NA PŘÍKOPĚ 28 115 03 PRAHA 1 Sekce licenčních a sankčních řízení V Praze dne 15. června 2016 Č.j. 2016 / 68677 / 570 Ke sp.zn. Sp/2015/237/573 Počet stran: 12 ROZHODNUTÍ Česká národní banka (dále též jen „správní orgán“) jako správní orgán příslušný k dohledu v oblasti provozování směnárenské činnosti podle § 1 odst. 3, § 44 odst. 1 písm. e) a § 44 odst. 2 písm. f) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 17 odst. 1 a § 24 odst. 4 zákona č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti (dále jen „zákon o směnárenské činnosti“), rozhodla v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. Sp/2015/237/573 dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) o správních deliktech společnosti MARMI, s.r.o., IČO 268 95 820, se sídlem Moravská 81, 688 01 Uherský Brod, takto: I. Společnost MARMI, s.r.o., IČO 268 95 820, se sídlem Moravská 81, 688 01 Uherský Brod, (i) při kontrolních směnách provedených ve dnech 2.6.2015 v 11:05 hod. a 4.6.2015 v 11:00 hod. v provozovně na adrese Rybářská 2481, 688 01 Uherský Brod, neuveřejnila na lístku plnícím funkci kurzovního lístku označení, že se jedná o kurzovní lístek, obchodní firmu provozovatele a identifikační číslo osoby, (ii) při kontrolních směnách provedených ve dnech 2.6.2015 v 11:05 hod. a 4.6.2015 v 11:00 hod. v provozovně na adrese Rybářská 2481, 688 01 Uherský Brod, uveřejnila těsně vedle sebe lístek plnící funkci kurzovního lístku bez označení kurzovní lístek a výhodnější nabídku pro nadlimitní množství směňovaných částek označenou VIP kurzovní lístek tak, že byly vzhledem ke svému označení a umístění vzájemně zaměnitelné, (iii) při kontrolních směnách provedených ve dnech 2.6.2015 v 11:05 hod., 4.6.2015 v 11:00 hod. a 11.6.2015 ve 12:15 hod. v provozovně na adrese Rybářská 2481, 688 01 Uherský Brod, nesdělila zájemcům, kontrolním pracovníkům, s dostatečným předstihem před uzavřením směnárenských obchodů v textové podobě informace před provedením směnárenského obchodu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, tj. informace o provozovateli, směnárenském obchodu a dalších právech zájemce, když je nesdělila vůbec, a (iv) při kontrolních směnách provedených ve dnech 2.6.2015 v 11:05 hod. a 11.6.2015 ve 12:15 hod. v provozovně na adrese Rybářská 2481, 688 01 Uherský Brod, nevydala klientům – kontrolním pracovníkům bez zbytečného odkladu po provedení směnárenských obchodů doklad o provedení směnárenského obchodu ve smyslu § 14 zákona o směnárenské činnosti,
tedy porušila (i)
ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) a b) zákona o směnárenské činnosti,
(ii)
ustanovení § 12 odst. 2 větu první zákona o směnárenské činnosti,
(iii)
ustanovení § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti a
(iv)
ustanovení § 14 zákona o směnárenské činnosti, čímž se dopustila
ad (i) správního deliktu provozovatele podle § 22 odst. 1 písm. c) zákona o směnárenské činnosti, ad (ii) správního deliktu provozovatele podle § 22 odst. 1 písm. e) zákona o směnárenské činnosti, ad (iii) správního deliktu provozovatele podle § 22 odst. 1 písm. g) zákona o směnárenské činnosti a ad (iv) správního deliktu provozovatele podle § 22 odst. 1 písm. h) zákona o směnárenské činnosti, za což se jí ukládá podle § 22 odst. 2 písm. b) zákona o směnárenské činnosti pokuta ve výši 60 000 Kč (slovy šedesát tisíc korun českých). Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro hlavní město Prahu vedený u České národní banky, č. 3754-67724011/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je identifikační číslo plátce. II. Společnosti MARMI, s.r.o., IČO 268 95 820, se sídlem Moravská 81, 688 01 Uherský Brod, se podle ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu ve vazbě na ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá náhrada nákladů řízení, které vyvolala porušením své právní povinnosti, ve výši 1 000 Kč (slovy jeden tisíc korun českých). Paušální náhradu nákladů řízení je výše uvedená právnická osoba povinna zaplatit do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet České národní banky vedený u České národní banky, č. 43-69193891/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je identifikační číslo plátce. ODŮVODNĚNÍ A. Charakteristika účastníka řízení 1. Společnost MARMI, s.r.o., IČO 268 95 820, se sídlem Moravská 81, 688 01 Uherský Brod (dále jen „účastník řízení“), byla do obchodního rejstříku vedeného u Krajského soudu v Brně zapsána dne 4.6.2003, oddíl C, vložka 43835. Dle výpisu z obchodního rejstříku měl účastník řízení ke dni vydání tohoto rozhodnutí zapsán jako předmět podnikání pekařství, cukrářství; hostinskou činnost; výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin. Jednateli a společníky se shodnými obchodními podíly byli ke dni vydání
2
rozhodnutí Markéta Pavlacká, nar. 28.2.1979, trvale bytem Na Chmelnici 2020, 688 01 Uherský Brod, a Milan Pavlacký, nar. 1.1.1953, trvale bytem Na Chmelnici 2020, 688 01 Uherský Brod (spis, č.l. 1 a 2). 2. Účastník řízení je oprávněn provádět směnárenskou činnost na základě registrace ke směnárenské činnosti provedené Českou národní bankou, když je s účinností ode dne 19.12.2011 pravomocným držitelem osvědčení o registraci ke směnárenské činnosti, č.j. 2011/5878/767.300. Účastník řízení se tak podle přechodného ustanovení § 27 bodu 1. zákona o směnárenské činnosti považuje za směnárníka. 3. Účastník řízení má 2 provozovny evidované ke směnárenské činnosti na adresách Rybářská 2481, 688 01 Uherský Brod, a tř. Maršála Malinovského 1524, 686 70 Uherské Hradiště. Kontrolní směny byly prováděny pouze v provozovně na adrese Rybářská 2481, 688 01 Uherský Brod (dále také jen „provozovna“). Provozovny byly pro výkon směnárenské činnosti evidovány Českou národní bankou ve dnech 19.12.2011 (Rybářská) a 3.6.2015 (tř. Maršála Malinovského). B. Průběh správního řízení 4. V provozovně účastníka řízení byly kontrolními pracovníky České národní banky provedeny ve dnech 2.6.2015, 4.6.2015 a 11.6.2015 celkem 3 kontrolní nákupy ve smyslu § 3 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) (dále jen „zákon o kontrole“), zaměřené zejména na kontrolu plnění povinností podle ustanovení § 11, 12, 13 a 14 zákona o směnárenské činnosti (dále jen „kontrolní směny“). 5. O provedených kontrolních směnách byly pořízeny úřední záznamy, které jsou nedílnou součástí správního spisu Sp/2015/237/573 (spis – příloha, č.l. 1–15 ). 6. Správní orgán jako první úkon ve správním řízení vydal dne 13.4.2016 pod č.j. 2016/43543/570 příkaz, kterým uložil účastníku řízení povinnost zaplatit pokutu ve výši 80 000 Kč a nahradit náklady řízení paušální částkou 1 000 Kč (spis, č.l. 3–13). Vydáním příkazu dne 13.4.2016 bylo zahájeno správní řízení s účastníkem řízení. Ode dne doručení příkazu dne 13.4.2016 pak zároveň počala běžet osmidenní lhůta k podání odporu proti vydanému příkazu (spis, č.l. 13). 7. Účastník řízení podal odpor v zákonné lhůtě dne 21.4.2016 pod evid. č. 2016/47249/570, čímž došlo ke zrušení příkazu, a správní orgán tak pokračoval ve vedení správního řízení (spis, č.l. 14 a 15). 8. Správní orgán usnesením č.j. 2016/48746/570 ze dne 27.4.2016 uložil účastníku řízení povinnost předložit správnímu orgánu kopie finančních výkazů za roky 2014 a 2015, a to ve lhůtě 10 pracovních dní (spis, č.l. 16–18). 9. Dne 10.5.2016 byly správnímu orgánu pod evid. č. 2016/55404/570 doručeny požadované finanční výkazy spolu s vyjádřením účastníka řízení ve věci (spis, č.l. 19–31). 10. Správní orgán usnesením č.j. 2016/56973/570 ze dne 13.5.2016 stanovil účastníku řízení lhůtu 10 pracovních dní, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí shromážděným správním orgánem ve správním řízení se sp. zn. Sp/2015/237/573 (spis, č.l. 32–34).
