosti obyvatel, zejména v oblasti vysokého a stĜedního školství, rozdílná úroveĖ vzdČlanosti v jednotlivých ORP regionu, stále pomČrnČ vysoký podíl osob se základním vzdČláním, vþetnČ osob bez vzdČlání, v nČkterých oblastech regionu soudržnosti Severovýchod, rozmanitost sekundárního a terciárního vzdČlávání z oborového hlediska, specifické typy urþitých oborĤ v jednotlivých krajích, nutnost realizovat optimalizaci sítČ stĜedních škol ve smyslu optimalizace oborové a kapacitní, chybČjící koordinovaný systém celoživotního uþení v krajích, systém certifikace vzdČlávání není rozvinutý a v praxi zabČhnutý a nižší provázanost škol a firem v oblasti dalšího vzdČlávání pracovníkĤ.

4.4.C

Trh práce

4.4.C.1 ZamČstnanost V regionu soudržnosti Severovýchod došlo v posledních letech k výrazným zmČnám a posunĤm v oblasti zamČstnanosti v jednotlivých odvČtvích ekonomiky. Pokles zamČstnanosti byl zaznamenán v priméru, kde se zamČstnanost trvale snižuje od poþátku 90. let minulého století v souvislosti s ekonomickým útlumem zemČdČlství. V dalších letech se s velkou pravdČpodobností projeví silný deficit pracovních sil v tomto sektoru, což potvrzuje v souþasnosti vysoký prĤmČrný vČk pracovníkĤ dosahující nadprĤmČrných hodnot ve srovnání s ostatními odvČtvími ekonomiky. V ostatních odvČtvích v regionu nedošlo k tak výrazným strukturálním zmČnám, pokles zamČstnanosti velmi úzce souvisel pĜedevším s rostoucím tlakem majitelĤ firem na produktivitu práce a efektivnost hospodaĜení. K odvČtvím, která zaznamenala rĤst zamČstnanosti patĜilo ubytování a stravování, zdravotní a sociální péþe, stavebnictví. NárĤst zamČstnanosti v tČchto odvČtvích souvisel s rostoucí poptávkou po tČchto službách. Propad míry zamČstnanosti z poloviny 90. let se v posledních letech zastavil díky ekonomickému rĤstu, pĜílivu pĜímých zahraniþních investic a realizací programĤ aktivní politiky zamČstnanosti. V nejbližších letech se však mĤže zamČstnanost opČt zvýšit v souvislosti se zvýšeným tlakem firem na rĤst produktivity práce a snižováním zamČstnanosti ve státní a veĜejné sféĜe.

4.4.C.2 NezamČstnanost Míra registrované nezamČstnanosti se v roce 2004 pohybovala podle nové metodiky ýSÚ na úrovni 4,2-5,4% (podle krajĤ) a je nižší než þiní prĤmČr zemí EU-27 a ýR. V posledním období pĜibližnČ polovina nezamČstnaných nachází pracovní uplatnČní do 3-6 mČsícĤ, 62-69 % nezamČstnaných potom do 12 mČsícĤ. NepĜetržitČ však roste poþet i podíl dlouhodobČ nezamČstnaných, kteĜí jsou v evidenci úĜadĤ práce více než 12 mČsícĤ. Ke konci roku 2005 þinil jejich podíl témČĜ polovinu nezamČstnaných. PĜíþinou tohoto stavu je klesající poþet volných pracovních pĜíležitostí pro skupiny, které obtížnČ nacházejí pracovní uplatnČní, zejména se jedná o absolventy škol, mladistvé po ukonþení základní školy, nezamČstnané nad 50 let, osoby se zdravotním postižením a sociálnČ rizikové skupiny. Ve skupinČ zdravotnČ postižených vzrostla nezamČstnanost mezi lety 2002-2004 o témČĜ jednu pČtinu. Z hlediska vČkové struktury mají nejvČtší problémy se zajištČním práce uchazeþi ve vČku 20-24 a uchazeþi ve vČku 50-54 let, tyto skupiny tvoĜí jednu tĜetinu nezamČstnaných. Mladším roþníkĤm chybí pracovní praxe, o starší roþníky není takový zájem z dĤvodu potenciálnČ vyšší nemocnosti. Z hlediska dosaženého vzdČlání mají nejvČtší problémy se zajištČním práce uchazeþi se základním vzdČláním a vyuþení, kteĜí tvoĜí dohromady více než 3/4 všech registrovaných uchazeþĤ o zamČstnání. Tento nepĜíznivý stav obecnČ souvisí s požadavky zamČstnavatelĤ na kvalifikované profese, s požadavky na pĜípadné rekvalifikace zamČstnancĤ a se špatnou adaptabilitou tČchto skupin osob na mČnící se podmínky na pracovním trhu.

38

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod NezamČstnanost jednotlivých vČkových skupin velmi úzce souvisí s poklesem ekonomické aktivity obyvatelstva. Poþet ekonomicky aktivních osob (zamČstnaní a nezamČstnaní celkem) se v posledních letech neustále snižuje, jen mezi lety 2001 a 2004 se snížil 3,4 % 9 . Míru ekonomické aktivity vyšší než 90% dosahují vČkové skupiny 35-49 let, u mladších roþníkĤ je míra ekonomické aktivity nižší z dĤvodu absolvování studia, u žen je pĜíþinou nižší ekonomické aktivity plnČní mateĜských povinností (ekonomická aktivita žen je nejvyšší mezi 40-49 lety, kdy pĜesahuje 90 %). PĜelomovým obdobím pro obČ pohlaví je vČk 55-59 let, kdy ekonomická aktivita klesá z 90 % (50-54 let) na prĤmČrných 60%. Tento trend bude mít ve velmi blízké budoucnosti vážné negativní dĤsledky v podobČ tlaku na zajištČní udržitelnosti veĜejných financí v oblasti zabezpeþení dostatku prostĜedkĤ na sociální výdaje (invalidita, starobní dĤchody). Ekonomická aktivita v posledních letech klesá pĜíliš rychle u skupin, které by mČly setrvat aktivní do stále prodlužujícího se vČku odchodu starších roþníkĤ do starobního dĤchodu. ýasová mezera mezi poklesem ekonomické aktivity a odchodem do dĤchodu pĜedstavuje v souþasnosti 8-10 let. VČtšina starších roþníkĤ volí po delší dobČ evidence na úĜadech práce dĜívČjší odchod do dĤchodu. Jinou variantou Ĝešící stejný problém je odchod do invalidního dĤchodu. ObecnČ lze konstatovat, že se míra nezamČstnanosti koncentruje do oblastí, které dlouhodobČ vykazují nižší ekonomickou aktivitu, jsou vzdálené od vČtších center osídlení, mají nižší hustotu obyvatelstva, pĜípadnČ se jedná o pĜíhraniþní území. Znaþný dopad na nezamČstnanost, ale i život obyvatel, má horší dopravní dostupnost a zejména nízká þi neexistující dopravní obslužnost území.

4.4.C.3 Pracovní pĜíležitosti Z hlediska struktury volných pracovních míst evidovaných úĜady práce pĜevažují místa urþená pro dČlnické profese, zejména kvalifikované Ĝemeslníky tvoĜící polovinu míst a nekvalifikované a pomocné pracovní síly. PĜibližnČ 1/5 míst je urþena pro administrativní, technické, zdravotnické, pedagogické pracovníky. V regionu existuje hustá síĢ úĜadĤ práce nabízející volné pracovní pĜíležitosti. ÚĜady práce však nejsou jedinými subjekty nabízející volné pracovní pĜíležitosti, evidují pĜibližnČ jen 1/3 volných pracovních míst, zbytek pokrývají zprostĜedkovatelské soukromé agentury, nebo jsou pracovní pĜíležitosti inzerovány samotnými zamČstnavateli. K dĤležitým pĜedpokladĤm rozvinutého trhu práce patĜí migrace obyvatelstva za prací. Pro celou ýR je typická migrace uvnitĜ regionĤ oproti migraci mezi regiony, což souvisí s náklady na dojížćku za prací na kratší vzdálenosti oproti nákladĤm na stČhování a bydlení. Hlavním dĤvodem migrace je poptávka po lepším pracovním uplatnČní a nezamČstnanost. Ke dni sþítání v roce 2001 vyjíždČlo za prací z obce v Královéhradeckém kraji 38,6 % zamČstnaných osob, v Pardubickém kraji 42,2 % a v Libereckém kraji 34,7 %. Dojížćka a stČhování za prací se stává jedním z rozhodujících možností Ĝešení nezamČstnanosti. Region by se proto mČl v budoucím období zamČĜit v mnohem vČtší míĜe na zajištČní dopravní dostupnosti v celém regionu, zejména v ménČ osídlených a pĜíhraniþních oblastech. Hlavní pĜíþinou nízkého využití pracovních pĜíležitostí uchazeþi o zamČstnání je nesoulad mezi jejich odborností a zkušenostmi na jedné stranČ a požadavky zamČstnavatelĤ na konkrétní odbornost a zkušenost uchazeþĤ o zamČstnání na stranČ druhé. Nástroje aktivní politiky zamČstnanosti (APZ) sehrávají v tomto ohledu dĤležitou roli, ovšem þasto se jedná o dlouhodobá Ĝešení vyžadující aktivní spolupráci zamČstnavatelĤ. Firmy þasto preferují uchazeþe s hotovou kvalifikací.

4.4.C.4 Problematika nezamČstnaných absolventĤ dle oborĤ na území NUTS II Absolventi škol pĜedstavují rizikovou skupinu pracovních sil, protože uplatnit se v období jednoho až dvou let po ukonþení studia bez zkušeností je v souþasnosti velmi obtížné. NeúspČšnost pĜi hledání pracovního místa na poþátku pracovní kariéry mĤže vést ke ztrátČ motivace a mĤže vyústit v další závažný problém - a sice v pĜíklonu k sociálnČ patologickým jevĤm. Této skupinČ je již dnes proto vČnována patĜiþná pozornost v rámci existujícího poradenského systému a systémového využívání nástrojĤ aktivní politiky zamČstnanosti. Do budoucna bude nutné soustĜedit se ve vČtší míĜe na preventivní opatĜení zamČĜené na roli výchovných poradcĤ na základních školách a zkvalitnČní jejich služeb. Je také nezbytné zapojit zamČstnavatele do spolupráce se základními a stĜedními školami. Motivace žákĤ ke studiu oborĤ požadovaných trhem práce musí být podpoĜena pĜedevším zamČstnavateli, zejména v období rozhodování žákĤ, tedy v posledních dvou roþnících základních škol. Problematiku zamČstnávání absolventĤ škol lze dokumentovat na pĜíkladech jejich uplatnČní v prvním zamČstnání. V dubnu 2005 byla napĜíklad v Pardubickém kraji zaznamenána nejvyšší míra nezamČstnanosti u absolventĤ uþebního oboru Technická chemie a chemie silikátĤ (50 %), v Libereckém kraji to byl obor KožedČlná a obuvnická výroba a zpracování plastĤ (33,3 %). V pĜípadČ 9

Všechny údaje o ekonomické aktivitČ, zamČstnanosti a nezamČstnanosti pocházejí z ýSÚ

39

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod vyuþených absolventĤ s maturitou byla nejvyšší míra nezamČstnanosti v Pardubickém kraji napĜíklad v oboru Zpracování dĜeva a výroba hudeb.nástrojĤ (61,5 %) a v Libereckém kraji v oboru Ekonomika a administrativa (100%). Tyto údaje jednoznaþnČ dokumentují potĜebu mnohem vČtší koordinace nabídky vzdČlávací soustavy s poptávkou na trhu práce, resp. možnostmi jednotlivých zamČstnavatelĤ. V oblasti zamČstnávání absolventĤ škol bude vždy docházet k urþitým disproporcím, kterým nelze zabránit, ovšem v nČkterých oborech míra nezamČstnanosti pĜesahuje i 30 %, což je dĤkazem nedostateþného zájmu vzdČlávací soustavy o budoucí uplatnČní absolventĤ škol. Absolventi potom musí pĜijímat ménČ kvalifikované pozice za nižší plat, což vede k jejich nižší spokojenosti v práci a v životČ.

4.4.C.5 Aktivní politika zamČstnanosti Aktivní politika zamČstnanosti se zaþala rozvíjet v 90. letech minulého století jako reakce na problém rostoucí nezamČstnanosti. PĜedstavuje pomČrnČ velký poþet rĤznorodých nástrojĤ, prostĜednictvím kterých úĜady práce realizují APZ v konkrétním regionu. Každý úĜad práce se potýká s jinou výší nezamČstnanosti a odlišnými problémy na svém regionálním trhu práce a samozĜejmČ volí i ponČkud odlišné zpĤsoby Ĝešení. Obecné problémy týkající se rizikových skupin a uchazeþĤ, které lze umístit jen s velkými obtížemi, jsou prakticky všude shodné. Do tČchto skupin lze zcela jednoznaþnČ zaĜadit absolventy škol, obþany se zdravotním postižením, uchazeþe s nízkou úrovní vzdČlání þi nevhodnou kvalifikací ve vztahu k aktuálním požadavkĤm na trhu práce. RovnČž je možné do této skupiny zaĜadit i uchazeþe v pĜeddĤchodovém vČku a ženy s malými dČtmi. Samostatnou kapitolou jsou sociálnČ nepĜizpĤsobiví, kteĜí práci nehledají a spoléhají na štČdrost sociálního systému. Rekvalifikace uchazeþĤ o zamČstnání je jedním z nejdĤležitČjších opatĜení aktivní politiky zamČstnanosti. Podpora je poskytována formou pĜíspČvku úĜadu práce uchazeþĤm na úhradu nákladĤ na rekvalifikaci, zamČstnavatelĤm jsou hrazeny plnČ nebo þásteþnČ náklady na rekvalifikaci zamČstnancĤ. ÚspČšnost rekvalifikaþních kurzĤ se odvíjí od oborové struktury a struktury nezamČstnaných (stupeĖ vzdČlání, získaná kvalifikace, zkušenosti apod.). Do rekvalifikaþních kurzĤ jsou nejþastČji zaĜazování uchazeþi s dobou do pĤl roku po ztrátČ zamČstnání. Z hlediska jejich struktury existují profesnČ zamČĜené kurzy poskytující novou kvalifikaci pro konkrétní profesi a kurzy všeobecné, jejímž cílem je získání znalostí a dovedností a celkové aktivace nezamČstnaných. Naprostá vČtšina kurzĤ zahrnuje odbornou praxi i praktickou výuku. ZamČĜení rekvalifikaþních kurzĤ v jednotlivých krajích regionu je velice podobné, pĜevládají kurzy poþítaþové, kurzy úþetnictví, administrativní práce, dále kurzy pro Ĝidiþe, sváĜeþe, rĤzné služby (kadeĜnice atd.), základy podnikání. Krátkodobé programy (vČtšinou mČsíþní, zĜídkakdy nČkolikamČsíþní) jsou pro svou nízkou úroveĖ získaných znalostí a dovedností málo úþinné. Problémem vČtšího rozšíĜení dlouhodobých kurzĤ je doba jejich trvání v Ĝádu mnoha mČsícĤ, vČtší finanþní nároþnost a neexistující záruky následného získání pracovního uplatnČní. VČtšímu rozšíĜení dlouhodobých kurzĤ brání omezené finanþní prostĜedky poskytovatelĤ - úĜadĤ práce a jejich nízká spolupráce s konkrétními zamČstnavateli v oblasti specifikace jejich požadavkĤ z hlediska struktury nabídky jimi požadovaných kvalifikaþních kurzĤ. VČtšina úþastníkĤ rekvalifikaþních kurzĤ oceĖuje získání nových dovedností a kontaktĤ k dalšímu zamČstnání, jen minimum se úþastní z dĤvodu snížení rizika ztráty nároku na sociální dávky. Znaþný efekt mají kurzy na zlepšení psychického stavu a zlepšení vlastního hodnocení. Pro þtvrtinu uchazeþĤ je úþast v rekvalifikaþních programech spojena s dalším zhoršením finanþní situace (dojížćka do místa ad.). Podpora v nezamČstnanosti se vyplácí jen pĤl roku, poté je uchazeþ na základČ své sociální situace odkázán na jiné druhy státní podpory, ty však kryjí jen þást životních nákladĤ. DĤležitým hlediskem pĜi rozhodování pro konkrétní nabízený kurz zĤstává pĜedevším následná uplatnitelnost uchazeþe na trhu práce (omezená nebo nevhodná nabídka tČchto kurzĤ a jejich krátkodobé trvání), dále je to malá finanþní motivace pro ty, kteĜí mají zájem se rekvalifikovat. V dalších letech by se mČl rozsah i struktura rekvalifikaþních kurzĤ více pĜizpĤsobovat individuálním potĜebám zamČstnavatelĤ a uchazeþĤ o práci. Rekvalifikaþní vzdČlávání obecnČ pĜispívá ke zvýšení flexibility pracovní síly, která je více než jindy nucena se adaptovat na aktuální zmČny požadavkĤ trhu práce. Dalším dĤležitým nástrojem APZ jsou investiþní pobídky zamČstnavatelĤm, kterým bylo vydáno rozhodnutí o pĜíslibu investiþní pobídky podle zvláštního právního pĜedpisu. Podpora je zamČĜena na vytváĜení nových pracovních míst a na rekvalifikace nebo vyškolení nových zamČstnancĤ. Podmínkou získání podpory je sídlo firmy v území okresĤ s vyšší mírou nezamČstnanosti než je celostátní prĤmČr. Využitelnost této podpory je však znaþnČ omezena teritoriálnČ i množstvím vyþlenČných finanþních prostĜedkĤ. Tento nástroj je možné považovat za velmi efektivní, protože je spojen s novými investicemi dlouhodobého charakteru. Jeho úþinnost je však znaþnČ omezena vyþlenČnými zdroji. Existují i další nástroje APZ, ty však nemají tak významný dopad na snižování nezamČstnanosti jako rekvalifikaþní kurzy a investiþní pobídky.

40

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod 4.4.C.6 Rovné pĜíležitosti žen a mužĤ na trhu práce Oblast zamČstnanosti a možnosti pracovního uplatnČní žen je spoleþností vnímána v nČkolika rovinách. Spoleþnost vnímá jako problém existující nižší zastoupení žen na lépe finanþnČ ohodnocených pozicích a v obtížnČjším dosahování Ĝídících pozic jak v podnikatelské, tak ve veĜejné sféĜe. Ženy jsou skuteþnČ ve vČtší míĜe zastoupeny na nižších vedoucích pozicích, z této skuteþnosti však nelze vyvozovat závČr, že je ženám odpírána možnost dalšího profesního rozvoje a perspektivní kariéry. PĜíþina tohoto stavu spoþívá v obtížném sladČní rodinného a profesního života. Starost o rodinu zaujímá u žen pĜední místo, žena je stále spoleþností spojována mnohem více s péþí o rodinu než muž. Od muže se peþovatelská role v rodinČ ve vČtšinČ pĜípadĤ ani neoþekává. Toto je však problém rodiny a výchovy, nikoli trhu práce a samotných zamČstnavatelĤ. ěešení spoþívá – kromČ rodinné výchovy zamČĜené na rovnosti rolí a šancí v životČ – na obecném pĜístupu þlenĤ spoleþnosti k ženám i mužĤm a jejich rolích v rodinČ a ve spoleþnosti. Velmi problematickou oblastí zamČstnanosti žen je zamČstnávání matek s malými dČtmi, kdy je jako problém vnímána skuteþnost, že zamČstnavatelé nevycházejí ve vČtší míĜe ženám vstĜíc v uzavírání kratších pracovních úvazkĤ. DĤvody tohoto pĜístupu zamČstnavatelĤ je možné hledat ve snaze zajistit bezproblémový chod firmy. Na druhé stranČ se zamČstnavatelé stĜetávají s objektivním nezájmem uchazeþek o þásteþné úvazky z dĤvodu pobírání nízké mzdy, mnohdy na hranici životního minima. VzdČlávací soustavu v ýR i v regionu nelze považovat za diskriminaþní, vzdČlávací nabídka je urþena všem, kteĜí splĖují kritéria na bezproblémové zvládnutí studia. Zastoupení obou pohlaví je obdobné jako v celé populaci, s urþitými výjimkami v jednotlivých studijních oborech historicky nebo zvykovČ spíše typickými pro tu þi onu skupinu obyvatel. Téma rovných pĜíležitostí je þasto vnímáno jen v rovinČ pracovního a spoleþenského uplatnČní mužĤ a žen. Problém rovných pĜíležitostí je však mnohem širší, a v žádném pĜípadČ jej nelze zúžovat jen na rovnost pohlaví. Existují mnohem závažnČjší formy diskriminace na trhu práce spoþívající v preferencích osobních kontaktĤ pĜed reálnými schopnostmi uchazeþĤ na pracovní pozice, ve zneužívání vedoucích pozic k nátlaku na podĜízené apod.

4.4.D

Zdravotnictví a sociální péþe

4.4.D.1 Zdravotnictví – analýza struktury sítČ zdravotnických zaĜízení a úrovnČ zdravotní péþe Stav zdravotnictví a zdravotní péþe v regionu soudržnosti Severovýchod je možno z pohledu kvantitativního i kvalitativního hodnotit jako celkovČ dobrý. Dostupnost jednotlivých druhĤ zdravotnických služeb, a to jak lĤžkových kapacit, tak i ambulantních služeb, je vyhovující. Problematická je pouze þasová dostupnost nemocnic a specializovaných zaĜízení z nČkterých periferních oblastí regionu (zejména z pohraniþí). NejvýznamnČjším zdravotnickým zaĜízením v regionu je Fakultní nemocnice Hradec Králové, která patĜí v mnoha oborech i k nejlepším nemocnicím v ýeské republice (napĜ. obory kardiochirurgie, neurochirurgie, oftalmologie, metabolismu a nutriþní podpory, onkologie a hematologická onkologie). Nadregionální význam mají v nČkterých oborech i krajské nemocnice v Liberci (napĜ. ve specializacích neurochirurgie, traumatologie a invazivní kardiologie) a v Pardubicích. V Královéhradeckém kraji je v souþasné dobČ celkem 12 nemocnic, v Pardubickém kraji 5 nemocnic s akutní péþí a další 4 lĤžková zdravotnická zaĜízení poskytující pĜedevším ošetĜovatelskou péþi a v Libereckém kraji je 9 nemocnic. V pĜepoþtu lĤžek na 10 000 obyvatel pĜekraþuje prĤmČrnou hodnotu za ýeskou republiku pouze Královéhradecký kraj, ostatní kraje v poþtu lĤžek za prĤmČrem zaostávají (pĜedevším v dĤsledku nadmČrné koncentrace lĤžkových kapacit v Praze). ÚroveĖ (stavebnČtechnický stav) zdravotnické infrastruktury v regionu je silnČ diferencovaná. Vedle nových þi modernizovaných pavilonĤ jsou mnohde lĤžka umístČna v nevyhovujících prostorách, vyžadujících rekonstrukce a modernizace. RĤzná je také úroveĖ vybavení pĜístrojovou technikou, jejíž nutná obnova a modernizace by mČla reflektovat míru vytížení (velikost spádového území nemocnice). V budoucnosti je tedy nutné se zamČĜit na zvyšování efektivity zdravotnictví prostĜednictvím investic do informaþních technologií, vzdČlání, inovací technického a pĜístrojového zázemí i do modernizace zdravotnických zaĜízení samotných. Souþástí sítČ lĤžkových zdravotnických zaĜízení jsou i specializované ústavy s celorepublikovou pĤsobností (napĜ. Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie Vysoké nad Jizerou þi Odborný léþebný ústav Jevíþko, zamČĜený na léþbu tuberkulózy a respiraþních nemocí). „PĜednemocniþní“ neodkladná péþe je zajišĢována Zdravotnickou záchrannou službou jednotlivých krajĤ s detašovanými pracovišti tak, aby byla zajištČna dostupnost do 15 minut. NČkteré, zejména horské oblasti, však nejsou touto izochronou pokryty a po pĜedpokládané redukci sítČ nemocnic se

41

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod situace dále zhorší. Vážné pĜípady, vyžadující okamžitý a rychlý zásah v terénu, pomáhá Ĝešit Letecká záchranná služba se stanovišti v Hradci Králové a v Liberci. V poþtu lékaĜĤ je v souþasné dobČ zaznamenán mírný nárĤst, a to ve všech tĜech krajích. Nejlepší situace je v Královéhradeckém kraji, kde na 1 000 obyvatel pĜipadá 3,93 lékaĜĤ, což je zĜejmČ zpĤsobeno vČtší koncentrací specializované lékaĜské péþe ve Fakultní nemocnici Hradec Králové a existencí lékaĜské fakulty UK Praha; Pardubický a Liberecký kraj za republikovým prĤmČrem zaostávají. Ambulantní sféra je pomČrnČ dobĜe zastoupena ve mČstech, zatímco ve venkovských regionech lze v brzké dobČ oþekávat problémy s obsazením lékaĜských praxí v dĤsledku relativnČ vysokého prĤmČrného vČku praktických lékaĜĤ. JeštČ složitČjší situace hrozí u stomatologických oborĤ. V regionu Severovýchod se nachází i nČkolik obcí s lázeĖským statutem, v kterých se léþí pĜedevším nemoci pohybového ústrojí, nervové a kožní nemoci a nemoci dýchacího ústrojí (Jánské LáznČ, LáznČ Velichovky, LáznČ BČlohrad, LáznČ BČloves, LáznČ Bohdaneþ, LáznČ Libverda a LáznČ Kundratice). Jedná se o menší lázeĖské léþebny, vesmČs oblíbené pro individuální pĜístup ke klientĤm. Jejich další existence a rozvoj mĤže být ohrožena pĜípadnou zmČnou úhradové politiky léþebné péþe zdravotních pojišĢoven (vyšší spoluúþast pacientĤ).

4.4.D.2 Sociální péþe – analýza úrovnČ sociálních služeb Na území NUTS II jsou poskytovány rezidenþní, asistenþní a intervenþní služby sociální péþe. PĜi hodnocení kvality a dostateþném pokrytí je pro tyto služby typická rĤzná kvalita a nerovnomČrnost pokrytí v rámci krajĤ. Rezidenþní služby (ústavy sociální péþe, domovy dĤchodcĤ, dČtské domovy aj.) jsou v souþasné dobČ v dostateþné míĜe pokryty na území Pardubického i Královéhradeckého kraje (v Královéhradeckém a Pardubickém kraji chybí pouze nČkteré speciální rezidenþní služby, napĜ. pro psychotiky a alkoholiky). Na území Libereckého kraje jsou v souþasné dobČ rezidenþní služby rozloženy velmi nerovnomČrnČ. Nedostatek lĤžkových zaĜízení (kapacit), hlavnČ míst v domovech dĤchodcĤ, je pĜedevším na Liberecku, naopak na Semilsku je kapacita tČchto zaĜízení nadprĤmČrná. Struktura a kapacity vybraných zaĜízení sociální péþe jsou zachyceny v tabulkové pĜíloze. ObecnČ platí, že s ohledem na proces stárnutí populace vyvstane v budoucnu potĜeba budování dalších rezidenþních zaĜízení na území všech tĜí krajĤ. Je však tĜeba podporovat pĜedevším odlehþovací péþi a podporu peþujících o své blízké obecnČ (domácí péþi). Jako velmi dĤležitá se z dlouhodobého pohledu jeví nutná spolupráce zaĜízení sociální péþe se zaĜízeními poskytujícími zdravotní péþi, neboĢ problémem je jejich nedostateþná spolupráce a vzájemná koordinace sociálních a zdravotních služeb a zaĜízení. Klienty domovĤ dĤchodcĤ se stávají þasto obþané, jejichž zdravotní stav vyžaduje celodenní zdravotní péþi. Urþitým smČrem Ĝešení tohoto stavu je Ĝešení prostĜednictvím optimalizace zdravotnických lĤžek pĜemČna nadbyteþných nemocniþních lĤžek na lĤžka následné péþe, lĤžka pro osoby staré a vyžadující celodenní zdravotní péþi. Terénní sociální služby a intervenþní služby proti tomu disponují znaþnými rezervami v pokrytí jednotlivých regionĤ. V mnoha obcích asistenþní služby pro obþany nejsou k dispozici vĤbec. V Královéhradeckém kraji jsou z intervenþních služeb nedostateþnČ rozvinuty pĜedevším služby pro dČti a mládež, jako podpora volnoþasových aktivit napĜ. v podobČ nízkoprahových center, dále jsou potĜebné služby typu krizové lĤžko, azylové bydlení. Chybí mnohdy nejen dostateþná podpora pĜíslušných samospráv, ale zejména finanþní prostĜedky na jejich provoz. V Pardubickém a v Libereckém kraji jsou intervenþní služby nedostateþnČ pokryty v lokalitách postižených sociální exkluzí. V obou tČchto krajích se rozšiĜují vylouþené romské lokality. Je nezbytné, aby v tČchto lokalitách pracovali terénní sociální pracovníci, kteĜí významnČ pĜispívají ke zmírĖování sociální exkluze a pomáhají pĜi zaþleĖování RomĤ do spoleþnosti, odstraĖování handicapu ve vzdČlání, bydlení a nezamČstnanosti. Poskytování této služby je v krajích zatím nedostaþující a obce na potĜebu zajistit tuto sociální službu v souþasnosti dostateþnČ nereflektují. Pozitivem je existence Ĝady sociálních oborĤ na stĜedních i vysokých školách na území NUTS II Severovýchod, které jsou dobrým pĜedpokladem pro pĜípravu kvalifikovaného personálu. V souþasnosti také dochází k vČtšímu rozvoji neziskového sektoru v oblasti sociálních služeb, což je pĜedpokladem též kvalitnČjší a efektivnČjší sociální péþe. V poslední dobČ lze zaznamenat trend, kdy na jedné stranČ roste poþet zaĜízení poskytujících sociální služby, rozsah a kvalita tČchto služeb (rezidenþní, intervenþní, asistenþní), na stranČ druhé roste poþet pĜíjemcĤ služeb (dĤchodci, mládež, handicapovaní, obþané postižení sociální exkluzí). Následkem jsou rostoucí požadavky subjektĤ sociální péþe na finanþní zdroje státu, krajĤ, ale i obcí. VČtšina tČchto zaĜízení, ale i mČsta a obce se snaží Ĝešit tuto problematiku spojenou pĜedevším s požadavky na dodateþné finanþní zdroje na úhradu služeb a investic s pomocí sponzorĤ. NedoĜešenou oblastí je pĤsobnost zdravotnických zaĜízení a zaĜízení sociální péþe v oblasti následné péþe. V souþasné dobČ sektor zdravotnictví þásteþnČ supluje oblast sociální péþe (napĜ. v léþebnách

42

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod dlouhodobČ nemocných) a opaþnČ v domovech dĤchodcĤ jsou specializovaná oddČlení, která suplují LDN a specializované ústavy (ústavy pro psychotiky a klienty s Alzheimrovou chorobou, kde zdravotní péþe není hrazena zdravotními pojišĢovnami). Následkem toho dochází k nepĜehlednosti v hospodaĜení všech subjektĤ a obtížné identifikaci žádoucích úspor. Stát nemá ucelenou koncepci sociální péþe, jednotlivé obory sociální péþe jsou Ĝešeny neprovázanČ s ostatními a kraje nemají dostateþné odborné a finanþní zdroje na Ĝešení této komplikované oblasti. Nezbytnou podmínkou Ĝešení této „neutČšené“ situace je úþinnČjší spolupráce zdravotní a sociální péþe, poþínaje centrální úrovní (pĜíslušná resortní ministerstva), pĜes úroveĖ regionální (kraje) až po jednotlivé municipality.

4.5 4.5.A

Cestovní ruch a kultura Cestovní ruch

Cestovní ruch patĜí mezi významné faktory regionálního rozvoje i rozvoje celé ekonomiky. Jeho úloha neustále roste a stává se dynamickou složkou rozvoje. Pro rozvoj cestovního ruchu je typický multiplikaþní efekt, který vyjadĜuje ekonomické dopady cestovního ruchu v dalších oblastech hospodáĜství, a tedy, pĜi respektování zásad trvale udržitelného rozvoje, pozitivní vliv rozvoje tohoto odvČtví na prosperitu území. Cestovní ruch vedle vzniku nových pracovních pĜíležitostí také pĜispívá ke stimulaci rozvoje standardních služeb a obchodu v regionu, a to díky zvyšování objemu koupČschopné poptávky. Rozvoj cestovního ruchu dále vytváĜí tlak na investice do infrastruktury a také pĤsobí na zintenzivnČní péþe o estetický vzhled mČst, obcí i volné krajiny, což pĜináší další pozitivní efekty. Marketingové turistické regiony Na území regionu soudržnosti Severovýchod se nacházejí 4 turistické regiony - Východní ýechy, Krkonoše, ýeský ráj a ýeský sever, které se dále dČlí na 15 turistických oblastí, konkrétnČ Podzviþinsko, Kladské pomezí, Hradecko, Orlické hory a Podorlicko, Pardubicko, ChrudimskoHlinecko a ýeskomoravské pomezí, Krkonoše-západ, Krkonoše-stĜed, Krkonoše-východ, ýeský ráj, MáchĤv kraj, Lužické hory a JeštČdský hĜbet, Frýdlantsko a Jizerské hory.

4.5.A.1 Potenciál cestovního ruchu Z hlediska fyzicko-geografických pĜedpokladĤ pro rozvoj cestovního ruchu lze pozici regionu soudržnosti Severovýchod považovat v rámci ýeské republiky za pomČrnČ dobrou. RĤznorodá krajinná mozaika vede v malém prostorovém kontextu ke koncentraci odlišných pĜírodních zajímavostí, a proto ji lze považovat za významný „traktor“ cestovního ruchu. Jde pĜedevším o krásnou pĜírodu rovinného i horského charakteru s pĜíznivými hydrologickými a klimatickými pĜedpoklady poskytující množství pĜíležitostí pro letní rekreaci, pČší turistiku a zimní sporty. Území regionu soudržnosti Severovýchod nabízí velký poþet turistických cílĤ a atraktivit. Mezi hlavní turistické cíle patĜí nejen pĜírodní lokality (chránČné krajinné oblasti, hory, skalní mČsta atd.), urþené pro sportovní þi odpoþinkové þinnosti, ale také mČsta a obce se svými historickými a kulturními památkami (hrady, zámky, zĜíceniny, vojenské a sakrální památky, muzea, galerie, rozhledny, atd.). PĜirozený potenciál pro rozvoj cestovního ruchu rozšiĜuje vedle architektonických památek také pomČrnČ velké množství spoleþenských, kulturních a sportovních událostí, lidový folklór atd. Z hlediska forem aktivního trávení volného þasu jako nedílné souþásti cestovního ruchu se na území NUTS II Severovýchod vedle klasické turistiky rozvíjejí i moderní, v souþasné dobČ stále žádanČjší formy aktivního odpoþinku. Na území celého regionu se rozvíjí cykloturistika a ve specifických územích (napĜ. v turistickém regionu ýeský ráj, ýeský sever þi v turistické oblasti Kladské pomezí) je možné realizovat další formy aktivního pobytu v pĜírodČ jako je napĜ. horolezectví þi paragliding. V nČkterých þástech regionu soudržnosti Severovýchod (napĜ. v turistickém regionu Východní ýechy) je možné identifikovat rozvojové pĜedpoklady pro specifické formy aktivit, jako je napĜ. hippoturistika, venkovská turistika, agroturistika apod. NejvýznamnČjší potenciál regionu soudržnosti Severovýchod pro rozvoj cestovního ruchu však spoþívá v existenci horských území se stĜedisky umožĖující širokou škálu realizace zimních sportĤ a také standardní letní turistiky. Tato území se svými rekreaþními stĜedisky patĜí mezi turistické oblasti celostátního významu, které se díky své atraktivitČ vyznaþují vysokou návštČvností zejména v zimním období. Jedná se pĜedevším o celý turistický region Krkonoše a turistickou oblast Jizerské hory, v menší míĜe pak i o hornatou þást turistické oblasti Orlické hory a Podorlicko a oblast Králického SnČžníku.

43

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod V malé míĜe je na území regionu soudržnosti Severovýchod zastoupeno také lázeĖství. V tomto smČru má však region výraznČ nižší potenciál a tedy i atraktivitu, což se projevuje zejména z hlediska nižší návštČvnosti zahraniþních turistĤ vyhledávajících tento produkt, a to zejména v porovnání s jinými regiony úrovnČ NUTS II (napĜ. Severozápad). Na území regionu soudržnosti Severovýchod se nachází nČkolik známých lázeĖských center, které každoroþnČ využívají tisíce klientĤ. Tato centra lze þásteþnČ využít pro realizaci produktu relaxaþní turistiky.

4.5.A.2 Produkty CR Stávající potenciál pĜírodních a kulturnČ-historických atraktivit z hlediska CR celého NUTS II Severovýchod lze považovat za pomČrnČ pestrý, v podmínkách dynamicky se rozvíjejícího trhu je již ménČ konkurenceschopný. Ze strany návštČvníka regionu je vyvíjen tlak na vytváĜení dalších nových prvkĤ cestovního ruchu rozvíjejících klasické standardní služby, které mu splní jeho specifické požadavky na aktivního trávení volného þasu. V regionu soudržnosti Severovýchod chybí dostateþná nabídka nových produktĤ CR, s jejichž pomocí dojde k zaplnČní mezer na trhu a uspokojení rostoucí poptávky po dovolených se specifickým zamČĜením. ChybČjící jsou zejména ucelené produkty dlouhodobého charakteru, které pĜinášejí výrazný multiplikaþní efekt pro celkový rozvoj regionu. Realizace ucelených programĤ a produktĤ (tzv. balíþkĤ služeb) se stává jedním ze základních prvkĤ nabídky CR daného území. Tvorba nových produktĤ cestovního ruchu by mČla v prvé ĜadČ vycházet z potenciálu regionu a unikátní nabídky regionu. V pĜípadČ NUTS II Severovýchod je to napĜ. oblast tradiþních Ĝemesel a folklóru, historie (zejména vojenské památky) a pĜírodních atraktivit (hory, skalní mČsta, chránČná území apod.).

4.5.A.3 Statistika návštČvnosti Jednou z možností, jak vyhodnotit statistiku návštČvnosti regionu NUTS II Severovýchod je zhodnocení výkonĤ hromadných ubytovacích zaĜízení cestovního ruchu. Dle údajĤ z roku 2005 je z krajĤ regionu NUTS II Severovýchod nejnavštČvovanČjší Královéhradecký kraj (4. místo v rámci ýR), následuje Liberecký kraj (6. místo) a nejnižší návštČvnost jak v rámci NUTS II Severovýchod, tak v rámci celé republiky zaznamenal Pardubický kraj. Tab. þ. 10: Výkony hromadných ubytovacích zaĜízení cestovního ruchu podle krajĤ regionu NUTS II SV v roce 2005

Hosté

PĜenocování z toho cizinci

celkem

PrĤmČrný poþet pĜenocování

PrĤmČrná doba pobytu (dny)

z toho cizinci

z toho celkem cizinci

Využití ýisté pokojĤ využití lĤžek (%) (%)

Území

celkem

ýeská republika

12 361 793 6 336 128 40 320 477 19 595 035 3,3

z toho cizinci celkem

3,3

4,3

4,3

35,8

42,4

Hl. mČsto Praha

4 108 565

3 725 180 11 204 950 10 368 571 2,7

2,8

3,7

3,8

53,4

60,7

Liberecký kraj Královéhradecký kraj

768 061

242 445

2 741 134

962 515

3,6

4,0

4,6

5,0

27,3

37,1

972 391

325 271

3 862 054

1 284 891

4,0

4,0

5,0

5,0

30,8

35,2

Pardubický kraj

329 395

52 749

1 097 031

173 258

3,3

3,3

4,3

4,3

25,2

30,0

Zdroj: ýeský statistický úĜad 2006

4.5.A.4 Základní charakteristiky návštČvníkĤ regionu soudržnosti Severovýchod Na základČ prĤzkumĤ provádČných izolovanČ pro potĜeby tvorby koncepþních dokumentĤ jednotlivých turistických regionĤ 10 bylo možné vymezit základní charakteristiky návštČvníkĤ regionu. Z hlediska vČkových skupin pĜevládají návštČvníci do 45 let, tedy osoby mladšího a stĜedního vČku, jejichž preference a chování budou klíþové pro vývoj cestovního ruchu v pĜíštích letech. Významné místo v rámci návštČvnosti zaujímají také rodiny s dČtmi, které se zamČĜují na nabídku pobytového cestovního ruchu. Podíl starších osob je malý. Z hlediska geografického pĤvodu návštČvníkĤ regionu pĜevládají tuzemští návštČvníci, ze zahraniþních návštČvníkĤ je tĜeba v prvé ĜadČ zmínit obþany NČmecka, Polska a Nizozemska. Ti jsou hlavním zdrojem zahraniþních návštČvníkĤ regionu. Z domácích návštČvníkĤ jsou zastoupeny všechny kraje ýR, v nČkterých specifických územích (napĜ. 10

Zdroj: Program rozvoje turistického regionu Východní ýechy, Program rozvoje turistického regionu Krkonoše, Program rozvoje turistického regionu ýeský ráj, Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje.

44

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Krkonoše) je dominantní Praha. Mezi nejþastČji uvádČné dĤvody v rámci zmiĖovaných prĤzkumĤ patĜí dovolená, aĢ už dovolená zamČĜená na poznávaní kulturních památek þi na sportovní vyžití nebo þistČ na pobytovou dovolenou. To znamená, že z hlediska typu návštČvníkĤ pĜevládají rekreanti. Co se týþe organizace pobytu, pĜevládá zejména u þeských návštČvníkĤ tendence nevyužívat žádných zprostĜedkovatelských služeb a organizovat si celou akci sám 11. Další významnou skupinou jsou návštČvníci realizující svĤj pobyt zájezdovou formou s využitím služeb cestovních kanceláĜí. Na základČ prĤzkumĤ je však stále patrná nízká míra využívání služeb TIC (turistických informaþních center). Z prĤzkumĤ rovnČž vyplývá fakt, že velké procento návštČvníkĤ upĜednostĖuje krátkodobé, jednodenní pobyty, a tudíž není nikde ubytováno. V pĜípadČ ubytovaných jsou preferovány penziony a ubytování v soukromí, pĜípadnČ u známých a pĜíbuzných. Na druhém místČ jsou využívány služby hotelĤ a turistických ubytoven. Nepostradatelnou formou ubytování, zejména pro domácí návštČvníky, jsou vlastní chaty a chalupy. Z hlediska zpĤsobu dopravy návštČvníkĤ do regionu pĜevládá použití vlastního automobilu. Z hlediska využití zdrojĤ informací o regionu pĜevládá Internet, dále nabídka cestovních kanceláĜí, ménČ pak rozhlas, televize, tisk þi propagaþní materiály. Jen malé procento návštČvníkĤ získává informace na veletrzích cestovního ruchu. Hlavní pĜíþiny nespokojenosti návštČvníkĤ lze spatĜovat pĜedevším v dopravČ, kde se jedná o zahlcení stĜedisek individuální dopravou a nedostateþné kapacity pro parkování. Mezi další, þasto zmiĖované problémy patĜí pĜíliš vysoké ceny, špatné znaþení turistických tras, nedostatek þi špatná kvalita veĜejných WC, neþistota prostĜedí atd. Spokojenost návštČvníkĤ regionu soudržnosti Severovýchod je spojena hlavnČ s pĜírodním potenciálem regionu. Z uvedených charakteristik by bylo vhodné vycházet pĜi nasmČrování nČkterých konkrétních aktivit realizovaných prostĜednictvím ROP Severovýchod , jako je zejména tvorba produktĤ cestovního ruchu, dále zkvalitnČní dopravní dostupnosti, zkvalitnČní základní a doprovodné infrastruktury, rozvoj informaþního systému cestovního ruchu apod.

4.5.A.5 Územní pĜedpoklady pro rozvoj cestovního ruchu dle krajĤ PĜestože Liberecký kraj zejména díky vybraným územím (Krkonoše, Jizerské a Lužické hory, ýeský ráj, MáchĤv kraj atd.) patĜí k hojnČ navštČvovaným, je tĜeba zmínit i ty oblasti, které vyžadují soustĜedČnou podporu rozvoje cestovního ruchu, k nimž patĜí zejména Frýdlantsko. Velký rozvojový potenciál má i malebná krajina PodještČdí, oblast Podkrkonoší, Ralska a okolí, a to zejména pro rodinnou rekreaci a cykloturistiku. V Královéhradeckém kraji mezi oblasti s dobrými pĜedpoklady pro rozvoj cestovního ruchu patĜí pĜedevším oblast Krkonoš (Trutnovsko), a to zejména díky potenciálu zimní rekreace a letní turistiky. Mezi exponovaná území dále patĜí turistická oblast Kladské pomezí, respektive Broumovsko, a to zejména díky existenci skalních útvarĤ. K oblastem s omezeným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu v Pardubickém kraji patĜí s výjimkou mČst a nČkolika dalších obcí pĜedevším turistická oblast Pardubicko. Další turistické oblasti, tj. Chrudimsko-Hlinecko, ýeskomoravské pomezí, Orlické hory a Podorlicko mají pro rozvoj cestovního ruchu významné zejména pĜírodní, ale i kulturnČ-historické pĜedpoklady. PonČkud problematická je však úroveĖ vybavenosti infrastrukturou a službami cestovního ruchu, dopravní dostupnost apod. Jedním z tradiþních problémĤ rozvoje cestovního ruchu zejména v nČkterých územích je velká pravdČpodobnost potenciálních konfliktĤ se zájmy ochrany pĜírody vĤþi zamýšleným rozvojovým plánĤm v oblasti CR (napĜ. v oblasti Jizerských hor, Krkonoš a Orlických hor).

4.5.A.6 Infrastruktura cestovního ruchu Pokrytí území regionu soudržnosti Severovýchod infrastrukturou cestovního ruchu v zásadČ odpovídá rozložení tradiþních atraktivit pro cestovní ruch a jejich potenciálu. S rozvojem nových forem a rĤstem poptávky po nových typech atraktivit cestovního ruchu však bude nutnČ souviset poptávka po základní i doprovodné infrastruktuĜe cestovního ruchu mimo území tradiþnČ spojovaná s rekreací a turistikou. Vzhledem k tomu, že pĜevažující objem investic do infrastruktury cestovního ruchu v minulých desetiletích plynul do tradiþních destinací, rozvoj cestovního ruchu v dalších oblastech regionu, které je možné využívat pro nové formy trávení volného þasu, je nyní velmi problematický. Základní infrastruktura Základní infrastrukturu reprezentují ubytovací a stravovací zaĜízení. Pro územní rozložení souþasné sítČ ubytovacích zaĜízení v rámci regionu soudržnosti Severovýchod je charakteristické nerovnomČrné rozložení, což v podstatČ odpovídá rozložení potenciálu cestovního ruchu v tradiþním pojetí. Výrazná 11

Tento fakt je mj. také dĤsledek toho, že v domácím cestovním ruchu zatím není nabídka produktĤ pĜíliš rozsáhlá.

45

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod územní koncentrace tČchto zaĜízení je patrná zejména v horských oblastech Jizerských hor, Krkonoš, Orlických hor a Králického SnČžníku a samozĜejmČ ve vČtších mČstech. Obecným problémem nČkterých þástí regionu soudržnosti Severovýchod je však mnohdy nevhodná skladba a rozdílná kvalita poskytovaných služeb v rámci ubytovacích a stravovacích zaĜízení. Problematická je zejména nízká technická úroveĖ a vybavenost tČchto zaĜízení. Investicemi do této infrastruktury by mČlo být dosaženo zkvalitnČní základních podmínek, které mají vliv na zajištČní spokojenosti návštČvníkĤ a také na zvýšení standardu nabídky poskytovaných služeb. V rámci jednotlivých turistických regionĤ, které se nacházejí na území NUTS II Severovýchod je možné vymezit v oblasti základní infrastruktury urþité odlišnosti, proto je hodnocení tČchto území uvedeno zvlášĢ 12 . Turistický region Východní ýechy Celková kapacita, struktura i kvalita ubytovacích služeb hraje významnou (témČĜ limitující) roli pĜi tvorbČ produktĤ turistického regionu. Jak vyplynulo z prĤzkumĤ mezi návštČvníky, ubytovací služby jsou kritizovány jak ze strany kvality poskytovaných služeb, tak ze strany struktury nabídky (v celém regionu chybí hotely a pensiony tĜídy *** a naopak v mnoha turistických stĜediscích je nadbytek nevyhovujících ubytoven a rekreaþních stĜedisek). Pro rozvoj doprovodné infrastruktury, vznik a rozvoj nových atraktivit, pro využití potenciálu regionu prostĜednictvím cestovních kanceláĜí atd. je úroveĖ a rozsah ubytovacích kapacit výraznČ limitující. Stravovací služby jsou již dlouhodobČ nejvíce se rozvíjejícími turistickými službami v regionu. PĜesto je jejich nabídka (a pĜedevším pak kvalita) stále ještČ mnohdy nedostateþná. To se týká pĜedevším lokalit mimo velká mČsta. Ve mČstech a velkých turistických centrech se dá již dnes hovoĜit o stavu, kdy nabídka pĜevyšuje poptávku. PĜesto jsou ze strany návštČvníkĤ kritizovány nČkteré jevy v nabídce stravování. V regionu chybí lokální nabídka rychlého obþerstvení (pĜedevším v rekreaþních lokalitách a zimních stĜediscích), je nedostatek specializovaných restaurací s typickou nabídkou regionálních jídel. Turistický region Krkonoše Druhová skladba ubytovacích zaĜízení v Krkonoších je do znaþné míry podmínČna minulým vývojem. PĜevažují ménČ kapacitní a ménČ vybavené penziony, následované pro oblast Krkonoš typickými horskými chatami a boudami, ubytováním hotelového typu (16 – 20 % celkové kapacity), dále ubytovny, motoresty, rekreaþní stĜediska a další. ZjištČná velikostní struktura je ménČ pĜíznivá zejména z hlediska organizace pobytĤ pro vČtší zájezdovou klientelu. Slabší stránkou je rovnČž standard vybavení, þasto chybí sociální zaĜízení na pokojích (samozĜejmČ ne u všech typĤ zaĜízení je vyžadováno), možnost sportovního vyžití, koupání (bazén), poskytování informaþních služeb (e-mail, pĜipojení na internet). Velmi rozdílná je také úroveĖ (technický stav, vybavenost) ubytovacích zaĜízení. Znaþná þást zaĜízení se transformovala z objektĤ podnikové rekreace rĤzného standardu, do mnoha hotelĤ a penzionĤ nebylo léta investováno. Celkový stav ubytovací základny je proto možné oznaþit v mnoha pĜípadech za neuspokojivý v dnešní konkurenþní nabídce, a to zejména z hlediska vnČjší konkurence. Turistické regiony ýeský sever a ýeský ráj (území Libereckého kraje) Naprostá vČtšina ubytovacích kapacit je využitelná celoroþnČ (jen asi 7 % zaĜízení je sezónních – nejvíce sezónních zaĜízení je na ýeskolipsku – Doksy a Máchovo jezero). Druhová skladba ubytovacích zaĜízení je do znaþné míry podmínČna minulým vývojem. PĜevažují ménČ kapacitní a ménČ vybavené penziony, následovány ubytováním hotelového typu (cca 15 – 16 % celkové kapacity), dále rekreaþní stĜediska, horské chaty a chatové osady. Tuto situaci však nelze považovat za silnou stránku v budoucím rozvoji, neboĢ dlouhodobČ jde o ménČ konkurenceschopnou nabídku (pomČrnČ nižší ceny za ubytování v penzionech jsou sice konkurenþní výhodou, nezajišĢují však potĜebný zisk pro jejich potĜebnou modernizaci). ZjištČná velikostní struktura je ménČ pĜíznivá zejména z hlediska organizace pobytĤ pro vČtší zájezdovou klientelu. Analýza také prokázala rozdílnou úroveĖ (technický stav, vybavenost) ubytovacích zaĜízení. Celkový stav ubytovací základny je možné oznaþit v mnoha pĜípadech za neuspokojivý. Slabou stránkou je v prvé ĜadČ standard vybavení, napĜ. ve vČtšinČ ubytovacích zaĜízení chybí vybavení sociálním zaĜízením na pokoji. Nedostateþná je i úroveĖ poskytování informaþních služeb a také možnosti pĜipojení na internet.

12

Zdroj: Program rozvoje turistického regionu Východní ýechy, Program rozvoje turistického regionu Krkonoše, Program rozvoje turistického regionu ýeský ráj, Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje.

46

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Poþet ubytovacích zaĜízení v rámci regionu soudržnosti Severovýchod lze celkovČ hodnotit jako dostateþný, avšak jejich kvalita a struktura neodpovídá požadavkĤm ze strany návštČvníkĤ a s tím souvisí nedostateþnČ využitá kapacita zvláštČ v období mimo sezónu. Dalším problémem je výraznČ nerovnomČrné rozložení infrastruktury cestovního ruchu v regionu. Obr. þ. 7: Kapacita ubytovacích zaĜízení na 1 000 obyv. dle správních obvodĤ ORP NUTS II SV v roce 2005

Zdroj dat: ýSÚ, krajské reprezentace 2006

Obrázek þ. 7 hodnotí kapacitu ubytovacích zaĜízení regionu soudržnosti Severovýchod. V mezikrajském srovnání vykazuje nejvČtší poþet lĤžek Královéhradecký kraj následovaný Libereckým krajem. Nejmenším poþtem lĤžek disponuje Pardubický kraj, což plnČ odpovídá tradiþnímu pojetí atraktivity území pro cestovní ruch a souvisejícímu dlouhodobČ omezenému objemu investic plynoucích do infrastruktury cestovního ruchu na jeho území. PĜi pĜepoþtení poþtu lĤžek na 1 000 obyvatel má nejvČtší poþet lĤžek Liberecký kraj, následovaný Královéhradeckým a nejménČ lĤžek má Pardubický kraj. PĜi pĜepoþtení poþtu lĤžek na 1 000 obyvatel na území NUTS II je poþet lĤžek vyšší než za ýR. Z dostupných údajĤ vyplývá zĜejmý fakt pro celý NUTS II Severovýchod, že nejvČtší koncentrace lĤžek se vyskytuje zejména v horských nebo jinak atraktivních oblastech (ýeskolipsko, ýeský ráj). Doprovodná infrastruktura Doprovodná infrastruktura vytváĜí další podmínky pro realizaci služeb cestovního ruchu, a to zejména v oblasti trávení volného þasu a rekreace, ale i v oblasti kongresového cestovního ruchu. Velký rozvoj v poslední dobČ zažívá cykloturistika jako jedna z forem trávení volného þasu. V regionu soudržnosti Severovýchod již byly vybudovány a také vyznaþeny desítky kilometrĤ cyklotras. Na páteĜní cyklotrasy celoevropského významu navazují cyklotrasy regionální a místní vČtšinou vedené po komunikacích III. tĜídy a polních þi lesních cestách. Cyklotrasy se liší délkou i obtížností, významem a kvalitou. Jsou znaþeny pĜevážnČ z iniciativ jednotlivých mikroregionĤ, které projekty cyklotras a jejich následné osazení cykloznaþkami financují ze svých zdrojĤ. SíĢ cyklotras je však na nČkterých místech nedokonþená, neucelená a nenavazující. V návaznosti na již vytvoĜenou síĢ cyklotras chybí také doprovodné služby (odpoþívadla vþetnČ mobiliáĜe, hygienická zaĜízení atd.). Nevyhovující je rovnČž stav povrchĤ nČkterých úsekĤ cyklotras a problematická je také zejména z hlediska bezpeþnosti cykloturistĤ chybČjící síĢ cyklostezek. V regionu soudržnosti Severovýchod se nacházejí stovky kilometrĤ turistických tras, které jsou standardním prvkem doprovodné infrastruktury, a které je v pĜípadČ NUTS II Severovýchod možné považovat za souþást potenciálu cestovního ruchu. V souþasné dobČ se objevuje poptávka po nových formách cestovního ruchu a atraktivit, jako jsou napĜ. modernČ pojaté muzejní expozice, tematické zábavní parky, archeoparky apod. V rámci snah o rozšíĜení spektra nabídky cestovního ruchu regionu je tĜeba zejména v oblasti budování doprovodné infrastruktury uspokojit narĤstající poptávku po takových aktivitách jako je hippoturistika, agroturistika,

47

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod adrenalinová turistika a relaxaþní turistika. Tyto aktivity mají nezanedbatelný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu mimo území tradiþnČ chápaná jako atraktivní pro cestovní ruch. V regionu soudržnosti Severovýchod existuje vedle rekreaþních stĜedisek ležících ve známých a hojnČ navštČvovaných turistických oblastech celostátního významu také nemalé množství rekreaþních stĜedisek v jiných turistických oblastech s dobrými pĜírodními podmínkami pro realizaci zimních a letních sportĤ, kde však chybí dostateþnČ kvalitní vybudované zázemí týkající se zejména doprovodné infrastruktury. ZĜetelným problémem všech stĜedisek obecnČ je rovnČž sezónnost provozu. Celosezónnímu využití vČtšiny rekreaþních stĜedisek brání mj. také nedostatek specifické doprovodné infrastruktury (bazény, koupalištČ, tenisové kurty, víceúþelová hĜištČ, golfová hĜištČ apod.).

4.5.A.7 Informaþní systémy V regionu soudržnosti Severovýchod ani v jeho jednotlivých turistických regionech neexistuje provázaný informaþní systém cestovního ruchu, který by v sobČ zahrnoval znaþení turistických cílĤ, síĢ informaþních center, informaþní služby v síti internet atd., a který by zároveĖ systematicky a koordinovanČ informoval o nabídce cestovního ruchu a komplexnČ propagoval regionální produkty cestovního ruchu. Jednotlivé turistické regiony, resp. oblasti, mají þásteþnČ vybudované své vlastní informaþní systémy, které se však navzájem liší svojí kvalitativní úrovní a rozsahem. Problémem je jejich izolovanost a zamČĜení pouze na danou oblast a její atraktivity. VytváĜením kvalitních informaþních systémĤ, jejich vzájemným propojováním a napojením na státní, pĜípadnČ mezinárodní, informaþní sítČ dojde jednak k lepší vnitĜní informovanosti mezi relevantními subjekty cestovního ruchu v regionu, ale pĜedevším ke zkvalitnČní pĜístupu k informacím o cestovním ruchu zvenþí. Ve tĜech krajích regionu soudržnosti Severovýchod jsou nositeli informaþních systémĤ pĜedevším informaþní centra, z nichž vČtšina je zĜízena mČsty þi obcemi. V nČkterých mČstech regionu fungují také soukromá informaþní centra. Jejich þinnost doplĖují informaþní centra veĜejných knihoven s pĜístupem na internet. Souþasný stav však v tomto smČru nelze považovat za dostaþující. Jedním z konkrétních problémĤ regionu vnímaným jak návštČvníky, tak i místními subjekty pĤsobícími v cestovním ruchu, je také nedostatek kvalitních navigaþních systémĤ. To se negativnČ dotýká zejména ménČ známých památek, které však bývají významnou atraktivitou pro rozvoj místního cestovního ruchu v dané oblasti.

4.5.A.8 Dopravní dostupnost ObecnČ lze vnímat geografickou polohu a s tím související dopravní dostupnost regionu za jednu ze silných stránek regionu soudržnosti Severovýchod. PĜesto nelze Ĝíci, že by všechny þásti regionu, respektive turistické oblasti, mČly v tomto smČru srovnatelné podmínky. K hĤĜe dostupným v rámci NUTS II Severovýchod patĜí pouze nČkteré odlehlé þásti regionu, jako je napĜ. oblast Broumovského a Frýdlantského výbČžku, Orlických hor a Králického SnČžníku, nČkteré þásti Svitavska a MoravskotĜebovska, výbČžky ýeskomoravské vrchoviny apod. V této souvislosti je také jako významný problém ze strany návštČvníkĤ vnímána zejména nedostateþná kapacita parkovacích ploch vþetnČ odpovídajícího zázemí pro návštČvníky a turisty v nČkterých turistických stĜediscích a také u vybraných atraktivit cestovního ruchu. Problematická je rovnČž horší kvalita pĜístupových komunikací k nČkterým atraktivitám CR.

4.5.A.9 Marketing a organizace cestovního ruchu (destinaþní management) Jedním z hlavních úkolĤ organizace cestovního ruchu je zajištČní koordinace marketingových aktivit a tvorba spoleþných turistických produktĤ v rámci turistických regionĤ bez ohledu na existující hranice krajĤ. Velmi pozitivním jevem v tomto smČru je partnerství všech krajĤ v rámci NUTS II Severovýchod fungující jako základní platforma pro realizaci organizace cestovního ruchu na regionální úrovni a také akceptování marketingových aktivit turistického regionu z pozice národní marketingové organizace – agentury CzechTourism (ýeské centrály cestovního ruchu). Nezastupitelný význam v rámci organizace cestovního ruchu a marketingových aktivit mají pĜedevším jednotlivé obce, svazky a sdružení obcí a další subjekty v regionu. Bohužel v této dobČ je spíše problémem roztĜíštČnost a nekoordinovanost aktivit tČchto subjektĤ. Ve všech turistických regionech resp. oblastech vyvíjejí þinnost subjekty pĤsobící jako regionální resp. oblastní organizace cestovního ruchu. Hlavním cílem v oblasti organizace CR a jeho marketingu v regionu tedy urþitČ není vznik nových „marketingových subjektĤ“, ale spíše vyjasnČní kompetencí a zodpovČdností. Hlavním cílem je vytvoĜení funkþní struktury, která by dokázala dlouhodobČ realizovat potĜebné marketingové úkoly. Pro dosažení dlouhodobých zámČrĤ regionu je nutné vytvoĜit a používat dynamickou koncepci marketingu a propagace. Jednou ze základních podmínek pro úspČšný rozvoj cestovního ruchu v

48

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod regionu je vzájemná komunikace a koordinace aktivit mezi jednotlivými subjekty cestovního ruchu (obce, státní správa, TIC, podnikatelské subjekty, organizace cestovního ruchu a profesní sdružení). V oblasti rozvoje regionálního cestovního ruchu je nezbytné pĜehodnotit a zefektivnit zapojení orgánĤ veĜejné správy do procesu realizace marketingu. KromČ základních služeb (ubytování, stravování atd.), které spadají do kompetence soukromého sektoru, náleží vČtšina atraktivit (turistických cílĤ) v regionu obcím nebo státu. Ochrana a oprava památek, turistického znaþení, ochrana pĜírodních lokalit nebo oficiální propagace cestovního ruchu regionu spadají výhradnČ do jejich pravomocí. Spolupráce veĜejného a soukromého sektoru v souþasné dobČ samozĜejmČ existuje, ale stále se jedná o spolupráci, kterou lze oznaþit za nedostateþnou vzhledem k tomu, že se jedná spíše o namátkové spoleþné prezentace na veletrzích, poĜádání kulturních akcí atd. Není také vytvoĜena stálá komunikaþní platforma, která by umožĖovala dlouhodobou koncepþní spolupráci. NČkteré obce mají k tomuto úþelu vytvoĜeny pĜi radČ mČsta (obce) pĜíslušné komise cestovního ruchu a poradní orgány pro cestovní ruch také fungují pĜi krajských úĜadech. Výrazným problémem souþasného marketingu turistických regionĤ se jeví koordinace aktivit mezi kraji, na jejichž území se turistické regiony nacházejí, a dále pak definování priorit marketingu na nižší úrovni struktury organizace - tedy v jednotlivých turistických regionech resp. oblastech. Dnes již existují jednotlivé mikroregiony ve formČ svazkĤ obcí, které realizují rozvojové i marketingové aktivity ve svém zájmovém území, území mikroregionu je však z hlediska efektivní propagace v mezinárodním, ale i domácím cestovním ruchu zanedbatelnČ malé. Aby byla koordinaþní i realizaþní funkce existujících organizací cestovního ruchu plnČ využita, musí dojít k intenzivnČjší koordinaci aktivit smČrem do definovaných turistických oblastí. Jako dĤležitá se jeví spolupráce s agenturou CzechTourism a jejími zastoupeními v zahraniþí, která by mČla nejen zajišĢovat pĜístup k informacím o potĜebách zahraniþních cílových skupin, ale i zajišĢovat kvalitní informace regionu pro zahraniþí. Tato spolupráce není stále ještČ na potĜebné úrovni. Chybí zde vzájemné pĜedávání aktuálních informací. Z tohoto pohledu je spolupráce s jednotlivými zde zmiĖovanými úrovnČmi organizace cestovního ruchu ze strany regionu nedostateþná. Z názorĤ odborné veĜejnosti vyplývá, že by regionální marketingové organizace mČly existovat a mČly by na území turistických regionĤ zastĜešovat rozvoj cestovního ruchu a zároveĖ vyvíjet aktivity v celém spektru marketingu a koncepce rozvoje cestovního ruchu. Organizace by mČly definovat koncepce rozvoje cestovního ruchu, sbírat aktuální informace, vytváĜet analytické materiály, navrhovat a realizovat produkty, napomáhat spolupráci a komunikaci mezi subjekty v regionu i v rámci ýR a zahraniþí, zabezpeþovat propagaci turistických produktĤ a prezentaci regionu atd., a tím významnČ pĜispívat k definování smČrĤ dalšího rozvoje turistických regionĤ a oblastí regionu soudržnosti Severovýchod. Kvalitní výkon tČchto þinností musí být podložen sdružením finanþních prostĜedkĤ a aktivní spoluprácí subjektĤ v území.

4.5.B

Kultura

Oblast kultury a kulturního dČdictví je pomČrnČ silnČ spjata s oblastí cestovního ruchu, tyto dvČ oblasti spolu úzce souvisí a doplĖují se, z þehož vyplývá jejich znaþné pĜekrývání. Kultura v návaznosti na cestovní ruch je také považována za dynamicky rozvíjející se oblast, která svými dopady mĤže þásteþnČ ovlivnit také tvorbu pracovních míst. Území NUTS II Severovýchod má Ĝadu historických a kulturních památek a dalších kulturních atraktivit. Lze konstatovat, že celé území vykazuje vysoký kulturní potenciál. Jednotlivé kraje území NUTS II disponují takovými významnými kulturními památkami, které charakterizují dané území a þiní jej tak výjimeþným a odlišným od ostatních krajĤ v rámci NUTS II. Kulturní život je na území NUTS II Severovýchod obohacován konáním tradiþních hudebních a divadelních festivalĤ a dalších specifických kulturních akcí. DĤležitou složkou v kulturním životČ regionu jsou amatérské aktivity a zájmová umČlecká þinnost. Velký kulturní potenciál není však dosud dostateþnČ vytČžován za úþelem rozvoje cestovního ruchu (památky, programy muzeí a galerií, apod.) ani vzdČlávání (vzdČlávací funkce muzeí, knihoven, možnost využití památkových objektĤ na vzdČlávací centra, apod.). Rozvoj kultury by se pĜitom mohl þásteþnČ projevit i v míĜe zamČstnanosti regionu, neboĢ Ĝada kulturních zaĜízení (knihoven, muzeí, kulturních domĤ) je personálnČ poddimenzována z dĤvodu omezených rozpoþtových prostĜedkĤ jejich zĜizovatelĤ. Zapomínat nelze však ani na zájmovou umČleckou þinnost v kultuĜe, která pĜispívá k plnohodnotnému životu dospČlých a prevenci sociálnČ patologických jevĤ dČtí a mládeže. Kulturní zaĜízení jsou na území NUTS II zĜizována jednotlivými mČsty a obcemi, krajem, MK a jinými subjekty. CelkovČ se projevuje nedostateþné zajištČní financování potĜeb kultury ze strany všech uvedených složek, což má za následek chátrání památkových objektĤ, špatný stavebnČ technický stav Ĝady kulturních domĤ, knihoven a muzeí, nedostateþnou péþi o kulturní dČdictví a její prezentaci

49

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod navenek, omezenou nabídku kulturnČ vzdČlávacích programĤ, apod. PĜestože na malých mČstech dosud existuje poptávka po kvalitních kulturních službách, není v možnostech místních samospráv ji z vlastních prostĜedkĤ pokrýt, a ani to není v popĜedí jejich zájmu. Tím dochází k nežádoucí koncentraci kulturní nabídky do velkých center a na druhé stranČ k obrovskému propadu kultury v menších mČstech a na venkovČ. Kultura na venkovČ se tak vesmČs omezuje na þinnost místních dobrovolných spolkĤ (divadelních, pČveckých sborĤ, apod.), které však þasto nemají ke své práci potĜebné technické ani ekonomické zázemí, a na knihovny fungující þasto s minimální otevírací dobou a s omezeným výbČrem novinek. VČtšina kulturních domĤ pochází z období 50. - 70. let 20. století. Samotné zabezpeþení jejich provozu je pro jejich vlastníky (vesmČs obecní samosprávy) natolik finanþnČ nároþné, že již nezbývají prostĜedky na zajištČní kvalitního využití, ani na jejich rekonstrukci a modernizaci. VesmČs se potýkají s nevyhovující skladbou prostor, zastaralými rozvody vytápČní i elektĜiny, nemoderní zvukovou i obrazovou technikou, chybČjícím nebo nefunkþním jevištním zaĜízením, zastaralým zázemím šaten, sociálních zaĜízení, apod. Ve vČtšinČ pĜípadĤ fungují zejména jako jakési „spolkové domy“, tedy místa pro zájmovou umČleckou þinnost, eventuálnČ omezené množství spoleþenských akcí typu plesu. V posledních letech jsou z ekonomických dĤvodĤ þasto zcela nevhodnČ pronajímány (krátkodobČ þi dlouhodobČ) k rĤzným komerþním aktivitám soukromých subjektĤ a slouží jako prodejní þi skladové prostory. Potenciál jejich rozvoje (za splnČní podmínek zlepšení technického stavu a zajištČní dostatku provozních prostĜedkĤ) lze spatĜovat v možnosti nabídky širšího spektra kulturních programĤ, vzdČlávacích aktivit napĜ. v oblasti jazykové a poþítaþové gramotnosti, poĜádáním pĜednášek, besed i ucelených pĜednáškových cyklĤ, organizováním zájmové umČlecké þinnosti formou kroužkĤ, atd. Muzea a galerie se dlouhodobČ potýkají zejména s nedostateþným a nevhodným prostorovým zázemím. VesmČs sídlí v historických prostorách, které neumožĖují vhodné uložení sbírkového fondu ani dostateþné prezentaþní možnosti. Z ekonomických dĤvodĤ jsou také ve vČtšinČ pĜípadĤ personálnČ podhodnocena a plní tak pouze funkci dokumentaþní a evidence fondu. Nezbývají volné finanþní ani pracovní kapacity na zpracování, restaurování, konzervování a doplĖování, ani na úþinnou prezentaci fondu. KromČ muzeí zĜizovaných obecními samosprávami vznikla v posledních letech v tomto smČru Ĝada obþanských aktivit, které pĜedstavují pomČrnČ vysoký potenciál v eventuálním rozvoji cestovního ruchu. Tyto instituce jsou finanþnČ závislé na zajištČní grantových a sponzorských prostĜedkĤ a na podpoĜe místních samospráv. Jelikož þasto nemají k dispozici odborníky z oblasti historie nebo muzejnictví, je úroveĖ zpracování a prezentace jejich sbírek znaþnČ nevyvážená. Také u nich existují znaþné rezervy v úþinné propagaci. ObecnČ lze však zhodnotit potenciál muzeí pro oblast cestovního ruchu jako nezanedbatelný. Knihovny jsou zĜízeny v naprosté vČtšinČ obcí regionu. StejnČ jako ostatní kulturní zaĜízení se potýkají s omezenými prostorovými podmínkami, nedostatkem provozních prostĜedkĤ a nedostateþným personálním zajištČním. Jejich þinnost se ve vČtšinČ pĜípadĤ omezuje na prosté pĤjþování knih, díky projektu MK a MI se rozšiĜuje poþet knihoven s veĜejnČ pĜístupným internetem. Potenciál rozvoje knihoven spoþívá zejména v rozšíĜení jejich služeb v rámci rozvoje informaþní spoleþnosti, v rozšíĜení nabídky služeb o projekty v oblasti rozvoje þtenáĜství i vzdČlanosti obecnČ (besedy, soutČže, propagace,…). Pro region soudržnosti Severovýchod je charakteristický velký podíl amatérských kulturních subjektĤ, které v rámci své þinnosti významnČ pĜispívají k obohacení kulturní nabídky jednotlivých krajĤ. Urþitým problémem je absence institucí, které by zajišĢovaly produkþní, metodickou, vzdČlávací, poradenskou a monitorovací þinnost zejména na poli neprofesionální kultury. Oblast rozvoje kultury regionu soudržnosti Severovýchod by mČla být zamČĜena pĜedevším tČmito prioritními smČry: x zajištČní dostupné kulturní infrastruktury, x zlepšení podmínek pro investice a poskytování služeb v oblasti kultury, x zabezpeþení ochrany a revitalizace kulturního dČdictví, x možnosti využití kulturního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu.

4.5.B.1 Památky a památkové objekty Na území celého NUTS II Severovýchod se nachází velké množství movitých a nemovitých kulturních památek, z nichž nČkteré jsou významné nejen v republikovém, ale i v evropském kontextu. ObecnČ lze Ĝíci, že region soudržnosti Severovýchod má pomČrnČ velký kulturnČ-historických potenciál, který lze využít pro potĜeby rozvoje cestovního ruchu. Atraktivita území tkví v prvé ĜadČ v existenci pomČrnČ velkého množství hradĤ, zámkĤ a dalších kulturnČ-historických památek. Mezi významné památky s vazbou na cestovní ruch patĜí také stavby lidové architektury. K turistickým lákadlĤm pro návštČvníky regionu je možné poþítat vedle návštČvy

50

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod samotných památek i doprovodné aktivity, jako jsou napĜ. šermíĜské turnaje, rekonstrukce slavných historických bitev apod. Na území regionu soudržnosti Severovýchod se nachází památka zapsaná na seznam svČtového kulturního dČdictví UNESCO (zámek Litomyšl), dále nČkolik desítek národních kulturních památek, nČkolik desítek mČstských památkových rezervací a mČstských památkových zón, nČkolik vesnických památkových zón, 2 krajinné památkové zóny a dále také nČkolik tisíc movitých a nemovitých kulturních památek zapsaných v ústĜedním seznamu kulturních památek ýR. Mezi nejnavštČvovanČjší kulturní památky regionu soudržnosti Severovýchod z hlediska cestovního ruchu patĜí zámek RatiboĜice, hrad Trosky, zámek DČtenice a Skanzen Vysoþina, z nichž každá vykazuje návštČvnost kolem 100 000 návštČvníkĤ. V poþtu návštČvníkĤ kulturních památek je z hlediska krajského srovnání Královéhradecký kraj na 5. místČ, Liberecký kraj na 6. místČ a Pardubický kraj na 10. místČ (rok 2004). Základním problémem z hlediska možností využití kulturních památek jako atraktivit cestovního ruchu je zhoršující se stavebnČ technický stav památkového fondu, nízká úroveĖ propagace a také nedostateþná nabídka doprovodných aktivit. ZároveĖ chybí snaha efektivnČji využívat jistého kulturnČhistorického potenciálu území, a to zejména v oblasti koordinace tČchto aktivit, a to zejména ze strany mČst, obcí a svazkĤ obcí. Velmi problematické je také pĜimČt nČkteré vlastníky památek, aby se aktivnČ podíleli na zpĜístupnČní tČchto památek v rámci rozšiĜování nabídky cestovního ruchu. Využitelnost kulturnČ-historických památek pro potĜeby cestovního ruchu je také omezována vnČjšími okolnostmi, jako je problematická dopravní dostupnost a zejména nedostateþné nebo nevhodné parkovací kapacity a chybČjící odpovídající zázemí pro návštČvníky. Obecným problémem v této oblasti je také nižší míra uvČdomČní si kulturního potenciálu jednotlivých památek a z toho vyplývající pĜístup k tČmto hodnotám ze strany místního obyvatelstva.

4.6

Životní prostĜedí

Kvalita životního prostĜedí v regionu soudržnosti Severovýchod se v posledních cca 15 letech výraznČ zlepšila. x PĜevážnČ v období 90. let 20. století došlo zejména vlivem vysokých investic do environmentálnČ šetrných technologií k výraznému zlepšení kvality ovzduší, problémem stále zĤstávají urbanizované oblasti, kde stále dochází k pĜekraþování imisních a hlukových limitĤ. x Mnohé obce byli v tomto období plynofikovány, ovšem pĜedevším ve venkovských oblastech dochází k trendu opČtovného návratu k vytápČní tuhými palivy v lokálních topeništích. Tento environmentálnČ negativní jev je zpĤsoben zejména postupným nárĤstem a ekonomickou neúnosností cen za ekologiþtČjší zpĤsoby vytápČní. x Vysokými intervencemi do budování ýOV se znatelnČ k lepšímu zmČnila kvalita nČkterých úsekĤ povrchových vod v regionu. Došlo k celkovému snížení vypouštČných zneþišĢujících látek do povrchových vod. x Územní ochrana krajiny byla posílena zejména vyhlášením nových chránČných oblastí v rámci systému Natura 2000. Kontinuálním problémem je snižování biodiverzity krajiny a nárĤst poþtu ohrožených druhĤ. x Velký negativní vliv vzhledem k životnímu prostĜedí pĜedstavuje narĤstající doprava. Souþasné ohrožení spoþívá v nárĤstu hadiny hluku a trvalé pĜekraþování imisních limitĤ vlivem stále rostoucího objemu automobilové dopravy a pĜepravy, a to pĜedevším ve mČstech a obcích lokalizovaných podél dopravních tranzitních tras. x Dalším environmentálnČ negativním jevem posledních let je nárĤst množství produkovaných odpadĤ a nakládání s nimi. Objem separovaného odpadu dlouhodobČ mírnČ roste, ovšem vhodná recyklace a další využívání stále zaostává a dominantnČ pĜevažuje skládkování jako základní zpĤsob odstranČní odpadĤ. NČkteré dĜíve založené skládky bez patĜiþného technického opatĜení dnes pĜedstavují ekologické hrozby zejména možným prĤsakem zneþišĢujících látek do pĤdy a podzemních vod. x PĜetrvávajícím problémem zĤstává vysoká energetická nároþnost vČtšiny výrobních procesĤ k pomČru vytvoĜeného HDP. Systematické a cílené využívání alternativních zdrojĤ energie není rozvinuto.

51


4.6.A

Ovzduší

Kvalita ovzduší se vyznaþuje výraznou teritoriální rozdílností nejen v rámci jednotlivých krajĤ, ale i v rozlišení menších územních jednotek. Vyšší míra zneþištČní ovzduší se projevuje v Libereckém a Pardubickém kraji. Královéhradecko se Ĝadí k regionĤm s relativnČ þistým ovzduším, bez velkých zdrojĤ zneþištČní. Oblast Libereckého kraje je zatížena emisemi z lokálních i z dálkových zdrojĤ (elektrárny v NČmecku, Polsku, zdroje ve vnitrozemí ýR). V Pardubickém kraji je zneþištČno ovzduší pĜedevším na území okresu Pardubice, a to koncentrací dopravy, prĤmyslu a þinností elektráren Opatovice a Chvaletice, i když jejich vliv je díky odsíĜení v posledních letech již podstatnČ nižší. S uspokojením lze konstatovat, že negativní vliv dálkových pĜenosĤ emisí, hlavnČ u prašných þástic a u oxidu síry, je díky ekologizaci velkých tepelných zdrojĤ postupnČ snižován. NedoĜešeny však zĤstávají mnohé stĜední a malé zdroje zneþištČní. MČrné emise oxidĤ dusíku na 1 km2 dosahují nejvyšších hodnot v okrese Pardubice a Jablonec nad Nisou, vyšší koncentrace mají také okresy Liberec a Trutnov. MČrné emise oxidu siĜiþitého na 1 km2 jsou nejvyšší v okrese Pardubice, zvýšené hodnoty mají okresy Liberec, Jablonec nad Nisou, Semily, Trutnov, Náchod a Rychnov nad KnČžnou. Stoupající zneþištČní u oxidu dusíku v mČstských centrech je zpĤsobeno nárĤstem automobilové dopravy na silnicích a její nevhodnou organizací. Pozitivní vliv na kvalitu ovzduší mají nové dopravní stavby - dálnice, rychlostní komunikace a obchvaty mČst. VČtší pozornost je také vČnována využívání dopravních oborĤ šetrnČjších k životnímu prostĜedí. Rostoucí význam má také podpora biopaliv a jiných druhĤ obnovitelných energetických zdrojĤ. Snížení emisí NOx a organických tČkavých látek ve velkoplošném mČĜítku je také jedinou cestou snižování zátČže nadmČrnými koncentracemi pĜízemního ozónu.

4.6.B

Voda

Region disponuje výjimeþnČ bohatými zdroji podzemních a povrchových vod. PĜes 50% celkové rozlohy NUTS II Severovýchod náleží pro své pĜírodní podmínky do chránČných oblastí pĜirozené akumulace vod (Severoþeská kĜída, Východoþeská kĜída, Polická pánev, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Žamberk – Králíky a Žćárské vrchy). NČkteré z tČchto zdrojĤ nejsou dostateþnČ chránČny. NapĜ. na ýeskolipsku jsou kontaminovány vody v dĤsledku tČžby radioaktivních surovin. Na území jednotky Severovýchod se vyskytují rovnČž zdroje léþivých vod využívaných pĜedevším k lázeĖství. ýistota mnoha úsekĤ povrchových vod se po vybudování ýOV výraznČ zlepšila. K tomuto zlepšení pĜispČl také útlum prĤmyslové a zemČdČlské výroby, ale tento stav není všude uspokojivý. Nadále je nutné se soustĜedit na odstraĖování dalších lokálních zdrojĤ zneþišĢování, a to jak povrchových, tak podzemních vod, na odstraĖování plošného zneþišĢování tČchto vod a na odstraĖování pĜíþin zmČn hydrologických pomČrĤ v území. V této souvislosti je nutné zvýšit poþet obyvatel napojených na veĜejnou kanalizaci a zajistit vyhovující systém odkanalizování a þištČní odpadních vod, a to i u sídelních aglomerací do 2 000 EO. Do konce roku 2010 musejí být všechny obce s 2 000 – 10 000 EO vybaveny ýOV, tak aby vypouštČné odpadní vody splĖovali kvalitativní požadavky v souladu se smČrnicí EHS. V mnoha lokalitách je nutná modernizace a obnova systémĤ rozvodĤ pitné vody. Neuspokojivý je stav jakosti nČkterých povrchových vod ménČ vodných vodoteþí, protékajících menšími sídly s neþištČnými odpadními vodami. Zvyšuje se také eutrofizace vod, která se projevuje zejména rozvojem mikroskopických organizmĤ rozptýlených ve vodČ (vodní kvČt). Hlavní pĜíþinou tohoto stavu je pĜebytek živin ve vodním hospodáĜství, pĜedevším pak dusíku a fosforu. Z hlediska odtokových pomČrĤ trvají problémy s rychlým odtokem srážkových vod z území. Tento stav je zpĤsoben zejména odlesnČním, nedostateþnou pĜirozenou retenþní schopností horských oblastí s pĜevažujícími srážkovými úhrny, nevhodnou úpravou drobných tokĤ v minulosti a melioracemi provedenými þasto v nevhodných terénech. Zrychlený odtok vody z povodí má za nepĜíznivých klimatických podmínek za následek vznik povodĖových situací.

4.6.C

PĤda

Z celkové rozlohy jednotky NUTS II Severovýchod pĜipadá 55,9 % na zemČdČlskou pĤdu. Diference mezi jednotlivými kraji je výrazná. V kraji Pardubickém rozloha zemČdČlské pĤdy þiní 60,6 % a v kraji Královéhradeckém 58,9 %. Kraj Liberecký disponuje nižším podílem zemČdČlské pĤdy (44,5 %), a to pĜedevším vzhledem k poloze a morfologii území. Podíl orné pĤdy z celkové zemČdČlské pĤdy je rovnČž mezikrajovČ rozdílný. Celorepublikový prĤmČr podílu orné pĤdy (71,7 %) pĜekraþuje jen kraj

52

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Pardubický (73,4 %). V kraji Královéhradeckém se nachází 69,2 % orné pĤdy a v kraji Libereckém je hodnota výraznČ pod prĤmČrem (49,6%). V meziokresním srovnání disponují nadprĤmČrným podílem orné pĤdy okresy Pardubice, Hradec Králové, Jiþín a Svitavy, tedy oblasti pĜíhodných klimatických podmínek s intenzivnČ rozvinutou zemČdČlskou výrobou. Z celkového fondu nezemČdČlské pĤdy tvoĜí nejvČtší podíl lesní pozemky. Liberecký kraj je se svými 44,2 % lesních pozemkĤ na celkové rozloze kraje na 1. místČ v ýR (celostátní prĤmČr þiní 33,6 %). Královéhradecký a Pardubický kraj mají podíl lesních pozemkĤ pod celokrajským prĤmČrem (30,8 % resp. 29,4 %). Nejvyšší podíl lesĤ je v horských regionech. Rozloha zemČdČlské pĤdy se snižuje jen nepatrnČ, bohužel nikoliv ku prospČchu zalesĖování. K nejvČtším záborĤm zemČdČlské pĤdy dochází v pĜímČstských oblastech, a to pĜedevším za úþelem nové výstavby (obchodní síĢ, prĤmyslové areály aj.). NovČ se projevuje trend budování prĤmyslových zón „na zelené louce“ a rovnČž bytová zástavba smČĜuje do volné krajiny. Vážným problémem rozvoje venkovského prostoru je tzv. urban sprawl neboli suburbanizace (nekontrolovaná, živelná zástavba) zejména v pĜímČstských oblastech velkých mČst. ObecnČ lze konstatovat, že podnikatelské aktivity mnohdy smČĜují na nejkvalitnČjší zemČdČlské pĤdy do okolí vČtších sídelních útvarĤ. DĤvodem je jejich jednoduché a ménČ nákladné zainvestování a relativnČ nízká cena zemČdČlské pĤdy ve srovnání se stavebními pozemky. Zájem o revitalizaci všech druhĤ existujících brownfields (zemČdČlské, prĤmyslové, objekty po obþanské vybavenosti…) je velmi nízký. ZajištČní ochrany nejkvalitnČjších úsekĤ zemČdČlského pĤdního fondu vþetnČ lesĤ pro udržitelný rozvoj krajiny a pĜírodních hodnot je aktuálním prioritním problémem regionu. LokálnČ mírnČ narĤstá podíl neobdČlávané zemČdČlské pĤdy. PĜetrvávajícím problémem zĤstává vysoký podíl vodou i vČtrem eroznČ ohrožené pĤdy.

4.6.D

Hluk

Zvýšenou hlukovou hladinou jsou zatíženy pĜedevším velké sídelní jednotky a obce s nevyĜešenou intenzivní tranzitní dopravou. Automobilová silniþní doprava je nejvČtším pĤvodcem hlukového zatížení. S postupující modernizací vozového parku by mohlo hlukové zatížení klesat, ovšem dochází k navyšování množství provozovaných automobilĤ a zejména tČžké tranzitní dopravy. Základním pĜedpokladem pro snížení hlukové zátČže ve mČstech a obcích je komplexní vyĜešení tranzitní pĜepravy pĜes území Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje vedoucí pĜedevším k vybudování dálnice, rychlostních komunikací a obchvatĤ obcí pro maximální omezení tranzitní dopravy skrze sídla. Protihluková opatĜení mají pouze místní charakter a budování nových probíhá jen lokálnČ. Hlukové limity z ostatních zdrojĤ (železniþní, letecká doprava, prĤmyslová výroba) jsou pĜekraþovány místnČ.

4.6.E

Odpadové hospodáĜství

Celková produkce odpadĤ je na celém území vysoká. NejvČtší podíl z hlediska produkce odpadĤ pĜipadá na stavební a demoliþní odpady a smČsný komunální odpad. Významné zastoupení z hlediska množství mají i zemČdČlské odpady, nebezpeþné prĤmyslové odpady, autovraky a kaly z þistíren odpadních vod a septikĤ. Všechny kraje se shodnČ potýkají s problematikou s nakládáním odpadĤ. PĜestože legislativa upĜednostĖuje separaci a další využívání odpadĤ pĜed jejich ukládáním na skládky, v praxi zejména z ekonomického hlediska pĜevažuje skládkování netĜídČných odpadĤ. K nejvČtším skládkám náleží Chvaletice v Pardubickém kraji þi KošĢálov na Semilsku. V Libereckém kraji došlo v roce 1999 k jedné ze zásadních zmČn ve zpĤsobu nakládání s komunálním odpadem. Do provozu bylo uvedeno zaĜízení na termické využití odpadĤ (spalovna) TERMIZO a.s. Liberec. Motivace k omezování produkce odpadĤ jsou zatím velmi neúþinné. PĜestože se množství separovaného odpadu celkovČ zvyšuje, jeho zpČtná recyklace þi využití k jiným úþelĤm není dostateþnČ využíváno. Všechny tĜi kraje regionu soudržnosti Severovýchod mají zpracovaný a schválený „Plán odpadového hospodáĜství“, který je výchozím strategickým dokumentem pro þinnost v hospodaĜení s odpady. Hlavními cíli tČchto plánĤ je zvýšit efektivitu s nakládáním odpadĤ napĜ. zvýšením separace odpadĤ, efektivnČjší využití obalĤ, energetické využití odpadu, sbČr nebezpeþných složek komunálního odpadu, ekologické zneškodĖování nebezpeþných odpadĤ, možnosti využití kompostování biologicky rozložitelných odpadĤ vþetnČ kalĤ z ýOV s upĜednostnČním možností jejich materiálového využívání. K naplnČní tČchto plánĤ se pĜipravuje Ĝada realizaþních projektĤ.

53


4.6.F

Staré zátČže

V regionu soudržnosti Severovýchod se nacházejí velkoplošné staré ekologické zátČže a devastace, jejichž likvidace vyžaduje dlouhodobé a finanþnČ nároþné investice. Na ýeskolipsku napĜ. v podobČ chemického zneþištČní vod a pĤdy po tČžbČ uranu v prostoru Hamr na JezeĜe – Stráž pod Ralskem, kontaminace horninového prostĜedí v bývalém vojenském prostoru Ralsko v dĤsledku pĤsobení SovČtské armády. V Královéhradeckém kraji jsou nejvážnČjšími nevyĜešenými ekologickými zátČžemi kontaminace horninového prostĜedí a podzemních vod chlorovanými uhlovodíky v ýerveném Kostelci z únikĤ odmašĢovadel z textilních závodĤ TIBA a v Novém MČstČ nad Metují z podniku na výrobu hodinek a ciferníkĤ. Kontaminaþní mrak se zde nebezpeþnČ blíží ke zásobovacímu vodnímu zdroji Litá. Na území Pardubického kraje se nacházejí staré ekologické zátČže a devastace charakteru starých skládek a kontaminovaných prĤmyslových objektĤ. I když se v posledních letech podaĜilo v ĜadČ pĜípadĤ zahájit nebo i ukonþit proces jejich odstraĖování nebo zabezpeþení, stále ještČ existuje Ĝada neĜešených zátČží, a to zejména tČch, kde náklady na sanaci pĜesahují cenu vlastních nemovitostí nebo nejsou vyjasnČna vlastnická práva. NejvážnČjší situace se týká starých ekologických zátČží v okresech Pardubice (areál ALIACHEM, ýasy) a Chrudim (Bor u Skutþe a TRANSPORTA), jejichž sanace v souþasné dobČ probíhá.

