Průvodce "Žacléř, Trutnov"

Průvodce "Žacléř, Trutnov"

Sněžka Hora

GPS poloha: 50°44'8.48"N 15°44'23.46"E

Sněžka - nejvyšší hora České republiky, s pramenem Labe jednoznačně nejnavštěvovanější cíl Krkonoš. Do počátku 19. století byl náš nejvyšší vrchol znám pod německým názvem Scheekoppe. První český název vrcholu byl Pahrbek Sněžný, později Sněžovka a od roku 1823 Sněžka. Masiv Sněžky, který je složen ze svorovo - rulových hornin je "rozdělen" státní hranicí s Polskem. Na polské straně dominuje budova "ufo boudy", která byla postavena v r. 1976. První bouda na současné polské straně byla bouda Slezská postavená r. 1850. V roce 1857 byla poničena požárem, ale po rekonstrukci dokončené v r. 1862 sloužila až do postavení zmíněné nové boudy. Bouda Česká byla postavena roku 1868. Zbourána byla v roce 2005. Nyní na české straně stojí nová moderní budova poštovny, která však neplní funkčnost klasické horské boudy. Když se na vrchol Sněžky vypravíme za jasného počasí nabízí se nám nádherný kruhový rozhled. K severu do Polska, při pohledu k jihu náš pohled nemine dominantní Černou horu, směrem k jihozápadu máme Podkrkonoší, rozpoznáváme Zvičinu, Bradlec, Kumburk, Tábor, Kozákov a dokonce i Trosky v Českém ráji. Západně za Kotlem máme Ještěd a za Vilolíkem část Jizerských hor, jako na dlani máme Obří důl, Studní a Luční horu, Úpské rašelinště a Luční boudu. Směrem k východu se nám naskýtá pohled na polské Góry Sowie, Královecký Špičák, polské stolové hory, Orlické hory a dokonce i Jeseníky. Rada pro ty, kteří nevědí kterým směrem se dívat, tak Jeseníky se nachází ve směru za polskými stolovými horami Bor a Hejšovina. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Žacléř, Trutnov" K vrcholu Sněžky se můžeme dostat novou kabinkovou lanovkou, viz: http:// www.turistika. cz/mista/ nova- lanovka- nasnezku-pec-ruzova-hora-snezka nebo si můžeme udělat krásný výlet a na Sněžku dojít z několika stran pěšky: - ze západu od Špindlerovy boudy po červené, tedy cestě Česko-Polského přátelství, nebo ze Špindlerova Mlýna po modré Údolím Bílého Labe, případně po červené stoupáním podél Kozích hřbetů. Od Luční boudy je již cesta společná. - z jihu po modré Obřím dolem z Pece pod Sněžkou, nebo po žluté z Růžohorek podél lanové dráhy - z východu z Horní Malé Úpy od Pomezních bud po červené, případně žluté k Jelence a dále k vrcholu. Na virtuální pohledy z vrcholu Sněžky se můžeme podívat zde:http://www.virtualtravel.cz/snezka.html Zajímavý web o Sněžce je i zde: http://www.horasnezka.cz/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/snezka

Kumburk Zřícenina

GPS poloha: 50°29'38.80"N 15°26'45.42"E

Zřícenina hradu Kumburk stojí na výrazné osamělé homoli jihovýchodně od obce Syřenov na rozhraní Jičínska, Semilska a Novopacka. Historie hradu spadá do počátku 14. století, v roce 1325 je zmiňován Markvart z rodu Vartenberků. Po ukončení husitských válek se hrad dostal do majetku Jindřicha z Dubé, později patřil Trčkům z Lípy a roku 1607 se stal majetkem Smiřických. V průběhu třicetileté války byl zpustošen Švédy a roku 1658 na rozkaz císaře Leopolda zbořen. Kumburk je jednou z nejromantičtějších a nejzajímavějších hradních zřícenin v Českém ráji. Kumburk byl příkladem u nás neobvyklého tzv. koncentrického typu hradu, jednotlivé hradní části byly totiž umístěny spirálovitě nad sebou. Dochovaly se zříceniny hranolové a kulaté věže, podzemí paláce, rozvaliny bran, hradebních zdí i hospodářských budov. Od zřícenin se otvírá nádherný výhled. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Ke hradu je možno dojít po červené značce v směru Tábor (Klepanda) - Nová Paka, nebo po žluté zn. od žst. Syřenov. K odbočce žluté značky pod hradem lze opatrně dojet i autem. Aktuální info o probíhající záchraně hradu, návštěvním řádu, akcích a novinkách je k získání zde: http://www.kumburk.cz/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kumburk

Pecka Hrad

GPS poloha: 50°28'48.04"N 15°36'17.32"E

Hrad Pecka stojí na návrší nad stejnojmennou obcí, nacházející se na Jičínsku v Královéhradeckém kraji. Hrad Pecka je jednou z nejvýznamnějších památek v Podkrkonoší. Po kamenném mostě ze 17. století návštěvníci přicházejí k hradní bráně. Nad Škopkovským palácem se zdvihají zbytky hlavní věže. V Harantovském paláci je stálá expozice věnovaná Kryštofu Harantovi, historii hradu a obce a také zde jsou národopisné sbírky. V přízemí si návštěvníci mohou prohlédnout hradní kuchyň se zařízením. Ve sklepení je pozoruhodná expozice Hrdelní právo a soudnictví v Čechách. V areálu je také galerie moderního výtvarného umění. K hradu Pecka vede několik turistických tras, červená značka ve směru Nová Paka - Zvičina, zelená zn. ve směru Nová Paka - Borovnička žst, modrá zn. ve směru Mostek žst - Lázně Bělohrad a značka žlutá ve směru Horka u Staré Paky Bukovina. V obci Pecka se kříží cyklotrasy KČT č. 4096 a č. 4137. Aktuální info o otevírací době a vstupném je na webu: http://www.hradpecka.cz/modules.php?name=Prohlidky Na virtuální prohlídku několika částí hradu Pecka se můžeme podívat zde: http://www.virtualtravel.cz/pecka.html Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pecka

