Na tomto místě si dovoluji čtenářům nabídnout pokračování volného seriálu o rámci podnikání v oblasti soukromé bezpečnosti v jednotlivých členských státech Evropské unie. Ačkoli se ne vždy jedná o informace zcela aktuální, a ačkoli se ne o všech zemích ne vždy podaří zjistit stejné množství údajů – je možné tvrdit, že se jedná o inspirativní sondu, překračující například veřejně přístupné materiály CoESS. RÁMEC PODNIKÁNÍ V OBLASTI SOUKROMÉ BEZPEČNOSTI: RAKOUSKO Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D. katedra krizového řízení Policejní akademie České republiky v Praze
[email protected] Základní údaje o zemi1
1.
Počet obyvatel: 8 375 290 (1. leden 2010). Rozloha země: 83 879 km2. Administrativní uspořádání: 9 spolkových zemí a 99 politických okresů (respektive 84 okresů a 15 statutárních měst). Počet obcí: 2 357. Bezpečnostní komunita země
2.
S deklarovaným cílem zajistit pro obyvatele země vyšší míru bezpečnosti se k 1. červenci 2005 uskutečnila dalekosáhlá reforma policejních sil Rakouska. Byla vytvořena jednotná Spolková policie (Bundespolizei, Polizei), která sloučila dosavadní kapacity Spolkové bezpečnostní stráţe (Polizei, Sicherheitswache, která působila pouze ve 14 největších městech), Četnictva (Gendarmerie, činnost ve zbytku země) a dalších osob, působících přímo v rámci Spolkového ministerstva vnitra mimo obě sloţky, většinou jako „kriminální úředníci“ (Kriminalbeamte), případně jako další osoby, zaměstnané na základě smlouvy (Vertrags-bedienstete). Po reformě působí aktuálně (2011) v řadách jednotné policejní síly okolo 23 000 aţ 25 200 osob (podle různých údajů).2 V horizontu nadcházejících dvou let se přitom plánuje posílení sboru o zhruba dalších 5 000 příslušníků (na stav 30 000 osob).3 V Rakousku existuje jeden z nejdéle fungujících modelů spolupráce mezi policejními sloţkami a veřejností. Jeho rámec je od roku 1992 upraven přímo zákonem. Příliš těsná spolupráce mezi komunitami a policejními sloţkami je přitom na druhou stranu limitována s poukazem na snahu nevzbuzovat reminiscence na aktivity policejních konfidentů v době Rakousko-Uherska a III. říše. Koncept spolupráce se proto zpravidla omezuje zejména na mládeţ a preventivní opatření v tzv. „sousedské komunitě“ (zaměřené na spolupráci v relativně úzkém kruhu nejbliţších sousedů). Zajímavým doplňkem komunitní bezpečnostní činnosti jsou i tzv. bezpečnostní fóra (poradní komise), v jejichţ rámci se pravidelně schází policisté, místní zastupitelé a zástupci širší veřejnosti (hasiči, taxikáři, nevládní platformy, bytová druţstva), přičemţ společně diskutují o problémech souvisejících s místní bezpečností. První
1
Statistics Austria: Länder
. 2 Wikipedia: Law Enforcement in Austria . 3 5.000 neue Polizisten für Österreich; in: OE24.at, 1. X. 2010 .
1
3.
