62 A 107/2013-71
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brn rozhodl v senát složeném z p edsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudc Mgr. Kate iny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v právní v ci žalobce: nejvyšší státní zástupce, se sídlem Jezuitská 4, Brno, proti žalovanému: Energetický regulační ú ad, se sídlem Masarykovo nám stí 5, Jihlava, za účasti: FVE Horní Libchava 1, s.r.o., se sídlem Hv zdova 1716/2b, Praha 4, zastoupená Mgr. Ing. Tomášem N mcem, advokátem se sídlem Masarykova Ř/10, Brno, o žalob proti rozhodnutí Energetického regulačního ú adu ze dne 2.12.2010, č.j. 131168/2010-ERU, a proti rozhodnutí Energetického regulačního ú adu ze dne 20.7.2012, č.j. 07254-3/2012-ERU,
t a k t o: I.
Žaloba se zamítá.
II.
Žalobce nemá právo na náhradu náklad
III.
Žalovanému se náhrada náklad
ízení.
ízení nep iznává.
pokračování
IV.
2
Osoba zúčastn ná na ízení nemá právo na náhradu náklad
Od
62 A 107/2013
ízení.
v o d n n í:
Žalobce se žalobou ve ve ejném zájmu domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 2.12.2010, č.j. 13116-8/2010-ERU, kterým byla osob zúčastn né na ízení ud lena licence č. 1110175ŘŘ na výrobu elekt iny se vznikem oprávn ní a termínem zahájení licencované činnosti ke dni právní moci tohoto rozhodnutí (2.12.2010) na dobu 25 let. Žalobce se též domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 20.7.2012, č.j. 07254-3/2012-ERU, kterým bylo p edchozí rozhodnutí o ud lení licence zm n no v údaji ohledn sídla osoby zúčastn né na ízení. I. Shrnutí podstaty v ci Žalovaný ve správním ízení zahájeném na žádost o ud lení licence ze dne 27.10.2010 vedeném podle zákona č. 45Ř/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odv tvích a o zm n n kterých zákon , ve zn ní do 31.12.2010 (dále jen „energetický zákon“), ud lil osob zúčastn né na ízení licenci na výrobu elekt iny ve fotovoltaické elektrárn . Na základ této licence vzniklo osob zúčastn né na ízení oprávn ní k výrob elekt iny od 2.12.2010 na dobu 25 let. Sídlem osoby zúčastn né na ízení byla „Plze , Na Roudné 443/1Ř“, rozsah podnikání na základ licence byl vymezen celkovým instalovaným výkonem 1,řřŘ MW, provozovna byla vymezena jako „FVE Horní Libchava, k.ú. Horní Libchava, obec Horní Libchava, p. č. 1607, 1665/1“. Na základ žádosti o zm nu licence ze dne 10.7.2012 pak žalovaný dne 20.7.2012 rozhodl o zm n této licence; v údaji o držiteli licence (osob zúčastn né na ízení) bylo zm n no sídlo „Plze , Na Roudné 443/1Ř“ na „Praha, Nusle, Hv zdova 1716/2b“. Žalobce se nyní domáhá zrušení obou t chto rozhodnutí žalobou ve ve ejném zájmu, jenž je podle jeho názoru dán p edevším okolností, že licence byla ud lena bez toho, že by pro její vydání byly spln ny podmínky, a že rozhodnutí o zm n licence je rozhodnutím nep ezkoumatelným. II. Shrnutí žaloby Podle žalobce pro ud lení licence nebyly spln ny podmínky stanovené energetickým zákonem a provád cí vyhláškou k energetickému zákonu č. 426/2005
pokračování
3
62 A 107/2013
Sb., o podrobnostech ud lování licencí pro podnikání v energetických odv tvích (dále jen „vyhláška č. 426/2005 Sb.“). Pokud jde o rozhodnutí o zm n licence, pak toto rozhodnutí formáln m ní celé p vodní rozhodnutí o ud lení licence, ze správního spisu však nelze dohledat, z jakých d vod bylo takto rozhodnuto a jaké d kazy byly provedeny, a zm na neplyne ani z „kompletního výroku“ (z n j nelze seznat, jak se rozhodnutí o zm n licence dotýká p vodního rozhodnutí, zda jej celé nahrazuje anebo zda tak činí jen v rozsahu, v n mž bylo ve skutečnosti provád no ízení o zm nu licence). Pokud jde o samotné rozhodnutí o ud lení licence, to je podle žalobce zatíženo vadami ízení spočívajícími v tom, že žalovaný neodstranil rozpory v žádosti a licenci ud lil i p es nejasnosti o skutečnostech rozhodných pro ud lení licence. Žadatel o licenci musí prokázat vlastnické nebo užívací právo k energetickému za ízení a splnit finanční a technické p edpoklady pro výkon licencované činnosti. Energetické za ízení musí mít technickou úrove odpovídající právním p edpis m a technickým normám. Žalovaný byl nadto vázán žádostí, o níž rozhodoval. Konkrétní vady ízení, jež ud lení licence p edcházelo, podle žalobce spočívají v tom, že osoba zúčastn ná na ízení p edložila zprávu o revizi elektrické instalace, z níž plyne, že jako místo instalace je uvedeno „VÝSTAVBA FOTOVOLTAICKÉHO SYSTÉMU v k.ú. Horní Libchava, parc. č. 1577/1, 1607, 1665/11“, což odpovídá údaj m uvedeným na žádosti o ud lení licence, avšak licence byla ud lena s identifikací provozovny pozemky parc. č. 1607 a 1665/1 (v k.ú. Horní Libchava). To neodpovídá ani údaj m vyplývajícím z kolaudačního souhlasu vydaného M stským ú adem Česká Lípa ze dne 30.11.2010, nebo tam jsou pozemky identifikovány parc. č. 1607 a 1665/11. Dále ze shora uvedené zprávy o revizi plyne, že venkovní prostory mají povahu prostoru zvláš nebezpečného, avšak osoba zúčastn ná na ízení nedoložila stanovisko Technické inspekce České republiky. Nadto se zpráva o revizi týká pouze elektrické instalace NN části fotovoltaického systému. Pak žalovaný nemohl p i rozhodování o ud lení licence uzav ít, že osoba zúčastn ná na ízení doložila spln ní technických p edpoklad k zajišt ní licencované činnosti. Ze shora uvedených d vod tedy žalobce dovozuje, že licence byla ud lena, aniž pro to byly spln ny podmínky a aniž by byly oz ejm ny rozpory v podkladech. Rozhodnutí o ud lení licence je nezákonné a rozhodnutí o ud lení licence je nep ezkoumatelné. Proto navrhuje žalobce zrušení obou rozhodnutí. Na svém procesním postoji setrval žalobce po celou dobu ízení p ed zdejším soudem. III. Shrnutí vyjád ení žalovaného
