uPozo!'ňuje, na rozvojové možnosti i zábran a razt nove cesty s vědomím že tvůr v, y ha v této s I v . , Cl sna"' , po ecností dojde uznání; přtzpůSObUJl~lv.~e" pasivní odborník, zakřiknutý či nep?usteJ;cl se do rizika, nekritizující v pří p,~de pOireby z pozic účelnějšího a rychlejSl v~ pos upu socialismu dolů i nahoru ne ' nasi spolecnosti nic platný ni , Pro ~ílevědomý kurs k vědeckotechnické r~VOIUCl a také pro překonání základního dllem,,~tu průmyslového systému mělo b y v naslch podmínkách značný vý stu ' d k znam pobovnalení způsobu tvorby perspektiv ~fevz a tech 'k o e, kdy o růstu rozhoduje věda ru a, a kdy se za nimi zvedá další v:-stvl;t p~rametrů v podobě rozvoje člověka p:;estavaJl p<:chopitelně stačit dosavadní hra~ ~~~e, ~ tV?~fe perspt;ktivo Nedostatek dlouhoy<;, vy edu fakticky podřizuje perspekti vedy a, te:hni~! okamžitým hospodář= ym problemum Cl nesnázím s Jejích vv nou dý havič vec, . . Cv aVl(::n~st!. Plán je osou naší pers ek~v[' avsak lIde, kteří dostávají do rukouP jen dOboVOU Sdo podrobností určenou) krátkoo ~u planovací direktivu necítí ochoní t~l;: při otevírajících se m~žnostech -inode~í ~l,rl lz~ce t':9 r J:m perspektiv jako své vlastní 1 o, a e SPIS Jako podmínky život " v n.u~nl'o přizpůsobit. Necítí svůj POdrl ~l~stSue O
cf
:r
crvi rzace.
Zdá se, Žt; vývoj směřuje k proměně tvorby p:rspekhv v dlouhodobou a stálou I spo!~censkou záležitost· socialismus ma' ce ~ t· v',.. v. mořádnš možn ml"' , os 1 opřřt Jl o šírokou účast ťraCl':Jl<;lCh, o iniciativu vědců, ekonomů to. : echníkú, odborníků, o cílevědo' socialistického životního stylu ~~kvy ,varem hlouben.í tVo:b y perspektiv by předP~~fád~~; a) Se~amem veřejnosti s generálními problemy ,~nO\:hodobých perspektiv (nejen hospodars~ych), s různými alternativními !U0znos5m l, ~ar:ými vědou a technikou b) 1 ~~ol:censkyml a humanitními úvahami Imclat.lVU vědeckých a odborných kád : ~e hV~Jas?ění nejúčelnějších cest vědeck~~ ec lcke revoluce, při vypracování odb?rnychv podkladů o změnách v civilizační z~kload,ne a v životních způsobech v. da::am nových námětů k bUdou~í~~l vyP?vOJ!. c) Dlouhodobé, otevřené posouzení těchto
r:
"Rytmus civilizace udá jí Složky výrobních sil D b va b vždy rozhodující robních prostředků) bYlo a .? ra~u kapitálu (výníeh úvah. Původní Plá;ovVY.Chloh~lskem sP~k~lačaCl uty V SOcla!lsmu o
možn,?stí ve veřejnosti (tisk, informač . prostredky, atd. atd.) - včetně dí I nI . , la Ogu o . 'h ruz:ny~ vanantach a řešeních. d) Stranická ~hrn':tí závěrů po uplynutí u čitého mezi dobl a stanovení pevné h r. vazntch krátkodobých plánů na to~~o' zá. klade. Pod. I?louhod<:bé tříbení kolektivního rozu nasi společnosu v otázkách perspektiv mu
rr;ohlo vehce pozvednout autoritu vědy t by n~ky, vzdělání - a především Ovšem ko ech. nMl~muv ,ad s~rar:Y jakožto řídící síly výsta~Uy-' . imora ny vyznam by mohlo mít dež která I pro mlá ť ,r~ ~~e a přirozeně volá po hlub"ne ormal.m ucasti v tvorbě své vlastní bSl, doucnosh, svého životního stylu a zamě v u(a ~~~ niž vědeckotechnická revoluce na P7:~! SOCI. Ismu může představovat onen at e kterr už nemůže nalézt v třídním b .. p ?S~ zeme) J .. té • OJI uVmtr : e JIS e, ze by se při takové ~?dn~.v~ozpr::vě o perspektivách vynořily ~:j= uznejst :,ananty. a názory, ba dokonce ostrs spory, coz by Ovsem nebylo na škodu nýb ~ ~aopa~ ~Ylo, velmi užitečné z hlediska naI~ oml':mshcke věci. Prohloubení tvorby pe/' spektív by mohlo zvýraznit přednosti soci hsmy a. mobilizovat tvůrčí síly tváří v nove, vedeck~ a technické civilizaci. V podmlllKach nové soustavy řizení 'b d ~vorba pers.!?:ktivy jednou z nejdůležitějš~c~ orem m?bl!lzace a soustředění iniciativ k pro.gre~lVmm cestám výrobního věd k 'h Y techmc~eho a civilizačního pokr~ku. ec e o, vedeck;ote,chnické revoluci jde o hlubok,e, dalek?s~?le v I?roměny ve výrobních silách, v cívtlízačnj základně společnost. spolu So hm ve všech národohosPodářS~Ýc~ ~~~por~~ch, ve strukt~ře I!:;áce, v profilu iídSkýh~ zrvota, ve formach řrzení, v rozvoji lidc vlo~, v metodách myšlení; a tyto změ ny v~ svem celku jsou totožné s procesem :o:,,:voJe •socialistické společnosti. Zvládnout JeJIch predpoklady a důsledky (které dosud ~l;t;noz)e neJs?~ k?mplexně zpracovány a předlany. z'l; účastí mnoha vědních disci lín bU~,}edmm z nejobtížnějších úkolů kferJ' p:;o . az~ skutečnou hloubku a nosnost mar ~l~~keho P!ís~~pu k moderní civilizaci; pod= ,y, sv. rumtz se setkáváme v našř1 . stavl nasi Vě~u. v tomto smyslu na z~~~li vysunutou POZICI.