komise vznikla v roce 1991 ve Schwechatu (na jih od Vídně). V roce 1974 byla ve Vídni zaloţena poradenská sluţba, spadající pod Kriminální policii (Kriminalpolizeiliche Beratung), která nyní na více neţ 100 místech po celém Rakousku nabízí bezplatně svůj servis veřejnosti (a to v řádu desítek tisíc konzultací ročně). Mezi další projekty lze řadit například koncept „Mladý četník“ (Junge Gendarm, mladým zájemcům o práci u někdejšího Četnictva byly vydány identifikační karty; tyto osoby pak vykonávaly preventivněinformační činnost v komunitě), kurzy sebeobrany apod. Armáda Rakouska (Rakouské spolkové vojsko, Bundesheer) je integrovanou vojenskou silou (pozemní síly a letectvo). V řadách sboru slouţí asi 35 000 – 36 100 příslušníků ve sluţebním poměru (z čehoţ aţ 6 000 můţe být naráz nasazeno v zahraničních misích). K nim je třeba připočítat okolo 30 000 příslušníků Milice (Miliz). To je třeba chápat jako ekvivalent dobrovolnické aktivní zálohy, osoby, které se účastní řady cvičení a udrţují se v připravenosti k případnému nasazení (včetně pomoci při přírodních pohromách a jiných nevojenských mimořádných událostech). Milice je rovněţ chápána jako reservoir expertů pro řadu specializací (technici, lékaři, překladatelé atd.).4 Hasiči v Rakousku jsou převáţně tvořeni dobrovolnickými uskupeními (kde působí více neţ 230 000 osob ve více neţ 4 500 stanicích). Profesionálních hasičů je pouze asi 2 460 (soustředěných do 6 základen).5 Zpravodajský segment v rámci Rakouska tvoří: Spolkový úřad pro ochranu ústavy a boj proti terorismu (Bundesamt für Verfassungsschutz und Terrorismusbekämpfung, BVT);6 Vojenská zpravodajská sluţba 7 (Heeresnachrichtenamt); a Vojenská kontrarozvědná sluţba (Abwehramt, v současném formátu funguje od roku 1985)8 Obecní či městské policejní sbory (Stadtpolizei) v Rakousku v současnosti provozuje 48 (zpravidla menších) měst. V řadách těchto sborů působí dohromady ne více neţ 370 stráţníků (Bedienstete, stav z ledna 2010). Nejpočetnější spor je v Badenu u Vídně (cca 40 osob).9 Kriminalita v Rakousku10
Pro nápad zjištěné trestné činnosti v Rakousku je charakteristický pozvolný nárůst, kulminující v době na přelomu století.11 Od té doby jsme v této oblasti svědky více či méně setrvalé úrovně či dokonce mírného poklesu. Je otázkou, zda se na tomto vývoji podepsalo předpokládané zefektivnění policení práce, související s vytvořením jednotného policejního sboru Rakouska:12 4
Aufgaben der Streitkräfte . Ich werde Milizsoldat . 5 CTIF: Main Fire Statistics Austria . 6 Verfassungsschutz . 7 Das Heeres-Nachrichtenamt, der östereichische Auslandsnachrichtendienst, hat ein Leitbild entwickelt; in: Öffentliche Sicherheit, 7-8/2005 . 8 Militärischer Eigenschutz; in: Öffentliche Sicherheit, 5-6/2008, . 9 Wikipedia: Stadtpolizei . Baden bei Wien: Stadtpolizei . 10 Krulík, O., Rakousko: Situace a trendy v oblasti zjištěné kriminality; in: Kriminalistika, 2/2011, s. 131-145. 11 Pokud není uvedeno jinak, jsou následující údaje syntézou těchto základních zdrojů: Bundesministerium für Inneres, Bundeskriminalamt: Kriminalstatistiken . Statistik Austria: Anzeigen (Polizeiliche Kriminalstatistik) . 12 S deklarovaným cílem zajistit pro obyvatele země vyšší míru bezpečnosti k 1. červenci 2005 v Rakousku proběhla dalekosáhlá reforma policejních sil. Prostřednictvím sloučení tří do té doby existujících sborů (Policie – působící ve 14
2
Základní policejní statistika, týkající se zjištěné trestné činnosti na území Rakouska pro roky 1953 aţ 2009 (první řádek je vţdy rok, druhý řádek je příslušný údaj; situace pro rok 2009: 591 597 zjištěných případů). 1953 194 916 1967 266 848 1981 381 841 1995 486 433
1954 201 701 1968 277 770 1982 387 987 1996 485 450
1955 214 451 1969 282 948 1983 387 789 1997 481 549
1956 215 330 1970 285 507 1984 391 602 1998 479 859
1957 225 660 1971 216 559 1985 426 724 1999 493 246
1958 231 635 1972 294 200 1986 398 960 2000 560 306
1959 238 987 1973 291 709 1987 391 291 2001 522 710
1960 241 798 1974 306 253 1988 400 621 2002 591 584
1961 228 043 1975 295 780 1989 423 025 2003 643 286
1962 229 958 1976 305 501 1990 457 623 2004 643 648
1963 235 211 1977 303 567 1991 468 832 2005 605 272
1964 237 855 1978 313 233 1992 502 440 2006 589 495
1965 244 475 1979 330 132 1993 493 786 2007 594 240
1966 253 012 1980 347 013 1994 504 568 2008 572 695
700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 1953 1955 1957 1959 1961 1963 1965 1967 1969 1971 1973 1975 1977 1979 1981 1983 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009