pokračování
4
62 A 107/2013
Žalovaný ve svém vyjád ení k žalob navrhl zamítnutí žaloby, nebo pro ud lení licence byly spln ny podmínky a rozhodnutí o zm n licence není zatíženo nep ezkoumatelností. V dopln ní svého vyjád ení pak žalovaný uvedl, že s ohledem na systémová a personální opat ení s podporou vlády a prezidenta České republiky k zajišt ní revize licenčních spis , jejichž součástí je i podání žalob nejvyššího státního zástupce (tedy i této žaloby), ponechává posouzení d vodnosti žaloby zcela na úvaze soudu. IV. Shrnutí vyjád ení osoby zúčastn né na ízení Osoba zúčastn ná na ízení ve svém vyjád ení zpochyb uje ve ejný zájem, pro který byla žaloba podána, v cn pak pokládá žalobu za ned vodnou. Stanovisko Technické inspekce České republiky nebylo povinnou náležitostí pro ud lení licence. P estože osoba zúčastn ná na ízení disponuje revizní zprávou i pro části VN fotovoltaické elektrárny, její p edložení také nebylo t eba pro ud lení licence. Jestliže jsou pak v rozhodnutí o ud lení licence uvedena jiná parcelní čísla, jde o administrativní pochybení žalovaného, které nem že být d vodem pro zrušení rozhodnutí o ud lení licence. I rozhodnutí o zm n licence bylo vydáno v souladu se zákonem a jasn z n j plyne jeho obsah i rozsah provedených zm n. Osoba zúčastn ná na ízení tedy pokládá žalobu za ned vodnou. V dopln ní svého vyjád ení pak svoji argumentaci doplnila a v cn setrvala na svém procesním postoji po celou dobu ízení p ed zdejším soudem. V. Posouzení v ci Podle § 66 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního ádu správního (dále jen „s. .s.“), je žalobu (proti rozhodnutí správního orgánu) oprávn n podat nejvyšší státní zástupce, jestliže k jejímu podání shledá závažný ve ejný zájem. Podle § 72 odst. 2 v ty první s. .s. m že žalobu podle § 66 odst. 1 až 3 s. .s. oprávn ný žalobce podat do t í let od právní moci rozhodnutí, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, a nenabývá-li rozhodnutí právní moci, od doručení rozhodnutí poslednímu účastníku, který proti n mu mohl žalobu sám podat. Žaloba byla podána dne 2.12.2013, žalobou napadené rozhodnutí o ud lení licence nabylo právní moci dne 2.12.2010, žalobou napadené rozhodnutí o zm n licence pak nabylo právní moci dne 14.Ř.2012. Žaloba tedy byla podána včas. Pokud jde o aktivní legitimaci a (další) podmínky ízení o žalob , ty pokládá zdejší soud rovn ž za spln né. Aktivní procesní legitimace podle § 66 odst. 2 s. .s. nevyžaduje „prostý“ („jakýkoli“) ve ejný zájem, nýbrž „závažný“ ve ejný zájem. Zd razn ním kritéria závažnosti se vyčle ují užší kategorie potenciálních p ípad z širšího rámce dotčeného ve ejného zájmu. Jak vyplývá z d vodové zprávy k s. .s.,
pokračování
5
62 A 107/2013
„…m že tu jít o p ípady nep íliš časté, ale ve ejností citliv vnímané, nap íklad tam, kde nezákonné rozhodnutí bylo dosaženo úplatkem a není tu již jiná právní cesta, kterou by bylo možné takové rozhodnutí odstranit…“ (d vodová zpráva k návrhu zákona ze dne 15. 4. 2002, sn movní tisk č. 10Ř0/0, digitální repositá www.psp.cz). Smyslem této žaloby není chránit soukromý zájem, ale ani každý ve ejný zájem, nýbrž musí být dána existence kvalifikované formy ve ejného zájmu, kterou je závažný ve ejný zájem. Aktivní procesní legitimace proto má místo v závažných p ípadech, kdy bude skutečn s ohledem na závažný ve ejný zájem žádoucí podání této žaloby, by to samo o sob ješt nep edznamenává její d vodnost a výsledek ízení o ní. Judikatura správních soud p itom dosp la k záv ru, že úvaha nejvyššího státního zástupce, zda je ve v ci dán závažný ve ejný zájem, nepodléhá p ezkumu správními soudy. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 11. 