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Žacléř, Trutnov" Náchod (zámek) Zámek

GPS poloha: 50°25'2.08"N 16°9'46.37"E

Náchodský zámek je kulturní dominantou města Náchoda ve východních Čechách. Charakteristickým rysem zámku je gotická válcová věž s arkádovým ochozem, která je vidět z dalekého okolí. Zámek je možné navštívit v květnu denně mimo pondělí, v červnu až září každý den a v říjnu o víkendech a o svátcích. Kolem zámku je francouzská zahrada z poloviny 18. století a anglický park z 19. století. K nejcennějším exponátům na zámku patří dvě série bruselských tapisérií z poloviny 17. století, knihovna, soubor obrazů z piccolominské rodové galerie a sbírka květinových zátiší, která patří mezi největší u nás. Historie Zámek byl původně raně gotickým hradem založeným v roce 1254 Hronem z rodu Načeraticů. K významným majitelům hradu patřil český král Jan Lucemburský, který byl jeho majitelem v letech 1316 ? 1325. Hrad se v průběhu doby rozrůstal až vzniklo rozsáhlé opevnění. V roce 1544 panství koupili Smiřičtí ze Smiřic. V letech 1566 ? 1614 byl hrad přestavěn na renesanční zámek. V roce 1634 se majitelem stal italský šlechtic a vojevůdce císařských vojsk Ottavio Piccolomini, který nechal zámek rozšířit a barokně přestavět. K velkému rozkvětu panství došlo v letech 1792 ? 1839, kdy byli majiteli Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský, a jeho dcera Kateřina Vilemína, kněžna Zaháňská. V letech 1842 ? 1945 byl vlastníkem zámku knížecí rod Schaumburg ? Lippe. V roce 1945 byl zámek zkonfiskován a nyní je vlastníkem stát. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nachod-zamek

Adršpašské skály Skalní útvar

GPS poloha: 50°36'22.53"N 16°6'44.27"E

Adršpašské skály je přírodní rezervace, kde najdeme pískovcové skály, skalní soutěsky a jezírka. Roste tady také řada původních a chráněných rostlin. Adršpašské skály najdeme severovýchodně od města Trutnov v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Kolem přírodní rezervace vede železniční trať z Trutnova do Teplic nad Metují. Adršpašské skály leží nedaleko statní hranice s Polskem. V blízkosti přírodní rezervace byly vybudovány kempy. Ubytování najdeme také v četných penzionech v okolních obcích. Dříve sloužily sklaní útvary těm odvážnějším jako úkryt, při válkách. Jako doklad těchto událostí jsou letopočty vyryté na skalních stěnách. Veřejnosti se skalní útvary otevřely v roce 1734, kdy jejich krásu a malebnost objevili kupci. Do skalních útvarů proudilo stále více zvědavých turistů a to byl začátek pro budování prvních cestiček. Mezi tehdejšími významnými návštěvníky byl básník J. W. Goethe. Tento navštívil Adršpach v roce 1790 a provedl zde přírodovědné studium. V současné době je zpřístupněn okruh v délce kolem 4 kilometrů, který vede nejpěknější částí přírodního útvaru. Pro návštěvníky platí přísná pravidla, aby nedocházelo k porušení unikátních přírodních výtvorů. Není tady povolena jízda na kole a chodit je povoleno pouze po značených cestách. Skalní útvary jsou také hodně využívány horolezci. K lezení po skalách je potřeba povolení správce přírodní rezervace. Některé skalní útvary se pyšní výškou až 80 metrů a řada z nich byla pojmenována. Najdeme tady Milence, Starostu a paní Starostovou, Sloní hlavy, Cukrovarský komín, Krakonošovo piáno, Krakonošovu stoličku. Jsou tu také tři skalní náměstí a to Velké, Sloní a Martinské. Bez pojmenování nezůstaly ani místní soutěsky, jsou tu Martinská ulička, Dlouhá třída či Myší díra. Nejvyhledávanějším místem Adršpašských skal je umělá vodní nádrž na řece Metují tak zvané Adršpašské jezírko. Jezírko si můžeme prohlédnout z pramice, na které nás sveze zkušený veslař. Voda která vytéká z jezírka vytvořila ve skalním útvaru Malý a Velký vodopád. Velký vodopád je vysoký 16 metrů. Nedávno byl otevřen procházkový okruh kolem jezera. Jezero najdeme nedaleko železniční zastávky v severní části skal. Na tomto místě bývala dříve pískovna, která byla zaplavena. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/adrspasske-skaly