4.6.G

Ochrana pĜírody

Území NUTS II Severovýchod se vyznaþuje vysokou rozlohou chránČných oblastí. TémČĜ 1/5 celkové rozlohy je legislativnČ chránČná. NejvýznamnČjší je Krkonošský národní park o rozloze 36 300 ha a založený již v roce 1963. V roce 1992 byly Krkonoše po obou stranách pohoĜí zaĜazeny do svČtové sítČ biosférických rezervací UNESCO jako bilaterální Biosférická rezervace Krkonoše/Karkonosze. ChránČné krajinné oblasti jsou ýeské StĜedohoĜí, KokoĜínsko, Lužické hory, Jizerské hory, ýeský ráj, Broumovsko, Orlické hory, Železné hory, Žćárské vrchy, vþetnČ jejich ochranných pásem. Vyhlášena jsou také maloplošná chránČná území (národní pĜírodní památky, národní pĜírodní rezervace, pĜírodní památky a pĜírodní rezervace), kterých je v kraji Královéhradeckém celkem 111, v kraji Libereckém 108 a v kraji Pardubickém 97. V rámci soustavy NATURA 2000 je na území Severovýchod vymezeno nČkolik ptaþích oblastí a evropsky významných lokalit jako regionálních þástí evropské sítČ chránČných území.

4.6.H

Energie

Kvalitu životního prostĜedí, zejména ovzduší, výraznČ ovlivĖuje zpĤsob využívání energetických zdrojĤ. Celková spotĜeba energie v regionu stoupá. Všechny 3 kraje regionu Severovýchod mají zpracované Územní energetické koncepce. Spoleþným problémem je stále vysoká energetická nároþnost výrobních þinností v pĜepoþtu na HDP a velmi nízký podíl využívání alternativních a obnovitelných zdrojĤ energie (solární, vČtrná, vodní energie, energetické využití biomasy, tepelná þerpadla a dalších), a to nejen ve výrobní sféĜe, ale rovnČž v oblasti bydlení þi dopravy. Cílem je pĜi energetickém zabezpeþení území snížení spotĜeby primárních paliv a snížení emisního zatížení, zejména produkcí oxidu uhliþitého. PĜetrvávajícím problémem je i pĜes snižující se tendenci stále vysoká produkce emisí skleníkových plynĤ. Výrazným pĜedpokladem pro snížení celkové energetické nároþnosti regionu je zajištČní úspor energií v budovách sloužících k bydlení. PĜedevším objekty postavené panelovou technologií jsou z hlediska spotĜeby energie velmi neúsporné a jejich energetická nároþnost velmi vysoká, což pĜedstavuje výraznou regionální zátČž pro životní prostĜedí.

4.6.I

Environmentální rizika

Minimalizace environmentálních rizik je dĤležitá pro zachování, pĜípadnČ zvýšení kvality životního prostĜedí, pro zdraví obyvatel i pro ekonomicko-hospodáĜskou situaci regionu. Území regionu Severovýchod je ohroženo pĜedevším následujícími environmentálními riziky: x SoustĜedČnou intenzivní dopravou v obcích zhoršující kvalitu ovzduší a životního prostĜedí a nepĜíznivČ zvyšující hlukovou zátČž. x PovodnČmi - ne všechny povodní ohrožené obce mají schváleny povodĖové plány.

54

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod x x x x

4.6.J

Únikem nebezpeþných látek a kontaminací okolí a obyvatel zejména v prĤmyslových a pĜedevším v chemických závodech. NejrizikovČjší je oblast Pardubické aglomerace. Erozí - nedostateþná jsou úþinná protierozní opatĜení (revitalizace krajiny – komplexní pozemkové úpravy, zatravĖování, rozþlenČní krajiny, zĜizování vodních ploch, revitalizace Ĝíþních tokĤ a další). Výrazným poškozením lesĤ zejména v horských oblastech, a to nejen vlivem imisní zátČže, ale také vlivem nevhodné druhové a vČkové skladby lesních ekosystémĤ a zpĤsobu hospodaĜení v nich. Snižováním biodiverzity krajiny. LokálnČ lze sice zaznamenat zvýšení druhové rozmanitosti, pĜevažujícím trendem je však opak. PostupnČ roste poþet ohrožených druhĤ živoþichĤ a rostlin ve všech kategoriích.

Environmentální výchova

VeĜejné povČdomí o ekologických otázkách, environmentální výchovČ, o udržitelném rozvoji je ve spoleþnosti stále pomČrnČ nízké, a to i pĜes skuteþnost, že oblast environmentálního vzdČlávání, výchovy a osvČty (EVVO) zaznamenává znatelný rozvoj. Problematika udržitelného rozvoje a života se stává stále více aktuální vzhledem k omezeným pĜírodním zdrojĤm, zhoršování se životního prostĜedí, úbytku lesĤ, nevhodným antropogenním zásahĤm v krajinČ podporujících vznik pĜírodních katastrof apod. V Královéhradeckém kraji patĜí problematika EVVO k nejlépe rozvinutým a dotovaným mezi kraji v ýeské republice. Její vývoj a postupná realizace se stále potýká s nČkolika základními problémy, k nimž patĜí nedostatek finanþních prostĜedkĤ, nerovnomČrné rozložení stĜedisek EVVO v kraji, pĜevládající zamČĜení na „tradiþní“ cílové skupiny (dČti a mládež, pedagogiþtí pracovníci) a omezenost aktivit EVVO pro obþanskou veĜejnost, veĜejnou správu þi podnikatelskou sféru. V pojetí EVVO je nutné posílit holistický a interdisciplinární pĜístup. ěešení problematiky zavádČní vzdČlávacích, výchovných, osvČtových a informaþních systémĤ souvisejících s problematikou životního prostĜedí a udržitelného rozvoje se na území Libereckého a Pardubického kraje prosazuje velmi pozvolna. Rozsah a intenzita takovýchto vzdČlávacích, výchovných a osvČtových programĤ jsou nedostateþné. ZnatelnČ chybČjí vybudované fungující informaþní systémy zamČĜené na problematiku životního prostĜedí. V regionu pracuje množství nevládních organizací provozujících þinnost pomáhající k ochranČ pĜírody a životního prostĜedí. U obþanĤ není vypČstována dostateþná zodpovČdnost za ochranu životního prostĜedí, ekologická výchova a vzdČlávání je stále spíše okrajovou záležitostí. Úþast obþanĤ na rozhodovacích procesech je nízká.

4.6.K

Shrnutí

Souhrnné zhodnocení úrovnČ kvality životního prostĜedí v oblasti Severovýchod: x Charakteristickým rysem regionu je vysoká ochrana pĜírodních hodnot. TémČĜ 1/5 rozlohy je legislativnČ chránČná (CHKO a Národní park Krkonoše a biosférickou rezervací). NepĜíznivČ se v nČkterých lokalitách snižuje biodiverzita krajiny. x Území Královéhradeckého kraje není zatíženo výraznými zdroji zneþišĢování ovzduší s pĜímým dopadem na životní prostĜedí. Zhoršená je situace na Pardubicku, kde se projevují exhalace z prĤmyslové výroby, které v kumulaci s exhalacemi ze vzdálenČjších zdrojĤ (elektrárny Chvaletice a Opatovice) mají nepĜíznivý vliv na lesní porosty v horských oblastech Krkonoš a Orlických hor. Na Liberecku se projevují emisní spady z elektráren a prĤmyslu v NČmecku, Polsku a þásteþnČ z vnitrozemí ýR. x Region disponuje výjimeþnČ bohatými zdroji podzemních a povrchových vod (chránČné oblasti akumulace vod). NČkteré lokality jsou nedostateþnČ chránČny. Kvalita vod je v konkrétních místech znehodnocena zneþištČním ze staré prĤmyslové výroby, þi po tČžbČ nerostných surovin. Ke zlepšení situace v zneþištČní povrchových vod výraznČ pĜispČlo vybudování þistíren odpadních vod a útlum prĤmyslové a zemČdČlské výroby. Negativním faktorem je zvyšování eutrofizace vod. x V regionu (pĜedevším Královéhradecký a Pardubický kraj) se nachází vysoký podíl kvalitní zemČdČlské pĤdy. Kraj Liberecký zaujímá prvenství v podílu lesních pozemkĤ. Celková zalesnČnost se mírnČ zvyšuje, zemČdČlské pĤdy jsou mnohdy devastovány útlumem

55


x x x

x x

x

x

obhospodaĜování a pĜedevším v zázemí velkých mČst se projevují zábory kvalitních pĤd pro rozvoj výstavby. Zvýšenou hlukovou a emisní hladinou jsou zatíženy zejména sídelní jednotky a obce s nevyĜešenou vysokou tranzitní dopravou. Silniþní automobilová doprava je nejvyšším pĤvodcem pĜekraþování hlukových limitĤ. Vysoká je energetická nároþnost ekonomické þinnosti i objektĤ sloužících k bydlení. Využívání alternativních a obnovitelných zdrojĤ není rozvinuto. Všechny kraje mají zpracované Územní energetické koncepce. Všechny tĜi kraje regionu soudržnosti Severovýchod se shodnČ potýkají s problematikou s nakládáním odpadĤ. Zpracované a schválené „Plány odpadového hospodáĜství“ urþují hlavní cíle jak zvýšit efektivitu s nakládáním odpadĤ napĜ. zvýšením separace odpadĤ, efektivnČjší využití obalĤ, sbČr nebezpeþných složek komunálního odpadu, ekologické zneškodĖování nebezpeþných odpadĤ, možnosti využití kompostování biologicky rozložitelných odpadĤ vþetnČ kalĤ z ýOV s upĜednostnČním možností jejich materiálového využívání. NevyĜešené velké ekologické zátČže pocházejí pĜedevším z dĜívČjší prĤmyslové výroby nebo jsou pozĤstatkem po ukonþené tČžbČ nerostných surovin, pĜípadnČ se jedná o nesanované skládky. Nízké je prozatím celkové povČdomí veĜejnosti o ekologických otázkách, environmentální výchovČ a udržitelném rozvoji. Problematika environmentálního vzdČlávání, výchovy a osvČty se rozvijí pĜedevším v Královéhradeckém kraji a patĜí k nejlépe se rozvíjejícím se v rámci ýeské republiky. Nízká je v celém regionu úþast obþanĤ na rozhodovacích procesech a celková odpovČdnost za ochranu životního prostĜedí. Krajina jako celek je poznamenána potlaþením pĤvodních tradic, deformací její typické tváĜe použitím nevhodných architektonických stylĤ, devastací staveb drobné lidové architektury a nedostatkem zelenČ v sídlech. CelkovČ je snížena diverzita a tím i narušena ekologická stabilita a rovnováha krajiny. V Libereckém kraji byla zpracována „Strategie trvale udržitelného rozvoje“. Strategický dokument tak významným krokem pĜispívá ke zlepšení environmentálního povČdomí obyvatel a k postupnému zavádČní principĤ udržitelného rozvoje do života

Pro zlepšování stavu životního prostĜedí v regionu Severovýchod je potĜeba v následujícím období zejména podpoĜit: x Používání ekologicky šetrných technologií pro výrobu x Využití obnovitelných zdrojĤ energie ve všech sférách x Využívání alternativních paliv v dopravČ x Snižování energetické nároþnosti regionu x Snižování produkce škodlivých emisí do ovzduší pĜedevším z malých, stĜedních a mobilních zdrojĤ zneþištČní x Zvyšování jakosti povrchových podzemních vod, budování ýOV, kanalizace x Zvýšení koncepþní ochrany krajiny, zejména budováním protierozních a protipovodĖových opatĜení, revitalizací krajiny a ochrany vodních zdrojĤ x Zvyšování ochrany krajiny a její biodiverzity x OdstraĖování starých ekologických zátČží a zamezení vzniku nových x Efektivní nakládání s odpady, zvyšování objemu separovaného odpadu, recyklaci odpadĤ pro další využití x Snižování hlukové zátČže, budování protihlukových bariér x ěešení nevyhovujícího vedení tranzitních tras pĜes mČsta a obce, budování obchvatĤ, rychlostních komunikací a dálnic x Zamezení vzniku ekologických havárií a prevenci environmentálních rizik x Zvyšovat ekologické vČdomí a environmentální výchovu obyvatel x VytvoĜení Strategií udržitelného rozvoje v Pardubickém a Královéhradeckém kraji a dalších kvalitních plánovacích dokumentĤ

56


4.7 4.7.A

Dopravní a technická infrastruktura, bydlení Doprava

4.7.A.1 Silniþní síĢ Ve vztahu k sídelní struktuĜe se v regionu soudržnosti Severovýchod nachází celkem 9 769 km silnic, z nichž necelé dvČ tĜetiny tvoĜí silnice III. tĜídy, necelou þtvrtinu silnice II. tĜídy a pĜes 12% silnice I. tĜídy, vþetnČ rychlostních komunikací. Hustota silniþní sítČ regionu je 0,79 km/km2 a mírnČ pĜevyšuje celostátní prĤmČr (0,70 km/km2). Klíþovým problémem regionu soudržnosti Severovýchod v dopravní infrastruktuĜe je nČkolikaleté zpoždČní výstavby evropsky významných komunikací, zpĤsobující díky nČkolikanásobnému nárĤstu silniþní dopravy v 90. letech témČĜ trvalou pĜetíženost ostatní silniþní sítČ, pĜedevším silnic I. a II.tĜ. NeutČšená dopravní situace v regionu vyžaduje urychlené zkapacitnČní hlavních tranzitních tahĤ pokraþující výstavbou dálnice D11 (Praha - PodČbrady – Hradec Králové – JaromČĜ) a navazující rychlostní silnice R11 (JaromČĜ – Trutnov – státní hranice s Polskem Královec/Lubawka). RovnČž to platí pro rychlostní komunikaci R35 (Liberec – Turnov – Hradec Králové – Moravská TĜebová – Olomouc – Lipník nad Beþvou). Dálnice D11 je v regionu novČ zprovoznČna po obec Libišany, prozatím ale chybí napojení Hradce Králové na tuto dálnici a její pokraþování na JaromČĜ, další výstavbČ brání výkup pozemkĤ a problémy s financováním. Navazující úsek rychlostní komunikace R35 po Opatovice, který napojí Pardubice na dopravní síĢ vyššího Ĝádu, je v souþasné dobČ ve výstavbČ. K nejzatíženČjším silnicím v Královéhradeckém kraji patĜí silnice I/33 a I/11, které jsou souþástí evropského tahu E67, a silnice I/16 (ěevniþov – MČlník – Mladá Boleslav – Jiþín – Trutnov – Polsko), jež zajišĢuje dopravní napojení Krkonošské oblasti. V Pardubickém kraji nejhustší provoz je na silnicích I/2, I/35 a I/37 (Trutnov – JaromČĜ – Hradec Králové – Chrudim – Velká Bíteš). V Libereckém kraji nejvíce aut projíždí po silnicích I/35, I/65 (Hodkovice – Jablonec nad Nisou), R35 a R10, kamionovou dopravou je silnČ zatížena i silnice I/9 smČrem na hraniþní pĜechod Rumburk. NejfrekventovanČjšími úseky silnic projíždí dennČ od 15 000 do 25 000 vozidel. Dopravní pĜetíženost komunikací vede hlavnČ ke zvýšené nehodovosti, k dopravním kongescím, ke zhoršování technického stavu silnic a s tím spojeným vyšším nárokĤm na údržbu, ke zhoršování životního prostĜedí vlivem tranzitní nákladní dopravy vedené mnohdy centry mČst a obcí (chybí napĜ. vybudování silniþních pĜeložek a obchvatĤ). Nedostatek finanþních prostĜedkĤ na rekonstrukce a modernizace silnic II.tĜídy a významných silnic III.tĜídy i nČkterých místních komunikací, které jsou v kompetenci regionálních samospráv, existence technicky i kapacitnČ nevyhovujících úsekĤ na tČchto komunikacích a nutnost uvedení kritických úsekĤ a bodových závad do normového stavu jsou pak významným problémem celého regionu. Jedná se o hlavní problém krajĤ z hlediska infrastruktury silniþní sítČ, který spadá do jejich kompetence, neboĢ trvalý nedostatek prostĜedkĤ umožĖuje pouze opravy, a to ještČ zdaleka ne všechny. Tento problém pak vede k nedostatku prostĜedkĤ na investice do klíþových regionálních silnic II.a III.tĜ., které pĜedstavují páteĜní regionální síĢ a které by mČly umožnit získat ekonomické pĜínosy napojením regionu na silniþní síĢ TEN-T. Je proto nutné prioritnČ se v dalším rozvojovém období zamČĜit zejména na rekonstrukci, modernizaci þi doplnČní této komunikaþní sítČ napojující region na silniþní síĢ TEN-T, která povede ke zmČnČ technických parametrĤ a tím i ke snižování negativních vlivĤ dopravy na životní prostĜedí i na bezpeþnost uživatelĤ pozemních komunikací.

57

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Obr. þ. 8: Hlavní silniþní síĢ v regionu soudržnosti Severovýchod

Zdroj: GIS 2006

ZavádČní inteligentních dopravních systémĤ (telematika) a služeb pĜedstavuje významnou souþást silniþní dopravní problematiky, jejímž hlavním pĜínosem je zvýšení bezpeþnosti dopravy i provozu. PĜedevším krajská mČsta trpí v dĤsledku vysokého nárĤstu silniþní dopravy dopravními kongescemi a vysokým zatížením životního prostĜedí. Rozvoj telematických systémĤ nedostateþnČ reflektuje rozvoj a nárĤst silniþní dopravy. Je nutno investovat do zvýšení kapacity, plynulosti a bezpeþnosti dopravy silniþního provozu ve velkých sídelních aglomeracích modelováním zmČn dopravních Ĝešení a realizací navádČcích informaþních systémĤ. Nedostateþná finanþní podpora telematických aplikací ze strany regionálního veĜejného sektoru pak nevede k zatraktivnČní a zvyšování kvality veĜejné hromadné osobní dopravy a tím k její následné preferenci uživateli pĜed osobní automobilovou dopravou. V dĤsledku pak dochází k opaþnému efektu, což je hlavním problémem krajských aglomerací regionu.

4.7.A.2 Železniþní síĢ Železniþní síĢ v regionu soudržnosti Severovýchod (obrázek þ.7) v hlavních dopravních osách pokrývá rozhodující pĜepravní smČry, a proto se neuvažuje do budoucna o jejím rozšiĜování, ale pouze o rekonstrukci a modernizaci vybraných úsekĤ. V souþasnosti dosahuje celkové délky 1.667 km a svoji hustotou 0,13 km/km2 mírnČ pĜevyšuje celostátní prĤmČr. Na jihu regionu v Pardubickém kraji byl uþinČn velký pokrok vybudováním 1. koridoru a odboþnou vČtví 2. koridoru. Královéhradecký kraj má zaostalou síĢ s vybranými elektrifikovanými tratČmi vhodnými pro relativnČ kvalitní osobní dopravu. A na severu v Libereckém kraji je stav železniþní sítČ nejhorší v rámci celé ýR.

58

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Obr. þ. 9: Železniþní síĢ v regionu soudržnosti Severovýchod

Zdroj: GIS 2006

Kvalita železniþní dopravy je do znaþné míry ovlivĖována stavem železniþní infrastruktury. Technický stav a parametry mnoha železniþních tratí v regionu nevyhovují potĜebám a požadavkĤm na veĜejnou dopravu ani v souþasnosti, a tím spíše nepostaþí v budoucnosti. Souþasná železniþní síĢ byla prakticky vybudována již ve 2. polovinČ 19. století, a to ve znaþnČ þlenitém terénu. Parametry a technický stav vČtšiny tratí díky vysokému stáĜí a stavebnímu Ĝešení tratí (þetné oblouky o malých polomČrech s výjimkou rovinatých území, nedostateþná únosnost železniþního spodku, zanedbanost železniþního svršku, snížená propustnost nČkterých úsekĤ atd.) umožĖují dosahovat železniþní dopravČ pouze nízké pĜepravní rychlosti. To znamená, že regionální železniþní doprava není schopna konkurovat dopravČ silniþní, což pĜispívá k již tak enormnímu zatížení hlavních tahĤ regionální silniþní sítČ. Dále tato situace podporuje další nárĤst osobní automobilové dopravy, jejíž redukce je jedním z hlavních dlouhodobých výzev EU v oblasti dopravy. Zastaralý vozový park a dlouhé jízdní doby pak výraznČ snižují konkurenceschopnost železniþní dopravy ve srovnání se silniþní pĜepravou. Ke zlepšení stavu jsou nezbytné investice do modernizace souþasných tratí, popĜípadČ i do výstavby nových úsekĤ. Klíþovým problémem regionu je tedy potĜeba modernizace železniþní i navazující infrastruktury vþetnČ obnovy a modernizace vozového parku.V oblasti železnice jsou telematikou þasto chápány pouze informaþní a rezervaþní systémy, avšak podstata moderních technologií na železnici spoþívá v zajištČní jednotných technických Ĝešení, technologií, provozních podmínek, pohraniþních režimĤ atd., umožĖujících bezproblémovou pĜepravu zboží i cestujících na celém evropském kontinentu. Nedostateþná finanþní podpora telematických aplikací i ze strany regionálního veĜejného sektoru pak nevede k dosahování stejného standardu služeb poskytnutých zákazníkovi a ke zvýšení konkurenceschopnosti produktu železniþní dopravy vĤþi dopravČ silniþní.

4.7.A.3 Kombinovaná doprava Systém kombinované dopravy (KD) není dle dostupných podkladĤ v regionu soudržnosti Severovýchod rozvinut - železniþní destinace v regionu nejsou zapojeny do existující þi postupnČ vznikající transevropské, popĜ. nadregionální sítČ vlakĤ. Za dĤvody této situace je možno považovat pĜedevším trasování dopravních koridorĤ, neexistence logistických center, jejichž þinnost by byla zamČĜena pĜedevším na komodity a služby vhodné pro kombinovanou dopravu. Z významných dopravních cest, které jsou svým charakterem (propustnost, prĤjezdný profil, atd.) vhodné pro využití

59

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod kombinovanou dopravou je možno uvést I. železniþní koridor, rozestavČnou dálnici D11, rychlostní komunikaci R10 (Praha – Liberec), mezinárodní vodní cestu Ĝeku Labe. Z hlediska napojení na sousední regiony je významné naplnČní mezinárodní iniciativy CETC (StĜedoevropský dopravní koridor), jejímž cílem je propojit sever a jih Evropy multimodálním dopravním koridorem v rámci TEN-T. Železniþní koridor by mČl vést po trase CE-59. Pozitivní vliv na rozvoj KD v regionu soudržnosti Severovýchod je možné oþekávat po dokonþení splavnČní Ĝeky Labe do Pardubic, s navazujícím logistickým centrem, jehož souþástí bude také pĜístav.

4.7.A.4 Ostatní druhy dopravy Letecká doprava V regionu soudržnosti Severovýchod se nachází Ĝada letišĢ, z nichž nejvýznamnČjší je veĜejné mezinárodní letištČ v Pardubicích, které je jedním z pČti páteĜních letišĢ ýeské republiky a má statut civilního letištČ. Jeho pĜedností je výhodná geografická poloha v centru ýR s možností využití jako záložního letištČ pro letištČ Praha, Brno i Ostrava. Poþet pĜepravených osob za posledních 5 let se zvýšil z 6 000 na témČĜ 47 000. Význam letištČ v Pardubicích vzroste s tím, jak se bude z Hradce Králové, Pardubic a Chrudimi vytváĜet skuteþnČ funkþní aglomerace (nyní 250 000 obyvatel). Statut neveĜejného mezinárodního letištČ má letištČ v Hradci Králové, letišti v Liberci byl statut veĜejného mezinárodního letištČ pozastaven z dĤvodu nevyhovujícího technického stavu. Protože letecké spojení pĜedstavuje nejrychlejší zpĤsob pĜepravy cestujících, zejména v ekonomické a podnikatelské oblasti, je tĜeba modernizace stávající letištní i navazující infrastruktury, vþetnČ dopravní, zefektivnit spojení s jednotlivými evropskými regiony. Vodní doprava NUTS II Severovýchod je na síĢ evropských vodních cest napojen Ĝekou mezinárodního významu Labe. Labe je zahrnuto do transevropské sítČ vodních cest kategorie E dle dohody AGN (magistrála E20 Severní moĜe – Hamburk - Ústí nad Labem - MČlník – Pardubice). Avšak pĜedpokladem skuteþnČ významného využití této dopravní cesty je splavnČní 23 km dlouhého úseku Labe z Chvaletic do Pardubic a následnČ vybudování pardubického pĜístavu a navazujícího multimodálního logistického centra (MLC), které potom umožní z hlediska dopravy výhodnou kombinaci voda - železnice, voda silnice a voda - letadlo. Nutno však investovat finanþní prostĜedky i do modernizace chvaletického pĜístavu a realizovat nákladná opatĜení v souvislosti s ochranou pĜírody a krajiny a životním prostĜedím. PotĜeba tohoto projektu je opĜena o strategii rozvoje KD v ýR a rozvoje vodních cest v ýR. Tyto strategie vycházejí z provedených analýz a marketingových studií zamČĜených do nČkolika oblastí, které prokazují význam projektu pro spádové území hradecko-pardubické aglomerace vþetnČ širšího spádového území v oblasti severovýchodní, východní a jihovýchodní Moravy. Hromadná osobní doprava Po roce 1990 v dĤsledku prudkého nárĤstu individuální automobilové dopravy poklesly pĜepravní výkony veĜejné hromadné dopravy, a to jak autobusové, tak železniþní osobní dopravy. Z dĤvodu nerentabilnosti byla zrušena nebo výraznČ omezena Ĝada spojĤ, což pocítili zejména obþané menších obcí ležících mimo hlavní dopravní tepny a obyvatelé okrajových oblastí regionu, pĜedevším venkovských horských a podhorských oblastí. OdpovČdnost za zajišĢování dopravní obslužnosti na svém území pĜevzaly po svém vzniku v roce 2003 jednotlivé kraje a roþnČ vynakládají nemalé finanþní prostĜedky na krytí ztrát z veĜejné dopravy tak, aby byla zajištČna základní dopravní obslužnost každé obce. V souþasné dobČ se situace zlepšuje, byĢ pĜetrvává plošná nerovnomČrnost obsluhy s nedostateþnou obsluhou v okrajových obcích a naopak s dublováním železniþní a autobusové sítČ vlivem nedostateþné integrace. Významné místo ve veĜejné dopravČ si trvale uchovává mČstská hromadná doprava a na významu nabývá i tzv. integrovaný dopravní systém (IDS), který propojuje rĤzné druhy dopravy (vlak – bus – MHD). V roce 2002 mezi dopravními podniky mČsta Hradce Králové a Pardubice, ýeskými drahami (ýD) a autobusovým dopravcem firmou ORLOBUS Nové MČsto nad Metují byla uzavĜena dohoda, na jejímž základČ vznikl integrovaný dopravní systém „VYDIS“, jehož cílem je zvýšit mobilitu obyvatelstva na nadĜazenou sídelní a ekonomickou infrastrukturu (hlavní osa Chrudim – Pardubice – Hradec Králové – JaromČĜ) a souþasnČ i vytvoĜit ekologicky více šetrnou a konkurenceschopnou alternativu individuální automobilové dopravČ. Také v Libereckém kraji byly již položeny základy pro rozvoj integrované dopravy, jejíž budoucí podobu odráží pĜedevším projekt Regiotram Nisa (Liberec – Jablonec n. N. – Polsko – SRN). Hlavním problémem je nedostateþné rozšíĜení IDS na území celého regionu, neboĢ úspČšný rozvoj obou integrovaných dopravních systémĤ nutnČ pĜedpokládá znaþné investice do modernizace železniþní dopravní cesty a do postupné obnovy a zmČny struktury

60

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod vozidlového parku veĜejné dopravy silniþní i železniþní. Integrovaný dopravní systém VYDIS mj. prokázal právČ nedostaþující kapacitu a zastaralý stav železniþní infrastruktury, která limituje možnost využití potenciálu hradecko - pardubické aglomerace. Jedná se o významný problém regionu, který je možno Ĝešit realizací velkých projektĤ dopravní infrastruktury (napĜ. kolejová doprava) spojující výhradnČ jádra mČstských sídel Hradec Králové – Pardubice - Chrudim, þímž dojde ke „slouþení“ místních pracovních trhĤ a aktivaci mnoha aglomeraþních výhod. Podobné projekty se uvažují napĜ. mezi Olomoucí, PĜerovem a ProstČjovem. Cyklodoprava S rozvojem a zvyšující se popularitou cyklistiky a cykloturistiky v posledních letech je znaþná pozornost vČnována vytyþování, budování a vyznaþování cyklotras regionálního i nadregionálního významu. V regionu Severovýchod je navržena páteĜní síĢ cyklistické dopravy, která po svém dokonþení zajistí vzájemné propojení rekreaþních oblastí na území ýeské republiky i okolních státĤ. Samostatným prvkem cyklistické dopravy jsou cyklostezky. Ty jsou tvoĜeny samostatnou komunikací urþenou pro cyklistický provoz. Zpravidla jsou vedeny v soubČhu se silniþní komunikací, zatíženou nadmČrným automobilovým provozem, a proto nevhodnou až nebezpeþnou pro použití cyklistou. Na silniþní síti v regionu se pĜedevším ve mČstech a intravilánech obcí objevují úseky se zvýšenou dopravní nehodovostí a není dostateþnČ zajištČna infrastruktura pro cyklisty i pČší. IntenzivnČjší automobilová doprava tak komplikuje další rozvoj cyklodopravy, a to jak pro rekreaþní úþely, tak pro každodenní využití v rámci dopravní dostupnosti vþetnČ dojížćky do zamČstnání.

4.7.B

Technická infrastruktura

4.7.B.1 Zásobování elektrickou energií Na území regionu soudržnosti Severovýchod je provozovatelem distribuþní elektrické sítČ ýEZ Distribuce a.s. (dĜíve Východoþeská energetika, a. s., Hradec Králové a Severoþeská energetika, a. s., DČþín). Zásobování elektrickou energií je z hlediska nejen souþasného odbČru, ale i výhledových potĜeb dobĜe zajištČno, energetické spoleþnosti kontinuálnČ obnovují rozvodný systém, budovaný od roku 1952, kde Ĝada z tČchto vedení byla na hranici fyzické životnosti. Jak je zdĤraznČno v CSG tato oblast je financovatelná, jen pokud selhává trh. Ten selhává pĜedevším v oblasti alternativních zdrojĤ energie, které jsou mj. velkým tématem strukturálních fondĤ. Nízké uplatnČní alternativních zdrojĤ energie a jejich malý procentuální podíl na celkové dodávce energie v regionu je díky ekonomické nerentabilnosti výstavby takových zaĜízení klíþovým problémem regionu. V regionu soudržnosti Severovýchod je postaveno nČkolik vodních elektráren - tĜi nejvČtší jsou situovány v Pardubickém kraji (vodní elektrárny Práþov a Seþ na Ĝece Chrudimce a Pastviny I na Divoké Orlici). Dále v regionu najdeme 3 vČtrné elektrárny, a to v JindĜichovicích pod Smrkem a ChrastavČ (Liberecký kraj) a v Novém Hrádku (Královéhradecký kraj), které však jako i vČtšina vodních elektráren mají pouze místní význam.

4.7.B.2 Zásobování teplem Zásobování teplem ve mČstech a obcích regionu je zajištČno dle dostupnosti jednotlivých druhĤ energií - lokálními topidly nebo malými zdroji ústĜedního a etážového vytápČní, zdroji tepla stĜedních a velkých výkonĤ, které již vČtšinou jsou plynofikovány. Dále je v regionu provozováno nČkolik velkých soustav centralizovaného zásobování teplem (CZT). VýraznČjší zásahy vyžadují dva velké systémy CZT v TrutnovČ a okolí a ve DvoĜe Králové nad Labem. Soustava CZT Trutnov z hlediska spotĜeby paliva a výroby tepla ve zdroji pĜedstavuje témČĜ polovinu celkové výroby tepla ve velkých zdrojích celého Královéhradeckého kraje. Rekonstrukci tohoto systému však vyžadují nČkteré úseky primárních zdrojĤ tepla a jednoho stávajícího zdroje. Systém CZT ve DvoĜe Králové nad Labem vyžaduje rekonstrukci jak ve zdroji, tak v primárních rozvodech tepla. Klíþovým problémem regionu je však vysoká energetická nároþnost objektĤ a pĜedevším prĤmyslové výroby a nízký podíl využívání obnovitelných zdrojĤ energie. Dochází tak ke zhoršování životního prostĜedí a þistoty ovzduší v dĤsledku spalování fosilních neobnovitelných paliv. Snížení spotĜeby primárních paliv v regionu je možno zajistit rekonstrukcí plynových výtopen na teplárny s kombinovanou výrobou tepla a elektrické energie (instalací plynových kogeneraþních jednotek) a náhradou el.pĜímotopných a akumulaþních zdrojĤ tepla tepelnými þerpadly. Tato problematika je financovatelná jen, pokud „selhává trh“ což se to týká zejména malých venkovských oblastí.

61

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod 4.7.B.3 Zásobování plynem Zásobování zemním plynem na vČtšinČ území regionu soudržnosti Severovýchod je z hlediska nejen souþasného odbČru, ale i výhledových potĜeb dobĜe zajištČno. PĜes 86% obyvatel Ĝešeného území žije v obcích, které již byly plynofikovány. Nižší stupeĖ plynofikace však vykazuje oblast Rychnovska, Kopidlnska a LibáĖska v Královéhradeckém kraji a nČkteré þásti okresĤ Ústí nad Orlicí a Svitavy. Plynofikace obcí v Libereckém kraji je prakticky ukonþena a s masivním rozšiĜováním plynofikace v menších obcích se z ekonomických dĤvodĤ nepoþítá. Klíþovým problémem dalšího rozvoje plynofikace obcí je kromČ technicko-ekonomické nároþnosti výstavby plynovodĤ v Ĝidþeji osídlených regionech, napĜ. v oblasti Orlických hor, pĜedevším menší zájem obyvatel o pĜipojení z dĤvodu vysoké ceny zemního plynu a jejího dalšího rĤstu ve srovnání s cenami uhlí. Dokonce v nČkterých obcích regionu dochází k odhlašování stávajícího plynovodního vytápČní a k návratu ke spalování fosilních neobnovitelných paliv, výjimeþnČ pak i nebezpeþných látek (PET lahve apod.) Proto je tĜeba v nČkterých oblastech uvažovat o spalování biomasy jako alternativy k zemnímu plynu.

4.7.B.4 Vodovody a kanalizace Region soudržnosti Severovýchod je plnČ sobČstaþný z hlediska zdrojĤ kvalitní pitné vody z podzemních zdrojĤ i povrchových rezervoárĤ a má pomČrnČ rozvinutý systém veĜejných vodovodĤ. Ve srovnání s prĤmČrem ýeské republiky vykazuje vyšší procento pĜipojených obcí a nepatrnČ nižší procento pĜipojených obyvatel k veĜejné vodovodní síti. Ze všech okresĤ regionu výraznČ v podílu pĜipojených obcí i podílu pĜipojených obyvatel zaostává okres Jiþín. V odvodu a þištČní odpadních vod region jako celek zaostává za celostátními prĤmČry podílu pĜipojených obcí i obyvatel na veĜejnou kanalizaci zakonþenou þistiþkou odpadních vod. Z tohoto pohledu se jedná o klíþový problém celého regionu, neboĢ tak patĜí k regionĤm nejménČ vybaveným veĜejnými kanalizacemi a þistírnami odpadních vod. Kanalizací s koncovou þistiþkou odpadních vod je vybavena necelá þtvrtina obcí, v nichž bydlí pĜibližnČ 60 % obyvatel, což je o 10 % ménČ, než þiní celorepublikový prĤmČr. Neuspokojivé postavení regionu je dáno velkým poþtem malých obcí do 1 000 obyvatel, které nejsou odkanalizovány vyhovujícími kanalizaþními systémy. Mezi jednotlivými oblastmi regionu jsou pomČrnČ výrazné rozdíly v ukazateli poþtu trvale bydlících obyvatel napojených na kanalizaci. Tato problematika se týká zejména malých venkovských oblastí - nejmenší podíl pĜipojených obcí (10,8 %) vykazuje okres Jiþín a nejmenší podíl pĜipojených obyvatel (40,7 %) okres Semily.

4.7.B.5 Informaþní a komunikaþní technologie Mobilní telefony, poþítaþe, internet a další informaþní a komunikaþní technologie se staly neodmyslitelnou souþástí každodenního života spoleþnosti a hrají stále významnČjší roli. Ze statistického šetĜení mezi jednotlivci starších 15 let vyplynulo, že nevíce je rozšíĜeno používání mobilních telefonĤ - v regionu soudržnosti Severovýchod s ním bČžnČ disponuje pĜibližnČ 70% uvedené populace. Z výsledkĤ ýeského statistického úĜadu o využívání informaþních a komunikaþních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci z let 2003 a 2004 vyplývá, že využívání tČchto technologií je v regionu soudržnosti Severovýchod trvale na vzestupu (nejvyšší procentní nárĤst zaznamenal Pardubický kraj), pĜesto se však pohybuje mírnČ pod prĤmČrem ýR. Osobní poþítaþ alespoĖ nČkdy využila necelá polovina obyvatel starších 15 let, pĜiþemž nejvČtší meziroþní nárĤst ze tĜí krajĤ regionu Severovýchod zaznamenal Královéhradecký kraj. Ten je vybavením domácností osobním PC a jeho následným pĜipojením na internet na tom ze tĜí krajĤ nejlépe – v porovnání pĜístupu k vysokorychlostnímu internetu dle šetĜení z roku 2004 se 7 % domácností byl na druhém místČ za Prahou (13 %). V Libereckém a Pardubickém kraji mČly pĜístup k vysokorychlostnímu internetu jen 3 % domácností (prĤmČr za ýR 5 %). Srovnání jednotlivých krajĤ vþetnČ porovnání s celorepublikovým prĤmČrem je uvedeno v tabulce pĜílohové þásti dokumentu. Národní politika pro vysokorychlostní pĜístup k internetu (broadband) klade dĤraz na podporu rozvoje online služeb pro vysokorychlostní pĜístup ze strany státu, a to v oblasti vzdČlávání, kultury, zdravotnictví a veĜejné správy a identifikuje hlavní pĜíþiny pomalého rozvoje broadbandu v ýeské republice. TČmi jsou nedostateþná dostupnost vysokorychlostního pĜipojení zejména mimo velká mČsta regionu, nepĜíznivý pomČr mezi cenou a kupní silou obyvatel, nízká kvalita nabízených služeb, které nemají garantovaný charakter, a nedostateþná nabídka služeb a obsahu a z ní plynoucí nedostateþná motivace uživatelĤ poĜídit si vysokorychlostní pĜipojení k internetu. Tato problematika se týká zejména malých mČstských a venkovských oblastí regionu soudržnosti Severovýchod, neboĢ vznik tzv. informaþní spoleþnosti, která je založena na globálním pĜenosu informací a elektronické komunikaci v rĤzných oblastech služeb (hlasové, datové, textové, multimediální) je jedním

62

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod z významných prostĜedkĤ pro vznik konkurenceschopnČjší a dynamiþtČjší znalostní ekonomiky, schopné trvale udržitelného rĤstu, s více a s lepšími pracovními místy a s posílenou sociální soudržností. Podmínkou takové komunikace je zajištČní právČ vysokorychlostního pĜístupu k internetu nejen pro veĜejnou a podnikovou sféru, ale i pro domácnosti. Výše popsané problémy identifikují potĜeby celého regionu soudržnosti Severovýchod v této oblasti.

4.7.C

Bydlení

Velikost domovního a bytového fondu se v regionu stále zvyšuje (u domovního fondu þinil celkový nárĤst mezi lety 1991 a 2001 cca 5 %, u bytového fondu to bylo 8 %), klesá ale podíl trvale obydlených domĤ a bytĤ (u domĤ o 2,7 %, u bytĤ o 3,3 %). Pro hromadnou bytovou výstavbu jsou atraktivní zejména lokality vČtších urbanistických celkĤ, byty v rodinných domech pĜibývají více v menších obcích zásluhou individuální výstavby. VzrĤstá zájem o rekreaþní bydlení v atraktivních horských stĜediscích. CelkovČ nižší je kvalita domovního fondu z hlediska porovnání ukazatelĤ technického vybavení (pĜípojka na kanalizaþní síĢ, vodovod, plynová pĜípojka a ústĜední topení) s prĤmČrem ýeské republiky. ObecnČ jsou lépe vybaveny domy ve vČtších obcích, ménČ pĜíznivá je situace ve venkovských sídlech. PrĤmČrné stáĜí trvale obydlených domĤ v regionu Severovýchod (49 let) je vyšší než celorepublikový prĤmČr (46,9 let). Liberecký kraj patĜí podle tohoto ukazatele mezi nejhorší v rámci ýR. PrĤmČrný vČk domĤ se v kraji pohybuje tČsnČ pod hranicí 55 let. Velký rozmach pováleþné výstavby je typický zejména pro „vnitrozemské“ þásti regionu, naopak pohraniþní oblasti bývalých Sudet zaznamenaly po odsunu nČmeckého obyvatelstva výrazný úbytek populace a potĜeba nové výstavby nebyla tolik aktuální. Hodnota prĤmČrného stáĜí domĤ je ovlivĖována zejména ve vČtších sídlech velkým množství pĜevážnČ panelových bytových domĤ stavČných v druhé polovinČ 20. století.

4.7.C.1 Panelové bytové domy Velkým problémem pro celou ýeskou republiku jsou chátrající panelové domy, které byly z vČtšiny vybudovány v 60. až 80. letech minulého století (nejvíce mezi lety 1971 a 1980). V ýeské republice bylo postaveno pĜibližnČ 80 000 panelových domĤ, což pĜedstavuje cca 1,2 miliónu bytĤ. To je zhruba 34 % domovního fondu ýR. V regionu soudržnosti Severovýchod bylo v roce 2001 celkem 135 255 bytĤ v panelových domech, což pĜedstavuje 24,6 % z celkového bytového fondu. Žilo v nich 344 075 obyvatel (23,4 % z celkového poþtu obyvatel regionu). Obr. þ. 10: Podíl osob bydlících v jednotlivých typech domĤ v krajích regionu soudržnosti SV v roce 2001 100%

80%

bydlící v rodinných domech 60% bydlící v ostatních bytových domech bydlící v panelových bytových domech

40%

20%

0% KHK

LK

PK

NUTS II SV

Zdroj: ýSÚ (SLDB 2001)

PrĤmČr ýeské republiky v podílu osob bydlících v panelových bytových domech pĜekraþuje nejvýraznČji okres ýeská Lípa (42 582 – 41 %), následují Liberec (58 374 – 37 %) a Jablonec nad Nisou (30 845 – 36 %). Ostatní okresy jsou pod prĤmČrem ýR, nejménČ obyvatel panelových domĤ

63

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod bylo v roce 2001 v okrese Semily (10 844 – 14 %), Jiþín (10 955 – 13 %) a Svitavy (12 398 - 12 %). VČtší podíl panelových domĤ na bytovém fondu obecnČ vykazují více urbanizované oblasti. Demografický vývoj, který probíhá od zaþátku devadesátých let na sídlištích, ve vČtšinČ pĜípadĤ umocĖuje trendy, jimž jsou vystavena mČsta. VČtšina sídlišĢ zaznamenala mezi lety 1991 a 2001 výraznČjší úbytek obyvatel než mČsta, ve kterých se nacházejí. V Hradci Králové tak napĜíklad poklesl v tomto období poþet obyvatel o 2,76 %, na královéhradeckých sídlištích o celých 3,13 %. Proti obecnému úbytku poþtu obyvatel však stoupal poþet hospodaĜících domácností, vyvolaný pokraþujícím se zmenšováním prĤmČrné velikosti domácnosti (v Hradci Králové z 2,58 na 2,33 osoby, na královéhradeckých sídlištích z 2,56 na 2,26 osob; v Pardubicích z 2,56 na 2,31 osoby a na pardubických sídlištích z 2,50 na 2,24 osob apod.). Intenzita stárnutí populace se diferencovala podle stáĜí jednotlivých sídlišĢ – sídlištČ osídlovaná v 50. a 60. letech 20. století stárla výraznČ pomaleji než sídlištČ ze 70. a 80. let. NárĤst poproduktivní složky obyvatelstva byl v Hradci Králové, Pardubicích a dalších regionálních centrech vČtšinou 2,1 až 2,3 násobný, na sídlištích byl v prĤmČru mezi dvojnásobkem a 2,4 násobkem. Demografické zmČny na sídlištích ze 70. a 80. let byly ve znamení „srĤstání“ tČchto sídlišĢ s „mateĜskými“ mČsty (sídlištČ se mČnila daleko dynamiþtČji než mČsta jako celky); starší sídlištČ se demograficky mČnila pomaleji než ostatní þásti mČst. Obr. þ. 11: Podíl obyvatel panelových bytových domĤ v okresech regionu soudržnosti Severovýchod

Zdroj: ýSÚ (SLDB 2001)

PĜestože se nenaplnily katastrofické vize fyzického úpadku sídlišĢ (Ĝada z nich už pĜekroþila svoji plánovanou životnost), je velká þást panelových domĤ postavených koncem padesátých a v šedesátých letech 20. století dnes v pomČrnČ dezolátním stavu. Mezi podstatné vady panelových domĤ patĜí poruchy obvodového pláštČ þi poruchy vnitĜní konstrukce. NejþastČjšími pĜíþinami tČchto vad jsou nedostatky pĜi montáži a chybné projektové Ĝešení, které dohromady pĜedstavují témČĜ 70 %. Dalšími pĜíþinami jsou nevhodné užívání domu, stáĜí domu a zanedbaná údržba. Charakter nejþastČjších závad a jejich pĜíþin je v regionu soudržnosti Severovýchod podobný jako v celé ýeské republice. Tab. þ. 11: : NejþastČjší pĜíþiny závad panelových konstrukcí v ýeské republice v roce 2004

Nedostatky pĜi montáži Chybné projektové Ĝešení Nevhodné užívání domu StáĜí domu a zanedbaná údržba

37 % 29 % 18 % 16 % Zdroj: ýSÚ2005

Na rozdíl od bytových domĤ postavených jinými technologiemi, jsou panelové domy podstatnČ nároþnČjší na údržbu a vyžadují specifické postupy pĜi opravách. Roste výskyt plísní a riziko koroze pĜi úsporném vytápČní a po utČsnČní netČsností pĜi zateplování domĤ. To, že nedochází k masivní

64

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod devastaci známé ze sociální bytové výstavby v západních zemích a novČ i v nČkterých zemích bývalého východního bloku, je spíše dĤsledkem kombinace (snad) menšího výskytu zabudovaných konstrukþních vad, ještČ pĜijatelné míry údržby a ekonomicky ne zcela úsporného provozování, které napĜíklad pĜetápČním brání kondenzaci na konstrukþních prvcích. Panelová sídlištČ budou v nejbližších letech vyžadovat zpracování komplexních regeneraþních projektĤ a následné velmi rozsáhlé rekonstrukce. Náklady spojené s kompletní rekonstrukcí se dle odhadĤ pohybují mezi 250 000 Kþ a 400 000 Kþ na jeden byt. PĜekážkou je kapitálová slabost všech typĤ vlastníkĤ domĤ na sídlištích, je zde tedy zapotĜebí podpĤrných programĤ. Nedostateþná pozornost vČnovaná regeneraci sídlišĢ mĤže vést vedle dalšího fyzického chátrání k opouštČní jejich nejménČ atraktivních þástí obyvatelstvem þi nárĤstu a koncentraci sociálnČ problematických skupin do tČchto lokalit.

4.8 4.8.A

Regionální rozvoj a veĜejná správa Regionální disparity - analýza spádového území ORP

Pro hodnocení regionálních disparit v rámci regionu soudržnosti NUTS II Severovýchod bylo zvoleno þlenČní na správní obvody obcí s rozšíĜenou pĤsobností jako jednotek, které (pĜes Ĝadu problematických prvkĤ z hlediska vymezení, velikosti, vnitĜních i vnČjších vazeb aj.) lépe odrážejí rozdíly v ekonomické úrovni jednotlivých þástí Ĝešeného území než bývalé okresy. PĜi neexistenci nebo obtížné získatelnosti nČkterých, zejména ekonomických dat (napĜ. HDP se sleduje pouze do úrovnČ krajĤ), jsme pro hodnocení použili výbČr nČkolika geografických a ekonomických ukazatelĤ, pĜiĜadili jim rĤzné váhy podle dĤležitosti sledovaného jevu a jeho vlivu na sociálnČ ekonomický rozvoj a obodovali kladné i záporné odchylky od prĤmČru regionu soudržnosti. Vybrané ukazatele jsou barevnČ vyznaþeny v záhlaví hodnotící tabulky. Vybrané ukazatele: 2 x Hustota zalidnČní (v obyv./km v roce 2004) – váha 0,5, x PĜírĤstek obyvatel v období mezi posledními dvČma sþítáními lidu (1991-2001) – váha 0,5, x Obsazené pracovní pĜíležitosti (PP) na 1 000 ekonomicky aktivních obyvatel obvodu (SLDB 2001) – váha 1, x Registrovaná míra nezamČstnanosti k 31. prosinci 2004 (dle staré metodiky) – váha 2, x Podíl obyvatel s VŠ vzdČláním z celkové populace starší 15 let (SLDB 2001) – váha 2, x Poþet fyzických osob – podnikatelĤ na 1 000 obyvatel správního obv. (k 31.12.2004) – váha 2. Podle odchylky od prĤmČru regionu byly jednotlivým ORP pĜidČleny body v rozpČtí minus 5 bodĤ až plus 5 bodĤ, upraveny pĜidČlenými vahami (reflektují dopad konkrétních ukazatelĤ na hospodáĜský rozvoj oblasti) a podle výsledného souþtu bodĤ byly správní obvody ORP rozþlenČny do nČkolika kategorií od „velmi problémových“ až po „prosperující“. Mezi „velmi problémové“ a „problémové“ regiony se zaĜadily správní obvody obcí s rozšíĜenou pĤsobností, kde je Ĝídké osídlení, vysoká míra nezamČstnanosti, nízká nabídka volných pracovních míst, nízká úroveĖ vzdČlanosti populace a nízká podnikatelská aktivita. Vedle „periferních“ regionĤ jako je MoravskotĜebovsko, Frýdlantsko, Králicko þi Broumovsko byly do této kategorie zaĜazeny i regiony v blízkosti velkých mČst s vysokou vyjížćkou za prací do tČchto center – napĜ. PĜelouþ þi Nový Bydžov. V tČchto ORP je však mikroekonomická situace díky blízkosti velkých a silných center s dostupnou nabídkou pracovních pĜíležitostí podstatnČ lepší než u „periferních“ regionĤ, takže by bylo vhodnČjší zaĜazení do kategorie o jeden stupeĖ lepší, tj. mezi podprĤmČrné. Mezi „prosperující“ regiony se logicky Ĝadí hustČ zalidnČné aglomerace krajských mČst, ale i nČkteré další regiony s dobrou geografickou polohou, kvalitní nabídkou pracovních pĜíležitostí, nízkou nezamČstnaností a vyšší vzdČlaností obyvatelstva (napĜ. ORP Turnov). Hodnocení podle nČkolika vybraných ukazatelĤ samozĜejmČ nemĤže poskytnout zcela vyþerpávající pĜehled o sociálnČ ekonomické situaci konkrétního území (komplexní multikriteriální analýza by zĜejmČ vyžadovala použití vČtšího poþtu ukazatelĤ z rĤzných oblastí), pĜesto však poskytuje dostateþnČ relevantní informace o ekonomické úrovni Ĝešeného území. Problémem je obtížná porovnatelnost jednotlivých správních obvodĤ ORP v dĤsledku diametrálních rozdílĤ ve velikosti i poþtu obyvatel (napĜ. v Libereckém kraji je nejvČtší správní obvod ORP ýeská Lípa více než 10x vČtší než nejmenší Železný Brod; obdobné rozdíly jsou v poþtu obyvatel – i v dalších krajích).

65

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Obr. þ. 12: ýlenČní správních obvodĤ ORP regionu soudržnosti Severovýchod podle hospodáĜské prosperity

Zdroj: ýSÚ 2005 Tento zpĤsob hodnocení je pouze jedním z možných pĜístupĤ k identifikování územních disparit. Navržený algoritmus vychází z multikriteriálního hodnocení dle vybraných ukazatelĤ s vahami, jejichž výše se odvíjely od empirických zkušeností týmu zpracovatelĤ. Nelze však jej považovat za komplexní hodnocení regionu soudržnosti Severovýchod, které by sloužilo jako podklad pro rozhodování o stanovení území se zvýšenou podporou.

4.8.B

Charakteristika „problémových“ (hospodáĜsky slabých) regionĤ

Správní obvod ORP Moravská TĜebová je regionem s nejhorší situací na trhu práce v Pardubickém kraji. Registrovaná míra nezamČstnanosti více než dvojnásobnČ pĜevyšuje prĤmČr regionu soudržnosti Severovýchod a výraznČ nadprĤmČrná je rovnČž dlouhodobá nezamČstnanost. Podle výsledkĤ sþítání lidu v roce 2001 þinil podíl osob se základním vzdČláním vþetnČ neukonþeného mezi patnáctiletými a staršími 28 %, což byla druhá nejvyšší hodnota v Pardubickém kraji (po Králicku). OdvČtvové zamČĜení zamČstnanosti se vyznaþuje znaþnČ podprĤmČrným zastoupením ekonomicky aktivního obyvatelstva ve službách. Region je strukturálnČ postižen úpadkem tradiþních odvČtví zpracovatelského prĤmyslu, zejména textilu a velmi nepĜíznivý vliv na ekonomickou situaci a investiþní potenciál má pomČrnČ velká vzdálenost od ekonomicky silných center (Pardubice, Hradec Králové þi Olomouc). Perspektivy tohoto regionu významnČ ovlivní dobudování základní dopravní kostry v podobČ rychlostních komunikací R 35 a R 43, což by mČlo povzbudit zájem investorĤ o alokaci nových investic do této dosud periferní oblasti. Správní obvod obce s rozšíĜenou pĤsobností Frýdlant se nachází v nejsevernČjší þásti Libereckého kraje v tzv. Frýdlantském výbČžku, který je ze tĜí stran obklopen územím Polské republiky. PatĜí mezi hospodáĜsky nejzaostalejší oblasti Libereckého kraje s nejvyšší mírou nezamČstnanosti v kraji. PĜíþiny lze najít zejména ve špatné komunikaþní dostupnosti do vnitrozemí (oddČlení hĜbetem Jizerských hor), špatném stavu technické infrastruktury, historicky podmínČné nevhodné ekonomické struktuĜe (zemČdČlství, textilní prĤmysl, atd.), relativnČ nízké úrovni vzdČlanosti a sociální stability obyvatelstva. Zlepšení sociálnČ ekonomické situace Frýdlantska mĤže významnČ ovlivnit „otevĜení hranic“ do Polska a SRN po pĜijetí Schengenského protokolu a s ním spojené zvýšení mobility obyvatelstva a atraktivity pro investory. Významnou pĜíležitostí je také rozvoj nových forem cestovního ruchu a využití neobdČlávané zemČdČlské pĤdy, napĜ. pro produkci biomasy a výrobu biopaliva.

66

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Obdobná situace jako na Frýdlantsku je i u dalších periferních území pĜi þesko-polské hranici, tj. na Broumovsku a Králicku (špatná dopravní dostupnost, nízká vzdČlanost obyvatelstva, úpadek textilního prĤmyslu…), ale rovnČž i ve vnitrozemských regionech jako Svitavsko þi Hlinecko, þásteþnČ i Poliþsko a Chrudimsko, postižených prĤmyslovou restrukturalizací. Další skupinu tzv. „problémových“ regionĤ tvoĜí správní obvody ORP v zázemí velkých mČst (ORP PĜelouþ, ORP Nový Bydžov) s nízkou nabídkou pracovních pĜíležitostí a vysokou vyjížćkou za prací mimo region, pĜevážnČ do Pardubic, resp. Hradce Králové. (Negativní hodnocení tČchto regionĤ je dáno zejména nízkým podílem obsazených pracovních pĜíležitostí k poþtu ekonomicky aktivních, což je však kompenzováno nabídkou pracovních pĜíležitostí v blízkých krajských mČstech. Celková mikroekonomická situace je spíše Ĝadí k regionĤm podprĤmČrným). Na území Libereckého kraje patĜí mezi vymezené hospodáĜsky slabé oblasti kromČ Frýdlantska dalších 5 území; zaþlenČním do vČtších jednotek (ORP) se však tyto mikroregionální disparity stírají a správní obvody ORP dosáhly v bodovém hodnocení lepších kategorií (týká se to napĜ. hospodáĜsky slabých oblastí „Podralsko“, „Západní ýeskolipsko“ þi „Hrádecko-Chrastavsko“). Snižování regionálních disparit, resp. vyrovnávání rozdílĤ v sociálnČ ekonomické úrovni jednotlivých regionĤ NUTS II Severovýchod, bude dlouhodobý proces. Regionální politika se musí zamČĜit jednak na expanzi tzv. „rozvojových pólĤ“ (navázání hospodáĜsky slabých oblastí na prosperující regiony, napĜ. zlepšením infrastruktury, dopravní dostupnosti, podporu vyšších stupĖĤ vzdČlávání s cílem stabilizace kvalifikovaného obyvatelstva v regionu), jednak na cílenou podporu vytipovaných problémových oblastí (podpora podnikání, transferĤ výsledkĤ vČdy a výzkumu do praxe, rozvoj vhodných forem cestovního ruchu a samozĜejmČ i obnova a rozvoj technické a dopravní infrastruktury).

4.8.C

Problémy mČstského a venkovského prostoru

Problémy vČtších mČst i venkovského prostoru v regionu soudržnosti Severovýchod lze charakterizovat v obecné poloze, neboĢ frekventovaná témata se týkají vČtšiny mČst a venkovských þástí celé ýeské republiky. MČsta 13 nabízejí celkovČ vyšší standard životní úrovnČ, pĜedstavují administrativní, kulturní a spoleþenská centra regionu. Obyvatele mČst z dĤvodu koncentrace mČstských funkcí vykazují vyšší zamČstnanost v terciérním a kvartérním sektoru, dosahují vyšší stupnČ vzdČlání. VČková skladba obyvatel nebývá pĜíznivá, jsou silnČji zastoupeny starší vČkové kategorie. Tento stav se dále prohlubuje z dĤvodu demografického vývoje obyvatel mČst, která jsou mírnČ zisková vČtšinou pouze díky kladnému migraþnímu saldu (v posledním období se však projevuje úbytek obyvatel v dĤsledku stČhování do satelitních obytných komplexĤ v zázemí velkých mČst). Potenciální ohrožení podmínČné mČstských prostĜedím spoþívá ve vyšším výskytu sociálnČ patologických jevĤ (drogy, kriminalita…). MČsta také poskytují vyšší kvalitu bydlení, hodnocenou z hlediska vybavenosti a stáĜí domĤ, ovšem prĤmČrná plocha obytné plochy na obyvatele je ve srovnání s byty na venkovČ nižší. Z hlediska hodnocení environmentální kvality života jsou s mČstem spojeny zejména problémy s kvalitou životního prostĜedí. Ve mČstských regionech je vyšší úroveĖ zneþištČní složek životního prostĜedí, zvýšená emisní zátČž (v poslední dobČ vzrĤstá zejména produkce NOx v dĤsledku zvyšující se intenzity individuální dopravy), vyšší koncentrace hluku a prachu, vyšší produkce komunálních odpadĤ. MČsta se potýkají s problémy, spojené s intenzivní dopravou (nedostateþnČ vyĜešená dopravní infrastruktura, pĜetížené stávající silniþní sítČ, chybČjící obchvaty mČst, absence parkovacích ploch, omezování veĜejné dopravy v dĤsledku rĤstu nákladĤ na cenové vyrovnání MHD…). Vlivem vyšší hustoty zalidnČní, vyššího podílu zastavČné plochy jsou nižší hodnoty u výmČry zelenČ na obyvatele. Urbanistická struktura a hodnota mČsta bývá narušena existencí nevyužívaných pĜevážnČ prĤmyslových areálĤ (tzv. „brownfields“ – mezi nejvýznamnČjší patĜí v regionu Severovýchod zejména opuštČné textilky, koželužny, sklárny…), chátrajícími kulturnČ-historických památkami þi dalšími privátními objekty. StruþnČ lze definovat nejzávažnČjší problémy urbanizovaných prostorĤ takto: 1. pĜetížená dopravní infrastruktura s negativním dopadem na životní prostĜedí (hluk, exhalace), 2. nedostatek zelenČ a ploch pro denní rekreaci (relaxaci) obyvatel, 13

Existuje mnoho definic mČstského a venkovského prostoru. V pojetí ROP Severovýchod za mČstské oblasti jsou považovány aglomerace krajských a bývalých okresních mČst, dalších mČst nad cca 5 000 obyvatel a urbanizované prostory, tvoĜené propojením souvislého osídlení nČkolika menších mČst (napĜ. Tanvald - Smržovka – Desná)

67

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod 3. širší zastoupení sociálnČ patologických jevĤ v dĤsledku vyšší anonymity, silnČjšího zastoupení sociálnČ slabého a nepĜizpĤsobivého obyvatelstva a jeho koncentrace do urþitých lokalit, 4. existence nevyužívaných pĜevážnČ prĤmyslových areálĤ (brownfields) v dĤsledku transformace ekonomiky a restrukturalizace prĤmyslu. Venkovské oblasti regionu soudržnosti Severovýchod jsou charakteristické rozdrobenou sídelní strukturou 14 a velkým poþtem malých obcí. Na venkovČ dochází k postupnému vylidĖování, a to zejména v dĤsledku migraþních ztrát. Tento problém se však netýká zázemí velkých mČst, kde od 90. let 20. století probíhá proces tzv. „suburbanizace“ (vznikají satelitní sídla s dobrou dostupností do velkých mČst, pĜitom však díky nižší cenČ pozemkĤ nabízejí kvalitní obytné prostĜedí levnČji než tato mČsta). Atraktivními se stávají též venkovské oblasti s rekreaþní funkcí. Obyvatelé malých sídel vyjma výše uvedených oblastí (zázemí mČst, rekreaþní oblasti) mají vyšší zamČstnanost v primárním sektoru. Nedostatek pracovních pĜíležitostí a omezená mobilita za prací (problematická dopravní obslužnost a vysoké náklady na dojížćku za prací vzhledem k pĜíjmĤm a k nastavení parametrĤ „sociální sítČ“) zpĤsobují vyšší míru nezamČstnanosti. V nČkterých (zejména pĜíhraniþních) venkovských regionech se projevuje absence þi nedostatek stabilizovaných podnikatelských subjektĤ; regiony nejsou pro nové investory atraktivní (viz charakteristika „problémových“ regionĤ). Velkým problémem je pĜetrvávající selektivní migrace z periferních venkovských oblastí (jedná se jak o migraci vzdČlanČjší þásti populace, tak o složku ekonomicky aktivních, þímž postupnČ dochází ke zhoršování kvality lidských zdrojĤ a dalším negativním synergickým projevĤm). Kvalita poskytovaných služeb i jejich dostupnost je nižší, nabídka volnoþasových aktivit není dostateþnČ široká. Bytová výstavba v malých obcích nemá vysokou intenzitu, pĜevážnČ se jedná o výstavby rodinných domĤ. Obce mají starší domovní fond s horším technickým vybavením. Technická infrastruktura nedosahuje vždy potĜebné úrovnČ, problematický bývá nízký stupeĖ þištČní odpadních vod a nedoĜešené stĜední a malé zdroje zneþištČní ovzduší, výskyt starých ekologických zátČží, existence nevyužívaných (pĜevážnČ zemČdČlských) objektĤ, tzv. brownfields. Všechny uvedené faktory mají vliv na investiþní aktivitu a rozvoj podnikání, proto je vČtšina ekonomicky aktivních obyvatel vázána na dojíždČní za prací do velkých mČst. Dojížćka za prací je však determinována kvalitou dopravní infrastruktury i dopravní obslužností, která se po roce 1989 výraznČ zhoršila. Venkov obecnČ nabízí vyšší kvalitu pĜírodního prostĜedí, která je však vyvážena menší dostupností „služeb“ (v nejširším vymezení) pro obyvatele z hlediska kvantity i kvality. NejsložitČjší situace je v pĜíhraniþních venkovských regionech s pĜedváleþným nČmeckým osídlením, kde se absence pracovních pĜíležitostí v dĤsledku dopadĤ restrukturalizace zemČdČlství a tradiþního zpracovatelského prĤmyslu kombinuje s nízkou vzdČlaností, vyšší mírou sociální exkluze obyvatel a pomČrnČ nízkým stupnČm identifikace s prostĜedím. StruþnČ lze definovat nejzávažnČjší problémy venkovských prostorĤ takto: 1. vyšší míra nezamČstnanosti zpĤsobená útlumem zemČdČlství, nižší kvalifikací a nedostateþnou mobilitou obyvatel za prací, nižší mírou podnikatelských aktivit, 2. špatná úroveĖ dopravní obslužnosti, 3. nedostateþná a nekvalitní dopravní a technická infrastruktura, nízká úroveĖ obþanské vybavenosti a služeb, vyšší stáĜí a nižší kvalita bytového fondu. ěešením problematické situace, zejména v periferních venkovských regionech, je kombinace více opatĜení, spoþívající: 1. v cílené podpoĜe vhodných ekonomických aktivit pĜímo v tČchto venkovských oblastech (napĜ. alternativní zemČdČlství, zamČĜené na ekologické bioprodukty þi pČstování plodin pro energetické úþely – biomasy a výrobu biopaliv, specifické formy cestovního ruchu typu cyklo-, hippo- a agroturistika aj.), 2. v podpoĜe tzv. „rozvojových pólĤ“, tj. oblastí vhodných pro strategické investice (v návaznosti na dobudování dopravní a technické infrastruktury a infrastruktury pro rozvoj „lidských zdrojĤ“) a podstatné zlepšení systému dopravní obslužnosti, tj. spojení „periferních“ venkovských regionĤ s tČmito „rozvojovými“ póly. (TČmito rozvojovými póly nemusí být pouze velká mČsta. 14

Rozdrobenost sídelní struktury se pĜenáší do fragmentace místních veĜejných finanþních zdrojĤ, þímž dochází k podlomení vlastní investiþní kapacity malých obcí. Ty jsou v periferních venkovských oblastech jedním z klíþových rozvojových aktérĤ. Rozdrobenost veĜejných finanþních zdrojĤ neumožĖuje realizaci vČtších investiþních akcí, které by mohly mít významnČjší rozvojový efekt a omezené finanþní zdroje malých obcí mohou rovnČž pĜedstavovat klíþovou bariéru jejich pĜístupu ke zdrojĤm ze strukturálních fondĤ.

68

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Již dnes je patrný vliv napĜ. investice do rozvoje výroby v automobilce Škoda v Kvasinách na celý region podhĤĜí Orlických hor – ORP Rychnov nad KnČžnou þi Dobruška).

4.8.D

Iniciativa Regions for Economic Change

Dne 8. 11.2006 byla Evropskou komisí pĜijata nová iniciativa pro plánovací období 2007 - 2013 v rámci cíle Územní spolupráce s názvem: Regions for Economic Change. Ta pĜedstavuje nové pĜístupy k rozvoji regionálních a místních sdružení a pomáhá jim blíže spolupracovat s Komisí, aplikovat inovativní postupy a rychle naplĖovat programy v rámci cílĤ Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zamČstnanost a Evropská územní spolupráce. V rámci této iniciativy budou moci být v období 2007 - 2013 financovány projekty spadající pod cíl Evropská územní spolupráce a Urbact. Cílem Iniciativy je výmČna zkušeností dobré praxe mezi evropskými regiony v oblasti inovací a zprostĜedkovanČ i ekonomický rĤst a vyšší zamČstnanost (Lisbon Agenda). MČsta a regiony se budou moci sdružovat do sdružení zabývajících se urþitými tématy stanovenými Evropskou komisí (napĜ. jak udČlat Evropu atraktivnČjší pro investice a práci, zlepšení znalostí a inovací,…) V oblasti iniciativy Regions for Economic Change se ěO zavazuje: a) VytvoĜit nezbytná opatĜení, aby do obecného programovacího procesu byly zapojeny inovativní operace vztahující se k výsledkĤm sdružení, ve kterých má region úþast. b) Povolit pĜítomnost zástupce (jakožto pozorovatele) tČchto sdružení, ve kterých je region zahrnut, v Monitorovacím výboru, aby mohl podávat zprávu o pokroku v aktivitách sdružení. c) AlespoĖ jednou za rok zaĜadit na poĜad jednání Monitorovacího výboru zprávu o aktivitách sdružení a diskusi pĜíslušných návrhĤ, dotýkajících se programu. d) Informovat ve výroþní zprávČ o implementaci regionálních akcí zahrnutých v iniciativČ Regions for Economic Change initiative.

4.9

Zhodnocení dosavadních programĤ podpor

Cílem této þásti analýzy je kvalitativní zhodnocení souþasného programovacího období z pohledu krajĤ. Hodnocení vychází z evaluaþních projektĤ zpracovaných odborem Rámce podpory Spoleþenství, výroþních zpráv Sekretariátu Regionální rady NUTS II Severovýchod za rok 2004 a 2005, rozhovorĤ s pracovníky souþasné implementaþní struktury na úrovni krajĤ. ZobecĖuje výsledky dotazníkového šetĜení provedeného v regionu soudržnosti Severovýchod v únoru 2006.

4.9.A

Pohled krajských samospráv

Souþasný systém podpory regionálního rozvoje v ýR je charakteristický pĜedevším existencí velké Ĝady relativnČ menších podpĤrných programĤ (z hlediska jejich finanþního objemu), prostĜednictvím nichž plynou finanþní prostĜedky do regionĤ. Jedná se pĜedevším o národní podpĤrné programy. Zákon þ. 129/2000 Sb., o krajích v § 35 odst. 2 písm. d) definuje práva a povinnosti krajĤ, které za úþelem naplĖování strategických cílĤ realizují vlastní regionální politiku mimo jiné prostĜednictvím svých programĤ. Vzhledem k finanþním možnostem strukturálních fondĤ pro období 2007 – 2013 a k potĜebČ zajistit kofinancování projektĤ bude nutno provést zmČny tohoto systému smČĜující k vČtší koncentraci disponibilních finanþních zdrojĤ ýR.

4.9.B

Zhodnocení pĜedkládaných žádostí

V období 2004 -2006 žádosti o finanþní podporu ze Spoleþného regionálního operaþního programu výraznČ pĜevyšovaly kapacitu tohoto programu (ve 3 výzvách pĜedloženo 197 individuálních projektĤ a celkem schváleno 77, tj. 39 %). Pracovníci S-RR NUTS II Severovýchod zaznamenali pĜedevším následující problémy: x nízká kvalita pĜedložených projektĤ související s malou zkušeností pĜedkladatelĤ.

69


chybné zamČĜení projektĤ pak souviselo se snahou žadatelĤ pĜizpĤsobit svou potĜebu zamČĜení daného operaþního programu. pracovníci S-RR zaznamenali výraznČ odlišnou kvalitu u projektĤ konzultovaných a nekonzultovaných. zamČĜení jednotlivých opatĜení operaþního programu (vymezené uznatelnými aktivitami) nutila žadatele rozdČlovat komplexnČ zamČĜené projekty s logicky navazujícími aktivity do nČkolika projektĤ. u neinvestiþních projektĤ, pĜedevším do lidských zdrojĤ (opatĜení 3.2) se potvrdilo, že jde o projekty složitČjší na koordinaci a komunikaci a žadatelé se bojí, že nedosáhnou stanovených výstupĤ a výsledkĤ.

Každý kraj mČl možnost v rámci SROP požádat o 5 grantových schémat. V regionu soudržnosti SV bylo schváleno celkem 14 grantových schémat. V rámci OP LZZ pak kraje požádaly o 1 grantové schéma. Mezi hlavní problémy, patĜí: x nejasnost zadání a nedostateþná koordinovanost pĜi pĜípravČ GS ze strany Ĝídících orgánĤ, x þasto se mČnící informace a nedostateþný pĜístup k informacím o zmČnách, které byly relevantní i pro kraje jako poskytovatele dotace. NapĜ. u opatĜení 4.2.2 došlo s pĜíliš malým pĜedstihem pĜed samotným vyhlášením výzvy ke zmČnČ indikátoru „poþet lĤžek“, který již nebyl ve 3. kole výzvy hodnocen. Mnoho žadatelĤ již však mČlo zpracováno projekty zamČĜené právČ na zvýšení poþtu lĤžek, x problémy se vyskytly i v nedostateþné koordinaci se všemi složkami implementaþní struktury, x nejasnosti se zpĤsobilostí výdajĤ jak u individuálních projektĤ, tak akcí v rámci GS. NejdĤležitČjším þlánkem implementaþní struktury SROP na krajské úrovni jsou S-RR NUTS II Severovýchod a Regionální rada NUTS II Severovýchod. Stav pracovníkĤ sekretariátu byl postupnČ bČhem roku 2004 a 2005 doplĖován až na þtyĜi pracovníky, þinnost S-RR Pardubického a Libereckého kraje zajišĢují shodnČ tĜi pracovníci. Mezi nejþastČjší problémy patĜila funkþnost IS MONIT7+, problémy však byly operativnČ odstraĖovány. ýásteþné problémy se vyskytly také v oblasti komunikace mezi jednotlivými složkami implementaþní struktury. Pravidelným setkáváním vedoucích S-RR a ěO se je podaĜilo vyĜešit. Urþitou pĜekážku pĜedstavovala nevyjasnČnost aplikace þeské legislativy, NapĜ. problém s dokládáním vlivu projektu na lokality NATURA 2000 a EIA vyĜešilo MŽP vydáním Pokynu MŽP þ. 3/2004. Zákon þ. 40/2004 o veĜejných zakázkách nabyl úþinnosti 1. kvČtna 2004 a nadále pĜi jeho výkladu vznikají urþité nejasnosti, a to pĜedevším ve vztahu k projektĤm podnikatelĤ.

4.9.C

Pohled žadatelĤ

V rámci pĜípravy regionálního operaþního programu bylo provedeno dotazníkové šetĜení na území Pardubického, Královéhradeckého a Libereckého kraje. Dotazy se týkaly jejich zkušeností se souþasným obdobím, kdy se otázky vztahovaly na jakoukoli podporu, kterou daná organizace získala bez ohledu na zdroj (tzn. národní programy, pĜedvstupní fondy, Strukturální fondy atd.) Druhá þást dotazĤ se týkala plánĤ organizací na období 2007 – 2013. Z výsledkĤ dotazníkového šetĜení je patrné, že jak ve fázi pĜípravy projektĤ, tak pĜi jejich realizaci neustále chybí dostatek informací a pracovníkĤ, kteĜí by zajistili bezproblémovou realizaci projektĤ, což pĜímo souvisí s vysokou administrativní nároþností celého procesu. Pro období 2007 – 2013 chtČjí respondenti využít pĜedevším stávající pracovníky a ocenili by možnost jejich proškolení. Dalším problémem pak bylo zajištČní spolufinancování a následného plynulého financování bČhem realizace projektu. Respondenti pĜedpokládají v období 2007 – 2013 pĜedložení projektĤ v celkové hodnotČ 2,5 mld. Kþ, což svČdþí o velmi vysoké absorpþní kapacitČ území. Každý pátý respondent však nemá v tuto chvíli vyĜešeno spolufinancování projektu.

4.9.D

Využití výsledkĤ zhodnocení dosavadních podpor pro další období

Kraje jsou velmi aktivnČ zapojeny do pĜípravy nového programového dokumentu. Do nového rozpoþtového období vstoupily kraje s ohledem na nabyté zkušenosti s následujícími zámČry: x pĜipravit takový operaþní program, který lépe zohledĖuje specifické problémy regionu,

70

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod x x

x

v souladu s principem subsidiarity realizovat na regionální úrovni ty aktivity, které jsou svČĜeny do kompetencí krajĤ, obcí a jimi zĜizovaných institucí, vytvoĜit implementaþní strukturu s max. dvouúrovĖovou strukturou tak, aby byla zajištČna efektivnost informaþních a komunikaþních tokĤ a jednotnost výkladu pravidel na úrovni operaþního programu. Dále pak využít stávající pracovníky implementaþní struktury SROP, tj. pĜedevším pracovníky sekretariátĤ, popĜ. Centra pro regionální rozvoj a jejich Ĝady posílit o odpovídající poþet kvalifikovaných pracovníkĤ, zajistit dostateþnou finanþní kapacitu pro spolufinancování operaþního programu, systematicky budovat absorpþní kapacitu regionu.

V novém plánovacím období budou zohlednČny zkušenosti z pĜedchozích let prostĜednictvím pĜijetí následujících opatĜení: x zjednodušení implementaþní struktury (ěO ROP Severovýchod zajišĢuje veškeré potĜebné þinnosti sám bez mezistupnČ v podobČ zprostĜedkujících subjektĤ), x snížení poþtu pĜíloh pĜi pĜedkládání žádosti o dotaci - nČkteré povinné pĜílohy je možno doruþit až k podpisu Smlouvy, - finanþní zajištČní projektu bude prokazováno pouze þestným prohlášením žadatele (v pĜedchozím plánovacím období byl požadován i výpis z úþtu, úvČrový pĜíslib nebo výpis z usnesení zastupitelstva obce/kraje apod.), x odstranČn požadavek na zabezpeþení celé þástky pro financování projektu pĜed realizací projektu, x zavedeno etapové financování projektu, x vytvoĜení objektivnČjšího zpĤsobu hodnocení projektĤ s vČtším zamČĜením na kvalitu tČchto projektĤ a jejich pĜínos pro spoleþnost - navržena specifická kritéria pro jednotlivé oblasti podpory, která se zohlední pĜi hodnocení projektĤ, - vytvoĜení nových osnov studie proveditelnosti pro malé a velké projekty, - zapracování kapitol týkajících se CBA do osnovy studie proveditelnosti pro velké projekty (místo dvou dokumentĤ bude zpracováván pouze jeden zahrnující všechny relevantní informace), x zjednodušení administrace – oboustranná komunikace s žadateli/pĜíjemci prostĜednictvím IS a formou emailĤ, x zavedeno zpracování a podávání žádostí elektronicky prostĜednictvím webové aplikace a IS žadatele/pĜíjemce s automatickými datovými pĜenosy mezi IS žadatele/pĜíjemce (webové žádosti) a IS ěO s následujícími výhodami: - pĜístup k žádosti pĜes internet, - možnost vkládat pĜílohy v elektronické formČ, - automatické kontroly zadaných dat, - nápovČdy pĜímo v aplikaci, - zabezpeþení dat vytvoĜením uživatelského úþtu s pĜístupovým heslem, - generování unikátního kódu k zajištČní souhlasnosti dat pĜi pĜedání žádosti ěO, - usnadnČní pĜedání elektronické formy žádosti ěO importem do IS ěO na základČ kódu, x v rámci nČkterých oblastí podpory je možno využít kĜížového financování (možnost podpoĜit ty aktivity projektu, které jsou "mČkké" a je nezbytné je v rámci projektu realizovat), x partnerský pĜístup, x nový pĜehlednČjší systém dokumentace pro žadatele a pĜíjemce (informace pro žadatele a pĜíjemce budou obsaženy v menším poþtu dokumentĤ).