3
11. Dne 26.5.2016 bylo pod evid. č. 2016/62042/570 správnímu orgánu doručeno vyjádření účastníka řízení k podkladům rozhodnutí. Samotné vyjádření bylo v podstatě totožné jako vyjádření účastníka řízení ze dne 10.5.2016. Součástí vyjádření jsou i dokumenty, které mají prokazovat tvrzení účastníka řízení (spis, č.l. 41 – 47). 12. Správní orgán konstatuje, že řízení bylo zahájeno včas a nedošlo k prekluzi odpovědnosti za výše uvedené skutky. Podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o směnárenské činnosti odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. Pro pokračování ve správním deliktu zároveň platí, že prekluzivní lhůta počíná běžet okamžikem, kdy je spáchán poslední dílčí útok tvořící pokračování ve správním deliktu. V případě všech čtyř spáchaných správních deliktů se jedná o pokračování ve správním deliktu, přičemž poslední dílčí útok tvořící pokračování ve správním deliktu byl shledán u deliktů ad (i) a ad (ii) dne 4.6.2015 a u deliktů ad (iii) a ad (iv) dne 11.6.2015. Správní řízení bylo zahájeno vydáním příkazu dne 13.4.2016, a tak nemohlo dojít ke zmeškání roční subjektivní lhůty pro zahájení správního řízení u žádného z uvedených skutků. C. Správní delikty ad (i) Kurzovní lístek Skutková zjištění 13. Účastník řízení ve své provozovně při kontrolních směnách dne 2.6.2015 a 4.6.2015 uveřejnil lístek plnící funkci kurzovního lístku, který neobsahoval označení, že se jedná o kurzovní lístek, obchodní firmu účastníka řízení a identifikační číslo účastníka řízení. Popsaný nedostatek byl shledán v případě dvou ze tří provedených kontrolních směn (spis – příloha, č.l. 2, 3, 6 a 8). Vyjádření účastníka řízení a hodnocení správního orgánu 14. Účastník řízení ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 26.5.2016, evid. č. 2016/62042/570, (dále jen „vyjádření“) k tomuto porušení uvedl, že označení kurzovního lístku bylo odděláno kvůli malování prostoru a přestavbě směnárny. Dodává, že tuto skutečnost musí potvrdit i záznam ČNB ze dne 12.6.2015, kdy bylo označení kurzovního lístku již zcela v pořádku na svém místě (spis, č.l. 35). 15. Účastník řízení tedy nerozporuje skutková zjištění správního orgánu. K důvodům, které vedly k nezveřejnění konkrétních informací na kurzovním lístku, správní orgán uvádí, že nejsou pro porušení rozhodující, podstatný je výsledný stav při kontrolních směnách, který vedl dále nepřímo i k naplnění správního deliktu ad (ii). Účastník řízení si nepochybně byl vědom své povinnosti uveřejnit tyto informace a v případě plánovaného malování mohl uveřejnit kurzovní lístek případně v odlišné podobě, ovšem se všemi náležitými informacemi. Třetí kontrolní směna proběhla dne 11.6.2015 a její výsledek byl pozitivní, když při ní nebylo shledáno porušení spočívající v nedostatcích v obsahu kurzovního lístku, jak ostatně uvádí správní orgán ve skutkových zjištěních, když konstatuje, že nedostatek byl shledán ve dvou případech ze tří provedených kontrolních směn.
4
Právní kvalifikace a závěr správního orgánu 16. Ustanovení § 11 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti uvádí, že provozovatel uveřejňuje v provozovnách, v nichž provádí směnárenské obchody, kurzovní lístek. Ustanovení § 11 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti pak stanoví obsahové náležitosti takového kurzovního lístku, mezi které podle písm. a) a b) zmíněného ustanovení patří: označení, že se jedná o kurzovní lístek, obchodní firma nebo název anebo jméno, popřípadě jména, a příjmení provozovatele a identifikační číslo osoby. 17. Správní orgán tak má za to, že v provozovnách uveřejněný kurzovní lístek, resp. písemná informace, která jej měla představovat, neobsahovala veškeré náležitosti požadované ustanovením § 11 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti, když, jak již bylo výše uvedeno, v něm absentovalo označení, že se jedná o kurzovní lístek, obchodní firma a identifikační číslo účastníka řízení. 18. Na základě výše uvedených skutečností má správní orgán za zjištěné a prokázané, že účastník řízení tím, že v rámci kontrolních směn provedených ve dnech 2.6.2015 a 4.6.2015 v provozovně neuveřejnil na lístku plnícím funkci kurzovního lístku označení, že se jedná o kurzovní lístek, obchodní firmu a identifikační číslo účastníka řízení, porušil ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) a b) zákona o směnárenské činnosti, a tak se svým jednáním dopustil správního deliktu dle § 22 odst. 1 písm. c) zákona o směnárenské činnosti. 19. Svým protiprávním jednáním se dopustil účastník řízení pokračování ve správním deliktu, neboť nedostatečné náležitosti uveřejněného kurzovního lístku naplňovaly shodnou skutkovou podstatu správního deliktu, byly spojeny obdobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a dílčí útoky byly vedeny jednotným záměrem. Posuzování jednotného záměru u správního deliktu spáchaného účastníkem řízení právnickou osobou je specifické, neboť je u něj dána objektivní odpovědnost. U právnických osob je vyloučeno posuzování míry zavinění a jejich odpovědnost je založena zásadně bez ohledu na zavinění. Dle správního orgánu k naplnění jednotného záměru v konkrétním případě postačí, že ačkoliv si účastník řízení byl vědom své zákonné povinnosti, uveřejnil kurzovní lístek bez některých povinných náležitostí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. července 2014, č.j. 9 Afs 55/2013 – 43). 