Působnost státního zastupitelství v trestním řízení

Působnost státního zastupitelství

Působnost státního zastupitelství v trestním řízení

Trestní řízení je těžištěm působnosti státního zastupitelství a k jeho výkonu je přímo zavazováno Ústavou ČR. Ačkoli hlavní působnost státního zastupitelství spočívá v trestním řízení, je tato působnost vyjádřena v zákoně o státním zastupitelství poměrně stroze. V podstatě jde o zprostředkovaný odkaz na trestní řád, čemuž nasvědčuje užitá formulace: „[...] je orgánem veřejné žaloby v trestním řízení a plní další úkoly vyplývající z trestního řádu“. Do účinnosti novely zákona o státním zastupitelství, provedené zákonem č. 14/2002 Sb., byl jeho § 4 odst. 1 vyjádřen tak, že státní zastupitelství podávalo jménem státu obžalobu v trestním řízení a plnilo povinnosti, které mu v souvislosti s tím trestní řád ukládal. Obžalobu nepodalo pouze v případech, které stanovil trestní řád. Nyní má citované ustanovení restriktivní podobu, jeho podstata však zůstává totožná, jelikož platí, že státní zastupitelství je orgánem veřejné žaloby v trestním řízení a plní další úkoly vyplývající z trestního řádu.

Státní zástupce vystupuje v pozici orgánu činného v trestním řízení, přičemž jsou mu svěřeny pravomoci ve všech stádiích trestního řízení. Státní zástupce je vybaven určitými procesními právy a současně jsou mu uloženy odpovídající procesní povinnosti.

V přípravném řízení trestním je státní zástupce dominujícím orgánem – v této souvislosti se používá termínu „dominus litis“. Státní zástupce v něm vykonává dozor nad zachováním zákonnosti. Za účelem objasnění věci a zjištění pachatele je zmocněn ukládat policejnímu orgánu provedení úkonů, ke

1 / 15


kterým je tento orgán oprávněn. K prověření skutečností nasvědčujících spáchání trestného činu může státní zástupce vyžadovat od policejního orgánu spisy, dokumenty, materiály a zprávy o jeho postupu. Dále může věc policejnímu orgánu odnímat a přikazovat, neprodleně musí vyřizovat žádosti osoby, proti které se řízení vede, a poškozeného o odstranění průtahů řízení a závad v postupu policejního orgánu (§ 157a tr. ř.). Při výkonu dozoru v přípravném řízení je státní zástupce oprávněn dávat závazné pokyny k vyšetřování trestných činů, zúčastnit se provádění úkonů policejního orgánu nebo sám provést jednotlivý úkon, vracet věc se svými pokyny policejnímu orgánu k doplnění, rušit rozhodnutí a opatření policejního orgánu, jsou-li nezákonná a neodůvodněná, a může je nahrazovat vlastními.

V přípravném řízení je výhradně státní zástupce oprávněn k některým úkonům, jde o: rozhodnutí o postoupení věci jinému orgánu (§ 171 tr. ř.), o zastavení trestního stíhání (§ 172 tr. ř.), o přerušení trestního stíhání (§ 173 tr. ř.), dále může podat obžalobu, rozhodnout o podmíněním zastavení trestního stíhání (§ 307 tr. ř.), narovnání (§ 309 tr. ř.) a o propuštění z vazby.