tv:t
ye
jsou odvozeny z d b b čenské práce Věda °a v .0 ratu prostředků spolekalendář Plá;'" JeJí cyklus zřetelně zakládá u a prognóz v civilizaci našich dnů.
'Vliv vědeckotechnické revoluce fla změny v obsahu práce a struktury pracovní síly
Základem změn v obsahu práce a změn ve struktuře pracovníků je převrat v možnostech využití ekonomie času, který vě deckotechnická revoluce přináší ve všech .směrech. Tak jestliže dosavadní růst využití paliv lze vyčíslit jednotlivými procenty, nové směry výroby elektrické energie ukazují možnost vyššího využití paliv řá dově o desítky procent. Přechod k umělým hmotám znamená zhruba při téže výrobě snížení váhy surovin na 113, přičemž vlastní náklady na jejich výrobu činí řádově polovinu až desetinu nákladů na klasické, jimi zaměnitelné suroviny. Podobně, jestli'Že mechanizace znamenala růst produktivity práce o desítky procent, pak automatizace zvyšuje produktivitu práce často několikrát. Vysokým růstem produktivity práce při využití všech směrů vědeckotech nické revoluce v bezprostřední výrobě vznikají velké rezervy ve společenském <časovém fondu, a tím i problém opětného využití těchto rezerv. problém určitého práce" a s ní spjatých různých kategorií pracovníků. Jestliže technický rozvoj, zvláště v období své vysoké akcelerace, kterou je počátek vě deckotechnické revoluce charakterizován, uvolňuje v oblasti výroby velkou masu pracovníků, zvláště nejméně kvalifikovaných kategorií, pak na druhé straně klade opět zvýšené nároky na rozsah i obsah kvalifikace všech kategorií pracovníků. Tím vzniká řada dalších problémů, týkajících se optimálních úprav pracovní doby, opatření pro účelné využití volné doby, Zvyšování efektivnosti jak procesu získávání, tak využívání již získaného vzdělání a kvalifikace apod. Tím vzniká
obecně
"znovurozdělení
1 Při rozložení sektoru "průmysl" (ve vymezení uvedeném v tabulce) na jeho části těžební, zpracující a stavební průmysl se ukazuje, že ve vyspělÝCh zemích obvykle nejdříve nastane pokles podnu zaměstnanosti těžebniho průmyslu, později klesá v nejvyspělejších zemích i podíl zpracujícího průmy:slu. Vlastně pouze vzestupný trend
FRANTiŠEK KUTTA BEDŘICH LEvčfK Ekonomický ústav ČSAV
Tato studie chce nastínit hlavní tendence v obsahu práce a struktuře pracovní síly, tak jak je lze postřehnout v současném počátečním stadiu rozvoje vědeckotechnic ké revoluce. První výraznou tendencí, projevující se v makrostruktuře kádrů, je přesun těžiš tě zaměstnanosti do terciárního sektoru,
projevující se tím výrazněji, čím ekonomícky vyspělejší země se týká. Tento přesun se projevuje obecně v celkových změnách proporcí mezi třemi základními sektory národního hospodářství, jak uvedeno v tabulce l. Z celkových trendů vývoje vyplývá výrazná tendence relativního a absolutního snižování počtu zaměstnaných v země dělství pod vlivem jeho rychlé mechanizace (obrovské rezervy v možnosti mechanizace, vzniklé technickým zaostáním tohoto sektoru v historickém vývoji); s ekonomickým rozvojem stále se snižující tempo dosud existujícího absolutního přírůst ku zaměstnanosti v průmyslu (včetně stavebníctví), přičemž u nejvyspělejších zemí (USA, Velká Británie) dochází ke zvratu v současném nejnovějším vývoji směrem k poklesu podílu, a u dalších vyspělých zemí (NSR, CSSR, NDR) ke stagnaci vývojového trendu.! Ve všech sledovaných zemích je zřejmý výrazný a zrychlující se vzestup terciárního sektoru služeb. Platí to i pro Ceskoslovensko, i když zde, vezmeme-li v úvahu vysoký stupeň industrializace, podíl terciárního sektoru je ještě relativně malý. V nejvyspělejších zemích tento sektor již dosahuje celou 112 nebo dokonce více než 112 celkové zaměstnanosti. Podle prognóz, vypracovaných státními orgány USA
podílu stavebnictví určuje celkový trend, kompenzující zcela nebo zčásti pokles, případně stagnaci podílu zaměstnanosti těžebního a zpracujícího Viz dosud nepublikovanou práci T. průmyslu. Frejky, EÚ CSAV, Rozbor vývoje odvětvově struktury pracovní sily.
186 187
Tabulka I.