Kriminální statistika v Rakousku (a podobně tak v Německu a Švýcarsku) přitom není zcela srovnatelná se situací v České republice a některých jiných zemích světa. Celková mnoţina zjištěných případů je nazývána „soudně trestatelná jednání“ („gerichtlich strafbaren Handlungen“) a je dále strukturována na „závažnější trestné činy“ („zločiny, „Verbrechen“) a „méně závažná jednání“ („přestupky“, „Vergehen“, které jsou zpravidla trestány odnětím svobody kratším neţ tři roky, podmíněným trestem odnětí svobody či pokutou). Ačkoli celková čísla zůstávají stabilní, pro rok 2009 je typický významný nárůst majetkové kriminality (dávaný do kontextu s tzv. „globální hospodářskou krizí“). Vloupání do bytů (ve srovnání s rokem 2008) vzrostlo tento rok o 16,6 %, vloupání do rodinných domů o 37,7 % (v rámci Vídně dokonce o 58 %)13, přepadení bank o 41 % (pachateli byly v rozhodující míře do té doby netrestané, výraznými dluhy suţované osoby) a přepadení pošt o 53 %.14 Fenoménem roku 2008 byla přepadení čerpacích stanic nebo snaha odjet po natankování bez placení. Situace v rámci jednotlivých spolkových zemí s ohledem na zjištěnou kriminalitu, je (pro roky 2002 aţ 2009) následující: Zjištěné případy Burgenland Kärnten Niederösterreich Oberösterreich Salzburg Steiermark Tirol Vorarlberg Wien Österreich (celá země)
2002 11 241 31 440 85 397 77 236 37 085 66 786 49 429 21 423 211 547 591 584
2003 11 191 31 673 87 819 79 206 37 831 65 685 51 508 21 283 257 090 643 286
2004 12165 31 248 94 664 81 536 37 674 69 254 52 347 21 722 243 038 643 648
2005 12063 31 788 87003 79 266 35 803 65 269 49 716 20 863 223 501 605 272
2006 10 175 31 544 84 287 75 238 35 880 65 216 47 695 20 845 218 615 589 495
2007 10 665 32 048 86 569 80 548 35 781 62 336 49 196 22 406 214 691 594 240
2008 9 863 30 820 81 402 76 425 33 366 58 809 47 688 21 121 213 201 572 695
2009 10 122 31 798 83 956 74 626 34 176 58 982 46 886 22 458 228 593 591 597
největších městech země, Četnictva – působícího ve zbytku země a Celní stráţe) byla vytvořena jednotná Spolková policie (Bundespolizei, Polizei). Policejní sloţky nyní respektují územní uspořádání země, odvozené od struktury spolkových zemí. Bundespolizei . Die neue Polizei . 13 Aktuelle Einbruchsstatistik; in: Security Land . 14 Kriminalstatistik weist Rückgang auf; in: SicherheitInfo, 2. X. 2009 .
3
Podobně jako v jiných zemích světa, metropolitní oblast v podílu na zjištěné kriminalitě v tomto státě výrazně dominuje. Roku 2009 se na území Vídně odehrálo více neţ 38,6 % zjištěné trestné činnosti na území Rakouska. Objasněnost zločinů přitom ve Vídni nedosahuje ani 30 %.
K jakým závěrům dojdeme, pokud srovnáme jednotlivé spolkové země s ohledem na jejich podíl na populaci (první sloupec), rozloze (druhý sloupec), zjištěné (třetí sloupec) a objasněné (čtvrtý sloupec) trestné činnosti a počtu „osob s migračním pozadím“ (pátý sloupec)? O tom hovoří následující graf (optimalizovaný na podíl těchto zemí na sledovaném jevu v procentech). Data se vztahují k roku 2009. Burgenland
Kärnten
Niederösterreich
Oberösterreich
Salzburg
Steiermark
Tirol
Vorarlberg
Wien
podíl na populaci
3,39
6,70
19,21
16,87
6,33
14,44
8,43
4,40
20,23
podíl na rozloze
4,72
11,37
22,87
14,28
8,53
19,55
15,07
3,10
0,49
1,71
5,37
14,19
12,61
5,78
9,97
7,93
3,80
38,64
2,20
6,28
14,68
16,06
6,32
10,86
9,39
5,23
28,98
1,68
3,70
12,25
14,45
6,09
7,93
8,01
5,21
40,67
Steiermark
Tirol
podíl na zjištěné trestné činnosti podíl na objasněné trestné činnosti podíl na počtu „osob s migračním pozadím“
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Burgenland
Kärnten
Niederösterreich
Oberösterreich
Salzburg
Vorarlberg
Wien
Z tohoto srovnání ještě více vyplývá pozice Vídně, nejlidnatější, rozlohou zanedbatelné – a zároveň jediné spolkové země, kde míra zjištěné kriminality převyšuje její podíl na populaci státu. Ve Vídni rovněţ, opět jako v jediném případě, orgány prosazování práva dosahují niţší míry objasněnosti, neţ kolik činí podíl této spolkové země na zjištěné kriminalitě ve státě. Vídeň je rovněţ magnetem pro „osoby s migračním pozadím“ – těch zde přebývá více neţ 40 % z celé země. Roku 2009 byl ve Vídni hlášen zločin kaţdé dvě minuty. Například na centrální okrsek Vídně (kde trvale bydlí asi 17 000 osob) připadalo 28 420 zjištěných trestných činů. Na okrsek Vídně jménem Favoriten připadalo stejný rok 20 209 zjištěných deliktů, tedy jen o něco méně, neţ na druhé největší město Rakouska – Graz (22 749). Na rozdíl od některých obav, ani po zrušení hraničních kontrol s Českou republikou, Slovenskem a Maďarskem, nedošlo v příhraničí Rakouska k viditelnějšímu nárůstu zjištěné trestné činnosti. Zločin v této zemi zůstává nadále doménou center velkoměst a okolí hlavních dopravních tras.