71


4.10 4.10.A

SWOT analýza Globální SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY x x x x x x x

Dlouhodobá prĤmyslová tradice, stabilizovaná zemČdČlská výroba a diverzifikace základny zpracovatelského prĤmyslu Území s kvalitním životním prostĜedím a významnými pĜírodními zdroji vþetnČ bohatých zdrojĤ podzemních a povrchových vod Atraktivní území s dobrými pĜedpoklady pro rozvoj cestovního ruchu spoþívající zejména v potenciálu pĜírodních i kulturnČ historických atraktivit a vybudované základní technické a turistické infrastruktuĜe Na celém území dostupné kulturní, sociální a zdravotní služby a nadregionální pĜesah zdravotnických zaĜízení ve specializovaných oborech RĤst vzdČlanosti obyvatel a existence 5 univerzit v regionu vþetnČ technického zamČĜení oborĤ s vČdeckovýzkumným potenciálem pro rozvoj inovaþního podnikání Výhodná poloha metropolitních aglomerací, hustá síĢ silnic a železnic Existence mezinárodního veĜejného letištČ v Pardubicích a modernizovaný I. železniþní koridor

SLABÉ STRÁNKY x x x x x x x x

Existence hospodáĜsky slabých regionĤ s nedostatkem pracovních pĜíležitostí, stabilizovaných podnikatelských subjektĤ a vysokou þetností chátrajících objektĤ a brownfields NedostateþnČ rozvinutá, pĜípadnČ chybČjící technická a dopravní infrastruktura (absence dálnic a rychlostních komunikací, nevyhovující stav silnic a železnic) Nedostateþná dopravní dostupnost a obslužnost venkovských oblastí NerovnomČrná intenzita rekreace a cestovního ruchu vzhledem k úrovni pĜírodní, sportovní a kulturní nabídky na území NUTS II Severovýchod, velká disproporce mezi rozvinutostí jednotlivých rekreaþních lokalit a stĜedisek Špatná sociální infrastruktura, nedostateþné zajištČní služeb obþanské vybavenosti a nevyhovující nebo chybČjící prostory pro kulturní, volnoþasovou a jinou spolkovou þinnost na venkovČ Nedostateþná provázanost profesní pĜípravy s trhem práce a nedostatek technických odborníkĤ Narušené životní prostĜedí v prĤmyslových a urbanizovaných oblastech, zejména v obcích s nevyĜešenou tranzitní dopravou NedostateþnČ využitý potenciál cestovního ruchu v dĤsledku nesystémové koordinace a malé propagace

PěÍLEŽITOSTI x x x x x x x x

Využití geografické pozice a atraktivity NUTS II Severovýchod pro uplatnČní podnikatelských aktivit tuzemských i zahraniþních investorĤ Rozvoj strategických služeb, progresivních oborĤ s vysokou pĜidanou hodnotou a high-tech prĤmyslu ve spolupráci se zahraniþními subjekty i regionální vČdeckovýzkumné základny Využití pĜírodních podmínek k rozvoji a modernizaci zemČdČlství a lesnictví s orientací na nové progresivní formy a s ohledem na ochranu pĜírody a krajiny Podpora využívání alternativních a obnovitelných zdrojĤ energie Rozvoj nových forem cestovního ruchu a narĤstající zájem turistĤ o nové, specifické produkty cestovního ruchu zajišĢující pracovní pĜíležitosti a alternativní zdroje pĜíjmĤ VytvoĜení funkþního systému koordinace aktivit v CR, založeného na vzájemné spolupráci krajĤ, soukromé i státní sféry, zájmových a profesních organizací Rozvoj kombinované dopravy (vybudování multimodálního logistického centra v Pardubicích, dokonþení splavnČní Labe do Pardubic, rozvoj veĜejných letišĢ) Rozvoj integrovaných dopravních systémĤ vþetnČ modernizace železnic a zvýšení podílu veĜejné hromadné dopravy

72


OHROŽENÍ x x x x x

x x x x x

4.10.B

RĤst nezamČstnanosti v dĤsledku nízké konkurenceschopnosti podnikĤ na evropském trhu Snížení atraktivity regionu pro investory z dĤvodu nedostatku financí na infrastrukturu, nedostateþného dopravního napojení a nedostateþné pĜipravenosti rozvojových ploch Nízká úroveĖ podpory vČdy, výzkumu a inovací a zavádČní výsledkĤ vČdecké a inovaþní þinnosti do praxe; nedostateþný rĤst produktivity práce s negativními dĤsledky na životní úroveĖ obyvatelstva Oddálení dobudování páteĜních komunikací regionu a trvalý nárĤst intenzity dopravy Nevyváženost mezi podmínkami ochrany životního prostĜedí a požadavky na rozvoj území a dopravu, nerespektování zásad trvale udržitelného rozvoje provozováním nevhodných ekonomických aktivit a nedostateþnou péþí o krajinu, zbyteþné a nevhodné zábory kvalitního pĤdního fondu Odliv þásti zahraniþní poptávky v dĤsledku nenalezení odpovídající nabídky (ubytování, stravování, komplexní produkty cestovního ruchu) a kvality ze strany subjektĤ angažovaných v cestovním ruchu Absence systému celoživotního vzdČlávání a nedostateþná atraktivita pracovních pĜíležitostí zejm. v zemČdČlství vedoucí k nárĤstu poþtu a rozlohy problémových regionĤ Nedostatek finanþních prostĜedkĤ na udržení rozsahu veĜejné hromadné dopravy a rozvoj technické infrastruktury vþetnČ informaþních technologií Celkový dlouhodobý úbytek poþtu obyvatel zejména pĜirozenou mČnou, zhoršování demografické struktury obyvatelstva, postupné stárnutí populace, zvyšující se podíl starých a zdravotnČ postižených obþanĤ v dĤsledku nepĜíznivé demografické situace Nejsou garantovány dlouhodobé finanþní toky (zdroje) do rozvoje CR

Prioritní osa: Rozvoj dopravní infrastruktury

SILNÉ STRÁNKY x x x x

Výhodná poloha aglomerace Hradec Králové – Pardubice – Chrudim a Liberecko – Jablonecké aglomerace Hustá síĢ silnic a železnic Modernizovaný I. železniþní koridor, který je souþástí koridoru Berlín – Praha – Brno – VídeĖ Existence veĜejného mezinárodního letištČ v Pardubicích, které je jedno z pČti páteĜních letišĢ v ýR

SLABÉ STRÁNKY x x x x x

Absence dálnic a rychlostních komunikací a v dĤsledku toho pĜetíženost stávající komunikaþní sítČ Nevyhovující technický stav silnic II. a III. tĜídy, místních komunikací a železniþní sítČ Nedostateþná dopravní obslužnost území, chybČjící koordinace a návaznost železniþní a silniþní hromadné osobní dopravy Nedostateþná dopravní dostupnost a obslužnost nČkterých pĜíhraniþních a podhorských oblastí a oblastí s Ĝidším osídlením NedostateþnČ rozvinutá, pĜípadnČ chybČjící technická a dopravní infrastruktura v nČkterých venkovských a ménČ urbanizovaných oblastech, zejména v malých obcích

PěÍLEŽITOSTI x x x

Geograficky výhodná poloha území od severního cípu ýR, sousedící s NČmeckem, pĜes ýesko-polské pĜíhraniþí až po východní þást a pomezí s Moravou s prĤnikem do oblastí ýeskomoravské vrchoviny a rozsáhlými polohami v nížinné oblasti Polabí Zvýšení podílu veĜejné hromadné dopravy na celkových pĜepravních výkonech Rozvoj integrovaných dopravních systémĤ vþetnČ modernizace páteĜních železniþních tratí a budování pĜestupních terminálĤ mezi jednotlivými druhy doprav

73

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod x x x

Rozvoj letecké dopravy: trvalé posilování významu mezinárodního letištČ v Pardubicích, rekonstrukce letištČ v Liberci a Hradci Králové a obnova statutu mezinárodního letištČ Vybudování multimodálního logistického centra v Pardubicích Dokonþení splavnČní úseku Labe mezi Chvaleticemi a Pardubicemi a vybudování koncového pĜístavu v Pardubicích

OHROŽENÍ x x x x x x

4.10.C

Oddálení dobudování páteĜních komunikací regionu, nepropojení regionu na transevropské dopravní sítČ v odpovídajících parametrech Trvalý nárĤst intenzity dopravy (dopravní kolapsy, nehodovost, zhoršování životního prostĜedí ve mČstech a obcích extrémnČ zatížených tranzitní, zejména nákladní dopravou) Další snižování dostupnosti a významu okrajových a špatnČ dostupných oblastí regionu Nedostatek finanþních prostĜedkĤ na udržení rozsahu hromadné veĜejné dopravy a její útlum Absence kvalitního železniþního spojení vČtšiny území regionu s ostatními þástmi ýeské republiky s výjimkou okresĤ napojených na I. železniþní koridor Snížení atraktivity regionu pro zahraniþní investory z dĤvodu nedostateþného dopravního napojení

Prioritní osa: Rozvoj mČstských a venkovských oblastí

SILNÉ STRÁNKY x x x x x x x x x

Dostupnost základní sociální a zdravotní péþe na celém území Zvyšující se kvalita bydlení a zájem o obydlení v nČkterých venkovských lokalitách pĜedevším v zázemí mČst a v rekreaþnČ atraktivních oblastech Rozvoj neziskového sektoru, aktivní spolkový život, rozvíjející se pĤsobení neziskového sektoru také v oblasti kulturních, zdravotnických a sociálních služeb Nadregionální pĤsobnost krajských nemocnic ve specializovaných oborech Existence 5 univerzit na území NUTS II s nabídkou oborĤ technických, ekonomických, pĜírodních a humanitních vČd RĤst celkové úrovnČ vzdČlanosti obyvatel Území s kvalitním životním prostĜedím bez extrémnČ vysokých ekologických zátČží Velká rozloha chránČných území, vþetnČ Krkonošského národního parku. Existence biosférické rezervace. Významné pĜírodní zdroje – nerostné bohatství, lesy, pĤdy, bohaté zdroje podzemních a povrchových vod - vodohospodáĜsky významná oblast

SLABÉ STRÁNKY x x x x x x x x x

Nedostateþné materiálnČ-technické vybavení pro výuku na Ĝadách škol Nevyhovující prostory a stav budov Ĝady škol Existence nevyužívaných a chátrajících objektĤ a zanedbaných ploch v regionu (pĜevážnČ zemČdČlské objekty, objekty obþanské vybavenosti a další) a nízký zájem o jejich revitalizaci Narušené životní prostĜedí v prĤmyslových a urbanizovaných oblastech s vyšší koncentrací prĤmyslu, nedoĜešené staré ekologické zátČže Nedostatek stabilizovaných podnikatelských subjektĤ a pracovních pĜíležitostí ve venkovských oblastech, chybČjící obchodní síĢ a služby, nízká mobilita pracovní síly zpĤsobená špatnou dopravní obslužností Nevyhovující nebo chybČjící prostory pro kulturní, volnoþasovou a jinou spolkovou þinnost v malých obcích PĜetrvávající imisní zátČž pĜedevším z malých, stĜedních a mobilních zdrojĤ zneþištČní, zvýšená hluková zátČž zejména v obcích s nevyĜešenou tranzitní dopravou Rozdrobená sídelní struktura – velký poþet malých obcí X vysoká koncentrace osídlení v aglomeraþních oblastech SilnČ excentrická poloha krajského mČsta v Královéhradeckém a Pardubickém kraji

74


Špatná sociální infrastruktura a nedostateþné zajištČní služeb obþanské vybavenosti na venkovČ Nedostateþné technické vybavení a informaþní propojení zdravotní infrastruktury Vysoký podíl bytĤ v panelových domech ve mČstech, špatný technický stav panelových domĤ

PěÍLEŽITOSTI x x x x x x x x x x x x

Pokraþování optimalizace, zvyšování kvality a technologického vybavení zdravotnických a sociálních služeb, rozvoj nových služeb Zlepšení podmínek pro rozvoj organizací, spolupráce a aktivit v oblasti trávení volného þasu obyvatel KvalitnČjší výuka na všech typech škol prostĜednictvím modernizovaného vybavení škol kvalitními uþebními pomĤckami, pĜístroji, poþítaþi Podpora alternativních þi nadstandardních vzdČlávacích programĤ Rekonstrukce prostor a budov škol Rozvoj ekologicky orientovaného a multifunkþního zemČdČlství smČĜující k zachování krajinných funkcí jako zdroj budoucích nových pracovních míst na venkovČ Energetické a materiálové využívání odpadĤ a podpora využití produktĤ vyrobených z odpadĤ Stanovení indikátorĤ udržitelného rozvoje v jednotlivých regionech Vyšší úroveĖ využití podpĤrných programĤ pro podporu zemČdČlství, lesnictví a rozvoj venkova VytvoĜení vhodného prostĜedí (legislativního i finanþního) a posilování orientace na využití místních obnovitelných energetických zdrojĤ a využívání energeticky druhotných surovin Využití agroturistiky jako alternativního zdroje pĜíjmĤ a pracovních pĜíležitostí ZajištČní ochrany kvalitního pĤdního fondu pro udržitelný rozvoj krajiny a pĜírodních hodnot

OHROŽENÍ x x x x x x x x x

4.10.D

NárĤst sociálnČ patologických a dalších nežádoucích jevĤ (kriminalita, drogy, gamblerství, alkoholismus, zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva aj.) zejména v mČstských oblastech Celkový dlouhodobý úbytek poþtu obyvatel zejména pĜirozenou mČnou, zhoršování demografické struktury obyvatelstva, postupné stárnutí populace, zvyšující se podíl starých a zdravotnČ postižených obþanĤ v dĤsledku nepĜíznivé demografické situace Rozvoj nevhodných ekonomických aktivit s dopadem na životní prostĜedí, zvyšování eutrofizace vod, nedostateþná péþe o krajinu NárĤst poþtu nebo rozlohy problémových mikroregionĤ v dĤsledku nedostateþných pracovních pĜíležitostí Další pokles zemČdČlské výroby vedoucí k devastaci krajiny Nedostateþná atraktivita pracovních pĜíležitostí v sektoru zemČdČlství pro mladé a kvalifikované lidi Nevyváženost mezi podmínkami ochrany krajiny a životního prostĜedí a požadavky na rozvoj území, nerespektování zásad trvale udržitelného rozvoje, zbyteþné a nevhodné zábory kvalitního pĤdního fondu Ohrožení kvality životního prostĜedí v dĤsledku narĤstající a neusmČrĖované individuální automobilové dopravy Pokraþující absence systému celoživotního vzdČlávání a systémĤ uznávání kvalifikací a certifikace

Prioritní osa: Cestovní ruch

SILNÉ STRÁNKY x x x

Významný pĜírodní potenciál, atraktivní území s dobrými pĜedpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, pestrost rĤzných typĤ krajin a atraktivních pĜírodních lokalit (vodní plochy a toky, skalní mČsta, chránČná území...) Oblast vhodná pro celoroþní rekreaþní pobyty a sportovní aktivity Vybudovaná základní technická a turistická infrastruktura (hotely, penziony, zaĜízení pro sportovní vyžití, znaþené trasy)

75


Rozvíjející se nabídka a zlepšující se kvalita zimních stĜedisek celostátního významu Bohaté kulturnČ-historické dČdictví regionu, vþetnČ existence památky zaĜazené do seznamu UNESCO (zámek v Litomyšli) Cenová konkurenceschopnost základních služeb CR v mezinárodním kontextu Kvalitní síĢ tradiþních pČších tras

SLABÉ STRÁNKY x x x x x x x x x x x x x

NerovnomČrné rozložení intenzity rekreace a cestovního ruchu vzhledem k úrovni pĜírodní, sportovní a kulturní nabídky na území NUTS II Severovýchod, velká disproporce mezi rozvinutostí infrastruktury cestovního ruchu jednotlivých lokalit a rekreaþních stĜedisek Nedostatek finanþního kapitálu (soukromého i veĜejného) pro investice do CR NedostateþnČ využitý potenciál cestovního ruchu v dĤsledku nesystémové koordinace a malé propagace Problémy s horší dostupností a nedostateþným dopravnČ-infrastrukturním zázemím nČkterých turistických území a atraktivit CR Malý poþet ucelených produktĤ cestovního ruchu Nedostateþný rozvoj a uplatĖování organizace cestovního ruchu (destinaþního managementu) NerovnomČrná a neodpovídající kvalita pĜevažující nabídky ubytovacích a stravovacích služeb, struktura neodpovídající poptávce Absence (nebo malá nabídka) doprovodné infrastruktury a služeb (aktivit) v zimních i letních stĜediscích Absence informaþního a orientaþního systému cestovního ruchu v nČkterých þástech turistických regionĤ Nízká výtČžnost ubytovacích kapacit Nedokonþená realizace cykloturistických tras (neucelený systém cyklotras, absence služeb na cyklotrasách, nekvalitní povrchy využívaných komunikací) Nízký poþet kategorizovaných a certifikovaných ubytovacích zaĜízení Absence profesních sdružení podnikatelĤ v CR

PěÍLEŽITOSTI x x x x x x x x x x x x

Zvýšení atraktivity ýR jako destinace mezinárodního CR Rozvoj nových forem cestovního ruchu NarĤstající zájem turistĤ o nové, specifické produkty cestovního ruchu Využití dobrého jména známých zimních stĜedisek pro rozšíĜení celkové nabídky produktu „zimní turistika“ Rozvoj pĜeshraniþní spolupráce v oblasti CR VytvoĜení funkþního systému koordinace aktivit v CR, založeného na vzájemné spolupráci krajĤ, soukromé i státní sféry, zájmových a profesních organizací RĤst zájmu ze strany turistĤ o využití kulturních specifik regionĤ (tradiþní Ĝemesla, lidové kultury) Rozvoj kongresové a incentivní turistiky RozšíĜení nabídky služeb kulturních institucí pro rozvoj cestovního ruchu Difúze návštČvníkĤ Prahy do ostatních krajĤ ýR Zvýšení kulturního významu a využití kulturních památek pro rozvoj cestovního ruchu Využít principĤ trvalé udržitelnosti pro vČtší pĜitažlivost a konkurenceschopnost turistických regionĤ, postupný pĜechod z certifikace kvality na další stupeĖ – certifikaci ekologickou

OHROŽENÍ x x x

Odliv þásti zahraniþní poptávky v dĤsledku nenalezení odpovídající nabídky (ubytování, stravování, komplexní produkty cestovního ruchu) a kvality ze strany subjektĤ angažovaných v cestovním ruchu Nekoordinovaný rozvoj a nízká kvalita služeb v cestovním ruchu (nedostateþná nabídka ubytovacích a gastronomických služeb) Nízká konkurenceschopnost nČkterých ménČ atraktivních oblastí

76

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod x x x x x x x x

4.10.E

Zhoršování stavu historických objektĤ a turistické infrastruktury z dĤvodu jejich nedostateþného financování Nejsou garantovány dlouhodobé finanþní toky (zdroje) do rozvoje CR Zahlcení turistických oblastí individuální automobilovou dopravou zanedbáním podpory veĜejné dopravy, zejména železniþní PĜetížení vyhlášených zimních i letních stĜedisek NedostateþnČ rychle se rozvíjející adekvátní organizaþní, Ĝídící a informaþní infrastruktura pro cestovní ruch Nízká míra koexistence mezi podmínkami ochrany životního prostĜedí a požadavky na rozvoj cestovního ruchu Pokraþující absence skuteþné národní strategie CR Úbytek trvale bydlících obyvatel z krajinnČ a turisticky nejhodnotnČjších oblastí

Prioritní osa: Rozvoj podnikatelského prostĜedí

SILNÉ STRÁNKY x x x x

Dlouhodobá tradice technického know-how díky tradici strojírenského, chemického, skláĜského a elektrotechnického prĤmyslu Existence vysokých škol technického zamČĜení v regionu s vČdeckovýzkumným potenciálem pro rozvoj inovaþního podnikání Dostateþná diverzifikace prĤmyslové základny s výrazným podílem malých a stĜedních firem a jejich relativnČ rovnomČrné zastoupení v regionu Významné zastoupení a rĤst poþtu podnikĤ se zahraniþní majetkovou úþastí a zahraniþních firem

SLABÉ STRÁNKY x x x x x x

Vysoká þetnost prĤmyslových a neprĤmyslových brownfields, problematické využití starých prĤmyslových areálĤ a bývalých vojenských prostorĤ NedostateþnČ pĜipravené a zainvestované rozvojové plochy pro podporu investic Nesoulad a nedostateþná provázanost profesní pĜípravy s trhem práce – pĜetrvávající nedostatek technických odborníkĤ zejména ve strojírenství a IT Nedostateþné propojení a spolupráce vČdeckého potenciálu vysokých škol a prĤmyslových podnikĤ a firem v regionu NedostateþnČ rozvinutý sektor tzv. strategických služeb (IT, e-business, marketing, rozvoj lidských zdrojĤ) Existence hospodáĜsky slabých mikroregionĤ, zejména venkovského charakteru, s nekvalitní infrastrukturou, nedostatkem stabilizovaných podnikatelských subjektĤ a pracovních pĜíležitostí

PěÍLEŽITOSTI x x x x x x x

VytvoĜení systému investiþních podpor a pĜíprava ploch a areálĤ pro pĜíchod nových investorĤ orientovaných na produkcí s vyšší pĜidanou hodnotou Využití transferu inovací ke zvýšení konkurenceschopnosti všech subjektĤ v regionu; vznik a rozvoj podnikatelských inkubátorĤ, technologických a vČdeckotechnických parkĤ. Rozvoj strategických služeb, progresivních oborĤ s vysokou pĜidanou hodnotou a high-tech prĤmyslu ve spolupráci se zahraniþními subjekty a firmami, vþetnČ zapojení regionální vČdeckovýzkumné základny i vČdeckého a technického potenciálu vysokých škol Rozvoj podnikání v oblasti IT, e-business, podpora nových technologií s cílem zvýšit konkurenceschopnost podnikatelské sféry VytváĜení a rozšiĜování klastrĤ na podporu spolupráce oborovČ pĜíbuzných subjektĤ s cílem usnadnČní expanze na zahraniþní trhy Využití pĜíznivého image regionu Severovýchod jako regionu s kvalifikovanými, ale relativnČ levnými lidskými zdroji pro pĜilákání odpovídajících investic a aktivit Využití geografické pozice a atraktivity NUTS II Severovýchod pro uplatnČní podnikatelských aktivit tuzemských i zahraniþních investorĤ

77


OHROŽENÍ x

x x x

x

Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v regionu, všeobecný pokles zájmu o technické obory nedostateþné provázání systému vzdČlávání s potĜebami prĤmyslu; odliv absolventĤ terciárního vzdČlávání do jiných teritorií (zejména Prahy) – oslabování intelektuální základny regionu Nízká úroveĖ podpory vČdy, výzkumu a inovací a zavádČní výsledkĤ vČdecké a inovaþní þinnosti do praxe; nedostateþný rĤst produktivity práce a tím i mezd v regionu s negativními dĤsledky na životní úroveĖ obyvatelstva Snížení atraktivity regionu pro zahraniþní investory z dĤvodu nedostateþného dopravního napojení a nedostateþné pĜipravenosti rozvojových ploch; nedostatek finanþních zdrojĤ na reprodukci a rozvoj technické infrastruktury RĤst nezamČstnanosti, zejména dlouhodobé v dĤsledku nedokonþené restrukturalizace podnikĤ a jejich nízké konkurenceschopnosti na evropském trhu a pĜesunu zájmu zahraniþních i domácích firem s jednoduchou výrobou za levnou pracovní silou do jiných teritorií Nedostateþný rozvoj malých a stĜedních podnikĤ v sekundárním a terciárním sektoru; snížení schopnosti místního trhu absorbovat vhodnou pracovní sílu

78


5

Strategie

5.1

Východiska strategie

Základním vnitĜním východiskem volby strategie jsou dva dokumenty, a to socioekonomická analýza a analýza SWOT. Socioekonomická analýza regionu soudržnosti Severovýchod zmapovala problematické okruhy dalšího rozvoje regionu a následnČ definovala ty oblasti, na které by se mČla zamČĜit, pozdČji definovaná, strategie rozvoje regionu. PĜedmČtem analýzy SWOT bylo urþit silné stránky regionu, u kterých lze vysledovat velký potenciál rozvoje a na nichž lze stavČt pĜi realizaci strategie. Dále slabé stránky, které je potĜeba eliminovat þi potlaþit s cílem omezení dopadu potenciálních rizik. Silné stránky regionu soudržnosti Severovýchod spoþívají zejména v husté dopravní síti (silnice, železnice, letištČ), stabilizované ekonomické základnČ, vysokém poþtu škol, dostupných sociálních a zdravotnických službách, ve velkém množství pĜírodních a kulturnČ historických atraktivit a kvalitních podmínkách pro cestovní ruch. Silné stránky regionu mají trvalý charakter a lze na nich velmi úspČšnČ stavČt v rámci realizace strategie. Slabé stránky regionu pĜedstavují ty oblasti, které byly doposud opomíjeny, nebo ve kterých došlo v prĤbČhu þasu k znatelnému zhoršení. V regionu lze vysledovat hospodáĜsky slabé oblasti s velkou nezamČstnaností a nižší ekonomickou aktivitou. V celém regionu lze vysledovat špatný stav infrastruktury, zejména dopravní, velké množství zchátralých a nevyužitých areálĤ a objektĤ, špatnou sociální infrastrukturu (vþetnČ infrastruktury pro vzdČlávání a zdravotnictví), nedostateþné zajištČní služeb obþanské vybavenosti a neprovázanost veĜejných služeb, mající za následek nižší efektivnost vynakládaných zdrojĤ. Tyto oblasti bude nutné v rámci realizace strategie prostĜednictvím veĜejných intervencí posílit a dále rozvíjet, protože se jedná o dĤležité oblasti brzdící rozvoj regionu. NeĜešení tČchto problémĤ by mČlo za následek podvázání jeho dalšího rozvoje regionu na dlouhá desetiletí. Na druhé stranČ se regionu nabízejí pĜíležitosti, které se díky rozvoji silných stránek a posilnČní slabých stránek mohou stát významným impulsem pro nastartování podstatnČ rychlejšího rozvoje regionu. V tomto smČru lze využít pĜíležitostí v rozvoji nových produktĤ a služeb s vysokou pĜidanou hodnotou v oblasti strategických služeb, ve využití vČdeckotechnického potenciálu regionu, v rozvoji dopravního systému, ve vytvoĜení funkþního systému informací a koordinace aktivit v oblasti cestovního ruchu, v rozvoji veĜejných služeb pro obyvatelstvo a ve využití geografické polohy a pĜírodních podmínek regionu. Region je již dnes ohrožen Ĝadou rizik spoþívajících zejména v nedostateþném rozvoji oblastí, které jsou klíþové pro ekonomickou výkonnost a konkurenceschopnost. Rizika spoþívají zejména v nízké atraktivitČ regionu z dĤvodu špatné infrastruktury, nízkých výdajĤ na vČdu a výzkum, do progresivních technologií a na rozvoj lidských zdrojĤ. Velkým rizikem do budoucna je zhoršování demografické struktury obyvatelstva regionu a absence systému celoživotního uþení. Na základČ zpracované socioekonomické analýzy a analýzy SWOT bylo možné definovat globální cíl udávající základní smČr rozvoje regionu. Bylo možné identifikovat klíþové oblasti, na které by se mČl region soustĜedit, aby tento globální cíl naplnil. Klíþové oblasti rozvoje regionu se staly základem pro formulování specifických cílĤ ROP Severovýchod - konkrétních oblastí, ve kterých region bude maximalizovat úþinky/pĜínosy veĜejných intervencí. Základním vnČjším východiskem pro formulaci strategie jsou priority nadĜazených programových dokumentĤ všech tĜí krajĤ tvoĜících NUTS II Severovýchod, EU a ýR. Na úrovni krajĤ jsou to strategické rozvojové dokumenty definující hlavní priority rozvoje, dále jsou to tématicky zamČĜené koncepþní dokumenty definující cíle v rámci konkrétní vymezené oblasti. Na národní úrovni je to Národní rozvojový plán a navazující Národní strategický referenþní rámec tvoĜící spojnici mezi národními a evropskými prioritami. Na evropské úrovni se jedná o Strategické obecné zásady Spoleþenství definující základní rozvojovou strategii EU v oblasti hospodáĜské a sociální soudržnosti.

79


5.2

Hlavní znaky strategie

Strategie a z ní vycházející pĜesnČ specifikované regionální veĜejné intervence se zamČĜují na hlavní problémové oblasti územního rozvoje regionu. Regionální intervence jsou souþástí celé soustavy veĜejných intervencí zahrnující také tématické operaþní programy. Efektivním využitím finanþních zdrojĤ z regionálního a sektorových/tematických operaþních programĤ budou komplexnČ Ĝešeny všechny klíþové problémy regionu a naplĖovány globální a specifické cíle programu. Zatímco v sektorových operaþních programech jsou intervence zamČĜeny podle témat, je v ROP Severovýchod akcentován komplexní pĜístup s výrazným zamČĜením na zlepšení fyzického prostĜedí, resp. jeho atraktivity nejen pro obyvatele regionu a jeho návštČvníky, na zvyšování dostupnosti a mobility obyvatel, obecnČ na zvyšování kvality života v regionu. Souþástí je vytvoĜit pĜedpoklady pro rĤst investic v regionu. Z hlediska územní diferenciace je ROP Severovýchod orientován na Ĝešení problémĤ mČst a venkovských oblastí, resp. posílení vazeb mezi mČstskými centry a jejich venkovským zázemím. Z tohoto úhlu pohledu jsou podporovány zejména dopravní dostupnost, rozvoj cestovního ruchu, zvyšování kvality dopravní infrastruktury a infrastruktury v oblasti zdravotnictví, sociálních vČcí, vzdČlávání ad. Souþástí intervencí je revitalizace a regenerace vybraných þástí mČst. V prĤbČhu realizace programu dojde ke zhodnocení infrastruktury zejména v majetku krajĤ a mČst a ke zvýšení kvality veĜejných služeb. VeĜejné intervence budou mít zprostĜedkovanČ pozitivní dopad i na životní prostĜedí, a to zejména v oblasti dopravní infrastruktury. ProstĜednictvím podpory malých mČst a venkovských oblastí bude podpoĜen vyvážený rozvoj v celém regionu. Princip uplatĖování rovných pĜíležitostí je obsažen v celém dokumentu.

5.3

Strategie regionu soudržnosti Severovýchod

Strategie regionu soudržnosti Severovýchod vychází ze strategických rozvojových dokumentĤ Královéhradeckého, Pardubického a Libereckého kraje a je s nimi plnČ kompatibilní. Cílem strategie regionu soudržnosti NUTS II Severovýchod v dlouhodobém horizontu 20 let je, aby region Severovýchod byl atraktivním prosperujícím a konkurenceschopným regionem, se stabilním sociálním prostĜedím, regionem respektujícím zásady udržitelného rozvoje. Cílem je, aby se region stal silnou nedílnou integrální souþástí evropského prostoru. ObyvatelĤm by mČla být zajištČna a umožnČna vysoká kvalita života. Všechny složky života se budou harmonicky a vyváženČ rozvíjet s ohledem na budoucí generace. Stanovený cíl bude naplĖován postupným dosahováním cílĤ v jednotlivých prioritních oblastech. Prioritami regionu je následujících šest oblastí:

doprava a infrastruktura vyvážený rozvoj mČst a venkova ekonomika a zamČstnanost cestovní ruch lidské zdroje životní prostĜedí

Doprava a infrastruktura Tato prioritní oblast je zamČĜena na zkvalitnČní dopravní infrastruktury, zlepšení dostupnosti a obslužnosti celého území, na modernizaci technické infrastruktury a v neposlední ĜadČ na zkvalitnČní informaþní infrastruktury a telekomunikaþních technologií. Pro vyvážený rozvoj regionu ve všech jeho aspektech je nezbytné dbát o vytvoĜení podmínek pro zajištČní kvalitní dopravní dostupnosti území a zlepšení technické a informaþní infrastruktury pĜi respektování ochrany životního prostĜedí. Jedním z pĜedpokladĤ ekonomického rĤstu regionu je zajištČní kvalitní dopravní infrastruktury, která je významnou podmínkou a pĜedpokladem pro rozvoj území a ovlivĖuje atraktivitu daného místa. Nedostateþná infrastruktura podstatnČ snižuje investiþní aktivitu regionĤ a mČst a tím jejich

80

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod konkurenceschopnost. Nevyhovující technický stav regionální silniþní sítČ komplikuje dopravu na území regionu. Proto je tĜeba napojit region na transevropské dopravní sítČ a rekonstruovat stávající silniþní síĢ vþetnČ souvisejícího zázemí. Rychlé spojení mezi evropskými regiony umožní rozvoj letecké dopravy na území regionu. Podpora kombinované dopravy s budováním multimodálních terminálĤ povede ke snížení zátČže silniþní sítČ tranzitní nákladní dopravou. V železniþní dopravČ je pozornost zamČĜena na modernizaci páteĜní celostátní sítČ s vazbou na sousední regiony a zachování, popĜ. obnovu drah regionálních dle pĜepravních potĜeb. Dopravní obslužnost je dĤležitým faktorem kvality života v regionu a hraje klíþovou úlohu pro volbu místa bydlištČ a pracovištČ obyvatel. Problémem je dopravní dostupnost venkovských a pĜíhraniþních oblastí, z toho dĤvodu je proto kladen dĤraz na zlepšení dopravní obslužnosti zejména v odlehlých þástech regionu. Kvalitní technická infrastruktura pĜedstavuje jednu ze základních podmínek komplexního rozvoje regionu a je nepostradatelná jak pro rozvoj ekonomických aktivit, tak pro zajištČní mnoha potĜeb moderního života. Proto je tĜeba rekonstruovat stávající zastaralou technickou infrastrukturu a podporovat i rozvoj nové infrastruktury. Rozvoj informaþních sítí je velice významný pro ekonomický rozvoj regionu, pĜedevším pro jeho odlehlé oblasti. Disponibilita progresivních forem telekomunikaþní a informaþní infrastruktury mĤže být základem pro pĜekonání problémĤ zpĤsobených vzdáleností jak pro podnikání, tak pro vzdČlávání a sociální rozvoj. Ve vyspČlých zemích se zvyšuje význam moderních informaþních a telekomunikaþních technologií, které jsou pilíĜem znalostní ekonomiky. V regionu je tak potĜeba zajistit páteĜní komunikaþní infrastrukturu a budovat sítČ v okrajových oblastech s nedostateþnou dostupností tak, aby se dosáhlo optimální dostupnosti informaþních a telekomunikaþních technologií pro všechny obyvatele regionu. Vyvážený rozvoj mČst a venkova Prioritní oblast je zamČĜena na tyto strategické cíle: rozvoj mČstských oblastí, zvýšení ekonomického potenciálu a pĜitažlivosti venkovských oblastí a rozvoj obþanské spoleþnosti MČsta pĜedstavují v územní struktuĜe významná regionální stĜediska s funkcí pracovní, obytnou a obslužnost. PĜedstavují významnou koncentraci aktivit s vysokým rĤstovým potenciálem, který je potĜeba posilovat a rozvíjet. ZároveĖ se ovšem velká mČsta potýkají s degradací nČkterých svých þástí, která postupnČ ztrácí svou funkci. Podpora procesu revitalizace takovýchto problémových chátrajících oblastí, která již ztratila svou funkci je jedním z cílĤ této priority. Pro zvýšení kvality života ve mČstech je zapotĜebí další rozvoj obþanské vybavenosti, stimulace rozvoje bydlení, prevence kriminality a patologických jevĤ a vytváĜet prostor pro sport, oddech a rekreaci. V souladu se stanoveným cílem vyváženého rozvoje regionu je nutné posílit venkovská území. DĤraz musí být kladen na zvýšení ekonomického potenciálu a pĜitažlivosti venkovských oblastí. Podpora nových aktivit umožní nejen snížení závislosti na mČstech, ale i vytvoĜení nových pracovních míst, zvýšení pĜíjmĤ a ve svém dĤsledku i zvýšení životní úrovnČ na venkovČ. Je zapotĜebí vytvoĜit takové podmínky, které by zatraktivnily venkovský prostor a umožnili kvalitní život jeho obyvatelĤm. Jedním z klíþových faktorĤ pro vyvážený a komplexní rozvoj území s ohledem na respektování zásad udržitelnosti je zavádČní moderních metod plánování obcí, mČst a regionĤ ProstĜednictvím zpracování a uplatĖování kvalitních strategických rozvojových koncepcí, územních plánĤ a dalších dokumentĤ pro stĜednČdobé a dlouhodobé plánování si obce mohou specifikovat hlavní smČry a cíle rozvoje vþetnČ prostĜedkĤ k jejich dosažení. Ekonomika a zamČstnanost Prioritní oblast ekonomika a zamČstnanost je zamČĜena na rozvoj podnikatelské infrastruktury, na vzájemnou spolupráci firem, institucí terciárního vzdČlávání a výzkumných institucí, dále na podporu výzkumu, vývoje a inovací a na zvyšování zamČstnanosti a zamČstnatelnosti obyvatelstva. Rozvoj podnikatelské sféry výraznČ ovlivĖuje ekonomickou prosperitu a zamČstnanost v regionu. Pro zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky hraje významnou roli podpora podnikatelského prostĜedí. Podpora soukromých firem je jedním z klíþových faktorĤ rozvoje ekonomiky regionu soudržnosti Severovýchod a zvyšování celkové zamČstnanosti, neboĢ soukromá sféra je jedním z významných zdrojĤ pĜíjmĤ regionálních rozpoþtĤ. Podpora vzniku a rozvoje nových firem a podnikĤ vede obecnČ k vČtší rozmanitosti ekonomických þinností. PĜispívá tím k širší diverzifikaci ekonomických aktivit jako jedné z klíþových podmínek pro snížení rizika dopadu zániku dílþích ekonomických þinností na zamČstnanost v kraji. VytvoĜení pĜíznivých podmínek pro rozvoj podnikání, které umožní vznik nových pracovních míst a v koneþném dĤsledku pĜispČjí ke snížení nezamČstnanosti v regionu, by mČlo být dosaženo pĜedevším výstavbou a rekonstrukcí potĜebné podnikatelské infrastruktury. Pro splnČní stanovených cílĤ rozvoje v oblasti ekonomiky by se nemČly opomenout další podpĤrné podmínky mající vliv na realizaci stanovených smČrĤ rozvoje. Jedná se pĜedevším o dĤraz na

81

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod vzájemnou spolupráci firem, institucí terciárního vzdČlávání a výzkumných institucí a o zlepšení komunikace a celkové spolupráce mezi veĜejnou správou a podnikatelskou sférou. V oblasti této nezbytné spolupráce je žádoucí zamČĜit pozornost na komercionalizaci výstupĤ výzkumu a vývoje. Tímto se vytvoĜí podmínky pro pĜíznivé podnikatelské prostĜedí v regionu.Tyto faktory jsou urþujícími, neboĢ spolupráce všech tČchto klíþových aktérĤ umožní využít soukromým firmám potenciál pro zvýšení jejich technické a technologické úrovnČ a tím tak zvýšit kvalitu jejich výrobkĤ a služeb. Podpora výzkumu, vývoje a inovací (systémové a technologické) je proto velmi žádoucí a nezastupitelná podmínka rozvoje celého regionu s významným dopadem na rozvoj soukromých firem. Cestovní ruch Prioritní oblast cestovní ruch je zamČĜena na zvýšení podílu cestovního ruchu na ekonomické prosperitČ regionu, efektivnČjší využití potenciálu venkovských a mČstských oblastí pro cestovní ruch, zvyšování kapacit infrastruktury cestovního ruchu a její modernizaci. Region soudržnosti SV disponuje velmi významným potenciálem v oblasti cestovního ruchu spoþívajícím ve velkém množství pĜírodních, kulturních a historických pamČtihodností a atraktivit. Nezbytným pĜedpokladem vČtšího využití tohoto potenciálu je dostateþná nabídka kvalitních služeb a produktĤ cestovního ruchu ze strany poskytovatelĤ, která by umožnila zvýšit atraktivitu regionu a tím návštČvnost a tržby subjektĤ poskytujících služby související s cestovním ruchem. DĤležitým faktorem rozvoje cestovního ruchu je i využití široké škály kulturních a spoleþenských akcí a jejich zaĜazování do nabídky cestovního ruchu. Pro rozvoj cestovního ruchu ve venkovských a mČstských oblastech je žádoucí podporovat a využívat spoleþensko-kulturní, kulturnČ-historický potenciál obcí a mČst a kulturní specifika regionu. Mezi základní podmínky pro zintenzivnČní cestovního ruchu v potenciálnČ turisticky atraktivních lokalitách patĜí také vytvoĜení zázemí pro návštČvníky: dostupnost služeb, informaþní servis apod. Významnou pĜíležitostí v podmínkách regionu je také rozvoj moderních alternativních forem turistiky: ekoturistiky, agroturistiky, ale i napĜ. geoturistiky. DĤležitá je podpora þinností spolkĤ a organizací, které se zabývají tradicemi a regionálními a lokálními specifiky. Zvýšení úrovnČ základní a doplĖkové infrastruktury a zkvalitnČní poskytovaných služeb jednotlivými zaĜízeními cestovního ruchu v regionu pĜispívá k zatraktivnČní území pro turisty, což vede k nárĤstu pĜíjmĤ z cestovního ruchu. Pozornost je za tímto úþelem také potĜeba vČnovat opravČ a údržbČ kulturnČ-historických a technických památek. Lidské zdroje Tato prioritní oblast je zamČĜena na rozvoj vzdČlanosti obyvatel, na rozvoj celoživotního uþení, dále na dostupnost kvalitních sociálních a zdravotních služeb a na celkovou kvalitu života obyvatel. DĤraz na strategické Ĝízení a rozvoj lidských zdrojĤ je nezbytným pĜedpokladem pro vytvoĜení konkurenceschopného a dynamického regionu. JedinČ region otevĜený rozliþným podnČtĤm, inovativním myšlenkám a postupĤm je schopen flexibilnČ reagovat na výzvy budoucnosti, úþinnČ odolávat zmČnám ovlivĖujícím jeho sociálnČ ekonomický a kulturní vývoj. Za úþelem zvýšení kvality života obyvatel je nutné klást dĤraz na zvyšování vzdČlanosti a zlepšování zdraví obyvatel, což jsou faktory mající pĜímý vliv na udržení konkurenceschopnosti a udržitelného rozvoje celého regionu. Pro splnČní vytyþených rozvojových smČrĤ v oblasti rozvoje lidských zdrojĤ je hlavním faktorem dĤraz na proces celoživotního uþení, jehož dĤležitost a nezbytnost v procesu uþení se každého jedince by mČla být zdĤrazĖována a akcentována na všech stupních škol, a to již od prvního vstupu jedince do vzdČlávací soustavy. S požadavkem na rĤst vzdČlanosti obyvatel souvisí nezbytná spolupráce škol s trhem práce, s kvalifikaþními požadavky zamČstnavatelĤ, jejímž smyslem by mČlo být posilování adaptability pracovních sil a uplatnitelnost absolventĤ všech škol na trhu práce, s þímž souvisí formulace konkrétních požadavkĤ na znalosti a dovednosti ze strany zamČstnavatelĤ a pružná reakce ze strany vzdČlávací sféry v nabídce odpovídajících vzdČlávacích programĤ a pružná reakce na trendy v jednotlivých profesních oborech a tomu pĜizpĤsobení výuky. Se zvýšením kvality života obyvatel souvisí dostupnost kvalitních sociálních a zdravotních služeb. Pro Ĝešení nerovnomČrného rozložení sociálních služeb a problematické þasové dostupnosti zdravotních služeb z periferních oblastí regionu je žádoucí úþinnČjší koordinace a spolupráce zdravotní a sociální péþe. Pro zabezpeþení kvalitního života obyvatel kraje hraje klíþovou roli rozvoj komunitního a kulturního života a rozvoj rĤznorodČ zamČĜených zájmových aktivit obþanĤ realizovaných ve volném þase. Takto se vytváĜí podmínky pro zdravý životní styl a prostor pro neformální a informální uþení v rámci komplexního procesu celoživotního uþení.

82

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Životní prostĜedí Cílem této prioritní oblasti je zlepšení stavu a ochrany životního prostĜedí, ochrana a šetrné využívání krajinného a pĜírodního potenciálu a rozvoj systému environmentálního vzdČlávání, výchovy a osvČty. Vazba socioekonomického rozvoje a kvality životního prostĜedí je úzká, a proto je tĜeba životní prostĜedí považovat v dlouhodobém období za faktor, který pĤsobí na místní i regionální konkurenceschopnost. Investice do životního prostĜedí posilují udržitelnost hospodáĜského rĤstu a snižují náklady (popĜ. pĜedcházejí vzniku nákladĤ), které vznikají negativními externalitami ekonomického rozvoje. Kvalita životního prostĜedí úzce souvisí s atraktivitou celého regionu. Mezi dílþí cíle této oblasti patĜí snižování všech negativních emisí do prostĜedí (ovzduší, vod i horninového prostĜedí), efektivní a úþinné odpadové hospodáĜství, využívání alternativních energetických zdrojĤ, atd. Na území regionu soudržnosti SV se nachází Ĝada významných chránČných lokalit, a to regionálního, národního ale i evropského významu. Je zapotĜebí dbát nejen na samotnou ochranu pĜírody, ale i na šetrný cestovní ruch a rozumný zpĤsob hospodaĜení na zemČdČlské pĤdČ. Podpora environmentálního vzdČlávání, výchovy a osvČty je jedna z podstatných složek ekologického vČdomí obyvatel a budování jejich odpovČdnosti a respektu k životu budoucích generací. Je zapotĜebí podporovat nejrĤznČjší formy a zpĤsoby ekologické výchovy a vzdČlávání, napĜ. výuka na všech stupních škol, konání besed a pĜednášek, zĜizování a rozvoj sítČ ekologických poradenských center. DĤležitou roli zde hraje osvČta a zapojení veĜejnosti ve snaze zvýšit zájem o ochranu životního prostĜedí. Cílem procesu environmnetálního vzdČlávání, výchovy a osvČty je uplatĖování principĤ udržitelného rozvoje ve všech þinnostech bČžného života. Možnost financování prioritních oblastí prostĜednictvím nástrojĤ politiky soudržnosti EU Priorita NUTS II Severovýchod - DOPRAVA A INFRASTRUKTURA Operaþní program Prioritní osa o Modernizace železniþní sítČ TEN-T o Výstavba a modernizace dálniþní a silniþní sítČ TEN-T o Modernizace železniþní sítČ mimo TEN-T OP Doprava o Modernizace silnic I. tĜídy mimo TEN-T o Podpora multimodální nákladní pĜepravy a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy o o o

OP Podnikání a inovace Regionální operaþní program OP pĜeshraniþní spolupráce ýeská republikaPolská republika

Efektivní energie Rozvoj dopravní infrastruktury Posilování dostupnosti, ochrana životního prostĜedí a prevence rizik

Priorita NUTS II Severovýchod - VYVÁŽENÝ ROZVOJ MċSTA VENKOVA Operaþní program Prioritní osa Regionální operaþní program Integrovaný operaþní program OP pĜeshraniþní spolupráce ýeská republikaPolská republika

o

Rozvoj mČstských a venkovských oblastí

o

Národní podpora územního rozvoje

o

Posilování dostupnosti, ochrana životního prostĜedí a prevence rizik Podpora spolupráce místních spoleþenství

o

Priorita NUTS II Severovýchod - EKONOMIKA A ZAMċSTNANOST Operaþní program Prioritní osa o Vznik firem o Rozvoj firem o Inovace OP Podnikání a inovace o ProstĜedí pro podnikání a inovace o Služby pro rozvoj podnikání

83

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod o o OP Výzkum a vývoj pro inovace

o

OP Lidské zdroje a zamČstnanost OP VzdČlávání pro konkurenceschopnost Regionální operaþní program Integrovaný operaþní program OP pĜeshraniþní spolupráce ýeská republikaPolská republika

Rozvoj kapacit výzkumu a vývoje Rozvoj kapacit pro spolupráci veĜejného sektoru se soukromým ve výzkumu a vývoji Posilování kapacit vysokých škol pro terciární vzdČlávání

o o

Adaptabilita VeĜejná správa a veĜejné služby

o o o o o o

Další vzdČlávání Terciární vzdČlávání, výzkum a vývoj Rozvoj podnikatelského prostĜedí Modernizace veĜejné správy ZavádČní ICT v územní veĜejné správČ Zlepšení podmínek pro rozvoj podnikatelského prostĜedí a cestovního ruchu

Priorita NUTS II Severovýchod - CESTOVNÍ RUCH Operaþní program Prioritní osa o Cestovní ruch Regionální operaþní program o Národní podpora cestovního ruchu Integrovaný operaþní program o Národní podpora územního rozvoje o Zlepšení podmínek pro rozvoj OP pĜeshraniþní spolupráce ýeská republikapodnikatelského prostĜedí a cestovního Polská republika ruchu Priorita NUTS II Severovýchod - LIDSKÉ ZDROJE Operaþní program Prioritní osa o Poþáteþní vzdČlávání o Další vzdČlávání OP VzdČlávání pro konkurenceschopnost o Terciární vzdČlávání, výzkum a vývoj o Adaptabilita o Aktivní politiky trhu práce OP Lidské zdroje a zamČstnanost o Sociální integrace a rovné pĜíležitosti o Mezinárodní spolupráce o Posilování kapacit vysokých škol pro OP Výzkum a vývoj pro inovace terciární vzdČlávání o Rozvoj mČstských a venkovských oblastí Regionální operaþní program o Zvýšení kvality a dostupnosti veĜejných Integrovaný operaþní program služeb o Zlepšení podmínek pro rozvoj OP pĜeshraniþní spolupráce ýeská republikapodnikatelského prostĜedí a cestovního Polská republika ruchu o Podpora spolupráce místních spoleþenství Priorita NUTS II Severovýchod - ŽIVOTNÍ PROSTěEDÍ Operaþní program Prioritní osa

84

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod o o o o

OP Životní prostĜedí

o o o o

OP Podnikání a inovace

o

OP pĜeshraniþní spolupráce ýeská republikaPolská republika

85

Zlepšování vodohospodáĜské infrastruktury a snižování rizika povodní Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Udržitelné využívání zdrojĤ energie ZkvalitnČní nakládání s odpady a odstraĖování starých ekologických zátČží Omezování prĤmyslového zneþištČní a environmentálních rizik Zlepšování stavu pĜírody a krajiny Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdČlávání, poradenství a osvČtu Efektivní energie Posilování dostupnosti, ochrana životního prostĜedí a prevence rizik


5.4

Strom problémĤ

Strom problémĤ pĜedstavuje základní rozvojové bariéry/problematické oblasti s jejich pĜíþinami a potenciálními dopady. ROP Severovýchod je zamČĜen na eliminaci þi omezení pĤsobení pĜíþin zpĤsobujících vznik problematických oblastí, resp. omezení intenzity jejich dopadĤ.

PĜíþiny

Problémová oblast

ÚstĜední problém

Následky dle oblastí

Dopady

Obr. þ. 13: Strom problémĤ Nízká bezpeþnost dopravy Špatné životní prostĜedí Zvyšování regionálních disparit RĤst nezamČstnanosti Odliv obyvatelstva z regionu Nízká mobilita pracovních sil

Pokraþující devastace dopravní infrastruktury

NárĤst sociálnČ patologických jevĤ Prohlubující se problémy s brownfields Odliv obyvatelstva z venkovských oblastí

Stagnace dalšího rozvoje, zvyšování regionálních disparit

Úpadek venkovských oblastí Odliv poptávky po službách Pokles pĜíjmĤ z cestovního ruchu

Pokles investic, odchod investorĤ Špatné pracovní uplatnČní pracovních sil Ztráta konkurenceschopno sti Nízká inovaþní schopnost

Úpadek kulturních památek a zázemí CR

Ekonomika charakteru low-road

Region s nízkou úrovní konkurenceschopnosti ekonomiky, vysokou nezamČstnaností, s územními disparitami a nižší kvalitou života obyvatel ve srovnání s vyspČlými regiony Evropy

Špatná dopravní infrastruktura

Disparity mezi mČstem a venkovem, nízká kvalita veĜejných služeb

Nevyužitý potenciál CR v regionu

Nízká konkurenceschopnost podnikatelského sektoru

Špatný stav komunikací a souvisejících staveb Nedostateþná dopravní dostupnost a obslužnost území Nedostateþné napojení na nadregionální dopravní sítČ

Nevyužité plochy a zchátralé objekty vþetnČ brownfields Nedostateþné služby obþanské vybavenosti Zastaralá infrastruktura v oblasti zdravotnictví a sociálních vČcí Narušené životní prostĜedí Zastaralá infrastruktura v oblasti vzdČlávání Existence sociálnČ patologických jevĤ Neprovázanost zdravotnických a sociálních služeb

Absence spolupráce veĜejného a soukromého sektoru Nerozvinutý informaþní systém Špatný stav kulturních památek Nedostateþná doprovodná infrastruktura

Neexistující vzájemná spolupráce firem Neprovázanost vzdČlávací soustavy a trhu práce NepĜipravené rozvojové plochy a nevyužité objekty Produkty a služby s nízkou pĜidanou hodnotou

86


5.5

Globální cíl a specifické cíle ROP Severovýchod

Základním východiskem pro zvolenou strategii ROP Severovýchod se stala formulace globálního cíle obsaženého v základním dokumentu ýR pro programovací období 2007 – 2013, tj. Národním strategickým referenþním rámcem, jehož obsahem je „PĜemČna socioekonomického prostĜedí ýeské republiky v souladu s principy udržitelného rozvoje tak, aby ýR byla pĜitažlivým místem pro realizaci investic, práci a život obyvatel. ProstĜednictvím trvalého posilování konkurenceschopnosti bude dosahováno udržitelného rĤstu, jehož tempo bude vyšší než prĤmČrný rĤst EU 25. ýR bude usilovat o rĤst zamČstnanosti a o vyvážený a harmonický rozvoj regionĤ, který povede ke zvyšování úrovnČ kvality života obyvatelstva“. Globálním cílem regionu soudržnosti Severovýchod pro programovací období let 2007 - 2013 je: „Zvýšení kvality fyzického prostĜedí regionu, což povede ke zvýšení atraktivity regionu pro investice, podnikání a život obyvatel. ProstĜednictvím zvýšení atraktivity regionu bude docházet k jeho konvergenci k prĤmČrné úrovni socioekonomického rozvoje EU.“ Globální cíl ROP Severovýchod je v souladu s Cílem 1 Spoleþenství - Konvergence. Cílem konvergence je podpora rĤstového potenciálu regionĤ Evropy za úþelem dosažení vyšší míry rĤstu. Cíl Konvergence byl Spoleþenstvím pĜijat v dĤsledku nárĤstu rozdílĤ v ekonomické výkonnosti a konkurenceschopnosti v rozšíĜené EU. Klíþovým cílem politiky soudržnosti je podporovat podmínky zvyšující rĤst a faktory vedoucí ke skuteþné konvergenci. Cíl 1 15 – Konvergence se týká regionĤ, jejichž HDP na osobu v PPS je menší než 75 % prĤmČru Spoleþenství. ProstĜednictvím vyšší míry ekonomického rĤstu regionu soudržnosti Severovýchod bude postupnČ snižována výkonnostní mezera mezi regionem a vyspČlými regiony EU. V tomto smyslu je globální cíl ROP Severovýchod zamČĜen na zvyšování kvality fyzického prostĜedí, které do znaþné míry spolupĤsobí na schopnost regionu snížit výkonnostní mezeru. Globální cíl je v souladu s Obecnými zásadami Politiky soudržnosti pro podporu rĤstu a zamČstnanosti 16 (Strategické obecné zásady Spoleþenství, 2007 - 2013), a to zásadou „PĜitažlivČjší Evropa a regiony Evropy pro investory a pracující“, „Zlepšení znalostí a inovace pro rĤst“, „VytváĜení více a lepších pracovních míst“. Soustava prioritních os ROP Severovýchod a jejich oblastí intervence se soustĜećuje na naplnČní priorit stanovených obnovenou lisabonskou strategií a je plnČ komplementární se Strategickými obecnými zásadami Spoleþenství. Regionální operaþní program pro region soudržnosti Severovýchod je zamČĜen na problémové oblasti, které je úþinné a efektivní Ĝešit prostĜednictvím regionálních veĜejných intervencí. PĜi definování rozsahu a zamČĜení veĜejných intervencí v rámci regionálního operaþního programu je jedním z urþujících faktorĤ vymezení intervencí mezi operaþními programy na národní a regionální úrovni. V tomto kontextu byly specifické cíle ROP Severovýchod definovány následovnČ: Specifický cíl 1: Zvýšit dostupnost regionu a efektivnost dopravy pĜi respektování ochrany životního prostĜedí Specifický cíl 2: Zlepšit kvalitu života a veĜejných služeb pro obyvatelstvo s dĤrazem na snižování regionálních disparit Specifický cíl 3: Zvýšit efektivnost využití pĜírodního a kulturního potenciálu regionu Specifický cíl 4: Zvýšit atraktivitu regionu pro podnikání a investice ZamČĜení Regionálního operaþního programu NUTS II Severovýchod vychází a navazuje na strategii Národního strategického referenþního rámce 2007 – 2013, který na jedné stranČ reflektuje cíle a zámČry stČžejních obecných a resortních strategií ýeské republiky (Strategii hospodáĜského rĤstu ýR, Strategii udržitelného rozvoje ýR a dalších) bezprostĜednČ reagující na potĜeby ýR, na druhé stranČ definuje cesty, kterými ýR v horizontu sedmi let pĜispČje v oblasti hospodáĜské a sociální soudržnosti k dosažení cílĤ Evropské unie definovaných v Lisabonské strategii. Dle závČrĤ Rady EU je pro dosažení lisabonských cílĤ nutné zapojit všechny regiony a zahrnout jejich regionální a místní úþastníky a sociální partnery, a to pĜedevším v oblastech, kde má význam územní blízkost. Aktivity 15

Viz NaĜízen Rady (ES) þ. 1083/2006 ze dne 11. þervence 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení naĜízení (ES) þ. 1260/1999. 16 Viz SdČlení komise, Politika soudržnosti pro podporu rĤstu a zamČstnanosti: Strategické obecné zásady spoleþenství, 2007 2013 (KOM (2005) 0299), Brusel, 5. þervence 2005

87

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod realizované v ROP Severovýchod zvýší ekonomickou výkonnost a konkurenceschopnost regionu a svým dílem tak pĜispČjí k naplnČní globálního cíle politiky hospodáĜské a sociální soudržnosti definované ve Strategických obecných zásadách Spoleþenství, resp. Národním strategickém referenþním rámci.

Obr. þ. 14: Strom cílĤ ROP Severovýchod

Globální cíl ROP Severovýchod Zvýšení kvality fyzického prostĜedí regionu, což povede ke zvýšení atraktivity regionu pro investice, podnikání a život obyvatel. ProstĜednictvím zvýšení atraktivity regionu bude docházet k jeho konvergenci k prĤmČrné úrovni socioekonomického rozvoje EU.

Specifický cíl 1

Specifický cíl 2

Specifický cíl 3

Specifický cíl 4

Zvýšit dostupnost regionu a efektivnost dopravy pĜi respektování ochrany životního prostĜedí

Zlepšit kvalitu života a veĜejných služeb pro obyvatelstvo s dĤrazem na snižování regionálních disparit

Zvýšit efektivnost využití pĜírodního a kulturního potenciálu regionu

Zvýšit atraktivitu regionu pro podnikání a investice

Prioritní osa 1

Prioritní osa 2

Prioritní osa 3

Prioritní osa 4

Rozvoj dopravní infrastruktury


Cestovní ruch

Rozvoj podnikatelského prostĜedí

5.6

Zvolená strategie

Specifické cíle ROP Severovýchod , resp. jejich formulace a obsah byly zvoleny na základČ socioekonomické analýzy a analýzy SWOT. V obsahovém zamČĜení specifických cílĤ se plnČ odráží zájem regionu soustĜedit se na ty oblasti, ve kterých spoþívá nejvČtší potenciál, úþinnost a efektivnost užití veĜejných intervencí jako finanþních nástrojĤ prostĜednictvím kterých bude naplĖován globální cíl ROP Severovýchod . Zpracovatelé ROP Severovýchod v prĤbČhu jeho tvorby koordinovali svou práci s ústĜedními orgány státní správy (ministerstvy) jako tvĤrci tematicky zamČĜených operaþních programĤ v rámci procesu tvorby celé soustavy operaþních programĤ ýR. Na základČ konsultací byly stanoveny klíþové oblasti rozvoje (podpor) regionĤ, na které se zamČĜí celostátní programy a ROP Severovýchod . Specifické cíle ROP Severovýchod jsou jen þástí celkové strategie ýR pĜispívající k realizaci cílĤ Spoleþenství. Volba konkrétních specifických cílĤ vzešla jako výsledná alternativa vycházející z dlouhodobého procesu rozhodování o tom, které tematické oblasti a území podporovat a rozvíjet. Základním východisek pro rozhodování o smČrech podpory se staly strategické dokumenty krajĤ, které byly zformulovány ještČ pĜed zapoþetím prací na ROP Severovýchod . Priority krajĤ jsou primárnČ zamČĜeny na zvyšování socioekonomické úrovnČ jejich území, a to v oblastech, ve kterých lze spatĜovat nejvČtší potenciál rozvoje, v eliminaci nebo podstatném omezení slabých stránek, které do znaþné míry omezují další rozvoj krajĤ nebo zvyšují riziko dopadu hrozeb, kterých by sem mČly kraje vyvarovat. Specifické cíle ROP Severovýchod byly zformulovány v návaznosti na cíle NRP, resp. NSRR a je možné konstatovat, že regionální specifické cíle doplĖují národní cíle v tČch oblastech, ve

88

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod kterých mĤže region na základČ vymezených kompetencí prostĜednictvím veĜejných intervencí lépe a s lepší znalostí vČci pĜispČt ke svému rozvoji. Mezi oblasti, ve kterých bude možné vysledovat nejvČtší úþinnost a efektivnost veĜejných intervencí za úþelem naplnČní globálního cíle ROP Severovýchod patĜí zlepšení dopravní infrastruktury jako nezbytná podmínka hospodáĜského a sociálního rozvoje regionu, zlepšení fyzického prostĜedí v centrech osídlení, efektivní využití pĜírodního a kulturního potenciálu a vytváĜení podmínek pro rozvoj ekonomické základny regionu. Tyto oblasti se staly východiskem pro formulování konkrétních specifických cílĤ ROP Severovýchod a na nČ navazujících prioritních os. Váhy jednotlivých specifických cílĤ a navazujících prioritních os z hlediska výše alokovaných prostĜedkĤ byly zvoleny podle závažnosti problémové oblasti, ocenČní jejího pĜíspČvku k naplnČní globálního cíle a finanþní nároþnosti Ĝešení problémové oblasti. Na základČ tČchto skuteþností je možné váhy jednotlivých specifických cílĤ, resp. strategii jako celek oznaþit jako dokument, který klade dĤraz na vyvážený rozvoj regionu s cílem eliminovat regionální disparity. Jednotlivé oblasti podpory/prioritních os se budou vzájemnČ ovlivĖovat a doplĖovat, þímž dojde ke znásobení úþinku veĜejných intervencí. Za úþelem podpory rozvoje regionu by bylo možné pĜijmout jinou strategii, resp. jiné alternativy pĜijaté strategie, jejímž obsahem by byly jiné cíle, nebo jejich nižší poþet. Obsahové zamČĜení a poþet specifických cílĤ však tvoĜí vnitĜnČ provázaný systém pokrývající ty oblasti, které jsou v kompetenci regionu je ovlivnit a zmČnit. ROP Severovýchod je navíc souþástí soustavy operaþních programĤ (tématicky zamČĜených a regionálních), které pokrývají území všech regionĤ ýR. ROP Severovýchod tak doplĖuje pĤsobení tématicky zamČĜených operaþních programĤ na území regionu soudržnosti Severovýchod. Specifický cíl 1: Zvýšit dostupnost regionu a efektivnost dopravy pĜi respektování ochrany životního prostĜedí Atraktivita regionu pro investice je ovlivnČna Ĝadou faktorĤ. K nejvýznamnČjším patĜí kvalitní doprava, a to z hlediska dopravní infrastruktury, zejména hustota a kvalita silniþní a železniþní sítČ mají zásadní vliv na dostupnost všech þástí regionu. V tomto smČru region disponuje hustou sítí silnic a železnic, regionálními a jedním mezinárodním letištČm. Dopravní síĢ, zejména automobilová, je však pĜetížená a poškozená v dĤsledku provozu rostoucího poþtu automobilĤ. Dosavadní vynakládané prostĜedky na opravy komunikací nestaþí pokrýt rostoucí investiþní potĜeby této oblasti. V dĤsledku toho dochází k vyšší nehodovosti, snižování dostupnosti þástí území a zhoršování životního prostĜedí. V regionu je patrná absence dalších úsekĤ dálnice D11 a rychlostních komunikací. Roste dopravní pĜetíženost uvnitĜ mČst a obcí, chybČjí obchvaty, které by odvedly znaþnou þást dopravy mimo centra osídlení. Znaþným rizikem se zejména v posledních letech stal nevyhovující stav mostĤ v dĤsledku nadmČrného zatížení zejména nákladní dopravou. Jinou problematickou oblastí je nevyhovující stav infrastruktury na regionálním letišti, který do znaþné míry snižuje potenciál tohoto druhu dopravy, ale zejména snižuje potenciál regionu v oblasti zvýšení obchodních pĜíležitostí a turistiky. Dalším dĤležitým faktorem majícím zásadní vliv na stupeĖ atraktivity regionu je kvalita a rozsah dopravní obslužnosti území, která má zásadní vliv na stupeĖ mobility obyvatelstva, zejména pracovních sil. Dopravní obslužnost území regionu je nedostateþná, chybí užší koordinace a návaznost železniþní a silniþní hromadné osobní dopravy. V souþasné dobČ existující integrované dopravní systémy obsluhují znaþnou þást obyvatelstva ve velkých mČstech. Venkovské obyvatelstvo nemĤže mnohdy využít ani základních služeb dopravcĤ. Následkem toho dochází k postupnému úbytku obyvatelstva na venkovČ s dopadem na ekonomiku tČchto oblastí. Specifického cíle bude dosaženo podporou výstavby a rekonstrukcí dopravní infrastruktury, rozvojem integrovaných dopravních systémĤ za úþelem zvýšení objemu a kvality dopravní obslužnosti území regionu a podporou rozvoje mezinárodních veĜejných mezinárodních letišĢ. Globálního cíle bude dosaženo zvýšením atraktivity fyzického prostĜedí v celém území regionu, které je nezbytné pro rĤst kvality života jeho obyvatel, pro rĤst investic v podobČ zlepšení dostupnosti regionu a snazší dostupnosti pracovních sil. Zvýšením dopravní dostupnosti dojde k þásteþnému vyrovnáním podmínek v pĜístupu venkovského obyvatelstva k vzdČlávacím, kulturním a jiným sociálním aktivitám. Tím budou vytvoĜeny pĜedpoklady pro udržení sociální soudržnosti, rovnomČrného osídlení regionu, ekonomické prosperity a celkové konkurenceschopnosti regionu. Specifický cíl bude realizován prostĜednictvím prioritní osy Rozvoj dopravní infrastruktury.

89

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Vazba na ostatní specifické cíle ROP Severovýchod Zlepšením zejména silniþní infrastruktury a dopravní dostupnosti a obslužnosti území budou vytvoĜeny podmínky pro zvýšení mobility obyvatelstva a tím i vytvoĜení podmínek pro zvyšování zamČstnanosti a dostupnosti vzdČlávacích aktivit, které jsou dĤležité pro ekonomický rĤst a zvyšování konkurenceschopnosti regionu. Zlepšením dostupnosti a mobility dojde k posílení vazeb mezi mČsty a venkovskými oblastmi a tím k naplnČní požadavku na snižování regionálních disparit a vyvážený rozvoj regionu. Specifický cíl má velmi úzkou vazbu na druhý specifický cíl „Zlepšit kvalitu života a veĜejných služeb pro obyvatelstvo s dĤrazem na snižování regionálních disparit“ a na související prioritní osu „Rozvoj mČstských a venkovských oblastí“. Zlepšením dopravní infrastruktury a obslužnosti dojde obecnČ ke zvýšení atraktivity regionu a k vytvoĜení pĜíznivých podmínek pro využití velkého potenciálu cestovního ruchu regionu jako jednoho ze zdrojĤ hospodáĜské prosperity, zejména venkovských oblastí. V tomto má specifický cíl silnou vazbu na specifický cíl „Zvýšit efektivnost využití pĜírodního a kulturního potenciálu regionu“ a na související prioritní osu „Cestovní ruch“. NaplnČní specifického cíle budou vytvoĜeny pĜedpoklady pro zvýšení atraktivity regionu pro investory jako nezbytné podmínky pro rozvoj stávajících a nových ekonomických aktivit v regionu. Posílením stávajícího ekonomického potenciálu v regionu bude urychlen proces konvergence k vyspČlým státĤm EU (vazba na specifický cíl „Zvýšit atraktivitu regionu pro podnikání a investice“ a související prioritní osu „rozvoj podnikatelského prostĜedí“). Zlepšením stavu komunikací a rozvojem stávající sítČ silnic, dojde k optimalizaci vytíženosti konkrétních silniþních tahĤ, jehož výsledkem bude odklon dopravy z center osídlení s pĜíznivým dopadem na život obyvatel a životní prostĜedí. ProstĜednictvím kvalitní dopravní infrastruktury budou také vytvoĜeny pĜedpoklady pro snížení nehodovosti. Specifický cíl 2: Zlepšit kvalitu života a veĜejných služeb pro obyvatelstvo s dĤrazem na snižování regionálních disparit Region je charakteristický rozdrobenou, nehomogenní strukturou osídlení a nerovnomČrnou hustotou osídlení. Vyšší standard životní úrovnČ, zejména v oblasti bydlení a dostupnosti a kvality zdravotních, sociálních a dalších veĜejných služeb je typiþtČjší pro mČsta, než pro venkovské oblasti. Spoleþným problémem mČst i venkovských oblastí je významná potĜeba investic do zanedbaných veĜejných objektĤ a prostranství, kulturního a historického dČdictví (zanedbaná centra, památkové zóny). MČstské prostĜedí se navíc potýká s vyšším výskytem sociálnČ patologických jevĤ, venkov naopak s vyšší nezamČstnaností. Zejména mČsta disponují vyšším poþtem nevyužívaných, pĜevážnČ prĤmyslových zanedbaných a nevyužitých objektĤ a areálĤ (brownfields), venkovské oblasti jsou postiženy jiným problémem, a to postupným nenápadným vysídlováním, vyšším prĤmČrným vČkem obyvatelstva, nedostatkem pracovních pĜíležitostí a nižší mobilitou za prací z dĤvodu problematické dopravní obslužnosti. Další dĤležitou oblastí je splnČní požadavkĤ na zvýšení bezpeþnosti obyvatel a eliminaci rizik (záchranné systémy, systémy prevence). Specifického cíle bude dosaženo zejména zvýšením kvality infrastruktury veĜejných služeb, konkrétnČ výstavbou a rekonstrukcí zdravotnických zaĜízení, zaĜízení sociálních služeb, objektĤ pro vzdČlávání a další zaĜízení obþanské vybavenosti. Zvýšení atraktivity mČst a venkovských oblastí bude dosaženo regenerací a revitalizací nevyužívaných ploch a objektĤ, zlepšením vzhledu veĜejných prostranství. Globálního cíle bude dosaženo cestou zlepšení stavu životních podmínek obyvatel mČst a venkovských oblastí. Budou vytvoĜeny pĜedpoklady pro zlepšení sociálních služeb a služeb ve zdravotnictví, k jejich úþinnému a efektivnímu propojení, pro rĤst vzdČlanosti a zvyšování kvalifikace pracovních sil jako nezbytných podmínek zvyšování zamČstnanosti a ekonomického rĤstu. Specifický cíl bude realizován prostĜednictvím prioritní osy Rozvoj mČstských a venkovských oblastí. Vazba na ostatní specifické cíle ROP Severovýchod : ÚroveĖ vybavenosti a kvality poskytovaných služeb má pĜímou vazbu na ekonomickou výkonnost a konkurenceschopnost. Souþástí specifického cíle je regenerace a oživení þástí mČst a venkova, zejména stávajících nevyužívaných objektĤ a prostor za úþelem rozvoje nabídky veĜejných služeb obyvatelstvu. Tyto prostory bude možné využít i pro podnikatelské úþely ve formČ vzniku a rozvoje podnikatelských inkubátorĤ, školících stĜedisek, výzkumných organizací, služeb pro obyvatele vþetnČ center zabezpeþujících kulturní a další zájmové aktivity obþanĤ apod. Cílem je stabilizovat

90

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod obyvatelstvo, zvýšit jeho vzdČlanost a adaptabilitu z hlediska pracovního uplatnČní a vytvoĜit podmínky pro harmonický a vyvážený rozvoj regionu prostĜednictvím rovnomČrného osídlení obyvatelstvem a rovnomČrného rozložení ekonomických þinností. V tomto smyslu má specifický cíl silnou vazbu na specifický cíl „Zvýšit atraktivitu regionu pro podnikání a investice“ a související prioritní osu „Rozvoj podnikatelského prostĜedí“. Úzká vazba existuje i v pĜípadČ specifického cíle „Zvýšit efektivnost využití pĜírodního a kulturního potenciálu regionu“ a související prioritní osu „Cestovní ruch“. ProstĜednictvím zlepšování fyzického prostĜedí mČst a obcí je možné zvýšit návštČvnost regionu s navazujícím vyšším poþtem pĜenocování a vyššími pĜíjmy poskytovatelĤ služeb. Specifický cíl 3: Zvýšit efektivnost využití pĜírodního a kulturního potenciálu regionu Velký potenciál regionu v oblasti pĜírodních a kulturních aktivit není doposud plnČ využit. Existují centra cestovního ruchu se základní a doprovodnou infrastrukturou, Ĝada nabídek v oblasti kulturních, sportovních turistických atraktivit, jejich poskytování však není vzájemnČ provázané. Neexistuje informaþní systém, který by propojil stávající velmi širokou nabídku služeb. Velkou slabinou regionu je také nízký standard ubytovacích a stravovacích zaĜízení, jejich nedostateþná nabídka v ĜadČ míst, dále neudržované památky, koncentrace návštČvníkĤ jen do známých center cestovního ruchu, omezená nabídka nových nebo komplexních produktĤ cestovního ruchu. Specifického cíle bude dosaženo rozvojem základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu, prostĜednictvím které budou zvýšeny kapacity v oblasti restauraþních a ubytovacích zaĜízení. K naplnČní cíle pĜispČjí také koordinované aktivity zabezpeþující poskytování ucelené nabídky produktĤ a služeb, úþinný marketing a tvorba nových produktĤ cestovního ruchu. NaplnČním specifického cíle dojde k zvýšení prosperity odvČtví, které má v regionu dlouhodobou tradici a vysoký potenciál dalšího rozvoje. Globálního cíle bude dosaženo cestou zvýšení atraktivity fyzického prostĜedí a vytváĜení pĜíznivých podmínek pro podnikání v cestovním ruchu. Tím budou vytvoĜeny pĜedpoklady pro to, aby se z cestovního ruchu stal dĤležitý faktor udržitelného rozvoje regionu. Specifický cíl bude realizován prostĜednictvím prioritní osy Cestovní ruch. Vazba na ostatní specifické cíle ROP Severovýchod Zlepšením stávající základní infrastruktury, provázanosti informací a poskytování služeb je možné dosáhnout znaþných multiplikaþních efektĤ, bude tak možné zvýšit ekonomickou prosperitu všech subjektĤ pĤsobících v této oblasti, zejména podnikatelĤ, ale i veĜejných subjektĤ, zejména mČst a obcí. V tomto smČru má specifický cíl silnou vazbu na zlepšování podnikatelského prostĜedí (tato prioritní osa ROP Severovýchod má však jiné vČcné a odvČtvové zamČĜení). Zvýšená prosperita v odvČtví cestovního ruchu tak mĤže výraznČ pĜispČt k rĤstu zamČstnanosti, stabilizaci obyvatelstva a k celkovému ekonomickému pozvednutí mČst a zejména venkova. Zlepšení atraktivity fyzického prostĜedí a jeho maximální využití pro život obyvatel s dĤrazem na snižování regionálních disparit je spoleþným tématem tohoto specifického cíle, ale i specifického cíle „Zlepšit kvalitu života a veĜejných služeb pro obyvatelstvo s dĤrazem na snižování regionálních disparit“ a související prioritní osy „Rozvoj mČstských a venkovských oblastí“. Cestovní ruch má silnou vazbu i na specifický cíl „Zvýšit dostupnost regionu a efektivnost dopravy pĜi respektování ochrany životního prostĜedí“ a související prioritní osu „Rozvoj dopravní infrastruktury“, a to v oblasti vytváĜení pĜedpokladĤ pro zvýšení mobility obyvatel a tím vyšší návštČvnosti v turisticky zajímavých lokalitách. Specifický cíl 4: Zvýšit atraktivitu regionu pro podnikání a investice Transformace a restrukturalizace þeské ekonomiky s sebou pĜinesla ekonomický rĤst Ĝady firem a odvČtví, na druhou stranu také útlum nČkterých odvČtví a firem, nebo dokonce jejich úpadek. Následkem tohoto vývoje vzniklo velké množství zchátralých a nevyužívaných prĤmyslových objektĤ a areálĤ, zejména uvnitĜ urbanizovaného území, které nejsou dlouhodobČ využívány, a mají nepĜíznivý vliv na vnČjší vzhled mČst a obcí. Další problematickou otázkou regionu v oblasti podnikání a zamČstnanosti, je nízká úroveĖ praktických znalostí a dovedností absolventĤ vzdČlávacích institucí (škol a uþilišĢ), která brání jejich snadnému vstupu do prvního zamČstnání. Tento stav má potom za následek vznik nezamČstnanosti mladých lidí na poþátku jejich profesního života s negativním dopadem na jejich pozdČjší pracovní uplatnČní, získání pracovních návykĤ apod. Zejména

91

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod v posledních letech sílí poptávka po zvyšování úrovnČ produktĤ a služeb s vysokou pĜipadnou hodnotou. Tento trend vystupĖoval tlak na zavádČní inovací zejména ve výrobČ. Inovaþní aktivity nejsou v regionu þasto sledovány, neexistuje ve vČtší míĜe spolupráce mezi organizacemi výzkumu a vývoje a podnikatelským sektorem, což znaþnČ znesnadĖuje využití potenciálu v této oblasti, to se projevuje nízkou mírou využití kapacit a související komercionalizace tČchto þinností. Specifického cíle bude dosaženo prostĜednictvím investic do regenerace a revitalizace zanedbaných a nevyužitých objektĤ a areálĤ, a do dopravní a technické infrastruktury nových malých prĤmyslových zón a jejich napojení na stávající infrastrukturu. Druhou oblastí naplĖování cíle je podpora spolupráce vzdČlávacích institucí, zejména stĜedních škol a uþilišĢ, úĜadĤ práce a firem s cílem získat a zvyšovat praktické dovednosti a zkušeností absolventĤ škol v praxi, tj. pĜímo ve firmách ve výrobním nebo jiném provozu. Specifického cíle bude dosaženo i rozvojem aktivit, jejichž cílem bude vytvoĜení jednotné platformy v oblasti využití inovaþního potenciálu regionu, v podchycení tČch þinností, které pĜinášejí podstatný nárĤst výkonnosti a konkurenceschopnosti. Globálního cíle bude dosaženo zvyšováním fyzické atraktivity objektĤ a areálĤ þi prĤmyslových zón pro investory. VytváĜením pĜíznivého prostĜedí pro rozvoj podnikatelských aktivit a posilováním spolupráce firem a vzdČlávacích institucí bude podpoĜen rĤst kvalifikace zamČstnancĤ jako dĤležité podmínky pro zvyšování zamČstnanosti a rĤst výkonnosti a konkurenceschopnosti ekonomiky. K témuž cíly pĜispČje rĤst inovaþních aktivit na bázi spolupráce veĜejného a soukromého sektoru. Specifický cíl ROP Severovýchod podnikatelského prostĜedí.

bude

realizován

prostĜednictvím

prioritní

osy

Rozvoj

Vazba na ostatní specifické cíle ROP Severovýchod Specifický cíl má silnou vazbu na cíl „Zlepšit kvalitu života a veĜejných služeb pro obyvatelstvo s dĤrazem na snižování regionálních disparit“ a související prioritní osu „Rozvoj mČstských a venkovských oblastí“, a to v oblasti zlepšování fyzického prostĜedí, zejména uvnitĜ urbánního prostoru, formou investic do nevyužitých a zchátralých objektĤ a areálĤ za úþelem jejich využití pro podnikání þi poskytování služeb pro obyvatelstvo. Vazba existuje i v oblasti investic do infrastruktury pro vzdČlávání, zde je však kladen dĤraz na získávání praxe jako pĜedpokladu pro snadnČjší získání pracovního uplatnČní na trhu práce. Výkonnost a konkurenceschopnost podnikatelského sektoru založená na znalostech a využití poznatkĤ vČdy a výzkumu, se stává základní podmínkou pĜežití firem na globálním trhu. Jen kvalitní a vzdČlaná pracovní síla mĤže pĜitáhnout investice s produkcí a službami s vysokou pĜidanou hodnotou. Rozvojem spolupráce firem se vzdČlávacími institucemi bude možné zvýšit konkurenceschopnost a udržet zamČstnanost a kvalitu života obyvatel regionu, investicemi do technické infrastruktury bude zlepšeno fyzické prostĜedí (vazba na specifický cíl Zlepšení životního prostĜedí a veĜejných služeb pro obyvatelstvo s dĤrazem na snižování regionálních disparit).

92


Zvýšit atraktivitu regionu pro podnikání a investice

kulturního a pĜírodního

XX

využití

XXX

Zvýšení efektivnosti potenciálu regionu

Zlepšit kvalitu života a veĜejných služeb pro obyvatelstvo s dĤrazem na snižování regionálních disparit

SPECIFICKÉ CÍLE

K oincidenþní m atice globální S W O T a strategických cílĤ R O P

Zvýšení dostupnosti regionu a efektivnosti dopravy pĜi respektování ochrany životního prostĜedí

Tab. þ. 12: Koincidenþní matice globální SWOT a strategických cílĤ ROP Severovýchod

SW OT SILN É ST R ÁN K Y D louhodobá prĤm yslová tradice, stabilizovaná zem ČdČlská výroba a diverzifikace základny zpracovatelského prĤm yslu Ú zem í s kvalitním životním prostĜedím a význam ným i pĜírodním i zdroji vþetnČ bohatých zdrojĤ podzem ních a povrchových vod A traktivní územ í s dobrým i pĜedpoklady pro rozvoj cestovního ruchu spo þívající zejm éna v potenciálu pĜírodních i kulturnČ historických atraktivit a vybudované základní technické a turistické infrastruktuĜe N a celém územ í dostupné kulturní, sociální a zdravotní služby a nadregionální pĜesah zdravotnických zaĜízení ve specializovaných oborech R Ĥst vzdČlanosti obyvatel a existence 5 univerzit v regionu vþetnČ technického zam ČĜení oborĤ s vČdeckovýzkum ným potenciálem pro rozvoj inovaþního podnikání V ýhodná poloha m etropolitních aglom erací, hustá síĢ silnic a železnic E xistence m ezinárodního veĜejného letištČ v P ardubicích a m odernizovaný I. železniþní koridor

XXX

XXX

XXX

XXX

XX

XXX

XXX

XXX

X

XX

XXX

XXX

XXX

XX

XXX XXX X

X

SL AB É ST R ÁN K Y E xistence hospodáĜsky slabých regionĤ s nedostatkem pracovních pĜíležitostí, stabilizovaných podnikatelských subjektĤ a vysokou þetností chátrajících objektĤ a brownfields N edostateþnČ rozvinutá, pĜípadnČ chybČjící technická a dopravní infrastruktura (absence dálnic a rychlostních kom unikací, nevyhovující stav silnic a železnic) N edostateþná dopravní dostupnost a obslužnost venkovských oblastí N erovnom Črná intenzita rekreace a cestovního ruchu vzhledem k úrovni pĜírodní, sportovní a kulturní nabídky na územ í N U TS II S everovýchod, velká disproporce m ezi rozvinutostí jednotlivých rekreaþních lokalit a stĜedisek Š patná sociální infrastruktura, nedostateþné zajištČní služeb obþanské vybavenosti a nevyhovující nebo chybČjící prostory pro kulturní, volnoþasovou a jinou spolkovou þinnost na venkovČ N edostateþná provázanost profesní pĜípravy s trhem práce a nedostatek technických odborníkĤ N arušené životní prostĜedí v prĤm yslových a urbanizovaných oblastech, zejm éna v obcích s nevyĜešenou tranzitní dopravou N edostateþnČ využitý potenciál cestovního ruchu v dĤsledku nesystém ové koordinace a m alé propagace

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

XX

XXX

XXX

XXX

XXX

XX

XX

X

XXX

XXX XXX

XXX

XXX XX

XXX

XXX

XXX

XXX

Pě ÍLEŽIT O ST I V yužití geografické pozice a atraktivity N U TS II S everovýchod pro uplatnČní podnikatelských aktivit tuzem ských i zahraniþních investorĤ R ozvoj strategických služeb, progresivních oborĤ s vysokou pĜidanou hodnotou a high-tech prĤm yslu ve spolupráci se zahraniþním i subjekty i regionální vČdeckovýzkum né základny V yužití pĜírodních podm ínek k rozvoji a m odernizaci zem ČdČlství a lesnictví s orientací na nové progresivní form y a s ohledem na ochranu pĜírody a krajiny P odpora využívání alternativních a obnovitelných zdrojĤ energie R ozvoj nových forem cestovního ruchu a narĤstající zájem turistĤ o nové, specifické produkty cestovního ruchu zajišĢující pracovní pĜíležitosti a alternativní zdroje pĜíjm Ĥ

XXX XX

93

XX

XX

XXX

XXX

X

XXX

XXX

X

XXX

XX

X

XXX

XX

X

X

V ytvoĜení funkþního systém u koordinace aktivit v C R , založeného na vzájem né spolupráci krajĤ, soukrom é i státní sféry, zájm ových a profesních organizací R ozvoj kom binované dopravy (vybudování m ultim odálního logistického centra v Pardubicích, dokonþení splavnČní Labe do P ardubic, rozvoj veĜejných letišĢ) R ozvoj integrovanách dopravních systém Ĥ vþetnČ m odernizace železnic a zvýšení podílu veĜejné hrom adné dopravy

XXX

XXX XXX

X

XXX

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod OHROŽENÍ RĤst nezamČstnanosti v dĤsledku nízké konkurenceschopnosti podnikĤ na evropském trhu Snížení atraktivity regionu pro investory z dĤvodu nedostatku financí na infrastrukturu, nedostateþného dopravního napojení a nedostateþné pĜipravenosti rozvojových ploch Nízká úroveĖ podpory vČdy, výzkumu a inovací a zavádČní výsledkĤ vČdecké a inovaþní þinnosti do praxe; nedostateþný rĤst produktivity práce s negativními dĤsledky na životní úroveĖ obyvatelstva Oddálení dobudování páteĜních komunikací regionu a trvalý nárĤst intenzity dopravy Nevyváženost mezi podmínkami ochrany životního prostĜedí a požadavky na rozvoj území a dopravu, nerespektování zásad trvale udržitelného rozvoje provozováním nevhodných ekonomických aktivit a nedostateþnou péþí o krajinu, zbyteþné a nevhodné zábory kvalitního pĤdního fondu Odliv þásti zahraniþní poptávky v dĤsledku nenalezení odpovídající nabídky (ubytování, stravování, komplexní produkty cestovního ruchu) a kvality ze strany subjektĤ angažovaných v cestovním ruchu Absence systému celoživotního vzdČlávání a nedostateþná atraktivita pracovních pĜíležitostí zejm. v zemČdČlství vedoucí k nárĤstu poþtu a rozlohy problémových regionĤ Nedostatek finanþních prostĜedkĤ na udržení rozsahu veĜejné hromadné dopravy a rozvoj technické infrastruktury vþetnČ informaþních technologií Celkový dlouhodobý úbytek poþtu obyvatel zejména pĜirozenou mČnou, zhoršování demografické struktury obyvatelstva, postupné stárnutí populace, zvyšující se podíl starých a zdravotnČ postižených obþanĤ v dĤsledku nepĜíznivé demografické situace Nejsou garantovány dlouhodobé finanþní toky (zdroje) do rozvoje CR

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

XX

XX XXX

XXX

XXX

XXX

XX

XX

XXX

XX

XXX

X

XX

XX

XX

XXX

XXX

XXX

XXX

X

XXX

XXX X

Legenda: Vazba: X - velmi slabá až slabá, XX - stĜední až silná, XXX - velmi silná

5.7

5.7.A

Vazba ROP Severovýchod na nadĜazené programové dokumenty Vazba Regionálního operaþního programu Severovýchod na Národní strategický referenþní rámec

Strategický cíl 1 NSRR „Konkurenceschopná þeská ekonomika“ je naplĖován prioritní osou 3 ROP Severovýchod Rozvoj cestovního ruchu, a to v oblasti podpory základní a infrastruktury a doprovodných aktivit cestovního ruchu (3.1) a podporou marketingových a koordinaþních aktivit cestovního ruchu (3.2). Úzkou vazbu lze vysledovat i v prioritní ose 4 Rozvoj podnikatelského prostĜedí, v rámci které je podporována revitalizace brownfields pro nové podnikatelské aktivity. Podpora aktivit pro inovací se slabČ odráží v podpoĜe infrastruktury pro vznik inkubátorĤ (4.1). Strategický cíl 2 NSRR „OtevĜená, flexibilní a soudržná spoleþnost“ je naplĖován prioritní osou 2 ROP Severovýchod v oblasti zlepšování infrastruktury veĜejných služeb v oblasti vzdČlávání, sociálních služeb a zdravotnictví. Velký dĤraz je v ROP Severovýchod kladen v prioritní ose 4 Rozvoj podnikatelského prostĜedí na zlepšování profesní pĜipravenosti absolventĤ škol formou investic do posilování vazeb mezi vzdČlávacími institucemi a podnikatelským subjekty (4.2). Strategický cíl 3 NSRR „Atraktivní prostĜedí“ má úzkou vazbu na prioritní osu 1 ROP Severovýchod v oblasti zlepšování dopravní infrastruktury (1.1) a podpory rĤst poþtu ekologických vozidel (1.2). Další oblastí je podpora rozvoje integrovaných dopravních systémĤ (1.2). Prioritní osa 2 ROP Severovýchod naplĖuje cíl formou investic do infrastruktury veĜejných služeb a zlepšování veĜejných prostranství. Prioritní osa 3 ROP Severovýchod má slabou vazbu, spíše se jedná o nepĜímý vliv formou zlepšování znaþení a budování cyklotras, ale i dalších aktivit, které pĜispívají k rĤstu zájmu obyvatel trávit volný þas v pĜírodČ. Strategický cíl 4 NSRR „Vyvážený rozvoj území“ je naplĖován v prioritní ose 1 ROP Severovýchod formou zvyšování mobility obyvatel a tím posilování vazby mezi mČstem a venkovem. Velmi silná vazba existuje v prioritní ose 2 ROP Severovýchod , která je pĜímo zamČĜena na rozvoj infrastruktury veĜejných služeb a zvyšování kvality veĜejných prostranství ve mČstech a venkovských oblastech. Prioritní osa 3 ROP Severovýchod pĜipívá k vyváženému rozvoji území formou rozvoje služeb, které zvyšují zamČstnanost a posilují ekonomiku venkovských oblastí.

94

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Tab. þ. 13: Vazba specifických cílĤ a prioritních os ROP Severovýchod na priority NSRR

Specifické cíle ROP Severovýchod

Priority NSRR

SC 2 / PO 2 SC 3 / PO 3 SC 4 / PO 4 SC 1 / PO 1 SC 1 Konkurenceschopná þeská ekonomika Konkurenceschopný podnikatelský sektor XX XX Podpora kapacit VaV pro inovace X Rozvoj udržitelného cestovního ruchu XX SC 2 OtevĜená, flexibilní a soudržná spoleþnost VzdČlávání XX XX Zvyšování zamČstnanosti a zamČstnatelnosti X XX Posilování sociální soudržnosti XX Rozvoj informaþní spoleþnosti Chytrá veĜejná správa SC 3 Atraktivní prostĜedí Ochrana a zlepšení kvality životního prostĜedí XX XX X X Zlepšení dostupnosti dopravy X X SC 4 Vyvážený rozvoj území Vyvážený rozvoj regionĤ XX XX XX Rozvoj mČstských oblastí XX XX X Rozvoj venkovských oblastí XX XX XX XX - Silná vazba mezi prioritou NSRR a specifickým cílem/prioritní osou ROP Severovýchod . X - StĜední až slabá vazba mezi prioritou NSRR a specifickým cílem/prioritní osou ROP Severovýchod .

5.7.B

Vazba Regionálního operaþního programu na Strategické obecné zásady Spoleþenství

Priorita 1 SOZS „PĜitažlivČjší Evropa a regiony Evropy pro investory a pracující“ má úzkou vazbu na prioritní osu 1 ROP Severovýchod . Rozvoj dopravní infrastruktury. ZajištČní úþinné, flexibilní a bezpeþné dopravní infrastruktury (1.1) je nezbytným pĜedpokladem hospodáĜského rozvoje, zvyšování produktivity a tím perspektivy rozvoje regionĤ prostĜednictvím usnadnČní pohybu osob a zboží. ProstĜednictvím dopravní infrastruktury dochází k integraci trhĤ, zvyšování obchodních pĜíležitostí a zvyšování efektivity. Významným faktorem rozvoje regionu je zlepšování dopravní dostupnosti (1.2), která usnadĖuje mobilitu pracovních sil. ObČ oblasti prioritní osy mají pĜímý vliv na udržování vyváženého rozvoj regionĤ prostĜednictvím posilování vazeb mezi mČsty a venkovskými oblastmi. Rozvojem dopravní infrastruktury a dostupnosti jsou vytváĜeny podmínky pro rĤst investic v regionu, obecnČ zlepšování fyzického prostĜedí a kvality života. Nezanedbatelným pĜínosem prioritní osy je zvyšování bezpeþnosti provozu na silnicích. Priorita 2 SOZS „Zlepšení znalostí a inovace pro rĤst“ je naplĖována prioritní osou 4 ROP Severovýchod v oblasti tvorby pĜíznivého prostĜedí vznik podnikatelských inkubátorĤ a následného zakládání a rozvoje firem s velkým inovaþním potenciálem. Cílem je vytvoĜit prostĜedí pro vytváĜení a sdílení služeb, transfer technologií a investic do lidského kapitálu. Prioritní osa ROP Severovýchod je také zamČĜena na oblast zlepšení vzájemné provázanosti a posílení spolupráce firem a vzdČlávacích institucí (4.2), na lepší uplatnČní absolventĤ škol na trhu práce, a tím na urychlení šíĜení informací dĤležitých pro tvorbu inovací a zvyšování produktivity. Priorita SOZS má silnou vazbu na prioritní osu 2 ROP Severovýchod v oblasti podpory infrastruktury pro vzdČlávání, zajištČní dostupnosti infrastruktury informaþních a komunikaþních technologií pro vzdČlávací aktivity, které mohou napomoci získávání informací zvyšujících produktivitu, vytváĜení digitálního hospodáĜství a spoleþnost otevĜenou sociálnímu zaþlenČní. Velmi významným faktorem šíĜení znalostí je jejich programová podpora nejen ve velkých mČstech, ale i ve mČstech stĜedních a malých. Priorita 3 SOZS „VytváĜení více a lepších pracovních míst“ je naplĖována prioritní osou 2 ROP Severovýchod v oblasti podpory investic do infrastruktury veĜejných služeb, zejména investic do vytváĜení fyzických podmínek pro rozvoj vzdČlávacích aktivit za úþelem získávání a zvyšování kvalifikace, získávání nových znalostí a dovedností. ProstĜednictvím tČchto investic bude posílena úþinnost vzdČlávacího systému a systému odborné pĜípravy s tím, že absolventi najdou snadnČji lepší pracovní uplatnČní. Další oblastí, ve které existuje úzká vazba je podpora investic do zdravotnictví a sociálních služeb za úþelem optimálního a efektivního propojení poskytování tČchto veĜejných služeb a zvyšování jejich kvality. Cílem je kvalitní zdravotní péþe jako jedna z podmínek pro zajištČní vyšší úþasti pracujících na trhu práce, delší pracovní život, vyšší produktivitu a nižší náklady na zdravotní a

95

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod sociální péþi. Priorita SOZS má též úzkou vazbu na ROP Severovýchod v oblasti vytváĜení podmínek pro posílení spolupráce firem a škol za úþelem získávání pracovních dovedností a zkušeností absolventĤ škol (4.2). ýást priority Správní kapacita má velmi úzkou vazbu na prioritní osu 5 ROP Severovýchod Technická pomoc, jejímž obsahem je vytvoĜení a udržení administrativní kapacity pro administraci ROP Severovýchod . „Územní rozmČr politiky soudržnosti“ se plnČ odráží témČĜ ve všech prioritních osách ROP Severovýchod, zejména však v prioritní ose 2 Rozvoj mČstských a venkovských oblastí. ROP Severovýchod se zamČĜuje na investice do obnovy vybraných þástí mČst, regeneraci a revitalizaci zanedbaných a nevyužívaných objektĤ a areálĤ (brownfields) za úþelem vybudování a rozšíĜení nezbytné infrastruktury pro poskytování veĜejných služeb, a to jak ve mČstech, tak i ve venkovských oblastech. Cílem je zvýšit hospodáĜskou a sociální soudržnost a pĜispČt tak k dosažení vyrovnaného rozvoje v regionu. Nezbytnou souþástí podpor ROP Severovýchod je rozvoj kulturního a historického dČdictví pro budoucí generace, a to prostĜednictvím obnovy veĜejných prostor ve mČstech i na venkovČ s cílem zlepšit podmínky života obyvatel. Souþástí podpor je zvyšování bezpeþnosti obyvatel a vytváĜení podmínek pro prevenci rizik, a to v celém území regionu. Cílem zvýšit kvalitu života obyvatel a tím pĜilákat nové firmy a kvalifikované pracovníky do regionu a souþasnČ bránit odchodu obyvatel z venkova. Priorita SOZS má úzkou vazbu na prioritní osu 3 ROP Severovýchod Rozvoj cestovního ruchu, která je do znaþné míry zamČĜena na vyvážený rozvoj regionu, konkrétnČ na posílení ekonomiky venkovských oblastí a tím územní hospodáĜské diverzifikace v regionu. Prioritní osa Rozvoj podnikatelského prostĜedí naplĖuje územní rozmČr v oblasti revitalizace a regenerace brownfields a vytváĜení nezbytných podmínek pro zlepšování infrastruktury pro podnikání v celém území regionu. Územní rozmČr ROP Severovýchod se plnČ odráží v kladení dĤrazu na spolupráci krajĤ pĜi naplĖování cílĤ programového dokumentu, výmČnČ zkušeností a osvČdþených postupĤ. Tab. þ. 14: Vazba specifických cílĤ a prioritních os ROP Severovýchod na priority Strategických obecných zásad Spoleþenství (SOZS)


Priority SOZS

SC 2 / PO 2 SC 3 / PO 3 SC 4 / PO 4 SC 1 / PO 1 1. PĜitažlivČjší Evropa a regiony Evropy pro investory a pracující RozšíĜení a zlepšení dopravních infrastruktur XX X Posílení souþinnosti mezi ochranou životního prostĜedí a rĤstem ěešení intenzivního využívání tradiþních zdrojĤ energie v EvropČ 2. Zlepšení znalostí a inovace pro rĤst Zvýšit a zlepšit investice do výzkumu a X X technologického rozvoje Usnadnit inovace a podporovat podnikavost XX XX Podporovat informaþní spoleþnost pro všechny XX Zlepšit pĜístup k financím 3. VytváĜení více a lepších pracovních míst PĜivést více lidí do zamČstnání, zajistit jejich setrvání v zamČstnání a modernizovat systémy sociální ochrany Zvýšit pĜizpĤsobivost pracujících a podnikĤ a XX XX pružnost trhĤ práce Zvýšit investice do lidského kapitálu prostĜednictvím lepšího vzdČlávání a XX XX kvalifikace Správní kapacita Pomoci udržet zdravou pracovní sílu XX 4. ZohlednČní územního rozmČru politiky soudržnosti PĜíspČvek mČst pro rĤst a zamČstnanost XX X X Podpora hospodáĜské diverzifikace XX XX X venkovských oblastí Spolupráce PĜeshraniþní spolupráce Nadnárodní spolupráce Meziregionální spolupráce XX XX XX - Silná vazba mezi prioritou SOZS specifickým cílem/prioritní osou ROP Severovýchod . X - StĜední až slabá vazba mezi prioritou NSRR a specifickým cílem/prioritní osou ROP Severovýchod .

