Rebilance zásob podzemních vod Rajon 2241 Dyjsko-svratecký úval Významný zdroj podzemní vody na jižní Moravě Jitka Novotná, Pavel Burda GEOtest, a.s.
Rajon 2241 Dyjsko-svratecký úval byl nově definován v rámci rajonizace z roku 2005. Jde o hydrogeologickou strukturu, která neměla definované základní charakteristiky: • oblast dotace; • hydrogeologické kolektory; • oblast odvodnění; • vazbu na okolní hydrogeologické jednotky; • množství odbírané vody; • vztah k ekosystémům vázaným na vodu.
Popis rajonu • hydrogeologická pánev; • přiléhající k českému masívu; • geologicky jde o opakovaně se vytvářející pánev vyplněnou neogenními sedimenty různého stáří; • je možné definovat tři dílčí hydrogeologická prostředí •
písky eggenburgu a ottnangu;
• souvrství karpatu; • bazální a okrajová klastika badenu.
Popis rajonu • z. a s. hranice je vedena po výskytech neogénu; • v. je dána okrajem karpatských příkrovů; • j. hranice je negeologická – tvoří ji státní hranice; • dotace může být srážkami v oblastech ottnangu, oblast je srážkově deficitní; • podstatná je dotace z hydrogeologického masívu; • na ploše rajonu jsou vymezeny významné kvartérní rajony – kvartér Jihlavy, kvartér Svratky; • Na ně jsou vázány mokřadní biotopy – např. PR Plačkův les a ř
Popis rajonu • na ploše rajonu jsou vymezeny významné kvartérní rajony – kvartér Jihlavy, kvartér Svratky; • na ně jsou vázány mokřadní biotopy – např. PR Plačkův les a říčka Šatava, PP Dolní mušovský luh; Drnholecký luh, PR Černovický hájek. • k drenáži podzemní vody dochází přes kvartérní fluviální sedimenty, tj. v údolí významných toků (Dyje, Jihlavy a Svratky).
oblast dotace
oblasti drenáže
Významné kolektory • písky a okrajová klastika eggenburgu a ottnangu • nejstarší sedimenty; • při okraji pánve nejsou kryty nadložním izolátorem, směrem ke středu pánve jsou překryty sedimenty karpatu;
• dotace ze srážek (okraj), současně jsou dotovány i z geologického masívu;
• průlinově propustné; • zvodeň má volnou i napjatou hladinu podzemní vody; • zranitelné horninové prostředí.
Významné kolektory • okrajová a bazální klastika badenu • nejmladší neogenní sedimenty v rajonu; • prakticky v celé ploše výskytu jsou kryty nadložním
hydrogeologickým izolátorem (v podloží kvartérních sedimentů může izolátor chybět) ;
• • • • •
jsou dotovány pouze z geologického masívu; průlinově propustné; zvodeň má převážně napjatou hladinu podzemní vody; málo zranitelné horninové prostředí; kolektor beznitrátových artéských vod pod Brnem.
Proč ne karpat? V karpatu má (mimo okrajových velmi intenzivně promývaných částí) podzemní voda vysokou mineralizaci tvořenou především sírany.
Geologický řez – Pohořelice - Olbramovice V
50 m písků
1000 m jílů
Z
Vodárenská exploatace • jsou exploatovány všechny hydrogeologické struktury; • vysoké jsou odběry z okrajových částí struktury; • nejvýznamnější jímací území – Brno – Černovice (voda pro průmysl), Miroslav, Brod nad Dyjí, Moravský Krumlov.
I. a II. březovský vodovod Svitavy – Lány, Olomoucká Letovice - Vlkov
Vodárenská exploatace • • • • • • •
Brno - Černovice 14,7 (36) l/s Miroslav – 7,8 (32) l/s Cvrčovice – 7,5 (15) l/s Brod nad Dyjí – 5 (19) l/s Hrušovany n. Jevišovkou – 4,4 (10) l/s Moravský Krumlov – 4 (8) l/s Loděnice – 3,5 (16) l/s odběry v roce 2012 (povoleno)
Realizované technické práce • hydrometrování toků; • realizace dvou vrtů; • hydrodynamické zkoušky; • odběr a analýzy vzorků podzemní vody; • monitoring hladiny podzemní vody.
Vrtné práce • okrajové části rajonu; • lokality – Brno–Černovice – baden, Oleksovice – ottnang; • Brno–Černovice – 200 m, zastiženo střídání jílů a jemnozrnných písků; • Oleksovice – 50 m, kolektor tvoří písky.
Monitoring hladiny 22.80
222.9000
22.85
222.8500
22.90
222.8000
22.95
222.7500
23.00
222.7000
23.05
222.6500
23.10
222.6000
23.15
222.5500
23.20
222.5000
23.25
222.4500
23.30 17.1.2015
222.4000 17.2.2015
17.3.2015
17.4.2015
17.5.2015
17.6.2015
17.7.2015
17.8.2015
HPV (m n.m.)
HPV (m p.t.)
2241-1 Oleksovice
Chemismus podzemní vody • 2241–1 Olbramovice chemický typ Ca - Mg – NO3 – SO4 – HCO3 vápník 78 mg/l, dusičnany 113 mg/l • 2241–2 Brno-Černovice chemický typ Ca - Mg - HCO3 – SO4 vápník 126 mg/l, dusičnany 34 mg/l
Koncepční model • zpracován pro ottnang a baden; • karpat má nevyhovující kvalitu podzemní vody (z hlediska případné vodárenské exploatace); • vymezeny dvě hlavní struktury;
Shrnutí Rajon 2241 Dyjsko-svratecký úval: • jde o rajon s významnými zásobami podzemní vody v srážkově deficitní oblasti; • k dotaci podzemní vody dochází především z hydrogeologického masívu, srážkami pouze v odkryté části ottnangu; •jde o hydrogeologický rajon – hydrogeologickou pánev, která z hlediska dotace podzemní vody představuje „transportní“ oblast – dotace z hydrogeologického masívu a odvodnění do kvartérních fluviálních sedimentů.
Nové poznatky • hranice rajonu zasahuje na západě výrazně na horniny českého masívu – doporučena úprava hranic jejich posunutím do pánve. • podloží pánve má hrásťovitou strukturu; • v rajonu je povoleno odebírat velmi významně více podzemní vody, než se reálně odebírá !!!!!!!!!!!!; • zranitelné části hydrogeologické struktury ottnangu jsou kontaminovány dusičnany; • pokud by došlo k odběru vody přesahující přirozené doplňování struktury došlo by k „vysušení“ přiléhajícího hydrogeologického masívu i kvartérních sedimentů.
Co dál? Kvantita - zdrojem podzemní vody jsou v České republice pouze srážky. Je možné podpořit vznik většího objemu vody? 1. Prosbami ke správným božstvům. 2. Zamezení odvádění podzemních vod antropogenními zásahy – drenážní vliv kanalizací, drenáže při výstavbě….. 3. Zvýšení infiltrace srážek v krajině – vhodně provedené pozemkové úpravy, správné hospodaření …..
Co dál? Kvalita – vyšší obsahy vápníku jsou přirozená věc. Dusičnany a pesticidy mají zdroj v zemědělství. Je možné zvrátit zjišťované trendy? 1. Nastavení vhodných režimů hospodaření v ochranných pásmech. 2. Změna konvenčního hospodaření na ekologické. 3. Změna zemědělské dotační praxe. 4. ??????????
Děkuji za pozornost
vrtná prozkoumanost
