Výstup projektu
Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí
PROFIL SKUPINY POVOLÁNÍ
Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci
Praha, 2015
OBSAH
1.
Zaměstnanost ve skupině povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci ................................................ 1
1.1. VYMEZENÍ SKUPINY POVOLÁNÍ.......................................................................................... 1 1.2. POČET ZAMĚSTNANÝCH .................................................................................................. 1 1.3. ROZLOŽENÍ V ODVĚTVÍCH ................................................................................................ 3 1.4. PROJEKCE DO ROKU 2020 – EXPANZIVNÍ A NAHRAZOVACÍ POPTÁVKA ......................................... 8 1.5. MOBILITA MEZI SKUPINAMI POVOLÁNÍ.............................................................................. 10 1.5.1. 1.5.2.
Mobilita do skupiny povolání ....................................................................................................... 10 Mobilita ze skupiny povolání ....................................................................................................... 11
1.6. DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA .......................................................................................... 12 1.6.1. 1.6.2.
2.
Genderové a věkové charakteristiky ............................................................................................ 12 Vzdělanostní struktura ................................................................................................................. 13
Kvalifikační profil skupiny povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci .............................................. 15
2.1. ÚROVEŇ KVALIFIKAČNÍCH POŽADAVKŮ ............................................................................. 15 2.1.1. 2.1.2. 2.1.3.
Kvalifikační požadavky – porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání............................ 15 Požadavky pracovních míst.......................................................................................................... 16 Využití dovedností v zaměstnání.................................................................................................. 17
2.2. ÚROVEŇ ZNALOSTÍ, DOVEDNOSTÍ A KOMPETENCÍ PRACOVNÍKŮ ............................................... 18 2.2.1. 2.2.2.
Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů ................................... 18 Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání................. 19
2.3. SOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY POVOLÁNÍ ....................................................... 20 2.3.1. 2.3.2.
3.
Pracovní orientace – podle typu pracovního prostředí ................................................................ 20 Pracovní hodnoty pracovníků ...................................................................................................... 21
Závěr ..................................................................................... 23
Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci „Manuál pro využití informačního produktu Profily skupin povolání“.
1.
Zaměstnanost ve skupině povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci
1.1. Vymezení skupiny povolání Do této skupiny povolání patří v ČR jediná skupina odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 3. úrovni. Jde o skupinu Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci (ISCO 522). Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 11 různých detailních povolání. Jsou uvedena v následující tabulce (seřazená sestupně podle podílu zaměstnaných ve skupině):
Nejvýznamnější povolání ve skupině (5. úroveň ISCO-08) ISCO (název/kód)
% z celku
kumul. %
Prodavači potravinářského zboží (ISCO 52232)
25,3%
25,3%
Provozovatelé maloobchodních a velkoobchodních prodejen (ISCO 52210)
16,8%
42,0%
Prodavači ostatního zboží v prodejnách (ISCO 52239)
15,6%
57,7%
Prodavači textilu, obuvi a kožené galanterie (ISCO 52235)
11,1%
68,7%
Prodavači smíšeného zboží (ISCO 52231)
8,7%
77,5%
Vedoucí pracovních týmů v prodejnách (ISCO 52220)
6,2%
83,7%
Prodavači elektrotechniky, elektroniky a domácích potřeb (ISCO 52236)
5,4%
89,1%
Prodavači drobného zboží, klenotů, nábytku a bytových doplňků (ISCO 52233)
3,6%
92,7%
Prodavači drogistického zboží, kosmetiky (ISCO 52234)
3,3%
96,0%
Prodavači stavebnin a příbuzného materiálu (ISCO 52237)
2,1%
98,1%
1,9%
100,0%
Prodavači sportovních potřeb (ISCO 52238) Zdroj: VŠPS
Národní soustava povolání definuje 12 povolání: Pracovník obchodního provozu, Manažer prodeje, Prodavač nábytku, Prodavač specialista, Prodavač uměleckých předmětů, Prodejce výsekového masa, masných výrobků, drůbežího masa, drůbežích výrobků, králíků, zvěřiny a ryb, Knihkupec, Vedoucí maloobchodní provozovny, Vedoucí velkoobchodní provozovny, Vedoucí pracovník internetového obchodu, Starožitník, Fotografický poradce při prodeji fotografické techniky a materiálů.
1.2. Počet zaměstnaných Počet zaměstnaných Provozovatelů prodejen, prodavačů a příbuzných pracovníků klesá. V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno 247 tisíc osob. Průměrný pokles počtu zaměstnaných v letech 2000-2014 v ČR v této skupině povolání představoval zhruba 0,7 % ročně. Snížil se i jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR, který v současnosti činí 5,0 % (3. největší skupina povolání ze 40 skupin). Počet zaměstnaných této skupiny povolání mírně poklesl v období ekonomické krize. Pokles počtu zaměstnaných této skupiny povolání ovlivňuje i nárůst objemu prodaného zboží přes internet. Nakupování přes internet se stalo novou progresivní formou prodeje.
1
Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na zaměstnanosti v ČR a EU28 (2014) 8%
ČR
EU28
6%
4%
2%
0% Zaměstnanci v Pracovníci v oblasti Řídící pracovníci v Provozovatelé Provozovatelé Pracovníci v oblasti Odborní pracovníci ozbrojených silách uměleckých a oblasti ubytovacích prodejen, prodejen, osobních služeb v obchodní sféře a tradičních řemesel a stravovacích prodavači a prodavači a veřejné správě a polygrafie služeb a obchodu příbuzní pracovníci příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejnižším podílem na zaměstnanosti
Skupiny povolání s nejvyšším podílem na zaměstnanosti
Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 v roce 2014. Zdroj: EU LFS
V roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti (počet nezaměstnaných, kteří naposledy vykonávali některé z povolání v této skupině, k celkovému počtu pracovníků ve skupině povolání) v této skupině povolání až 7,7 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je jejich míra nezaměstnanosti vysoká (ještě vyšší je pouze u 4 skupin povolání).
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (2014) 20%
15%
10%
5%
0% Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví
Řídící pracovníci v Odborní pracovníci Provozovatelé oblasti výroby, v oblasti prodejen, informačních zdravotnictví prodavači a technologií a příbuzní pracovníci vzdělávání
Skupiny povolání s nejnižší mírou nezaměstnanosti
Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod.
Uklízeči a pomocníci
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
Skupiny povolání s nejvyšší mírou nezaměstnanosti
Graf ukazuje míru nezaměstnanosti dané skupiny povolání v ČR v roce 2014 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR v roce 2014. Zdroj: VŠPS
2
V EU28 bylo v roce 2014 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 12,6 milionu osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 5,8 % ze všech zaměstnaných. Podíl této skupiny povolání ve struktuře zaměstnanosti v ČR je 5,0 %, tj. je o 0,8 p. b. nižší než v EU28. Pouze v 7 zemí EU28 je podíl této skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ještě nižší než v ČR. Nejnižší podíl je v Lucembursku (2,6 %), nejvyšší v Řecku (9,9 %).
Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v zemi (2014, země EU28) 10% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% LU
EE
PT
DK
SE
BE
FR
CZ
FI
UK
SI
RO
LT
NL
EU28
LV
HR
HU
IT
SK
MT
DE
PL
CY
AT
IE
ES
BG
EL
0%
Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání v ČR ve srovnání s průměrem EU28 a členskými zeměmi EU28 v roce 2014. Zdroj: EU LFS
1.3. Rozložení v odvětvích Rozložení skupin povolání napříč odvětvími můžeme pro účely této publikace sledovat ze dvou úhlů pohledu – z pohledu jednotlivých odvětví a skupin povolání. Pokud bychom chtěli sledovat rozložení pracovníků v odvětvích z pohledu skupiny povolání, můžeme hovořit o tzv. odvětvové koncentraci, jež indikuje míru rozptýlenosti pracovníků v rámci vybrané skupiny napříč sledovanými odvětvími. V souvislosti s koncentrací platí poměrně jednoduché pravidlo – s nižší koncentrací (a tedy vyšší mírou rozptýlenosti) se zvyšuje šance na lepší pracovní uplatnění, jelikož jsou pracovníci šířeji profilováni a jejich znalosti a zkušenosti přesahují do více oblastí. Naopak, pokud je míra rozptýlenosti nízká a pracovníci jsou v rámci dané skupiny povolání výrazněji koncentrováni do určitého odvětví, možnost uplatnění se v dané skupině povolání snižuje. Jestliže bychom tedy měli skupinu povolání s nižší koncentrací (tedy vyšší mírou rozptýlenosti), znamená to, že pracovníci v rámci dané skupiny nalézají uplatnění napříč různými odvětvími a nejsou omezeni pouze na konkrétní, specifickou a úzce vymezenou oblast činnosti. Skupina povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci je v ČR charakteristická velmi vysokou odvětvovou koncentrací. Míra rozptýlenosti pracovníků této skupiny povolání napříč jednotlivými odvětvími je tedy velmi nízká. Z níže přiloženého grafu, který zobrazuje srovnání vybrané skupiny povolání se skupinami s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace, můžeme vidět, že skupina povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci vykazuje v ČR třetí nejvyšší míru odvětvové koncentrace. Také v rámci EU28 dosahuje odvětvová koncentrace této skupiny povolání velmi vysokých hodnot, ve srovnání s ČR je však na nižší úrovni.
3
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28 100%
80%
ČR
60%
EU28
40%
20%
0% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání
Administrativní pracovníci, sekretáři apod.
Provozovatelé Provozovatelé Všeobecné sestry Zaměstnanci v prodejen, prodejen, a porodní ozbrojených silách prodavači a prodavači a asistentky se příbuzní pracovníci příbuzní pracovníci specializací
Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové koncetrace
Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové koncetrace
Graf ukazuje srovnání míry odvětvové koncentrace v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS
Skupina povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci dosahuje nejvyšších hodnot odvětvové koncentrace zejména v odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel (95,2 % ze zaměstnaných osob v této skupině povolání pracuje v tomto odvětví). V rámci tohoto odvětví je koncentrována převážná většina pracovníků této skupiny povolání. V ostatních odvětvích je úroveň odvětvové koncentrace jen velmi nízká. To je koneckonců dobře patrné i z níže přiložené tabulky zobrazující rozložení skupiny povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. v jednotlivých odvětvích.
Rozložení skupiny povolání do jednotlivých odvětví – srovnání situace v ČR a EU28 ČR
EU28
Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel
95,2%
88,9%
Potravinářský a tabákový průmysl
1,5%
4,1%
Ubytování, stravování a pohostinství
0,7%
1,2%
Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.
0,4%
0,3%
Peněžnictví a pojišťovnictví
0,2%
0,2%
Stavebnictví
0,2%
0,4%
Doprava, skladování a poštovní činnosti
0,2%
0,3%
Textilní, oděvní a kožedělný průmysl
0,2%
0,2%
Výroba kovů a kovodělných výrobků
0,2%
0,2%
Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti
0,2%
0,8%
Ostatní odvětví
1,2%
3,4%
100,0%
100,0%
ČR Celkem
Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS
4
Prakticky totožná je z hlediska úrovně odvětvové koncentrace v jednotlivých odvětvích situace v EU28. I zde jsou pracovníci skupiny povolání nejvíce koncentrováni v rámci odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel (88,9 %, o 6,3 p. b. méně než v ČR). Ostatní odvětví vykazují velmi nízké hodnoty odvětvové koncentrace, podobně jako v ČR. Výjimkou je odvětví Potravinářský a tabákový průmysl, kde odvětvová koncentrace dosahuje o něco vyšší úrovně než v ČR (4,1 %, o 2,6 p. b. více než v ČR). Největší část osob ze skupiny povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci je zaměstnána v Moravskoslezském kraji. V tomto kraji pracuje téměř 12 % zaměstnaných osob z této skupiny povolání (ve srovnání s podílem kraje na celkové zaměstnanosti ČR je to o 1 p. b. více). Dalších více než 11 % pracuje ve Středočeském kraji (kraj se podílí na celkové zaměstnanosti ČR 11 %), více než 11 % v Praze (má 16 % podíl na celkové zaměstnanosti ČR) a více než 9 % v Jihomoravském kraji (11 % na celkové zaměstnanosti ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání je geografická koncentrace této skupiny povolání v krajích ČR velmi nízká. Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob ze skupiny povolání a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například v Ústeckém kraji je ze skupiny povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci zaměstnáno téměř 9 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Ústecký kraj podíl na zaměstnanosti v ČR jen 7 %. Počet zaměstnaných ze skupiny povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci v kraji je tedy vzhledem k jeho velikosti vysoký (a proto tedy zelená barva v mapě).
Počet zaměstnaných ze skupiny povolání v kraji vzhledem k velikosti kraje
Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných ve skupině povolání do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: VŠPS
5
Jestliže bychom chtěli naopak rozložení pracovníků posuzovat z hlediska vybraných odvětví, můžeme hovořit o odvětvové exkluzivitě, která nám poskytuje informaci o tom, které skupiny povolání jsou v rámci vybraných odvětvích nejvíce zastoupené. S vyšší odvětvovou exkluzivitou se zvyšuje i podíl zastoupení skupiny povolání v rámci vybraného odvětví a naopak. Jestliže tedy určitá skupina povolání dosahuje vyšší míry odvětvové exkluzivity, znamená to, že je v rámci daného odvětví zastoupena výrazně více než ostatní skupiny. Odvětvová exkluzivita dosahuje v rámci skupiny povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci vysokých hodnot – a to jak v ČR, tak i v rámci EU28. Z níže přiloženého grafu můžeme zároveň vidět, že úroveň odvětvové exkluzivity je v případě skupiny povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci v ČR a EU28 velmi podobná, v EU28 dosahuje odvětvová exkluzivita ve srovnání s ČR mírně nižších hodnot.