96


5.7.C

Vazba Regionálního operaþního programu na Národní program reforem

Národní Lisabonský program (Národní program reforem) pĜenáší do prostĜedí ýR cíle Lisabonské strategie. Národní program reforem se v souladu s požadavkem EK, vČnuje opatĜením v oblasti makroekonomické politiky, mikroekonomické politiky a politiky zamČstnanosti, která budou realizována v následujících 3 letech a má napomoci posílení politické odpovČdnosti þlenských státĤ za naplĖování obsahu Lisabonské strategie a umožnit vyhodnocení plnČní stanovených reformních krokĤ na úrovni jednotlivých þlenských státĤ. ObsahovČ integrované smČry NPR odráží snahy zamČĜit se na reformy ke zvýšení rĤstového potenciálu a zamČstnanosti EU, pĜi zachování zdravého makroekonomického rámce. Je tĜeba konstatovat, že pouze menší þást prioritních opatĜení NPR (z celkových 46) má vazbu na programový dokument na regionální úrovni, jedná se o prioritní opatĜení pĜedevším národního významu. StejnČ tak pouze menší þást prioritních opatĜení NPR má vazbu na intervence financované ze strukturálních fondĤ EU. Na rozdíl od NPR je ROP Severovýchod zamČĜen pĜevážnČ na rozvoj fyzické infrastruktury a navrhované aktivity ROP Severovýchod svou podstatou mohou pĜispívat k naplnČní priorit NPR nepĜímo. Kvalitní fyzická infrastruktura a prostĜedí jsou však v nČkterých pĜípadech nutnou podmínkou pro naplnČní prioritních opatĜení NPR. VeĜejné intervence ROP Severovýchod jsou neutrální k prioritČ NPR „Makroekonomická stabilita a udržitelný rĤst“. Obsahem všech opatĜení této priority je dĤraz na stĜednČdobou fiskální stabilizaci veĜejných rozpoþtĤ, stabilizaci dĤchodového systému a systému financování zdravotní péþe. Další oblastí je restrukturalizace daĖového bĜemene a zvýšení míry participace práceschopného obyvatelstva. VeĜejné intervence ROP Severovýchod jsou neutrální i k prioritČ „Podnikatelské prostĜedí“, která je naplĖována prioritními opatĜeními zamČĜenými na hodnocení dopadu nové legislativy a snížení administrativní zátČže podnikatelĤ, zjednodušení vstupu do podnikání, posílení role vČĜitelĤ bČhem procesu úpadku, zajištČní fungování finanþních trhĤ a modernizaci daĖové správy. Priorita NPR „Výzkum a vývoj, inovace“ je naplĖována oblastí podpory (4.1.) jejímž cílem je zlepšení infrastruktury pro rozvoj malých podnikatelských inkubátorĤ jako základny pro nových podnikatelských aktivit inovaþního charakteru. VytvoĜením pĜíznivých podmínek pro zakládání a rozvoj inovaþních firem dojde k zakládání relevantních aktivit a vytváĜení vazeb mezi spolupracujícími firmami, které mají potenciál zlepšovat výkonnost firem a vytváĜet pracovní místa, a tím pĜispČt k rozvoji regionu. Priorita NPR „Udržitelné využívání zdrojĤ“ má pozitivní vazbu na oblast podpory ROP Severovýchod Podpora projektĤ zlepšujících dopravní obslužnost území (1.2), a to zejména v oblasti podpory zavádČní ekologických technologií ve veĜejné dopravČ a obnovy vozového parku se zĜetelem na ekologický provoz. Na prioritu NPR „Modernizace a rozvoj dopravních a ICT sítí“ se silnČ váže oblast podpory Rozvoj regionální silniþní dopravní infrastruktury (1.1.), která tak tématicky doplĖuje dobudování základní sítČ dálnic a rychlostních silnic. Celá prioritní osa 1 ROP Severovýchod „Rozvoj dopravní infrastruktury“ pĜispívá k naplnČní tématické oblasti NPR priority „Flexibilita trhu práce“, konkrétnČ prioritního opatĜení „Zvýšit územní mobilitu“. Mobilita pracovních sil je jednou ze základních podmínek snižování regionální nezamČstnanosti a územních disparit v ekonomickém rozvoji území. Na prioritu NPR „ZaþleĖování na trhu práce“ se velice úzce váže oblast podpory Podpora rozvoje spolupráce se stĜedními školami a uþilišti, dalšími regionálními vzdČlávacími institucemi a úĜady práce, rozvoj inovaþních aktivit v regionu (4.2). Osa je zacílena na získávání profesní praxe mladých lidí a pĜispívá tak k naplnČní prioritního opatĜení NPR „Snížit nezamČstnanost mladých do 25 let“. Aktivity tohoto typu významným zpĤsobem pĜispČjí i k naplnČní prioritního opatĜení „Podporovat spolupráci zamČstnavatelĤ, zamČstnancĤ a vzdČlávacích a odbornČ profesních institucí“ z priority NPR „VzdČlávání“. Prioritní osa 5 ROP Severovýchod Technická asistence má prĤĜezovou vazbu na NPR tím, že region soudržnosti Severovýchod na podporu svých priorit, podnikne opatĜení k maximálnímu využití zdrojĤ ze strukturálních fondĤ, ke zvýšení absorpþní kapacity a úþinnému využití tČchto prostĜedkĤ.

97

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Tab. þ. 15: Vazba specifických cílĤ a prioritních os ROP Severovýchod na priority Národního programu reforem


Priority NPR

SC 2 / PO 2 SC 3 / PO 3 SC 4 / PO 4 SC 1 / PO 1 Makroekonomická stabilita a udržitelný rĤst Podnikatelské prostĜedí X X XX Výzkum a vývoj, inovace X XX Udržitelné využívání zdrojĤ X Modernizace a rozvoj dopravních a ICT sítí XX X Flexibilita trhu práce X X ZaþleĖování na trhu práce XX XX VzdČlávání XX XX XX - Silná vazba mezi prioritou NPR a specifickým cílem/prioritní osou ROP Severovýchod . X - StĜední až slabá vazba mezi prioritou NPR a specifickým cílem/prioritní osou ROP Severovýchod .

5.8

Vazba prioritních os ROP Severovýchod na strategické dokumenty krajĤ regionu soudržnosti Severovýchod

ROP Severovýchod má silnou vazbu na stávající i pĜipravované krajské strategie rozvoje a tematicky zamČĜené koncepce, což lze doložit tematickým a obsahovým zamČĜení prioritních os a oblastí podpory. VeĜejné intervence ROP Severovýchod se stanou dĤležitým programovacím nástrojem pro naplĖování cílĤ a priorit všech tĜí krajských strategických dokumentĤ a koncepþních materiálĤ. Oblasti podpor a jejich zamČĜení obsažené ve strategických dokumentech krajĤ jsou v souladu nejen s prioritními osami ROP Severovýchod ale i dalších tématicky zamČĜených operaþních programĤ pĜipravovaných sektorovými ministerstvy. Ve všech tĜech strategických dokumentech lze vysledovat zmČĜení na zlepšování fyzického prostĜedí, a to v rĤzných oblastech života spoleþnosti mající zásadní vliv na socioekonomickou úroveĖ krajĤ. Finanþní prostĜedky ze strukturálních fondĤ pĜispČjí významným zpĤsobem k Ĝešení problémových oblastí a k realizaci tČch projektĤ, které by nebyly realizovány z dĤvodu nedostatku finanþních zdrojĤ, nebo v požadovaném rozsahu. Výhled krajských strategií, resp. programĤ rozvoje pĜesahuje z hlediska þasového horizontu nejbližší programovací období a finanþní perspektivu EU (2007 - 2013). Tab. þ. 16: Priority strategických dokumentĤ jednotlivých krajĤ a prioritní osy ROP Severovýchod

Priority strategických dokumentĤ jednotlivých krajĤ KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ Podnikání a zamČstnanost Lidské zdroje Venkov a zemČdČlství Infrastruktura a doprava LIBERECKÝ KRAJ Ekonomicky silný kraj s rostoucí životní úrovní obyvatel a vyváženým rozvojem regionĤ Rostoucí úroveĖ života obyvatel Libereckého kraje Kvalitní dopravní a technická infrastruktura, optimalizovaná obslužnost území s ohledem na principy udržitelného rozvoje dopravy, zajištČné vnČjší spojení kraje. Nabídka dobrých logistických vazeb a pĜedpoklady pro alokaci investorĤ v regionu. Zdravé životní prostĜedí a využívání pĜírodního bohatství v souladu se zásadami udržitelného rozvoje Rostoucí ekonomické, sociální a kulturní pĜínosy cestovního ruchu s ohledem na udržitelný rozvoj. ÚzemnČ vyvážený rozvoj venkova, zemČdČlská a lesnická þinnost provádČná v souladu se zásadami udržitelného rozvoje a s požadavky na ochranu životního a pĜírodního prostĜedí.

98

Prioritní osy ROP Severovýchod PO 1

PO 2

PO 3

PO 4

X

X

X XX

X XX XX X

X X

XX XX X X

X

XX

X

X

X

X

X

X

XX

X

X

X

X

X

X

X

X

XX

X

XX

X

X

X


PARDUBICKÝ KRAJ Ekonomika Technická vybavenost, dopravní dostupnost a obslužnost území Lidské zdroje a kvalita života Venkovský prostor a zemČdČlství Životní prostĜedí Cestovní ruch ýinitelé (rozvoj informaþní spoleþnosti, posilování systémĤ plánování a rozhodování, vytvoĜení fungujícího systému regionálních statistik a informací, rozvoj partnerských vztahĤ v rámci ýR a zahraniþí, posilování systému krizového Ĝízení) XX - PĜímá vazba (tématická pĜíbuznost) X - Odvozená vazba (pĜínos pro ostatní oblasti)

5.9

X XX X X XX X

X X XX XX XX X

X X X X X XX

XX X XX X X X

X

X

X

X

Vazba prioritních os Regionálního operaþního programu na Program rozvoje venkova

ROP Severovýchod má prostĜednictvím oblasti podpory 2.3. Rozvoj venkova a prioritní osy 3 Cestovní ruch silnou tematickou a územní vazbu na Program rozvoje venkova, konkrétnČ na jeho tĜetí osu, která je zamČĜena na „Kvalitu života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodáĜství venkova“. Obdobnou oblast podpory PRV lze nalézt v opatĜení Podpora cestovního ruchu (III.1.3) a opatĜení Obnova a rozvoj vesnic, obþanské vybavení a služby (III.2.1). Tyto oblasti podpory jsou zamČĜeny na zlepšení infrastruktury v oblasti cestovního ruchu a veĜejných budov a prostranství za úþelem zvýšení atraktivity obcí pro cestovní ruch a obyvatele venkova. Tematické zamČĜení obou operaþních programĤ je doplnČno územním vymezením, které pĜedstavuje dČlící þáru pro veĜejné intervence. Hranice byla stanovena na základČ dohody mezi Asociací krajĤ ýR a Mze. Program rozvoje venkova v rámci EAFRD bude podporovat intervence do obnovitelných zdrojĤ ze zemČdČlství, ýOV do 2 000 EO, místní komunikace a odpadové hospodáĜství do 5 mil. Kþ v obcích do 500 obyvatel a zemČdČlské brownfields (brownfields vycházející ze zemČdČlské povahy) do 5 ha v obcích do 2 000 obyvatel. ROP Severovýchod bude podporovat aktivity pro rozvoj venkova v rámci obþanské vybavenosti a kulturního dČdictví v obcích nad 500 obyvatel vyjma odpadového hospodáĜství, ýOV.

5.10

5.10.A

Soulad veĜejných intervencí ROP Severovýchod s naĜízeními EK ke strukturálním fondĤm a cíli Spoleþenství Koherence zamČĜení ROP Severovýchod s naĜízeními Evropského parlamentu a Rady (ES)

ROP Severovýchod splĖuje podmínky pro využití prostĜedkĤ z Evropského fondu pro regionální rozvoj, a to z hlediska výše HDP na osobu i z hlediska pĜijaté strategie a zamČĜení a obsahu prioritních os a oblastí podpor programu. V rámci cíle Konvergence Evropský fond pro regionální rozvoj soustĜećuje svou pomoc na podporu udržitelného integrovaného regionálního a místního hospodáĜského rozvoje a zamČstnanosti pomocí mobilizace a posilováním vnitĜních kapacit prostĜednictvím operaþních programĤ, které mají za cíl modernizaci a diversifikaci hospodáĜských struktur a vytváĜením a ochranou udržitelných pracovních míst. Obsah a zamČĜení prioritních os a oblastí podpor ROP Severovýchod je plnČ v souladu s obsahem a zamČĜením obecného naĜízení a naĜízením Evropského parlamentu a Rady (ES) þ. 1080/2006 ze dne 5.7.2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení naĜízení (ES) þ. 1783/1999.

5.10.B

Soulad veĜejných intervencí s cílem Spoleþenství Konvergence

VeĜejné intervence ROP Severovýchod , jež budou financovány z finanþních zdrojĤ ERDF a veĜejných zdrojĤ ýR jsou v souladu s operacemi stanovenými pro cíl Konvergence, jehož obsahem je podpora

99

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod rĤstového potenciálu regionĤ Evropy za úþelem dosažení vyšší míry rĤstu. Prioritní osy ROP Severovýchod jsou zamČĜeny na rozvoj kvality fyzického a lidského kapitálu, rozvoj ekonomiky a sociálního prostĜedí regionu. VeĜejné intervence v podobČ jednotlivých oblastí podpory prioritních os ROP Severovýchod byly voleny tak, aby byly v maximální možné míĜe efektivnČ využity veĜejné zdroje za úþelem dosažení co nejvyšších spoleþenských užitkĤ z realizace konkrétních podporovaných aktivit/projektĤ. VeĜejné zdroje budou alokovány do tČch oblastí (viz strategie), které pĜispČjí k naplnČní cíle pĜibližování regionu soudržnosti Severovýchod vyspČlým regionĤm a státĤm EU. ROP Severovýchod klade dĤraz na maximální možné soustĜedČní podporovaných aktivit do tzv. integrovaných projektĤ, u kterých lze oþekávat nejvyšší efektivnost vložených prostĜedkĤ. VeĜejné intervence se uplatní tam, kde nelze oþekávat efektivní pĤsobení tržních sil ve smČru získání spoleþenského pĜínosu za peníze pocházející pouze ze soukromých zdrojĤ. Spolufinancování veĜejných a soukromých/veĜejných (národních) zdrojĤ pĜedstavuje efektivní kombinaci zajišĢující maximální efektivnost vynaložených prostĜedkĤ. Angažovanost veĜejných zdrojĤ z hlediska jejich výše spolufinancování je ve všech intervencích dostateþná k tomu, aby nebyly znevýhodnČni žadatelé z dĤvodu nedostatku vlastních finanþních prostĜedkĤ. Tímto zpĤsobem bude využito v maximálnČ možné míĜe iniciativy a motivace potenciálních nositelĤ projektĤ.

5.11

ZdĤvodnČní veĜejných intervencí NUTS II Severovýchod ve vazbČ na kompetence krajĤ

Kraje vznikly na základČ ústavního zákona þ. 347/1997 Sb., o vytvoĜení vyšších územních samosprávných celkĤ a o zmČnČ ústavního zákona ýeské národní rady þ. 1/1993 Sb., Ústava ýeské republiky. Kraje jsou veĜejnoprávními korporacemi, mají vlastní majetek a pĜíjmy vymezené zákonem a hospodaĜí za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpoþtu. Kraje spravují své záležitosti samostatnČ. Dle odst. 2 písm. d) zákona þ. 129/2000 Sb., o krajích, je zastupitelstvu mimo jiné vyhrazeno koordinovat rozvoj územního obvodu, schvalovat programy rozvoje územního obvodu kraje podle zvláštních zákonĤ, zajišĢovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnČní. ZároveĖ kraj zajišĢuje podporu rozvoje regionĤ vymezených v programu rozvoje územního obvodu kraje podle potĜeb kraje (§ 8 zákona þ. 248/2000 Sb.) v oblastech vymezených § 3 tohoto zákona. PĜi výkonu státní správy jsou správním obvodem a jsou povinny zabezpeþit výkon pĜenesené pĤsobnosti. Dle § 35 odst. 1 þ. 129/2000 Sb., o krajích je pravomocí zastupitelstva, rozhodovat v oblasti pĜenesené pĤsobnosti pouze v pĜípadČ stanovuje-li tak zákon. PĜi výkonu samostatné pĤsobnosti a pĜenesené pĤsobnosti chrání kraje veĜejný zájem. Aktivity financované z Regionálního operaþního programu NUTS II Severovýchod jsou v souladu s programy rozvoje územních obvodĤ Pardubického, Královéhradeckého a Libereckého kraje, spadají do oblastí podpory regionálního rozvoje vymezených § 3 zákona þ. 248/2000 Sb., o podpoĜe regionálního rozvoje.

5.12

Absorpþní kapacita regionu

Absorpþní kapacita regionu soudržnosti Severovýchod vychází ze sdílených dat, která byla poskytnuta jednotlivými kraji na období let 2007 - 2013. PĜipravenost regionu pro realizaci ROP Severovýchod byla prokázána na základČ pĜedbČžného prĤzkumu v jednotlivých krajích. Region je pĜipraven k realizaci projektĤ odpovídajícím zamČĜení ROP Severovýchod .

100


5.13

Horizontální témata

V souladu s obecným naĜízením a Strategickými obecnými zásadami Spoleþenství byla pro období 2007 - 2013 definována 2 horizontální témata:

rovné pĜíležitosti (þl.16 naĜízení),

udržitelný rozvoj (þl.17 naĜízení).

Tato témata jsou prĤĜezová a jsou zohlednČna ve všech þtyĜech prioritních osách Regionálního operaþního programu Severovýchod. Pátá prioritní osa Technická pomoc je ve vztahu k tČmto tématĤm neutrální. CelkovČ jsou tato témata zohlednČna v celé šíĜi Ĝízení Regionálního operaþního programu Severovýchod, jednak ve všech programových dokumentech – Operaþní manuál, ProvádČcí dokument, PĜíruþka pro žadatele a pĜíjemce a další, jednak jsou zapracována do procesu hodnocení a výbČru pĜedkládaných projektĤ. Cílem je zkvalitnČní pĜedkládaných projektĤ a realizace intervencí s pozitivním dopadem v tČchto oblastech. Úkolem ěídícího orgánu je dĤsledné sledování naplĖování horizontálních témat vþetnČ prohlubování znalostí svých zamČstnancĤ.

Rovné pĜíležitosti a zákaz diskriminace Rovné pĜíležitosti a zákaz diskriminace jsou základními demokratickými zásadami v sociálním i profesionálním rozvoji, jsou dĤležitými elementy sociální dimenze udržitelného rozvoje. Princip rovných pĜíležitostí znamená potírání diskriminace na základČ pohlaví, rasy, etnického pĤvodu, náboženského vyznání, zdravotního postižení, vČku þi sexuální orientace. Téma rovných pĜíležitostí se vztahuje i na další znevýhodnČné skupiny jako jsou migranti, dlouhodobČ nezamČstnaní, osoby s nízkou kvalifikací, osoby z obtížnČ dopravnČ dostupných oblastí, drogovČ závislí, propuštČní vČzni, absolventi škol; souhrnnČ skupiny ohrožené sociálním vylouþením. ěídící orgán ROP Severovýchod plnČ chápe a podporuje myšlenku rovných pĜíležitostí. ROP Severovýchod je koncipován takovým zpĤsobem, aby byl princip rovnosti obsažen ve všech oblastech podpory programu. ěídící orgán ROP Severovýchod ve spolupráci s žadateli zajistí, aby pĜedkládané projekty tyto principy akceptovaly. Žadatelé budou motivováni, aby vedle hlavního cíle projektu zvážili rozšíĜení projektových aktivit o ty, které mají pozitivní dopad na rovné pĜíležitosti. Vliv projektu na rovné pĜíležitosti bude pĜedmČtem kontroly pĜijatelnosti. V rámci hodnocení projektĤ budou bodovČ zvýhodnČny projekty cílené na rovné pĜíležitosti nad projekty pozitivními þi neutrálními k tomuto tématu. Princip rovných pĜíležitosti a zákazu diskriminace prochází napĜíþ prioritními osami: V rámci intervencí smČĜujících do prioritní osy 1 „Rozvoj dopravní infrastruktury“ je kladen dĤraz na dostupnost dopravy (bezbariérové pĜístupy, ale i možnost pohybu po místČ samém s využitím nezbytného zázemí napĜ. WC). Zde jsou zohlednČny rozdílné potĜeby a požadavky obþanĤ handicapovaných, seniorĤ, rodiþĤ s dČtmi a všech ostatních skupin obyvatel se sníženou pohyblivostí, orientací þi jiným omezením. Prioritní osa 2 „Rozvoj mČstských a venkovských oblastí“ obsahující podporu rozvoje infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojĤ, zdravotnictví, sociálních služeb, vzdČlávání a dalších oblastí vytváĜejících podmínky pro zlepšení kvality života obyvatel. Zde budou podporovány takové projekty, které umožní rovný pĜístup k výstupĤm projektu. Princip rovných pĜíležitostí se promítá i do prioritních os 3 „Cestovní ruch“ a 4 „Rozvoj podnikatelského prostĜedí“, a to ve formČ vytváĜení rovných šancích na získání zamČstnání v novČ vznikajícím a rozvíjejícím se podnikatelském sektoru. Zde žadatel vhodným zpĤsobem implementuje tyto principy do projektu a tím tento zámČr zkvalitní a naplní cíle rovných pĜíležitostí.

101

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod ěídící orgán cílenČ prosazuje princip rovných pĜíležitostí jak pĜi zamČstnávání pracovníkĤ tak i ve skladbČ þlenĤ Monitorovacího výboru tak, aby bylo dosaženo vyvážené zastoupení žen i mužĤ. SouþasnČ také zajistí úzkou spolupráci s institucemi þi organizacemi, jejichž hlavním posláním je prosazování rovných pĜíležitostí, a to zejména v rámci pracovních skupin, hodnotících komisí pro výbČr projektĤ apod. Princip rovných pĜíležitostí se odráží i v monitoringu a evaluaci programu. Monitorovací indikátory budou na všech úrovních sledování a v oblastech, kde je to možné, nastaveny dle genderového hlediska a budou monitorována data o zapojení osob ohrožených sociálním vylouþením. Jednotlivé evaluaþní studie budou tuto problematiku vyhodnocovat v širším zábČru souvislostí s cílem formulovat úþinná doporuþení a opatĜení. PĜínos ROP Severovýchod k rovným pĜíležitostem bude vyhodnocen v rámci Strategických zpráv v letech 2009 a 2012.

Udržitelný rozvoj Udržitelný rozvoj je takový ekonomický rĤst, který uvádí v soulad hospodáĜský a spoleþenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostĜedí. Politika Spoleþenství v oblasti ochrany životního prostĜedí pĜedstavuje stČžejní východisko pro tvorbu obsahu a zamČĜení veĜejných intervencí ROP Severovýchod . SouþasnČ je povinností ěídícího orgánu ROP Severovýchod plynoucí ze zákona þ.100/2001 Sb. o posuzování vlivĤ na životní prostĜedí, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, zajistit sledování vlivĤ programĤ na životní prostĜedí a veĜejné zdraví. Vazba na životního prostĜedí je zĜejmá již z formulací globálního cíle a specifických cílĤ. DĤraz je kladen na zachování a obnovu pĜírodního bohatství, kulturního rázu a ekologické stability krajiny a zvýšení environmentálního povČdomí obþanĤ a jejich zapojení do rozhodovacího procesu. Žadatelé/pĜíjemci budou deklarovat vliv jejich projektĤ na životní prostĜedí, kde následnČ v hodnocení projektĤ budou zohlednČny projekty s prokazatelnČ pozitivním pĜínosem nad neutrálními. Projekty s negativním dopadem budou vyĜazeny pĜi kontrole pĜijatelnosti. Cílem je zohlednit oblast životního prostĜedí v rámci celkového hodnocení a výbČru projektĤ pro udČlení podpory. Žádoucí je podpoĜit ty projekty, které (kromČ svého primárního zamČĜení a úþelu) budou mít lepší dopady na životní prostĜedí. PĜípadné negativní dopady jsou detailnČ sledovány v rámci legislativních postupĤ (napĜ. EIA) a vlivy projektu na životní prostĜedí jsou stanoveny pĜíslušnou environmentální legislativou. Pro úþely sledování, získávání dat a hodnocení udržitelného rozvoje bude zahájena úzká spolupráce ěídícího orgánu s odbory životního prostĜedí jednotlivých krajĤ, které tvoĜí region soudržnosti. Ve všech oblastech podpory budou zejména podporovány projekty vedoucí ke snížení spotĜeby energie, zlepšení energetické úþinnosti (dopravy, budov atd.). Dále projekty akceptující princip energetické samostatnosti, kde za pomocí využití obnovitelných zdrojĤ energie (sluneþní, vodní, geotermální energie, biomasa) se nebudou zvyšovat nároky na dodávky z veĜejných energetických sítí. Další významnou oblastí budou projekty, které plánují omezovat produkci tzv. skleníkových plynĤ a jiných škodlivin, þi zvýšení využití obnovitelných zdrojĤ energie. Prioritní osa 1 „Rozvoj dopravní infrastruktury“ pĜispívá ke zlepšování životního prostĜedí podporou projektĤ snižujících energetickou nároþnost dopravy, projektĤ zvyšujících využívání veĜejné hromadné dopravy a jiných zpĤsobĤ dopravy (cyklistika) a zvyšování podílu vozidel s ekologickým pohonem na celkových dopravních výkonech. Prioritní osa 2 „Rozvoj mČstských a venkovských oblastí“ obsahuje téma životního prostĜedí v aktivitách zamČĜených zejména na regeneraci a revitalizaci zanedbaných objektĤ a ploch (brownfields) a na zvyšování atraktivity veĜejných prostranství mČst a obcí (napĜ. zeleĖ). Prioritní osa 3 „Cestovní ruch“ má vazbu na zlepšování životního prostĜedí v oblasti podpory projektĤ rekonstrukce a budování základní a doprovodné infrastruktury potĜebné pro rozvoj nových forem cestovního ruchu šetrných k životnímu prostĜedí (pČší turistika, cykloturistika, hippoturistika, agroturistika, ekoturistika atd.). Regenerace a revitalizace brownfields je obsahem prioritní osy 4 „Rozvoj podnikatelského prostĜedí“. Projekty realizované v této prioritní ose pĜispČjí ke zlepšení životního prostĜedí zlepšením fyzického

102

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod stavu tČchto nemovitostí a jejich opČtovným využitím pro výrobu a služby, které nebudou zatČžovat životní prostĜedí. V intervencích smČĜující do oblasti „Podpora rozvoje spolupráce se stĜedními školami a uþilišti, dalšími regionálními vzdČlávacími institucemi a úĜady práce, rozvoj inovaþních aktivit v regionu“, budou podporovány projekty obsahující aktivity smČĜující k naplnČní principĤ udržitelného rozvoje i v rovinČ socioekonomické. Za efektivní monitoring vlivĤ ROP Severovýchod na životní prostĜedí je zodpovČdný ěídící orgán. Monitoring vlivĤ programu na životní prostĜedí je provádČn na základČ environmentálních indikátorĤ, které jsou souþástí indikátorové soustavy ROP Severovýchod a na základČ environmentálních kritérií, které slouží k bližší konkretizaci vlivĤ jednotlivých projektĤ na životní prostĜedí a souþasnČ slouží jako zdroj informací pro hodnocení projektu. Prohlášení ve smyslu þl. 10 SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES o posuzování vlivĤ nČkterých plánĤ a programĤ na životní prostĜedí V návaznosti na tuto smČrnici a za úþelem monitoringu významných vlivĤ ROP Severovýchod na životní prostĜedí s cílem pĜedcházet negativním dopadĤm byly stanoveny environmentální indikátory jako nedílná souþást indikátorové soustavy ROP Severovýchod . Tyto indikátory vycházejí z doporuþení zpracovatele SEA hodnocení (kapitola J Stanovení monitorovacích ukazatelĤ (indikátorĤ) vlivu koncepce na životní prostĜedí). PĜi jejich výbČru byl kladen dĤraz na to, aby byly zohlednČny všechny zásadní dopady ROP Severovýchod na životní prostĜedí: vlivy na ovzduší zejména z hlediska dopravy, revitalizace brownfields, nakládání s odpady a zapojení partnerských subjektĤ do realizace projektĤ). Dále byl brán zĜetel na dostupnost relevantních a objektivních dat a na dosažení souladu s platným Národním þíselníkem indikátorĤ pro programové období 2007 - 2013. Proces monitorování indikátorĤ je blíže popsán v kapitole 7. Indikátory pro evaluaci a monitoring. Environmentální indikátory ROP Severovýchod Kód národního þíselníku

Indikátor

MČrná jednotka

Zdroj

%

ýMHÚ

ýMHÚ

65 31 02

Expozice obyvatelstva nadlimitními koncentracemi PM10

21 23 00

Snížení emisí primárních þástic a prekurzorĤ sekundárních þástic

kt/rok (v potenciálu tvorby þástic)

21 11 00

MČrné emise ze stacionárních zdrojĤ – SO2

tis. t/km

2

ýHMÚ

21 12 00

MČrné emise ze stacionárních zdrojĤ – NOx

tis. t/km

2

ýHMÚ

21 13 00

MČrné emise ze stacionárních zdrojĤ – CO

tis. t/km

2

ýHMÚ

37 33 00

Poþet projektĤ zamČĜených na environmentálnČ šetrné formy dopravy

65 20 00

Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálĤ (brownfields) celkem

22 01 00 07 42 70

poþet

Region

ha

Region

Poþet projektĤ zamČĜených na nakládání s odpady

poþet

Region

Poþet zapojených partnerĤ

poþet

Region

Kvantifikace souþasné hodnoty a hodnoty pĜedpokládané v roce 2015 je souhrnnČ uvedena v rámci indikátorové soustavy ROP Severovýchod v kapitole 7. Návrh na sledování vlivĤ implementace ROP na životní prostĜedí vychází z pĜedpokladu, že nástrojem implementace ROP jsou jednotlivé projekty, pĜedkládané v rámci jednotlivých oblastí podpory. Navrhovaný systém zohledĖuje skuteþnost, že pĜi sledování environmentálních indikátorĤ na území NUTS II je krajnČ obtížné odlišit dopady ROP Severovýchod na životní prostĜedí od vlivu jiných aktivit/intervencí (projekty financované z jiných zdrojĤ než ROP Severovýchod) a zároveĖ projekty v rámci ROP Severovýchod nemohou s tČchto dĤvodĤ významným zpĤsobem ovlivnit tyto navržené indikátory. Na úrovni ěídícího orgánu jsou data kompletována v IS MONIT7+ a následnČ vyhodnocována za celý operaþní program. Výsledky hodnocení slouží jako podklady pro efektivní Ĝízení programu a pro

103

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod monitorovací zprávy na úrovni programu, výroþní zprávy a závČreþnou zprávu. Dále budou tyto výsledky poskytovány všem relevantním orgánĤm (MV, NOK, EK). Soustava environmentálních kritérií slouží ke konkretizaci vlivĤ projektu na udržitelný rozvoj a je z tohoto hlediska dĤležitým nástrojem pro hodnocení projektĤ. Kritéria jsou kvantifikovatelného a nekvantifikovatelného charakteru. Žadatel pĜi zpracovávání projektové žádosti vybírá relevantní environmentální kritéria pro svĤj projekt. U nekvantifikovatelných kritérií uvádí bližší specifikaci pĜínosu svého projektu z hlediska pĜíspČvku k udržitelnému rozvoji. U kvantifikovatelných kritérií žadatel uvádí výchozí a cílovou hodnotu, které má být realizací projektu dosaženo vþetnČ bližšího popisu situace. Na základČ zhodnocení celkového pĜínosu mĤže žadatel zamýšlený projekt pĜepracovat tak, aby byl projekt z hlediska udržitelného rozvoje více pĜijatelný a splĖoval požadavky udržitelného rozvoje. Na základČ vybraných environmentálních kritérií provádí ěídící orgán, resp. hodnotící komise složená i z odborníkĤ na životní prostĜedí, zhodnocení celkového vlivu na životní prostĜedí. Projekty s pozitivními úþinky na životní prostĜedí budou bodovČ zvýhodnČny oproti projektĤm, které mají neutrální vliv na životní prostĜedí. Projekty s negativním vlivem jsou automaticky vyĜazovány z procesu administrace. Kvantifikovatelná environmentální kritéria ROP Severovýchod Kód

Název

01

Bude mít realizace projektu vliv na snížení emisí skleníkových plynĤ (CO2 ekvivalent)?

tun/rok

02

PĜispČje realizace projektu ke snížení emisí hlavních zneþišĢujících látek, spojených s danou þinností (jedná se o tuhé þástice, SO2, NOx, NH3, tČkavé organické látky ?

tun/rok

04

PĜispČje projekt ke zvýšení celkové výmČry dopravou nefragmentovaných území? [Pozn.: 2 nefragmentovaná území: území o plošném rozsahu vČtším než 100 km (limity fragmentace jsou silnice s intenzitou dopravy vyšší než 1000 vozidel/den a vícekolejné železnice)

05

PĜispČje projekt k obnovČ stabilního vodního režimu krajiny a prvkĤ ekologické stability?

07

Dojde v souvislosti s realizací projektu k pĜírĤstku nebo úbytku plochy ohnisek biodiverzity? (Pozn. za ohniska biodiversity lze považovat napĜ. 1. a 2. zóny NP a CHKO, NRP, PR, ÚSES)?

08

Obsahuje projekt aktivity vedoucí k odstranČní starých ekologických zátČží?

09

Dojde v souvislosti s realizací projektu ke zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojĤ?

GJ

10

Dojde v souvislosti s realizací projektu k úsporám energie? (Porovnat lze na základČ koneþné spotĜeby energie, jak je definována ve statistické roþence.)

GJ

11

Zahrnuje projekt využívání recyklátĤ?

tuny

12

Dojde v souvislosti s realizací projektu ke snížení objemu produkovaných nebezpeþných odpadĤ?

tun

13

Dojde v rámci realizace projektu ke zvýšení rozlohy zelených ploch v sídlech?

ha

14

Bude projekt realizován s využitím brownfields?

ha

15

Bude v rámci projektu investováno do rozvoje systémĤ veĜejné dopravy?

16

Dojde realizací projektu ke zvýšení pĜepravních výkonĤ v železniþní dopravČ?

17

Dojde realizací projektu ke snížení poþtu obyvatel, žijících v prostĜedí, kde je podle hlukové mapy pĜekroþen limit hluku?

poþet obyvatel

18

Obsahuje projekt podporu výrobkĤ šetrných k životnímu prostĜedí?

poþet výrobkĤ certifikovaných v rámci projektu

54

Rozloha revitalizovaných brownfields v rámci projektu.

ha

57

PĜispČje projekt k rozšíĜení/záboru zelených ploch v rámci sídel?

ha

104

km2

poþet ha

mil. Kþ tkm


75

Plocha regenerovaných zón pro podnikatelské úþely

m2

Nekvantifikovatelná environmentální kritéria ROP Severovýchod Kód

Název

19

Zahrnuje projekt environmentální vzdČlávání, výchovu a osvČtu?

31

PĜispČje realizace projektu ke snížení záborĤ pĤdy ?

32

PĜispČje realizace projektu k omezení fragmentace krajiny ?

33

PĜispČje realizace projektu ke zlepšení retenþní funkce krajiny ?

34

PĜispČje realizace projektu ke snížení spotĜeby nerostných surovin pro realizaci projektu ?

35

PĜispČje realizace projektu ke snížení produkce odpadĤ ?

37

PĜispČje projekt k ochranČ pĜírodních prvkĤ v zastavČných územích ?

38

PĜispČje projekt ke zvýšení poþtu pĜepravených osob MHD ?

39

PĜispČje projekt ke snížení zatížení transitní a nákladní dopravou ?

40

Pokud je projekt realizován na území CHKO je v souladu s jeho plánem péþe ?

41

Pokud je projekt realizován na území zaĜazeném do soustavy NATURA 2000 je v souladu s podmínkami jeho ochrany ?

45

PĜispČje realizace projektu k úsporám energie þi ke zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojĤ ?

50

PĜispČje projekt ke snížení hlukové zátČže obyvatel?

51

PĜispČje projekt k posilování ekologického povČdomí obyvatel?

52

Má projekt pozitivní vliv na ohnisko biodiverzity (maloplošná ZCHÚ, skladebné prvky ÚSES, EVL)?

55

PĜispČje realizace projektu k vyššímu využití environmentálnČ šetrných forem cestovního ruchu?

56

Dojde k záboru lesního a/nebo zemČdČlského pĤdního fondu?

59

Je projekt zamČĜený na podporu enviromentálnČ šetrných forem dopravy?

60

Dojde v souvislosti s projektem k revitalizaci nebo regeneraci území?

61

Zahrnuje projekt materiálové využití odpadĤ popĜ. využití druhotných surovin z odpadĤ?

62

Dojde v souvislosti s realizací projektu k minimalizaci zásahĤ do zvlášĢ chránČných území (ZCHÚ) a územních systémĤ ekologické stability (ÚSES)?

63

Bude mít projekt pozitivní vlivy na ŽP?

64

Dojde v rámci realizace projektu k ochranČ a obnovČ migraþních tras?

66

Dojde realizací projektu ke snížení dopravních nehod?

67

Bude v rámci realizace projektu zaveden environmentální systém Ĝízení?

68

Dojde realizací projektu k podpoĜe IDS?

69

Dojde realizací projektu k podpoĜe zavádČní telematických systémĤ?

70

Dojde realizací projektu k podpoĜe veĜejné dopravy v rámci dopravní obslužnosti?

72

Dojde realizací projektu k úspoĜe energie v podnikatelském sektoru?

105

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Horizontální témata a jejich naplĖování jsou dĤležitým prvkem celé implementace a realizace ROP Severovýchod . Tuto skuteþnost reflektuje i složení þlenĤ Monitorovacího výboru ROP Severovýchod , kde jsou zastoupeny neziskové organizace, které se udržitelným rozvojem a rovnými pĜíležitostmi pĜímo zabývají.

5.14

PĜíspČvek ROP Severovýchod k realizaci Strategie trvale udržitelného rozvoje

ýinnost Spoleþenství podle þlánku 158 Smlouvy je zamČĜena na posilování hospodáĜské a sociální soudržnosti rozšíĜeného Spoleþenství s cílem podporovat harmonický, vyvážený a udržitelný rozvoj Spoleþenství. 17 ROP Severovýchod , jako souþást soustavy operaþních programĤ ýR prostĜednictvím svých veĜejných intervencí, pĜispívá k udržitelnému rozvoji v souladu se Strategií udržitelného rozvoje ýR pĜijaté 8.12.2004. ROP Severovýchod Ĝeší problematiku spojenou s hospodáĜskými, sociálními a územními rozdíly formou posilování ekonomického rĤstu, konkurenceschopnosti a zamČstnanosti, sociálního zaþlenČní i ochrany a kvality životního prostĜedí. Specifické cíle a prioritní osy a oblasti podpory ROP Severovýchod jako nástroje veĜejné intervence jsou formulovány tak, aby co nejvíce omezovaly nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilíĜem udržitelnosti. Všechny prioritní osy ROP Severovýchod naplĖují 3 pilíĜe udržitelného rozvoje regionu, a to podle svého tématického zamČĜení. Prioritní osa 1 „Rozvoj dopravní infrastruktury“ pĜispívá k udržitelnému rozvoji zejména v oblasti zlepšení životního prostĜedí, a to zejména formou investic do výstavby a oprav dopravní infrastruktury. Prioritní osa je zamČĜena na eliminaci nepĜíznivých dopadĤ dopravy na obyvatelstvo a životní prostĜedí. Ekonomický pilíĜ je naplĖován zlepšením dopravní obslužnosti zvyšující mobilitu pracovních sil a tím zamČstnanost. Sociální pilíĜ je naplĖován investicemi, jejímž prostĜednictvím dojde k posílení ekonomické sobČstaþnosti obyvatelstva. Realizací prioritní osy dojde k zlepšení pĜístupu ke službám poskytovaným obvykle ve mČstech (kultura, sport atd.). Prioritní osa 2 „Rozvoj mČstských a venkovských oblastí“ pĜispívá k udržitelnému rozvoji v oblasti investic do zlepšování fyzického prostĜedí mČsta a venkova, a tím pĜispívá ke zvýšení atraktivity venkova a stabilizaci jeho obyvatelstva. TČmito investicemi je naplĖován environmentální pilíĜ udržitelnosti. Sociální pilíĜ je naplĖován prostĜednictvím investic do infrastruktury v oblasti zdravotnictví, sociálních vČcí a vzdČlávání, ale také oblastmi intervence na snižování výskytu sociálnČ patologických jevĤ a intervenþními oblastmi na zajištČní sociální integrace menšinových skupin do spoleþnosti. Jednou z dĤležitých oblastí podpory prioritní osy je zavádČní principĤ udržitelného rozvoje a Agendy 21 do plánovacích a rozhodovacích procesĤ. Prioritní osa 3 „Cestovní ruch“ pĜispívá k udržitelnosti rozvoje prostĜednictvím investic do základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu s cílem zvýšit ekonomický pĜínos pro zejména venkovské oblasti. Souþástí prioritní osy je podpora kvalitních služeb a efektivnČjší koordinace v cestovním ruchu s cílem využít stávající potenciál a tím ekonomický pĜínos. TČmito intervenþními oblastmi je naplĖován nejen ekonomický pilíĜ udržitelnosti, ale i sociální v oblasti zvyšování zamČstnanosti. Prioritní osa 4 „Rozvoj podnikatelského prostĜedí“ pĜispívá k udržitelnému ekonomickému rozvoji formou podpory konkurenceschopnosti firemního sektoru. Konkurenceschopnost firem musí být založena mj. na produkci výrobkĤ s vyšší kvalitou a pĜidanou hodnotou, nižšími materiálovými a energetickými náklady. Vazbu na udržitelný rozvoj má podpora vzdČlávání zamČstnancĤ a absolventĤ škol jako jedna z podmínek konkurenceschopnosti firemního sektoru a zvýšení odolnosti vĤþi vnČjším konkurenþním tlakĤm. Pozornost je vČnována podpoĜe investic do zlepšování podnikatelské infrastruktury, zejména v podobČ využití zchátralých areálĤ a objektĤ, které jsou mnohdy zasaženy ekologickými škodami, pro rozvoj neprĤmyslových podnikatelských aktivit. Podpora se soustĜećuje na rozvoj služeb pro MSP, prostĜednictvím kterých získají MSP poznatky k využívání dotaþních zdrojĤ, jejichž využitím MSP zlepší Ĝadu svých þinností. Prioritní osa naplĖuje environmentální pilíĜ tím, že podporuje technologický rozvoj, inovace a využívání nevyužívaných objektĤ. Sociální pilíĜ je naplĖován prostĜednictvím podpory vzdČlávání zamČstnancĤ a zvyšování zamČstnanosti.

17

NaĜízení Rady (ES) þ. 1083/2006 ze dne 11. þervence 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení naĜízení (ES) þ. 1260/1999.

106

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod PĜíspČvek ROP Severovýchod k vyváženému rozvoji území regionu Princip harmonického a vyváženého rozvoje regionu se plnČ odráží v celé strategii ROP Severovýchod a je obsažen v jeho globálním cíli, ve specifických cílech a koneþnČ i ve formulacích a zejména obsahu konkrétních prioritních os/aktivit. ROP Severovýchod jako koncepþní dokument má jednoznaþnČ tématickou vazbu na NSRR, konkrétnČ na prioritní osu Vyvážený a harmonický rozvoj území ýR, jenž se zamČĜuje na vyvážený rozvoj regionĤ, mČstských a venkovských oblastí. ROP Severovýchod zohledĖuje princip harmonického a vyváženého rozvoje a je tak v souladu s politikou Spoleþenství kladoucí dĤraz na hospodáĜskou a sociální soudržnost všech regionĤ. Územní rozmČr politiky hospodáĜské a územní soudržnosti Spoleþenství obsažený ve SOZS je dĤležitým faktorem pĜispívajícím k zamezení negativního trendu nerovnomČrného regionálního rozvoje, který velmi silnČ v koneþném dĤsledku velmi silnČ omezuje potenciál rĤstu. Princip vyváženého rozvoje území se plnČ odráží v ROP Severovýchod , v prioritní ose 1 „Rozvoj dopravní infrastruktury“, zamČĜené na zlepšování infrastruktury, dostupnosti a obslužnosti celého regionu. Cílem je zlepšit stávající propojení regionu tak, aby nedocházelo k rozvoji oblastí s vysokou koncentrací ekonomických a sociálních aktivit, ale oblastí s nízkou ekonomickou aktivitou a pĜíhraniþních oblastí. Prioritní osa 2 ROP Severovýchod „Rozvoj mČstských a venkovských oblastí“ je zamČĜena na oblast zlepšování fyzického prostĜedí mČst a venkova jako podmínky stabilizace obyvatelstva prostĜednictvím zlepšování kvality jeho života. DĤraz je kladen na celé území regionu, což je vyjádĜeno již v názvu prioritní osy ROP Severovýchod . Prioritní osa 3 „Cestovní ruch“ pĜispívá k vyváženému rozvoji regionu rozvojem aktivit, které se do znaþné míry soustĜećují na venkovské oblasti, které v cestovním ruchu spatĜují dĤležitý zdroj ekonomického pĜínosu v podobČ zvýšených pĜíjmĤ podnikatelských subjektĤ, samospráv a samotných turistických cílĤ a jejich provozovatelĤ. Cestovní ruch je tak významným faktorem stabilizace ekonomických aktivit a obyvatelstva. Prioritní osa 4 „Rozvoj podnikatelského prostĜedí“ pĜispívá k vyváženému rozvoji regionu skrze podporu aktivit, jejichž cílem je oživit ekonomiku a zamČstnanost v oblastech, ve kterých existují vyþlenČné plochy pro rozvoj podnikání, pĜípadnČ nevyužívané objekty a areály. Souþástí je stabilizace pracovních sil prostĜednictvím spolupráce firem a škol.

5.15

PĜíspČvek ROP Severovýchod k urbánnímu prostoru

Urbánní prostory a vČtší mČstská sídla pĜedstavují v rozvoji regionu klíþovou roli. Jsou zpravidla silnými pĜirozenými centry kumulující významné funkce pro rozvoj a fungování celého regionu. PĜedstavují nejen centra administrativy, kultury, spoleþenského dČní, ale také centra zamČstnanosti, kumulace pracovní síly a lidských zdrojĤ, jakožto hlavního zdroje ekonomického rĤstu a výkonnosti a výrazným zpĤsobem tak pĜispívají k rĤstu konkurenceschopnosti v širším zázemí i v celém regionu. MČsta z dĤvodu koncentrace mČstských funkcí vykazují vyšší zamČstnanost v terciérním a kvartérním sektoru, dosahují vyššího stupnČ vzdČlání a zpravidla nižší nezamČstnanosti. Ke specifickým problémĤm urbánních prostorĤ v regionu Severovýchod patĜí zejména problematika revitalizace a regenerace brownfields, konflikty mezi zájmy ekonomickými, spoleþenskými a životního prostĜedí, zvýšení atraktivity mČstského prostoru, Ĝešení dopravních kolapsĤ a tranzitní pĜetíženosti mČst þi negativní vlivy sociálnČ patologických jevĤ a kriminality a další. MČsta a urbánní prostory pĜedstavují zpravidla složité funkþní systémy a Ĝešení jejich problematiky, struktury a regenerace proto vyžaduje komplexní a integrovaný pĜístup, na který se ROP Severovýchod zamČĜuje v prioritní ose 2 „Rozvoj mČstských a venkovských oblastí“. ROP Severovýchod pĜispívá k rozvoji urbánního prostoru zejména obsahem a náplní oblastí podpory 2.1. „Rozvoj regionálních center“ a 2.2. „Rozvoj mČst“. Tyto oblasti podpory obsahují aktivity zamČĜené jak na podporu investic do mČstských sídel, vedoucí ke zlepšení fyzického vzhledu mČst a k podpoĜe jejich stability v rámci udržitelného rozvoje (regenerace a revitalizace brownfields, obnova vybraných þástí mČst), tak na podporu investic do rozvoje potenciálu lidských zdrojĤ, jakožto dĤležitého prvku posilování ekonomické výkonnosti mČst (rozvoj infrastruktury v oblasti školství a vzdČlávání a rozvoj infrastruktury v oblasti zdravotnictví a sociálních vČcí). ROP Severovýchod pĜispívá rovnČž k rozvoji urbánních celkĤ podporou aktivity zamČĜené na zavádČní principĤ trvale udržitelného rozvoje. Urbánní prostory jsou charakteristické svými specifickými problémy, kterými se odlišují od venkovských prostorĤ. ROP Severovýchod se proto i v dalších prioritních osách na tyto specifika zamČĜuje. Prioritní osa 1 „Rozvoj dopravní infrastruktury“ obsahuje mj. aktivity na podporu eliminace nepĜíznivých vlivĤ dopravy na obyvatelstvo a na životní prostĜedí, na budování integrovaných

107

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod dopravních systémĤ a na rozvoj mČstské hromadné veĜejné dopravy. Ryze do urbánních prostorĤ je zamČĜena oblast podpory 1.3. Rozvoj regionálních letišĢ nacházejících se v Liberci, Hradci Králové a v Pardubicích. Prioritní osa 3 „Cestovní ruch“ pĜispívá k rozvoji urbánního prostoru zejména oblastí podpory 3.1. „Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu“, a to zejména zamČĜením na podporu revitalizace kulturnČ-historických a technických památek a na modernizaci a zvyšování kapacit základní infrastruktury cestovního ruchu a obnovu a rozvoj doprovodné infrastruktury pro cestovní ruch. Prioritní osa 4 „Rozvoj podnikatelského prostĜedí“ se na posílení urbánních prostorĤ a mČst zamČĜuje zejména oblastí podpory 4.1. „Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání“, která zahrnuje aktivity zamČĜené na investice do dopravní a technické infrastruktury v prĤmyslových zónách a na revitalizaci brownfields pro rozvoj podnikatelských aktivit a inkubátorĤ.

5.16

Proces partnerství

Proces tvorby dokumentu ROP Severovýchod probíhal na bázi spolupráce všech klíþových regionálních aktérĤ regionu soudržnosti Severovýchod. V regionu byly ustanoveny pracovní skupiny složené ze zástupcĤ krajských úĜadĤ a hospodáĜských a sociálních partnerĤ pĤsobících v jednotlivých krajích, a to podle tematických oblastí/prioritních os. PĜedmČtem práce tématicky zamČĜených pracovních skupin bylo získání námČtĤ a pĜipomínek k tvorbČ jednotlivých þástí ROP Severovýchod , posouzení obsahu a zamČĜení prioritních os a konkrétních veĜejných intervencí s cílem získat zpČtnou vazbu od potenciálních pĜíjemcĤ. Koordinátorem zpracování dokumentu byl tzv. ROP tým, který prĤbČžnČ stanovoval hlavní smČry prací, náplnČ jednotlivých kapitol, schvaloval jednotlivé výstupy. Byl zprostĜedkujícím orgánem pro komunikaci mezi zpracovateli a ostatními aktéry reprezentovanými zástupci odborĤ krajských úĜadĤ, ex-ante hodnotitelem, zpracovatelem SEA atd., kteĜí mohli aktivnČ uplatnit pĜipomínky k analytické i návrhové þásti programu. Vrcholným koordinaþním orgánem pro programování a pĜípravu ROP Severovýchod byla Pracovní skupina pro programování a pĜípravu ROP Severovýchod , složená z vrcholných zástupcĤ následujících partnerĤ: o o o o o o o o

kraje v rámci NUTS II SV, krajské úĜady v rámci NUTS II Severovýchod, mČsta a obce, regionální rozvojové agentury, univerzity a vysoké školy, hospodáĜské komory, zamČstnavatelské svazy, nestátní neziskové organizace pĤsobící v oblasti rozvoje lidských zdrojĤ, životního prostĜedí a cestovního ruchu,

Dalšími klíþovými þleny pracovní skupiny byli zástupci ministerstev, a to MMR a MF. ZmínČná Pracovní skupina pro programování a pĜípravu ROP Severovýchod zastĜešovala þinnost þtyĜ odborných pracovních skupin, jejichž þinnost byla zamČĜena na þtyĜi oblasti: Doprava a dopravní infrastruktura, Regionální a místní rozvoj, Cestovní ruch a turistika a Rozvoj podnikatelského prostĜedí. Do tČchto pracovních skupin byli zaþlenČni i zástupci NNO, jmenovat lze napĜíklad Obþanské poradenské stĜedisko, o.p.s., Hradec Králové; Koalici nevládek Pardubicka, Chrudim; Klub þeských turistĤ, Pardubice þi Turistický region ýeský ráj, Turnov; kteĜí mČli stejnČ jako ostatní þlenové pracovních skupin možnost se k návrhu ROP Severovýchod vyjádĜit. Oblast þinnosti nČkterých zúþastnČných NNO spadá i do sféry horizontálních témat, tj. rovných pĜíležitostí mezi muži a ženami a udržitelného rozvoje. Seznam partnerĤ zapojených do tvorby programu v rámci odborných pracovních skupin pĜináší následující tabulka:

108

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Odbornost a zamČĜení

Název subjektu

Typ subjektu

Královéhradecký kraj ORLOBUS, a.s.

Krajská samospráva Provozovatel dopravy PĜíspČvková organizace Královéhradeckého kraje pro správu a údržbu silnic PĜíspČvková organizace Libereckého kraje pro správu a údržbu silnic Správce státem vlastnČných silniþních komunikací Provozovatel dopravy Krajská samospráva Provozovatel dopravy PĜíspČvková organizace Pardubického kraje pro správu a údržbu silnic Samospráva mČsta NNO - rovné pĜíležitosti

Správa a údržba silnic Královéhradeckého kraje Doprava a dopravní infrastruktura

Krajská správa silnic Libereckého kraje ěeditelství silnic a dálnic ýR KORID

Pardubický kraj Dopravní podnik mČsta Pardubic Správa a údržba silnic Pardubického kraje Statutární mČsto Hradec Králové Obþanské poradenské stĜedisko, o.p.s. Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje Svaz mČsta a obcí Regionální a místní rozvoj

Obec Koberovy Statutární mČsto Liberec Liberecký kraj

MČsto Svitavy Obec ýepí Koalice nevládek Pardubicka Statutární mČsto Pardubice Liberecký kraj Euroregion Nisa

Cestovní ruch a turistika

MČsto Turnov

Pardubický kraj Klub þeských turistĤ Pardubický kraj Hotel Euro Pardubice a.s. Regionální hospodáĜská komora severovýchodních ýech EPIS, spol. s r.o. Královéhradecký kraj


Liberecká informaþní spoleþnost, a.s. Liberecký kraj Regioinfo spol. s r.o.

CzechInvest MČsto Moravská TĜebová CPN spol. s r.o.

Provozovatel zdravotnických zaĜízení Svaz mČst a obcí Místní samospráva Místní samospráva Krajská samospráva Místní samospráva Místní samospráva NNO Místní samospráva Krajská samospráva Zájmové sdružení obcí, podnikatelských subjektĤ Místní samospráva Krajská samospráva NNO - cestovní ruch a turismus Provozovatel služeb v cestovním ruchu HospodáĜská komora Podnikatelský subjekt - informaþní agentura Krajská samospráva Podnikatelský subjekt - informaþní agentura Krajská samospráva Podnikatelský subjekt - informaþní agentura Státní agentura na podporu rozvoje podnikání Místní samospráva Podnikatelský subjekt

ZamČĜení intervencí bylo rovnČž diskutováno s reprezentanty ostatních Ĝídících orgánĤ tak, aby se eliminovaly potenciální pĜekryvy mezi regionálními a tematickými operaþními programy. PĜi jednání s ministerstvy byla pozice krajĤ koordinována prostĜednictvím Asociace krajĤ ýR. Velmi dĤležitou úlohu v procesu tvorby ROP Severovýchod sehrál ěKV, který koordinoval tvorbu, vČcné zamČĜení a obsah všech operaþních programĤ s cílem vyvážené podpory jednotlivých regionĤ

109

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod a tematických oblastí podpor spadající do kompetence jednotlivých Ĝídících orgánĤ operaþních programĤ. Návrh programového dokumentu prošel veĜejným projednáváním (poslední v srpnu 2007) a v rámci jeho projednávání byly uspoĜádány semináĜe v regionu. Návrh programového dokumentu byl spolu výzvou k zasílání pĜipomínek rovnČž zveĜejnČn na internetových stránkách Regionální rady. Cílem všech konzultací a pĜipomínkových Ĝízení bylo sladit jednotlivé pĜipomínky s požadavky zadavatele, jakož i s cíli a prioritami EU, Rady a Parlamentu EU týkající se možností financování konkrétních aktivit ze strukturálních fondĤ. Dalším dĤležitým faktorem pĜi zpracování byla provázanost programového dokumentu s cíli a opatĜeními národních strategických dokumentĤ, NSRR a ostatních operaþních programĤ ýR. Do prĤbČhu celého pĜipomínkovacího procesu se (jak v rámci þinnosti výše uvedených pracovních skupin, tak i v rámci procesu veĜejného pĜipomínkování) aktivnČ zapojily pĜedevším kraje, mČsta a obce regionu, dobrovolné svazky mČst a obcí, provozovatelé veĜejné dopravy, správci pozemních komunikací, hospodáĜská komora, provozovatelé služeb v oblasti cestovního ruchu a další. Z nejþastČjších požadavkĤ lze jmenovat: o podporu ekologických variant veĜejné hromadné dopravy vþetnČ podpory cyklistické dopravy ve mČstech (akceptováno) o podporu místních komunikací ve mČstech a obcích (akceptováno jen þásteþnČ ve vazbČ na jiné aktivity zamČĜené na regeneraci, revitalizaci a zvýšení bezpeþnosti prostĜedí ve mČstech a obcích) o podporu opatĜení zamČĜených na zvýšení bezpeþnosti ve mČstech a obcích (akceptováno þásteþnČ s vylouþením podpory integrovaného záchranného systému) o podporu budování a rekonstrukce vodovodních a kanalizaþních sítí, vþetnČ ýOV (neakceptováno z dĤvodu pĜekryvu s Programem rozvoje venkova) o financování infrastruktury pro cykloturistiku (akceptováno a zaĜazeno do prioritní osy vČnované cestovnímu ruchu) o zaĜazení firem do oprávnČných pĜíjemcĤ v rámci podpory spolupráce firem a stĜedních škol (neakceptováno) o podpora výstavby nových podnikatelských objektĤ (neakceptováno) Meziresortní pĜipomínkové Ĝízení k verzi ROP Severovýchod , která byla pĜedkládána do vlády, probČhlo 10.–23.10.2006. V pĜipomínkách ze strany Svazu mČst a obcí zaznČl mj. požadavek na zaĜazení podpory místních komunikací do ROP Severovýchod . ěídící orgán ROP Severovýchod tento požadavek akceptoval þásteþnČ – podpora ROP Severovýchod je smČĜována hlavnČ k silniþní síti II. a III. tĜídy, nejlépe ve vazbČ na síĢ TEN-T. Místní komunikace jsou podporovány ne plošnČ, ale striktnČ ve vazbČ na jiné aktivity zamČĜené na regeneraci, revitalizaci a zvýšení bezpeþnosti prostĜedí ve mČstech a obcích. Jednotlivá ministerstva upozornila na hrozící pĜekryvy s operaþními programy, tyto pĜipomínky byly ve spolupráci s jednotlivými Ĝídícími orgány vyĜešeny – viz kapitola 5.16 Koordinace s tematickými operaþními programy. NČkteré pĜipomínky upomínaly na další oblasti života, které by zasluhovaly podporu v regionu Severovýchod (podnikání, projekty realizované formou PPP, výzkum a využití nových technologií, regenerace sídlišĢ). Tyto aktivity však nebyly zahrnuty do strategie ROP Severovýchod z dĤvodu zahrnutí tČchto aktivit ostatními operaþními programy nebo jejich nesluþitelnosti s podporou ze strukturálních fondĤ. Ostatní pĜipomínky byly víceménČ formálního nebo technického rázu a pokud byly relevantními, byly zapracovány do programového dokumentu. Programový dokument byl rovnČž k dispozici veĜejnosti v rámci zjišĢovacího Ĝízení v procesu SEA. V tomto procesu nebyly vzneseny žádné významné pĜipomínky. ROP Severovýchod byl zpracován na základČ požadavku zadavatele - Regionální rady regionu soudržnosti NUTS II Severovýchod - na zpracování programovacího dokumentu, na jehož základČ bude region þerpat finanþní podporu ze strukturálních fondĤ EU s cílem finanþnČ podpoĜit realizaci hlavních priorit regionálního rozvoje všech tĜech krajĤ. Zpracovateli ROP Severovýchod jsou tĜi krajské regionální agentury, a to Centrum evropského projektování (za Královéhradecký kraj) povČĜené zpracováním a koordinací celého procesu zpracování, dále Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (za Liberecký kraj) a Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje. Agentury úzce spolupracovaly se zástupci odborĤ krajských úĜadĤ ve svém kraji, se zástupci jiných agentur a organizací (napĜ. CzechInvest).

110


5.17

KĜížové financování

ROP Severovýchod se primárnČ zamČĜuje na podporu investiþních projektĤ. Na základČ þl. 34, odst. 2 obecného naĜízení je však možné uplatnit tzv. kĜížové financování, tj. podpoĜit také aktivity spadající do oblasti pomoci z ESF, pokud jsou tato opatĜení nezbytná pro uspokojivou realizaci projektu a pĜímo s ním souvisí 18 . KĜížové financování tak doplĖkovČ zajistí poþáteþní realizaci a prĤbČh aktivit projektu jinak podporovaných z ESF v tČsné návaznosti na vybudování infrastruktury. Dle þlánku 34 Obecného naĜízení je možné kĜížové financování uplatnit maximálnČ do výše 10% financování Spoleþenství (tj. prostĜedkĤ z rozpoþtu EU) v rámci každé prioritní osy. ěO ROP Severovýchod rozhodl o snížení výše podpory v rámci kĜížového financování a snížil tuto hranici na 9% v souladu s Pokyny pro kĜížové financování na programové období 2007 – 2013 vydanými na národní úrovni. KĜížové financování lze v ROP Severovýchod uplatnit v prioritní ose 2 – Rozvoj mČstských a venkovských oblastí, prioritní ose 3 – Cestovní ruch a prioritní ose 4 – Rozvoj podnikatelského prostĜedí, a to pouze doplĖkovým zpĤsobem maximálnČ do výše 9% financování Spoleþenství. Limit byl stanoven na základČ PokynĤ pro kĜížové financování na programové období 2007 - 2013 a jeho stanovení je plnČ v kompetenci ěO ROP Severovýchod. Podrobný výþet aktivit podporovaných v rámci kĜížového financování do úrovnČ prioritních os 2, 3 a 4 je uveden v kapitole 6 Programového dokumentu a do úrovnČ jednotlivých oblastí podpory je uveden v ProvádČcím dokumentu. PĜi poskytování kĜížového financování se bude v každém jednotlivém pĜípadČ zkoumat potĜebnost použití tohoto nástroje, stejnČ jako jeho pouze doplĖkový charakter a výše kĜížového financování vzhledem k celkovým veĜejným zpĤsobilým výdajĤm v rámci prioritní osy 2, 3 a 4. Podmínkou pro schválení kĜížového financování je nezbytnost dané aktivity pro uspokojivou realizaci projektu. ěídící orgán mĤže rozhodnout, zda v dané výzvČ bude þi nebude uplatnČno kĜížové financování. PĜi aplikaci kĜížového financování bude postupováno v souladu s „Pokyny pro kĜížové financování na programové období 2007 - 2013“ vydanými na národní úrovni tak, aby byla dodržena pĜíslušná ustanovení naĜízení ES.

5.18

Možnosti PPP v ROP Severovýchod

Partnerství veĜejného a soukromého sektoru mĤže být, za jistých podmínek, velkým pĜínosem pro veĜejný sektor, obzvláštČ pĜi pĜípravČ a implementaci infrastrukturních projektĤ. Hlavní výhody PPP pro veĜejný sektor jsou: -

úspora veĜejných zdrojĤ možnost zvýšeného objemu investic (pákový efekt) lepší „zhodnocení penČz“ díky zkušenostem soukromého sektoru zkrácená délka doby výstavby vysoká technická kvalita projektĤ nižší míra rizika pro veĜejný sektor, protože þást rizik je pĜenesena na soukromý sektor

PPP projekty nejsou nezbytnČ ziskové pro veĜejný sektor. Proto se musí, kvĤli zajištČní úspČšného využití PPP a zmenšení ekonomických rizik, veĜejné orgány soustĜedit na nČkolik aspektĤ: 18

využít správný PPP model

Základní legislativní pĜedpisy pro kĜížové financování jsou: - þl. 34 NaĜízení Rady (ES) þ. 1083/2006 ze dne 11.þervence 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondua Fondu soudržnosti a o zrušení naĜízení (ES) þ.1260/1999 - þl. 8 NaĜízení Evropského parlamentu a Rady (ES) þ.1080/2006 ze dne 5.þervence 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a zrušení naĜízení (ES) þ.1783/1999 - þl. 3 NaĜízení Evropského parlamentu a Rady (ES) þ.1081/2006 ze dne 5.þervence 2006 o Evropském sociálním fondu a o zrušení naĜízení (ES) þ. 1784/1999

111

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod -

podpoĜit konkurenci mezi pĜípadnými privátními partnery chránit veĜejný zájem garantovat realizovatelnost projektu bez jakéhokoliv pĜehnaného zisku vyplývajícího z veĜejných dotací

Zkušenost s PPP pĜi realizaci infrastrukturních projektĤ je v ýeské republice omezená. Nadto existují pochybnosti, zda je související právní rámec dostateþnČ rozvinutý. Proto by mČlo MMR Ĝídit aktivity týkající se vhodné právní báze pro PPP projekty. Tato báze by mČla být pĜedstavena nejpozdČji do dubna 2008. Ministerstvo pro místní rozvoj zpracovalo (na základČ Usnesení vlády þ. 536/2007) detailní Metodický výklad k zákonu þ. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním Ĝízení (koncesní zákon), jako dĤležitou pomĤcku v celém procesu pĜípravy projektĤ PPP a jejich implementace, kterou mohou kraje, mČsta a obce využívat. Podle výše zmínČného usnesení pĜipraví MFýR dílþí metodiky pro oblast daní a financí. V roce 2008 bude mít tedy ýR kompletní legislativní a metodologický rámec pro pĜípravu a implementaci projektĤ PPP. V prĤbČhu roku 2008 pĜipraví Ministerstvo pro místní rozvoj studie identifikující typy projektĤ v jednotlivých operaþních programech, které jsou vhodné k využití schématu PPP. Veškeré tyto aktivity a studie budou podpoĜeny z OP TP. Prvním úkolem Ĝídících orgánĤ ROPĤ v podpoĜe PPP projektĤ bude rozšíĜení výše zmínČných informací a studií pĜípadným koneþným pĜíjemcĤm formou workshopĤ, semináĜĤ, konferencí, publikací atd. ěídící orgány ROPĤ také vyhlásí, nejpozdČji do prosince 2008, výzvu pro pĜedkládání projektĤ na podporu pĜípravy PPP. Technická pomoc bude k dispozici koneþným pĜíjemcĤm, kteĜí budou plánovat pĜedložení PPP návrhĤ. PĜipravené návrhy projektĤ PPP budou pĜedkládány v prĤbČhu výzvy v rámci prioritní osy nebo zamČĜení oblasti podpory odpovídající projektu. Základním cílem všech ROPĤ bude uskuteþnit tolik PPP projektĤ, kolik bude možné v programovém období 2007 - 2013. Tyto projekty vytvoĜí pozitivní zkušenost a oþekává se, že to vytvoĜí kreativní pozitivní dynamiku pro další partnerství tohoto typu. PĜi zvažování implementace konkrétního projektu prostĜednictvím partnerství veĜejného a privátního sektoru bude nevyhnutelné zamezit pĜehnanému zisku a zachovat rovný a transparentní pĜístup pĜi respektování národního a evropského práva. Toto se týká pĜedevším oblasti veĜejné dopravy.

5.19

Koordinace ROP Severovýchod s tematickými operaþními programy

1 Koordinace na úrovní NSRR V souladu s obecným naĜízením ýR definovala základní instituce pro Ĝízení a koordinaci NSRR: x Národní orgán pro koordinaci, x Monitorovací výbor - ěKV, x Platební a certifikaþní orgán (PCO) – Národní Fond, x Auditní orgán – Centrální harmonizaþní jednotka pro finanþní kontrolu. Národním orgánem pro koordinaci (NOK) NSRR bylo rozhodnutím vlády ýR ze dne 22.2.2006 (usnesení þ. 198) povČĜeno MMR, jehož kompetence je založena zákonem þ. 248/2000 Sb., o podpoĜe regionálního rozvoje. V rámci MMR je zĜízen odborný útvar, který vykonává koordinaci podpory ze SF a FS. Zodpovídá za celkovou koordinaci NSRR a je oficiálním partnerem vĤþi EK v otázce realizace politiky hospodáĜské a sociální soudržnosti jako celku.

112

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Národní orgán pro koordinaci zejména: x x x x x x x x x x x x x x x x

vydává pokyny a metodiky závazné pro všechny Ĝídící orgány operaþních programĤ, zejména v oblastech Ĝízení, implementace, monitoringu, provádČní evaluací, sbČru dat a jejich elektronické výmČny, nastavení a þinnosti monitorovacích výborĤ podporuje rozvoj institucionálních a administrativních kapacit, znalostí a dovedností pracovníkĤ zapojených do realizace operaþních programĤ zajišĢuje stanovení základních kritérií pro výbČr projektĤ pro naplĖování þtyĜ strategických cílĤ NSRR; tato kritéria budou zapracována do jednotlivých operaþních programĤ zabezpeþuje þinnost pracovní skupiny pro evaluaci, jejíž þleny jsou kromČ národního koordinátora také pracovníci Ĝídících orgánĤ operaþních programĤ zajišĢuje plnČ integrovaný jednotný monitorovací systém na všech úrovních implementace, který zajistí potĜebná data pro Ĝízení, monitorování a hodnocení programĤ a projektĤ garantuje tok informací z Evropské komise všem Ĝídícím orgánĤm a zpČt vytváĜí podmínky pro vyhodnocování úþinnosti kontrolních mechanismĤ dohlíží na respektování pravidel veĜejné podpory (a regionální podpory), upravených pĜíslušnými evropskými a národními pĜedpisy vypracovává metodiku pro požadavky na žadatele a metodiku zpĤsobilých výdajĤ vytváĜí metodiku pro stanovení indikátorĤ a sledování jejich plnČní Ĝídí a koordinuje sledování plnČní horizontálních témat - napĜ. rovných pĜíležitostí mužĤ a žen zajišĢuje plnČní úkolĤ týkajících se informovanosti a publicity na národní úrovni realizace politiky HSS a koordinuje aktivity Ĝídících orgánĤ v této oblasti pĜedkládá vládČ návrhy systémových opatĜení zejména v pĜípadech nízkého výkonu þerpání pomoci, objektivních pĜekážkách její realizace, pĜípadnČ neplnČní povinností vyplývajících z naĜízení koordinuje a podílí se na vypracování výroþních zpráv pĜedkládaných Evropské komisi zajišĢuje vypracování dalších zpráv, vþetnČ þásti NPR vČnované podpoĜe Lisabonské strategie prostĜednictvím fondĤ EU pĜedkládá strategické zprávy o pokroku

Roli Monitorovacího výboru pro NSRR zajišĢuje ěKV, zĜízený MMR na základČ zákona þ. 248/2000 Sb., o podpoĜe regionálního rozvoje. Role ěKV pro období 2007 - 2013 byla upĜesnČna usnesením vlády ýR þ. 245 ze dne 2.3.2005. Pro implementaci pomoci ze SF a FS byl ustaven jediný PCO, kterým je odbor Národní fond MF. Výkon funkce auditního orgánu (AO) zajišĢuje MF – útvar Centrální harmonizaþní jednotky pro finanþní kontrolu. Koordinaci všech aspektĤ implementaþního systému celkovČ zastĜešuje MMR – NOK. Dalším dĤležitým koordinátorem v oblasti metodického Ĝízení finanþních tokĤ a finanþní kontroly je MF – PCO a AO. Na národní úrovni je mechanismem pro zajištČní nejširší koordinace za úþasti nejen orgánĤ zapojených do implementace, ale také hospodáĜských a sociálních partnerĤ ěKV. V souladu se svým Statutem ěKV zejména: x projednává a doporuþuje finanþní a vČcné zmČny schválených operaþních programĤ, x projednává návrhy a zmČny procedurálních postupĤ a pravidel pro realizaci politiky hospodáĜské a sociální soudržnosti, x koordinuje systémová opatĜení nutná pro realizaci politiky hospodáĜské a sociální soudržnosti (monitorovací a informaþní systém, institucionální struktury, apod.). 2) Spolupráce na úrovni ROP Severovýchod 2.1. Spolupráce mezi MV ROP Severovýchod a dalšími monitorovacími výbory Monitorovací výbory všech sedmi ROP budou podle možností usilovat o koordinaci termínĤ a míst zasedání s cílem zajistit co nejplynulejší tok informací.

113

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod PĜedpokládá se úzké propojení Ĝídících orgánĤ ROP s MV IOP. IOP je zastoupeno v monitorovacím výboru ROP Severovýchod a reciproþnČ ěO ROP Severovýchod v monitorovacím výboru IOP. ýlenem MV ROP Severovýchod je i zástupce MD, MF, MZe. 2.2 Spolupráce mezi ěO ROP Severovýchod a dalšími Ĝídícími orgány Pro zajištČní plynulého toku informací, posílení synergického efektu, zabránČní pĜekryvĤm a k co nejúþinnČjšímu využití prostĜedkĤ ze SF a FS je nezbytná úzká spolupráce mezi Ĝídícím orgánem ROP Severovýchod a ostatními Ĝídícími orgány. Koordinaci mezi jednotlivými operaþními programy popisuje Národní strategický referenþní rámec. Na základČ dohod s ěO IOP, OP D a programy ESF (OP LZZ a OP VK) je tato spolupráce prohloubena tak, aby byla zajištČna velmi úzká spolupráce a synergický efekt realizovaných aktivit v tČchto programech. Tyto dohody proto specifikují a rozšiĜují formu spolupráce. Jde pĜedevším o spoleþný postup pĜi vyhlašování výzev v rámci jednotlivých operaþních programĤ a vzájemnou spolupráci v oblastech, ve kterých je žádoucí postupovat koordinovanČ a vzájemnou informovanost o pĜípravČ a realizaci jednotlivých aktivit. Pro ROP Severovýchod je klíþová zejména spolupráce s Ĝídícími orgány dalších ROP a ěO IOP. Koordinaþní roli zajistí NOK na úrovni Ĝeditele odboru. Dalším dĤležitým partnerem pro ěO ROP Severovýchod je zejména ěO OP D, ěO OP ŽP, ěO OP PI. Spolupráce probíhá na úrovni ĜeditelĤ odborĤ – Ĝídících orgánĤ za koordinaþní role NOK. Je zajištČna koordinace a spolupráce Ĝídících orgánĤ Programu rozvoje venkova, EFF a operaþních programĤ politiky soudržnosti – resortní koordinaþní skupinou MMR na centrální úrovni. Tato skupina poskytne k dispozici všem Ĝídícím orgánĤm databázi všech projektĤ v jednotlivých programech. 3. Koordinace ROP Severovýchod s jednotlivými operaþními programy 3.1 Koordinace s IOP Mezi Regionálními radami všech sedmi regionĤ soudržnosti NUTS II a IOP byla uzavĜena Dohoda o vzájemné spolupráci a koordinaci pĜi implementaci Integrovaného operaþního programu a regionálních operaþních programĤ (ROPĤ). V souladu s touto dohodou budou zástupci ěO IOP zastoupeni v monitorovacích výborech ROPĤ a reciproþnČ zástupci Ĝídících orgánĤ ROPĤ budou zastoupeni v monitorovacím výboru IOP. Uvedené Ĝídící orgány budou spolupracovat pĜi pĜípravČ výbČrových kritérií, vyhlašování výzev, výbČru projektĤ, pĜedávání informací o vybraných projektech a v dalších oblastech s cílem zlepšit koordinaci, zvýšit efektivitu programĤ a zajistit co nejvyšší synergický efekt. Pro koordinaci ROPĤ s IOP jsou nastaveny tyto mechanismy : A) Monitorovací výbor – zastoupení MMR (ěO IOP) v monitorovacích výborech ROP a reciproþnČ zastoupení ěO ROP v monitorovacím výboru IOP bude tvoĜit vrcholovou úroveĖ koordinace mezi IOP a ROPy.

B) Koordinaþní výbor IV. Strategického cíle NSRR Vyvážený rozvoj území Tento koordinaþní výbor bude platformou pro vzájemné konzultace výbČrových kritérií, upĜesĖování rozhraní, pĜipravovaných výzev a informování žadatelĤ mezi ěO ROP a ěO IOP. ProstĜednictvím MSC2007 bude zajištČno, aby ěO ROP a ěO IOP mČly pĜístup k informacím o projektech vybraných k realizaci v obou operaþních programech. KromČ toho budou pĜi tomto koordinaþním výboru zĜízeny pracovní skupiny, které budou zajišĢovat koordinaci implementace stĜednČdobých národních strategií v oblasti Smart Administration (zastoupení MV, MPSV, MMR a regionĤ), a cestovního ruchu (zastoupení MMR a regionĤ). Tento koordinaþní výbor bude rovnČž zajišĢovat koordinaci mezi ROP Severovýchod , IOP a Praha Konkurenceschopnost

114

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod ěídící orgán IOP ve spolupráci s Ĝídícím orgánem Regionálního operaþního programu zajistí, aby ty aktivity, které jsou realizovány v rámci IOP, nebyly duplicitní k aktivitám tohoto programu, to znamená, že stejný typ aktivit nebude realizován pro stejnou cílovou skupinu. C) Pracovní skupina pro koordinaci intervencí ROP Severovýchod a IOP s EAFRD (složení ěO ROP Severovýchod , regionální pracovištČ SZIF, MZe, MMR). D) VČcné a územní vymezení intervencí IOP a vymezení pĜíjemcĤ 1) Oblast intervence 3.2 – Služby v oblasti veĜejného zdraví a) Vybavení zdravotnickou technikou - IOP bude podporovat ve vybraných národních sítí center akutní péþe – tato centra budou MZd specifikována oborovČ a i lokalizací ve vybraných nemocnicích. ROPy budou podporovat komplementární investice související s rozvojem tČchto center a dále vybavení zdravotnickou technikou v dalších zdravotnických zaĜízeních, nebo þástech zdravotnických zaĜízení, která nebudou souþástí tČchto sítí. b) Projekty prevence zdravotních rizik - IOP bude podporovat projekty realizované stáními zdravotními ústavy a zdravotními pojišĢovnami a národní nebo nadregionální projekty NNO. ROPy budou podporovat projekty prevence zdravotních rizik regionálního významu. 2) Oblast intervence 3.1 – Služby v oblasti sociální integrace a) Transformace rezidenþních sociálních zaĜízení – IOP bude Ĝešit pilotní projekty transformace jmenovitČ specifikovaných rezidenþních zaĜízení, která byla vybrána ve spolupráci MPSV a krajĤ. ROP Severovýchod komplementárnČ Ĝeší infrastrukturu sociálních služeb. b) Návrat pĜíslušníkĤ nejvíce ohrožených sociálnČ vylouþených romských lokalit zpČt na trh práce a do spoleþnosti bude v IOP Ĝešen systémovým projektem/projekty, které budou zamČĜeny na nejvíce ohrožené lokality vybrané na základČ odborné studie. Jsou to lokality, ve kterých bylo identifikováno selhání nástrojĤ uplatĖovaných na místní a regionální úrovni. ROPy mohou intervenovat infrastrukturou sociálních služeb nebo kombinovanými intervencemi v rámci integrovaných plánĤ rozvoje mČst v ostatních lokalitách, nespecifikovaných v IOP. c) Prosazování a realizace nástrojĤ sociální ekonomiky – v IOP budou rozvíjeny inovativní postupy rozvoje sociální ekonomiky, zatímco ROP Severovýchod podporuje ovČĜené a legislativou podchycené postupy, jako jsou napĜíklad chránČné dílny. Tyto typy intervencí jsou v ROP Severovýchod jmenovitČ specifikovány v oblasti podpory 2.1. 3) Oblast intervence 5.1 – Národní podpora využití potenciálu kulturního dČdictví a) Budování národních center kulturního dČdictví. Ministerstvo kultury jako zprostĜedkující subjekt IOP pĜipraví specifikaci navrhovaných center, tuto specifikaci odsouhlasí s kraji. b) Realizace vzorových projektĤ, budování infrastruktury pro moderní kulturní služby. Ministerstvo kultury zpracuje seznam památek, které budou podporovány IOP. Tento seznam bude odsouhlasen s kraji, ve kterých jsou tyto památky umístČny. ROP Severovýchod navazuje tematicky a místnČ specifickými výzvami k pĜedkládání projektĤ v oblasti rozvoje cestovního ruchu (pĜípadnČ dle potĜeby v dalších oblastech, jako je dopravní infrastruktura, dopravní obslužnost) zamČĜenými na komplementární aktivity k projektĤm podporovaným IOP. E) Souhlas krajĤ s projekty pĜedkládanými IOP. V oblastech sociální integrace, veĜejné zdraví a kultury bude vyžadováno ěO IOP souhlasné stanovisko krajĤ k projektĤm navrhovaným k realizaci v IOP. F) Integrované plány rozvoje mČst Podmínkou podpory bydlení z IOP bude zahrnutí této podpory do integrovaných plánĤ rozvoje mČst, které budou zpracovány mČsty pro zóny vyhovující kritériím uvedeným v þl. 47 naĜízení Komise 1828/2006 (v rámci vČtších mČst nad 20 000 obyvatel mĤže jít o vybraná problémová sídlištČ s více než 500 byty, cca 1300 obyvatel).

115

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod 3.2 Koordinace s OP Doprava (dále jen „OP D“) Mezi Regionálními radami všech sedmi regionĤ soudržnosti NUTS II a OP D bude uzavĜena Dohoda o vzájemné spolupráci a koordinaci pĜi implementaci Operaþního programu doprava a Regionálních operaþních programĤ (ROPĤ). V souladu s touto dohodou budou zástupci ěO OP D zastoupeni v monitorovacích výborech ROPĤ a reciproþnČ zástupci Ĝídících orgánĤ ROPĤ budou zastoupeni v monitorovacím výboru OP D. Uvedené Ĝídící orgány budou spolupracovat pĜi pĜípravČ výbČrových kritérií, vyhlašování výzev, výbČru projektĤ, pĜedávání informací o vybraných projektech a v dalších oblastech s cílem zlepšit koordinaci, zvýšit efektivitu programĤ a zajistit co nejvyšší synergický efekt. A) Monitorovací výbor V Monitorovacím výboru ROP Severovýchod je zastoupeno MD. Tím je zajištČn pĜístup ěO OP D k stanovení kriterií pro výbČr projektĤ v ROP Severovýchod a ke zprávám o prĤbČhu realizace ROP Severovýchod . B) Poskytování informací ěídící orgán ROP Severovýchod poskytne MD pro informaci dokumentaci pro žadatele, která bude zamČĜena na oblast „Podpory obnovy vozového parku drážních vozidel hromadné pĜepravy osob“, a to vždy pĜed vyhlášením pĜíslušné výzvy. ProstĜednictvím MSC2007 bude zajištČno, aby ěO ROP Severovýchod a ěO OP D mČly pĜístup k informacím o projektech vybraných k realizaci v obou operaþních programech a ke zprávám o prĤbČhu realizace operaþních programĤ.. C) Konzultace ěO ROP Severovýchod využije odborných konzultací s MD pĜi stanovení technických podmínek pro výbČr drážních vozidel. 3.3 Brownfields – koordinace s OP ŽP a OP PI Mezi ROP Severovýchod , OP ŽP a OP PI je dohodnut tento koordinaþní mechanismus v oblasti regenerace brownfields a Ĝešení starých ekologických zátČží.: A) ěešení starých ekologických zátČží x Ministerstvo životního prostĜedí (MŽP) bude pĜedem informováno o projektech regenerace brownfields pĜedkládaných do ROP Severovýchod a OP PI. MŽP bude informovat ěO ROP Severovýchod nebo OP PI o tom, zda pĜedkládaný projekt zahrnuje vážnou starou ekologickou zátČž, které bude Ĝešena OP ŽP, nebo mĤže být Ĝešena ROP Severovýchod (OP PI). Tento mechanismus fungoval v minulém programovém období mezi OPI a OPPP x MŽP poskytne ěO ROP Severovýchod a OP PI podle potĜeby informace z databáze starých ekologických zátČží, jejichž mapování v souþasné dobČ MŽP provádí. B) Poskytování informací x ěídící orgány se budou vzájemnČ informovat o pĜipravovaných výzvách v oblasti odstraĖování starých ekologických zátČží (OP ŽP) a regenerace brownfields (ROP, OP PI) x ProstĜednictvím MSC2007 bude zajištČno, aby ěO ROP a ěO OP ŽP a OP PI mČly pĜístup k informacím o projektech vybraných k realizaci v tČchto operaþních programech a ke zprávám o prĤbČhu realizace operaþních programĤ. C) VČcné vymezení intervencí Je dohodnuta vČcná hranice podpory regenerace brownfields mezi ROP Severovýchod a OP PI, a to dle budoucího využití území : - Operaþní program PI bude podporovat regeneraci brownfields, jejichž pĜevážné budoucí využití bude pro podnikání (budoucí využití nemovitosti bude spadat do OKEý: 15-37 nebo se bude jednat o strategické služby þi technologická centra) - ROP Severovýchod bude podporovat regeneraci a revitalizaci ostatních brownfields s tím, že jednotlivé výzvy budou zamČĜeny na konkrétní oblasti využití. - Ve vztahu k EAFRD nebude ROP Severovýchod a OP PI Ĝešit regeneraci brownfields budoucím využitím pro zemČdČlství. Pro koordinaci s dalšími operaþními programy je zásadní role ěKV a NOK.

116


3.4

Koordinace s Operaþními programy Lidské zdroje a zamČstnanost (OP LZZ) a VzdČlávání pro konkurenceschopnost (OP VK)

ROP Severovýchod bude podporovat infrastrukturu, potĜebnou pro realizaci obou tČchto operaþních programĤ. Intervence v rámci ROP Severovýchod, OP LZZ a OP VK se tedy vzájemnČ doplĖují. PĜedmČtem vzájemné úzké spolupráce bude pravidelná vzájemná informovanost a spolupráce mezi ěO LZZ a ěO VK a ěO ROP Severovýchod na úrovni ěídícího a koordinaþního výboru, který je mechanismem na národní úrovni pro zajištČní nejširší koordinace za úþasti nejen orgánĤ zapojených do implementace, ale také hospodáĜských a sociálních partnerĤ. ěídící orgán ROP Severovýchod poskytne Ĝídícím orgánĤm programĤ ESF informace o regionálních potĜebách v oblasti vzdČlávání, školství, zdravotnictví, sociálních služeb a rozvoje, které vyplynuly z analýz vypracovaných pĜi vytváĜení ROP Severovýchod . ěídící orgány programĤ ESF mohou vzít v úvahu tyto potĜeby pĜi vyhlašování jednotlivých výzev. ěídící orgán ROP Severovýchod bude poskytovat informace o projektech, u nichž bylo rozhodnuto o využití kĜížového financování, Ĝídícím orgánĤm programĤ ESF. ěídící orgán ROP Severovýchod pĜi hodnocení projektĤ zohlední provázanost aktivit s ESF. ěídící orgán ROP Severovýchod poskytne Ĝídícím orgánĤm programĤ ESF pro informaci dokumentaci pro žadatele, která bude zamČĜena na oblast „školství, vzdČlávání, zdravotnictví, sociálních služeb“, a to vždy pĜed vyhlášením pĜíslušné výzvy. ěídící orgán ROP Severovýchod bude umožĖovat úþast zamČstnancĤ Ĝídících orgánĤ programĤ ESF na školeních a semináĜích týkajících se ROP Severovýchod (a naopak), následnČ tedy tito zamČstnanci budou moci informovat zájemce o dotace také s ohledem na vzájemnou komplementaci aktivit programĤ financovaných z ESF a ROP Severovýchod . Kraj a jeho krajský úĜad bude v nČkterých pĜípadech zprostĜedkujícím subjektem pro programy OP LZZ a OP VK a bude tedy hrát významnou úlohu pĜi implementaci.

117


6

Prioritní osy a oblasti podpory ROP Severovýchod

6.1

Struktura prioritních os a oblastí podpory ROP Severovýchod

Regionální operaþní program regionu soudržnosti Severovýchod je realizován prostĜednictvím 5 prioritních os, které jsou dále þlenČny do 12 oblastí podpory. PĜehled prioritních os a oblastí podpory: Prioritní osa 1:

Rozvoj dopravní infrastruktury

Oblast podpory 1.1: Rozvoj regionální silniþní dopravní infrastruktury Oblast podpory 1.2: Podpora projektĤ zlepšujících dopravní obslužnost území Oblast podpory 1.3: Rozvoj veĜejných mezinárodních letišĢ Prioritní osa 2:


Oblast podpory 2.1: Rozvoj regionálních center Oblast podpory 2.2: Rozvoj mČst Oblast podpory 2.3: Rozvoj venkova Prioritní osa 3:

Cestovní ruch

Oblast podpory 3.1:

Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu

Oblast podpory 3.2: Marketingové a koordinaþní aktivity v oblasti cestovního ruchu Prioritní osa 4:


Oblast podpory 4.1: Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání Oblast podpory 4.2:

Podpora rozvoje spolupráce se stĜedními školami a uþilišti, dalšími regionálními vzdČlávacími institucemi a úĜady práce, rozvoj inovaþních aktivit v regionu

Prioritní osa 5:

Technická pomoc

Oblast podpory 5.1: Podpora aktivit spojených s realizací a Ĝízením ROP Severovýchod Oblast podpory 5.2: Podpora absorpþní kapacity regionu soudržnosti Severovýchod

118


6.2

Finanþní alokace na ERDF na jednotlivé prioritní osy ROP Severovýchod

Tab. þ. 17: Finanþní alokace ERDF na jednotlivé prioritní osy ROP Severovýchod

Prioritní osa

Prioritní osa 1 Rozvoj dopravní infrastruktury

Oblast podpory

Podíl prioritní osy na ROP Severovýchod

1.1 Rozvoj regionální silniþní dopravní infrastruktury 1.2 Podpora projektĤ zlepšujících dopravní obslužnost území

37 %

1.3 Rozvoj veĜejných mezinárodních letišĢ 2.1 Rozvoj regionálních center Prioritní osa 2 Rozvoj mČstských a venkovských oblastí

2.2 Rozvoj mČst

34 %

2.3 Rozvoj venkova

Prioritní osa 3 Cestovní ruch

Prioritní osa 4 Rozvoj podnikatelského prostĜedí

Prioritní osa 5 Technická pomoc

3.1 Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu

22 %

3.2 Marketingové a koordinaþní aktivity v oblasti cestovního ruchu 4.1 Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání 4.2 Podpora rozvoje spolupráce se stĜedními školami a uþilišti, dalšími regionálními vzdČlávacími institucemi a úĜady práce, rozvoj inovaþních aktivit v regionu 5.1 Podpora aktivit spojených s realizací a Ĝízením ROP Severovýchod

4%

3%

5.2 Podpora absorpþní kapacity regionu soudržnosti Severovýchod

PodrobnČjší rozpis finanþních alokací v kapitole 9 – Finanþní zajištČní ROP Severovýchod .