20. Účastník řízení pokračoval ve správním deliktu minimálně dne 2.6.2015 v 11:05 hod. a dne 4.6.2015 v 11:00 hod. Úprava pokračování ve správním deliktu není v předpisech správního práva výslovně upravena, ale lze ji odvozovat analogicky z trestního práva. ad (ii) Zaměnitelnost kurzovního lístku a výhodnější nabídky směnných kurzů Skutková zjištění 21. Ve dnech kontrolních směn dne 2.6.2015 v 11:05 hod a dne 4.6.2015 v 11:00 byl v provozovně účastníka řízení uveřejněn lístek plnící funkci kurzovního lístku, aniž by však byl jako kurzovní lístek výslovně označen. Bezprostředně vedle tohoto lístku se nacházel lístek, který byl naopak výslovně označen jako VIP kurzovní lístek a obsahoval výhodnější směnné kurzy pro nadlimitní množství směňovaných částek. Informace byly na obou lístcích uvedeny stejně velkým a totožným fontem písma, oba lístky měly shodné barevné provedení a byly velice obdobně zpracovány i graficky. Lístky nebyly na základě výše uvedeného pro jejich adresáty na první pohled odlišitelné, ba právě naopak
5
informace na nich uvedené byly vzájemně zaměnitelné. Lze uzavřít, že vzhledem k umístění a označení kurzovních lístků mohli adresáti, jednotliví zákazníci účastníka řízení, vzájemně zaměnit tyto lístky a očekávat tak vyšší protihodnotu směňované měny. (spis – příloha, č.l. 3, 8 a 9). Vyjádření účastníka řízení a hodnocení správního orgánu 22. Ve vyjádření se účastník řízení k tomuto bodu omezil pouze na sdělení, že správní orgán v odstavci č. 13 příkazu uvedl, že zvýhodněný kurzovní lístek byl označen jako kurzovní lístek, což není přesně uvedená skutečnost, neboť bylo výrazně uvedeno, že se jedná o VIP kurzovní lístek nad určitou finanční částku (spis, č.l. 35). 23. Správní orgán uvádí, že výrok příkazu obsahoval označení VIP kurzovní lístek. Ve skutkových zjištěních v rozhodnutí byla tato skutečnost doplněna, aby plně korespondovala s výrokem rozhodnutí. Právní kvalifikace a závěr správního orgánu 24. Ustanovení § 12 odst. 2 věta první zákona o směnárenské činnosti stanoví, že nabízí-li provozovatel směnný kurz nebo úplatu, které jsou pro zájemce výhodnější než směnný kurz nebo úplata uvedené na kurzovním lístku, nesmí být informace o tom zaměnitelná s kurzovním lístkem nebo údaji na něm uvedenými, zejména s údajem o směnném kurzu. 25. Na základě výše uvedených skutkových zjištění má správní orgán za prokázané, že účastník řízení ve dnech 2.6.2015 a 4.6.2015 v provozovně uveřejnil těsně vedle sebe lístek plnící funkci kurzovního lístku bez označení kurzovní lístek a výhodnější nabídku pro nadlimitní množství směňovaných částek označenou VIP kurzovní lístek takovým způsobem, že byly vzhledem ke svému označení a umístění vzájemně zaměnitelné. 26. Účastník řízení svým protiprávním jednáním porušil zákaz uvedený v ustanovení § 12 odst. 2 věta první zákona o směnárenské činnosti, a tak se dopustil správního deliktu dle § 22 odst. 1 písm. e) téhož zákona. 27. Svým protiprávním jednáním se dopustil účastník řízení pokračování ve správním deliktu, neboť zaměnitelnost kurzovního lístku a výhodnější nabídky směnných kurzů naplňovala shodnou skutkovou podstatu správního deliktu, byla spojena stejným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a dílčí útoky byly vedeny jednotným záměrem. K otázce posuzování jednotného záměru lze odkázat výše k odstavci 19 rozhodnutí. Účastník řízení pokračoval ve správním deliktu minimálně dne 2.6.2015 v 11:05 hod. a dne 4.6.2015 v 11:00 hod. ad (iii) Informace před provedením směnárenského obchodu Skutková zjištění 28. Ve dnech 2.6.2015, 4.6.2015 a 11.6.2015 byly v provozovně účastníka řízení provedeny celkem 3 kontrolní směny. V případě kontrolních směn byly shledány níže popsané nedostatky. 29. Průběh kontrolní směny ze dne 2.6.2015, provozovna účastníka řízení, 11:05 hod. Předmětem kontrolní směny byl prodej cizí měny ve výši 20 EUR (z pohledu účastníka řízení, i dále v textu jsou směnárenské obchody popisovány z jeho pohledu). Kontrolující
6
požadovaly směnu 600 CZK na EUR. Obsluhující kontrolujícím vydala 20 EUR za 556 CZK, což odpovídalo kurzu uvedenému na kurzovním lístku. Kontrolujícím nebyly sděleny v textové podobě žádné informace před provedením směnárenského obchodu ve smyslu § 13 zákona o směnárenské činnosti (dále také jen „předsmluvní informace“). Po provedení směnárenského obchodu neobdržely kontrolující žádný doklad o provedení směnárenského obchodu ve smyslu § 14 zákona o směnárenské činnosti (spis – příloha, č.l. 1). 30. Průběh kontrolní směny ze dne 4.6.2015, provozovna účastníka řízení, 11:00 hod. Předmětem kontrolní směny byl prodej cizí měny ve výši 21 EUR. Kontrolující požadovaly směnu 600 CZK na EUR. Obsluhující kontrolujícím vydala 21 EUR za 584 CZK, což odpovídalo kurzu uvedenému na kurzovním lístku. Kontrolujícím nebyly sděleny v textové podobě žádné předsmluvní informace před provedením směnárenského obchodu. Po provedení směnárenského obchodu vydala obsluhující kvůli nefunkčnosti tiskárny provizorní doklad o provedení směnárenského obchodu (spis – příloha, č.l. 5 a 7). 