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou exkluzivity v ČR a EU28 60% 50%
ČR
EU28
40% 30% 20% 10% 0% Zákonodárci, Zaměstnanci v Řídící pracovníci v Provozovatelé Obsluha Učitelé a ostatní Pracovníci v oblasti nejvyšší státní ozbrojených silách oblasti ubytovacích prodejen, stacionárních specialisté v oblasti osobních služeb úředníci a nejvyšší a stravovacích prodavači a strojů a zařízení výchovy a představitelé služeb a obchodu příbuzní pracovníci vzdělávání společností Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové exkluzivity
Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové exkluzivity
Graf ukazuje srovnání exkluzivity v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší exkluzivitou v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS
Nejvyšší podíl pracovníků skupiny povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci vykazuje v ČR odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel (39,8 % zaměstnaných z tohoto odvětví tvoří právě tato skupina povolání). V rámci ostatních odvětví jsou podíly pracovníků velmi nízké. Podobně je tomu také v EU28. I zde je evidován nejvyšší podíl pracovníků skupiny povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci v rámci odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel (36,8 %, o 3,0 p. b. méně než v ČR). V EU28 je nicméně ve srovnání s ČR vyšší podíl pracovníků této skupiny alokován také v odvětví Potravinářský a tabákový průmysl (10,8 %, o 7,6 p. b. více než v ČR). V ostatních odvětvích jsou v EU28 podíly pracovníků skupiny povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci velmi nízké, stejně jako v ČR.
6
Zastoupení skupiny povolání v rámci odvětví – srovnání situace v ČR a EU28 ČR
EU28
Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel
39,8%
36,8%
Potravinářský a tabákový průmysl
3,2%
10,8%
Ubytování, stravování a pohostinství
0,9%
1,6%
Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.
0,8%
1,2%
Textilní, oděvní a kožedělný průmysl
0,7%
1,2%
Peněžnictví a pojišťovnictví
0,5%
0,3%
Těžební průmysl
0,3%
0,2%
Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl
0,3%
0,7%
Zemědělství, lesnictví a rybolov
0,2%
0,2%
Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků
0,2%
0,9%
Podíl na zaměstnanosti celkem
1,2%
1,5%
Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS
Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v krajích ČR
Kraj ČR
Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti
Ústecký Pardubický Královéhradecký Jihočeský Karlovarský Zlínský Moravskoslezský Vysočina Plzeňský Středočeský ČR celkem Olomoucký Liberecký Jihomoravský Praha
6,2% 5,9% 5,8% 5,8% 5,7% 5,7% 5,5% 5,3% 5,3% 5,2% 5,1% 4,9% 4,9% 4,3% 3,5%
Na celkovém počtu zaměstnaných v krajích je nejvyšší podíl Provozovatelů prodejen, prodavačů a příbuzných pracovníků v Ústeckém (6,2 %), Pardubickém (5,9 %), Královehradeckém (5,8 %) a Jihočeském kraji (5,8 %). Nejnižší podíl těchto pracovníků na celkové zaměstnanosti v kraji je v Praze a Jihomoravském kraji. Geografická exkluzivita této skupiny povolání je velmi vysoká. Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí – to podporuje skutečnost, že migrace pracovní síly v ČR je tradičně velmi nízká. V jiném kraji pracuje 3,4% osob, což je o 2,6 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR. Tabulka ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ve všech krajích ČR, ve srovnání s průměrem ČR. Kraje jsou seřazeny sestupně od kraje s nejvyšším podílem na zaměstnanosti po kraj s nejnižším podílem na zaměstnanosti (průměr let 2012 až 2014). Zdroj: VŠPS
7
Podíl zaměstnaných ve skupině povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci na počtu zaměstnaných v kraji
Mapa znázorňuje srovnání podílu zaměstnaných dané skupiny povolání v kraji na celkovém počtu zaměstnaných osob v kraji. Čím světlejší barva, tím menší podíl má daná skupina povolání na celkové zaměstnanosti v kraji ve srovnání s ostatními skupinami povolání. Zdroj: VŠPS
1.4. Projekce do roku 2020 – expanzivní a nahrazovací poptávka Projekce a očekávaný vývoj v rámci jednotlivých skupin povolání jsou pro účely této publikace vyjádřeny prostřednictvím tzv. expanzivní a nahrazovací poptávky: • Expanzivní poptávka nám poskytuje informaci o tom, jaký je rozdíl mezi počtem nově vytvořených a zaniklých pracovních míst ve sledovaném období v dané skupině povolání; • Nahrazovací poptávka nám říká, kolik bude pracovních míst ve sledovaném období uvolněno z důvodu odchodu pracovní síly do důchodu apod. Ačkoliv lze v důsledku změn ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2020 spolu s vnitřními změnami profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, očekávat nárůsty a poklesy v počtu pracovních míst v rámci jednotlivých skupin povolání, v případě Provozovatelů prodejen, prodavačů a příbuzných pracovníků pravděpodobně k žádným výrazným změnám nedojde. V roce 2014 bylo v této skupině povolání v rámci VŠPS evidováno téměř 247 tisíc osob, do roku 2020 by se měl počet pracovníků držet zhruba na stejné úrovni. Ve srovnání s ostatními skupinami je úroveň expanzivní poptávky ve skupině povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci prakticky nulová.
8
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR mezi roky 2014-2020
Změna počtu prac. míst v tis.
40
20
0
-20
-40 Expanzivní Odborní poptávka v ČR pracovníci v celkem obchodní sféře a veřejné správě
Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech
Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě
Skupiny povolání s nejvyšší expanzivní poptávkou
Provozovatelé Obsluha Pomocní a prodejen, stacionárních nekvalifikovaní prodavači a strojů a zařízení pracovníci příbuzní pracovníci
Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci
Skupiny povolání s nejnižší expanzivní poptávkou
Graf ukazuje srovnání expanzivní poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK
Přestože se do roku 2020 ve skupině povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci neočekává žádná výrazná změna v počtu pracovních míst, tato skupina je charakteristická velmi vysokou nahrazovací poptávkou. Pokud se podíváme na níže přiložený graf, můžeme vidět, že skupina povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci patří mezi skupiny s nejvyšší nahrazovací poptávkou. Do roku 2020 by v rámci této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit zhruba 29 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude ve skupině povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci potřeba nově obsadit téměř 30 tisíc pracovních míst.
Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR mezi roky 2014-2020 50
Změna počtu prac. míst v tis.