Jičín Zámek

GPS poloha: 50°26'10.14"N 15°21'8.89"E

Jeden z nejrozsáhlejších našich raně barokních zámků, později klasicistně upravený, stojí v jihovýchodním rohu náměstí v Jičíně v Královéhradeckém kraji. Zámek je jednou z nejvýznamnějších dominant městské památkové rezervace. Výstavná zámecká budova má 12 arkádových pilířů, průčelí ukončují původní nárožní arkýře. V historických zámeckých interiérech si návštěvníci mohou prohlédnout empírový konferenční salónek Tří císařů s portréty monarchů, který je částí stálé vlastivědné a archeologické expozice. Zajímavé je pojetí muzea, které nám dává příležitost vyzkoušet si třeba tkalcovský stav, mlýnek na obilí apod. V bývalé konírně je galerie. Historie Původně stál na místě zámku pozdně gotický panský dům z 16. století, který byl majetkem Trčků z Lípy. V roce 1609 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Žacléř, Trutnov" zahájil Zikmund Smiřický výstavbu čtyřkřídlého renesančního zámku. V roce 1620 byl zámek těžce poškozen při výbuchu střelného prachu. V roce 1623 získal objekt Albrecht z Valdštejna, který nechal vážně poškozený zámek opravit, při Zámecké zahradě byly vybudovány konírny, jízdárna, míčovna a zbrojnice. Později následovaly až barokní úpravy po požárech v 18. století. V době napoleonských válek v roce 1813 sídlil na zámku nějaký čas císař František I., který zde vedl řadu jednání. V současné době je na zámku umístěno muzeum a galerie. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jicin--1

Obří důl Údolí, dolina

GPS poloha: 50°43'35.36"N 15°43'39.94"E

Údolí ledovcového původu s morénami, kary (Úpská jáma, Velká a Malá Studniční jáma), roklemi, vodopády, lavinovými svahy a lučními enklávami. V karech se vyskytuje vzácná květena i zvířena (všivec sudetský, koniklec jarní, lomikámen vstřícnolistý, tetřev, tetřívek, vzácný hmyz. Zvláště biologicky cenné území je "Krakonošova zahrádka". Od 16. stol. s přestávkami se v údolí těžily železné, měděné a arzénové rudy. Dnes jen zakrytá šachta (možnost předem zamluvit prohlídku). Haldy hlušiny na dně Obřího dolu pocházejí z rudného průzkumu v 50. letech min. století. V bývalé kapličce je zde expozice zemích lavin (mur). Pod murami v r. 1897 bylo zasypáno 7 obyvatel Obřího dolu. U Kapličky jsou na říčce Úpě zbytky klauzy na plavení dřeva. Horskou květenu na dně údolí prezentuje především violka žlutá sudetská. Při turistické cestě pamětní deska PhDr Karla Kaviny (1890- 1948) který studoval krkonošské rašeliníky, houby a játrovky. Na bočním Rudném potoce byla r. 1914 postavena vodárna pro Sněžku. http://www.region-krkonose.cz/zajimava-mista/obri-dul/ Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/obri-dul

Kozákov - výhledy do kraje Rozhledna

GPS poloha: 50°35'40.09"N 15°15'47.20"E

Vrch Kozákov nabízel daleké výhledy od pradávna. Ve výhledu do všech světových stran bránil a stále brání vzrostlý porost. Kdo tedy chtěl shlédnou celé panorama musel obejít celou plochu vrchu. V devadesátých letech však byla postavena vojenská věž, její vyhlídkový ochoz, který je ve výšce 24 metrů je pro turisty přístupný (mimo zimních měsíců). Z vyhlídky se nabízí panoramatické rozhledy na Krkonoše, Jizerské hory, Ještěd, Český ráj, České středohoří, Bezděz, Ralsko ale i vzdálené Orlické hory. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kozakov-vyhledy-do-kraje

ZOO - Dvůr Králové ZOO

GPS poloha: 50°25'56.14"N 15°47'11.83"E

ZOO nabízí klasickou zahradu se všemi pavilony a s více než 2.400 zvířaty po celou otevírací dobu, velké letní výběhy osazené africkými kopytníky a ptáky a Africké safari, kde návštěvníci projíždějí mezi volně vypuštěnými kopytníky a ptáky specielně upravenými safaribusy (včetně dvouposchoďových) ? o zvířatech je informují vyškolení řidiči. Projížďka denním safari trvá 15-20 minut a je zahrnuta v ceně vstupného. Otevřeno je dle sezóny, v zimě to je 9,00 - 16,00, v létě 9,00 - 18,00. Vstupné je v zimě 95,-, v létě 150,-. Dopravu k nástupišti safari kolem letních výběhů zajišťují vláčky. V provozu je nejen Restaurace "U lemura", ale i letní Restaurace "U plameňáků", "U tygrů" a "U nosorožců" a ostatní stánky po celém areálu zahrady. Nejvýznamnějšími expozicemi jsou tropické pavilony Ptačí svět, Vodní světy, galerie ?Pravěk očima Zdeňka Buriana?, Ostrov lemurů kata, velká průchozí ptačí voliéra, pavilony a výběhy šelem, primátů, slonů, hrošíků a nočních zvířat. Všechny expozice a služby jsou přístupné bezbariérově (včetně nástupu do Safaribusu) s výjimkou Galerie, která je umístěna v 1.patře letohrádku ZOO. Do ZOO můžete přijít i se psem, který musí být ovladatelný a po celou dobu na vodítku ? psi mají vstup do všech expozic i Restaurace s výjimkou průchozí ptačí voliéry a pavilonu Ptačí svět, kde by setkání psa a ptáka bez jakékoli bariéry mohlo vyvolat problém. V areálu jsou rozmístěna pítka pro návštěvníky vybavená i miskami pro napití psů. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Žacléř, Trutnov" Celý areál ZOO (téměř 60 hektarů přístupných návštěvníkům) nabízí program na celodenní pobyt. Užitné předměty s tématikou zvířat nabízí Zooshop Serengeti, Galerie v letohrádku ZOO a stánek u šelem. Ubytování poskytuje hotel Safari. Po celém areálu zahrady jsou bezplatně k dispozici moderní toalety včetně bezbariérových. Ve vstupném je zahrnuta projížďka safaribusem , která může být i opakovaná. Cena vstupného od 1.6.2011 Od 1.6 do 2.10 vás vstup do zoo vyjde na 290 Kč pro dospělého (nynější vstupné bylo 170 Kč), 190 Kč pro děti od 3 - 15 let, studenty, důchodce, průkazy ZTP (nynější vstupné činilo 100 Kč). Otevírací doba: 9:00 - 18:00 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zoo-dvur-kralove

