REFORMNÍ NÁVRHY ČSSD
Ekologický manifest ČSSD Bílá kniha (se zapracováním připomínek veřejnosti k Zelené knize)
“Spojujeme ekologická, ekonomická a sociální řešení - tím se lišíme od jiných stran!”
Na základě projednání v ekologické komisi ÚVV ČSSD připomínky veřejnosti k Zelené knize zapracoval JUDr. Ing. Petr Petržílek, Ph.D.
www.programpodlevas.cz www.cssd.cz 1
„Česká strana sociálně demokratická: 1. vycházejíc z toho, že je v současnosti již zřejmá neudržitelnost prudkého růstu moderní civilizace a že jsou zřejmé s ní spojené globální ekonomické problémy, 2. vědoma si toho, že dlouhodobě neslouží člověku nic, co ničí životní prostředí, a že proto jedinou šancí na přežití lidstva je naučit se s přírodou a v přírodě žít a 3. projevujíc úctu k živým bytostem a přírodě jako celku volí za určující strategii svého programu ve 21. století udržitelný rozvoj. … Udržitelný ekonomický, sociální a kulturní rozvoj zakládáme na citlivém vztahu k přírodě a krajině, na rozumném čerpání nejen neobnovitelných zdrojů, ale i zdrojů obnovitelných. Odmítáme přetrvávající umělé rozdělování ekonomických a environmentálních cílů. Jejich vzájemná podmíněnost je zřejmá a nevyhnutelná.“ (Dlouhodobý program ČSSD)
ČSSD je vlastní porozumění tomu, že vynaložené prostředky na ochranu životního prostředí, posílení ekologické stability krajiny a udržitelný rozvoj se násobně vrátí v poskytnutých nových příležitostech a zároveň v obnovených a posílených ekosystémových funkcích. Za udržitelný považujeme takový rozvoj, který vede k uspokojování sociálních, materiálních a duchovních potřeb lidí při plném respektování objektivních environmentálních limitů. Toto pojetí je plně v souladu s evropskou definicí, která bezprostředně platí i v České republice (viz nařízení EP a Rady č. 2493-4/2000). Mantinely ekonomického růstu1 spatřujeme v zajištění schopnosti regenerace přírody a krajiny a schopnosti absorbce externalit naší civilizace. Z ekonomického i sociálního hlediska proto vytvoříme podmínky k tomu, aby -
-
-
vedle energetických úspor (především v oblasti bydlení a administratovních budov) bylo zdůrazněno efektivní využívání obnovitelných přírodních zdrojů takovým způsobem, aby míra jejich spotřeby nepřekročila míru jejich obnovy (zejména u biomasy a vody) a aby docházelo k stabilizaci a rozvoji netržních hodnot venkova, k využívání neobnovitelných přírodních zdrojů docházelo takovým způsobem, aby míra jejich spotřeby klesala jak v důsledku úspor, tak i s růstem možnosti jejich náhrady obnovitelnými zdroji anebo v důsledku zavádění nejlepších dostupných technik, k produkci emisí a odpadů ukládaných do životního prostředí docházelo pouze v takové míře a kvalitě, která je vstřebatelná bez vedlejších účinků na zdraví a pohodu člověka a ostatních forem života.
Sociální rozměr udržitelnosti spatřujeme především v tom, že shora uvedená opatření jsou spojena se vznikem pracovních příležitostí a dále v tom, že hodnoty přírody a krajiny a jejich užitečné vlastnosti nepovažujeme za výrobek nebo privátní právo, které by mohlo omezovat nebo vylučovat užívání přírody ostatními (tzv. “obecné užívání”), ale dědictvím s právem rovného přístupu pro každého člena společnosti. Takto pojatý sociální rozměr životního prostředí tvoří základní a nejvýznamnější část veřejného zájmu a veřejného prostoru. Ve vztahu k životnímu prostředí a jeho složkám nelze trpět nerovnoměrný přístup nebo výsady odvozené z ekonomické nebo i politické pozice. Bez sociálního rozměru udržitelnosti nelze
1
udržitelný ekonomický růst je dán zejména technologickým vývojem a zlepšováním stavu životního prostředí v jeho produkčních funkcích; životní prostředí tak neurčuje ani tak meze růstu, jako mantinely, oddělující udržitelný a neudržitelný ekonomický růst. Globalizace ekonomických procesů i životního prostředí zahrnuje “toxické” typy ekonomického růstu, mj. opakování lineární tržní expanze postavené na těsné vazbě růstu a exploatace přírodních zdrojů v “nastupujících ekonomikách (BRICS).
2
mluvit o sociálním státu. Naopak demontáž ekologické spravedlnosti2 a sociálního státu popírá jakýkoli typ udržitelnosti. Sociální demokracie v této souvislosti klade velký důraz na tzv. obecné užívání životního prostředí (volný přístup a volné využívání mimoprodukčních funkcí krajiny - rekreace, sběr hub, lesních plodů, přístup k vodě, vzduchu apod.) a společně s ekologickými funkcemi prostředí jej vnímáme jako hodnoty mimo předmět vlastnictví a přes jejich obrovskou hodnotu nikdy neodsouhlasíme volné - tržní nakládání s nimi. 1. Čisté ovzduší – pro zdraví lidí i společnosti Zásadní problém: „Emise skleníkových plynů na obyvatele a jednotku ekonomického výkonu jsou v ČR oproti průměru zemí EU27 výrazně vyšší. V roce 2011 se v porovnání s rokem 2010 zvýšil rozsah území, kde byly překročeny přípustné koncentrace emisí suspendovaných (prachových) částic PM10. Imisní limit pro 24hodinovou průměrnou koncentraci PM10 byl v roce 2011 překročen na 21,8 % území, nadlimitním koncentracím bylo vystaveno 50,8 % obyvatel ČR, a to i přesto, že bylo dosaženo nižších naměřených koncentrací PM10. Rovněž se zvýšil podíl území, kde došlo k překročení cílového imisního limitu pro (karcinogenní) benzo(a)pyren. Cílový imisní limit byl překročen na 16,8 % území, a to zejména v sídlech a městských aglomeracích. Výrazné meziroční zhoršení bylo zaznamenáno u znečištění ovzduší přízemním ozonem. Cílový imisní limit byl v hodnoceném období 2009–2011 překročen na 17,1 % území ČR, nadlimitním koncentracím bylo vystaveno asi 10,1 % populace.“ (zdroj: aktuální Zpráva o ŽP) Mapa oblastí ČR s překročenými imisními limity obsahu škodlivin pro ochranu zdraví (LV – hraniční hodnoty) pro ochranu zdraví, 2011
Česká republika potřebuje nastartovat inovace, které sníží znečištění ovzduší na úroveň evropským právem stanovených hygienických a imisních limitů, tak aby zároveň snížila naši nákladnou a nebezpečnou závislost na fosilních palivech; v tomto smyslu musí být aktualizován Program inovace.
2
Není-li přístup ke zdrojům, jako je čistá voda, vzduch, půda a příroda, ve společnosti vždy rovnoměrný, hovoříme o ekologické nespravedlnosti. Východiskem pro úvahy o ekologické spravedlnosti je definice čisté vody a vzduchu, půdy a přírody obecně jako veřejných statků, k nimž není možné získat přednostní přístup. Příkladem tohoto přístupu je například důsledný postup proti zneužívání monopolního postavení dodavateli vody a energie.