2007 ve v ci sp. zn. Ř As 27/2006, publ. pod č. 1455/200Ř Sb. NSS, je úvaha, zda je v konkrétní v ci dán závažný ve ejný zájem, vyhrazena nejvyššímu státnímu zástupci; záleží na nejvyšším státním zástupci, zda tohoto svého práva podat žalobu v konkrétní v ci z d vodu závažného ve ejného zájmu, který sám shledal, využije, jeho aktivní legitimace k podání takové žaloby je dána, existence závažného ve ejného zájmu je tím presumována (shodn Šimíček, V., Pot šil, L. a kol.: Soudní ád správní. Komentá . Nakladatelství Leges 2014, str. 574 a násl.). Žalobce tedy bezpochyby k podání žaloby aktivn legitimován je, a to bez ohledu na charakter a obsah jednotlivých jím uplatn ných žalobních bod . Pokud jde v této souvislosti o obecné otázky ízení o žalob ve ve ejném zájmu, jejichž zodpov zení je pak určující konkrétn ve vztahu k nyní posuzované v ci, pak zdejší soud, zčásti s ohledem na již uvedené, vychází z toho, že ízení o žalob ve smyslu § 66 odst. 2 s. .s. neslouží k ochran žádných konkrétních subjektivních ve ejných práv, jako je tomu v p ípad ízení o žalob ve smyslu § 65 odst. 1 a 2 s. .s., kde soud zkoumá práv míru a povahu dotčení na subjektivních ve ejných právech toho, kdo žalobu podává a kdo o sob tvrdí, že byl rozhodnutím správního orgánu dotčen na svých subjektivních ve ejných právech. Institut zvláštní žaloby podle § 66 odst. 2 s. .s. byl zaveden k ochran objektivního práva (zákonnosti), a to ve specifických p ípadech, kdy to vyžaduje (závažný) ve ejný zájem; tím je tento prost edek zcela mimo ádným, což se nutn musí projevit p i posuzování d vodnosti žalobních bod , jež jsou v žalob podle § 66 odst. 2 s. .s. uplatn ny. Smyslem soudního p ezkumu na základ takto podané žaloby není a ani nem že být realizace neohraničeného dozoru nad absolutní správností postup a rozhodnutí správních orgán , ani tu správní soud není od toho, aby se v tomto typu ízení metodicky vyjad oval k tomu, jak má konkrétní správní orgán realizovat výkon státní správy (to je primárn otázkou pro moc výkonnou), ani aby se aktivn podílel na prosazování systémových opat ení, by by ohledn jejich nezbytnosti v rámci moci výkonné panovala shoda, či na všeobecné revizi licenčních ízení vedených žalovaným. Rozhodování o ud lení licence (a o zm n tohoto rozhodnutí)
pokračování
6
62 A 107/2013
p edstavuje čist vertikální vztah mezi žalovaným a osobou zúčastn nou na ízení, p itom rozhodoval-li žalovaný o ve ejném subjektivním právu osoby zúčastn né na ízení získat licenci, pak p edevším bylo na žalovaném, aby ízení prob hlo bez vad a aby žádnou vadou nebylo zatíženo ani rozhodnutí o ud lení licence (a o její zm n ). P estože v situaci, kdy žádosti o ud lení licence bylo vyhov no, neexistoval prvek jakékoli vn jší kontroly nad procesem rozhodování o ud lení licence, a tedy ani nad jeho výsledkem (osoba zúčastn ná na ízení ani žalovaný sám z povahy v ci proces rozhodování ani výsledek nem l d vodu napadat), „otev ení p ípadu“ na samém konci t íleté lh ty pro podání žaloby ve smyslu § 66 odst. 2 s. .s. za situace, kdy v mezidobí p edevším žalovaný nevyužil možnosti p ezkumného ízení či obnovy ízení dané správním ádem a kdy již jsou právní vztahy navazující na ud lení licence stabilizovány, p edstavuje nepochybný zásah do právní jistoty osoby zúčastn né na ízení, jenž by se jist umocnil p edevším v p ípad zrušení rozhodnutí o ud lení licence. Takové narušení právní jistoty by tedy muselo být vyváženo vskutku závažným d vodem, který by vyvážil rizika a negativní d sledky zp tného p ehodnocení právních vztah založených rozhodnutím o ud lení licence. Za této situace musí být nutným východiskem zdejšího soudu i imperativ Nejvyššího správního soudu plynoucí z jeho rozsudku ze dne 2.7.2010 ve v ci sp. zn. 7 As 21/2010, v n mž kasační soud akcentuje, že zvlášt v p ípadech čist vertikálních vztah (konkrétn vztah stát – jednotlivec), v nichž byly nezákonnými rozhodnutími založena oprávn ní nebo výhody jednotlivce oproti stavu, který m l podle objektivního práva nastat, avšak který v d sledku nezákonnosti nenastal, je nutno prvek právní jistoty za napln ní nutného vstupního p edpokladu existence dobré víry jednotlivce, resp. za neexistence skutečností oprav ujících k záv ru, že dobrá víra dána není, pokládat za kardinální a ustoupit od její ochrany pouze za situace ohrožení vskutku závažného ve ejného zájmu, nebo je v cí státu, aby ve správních ízeních, která vede, nechyboval, a pokud ano, aby zásadn sám nesl následky svých pochybení. Kup . podle nálezu Ústavní soudu ze dne ř.10.2003 ve v ci sp. zn. IV. ÚS 150/01 či podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22.7.2011 ve v ci sp. zn. 7 As 26/2011 musí být podstatou uplat ování ve ejné moci krom jiného také princip dobré víry jednotlivce ve správnost akt ve ejné moci a ochrana dobré víry v nabytá práva konstituovaná akty ve ejné moci, p itom princip dobré víry p sobí bezprost edn v rovin subjektivního práva jako jeho ochrana, v rovin objektivní se pak projevuje jako princip presumpce správnosti aktu ve ejné moci. Práv uvedená východiska, by plynou z rozhodovací praxe ve v cech nikoli zcela shodných s v cí nyní posuzovanou, se nutn uplatní obecn – a tím spíše pak v nyní posuzované v ci konkrétn p i presumovaném st etu principu dobré víry jednotlivce (držitele licence) na stran jedné a žalobcem dovozeného závažného ve ejného zájmu na „prov ení podmínek“, za nichž m la být dobrá víra jednotlivce nastolena, na stran druhé.