ZOO Dvůr Králové - večerní safari ZOO

GPS poloha: 50°26'1.50"N 15°47'54.42"E

Při jednom putování po České republice jsme se rozhodli pro večerní návštěvu ZOO Dvůr Králové. Zdejší zoologická zahrada nabízí totiž velice zajímavé večerní safari. Při podvečerní jízdě safaribusem jsme zažili atmosféru a kouzlo afrického soumraku, které se nedá srovnávat s návštěvou jakékoliv zoologické zahrady během dne. V záři zapadajícího slunce jsme pozorovali zebry, žirafy, nosorožce, antilopy, lvy, gepardy a desítky dalších zvířat. Jízda patrovým autobusem kolem výběhů i přímo mezi zvířaty trvá necelou hodinu a je to letní specialita královedvorské zoologické zahrady. Průvodce vše vtipně a zajímavě komentuje. Tento levný výlet do africké přírody se nám líbil. Informace před návštěvou, kterou můžeme doporučit, lze dopředu zjistit na internetu: http://www.zoodvurkralove.cz/cs/

V okolí jsme navštívili také tato zajímavá místa: - Ratibořice a Babiččino údolí:http://www.turistika.cz/mista/ratiborice-a-babiccino-udoli - vodní nádrž a kemp Rozkoš:http://www.turistika.cz/mista/vodni-nadrz-a-autocamping-rozkos - areál Kuks:http://www.turistika.cz/mista/kuks--2 - lesní galerie plastik:http://www.turistika.cz/mista/galerie-plastik-betlem - barokní lékárna:http://www.turistika.cz/mista/kuks-barokni-lekarna - východočeské moře:http://www.turistika.cz/mista/vodni-nadrz-a-autocamping-rozkos

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/ Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zoo-dvur-kralove-vecerni-safari

Dvůr Králové nad Labem - ZOO ZOO

GPS poloha: 50°25'59.02"N 15°47'58.20"E

ZOO Dvůr Králové, toť pojem, který zná snad každý.... Historie ZOO spadá do roku 1945, kdy byla znárodněna vila továrníka Richarda Neumanna a bylo v ni zřízeno Vlastivědné muzeum jehož součástí byly klece s evropskými zvířaty. Veřejnosti byla ZOO o velikosti 6, 5 ha otevřena 9. května Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Žacléř, Trutnov" 1946. Během padesátých a šedesátých let se ZOO rozrostla na 28 ha. Mezníkem bylo působení ředitele Ing. Josefa Vágnera, který v 70. letech zorganizoval osm expedic do Afriky a zajistil dovoz cca 2 tisíc zvířat. Africké safari bylo veřejnosti otevřeno v květnu 1989. Dnes je rozloha ZOO cca 60 ha. Novinkou a zajímavostí je zcela jistě možnost ubytování v Hotelu Safari, nebo v Safarikempu, návštěvník zde tedy zažívá atmosféru podobnou jako v národních parcích v Africe. V letní sezoně, tedy v období květen - září je ZOO pro veřejnost otevřeno od 9:00 do 18:00. Vstupné: - podrobné info o vstupném a otevírací době se nachází zde: http://www.zoodvurkralove.cz/cs/pred-navstevou/ vstupne/ Na virtuální prohlídku několika částí areálu ZOO se můžeme podívat zde: http://www.virtualtravel.cz/dvur-kralove.html Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dvur-kralove-nad-labem-zoo