119


6.3

Prioritní osa 1: Rozvoj dopravní infrastruktury

Podle NSRR je nezbytnou podmínkou posílení konkurenceschopnosti ýR a jejích regionĤ dobudování páteĜních a doprovodných sítí a obchvatĤ obcí a mČst, které dnes zpĤsobují þasté kolapsy dopravy s negativními dopady na životní prostĜedí a bezpeþnost dopravy. V souladu s NSRR a SOZS je nutné upĜednostnit ekologicky šetrné zpĤsoby dopravy, zejména hromadnou dopravu, budování integrovaných dopravních systémĤ, železniþní a kombinované dopravy. S výjimkou hl. mČsta Prahy je nedostateþnČ rozvinuta infrastruktura pro leteckou dopravu. Prioritní osa Rozvoj dopravní infrastruktury svým zamČĜením výraznČ pĜispívá k naplnČní uvedených priorit NSRR - viz obrázek þ. 13 Obrázek þ. 16: Priority NSRR a zamČĜení prioritní osy Rozvoj dopravní infrastruktury

Rozvoj venkovských oblastí

Rozvoj mČstských oblastí

Vyvážený rozvoj regionĤ

Zlepšení dostupnosti dopravou

Ochrana a zlepšení kvality ŽP

Chytrá veĜejná správa

Rozvoj informaþní spoleþnosti

Posilování sociální soudržnosti

Zvyšování zamČstnanosti a zamČstnatel.

VzdČlávání

Podpora kapacit výzkumu a vývoje a inovací

Rozvoj udržitelného CR

Konkurenceschopný podnikat. sektor

Priority NSRR

Prioritní osa 1 Rozvoj dopravní infrastruktury

6.3.A

Výchozí stav

Problematika regionální dopravní infrastruktury je obdobná v mnoha tématech jako v rámci celé ýR. Jedná se o špatný stav regionální silniþní sítČ a nedostateþnou dopravní obslužnost. V dĤsledku pĜesunu nákladní dopravy ze železniþní a vodní na dopravu silniþní a pĜesunu výkonĤ osobní dopravy z veĜejné dopravy železniþní i silniþní na individuální automobilovou dopravu, se velmi výraznČ zhoršil stav komunikací a zvýšila se dopravní zátČž na regionálních silnicích. PomČrnČ hustou regionální silniþní síĢ tvoĜí pĜevážnČ silnice II. a III. tĜíd, které spravují jednotlivé kraje. Silnice byly pĜedány krajĤm velmi zanedbané z hlediska jejich kvality. Hlavním problémem je špatné napojení jednotlivých regionĤ a sídel na nadregionální síĢ komunikací (silniþní síĢ TEN-T), a tak je potĜeba doplnit toto napojení o páteĜní modernizovanou síĢ silnic II. a III. tĜídy. Souvisejícím problémem je nevyhovující stavebnČtechnický stav a velké množství bodových závad na silnicích II. a III. tĜídy, kde nadále pĜetrvává nepĜíznivá finanþní situace v oblasti údržby a odstraĖování tČchto závad. Doprava je þasto vedena stĜedy mČst a obcí, silnice jsou témČĜ trvale pĜetížené tranzitní, a zejména nákladní dopravou, což má negativní dopad na životní prostĜedí i na obyvatele. Další oblastí dopravy, která je z velké þásti v kompetenci krajĤ, je dopravní obslužnost. Z dĤvodu nerentabilnosti byla v 90.letech zrušena nebo výraznČ omezena Ĝada spojĤ, což pocítili zejména obþané menších venkovských obcí, ležících mimo hlavní dopravní tepny, a obyvatelé okrajových a pĜíhraniþních oblastí krajĤ, což jsou navíc i oblasti s nedostateþnČ rozvinutou dopravní infrastrukturou. V souþasné dobČ se situace zlepšuje, ale pĜetrvává plošná nerovnomČrnost s nedostateþnou obsluhou v okrajových obcích. K tomu pĜistupuje obecný trend poklesu zájmu o veĜejnou dopravu ve prospČch individuální automobilové dopravy, což zhoršuje ekonomické parametry veĜejné dopravy. V okolí velkých sídelních aglomerací na významu nabývá tzv. integrovaný dopravní systém (IDS), který propojuje rĤzné druhy dopravy.

120

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod VČtšina regionálních železniþních tratí, vþetnČ jejich doplĖkové infrastruktury, neodpovídá soudobým požadavkĤm na rychlou a kvalitní pĜepravu a chybí pohodlné a efektivnČjší napojení regionálních tratí na modernizovaný koridor Praha – Pardubice – ýeská TĜebová. Problémem železniþní dopravy je také zastaralý vozový park. Cyklistická doprava je pro každodenní dojíždČní nadstandardnČ využívána pĜedevším v rovinatém Polabí a v nejvČtších mČstech regionu. PĜesto je území regionu Severovýchod nedostateþnČ vybaveno infrastrukturou pro cyklisty. Z existující sítČ veĜejných mezinárodních letišĢ má nejlepší rozvojové pĜedpoklady veĜejné mezinárodní letištČ v Pardubicích, které je nejvýznamnČjším letištČm regionu, a které je jedním z pČti páteĜních letišĢ ýR a má statut civilního letištČ. Jeho pĜedností je výhodná geografická poloha v centru ýR s možností využití jako záložního letištČ pro Prahu, Brno a Ostravu. Význam pardubického letištČ ještČ vzroste s tím, jak se bude z Hradce Králové, Pardubic a Chrudimi vytváĜet skuteþnČ funkþní aglomerace (nyní 250 000 obyvatel). LetištČ je situováno v blízkosti modernizovaného I. železniþního koridoru a pĜedpokládané splavnČní úseku Labe z Chvaletic do Pardubic a následné vybudování pardubického pĜístavu a navazujícího logistického centra umožní z hlediska dopravy výhodnou kombinaci voda – železnice – silnice – letadlo, která pĜispČje k rozvoji pardubicko-hradecké aglomerace, ale i celého regionu Severovýchod. ZdĤvodnČní typu veĜejné intervence Na rozvoj dopravní infrastruktury je potĜeba veĜejných intervencí, a to jak k optimálnímu zajištČní dopravní obslužnosti, na kterou kraje roþnČ vynakládají nemalé finanþní prostĜedky z veĜejných zdrojĤ, tak do rozvoje regionální dopravní silniþní sítČ, která je pod správou jednotlivých krajĤ. Pro potĜeby zásadních rekonstrukcí a zkvalitnČní komunikací II. a III. tĜídy by podle koncepce krajĤ bylo potĜeba odhadem nČkolikanásobnČ více finanþních zdrojĤ než mají v tuto chvíli k dispozici v rámci svých rozpoþtĤ. Jedná se tu o nevýdČleþné akce, jako je tomu také u investic do letištní infrastruktury veĜejných mezinárodních letišĢ v regionu, jejichž rozvoj není díky finanþním nárokĤm bez veĜejných dotací možný. V kvalitní dopravní infrastruktuĜe existuje urþitý potenciál pro rozvoj trhu v regionu, a proto je zapotĜebí zajistit urþitý standard prostĜednictvím veĜejných intervencí a nabídky veĜejných služeb. Výše nákladĤ na rekonstrukce stávajících silnic II. a III. tĜídy je ovlivnČna rozsahem provádČných rekonstrukcí a staveb. Souþástí Ĝešených úsekĤ jsou velmi þasto mosty, je nutné zvyšovat únosnost vozovky rekonstrukcí podloží a provádČt úpravu odvodnČní. Vzhledem k tomu, že urþitá þást silnic se nachází v podhorském þi horském terénu, jsou þastou souþástí takovéto stavby rekonstrukce opČrných a zárubních zdí. Výše podpory je také stanovena s ohledem na historické jednotkové ceny. Historické jednotkové ceny jsou spoþítány ze vzorku projektĤ, které byly administrovány v rámci Spoleþného regionálního operaþního programu na území NUTS II Severovýchod. Tento vzorek projektĤ obsahuje projekty menšího finanþního objemu i projekty finanþnČ nároþnČjší. Výše nákladĤ na rekonstrukce stávajících a výstavbu nových silnic II. a III. tĜídy je odvislá od rozsahu provádČných rekonstrukcí a staveb i od lokalizace projektu. PĜedpokládá se, že projekty v rámci ROP Severovýchod budou zamČĜeny zejména na Ĝešení významných komunikací tak, aby se zajistil výrazný pozitivní dopad realizace tČchto projektĤ na ekonomiku regionu.

121


Tabulka: PĜíklady uskuteþnČných silniþních staveb v NUTS II Severovýchod s vyþíslením skuteþných nákladĤ

Název stavby

Rok realizace

Celkové náklady (mil. EUR)

Délka úseku v km

PrĤmČrné náklady na 1 km silnice (mil. EUR)

Rekonstrukce a OŽK silnice II/303 þást 1.

2005 - 2006

5

2,56

0,51

Modernizace silnice II/333 v úseku PĜelouþ - Živanice - LáznČ Bohdaneþ

2005 - 2006

8,78

2,50

0,28

III/29024 Jablonec nad Nisou - Tovární ulice

2006 - 2007

0,29

0,43

1,49

Rekonstrukce silnice II/277 a III/27716 v ýeském Dubu

2005 - 2006

0,36

0,55

1,52

III/28733 Jablonec nad Nisou rekonstrukce Novoveská ul.

2006 - 2008

0,73

0,96

1,32

Zdroj: Spoleþný regionální operaþní program

6.3.B 6.3.B.1

Globální cíl a specifické cíle prioritní osy Globální cíl prioritní osy Rozvoj dopravní infrastruktury

Zvýšit dostupnost regionu a efektivnost dopravy pĜi respektování ochrany životního prostĜedí Cílem prioritní osy je zkvalitnČní regionální silniþní dopravní infrastruktury, pĜedevším její páteĜní sítČ, dále infrastruktury veĜejných mezinárodních letišĢ a zlepšení dopravní obslužnosti celého území regionu, v souladu s ochranou životního prostĜedí pĜi respektování zásad trvale udržitelného rozvoje. Prioritní osa Rozvoj dopravní infrastruktury vychází ze specifických cílĤ ROP Severovýchod. Je zamČĜena na podporu regionální silniþní infrastruktury, na podporu rozvoje dopravní obslužnosti, v regionu a na podporu rozvoje letištní infrastruktury veĜejných mezinárodních letišĢ. Modernizovaná dopravní infrastruktura je nezbytnou podmínkou rozvoje a konkurenceschopnosti celého regionu. Prioritní osa je rozvíjena prostĜednictvím 3 specifických cílĤ, vyplývající ze socioekonomické analýzy a analýzy SWOT, a jejichž zamČĜení zastĜešuje aktivity realizovatelné v rámci této tématické oblasti. PĜi jejich formulaci byly zohlednČny výsledky Národního rozvojového plánu ýR 2007 - 2013. Cíle jsou v souladu s naĜízením EK o Evropském fondu regionálního rozvoje.

6.3.B.2 x x x

Specifické cíle prioritní osy Rozvoj dopravní infrastruktury

Zkvalitnit stav regionální silniþní dopravní infrastruktury, pĜedevším její páteĜní sítČ s dĤrazem na zlepšení dopravní dostupnosti území, kvalitnČjší pĜipojení území na nadĜazenou dopravní síĢ (silniþní síĢ TEN-T) a zvýšení bezpeþnosti provozu Zlepšit dopravní obslužnost území Zlepšit podmínky letecké dopravy v regionu rozvojem veĜejných mezinárodních letišĢ

Specifický cíl – Zkvalitnit stav regionální silniþní dopravní infrastruktury, pĜedevším její páteĜní sítČ s dĤrazem na zlepšení dopravní dostupnosti území, kvalitnČjší pĜipojení území na nadĜazenou dopravní síĢ (silniþní síĢ TEN-T) a zvýšení bezpeþnosti provozu Tento cíl je zamČĜen na podporu investic do regionální silniþní dopravní infrastruktury, pĜedevším její páteĜní sítČ (jde o silnice II. a III. tĜídy ve vlastnictví krajĤ), které povedou ke zlepšení dopravní dostupnosti území, kvalitnČjšímu pĜipojení území na nadĜazenou dopravní síĢ (silniþní síĢ TEN-T) a zvýšení bezpeþnosti provozu a zároveĖ ke snížení nepĜíznivých vlivĤ dopravy na obyvatelstvo a životní prostĜedí. Specifický cíl je v rámci ROP Severovýchod rozvíjen prostĜednictvím Oblasti podpory 1.1 Rozvoj regionální silniþní dopravní infrastruktury.

122


Specifický cíl – Zlepšit dopravní obslužnost území Tento cíl je zamČĜen na podporu veĜejné hromadné dopravy ve mČstech i v rámci regionu s cílem zlepšit dopravní obslužnost a dostupnost na celém území regionu, které jsou jednou z dĤležitých podmínek kvalitního života v regionu soudržnosti Severovýchod. Specifický cíl je v rámci ROP Severovýchod rozvíjen prostĜednictvím Oblasti podpory 1.2 Podpora projektĤ zlepšujících dopravní obslužnost území. Specifický cíl – Zlepšit podmínky letecké dopravy v regionu rozvojem veĜejných mezinárodních letišĢ Tento cíl je zamČĜen na podporu investic do rozvoje letištní infrastruktury veĜejného mezinárodního letištČ v regionu, což povede nejen ke zlepšení podmínek letecké dopravy v regionu, ale i k dalšímu ekonomickému rozvoji. Specifický cíl je v rámci ROP Severovýchod rozvíjen prostĜednictvím Oblasti podpory 1.3 Rozvoj veĜejných mezinárodních letišĢ. Obr. þ. 17: Strom cílĤ – Prioritní osa 1: Rozvoj dopravní infrastruktury

GLOBÁLNÍ CÍL PRIORITNÍ OSY 1 Zvýšit dostupnost regionu a efektivnosti dopravy pĜi respektování ochrany životního prostĜedí Cílem je kvalitní stav regionální silniþní a letištní dopravní infrastruktury vþetnČ optimální dopravní obslužnosti celého území regionu, v souladu s ochranou životního prostĜedí pĜi respektování zásad trvale udržitelného rozvoje. Zlepšením kvality a rozsahu dopravní infrastruktury se zvýší dopravní dostupnost, atraktivita regionu pro investory a mobilita pracovní síly.

Specifický cíl

Specifický cíl

Specifický cíl

Zkvalitnit stav regionální silniþní dopravní infrastruktury, pĜedevším její páteĜní sítČ s dĤrazem na zlepšení dopravní dostupnosti území, kvalitnČjší pĜipojení území na nadĜazenou dopravní síĢ (silniþní síĢ TEN-T) a zvýšení bezpeþnosti provozu

Zlepšit dopravní obslužnost území

Zlepšit podmínky letecké dopravy v regionu rozvojem veĜejných mezinárodních letišĢ

Oblast podpory 1.1

Oblast podpory 1.2

Oblast podpory 1.3

Rozvoj regionální silniþní dopravní infrastruktury

Podpora projektĤ zlepšujících dopravní obslužnost území

Rozvoj veĜejných mezinárodních letišĢ

123


6.3.C

Strategie

V souladu s výše stanovenými cíli budou provedena opatĜení pro rozvoj regionální dopravní infrastruktury zajišĢující zlepšení dostupnosti území a efektivnosti dopravy. Stav regionální dopravy a obslužnosti je limitujícím faktorem pro rozvoj regionu, za významnou rozvojovou pĜíležitost je v podmínkách regionu považováno i rozšíĜení možností letecké dopravy. Prioritní osa 1 je zamČĜena na vybranou regionální dopravní infrastrukturu, která ovlivĖuje rozvojové možnosti regionu, tj. na silnice II. a III. tĜídy, na veĜejná mezinárodní letištČ a dále se tato prioritní osa zabývá regionální dopravní obslužností a dostupností na území celého regionu Severovýchod. Strategie k dosažení cílĤ je odvozená pomocí níže uvedené koincidenþní matice (tabulky) vztahu tématické SWOT analýzy a specifických cílĤ. Je postavena na posilování nejvýznamnČjších silných stránek regionu, mezi nČž patĜí výhodná poloha metropolitních aglomerací, hustá síĢ silnic a železnic a existence veĜejného mezinárodního letištČ. Na druhé stranČ naopak na eliminování slabých stránek, které ukazují co prioritnČ Ĝešit. Je to zejména absence dálnic a rychlostních komunikací a v dĤsledku toho pĜetíženost stávající regionální silniþní sítČ, nedostateþná dopravní obslužnost území a chybČjící koordinace a návaznost železniþní a silniþní hromadné osobní dopravy. K dosažení stanovených cílĤ lze využít takových atraktivních pĜíležitostí, jakými jsou geograficky výhodná poloha regionu, zvýšení podílu veĜejné hromadné dopravy na celkových pĜepravních výkonech a rozvoj letecké dopravy. Do vážných hrozeb, kterých je tĜeba se vyvarovat, patĜí oddálení dobudování páteĜních komunikací regionu a nepropojení regionu na nadĜazené silniþní sítČ v odpovídajících parametrech, trvalý nárĤst intenzity dopravy (dopravní kolapsy, nehodovost, zhoršování životního prostĜedí ve mČstech a obcích extrémnČ zatížených tranzitní, zejména nákladní dopravou), a stále pokraþující trend poklesu zájmu obyvatel o veĜejnou hromadnou dopravu. Vzájemnou interakcí jednotlivých faktorĤ dané strategie prioritní osy 1 Rozvoj dopravní infrastruktury tak dojde pĜedevším k naplnČní specifického cíle 1 ROP Severovýchod - Zvýšení dostupnosti regionu a efektivnosti dopravy pĜi respektování ochrany životního prostĜedí. Oblasti podpory této prioritní osy jsou navrženy s ohledem na specifické cíle, rozhodující kompetence regionu a komplementaritu s dalšími operaþními programy a ostatními prioritními osami ROP Severovýchod. Zbývající dopravní infrastruktura (dálnice, rychlostní komunikace, silnice I. tĜídy, železniþní dopravní cesta, vodní doprava, multimodální nákladní doprava vþetnČ podpory veĜejných logistických center) je obsahem OP D. Problematika místních komunikací v majetku obcí je pak Ĝešena v OP ýeská republika – Polská republika 2007 – 2013 a OP Svobodný stát Sasko – ýeská republika 2007 - 2013 a v Programu rozvoje venkova. V souladu s principem koncentrace a pĜi snaze soustĜedit investice a netĜíštit finanþní podporu bude souþástí hodnocení projektu posouzení integrovaného pĜístupu a celkového dopadu projektu.

124


mezinárodních letišĢ

Zlepšit podmínky letecké dopravy v regionu rozvojem veĜejných

Zlepšit dopravní obslužnost území

bezpeþnosti

kvalitnČjší pĜipojení území na nadĜazenou dopravní síĢ a zvýšení

její páteĜní sítČ s dĤrazem na zlepšení dopravní dostupnosti území,

SPECIFICKÉ CÍLE

K o in c id e n þ n í m a tic e té m a tic k é S W O T a s p e c ific k ýc h c ílĤ - p rio rita 1 - R o z v o j d o p ra v n í in fra s tru k tu ry

Zkvalitnit stav regionální silniþní dopravní infrastruktury, pĜedevším

Tab. þ. 18: Koincidenþní matice tématické SWOT a specifických cílĤ – priorita 1 Rozvoj dopravní infrastruktury

SW OT S IL N É S T R Á N K Y V ý h o d n á p o lo h a a g lo m e ra c e J a b lo n e c k é a g lo m e ra c e

H ra d e c

K rá lo v é

–

P a rd u b ic e

–

C h ru d im

a

L ib e re c k o –

xxx xxx

xxx xxx

xxx x

M o d e rn iz o v a n ý I. ž e le z n iþ n í k o rid o r, k te rý je s o u þ á s tí k o rid o ru B e rlín – P ra h a – B rn o – V íd e Ė

x

xxx

x

E xis te n c e v e Ĝe jn é h o m e z in á ro d n íh o le tiš tČ v P a rd u b ic íc h , k te ré je je d n o z p Č ti p á te Ĝn íc h le tiš Ģ v ýR

x

xx

xxx

xxx xxx

xx xx

x x

xx

xxx

x

xx

xxx

x

xx

xx

x

xxx xx

xxx xxx

xxx xx

xx

xxx

x

x xx

xx x

xxx xx

x

xx

x

O d d á le n í d o b u d o v á n í p á te Ĝn íc h k o m u n ik a c í re g io n u , n e p ro p o je n í re g io n u n a tra n s e v ro p s k é d o p ra v n í s ítČ v o d p o v íd a jíc íc h p a ra m e tre c h

xxx

xx

x

T rv a lý n á rĤ s t in te n z ity d o p ra v y (d o p ra v n í k o la p s y , n e h o d o v o s t, z h o rš o v á n í ž iv o tn íh o p ro s tĜe d í v e m Č s te c h a o b c íc h e xtré m n Č z a tíž e n ý c h tra n z itn í, z e jm é n a n á k la d n í d o p ra v o u )

xxx

xx

x

D a lš í s n iž o v á n í d o p ra v n í d o s tu p n o s ti a v ý z n a m u o k ra jo v ý c h a š p a tn Č d o s tu p n ý c h o b la s tí re g io n u

xx

xxx

x

N e d o s ta te k fin a n þ n íc h p ro s tĜe d k Ĥ n a u d rž e n í ro z s a h u h ro m a d n é v e Ĝe jn é d o p ra v y a je jí ú tlu m

x

xxx

x

A b s e n c e k v a litn íh o ž e le z n iþ n íh o s p o je n í v Č tš in y ú z e m í re g io n u s o s ta tn ím i þ á s tm i ý e s k é re p u b lik y s v ý jim k o u o k re s Ĥ n a p o je n ý c h n a I. ž e le z n iþ n í k o rid o r

x

xxx

x

S n íž e n í a tra k tiv ity re g io n u p ro z a h ra n iþ n í in v e s to ry z d Ĥ v o d u n e d o s ta te þ n é h o d o p ra v n íh o n a p o je n í

xx

xx

xx

H u s tá s íĢ s iln ic a ž e le z n ic

SLAB É ST R ÁN K Y A b s e n c e d á ln ic k o m u n ik a þ n í s ítČ

a

ry c h lo s tn íc h

k o m u n ik a c í

a

v d Ĥ s le d k u

to h o

p Ĝe tíž e n o s t

s tá v a jíc í

N e v y h o v u jíc í te c h n ic k ý s ta v s iln ic II. a III. tĜíd y , m ís tn íc h k o m u n ik a c í a ž e le z n iþ n í s ítČ N e d o s ta te þ n á d o p ra v n í o b s lu ž n o s t ú z e m í, c h y b Č jíc í s iln iþ n í h ro m a d n é o s o b n í d o p ra v y

k o o rd in a c e a n á v a z n o s t ž e le z n iþ n í a

N e d o s ta te þ n á d o p ra v n í d o s tu p n o s t a o b s lu ž n o s t n Č k te rý c h p Ĝíh ra n iþ n íc h a p o d h o rs k ý c h o b la s tí a o b la s tí s Ĝid š ím o s íd le n ím N e d o s ta te þ n Č ro z v in u tá , p Ĝíp a d n Č c h y b Č jíc í te c h n ic k á a d o p ra v n í in fra s tru k tu ra v n Č k te rý c h v e n k o v s k ý c h a m é n Č u rb a n iz o v a n ý c h o b la s te c h , z e jm é n a v m a lý c h o b c íc h

P ě ÍL E Ž IT O S T I G e o g ra fic k y v ý h o d n á p o lo h a ú z e m í o d s e v e rn íh o c íp u ý R , s o u s e d íc í s N Č m e c k e m , p Ĝe s ý e s k o -p o ls k é p Ĝíh ra n iþ í a ž p o v ý c h o d n í þ á s t a p o m e z í s M o ra v o u s p rĤ n ik e m d o o b la s tí ý e s k o m o ra v s k é v rc h o v in y a ro z s á h lý m i p o lo h a m i v n íž in n é o b la s ti P o la b í Z v ý š e n í p o d ílu v e Ĝe jn é h ro m a d n é d o p ra v y n a c e lk o v ý c h p Ĝe p ra v n íc h v ý k o n e c h R o z v o j in te g ro v a n ý c h d o p ra v n íc h s y s té m Ĥ v þ e tn Č m o d e rn iz a c e p á te Ĝn íc h ž e le z n iþ n íc h tra tí a b u d o v á n í p Ĝe s tu p n íc h te rm in á lĤ m e z i je d n o tliv ý m i d ru h y d o p ra v R o z v o j le te c k é d o p ra v y : trv a lé p o s ilo v á n í v ý z n a m u m e z in á ro d n íh o le tiš tČ v P a rd u b ic íc h , re k o n s tru k c e le tiš tČ v L ib e rc i a H ra d c i K rá lo v é a o b n o v a s ta tu tu m e z in á ro d n íh o le tiš tČ V y b u d o v á n í m u ltim o d á ln íh o lo g is tic k é h o c e n tra v P a rd u b ic íc h D o k o n þ e n í s p la v n Č n í ú s e k u L a b e m e z i C h v a le tic e m i a P a rd u b ic e m i a v y b u d o v á n í k o n c o v é h o p Ĝís ta v u v P a rd u b ic íc h

OHROŽENÍ

Legenda: V a z b a : X - v e lm i s la b á a ž s la b á , X X - s tĜe d n í a ž s iln á , X X X - v e lm i s iln á

125


6.3.D

Oblast podpory 1.1: Rozvoj regionální silniþní dopravní infrastruktury

NUTS II Severovýchod nemá dostateþnČ kvalitní dopravní napojení jednotlivých regionĤ a sídel na nadregionální silniþní síĢ (TEN-T), které je potĜeba doplnit o páteĜní modernizovanou síĢ silnic II. a III. tĜídy. ZároveĖ trpí špatným stavem silnic II. a III. tĜídy v dĤsledku zanedbané údržby a trvalého pĜetížení silniþní sítČ. Vysoká intenzita dopravy zatČžuje životní prostĜedí a snižuje kvalitu života. Tato dopravní situace s sebou pĜináší Ĝadu dalších negativních dopadĤ. Mezi významné problémy patĜí zejména nevyhovující stavebnČtechnický a bezpeþnostní stav silnic II. a III. tĜídy, velké množství závad a bariér, a s tím související nepĜíznivé vlivy dopravy na životní prostĜedí obyvatel. Zatímco nejvČtší mČstské aglomerace regionu jsou vzájemnČ propojeny páteĜní sítí rychlostních silnic a silnic I. tĜídy, dopravní dostupnost vČtšiny ostatního území závisí na kvalitČ a bezpeþnosti regionálních silnic II. a III. tĜídy. Dobrá dopravní dostupnost hospodáĜsky slabších þástí regionu není zárukou jejich okamžitého a všestranného rozvoje, nicménČ je jedním z významných faktorĤ ovlivĖujících míru využití jejich existujícího rozvojového potenciálu. Investice do dopravní infrastruktury navíc vykazují jeden z nejvyšších multiplikaþních efektĤ. Vzhledem ke znaþnému vnitĜnímu dluhu v oblasti regionální silniþní sítČ II. a III. tĜíd je tedy tĜeba v rámci ROP Severovýchod pro naplnČní jednoho z hlavních pĜedpokladĤ vyváženého regionálního rozvoje zásadním zpĤsobem finanþnČ podporovat modernizaci a rekonstrukci regionálních silnic. Zlepšením souþasného nevyhovujícího stavu regionální silniþní infrastruktury dojde ke zvýšení konkurenceschopnosti regionu, jeho atraktivity pro investory, návštČvníky i obyvatele a dále ke zvýšení kvality veĜejné hromadné dopravy, která regionální silniþní síĢ využívá. Proto tato oblast podpory rozvíjí specifický cíl Zkvalitnit stav regionální silniþní dopravní infrastruktury, pĜedevším její páteĜní sítČ s dĤrazem na zlepšení dopravní dostupnosti území, kvalitnČjší pĜipojení území na nadĜazenou dopravní síĢ a zvýšení bezpeþnosti provoz (viz strom cílĤ). Oblast podpory je zamČĜena na modernizaci, rekonstrukci a výstavbu silnic II. a III. tĜídy. PrioritnČ budou podporovány komunikace ústící do transevropské silniþní sítČ TEN-T a dále navazujících silnic II. a III. tĜídy tak, aby na síĢ TEN-T byla plnohodnotnČ napojena urbanizovaná centra, turistická centra a další frekventovaná místa regionu a dále aby pĜístup k TEN-T získaly i oblasti odlehlé a s rozptýlenou malou hospodáĜskou základnou. PĜedmČtem oblasti podpory je také odstraĖování bodových závad a bariér na tČchto komunikacích (zlepšení nevyhovujících parametrĤ þi technického stavu mostĤ a propustkĤ, Ĝešení dopravnČ závadných kĜižovatek apod.) a eliminace nepĜíznivých vlivĤ dopravy na obyvatelstvo (budování obchvatĤ, protihlukových stČn apod.). PĜíspČvek k eliminaci negativních vlivĤ dopravy na životní prostĜedí bude dosažen pĜedevším zkvalitnČním povrchĤ komunikací, zkrácením jízdních dob a zvýšením plynulosti dopravy. Podpora je smČĜována výhradnČ do rekonstrukcí a modernizací stávajících komunikací, pĤjde tedy o soubor prací mající investiþní charakter. KonkrétnČ budou podporovány souvislé stavební zásahy do pozemní komunikace, které mají za následek zmČnu jejího úþelu nebo zlepšení nČkterého z technických parametrĤ, pĜípadnČ rozšíĜení stávajícího úþelu, vybavenosti nebo využití pozemní komunikace. Nebudou podporovány projekty spoþívající v opravČ nebo údržbČ komunikace.

6.3.D.1 Specifikace oblasti podpory x x

Modernizace, rekonstrukce a výstavba silnic II. a III. tĜídy prioritnČ napojujících region na silniþní síĢ TEN-T OdstraĖování bodových závad a bariér na silnicích II. a III. tĜídy napojujících region na silniþní síĢ TEN-T a eliminace nepĜíznivých vlivĤ dopravy na obyvatelstvo a na životní prostĜedí

6.3.D.2 Globální a operaþní cíle oblasti podpory Globální cíl: x

Modernizací regionální silniþní sítČ silnic II. a III. tĜídy zvýšit kvalitu dopravního spojení uvnitĜ regionu a jeho pĜipojení na nadregionální dopravní síĢ (silniþní síĢ TEN-T)

Operaþní cíle: x

Kvalitní propojení regionu v dopravních osách

126


6.3.E

Napojení regionu na nadĜazenou silniþní síĢ (TEN-T) Uvedení silnic II. a III. tĜíd do normového stavu Zvýšit bezpeþnost provozu a tím snížit nehodovost Snížit negativní vlivy dopravy na životní prostĜedí a veĜejné zdraví

Oblast podpory 1.2: Podpora projektĤ zlepšujících dopravní obslužnost území

PĜes pomČrnČ hustou dopravní síĢ a existující systémy MHD není veĜejná hromadná doprava v kraji dostateþnČ koordinovaná a variabilní tak, aby byla schopna konkurovat pĜepravČ cestujících v individuální dopravČ. Není dosud dokonþena integrace veĜejné hromadné dopravy v regionu, ani Ĝešení záchytných parkovišĢ a pĜestupních terminálĤ vþetnČ bezpeþnosti pĜepravy a dostupnosti pro obþany se sníženou pohyblivostí a schopností orientace. Není dostateþnČ zajištČno dopravní spojení okrajových a hĤĜe dostupných þástí regionu mimo rámec integrovaného dopravního systému. Souþasný standard a komfort pĜepravy mnohdy zastaralými dopravními prostĜedky snižuje atraktivitu veĜejné hromadné dopravy. Obnova vozového parku, integrace dopravy, vyĜešení pĜechodu mezi jednotlivými druhy dopravy a zavádČní elektronických odbavovacích systémĤ dovolí zkrátit dobu odbavení cestujících a zvýšit bezpeþnost provozu a rychlost dopravy. Zvýšení konkurenceschopnosti ekologické hromadné dopravy s cílem udržet pĜíznivý pomČr mezi individuální a veĜejnou osobní dopravou bude eliminovat negativní vlivy dopravy na životní prostĜedí obyvatel. Ekologickou alternativou k dalším druhĤm dopravy se stává cyklistika, která nabízí znaþnou flexibilitu a þásteþnČ Ĝeší i dopravní obslužnost v regionu. Tato oblast podpory rozvíjí specifický cíl Zlepšit dopravní obslužnost území (viz strom cílĤ). Oblast podpory je tak zamČĜena na budování infrastruktury a technického vybavení pro veĜejnou hromadnou dopravu (drážní infrastruktura pro MHD, pĜestupní terminály, parkovištČ v místech pĜechodu z individuální automobilové dopravy na veĜejnou hromadnou dopravu, zastávky pro drážní i nedrážní veĜejnou hromadnou dopravu, zavádČní Ĝídících, telematických, informaþních a odbavovacích systémĤ umožĖujících tarifní integraci). PatĜí sem i aktivity týkající se eliminace vlivu dopravy v intravilánech mČst a obcí v souladu s programem ke zlepšení kvality ovzduší (nákup autobusĤ MHD s ekologickým pohonem a vozidel technické obsluhy s alternativními pohony, vybudování doprovodné infrastruktury jako jsou plnírny plynu pro autobusy MHD a mČnírny pro vozidla se závislou trakcí a dále poĜízení prachových filtrĤ pro naftové motory vozidel MHD a technické obsluhy) a nákup specifických autobusĤ pro regionální veĜejnou linkovou dopravu (nízkopodlažní nebo nízkokapacitní vozidla resp. vozidla na alternativní pohon s cílem zpĜístupnit autobusovou dopravu starým a hendikepovaným obþanĤm, optimalizovat dopravní obslužnost odlehlých þástí regionu a omezit negativní vlivy autobusové dopravy na životní prostĜedí). PĜedmČtem intervence je také obnova a modernizace vozového parku drážních vozidel hromadné pĜepravy osob (trolejbusy a tramvaje v rámci MHD a regionální železniþní osobní doprava) a rozvoj infrastruktury pro cyklistickou dopravu se zamČĜením na zvýšení bezpeþnosti provozu a atraktivitu cyklistické dopravy pro pravidelné dojíždČní. Oblast podpory tedy Ĝeší udržitelnou mČstskou a pĜímČstskou hromadnou dopravu (zejména v aglomeracích s více než 100 000 obyvateli) a regionální veĜejnou hromadnou dopravu (mezimČstskou dopravu v rámci regionu resp. napojení venkovských þástí regionu na spádové obce). Jde o dopravu provozovanou v rámci závazku veĜejné služby, kde objednatelem je veĜejnoprávní subjekt – obec þi kraj, jejichž povinností je zajistit základní resp. ostatní dopravní obslužnost na svém území. ěO orgán zajistí, že nejménČ 24,6 mil. EUR v rámci oblasti podpory 1.2. – Podpora projektĤ zlepšujících dopravní obslužnost území bude poskytnuto na projekty zamČĜené na rozvoj mČstské dopravy, resp. þisté mČstské dopravy vþetnČ inteligentních dopravních systémĤ ve mČstech s více než 50 tis. obyvatel (kódy kategorizace pomoci: 25 – mČstská doprava; 28 – inteligentní dopravní systémy; 52 – podpora þisté mČstské dopravy). U projektĤ na rozvoj veĜejné hromadné dopravy bude posuzováno pĜi hodnocení, zda projekt zakládá þi nezakládá veĜejnou podporu. Na základČ této skuteþnosti bude stanovena výše podpory. Poskytování veĜejných zdrojĤ podléhá legislativČ ýR i pĜedpisĤm ES, a to i v oblasti zadávání veĜejných zakázek a ochrany hospodáĜské soutČže.

127

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod 6.3.E.1 Specifikace oblasti podpory x x x

Infrastruktura a technické vybavení pro veĜejnou dopravu, integrované dopravní systémy a ekologizace ve veĜejné dopravČ Podpora obnovy vozového parku drážních vozidel hromadné pĜepravy osob Rozvoj infrastruktury pro cyklistickou dopravu se zamČĜením na zvýšení bezpeþnosti provozu

6.3.E.2 Globální a operaþní cíle oblasti podpory Globální cíl: x

Zajistit kvalitní standard dopravní obslužnosti v regionu integrací jednotlivých druhĤ dopravy šetrných k životnímu prostĜedí

Operaþní cíle: x x x x x

6.3.F

Zlepšit dopravní obslužnost v regionu veĜejnou hromadnou dopravou Zvýšit podíl ekologické veĜejné dopravy Zvýšit atraktivitu veĜejné hromadné dopravy Zlepšit dostupnost veĜejné dopravy pro obþany s omezenou schopností pohybu a orientace Zvýšit bezpeþnost provozu cyklistické dopravy

Oblast podpory 1.3: Rozvoj veĜejných mezinárodních letišĢ

Rozvojovou pĜíležitostí nejen z hlediska dostupnosti regionu, ale i možností pro ekonomický rozvoj jsou letištČ. VytváĜejí jiný typ dostupnosti než silnice, tj. umožĖují velmi rychlé spojení i na velké vzdálenosti. Region soudržnosti Severovýchod potĜebuje mít kvalitní a dostupné letecké spojení, které pĜedstavuje nejrychlejší zpĤsob pĜepravy cestujících, zejména v ekonomické a podnikatelské oblasti, s jednotlivými evropskými regiony, a proto je tĜeba výstavby nové a modernizace stávající letištní i navazující infrastruktury veĜejného mezinárodního letištČ, vþetnČ dopravního napojení. V regionu soudržnosti Severovýchod bude podpoĜeno pouze jedno veĜejné mezinárodní letištČ. Tato oblast podpory rozvíjí specifický cíl Zlepšit podmínky letecké dopravy v regionu rozvojem veĜejných mezinárodních letišĢ (viz strom cílĤ). Oblast podpory je zamČĜena na rozvoj letištní infrastruktury na veĜejném mezinárodním letišti na území NUTS II Severovýchod. Jedná se o dopravní napojení areálu letištČ, o rekonstrukci, modernizaci a výstavbu letištní infrastruktury s ohledem na stavební, technickou a bezpeþnostní vybavenost letištČ a na splnČní ostatních podmínek leteckého provozu odpovídajících statutu letištČ.

6.3.F.1 Specifikace oblasti podpory x

Rozvoj leteckého provozu na veĜejném mezinárodním letišti na území NUTS II Severovýchod

6.3.F.2 Globální a operaþní cíle oblasti podpory Globální cíl: x

Zajistit kvalitní letecké spojení v regionu z hlediska zvýšení dopravní dostupnosti na regionální i národní úrovni a dalšího ekonomického a sociálního rozvoje

Operaþní cíle: x x

6.3.G

Vybudovat dostateþnČ kapacitní veĜejné mezinárodní letištČ v regionu Zvýšit kvalitu podmínek leteckého provozu na veĜejném mezinárodním letišti v regionu

Kategorizace oblastí podpory

Kategorie pomoci ze strukturálních fondĤ pro programovací období 2007 - 2013 jsou stanoveny pĜílohou þ. II. provádČcího naĜízení o detailních pravidlech pro aplikaci obecného naĜízení a sestávají

128

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod z vČcného vymezení zpĤsobilé oblasti podpory a pĜíslušného kódu. Každá oblast podpory mĤže zahrnovat jednu nebo více kategorií v závislosti na specifických / operaþních cílech oblasti podpory. Kategorie 18 23 24 25 28 29 52

6.3.H

Název Mobilní majetek železnic Regionální/místní silnice Cyklistické stezky MČstská doprava Inteligentní dopravní systémy LetištČ Podpora þisté mČstské dopravy

Forma podpory

Nevratná pĜímá pomoc (dotace). Míra spolufinancování z prostĜedkĤ EU(SF) bude v novém programovém období 2007 - 2013 vztahována pouze ke zpĤsobilým veĜejným výdajĤm. Spolufinancování z národních veĜejných prostĜedkĤ bude zajištČno dle typu pĜíjemce ze státního rozpoþtu, z krajských rozpoþtĤ a z rozpoþtu obcí. Výše podpory ze strukturálních fondĤ (ERDF) mĤže dosáhnout až 85 % celkových veĜejných zpĤsobilých výdajĤ projektĤ. V pĜípadech, kdy projekt bude zakládat veĜejnou podporu ve smyslu þl. 87 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského spoleþenství, bude aplikováno naĜízení Komise þ. 1628/2006 ze dne 24.10.2006 o použití þlánku 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiþní podporu. Dle regionální mapy intenzity veĜejné podpory schválené pro ýeskou republiku na období 2007 – 2013 nepĜesáhne maximální intenzita poskytnuté podpory 40% zpĤsobilých výdajĤ pro velké podniky, 50% pro stĜední podniky a 60% pro malé podniky. Výjimkou je nákup a modernizace dopravních prostĜedkĤ, kdy tento režim podpory bude notifikován Evropské komisi, pĜiþemž podpora bude moci být poskytována až po schválení režimu Evropskou komisí, a za podmínek stanovených v jejím rozhodnutí. Nabytím úþinnosti naĜízení (ES) þ. 1998/2006 ze dne 15.12.2006 o použití þlánkĤ 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis je i v odvČtví dopravy možné poskytovat podporu de minimis. V oblasti podpory 1.3. se použijí Pokyny Spoleþenství pro financování letišĢ a pro státní podpory na zahájení þinnosti pro letecké spoleþnosti s odletem z regionálních letišĢ (2005/C 312/01). Aby byla zajištČno vyšší soustĜedČní investic a zabránilo se tĜíštČní finanþních prostĜedkĤ, budou v souladu s principem podporovány pouze projekty s minimální výší celkových zpĤsobilých výdajĤ 5 mil. CZK. Rozvrstvení dle oblastí podpory je pak následující:

Oblast podpory 1.1. – Rozvoj regionální silniþní dopravní infrastruktury 1.2. – Podpora projektĤ zlepšujících dopravní obslužnost území 1.3. – Rozvoj veĜejných mezinárodních letišĢ

6.3.I

Minimální výše CZV (mil. CZK) 5 5 10

Typ podpory

Individuální projekty.

6.3.J

Indikátory a jejich kvantifikace

Specifikace a kvantifikace indikátorĤ pro hodnocení specifických cílĤ prioritních os/oblastí podpory jsou souþástí kapitoly þíslo 7 - Indikátory pro monitoring a evaluaci.

129


6.3.K x x x x x x

PĜíjemci Kraje Obce Organizace zĜizované nebo zakládané kraji, obcemi a státem Dobrovolné svazky obcí Nestátní neziskové organizace Podnikatelské subjekty

Tito pĜíjemci budou naplĖovat jednotlivé intervenþní oblasti této prioritní osy. Detailní urþení pĜíjemcĤ v závislosti na intervenþní oblasti je popsáno v provádČcím dokumentu.

6.3.L x x x x

6.3.M

Cílové skupiny Obyvatelé regionu a lidé pracující v regionu Domácí i zahraniþní návštČvníci regionu a turisté Místní podnikatelský sektor Tuzemští a zahraniþní investoĜi

Flexibilita

Není uvažováno.

6.3.N

Velké projekty

V ROP Severovýchod nejsou uvažovány.

6.3.O

Koordinace s intervencemi dalších programĤ

Prioritní osa 1 ROP Severovýchod Rozvoj dopravní infrastruktury má vazbu na tyto celostátnČ þi regionálnČ zamČĜené operaþní programy: OP Doprava ROP Severovýchod je zamČĜen na silniþní infrastrukturu ve vlastnictví krajĤ, a to zejména na modernizaci, rekonstrukci a výstavbu silnic II. a III. tĜídy. PrioritnČ bude podpora zamČĜena na komunikace napojující region na silniþní síĢ TEN-T, eliminaci nepĜíznivých vlivĤ dopravy na obyvatelstvo a životní prostĜedí (budování obchvatĤ a protihlukových stČn na komunikacích II. a III. tĜídy, podpora nákupu ekologiích vozidel veĜejné hromadné dopravy – trolejbusy, tramvaje, autobusy s ekologickým pohonem, železniþní kolejová vozidla pro regionální osobní dopravu, rozvoj a modernizace drážní infrastruktury MHD), na budování integrovaných dopravních systémĤ, na rozvoj udržitelné mČstské a regionální veĜejné dopravy, na zlepšení dopravní obslužnosti ve venkovských oblastech regionu a na rozvoj cyklistické dopravy. Další prioritní oblastí je rozvoj leteckého provozu na veĜejném mezinárodním letišti. Obsahem operaþního programu Doprava je podpora aktivit, které nejsou v ROP Severovýchod Ĝešeny. Jde o výstavbu a modernizaci infrastruktury celostátního významu, tj. dálniþní a silniþní sítČ TEN-T, modernizaci silnic I. tĜídy mimo TEN-T, železniþní sítČ TEN-T i mimo TEN-T, dále, podporu multimodální nákladní pĜepravy vþetnČ podpory veĜejných logistických center, rozvoj vnitrozemské vodní dopravy a modernizace a rozvoj pražského metra a systémĤ Ĝízení silniþní dopravy v hl. m. Praze. OP D neĜeší problematiku obnovy vozového parku veĜejné hromadné dopravy. Oblasti veĜejných intervencí ROP Severovýchod a OP D mají zcela odlišné obsahové zamČĜení a v podstatČ se tématicky doplĖují. Protože je problematika dopravy v regionu Severovýchod komplementárnČ Ĝešena zejména Regionálním operaþním programem a OP D, je navržen systém koordinace mezi tČmito dvČmi operaþními programy, a to pĜedevším z dĤvodu vzájemné informovanosti obou stran:

130

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod x x x x x

Zástupce Ĝídícího orgánu OP D (dále jen ěO OP D) je þlenem Monitorovacího výboru ROP Severovýchod . Tím je mimo jiné zajištČn pĜístup ěO OP D ke stanovení kriterií pro výbČr projektĤ v ROP Severovýchod a ke zprávám o prĤbČhu realizace ROP Severovýchod ; ěídící orgán ROP Severovýchod (dále jen ěO ROP) poskytne ěO OP D pro informaci dokumentaci pro žadatele, která bude zamČĜena na oblast „Podpora obnovy vozového parku drážních vozidel hromadné pĜepravy osob“, a to vždy pĜed vyhlášením pĜíslušné výzvy; ěO ROP využijí odborných konzultací s MD pĜi stanovení technických podmínek pro výbČr drážních vozidel; zástupci MD budou osloveni jako odborníci pĜi hodnocení projektĤ z oblasti „Podpora obnovy vozového parku drážních vozidel hromadné pĜepravy osob“; prostĜednictvím MSC2007 bude zajištČno, aby ěO ROP a ěO OP D mČly pĜístup k informacím o projektech vybraných k realizaci v obou operaþních programech a ke zprávám o prĤbČhu realizace operaþních programĤ.

OP ýeská republika – Polská republika 2007 - 2013 ROP Severovýchod má tématickou vazbu na Operaþní program ýeská republika – Polská republika 2007 - 2013, jenž obsahuje prioritu zamČĜenou na posilování dopravní dostupnosti výhradnČ v pĜíhraniþních oblastech. VeĜejné intervence operaþního programu jsou zamČĜeny na modernizaci a rozvoj dopravní infrastruktury v pĜíhraniþních oblastech, na zlepšování pĜístupu ke stávajícím dopravním sítím, a na místní komunikace doplĖující stávající silniþní síĢ. Oblasti veĜejných intervencí tČchto dvou programĤ se nepĜekrývají z dĤvodu jejich odlišného obsahového a teritoriálního zamČĜení. VeĜejné intervence ROP Severovýchod v oblasti dopravní infrastruktury tak budou doplnČny o intervence zamČĜující se výhradnČ na pĜíhraniþní oblasti, jejich cílem je rozvíjet pĜeshraniþní spolupráci prostĜednictvím zlepšování dopravní dostupnosti. OP Svobodný stát Sasko - ýeská republika 2007 - 2013 Obsahem Operaþního programu Svobodný stát Sasko – ýeská republika 2007 - 2013 je podpora dopravní infrastruktury, konkrétnČ napojení pohraniþí na národní a transevropské dopravní sítČ, ekologické dopravní systémy veĜejné dopravy a na zlepšení informaþních a navigaþních systémĤ. ROP Severovýchod má odlišné obsahové a územní zamČĜení, které nekoliduje s aktivitami podporovanými v rámci této pĜeshraniþní spolupráce. EAFRD - Program rozvoje venkova Z EAFRD jsou prostĜednictvím Programu rozvoje venkova podporovány oblasti a aktivity související s budováním a obnovou místních komunikací, zastávek a dalších drobných investic. PRV je územnČ zamČĜen na podporu aktivit v obcích do 500 obyvatel, pĜiþemž jde o investice, které budou realizovány pĜímo na území obce. PRV tak doplĖuje ROP Severovýchod v ĜadČ aktivit na zlepšení dopravní infrastruktury a dopravní obslužnosti. Prioritní osa ROP Severovýchod a uvedené operaþní programy se vzájemnČ doplĖují a podmiĖují a budou vytváĜet v prĤbČhu realizace konkrétních podpoĜených projektĤ dostateþné synergické efekty, jež umocní výsledky a dopady tČchto programĤ. ZároveĖ pĜispČjí k naplnČní cílĤ a priorit nadĜazeného programového dokumentu (NSRR).

6.3.P

Finanþní plán

Tabulky s finanþními plány jsou souþástí kapitoly þíslo 9 - Finanþní zajištČní ROP Severovýchod .

131


6.4

Prioritní osa 2: Rozvoj mČstských a venkovských oblastí

Prioritní osa Rozvoj mČstských a venkovských oblastí má za cíl reagovat na hlavní problémy identifikované v prioritČ Vyvážený rozvoj regionĤ NSRR, zvláštČ pak na zvČtšující se rozdíly mezi mČsty a venkovskými oblastmi a jejich specifickými problémy. I region soudržnosti SV je postižen vylidĖováním hĤĜe dostupných oblastí, což souvisí s nedostatkem pracovních a rekvalifikaþních pĜíležitostí na venkovČ, ale také se zhoršenou dostupností veĜejných služeb. MČsta na území regionu soudržnosti SV jsou stejnČ jako ostatní mČsta ýR ohrožena zhoršováním demografické a sociální situace a nevyhovující dopravní, obþanskou a environmentální infrastrukturou. Intervence do rozvoje mČstských a venkovských oblastí bude mít pro region soudržnosti SV silný multiplikaþní efekt, který se projeví zejména ve zvýšené kvalitČ života v regionu, ve zdravé a vzdČlané pracovní síle a tedy ve zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity regionu pro investory vþetnČ snížení nezamČstnanosti a sociálnČ patologických jevĤ. Díky komplexnosti zamČĜení prioritní osa Rozvoj mČstských a venkovských oblastí pĜispČje k naplnČní hned nČkolika priorit NSRR Obr. þ. 18: Priority NSRR a zamČĜení prioritní osy Rozvoj mČstských a venkovských oblastí










VzdČlávání

Podpora kapacit výzk. a vývoje a inov.



Priority NSRR

Prioritní osa 2 Rozvoj mČstských a venkovských oblastí

6.4.A

Výchozí stav

Problematika mČstských a venkovských oblastí v regionu soudržnosti Severovýchod je v mnoha tématech obdobná jako v rámci celé ýR. Charakteristická je pro region rozdrobená a nehomogenní struktura osídlení a nerovnomČrná hustota osídlení. Nacházejí se zde dva významné urbánní prostory celorepublikového významu - HradeckoPardubická aglomerace a Liberecko-Jablonecká aglomerace. Dílþí urbanizované prostory existují v zázemí bývalých okresních mČst, které plní funkci regionálních center osídlení. Zejména pro tradiþní zemČdČlské oblasti regionu, oblasti podhĤĜí a východní þást regionu je typický vyšší podíl obyvatel žijících v menších obcích. Nejvíce heterogenní a rozdrobená sídelní struktura je v Pardubickém kraji. Liberecký kraj naopak patĜí k nadprĤmČrnČ urbanizovaným. Venkovské oblasti jsou všechna území obcí s ménČ než 5 000 obyvateli. MČstské oblasti jsou charakteristické celkovČ vyšším standardem životní úrovnČ, zejména v oblasti bydlení, dostupnosti a kvality zdravotních, sociálních a dalších obþanských služeb. Rozvinutá je síĢ vzdČlávacích zaĜízení se širokou nabídkou studijních oborĤ. MČsta pĜedstavují administrativní, kulturní a spoleþenská centra regionu. Obyvatele mČst vykazují vyšší zamČstnanost v terciérním a kvartérním sektoru, dosahují vyššího stupnČ vzdČlání. VČková skladba obyvatel nebývá pĜíznivá, jsou silnČji zastoupeny starší vČkové kategorie. Potenciální ohrožení podmínČné mČstským prostĜedím spoþívá ve vyšším výskytu sociálnČ patologických jevĤ (drogy, kriminalita…). V mČstských regionech je

132

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod zpravidla vyšší úroveĖ zneþištČní složek životního prostĜedí (zvýšená emisní zátČž, vyšší koncentrace hluku a prachu, vyšší produkce komunálních odpadĤ). MČsta se potýkají s problémy, spojenými s intenzivní dopravou. Nižší jsou také hodnoty výmČry zelenČ a rekreaþních ploch na obyvatele. Urbanistická struktura a hodnota mČsta bývá narušena existencí nevyužívaných, pĜevážnČ prĤmyslových brownfields 19 . Venkovské oblasti regionu Severovýchod jsou postižené postupným vylidĖováním a stárnutím populace. Tento jev se však neprojevuje v nČkterých obcích v zázemí velkých mČst, kde probíhají suburbanizaþní procesy. Atraktivními se stávají též venkovské oblasti s rekreaþní funkcí. Obyvatelé malých sídel vyjma suburbanizovaných oblastí vykazují vyšší zamČstnanost v primárním sektoru. Nedostatek pracovních pĜíležitostí a omezená mobilita za prací zejména z dĤvodu problematické dopravní obslužnosti zpĤsobují vyšší míru nezamČstnanosti. Ke zhoršování kvality lidských zdrojĤ a dalším negativním synergickým projevĤm dochází vlivem selektivní migrace z periferních venkovských oblastí pĜevážnČ do mČst. Kvalita poskytovaných zdravotních, sociálních a dalších obþanských služeb i jejich dostupnost je nižší. Rozdílná je rovnČž úroveĖ možností vzdČlávání ve venkovských oblastech. Nabídka volnoþasových aktivit a spolkových þinností není dostateþnČ široká. Obce mají zpravidla starší domovní fond s horším technickým vybavením. Technická infrastruktura nedosahuje vždy potĜebné úrovnČ. Problematický bývá nízký stupeĖ þištČní odpadních vod a nedoĜešené stĜední a malé zdroje zneþištČní ovzduší, výskyt starých ekologických zátČží, existence nevyužívaných, pĜevážnČ zemČdČlských, obþanských a prĤmyslových brownfields. Venkovské oblasti obecnČ nabízejí vyšší kvalitu pĜírodního prostĜedí. Prioritní osa 2 Rozvoj mČstských a venkovských oblastí naplĖuje zejména specifický cíl 2 ROP Severovýchod : Zlepšit kvalitu života a veĜejných služeb pro obyvatelstvo s dĤrazem na snižování regionálních disparit. Prioritní osa 2 je zamČĜena na snížení rozdílnosti mezi mČstskými a venkovskými oblastmi a Ĝešení jejich specifických problémĤ, pĜedevším v kvalitČ života jejich obyvatel a rozvoji obþanské infrastruktury, a na vyvážený rozvoj tČchto oblastí. Podíl finanþních prostĜedkĤ na prioritní osu 2 rozvoj mČstských a venkovských oblastí je 34 % celkové alokace zdrojĤ ERDF v rámci ROP Severovýchod , z toho na rozvoj mČst bude poskytnuto 80 % finanþních prostĜedkĤ a na rozvoj venkova 20 % finanþních prostĜedkĤ. ZdĤvodnČní typu veĜejné intervence V regionu Severovýchod výraznČ narĤstá diference mezi kvalitou života ve mČstech a na venkovČ a v jejich potenciálu a konkurenceschopnosti s dalšími regiony. Smyslem veĜejné intervence je tedy zejména pĜispČt k vyváženému rozvoji mČstských a venkovských oblastí a k Ĝešení jejich specifických problémĤ, podpoĜit pozitiva a stimulovat negativa tČchto oblastí pro pĜispČní k celkové atraktivitČ regionu pro život obyvatel a k pĜispČní jeho ekonomické výkonnosti a sociální stability. K negativĤm, která je zapotĜebí eliminovat a naopak využít pro lepší kvalitu života obþanĤ, patĜí zejména brownfields ve veĜejném vlastnictví, s nímž je spojen chronický nedostatek fondĤ na jejich revitalizaci. VeĜejné intervence v této prioritní ose podporují pĜevážnČ oblasti, kde je zapotĜebí zajistit urþitý standard ve veĜejném sektoru a oblastech vedoucích ke zvýšení kvality života v mČstských a venkovských oblastech pĜispívajících k rozvoji jejich atraktivity a potenciálu.

Hlavní a stČžejní prioritní osou celkové strategie ROP Severovýchod je Rozvoj mČstských a venkovských oblastí. Tato skuteþnost byla promítnuta i do návrhu finanþního plánu, který na tuto oblast vyþleĖuje významnou þást finanþních prostĜedkĤ programu. Navrhovaná výše prostĜedkĤ pĜitom reflektuje nejen význam prioritní osy, ale též pĜedpokládané potĜebné prostĜedky na realizaci stanoveného množství projektĤ v dané oblasti. Z pĜedbČžných údajĤ poskytnutých tĜemi mČsty – póly rozvoje, jež mohou být pĜíjemci v rámci oblasti podpory 2.1 – Rozvoj regionálních center, vyplývá, že každé z mČst je schopno pĜipravit minimálnČ jeden IPRM.

19

Brownfields = zanedbané a v souþasnosti nevyužívané þi málo využívané areály a objekty, které ztratily svoji funkci a využití, jsou opuštČné þi nevyužité, nebo málo využité.

133

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Strategické plánování mČst je však ve vČtšinČ pĜípadĤ na takové úrovni, že by bylo možné pĜedložení i dalších IPRM. Plány jsou zamČĜeny napĜíklad na regeneraci zanedbaných center mČst a mČstských památkových zón, revitalizace panelových sídlišĢ, pĜípadnČ další aktivity na zmČnu celkové atraktivity mČsta. VČtšina mČst má zájem zaĜadit do svých IPRM i aktivity þerpající z jiných prioritních os ROP Severovýchod. Urþujícím faktorem je stanovená minimální velikost IPRM 10 mil. EUR, resp. snahou ěO ROP Severovýchod bude prĤmČrná velikost IPRM 15 mil. Stanovení alokace pro oblast podpory 2.1 – Rozvoj regionálních center proto zohledĖuje podmínku, aby mohlo být podpoĜeno min. 1 IPRM z každého pólu rozvoje pĜi prĤmČrné velikosti IPRM 15 mil. EUR.

6.4.B 6.4.B.1

Globální a specifické cíle prioritní osy Globální cíl prioritní osy Rozvoj mČstských a venkovských oblastí

Zlepšit kvalitu života a veĜejných služeb pro obyvatelstvo s dĤrazem na snižování regionálních disparit Cílem je usilovat o vyvážený rozvoj regionu s respektem zásad trvale udržitelného rozvoje a dosáhnout celkového zlepšení kvality života obyvatel v mČstských sídlech a venkovských oblastech. Prioritní osa se zamČĜuje na snížení regionální rozdílnosti limitující zvýšení ekonomické prosperity a efektivní rozhodování o rozvoji regionu s dlouhodobým horizontem. Prioritní osa Rozvoj mČstských a venkovských oblastí je zamČĜena na snížení územních rozdílĤ mezi mČstskými a venkovskými oblastmi regionu Severovýchod, a to zejména v oblasti kvality života, lidských zdrojĤ, obþanské infrastruktury a trvale udržitelného rozvoje. Vychází z reálné potĜeby podpory rozvoje mČstských a venkovských oblastí vedoucí ke zvýšení jejich ekonomické výkonnosti a konkurenceschopnosti, jejich vzájemné spolupráce a provázanosti a ke zvýšení standardĤ a atraktivity života s respektem zásad trvale udržitelného rozvoje. Prioritní osa je rozvíjena prostĜednictvím 4 specifických cílĤ, vyplývajících ze socioekonomické analýzy a analýzy SWOT. PĜi jejich formulaci byly zohlednČny výsledky Národního rozvojového plánu ýR 2007 - 2013. Cíle jsou v souladu s naĜízením EK o Evropském fondu regionálního rozvoje.

6.4.B.2

Specifické cíle prioritní osy Rozvoj mČstských a venkovských oblastí

x

Posílit pozici a rozvoj regionálních mČstských center, zejména jejich sociální a fyzické struktury Posílit rozvoj a zvýšit kvalitu života v mČstském prostĜedí, zejména jejich sociální a fyzické struktury Posílit pozici venkovských oblastí, zejména zvýšením atraktivity fyzického prostĜedí a zajištČním vysoké kvality života obyvatel

x x

Specifický cíl - Posílit pozici a rozvoj regionálních mČstských center, zejména jejich sociální a fyzické struktury Tento cíl je zamČĜen na podporu aktivit a projektĤ vedoucích ke zvýšení standardĤ života obyvatel ve velkých mČstech se zamČĜením na zlepšení jejich image, lidského a ekonomického potenciálu. V rámci ROP Severovýchod je rozvíjen prostĜednictvím Oblasti podpory 2.1. Rozvoj regionálních center. Specifický cíl - Posílit rozvoj a zvýšit kvalitu života v mČstském prostĜedí, zejména jejich sociální a fyzické struktury Tento cíl je zamČĜen na podporu aktivit a projektĤ vedoucích ke zvýšení standardĤ života obyvatel ve mČstech a zlepšení image mČstských sídel a jejich lidského a ekonomického potenciálu. V rámci ROP Severovýchod je rozvíjen prostĜednictvím Oblasti podpory 2.2. Rozvoj mČst.

134

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Specifický cíl - Posílit pozici venkovských oblastí, zejména zvýšením atraktivity fyzického prostĜedí a zajištČním vysoké kvality života obyvatel Tento cíl je zamČĜen na podporu aktivit a projektĤ, které povedou ke zvýšení atraktivity venkovských oblastí z pohledu kvalitní úrovnČ života a zlepšením obþanské infrastruktury. V rámci ROP Severovýchod je rozvíjen prostĜednictvím Oblasti podpory 2.3. Rozvoj venkova.

135

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Obr. 19: Strom cílĤ – Prioritní osa 2: Rozvoj mČstských a venkovských oblastí

GLOBÁLNÍ CÍL PRIORITNÍ OSY 2 Zlepšit kvalitu života a veĜejných služeb pro obyvatelstvo s dĤrazem na snižování regionálních disparit Usilovat o vyvážený rozvoj regionu s respektem zásad trvale udržitelného rozvoje. Dosáhnout celkového zlepšení kvality života obyvatel v mČstských sídlech a venkovských oblastech. Snížit regionální rozdílnosti limitující zvýšení ekonomické prosperity. EfektivnČ rozhodovat o rozvoji regionu s dlouhodobým horizontem.

Specifický cíl

Specifický cíl

Posílit pozici a rozvoj regionálních mČstských center, zejména jejich sociální a fyzické struktury

Posílit rozvoj a zvýšit kvalitu života v mČstském prostĜedí, zejména jejich sociální a fyzické struktury

Specifický cíl Posílit pozici venkovských oblastí, zejména zvýšením atraktivity fyzického prostĜedí a zajištČním vysoké kvality života obyvatel

Oblast podpory 2.1

Oblast podpory 2.2

Oblast podpory 2.3

Rozvoj regionálních center

Rozvoj mČst

Rozvoj venkova

6.4.C

Strategie

Strategie k dosažení cílĤ je založena na koincidenþní matici vztahu SWOT analýzy a specifických cílĤ prioritní osy Rozvoj mČstských a venkovských oblastí. Pro definování strategie prioritní osy 2 Rozvoj mČstských a venkovských oblastí byly jedním ze zásadních materiálĤ pro rozhodování strategické dokumenty krajĤ. Do strategie byly souþasnČ zapracovány výstupy ze zasedání pracovní skupiny této prioritní osy, jejímiž þleny jsou i zástupci mČst a obcí. Hlavními strategickými a programovými dokumenty na úrovni krajĤ je Strategie rozvoje kraje a Program rozvoje kraje, výþet relevantních dokumentĤ je uveden v kapitole 3.2 Dokumenty na národní úrovni. Tyto dokumenty jsou dlouhodobými koncepþními dokumenty krajĤ, které na základČ analýz specifikují prioritní aktivity významné pro rozvoj území. Prosperita regionu závisí na mnoha faktorech. V dlouhodobém horizontu je jednou z dĤležitých podmínek pro zvyšování konkurenceschopnosti a prosperity území. Také rozvoj lidských zdrojĤ, rozvoj vzdČlanosti, služeb v sociální oblasti a rozvoj zdravotnictví. Strategie rozvoje lidských zdrojĤ krajĤ navazuje na priority vytýþené Vládou ýR ve „Strategii rozvoje lidských zdrojĤ pro ýeskou republiku“ na období let 2005 – 2010. MČstské oblasti se stále potýkají se zhoršenou kvalitou životního prostĜedí, vyšší koncentrací prĤmyslu, þastým výskytem nevyužívaných brownfields s nízkým zájmem o jejich revitalizaci. Charakteristická je vysoká kvalita lidských zdrojĤ, ale i vyšší výskyt sociálnČ patologických a dalších nežádoucích jevĤ. Na území regionu soudržnosti Severovýchod je patrná regionální nevyváženost

136

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod sítČ sociálních služeb. Základní sociální služby jsou v nČkterých oblastech nedostateþné a nČkterá území nejsou pokryta témČĜ vĤbec. Dobrá dostupnost služeb je dĤležitá pro uživatele a jejich rodiny, þasto je zapotĜebí poskytovat péþi pĜímo v místČ jejich bydlištČ. Široká dostupnost služeb má velký význam pro dobrou návaznost sociálních služeb na zdravotnický servis a tím zlepšení kvality života cílových skupin. Zvýšením dostupnosti služeb Ĝešíme i etický problém práva na užívání sociálních služeb. Zdraví obyvatelstva a jednotlivých obþanĤ je bezesporu jednou ze základních podmínek prosperity regionu, úspČšnosti lidí a jejich spokojenosti. Péþe o zdraví není kategorií výluþnČ medicínskou, ale široce humánní. K dosažení co nejvyššího rozvoje zdraví je velmi dĤležitý komplex prevence, diagnostiky, terapie a rehabilitace, jehož pĜedpokladem je zlepšení kvality zdravotnických technologií Souþásti zdravotní politiky a strategie rozvoje regionu je i zavedení koncepþního pĜístupu krajĤ k rozvoji zdraví. Aktivity v oblasti zdravotnictví jsou vysoce dĤležité pro dlouhodobý a trvale udržitelný sociální a ekonomický rozvoj území. Zdraví obyvatelstva a jednotlivých obþanĤ je bezesporu jednou ze základních podmínek prosperity území, úspČšnosti lidí a jejich spokojenosti. Existence 5 univerzit v regionu Severovýchod pĜispívá k celkovému rĤstu vzdČlanosti. Rozvoj regionu bude stále více záviset na kvalifikaci a kvalitČ lidí žijících v tomto území. Požadavkem budoucnosti jsou flexibilní lidé se širokým všeobecným vzdČláním a schopností celoživotního uþení a zmČny kvalifikace. VČtšího rozmČru v souþasné dobČ a i v budoucnu bude nabývat program celoživotního vzdČlávání. Pozornost je tĜeba zamČĜit na nové moderní vzdČlávací programy a na další vzdČlávání. V této souvislosti nelze opomenout dĤležitost rozvoje zájmových aktivit obþanĤ, zejména dČtí a mládeže a zdravotnČ postižených obþanĤ. Zdravé, vzdČlané a sociálnČ stabilní obyvatelstvo je pĜedpokladem pro rozvoj a posílení stability území a dostateþná sít kvalitních sociálních a zdravotních a vzdČlávacích zaĜízení je jednou ze stČžejních oblastí lidských zdrojĤ Silná je pozice mČst z hlediska regionálních center administrativy, služeb a kulturnČ-spoleþenského života. Strategie prioritní osy 2 je souþasnČ naplĖována realizací aktivit ve venkovských oblastech, které tvoĜí podstatnou þást území regionu. Rozvoj venkova je podmínČný posílením celkové kvality života obyvatel a atraktivity venkovských oblastí, zejména zvýšením kvality bydlení, posílením sociální a zdravotní infrastruktury a nedostateþného zajištČní služeb obþanské vybavenosti, posílením aktivního spolkového života a vytvoĜení zázemí pro jeho rozvoj, podporou zvýšení zájmu o revitalizaci existujících brownfields, a to pĜi eliminaci negativních jevĤ na kvalitu životního prostĜedí. ROP Severovýchod se v prioritní ose 2 zamČĜuje na hmotné investice v oblasti vzdČlávání, sociálních služeb a zdravotnictví. Poskytnutá podpora musí být v souladu s národní legislativou a legislativou EU a ěídící orgán souþasnČ zajistí, že bude v souladu s hmotnými a procesními pravidly veĜejné podpory platnými v dobČ, kdy je podpora poskytnuta. ROP Severovýchod podporou infrastruktury zajišĢuje vzájemnou komplementaritu s aktivitami kofinancovaými s ESF. PĜedmČtem spolupráce bude pravidelná vzájemná informovanost a spolupráce na úrovni ěídícího koordinaþního výboru, který na národní úrovni zajišĢuje nejširší koordinaci za úþasti nejen orgánĤ zapojených do implementace, ale také hospodáĜských a sociálních partnerĤ. ěídící orgán ROP poskytne Ĝídícím orgánĤm programĤ ESF informace o regionálních potĜebách v oblasti vydČlávání, zdravotnictví a sociálních služeb, bude poskytovat informace o projektech s využitým kĜížovým financováním a bude informovat o schválených projektech. ěídící orgány operaþních programĤ ESF poskytnou ěO ROP informaci o výzvách a zamČĜení projektĤ. ěídící orgán ROP umožní zamČstnancĤm Ĝídících orgánĤ operaþních programĤ ESF úþast na školeních a semináĜích týkající se ROP Severovýchod , následnČ tito zamČstnanci budou informovat zájemce o dotace z ESF a ROP. ěídící orgán ROP Severovýchod zohlední pĜi hodnocení projektĤ jejich provázanost s aktivitami ESF. Výsledkem spolupráce ěídících orgánĤ operaþních programĤ ESF a ROP Severovýchod budou funkþní projekty se vzájemnČ doplĖovanými aktivitami. V rámci této prioritní osy bude uplatĖován územnČ-integrovaný pĜístup. Rozvoj a regenerace mČstských území tvoĜící tČžištČ této prioritní osy budou podporovány jak prostĜednictvím individuálních projektĤ, tak i integrovaných plánĤ rozvoje mČst s cílem posílit princip komplexního pĜístupu k Ĝešení problémĤ a zvýšit synergické efekty programu. Intervence ROP Severovýchod budou také diferencovány podle jednotlivých typĤ území. V souladu s principem koncentrace a pĜi snaze soustĜedit investice a netĜíštit finanþní podporu bude souþástí hodnocení projektu posouzení integrovaného pĜístupu a celkového dopadu projektu. Tab. þ. 19: Koincidenþní matice tématické SWOT a specifických cílĤ – priorita 2 Rozvoj mČstských a venkovských oblastí

137

zajištČním vysoké kvality života obyvatel

zvýšením atraktivity fyzického prostĜedí a

Posílit pozici venkovských oblastí, zejména

struktury

prostĜedí, zejména jejich sociální a fyzické

Posílit rozvoj a zvýšení kvality života v mČstském

center, zejména jejich sociální a fyzické struktury

Posílit pozici a rozvoj regionálních mČstských

K oincidenþní m atice tém atické S W O T a specifických cílĤ - priorita 2 - R ozvoj m Čstských a venkovských oblastí

SPECIFICKÉ CÍLE


SW O T SILN É ST R ÁN K Y D ostupnost základní sociální a zdravotní péþe na celém územ í Zvyšující se k valita bydlení a zájem o obydlení v nČkterých venkovských lok alitách pĜedevším v zázem í m Čst a v rekreaþnČ atraktivních oblastech R ozvoj neziskového sektoru, aktivní spolkový život, rozvíjející se pĤsobení neziskového sektoru také v oblasti kulturních, zdravotnických a sociálních služeb N adregionální pĤsobnost krajských nem ocnic ve specializovaných oborech Existence 5 univerzit na územ í N U T S II s nabídk ou oborĤ technických, ek onom ick ých, pĜírodních a hum anitních vČd R Ĥst celkové úrovnČ vzdČlanosti obyvatel Ú zem í s kvalitním životním prostĜedím bez extrém nČ vysokých ekologických zátČží Velká rozloha chránČných územ í, vþetnČ Krkonošského národního parku. Existence biosférické rezervace. Význam né pĜírodní zdroje – nerostné bohatství, lesy, pĤdy, bohaté zdroje podzem ních a povrchových vod - vodohospodáĜsky význam ná oblast SLAB É ST R ÁN K Y

XXX

XXX

XXX

X

XX

XXX

XX

XX

XX

X

X

X

XX

X

X

X

X

X

X

X X X

N edostateþné m ateriálnČ-technické vybavení pro výuku na Ĝadách škol

XXX

XXX

XXX

N evyhovující prostory a stav budov Ĝady škol

XXX

XXX

XXX

Existence nevyužívaných a chátrajících objektĤ a zanedbaných ploch v regionu (pĜevážnČ zem ČdČlské objek ty, objekty obþanské vybavenosti a další) a nízký zájem o jejich revitalizaci

XXX

XXX

XXX

N arušené životní prostĜedí v prĤm yslových a urbanizovaných oblastech s vyšší koncentrací prĤm yslu, nedoĜešené staré ekologické zátČže

XXX

XXX

X

N edostatek stabilizovaných podnikatelských subjektĤ a pracovních pĜíležitostí ve venkovských oblastech, chybČjící obchodní síĢ a služby, nízk á m obilita pracovní síly zpĤsobená špatnou dopravní obslužností

XXX

N evyhovující nebo chybČjící prostory pro kulturní, volnoþasovou a jinou spolkovou þinnost v m alých obcích

XXX

PĜetrvávající im isní zátČž pĜedevším z m alých, stĜedních a m obilních zdrojĤ zneþištČní, zvýšená hluková zátČž zejm éna v obcích s nevyĜešenou tranzitní dopravou

XX

XX

XX

R ozdrobená sídelní struktura – velký poþet m alých obcí X vysoká koncentrace osídlení v aglom eraþních oblastech

X

X

XX

SilnČ excentrická poloha krajského m Čsta v Královéhradeckém a Pardubickém k raji

X

X

X

Špatná sociální infrastruktura a nedostateþné zajištČní služeb obþanské vybavenosti na venkovČ N edostateþné infrastruktury

technické

vybavení

a

inform aþní

propojení

zdravotní

Vysoký podíl bytĤ v panelových dom ech ve m Čstech, špatný technický stav panelových dom Ĥ Pě ÍLEŽIT O ST I Pokraþování optim alizace, zvyšování k vality a technologick ého vybavení zdravotnických a sociálních služeb, rozvoj nových služeb Zlepšení podm ínek pro rozvoj organizací, spolupráce a aktivit v oblasti trávení volného þasu obyvatel

138

XXX XX

XX

X

XX

XX

XXX

XXX

XXX

XX

XX

XX

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod KvalitnČjší výuka na všech typech škol prostĜednictvím m odernizovaného vybavení škol kvalitním i uþebním i pom Ĥckam i, pĜístroji, poþítaþi Podpora alternativních þi nadstandardních vzdČlávacích program Ĥ R ekonstrukce prostor a budov škol R ozvoj ekologicky orientovaného a m ultifunkþního zem ČdČlství sm ČĜující k zachování krajinných funkcí jako zdroj budoucích nových pracovních m íst na venkovČ Energetické a m ateriálové využívání odpadĤ a podpora využití produktĤ vyrobených z odpadĤ Stanovení indikátorĤ udržitelného rozvoje v jednotlivých regionech Vyšší úroveĖ využití podpĤrných program Ĥ pro podporu zem ČdČlství, lesnictví a rozvoj venkova VytvoĜení vhodného prostĜedí (legislativního i finanþního) a posilování orientace na využití m ístních obnovitelných energetických zdrojĤ a využívání energeticky druhotných surovin Využití agroturistiky jako alternativního zdroje pĜíjm Ĥ a pracovních pĜíležitostí ZajištČní ochrany kvalitního pĤdního fondu pro udržitelný rozvoj krajiny a pĜírodních hodnot O HR O ŽENÍ N árĤst sociálnČ-patologických a dalších nežádoucích jevĤ (krim inalita, drogy, gam blerství, alkoholism us, zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva aj.) zejm éna v m Čstských oblastech C elkový dlouhodobý úbytek poþtu obyvatel zejm éna pĜirozenou m Čnou, zhoršování dem ografické struktury obyvatelstva, postupné stárnutí populace, zvyšující se podíl starých a zdravotnČ postižených obþanĤ v dĤsledku nepĜíznivé dem ografické situace R ozvoj nevhodných ekonom ických aktivit s dopadem na životní prostĜedí, zvyšování eutrofizace vod, nedostateþná péþe o krajinu N árĤst poþtu nebo rozlohy problém ových m ikroregionĤ v dĤsledku nedostateþných pracovních pĜíležitostí D alší pokles zem ČdČlské výroby vedoucí k devastaci krajiny N edostateþná atraktivita pracovních pĜíležitostí v sektoru zem ČdČlství pro m ladé a kvalifikované lidi N evyváženost m ezi podm ínkam i ochrany krajiny a životního prostĜedí a požadavky na rozvoj územ í, nerespektování zásad trvale udržitelného rozvoje, zbyteþné a nevhodné zábory kvalitního pĤdního fondu O hrožení kvality životního prostĜedí v dĤsledku narĤstající a neusm ČrĖované individuální autom obilové dopravy Pokraþující absence systém u celoživotního vzdČlávání a systém Ĥ uznávání kvalifikací a certifikace Vazba: X - velm i slabá až slabá, X X - stĜední až silná, XX X - velm i silná

6.4.D

X

X

X

X X

X X

X X

X

XXX

X

X

X

X

X

X XXX

X

X

X

X

XXX

X

X

XX

XXX

XXX

XX

XX

XX

XX

XX

XX

XX

X

XXX XXX XXX

X

X

XX

XX

XX

XX

X

X

X

Oblast podpory 2.1: Rozvoj regionálních center

Cílem oblasti podpory 2.1 – Rozvoj regionálních center je posilovat roli mČst jako pólĤ rĤstu a rozvoje regionu. Podpora bude realizována pouze prostĜednictvím integrovaného a uceleného zpĤsobu – integrovaným plánem rozvoje mČsta (dále jen IPRM). Definice IPRM: IPRM zahrnuje Ĝadu þasovČ provázaných akcí (projektĤ), které jsou realizované : A) Ve vybraných zónách mČst (zónový pĜístup). IPRM je v tomto pĜípadČ zamČĜeno napĜíklad na následující typy podpory: - Regenerace a revitalizace brownfields, - Revitalizace specifických mČstských zón, - Modernizace veĜejných prostranství, - Rozvoj infrastruktury v oblasti školství a vzdČlání, - Rozvoj infrastruktury zdravotní péþe, - Posilování sociální soudržnosti, kvality života a zdraví populace ve mČstech. Úþelem zónového pĜístupu je koncentrace finanþních zdrojĤ do vymezené vybrané zóny mČsta a Ĝešení existujících problémĤ (deprivovaných území) nebo podpora rĤstového potenciálu (póly rĤstu) komplexním zpĤsobem v této zónČ.

139

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod B) ProstĜednictvím tématického integrovaného pĜístupu (napĜ. oblast veĜejné dopravy, zelenČ) v celém mČstČ. Integrovaný pĜístup by mČl zajistit dosažení urþeného cíle ve vybrané zónČ mČsta nebo v tématické oblasti daného mČsta. Minimální výše rozpoþtu IPRM byla stanovena na 10 mil. EUR s cílem dosáhnout postaþující koncentrace zdrojĤ a zabránit jejich rozptýlení. ěídící orgán ROP Severovýchod se navíc zavazuje k tomu, že se pokusí zajistit dosažení prĤmČrné hodnoty IPRM ve výši 15 mil. EUR. IPRM zahrnuje aktivity kofinancované z ROP Severovýchod. MĤže také pro informaci oddČlenČ zmínit významné projekty ve vybrané zónČ mČsta nebo ve vybrané tématické oblasti daného mČsta, které jsou kofinancované z jiných operaþních programĤ, nicménČ tyto projekty, kofinancované z jiných (tematických) operaþních programĤ, nebudou souþástí IPRM a získají v prĤbČhu hodnocení pĜíslušným Ĝídícím orgánem (tématického OP) bonifikaci 10% v souladu s usnesením vlády þ. 883/2007. Oblast zamČĜení IPRM Indikativní alokace finanþních prostĜedkĤ z ERDF rozdČlovaná prostĜednictvím IPRM obcím nad 50 000 obyvatel je uvedena v rámci kódu 61 kategorizace pomoci – Integrované projekty pro obnovu mČst a venkova a þiní 87 051 270 EUR. MČsta s více než 50 000 obyvateli mají povinnost pĜipravit IPRM, aby mohla þerpat v rámci oblasti podpory 2.1 - Rozvoj regionálních center, která je zamČĜena na rozvoj tČchto mČst. V rámci ROP Severovýchod se konkrétnČ jedná o tato mČsta:

Kraj LBK KHK PK

MČsto Liberec Hradec Králové Pardubice

Poþet obyvatel mČsta k 1. lednu 2006 97 950 94 431 88 260

V tČchto mČstech s více než 50 000 obyvateli nemohu být pĜedkládány individuální projekty v rámci oblasti podpory 2.1. – Rozvoj regionálních center. ěO ROP Severovýchod mĤže vyhlásit výzvu pro pĜedkládání IPRM pro mČsta s ménČ než 50 000 obyvateli. Tyto IPRM však nebudou financovány z alokace oblasti podpory 2.1, která je urþena pouze pro mČsta s více než 50 000 obyvateli. V této souvislosti mĤže ěO nastavit rozdílnou hranici minimálního rozpoþtu IPRM u obcí s ménČ než 50 000 obyvateli s ohledem na zemČpisné, demografické a ekonomické podmínky tČchto obcí. V rámci kódu 61 kategorizace pomoci – Integrované projety pro obnovu mČst a venkova jsou finanþní prostĜedky rezervovány pouze pro IPRM v obcích nad 50 000 obyvatel. Indikativní alokace finanþních prostĜedkĤ z ERDF urþená pro projekty realizované ve venkovských oblastech (v obcích s ménČ než 5 000 obyvateli) þiní 44 639 117 EUR. ěO orgán zajistí, že nejménČ 24,6 mil. EUR v rámci oblasti podpory 1.2. – Podpora projektĤ zlepšujících dopravní obslužnost území bude poskytnuto na projekty zamČĜené na rozvoj mČstské dopravy, resp. þisté mČstské dopravy vþetnČ inteligentních dopravních systémĤ ve mČstech s více než 50 tis. obyvatel (kódy kategorizace pomoci: 25 – mČstská doprava; 28 – inteligentní dopravní systémy; 52 – podpora þisté mČstské dopravy). Oblast podpory IPRM Cílem IPRM je Ĝešit následující problémy: Deprivovaná území s vysokou koncentrací negativních jevĤ jako napĜ. vysoká nezamČstnanost, kriminalita, sociální exkluze atd. Území s vysokým potenciálem rĤstu, kde pákový mechanismus pĤsobení strukturálních fondĤ pomĤže zvýšit konkurenceschopnost v této zónČ Tématická oblast ve mČstČ

140

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Geograficky vymezená zóna pro realizaci IPRM je souvislá plocha na území mČsta zvolená na základČ následujících kritérií: A) deprivované území – vykazuje v regionálním kontextu dle þlánku þ. 47 provádČcího naĜízení nepĜíznivé hodnoty alespoĖ dvou indikátorĤ.: a) Vysoká úroveĖ chudoby a vylouþení, b) Vysoká hladina dlouhodobé nezamČstnanosti, c) Nejistý demografický vývoj,. d) Nízká úroveĖ vzdČlání, nedostatek významných dovedností a vysoká míra studentĤ, kteĜí zanechají studia, e) Vysoká míra kriminality a delikvence, f) Velmi zanedbané životní prostĜedí, g) Nízká úroveĖ ekonomické aktivity, h) Významný poþet pĜistČhovalcĤ, etnických skupin, menšin nebo uprchlíkĤ, i) RelativnČ nízká úroveĖ cen bydlení, j) Nízká úroveĖ energetické výkonnosti budov. nebo B) území s vysokým potenciálem rĤstu charakterizované nČkterými z následujících ukazatelĤ : a) Vysoká koncentrace ekonomických aktivit, b) Vysoký potenciál pro stimulaci podnikání a rozvoj služeb, c) Vysoká zamČstnanost v sektoru správy a služeb, d) Vysoká koncentrace vzdČlávacích aktivit, e) Velký význam v systému dopravní obslužnosti, která umožĖuje mobilitu obyvatel a má pĜínos pro rozvoj mČsta, f) Velký význam pĜi zajištČní potĜeb obyvatel v oblasti zdravotnické a sociální péþe, kultury a vzdČlávání a pĜi zlepšování kvality života ve mČstČ, g) Vysoký inovaþní potenciál, pĜedevším ve vztahu k rozvoji podnikatelského sektoru a vzdČlávacích institucí, zacílený na vzájemnou synergii jejich rozvoje. PĜíprava IPRM V poþáteþní fázi vyhlásí ěídící orgán ROP Severovýchod výzvu k pĜípravČ a pĜedkládání návrhĤ IPRM. ěídící orgán v této výzvČ upĜesní typ a charakteristiku IPRM, jeho obsah, kritéria výbČru atd. NáslednČ mČsto pĜipraví IPRM (na základČ výše uvedených kritérií vybere zónu/téma, urþí strategii a kvantifikuje cíle, konzultuje s partnery atd.). MČsto mĤže pĜipravit a pĜedložit nČkolik IPRM, jejichž oprávnČnost a zaĜazení mezi priority závisí na pĜedstavČ mČsta o potĜebách vybrané zóny/tématu. Integrovaný plán rozvoje mČsta by mČl obsahovat mimo jiné tyto informace: x x x x x x x x x x x

Socioekonomická analýza a SWOT analýza mČsta, ZdĤvodnČní (oprávnČnost) výbČru zóny/tématu ve mČstČ na základČ výše uvedených kriterií, Popis zóny/tématické oblasti, Kvantifikace cílĤ, urþení indikátorĤ, Kvantifikace oþekávaných výsledkĤ, Popis zapojení partnerĤ do pĜípravy a implementace IPRM (využití principu partnerství), Rozpoþet a þasový rozvrh (popis zpĤsobu financování), Popis administrativní kapacity a zpĤsobu Ĝízení IPRM, Vliv IPRM na horizontální témata atd., Významné projekty kofinancované z jiných operaþních programĤ mohou být uvedeny v IPRM, ale nejsou jeho souþástí, jejich seznam bude pĜipojen k IPRM, Popis aktivit, které vedou k dosažení cílĤ IPRM (indikativní seznam projektových zámČrĤ).

Hodnocení IPRM MČsto pĜedkládá IPRM ěídícímu orgánu ROP Severovýchod , který provede jeho hodnocení a IPRM schválí nebo zamítne. PĜi hodnocení IPRM ěídící orgán ROP Severovýchod vČnuje pozornost pĜedevším: Kritériím stanoveným výzvou, ZdĤvodnČní vybrané zóny/tématické oblasti, analýze výchozí situace pro realizaci strategie IPRM, Urþeným cílĤm, vybrané strategii, indikativnímu seznamu aktivit/projektĤ, které mají za cíl dosažení stanoveného cíle, rozpoþtu a þasovému rozvrhu, pĜedpokládaným výsledkĤm,

141


respektování principu partnerství, vlivu na horizontální témata, administrativní kapacitu, Ĝízení IPRM, indikátory atd., Technické kvalitČ a vyzrálosti navrhovaného IPRM.

Jakmile je IPRM schválen ěídícím orgánem, provede mČsto pĜedvýbČr nejvhodnČjších projektĤ k dosažení urþeného cíle IPRM. PĜedvýbČr individuálních projektĤ je v kompetenci mČsta, které v souladu s principy transparentnosti, rovných pĜíležitostí a respektování principu partnerství vytvoĜí postupy pro posuzování a výbČr projektĤ. Projekty pĜedvybrané mČsty jsou následnČ pĜímo pĜedloženy ěO ROP, který je ohodnotí. ěO ROP však mĤže odmítnou tyto pĜedvybrané projekty pouze na základČ nesplnČní formálních/technických kriterií (napĜ. nezpĤsobilost, neostateþný rozpoþet). Implementace IPRM Ve fázi realizace IPRM mČsto dĤkladnČ sleduje pokrok, který projekty dosahují a pĜedává zprávy ěídícímu orgánu. Individuální projekty jsou realizovány nositelem daného projektu (kterým je mČsto, nebo jeho partneĜi). ěídící orgán monitoruje projekty stejným zpĤsobem jako v pĜípadČ ostatních projektĤ v rámci OP. Celý systém intervencí realizovaný prostĜednictvím IPRM bude uskuteþnČn v souladu s legislativou ýR a Spoleþenství (pĜedevším ve vztahu k zadávání veĜejných zakázek, pravidlĤm veĜejné podpory, zásadám volné soutČže, zpĤsobilosti výdajĤ atd.) v zájmu zajištČní efektivního využití finanþních prostĜedkĤ strukturálních fondĤ EU, jakož i veĜejného zájmu a zamezení neodĤvodnČného prospČchu. ZamČĜení oblasti podpory 2.1 - Rozvoj regionálních center Podpora je zde zamČĜena na regeneraci a revitalizaci brownfields nacházejících se uvnitĜ urbanizovaných území urþených k rozvoji obþanského vybavení nebo podnikatelských aktivit, tak aby se staly nedílnou souþástí aktivního mČstského života. PĜedmČtem podpory budou všechny typy brownfields vyjma brownfields, ve kterých budou následnČ provozovány þinnosti spadající pod OKEý þ. 15 - 37 sekce D Zpracovatelský prĤmysl a strategické služby, technologická centra (bližší vymezení v OP Podnikání a inovace podprogramu ICT a strategické služby), þinnosti zemČdČlského charakteru nebo þinnosti spadající pod cestovní ruch. Podpora je dále zamČĜena na obnovu vybraných mČstských þástí a objektĤ s cílem zvýšit atraktivitu mČsta a kvalitu života v nich, vþetnČ revitalizace a úprav veĜejných prostorĤ vedoucí k obnovení jejich funkþního využití. Oblast podpory je dále zamČĜena na rozvoj infrastruktury v oblasti školství a vzdČlávání a v oblasti zdravotnictví a sociálních vČcí s cílem zvýšení standardĤ kvality života s ohledem na udržitelný rozvoj sídla a rozvoj potenciálu lidských zdrojĤ, vþetnČ posílení sociální soudržnosti a zdraví a bezpeþnosti obyvatel ve mČstech. Místní komunikace v rámci této oblasti podpory je možné Ĝešit pouze jako souþást integrovaného pĜístupu Ĝešení problému regionu v rámci podporované aktivity. Podpora není zamČĜena na oblast bydlení a na regeneraci veĜejného prostranství v rámci panelových sídlišĢ..