pokračování
7
62 A 107/2013
Záv r o d vodnosti žaloby by tak m l být podle p esv dčení zdejšího soudu založen výlučn na závažných zjišt ních, jimiž by v podstatné mí e byla zpochybn na či vyvrácena zjišt ní žalovaného, jež učinil z obsahu správního spisu a jež se stala základem pro vyhov ní žádosti o ud lení licence. Ke zrušení rozhodnutí, jež tato žaloba napadá, by tak m l soud p istoupit až v p ípad takových zjišt ní, která kup . vyplynou z d kaz získaných v součinnosti s orgány činnými v trestním ízení, p ípadn z rozsudk trestních soud o tom, že byl spáchán trestný čin, a která zásadn zpochybní v rohodnost či pravdivost skutkových podklad , z nichž vyšel správní orgán, a to za situace, kdy nápravu nemohl sám správní orgán realizovat. Krom toho by ke zrušení rozhodnutí, jež tato žaloba napadá, m l soud p istoupit v p ípad jiných obdobn významných zjišt ní indikujících d vodné pochybnosti v tom sm ru, že tato rozhodnutí v bec nem la být vydána, nebo pro to nebyly spln ny zákonem stanovené podmínky, nebo že je jejich spln ní zamlženo natolik významn , že zjišt ní, k nimž soud dosp je, nemohou oprav ovat k záv ru, že byla dána dobrá víra žadatele o ud lení licence ve správnost rozhodnutí o ud lení licence. Žalobce zpochyb uje ud lení licence a její zm nu poukazem na vady a nedostatky obsahu a náležitostí skutkových podklad , které argumentačn dovozuje p ímo z t chto skutkových podklad , jak jsou obsaženy ve správním spise. Zdejší soud tedy d vodnost jednotlivých žalobních bod posuzoval na základ skutkového stavu zachyceného v listinách obsažených ve správním spisu, které byly podkladem rozhodnutí o ud lení licence a o její zm n . Pokud jde o vyjád ení Technické inspekce České republiky, které nad rámec správního spisu p edložil žalobce, nejde o listinu, z níž by mohlo vyplynout cokoli ke skutkovému stavu; jde o listinu na podporu právního názoru žalobce, která z pohledu zdejšího soudu nemá prakticky žádný význam (nejvýše z ní m že plynout zdroj právního názoru žalobce nebo skutečnost, že shodný právní názor se žalobcem má i n kdo jiný – v tomto p ípad orgán ve ejné moci). Totéž zdejší soud konstatuje ve vztahu k odbornému stanovisku ze dne 25.11.2014 p edloženému osobou zúčastn nou na ízení (jen s tím rozdílem, že tu jde o právní názor soukromého subjektu). Není-li ani jedna z uvedených listin podkladem ke zjišt ní skutkového stavu v ci (nad rámec obsahu správního spisu), soud jimi nedokazoval. P edm tem p ezkumu je rozhodnutí o ud lení licence (a na n navazující rozhodnutí o zm n licence), tedy rozhodnutí o ud lení oprávn ní k podnikání, nikoli rozhodnutí oprav ující osobu zúčastn nou na ízení uvést energetické za ízení do provozu. Shodn na licenční ízení nahlížel Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 3. Ř. 200ř ve v ci sp. zn. Ř As 1Ř/200Ř, zd raznil p itom, že p edm tem licenčního ízení je pouze povolení k podnikatelské činnosti (tam v oblasti plynárenství) a že právo uvést za ízení do provozu a nadále jej provozovat ke konkrétnímu v cnému účelu (tam k úprav plynu) rozhodnutí žalovaného
pokračování
8
62 A 107/2013
v ízení meritorn nezakládá. K povolení provozu za ízení (tam plynárenského) byl p íslušný správní orgán odlišný od žalovaného. Podle Nejvyššího správního soudu ízení o ud lení licence „…není založeno na správním uvážení správního orgánu, který by se mohl pohybovat voln v zákonem vytyčených hranicích. Právní úprava stanoví p esn požadavky, které musí žadatel o licenci splnit; na druhou stranu však nedává správnímu orgánu možnost nap . ve ve ejném zájmu licenci po spln ní zákonných požadavk neud lit. D vodová zpráva k energetickému zákonu a ostatn sama logika v ci nabízí p irovnání licence dle energetického zákona k živnostenskému oprávn ní. Specialita této regulace a tedy vyn tí z obecné úpravy živností je dána jen strategickým významem energetiky pro chod národního hospodá ství a životní úrove obyvatelstva…Znamená to, že p i spln ní zákonem stanovených podmínek musí správní orgán licenci ud lit, nemá volbu, zda tak učiní či nikoliv…“. To je východisko využitelné i ve vztahu k nyní posuzované v ci. Na základ shora shrnutých výchozích premis se tedy zdejší soud zabýval jednotlivými žalobními body. Žalobce p edn brojí proti rozhodnutí o zm n licence ze dne 20.7.2012, č.j. 07254-3/2012-ERU, resp. proti zp sobu provedení zm ny, jež se materializovala v „rozhodnutí o zm n rozhodnutí