31. Průběh kontrolní směny ze dne 11.6.2015, provozovna účastníka řízení, 12:15 hod. Předmětem kontrolní směny byl nákup cizí měny ve výši 35 EUR. Kontrolující požadovaly směnu 35 EUR na CZK. Obsluhující kontrolujícím vydala 943 CZK, což odpovídalo kurzu uvedenému na kurzovním lístku. Kontrolujícím nebyly sděleny v textové podobě žádné předsmluvní informace před provedením směnárenského obchodu. Po provedení směnárenského obchodu neobdržely kontrolující žádný doklad o provedení směnárenského obchodu. Poté se kontrolující legitimovaly, pořídily fotodokumentaci a odešly. Doklad o provedení směnárenského obchodu v podobě valutového odpočtu byl kontrolujícím následně předán před nákupním centrem cca 5 minut po provedení obchodu. Ne jeho zadní straně bylo uvedeno, cit.: „Klient byl předem informován o všech podmínkách obchodu a svých právech dle par. 13 zák. 277/2013 Sb.“ Ve skutečnosti však k tomuto informování nedošlo (spis – příloha, č.l. 10). 32. Skutková zjištění z kontrolních směn lze shrnout tak, že účastník řízení v případě ani jedné ze 3 provedených kontrolních směn nesdělil v textové předsmluvní informace před provedením směnárenského obchodu. Vyjádření účastníka řízení a hodnocení správního orgánu 33. Účastník řízení ve vyjádření konstatoval, že předsmluvní informace byla vždy řádně prezentována ústní formou se zobrazením na obrazovce počítače, podpis klienta bohužel chyběl. Ihned po napomenutí bylo vše zavedeno do praxe a předběžná informace je prováděna písemnou formou s podpisem klienta. Jde o novou povinnost, kterou účastník řízení podle svého vyjádření začal reálně praktikovat mezi prvními v okolí (spis, č.l. 35). 34. Zákon o směnárenské činnosti je v ustanovení § 13 poměrně velmi konkrétní, jakým způsobem mají provozovatelé směnárenské činnosti informovat zájemce před provedením směnárenské obchodu. Toto ustanovení je dále rozvedeno historickým výkladem v podobě důvodové zprávy k zákonu o směnárenské činnosti (viz níže) a v neposlední řadě také výkladovým materiálem České národní banky nazvaným lakonicky k zákonu o směnárenské činnosti – viz: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/faq/k_zakonu_o_smenarenske_c innosti.pdf. Z hlediska zákona tak byl způsob zvolený účastníkem řízení naprosto nedostatečný.
7
Právní kvalifikace a závěr správního orgánu 35. Ustanovení § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že provozovatel sdělí zájemci s dostatečným předstihem před uzavřením směnárenského obchodu informace uvedené v odstavci 2, tedy o provozovateli, směnárenském obchodu a dalších právech zájemce. Tyto informace musí být zájemci sděleny v textové podobě, určitě a srozumitelně alespoň v českém a anglickém jazyce. Textová podoba je zachována, jsou-li informace sděleny takovým způsobem, že je lze uchovat a opakovaně zobrazovat. 36. Účastník řízení v případě všech 3 provedených kontrolních směn nedostál povinnosti uvedené ve větě první § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, když ve své provozovně nesdělil zájemcům, kontrolním pracovníkům, předsmluvní informace vůbec. Na základě uvedených zjištění má správní orgán za nepochybné, že se jedná o systémový nedostatek provádění směnárenské činnosti účastníkem řízení. 37. Důvodová zpráva k návrhu zákona o směnárenské činnosti výslovně stanoví, že, cit: „Informace musí být zájemci sděleny v textové podobě, zájemce si tyto informace může uchovat a kdykoli zobrazit.“ Je tedy nepochybné, že textová podoba je zachována, může-li informace uchovat a opakovaně zobrazovat nejen provozovatel směnárenské činnosti (kterého k tomu navíc povinuje § 16 odst. 1 a 2 zákona o směnárenské činnosti), ale i zákazník, kterému však byly tyto možnosti účastníkem řízení odepřeny. 38. Účastník řízení tím, že ve dnech 2.6.2015 v 11:05 hod., 4.6.2015 v 11:00 hod. a 11.6.2015 ve 12:15 hod. v provozovně nesdělil zájemcům, kontrolním pracovníkům, předsmluvní informace, porušil ustanovení § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, a dopustil se tak správního deliktu dle § 22 odst. 1 písm. g) téhož zákona. 39. Svým protiprávním jednáním se dopustil účastník řízení pokračování ve správním deliktu, neboť nesdělování předsmluvních informací naplňovalo shodnou skutkovou podstatu správního deliktu, bylo spojeno obdobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a dílčí útoky byly vedeny jednotným záměrem. K otázce posuzování jednotného záměru lze odkázat výše k odstavci 19 rozhodnutí. Účastník řízení pokračoval ve správním deliktu minimálně dne 2.6.2015 v 11:05 hod., dne 4.6.2015 v 11:00 hod a dne 11.6.2015 ve 12:15 hod. ad (iv) Doklad o provedení směnárenského obchodu Skutková zjištění 40. Jak již bylo výše uvedeno, při kontrolních směnách ve dnech 2.6.2015 v 11:05 hod. a 11.6.2015 ve 12:15 hod. v provozovně nevydal účastník řízení kontrolním pracovníkům jako těm, se kterými provedl směnárenské obchody, bez zbytečného odkladu po provedení směnárenských obchodů doklad podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele. V rámci 3 kontrolních směn nebyl doklad vydán v případě 2 z nich. Dne 11.6.2015 k vydání dokladu došlo, ale nikoliv bez zbytečného odkladu, když byl předán po cca 5 minutách po provedeném obchodu mimo prostory provozovny (spis – příloha, č.l. 1 a 10).