3
Výroba železa a oceli, produkce paliv a především výroba energie jsou spolu s dopravou a domácím topením v ČR stále rozhodujícími producenty škodlivin vypouštěných do ovzduší. Kvalita ovzduší při tom ovlivňuje lidské zdraví - v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší byl zaznamenán častější výskyt onemocnění horních cest dýchacích, srdeční choroby a v neposlední řadě i růst nádorových onemocnění apod. Pro Českou republiku je bohužel stále charakteristická vysoká energetická náročnost a tím zbytečně vysoké emise. Zvyšování energetické efektivnosti je přitom nejlevnější, nejbezpečnější a nejrychlejší cestou ke snížení poptávky po energii, emisí škodlivin i růstu dovozní energetické závislosti. Prodlužuje životnost domácích zásob neobnovitelných energetických zdrojů, zvyšuje konkurenceschopnost energetiky i české ekonomiky a pozitivně ovlivňuje všechny další parametry energetického hospodářství. Naším cílem je proto urychlit tempo poklesu energetické náročnosti našeho hospodářství. V mezinárodním srovnání v oblasti energetiky a teplárenství má ČR o 6 % vyšší spotřebu energie na jednoho obyvatele než je průměr států EU 28. Proto půjdeme především cestou zpřísňování povinností dosahovat minimálních limitů účinnosti u výrobních zdrojů a nepřekračování standardů maximálních ztrát u rozvodu energie a také ekonomických stimulů vedoucích k úsporám a modernizaci technologií. Významnou roli vidíme také ve zlepšení podmínek pro efektivní společnou výrobu elektřiny a tepla (tzv. KVET) v oblasti soustav centrálního zásobování teplem, které budou splňovat emisní limity dle směrnice č. 75/20100 a budou respektovat trend snižování spotřeby energie v zásobovaných budovách. Do modernizace zdrojů a rozvodů tepla, jako nezbytné podmínky dosažení tohoto stavu, nasměrujeme část výnosů z prodeje emisních povolenek a příslušných operačních programů v novém období evropských fondů. V průmyslu a službách budeme klást důraz na ověřování efektivnosti energetických procesů a spotřeby energie energetickými audity. V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší musí být průmyslová výroba regulována především prostřednictvím nástrojů integrovaného povolování a rovněž dobrovolnými dohodami mezi výrobci a státem. Zvláště se zaměříme na polostátní ČEZ, zejména na jeho strategické rozhodování, které musí vést směrem k vyšší energetické efektivitě a ochraně veřejneného zájmu. Podpoříme posun podnikání energetických společností od pouhého prodeje energie a vystavování faktur směrem k poskytování energetických služeb vstřícných k jejich zákazníkům. Tyto služby, v souladu s evropskou směrnicí o energetické účinnosti, pomohou ke snižování spotřeby energie u konečných odběratelů. Neopominutelným sektorem pro snižování spotřeby energie jsou budovy, ať už určené k bydlení (rodinné a bytové domy), nebo budovy veřejné (například školy a nemocnice) či komerční, při zajištění dostatečného přísunu čerstvého vzduchu. Jejich energeticky úsporná výstavba a renovace mají mnohočetné přínosy: vyšší kvalita bydlení, nižší účty za energie občanů a institucí, sociální koheze, podpora zaměstnanosti v malých a středních firmách v regionech nebo vyšší energetická bezpečnost. Budeme klást důraz jak na osvětu (aktivní informační kampaně, ale také rozšíření energetického štítkování na další druhy elektrických spotřebičů), tak na ekonomickou podporu snižování spotřeby tepla na vytápění a ohřev teplé vody (investice do zateplení, výměny oken, účinných kotlů, solárních kolektorů, rekuperace apod.). Při výstavbě a 4
renovacích budov bude urychleno zavedení kvalitních standardů (brzy směřujícím u novostaveb k pasivním domům). Požadavky na granty a bezúročné půjčky v rámci chystaného Programu energetické nezávislosti získáme především z prostředků SFŽP (domácnosti) a přílušných operačních programů v připravovaném období 2014–2020 pro bytové domy a veřené budovy (OPŽP, OPPIK). V jednání s Evropskou komisí zajistíme brzké spuštění těchto programů a dostatečnou alokaci vycházející z efektivně využitelné absorpční kapacity pro domácnosti a instituce. Pokusíme se pro tyto programy získat prostředky ze státního rozpočtu. Závažný problém představuje problematika kontroly malých domovních zdrojů, účinně ji lze vyřešit pouze kombinací úpravy zákona o ovzduší a dotacemi zaměřenými na zvyšovaní energetické účinnosti těchto zdrojů (závazek možnosti kontroly při poskytnutí dotace). Dotace do malých zdrojů pak již v praxi prokázaly vysokou efektivitu. Využívání obnovitelných zdrojů energie je jednou z hlavních našich i evropských priorit. ČSSD je toho názoru, že postupný růst čistých technologií a nových průmyslových odvětví je strategií také pro Českou republiku. Pomohou vytvořit tisíce pracovních míst a podpoří růst ekonomiky. Například odvětví obnovitelných zdrojů energie zaměstnávalo v Evropě přes milion lidí v roce 2010, do konce tohoto desetiletí může dávat práci až 2,8 milionům lidí a do roku 2030 pak 3,4 milionům lidí3. Nejdůležitějším nástrojem k realizaci této priority je podpora výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů. Připravíme novou právní úpravu, která nahradí stávající špatný zákon o podporovaných zdrojích. Zohledníme při tom to, že hrozba klimatických změn se všemi jejich negativními dopady je bohužel realitou, že obnovitelné zdroje patří k prioritám EU a jsou jedinou dlouhodobě udržitelnou variantou budoucího rozvoje energetiky a že tři čtvrtiny potenciálu výroby energie z obnovitelných zdrojů jsou v našich podmínkách soustředěny v oblasti tepla. Budeme přitom usilovat o účinnou a ekonomicky vyváženou podporu OZE, která zabrání opakování fotovoltaické „havárie“, která v maximální možné míře zahrne i nefinanční způsoby podpory OZE a která v horizontu 5 – 10 let umožní, aby se všechny relevantní druhy OZE staly plně konkurenceschopnými. Pokud jde o projekty nad rámec Národního akčního plánu, budou z veřejných rozpočtů podporovány jen projekty obcí (např. FVE na střechách škol, obecní VE, kombinovaná výroba tepla a elektřiny z biomasy, vše s podmínkou dlouhodobé nezměnitelnosti vlastnictví), čímž zároveň posílíme obecní příjmy. Dostupnost malých lokálních OZE pro domácnosti zajistíme formou tzv. net-meteringu, tedy zákonem upravenou možností prodávat do rozvodné sítě přebytky z vlastní malovýroby elektřiny (zjednodušeně řečeno možností založenou na principu elektroměru otáčejícího se oběma směry) a investičními příspěvky na kotle na biomasu. Za rozpor s unijním právem považujeme možnost podpory spalování nevytříděné biologické složky směsného odpadu na úrovni obnovitelného zdroje energie. Zvýšíme objem finančních prostředků na výzkum a vývoj v oblasti úspor, uchování energie, inteligentních sítí a využívání obnovitelných zdrojů energie. Tato oblast energetiky je
3
Např. na výrobu jediné větrné turbíny je potřeba stejné množství oceli jako na téměř pět set osobních aut.
5
dlouhodobě podfinancována, ačkoliv možnosti zvyšování efektivnosti výroby energie v důsledku zlepšování technologií jsou zde značné. Nebráníme se odůvodněnému prolomení ekologických limitů těžby na dole Bílina v okamžiku, kdy tak bude skutečně potřeba (cca v r. 2030). Zásadně však nesouhlasíme s jejich prolomením na lomu ČSA, neboť chrání integritu Horního Jiřetína, Černic a částečně i Litvínova. Nesouhlasíme s geologickým průzkumem ložisek černého uhlí ani jeho těžbou v Beskydech (dolu Frenštát). Těžbu břidličného plynu v podmínkách ČR považujeme za ekonomicky i ekologicky neúnosnou. Máme za to, že éra fosilní ekonomiky končí, přičemž staré zdroje je třeba postupně odstavovat a nahrazovat je zdroji nízkoemisními. Problém znečištěného ovzduší má příčinu i v neudržitelné dopravě4. Potřebujeme lepší, dostupnější a kvalitnější veřejnou dopravu s postupným přechodem na neropnou formu. V oblasti podpory osobní hromadné dopravy podpoříme zejména venkovské regiony, kde na rozdíl od měst je zcela nedostatečná. Budeme podporovat navýšení základní dopravní obslužnosti všech obcí na 6 spojů denně s využitím malokapacitních autobusů. Nebudeme rušit lokální železniční tratě. Podpoříme vhodnými dotačními tituly rozvoj cyklistické dopravy a půjčoven kol a elektrokol. ČSSD v souladu s heslem, že ekologické má být i ekonomické, hledá především ekonomické nástroje řešení tak, aby tato opatření se negativně nepromítla do rozpočtů obcí. Základem naší politiky v oblasti nákladní dopravy je postupné zpoplatnění silniční infrastruktury elektronickým mýtným i na dalších silnicích nižších tříd pro nákladní dopravu nad 3,5 tuny. Sazby mýtného pak musí být diferencované podle emisní třídy vozidel, ale také podle denní doby, kategorie vozidla a typu silnice. Minimálně třetina z výnosu z mýtného by měla být investována do modernizace veřejné dopravy, železnic a logistických center. Tím vytvoříme podmínky pro rychlý rozvoj kombinované dopravy a kontejnerové dopravy a další rozvoj veřejných logistických center (překladišť). Základním cílem je přesunout těžiště tranzitní dopravy z kamionové přepravy na železnici. Podpoříme vodní dopravu tam, kde může být ekologicky příznivou variantou silniční, ale i železniční dopravy velkoobjemových materiálů a surovin a zboží a její zapojení do dopravní sítě. Projekt Dunaj-Odra-Labe však považujeme za extremně drahý s prokazatelnými negativními ekologickými dopady; pokud proveditelnost tohoto historického záměru v dnešních, změněných podmínkách nepotvrdí důsledná analýza, je rozumné zrušit územní ochranu koridoru, blokující veřejné využití území a rozvoj měst, obcí a území na Moravě. Za diskutabilní považujeme také splavnění Vltavy do Českých Budějovic, budeme iniciovat nové ekonomické vyhodnocení tohoto záměru. Jsme proti záměru splavnění Berounky. Budeme respektovat posouzení vlivů záměru plavebního stupně Děčín na životní prostředí včetně vlivů příhraničních. Snahou politiky ČSSD je vytvořit podmínky pro budoucí dopravu „bez ropy“ a tím snížit dopady růstu cen ropy v důsledku ubývajících zásob této suroviny a potencionální ropné krize v příštích desetiletích způsobené ropným zlomem. Připravený stát, nejenže ropný 4
Roste podíl nákladní silniční dopravy na přepravních výkonech nákladní dopravy. Alternativní zdroje energie v dopravě mají zcela okrajové zastoupení. Zvyšuje se počet registrovaných vozidel, stejně jako jejich průměrné stáří. Hluková zátěž z dopravy zůstává stále vysoká. Doprava je významným zdrojem emisí tuhých znečišťujících látek, které mají významné zdravotní dopady. Toto znečištění je produkováno kromě spalovacích procesů i z povrchu komunikací a otěry brzd a pneumatik.