Regenerace a revitalizace brownfields a investice do dopravní a technické infrastruktury prĤmyslových zón a lokalit menšího rozsahu Obnova vybraných þástí mČst a rozvoj infrastruktury v oblasti vzdČlávání, zdravotnictví a sociálních vČcí


Posílení vyváženého ekonomického a spoleþenského rozvoje velkých mČst jako regionálních center


Regenerovat a revitalizovat mČstské prostĜedí Rozvíjet infrastrukturu v oblasti školství , vzdČlávání, zdravotnictví a sociálních vČcí

142


6.4.E

Oblast podpory 2.2: Rozvoj mČst

Oblast podpory 2.2. Rozvoj mČst je zamČĜena na podporu rozvoje mČst s poþtem obyvatel nad 5 000 20 v regionu soudržnosti Severovýchod. Podpora je zde zamČĜena na regeneraci a revitalizaci brownfields nacházejících se uvnitĜ urbanizovaných území urþených k rozvoji obþanského vybavení nebo podnikatelských aktivit, tak aby se staly nedílnou souþástí aktivního mČstského života. PĜedmČtem podpory budou všechny typy brownfields vyjma brownfields, ve kterých budou následnČ provozovány þinnosti spadající pod OKEý þ. 15 - 37 sekce D Zpracovatelský prĤmysl a strategické služby, technologická centra (bližší vymezení v OP Podnikání a inovace podprogramu ICT a strategické služby), þinnosti zemČdČlského charakteru nebo þinnosti spadající pod cestovní ruch. V rámci této oblasti podpory budou podporovány pouze brownfields ve vlastnictví veĜejných subjektĤ. Podpora je dále zamČĜena na obnovu vybraných mČstských þástí a objektĤ s cílem zvýšit atraktivitu mČsta a kvalitu života v nich, vþetnČ revitalizace a úprav veĜejných prostorĤ vedoucí k obnovení jejich funkþního využití. Oblast podpory je dále zamČĜena na rozvoj infrastruktury v oblasti školství a vzdČlávání a v oblasti zdravotnictví a sociálních vČcí s cílem zvýšení standardĤ kvality života s ohledem na udržitelný rozvoj sídla a rozvoj potenciálu lidských zdrojĤ, vþetnČ posílení sociální soudržnosti a zdraví a bezpeþnosti obyvatel ve mČstech. Místní komunikace v rámci této oblasti podpory je možné Ĝešit pouze jako souþást integrovaného pĜístupu Ĝešení problému regionu v rámci podporované aktivity. Podpora není zamČĜena na oblast bydlení a na regeneraci veĜejného prostranství v rámci panelových sídlišĢ.

6.4.E.1 Specifikace oblasti podpory x x

Regenerace a revitalizace brownfields a investice do dopravní a technické infrastruktury prĤmyslových zón a lokalit menšího rozsahu Obnova vybraných þástí mČst a rozvoj infrastruktury v oblasti vzdČlávání, zdravotnictví a sociálních vČcí


Posílit ekonomický a spoleþenský rozvoj mČst


6.4.F

Regenerovat a revitalizovat mČstské prostĜedí Rozvíjet infrastrukturu v oblasti školství , vzdČlávání, zdravotnictví a sociálních vČcí

Oblast podpory 2.3: Rozvoj venkova

Oblast podpory 2.3. Rozvoj venkova je zamČĜena na podporu rozvoje venkovských obcí s poþtem obyvatel v rozpČtí 500 – 5 000 obyvatel 21 v regionu soudržnosti Severovýchod. Kraje a kraji zĜizované a zakládané organizace mohou realizovat projekty i v obcích s ménČ než 500 obyvateli. V rámci oblasti jsou podporovány aktivity zamČĜené zejména na regeneraci a revitalizaci brownfields nacházejících se uvnitĜ urbanizovaných území obcí urþených k rozvoji obþanského vybavení nebo podnikatelských aktivit, tak aby se staly nedílnou souþástí aktivního života. PĜedmČtem podpory budou všechny typy brownfields vyjma: ¾ brownfields o rozloze do 5 ha, v nichž byla v minulosti provozována zemČdČlská þinnost, a nacházejí se v obcích do 2 000 obyvatel, ¾ brownfields, ve kterých budou následnČ provozovány þinnosti spadající pod OKEý þ. 15 - 37 sekce D Zpracovatelský prĤmysl a strategické služby, technologická centra (bližší vymezení v OP Podnikání a inovace podprogramu ICT a strategické služby) a þinnosti zemČdČlského charakteru, ¾ brownfields s budoucím využitím pro cestovní ruch.

20 21

Dle údajĤ ýSÚ k 1.1.2006 Dle údajĤ ýSÚ k 1.1.2006

143

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod V rámci této oblasti podpory budou podporovány pouze brownfields ve vlastnictví veĜejných subjektĤ. Podpora je dále zamČĜena na rozvoj venkova, zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, pĜedevším posílením venkovských sídelních jednotek a jejich infrastruktury služeb obþanské vybavenosti pro obyvatele, vþetnČ revitalizace a úprav veĜejných prostorĤ vedoucí k obnovení jejich funkþního využití. Oblast podpory je dále zamČĜena na rozvoj infrastruktury v oblasti školství a vzdČlávání a v oblasti zdravotnictví a sociálních vČcí s cílem zvýšení standardĤ kvality života s ohledem na udržitelný rozvoj sídla a rozvoj potenciálu lidských zdrojĤ, vþetnČ posílení sociální soudržnosti a zdraví a bezpeþnosti obyvatel na venkovČ. Místní komunikace v rámci této oblasti podpory je možné Ĝešit pouze jako souþást integrovaného pĜístupu Ĝešení problému regionu v rámci podporované aktivity. Podpora není zamČĜena na oblast bydlení.

6.4.F.1 Specifikace oblasti podpory x x

Regenerace a revitalizace brownfields a investice do dopravní a technické infrastruktury prĤmyslových zón a lokalit menšího rozsahu Rozvoj venkova, zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a rozvoj infrastruktury v oblastí školství a vzdČlávání, zdravotnictví a sociálních vČcí

6.4.F.2 Globální a operaþní cíle oblasti podpory Globální cíl: x

Zvýšit atraktivitu venkova pro život obyvatel


Regenerovat a revitalizovat venkovské prostĜedí, vþetnČ kulturního dČdictví Rozvíjet infrastrukturu v oblasti školství , vzdČlávání, zdravotnictví a sociálních vČcí

6.4.G


Kategorie pomoci ze strukturálních fondĤ pro programovací období 2007 - 2013 jsou stanoveny pĜílohou þ. II. provádČcího naĜízení o detailních pravidlech pro aplikaci obecného naĜízení a sestávají z vČcného vymezení zpĤsobilé oblasti podpory a pĜíslušného kódu. Každá oblast podpory mĤže zahrnovat jednu nebo více kategorií v závislosti na specifických / operaþních cílech oblasti podpory. Kategorie 61 75 76 79 80

6.4.H

Název Integrované projekty pro obnovu mČst a venkova VzdČlávací infrastruktura Zdravotní infrastruktura Jiná sociální infrastruktura Podpora partnerství, paktĤ a iniciativ prostĜednictvím vytváĜení sítí dĤležitých zúþastnČných stran

Forma podpory

Nevratná pĜímá pomoc (dotace). Míra spolufinancování z prostĜedkĤ EU(SF) bude v novém programovém období 2007 - 2013 vztahována pouze ke zpĤsobilým veĜejným výdajĤm. Výše podpory ze strukturálních fondĤ (ERDF) mĤže dosáhnout až 85 % celkových veĜejných zpĤsobilých výdajĤ projektĤ. V pĜípadech, kdy projekt bude zakládat veĜejnou podporu ve smyslu þl. 87 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského spoleþenství, bude aplikováno naĜízení Komise þ. 1628/2006 ze dne 24.10.2006 o použití þlánku 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiþní podporu. Dle regionální mapy intenzity veĜejné podpory schválené pro ýeskou republiku na období 2007 – 2013 nepĜesáhne maximální intenzita poskytnuté podpory 40% zpĤsobilých výdajĤ pro velké podniky, 50% pro stĜední podniky a 60% pro malé podniky. V urþitých pĜípadech je také možné aplikovat naĜízení (ES) þ. 1998/2006 o použití þlánkĤ 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis.

144


Aby byla zajištČno vyšší soustĜedČní investic a zabránilo se tĜíštČní finanþních prostĜedkĤ, budou podporovány jen projekty s minimální výší celkových zpĤsobilých výdajĤ dle následující tabulky: Oblast podpory

Minimální výše CZV (mil. CZK) 5 (na 1 akci v rámci IPRM) 22 5 1

2.1. – Rozvoj regionálních center 2.2. – Rozvoj mČst 2.3. – Rozvoj venkova

Pouze u 2 vybraných aktivit v rámci oblasti podpory 2.2. a 2.3. bude možné podpoĜit i projekty s nižší minimální výší celkových zpĤsobilých výdajĤ: Aktivita: 1) investice do vybavení a zaĜízení stĜedních škol podmiĖující zavádČní nových vzdČlávacích programĤ nebo alternativních forem vzdČlávání 2) investice do vybavení a zaĜízení související s rozšíĜením nabídky vzdČlávání Oblast podpory

Minimální výše CZV (mil. CZK) 1 0,5

2.2. – Rozvoj mČst 2.3. – Rozvoj venkova

6.4.I

Typ podpory

Individuální projekty, Individuální projekty v rámci IPRM. Strukturální fondy mohou využít nástroje finanþního inženýrství Jessica pro pĜípravu a financování projektĤ mČst, obcí, svazkĤ obcí a jimi zĜizovaných organizací v rámci ROP Severovýchod za úþelem zvýšení finanþního efektu a opČtovného využití prostĜedkĤ. Pro udržitelný urbanistický rozvoj ve mČstech bude prosazovaný jednotný pĜístup. Z tohoto dĤvodu je nezbytné plánování a rozhodování o mČstských investicích na základČ IPRM. ěídicí orgán uvažuje, v rámci nové iniciativy JESSICA, o možnosti pĜíspČvku fondĤm rozvoje mČst, investujícím do pĜíjmy generujících mČstských projektĤ na základČ IPRM.

6.4.J



6.4.K x x x x x x x x x

PĜíjemci Kraje Obce Organizace zĜizované nebo zakládané kraji Organizace zĜizované nebo zakládané obcemi Dobrovolné svazky obcí Nestátní neziskové organizace Poskytovatelé zdravotních a sociálních služeb (osoby s právní subjektivitou) HospodáĜská komora a její složky Zájmová sdružení právnických osob

22

10 mil. EUR na 1 IPRM, resp. ěídící orgán bude usilovat, aby prĤmČrná velikost IPRM byla minimálnČ 15 mil. EUR

145



6.4.L x x x x

6.4.M

Cílové skupiny Obyvatelé, lidé žijící a pracující v regionu Místní podnikatelé a subjekty zajišĢující služby v regionu Subjekty pĤsobící v neziskovém sektoru Domácí a zahraniþní návštČvníci a turisté regionu

Flexibilita (kĜížové financování)

Operaþní program je financován pouze z ERDF. KĜížové financování dává možnost doplĖkovým zpĤsobem v rámci stanoveného limitu na prioritní osu financovat opatĜení(aktivity) spadající do oblasti ESF, pokud jsou taková opatĜení(aktivity) nezbytná pro uspokojivé provádČní projektu a pĜímo s ním souvisí: PĜi aplikaci kĜížového financování bude postupováno v souladu s „Pokyny pro kĜížové financování na programové období 2007 – 2013“ vydanými na národní úrovni tak, aby byla dodržena pĜíslušná ustanovení naĜízení ES. KĜížové financování mĤže být využito na aktivity: o

vzdČlávací a sociální aktivity doprovázející investice do infrastruktury,

o

vzdČlávání personálu související se zavádČním nových služeb (vzdČlávacích, sociálních, volnoþasových) tvorba vzdČlávacích programĤ v souvislosti s infrastrukturou vzdČlávání.

o

V souþinnosti s -

OP LZZ – oblast podpory 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb, oblast podpory 3.2 Podpora sociální integrace pĜíslušníkĤ romských lokalit; OP VK prioritní osa 1 Poþáteþní vzdČlávání a prioritní osa 3 Další vzdČlávání (Pro profesní vzdČlávání poskytovatelĤ sociálních služeb a poskytovatelĤ vzdČlávání.)

-

OP LZZ – oblast podpory 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb, oblast podpory 3.2 Podpora sociální integrace pĜíslušníkĤ romských lokalit (Pro vzdČlávání poskytovatelĤ sociálních služeb pro osoby sociálnČ vylouþené nebo ohrožené sociálním vylouþením, mj. i etnické menšiny.)

-

OP LZZ – oblast podpory 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb, oblast podpory 3.2 Podpora sociální integrace pĜíslušníkĤ romských lokalit, oblast podpory 3.3 Integrace sociálnČ vylouþených skupin na trh práce a oblast podpory 2.1 Posílení aktivních politik zamČstnanosti (Pro aktivity zamČĜené na návrat na trh práce a do spoleþnosti, vþetnČ inovativních nástrojĤ, rozšíĜení nebo dokonþení vzdČlávání pĜíslušníkĤ cílových skupin, mj. i etnických menšin)

-

OP LZZ – oblast podpory 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb (Pro vzdČlávání zamČĜené na posílení soudržnosti a rozvoj partnerství na místní a regionální úrovni -ve mČstech i na venkovČ)

-

OP LZZ – oblast podpory 3.4 Rovné pĜíležitosti žen a mužĤ na tru práce a sladČní pracovního a rodinného života (Pro rozvoj vzdČlávání zamČstnavatelĤ a zamČstnancĤ a dalších subjektĤ pĤsobících v oblasti sladČní profesního a rodinného života)

-

výmČna zkušeností a pĜenos dobré praxe mezi þlenskými státy v oblasti Ĝešení problémĤ sociálního zaþleĖování specifických cílových skupin obyvatel (osoby sociálnČ vylouþené nebo ohrožené sociálním vylouþením, mj. i etnické menšiny) a dalšího profesního vzdČlávání (OP LZZ – oblast podpory 5.1 Mezinárodní spolupráce)

146

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Již v žádosti o poskytnutí dotace si žadatel zvolí možnost kĜížového financování, resp. aktivity, které budou v rámci kĜížového financování realizovány. PotĜebnost a relevance tČchto aktivit bude posouzena pĜi hodnocení projektu a v pĜípadČ, že budou odsouhlaseny a projekt vybrán k financování, bude finanþní alokace na tyto aktivity uvedena ve smlouvČ o poskytnutí dotace. Vývoj þerpání v rámci kĜížového financování žadatel uvede v každé monitorovací zprávČ s žádostí o platbu, kde bude sledováno nepĜekroþení stanoveného limitu - pĜíspČvku Spoleþenství. Velké projekty v regionu soudržnosti Severovýchod nejsou uvažovány.

6.4.N


Prioritní osa 2 ROP Severovýchod Rozvoj mČstských a venkovských oblastí má vazbu na tyto celostátnČ þi regionálnČ zamČĜené operaþní programy: Integrovaný operaþní program Obsahem prioritní osy 2 ROP Severovýchod je Rozvoj mČstských a venkovských oblastí, zejména v oblasti zlepšování infrastruktury veĜejných služeb, konkrétnČ ve zdravotnictví, školství, vzdČlávání a sociálních službách, dále na zlepšení veĜejných prostranství, na regeneraci a revitalizaci nevhodnČ využitých nebo nevyužitých ploch a objektĤ a na podporu veĜejné správy v regionech pĜi aplikaci projektĤ zamČĜených na udržitelný rozvoj regionu. Souþástí ROP Severovýchod je i podpora aktivit související se zachováním kulturního dČdictví a tradic. Oproti tomu IOP je zamČĜen na infrastrukturu urþenou na zvýšení bezpeþnosti obyvatel, prevenci a Ĝešení rizik formou realizace konkrétních projektĤ na celostátní úrovni pro všechny složky záchranného systému (policie, hasiþi, záchranná služba). Další oblastí je posilování kapacity (odborné základny) územních orgánĤ veĜejné správy Souþástí tČchto intervencí je také budování datové a informaþní základny pro Ĝízení, monitoring a hodnocení udržitelného rozvoje území zamČĜený na zkvalitnČní informaþního prostĜedí jak pro národní tak i pro regionální úroveĖ. V oblasti podpory investic do infrastruktury sociální integrace a zdravotnictví se IOP zamČĜuje na plošné investiþní projekty v rámci definované národní sítČ sociálních a zdravotních zaĜízení. IOP se dále zamČĜuje na centrální systémová opatĜení pro prevenci zdravotních rizik a rozvoj zdravotnČ-sociální péþe o osoby znevýhodnČné jejich zdravotním stavem nebo vČkem.. Obsahem ROP Severovýchod v této oblasti je naopak podpora infrastrukturních projektĤ ve zdravotnictví a sociálních službách mimo národní síĢ. VeĜejné intervence IOP a ROP Severovýchod se vzájemnČ doplĖují v oblasti obnovy a ekonomického využití nemovitého historického a kulturního dČdictví, kde je ROP Severovýchod zamČĜen na regeneraci území mČst a obcí místního významu. IOP Ĝeší pouze národní kulturní památky a památky na seznamu svČtového kulturního dČdictví UNESCO. IOP doplĖuje ROP Severovýchod v oblasti zlepšování životního prostĜedí zejména ve mČstech veĜejnými intervencemi v oblasti regenerace panelových bytových domĤ a komplexní revitalizace prostĜedí panelových sídlišĢ. OP Podnikání a inovace ProstĜednictvím OP PI bude podporována regenerace brownfields s pĜevládajícím budoucím využitím pro podnikání (pozn: budoucí využití nemovitosti bude spadat do OKEý 15-37 nebo se bude jednat o strategické služby þi technologická centra) s tím, že budou podpoĜeny velké projekty. ProstĜednictvím ROPĤ budou podporovány regenerace všech ostatních brownfields s výjimkou budoucího zemČdČlského využití. ROP Severovýchod je obdobnČ tématicky zamČĜen, avšak je jednoznaþnČ vymezeno následné využití tČchto revitalizovaných nemovitostí – infrastruktura pro obþanskou vybavenost. Prioritní osa 4 ROP Severovýchod je zamČĜena na regeneraci a revitalizaci brownfields pro podnikatelské aktivity. OP VzdČlávání pro konkurenceschopnost V oblasti vzdČlávání je rozhraní mezi ROP Severovýchod a operaþní program VzdČlávání pro konkurenceschopnost vymezeno pĜedevším podle typu intervencí. VeĜejné intervence ROP Severovýchod financované z ERDF se zamČĜují na „tvrdé“ investice, tj. podporu obnovy fyzické infrastruktury v oblasti školství a vzdČlávání. OP VzdČlávání pro konkurenceschopnost financovaný z ESF je zamČĜen naopak na „mČkké“ projekty zahrnující systémové zmČny, podporu rozšiĜování kvalifikace a obecnČ rĤst vzdČlanosti obyvatel. Oblasti veĜejných intervencí tČchto dvou operaþních programĤ se nepĜekrývají z dĤvodu jejich odlišného obsahového zamČĜení. PĜi spolupĤsobení

147

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod veĜejných intervencí je možné dosáhnout výrazné synergie. Koordinace ROP a OP VK je uvedena v kapitole 5.16. OP Lidské zdroje a zamČstnanost VeĜejné intervence v rámci prioritní osy ROP Severovýchod Rozvoj mČstských a venkovských oblastí jsou zamČĜeny na zvyšování kvality infrastrukturního zázemí pro intervence ESF v oblasti vzdČlávání, zdravotnictví a sociálních služeb (tČžištČ ROP Severovýchod je v tzv. „tvrdých projektech“), a proto se pĜedpokládá vzájemná doplĖkovost s operaþním programem Lidské zdroje a zamČstnanost, jehož obsahem jsou intervence zamČĜené na vznik a rozvoj systémĤ v oblasti veĜejných služeb zamČstnanosti s celostátním dopadem. Koordinace ROP a OP LZZ je uvedena v kapitole 5.16. EAFRD - Program rozvoje venkova Z EAFRD budou prostĜednictvím Programu rozvoje venkova podporovány obnovitelné zdroje ze zemČdČlství, ýOV do 2 000 EO, místní komunikace a odpadové hospodáĜství do 5 mil. Kþ v obcích do 500 obyvatel a zemČdČlské brownfields (brownfields vycházející ze zemČdČlské povahy) do 5 ha v obcích do 2 000 obyvatel, dále základní obþanská vybavenost (školství, zdravotnictví a sociální služby) v obcích do 500 obyvatel. ROP Severovýchod má obdobné zamČĜení, ovšem je jinak územnČ zamČĜen (obce nad 500 obyvatel) vyjma aktivit souvisejících s obnovitelnými zdroji, odpadovým hospodáĜství a ýOV. Z EAFRD jsou prostĜednictvím Programu rozvoje venkova podporovány oblasti a aktivity související s budováním a obnovou místních komunikací v obcích do 500 obyvatel. Prioritní osa ROP Severovýchod a uvedené operaþní programy se vzájemnČ doplĖují a podmiĖují a budou vytváĜet v prĤbČhu realizace konkrétních podpoĜených projektĤ dostateþné synergické efekty, jež umocní výsledky a dopady tČchto programĤ. ZároveĖ pĜispČjí k naplnČní cílĤ a priorit nadĜazeného programového dokumentu (NSRR).

6.4.O

Finanþní plán


148


6.5

Prioritní osa 3: Cestovní ruch

Vazba ROP Severovýchod na NSRR v oblasti udržitelného cestovního ruchu je v regionu soudržnosti SV velmi silná, neboĢ jsou zde umístČny nejatraktivnČjší horské lokality ýR s možností zimní i letní rekreace turistĤ. V souladu se zjištČními analýz NSRR potenciál cestovního ruchu však není ani v tomto regionu v souþasné dobČ zcela využíván, což je zpĤsobeno nedostateþnou infrastrukturou a nízkou kvalitou základních i doplĖkových služeb, ale také problémy spojenými s kvalifikovanou pracovní silou. Prioritní osa Cestovní ruch by tedy mČla pĜispČt k rozvoji udržitelného cestovního ruchu na území regionu soudržnosti a naplĖuje tak následující prioritu NSRR Obr. þ. 20: Priority NSRR a prioritní osy þ. 3 Cestovní ruch










VzdČlávání

Podp. kapacit výzkumu a vývoje a inov.



Priority NSRR

Prioritní osa 3 Cestovní ruch

6.5.A

Výchozí stav

Region soudržnosti Severovýchod je charakteristický velkým potenciálem pĜírodních krás a kulturnČhistorických pamČtihodností. Turisticky atraktivní místa jsou doprovázena celou Ĝadou spoleþenských, kulturních a sportovních událostí. Existují zde oblasti zvýšeného zájmu ze strany turistĤ a ostatních návštČvníkĤ, do nichž se více soustĜedila nabídka ubytovacích a stravovacích kapacit, aktivního odpoþinku, informaþní centra a Ĝada souvisejících služeb cestovního ruchu. IntenzivnČjší rozvoj infrastruktury a služeb cestovního ruchu tak víceménČ kopíruje oblasti s výraznČ vyšším potenciálem cestovního ruchu v tradiþním pojetí. Objektivní podmínky (pĜírodní prostĜedí, kulturní a historické dČdictví, atd.) pro všechny segmenty cestovního ruchu existují prakticky ve všech krajích. Subjektivní podmínky rozvoje cestovního ruchu jsou však velmi diferencované a ekonomický potenciál cestovního ruchu v regionu je pomČrnČ nevyvážený. Koordinace aktivit CR na území turistických regionĤ a oblastí buć zcela chybí, nebo je nedostateþná. Neexistuje systematická podpora organizací cestovního ruchu (destinaþních spoleþností) (jedná se zejména o vytváĜení vztahĤ veĜejné a soukromé sféry na principu partnerství). Naléhavá je také potĜeba zkvalitĖování a funkþního propojení stávajících regionálních informaþních systémĤ zahrnujících mj. také síĢ turistických informaþních center. Absentují aktivity a þinnosti, které mají zajistit standardní úroveĖ nČkterých služeb nebo produktĤ a vybrané infrastruktury cestovního ruchu požadované zejména zahraniþními turisty. Jedná se zejména o dodržování mezinárodnČ obvyklých standardĤ služeb, které je tĜeba považovat za jednu z nezbytných podmínek konkurenceschopnosti nabídky cestovního ruchu. Nedostateþný je rovnČž marketing zamČĜený na prosazování atraktivních lokalit. Infrastruktura cestovního ruchu v regionu prošla v posledních letech významnými zmČnami, zejména docházelo ke zvýšení poþtu ubytovacích zaĜízení a jejich lĤžkové kapacity. Nová výstavba však byla

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod koncentrována spíše do turistických stĜedisek celostátního významu (Krkonoše, Jizerské hory), v menší míĜe potom do ostatních ménČ známých stĜedisek. Poptávka po službách tak není uspokojena z dĤvodu nízké kapacity nebo nevyhovující struktury a pĜedevším kvality ubytovacích zaĜízení a služeb. Rozvoj cestovního ruchu na území je limitován malou aktivitou a nápaditostí subjektĤ cestovního ruchu v sestavování programových nabídek, smČĜujících k vícedenním pobytĤm, nedostateþnou propagací regionĤ a stále nízkou úrovní informaþní obsluhy. PĜitom vedle dnes již tradiþních kategorií cestovního ruchu (napĜ. cykloturistika) má celý region velmi dobré podmínky pro rozvoj i dalších kategorií, v rámci kterých lze vytváĜet mnoho nových produktĤ cestovního ruchu, napĜ. v oblasti venkovské turistiky, hipoturistiky, adrenalinové turistiky, pevnostní a relaxaþní turistiky apod. NaplnČní specifického cíle ROP Severovýchod prostĜednictvím prioritní osy 3 Cestovní ruch bude dosaženo jednak iniciací pĜirozeného a dosud neuvolnČného potenciálu v tomto odvČtví, jednak vhodnou kombinací podpory podnikání, podpory partnerství, propagace a informatiky a podpory procesu zachování kulturního a pĜírodního dČdictví jak z vnitĜních, tak z vnČjších zdrojĤ pĜi souþasném respektování specifik regionu. ZdĤvodnČní typu veĜejné intervence Na území regionu Severovýchod existuje v oblasti cestovního ruchu významný specifický potenciál pro rozvoj trhu, ale tento potenciál nebyl v mnoha smČrech a z rĤzných dĤvodĤ soukromým sektorem buć objeven, respektive dostateþnČ využíván a rozvíjen. Smyslem veĜejné intervence je tedy pĜedevším stimulovat þi pĜímo iniciovat aktivity, na jejichž základČ bude oblast cestovního ruchu v regionu nadále rozvíjena a zároveĖ bude postupnČ docházet k naplĖování strategického cíle prioritní osy. Je nutné v rámci tohoto zdĤvodnČní zdĤraznit, že nebudou podporovány aktivity v takových oblastech, kde si mnohem lépe poradí trh. Území pro realizaci veĜejné intervence nejsou striktnČ vymezena. Vzhledem k tomu, že v rámci socioekonomické analýzy ROP Severovýchod nebyly vyspecifikovány konkrétní typy regionĤ (resp. oblastí), do kterých má þi nemá být smČĜována veĜejná podpora, je tĜeba chápat tuto podporu jako víceménČ plošnou pro území celého NUTS II Severovýchod s akcentem na podporu rozvoje CR ve venkovských oblastech. O pĜiznání podpory jednotlivým projektĤm tak budou rozhodovat pĜedevším jednoznaþnČ stanovená výbČrová kritéria. VeĜejnou podporu v rámci této prioritní osy je i pĜesto vhodné smČĜovat pĜedevším do oblastí, kde je málo diverzifikovaný potenciál pro ekonomický rozvoj a pĜitom zároveĖ vysoký potenciál pro rozvoj CR. V tČchto pĜípadech je odĤvodnČná i forma pĜímé podpory soukromým subjektĤm, a to zejména do oblasti zkvalitĖování infrastruktury pro CR. Zde je možnost realizovat podporu i relativnČ menším projektĤm, a to i bez zohlednČní obecnČ deklarovaného integrovaného pĜístupu.

Strategie udržitelného cestovního ruchu Znaþnou þást regionu soudržnosti NUTSII Severovýchod pokrývají území NATURA 2000 (ĜádovČ jde o desítky lokalit). NATURA 2000 je soustava chránČných území, které vytváĜejí na svém území podle jednotných principĤ všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpeþit ochranu tČch druhĤ živoþichĤ, rostlin a typĤ pĜírodních stanovišĢ, které jsou z evropského pohledu nejcennČjší, nejvíce ohrožené, vzácné þi omezené svým výskytem jen na urþitou oblast (endemické). Z výše zmínČného dĤvodu je jedním z cílĤ prioritní osy 3 Cestovní ruch také zavádČní a rozvoj projektĤ odpovídajících strategii udržitelného cestovního ruchu. SmČrnice o stanovištích obsahuje doporuþení státĤm pĜi realizaci sítČ. Cestovního ruchu se dotýkají pĜedevším þlánky 2 a 6. V souladu s nimi (ale i dalšími požadavky) musí projekty cestovního ruchu v krajinách sítČ NATURA 2000 respektovat biodiverzitu a zároveĖ cíle obou SmČrnic. U každého projektu v rámci cestovního ruchu, který má být realizován na takovém typu území je nepĜípustné, aby mČl na nČj negativní dopad. Toto je pĜedmČtem kritérií pĜijatelnosti. Žadatel musí prokázat minimálnČ skuteþnost, že projekt má neutrální dopad na životní prostĜedí. V pĜípadČ, že má projekt pozitivní dopad, je bodovČ zvýhodnČn pĜi bodování projektu.

150


6.5.B 6.5.B.1

Globální cíl a specifické cíle prioritní osy Globální cíl prioritní osy Cestovní ruch

Zvýšit efektivnost využití pĜírodního a kulturního potenciálu regionu Cílem prioritní osy je zvýšení podílu cestovního ruchu na hospodáĜské prosperitČ regionu a zamČstnanosti prostĜednictvím využití stávajícího potenciálu regionu a zlepšením kvality a rozsahu infrastruktury a služeb cestovního ruchu pĜi respektování zásad trvale udržitelného rozvoje. Je tĜeba usilovat o to, aby se cestovní ruch stal jedním z faktorĤ snižujících negativní regionální disparity. Prioritní osa je koncipována jako dĤležitý nástroj rozvoje prosperity regionu soudržnosti. Navržené oblasti intervencí jsou rozpracovány jako Ĝada opatĜení zamČĜených na rozvoj infrastruktury a služeb pro cestovní ruch s dopadem na vytváĜení zamČstnanosti. SoustĜedČné úsilí bude rovnČž vČnováno podpoĜe investic pro zkvalitnČní infrastruktury cestovního ruchu vþetnČ rekonstrukce kulturních a technických památek jako atraktivit CR na území regionu. Specifickou formou podpory v rámci této prioritní osy budou intervence smČĜující k zajištČní lepší dopravní dostupnosti turistických území a atraktivit. Aktivity podporované v rámci této prioritní osy budou muset prokázat jasný ekonomický dopad; pĜedevším by mČly pĜilákat návštČvníky (zejména turisty) z ostatních regionĤ a ze zahraniþí a zároveĖ mČly by zapadat do širšího rámce programĤ rozvoje cestovního ruchu turistických oblastí na území regionu soudržnosti Severovýchod. Za úþelem podpory cestovního ruchu v regionu soudržnosti Severovýchod si klade Regionální operaþní program v rámci prioritní osy Cestovní ruch následující specifické cíle, které odpovídají potĜebám rozvoje cestovního ruchu a které vyplývají ze socioekonomické analýzy a analýzy SWOT. PĜi jejich formulaci byly zohlednČny cíle NSRR. Cíle jsou v souladu s naĜízením EK o Evropském fondu regionálního rozvoje.

6.5.B.2 x x

Specifické cíle prioritní osy Cestovní ruch Zvýšit kvalitu a rozšíĜit spektrum infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu Zvýšit kvalitu služeb cestovního ruchu a jejich efektivní koordinace

Specifický cíl - Zvýšit kvalitu a rozšíĜit spektrum infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu Tento cíl je zamČĜen pĜedevším na podporu investic do základní a doprovodné infrastruktury CR, tedy do materiálnČ-technického zabezpeþení, které je dĤležitou podmínkou pro realizaci CR v regionu. Specifický cíl je v rámci ROP Severovýchod rozvíjen prostĜednictvím Oblasti podpory 3.1 Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR. Specifický cíl – Zvýšit kvalitu služeb cestovního ruchu a jejich efektivní koordinace Tento cíl je zamČĜen pĜedevším na podporu investic do zkvalitnČní širokého spektra služeb cestovního ruchu, podporu tvorby nových produktĤ a programĤ cestovního ruchu (balíþkĤ služeb) s využitím stávajícího potenciálu , vytváĜení a zajištČní efektivnČjší a cílenČjší koordinace rozvojových a marketingových aktivit na území regionu soudržnosti Severovýchod. Kvalita poskytovaných služeb má nejzásadnČjší vliv zejména na návštČvnost regionu a tím potažmo ovlivĖuje další celkový rozvoj CR v území. Specifický cíl je v rámci ROP Severovýchod rozvíjen prostĜednictvím Oblasti podpory 3.2 Marketingové a koordinaþní aktivity v oblasti CR.

151

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Obr. þ. 21: Strom cílĤ – Prioritní osa 3: Cestovní ruch

GLOBÁLNÍ CÍL PRIORITNÍ OSY 3 Zvýšit efektivnost využití pĜírodního a kulturního potenciálu regionu Zvýšit podíl cestovního ruchu na hospodáĜské prosperitČ regionu a zamČstnanosti prostĜednictvím využití stávajícího potenciálu regionu a zlepšením kvality a rozsahu služeb pĜi respektování zásad trvale udržitelného rozvoje. Usilovat o to, aby se cestovní ruch stal jedním z faktorĤ snižujících negativní regionální disparity.

6.5.C

Specifický cíl

Specifický cíl

Zvýšit kvalitu a rozšíĜit spektrum infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu

Zvýšit kvalitu služeb cestovního ruchu a jejich efektivní koordinace

Oblast podpory 3.1

Oblast podpory 3.2

Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR

Marketingové a koordinaþní aktivity v oblasti CR

Strategie

Velkou pĜíležitostí pro rozvoj CR v regionu soudržnosti Severovýchod je pĜedpokládané zvýšení atraktivity ýR jako destinace mezinárodního CR ve spojení s difúzí návštČvníkĤ Prahy do ostatních krajĤ, dále narĤstající zájem turistĤ o nové specifické produkty CR a vytvoĜení funkþního systému koordinace aktivit v CR. V pĜípadČ možnosti zvýšení atraktivity nebo pravdČpodobnosti úspČchu vystupují do popĜedí další pĜíležitosti jako je rozvoj nových forem CR, využití dobrého jména známých zimních stĜedisek pro rozšíĜení celkového produktu „zimní turistika“, rozšíĜení nabídky služeb kulturních institucí pro rozvoj CR, zvýšení významu a využití kulturních památek pro rozvoj CR a v neposlední ĜadČ také rozvoj pĜeshraniþní spolupráce. Z matice rizik vyplývá nČkolik ohrožení s nejvyšší váhou a pravdČpodobností výskytu události (napĜ. pokraþující absence skuteþné národní strategie CR þi neexistence garancí dlouhodobých finanþních tokĤ do rozvoje CR, zhoršování stavu historických objektĤ a turistické infrastruktury z dĤvodu jejich nedostateþného financování, zahlcení turistických oblastí individuální automobilovou dopravou. PodrobnČji je potĜeba prozkoumat rizika vyplývající napĜ. z nedostateþnČ rychle se rozvíjející adekvátní organizaþní, Ĝídící a informaþní infrastruktury pro CR, nízké konkurenceschopnosti nČkterých ménČ atraktivních oblastí, nekoordinovaného rozvoje a nízké kvality služeb v CR, nízké míry koexistence mezi podmínkami ochrany ŽP a požadavky na rozvoj CR. V regionu soudržnosti Severovýchod v oblasti CR patĜí mezi silné stránky s vysokou dĤležitostí a vysokým vlivem pĜedevším významný pĜírodní potenciál, atraktivní území s dobrými pĜedpoklady pro rozvoj CR, pestrost rĤzných typĤ krajin a atraktivních pĜírodních lokalit, bohaté kulturnČ-historické dČdictví regionu vþetnČ památky zaĜazené do seznamu UNESCO, oblast vhodná pro celoroþní rekreaþní pobyty, sportovní aktivity. Je tĜeba udržet a rozvíjet i další silné stránky, jako napĜ.

152

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod vybudovanou základní technickou a turistickou infrastrukturu, kvalitní síĢ tradiþních pČších tras, rozvíjející se nabídku a zlepšující se kvalitu zimních stĜedisek celostátního významu aj. Matice slabých stránek ukazuje, co je potĜeba Ĝešit prioritnČ. Je to zejména nedostateþnČ využitý potenciál CR v dĤsledku nesystémové koordinace a neefektivní propagace, neodpovídající skladba a kvalita pĜevažující základní infrastruktury cestovního ruchu, absence (nebo malá nabídka) doprovodné infrastruktury a služeb (aktivit) v zimních i letních stĜediscích cestovního ruchu i mimo tato stĜediska, absence informaþního a orientaþního systému CR v nČkterých þástech turistických regionĤ, nedostatek finanþního kapitálu (soukromého i veĜejného) pro investice do CR, nízký poþet kategorizovaných a certifikovaných ubytovacích zaĜízení, nedostateþný rozvoj a uplatĖování organizace CR (destinaþní management). Dále je tĜeba Ĝešit nedokonþenou realizaci cykloturistických tras, malý poþet ucelených produktĤ cestovního ruchu, problémy s horší dostupností a nedostateþným dopravnČ-technickým infrastrukturním zázemím nČkterých turistických území a atraktivit. V souladu s principem koncentrace a pĜi snaze soustĜedit investice a netĜíštit finanþní podporu bude souþástí hodnocení projektu posouzení integrovaného pĜístupu a celkového dopadu projektu.

153


koordinace

Zvýšit kvalitu služeb cestovního ruchu a jejich efektivní

rozvoj cestovního ruchu

Zvýšit kvalitu a rozšíĜit spektrum infrastruktury pro

K o in c id e n þ n í m a tic e té m a tic k é S W O T a s p e c ific k ý c h c ílĤ - p rio rita 3 - C e s to v n í ru c h

SPECIFICKÉ CÍLE

Tab. þ. 20: Koincidenþní matice tématické SWOT a specifických cílĤ – priorita 3 Cestovní ruch

SW OT S IL N É S T R Á N K Y V ý z n a m n ý p Ĝ í r o d n í p o t e n c iá l, a t r a k t i v n í ú z e m í s d o b r ý m i p Ĝ e d p o k la d y p r o r o z v o j c e s t o v n í h o r u c h u , p e s t r o s t r Ĥ z n ý c h t y p Ĥ k r a jin a a t r a k t iv n í c h p Ĝ í r o d n í c h lo k a lit ( v o d n í p lo c h y a t o k y , s k a ln í m Č s t a , c h r á n Č n á ú z e m í . . . )

XX

XXX

O b la s t v h o d n á p r o c e l o r o þ n í r e k r e a þ n í p o b y t y a s p o r t o v n í a k t i v i t y

XXX

XXX

V y b u d o v a n á z á k la d n í t e c h n i c k á a t u r is t i c k á in f r a s t r u k t u r a ( h o t e l y , p e n z i o n y , z a Ĝíz e n í p r o s p o rto v n í v y ž ití, z n a þ e n é tra s y )

XXX

XXX

R o z v í j e jí c í s e n a b í d k a a z l e p š u j í c í s e k v a l it a z im n í c h s t Ĝ e d is e k c e lo s t á t n í h o význam u

XXX

XX

B o h a t é k u lt u r n Č - h i s t o r ic k é d Č d ic t v í r e g io n u , v þ e t n Č e x is t e n c e p a m á t k y z a Ĝ a z e n é d o s e z n a m u U N E S C O ( z á m e k v L it o m y š li )

X

XXX

C e n o v á k o n k u r e n c e s c h o p n o s t z á k la d n í c h s lu ž e b C R v m e z in á r o d n í m k o n t e x t u

X

XXX

XXX

XX

N e r o v n o m Č r n é r o z lo ž e n í i n t e n z i t y r e k r e a c e a c e s t o v n í h o r u c h u v z h l e d e m k ú r o v n i p Ĝ í r o d n í , s p o r t o v n í a k u lt u r n í n a b í d k y n a ú z e m í N U T S I I S e v e r o v ý c h o d , v e lk á d is p r o p o r c e m e z i r o z v in u t o s t í in f r a s t r u k t u r y c e s t o v n í h o r u c h u je d n o t liv ý c h lo k a li t a r e k re a þ n íc h s tĜe d is e k

XXX

XXX

N e d o s t a t e k f in a n þ n í h o k a p it á l u ( s o u k r o m é h o i v e Ĝ e j n é h o ) p r o in v e s t ic e d o C R

K v a l it n í s í Ģ t r a d iþ n í c h p Č š í c h t r a s

SLABÉ STRÁNKY

XXX

XXX

N e d o s t a t e þ n Č v y u ž it ý p o t e n c iá l c e s t o v n í h o r u c h u v d Ĥ s l e d k u n e s y s t é m o v é k o o r d in a c e a m a lé p r o p a g a c e

X

XXX

P r o b lé m y s h o r š í d o s t u p n o s t í a n e d o s t a t e þ n ý m d o p r a v n Č - in f r a s t r u k t u r n í m z á z e m í m n Č k t e r ý c h t u r is t ic k ý c h ú z e m í a a t r a k t iv it C R

XXX

XX

XX

XXX

X

XXX

N e r o v n o m Č r n á a n e o d p o v í d a j í c í k v a lit a p Ĝ e v a ž u jí c í n a b í d k y u b y t o v a c í c h a s t r a v o v a c í c h s lu ž e b , s t r u k t u r a n e o d p o v í d a jí c í p o p t á v c e

XXX

XX

A b s e n c e ( n e b o m a lá n a b í d k a ) d o p r o v o d n é i n f r a s t r u k t u r y a s lu ž e b ( a k t iv it ) v z im n í c h i le t n í c h s t Ĝ e d is c í c h c e s t o v n í h o r u c h u

XXX

XX

X

XXX

N íz k á v ý tČ ž n o s t u b y to v a c íc h k a p a c it

XXX

XX

N e d o k o n þ e n á r e a l iz a c e c y k l o t u r is t ic k ý c h t r a s ( n e u c e le n ý s y s t é m c y k l o t r a s , a b s e n c e s lu ž e b n a c y k lo t r a s á c h , n e k v a l it n í p o v r c h y v y u ž í v a n ý c h k o m u n ik a c í )

XXX

XX

N í z k ý p o þ e t k a t e g o r iz o v a n ý c h a c e r t if i k o v a n ý c h u b y t o v a c í c h z a Ĝ í z e n í

XXX

XX

X

XXX

XX

XXX

R o z v o j n o v ý c h fo re m c e s to v n íh o ru c h u

XXX

XXX

N a r Ĥ s t a j í c í z á j e m t u r is t Ĥ o n o v é , s p e c if ic k é p r o d u k t y c e s t o v n í h o r u c h u

XXX

XXX

V y u ž it í d o b r é h o jm é n a z n á m ý c h z im n í c h s t Ĝ e d is e k p r o r o z š í Ĝ e n í c e l k o v é n a b í d k y p r o d u k t u „ z im n í t u r is t ik a “

XXX

XXX

M a lý p o þ e t u c e le n ý c h p r o d u k t Ĥ c e s t o v n í h o r u c h u N e d o s t a t e þ n ý r o z v o j a u p l a t Ė o v á n í o r g a n i z a c e c e s t o v n í h o r u c h u ( d e s t in a þ n í h o m a n a g e m e n tu )

A b s e n c e in f o r m a þ n í h o a o r ie n t a þ n í h o s y s t é m u c e s t o v n í h o r u c h u v n Č k t e r ý c h þ á s t e c h t u r is t ic k ý c h r e g i o n Ĥ

A b s e n c e p r o f e s n í c h s d r u ž e n í p o d n ik a t e lĤ v C R

P ě ÍL E Ž IT O S T I Z v ý š e n í a t r a k t iv i t y ý R ja k o d e s t i n a c e m e z in á r o d n í h o C R

154


R o z v o j p Ĝ e s h r a n iþ n í s p o lu p r á c e v o b la s ti C R

XX

XX

V y tv o Ĝ e n í fu n k þ n íh o s y s té m u k o o r d in a c e a k tiv it v C R , z a lo ž e n é h o n a v z á je m n é s p o lu p r á c i k r a jĤ , s o u k r o m é i s tá tn í s fé r y , z á jm o v ý c h a p r o fe s n íc h o r g a n iz a c í

XX

XX

X

XXX

XXX

XXX

R Ĥ s t z á jm u z e s tr a n y tu r is tĤ o v y u ž ití k u ltu r n íc h s p e c ifik r e g io n Ĥ ( tr a d iþ n í Ĝ e m e s la , lid o v é k u ltu r y ) R o z v o j k o n g r e s o v é a in c e n tiv n í tu r is tik y

X

XXX

D ifú z e n á v š tČ v n ík Ĥ P r a h y d o o s ta tn íc h k r a jĤ ý R

XX

XX

Z v ý š e n í k u ltu r n íh o v ý z n a m u a v y u ž ití k u ltu r n íc h p a m á te k p r o r o z v o j c e s to v n íh o ru c h u

XX

XX

V y u ž ít p r in c ip Ĥ tr v a lé u d r ž ite ln o s ti p r o v Č tš í p Ĝ ita ž liv o s t a k o n k u r e n c e s c h o p n o s t tu r is tic k ý c h r e g io n Ĥ , p o s tu p n ý p Ĝ e c h o d z c e r tifik a c e k v a lity n a d a lš í s tu p e Ė – c e r tifik a c i e k o lo g ic k o u

XX

XX

O d liv þ á s ti z a h r a n iþ n í p o p tá v k y v d Ĥ s le d k u n e n a le z e n í o d p o v íd a jíc í n a b íd k y ( u b y to v á n í, s tr a v o v á n í, k o m p le x n í p r o d u k ty c e s to v n íh o r u c h u ) a k v a lity z e s tr a n y s u b je k tĤ a n g a ž o v a n ý c h v c e s to v n ím r u c h u

XXX

XXX

N e k o o r d in o v a n ý r o z v o j a n íz k á k v a lita s lu ž e b v c e s to v n ím r u c h u ( n e d o s ta te þ n á n a b íd k a u b y to v a c íc h a g a s tr o n o m ic k ý c h s lu ž e b )

XXX

XXX

N íz k á k o n k u r e n c e s c h o p n o s t n Č k te r ý c h m é n Č a tr a k tiv n íc h o b la s tí

XXX

XXX

Z h o r š o v á n í s ta v u h is to r ic k ý c h o b je k tĤ a tu r is tic k é in fr a s tr u k tu r y z d Ĥ v o d u je jic h n e d o s ta te þ n é h o fin a n c o v á n í

XXX

XX

N e js o u g a r a n to v á n y d lo u h o d o b é fin a n þ n í to k y ( z d r o je ) d o r o z v o je C R

XXX

XXX

Z a h lc e n í tu r is tic k ý c h o b la s tí in d iv id u á ln í a u to m o b ilo v o u d o p r a v o u z a n e d b á n ím p o d p o r y v e Ĝ e jn é d o p r a v y , z e jm é n a ž e le z n iþ n í

XXX

X

P Ĝ e tíž e n í v y h lá š e n ý c h z im n íc h i le tn íc h s tĜ e d is e k

XXX

X

N e d o s ta te þ n Č r y c h le s e r o z v íje jíc í a d e k v á tn í o r g a n iz a þ n í, Ĝ íd íc í a in fo r m a þ n í in fr a s tr u k tu r a p r o c e s to v n í r u c h

XXX

XXX

N íz k á m ír a k o e x is te n c e m e z i p o d m ín k a m i o c h r a n y ž iv o tn íh o p r o s tĜ e d í a p o ž a d a v k y n a r o z v o j c e s to v n íh o r u c h u

XXX

XX

X XX

XXX XX

R o z š íĜ e n í n a b íd k y s lu ž e b k u ltu r n íc h in s titu c í p r o r o z v o j c e s to v n íh o r u c h u

O HROŽENÍ

P o k r a þ u jíc í a b s e n c e s k u te þ n é n á r o d n í s tr a te g ie C R Ú b y te k tr v a le b y d líc íc h o b y v a te l z k r a jin n Č a tu r is tic k y n e jh o d n o tn Č jš íc h o b la s tí Legenda: V a z b a : X - v e lm i s la b á a ž s la b á , X X - s tĜ e d n í a ž s iln á , X X X - v e lm i s iln á

6.5.D

Oblast podpory 3.1: Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR

Tato oblast podpory rozvíjí specifický cíl Zvýšit kvalitu a rozšíĜit spektrum infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu. Smyslem oblasti podpory je v prvé ĜadČ zkvalitnit stávající potenciál základní infrastruktury v regionu. V rámci níže uvedených aktivit budou podpoĜeny projekty smČĜující ke zvyšování standardu a rozšíĜení nabídky ubytovacích a stravovacích zaĜízení a návazných služeb v pĜíslušných turistických regionech na území regionu soudržnosti Severovýchod. Oblast podpory je zamČĜena také na podporu zkvalitĖování a rozšiĜování širokého spektra standardních i doposud nestandardních prvkĤ doprovodné infrastruktury, které pĜispívají k atraktivitČ území z hlediska cestovního ruchu. Ke zvýšení atraktivity regionu bude pĜispívat i podpora revitalizace kulturnČ-historických a technických památek, které mají jasnČ definovatelnou vazbu na rozvoj CR. Nedílnou souþástí je rovnČž zajištČní lepší dopravní pĜístupnosti do turistických stĜedisek a k atraktivitám CR vþetnČ zajištČní nezbytného technického zázemí. VeĜejnou podporu v rámci této oblasti podpory je vhodné smČĜovat pĜedevším do oblastí, kde je málo diverzifikovaný potenciál pro ekonomický rozvoj a pĜitom zároveĖ vysoký potenciál pro rozvoj CR. Vzhledem k trendĤm na stranČ poptávky na trhu cestovního ruchu a k rozvoji netradiþních forem a atraktivit cestovního ruchu nelze a není vhodné pĜedem striktnČ vymezovat konkrétní území pro smČĜování podpory. V tČchto pĜípadech je odĤvodnČná i forma pĜímé podpory soukromým subjektĤm, a to zejména do oblasti zkvalitĖování infrastruktury pro CR. Podpora bude prioritnČ zamČĜena na projekty vzniklé na bázi integrovaného pĜístupu.

155

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod 6.5.D.1 Specifikace oblasti podpory x x x x x

Modernizace a zvyšování kapacit základní infrastruktury cestovního ruchu Obnova a rozvoj doprovodné infrastruktury pro cestovní ruch Podpora revitalizace kulturnČ-historických a technických památek s cílem zvýšit atraktivitu území z hlediska CR Podpora zajištČní dostupnosti turistických atraktivit Tvorba produktĤ a propagace infrastruktury CR podporované v rámci dané oblasti podpory


Kvalitní infrastruktura a široké spektrum služeb pro rozvoj cestovního ruchu v regionu

Operaþní cíle: x x x x

6.5.E

Vysoká kvalita a dostaþující kapacita základní infrastruktury cestovního ruchu Rozvinutá doprovodná infrastruktura pro cestovní ruch na území regionu Dobrá dostupnost turisticky atraktivních míst a památek pro návštČvníky Využití atraktivit a specifik regionu prostĜednictvím široké nabídky produktĤ cestovního ruchu

Oblast podpory 3.2: Marketingové a koordinaþní aktivity v oblasti CR

Tato oblast podpory rozvíjí specifický cíl Zvýšit kvalitu služeb cestovního ruchu a jejich efektivní koordinace. Smyslem je v prvé ĜadČ zefektivnit stávající systémy marketingu a koordinace rozvoje cestovního ruchu. Podpora v rámci této oblasti se bude týkat pĜedevším þinnosti a rozvoje organizací cestovního ruchu (destinaþního managementu), realizace partnerství (PPP) v cestovním ruchu a podpory marketingových aktivit CR. Nedílnou souþástí je rovnČž podpora budování, rozvoje a vzájemného propojování informaþních systémĤ v turistických regionech na území regionu soudržnosti Severovýchod. V rámci níže uvedených aktivit budou také podpoĜeny projekty zamČĜené na zpracování rĤzných podkladových materiálĤ analytického nebo koncepþního charakteru nezbytných pro plánování v oblasti rozvoje cestovního ruchu. Tato oblast podpory je také logicky provázána prostĜednictvím aktivity týkající se zavádČní nových produktĤ a programĤ CR s Oblastí podpory 3.1. ObdobnČ jako u Oblasti podpory 3.1 je i pĜes deklarovanou plošnou podporu v rámci celého území vhodné veĜejnou podporu v rámci této oblasti smČĜovat pĜedevším do území, kde je málo diverzifikovaný potenciál pro ekonomický rozvoj a pĜitom zároveĖ vysoký potenciál pro rozvoj CR. ObdobnČ jako u Oblasti podpory 3.1 však nelze a není vhodné pĜedem striktnČ vymezovat konkrétní území pro smČĜování podpory. V rámci této oblasti podpory lze také dosáhnout významného rozvojového efektu pomocí níže uvedených „mČkkých“ forem podpory zejména u území s diverzifikovaným potenciálem ekonomického rozvoje, kde není CR klíþovým zdrojem rĤstu. Relevantní pro tato území jsou zejména podporované aktivity realizovatelné v rámci organizace CR destinaþního managementu (analýza poptávky, marketing, nabídka produktĤ apod). Podpora bude prioritnČ zamČĜena na projekty vzniklé na bázi integrovaného pĜístupu.

6.5.E.1 Specifikace oblasti podpory x x x x x

Podpora zpracování analytických a koncepþních materiálĤ v oblasti CR Podpora vzniku a þinnosti organizací CR a podpora partnerství v cestovním ruchu Marketingová podpora cestovního ruchu Budování a rozvoj informaþních systémĤ CR Podpora produktĤ a programĤ CR


Trvalý zájem turistĤ o region zajištČný koordinovaným rozvojem a propagací místních produktĤ cestovního ruchu

156


Operaþní cíle: x x x

Kvalitní marketing a propagace produktĤ cestovního ruchu v regionu FunkþnČ provázané informaþní systémy a koordinace cestovního ruchu v regionu Efektivní zavádČní nových atraktivních produktĤ cestovního ruchu

6.5.F


Kategorie pomoci ze strukturálních fondĤ pro programovací období 2007 - 2013 jsou stanoveny pĜílohou þ. II. provádČcího naĜízení o detailních pravidlech pro aplikaci obecného naĜízení a sestávají z vČcného vymezení zpĤsobilé oblasti podpory a pĜíslušného kódu. Každá oblast podpory mĤže zahrnovat jednu nebo více kategorií v závislosti na specifických / operaþních cílech oblasti podpory. Kategorie 24 55 56 57 58

6.5.G

Název Cyklistické stezky Propagace pĜírodního bohatství Ochrana a rozvoj pĜírodního dČdictví Jiná podpora zlepšení služeb cestovního ruchu Ochrana a zachování kulturního dČdictví

Forma podpory

Nevratná pĜímá pomoc (dotace). Míra spolufinancování z prostĜedkĤ EU(SF) bude v novém programovém období 2007 - 2013 vztahována pouze ke zpĤsobilým veĜejným výdajĤm. Výše podpory ze strukturálních fondĤ (ERDF) mĤže dosáhnout až 85 % celkových veĜejných zpĤsobilých výdajĤ projektĤ. V pĜípadech, kdy projekt bude zakládat veĜejnou podporu ve smyslu þl. 87 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského spoleþenství, bude aplikováno naĜízení Komise þ. 1628/2006 ze dne 24.10.2006 o použití þlánku 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiþní podporu. Dle regionální mapy intenzity veĜejné podpory schválené pro ýeskou republiku na období 2007 – 2013 nepĜesáhne maximální intenzita poskytnuté podpory 40% zpĤsobilých výdajĤ pro velké podniky, 50% pro stĜední podniky a 60% pro malé podniky. V urþitých pĜípadech je také možné aplikovat naĜízení (ES) þ. 1998/2006 o použití þlánkĤ 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis. Aby byla zajištČno vyšší soustĜedČní investic a zabránilo se tĜíštČní finanþních prostĜedkĤ, budou podporovány jen projekty s minimální výší celkových zpĤsobilých výdajĤ dle následující tabulky: Oblast podpory 3.1. – Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu 3.2. – Marketingové a koordinaþní aktivity v oblasti cestovního ruchu

6.5.H

Minimální výše CZV (mil. CZK) 5 1

Typ podpory


6.5.I



157


6.5.J x x x x x x x

PĜíjemci Kraje Obce Organizace zĜizované nebo zakládané kraji a obcemi Dobrovolné svazky obcí Nestátní neziskové organizace Zájmová sdružení právnických osob Podnikatelské subjekty


6.5.K x x x x

6.5.L

Cílové skupiny Obyvatelé regionu a pracující v regionu Domácí i zahraniþní návštČvníci regionu a turisté Místní podnikatelé a subjekty zajišĢující služby Subjekty pĤsobící v neziskovém sektoru, profesní sdružení, obce a svazky obcí

Velké projekty

V regionu soudržnosti Severovýchod nejsou uvažovány.

6.5.M


Operaþní program je financován pouze z ERDF. KĜížové financování dává možnost doplĖkovým zpĤsobem v rámci stanoveného limitu na prioritní osu financovat opatĜení (aktivity) spadající do oblasti ESF, pokud jsou taková opatĜení (aktivity) nezbytná pro uspokojivé provádČní projektu a pĜímo s ním souvisí. PĜi aplikaci kĜížového financování bude postupováno v souladu s „Pokyny pro kĜížové financování na programové období 2007 – 2013“ vydanými na národní úrovni tak, aby byla dodržena pĜíslušná ustanovení naĜízení ES. V oblasti podpory 3.2 Marketingové a koordinaþní aktivity v oblasti cestovního ruchu je podpora je smČĜována do této prioritní osy: KĜížové financování mĤže být využito na aktivity: o

vzdČlávací aktivity související s potĜebou rozvoje lidských zdrojĤ v oblasti cestovního ruchu (pĜedevším vzdČlávání aktérĤ cestovního ruchu)

V souþinnosti s - OP LZZ , oblast podpory 1.1 Zvýšení konkurenceschopnosti podnikĤ

Již v žádosti o poskytnutí dotace si žadatel zvolí možnost kĜížového financování, resp. aktivity, které budou v rámci kĜížového financování realizovány. PotĜebnost a relevance tČchto aktivit bude posouzena pĜi hodnocení projektu a v pĜípadČ, že budou odsouhlaseny a projekt vybrán k financování, bude finanþní alokace na tyto aktivity uvedena ve smlouvČ o poskytnutí dotace. Vývoj þerpání v rámci kĜížového financování žadatel uvede v každé monitorovací zprávČ s žádostí o platbu, kde bude sledováno nepĜekroþení stanoveného limitu pĜíspČvku Spoleþenství.

158


6.5.N


Prioritní osa 3 Cestovní ruch ROP Severovýchod má vazbu na tyto celostátnČ þi regionálnČ zamČĜené operaþní programy: Integrovaný operaþní program Spoleþným tématem ROP Severovýchod a Integrovaného operaþního programu je podpora Ĝízení a managementu cestovního ruchu, zavádČní standardĤ, propagace, rozvoj produktĤ a marketingové podpory cestovního ruchu. Zatímco tČžištČ intervencí ROP Severovýchod spoþívá v aktivitách pouze s regionálním dopadem, IOP soustĜećuje svou pozornost na projekty nadregionálního, národního, pĜíp. mezinárodního charakteru. Další oblastí podpory IOP s vazbou na cestovní ruch je Národní podpora využití potenciálu kulturního dČdictví. Jedná se o budování a modernizaci objektĤ sloužících k ochranČ, uchování a dalšímu využití kulturního dČdictví, tvorbu nových produktĤ z této oblasti a prezentaci kulturního bohatství s využitím pro cestovní ruch. IOP také podporuje komplexní obnovu a využití sítí kulturních památek s potenciálem pro cestovní ruch ležících na území více NUTS II. OP ýeská republika – Polská republika 2007 - 2013 Operaþní program ýeská republika – Polská republika 2007 – 2013 je zamČĜen na využití historického a kulturního dČdictví a rozvoj kulturní infrastruktury a služeb v pĜíhraniþní oblasti, þímž doplní obdobné aktivity ROP Severovýchod , jež jsou zamČĜeny dovnitĜ regionu. Rozdíl mezi tČmito programy spoþívá zejména v odlišném teritoriálním zamČĜení podpor. OP Svobodný stát Sasko – ýeská republika 2007- 2013 Operaþní program Svobodný stát Sasko – ýeská republika 2007 – 2013 je zamČĜen na rozvoj potenciálu cestovního ruchu v oblasti vytváĜení marketingových strategií a kooperací. ROP Severovýchod obsahuje obdobné zamČĜení v oblasti marketingových a koordinaþních aktivit, které jsou zacíleny na využití potenciálu cestovního ruchu v celém regionu. Rozdílnost obou programĤ spoþívá v teritoriálním zamČĜení podpor. EAFRD - Program rozvoje venkova Z EAFRD je prostĜednictvím Programu rozvoje venkova (PRV) podporována infrastruktura pro cestovní ruch pro zaþínající podnikatele s podnikatelskou historií kratší než 2 roky a s místem realizace projektu v obcích do 2 000 obyvatel. Podpory jsou zamČĜeny na stavební obnovu a výstavbu ubytovacích a stravovacích zaĜízení s malou kapacitou, zaĜízení pro sportovní využití, budování turistických stezek. Nedílnou souþástí je podpora nákupu technologií a zaĜízení, vybavení, poþítaþĤ, ale i vypracování marketingových studií ad. ROP Severovýchod je tématicky zamČĜen obdobnČ v oblasti modernizace a zvyšování kapacit základní a doprovodné infrastruktury pro podnikatele s dvouletým uzavĜeným úþetním obdobím a podnikatele s podnikatelskou historií kratší než 2 roky a místem realizace projektu v obcích nad 2 000 obyvatel. Výše investiþních výdajĤ na 1 projekt není omezena. V oblasti zachování kulturního dČdictví se PRV zamČĜuje na investice v obcích do 500 obyvatel, zatímco v ROP Severovýchod je podpora zamČĜena na investice v obcích nad 500 obyvatel

6.5.O

Finanþní plán


159


6.6

Prioritní osa 4: Rozvoj podnikatelského prostĜedí

Prioritní osa je koncipována jako dĤležitý nástroj dosažení globálního a specifického cíle ROP Severovýchod v oblasti zvyšování atraktivity regionu pro podnikání a investice. Jednotlivé oblasti veĜejných intervencí jsou zamČĜeny zejména na zlepšování podnikatelského prostĜedí formou podpory investic do infrastruktury, rozvoje spolupráce firem a vzdČlávacích institucí a úĜadĤ práce a podpory inovaþních aktivit. VeĜejné intervence prioritní osy pĜispČjí k obnovČ a zlepšení využitelnosti stávajících zanedbaných a nevyužitých objektĤ a areálĤ vhodných pro podnikatelské využití. PĜínosy prioritní osy lze spatĜovat i v oblasti zvyšování zamČstnanosti absolventĤ vzdČlávacích institucí formou získávání praktických znalostí a dovedností. Nezanedbatelný pozitivní vliv na rĤst prosperity regionu bude mít zvýšený poþet inovaþních aktivit, prostĜednictvím kterých bude zvýšena výkonnost a konkurenceschopnost všech subjektĤ angažujících se v oblasti komercionalizace výstupĤ vČdy, výzkumu a vývoje. Prioritní osa Rozvoj podnikatelského prostĜedí svým zamČĜením pĜispČje k naplnČní hned nČkolika priorit NSRR Obr. þ. 22: Priority NSRR a zamČĜení prioritní osy 4 Rozvoj podnikatelského prostĜedí










VzdČlávání

Podp. kapacit výzkumu a vývoje a inov.



Priority NSRR

Prioritní osa 4 Rozvoj podnikatelského prostĜedí

6.6.A

Výchozí stav

Region soudržnosti Severovýchod je obecnČ hodnocen jako prĤmyslovČ-zemČdČlský region s velkým potenciálem rozvoje služeb. Pro ekonomický rozvoj v posledních letech je pĜíznaþný rĤst podílu zahraniþních investic na hodnotách hlavních makroekonomických ukazatelĤ. V souþasnosti je motorem ekonomiky odvČtví výroby dopravních prostĜedkĤ, výroba elektrických a optických pĜístrojĤ, kovozpracující prĤmysl, potravináĜský prĤmysl, výroba strojĤ a zaĜízení a gumárenský a plastikáĜský prĤmysl. Na ústupu je tradiþní textilní a odČvní prĤmysl. Makroekonomické hodnocení regionu však zastírá existenci významných regionálních disparit. Na jedné stranČ existují aglomerace krajských mČst s dobrou infrastrukturou, kvalifikovanou pracovní silou a poþetným zastoupením podnikatelských subjektĤ v progresivních prĤmyslových odvČtvích a službách, na druhé stranČ periferní venkovské oblasti se špatným dopravním spojením, nedostateþnou technickou infrastrukturou a horší sociální a vzdČlanostní skladbou obyvatelstva a silnČ podprĤmČrnou podnikatelskou aktivitou, jež se promítají do vysoké míry nezamČstnanosti. Restrukturalizace ekonomiky v devadesátých letech minulého století pĜinesla s sebou útlum nČkterých odvČtví (textilní, odČvní a kožedČlný prĤmysl, þásteþnČ i skláĜství) a úpadek Ĝady firem. Tento vývoj byl pĜíþinou vzniku celé Ĝady nevyužívaných a zanedbaných objektĤ a areálĤ (brownfields), které ztratily své pĤvodní využití, jsou opuštČné a jen snižují atraktivitu mČst a obcí. Regenerace a revitalizace

160

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod tČchto nemovitostí si vyžádá znaþné investice, ty však pĜispČjí ke znovuobnovení funkþního využití tČchto nemovitostí a následnému rozvoji nových aktivit a zvýšení zamČstnanosti. PrĤmysl zaujímá stále rozhodující pozici v regionu. Vedle zavedených velkých firem se v posledním období na trhu þím dál více uplatĖují drobné, malé a stĜední podniky (MSP), které formují zdravé podnikatelské prostĜedí a jsou stabilizujícím prvkem ekonomického prostĜedí. Zejména MSP zmírĖují dĤsledky strukturálních zmČn, vytváĜejí podmínky pro vývoj a zavádČní nových technologií, rychleji se adaptují na požadavky a výkyvy trhu, které nejsou pro vČtší podniky zajímavé. Možnost plného využití potenciálu MSP v ekonomice je závislé na prostĜedí, kterým jsou obklopeny. Mezi negativnČ pĤsobící faktory patĜí jejich malá ekonomická síla, obtížný pĜístup ke kapitálu, horší pĜístup k odbornému vzdČlávání, nižší dostupnost potĜebných informací a poradenských služeb, dumpingové ceny dováženého zboží, konkurence obchodních ĜetČzcĤ vytváĜených kapitálovČ silnými firmami. Problematickou oblastí podnikání nejen MSP je nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, zejména mladých absolventĤ škol a uþilišĢ. Firmy tak pĜicházejí o mladou perspektivní pracovní sílu, mladí lidé ztrácejí možnost získat první pracovní návyky a možnost pozdČjšího kvalitního profesního uplatnČní. ěešení tohoto problému spoþívá v podpoĜe úþinné a efektivní spolupráce firem, vzdČlávacích institucí a úĜadĤ práce s cílem zvýšit pracovní uplatnČní absolventĤ škol cestou praktické výuky a získávání využitelných znalostí a dovedností. RĤst výkonnosti a konkurenceschopnosti regionu spoþívá v podstatnČ rozsáhlejším komerþním využití výstupĤ vČdy, výzkumu a vývoje cestou inovací produktĤ, služeb procesĤ apod. ObecnČ dochází k malému využití potenciálu, který region zcela urþitČ má v této oblasti. VČtšímu využití brání nízká míra spolupráce klíþových aktérĤ z Ĝad vysokých škol, výzkumných a vývojových organizací a firem. ěešením je vytvoĜení inovaþních strategií, které by analyzovaly souþasný stav, na základČ spolupráce klíþových regionálních aktérĤ udaly smČr budoucí spolupráce a byly jedním ze zdrojĤ, které by daly vzniknout pilotním inovaþním projektĤm, které by nastartovaly inovace v regionu v podstatnČ vČtším rozsahu než jak je tomu v souþasnosti. Tyto aktivity by mČly postupnČ vést k rĤstu angažovanosti dalších subjektĤ a vytvoĜit tak pĜedpoklady pro rĤst výkonnosti a konkurenceschopnosti regionu v tČch oblastech, ve kterých má již dnes pĜedpoklady pro využití rĤstových možností. ZdĤvodnČní veĜejné intervence PotĜeba veĜejné intervence je v této oblasti dĤležitá zejména z dĤvodu nutnosti odstranČní, resp. alespoĖ þásteþného potlaþení regionálních a strukturálních (odvČtvových) disparit v oblasti trhu práce, snížení vysoké míry nezamČstnanosti formou nepĜímé podpory rozvoje malého a stĜedního podnikání. Podpora není teritoriálnČ omezena, a bude smČrována do tČch oblastí a tČm pĜíjemcĤm, kteĜí zajistí efektivní využití veĜejných prostĜedkĤ a maximální spoleþenský pĜinos pro region.

6.6.B 6.6.B.1

Globální cíl a specifické cíle prioritní osy Globální cíl prioritní osy Rozvoj podnikatelského prostĜedí

Zvýšit atraktivitu regionu pro podnikání a investice Cílem je prosperující region s kvalitním podnikatelským prostĜedím, kvalitní podnikatelskou infrastrukturou pro malé a stĜední podniky, a úþinnou a efektivní spoluprácí firem a vzdČlávacích institucí vytváĜející podmínky pro vznik nových pracovních pĜíležitostí. Prioritní osa Rozvoj podnikatelského prostĜedí vychází ze specifických cílĤ ROP Severovýchod . Je zamČĜena na podnikatelskou infrastrukturu a na podporu spolupráce firem a vzdČlávacích institucí jako nezbytných podmínek rozvoje a konkurenceschopnosti celého regionu. Prioritní osa je rozvíjena prostĜednictvím 2 specifických cílĤ, které odpovídají potĜebám ekonomiky regionu. Jejich obsah a zamČĜení vyplynuly ze socioekonomické analýzy a analýzy SWOT. PĜi jejich formulaci byly zohlednČny výsledky Národního rozvojového plánu ýR 2007 - 2013. Cíle jsou v souladu s naĜízením Evropského parlamentu a Rady (ES) þ. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení naĜízení (ES) þ. 1783/1999.

161

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod 6.6.B.2 x x

Specifické cíle prioritní osy Rozvoj podnikatelského prostĜedí

Zlepšit podnikatelskou infrastrukturu prostĜednictvím rozvoje podnikatelských nemovitostí. Zlepšit pracovní uplatnČní absolventĤ škol, lépe využít potenciál regionu v oblasti komercionalizace výstupĤ výzkumu a vývoje

Obr. þ. 23: Strom cílĤ – Prioritní osa 4: Rozvoj podnikatelského prostĜedí

GLOBÁLNÍ CÍL PRIORITNÍ OSY 4 Zvýšit atraktivitu regionu pro podnikání a investice. Zvýšit prosperitu regionu podporou rozvoje podnikatelského prostĜedí, zejména pro malé a stĜední podniky, zintenzivnČním spolupráce firem se vzdČlávacími institucemi, zkvalitnČním podnikatelské infrastruktury a vytváĜením nových pracovních pĜíležitostí

Specifický cíl

Specifický cíl

Zlepšit podnikatelskou infrastrukturu prostĜednictvím rozvoje podnikatelských nemovitostí.

Zlepšit pracovní uplatnČní absolventĤ škol, lépe využit potenciál regionu v oblasti komercionalizace výstupĤ výzkumu a vývoje

Oblast podpory 4.1

Oblast podpory 4.2

Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání

Podpora rozvoje spolupráce firem se stĜedními školami a uþilišti, dalšími regionálními vzdČlávacími institucemi a úĜady práce, rozvoj inovaþních aktivit v regionu

6.6.C

Strategie

Obsah a smČr strategie ROP Severovýchod vychází ze závČrĤ socioekonomické analýzy a analýzy SWOT regionu. Prioritní osa „Rozvoj podnikatelského prostĜedí“ se zamČĜuje na eliminaci slabých stránek regionu v oblasti tvorby pĜíznivého podnikatelského prostĜedí, které do znaþné míry spoluurþuje ekonomickou prosperitu regionu. Souþástí strategie je rovnČž snaha využít existující pĜíležitosti a stávajícího potenciálu kraje. Velkou pĜíležitostí pro povzbuzení ekonomického rozvoje regionu jsou investice do mČstských a venkovských brownfields za úþelem jejich znovuoživení pro nejrĤznČjší podnikatelské využití. Znaþnou úlohu mohou sehrát také investice do napojení prĤmyslových zón na dopravní a síĢovou infrastrukturu. Synergie tČchto oblastí podpor lze nalézt v soubČžném rĤstu podnikatelských aktivit v tČchto lokalitách, rĤstu pracovních pĜíležitostí a zlepšení využití mČstských a venkovských þástí s dopadem na jejich celkový vzhled. Vznik podnikatelských inkubátorĤ v tČchto lokalitách s sebou pĜinese zcela nové aktivity a obchodní pĜíležitosti související s inovaþními aktivitami a následným rĤstem produktivity a konkurenceschopnosti jednak firem pĤsobících v tČchto objektech, ale i firem spolupracujících na

162

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod spoleþných projektech. Výrazným impulsem pro rĤst inovaþních aktivit budou inovaþní strategie krajĤ zpracované ve spolupráci s klíþovými subjekty vČdy, výzkumu a vývoje a firmami pĤsobícími v této oblasti. V této oblasti kraje spatĜují velký potenciál pro komercionalizaci výstupĤ vČdy a výzkumu a rĤst prestiže regionu. Toto je významný dĤvod pro nasmČrování zájmu krajských reprezentací na tuto oblast. Region již dnes þelí rizikĤm souvisejícím s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil, zejména v technických oborech, což se v blízké budoucnosti mĤže projevit v nižším ekonomickém rĤstu v dĤsledku poklesu konkurenceschopnosti produkce a služeb s nízkou pĜidanou hodnotou. Region tento problém bude Ĝešit posilováním spolupráce firem, vzdČlávacích institucí a úĜadĤ práce. Nedostatek rozvojových ploch má již dnes za následek pokles zájmu investorĤ o nČkterá území regionu s následným nepĜíznivým dopadem na pokles pracovních pĜíležitostí. Zájem investorĤ je ohrožen i v souvislosti s nízkými výdaji regionu na vČdu a výzkum, omezenými kapacitami komerþnČ realizovat výstupy výzkumu a vývoje. Absence inovaþních strategií, pĜípadnČ jejich neúþinná realizace povede zcela urþitČ k poklesu zájmu investorĤ o region. Silné stránky regionu spoþívají v dlouhodobé tradici technického know-how, v diverzifikaci prĤmyslové základny po celém území regionu a ve významném poþtu vysokých a stĜedních škol schopných „dodávat“ na trh práce kvalifikovanou pracovní sílu. NČkteré vysoké školy jsou již dnes významnými centry výzkumu a vývoje. TČchto hlavních silných stránek je možné využít v oblastech, na které se zamČĜují veĜejné intervence ROP Severovýchod . Slabé stránky spoþívají v pomČrnČ vysokém poþtu nevyužitých objektĤ a areálĤ, které ztratily své pĤvodní urþení. Regenerace a revitalizace tČchto nemovitostí si vyžádá obrovské investice. Z hlediska využitelnosti ploch urþených pro podnikatelské aktivity existuje problém s jejich využitelností z hlediska jejich pĜipravenosti pro „okamžité“ využití, což má výrazný dopad na snížený zájem firem o vstup do regionu. To se projevuje zejména v jeho odlehlých þástech, nebo v územích s vysokou mírou nezamČstnanosti. Velmi významnou slabou stránkou je absence nebo velmi nízká míra spolupráce vysokých škol a firem v oblasti komercionalizace výstupu výzkumu a vývoje. Tento nedostatek znaþnČ oslabuje potenciál výrobních firem a poskytovatelĤ služeb dodávat na trh produkty a služby s vysokou pĜidanou hodnotou. Synergie s ostatními operaþními programy VeĜejné intervence ROP Severovýchod se v prioritní ose Rozvoj podnikatelského prostĜedí zamČĜují na ty oblasti, ve kterých lze vysledovat synergie spoþívající ve využití efektĤ ze spolupráce veĜejného a soukromého sektoru. Regionální veĜejné intervence jsou souþástí celé soustavy operaþních programĤ ýR, a i pĜes odlišné tématické zamČĜení bude v koneþném dĤsledku docházet k pozitivnímu vícenásobnému dopadu. Tematicky nejbližším je operaþní program Podnikání a inovace, jehož intervence jsou zamČĜeny na vznik firem, technologický rozvoj, snižování energetické nároþnosti, inovaþní aktivity, vzdČlávání a poradenství. Dalším operaþním programem, ve kterém lze spatĜovat aktivity související s podnikáním, je VzdČlávání pro konkurenceschopnost a Lidské zdroje a zamČstnanost. SpolupĤsobením tČchto programĤ lze zvýšit pĜínosy veĜejných podpor a efektivnČ využít nabízené finanþní zdroje strukturálních fondĤ. V souladu s principem koncentrace a pĜi snaze soustĜedit investice a netĜíštit finanþní podporu bude souþástí hodnocení projektu posouzení integrovaného pĜístupu a celkového dopadu projektu.

163


praktických dovedností.

v praxi formou zaškolení a osvojení

Zlepšit pracovní uplatnČní absolventĤ škol

nemovitostí.

infrastrukturu podnikatelskou Zlepšit

SPECIFICKÉ CÍLE

K o in c id e n þ n í m a tic e té m a tic k é S W O T a s p e c ific k ý c h c ílĤ - p r io r ita 4 - R o z v o j p o d n ik á n í a in o v a c í

prostĜednictvím rozvoje podnikatelských

Tab. þ. 21: Koincidenþní matice tématické SWOT a specifických cílĤ – priorita 4 Rozvoj podnikání a inovace

SW OT S IL N É S T R Á N K Y D lo u h o d o b á tra d ic e te c h n ic k é h o k n o w -h o w d ík y tra d ic i s tro jíre n s k é h o , c h e m ic k é h o , s k lá Ĝs k é h o a e le k tro te c h n ic k é h o p rĤ m y s lu

X

XX

E x is te n c e v y s o k ý c h š k o l te c h n ic k é h o z a m Č Ĝe n í v re g io n u s v Č d e c k o v ý z k u m n ý m p o te n c iá le m p ro ro z v o j in o v a þ n íh o p o d n ik á n í

X

XX

XX

X

X

XX

V y s o k á þ e tn o s t p rĤ m y s lo v ý c h a n e p rĤ m y s lo v ý c h b ro w n fie ld s , p ro b le m a tic k é v y u ž ití s ta rý c h p rĤ m y s lo v ý c h a re á lĤ a b ý v a lý c h v o je n s k ý c h p ro s to rĤ

XXX

X

N e d o s ta te þ n Č p Ĝip ra v e n é a z a in v e s to v a n é ro z v o jo v é p lo c h y p ro p o d p o ru in v e s tic

D o s ta te þ n á d iv e rz ifik a c e p rĤ m y s lo v é z á k la d n y s v ý ra z n ý m p o d íle m m a lý c h a s tĜe d n íc h fire m a je jic h re la tiv n Č ro v n o m Č rn é z a s to u p e n í v re g io n u V ý z n a m n é z a s to u p e n í a rĤ s t p o þ tu p o d n ik Ĥ s e z a h ra n iþ n í m a je tk o v o u ú þ a s tí a z a h ra n iþ n íc h fire m

SLAB É STR ÁN K Y

XXX

X

N e s o u la d a n e d o s ta te þ n á p ro v á z a n o s t p ro fe s n í p Ĝíp ra v y s trh e m p rá c e – p Ĝe trv á v a jíc í n e d o s ta te k te c h n ic k ý c h o d b o rn ík Ĥ z e jm é n a v e s tro jíre n s tv í a IT

X

XXX

N e d o s ta te þ n é p ro p o je n í a s p o lu p rá c e v Č d e c k é h o p o te n c iá lu v y s o k ý c h š k o l a p rĤ m y s lo v ý c h p o d n ik Ĥ a fire m v re g io n u

X

XXX

N e d o s ta te þ n Č ro z v in u tý s e k to r tz v . s tra te g ic k ý c h s lu ž e b (IT , e -b u s in e s s , m a rk e tin g , ro z v o j lid s k ý c h z d ro jĤ )

X

XXX

XXX

X

XXX

X

XXX

XX

XXX

XX

R o z v o j p o d n ik á n í v o b la s ti IT , e -b u s in e s s , p o d p o ra n o v ý c h te c h n o lo g ií s c íle m z v ý š it k o n k u re n c e s c h o p n o s t p o d n ik a te ls k é s fé ry

X

X

V y tv á Ĝe n í a ro z š iĜo v á n í k la s trĤ n a p o d p o ru s p o lu p rá c e o b o ro v Č p Ĝíb u z n ý c h s u b je k tĤ s c íle m u s n a d n Č n í e x p a n z e n a z a h ra n iþ n í trh y

X

X

V y u ž ití p Ĝíz n iv é h o im a g e re g io n u S e v e ro v ý c h o d ja k o re g io n u s k v a lifik o v a n ý m i, a le re la tiv n Č le v n ý m i lid s k ý m i z d ro ji p ro p Ĝilá k á n í o d p o v íd a jíc íc h in v e s tic a a k tiv it

X

XX

XX

X

N e d o s ta te k k v a lifik o v a n ý c h p ra c o v n íc h s il v re g io n u , v š e o b e c n ý p o k le s z á jm u o te c h n ic k é o b o ry n e d o s ta te þ n é p ro v á z á n í s y s té m u v z d Č lá v á n í s p o tĜe b a m i p rĤ m y s lu ; o d liv a b s o lv e n tĤ te rc iá rn íh o v z d Č lá v á n í d o jin ý c h te rito rií (z e jm é n a P ra h y ) – o s la b o v á n í in te le k tu á ln í z á k la d n y re g io n u

X

XXX

N íz k á ú ro v e Ė p o d p o ry v Č d y , v ý z k u m u a in o v a c í a z a v á d Č n í v ý s le d k Ĥ v Č d e c k é a in o v a þ n í þ in n o s ti d o p ra x e ; n e d o s ta te þ n ý rĤ s t p ro d u k tiv ity p rá c e a tím i m e z d v re g io n u s n e g a tiv n ím i d Ĥ s le d k y n a ž iv o tn í ú ro v e Ė o b y v a te ls tv a

X

XX

XXX

X

E x is te n c e h o s p o d á Ĝs k y s la b ý c h m ik ro re g io n Ĥ , z e jm é n a v e n k o v s k é h o c h a ra k te ru , s n e k v a litn í in fra s tru k tu ro u , n e d o s ta tk e m s ta b iliz o v a n ý c h p o d n ik a te ls k ý c h s u b je k tĤ a p ra c o v n íc h p Ĝíle ž ito s tí

P ě ÍL E Ž IT O S T I V y tv o Ĝe n í s y s té m u in v e s tiþ n íc h p o d p o r a p Ĝíp ra v a p lo c h a a re á lĤ p ro p Ĝíc h o d n o v ý c h in v e s to rĤ o rie n to v a n ý c h n a p ro d u k c í s v y š š í p Ĝid a n o u h o d n o to u V y u ž ití tra n s fe ru in o v a c í k e z v ý š e n í k o n k u re n c e s c h o p n o s ti v š e c h s u b je k tĤ v re g io n u ; v z n ik a ro z v o j p o d n ik a te ls k ý c h in k u b á to rĤ , te c h n o lo g ic k ý c h a v Č d e c k o te c h n ic k ý c h p a rk Ĥ R o z v o j s tra te g ic k ý c h s lu ž e b , p ro g re s iv n íc h o b o rĤ s v y s o k o u p Ĝid a n o u h o d n o to u a h ig h -te c h p rĤ m y s lu v e s p o lu p rá c i s e z a h ra n iþ n ím i s u b je k ty a firm a m i, v þ e tn Č z a p o je n í re g io n á ln í v Č d e c k o v ý z k u m n é z á k la d n y i v Č d e c k é h o a te c h n ic k é h o p o te n c iá lu v y s o k ý c h š k o l

V y u ž ití g e o g ra fic k é p o z ic e a a tra k tiv ity N U T S II S e v e ro v ý c h o d p ro u p la tn Č n í p o d n ik a te ls k ý c h a k tiv it tu z e m s k ý c h i z a h ra n iþ n íc h in v e s to rĤ

OHROŽENÍ

S n íž e n í a tra k tiv ity re g io n u p ro z a h ra n iþ n í in v e s to ry z d Ĥ v o d u n e d o s ta te þ n é h o d o p ra v n íh o n a p o je n í a n e d o s ta te þ n é p Ĝip ra v e n o s ti ro z v o jo v ý c h p lo c h ; n e d o s ta te k fin a n þ n íc h z d ro jĤ n a re p ro d u k c i a ro z v o j te c h n ic k é in fra s tru k tu ry

164

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod R Ĥ s t n e za m Č s tn a n o s ti, z e jm é n a d lo u h o d o b é v d Ĥ s le d k u n e d o k o n þ e n é re s tru k tu ra liz a c e p o d n ik Ĥ a je jic h n ízk é k o n k u re n c e s c h o p n o s ti n a e v ro p s k é m trh u a p Ĝe s u n u zá jm u z a h ra n iþ n íc h i d o m á c íc h fire m s je d n o d u c h o u výro b o u z a le v n o u p ra c o vn í s ilo u d o jin ý c h te rito rií N e d o s ta te þ n ý ro zv o j m a lýc h a s tĜe d n íc h p o d n ik Ĥ v s e k u n d á rn ím a te rc iá ln ím s e k to ru ; s n íže n í s c h o p n o s ti m ís tn íh o trh u a b s o rb o v a t v h o d n o u p ra c o v n í s ílu

XX

XXX

X

XX

Legenda: V a zb a : X - ve lm i s la b á a ž s la b á , X X - s tĜe d n í a ž s iln á , X X X - ve lm i s iln á

6.6.D

Oblast podpory 4.1: Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání

Cílem této intervenþní oblasti je v souladu se specifickými cíli prioritní osy Rozvoj podnikatelského prostĜedí zlepšit podnikatelskou infrastrukturu prostĜednictvím rozvoje podnikatelských nemovitostí. PĜedmČtem podpor je regenerace a revitalizace tzv. brownfields 23 nacházejících se uvnitĜ urbanizovaných území urþených k rozvoji podnikatelských aktivit. Podpora je vymezena rozlohou brownfields, velikostí obce, kde se nemovitost nachází, a druhem ekonomických þinností, které v nich budou následnČ provozovány. PĜedmČtem podporované celkové regenerace a revitalizace budou všechny typy brownfields s následným využitím pro soustavnou podnikatelskou þinnost nebo rozšíĜení obþanského vybavení vyjma: ¾ brownfields s budoucím využitím OKEý 15 - 37 nebo se bude jednat o strategické služby þi technologická centra (bližší vymezení v OP Podnikání a inovace podprogramu ICT a strategické služby) a þinnosti zemČdČlského charakteru, ¾ brownfields o rozloze do 5 ha, v nichž byla v minulosti provozována zemČdČlská þinnost, a nacházejí se v obcích do 2 000 obyvatel, ¾ brownfields s budoucím využitím pro cestovní ruch. Souþástí zamČĜení oblasti podpory jsou investice do napojení tČchto nemovitostí a dále malých rozvojových prĤmyslových zón a lokalit na navazující dopravní a technickou infrastrukturu.


Revitalizace brownfields za úþelem rozvoje podnikatelských aktivit Investice do dopravní a technické infrastruktury prĤmyslových zón a lokalit menšího rozsahu


RozšíĜení a zlepšení využitelnosti nemovitostí urþených pro podnikatelské aktivity

Operaþní cíle: x Napojit lokality urþené pro podnikatelské využití na dopravní a tzv. síĢovou infrastrukturu x Využít zanedbané a nevyužité objekty a plochy pro podnikání a inovaþní aktivity MSP

6.6.E

Oblast podpory 4.2: Podpora rozvoje spolupráce firem se stĜedními školami a uþilišti, dalšími regionálními vzdČlávacími institucemi a úĜady práce, rozvoj inovaþních aktivit v regionu

Cílem této intervenþní oblasti je v souladu se specifickými cíli prioritní osy Rozvoj podnikatelského prostĜedí rozvoj lidských zdrojĤ pro potĜeby podnikatelského sektoru se zamČĜením na lepší uplatnČní nových absolventĤ škol a uþilišĢ v praxi, zejména prostĜednictvím zkvalitnČní praktické výuky žákĤ a

23

Brownfields = zanedbané a v souþasnosti nevyužívané þi málo využívané areály a objekty, které ztratily svoji funkci a využití, jsou opuštČné þi nevyužité, nebo málo využité.

165

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod uþĖĤ, doškolování a dalšího vzdČlávání zamČstnancĤ ve spolupráci s regionálními vzdČlávacími institucemi a úĜady práce.