]
Dlouh o db" , o Y vyvoJ. č''mnych osob v rozdělení podle úseků národního hospodářství v % Země
I
Francie
Rok
I
Průmysl
I Zemědělství I
Služby
28 36 40
100 100 100
20 23 32
100 100 100
1921 1954 1962
31 36 39
41 28 21
1921 1954 1963
24 32 41
56 48 27
I
Celkem
1920 1954 1963
Japonsko
I
21 22 31
55 45 29
I
24 33 40
pracujícího v národním
100 100 100
1929 1954 1959 1963
41 46 48 48
30 21 15 12
29 33 37 40
100 100 100 100
-----
Procentní odvětvové rozdělení zaměstnanosti v ČSSR Odvětvi
Celkem
1920 1940 1950 1962 1972
USA
(prognóza)
33 35 37 35 31
28 19 13 8 5
39 46 50 58 64
I 1921 1951 1963 1970
Velká Británie
(prognóza)
1952 1963
NDR
()SSR
I
I
1948 1962 1963
49 49 47 47 45 48 34 47 47
7 5 4 3 23 16 42 23 22
44 46 49 50 32 36 24 30 31
100 100 100 100 100
., , , I Definice: ~~Z;~a~~ z~r~?:J~~i~av:mctvI.Z,em?dělství = zemědělství a lesnictví, rybářství. Služby Prům = o6:hod Pramen: U~azatelé hospodáfsici;o Jvbvoje /~ah,.:~:i s~~t~~~p~~a a služby v užším slova smyslu. EIN, Praha 1963, str. 455-458. The National Plan London HM S O 1965 N / ' M' uS.a.p.o. 1963. ' , . . .., . a wn s anpoioer Revolution, Senate Hearings, Part 5,
a Velké Británie, bude přesun zaměstna nosti do terciárního sektoru dále pokračo vat. y"ýVOj vz.tahů ve změnách struktury zaměstnaností mezi třemi základními sektory národního hospodářství obráží zá-
Odvětvi výrobní
100 100 100 100 100 100 100 100 100
kladr:í tendenci přesunu pracovníků z výrobnz do nevýrobní sféry 2 o čemž svědčí údaje, uvedené v tab. 2.' P~ak~icky ~tejný vývoj i stejné proporce mezi vyrobm a nevýrobní sférou můžeme pozorovat i v Československu (tab. 3).
2 Nevýrobní sféra je zde vymezena podl ., . v československé statistice a její podíl z celzaměstnanosti je tudiž menší než peo:ll~t feďk p?~zlte kové I .~ rru rCI o sektoru podle předchozí tabulky.
1963
1962 \
100
I
100
100
87,9
86,2
83,0
81,4
80,8
23 54 12,1
27 48 13,8
32 39 17,0
34 35 18,6
34 34 19,2
6,0
7,7
11,2
12,6
13,2
Prameny: Narodnoje chozjajstvo SSSR v 1950 godu, 1960, 1962, 1963 g. Tabulka 3.
NSR
%)
\
100
100
ěstnaných celkem (bez vojenských osob) pracujíeí v materiální výrobě 'etně nákladní dopravy a výrobních spojů) (ve Z toho: průmysl a stavebnictví zemědělství a lesnictví Pr acující v nevýrobní sféře Z toho: školství, zdravotnictví, věda a výzkum
(v
1960
\
\
\
Za.m
hospodářství SSSR 1950
1940
Odvětví
-
Itálie
Rozdělení obyvatelstva
I
1950
1960
\
1964
\
100,0 86,6
100,0 83,3
100,0 80,6
38,6 30,0 6,3 3,1 8,6
25,9 37,3 8,3 3,6 8,2
21,8 38,2 8,0 3,7 8,9
Z toho:
zemědělství a lesnictví průmysl
stavebnictví doprava a spoje obchod
kulturně technické úrovně pracujících, která je opět nutným základem všeobecného růstu kvalifikace jako konkrétní základny vědeckotechnické revoluce. Tabulka 4. Procentni odvětvové rozdělení zaměstnanosti v USA 1947, 1957, 1962
Odvětví
(včetně veřejného sbravování, materiálně-tech.
Celkem
Odvětví výrobní
nického zásobování a nákupu zemědělských
Z toho:
v)'Tobků)
I
I
Odvětví nevýrobní Z toho: školství věda a výzkum zdravotnictvi a sociálni péče
I
\
13,4
16,7
19,4
2,9 0,4
4,7 1,7
5,6 2,2
1,9
2,9
3,2
zemědělství průmysl
stavebnictví doprava a spoje obchod Odvětvi nevýrobní Z toho:
finanční instituce, pojišťovny a realitni kanceláře
Pramen: Statistická ročenka ČSSR, 1965, str. 121.
Podobnou tendenci ukazuje tabulka pracujících v národním hospodářství USA3 (tab. 4). V Kanadě se zvýšil v letech 1946-1960 počet námezdně pracujících o 49 %, při čemž v materiální výrobě vzrostl o 34,0 %, v nevýrobní sféře o 82 %, takže 60 % celkového přírůstku zaměstnanosti připa dalo na nevýrobní sféru. Co se proporcí uvnitř nevýrobní sféry týče, pak nejvyšší růst můžeme pozorovat v oblasti vzdělání, kultury a zdravotnictví, jež bezprostředně vytváří podmínky a Pro větší srovnatelnost se sovětskými a česko slovenskými údaji přeskupili jsme zaměstnance Obchodu do sféry materiální výroby. Přesto je při srovnání vývoje výrobní a nevýrobní sféry třeba upozornit, že absolutní výše podflů není zcela srovnatelná, poněvadž americké údaje zahrnují v položce .doprava a spoje" i osobní dopravu a
různé
služby
vláda federální státní a místní
1947
\
I
1957
I
1962
100,0 1100,0 71,5 76,5
100,0 67,4
15,9 31,6 3,8 8,0 17,2 23,5
10,5 30,4 4,9 7,2 18,4 28,5
8,6 28,8 4,5 6,5 19,1 32,6
3,4 9,7 10,5 3,6 6,9
4,2 11,4 12,9 3,7 9,1
4,6 12,8 15,6 3,9 11,3
I
Pramen: Manpower Report oj the President, March 1963, str. 17.