8
Vyjádření účastníka řízení a hodnocení správního orgánu 41. Ve vyjádření účastník řízení uvedl, že nevydání dokladů zapříčinil nahodilý problém s tiskárnou, kterou musel vyměnit a počkat, než přijede technik, který ji zapojí a provede konfiguraci se směnárenským programem. Byla nutná objednávka nové tiskárny. I přestože nastaly problémy s vydáním dokladu, všechny směny jsou řádně elektronicky evidovány ve směnárenském systému (spis, č.l. 35). 42. Správní orgán naprosto odmítá vysvětlení nevydání dokladů podané účastníkem řízení. Správní orgán má za to, že nahodilý problém s tiskárnou není okolnost, která by pro účastníka řízení představovala neřešitelnou situaci. Ba právě naopak, kontrolní směna ze dne 4.6.2015 dokazuje, že účastník řízení byl schopen dostát povinnosti dle § 14 zákona o směnárenské činnosti, tedy vydat doklad po provedení směnárenského obchodu, když vystavil namísto dokladu vytištěného tiskárnou odpočet vypsaný ručně obsluhou směnárny. V případě další směny ze dne 11.6.2015 pak byla tiskárna účastníka řízení již nepochybně funkční, jak dokazuje vytištěny tiskopis, který ovšem nebyl vydán bez zbytečného odkladu, jak požaduje zákon o směnárenské činnosti, ale až v souvislosti s legitimováním se kontrolních pracovníků správního orgánu s výrazným časovým zpožděním a mimo prostory provozovny účastníka řízení. V tomto případě se jedná o jednoznačnou nedbalost plnění povinnosti dle zákona o směnárenské činnosti ze strany účastníka řízení. To, že směny byly řádně elektronicky evidovány účastníkem řízení, nic nemění na skutečnosti, že byl ohrožen zájem zákazníků na možnosti reklamování poskytnutých služeb, což je bez řádného dokladu s časovým odstupem prakticky nemožné. Právní kvalifikace a závěr správního orgánu 43. Ustanovení § 14 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že provozovatel vydá bez zbytečného odkladu tomu, s kým provedl směnárenský obchod, doklad podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele. 44. K interpretaci neurčitého právního pojmu bez zbytečného odkladu užitého v ustanovení § 14 zákona o směnárenské činnosti odkazuje správní orgán například na rozhodnutí Ústavního soudu, který v roce 2005 pod sp. zn. IV. ÚS 314/05 judikoval, cit: „Pojem "bez zbytečného odkladu" užitý v ustanovení § 529 odst. 2 občanského zákoníku je pojmem vágním a je třeba jej vykládat vždy s ohledem na okolnosti konkrétního případu. V každém konkrétním případě je však vždy třeba zkoumat, zda dlužník bezodkladně využil všechny možnosti pro splnění této povinnosti, případně jaké skutečnosti mu v tom bránily“. Ačkoli se Ústavní soud vyjadřoval k ustanovení občanského zákoníku, lze jeho odůvodnění vztáhnout i na výklad tohoto pojmu v zákoně o směnárenské činnosti. Lze uzavřít, že s ohledem na konkrétní okolnosti případu neexistuje skutečnost, pro kterou by bylo omluvitelné, že účastník řízení dne 2.6.2015 nejenže nevydal kontrolním pracovníkům doklad ihned po provedení směnárenského obchodu, ale nevydal jej vůbec. Dále pětiminutové prodlení ve vydání dokladu ve dne 11.6.2015, ke kterému došlo navíc mimo prostory provozovny, nelze podřadit pod pojem „bez zbytečného odkladu“. 45. Na základě skutkových zjištění má správní orgán za prokázané, že se účastník řízení ve dnech 2.6.2015 v 11:05 hod. a 11.6.2015 ve 12:15 hod. v provozovně dopustil porušení zmíněného § 14 zákona o směnárenské činnosti, když nevydal klientům – kontrolním pracovníkům bez zbytečného odkladu po provedení směnárenských
9
obchodů doklad o provedení směnárenského obchodu, a tak se dopustil správního deliktu dle § 22 odst. 1 písm. h) zákona o směnárenské činnosti. 46. Svým protiprávním jednáním se dopustil účastník řízení pokračování ve správním deliktu, neboť nevydávání dokladů o provedení směnárenského obchodu naplňovalo shodnou skutkovou podstatu správního deliktu, bylo spojeno obdobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a dílčí útoky byly vedeny jednotným záměrem. K otázce posuzování jednotného záměru lze odkázat výše k odstavci 19 rozhodnutí. Účastník řízení pokračoval ve správním deliktu minimálně dne 2.6.2015 v 11:05 hod. a dne 11.6.2015 ve 12:15 hod. D. Sankce 47. Účastník řízení je profesionálním subjektem působícím v oblasti provozování směnárenské činnosti více než 4 roky, a proto není možné přejít jeho pochybení, kterými naplnil skutkové podstaty celkem čtyř různých správních deliktů. Účastník řízení by měl znát předpisy upravující směnárenskou činnost a dodržovat povinnosti z těchto předpisů vyplývající. 