6
cenový šok přežije, ale dokonce jej dokáže využít jako akcelerant ekonomického růstu – tentokrát udržitelného. Je třeba vytvářet podmínky pro kombinaci ekonomických i administrativních nástrojů, aby rostl počet vozů nezávislých na palivech vyrobených na bázi ropy – vedle CNG podporujeme především rozvoj propojení elektromobility s chytrými sítěmi a obnovitelnými zdroji elektřiny. Předpokladem hladkého snižování závislosti na ropě je i postupné snižování stáří vozového parku. Auta splňující nejnovější evropské standardy jsou charakteristická nejen vyšší bezpečností, ale i úsporným provozem a vysokou recyklovatelností. Všechna tato opatření budou zastřešena zákonným závazkem snižovat emise skleníkových plynů v průměru (tj. klouzavé závazné tempo) o nejméně 2% ročně. Potřebu tohoto zákona o snižování energetické závislosti na spotřebě fosilních paliv stavíme na předpokladu nezbytnosti rozvoje nových průmyslových odvětví, vědeckého a inovačního boomu, růstu pracovních příležitostí, politiky snižování účtů za energii a snižování závislosti na fosilních palivech. Zákon stanoví pouze mantinely, nebude diktovat konkrétní technologie ani konkrétní nástroje - nejsme vševědoucí, nicméně vnímáme potřebu průmyslové sféry, aby věděla, s čím může od ČR na 20 až 30 let dopředu počítat, a mohla tak své investice do čistých, efektivních technologií dobře rozplánovat. Schválení unijního legislativního rámce pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie, energetické efektivity a snížení emisí do roku 2020, bylo v roce 2008 důležitým signálem pro investory a urychlilo vývoj, výzkum a zprovoznění nových technologií. Nicméně pro energetický sektor, který investuje do dlouhodobých projektů, je rok 2020 už za dveřmi. Potřebuje co nejdříve vědět, jak bude nová klimatická a energetická politika vypadat, aby mohl začít s dalšími investicemi v kontextu jednotné Evropy. Podle našeho názoru by měla zachovat dosavadní kombinaci tří, vzájemně souvisejících cílů pro obnovitelné zdroje, energetickou efektivitu a emise skleníkových plynů. Takový přístup doporučuje také Mezinárodní energetická agentura – pokud jsou jednotlivá opatření od začátku navržena a poté implementována jako balíček, vzájemně se podporují. ČSSD při jednáních na úrovni EU podpoří přijetí závazných celoevropských cílů v oblasti energetiky a ochrany klimatu do roku 2030, a to snížení emisí skleníkových plynů alespoň o 40 % v období 1990-2030, dosažení 40% úspory energie v roce 2030 oproti úrovni v roce 2005 a zvýšení podílu čistých obnovitelných zdrojů na spotřebě na 30 %. V současnosti se obchodování s emisními povolenkami, které je hlavním evropským nástrojem ke snižování emisí skleníkových plynů, nalézá v hluboké krizi. Nabídka emisních povolenek dlouhodobě převyšuje poptávku a jejich cena se drží hluboko pod úrovní motivující k investicím do snížení znečištění. Kromě finálního schválení krátkodobého zásahu do emisního obchodování nás v dalších jednáních mezi Evropským parlamentem, členskými státy a Komisí, čeká debata o opatřeních ke strukturální reformě EU ETS, jež publikovala Evropská komise ve Zprávě o stavu uhlíkového trhu ze 14. listopadu 2012. Podpoříme taková strukturální opatření, která ze systému trvale odstraní v minulosti nahromaděné přebytky povolenek a nastavení pravidel tak, aby umožnila reagovat na nečekané situace a vedla ke splnění schválených dlouhodobých cílů v ochraně klimatu. Z reforem může mít konkrétní prospěch i Česká republika. Peníze z prodeje povolenek pomohou financovat programy na 7
úspory energie a oživení EU ETS přispěje k razantnější modernizaci zdejšího energetického sektoru. S výstavbou dalších bloků JE je třeba dle našeho názoru posečkat, neboť jejich výstavba je z mnoha pohledů velmi problematická. Mimo jiné, velké veřejné investice nutné pro financování všech externalit jaderné energie zvyšují pochybnosti o udržitelnosti jaderné energie. Z hlediska bilance elektřiny bude takový výkon potřebný nejdříve kolem roku 2035. Zahájení výstavby nových jaderných bloků bude nutné řešit až kolem roku 2020, kdy bude jasnější, zda technologický vývoj dosahuje očekávaných výsledků (oblast OZE, dokonalejší jaderné reaktory). Případná výstavba nových reaktorů musí být ekonomicky rentabilní i bez státní podpory a záruk, jinak nemá jejich stavba smysl. Naopak prosadíme, aby případné náklady spojené s případným prodražením a zpožďováním stavby nesl výhradně dodavatel (jako je tomu ve Finsku), nikoliv ČEZ, stát či dokonce spotřebitelé.
2. Ekologicky stabilní krajina a zachovalá příroda – předpoklad kvalitního života „Neustále dochází k nárůstu zastavěných a ostatních ploch, které představují podstatné destabilizující prvky v krajině. Zastavěné plochy většinou vznikají na zemědělské půdě. Zvyšuje se fragmentace krajiny dopravními stavbami. Za období 2000–2010 klesla rozloha nefragmentované krajiny o 5,2 % a v roce 2010 tvořila 63,4 % celkové rozlohy ČR. Stav populace 37 % druhů ohrožených živočichů a rostlin významných pro Evropské společenství je z hlediska ochrany hodnoceno ve stavu nedostatečném a 35 % (resp. 36 %) ve stavu nepříznivém. Téměř tři čtvrtiny přírodních stanovišť v ČR jsou z hlediska ochrany hodnoceny ve stavu nepříznivém, 14 % ve stavu méně příznivém a pouze 12 % přírodních stanovišť je hodnoceno ve stavu příznivém.“ (zdroj: Zpráva o ŽP) Obnova rybníků i revitalizace potoků a řek probíhá jen velmi pomalu. Zatím se nedaří udělat z vodního prostředí ekologicky, ale i rekreačně hodnotnou část krajiny. Estetická hodnota krajiny stále klesá, příkladem mohou být na mnoha místech neobnovovaná silniční stromořadí a narušování krajinného rázu nevhodně umístěnými stavbami. V řadě míst chybí kvalitní značené stezky, které by nejširší veřejnosti zpřístupnily běžnou krajinu. Zásadní problém:
V průběhu posledních sta let česká krajina prodělala změny tak závažné, že znepokojují nejen ekology a přírodovědce, ale i architekty, geology a techniky. Když se dnes dopady změn krajiny musí začít zabývat i lékaři, sociologové a bankéři, problém dostává také politický náboj. Stát musí proto především pomocí nástrojů územního plánování zajistit 1. zlepšení a udržení ekologické stability, 2. vytvoření předpokladů pro udržitelné využívání krajiny jako přírodního zdroje, 3. polyfunkční přístup k hodnocení funkcí krajiny a krajinného rázu. Jde o posouzení míry zásahu do ekosystémových funkcí a hodnot, které určují krajinný ráz a na základě toho vybrat nejvhodnější alternativu. Podstatou ochrany krajinného rázu je jeho 8
zachování tam, kde jsou soustředěny přírodní, kulturní, historické a estetické hodnoty s výraznými znaky vizuálního charakteru, vytvářející silný estetický prožitek. Rádi bychom ale omezili subjektivní hodnocení dopadů na krajinný ráz podporou vzniku závazné metodiky a specifikace vymezení a hodnocení typů krajiny. Stát musí garantovat zachování přírodní rozmanitosti. Podporujeme zvláštní ochranu vzácných a ohrožených stanovišť a druhů i zachování celkové rozmanitosti krajiny prostřednictvím obecné ochrany přírody. Podporujeme rovněž vyhlášení některých nových velkoplošných zvláště chráněných území, zejména rozšíření CHKO Kokořínsko o oblast Dokeska, vyhlášení CHKO Brdy, CHKO Doupovské hory a CHKO Soutok Moravy a Dyje. Podporujeme vznik NP Křivoklátsko podle kompromisního návrhu odsouhlaseného dotčenými obcemi. Ve velkoplošných chráněných územích podpoříme zlepšení služeb pro návštěvníky se zaměřením na měkkou šetrnou turistiku, jak je to obvyklé v jiných evropských chráněných územích. ČSSD obecně podporuje co největší přístupnost lesů v chráněných územích pro pěší turisty, pokud tím nedojde k ohrožení předmětu ochrany daného území. Zároveň chceme usilovat společně s kodifikací obecné části práva životního prostředí o zjednodušení zákona o ochraně přírody a krajiny při dodržení těchto principů: -
ochranu přírody zajišťovat za účasti místních obyvatel a se zapojením vlastníků a hospodářů,
-
nesnižovat intenzitu ochrany a péče o nejcennější části přírody a ochranu krajiny odstupňovat5,
-
umožnit volný přístup do krajiny, zachovat obecné užívání u všech složek životního prostředí a využívání mimoprodukčních funkcí krajiny zároveň se zajištěním eliminace rizik pro vlastníky pozemků,
-
zpřehlednit územní a druhovou ochranu přírody a zajištění péče o cenné části přírody tak, aby byla pro veřejnost transparentní, pochopitelná a předvídatelná, stávající AOPK ČR (její součástí jsou správy CHKO) transformovat v úřad zřízený zákonem, zbývající NP (kromě NP ČS) zřídit také přímo zákonem. Nadále tak udržet a rozvíjet model speciální státní správy, jako odzkoušeného nejefektivnějšího modelu zajišťujícího integrovaně výkon státní správy, péči o spravovaná území, monitoring a osvětu. Integrovat i ostatní legislativu v oblasti ochrany přírody a krajiny v jednom zákoně,
-
vytvořit předpoklady, aby se při rozhodování v oblasti ochrany přírody a krajiny uplatňovalo oceňování vybraných externalit (oceňování biotopů, oceňování dřevin rostoucích mimo les i obecně ekosystémových služeb).