4
4.
Současný rámec poskytování služeb v oblasti soukromé bezpečnosti
Sledovanou problematiku je z hlediska přehlednosti vhodné strukturovat do několika podoblastí: Rámec zákonné regulace soukromých bezpečnostních sluţeb Instituce odpovědná za vytváření rámce regulace Oblasti pokryté regulací
Všeobecné obchodní právo (obchodní zákoník – § 249 aţ 256, bezpečnostní sluţby a § 254 aţ 256, stráţní sluţby).
Rakouská obchodní komora (a další „průmyslové instituce“). Policejní sbor (kontrolní aktivity) Zemské vlády (vlády jednotlivých spolkových zemí, hejtman).
Nejčastější dělené je moţné vysledovat s ohledem na v rámci Rakouska pouţívané zkratky:
Poţadavky pro vstup na trh – na úrovní právnické osoby
Poţadavky pro vstup na trh – na úrovni fyzické osoby17 Omezení pro vstup na trh
Sicherheitsdienstleistung, SHD (všechny aktivity v oblasti ostrahy, s výjimkou přepravy peněz a cenností) Sicherheitstechnik, SHT (technicko-monitorovací aktivity). Geld- und Wert Transporte, GWT (přeprava peněz a cenností) (viz alespoň 3 200 obrněných vozů). Detektivní sluţby.15 Další oblastí jsou aktivity v rámci zajišťování bezpečnosti civilního letectví.16 Co se týče dalších aktivit, které firmy aktivní v této oblasti vykonávají, pak nejčastěji se jedná o facility management. Licence, vydávaná na zemské úrovni zemským hejtmanem. Osoby ve vedení firmy (management) musí disponovat příslušným kvalifikačním osvědčením a absolvovat prověrku „důvěryhodnosti a vhodnosti“ (Verlässlichkeitsprüfung), kterou provádí místně příslušné policejní orgány. Minimální věk 18 roků a příslušná (odborná) kvalifikace. Nově najímaný personál je podroben rovněţ prověřování „důvěryhodnosti a vhodnosti“ (Verlässlichkeitsprüfung), které provádí místně příslušné policejní orgány. Podmínkou vstupu do sektoru je ţádný záznam v trestním rejstříku. Ţádná omezení co se týče nemoţnosti souběhu podnikání v jiných oblastech (zároveň s poskytováním sluţeb v oblasti soukromé bezpečnosti) neexistují.
Soukromí detektivové (soukromí vyšetřovatelé) se v Rakousku těší dlouholeté tradici. V devadesátých letech XIX. století pak začaly v zemi fungovat detektivní kanceláře dnešního typu. Zákonná úprava pro ně vznikla roku 1904. Koncesním zkouškám se detektivové podrobují od roku 1937, přičemţ tuto zkoušku nevykonávali řádně do výsluţby převedení policisté. Právní úprava soukromých detektivních činností z roku 1973 do seznamu profesí zanesla pojem „detektiv z povolání“ a zároveň přinesla zvýšené nároky na odbornou způsobilost osob, které do této oblasti spadají (upravené ţivnostenským zákonem). 16 Do letištních kontrol osob a zavazadel jsou v souladu se zákonem o bezpečnosti letového provozu výběrovým řízením najímáni pracovníci prověřených bezpečnostních agentur, kteří jsou při své činnosti vázáni pokyny policejních orgánů. 17 Pro srovnání, podmínky vstupu do policejních složek jsou aktuálně stanoveny následovně: občanství Rakouska; čistý trestní rejstřík, ţádný správní delikt (např. řízení pod vlivem alkoholu apod.); minimálně devítileté vzdělání; věk mezi 18 – 30 lety; absolvování vojenské sluţby (u muţů); minimální výška (muţi 168 cm, ţeny 163 cm); přiměřená váha (tj. tělesná výška mínus 100 plus-mínus 15 %); dobrý fyzický stav; úspěšné absolvování vstupního pohovoru (znalost spisovného jazyka, IQ test a test osobnosti). Po vstupu do sboru následuje výcvikový kurz, který probíhá 21 měsíců, kaţdý všední den, 40 hodin týdně. 15
5
Další zvláštní poţadavky (uniforma, identifikační průkazy) Střelné zbraně
Nošení uniforem je povinné. Pokud personál soukromé bezpečnostní sluţby uniformy pouţívá, musí se jednat o model, u kterého neexistuje moţnost záměny s uniformou policejního sboru).