48. Správní orgán dospěl k závěru, že účastník řízení de facto nepromítl zákonnou úpravu v zákoně o směnárenské činnosti do své činnosti, o čemž svědčí typ porušení, kterých se účastník řízení dopouštěl, s nepopiratelným systémovým prvkem. 49. Ustanovení § 24 odst. 4 zákona o směnárenské činnosti uvádí, že správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Česká národní banka. Zákon o směnárenské činnosti zmocňuje správní orgán, aby v případě zjištění porušení jeho ustanovení uložil opatření k nápravě, odňal povolení k činnosti směnárníka nebo uložil pokutu. 50. K možné liberaci účastníka řízení dle § 24 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti správní orgán uvádí, že účastník řízení nevynaložil veškeré možné úsilí, které po něm bylo možné požadovat, aby zabránil porušení jemu stanovených povinností. Správnímu orgánu nejsou známy žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by účastník řízení vyvinul úsilí směřující k zabránění porušení povinností stanovených mu zákonem. 51. V popsaném případě se proto jeví jako nejefektivnější prostředek, který zajistí splnění preventivního i represivního účelu sankce uložení pokuty dle § 22 odst. 2 písm. b) zákona o směnárenské činnosti. Správní orgán při určování výše pokuty přihlížel v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. 52. Nejzávažnějším správním deliktem je delikt ad (ii) spočívající v zaměnitelnosti kurzovního lístku a výhodnější nabídky směnných kurzů, jehož individuální závažnost shledává správní orgán za vysokou. 53. Pokud se týká způsobu spáchání správního deliktu, nejzávažnějším správním deliktem ad (ii) byl ohrožen zájem na řádné informovanosti klienta o výši směnných kurzů, a tím pádem také informovanosti o výši protihodnoty, kterou za konkrétní obchod obdrží. Společenskou škodlivost reflektuje i zákon o směnárenské činnosti, když umožňuje za tento delikt uložit peněžitou pokutu až do výše 5 000 000 Kč (§ 22 odst. 2 písm. b) zákona o směnárenské činnosti). Delikt ad (i) ohrozil zájem na informovanosti o tom, která cedule představuje kurzovní lístek, a dále informovanosti o osobě provozovatele
10
směnárenské činnosti. Delikt ad (iii) spočívající v nesdělování předsmluvních informací ohrozil zájem na informovanosti o podmínkách směnárenských obchodů v rozhodující předsmluvní fázi a na možnosti pozdější reklamace poskytnutých služeb. Delikt ad (iv) spočívající v nevydávání dokladů pak prakticky znemožnil klientům možnost pozdější reklamace. 54. K rozsahu porušení právních předpisů správní orgán konstatuje, že se v daném případě jedná o souběh správních deliktů, a to vícečinný souběh nestejnorodý. Správní orgán proto při stanovení výše sankce vycházel ze zásady absorpce, kdy jsou sbíhající se delikty postiženy pouze sankcí za nejpřísnější postižitelný správní delikt. V konkrétním případě za nejtěžší správní delikt, za který bude ukládána sankce, shledal správní delikt ad (ii) – zaměnitelnost kurzovního lístku a výhodnější nabídky směnných kurzů. Správní orgán při úvaze o konkrétní výši sankce přihlížel v rámci zákonem stanoveného rozpětí též k tomu, že se účastník řízení při své činnosti dopustil dalších tří správních deliktů, přičemž tato skutečnost zvyšuje závažnost sankcionovaného protiprávního jednání a projevuje se přísnější sankcí (projev prvku asperačního při použití absorpční zásady). 55. Správní orgán dále také uvádí, jak již bylo výše konstatováno, že se jedná v případě všech správních deliktů o pokračující správní delikty. Časový rozsah a opakování protiprávního jednání zvyšuje závažnost těchto správních deliktů. 56. Co se týče otázky zavinění, jedná se o delikty založené na objektivní odpovědnosti, a proto konkrétní zavinění není třeba zkoumat. Pokud jde o účinek protiprávního jednání účastníka řízení, k naplnění skutkové podstaty těchto správních deliktů dochází bez ohledu na skutečnost, zda v konkrétním případě dojde příslušným jednáním ke vzniku škody na majetku zákazníků či nikoli. Vznik škody netvoří obligatorní znak skutkové podstaty těchto správních deliktů. 