Stát, kraje a obce musí též urychleně dokončit realizaci územního systému ekologické stability (ÚSES)6 a další prvky ekologické sítě, aby se zajistila prostupnost krajiny pro 5
Například se vrátíme k původnímu pojetí ochrany dřevin rostoucích mimo les.
6
s využitím metody tzv. nášlapných kamenů (stepping stones), tj. “biocentra” pro jelena musí být jinak velká, jinak propojená a jinak daleko od sebe, než stepping stones pro motýla modráska.
9
organizmy a posílila se stabilita a absorpční schopnost krajiny. V tomto smyslu by měly být mnohem lépe využívány komplexní pozemkové úpravy a doprovodná ekologická opatření k velkým investičním akcím – tzv. opatření ke zmírnění dopadů realizace investic, které lze nařídit v rámci povolovacích procesů. Vedle realizace ÚSES je třeba dbát na zachování a zlepšení migrační prostupnosti krajiny včetně vodních toků. Do realizace konkrétních projektů, včetně výkupu pozemků pro ÚSES, musí jít více finančních prostředků zejména z druhého pilíře Společné zemědělské politiky. V místě křížení dálnic a biokoridorů podporujeme stavbu na pilotech nebo zelené mosty ale jen tam kde to podpoří skutečnou migraci zvířat - nikoli jen kapsu velkých stavebních firem. Územní řízení a územní plánování vnímáme jako přirozenou součást kompetencí rezortu, který je odpovědný za životní prostředí a krajinu. ČSSD podporuje nápravu této abnormality vrácením příslušných kompetencí MŽP. Umožní se tím výrazné zjednodušení a zkrácení povolovacích procesů. Stejně tak revitalizace a ekologická správa vodních toků (pojednané v následují kapitole) je integrální součásti péče o přírodu i životní prostředí člověka. Fragmentace krajiny dopravou v ČR, 2010
ČSSD chápe dlouhodobé záchranné programy7 chránící vymírající skvosty naší přírody jako je perlorodka, užovka eskulapova, vzácné vodní rostliny nebo vymírající motýly jako dlouhodobou investici do naší přírody. Proto by tyto aktivity měly být stabilně financovány formou víceletých grantů. Péče o cenné biotopy jako jsou orchidejové louky, staré ovocné sady, rašeliniště nebo květnaté pastviny, které jsou posledními památkami na pestrou krajinu vybudovanou našimi předky, bude jednou z priorit strany v následujícím období. Při hledání nového využití pro postupně opouštěné vojenské prostory se zachovalou cennou přírodou vezmeme v úvahu jejich ekologickou hodnotu a podpoříme na jejich území vhodný management, například reintrodukce původních druhů. Mezinárodně uznávané české státní záchranné programy (www.zachranneprogramy.cz) pro několik nejohroženějších druhů rostlin a živočichů s celkovými ročními náklady několik milionů korun dlouhodobě bojují s nestabilním financováním které ohožuje jejich podstatu. Dlouhodobé projekty financované ze SFŽP ukončilo likvidační ministrování Františka Bendy z první Klausovy vlády. 7
10
3. Půda – výrobní nástroj a ekologický stabilizátor Zásadní problém: „Dochází k úbytku zemědělské půdy (za období 2000–2011 o 1,2 %), zejména pak orné půdy v důsledku rozšiřování zastavěných a ostatních ploch (mezi roky 2000–2011 nárůst o 3 %).“ Na území ČR je 18,9 % zemědělské půdy potenciálně silně až extrémně ohroženo vodní erozí a 5,0 % větrnou erozí.„ Stále aktuálnějším problémem jsou dlouhotrvající sucha a následná neúroda vedoucí často k likvidací malých a středních zemědělců. Početnost a rozmanitost druhů rostlin a živočichů v zemědělské krajině, zejména populací ptáků, nadále klesá. (zdroj: aktuální Zpráva o ŽP) Je nutné chránit jak rozsah zemědělské půdy, tak i její kvalitu. Kdo jiný než stát může zamezit vydávání souhlasů s vynětím zemědělské půdy, např. pro výstavbu skladů a nákupních center? K prvotním úkolům ochrany půdy patří její udržení na polích, tedy takové agrotechnické postupy, které budou zabraňovat její erozi a masivním splachům, a dále její ochrana před kontaminací toxickými látkami a zhutňováním stroji. K tomuto cíli mohou přispět i projekty obnovy polních cest a alejí, když pozemky, které je kdysi tvořily, zpravidla stále patří obcím. Stát a kraje budou podporovat výsadbu dřevin na těchto obnovených cestách a tvorbu dalších interakčních prvků. Úbytek orné půdy zejména za minulé desetiletí je alarmující (viz graf). Měli bychom myslet v duchu principu potravinové soběstačnosti i na to, že se v důsledku klimatických změn a spekulací může světový trh s potravinami zhroutit a že současné levné dovozy mohou skončit. Pak potřeba kvalitní orné půdy bude nezbytností pro přežití. Nevyužitou půdu lze využít například k pěstování energetických a technických plodin. ČSSD vítá navýšení poplatků za odnětí pozemků ze ZPF podle bonity půdy. Bohužel v konkrétních případech jsou tyto poplatky pouhým poplatkem za zabírání půdy a nijak nemotivují k racionálnímu ekonomickému rozhodování developerů nebo dokonce i obnově zemědělské půdy. Prosadíme novelu zákona s cílem zajistit účinnou reformu těchto poplatků ve spojení s oceňováním biotopů. Vývoj využití území v ČR
Komplexně pojaté zemědělství staví na roveň produkční i mimoprodukční funkce jako neoddělitelné propojené nádoby (mělo platit, že co není ekonomické, nemůže být ekologické a naopak). Všestranné zemědělství je nenahraditelným činitelem obnovy a rozvoje venkova, zejména pokud jde o hospodářsky i z hlediska životního prostředí vyváženou správu a využití 11
přírodních zdrojů, péči o zvelebování české krajiny a jejího rekreačního potenciálu a o zaměstnanost venkova, zejména rozvíjením nezemědělských činností zemědělských podniků. ČSSD podpoří výraznější nasměrování zemědělských dotací k mimoprodukčním funkcím zemědělství, a to jak podporou cílenějších agroenvironmentálních opatření a přístupů, jako jsou speciální tituly pro biodiverzitu na orné půdě či faremní plánování, ale i obecnějších podmínek poskytování těchto dotací, jako například ponechávání částí půdních bloků neposečených, podpora vzniku pestřejší a jemnější krajinné struktury a podobně. Tím mohou být v krajině částečně nahrazeny bývalé meze, podpořen výskyt koroptví a další zvěře, jakož i zvýšena atraktivita venkova pro turisty. V návaznosti na očekávaný nárůst sucha i srážkových extrémů připravíme celostátní program na zvýšení nasákavosti orné půdy. Pod heslem „Půda je naše největší a nejlevnější vodní nádrž“ tak docílíme vyrovnanějšího vodního režimu, ochranu proti erozi a zvýšení přirozené úrodnosti. Dotacemi na zemědělské stroje s nízkým nápravovým tlakem a na hloubkové kypření omezíme zhutnění podorničí, které brání zasakování vody na těžších půdách. ČSSD proto svojí politikou zdůrazňuje tezi, že základem rozvoje venkova je posilování úlohy malého a středního podnikání v tomto prostoru, ve vazbě na využití a ochranu přírodních a rekreačních zdrojů venkova. Hlavním vodítkem pro poskytování dotací v zemědělství musí proto být i schopnost hospodařit udržitelným způsobem. Tj. vylepšení a posílení podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) - vč. dělení velkých celků půdy, obnovy morfologie vodních toků v zemědělské krajině - bude podmínkou k získání přímých zemědělských dotací. Jako zcela odpovídající způsob zemědělského hospodaření se nám v této souvislosti jeví vedle ekologického zemědělství též tzv. integrované, resp. precizní hospodářství. Toto hospodaření na zemědělské půdě je založeno na přesném systému dávkování hnojiv, vody, chemických postřiků, střídání plodin i způsobu obdělávání půdy. Dodržování GAEC a investice do ekologického nebo precizního (integrovaného) hospodaření by mělo být vyžadováno též k získání prostředků z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Podporujeme koncept potencionální potravinové soběstačnosti, vč. podpory místních produktů, neboť jde o nejlepší prevenci před dopady změn klimatu, výkyvy světového trhu a rostoucí cenou ropy. Prosadíme vznik farmářských trhů v každém městě se sociálnědemokratickou radnicí, stejně jako důslednou ochranu zahrádkářských kolonií formou zahrádkářského zákona.