6.6.E.1 Specifikace oblasti podpory x x

Podpora investic zlepšujících materiálnČ-technické vybavení a podmínky škol a uþilišĢ urþených pro zaškolení absolventĤ a osvojení praktických dovedností Podpora pĜípravy a realizace regionálních inovaþních strategií a pilotních inovativních projektĤ


Zlepšit spolupráci regionálních aktérĤ v oblasti vytváĜení pĜíznivých podmínek pro úspČšné uplatnČní absolventĤ škol na trhu práce a vytváĜet pĜíznivé prostĜedí pro rozvoj inovaþních aktivit

Operaþní cíle: x Zlepšit fyzické podmínky pro výuku a získávání praktických dovedností absolventĤ škol x Zvýšit úþast veĜejné správy a dalších klíþových aktérĤ na inovaþních aktivitách v regionu

6.6.F


Kategorie pomoci ze strukturálních fondĤ pro programovací období 2007 - 2013 jsou stanoveny pĜílohou þ. II. provádČcího naĜízení o detailních pravidlech pro aplikaci obecného naĜízení a sestávají z vČcného vymezení zpĤsobilé oblasti podpory a pĜíslušného kódu. Každá oblast podpory mĤže zahrnovat jednu nebo více kategorií v závislosti na specifických / operaþních cílech oblasti podpory. Kategorie

Název

03

PĜenos technologií a zdokonalení sítí spolupráce mezi malými podniky navzájem, mezi malými podniky a dalšími podniky a univerzitami, institucemi postsekundárního vzdČlávání všech druhĤ, regionálními orgány, výzkumnými stĜedisky a vČdeckými a technologickými stĜedisky (vČdecké a technologické parky, technická stĜediska, atd.) Pokroþilé podpĤrné služby pro podniky a skupiny podnikĤ, Ostatní investice do podnikĤ, Ostatní opatĜení stimulující výzkum, inovace a podnikavost v malých a stĜedních podnicích Sanace prĤmyslových areálĤ a kontaminované pĤdy Podpora samostatné výdČleþné þinnosti a zakládání podnikĤ Navrhování, zavádČní a provádČní reforem systému vzdČlávání a odborné pĜípravy s cílem rozvíjet zamČstnatelnost, zvyšování významu základního a odborného vzdČlávání a odborné pĜípravy na trhu práce a neustálé zlepšování dovedností vzdČlávacích pracovníkĤ s ohledem na inovace a znalostní ekonomiku, VzdČlávací infrastruktura

05 08 09 50 68 72

75

6.6.G

Forma podpory

Nevratná pĜímá pomoc (dotace). Míra spolufinancování z prostĜedkĤ EU(SF) bude v novém programovém období 2007 - 2013 vztahována pouze ke zpĤsobilým veĜejným výdajĤm. Regionální mapa intenzity veĜejné podpory na období 2007 - 2013 dle pravidel EK pro národní regionální podporu þ. 2006/C 54/08 pro NUTS II Severovýchod je 40 % pro jednotlivé pĜíjemce. Výše podpory ze strukturálních fondĤ (ERDF) mĤže dosáhnout až 85 % celkových veĜejných zpĤsobilých výdajĤ projektĤ. V pĜípadech, kdy projekt bude zakládat veĜejnou podporu ve smyslu þl.

166

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod 87 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského spoleþenství, bude aplikováno naĜízení Komise þ. 1628/2006 ze dne 24.10.2006 o použití þlánku 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiþní podporu. Dle regionální mapy intenzity veĜejné podpory schválené pro ýeskou republiku na období 2007 – 2013 nepĜesáhne maximální intenzita poskytnuté podpory 40 % zpĤsobilých výdajĤ pro velké podniky, 50 % pro stĜední podniky a 60 % pro malé podniky. V urþitých pĜípadech je také možné aplikovat naĜízení (ES) þ. 1998/2006 o použití þlánkĤ 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis. Aby byla zajištČno vyšší soustĜedČní investic a zabránilo se tĜíštČní finanþních prostĜedkĤ, budou podporovány jen projekty s minimální výší celkových zpĤsobilých výdajĤ dle následující tabulky: Oblast podpory 4.1. – Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání 4.2. – Podpora rozvoje spolupráce se stĜedními školami a uþilišti, dalšími regionálními vzdČlávacími institucemi a úĜady práce, rozvoj inovaþních aktivit v regionu

6.6.H

Minimální výše CZV (mil. CZK) 5 0,5

Typ podpory


6.6.I



6.6.J x x x x

PĜíjemci Kraje Organizace zĜizované nebo zakládané kraji Podnikatelské subjekty StĜední školy


6.6.K x x x x x x

6.6.L

Cílové skupiny Podnikatelské subjekty MČsta a obce na jejichž území se nacházejí zóny a brownfields ZamČstnanci firem pĤsobících v nových zónách a rekonstruovaných objektech Absolventi vzdČlávacích institucí (uþni a studenti) Podnikatelské subjekty vyžadující praktické dovednosti u absolventĤ škol VzdČlávací instituce


Operaþní program je financován pouze z ERDF. KĜížové financování dává možnost doplĖkovým zpĤsobem v rámci stanoveného limitu na prioritní osu financovat opatĜení (aktivity) spadající do oblasti ESF, pokud jsou taková opatĜení (aktivity) nezbytná pro uspokojivé provádČní projektu a pĜímo s ním

167

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod souvisí. PĜi aplikaci kĜížového financování bude postupováno v souladu s „Pokyny pro kĜížové financování na programové období 2007 – 2013“ vydanými na národní úrovni tak, aby byla dodržena pĜíslušná ustanovení naĜízení ES.

KĜížové financování mĤže být využito na aktivity: o

vzdČlávací a sociální aktivity doprovázející investice do infrastruktury.

V souþinnosti s -

OP LZZ – oblast podpory 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb, oblast podpory 3.2 Podpora sociální integrace pĜíslušníkĤ romských lokalit; OP VK prioritní osa 1 Poþáteþní vzdČlávání a prioritní osa 3 Další vzdČlávání (Pro profesní vzdČlávání poskytovatelĤ sociálních služeb a poskytovatelĤ vzdČlávání.)

-

OP LZZ – oblast podpory 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb, oblast podpory 3.2 Podpora sociální integrace pĜíslušníkĤ romských lokalit (Pro vzdČlávání poskytovatelĤ sociálních služeb pro osoby sociálnČ vylouþené nebo ohrožené sociálním vylouþením, mj. i etnické menšiny.)

-

OP LZZ – oblast podpory 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb, oblast podpory 3.2 Podpora sociální integrace pĜíslušníkĤ romských lokalit, oblast podpory 3.3 Integrace sociálnČ vylouþených skupin na trh práce a oblast podpory 2.1 Posílení aktivních politik zamČstnanosti (Pro aktivity zamČĜené na návrat na trh práce a do spoleþnosti, vþetnČ inovativních nástrojĤ, rozšíĜení nebo dokonþení vzdČlávání pĜíslušníkĤ cílových skupin, mj. i etnických menšin)

-

OP LZZ – oblast podpory 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb (Pro vzdČlávání zamČĜené na posílení soudržnosti a rozvoj partnerství na místní a regionální úrovni -ve mČstech i na venkovČ)

-

OP LZZ – oblast podpory 3.4 Rovné pĜíležitosti žen a mužĤ na tru práce a sladČní pracovního a rodinného života (Pro rozvoj vzdČlávání zamČstnavatelĤ a zamČstnancĤ a dalších subjektĤ pĤsobících v oblasti sladČní profesního a rodinného života)

-

výmČna zkušeností a pĜenos dobré praxe mezi þlenskými státy v oblasti Ĝešení problémĤ sociálního zaþleĖování specifických cílových skupin obyvatel (osoby sociálnČ vylouþené nebo ohrožené sociálním vylouþením, mj. i etnické menšiny) a dalšího profesního vzdČlávání (OP LZZ – oblast podpory 5.1 Mezinárodní spolupráce)

Již v žádosti o poskytnutí dotace si žadatel zvolí možnost kĜížového financování, resp. aktivity, které budou v rámci kĜížového financování realizovány. PotĜebnost a relevance tČchto aktivit bude posouzena pĜi hodnocení projektu a v pĜípadČ, že budou odsouhlaseny a projekt vybrán k financování, bude finanþní alokace na tyto aktivity uvedena ve smlouvČ o poskytnutí dotace. Vývoj þerpání v rámci kĜížového financování žadatel uvede v každé monitorovací zprávČ s žádostí o platbu, kde bude sledováno nepĜekroþení stanoveného limitu pĜíspČvku Spoleþenství.

6.6.M

Velké projekty

V regionu soudržnosti Severovýchod nejsou uvažovány.

6.6.N


Prioritní osa 4 ROP Severovýchod Rozvoj podnikatelského prostĜedí má vazbu na tyto celostátnČ þi regionálnČ zamČĜené operaþní programy: OP Podnikání a inovace Rozhraní mezi operaþním programem Podnikání a inovace (OP PI) a ROP Severovýchod spoþívá ve zcela odlišném obsahovém zamČĜení obou operaþních programĤ. ROP Severovýchod se zamČĜuje na

168

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod podporu rozvoje dopravní a technické infrastruktury prĤmyslových zón a lokalit menšího rozsahu a revitalizaci tzv. brownfields. Oblast brownfields je vymezena budoucím ekonomickým využitím území. OP PI se zamČĜuje na projekty, jejichž cílem je vytváĜet podmínky zejména pro zpracovatelský prĤmysl (OKEý 15-37), strategické služby a technologická centra. Prioritní osa 4 ROP Severovýchod je zamČĜena na regeneraci a revitalizaci brownfields s následným využitím pro soustavnou podnikatelskou þinnost nebo rozšíĜení obþanského vybavení vyjma: ¾ brownfields s budoucím využitím OKEý 15 - 37 nebo se bude jednat o strategické služby þi technologická centra (bližší vymezení v OP Podnikání a inovace podprogramu ICT a strategické služby) a þinnosti zemČdČlského charakteru, ¾ brownfields o rozloze do 5 ha, v nichž byla v minulosti provozována zemČdČlská þinnost, a nacházejí se v obcích do 2 000 obyvatel, ¾ brownfields s budoucím využitím pro cestovní ruch. . OP PI je v oblasti podpory inovací zamČĜen na podporu technických a netechnických inovací, posílení kapacit pro výzkum a vývoj. Souþástí podpor je vytváĜení prostĜedí pro podnikání a inovace, kde se program zamČĜuje na infrastrukturu pro vznik podnikatelských inkubátorĤ, rozšíĜení spolupráce mezi podnikatelskou sférou a vzdČlávacími institucemi v oblasti výzkumu a vývoje. ROP Severovýchod se oproti tomu zamČĜuje na pilotní projekty z oblasti inovací, jejichž cílem je mapovat a vytváĜet prostĜedí pro vzájemnou spolupráci výzkumných a vývojových organizací na základČ krajských inovaþních strategií (informace o aktivitách v krajích a zlepšení pĜístupu veĜejné správy v oblasti zlepšení pĜístupu v oblasti inovaþních aktivit). V oblasti rozvoje infrastruktury pro vzdČlávání a rozvoj lidských zdrojĤ se OP PI zamČĜuje výhradnČ na další vzdČlávání v prĤmyslu, zatímco ROP Severovýchod se zamČĜuje na absolventy stĜedních škol a uþilišĢ bez konkrétního profesního zamČĜení. OP VzdČlávání pro konkurenceschopnost OP VzdČlávání pro konkurenceschopnost (OP VK) je v oblasti poþáteþního vzdČlávání zamČĜen na zvýšení kvality vzdČlávání, zlepšení rovných pĜíležitostí žákĤ a zlepšení kompetencí pedagogických a dalších pracovníkĤ škol. V oblasti terciárního vzdČlávání, výzkumu a vývoje je program zamČĜen, kromČ jiného, na posílení vazeb výzkumných institucí a ostatních subjektĤ soukromé a veĜejné správy. OPVK je zamČĜen spíše na vytváĜení a zlepšování systému, na tzv. mČkké projekty, které mají za cíl zvýšit klíþové kompetence absolventĤ pro zvýšení jejich uplatnitelnosti na trhu práce. Rozhraní mezi ROP Severovýchod a OP VK spoþívá v odlišném zamČĜení z hlediska obsahu podporovaných aktivit. ROP Severovýchod je zamČĜen výhradnČ na investiþní projekty, jejichž cílem je vytváĜet materiálnČ-technické podmínky pro získání praktických znalostí a dovedností ve školách a uþilištích, zatímco OP VK je zamČĜen na „mČkké“ systémové projekty. OP Životní prostĜedí Sanace závažných starých ekologických zátČží (SEZ) budou Ĝešeny v rámci OP Životní prostĜedí (dále jen „OP ŽP“). MénČ závažné kontaminace bude možné Ĝešit v rámci OP PI a ROPĤ na základČ stanoviska MŽP. ROPy budou Ĝešit problematiku veĜejné zelenČ ve mČstech a na venkovČ. Ostatní aspekty životního prostĜedí jsou Ĝešeny v OP ŽP. OP ýeská republika - Polská republika 2007- 2013 OP je zamČĜen na rozvoj podnikatelského prostĜedí v oblasti spolupráce firem z partnerské zemČ, zejména MSP. Budou zde podporovány aktivity zamČĜené na spolupráci institucí podporující MSP, poskytování odborných, konzultaþních a poradenských služeb a zlepšení pĜístupu k informaþním sítím. Dále program podporuje poĜádání semináĜĤ a školení za úþelem rozvíjení spolupráce subjektĤ pĤsobících v pĜíhraniþním území. ROP Severovýchod obdobné aktivity nepodporuje, je zamČĜen na investiþní projekty. Operaþní programy jsou vymezeny odlišnČ tématicky i teritoriálnČ. OP Svobodný stát Sasko – ýeská republika 2007 - 2013 OP je zamČĜen na rozvoj hospodáĜství a podporu spolupráce hospodáĜství a vČdy. Jeho hlavním cílem je vytvoĜení jednotného investiþního a hospodáĜského prostoru. PĜedmČtem podpor jsou rozvoj

169

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod kooperaþních sítí, transfer technologií, marketingových strategií a vytváĜení investiþních pobídek. ROP Severovýchod je odlišnČ tématicky zamČĜen (výhradnČ investiþní projekty). SpolupĤsobením tČchto dvou programĤ však mĤže dojít k synergiím v oblasti podpory podnikání na bázi mezinárodní spolupráce. EAFRD - Program rozvoje venkova Z EAFRD bude prostĜednictvím Programu rozvoje venkova (PRV) podporována zejména diverzifikace zemČdČlských aktivit spoþívající ve stavební obnovČ budov a ploch v obcích do 2 000 obyvatel a do 5 ha a jejich využití k aktivitám, které navazují na zemČdČlskou výrobu (za úþelem využití obnovitelných zdrojĤ energie). Další oblastí je podpora zakládání nových a rozvoj existujících nezemČdČlských podnikĤ s cílem diverzifikace ekonomických þinností na venkovČ (rozvoje Ĝemesel, cestovního ruchu ad). PRV, stejnČ jako ROP Severovýchod , je zamČĜen na regeneraci a revitalizaci brownfields. Rozdíl mezi tČmito programy spoþívá zejména v odlišném vymezení rozlohy tČchto nemovitostí , typem jejich pĜedchozího využití a velikosti obcí, kde se tyto nemovitosti nacházejí. Prioritní osa ROP Severovýchod a uvedené operaþní programy se vzájemnČ doplĖují a podmiĖují a budou vytváĜet v prĤbČhu realizace konkrétních podpoĜených projektĤ dostateþné synergické efekty, jež umocní výsledky a dopady tČchto programĤ. ZároveĖ pĜispČjí k naplnČní cílĤ a priorit nadĜazeného programového dokumentu (NSRR). Synergie v oblasti brownfields bude dosaženo zejména díky vzájemné konzultaci ěídících orgánĤ OP PI a OP ŽP pĜed vyhlášením výbČrových Ĝízení k pĜedložení návrhĤ projektĤ pro brownfields a díky vzájemné komunikaci k vybraným projektĤm.

6.6.O

Finanþní plán


170


6.7 6.7.A

Prioritní osa 5: Technická pomoc Výchozí stav

Prioritní osa Technická pomoc je v souladu s legislativním rámcem pro strukturální fondy zamČĜena na podporu Ĝízení a implementaci ROP Severovýchod . Je prĤĜezovou prioritní osou a dotýká se všech prioritních os a oblastí podpor ROP Severovýchod . V rámci prioritní osy Technická pomoc budou financovány zejména akce pro podporu Ĝízení, implementace, kontroly, monitorování, hodnocení, propagace regionálního operaþního programu a zvyšování absorpþní kapacity regionu.

6.7.B 6.7.B.1

Globální a specifické cíle prioritní osy Globální cíl prioritní osy Technická pomoc

Zajistit aktivity spojené s realizací a Ĝízením regionálního operaþního programu a posílit absorpþní kapacitu území NUTS II Severovýchod. Prioritní osa je rozvíjena prostĜednictvím 2 specifických cílĤ, jejichž zamČĜení zastĜešuje aktivity realizovatelné v rámci této prioritní osy.

6.7.B.2 x x

Specifické cíle prioritní osy Technická pomoc Zajistit optimální administrativní kapacitu za úþelem efektivní a bezproblémové realizace programu Zajistit dostateþnou absorpþní kapacitu v regionu

Specifický cíl – Zajistit optimální administrativní kapacitu za úþelem efektivní a bezproblémové realizace programu Tento cíl je zamČĜen na zajištČní financování pro pokrytí nákladĤ nutných pro efektivní a bezproblémové Ĝízení, monitorování, kontrolu, audit, analýzu, propagaci a poskytování informací na úrovni celého ROP Severovýchod . Cíl je rovnČž zamČĜen na podporu aktivit zamČĜených na posílení administrativní kapacity implementaþních orgánĤ jak v oblasti materiálnČ technické, tak v oblasti lidských zdrojĤ a na pĜípravu dalšího programového období. Specifický cíl 1 je v rámci ROP Severovýchod rozvíjen prostĜednictvím Oblasti podpory 5.1 Podpora aktivit spojených s realizací a Ĝízením ROP Severovýchod . Specifický cíl – Zajistit dostateþnou absorpþní kapacitu v regionu Tento cíl je zamČĜen na pokrytí nákladĤ souvisejících s podporou vzniku, pĜípravy a realizace projektĤ uplatnitelných v prioritních osách ROP Severovýchod . Specifický cíl 2 je v rámci ROP Severovýchod rozvíjen prostĜednictvím Oblasti podpory 5.2 Podpora absorpþní kapacity regionu soudržnosti Severovýchod.

171


Obr. þ. 24: Strom cílĤ – Prioritní osa 5: Technická pomoc

GLOBÁLNÍ CÍL PRIORITNÍ OSY 5 Zajistit aktivity spojené s realizací a Ĝízením regionálního operaþního programu a posílit absorpþní kapacitu území NUTS II Severovýchod

Specifický cíl

Specifický cíl

Zajistit optimální administrativní kapacitu za úþelem efektivní a bezproblémové realizace programu

6.7.C

Zajistit dostateþnou absorpþní kapacitu v regionu

Oblast podpory 5.1

Oblast podpory 5.2

Podpora aktivit spojených s realizací a Ĝízením ROP Severovýchod

Podpora absorpþní kapacity regionu soudržnosti

Oblast podpory 5.1: Podpora aktivit spojených s realizací a Ĝízením ROP Severovýchod

Tato oblast podpory rozvíjí specifický cíl Zajistit optimální administrativní kapacitu za úþelem efektivní a bezproblémové realizace programu s dĤrazem na zajištČní takových podmínek pro realizaci programu, které by zaruþily jeho efektivní Ĝízení. Oblast podpory je zamČĜena na aktivity související s pĜípravou, výbČrem, hodnocením a propagací pomoci a operací. Technická pomoc v rámci oblasti podpory 5.1 bude hrazena pĜímo z rozpoþtu Regionální rady.

6.7.C.1 Specifikace oblasti podpory x x x x

ěízení a implementace programu Monitorování a hodnocení Kontrola a kontrolní systémy Informování a publicita

6.7.C.2 Globální a operaþní cíle oblasti podpory Globální cíl: x

Efektivní a výkonná správa programu, jejím úþelem bude úspČšná realizace programu

Operaþní cíle:

172

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod x x x x x x x x

PoĜízení vybavení potĜebného pro Ĝízení a implementaci operaþního programu Tvorba dokumentĤ potĜebných pro Ĝízení operaþního programu Vyhodnocení dobrých praktik a mezinárodní výmČna zkušeností relevantních k Ĝízení a implementaci operaþního programu PĜíprava a rozvoj lidských zdrojĤ pro implementaci operaþního programu ZajištČní administrace operaþního programu ZajištČní publicity programu Zpracování studií a prĤzkumĤ nutných pro Ĝízení, monitorování a hodnocení regionálního operaþního programu PĜíprava budoucího programového období

6.7.D

Oblast podpory 5.2: Podpora absorpþní kapacity regionu soudržnosti Severovýchod

Tato oblast podpory rozvíjí specifický cíl Zajistit dostateþnou absorpþní kapacitu v regionu (viz strom cílĤ). Hlavní zámČrem oblasti podpory je zvyšovat schopnosti pĜíjemcĤ pĜipravovat a následnČ úspČšnČ realizovat a vyúþtovávat projekty spolufinancované z ERDF prostĜednictvím ROP Severovýchod . Nástrojem bude zejména poskytování asistence potenciálním pĜedkladatelĤm projektĤ, skuteþným pĜedkladatelĤm a rovnČž pĜíjemcĤm pomoci, a to zejména formou poskytování odborných informací, poradenské a osvČtové þinnosti realizovaných prostĜednictvím pilotních projektĤ. Pomoc bude zacílena na odbornou asistenci ve fázi identifikace projektového zámČru, pĜes pĜípravu projektové žádosti až k realizaci projektu a podání monitorovacích zpráv a žádostí o platbu (vþetnČ pĜípravy žádostí o platbu). Jedním z prostĜedkĤ této pomoci bude organizování vČcnČ souvisejících vzdČlávacích a konzultaþních programĤ reflektující zkušenosti získané z realizace pilotních projektĤ za úþelem pĜedávání know-how dalším žadatelĤm a pĜíjemcĤm v ROP Severovýchod . Dalším nástrojem bude provádČní analýz absorpþní kapacity souvisejících s ROP Severovýchod.

6.7.D.1 Specifikace oblasti podpory x x x

Podpora tvorby, pĜípravy a realizace projektĤ v ROP Severovýchod Poskytování informací, poradenských a konsultaþních služeb v rámci asistence pilotním projektĤm Analýzy absorpþní kapacity v regionu soudržnosti Severovýchod


Vysoká absorpþní kapacita regionu umožĖující splnČní cílĤ a plánovaných dopadĤ programu

Operaþní cíle: x x x x x

Podpora iniciace a pĜípravy projektĤ v regionu pro úspČšné þerpání evropských fondĤ prostĜednictvím realizace pilotních projektĤ Podpora realizace, Ĝízení a úspČšného vyúþtování projektĤ v souvislosti s realizací pilotních projektĤ Rozvoj lidských zdrojĤ související s pĜípravou, realizací a vyúþtováním projektĤ v souvislosti s realizací pilotních projektĤ PoĜádání vzdČlávacích programĤ v souvislost s realizací pilotních projektĤ Vyhotovení analýz absorpþní kapacity

6.7.E


Kategorie

Název

85 86

PĜíprava, provádČní, monitorování a kontrola Hodnocení a studie; informace a komunikace

173


6.7.F

Forma podpory

Nevratná pĜímá pomoc (dotace). Míra spolufinancování z prostĜedkĤ EU(SF) bude v novém programovém období 2007 - 2013 vztahována pouze ke zpĤsobilým veĜejným výdajĤm. Výše podpory ze strukturálních fondĤ (ERDF) mĤže dosáhnout až 85 % celkových veĜejných zpĤsobilých výdajĤ projektĤ.

6.7.G

Typ podpory


6.7.H



6.7.I x x

PĜíjemci Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod Kraje a jimi zĜizované nebo zakládané organizace


6.7.J


Prioritní osa Technická pomoc ROP Severovýchod je výhradnČ urþena pro potĜeby tohoto operaþního programu, avšak vykazuje komplementární vazbu na Operaþní program Technická pomoc. OP Technická pomoc bude zajišĢovat pĜípravu metodik pro tvorbu manuálĤ pro implementaci SF, pro rozvoj finanþního Ĝízení, dále podporu þinnosti Platebního a certifikaþního orgánu (PCO) a Auditního orgánu (AO) a externí vzdČlávání pro zamČstnance zapojené do implementace ERDF na centrální i regionální úrovni v oblastech implementace ERDF pĜesahujících rámec jednotlivých OP vþ. regionálních. OP TP bude rovnČž pokrývat potĜeby koordinace a podpory strategického a metodického Ĝízení rozvoje absorpþní kapacity a podporovat absorpþní kapacitu u prĤĜezových intervencí. ROP Severovýchod se v této souvislosti zamČĜí na podporu absorpþní kapacity v konkrétních oblastech spadajících tématicky do jeho pĤsobnosti.

6.7.K

Finanþní plán


174


7

Indikátory pro monitoring a evaluaci

Vlastnosti a charakteristiky indikátorové soustavy Soustava indikátorĤ ROP Severovýchod byla vytvoĜena pro úþely efektivního Ĝízení distribuce finanþních prostĜedkĤ þerpaných ze strukturálních fondĤ EU. Úþelem tohoto celého vnitĜnČ provázaného systému indikátorĤ je umožnit mČĜit výstupy, výsledky a dopady ROP Severovýchod i jednotlivých projektĤ. Jeho hlavními uživateli jsou manažeĜi programĤ a pracovníci monitoringu a evaluace, þlenové Monitorovacího výboru, národní koordinátor NSRR a Evropská komise. Nastavení systému indikátorĤ vychází z þl. 37 obecného naĜízení a z potĜeb programování, monitorování a hodnocení ROP Severovýchod . Úþelem systému indikátorĤ je mČĜení plnČní celkových cílĤ pomocí indikátorĤ, které umožĖují monitorovat realizaci ROP Severovýchod a hodnotit jeho výkonnost vzhledem ke stanoveným cílĤm. Slouží též jako nástroj rozhodování a pružného sledování odchylek od stanovených cílĤ. Soustava indikátorĤ ROP Severovýchod vychází z Národního þíselníku indikátorĤ pro programovací období 2007 – 2013, který je spoleþný pro všechny operaþní programy ýR. Indikátory ROP Severovýchod byly z Národního þíselníku vybrány na základČ principu výstižnosti vzhledem k cílĤm ROP Severovýchod , pĜehlednosti a zejména provázanosti na priority Spoleþenství (tzv. „core“ indikátory), provázanosti na NSRR (zejména indikátory kontextu) a souþasnČ i s vazbou na Lisabonskou strategii. Soustava indikátorĤ obsahuje rovnČž indikátory zamČĜené na sledování aspektĤ horizontálních témat v rámci ROP Severovýchod . V souladu s metodikou Evropské komise byly na základČ rámce pro systém mČĜení a kvantifikace programových cílĤ zaĜazeny do soustavy indikátorĤ ROP Severovýchod tyto typy indikátorĤ:

indikátory kontextové, které vyjadĜují pomocí prezentace tendence hlavních makroekonomických indikátorĤ a pomocí komparací pozice regionu a jeho krajĤ s prĤmČry EU sociálnČ ekonomický rámec, ve kterém jsou uskuteþĖovány programové cíle ROP Severovýchod ; tyto indikátory jsou provázány na NSRR. Sledují cíle národních politik a politiky soudržnosti. Hodnoty indikátorĤ slouží jako kvantifikovaná východiska pro analýzy ex-ante, prĤbČžné a expost.

indikátory programové, které mají pĜímý vztah k poskytování pomoci a souvisejícím efektĤm. PatĜí mezi nČ indikátory zdrojové, finanþní, indikátory výstupu, výsledku a dopadu. Pro úþely ROP Severovýchod byly do soustavy zaĜazeny: -

indikátory výstupu podávající informace o výstupech jednotlivých akcí/projektĤ v rámci ROP Severovýchod (jsou souþástí prĤbČžného monitorovacího procesu);

-

indikátory výsledku mČĜící výsledek veĜejných intervencí. Jsou dĤležitým podkladem pro Ĝízení ROP Severovýchod po celou dobu jeho implementace;

-

indikátory dopadu mČĜící plnČní rozhodujících cílĤ operaþního programu; pro ROP Severovýchod byly vybrány tyto indikátory pouze pro úroveĖ programu, a to za úþelem podávání informací o plnČní globálního cíle programu a pro pĜijímání strategických rozhodnutí.

Pro úþely hodnocení úspČšnosti ROP Severovýchod ze strany Evropské komise byly do soustavy indikátorĤ zaþlenČny hlavní („core“) indikátory. Tyto indikátory vyjadĜují priority spoleþenství, mají obligatorní charakter a budou sledovány v roþních monitorovacích zprávách a agregovány až do úrovnČ NSRR. Hlavní indikátory mají klíþový význam pro kontrolu provádČnou orgány Evropské komise a jsou považovány za vrchol indikátorové struktury. V rámci naplĖování horizontálního tématu Udržitelný rozvoj jsou vedle indikátorĤ sledovány environmentální kritéria (viz kapitola þ. 5.12). Cílem tČchto kritérií je zhodnocení pĜíspČvku realizace programu pro životní prostĜedí regionu. Základní úrovnČ využití indikátorové soustavy ROP Severovýchod

charakteristika sociálnČ ekonomického prostĜedí, monitoring, evaluace.

175

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Navržené monitorovací a evaluaþní indikátory reflektují v maximální míĜe možnosti, které nabízejí souþasné oficiální informaþní zdroje, kterými disponuje ýeský statistický úĜad, resortní statistiky, pĜípadnČ EUROSTAT. Data o výstupech provádČní programu budou získávána z implementaþních informaþních systémĤ pracovníky monitoringu a evaluace. Celá soustava indikátorĤ umožĖuje mČĜit pĜíspČvek strukturálních fondĤ k realizaci Lisabonské agendy v regionu soudržnosti Severovýchod. Poþáteþní hodnota v tabulkách indikátorĤ pĜedstavuje výchozí hodnoty z roku 2004, cílová hodnota potom pĜedpokládané hodnoty v roce 2013/2015. V rámci Ĝízení programu jsou používány rovnČž dílþí indikátory, které slouží pro podrobnou analýzu vývoje v jednotlivých oblastech podpory programu a horizontálních tématech. Tyto dílþí indikátory jsou zaĜazovány a vyhodnocovány velice pružnČ dle potĜeb programu, potĜeb ěO þi jiných subjektĤ a dle evaluaþních studií. VýbČr takových indikátorĤ odráží rĤzná specifika regionu, vývoje programu a rovnČž závČry evaluaþních studií, jejich kompatibilitu a užití upravuje Operaþní manuál programu. Kvalita systému indikátorĤ ROP Severovýchod je postavena na jednoznaþném pochopení logiky intervence. VýznamnČ bylo pĜi tvorbČ indikátorĤ dosaženo proporcionality, tj. pĜimČĜeného a rovnovážného pokrytí mezi prioritními osami, oblastmi intervence a projekty. V rámci tvorby indikátorĤ byly zhodnoceny všechny požadované vlastnosti užitých indikátorĤ, tj. relevance, citlivost, dostupnost, proveditelnost a náklady mČĜení/získávání, aj. Analýza indikátorĤ Za provádČní analýz indikátorĤ je odpovČdný ěO programu: Regionální Rada regionu soudržnosti Severovýchod, resp. pracovníci odboru Metodického Ĝízení programu a monitoringu. Indikátory se sledují s rĤznou intenzitou v závislosti na uveĜejĖování statistik jednotnými relevantními poskytovateli informací (zdroji). MČĜení indikátorĤ výstupu se provádí s 6 -12 mČsíþní periodicitou v závislosti na zdrojích dat a operací v rámci ROP Severovýchod . První vyhodnocení tČchto indikátorĤ je odvozeno od þasového prĤbČhu realizace prvních projektĤ programu a monitorovacích zpráv tČchto projektĤ. MČĜení indikátorĤ výsledkĤ bude probíhat s jednoletou periodou. První mČĜení výsledkĤ bude uskuteþnČno nejdĜíve po ukonþení prvních projektĤ, pravdČpodobnČ po 2 letech od zahájení þinnosti ROP Severovýchod . Základním zdrojem dat a naplnČní indikátorĤ jsou pĜedkladatelé projektĤ. Již pĜi podávání žádosti se žadatel zavazuje k naplĖování indikátorĤ, které jsou relevantní k jeho projektu, v pĜípadČ realizace projektu podává pĜíjemce informace v rámci monitorovacích zpráv. Na úrovni ěO jsou tato data kompletována v informaþním systému IS Monit7+ a jsou spolu s daty ze statistických zdrojĤ, vyhodnocovány a slouží jako podklady pro monitorovací zprávy na úrovni programu, výroþní zprávy a závČreþnou zprávu, Ĝízení programu, zpracování evaluaþních studií aj. a poskytovány relevantním orgánĤm: Monitorovacímu výboru programu, NOK a Evropské komisi. PodrobnČjší popis monitorování indikátorĤ a jejich využití je pĜedmČtem operaþního manuálu ROP Severovýchod . Soustava monitorovacích indikátorĤ ROP Severovýchod :

7.1

Indikátory kontextu

Celková realizace a vyhodnocení ROP Severovýchod bude probíhat v kontextu následujících charakteristik sociálnČ ekonomické situace v regionu:

176

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Tab. þ. 22: Indikátory kontextu

Druh indikátoru Kontext

Poþet obyvatel celkem

Kontext

Index stáĜí

Kontext

Kontext

Kontext

Kontext

MČrná jednotka

Zdroj

Hodnota 2005

Poþet

ýSÚ

1 483 423

%

ýSÚ

0,89

PPS

ýSÚ

13 602

%

ýSÚ

84,9

%

ýSÚ

94,8

% (údaje podle VŠPS)

ýSÚ

5,6

Regionální HDP na obyvatele v PPS Regionální HDP na obyvatele v PPS, ýR = 100 ýistý disponibilní dĤchod na 1 obyvatele, ýR = 100 Obecná míra nezamČstnanosti

Kontext

Délka silnic II. tĜídy

km

ýSÚ

2 301

Kontext

Délka silnic III. tĜídy

km

ýSÚ

6 265

ks

ýSÚ

103 717

tis. osob

ýSÚ

7 700

%

ýSÚ

69

Kontext

Kontext Kontext

7.2

Indikátor

Hromadná ubytovací zaĜízení cest. ruchu - lĤžka NávštČvníci v regionu – poþet pĜenocování Podíl obyvatel mČst

Indikátory programu

Tab. þ. 23: Indikátory programu

Kód národního þíselníku

Indikátor

Kvantifikace PĜedpokládaná Hodnota hodnota v roce 2005 2015

MČrná jednotka

Zdroj

poþet

region

0

982

poþet

region

0

93

poþet

region

0

240

poþet

region

0

245

poþet

region

0

298

poþet

region

0

46

Indikátory výstupu 51 01 00 NSRR, CORE 51 11 00 NSRR, CORE

Poþet podpoĜených projektĤ celkem Relevance prioritní osa: 1, 2, 3, 4, 5 Poþet podpoĜených projektĤ na rozvoj dopravy (dopravní dostupnost) Relevance prioritní osa: 1

51 21 00 NSRR, CORE

Poþet podpoĜených projektĤ na rozvoj venkovských oblastí (obcí) celkem Relevance prioritní osa: 2

51 15 00 NSRR, CORE

Poþet podpoĜených projektĤ zamČĜených na udržitelný rozvoj a zvyšující atraktivitu mČst a velkomČst - celkem Relevance prioritní osa: 2

51 12 00 NSRR, CORE

Poþet podpoĜených projektĤ na rozvoj cestovního ruchu Relevance prioritní osa: 3

51 31 00 NSRR, CORE

Poþet podpoĜených projektĤ na rozvoj podnikatelského prostĜedí

177


Relevance prioritní osa: 4 51 41 00 NSRR, CORE 61 01 00

Poþet podpoĜených projektĤ na technickou pomoc

poþet

region

0

60

km

region

0

150

km

region

0

40

poþet

region

0

50

poþet

region

0

20

ha

region

0

70

ha

region

0

55

poþet

region

0

400

poþet

region

0

450

tis.osob

ýSÚ

7 700

7 855

poþet

region

0

89

poþet

region

0

89

tis. Kþ

region

0

21 624 484

%

ýSÚ

5,6

5,5

%

ýMHÚ

1,65

1,16

kt/rok (v potenciálu tvorby þástic)

ýMHÚ

95,9

84,4

Relevance prioritní osa: 5 Délka nových a rekonstruovaných silnic II a III tĜídy celkem

NSRR, CORE Relevance prioritní osa: 1

61 01 10

Délka novČ vybudovaných cyklostezek celkem Relevance prioritní osa: 1, 3

22 01 00

Poþet projektĤ zamČĜených na nakládání s odpady Relevance prioritní osa: 2, 4

37 33 00

Poþet projektĤ zamČĜených na environmentálnČ šetrné formy dopravy Relevance prioritní osa: 1

65 01 00

Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem

NSRR, CORE Relevance prioritní osa: 2, 4

65 20 00

Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálĤ (brownfields) celkem Relevance prioritní osa: 2, 4

0742 70

Poþet zapojených partnerĤ Relevance prioritní osa: 1, 2, 3, 4, 5

Indikátory výsledku 63 01 00

Poþet novČ vybudovaných nebo zrekonstruovaných lĤžek Relevance prioritní osa: 3

63 05 02 52 01 01 NSRR, CORE 52 01 02 NSRR, CORE

NávštČvníci v regionu - poþet pĜenocování Relevance prioritní osa: 3 Poþet novČ vytvoĜených pracovních míst pro muže Relevance prioritní osa: 1,2,3,4 Poþet novČ vytvoĜených pracovních míst pro ženy Relevance prioritní osa: 1,2,3,4

Indikátory dopadu 51 61 11

Celkové realizované výdaje na realizaci projektĤ v tis. Kþ Relevance prioritní osa: 1, 2, 3, 4, 5

52 08 00 NSRR, CORE

Obecná míra nezamČstnanosti za region NUTS II celkem Relevance prioritní osa: 1, 3, 4

65 31 02

Expozice obyvatelstva nadlimitními koncentracemi PM10

21 23 00

Snížení emisí primárních þástic a prekurzorĤ sekundárních þástic

21 11 00

MČrné emise ze stacionárních zdrojĤ – SO2

tis. t/km2

ýHMÚ

27,6

26

21 12 00

MČrné emise ze stacionárních zdrojĤ – NOx

tis. t/km2

ýHMÚ

28,7

27,2

21 13 00

MČrné emise ze stacionárních zdrojĤ – CO

tis. t/km2

ýHMÚ

51,5

50,3

178


7.3

Indikátory prioritních os

Tab. þ. 24: Indikátory pro hodnocení prioritní osy 1: Rozvoj dopravní infrastruktury


Indikátor


MČrná jednotka

Zdroj

poþet

region

0

93

km

region

0

30

km

region

0

120

km

region

0

20

osoby

region

0

30 000

poþet

region

0

29

%

region

0

2

poþet

region

0

23

%

region

0

20

Indikátory výstupu 51 11 00 NSRR, CORE

Poþet podpoĜených projektĤ na rozvoj dopravy (dopravní dostupnost) Relevance oblastí podpory: 1.1, 1.2,1.3

61 01 01 NSRR, CORE

Délka nových silnic II. a III. tĜídy Relevance oblastí podpory: 1.1

61 01 02 NSRR, CORE

Délka rekonstruovaných silnic II. a III. tĜídy Relevance oblastí podpory: 1.1

61 01 10

Délka novČ vybudovaných cyklostezek celkem Relevance oblastí podpory: 1.2

61 02 05

PĜírĤstek poþtu osob pĜepravených veĜejnou dopravou celkem Relevance oblastí podpory: 1.2

61 02 41

Poþet novČ poĜízených ekologických vozidel ve veĜ. dopravČ Relevance oblastí podpory: 1.2

Indikátory výsledku

61 01 08

Podíl novČ zrekonstruovaných a nových silnic na celkové regionální síti silnic Relevance oblastí podpory: 1.1

52 02 11 NSRR, CORE

Poþet novČ vytvoĜených pracovních míst v rámci projektĤ na dopravní dostupnost Relevance oblastí podpory: 1.2,1.3

61 03 11

Poþet odbavených cestujících na regionálních letištích – zmČna poþtu v þase v % Relevance oblastí podpory: 1.3

Tab. þ. 25: Indikátory pro hodnocení prioritní osy 2. Rozvoj mČstských a venkovských oblastí Kvantifikace Kód národního MČrná PĜedpokládaná Indikátor Zdroj Hodnota þíselníku jednotka hodnota v roce 2005 2015 Indikátory výstupu

51 15 00 CORE

Poþet podpoĜených projektĤ zamČĜených na udržitelný rozvoj a zvyšující atraktivitu mČst a velkomČst celkem

poþet

region

0

245

poþet

region

0

50

Relevance oblastí podpory: 2.1, 2.2 51 15 10 NSRR, CORE

Poþet podpoĜených projektĤ na rozvoj (zvyšující atraktivitu) krajských mČst celkem Relevance oblastí podpory: 2.1

179


51 15 41 CORE

Poþet projektĤ zvyšujících atraktivitu – ostatní mČsta

poþet

region

0

195

poþet

region

0

240

ha

region

0

35

m

2

region

0

85 000

m

2

region

0

28 000

ha

region

0

20

poþet

region

0

5

poþet

region

0

5

Relevance oblastí podpory: 2.2 51 21 00 NSRR, CORE

Poþet podpoĜených projektĤ zvyšujících atraktivitu venkovských oblastí (obcí) celkem Relevance oblastí podpory: 2.3

Indikátory výsledku 65 01 00 NSRR, CORE

Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem Relevance oblastí podpory: 2.1, 2.2,2.3

65 11 00 CORE

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektĤ ve mČstech celkem Relevance oblastí podpory: 2.1, 2.2

65 15 00

Plocha regenerovaných nebo revitalizovaných objektĤ ve venkovských oblastech (obcí) celkem Relevance oblastí podpory: 2.3

65 20 00

Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálĤ (brownfields) celkem Relevance oblastí podpory: 2.1,2.2 2.3

52 02 13 CORE

Poþet novČ vytvoĜených pracovních míst v rámci projektĤ na udržitelný rozvoj mČst Relevance oblastí podpory: 2.1,2.2

52 02 15 CORE

Poþet novČ vytvoĜených pracovních míst v rámci projektĤ na udržitelný venkovských oblastí (obcí) Relevance oblastí podpory: 2.3

65 11 03 CORE

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektĤ pro sociální služby a zdravotní péþi

m

2

region

0

20 000

m

2

region

0

20 000

Relevance oblastí podpory: 2.1,2.2 2.3 65 11 01 CORE

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objekt urþených pro rozvoj vzdČlávání Relevance oblastí podpory: 2.1,2.2 2.3

Tab. þ. 26: Indikátory pro hodnocení prioritní osy 3. Cestovní ruch


Indikátor


MČrná jednotka

Zdroj

poþet

region

0

298

km

region

0

20

poþet

Region

0

75


Poþet podpoĜených projektĤ na rozvoj cestovního ruchu Relevance oblastí podpory: 3.1, 3.2

61 01 10

Délka novČ vybudovaných cyklostezek celkem Relevance oblastí podpory: 3.1

Indikátory výsledku 52 02 12

Poþet novČ vytvoĜených prac. míst v rámci projektĤ na rozvoj cestovního

180


NSRR, CORE

ruchu Relevance oblastí podpory: 3.1, 3.2

63 05 02

NávštČvníci v regionu - poþet pĜenocování

tis.osob

ýSÚ

poþet

region

0

450

poþet

region

0

10

7 700

7 855

Relevance oblastí podpory: 3.1, 3.2

63 01 00

Poþet novČ vybudovaných nebo zrekonstruovaných lĤžek Relevance oblastí podpory: 3.1

63 22 00

Poþet zrekonstruovaných památkových objektĤ Relevance oblastí podpory: 3.1

Tab. þ. 27: Indikátory pro hodnocení prioritní osy 4. Rozvoj podnikatelského prostĜedí


Indikátor


MČrná jednotka

Zdroj

poþet

region

0

46

tis.Kþ

region

0

728 000

poþet

region

0

70

ha

region

0

35


Poþet podpoĜených projektĤ na rozvoj podnikatelského prostĜedí Relevance oblastí podpory: 4.1

51 61 21

Celkové realizované výdaje na vytváĜení prĤmyslových zón a revitalizaci brownfields Relevance oblastí podpory: 4.1

Indikátory výsledku 52 02 21 NSRR, CORE

Poþet novČ vytvoĜených pracovních míst v rámci projektĤ na rozvoj podnikatelského prostĜedí celkem Relevance oblastí podpory: 4.1

65 20 00

Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálĤ (brownfields) celkem Relevance oblastí podpory: 4.1

Tab. þ. 29: Indikátory pro hodnocení prioritní osy 5. Technická pomoc


Indikátor


MČrná jednotka

Zdroj

poþet

region

0

60

poþet

region

0

50

poþet

region

0

20

poþet

region

0

100


71 01 00

Poþet podpoĜených projektĤ na technickou pomoc Relevance oblastí podpory: 5.1, 5.2 Poþet zasedání Ĝídících a poradních orgánĤ Relevance oblastí podpory: 5.1

71 05 00

Realizace evaluaþních studií a zpráv celkem Relevance oblastí podpory: 5.1

71 11 01

Poþet uskuteþnČných školení, semináĜĤ, workshopĤ a konferencí Relevance oblastí podpory: 5.1, 5.2

181


8

Realizaþní þást

Implementaþní struktura ROP Severovýchod je v souladu se zákonem þ. 248/2000 Sb., o podpoĜe regionálního rozvoje, ve znČní zákona þ. 138/2006 (dále „zákon“). ěO ROP Severovýchod je Regionální rada. Popisy jednotlivých subjektĤ vycházejí z obecného naĜízení. ěídící orgán nezĜizuje zprostĜedkující subjekty. Cílem je vytvoĜit jednoduchou a pĜehlednou implementaþní strukturu, která bude v maximální možné míĜe vstĜícná vĤþi pĜíjemcĤm. Za tímto úþelem budou zĜizována územní pracovištČ Ĝídícího orgánu v jednotlivých krajích.

8.1

Implementace programu

Celkovou odpovČdnost za realizaci ROP Severovýchod nese Ĝídící orgán - Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod (dále jen „RR“). Orgány Regionální rady jsou dle zákona: výbor Regionální rady (dále jen „Výbor“), pĜedseda Regionální rady a úĜad Regionální rady (dále jen „ÚĜad“). Pro potĜeby schvalování kritérií pro výbČr projektĤ a monitorování na úrovni programu bude ustaven monitorovací výbor ROP Severovýchod . Monitorovací výbor bude založen na principu partnerství za úþasti hospodáĜských a sociálních partnerĤ. Funkci certifikaþního orgánu bude vykonávat Platební a certifikaþní orgán – Národní fond (dále jen „NF“) MF a funkci auditního orgánu bude vykonávat Centrální harmonizaþní jednotka (dále jen „CHJ“) MF. ěídící orgán zajistí, že jakákoliv veĜejná podpora poskytnutá v rámci ROP Severovýchod bude splĖovat procedurální a hmotná pravidla veĜejné podpory platná v dobČ, kdy je podpora poskytnuta. RozdČlení kompetencí v rámci ROP Severovýchod RR je jako Ĝídící orgán ROP Severovýchod odpovČdná za Ĝízení a provádČní operaþního programu. V souladu se zásadou Ĝádného finanþního Ĝízení bude RR zodpovČdná zejména za transparentní výbČr projektĤ, monitorování projektĤ, zajištČní spolufinancování z veĜejných zdrojĤ, Ĝízení þinnosti monitorovacího výboru, poskytování informací a zpráv, zajištČní publicity programu atd. RozdČlení úkolĤ mezi jednotlivé orgány RR stanovuje zákon. Pro posílení struktur absorpþní a administrativní kapacity ěO, byly vyþlenČny dostateþné prostĜedky, které budou hrazeny z prioritní osy 5. Technická pomoc. Výbor Regionální rady Výbor Regionální rady je ustanoven na základČ zákona. ýlenové Výboru jsou voleni z þlenĤ zastupitelstva krajĤ, které tvoĜí region soudržnosti Severovýchod – Pardubického, Libereckého a Královéhradeckého kraje. Výbor dle zákona: A. B. C. D. E. F. G. H.

schvaluje realizaþní a Ĝídící dokumentaci ROP Severovýchod, schvaluje opatĜení, týkající se publicity a informovanosti o ROP Severovýchod, schvaluje výbČr projektĤ, kterým RR poskytne dotaci þi návratnou finanþní výpomoc, schvaluje rozpoþet a závČreþný úþet, volí pĜedsedu a místopĜedsedy RR, jmenuje a odvolává Ĝeditele ÚĜadu na návrh pĜedsedy RR, stanovuje organizaþní strukturu a poþet zamČstnancĤ RR, schvaluje další záležitosti, pokud tak stanoví jednací Ĝád Výboru.

182

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Výbor Regionální rady je odpovČdný za Ĝízení a provádČní ROP Severovýchod a dále je odpovČdný za: a) pĜípravu, projednání a pĜedložení ROP Severovýchod Evropské komisi, b) zavedení systému pro shromažćování spolehlivých finanþních a statistických informací o provádČní ROP Severovýchod, zavedení ukazatelĤ monitorování a hodnocení; pĜedávání tČchto údajĤ v dohodnutém elektronickém formátu Monitorovacímu výboru, PCO (MF) a Evropské komisi (EK), c) zajištČní vypracování výroþní a závČreþné zprávy o provádČní ROP Severovýchod a (po schválení Monitorovacím výborem) pĜedložení EK (kopii výroþní a závČreþné zprávy o provádČní obdrží AO), d) zĜízení a þinnost Monitorovacího výboru programu, e) zajištČní toho, aby PCO obdržel všechny potĜebné informace o postupech a auditech, provádČných ve vztahu k výdajĤm pro úþely vydání potvrzení o oprávnČnosti výdaje, f) zajištČní toho, aby AO obdržel požadované dokumenty a podklady pro úþely analytické a zpravodajské þinnosti, g) zabezpeþení hodnocení ROP Severovýchod , h) zajištČní toho, aby subjekty, které jsou zapojeny do Ĝízení a provádČní ROP Severovýchod, vþetnČ pĜíjemcĤ podpory a dalších subjektĤ zapojených do implementace, vedly samostatný úþetní systém nebo používaly vhodné kódové oznaþení úþtĤ pro všechny transakce týkající se pomoci, i) zabezpeþení Ĝízení k prošetĜení nesrovnalostí a zasílání mČsíþních hlášení o zjištČní nesrovnalostí a souhrnnČ þtvrtletnČ informování PCO, pracovníka sítČ AFCOS a AO o nesrovnalostech vzniklých pĜi implementaci programu (vþetnČ zpĤsobu Ĝešení dĜíve identifikovaných nesrovnalostí), j) zajištČní opatĜení k nápravČ v pĜípadČ vzniklých nedostatkĤ, k) zajištČní shody s národními politikami a politikami Spoleþenství, zvláštČ s ohledem na zadávání veĜejných zakázek, pravidla veĜejné podpory, ochranu životního prostĜedí a rovné pĜíležitosti, l) zajištČní zdrojĤ národního spolufinancování, m) poskytnutí informací, které EK umožní provést vyhodnocení velkých projektĤ n) plnČní povinností, týkajících se informací a propagace ROP Severovýchod, o) výbČr projektĤ, kterým RR poskytne dotaci þi návratnou finanþní výpomoc. ÚĜad Regionální rady (dále „ÚĜad“) ÚĜad Regionální rady je výkonným orgánem RR, který zabezpeþuje veškeré úkoly spojené s funkcí Ĝídícího orgánu ROP Severovýchod s výjimkou tČch záležitostí, které jsou svČĜeny nebo vyhrazeny Výboru a pĜedsedovi RR. ÚĜad Regionální rady také plní úkoly spojené s odborným, organizaþním a technickým zabezpeþením þinnosti RR. ÚĜad Regionální rady zajišĢuje zejména následující úkoly: a) b) c) d) e) f) g) h)

pĜijímání žádostí o podporu a organizování výzev k pĜedkládání projektĤ, podávání informací o programu, posouzení formálních náležitostí a pĜijatelnosti pĜedkládaných projektĤ, zajištČní kvalitativního hodnocení projektĤ, pĜípravu smluv o financování projektu, monitorování plnČní pravidel pro zadávání veĜejných zakázek pĜi realizaci úspČšných projektĤ, kontrola postupu prací na jednotlivých projektech, zajištČní fungování monitorovacího systému - elektronické evidence dat pro monitorování a vyhodnocení implementace programu, i) zpracování údajĤ o výdajích jako podkladĤ pro certifikaci, j) pĜíprava podkladĤ pro výroþní a závČreþnou zprávu ROP Severovýchod , k) provádČní a zajištČní výkonu finanþních kontrol realizace projektĤ s cílem ovČĜit, zda spolufinancované výrobky a služby byly dodány a požadované výdaje byly vynaloženy v souladu s podmínkami smlouvy o financování projektu a legislativou ýR i EU, l) pĜezkoumání pĜedložených žádostí o proplacení uskuteþnČných výdajĤ pĜíjemci podpory (pĜedevším ovČĜení souladu se stanovenými výkonovými cíli a finanþním plánem projektu, souladu s politikami a legislativou ýR i EU, posouzení, zda výdaje jsou zpĤsobilé, atd.), m) zajišĢování publicity, n) pĜíprava rozpoþtu a závČreþného úþtu RR,

183

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod o) vyhotovení popisu Ĝídících a kontrolních systémĤ a pĜedložení tohoto popisu AO, a to v takovém termínu, aby bylo možné odeslat jej EK do 12ti mČsícĤ od schválení programu, p) pĜedložení AO žádost o vydání prohlášení o uzavĜení. Implementaþní, platební a auditní funkce ÚĜadu jsou striktnČ oddČleny. Územní pracovištČ ÚĜadu DĤležitou funkci v implementaþní struktuĜe plní územní pracovištČ ÚĜadu v jednotlivých krajích v rámci NUTS II Severovýchod. Ta zabezpeþují efektivní a uživatelsky pĜíznivou implementaci programu. Územní pracovištČ jsou zabezpeþována pracovníky ÚĜadu. Územní pracovištČ plní úlohu pĜi podávání informací, pĜijímání žádostí, zajištČní jejich hodnocení a pĜípravy smluv s pĜíjemci a pĜi kontrole projektĤ. PĜedseda RR Je statutárním orgánem RR a zastupuje ji navenek. Ze své þinnosti je odpovČdný Výboru. PĜedsedu v jeho nepĜítomnosti zastupuje místopĜedseda. Je-li zvoleno více místopĜedsedĤ, pĜedsedu zastupují místopĜedsedové v poĜadí stanoveném Výborem. Implementaþní schéma, schéma organizaþní struktury a schéma oddČlení funkcí jsou uvedeny v obr. þ. 26 – 28. Administrativní kapacita Nutnost dostateþných administrativních struktur, potĜebných k zajištČní efektivního využívání prostĜedkĤ strukturálních fondĤ, byla potvrzena a uznána v textu NSRR ýeské republiky. Adekvátní administrativní kapacita je nezbytná nejen k zajištČní absorpþní kapacity a používání úĜedních postupĤ, ale také k tomu, aby byly finanþní prostĜedky využívány v souladu s principy správného finanþního Ĝízení. Podle NSRR je základem pĜístupu k zajištČní dostateþné administrativní kapacity následující:

Analýza potĜeb ěO pĜi implementaci operaþních programĤ

Definice funkcí a postupĤ

Formulace profilĤ zamČstnancĤ, popisy práce

Kvalita výbČru a pĜijímání nových zamČstnancĤ

Dále, v souladu s NSRR: „kvalita výstupĤ všech funkcí v systému implementace zdrojĤ EU úzce souvisí s profilem a stabilizací zamČstnancĤ, kteĜí se podílejí na pĜípravČ a fungování tohoto systému. ZamČstnanci veĜejné správy musí být nČkolik let systematicky pĜipravování na bezchybné a kvalitní vykonávání tČchto aktivit, vþetnČ jazykové výuky. Kvalita výbČru a pĜijímání nových zamČstnancĤ, která bere v potaz dobrou praxi je základní podmínkou pro kvalitní Ĝízení lidských zdrojĤ. Tento systém bude využíván na všech úrovních implementace. Hlavním cílem zlepšení Ĝízení lidských zdrojĤ je minimalizovat nežádoucí odliv tČchto vzdČlaných a schopných zamČstnancĤ do privátního sektoru. Toho mĤže být dosaženo primárnČ nastavením takových podmínek, které umožĖují konkurenceschopnost zamČstnání ve veĜejné správČ vĤþi privátnímu sektoru”.

Tato naĜízení NSRR jsou blíže specifikována v dopise zaslaném þeskými úĜady dne 29. þervna 2007 (ref. þ. 24 449/2007-62) pĜed vydáním rozhodnutí o pĜijetí NSRR Evropskou komisí takto:

"Bude vČnována pozornost systematickému posilování absorpþní kapacity, vþetnČ analýzy potĜeb, definice požadavkĤ, popisu pracovních pozic, nezávislých postupĤ pĜi pĜijímání zamČstnancĤ, motivaþní systém, vzdČlávání a stabilizace zamČstnancĤ.

184


Dokument nazvaný "Postupy k vyĜešení administrativní kapacity k využívání zdrojĤ strukturálních fondĤ a Fondu soudržnosti v období 2007 - 2013” byl pĜedložen þeské vládČ”.

NaĜízení vlády þ. 818 z 18. þervence 2007, které schvaluje výše zmínČný dokument bude aplikováno na veĜejnou správu jako celek a jeho implementace bude monitorována pĜedsedou vlády ýeské republiky. NáslednČ musí být výše zmínČné závazky implementovány na úrovni každého operaþního programu. Detailní zpráva popíše, jak jsou tyto závazky vypoĜádány (napĜ. analýza potĜeb ěO, definice funkcí a postupĤ, formulace profilĤ zamČstnancĤ, popisy práce, kvalita výbČru a pĜijímání nových zamČstnancĤ). Dále tato zpráva popíše zpĤsob, jakým budou Operaþní program Technická pomoc a prioritní osa technické asistence v Regionálních operaþních programech využívány k dosažení tohoto cíle. Další velmi dĤležitou otázkou je podpora absorpþní kapacity pĜíjemcĤ a vstĜícný pĜístup relevantních úĜadĤ k pĜíjemcĤm. Tato implementaþní zpráva musí být dokonþena a pĜedstavena bČhem prvního zasedání Monitorovacího výboru po pĜijetí Regionálního operaþního programu.

8.2

Systém výbČru projektĤ, úkoly pĜíjemcĤ

Systém výbČru projektĤ PĜedkladatel pĜedkládá projekt na územní pracovištČ ÚĜadu Regionální rady dle místa realizace projektu. Územní pracovištČ ÚĜadu posoudí formální úplnost a pĜijatelnost projektu a zajistí jeho kvalitativní hodnocení dle stanovených výbČrových kritérií. Schválení projektĤ, kterým bude poskytnuta finanþní pomoc z prostĜedkĤ ROP Severovýchod , je v kompetenci Výboru. ÚĜad informuje o výsledcích jednání Výboru a o jeho rozhodnutí pĜíjemce. Obecná kritéria výbČru projektĤ v ROP Severovýchod Kritéria pro hodnocení projektĤ zahrnou jak kritéria spoleþná pro všechny oblasti podpory, tak i specifická kritéria pro hodnocení projektĤ v rámci jednotlivých oblastí podpory ROP Severovýchod . Všechny projekty jsou hodnoceny na základČ výbČrových kritérií, která zahrnují: 1) kritéria pĜijatelnosti 2) kritéria formálních náležitostí 3) bodovací kritéria U projektĤ bude probíhat bodování/hodnocení následujících oblastí: x projekt jako celek x schopnosti žadatele, horizontální témata, plnČní indikátorĤ (váha kritéria 20%), x technická kvalita projektu (váha kritéria 40%), x potĜeba a relevance projektu (váha kritéria 40%). Výsledné hodnocení je souþtem váženého poþtu bodĤ z jednotlivých oblastí bodového hodnocení. Detailní bodovací tabulky pro každou specifickou oblast podpory jsou pĜílohou PĜíruþky pro žadatele a pĜíjemce. PĜi schvalování projektĤ jsou závazná následující obecná kritéria: x soulad s prioritami NSRR, x regionální dopad a význam projektu, x hospodáĜský a sociální pĜínos, zejména dopad na regionální rozvoj,

185

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod x x

vyhodnocení z hlediska horizontálních témat, udržitelnost projektu.

Projekty jsou bodovány s ohledem na jejich kvalitu, v žádném pĜípadČ není pĜi bodování zohlednČno místo realizace v nČkterém konkrétním kraji. To znamená, že budou vybrány nejlepší projekty v dané oblasti podpory bez ohledu na to, ve kterém kraji má být projekt realizován. Souþástí výbČru projektĤ bude jeho posouzení z hlediska jeho dopadu na životní prostĜedí. Žadatelé budou pĜedem informováni o environmentální problematice a o možných vazbách pĜedkládaných projektĤ na životní prostĜedí. Cílem je upozornit žadatele a eliminovat potenciální negativní vlivy projektu na životní prostĜedí a veĜejné zdraví, a dále preferovat ty projekty, jejichž dopad bude buć žádný, nebo minimální. Žadatelé budou upozornČni na to, že již pĜi pĜípravČ jednotlivých projektĤ a jejich následném posuzování je nezbytné respektovat zvláštČ chránČná území, jejich ochranné podmínky a plány péþe o nČ, a dále respektovat lokality výskytu zvláštČ chránČných druhĤ rostlin a živoþichĤ. Do výbČru 24 konkrétních projektĤ budou zapojeny pĜíslušné orgány ochrany pĜírody a krajiny . Konkrétní projekty podpoĜené v rámci ROP Severovýchod budou muset respektovat územní ochranu a integritu evropsky významných lokalit a ptaþích oblastí soustavy Natura 2000 a nesmí vést k poškození nebo zhoršení stavu pĜedmČtu ochrany tČchto území. PĜednostnČ budou podporovány projekty, které budou obsaženy v krajských a místních programech ke zlepšování kvality ovzduší zpracovaných v souladu se zákonem þ. 86/2002 Sb., o ochranČ ovzduší, v platném znČní. Posuzování vlivĤ projektĤ na životní prostĜedí bude provádČno v souladu se zákonem o posuzování vlivĤ na životní prostĜedí. 25 Posuzování vlivĤ na životní prostĜedí se bude provádČt procesem EIA (posuzování zámČrĤ). V rámci procesu EIA budou posuzovány stavby, þinnosti a technologie uvedené v pĜíloze þ. 1 zákona. ěO ROP Severovýchod pĜipraví kritéria, která budou schvalována MV. Kritéria budou smČĜovat k naplnČní zejména IV. Strategického cíle vyvážený rozvoj území.

Úkoly pĜíjemcĤ PĜedkladatel pĜedloží návrh projektu povČĜeným pracovníkĤm územních pracovišĢ ÚĜadu. PĜíjemcem podpory mĤže být pouze osoba s právní subjektivitou. PĜíjemci bude poskytnuta finanþní pomoc na základČ smlouvy o poskytnutí dotace mezi pĜíjemcem a Ĝídícím orgánem na základČ zákona 250/2000 Sb., o rozpoþtových pravidlech územních rozpoþtĤ. PĜíjemce pomoci zajišĢuje: a) zpracování žádostí o poskytnutí pomoci, zahrnující identifikaci, hodnocení a pĜípravu projektu vþetnČ finanþního plánu; b) pĜípravu zadávací dokumentace projektu; c) v úzké koordinaci s ěO zadávání veĜejných zakázek a podpis pĜíslušných smluvních dokumentĤ s dodavateli; d) Ĝádnou realizaci projektu dle smluv uzavĜených s vybranými dodavateli; e) ovČĜování a proplácení ovČĜených faktur dodavatelĤm;

24

PĜi výbČru projektĤ je nutné sledovat, zda v souvislosti s realizací daného projektu nedojde k narušení ochranných podmínek zvláštČ chránČných území, narušení území ochrany a integrity lokalit soustavy Natura 2000 (evropsky významných lokalit a ptaþích oblastí) poškození nebo likvidace biotopĤ s výskytem zvláštČ chránČných druhĤ rostlin a živoþichĤ, zásahĤ do prvkĤ ÚSES a VKP, negativnímu ovlivnČní pĜírodních stanovišĢ, biotopĤ, fauny, flóry, zvýšení fragmentace krajiny, snížení prĤchodnosti krajiny.

25

Zákon þ. 100/2001 Sb., o posuzování vlivĤ na životní prostĜedí a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ (zákon o posuzování vlivĤ). Vyhláška þ. 457/2001 Sb., o odborné zpĤsobilosti a o úpravČ nČkterých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivĤ na životní prostĜedí.

186

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod fungující oddČlený úþetní systém projektu ve smyslu zákona þ. 563/1991 Sb., o úþetnictví, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; g) vnitĜní finanþní kontrolu; h) podávání pravidelných zpráv ěO o postupu projektu a pĜípadnČ pĜíležitostných zpráv bČhem pĜípravy; i) zpracování a pĜedávání podkladĤ ěO pro monitorování; j) regionální a místní publicitu a informaþní tabule na místČ staveb ve smyslu pĜíslušných pravidel EU.

f)

PĜíjemci odpovídají za to, že výdaje projektĤ, požadované k proplacení v rámci ROP Severovýchod , jsou zpĤsobilé a že pĜi realizaci projektu budou dodrženy podmínky Smlouvy o poskytnutí dotace a pĜíslušná legislativa ýR i EU. PĜi pĜedkládání žádostí o platby pĜíjemci odĤvodní pĜedkládané výdaje a doloží, že odpovídají podmínkám realizace projektĤ obsažených ve SmlouvČ o poskytnutí dotace. Veškeré platební nároky musí být podloženy doklady, které prokáží, že se jedná o prostĜedky vynaložené efektivnČ, hospodárnČ, úþelnČ a transparentnČ. PĜíjemci musí zajistit vedení dokumentace o projektech, která bude dostateþnou pomĤckou pro audit, zamČĜený na finanþní toky. PĜíjemci musí umožnit, aby doklady o projektech byly kdykoliv k dispozici pro kontroly a auditní šetĜení, provádČné oprávnČnými osobami nebo subjekty. Doklady budou archivovány v souladu s platnou legislativou EU i ýR.

8.3

Finanþní Ĝízení

ProstĜedky z rozpoþtu EU (SF) budou Evropskou komisí zasílány na úþet PCO. V rámci PCO metodicky Ĝídí finanþní prostĜedky z rozpoþtu EU (SF) oddČlení Metodiky finanþního Ĝízení a plateb MF ýR, které rovnČž bude realizovat pĜevody prostĜedkĤ z rozpoþtu EU (SF) do státního rozpoþtu (SR). Systém finanþních tokĤ prostĜedkĤ z rozpoþtu EU (SF) u ROP Severovýchod je založen na principu financování žádostí o platbu z prostĜedkĤ RR, která obdržela prostĜedky na financování podílu financovaného z rozpoþtu EU (SF) z rozpoþtu kapitoly MMR a podílu prostĜedkĤ odpovídajícímu národnímu spolufinancování z rozpoþtu kapitoly MMR a z rozpoþtĤ krajĤ. ProstĜedky z rozpoþtu EU (SF) jsou následnČ zpČtnČ proplaceny PCO na úþet správce kapitoly MMR. Dotace poskytované ze SR na pĜedfinancování výdajĤ, které mají být kryty prostĜedky z rozpoþtu EU a prostĜedky na národní spolufinancování jsou v souladu s úpravou zák. þ. 218/2000 Sb. o rozpoþtových pravidlech poskytovány MMR na základČ Rozhodnutí o poskytnutí dotace. MMR vydává Rámcové rozhodnutí o poskytování dotací na plánovací období let 2007 – 2013. V návaznosti na toto rozhodnutí vydává MMR pro pĜíslušný kalendáĜní rok Rozhodnutí o poskytnutí dotace, a to do 15 pracovních dnĤ ode dne obdržení bezchybné Žádosti o poskytnutí dotace od ěO ROP Severovýchod . Dotace bude z rozpoþtu MMR uvolĖována pĜedevším na základČ odhadĤ výdajĤ pĜíjemcĤ na dané období. Dotace poskytnutá na financování projektĤ ěO ROP Severovýchod (resp. její první splátka) je pĜevedena MMR na speciální úþet ěO ROP Severovýchod do 15 dnĤ ode dne pĜevzetí rozhodnutí o poskytnutí dotace RR. Termíny a pĜevody dalších finanþních prostĜedkĤ stanovuje MMR v Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Do procesu spolufinancování jsou zahrnuty jak prostĜedky EU, Regionální rady, krajĤ a obcí, tak soukromé zdroje pĜíjemce. Rozpoþet Regionální rady je tvoĜen zejména prostĜedky státního rozpoþtu a prostĜedky krajĤ. Soukromé financování pĜedpokládáme u oblastí podpor: 1.2 Podpora projektĤ zlepšujících dopravní obslužnost, 2.2 Rozvoj mČst, 2.3 Rozvoj venkova, 3.1 Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu, 3.2 Marketingové a koordinaþní aktivity v oblasti cestovního ruchu a 4.1 Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání.

187


Systém finanþních tokĤ SF– popis Platby pĜíjemcĤm probíhají formou ex-post plateb (zpČtné proplacení pĜíjemcem již uskuteþnČných výdajĤ) þi formou ex-ante plateb (formou poskytnutí prostĜedkĤ pĜíjemci pĜed realizací jeho výdajĤ na projekt). Ex-post platby: 1)

2) 3) 4)

5)

6)

7) 8)

PĜíjemce na základČ uskuteþnČných výdajĤ vystavuje žádost v CZK o proplacení prostĜedkĤ z rozpoþtu RR (odpovídající evropskému i národnímu podílu), pĜiþemž žádost je pĜedložena ke kontrole a schválení Ĝídícímu orgánu; ěídící orgán žádost pĜíjemce schvaluje a dává pokyn finanþnímu útvaru k provedení platby na úþet pĜíjemce; Finanþní útvar ÚĜadu provádí platbu z rozpoþtu RR na úþet pĜíjemce; ěídící orgán na základČ potvrzení od finanþního útvaru RR o provedených úhradách z rozpoþtu RR vystavuje souhrnnou žádost o provedení platby prostĜedkĤ z rozpoþtu EU (SF) z úþtu PCO do pĜíslušné kapitoly státního rozpoþtu; Souhrnná žádost o platbu je pĜedána správci kapitoly MMR, který ji zaeviduje za úþelem sledování þerpání prostĜedkĤ SF, a následnČ je souhrnná žádost pĜedána PCO k proplacení; PCO provádí kontrolu pĜedložené souhrnné žádosti, její zaúþtování (rozhodným datem pro stanovení kurzu pro pĜepoþet prostĜedkĤ z CZK na EUR je datum zaúþtování PCO) a následnČ úhradu prostĜedkĤ z rozpoþtu EU (SF) do kapitoly MMR; PCO žádá po provedení certifikace Evropskou komisi o doplnČní prostĜedkĤ na jeho úþtu; Evropská komise žádost odsouhlasí a zasílá prostĜedky na úþet PCO.

Ex-ante platby Platby formou ex-ante plateb probíhají pouze u technické pomoci, kdy pĜíjemcem je ěO ROP Severovýchod : 1. 2. 3. 4.

5.

6.

7. 8.

Záloha na realizaci výdajĤ TP, kdy pĜíjemce je kraj, je poskytnuta na základČ usnesení VRR; ěO ROP Severovýchod provádí úhradu zpĤsobilých výdajĤ dodavatelĤm; po skonþení projektu je provedeno vyúþtování poskytnuté zálohy (ex-ante platby); ěídící orgán na základČ potvrzení od finanþního útvaru RR o provedených úhradách z rozpoþtu RR vystavuje souhrnnou žádost o provedení platby prostĜedkĤ z rozpoþtu EU (SF) z úþtu PCO do pĜíslušné kapitoly státního rozpoþtu; Souhrnná žádost o platbu je pĜedána správci kapitoly MMR, který ji zaeviduje za úþelem sledování þerpání prostĜedkĤ SF, a následnČ je souhrnná žádost pĜedán PCO k proplacení; PCO provádí kontrolu pĜedložené souhrnné žádosti, její zaúþtování (rozhodným datem pro stanovení kurzu pro pĜepoþet prostĜedkĤ z CZK na EUR je datum zaúþtování PCO) a následnČ úhradu prostĜedkĤ z rozpoþtu EU (SF) do kapitoly MMR; PCO žádá po provedení certifikace Evropskou komisi o doplnČní prostĜedkĤ na jeho úþtu; Evropská komise žádost odsouhlasí a zasílá prostĜedky na úþet PCO.

Certifikaþní orgán (CO) PĜi implementaci pomoci ze SF a FS je ustaven jediný certifikaþní orgán, zajišĢující þinnosti dle þl. 61 obecného naĜízení. V rámci ýR funkci certifikaþního orgánu vykonává PCO. Výkonem funkce PCO pro strukturální fondy („SF“) a Fond soudržnosti („CF“) byl rozhodnutím ministra financí, vydaném na základČ usnesení vlády þ. 198 ze dne 22. února 2006, povČĜen odbor Národní fond MF ýR, který je funkþnČ nezávislý na Ĝídících orgánech a na AO, a který nedeleguje výkon této funkce na zprostĜedkující subjekty. Schéma oddČlení funkcí mezi ěO, CO a AO je uvedeno na obrázku þ. 28

188


PCO provádí zejména následující þinnosti: x x x x x x x x x x x x x x x x

Ĝídí a koordinuje toky finanþních prostĜedkĤ poskytnutých z rozpoþtu EU a zabezpeþuje plynulost toku finanþních prostĜedkĤ od PCO pĜíjemcĤm; vytváĜí a aktualizuje metodické pokyny pro provádČní certifikace výdajĤ SF a FS; zabezpeþuje, aby pĜíjemci pomoci obdrželi pĜíspČvek z EU bez zbyteþného odkladu; vypracovává a pĜedkládá EK ovČĜené výkazy výdajĤ a žádosti o platby (prĤbČžné i koneþné) pro všechny programy na základČ výkazĤ výdajĤ pĜedložených Ĝídícími orgány; ovČĜuje, že výkaz výdajĤ je pĜesný, vychází ze spolehlivého úþetního systému a je založen na ovČĜitelných podkladech, certifikuje tyto výkazy a schvaluje žádosti o platby z EU; monitoruje manuály pracovních postupĤ užívané subjekty zapojenými do implementace SF a FS a ovČĜuje dodržování tČchto postupĤ; prĤbČžnČ monitoruje a ovČĜuje soulad þinností a postupĤ Ĝídících orgánĤ s právními pĜedpisy ýR a EU; ovČĜuje aplikaci procesĤ Ĝízení a systému kontroly Ĝídících orgánĤ (vþetnČ provádČní kontrol na místČ); vyhodnocuje þerpání alokací; pĜijímá platby z rozpoþtu EU a zabezpeþuje pĜevody prostĜedkĤ do kapitol rozpoþtu; metodicky Ĝídí vypracovávání odhadĤ þerpání prostĜedkĤ poskytnutých z rozpoþtu EU a pĜedává tyto odhady EK; zajišĢuje koncepci, metodiku, tvorbu, rozvoj a þinnost úþetního systému využívaného pro administraci SF a FS; zajišĢuje metodické Ĝízení v oblasti úþtování o prostĜedcích SF a FS; spolupracuje s EK pĜi ovČĜování adicionality mid-term a ex-post; zajišĢuje vrácení neoprávnČnČ vyplacených prostĜedkĤ; pĜedává AO kopie žádostí o prĤbČžnou nebo závČreþnou platbu a kopie certifikátu.

Finanþní útvar ÚĜadu provádí zejména následující þinnosti: - zajišĢuje aktuální pĜepoþty alokací z EUR na CZK - zajišĢuje disponibilní finanþní prostĜedky v rozpoþtu RR - zajišĢuje pĜevody prostĜedkĤ pĜíjemcĤm na financování projektĤ spolufinancovaných z rozpoþtu EU z prostĜedkĤ rozpoþtu RR, a to do 15 pracovních dnĤ od obdržení žádosti o platbu z ěO; - provádí pĜesnou a úplnou evidenci pĜevodĤ prostĜedkĤ pĜíjemcĤm z prostĜedkĤ rozpoþtu RR; - sdČluje ěO požadované údaje o provedených pĜevodech prostĜedkĤ pĜíjemcĤm dle své evidence (zejména údaje o pĜíjemci, výši pĜevedených prostĜedkĤ, den platby pĜíjemci); - pĜi provádČní jednotlivých þinností spojených s pĜevody prostĜedkĤ pĜíjemcĤm postupuje v souladu s interními písemnými pracovními postupy (manuály). Finanþní útvar v rámci finanþního Ĝízení postupuje podle Metodiky finanþních tokĤ a kontroly programĤ spolufinancovaných ze strukturálních fondĤ, Fondu soudržnosti a Evropského rybáĜského fondu na programové období 2007 - 2013, které zpracovává MF ýR. OddČlení Ĝídící a platební funkce je zajištČno na funkþnČ oddČleném odboru a je též zajištČno personálnČ. ěídící a platební funkce jsou detailnČ popsány v Operaþním manuálu ROP Severovýchod . Implementaþní schéma, schéma organizaþní struktury a schéma oddČlení funkcí jsou uvedeny v obr. þ. 26 – 28.

8.4

Kontrolní a auditní systém

Auditní orgán Auditní orgán (dále AO) se zĜizuje ve smyslu þl. 59 obecného naĜízení. Usnesením vlády ýR þ. 198 ze dne 22.2.2006 je výkonem funkce AO pro SF povČĜeno MF. Výkonem funkce AO pro SF byl rozhodnutím ministra financí povČĜen útvar Centrální harmonizaþní jednotky pro finanþní kontrolu MF,

189

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod který je funkþnČ nezávislý na Ĝídících orgánech a na PCO. Schéma oddČlení funkcí mezi ěO, CO a AO je uvedeno na obrázku þ. 28 V souladu s požadavky relevantní legislativy ES a právních pĜedpisĤ ýR provádí AO zejména následující þinnosti: x x

x x x x x x x x x x x x x x x x x

zajišĢuje audit pĜipravenosti Ĝídících a kontrolních systémĤ programĤ, na jehož základČ pĜedkládá EK zprávu posuzující nastavení Ĝídících a kontrolních systémĤ OP; pĜedkládá Evropské komisi pĜed podáním první žádosti o prĤbČžnou platbu a nejpozdČji do 12 mČsícĤ od schválení pĜíslušného programu zprávu posuzující nastavení Ĝídících a kontrolních systémĤ programu vþetnČ stanoviska k jejich souladu s pĜíslušnými ustanoveními právních pĜedpisĤ ES, jak je požadováno v þl. 71 obecného naĜízení; pĜedkládá EK do 9 mČsícĤ po schválení pĜíslušného OP strategii auditu zahrnující subjekty, které budou audity provádČt, tuto strategii pravidelnČ aktualizuje; zajišĢuje provádČní auditu za úþelem ovČĜení úþinného fungování Ĝídících a kontrolních systémĤ programĤ a na vzorku i ovČĜení vykázaných výdajĤ; pĜedkládá každoroþnČ EK konsolidovaný plán auditĤ prostĜedkĤ poskytovaných ze SF a FS, který prĤbČžnČ vyhodnocuje; zajišĢuje, že PCO obdrží pro úþely certifikace výsledky všech auditĤ provedených AO nebo z jeho povČĜení; zajišĢuje metodické vedení dalších auditních subjektĤ zapojených do auditĤ u všech OP; dohlíží na kvalitu auditĤ provádČných dalšími auditními subjekty u projektĤ spolufinancovaných z SF a FS; podílí se na tvorbČ a aktualizaci metodických pokynĤ pro provádČní auditu prostĜedkĤ jednotlivých programĤ; pĜedkládá každoroþnČ EK výroþní kontrolní zprávu; vydává každoroþnČ pro EK stanovisko k tomu, zda fungování Ĝídícího a kontrolního systému poskytuje pĜimČĜenou záruku, že výkazy výdajĤ pĜedložené EK jsou správné a že související transakce jsou zákonné a Ĝádné; úþastní se auditních misí EK na provČĜování aspektĤ Ĝídícího a kontrolního systému, které vyplynuly z výroþní kontrolní zprávy; pĜedloží EK prohlášení o uzavĜení (popĜ. o þásteþném uzavĜení), ve kterém vyhodnotí platnost žádosti o závČreþnou platbu a zákonnost a Ĝádnost souvisejících transakcí zahrnutých do závČreþného výkazu výdajĤ; spolupracuje s EK pĜi koordinaci plánĤ auditĤ a auditorských metod a vymČĖuje si s ní výsledky z provedených auditĤ; zajišĢuje, aby byly pĜi auditorské þinnosti uplatĖovány mezinárodnČ uznávané auditorské standardy; provádí analýzu nahlášených nesrovnalostí pro úþely zpracovávání prohlášení o uzavĜení nebo þásteþném uzavĜení; zpracovává každoroþnČ zprávu o výsledcích finanþních kontrol za OP pro vládu; vykonává doplĖkový audit za úþelem ovČĜení úþinného fungování Ĝídícího a kontrolního systému operaþního programu; vykonává doplĖkový audit operací na vhodném vzorku pro ovČĜení vykázaných výdajĤ.

AO nese odpovČdnost za zajištČní výše uvedených þinností s tím, že pĜi zachování vlastní odpovČdnosti mĤže vybranými þinnostmi povČĜit další auditní subjekty. Je pĜípustná pouze jedna úroveĖ povČĜení k výkonu výše uvedených þinností (tj. auditní subjekt nemĤže þinnostmi povČĜit další subjekt), a to na základČ veĜejnoprávní smlouvy. Auditní orgán povČĜil v souladu s þl. 62, odst. 3 obecného naĜízení Regionální radu regionu soudržnosti Severovýchod výkonem þinností auditního subjektu. PovČĜený auditní subjekt vykonává zejména následující þinnosti: - audit za úþelem ovČĜení úþinného fungování Ĝídícího a kontrolního systému operaþního programu; - audit operací na vhodném vzorku pro ovČĜení vykázaných výdajĤ. Tyto þinnosti budou v rámci ÚRR Severovýchod vykonávány funkþnČ nezávislým útvarem interního auditu v souladu s þl. 62 odst. 1 písm. a) a b) obecného naĜízení.

190


Detailní výþet kompetentních þinností je uveden v OM ROP Severovýchod . Systém finanþní kontroly Ministerstvo financí jako ústĜední správní úĜad pro finanþní kontrolu v souladu s pĜíslušnými ustanoveními zákona þ. 2/1969 Sb., o zĜízení ministerstev a jiných ústĜedních orgánĤ státní správy ýR, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, metodicky Ĝídí, koordinuje a zajišĢuje výkon finanþní kontroly v rámci operaþního programu. Základním východiskem pro vydávání dílþích metodických pokynĤ, konzultovaných s pĜíslušnými orgány Evropské komise, jsou platné právní pĜedpisy ýR a ES. VnitĜní kontrolní systém Všechny orgány podílející se na implementaci operaþního programu budou mít zaveden potĜebný Ĝídící a kontrolní systém, který bude v souladu s národní legislativou a bude zpĤsobilý vþas identifikovat administrativní, systémové nebo zámČrné chyby a vytváĜet podmínky pro prevenci vzniku chyb. ěídicí kontrola je zajišĢována odpovČdnými vedoucími zamČstnanci a tvoĜí souþást vnitĜního Ĝízení všech subjektĤ zapojených do implementace operaþního programu, pĜi pĜípravČ operací pĜed jejich schválením, pĜi prĤbČžném sledování uskuteþnČných operací až do jejich koneþného vypoĜádání a vyúþtování a následného provČĜení vybraných operací v rámci hodnocení dosažených výsledkĤ a správnosti hospodaĜení. S ohledem na principy úþinného a efektivního Ĝídicího a kontrolního systému v prĤbČhu implementace programu ěO zajistí, že: x všechny subjekty zapojené do Ĝízení a kontroly programu mají jednoznaþnČ stanoveny konkrétní funkce, a to jak v rámci celého systému implementace, tak i v rámci každého subjektu zvlášĢ; x je dodržována zásada oddČlení platebních, Ĝídicích a kontrolních funkcí mezi jednotlivými subjekty zapojenými do implementace programu i v rámci subjektĤ samotných; x jsou stanoveny jednoznaþné postupy pro zajištČní správnosti a zpĤsobilosti výdajĤ vykazovaných v rámci programu; x jsou zavedeny spolehlivé úþetní systémy, systémy monitorování a systémy finanþního výkaznictví; x je zaveden systém podávání zpráv o implementaci programu a projektĤ a monitorování; x jsou pĜijata opatĜení pro provádČní auditu fungování Ĝídicího a kontrolního systému; x jsou zavedeny takové systémy a stanoveny takové postupy, které zajistí podklady pro audit (audit trail); x jsou stanoveny postupy hlášení a monitorování pro nesrovnalosti a vymáhání neoprávnČnČ vyplacených þástek. Pro každou úroveĖ Ĝízení a implementace programu bude vypracován manuál vnitĜního kontrolního systému ve formČ Ĝízené dokumentace, která bude obsahovat detailní popis pracovních postupĤ pro provádČné þinnosti. Mezi úkoly ěídícího orgánu pĜi Ĝízení a provádČní operaþního programu patĜí zejména: 1. zajistit, že operace pro financování jsou vybírány na základČ kritérií pro daný operaþní program a po celou dobu provádČní zĤstávají v souladu s platnými pĜedpisy Spoleþenství a vnitrostátními pĜedpisy; 2. ovČĜit, zda jsou spolufinancované produkty dodány a služby poskytnuty a zda jsou výdaje na operace vykázané pĜíjemci skuteþnČ vynaloženy a zda jsou v souladu s pĜedpisy Spoleþenství a vnitrostátními pĜedpisy; 3. zajistit, aby pĜíjemci a jiné subjekty zapojené do provádČní operací vedli buć oddČlený úþetní systém, nebo odpovídající úþetní kód pro všechny transakce související s operací, aniž tím jsou dotþeny vnitrostátní úþetní pĜedpisy; 4. zajistit financování programu z národních veĜejných zdrojĤ; 5. zajistit evidenci, šetĜení a hlášení podezĜení na nesrovnalost a potvrzených nesrovnalostí, jejich další monitoring a ve stanovených pĜípadech také vymáhání prostĜedkĤ dotþených potvrzenou nesrovnalostí;

191

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod 6. zajistit, aby PCO obdržel pro úþely certifikace všechny nezbytné informace o postupech a ovČĜeních provádČných v souvislosti s výdaji; 7. v souladu s þlánkem 60, písm. f) obecného naĜízení stanovit postupy k zajištČní toho, aby byly všechny doklady týkající se výdajĤ a auditĤ programu nezbytné pro zajištČní odpovídající auditní stopy uchovávány v souladu s požadavky þlánku 90 obecného naĜízení; 8. Ĝídit práci monitorovacího výboru a poskytovat mu dokumenty umožĖující sledovat kvalitu provádČní operaþního programu s ohledem na jeho konkrétní cíle; 9. vypracovat výroþní a závČreþné zprávy o provádČní a po schválení monitorovacím výborem je pĜedkládá Komisi; 10. zajistit soulad s požadavky na poskytování informací a propagaci stanovenými v þlánku 69 obecného naĜízení. Interní audit Útvar interního auditu bude funkþnČ nezávislý a organizaþnČ oddČlený od Ĝídících a výkonných struktur a bude podĜízen pĜíslušnému vedoucímu orgánu veĜejné správy. Útvary interního auditu budou v pravidelných intervalech provČĜovat vnitĜní kontrolní systém. Jejich þinnost bude kromČ jiného zahrnovat provČĜování plnČní základních požadavkĤ na vnitĜní kontrolní systém. Významnou souþástí bude též pĜedkládání doporuþení ke zdokonalování kvality vnitĜního kontrolního systému, k pĜedcházení nebo zmírnČní rizik, k pĜijetí opatĜení k nápravČ zjištČných nedostatkĤ a konzultaþní þinnost. Zprávy z interních auditĤ pravidelnČ provádČných na jednotlivých úrovních implementace budou pĜedkládány pĜíslušnému vedoucímu orgánu veĜejné správy. Jednotný pĜístup k auditu na všech úrovních implementace a reportování zjištČní auditu bude podkladem pro Ĝízení rizik na úrovni ěO. VeĜejnosprávní kontrola (primární systém) ěídící orgán odpovídá za Ĝízení a provádČní operaþního programu v souladu se zásadou Ĝádného finanþního Ĝízení, a proto zajišĢuje, aby operace byly pro financování vybírány podle kritérií pro operaþní program a aby po celou dobu provádČní byly v souladu s pĜíslušnými pĜedpisy Spoleþenství a s vnitrostátními pĜedpisy. ěídící orgán zajišĢuje výkon kontroly v rámci primárního systému tím, že ovČĜuje dodání spolufinancovaných produktĤ a služeb a skuteþné vynaložení výdajĤ na operace vykázaných pĜíjemci. ěídící orgán zajišĢuje existenci systému pro záznam a uchovávání úþetních záznamĤ v elektronické podobČ pro každou operaci a shromažćování údajĤ nezbytných pro audit. Úkolem ěO je také zajistit, aby postupy a všechny dokumenty týkající se výdajĤ a auditĤ operaþního programu byly Evropské komisi a Úþetnímu dvoru k dispozici po dobu tĜí let od uzavĜení operaþního programu. Audit (sekundární a centrální systém) Za výkon auditu za úþelem ovČĜení úþinného fungování Ĝídícího a kontrolního systému operaþního programu a za výkon auditu vzorku operací v souladu s þlánkem 62 obecného naĜízení je odpovČdný AO. V rámci sekundárního systému ovČĜuje úþinnost systému finanþního Ĝízení a kontroly a následnČ testuje správnost rizikových transakcí v souladu s mírou pĜípustného rizika pro oblast primárního systému. V rámci centrálního systému AO na základČ zbytkového rizika ovČĜuje a hodnotí pĜimČĜenost a úþinnost fungování primárního a sekundárního systému a provádí audit vzorku operací. Výsledky auditu budou sdČlovány Komisi v souladu s þlánkem 73(1) Obecného naĜízení. Kontrola vykonávaná Nejvyšším kontrolním úĜadem Nejvyšší kontrolní úĜad je oprávnČn vykonávat nezávislou kontrolní þinnost ve smyslu pĜíslušných ustanovení zákona þ. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úĜadu, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Auditní þinnosti provádČné orgány Evropské komise a Evropským úþetním dvorem Evropská komise se pĜesvČdþí, že v rámci daného operaþního programu byly zavedeny a úþinnČ fungují Ĝídicí a kontrolní systémy v souladu s þlánkem 72 odst. 1 obecného naĜízení. Tento audit provádí Evropská komise na základČ výroþních kontrolních zpráv a stanoviska AO k tČmto zprávám a na základČ vlastních auditĤ. Evropský úþetní dvĤr, který v rámci své pĤsobnosti vykonává samostatné a nezávislé kontroly vyplývající z jeho pĤsobnosti.

192

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Nesrovnalosti Všechny subjekty zapojené do implementace operaþního programu mají povinnost hlásit ěO ROP Severovýchod veškerá podezĜení na nesrovnalosti. Za šetĜení a Ĝešení nesrovnalostí je odpovČdný ěO ROP Severovýchod, který eviduje veškerá podezĜení na nesrovnalosti (resp. potvrzené nesrovnalosti) a provádí jejich šetĜení a další monitoring. Za Ĝádné hlášení nesrovnalostí na vnČjší úrovni odpovídá pracovník Regionální rady, který je kontaktním místem AFCOS. ProstĜedky dotþené nesrovnalostí vymáhá RR sama a postupuje v souladu se zákonem þ. 337/1992 Sb.