Pouţívání „nevojenských“ střelných zbraní personálem soukromých bezpečnostních sluţeb není zakázáno. Poţadována je platná registrace, licence (zbrojní pas) a absolvování povinného školení. Povolení je vydáváno na individuální úrovni (na osobu, nikoli na firmu). Nezbytností je skladování střelných zbraní v mimopracovní době v zabezpečené oblasti nebo místnosti. Psi Psi jsou v rámci sektoru uţíváni spíše sporadicky a k jejich nasazování se zřejmě nevztahují ţádné specifické poţadavky. Sluţby pro Jedná se o běţnou praxi (ve vztahu k vládním a jiným veřejným orgány veřejného budovám, velvyslanectvím nebo vojenským zařízením). sektoru Pravomoci Omezené pravomoci, co se týče prohledávání osob a zadrţení neoprávněně vnášených či vynášených předmětů (pouze se souhlasem hledaného osoby). V některých případech (na pozemku či v prostorách zákazníka) však personál soukromých bezpečnostních sluţeb disponuje tzv. „domovským právem“ (Hausrecht), coţ můţe znamenat i více pravomocí, neţ kterými disponují policejní orgány (osobní prohlídka osoby bez jakéhokoli zdůvodnění). Sankce Odebrání firemní licence můţe být koncipováno jak jako správní, tak trestní sankce. Výcvik Výcvik personálu je záleţitostí konkrétní organisace. Navazující vzdělávání je dobrovolné. Členové zaměstnavatelské asociace (VSÖ) po svých členech poţadují, aby personálu zajistili alespoň třídenní certifikovaný výcvik během prvního měsíce ve sluţbě. Mzdy a příplatky Průměrná mzda v sektoru dosahuje zhruba 80 % průměrné mzdy v rámci celé ekonomiky Rakouska. Mzdové mantinely v určitých oblastech sektoru jsou uváděny následovně:
Počet firem
Statické střeţení: 6,30 aţ 6,93 eur za hodinu. Mobilní hlídky a přeprava cenností: 7,77 aţ 8,55 eur za hodinu. Práce na pultu ochrany (dispečer): asi 8 eur za hodinu. Práce na letišti (8,27 aţ 8,55 eur za hodinu). Za sluţbu v noci je pravidlem příplatek 0,3 eura za hodinu. Přesčasy znamenají navýšení základní mzdy o 50 % a práce v neděli o 100 %. CoESS pro roky 2010 a 2008 uvádí asi 200 firem, z toho okolo 165 s méně neţ 20 zaměstnanci, 20 s 20 aţ 99 zaměstnanci a 15 s více neţ 100 zaměstnanci.
6
Podrobnější přehled viz tyto tabulky a grafy:18 Podíl firem a dílčích segmentů na obratu v rámci sektoru (rok 2009, celkem okolo 347 300 000 eur: název, firmy, obrat, podíl na trhu). GS4 včetně technické divise
Österreichische Wachdienst
Securitas
VIAS
Siwacht
Hel-Wacht
Dr. Frisch
další firmy v oblasti ostrahy a techniky
73 22 %
43,3 12 %
44 13 %
25 7%
23 7%
5 1%
5 1%
63 18 %
přeprava cenností, poradenství a detektivní sluţby 66 19 %
Podíl firem a dílčích segmentů na personálu v rámci sektoru (rok 2009, celkem okolo 16 213 osob: název, počet osob, podíl na trhu). GS4 včetně technické divise
Österreichische Wachdienst
Securitas
VIAS
Siwacht
HelWacht
Dr. Frisch
další firmy v oblasti ostrahy a techniky
2 800 17 %
1 600 10 %
2 215 14 %
1 000 6%
750 5%
350 2%
350 2%
2238 14 %
18
přeprava cenností, poradenství a detektivní sluţby 410 3%
„závodní stráţe“
4 500 27 %
Asi 200 firem je uváděno i ve vztahu k roku 2003, firmy v průběhu času ale rostou, zaměstnávají více osob (roku 2003 asi 180 firem zaměstnávalo méně neţ 20 osob, 10 dalších firem zaměstnávalo 20 aţ 99 osob a více neţ 100 zaměstnanců zaměstnávalo dalších 10 firem .