Les Království Přehrada

GPS poloha: 50°27'16.86"N 15°45'20.59"E

V letech 1910 až 1919 byla na Labi nedaleko města Bílá Třemešná postavena Přehrada Les království. Přehrada je známá též pod jménem Bílá Třemešná, ale před několika lety jí bylo vráceno původní jméno Les Království. Podnětem k výstavbě stejně jako u mnoha jiných byla katastrofální povodeň v červenci 1897. Řečištěm v místě přehradního profilu protékalo 330 m3/ s, což se blížilo stoleté vodě. Tato povodeň způsobila velké škody na budovách, mostech v hustě zalidněném a průmyslovém kraji a v otevřeném údolí mezi Dvorem Králové n. Labem a Jaroměří škody zemědělské. Účel vodního díla: - Zadržování velké vody. - Využití vodní energie. - Nalepšení nízkých průtoků. - Usnadnění odchodu ledů v trati pod přehradou. - Zásoba vody pro účely zemědělských závlah. Postup stavby: V roce 1903 bylo započato se shromažďováním podkladů pro vypracování projektu. Podrobný projekt vypracovalo Technické oddělení pro úpravu řek za vedení ing. Josefa Plicky. Stavební práce prováděla firma ing. Volflík z Prahy. Stavební práce byly zahájeny v roce 1910 a z největší části dokončeny v roce 1914, ale v důsledku první světové války se prodloužilo úplné dokončení stavby do roku 1919. Poprvé splnila přehrada svůj účel ještě nedostavěná v roce 1917, kdy se při velké vodě naplnila až k přelivům. Vodní dílo bylo v době svého ukončení největším v tehdejším Československu. Stavební a strojní opravy: Po dokončení stavby byly zjištěny průsaky obezdívkou pravého i levého tunelu v množství 140 až 560 l/ s. Pro jejich odstranění bylo několik znatelných otevřených spár tunelu utěsněno cementovou maltou, avšak bez účinku. V roce 1922 se prováděli těsnící práce před návodním lícem hráze a nad levým obtokem vháněním řídké cementové malty pod tlakem 15 atm. Na dočasnou dobu bylo dosaženo snížení průsaků na polovinu. V roce 1923 byla uvedena do provozu vodní elektrárna a k vůli ní došlo ke zvýšení stálé hladiny v nádrži. Současně s tím se zvyšovaly průsaky v levém boku. Zjištěný stav byl velmi vážný, proto se přistoupilo v roce 1929 k opravám. Při těchto pracech byla provedena injektáž všech levobřežních objektů. Tímto byly sníženy průsaky do levého tunelu na 2 l/s. Pro zamezení přístupu vody z nádrže k levému křídlu hráze a všem objektům v levém boku byla v letech 1929 až 30 vybudována ochranná zeď. Vede od návodního líce hráze přes levou štolu, obchází šachtový přeliv a je zavázána do stráně. Založena je až do neporušeného melafyru, její průměrná výška je 16 m, šířka 3 m. Koruna betonové zdi přibližně sleduje terén a pohybuje se kolem kóty 314,00 m n.m., délka zdi je 182 m. Zeď je chráněna na návodní straně cihelným obkladem, vzdušná strana je betonová. Vybudovaná ochranná zeď nezabránila krátkému spojení vody z nádrže s levým svahem v blízkosti hráze a podhrází. Proto bylo v letech 1937 až 38 přistoupeno k prodloužení zdi kolmo do stráně. Celková šířka zdi i s obkladem je 2 m. V horní části zdi je průběžná revizní chodba. Při ukončení stavby v roce 1938 ustaly všechny průsaky z levé stráně pod hrází, zmizel i pramen při levé vzdušní patě. V letech 1952 až 59 byla ve čtyřech etapách provedena generální oprava přehrady. I. etapa: rekonstrukce základové výpusti, výměna potrubí, stavba opěrné zdi a budování vývaru. II. etapa: výměna přivaděče na elektrárnu, úprava vtoku na návodní straně, injektáž levé přepadové šachty. III. etapa: obezdění levé obtokové štoly v místech, kde nebyla obezdívka, úplná injektáž pravé obtokové štoly. IV. etapa: drobné stavební opravy na hrázi: na návodním a vzdušném líci, předláždění vozovky, dále zaslepení pravé obtokové štoly pod domkem hrázného. Dále byla provedena oprava omítky ochranného zdiva na návodní straně hráze. Vlivem agresivity Labské vody se období pro další opravu omítky neustále zkracují. Další problém, kteý bylo třeba řešit, bylo odstranění sedimentů usazených v nádrži z odpadních vod Krkonošských papíren. Vodní dílo v současné době provozuje společnost Povodí Labe a.s. Hradec Králové, závod Hradec Králové. Elektrárnu provozuje HYDROČEZ a.s. Praha. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/les-kralovstvi


str. 6

Průvodce "Žacléř, Trutnov" Náchod - pivovar PRIMÁTOR Zábava, atrakce

GPS poloha: 50°24'51.26"N 16°10'16.86"E

Původně měšťanský pivovar v Náchodě byl založen roku 1872. Za dobu své existence se stalo slovní spojení PRIMÁTOR = Náchod všeobecné známé. V současnosti se pivovar prezentuje jako „Specialista na speciály“.

Pro toho, kdo má chuť nahlédnou do tajů vaření piva může využít exkurze s návštěvou provozu a odborným výkladem. K posezení je možno využít návštěvnické centrum o kapacitě 120 míst, nebo venkovní posezení v historickém vagonu s kapacitou 40 míst. Podrobné info o možnosti prohlídky zde: http://www.primator.cz/cs/exkurze_pravidla.html

Kontakt: PRIMÁTOR a.s. Dobrošovská 130 547 40 Náchod tel: 491 407 111 fax: 491 407 271 e-mail: [email protected] web: www.primator.cz Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nachod-pivovar-primator

Hradec Králové - letecké muzeum Muzeum

GPS poloha: 50°14'36.53"N 15°50'24.00"E

Hradecké letecké muzeum se nachází v areálu bývalého vojenského letiště. V expozici jsou k vidění legendární stíhací MiGy 15 a 21, bitevník SU 25 a vrtulníky Mi 2 a Mi 24. Provozovatel muzea je i provozovatelem Létajícího cirkusu v jehož užívání jsou repliky letounů z dob počátků letectví a 1. sv. války. Letouny jako Wright Flyer III, Fokker Dr. 1 (Rudý baron), Sopwith Camel F.1, Albatros C5 patří mezi legendy dějin letectví. Letecké muzeum v HK bylo zrušeno a přemístěno do Kunětic. Novému muzeu Jana Kašpara u Kunětic je věnován tento příspěvek: http:// www.turistika. cz/mista/ letecke-muzeum- ingjana-kaspara-kunetice Další info zde: letecke-muzeum-jana-kaspara.cz Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hradec-kralove-letecke-muzeum