12
4. Lesy – národní bohatství, o které je třeba pečovat Stabilita lesních porostů v podmínkách negativních civilizačních dopadů a při extrémních projevech klimatické změny je vážně ohrožována. Převažující hospodářské smrkové lesy jsou méně stabilní než lesy přírodě blízké struktury (tj. s rozmanitou věkovou a druhovou skladbou). Nadměrné stavy zvěře poškozují jak vzrostlý les, tak jeho obnovu. Způsob zadávání zakázek pro činnosti v lesích ve vlastnictví státu je nejednotný, není veden s preferencí malých a středních živnostníků v regionu příslušné lesní správy. Vnímáme též snahu o oslabení sociální funkce lesů, resp. snahu o omezení obecného užívání lesů. „Po dobu téměř 20 let se vytrvale snižuje početnost běžných lesních druhů ptáků. Podobně dochází k ochuzování i ostatních složek biodiverzity v lesích.“ (Zdroj: dosud nepublikovaná pilotní studie ČSO). Zásadní problémy:
Nejdůležitějším úkolem je postupná a systematická změna struktury lesních porostů, zejména věková a druhová. Musí být diferencovaná podle měnících se podmínek přírodního prostředí. Cílem je zlepšení stavu lesních ekosystémů, jejich mechanické a biologické stability a všech mimoprodukčních funkcí při zachování jejich schopnosti trvale poskytovat vyrovnané výnosy i s ohledem na měnící se klima. S tím souvisí i přiměřené snižování stavů spárkaté zvěře na únosnou mez. Nepřiměřené a nadměrné stavy spárkaté zvěře poškozující les je třeba redukovat výrazněji než dosud. Za tím účelem nejdříve připravíme novelu souvisejících mysliveckých vyhlášek8 a v rámci koncepčního řešení myslivosti pak tuto problematiku zahrneme i do zákona o myslivosti. Nezcizitelnost lesů v majetku státu v současné výměře (s výjimkou recipročních arondací), ale i zákaz pronájmu lesa za účelem hospodaření, popř. zákaz transformace LČR na a.s., která by umožnila privatizaci několikaprocentního podílu na burze (analogie s ČEZ a.s.), je nutné vysloveně zakotvit přímo v zákoně. Postavení role správce lesů v majetku státu posílíme rozšířením počtu přímo řízených lesních závodů (LZ) pracujících ve vlastní režii u LČR, s.p., tak, aby při každém krajském ředitelství fungoval alespoň jeden. Opatření, kterým lze vyvést část zisků z LČR, s.p., do státního rozpočtu, podporujeme jen za předpokladu, že přednostně tyto prostředky budou využity pro péči o les, pro péči o krajinu a pro ochranu přírody; i za tím účelem je žádoucí udržet vysoký a stabilní růst dřevní hmoty a zásob lesních porostů. Musí být eliminovány negativní dopady tzv. “Dřevěné knihy” – LČR, s.p., by měly prodávat dřevní hmotu efektivně ve vlastní režii. Zadávání zakázek na činnosti ve státních lesích je nutné zajistit formou výběrových řízení na zakázky na jednotlivých LS (lesních správ) a to přednostně malým a středním živnostníkům tak, aby byla posilována zaměstnanost v příslušném regionu a vyloučeno zneužívání monopolního postavení velkých dřevozpracujících firem. Opatřeními v LČR zajistíme přednostní zajištění dodávek dřeva tuzemským dřevozpracujícím podnikům. Budeme podporovat realizaci Klíčové akce 17
8
Zejména vyhlášky č. 491/2002 Sb.
13
Národního lesnického programu II9, a to na základě zákonného zakotvení. K Národnímu lesnickému programu II se hlásíme jako k celku. Vnímáme jej jako celospolečenský konsensus a hlásíme se k jeho aktualizaci. Chceme zajistit zlepšení zdravotního stavu českých lesů. ČSSD též za tím účelem připraví a prosadí novelu lesního zákona, která bude klást důraz na službu lesů veřejnosti, mimoprodukční funkce včetně ochrany biodiverzity a ochranu před povodněmi. Bude mj. obsahovat omezení holosečného kácení, ponechání určité části dříví na místě k zetlení a upřednostňování podrostní obnovy. Tam, kde je přirozená obnova obtížná, budeme vyžadovat výsadbu dřevin odpovídající stanovištním podmínkám, tj. upřednostníme výsadbu listnatých a smíšených lesů namísto nestabilních monokultur. Budeme také chtít, aby státní lesy – po vzoru lesních podniků v řadě dalších evropských států, včetně většiny sousedních – postupně přešly na šetrné hospodaření podle mezinárodního certifikačního standardu Forest Stewardship Council (do konce volebního období alespoň na 1/3 území spravovaného Lesy ČR). Vyžadováním důsledné a včasné výchovy a ochrany lesních porostů docílíme snížení rizika i rozsahu jejich poškozování biotickými a abiotickými činiteli, přičemž upřednostníme ochranu biologickými prostředky. V souvislosti s nárůstem využívání biomasy těžebních zbytků bude třeba toto využití regulovat tak, aby probíhalo diferencovaně podle přírodních podmínek způsobem nezhoršujícím zdravotní stav lesů. Budeme prosazovat účinnější integraci zájmu ochrany přírody a krajiny do výkonu státní správy lesů. Zajistíme, aby lesní hospodářské plány plně respektovaly druhovou skladbu vyplývající z plánů péče o maloplošná i velkoplošná zvlášť chráněná území a nezbytnou pro fungování schválených Územních systémů ekologické stability a staly se nástrojem přechodu k ekologičtější formě hospodaření i v hospodářských lesích. Praha nemá ve svém okolí žádné lesy zvláštního určení s převažující rekreační funkcí. Budeme proto prosazovat účelové hospodaření v lesích v okolí velkých měst. Podpoříme kraje, které hodlají do zásad územního rozvoje začlenit zelené pásy kolem velkých aglomerací; například Středočeský kraj.