7
Zaměstnané osoby
Obrat
Pracovní doba
Rovnost příleţitostí Bezpečnost práce
Údaje o zaměstnaných osobách mohou být velmi matoucí. CoESS k roku 2010 hovoří o 11 200 osobách (z čehoţ jen 30 % byly osoby v trvalém pracovním poměru na dobu neurčitou). Pro rok 2009 se je ale moţné setkat s údajem 16 213 osob (coţ však zahrnuje i oblast tzv. „nerozvinutého trhu“ (nicht entwickelter Markt), coţ je převáţně tzv. inhouse-guarding, které CoESS pomíjí. Management tvoří jen asi 1 aţ 2 % výše uvedeného počtu osob. Ţeny tvoří okolo 20 % tohoto údaje, brigádníci okolo 5 %. Meziroční fluktuace personálu v rámci sektoru je průměrně uváděna okolo 80 % (liší se podle různých pododvětví, 30 % aţ 200 %). Co se týče obratu v rámci sektoru, je tu zřejmý výrazný růst: roku 2001 se jednalo o 200 milionů eur, roku 2009 jiţ o 347 milionů. Tento údaj se týká „jen“ sluţeb stráţců, detektivů a poradců. Dalších asi 500 milionů eur roku 2009 představoval obrat co se týče bezpečnostní techniky (alarmy, kamery, závory, bezpečnostní rámy, tresory, poţární hlásiče atd.). Meziroční růst trhu v rámci sektoru (mezi lety 2000 aţ 2008) činil v průměru 2 aţ 3% ročně.19 Průměrný počet pracovních hodin za týden je 48 hodin (stráţci na plný úvazek), 36 hodin (stráţci na částečný úvazek), respektive 42 hodin (techničtí experti). Denní maximum je stanoveno na 12, týdenní pak na 60 hodin. Měsíčně je moţné po zaměstnanci poţadovat 40 aţ 60 (podle typu činnosti) náleţitě propláceného přesčasu. Téma je pokryto ve všeobecném smyslu, bez specifických úprav. Proti údajné diskriminaci je moţné podat úřední stíţnost. Téma je obecně pokryto legislativou na ochranu zaměstnance.
Slabiny související se sektorem V kontextu prostudovaných materiálů je zmíněna celá řada aspektů, negativně ovlivňujících celý sektor, a to například: Oblast jako celek je chápána jako doména „málo kvalifikovaných“ a „málo placených“ osob. Výjimku z tohoto pravidla tvoří některé specializované technické činnosti nebo ostraha konkrétních institucí (velvyslanectví, letiště). „Uniforma stráţce nedělá“. Přesto některým osobám dodává tolik sebevědomí, ţe se nechají strhnout k překračování zákona. Častým nešvarem některých osob je i poţívání alkoholu ve sluţbě nebo těsně před nástupem do sluţby, coţ je zejména škodlivá kombinace při pouţití sluţební zbraně. Snahy o nastolení vyšších vzdělanostních standardů – například prostřednictvím specializovaných kursů v rámci „Bezpečnostní akademie Vídeň“ (Sicherheitsakademie, SIAK – jejímţ zřizovatelem je Spolkové ministerstvo vnitra)20 zůstávají v rovině dobrovolnosti. 19 20
Marktstatistik Sicherheit . Sicherheitsakademie .