8.5

Monitorování

Celkovou odpovČdnost za monitorování programu má v souladu s obecným naĜízením ěO. ěídící orgán je zodpovČdný za správný, efektivní, systematický a vþasný monitoring v prĤbČhu implementace programu, za data zadaná do monitorovacího systému a za informování Evropské komise o prĤbČhu a celkových výsledcích programu. ěídící orgán zĜizuje dle þlánku 63 a 64 obecného naĜízení do tĜí mČsícĤ ode dne schválení operaþního programu EK monitorovací výbor. Monitorovací výbor V souladu s þl. 63 a 64 obecného naĜízení zĜizuje monitorovací výbor þlenský stát po dohodČ s ěO do 3 mČsícĤ od oznámení rozhodnutí o schválení operaþního programu. Výbor je složen ze zástupcĤ navržených pĜíslušnými organizacemi a institucemi, které oslovila RR. Jednotlivé organizace nominují své zástupce v souladu s principem rovných pĜíležitostí. ýleny monitorovacího výboru jmenuje pĜedseda RR a zohlední pĜitom nutnost naplnČní principu partnerství a pokud je to možné, rovné zastoupení mužĤ a žen. Cílem Monitorovacího výboru je zajistit úþinnost a kvalitu poskytované pomoci. Princip partnerství je v Monitorovacím výboru ROP Severovýchod zajištČn þlenstvím reprezentativních partnerských institucí z oblasti státní správy a územní samosprávy, hospodáĜské a sociální subjekty, nestátní neziskové organizace (zejména organizace pĤsobící v oblasti horizontálních témat, tedy subjekty prosazující rovnost mužĤ a žen a subjekty soustĜedČné na udržitelný rozvoj a ekologii). SouþasnČ je zajištČno i þlenství zástupcĤ ostatních operaþních programĤ ve smyslu dosažení synergie a partnerství. Z vlastního podnČtu nebo na žádost monitorovacího výboru se práce monitorovacího výboru úþastní zástupce Komise jako poradce. ýlenstvím jednotlivých partnerských subjektĤ v Monitorovacím výborĤ je zajištČna oboustranná provázanost, komunikace a koordinace informací a námČtĤ mezi ěO ROP Severovýchod a partnery a veĜejností. PĜedseda RR zasílá prostĜednictvím sekretariátu definitivní verzi programu spolu s podkladovými dokumenty pro zasedání výboru všem þlenĤm nebo jimi písemnČ povČĜeným zástupcĤm pĜed zasedáním výboru. Tímto je zajištČno, že všichni þlenové mají možnost se s dokumenty dĤkladnČ seznámit. V pĜípadČ potĜeby mĤžou být ustanoveny pracovní skupiny, pro Ĝešení specifických problémĤ. ýlenové výboru jsou zástupci: x x x x x x x x

ěídicího orgánu ROP Severovýchod , krajĤ, statutárních mČst, sociálních a hospodáĜských partnerĤ, profesních sdružení a akademické obce, nestátních neziskových organizací, PCO a AO, Ĝídících orgánĤ dalších OP.

193


Monitorovací výbor zpracovává svĤj jednací Ĝád a pĜijme jej po dohodČ s ěO za úþelem výkonu svých povinností v souladu s obecným naĜízením. Povinností Monitorovacího výboru je zajistit dohled nad realizací ROP Severovýchod , zejména nad zajištČním souladu s pĜedpisy ES a legislativou ýR, dosažením cílĤ programu pĜi efektivním využití veĜejných prostĜedkĤ, aj. ěídicí orgán bude vykonávat funkci sekretariátu monitorovacího výboru ROP Severovýchod . Monitorovací výbor bude zajišĢovat zejména následující úkoly v souladu s þl. 65 obecného naĜízení: a) sledování pĜípravy, realizace a vyhodnocení OP, jeho efektivnosti a úþinnosti, b) posouzení a schválení kritérií pro výbČr projektĤ, vþetnČ veškerých revizí tČchto kritérií, c) hodnocení postupu pĜi dosahování konkrétních cílĤ OP a pĜi dosahování cílĤ pro každou prioritní osu programu, d) analýza výsledkĤ realizace OP, e) posouzení a schvalování výroþní a závČreþné zprávy OP pĜed jejich zasláním Evropské komisi, f) návrhy Ĝídícímu orgánu k revizi þi pĜezkoumání ROP Severovýchod za úþelem dosažení cílĤ ROP Severovýchod , vþetnČ finanþního Ĝízení, g) zváží a schválí veškeré návrhy na úpravu obsahu rozhodnutí komise o pĜíspČvku ERDF. Monitorovací systém Informaþní systém pro monitorování programĤ pro období 2007 – 2013 (dále MSC2007) VytvoĜení Monitorovacího systému strukturálních fondĤ vychází z požadavku EK na existenci systému pro monitorování (viz obecné naĜízení), požadavku na elektronickou výmČnu dat (viz ProvádČcí naĜízení - þlánky 39 - 42) a je v souladu s usnesením vlády þ.198/2006 vybudovat jednotný monitorovací systém. ěídicí orgán odpovídá za Ĝízení a provádČní operaþního programu v souladu se zásadou Ĝádného finanþního Ĝízení, a zejména zajišĢuje existenci systému pro záznam a uchovávání úþetních záznamĤ v elektronické podobČ pro každou operaci v rámci operaþního programu a shromažćování údajĤ o provádČní nezbytných pro finanþní Ĝízení, monitorování, ovČĜování, audit a hodnocení. Monitorovací systém musí být tedy kompatibilní s úþetními systémy ROP Severovýchod . MSC2007 je informaþní systém sloužící pro monitorování implementace programĤ a projektĤ spolufinancovaných ze strukturálních fondĤ. ZajišĢuje aktuální informace v adekvátní podobČ a rozsahu, integritu dat a obsahuje kompletní data za program. Monitorovací systém strukturálních fondĤ slouží k efektivní správČ ROP Severovýchod a k zajištČní reportĤ pro pĜíslušná Generální Ĝeditelství EK, vládu, parlament a v neposlední ĜadČ i pro regiony. V rámci procesu monitorování plní koordinaþní a metodickou roli MMR. MMR vydává pokyny a metodiky v oblastech Ĝízení, provádČní evaluací, sbČru dat a jejich elektronické výmČny, zakládání a þinnosti monitorovacích výborĤ, kontroluje a dohlíží na všechny aktivity, které spadají mezi úkoly ěO operaþních programĤ. MMR dále zakládá a zajišĢuje fungování integrovaného monitorovacího informaþního systému, který bude používán Ĝídícími orgány všech OP, PCO a auditorem a zajišĢuje elektronickou výmČnu dokumentĤ a dat. Základním prostĜedkem zajištČní jednotnosti monitorovacího systému je stanovení rozsahu závazných dat a závazných postupĤ pro jejich poĜizování a pĜedávání. Poskytování srovnatelných, vČcnČ správných a aktuálních dat pro podporu Ĝízení, monitorování a hodnocení je zajišĢováno závaznou Metodikou monitorování SF a FS 2007 - 2013. Tato metodika definuje centrálnČ závazný datový rozsah, závazné postupy a lhĤty pro monitorování operaþních programĤ a projektĤ na všech úrovních implementace. Spolu se stanovením jednotných a závazných postupĤ pro pĜedávání dat je tak zajištČn plnČ integrovaný jednotný monitorovací systém na všech úrovních implementace, který zajistí potĜebná data pro Ĝízení, monitorování a hodnocení programĤ a projektĤ vþetnČ pravidelného sbČru dat od pĜíjemcĤ pomoci pro úþely sledování pokroku realizace projektĤ prostĜednictvím webového úþtu pĜíjemce. Datová komunikace mezi úþetním systémem PCO IS VIOLA jako základním nástrojem pro podporu funkce PCO a MSC2007 jako nástrojem centrálního monitorování fondĤ EU, je zajištČna z úrovnČ MMR.

194

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Pro monitorování programovacího období 2007 - 2013 je od 1.1.2007 zajištČna plná funkþnost monitorovacího systému - MSC2007, který zajistí monitorování na všech úrovních implementace (úroveĖ centrální, úroveĖ ěO, úroveĖ pĜíjemce). Systém zajišĢuje plnou podporu pro Ĝízení, monitorování, hodnocení a administraci programĤ a projektĤ. Respektuje požadavky EK a zajišĢuje požadovanou funkci sbČru dat a pĜedávání tČchto dat EK a PCO. Monitorovací systém zajišĢuje sledování následujících þinností: þerpání prostĜedkĤ ze strukturálních fondĤ a národního spolufinancování monitorování, hodnocení a kontrolní þinnosti komunikaci s EK poskytování údajĤ do standardní monitorovací tabulky EK sledování údajĤ na úrovni pĜíjemce napojení na relevantní systémy státní správy naplĖování monitorovacích indikátorĤ (plnČní stanovených cílĤ) MSC2007 je nadále Ĝešen ve tĜech úrovních: centrální/Ĝídicí (MSC2007), výkonné - informaþní systém operaþního programu (MONIT7+) a úrovni pĜíjemce - webová žádost (BENEFIT7). MMR vytváĜí pĜedevším pro úþely sledování finanþní pomoci informaþní systém, který je jedním z nezbytných pĜedpokladĤ pro pĜijetí pomoci ze SF a FS. Dle usnesení vlády þ. 198/2006 zabezpeþuje MMR jednotný centrální informaþní systém pro Ĝízení, monitorování a hodnocení programĤ a projektĤ na všech úrovních administrace programĤ financovaných ze SF a FS. Systém je závazný pro všechny subjekty implementace v programovém období let 2007 - 2013. MMR Ĝídí nastavení informaþního systému v oblasti Ĝízení, sbČru dat, monitorování a komunikace s EK. Zajistilo pĜipravenost centrálního monitorovacího systému, který je také dĤležitým nástrojem Ĝízení implementace všech OP. ěídící orgány mají povinnost dodávat data v požadovaném rozsahu, struktuĜe a v požadovaných termínech z úrovnČ pĜíjemce pomoci na základČ postupĤ definovaných v operaþních manuálech. Informaþní systém MSC2007 Centrální databáze MSC2007 je základním nástrojem shromažćování a uchovávání informací o procesu poskytování pomoci EU do ýR. ÚroveĖ zajišĢuje plánování rozvoje, programování a vyhodnocování operaþních programĤ z hlediska vČcného a finanþního monitoringu. Poskytuje souhrnné informace o pĜípravČ i stavu realizace programu i celkové pomoci EU v ýR. MSC2007 slouží jako základní SW nástroj ěO ROP Severovýchod , CPO a NOK. Správcem MSC2007 je Odbor správy monitorovacích systémĤ MMR (dále i OSMS), který je odpovČdný za správu uživatelských pĜístupĤ, pĜenosy, definici rozhraní, havarijní plány a rozvoj systému. Základem pro elektronickou výmČnu dat s EK je právČ MSC2007, z nČhož jsou data za všechny programy v ýR pĜenášena do monitorovací databáze EK - System for Fund Management in the European Community 2007 - 2013. V rámci MSC2007 byl vytvoĜen modul „Data pro SFC2007“, jenž slouží k autorizaci požadovaných výstupních sestav ěO - subjekty zodpovČdnými za Ĝízení a koordinaci programu. Tento modul zajišĢuje tvorbu exportních souborĤm (s povinnými údaji), posílaných do SFC2007. Každý uživatel MSC2007 má náhledový pĜístup do modulu „Data pro SFC2007“ v MSC2007. Editaþní pĜístup, definovaný seznamem rolí, je umožnČn pro jmenované zástupce subjektĤ zapojených do procesu Ĝízení, monitoringu a kontroly, a to na základČ pĜidČlení role a kompetencí OSMS MMR. MSC2007 je napojen také na informaþní systém PCO (IS VIOLA), tento systém slouží k finanþnímu Ĝízení a úþtování o prostĜedcích z rozpoþtu EU. Z MSC2007 do IS VIOLA jsou pĜedávány Souhrnné žádosti o platbu. Z IS VIOLA se do MSC2007 zpČtnČ pĜedává Souhrnná skuteþnost. Informaþní systém MONIT7+ IS Monit7+ je informaþní systém administrace a Ĝízení projektĤ. ZajišĢuje výkonné þinnosti pĜípravy a realizace vlastních projektĤ, tj. sbČr a vyhodnocování žádostí, operativní evidenci projektĤ, vČcné a finanþní monitorování na úrovni projektu, reporting þi poskytování dat nadĜízeným orgánĤm. IS Monit7+ slouží jako základní SW nástroj implementace ROP Severovýchod . Správcem IS Monit7+ je CRR, které je odpovČdné za správu uživatelských pĜístupĤ, bezpeþnost, zálohování, pĜenosy, definici rozhraní a zajištČní rozvoje systému. PĜístup do databáze IS Monit7+ je prostĜednictvím webového rozhraní.

195

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Webová žádost BENEFIT7 Webová žádost Benefit je softwarový nástroj pĜíjemce. Jedná se o elektronickou žádost, která slouží žadateli pro vyplĖování údajĤ o plánovaném projektu a jejíž nová nebo upravená verze je vytvoĜena pro každou výzvu k pĜedkládání projektĤ. Jednotná žádost slouží k oboustranné komunikaci mezi ěO ROP Severovýchod a žadateli/pĜíjemci. Všichni uživatelé budou k systému webové žádosti pĜistupovat prostĜednictvím sítČ Internet. Centrální úložištČ webových žádostí bude na serveru MMR.

Informaþní systém EK SFC2007 ýR zvolila variantu pĜedávání dat do systému EK SFC2007 prostĜednictvím technického rozhraní a služeb internetu. Elektronická výmČna dat zahrnuje pĜenos dat z þeské databáze MSC2007 do databáze EK SFC2007. Znamená to pĜípravu požadovaných dat a následný pĜenos potĜebných dat z þeské databáze MSC2007. V této databázi byl vytvoĜen speciální modul, který slouží k autorizaci dat Ĝídícími orgány odpovČdnými za Ĝízení a koordinaci programĤ fondĤ EU. Tento modul zajišĢuje tvorbu a export validovaných dat Ĝídících orgánĤ, PCO a pĜes služby internetu do databáze Evropské komise SFC2007. Modul splĖuje požadavek EK na eGovernment. System for Fund Management in the European Community 2007 - 2013 je informaþní systém EK, který pomáhá dodržovat pravidla fondĤ EU. SFC2007 tvoĜí - Informaþní systém a Systém finanþního Ĝízení (používá jej pouze EK). ýlenské státy a EK využívají Informaþní systém, který slouží pro komunikaci a výmČnu dokumentĤ mezi þlenskými státy EU a EK, kam všechny instituce pracující s fondy EU povinnČ pĜedávají veškeré údaje potĜebné pro implementaci naĜízení. Informaþní systém Evropské komise je provázán na monitorovací systém MSC2007 díky Web Services pĜes síĢ internet, což umožĖuje pĜímý interface. PĜístup do databáze SFC2007 je možný jen registrovaným pĜi zadání uživatelského jména a hesla, jehož pĜidČlení je zprostĜedkováno koordinátorem pro SFC2007 s rolí MS Liaison za ýR. Každá þlenská zemČ, vþetnČ ýR jmenuje jednu osobu, jíž je pĜidČlena role MS Liaison a která je kontaktní osobou pro všechny úkony spojené s žádostmi o pĜístup. V pĜípadČ ýR tuto roli zastává zástupce MMR. Nárok na pĜidČlení hesla mají pouze subjekty zapojené do implementace programĤ za ýR, a to pĜevážnČ v náhledovém módu. Aktivní pĜístup do SFC2007 je udČlen pouze výjimeþnČ.

Výroþní a závČreþné zprávy o provádČní ěídící orgán zajistí vypracování, projednání a schválení zpráv MV a jejich následné pĜedložení EK. Výroþní zprávy budou EK pĜedkládány do 6 mČsícĤ od konce každého celého kalendáĜního roku realizace. ZávČreþná zpráva o implementaci bude postoupena Evropské komisi do 31. bĜezna 2017. Všechny výroþní a závČreþné zprávy o implementaci by mČly obsahovat následující informace: x x x x

x x

dĤležité socioekonomické trendy se vztahem k podpoĜe, vþetnČ národních, regionálních a sektorových politik, pokrok, kterého bylo dosaženo pĜi provádČní ROP Severovýchod a prioritních os ve vztahu k jejich konkrétním a ovČĜitelným cílĤm, které jsou, dají-li se kvantifikovat, kvantitativnČ vyjádĜeny pomocí indikátorĤ, finanþní implementace pomoci, sumarizace celkových výdajĤ, proplacených PCO pro každé opatĜení a záznamy o celkových platbách ze strany Evropské komise a dále kvantifikace finanþních indikátorĤ, všechny kroky ze strany ěO a MV pro zajištČní kvality a efektivnosti implementace, pĜedevším: monitorování, finanþní kontrola a hodnocení opatĜení, vþetnČ organizování sbČru dat, pĜehled všech podstatných problémĤ vyskytujících se pĜi Ĝízení podpory a pĜehled pĜijatých opatĜení, opatĜení pro zajištČní publicity, kroky k zajištČní sluþitelnosti s politikou Spoleþenství, opatĜení, pĜijatá pro zajištČní informovanosti a publicity OP,

196


informace o významných problémech, vztahujících se k dodržování souladu s politikami Spoleþenství, které byly zjištČny bČhem implementace OP, a pĜijatá opatĜení pro jejich nápravu, vývoj ve financování velkých projektĤ, využití pomoci vrácené ěO nebo jinému veĜejnému orgánu v období provádČní OP dle þlánku 99 (2) naĜízení.

Každý rok poté, co bude výroþní zpráva postoupena Evropské komisi, bude EK a ěO posuzovat hlavní výstupy z pĜedchozího roku. Po tomto posouzení mĤže EK vznést pĜipomínky a ěO bude Komisi následnČ informovat o opatĜeních, pĜijatých na základČ tČchto pĜipomínek. Pokud Evropská komise dojde k závČru, že pĜijatá opatĜení jsou nedostateþná, mĤže doporuþit ěO zmČny vedoucí k zefektivnČní monitorování nebo Ĝízení podpory. ěídící orgán by mČl na takovéto doporuþení reagovat zavedením doporuþených zmČn, nebo vysvČtlením, proþ navržená doporuþení nebyla akceptována. OdstraĖování nedostatkĤ v monitorovacím a Ĝídícím systému – podle doporuþení Komise – je jednou z podmínek pro uskuteþnČní prĤbČžných plateb. Earmarking ROP Severovýchod identifikoval v rámci earmarkingu intervence v celkové výši 55 599 992 EUR, což pĜedstavuje 8,48% z celkové ERDF alokace ROPu ve výši 656 457 606 EUR. Kódy oblastí intervence v rámci earmarkingu: Kód Název ýástka 28 Inteligentní dopravní systémy 6 358 214 29 LetištČ 12 144 466 52 Podpora þisté mČstské dopravy 18 453 917 3 PĜenos technologií a zdokonalení sítí spolupráce mezi malými podniky 1 050 332 navzájem, mezi malými a stĜedními podniky a dalšími podniky a univerzitami, institucemi postsekundárního vzdČlávání všech druhĤ, regionálními orgány, výzkumnými stĜedisky a vČdeckými a technologickými stĜedisky (vČdecké a technologické parky, technická stĜediska, atd.) 5 Pokroþilé podpĤrné služby pro podniky a skupiny podnikĤ 3 938 746 8 Ostatní investice do podnikĤ 9 452 989 9 Ostatní opatĜení stimulující výzkum, inovace a podnikavost v malých a 525 166 stĜedních podnicích 68 Podpora samostatné výdČleþné þinnosti a zakládání podnikĤ 2 625 830 72 Navrhování, zavádČní a provádČní reforem systému vzdČlávání a odborné 1 050 332 pĜípravy s cílem rozvíjet zamČstnatelnost, zvyšování významu základního a odborného vzdČlávání a odborné pĜípravy na trhu práce a neustálé zlepšování dovedností vzdČlávacích pracovníkĤ s ohledem na inovace a znalostní ekonomiku Celkem za všechny prioritní osy – earmarking 55 599 992 Celkem za všechny prioritní osy ROP Severovýchod Earmarking: procento z celkové þástky za prioritní osy

656 457 606 8,47

Region soudržnosti Severovýchod je zpĤsobilý pro financování v rámci Cíle Konvergence. Regulaþní závazek, v souladu s þlánkem 9 obecného naĜízení 1083/2006, zajistit, že 60% výdajĤ pro Cíl Konvergence je urþeno prioritám EU podporovat konkurenceschopnost a tvorbu pracovních míst, vþetnČ splnČní cílĤ Integrovaných smČrĤ pro rĤst a pracovní místa, není závazný pro ýeskou republiku, protože pĜistoupila k EU až po 1. kvČtnu 2004. ýeská republika se nicménČ k earmarkingu zavázala oficiálním dopisem doruþeným EK 4. þervence 2007. DĤvody, proþ je podíl earmarkingových intervencí v rámci celkové alokace EU k tomuto Cíli pouze 8,48% jsou zejména následující : -

Intervence v oblasti T&TD jsou mimo rámec Regionálních operaþních programĤ,

197

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod -

z dĤvodĤ efektivity je to pĜedevším OP Podnikání a inovace, který podporuje inovaci a soukromé podnikání v regionech, z dĤvodĤ efektivity jsou informaþní a komunikaþní technologie v regionech kofinancovány pĜedevším z IOPu, TEN-T je kofinancován z OP D,

BČhem implementace ROP Severovýchod by mČl ěO upĜednostĖovat ty projekty, které spadají do intervencí v rámci earmarkingu.

8.6

Hodnocení programu

Z ustanovení þlánku 47 a 48 obecného naĜízení vyplývají povinnosti spojené s uskuteþĖováním evaluace. ProvádČní evaluací smČĜuje ke zlepšení kvality, efektivnosti a konzistence pomoci z fondĤ a též implementace operaþních programĤ. S tím spojené povinnosti zahrnují zejména: x sestavování, realizaci, aktualizace a vyhodnocování evaluaþního plánu ROP Severovýchod (ve vazbČ na evaluaþní plán NSRR), x zajištČní hlavních evaluací (ex-ante, on-going, ad hoc, ex-post,), x poskytování zdrojĤ a využití údajĤ a informací z monitorovacího systému, pro prĤĜezové evaluace NOK, strategické zprávy 2009 a 2012 v souladu s obecným naĜízením (þl. 29 odst. 2) a ex-post hodnocení provádČné EK, x x

aktivní vzájemná spolupráce s evaluátory a pracovníky evaluace na rĤzných úrovních implementace strukturálních fondĤ a Fondu soudržnosti v ýR, uveĜejĖování výsledkĤ evaluací.

Cílem evaluace je dle obecného naĜízení: x zvýšení kvality a efektivnosti pomoci poskytované z fondĤ EU a její konzistence s cíli EU, x zdokonalení strategie a zefektivnČní implementace operaþních programĤ s dĤrazem na specifické strukturální problémy a udržitelný rozvoj. Za realizaci evaluací ROP Severovýchod je zodpovČdný ěO ROP Severovýchod, funkci Evaluaþního pracovištČ plní samostatný úsek Odboru metodického Ĝízení programu a monitoringu. Na obr. þ. 27 je zobrazena organizaþní struktura ÚRR Severovýchod. Evaluaþní pracovištČ vykonává zejména tyto þinnosti: x vytvoĜení, realizaci a vyhodnocení evaluaþního plánu a jeho roþních aktualizací, x pĜípravu (zadávací podmínky, výbČrové Ĝízení na zpracovatele), Ĝízení a vyhodnocování evaluací, x zvyšování evaluaþní kapacity, x prezentace a publicita výsledkĤ evaluací vþetnČ zajištČní jejich využití v praxi, x pĜedkládání výsledkĤ evaluací a vyhodnocení evaluaþního plánu Monitorovacímu výboru ROP a Monitorovacímu výboru NSRR, x koordinace Odborné oponentní skupiny, x spolupráce s Evaluaþní jednotkou NSRR a ostatními evaluaþními pracovišti. Pro zdárné provádČní evaluací a naplnČní cílĤ evaluaþní projektĤ je ustanovena odborná oponentní skupina, která plní úlohu odborného dohledu nad realizací evaluaþního projektu. Její obsazení je voleno na principu partnerství, a to tak, aby byla zahrnuta rĤzná názorová hlediska (napĜ. úþast partnerĤ z oblastí, jichž se dotýká strukturální zásah, který je pĜedmČtem hodnocení). ýlenové se souþasnČ podílejí na definici zamČĜení evaluaþních projektĤ, pĜedávají si informace o potĜebách cílových skupin a poskytují zpČtnou vazbu k výstupĤm evaluací. Dalšími subjekty spolupracující na evaluaci jsou: x NOK - Evaluaþní jednotka NSRR, která plní úlohu poradního, koordinaþního a oponentního orgánu pro rámcové evaluaþní aktivity NSRR. DĤležitou oblastí jeho þinnosti je spolupráce s ostatními evaluaþními pracovišti: sdílení informací, poskytování metodické podpory, vzájemné komentování závažných výstupních materiálĤ. x

Monitorovací výbor ROP Severovýchod,

198

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod x

Evropská komise,

x

Externí hodnotitelé.

Externí hodnotitelé – realizátoĜi evaluaþních aktivit musí být dle obecného naĜízení (þl. 47, bod 3) nezávislí. Tento požadavek na nezávislosti hodnotitelĤ se odráží ve zpĤsobu zadávání evaluaþních projektĤ a realizaci projektĤ. Hodnotiteli jsou externí nezávislé odborné firmy. VýbČr hodnotitele pro evaluaþní projekt je podroben dĤkladnému výbČrovému Ĝízení s dĤrazem na odbornost a zkušenosti hodnotitele.

Evaluaþní aktivity ROP Severovýchod pro programové období 2007 - 2013 jsou definovány v Evaluaþním plánu ROP Severovýchod, který vychází z evaluaþního plánu NSRR, z analýzy potenciálních slabých míst regionu a z ex-ante hodnocení. Evaluaþní aktivity ROP Severovýchod budou založeny na následujících principech: x VČcnost: hodnocení konkrétních pĜínosĤ intervencí k regionálnímu rozvoji NUTS II Severovýchod, x Úþinnost: hodnocení, zda jsou naplĖovány stanovené finanþní a operaþní cíle programu, x Efektivnost: hodnocení nákladĤ obČtované pĜíležitosti (alternativní náklady) investovaných zdrojĤ, tj. jestli existuje možnost lepšího využití tČchto zdrojĤ, hodnocení efektivity intervencí, x Dopad: hodnocení dosaženého pokroku a zmČn v regionu, které vznikly jako dĤsledek implementace ROP Severovýchod Evaluace sledují kromČ cílĤ vyplývajících z obecného naĜízení také naplĖování strategických cílĤ a prioritních os NSRR. Mohou být strategické (koncepþní) nebo operativní povahy (podporující monitoring): x

Strategické evaluace – hodnocení za úþelem posouzení vývoje programu ve vztahu k prioritám Spoleþenství a þlenského státu,

x

Operaþní evaluace – hodnocení implementace programu (identifikace slabin implementaþního a monitorovacího systému), hodnocení dosahování plánovaných cílĤ vþetnČ naplĖování indikátorĤ v jednotlivých cílových oblastech.

V souladu s þl. 48 obecného naĜízení se provádí: x

hodnocení pĜedbČžné (ex-ante) - pro optimalizaci zdrojĤ a zvýšení kvality pĜipravovaného programového dokumentu,

x

hodnocení v prĤbČhu implementaþního období,

x

o

dle okamžité potĜeby (ad hoc) v návaznosti na zjištČní monitorovacího systému (odchylky od cílĤ, požadavky revizí),

o

prĤbČžné (on-going) - mĤže provádČt þlenský stát (resp. ěO) i Evropská komise v prĤbČhu implementace programu, viz þlánek 48 a 49 obecného naĜízení,

o

souhrnné Strategické zprávy podle þl. 29 odst. 2 obecného naĜízení,

hodnocení po ukonþení (ex-post) implementaþního období provádí Evropská komise v úzké spolupráci se státem a ěO.

Evaluace úzce souvisí a navazuje na monitoring. Evaluace a vypracování evaluaþních studií vychází z dat a informací, které jsou v rámci monitoringu získávány. V pĜípadČ identifikace negativních odchylek zjištČných v rámci monitoringu evaluaþní pracovištČ pružnČ reaguje vypracováním napĜ. ad hoc evaluaþní studie. SouþasnČ pĜináší monitoringu zpČtnou vazbu ve formČ závČrĤ a doporuþení evaluaþních studií dle nichž monitoring pružnČ nastavuje svá sledování a zamČĜení. Evaluace a monitoring jsou tudíž provázané þinnosti.

Ex-ante hodnocení ROP Severovýchod

199

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod PrĤbČh ex-ante hodnocení a konsultaþní proces ěídící orgán zajistí v souladu s þlánkem 48 obecného naĜízení ex-ante hodnocení programu, které bude zamČĜeno na optimalizaci pĜidČlování rozpoþtových zdrojĤ v rámci ROP Severovýchod a na zlepšování kvality programování. Budou posouzeny rozdíly, mezery a potenciál rozvoje, cíle, kterých se má dosáhnout , oþekávané výsledky, kvantifikované cíle, pĜípadnČ soudržnost strategie, míra , do jaké byly zohlednČny priority Spoleþenství, zkušenosti získané z pĜedchozího programování a kvalita postupĤ pro provádČní, monitorování, hodnocení a finanþního Ĝízení. Ex-ante hodnocení ROP Severovýchod zpracovala spoleþnost Finespa CZ, s.r.o., která byla pro zpracování ex-ante hodnocení vybrána v rámci Ĝádného výbČrového Ĝízení. Hodnocení bylo realizováno ve 2 fázích hodnocení. První fáze pĜedstavovala prĤbČžné komentování již zpracovaných þástí ROP Severovýchod a formulování doporuþení. Tato fáze tedy probíhala paralelnČ s pĜípravou ROP Severovýchod . Druhá fáze spoþívala ve zpracování finálního stanoviska hodnotitelĤ k celému programovému dokumentu vþetnČ vyjádĜení k míĜe, do jaké byly do zapracovány námČty a doporuþení pĜedaná zpracovateli. Kompletní soubor zpráv k ex-ante hodnocení jsou k dispozici na ÚĜadu Regionální rady Regionu soudržnosti Severovýchod, elektronická verze závČreþné a souhrnné zprávy byla zaslána EK. Celkem byla zpracována 2 prĤbČžná hodnocení analytické þásti dokumentu a 3 prĤbČžná hodnocení návrhové þásti. JeštČ v prĤbČhu zpracování ROP Severovýchod byla pĜedložena PĜedbČžná závČreþná zpráva, která se následnČ stala podkladem pro zpracování ZávČreþné zprávy a Souhrnného ex-ante hodnocení. Pro hodnotitele byly odborem RPS MMR organizovány koordinaþní schĤzky, zejména za úþelem diskuse k metodice ex-ante hodnocení a k požadavkĤm na jednotnou strukturu hodnocení. Hodnotitel se úþastnil pravidelných jednání ROP týmu (þleny týmu je nositel programu, zpracovatel a rovnČž hodnotitelem SEA). Hodnotitel byl rovnČž pĜizvaný k jednání jednotlivých tematických pracovních skupin složených ze zástupcĤ krajĤ, mČst a obcí, soukromého sektoru, neziskových organizací na principu partnerství. PartneĜi mČli možnost se opakovanČ seznámit s pracovními verzemi dokumentu a vyjádĜit k nim své pĜipomínky. Materiály byly zasílány vždy pĜed zasedáním skupiny, jednotlivé pĜipomínky jsou souþástí zápisĤ ze zasedání pracovních skupin. Tyto pĜipomínky byly následnČ zpracovatelem ROP Severovýchod vypoĜádány. Konzultaþní proces tak byl do dĤsledku naplnČn.

PrĤbČžné závČry ex-ante hodnocení V rámci doposud uþinČných hodnocení hodnotitelé považují pĜedkládaný Regionální operaþní program za dokument uspokojivé kvality, který je zpĤsobilý k pĜedložení ke schvalovacímu procesu. Je však tĜeba zdĤraznit, že vyžaduje další zpĜesnČní a doplnČní. Analytická þást je v zásadČ pĜijatelná a oproti pĤvodní pĜipomínkované verzi socioekonomická analýza i analýza SWOT doznala znaþných zlepšení, nicménČ k ní stále existují doporuþení, která doposud nebyla vypoĜádána. Z formálního hlediska je možné doporuþit další zkrácení analytické þásti pĜípadnČ neopakování závČrĤ z analytické þásti v þásti návrhové. Hodnotitel rovnČž doporuþuje v rámci využití zkušeností ze souþasného programovacího období zapracování nejvýznamnČjších závČrĤ z prĤbČžného hodnocení SROP vþetnČ návrhu na jejich využití pĜi zpracování programu na nové programovací období. Strategie je pomČrnČ struþná, ale oproti pĤvodnímu pĜedloženému návrhu byla upravena na základČ doporuþení ex-ante hodnotitele. Zásadním nedostatkem pĤvodní strategie byla malá provázanost s analytickou þástí a nevhodné a místy zavádČjící stanovení a formulace cílĤ. Pro vhodnČjší stanovení cílĤ bylo zadavateli doporuþeno využití problémového stromu, který již byl v rámci ROP Severovýchod velmi dobĜe zpracován. ZamČĜení strategie vychází z tématického rozhraní mezi jednotlivými OP a reflektuje rozdČlení kompetencí mezi jednotlivé úrovnČ veĜejné správy. V obecné rovinČ reaguje strategie na problémy identifikované v prĤbČhu analytické fáze pĜípravy dokumentu nicménČ je tĜeba konstatovat, že v nČkterých dílþích þástech je provázanost analytické a strategické þásti stále relativnČ slabá. Globální cíl byl pĜeformulován dle pĜedchozích doporuþení hodnotitele a stávající cíl je pĜesný a dostateþnČ akcentuje cílový stav. Strategické cíle jsou z formálního i vČcného hlediska stanoveny a vysvČtleny správnČ , odráží reálné možnosti regionu (krajĤ) ovlivĖovat jeho socioekonomický rozvoj a rovnČž umožĖují mČĜit pokrok pĜi jejich naplĖování.

200

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Stanovení prioritních os dosahuje velmi dobré kvality a ve znaþné míĜe byly zohlednČny i pĜedchozí pĜipomínky ex-ante hodnotitele. Ex-ante hodnotitel by v popisu prioritních os ocenil podrobnČjší resp. ménČ formální popis kauzálních vztahĤ, pĜedevším spoleþné pĤsobení intervencí. Hodnotitelé oceĖují þásti týkající se zdĤvodnČní veĜejné intervence do navrhovaných oblastí. Návrh prioritních os je v souladu s národními a komunitárními politikami a dokumenty (SOZS, Lisabonská strategie, NSRR, Národní program reforem), jakož i s programovými dokumenty krajĤ. V pĜedkládaném dokumentu stále nejsou do všech koneþných dĤsledkĤ doĜešeny pĜekryvy s intervencemi ostatních tematických operaþních programĤ a Programu rozvoje venkova financovaného z EAFRD. Ex-ante hodnotitel je ale toho názoru, že koneþné vyĜešení tČchto pĜekryvĤ je þásteþnČ mimo kompetence nositele ROP Severovýchod . PĜedkládaný návrh ROP Severovýchod neobsahuje zdĤvodnČní finanþních alokací na jednotlivé prioritní osy a stanovení pĜedpokládaných finanþních alokací na jednotlivé oblasti podpory, což þásteþnČ znemožĖuje komplexní vyhodnocení programu pĜedevším pak vyhodnocení jeho dopadĤ. I pĜes absenci podrobnČjších finanþních plánĤ lze konstatovat, že stále pĜetrvává pĜílišná rozdrobenost intervencí. PĜi vymezení prioritních os a oblastí podpory není dostateþný strategický, tématicky selektivní a územnČ koncentrovaný pĜístup, což do znaþné míry mĤže ovlivnit dopady programu do území. Stanovisko ex-ante hodnotitele PĜestože je hodnotící text místy kritický, hodnotitelé zdĤrazĖují, že ROP Severovýchod reaguje na všechny nejzásadnČjší pĜipomínky ex-ante hodnotitelĤ a pĜedstavuje metodicky správnČ zpracovaný a vČcnČ vyrovnaný dokument, který obsahuje všechny významné prvky dokumentu typu OP. Po pĜedložení ZávČreþné zprávy Ex-ante hodnocení ROP Severovýchod zadavateli, byly všechny pĜipomínky ex-ante hodnotitele projednány na jednání pracovních skupin se všemi partnery podílejícími se na pĜípravČ ROP Severovýchod a ROP týmu a výsledky tČchto jednání následnČ zapracovány do programového dokumentu ROP Severovýchod .

Hodnocení SEA ROP Severovýchod A. PrĤbČh posuzování Ve smyslu zákona þ. 100/2001 Sb. o posuzování vlivĤ na životní prostĜedí ve znČní zákona þ. 93/2004 Sb. (dále jen „zákon þ. 100/2001 Sb.“) musí být ROP Severovýchod podroben procesu hodnocení vlivĤ koncepcí na životní prostĜedí a veĜejné zdraví (tzv. SEA – strategické hodnocení vlivĤ na životní prostĜedí). Tento proces probČhl v souladu s požadavky citovaného zákona. Zpracovateli posouzení byli: RNDr. Petr AndČl, CSc. (EVERNIA s.r.o., Liberec) a Ing. Jana Svobodová (Integra Consulting Services s.r.o., Praha). Oznámení koncepce, zpracované v rozsahu pĜílohy þ. 7 zákona þ. 100/2001 Sb., bylo MŽP pĜedloženo dne 7.3.2006. Dne 13.3.2006 bylo oznámení koncepce rozesláno dotþeným správním úĜadĤm a dotþeným územním samosprávním celkĤm a zveĜejnČno v Informativním systému SEA. ZjišĢovací Ĝízení bylo zahájeno dne 27.3.2006 zveĜejnČním informace o oznámení koncepce na úĜední desce Libereckého kraje. ZjišĢovací Ĝízení bylo ukonþeno dne 26.4.2006 vydáním závČru zjišĢovacího Ĝízení. Návrh koncepce vþetnČ vyhodnocení vlivĤ na životní prostĜedí, zpracovaném v rozsahu pĜílohy þ. 9 zákona þ. 100/2001 Sb., byl MŽP pĜedložen dne 23.8.2006 a po kontrole náležitostí byl dne 29.8.2006 zveĜejnČn v Informaþním systému SEA a rozeslán dotþeným správním úĜadĤm a dotþeným územním samosprávným celkĤm. VeĜejné projednání návrhu koncepce vþetnČ vyhodnocení vlivĤ koncepce na životní prostĜedí se konalo dne 25.9.2006 v budovČ Krajského úĜadu Královéhradeckého kraje (sál zastupitelstva, 2. patro) Wonkova 1142, 500 02 Hradec Králové. Zápis z veĜejného projednání obdrželo MŽP dne 26.9.2006.

201

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Informování veĜejnosti 26 a dotþených orgánĤ o postupech bČhem zpracování dokumentu ROP Severovýchod a jeho hodnocení z hlediska vlivĤ na životní prostĜedí a veĜejné zdraví (v souladu s þlánkem 6 SmČrnice 2001/42) probíhalo pomocí webových stránek a pravidelných výzev k pĜedkládání pĜipomínek þi k úþasti na veĜejných projednáváních pracovních verzí ROP Severovýchod nebo k úþasti na veĜejném projednávání hodnocení vlivĤ ROP Severovýchod na životní prostĜedí a veĜejné zdraví. PĜehled o obdržených pĜipomínkách a zpĤsob jejich vypoĜádání je obsažen v kapitole SEA O. (O.1 Souhrnné vypoĜádání vyjádĜení obdržených ke koncepci z hlediska vlivĤ na životní prostĜedí a veĜejné zdraví a O.2 ZávČr zjišĢovacího Ĝízení). Vyhodnocení veškerých došlých vyjádĜení a pĜipomínek k návrhu koncepce i k jejímu vyhodnocení je zároveĖ zveĜejnČno na webových stránkách RR Severovýchod (www.rada-severovychod.cz). Dokumentace vztahující se ke procesu vyhodnocení vlivĤ ROP Severovýchod na životní prostĜedí je k široké veĜejnosti k dispozici v Informaþním systému SEA spravovaném MŽP ýR: http://eia.cenia.cz/sea/koncepce/detail.php?id=MZP027K.

B. Metodika vyhodnocení a výstupy Vyhodnocení vlivĤ ROP Severovýchod na životní prostĜedí bylo provedeno v souladu se zákonem þ. 100/2001 Sb., dle pĜílohy þ. 9 zákona. Vyhodnocení bylo provádČno prĤbČžnČ se zpracováním koncepce, pĜipomínky zpracovatelĤ SEA byly do koncepce kontinuálnČ zapracovávány. K posouzení byla využita metoda referenþních cílĤ, tj. porovnávání možného vlivu oblastí podpory ROP Severovýchod na stanovené referenþní cíle ochrany životního prostĜedí a veĜejného zdraví. V základních parametrech byly hodnoceny i vlivy na jednotlivé složky životního prostĜedí. Metodika zpracování SEA ROP Severovýchod vychází z metodiky SEA Národního rozvojového plánu. Referenþní cíle ochrany životního prostĜedí pro hodnocení vlivu ROP Severovýchod na životní prostĜedí jsou stanoveny na základČ sady referenþních cílĤ SEA Národního rozvojového plánu na léta 2007 – 2013 a cílĤ relevantních strategických dokumentĤ s vazbou na problematiku životního prostĜedí a veĜejného zdraví na mezinárodní, národní a regionální úrovni. PĜi hodnocení vlivu na životní prostĜedí jsou identifikovány nejen vlivy pĜímé, ale též vlivy nepĜímé a kumulativní a synergické. Zvláštní dĤraz v rámci SEA je kladen na vytvoĜení systému indikátorĤ a environmentálních kritérií pro výbČr projektĤ a návrhu na jejich zaþlenČní do systému hodnocení a výbČru projektĤ, pĜedkládaných k získání podpory v rámci ROP Severovýchod . Realizace tohoto systému by mČla zajistit, aby nebyly podpoĜeny projekty s významnými negativními vlivy na životní prostĜedí. Indikátory vlivĤ ROP Severovýchod na životní prostĜedí byly stanoveny na základČ referenþních cílĤ ochrany životního prostĜedí, tj. jejich sledováním bude možné hodnotit, zda jsou stanovené cíle naplĖovány þi nikoliv. PĜi stanovování indikátorĤ se vychází z indikátorĤ SEA pro Národní rozvojový plán, potažmo z indikátorĤ Národního þíselníku indikátorĤ pro NRP. SEA NRP stanovuje povinné indikátory, pro použití pĜi stanovování indikátorĤ pro SEA operaþních programĤ. Souþástí vyhodnocení ROP Severovýchod bylo i posouzení dle § 45i zákona þ. 114/1992 Sb., o ochranČ pĜírody a krajiny (dále též jen „zákon þ. 114/1992 Sb.“), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a to z hlediska dĤsledkĤ na evropsky významné lokality a ptaþí oblasti a stav jejich ochrany z uvedených hledisek dle § 45h zákona þ. 114/1992 Sb. SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27.6.2001 o posuzování vlivĤ nČkterých plánĤ a programĤ na životní prostĜedí byla implementována do þeské legislativy zákonem þ. 100/2001 Sb., o posuzování vlivĤ na životní prostĜedí a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ. SEA hodnocení všech ROPĤ byla zpracována v souladu s tímto zákonem a odpovídají tedy i SmČrnici 2001/42/ES. SEA hodnocení jednotlivých ROP jsou zpĜístupnČna na stránkách: http://eia.cenia.cz/sea/koncepce/detail.php?id=MZP027K

C. Stanovisko Ministerstva životního prostĜedí

26

VeĜejné projednání ROP Severovýchod probČhlo naposledy 30. srpna 2007. ěídící orgán ROP Severovýchod oslovil širokou veĜejnost a cílenČ zaslal pozvánky zástupcĤm obcí, mikroregionĤ a neziskových organizací, které se zabývají zejména prosazováním rovných pĜíležitostí a udržitelného rozvoje. Zápis z veĜejného projednání vþetnČ vypoĜádání všech vznesených pĜipomínek byl rozeslán všem zúþastnČným a je zveĜejnČn na webových stránkách RR Severovýchod.

202

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Ministerstvo životního prostĜedí jako pĜíslušný orgán podle § 21 zákona þ. 100/2001 Sb. , na základČ návrhu koncepce, jehož nedílnou souþástí je vyhodnocení zpracované posuzovatelem koncepce dle zákona þ. 100/2001 Sb., vþetnČ posouzení koncepce dle § 45i zákona þ. 114/1992 Sb., vyjádĜení k nČmu podaných a veĜejného projednání vydalo dne 18. Ĝíjna 2006 souhlasné stanovisko k návrhu koncepce „Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod“ za dodržení podmínek uvedených ve stanovisku. Prohlášení ve smyslu þlánku 9 (1)(b) SmČrnice 2001/42 je obsaženo ve vypoĜádání Stanoviska MŽP ýR.

VypoĜádání souhlasného stanoviska MŽP: ěO ROP Severovýchod : 1) V rámci celkového systému sledování dopadĤ implementace ROP Severovýchod bude sledovat dopady na životní prostĜedí. V rámci celkového systému sledování dopadĤ implementace ROP Severovýchod byl do soustavy indikátorĤ zaĜazen také indikátor „Expozice obyvatelstva nadlimitními koncentracemi PM10“. Toto opatĜení navazuje na systém hodnocení a výbČru projektĤ s využitím environmentálních kritérií. 2) Zohlední problematiku životního prostĜedí v rámci celkového systému hodnocení a výbČru projektĤ. Již pĜi výbČru je posuzováno, zda projekt nemá negativní dopad na životní prostĜedí. V takovém pĜípadČ je projekt z hlediska kritérií pĜijatelnosti nepĜijatelný. U každého projektu se následnČ hodnotí a bodovČ zohledĖuje vztah k životnímu prostĜedí. V rámci celkového systému sledování dopadĤ implementace ROP Severovýchod byl do soustavy indikátorĤ zaĜazen také indikátor „Expozice obyvatelstva nadlimitními koncentracemi PM10“. 3) PĜi realizaci jednotlivých projektĤ zohlední navržená opatĜení pro snížení jejich potenciálních negativních vlivĤ na životní prostĜedí a veĜejné zdraví, tj. využít tato opatĜení pĜi stanovení podmínek realizace projektĤ pro pĜidČlení podpory v rámci ROP Severovýchod . Systém výbČru a hodnocení je nastaven tak, že projekt nesmí mít negativní dopad na životní prostĜedí, protože je v takovém pĜípadČ nepĜijatelný. Dále se u každého projektu hodnotí a bodovČ zohledĖuje vztah k životnímu prostĜedí. 4) PĜi pĜípravČ jednotlivých projektĤ je nezbytné respektovat zvláštČ chránČná území, jejich ochranné podmínky a plány péþe o nČ. PĜi posuzování konkrétních projektĤ je také nezbytné respektovat lokality výskytu zvláštČ chránČných druhĤ rostlin a živoþichĤ . Dále je nutné do následného výbČru konkrétních projektĤ zapojit pĜíslušné orgány ochrany pĜírody a krajiny. Tato problematika je pĜi posuzování projektĤ od poþátku zohlednČna. PĜi pĜedložení žádosti je nutné pĜedložit povinnou pĜílohu, ve které je vyjádĜení relevantních orgánĤ (odbor životního prostĜedí pĜíslušného krajského úĜadu) o tom, že projekt nemá negativní dopad na životní prostĜedí. 5) Je nutno stanovit environmentální kritéria pro hodnocení a výbČr projektĤ, jejichž použití by mČlo zajistit realizaci projektĤ v rámci jednotlivých opatĜení ROP Severovýchod . PodpoĜené projekty nesmí mít významné negativní vlivy na pĜírodu a krajinu. Taková kritéria jsou stanovena a jsou sledována v rámci udržitelného rozvoje. Projekty budou následnČ hodnoceny z hlediska pĜínosu k udržitelnému rozvoji. 6) PĜi výbČru projektĤ je nezbytné sledovat, zda v souvislosti s realizací daného projektu nedojde k: - narušení ochranných podmínek zvláštČ chránČných území , - narušení územní ochrany a integrity lokalit soustavy Natura 2000 (evropsky významných lokalit a ptaþích oblastí), - poškození nebo likvidace biotopĤ s výskytem zvláštČ chránČných druhĤ rostlin a živoþichĤ , - zásahĤm do prvkĤ ÚSES a VKP, negativnímu ovlivnČní pĜírodních stanovišĢ, biotopĤ, fauny, flóry, - zvýšení fragmentace krajiny, snížení prĤchodnost krajiny.

203

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Tato problematika je pĜi posuzování projektĤ od poþátku zohlednČna. PĜi pĜedložení žádosti je nutné pĜedložit povinnou pĜílohu, ve které je vyjádĜení relevantních orgánĤ (odbor životního prostĜedí pĜíslušného krajského úĜadu) o tom, že projekt nemá negativní dopad na životní prostĜedí. V rámci tohoto vyjádĜení se posuzují zmínČné body. 7) Do návrhu ROP Severovýchod požadujeme do oblasti podpory "Podpora projektĤ zlepšujících dopravní obslužnost území" zaþlenit aktivity týkající se eliminace vlivu dopravy v intravilánech mČst a obcí v souladu s programem ke zlepšení kvality ovzduší, tj. aktivity spoþívající : - v nákupu a pĜestavbČ vozidel MHD a vozidel technické obsluhy s alternativními pohony (vþetnČ vybudování doprovodné infrastruktury, napĜ . plnírny plynu, mČnírny pro trolejbusy apod.), - poĜízení prachových filtrĤ pro naftové motory vozidel MHD, technické obsluhy a veĜejné správy. Tyto aktivity jsou souþástí prioritní osy 1, oblasti podpory 1.2. „Podpora projektĤ zlepšujících dopravní obslužnost území“. 8) V kapitole "Indikátory pro monitoring a evaluaci" požadujeme z hlediska ochrany ovzduší na úrovní programu sledovat indikátor dopadu "Expozice obyvatelstva nadlimitním koncentracím PM10." V rámci celkového systému sledování dopadĤ implementace ROP Severovýchod byl do soustavy indikátorĤ zaĜazen také indikátor expozice obyvatelstva nadlimitními koncentracemi PM10. 9) V indikátorech prioritních os požadujeme na úrovni prioritní osy Rozvoj dopravní infrastruktury sledovat indikátory dopadu a výsledku dle stávajícího Operaþního programu životní prostĜedí pro období 2007 - 2013, prioritní osy 2. Jedná se konkrétnČ o následující indikátory: -Expozice obyvatelstva nadlimitním koncentracím PMIO; -Snížení emisí primárních þástic a prekurzorĤ sekundárních þástic. V rámci celkového systému sledování dopadĤ implementace ROP Severovýchod byly do soustavy indikátorĤ zaĜazeny oba požadované indikátory.. 10) Do návrhu ROP Severovýchod v podkapitole "Úkoly pĜíjemcĤ, systém výbČru projektĤ" požadujeme pro pĜíjemce podpory uvést následující pĜipomínku : PĜednostnČ budou podporovány projekty, které budou obsaženy v krajských a místních programech ke zlepšování kvality ovzduší zpracovaných v souladu se zákonem þ. 86/2002 Sb., o ochranČ ovzduší, v platném znČní. Tuto problematiku Ĝeší nastavení systému výbČrových kritérií. VýbČrová kritéria budou schválena Monitorovacím výborem. 11) Do systému implementace ROP Severovýchod doporuþujeme zapracovat indikátory pro hodnocení vlivĤ na zdraví doporuþené ve vyjádĜení Krajské hygienické stanice Pardubického kraje. Již pĜi procesu tvorby a pĜipomínkování ROP Severovýchod byl þlenem pracovní skupiny také zástupce Krajské hygienické stanice. Ze strany Krajské hygienické stanice nebyly vzneseny pĜipomínky k ROP Severovýchod. 12) PĜedkladatel koncepce zveĜejní na svých internetových stránkách vyhodnocení veškerých došlých vyjádĜení a pĜipomínek, a to jak k návrhu koncepce, tak i k jejímu vyhodnocení. Toto vyhodnocení je zveĜejnČno na internetových stránkách RR SV www.rada-severovychod.cz. Prohlášení ve smyslu þlánku 9 (1)(a,b) SmČrnice 2001/42 v návaznosti na vypoĜádání souhlasného stanoviska MŽP V návaznosti na þl. 9 je v rámci ROP Severovýchod zajištČna informovanost a konzultace koncepce s pĜíslušnými orgány (þl.6 odst.3), s veĜejností a þlenským státem. ROP Severovýchod je v prĤbČžných i ve finální verzi zveĜejnČn na internetových stránkách RR SV www.rada-severovychod.cz a prĤbČh posuzování programu z hlediska vlivu na životní prostĜedí je veĜejnČ pĜístupný v informaþním systému SEA.

204


Celý proces hodnocení SEA byl konzultován s pĜíslušnými orgány þlenského státu i s veĜejností, bylo provedeno zjišĢovací Ĝízení a návrh koncepce byl pĜedložen MŽP. MŽP ke koncepci vydalo své stanovisko (viz výše), které je respektováno a náležitČ zapracováno do ROP Severovýchod. V prĤbČhu celého procesu hodnocení SEA byly sbírány a vypoĜádány pĜipomínky ke koncepci z hlediska vlivĤ na životní prostĜedí a veĜejné zdraví ze stran veĜejnosti a pĜíslušných orgánĤ, pĜipomínky byly vzaty maximálnČ v potaz a jejich znČní vþetnČ jejich vypoĜádání je obsaženo v dokumentaci SEA (kapitola P). Z celkových 93 pĜipomínek, bylo zapracováno 72 celkovČ a 7 þásteþnČ. 14 pĜipomínek nebylo akceptováno pro jejich irelevantnost. Finální verze dokumentace SEA, závČr zjišĢovacího Ĝízení a souhlasné stanovisko MŽP jsou k dispozici v informaþním systému SEA a na internetových stránkách RR SV. ROP Severovýchod maximálnČ zohledĖuje aspekty životního prostĜedí na Ĝešeném území a doporuþenými aktivitami sleduje zlepšování nejen kvality složek životního prostĜedí, ale i veĜejného zdraví na území NUTS II SV.

PĜeshraniþní vlivy z hlediska životního prostĜedí a veĜejného zdraví nebyly v ROP Severovýchod identifikovány. Ke schválení byl pĜedložen koneþný text ROP Severovýchod se zohlednČnými závČry a výsledky z procesu jeho hodnocení vlivĤ na životní prostĜedí a veĜejné zdraví. Povinností ěídícího orgánu ROP Severovýchod je zajistit sledování vlivĤ programĤ na životní prostĜedí a veĜejné zdraví. Oblast životního prostĜedí bude zohlednČna v rámci celkového hodnocení a výbČru projektĤ, vlivy všech aktivit realizovaných v rámci ROP Severovýchod budou ĜádnČ monitorovány a vyhodnocovány.

Podmínky souhlasného stanoviska z hlediska vlivĤ na lokality soustavy Natura 2000: Konkrétní projekty podpoĜené v rámci ROP Severovýchod musí respektovat územní ochranu a integritu evropsky významných lokalit a ptaþích oblastí soustavy Natura 2000 a nesmí vést k poškození nebo zhoršení stavu pĜedmČtu ochrany tČchto území. Tato problematika je pĜi posuzování projektĤ od poþátku zohlednČna. PĜi pĜedložení žádosti je nutné pĜedložit povinnou pĜílohu, ve které je vyjádĜení relevantních orgánĤ (odbor životního prostĜedí pĜíslušného krajského úĜadu) o tom, že projekt nemá negativní dopad na životní prostĜedí. V rámci tohoto vyjádĜení se posuzují zmínČné body.

D. Monitoring vlivu ROP Severovýchod na životní prostĜedí Proces monitorování dle þl. 9(1)(c) a 10 SmČrnice 2001/42 pro ROP Severovýchod vychází ze SEA (kapitola J Stanovení monitorovacích ukazatelĤ (indikátorĤ) vlivu koncepce na životní prostĜedí a kapitola L. Stanovení indikátorĤ (kritérií) pro výbČr projektu) a je blíže popsán v kapitole 5.13 Horizontální témata. Tento proces reflektuje požadavky obsažené ve Stanovisku MŽP ýR (pĜedevším body 1 - 3) tohoto Stanoviska.

E. ZávČr Netechnické shrnutí údajĤ poskytnutých v enviromentální zprávČ v souladu s Dodatkem I (j) SmČrnice 2001/42 je obsaženo v kapitole SEA N. Netechnické shrnutí uvedených údajĤ. Netechnické shrnutí je pĜílohou þ. 10.3.

205

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Zpracovatel vyhodnocení SEA konstatuje, že v rámci ROP Severovýchod je ochrana životního prostĜedí pojednána jako základní horizontální téma, které je souþástí všech prioritních os ROP Severovýchod . Na úrovni prioritních os, specifických cílĤ, oblastí podpory a aktivit nebyly nalezeny skuteþnosti, které by apriori vedly k významným negativním vlivĤm na životní prostĜedí a veĜejné zdraví. Rozhodující fází v tomto smČru bude fáze implementace a konkrétní výbČr a Ĝešení projektĤ. MŽP vydalo ke koncepci souhlasné stanovisko a jeho podmínky jsou akceptovány.

8.7

Propagace

Podle þlánku 69 obecné naĜízení musí být v souvislosti s OP pĜimČĜeným zpĤsobem provádČna informaþní a propagaþní opatĜení, jejichž cílem je zvýšení povČdomí veĜejnosti o OP a þinnostech EU. Za zajištČní propagace nese zodpovČdnost ěídící orgán, který zajistí zejména informovanost: x pĜípadných pĜíjemcĤ pomoci, hospodáĜských a sociálních partnerĤ, subjektĤ, prosazujících rovnoprávnost mezi muži a ženami, pĜíslušných nevládních organizací o pĜíležitostech, které nabízená pomoc pĜináší; x široké veĜejnosti o úloze Spoleþenství v poskytování pomoci prostĜednictvím ERDF a FS a také o koneþných výsledcích této pomoci.

206


Obr. þ. 26: Implementaþní schéma

Obr. þ. 27 - Schéma organizaþní struktury ÚRR ROP NUTS II Severovýchod


Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Obr. þ. 28 – Schéma oddČlení funkcí (ěídící orgán, Certifikaþní orgán, Auditní orgán)


9

Finanþní zajištČní ROP Severovýchod

Regionální operaþní program Severovýchod bude financován pouze z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Finanþní plán ROP Severovýchod je vypracován v návaznosti na rozdČlení prostĜedkĤ v rámci cíle Konvergence uvedeného v Národním rozvojovém plánu ýeské republiky 2007 – 2013. Finanþní alokace ze strukturálních fondĤ Evropské unie pro ROP Severovýchod vycházejí z aktualizovaného materiálu MMR þ.j. 36308/2006-21 „Evropské zdroje v letech 2007 - 2013“ ze dne 5.10.2006, kde byla pro Regionální operaþní programy stanovena alokace ve výši 18 % z celkových alokací urþených pro ýeskou republiku na nové programovací období. V hodnotovém vyjádĜení se jedná o þástku 4 659,0 mil EUR. Asociace krajĤ ýeské republiky na svém jednání dne 9.6.2006 rozhodla o rozdČlení 18% pro všechny ROP Severovýchod z celkových alokací na jednotlivé regiony soudržnosti. RozdČlení této þástky na jednotlivé roky 2007 - 2013 a jednotlivé prioritní osy ROP Severovýchod je obsaženo v následujících finanþních tabulkách. V souladu s þl. 37 obecného naĜízení obsahuje ROP Severovýchod pouze informace do úrovnČ prioritních os. DetailnČjší popis finanþních zdrojĤ vþ. kofinancování projektĤ/pĜíjemcĤ je souþástí provádČcího dokumentu.

Tab. þ. 30: Finanþní alokace prostĜedkĤ EU pro ROP Severovýchod dle jednotlivých let

ROP Severovýchod dČlení podle let a fondĤ (EUR, bČžné ceny)

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Celkem 2007 2013

Strukturální fondy (ERDF) 1 81 448 769 85 455 123 89 478 991 93 691 019 97 904 969 102 103 603 106 375 132

Fond soudržnosti 2

656 457 606

0

210

Celkem 3=1+2 81 448 769 85 455 123 89 478 991 93 691 019 97 904 969 102 103 603 106 375 132

656 457 606

22%

ERDF/veĜejné ERDF/veĜejné ERDF/veĜejné

3 Cestovní ruch

4 Rozvoj podnikatelského prostĜedí

5 Technická asistence

Celkem

34%

2 Rozvoj mČstských a venkovských oblastí ERDF/veĜejné

100%

3%

4%

37%

ERDF/veĜejné

Název prioritní osy

1 Rozvoj dopravní infrastruktury

ýíslo prioritní osy

3 475 364

4 633 819

25 486 004

39 387 457

42 862 819

b(=c+d)

Národní zdroje

3 475 364

4 633 819

25 486 004

39 387 457

42 862 819

c

d

d=a+b

Celkové zdroje

23 169 092

30 892 123

0 772 303 069

0

0

0 169 906 677

0 262 583 044

0 285 752 133

Indikativní rozdČlení národních zdrojĤ Národní Národní veĜejné soukromé zdroje zdroje

656 457 606 115 845 463 115 845 463

19 693 728

26 258 304

144 420 673

223 195 587

242 889 314

Fond/míra PĜíspČvek spolufinanpodíl Spoleþenství cování na vztahována alokaci k a

ROP Severovýchod Prioritní osy podle zdrojĤ financování (EUR, bČžné ceny)

Tab. þ. 31: Zdroje financování dle prioritních os ROP Severovýchod


85%

85%

85%

85%

85%

85%

e=a/d

Míra spolufinancování

0 86 303 202

0

7 500 756

57 312 723

2 201 454

19 288 269

EIB jiné zdroje

Pro informaci


10

PĜílohy

10.1

PĜíloha þ. 1: Seznam mČst dle jednotlivých oblastí podpor prioritní osy 2

Tab. þ. 32: Seznam mČst dle jednotlivých oblastí podpor prioritní osy 2

Oblast podpory 2.1. Rozvoj regionálních center Tato oblast podpory je urþena mČstĤm, která k 1. 1. 2006 dle údajĤ ýSÚ mČla více než 50 000 obyvatel Poþet obyvatel mČsta k 1.1.2006 MČsto Kraj LBK KHK PK

Liberec Hradec Králové Pardubice

97 950 94 431 88 260

Oblast podpory 2.2. Rozvoj mČst Tato oblast podpory je urþena mČstĤm, která k 1.1.2006 dle údajĤ ýSÚ mČla více než 5 000 obyvatel Poþet obyvatel mČsta k 1.1.2006 MČsto Kraj LBK Jablonec nad Nisou 44 748 LBK ýeská Lípa 38 489 KHK Trutnov 31 195 PK Chrudim 23 385 KHK Náchod 21 079 PK Svitavy 17 248 PK ýeská TĜebová 16 533 KHK Jiþín 16 253 KHK DvĤr Králové nad Labem 16 111 PK Ústí nad Orlicí 14 918 LBK Turnov 14 489 KHK Vrchlabí 13 065 KHK JaromČĜ 12 767 PK Vysoké Mýto 12 432 LBK Nový Bor 12 192 KHK Rychnov nad KnČžnou 11 672 PK Moravská TĜebová 11 251 PK Hlinsko 10 295 PK Litomyšl 10 118 KHK Nové MČsto nad Metují 10 054 PK Lanškroun 9 807 KHK Nová Paka 9 263 PK Poliþka 9 029 PK ChoceĖ 8 953 LBK Semily 8 924 KHK HoĜice 8 811 PK PĜelouþ 8 467 KHK ýervený Kostelec 8 419 KHK Broumov 8 136 LBK Frýdlant 7 500

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod LBK KHK KHK LBK LBK KHK LBK KHK PK PK KHK LBK PK KHK LBK KHK LBK KHK KHK PK LBK

Hrádek nad Nisou Nový Bydžov Dobruška Tanvald MimoĖ Hronov Železný Brod TýništČ nad Orlicí Holice Letohrad Kostelec nad Orlicí Chrastava Žamberk Úpice Lomnice nad Popelkou TĜebechovice pod Orebem Jilemnice ýeská Skalice Chlumec nad Cidlinou Skuteþ Doksy

10.2

PĜíloha þ. 2: Orientaþní rozdČlení pĜíspČvku Spoleþenství podle kategorie v Regionálním operaþním programu NUTS II Severovýchod

7 358 7 126 7 033 6 966 6 742 6 488 6 409 6 303 6 298 6 202 6 159 6 038 6 017 5 927 5 896 5 796 5 710 5 429 5 313 5 304 5 103

Tab. þ. 33: Finanþní výdaje ROP Severovýchod dle kategorie výdajĤ

1

2

3

Prioritní osa 1 Kód ýástka * ** 18 25 712 305 23 147 878 054 24 10 482 320 25 21 860 038 28 6 358 214 29 12 144 466 52 18 453 917

Forma financování Kód ýástka * ** 01 242 889 314

Územní typ Kód ýástka * ** 01 206 455 917 05 36 433 397

Celkem

Celkem

Celkem

242 889 314

242 889 314

1 Prioritní osa 2

2 Forma financování

213

242 889 314

3 Územní typ

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod Kód * 61 75 76 79 80 Celkem

ýástka ** 87 051 270 50 589 335 21 573 909 59 517 159 4 463 914 223 195 587

Kód * 01

ýástka ** 223 195 587

Kód * 01 05

Celkem

223 195 587

Celkem

ýástka ** 178 556 470 44 639 117

223 195 587

1 Prioritní osa 3 Kód ýástka * ** 24 2 888 413 55 8 665 240 56 11 553 654 57 103 982 885 58 17 330 481

2 Forma financování Kód ýástka * ** 01 144 420 673

3 Územní typ Kód ýástka * ** 01 101 094 471 05 43 326 202

Celkem

Celkem

Celkem

144 420 673

144 420 673

144 420 673

1 Prioritní osa 4 Kód ýástka * ** 03 1 050 332 05 3 938 746 08 9 452 989 09 525 166 50 5 776 826 68 2 625 830 72 1 050 332 75 1 838 083 Celkem 26 258 304


3 Územní typ Kód ýástka * ** 01 19 693 728 05 6 564 576

Celkem

Celkem

1 Prioritní osa 5 Kód ýástka * ** 85 14 770 296 86 4 923 432 Celkem 19 693 728


3 Územní typ Kód ýástka * ** 00 19 693 728

Celkem

Celkem

26 258 304

19 693 728

214

26 258 304

19 693 728


10.3

PĜíloha þ. 3: Netechnické shrnutí informací poskytnutých ve zprávČ o stavu životního prostĜedí podle pĜílohy I(j) smČrnice 2001/42/ES

Úvod (1) ROP Severovýchod jako souþást soustavy operaþních programĤ ýR prostĜednictvím svých veĜejných intervencí pĜispívá k udržitelnému rozvoji v souladu se Strategií udržitelného rozvoje ýR. ROP Severovýchod Ĝeší problematiku spojenou s hospodáĜskými, sociálními a územními rozdíly formou posilování ekonomického rĤstu, konkurenceschopnosti a zamČstnanosti, sociálního zaþlenČní i ochrany a kvality životního prostĜedí. Strategické cíle a priority a oblasti intervence ROP Severovýchod jako nástroje veĜejné intervence jsou formulovány tak, aby co nejvíce omezovaly nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilíĜem udržitelnosti. Všechny priority ROP Severovýchod naplĖují 3 pilíĜe udržitelného rozvoje regionu, a to podle svého tématického zamČĜení. Identifikaþní údaje (2) PĜedkladatel: Krajský úĜad Libereckého, Pardubického kraje a Královéhradeckého kraje (NUTS II Severovýchod) Zpracovatel vyhodnocení vlivĤ ROP Severovýchod na životní prostĜedí: RNDr. Petr AndČl, CSc., EVERNIA s.r.o., Liberec, Ing. Jana Svobodová, Integra Consulting Services s.r.o., Praha PĜíslušný orgán k vydání stanoviska dle citovaného zákona: Ministerstvo životního prostĜedí ýR, odbor posuzování vlivĤ na životní prostĜedí a IPPC Orgán schvalující koncepci a její posouzení vlivĤ na životní prostĜedí: Zastupitelstvo Libereckého, Pardubického kraje a Královéhradeckého kraje Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím (3) ZamČĜení Regionálního operaþního programu regionu NUTS II Severovýchod vychází a navazuje v pĜedkládané verzi na globální cíl, strategické cíle a priority Národního rozvojového plánu ýR pro období 2007 - 2013. Obsahové zamČĜení ROP je formulováno s ohledem na tematické zamČĜení ostatních operaþních programĤ a uplatĖování principu subsidiarity a z toho odvozovaných kompetenþních pĜedpokladĤ a dispozic, které souvisejí s rozvojem území. Priority a oblasti intervence Regionálního operaþního programu budou upraveny a zpĜesnČny podle výsledkĤ jednání mezi resorty a regiony ohlednČ pĜesného vymezení „hranic“ mezi tematickými operaþními programy a regionálními operaþními programy. (4) Pro tvorbu Regionálního operaþního programu jsou zcela zásadní tĜi strategické dokumenty, kterými jsou Strategické obecné zásady spoleþenství (EU), Národní rozvojový plán (ýR) a na nČj navazující Národní strategický referenþní rámec (ýR). Regionální operaþní program je konzistentní s dalšími národními strategickými dokumenty, a to se Strategií udržitelného rozvoje, Strategií hospodáĜského rĤstu a regionálními strategiemi rozvoje jednotlivých krajĤ tvoĜících region NUTS II Severovýchod. Informace o souþasném stavu životního prostĜedí v dotþeném území a jeho pravdČpodobný vývoj bez provedení koncepce (5) Hodnocení vycházelo z podkladĤ zpracovaných v rámci pĜípravy ROP NUTS II SV, kde byly vymapovány základní kategorie ochrany v jednotlivých složkách životního prostĜedí. Vlastní hodnocení je rozdČleno na þásti (i) ovzduší a klima, (ii) voda, (iii) pĤda, (iv) horninové prostĜedí a pĜírodní zdroje, (v) flóra a fauna, (vi), ekosystémy, (vii) krajinný ráz, (viii) obyvatelstvo.

215

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod (6) Vliv ROP na lokality Natura 2000 byl hodnocen v samostatné zprávČ, jejímž autorem je Prof. RNDr. Vladimír Bejþek, CSc. Hodnocení je samostatnou pĜílohou dokumentace SEA. (7) Lze konstatovat, že výchozí stav životního prostĜedí v zájmové oblasti nepĜedstavuje zásadní limitující pĜekážku pro realizaci navržených prioritních os a oblasti podpory uvedené v ROP. V rámci ROP budou realizovány projekty zamČĜené pĜímo na ochranu životního prostĜedí, u nichž by pĜípadná nerealizace ROP vedla buć ke stagnaci v souþasné dobČ nevyhovujícího stavu, nebo k jeho dalšímu zhoršení, a ostatní projekty, které mají urþité negativní dopady na životní prostĜedí a základní otázkou je míra tČchto vlivĤ ve vazbČ na celkovou legislativu a místní podmínky. Tyto vlivy musí být podrobnČ zhodnoceny v rámci posuzování vlivu zámČrĤ na životní prostĜedí, vþetnČ návrhu na minimalizaþní a kompenzaþní opatĜení. Veškeré souþasné problémy životního prostĜedí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostĜedí (napĜ. oblasti vyžadující ochranu podle zvláštních právních pĜedpisĤ) (8) V této þásti je hodnocen možný vliv potenciálních zámČrĤ realizovaných v rámci nČkteré z 5 prioritních os na jednotlivé složky životního prostĜedí. Vzhledem k tomu, že v souþasné dobČ nejsou známy konkrétní zámČry, je hodnocení provedeno v obecné rovinČ formou možných rizik a limitĤ. Podrobné hodnocení lze najít v kapitole D.2. Hodnocení vlivu ROP NUTS II SV na jednotlivé složky životního prostĜedí. (9) Ovzduší a klima. ObecnČ je jedním z dominantních zdrojĤ zneþištČní ovzduší doprava. Prioritní osa 1: Rozvoj dopravní infrastruktury zahrnuje budování obchvatĤ mČst, budování rychlostních komunikací pro zvýšení prĤchodnosti dopravy územím, podpora vybudování páteĜních komunikací regionu, a optimalizace dopravní obslužnosti. V dĤsledku by to mČlo pĜinést vČtší plynulost dopravy, odvedení dopravy mimo centra obcí a vyšší využívání hromadné dopravy, což by mČlo mít pĜíznivý vliv na imisní situaci v regionu. (10) Rozvoj mČstských a venkovských oblastí stejnČ jako rozvoj podnikatelského prostĜedí bude mít pozitivní vliv na ovzduší v podpoĜe a rozvoji centrálního zásobování teplem a výstavbČ prĤmyslových zón mimo zastavČná území. Tím dojde ovšem opČt k nárĤstu dopravy a z toho dĤvodu je doporuþováno zajistit kvalitní dopravní napojení tČchto zón prostĜedky MHD. (11) Podpora cestovního ruchu se na kvalitČ ovzduší podepíše zejména zvýšením emisí z dopravy. Z toho dĤvodu je podporováno budování parkovacích kapacit v turistických centrech, podpora hromadné dopravy do atraktivních lokalit ze sbČrných parkovišĢ, což povede ke snížení pohybu individuální dopravy v turistických lokalitách a s tím související snižování imisní zátČže. (12) Voda. VesmČs každá nová stavba mĤže mít negativní vliv na povrchové a podzemní vody. PĜi výstavbČ nových liniových prvkĤ v krajinČ þasto dochází ke kĜížení vodních tokĤ, pĜípadnČ vodních ploch, což musí být Ĝešeno technickými opatĜeními (napĜ. mostní objekty, trubní a rámové propustky). V pĜípadČ významných terénních úprav je nutné také vyhodnotit vliv zámČru na podzemní vody, jeho rozsah a dopad a pĜípadná opatĜení na snížení tohoto negativního jevu. (13) Pozitivní vliv na vody bude mít þištČní odpadních vod a rekultivace prĤmyslových ploch a kontaminované pĤdy v rámci prioritní osy 2: Rozvoj mČstských a venkovských sídel. V rámci této prioritní osy lze podporovat výstavbu kanalizací a þistíren odpadních vod, což povede ke zlepšení kvality jak povrchových tak podzemních vod. Regenerace a revitalizace neudržovaných, poškozených, nevhodnČ využitých a zanedbaných ploch a objektĤ významnČ sníží riziko kontaminace podzemních vod. (14) PĤdy. Na základČ analýzy SWOT a stanovených priorit (indikátorĤ) lze z hlediska plošné ochrany pĤdy pozitivnČ hodnotit preferování železniþní, popĜ. lodní a letecké dopravy. Tyto zámČry pĜedpokládají menší tlaky na zábory pĤd a na potenciální snižování její kvality (kontaminace, ztráty biodiverzity). PozitivnČ lze také hodnotit využití starých nevyužívaných areálĤ(brownfields), které jsou potenciálním zdrojem kontaminace pĤd.

216

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod (15) Naopak negativní vliv mohou mít specifické cíle „zlepšení stavu regionální silniþní dopravní infrastruktury a optimalizace dopravní obslužnosti území“, stejnČ jako rozvoj dopravní infrastruktury (absence dálnic a rychlostních komunikací a v dĤsledku toho pĜetíženost stávající komunikaþní sítČ) mohou zvýšit tlaky na zábory zejména kvalitní zemČdČlské pĤdy. PĜetrvávající imisní zátČž dopravy a prĤmyslu (i bodové zdroje) mohou potenciálnČ kontaminovat pĤdní fond s negativními dopady na zdravotní i ekosystémová rizika. (16) Horninové prostĜedí a pĜírodní zdroje. Ve fázi výstavby pĤsobí každá nová stavba urþitý zásah do horninového prostĜedí. Jedná se zejména o terénní úpravy a zemní práce, které mohou negativnČ ovlivĖovat jak horninové prostĜedí tak hladinu podzemních vod. Pozitivní vliv ROP na horninové prostĜedí je oþekáván ve snížení rizika kontaminace prostĜednictvím regenerace a revitalizace neudržovaných, poškozených, nevhodnČ využitých a zanedbaných ploch a objektĤ, ale také optimalizace a zvýšení plynulosti dopravy, což povede ke snížení poþtu havárií a množství ropných látek, které mohou kontaminovat horninové prostĜedí. (17) Flóra a fauna. ZámČry realizované v rámci ROP budou mít vliv na faunu a flóru jak ve fázi výstavby nových prĤmyslových objektĤ, objektĤ cestovního ruchu, tras a obchvatĤ obcí, tak ve fázi provozu. NovČ plánovaná trasa, která prochází volnou krajinou, témČĜ vždy zasáhne alespoĖ þásteþnČ do významných botanických nebo zoologických lokalit s výskytem zvláštČ chránČných druhĤ rostlin a živoþichĤ. StejnČ tak výstavba prĤmyslových objektĤ, mČstské a venkovské infrastruktury nebo infrastruktury cestovního ruchu mĤže do tČchto lokalit zasáhnout. Zásadní pro významnost vlivu na faunu a flóru je výbČr lokality na základČ pĜedchozího biologického prĤzkumu. (18) Ve fázi provozu má pak významný vliv na faunu a flóru kontaminace pĤdy a vody, imise v ovzduší, zvýšená hluþnost, v pĜípadČ havárií únik ropných a jiných toxických látek do prostĜedí. V rámci rozvoje dopravní infrastruktury je tĜeba zajistit dostateþné množství oficiálních parkovacích míst, stravovacích a ubytovacích kapacit, aby se zabránilo neĜízenému pohybu turistĤ, dostateþnČ informovat veĜejnost a zlepšit zázemí pro turisty i v ménČ navštČvovaných lokalitách. (19) Ekosystémy. Negativní vliv na ekosystémy lze oþekávat v pĜípadČ zámČrĤ budování nových objektĤ a dopravních tras, které mohou zasáhnout do významných ekosystémĤ jako jsou prvky územního systému ekologické stability, zvláštČ chránČná území, významné krajinné prvky nebo lokality výskytu zvláštČ chránČných druhĤ rostlin a živoþichĤ. Zásadní pro významnost vlivu zámČru na ekosystémy je výbČr lokality na základČ pĜedchozích prĤzkumĤ a vyhledávací studie. (20) Pozitivní vliv na ekosystémy bude mít budování integrovaných dopravních systémĤ, rozvoj MHD a zlepšení dopravní obslužnosti, což by mČlo vést ke snížení individuální dopravy a tím i negativních je vĤz dopravy na sousední ekosystémy. Pozitivní vliv na ekosystémy se také oþekává prostĜednictvím regenerace a revitalizace neudržovaných, poškozených, nevhodnČ využitých a zanedbaných ploch a objektĤ, þímž se sníží množství toxických látek vstupujících do ekosystémĤ. (21) Krajinný ráz. PĜi hodnocení vlivu jednotlivých zámČrĤ na krajinný ráz je zásadní charakter lokality, kde je daný zámČr umístČn, druh krajiny, pĜítomnost pĜírodního parku, technické parametry daného zámČru a jeho zaþlenČní do krajiny. Tyto parametry lze hodnotit až u konkrétních zámČrĤ a je tedy nezbytnou podmínkou jejich realizace prostĜednictvím ROP provést v rámci projektové dokumentace posouzení vlivu stavby na krajinný ráz. (22) Pozitivní vliv na krajinný ráz mohou mít zámČry realizované v rámci kategorie oblastí podpory ochrana a rozvoj pĜírodního dČdictví, která pĜispívá k udržení rozvoje a obnovČ kulturní krajiny, zachování krajinného rázu a podpoĜe ekologicky šetrných forem zemČdČlství vþetnČ agroturistiky. (23) Obyvatelstvo. Jedním z nejvýznamnČjších negativních faktorĤ rozvoje dopravní infrastruktury, podpory prĤmyslové þinnosti a rozvoji cestovního ruchu na obyvatelstvo je zvýšená hluþnost. ObecnČ je jedním z dominantních zdrojĤ hluku doprava. Prioritní osa 1: Rozvoj dopravní infrastruktury zahrnuje budování obchvatĤ mČst, budování rychlostních komunikací pro zvýšení prĤchodnosti dopravy územím, podpora vybudování páteĜních

217

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod komunikací regionu, a optimalizace dopravní obslužnosti. V dĤsledku by to mČlo pĜinést vČtší plynulost dopravy, odvedení dopravy mimo centra obcí a vyšší využívání hromadné dopravy, což by mČlo mít pĜíznivý vliv na hluk v regionu. (24) Rozvoj mČstských a venkovských oblastí stejnČ jako rozvoj podnikatelského prostĜedí bude mít pozitivní vliv ve výstavbČ prĤmyslových zón mimo zastavČná území a tím snížení hlukové zátČže na obyvatele mČst a obcí. Dojde však opČt k nárĤstu dopravy a z toho dĤvodu je doporuþováno zajistit kvalitní dopravní napojení tČchto zón prostĜedky MHD. (25) Podpora cestovního ruchu se na hlukové situaci v území podepíše zejména zvýšením hluku z dopravy. Z toho dĤvodu je podporováno budování parkovacích kapacit v turistických centrech, podpora hromadné dopravy do atraktivních lokalit ze sbČrných parkovišĢ, což povede ke snížení pohybu individuální dopravy v turistických lokalitách. Cíle ochrany životního prostĜedí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci a zpĤsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu bČhem její pĜípravy, zejména pĜi porovnání variantních Ĝešení (26) Referenþní cíle ochrany životního prostĜedí pro ROP Severovýchod jsou následující: 1. po ukonþení prvního kontrolního období Protokolu snížit do roku 2020 mČrné emise CO2 na obyvatele o 30 % a celkové agregované emise CO2 o 25 % v porovnání s rokem 2000, a pokraþovat v zahájeném trendu do roku 2030, 2. dosáhnout národní emisní stropy pro oxid siĜiþitý, oxidy dusíku, tČkavé organické látky a amoniak v horizontu roku 2010 a dosáhnout smČrných cílových hodnot pro acidifikaci pro lidské zdraví a pro vegetaci k roku 2020, 3. snižovat vypouštČní emisí a únikĤ prioritních látek a zastavit nebo postupnČ odstranit vypouštČní, emise a úniky prioritních nebezpeþných látek, 4. snižovat zábory pĤdy, 5. omezovat fragmentaci krajiny a zabezpeþovat ochranu a obnovu migraþních tras, koridorĤ a zastávek migrujících druhĤ, 6. zlepšovat retenþní funkci krajiny, 7. omezovat vstupy hlavních environmentálních toxikantĤ do prostĜedí a hledat náhradní Ĝešení, 8. snižovat spotĜebu primárních neobnovitelných zdrojĤ v absolutní výši o 1% roþnČ, ve veĜejném sektoru o 1,5 % roþnČ, 9. stabilizovat snižování energetické nároþnosti tvorby HDP o 3 % roþnČ, elektroenergetické nároþnosti o 2 % roþnČ, 10. snižovat spotĜebu nerostných surovin v dĤsledku strukturálních zmČn hospodáĜství a technického rozvoje, 11. zvýšit využívání odpadĤ s upĜednostnČním recyklace na 55 % všech vznikajících odpadĤ do roku 2012, 12. snížit mČrnou produkci nebezpeþných odpadĤ o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 s pĜedpokladem dalšího snižování, 13. chránit pĜírodní prvky v zastavČných územích, 14. podporovat využívání brownfields, 15. podporovat environmentálnČ šetrné formy dopravy vþetnČ managementových opatĜení, 16. snižovat zatížení transitní a nákladní silniþní dopravou, 17. snižovat zátČž populace v sídlech z expozice dopravním hlukem a hlukem z prĤmyslové þinnosti, 18. Povzbudit poptávku a nabídku výrobkĤ šetrných k životnímu prostĜedí, a tím stimulovat potenciál pro neustálé, trhem Ĝízené environmentální zlepšování. Závažné vlivy (vþetnČ sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, stĜednČdobých a dlouhodobých, trvalých a pĜechodných, pozitivních a negativních vlivĤ) navrhovaných variant koncepce na životní prostĜedí (27) Hodnocení specifických cílĤ a opatĜení Regionálního operaþního programu NUTS II Severovýchod je uvedeno v tabulkách pro jednotlivé oblasti podpory v kapitole F.1 dokumentace SEA. Plánovaná opatĜení pro pĜedcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivĤ na životní prostĜedí vyplývajících z provedení koncepce (28) Na základČ hodnocení jednotlivých priorit vzhledem k referenþním cílĤm ochrany životního prostĜedí byly navrženy specifické podmínky pro implementaci, které jsou spolu s

218

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod dílþími doporuþeními obecnČjšího charakteru v pĜehledu uvedeny v kapitole G dokumentace SEA. (29) DĤležitou souþástí opatĜení pro zamezení významných negativních dopadĤ implementace OP Severovýchod na životní prostĜedí je také návrh environmentálních kritérií pro výbČr projektĤ a návrh na jejich zaþlenČní do systému hodnocení a výbČru projektĤ, pĜedkládaných k získání podpory z OP Severovýchod. Výþet dĤvodĤ pro výbČr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, vþetnČ pĜípadných problémĤ pĜi shromažćování požadovaných údajĤ(napĜ. technické nedostatky nebo nedostateþné know-how) (30) ROP Severovýchod je pĜedkládána jako jednovariantní. Alternativy mohou nastat pĜi implementaci ROP, tj. pĜi realizaci jednotlivých konkrétních projektĤ. Vzhledem k tomu je nutné, aby byly do systému monitoringu ROP Severovýchod zaþlenČny environmentální indikátory a kritéria pro výbČr projektĤ dle návrhu zpracovatele SEA. (31) Posouzení vlivĤ ROP Severovýchod na životní prostĜedí bylo provedeno v souladu se zákonem þ. 100/2001 Sb., o posuzování vlivĤ na životní prostĜedí, v platném znČní. Významným podkladem byla Metodika posuzování vlivĤ koncepcí na životní prostĜedí (MŽP, edice Planeta 7/2004). Souþástí vyhodnocení vlivĤ na životní prostĜedí na základČ vydaného závČru zjišĢovacího Ĝízení bylo provedeno i posouzení vlivĤ na soustavu lokalit Natura 2000. Problémy pĜi shromažćování požadovaných údajĤ (32) PĜi shromažćování podkladĤ se nevyskytly žádné zásadní problémy a všechny dostupné informace byly zapracovány do dokumentace SEA. V rámci zpracování dokumentace SEA nebyly zjištČny takové nedostatky v podkladech a znalostech, které by bránily formulování koneþného závČru. Stanovení monitorovacích ukazatelĤ(indikátorĤ) vlivu koncepce na životní prostĜedí (33) Pro sledování míry vlivu ROP na jednotlivé referenþní cíle navrhnul zpracovatel SEA environmentální indikátory. K tomu, aby bylo možné odhadnout vliv ROP vzhledem k navrženým indikátorĤm a zároveĖ vylouþit zahrnutí jiných vlivĤ než vlivĤ ROP, je nutné sledování indikátorĤ navázat na environmentální hodnocení projektĤ pĜedkládaných v rámci jednotlivých oblastí podpory, tj. využít environmentální indikátory zároveĖ jako kritéria pro hodnocení a výbČr projektĤ. (34) Celkový systém monitoringu ROP zahrnuje následující aktivity: hodnocení pĜedkládaných projektĤ s využitím environmentálních kritérií, sledování environmentálních indikátorĤ(zejména na základČ agregace údajĤ z projektové úrovnČ), vyhodnocování monitoringu, tj. sledování zmČn environmentálních indikátorĤ, iniciace pĜíslušných krokĤ pĜi zjištČní negativních dopadĤ ROP na životní prostĜedí, zveĜejĖování výsledkĤ monitoringu, úpravy a modifikace environmentálních indikátorĤ a kritérií s ohledem na charakter pĜedkládaných projektĤ, komunikace s pĜíslušným úĜadem pro posuzování (MŽP) a orgány ochrany pĜírody a dalšími subjekty státní správy s pĤsobností v oblasti ochrany životního prostĜedí, poskytování konzultací v oblasti životního prostĜedí pracovníkĤm implementaþní struktury operaþního programu, tj. zejména þlenĤm hodnotících a výbČrových komisí, poskytování konzultací pro oblast životního prostĜedí pĜedkladatelĤm projektĤ, poskytování informací o problematice životního prostĜedí s vazbou na ROP všem zainteresovaným subjektĤm a jednotlivcĤm. (35) Navržené indikátory jsou uvedeny v tabulce v kapitole J.2. Stanovení indikátorĤ(kritérií) pro výbČr projektu (36) Zpracovatel SEA navrhnul pro jednotlivé referenþní cíle ochrany životního prostĜedí environmentální kritéria uvedená v tab. L.1. Tato kritéria by mČla být zaþlenČna do systému hodnocení a výbČru projektĤ. Lze pĜedpokládat pĜípadné modifikace environmentálních

219

Regionální operaþní program NUTS II Severovýchod kritérií tak, aby kritéria reflektovala zamČĜení pĜedkládaných a hodnocených projektĤ. Vlivy koncepce na veĜejné zdraví (37) Realizací ROP nebude vČtšina zdravotních determinant významnČ dotþena. Realizace bude mít v optimálním pĜípadČ pozitivní vliv na veĜejné zdraví, zejména zlepšením sociálních a ekonomických determinant obyvatel. Jde pĜedevším o pĜedpokládané zvýšení vzdČlanosti a zvýšení nabídky pracovních míst a vytvoĜení infrastruktury pro zdravý životní styl jako souþást péþe o lidské zdroje. PĜi respektování ochrany životního prostĜedí dojde i ke zlepšení životního prostĜedí a následnČ zdraví obyvatel. (38) PĜi uplatnČní ROP akceptujícího výstupy ze SEA procesu není dĤvod oþekávat zhoršení životního prostĜedí a jeho zdravotních determinant. Tam, kde se uvádí pĜípadné negativní vlivy na zdraví þi složky životního prostĜedí determinující zdraví, lze þekávat jejich vylouþení v procesu implementace ROP, tj. pĜi výbČru, schvalování a povolování jednotlivých pĜedkládaných projektĤ. Souhrnné vypoĜádání vyjádĜení obdržených ke koncepci z hlediska vlivĤ na životní prostĜedí a veĜejné zdraví (39) Souhrnné vypoĜádání vyjádĜení obdržených ke koncepci z hlediska vlivu na životní prostĜedí a veĜejné zdraví je kompletnČ uvedeno v tabulce O.1. v kapitole O. ZávČry a doporuþení vþetnČ návrhu stanoviska ke koncepci (40) Na základČ stávajících výstupĤ posouzení vlivĤ regionálního operaþního programu NUTS II Severovýchod na životní prostĜedí lze konstatovat, že nebyly identifikovány závažné negativní vlivy ROP na životní prostĜedí a veĜejné zdraví. Vzhledem k míĜe obecnosti ROP bude možné specifické vlivy na jednotlivé složky životního prostĜedí stanovit až pĜi realizaci konkrétních projektĤ. Proto je dĤležitým prvkem SEA ROP stanovení environmentálních kritérií výbČru projektĤ, jejichž použití by mČlo zajistit realizaci projektĤ v rámci jednotlivých opatĜení ROP, respektive navazujících programĤ. (41) Návrh stanoviska je souþástí kapitoly P. dokumentace SEA

220

REGIONÁLNÍ OPERA NÍ PROGRAM NUTS II SEVEROVÝCHOD PRO OBDOBÍ

Recommend Documents