40
30
20
10
0 Odborní pracovníci Učitelé a ostatní Provozovatelé Provozovatelé Řídící pracovníci v Pracovníci v oblasti Zaměstnanci v v obchodní sféře a specialisté v prodejen, prodejen, oblasti ubytovacích uměleckých a ozbrojených silách veřejné správě oblasti výchovy a prodavači a prodavači a a stravovacích tradičních řemesel vzdělávání příbuzní pracovníci příbuzní pracovníci služeb a obchodu a polygrafie Skupiny povolání s nejvyšší nahrazovací poptávkou
Skupiny povolání s nejnižší nahrazovací poptávkou
Graf ukazuje srovnání nahrazovací poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK
9
1.5. Mobilita mezi skupinami povolání Ze získaných údajů je zřejmé, že mobilita pracovních sil v této skupině povolání je nadprůměrná. Jde o skupinu, do které více lidí přijde, než z ní odejde. Podíl pracovníků, kteří ze skupiny odešli, řadí tuto skupinu povolání na 7. místo v žebříčku fluktuace pracovníků. Podobný podíl odcházejících pracovníků vykazují skupiny povolání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. či Montážní Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech. V počtu nově příchozích patří tato skupina povolání také k těm, které vykazují vyšší hodnoty, kdy v hierarchii skupin povolání podle podílu nově příchozích jim patří 6. místo ze 40 skupin povolání. Obdobný podíl pracovníků přišel do skupiny povolání Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví či Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech. Do této skupiny povolání přišlo 13,3 % nově příchozích a odešlo 12,0 % pracovníků. Podíl těch, kteří ze skupiny odešli a kteří do ní přišli, se tedy liší o 1,3 procentního bodu ve prospěch nově příchozích. Jde tak skupinu povolání, kde podíl nově příchozích je vyšší, než podíl odcházejících pracovníků. 1.5.1.
Mobilita do skupiny povolání
Do této skupiny povolání přišlo ve sledovaném období celkem 13,3 % pracovníků, přičemž jejich struktura byla následující:
Mobilita do skupiny povolání Přišli do skupiny povolání celkem z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání přišli do této skupiny z jiné skupiny povolání
13,3% 9,7% 19,3%
z toho nejčastěji: Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod.
3,2%
Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě
2,7%
Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu
1,9%
Pracovníci v oblasti osobních služeb
1,4%
Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice
1,1%
přišli ze vzdělávání (ze školy)
10,7%
přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání
20,8%
přišli z nezaměstnanosti
39,5%
V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě do skupiny povolání pracovníků, kteří do uvedené skupiny povolání ve sledovaném období vstoupili, a to z uvedených typů činnosti – změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, přišli ze zcela jiné skupiny povolání, přišli ze vzdělávání, přišli z jiné neaktivity než vzdělávání anebo byli předtím nezaměstnaní. Zdroj:VŠPS
Jak vidíme, nejvíce pracovníků přišlo do této skupiny povolání z řad nezaměstnaných, a to 39,5 %. Jde o více jak třetinu nově příchozích. Obdobný podíl v nově příchozích z nezaměstnanosti do skupiny povolání najdeme například u skupin povolání Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických) či Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci. Následují pracovníci, kteří přišli z předchozí neaktivity (20,8 %). Třetí nejpočetnější seskupení nově příchozích pracovníků představují lidé, kteří do skupiny vstoupili z jiné skupiny povolání (19,3 %). Absolventi škol představují 10,7 % nově příchozích do této skupiny povolání. Obdobně vysoký podíl absolventů škol vstoupil například do skupiny povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Nejnižší zastoupení mají pracovníci, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve skupině povolání (9,7 %). Pokud se podíváme na strukturu těch, kteří měli původně jiné profesní zaměření, pak vidíme, že zastoupení jednotlivých skupin povolán je velmi nízké, přičemž nejčastěji šlo o skupiny povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod., Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné
10
správě, Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu či Pracovníci v oblasti osobních služeb a Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice. 1.5.2.
Mobilita ze skupiny povolání
Jestliže do této skupiny povolání (jak uvádíme výše) přišlo nově celkem 13,3 % pracovníků, pak z ní naopak odešlo 12,0 % pracovníků. Struktura pracovníků, kteří tuto skupinu povolání opustili, je uvedena v následující tabulce:
Mobilita ze skupiny povolání Odešli ze skupiny povolání celkem
12,0%
z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání
10,9%
odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání
20,7%
z toho nejčastěji: Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků
2,6%
Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě
1,7%
Pracovníci v oblasti osobních služeb
1,7%
Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod.
1,7%
Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech
1,5%
odešli do vzdělávání (do školy)
6,1%
odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání z toho odešli do důchodu
35,4% 18,2%
odešli mezi nezaměstnané
26,9%
V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě ze skupiny povolání pracovníků, kteří z uvedené skupiny povolání ve sledovaném období odešli, a to z uvedených typů činnosti – odešli do jiného zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, odešli do zcela jiné skupiny povolání, odešli do vzdělávání, odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání či se z nich stali nezaměstnaní. Zdroj:VŠPS
Největší skupinu tvoří pracovníci, kteří odešli z profese a stali se ekonomicky neaktivními - 35,4 % (mimo ty, kteří odešli do vzdělávání), přičemž do důchodu odešlo 18,2 %. Druhou skupinou jsou ti, kteří se po odchodu ze skupin povolání stali nezaměstnanými (26,9 %). Následují ti, kteří z této skupiny povolání odešli do zcela jiné skupiny povolání (20,7%). Do vzdělávání pak odešlo 6,1 %, což řadí tuto skupinu povolání na pomyslné 6. místo v podílu vstupu do vzdělávání. Obdobný podíl pracovníků vstoupil do vzdělávání například ve skupině povolání Uklízeči a pomocníci. Nejméně je v této skupině těch, změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině povolání (10,9 %). Pokud se podíváme podrobněji na ty, kteří odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání, vidíme, že stejně jako u těch, kteří do skupiny vstoupili, jsou podíly jednotlivých skupin povolání velmi malé. Relativně nejčastěji pracovníci odcházeli do skupin povolání Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků, Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě, Pracovníci v oblasti osobních služeb či Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. a Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech. Z pohledu mobility pracovní síly jde o skupinu povolání, jejíž perspektiva na pracovním trhu je celkem dobrá, kdy do ní více pracovníků přichází, než odchází. Z hlediska uplatnění pracovní síly na trhu práce lze u této skupiny povolání předpokládat, že bude schopna pojmout nové pracovníky.
11
1.6. Demografická struktura 1.6.1.
Genderové a věkové charakteristiky
Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 41,3 roku, což je o 1,2 roku méně než průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci je 12. nejmladší ze všech skupin povolání v ČR.
Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším průměrným věkem v ČR (2013, 2014) 50,0 47,5 45,0 42,5 40,0 37,5 35,0 Průměrný věk Technici v Zaměstnanci v Specialisté v všech oblasti ozbrojených oblasti zaměstnaných v informačních a silách informačních a ČR komunikačních komunikačních technologií technologií Skupiny povolání s nejnižším průměrným věkem
Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci
Uklízeči a pomocníci
Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví
Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností
Skupiny povolání s nejvyšším průměrným věkem
Graf ukazuje hodnoty průměrného věku zaměstnaných osob dané skupiny povolání ve srovnání se skupinami povolání s nejnižšími a nejvyššími hodnotami průměrného věku zaměstnaných osob v ČR (průměr dat za roky 2013, 2014). Zdroj: VŠPS
Z celkového počtu zaměstnaných osob této skupiny povolání je téměř 9 % absolventů, tedy těch, kteří úspěšně ukončili (určitý stupeň) vzdělávání v posledních pěti letech (což je o 1 p. b. méně, než je celkový podíl absolventů na zaměstnanosti v ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání se v této skupině povolání uplatňují čerství absolventi v menší míře (podprůměrně). Absolventi příslušných oborů vzdělání mají možnost se uplatnit ve specializovaných prodejnách, ve kterých se vyžadují vyšší znalosti produktu a odborné poradenství. Ve skutečnosti je jejich míra nezaměstnanosti nadprůměrně vysoká. Podíl zaměstnaných osob starších 60-ti let v této skupině povolání je 5,5 % a je o 1,9 p. b. nižší než podíl osob starších 60-ti let na celkové zaměstnanosti v zemi. Pouze u 8 skupin povolání je podíl nižší. U osob starších 60-ti let je předpoklad, že během příštích 5 let většina z nich odejde do důchodu a jimi uvolněná pracovní místa bude potřeba nahradit (více viz závěry kap. 1.4). Ve skupině povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně ženy. Ty tvoří téměř 74 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 31 p. b. více, než je podíl žen mezi všemi zaměstnanými v ČR (podíl mužů je 57 %, podíl žen 43 %). Ve struktuře zaměstnaných převládají ženy v 15 skupinách povolání, z toho v 10 výrazně a Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci jsou jednou z nich.
12
1.6.2.
Vzdělanostní struktura
Následující graf ukazuje vzdělanostní strukturu osob zaměstnaných ve skupině povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci.
Vzdělanostní struktura u skupiny Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci v ČR v roce 2014
Terciární
SŠ s MZ
Skupina povolání ČR celkem
SŠ bez MZ
ZŠ a nižší
0%
10%
20%
30%
40%
50%
V grafu jsou uvedeny údaje o nejvyšším ukončeném vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jde o vzdělanostní skupiny základní vzdělání a nižší (ZŠ a nižší), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného výučním listem (SŠ bez MZ), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (SŠ s MZ) a terciární vzdělání – bakalářské, magisterské, doktorské či vzdělání absolvované na vyšší odborné škole ukončené absolutoriem (Terciární). Zdroj: VŠPS
Jak je z grafu patrné, ve vzdělanostní struktuře skupiny povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci se pracovníci soustředí do dvou hlavních vzdělanostních kategorií – do středního vzdělání s výučním listem (47,4 %) a do středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (41,9 %). S výrazným odstupem následují pracovníci s terciárním vzděláním (6,7 %), kdy nejčastěji jde o pracovníky s magisterským vzděláním (3,8 %), dále o pracovníky s dosaženým bakalářským stupněm vzdělání (1,7 %) a o pracovníky, kteří absolvovali vyšší odbornou školu (1,1 %). Žádný z pracovníků této skupiny povolání s terciárním vzděláním nedosáhl doktorské úrovně vzdělání. Nejméně pracovníků této skupiny povolání vykazuje jako nejvyšší ukončené vzdělání základní a nižší vzdělání (4,0 %). Z uvedených údajů je zřejmé, pro toho, kdo chce pracovat v tomto povolání, je výhodné, pokud dosáhl středního vzdělání s výučním listem či středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou, neboť tyto dvě úrovně vzdělání vykazuje nejvíce pracovníků. Tento předpoklad podporují i údaje získané z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku 20121, kdy v inzerátech hledajících pracovníky do této skupiny povolání bylo nejčastěji požadováno vzdělání na úrovni vyučení (61,2 % inzerátů, kde byl uveden požadavek na vzdělání). Střední vzdělání s maturitou bylo požadováno v 31,8 %. Jiné vzdělání bylo hledáno jen výjimečně. U této skupiny nebyl požadavek na úroveň vzdělání až tak častý, jako u skupin povolání s vyšší kvalifikační náročností. Úroveň vzdělání byla uváděna u 39,7 % inzerátů hledajících pracovníky z této skupiny povolání. Pokud jde o obor vzdělání, pak pracovníci této skupiny povolání mají značný rozptyl absolvovaného oboru vzdělání, kdy se v oborové struktuře vyskytlo 120 různých oborů vzdělání bez rozlišení dosažené úrovně 1
Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu – 2012. NÚV. Praha. 2013.
13
vzdělání. Obory jsou spojeny jak s terciární úrovní vzdělání (40 oborů), tak také se středním vzděláním s maturitní zkouškou (48 oborů) i se středním vzděláním bez maturity (30 oborů). Z tohoto velkého množství oborů vzdělání se však značně vysoký podíl pracovníků soustředí hlavně do jednoho oboru – Velkoobchod a maloobchod (26,0 %) s výučním listem. Pracovníci s jinými obory vzdělání jsou již podstatně méně zastoupeni. Po pracovnících se vzděláním získaným v oboru Velkoobchod a maloobchod s výučním listem, následují pracovníci, kteří absolvovali vzdělání v oboru Obecné vzdělání (5,5 %) na maturitní úrovni, Velkoobchod a maloobchod (5,5 %) také na maturitní úrovni vzdělání. Mezi 5 – 3 % se v této skupině povolání vyskytují pracovníci se vzděláním získaným v oboru Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže (s výučním listem), Hotelnictví, restaurace, stravování (maturitní úroveň vzdělání), Obecné vzdělání (základní vzdělání), Strojírenství, kovovýroba a metalurgie a Management a správa, a to na úrovni středního vzdělání s maturitní zkouškou.
Nejčastější obory vzdělání u skupiny povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci v ČR v roce 2014 30%
25%
20%
15%
10%
5%
20-Management (SŠ s MZ)
30-Strojírenství (SŠ s MZ)
01-Obecné vzdělání
52-Hotelnictví (SŠ s MZ)
36-Oděvnictví (SŠ bez MZ)
16-Obchod (SŠ s MZ)
01-Obecné vzdělání (SŠ s MZ)
16-Obchod (SŠ bez MZ)
0%
V grafu jsou uvedeny údaje o oborové struktuře dosaženého vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jsou uváděny údaje o nejčastěji se vyskytujících oborech vzdělání v dané skupině povolání. Zdroj: VŠPS
Uvedeným nejčastějším oborů vzdělání odpovídají i údaje zjištěné z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku 20122. Požadovaný obor vzdělání byl uveden pouze v jedné desetině inzerátů hledajících pracovníky z této skupiny povolání. V případě, že zaměstnavatelé uvedli požadavek na obor vzdělání, pak v 87,9 % poptávali vzdělání v oblasti obchodu či peněžnictví. Ostatní obory byly požadovány pouze ojediněle.