8
Některé milníky s ohledem na expanzi sektoru Sluţby soukromých bezpečnostních sluţeb se v rámci Rakouska někdy označují za „třetí sektor“ (Dritte Sicherheitssektor) či „třetí pilíř“ bezpečnosti státu (Dritte Säule), vedle veřejných sborů pro vnitřní bezpečnost (policejní síly, „Innere Sicherheit) a armádních sil pro zajištění vnější bezpečnosti (Äußere Sicherheit, Heer). Je přitom zřejmé, ţe důleţitost tohoto třetího pilíře v průběhu posledních let setrvale roste:
Rok 1995: Během přelíčení u okresního soudu Linz – Uhrfahr jeden z účastníků řízení v soudní síni zastřelil šest osob. To vyvolalo vlnu poptávky po lepší ochraně justičních institucí.21 Celkem 141 okresních a 20 odvolacích soudních dvorů v naprosté většině najalo soukromé bezpečnostní sluţby pro výkon aktivit, například co se týče kontroly vstupujících osob (ilustrace je z nabídky firmy Securitas). Střelba u soudu je v Rakousku nicméně i nadále občas problémem (viz zastřelení pracovnice soudu v Hollabrunu v prosinci 2009 atd.).22 Rok 2001: V souvislosti s teroristickými útoky v USA a s vlnou protiteroristických opatření v řadě zemí světa nebylo ani Rakousko pozadu. Soukromé bezpečnostní sluţby byly v mnohem větší míře najímány ke střeţení míst s koncentrací velkého počtu osob, například nádraţí ve větších městech. Ve stejném roce je zmínka o nasazování personálu soukromých agentur při udrţování pořádku při některých sportovních utkáních. Rok 2005: Některá alpská střediska najala soukromé bezpečnostní sluţby jako nástroj proti stoupající agresivitě některých lyţařů (například Zell am See a Westendorf). Policejní sbor prý postrádá dostatek sil, aby v hlavní turistické sezoně dokázal důkladně kontrolovat celou oblast. Radnice rovněţ investují do kamerových systémů, snímajících dění ve veřejných prostranstvích.23 Rok 2004: Obce v alpské oblasti Montafon najaly soukromou bezpečnostní sluţbu s cílem provozovat mobilní radary a pokutovat řidiče za dopravní přestupky. Policejní síly se vyjádřily, ţe kvůli nedostatku kapacit nedokáţí garantovat dopravní bezpečnost. V průběhu kaţdého dne obsluha střídá stanoviště tak, aby mohla kontrolovat rychlost projíţdějících vozů na co moţno největším počtu kritických míst. V případě porušení předpisů pak bezpečnostní firma ohlásí přestupek řidiče i se záznamem o překročení maximální povolené rychlosti okresnímu hejtmanství v Bludenz. Provinilci pak můţe být vyměřena pokuta. Spolkové ministerstvo vnitra proti návrhu nevzneslo ţádné námitky. Pokud však oznámení o přestupku učiní soukromá 21
Oswald, M., J., Bezirksgericht Urfahr: 13 Mal Peng und aus, 2. IV. 2005 . 22 Green, W., Mother-of-Two Killed in Court Shooting; in: Austrian Times, 16. XII. 2009 . 23 Bobok, A:, Rakouská zimní střediska se potýkají s řáděním podnapilých hostů; in: ČTK, 1. III. 2005.
9
firma, můţe řidič nicméně rozhodnutí okresního hejtmanství napadnout u nezávislého správního senátu.24 Rok 2007: V kontextu rozšíření Schengenského prostoru některé obce (Deutschkreuz, Mörbisch) na hranici s Maďarskem avizovaly, ţe z důvodu obav ze zhoršení bezpečnostní situace najaly soukromé bezpečnostní sluţby s cílem kontroly pohybu osob a dodrţování pořádku v ulicích.25 Rok 2007: Obec Tulln, konfrontovaná se skokovým nárůstem dětské kriminality a vandalismu (pro rok 2006 byly zaznamenány škody na obecním majetku ve výši 100 000 eur) obec najala soukromou bezpečnostní sluţbu, aby vykonávala roli „obecních policistů“ („státní“ policisté odmítli v rámci obce navýšit své kapacity). Roky 2008, 2009: Soukromá bezpečnostní agentura byla „přidělena“ Elisabeth Fritzlové (a dětem, které zplodila se svým otcem) jako doplněk policejní ochrany před senzacechtivými novináři.26 Rok 2009: Vlna přepadení bank v Rakousku (jen ve Vídni to bylo v tomto roce 65 případů), dávaná do souvislosti s tzv. „hospodářskou krizí“, znamenala další vlnu poptávky po sluţbách soukromých bezpečnostních agentur. Rok 2010: Na základě negativní zkušenosti s tzv. Love Parade v Duisburgu (Německo), kde zahynulo 21 osob, byla podobná akce ve Vídni střeţena jak „státními“ policisty, tak personálem soukromých bezpečnostních agentur. „Organizátoři vídeňské Streetparade ... čelili kritice za to, že akci nepořádali jako festival, ale jako demonstraci. Nemuseli tak mít žádný bezpečnostní koncept.“27 Asociace pro oblast sektoru soukromé bezpečnosti28