Státní zástupce je dále oprávněn nařídit nebo zrušit zajištění majetku obviněného, provést zajištění nároku poškozeného na náhradu škody, nařídit exhumaci mrtvoly. Státní zástupce je oprávněn požadovat údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, údaje z evidence cenných papírů, a některé osobní údaje a údaje získané při správě daní (§ 8 odst. 2 tr. ř.), nařídit sledování bankovního účtu nebo účtu u Střediska cenných papírů (§ 8 odst. 3 tr. ř.), zajistit peněžní prostředky na účtu u banky u jiných subjektů, zaknihovaných cenných papírů (§ 79a, § 79b, §79c tr. ř.), zajistit nemovitosti, jiné majetkové hodnoty a náhradní hodnoty (§ 79d, § 79e, § 79f tr. ř.), zajistit majetek obviněného k zajištění nároku poškozeného (§ 47, § 48 odst. 2 tr. ř.), zajistit majetek obviněného (§ 347 tr. ř.), nařídit zadržení zásilky (§ 86 odst. 1 tr. ř.) a udělit souhlas k pohřbení mrtvoly při podezření z trestného činu (§ 115 tr. ř.). Státní zástupce rozhoduje o zásazích do osobních práv: je oprávněn vyzvat k vydání věci (§ 78a odst. 1 tr. ř.), nařídit odnětí věci (§ 79 odst. 1 tr. ř.), ,osobní prohlídku (§ 83b odst. 1 tr. ř.), zadržení zásilky (§ 86 odst. 1 tr. ř.), sledování zásilky (§ 87b odst. 1 tr. ř.). Státní zástupce podává návrh, aby soud vzal obviněného do vazby (§ 69 odst. 1 tr. ř.) nebo aby vydal příkaz k zatčení (§ 69 odst. 1 tr. ř.), aby nařídil domovní prohlídku (§ 83 odst. 1 tr. ř.). Státní zástupce dává souhlas policejnímu orgánu k zadržení osoby podezřelé (§ 76 odst. 1 tr. ř.), k vydání příkazu k odnětí věci (§ 79 odst. 1 tr. ř.), k nařízení osobní prohlídky (§ 83b odst. 1 tr. ř.). Při použití operativně pátracích prostředků uděluje písemné povolení k předstíranému převodu (§ 158c odst. 2 tr. ř.), ke

2 / 15


sledování osob a věcí (§ 158d odst. 2 tr. ř.) a státní zástupce vrchního státního zastupitelství podává návrh, aby soudce vrchního soudu povolil použití agenta.

Před zahájením trestního stíhání je státní zástupce povinen přijímat oznámení o skutečnostech nasvědčujících, že byl spáchán trestný čin (§ 158 odst. 2 tr. ř.). V případě, že policejní orgán neskončí prověřování oznámení ve lhůtách určených v § 159 odst. 1 tr. ř., je státní zástupce oprávněn tyto lhůty prodloužit a pokynem policejnímu orgánu určit úkony, které má provést. Usnesení policejního orgánu o odložení věci může státní zástupce ve lhůtě 30 dnů od doručení zrušit, případně nahradit vlastním rozhodnutím. Státní zástupce dává policejnímu orgánu souhlas k dočasnému odložení trestního stíhání (§ 159b tr. ř.) a k případnému prodloužení lhůt jeho trvání. Státní zástupce je oprávněn rozhodnout o zahájení trestního stíhání, třebaže je pravidlem, že ve většině případů tak činí policejní orgán, jemuž je tento institut svěřen.

Ve zkráceném přípravné řízení, tedy v řízení kde trestní sazba nepřekračuje 5 let a podezřelý byl přistižen přímo při činu nebo bezprostředně po něm nebo pokud lze očekávat, že podezřelého bude možno postavit před soud nejpozději do 14 dnů (lze si představit například zloděje přistiženého při krádeži), je státní zástupce na základě zprávy předložené policejním orgánem oprávněn podat soudu návrh na potrestání (§ 179c odst. 2 tr. ř.). Pokud tak neučiní policejní orgán, je státní zástupce oprávněn věc odložit, odevzdat jinému orgánu ke kázeňskému nebo kárnému projednání nebo pro přestupek, vrátit policejnímu orgánu k provedení dalšího úkonu, nebo v případě překvalifikace skutku na trestný čin vylučující zkrácení přípravné řízení předat věc k zahájení trestního stíhání. Po posouzení okolností případu je oprávněn prodloužit lhůtu pro skončení zkráceného přípravného řízení, nařídit policejnímu orgánu zahájení trestního stíhání, případně za tímto účelem věc předat orgánu oprávněnému konat vyšetřování.

Státní zástupce podáním obžaloby (návrhu na potrestání) dává podnět k tomu, aby soud

3 / 15


mohl zahájit řízení před soudem, u něhož tuto obžalobu (návrh na potrestání) zastupuje. Státní zástupce je povinen účastnit se hlavního líčení, na počátku přednáší obžalobu, na závěr prezentuje závěrečnou řeč. Z vlastní iniciativy, popř. k žádosti předsedy senátu, je oprávněn na podporu obžaloby nebo z hlediska podané obžaloby opatřovat i další dosud neopatřené nebo neprovedené důkazy, může navrhovat provedení potřebných důkazů, které v obžalobě nebyly navrženy, a tyto důkazy se souhlasem předsedy senátu provést.