2Šťastnová,
Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu – 2012. NÚV. Praha. 2013.
14
2.
Kvalifikační profil skupiny povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci
Zatímco první kapitola analyzuje charakteristiky lidí, kteří ve skupině povolání skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil skupiny povolání shrnuje řadu charakteristik, které popisují různé dimenze kvalifikačních požadavků a předpokladů pro výkon daného povolání. Zahrnuje tři základní úrovně, které jsou rozděleny do sedmi dimenzí. První úroveň představují kvalifikační požadavky, které obsahují stupeň požadovaného vzdělání a obor vzdělání a vyjadřují v podstatě složitost povolání. Druhou úroveň tvoří výsledky učení, jako jsou znalosti, dovednosti a kompetence požadované na daném pracovním místě. Třetí úroveň představují sociálně-psychologické dimenze práce. V rámci kvalifikačního profilu sem řadíme profesní zájmy a preference a hodnoty práce.
2.1. Úroveň kvalifikačních požadavků 2.1.1.
Kvalifikační požadavky – porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání
Každé pracovní místo klade na pracovníka určité kvalifikační požadavky. Ve skupině Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci převažují pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (kolem 88 % pracovníků). Jen okrajově jsou zastoupeni pracovníci s terciární úrovní vzdělání. Z nich asi 1 % dosahuje vyššího odborného vzdělání, 2 % bakalářské úrovně a 3 % magisterské úrovně vzdělání. Nejvhodnější struktura vzdělání je přitom mírně odlišná. Podle názoru části pracovníků by k výkonu povolání stačilo nižší sekundární vzdělání. Kvalifikační požadavky v ČR na pracovníky v této skupině povolání jsou tedy zřejmě mírně nižší, než skutečná vzdělanostní úroveň. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak podobně jako u řady dalších skupin povolání jsou v průměru v zemích EU více zastoupeni pracovníci s nižší úrovní vzdělání (33 % pracovníků s nižší sekundární úrovní vzdělání). Nejvhodnější struktura v průměru za země EU by zahrnovala ještě další zvýšení podílu pracovníků s nižší úrovní vzdělání. Pro pracovníky z této skupiny se povolání jako nejvhodnější vzdělanostní předpoklady jeví absolvování středního vzdělání s výučním listem či s maturitní zkouškou. Oborové zaměření není u této skupiny až tak určující. Výhodu mohou mít pracovníci, kteří absolvovali v oboru Velkoobchod a Maloobchod jak na úrovni středního vzdělání s výučním listem, tak na úrovni maturitního vzdělání.
15
Porovnání dosažené a nejvhodnější struktury vzdělání – skupina Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci
ČR - dosažená úroveň vzdělání
ČR - nejvhodnější úroveň vzdělání
EU - dosažená úroveň vzdělání
EU - nejvhodnější úroveň vzdělání
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Primární nebo nižší (ISCED 1 nebo nižší) Nižší sekundární (ISCED 2, ISCED 3C krátké) Vyšší sekundární (ISCED 3A-B, C dlouhé) Post-sekundární, ne terciární (ISCED 4A-B-C) Terciární – vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární – bakalářské (ISCED 5A) Terciární – magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Terciární – bakalářské/magisterské/doktorské (ISCED 5A/6)
Graf porovnává dosaženou a nejvhodnější strukturu vzdělání v dané skupině povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012, EU LFS
2.1.2.
Požadavky pracovních míst
Ve skupině Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci jsou požadavky pracovních míst celkově průměrné. Vyžadována je nezávislost a samostatnost při zvládání pracovních úkolů. Ve srovnání s průměrem jsou ovšem nároky nižší (index 2,1 oproti 2,0 v průměru). Dále je požadována schopnost ovlivňovat ostatní pracovníky a plánování (index 2,0). Požadavek na další učení pracovníků se rovněž příliš neliší od průměru. Celkově jsou tedy na pracovníky v této skupině v ČR kladeny požadavky pohybující se kolem průměru ze všech skupin povolání v rámci ČR. Srovnání se situací v zemích EU ukazuje, že zejména v oblasti požadavků na schopnost pracovat nezávisle a samostatně a schopnost dalšího učení jsou požadavky v ČR lehce vyšší, než odpovídá průměru zemí EU.
16
Požadavky pracovních míst – skupina povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci 2,5
Index Požadavků pracovního místa
2,0
1,5
1,0
0,5
0,0 Skupina povolání ČR
Všechny skupiny povolání průměr ČR
Míra ovlivňování ostatních
Míra plánování
Skupina povolání - průměr EU
Míra nezávislosti
Všechny skupiny povolání průměr EU
Schopnost dalšího učení
Graf zobrazuje požadavky na pracovní místo v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU z hlediska sledovaných charakteristik. Zdroj: PIAAC 2012
Kvalifikační požadavky jsou zřejmé i z obvykle požadované doby vzdělávání, která je potřebná pro získání pracovního místa v této skupině povolání. Ve skupině Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci požadovaná doba vzdělávání dosahuje v průměru 11,7 roku, je tedy o 1,4 roku kratší než průměrná doba za všechny skupiny povolání, která činí 13,1 roku. Postačující doba vzdělávání přitom v České republice činí 11,4 roku. Srovnání ČR se zeměmi EU ukazuje, že úroveň vzdělání pracovníků vyjádřená počtem let vzdělávání je v zemích EU v průměru mírně nižší. Obvyklá doba vzdělávání činí 10,3 roku a postačující 10,0 roku. 2.1.3.
Využití dovedností v zaměstnání
Jaké dovednosti pracovníci skupině povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci nejvíce využívají? Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci využívají numerické, čtenářské, i písemné a ICT dovednosti relativně málo často. Nejčastěji využívají numerické dovednosti. Četnost jejich využití je na úrovni průměru (index využití těchto dovedností dosahuje 2,2). Ostatní dovednosti využívají podstatně méně často, a to i ve srovnání s průměrem (index využití písemných a ICT dovedností dosahuje jen 1,5 oproti 1,9, resp. 2,0). Extrémně nízké je využití písemných dovedností (index využití dosahuje jen 1,3 oproti 2,0 v průměru). Situace v zemích EU je obdobná. I v rámci zemí EU je četnost využití uvedených dovedností ve skupině povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci podstatně nižší než činí průměr ze všech skupin povolání. Porovnáme-li využívání dovedností v rámci této skupiny povolání v ČR a EU, je četnost využívání numerických dovedností pracovníky v ČR častější, naopak pracovníci v průměru v zemích EU mírně častěji využijí čtenářské a písemné dovednosti. Průměrná náročnost povolání na potřebu zvládání informačních technologií je zřejmá i z nezanedbatelného podílu pracovníků, kteří nemají zkušenost s prací na PC (kolem 3,0 % oproti 5,0 %). V zemích EU je tento podíl v průměru vyšší a dosahuje 7,0 %, což odpovídá průměru za země EU.