Svaz podnikatelských subjektů v oblasti bezpečnosti Rakouska (Verband der Sicherheitsunternehmen 29 Österreichs, VSÖ): Kořeny platformy spadají zpět do roku 1975 (byla zaloţena z iniciativy firem, které byly postupem času pohlceny nadnárodními subjekty). Dnes Svaz hovoří o tom, ţe pokrývá okolo 60 firem (a cca 14 000 zaměstnanců). Mezi členy nechybí takoví giganti jako Securitas, G4S a Loomis. Je však třeba zdůraznit, ţe členská základna je důsledně koncipována po zemské linii. To znamená, ţe pokud například firma Securitas působí (nebo je alespoň do systému VSÖ přihlášena) v šesti spolkových zemích (tedy nikoli v Dolních Rakousech, Burgenlandu a Vorarlbersku), pak je vykázána jako 6 členů.30 24
Rakouské obce chtějí měřit rychlost aut a udávat provinilce; in: ČTK, 16. IV. 2004. Rakouští starostové dali k hranici s Maďarskem značky zákaz vjezdu; in: Právo, 22. XII. 2007. Kancléř mírnil obavy Rakušanů; in: Lidové noviny, 21. XII 2007. 26 Název: Premiéru hry o Fritzlovi provázela ve Vídni bezpečnostní opatření; in: novinky.cz, 24. II. 2009 . Elisabeth v TV o Fritzlovi mluvit nebude; in: MFD, 20. V. 2008. 27 Krausová, K., Vídeň pořádala taneční Streetparade; in: ČTK, 14: VIII. 2010. 28 Security Companies.eu: Organisationen Österreich . 29 Verband der Sicherheitsunternehmen Österreichs . 30 Nejedná se přitom o zaměstnavatelskou asociaci v pravém smyslu slova, ale spíše o platformu pro komunikaci s odbory a prosazování určitých standardů kvality v rámci sektoru (určitá certifikace – viz ilustrace nálepky – která by přivedla více zákazníků k jejím členům). Struktura Svazu se dělí do tří sekcí (elektronické zabezpečovací prostředky, mechanické zabezpečovací prostředky, ostatní ostraha). 25
10
Rakouský svaz detektivů (Österreichischer Detektiv Verband, ÖDV):31 Uskupení, zaměřující se na udrţení kreditu a kvality sluţeb soukromých detektivů v Rakousku. Svou tradici vztahuje zpět aţ k roku 1949. Rakouská certifikační centrála pro bezpečnostní techniku (Österreichische Zertifizierungsstelle Sicherheitstechnik, ÖZS):32 Jedná se o certifikační platformu pro produkty elektronického zabezpečení (vzniklou roku 1993). Odborové platformy v Rakousku, související s oblastí soukromé bezpečnosti Sociální dialog mezi zaměstnavateli a zaměstnanci se v Rakousku většinou odehrává bez zasahování ze strany státu. Stěţejními tématy dialogu jsou mzdy a délka pracovní doby. Do dialogu jsou zapojeny de facto dominantně níţe uvedené odborové a odvětvové centrály: Rakouská odborová federace (Österreichischer Gewerkschaftsbund, ÖGB). Střechová platforma, jediná, která disponuje právem na zapojení se do kolektivního vyjednávání se zaměstnavateli.33 Jednou z jejích „podmnoţin“ je Odborový svaz pro oblast obchodu, přepravy a dopravy (Gewerkschaft Handel, Transport, Verkehr, GHTV). Svaz zahrnuje „modré límečky“ v oblasti dopravy, obchodu, ale i velký podíl personálu soukromých bezpečnostních sluţeb. Platforma pokrývá odhadem okolo 37 800 osob.34 Všechny firmy v Rakousku jsou ze zákona členy Hospodářské komory Rakouska (Wirtschaftskammer Österreich, WKÖ).35 Jednou z „podmnoţin“ WKÖ je Odvětvová asociace pro podnikatele v oblasti přepravy zboží (Fachverband für das Güterbeförderungsgewerbe, FG, „Transporteure“).36 Ta pokrývá transportní firmy s vozidly pro přepravu nákladů převyšujících 3,5 tuny – včetně některých firem, zabývajících se oblastí přepravy peněz a cenností. Přepravu peněz a cenností vozidly o nosnosti vyšší neţ 3,5 tuny pokrývá jiná „podmnoţina“ WKÖ, kterou je Všeobecná odvětvová asociace obchodu (Allgemeine Fachverband des Gewerbes, AFG).
Chcete vědět více:
Přehled některých firem, aktivních v oblasti poskytování sluţeb soukromé bezpečnosti v Rakousku.37
31
Österreichischer Detektiv Verband . Österreichische Zertifizierungsstelle Sicherheitstechnik . Österreichischer Gewerkschaftsbund . 34 Internetové stránky a kontakty jsou koncipovány na zemské úrovni. Ústředí sídlí na adrese Teinfaltstrasse 7, 1010 Wien. 35 Wirtschaftskammer Österreich . 36 Fachverband für das Güterbeförderungsgewerbe . 37 Protection and Security Services: Austria . 32 33
11