Jestliže změna proporcí zaměstnanosti mezi výrobní a nevýrobní sférou je zřej má v obou společenských formacích kapitalistické i socialistické, pak ve vnitř ní struktuře vývoje nevýrobních sfér jsme v minulosti mohli pozorovat ve vyspělých kapitalistických zemích zaostávání sféry, která zajišťuje bezprostředně kulturně technický růst pracujících. Označíme-li nevýrobní spoje, a mimo to obsahuje odvětvi obchodu v USA i složky nevýrobního charakteru (přebujelá reklama, odbytové aparáty nutné vzhledem ke konkurenci apod.). Je proto zaměst nanost výrobní sféry v USA podle kritérii používaných v naší a sovětské statistice poněkud nadhodnocená.
oblast vědy, školství, kultury, umění, zdravotnictví, bytového a komunálního hospodářství, skupinou I, a obchod, barikovnío, tví, pojišťovnictví, státní aparát a armádu skupinou II, pak struktura zaměstnanosti uvnitř nevýrobní sjé ry 4 se vyvíjela takto (tab. 5):
1399), dojde do r. 1972 v průmyslu k PO;' klesu zaměstnanosti dokonce na 25.2 a v zemědělství na 5.4 %' Naproti tomu již dosavadní vývojo'l~ trendy ukazují tendenci velikého "skoku" v růstu pracovníků, zaměstnaných Ve vě, dě a výzkumu, jejichž podíl se z nynějších 2 % podle některých prognóz během 20 let Tabulka 5. zvýší na vice než 10 %' Rok SSSR USA V některých prudce narůstajících, tech, 1. skupina II. skupina 1. skupina II. skupina nicky slabě vyzbrojených pracovních obo, 1937 61 rech, jako jsou služby a zvláště administra_ 39 22 78 1950 68 32 22 78 1955 tiva a řízení, je nutno počítat se zvláště 73 27 23 77 1959 75 25 23 77 cílevědomým technickým a orga_ rychlým, I I nízačním rozvojem, aby nedošlo k "pře Pramen: Věstnik Moskovskovo Universitěta., serija 8, č. 6/1964, str. 8. bujení" počtu v nich zaměstnaných pracovníků, a čas ušetřený technicko-organi_ začním rozvojem v bezprostřední výrobě Prodloužením vývojových trendů do roku 1962 v SSSR a 1963 v USA můžeme nebyl "pohlcen" velkým a rostoucím roz, pozorovat určité sbližování těchto tenden- sahem málo kvalifikované, technicky slací v obou společenských formacích smě bě vyzbrojené a nedokonale organizované rem k prosazování společných obecných práce v těchto pracovních oblastechš, Institut kybernetiky A V SSSR vypočetl, tendencí (tab. 6). že při dosavadní úrovni plánování a říze ní a předpokládaném růstu výroby by byTabulka 6. lo v SSSR v roce 1980 nutno zaměstnat SSSR Rok USA ve sféře plánování veškeré dospělé oby1. II. II. 1. vatelstvo SSSR. 1962 77 23 V USA se v létech 1900-1950 zvyšoval 1963 39 60 počet úředníků 2,5X rychleji, a v létech 1950-1960 více než 7X rychleji než počet Prameny; Věstnik Moskovskovo Universitěta, serija 8, č. 8/1964, str. 8, Manpower Report oj the President, dělníků. Ve výrobní sféře se podíl úřed Transmitted to the Congress, March 1965 - výpočet z Table 3, str. 12. níků z celkového počtu pracovníků zvýšil z 20 % v roce 1952 na 25 % v roce 1961 (Pramen: Harward Business Review, JaDosud má přesun pracovníků z výrobní do nevýrobní sféry charakter relativních nuary-February 1962, str. 43). Ve Velké Británii bylo v roce 1931 koproporcionálních změn. Lze očekávat, že lem 1500 tisíc, v roce 1961 kolem 2200 tiširoký nástup automatizace v průmyslové síc administrativních pracovníků. Je pří výrobě, jakož i komplexní mechanizace a automatizace v zemědělské výrobě, vyvolá mo zákonitým jevem, že právě v průmys v SSSR další rychlý relativní (a případně lově nejvyspělejších zemích jsou tendence i absolutní) pokles pracovníků zaměstna k růstu administrativy nejsilnější. V zemích socialistických, v důsledku větších ných v průmyslu a ve výrobě vůbec. možností centrálních zásahů do tohoto Podle některých prognóz v USA (viz a v důsledku nižšího tempa narůstá růstu Sidney Sonnenblum, National Planning ní neproduktivního obchodního, finančního Association, Washington D. C., in Heara obsluhujícího personálu jsou tyto teníngs before the Subcommittee on Employdence mnohem slabší, ovšem často i na ment and Manpower of the Committee on úkor skutečných služeb obyvatelstvu. Labor and Public Welfare, US Senate Nárůst pracovníků v "bílých límcích" - 88th Congress, Washington 1963, str. vyvolává na západě obavy ze "všeobecné
I
Hlavní skupiny
% 1964
zaměstnanosti
I
, V tomto VYmezení včetně pracovníků obchodu. 5 Růst administrativy odčerpává značné množství pracovních sil jak z odvětvi materiální výroby, tak z "nejužitečnějších" oblasti sféry nevýrobní. Přitom akcelerace růstu výroby a nut-
190
vývoj struktury hlavních skupin zaměstnanosti v USA, 1947-1960 v
nost stále rozsáhlejšího řízení Vyvolává tlak na početní růst těchto kádrů, jestliže jejich kvalifikační úroveň a technicko-organizačni vyzbroj enost se rychlým tempem nezVyšuje.