Nově jsou státnímu zástupce svěřeny významné pravomoci při sjednávání dohody o vině a trestu. Státní zástupce totiž jako jediný subjekt trestního řízení zahajuje toto sjednávání, buď na návrh obviněného, anebo i bez tohoto návrhu. Následně se účastní celého sjednávání a dohodu předkládá soudu ke schválení.

Státní zástupce je oprávněn podat stížnost proti každému usnesení soudu, a to i v neprospěch dotčené osoby. Může tak učinit i proti vůli kterékoli z osob, které jsou k podání stížnosti oprávněné

Státní zástupce je oprávněn podat odvolání proti rozsudku pro nesprávnost kteréhokoli výroku. Odvolání může podat jak ve prospěch, tak i v neprospěch obžalovaného. Pokud nemá státní zástupce postavení odvolatele, má právo se k odvolání ve veřejném zasedání vždy vyjádřit a učinit návrhy na provedení dokazování.

Dovolání je oprávněn podat nejvyšší státní zástupce, může tak učinit z vlastní iniciativy

4 / 15


nebo na návrh krajského nebo vrchního státního zástupce.

Dále je státní zástupce oprávněn podat návrh na povolení obnovy řízení ve prospěch i v neprospěch obviněného .

V řízení proti mladistvému je státnímu zástupci uložena povinnost být vždy přítomen nejen u hlavního líčení, ale i ve veřejném zasedání (§ 234 odst. 2 tr. ř., § 64 odst. 2 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže). O konání řízení proti uprchlému může soud rozhodnout i na základě návrhu, který státní zástupce může učinit již v obžalobě, ale také po jejím podání (§ 305 tr. ř.).

V řízení před samosoudcem, kde se koná zjednodušené řízení ve věcech, v nichž se konalo zkrácené přípravné řízení, se zahajuje trestní stíhání teprve doručením návrhu státního zástupce na potrestání soudu. Po nabytí právní moci rozhodnutí o odmítnutí návrhu na potrestání, nejsou-li splněny podmínky pro konání zjednodušeného řízení, se věc vrací do přípravného řízení a státní zástupce nařídí konání vyšetřování. Při hlavním líčení ve zjednodušeném řízení je přečtení úředních záznamů o vysvětlení osob a provedení dalších úkonů vázáno také na souhlas státního zástupce.

Rozhodování o odklonech v přípravném řízení patří mezi výhradní rozhodovací pravomoci státního zástupce. Pokud jsou pro to dány zákonné podmínky, může státní zástupce se souhlasem obviněného v přípravném řízení rozhodnout o podmíněném zastavení

5 / 15


trestního stíhání (§ 307 tr. ř.) a o schválení narovnání (§ 309 tr. ř.). Ve vykonávacím řízení státní zástupce navrhuje změnu způsobu výkonu trestu odnětí svobody, podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody, upuštění od ochranného léčení a propuštění z ochranného léčení nebo jeho ukončení.

Státní zástupce má řadu pravomocí i v rámci právního styku s cizinou.

Působnost státního zastupitelství v netrestní oblasti

Ustanovení čl. 80 Ústavy ČR nevylučuje možnost právní úpravy, která by státnímu zastupitelství vedle prioritního zastupování státu ve věcech trestních svěřila i pravomoc chránit veřejný zájem v řízení před soudy a jinými orgány v netrestní oblasti. Základem působnosti státního zastupitelství v jiném než v trestním řízení je § 4 odst. 1 písm. b) a c) zákona o státním zastupitelství. Rozsah, podmínky a způsob takové působnosti jsou upraveny v různých zákonech. Mimotrestní působnost státního zastupitelství je stanovena ve dvou podobách, tj.