o ud lení licence“, které nem ní p vodní rozhodnutí o ud lení licence pouze v té části, které se zm na týká, nýbrž je fakticky „úplným zn ním“ p vodního rozhodnutí o ud lení licence se zahrnutím m n ných údaj . Podle § ř odst. 1 energetického zákona je držitel licence povinen neprodlen oznámit Energetickému regulačnímu ú adu zm ny podmínek pro ud lení licence podle § 5 a všechny zm ny týkající se údaj a doklad , které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o ud lení licence podle § 7, p edložit o nich doklady a požádat o zm nu rozhodnutí o ud lení licence. Podle § ř odst. 5 energetického zákona v p ípad rozší ení počtu provozoven, zm ny technických parametr stávajících provozoven nebo zm ny rozsahu vymezeného území je držitel licence oprávn n zahájit výkon licencované činnosti v t chto provozovnách nebo na vymezeném území dnem právní moci rozhodnutí o zm n rozhodnutí o ud lení licence. Žalovaný tedy rozhodoval o zm n licence na základ oznámené zm ny ohledn sídla osoby zúčastn né na ízení, jíž p edtím byla licence ud lena, na základ p edložených doklad týkajících se této zm ny a žádosti o zm nu (§ ř odst. 1 energetického zákona). Z obsahu žádosti o zm nu licence, konkrétn z části 12 formulá e – „P edm t zm ny (popis zm ny)“ – plyne, že p edm tem byla zm na sídla a tím i kontaktní adresy pro doručování písemností op ená o aktuální výpis z obchodního rejst íku. P edm t zm ny, a tím i samotného ízení o zm n , je tím vymezen jednoznačn , tomu
pokračování
9
62 A 107/2013
odpovídá i obsah rozhodnutí o zm n , které se od p vodního rozhodnutí o ud lení licence liší práv v údaji ohledn sídla osoby zúčastn né na ízení. Skutkový d vod ve vztahu k p edm tu ízení, tedy ve vztahu ke skutečnostem týkajícím se zm ny, ani žalobce nezpochyb uje. Sporným není ani to, co se nakonec v p vodním rozhodnutí o ud lení licence zm nilo. P estože rozhodnutí o zm n p vodního rozhodnutí o ud lení licence je formulováno jako „úplné zn ní“ p vodního rozhodnutí o ud lení licence (s promítnutím zm ny, jež byla p edm tem ízení o zm n ) a výrok rozhodnutí o zm n p sobí jako „celé nové rozhodnutí o ud lení licence“, jeho materiální obsah je nutno posuzovat ve spojení s nosnými skutkovými d vody, které vyplývají ze žádosti o zm nu a z obsahu správního spisu a které provedenou zm nu vymezují. Rozhodnutí o zm n licence je rozhodnutím formulá ovým; jde o rozhodnutí o ud lení licence, materializováno je jako listina, jež je samotnou „licencí“ (v posledním – práv aktuálním – zn ní). By toto rozhodnutí v sob zahrnuje p vodní, zm nou dotčený text licence, nemá ve vztahu k p edchozímu rozhodnutí o ud lení licence právní účinky, jež by bylo obdobné účink m ve smyslu § 10ř odst. 6 správního ádu, tedy „odklizení“ p edchozích rozhodnutí týkajících se téže licence. Nem že být p itom dalším „novým“ rozhodnutím o „ud lení“ licence již z toho d vodu, že se skutkov opírá pouze o doklady týkající se zm ny a zakládá právní účinky pouze ve vztahu k nov posuzovaným skutečnostem v návaznosti na obsah žádosti. ízení o zm n licence, v n mž bylo nakonec vydáno rozhodnutí o zm n licence, bylo vymezeno žádostí. Jestliže bylo zažádáno o zm nu rozhodnutí o ud lení licence z d vodu zm ny sídla osoby, jíž p edtím byla licence ud lena, pak v tomto rozsahu m l žalovaný o žádosti rozhodnout. To se podle zdejšího soudu také stalo, nebo žalovaný rozhodl tak, že údaj o sídlu osoby zúčastn né na ízení zm nil. Rozhodoval-li žalovaný o zm n licence, pak bu mohl vydat rozhodnutí, jehož výrok by obsahoval p vodní text (z p vodního rozhodnutí o ud lení licence) s údajem o tom, že tento text se nahrazuje, a s novým textem nahrazujícím dosavadní text, tedy s novým údajem ohledn sídla, anebo zvolit takovou formu rozhodnutí, jež má formu „úplného zn ní licence“ (kde výrokem je ve skutečnosti aktuální text ud lené licence po zahrnutí zm n, o n ž bylo požádáno). Zvolil-li žalovaný druhý zp sob, nikterak to nep ivodilo nejasnost o tom, nakolik se zm na licence dotýká p vodního rozhodnutí. Ze shora uvedeného je z ejmé, že zm na se p vodního rozhodnutí dotýká v údaji o sídlu osoby zúčastn né na ízení. Rozhodnutí o zm n rozhodnutí o ud lení licence (rozhodnutí o zm n licence) tak ze shora uvedených d vod není nep ezkoumatelné pro nesrozumitelnost, jak žalobce dovozuje, ani není zatíženo jinou vadou. Samo o sob tedy rozhodnutí o zm n licence obstojí; není d vod jej rušit.