Špindlerova bouda (Špindlerovka) Bouda

GPS poloha: 50°45'44.14"N 15°38'7.30"E

Horský hotel dostupný též kyvadlovou autobusovou dopravou ze Špindlerova Mlýna. Východisko turistických tras do západních i východních Krkonoš. Původní stavení na tomto místě známé již v r. 1784, název podle Františka Špindlera, rychtáře z Bedřichova, který boudu přestavěl v r. 1824 (též Rychrářova bouda). Vyhořela r. 1826 a znovu r. 1885. Velké stavební úpravy začátkem 20. stol. prováděla rodina Lhotova. Silnice do sedla od r.1914, dnes vjezd pro osobní auta omezen (platí se mýtné). Turistický Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Žacléř, Trutnov" přechod do Polska. Informace o obytování viz: http://www.spindlerovabouda.cz/ . Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/spindlerova-bouda-spindlerovka

Bouda u Bílého Labe Bouda

GPS poloha: 50°44'27.89"N 15°38'51.32"E

Bouda u Bílého Labe se nachází, cca v polovině Dolu Bílého Labe, cca 4 km od Špindlerova Mlýna. K Boudě u Bílého Labe se dostaneme po asfaltové silnici od rozcestí U Dívčí lávky, nebo po modré značce od Luční boudy. Info o možnosti ubytování a provozní době je zde: http://www.boudabilelabe.cz/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bouda-u-bileho-labe

Rýchorská bouda Bouda

GPS poloha: 50°39'36.68"N 15°50'59.89"E

Rýchorská bouda, dnes již bývalá horská, byla postavena v r. 1926. Dnes ji využívá České centrum ekologické výchovy. Občerstvení pro návštěvníky je však v provozu. K Rýchorské boudě je možný přístup z několika směrů, po červené turistické značce, tzv. Cesta bratří Čapků, po žluté z Horního Maršova a po zelené ve směru Janské Lázně - Žacléř První budovou, která byla, na do té doby zapomenutém hřbetu Rýchor postavena, byla roku 1892 Maxova bouda. Dnes je v místě Maxovy boudy upravené vyhlídkové místo s možností výhledů na panorama východních Krkonoš. Sousední Rýchorskou boudu, jako moderní pohostinské zařízení, postavil za jeden milion korun stavitel Wagenknecht z Trutnova, v roce 1926, pro Bertholdu Hampelovou a Josefa Grossmanna. V roce 1946 přešla bouda pod národní správu Klubu českých turistů v Praze. V srpnu 1950 ji převzalo pražské sokolské družstvo Vzlet. Delší čas bouda patřila podniku Interhotel Krkonoše se sídlem ve Vrchlabí. V roce 1976 byla Rýchorská bouda převedena pod Správu KRNAP s tím, že zde bude vybudováno, u nás první, školící středisko ochrany přírody internátního typu. V letech 1980–1985 byla budova, Správou KRNAP, rekonstruována investicí, která přesahovala 8 milionů Kčs. Činnost Výchovně vzdělávacího střediska státní ochrany přírody byla započata v roce 1986. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rychorska-bouda

Labská bouda Bouda

GPS poloha: 50°46'6.30"N 15°32'49.77"E

Založena po r. 1830 nad závěrem karu Labského dolu, vyhořela 6. 11. 1965 a nově postavena jihozápadně od zbořeniště v r. 1975 podle projektu Ing. arch. Z. Říháka. Je zde stanice Horské služby. V blízkosti na Labí patrné zbytky malé nádrže, sloužící dříve k nadržení vody pro Labský vodopád. Ubytovat se můžete ve dvou, tří a čtyřlůžkových pokojích s výhledem do Labského dolu, na Dívčí a Mužské kameny, Malý Šišák, Luční horu, Medvědín, Stoh a na Sněžku. Pokoje mají vlastní sociální zařízení (WC, umyvadlo, sprcha). 1) Ubytování se snídaní: 1 osoba …….…………..... 395,- Kč 1 dítě ( 3-12 let ) ………… 295,- Kč Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Žacléř, Trutnov" Labská bouda leží na křižovatce nejznámějších a nejkrásnějších zimních turistických tras. Odtud se rozbíhají cesty do všech atraktivních částí Krkonoš. Na běžkách můžete jet do Špindlerova Mlýna, Horních Míseček, Harrachova, k prameni Labe, k Labskému vodopádu a Špindlerovce, odtud dál na Luční boudu, do Pece pod Sněžkou. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/labska-bouda