9
Její prioritní cíl: „Právní subjekt, který odpovídá za péči o lesy ve vlastnictví státu, by se měl zabývat zejména jejich spravováním, tedy kontrolou kvality provedených prací s cílem trvale zlepšovat příkladný stav lesů ve vlastnictví státu.“
14
5. Voda – bude jí příliš, nebo bude chybět? Zásadní problém: Vodou z individuálních studní je trvale zásobováno 10,2 % obyvatel; voda z těchto studní v naprosté většině případů nevyhovuje normě pro pitnou vodu. Co je však závažnější, voda ve studních i v krajině ubývá. „Nepodařilo se splnit požadavky směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod. Nevyhovující stav čištění má 43 z celkového počtu 633 aglomerací nad 2 000 ekvivalentních obyvatel.“ (zdroj: aktuální Zpráva o ŽP) Prioritou ČSSD napříč rezorty je připravit ČR na klimatické změny formou realizace vládního Programu adaptačních opatření. Dopady změny klimatu na vodní režim v ČR spojuje česká společnost s častějším výskytem povodní i období sucha. Komplikací je vysoká variabilita těchto jevů, projevující se značnými místními i časovými odchylkami. Nastupují rychle a v takovém rozsahu, že přímé hospodářské škody jsou velké i opakované. Trvaleji a neodstranitelně mohou působit hydrologické výkyvy (zejména sucho) na procesy v ekosystému a na přírodní zdroje vody. Tyto dopady lokálně komplikují zásobování pitnou vodou a podvazují udržitelnou – ekonomickou i ekologickou péči o krajinu – hlavně v lesnictví a zemědělství. Některým škodám lze důslednou veřejnou politikou zamezit nebo je zmírnit. Sociální soudržnost, solidarita, podpora zasaženým i prevence, založená na dlouhodobém plánu, s těžištěm ve veřejných opatřeních a jejich financování.10 Podporujeme proto opatření v prevenci škod a udržení „dobrého stavu“11 vod. Ochranu vodních toků a zachování vody v krajině považujeme za dobrou veřejnou investici s dlouhodobými účinky. Nepodceňujeme ani podporu vyšší individuální odpovědnosti občanů ve vztahu k vodě. Zranitelnost i síla vodního živlu nás opravňuje k stanovení a vymáhání tvrdých, ale spravedlivých podmínek vůči všem uživatelům vody. Podpoříme nástroje státní a veřejné správy, která v této oblasti působí (poplatky, zákazy staveb v záplavových územích atp.). Využitelnost pro společnost i funkce vody pro obyvatelstvo v životní prostředí se odvíjí od její kvality, silně ovlivňované lidskou činností. K závažným bodovým zdrojům znečištění patří obce bez kanalizací a čistíren odpadních vod. Urychlené dobudování prvků vodohospodářské infrastruktury v těchto místech limituje celkovou čistotu vod i rozvoj měst a obcí. Trestuhodná liknavost posledních vlád12 v nevyužívání evropských finančních fondů problém komplikuje. Stát, města, obce a další subjekty zainteresované v provozu veřejných VaK se musí spojit k rychlému překlenutí tohoto výpadku. Navrhujeme vedle podpory kanalizací a čistíren odpadních vod v obcích nad 2000 (ekvivalentních) obyvatel zahrnout i projekty menších aglomerací13; zde by stát měl hledat a používat také levnější a často velmi účinné alternativy. Pro ČSSD je však zásadní podmínkou, aby výsledné vodné a stočné nepřekročilo sociálně únosnou mez. Přitom se musí brát v úvahu charakter a hustota osídlení a formy řešení: klasické systémy (kanalizace, čistírny, připojení na vodárenské soustavy) nebo 10
„Povodňová daň“ M. Kalouska (TOP09), která ukrajuje každému 100 Kč měsíčně bez ohledu na výši jeho příjmu – i kdyby byla skutečně použita pro postižené oblasti – je však jejich karikaturou. 11 Pojem „dobrý stav“ (good status) vod je ústředním cílový principem Sm. 2000/60/EC – o vodním plánování 12 Předsedové M. Topolánek, P. Nečas (ODS) 13 „Opatření“ je obecnější - v obcích pod 2000 EO se mohou lišit i alternativní od tradiční technologické sestavy kanalizace – technologická ČOV (hrubé předčištění, biologické čištění popř. N-P stupeň)
15
provozně levné alternativní přístupy (domácí či kořenové čistírny, biologické rybníky nebo malé lokální vodovody). Podle hesla: „Zdravé řeky – zdravá krajina – zdraví lidé“ se zasadíme formou přesně zacílených dotačních programů pro obce o návrat doby, kdy potok nebo řeka sloužil k rekraci místních lidí, koupání a chytání ryb a esteticky zlepšoval vzhled obce. Jakost vody v tocích ČR, 2010–2011
Za normálního stavu by většina řek měla být hodnocena v „modrých“ kategoriích čistoty I a II třídy jakosti. Budeme usilovat v rámci realizace Plánů oblastí povodí o zlepšení čistoty a posílení samočistících procesů dosud znečištěných řek, tak jak se to povedlo v minulých dvaceti letech kdysi silně znečištěné Ohři, Středí Vltavě nebo Moravě (viz obr.). Opatření se budou týkat jak výše uvedených bodových zdrojů tak úpravy hospodaření v okolí vodních toků a míry jejich technické upravenosti. ČSSD podpoří rozšíření pásu podél vodního toku na zemědělské půdě, kde není možné hnojit na 8 metrů s preferencí jeho převodu na trvalé travní porosty. Na lesní půdě navrhne legislativně vymezit podél toků pás ochranného lesa tzv. „na výšku porostu“. Koryta potoků přeměněná v hluboké odvodňovací kanály budou přednostně revitalizována s využitím evropských dotací. ČSSD podpoří in-house systémy správy VaK, tj. spravování vodárenské infrastruktury přímo obcemi nebo jimi zřizovanými organizacemi, a vedle toho podpoří podmínky pro podnikání soukromých provozovatelů vodárenské infrastruktury a poskytovatelů služeb vody za podmínek, které se osvědčily v EU14. Má zájem na stabilitě tohoto důležitého sektoru a jeho nezbytné regulaci tak, aby podmínky přirozeného monopolu neústily do nepřiměřených
14
Tak, aby období pronájmu odpovídalo nejvýše obvyklým 12-15 letům, nikoliv 25 až bez omezení, jak je často běžné v ČR a nebyla tak prakticky vyloučena obchodní soutěž v oboru a výběrová řízení na provozovatele byla podmíněná vyšším počtem nabídek.
16
zisků soukromých provozovatelů15 na úkor přijatelnosti vodného a stočného pro obyvatelstvo. V neposlední řadě se ČSSD zasadí o mechanismus důsledné kontroly nákladů provozních firem, aby nedocházelo k účelové přefakturaci prostředků za nadhodnocené či nepotřebné služby (i mimo ČR) a aby se vytvořil prostor a podmínky pro investování do vodárenské infrastruktury v ČR. ČSSD nabídne vzorovou smlouvu mezi municipalitami a vodárenskými svazky na straně jedné a soukromými provozovateli na straně druhé. Perspektivní spolupráci mezi veřejným a privátním sektorem může podpořit např. povinná výše vstupní investice provozní společnosti do vodárenské infrastruktury jak v provozování, tak obnově infrastruktury. Za komunistické éry se délka vodních toků melioracemi a úpravami zkrátila o třetinu. Honba za zorněním půdy tak z vody často učinila nechtěný přívažek venkovské krajiny. Je čas pro obrat. Vodu v krajině musíme uchovat. Proto podporujeme obnovu morfologie říčních toků a jejich niv, mokřadů, pramenišť, rybničních soustav a výstavbu nových rybníků a malých nádrží s retenční funkcí a investice do přirozených rozlivů vody v extravilánu. Dluh vůči vodě mají i města. Dešťovou vodu co nejrychleji odvádí kanály a koryty toků pryč, ačkoliv by se mohla vsakovat na místě, či blízkém okolí, nebo být jinak využita. Obrovské zpevněné plochy, které v létě sálají žárem a v zimě polykají peníze na odklízení, musí být tam, kde je to možné, doplněny o zasakovací pásy nebo odvod vody umožňující vsakování v místě nebo v příměstských lokalitách. Dešťová voda se musí stát novým přírodním zdrojem - nikoli problémem, který se řeší odvedením do dešťové kanalizace. Podpoříme pro rodinné domy osvědčené systémy lokálního znovuvyužívání vody jímané na střechách domů nejen pro zálivku, ale i v domácnosti na splachování a úklid. Voda se i v Evropě stává strategickou surovinou. Je třeba znát rizika i příležitosti, které skýtá poloha ČR na střetu tří evropských rozvodí, a chránit naše vodní bohatství, přičemž se nesmíme bát je využít k prospěchu celé společnosti (pitná voda, udržení biodiverzity vodních i navazujících ekosystémů, závlahy, lesnictví, zemědělství, průmysl, energetika, vodní doprava, rekreace, atp.). Významnou roli pro akumulaci vody mají lesy. Proto budeme podporovat opatření k udržení vody při lesním hospodaření.
15
Přičemž obvyklou mírou zisku v EU (například Francie) je cca 5% ročně, zatímco v ČR je zisk nezřídka dvojnásobný
17
6. Odpady – nestaneme se superskládkou ani superspalovnou Zásadní problém: „V roce 2011 se produkce nebezpečných odpadů zvýšila oproti předcházejícímu roku o 3 %. Od roku 2003 se zvýšilo množství odpadů z obalů o 30 %. I nadále zůstává nejčastějším způsobem odstraňování odpadů skládkován, které zaujímá 97,0 % z vybraných způsobů odstraňování odpadů.“ (zdroj: aktuální Zpráva o ŽP) V odpadovém hospodářství vycházíme z (eko-)logické a v EU dohodnuté hierarchie nakládání s odpady: -
předcházet jejich vzniku, minimalizovat jejich produkci výrobky (včetně obalů) znovu používat, kdykoliv je to možné; upřednostňovat výrobky na vícenásobné použití před jednorázovými, kdekoliv je to vhodné materiálové využití, recyklace energetické využití, spalování skládkování.