pokračování
10
62 A 107/2013
Ve vztahu k rozhodnutí o ud lení licence ze dne 2.12.2010, č.j. 13116-8/2010ERU, žalobce namítá, že v ízení o ud lení licence m lo být doloženo stanovisko Technické inspekce České republiky. Podle § 5 odst. 3 energetického zákona fyzická nebo právnická osoba, která žádá o ud lení licence, musí prokázat, že má finanční a technické p edpoklady k zajišt ní výkonu licencované činnosti. Fyzická nebo právnická osoba žádající o ud lení licence je povinna doložit vlastnické nebo užívací právo k energetickému za ízení, které má sloužit k výkonu licencované činnosti. Není-li žadatel o licence vlastníkem energetického za ízení, je povinen doložit i souhlas vlastníka energetického za ízení s jeho použitím k účel m vymezeným tímto zákonem, a to nejmén po dobu, na kterou má být licence ud lena. Energetické za ízení musí mít technickou úrove odpovídající právním p edpis m a technickým normám. Finanční p edpoklady není povinen prokazovat žadatel o licenci na výrobu elekt iny, pokud bude instalovaný elektrický výkon výrobny elekt iny nižší než 200 kW, nebo žadatel o licenci na výrobu tepelné energie, pokud bude instalovaný tepelný výkon zdroje tepelné energie nižší než 1 MW. Podle § 7 odst. 4 písm. d) energetického zákona se k žádosti o ud lení licence p ipojí doklady prokazující finanční a technické p edpoklady. Podle § ř písm. a) vyhlášky č. 426/2005 Sb. se u nových energetických za ízení technické p edpoklady prokazují územním souhlasem, kolaudačním rozhodnutím, oznámením zám ru započít s užíváním stavby stavebnímu ú adu a současn prohlášením žadatele, že stavební ú ad užívání stavby nezakázal, nebo kolaudačním souhlasem, a dále dokladem prokazujícím spln ní požadavk k zajišt ní bezpečnosti práce (zpráva o revizi) stanovených zvláštním právním p edpisem. Z energetického zákona ve spojení s vyhláškou č. 426/2005 Sb. vyplývá, že posouzení požadavk zvláštních právních p edpis na uvedení energetického za ízení do provozu (a s tím související otázka doložení všech závazných stanovisek) není p edm tem licenčního ízení. Technické p edpoklady dokládá žadatel o licenci jednak rozhodnutím stavebního ú adu a krom toho dokladem prokazujícím spln ní požadavk zajišt ní bezpečnosti práce (zpráva o revizi) stanovených zvláštním právním p edpisem. Zákonodárce odkázal v poznámce pod čarou, která jako nenormativní část legislativního aktu slouží jako výkladová pom cka, na § 6c odst. 1 písm. a) zákona č. 174/1ř6Ř Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, podle kterého organizace a podnikající fyzické osoby zajistí p i uvád ní do provozu a p i provozování vyhrazených technických za ízení bezpečnostní opat ení a provedení prohlídek, revizí a zkoušek ve stanovených p ípadech; p i výrob vyhrazených tlakových za ízení, nevztahuje-li se na n platné na ízení vlády vydané k provedení zvláštního zákona.
pokračování
11
62 A 107/2013
Z citovaných ustanovení, ve spojení s tím, že zákonodárce výslovn zmi uje pro účely licenčního ízení doložení zprávy o revizi, nevyplývá, že by m l žadatel o licenci nutn dokládat ješt stanovisko Technické inspekce České republiky. V licenčním ízení je tedy žadatel o licenci povinen pouze doložit spln ní technických požadavk rozhodnutím stavebního ú adu a dokladem prokazujícím zajišt ní revize energetického za ízení ve vztahu k bezpečnosti práce; jedná se o tzv. povinné d kazy, p edkládané spolu se žádostí o ud lení licence. V rozsudku ze dne 3. Ř. 200ř ve v ci sp. zn. Ř As 1Ř/200Ř Nejvyšší správní soud vyložil podstatu licenčního ízení a rozhodnutí o ud lení licence tak, že toto rozhodnutí právo uvést energetické za ízení do provozu a nadále jej provozovat in merito nezakládá. P íslušným orgánem státní správy k povolení provozu energetického za ízení tohoto typu je stavební ú ad. Nelze p ijmout argumentaci, že by v licenčním ízení m la být meritorn posuzována problematika, která spadá do kompetencí jiného orgánu státní správy; již s ohledem na to nelze z výše citované právní úpravy dovodit oprávn ní žalovaného posuzovat v licenčním ízení technickou dokumentaci energetického za ízení z toho hlediska, do jaké t ídy ve smyslu vyhlášky č. 73/2010 Sb. spadá, a to obzvlášt za situace, kdy stavební ú ad jeho zkušební provoz za stanovených podmínek již povolil. Odpov na tuto otázku poskytuje technická dokumentace stavby energetického za ízení (nikoli tedy revizní zpráva) a tu musel mít k dispozici stavební ú ad p i svém rozhodování. Ani v této části tedy zdejší soud nedává žalobci zapravdu; zdejší soud nesouhlasí se žalobcem, že žalovanému nebylo prokázáno spln ní technických p edpoklad k zajišt ní výkonu licencované činnosti. Dále žalobce namítá, že zpráva o revizi ze dne 27.10.2010 (č. 23/27/10/2010) se týká pouze elektrické instalace NN části fotovoltaického systému, a tedy ani z tohoto d vodu nemohl žalovaný p i rozhodování o ud lení licence uzav ít, že osoba zúčastn ná na ízení doložila spln ní technických p edpoklad k zajišt ní licencované činnosti. Ani v této otázce nedává zdejší soud žalobci zapravdu, nebo požadavek na revizi elektrické instalace VN části systému ze žádného právního p edpisu neplyne, nadto nejde ani o požadavek rozumn dovoditelný. Je nepochybné, že smyslem doložení spln ní technických p edpoklad pro ud lení licence je doložení toho, že žadatel disponuje konkrétním energetickým za ízením, které lze bezpečn a spolehliv využívat – v posuzované v ci k výrob elekt iny v její výrobn . Výrobnou elekt iny je podle § 2 odst. 2 písm. a) bodu 20 energetického zákona energetické za ízení pro p em nu r zných forem energie na elekt inu, zahrnující všechna nezbytná za ízení. Ve vztahu k takové výrobn elekt iny se tedy pro účely licenčního ízení p edkládá revizní zpráva podle § 7 odst. 4 písm. d) energetického zákona a § ř vyhlášky č. 426/2005 Sb.