Pevnost Josefov Pevnost, opevnění

GPS poloha: 50°20'20.00"N 15°55'41.23"E

Pevnost Josefov najdeme v severovýchodních Čechách, nedaleko Jaroměře, u Josefova. Habsburská monarchie prošla v letech 1756 až 1763 tzv. Sedmiletou válkou s výbojným Pruskem. V této válce císařovna Marie Terezie ztratila území Kladska a značnou část Slezka, Čechy se tedy stávají pohraniční oblastí. Habsburská monarchie potřebovala zajistit nové hranice své říše a nahradit ztracené pevnosti, které chránily severní hranici říše. Nejprve byly rekonstruovány staré pevnosti v Olomouci, Hradci Králové a Praze. V letech 1778 až 1779 opět došlo k válečnému konfliktu mezi Habsburskou monarchií a Ruskem. Takzvaná „Bramborová“ válka ukázala, že pevnost Hradec Králové se nachází příliš ve vnitrozemí. Naopak se osvědčilo polní opevnění u Jaroměře. Toto zjištění podnítilo císaře Josefa II. k rozhodnutí o stavbě nové pevnosti. Podle plánů francouzského generálmajora inženýra Claud-Benoita Duhamela de Querlonde byla v místech obce Ples u Jaroměře postavena nová pevnost. Tato bastionová pevnost nesla název právě podle obce, na jejímž místě stála. Budování pevnosti započalo v roce 1780. Po sedmi letech stavby byla pevnost v obranyschopném stavu, další tři roky byla ještě dostavována. Po smrti císaře Josefa II., na počest zakladatele, pojmenovali pevnost Josefovem. Pevnost byla postavena na jeden denní pochod od zemských hranic a jejím hlavním úkolem bylo chránit průsmyk mezi Orlickými horami a Krkonošemi, tradiční nástupový prostor nepřátelských armád do Čech. Josefov kromě obranného úkolu ještě sloužil jako podpora polních vojsk. Ta mohla v Josefově využít zásoby munice a proviantu. Byla jim k dispozici i posádková nemocnice. V roce 1866 vypukla další válka mezi Habsburskou monarchií a Pruskem. Bojištěm se staly východní a severní Čechy. V této válce použili Prusové novou taktiku, pevnost jednoduše v bezpečné vzdálenosti obešli. Ukázalo se, že bastionové pevnosti jsou již věcí minulosti. V roce 1888 byl proto Josefovu odňat statut pevnosti a hradby ztratily svůj smysl. Josefov byl nadále využíván jako posádkové město. Pozvánka do pevnosti: Navštivte barokní pevnost na soutoku řek Metuje, Úpy a Labe. Nechte se unést zpět do historie, časem zpátky do doby císaře Josefa II. Město a jeho mohutné hradby na vás dýchne dobou dávno minulou. Při romantické prohlídce tajuplných podzemních prostor osvětlených svícemi dýchnou dávné časy ještě silněji. Dobu pevnosti dokreslí originály soch Matyáše Bernarda Brauna, pocházející z jaroměřského náměstí. Web: www.pevnostjosefov.cz E-mail: [email protected] Telefon: 491 812 343 Kontaktní adresa: Rudé armády 109 Jaroměř – Josefov 551 02 GPS souřadnice: 50˚ 20‘ 15“ N 15˚ 55‘ 29“ E

Délka prohlídky: 70 minut (zahrnuje prohlídku podzemního obranného systému pevnosti, obytných kasemat Bastionu I, Lapidária Matyáše Bernarda Brauna a hlavního hradebního valu s vyhlídkou na opevnění)

Prohlídka s průvodcem v češtině. V angličtině a v němčině pouze na objednání. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Žacléř, Trutnov"

Otevírací doba: Duben pouze soboty, neděle a svátky 9:00 – 12:00 13:00 – 16:00 Květen a červen každý den kromě pondělí 9:00 – 12:00 13:00 – 17:00 Červenec a srpen každý den kromě pondělí 9:00 – 12:00 13:00 – 18:00 Září každý den kromě pondělí 9:00 – 12:00 13:00 – 17:00 Říjen pouze soboty, neděle a svátky 9:00 – 12:00 13:00 – 17:00 Vstupné: Základní vstupné 60,- Kč za osobu Snížené vstupné 40,- Kč za osobu Rodinné vstupné 170,- Kč Děti do 6ti let mají vstup zdarma Autor článku: Adam Horký Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pevnost-josefov

lanová dráha na Medvědín - ski areál Medvědín Lanovka

GPS poloha: 50°44'24.86"N 15°35'12.37"E

Lanová dráha na Medvědín . Dolní stanice lanové dráhy na Medvědín se nalézá severně od centra Špindlerova Mlýna, cestou k rozcestí U Dívčí lávky, ve výšce 745 metrů. Délka čtyřsedačkové lanovky je 1950 metrů, na vrchol Medvědína tedy překonává 440 výškových metrů. V provozu je celoročně a mohou ji využívat i cyklisté na převoz kol. Aktuální info o provozu lanovky je zde: http://www.skiareal.cz/medvedin.aspx Webkamera Medvědín, viz: http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/webkamera-medvedin Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lanova-draha-na-medvedin-ski-areal-medvedin

Březinka Památník

GPS poloha: 50°24'47.92"N 16°11'55.63"E

Československé opevnění budované v letech 1935 - 1938 je linie pevností, která měla sloužit k obraně státních hranic tehdejšího Československa proti útoku ze strany Německa a částečně také Maďarska. Do osudného roku 1938 se zdaleka nepodařilo celou linii dokončit. Postavené pevnosti ať lehkého tak těžkého opevnění se nepodařilo plně vyzbrojit. Klíčové body obrany - tvrze, neměly svoji nejdůležitější výzbroj tvořenou houfnicemi v dělostřeleckých srubech a otočných věžích. Linie opevění zkrátka nebyla v roce 1938 připravená plně čelit nepříteli. Je však důkazem toho jak bylo předválěčné Československo odhodláno bránit svoji nezávislost. Tato stránka by měla všem zájemcům přiblížit jak vypadal základní stavební kámen linie - samostatný Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Žacléř, Trutnov" pěchotní srub a dále potom o možosti návštěvy jednoho z těchto srubů kterým je N- S-82 Březinka, kde je dnes díky náchoskému KVH zřízen \\"Památník československého opevnění 1935-1938 pěchotní srub Březinka. N-S-82 Březinka je samostatný, oboustranný, dvoukřídlý pěchotní srub, který je výškově lomený - vyšší strana je pravá. Srub má dvě podlaží a je postaven ve II. stupni odolnosti. Síla ocelového zvonu a síly železobetonových stěn v této odolnosti jsou uvedeny v následující tabulce. Hlavní zbraně Březinky byly L1 (označení pro kanon 47 mm spřažený s těžkým kulometem vz. 37 ráže 7, 92 mm) a M (označení pro dva spřažené těžké kulomety vz.37 ráže 7, 92 mm) vlevo, tj. směrem k Náchodu, a dvě zbraně D (označení pro sólo těžký kulomet vz. 37) vpravo. Ve Stropnici srubu byly zabetonovány dva ocelové zvony sloužící k pozorování a obraně srubu. Zvon vlevo byl vyzbrojen kulometem vz.37 (zbraň D) a zvon vpravo lehkým kulometem vz.26 ráže 7, 92 mm (zbraň N). Další výzbroj pak tvořily 4 lehké kulomety vz. 26 pod betonem, které sloužily k ochraně střílen hlavních zbraní a ochraně vchodu. K tomuto účelu také sloužily granátové skluzy, které zajišťovaly ochranu míst které nebylo možno postřelovat z ostatních zbraní. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/brezinka