17
Četnost využití dovedností v zaměstnání – skupina povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci 2,5
Index Využití dovedností v práci
2,0
1,5
1,0
0,5
0,0 Skupina povolání ČR
Všechny skupiny povolání průměr ČR
Skupina povolání - průměr EU
Všechny skupiny povolání průměr EU
Četnost využití čtenářských dov.
Četnost využití písemných dov.
Četnost využití numerických dov.
Používání informačních technologií
Graf zobrazuje četnost využití dovedností v dané skupině povolání a srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012
2.2. Úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků 2.2.1.
Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů
Úroveň kompetencí pracovníků se v různých povoláních výrazně liší. To je dáno jak rozdílnými vstupními požadavky, tak tím, že práce v jednotlivých povoláních rozvoj některých dovedností a znalostí podporuje. Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci dosahují mírně podprůměrné úrovně ve čtenářských i numerických dovednostech i v dovednosti řešit problémy. Nejlepších výsledků dosahují z hlediska bodového ohodnocení ve schopnosti řešit problémy a v numerických dovednostech a relativně nejslabší jsou výsledky v oblasti čtenářských dovedností. Rozdíly jsou ovšem velmi malé. Podíváme-li se na úroveň jejich dovedností podrobněji, pak v řešení problémů dosahují skóre 271 bodů, což je o 11 bodů méně, než činí průměr (282 bodů). Pro lepší představu tento rozdíl činí v průměru asi 1,5 roku vzdělávání. V numerických dovednostech dosahují rovněž 271 bodů, což je oproti průměru za všechny skupiny povolání, který činí 279 bodů, přibližně o 8 bodů méně. Čtenářské dovednosti jsou ještě mírně nižší (268 bodů) a ve srovnání s průměrem je výsledek nižší o 7 bodů. Ve srovnání se zeměmi EU jsou pracovníci v ČR v této skupině na obdobné úrovni. Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci v ČR dosahují mírně lepší úrovně v numerických dovednostech, naopak horších výsledků v dovednosti řešit problémy.
18
Úroveň schopností a dovedností – skupina povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci 310 300 290
Počet bodů - PIAAC 2012
280 270 260 250 240 230 220 Čtenářská dovednost
Numerická dovednost
Dovednost řešit problémy
Skupina povolání ČR
Všechny sk. povolání - průměr ČR
Sk. povolání - průměr EU
Všechny sk. povolání - průměr EU
Graf zobrazuje úroveň schopností a dovedností v dané skupině povolání a porovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012
2.2.2.
Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání
Z hlediska důležitosti kompetencí jsou pro výkon povolání ve skupině Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci, podobně jako v ostatních povoláních, nejpodstatnější osobnostní kompetence, konkrétně především zájem o ostatní, spolehlivost, sebeovládání, odolnost vůči stresu. Nadprůměrně podstatné jsou vzhledem k častému kontaktu se zákazníky sociální kompetence. Z této oblasti je pro pracovníky nejdůležitější schopnost pracovat v kolektivu, navázání kontaktu, přesvědčování či ovlivňování druhých a vstřícnost a nápomocnost. Metodologické kompetence jsou méně podstatné. Vzhledem k charakteru povolání pracovníci potřebují znalosti z oblasti podnikání a administrativy, služeb, prodeje a marketingu. Zde je úroveň náročnosti i důležitosti ve srovnání s ostatními skupinami oborů výrazně nadprůměrná. Jednoznačně nejdůležitější dovedností pro toto povolání je schopnost komunikace, zejména se zákazníky, ale i s nadřízenými, dále dostatečná úroveň kognitivních dovedností i schopnosti se učit. Z praktických dovedností je důležitý odhad měřitelných vlastností výrobků, získávání informací, identifikace předmětů, prozkoumání materiálů a podobně.
19
Úroveň náročnosti a důležitost kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání – skupina povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci 100%
80%
60%
40%
20%
Kompetence
Důležitost
Znalosti
Důležitost - průměr
Schopnost se dále učit
Numerické dovednosti
Komunikace v mateřském jazyce
Praktické dovednosti
Kognitivní dovednosti
Podnikání, administr. a řízení
Služby
Zdravotnictví a sociální péče
Technické ob., výroba a staveb.
Přírodovědné ob., mat. a inf.
Společenské ob., obchod a právo
Humanitní ob. a umění
Vzdělání a výchova
Metodologické schopnosti
Sociální schopnosti
Osobnostní schopnosti
0%
Dovednosti
Úroveň náročnosti
Úroveň náročnosti - průměr
Graf zobrazuje úroveň náročnosti a důležitosti kompetencí v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014
2.3. Sociálně-psychologické charakteristiky povolání 2.3.1.
Pracovní orientace – podle typu pracovního prostředí
Každou skupinu povolání lze charakterizovat na základě preferencí obsahu a stylu práce a pracovního prostředí a podle převažujících prvků ji zařadit do určitého typového modelu. Ve skupině povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci je nejvýznamnější složkou řízení, ovlivňování a přesvědčování lidí, prodejní a ekonomické činnosti (Podnikavost), dále zahrnuje přesnou a systematickou práci s čísly a fakty, a práci podle pokynů jiných lidí (Konvenčnost). V menší míře jsou zastoupeny i informační a poradenské činnosti (Sociálnost) a manuálně technické činnosti, práce se stroji a výpočetní technikou (Realističnost). Ve srovnání s ostatními skupinami povolání jsou výrazně nadprůměrně zastoupeny zejména obchodní, řídící a ekonomické činnosti.
20
Pracovní orientace – skupina povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci
Kreativita
100% 80% 60% Sociálnost
Konvenčnost
40% 20%
Skupina povolání
0%
Realističnost
Průměr za všechna pracovní místa
Podnikavost
Investigativn ost
Graf ukazuje převažující obsah, styl práce a pracovní prostředí ve sledované skupině povolání v porovnání s průměrem se všemi pracovními místy. Výsledky jsou založeny na tzv. metodě RIASEC, kterou zformuloval John L. Holland. Pro oblast pracovního prostředí vytvořil typologii šesti modelů pracovního prostředí, do kterých je možné zařadit všechna povolání podobně jako typy osobností. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014
2.3.2.
Pracovní hodnoty pracovníků
Pro spokojenost Provozovatelů prodejen, prodavačů a příbuzných pracovníků jsou v práci nejdůležitější hodnotou sociální vztahy, dále pak podpora jejich práce. Relativně podstatné jsou i úspěch a nezávislost. Méně důležité jsou pracovní podmínky a uznání. V porovnání s ostatními skupinami povolání jsou pro Provozovatele prodejen, prodavače a příbuzné pracovníky nadprůměrně podstatné pouze sociální vztahy.