pokračování
12
62 A 107/2013
VN částí (tedy ve skutečnosti p ípojkou do stanice vysokého nap tí) je p itom podle § 2 odst. 2 písm. a) bodu 3 energetického zákona za ízení, které začíná odbočením od spínacích prvk nebo p ípojnic v elektrické stanici a mimo ni odbočením od vedení p enosové nebo distribuční soustavy a je určeno k p ipojení odb rného elektrického za ízení. Tato p ípojka tedy není samotným za ízením využívaným k výrob elekt iny ani jeho součástí; je totiž vymezována samostatn a od za ízení k výrob elekt iny odlišn . Prokazovat spln ní technických p edpoklad pro p ípojku by též nekorespondovalo s tím, že ve vztahu k této p ípojce není t eba podle § 4 energetického zákona prokazovat vlastnické ani užívací právo (není-li samotným za ízením využívaným k výrob elekt iny ani jeho součástí). Jestliže tedy osoba zúčastn ná na ízení žalovanému v ízení o ud lení licence doložila revizní zprávu k NN části fotovoltaické elektrárny, žalovaný nepochybil, pokud ji nevyzval k doložení obdobné revize pro p ípojku (pro VN část). Je p itom nerozhodné, že kolaudační souhlas M stského ú adu Česká Lípa ze dne 30.11.2010 vymezoval fotovoltaickou elektrárnu tak, že její součástí je i p ípojka do VN stanice. Požadavky na doložení listin podle energetického zákona nemohou být bez výslovné zákonné (či alespo podzákonné) opory sm šovány s požadavky na doložení listin ke kolaudačnímu souhlasu, resp. obecn s požadavky plynoucími ze stavebního práva. Obsahové náležitosti kolaudačního souhlasu plynou podle § 122 odst. 6 zákona č. 1Ř3/2006 Sb., stavebního zákona, ve zn ní účinném do 31.12.2012, z provád cího právního p edpisu, konkrétn z § 12 vyhlášky č. 526/2006 Sb., podle níž kolaudační souhlas musí obsahovat též označení a místo stavby. Stavbou se p itom podle § 2 odst. 3 stavebního zákona rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez z etele na jejich stavebn technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Je-li tedy p edm t kolaudačního souhlasu (stavba) definován (mimo jiné) pro ízení o kolaudačním souhlasu jinak než výrobna elekt iny pro účely licenčního ízení, nelze automaticky dovozovat, že zahrnutí VN části fotovoltaické elektrárny do kolaudačního souhlasu nutn znamená nutnost revize této části (její zahrnutí do revize a do zprávy o ní) pro účely ízení o ud lení licence. Z etelný zákonný požadavek na to, aby se zpráva o revizi týkala též VN části fotovoltaické elektrárny, chybí, a nelze tak dosp t k záv ru, že jejím nedoložením nebyly spln ny podmínky pro ud lení licence. Dále žalobce namítá rozpor v označení pozemk , na nichž se energetické za ízení nachází. Provozovna se na žádosti o ud lení licence a dokladech p ikládaných k žádosti vymezuje údaji, podle kterých je možné jednoznačn určit energetické za ízení, na n mž je vykonávána nebo má být vykonávána licencovaná činnost výroby elekt iny, tedy jinými slovy lokalizovat provozovnu výrobny z hlediska jejího
pokračování
13
62 A 107/2013
umíst ní. Identifikačními údaji jsou pak název nebo jiné rozlišující označení výrobny elekt iny a údaje identifikující umíst ní provozovny, zejména název obce a p ípadn její části, název ulice, číslo popisné a orientační, bylo-li p id leno, poštovní sm rovací číslo, dále název a číselný kód katastrálního území, kde je provozovna umíst na, parcelní číslo pozemku podle katastru nemovitostí, na kterém je provozovna umíst na, zákres umíst ní provozovny do kopie katastrální mapy (§ 5 vyhlášky č. 426/2005 Sb.). Z obsahu správního spisu plyne, že v žádosti („Seznam jednotlivých provozoven“ – str. 1) bylo umíst ní energetického za ízení identifikováno pozemky p.č. 1577/1, 1607, 1665/11 v k.ú. Horní Libava. K pozemk m takto vymezeným bylo osobou zúčastn nou na ízení dokládáno též užívací právo, takto byly též uvedeny pozemky ve zpráv o revizi ze dne 27.10.2010, shodné vymezení pak je obsaženo i v rozhodnutí M stského ú adu Česká Lípa o umíst ní stavby ze dne 24.11.2009, ve smlouv o dílo ze dne 1.7.2010, všechny t i pozemky jsou takto uvád ny též v energetickém auditu. Z promítnutí za ízení do geometrického plánu, který je též obsažen ve správním spisu, plyne umíst ní za ízení na pozemcích p.č. 1607 a 1665/11, tomu též odpovídá kolaudační souhlas M stského ú adu Česká Lípa ze dne 30.11.2010. Z rozhodnutí o ud lení licence pak plyne, že licence byla ud lena s identifikací provozovny pozemky p. č. 1607 a 1665/1 (není sporu o to, že vždy se jednalo o p.č. v k.ú. Horní Libchava). Zapravdu je tedy t eba dát žalobci v tom, že rozhodnutí o ud lení licence se odchyluje p edevším od vymezení pozemk v žádosti (chybí p.č. 1577/1), navíc namísto identifikace pozemku parcelním číslem 1665/11 jej identifikuje parcelním číslem 1665/1. Nepochybn se jedná o vadu postupu žalovaného. Nutn navazující úvahou pak musí být úvaha, zda tento nedostatek je natolik významným zjišt ním, jež indikuje d vodnou pochybnost v tom sm ru, že rozhodnutí o ud lení licence pro konkrétní energetické za ízení nem lo být v bec ud leno, nebo pro to nebyly spln ny zákonem stanovené podmínky, nebo že je dán jiný stejn závažný d vod pro zrušení rozhodnutí, jímž by bylo celkové zamlžení okolností vydávání tohoto rozhodnutí. Vhledem k tomu, že p edevším z grafického vyznačení za ízení v terénu nemohou být dány objektivní pochybnosti o tom, že energetické za ízení osoby zúčastn né na ízení se nachází na pozemcích p.č. 1607 a 1665/11 (tedy že provozovna ve skutečnosti není umíst na na pozemku p.č. 1577/1), čemuž odpovídá i kolaudační souhlas, pak nezahrnutí pozemku p.č. 1577/1 do vymezení umíst ní energetického za ízení v rozhodnutí o ud lení licence, by se jím žalovaný od vymezení t chto pozemk v žádosti odchýlil, m že být stav no logicky do souvislostí se skutečným stavem, jak bezprost edn p ed vydáním rozhodnutí o ud lení licence žalovanému plynul ze správního spisu. Ten totiž žalovanému mohl vyplynout z grafického vyznačení za ízení v terénu a následn z doručení kolaudačního souhlasu, k n muž podle razítka došlé pošty došlo dne 30.11.2010 (rozhodnutí o ud lení licence pak bylo vydáno dne 2.12.2010).