!
byrokratizace života". O opráv,něnosti těch to obav svědčí údaje, uvedene, ': tab., 7. O" Ve skupíně pracovníků "bl1yc~ oh~:u ie nejvýraznější nárůst pracovmku m,ze,~ýrských a jiných technick~ch po~ola~l, • odpovídá obecné tendenci r'ozv'oje vecoz . • . tř ba deckotechnické revoluce. Stejné Je ,re hodnotit značný relativní i abs~lu~mo pokles počtu nekvalifikovan~ch ~eln:~u ve skupině pracovniků "modry:h h:n;u . Naproti tomu zřejmý výr~~y narust. pracovnl'k uo v administrativě Je zde . projevem , rostoucího objemu admínistratívní agendy (což je ze značné části důsled~en: zespolečenštění výrobních a eko~Ol:ll:~y~~ procesů) při současném zaostavam JeJI tech.. ké a zejména organizační vybavenosti. mc 1 . Vědeckotechnická revoluce nasto u.Je ?ebývale ostře problém zvýšení !echmck~ a . • I' úrovně služeb,. vsestranneho T orgamzacn zdokonalování řídících soustav,. vyUZ! ,I matematického aparátu a kybernetlzace rrzení. Jedině rychlé a cílevědomé zdok~na lování celkové řídící soustavy p~ s:r~n~e technické i organizační může r~al~e, čelit tendencím neproduktivního narustam va~~ ministrativního aparátu. O tom svědčí i statistické údaje posledních let v USA, kde v důsledku širokého zavádění mat:matických strojů, zdokonalování o:ga?I~ zace administrativní práce a zvysovam kvalifikace administrativních kádrů ~ošl~ od r. 1952 k zastavení růstu, stagnací, az poklesu v administrativní sféře ústředmch vládních úřadů. V r. 1947 bylo ve fed~ rální vládě 1,892 miliónů zaměstnanc~, v r, 1952 2,420 mil., v r. 1964 - 2,348 mll. v
f
zaměstnanců
(pramen: Manpower Report oj the President, March 1965, tab. C 1, str. 233). ., Všechny vývojové tendence ukaz~Jl, ::e těžiště práce člověka se během rozvoje vedeckotechnické revoluce přesune ~ be:prostředně výkonných funkcí, do sfery vedeckotechnické přípravy vyroby. ~ ~o sféry, zajišťující všestranný ro~oJ, clov:ka (vzdělání, kultura, zdravotnictví, sluzby). Základem a zároveň důsledke~ tohoto velkého "znovurozdělení" pracov~Ich zd~o jů mezi výrobní a nevýrobní sferu, sp~a tým s uspokojováním ryc~le ~os.touclch materiálních a kulturne existenčních po~ třeb obyvatelstva, jsou změny v samotnc: povaze práce. vývoj kádrové struktury az do vzniku vědeckotechnické revoluce ~Yl v podstatě charakterizován post~pnYn: přechodem k hromadr:é výr0.bě n~ zaklade strojně ruční (mechamzovane) prace. Nutnými průvodními zn~ky této ..etapy, ~~lo= žené na kvantitativmm rOZVOJI m~ter.wlne technické záklaany vzniklé v kaplt,altsmu, bylo postupné rozdělování výrobmch. p~ chodů až na jednotlivé oper~ce a ~~eclah za ce pracovních funkcí k mm "PrIpout~ ného" člověka. Základem tohoto t~~u vy, O) ro b y byl vysoký podíl málo kvalifikovaných základních dělníků (opera:o~u, ::a~ městnaných ruční, později stroJ~e ru:m prací u běžících pásů..a jed~oucelovych strojů, a jejich nekvah~Ik?,:an~chp~mo~ níků vykonávajících primitivní rucm; nadeni~ké práce. Zhromadnění.vý~ob~ Je na nižším mechanickém stupm vývoje mohutn~ prostředkem zvýšení objemů výv
v
10t
roby pri znacnem zmenšení podílu vynakládané práce dělníků, a proto je nutné rychlé rozšíření tohoto typu výroby i v socialismu. Proto je nutné v krátkodobé perspektivě počítat s nárůstem počtu operátorů i řady pomocných nekvalifikovaných prací. Současně však socialistický systém musí cílevědomě vytvářet podmínky k likvidaci záporných vlivů strojně ručního výrobního systému na pracujícího člověka rychlou komplexní mechanizací fyzicky obtížných a stereotypních ručních prací, zdokonalováním pracovního prostře dí a organizace práce. Přechod ke střídavé práci v pracovních týmech, přednostní zkracování pracovní doby v oborech těžké a zdraví nepříznivé práce, zrychlování proudění kádrů ke kvalifikovanější práci, to jsou základní prostředky negace záporných vlivů hromadně strojně ruční výroby na pracovní sílu. Vědeckotechnická
revoluce s nástupem automatizace vytváří potenciální možnosti definitivního odstranění záporných vlivů výrobního systému na pracujícího člověka tím, že zároveň s dovršením procesu odstraňování fyzické dřiny podmiňuje náhradu intenzívních a stereotypních funkcí bezprostředně řídících i mechanických, stereotypních funkcí duševní práce strojovým systémem. Automatizace tak osvobozuje člověka od bezprostřední účasti ve výrobním pochodu, z pouhého mechanického "kolečka" strojového systému přeměňuje ho v intelektuálního tvůrce a vládce nad tímto systémem. Tento proces se výrazně projevuje již v současných automatizovaných výrobách, z nichž je možno před vídat budoucí tendence ve vývoji pracovní síly. Především spolu s postupným omezováním a konečnou likvidací nekvalifikované práce bude v průmyslové výrobě docházet k rychlému snižování podílu základních dělníků - operátorů a k narů stání podílu části pomocných dělníků,