Na důsledné aplikaci této hierarchie bude založen nový zákon o odpadech i Plán odpadového hospodářství ČR na léta 2015 - 2025. Množství odpadů ukládaných na skládky je neudržitelně vysoké jak z hlediska plýtvání druhotnými surovinami, tak z hlediska požadavků EU. Vláda vedená ČSSD schválila plán postupného zvyšování míry recyklace a kompostování komunálního odpadu na 50 % (tedy na tehdejší úroveň Německa či Rakouska), který ovšem pravicové vlády ignorovaly. Byť s časovým posunem, budeme trvat na splnění uvedené míry recyklace v novém Plánu odpadového hospodářství. Za klíčové opatření považujeme lepší recyklační služby, aby třídění odpadů bylo pro domácnosti snadnější (kde je to možné např. i pytlovým sběrem). Za standard považujeme možnost každé domácnosti třídit biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO), ne pouze papír, plasty a sklo. Budeme proto prioritně podporovat systémy svozu tříděného sběru od domu. Kromě toho je třeba provést výběr nejefektivnějších technologií pro zpracování biomasy především při kompostování a využití na zemědělské půdě, popř. pro energetické účely. Nadále je třeba podporovat zpracování BRO na bioplyn a budování kogeneračních jednotek. Jsme si též vědomi toho, že podle směrnice EU o skládkování by do roku 2020 mělo o 65% klesnout skládkování biologické složky komunálního odpadu. Nemůžeme proto zcela vyloučit i jejich spalování v ekologicky čistých spalovnách. Je třeba (i přes přetrvávající setrvačnost ve vědomí občanů v odporu proti spalovnám) přesvědčovat veřejnost, že likvidace zbytkového podílu komunálních odpadů spalováním při získání značného množství tepla nebo elektřiny je mnohem racionálnější než jeho skládkování. Při jejich energetickém využití však preferujeme i jiné technologie, např. zplynování, bioplynové stanice nebo výrobu RDF paliva pro cementárny, teplárny a jiné spotřebitele. Jsme důrazně proti tomu, aby energetické využití nevytříděného komunálního odpadu bylo podporováno jako obnovitelný zdroj.
18
Způsoby nakládání s komunálním odpadem v EU [kg.obyv.-1], 2008
Sociální demokraté rozhodně nesouhlasí s dovozem směsného odpadu ze zahraničí, a to ani za účelem jeho energetického využití. Dovoz odpadů ze zahraničí má především ekonomickou příčinu spočívající ve vysokém rozdílu cen služeb odstraňování odpadu, popř. jeho energetického využití v různých zemích EU. Z hlediska obecných zásad ochrany životního prostředí je nejefektivnější odstraňování odpadů a energetické využití co nejblíže místu původu (tzv. pravidlo blízkosti, proximity principle). Tato zásada stanoví, že k odstranění, resp. energetickému využití odpadu má dojít co nejblíže místu jeho původu. Do odpadového zákona bude možné zavést vedle poplatku za odstranění odpadu, který bude stanoven podle druhu odpadu, způsobu využití a vzdálenosti místa původu odpadu od místa odstranění, též recyklační slevu pro obce, jejichž občané nadprůměrně recyklují a produkují tedy málo odpadků. Tyto obce budou mít nižší sazbu poplatku za skládkování zbývajícího odpadu v popelnicích. Cílovou úrovní pro nárok na 100% recyklační slevu by měly mít všechny obce, produkující 150 kg SKO na osobu a rok (průměr produkce odpadu nejlepšího regionu EU - Vlámska). Vedle toho obce budou povinny poplatkově zvýhodnit ty občany, kteří prokazatelně poctivě třídí. Pro radnice a obecní úřady musí být výhodné pomáhat domácnostem, aby třídit bylo nejen správné, ale také ekonomicky příznivé. Pro nový zákon o odpadech je nezbytné zavedení pojmů „druhotná surovina a vedlejší produkt“ spolu s přesnou specifikací jejich fyzikálně-chemických parametrů. Především chceme, aby využití druhotných surovin mělo přednost před dovozy surovin nebo vstupních materiálů, získávaných těžbou. Odstraníme dvojí statistiku o odpadech (MŽP a ČSÚ), která se počítá z různých dat s různými výsledky. Jedná se o dlouholetou, nechtěnou a finančně zatěžující duplicitu Víme, že nejlepším lékem je prevence vzniku odpadů. Budeme na domácí i evropské úrovni prosazovat rozšíření legislativy, která po výrobcích (dnes např. auta a elektrozařízení) požaduje trvanlivější a snadno recyklovatelné zboží, stanoví jejich povinnost odebírat zpět a recyklovat doslouživší výrobky a motivuje k menšímu množství zbytečných obalů. Připravíme novou legislativu ke zpětnému odběru výrobků s ukončenou životností. Prostřednictvím novely zákona o obalech bychom chtěli zabránit každoročnímu nárůstu množství odpadů z obalů (od roku 2003 se zvýšilo o 31,3 %). Od výrobců budeme důsledně 19
požadovat snížení množství používání obalů (ať již materiálu či gramáže, tak i zmenšení počtu obalů na jeden výrobek).
7. Chemické látky – jedy do života nepatří Zásadní problém: Další postupné snižování obsahu olova (a dalších rizikových látek) v prostředí je nezbytným preventivním krokem vzhledem k tomu, že pro dětskou populaci nelze v současnosti stanovit bezpečnou hladinu olova v krvi. „Spotřeba minerálních hnojiv se meziročně zvýšila o 27,1 % a dosáhla tak nejvyšší hodnoty od roku 2000, čímž došlo k návratu postupně se zvyšujícího trendu přerušeného během let 2009–2010. Aplikace přípravků na ochranu rostlin se v roce 2011 oproti předchozímu roku zvýšila o 8 %.“ (zdroj: aktuální Zpráva o ŽP) Unijní legislativa (REACH) má zajistit lepší ochranu zdraví před rizikovými chemikáliemi ve spotřebním zboží a potravinách. ČSSD považuje za hlavní prioritu ochranu zdraví. Zásada důsledné kontroly na 30 tisíc látek “od kolébky do hrobu” a stejně tak pravidlo substituce, tedy povinného používání bezpečné náhrady za rizikové chemikálie, nesmějí zůstat jen na papíře. Autorizace chemikálií, za něž zatím není náhrada, musí být časově omezená. Podporujeme plné právo spotřebitelů vědět, které rizikové chemikálie byly použity v nabízeném výrobku. Budeme prosazovat taková řešení, která splní požadavky na ochranu našeho zdraví při nejnižších možných nákladech pro průmysl a jež bude zároveň podporovat technologické inovace a modernizaci průmyslu. ČSSD považuje za hlavní prioritu přísné monitorování nebezpečných chemických látek a prosazení takových opatření, která by eliminovala jejich negativní vliv na zdraví. Je však nutno provést pečlivou kategorizaci účinků jednotlivých látek podle míry jejich nebezpečnosti, aby nedocházelo ke zbytečnému přehánění jejich škodlivosti. Jak je uvedeno výše, budeme prosazovat snížení množství chemikálií zejména při zemědělském a lesním hospodaření. Klíčovým nástrojem je jejich aplikace pouze v nezbytném množství a na místě, kde je jich nezbytně třeba. Rozhodně budeme vystupovat proti potenciálně velmi rizikovým technologiím těžby surovin, jako je podzemní chemické loužení uranu nebo kyanidové vyluhování zlata. Budeme se snažit uzákonit jejich zákaz. Využívání takových způsobů znamená nepřiměřené riziko zamoření podzemních vod, dalších složek životního prostředí, jakož i zdraví obyvatel.