57. Se stejnou pečlivostí, s jakou správní orgán zjišťoval a hodnotil závažnost protiprávního jednání účastníka řízení, vyhledával i skutečnosti svědčící ve prospěch účastníka řízení. Jako okolnost svědčící ve prospěch účastníka řízení hodnotil správní orgán to, že se jedná o jeho první sankcionované porušení právních předpisů upravujících oblast směnárenství, nebyla zjištěna žádná škoda způsobená jeho klientům a dále zejména to, že účastník řízení přijal nápravná opatření, která jsou potenciálně schopná zabránit u něj výskytu protiprávního jednání pro futuro. 58. Správní orgán se také zabýval majetkovými poměry účastníka řízení, a to na rozdíl od příkazního řízení, kdy se jimi nemohl náležitě zabývat, neboť ve sbírce listin obchodního rejstříku účastníka řízení nebyly vloženy novější účetní závěrky než z roku 2011. Správní orgán vycházel při hodnocení majetkových poměrů z finančních výkazů účastníka řízení za roky 2014 a 2015, které si nechal v průběhu správního řízení předložit. Z výkazu zisku a ztráty a rozvahy ke dni 31.12.2014 a ke dni 31.12.2015 vyplývá následující. Účastník řízení vykázal v roce 2015 kladný výsledek hospodaření za účetní období po zdanění ve výši 316 000 Kč (v předchozím období byl záporný výsledek hospodaření ve výši 171 000 Kč) a jeho vlastní kapitál vykazoval zápornou hodnotu v rozsahu 1 665 473 Kč (v předchozím období vykázal zápornou hodnotu 1 980 445 Kč). Průměrný čtvrtletní objem směnárenských obchodů vykázaných účastníkem řízen v roce 2015 dosáhl výše 45 707 518 Kč. V 1. čtvrtletí roku 2016 pak dosáhl objem jeho směnárenských obchodů dokonce nadprůměrné výše 49 128 196 Kč.
11
59. Účastník řízení ve svém vyjádření uvádí, že výše pokuty je hrubě nepřiměřená vzhledem k příjmům a nákladům i finanční situaci subjektu. Správní orgán nesouhlasí s tvrzením účastníka řízení, že by pokuta byla hrubě nepřiměřená, ale vzhledem k zápornému vlastnímu kapitálu provedl korekci výše pokuty uložené v příkazu, když pokuty snížil z 80 000 Kč na majetkovým poměrům účastníka řízení více odpovídajících 60 000 Kč. Takto stanovená výše pokuty nemá dle správního orgánu pro účastníka řízení likvidační charakter. 60. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem, s důrazem na zásadu individualizace sankce v podobě citelnosti ukládané pokuty ve vztahu k majetkovým poměrům účastníka řízení, a v souladu s kontinuitou rozhodovací sankční praxe České národní banky se správní orgán rozhodl uložit účastníku řízení pokutu ve výši 60 000 Kč (slovy šedesát tisíc korun českých), a to podle § 22 odst. 2 písm. b) zákona o směnárenské činnosti. Správní orgán snížil v rozhodnutí pokutu o 20 000 Kč oproti pokutě uložené v příkaze ze dne 13.4.2016. Uložená pokuta je při samé dolní hranici zákonem vymezeného rozpětí, když představuje pouze 1,2 % maximální výše pokuty. 61. Na základě všech shora uvedených skutečností rozhodl správní orgán tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. E. Náhrada nákladů řízení 62. Správní orgán v rozhodnutí shledal, že účastník řízení svým jednáním porušil zákon o směnárenské činnosti. Účastník řízení tedy vyvolal správní řízení porušením své povinnosti. Ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu stanoví, že povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou uloží správní orgán účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů řízení a výši paušální částky nákladů řízení ve zvláště složitých případech nebo byl-li přibrán znalec. 63. Prováděcí předpis, tj. vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, svým § 6 odst. 1 stanovuje, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč. Z uvedených důvodů uložil správní orgán účastníku řízení k úhradě náklady řízení ve výši 1 000 Kč. POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí lze podat podle ustanovení § 152 správního řádu a přiměřeně též podle části druhé, hlavy VIII. téhož zákona rozklad k bankovní radě České národní banky, a to prostřednictvím sekce licenčních a sankčních řízení, Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1, do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. otisk úředního razítka
__________________ _________________ ___________________________________
_______________________________ _________________________________ podepsáno elektronicky
podepsáno elektronicky
12