í cestou sdružování řady funkcí a prosí! vykonávaných dříve různými specia-
spjatých s obsluhou zarzzení čů,
údržbářů, nástrojařů",
zo~anými pracovníky. Tak seřizovač vy-
Tyto obecné tendence v rozvoji kádrové struktury v bezprostřední výrobě ovšelll nevylučují určité tendence protichúdné které vyplývají ze stupně možnosti auto~ matizace různých výrobních fází. Tak na, příklad fáze bezprostředního opracování., pracovního předmětu je v mnohem větší míře automatizovatelná než fáze konečné montáže celkového výrobku. V dúsledk toho v montážních ceších proces relativní ho snižování počtu základních dělník probíhá mnohem pomaleji než v cešíc zpracujících, což vede ke. změnám podílu základních dělníků mezi oběma těmito ne, výrobními fázemi. Tak například v letech 1950-1960 vzrostl v USA počet základ, ních dělníků ve zpracovatelských ceších pouze o 14,4 %, kdežto v montážních o 62,6 %' Jestliže v r. 1950 připadalo na 100 dělníků ve zpracujících ceších pouze 43 dělníků v montáži, pak v r. 1960 jich bylo již 61 (pramen: Eaton H. Connant, Papers, University of Chicago, March 1964, Table 1). Dokud není vyřešen problém automatizace montáže technologicky složitých výrobků, udržuje tato tendence vysoký podíl málo kvalifikovaných, většinou pouze zaučených základních dělníků v celkové kádrové struktuře. I v ceších montážních projevuje se však tendence vzniku nových profesí v důsledku vzrůstající nutnosti údržby, oprav a seřízení konvejerových
'pělé
automatické linky musí ovládat řadu :nalostí bývalého soustružníka a elektrikáře, navíc musí mít znalosti principů vzduchotechniky, a spolu se schopností seřÍZení funkcí linky musí mít i schopnost drobné závady. Přitom běžně opravit v okamžiku, kdy v důsledku snížení času nutného k bezprostřednímu řízení strojového systému se stává přítomnost operátora ve výrobě neefektivní, přebírá seři zovač jeho funkce. Tento proces, který se dosud nejmarkantněji projevuje ve zpracujících fázích výrobY, začíná analogicky probíhat i v "pomocných" fázích. Vnitrozávodní dopravu, která je dosud prováděna strojně ručně . a kde existují obrovské možnosti úspor práce, bude postupně přebírat systém dopravníků, který spolu s odstraněním těž kých fyzických prací zamění málo kvalifikované obslužné profese dělníka vysoce kvalifikovanými profesemi opravářů a seřizovačů.
Tak i přes určité protichůdné tendence je rozvoj dělnických kategorií v období vědeckotechnické revoluce charakterizován přechodem od úzce specializované práce k práci širokého profilu zručnosti a znalostí dělníků, přejímajících ve své kvalifikaci řadu prvků, vyskytujících se dosud jen v tvůrčí práci vysoce kvalifikovaných
základní dělník, který bezproovládá stroj a bezprostředně vytváří kobyl, až do vzniku automatizace nečný produkt, centrálním představitelem práce ve výrobě. který vytvářel a obsluhoval Pomocný dělník pracovní prostředky (výroba nástrojů, opravářské energetické a jiné pomocné operace) představovai po první technické revoluci kategorii tak nepočetnou, že v anglických továrních statistikách byla tato kategorie vyčleňována z kategorie dělníků. S automatizací stávají se postupně základní kategorie pomocných dělníků - seřizovači, údržbáři, 6 Operátor
systémů,
V protikladu ke kategorii operátorů, pro byla příznačná poměrně nízká kvalifikace a úzká specializace pracovních funkcí, vyžadují nové základní kategorie d~ níků vysokou kvalifikaci inženýrsko-tech":' nického typu s širokým profilem znalostí ",' a okruhem pracovních funkcí. Zkušenosti z automatizovaných provozů ukazují výraznou tendenci k vytváření nových proněž
I·
opraváři a
představiteli
v:
nástrojaři
práce ve
-
centrálními a
výrobě.
hlavními
-:- inženýrsko-techničtí pracove~oucí pe.rs0n.~l ktery zajtštuje konstrukci, technologii a ří zení výroby, byl v období ruční práce, manufakturní a mechanizované práce vždy ostře oddělen svou vysokou kvalifikací od dělnické třídy. V současném období nástupu automatizace však dochází k podstatnému stírání kvalifikačních rozdílů mezi kategoriemi nejkvalifikovanějších dělníků a tou částí inženýrsko-technických pracovníků která zůstává v provozu. '
Tabulka 8. Růst podilu inženýrů a přírodovědců v celkovém souhrnu pracovní sily USA, vybraná léta 1930-1963 (celé národní hospodářství)
Rok
!