pokračování
14
62 A 107/2013
Žalovaný tedy vydal rozhodnutí o ud lení licence s takto vymezeným umíst ním energetického za ízení bez toho, že by odstra oval rozpor mezi takto zjišt ným stavem a údaji obsaženými v žádosti osoby zúčastn né a ízení o ud lení licence, což bylo procesní chybou, nejde však o pochybení, jež by p edevším zamlžovalo identifikaci energetického za ízení, pro jehož provoz byla licence ud lena, ani jinak činilo nev rohodným spln ní podmínek pro ud lení licence. Pokud jde o identifikaci pozemku parcelním číslem 1665/1 v rozhodnutí o ud lení licence, jde vysoce pravd podobn o p eklep, a tedy z ejmou nesprávnost rozhodnutí odstranitelnou postupem podle § 70 správního ádu. Ze žádného podkladu rozhodnutí o ud lení licence neplyne, že by na tomto pozemku m lo být energetické za ízení vybudováno, tento pozemek je pozemkem samostatným a odd lným od ostatních pozemk , všechny podklady rozhodnutí p itom jako pozemek, na n mž má být energetické za ízení umíst no, identifikují pozemek p.č. 1665/11, který žalovaný v rozhodnutí o ud lení licence nezmi uje v bec. P eklep je nadto racionáln lehce vysv tlitelný podobnou identifikací obou pozemk (p.č. 1665/1 a 1665/11). Zdejší soud tedy uzavírá, že ani označení pozemk , na nichž se energetické za ízení nachází, v rozhodnutí o ud lení licence není d vodem, pro který by m lo být toto rozhodnutí rušeno. VI. Záv r Zdejší soud tedy ze shora uvedených d vod uzavírá, že žádný z uplatn ných žalobních bod neshledal d vodným, zárove nezjistil žádnou vadu, k níž by musel p ihlédnout ze své ú ední povinnosti, a proto žalobu podle § 7Ř odst. 7 s. .s. zamítl. Zdejší soud p itom rozhodoval bez jednání za spln ní podmínek uvedených v § 51 odst. 1 s. .s. (žalobce i žalovaný s rozhodnutím bez jednání souhlasili), nutnost ve v ci jednat nebyla dána ani pot ebou nad rámec obsahu správního spisu dokazovat. VII. Náklady ízení O nákladech ízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. .s., podle n hož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který m l ve v ci plný úsp ch, právo na náhradu náklad ízení p ed soudem, které d vodn vynaložil proti účastníkovi, který ve v ci úsp ch nem l. Žalobce nebyl ve v ci úsp šný, a proto mu právo na náhradu náklad ízení proti žalovanému nenáleží; to by formáln mohlo náležet žalovanému (by ten ve skutečnosti nebyl k žalobci v nikterak kontradiktorním postavení), tomu však p edevším žádné náklady vynaložené nad rámec jeho b žné ú ední činnosti podle obsahu soudního spisu nevznikly, a proto zdejší soud rozhodl tak, že žalovanému se náhrada náklad ízení nep iznává.
pokračování
15
62 A 107/2013
Ve vztahu k osob zúčastn né na ízení pak o nákladech soud rozhodl tak, že tato osoba nemá právo na náhradu náklad ízení o žalob . Osoba zúčastn ná na ízení má právo na náhradu pouze t ch náklad , které jí vznikly v souvislosti s pln ním povinnosti, kterou jí soud uložil; p ípadn jí soud m že z d vod zvláštního z etele hodných na návrh p iznat i náhradu dalších náklad ízení (§ 60 odst. 5 s. .s.). V daném p ípad však žádná z t chto zákonem p edvídaných situací nenastala. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lh t dvou týdn ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské nám stí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lh ta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lh ty (den doručení rozhodnutí). P ipadne-li poslední den lh ty na sobotu, ned li nebo svátek, je posledním dnem lh ty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lh ty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z d vod uvedených v § 103 odst. 1 s. .s. a krom obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti n muž sm uje, v jakém rozsahu a z jakých d vod jej st žovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V ízení o kasační stížnosti musí být st žovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st žovatel, jeho zam stnanec nebo člen, který za n j jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzd lání, které je podle zvláštních zákon vyžadováno pro výkon advokacie.
V Brn dne 30. b ezna 2015
Za správnost vyhotovení: Romana Lipovská
JUDr. David Raus, Ph.D.,v.r. p edseda senátu