21
Náplně a významy práce důležité pro spokojenost pracovníků – skupina povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Úspěch
80% 60% Pracovní podmínky
40%
Nezávislost
20%
Skupina povolání
0%
Podpora
Průměr za všechna pracovní místa
Uznání
Vztahy
Graf ukazuje porovnání pracovních hodnot, které charakterizují náplň a význam práce, které jsou důležité pro spokojenost pracovníků ve vybrané skupině povolání a jejich porovnání s průměrnými hodnotami za všechna pracovní místa. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014
22
3.
Závěr
Skupina povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci v sobě na základě 5. úrovně klasifikace ISCO 08 zahrnuje 11 různých povolání. Největší z nich jsou Prodavači potravinářského zboží (ISCO 52232) a Provozovatelé maloobchodních a velkoobchodních prodejen (ISCO 52210). Podíl zaměstnaných pracovníků v této skupině povolání na celkovém podílu zaměstnaných osob v ČR je poměrně vysoký – z hlediska podílu zaměstnaných osob se v ČR jedná o 3. největší skupinu povolání ze sledovaných 40 skupin. Podíl zaměstnaných pracovníků je podprůměrný z hlediska mezinárodního srovnání – pouze v 7 zemí EU28 je podíl této skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ještě nižší než v ČR. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR je nezaměstnanost Provozovatelů prodejen, prodavačů a příbuzných pracovníků vysoká – v roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti 7,7 %. Skupina povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci je v ČR z hlediska rozložení pracovníků napříč jednotlivými odvětvími charakteristická velmi vysokou koncentrací. Tato skupina povolání vykazuje v ČR třetí nejvyšší míru odvětvové koncentrace. Také v rámci EU28 dosahuje odvětvová koncentrace této skupiny povolání velmi vysokých hodnot, ve srovnání s ČR je však na nižší úrovni. V ČR jsou pracovníci v rámci této skupiny povolání nejčastěji koncentrováni zejména v odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel. V rámci tohoto odvětví je koncentrována převážná většina pracovníků této skupiny povolání. Také odvětvová exkluzivita vykazuje ve skupině povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci vysoké hodnoty – a to jak v ČR, tak i v EU28. Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků nejvyšší v odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel. V rámci ostatních odvětví jsou podíly pracovníků velmi nízké. Z hlediska očekáváného vývoje lze předpokládat, že ve skupině povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci k žádným výrazným změnám v počtu pracovních míst nedojde – do roku 2020 by se zde měl počet pracovníků držet zhruba na stejné úrovni jako v roce 2014 (v rámci VŠPS zde bylo v roce 2014 evidováno téměř 247 tisíc osob). Tato skupina je nicméně charakteristická velmi vysokou nahrazovací poptávkou – můžeme ji řadit mezi skupiny, kde dosahuje nahrazovací poptávka nejvyšších hodnot. Do roku 2020 by v rámci této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit zhruba 29 tisíc osob. V rámci této skupiny tak bude potřeba nově obsadit téměř 30 tisíc pracovních míst. Mobilita pracovníků je v případě skupiny povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci ve srovnání s ostatními skupinami povolání nadprůměrná. Do této skupiny povolání vstupují zejména pracovníci, kteří byli předtím nezaměstnaní. Odcházející pracovníci míří nejčastěji do neaktivity. Tato skupina povolání je nejvíce navázána na skupinu povolání Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod., kdy tato skupina je významná jako zdrojová skupina nově příchozích, tak i cílová skupina odcházejících pracovníků. Z pohledu mobility pracovní síly jde o skupinu povolání, jejíž perspektiva na pracovním trhu je celkem dobrá, kdy do ní více pracovníků přichází, než odchází. Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 41,3 roku, což je o 1,2 roku méně než průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. V dané skupině povolání převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně ženy – ty tvoří téměř 74 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Z hlediska vzdělanostní struktury ve skupině Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci převažují pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (88 % pracovníků). Jen okrajově jsou zastoupeni pracovníci s terciární úrovní vzdělání. Z nich asi 1 % dosahuje vyššího odborného vzdělání, 2 % bakalářské úrovně a 3 % magisterské úrovně vzdělání. Kvalifikační požadavky v ČR na pracovníky v této skupině povolání jsou podle názoru pracovníků mírně nižší, než skutečná vzdělanostní úroveň. Porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak podobně jako u řady dalších skupin povolání, jsou v průměru v zemích EU více zastoupeni pracovníci s nižší úrovní vzdělání (33 % pracovníků s nižší sekundární úrovní vzdělání). Ve skupině Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci jsou požadavky pracovních míst celkově průměrné až podprůměrné. Relativně nejvíce je vyžadována nezávislost a samostatnost při zvládání pracovních úkolů a plánování. Přestože nároky nejsou v rámci ČR příliš vysoké, požadavky na schopnost pracovat nezávisle a další učení pracovníků jsou v průměru v zemích EU ještě nižší. Nízkým
23
nárokům odpovídá i poměrně málo časté využívání dovedností v zaměstnání. Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci využívají numerické dovednosti zhruba na úrovni průměru ze všech skupin povolání, písemné, ICT dovednosti i čtenářské dovednosti příliš často nepotřebují. Podprůměrné jsou i jejich výsledky ve čtenářských i numerických dovednostech i v dovednosti řešit problémy. Pro výkon povolání jsou, podobně jako v ostatních skupinách povolání, nejpodstatnější osobnostní kompetence, konkrétně zájem o ostatní, spolehlivost, sebeovládání, odolnost vůči stresu. Nadprůměrně podstatné jsou vzhledem k častému kontaktu se zákazníky sociální kompetence. Z této oblasti je pro pracovníky nejdůležitější schopnost pracovat v kolektivu, navázání kontaktu, přesvědčování či ovlivňování druhých a vstřícnost a nápomocnost. Metodologické kompetence jsou méně podstatné. Pracovníci potřebují znalosti z oblasti podnikání a administrativy, služeb, prodeje a marketingu. Zde je úroveň náročnosti i důležitosti ve srovnání s ostatními skupinami oborů výrazně nadprůměrná. Jednoznačně nejdůležitější dovedností pro toto povolání je schopnost komunikace, zejména se zákazníky, ale i s nadřízenými, dále dostatečná úroveň kognitivních dovedností i schopnosti se učit. Z praktických dovedností je důležitý odhad měřitelných vlastností výrobků, získávání informací, identifikace předmětů a prozkoumání materiálů a podobně. Z hlediska obsahu a stylu práce a pracovního prostředí převažuje ve skupině povolání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci řízení, ovlivňování a přesvědčování lidí, prodejní a ekonomické činnosti. Dále zahrnuje přesnou a systematickou práci s čísly a fakty a práci podle pokynů jiných lidí. Pro spokojenost Provozovatelů prodejen, prodavačů a příbuzných pracovníků jsou v práci nejdůležitější hodnotou sociální vztahy, dále pak podpora jejich práce.
24