Počet inženýrů
Počet pracovníků
528 699 1300 1 318 1 678 1868
189 143 88 75 59 59
přírodovědců I naa 100 000 prac. sil
na 1 inženýra a přírodovědce
I I
1930 1940 1950 1954 1960 1963
I
Pramen: Scientific and l\1anpower Resources, National Science Foundation, NSF, 64, 28, str. 14.
Podobné relace najdeme konečně ve vývoji inženýrské a celkové zaměstnanosti i u nás. Tempo vzestupu vybavenosti národního hospodářství vysokoškolskými odborníky technického směru je dokonce v CSSR ještě rychlejší." (Viz tab. 9.) Tabulka 9. Růst podilů
vysokoškolských
odborníků technického
směru* v celkovém souhrnu pracovníků ČSSR
techniků.
Funkce bývalých operátorů v automatizované výrobě jsou do jisté míry "zapracovány" do samotného technického systému, který přebírá tyto bezprostředně výkonné funkce člověka. Tím nesmírně vzqJ:~á úloha přípravných fází výroby, výzkumu, vývoje, konstrukce a technologie, kam se postupně přesouvá těžiště lidské práce ze sféry bezprostřední výroby. To je základem vysokého vzrůstu potřeby inženýrsko-technických pracovníků a zvláště tvůrčích techniků, konstruktérů, technologů,
atřcdně
V USA se zvýšila například v letech 1930-1960 celková zaměstnanost toliko o 43%, avšak počet inženýrů se zvýšil o více než 290 % a počet přírodovědců dokonce o 625 %' O těchto základních obecných tendencích svědčí též vývoj relací mezi inženýry a přírodovědci a úhrnem pracovní síly v posledních desetiletích v USA (viz tab. 8).
automatizátorů,
pro vypracování lysts) apod.
programů
matematiků
(system-ana-
vysokoškoláků I na 1 vysokoškoláka IPočet technického Počet pracovníků
Rok
I
I
1953 1958 1961 1963
směru
na 100 000 pracov. 574 835 1052 1 169
I
technického
směru
174 120 95 85
Prameny: Statistická ročenka ČSSR, 1960, 1965. * Do počtu odborníků byli zahrnuti odborníci teohnického směru, pracující v JZD; za roky 1953 a 1958 odhadem.
Jestliže až dosud ve vyspělých zemích v průmyslu ukazatel podílu inženýrskotechnických pracovníků z celkového počtu pracujících nepřekračuje 10 %, pak zku-
mCI -
'Při přímém mezistátním srovnání uvedených ukazate~ů je nutno postupovat s opatrnosti. Ukazatele za USA jsou nadhodnoceny, poněvadž do počtu inženýrů jsou zahrnuti i pracovníci s neuc~~eným vysokoškolským vzděláním, pokud pra-
CUJI na inženýrských funkcích. Vice než 45
%
in-
ženýrů
nemá vysokoškolský diplom (Scientific and Manpower Resources, National Science Foundation, Washington D. C., NSF 64-28, str. 86). Ceskoslovenská statistika naproti tomu nezahrnuje přírodní vědce, takže ukazatele jsou podhodnoceny asi o 10 %.
Tecnnical
193
šenosti z nejvyspělejších průmyslových odvětví ukazují, že během 20 let poroste podíl inženýrsko-technických pracovníků patrně nejméně dvakrát a v nejvyspělejších průmyslových odvětvích bude pak podíl inženýrsko-technických pracovníků činit así 50-60 % všech zaměstnanců. V těchto odvětvích bude tedy "inteligence" více než "dělníků", přičemž i obsah práce "dělní ků" nabude do značné míry tvářnosti "intelektuální" práce. Uvnitř kategorie Inženýrsko-technických pracovníků bude s rozvojem vědeckotech nické revoluce docházet k procesu postupné přeměny techniků v pracovníky vědec ko-výzkumné. To znamená, že podíl inženýrú pracujících ve výzkumu a vývoji se bude zvětšovat. Z celkového počtu inženýrů a přírodovědců v USA r. 1962 bylo zaměstnáno v celém národním hospodář ství 30,1 % ve výzkumu a vývoji, z toho ve zpracovatelském průmyslu 36,6 %.8 Ovšem v technicky nejvyspělejších odvět vích a oborech bylo toto procento ještě podstatnější. Tak v některých chemických výrobách činí tento podíl 44,9 %, ve výrobě kancelářských strojů a matematických počítačů 54,2 %, ve výrobě sdělovací techniky 52,7 %, v průmyslu rozhlasových a televizních přijímačů 63,4 %, v leteckém (pramen: Scíentific and průmyslu 52,5 Techsiicai Manpower Resources, NSF 641-28, str. 57). Zároveň s vysokými požadavky na růst technické inteligence nastoluje vědecko technická revoluce veliký problém rychlého růstu pracovníků základního, teoretického výzkumu, který postupně "srůstá" s výzkumem aplikovaným. V takových průmyslových odvětvích, jako je atomový průmysl, chemický průmysl a průmysl letecký, stává se průmyslová praxe zároveň bezprostředním výsledkem a experimentem výsledků teoretického výzkumu, jehož obrovský rozvoj je nerozlučně spjat s průmyslovým potenciálem zemí. Dosavadní základní tendence, vyvěrající z rozvoje bezprostřední výroby, jsou základem obecných změn v celé kádrové struktuře. Dá se předpokládat, že v další perspektivě budou i v nevýrobní sféře
, K tomu
přistupuje ještě
%
5,5 % celkového
počtu
ve zpracovatelském prů inženýrů (případně 6,7 myslu) zaměstnaných řizením a správou Výzkumu a vývoje.