6 / 15


- v podobě účasti státního zastupitelství v mimotrestním řízení u soudu na základě vlastního návrhu na zahájení řízení nebo na základě vstupu do řízení zahájeného návrhem jiného navrhovatele nebo z úřední moci soudu, a to jen v případech, které stanoví zákon (§ 5 zákona o státním zastupitelství)

- v podobě dozoru státního zastupitelství nad dodržováním právních předpisů v místech, kde je podle zákonného oprávnění omezována osobní svoboda, a to jen v rozsahu, za podmínek a způsobem stanoveným zákonem [§ 4 odst. 1 b) zákona o státním zastupitelství],

Státní zastupitelství je oprávněno podat návrh na zahájení řízení ve věcech

a) péče soudu o nezletilé [§ 8 odst. 2 ve věci uvedené v odstavci 1 písm. b) zákona č. 292/2013 Sb.], jde-li o

- uložení zvláštního opatření při výchově dítěte,

- ústavní výchovu

- pozastavení, omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti nebo jejího výkonu,

7 / 15


- určení data narození.

b) ochrany proti domácímu násilí [§ 8 odst. 2 ve věci uvedené v odstavci 1 písm. c) zákona č. 2 92/2013 Sb.],

c) svéprávnosti [§ 8 odst. 2 ve věci uvedené v odstavci 1 písm. d) zákona č. 292/2013 Sb.],

d) prohlášení za mrtvého [§ 8 odst. 2 ve věci uvedené v odstavci 1 písm. e) zákona č. 292/2013 Sb.],

e) vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče

[§ 8 odst. 2 ve věci uvedené v odstavci 1 písm. g) zákona č. 292/2013 Sb.],

8 / 15


f) vyslovení nepřípustnosti držení v zařízení sociálních služeb [§ 8 odst. 2 ve věci uvedené v odstavci 1 písm. g) zákona č. 292/2013 Sb.],

g) určení nezákonnosti stávky a výluky (§ 21 a § 29 zákona č. 2/1991 Sb.),

h) určení neplatnosti smlouvy o převodu vlastnictví v případech, kdy při jejím uzavírání nebyla r espektována ustanovení omezující volnost jejich účastníků (§42 zákona č. 283/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů),

i) uložení opatření podle § 90 zákona č. 218/2003 Sb.,

j) dozoru nad dodržováním právních předpisů při výkonu ústavní nebo ochranné výchovy, jde-li o návrh na

- zrušení nařízené ústavní výchovy,

9 / 15


- zrušení uložené ochranné výchovy,

- uložení ochranné výchovy dětem umístěným v zařízení na základě nařízené ústavní výchovy [§ 39 odst. 2 písm. e) zákona č. 109/2002 Sb.],

k) zrušení obchodní korporace s likvidací (§ 93 zákona č. 90/2012 Sb.).

Nejvyšší státní zástupce je oprávněn podat návrh:

- proti rozhodnutí správního orgánu, jestliže k jeho podání shledal závažný veřejný zájem (§ 66 odst. 2 správního řádu soudního).

Státní zastupitelství je oprávněno podat žalobu pro zmatečnost podle § 231 odst. 2 občanského soudního řádu ve věcech, do nichž může podle zákona vstoupit nebo v nichž může podat návrh na zahájení řízení. Nevstoupilo-li státní zastupitelství do řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí, může žalobu podat, dokud běží lhůta některému z účastníků, jestliže současně vstoupí do řízení. Tato žaloba je mimořádným opravným prostředkem.

10 / 15


Státní zastupitelství je oprávněno podle § 8 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních vstoupit do zahájeného řízení

1. a) ve věcech osvojení, a to do části, ve které je rozhodováno o tom, zda je třeba souhlasu rodičů k osvojení,

b) ve věcech péče soudu o nezletilé, jde-li o

- uložení zvláštního opatření při výchově dítěte,

- ústavní výchovu,

- pozastavení, omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti nebo jejího výkonu,

- určení data narození,

c) ve věcech ochrany proti domácímu násilí,

11 / 15


d) o svéprávnosti,

e) o prohlášení za mrtvého,

f) o určení data smrti,

g) ve věcech vyslovení

- přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče, nebo

- nepřípustnosti držení v zařízení sociálních služeb,

h) o umoření listin,

12 / 15


i) o některých otázkách týkajících se právnických osob (§ 85 a násl. ZZŘS).

Podle § 7c zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění zákona č. 294/2013 Sb., je státní zastupitelství oprávněno vstupovat do insolvenčního řízení včetně moratoria a incidenčních sporů. Podle § 69 zákona č. 182/2006 Sb., ve znění zákona č. 294/2013 Sb., je státní zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčního řízení, do incidenčního sporu nebo do moratoria, oprávněno podat kromě řádného opravného prostředku (odvolání) i mimořádný opravný prostředek (dovolání), je-li proti rozhodnutí insolvenčního soudu tento opravný prostředek přípustný.