Vrchlabí - infocentrum Infocentrum

GPS poloha: 50°37'38.78"N 15°36'38.66"E

Vrchlabské regionální informační centrum, kde návštěvník o městě a Krkonoších najde vše potřebné, se nachází v budově městské radnice na náměstí T. G. Masaryka. Otevírací doba: červen - září prosinec - únor mimo sezonu po-pá: 9:00-18:00 po-pá: 9:00-17:00 po-pá: 9:00-17:00 so-ne:10:00-15:00 so-ne: 10:00-15:00 so: 10:00-13:00 Kontakt: Regionální informační centrum Krkonošská 8 543 01 Vrchlabí tel: 499 405 744 e-mail: [email protected] http://www.muvrchlabi.cz Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vrchlabi-infocentrum

Hořice - informační centrum Infocentrum

GPS poloha: 50°22'3.56"N 15°37'55.98"E

Hořické informační centrum, kde návštěvník města najde vše potřebné, se nachází na jižní straně náměstí Jiřího z Poděbrad v budově novogotické radnice, která byla postavena v roce 1872. Otevírací doba: po - pá 7:30 - 12:00 12:30 - 17:00, sobota a neděle 8:00 - 12:00 Kontakt: Městské informační centrum Hořice nám. Jiřího z Poděbrad 342 508 01 Hořice v Podkrkonoší e-mail: [email protected] tel: 492 105 432 tel/fax: 493 620 121 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 11

Průvodce "Žacléř, Trutnov" web: http://www.horice.org/cz/infocentrum/stranky-infocentra/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/horice-informacni-centrum

Hradec Králové - letiště Letiště

GPS poloha: 50°14'47.35"N 15°50'51.45"E

Historie bývalého vojenské letiště v Hradci Králové spadá do období vzniku Československé republiky. Ve třicátých letech zde sídlila letecká škola, kterou prošla i budoucí ČS letecká esa 2. sv. války. Působení luftwafe za 2. sv. války dodnes připomínají „nepřemalovatelné“ znaky a nápisy na obvodových zdech hangáru č. 1. Po ukončení války letiště dlouho sloužilo potřebám ČS vojenského letectva, dislokován zde byl např. i Ostravský stíhací bombardovací letecký pluk s MIGy 15 jejichž provoz byl ukončen až počátkem 80. let..!!! Po roce 1989 byla činnost vojenského letectva utlumována až došlo i k následnému opuštění letiště armádou. Dnes je letiště v majetku města Hradec Králové, spravováno je společností Letecké služby Hradec Králové a.s. http://www.lshk.cz/cs/ Zařazeno je v kategorii veřejné vnitrostátní, neveřejné mezinárodní kategorie 2B.

Nádherná atmosféra, kdy nad Hradcem zní zvuk proudových motorů se opět vrací začátkem září při akci CIAF http:// airshow.cz/ .................... Týden po akci CIAF se na letiští od r. 2001 koná největší setkání příznivců nákladních vozidel ve střední Evropě, Truckfest, viz: http://www.truckfest.cz/ .................... Webkamera umístěná na řídící věži, viz: http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/webkamera-hradec-kralove-letiste Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hradec-kralove-letiste

Jaroměř - Turistické informační centrum Infocentrum

GPS poloha: 50°21'19.94"N 15°55'10.20"E

Jaroměřské informační centrum, kde návštěvník o městě a okolí najde vše potřebné, se nachází v budově městského úřadu na náměstí Československé armády 16. V infocentru je možno získat turistickou známku č. 1349 - Královské město Jaroměř. Kontakt: Turistické informační centrum Jaroměř náměstí ČSA 16 551 01 Jaroměř e-mail: [email protected] tel.: 491 847 220 fax: 491 812 400 web: www.jaromer-josefov.cz Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jaromer-turisticke-informacni-centrum


str. 12

Průvodce "Žacléř, Trutnov" Hradec Králové - informační centrum, Velké náměstí Infocentrum

GPS poloha: 50°12'32.66"N 15°49'53.61"E

Informační centrum, kde návštěvník města najde vše potřebné, se nachází v historickém centru na Velkém náměstí čp. 165 v blízkosti chrámu sv. Ducha a Bílé věže. V infocentru je k získání turistická známka č. 739 - Hradec Králové. Otevírací doba: Po - Pá 8:00-12:00 a 12:30-16:30 v období červen - září i So, Ne 9:00-12:00 a 12:30-15:00 Kontakt: e-mail: [email protected] tel.: 495 580 492 web: http://www.ic-hk.cz/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hradec-kralove-informacni-centrum-velke-namesti


str. 13

Průvodce "Žacléř, Trutnov"

Recommend Documents