8. Horizontální ochrana životního prostředí Zásadní problém: Vláda není schopna zajistit horizontální propojení pohledů jednotlivých orgánů státní správy, což se projevuje v mnohdy nesmiřitelných stanoviscích různých ministerstev, jako je např. ministerstvo životního prostředí a ministerstvo průmyslu a obchodu (jindy ministerstvo pro místní rozvoj nebo zemědělství). Někdy jsou schváleny protichůdné dokumenty, jako je například energetická politika a politika životního prostředí. 20
Posílení ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty Proměna vztahu k přírodě je nutnou podmínkou její potřebné ochrany. Vinou pravicových vláda v tomto ohledu Česká republika závažně zaostává, a to dokonce i za některými zeměmi třetího světa. Obnovíme odbor ekologické výchovy, který se bude systematicky věnovat zkvalitňování ekologické výchovy a osvěty všech složek obyvatelstva am který bude koordinovat v této oblasti mezirezortní spolupráci. Respektujeme nezastupitelnou úlohu občanských iniciativ, jak v osvětě, tak při tvorbě optimálních politických rozhodnutí. S občanskými sdruženími povedeme o všech zásadních rozhodnutích otevřenou diskusi. Přijmeme opatření, která zaručí ekonomickou nezávislost občanského sektoru na proměnách politické sféry. Program rozvoje sociálně-ekologického-bydlení Připravíme program výstavby sociálně-ekologického bydlení, který: sníží energetickou náročnost bydlení, dá řadu pracovních příležitosti (obecně platí zásada jedna bytová jednotka rovná se jedno pracovní místo na rok), pomůže místnímu podnikání, zpřístupní startovací bydlení a bydlení pro nízkopříjmové skupiny, obnoví veřejný bytový fond v místech, kde byl prakticky zdestruován bezhlavou privatizací. Legislativa ČSSD prosadí nový zákon o životním prostředí (komplementární právu EU), který shrne, ujednotí a zejména zjednoduší základní normativní principy horizontální ochrany životního prostředí. Tímto náročným legislativním úkolem se zároveň naplní zásady, které sociální demokracie zastává a prosazuje, jako je princip udržitelného rozvoje, princip předběžné opatrnosti, postavení ochrany životního prostředí jako veřejného zájmu (ošetřeného v procesních postupech a rozhodovací praxi správních činností), princip znečišťovatel platí a reparuje ekologickou újmu a další. Propojením procesu posuzování vlivů na životní prostředí s procesem územního rozhodování a základní agendou integrovaného povolení v jediné koncentrované řízení, kde v prvním stupni bude rozhodovat krajský úřad a v druhém správní tribunál, zkrátíme průměrnou délku povolovacího procesu ze současných 28 měsíců na 14 měsíců. K tomu napomůže i obecné zkrácení povolování v životním prostředí o jeden stupeň prostřednictvím zřízení nezávislé složky výkonné moci Správního tribunálu a jeho specializovaných regionálních senátů, které ve správních řízeních v oblasti práva životního prostředí nahradí jak odvolací orgány, tak správní soudy. Jejich rozhodnutí by podléhalo jen kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu. ČSSD se hlásí k plné transpozici závazků ČR vyplývajících z Aarhuské úmluvy. Zasadíme se též o zachování současné úrovně občanských práv v legislativě týkající se životního prostředí. Nově zřídíme regionální fondy životního prostředí (agentury) ze zákona, jakožto právnických osob sui generis - fondů sdružujících mimoprodukční hodnoty 21
životního prostředí v daném regionu. Agentury budou mít aktivní legitimaci zastupovat zájmy životního prostředí v těch správních a soudních řízeních, kde nelze zejména z důvodů procesních využít individuální účastenství občanských iniciativ. Jde například o jejich účast ve kvazi-sporných řízeních o ekologické újmě. Statutárními orgány těchto agentur s právem za agenturu vystupovat - budou všechny nevládní organizace, které se v nich zaregistrují. Dále umožníme vymáhání ekologické újmy formou přímé či náhradní naturální restituce ve sporném řízení. Při náhradním opatření se zaměříme na odstraňování starých ekologických zátěží. Napomůžeme tak řešení problému, kde vzít prostředky na likvidaci škod na životním prostředí, u nichž neznáme původce nebo kde je původce insolventní.
Vládní nákupy Díky koordinaci státních institucí ustanovením závazných pravidel usnesením vlády, případně úpravou legislativy, vyvoláme poptávku po ekologicky šetrných výrobcích, výrobcích s delší životností, popř. opakovatelně použitelných výrobcích, nebo směrovat výběr dodavatelů, kteří certifikát o ekologickém řízení svého podniku (ISO 14000, EMAS). Státní nákupy vždy byly důležitým nástrojem sociálnědemokratické (Keynesiánské) politiky. Stát a veřejná správa obecně jako spotřebitelé také mohou lépe nastavit a kontrolovat produktová kritéria - zejména eliminaci nebezpečných látek - a zveřejňovat vybrané kvalitní výrobky jako doporučené i pro další spotřebitele. Státní a veřejná správa tak svou poptávkou vyvolají zvýšený zájem o produkci výrobků udržitelné spotřeby, což by se mělo pozitivně projevit i na cenovém vývoji. Spotřeba je dána zákonem poptávky. Pokud cena takovýchto výrobků díky zvýšené poptávce klesá, jejich spotřeba vzroste. Budeme také zvyšovat třídění státní správou produkovaných odpadů a údaje o plnění tohoto závazku budeme zveřejňovat na internetu.
Financování Nový zákon o životním prostředí by také mohl sjednotit poplatkovou agendu. Poplatky za znečištění jednotlivých složek životního prostředí (ovzduší, voda či půda) jsou v naší zemi jedny z nejnižších na paritu kupní síly ze všech států OECD. ČSSD prosadí navýšení poplatků za znečištění životního prostředí tak, aby zejména průmyslové podniky působící v ČR (stejně jako zemědělští výrobci) nesly odpovídající díl odpovědnosti za znečišťování životního prostředí a tím za zhoršování zdravotního stavu obyvatel ČR a zhoršování životního prostředí jako celku. Takto zvýšené poplatky by byly využity na oblast čištění ovzduší či vod, stejně jako na léčbu chorob pramenících ze zhoršeného stavu životního prostředí v důsledku průmyslové či zemědělské výroby. Dalším klíčovým zdrojem pro financování opatření ke zlepšení stavu životního prostředí je dobré čerpání fondů EU v oblasti životního prostředí v letech 2014-2020. V období čerpání fondů EU 2007-2013, vzhledem k nekompetentnímu řízení fondů EU pro životní prostředí pravicovými vládami, bude vracena značná část z původně alokovaných 140 miliard Kč v řádu desítek mld. Kč. ČSSD opakovaně upozorňovala na špatné čerpání 22
evropských peněz a také navrhovala řešení a nápravu, bohužel se zdá, že marně. Byť tyto návrhy nejsou reflektovány, budeme ve svém úsilí zabránit ztrátám těchto klíčových finančních zdrojů nadále pokračovat. ČSSD dělá jako opoziční politická strana maximum pro to, aby při vyjednávání o budoucím finančním období EU v letech 2014-2020 připadlo na oblast životního prostředí co nejvíce prostředků. Usilujeme o zachování minimálně současného poměru 18,5% objemu prostředků na ochranu životního prostředí z celkové alokace pro Českou republiku. Bez těchto klíčových zdrojů by měla kvalita ochrany životního prostředí v ČR jednoznačně sestupnou úroveň. Pokud jde o použití těchto prostředků, preferujeme energetické renovace, zejména veřejných budov (vedle programu „Zelená úsporám“, který je zaměřen spíše do soukromé sféry), recyklaci a prevenci vzniku odpadů a obnovu zeleně v obcích i krajině, tvorbu ÚSES a obnovu přirozeného vodního režimu v krajině.
9. Sídla a urbanizované prostory (města) Zásadní problém: Většina populace žije ve městech a s časem se bude tento podíl ještě zvětšovat. Problematice městského životního prostředí by tedy měla být věnována pozornost. Mezi hlavní problémy patří špatná kvalita ovzduší, vysoké úrovně hluku, emise skleníkových plynů, nedostatek vody, povodně a bouře, kontaminované lokality, opuštěné a chátrající průmyslové pozemky nebo objekty, odpad, nedostatek přírody a zahradně upravených veřejných prostranství. Budeme prosazovat účinnou koordinaci různých úrovní správy a zapojování regionálních a místních orgánů do plánování a tvorby politik. Měly by být podporovány inovace a osvědčené postupy ve městech (např. místní Agenda 21), vytváření sítí, zvyšování informovanosti, zapojení místních subjektů a šíření dobré praxe. Navrhovaná, systémová opatření: a) vymezit a dohodnout soubor kritérií pro posuzování environmentální výkonnosti měst s ohledem na ekonomické a sociální dopady; b) zajistit, aby města měla informace o finančních prostředcích na opatření ke zlepšení svého udržitelného rozvoje a měla k těmto prostředkům přístup.16
Konkrétní krátkodobá a střednědobá opatření se zaměří na vodní toky v urbanizovaných oblastech, městské lesoparky a ostrůvky přírodních biotopů mezi zástavbou, které jsou důležité nejen pro živočichy a rostliny, ale i pro kvalitu života obyvatel měst zejména z nízko příjmových skupin. Budeme proto podporovat zpřírodnění břehů městských potoků a řek s důrazem na rekreační a protipovodňovou funkci. Sociálnědemokratické radnice zajistí v územních plánech ochranu malých nezastavěných 16
S drobnou modifikací citace ze 7. Akční plán ŽP(EAP)EU do roku 2020) – EK
23
ploch v intravilánech před developery. Zvláštním dotačním titulem nastartujeme vysévání přírodních kvetoucích luk, vysazování bezúdržbových extenzivních trvalkových záhonů v intravilánech a zřízení mobilní zeleně v místech koncentrace obyvatel jako jsou nádraží a zastávky MHD. Stavíme se proti úplnému odstraňování starých stromů a plošným postřikům herbicidy na drážních tělesech nebo místních komunikacích.
Na místo závěru: „Udržitelnost pro nás není jen předpokladem růstu či rozvoje, vyjadřuje i naší víru a naději. Víru v to, že život na této planetě v kontradikci s nihilistickými pravicovými ne-idejemi má hlubší význam a smysl. Naději v to, že lidská společnost, kterou se snažíme svou politikou ovlivňovat, je sto tento smysl nejen poznat, ale i naplnit. Prosazováním principů udržitelnosti v jejich důsledcích hájíme udržitelnost života, jeho etickou náplň a jeho humanistický smysl.“ (Dlouhodobý program ČSSD)
24