Podle § 77 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob je státní zastupitelství oprávněno vstupovat do zahájeného řízení ve věcech veřejného rejstříku (tj. spolkového rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku ústavů, rejstříku společenství vlastníků jednotek, obchodního rejstříku a rejstříku obecně prospěšných společností).

Nejvyšší státní zastupitelství může vstoupit do zahájeného řízení u Nejvyššího soudu o uznání pravomocných cizích rozhodnutí ve věcech rozvodu manželství, zákonného odloučení, prohlášení manželství za neplatné a určení, zda tu manželství je či není, byl-li alespoň jedním z účastníků řízení státní občan České republiky (§ 51 odst. 2 zákona č. 91/2012 Sb.).

13 / 15


Je-li občanské soudní řízení zahájeno v zákonem stanoveném případě návrhem státního zastupitelství, pak je státní zastupitelství účastníkem tohoto řízení jako navrhovatel. Procesní práva a povinnosti státního zastupitelství vyplývají z jeho postavení v řízení, které je výsledkem uplatnění jeho procesní legitimace k podání návrhu na zahájení řízení.

Pokud státní zastupitelství v zákonem stanoveném případě vstoupilo do řízení zahájeného jiným navrhovatelem nebo z úřední moci soudu, pak je oprávněno ke všem úkonům, které může vykonat účastník řízení, pokud nejde o úkony, které může vykonat jen účastník právního poměru. Státní zastupitelství, které se tedy účastní mimotrestního řízení u soudu z důvodu vstupu do tohoto řízení, není oprávněno k úkonům spjatým se subjektivním hmotným právem účastníka hmotněprávního vztahu. Oprávnění státního zastupitelství jsou omezena tím, že nemůže nakládat s předmětem řízení. Státní zastupitelství není oprávněno změnit návrh na zahájení řízení nebo jej vzít zpět, když návrh nepodalo. Státní zastupitelství není oprávněno uzavřít smír (§ 99 odst. 1 občanského soudního řádu), uznat nárok (§ 153a občanského soudního řádu). Nepřísluší mu ani v řízení provádět další hmotněprávní úkony, například vzdát se nároku, vznést kompenzační námitku, namítnout promlčení nebo vznést námitku relativní neplatnosti. Zásadu, že státní zastupitelství je oprávněno ke všem úkonům jako účastník, nejde-li o úkon, jejž může vykonat jen účastník vztahu, je třeba chápat i z pohledu období, ve kterém státní zastupitelství do řízení vstupuje.[1] Proto je oprávněno jen k takovým procesním úkonům, které lze vykonat v době vstupu a v dalším řízení, nikoliv k úkonům, které by bylo možné vykonat jen ve stádiu před vstupem do řízení. Bez výslovné legitimace v zákoně není státní zastupitelství oprávněno podat mimořádný opravný prostředek.

Státní zastupitelství v řízení, do něhož vstoupilo, nevystupuje na straně žádného účastníka a není ani závislé na jeho procesním postavení. Jestliže státní zastupitelství vstoupilo do řízení, které skončilo nabytím právní moci meritorního rozhodnutí, pak tímto okamžikem skončila jeho účast v řízení. Státní zastupitelství z řízení vystoupí, pokud zjistí, že veřejný zájem nevyžaduje jeho další účast v řízení před soudem. Státní zastupitelství vstoupí do zahájeného řízení u soudu prvního stupně nebo u odvolacího soudu, pokud má za to, že jeho účast v řízení je odůvodněna veřejným zájmem. Do řízení lze vstoupit také současně s podáním odvolání, jestliže neuplynula odvolací lhůta všem účastníkům řízení.

14 / 15


Státní zastupitelství v rozsahu, za podmínek a způsobem stanoveným zákonem vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná nebo ústavní výchova anebo zabezpečovací detence. Zvláštním zákonem, kterým se podrobněji vymezuje rozsah a podmínky výkonu dozoru, je zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a zákon č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů.

[1] Kocourek, J. - Záruba, J. Zákon o soudech a soudcích. Zákon o státním zastupitelství. Komentář. 2. doplněné a přepracované vydání. Praha : C. H. Beck, 2004. ISBN: 80-7179-761-8. s. 440.

15 / 15

Působnost státního zastupitelství v trestním řízení

Recommend Documents