t94
narůstat
prvky tvůrčí práce a někte prvky práce bezprostředně výkonné dou mechanizovány a automatizová V prvních etapách rozvoje vědeckote nické revoluce, kdy nevýrobní sféra' dosud poznamenána na mnoha míste nízkou technickou úrovní, přinese ovš rozvoj této sféry s sebou velké možn umístění méně kvalifikovaných praco ních sil, uvolňovaných technickým rozv jem v průmyslu. Přes tyto protichůdné tendence v růst kvalifikace dochází však v celkovém so hrnu pracovní síly k výrazným tenden cím všeobecného vzestupu kvalifikace V národním hospodářství SSSR za 33 let (1926,-1959) při růstu celkového podílú i ! pracovníků fyzické práce o 3 % (ze 762 mil. na 78,6 míl.v) se zvýšil počet duše~~ ních pracovníků 8X (z 2,5 mil. na 20,5 míl.), z toho inženýrsko-technických pra, covníků a specialistů zemědělství 18)( (z toho inženýrů 25X), vědeckých pracov, níků a přednášejících vysokých škol 23)(, učitelů a kulturně výchovných a vzdělá vacích pracovníků 6,7X. Stejný směr zvyšování podílu kvalifikované a snižování podílu nekvalifikované práce je patrný i ve vývoji USA v posledních 20 letech. Dr. Scovi11e ve své disertační práci na Harwardské universitě roztřídil všechny profese a povolání ve výrobní i nevýrobní sféře podle stupně náročnosti práce, a vypracoval tuto svodnou tabulku z posledních tří cenzů obyvatelstva (tab. č. 10):
I
Tabulka 10. Struktura zaměstnanosti v USA podle úrovně nároěnosti práce (kvalifikace) v letech 1940 - 1960 v % Úroveň náročnosti práce
I I
vyšší
střední
nižší nekvalifikovaná práce
, I 1940 1950J~ 15,2 37,0 18,5 29,3
16,9 42,7 15,4 25,0
20,4 44,8 12,1 22,7
I
Revoluční změny v kádrové struktuře, které přináší vědeckotechnická revoluce, nastolují velký problém: nutnost v historii nebývalého růstu vzdělávacího a kultur-
9
Pozn.: Pomalý vzestup tohoto podílu je dán míry přesunem pracovníků ze země ostatních odvětví národního hospodář
značné dělství do
do
ství.
parátu společnosti jak co do šířky mh~t růst počtu pracovníků ve školství (ry IKxře), tak zvláště co do hloubky (zvy~ k~ í kvality školení a výuky na základě s~Vtan vědecké kvalifikace těchto pracov. rusu u turni' revo, O)' Spolu s rozmac h em kl mku .to znamena, hl u b ok'e premeny v ce' vyu ' ky. P" Luce , obsahu školství" a1 nap m rulem vá revoluce XVII.-XIX. sto1e tíI na1o mYs'1 problém vseobecne'ho o d s t ranem sto 1I amotnostI. a vseobecnyc h zna lt os'I děl íků negra chnického minima" u masy emu (t:kladní a měšťanská škola). Vědecko zchnická revoluce vyžaduje naproti tomu te , lnoU polytechnickou prtpravu masy upacuJ'ících (plné, stre d osšk o1sk'e vz dělá e anií) íků pl' a rychlý vzestup proporce pracovm u neJ'vyšším, vysokoškolským a vědecko1 s . teoretickým vzděláním. Nesrovnate ne vysdynamika technického rozvoje, kterou vědeckotechnická revoluce e reprezentujé s , ve srovnání s průmyslovou revolucI, a faktor soutěžení mezi dvěma společenský mi systémy zkracují nutné lhůty masového vzestupu kvalifikace, takže se jeví naléhavá potřeba během 20 let dosáhnout téměř u všech pracovníků úplného stře doškolského vzdělání a podstatně zvýšit proporci vysokoškolsky vzdělaných pra,
v
v
v
v'
v
,
V'
v
v
ší
covníků.
v
Zároveň rychlé "zastarávání" znalostí vzhledem k akceleraci technického pokroku a vědeckého poznání, rychlá přeměna vědeckých poznatků v průmyslovou praxi, vyžadují, aby princip jednorázového "uče": ní pro život" změnil se v princip "učení se po celý život". Proto musí být systém školní výchovy kádrů doplněn celou sítí cyklických kursů, školení, systémem postgraduálního studia, které zajistí rychlou rozšířenou reprodukci vzdělání o poslední poznatky vědy a experimentální praxe. Na rozdíl od kapitalismu, který v podmínkách třídních antagonismů uplatňuje v procesu výchovy a výběru vedoucích kádrů princip protekcionismu přednostní ho školení "řídících elit", musí socialismus ve školské a kádrové politice postupovat cestou všeobecného kulturně teoretického a kvalifikačního vzestupu celé masy pracujících, což zajišťuje vybudování nejširší kvalifikační základny, z níž pak vyrůstá množství talentů pro nejvyšší formy tvůr čí, vědecké práce. To činí hlavní problém výchovy kádrů ještě obtížnější a složitější, avšak vynaložené náklady a úsilí na budování masové, všelidové základny vzdě lání přináší, jak ukazují i zkušenosti z SSSR, nesrovnatelně vyšší dlouhodobý efekt všestranného kulturně technického a kvalifikačního růstu všeho lidu.
